(EU) 2022/629Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/629 ze dne 12. ledna 2022, kterým se mění regulační technické normy stanovené v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/583, pokud jde o úpravu prahových hodnot likvidity a obchodního percentilu používaného k určení konkrétního objemu pro daný nástroj, použitelné pro určité nekapitálové nástroje (Text s významem pro EHP)

(1)

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/583 (2) stanoví požadavky na transparentnost vztahující se na dluhopisy, strukturované finanční produkty, emisní povolenky a deriváty. V zájmu zajištění hladkého provádění těchto požadavků zavedlo uvedené nařízení v přenesené pravomoci každoroční postupné zavádění některých prahových hodnot transparentnosti v průběhu čtyř let počínaje rokem 2019. Toto postupné zavádění umožňuje postupně rozšiřovat uplatňování odpovídajících povinností týkajících se transparentnosti. To se týká zejména kritéria „průměrného denního počtu obchodů“, které se používá pro určení dluhopisů, pro něž existuje likvidní trh, a obchodních percentilů používaných k určení konkrétního objemu pro daný nástroj (SSTI), který umožňuje výjimky z povinností týkajících se předobchodní transparentnosti.

(2)

V rámci tohoto postupného zavádění není přechod do dalšího stadia automatický. Evropský orgán pro cenné papíry a trhy (ESMA) je povinen předložit Komisi své každoroční posouzení vhodnosti přechodu do dalšího stadia. Posouzení orgánu ESMA musí analyzovat vývoj objemů obchodů s dotčenými finančními nástroji v současném stadiu a předjímat možný dopad, který by přechod do dalšího stadia mohl mít jak na disponibilní likviditu, tak na účastníky trhu. Orgán ESMA je v příslušných případech povinen spolu se svou zprávou předložit přepracovanou regulační normu upravující prahovou hodnotu k přechodu do dalšího stadia.

(3)

Orgán ESMA předložil své posouzení a přepracované regulační normy Komisi dne 22. července 2021. Orgán ESMA dospěl k závěru, že 1,57 % až 2,58 % dluhopisů obchodovaných mezi prvním čtvrtletím a čtvrtým čtvrtletím roku 2020 bylo považováno za likvidní podle kritérií platných ve stadiu S2. Přechod do stadia S3 znamená zvýšení přibližně o 40 %.

(4)

Pokud jde o SSTI, orgán ESMA dospěl k závěru, že přechod ze stadia S2 do stadia S3 bude mít dopad zejména na obchodování se státními dluhopisy a jinými veřejnými dluhopisy, neboť nárůst u těchto nástrojů bude největší. Tyto nástroje jsou však obvykle obchodovány v rozmezí 3 až 6 milionů EUR. Orgán ESMA se proto domnívá, že přechod do stadia S3 by zachoval předobchodní SSTI na dostatečně nízké úrovni, aby poskytovatele likvidity chránila před dopadem na trh vyplývajícím z pokynů velkého rozsahu, a zároveň by se zajistilo, že předobchodní transparentnost se bude vztahovat na větší množství likvidních dluhopisů.

(5)

S ohledem na posouzení provedené orgánem ESMA a s ohledem na omezenou úroveň transparentnosti na trzích s dluhopisy, omezené účinky na hospodářskou soutěž na trhu a skutečnost, že prahová hodnota by byla stále dostatečně nízká na to, aby poskytovatele likvidity chránila před potenciálním dopadem na trh vyplývajícím z pokynů velkého rozsahu, je u dluhopisů, pro něž existuje likvidní trh, a u SSTI pro dluhopisy vhodné přejít do stadia 3. Přechod do stadia 3 by měl zvýšit úroveň transparentnosti na trhu s dluhopisy, aniž by to mělo negativní dopad na likviditu.

(6)

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2017/583 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(7)

Toto nařízení vychází z návrhů regulačních technických norem předložených Komisi orgánem ESMA.

(8)

Orgán ESMA uskutečnil otevřené veřejné konzultace o návrzích regulačních technických norem, z nichž toto nařízení vychází, analyzoval potenciální související náklady a přínosy a požádal o stanovisko skupinu subjektů působících v oblasti cenných papírů a trhů zřízenou podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (3),