(EU) 2022/720Nařízení Komise (EU) 2022/720 ze dne 10. května 2022 o použití čl. 101 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie na kategorie vertikálních dohod a jednání ve vzájemné shodě (Text s významem pro EHP)

Publikováno: Úř. věst. L 134, 11.5.2022, s. 4-13 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 10. května 2022 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 1. června 2022 Nabývá účinnosti: 1. června 2022
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti: 31. května 2034
 Obsah   Tisk   Export  Skrýt přehled   Celkový přehled   Skrýt názvy Zobrazit názvy  

Provádí předpisy

č. 19/65/EHS;

Oblasti

Věcný rejstřík

Předpisy EU

(ES) č. 1/2003; (EU) č. 330/2010; (EU) 2015/1535; 12016E101; (EU) 2019/1150;
Původní znění předpisu

11.5.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 134/4


NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2022/720

ze dne 10. května 2022

o použití čl. 101 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie na kategorie vertikálních dohod a jednání ve vzájemné shodě

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Rady č. 19/65/EHS ze dne 2. března 1965 o použití čl. 85 odst. 3 Smlouvy na určité kategorie dohod a jednání ve vzájemné shodě (1), a zejména na článek 1 uvedeného nařízení,

po zveřejnění návrhu tohoto nařízení (2),

po konzultaci s Poradním výborem pro restriktivní praktiky a dominantní postavení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení č. 19/65/EHS zmocňuje Komisi k tomu, aby formou nařízení použila čl. 101 odst. 3 Smlouvy na kategorie vertikálních dohod a jim odpovídající jednání ve vzájemné shodě spadající pod čl. 101 odst. 1 Smlouvy.

(2)

Nařízení Komise (EU) č. 330/2010 (3) definuje kategorii vertikálních dohod, u nichž měla Komise za to, že zpravidla splňují podmínky stanovené v čl. 101 odst. 3 Smlouvy. Zkušenosti s uplatňováním nařízení (EU) č. 330/2010, které pozbývá platnosti dne 31. května 2022, byly celkově kladné, jak je potvrzeno v hodnocení uvedeného nařízení. Vzhledem k těmto zkušenostem, jakož i k novému vývoji na trhu, jako je růst elektronického obchodu a nové či rozšířenější druhy vertikálních dohod, je vhodné přijmout nové nařízení o blokových výjimkách.

(3)

V kategorii dohod, o kterých je možné se domnívat, že zpravidla splňují podmínky uvedené v čl. 101 odst. 3 Smlouvy, jsou zahrnuty vertikální dohody o nákupu nebo prodeji zboží nebo služeb, pokud jsou tyto dohody uzavřeny mezi podniky, které mezi sebou nesoutěží, mezi určitými soutěžiteli nebo některými sdruženími maloobchodníků se zbožím. Patří sem i vertikální dohody obsahující dodatečná ustanovení o postoupení nebo užívání práv duševního vlastnictví. Pojem „vertikální dohody“ by měl zahrnovat i odpovídající jednání ve vzájemné shodě.

(4)

Pro použití čl. 101 odst. 3 Smlouvy formou nařízení není nutné definovat ty vertikální dohody, na které by se mohl vztahovat čl. 101 odst. 1 Smlouvy. Individuální hodnocení dohod podle čl. 101 odst. 1 Smlouvy vyžaduje zohlednění několika faktorů, především struktury trhu na straně nabídky a poptávky.

(5)

Výhody blokové výjimky zavedené tímto nařízením by se měly omezit na vertikální dohody, u kterých se lze s dostatečnou jistotou domnívat, že splňují podmínky stanovené v čl. 101 odst. 3 Smlouvy.

(6)

Určité druhy vertikálních dohod mohou zlepšit hospodářskou účinnost uvnitř výrobního a distribučního řetězce tím, že usnadní koordinaci mezi zúčastněnými podniky. Zejména mohou vést ke snížení obchodních a distribučních nákladů jednotlivých stran a zajistit optimální úroveň jejich prodejů a investic.

(7)

Pravděpodobnost, že účinky podporující účinnost převáží případné protisoutěžní účinky vycházející z omezení obsažených ve vertikálních dohodách, závisí na stupni tržní síly stran dohody, a zejména na míře konkurenceschopnosti těchto podniků vůči dalším dodavatelům zboží a poskytovatelům služeb, které jejich zákazníci považují z důvodů vlastností výrobků, jejich ceny a zamýšleného použití za vzájemně zaměnitelné nebo nahraditelné.

(8)

Lze se domnívat, že nepřesáhne-li podíl každého z podniků účastnícího se dohody na relevantním trhu 30 %, povedou vertikální dohody, které neobsahují určitá závažná omezení hospodářské soutěže, obecně ke zlepšení výroby nebo distribuce a umožní spotřebitelům podílet se přiměřeně na výhodách, které z nich vyplývají.

(9)

Při tržním podílu přesahujícím 30 % se nelze domnívat, že vertikální dohody ve smyslu čl. 101 odst. 1 Smlouvy zpravidla povedou k objektivním výhodám takové povahy a velikosti, které by vyvážily nevýhody, které tyto dohody znamenají pro hospodářskou soutěž. Zároveň se také nelze domnívat, že tyto vertikální dohody spadají pod čl. 101 odst. 1 Smlouvy nebo že nesplňují podmínky čl. 101 odst. 3 Smlouvy.

(10)

Ekonomika online platforem hraje v distribuci zboží a služeb stále důležitější úlohu. Podniky, které jsou aktivní v ekonomice online platforem, umožňují nové způsoby podnikání, z nichž některé nelze snadno zařadit do kategorií za pomoci pojmů spojených s vertikálními dohodami v tradiční ekonomice. Zejména online zprostředkovatelské služby umožňují podnikům nabízet zboží nebo služby jiným podnikům nebo konečným spotřebitelům s cílem usnadnit zahájení přímých transakcí mezi podniky nebo mezi podniky a konečnými spotřebiteli. Dohody týkající se poskytování online zprostředkovatelských služeb jsou vertikální dohody, a mělo by proto být umožněno, aby v souladu s podmínkami stanovenými v tomto nařízení požívaly výhod blokové výjimky, které toto nařízení zavádí.

(11)

Pro účely tohoto nařízení by měla být upravena definice online zprostředkovatelských služeb použitá v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1150 (4). Definice použitá v tomto nařízení by měla zejména odkazovat na podniky, aby odrážela oblast působnosti článku 101 Smlouvy. Měla by rovněž zahrnovat online zprostředkovatelské služby, které usnadňují zahájení přímých transakcí mezi podniky, jakož i ty online zprostředkovatelské služby, které usnadňují zahájení transakcí mezi podniky a konečnými spotřebiteli.

(12)

Duální distribuce odkazuje na scénář, kdy dodavatel prodává zboží nebo služby nejen na úrovni předcházejícího trhu, ale i na úrovni navazujícího trhu, a soutěží tak se svými nezávislými distributory. V tomto scénáři, za neexistence tvrdých omezení a za předpokladu, že kupující nesoutěží s dodavatelem na předcházející úrovni trhu, je případný negativní dopad vertikální dohody na soutěžní vztah mezi dodavatelem a kupujícím na navazujícím trhu méně důležitý než případný pozitivní dopad vertikální dohody na hospodářskou soutěž obecně na předcházející nebo navazující úrovni trhu. Z oblasti působnosti tohoto nařízení by proto měly být vyňaty vertikální dohody uzavřené v rámci těchto scénářů duální distribuce.

(13)

Výměna informací mezi dodavatelem a kupujícím může přispět k účinkům vertikálních dohod podporujícím hospodářskou soutěž, zejména k optimalizaci výrobních a distribučních procesů. Při duální distribuci však výměna některých druhů informací může vzbuzovat horizontální obavy. Z oblasti působnosti tohoto nařízení by proto měla být vyňata pouze výměna informací mezi dodavatelem a kupujícím ve scénáři duální distribuce, kdy je tato výměna informací přímo spojená s plněním vertikální dohody a zároveň je nezbytná pro zlepšení výroby nebo distribuce smluvního zboží nebo služeb.

(14)

Důvody pro vyloučení vertikálních dohod ve scénáři duální distribuce se nepoužijí na vertikální dohody týkající se poskytování online zprostředkovatelských služeb, kdy poskytovatel online zprostředkovatelských služeb je rovněž soutěžícím podnikem na relevantním trhu prodeje zprostředkovaného zboží či služeb. Poskytovatelé online zprostředkovatelských služeb, kteří mají takovou hybridní funkci, mohou být schopni a motivováni ovlivňovat výsledek hospodářské soutěže na relevantním trhu prodeje zprostředkovaného zboží nebo služeb. Tyto vertikální dohody by proto neměly být vyňaty z oblasti působnosti tohoto nařízení.

(15)

Toto nařízení by nemělo stanovit výjimku pro vertikální dohody obsahující omezení, která pravděpodobně omezují hospodářskou soutěž a poškozují spotřebitele nebo nejsou nezbytná k dosažení účinků podporujících účinnost. Výhody blokové výjimky stanovené tímto nařízení by se zejména neměly vztahovat na vertikální dohody obsahující určitá závažná omezení hospodářské soutěže, jakými jsou stanovení minimálních nebo pevných prodejních cen a některé typy územní ochrany, včetně bránění účinnému využívání internetu pro účely prodeje nebo určitých omezení online reklamy. Na omezení online prodeje a online inzerce by se proto měly vztahovat výhody blokové výjimky stanovené tímto nařízením, pokud jejich účelem není přímo nebo nepřímo, samostatně nebo společně s jinými faktory pod kontrolou stran bránit účinnému využívání internetu kupujícím nebo jeho zákazníky pro účely prodeje smluvního zboží nebo služeb na konkrétním území nebo konkrétním zákazníkům nebo bránit využívání celého online reklamního kanálu, jako například reklamy ve službách pro porovnávání cen nebo na internetových vyhledávačích. Výhody blokové výjimky stanovené tímto nařízením by se například neměly vztahovat na omezení online prodeje, jestliže je jejich cílem významné snížení celkového objemu online prodeje smluvního zboží či služeb na relevantním trhu nebo omezení možnosti spotřebitelů nakupovat smluvní zboží nebo služby online. Zařazení omezení do kategorie tvrdých omezení ve smyslu čl. 4 písm. e) může zohlednit obsah a souvislosti omezení, nemělo by však záviset na okolnostech daného trhu ani na individuálních vlastnostech stran dohody.

(16)

Z působnosti tohoto nařízení by neměla být vyloučena omezení, u nichž nelze s dostatečnou jistotou předpokládat, že splňují podmínky uvedené v čl. 101 odst. 3 Smlouvy. Aby se zajistil přístup na relevantní trh a zabránilo se nekalým praktikám na tomto trhu, měly by s blokovou výjimkou být spojeny určité podmínky. K tomuto účelu by mělo být vynětí zákazu soutěžit omezeno na závazky, které nepřesahují dobu pěti let. Výhoda plynoucí z tohoto nařízení by se stejně tak neměla vztahovat na závazky bránící členům systému selektivní distribuce prodávat značky určitých soutěžících dodavatelů. Z výhod tohoto nařízení by měly být vyloučeny také závazky maloobchodní parity bránící kupujícím online zprostředkovatelských služeb nabízet, prodávat nebo dále prodávat zboží či služby konečným uživatelům za příznivějších podmínek s využitím soutěžících online zprostředkovatelských služeb.

(17)

Omezení výše podílu na trhu, vyloučení některých vertikálních dohod z výjimky stanovené tímto nařízením a podmínky, které toto nařízení pro udělení výjimky stanoví, zpravidla zajistí, že dohody, na které se bloková výjimka vztahuje, neumožňují zúčastněným podnikům vyloučit hospodářskou soutěž pro podstatnou část dotčeného zboží nebo služeb.

(18)

Komise může odejmout výhodu plynoucí z tohoto nařízení podle čl. 29 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1/2003 (5), pokud v konkrétním případě zjistí, že dohoda, na kterou se vztahuje výjimka podle tohoto nařízení, má přesto účinky, jež jsou neslučitelné s čl. 101 odst. 3 Smlouvy. Orgán pro hospodářskou soutěž členského státu může odejmout výhodu plynoucí z tohoto nařízení, jsou-li splněny podmínky čl. 29 odst. 2 nařízení (ES) č. 1/2003.

(19)

Pokud Komise nebo orgán pro hospodářskou soutěž členského státu odejme výhodu plynoucí z tohoto nařízení, má povinnost prokázat, že daná vertikální dohoda spadá do oblasti působnosti čl. 101 odst. 1 Smlouvy a že dohoda nesplňuje alespoň jednu ze čtyř podmínek stanovených v čl. 101 odst. 3 Smlouvy.

(20)

Při určení toho, zda by výhody vyplývající z tohoto nařízení měly být podle článku 29 nařízení Rady (ES) č. 1/2003 odňaty, mají zvláštní význam protisoutěžní účinky, které mohou vyplynout z existence paralelních sítí vertikálních dohod, které mají podobné účinky podstatně omezující přístup na relevantní trh nebo soutěž na tomto trhu. Tyto kumulativní účinky mohou vzniknout zejména v případě výhradní distribuce, výhradních dodávek, selektivní distribuce, závazků parity nebo zákazu soutěžit.

(21)

K posílení dohledu nad paralelními sítěmi vertikálních dohod, které mají podobné protisoutěžní účinky a které se týkají více než 50 % daného trhu, může Komise formou nařízení prohlásit toto nařízení za nepoužitelné na vertikální dohody obsahující určitá omezení vztahující se na dotyčný trh, čímž obnoví plné použití článku 101 Smlouvy na tyto dohody,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Definice

1.   Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

a)

„vertikální dohodou“ dohoda nebo jednání ve vzájemné shodě mezi dvěma nebo více podniky, z nichž každý pro účely dohody nebo jednání ve vzájemné shodě jedná na různé úrovni výrobního či distribučního řetězce, a která se týká podmínek, za kterých mohou strany nakupovat, prodávat nebo dále prodávat určité zboží nebo služby;

b)

„vertikálním omezením“ omezení hospodářské soutěže ve vertikální dohodě, na niž se vztahuje čl. 101 odst. 1 Smlouvy;

c)

„konkurenčním podnikem“ skutečný nebo potenciální soutěžitel; „skutečným soutěžitelem“ podnik, který působí na stejném relevantním trhu; „potenciálním soutěžitelem“ podnik, který by za neexistence vertikální dohody pravděpodobně v krátké době vynaložil, a to reálně a nikoli pouze hypoteticky, další potřebné investice nebo jiné nezbytné náklady, aby vstoupil na relevantní trh;

d)

„dodavatelem“ podnik, který poskytuje online zprostředkovatelské služby;

e)

„online zprostředkovatelskými službami“ služby informační společnosti ve smyslu čl. 1 odst. 1 písm. b) směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 (6), které podnikům umožňují nabízet zboží či služby:

i)

jiným podnikům za účelem usnadnění zahájení přímých transakcí mezi těmito podniky; nebo

ii)

konečným spotřebitelům za účelem usnadnění zahájení přímých transakcí mezi těmito podniky a konečnými spotřebiteli;

bez ohledu na to, zda a kde jsou tyto transakce nakonec uzavřeny;

f)

„zákazem soutěžit“ jakýkoli přímý nebo nepřímý závazek zakazující kupujícímu vyrábět, nakupovat, prodávat nebo dále prodávat zboží nebo služby soutěžící se smluvním zbožím nebo službami, nebo jakýkoli přímý nebo nepřímý závazek zavazující kupujícího provést u dodavatele nebo jakéhokoli jiného podniku označeného dodavatelem více než 80 % ročních nákupů smluvního zboží nebo služeb a jejich náhrad na relevantním trhu, vypočítáno na základě hodnoty nebo, je-li to v odvětví běžná praxe, objemu nákupů provedených v předchozím kalendářním roce;

g)

„systémem selektivní distribuce“ distribuční systém, ve kterém se dodavatel zavazuje přímo nebo nepřímo k prodeji smluvního zboží nebo služeb pouze distributorům vybraným na základě stanovených kritérií a ve kterém se tito distributoři zavazují, že nebudou prodávat toto zboží nebo tyto služby neschváleným distributorům na území, které je dodavatelem vyhrazeno pro provoz systému;

h)

„systémem výhradní distribuce“ distribuční systém, ve kterém dodavatel přidělí území nebo skupinu zákazníků výhradně sobě nebo maximálně pěti kupujícím a omezí všechny své ostatní kupující, aby aktivně neprodávali na výhradním území nebo výhradní skupině zákazníků;

i)

„právy duševního vlastnictví“ práva k průmyslovému vlastnictví, know-how, autorské právo a práva související s právem autorským;

j)

„know-how“ tajný, podstatný a identifikovaný soubor nepatentovaných praktických informací, které jsou výsledkem zkušeností dodavatele a jsou jím otestovány; přičemž slovem „tajný“ se rozumí, že know-how není obecně známé nebo snadno dostupné; slovem „podstatný“ se rozumí, že know-how je pro kupujícího důležité a užitečné k používání, prodeji nebo dalšímu prodeji smluvního zboží a služeb; slovem „identifikovaný“ se rozumí, že know-how je popsáno dostatečně obsáhle tak, aby bylo možné ověřit, že splňuje kritéria tajnosti a podstatnosti;

k)

„kupujícím“ podnik, který podle dohody spadající pod čl. 101 odst. 1 Smlouvy prodává zboží nebo služby jménem jiného podniku;

l)

„aktivním prodejem“ aktivní cílení na zákazníky návštěvami, dopisy, e-maily, telefonáty nebo jinými způsoby přímé komunikace nebo cílenou reklamou a propagací offline či online, například prostřednictvím tištěných nebo digitálních médií, včetně online médií, služeb pro porovnávání cen nebo reklamy na internetových vyhledávačích zaměřené na zákazníky na konkrétních územích nebo na skupiny zákazníků, provozování internetové stránky s doménou nejvyšší úrovně, které odpovídá konkrétním územím, nebo nabídka jazykových verzí internetové stránky, které se obvykle používají na konkrétních územích, pokud jsou tyto jazyky jiné než ty, které se obvykle používají na území, v němž je kupující usazen;

m)

„pasivním prodejem“ prodej, který reaguje na nevyžádané požadavky jednotlivých zákazníků včetně dodávky zboží nebo poskytnutí služeb zákazníkovi, aniž by byl prodej zahájen díky reklamě aktivně cílené na určitého zákazníka, skupinu zákazníků nebo území, a včetně prodejů vyplývajících z účasti na zadávání veřejných zakázek nebo reakce na soukromé výzvy k účasti na veřejných zakázkách;

2.   Pro účely tohoto nařízení zahrnují pojmy „podnik“, „dodavatel“ a „kupující“ i jejich spojené podniky.

„Spojenými podniky“ se rozumějí:

a)

podniky, ve kterých jedna strana dohody přímo nebo nepřímo:

i)

může vykonávat více než polovinu hlasovacích práv; nebo

ii)

může jmenovat více než polovinu členů dozorčí rady, představenstva nebo orgánů právně zastupujících podnik; nebo

iii)

má právo řídit záležitosti podniku; nebo

b)

podniky, které mohou přímo nebo nepřímo v podniku, jenž je stranou dohody, vykonávat práva nebo pravomoci, uvedené v písmenu a); nebo

c)

podniky, ve kterých podnik uvedený v písmenu b) má přímo či nepřímo práva nebo pravomoci uvedené v písmenu a); nebo

d)

podniky, ve kterých může strana dohody spolu s jedním či více podniky uvedenými v písmenu a), b) nebo c) nebo dva či více posledně uvedených podniků společně vykonávat práva nebo pravomoci uvedené v písmenu a); nebo

e)

podniky, ve kterých práva nebo pravomoci uvedené v písmenu a) společně vykonávají:

i)

strany dohody nebo jejich spojené podniky uvedené v písmenech a) až d); nebo

ii)

jedna nebo více stran dohody nebo jeden nebo více jejich spojených podniků uvedených v písmenech a) až d) a jedna nebo více třetích stran.

Článek 2

Výjimky

1.   Podle čl. 101 odst. 3 Smlouvy a s výhradou ustanovení tohoto nařízení se čl. 101 odst. 1 Smlouvy prohlašuje za neúčinný pro vertikální dohody. Tato výjimka se použije, pokud uvedené dohody obsahují vertikální omezení.

2.   Výjimka podle odstavce 1 se vztahuje na vertikální dohody uzavřené mezi sdružením podniků a individuálním členem, nebo mezi tímto sdružením a individuálním dodavatelem, pouze pokud jsou všichni jeho členové maloobchodníci se zbožím a pokud žádný z jednotlivých členů tohoto sdružení spolu se spojenými podniky nemá celkový roční obrat vyšší než 50 milionů EUR. Toto nařízení se vztahuje na vertikální dohody těchto sdružení, aniž je dotčeno použití článku 101 Smlouvy pro horizontální dohody uzavřené členy sdružení nebo pro rozhodnutí přijatá tímto sdružením.

3.   Výjimka podle odstavce 1 se vztahuje na vertikální dohody obsahující ustanovení týkající se postoupení práv duševního vlastnictví kupujícímu nebo jejich použití kupujícím za předpokladu, že tato ustanovení nejsou hlavním předmětem těchto dohod a že jsou přímo spojená s užíváním, prodejem nebo dalším prodejem zboží nebo služeb kupujícím nebo jeho zákazníky. Výjimka se použije pouze za podmínky, že tato ustanovení, pokud jde o smluvní zboží nebo služby, neobsahují omezení hospodářské soutěže, která mají stejný předmět jako vertikální omezení, jež nejsou podle tohoto nařízení vyňata.

4.   Výjimka podle odstavce 1 se nevztahuje na vertikální dohody uzavřené mezi soutěžícími podniky. Tato výjimka se však použije v případě, že soutěžící podniky uzavřou mezi sebou nereciproční vertikální dohodu a platí jeden z následujících předpokladů:

a)

dodavatel je aktivní na předcházející úrovni trhu jako výrobce, dovozce nebo velkoobchodník a na navazující úrovni trhu jako dovozce, velkoobchodník nebo maloobchodník se zbožím, zatímco kupující je dovozce, velkoobchodník nebo maloobchodník na navazujícím trhu a není soutěžícím podnikem na předcházející úrovni trhu, kde nakupuje smluvní zboží; nebo

b)

dodavatel je poskytovatel služeb na několika obchodních úrovních, zatímco kupující poskytuje své služby na maloobchodní úrovni a není soutěžícím podnikem na obchodní úrovni, kde nakupuje smluvní služby.

5.   Výjimky stanovené v odst. 4 písm. a) a b) se nepoužijí na výměnu informací mezi dodavatelem a kupujícím, která buď není přímo spojená s plněním vertikální dohody, nebo není nezbytná pro zlepšení výroby nebo distribuce smluvního zboží nebo služeb či nesplňuje ani jednu z těchto dvou podmínek.

