(EU) 2022/2481Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2481 ze dne 14. prosince 2022, kterým se zavádí politický program Digitální dekáda 2030 (Text s významem pro EHP)

Publikováno: Úř. věst. L 323, 19.12.2022, s. 4-26 Druh předpisu: Rozhodnutí
Přijato: 14. prosince 2022 Autor předpisu: Evropský parlament; Rada Evropské unie
Platnost od: 8. ledna 2023 Nabývá účinnosti: 8. ledna 2023
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



19.12.2022   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 323/4


ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2022/2481

ze dne 14. prosince 2022,

kterým se zavádí politický program Digitální dekáda 2030

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 173 odst. 3 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

po konzultaci s Výborem regionů,

v souladu s řádným legislativním postupem (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Komise ve svém sdělení ze dne 9. března 2021 nazvaném „Digitální kompas 2030: Evropské pojetí digitální dekády“ (dále jen „sdělení o digitálním kompasu“) stanovila svou vizi do roku 2030, totiž pomocí digitální transformace posílit postavení občanů a podniků (dále jen „digitální dekáda“). Digitální transformace hospodářství a společnosti v pojetí Unie by měla zahrnovat digitální suverenitu otevřeným způsobem, respektování základních práv, právního státu a demokracie, inkluzivnost, přístupnost, rovnost, udržitelnost, odolnost, bezpečnost, zlepšování kvality života, dostupnost služeb a respektování práv a tužeb občanů. Měla by přispívat k tomu, aby hospodářství a společnost v Unii byly dynamické a spravedlivé a aby účinně využívaly zdroje.

(2)

Digitální transformace není možná bez silné podpory vědy, výzkumu, vývoje a vědecké obce, jež jsou hnacími silami technologické a digitální revoluce. Jelikož úroveň digitalizace hospodářství nebo společnosti zásadním způsobem podporuje hospodářskou a společenskou odolnost a představuje faktor jejich globálního vlivu, je navíc třeba, aby mezinárodní činnost Unie strukturovala širokou škálu stávající spolupráce v souladu s pilíři digitální dekády. Potřebu této strukturace zohledňuje i společné sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 1. prosince 2021 nazvané „Global Gateway“, jímž má Unie v úmyslu přispět ke zmírňování globálního nedostatku investic, a to na základě demokratického přístupu založeného na hodnotách a podporujícího vysoké standardy a transparentní partnerství za účelem uspokojení potřeb globálního rozvoje infrastruktury.

(3)

Členové Evropské rady v prohlášení ze dne 25. března 2021 označili sdělení o digitálním kompasu za jeden z kroků vytyčujících digitální rozvoj Unie v nadcházejícím desetiletí a potvrdili vizi, která je v něm stanovena, včetně myšlenky politického programu s účinným rámcem pro správu a řízení, jenž by usnadnil provádění projektů pro více zemí, které jsou nezbytné pro digitální transformaci Unie v rozhodujících oblastech. Vyzvali rovněž Komisi, aby rozšířila soubor politických nástrojů Unie pro digitální transformaci na unijní i vnitrostátní úrovni a aby k usnadnění digitální transformace využila všechny dostupné nástroje průmyslové a obchodní politiky, politiky hospodářské soutěže a politiky v oblasti dovedností a vzdělávání, výzkumu a inovací, jakož i nástroje dlouhodobého financování.

(4)

Evropské prohlášení o digitálních právech a zásadách pro digitální dekádu (dále jen „evropské prohlášení“) učiní středobodem digitální transformace občany, jeho cílem je prosazovat zásady digitální transformace v souladu se sdílenými evropskými hodnotami a právem a má přispět k dosažení obecných cílů tohoto rozhodnutí. Za tímto účelem by Komise a členské státy měly při spolupráci na dosahování obecných cílů stanovených v tomto rozhodnutí zohledňovat digitální zásady a práva stanovené v evropském prohlášení.

(5)

Jak je popsáno ve sdělení Komise ze dne 5. května 2021 nazvaném „Aktualizace nové průmyslové strategie 2020: budování silnějšího jednotného trhu pro oživení Evropy“, je nezbytné, aby Unie určila kritické technologické systémy a strategická odvětví, aby bylo možné řešit strategické slabiny a vysoce rizikové závislosti, které by mohly vést k nedostatkům v zásobování nebo kybernetickým bezpečnostním rizikům, a aby podpořila digitální transformaci. V této souvislosti je zvláště důležité, aby členské státy spojily síly a podpořily úsilí průmyslu o řešení těchto závislostí a o rozvoj strategických potřeb v oblasti kapacit. Tento přístup je rovněž reakcí na analýzu Komise obsaženou v jejím sdělení ze dne 8. září 2021 nazvaném „Zpráva o strategickém výhledu z roku 2021 – Schopnost a svoboda EU jednat“. V rámci Nástroje pro oživení a odolnost, zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 (3), a přípravy národních plánů pro oživení a odolnost vyzvala Komise členské státy, aby koordinovaly své úsilí mimo jiné s cílem vytvořit projekty pro více zemí v digitální oblasti.

Zkušenosti ukázaly, že za účelem vytvoření projektů pro více zemí je třeba, aby koordinační úsilí členských států podpořila Komise a aby Unie měla mechanismy provádění, které usnadní společné investice. Souběžně s jinými iniciativami Komise, jako je Observatoř EU pro kritické technologie, uvedená ve sdělení Komise ze dne 22. února 2021 nazvaném „Akční plán pro synergie mezi civilním, obranným a kosmickým průmyslem“, by měla být zavedena struktura správy a řízení pro provádění digitálního kompasu, která by měla pomoci identifikovat stávající a možné budoucí strategické závislosti Unie v digitální oblasti a přispívat k posilování její digitální suverenity otevřeným způsobem.

(6)

Ve sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 nazvaném „Zelená dohoda pro Evropu“ Komise zdůraznila, že by Unie měla využít potenciál digitální transformace, která je jedním z klíčových faktorů pro dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu. Unie by měla nezbytnou digitální transformaci podporovat a investovat do ní, protože digitální technologie a nové metody a postupy jsou rozhodujícími faktory umožňujícími dosažení cílů udržitelnosti stanovených v Zelené dohodě pro Evropu, Pařížské dohody přijaté v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (4) a cílů udržitelného rozvoje OSN v mnoha různých odvětvích. Digitální technologie, jako jsou umělá inteligence, sítě 5G, 6G, blockchain, cloud computing a edge computing a internet věcí, by měly urychlit a maximalizovat dopad politik pro zvládání změny klimatu a ochranu životního prostředí, a to i prostřednictvím udržitelných životních cyklů. Spolu s družicovou navigací a určováním polohy přináší digitalizace rovněž nové příležitosti pro dálkové monitorování znečištění ovzduší a vody a pro monitorování a optimalizaci využívání energie a přírodních zdrojů. Unie potřebuje digitální odvětví, které bude klást důraz na udržitelnost, a to i v svém dodavatelském řetězci, které bude předcházet nadměrné závislosti na kritických surovinách, které zajistí, aby se digitální infrastruktury a technologie staly prokazatelně udržitelnějšími, obnovitelnějšími a energeticky účinnějšími a účinněji využívaly zdroje, a které bude přispívat k udržitelnému oběhovému a klimaticky neutrálnímu hospodářství a společnosti v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu.

(7)

Politiky digitální infrastruktury a investice do ní by se měly zaměřit na zajištění konektivity, která by byla v Unii dostupná všem a všude, s dostupným přístupem k internetu, aby byla překlenuta digitální propast napříč Unií, se zvláštním důrazem na rozdíly mezi různými zeměpisnými oblastmi.

(8)

Opatření, se kterými počítá sdělení o digitálním kompasu, by měla být prováděna s cílem zintenzivnit opatření stanovená ve strategii pro formování digitální budoucnosti Evropy, představené ve sdělení Komise ze dne 19. února 2020 nazvaném „Formování digitální budoucnosti Evropy“, a v návaznosti na stávající nástroje Unie, jako jsou programy v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti, zřízených nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1058 (5), a Nástroje pro technickou podporu, zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/240 (6), na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 (7), (EU) 2021/690 (8), (EU) 2021/694 (9), (EU) 2021/695 (10) a (EU) 2021/1153 (11) a na finanční prostředky přidělené na digitální transformaci podle nařízení (EU) 2021/241. Tímto rozhodnutím by měl být zřízen politický program Digitální dekáda 2030 s cílem dosáhnout úspěšné digitální transformace hospodářství a společnosti Unie, urychlit ji a zformovat.

(9)

Evropský pilíř sociálních práv, vyhlášený Evropským parlamentem, Radou a Komisí na neformálním zasedání hlav států a předsedů vlád dne 17. listopadu 2017 ve švédském Göteborgu, vyžaduje právo na přístup ke kvalitním základním službám, včetně digitálních komunikací, jakož i právo na kvalitní a inkluzivní vzdělávání, odbornou přípravu a celoživotní učení.

(10)

Za účelem sledování trajektorie Unie, pokud jde o tempo digitální transformace, by měly být na úrovni Unie stanoveny digitální cíle. Ty by měly být spojeny s konkrétními oblastmi, ve kterých se očekává společné dosažení pokroku v Unii. Uvedené digitální cíle vycházejí ze čtyř hlavních oblastí, které byly identifikovány ve sdělení o digitálním kompasu a označeny za oblasti zásadního významu pro digitální transformaci Unie: digitální dovednosti, digitální infrastruktury, digitalizace podniků a digitalizace veřejných služeb.

(11)

Tímto rozhodnutím nejsou dotčeny články 165 a 166 Smlouvy o fungování Evropské unie.

(12)

Pro rychlejší přizpůsobení průmyslu Unie strukturálním změnám jsou zapotřebí základní a pokročilé digitální dovednosti, jakož i další dovednosti, včetně dovedností v oblasti vědy, techniky, inženýrství a matematiky (STEM). Záměrem je, aby digitálně zdatní a kompetentní občané, včetně občanů se zdravotním postižením, mohli využívat příležitostí, jež nabízí digitální dekáda. Za účelem dosažení tohoto cíle by měl být kladen důraz na vzdělávání s cílem zajistit, aby vzdělávací obec, a zejména učitelé, byla náležitě vyškolena, kvalifikována a vybavena k účinnému využívání technologií v rámci svých vyučovacích metod a schopna vyučovat digitální technologie s cílem zaručit, aby studenti byli v krátkodobém i dlouhodobém výhledu lépe vybaveni pro vstup na trh práce. Digitální vzdělávání a odborná příprava by měly rovněž zvýšit atraktivitu Unie pro vysoce kvalifikované odborníky, kteří získali pokročilé digitální dovednosti, a jejich dostupnost na trhu práce Unie.

Index digitální ekonomiky a společnosti (dále jen „index DESI“), který Komise zveřejnila v roce 2021, uvádí, že už před pandemií onemocnění COVID-19 měly podniky v Unii, zejména malé a střední, potíže s nalezením dostatečného počtu odborníků v oblasti informačních a komunikačních technologií. Digitální odborná příprava a vzdělávání by tudíž měly podporovat všechny činnosti vedoucí k zajištění toho, aby byli pracovníci vybaveni dovednostmi, které jsou potřebné v současnosti a budou potřebné v budoucnosti, a zároveň podporovat mobilizaci a motivaci všech relevantních zúčastněných stran za účelem dosažení co největšího účinku investic do zlepšování stávajících dovedností (prohlubování dovedností) a osvojování si nových dovedností (rekvalifikace), jakož i do celoživotního učení ekonomicky aktivního obyvatelstva, za účelem zajištění plného využití příležitostí, které digitalizace průmyslu a služeb nabízí. Měla by být rovněž podporována neformální digitální odborná příprava poskytovaná zaměstnavateli ve formě učení praxí. Vzdělávání a odborná příprava rovněž přinesou konkrétní profesní pobídky za účelem odstranění rozdílů v příležitostech a v zacházení mezi ženami a muži a zamezení jejich vytváření.

(13)

Udržitelná digitální infrastruktura pro účely konektivity, mikroelektronika a schopnost zpracovávat data velkého objemu jsou rozhodujícími faktory pro využívání přínosů digitalizace, pro další technologický rozvoj a pro vedoucí postavení Unie v digitální oblasti. V souladu se sdělením Komise ze dne 30. června 2021 nazvaným „Dlouhodobá vize pro venkovské oblasti EU – na cestě k posílenému, propojenému, odolnému a prosperujícímu venkovu do roku 2040“ je zapotřebí spolehlivá, rychlá a bezpečná konektivita pro všechny a všude v Unii, včetně venkovských a odlehlých oblastí, jako jsou ostrovy a horské a řídce osídlené regiony, jakož i nejvzdálenějších regionů. Společenské potřeby, pokud jde o sbližování šířky pásma nahrávání a stahování, stále rostou. Do roku 2030 by měly být pro všechny, kdo takovou kapacitu potřebují nebo ji chtějí využívat, dostupné sítě s gigabitovými rychlostmi. Všichni koncoví uživatelé v Unii by měli mít možnost využívat gigabitové služby poskytované sítěmi na pevném místě zavedenými až po koncový bod sítě. Kromě toho by všechny osídlené oblasti měly být pokryty bezdrátovými vysokorychlostními sítěmi nové generace s výkonem odpovídajícím alespoň 5G. Všichni účastníci trhu, kteří budou mít z digitální transformace prospěch, by měli převzít svou společenskou odpovědnost a spravedlivě a přiměřeně přispívat k veřejným statkům, službám a infrastrukturám ku prospěchu všech občanů Unie.

(14)

Technologická neutralita, stanovená ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972 (12), je zásadou, jíž by se za účelem dosažení užitku z prosperity měly řídit unijní a vnitrostátní politiky týkající se infrastruktury pro digitální konektivitu s nejvyšší výkonností, odolností, bezpečností a udržitelností. Se všemi technologiemi a přenosovými systémy, které mohou přispět k dosažení gigabitového připojení, včetně stávajícího a budoucího pokroku v rámci družicových ekosystémů, ekosystémů v oblasti optických vláken a 5G nebo jakéhokoli jiného budoucího ekosystému a Wi-Fi nové generace, by se proto mělo zacházet stejně, vedou-li k rovnocenné výkonnosti sítě.

(15)

Očekává se, že poptávka po polovodičích, které jsou základem většiny klíčových strategických hodnotových řetězců, zejména v nejinovativnějších technologických oborech, bude v budoucnu ještě větší než dnes. Polovodiče mají pro digitální ekonomiku zásadní význam, a proto jsou rovněž rozhodujícími faktory umožňujícími přechod k udržitelnosti, čímž přispívají k dosahování cílů Zelené dohody pro Evropu. Polovodiče s nízkou energetickou stopou rovněž přispívají k tomu, aby Unie dosáhla vůdčího postavení v oblasti udržitelných digitálních technologií. Záměrem je, aby byly posíleny odolnost hodnotového řetězce a výrobní kapacita v oblasti polovodičů (včetně materiálů, vybavení, návrhu, výroby, zpracování a balení), mimo jiné budováním rozsáhlé inovativní infrastruktury v souladu s právem Unie v oblasti environmentální udržitelnosti. Například polovodiče s kapacitou pro použití v rámci kvantových technologií a s nízkou spotřebou jsou rozhodujícími faktory pro dosažení klimatické neutrality vysoce zabezpečených uzlů na okraji sítě, které zaručují přístup k datovým službám s nízkou latencí bez ohledu na to, kde se uživatel nachází.

(16)

Vedle svého působení jakožto rozhodující faktory budou stávající a budoucí technologie zásadní pro nové produkty, nové výrobní procesy a nové obchodní modely založené na spravedlivém a bezpečném sdílení dat v ekonomice založené na datech, při zajištění účinné ochrany soukromí a osobních údajů. Transformace podniků závisí na jejich schopnosti rychle a komplexně zavádět nové digitální technologie, a to i v průmyslových ekosystémech a ekosystémech služeb, které nyní zaostávají. Tato transformace je důležitá zvláště pro malé a střední podniky, které při zavádění digitálních řešení čelí i nadále výzvám.

(17)

Členské státy se vybízejí, aby v rámci své veřejné správy uplatňovaly zásadu „pouze jednou“ a podporovaly opakované používání údajů v souladu s pravidly pro ochranu údajů, tak aby na občany ani podniky nebyla kladena žádná dodatečná zátěž.

(18)

Na digitálních technologiích rovněž zásadním způsobem závisí demokratický život a klíčové veřejné služby. Každý občan a podnik by měl mít možnost digitálně komunikovat s orgány veřejné správy. V indexu DESI by mělo být monitorováno několik parametrů těchto interakcí, včetně zaměření na uživatele a transparentnosti. Klíčové veřejné služby, včetně elektronických zdravotních záznamů, by měly být plně přístupné na dobrovolném základě jako digitální prostředí nejvyšší třídy, které poskytuje snadno použitelné, efektivní, důvěryhodné a personalizované služby a nástroje s vysokými standardy bezpečnosti a ochrany soukromí. Mezi tyto klíčové veřejné služby by měly patřit i ty, které jsou relevantní pro významné životní události fyzických osob, jako jsou ztráta a nalezení zaměstnání, studium, vlastnictví či řízení automobilu nebo zahájení podnikání, a pro právnické osoby v jejich profesním životním cyklu. Při přechodu na digitální nástroje by však měla být zachována dostupnost služeb off-line.

(19)

Digitální technologie by měly přispívat k dosažení širších společenských výstupů, které se neomezují pouze na digitální sféru, ale mají pozitivní dopady na každodenní životy občanů a jejich kvalitu života. Má-li být digitální transformace úspěšná, měla by jít ruku v ruce se zlepšeními, pokud jde o demokracii, řádnou správu věcí veřejných, sociální začleňování a větší efektivitu veřejných služeb.

(20)

Komise by měla digitální cíle a relevantní definice do června 2026 přezkoumat, aby posoudila, zda stále odpovídají vysoké úrovni ambicí digitální transformace. Pokud to bude mít za nezbytné, měla by mít možnost navrhnout změnu digitálních cílů za účelem reakce na technický, hospodářský a společenský vývoj, zejména v oblasti ekonomiky založené na datech, udržitelnosti a kybernetické bezpečnosti.

(21)

Jsou-li vynakládány veřejné prostředky, je zásadní, aby byla pro společnost a podniky získána maximální hodnota. Veřejné financování by proto mělo usilovat o zajištění otevřeného a nediskriminačního přístupu k výstupům financovaných projektů, ledaže je v odůvodněných a přiměřených případech považováno za vhodné postupovat jinak.

(22)

Harmonický, inkluzivní a trvalý pokrok na cestě k digitální transformaci a k dosažení digitálních cílů v Unii vyžaduje komplexní, robustní, spolehlivou, flexibilní a transparentní formu správy a řízení, založenou na úzké spolupráci a koordinaci mezi Evropským parlamentem, Radou, Komisí a členskými státy. Vhodný mechanismus by měl zajistit koordinaci sbližování, výměnu osvědčených postupů a konzistentnost a účinnost politik a opatření na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni a měl by rovněž motivovat k aktivaci vhodných synergií mezi unijními a vnitrostátními finančními prostředky i mezi iniciativami a programy Unie. Za tímto účelem by Komise mohla členským státům poskytnout pokyny a podporu týkající se toho, jak nejlépe využít nejvhodnější druhy synergií. Za tímto účelem je nezbytné stanovit ustanovení týkající se mechanismu monitorování a spolupráce k provádění digitálního kompasu. Tento mechanismus by měl zohledňovat různou situaci v jednotlivých členských státech i v jejich rámci, měl by být přiměřený, zejména pokud jde o administrativní zátěž, a měl by členským státům umožnit, aby při stanovování svých vnitrostátních cílů uplatnily vyšší úroveň ambicí.

(23)

Mechanismus monitorování a spolupráce k provádění digitálního kompasu by měl obsahovat posílený systém monitorování za účelem zjišťování nedostatků ve strategických digitálních kapacitách Unie. Měl by rovněž obsahovat mechanismus podávání zpráv mimo jiné o pokroku při plnění digitálních cílů stanovených v tomto rozhodnutí, jakož i o obecnějším stavu plnění obecných cílů stanovených v tomto rozhodnutí. Měl by stanovit rámec spolupráce mezi Komisí a členskými státy s cílem identifikovat řešení slabin a navrhnout cílená opatření pro zjednání účinné nápravy.

(24)

Součástí zprávy o stavu digitální dekády (dále jen „zpráva o digitální dekádě“) by měl být index DESI, který by měl být používán k monitorování pokroku při dosahování digitálních cílů. Toto monitorování by mělo zahrnovat analýzu ukazatelů měřících pokrok na úrovni členských států, vnitrostátních politik a iniciativ zaměřených na dosažení obecných cílů tohoto rozhodnutí a digitálních cílů v něm stanovených, jakož i horizontální a tematickou analýzu, jejichž pomocí se bude sledovat digitální transformace hospodářství Unie a porovnávat pokrok členských států v této oblasti. Rozměry a ukazatele indexu DESI by měly být sladěny zejména s digitálními cíli, které jsou stanoveny v tomto rozhodnutí. Pro každý digitální cíl by měly být v prováděcích aktech, jež má přijmout Komise, stanoveny klíčové ukazatele výkonnosti. Klíčové ukazatele výkonnosti by měly být aktualizovány, je-li to nezbytné k zajištění pokračujícího účinného monitorování a k zohlednění technologického vývoje. Mechanismus pro sběr údajů v členských státech by měl být ve vhodných případech posílen, aby komplexně vystihoval současný stav pokroku při dosahování digitálních cílů a podával informace o relevantních politikách, programech a iniciativách na vnitrostátní úrovni, a měl by v souladu s unijním a vnitrostátním právem zahrnovat údaje pokud možno rozčleněné podle pohlaví a podle regionů.

Komise by na základě svých přezkumů měla ve vhodných případech po konzultaci s členskými státy vypracovat harmonogram pro budoucí potřeby v oblasti shromažďování údajů. Při stanovování indexu DESI by Komise měla vycházet především z oficiálních statistických údajů získaných v různých průzkumech Unie o informační společnosti podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1700 (13) a (EU) 2019/2152 (14). Ke sběru údajů pro relevantní ukazatele, které nejsou měřeny v průzkumech Unie ani shromažďovány prostřednictvím jiných zpráv, například v rámci strategie ohlášené ve sdělení Komise ze dne 25. června 2008 nazvaném „ „Zelenou malým a středním podnikům.“„Small Business Act“ pro Evropu“, včetně jejího každoročního přezkumu výkonnosti malých a středních podniků, by měla Komise používat zvláštní studie. Definice týkající se digitálních cílů podle tohoto rozhodnutí nepředstavují precedenty pro klíčové ukazatele výkonnosti a v žádném případě nebrání nadcházejícímu měření pokroku při plnění uvedených cílů prostřednictvím těchto ukazatelů.

(25)

Aby byli spolunormotvůrci průběžně informováni o pokroku digitální transformace v Unii, měla by Komise předkládat Evropskému parlamentu a Radě každoroční zprávu o digitální dekádě, obsahující přehled a analýzu digitální transformace Unie a hodnocení dosaženého pokroku při plnění obecných cílů tohoto rozhodnutí a digitálních cílů za období do roku 2030. Zpráva o digitální dekádě, zejména index DESI, by měla být zahrnuta do evropského semestru, včetně aspektů týkajících se Nástroje pro oživení a odolnost, přičemž doporučené politiky, opatření a kroky obsažené v uvedené zprávě by měly doplňovat doporučení pro jednotlivé země.

(26)

Od roku 2019 zahrnuje index DESI srovnávací přehled zapojení žen do digitální oblasti, který na základě dvanácti ukazatelů hodnotí výsledky členských států v oblasti používání internetu, dovedností uživatelů internetu a odborných dovedností a zaměstnanosti. Začlenění srovnávacího přehledu zapojení žen do digitální oblasti do zprávy o digitální dekádě by mělo umožnit monitorování genderových rozdílů v digitálních dovednostech.

(27)

Komise by se ve své zprávě o digitální dekádě měla věnovat zejména tomu, jak účinně byly obecné cíle tohoto rozhodnutí převedeny do politik, opatření nebo kroků, jakož i pokroku při dosahování digitálních cílů s podrobným uvedením stupně pokroku Unie ve vztahu k plánovaným trajektoriím pro každý cíl, o hodnocení úsilí, které je nezbytné pro dosažení každého cíle, včetně jakýchkoli nedostatečných investic do digitálních kapacit a inovací, jakož i zvyšování povědomí o opatřeních potřebných pro zvýšení digitální suverenity otevřeným způsobem. Zpráva by měla rovněž obsahovat hodnocení, jak jsou prováděny relevantní regulační návrhy, a hodnocení kroků podniknutých na úrovni Unie a na úrovni členských států.

(28)

Na základě hodnocení Komise by zpráva měla obsahovat konkrétní doporučované politiky, opatření a kroky. Při doporučování politik, opatření a kroků ve zprávě by Komise měla zohlednit nejnovější dostupná data, přijaté společné závazky, politiky a opatření stanovené členskými státy, jakož i pokrok při provádění doporučených opatření uvedených v dřívějších zprávách a řešených prostřednictvím mechanismu spolupráce. Komise by dále měla vzít v úvahu rozdíly v možnostech jednotlivých členských států přispívat k digitálním cílům a již zavedené politiky, opatření a kroky, které jsou považovány za vhodné pro dosažení těchto cílů, i kdyby se jejich účinky dosud neprojevily v praxi.

(29)

S cílem zajistit, aby bylo dosaženo obecných cílů tohoto rozhodnutí a digitálních cílů v něm stanovených a aby k tomu účinně přispívaly všechny členské státy, by koncepce a provádění mechanismu monitorování a spolupráce měly zajišťovat výměnu informací a osvědčených postupů prostřednictvím konstruktivního a inkluzivního dialogu mezi členskými státy a Komisí. Komise by měla zajistit, aby byl o výsledcích tohoto dialogu náležitě a včas informován Evropský parlament.

(30)

Komise by spolu s členskými státy měla stanovit plánované trajektorie, které umožní Unii dosáhnout digitálních cílů stanovených v tomto rozhodnutí. Členské státy by pak měly tyto plánované trajektorie tam, kde je to možné, převést do podoby vnitrostátních plánovaných trajektorií a měly by ve vhodných případech náležitě zohlednit regionální rozměr. Ve vnitrostátních plánovaných trajektoriích by měly být vzaty v úvahu a zohledněny rozdílné možnosti jednotlivých členských států přispívat k digitálním cílům a jejich rozdílné výchozí pozice. Vnitrostátní plánované trajektorie by měly pomoci při hodnocení pokroku v průběhu času na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni.

(31)

S cílem zajistit, aby spolupráce mezi Komisí a členskými státy byla efektivní a účinná, měly by členské státy předkládat Komisi národní strategické plány pro digitální dekádu na období do roku 2030 (dále jen „národní plány “), v nichž budou pokud možno navrženy vnitrostátní plánované trajektorie měřitelné na vnitrostátní úrovni a popsány všechny plánované, přijaté nebo prováděné nástroje s cílem přispět k dosažení obecných cílů tohoto rozhodnutí a digitálních cílů v něm stanovených na úrovni Unie. Členské státy by měly mít možnost začlenit do svých národních plánů informace o politikách, opatřeních a krocích, které mají být prováděny na regionální úrovni. Národní plány by měly být vypracovány po konzultaci s klíčovými zúčastněnými stranami, jako jsou podnikatelské organizace, včetně zástupců malých a středních podniků, sociální partneři a občanská společnost, včetně starších občanů a mládeže, jakož i s místními a regionálními zástupci, a měly by být klíčovým nástrojem pro koordinaci politik členských států a za účelem zajištění předvídatelnosti z hlediska trhu. Členské státy by měly zohlednit relevantní odvětvové iniciativy na úrovni Unie i na vnitrostátní úrovni a podporovat soudržnost s nimi. Závazek členského státu poskytnout národní plán na přispění k dosažení digitálních cílů na úrovni Unie nebrání tomu, aby tento členský stát navrhoval a prováděl strategie na celostátní nebo regionální úrovni, ani aby se specializoval na určité průmyslové nebo digitální oblasti.

(32)

V průběhu cyklů spolupráce mezi Komisí a členskými státy by členské státy mohly navrhovat úpravy svých národních plánů s cílem zohlednit vývoj digitální transformace na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni a reagovat zejména na politiky, opatření a kroky doporučené Komisí. Za účelem podpory jednotného a srovnatelného přístupu mezi členskými státy a za účelem usnadnění přípravy jejich národních plánů by Komise měla poskytnout pokyny, které podrobněji stanoví klíčové prvky struktury národního plánu, zejména pak společné prvky, které by všechny národní plány měly obsahovat. V pokynech by měl být rovněž stanoven obecný přístup, který by měly členské státy dodržovat při vypracovávání svých vnitrostátních plánovaných trajektorií.

(33)

Mechanismus monitorování a spolupráce mezi Komisí a členskými státy by měl začít posouzením jejich národních plánů a měl by vycházet z údajů poskytnutých a hodnocení provedených ve zprávě o digitální dekádě, jakož i ze zpětné vazby obdržené od relevantních zúčastněných stran, jako jsou podnikatelské organizace, včetně zástupců malých a středních podniků, sociální partneři a občanská společnost, jakož i místní a regionální zástupci.

(34)

Při načasování spolupráce by se měla zohlednit potřeba reagovat na výsledky předchozích cyklů spolupráce, jakož i politiky, opatření, kroky a možné úpravy národních plánů každé dva roky.

(35)

Za účelem pokroku v dosahování digitálních cílů v souladu s plánovanými trajektoriemi by členské státy, které jsou ve zprávě považovány za státy, jež nedosáhly v dané oblasti dostatečného pokroku, měly navrhnout úpravy politik, opatření a kroků, které mají v úmyslu provést na podporu pokroku v této kritické oblasti. Komise a členské státy by dále měly zkoumat, jak politiky, opatření a kroky doporučené ve zprávě z předchozího roku členské státy společně i individuálně řešily. Kterýkoli členský stát by měl mít možnost požádat o zahájení vzájemného hodnocení, aby poskytl jiným členským státům příležitost vyjádřit se k návrhům, které hodlá předložit ve svém národním plánu, zejména pokud jde o jejich vhodnost pro dosažení určitého cíle. Komise by měla usnadnit výměnu zkušeností a osvědčených postupů prostřednictvím vzájemného hodnocení.

(36)

Komise a jeden nebo více členských států, anebo nejméně dva členské státy, by měly mít možnost přijímat společné závazky ohledně koordinovaných akcí, které by chtěly podniknout za účelem dosažení digitálních cílů, zřizovat projekty pro více zemí a dohodnout se na jakýchkoli dalších politikách, opatřeních a krocích na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni k zajištění pokroku při dosahování těchto cílů v souladu s plánovanými trajektoriemi. Společný závazek je iniciativou zaměřenou na spolupráci, zejména s cílem přispět k dosažení obecných cílů tohoto rozhodnutí a digitálních cílů v něm stanovených. Projektů pro více zemí a konsorcií evropské digitální infrastruktury (dále jen „konsorcia EDIC“) by se měly účastnit alespoň tři členské státy.

(37)

Při monitorování dosahování obecných cílů tohoto rozhodnutí a digitálních cílů v něm stanovených mají Komise a členské státy povinnost loajálně spolupracovat v souladu s čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii. Je proto nezbytné, aby členské státy náležitě reagovaly na každou výzvu Komise ke spolupráci, zejména pokud došlo k významné odchylce od vnitrostátní plánované trajektorie některého členského státu nebo pokud taková odchylka nebyla delší dobu řešena.

(38)

Pro dosažení obecných cílů tohoto rozhodnutí a digitálních cílů v něm stanovených je rozhodující účinné provádění doporučených politik, opatření a kroků a národních plánů a jejich úprav. Pro vedení a podporu jednotlivých členských států při určování a provádění vhodných opatření k zajištění pokroku při dosahování jejich vnitrostátních plánovaných trajektorií, zejména v případech, kdy členské státy považují za nezbytné upravit své národní plány na základě politik, opatření nebo kroků doporučených Komisí, je nezbytný strukturovaný dialog s nimi. Komise by měla Evropský parlament a Rada průběžně náležitě informovat, zejména o průběhu a výsledcích strukturovaného dialogu.

(39)

S cílem zajistit transparentnost a účast veřejnosti by měla Komise zapojit všechny zainteresované zúčastněné strany. Za tím účelem by Komise měla úzce spolupracovat se zúčastněnými stranami, včetně občanské společnosti a soukromých a veřejných aktérů, jako jsou veřejnoprávní subjekty v odvětví vzdělávání a odborné přípravy nebo zdraví, a konzultovat s nimi opatření zaměřená na urychlení digitální transformace na úrovni Unie. Při konzultacích se zúčastněnými stranami by Komise měla být co nejinkluzivnější a zapojit subjekty, které podporují účast dívek a žen v digitálních studijních a profesních oborech, s cílem prosazovat při provádění národních plánů členskými státy co nejvyváženější přístup z hlediska genderové rovnosti. Zapojení zúčastněných stran je důležité i na úrovni členských států, zejména v době, kdy přijímají své národní plány a jejich případné úpravy. Na úrovni Unie i na vnitrostátní úrovni by Komise a členské státy měly včas a úměrně dostupným zdrojům zapojit podnikatelské organizace, včetně zástupců malých a středních podniků, sociální partnery a občanskou společnost.

(40)

Projekty pro více zemí by měly umožňovat rozsáhlé intervence v klíčových oblastech nezbytné pro dosažení digitálních cílů stanovených v tomto rozhodnutí, zejména prostřednictvím sdružování zdrojů od Unie a členských států a ve vhodných případech soukromých zdrojů. Je-li to nezbytné pro dosažení digitálních cílů, měly by mít členské státy možnost zapojit třetí země přidružené k přímo řízenému programu Unie, který podporuje digitální transformaci Unie. Projekty pro více zemí by měly být prováděny koordinovaně, v úzké spolupráci mezi Komisí a členskými státy. Komise by měla hrát ústřední úlohu při urychlování provádění projektů pro více zemí prostřednictvím identifikace projektů pro více zemí, které jsou připraveny k provádění, z kategorií projektů orientačně uvedených v příloze tohoto rozhodnutí a v rámci poradenství pro členské státy týkajícího se volby nejvhodnějšího již existujícího prováděcího mechanismu, volby zdrojů financování a jejich kombinace a jiných strategických záležitostí souvisejících s prováděním těchto projektů. Komise by měla ve vhodných případech poskytnout pokyny ohledně zřízení konsorcia EDIC jakožto prováděcího mechanismu. Členské státy, které si to přejí, mohou spolupracovat nebo podnikat koordinované akce i v jiných oblastech, než jsou oblasti uvedené v tomto rozhodnutí.

(41)

Veřejná podpora projektů pro více zemí by měla být používána zejména pro řešení případů selhání trhu nebo nepříznivých investičních situací, a to přiměřeným způsobem, aniž by byly narušovány rovné podmínky či zdvojováno nebo vytěsňováno soukromé financování. Projekty pro více zemí by měly mít jasnou evropskou přidanou hodnotu a měly by být prováděny v souladu s platným právem Unie a vnitrostátním právem, které je s právem Unie v souladu.

(42)

Projekty pro více zemí by měly být schopny přilákat a efektivně kombinovat různé zdroje financování v Unii a členských státech a případně finanční krytí ze třetích zemí přidružených k přímo řízenému programu Unie, který podporuje digitální transformaci Unie, přičemž by mezi nimi měly být pokud možno nalezeny synergie. Zejména by mělo být možné kombinovat finanční prostředky z centrálně řízených programů Unie se zdroji poskytnutými členskými státy, což by mělo za určitých podmínek zahrnovat i příspěvky z Nástroje pro oživení a odolnost, jak je vysvětleno v části 3 pokynů Komise členským státům k jejich národním plánům pro oživení a odolnost, jakož i příspěvky z Evropského fondu pro regionální rozvoj nebo z Fondu soudržnosti. Všude tam, kde k tomu opravňuje povaha daného projektu pro více zemí, by měly být povoleny také příspěvky od jiných subjektů než od Unie a členských států, včetně soukromých příspěvků.

(43)

Komise ve spolupráci s členskými státy a jednající jako koordinátor projektů pro více zemí by měla členským státům pomoci při identifikaci jejich zájmů v rámci projektů pro více zemí, vydávat nezávazné pokyny týkající se výběru optimálních prováděcích mechanismů a poskytovat podporu při provádění, přičemž by měla přispívat k co nejširší účasti. Komise by měla tuto podporu poskytnout, pokud členské státy účastnící se projektu pro více zemí nevznesou námitku. Komise by měla jednat ve spolupráci se zúčastněnými členskými státy.

(44)

Za účelem provádění určitého projektu pro více zemí by Komise měla mít možnost na žádost dotčených členských států a po jejím posouzení zřídit konsorcium EDIC.

(45)

Hostitelský členský stát by měl určit, zda konsorcium EDIC splňuje požadavky, aby mohlo být uznáno jako mezinárodní subjekt uvedený v čl. 143 písm. g) a čl. 151 odst. 1 písm. b) směrnice Rady 2006/112/ES (15) a jako mezinárodní organizace uvedená v čl. 12 odst. 1 písm. b) směrnice Rady 2008/118/ES (16).

(46)

Za účelem zajištění jednotných podmínek pro provádění tohoto rozhodnutí by Komisi měly být svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o klíčové ukazatele výkonnosti a pro zřízení konsorcií EDIC. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (17).

(47)

Toto rozhodnutí se nevztahuje na opatření přijatá členskými státy, která se týkají národní bezpečnosti, veřejné bezpečnosti nebo obrany,

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1

Předmět

1.   Toto rozhodnutí zavádí politický program Digitální dekáda 2030 a stanoví mechanismus monitorování a spolupráce pro tento program, jejichž cílem je:

a)

vytvořit příznivé prostředí pro inovaci a investice vytyčením jasného směru digitální transformace Unie a plnění digitálních cílů na úrovni Unie do roku 2030 na základě měřitelných ukazatelů;

b)

strukturovat a podněcovat spolupráci mezi Evropským parlamentem, Radou, Komisí a členskými státy;

c)

podporovat jednotnost, porovnatelnost, transparentnost a úplnost monitorování a podávání zpráv ze strany Unie.

2.   Toto rozhodnutí stanoví rámec pro projekty pro více zemí.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto rozhodnutí se rozumí:

1)

„indexem digitální ekonomiky a společnosti“ nebo „indexem DESI“ roční soubor ukazatelů analýz a měření, na jejichž základě Komise sleduje celkovou digitální výkonnost Unie a členských států v několika rozměrech politik, včetně jejich pokroku při dosahování digitálních cílů stanovených v článku 4;

2)

„projekty pro více zemí“ projekty velkého rozsahu, které usnadňují dosahování digitálních cílů stanovených v článku 4, zahrnují financování od Unie i členských států v souladu s článkem 10;

3)

„statistikou“ statistika ve smyslu čl. 3 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 (18);

4)

„vzájemným hodnocením“ mechanismus, kterým si členské státy v rámci spolupráce podle článku 8 vyměňují osvědčené postupy, pokud jde o konkrétní aspekty politik, opatření a kroků navržených daným členským státem, zejména o jejich účinnost a vhodnost z hlediska přispívání k dosažení některého specifického cíle v rámci digitálních cílů stanovených v článku 4;

5)

„plánovanou trajektorií“ plánovaná cesta pro každý digitální cíl do roku 2030 za účelem dosažení digitálních cílů stanovených v článku 4, založená na historických údajích, jsou-li k dispozici;

6)

„uzly na okraji sítě“ kapacita v oblasti distribuovaného zpracovávání dat připojená k síti a nacházející se ve fyzických koncových bodech, kde jsou generována data, nebo v jejich blízkosti, která nabízí možnosti distribuované výpočetní kapacity a ukládání dat v případě zpracování dat s nízkou latencí;

7)

„digitální intenzitou“ souhrnná hodnota přiřazená podniku na základě počtu technologií, které používá, podle srovnávacího přehledu jednotlivých technologií v souladu s indexem DESI;

8)

„klíčovými veřejnými službami“ základní služby poskytované veřejnými subjekty fyzickým osobám při jejich významných životních událostech a právnickým osobám v rámci jejich profesního životního cyklu;

9)

„pokročilými digitálními dovednostmi“ dovednosti a odborné kompetence, jež vyžadují znalosti a zkušenosti nezbytné pro pochopení, koncipování, vývoj, řízení, testování, zavádění, používání a údržbu digitálních technologií, produktů a služeb;

10)

„základní digitální dovedností“ schopnost provádět digitálními prostředky alespoň jednu činnost související s těmito oblastmi: informace, komunikace a spolupráce, tvorba obsahu, bezpečnost a osobní údaje a řešení problémů;

11)

„jednorožcem“ buď:

a)

podnik založený po 31. prosinci 1990, který měl primární emisi akcií nebo obchodní prodej v objemu přesahujícím 1 miliardu USD, nebo

b)

podnik, který byl při svém posledním kole financování soukromým rizikovým kapitálem oceněn na více než 1 miliardu USD, a to i v případě, že ocenění nebylo potvrzeno v sekundární transakci;

12)

„malým nebo středním podnikem“ mikropodnik či malý nebo střední podnik ve smyslu článku 2 přílohy doporučení Komise 2003/361/ES (19).

Článek 3

Obecné cíle politického programu Digitální dekáda 2030

1.   Evropský parlament, Rada, Komise a členské státy spolupracují za účelem podpory a dosažení těchto obecných cílů na úrovni Unie (dále jen „obecné cíle“):

a)

prosazovat inkluzivní, transparentní a otevřené digitální prostředí orientované na člověka a založené na základních právech, v němž bezpečné a interoperabilní digitální technologie a služby dodržují a posilují zásady, práva a hodnoty Unie a jsou v Unii přístupné všem a všude;

b)

posilovat kolektivní odolnost členských států a překlenout digitální propast, dosáhnout genderové a geografické vyváženosti podporou kontinuálních příležitostí pro všechny jednotlivce s cílem rozvíjet základní a pokročilé digitální dovednosti a kompetence, mimo jiné prostřednictvím odborného vzdělávání, odborné přípravy a celoživotního učení, a podporovat rozvoj vysoce výkonných digitálních kapacit v rámci horizontálních systémů vzdělávání a odborné přípravy;

c)

otevřeným způsobem zajišťovat digitální suverenitu Unie, zejména prostřednictvím bezpečné a dostupné digitální a datové infrastruktury schopné účinně ukládat, předávat a zpracovávat velké objemy dat, jež umožní další technologický vývoj, podporovat konkurenceschopnost a udržitelnost průmyslu a hospodářství Unie, zejména malých a středních podniků, a odolnost hodnotových řetězců Unie, jakož i rozvíjet ekosystém pro začínající podniky a bezproblémové fungování evropských center pro digitální inovace;

d)

prosazovat zavádění a využívání digitálních schopností s cílem zmírnit geografickou digitální propast a umožnit přístup k digitálním technologiím a datům za otevřených, dostupných a spravedlivých podmínek za účelem dosažení vysoké úrovně digitální intenzity a inovací v podnicích Unie, a zejména v začínajících podnicích a v malých a středních podnicích;

e)

rozvíjet komplexní a udržitelný ekosystém interoperabilních digitálních infrastruktur, kde spolupůsobí vysoce výkonná výpočetní technika, edge computing a cloud computing, kvantová výpočetní technika, umělá inteligence, správa údajů a připojení k síti s cílem podporovat jejich využívání v podnicích Unie, a vytvářet pomocí výzkumu, vývoje a inovací příležitosti pro růst a zaměstnanost, a zajišťovat, aby Unie měla k dispozici konkurenceschopnou, bezpečnou a udržitelnou datovou cloudovou infrastrukturu s vysokými standardy bezpečnosti a ochrany soukromí, která je v souladu s pravidly Unie pro ochranu údajů;

f)

prosazovat digitální regulační prostředí Unie s cílem podporovat schopnost podniků v Unii, zejména malých a středních, spravedlivě soutěžit v rámci globálních hodnotových řetězců;

g)

zajišťovat, aby každý měl možnost online účasti na demokratickém životě a aby veřejné služby, zdravotní péče a pečovatelské služby byly pro každého dostupné rovněž v důvěryhodném a bezpečném online prostředí, zejména pro znevýhodněné skupiny včetně osob se zdravotním postižením a ve venkovských a odlehlých oblastech, a aby při tom nabízely inkluzivní, efektivní, interoperabilní a individualizované služby a nástroje s vysokými standardy v oblasti bezpečnosti a ochrany soukromí;

h)

zajišťovat, aby digitální infrastruktury a technologie, včetně jejich dodavatelských řetězců, byly udržitelnější a odolnější a účinněji využívaly energii a zdroje s cílem minimalizovat svůj negativní environmentální a sociální dopad a přispívat k udržitelnému oběhovému a klimaticky neutrálnímu hospodářství a společnosti v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu, mimo jiné podporou výzkumu a inovací, které k tomuto účelu přispívají, a vypracováním metodik pro měření energetické účinnosti a účinného využívání zdrojů v digitálním prostoru;

i)

usnadňovat spravedlivé a nediskriminační podmínky pro uživatele během digitální transformace v celé Unii posilováním synergií mezi soukromými a veřejnými investicemi a využívání finančních prostředků Unie a členských států a rozvíjením předvídatelných regulačních a podpůrných přístupů, které zahrnují i regionální a místní úroveň;

j)

zajišťovat, aby všechny politiky a programy, které jsou důležité pro dosažení digitálních cílů stanovených v článku 4, byly koordinovaným a soudržným způsobem zohledňovány, a mohly tak plně přispívat k zelené a digitální transformaci, a současně zamezovat překrývání a minimalizovat administrativní zátěž;

k)

zlepšovat odolnost vůči kybernetickým útokům, přispívat ke zvýšení povědomí o rizicích a znalostí o procesech kybernetické bezpečnosti a zvyšovat úsilí veřejných a soukromých organizací o dosažení alespoň základní úrovně kybernetické bezpečnosti.

2.   Při spolupráci na dosahování obecných cílů stanovených v tomto článku členské státy a Komise zohlední digitální zásady a práva stanovené v Evropském prohlášení o digitálních právech a zásadách pro digitální dekádu.

Článek 4

Digitální cíle

1.   Evropský parlament, Rada, Komise a členské státy spolupracují za účelem dosažení těchto digitálních cílů v Unii do roku 2030 (dále jen „digitální cíle“):

1)

obyvatelstvo s digitálními dovednostmi a vysoce kvalifikovaní odborníci v oblasti digitálních technologií s cílem dosáhnout vyváženého genderového zastoupení, kde:

a)

alespoň 80 % osob ve věku od 16 do 74 let má alespoň základní digitální dovednosti;

b)

je v Unii zaměstnáno alespoň 20 milionů specialistů v oboru informačních a komunikačních technologií, přičemž je podporován přístup žen k tomuto oboru a zvyšován počet absolventů tohoto oboru;

2)

bezpečné, odolné, výkonné a udržitelné digitální infrastruktury, kde:

a)

všichni koncoví uživatelé v pevném místě jsou pokryti gigabitovou sítí až do koncového bodu sítě a všechny osídlené oblasti jsou pokryty bezdrátovými vysokorychlostními sítěmi nové generace s výkonem odpovídajícím alespoň 5G v souladu se zásadou technologické neutrality;

b)

výroba špičkových polovodičů v Unii, v souladu s právem Unie v oblasti udržitelnosti z hlediska životního prostředí, činí v hodnotovém vyjádření přinejmenším 20 % světové výroby;

c)

je v Unii zavedeno přinejmenším 10 000 klimaticky neutrálních vysoce zabezpečených uzlů na okraji sítě, které jsou rozmístěny tak, že všude, kde sídlí podniky, je zaručen přístup k datovým službám s nízkou latencí (tj. několik milisekund);

d)

Unie má do roku 2025 první počítač s kvantovou akcelerací, čímž se jí otevře cesta k tomu, aby do roku 2030 dosáhla předního postavení v oblasti kvantových kapacit;

3)

digitální transformace podniků, kde:

a)

přinejmenším 75 % podniků v Unii využívá v souladu se svou podnikatelskou činností jednu nebo více z následujících položek:

i)

cloudové služby;

ii)

data velkého objemu;

iii)

umělou inteligenci;

b)

více než 90 % malých a středních podniků v Unii dosahuje alespoň základní úrovně digitální intenzity;

c)

Unie usnadňuje růst inovativních a rozvíjejících se podniků a zlepšuje jejich přístup k financování, což vede přinejmenším ke zdvojnásobení počtu tzv. jednorožců;

4)

digitalizace veřejných služeb, kde:

a)

100 % klíčových veřejných služeb je dostupných online a v relevantních případech je pro občany a podniky Unie možné komunikovat online s orgány veřejné správy;

b)

100 % občanů Unie má přístup ke svým elektronickým zdravotním záznamům;

c)

100 % občanů Unie má přístup k některému z bezpečných prostředků pro elektronickou identifikaci uznávanému po celé Unii, což jim umožní mít plnou kontrolu nad transakcemi zahrnujícími ověření totožnosti a sdílenými osobními údaji.

2.   Komise do 30. června 2026 přezkoumá digitální cíle a relevantní definice, přičemž zohlední zejména informace předložené členskými státy v souladu s čl. 5 odst. 2 a články 7, 8 a 9. O výsledcích přezkumu Komise předloží zprávu Evropskému parlamentu a Radě a předloží legislativní návrh na revizi digitálních cílů uvedených v odstavci 1, pokud to má za nezbytné k řešení technického, hospodářského nebo společenského vývoje za účelem úspěšné digitální transformace Unie.

Článek 5

Monitorování pokroku

1.   Komise monitoruje pokrok Unie v dosahování obecných a digitálních cílů. Za tímto účelem vychází z indexu DESI a prováděcím aktem stanoví pro každý digitální cíl klíčové ukazatele výkonnosti. Tento prováděcí akt se přijímá přezkumným postupem podle čl. 23 odst. 2.

2.   Členské státy včas poskytnou Komisi nezbytné statistiky a údaje požadované pro účinné monitorování digitální transformace a stupně dosažení digitálních cílů. Tyto údaje se pokud možno rozčlení podle pohlaví a podle regionů v souladu s právem Unie a vnitrostátním právem. Nejsou-li relevantní statistiky od členských států k dispozici, může Komise po konzultaci s členskými státy použít alternativní metodiku sběru údajů jako studii nebo přímý sběr údajů od členských států, a to i za účelem zajištění toho, aby byla situace na regionální úrovni řádně zdokumentována. Použitím této alternativní metodiky sběru údajů nejsou dotčeny úkoly Komise (Eurostatu) stanovené v rozhodnutí Komise 2012/504/EU (20).

3.   Komise v úzké spolupráci s členskými státy stanoví pro každý digitální cíl plánované trajektorie na úrovni Unie. Ty slouží jako základ pro monitorování ze strany Komise uvedené v odstavci 1 a pro národní strategické plány členských států pro digitální dekádu (dále jen „národní plány“). Bude-li to s ohledem na technický, hospodářský nebo společenský vývoj nutné, Komise v úzké spolupráci s členskými státy jednu nebo více těchto plánovaných trajektorií aktualizuje. O plánovaných trajektoriích na úrovni Unie a o jejich aktualizacích Komise včas vyrozumí Evropský parlament a Radu.

Článek 6

Zpráva o stavu digitální dekády

1.   Komise každoročně předloží a představí Evropskému parlamentu a Radě komplexní zprávu o stavu digitální dekády (dále jen „zpráva o digitální dekádě“). Zpráva o digitální dekádě se týká pokroku v oblasti digitální transformace Unie a indexu DESI.

První zprávu o digitální dekádě Komise předloží do 9. ledna 2024.

2.   Ve zprávě o digitální dekádě Komise poskytne hodnocení pokroku digitální transformace Unie v dosahování digitálních cílů, jakož i stavu dodržování obecných cílů. Hodnocení dosaženého pokroku se zakládá zejména na analýze a klíčových ukazatelích výkonnosti v indexu DESI v porovnání s plánovanými trajektoriemi na úrovni Unie a vnitrostátními plánovanými trajektoriemi a v relevantních případech se v něm pokud možno zohlední analýza regionálního rozměru. Hodnocení dosaženého pokroku se v relevantních případech zakládá rovněž na vytvoření projektů pro více zemí a na pokroku při jejich realizaci.

3.   Ve zprávě o digitální dekádě Komise určí významné mezery a nedostatky a doporučí politiky, opatření nebo kroky, které by měly členské státy přijmout v oblastech, v nichž z hlediska dosažení obecných a digitálních cílů nedošlo k dostatečnému pokroku. Tyto doporučené politiky, opatření a kroky se mohou týkat zejména:

a)

úrovně ambicí příspěvků a iniciativ navržených členskými státy s ohledem na dosažení obecných a digitálních cílů;

b)

politik, opatření a kroků na úrovni členských států, v relevantních případech včetně regionálního rozměru, a jiných politik a opatření s potenciálním přeshraničním významem;

c)

jakýchkoli dalších politik, opatření nebo kroků, kterých by mohlo být zapotřebí k úpravě národních plánů;

d)

interakcí a konzistentnosti mezi stávajícími a plánovanými politikami, opatřeními a akcemi.

4.   Zpráva o digitální dekádě přihlédne ke společným závazkům podle čl. 8 odst. 4 a jejich plnění.

5.   Zpráva o digitální dekádě musí obsahovat informace o pokroku v souvislosti s doporučenými politikami, opatřeními nebo kroky podle odstavce 3 tohoto článku a se vzájemně dohodnutými závěry podle čl. 8 odst. 7 a o jejich provádění.

6.   Ve zprávě o digitální dekádě se posoudí potřeba jakýchkoli dalších politik, opatření nebo kroků, kterých by mohlo být zapotřebí na úrovni Unie.

Článek 7

Národní strategické plány pro digitální dekádu

1.   Každý členský stát do 9. října 2023 předloží Komisi svůj národní plán. Národní plány musí být v souladu s obecnými a digitálními cíli a přispívat k jejich dosažení na úrovni Unie. Členské státy zohlední relevantní odvětvové iniciativy a podpoří konzistentnost s nimi.

2.   Každý národní plán musí obsahovat tyto prvky:

a)

hlavní plánované, přijaté a prováděné politiky, opatření a kroky, které přispívají k dosažení obecných a digitálních cílů;

b)

vnitrostátní plánované trajektorie přispívající k dosažení relevantních digitálních cílů měřitelných na vnitrostátní úrovni, přičemž je v národních plánech pokud možno zohledněn regionální rozměr;

c)

načasování plánovaných, přijatých a prováděných politik, opatření a kroků uvedených v písmenu a) a jejich očekávaný dopad na dosažení obecných a digitálních cílů.

3.   Politiky, opatření a kroky podle odstavce 2 musí uvádět jeden nebo více z následujících prvků:

a)

relevantní přímo použitelné unijní nebo vnitrostátní právo;

b)

jeden nebo více závazků přijatých k přijetí těchto politik, opatření nebo kroků;

c)

přidělené veřejné finanční zdroje;

d)

mobilizované lidské zdroje;

e)

jakékoli jiné rozhodující faktory související s dosažením obecných a digitálních cílů, které představují.

4.   Členské státy ve svých národních plánech poskytnou odhad investic a zdrojů, které jsou nutné, aby mohly přispět k dosažení obecných a digitálních cílů, jakož i obecný popis zdrojů těchto investic, ať již soukromých, či veřejných, včetně případného plánovaného využití programů a nástrojů Unie. Národní plány mohou obsahovat návrhy projektů pro více zemí.

5.   Členské státy mohou vypracovat regionální plány. Členské státy usilují o jejich soulad s národními plány a mohou je do nich začlenit za účelem zajištění plnění obecných a digitálních cílů na celém svém území.

6.   Členské státy zajistí, aby jejich národní plány zohledňovaly nejnovější doporučení pro jednotlivé země vydaná v rámci evropského semestru. Při úpravách národních plánů co nejvíce zohlední doporučené politiky, opatření a kroky podle čl. 6 odst. 3.

7.   Komise poskytne členským státům při vypracování jejich národních plánů pokyny a podporu, pokud možno včetně toho, jak stanovit na celostátní úrovni, pokud možno se zohledněním regionálního rozměru, vhodné vnitrostátní plánované trajektorie, které mohou účinně přispět k dosažení plánovaných trajektorií na úrovni Unie.

Článek 8

Mechanismus spolupráce mezi Komisí a členskými státy

1.   Komise a členské státy navzájem úzce spolupracují na určení způsobů, jak řešit nedostatky v oblastech, v nichž Komise a členské státy považují pokrok při dosahování jednoho nebo více digitálních cílů za nedostatečný nebo ve kterých byly na základě výsledků zprávy o digitální dekádě zjištěny významné mezery a nedostatky. Tato analýza zohlední zejména různou kapacitu členských států přispívat k dosahování některých digitálních cílů a riziko, že zpoždění v dosahování některého z těchto cílů může mít nepříznivý vliv na dosažení jiných digitálních cílů.

2.   Do dvou měsíců od zveřejnění zprávy o digitální dekádě se Komise a členské státy vynasnaží projednat předběžné připomínky členského státu, zejména pokud jde o politiky, opatření a kroky doporučené Komisí v její zprávě.

3.   Do pěti měsíců od zveřejnění druhé zprávy o digitální dekádě a poté každý druhý rok předloží dotyčné členské státy Komisi úpravy svých národních plánů, jež sestávají z politik, opatření a kroků, které mají v úmyslu podniknout, případně včetně návrhů projektů pro více zemí, s cílem podpořit pokrok při dosahování obecných cílů a v oblastech, jichž se týkají digitální cíle. Má-li členský stát za to, že žádné kroky nejsou nutné a že jeho národní plán nevyžaduje aktualizaci, poskytne Komisi odůvodnění.

4.   V jakémkoli okamžiku během spolupráce podle tohoto článku mohou Komise a členské státy, nebo alespoň dva členské státy, přijmout společné závazky, konzultovat s jinými členskými státy politiky, opatření či kroky nebo vytvořit projekty pro více zemí. Tyto společné závazky mohou přijmout Komise a jeden či více členských států, anebo alespoň dva členské státy. Projekty pro více zemí zahrnují účast nejméně tří členských států, v souladu s článkem 10. Členské státy mohou rovněž požádat o zahájení vzájemného hodnocení konkrétních aspektů jejich politik, opatření nebo kroků, a zejména co do jejich vhodnosti z hlediska přispívání k dosažení určitého digitálního cíle, jakož i plnění povinností a úkolů stanovených v tomto rozhodnutí. Výsledek vzájemného hodnocení může být zahrnut do následující zprávy o digitální dekádě, pokud s tím dotčený členský stát souhlasí.

5.   Komise před zveřejněním zprávy o digitální dekádě informuje členské státy o doporučených politikách, opatřeních a krocích, které má v úmyslu do ní zahrnout.

6.   Komise a členské státy navzájem úzce spolupracují za účelem plnění povinností a úkolů stanovených v tomto rozhodnutí. Za tím účelem může kterýkoli členský stát zahájit dialog buď s Komisí, nebo s Komisí a ostatními členskými státy o jakémkoli předmětu relevantním pro dosažení obecných a digitálních cílů. Komise poskytuje všechnu vhodnou technickou podporu, služby a odborné znalosti, organizuje strukturovanou výměnu informací a osvědčených postupů a usnadňuje koordinaci.

7.   V případě významné nebo kontinuální odchylky od vnitrostátních plánovaných trajektorií spolu mohou Komise nebo dotčený členský stát zahájit strukturovaný dialog.

Strukturovaný dialog je založen na konkrétní analýze toho, jak by taková odchylka mohla s ohledem na důkazy a údaje uvedené ve zprávě o digitální dekádě ovlivnit společné dosažení obecných a digitálních cílů. Cílem strukturovaného dialogu je poskytnout pokyny a podporu dotčenému členskému státu při určování vhodných úprav jeho národního plánu nebo jakýchkoli jiných nezbytných opatření. Výsledkem strukturovaného dialogu jsou vzájemně dohodnuté závěry, které se zohlední v následných krocích, jež má dotčený členský stát přijmout. Komise o strukturovaném dialogu náležitě informuje Evropský parlament a Radu a předloží jim vzájemně dohodnuté závěry.

Článek 9

Konzultace se zúčastněnými stranami

1.   Komise včas, transparentně a pravidelně konzultuje se soukromými a veřejnými zúčastněnými stranami, včetně zástupců malých a středních podniků, sociálních partnerů a občanské společnosti, za účelem sběru informací a vypracovávání doporučených politik, opatření a kroků pro účely provádění tohoto rozhodnutí. Komise výsledky konzultací konaných podle tohoto článku zveřejní.

2.   Členské státy při přijímání svých národních plánů a jejich úprav včas a v souladu s vnitrostátním právem konzultují soukromé a veřejné zúčastněné strany, včetně zástupců malých a středních podniků, sociálních partnerů a občanské společnosti, jakož i regionálních a místních zástupců.

Článek 10

Projekty pro více zemí

1.   Projekty pro více zemí usnadňují dosahování obecných a digitálních cílů.

2.   Projekty pro více zemí se zaměřují na dosažení jednoho či více následujících specifických cílů:

a)

zlepšení spolupráce mezi Unií a členskými státy a mezi členskými státy navzájem při dosahování obecných cílů;

b)

posílení technologické excelence, vedoucího postavení, inovací a konkurenceschopnosti průmyslu Unie v oblasti kritických technologií, doplňkových technických kombinací, digitálních produktů, infrastruktury a služeb, které mají zásadní význam pro hospodářské oživení a růst a pro bezpečnost a ochranu jednotlivců;

c)

řešení strategických slabin a závislostí Unie v rámci digitálních dodavatelských řetězců s cílem zvýšit jejich odolnost;

d)

zlepšení dostupnosti bezpečných digitálních řešení v oblastech veřejného zájmu a v soukromém sektoru a podpora jejich co nejlepšího využívání při dodržování zásad technologické neutrality;

e)

příspěvek k inkluzivní a udržitelné digitální transformaci hospodářství a společnosti ku prospěchu všech občanů a podniků, zejména malých a středních, v Unii;

f)

podpora digitálních dovedností občanů prostřednictvím vzdělávání, odborné přípravy a celoživotního učení se zaměřením na podporu genderově vyvážené účasti na vzdělávání a podílu na profesních příležitostech.

Orientační seznam možných oblastí činnosti, ve kterých by bylo možné realizovat projekty pro více zemí, jež se na tyto specifické cíle zaměřují, je stanoven v příloze.

3.   Projekt pro více zemí musí zahrnovat účast alespoň tří členských států.

4.   Členský stát účastnící se projektu pro více zemí může v souladu se svým národním plánem prováděním své části tohoto projektu ve vhodném případě pověřit region.

5.   Komise může v souladu s čl. 6 odst. 3 a čl. 8 odst. 4 členským státům doporučit, aby navrhly projekt pro více zemí nebo aby se účastnily některého projektu pro více zemí, který splňuje požadavky odstavců 1, 2 a 3 tohoto článku, s přihlédnutím k pokroku při provádění relevantních národních plánů. Komise a členské státy se mohou k vytvoření projektu pro více zemí nebo k připojení se k němu rovněž zavázat formou společného závazku.

Článek 11

Výběr a provádění projektů pro více zemí

1.   S ohledem na návrhy projektů pro více zemí v národních plánech a na společné závazky Komise v úzké spolupráci s členskými státy vypracuje a zveřejní, jako přílohu ke zprávě o digitální dekádě, strategické zásady a priority pro provádění projektů pro více zemí a zprávu o pokroku při provádění projektů pro více zemí vybraných pro provádění v době zveřejnění zprávy o digitální dekádě.

2.   K projektu pro více zemí mohou přispívat všechny programy a investiční režimy Unie, pokud to umožňují akty, jimiž jsou zřízeny.

3.   Třetí země se může projektu pro více zemí účastnit, pokud je přidružena k přímo řízenému programu Unie, který podporuje digitální transformaci Unie, a pokud je její účast nezbytná k usnadnění dosažení obecných a digitálních cílů Unií a členskými státy. Tato přidružená třetí země musí dodržovat pravidla vyplývající z programů a investičních režimů Unie, které k projektu pro více zemí přispívají, a to i pokud jde o její finanční příspěvky.

4.   K projektům pro více zemí mohou ve vhodných případech přispívat i jiné veřejné či soukromé subjekty. Doplňkové soukromé příspěvky musí pomáhat k dosažení účelu a cílů stanovených v čl. 10 odst. 1 a 2 a v relevantních případech podporovat otevřený přístup k výsledkům a jejich opakované použití v zájmu občanů a podniků v Unii.

5.   Projekty pro více zemí lze provádět využitím těchto mechanismů:

a)

společné podniky;

b)

konsorcia evropské výzkumné infrastruktury;

c)

agentury Unie;

d)

nezávislé provádění dotčenými členskými státy;

e)

podpora uskutečnění významných projektů společného evropského zájmu podle čl. 107 odst. 3 písm. b) Smlouvy o fungování Evropské unie;

f)

konsorcia evropské digitální infrastruktury v souladu s články 13 až 21 tohoto rozhodnutí;

g)

jiné vhodné prováděcí mechanismy.

Článek 12

Akcelerátor projektů pro více zemí

1.   Komise na žádost zúčastněných členských států, nebo z vlastního podnětu po dohodě se zúčastněnými členskými státy, koordinuje provádění projektu pro více zemí v souladu s odstavci 2 až 5, přičemž jedná jako akcelerátor projektů pro více zemí.

2.   Jako první koordinační krok zašle Komise všem členským státům výzvu k vyjádření zájmu. Cílem této výzvy je zjistit, které členské státy mají v úmyslu se projektu pro více zemí zúčastnit a jaký finanční nebo nefinanční příspěvek navrhují poskytnout.

3.   Jako druhý koordinační krok, pokud zájem o projekt pro více zemí vyjádří alespoň tři členské státy a navrhnou k němu finanční nebo nefinanční závazky, Komise po konzultaci se všemi členskými státy poskytne pokyny týkající se volby vhodného prováděcího mechanismu, zdrojů financování a jejich kombinace v rámci projektu, jakož i jiných strategických aspektů souvisejících s prováděním tohoto projektu.

4.   Komise může členským státům poskytnout pokyny týkající se zřízení konsorcia evropské digitální infrastruktury (dále jen „konsorcium EDIC“) podle článku 14.

5.   Komise ve vhodných případech podporuje provádění projektů pro více zemí poskytováním služeb a zdrojů podle čl. 8 odst. 6.

Článek 13

Cíl a status konsorcií EDIC

1.   Členské státy mohou provádět projekt pro více zemí prostřednictvím konsorcia EDIC.

2.   Každý členský stát může být při výkonu práv a plnění povinností, které byly pro členy konsorcia EDIC stanoveny, zastoupen jedním nebo více veřejnými subjekty, včetně regionů nebo soukromých subjektů pověřených veřejnou službou.

3.   Konsorcia EDIC mají právní subjektivitu ode dne vstupu v platnost příslušného rozhodnutí Komise podle čl. 14 odst. 3 písm. a).

4.   Konsorcia EDIC mají v každém členském státě nejširší způsobilost k právním úkonům, kterou právo daného členského státu přiznává právnickým osobám. Mohou zejména nabývat, vlastnit a zcizovat movitý a nemovitý majetek i duševní vlastnictví, uzavírat smlouvy a vstupovat před soudem.

5.   Konsorcia EDIC mají sídlo, které se nachází na území členského státu, který je členem konsorcia poskytujícím finanční nebo nefinanční příspěvek uvedený v čl. 15 odst. 1.

Článek 14

Zřízení konsorcia EDIC

1.   Členské státy, jež žádají o zřízení konsorcia EDIC, podají Komisi žádost. Žádost musí obsahovat:

a)

žádost o zřízení konsorcia EDIC určenou Komisi;

b)

návrh stanov konsorcia EDIC;

c)

technický popis projektu pro více zemí, který má konsorcium EDIC provádět;

d)

prohlášení hostitelského členského státu o tom, zda uznává konsorcium EDIC jako mezinárodní subjekt podle čl. 143 odst. 1 písm. g) a čl. 151 odst. 1 písm. b) směrnice 2006/112/ES a jako mezinárodní organizaci podle čl. 12 odst. 1 písm. b) směrnice 2008/118/ES, a to od jeho zřízení.

Omezení a podmínky týkající se výjimek stanovených ustanoveními uvedenými v prvním pododstavci písm. d) se stanoví v dohodě mezi členy konsorcia EDIC.

2.   Komise žádost vyhodnotí na základě podmínek stanovených v odstavci 1 tohoto článku. Zohlední přitom obecné cíle, jakož i účel a cíle projektů pro více zemí podle čl. 10 odst. 1 a 2 a praktické aspekty související s prováděním projektu pro více zemí, který má konsorcium EDIC provádět.

3.   Na základě výsledků hodnocení podle odstavce 2 tohoto článku přijme Komise prostřednictvím prováděcích aktů buď:

a)

rozhodnutí o zřízení konsorcia EDIC poté, co dospěla k závěru, že požadavky stanovené v článcích 13 až 21 jsou splněny, nebo

b)

rozhodnutí zamítající žádost, dospěje-li k závěru, že požadavky stanovené v článcích 13 až 21 splněny nejsou, a to i v případě, že chybí prohlášení podle odst. 1 písm. d) tohoto článku.

V případě rozhodnutí zamítajícího žádost podle prvního pododstavce písm. b) mohou členské státy konsorcium vytvořit dohodou. Takové konsorcium se nepovažuje za konsorcium EDIC a nemůže využívat výhod vyplývajících z prováděcí struktury stanovené v článcích 13 až 21.

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 23 odst. 2.

4.   Rozhodnutí podle odst. 3 písm. a) nebo b) se oznámí žádajícím členským státům. Je-li žádost zamítnuta, rozhodnutí se jim jasně a přesně vysvětlí.

5.   Komise připojí hlavní prvky stanov konsorcia EDIC uvedené v čl. 17 odst. 1 písm. c), d), e) a i) k rozhodnutí o zřízení konsorcia EDIC jako přílohu.

Rozhodnutí o zřízení konsorcia EDIC se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie. Komise sestaví veřejně přístupný seznam zřízených konsorcií EDIC a včas a pravidelně jej aktualizuje.

Článek 15

Členství v konsorciu EDIC

1.   Členy konsorcia EDIC musí být alespoň tři členské státy.

Členy konsorcia EDIC se mohou stát pouze členské státy, které poskytují finanční nebo nefinanční příspěvek. Takové členské státy mají hlasovací právo.

2.   Po přijetí rozhodnutí o zřízení konsorcia EDIC se mohou za spravedlivých a přiměřených podmínek určených v jeho stanovách kdykoli stát jeho členy další členské státy.

3.   Členské státy, které neposkytují finanční ani nefinanční příspěvek, se mohou ke konsorciu EDIC připojit jako pozorovatelé na základě oznámení konsorciu EDIC. Takové členské státy nemají hlasovací právo.

4.   Členství v konsorciu EDIC může být otevřeno jiným subjektům než členským státům, mezi něž mohou patřit třetí země uvedené v čl. 11 odst. 3, mezinárodní organizace evropského zájmu a veřejné a soukromé subjekty, jak je uvedeno ve stanovách konsorcia EDIC. Jsou-li členy konsorcia EDIC takové jiné subjekty, musí mít členské státy společně na shromáždění členů většinu hlasů bez ohledu na výši příspěvků od jiných subjektů, než jsou členské státy.

Článek 16

Správa a řízení konsorcia EDIC

1.   Konsorcium EDIC musí mít alespoň tyto dva orgány:

a)

shromáždění členů složené z členských států, jiných subjektů podle čl. 15 odst. 4 a Komise jakožto orgán a plnou rozhodovací pravomocí, včetně pravomoci přijímat rozpočet;

b)

ředitele, jmenovaného shromážděním členů, který je výkonným orgánem konsorcia EDIC a právně je zastupuje.

2.   Komise se účastní jednání shromáždění členů, aniž by sama měla hlasovací právo. Pokud však na projekt pro více zemí finančně přispívá centrálně řízený program Unie, má Komise právo vetovat rozhodnutí shromáždění, jež se týkají pouze opatření financovaných z centrálně řízeného programu Unie.

Rozhodnutí shromáždění se zveřejní do 15 dnů od jejich přijetí.

3.   Stanovy konsorcia EDIC musí obsahovat konkrétní ustanovení o správě a řízení v souladu s odstavci 1 a 2.

Článek 17

Stanovy konsorcia EDIC

1.   Stanovy konsorcia EDIC musí obsahovat alespoň tyto údaje:

a)

seznam členů a pozorovatelů a postup změn členství a zastoupení, který stanoví právo členských států, které nejsou účastníky, se ke konsorciu EDIC připojit;

b)

podrobný popis projektu pro více zemí, případné úkoly členů a orientační harmonogram;

c)

sídlo a název konsorcia EDIC;

d)

dobu trvání konsorcia EDIC a postup pro ukončení činnosti v souladu s článkem 20;

e)

režim odpovědnosti konsorcia EDIC v souladu s článkem 18;

f)

práva a povinnosti členů, včetně povinnosti přispívat do rozpočtu;

g)

hlasovací práva členů;

h)

pravidla upravující vlastnictví infrastruktury, duševní vlastnictví, zisk a případně jiná aktiva;

i)

informace o prohlášení hostitelského členského státu podle čl. 14 odst. 1 písm. d).

2.   Změny hlavních prvků stanov konsorcia EDIC uvedených v odst. 1 písm. c), d), e) a i) tohoto článku podléhají postupu podle článku 14.

3.   Změny jiných prvků stanov než uvedených v odstavci 2 předloží konsorcium EDIC Komisi do deseti dnů od jejich přijetí.

4.   Komise může ke změnám uvedeným v odstavci 3 vznést do 60 dnů od jejich předložení námitku. Komise svou námitku odůvodní a vysvětlí, proč tyto změny nesplňují požadavky tohoto rozhodnutí.

5.   Změny nenabývají účinnosti, dokud neuplyne lhůta uvedená v odstavci 4, dokud se Komise této lhůty nevzdá nebo dokud svou námitku nestáhne.

6.   Žádost o změnu musí obsahovat:

a)

znění navrhované nebo přijaté změny, včetně dne jejího vstupu v platnost;

b)

aktualizované konsolidované znění stanov konsorcia EDIC.

Článek 18

Odpovědnost konsorcia EDIC

1.   Konsorcium EDIC odpovídá za své dluhy.

2.   Finanční odpovědnost členů za dluhy konsorcia EDIC je omezena výší jejich příspěvků poskytnutých konsorciu. Členové mohou ve stanovách upřesnit, že na sebe berou odpovědnost do určité výše, která přesahuje jejich vlastní příspěvek, nebo neomezenou odpovědnost.

3.   Unie neodpovídá za žádné dluhy konsorcia EDIC.

Článek 19

Použitelné právo a jurisdikce

1.   Zřízení a vnitřní fungování konsorcia EDIC se řídí:

a)

právem Unie, a zejména tímto rozhodnutím;

b)

ve věcech, které nejsou upraveny právem Unie, zejména tímto rozhodnutím, nebo jím jsou upraveny jen zčásti, právem členského státu, v němž má konsorcium EDIC sídlo;

c)

stanovami a prováděcími pravidly k nim.

2.   Aniž jsou dotčeny případy, které podle Smluv spadají do pravomoci Soudního dvora Evropské unie, určuje soudní příslušnost pro řešení sporů mezi členy v souvislosti s konsorciem EDIC, mezi členy a konsorciem EDIC a mezi konsorciem a třetími stranami právo členského státu, v němž má konsorcium EDIC sídlo.

Článek 20

Ukončení činnosti konsorcia EDIC

1.   Stanovy konsorcia EDIC určí, jaký postup se použije při ukončení jeho činnosti na základě odpovídajícího rozhodnutí shromáždění členů. V důsledku ukončení činnosti konsorcia EDIC může být jeho činnost převedena na jiný právní subjekt.

2.   Jestliže se konsorcium EDIC dostane do platební neschopnosti, použijí se ustanovení úpadkového práva členského státu, ve kterém má konsorcium EDIC sídlo.

Článek 21

Podávání zpráv a kontrola konsorcia EDIC

1.   Konsorcium EDIC vypracuje výroční zprávu o činnosti, která obsahuje technický popis jeho činností, a finanční zprávu. Zprávy musí být schváleny shromážděním členů a předány Komisi. Zprávy se zveřejní.

2.   Komise může poskytnout pokyny k záležitostem, které mají být uvedeny ve výroční zprávě o činnosti.

Článek 22

Poskytování informací členskými státy

Na žádost Komise jí členské státy poskytnou informace nezbytné pro plnění jejích úkolů podle tohoto rozhodnutí, zejména informace nezbytné pro provádění článků 7 a 8. Informace požadované Komisí musí být přiměřené plnění jejích úkolů. Pokud informace, které mají být poskytnuty, obsahují údaje, které byly předtím na žádost členského státu poskytnuty podniky, musí o tom být tyto podniky informovány dříve, než členské státy tyto údaje poskytnou Komisi.

Článek 23

Postup projednávání ve výboru

1.   Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 24

Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Ve Štrasburku dne 14. prosince 2022.

Za Evropský parlament

předsedkyně

R. METSOLA

Za Radu

předseda

M. BEK


(1)  Úř. věst. C 194, 12.5.2022, s. 87.

(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 24. listopadu 2022 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 8. prosince 2022.

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost (Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 17).

(4)  Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 4.

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1058 ze dne 24. června 2021 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o Fondu soudržnosti (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 60).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/240 ze dne 10. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro technickou podporu (Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 1).

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 ze dne 24. března 2021, kterým se zavádí Program InvestEU a mění nařízení (EU) 2015/1017 (Úř. věst. L 107, 26.3.2021, s. 30).

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/690 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí program pro vnitřní trh, pro konkurenceschopnost podniků včetně malých a středních podniků, pro oblast rostlin, zvířat, potravin a krmiv a pro evropskou statistiku (Program pro jednotný trh) a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 99/2013, (EU) č. 1287/2013, (EU) č. 254/2014 a (EU) č. 652/2014 (Úř. věst. L 153, 3.5.2021, s. 1).

(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/694 ze dne 29. dubna 2021, kterým se zavádí program Digitální Evropa a zrušuje rozhodnutí (EU) 2015/2240 (Úř. věst. L 166, 11.5.2021, s. 1).

(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa a stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků a zrušují nařízení (EU) č. 1290/2013 a (EU) č. 1291/2013 (Úř. věst. L 170, 12.5.2021, s. 1).

(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1153 ze dne 7. července 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro propojení Evropy a zrušují nařízení (EU) č. 1316/2013 a (EU) č. 283/2014 (Úř. věst. L 249, 14.7.2021, s. 38).

(12)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972 ze dne 11. prosince 2018, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace (Úř. věst. L 321, 17.12.2018, s. 36).

(13)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1700 ze dne 10. října 2019, kterým se zavádí společný rámec pro evropské statistiky týkající se osob a domácností založené na individuálních údajích sbíraných na základě výběrových souborů, mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 808/2004, (ES) č. 452/2008 a (ES) č. 1338/2008 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1177/2003 a nařízení Rady (ES) č. 577/98 (Úř. věst. L 261 I, 14.10.2019, s. 1).

(14)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2152 ze dne 27. listopadu 2019 o evropských podnikových statistikách a zrušení deseti právních aktů v oblasti podnikových statistik (Úř. věst. L 327, 17.12.2019, s. 1).

(15)  Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 347, 11.12.2006, s. 1).

(16)  Směrnice Rady 2008/118/ES ze dne 16. prosince 2008 o obecné úpravě spotřebních daní a o zrušení směrnice 92/12/EHS (Úř. věst. L 9, 14.1.2009, s. 12).

(17)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(18)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice a zrušení nařízení (ES, Euratom) č. 1101/2008 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství, nařízení Rady (ES) č. 322/97 o statistice Společenství a rozhodnutí Rady 89/382/EHS, Euratom, kterým se zřizuje Výbor pro statistické programy Evropských společenství (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164).

(19)  Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).

(20)  Rozhodnutí Komise 2012/504/EU ze dne 17. září 2012 o Eurostatu (Úř. věst. L 251, 18.9.2012, s. 49).


PŘÍLOHA

OBLASTI ČINNOSTI

Demonstrativní seznam oblastí činnosti:

a)

společná evropská datová infrastruktura a služby;

b)

vybavení EU příští generací důvěryhodných procesorů s nízkou spotřebou;

c)

celoevropské zavedení koridorů 5G;

d)

získání superpočítačů a kvantových počítačů propojených s Evropským společným podnikem pro vysoce výkonnou výpočetní techniku (EuroHPC);

e)

vývoj a zavedení ultrabezpečné kvantové a vesmírné komunikační infrastruktury;

f)

zavedení sítě bezpečnostních operačních center;

g)

propojená veřejná správa;

h)

evropská infrastruktura blockchainových služeb;

i)

evropská centra pro digitální inovace;

j)

partnerství pro pokročilé technologie v oblasti digitálních dovedností prostřednictvím Paktu pro dovednosti, což je iniciativa zahájená sdělením Komise ze dne 1. července 2020 nazvaným „Evropská agenda dovedností pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a odolnost“;

k)

dovednosti a odborná příprava v oblasti kybernetické bezpečnosti;

l)

další projekty, které splňují všechny požadavky stanovené v článku 11 a které se časem stanou nezbytnými pro dosažení obecných cílů politického programu Digitální dekáda 2030 v důsledku sociálního, hospodářského nebo environmentálního vývoje.


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU