(EU) 2022/332Prováděcí nařízení Rady (EU) 2022/332 ze dne 25. února 2022, kterým se provádí nařízení (EU) č. 269/2014 o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem narušujícím nebo ohrožujícím územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Ukrajiny

(1)

Dne 17. března 2014 přijala Rada nařízení (EU) č. 269/2014.

(2)

Unie nadále neochvějně podporuje svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny.

(3)

Ve svých závěrech ze dnů 24. a 25. června 2021 Evropská rada vyzvala Rusko, aby plně přijalo svou odpovědnost při zajišťování plného provedení minských dohod jakožto klíčové podmínky pro jakoukoli podstatnou změnu postoje Unie. Zdůraznila, že je třeba, aby Unie a její členské státy důrazně a koordinovaně reagovaly na jakékoli další nepřátelské, protiprávní a destabilizující aktivity Ruska, a to s plným využitím všech nástrojů, které má Unie k dispozici, a zajištěním koordinace s partnery. Za tímto účelem Evropská rada rovněž vyzvala Komisi a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku (dále jen „vysoký představitel“), aby předložili možnosti dalších omezujících opatření, včetně hospodářských sankcí.

(4)

Ve svých závěrech ze dne 16. prosince 2021 Evropská rada zdůraznila, že je naléhavě nutné, aby Rusko zmírnilo napětí způsobené posilováním vojenské přítomnosti na jeho hranicích s Ukrajinou a agresivní rétorikou. Znovu zopakovala, že plně podporuje svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny. Evropská rada vyzvala k diplomatickému úsilí a podpořila normandský formát s cílem dosáhnout úplného provedení minských dohod a uvedla, že jakákoli další vojenská agrese vůči Ukrajině by měla obrovské důsledky a cena za ni by byla velmi vysoká, včetně omezujících opatření koordinovaných s partnery.

(5)

Dne 24. ledna 2022 Rada schválila závěry, v nichž odsoudila další agresivní kroky a hrozby ze strany Ruska vůči Ukrajině a vyzvala Rusko, aby zmírnilo napětí, dodržovalo mezinárodní právo a konstruktivně se zapojilo do dialogu prostřednictvím zavedených mezinárodních mechanismů. Rada znovu potvrdila, že Unie je plně odhodlána dodržovat základní zásady, na nichž je založena evropská bezpečnost a jež jsou zakotveny v Chartě Organizace spojených národů (OSN) a v zakládajících dokumentech Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, mimo jiné Helsinském závěrečném aktu a Pařížské chartě. Mezi tyto základní zásady patří zejména svrchovaná rovnost a územní celistvost států, nedotknutelnost hranic, zdržení se hrozby nebo použití síly a svoboda států zvolit si nebo změnit svá vlastní bezpečnostní opatření. Rada uvedla, že tyto zásady nemohou být ani předmětem jednání, ani předmětem revize nebo nového výkladu a že jejich porušování Ruskem je překážkou společného a nedělitelného bezpečnostního prostoru v Evropě a ohrožuje mír a stabilitu na evropském kontinentu. Připomínajíc závěry Evropské rady ze dne 16. prosince 2021, Rada znovu zopakovala, že jakákoli další vojenská agrese Ruska vůči Ukrajině by měla obrovské následky a cena za ni by byla velmi vysoká, včetně široké škály odvětvových a individuálních omezujících opatření, která by byla přijata v koordinaci s partnery.

(6)

Dne 19. února 2022 vydal vysoký představitel jménem Unie prohlášení, v němž vyjádřil znepokojení nad masivním posilováním přítomnosti ruských ozbrojených sil na Ukrajině a v jejím okolí a naléhavě vyzval Rusko, aby se zapojilo do smysluplného dialogu a diplomatických jednání, projevilo zdrženlivost a zmírnilo napětí stažením podstatné části vojenských sil z blízkosti ukrajinských hranic. Unie uvedla, že jakákoli další vojenská agrese Ruska vůči Ukrajině by měla obrovské následky a cena za ni by byla velmi vysoká, včetně omezujících opatření koordinovaných s partnery.

(7)

Dne 21. února 2022 podepsal prezident Ruské federace výnos uznávající „nezávislost a svrchovanost“ území Doněcké a Luhanské oblasti Ukrajiny, která nejsou pod kontrolou vlády, a nařídil vyslat na tato území ruské ozbrojené síly.

(8)

Dne 22. února 2022 vydal vysoký představitel jménem Unie prohlášení, v němž odsoudil tento protiprávní čin, který dále narušuje svrchovanost a nezávislost Ukrajiny a představuje závažné porušení mezinárodního práva a mezinárodních dohod, včetně Charty OSN, Helsinského závěrečného aktu, Pařížské charty a Budapešťského memoranda, jakož i minských dohod a rezoluce Rady bezpečnosti OSN 2202 (2015). Vysoký představitel naléhavě vyzval Rusko, aby jako strana konfliktu odvolalo uvedené uznání, dostálo svým závazkům, dodržovalo mezinárodní právo a opět se zapojilo do jednání v normandském formátu a v rámci třístranné kontaktní skupiny. Oznámil, že Unie na tato nejnovější porušení mezinárodního práva ze strany Ruska zareaguje tím, že neodkladně přijme další omezující opatření.

(9)

Dne 24. února 2022 oznámil prezident Ruské federace vojenskou operaci na Ukrajině a ruské ozbrojené síly zahájily na Ukrajinu útok. Tento útok je zjevným porušením územní celistvosti, svrchovanosti a nezávislosti Ukrajiny.

(10)

Dne 24. února 2022 vydal vysoký představitel jménem Unie prohlášení, v němž co nejdůrazněji odsuzuje nevyprovokovanou invazi ozbrojených sil Ruské federace do Ukrajiny a zapojení Běloruska do této agrese vůči Ukrajině. Vysoký představitel uvedl, že reakce EU bude zahrnovat odvětvová i individuální omezující opatření.

(11)

Vzhledem k závažnosti situace se Rada domnívá, že by na seznam osob, subjektů a orgánů, na něž se vztahují omezující opatření, obsažený v příloze I nařízení (EU) č. 269/2014 měli být doplněni členové Národní bezpečnostní rady, kteří podpořili okamžité uznání samozvané Doněcké republiky a samozvané Luhanské republiky Ruskem. Kromě toho by na uvedený seznam měly být doplněny osoby Běloruska, které odtud usnadnily ruskou vojenskou agresi, a členové Státní dumy, kteří ratifikovali vládní rozhodnutí o „Smlouvě o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci mezi Ruskou federací a Doněckou lidovou republikou a mezi Ruskou federací a Luhanskou lidovou republikou“ a kteří na uvedený seznam dosud zařazení nebyli.

(12)

Příloha I nařízení (EU) č. 269/2014 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,