6.   Výjimky stanovené v odst. 4 písm. a) a b) se nepoužijí na vertikální dohody týkající se poskytování online zprostředkovatelských služeb, kdy poskytovatel online zprostředkovatelských služeb je soutěžícím podnikem na relevantním trhu prodeje zprostředkovaného zboží či služeb.

7.   Toto nařízení se nepoužije na vertikální dohody, jejichž předmět spadá do oblasti působnosti jiného nařízení o blokových výjimkách, není-li v takovém nařízení stanoveno jinak.

Článek 3

Prahová hodnota tržního podílu

1.   Výjimka podle článku 2 se použije za podmínky, že tržní podíl dodavatele nepřesahuje 30 % relevantního trhu, na kterém prodává smluvní zboží nebo služby, a tržní podíl kupujícího nepřesahuje 30 % relevantního trhu, na kterém nakupuje smluvní zboží nebo služby.

2.   Pokud podnik na základě dohody mezi vícero stranami nakupuje smluvní zboží nebo služby od podniku, jenž je stranou dohody, a prodává smluvní zboží nebo služby jinému podniku, jenž je rovněž stranou dohody, tržní podíl prvního podniku musí pro účely odstavce 1 dodržet prahovou hodnotu stanovenou v uvedeném odstavci jako kupující i jako dodavatel, má-li se použít výjimka stanovená v článku 2.

Článek 4

Omezení, jež vedou k odebrání výhody blokové výjimky – tvrdá omezení

Výjimka podle článku 2 se nevztahuje na vertikální dohody, jejichž účelem je přímo nebo nepřímo, samostatně nebo společně s jinými faktory pod kontrolou stran:

a)

omezení způsobilosti kupujícího stanovit svou prodejní cenu, aniž je dotčena možnost dodavatele stanovit nejvyšší prodejní cenu nebo doporučit prodejní cenu za předpokladu, že se tyto posledně jmenované ceny nerovnají pevné nebo nejnižší prodejní ceně v důsledku tlaku nebo podněcování jedné ze stran;

b)

pokud dodavatel provozuje systém výhradní distribuce, omezení území, v němž výhradní distributor může aktivně nebo pasivně prodávat smluvní zboží nebo služby, nebo zákazníků, kterým je takto může prodávat, s výjimkou:

i)

omezení aktivních prodejů ze strany výhradního distributora a jeho přímých zákazníků na území nebo skupině zákazníků vyhrazených dodavateli nebo dodavatelem výhradně přidělených maximálně pěti jiným výhradním distributorům;

ii)

omezení aktivních nebo pasivních prodejů ze strany výhradního distributora a jeho zákazníků neschváleným distributorům usazeným na území, kde dodavatel provozuje systém selektivní distribuce pro smluvní zboží nebo služby;

iii)

omezení místa usazení výhradního distributora;

iv)

omezení aktivních nebo pasivních prodejů konečným uživatelům ze strany výhradního distributora, jenž působí na velkoobchodní úrovni;

v)

omezení možnosti výhradního distributora aktivně nebo pasivně prodávat komponenty určené k začlenění do jiných výrobků zákazníkům, kteří by je používali k výrobě stejného typu zboží, jako je zboží vyráběné dodavatelem;

c)

pokud dodavatel provozuje systém selektivní distribuce:

i)

omezení území, na kterém mohou členové systému selektivní distribuce aktivně nebo pasivně prodávat smluvní zboží nebo služby, nebo zákazníků, kterým je mohou takto prodávat, s výjimkou:

1)

omezení aktivních prodejů ze strany členů systému selektivní distribuce a jejich přímých zákazníků na území nebo skupině zákazníků vyhrazených dodavateli nebo dodavatelem výhradně přidělených maximálně pěti výhradním distributorům;

2)

omezení aktivních nebo pasivních prodejů ze strany členů systému selektivní distribuce a jejich zákazníků neschváleným distributorům usazeným na území, kde je provozován systém selektivní distribuce;

3)

omezení místa usazení členů systému selektivní distribuce;

4)

omezení aktivních nebo pasivních prodejů konečným uživatelům ze strany členů systému selektivní distribuce působících na velkoobchodní úrovni;

5)

omezení možnosti aktivně nebo pasivně prodávat komponenty určené k začlenění do jiných výrobků zákazníkům, kteří by je používali k výrobě stejného typu zboží, jako je zboží vyráběné dodavatelem;

ii)

omezení křížových dodávek mezi členy systému selektivní distribuce působícími na téže úrovni prodeje nebo na různých úrovních prodeje;

iii)

omezení aktivních nebo pasivních prodejů konečným uživatelům ze strany členů systému selektivní distribuce působících na maloobchodní úrovni, aniž je dotčeno písm. c) bod i) první a třetí odrážka;

d)

pokud dodavatel neprovozuje ani systém výhradní distribuce, ani systém selektivní distribuce, omezení území, v němž kupující může aktivně nebo pasivně prodávat smluvní zboží nebo služby, nebo zákazníků, kterým je takto může prodávat, s výjimkou:

i)

omezení aktivních prodejů ze strany kupujícího a jeho přímých zákazníků na území nebo skupině zákazníků vyhrazených dodavateli nebo dodavatelem výhradně přidělených maximálně pěti výhradním distributorům;

ii)

omezení aktivních nebo pasivních prodejů ze strany kupujícího nebo jeho zákazníků neschváleným distributorům usazeným na území, kde dodavatel provozuje systém selektivní distribuce pro smluvní zboží nebo služby;

iii)

omezení místa usazení kupujícího;

iv)

omezení aktivních nebo pasivních prodejů konečným uživatelům ze strany kupujícího; jenž působí na velkoobchodní úrovni;

v)

omezení možnosti kupujícího aktivně nebo pasivně prodávat komponenty určené k začlenění do jiných výrobků zákazníkům, kteří by je používali k výrobě stejného typu zboží, jako je zboží vyráběné dodavatelem;

e)

bránění efektivnímu využívání internetu ze strany kupujícího nebo jeho zákazníků pro účely prodeje smluvního zboží nebo služeb, neboť to omezuje území, v němž mohou být smluvní zboží nebo služby prodávány, nebo zákazníky, kterým mohou být prodávány, ve smyslu písmen b), c) nebo d), aniž je dotčena možnost uložit kupujícímu:

i)

jiná omezení online prodejů; nebo

ii)

omezení online inzerce, jejímž účelem není bránit využívání celého online reklamního kanálu;

f)

omezení možnosti dodavatele (dohodnuté mezi dodavatelem komponentů a kupujícím, který tyto komponenty používá) prodávat komponenty jako náhradní díly konečným uživatelům nebo servisním pracovníkům, velkoobchodníkům nebo poskytovatelům jiných služeb, kterým kupující nesvěřil opravy nebo provádění servisu svého zboží.

Článek 5

Vyloučená omezení

1.   Výjimka podle článku 2 se nevztahuje na tyto závazky obsažené ve vertikálních dohodách:

a)

jakýkoli přímý nebo nepřímý zákaz soutěžit, jehož trvání je neomezené nebo je delší než pět let;

b)

jakýkoli přímý nebo nepřímý závazek bránící kupujícímu po uplynutí dohody vyrábět, nakupovat, prodávat nebo dále prodávat zboží nebo služby;

c)

jakýkoli přímý nebo nepřímý závazek ukládající členům systému selektivní distribuce neprodávat značky určitých soutěžících dodavatelů;

d)

jakékoli přímé nebo nepřímé závazky bránící kupujícímu online zprostředkovatelských služeb nabízet, prodávat nebo dále prodávat zboží nebo služby konečným uživatelům za příznivějších podmínek s využitím soutěžících online zprostředkovatelských služeb.

2.   Odchylně od odst. 1 písm. a) se omezení doby trvání na pět let nepoužije, pokud smluvní zboží nebo služby prodává kupující v prostorách nebo na pozemcích, které vlastní dodavatel nebo které si dodavatel pronajal od třetích stran, jež nejsou spojeny s kupujícím, za předpokladu, že délka trvání tohoto zákazu soutěžit není delší než období obsazení těchto prostor nebo pozemků kupujícím.

3.   Odchylně od odst. 1 písm. b) se výjimka podle článku 2 použije na jakýkoli přímý nebo nepřímý závazek bránící kupujícímu po uplynutí dohody vyrábět, nakupovat, prodávat nebo dále prodávat zboží nebo služby, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a)

závazek se týká zboží nebo služeb, které soutěží se smluvním zbožím nebo službami;

b)

závazek je omezen na prostory a pozemky, ve kterých kupující působil během smluvního období;

c)

závazek je nezbytný k ochraně know-how předaného dodavatelem kupujícímu;

d)

trvání tohoto zákazu soutěžit je omezeno na jeden rok po ukončení dohody.

Ustanovením odst. 1 písm. b) není dotčena možnost omezit na neomezenou dobu používání a prozrazení know-how, které se nestalo veřejně známým.

Článek 6

Odebrání výjimky v jednotlivých případech

1.   Komise může odejmout výhodu plynoucí z tohoto nařízení podle čl. 29 odst. 1 nařízení (ES) č. 1/2003, pokud v konkrétním případě zjistí, že vertikální dohoda, na kterou se vztahuje výjimka podle článku 2 tohoto nařízení, má přesto účinky, jež jsou neslučitelné s čl. 101 odst. 3 Smlouvy. Tyto účinky mohou například nastat, pokud je relevantní trh poskytování online zprostředkovatelských služeb vysoce koncentrovaný a hospodářská soutěž mezi poskytovateli těchto služeb je omezená v důsledku kumulativního účinku paralelních sítí podobných dohod, který omezuje kupující online zprostředkovatelských služeb v nabídce, prodeji nebo dalším prodeji zboží nebo služeb konečným uživatelům za příznivějších podmínek na svých kanálech pro přímý prodej.

2.   Orgán pro hospodářskou soutěž členského státu může odejmout výhodu plynoucí z tohoto nařízení, jsou-li splněny podmínky čl. 29 odst. 2 nařízení (ES) č. 1/2003.

Článek 7

Nepoužití tohoto nařízení

Podle článku 1a nařízení č. 19/65/EHS může Komise tam, kde paralelní sítě podobných vertikálních omezení pokrývají více než 50 % relevantního trhu, nařízením prohlásit, že se toto nařízení nepoužije na vertikální dohody obsahující zvláštní omezení vztahující se k uvedenému trhu.

Článek 8

Použití prahové hodnoty tržního podílu

Pro účely uplatňování prahové hodnoty tržního podílu stanovené v článku 3 se použijí tato pravidla:

a)

tržní podíl dodavatele se vypočítá na základě údajů o hodnotě prodejů na trhu a tržní podíl kupujícího se vypočítá na základě údajů o hodnotě nákupů na trhu. Pokud údaje o hodnotě prodejů nebo nákupů na trhu nejsou k dispozici, je možné stanovit tržní podíl dotyčného podniku na základě odhadů založených na jiných důvěryhodných informacích týkajících se trhu, včetně objemu prodejů a nákupů na tomto trhu;

b)

tržní podíly se vypočítají na základě údajů týkajících se předchozího kalendářního roku;

c)

tržní podíl dodavatele zahrnuje zboží nebo služby dodané za účelem prodeje vertikálně integrovaným distributorům;

d)

pokud tržní podíl, jenž je původně nižší než 30 %, překročí uvedenou hranici, výjimka podle článku 2 se nadále použije po dobu dvou po sobě jdoucích kalendářních let následujících po roce, ve kterém byla poprvé překročena hranice 30 %;

e)

tržní podíl podniků uvedených v čl. 1 odst. 2 druhém pododstavci písm. e) se rozdělí stejným dílem mezi podniky mající práva a pravomoci uvedené v písm. a) uvedeného pododstavce.

Článek 9

Použití prahové hodnoty obratu

1.   Pro výpočet celkového ročního obratu podle čl. 2 odst. 2 se sečtou obraty po odečtení daní a poplatků během předchozího účetního roku příslušné strany vertikální dohody a obratu dosaženého spojenými podniky za veškeré zboží a služby. Za tímto účelem se nepřihlíží k obchodům uzavřeným mezi stranami vertikální dohody a s nimi spojenými podniky ani k obchodům mezi těmito spojenými podniky.

2.   Výjimka podle článku 2 se nadále použije, pokud během dvou po sobě jdoucích účetních let není prahová hodnota celkového ročního obratu překročena o více než 10 %.

Článek 10

Přechodné období

Zákaz stanovený v čl. 101 odst. 1 Smlouvy se nepoužije v období od 1. června 2022 do 31. května 2023 na dohody, jež byly dne 31. května 2022 již v platnosti a jež nesplňují podmínky pro udělení výjimky podle tohoto nařízení, avšak které dne 31. května 2022 splňovaly podmínky pro udělení výjimky podle nařízení (EU) č. 330/2010.

Článek 11

Doba platnosti

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 1. června 2022.

Pozbývá platnosti dnem 31. května 2034.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 10. května 2022.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)  Úř. věst. 36, 6.3.1965.

(2)  Úř. věst. C 359, 7.9.2021, s. 1.

(3)  Nařízení Komise (EU) č. 330/2010 ze dne 20. dubna 2010 o použití čl. 101 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie na kategorie vertikálních dohod a jednání ve vzájemné shodě (Úř. věst. L 102, 23.4.2010, s. 1).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1150 ze dne 20. června 2019 o podpoře spravedlnosti a transparentnosti pro podnikatelské uživatele online zprostředkovatelských služeb (Úř. věst. L 186, 11.7.2019, s. 57).

(5)  Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy (Úř. věst. L 1, 4.1.2003, s. 1).

(6)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1535 ze dne 9. září 2015 o postupu při poskytování informací v oblasti technických předpisů a předpisů pro služby informační společnosti (Úř. věst. L 241, 17.9.2015, s. 1).


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU