(EU) 2022/612Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/612 ze dne 6. dubna 2022 o roamingu ve veřejných mobilních komunikačních sítích v Unii (přepracované znění) (Text s významem pro EHP)

Publikováno: Úř. věst. L 115, 13.4.2022, s. 1-37 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 6. dubna 2022 Autor předpisu: Rada Evropské unie
Platnost od: 1. července 2022 Nabývá účinnosti: 1. června 2023
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



13.4.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 115/1


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2022/612

ze dne 6. dubna 2022

o roamingu ve veřejných mobilních komunikačních sítích v Unii

(přepracované znění)

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

po konzultaci s Výborem regionů,

v souladu s řádným legislativním postupem (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 531/2012 (3) bylo několikrát podstatně změněno (4). Vzhledem k potřebě provést další změny by uvedené nařízení mělo být v zájmu přehlednosti přepracováno.

(2)

Konkrétně bylo nařízení (EU) č. 531/2012 pozměněno nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2120 (5), které vyžaduje, aby byly maloobchodní příplatky za roaming v Unii zrušeny od 15. června 2017, s výhradou přiměřeného využívání roamingových služeb a možnosti uplatnit mechanismus odchylek k zajištění udržitelnosti po zrušení maloobchodních příplatků za roaming, což je rovněž označováno jako „roaming za domácích podmínek“. Kromě toho provedla Komise přezkum velkoobchodního trhu s roamingem s cílem posoudit opatření nezbytná k tomu, aby se v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 531/2012 mohly zrušit maloobchodní příplatky za roaming. V návaznosti na tento přezkum bylo přijato nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/920 (6) s cílem regulovat vnitrostátní velkoobchodní roamingové trhy, tak aby ode dne 15. června 2017 byly zrušeny maloobchodní příplatky za roaming, aniž by došlo k narušení vnitrostátních nebo navštívených trhů.

(3)

Dne 29. listopadu 2019 zveřejnila Komise svůj první úplný přezkum trhu s roamingem (dále jen „zpráva Komise“), z něhož vyplývá, že zrušení maloobchodních příplatků za roaming výrazně prospělo cestujícím v celé Unii. Využívání mobilních služeb, totiž regulovaných hlasových, SMS nebo datových roamingových služeb, při cestování po Unii se rychle a masivně zvýšilo, což potvrzuje účinek pravidel Unie pro roaming. Zpráva Komise dospěla k závěru, že navzdory známkám určité dynamiky hospodářské soutěže na maloobchodním i velkoobchodním trhu s roamingem se výchozí základní podmínky hospodářské soutěže nezměnily a v dohledné budoucnosti se pravděpodobně nezmění. Regulace maloobchodního a velkoobchodního trhu je proto i nadále nezbytná a nemělo by od ní být upuštěno. Zpráva Komise zejména zjistila, že na velkoobchodní úrovni přispělo prudké snížení cenových stropů k dalšímu snížení velkoobchodních cen za roaming, což prospělo operátorům s převahou roamingového provozu v zahraničí, tj. operátorům se zákaznickou základnou, která spotřebovává více mobilních služeb v sítích partnerských operátorů v jiných členských státech, než kolik mobilních služeb spotřebovává zákaznická základna partnerských operátorů v síti těchto svých operátorů.

Zpráva Komise vzala na vědomí doporučení Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (dále jen „sdružení BEREC“) k dalšímu snižování stropů velkoobchodních cen za roaming. Komise rovněž analyzovala a zdokumentovala potřebu dalšího snížení stropů velkoobchodních cen za roaming a vyhodnotila úroveň snížení, která navštíveným operátorům umožňuje pokrýt náklady na poskytování velkoobchodních roamingových služeb. Zpráva Komise připomněla požadavek nařízení (EU) č. 531/2012, aby roamingoví zákazníci měli přístup ke stejným službám v jiných členských státech za stejnou cenu, pokud lze tyto služby v navštívené síti poskytovat. Zpráva Komise přihlédla k velmi nedávnému vývoji nových způsobů obchodování s velkoobchodním roamingovým provozem, jako jsou internetové obchodní platformy, které mají potenciál podpořit hospodářskou soutěž na velkoobchodním trhu s roamingem a usnadnit vyjednávání mezi operátory. Závěrem uvedla, že trh nevyužil oddělený prodej roamingových datových služeb.

(4)

Nařízení (EU) č. 531/2012 pozbývá platnosti dnem 30. června 2022 a cílem tohoto nařízení je jeho přepracování a zároveň zavedení nových opatření ke zvýšení transparentnosti, a to i ve vztahu k využívání služeb s přidanou hodnotou při roamingu a využívání roamingu v jiných než pozemních veřejných mobilních komunikačních sítích, a zajištění skutečného roamingu za domácích podmínek, pokud jde o kvalitu služeb a přístup k tísňovým službám během roamingu. Toto nařízení má být v platnosti deset let, tj. do roku 2032, s cílem poskytnout jistotu na trhu a minimalizovat regulační zátěž. Toto nařízení zavádí požadavek, aby Komise v letech 2025 a 2029 provedla přezkumy a předložila Evropskému parlamentu a Radě odpovídající zprávy, na něž bude v případě potřeby navazovat legislativní návrh na změnu tohoto nařízení, pokud by to vyžadoval vývoj na trhu. Vzhledem k rychlému vývoji na trhu a rychlému zavádění nových technologií by Komise měla zejména posoudit, zda je vhodné předložit legislativní návrh na změnu tohoto nařízení při vydání její první zprávy v roce 2025.

(5)

Vnitrostátní regulační orgány nebo jiné příslušné orgány odpovídající za ochranu a prosazování zájmů uživatelů mobilních telefonů, kteří mají obvyklé bydliště na jejich území, nejsou schopny kontrolovat chování operátorů navštívené sítě sídlících v jiných členských státech, na kterých jsou tito uživatelé při využívání mezinárodních roamingových služeb závislí. Tento nedostatek kontroly by mohl snižovat účinnost opatření přijatých členskými státy na základě jejich zbylé pravomoci přijímat předpisy na ochranu spotřebitele.

(6)

Trh mobilních komunikací v Unii zůstává roztříštěný, přičemž žádná mobilní síť nepokrývá všechny členské státy. Proto musí poskytovatelé roamingu, mají-li svým vnitrostátním zákazníkům poskytovat mobilní komunikační služby na jejich cestách v jiných členských státech, nakupovat velkoobchodní roamingové služby od operátorů v navštíveném členském státě nebo si velkoobchodní roamingové služby s těmito operátory vyměňovat.

(7)

Dokud existují rozdíly mezi vnitrostátními cenami a cenami roamingu, nelze hovořit o vnitřním trhu telekomunikačních služeb. Za účelem vytvoření vnitřního trhu mobilních komunikačních služeb by proto měl být rozdíl mezi vnitrostátními cenami a cenami roamingu odstraněn.

(8)

Měl by se zavést společný harmonizovaný přístup k zajištění toho, aby uživatelé veřejných pozemních mobilních komunikačních sítí neplatili při cestování uvnitř Unie za celounijní roamingové služby přemrštěné ceny, čímž se posílí hospodářská soutěž v oblasti roamingových služeb mezi poskytovateli roamingu, dosáhne se vysoké úrovně ochrany spotřebitele a současně se zachovají pobídky k inovacím a možnost volby pro spotřebitele. S ohledem na přeshraniční povahu dotčených služeb je tento společný přístup potřebný k tomu, aby poskytovatelé roamingu mohli působit v rámci jediného soudržného předpisového rámce založeného na objektivně stanovených kritériích.

(9)

Rozšířené používání mobilních zařízení s připojením na internet znamená, že roaming v oblasti datových služeb má velký hospodářský význam. To je důležité jak pro uživatele, tak pro poskytovatele aplikací a obsahu. Aby bylo možné stimulovat rozvoj tohoto trhu, neměly by ceny přenosu dat bránit růstu, zejména s ohledem na to, že se očekává, že tempo rozvoje a zavádění nové generace vysokorychlostních sítí a služeb se bude setrvale zvyšovat.

(10)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/19/ES (7), 2002/20/ES (8), 2002/21/ES (9), 2002/22/ES (10) a 2002/58/ES (11) měly za cíl vytvoření vnitřního trhu pro elektronické komunikace uvnitř Unie při zajištění vysoké úrovně ochrany spotřebitele prostřednictvím rozvinuté hospodářské soutěže. S výjimkou směrnice 2002/58/ES byly tyto směrnice zrušeny směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972 (12).

Cílem směrnice (EU) 2018/1972 je stimulovat investice do sítí s velmi vysokou kapacitou v Unii a jejich využívání, jakož i stanovit nová pravidla pro spektrum pro mobilní připojení a 5G. Směrnice (EU) 2018/1972 rovněž stanoví, že vnitrostátní regulační orgány a jiné příslušné orgány, jakož i sdružení BEREC, Komise a členské státy, mají sledovat mimo jiné cíle podpory rozvoje vnitřního trhu a prosazování zájmů občanů Unie. Uvedená směrnice mimo jiné zajišťuje přístup všech koncových uživatelů k cenově dostupné komunikaci, včetně internetu. Zvyšuje ochranu a bezpečnost spotřebitelů a usnadňuje regulační zásahy.

(11)

Maloobchodní a velkoobchodní trh s roamingem vykazují jedinečné vlastnosti, které odůvodňují výjimečná opatření, jež jdou nad rámec mechanismů, které jsou jinak dostupné podle směrnice (EU) 2018/1972.

(12)

Toto nařízení by mělo umožnit odchýlení se od jinak použitelných pravidel směrnice (EU) 2018/1972, konkrétně od pravidla, že cena za nabízené služby má být v případě neexistence významné tržní síly stanovena obchodní dohodou, a umožnit tak zavedení doplňkových regulačních povinností, které by odrážely zvláštní vlastnosti roamingových služeb na území Unie.

(13)

K ochraně roamingových zákazníků před zvyšováním maloobchodních cen za regulované roamingové služby, totiž regulované hlasové, SMS nebo datové roamingové služby, v důsledku fluktuací referenčního směnného kurzu měn jiných než euro by členský stát, jehož měnou není euro, měl při stanovování maximálních platných příplatků ve své měně používat průměrnou hodnotu několika referenčních směnných kurzů za určité období. Nejsou-li maximální ceny vyjádřeny v eurech, měly by se použitelné hodnoty stanovit v příslušné měně za použití průměru několika referenčních směnných kurzů za určité období zveřejněných v Úředním věstníku Evropské unie (dále jen „Úřední věstník“) ke dni stanovenému tímto nařízením. Jestliže není ke stanovenému dni zveřejněn žádný kurz, měl by se použít referenční směnný kurz zveřejněný v prvním Úředním věstníku po tomto dni, který ho obsahuje. Aby se stanovení hodnot v jiných měnách než v eurech uvedlo do souladu s pravidlem používaným pro komunikace v rámci Unie v souladu s nařízením (EU) 2015/2120, měly by se maximální ceny v jiných měnách než v eurech stanovit za použití průměru referenčních směnných kurzů zveřejněných Evropskou centrální bankou v Úředním věstníku ve dnech 15. ledna, 15. února a 15. března příslušného kalendářního roku. Ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost do 15. května 2023 by se měly použít takto vypočtené maximální ceny pro rok 2022.

(14)

Aby se mohl rozvinout efektivnější, jednotnější a konkurenceschopnější trh roamingových služeb, neměla by existovat omezení, která podnikům brání účinně vyjednávat o velkoobchodním přístupu za účelem poskytování roamingových služeb, a to i pokud jde o komunikaci mezi stroji. Měly by být odstraněny překážky v přístupu k těmto velkoobchodním roamingovým službám způsobené rozdíly ve vyjednávacích pozicích a v rozsahu infrastruktury vlastněné jednotlivými podniky. Za tímto účelem by velkoobchodní roamingové dohody měly dodržovat zásadu technologické neutrality, zajistit všem operátorům rovné a spravedlivé podmínky k přístupu ke všem dostupným sítím a technologiím a dodržovat zásadu, že tyto dohody mají být vyjednávány v dobré víře tak, aby poskytovatelé roamingu mohli nabízet maloobchodní roamingové služby rovnocenné službám, které nabízejí na vnitrostátním trhu. Toto nařízení neukládá poskytovatelům roamingu povinnost uzavírat velkoobchodní roamingové dohody pouze s těmi operátory, kteří mají nejpokročilejší sítě, pokud jsou splněny požadavky na maloobchodní kvalitu služeb stanovené v tomto nařízení. Operátoři usilující o velkoobchodní roamingový přístup by měli mít možnost sjednat své velkoobchodní roamingové dohody podle svých vlastních obchodních potřeb a nejlepších zájmů svých koncových uživatelů. V průběhu přechodu na mobilní komunikační sítě a technologie nové generace by proto poskytovatelé roamingu měli postupně zajišťovat velkoobchodní roamingový přístup, který umožní poskytování maloobchodních roamingových služeb v jiných členských státech za rovnocenných smluvních podmínek jako v jejich domovském členském státě, v souladu s cíli roamingu za domácích podmínek. Poskytovatelé roamingu by měli nabízet maloobchodní roamingové služby, které jsou rovnocenné mobilním komunikačním službám, které nabízejí na vnitrostátním trhu, existuje-li v navštíveném členském státě rozšířené pokrytí anebo konkurenční nabídky na přístup k takovým mobilním komunikačním sítím a technologiím nové generace, v souladu s pokyny sdružení BEREC pro velkoobchodní roamingový přístup.

Operátoři virtuálních mobilních sítí a druhotní prodejci mobilních komunikačních služeb, kteří nemají vlastní síťovou infrastrukturu, zpravidla poskytují roamingové služby na základě velkoobchodních roamingových dohod uzavřených s provozovateli jejich hostitelské mobilní sítě v témže členském státě. Obchodní jednání ovšem nemusí operátorům virtuálních mobilních sítí a druhotným prodejcům ponechávat dostatečné ziskové rozpětí, jež by stimulovalo hospodářskou soutěž na základě nižších cen. Odstraněním těchto překážek a vyrovnáním vyjednávací pozice mezi operátory virtuálních mobilních sítí či druhotnými prodejci a operátory mobilních sítí prostřednictvím povinnosti poskytnout přístup a velkoobchodních stropů by měl být usnadněn rozvoj alternativních a inovativních roamingových služeb a nabídek uživatelům na území Unie. Směrnice (EU) 2018/1972 neumožňuje řešit tento problém uložením povinností operátorům s významnou tržní silou.

(15)

Proto by měla být stanovena povinnost vyhovět důvodným žádostem o velkoobchodní přístup k veřejným mobilním komunikačním sítím za účelem poskytování roamingových služeb. Tento přístup by měl být v souladu s potřebami subjektů žádajících o přístup. Koncoví uživatelé služeb vyžadujících moderní technologie a maloobchodní roamingové služby by měli mít možnost obdržet při roamingu stejnou kvalitu služeb jako při vnitrostátním užití. Povinnost poskytnout velkoobchodní roamingový přístup by proto měla zajistit, aby žadatelé o přístup mohli replikovat maloobchodní služby nabízené na vnitrostátním trhu, pokud operátoři navštívených mobilních sítí, kteří byli požádáni o poskytnutí přístupu, nemohou prokázat, že je to technicky neproveditelné. Parametry, za nichž operátor navštívené sítě nabízí mobilní služby svým vlastním vnitrostátním zákazníkům, se považují za technicky proveditelné. S výhradou příslušné velkoobchodní roamingové dohody, a aniž jsou dotčeny maloobchodní povinnosti stanovené v tomto nařízení, by měl operátor navštívené sítě zajistit, aby se na roamingové zákazníky v jeho síti neuplatňovaly podmínky méně výhodné než ty, které nabízí svým vnitrostátním zákazníkům, například pokud jde o kvalitu služeb, jako je dostupná rychlost. Přístup by měl být zamítnut pouze na základě objektivních kritérií, jako je technická proveditelnost a potřeba zachovat integritu sítě.

Operátor navštívené sítě by neměl na základě obchodních hledisek odmítnout nebo omezit přístup způsobem, který by omezoval poskytování konkurenčních roamingových služeb. V případě zamítnutí přístupu by měla mít dotčená strana možnost využít postupu pro řešení sporů stanoveného v tomto nařízení. K zajištění rovných podmínek by velkoobchodní přístup za účelem poskytování roamingových služeb měl být udělen v souladu s regulačními povinnostmi stanovenými v tomto nařízení platnými na velkoobchodní úrovni a měl by zohlednit různé složky nákladů nezbytné pro poskytování tohoto přístupu. Jednotné regulační pojetí velkoobchodního přístupu za účelem poskytování roamingových služeb by mělo přispět k zamezení vzniku narušení trhu mezi členskými státy. Sdružení BEREC by v součinnosti s Komisí a ve spolupráci s příslušnými zúčastněnými stranami mělo vydat pokyny pro velkoobchodní přístup za účelem poskytování roamingových služeb.

(16)

Povinnost poskytnout velkoobchodní roamingový přístup by měla zahrnovat poskytování přímých velkoobchodních roamingových služeb i poskytování roamingových služeb na velkoobchodním základě za účelem jejich dalšího prodeje třetími osobami. Povinnost poskytnout velkoobchodní roamingový přístup by rovněž měla zahrnovat povinnost operátora mobilní sítě umožnit operátorům virtuálních mobilních sítí a druhotným prodejcům nákup regulovaných velkoobchodních roamingových služeb od agregátních velkoobchodních operátorů, kteří poskytují jediné přístupové místo a standardizovanou platformu pro roamingové dohody na území celé Unie. K zajištění toho, aby operátoři poskytovatelům roamingu poskytovali přístup ke všem zařízením, která jsou nezbytná pro přímý velkoobchodní roamingový přístup a velkoobchodní roamingový přístup za účelem dalšího prodeje v přiměřené lhůtě, by měla být zveřejněna referenční nabídka obsahující standardní podmínky pro přímý velkoobchodní roamingový přístup a velkoobchodní roamingový přístup za účelem dalšího prodeje. Zveřejnění referenční nabídky by nemělo bránit obchodním jednáním mezi žadatelem o přístup a poskytovatelem přístupu o cenové úrovni konečné velkoobchodní dohody či o dodatečných službách velkoobchodního přístupu, které jdou nad rámec služeb nezbytných pro přímý velkoobchodní roamingový přístup a velkoobchodní roamingový přístup za účelem dalšího prodeje.

(17)

Povinnost poskytnout velkoobchodní roamingový přístup by měla zahrnovat přístup ke všem součástem nezbytným pro poskytování roamingových služeb, jako jsou síťové prvky a přiřazená zařízení; příslušné softwarové systémy včetně systémů podpory provozu; informační systémy nebo databáze pro předběžné objednávání, zajišťování, objednávání, žádosti o údržbu a opravy a fakturaci; převod čísel nebo systémy nabízející funkci na stejné úrovni; mobilní sítě a služby virtuálních sítí.

(18)

Pokud žadatelé o velkoobchodní roamingový přístup za účelem dalšího prodeje žádají o přístup k zařízením či službám nad rámec toho, co je nezbytné pro poskytování maloobchodních roamingových služeb, mohou jim operátoři mobilních sítí za tato zařízení či služby účtovat spravedlivé a přiměřené ceny. Těmito dodatečnými zařízeními či službami by mohly být mimo jiné služby s přidanou hodnotou, dodatečné softwarové a informační systémy nebo ujednání týkající se fakturace.

(19)

Článek 109 směrnice (EU) 2018/1972 členským státům ukládá povinnost zajistit, aby všichni koncoví uživatelé měli bezplatný přístup k tísňovým službám prostřednictvím tísňové komunikace s nejvhodnějším centrem tísňové komunikace. Uvedená směrnice členským státům rovněž ukládá povinnost zajistit, aby měli koncoví uživatelé se zdravotním postižením přístup k tísňovým službám prostřednictvím tísňové komunikace, a to i během cestování uvnitř Unie, a aby byl tento přístup rovnocenný přístupu ostatních koncových uživatelů. Tyto způsoby přístupu mohou zahrnovat služby textu v reálném čase nebo služby úplné konverzace ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 (13) nebo další jiné než hlasové komunikační služby, například SMS zprávy, přenos zpráv nebo videohovory prostřednictvím tísňových aplikací či přenosové služby, které členské státy zavedou s přihlédnutím k požadavkům stanoveným v právu Unie a ke kapacitám a technickému vybavení vnitrostátního systému center tísňové komunikace. Zavádění možností přístupu k tísňovým službám pro roamingové zákazníky se zdravotním postižením a poskytování informací o místě, kde se volající nachází, by mělo v co největší míře vycházet z evropských norem nebo specifikací.

Tyto normy by měly podporovat Komise a členské státy ve spolupráci s evropskými normalizačními orgány a jinými příslušnými orgány.Je na členských státech, aby určily typ tísňové komunikace, která je technicky proveditelná pro zajištění přístupu roamingových zákazníků k tísňovým službám. K zajištění přístupu roamingových zákazníků k tísňové komunikaci za podmínek stanovených v článku 109 směrnice (EU) 2018/1972 by operátoři navštívené sítě měli do referenční nabídky zahrnout také informace o tom, jaký druh tísňové komunikace je v navštíveném členském státě na základě vnitrostátních opatření povinný a technicky proveditelný pro zajištění přístupu roamingových zákazníků. Kromě toho by velkoobchodní roamingové dohody měly obsahovat informace o technických parametrech pro zajištění přístupu k tísňovým službám, a to i pro roamingové zákazníky se zdravotním postižením, jakož i za účelem zajištění přenosu informace o místě, kde se volající nachází, včetně informací pocházejících z telefonního přístroje, do nejvhodnějšího centra tísňové komunikace v navštíveném členském státě. Tyto informace by měly poskytovateli roamingu umožnit identifikovat a bezplatně poskytovat tísňovou komunikaci a přenos informací o místě, kde se volající nachází.

(20)

Referenční nabídky mohou obsahovat určité podmínky, s cílem umožnit operátorům mobilních sítí, aby zabránili trvalému roamingu nebo nezvyklému využívání či zneužívání velkoobchodního roamingového přístupu. Zejména by operátor navštívené sítě v případech, kdy má oprávněné důvody se domnívat, že dochází k trvalému roamingu ze strany významného podílu zákazníků poskytovatele roamingu nebo k nezvyklému využívání či zneužívání velkoobchodního roamingového přístupu, měl mít možnost požadovat, aby mu poskytovatel roamingu, v souhrnné formě a v plném souladu s unijními a vnitrostátními požadavky na ochranu údajů, poskytl informace, které mu umožní určit, zda tomu tak skutečně je, přičemž se může jednat například o informace o podílu zákazníků se zanedbatelným objemem vnitrostátní spotřeby ve srovnání s objemem spotřeby roamingu. K ukončení velkoobchodních roamingových dohod s cílem zabránit trvalému roamingu nebo nezvyklému využívání či zneužívání velkoobchodního roamingového přístupu by navíc mělo docházet pouze v případech, kdy se situaci nepodařilo vyřešit mírnějšími opatřeními.Takové ukončení by mělo být podmíněno tím, že je předem povolí vnitrostátní regulační orgán operátora navštívené sítě, přičemž se v nejvyšší možné míře zohlední stanovisko sdružení BEREC, bylo-li konzultováno.

Mírnější opatření by mohla spočívat ve stanovení vyšších velkoobchodních cen, které nepřesahují maximální velkoobchodní ceny stanovené v tomto nařízení, pro objemy přesahující souhrnné objemy uvedené v dohodě. Tyto vyšší velkoobchodní ceny by měly být stanoveny předem nebo od okamžiku, kdy operátor navštívené sítě na základě objektivních kritérií zjistí, že dochází k trvalému roamingu ze strany významného podílu zákazníků poskytovatele roamingu nebo k nezvyklému využívání či zneužívání velkoobchodního roamingového přístupu, a informuje o tom operátora domovské sítě. Mírnější opatření by rovněž mohla spočívat v tom, že se operátor domovské sítě zaváže přijmout nebo upravit politiku přiměřeného využívání uplatňovanou na jeho zákazníky v souladu s prováděcími akty přijatými podle tohoto nařízení, nebo že bude mít operátor navštívené sítě možnost požádat o revizi velkoobchodní roamingové dohody. V zájmu transparentnosti by vnitrostátní regulační orgán měl zveřejnit informace týkající se žádostí o povolení ukončit velkoobchodní roamingové dohody, s výhradou zachování důvěrnosti obchodních informací.

(21)

K umožnění rozvoje efektivnějších, jednotnějších a konkurenčnějších trhů roamingových služeb by operátoři měli mít možnost při vyjednávání o velkoobchodním roamingovém přístupu za účelem poskytování maloobchodních roamingových služeb sjednat inovační režimy stanovování velkoobchodních cen, které nejsou přímo spojeny se skutečně spotřebovanými objemy, jako jsou paušální platby, předem učiněné závazky nebo velkoobchodní roamingové dohody na základě kapacity, či režimy tvorby cen, které reagují na změny poptávky v průběhu roku. S výhradou omezení trvalého roamingu obsažených v tomto nařízení nejsou komunikace mezi stroji, totiž služby zahrnující automatizovaný přenos dat a informací mezi zařízeními nebo softwarovými aplikacemi s omezenou nebo žádnou lidskou interakcí, vyloučeny z oblasti působnosti tohoto nařízení ani relevantních povinností velkoobchodního roamingového přístupu stanovených v tomto nařízení, včetně ustanovení o přiměřeném využívání roamingových služeb a možnosti operátorů mobilních sítí zahrnout do svých referenčních nabídek podmínky s cílem zabránit trvalému využívání regulovaných roamingových služeb nebo nezvyklému využívání či zneužívání velkoobchodního roamingového přístupu. Trvalý roaming je však předmětem obchodních jednání a může být dohodnut dvěma roamingovými partnery ve velkoobchodní roamingové dohodě. Aby se umožnil rozvoj účinnějších a konkurenceschopnějších trhů pro komunikaci mezi stroji, očekává se, že operátoři mobilních sítí budou stále více reagovat na všechny důvodné žádosti o velkoobchodní roamingové dohody za přiměřených podmínek, které výslovně umožní trvalý roaming pro komunikaci mezi stroji, a tyto žádosti budou přijímat.

Měli by mít možnost uzavírat pružné velkoobchodní roamingové dohody umožňující velkoobchodní roamingové služby a uplatňovat tarifní režimy, které nejsou založeny na objemu spotřebovaných dat, ale na alternativních systémech, například na počtu připojených strojů za měsíc. V této souvislosti by zúčastněné strany měly v případě přeshraničního sporu využít postup řešení sporů stanovený v článku 27 směrnice (EU) 2018/1972. Strany podílející se na vyjednávání by měly mít možnost se dohodnout, že nepoužijí maximální regulované velkoobchodní ceny za roaming po dobu platnosti velkoobchodních roamingových dohod. Takto by se pro obě strany vyloučila možnost následně žádat, aby se na skutečnou spotřebu použily maximální velkoobchodní ceny za roaming, které se opírají o objemy, jak je stanoveno v tomto nařízení. Tímto by neměly být dotčeny povinnosti týkající se poskytování regulovaných maloobchodních roamingových služeb. Zpráva Komise bere nadto na vědomí velmi nedávný vývoj nových způsobů obchodování s velkoobchodním roamingovým provozem, jako jsou internetové obchodní platformy, které mají potenciál usnadnit proces vyjednávání mezi operátory. Používání podobných nástrojů by mohlo přispět k posílení hospodářské soutěže na velkoobchodním trhu s roamingem a dále snížit skutečné velkoobchodní ceny.

(22)

Nařízení (EU) č. 531/2012 stanoví, že operátoři nesmějí koncovým uživatelům bránit v přístupu k regulovaným roamingovým datovým službám v navštívené síti, které jsou nabízeny alternativním poskytovatelem roamingu. Toto strukturální opatření zavedené povinností odděleného prodeje roamingových datových služeb se však po zavedení roamingu za domácích podmínek stalo neúčinným. Kromě toho se tato povinnost vzhledem k nedostatečnému uplatnění na trhu již nezdá být relevantní. Ustanovení, která operátory zavazují k oddělenému prodeji roamingových datových služeb na maloobchodní úrovni, by se proto již neměla uplatňovat.

(23)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o stanovení podrobných pravidel týkajících se uplatňování politik přiměřeného využívání a metodiky posuzování udržitelnosti poskytování maloobchodních roamingových služeb za vnitrostátní ceny, jakož i pravidel týkajících se žádosti, kterou má podat poskytovatel roamingu pro účely tohoto posouzení. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (14). Až do přijetí uvedených prováděcích opatření by se mělo nadále používat prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/2286 (15).

(24)

Regulační povinnosti, jejichž cílem je chránit zájmy roamingových zákazníků, by měly být uloženy na maloobchodní i velkoobchodní úrovni, neboť zkušenosti ukazují, že snížení velkoobchodních cen roamingových služeb na území Unie se nemusí promítnout do nižších maloobchodních cen za roaming, jelikož k tomu chybějí pobídky. Na druhé straně by opatření ke snížení úrovně maloobchodních cen, která by neupravovala úroveň velkoobchodních nákladů spojených s poskytováním těchto služeb, mohla vést k riziku narušení řádného fungování vnitřního trhu roamingových služeb na území Unie a neumožnila by vyšší stupeň hospodářské soutěže.

(25)

Zrušení maloobchodních příplatků za roaming v souladu s nařízením (EU) 2015/2120 bylo nezbytné pro vytvoření a snadnější fungování jednotného digitálního trhu v celé Unii. Uvedené nařízení však samo o sobě k zajištění řádného fungování trhu s roamingem nestačilo. Toto nařízení by mělo přispět k tomu, aby zrušením maloobchodních příplatků za roaming nebyly dotčeny modely tvorby cen na vnitrostátních trzích.

(26)

Příslušná vnitrostátní maloobchodní cena by měla být rovna vnitrostátní maloobchodní ceně za jednotku. Avšak v případech, kdy neexistují konkrétní vnitrostátní maloobchodní ceny, které by mohly být použity jako základ pro regulované maloobchodní roamingové služby (například v případě vnitrostátních neomezených tarifních plánů, balíčků nebo vnitrostátních tarifů, které nezahrnují data), by měla být za vnitrostátní maloobchodní cenu považována cena stanovená prostřednictvím stejného mechanismu stanovování cen, jako kdyby zákazník používal vnitrostátní tarifní plán ve svém členském státě.

(27)

Při využívání roamingu v Unii by roamingoví zákazníci měli mít možnost využívat maloobchodní služby, které si předplatili, a to za stejné úrovně kvality jako doma. Za tímto účelem a v souladu s povinnostmi týkajícími se velkoobchodního přístupu stanovenými v tomto nařízení by poskytovatelé roamingu a operátoři mobilních sítí měli přijmout nezbytná opatření k zajištění toho, aby regulované maloobchodní roamingové služby byly poskytovány za stejných podmínek, jako kdyby byly tyto služby spotřebovávány na vnitrostátním trhu. Je-li například maximální dostupná rychlost přenosu dat navštívené sítě stejná jako maximální dostupná rychlost nabízená poskytovatelem roamingu na vnitrostátním trhu nebo vyšší, neměl by poskytovatel roamingu nabízet nižší rychlost, než je maximální dostupná rychlost poskytovaná na vnitrostátním trhu. Pokud je maximální dostupná rychlost přenosu dat navštívené sítě nižší než maximální dostupná rychlost nabízená poskytovatelem roamingu na vnitrostátním trhu, neměl by poskytovatel roamingu nabízet nižší rychlost, než je tato maximální dostupná rychlost navštívené sítě. Pokud je v navštívené síti k dispozici novější generace nebo technologie sítě, neměl by poskytovatel roamingu roamingovou službu omezit na generaci sítě nebo technologii, která je starší než ta, která je nabízena na vnitrostátním trhu. Kromě toho, zejména během přechodu na mobilní komunikační sítě a technologie nové generace, pokud zavedení těchto sítí a technologií poskytovatelem roamingu a operátorem navštívené sítě nejsou srovnatelné, může poskytovatel roamingu nabízet regulovanou maloobchodní roamingovou službu prostřednictvím stávající mobilní komunikační technologie. Obchodní hlediska, která vedou ke snížení kvality regulovaných maloobchodních roamingových služeb, jako je omezení šířky pásma za účelem snížení objemu roamingu, by měla být zakázána. Aniž je dotčen článek 28 směrnice (EU) 2018/1972, měli by operátoři přijmout přiměřená opatření, aby minimalizovali jakékoli zbytečné prodlevy při přechodu mezi mobilními komunikačními sítěmi. Vnitrostátní správní orgány a operátoři mohou uzavírat dohody o koordinaci spektra a zajistit pokrytí, přinejmenším podél koridorů 5G a pozemních dopravních tras.

(28)

Na spotřebu regulovaných maloobchodních roamingových služeb poskytovaných za platnou vnitrostátní maloobchodní cenu by měli mít poskytovatelé roamingu možnost uplatňovat politiky přiměřeného využívání. Ty by měly pouze zamezit zneužívání či nezvyklému využívání regulovaných maloobchodních roamingových služeb roamingovými zákazníky, jako je využívání těchto služeb roamingovými zákazníky v jiném členském státě, než je stát jejich domovského poskytovatele, pro jiné účely než pravidelné cesty. Prováděcí opatření upravující uplatňování politik přiměřeného využívání by měla zajistit, aby poskytovatelé roamingu tento cíl neobcházeli se záměrem dosáhnout jiných účelů na úkor roamingových zákazníků, kteří jakýmkoli způsobem pravidelně cestují. V případě vyšší moci způsobené okolnostmi, jako jsou pandemie, dočasná uzavření hranic nebo přírodní katastrofy, které nedobrovolně prodlužují dobu dočasného pobytu roamingového zákazníka v jiném členském státě, by poskytovatelé roamingu měli na odůvodněnou žádost roamingového zákazníka prodloužit platnou povolenou délku přiměřeného využívání na přiměřenou dobu. Politika přiměřeného využívání by měla zákazníkům poskytovatele roamingu umožnit spotřebovávat takový objem regulovaných maloobchodních roamingových služeb za platné vnitrostátní maloobchodní ceny, jenž je v souladu s tarifními plány každého z nich. Prováděcí opatření upravující uplatňování politik přiměřeného využívání by měla zohledňovat mnohé a rozdílné zvyklosti roamingových zákazníků při pravidelném cestování, aby se zajistilo, že politiky přiměřeného využívání nepředstavují překážku pro skutečný roaming za domácích podmínek ze strany těchto zákazníků.

(29)

Při přezkumu svých prováděcích aktů by Komise po konzultaci se sdružením BEREC měla posoudit, do jaké míry by tržní podmínky, spotřební a cestovní zvyklosti, vývoj a sbližování cen a zjistitelné riziko narušení hospodářské soutěže umožnily udržitelné poskytování roamingových služeb za vnitrostátní ceny pro pravidelné cestování, jakož i možnost omezit uplatňování a účinky opatření v rámci politiky přiměřeného využívání na výjimečné případy.

(30)

Za zvláštních a výjimečných okolností, kdy poskytovatel roamingu není schopen pokrýt své celkové skutečné a předpokládané náklady na poskytování regulovaných maloobchodních roamingových služeb ze svých celkových skutečných a předpokládaných příjmů z poskytování takových služeb, by měl mít poskytovatel roamingu možnost požádat o povolení účtovat příplatek s cílem zajistit udržitelnost svého modelu tvorby cen na vnitrostátních trzích. Posouzení udržitelnosti takového modelu by mělo být založeno na relevantních objektivních faktorech specifických pro poskytovatele roamingu, včetně objektivních odlišností mezi poskytovateli roamingu v daném členském státě a úrovně vnitrostátních cen a příjmů. Tak tomu může být například v případě paušálních vnitrostátních maloobchodních modelů s výraznou zápornou bilancí provozu, kdy je implicitní vnitrostátní jednotková cena nízká a celkové příjmy operátora jsou ve srovnání s náklady na roaming rovněž nízké, nebo v případě, kdy je implicitní jednotková cena nízká a skutečná nebo předpokládaná spotřeba roamingových služeb je vysoká. Aby se zabránilo tomu, že se model tvorby cen na vnitrostátních trzích uplatňovaný poskytovateli roamingu stane kvůli těmto problémům s pokrytím nákladů neudržitelným a přinese riziko významného dopadu na vývoj vnitrostátních cen nebo tzv. „efektu vodní postele“, měli by mít poskytovatelé roamingu za uvedených okolností a na základě povolení vydaného vnitrostátním regulačním orgánem možnost účtovat příplatek k regulovaným maloobchodním roamingovým službám pouze v míře nezbytné pro pokrytí veškerých příslušných nákladů na poskytování těchto služeb.

(31)

Náklady vynaložené na poskytování regulovaných maloobchodních roamingových služeb by proto měly být určeny odkazem na skutečné velkoobchodní ceny za roaming účtované za roamingový provoz v zahraničí (outbound roaming) daného poskytovatele roamingu přesahující roamingový provoz v jeho domovské síti (inbound roaming), jakož i odkazem na přiměřené zahrnutí společných a sdílených nákladů. Příjmy z regulovaných maloobchodních roamingových služeb by měly být určeny odkazem na příjmy na úrovni vnitrostátních cen odpovídající spotřebě regulovaných maloobchodních roamingových služeb, ať už na základě jednotkových cen, nebo jakožto část paušální ceny odrážející příslušný skutečný a předpokládaný poměr spotřeby regulovaných maloobchodních roamingových služeb zákazníky v Unii k vnitrostátní spotřebě. Je třeba rovněž vzít v úvahu spotřebu regulovaných maloobchodních roamingových služeb a vnitrostátní spotřebu vytvářenou zákazníky poskytovatele roamingu a úroveň hospodářské soutěže, cen a příjmů na vnitrostátním trhu a jakékoli zjistitelné riziko, že by roaming poskytovaný za vnitrostátní maloobchodní ceny měl značný dopad na vývoj těchto cen.

(32)

Nařízení (EU) č. 531/2012 stanoví, že uplatňuje-li poskytovatel roamingu příplatek za spotřebu regulovaných maloobchodních roamingových služeb nad rámec objemu stanoveného politikou přiměřeného využívání, nesmí součet vnitrostátní maloobchodní ceny a jakéhokoli příplatku účtovaného za uskutečněná regulovaná roamingová volání překročit 0,19 EUR za minutu, za odeslané regulované roamingové SMS zprávy 0,06 EUR za SMS zprávu a za regulované roamingové datové služby 0,20 EUR za spotřebovaný megabyte. Vzhledem k účinnému fungování pravidel pro poskytování roamingu za domácích podmínek od 15. června 2017 již není toto ustanovení nutné.

(33)

V souladu se zásadou, že platí volající, neplatí uživatelé mobilních telefonů za příjem vnitrostátního mobilního volání a náklady na ukončení volání v síti volaného jsou zahrnuty v maloobchodní ceně volajícího. Sbližování sazeb za ukončení volání v mobilních sítích napříč členskými státy by mělo umožnit použití stejné zásady na regulovaná maloobchodní roamingová volání. Podle čl. 75 odst. 1 směrnice (EU) 2018/1972 stanovila Komise svým nařízením v přenesené pravomoci (EU) 2021/654 (16) jednotnou maximální sazbu za ukončení hlasového volání v mobilní síti po celé Unii s cílem snížit regulační zátěž při jednotném řešení problémů hospodářské soutěže týkajících se velkoobchodního ukončení hlasového volání po celé Unii. Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/654 zahrnuje tříleté postupné snižování: jednotná maximální sazba za ukončení hlasového volání v mobilní síti po celé Unii má činit 0,7 centu v roce 2021, 0,55 centu v roce 2022, 0,4 centu v roce 2023 a od roku 2024 má dosáhnout výše 0,2 centu. V případech uvedených v tomto nařízení, kdy poskytovatelé roamingu mohou účtovat příplatek za regulované maloobchodní roamingové služby, by příplatek účtovaný za příchozí regulovaná roamingová volání neměl překročit jednotnou maximální sazbu za ukončení hlasového volání v mobilní síti po celé Unii stanovenou Komisí v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/654. Pokud Komise následně dospěje k závěru, že již není nutné stanovovat jednotnou maximální sazbu za ukončení hlasového volání v mobilní síti po celé Unii, neměl by žádný příplatek účtovaný za přijatá regulovaná roamingová volání překročit sazbu stanovenou posledním aktem v přenesené pravomoci přijatým podle článku 75 směrnice (EU) 2018/1972.

(34)

Pokud poskytovatelé regulovaných služeb roamingu na území Unie mění své maloobchodní roamingové tarify a doplňující podmínky využívání roamingu tak, aby splňovaly požadavky tohoto nařízení, nemělo by těmito změnami vznikat na základě vnitrostátních právních předpisů provádějících směrnici (EU) 2018/1972 uživatelům mobilních telefonů právo odstoupit od své maloobchodní smlouvy.

(35)

Maloobchodní smlouva, která zahrnuje jakýkoli typ regulované maloobchodní roamingové služby, by měla jasně a srozumitelně specifikovat vlastnosti této regulované maloobchodní roamingové služby, včetně očekávané úrovně kvality služby. Ačkoli poskytovatelé roamingu nevykonávají kontrolu nad navštívenými sítěmi, vztahuje se na poskytované roamingové služby velkoobchodní roamingová dohoda s operátorem navštívené sítě. Aby bylo posíleno postavení roamingových zákazníků, měli by je poskytovatelé roamingu proto v maloobchodní smlouvě jasně informovat o tom, jak se kvalita roamingových služeb může v praxi lišit od služeb spotřebovávaných na vnitrostátním trhu. Poskytovatelé roamingu by rovněž měli v co největší míře vysvětlit, jak mohou kvalitu služby ovlivnit další relevantní faktory, jako jsou rychlost, latence (zpoždění) a dostupnost roamingových služeb nebo jiných služeb při roamingu z důvodu dostupnosti určitých technologií, pokrytí nebo odchylek způsobených vnějšími faktory, například topografií. Tato maloobchodní smlouva by měla rovněž obsahovat jasné a srozumitelné informace o postupu podávání stížností v případech, kdy kvalita služeb neodpovídá podmínkám maloobchodní smlouvy. Poskytovatel roamingu by měl veškeré stížnosti v tomto ohledu vyřizovat včas a účinně.

(36)

Aby byli roamingoví zákazníci náležitě informováni o kvalitě svých roamingových služeb, měli by poskytovatelé roamingu příslušné informace zveřejnit na svých internetových stránkách. Proto by také měli zveřejnit informace o důvodech, proč by mohla být roamingová služba nabízena za podmínek, které jsou méně výhodné než podmínky nabízené na vnitrostátním trhu. Tyto informace by měly obsahovat zejména jasné a srozumitelné vysvětlení možných významných odchylek od inzerovaných nebo odhadovaných maximálních rychlostí pro nahrávání a stahování dat, které jsou nabízeny na vnitrostátním trhu, a toho, jak mohou tyto odchylky ovlivnit roamingovou službu, kterou si zákazník předplatil. Tyto informace by rovněž mohly zahrnovat jasné a srozumitelné vysvětlení toho, jaký mohou mít případná omezení objemu, rychlost, dostupné generace a technologie sítě a další parametry kvality služeb v praxi dopad na roamingovou datovou službu, a zejména na využívání obsahu, aplikací a služeb při roamingu.

(37)

Roamingovým zákazníkům a domovským operátorům někdy bez jejich vědomí vzniknou vysoké náklady v důsledku nedostatečné transparentnosti čísel používaných pro služby s přidanou hodnotou v celé Unii a velkoobchodních cen účtovaných za služby s přidanou hodnotou, aniž by tím byl dotčen článek 97 směrnice (EU) 2018/1972. Na komunikaci na některá čísla, která se používají pro poskytování služeb s přidanou hodnotou, například čísla se zvýšenou sazbou, čísla bezplatného volání nebo čísla se sdílenými náklady, se na vnitrostátní úrovni vztahují zvláštní cenové podmínky. Toto nařízení by se nemělo vztahovat na tu část tarifu, která je účtována za poskytování služeb s přidanou hodnotou, ale pouze na tarify za připojení k těmto službám. Zásada roamingu za domácích podmínek by mohla vést k očekávání roamingových zákazníků, že komunikace na tato čísla během roamingu by neměla ve srovnání s vnitrostátní situací vést k vyšším nákladům. V případě roamingu tomu tak však není vždy. Roamingoví zákazníci čelí zvýšeným nákladům, a to i v případě, že volají na čísla, na něž se při volání na vnitrostátní úrovni volá zdarma. To by mohlo narušit důvěru zákazníků v používání telefonů při roamingu a mohlo by to vést k nepříjemnému překvapení z výše účtu, což by mělo negativní dopad na skutečnou zkušenost s poskytováním roamingu za domácích podmínek. Na maloobchodní úrovni je to způsobeno především nedostatečnou mírou transparentnosti, pokud jde o vyšší ceny, které mohou být účtovány za komunikaci na čísla používaná pro služby s přidanou hodnotou. Proto by měla být zavedena opatření ke zvýšení povědomí o riziku vysokých účtů a ke zvýšení transparentnosti, pokud jde o podmínky týkající se komunikace na čísla služeb s přidanou hodnotou. Za tímto účelem by roamingoví zákazníci měli být ve smlouvě včas, uživatelsky vstřícně a bezplatně informováni a varováni, že komunikace na čísla služeb s přidanou hodnotou v rámci roamingu může znamenat dodatečné poplatky. V případě roamingu lze použít deaktivaci vyúčtování třetích stran podle přílohy VI směrnice (EU) 2018/1972, je-li k dispozici.

(38)

Fungování velkoobchodních trhů s roamingem by operátorům mělo umožnit pokrýt veškeré náklady na poskytování regulovaných velkoobchodních roamingových služeb, včetně společných a sdílených nákladů. Nákladový model, z něhož se vycházelo pro účely přezkumu, v nejvyšší možné míře zohlednil investice operátorů za účelem poskytování mobilních roamingových služeb, jako jsou náklady na spektrum, náklady na investice do zařízení a infrastruktury, jakož i infrastruktura zavedená operátory a technologie, u nichž se očekává, že budou do příštího přezkumu dominovat spotřebě. Přezkum plánovaný na rok 2025 bude vycházet z nového nákladového modelu, přičemž v nejvyšší možné míře zohlední technologický vývoj zaznamenaný v přechodném období. To by mělo zachovat pobídky k investicím do navštívených sítí a zamezit narušení vnitrostátní hospodářské soutěže na navštívených trzích v důsledku regulatorní arbitráže ze strany operátorů, kteří používají nápravná opatření velkoobchodního roamingového přístupu k tomu, aby soutěžili na vnitrostátních navštívených trzích.

(39)

S ohledem na cíle tohoto nařízení, jimiž je zajistit trvalou hospodářskou soutěž a ochranu koncových uživatelů, by toto nařízení mělo stanovit stropy velkoobchodních cen za roaming, které odrážejí vývoj nákladů operátorů na poskytování velkoobchodních roamingových služeb. Nákladový model použitý pro účely přezkumu a uvedený v posouzení dopadů provedeném pro účely tohoto nařízení prokazuje, že náklady operátorů postupně klesaly a klesají i nadále. Vzhledem k očekávanému harmonogramu plánovaného přezkumu velkoobchodních stropů na základě dvou zpráv, které má Komise předložit Evropskému parlamentu a Radě do 30. června 2025 a 30. června 2029, by se maximální velkoobchodní ceny měly postupně snižovat s přihlédnutím k příslušným odhadům nákladů a pravděpodobnému vývoji na trhu v období od roku 2022 do roku 2027.

(40)

Odhady nákladů na poskytování velkoobchodních roamingových služeb, včetně společných a sdílených nákladů, byly posouzeny na základě několika zdrojů. Jedním zdrojem byl obecný nákladový model pro velkoobchodní roamingové služby používaný pro účely přezkumu, který odhadl náklady efektivního operátora při poskytování velkoobchodních roamingových služeb. Výsledek nákladového modelu umožňuje analyzovat náklady pro každý rok v každém členském státě na základě různých scénářů a předpokladů v letech, v nichž náklady odhadují. Nákladový model byl vyplněn údaji předloženými operátory a následně byl potvrzen příslušnými vnitrostátními regulačními orgány. Rovněž byla zohledněna sezónnost u členských států, které byly schopny doložit, že ovlivnila dimenzování sítí operátorů. V průběhu celého období, v němž byl nákladový model vypracován, byli konzultováni operátoři, sdružení BEREC a vnitrostátní regulační orgány. Posouzení nákladů rovněž vycházelo ze současných velkoobchodních cen za roaming v Unii a zohlednilo očekávané budoucí zavádění aktualizovaných síťových technologií v souladu s údaji, které ve svých stanoviscích uvedlo sdružení BEREC.

(41)

Pokud jde o pravidla pro velkoobchodní ceny, měly by zůstat zachovány regulační povinnosti na úrovni Unie, neboť jakékoli opatření, které umožňuje roaming za domácích podmínek v celé Unii, aniž by upravovalo úroveň velkoobchodních nákladů spojených s poskytováním velkoobchodních roamingových služeb, by mohlo vést k narušení vnitřního trhu roamingových služeb a nemotivovalo by k intenzivnější hospodářské soutěži. Velkoobchodní ceny v přiměřené výši by měly usnadnit udržitelnou hospodářskou soutěž i ze strany nových účastníků, malých a středních podniků a začínajících podniků.

(42)

Maximální velkoobchodní ceny by měly působit jako ochranná úroveň a měly by zajistit, aby operátoři mohli pokrýt své náklady, včetně společných a sdílených nákladů. Rovněž by měly umožnit rozsáhlé a udržitelné poskytování roamingu za domácích podmínek a současně ponechat prostor k obchodním jednáním mezi operátory.

(43)

Obvyklý postup některých operátorů mobilních sítí účtovat ceny za zprostředkování velkoobchodních roamingových volání na základě minimálních účtovacích jednotek v délce až 60 sekund na rozdíl od účtování po sekundách běžného pro většinu velkoobchodních propojovacích cen způsobuje narušení hospodářské soutěže mezi těmito operátory a operátory s jinou metodou účtování a narušuje jednotné uplatňování maximálních velkoobchodních cen stanovených tímto nařízením. Navíc to představuje příplatek, který má v důsledku zvýšení velkoobchodních nákladů nepříznivý dopad na cenu za roamingové hlasové služby na maloobchodní úrovni. Od operátorů mobilních sítí by se proto mělo požadovat, aby ceny velkoobchodního zprostředkování regulovaných roamingových volání účtovali po sekundách.

(44)

K zajištění toho, aby měli roamingoví zákazníci bezplatný nepřerušený a účinný přístup k tísňovým službám, by navštívené sítě neměly účtovat poskytovatelům roamingu žádné velkoobchodní ceny související s jakýmkoli typem tísňové komunikace.

(45)

Poskytovatelé mobilních komunikačních služeb by za účelem zlepšení transparentnosti maloobchodních cen za roamingové služby a pomoci roamingovým zákazníkům při rozhodování o použití jejich mobilního zařízení při pobytu v zahraničí měli svým roamingovým zákazníkům bezplatně poskytovat informace o cenách za roaming, které se na ně vztahují při využívání roamingových služeb v navštíveném členském státě. Jelikož některé skupiny zákazníků mohou být o cenách roamingu již dobře informovány, měli by jim poskytovatelé roamingu poskytnout možnost jednoduše se od tohoto zasílání automatických zpráv odhlásit. Roamingoví zákazníci by kromě toho měli obdržet textovou zprávu včetně odkazu umožňujícího připojit se bezplatně na internetovou stránku zřízenou poskytovatelem roamingu s podrobnými informacemi o typech služeb, totiž voláních a SMS zprávách, které mohou být předmětem zvýšených nákladů, aniž by byl dotčen článek 97 směrnice (EU) 2018/1972. Roamingoví zákazníci by měli být plně a jasně informováni o veškerých cenách, které jsou při roamingu účtovány ve vztahu k číslům bezplatného volání. Poskytovatelé roamingu by měli kromě toho svým zákazníkům, za předpokladu, že se nacházejí na území Unie, na požádání aktivně a bezplatně poskytovat další informace o cenách za minutu, za SMS zprávu nebo za megabyte dat (včetně DPH), za uskutečnění nebo přijetí volání a za odeslání nebo přijetí SMS zpráv, MMS zpráv a jiných datových komunikačních služeb v navštíveném členském státě.

(46)

Roamingový zákazník se může připojit k jiné než pozemní veřejné mobilní komunikační síti, například na palubě námořních plavidel (služby MCV) ve smyslu rozhodnutí Komise 2010/166/EU (17) nebo v letadlech (služby MCA) ve smyslu rozhodnutí Komise 2008/294/ES (18), která je poskytována prostřednictvím jiných typů rádiových sítí, než jsou pozemní sítě, prostřednictvím zvláštních zařízení instalovaných na palubě. Tyto služby jsou často přístupné v mezinárodních vodách nebo na palubě letadel. Ceny, které jsou účtovány roamingovým zákazníkům, když se záměrně nebo neúmyslně připojují k jiným než pozemním sítím, jsou výrazně vyšší než tarify za regulované roamingové služby.

Roamingoví zákazníci jsou zvyklí na využívání roamingu za domácích podmínek a využívání roamingových služeb za vnitrostátní ceny. Vzhledem k tomu, že neexistuje jednotný přístup k transparentnosti a ochranným opatřením pro připojení k jiným než pozemním sítím, jsou roamingoví zákazníci vystaveni většímu riziku nepříjemného překvapení z výše účtu. Proto by měla být zavedena další opatření v oblasti transparentnosti a záruk, která by se vztahovala na připojení k jiným než pozemním sítím, například na námořních plavidlech a letadlech. Poskytovatelé roamingu by měli přijmout přiměřené kroky k uplatňování těchto opatření v oblasti transparentnosti a záruk. Tyto kroky by mohly zahrnovat opatření pro provozování sítě, finanční limity, odhlašovací (opt-out) mechanismus nebo rovnocenná opatření. Měly by zejména zahrnovat opatření k zajištění toho, aby odpovídající informace byly poskytovány jasně a srozumitelně, aby roamingoví zákazníci mohli aktivně předcházet takovým případům nevyžádaného roamingu. Poskytovatelé roamingu, kteří nabízejí odhlašovací mechanismus, by měli roamingové zákazníky informovat o omezeních okamžité aktivace nebo opětovné aktivace služby, jako je riziko, že bez svého připojení k síti nebudou moci znovu aktivovat připojení k jiné než pozemní síti. Poskytovatelé roamingu by měli své roamingové zákazníky informovat o možnosti manuálně a okamžitě se odhlásit od roamingu na svém telefonním přístroji, a to buď prostřednictvím nastavení, nebo aktivací letového režimu. Při plánování a provozování svých sítí by poskytovatelé roamingu měli v nejvyšší možné míře usilovat o upřednostnění připojení k pozemním sítím, aby se minimalizovalo riziko nevyžádaného připojení k jiným než pozemním sítím. Aby byla zajištěna vysoká úroveň ochrany roamingových zákazníků při připojení k jiným než pozemním veřejným mobilním komunikačním sítím, poskytovatelé mobilních komunikačních služeb by měli svým roamingovým zákazníkům poskytovat formou bezplatné textové zprávy informace o veškerých dodatečných poplatcích, které se uplatňují pokaždé, když je navázáno připojení k takové síti.

(47)

Toto nařízení by ve vztahu k regulovaným maloobchodním roamingovým službám mělo stanovit zvláštní požadavky na transparentnost v souladu se zvláštními tarifními a objemovými podmínkami, které se používají po zrušení maloobchodních příplatků za roaming. Zejména by mělo být stanoveno včasné, uživatelsky vstřícné a bezplatné informování roamingových zákazníků o platné politice přiměřeného využívání, o skutečnosti, že byl objem regulovaných hlasových, SMS nebo datových roamingových služeb odpovídající přiměřenému využívání vyčerpán, o jakémkoli příplatku a o celkové spotřebě regulovaných roamingových datových služeb.

(48)

Zákazníci, kteří žijí v příhraničních regionech, by neměli dostávat neodůvodněně vysoké účty v důsledku nevyžádaného roamingu. Poskytovatelé roamingu by proto měli učinit veškeré přiměřené kroky, aby minimalizovali riziko nevyžádaného roamingu a ochránili zákazníky před tím, aby jim byly účtovány ceny roamingu v době, kdy se nacházejí na území svého členského státu. Tyto kroky by měly zahrnovat finanční limity, mechanismy pro odhlášení se z roamingu v síti mimo Unii, je-li to technicky proveditelné, nebo rovnocenná opatření. Měly by zejména zahrnovat přiměřená opatření, která zajistí jasné a srozumitelné poskytování informací tak, aby roamingoví zákazníci mohli aktivně předcházet takovým případům nevyžádaného roamingu. Vnitrostátní regulační orgány a další příslušné orgány, které odpovídají za ochranu a posilování práv spotřebitelů s obvyklým bydlištěm na jejich území, by měly pozorně sledovat situace, v nichž se zákazníci potýkají s problémy placení cen roamingu v době, kdy se stále ještě nacházejí na území svého členského státu, a měly by přijmout vhodná opatření ke zmírnění tohoto problému.

(49)

Nadto by měla být stanovena opatření k zajištění transparentnosti maloobchodních cen za veškeré roamingové datové služby, včetně cen připojení k jiným než pozemním veřejným mobilním komunikačním sítím, která by zabránila především „nepříjemným překvapením z výše účtu“ jakožto jevu, který brání řádnému fungování vnitřního trhu, a poskytla roamingovým zákazníkům nástroje potřebné ke sledování a kontrole jejich výdajů za roamingové datové služby. Rovněž by se neměly klást žádné překážky zavádění aplikací nebo technologií, které mohou být náhradou či alternativou roamingových služeb, mimo jiné Wi-Fi.

(50)

Aby nedocházelo k „nepříjemným překvapením z výše účtu“, měli by poskytovatelé roamingu stanovit jeden či více maximálních finančních nebo objemových limitů pro veškeré splatné datové roamingové služby vyjádřených v měně, ve které jsou roamingovému zákazníkovi služby účtovány, a měli by je bezplatně nabízet všem svým roamingovým zákazníkům spolu s vhodným upozorněním, když se zákazník uvedenému limitu přiblíží, a to formou sdělení, které je možné později znovu zobrazit. Po dosažení uvedeného maximálního limitu by zákazníci již neměli tyto služby přijímat ani by jim neměly být účtovány, pokud si výslovně nevyžádají, aby jim byly tyto služby i nadále poskytovány za podmínek uvedených v upozornění. V takovém případě by měli bezplatně obdržet potvrzení, a to formou sdělení, které je možné později znovu zobrazit. Roamingoví zákazníci by měli dostat příležitost deaktivovat v přiměřené lhůtě kterýkoli z uvedených maximálních finančních nebo objemových limitů nebo možnost rozhodnout se nemít žádný limit. Pokud se zákazníci nerozhodnou jinak, měl by jim být přidělen výchozí limit.

(51)

Tato opatření ke zvýšení transparentnosti je třeba chápat jako minimální ochranu roamingových zákazníků a neměla by znemožňovat poskytovatelům roamingu nabízet svým zákazníkům řadu jiných prostředků, které jim pomohou předvídat a kontrolovat výdaje za roamingové datové služby.

(52)

„Nepříjemná překvapení z výše účtu“ za používání roamingových datových služeb se rovněž mohou dotknout zákazníků s předplacenými tarify. Z uvedeného důvodu by se ustanovení o limitu pro přerušení poskytování služby měla vztahovat i na tyto zákazníky.

(53)

Spotřebitelé ne vždy rozlišují mezi přístupem ke službám elektronických komunikací při roamingu, kdy koncoví uživatelé využijí přístup k těmto službám v navštívených členských státech, a komunikací v rámci Unie, kdy spotřebitelé nacházející se ve svém domovském členském státě uskutečňují volání nebo posílají SMS zprávy do jiného členského státu. Zatímco roaming a komunikace v rámci Unie představují dva odlišné a oddělené trhy, lze mezi nimi z pohledu spotřebitele nalézt určité podobnosti. Ode dne 15. května 2019 byla stanovena maximální maloobchodní cena bez DPH účtovaná spotřebiteli za regulovanou komunikaci v rámci Unie ve výši 0,19 EUR za minutu volání a 0,06 EUR za SMS zprávu. S prodloužením platnosti opatření týkajících se roamingu za domácích podmínek, která zavádí toto nařízení a která řeší riziko odrazování od přeshraniční komunikace a umožňují vytvoření vnitřního trhu, je třeba považovat za vhodné zabývat se vývojem trhu komunikací v rámci Unie. Za tímto účelem by měla být stávající opatření vyhodnocena s ohledem na uplatňování směrnice (EU) 2018/1972, a zejména pravidel pro interpersonální komunikační služby, a na zavedení jednotných maximálních sazeb za ukončení hlasového volání po celé Unii, což je součást nákladové struktury komunikací v rámci Unie. Komise by s podporou sdružení BEREC měla posoudit účinky stávajících opatření zavedených nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1971 (19) a určit, zda a do jaké míry je i nadále třeba snižovat stropy v zájmu ochrany spotřebitelů. Toto posouzení by se mělo uskutečnit nejméně jeden rok před tím, než uvedená opatření pozbudou dne 14. května 2024 platnosti.

(54)

Mezi regulovanými roamingovými tarify, které platí v Unii, a roamingovými tarify účtovanými zákazníkům, kteří cestují mimo území Unie, jsou značné rozdíly a ve srovnání s cenami v Unii, kde se po zrušení maloobchodních příplatků za roaming příplatky za roaming používají pouze ve výjimečných případech, jsou tyto tarify velmi vysoké. V důsledku toho, že v otázce transparentnosti a ochranných opatření v oblasti roamingu využívaného mimo území Unie není uplatňován jednotný přístup, nejsou si spotřebitelé jisti svými právy, což je často odrazuje od využívání mobilních služeb při pobytu v zahraničí. Transparentní poskytování informací zákazníkům by jim proto nepomáhalo jen při rozhodování o tom, jak používat svá mobilní zařízení při cestování v zahraničí (a to jak uvnitř Unie, tak mimo ni), ale mohlo by jim pomáhat i při volbě poskytovatele roamingu. Proto je nezbytné, aby problém nedostatečné transparentnosti a ochrany spotřebitele byl řešen uplatněním některých opatření v oblasti transparentnosti a ochranných opatření rovněž na roamingové služby poskytované mimo území Unie. Tato opatření by měla usnadnit hospodářskou soutěž a zlepšit fungování vnitřního trhu.

(55)

Občané Unie při používání maloobchodních roamingových služeb ve třetích zemích i nadále platí za roaming vysoké ceny. Je proto třeba podporovat iniciativy, jejichž cílem je na základě vzájemnosti snížit ceny roamingu u roamingových služeb mezi Unií a třetími zeměmi. Zejména koncoví uživatelé v regionech na vnějších hranicích Unie by měli značný prospěch z nižších cen roamingu se sousedními třetími zeměmi.

(56)

Pokud operátor navštívené sítě v navštívené třetí zemi neumožní poskytovateli roamingu sledovat v reálném čase její využívání zákazníkem, neměl by mít poskytovatel roamingu povinnost poskytovat maximální finanční nebo objemové limity na ochranu zákazníků.

(57)

Poskytovatelé roamingu by měli roamingové zákazníky informovat o možnosti bezplatného přístupu k tísňovým službám na jednotné evropské tísňové lince „112“ a o alternativních způsobech přístupu prostřednictvím tísňové komunikace, jejichž používání roamingovými zákazníky, zejména roamingovými zákazníky se zdravotním postižením, je technicky proveditelné. Alternativní způsoby přístupu prostřednictvím tísňové komunikace umožňují roamingovým zákazníkům, zejména roamingovým zákazníkům se zdravotním postižením, přístup k tísňovým službám jinými způsoby než voláním. Lze je zajistit například prostřednictvím tísňových aplikací, zpráv, přenosových služeb nebo textu v reálném čase nebo úplné konverzace prováděných podle článku 4 směrnice (EU) 2019/882. Informace o způsobech přístupu by měly být poskytovány prostřednictvím SMS zprávy, která informuje roamingového zákazníka o možnosti bezplatného přístupu k tísňovým službám prostřednictvím volání na jednotnou evropskou tísňovou linku „112“ a která uvede odkaz na vyhrazené internetové stránky, k nimž je bezplatný přístup a které jsou v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102 (20), přičemž snadno srozumitelným způsobem popisují alternativní způsoby přístupu k tísňovým službám v navštíveném členském státě a uvádějí pouze ty způsoby přístupu, jejichž využití roamingovými zákazníky je technicky proveditelné. Tyto vyhrazené internetové stránky by měly obsahovat informace v jazyce, v němž poskytovatel roamingu komunikuje s dotčeným roamingovým zákazníkem.

(58)

Článek 110 směrnice (EU) 2018/1972 ukládá členským státům povinnost zajistit, aby jejich systémy veřejné výstrahy předávaly veřejné výstrahy dotčeným koncovým uživatelům, totiž koncovým uživatelům, kteří se nacházejí v zeměpisných oblastech potenciálně postižených bezprostředními nebo vyvíjejícími se závažnými mimořádnými situacemi a katastrofami během doby, kdy je výstraha v platnosti, a to včetně koncových uživatelů roamingu. Technologie, které jsou v současné době k dispozici, umožňují vnitrostátním orgánům zasílat dotčeným roamingovým zákazníkům veřejné výstrahy, aniž by předtím roamingový zákazník musel činit jakákoli opatření, jako je například stažení aplikace. V některých členských státech jsou však zavedeny mobilní aplikace veřejné výstrahy, které umožňují zasílání obsažných informací koncovým uživatelům, někdy i nad rámec výše uvedených technologií. V těch členských státech, kde je odkaz na takovou vnitrostátní mobilní aplikaci pro veřejné výstrahy uveden v databázi způsobů přístupu k tísňovým službám, které jsou povinné v každém členském státě na základě tohoto nařízení, by poskytovatelé roamingu měli roamingové zákazníky informovat o odkazu na tuto aplikaci. Tyto informace by měly být poskytovány v jazyce, v němž poskytovatel roamingu komunikuje s dotčeným roamingovým zákazníkem. S odkazem na odůvodnění směrnice (EU) 2018/1972 Komise posoudí možnosti, jak umožnit dotčeným roamingovým zákazníkům obdržet veřejné výstrahy vydané příslušnými vnitrostátními orgány, a to i prostřednictvím mobilní aplikace při cestování uvnitř Unie, díky celounijnímu systému veřejné výstrahy, který doplňuje vnitrostátní systémy veřejné výstrahy.

(59)

Číselné rozsahy, včetně těch používaných pro služby s přidanou hodnotou, jsou stanoveny v národních číslovacích plánech a nejsou harmonizovány na úrovni Unie. Operátoři proto nemusí být schopni předem rozpoznat číselný rozsah pro služby s přidanou hodnotou ve všech zemích. Číselné rozsahy používané pro služby s přidanou hodnotou podléhají na vnitrostátní úrovni zvláštním cenovým podmínkám a v mnoha případech nejsou jejich sazby za ukončení volání regulovány. Poskytovatelé roamingu jsou s tím sice obeznámeni, avšak úroveň velkoobchodních cen, které jim vzniknou, může být stále neočekávaně vysoká. V případě roamingu nejsou operátoři schopni tento problém řešit, protože nemají informace o číselných rozsazích používaných pro služby s přidanou hodnotou v celé Unii. Za účelem řešení tohoto problému by sdružení BEREC mělo zřídit a udržovat jednotnou celounijní bezpečnou databázi číselných rozsahů služeb s přidanou hodnotou. Databáze má sloužit k posílení transparentnosti a umožnit vnitrostátním regulačním orgánům a v relevantních případech i jiným příslušným orgánům, jakož i operátorům, přímý přístup k informacím o tom, které číselné rozsahy mohou ve všech členských státech vytvářet vyšší náklady (sazby za ukončení volání). Představuje nezbytný mezistupeň ke zvýšení transparentnosti na maloobchodní úrovni, neboť by mohla být použita k informování roamingových zákazníků o typech služeb, na něž se mohou vztahovat zvýšené ceny roamingu. S cílem zajistit lepší ochranu spotřebitele a větší transparentnost by mělo být možné, aby databáze obsahovala další informace, například o tarifech spojených s číselnými rozsahy služeb s přidanou hodnotou, například za minutu nebo za operaci. Tyto informace o tarifech by mohly být zpřístupněny na zvláštní internetové stránce poskytující informace o službách s přidanou hodnotou. Sdružení BEREC by mělo stanovit postupy, kterými mají příslušné orgány poskytovat a aktualizovat informace v databázi číselných rozsahů služeb s přidanou hodnotou zřízené podle tohoto nařízení.

(60)

Sdružení BEREC by mělo zřídit a udržovat jednotnou celounijní databázi způsobů přístupu k tísňovým službám, které jsou v každém členském státě povinné a u nichž je technicky možné, aby byly využívány koncovými uživateli roamingu v každém členském státě. Účelem databáze je pomoci vnitrostátním operátorům, vnitrostátním regulačním orgánům a v relevantních případech jiným příslušným orgánům, aby byli informováni o všech těchto způsobech přístupu k tísňovým službám zavedeným v Unii. Členské státy by měly mít možnost databázi aktualizovat odkazem na případnou vnitrostátní mobilní aplikaci pro veřejné výstrahy. Sdružení BEREC by mělo stanovit postupy, kterými mají příslušné orgány poskytovat a aktualizovat informace požadované podle tohoto nařízení.

(61)

Pokud členské státy pověří jiné příslušné orgány, než jsou vnitrostátní regulační orgány, některými z úkolů souvisejících s ochranou koncových uživatelů, například pokud jde o požadavky na informace o maloobchodních smlouvách, transparentnost nebo ukončení smlouvy, vztahuje se pravomoc těchto příslušných orgánů v souvislosti s těmito úkoly na všechny části maloobchodní smlouvy, včetně práv a povinností souvisejících s roamingem. Aniž by tím byly dotčeny úkoly, které jim byly svěřeny podle směrnice (EU) 2018/1972, měly by vnitrostátní regulační orgány a v relevantních případech i jiné příslušné orgány, které odpovídají za plnění úkolů podle uvedené směrnice, na svém území mít pravomoci potřebné ke sledování a dohledu nad povinnostmi stanovenými tímto nařízením a k jejich prosazování. Rovněž by měly sledovat vývoj cen hlasových, SMS a datových služeb poskytovaných roamingovým zákazníkům v Unii, případně včetně zvláštních nákladů souvisejících s roamingovými voláními uskutečněnými a přijatými v nejvzdálenějších regionech Unie, a nutnost zajistit, aby tyto náklady měly na velkoobchodním trhu přiměřenou návratnost a aby řízení provozu v sítích nebylo využíváno k omezování možností volby v neprospěch zákazníka. Měly by zajistit, aby dotčené strany měly přístup k aktuálním informacím o používání tohoto nařízení, a zveřejňovat výsledky tohoto sledování. Informace o firemních zákaznících, o tarifních zákaznících a o zákaznících využívajících předplacených služeb by se měly poskytovat odděleně.

(62)

Vnitrostátní roaming v nejvzdálenějších regionech Unie, v nichž jsou uděleny jiné licence na provozování mobilních telefonních sítí než na ostatním území státu, by mohl být zvýhodněn sníženými sazbami srovnatelnými se sníženými sazbami na vnitřním trhu roamingových služeb. V důsledku provádění tohoto nařízení by neměli být zákazníci využívající vnitrostátní roamingové služby cenově znevýhodněni vůči zákazníkům využívajícím roamingové služby na území Unie. Vnitrostátní orgány mohou za uvedeným účelem přijmout další opatření slučitelná s právem Unie.

(63)

K tomu, aby vnitrostátní regulační orgány mohly sledovat uplatňování tohoto nařízení a vývoj velkoobchodních trhů s roamingem, dohlížet na ně a současně zajišťovat zachovávání důvěrnosti obchodních informací, měly by mít oprávnění vyžadovat informace týkající se velkoobchodních roamingových dohod, které nestanovují uplatňování maximálních velkoobchodních cen za roaming. Tyto orgány by rovněž měly být oprávněny požadovat informace týkající se přijímání a uplatňování podmínek stanovených ve velkoobchodních roamingových dohodách, jejichž cílem je zabránit trvalému roamingu a jakémukoli nezvyklému využívání či zneužívání velkoobchodního roamingového přístupu pro jiné účely, než je poskytování regulovaných roamingových služeb zákazníkům poskytovatelů roamingu pravidelně cestujícím uvnitř Unie.

(64)

Pokud unijní poskytovatelé mobilních služeb dospějí k závěru, že ukončením platnosti nebo hrozbou ukončení platnosti jejich roamingových ujednání s operátory mobilních sítí v jiném členském státě budou ohroženy výhody interoperability a spojení mezi koncovými body, kterých požívají jejich zákazníci, nebo pokud nejsou schopni svým zákazníkům poskytovat služby v jiném členském státě, protože neuzavřeli dohodu s jedním nebo více operátory sítí na velkoobchodní úrovni, měly by vnitrostátní regulační orgány, nebo jiné příslušné orgány v situacích uvedených v čl. 61 odst. 2 písm. b) a c) směrnice (EU) 2018/1972, v případě nutnosti využít pravomocí, které jim svěřuje článek 61 uvedené směrnice, a zajistit přiměřený přístup a propojení s ohledem na cíle stanovené v článku 3 uvedené směrnice, zejména s ohledem na rozvoj vnitřního trhu upřednostňováním zajišťování, dostupnosti a interoperability celoevropských služeb a spojení mezi koncovými body.

(65)

Zvláštní regulace cen týkající se velkoobchodních roamingových služeb znamená, že celkový unijní strop platí pro komplexní produkt, který může zahrnovat i jiné vstupy, pokud jde o velkoobchodní roamingový přístup a vzájemné propojení, včetně zejména těch, na které se vztahuje vnitrostátní nebo případně přeshraniční regulace. V tomto ohledu se předpokládá, že se rozdíly v oblasti regulace těchto vstupů v Unii sníží, zejména v důsledku dodatečných opatření přijatých v souladu se směrnicí (EU) 2018/1972, jejichž cílem je zajistit větší soudržnost regulačních přístupů. Mezitím by veškeré spory mezi operátory navštívené sítě a jinými operátory ohledně sazeb za uvedené regulované vstupy, které jsou nezbytné pro poskytování velkoobchodních roamingových služeb, měly být řešeny v souladu se zvláštními regulačními povinnostmi týkajícími se roamingu, jakož i se směrnicí (EU) 2018/1972, přičemž by se mělo zohlednit stanovisko sdružení BEREC, bylo-li konzultováno.

(66)

Fungování velkoobchodních trhů s roamingem a jejich vzájemné vztahy s maloobchodními trhy s roamingem je nezbytné sledovat a pravidelně přezkoumávat, přičemž je třeba zohlednit vývoj hospodářské soutěže, technologický vývoj a provozní toky. Komise by měla předložit Evropskému parlamentu a Radě dvě zprávy, na něž bude v případě potřeby navazovat legislativní návrh. Komise by v těchto zprávách měla zejména posoudit, zda má roaming za domácích podmínek jakýkoli dopad na vývoj tarifních plánů, které jsou dostupné na maloobchodních trzích. To by mělo zahrnovat na jedné straně posouzení případných nových tarifních plánů, které obsahují pouze poskytování vnitrostátních služeb a úplně vylučují poskytování maloobchodních roamingových služeb, a tím ohrožují vlastní podstatu roamingu za domácích podmínek, a na straně druhé posouzení jakéhokoli snížení dostupnosti tarifních plánů s paušálem, které by také mohlo představovat ztrátu pro spotřebitele a ohrožovat cíle jednotného digitálního trhu. Ve svých zprávách by Komise měla zejména posoudit míru, v níž vnitrostátní regulační orgány povolily výjimečné maloobchodní příplatky za roaming, schopnost operátorů domovské sítě udržet své modely tvorby cen na vnitrostátních trzích a schopnost operátorů navštívené sítě pokrýt efektivně vynaložené náklady na poskytování regulovaných velkoobchodních roamingových služeb.

Kromě toho by zprávy Komise měly posoudit, jak je na velkoobchodní úrovni zajištěn přístup k různým technologiím a generacím sítě; informace o velkoobchodních cenách za datové služby; úroveň využívání obchodních platforem a podobných nástrojů k obchodu na velkoobchodní úrovni; vývoj roamingu mezi stroji; přetrvávající problémy na maloobchodní úrovni v souvislosti se službami s přidanou hodnotou; uplatňování opatření v oblasti tísňové komunikace; opatření k zajištění transparentnosti týkající se roamingu ve třetích zemích a v jiných než pozemních veřejných mobilních sítích, jejichž cílem je zabránit nevyžádanému roamingu; účinnost povinností v oblasti kvality služeb zavedených v tomto nařízení; a do jaké míry jsou zákazníci řádně informováni ve svých maloobchodních smlouvách o těchto povinnostech a zda mohou požívat výhod skutečného roamingu za domácích podmínek. Zprávy Komise by kromě toho měly také posoudit dopady zavádění a používání nových technologií, jakož i pandemií a přírodních katastrof na roamingový trh. Aby bylo možné předkládat takové zprávy, které mají sloužit k posouzení, jak se trhy s roamingem přizpůsobují pravidlům pro poskytování roamingu za domácích podmínek, měly by v návaznosti na provedení těchto pravidel být shromážděny dostatečné údaje o fungování těchto trhů.

(67)

K tomu, aby bylo možné posoudit vývoj hospodářské soutěže na trzích s roamingem v celé Unii a pravidelně podávat zprávy o vývoji skutečných velkoobchodních cen roamingu účtovaných za nevyrovnanou bilanci provozu mezi poskytovateli roamingových služeb, by sdružení BEREC mělo i nadále shromažďovat údaje od vnitrostátních regulačních orgánů. Vnitrostátní regulační orgány by měly mít případně možnost koordinovat svou činnost s jinými příslušnými orgány. Tyto údaje by měly zahrnovat skutečné ceny účtované za vyrovnanou či nevyrovnanou bilanci provozu spolu se skutečným objemem provozu u příslušných roamingových služeb. Shromažďování údajů, které umožní sledovat a posuzovat dopad změn v cestovních a spotřebních zvyklostech, jako jsou změny způsobené pandemií, má zásadní význam pro analýzu vyžadovanou ve zprávách stanovených tímto nařízením. Sdružení BEREC by mělo rovněž shromažďovat údaje o případech, kdy se strany velkoobchodní roamingové dohody rozhodly, že nebudou používat maximální velkoobchodní ceny za roaming, nebo provedly opatření na velkoobchodní úrovni, jejichž cílem je zabránit trvalému roamingu nebo nezvyklému využívání či zneužívání velkoobchodního roamingového přístupu pro jiné účely, než je poskytování regulovaných roamingových služeb zákazníkům poskytovatelů roamingu pravidelně cestujícím uvnitř Unie. Na základě shromážděných údajů s dostatečnou úrovní granularity by mělo sdružení BEREC pravidelně podávat zprávy o vztahu mezi maloobchodními cenami, velkoobchodními cenami a velkoobchodními náklady, pokud jde o roamingové služby. Komise by měla do 30. června 2027 předložit Evropskému parlamentu a Radě zprávu vycházející ze zpráv sdružení BEREC, na niž bude v případě potřeby navazovat legislativní návrh. Sdružení BEREC by mělo rovněž shromažďovat údaje nezbytné k tomu, aby bylo možné sledovat prvky, které má Komise posuzovat ve zprávách podle tohoto nařízení.

(68)

Ze střednědobého hlediska by mělo být usnadnění roamingu mezi stroji a roamingu internetu věcí považováno za významný faktor digitalizace unijního průmyslu a mělo by vycházet ze souvisejících politik Unie v odvětvích, jako jsou zdravotnictví, energetika, životní prostředí a doprava. Komise by měla pravidelně posuzovat úlohu roamingu na trhu s konektivitou mezi přístroji a na trhu internetu věcí. V případě potřeby by Komise měla po konzultaci se sdružením BEREC rovněž poskytnout doporučení. Sdružení BEREC by také mělo shromažďovat údaje nezbytné k tomu, aby bylo možné sledovat prvky, které mají být posouzeny ve zprávách Komise o vývoji zařízení pro roaming mezi stroji a internet věcí stanovených v tomto nařízení, a to s přihlédnutím k řešením v oblasti mobilní konektivity založeným na bezlicenčním spektru.

(69)

Komise, sdružení BEREC, dotčené vnitrostátní regulační orgány a v relevantních případech jiné příslušné orgány by měly v plném rozsahu zajistit zachovávání důvěrnosti obchodních informací při výměně informací pro účely přezkumu, sledování a dohledu nad uplatňováním tohoto nařízení. Soulad s požadavky na zachovávání důvěrnosti obchodních informací by však neměl bránit vnitrostátním regulačním orgánům v tom, aby si za tímto účelem včas vyměňovaly důvěrné informace.

(70)

Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž stanovit společný přístup zajišťující, aby uživatelé veřejných mobilních komunikačních sítí na cestách uvnitř Unie neplatili ve srovnání s konkurenčními vnitrostátními cenami přemrštěné ceny za roamingové služby na území Unie, zvýšit transparentnost a ochranu spotřebitelů, zajistit udržitelnost poskytování maloobchodních roamingových služeb za vnitrostátní ceny a zajistit skutečný roaming za domácích podmínek, pokud jde o kvalitu služeb a přístup k tísňovým službám během roamingu, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, ale spíše jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(71)

Toto nařízení dodržuje základní práva a ctí zásady uznané zejména Listinou základních práv Evropské unie.

(72)

Evropský inspektor ochrany údajů byl konzultován v souladu s článkem 42 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (21) a vydal stanovisko dne 20. dubna 2021,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.   Toto nařízení stanoví společný přístup k zajištění toho, aby uživatelé veřejných mobilních komunikačních sítí na cestách uvnitř Unie neplatili ve srovnání s konkurenčními vnitrostátními cenami přemrštěné ceny za roamingové služby na území Unie při uskutečňování a příjmu volání, odesílání a příjmu SMS zpráv a používání paketově komutovaných datových komunikačních služeb.

Tím toto nařízení přispívá k řádnému fungování vnitřního trhu za současného dosažení vysoké úrovně ochrany spotřebitele, ochrany údajů, soukromí a důvěry, podporuje hospodářskou soutěž, nezávislost a transparentnost na trhu a podněcuje inovační činnost, možnost volby pro spotřebitele a začleňování osob se zdravotním postižením, při plném dodržení Listiny základních práv Evropské unie.

Toto nařízení stanoví podmínky pro velkoobchodní přístup k veřejným mobilním komunikačním sítím za účelem poskytování regulovaných roamingových služeb. To platí jak pro ceny účtované operátory sítí na velkoobchodní úrovni, tak pro ceny účtované poskytovateli roamingu na maloobchodní úrovni.

2.   Toto nařízení rovněž stanoví pravidla, jejichž cílem je zvýšit transparentnost cen a zlepšit poskytování informací o cenách uživatelům roamingových služeb, a to i uživatelům neregulovaných roamingových služeb ve třetích zemích. V příslušných případech rovněž zvyšuje transparentnost pro uživatele neregulovaných roamingových služeb při připojení k jiné než pozemní veřejné mobilní komunikační síti, například na palubě plavidel nebo letadel.

3.   Maximální ceny stanovené tímto nařízením jsou uvedeny v eurech.

4.   Pokud jsou maximální ceny podle článků 8 a 11 vyjadřovány v jiných měnách než v eurech, stanoví se hodnoty v těchto měnách za použití průměrné hodnoty referenčních směnných kurzů zveřejněných ve dnech 15. ledna, 15. února a 15. března příslušného kalendářního roku Evropskou centrální bankou v Úředním věstníku Evropské unie. Pro maximální ceny se limity vyjádřené v jiných měnách než v eurech po roce 2023 každoročně upravují. Každoročně upravené limity v těchto měnách se uplatňují od 15. května.

5.   Tímto nařízením není dotčeno svěřování úkolů vnitrostátním regulačním orgánům a jiným příslušným orgánům podle směrnice (EU) 2018/1972, včetně odpovědnosti za provádění části III hlavy III uvedené směrnice.

Článek 2

Definice

1.   Pro účely tohoto nařízení se použijí definice stanovené v článku 2 směrnice (EU) 2018/1972.

2.   Kromě definic uvedených v odstavci 1 se použijí tyto definice:

a)

„poskytovatelem roamingu“ se rozumí podnik, který poskytuje roamingovému zákazníkovi regulované maloobchodní roamingové služby;

b)

„domovským poskytovatelem“ se rozumí podnik, který poskytuje roamingovému zákazníkovi vnitrostátní mobilní komunikační služby;

c)

„domovskou sítí“ se rozumí veřejná komunikační síť nacházející se na území členského státu a využívaná poskytovatelem roamingu k poskytování regulovaných maloobchodních roamingových služeb roamingovým zákazníkům;

d)

„navštívenou sítí“ se rozumí veřejná pozemní mobilní komunikační síť nacházející se na území jiného členského státu, než je členský stát, v němž se nachází domovský poskytovatel roamingového zákazníka, která umožňuje roamingovým zákazníkům uskutečňovat nebo přijímat volání, odesílat nebo přijímat SMS zprávy nebo využívat paketově komutované datové komunikace na základě ujednání s operátorem domovské sítě;

e)

„roamingem na území Unie“ se rozumí využívání mobilního zařízení roamingovým zákazníkem k uskutečňování nebo příjmu volání uvnitř Unie, k odesílání či příjmu SMS zpráv uvnitř Unie nebo k využívání paketově komutovaných datových komunikací na území jiného členského státu, než je členský stát, v němž se nachází síť domovského poskytovatele, na základě ujednání mezi operátorem domovské sítě a operátorem navštívené sítě;

f)

„roamingovým zákazníkem“ se rozumí zákazník poskytovatele regulovaných roamingových služeb prostřednictvím veřejné pozemní mobilní komunikační sítě nacházející se na území Unie, jehož maloobchodní smlouva nebo ujednání s tímto poskytovatelem roamingu umožňuje roaming na území Unie;

g)

„regulovaným roamingovým voláním“ se rozumí mobilní hlasové telefonní volání uskutečněné roamingovým zákazníkem, které má původ v navštívené síti a končí ve veřejné komunikační síti uvnitř Unie, nebo mobilní hlasové telefonní volání přijaté roamingovým zákazníkem, které má původ ve veřejné komunikační síti uvnitř Unie a končí v navštívené síti;

h)

„SMS zprávou“ se rozumí textová zpráva služby krátkých textových zpráv, která je složena především z abecedních nebo numerických znaků, nebo z obou typů znaků, a kterou lze odesílat mezi mobilními nebo pevnými čísly přidělenými podle národních číslovacích plánů;

i)

„regulovanou roamingovou SMS zprávou“ se rozumí SMS zpráva odeslaná roamingovým zákazníkem, která má původ v navštívené síti a končí ve veřejné komunikační síti uvnitř Unie, nebo SMS zpráva přijatá roamingovým zákazníkem, která má původ ve veřejné komunikační síti uvnitř Unie a končí v navštívené síti;

j)

„regulovanou roamingovou datovou službou“ se rozumí roamingová služba umožňující využívání paketově komutovaných datových komunikací roamingovým zákazníkem pomocí jeho mobilního zařízení tehdy, když je připojen k navštívené síti, vyjma přenosu nebo příjmu regulovaných roamingových volání nebo SMS zpráv, ale včetně přenosu a příjmu MMS zpráv;

k)

„velkoobchodním roamingovým přístupem“ se rozumí přímý velkoobchodní roamingový přístup nebo velkoobchodní roamingový přístup za účelem dalšího prodeje;

l)

„přímým velkoobchodním roamingovým přístupem“ se rozumí zpřístupnění zařízení, služeb, nebo zařízení i služeb operátorem mobilní sítě jinému podniku za stanovených podmínek tak, aby tento jiný podnik poskytoval regulované roamingové služby roamingovým zákazníkům;

m)

„velkoobchodním roamingovým přístupem za účelem dalšího prodeje“ se rozumí poskytování roamingových služeb na velkoobchodním základě operátorem jiné než navštívené mobilní sítě jinému podniku k tomu, aby tento jiný podnik poskytoval regulované roamingové služby roamingovým zákazníkům;

n)

„vnitrostátní maloobchodní cenou“ se rozumí vnitrostátní maloobchodní cena za jednotku stanovená poskytovatelem roamingu za uskutečněná volání a odeslané SMS zprávy, které mají původ i končí v různých veřejných komunikačních sítích v témž členském státě, a za data spotřebovaná zákazníkem.

Pokud jde o první pododstavec písm. n), v případě, že neexistuje žádná konkrétní vnitrostátní maloobchodní cena za jednotku, považuje se za vnitrostátní maloobchodní cenu cena získaná stejným mechanismem stanovování cen, jaký se na zákazníka použije za uskutečněná volání a odeslané SMS zprávy, které mají původ i končí v různých veřejných komunikačních sítích v témž členském státě, a za data spotřebovaná v členském státě uvedeného zákazníka.

Článek 3

Velkoobchodní roamingový přístup

1.   Operátoři mobilních sítí vyhoví všem důvodným žádostem o velkoobchodní roamingový přístup, zejména tak, že umožní, aby poskytovatel roamingu replikoval vnitrostátně nabízené maloobchodní mobilní služby v navštívené síti, pokud je to technicky proveditelné.

2.   Operátoři mobilních sítí mohou zamítnout žádosti o velkoobchodní roamingový přístup pouze na základě objektivních kritérií, jako jsou technická proveditelnost a integrita sítě. Důvodem k zamítnutí žádosti o velkoobchodní roamingový přístup nesmějí být obchodní hlediska s cílem omezit poskytování konkurenčních roamingových služeb.

3.   Velkoobchodní roamingový přístup zahrnuje přístup ke všem síťovým prvkům a přiřazeným zařízením, příslušným službám a softwarovým a informačním systémům nezbytným pro poskytování regulovaných roamingových služeb zákazníkům a zahrnuje všechny dostupné technologie sítě a všechny dostupné generace sítě.

4.   Pravidla pro regulované velkoobchodní roamingové ceny stanovená v článcích 9, 10 a 11 se použijí na poskytování přístupu ke všem součástem velkoobchodního roamingového přístupu uvedeným v odstavci 3 tohoto článku, ledaže se obě strany velkoobchodní roamingové dohody výslovně dohodly na tom, že se na průměrnou velkoobchodní cenu za roaming vyplývající z uplatňování dohody po dobu její platnosti maximální regulovaná velkoobchodní roamingová cena nevztahuje.

Aniž je dotčen první pododstavec tohoto odstavce, mohou operátoři mobilních sítí v případě velkoobchodního roamingového přístupu za účelem dalšího prodeje účtovat spravedlivé a přiměřené ceny za součásti, které v odstavci 3 uvedeny nejsou.

5.   Operátoři mobilních sítí zveřejní referenční nabídku s přihlédnutím k pokynům sdružení BEREC uvedeným v odstavci 8 a zpřístupní ji podniku žádajícímu o velkoobchodní roamingový přístup. Operátoři mobilních sítí poskytnou podniku žádajícímu o přístup návrh velkoobchodní roamingové dohody pro takovýto přístup v souladu s tímto článkem, a to nejpozději jeden měsíc ode dne původního obdržení žádosti operátorem mobilní sítě. Velkoobchodní roamingový přístup musí být udělen v přiměřené lhůtě, která nepřesáhne tři měsíce od uzavření velkoobchodní roamingové dohody. Operátoři mobilních sítí, kteří obdrželi žádost o velkoobchodní roamingový přístup a podniky žádající o přístup jednají v dobré víře.

6.   Referenční nabídka uvedená v odstavci 5 musí být dostatečně podrobná a musí zahrnovat všechny nezbytné součásti velkoobchodního roamingového přístupu uvedené v odstavci 3 a zároveň poskytovat popis nabídek týkajících se přímého velkoobchodního roamingového přístupu a velkoobchodního roamingového přístupu za účelem dalšího prodeje a souvisejících podmínek. Referenční nabídka musí obsahovat veškeré informace nezbytné k tomu, aby mohl poskytovatel roamingu zajistit svým zákazníkům při využívání roamingu bezplatný přístup k tísňovým službám prostřednictvím tísňové komunikace s nejvhodnějším centrem tísňové komunikace a umožnit bezplatný přenos informací o místě, kde se volající nachází, do nejvhodnějšího centra tísňové komunikace.

Uvedená referenční nabídka může zahrnovat podmínky mající zabránit trvalému roamingu nebo nezvyklému využívání či zneužívání velkoobchodního roamingového přístupu pro jiné účely, než je poskytování regulovaných roamingových služeb zákazníkům poskytovatelů roamingu pravidelně cestujícím uvnitř Unie. Je-li tak stanoveno v referenční nabídce, zahrnují tyto podmínky zvláštní opatření, která operátor navštívené sítě může přijmout, aby zabránil trvalému roamingu nebo nezvyklému využívání či zneužívání velkoobchodního roamingového přístupu, jakož i objektivní kritéria, na jejichž základě mohou být tato opatření přijata. Tato kritéria se mohou týkat informací o celkovém roamingovém provozu. Nesmějí se však týkat konkrétních informací o provozu jednotlivých zákazníků poskytovatele roamingu.

V referenční nabídce lze mimo jiné stanovit, že v případech, kdy má operátor navštívené sítě oprávněné důvody se domnívat, že dochází k trvalému roamingu ze strany významného podílu zákazníků poskytovatele roamingu nebo k nezvyklému využívání či zneužívání velkoobchodního roamingového přístupu, může požadovat, aby mu poskytovatel roamingu, aniž jsou dotčeny unijní a vnitrostátní požadavky na ochranu údajů, poskytl informace, na jejichž základě lze určit, zda se významný podíl zákazníků tohoto poskytovatele roamingu skutečně nachází v situaci trvalého roamingu nebo zda dochází k nezvyklému využívání či zneužívání velkoobchodního roamingového přístupu v síti navštíveného operátora, přičemž se může jednat například o informace o podílu zákazníků, u nichž bylo na základě objektivních ukazatelů v souladu s prováděcími akty týkajícími se uplatňování politik přiměřeného využívání, jež byly přijaty podle článku 7, zjištěno riziko nezvyklého využívání či zneužívání regulovaných maloobchodních roamingových služeb poskytovaných za příslušnou vnitrostátní maloobchodní cenu.

V referenční nabídce lze jako krajní opatření pro případ, že situaci není možné vyřešit mírnějšími opatřeními, stanovit možnost ukončit velkoobchodní roamingovou dohodu, pokud operátor navštívené sítě na základě objektivních kritérií zjistí, že dochází k trvalému roamingu ze strany významného podílu zákazníků poskytovatele roamingu nebo k nezvyklému využívání či zneužívání velkoobchodního roamingového přístupu, a informuje o tom operátora domovské sítě.

Operátor navštívené sítě může velkoobchodní roamingovou dohodu jednostranně ukončit z důvodu trvalého roamingu nebo nezvyklého využívání či zneužívání velkoobchodního roamingového přístupu pouze po získání předchozího povolení od svého vnitrostátního regulačního orgánu.

Do tří měsíců od obdržení žádosti operátora navštívené sítě o povolení ukončit velkoobchodní roamingovou dohodu rozhodne jeho vnitrostátní regulační orgán, po konzultaci s vnitrostátním regulačním orgánem operátora domovské sítě, zda takové povolení udělí, či nikoliv, a informuje o tom Komisi.

Vnitrostátní regulační orgán operátora navštívené sítě nebo vnitrostátní regulační orgán operátora domovské sítě mohou požádat sdružení BEREC o vydání stanoviska k opatřením, která mají být přijata v souladu s tímto nařízením. Sdružení BEREC vydá své stanovisko do jednoho měsíce od obdržení takové žádosti.

Bylo-li sdružení BEREC konzultováno, vyčká vnitrostátní regulační orgán operátora navštívené sítě, než sdružení BEREC vydá stanovisko, a poté, co toto stanovisko v co nejvyšší míře zohlední, rozhodne v tříměsíční lhůtě uvedené v šestém pododstavci, zda povolení k ukončení velkoobchodní roamingové dohody udělí, či nikoliv.

Vnitrostátní regulační orgán operátora navštívené sítě informace o povolení k ukončení velkoobchodních roamingových dohod zveřejní, s výhradou zachování důvěrnosti obchodních informací.

Pátým až devátým pododstavcem tohoto odstavce není dotčena pravomoc vnitrostátního regulačního orgánu požadovat okamžité ukončení porušování povinností podle tohoto nařízení v souladu s čl. 17 odst. 7 ani právo operátora navštívené sítě uplatňovat přiměřená opatření k boji proti podvodům.

Vnitrostátní regulační orgány nařídí v případě potřeby změny referenčních nabídek, a to i pokud jde o zvláštní opatření, která operátor navštívené sítě může přijmout, aby zabránil trvalému roamingu nebo nezvyklému využívání či zneužívání velkoobchodního roamingového přístupu, a stanoví objektivní kritéria, na jejichž základě může operátor navštívené sítě takováto opatření přijmout, aby byly splněny povinnosti stanovené v tomto článku.

7.   Pokud si podnik žádající o přístup přeje zahájit obchodní jednání s cílem zahrnout součásti, které nejsou zahrnuty v referenční nabídce, operátoři mobilních sítí na takovou žádost odpovědí v přiměřené lhůtě, která nepřesáhne dva měsíce od jejího původního obdržení. Pro účely tohoto odstavce se odstavce 2 a 5 nepoužijí.

8.   Do 5. října 2022 s cílem přispět k důslednému používání tohoto článku sdružení BEREC po konzultaci zúčastněných stran a v úzké spolupráci s Komisí aktualizuje pokyny pro velkoobchodní roamingový přístup v souladu s čl. 3 odst. 8 nařízení (EU) č. 531/2012.

Článek 4

Poskytování regulovaných maloobchodních roamingových služeb

1.   Poskytovatelé roamingu nesmějí účtovat roamingovým zákazníkům v žádném členském státě žádný příplatek k vnitrostátní maloobchodní ceně za uskutečněné nebo přijaté regulované roamingové volání, za odeslanou regulovanou roamingovou SMS zprávu nebo za využitou regulovanou roamingovou datovou službu, ani žádný obecný poplatek za umožnění používání koncového zařízení nebo služby v zahraničí, s výhradou článků 5 a 6.

2.   Poskytovatelé roamingu nesmějí nabízet regulované maloobchodní roamingové služby za podmínek, které jsou méně příznivé než podmínky nabízené na vnitrostátním trhu, zejména pokud jde o kvalitu služby stanovené v maloobchodní smlouvě, jestliže jsou v navštívené síti dostupné stejná generace mobilních komunikačních sítí a stejné technologie.

Operátoři mobilních komunikací zamezují nepřiměřeným prodlevám při přechodu mezi sítěmi na vnitřních hranicích Unie.

3.   S cílem přispět k jednotnému uplatňování tohoto článku aktualizuje sdružení BEREC do 1. ledna 2023 po konzultaci se zúčastněnými stranami a v úzké spolupráci s Komisí své pokyny pro maloobchod týkající se provádění opatření pro zajištění kvality služeb.

Článek 5

Přiměřené využívání

1.   Poskytovatelé roamingu mohou v souladu s tímto článkem a prováděcími akty přijatými podle článku 7 uplatňovat politiku přiměřeného využívání („fair use policy“) na spotřebu regulovaných maloobchodních roamingových služeb poskytovaných na platné úrovni vnitrostátních maloobchodních cen s cílem zabránit zneužívání či nezvyklému využívání regulovaných maloobchodních roamingových služeb roamingovými zákazníky, jako je využívání těchto služeb roamingovými zákazníky v jiném členském státě, než je stát jejich domovského poskytovatele, pro jiné účely než pravidelné cesty.

Jakákoli politika přiměřeného využívání musí zákazníkům poskytovatele roamingu umožňovat spotřebu takového objemu regulovaných maloobchodních roamingových služeb za platné vnitrostátní maloobchodní ceny, jaký je v souladu s tarifními plány každého z nich.

2.   Článek 8 se použije na regulované maloobchodní roamingové služby spotřebované nad jakékoli objemy stanovené politikou přiměřeného využívání.

Článek 6

Mechanismus udržitelnosti

1.   Za zvláštních a výjimečných okolnost může poskytovatel roamingu v případě, že není schopen pokrýt své celkové skutečné a předpokládané náklady na poskytování regulovaných roamingových služeb v souladu s články 4 a 5 ze svých celkových skutečných a předpokládaných příjmů z poskytování takových služeb, požádat o povolení účtovat příplatek s cílem zajistit udržitelnost svého modelu tvorby cen na vnitrostátních trzích. Tento příplatek se účtuje pouze v míře nezbytné pro pokrytí nákladů na poskytování regulovaných maloobchodních roamingových služeb, s ohledem na platné maximální velkoobchodní ceny.

2.   Pokud se poskytovatel roamingu rozhodne využít odstavce 1 tohoto článku, neprodleně podá u vnitrostátního regulačního orgánu příslušnou žádost a poskytne mu všechny nezbytné informace v souladu s prováděcími akty přijatými podle článku 7. Poskytovatel roamingu poté každých 12 měsíců tyto informace aktualizuje a předloží vnitrostátnímu regulačnímu orgánu.

3.   Po obdržení žádosti podle odstavce 2 vnitrostátní regulační orgán posoudí, zda poskytovatel roamingu prokázal, že není schopen pokrýt své náklady podle odstavce 1, čímž by mohla být narušena udržitelnost jeho modelu tvorby cen na vnitrostátních trzích. Udržitelnost modelu tvorby cen na vnitrostátních trzích se posuzuje na základě relevantních objektivních faktorů specifických pro poskytovatele roamingu, včetně objektivních odlišností mezi poskytovateli roamingu v daném členském státě a úrovně vnitrostátních cen a příjmů. Vnitrostátní regulační orgán příplatek povolí, pokud jsou podmínky stanovené v odstavci 1 a v tomto odstavci splněny.

4.   Není-li žádost zjevně neopodstatněná a jsou-li v ní poskytnuté informace dostatečné, vnitrostátní regulační orgán příplatek povolí do jednoho měsíce od jejího obdržení podle odstavce 2. Pokud má vnitrostátní regulační orgán za to, že žádost je zjevně neopodstatněná, nebo že poskytnuté informace jsou nedostatečné, přijme do dalších dvou měsíců poté, co dal poskytovateli roamingu možnost se vyjádřit, konečné rozhodnutí, kterým se příplatek povoluje, mění nebo zamítá.

Článek 7

Provádění politiky přiměřeného využívání a mechanismu udržitelnosti

1.   K zajištění jednotného uplatňování článků 5 a 6 přijme Komise po konzultaci se sdružením BEREC prováděcí akty, kterými stanoví podrobná pravidla týkající se:

a)

uplatňování politik přiměřeného využívání;

b)

metodiky posuzování udržitelnosti poskytování maloobchodních roamingových služeb za vnitrostátní ceny a

c)

žádosti, kterou má podat poskytovatel roamingu pro účely posouzení uvedeného v písmenu b).

Prováděcí akty uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce se přijímají přezkumným postupem podle čl. 20 odst. 2.

Komise po konzultaci se sdružením BEREC pravidelně přezkoumává prováděcí akty uvedené v prvním pododstavci s ohledem na vývoj na trhu.

2.   Komise při přijímání prováděcích aktů, kterými se stanoví podrobná pravidla týkající se uplatňování politik přiměřeného využívání, zohlední:

a)

vývoj cen a spotřební zvyklosti v členských státech;

b)

stupeň sbližování úrovně vnitrostátních cen v Unii;

c)

cestovní zvyklosti v Unii;

d)

veškerá zjistitelná rizika narušení hospodářské soutěže a investičních pobídek na vnitrostátních a navštívených trzích.

3.   Prováděcí akty Komise uvedené v odst. 1 písm. b) a c) vycházejí ze:

a)

stanovení celkových skutečných a předpokládaných nákladů na poskytování regulovaných maloobchodních roamingových služeb odkazem na skutečné velkoobchodní ceny roamingu účtované za nevyrovnanou bilanci provozu a přiměřený podíl společných a sdílených nákladů nezbytných k poskytování regulovaných maloobchodních roamingových služeb;

b)

stanovení celkových skutečných a předpokládaných příjmů z poskytování regulovaných maloobchodních roamingových služeb;

c)

spotřeby regulovaných maloobchodních roamingových služeb a vnitrostátní spotřeby vytvářené zákazníky poskytovatele roamingu;

d)

úrovně hospodářské soutěže, cen a příjmů na vnitrostátním trhu a z jakéhokoli zjistitelného rizika, že by roaming poskytovaný za vnitrostátní maloobchodní ceny měl značný dopad na vývoj těchto cen.

4.   Vnitrostátní regulační orgán, a je-li to relevantní pro výkon pravomocí, které jim byly svěřeny vnitrostátními právními předpisy provádějícími směrnici (EU) 2018/1972, jiné příslušné orgány přísně sledují a dohlížejí na uplatňování politik přiměřeného využívání. Vnitrostátní regulační orgán přísně sleduje a dohlíží na uplatňování opatření týkající se udržitelnosti poskytování maloobchodních roamingových služeb za vnitrostátní ceny s maximálním přihlédnutím k relevantním objektivním faktorům specifickým pro daný členský stát a k relevantním objektivním odlišnostem mezi poskytovateli roamingu. Aniž je dotčen postup stanovený v čl. 6 odst. 3, vnitrostátní regulační orgán vymáhá včas požadavky stanovené v článcích 5 a 6 a v prováděcích aktech uvedených v odstavci 2 tohoto článku. Vnitrostátní regulační orgán může poskytovatele roamingu kdykoliv požádat, aby příplatek změnil nebo ukončil jeho účtování, není-li v souladu s články 5 nebo 6.

Jiné příslušné orgány vymáhají požadavky stanovené v článku 5 a v prováděcích aktech, jež jsou relevantní pro výkon pravomocí, které jim byly svěřeny vnitrostátními právními předpisy provádějícími směrnici (EU) 2018/1972.

Vnitrostátní regulační orgán a v relevantních případech jiné příslušné orgány každoročně informují Komisi o uplatňování článků 5 a 6 a tohoto článku.

5.   Prováděcí nařízení (EU) 2016/2286 zůstává použitelné až do dne použitelnosti nového prováděcího aktu přijatého podle odstavce 1 tohoto článku.

Článek 8

Výjimečné uplatnění maloobchodních příplatků za spotřebu regulovaných maloobchodních roamingových služeb a poskytování alternativních tarifů

1.   Aniž je dotčen třetí pododstavec, uplatňuje-li poskytovatel roamingu příplatek za spotřebu regulovaných maloobchodních roamingových služeb nad jakékoli objemy stanovené politikou přiměřeného využívání, musí splňovat tyto požadavky, bez DPH:

a)

veškeré příplatky účtované za uskutečněná regulovaná roamingová volání, odeslané regulované roamingové SMS zprávy a regulované roamingové datové služby nesmějí překročit příslušné maximální velkoobchodní ceny stanovené v čl. 9 odst. 2, čl. 10 odst. 1 a čl. 11 odst. 1;

b)

veškeré příplatky účtované za přijatá regulovaná roamingová volání nesmějí překročit jednotné maximální sazby za ukončení volání v mobilní síti po celé Unii stanovené pro daný rok v souladu s čl. 75 odst. 1 směrnice (EU) 2018/1972.

Pokud jde o písmeno b) prvního pododstavce tohoto odstavce, jestliže se Komise na základě přezkumu aktu v přenesené pravomoci přijatého podle čl. 75 odst. 1 směrnice (EU) 2018/1972 rozhodne, že stanovení sazby za ukončení hlasového volání po celé Unii již není nutné, a rozhodne se neuložit maximální sazbu za ukončení hlasového volání v mobilní síti, nesmí žádný příplatek účtovaný za přijatá regulovaná roamingová volání překročit sazbu stanovenou nejnovějším aktem v přenesené pravomoci přijatým podle článku 75 uvedené směrnice.

Poskytovatelé roamingu nesmějí účtovat žádný příplatek za přijatou regulovanou roamingovou SMS zprávu nebo za přijatou roamingovou hlasovou zprávu. Tím nejsou dotčeny jiné platné ceny, jako jsou ceny za poslech těchto zpráv.

Poskytovatelé roamingu účtují uskutečněná a přijatá roamingová volání po sekundách. Na uskutečněná volání mohou použít minimální počáteční účtovanou dobu nepřesahující 30 sekund. Poskytovatelé roamingu účtují svým zákazníkům poskytované regulované roamingové datové služby po kilobytech, s výjimkou MMS zpráv, za které může být účtována cena za jednotku. V takovém případě nesmí maloobchodní cena, kterou smí poskytovatel roamingu účtovat svému roamingovému zákazníkovi za přenos či obdržení roamingové MMS zprávy, překročit maximální maloobchodní cenu za regulované roamingové datové služby stanovenou v prvním pododstavci.

2.   Poskytovatelé roamingu mohou nabízet a roamingoví zákazníci si mohou svobodně vybrat jiný roamingový tarif, než který je stanoven podle článků 4, 5 a 6 a podle odstavce 1 tohoto článku, což roamingovým zákazníkům umožňuje využívat jiného tarifu pro regulované roamingové služby, než který by jim byl poskytnut, pokud by tento výběr nebyl možný. Poskytovatel roamingu tyto roamingové zákazníky upozorní na povahu roamingových výhod, o něž by tímto přišli.

Aniž je dotčen první pododstavec, uplatňují poskytovatelé roamingu tarif stanovený podle článků 4 a 5 a podle odstavce 1 tohoto článku automaticky na všechny stávající i nové roamingové zákazníky.

Každý roamingový zákazník může kdykoli požádat o převedení na některý tarif stanovený podle článků 4, 5 a 6 a podle odstavce 1 tohoto článku nebo z takového tarifu na jiný tarif. Zvolí-li roamingoví zákazníci svobodně převedení z tarifu stanoveného podle článků 4, 5 a 6 a podle odstavce 1 tohoto článku nebo na tento tarif, proběhne toto převedení do jednoho pracovního dne od obdržení žádosti, je bezplatné a nesmí zahrnovat žádné podmínky ani omezení týkající se jiných prvků účastnické smlouvy, než je roaming. Poskytovatelé roamingu mohou převedení pozdržet, dokud neuplyne minimální stanovené období, po něž musí být využíván předchozí roamingový tarif a které nesmí přesáhnout dva měsíce.

3.   Aniž je dotčena část III hlava III směrnice (EU) 2018/1972, poskytovatelé roamingu zajistí, aby maloobchodní smlouva, která zahrnuje jakýkoliv druh regulované maloobchodní roamingové služby, stanovila charakteristiky této služby, včetně zejména:

a)

konkrétního tarifního plánu nebo tarifních plánů a pro každý takový tarifní plán druhy nabízených služeb včetně objemů komunikace;

b)

veškerých omezení uložených na spotřebu regulovaných maloobchodních roamingových služeb poskytovaných na úrovni příslušných maloobchodních vnitrostátních cen, zejména kvantifikovaných informací o tom, jak se politika přiměřeného využívání uplatňuje s odkazem na hlavní cenové, objemové nebo jiné parametry dotyčné poskytované regulované maloobchodní roamingové služby;

c)

jasných a srozumitelných informací o podmínkách a kvalitě roamingových služeb při roamingu v Unii v souladu s pokyny sdružení BEREC uvedenými v odstavci 6.

4.   Poskytovatelé roamingu zajistí, aby maloobchodní smlouva, která obsahuje jakýkoliv druh regulovaných maloobchodních roamingových služeb, poskytovala informace o druhu služeb, na které se při roamingu mohou vztahovat zvýšené ceny, aniž je dotčen článek 97 směrnice (EU) 2018/1972.

5.   Poskytovatelé roamingu informace uvedené v odstavcích 3 a 4 zveřejní.

Poskytovatelé roamingu vedle toho zveřejní informace o důvodech, proč se může stát, že bude roamingová služba nabízena za podmínek, které jsou méně výhodné než podmínky nabízené na vnitrostátním trhu. Tyto informace zahrnují faktory, jež mohou mít dopad na kvalitu roamingové služby, kterou roamingový zákazník odebírá, jako jsou generace sítě a technologie dostupné roamingovému zákazníkovi v navštíveném členském státě.

6.   Za účelem zajištění jednotného uplatňování tohoto článku sdružení BEREC do 1. ledna 2023 po konzultaci se zúčastněnými stranami a v úzké spolupráci s Komisí aktualizuje své pokyny pro maloobchodní roaming, zejména co se týče provádění tohoto článku a opatření pro transparentnost uvedených v článcích 13, 14 a 15.

Článek 9

Velkoobchodní ceny za regulovaná roamingová volání

1.   Průměrná velkoobchodní cena, kterou smí operátor navštívené sítě účtovat poskytovateli roamingu za poskytnutí regulovaného roamingového volání, které má původ v této navštívené síti, včetně mimo jiné nákladů na původ, tranzit a ukončení volání, nesmí překročit ochranný limit ve výši 0,022 EUR za minutu. Tato maximální velkoobchodní cena se dne 1. ledna 2025 sníží na 0,019 EUR za minutu, a aniž je dotčen článek 21, zůstane až do 30. června 2032 na úrovni 0,019 EUR za minutu.

2.   Průměrná velkoobchodní cena uvedená v odstavci 1 platí pro jakoukoli dvojici operátorů a vypočítává se za dvanáctiměsíční období, popřípadě za kratší období, které zbývá do konce platnosti maximální průměrné velkoobchodní ceny stanovené v odstavci 1 nebo do 30. června 2032.

3.   Průměrná velkoobchodní cena uvedená v odstavci 1 se vypočítá vydělením celkových dosažených velkoobchodních příjmů z roamingu celkovým počtem minut velkoobchodního roamingu skutečně využitých k poskytnutí velkoobchodních roamingových volání uvnitř Unie dotčeným operátorem za dané období, sčítaných po sekundách takovým způsobem, aby operátor navštívené sítě mohl uplatnit počáteční minimální účtovanou dobu, která nepřesahuje 30 sekund.

Článek 10

Velkoobchodní ceny za regulované roamingové SMS zprávy

1.   Průměrná velkoobchodní cena, kterou smí operátor navštívené sítě účtovat poskytovateli roamingu za poskytnutí regulované roamingové SMS zprávy, která má původ v navštívené síti, nesmí překročit ochranný limit ve výši 0,004 EUR za SMS zprávu. tato maximální velkoobchodní cena se dne 1. ledna 2025 sníží na 0,003 EUR za SMS zprávu, a aniž je dotčen článek 21, zůstane až do 30. června 2032 na úrovni 0,003 EUR.

2.   Průměrná velkoobchodní cena uvedená v odstavci 1 platí pro jakoukoli dvojici operátorů a vypočítává se za dvanáctiměsíční období, popřípadě za kratší období, které zbývá do konce platnosti maximální průměrné velkoobchodní ceny stanovené v odstavci 1 nebo do 30. června 2032.

3.   Průměrná velkoobchodní cena uvedená v odstavci 1 se vypočítá vydělením celkových velkoobchodních příjmů obdržených operátorem navštívené sítě nebo operátorem domovské sítě za původ a přenos regulovaných roamingových SMS zpráv v Unii za dané období celkovým počtem regulovaných roamingových SMS zpráv originovaných a přenesených jménem příslušného poskytovatele roamingu nebo operátora domovské sítě za toto období.

4.   Operátor navštívené sítě neúčtuje poskytovateli roamingu nebo operátorovi domovské sítě roamingového zákazníka žádnou cenu za ukončení regulované roamingové SMS zprávy odeslané roamingovému zákazníkovi při roamingu v jím navštívené síti, s výjimkou ceny uvedené v odstavci 1.

Článek 11

Velkoobchodní ceny za regulované roamingové datové služby

1.   Průměrná velkoobchodní cena, kterou smí operátor navštívené sítě účtovat poskytovateli roamingu za poskytování regulovaných roamingových datových služeb prostřednictvím navštívené sítě, nesmí překročit ochranný limit ve výši 2,00 EUR za gigabyte přenesených dat. Tato maximální velkoobchodní cena se dne 1. ledna 2023 sníží na 1,80 EUR za gigabyte přenesených dat, dne 1. ledna 2024 na 1,55 EUR za gigabyte, dne 1. ledna 2025 na 1,30 EUR za gigabyte, dne 1. ledna 2026 na 1,10 EUR za gigabyte a dne 1. ledna 2027 na 1,00 EUR za gigabyte a poté, aniž je dotčen článek 21, zůstane až do 30. června 2032 na úrovni 1,00 EUR za gigabyte přenesených dat.

2.   Průměrná velkoobchodní cena uvedená v odstavci 1 platí pro jakoukoli dvojici operátorů a vypočítává se za dvanáctiměsíční období, popřípadě za kratší období, které zbývá do konce platnosti maximální průměrné velkoobchodní ceny stanovené v odstavci 1 nebo do 30. června 2032.

3.   Průměrná velkoobchodní cena uvedená v odstavci 1 se vypočítá vydělením celkových velkoobchodních příjmů obdržených operátorem navštívené sítě nebo operátorem domovské sítě za poskytování regulovaných roamingových datových služeb za stanovené období celkovým počtem megabytů dat skutečně spotřebovaných při poskytování těchto služeb za toto období, sčítaných na základě tarifikace po kilobytech, jménem příslušného poskytovatele roamingu nebo operátora domovské sítě v uvedeném období.

Článek 12

Velkoobchodní ceny za tísňovou komunikaci

Aniž jsou dotčeny články 9, 10 a 11, operátor navštívené sítě neúčtuje poskytovateli roamingu žádné ceny za žádný druh tísňové komunikace iniciované roamingovým zákazníkem ani za přenos informací o místě, kde se volající nachází.

Článek 13

Transparentnost maloobchodních podmínek pro roamingová volání a SMS zprávy

1.   Každý poskytovatel roamingu poskytne roamingovým zákazníkům při jejich vstupu na území jiného členského státu, než je členský stát jejich domovského poskytovatele, bezplatně, bez zbytečného prodlení a pomocí automatické zprávy základní personalizované informace o cenách roamingu včetně DPH, které platí pro uskutečňování a příjem volání a odesílání SMS zpráv dotyčným zákazníkem v navštíveném členském státě, aby tyto zákazníky upozornil na skutečnost, že jim budou při uskutečňování nebo příjmu volání a při odesílání SMS zpráv za roaming účtovány ceny, ledaže zákazníci poskytovateli roamingu oznámí, že takové upozornění nepožadují.

Tyto základní personalizované informace o cenách musí být vyjádřeny v měně, ve které domovský poskytovatel zákazníka vystavuje domovské vyúčtování, a zahrnovat informace o:

a)

politice přiměřeného využívání, která se na roamingového zákazníka v Unii vztahuje, a o příplatcích účtovaných za spotřebu nad jakékoli objemy stanovené touto politikou přiměřeného využívání a

b)

případných příplatcích účtovaných podle článku 6.

Poskytovatelé roamingu poskytnou roamingovým zákazníkům při jejich vstupu na území jiného členského státu, než je členský stát jejich domovského poskytovatele, bezplatně, bez zbytečného prodlení a pomocí automatické zprávy informace o možném riziku vyšších cen v důsledku využívání služeb s přidanou hodnotou, ledaže zákazník poskytovateli roamingu oznámí, že takové upozornění nepožaduje. Tyto informace musí zahrnovat odkaz na bezplatný přístup na zvláštní internetovou stránku poskytující aktuální informace o typech služeb, jichž se mohou vyšší náklady týkat, a jsou-li dostupné, informace o číselných rozsazích služeb s přidanou hodnotou nebo jiné relevantní doplňující informace obsažené v databázi zřízené podle čl. 16 prvního pododstavce písm. a), v souladu s čl. 16 třetím pododstavcem. Tato internetová stránka musí obsahovat informace o případných cenách účtovaných při roamingu za bezplatné volání.

Základní personalizované informace o cenách uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce musí rovněž obsahovat číslo bezplatné telefonní linky uvedené v odstavci 2, na níž lze získat podrobnější informace.

Při každé zprávě musí mít zákazníci příležitost uvědomit bezplatně a jednoduše poskytovatele roamingu o tom, že tuto automatickou zprávu nepožadují. Zákazníci, kteří oznámili, že automatickou zprávu nepožadují, mají právo kdykoli bezplatně požádat poskytovatele roamingu, aby jim tuto službu opět začal poskytovat.

Zákazníkům se zdravotním postižením poskytují poskytovatelé roamingu na žádost základní personalizované informace o cenách podle prvního pododstavce automaticky hlasovým voláním a bezplatně.

S výjimkou odkazu na jakoukoli politiku přiměřeného využívání a na příplatky účtované podle článku 6, se první, druhý, pátý a šestý pododstavec tohoto odstavce rovněž použijí na hlasové a SMS roamingové služby využívané roamingovými zákazníky při připojení do vnitrostátních nebo mezinárodních jiných než pozemních veřejných mobilních komunikačních sítí a poskytované poskytovatelem roamingu a na hlasové a SMS roamingové služby využívané roamingovými zákazníky, kteří cestují mimo území Unie, a poskytované poskytovatelem roamingu.

2.   Vedle informací uvedených v odstavci 1 mají zákazníci kdekoli v Unii právo požadovat a bezplatně obdržet podrobnější personalizované informace o cenách za roaming platných v navštívené síti pro hlasová volání a SMS zprávy, jakož i informace o opatřeních v oblasti transparentnosti platných na základě tohoto nařízení, a to formou hlasového volání do mobilní sítě nebo textové zprávy. Tato žádost se podává prostřednictvím bezplatné telefonní linky určené k tomuto účelu poskytovatelem roamingu. Povinnosti stanovené v odstavci 1 se nevztahují na zařízení, která nepodporují funkci SMS.

3.   Poskytovatel roamingu zasílá roamingovému zákazníkovi oznámení v okamžiku, kdy je vyčerpán příslušný objem regulovaných roamingových hlasových služeb nebo regulovaných roamingových SMS služeb odpovídající přiměřenému využívání nebo je dosaženo určitého prahu využívání uplatňovaného podle článku 6. V tomto oznámení se uvede příplatek účtovaný za veškerou další spotřebu regulovaných roamingových hlasových služeb nebo regulovaných roamingových SMS služeb roamingovým zákazníkem. Každý zákazník má právo požádat poskytovatele roamingu, aby odesílání těchto oznámení ukončil, a má právo ho kdykoliv a bezplatně požádat, aby mu tuto službu opět začal poskytovat.

4.   Poskytovatelé roamingu poskytují všem zákazníkům při uzavření účastnické smlouvy úplné informace o platných cenách za roaming. Neprodleně rovněž poskytují svým roamingovým zákazníkům aktuální informace o platných cenách za roaming pokaždé, kdy dojde k jejich změně.

Poskytovatelé roamingu všem zákazníkům, kteří si zvolili jiný tarif, poté v přiměřených intervalech zasílají upozornění.

5.   Poskytovatelé roamingu zpřístupní svým zákazníkům informace o tom, jak se účinně vyhnout nevyžádanému roamingu v příhraničních regionech. Poskytovatelé roamingu přijmou veškerá přiměřená opatření na ochranu svých zákazníků před placením roamingových cen za nevyžádané roamingové služby obdržené v době, kdy se nacházejí ve svém domovském členském státě.

6.   Poskytovatelé roamingu přijmou veškerá přiměřená opatření na ochranu svých zákazníků před placením dodatečných poplatků za hlasová volání a SMS zprávy v případě, že se neúmyslně připojí k jiným než pozemním veřejným mobilním sítím, například umožní roamingovým zákazníkům rozhodnout se, že se k jiným než pozemním sítím nepřipojí. Je-li takový mechanismus neúčasti nabízen, má roamingový zákazník právo se kdykoli, snadno a bezplatně rozhodnout, že nebude používat jiné než pozemní sítě, a požádat o obnovení připojení k těmto sítím.

Článek 14

Transparentnost a ochranný mechanismus pro maloobchodní roamingové datové služby

1.   Poskytovatelé roamingu v souladu s odstavci 2 a 4 zajistí, aby roamingoví zákazníci byli před uzavřením i po uzavření maloobchodní smlouvy průběžně náležitě informováni o cenách platných pro používání regulovaných roamingových datových služeb, a to způsobem, který jim usnadní porozumět finančním důsledkům používání těchto služeb a umožní jim sledovat a kontrolovat své výdaje za ně.

Před uzavřením maloobchodní smlouvy a pravidelně po uzavření smlouvy informují poskytovatelé roamingu ve vhodných případech své zákazníky o riziku automatického a nekontrolovaného připojení a stahování dat prostřednictvím datového roamingu. Poskytovatelé roamingu dále své zákazníky bezplatně a jasným a snadno srozumitelným způsobem informují o tom, jak mohou toto automatické připojení prostřednictvím datového roamingu vypnout, a tím zabránit nekontrolované spotřebě roamingových datových služeb.

2.   Poskytovatel roamingu pomocí automatické zprávy informuje roamingového zákazníka o tom, že používá regulované roamingové datové služby, a poskytuje základní personalizované tarifní informace o cenách vyjádřených v měně, ve které domovský poskytovatel zákazníka vystavuje domovské vyúčtování za poskytování regulovaných roamingových datových služeb tomuto roamingovému zákazníkovi v dotyčném členském státě, ledaže tento zákazník poskytovateli roamingu oznámí, že tyto informace nepožaduje.

Tyto základní personalizované tarifní informace musí zahrnovat informace o:

a)

politice přiměřeného využívání, která se na roamingového zákazníka v Unii vztahuje, a o příplatcích účtovaných za spotřebu nad jakékoli objemy stanovené touto politikou přiměřeného využívání a

b)

případných příplatcích účtovaných podle článku 6.

Tyto informace musí být doručeny přímo do mobilního zařízení roamingového zákazníka, například prostřednictvím SMS zprávy, e-mailu, textové zprávy či vyskakovacího okna na mobilním zařízení, pokaždé, když roamingový zákazník vstoupí do jiného členského státu, než je stát jeho domovského poskytovatele, a poprvé v tomto členském státě spustí roamingovou datovou službu. Tyto informace jsou poskytovány bezplatně v okamžiku, kdy roamingový zákazník spustí regulovanou roamingovou datovou službu, a to vhodnými prostředky přizpůsobenými ke snadnému příjmu a porozumění.

Zákazník, který svému poskytovateli roamingu oznámil, že nepožaduje automatické zasílání tarifních informací, má právo kdykoli bezplatně požádat poskytovatele roamingu, aby mu tuto službu opět začal poskytovat.

3.   Poskytovatel roamingu zasílá oznámení v okamžiku, kdy je vyčerpán příslušný objem regulované roamingové datové služby odpovídající přiměřenému využívání nebo je dosaženo určitého prahu využívání uplatňovaného podle článku 6. V tomto oznámení se uvede roamingový příplatek účtovaný za jakoukoli další spotřebu regulovaných roamingových datových služeb roamingovým zákazníkem. Každý zákazník má právo požádat poskytovatele roamingu, aby odesílání těchto oznámení ukončil, a má právo ho kdykoliv a bezplatně požádat, aby mu tuto službu opět začal poskytovat.

4.   Každý poskytovatel roamingu poskytne všem svým roamingovým zákazníkům bezplatný přístup k nástroji, který včas poskytuje informace o celkové spotřebě vyjádřené v objemu nebo v měně, ve které jsou roamingovému zákazníkovi účtovány regulované roamingové datové služby, a který zaručuje, že celkové výdaje za regulované roamingové datové služby ve stanoveném období, s výjimkou MMS zpráv účtovaných za jednotku, nepřekročí bez výslovného souhlasu zákazníka určený finanční limit. Zákazníci mohou poskytovateli roamingu oznámit, že přístup k takovému nástroji nevyžadují.

Poskytovatel roamingu za uvedeným účelem nabídne jeden či více maximálních finančních limitů pro stanovenou dobu užívání, přičemž zákazníka předem informuje o odpovídajících objemech. Jeden z těchto limitů (výchozí finanční limit) se musí blížit částce 50 EUR za splatné služby za měsíční zúčtovací období bez DPH, ale nesmí ji překročit.

Alternativně může poskytovatel roamingu zavést objemové limity za předpokladu, že zákazníka předem informuje o odpovídajících finančních částkách. Jeden z těchto limitů (výchozí objemový limit) musí odpovídat finanční částce nepřekračující částku 50 EUR za splatné služby za měsíční zúčtovací období bez DPH.

Poskytovatel roamingu může kromě toho svým roamingovým zákazníkům nabídnout další limity s odlišnými, tj. vyššími nebo nižšími, maximálními měsíčními finančními limity.

Výchozí limity uvedené ve druhém a třetím pododstavci se použijí pro všechny zákazníky, kteří si nezvolili jiný limit.

Každý poskytovatel roamingu dále zajistí, aby v případě, že roamingové datové služby dosáhnou 80 % dohodnutého finančního nebo objemového limitu, bylo přímo na mobilní zařízení roamingového zákazníka odesláno příslušné upozornění, například prostřednictvím SMS zprávy, e-mailu, textové zprávy či vyskakovacího okna na počítači. Každý zákazník má právo požádat svého poskytovatele roamingu, aby odesílání těchto upozornění ukončil, a má právo kdykoliv a bezplatně požádat poskytovatele roamingu, aby mu tuto službu opět začal poskytovat.

Pokud by byl jinak tento finanční nebo objemový limit překročen, musí být na mobilní zařízení roamingového zákazníka zasláno upozornění. Pokud roamingový zákazník, na nějž se vztahuje výchozí finanční limit nebo výchozí objemový limit podle pátého pododstavce, spotřebuje v měsíčním zúčtovacím období více než 100 EUR bez DPH, musí být na jeho mobilní zařízení zasláno dodatečné upozornění. Tato upozornění uvádějí postup, kterým se má roamingový zákazník řídit, přeje-li si, aby mu byly tyto služby dále poskytovány, a náklady spojené se spotřebováním každé další jednotky. Pokud roamingový zákazník nereaguje způsobem uvedeným v obdrženém upozornění, poskytovatel roamingu okamžitě přeruší poskytování a účtování regulovaných roamingových datových služeb roamingovému zákazníkovi, pokud a dokud roamingový zákazník nepožádá o pokračování nebo obnovení poskytování těchto služeb.

Kdykoli roamingový zákazník požádá o zrušení nebo znovuzavedení funkce finančního nebo objemového limitu, proběhne tato změna do jednoho pracovního dne od doručení žádosti, bezplatně a nesmí zahrnovat žádné podmínky ani omezení týkající se jiných prvků účastnické smlouvy.

5.   Odstavce 2 a 4 se nevztahují na zařízení pro komunikaci mezi stroji, která využívají mobilní datové komunikace.

6.   Poskytovatelé roamingu přijmou veškerá přiměřená opatření na ochranu svých zákazníků před placením roamingových cen za nevyžádané roamingové služby v době, kdy se nacházejí ve svém domovském členském státě. To zahrnuje informování zákazníků o tom, jak se účinně vyhnout nevyžádanému roamingu v příhraničních regionech.

7.   Poskytovatelé roamingu přijmou veškerá přiměřená opatření na ochranu svých zákazníků před placením dodatečných poplatků za datové služby v případě, že se neúmyslně připojí k jiným než pozemním veřejným mobilním sítím, například umožní roamingovým zákazníkům rozhodnout se, že se k jiným než pozemním sítím nepřipojí. Je-li takovýto mechanismus neúčasti nabízen, má zákazník právo se kdykoli, snadno a bezplatně rozhodnout, že nebude používat jiné než pozemní sítě, a požádat o obnovení připojení k těmto sítím.

8.   S výjimkou odst. 2 druhého pododstavce, odstavce 3 a odstavce 6 a s výhradou druhého a třetího pododstavce tohoto odstavce se tento článek použije rovněž na roamingové datové služby využívané roamingovými zákazníky při připojení k vnitrostátním nebo mezinárodním jiným než pozemním veřejným mobilním komunikačním sítím a poskytované poskytovatelem roamingu a na roamingové datové služby využívané roamingovými zákazníky, kteří cestují mimo území Unie, a poskytované poskytovatelem roamingu.

Ve vztahu k nástroji uvedenému v odst. 4 prvním pododstavci se požadavky stanovené v odstavci 4 nepoužijí, pokud operátor navštívené sítě mimo Unii neumožňuje poskytovateli roamingu sledovat v reálném čase jeho využívání zákazníkem.

V takovém případě je zákazník při vstupu do dané země bez zbytečného odkladu a bezplatně upozorněn prostřednictvím SMS zprávy, že informace o celkové spotřebě a záruka nepřekročení určeného finančního limitu nejsou dostupné.

Článek 15

Transparentnost týkající se způsobů přístupu k tísňovým službám

Poskytovatelé roamingu zajistí, aby jejich roamingoví zákazníci byli náležitě informováni o způsobech přístupu k tísňovým službám v navštíveném členském státě.

Poskytovatel roamingu informuje roamingového zákazníka prostřednictvím automatické zprávy o tom, že má bezplatný přístup k tísňovým službám zavoláním na jednotné evropské tísňové číslo „112“. Tato zpráva rovněž poskytne roamingovému zákazníkovi odkaz na bezplatný přístup ke zvláštní internetové stránce, která je přístupná osobám se zdravotním postižením a na níž jsou uvedeny informace o alternativních způsobech přístupu k tísňovým službám prostřednictvím tísňových komunikací povinných v navštíveném členském státě. Tyto informace musí být doručeny do mobilního zařízení roamingového zákazníka prostřednictvím SMS zprávy, nebo v případě potřeby vhodnými prostředky usnadňujícími jejich příjem a porozumění jim, pokaždé, když roamingový zákazník vstoupí do jiného členského státu, než je stát jeho domovského poskytovatele. Tyto informace jsou poskytovány bezplatně.

V členských státech, v nichž jsou zavedeny mobilní aplikace pro zasílání veřejných výstrah, pokud navštívený členský stát uvede odkaz na tuto aplikaci v databázi zřízené podle čl. 16 prvního pododstavce písm. b), poskytovatelé roamingu uvedou ve zprávě podle druhého pododstavce tohoto článku informaci o tom, že veřejné výstrahy je možné přijímat prostřednictvím mobilní aplikace pro zasílání veřejných výstrah. Odkaz na mobilní aplikaci pro zasílání veřejných výstrah a pokyny pro její stažení musí být uvedeny na zvláštní internetové stránce podle druhého pododstavce tohoto článku.

Článek 16

Databáze číselných rozsahů služeb s přidanou hodnotou a způsoby přístupu k tísňovým službám

Do 31. prosince 2022 sdružení BEREC vytvoří a následně spravuje:

a)

jednotnou celounijní databázi číselných rozsahů služeb s přidanou hodnotou v každém členském státě, která bude zpřístupněna operátorům, vnitrostátním regulačním orgánům a v relevantních případech jiným příslušným orgánům, a

b)

jednotnou celounijní databázi způsobů přístupu k tísňovým službám, které jsou v každém členském státě povinné a z technického hlediska pro roamingové zákazníky použitelné; tato databáze bude zpřístupněna operátorům a vnitrostátním regulačním orgánům a v relevantních případech jiným příslušným orgánům.

Vnitrostátní regulační orgány nebo jiné příslušné orgány poskytují elektronickými prostředky a bez zbytečného odkladu sdružení BEREC nezbytné informace a příslušné aktualizace pro účely vytvoření a správy databází uvedených v prvním pododstavci.

Aniž je dotčen článek 13, umožní databáze uvedené v prvním pododstavci vnitrostátním regulačním orgánům a jiným příslušným orgánům dobrovolně poskytovat dodatečné informace.

Článek 17

Dohled a prosazování

1.   Vnitrostátní regulační orgány a v relevantních případech jiné příslušné orgány na svém území sledují dodržování tohoto nařízení a vykonávají nad ním dohled.

Vnitrostátní regulační orgány na svém území striktně sledují poskytovatele roamingu využívající články 5 a 6 a vykonávají nad nimi dohled.

Jiné příslušné orgány případně sledují a dohlížejí na to, zda operátoři dodržují povinnosti stanovené v tomto nařízení, které jsou relevantní pro výkon pravomocí, jež jim byly svěřeny vnitrostátními právními předpisy provádějícími směrnici (EU) 2018/1972.

2.   Vnitrostátní regulační orgány a v relevantních případech jiné příslušné orgány a sdružení BEREC zveřejňují aktuální informace o uplatňování tohoto nařízení, zejména článků 4, 5, 6 a 8 až 11, a to způsobem, který dotčeným stranám umožňuje k těmto informacím snadný přístup.

3.   V rámci přípravy přezkumu podle článku 21 vnitrostátní regulační orgány a v relevantních případech jiné příslušné orgány v souladu se svými pravomocemi sledují vývoj velkoobchodních a maloobchodních cen za poskytování hlasových a datových komunikačních služeb, včetně služeb SMS a MMS, roamingovým zákazníkům, a to i v nejvzdálenějších regionech uvedených v článku 349 Smlouvy o fungování Evropské unie. Vnitrostátní regulační orgány a v relevantních případech jiné příslušné orgány rovněž pozorně sledují případy nevyžádaného roamingu v příhraničních regionech sousedících členských států a sledují, zda není řízení provozu v sítích využíváno v neprospěch zákazníků.

Vnitrostátní regulační orgány a v relevantních případech jiné příslušné orgány sledují a shromažďují informace o nevyžádaném roamingu a přijímají vhodná opatření.

4.   Vnitrostátní regulační orgány a v relevantních případech jiné příslušné orgány musí mít pravomoc požadovat od podniků, na něž se vztahují povinnosti podle tohoto nařízení, aby jim poskytly veškeré informace významné pro provádění a prosazování tohoto nařízení. Uvedené podniky poskytují tyto informace neprodleně na žádost vnitrostátního regulačního orgánu a v relevantních případech jiných příslušných orgánů a ve lhůtách a s úrovní podrobnosti údajů, jaké tyto orgány požadují.

5.   Pokud vnitrostátní regulační orgán nebo jiné příslušné orgány považují informace za důvěrné podle unijních a vnitrostátních právních předpisů o zachovávání důvěrnosti obchodních informací, zajistí Komise, sdružení BEREC a ostatní vnitrostátní regulační orgány nebo jiné příslušné orgány zachování této důvěrnosti. Zachovávání důvěrnosti obchodních informací nesmí bránit včasné výměně informací mezi dotčeným vnitrostátním regulačním orgánem nebo jinými příslušnými orgány, Komisí, sdružením BEREC a ostatními dotčenými vnitrostátními regulačními orgány nebo jinými příslušnými orgány pro účely přezkumu a sledování uplatňování tohoto nařízení a dohledu nad ním.

6.   Vnitrostátním regulační orgány musí mít pravomoc z vlastního podnětu zasáhnout s cílem zajistit dodržování tohoto nařízení. Vnitrostátní regulační orgány nebo jiné příslušné orgány v případech uvedených v čl. 61 odst. 2 písm. b) a c) směrnice (EU) 2018/1972 využívají zejména pravomocí podle článku 61 uvedené směrnice s cílem zajistit přiměřený přístup a vzájemné propojení, aby bylo zabezpečeno spojení mezi koncovými body sítě a zaručena interoperabilita roamingových služeb, například v případech, kdy si zákazníci nemohou vyměňovat regulované roamingové SMS zprávy se zákazníky veřejné pozemní mobilní komunikační sítě v jiném členském státě z důvodu neuzavření velkoobchodní roamingové dohody umožňující doručování těchto zpráv.

7.   Vnitrostátní regulační orgán nebo, je-li to relevantní pro výkon pravomocí, které jim byly svěřeny vnitrostátními právními předpisy provádějícími směrnici (EU) 2018/1972, jiné příslušné orgány musí mít pravomoc v případě, že zjistí porušení povinností stanovených tímto nařízením, požadovat okamžité ukončení takového porušování.

Článek 18

Řešení sporů

1.   V případě sporů týkajících se povinností stanovených tímto nařízením mezi podniky, které zajišťují sítě nebo poskytují služby elektronických komunikací v některém členském státě, se použijí postupy pro řešení sporů stanovené v článcích 26 a 27 směrnice (EU) 2018/1972.

Spory mezi operátory navštívené sítě a jinými operátory o sazby uplatňované na vstupy, které jsou nezbytné pro poskytování velkoobchodních roamingových služeb, mohou být předloženy příslušnému vnitrostátnímu regulačnímu orgánu nebo příslušným vnitrostátním regulačním orgánům podle článků 26 a 27 směrnice (EU) 2018/1972. Příslušný vnitrostátní regulační orgán nebo příslušné vnitrostátní regulační orgány oznámí jakýkoli přeshraniční spor sdružení BEREC, aby byl spor vyřešen uceleně. Bylo-li konzultováno sdružení BEREC, vyčkají příslušný vnitrostátní regulační orgán nebo příslušné vnitrostátní regulační orgány jeho stanoviska, než přijmou opatření k vyřešení sporu.

2.   V případě nevyřešených sporů, jejichž účastníky jsou spotřebitelé nebo koncoví uživatelé a které se týkají některé otázky v oblasti působnosti tohoto nařízení, zajistí členské státy dostupnost postupů pro mimosoudní řešení sporů stanovených v článku 25 směrnice (EU) 2018/1972.

Článek 19

Sankce

Členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení tohoto nařízení a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující. Členské státy neprodleně oznámí Komisi uvedená pravidla a opatření, jakož i veškeré následné změny, které se jich týkají.

Článek 20

Postup projednání ve výboru

1.   Komisi je nápomocen Komunikační výbor zřízený čl. 118 odst. 1 směrnice (EU) 2018/1972. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 21

Přezkum

1.   Komise po konzultaci se sdružením BEREC předloží dvě zprávy Evropskému parlamentu a Radě, na něž bude v případě potřeby navazovat legislativní návrh na změnu tohoto nařízení.

První taková zpráva bude předložena do 30. června 2025 a druhá do 30. června 2029.

Tyto zprávy budou obsahovat mimo jiné posouzení:

a)

dopadu zavádění a používání mobilních komunikačních sítí a technologií nové generace na trhu s roamingem;

b)

účinnosti povinností v oblasti kvality služeb s ohledem na roamingové zákazníky, dostupnosti a kvality služeb včetně těch, které představují alternativu regulovaných maloobchodních hlasových, SMS a datových roamingových služeb, zejména s ohledem na technologický vývoj a na přístup k jednotlivým technologiím a generacím sítě;

c)

míry hospodářské soutěže na maloobchodních i velkoobchodních trzích s roamingem, zejména pak aktuální velkoobchodní sazby hrazené operátory a postavení malých, nezávislých nebo začínajících operátorů v hospodářské soutěži a operátorů virtuálních mobilních sítí, včetně účinků velkoobchodních roamingových dohod, provozu obchodovaného na obchodních platformách a podobných nástrojích a míry vzájemného propojení operátorů na hospodářskou soutěž;

d)

vývoje roamingu mezi stroji, včetně roamingu na zařízeních internetu věcí;

e)

míry, v níž provedení opatření uvedených v článku 3, zejména udělování předchozích povolení podle čl. 3 odst. 6, jak vyplývá z informací poskytnutých vnitrostátními regulačními orgány, přineslo výsledky s ohledem na rozvoj hospodářské soutěže na vnitřním trhu regulovaných roamingových služeb;

f)

vývoje dostupných maloobchodních tarifních plánů;

g)

změn spotřebních zvyklostí, pokud jde o vnitrostátní i roamingové služby, včetně změn cestovních zvyklostí evropských koncových uživatelů, které byly způsobeny okolnostmi, jako jsou pandemie, například pandemie onemocnění COVID-19, nebo přírodní katastrofy;

h)

schopnosti operátorů domovské sítě udržet své modely tvorby cen na vnitrostátních trzích a míry, v jaké byly povoleny výjimečné maloobchodní příplatky za roaming podle článku 6;

i)

schopnosti operátorů navštívené sítě pokrýt efektivně vynaložené náklady na poskytování regulovaných velkoobchodních roamingových služeb s přihlédnutím k nejnovějším informacím o zavádění sítí a k vývoji technických možností, modelů tvorby cen a omezení sítí, jako je možnost zahrnout výpočty nákladového modelu na základě kapacity spíše než spotřeby;

j)

dopadu uplatňování politiky přiměřeného využívání ze strany operátorů, a to i na spotřebu koncových uživatelů, v souladu s prováděcími akty přijatými podle článku 7, včetně zjištění jakýchkoli nesrovnalostí při uplatňování a provádění takových politik přiměřeného využívání, jakož i účinnosti a přiměřenosti obecného uplatňování takových politik;

k)

míry, v níž se roamingoví zákazníci a operátoři potýkají s problémy, pokud jde o služby s přidanou hodnotou a zavádění databáze číselných rozsahů služeb s přidanou hodnotou zřízené podle čl. 16 prvního pododstavce písm. a);

l)

použití opatření tohoto nařízení a stížností týkajících se používání tísňových komunikací při roamingu;

m)

stížností týkajících se nevyžádaného roamingu.

2.   Aby bylo možné posoudit vývoj hospodářské soutěže na trzích s roamingem na území Unie, sdružení BEREC pravidelně shromažďuje údaje od vnitrostátních regulačních orgánů o vývoji maloobchodních a velkoobchodních cen za regulované hlasové, SMS a datové roamingové služby, včetně velkoobchodních cen za vyrovnanou a nevyrovnanou bilanci roamingového provozu, o dopadu zavádění a používání mobilních komunikačních sítí a technologií nové generace na trhu s roamingem, o využívání obchodních platforem a podobných nástrojů, o vývoji roamingu mezi stroji a zařízení internetu věcí a o míře, v níž velkoobchodní roamingové dohody zahrnují kvalitu služeb a umožňují přístup k jednotlivým technologiím a generacím sítě. Vnitrostátní regulační orgány mohou tyto údaje v příslušných případech poskytnout v součinnosti s jinými příslušnými orgány.

Sdružení BEREC rovněž pravidelně shromažďuje údaje od vnitrostátních regulačních orgánů o uplatňování politiky přiměřeného využívání ze strany operátorů, o vývoji vnitrostátních tarifů, uplatňování mechanismů udržitelnosti, stížnostech na roaming a dodržování povinností v oblasti kvality služeb. Vnitrostátní regulační orgány ve vhodných případech koordinují s jinými příslušnými orgány a shromažďují od nich takové údaje. Sdružení BEREC pravidelně shromažďuje a poskytuje další informace o transparentnosti, o uplatňování opatření v oblasti tísňové komunikace, o službách s přidanou hodnotou a o roamingu v jiných než pozemních veřejných mobilních komunikačních sítích.

Sdružení BEREC rovněž shromažďuje údaje o velkoobchodních roamingových dohodách, na které se nevztahují maximální velkoobchodní ceny za roaming stanovené v článcích 9, 10 nebo 11, a o provádění smluvních opatření na velkoobchodní úrovni, jejichž cílem je zabránit trvalému roamingu nebo nezvyklému využívání či zneužívání velkoobchodního roamingového přístupu pro jiné účely, než je poskytování regulovaných roamingových služeb zákazníkům poskytovatelů roamingu pravidelně cestujícím uvnitř Unie.

Údaje shromážděné sdružením BEREC podle tohoto odstavce jsou nejméně jednou ročně předávány Komisi. Komise je zveřejní.

Do 30. června 2027 předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě prozatímní zprávu na základě údajů shromážděných sdružením BEREC podle tohoto odstavce, na niž bude v případě potřeby navazovat legislativní návrh na změnu tohoto nařízení.

Na základě údajů shromážděných podle tohoto odstavce sdružení BEREC pravidelně podává zprávu o tvorbě cen a spotřebních zvyklostech v členských státech, pokud jde o vnitrostátní i roamingové služby, o vývoji skutečných velkoobchodních cen roamingu účtovaných za nevyrovnanou bilanci provozu mezi poskytovateli roamingových služeb a o vztahu mezi maloobchodními cenami, velkoobchodními cenami a velkoobchodními náklady, pokud jde o roamingové služby. Sdružení BEREC posoudí, jak úzce spolu tyto prvky souvisejí.

Článek 22

Oznamovací povinnost

Členské státy oznámí Komisi vnitrostátní regulační orgány a případné jiné příslušné orgány, které odpovídají za plnění úkolů podle tohoto nařízení.

Článek 23

Zrušení

Nařízení (EU) č. 531/2012 se zrušuje.

Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze II.

Článek 24

Vstup v platnost a pozbytí platnosti

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem 1. července 2022.

Povinnosti poskytovatelů roamingu poskytovat informace o číselných rozsazích služeb s přidanou hodnotou podle čl. 13 odst. 1 třetího pododstavce a informace o alternativních způsobech přístupu k tísňovým službám podle čl. 15 druhého pododstavce, pokud jde o informace obsažené v databázích podle článku 16, se však uplatňují ode dne 1. června 2023.

Toto nařízení pozbývá platnosti dnem 30. června 2032.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne 6. dubna 2022...

Za Evropský parlament

předsedkyně

R. METSOLA

Za Radu

předseda

C. BEAUNE


(1)  Úř. věst. C 374, 16.9.2021, s. 28.

(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 24. března 2022 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 4. dubna 2022.

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 531/2012 ze dne 13. června 2012 o roamingu ve veřejných mobilních komunikačních sítích v Unii (Úř. věst. L 172, 30.6.2012, s. 10).

(4)  Viz příloha I.

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2120 ze dne 25. listopadu 2015, kterým se stanoví opatření týkající se přístupu k otevřenému internetu a mění směrnice 2002/22/ES o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací a nařízení (EU) č. 531/2012 o roamingu ve veřejných mobilních komunikačních sítích v Unii (Úř. věst. L 310, 26.11.2015, s. 1).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/920 ze dne 17. května 2017, kterým se mění nařízení (EU) č. 531/2012, pokud jde o pravidla pro velkoobchodní trhy s roamingem (Úř. věst. L 147, 9.6.2017, s. 1).

(7)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/19/ES ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (rámcová směrnice) (Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 7).

(8)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/20/ES ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (rámcová směrnice) (Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 21).

(9)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/21/ES ze dne 7. března 2002 o společném předpisovém rámci pro sítě a služby elektronických komunikací (rámcová směrnice) (Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 33).

(10)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/22/ES ze dne 7. března 2002 o univerzální službě a právech uživatelů týkajících se sítí a služeb elektronických komunikací (směrnice o univerzální službě) (Úř. věst. L 108, 24.4.2002, s. 51).

(11)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/58/ES ze dne 12. července 2002 o zpracování osobních údajů a ochraně soukromí v odvětví elektronických komunikací (Směrnice o soukromí a elektronických komunikacích) (Úř. věst. L 201, 31.7.2002, s. 37).

(12)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972 ze dne 11. prosince 2018, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace (Úř. věst. L 321, 17.12.2018, s. 36).

(13)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/882 ze dne 17. dubna 2019 o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb (Úř. věst. L 151, 7.6.2019, s. 70).

(14)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(15)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2016/2286 ze dne 15. prosince 2016, kterým se stanoví podrobná pravidla týkající se uplatňování politiky přiměřeného využívání a metodologie posuzování udržitelnosti zrušení maloobchodních příplatků za roaming a týkající se žádosti, kterou má podat poskytovatel roamingu pro účely tohoto posouzení (Úř. věst. L 344, 17.12.2016, s. 46).

(16)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/654 ze dne 18. prosince 2020, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972 stanovením jednotné maximální sazby za ukončení hlasového volání v mobilní síti po celé Unii a jednotné maximální sazby za ukončení hlasového volání v pevné síti po celé Unii (Úř. věst. L 137, 22.4.2021, s. 1).

(17)  Rozhodnutí Komise 2010/166/EU ze dne 19. března 2010 o harmonizovaných podmínkách využívání rádiového spektra pro mobilní komunikační služby na palubách plavidel (služby MCV) v Evropské unii (Úř. věst. L 72, 20.3.2010, s. 38).

(18)  Rozhodnutí Komise 2008/294/ES ze dne 7. dubna 2008 o harmonizovaných podmínkách využívání spektra pro provozování mobilních komunikačních služeb v letadlech (služeb MCA) ve Společenství (Úř. věst. L 98, 10.4.2008, s. 19).

(19)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1971 ze dne 11. prosince 2018 o zřízení Sdružení evropských regulačních orgánů v oblasti elektronických komunikací (BEREC) a Agentury na podporu BEREC (Úřad BEREC), o změně nařízení (EU) 2015/2120 a o zrušení nařízení (ES) č. 1211/2009 (Úř. věst. L 321, 17.12.2018, s. 1).

(20)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102 ze dne 26. října 2016 o přístupnosti webových stránek a mobilních aplikací subjektů veřejného sektoru (Úř. věst. L 327, 2.12.2016, s. 1).

(21)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).


PŘÍLOHA I

Zrušené nařízení a seznam jeho následných změn

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 531/2012

(Úř. věst. L 172, 30.6.2012, s. 10).

 

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2120

(Úř. věst. L 310, 26.11.2015, s. 1).

pouze článek 7

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/920

(Úř. věst. L 147, 9.6.2017, s. 1).

 


PŘÍLOHA II

Srovnávací tabulka

Nařízení (EU) č. 531/2012

Toto nařízení

Čl. 1 odst. 1

Čl. 1 odst. 1

Čl. 1 odst. 2

-

Čl. 1 odst. 3

Čl. 1 odst. 2

Čl. 1 odst. 4

-

Čl. 1 odst. 5

Čl. 1 odst. 3

Čl. 1 odst. 6

Čl. 1 odst. 4

Čl. 1 odst. 7

-

Čl. 2 odst. 1

Čl. 2 odst. 1

Čl. 2 odst. 2 písm. a) a b)

Čl. 2 odst. 2 písm. a) a b)

Čl. 2 odst. 2 písm. c)

-

Čl. 2 odst. 2 písm. d)

Čl. 2 odst. 2 písm. c)

Čl. 2 odst. 2 písm. e)

Čl. 2 odst. 2 písm. d)

Čl. 2 odst. 2 písm. f)

Čl. 2 odst. 2 písm. e)

Čl. 2 odst. 2 písm. g)

Čl. 2 odst. 2 písm. f)

Čl. 2 odst. 2 písm. h)

Čl. 2 odst. 2 písm. g)

Čl. 2 odst. 2 písm. j)

Čl. 2 odst. 2 písm. h)

Čl. 2 odst. 2 písm. k)

Čl. 2 odst. 2 písm. i)

Čl. 2 odst. 2 písm. m)

Čl. 2 odst. 2 písm. j)

Čl. 2 odst. 2 písm. o)

Čl. 2 odst. 2 písm. k)

Čl. 2 odst. 2 písm. p)

Čl. 2 odst. 2 písm. l)

Čl. 2 odst. 2 písm. q)

Čl. 2 odst. 2 písm. m)

Čl. 2 odst. 2 písm. r)

Čl. 2 odst. 2 písm. n)

Čl. 2 odst. 2 písm. s)

-

Čl. 3 odst. 1 až 8

Čl. 3 odst. 1 až 8

Čl. 3 odst. 9

-

Článek 4

-

Článek 5

-

Článek 6

Článek 20

Článek 6a

Čl. 4 odst. 1

-

Čl. 4 odst. 2

-

Čl. 4 odst. 3

Článek 6b

Článek 5

Článek 6c

Článek 6

Čl. 6d odst. 1, 2 a 3

Čl. 7 odst. 1, 2 a 3

Čl. 6d odst. 4

Čl. 7 odst. 1 třetí pododstavec

Čl. 6d odst. 5

Čl. 7 odst. 4

-

Čl. 7 odst. 5

Čl. 6e odst. 1 první pododstavec návětí

Čl. 8 odst. 1 první pododstavec návětí

Čl. 6e odst. 1 písm. a)

Čl. 8 odst. 1 písm. a)

Čl. 6e odst. 1 písm. b)

-

Čl. 6e odst. 1 písm. c)

Čl. 8 odst. 1 písm. b)

Čl. 6e odst. 1 druhý pododstavec

Čl. 8 odst. 1 druhý a třetí pododstavec

Čl. 6e odst. 1 třetí pododstavec

Čl. 8 odst. 1 čtvrtý pododstavec

Čl. 6e odst. 1 čtvrtý pododstavec

Čl. 8 odst. 1 druhý pododstavec

Čl. 6e odst. 2

-

Čl. 6e odst. 3

Čl. 8 odst. 2

Čl. 6e odst. 4 první pododstavec návětí

Čl. 8 odst. 3 návětí

Čl. 6e odst. 4 první pododstavec písm. a) a b)

Čl. 8 odst. 3 písm. a) a b)

-

Čl. 8 odst. 3 písm. c)

-

Čl. 8 odst. 4

Čl. 6e odst. 4 druhý pododstavec

Čl. 8 odst. 5

-

Čl. 8 odst. 6

Článek 6f

-

Článek 7

Článek 9

Článek 9

Článek 10

Článek 11

-

Článek 12

Článek 11

-

Článek 12

Čl. 14 odst. 1 první a druhý pododstavec

Čl. 13 odst. 1 první a druhý pododstavec

-

Čl. 13 odst. 1 třetí pododstavec

Čl. 14 odst. 1 třetí a čtvrtý pododstavec

Čl. 13 odst. 1 čtvrtý a pátý pododstavec

Čl. 14 odst. 1 třetí pododstavec

Čl. 15 odst. 2

Čl. 14 odst. 1 pátý a šestý pododstavec

Čl. 13 odst. 1 šestý a sedmý pododstavec

Čl. 14 odst. 2

Čl. 13 odst. 2

Čl. 14 odst. 2a

Čl. 13 odst. 3

Čl. 14 odst. 3

Čl. 13 odst. 4

Čl. 14 odst. 4

Čl. 13 odst. 5

-

Čl. 13 odst. 6

Čl. 15 odst. 1 a 2

Čl. 14 odst. 1 a 2

Čl. 15 odst. 2a

Čl. 14 odst. 3

Čl. 15 odst. 3

Čl. 14 odst. 4

Čl. 15 odst. 4

Čl. 14 odst. 5

Čl. 15 odst. 5

Čl. 14 odst. 6

-

Čl. 14 odst. 7

Čl. 15 odst. 6

Čl. 14 odst. 8

-

Článek 15

-

Článek 16

Čl. 16 odst. 1 až 4

Čl. 17 odst. 1 až 4

Čl. 16 odst. 4a

Čl. 17 odst. 5

Čl. 16 odst. 5

Čl. 17 odst. 6

Čl. 16 odst. 6

Čl. 17 odst. 7

Článek 17

Článek 18

Článek 18

Článek 19

Čl. 19 odst. 1

-

Čl. 19 odst. 2

-

Čl. 19 odst. 3 první pododstavec

Čl. 21 odst. 1 první a druhý pododstavec

-

Čl. 21 odst. 1 třetí pododstavec písm. a)

Čl. 19 odst. 3 druhý pododstavec písm. a) a b)

Čl. 21 odst. 1 třetí pododstavec písm. b) a c)

-

Čl. 21 odst. 1 třetí pododstavec písm. d)

Čl. 19 odst. 3 písm. c)

Čl. 21 odst. 1 třetí pododstavec písm. e)

Čl. 19 odst. 3 písm. d)

Čl. 21 odst. 1 třetí pododstavec písm. f)

Čl. 19 odst. 3 písm. e)

Čl. 21 odst. 1 třetí pododstavec písm. g)

Čl. 19 odst. 3 písm. f)

Čl. 21 odst. 1 třetí pododstavec písm. h)

Čl. 19 odst. 3 písm. g)

Čl. 21 odst. 1 třetí pododstavec písm. i)

Čl. 19 odst. 3 písm. h)

Čl. 21 odst. 1 třetí pododstavec písm. j)

-

Čl. 21 odst. 1 třetí pododstavec písm. k)

-

Čl. 21 odst. 1 třetí pododstavec písm. l)

-

Čl. 21 odst. 1 třetí pododstavec písm. m)

Čl. 19 odst. 4 první pododstavec

Čl. 21 odst. 2 první a třetí pododstavec

Čl. 19 odst. 4 druhý pododstavec

Čl. 21 odst. 2 čtvrtý pododstavec

-

Čl. 21 odst. 2 pátý pododstavec

Čl. 19 odst. 4 třetí pododstavec

Čl. 21 odst. 2 šestý pododstavec

Čl. 19 odst. 4 čtvrtý pododstavec

Čl. 21 odst. 2 druhý pododstavec

Článek 20

Článek 22

Článek 21

Článek 23

Článek 22

Článek 24

-

 

Příloha I

Příloha I

Příloha II

Příloha II


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU