(EU) 2022/2481Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2481 ze dne 14. prosince 2022, kterým se zavádí politický program Digitální dekáda 2030 (Text s významem pro EHP)

(1)

Komise ve svém sdělení ze dne 9. března 2021 nazvaném „Digitální kompas 2030: Evropské pojetí digitální dekády“ (dále jen „sdělení o digitálním kompasu“) stanovila svou vizi do roku 2030, totiž pomocí digitální transformace posílit postavení občanů a podniků (dále jen „digitální dekáda“). Digitální transformace hospodářství a společnosti v pojetí Unie by měla zahrnovat digitální suverenitu otevřeným způsobem, respektování základních práv, právního státu a demokracie, inkluzivnost, přístupnost, rovnost, udržitelnost, odolnost, bezpečnost, zlepšování kvality života, dostupnost služeb a respektování práv a tužeb občanů. Měla by přispívat k tomu, aby hospodářství a společnost v Unii byly dynamické a spravedlivé a aby účinně využívaly zdroje.

(2)

Digitální transformace není možná bez silné podpory vědy, výzkumu, vývoje a vědecké obce, jež jsou hnacími silami technologické a digitální revoluce. Jelikož úroveň digitalizace hospodářství nebo společnosti zásadním způsobem podporuje hospodářskou a společenskou odolnost a představuje faktor jejich globálního vlivu, je navíc třeba, aby mezinárodní činnost Unie strukturovala širokou škálu stávající spolupráce v souladu s pilíři digitální dekády. Potřebu této strukturace zohledňuje i společné sdělení Komise a vysokého představitele Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku ze dne 1. prosince 2021 nazvané „Global Gateway“, jímž má Unie v úmyslu přispět ke zmírňování globálního nedostatku investic, a to na základě demokratického přístupu založeného na hodnotách a podporujícího vysoké standardy a transparentní partnerství za účelem uspokojení potřeb globálního rozvoje infrastruktury.

(3)

Členové Evropské rady v prohlášení ze dne 25. března 2021 označili sdělení o digitálním kompasu za jeden z kroků vytyčujících digitální rozvoj Unie v nadcházejícím desetiletí a potvrdili vizi, která je v něm stanovena, včetně myšlenky politického programu s účinným rámcem pro správu a řízení, jenž by usnadnil provádění projektů pro více zemí, které jsou nezbytné pro digitální transformaci Unie v rozhodujících oblastech. Vyzvali rovněž Komisi, aby rozšířila soubor politických nástrojů Unie pro digitální transformaci na unijní i vnitrostátní úrovni a aby k usnadnění digitální transformace využila všechny dostupné nástroje průmyslové a obchodní politiky, politiky hospodářské soutěže a politiky v oblasti dovedností a vzdělávání, výzkumu a inovací, jakož i nástroje dlouhodobého financování.

(4)

Evropské prohlášení o digitálních právech a zásadách pro digitální dekádu (dále jen „evropské prohlášení“) učiní středobodem digitální transformace občany, jeho cílem je prosazovat zásady digitální transformace v souladu se sdílenými evropskými hodnotami a právem a má přispět k dosažení obecných cílů tohoto rozhodnutí. Za tímto účelem by Komise a členské státy měly při spolupráci na dosahování obecných cílů stanovených v tomto rozhodnutí zohledňovat digitální zásady a práva stanovené v evropském prohlášení.

(5)

Jak je popsáno ve sdělení Komise ze dne 5. května 2021 nazvaném „Aktualizace nové průmyslové strategie 2020: budování silnějšího jednotného trhu pro oživení Evropy“, je nezbytné, aby Unie určila kritické technologické systémy a strategická odvětví, aby bylo možné řešit strategické slabiny a vysoce rizikové závislosti, které by mohly vést k nedostatkům v zásobování nebo kybernetickým bezpečnostním rizikům, a aby podpořila digitální transformaci. V této souvislosti je zvláště důležité, aby členské státy spojily síly a podpořily úsilí průmyslu o řešení těchto závislostí a o rozvoj strategických potřeb v oblasti kapacit. Tento přístup je rovněž reakcí na analýzu Komise obsaženou v jejím sdělení ze dne 8. září 2021 nazvaném „Zpráva o strategickém výhledu z roku 2021 – Schopnost a svoboda EU jednat“. V rámci Nástroje pro oživení a odolnost, zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 (3), a přípravy národních plánů pro oživení a odolnost vyzvala Komise členské státy, aby koordinovaly své úsilí mimo jiné s cílem vytvořit projekty pro více zemí v digitální oblasti.

Zkušenosti ukázaly, že za účelem vytvoření projektů pro více zemí je třeba, aby koordinační úsilí členských států podpořila Komise a aby Unie měla mechanismy provádění, které usnadní společné investice. Souběžně s jinými iniciativami Komise, jako je Observatoř EU pro kritické technologie, uvedená ve sdělení Komise ze dne 22. února 2021 nazvaném „Akční plán pro synergie mezi civilním, obranným a kosmickým průmyslem“, by měla být zavedena struktura správy a řízení pro provádění digitálního kompasu, která by měla pomoci identifikovat stávající a možné budoucí strategické závislosti Unie v digitální oblasti a přispívat k posilování její digitální suverenity otevřeným způsobem.

(6)

Ve sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 nazvaném „Zelená dohoda pro Evropu“ Komise zdůraznila, že by Unie měla využít potenciál digitální transformace, která je jedním z klíčových faktorů pro dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu. Unie by měla nezbytnou digitální transformaci podporovat a investovat do ní, protože digitální technologie a nové metody a postupy jsou rozhodujícími faktory umožňujícími dosažení cílů udržitelnosti stanovených v Zelené dohodě pro Evropu, Pařížské dohody přijaté v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (4) a cílů udržitelného rozvoje OSN v mnoha různých odvětvích. Digitální technologie, jako jsou umělá inteligence, sítě 5G, 6G, blockchain, cloud computing a edge computing a internet věcí, by měly urychlit a maximalizovat dopad politik pro zvládání změny klimatu a ochranu životního prostředí, a to i prostřednictvím udržitelných životních cyklů. Spolu s družicovou navigací a určováním polohy přináší digitalizace rovněž nové příležitosti pro dálkové monitorování znečištění ovzduší a vody a pro monitorování a optimalizaci využívání energie a přírodních zdrojů. Unie potřebuje digitální odvětví, které bude klást důraz na udržitelnost, a to i v svém dodavatelském řetězci, které bude předcházet nadměrné závislosti na kritických surovinách, které zajistí, aby se digitální infrastruktury a technologie staly prokazatelně udržitelnějšími, obnovitelnějšími a energeticky účinnějšími a účinněji využívaly zdroje, a které bude přispívat k udržitelnému oběhovému a klimaticky neutrálnímu hospodářství a společnosti v souladu se Zelenou dohodou pro Evropu.

(7)

Politiky digitální infrastruktury a investice do ní by se měly zaměřit na zajištění konektivity, která by byla v Unii dostupná všem a všude, s dostupným přístupem k internetu, aby byla překlenuta digitální propast napříč Unií, se zvláštním důrazem na rozdíly mezi různými zeměpisnými oblastmi.

(8)

Opatření, se kterými počítá sdělení o digitálním kompasu, by měla být prováděna s cílem zintenzivnit opatření stanovená ve strategii pro formování digitální budoucnosti Evropy, představené ve sdělení Komise ze dne 19. února 2020 nazvaném „Formování digitální budoucnosti Evropy“, a v návaznosti na stávající nástroje Unie, jako jsou programy v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti, zřízených nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1058 (5), a Nástroje pro technickou podporu, zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/240 (6), na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 (7), (EU) 2021/690 (8), (EU) 2021/694 (9), (EU) 2021/695 (10) a (EU) 2021/1153 (11) a na finanční prostředky přidělené na digitální transformaci podle nařízení (EU) 2021/241. Tímto rozhodnutím by měl být zřízen politický program Digitální dekáda 2030 s cílem dosáhnout úspěšné digitální transformace hospodářství a společnosti Unie, urychlit ji a zformovat.

(9)

Evropský pilíř sociálních práv, vyhlášený Evropským parlamentem, Radou a Komisí na neformálním zasedání hlav států a předsedů vlád dne 17. listopadu 2017 ve švédském Göteborgu, vyžaduje právo na přístup ke kvalitním základním službám, včetně digitálních komunikací, jakož i právo na kvalitní a inkluzivní vzdělávání, odbornou přípravu a celoživotní učení.

(10)

Za účelem sledování trajektorie Unie, pokud jde o tempo digitální transformace, by měly být na úrovni Unie stanoveny digitální cíle. Ty by měly být spojeny s konkrétními oblastmi, ve kterých se očekává společné dosažení pokroku v Unii. Uvedené digitální cíle vycházejí ze čtyř hlavních oblastí, které byly identifikovány ve sdělení o digitálním kompasu a označeny za oblasti zásadního významu pro digitální transformaci Unie: digitální dovednosti, digitální infrastruktury, digitalizace podniků a digitalizace veřejných služeb.

(11)

Tímto rozhodnutím nejsou dotčeny články 165 a 166 Smlouvy o fungování Evropské unie.

(12)

Pro rychlejší přizpůsobení průmyslu Unie strukturálním změnám jsou zapotřebí základní a pokročilé digitální dovednosti, jakož i další dovednosti, včetně dovedností v oblasti vědy, techniky, inženýrství a matematiky (STEM). Záměrem je, aby digitálně zdatní a kompetentní občané, včetně občanů se zdravotním postižením, mohli využívat příležitostí, jež nabízí digitální dekáda. Za účelem dosažení tohoto cíle by měl být kladen důraz na vzdělávání s cílem zajistit, aby vzdělávací obec, a zejména učitelé, byla náležitě vyškolena, kvalifikována a vybavena k účinnému využívání technologií v rámci svých vyučovacích metod a schopna vyučovat digitální technologie s cílem zaručit, aby studenti byli v krátkodobém i dlouhodobém výhledu lépe vybaveni pro vstup na trh práce. Digitální vzdělávání a odborná příprava by měly rovněž zvýšit atraktivitu Unie pro vysoce kvalifikované odborníky, kteří získali pokročilé digitální dovednosti, a jejich dostupnost na trhu práce Unie.

Index digitální ekonomiky a společnosti (dále jen „index DESI“), který Komise zveřejnila v roce 2021, uvádí, že už před pandemií onemocnění COVID-19 měly podniky v Unii, zejména malé a střední, potíže s nalezením dostatečného počtu odborníků v oblasti informačních a komunikačních technologií. Digitální odborná příprava a vzdělávání by tudíž měly podporovat všechny činnosti vedoucí k zajištění toho, aby byli pracovníci vybaveni dovednostmi, které jsou potřebné v současnosti a budou potřebné v budoucnosti, a zároveň podporovat mobilizaci a motivaci všech relevantních zúčastněných stran za účelem dosažení co největšího účinku investic do zlepšování stávajících dovedností (prohlubování dovedností) a osvojování si nových dovedností (rekvalifikace), jakož i do celoživotního učení ekonomicky aktivního obyvatelstva, za účelem zajištění plného využití příležitostí, které digitalizace průmyslu a služeb nabízí. Měla by být rovněž podporována neformální digitální odborná příprava poskytovaná zaměstnavateli ve formě učení praxí. Vzdělávání a odborná příprava rovněž přinesou konkrétní profesní pobídky za účelem odstranění rozdílů v příležitostech a v zacházení mezi ženami a muži a zamezení jejich vytváření.

(13)

Udržitelná digitální infrastruktura pro účely konektivity, mikroelektronika a schopnost zpracovávat data velkého objemu jsou rozhodujícími faktory pro využívání přínosů digitalizace, pro další technologický rozvoj a pro vedoucí postavení Unie v digitální oblasti. V souladu se sdělením Komise ze dne 30. června 2021 nazvaným „Dlouhodobá vize pro venkovské oblasti EU – na cestě k posílenému, propojenému, odolnému a prosperujícímu venkovu do roku 2040“ je zapotřebí spolehlivá, rychlá a bezpečná konektivita pro všechny a všude v Unii, včetně venkovských a odlehlých oblastí, jako jsou ostrovy a horské a řídce osídlené regiony, jakož i nejvzdálenějších regionů. Společenské potřeby, pokud jde o sbližování šířky pásma nahrávání a stahování, stále rostou. Do roku 2030 by měly být pro všechny, kdo takovou kapacitu potřebují nebo ji chtějí využívat, dostupné sítě s gigabitovými rychlostmi. Všichni koncoví uživatelé v Unii by měli mít možnost využívat gigabitové služby poskytované sítěmi na pevném místě zavedenými až po koncový bod sítě. Kromě toho by všechny osídlené oblasti měly být pokryty bezdrátovými vysokorychlostními sítěmi nové generace s výkonem odpovídajícím alespoň 5G. Všichni účastníci trhu, kteří budou mít z digitální transformace prospěch, by měli převzít svou společenskou odpovědnost a spravedlivě a přiměřeně přispívat k veřejným statkům, službám a infrastrukturám ku prospěchu všech občanů Unie.

(14)

Technologická neutralita, stanovená ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972 (12), je zásadou, jíž by se za účelem dosažení užitku z prosperity měly řídit unijní a vnitrostátní politiky týkající se infrastruktury pro digitální konektivitu s nejvyšší výkonností, odolností, bezpečností a udržitelností. Se všemi technologiemi a přenosovými systémy, které mohou přispět k dosažení gigabitového připojení, včetně stávajícího a budoucího pokroku v rámci družicových ekosystémů, ekosystémů v oblasti optických vláken a 5G nebo jakéhokoli jiného budoucího ekosystému a Wi-Fi nové generace, by se proto mělo zacházet stejně, vedou-li k rovnocenné výkonnosti sítě.

(15)

Očekává se, že poptávka po polovodičích, které jsou základem většiny klíčových strategických hodnotových řetězců, zejména v nejinovativnějších technologických oborech, bude v budoucnu ještě větší než dnes. Polovodiče mají pro digitální ekonomiku zásadní význam, a proto jsou rovněž rozhodujícími faktory umožňujícími přechod k udržitelnosti, čímž přispívají k dosahování cílů Zelené dohody pro Evropu. Polovodiče s nízkou energetickou stopou rovněž přispívají k tomu, aby Unie dosáhla vůdčího postavení v oblasti udržitelných digitálních technologií. Záměrem je, aby byly posíleny odolnost hodnotového řetězce a výrobní kapacita v oblasti polovodičů (včetně materiálů, vybavení, návrhu, výroby, zpracování a balení), mimo jiné budováním rozsáhlé inovativní infrastruktury v souladu s právem Unie v oblasti environmentální udržitelnosti. Například polovodiče s kapacitou pro použití v rámci kvantových technologií a s nízkou spotřebou jsou rozhodujícími faktory pro dosažení klimatické neutrality vysoce zabezpečených uzlů na okraji sítě, které zaručují přístup k datovým službám s nízkou latencí bez ohledu na to, kde se uživatel nachází.

(16)

Vedle svého působení jakožto rozhodující faktory budou stávající a budoucí technologie zásadní pro nové produkty, nové výrobní procesy a nové obchodní modely založené na spravedlivém a bezpečném sdílení dat v ekonomice založené na datech, při zajištění účinné ochrany soukromí a osobních údajů. Transformace podniků závisí na jejich schopnosti rychle a komplexně zavádět nové digitální technologie, a to i v průmyslových ekosystémech a ekosystémech služeb, které nyní zaostávají. Tato transformace je důležitá zvláště pro malé a střední podniky, které při zavádění digitálních řešení čelí i nadále výzvám.

(17)

Členské státy se vybízejí, aby v rámci své veřejné správy uplatňovaly zásadu „pouze jednou“ a podporovaly opakované používání údajů v souladu s pravidly pro ochranu údajů, tak aby na občany ani podniky nebyla kladena žádná dodatečná zátěž.

(18)

Na digitálních technologiích rovněž zásadním způsobem závisí demokratický život a klíčové veřejné služby. Každý občan a podnik by měl mít možnost digitálně komunikovat s orgány veřejné správy. V indexu DESI by mělo být monitorováno několik parametrů těchto interakcí, včetně zaměření na uživatele a transparentnosti. Klíčové veřejné služby, včetně elektronických zdravotních záznamů, by měly být plně přístupné na dobrovolném základě jako digitální prostředí nejvyšší třídy, které poskytuje snadno použitelné, efektivní, důvěryhodné a personalizované služby a nástroje s vysokými standardy bezpečnosti a ochrany soukromí. Mezi tyto klíčové veřejné služby by měly patřit i ty, které jsou relevantní pro významné životní události fyzických osob, jako jsou ztráta a nalezení zaměstnání, studium, vlastnictví či řízení automobilu nebo zahájení podnikání, a pro právnické osoby v jejich profesním životním cyklu. Při přechodu na digitální nástroje by však měla být zachována dostupnost služeb off-line.

(19)

Digitální technologie by měly přispívat k dosažení širších společenských výstupů, které se neomezují pouze na digitální sféru, ale mají pozitivní dopady na každodenní životy občanů a jejich kvalitu života. Má-li být digitální transformace úspěšná, měla by jít ruku v ruce se zlepšeními, pokud jde o demokracii, řádnou správu věcí veřejných, sociální začleňování a větší efektivitu veřejných služeb.

(20)

Komise by měla digitální cíle a relevantní definice do června 2026 přezkoumat, aby posoudila, zda stále odpovídají vysoké úrovni ambicí digitální transformace. Pokud to bude mít za nezbytné, měla by mít možnost navrhnout změnu digitálních cílů za účelem reakce na technický, hospodářský a společenský vývoj, zejména v oblasti ekonomiky založené na datech, udržitelnosti a kybernetické bezpečnosti.

(21)

Jsou-li vynakládány veřejné prostředky, je zásadní, aby byla pro společnost a podniky získána maximální hodnota. Veřejné financování by proto mělo usilovat o zajištění otevřeného a nediskriminačního přístupu k výstupům financovaných projektů, ledaže je v odůvodněných a přiměřených případech považováno za vhodné postupovat jinak.

(22)

Harmonický, inkluzivní a trvalý pokrok na cestě k digitální transformaci a k dosažení digitálních cílů v Unii vyžaduje komplexní, robustní, spolehlivou, flexibilní a transparentní formu správy a řízení, založenou na úzké spolupráci a koordinaci mezi Evropským parlamentem, Radou, Komisí a členskými státy. Vhodný mechanismus by měl zajistit koordinaci sbližování, výměnu osvědčených postupů a konzistentnost a účinnost politik a opatření na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni a měl by rovněž motivovat k aktivaci vhodných synergií mezi unijními a vnitrostátními finančními prostředky i mezi iniciativami a programy Unie. Za tímto účelem by Komise mohla členským státům poskytnout pokyny a podporu týkající se toho, jak nejlépe využít nejvhodnější druhy synergií. Za tímto účelem je nezbytné stanovit ustanovení týkající se mechanismu monitorování a spolupráce k provádění digitálního kompasu. Tento mechanismus by měl zohledňovat různou situaci v jednotlivých členských státech i v jejich rámci, měl by být přiměřený, zejména pokud jde o administrativní zátěž, a měl by členským státům umožnit, aby při stanovování svých vnitrostátních cílů uplatnily vyšší úroveň ambicí.

(23)

Mechanismus monitorování a spolupráce k provádění digitálního kompasu by měl obsahovat posílený systém monitorování za účelem zjišťování nedostatků ve strategických digitálních kapacitách Unie. Měl by rovněž obsahovat mechanismus podávání zpráv mimo jiné o pokroku při plnění digitálních cílů stanovených v tomto rozhodnutí, jakož i o obecnějším stavu plnění obecných cílů stanovených v tomto rozhodnutí. Měl by stanovit rámec spolupráce mezi Komisí a členskými státy s cílem identifikovat řešení slabin a navrhnout cílená opatření pro zjednání účinné nápravy.

(24)

Součástí zprávy o stavu digitální dekády (dále jen „zpráva o digitální dekádě“) by měl být index DESI, který by měl být používán k monitorování pokroku při dosahování digitálních cílů. Toto monitorování by mělo zahrnovat analýzu ukazatelů měřících pokrok na úrovni členských států, vnitrostátních politik a iniciativ zaměřených na dosažení obecných cílů tohoto rozhodnutí a digitálních cílů v něm stanovených, jakož i horizontální a tematickou analýzu, jejichž pomocí se bude sledovat digitální transformace hospodářství Unie a porovnávat pokrok členských států v této oblasti. Rozměry a ukazatele indexu DESI by měly být sladěny zejména s digitálními cíli, které jsou stanoveny v tomto rozhodnutí. Pro každý digitální cíl by měly být v prováděcích aktech, jež má přijmout Komise, stanoveny klíčové ukazatele výkonnosti. Klíčové ukazatele výkonnosti by měly být aktualizovány, je-li to nezbytné k zajištění pokračujícího účinného monitorování a k zohlednění technologického vývoje. Mechanismus pro sběr údajů v členských státech by měl být ve vhodných případech posílen, aby komplexně vystihoval současný stav pokroku při dosahování digitálních cílů a podával informace o relevantních politikách, programech a iniciativách na vnitrostátní úrovni, a měl by v souladu s unijním a vnitrostátním právem zahrnovat údaje pokud možno rozčleněné podle pohlaví a podle regionů.

Komise by na základě svých přezkumů měla ve vhodných případech po konzultaci s členskými státy vypracovat harmonogram pro budoucí potřeby v oblasti shromažďování údajů. Při stanovování indexu DESI by Komise měla vycházet především z oficiálních statistických údajů získaných v různých průzkumech Unie o informační společnosti podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1700 (13) a (EU) 2019/2152 (14). Ke sběru údajů pro relevantní ukazatele, které nejsou měřeny v průzkumech Unie ani shromažďovány prostřednictvím jiných zpráv, například v rámci strategie ohlášené ve sdělení Komise ze dne 25. června 2008 nazvaném „ „Zelenou malým a středním podnikům.“„Small Business Act“ pro Evropu“, včetně jejího každoročního přezkumu výkonnosti malých a středních podniků, by měla Komise používat zvláštní studie. Definice týkající se digitálních cílů podle tohoto rozhodnutí nepředstavují precedenty pro klíčové ukazatele výkonnosti a v žádném případě nebrání nadcházejícímu měření pokroku při plnění uvedených cílů prostřednictvím těchto ukazatelů.

(25)

Aby byli spolunormotvůrci průběžně informováni o pokroku digitální transformace v Unii, měla by Komise předkládat Evropskému parlamentu a Radě každoroční zprávu o digitální dekádě, obsahující přehled a analýzu digitální transformace Unie a hodnocení dosaženého pokroku při plnění obecných cílů tohoto rozhodnutí a digitálních cílů za období do roku 2030. Zpráva o digitální dekádě, zejména index DESI, by měla být zahrnuta do evropského semestru, včetně aspektů týkajících se Nástroje pro oživení a odolnost, přičemž doporučené politiky, opatření a kroky obsažené v uvedené zprávě by měly doplňovat doporučení pro jednotlivé země.

(26)

Od roku 2019 zahrnuje index DESI srovnávací přehled zapojení žen do digitální oblasti, který na základě dvanácti ukazatelů hodnotí výsledky členských států v oblasti používání internetu, dovedností uživatelů internetu a odborných dovedností a zaměstnanosti. Začlenění srovnávacího přehledu zapojení žen do digitální oblasti do zprávy o digitální dekádě by mělo umožnit monitorování genderových rozdílů v digitálních dovednostech.

(27)

Komise by se ve své zprávě o digitální dekádě měla věnovat zejména tomu, jak účinně byly obecné cíle tohoto rozhodnutí převedeny do politik, opatření nebo kroků, jakož i pokroku při dosahování digitálních cílů s podrobným uvedením stupně pokroku Unie ve vztahu k plánovaným trajektoriím pro každý cíl, o hodnocení úsilí, které je nezbytné pro dosažení každého cíle, včetně jakýchkoli nedostatečných investic do digitálních kapacit a inovací, jakož i zvyšování povědomí o opatřeních potřebných pro zvýšení digitální suverenity otevřeným způsobem. Zpráva by měla rovněž obsahovat hodnocení, jak jsou prováděny relevantní regulační návrhy, a hodnocení kroků podniknutých na úrovni Unie a na úrovni členských států.

(28)

Na základě hodnocení Komise by zpráva měla obsahovat konkrétní doporučované politiky, opatření a kroky. Při doporučování politik, opatření a kroků ve zprávě by Komise měla zohlednit nejnovější dostupná data, přijaté společné závazky, politiky a opatření stanovené členskými státy, jakož i pokrok při provádění doporučených opatření uvedených v dřívějších zprávách a řešených prostřednictvím mechanismu spolupráce. Komise by dále měla vzít v úvahu rozdíly v možnostech jednotlivých členských států přispívat k digitálním cílům a již zavedené politiky, opatření a kroky, které jsou považovány za vhodné pro dosažení těchto cílů, i kdyby se jejich účinky dosud neprojevily v praxi.

(29)

S cílem zajistit, aby bylo dosaženo obecných cílů tohoto rozhodnutí a digitálních cílů v něm stanovených a aby k tomu účinně přispívaly všechny členské státy, by koncepce a provádění mechanismu monitorování a spolupráce měly zajišťovat výměnu informací a osvědčených postupů prostřednictvím konstruktivního a inkluzivního dialogu mezi členskými státy a Komisí. Komise by měla zajistit, aby byl o výsledcích tohoto dialogu náležitě a včas informován Evropský parlament.

(30)

Komise by spolu s členskými státy měla stanovit plánované trajektorie, které umožní Unii dosáhnout digitálních cílů stanovených v tomto rozhodnutí. Členské státy by pak měly tyto plánované trajektorie tam, kde je to možné, převést do podoby vnitrostátních plánovaných trajektorií a měly by ve vhodných případech náležitě zohlednit regionální rozměr. Ve vnitrostátních plánovaných trajektoriích by měly být vzaty v úvahu a zohledněny rozdílné možnosti jednotlivých členských států přispívat k digitálním cílům a jejich rozdílné výchozí pozice. Vnitrostátní plánované trajektorie by měly pomoci při hodnocení pokroku v průběhu času na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni.

(31)

S cílem zajistit, aby spolupráce mezi Komisí a členskými státy byla efektivní a účinná, měly by členské státy předkládat Komisi národní strategické plány pro digitální dekádu na období do roku 2030 (dále jen „národní plány “), v nichž budou pokud možno navrženy vnitrostátní plánované trajektorie měřitelné na vnitrostátní úrovni a popsány všechny plánované, přijaté nebo prováděné nástroje s cílem přispět k dosažení obecných cílů tohoto rozhodnutí a digitálních cílů v něm stanovených na úrovni Unie. Členské státy by měly mít možnost začlenit do svých národních plánů informace o politikách, opatřeních a krocích, které mají být prováděny na regionální úrovni. Národní plány by měly být vypracovány po konzultaci s klíčovými zúčastněnými stranami, jako jsou podnikatelské organizace, včetně zástupců malých a středních podniků, sociální partneři a občanská společnost, včetně starších občanů a mládeže, jakož i s místními a regionálními zástupci, a měly by být klíčovým nástrojem pro koordinaci politik členských států a za účelem zajištění předvídatelnosti z hlediska trhu. Členské státy by měly zohlednit relevantní odvětvové iniciativy na úrovni Unie i na vnitrostátní úrovni a podporovat soudržnost s nimi. Závazek členského státu poskytnout národní plán na přispění k dosažení digitálních cílů na úrovni Unie nebrání tomu, aby tento členský stát navrhoval a prováděl strategie na celostátní nebo regionální úrovni, ani aby se specializoval na určité průmyslové nebo digitální oblasti.

(32)

V průběhu cyklů spolupráce mezi Komisí a členskými státy by členské státy mohly navrhovat úpravy svých národních plánů s cílem zohlednit vývoj digitální transformace na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni a reagovat zejména na politiky, opatření a kroky doporučené Komisí. Za účelem podpory jednotného a srovnatelného přístupu mezi členskými státy a za účelem usnadnění přípravy jejich národních plánů by Komise měla poskytnout pokyny, které podrobněji stanoví klíčové prvky struktury národního plánu, zejména pak společné prvky, které by všechny národní plány měly obsahovat. V pokynech by měl být rovněž stanoven obecný přístup, který by měly členské státy dodržovat při vypracovávání svých vnitrostátních plánovaných trajektorií.

(33)

Mechanismus monitorování a spolupráce mezi Komisí a členskými státy by měl začít posouzením jejich národních plánů a měl by vycházet z údajů poskytnutých a hodnocení provedených ve zprávě o digitální dekádě, jakož i ze zpětné vazby obdržené od relevantních zúčastněných stran, jako jsou podnikatelské organizace, včetně zástupců malých a středních podniků, sociální partneři a občanská společnost, jakož i místní a regionální zástupci.

(34)

Při načasování spolupráce by se měla zohlednit potřeba reagovat na výsledky předchozích cyklů spolupráce, jakož i politiky, opatření, kroky a možné úpravy národních plánů každé dva roky.

(35)

Za účelem pokroku v dosahování digitálních cílů v souladu s plánovanými trajektoriemi by členské státy, které jsou ve zprávě považovány za státy, jež nedosáhly v dané oblasti dostatečného pokroku, měly navrhnout úpravy politik, opatření a kroků, které mají v úmyslu provést na podporu pokroku v této kritické oblasti. Komise a členské státy by dále měly zkoumat, jak politiky, opatření a kroky doporučené ve zprávě z předchozího roku členské státy společně i individuálně řešily. Kterýkoli členský stát by měl mít možnost požádat o zahájení vzájemného hodnocení, aby poskytl jiným členským státům příležitost vyjádřit se k návrhům, které hodlá předložit ve svém národním plánu, zejména pokud jde o jejich vhodnost pro dosažení určitého cíle. Komise by měla usnadnit výměnu zkušeností a osvědčených postupů prostřednictvím vzájemného hodnocení.

(36)

Komise a jeden nebo více členských států, anebo nejméně dva členské státy, by měly mít možnost přijímat společné závazky ohledně koordinovaných akcí, které by chtěly podniknout za účelem dosažení digitálních cílů, zřizovat projekty pro více zemí a dohodnout se na jakýchkoli dalších politikách, opatřeních a krocích na úrovni Unie a na vnitrostátní úrovni k zajištění pokroku při dosahování těchto cílů v souladu s plánovanými trajektoriemi. Společný závazek je iniciativou zaměřenou na spolupráci, zejména s cílem přispět k dosažení obecných cílů tohoto rozhodnutí a digitálních cílů v něm stanovených. Projektů pro více zemí a konsorcií evropské digitální infrastruktury (dále jen „konsorcia EDIC“) by se měly účastnit alespoň tři členské státy.

(37)

Při monitorování dosahování obecných cílů tohoto rozhodnutí a digitálních cílů v něm stanovených mají Komise a členské státy povinnost loajálně spolupracovat v souladu s čl. 4 odst. 3 Smlouvy o Evropské unii. Je proto nezbytné, aby členské státy náležitě reagovaly na každou výzvu Komise ke spolupráci, zejména pokud došlo k významné odchylce od vnitrostátní plánované trajektorie některého členského státu nebo pokud taková odchylka nebyla delší dobu řešena.

(38)

Pro dosažení obecných cílů tohoto rozhodnutí a digitálních cílů v něm stanovených je rozhodující účinné provádění doporučených politik, opatření a kroků a národních plánů a jejich úprav. Pro vedení a podporu jednotlivých členských států při určování a provádění vhodných opatření k zajištění pokroku při dosahování jejich vnitrostátních plánovaných trajektorií, zejména v případech, kdy členské státy považují za nezbytné upravit své národní plány na základě politik, opatření nebo kroků doporučených Komisí, je nezbytný strukturovaný dialog s nimi. Komise by měla Evropský parlament a Rada průběžně náležitě informovat, zejména o průběhu a výsledcích strukturovaného dialogu.

(39)

S cílem zajistit transparentnost a účast veřejnosti by měla Komise zapojit všechny zainteresované zúčastněné strany. Za tím účelem by Komise měla úzce spolupracovat se zúčastněnými stranami, včetně občanské společnosti a soukromých a veřejných aktérů, jako jsou veřejnoprávní subjekty v odvětví vzdělávání a odborné přípravy nebo zdraví, a konzultovat s nimi opatření zaměřená na urychlení digitální transformace na úrovni Unie. Při konzultacích se zúčastněnými stranami by Komise měla být co nejinkluzivnější a zapojit subjekty, které podporují účast dívek a žen v digitálních studijních a profesních oborech, s cílem prosazovat při provádění národních plánů členskými státy co nejvyváženější přístup z hlediska genderové rovnosti. Zapojení zúčastněných stran je důležité i na úrovni členských států, zejména v době, kdy přijímají své národní plány a jejich případné úpravy. Na úrovni Unie i na vnitrostátní úrovni by Komise a členské státy měly včas a úměrně dostupným zdrojům zapojit podnikatelské organizace, včetně zástupců malých a středních podniků, sociální partnery a občanskou společnost.

(40)

Projekty pro více zemí by měly umožňovat rozsáhlé intervence v klíčových oblastech nezbytné pro dosažení digitálních cílů stanovených v tomto rozhodnutí, zejména prostřednictvím sdružování zdrojů od Unie a členských států a ve vhodných případech soukromých zdrojů. Je-li to nezbytné pro dosažení digitálních cílů, měly by mít členské státy možnost zapojit třetí země přidružené k přímo řízenému programu Unie, který podporuje digitální transformaci Unie. Projekty pro více zemí by měly být prováděny koordinovaně, v úzké spolupráci mezi Komisí a členskými státy. Komise by měla hrát ústřední úlohu při urychlování provádění projektů pro více zemí prostřednictvím identifikace projektů pro více zemí, které jsou připraveny k provádění, z kategorií projektů orientačně uvedených v příloze tohoto rozhodnutí a v rámci poradenství pro členské státy týkajícího se volby nejvhodnějšího již existujícího prováděcího mechanismu, volby zdrojů financování a jejich kombinace a jiných strategických záležitostí souvisejících s prováděním těchto projektů. Komise by měla ve vhodných případech poskytnout pokyny ohledně zřízení konsorcia EDIC jakožto prováděcího mechanismu. Členské státy, které si to přejí, mohou spolupracovat nebo podnikat koordinované akce i v jiných oblastech, než jsou oblasti uvedené v tomto rozhodnutí.

(41)

Veřejná podpora projektů pro více zemí by měla být používána zejména pro řešení případů selhání trhu nebo nepříznivých investičních situací, a to přiměřeným způsobem, aniž by byly narušovány rovné podmínky či zdvojováno nebo vytěsňováno soukromé financování. Projekty pro více zemí by měly mít jasnou evropskou přidanou hodnotu a měly by být prováděny v souladu s platným právem Unie a vnitrostátním právem, které je s právem Unie v souladu.

(42)

Projekty pro více zemí by měly být schopny přilákat a efektivně kombinovat různé zdroje financování v Unii a členských státech a případně finanční krytí ze třetích zemí přidružených k přímo řízenému programu Unie, který podporuje digitální transformaci Unie, přičemž by mezi nimi měly být pokud možno nalezeny synergie. Zejména by mělo být možné kombinovat finanční prostředky z centrálně řízených programů Unie se zdroji poskytnutými členskými státy, což by mělo za určitých podmínek zahrnovat i příspěvky z Nástroje pro oživení a odolnost, jak je vysvětleno v části 3 pokynů Komise členským státům k jejich národním plánům pro oživení a odolnost, jakož i příspěvky z Evropského fondu pro regionální rozvoj nebo z Fondu soudržnosti. Všude tam, kde k tomu opravňuje povaha daného projektu pro více zemí, by měly být povoleny také příspěvky od jiných subjektů než od Unie a členských států, včetně soukromých příspěvků.

(43)

Komise ve spolupráci s členskými státy a jednající jako koordinátor projektů pro více zemí by měla členským státům pomoci při identifikaci jejich zájmů v rámci projektů pro více zemí, vydávat nezávazné pokyny týkající se výběru optimálních prováděcích mechanismů a poskytovat podporu při provádění, přičemž by měla přispívat k co nejširší účasti. Komise by měla tuto podporu poskytnout, pokud členské státy účastnící se projektu pro více zemí nevznesou námitku. Komise by měla jednat ve spolupráci se zúčastněnými členskými státy.

(44)

Za účelem provádění určitého projektu pro více zemí by Komise měla mít možnost na žádost dotčených členských států a po jejím posouzení zřídit konsorcium EDIC.

(45)

Hostitelský členský stát by měl určit, zda konsorcium EDIC splňuje požadavky, aby mohlo být uznáno jako mezinárodní subjekt uvedený v čl. 143 písm. g) a čl. 151 odst. 1 písm. b) směrnice Rady 2006/112/ES (15) a jako mezinárodní organizace uvedená v čl. 12 odst. 1 písm. b) směrnice Rady 2008/118/ES (16).

(46)

Za účelem zajištění jednotných podmínek pro provádění tohoto rozhodnutí by Komisi měly být svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o klíčové ukazatele výkonnosti a pro zřízení konsorcií EDIC. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (17).

(47)

Toto rozhodnutí se nevztahuje na opatření přijatá členskými státy, která se týkají národní bezpečnosti, veřejné bezpečnosti nebo obrany,