(EU) 2022/127Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2022/127 ze dne 7. prosince 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116 o pravidla týkající se platebních agentur a dalších subjektů, finančního řízení, schválení účetní závěrky, jistot a použití eura

Publikováno: Úř. věst. L 20, 31.1.2022, s. 95-130 Druh předpisu: Nařízení v přenesené pravomoci
Přijato: 7. prosince 2021 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 7. února 2022 Nabývá účinnosti: 1. ledna 2023
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



31.1.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 20/95


NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2022/127

ze dne 7. prosince 2021,

kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116 o pravidla týkající se platebních agentur a dalších subjektů, finančního řízení, schválení účetní závěrky, jistot a použití eura

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116 ze dne 2. prosince 2021 o financování, řízení a monitorování společné zemědělské politiky a zrušení nařízení (EU) č. 1306/2013 (1), a zejména čl. 11 odst. 1, čl. 23 odst. 2, čl. 38 odst. 2, čl. 40 odst. 3, čl. 41 odst. 3, čl. 47 odst. 1, čl. 52 odst. 1, čl. 54 odst. 4, čl. 55 odst. 6, čl. 64 odst. 3, čl. 76 odst. 2, čl. 94 odst. 5 a 6 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (EU) 2021/2116 stanovuje základní ustanovení týkající se mimo jiné akreditace platebních agentur a koordinačních subjektů, povinností platebních agentur, pokud jde o veřejnou intervenci, finančního řízení a postupu schvalování, jistot a použití eura. V zájmu zajištění hladkého fungování nového právního rámce musí být přijata některá pravidla, která by doplnila ustanovení stanovená uvedeným nařízením v příslušných oblastech. Tato nová pravidla by měla nahradit příslušná ustanovení nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 907/2014 (2).

(2)

V souladu s čl. 9 odst. 2 nařízení (EU) 2021/2116 mohou být platební agentury akreditovány členskými státy pouze tehdy, pokud splňují určitá minimální kritéria stanovená na úrovni Unie. Tato kritéria se mají týkat čtyř základních oblastí: vnitřního prostředí, kontrolních činností, informací a komunikace a monitorování. Členské státy by měly mít volnou ruku při stanovování dodatečných akreditačních kritérií s cílem zohlednit zvláštní vlastnosti platební agentury.

(3)

V souladu s čl. 8 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2021/2116 má být za vydávání, přezkum a odnímání akreditace koordinačnímu subjektu podle článku 10 uvedeného nařízení odpovědný příslušný orgán na ministerské úrovni. Koordinační subjekty by měly být členskými státy akreditovány pouze tehdy, pokud splňují určitá minimální kritéria stanovená na úrovni Unie a příslušným orgánem. Tato kritéria by měla zahrnovat konkrétní úkoly koordinačního subjektu, pokud jde o zpracovávání informací finanční povahy uvedených v čl. 10 odst. 1 písm. a) a odst. 2 nařízení (EU) 2021/2116.

(4)

Opatření týkající se veřejné intervence lze financovat pouze tehdy, pokud byly dotyčné výdaje uskutečněny platebními agenturami, které členské státy určí jako odpovědné za určité povinnosti vztahující se k veřejné intervenci. Výkonem úkolů týkajících se zejména řízení a kontroly intervenčních opatření s výjimkou platby podpor však mohou být v souladu s čl. 9 odst. 1 druhým pododstavcem nařízení (EU) 2021/2116 pověřeny jiné subjekty. Tyto úkoly musí být rovněž možné plnit prostřednictvím více platebních agentur. Je mimo jiné třeba stanovit, že řízení některých opatření veřejného skladování lze na odpovědnost platební agentury svěřit třetím veřejným nebo soukromým subjektům. V důsledku toho je vhodné upřesnit působnost platebních agentur v této oblasti, upřesnit jejich povinnosti a stanovit, za jakých podmínek a podle jakých pravidel může být třetím veřejným nebo soukromým subjektům svěřeno řízení některých opatření veřejného skladování. V tomto případě je rovněž třeba stanovit, že dotyčné subjekty musí jednat v rámci smlouvy, na základě obecných povinností a obecných zásad, které by měly být stanoveny.

(5)

Podle právních předpisů Unie v oblasti zemědělství platí pro Evropský zemědělský záruční fond (EZZF) a intervence financované z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a řízené v rámci integrovaného administrativního a kontrolního systému (IACS) lhůty pro výplatu podpor příjemcům, které musí členské státy dodržovat. Platby uskutečněné mimo tyto lhůty je třeba považovat za nezpůsobilé pro financování Unií. Analýza však ukázala, že v řadě případů dochází k opožděným platbám podpory ze strany členských států v důsledku dodatečných kontrol prováděných členskými státy v souvislosti se spornými nároky, odvoláními a jinými vnitrostátními právními spory. V souladu se zásadou proporcionality by proto mělo být v souvislosti s výdaji stanoveno paušální rozpětí, v rámci něhož se v těchto případech nebude provádět snížení plateb. Aby byl finanční dopad přizpůsoben v poměru ke zpoždění, k němuž při platbě došlo, je navíc třeba při překročení tohoto paušálního rozpětí stanovit, že Komise poměrně sníží platby Unie podle délky zjištěného překročení lhůty pro platby.

(6)

Jak je stanoveno právem Unie, platba podpor před prvním možným termínem pro platby nemůže být odůvodněna stejnými důvody jako platba po posledním možném termínu pro platby. Na tyto předčasné platby by se tedy nemělo uplatňovat poměrné snížení. Měla by však být stanovena výjimka pro případy, kdy právní předpisy Unie v odvětví zemědělství umožňují platbu zálohy do určité maximální výše.

(7)

Komise má zasílat platby členským státům na základě výkazů výdajů, které jí poskytnou členské státy, v souladu s články 21 a 32 nařízení (EU) 2021/2116. Komise by však měla zohlednit příjmy získané platebními agenturami pro rozpočet Unie. Je tedy třeba stanovit podmínky, za nichž se mají provádět určitá vyrovnání mezi výdaji a příjmy uskutečněnými v rámci EZZF a EZFRV.

(8)

Podle čl. 16 odst. 2 třetího pododstavce nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (3), pokud rozpočet Unie nebyl přijat do začátku rozpočtového roku, mohou být platby prováděny měsíčně podle kapitol maximálně do výše jedné dvanáctiny prostředků přidělených v příslušné kapitole rozpočtu na předchozí rozpočtový rok. Aby byly dostupné prostředky mezi členské státy rozděleny spravedlivě, je třeba v tomto případě stanovit, že měsíční platby v rámci EZZF a průběžné platby v rámci EZFRV budou představovat určité procento z výkazů výdajů předaných každým členským státem a že zůstatek nevyplacený během daného měsíce bude znovu rozdělen v dalších měsíčních nebo průběžných platbách.

(9)

Je třeba stanovit, že Komise může po informování dotčených členských států odložit kompenzaci výdajů a účelově vázaných příjmů pro další měsíční platby v případě, že požadované informace byly předloženy pozdě nebo se vyskytly nesrovnalosti, které je třeba s členským státem dále vyjasnit.

(10)

Aby se zabránilo tomu, aby členské státy, které nepřijaly euro, nepoužívaly jiný směnný kurz při zaúčtování příjmů obdržených nebo podpor vyplacených příjemcům a evidovaných v účetnictví platebních agentur v jiné měně než v eurech na straně jedné a ve výkaze výdajů vypracovaném platební agenturou nebo akreditovaným koordinačním subjektem na straně druhé, je třeba stanovit další požadavky.

(11)

Pro případy, kdy směnný kurz pro rozhodnou skutečnost nebyl stanoven právem Unie, je třeba stanovit požadavky na směnný kurz, který musí členské státy, jež nepřijaly euro, používat ve svých výkazech výdajů a pro účely finančního schvalování a schvalování výkonnosti v případě účelově vázaných příjmů vyplývajících z finančních důsledků toho, že částky nebyly zpětně získány.

(12)

V souvislosti se schvalováním výkonnosti je vhodné stanovit pravidla týkající se kritérií pro odůvodnění, která má dotčený členský stát předložit, a metodiku a kritéria uplatňování snížení.

(13)

Aby mohla Komise ověřit, že členské státy dodržují svoji povinnost chránit finanční zájmy Unie, a zajistit účinné uplatňování schvalování souladu uvedeného v článku 55 nařízení (EU) 2021/2116, měla by být stanovena ustanovení týkající se kritérií a metodiky pro provádění oprav. Měly by být definovány různé druhy oprav podle uvedeného článku 55 a měly by být stanoveny zásady týkající se toho, jak budou při určování částek oprav zohledňovány okolnosti každého případu. Kromě toho by měla být stanovena pravidla týkající se toho, jak budou částky, které členské státy získaly zpět od příjemců, připisovány ve prospěch EZZF a EZFRV.

(14)

Pokud jde o zvláštní pravidla způsobilosti pro zvláštní podporu pro bavlnu stanovená v hlavě III kapitole II oddílu 3 pododdílu 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 (4) a podporu na předčasný odchod do důchodu podle čl. 155 odst. 2 uvedeného nařízení, je třeba případy nesouladu posoudit v rámci schvalování souladu, v němž by byl posouzen soulad s legalitou a správností na úrovni příjemce.

(15)

V novém modelu provádění bude posuzováno dodržování pravidel Unie systémy členských států a v případech závažných nedostatků ve správních systémech Komise v rámci schvalování souladu navrhne vyloučení některých výdajů z financování Unií. Posuzování by se nemělo vztahovat na případy nedodržení podmínek způsobilosti pro jednotlivé příjemce stanovených ve vnitrostátních strategických plánech SZP a vnitrostátních pravidlech. Jelikož se jedná o posuzování na úrovni systémů, měl by návrh na vyloučení z financování Unií vycházet z oprav na základě paušální částky. Pokud to však konkrétní okolnosti umožňují, mohly by členské státy předložit podrobný výpočet nebo extrapolovaný výpočet rizika pro EZZF nebo EZFRV, který by Komise posoudila v rámci schvalování souladu.

(16)

Mnohá ustanovení v nařízeních Unie týkajících se zemědělství vyžadují poskytnutí jistoty, aby byla zajištěna platba splatné částky, není-li splněna daná povinnost. Aby se proto zabránilo nerovným podmínkám hospodářské soutěže, měly by být stanoveny podmínky platné pro tento požadavek.

(17)

V zájmu jasnosti a právní jistoty by nařízení v přenesené pravomoci (EU) 907/2014 mělo být zrušeno. Článek 5a, čl. 7 odst. 3 a 4, čl. 11 odst. 1 druhý pododstavec a odst. 2 a článek 13 uvedeného nařízení by se však měly nadále použít pro provádění programů rozvoje venkova podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 (5) a pro operační programy schválené podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 (6), zatímco článek 13 uvedeného nařízení by se měl i nadále použít pro probíhající zpětné získávání prostředků zahájené podle článku 54 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 (7).

(18)

V zájmu správného provádění nařízení (EU) 2021/2116 je vhodné specifikovat, že pokud platební agentura akreditovaná v souladu s nařízením (EU) č. 1306/2013 přijme odpovědnost za výdaje, za něž předtím odpovědnost nenesla, měla by být v souvislosti s novými odpovědnostmi akreditována před 1. lednem 2023.

(19)

S ohledem na bod 31 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů se Komise domnívá, že existuje podstatná souvislost mezi zmocněními v nařízení (EU) 2021/2116, pokud jde o pravidla pro akreditaci platebních agentur, finanční řízení, schvalování a jistoty a že mezi nimi existuje vzájemné propojení v rámci každodenní správy údajů o výdajích SZP. Je proto vhodné stanovit uvedená pravidla v témže aktu v přenesené pravomoci,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

Platební agentury a další subjekty

Článek 1

Podmínky akreditace platebních agentur

1.   Členské státy akreditují jako platební agentury útvary nebo subjekty, které splňují podmínky stanovené v tomto odstavci a kritéria uvedená v odstavcích 2 a 3. Platební agentury uvedené v čl. 9 odst. 1 nařízení (EU) 2021/2116 provádějící řízení a kontrolu výdajů poskytují, pokud jde o platby, které provádějí, a o sdělování a uchovávání informací, dostatečné záruky, že:

a)

pokud jde o typy intervencí uvedené v nařízení (EU) 2021/2115, výdaje souhlasí s odpovídajícím vykázaným výstupem a že byly uskutečněny v souladu s platnými správními systémy;

b)

platby jsou legální a správné, pokud jde o opatření stanovená v nařízeních Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013 (8), (EU) č. 229/2013 (9), (EU) č. 1308/2013 a (EU) č. 1144/2014 (10);

c)

provedené platby jsou správně a plně zaúčtovány;

d)

jsou prováděny kontroly stanovené právními předpisy Unie;

e)

požadované dokumenty jsou předloženy ve lhůtách a ve formě stanovené pravidly Unie;

f)

dokumenty jsou přístupné a uchovávané tak, že je zaručena jejich úplnost, platnost a dohledatelnost v čase, a to včetně elektronických dokumentů ve smyslu pravidel Unie.

2.   Aby mohla být platební agentura akreditována, musí mít administrativní uspořádání a systém vnitřní kontroly splňující kritéria stanovená v příloze I, která se týkají:

a)

vnitřního prostředí;

b)

kontrolních činností;

c)

informací a komunikace;

d)

monitorování.

3.   Členské státy mohou stanovit další akreditační kritéria s cílem zohlednit velikost, povinnosti a jiné specifické vlastnosti platební agentury.

Článek 2

Podmínky akreditace koordinačních subjektů

1.   Je-li v souladu s čl. 10 odst. 1 nařízení (EU) 2021/2116 akreditována více než jedna platební agentura, dotčený členský stát akredituje jako koordinační subjekty útvary nebo subjekty, které splňují podmínky stanovené v odstavci 2 a kritéria uvedená v odstavcích 3 a 4. Tento členský stát rozhodne prostřednictvím formálního aktu na ministerské úrovni o akreditaci koordinačního subjektu poté, co se ujistí, že organizační uspořádání uvedeného subjektu zaručuje to, že je schopen plnit úkoly podle uvedeného článku.

2.   Aby mohl být koordinační subjekt akreditován, musí zajistit, že:

a)

výkazy pro Komisi vycházejí z informací z řádně schválených zdrojů;

b)

se na výroční zprávu o výkonnosti uvedenou v čl. 54 odst. 1 nařízení (EU) 2021/2116 a v článku 134 nařízení (EU) 2021/2115 vztahuje rozsah výroku uvedeného v čl. 12 odst. 2 nařízení (EU) 2021/2116 a že při svém předání bude doplněna o prohlášení řídicího subjektu týkající se vypracování celé zprávy;

c)

výkazy pro Komisi jsou před předáním náležitě schváleny;

d)

existuje náležitá auditní stopa podporující informace předávané Komisi;

e)

záznam o obdržených a předaných informacích je bezpečně uložen v elektronické podobě.

3.   Aby mohl být koordinační subjekt akreditován, musí mít administrativní uspořádání a systém vnitřní kontroly, pokud jde o vypracování výroční zprávy o výkonnosti, který splňuje požadavky stanovené příslušným orgánem, pokud jde o použité postupy, a zejména kritéria v oblasti informací a komunikace stanovená v příloze II.

4.   Členské státy mohou stanovit další akreditační kritéria s cílem zohlednit velikost, povinnosti a jiné specifické vlastnosti koordinačního subjektu.

Článek 3

Povinnosti platební agentury, pokud jde o veřejnou intervenci

1.   Platební agentury uvedené v čl. 9 odst. 1 nařízení (EU) 2021/2116 zajišťují řízení a kontrolu operací spojených s intervenčními opatřeními veřejného skladování, za které jsou odpovědné, za podmínek stanovených v příloze III tohoto nařízení a případně v právních předpisech v různých odvětvích zemědělství, zejména na základě minimálních procentních podílů kontrol, které jsou v uvedené příloze stanoveny.

Platební agentury mohou své pravomoci týkající se opatření v oblasti veřejné intervence delegovat na intervenční agentury, které splňují podmínky stanovené v bodě 1.D přílohy I tohoto nařízení, nebo intervenovat prostřednictvím jiných platebních agentur.

2.   Aniž je dotčena jejich celková odpovědnost, pokud jde o veřejné skladování, mohou platební agentury nebo intervenční agentury:

a)

svěřit řízení některých opatření veřejného skladování fyzickým nebo právnickým osobám zajišťujícím skladování intervenčních zemědělských produktů (dále jen „skladovatelům“);

b)

pověřit prováděním některých specifických úkolů stanovených v právních předpisech v různých odvětvích zemědělství fyzické nebo právnické osoby.

Jestliže platební agentury svěří řízení skladovatelům, jak je uvedeno v prvním pododstavci písm. a), provádí se toto řízení v rámci smluv o skladování na základě závazků a obecných zásad vymezených v příloze IV.

3.   Povinnosti platebních agentur v oblasti veřejného skladování jsou zejména tyto:

a)

vést skladové účetnictví a finanční účty pro každý produkt, který je předmětem intervenčního opatření veřejného skladování, a to na základě operací, které realizují od 1. října jednoho roku do 30. září roku následujícího (toto období se označuje jako „účetní období“);

b)

průběžně aktualizovat seznam skladovatelů, s nimiž uzavřely smlouvu v rámci veřejného skladování. Tento seznam musí obsahovat odkazy umožňující přesnou identifikaci všech skladovacích míst, jejich kapacitu, počet skladových hal, chladíren a sil, jejich plány a schémata;

c)

zpřístupnit Komisi vzorové smlouvy používané pro veřejné skladování, pravidla vytvořená pro převzetí a skladování produktů a pro vyskladnění produktů ze skladišť skladovatelů, jakož i pravidla pro odpovědnost skladovatelů;

d)

vést centralizované elektronické skladové účetnictví zásob zahrnující všechna skladovací místa, všechny produkty, všechna množství a jakosti různých produktů, kde u každého z nich je uvedena hmotnost (popřípadě hrubá a čistá hmotnost) nebo objem;

e)

uskutečňovat všechny operace týkající se skladování, uchovávání, dopravy nebo přemísťování intervenčních produktů v souladu s předpisy Unie a v souladu s vnitrostátními předpisy, aniž je dotčena odpovědnost kupujících, ostatních platebních agentur zasahujících v rámci operace nebo jakýchkoli dalších osob v tomto ohledu pověřených;

f)

v průběhu celého roku provádět kontroly na místech, kde jsou skladovány intervenční produkty, v nepravidelných intervalech a bez předchozího varování. Není-li tím ohrožen účel kontroly, je však přípustné předchozí ohlášení, jehož lhůta ale musí být omezena na nezbytné minimum. Toto předchozí ohlášení nelze s výjimkou řádně odůvodněných případů provést dříve než 24 hodin před zahájením kontroly;

g)

provádět každoroční inventarizaci v souladu s článkem 4.

Pokud v nějakém členském státě zajišťuje správu účtů veřejného skladování u jednoho nebo více produktů více platebních agentur, konsoliduje se skladové účetnictví a finanční účty podle prvního pododstavce písmen a) a d) na úrovni členského státu předtím, než dojde k předání odpovídajících informací Komisi.

4.   Platební agentury zajistí:

a)

že produkty, na které se vztahují intervenční opatření Unie, jsou správně uchovávány, pomocí kontrol jakosti skladovaných produktů prováděných alespoň jednou ročně;

b)

neporušenost intervenčních zásob.

5.   Platební agentury neprodleně informují Komisi:

a)

o případech, ve kterých může prodloužení doby skladování nějakého produktu přivodit znehodnocení daného produktu;

b)

o množstevních ztrátách nebo znehodnocení produktu v důsledku přírodních katastrof.

Pokud dojde k situacím uvedeným v prvním pododstavci, Komise přijme vhodné rozhodnutí:

a)

pokud jde o situace uvedené v prvním pododstavci písm. a), opatření v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 229 odst. 2 nařízení (EU) č. 1308/2013;

b)

pokud jde o situace uvedené v prvním pododstavci písm. b), opatření v souladu s přezkumným postupem uvedeným v čl. 102 odst. 3 nařízení (EU) 2021/2116.

6.   Platební agentury nesou veškeré finanční důsledky špatného uchovávání produktů, které jsou předmětem intervenčních opatření Unie, zejména vzniknou-li v souvislosti s nevhodnými metodami skladování. Aniž je dotčena možnost uplatnění nároků vůči skladovatelům, nesou platební agentury finanční odpovědnost za nedodržení svých závazků nebo povinností.

7.   Platební agentura trvale zpřístupňuje zástupcům Komise a osobám pověřeným Komisí účty veřejného skladování a všechny dokumenty, smlouvy a evidence vytvořené nebo obdržené v rámci intervence, a to buď elektronicky, nebo v sídle platební agentury.

Článek 4

Inventární soupis

1.   Platební agentury pořizují v průběhu každého účetního období u každého produktu, který je předmětem intervence Unie, inventární soupis.

Výsledky tohoto inventárního soupisu srovnají s účetními údaji. Zjištěné množstevní rozdíly a částky vyplývající z rozdílů v jakosti odhalených při kontrolách se zaúčtovávají podle pravidel přijatých podle čl. 47 odst. 3 písm. a) nařízení (EU) 2021/2116.

2.   Pro účely odstavce 1 odpovídají chybějící množství vyplývající z normálních skladovacích operací rozdílu mezi teoretickými zásobami uvedenými v účetním inventárním soupisu na straně jedné a mezi fyzickými zásobami zjištěnými na základě inventárního soupisu podle odstavce 1 nebo účetními zásobami přetrvávajícími po vyčerpání fyzických zásob na skladě na straně druhé; na tato chybějící množství se vztahují přípustné odchylky vymezené v příloze V.

KAPITOLA II

Finanční řízení

Článek 5

Nedodržení posledního možného termínu pro platby

1.   Platby příjemci provedené po nejzazším možném termínu platby mohou být považovány za způsobilé za podmínek stanovených v odstavcích 2 až 6.

2.   Pokud se výdaje Evropského zemědělského záručního fondu (EZZF) podle čl. 5 odst. 2 nebo výdaje Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) podle článku 6 u intervencí uvedených v čl. 65 odst. 2 nařízení (EU) 2021/2116, které byly uskutečněny po lhůtě stanovené právem Unie, rovnají prahové hodnotě v podobě 5 % nebo menšího podílu výdajů uskutečněných před lhůtami pro EZZF, resp. pro EZFRV, měsíční nebo průběžné platby se nesnižují.

Jestliže výdaje EZZF nebo EZFRV uskutečněné po uplynutí lhůty stanovené právem Unie přesahují hranici 5 % pro EZZF, resp. pro EZFRV, snižují se všechny další výdaje uskutečněné se zpožděním podle těchto pravidel:

a)

pro výdaje EZZF:

i)

výdaje uskutečněné v prvním měsíci následujícím po měsíci, v němž uplynula platební lhůta, se snižují o 10 %;

ii)

výdaje uskutečněné v druhém měsíci následujícím po měsíci, v němž uplynula platební lhůta, se snižují o 25 %;

iii)

výdaje uskutečněné v třetím měsíci následujícím po měsíci, v němž uplynula platební lhůta, se snižují o 45 %;

iv)

výdaje uskutečněné ve čtvrtém měsíci následujícím po měsíci, v němž uplynula platební lhůta, se snižují o 70 %;

v)

výdaje uskutečněné po čtvrtém měsíci následujícím po měsíci, v němž uplynula platební lhůta, se snižují o 100 %;

b)

pro výdaje EZFRV:

i)

výdaje uskutečněné mezi 1. červencem a 15. říjnem roku, ve kterém uplynula platební lhůta, se sníží o 25 %;

ii)

výdaje uskutečněné mezi 16. říjnem a 31. prosincem roku, ve kterém uplynula platební lhůta, se sníží o 60 %;

iii)

výdaje uskutečněné později než 31. prosince roku, ve kterém uplynula platební lhůta, se sníží o 100 %.

3.   Odchylně od odstavce 2 se použijí tyto podmínky:

a)

pokud u výdajů na intervence ve formě přímých plateb nebo výdajů EZFRV nebyla prahová hodnota uvedená v odst. 2 prvním pododstavci plně využita pro platby provedené za kalendářní rok N nejpozději do 15. října roku N+1 pro EZZF a nejpozději do 31. prosince roku N+1 pro EZFRV a zbývající část prahové hodnoty přesahuje 2 %, sníží se tato zbývající část na 2 %;

b)

platby na intervence ve formě přímé platby během rozpočtového roku N+1, jiné než platby podle nařízení (EU) č. 228/2013 a (EU) č. 229/2013, za kalendářní rok N–1 nebo dřívější provedené po uplynutí platební lhůty jsou způsobilé pro financování z EZZF pouze v případě, kdy celková částka intervencí ve formě přímých plateb provedených v rámci rozpočtového roku N+1, popřípadě opravená na částky před úpravou uvedenou v článku 17 nařízení (EU) 2021/2116, nepřesáhne strop stanovený v příloze V nařízení (EU) 2021/2115 pro kalendářní rok N, v souladu s čl. 87 odst. 1 uvedeného nařízení;

c)

výdaje překračující limity uvedené v písmeni a) nebo b) se sníží o 100 %.

Částky úhrad uvedené v čl. 17 odst. 3 druhém pododstavci nařízení (EU) 2021/2116 se pro ověření dodržování podmínky stanovené v prvním pododstavci písm. b) tohoto odstavce nezohledňují.

4.   Jestliže se u některých intervencí a opatření objeví výjimečné podmínky řízení, nebo když členské státy poskytnou řádné zdůvodnění, Komise použije jiné časové rámce, než jsou rámce stanovené v odstavcích 2 a 3, a/nebo nižší sazby pro snížení, popřípadě neprovede žádné snížení.

Ustanovení prvního pododstavce se však nepoužije na výdaje překračující strop uvedený v odst. 3 prvním pododstavci písm. b).

5.   Kontroly dodržování platební lhůty se provádějí jednou během rozpočtového roku u výdajů uskutečněných do 15. října.

Všechna překročení platební lhůty jsou zohledněna nejpozději v rozhodnutí o schválení účetních závěrek uvedeném v článku 53 nařízení (EU) 2021/2116.

6.   Snížení podle tohoto článku se použijí, aniž je tím dotčeno následné rozhodnutí o výročním schvalování výkonnosti uvedené v článku 54 nařízení (EU) 2021/2116 a schvalování souladu uvedené v článku 55 uvedeného nařízení.

Článek 6

Nedodržení prvního možného termínu pro platby

Pokud jde o výdaje EZZF, jestliže mohou členské státy zaplatit zálohu až do určité maximální výše před prvním možným termínem pro platby stanoveným v právu Unie, považují se tyto výdaje za výdaje způsobilé pro financování Unií. Jakékoli uhrazené výdaje překračující tuto maximální výši jsou způsobilé pro financování Unií, s výjimkou řádně odůvodněných případů, když se u některých intervencí nebo opatření objeví výjimečné podmínky řízení, nebo když členské státy poskytnou řádné zdůvodnění. V takových případech jsou výdaje překračující tuto maximální výši způsobilé pro financování Unií s výhradou snížení o 10 %.

Odpovídající snížení je zohledněno nejpozději v rozhodnutí o schválení účetních závěrek uvedeném v článku 53 nařízení (EU) 2021/2116.

Článek 7

Vyrovnání platebními agenturami

1.   V rozhodnutí o měsíčních platbách, které má být přijato podle čl. 21 odst. 3 nařízení (EU) 2021/2116, Komise stanoví zůstatek výdajů vykázaných každým členským státem v měsíčních prohlášeních, přičemž jsou tyto výdaje sníženy o částku účelově vázaných příjmů, které dotyčný členský stát zanesl do svých výkazů výdajů. Toto vyrovnání se rovná vybrání odpovídajících příjmů.

Prostředky na závazky a prostředky na platby vytvořené účelově vázanými příjmy jsou uvolněny v okamžiku přidělení těchto příjmů do rozpočtových položek.

2.   Jestliže byly částky uvedené v čl. 45 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2021/2116 zadrženy před platbou podpory, které se týká nesrovnalost nebo nedbalost, jsou odečteny od odpovídajícího výdaje.

3.   Částky příspěvků z EZFRV, které v rámci strategického plánu SZP dotyčného členského státu byly zinkasovány zpět od příjemců během každého referenčního období, se ve výkazu výdajů za uvedené období odečítají od částky, kterou má EZFRV uhradit.

4.   Překračující nebo chybějící částky, které případně vyplynou z výročního finančního schvalování a které mohou být znovu použity v rámci EZFRV, se připočítávají k částce nebo se odečítají od částky příspěvku z EZFRV v prvním výkazu, který je sestaven po rozhodnutí o schválení účetní závěrky.

5.   Financování z EZZF se rovná výdajům vypočítaným na základě informací oznámených platební agenturou po odečtení případných příjmů vyplývajících z intervenčních opatření potvrzených elektronickým systémem zavedeným Komisí a zahrnutých platební agenturou do výkazu výdajů.

Článek 8

Pozdní přijetí rozpočtu Unie

1.   Jestliže rozpočet Unie není schválen na začátku rozpočtového roku, jsou měsíční platby uvedené v článku 21 nařízení (EU) 2021/2116 a průběžné platby uvedené v článku 32 uvedeného nařízení prováděny úměrně schváleným prostředkům na kapitolu ve výši procentní sazby z výkazů výdajů obdržených od každého členského státu pro EZZF, resp. EZFRV, a při dodržení mezí podle článku 16 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046.

Komise zohlední zůstatek, který nebyl členským státům uhrazen, v následných platbách.

2.   Pokud jde o EZFRV, jestliže rozpočet Unie není schválen na začátku rozpočtového roku, co se týče rozpočtových závazků uvedených v článku 29 nařízení (EU) 2021/2116, první roční splátky následující po přijetí strategických plánů SZP členských států respektují pořadí přijetí těchto plánů. Rozpočtové závazky pro následné roční splátky se přidělují v pořadí, v němž strategické plány SZP členských států vyčerpaly své příslušné závazky. Komise může strategickým plánům SZP členských států přidělit částečné roční závazky, pokud jsou dostupné prostředky na závazky omezené. Zbývající zůstatek pro tyto plány se přidělí na závazky až poté, co budou k dispozici příslušné dodatečné prostředky.

Článek 9

Odklad měsíčních plateb

Měsíční platby členským státům uvedené v článku 21 nařízení (EU) 2021/2116 mohou být odloženy, pokud sdělení uvedená v čl. 90 odst. 1 písm. c) bodech i) a ii) uvedeného nařízení dorazí pozdě nebo obsahují nesrovnalosti, které vyžadují další kontroly. Komise včas informuje dotčené členské státy o svém záměru odložit platby.

Článek 10

Pozastavení plateb v souvislosti s výročním schvalováním

1.   Pokud Komise pozastaví měsíční platby uvedené v čl. 21 odst. 3 nařízení (EU) 2021/2116 podle čl. 40 odst. 1 prvního pododstavce uvedeného nařízení, uplatní se tyto sazby pro pozastavení plateb:

a)

pokud členský stát nepředloží dokumenty uvedené v čl. 9 odst. 3 a čl. 12 odst. 2 nařízení (EU) 2021/2116 do 1. března: 1 % z celkové částky měsíčních plateb uvedených v čl. 21 odst. 3 uvedeného nařízení;

b)

pokud členský stát nepředloží dokumenty uvedené v čl. 9 odst. 3 a čl. 12 odst. 2 nařízení (EU) 2021/2116 do 1. dubna: 1,5 % z celkové částky měsíčních plateb uvedených v čl. 21 odst. 3 uvedeného nařízení.

2.   Pozastavení bude zrušeno po předložení všech příslušných dokumentů uvedených v čl. 9 odst. 3 a čl. 12 odst. 2 nařízení (EU) 2021/2116.

Článek 11

Pozastavení plateb v souvislosti se schvalováním výkonnosti

1.   Pokud Komise pozastaví měsíční platby uvedené v čl. 21 odst. 3 nařízení (EU) 2021/2116 nebo průběžné platby uvedené v článku 32 uvedeného nařízení podle čl. 40 odst. 2 uvedeného nařízení po schválení výkonnosti, jak je uvedeno v článku 54 nařízení (EU) 2021/2116, odpovídá míra pozastavení rozdílu mezi mírou snížení uplatněnou podle čl. 54 odst. 1 nařízení (EU) 2021/2116 a 50 procentními body, vynásobenému 2. Míra pozastavení, která se použije, nesmí být nižší než 10 %.

2.   Pozastaveními uvedenými v odstavci 1 nejsou dotčeny články 53 a 55 nařízení (EU) 2021/2116.

Článek 12

Směnný kurz pro sestavování výkazů výdajů

1.   V souladu s čl. 94 odst. 4 nařízení (EU) 2021/2116, pokud jde o EZZF, používají členské státy, které nepřijaly euro, pro sestavování svých výkazů výdajů stejný směnný kurz, který použily pro platby příjemcům nebo pro obdržené příjmy v souladu s kapitolou V tohoto nařízení a s právními předpisy v různých odvětvích zemědělství.

2.   Pokud jde o EZFRV, použijí členské státy, které nepřijaly euro, na vypracování svých výkazů výdajů u každé operace týkající se platby nebo zpětného získání předposlední směnný kurz stanovený Evropskou centrální bankou před měsícem, během kterého jsou operace zaznamenány do účtů platební agentury.

3.   Pokud jde o rozhodnutí o schválení účetní závěrky uvedená v článcích 53 a 54 nařízení (EU) 2021/2116 a schvalování souladu uvedené v článku 55 uvedeného nařízení, použije se první směnný kurz stanovený Evropskou centrální bankou po datu přijetí prováděcích aktů o schvalování.

4.   V jiných případech, než které jsou uvedeny v odstavcích 1, 2 a 3, jakož i pro operace, pro které právo Unie neurčilo rozhodnou skutečnost, použijí státy, které nepřijaly euro, předposlední směnný kurz vydaný Evropskou centrální bankou před měsícem, v rámci kterého byly výdaje nebo účelově vázané příjmy vykázány.

KAPITOLA III

Schválení účetní závěrky a jiné kontroly

Článek 13

Kritéria a metodika provádění snížení v rámci schvalování výkonnosti

1.   Pro účely přijetí rozhodnutí podle čl. 54 odst. 1 nařízení (EU) 2021/2116 o částkách, jejichž financování Unií má být sníženo, Komise posoudí roční výdaje vykázané členským státem na intervenci ve srovnání s odpovídajícím výstupem vykázaným ve výroční zprávě o výkonnosti uvedené v čl. 54 odst. 1 nařízení (EU) 2021/2116 předložené podle čl. 9 odst. 3 prvního pododstavce písm. b) a čl. 10 odst. 1 písm. b) uvedeného nařízení a článku 134 nařízení (EU) 2021/2115.

2.   Pokud vykázané výdaje nemají odpovídající výstup za příslušný rozpočtový rok a pokud členské státy tyto odchylky v souvislosti s výstupy a realizovanými jednotkovými částkami předem nevysvětlily v souladu s čl. 134 odst. 5 až 9 nařízení (EU) 2021/2115 ve výroční zprávě o výkonnosti nebo pokud je odůvodnění odchylek nedostatečné, členský stát poskytne další odůvodnění ve lhůtách stanovených Komisí. Odůvodnění se musí týkat vykázaných výdajů, které nemají odpovídající výstup v příslušném rozpočtovém roce.

3.   Odůvodnění, které má členský stát předložit, musí obsahovat příslušné informace vysvětlující odchylku na úrovni jednotkové částky a v příslušném období. Obsahuje kvantitativní informace a v případě potřeby i kvalitativní vysvětlení.

Členský stát rovněž poskytne vysvětlení týkající se rozsahu a účinku nápravných opatření, která již byla přijata k nápravě odchylky a k zabránění jejímu opakování.

Pokud členský stát nemůže poskytnout odůvodnění odchylek podle odstavce 2, může poskytnout odůvodnění pro část odchylek.

4.   Pokud členský stát neposkytne řádné zdůvodnění odchylek nebo pokud je Komise považuje za nedostatečné v souladu s odstavci 2 a 3 nebo pokud se vztahuje pouze na část odchylek, bude financování Unií Komisí o příslušné částky sníženo. O svém stanovisku Komise uvědomí členský stát v samostatném sdělení.

5.   Snížení podle uvedeného článku se použijí, aniž je tím dotčeno přijetí dalších rozhodnutí o schválení souladu, jak je uvedeno v článku 55 nařízení (EU) 2021/2116.

Článek 14

Kritéria a metodika provádění oprav v rámci schvalování souladu pro výdaje mimo oblast působnosti nařízení (EU) 2021/2115 nebo pro zvláštní podporu pro bavlnu a podporu na předčasný odchod do důchodu

1.   Za účelem přijetí rozhodnutí o částkách, které mají být vyloučeny z financování Unií, podle čl. 55 odst. 1 nařízení (EU) 2021/2116 rozlišuje Komise mezi částkami nebo jejich částmi označenými jako neoprávněně vynaložené částky a částkami, k jejichž stanovení byly použity opravy na základě extrapolace či paušální částky.

Za účelem stanovení částek, které mohou být vyloučeny z financování Unií, při zjištění, že výdaje mimo oblast působnosti nařízení (EU) 2021/2115 na zvláštní podporu pro bavlnu nebo podporu na předčasný odchod do důchodu podle hlavy III kapitoly II oddílu 3 pododdílu 2 a čl. 155 odst. 2 uvedeného nařízení nevznikly v souladu s právem Unie, použije Komise svá vlastní zjištění a zohlední informace, které členské státy poskytly během schvalování souladu provedeného podle článku 55 nařízení (EU) 2021/2116.

2.   Komise založí rozhodnutí o vyloučení na určení neoprávněně vynaložených částek, pouze pokud lze tyto částky určit při vynaložení přiměřeného úsilí. Pokud Komise nemůže určit neoprávněně vynaložené částky při vynaložení přiměřeného úsilí, mohou členské státy ve lhůtách stanovených Komisí během schvalování souladu předložit údaje týkající se ověřování uvedených částek na základě přezkoumání všech jednotlivých případů, u nichž mohl být zjištěn nesoulad. Ověřování se týká všech výdajů uskutečněných v rozporu s platnými právními předpisy a hrazených z rozpočtu Unie. Předložené údaje musí zahrnovat všechny jednotlivé částky, které jsou nezpůsobilé z důvodu uvedeného nesouladu.

3.   Pokud není možné určit neoprávněně vynaložené částky v souladu s odstavcem 2, může Komise stanovit částky, které mají být vyloučeny, použitím oprav na základě extrapolace. Aby mohla Komise určit příslušné částky, mohou členské státy ve lhůtách stanovených Komisí během schvalování souladu předložit výpočet částky, která má být vyloučena z financování Unií, na základě statistické extrapolace výsledků kontrol provedených na reprezentativním vzorku těchto případů. Vzorek se vybere ze souboru, u něhož lze očekávat zjištěný nesoulad.

4.   Aby Komise zohlednila výsledky předložené členskými státy, jak je uvedeno v odstavcích 2 a 3, musí být schopna:

a)

posoudit metody použité pro určování nebo extrapolaci, které členské státy jasně popíší;

b)

zkontrolovat reprezentativnost vzorku uvedeného v odstavci 3;

c)

zkontrolovat obsah a výsledky určování nebo extrapolace, které jí byly předloženy;

d)

získat dostatečné a relevantní důkazní informace týkající se podkladových údajů.

5.   Při uplatňování oprav na základě extrapolace podle odstavce 3 mohou členské státy využít kontrolních statistik platebních agentur potvrzených certifikačním subjektem nebo posouzení vypracovaného takovým subjektem a týkajícího se výše chyb v souvislosti s jeho auditem uvedeným v článku 12 nařízení (EU) 2021/2116 za předpokladu, že:

a)

Komise je spokojena s prací certifikačních subjektů, a to jak z hlediska strategie auditu, tak obsahu, rozsahu a kvality vlastní auditní činnosti;

b)

rozsah práce certifikačních subjektů je v souladu s rozsahem příslušného šetření týkajícího se schvalování souladu, zejména s ohledem na opatření nebo režimy;

c)

byla při posuzování zohledněna výše sankcí, které měly být uplatněny.

6.   Jestliže nejsou splněny podmínky pro stanovení částek, které mají být vyloučeny z financování Unií, jak je uvedeno v odstavcích 2 a 3, nebo je povaha případu taková, že částky, které mají být vyloučeny, nemohou být určeny na základě uvedených odstavců, použije Komise vhodné opravy na základě paušální částky, přičemž vezme v úvahu povahu a závažnost porušení pravidel a svůj vlastní odhad rizika finanční újmy, jež byla rozpočtu Unie způsobena.

Míra opravy na základě paušální částky se stanoví s přihlédnutím zejména k druhu nesouladu, který byl zjištěn. Proto se rozlišuje mezi nedostatky v klíčových kontrolách a v kontrolách pomocných, a sice takto:

a)

klíčovými kontrolami se rozumí správní kontroly a kontroly na místě nezbytné k určení způsobilosti podpory a příslušného uplatňování snížení a sankcí;

b)

pomocnými kontrolami se rozumí všechny ostatní správní operace potřebné ke správnému zpracování žádostí.

Pokud se v rámci téhož schvalování souladu zjistí různé případy nesouladu, jež by měly jednotlivě za následek různé opravy na základě paušální částky, uplatní se pouze nejvyšší míra opravy na základě paušální částky.

7.   Při stanovení míry opravy na základě paušální částky Komise zvláště zohlední jednu nebo více z následujících okolností prokazujících větší závažnost nedostatků, které odhalují větší riziko vzniku ztráty pro rozpočet Unie:

a)

jedna nebo více klíčových kontrol se neuplatňuje nebo se uplatňuje tak špatně nebo tak zřídka, že jsou při určování způsobilosti žádosti nebo při předcházení nesrovnalostem považovány za neúčinné;

b)

zjistí se tři nebo více nedostatků v rámci stejného kontrolního systému;

c)

zjistí se, že členský stát neuplatňuje kontrolní systém nebo že toto uplatňování trpí vážnými nedostatky, a existují důkazy o častých nesrovnalostech a nedbalosti v boji proti nedovoleným nebo podvodným postupům;

d)

podobné nedostatky ve stejném odvětví jsou zjištěny v členském státě v rámci šetření, které následuje po šetření, v němž byly poprvé zjištěny a sděleny členskému státu, zohlední se však opravná nebo kompenzační opatření, která již členský stát přijal.

8.   Pokud členský stát předloží určité objektivní skutečnosti, které nesplňují požadavky stanovené v odstavcích 2 a 3 tohoto článku, ale které prokazují, že maximální ztráta pro EZZF a EZFRV představuje nižší částku, než jaká by vyplývala z uplatnění navrhované paušální částky, použije Komise při rozhodování o částkách, které mají být vyloučeny z financování Unií podle článku 55 nařízení (EU) 2021/2116, tuto nižší paušální částku.

9.   Částky, které byly skutečně zpětně získány od příjemců a připsány EZZF a EZFRV před příslušným datem, které Komise stanoví během schvalování souladu, se odečtou od částky, kterou se Komise rozhodne vyloučit z financování Unií podle článku 55 nařízení (EU) 2021/2116.

Článek 15

Kritéria a metodika provádění oprav v rámci schvalování souladu výdajů v oblasti působnosti nařízení (EU) 2021/2115

1.   Pro účely přijetí rozhodnutí o částkách, které mají být vyloučeny z financování Unií, podle čl. 55 odst. 1 nařízení (EU) 2021/2116 použije Komise svá vlastní zjištění a zohlední informace, které členské státy poskytly během schvalování souladu prováděného podle čl. 55 odst. 3 uvedeného nařízení. Částka, která má být vyloučena z financování Unií, musí co nejvíce odpovídat skutečné finanční ztrátě nebo riziku pro rozpočet Unie.

2.   Pokud Komise zjistí, že výdaje nebyly uskutečněny v souladu s právem Unie, může stanovit částky, které mají být z financování Unií vyloučeny, prostřednictvím uplatnění paušálních oprav s přihlédnutím k povaze a závažnosti porušení a k vlastnímu odhadu rizika finanční škody způsobené Unii.

Míra opravy na základě paušální částky se stanoví s přihlédnutím zejména k druhu závažného nedostatku, který byl zjištěn. Za tímto účelem se zohlední prvky správních systémů, kterých se závažné nedostatky týkají.

Pokud se v rámci téhož schvalování souladu zjistí různé případy závažných nedostatků, jež by měly jednotlivě za následek různé opravy na základě paušální částky, uplatní se pouze nejvyšší míra opravy na základě paušální částky.

3.   Při stanovení míry opravy na základě paušální částky Komise zvláště zohlední jednu nebo více z následujících okolností prokazujících větší závažnost nedostatků, které odhalují větší riziko vzniku ztráty pro rozpočet Unie:

a)

závažné nedostatky v jednom nebo více prvcích správních systémů;

b)

zjistí se, že členský stát neuplatňuje nějaký prvek správního systému, a existují důkazy o častých nesrovnalostech a nedbalosti v boji proti nedovoleným nebo podvodným postupům;

c)

podobné nedostatky ve stejném odvětví jsou zjištěny v členském státě v rámci šetření, které následuje po šetření, v němž byly poprvé zjištěny a sděleny členskému státu, zohlední se však opravná nebo kompenzační opatření, která již členský stát přijal.

4.   Pokud členský stát prokáže, že maximální ztráta pro EZZF a EZFRV je omezena na částku nižší, než jaká by vyplývala z uplatnění navrhované paušální sazby, může být uplatněna nižší paušální sazba nebo může Komise použít posouzení správních systémů provedené certifikačním orgánem v rámci jeho auditu uvedeného v článku 12 nařízení (EU) 2021/2116 za účelem stanovení částek, které mají být vyloučeny z financování Unií během schvalování souladu podle článku 55 uvedeného nařízení.

5.   Ve vhodných případech mohou členské státy ve lhůtách stanovených Komisí během schvalování souladu předložit údaje týkající se ověřování uvedených částek na základě přezkoumání všech jednotlivých případů, u nichž mohl být zjištěn nedostatek. Ověřování se týká všech výdajů uskutečněných v rozporu s právem Unie a hrazených z rozpočtu Unie. Předložené údaje musí zahrnovat všechny částky, které jsou nezpůsobilé z důvodu uvedeného nesouladu s právem Unie. Alternativně mohou členské státy předložit posouzení rizik na základě statisticky platného a reprezentativního vzorku ze souboru dotčeného nedostatkem za předpokladu, že členské státy nemohou s vynaložením přiměřeného úsilí vypočítat neoprávněně vynaložené částky. Certifikační subjekt potvrdí posouzení nedostatku provedené členským státem.

6.   Aby Komise zohlednila výsledky předložené členskými státy, jak je uvedeno v odstavci 5, posoudí metodu, obsah a výsledky předloženého ověření nebo extrapolace. Pokud je Komise spokojena s metodou, obsahem a výsledky předloženého ověření nebo extrapolace, použije výsledky předložené členskými státy podle odstavce 5 k určení částek, které mají být vyloučeny z financování Unií podle článku 55 nařízení (EU) 2021/2116.

7.   Částky, které byly skutečně zpětně získány od příjemců a připsány EZZF a EZFRV před příslušným datem, které Komise stanoví během schvalování souladu, se odečtou od částky, kterou se Komise rozhodne vyloučit z financování Unií podle článku 55 nařízení (EU) 2021/2116.

KAPITOLA IV

Jistoty

Oddíl 1

Oblast působnosti a používání pojmů

Článek 16

Oblast působnosti

Tato kapitola se vztahuje na všechny případy, kdy právní předpisy z jednotlivých odvětví zemědělství stanoví jistotu, bez ohledu na to, zda je použit přímo pojem „jistota“.

Tato kapitola se nevztahuje na jistoty poskytnuté k zajištění platby dovozních a vývozních cel podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 (11).

Článek 17

Pojmy používané v této kapitole

Pro účely této kapitoly se rozumí:

a)

„příslušným orgánem“ buď strana pověřená k přijetí jistoty, nebo strana pověřená k rozhodnutí podle příslušného nařízení, zda má být jistota uvolněna, nebo má propadnout;

b)

„blokovou jistotou“ jistota složená u příslušného orgánu, jejímž účelem je zajistit splnění více povinností;

c)

„příslušnou částí zajištěné částky“ část zajištěné částky odpovídající množství, pro které nebyl splněn požadavek.

Oddíl 2

Požadavek jistoty

Článek 18

Odpovědná strana

Jistota se poskytuje stranou odpovědnou za platbu peněžní částky, nedojde-li ke splnění povinnosti, nebo jejím jménem.

Článek 19

Upuštění od požadavku jistoty

1.   Příslušný orgán nemusí požadovat jistotu, je-li osoba odpovědná za plnění povinností:

a)

veřejnoprávní subjekt, který vykonává funkce orgánu veřejné moci, nebo

b)

soukromoprávní subjekt, který vykonává funkce uvedené v písmenu a) pod dohledem státu.

2.   Příslušný orgán nemusí požadovat jistotu, pokud je výše zajištěné částky menší než 500 EUR. V takovém případě se dotyčná strana písemně zaváže k zaplacení částky ve stejné výši, jakou by činila jistota, pokud nesplní příslušnou povinnost.

Při uplatňování prvního pododstavce se hodnota jistoty vypočítá tak, aby v ní byly zahrnuty všechny příslušné povinnosti související se stejnou operací.

Článek 20

Podmínky vztahující se na jistoty

1.   Příslušný orgán odmítne přijetí jistoty, kterou považuje za nepřiměřenou nebo nedostatečnou, nebo takové, která neposkytuje krytí po dostatečně dlouhou dobu, nebo vyžaduje její nahrazení.

2.   Při převodu hotovosti se jistota považuje za složenou až v okamžiku, kdy si je příslušný orgán jist, že má uvedenou částku k dispozici.

3.   Šek s částkou, jejíž zaplacení zaručuje finanční instituce uznaná pro tento účel členským státem příslušného orgánu, se považuje za složení hotovosti. Příslušný orgán nemusí předložit tento šek k výplatě, dokud se neblíží konec lhůty, po kterou je za něj ručeno.

Jiný šek než šek podle prvního pododstavce představuje jistotu pouze tehdy, je-li si příslušný orgán jist, že má uvedenou částku k dispozici.

4.   Všechny poplatky finančním institucím nese strana, která jistotu poskytuje.

5.   Straně poskytující jistotu v hotovosti se nevyplácejí žádné úroky.

Článek 21

Používání eura

1.   Jistoty se vyjadřují v eurech.

2.   V případě, kdy je jistota přijata v členském státě, který nepřijal euro, se částka jistoty v eurech převádí na příslušnou národní měnu v souladu s kapitolou V. Závazek odpovídající jistotě a veškeré zadržené částky v případě nesrovnalostí nebo porušení pravidel se nadále stanoví v eurech.

Článek 22

Ručitel

1.   Ručitel má oficiálně ohlášené místo pobytu v Unii nebo je zde usazen a, s výhradou ustanovení Smlouvy týkajících se volného pohybu služeb, je schválen příslušným orgánem členského státu, ve kterém se jistota poskytuje. Ručitel se zavazuje písemnou zárukou.

2.   Písemná záruka obsahuje alespoň:

a)

povinnost nebo v případě blokové jistoty druh(y) povinností, jejichž splnění je zajištěno zaplacením peněžní částky;

b)

nejvyšší částku, k jejímuž zaplacení se ručitel zavazuje;

c)

skutečnost, že ručitel se zavazuje společně a nerozdílně s osobou odpovědnou za splnění dané povinnosti zaplatit v mezích jistoty jakoukoli dlužnou částku do 30 dnů od žádosti příslušného orgánu, pokud jistota propadne.

3.   Pokud již byla poskytnuta písemná bloková jistota, stanoví příslušný orgán postup, podle něhož se celá bloková jistota nebo její část přidělí na určitou konkrétní povinnost.

Článek 23

Uplatnění vyšší moci

Každá osoba odpovědná za povinnost krytou jistotou tvrdící, že nedodržení povinnosti je důsledkem vyšší moci, věrohodně prokáže příslušným orgánům, že se o případ vyšší moci jedná. Pokud příslušný orgán případ vyšší moci uzná, je povinnost zrušena výhradně za účelem uvolnění jistoty.

Oddíl 3

Uvolnění a propadnutí jistot, které nejsou uvedeny v oddíle 4

Článek 24

Propadnutí jistot

1.   Povinnost uvedená v čl. 64 odst. 1 nařízení (EU) 2021/2116 týkající se provedení určitého úkonu nebo zdržení se určitého úkonu je zásadním požadavkem pro cíle nařízení, které ho stanoví.

2.   Pokud povinnost není splněna a nebyla stanovena žádná lhůta pro její splnění, propadne jistota ve chvíli, kdy příslušný orgán zjistí, že nebyla splněna.

3.   Pokud splnění povinnosti podléhá určité lhůtě a povinnost byla splněna po uplynutí této lhůty, jistota propadne.

V takovém případě propadne 10 % jistoty neprodleně a dále se uplatní dodatečný procentní podíl zbývajícího zůstatku takto:

a)

2 % za každý kalendářní den po uplynutí lhůty, pokud se povinnost týká dovozu produktů do třetí země;

b)

5 % za každý kalendářní den po uplynutí lhůty, pokud se povinnost týká produktů opouštějících celní území Unie.

4.   Pokud je povinnost splněna včas a předložení důkazů o splnění podléhá pevně stanovené lhůtě, propadne jistota, kterou je povinnost kryta, za každý kalendářní den po uplynutí lhůty podle vzorce 0,2/stanovená lhůta ve dnech a s přihlédnutím k článku 27.

Pokud důkaz uvedený v prvním pododstavci spočívá v předložení použité nebo prošlé dovozní nebo vývozní licence, propadá 15 % jistoty, pokud je uvedený důkaz předložen po uplynutí stanovené lhůty uvedené v prvním pododstavci, ale nejpozději 730. kalendářní den po uplynutí platnosti licence. Po uplynutí 730 kalendářních dnů propadá celá zbývající jistota.

5.   Částka jistoty, která má propadnout, se zaokrouhlí na nejbližší nižší celou částku v eurech nebo v příslušné národní měně.

Článek 25

Uvolnění jistot

1.   Jakmile je příslušným způsobem stanoveným ve zvláštních předpisech Unie prokázáno, že povinnost byla dodržena, nebo jistota částečně propadla v souladu s čl. 64 odst. 2 nařízení (EU) 2021/2116 a článkem 24 tohoto nařízení, jistota nebo případně její zbývající část se neprodleně uvolní.

2.   Jistota se na žádost částečně uvolní, pokud byl důkaz vyžadovaný k tomuto účelu poskytnut pro část množství produktu za předpokladu, že tato část není nižší než minimální množství uvedené v nařízení vyžadujícím jistotu nebo, pokud takové nařízení neexistuje, podle předpisů členských států.

3.   Pokud pro předložení důkazů nezbytných k uvolnění zajištěné částky není stanovena žádná lhůta, činí tato lhůta 365 kalendářních dnů od uplynutí lhůty pro dodržení povinnosti, pro kterou byla jistota složena. Pokud pro dodržení povinnosti, pro kterou byla jistota složena, není stanovena žádná lhůta, činí lhůta pro předložení důkazů nezbytných k uvolnění zajištěné částky 365 kalendářních dnů ode dne, kdy byly splněny všechny povinnosti.

Lhůta podle prvního pododstavce nesmí přesáhnout 1 095 kalendářních dnů ode dne, kdy byla jistota přidělena ke konkrétní povinnosti.

Článek 26

Prahové hodnoty

1.   Celková propadlá částka nesmí překročit 100 % příslušné části zajištěné částky.

2.   Příslušný orgán může upustit od propadnutí částky nižší než 100 EUR za podmínky, že jsou podobná pravidla pro srovnatelné případy stanovena vnitrostátními právními nebo správními předpisy.

Oddíl 4

Jistoty vztahující se k zálohám

Článek 27

Oblast působnosti

Tento oddíl se použije v případech, kdy zvláštní pravidla Unie jiná než pravidla pro odvětvové intervence stanoví, že částka může být vyplacena dříve, než je splněna stanovená povinnost související se získáním jakékoli podpory nebo výhody.

Článek 28

Uvolnění jistoty

1.   Jistota se uvolní:

a)

buď pokud byl prokázán konečný nárok na částku představující zálohu;

b)

nebo pokud byla záloha zvýšená o částku stanovenou zvláštními předpisy Unie vrácena.

2.   Jestliže lhůta k prokázání konečného nároku na poskytnutí částky uplyne, aniž byl uvedený důkaz předložen, použije příslušný orgán neprodleně postup pro propadnutí jistoty.

Pokud tak však stanoví zvláštní předpisy Unie, může být tento důkaz předložen i po uplynutí lhůty proti částečnému vrácení jistoty.

KAPITOLA V

Použití eura

Článek 29

Obchod se třetími zeměmi

1.   U částek týkajících se dovozů a vývozních dávek, které jsou v právních předpisech Unie v oblasti společné zemědělské politiky stanoveny v eurech a členskými státy použitelné v národní měně, se přepočítací koeficient výslovně rovná kurzu použitelnému podle čl. 53 odst. 1 nařízení (EU) č. 952/2013.

2.   V případě cen a částek vyjádřených v eurech v rámci právních předpisů Unie v odvětví zemědělství, které se týkají obchodu se třetími zeměmi, je rozhodnou skutečností pro směnný kurz přijetí celního prohlášení.

3.   Pro výpočet paušální dovozní hodnoty ovoce a zeleniny je pro účely určení vstupní ceny rozhodnou skutečností pro směnný kurz v případě reprezentativních cen používaných k výpočtu uvedené paušální hodnoty a částky snížení den, k němuž se tyto reprezentativní ceny vztahují.

Článek 30

Zvláštní druhy podpory

1.   Aniž jsou dotčeny články 32 a 33, je v případě podpory udělované v závislosti na množství produktu, který je uváděn na trh nebo určen ke zvláštnímu použití, rozhodnou skutečností pro směnný kurz první úkon, jímž je po převzetí produktů dotčeným hospodářským subjektem zajištěno jejich vhodné použití a jejž je povinné v zájmu udělení podpory provést.

2.   V případě podpory soukromého skladování je rozhodnou skutečností pro směnný kurz první den období, na něž se vztahuje podpora podle téže smlouvy.

3.   Pro jiné podpory, než které uvádějí odstavce 1 a 2 tohoto článku a články 32 a 33, je rozhodnou skutečností pro směnný kurz lhůta k podání žádostí.

Článek 31

Odvětví vína

1.   Rozhodnou skutečností pro směnný kurz je první den rozpočtového roku, v němž se poskytuje podpora na:

a)

restrukturalizaci a přeměnu vinic podle čl. 58 odst. 1 prvního pododstavce písm. a) nařízení (EU) 2021/2115;

b)

dočasnou a postupně se snižující podporu na pokrytí administrativních nákladů na zřízení vzájemných fondů uvedených v čl. 58 odst. 1 prvním pododstavci písm. l) nařízení (EU) 2021/2115;

c)

pojištění sklizně proti ztrátám příjmů v důsledku nepříznivých klimatických jevů spojených s přírodními katastrofami, nepříznivých klimatických jevů, škod způsobených zvířaty, chorobami rostlin nebo napadením škůdci uvedenými v čl. 58 odst. 1 prvním pododstavci písm. d) nařízení (EU) 2021/2115.

2.   V případě zelené sklizně podle čl. 58 odst. 1 prvního pododstavce písm. c) nařízení (EU) 2021/2115 je rozhodnou skutečností pro směnný kurz den, kdy zelená sklizeň proběhne.

3.   V případě destilace vedlejších produktů výroby vína prováděné v souladu s omezeními stanovenými v části II oddílu D přílohy VIII nařízení (EU) č. 1308/2013, jak je uvedeno v čl. 58 odst. 1 prvním pododstavci písm. g) nařízení (EU) 2021/2115, je rozhodnou skutečností pro směnný kurz první den rozpočtového roku, v němž je vedlejší produkt dodán.

4.   V případě investic uvedených v čl. 58 odst. 1 prvním pododstavci písm. b), e) a m) nařízení (EU) 2021/2115 je rozhodnou skutečností pro směnný kurz 1. leden roku, v jehož průběhu je přijato rozhodnutí o poskytnutí podpory.

5.   Pro typy intervencí uvedené v čl. 58 odst. 1 prvním pododstavci písm. f), h), i), j) a k) nařízení (EU) 2021/2115 je rozhodnou skutečností pro směnný kurz předposlední směnný kurz stanovený Evropskou centrální bankou před měsícem, za který jsou výdaje nebo účelově vázané příjmy vykázány.

Článek 32

Částky a platby podpory spojené s prováděním školního projektu

V případě podpory na provádění školního projektu podle části II hlavy I kapitoly II oddílu I nařízení (EU) č. 1308/2013 je rozhodnou skutečností pro směnný kurz 1. leden předcházející dotčenému školnímu roku.

Článek 33

Podpora strukturální nebo environmentální povahy

Pro podporu na rozvoj venkova vyplácenou v souladu s hlavou III kapitolou IV nařízení 2021/2115, jakož i pro platby týkající se opatření schválených podle nařízení (EU) č. 1305/2013 je rozhodnou skutečností pro směnný kurz 1. leden roku, v němž bylo přijato rozhodnutí o poskytnutí podpory.

Je-li však podle předpisů Unie platba částek uvedených v prvním pododstavci rozložena rovnoměrně na dobu několika let, je rozhodnou skutečností pro směnný kurz pro každou z ročních splátek 1. leden roku, k němuž je dotyčná splátka vyplacena.

Článek 34

Ostatní částky a ceny

V případě jiných cen nebo částek, než které jsou uvedeny v článcích 30 až 33, nebo částek spojených s těmito cenami, jež se v právních předpisech Unie vyjadřují v eurech nebo se v eurech vyjadřují v rámci nabídkového řízení, je rozhodnou skutečností den, jímž dochází k jednomu z těchto právních aktů:

a)

v případě koupí obdržení platné nabídky;

b)

v případě prodejů obdržení platné nabídky;

c)

v případě stažení produktů z trhu den stažení z trhu;

d)

v případě nesklízení a zelené sklizně den, kdy proběhne zelená sklizeň nebo nesklízení;

e)

v případě nákladů na dopravu, zpracování nebo veřejné skladování a částek přidělených na výzkum, které byly stanoveny v nabídkovém řízení, poslední den pro předložení nabídek;

f)

v případě zaznamenávání cen, částek nebo nabídek na trhu den, kdy je cena, částka nebo nabídka zaznamenána;

g)

v případě sankcí za nedodržení zemědělských právních předpisů den aktu, jímž příslušný orgán zjišťuje tuto skutečnost.

Článek 35

Vyplácení záloh

V případě záloh je rozhodnou skutečností pro směnný kurz rozhodná skutečnost použitelná na cenu nebo částku, k níž se záloha vztahuje, pokud k této skutečnosti došlo do doby, než je vyplacena záloha, nebo v jiných případech den stanovení výše zálohy v eurech, nebo nedošlo-li k tomu, den výplaty zálohy. Rozhodná skutečnost pro směnný kurz se použije na zálohy, aniž je dotčeno použití rozhodné skutečnosti pro celkovou dotyčnou cenu nebo částku na tuto cenu či částku.

Článek 36

Jistoty

V případě jistot je rozhodnou skutečností pro směnný kurz den složení jistoty.

Použijí se však tyto výjimky:

a)

v případě jistot vztahujících se k zálohám je rozhodnou skutečností pro směnný kurz rozhodná skutečnost vymezená pro částku zálohy v případě, že k této skutečnosti došlo do doby, než je složena jistota;

b)

v případě jistot vztahujících se k předložení nabídek je rozhodnou skutečností pro směnný kurz den předložení nabídky;

c)

v případě jistot vztahujících se k provedení nabídek je rozhodnou skutečností pro směnný kurz den uzávěrky nabídkového řízení.

Článek 37

Určení směnného kurzu

Pokud je rozhodná skutečnost stanovena podle právních předpisů Unie, je směnným kurzem, jenž se má použít, kurz naposledy stanovený Evropskou centrální bankou před prvním dnem měsíce, kdy k rozhodné skutečnosti došlo.

Směnným kurzem, jenž se má použít, však je:

a)

v případech uvedených v čl. 29 odst. 2 tohoto nařízení, v nichž je rozhodnou skutečností pro směnný kurz přijetí celního prohlášení, kurz uvedený v čl. 53 odst. 1 nařízení Rady (EU) č. 952/2013;

b)

v případě intervenčních výdajů uskutečněných v souvislosti s veřejným skladováním kurz vyplývající z použití čl. 3 odst. 2 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 906/2014 (12).

Článek 38

Kontrola operací

Částky v eurech plynoucí z použití hlavy IV kapitoly III nařízení (EU) 2021/2116 se podle potřeby přepočítávají na národní měny za použití směnných kurzů platných k prvnímu pracovnímu dni roku, ve kterém začíná kontrolní období, a zveřejněných v řadě C Úředního věstníku Evropské unie.

KAPITOLA VI

Přechodná a závěrečná ustanovení

Článek 39

Přechodná ustanovení

Pokud platební agentura akreditovaná v souladu s nařízením (EU) č. 1306/2013 přijme odpovědnost za výdaje, za něž předtím odpovědnost nenesla, je v souvislosti s novými odpovědnostmi akreditována před 1. lednem 2023.

Článek 40

Zrušení

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 907/2014 se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2023.

Avšak:

a)

článek 5a, čl. 7 odst. 3 a 4, čl. 11 odst. 1 druhý pododstavec a odst. 2 a článek 13 uvedeného nařízení se nadále použijí v případě EZFRV v souvislosti s výdaji vynaloženými příjemci a platbami provedenými platební agenturou v rámci provádění programů rozvoje venkova podle nařízení (EU) č. 1305/2013 a v případě EZZF na operační programy schválené podle nařízení (EU) č. 1308/2013;

b)

článek 13 uvedeného nařízení se nadále použije pro probíhající zpětné získávání prostředků zahájené podle článku 54 nařízení (EU) č. 1306/2013.

Článek 41

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost sedmým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2023.

Článek 39 se však použije ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 7. prosince 2021.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)  Úř. věst. L 435, 6.12.2021, s. 187.

(2)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 907/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, pokud jde o platební agentury a další subjekty, finanční řízení, schválení účetní závěrky, jistoty a použití eura (Úř. věst. L 255, 28.8.2014, s. 18).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 ze dne 2. prosince 2021, kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 1305/2013 a (EU) č. 1307/2013 (Úř. věst. L 435, 6.12.2021, s. 1).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1305/2013 ze dne 17. prosince 2013 o podpoře pro rozvoj venkova z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV) a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 487).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671).

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 549).

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013 ze dne 13. března 2013, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie a zrušuje nařízení Rady (ES) č. 247/2006 (Úř. věst. L 78, 20.3.2013, s. 23).

(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 229/2013 ze dne 13. března 2013, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch menších ostrovů v Egejském moři a zrušuje nařízení Rady (ES) č. 1405/2006 (Úř. věst. L 78, 20.3.2013, s. 41).

(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1144/2014 ze dne 22. října 2014 o informačních a propagačních opatřeních na podporu zemědělských produktů na vnitřním trhu a ve třetích zemích a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 3/2008 (Úř. věst. L 317, 4.11.2014, s. 56).

(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1).

(12)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 906/2014 ze dne 11. března 2014, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013, pokud jde o výdaje na veřejnou intervenci (Úř. věst. L 255, 28.8.2014, s. 1).


PŘÍLOHA I

Akreditační kritéria pro platební agentury podle čl. 1 odst. 2

1.   VNITŘNÍ PROSTŘEDÍ

A)   Organizační struktura

Organizační struktura umožňuje platební agentuře plnit následující hlavní funkce související s výdaji EZZF a EZFRV:

i)

schvalování a kontrolu plateb s cílem potvrdit, že částka, která má být vyplacena příjemci, je v souladu s předpisy Unie, zejména s předpisy pro správní kontroly a kontroly na místě;

ii)

provádění plateb schválené částky příjemcům (či jejich zplnomocněným zástupcům) nebo v případě rozvoje venkova provádění plateb podílu spolufinancování Unie;

iii)

zaúčtování za účelem zaznamenání všech plateb v oddělených účtech platební agentury pro výdaje EZZF a EZFRV formou informačního systému a přípravu pravidelných souhrnů výdajů včetně měsíčních (pro EZZF), čtvrtletních (pro EZFRV) a ročních výkazů určených Komisi. Na účtech platební agentury jsou rovněž zaznamenávána aktiva financovaná z EZZF a EZFRV, zejména pokud jde o intervenční zásoby, nevyúčtované zálohy, záruky a dlužníky.

iv)

pokud jde o druhy intervencí uvedené v nařízení (EU) 2021/2115, organizační struktura platební agentury rovněž zajistí podávání zpráv o výkonnosti na základě ukazatelů výstupů pro účely ročního schvalování výkonnosti uvedeného v článku 54 nařízení (EU) 2021/2116 a podávání zpráv o výkonnosti na základě ukazatelů týkající se výsledků pro účely víceletého monitorování výkonnosti uvedeného v článku 134 nařízení (EU) 2021/2115, čímž se prokáže, že je dodržen článek 37 nařízení (EU) 2021/2116.

Organizační struktura platební agentury umožňuje jasné rozdělení kompetencí a odpovědnosti na všech provozních úrovních a také oddělení funkcí uvedených v bodech i), ii), iii) prvním pododstavci, přičemž povinnosti s nimi související jsou definovány v organizačním schématu, které zahrnuje hierarchické vztahy. Součástí jsou technické služby a služba interního auditu uvedená v bodě 4.

B)   Standard lidských zdrojů

Platební agentura prokáže závazek k integritě a etickým hodnotám. Všechny úrovně řízení musí ve svých pokynech, činnostech a chování respektovat integritu a etické hodnoty. Integrita a etické hodnoty musí být stanoveny v normách chování a musí být pochopeny na všech úrovních organizace, jakož i externími poskytovateli služeb a příjemci. Musí být zavedeny postupy pro posuzování, zda jednotlivci a subjekty dodržují normy chování, a pro včasné řešení odchylek. Platební agentura rovněž prokáže závazek získávat, rozvíjet a udržet si kompetentní osoby v souladu se svými cíli.

Agentura je povinna zajistit zejména, aby:

i)

na provádění operací byly vyčleněny patřičné lidské zdroje a aby na různých provozních úrovních byly k dispozici potřebné technické dovednosti;

ii)

povinnosti byly rozděleny tak, že žádný úředník nemá více než jednu odpovědnost, pokud jde o schvalování, proplácení či zaúčtování částek účtovaných EZZF nebo EZFRV, a že žádný úředník neplní žádný z těchto úkolů bez dozoru;

iii)

povinnosti každého úředníka včetně stanovení hranice jeho finanční pravomoci byly definovány v písemném popisu práce. Hranice finanční pravomoci úředníka mohou být definovány v systému;

iv)

na všech provozních úrovních bylo zajištěno vhodné vzdělávání zaměstnanců, včetně informovanosti o podvodech, a uplatňování politiky obměny zaměstnanců na citlivých místech, případně politiky zvýšeného dozoru;

v)

byla přijata vhodná opatření k zamezení a odhalení možného rizika střetu zájmů ve smyslu článku 61 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046, pokud jde o funkce prováděcí platební agentury vůči osobám s vlivem a citlivým postavením uvnitř i vně platební agentury. Pokud existuje riziko střetu zájmů, zavedou se opatření, která zajistí uplatňování uvedeného článku.

C)   Posouzení rizik

Platební agentura zajistí:

i)

identifikaci cílů platební agentury, aby bylo možné identifikovat a posoudit rizika související s těmito cíli;

ii)

identifikaci rizik, včetně možných nesrovnalostí nebo podvodů, pro dosažení svých cílů a analýzu těchto rizik jako základ pro stanovení způsobu řízení rizik;

iii)

pokud jde o riziko možného podvodu, strategii boje proti podvodům, která zahrnuje opatření proti podvodům a jakýmkoli protiprávním činnostem poškozujícím finanční zájmy Unie. Tato opatření zahrnují prevenci a odhalování podvodů a podmínky jejich vyšetřování a nápravná a odrazující opatření s přiměřenými a odrazujícími sankcemi;

iv)

provádění opatření k prevenci a zmírnění rizik;

v)

identifikaci a posouzení změn, které by mohly významně ovlivnit systém vnitřní kontroly;

vi)

pravidelné přezkoumávání posouzení rizik a opatření zavedených k předcházení nebo zmírnění identifikovaných rizik.

D)   Pověření jiného subjektu

D.1)

Pokud platební agentura pověří plněním svých úkolů jiný subjekt podle čl. 9 odst. 1 nařízení (EU) 2021/2116, je nutné splnit následující podmínky:

i)

Je nutné uzavřít písemnou dohodu mezi platební agenturou a dotčeným subjektem, která kromě úkolů v přenesené pravomoci podrobně stanoví povahu informací a podkladů, které mají být platební agentuře předávány, jakož i lhůtu pro jejich předání. Dohoda musí platební agentuře umožnit splnění akreditačních kritérií.

ii)

Platební agentura zůstává ve všech případech odpovědná za účinné řízení dotčených fondů. Nadále nese plnou odpovědnost za legalitu a správnost uskutečněných operací včetně ochrany finančních zájmů Unie, jakož i za vykázání odpovídajících výdajů Komisi a za řádné sestavení účetní závěrky.

iii)

Jsou jasně definovány povinnosti a závazky dotčeného subjektu, zvláště s ohledem na kontrolu a ověřování souladu s předpisy Unie.

iv)

Platební agentura zajistí, aby měl dotčený jiný subjekt účinné systémy pro uspokojivé plnění svých úkolů.

v)

Dotčený jiný subjekt platební agentuře výslovně potvrdí, že své úkoly plní, a popíše používané prostředky.

vi)

Platební agentura pravidelně posuzuje plnění úkolů v přenesené pravomoci, aby potvrdila, že prováděná činnost je uspokojivé kvality a je v souladu s předpisy Unie.

D.2)

Podmínky stanovené v bodě D.1) podbodě i), ii), iii) a v) se uplatní obdobně v případech, kdy funkce platební agentury vykonává na základě vnitrostátních právních předpisů jiný subjekt v rámci svých běžných úkolů.

2.   KONTROLNÍ ČINNOSTI

A)   Postupy při schvalování žádostí

Platební agentura přijme postupy, které jsou v souladu s následujícími pravidly:

i)

Platební agentura stanoví podrobné postupy pro příjem, záznam a zpracování žádostí včetně popisu všech dokumentů a informačního systému, které mají být použity.

ii)

Každý úředník odpovědný za schvalování má k dispozici podrobný kontrolní seznam ověření, která je nutné provést, a v podkladech k žádosti potvrdí, že tyto kontroly byly provedeny. Potvrzení lze vyhotovit elektronicky. Rovněž se pořizuje záznam o systematické kontrole práce vedoucím pracovníkem, např. na základě vzorků, systému nebo plánu.

iii)

Žádost je pro účel platby schválena až poté, co byly provedeny dostatečné kontroly s cílem ověřit soulad s předpisy Unie.

iv)

Jejich součástí jsou kontroly vyžadované příslušným nařízením, kterým se řídí konkrétní opatření, podle něhož je žádáno o podporu, a také kontroly vyžadované podle článku 59 nařízení (EU) 2021/2116 s cílem předcházet a odhalovat podvody a nesrovnalosti se zvláštním zřetelem na existující rizika. V případě EZFRV je kromě toho třeba stanovit postupy pro ověření toho, zda jsou dodrženy podmínky pro poskytování podpory, včetně uzavírání smluv, a zda jsou dodrženy všechny platné předpisy Unie, včetně pravidel stanovených ve strategickém plánu SZP.

v)

Vedení platební agentury je na odpovídající úrovni patřičným způsobem pravidelně a včas informováno o výsledcích provedených správních kontrol a kontrol na místě, aby bylo před vyřízením žádosti vždy možné posoudit dostatečnost kontrol.

vi)

Prováděné činnosti jsou podrobně popsány ve zprávě přiložené ke každé žádosti, skupině žádostí, či pokud je to vhodné, ve zprávě týkající se jednoho hospodářského roku. Ke zprávě je přiloženo potvrzení o způsobilosti schválených žádostí a o povaze, rozsahu a omezeních provedených činností. To lze vyhotovit elektronicky. V případě EZFRV je kromě toho třeba zajistit, aby byla dodržena kritéria pro poskytování podpory, včetně uzavírání smluv, a aby byly dodrženy všechny platné předpisy Unie, včetně pravidel stanovených ve strategickém plánu SZP. Pokud fyzické či správní kontroly nebyly vyčerpávající, ale byly provedeny pouze na vzorku žádostí, jsou označeny vybrané žádosti, popsána metoda výběru vzorku a oznámeny výsledky všech inspekcí a opatření přijatých s ohledem na rozpory a nesrovnalosti. Podklady (v tištěné nebo elektronické podobě) musí být dostatečné k zaručení toho, že byly provedeny všechny požadované kontroly způsobilosti schválených žádostí.

vii)

V případech, kdy jsou dokumenty (v tištěné nebo elektronické podobě) související se schválenými žádostmi a provedenými kontrolami v držení jiných subjektů, tyto subjekty i platební agentura zavedou postupy s cílem zajistit, aby všechny takové dokumenty nebo elektronické záznamy údajů byly uchovávány a byly k dispozici platební agentuře.

B)   Postupy týkající se plateb

Platební agentura zavede všechny nezbytné postupy s cílem zajistit, aby platby byly uskutečňovány pouze na bankovní účty příjemců nebo jejich zplnomocněných zástupců. Platbu provede banka platební agentury, nebo pokud je to vhodné, státní platební úřad, a to do pěti pracovních dnů po datu naúčtování EZZF nebo EZFRV. Přijmou se postupy pro zajištění toho, aby všechny neprovedené platby nebyly EZZF nebo EZFRV vykázány k úhradě. Pokud tyto platby již byly EZZF nebo EZFRV vykázány, měly by se na účet uvedených fondů zpětně připsat prostřednictvím následujících měsíčních/čtvrtletních výkazů nebo nejpozději v ročním výkazu výdajů. Platby nejsou prováděny v hotovosti. Souhlas schvalujícího úředníka a/nebo jeho nadřízeného může být udělen elektronicky za předpokladu, že je zajištěna náležitá úroveň bezpečnosti těchto prostředků a že totožnost podepisující osoby je uložena do elektronických záznamů.

C)   Postupy týkající se účetnictví

Platební agentura zavede následující postupy:

i)

Účetní postupy zajistí, aby byly měsíční (pro EZZF), čtvrtletní (pro EZFRV) a roční výkazy úplné, přesné a včasné a aby došlo k odhalení a nápravě všech chyb či opomenutí, zejména prostřednictvím kontrol a sesouhlasení prováděných v pravidelných intervalech.

ii)

Účetnictví týkající se intervenčních zásob zajistí, aby objemy a související náklady byly správně a bezodkladně zpracovány a zaznamenány pro každou identifikovatelnou šarži a na správném účtu v každé fázi od přijetí nabídky až po fyzické použití produktu, a to v souladu s platnými předpisy, a aby bylo v libovolnou chvíli možné určit objem i druh zásob v každém místě.

D)   Postupy týkající se podávání zpráv o výkonnosti

Pokud jde o druhy intervencí uvedené v nařízení (EU) 2021/2115, platební agentura zajistí, aby byl zaveden informační systém pro shromažďování, zaznamenávání a uchovávání údajů o každé žádosti a operaci v elektronické podobě. Kromě toho musí systém poskytovat členění údajů o všech příslušných ukazatelích výstupů pro každou intervenci, aby bylo zaručeno, že výroční zprávy o výkonnosti ukáží, že výdaje byly vynaloženy v souladu s článkem 37 nařízení (EU) 2021/2116, a rovněž údaje o ukazatelích výsledků, včetně cílů a milníků.

E)   Postupy týkající se záloh a jistot

Jsou zavedeny postupy zajišťující, že:

i)

platby záloh jsou v účetnictví nebo pomocných záznamech vedeny odděleně;

ii)

záruky se získávají pouze od finančních institucí, které splňují podmínky kapitoly IV tohoto nařízení a jsou schváleny patřičnými orgány, a zůstávají platné až do vyúčtování nebo vyžádání na základě prosté žádosti platební agentury;

iii)

zálohy jsou vyúčtovány ve stanovených lhůtách a ty, jejichž vyúčtování se opozdilo, jsou bezodkladně identifikovány a záruky jsou bezodkladně vyžádány.

F)   Postupy týkající se dluhů

Všechna kritéria uvedená v písmenech A) až E) platí obdobně i pro dávky, propadlé záruky, navrácené platby, účelově vázané příjmy atd., které je platební agentura povinna vybrat jménem EZZF a EZFRV.

Platební agentura zavede systém pro uznávání všech dlužných částek a zaznamenávání všech dluhů do knihy jednotlivých dlužníků až do jejich splacení. Kniha dlužníků je pravidelně kontrolována a jsou přijaty kroky za účelem výběru dluhů po lhůtě splatnosti.

G)   Auditní stopa

Informace týkající se písemných dokladů o schválení, zaúčtování a úhradě nároků, podávání zpráv o výkonnosti a nakládání se zálohami, jistinami a dluhy jsou v platební agentuře k dispozici, aby byla neustále zajištěna dostatečně podrobná auditní stopa.

3.   INFORMACE A KOMUNIKACE

A)   Komunikace

Platební agentura přijme všechna opatření nutná k zajištění toho, aby byla každá změna předpisů Unie, a zejména příslušných sazeb podpory, zaznamenána a pokyny, databáze a kontrolní seznamy včas aktualizovány.

B)   Bezpečnost informačních systémů

Bezpečnost informačních systémů se osvědčuje v souladu s dokumentem Mezinárodní organizace pro normalizaci 27001: Systémy managementu bezpečnosti informací – Požadavky (ISO).

Pokud to povolí Komise, mohou členské státy osvědčit bezpečnost informačních systémů v souladu s jinými uznávanými normami, pokud tyto normy zajišťují úroveň bezpečnosti, která odpovídá přinejmenším úrovni stanovené v ISO 27001.

První a druhý pododstavec se nevztahují na platební agentury odpovědné za řízení a kontrolu ročních výdajů nepřesahujících 400 milionů EUR, pokud dotyčný členský stát informoval Komisi o svém rozhodnutí použít místo toho jednu z následujících norem:

International Standards Organisation 27002: Code of practice for Information Security controls (ISO),

Bundesamt für Sicherheit in der Informationstechnik: IT-Grundschutzhandbuch/IT Baseline Protection Manual (BSI),

Information Systems Audit and Control Association: Control objectives for Information and related Technology (COBIT).

4.   MONITOROVÁNÍ

A)   Průběžné monitorování prostřednictvím činností vnitřní kontroly

Činnosti vnitřní kontroly obsáhnou alespoň následující oblasti:

i)

monitorování technických služeb a pověřených subjektů odpovědných za provádění kontrol a dalších funkcí za účelem zajištění náležitého provádění předpisů, pokynů a postupů;

ii)

iniciování systémových změn za účelem zlepšení kontrolních systémů obecně;

iii)

přezkum nároků a žádostí předložených platební agentuře, jakož i jiných informací, u nichž existuje podezření na nesrovnalosti;

iv)

postupy monitorování s cílem předcházet podvodům a nesrovnalostem a odhalovat je se zvláštním ohledem na oblasti výdajů na SZP, které spadají do oblasti působnosti platební agentury a jsou vystaveny značnému riziku podvodu nebo jiných závažných nesrovnalostí.

Průběžné monitorování je součástí běžných, opakujících se provozních činností platební agentury. Každodenní provozní a kontrolní činnosti agentury jsou průběžně monitorovány na všech úrovních s cílem zajistit dostatečně podrobnou auditní stopu.

B)   Nezávislé hodnocení prostřednictvím interního auditu

Platební agentura přijme postupy, které jsou v souladu s následujícími pravidly:

i)

Útvar interního auditu je nezávislý na ostatních odděleních platební agentury a podléhá přímo řediteli platební agentury.

ii)

Útvar interního auditu ověřuje, že postupy přijaté agenturou jsou dostačující k zajištění souladu s předpisy Unie a že účetnictví je přesné, úplné a včasné. Ověřování se může omezit na vybraná opatření a vzorky transakcí, pokud plán auditu zajišťuje, že během období nejdéle pěti let jsou auditu podrobeny všechny důležité oblasti včetně útvarů odpovědných za schvalování.

iii)

Činnost interního auditu je prováděna v souladu s mezinárodně uznávanými standardy, zaznamenávána do pracovních dokumentů a jejím výsledkem jsou zprávy a doporučení určená nejvyššímu vedení agentury.


PŘÍLOHA II

Akreditační kritéria pro koordinační subjekty podle čl. 2 odst. 3, pokud jde o vypracování výroční zprávy o výkonnosti

1.   INFORMACE A KOMUNIKACE

A)   Komunikace

Koordinační subjekt přijme všechna opatření nutná k zajištění toho, aby byla každá změna předpisů Unie zaznamenána a pokyny a databáze včas aktualizovány.

B)   Bezpečnost informačních systémů

Bezpečnost informačních systémů se osvědčuje v souladu s dokumentem Mezinárodní organizace pro normalizaci 27001: Systémy managementu bezpečnosti informací – Požadavky (ISO).

Pokud to povolí Komise, mohou členské státy osvědčit bezpečnost informačních systémů v souladu s jinými uznávanými normami, pokud tyto normy zajišťují úroveň bezpečnosti, která odpovídá přinejmenším úrovni stanovené v ISO 27001. Pokud platební agentura jedná jako koordinační subjekt, je tato podmínka splněna její certifikací.


PŘÍLOHA III

Povinnosti platebních agentur podle čl. 3 odst. 1

I.   POVINNOSTI PLATEBNÍCH AGENTUR

A.   Kontroly

1.   Četnost a reprezentativnost

Každé skladovací místo je v souladu s ustanoveními uvedenými v části II nejméně jednou ročně podrobeno kontrole, která se týká zejména:

a)

postupu při sběru informací o veřejném skladování;

b)

shody účetních údajů vedených na místě skladovatelem s údaji, které byly předány platební agentuře;

c)

fyzická přítomnost se stanoví dostatečně reprezentativní fyzickou inspekcí týkající se minimálně procentního podílu uvedeného v části II, jež umožňuje dospět k závěru, že v zásobách se skutečně vyskytuje veškeré množství zapsané ve skladovém účetnictví;

d)

kontroly jakosti se provádějí zrakem, čichem a/nebo organolepticky a v případě pochybnosti důkladnými rozbory.

2.   Doplňkové kontroly

V případě nesrovnalosti zjištěné při fyzické inspekci je zapotřebí provést stejnou metodou kontrolu doplňkového procentního podílu množství skladovaných v rámci intervence. Je-li zapotřebí, může při kontrole dojít i na převážení veškerých skladovaných produktů kontrolované šarže nebo skladu.

B.   Protokoly o kontrolách

1.

Interní kontrolní orgán platební agentury nebo orgán, který agentura pověřila, vypracuje protokol o každé provedené kontrole či fyzické inspekci.

2.

Protokol obsahuje minimálně tyto údaje:

a)

označení skladovatele, adresu navštíveného skladu a popis kontrolovaných šarží;

b)

datum a čas začátku a konce kontroly;

c)

místo, kde byla kontrola provedena, jakož i popis podmínek skladování, balení a přístupnosti;

d)

úplnou totožnost osob provádějících kontrolu, jejich služební zařazení a jejich pověření;

e)

provedená kontrolní opatření a použité způsoby měření objemu, jako jsou metody měření, provedené výpočty a získané průběžné a konečné výsledky a závěry, které z nich byly vyvozeny;

f)

u každé šarže nebo jakosti skladované ve skladu množství uváděné v účetnictví platební agentury, množství uváděné v účetnictví skladu a případné rozdíly zjištěné mezi těmito účetními záznamy;

g)

u každé fyzicky kontrolované šarže nebo jakosti údaje uvedené v písmenu f) a množství ověřené na místě a případné nesrovnalosti, číslo šarže nebo jakosti, palety, krabice, sila, nádrže nebo jiné příslušné nádoby a hmotnost (popřípadě čistou i hrubou hmotnost) nebo objem;

h)

prohlášení skladovatele v případě rozdílů nebo nesrovnalostí;

i)

místo, datum a podpis osoby, která sepsala protokol, a skladovatele nebo zástupce;

j)

provedení rozšířené kontroly v případě nesrovnalostí s upřesněním procentního podílu skladovaných množství, u něhož byla rozšířená kontrola provedena, zjištěných rozdílů a podaných vysvětlení.

3.

Protokoly jsou neprodleně zaslány vedoucímu útvaru odpovědnému za vedení účetnictví platební agentury.

Ihned po přijetí protokolu se účetnictví platební agentury opraví s ohledem na zjištěné rozdíly a nesrovnalosti.

4.

Protokoly jsou k dispozici zaměstnancům Komise a osobám pověřeným Komisí.

5.

Platební agentura vyhotoví souhrnný dokument, který uvádí:

a)

provedené kontroly s jasným vyznačením těch, které byly fyzickými inspekcemi (inventarizacemi);

b)

kontrolovaná množství;

c)

zjištěné nesrovnalosti ve vztahu k měsíčním a ročním výkazům a jejich důvody.

Kontrolovaná množství a zjištěné nesrovnalosti jsou u každého příslušného produktu vyjádřeny hmotností nebo objemem a v procentech z celkového skladovaného množství.

Tento souhrnný dokument uvádí odděleně kontroly provedené pro ověření jakosti skladovaných produktů. Komisi se předá současně s ročním výkazem výdajů uvedeným v čl. 9 odst. 3 prvním pododstavcem písm. a) nařízení (EU) 2021/2116.

II.   POSTUP FYZICKÉ INSPEKCE V JEDNOTLIVÝCH SEKTORECH SZP PŘI KONTROLÁCH STANOVENÝCH V ČÁSTI I

A.   Máslo

1.

Vzorek šarží ke kontrole musí odpovídat alespoň 5 % celkového množství skladovaného v rámci veřejné intervence. Výběr se připravuje před návštěvou skladu na základě účetních údajů platební agentury, ale skladovateli se neoznamuje.

2.

Přítomnost vybraných šarží a jejich složení se ověří na místě prostřednictvím:

a)

identifikace kontrolních čísel šarží a krabic na základě záznamů o nákupu nebo uskladnění;

b)

zvážení palet (každé desáté) a krabic (jedné z každé palety);

c)

vizuální kontroly obsahu krabice (jedné z každých pěti palet);

d)

kontroly stavu balení.

3.

Popis fyzicky zkontrolovaných šarží a zjištěných nedostatků se zaznamená do protokolu o kontrole.

B.   Sušené odstředěné mléko

1.

Vzorek šarží určených ke kontrole musí odpovídat alespoň 5 % celkového množství skladovaného v rámci veřejné intervence. Výběr se připravuje před návštěvou skladu na základě účetních údajů platební agentury, ale skladovateli se neoznamuje.

2.

Přítomnost vybraných šarží a jejich složení se ověří na místě prostřednictvím:

a)

identifikace kontrolních čísel šarží a pytlů na základě záznamů o nákupu nebo uskladnění;

b)

zvážení palet (každé desáté) a pytlů (každého desátého);

c)

vizuální kontroly obsahu pytle (jednoho z každých pěti palet);

d)

kontroly stavu balení.

3.

Popis fyzicky zkontrolovaných šarží a zjištěných nedostatků se zaznamená do protokolu o kontrole.

C.   Obiloviny a rýže

1.   Postup fyzické inspekce

Inspekce se provádí takto:

a)

Výběr zásobníků nebo skladovacích komor určených ke kontrole musí odpovídat alespoň 5 % celkového množství obilovin nebo rýže skladovaných v rámci veřejné intervence.

Výběr se připravuje na základě účetních údajů platební agentury, ale skladovateli se neoznamuje.

b)

Fyzická inspekce:

i)

ověření přítomnosti obilovin nebo rýže ve vybraných zásobnících nebo skladovacích komorách;

ii)

identifikace obilovin nebo rýže;

iii)

kontrola skladovacích podmínek a ověření jakosti skladovaných produktů v souladu s podmínkami uvedenými v nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1238 (1);

iv)

porovnání místa skladování a totožnosti obilovin nebo rýže s údaji z účetnictví skladu;

v)

zhodnocení skladovaných množství metodou předem schválenou platební agenturou, jejíž popis je uložen v sídle agentury.

2.   Postup při zjištění nesrovnalostí

Při ověřování objemu produktů je povolena určitá odchylka.

Pravidla stanovená v příloze IV oddíle II se tedy uplatňují v případě, že se hmotnost skladovaných produktů zjištěná při fyzické inspekci liší od účetní hmotnosti u obilovin a u rýže o 5 % nebo více, pokud se jedná o skladování v silu nebo v halovém skladu.

V případě skladování obilovin nebo rýže ve skladu je možné zohlednit množství zvážená při uskladnění namísto množství zjištěného zhodnocením objemu, pokud takové zhodnocení není dostatečně přesné a rozdíl mezi těmito dvěma hodnotami není nadměrný.

Platební agentura využije této možnosti na svoji odpovědnost, pokud to odůvodňují okolnosti, které se posuzují případ od případu. Uvede to v protokolu o kontrole podle tohoto orientačního vzoru:

OBILOVINY – KONTROLA ZÁSOB

Produkt:

Skladovatel: Sklad, silo:

Číslo buňky:

Datum:

Šarže

Množství uvedené v účetnictví

a)   Zásoby v silu

Komora č.

Objem uvedený ve specifikaci v m3 (A)

Zjištěný volný objem v m3 (B)

Objem skladovaných obilovin v m3 (A–B)

Zjištěná objemová hmotnost kg/hl = 100

Hmotnost obilovin nebo rýže

 

 

 

 

 

 

Celkem (a): …

b)   Zásoby v halovém skladu

 

Komora č.

Komora č.

Komora č.

Úložná plocha …

Výška …

m2

m2

m2

m3

m3

m3

 

… m

 

… m

 

… m

 

Opravy …

… m3

… m3

… m3

Objem …

… m3

… m3

… m3

Objemová hmotnost: …

… kg/hl

… kg/hl

… kg/hl

Celková hmotnost

… tun

… tun

… tun

Celkem (b): …

Celková hmotnost ve skladu: …

Rozdíl v porovnání s účetní hmotností: …

V %: …

…, [datum]

… (razítko a podpis)

Inspektor platební agentury:

D.   Hovězí a telecí maso

1.

Vzorek šarží ke kontrole musí odpovídat alespoň 5 % celkového množství skladovaného v rámci veřejné intervence. Výběr se připravuje před návštěvou skladu na základě účetních údajů platební agentury, ale skladovateli se neoznamuje.

2.

Ověření na místě přítomnosti vybraných partií a složení partií. Toto ověření zahrnuje:

a)

u jatečně upravených těl:

i)

identifikaci partií a ověření počtu kusů;

ii)

ověření hmotnosti 20 % kusů podle druhu masa a/nebo jakosti;

iii)

zrakové ověření stavu balení;

b)

u vykostěného masa:

i)

identifikaci šarží a palet a ověření počtu krabic;

ii)

kontroly hmotnosti 10 % palet nebo kontejnerů;

iii)

kontroly hmotnosti 10 % krabic z každé zvážené palety;

iv)

vizuální kontroly obsahu těchto krabic a stavu balení v každé krabici.

Palety se vybírají s ohledem na různé druhy skladovaných kusů masa.

3.

Popis fyzicky zkontrolovaných šarží a zjištěných nedostatků se zaznamená do protokolu o kontrole.


(1)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2016/1238 ze dne 18. května 2016, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013, pokud jde o veřejnou intervenci a podporu soukromého skladování (Úř. věst. L 206, 30.7.2016, s. 15).


PŘÍLOHA IV

Povinnosti a obecné zásady odpovědnosti skladovatelů, jež musí být zahrnuty do smlouvy o skladování mezi platební agenturou a skladovatelem podle čl. 3 odst. 2

I.   OBECNÉ POVINNOSTI SKLADOVATELŮ

Skladovatel je odpovědný za správné uchovávání produktů, jež jsou předmětem intervenčních opatření Unie. Za nesprávné uchovávání produktů nese finanční důsledky.

Pro každé místo skladování bude uchovávat plán skladu, jakož i doklad o rozměrech každého sila nebo skladovací komory.

Obiloviny nebo rýže musí být skladovány tak, aby bylo možné ověřit jejich objem.

II.   JAKOST PRODUKTŮ

V případě zhoršení jakosti skladovaných intervenčních produktů způsobeného špatnými nebo nevhodnými skladovacími podmínkami se ztráty připisují na vrub skladovatele a v účetnictví veřejného skladování se zaúčtují jako ztráta vyplývající z poškození produktu v důsledku skladovacích podmínek.

III.   CHYBĚJÍCÍ MNOŽSTVÍ

1.

Skladovatel je odpovědný za veškeré nesrovnalosti mezi množstvími na skladě a údaji uvedenými ve výkazech zásob zaslaných platební agentuře.

2.

Překročí-li chybějící množství úroveň stanovenou platnou přípustnou odchylkou (odchylkami) v souladu s ustanoveními uvedenými v článku 4, v příloze III části II oddíle C bodě 2 a v příloze V nebo v právních předpisech z jednotlivých odvětví zemědělství, jsou tato množství v plném rozsahu účtována skladovateli jako neidentifikovatelná ztráta. Pokud skladovatel chybějící množství zpochybňuje, může požádat o převážení nebo přeměření produktu s tím, že náklady na tuto činnost ponese sám, pokud se neprokáže, že nahlášená množství jsou ve skutečnosti na místě nebo že rozdíl nepřekračuje platnou přípustnou odchylku (odchylky); v takovém případě uhradí náklady na převážení nebo přeměření produktu platební agentura.

Použitím přípustných odchylek stanovených v příloze III části II oddíle C bodě 2 nejsou dotčeny ostatní přípustné odchylky uvedené v prvním pododstavci tohoto bodu.

IV.   PODPŮRNÉ DOKUMENTY A MĚSÍČNÍ A ROČNÍ VÝKAZY

1.   Podpůrné dokumenty a měsíční výkazy

a)

Skladovatel musí vlastnit dokumenty týkající se uskladnění, skladování a vyskladnění produktů, které slouží jako základ pro sestavení ročního výkazu výdajů a které obsahují minimálně tyto údaje:

i)

místo skladování (s případnou identifikací zásobníku nebo nádrže);

ii)

množství převedené z předchozího měsíce;

iii)

uskladnění a vyskladnění podle jednotlivých šarží;

iv)

zásoby na konci období.

Tyto dokumenty musí kdykoli umožnit přesnou identifikaci skladovaných množství a zohledňovat nákupy a prodeje, které byly uzavřeny, ale u nichž se ještě neuskutečnilo uskladnění nebo vyskladnění.

b)

Dokumenty týkající se uskladnění, skladování a vyskladnění produktů skladovatel nejméně jednou za měsíc zašle platební agentuře jako podklad souhrnného měsíčního výkazu zásob. Platební agentura musí tyto dokumenty obdržet do desátého dne měsíce následujícího po měsíci, jehož se týkají.

c)

Vzor souhrnného měsíčního výkazu zásob (orientační vzor) je stanoven níže. Platební agentury jej elektronickou cestou zpřístupní skladovatelům.

Měsíční výkaz zásob

Produkty:

Skladovatel:

Sklad: Č.:

Adresa:

Měsíc:

Šarže

Popis

Množství (kg, tuny, krabice, kusy atd.)

Datum

Poznámky

Položka

Vyskladnění

 

Převedené množství

 

 

 

 

 

Množství k převedení

 

 

 

(razítko a podpis)

Místo a datum:

Jméno:

2.   Roční výkaz

a)

Skladovatel na základě měsíčních výkazů popsaných v bodě 1 vyhotoví roční výkaz zásob. Platební agentuře jej zašle nejpozději 15. října následujícího po uzávěrce účetního období.

b)

Roční výkaz zásob obsahuje přehled skladovaných množství v členění podle produktů a místa skladování, přičemž u každého produktu se uvedou množství na skladě, čísla šarží (kromě obilovin), rok jejich uskladnění a vysvětlení případných zjištěných nesrovnalostí.

c)

Vzor souhrnného ročního výkazu zásob (orientační vzor) je stanoven níže.

Platební agentury jej elektronickou cestou zpřístupní skladovatelům.

Roční výkaz zásob

Produkty:

Skladovatel:

Sklad: Č.:

Adresa:

Rok:

Šarže

Popis

Zaúčtované množství a/nebo hmotnost

Poznámky

 

 

 

 

(razítko a podpis)

Místo a datum:

Jméno:

V.   ELEKTRONICKÉ SKLADOVÉ ÚČETNICTVÍ A DOSTUPNOST INFORMACÍ

Smlouva o veřejném skladování uzavřená mezi platební agenturou a skladovatelem obsahuje ustanovení zaručující dodržování právních předpisů Unie.

Obsahuje tyto prvky:

a)

vedení elektronického skladového účetnictví intervenčních zásob;

b)

přímou a okamžitou dostupnost průběžné inventarizace;

c)

dostupnost veškerých dokumentů týkajících se uskladnění, skladování a vyskladnění produktů ze skladu a rovněž účetních dokumentů a protokolů vyhotovených v souladu s tímto nařízením, které skladovatel vlastní, a to v libovolném okamžiku;

d)

nepřetržitý přístup k těmto dokumentům pro pracovníky platební agentury a Komise a rovněž pro každou jimi patřičně pověřenou osobu.

VI.   FORMA A OBSAH DOKUMENTŮ ZASÍLANÝCH PLATEBNÍ AGENTUŘE

Forma a obsah dokumentů uvedených v oddíle IV se stanovuje v souladu s článkem 92 nařízení (EU) 2021/2116.

VII.   UCHOVÁVÁNÍ DOKUMENTŮ

Podpůrné dokumenty týkající se všech operací veřejného skladování skladovatel uchovává po celou dobu, kterou vyžadují pravidla přijatá v souvislosti s postupy pro účetní závěrku na základě článku 92 nařízení (EU) 2021/2116, aniž jsou dotčeny platné vnitrostátní předpisy.


PŘÍLOHA V

Přípustné odchylky podle čl. 4 odst. 2

1.

Pokud jde o množstevní ztráty vyplývající z běžných skladovacích operací vykonávaných podle pravidel, použijí se pro každý zemědělský produkt, který je předmětem opatření veřejného skladování, tyto přípustné odchylky:

a)

obiloviny 0,2 %;

b)

neloupaná rýže, kukuřice 0,4 %;

c)

sušené odstředěné mléko 0,0 %;

d)

máslo 0,0 %;

e)

hovězí a telecí maso 0,6 %.

2.

Procento přípustných ztrát při vykosťování hovězího masa je stanoveno na 32. Tato hodnota se vztahuje na veškerá množství vykostěná v průběhu účetního období.

3.

Přípustné odchylky uvedené v bodě 1 jsou stanoveny v procentech skutečné hmotnosti uskladněných a převzatých množství bez obalu v průběhu příslušného účetního období navýšených o množství zásob na začátku tohoto období.

Tyto přípustné odchylky se použijí při fyzických kontrolách zásob. Pro každý produkt se vypočítávají na základě veškerého množství skladovaného platební agenturou.

Skutečná hmotnost při uskladnění a vyskladnění se vypočítá tak, že se od zjištěné hmotnosti odečte standardní hmotnost obalu, která je uvedena v podmínkách pro uskladnění, a pokud tyto podmínky nebyly stanoveny, odečte se průměrná hmotnost obalů používaná platební agenturou.

4.

Přípustná odchylka se nevztahuje na ztrátu v počtu balení nebo v počtu evidovaných kusů.

5.

Do výpočtu přípustných odchylek uvedených v bodech 1 a 2 se nezapočítávají množství chybějící v důsledku krádeže nebo jiné ztráty vyplývající ze zjistitelných příčin.


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU