(EU) 2021/2303Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2303 ze dne 15. prosince 2021 o zřízení Agentury Evropské unie pro otázky azylu a o zrušení nařízení (EU) č. 439/2010

1.   Toto nařízení zřizuje Agenturu Evropské unie pro otázky azylu (dále jen „agentura“). Tato agentura nahrazuje Evropský podpůrný úřad pro otázky azylu (EASO) zřízený nařízením (EU) č. 439/2010 a je jeho nástupkyní.

2.   Agentura přispívá k zajišťování účinného a jednotného uplatňování práva Unie v oblasti azylu v členských státech, a to způsobem, kterým jsou plně dodržována základní práva. Agentura usnadňuje a podporuje činnosti členských států při provádění společného evropského azylového systému, a to i tím, že umožňuje sbližování při posuzování žádostí o mezinárodní ochranu v celé Unii a koordinuje a posiluje praktickou spolupráci a výměnu informací mezi členskými státy.

Agentura zlepšuje fungování společného evropského azylového systému i pomocí monitorovacího mechanismu uvedeného v článku 14 a poskytováním operativní a technické pomoci členským státům, zejména pokud jsou jejich azylové a přijímací systémy vystaveny nepřiměřenému tlaku.

3.   Agentura je odborným centrem díky své nezávislosti, vědecké a technické úrovni poskytované pomoci a shromažďovaných a šířených informací, transparentnosti svých pracovních postupů a metod, důkladnosti při plnění svěřených úkolů a podpoře informační technologie potřebné k provádění jejího mandátu.

1.   Pro účely článku 1 plní agentura tyto úkoly:

2.   Agentura provádí z vlastního podnětu komunikační činnosti v oblastech spadajících do jejího mandátu. Poskytuje veřejnosti přesné a komplexní informace o své činnosti. Agentura nesmí provádět komunikační činnosti na úkor plnění úkolů uvedených v odstavci 1 tohoto článku. Komunikační činnosti se provádějí, aniž je dotčen článek 65, a v souladu s příslušnými plány pro komunikaci a šíření informací přijatými správní radou.

1.   Agentura a vnitrostátní orgány příslušné pro oblast azylu a přistěhovalectví a jiné příslušné služby spolupracují v dobré víře.

2.   Agentura a vnitrostátní orgány příslušné pro oblast azylu a přistěhovalectví a jiné příslušné služby si za účelem plnění úkolů a povinností svěřených jim tímto nařízením, zejména plnění úkolů uvedených v článku 2 agenturou, vyměňují veškeré nezbytné informace včas a přesně.

3.   Agentura úzce spolupracuje s vnitrostátními orgány příslušnými pro oblast azylu a přistěhovalectví a jinými příslušnými službami a s Komisí. Plněním úkolů agentury nejsou dotčeny úkoly dalších příslušných institucí a jiných subjektů Unie. Agentura spolupracuje s těmito institucemi a jinými subjekty, mezivládními organizacemi, zejména s Úřadem vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) a dalšími příslušnými organizacemi, jak je stanoveno v tomto nařízení.

4.   Agentura organizuje, podporuje a koordinuje činnosti umožňující výměnu informací mezi členskými státy, podle potřeby též prostřednictvím zřizování sítí.

5.   Pokud výkonný ředitel poté, co vyzval členský stát, aby agentuře poskytl informace nezbytné k plnění jejích úkolů v souladu s tímto nařízením, zjistí, že dotyčný členský stát tak systematicky neučinil, oznámí tuto skutečnost správní radě a Komisi.

1.   Agentura shromažďuje a analyzuje informace o situaci v oblasti azylu v Unii a ve třetích zemích, pokud by to mohlo mít dopad na Unii, včetně aktuálních informací o základních příčinách, migračních a uprchlických tocích, přítomnosti nezletilých osob bez doprovodu, celkové kapacitě přijímání a potřebách třetích zemí v oblasti znovuusídlování a o případném příchodu velkého počtu státních příslušníků třetích zemí, jenž by mohl způsobit nepřiměřený tlak na azylové a přijímací systémy členských států, s cílem poskytovat včasné a spolehlivé informace členským státům a určit možná rizika pro azylové a přijímací systémy členských států.

Za účelem stanoveným v prvním pododstavci tohoto odstavce agentura úzce spolupracuje s Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž a případně zohlední analýzu rizik provedenou Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráží podle článku 29 nařízení (EU) 2019/1896 s cílem zajistit co nejvyšší úroveň konzistentnosti a sbližování informací poskytnutých agenturou a Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž.

2.   Agentura založí svou analýzu na informacích poskytnutých zejména členskými státy, příslušnými orgány, institucemi a jinými subjekty Unie, Evropskou službou pro vnější činnost (ESVČ) a rovněž UNHCR, zejména na zprávách UNHCR o celosvětových potřebách v oblasti znovuusídlování. Agentura může rovněž zohlednit informace dostupné od příslušných organizací na základě jejich odborných znalostí.

3.   Agentura zajišťuje rychlou výměnu příslušných informací mezi členskými státy a s Komisí. Výsledky své analýzy předkládá rovněž včas a přesně správní radě. Agentura podává Evropskému parlamentu dvakrát ročně zprávu o své analýze.

1.   Agentura organizuje, koordinuje a podporuje výměnu informací mezi členskými státy a mezi Komisí a členskými státy, které se týkají provádění práva Unie v oblasti azylu.

2.   Agentura rovněž vytváří databáze a internetové portály, které se týkají nástrojů azylové politiky na unijní, vnitrostátní a mezinárodní úrovni, a využívá zejména stávající systémy. V těchto databázích nebo na těchto internetových portálech se nesmí uchovávat ani zveřejňovat žádné osobní údaje, pokud je agentura nezískala z veřejně dostupných zdrojů.

3.   Databáze a internetové portály uvedené v odstavci 2 mají veřejně přístupné části, které obsahují:

1.   Výkonný ředitel jmenuje z řad zaměstnanců agentury odborníky, kteří budou vysláni jako styční úředníci do členských států.

2.   Výkonný ředitel po konzultaci s dotčenými členskými státy předloží návrh týkající se povahy a podmínek vyslání styčných úředníků a členského státu či regionu, do nichž může být styčný úředník vyslán. Výkonný ředitel může rozhodnout, že v působnosti jednoho styčného úředníka budou až čtyři členské státy, které jsou si zeměpisně blízké. Tento návrh výkonného ředitele podléhá schválení správní radou.

3.   Výkonný ředitel uvědomí dotčený členský stát o jmenování styčného úředníka a společně s uvedeným členským státem určí místo, kam bude úředník vyslán.

4.   Styční úředníci jednají jménem agentury a podporují spolupráci a dialog mezi agenturou a vnitrostátními orgány příslušnými pro oblast azylu a přistěhovalectví a jinými příslušnými službami. Styční úředníci zejména:

Pokud zprávy uvedené v prvním pododstavci písm. f) vyvolávají obavy v souvislosti s jedním či více hledisky relevantními pro dotčený členský stát, výkonný ředitel o tom tento členský stát bezodkladně informuje. Tyto zprávy se zohledňují pro účely monitorovacího mechanismu uvedeného v článku 14 a předávají se dotčenému členskému státu.

5.   Pro účely odstavce 4 udržuje styčný úředník pravidelný styk s vnitrostátními orgány příslušnými pro azyl a přistěhovalectví a s jinými příslušnými službami tak, že informuje kontaktní místo určené dotčeným členským státem.

6.   Při plnění svých povinností přijímají styční úředníci pokyny pouze od agentury.

1.   Agentura zavede, rozvíjí a přezkoumává odbornou přípravu vlastních zaměstnanců a členů příslušných vnitrostátních správních orgánů a soudů, jakož i vnitrostátních orgánů, jež jsou příslušné pro oblast azylu a přijímání.

2.   Agentura rozvíjí odbornou přípravu uvedenou v odstavci 1 v úzké spolupráci s členskými státy a případně s Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž, Agenturou Evropské unie pro základní práva, zřízenou nařízením Rady (ES) č. 168/2007 (19), a s příslušnými subjekty poskytujícími odbornou přípravu, akademickými institucemi, justičními sdruženími, sítěmi zaměřenými na odbornou přípravu a příslušnými organizacemi.

3.   Agentura vypracuje evropské osnovy v oblasti azylu s přihlédnutím ke stávající spolupráci v rámci Unie v oblasti azylu s cílem podpořit osvědčené postupy a vysoké standardy provádění práva Unie v oblasti azylu.

Členské státy rozvíjejí vhodnou odbornou přípravu svých zaměstnanců na základě jejich povinností vyplývajících z práva Unie v oblasti azylu a na základě evropských osnov v oblasti azylu, přičemž základní části těchto osnov zahrnou do této odborné přípravy.

4.   Odborná příprava poskytovaná agenturou by měla být vysoce kvalitní a měla by definovat hlavní zásady a osvědčené postupy s cílem zajistit větší sblížení administrativních postupů, rozhodnutí a právních postupů za plného dodržení nezávislosti vnitrostátních soudů.

Jako součást evropských osnov v oblasti azylu zahrnuje odborná příprava poskytovaná agenturou zejména:

5.   Agentura poskytuje obecné, specializované či tematické nástroje odborné přípravy, jakož i ad hoc školící činnosti, které mohou zahrnovat metodiku přípravy školitelů a e-learning.

6.   Agentura provádí iniciativy nezbytné k tomu, aby ověřila a případně zajistila, že odborníci, kteří jsou součástí azylových podpůrných týmů, včetně odborníků, kteří nejsou jejími zaměstnanci, absolvují odbornou přípravu týkající se úkolů a funkcí, jež jsou nezbytné pro jejich účast na operativních činnostech organizovaných agenturou.

Agentura poskytne odborníkům uvedeným v prvním pododstavci v nezbytných případech, a to předem nebo při jejich vyslání, odbornou přípravu speciálně zaměřenou na operativní a technickou pomoc poskytovanou v dotčeném členském státě (dále jen „hostitelský členský stát“).

7.   Agentura může organizovat odbornou přípravu na území členského státu nebo třetí země ve spolupráci s uvedeným členským státem nebo třetí zemí.

1.   Agentura je centrem pro shromažďování relevantních, spolehlivých, objektivních, přesných a aktuálních informací o příslušných třetích zemích transparentním a nestranným způsobem, využívajícím relevantní informace, včetně informací konkrétně zaměřených na děti a genderovou příslušnost, a cílených informací o osobách, které patří do zranitelných skupin a menšin. Agentura vypracovává a pravidelně aktualizuje zprávy a další dokumenty obsahující informace o příslušných třetích zemích na úrovni Unie, včetně tematických otázek specifických pro příslušné třetí země.

2.   Agentura zejména:

1.   Agentura zajišťuje koordinaci vnitrostátních iniciativ vypracovávajících informace o třetích zemích zřízením a spravováním sítí informací o třetích zemích mezi členskými státy. Je-li to vhodné, mohou tyto sítě v jednotlivých případech zapojit externí odborníky s příslušnou odborností z UNHCR či z jiných příslušných organizací.

2.   Účelem sítí uvedených v odstavci 1 je, aby členské státy zejména:

1.   Za účelem podpory sbližování při uplatňování kritérií posuzování stanovených ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2011/95/EU (20) agentura koordinuje úsilí členských států s cílem vypracovat společnou analýzu situace v konkrétních zemích původu (dále jen „společná analýza“) a pokyny, které členským státům pomohou při posuzování žádostí o mezinárodní ochranu.

Agentura při práci na společné analýze a pokynech zohlední nejnovější pokyny UNHCR ke způsobilosti pro účely posuzování potřeb mezinárodní ochrany žadatelů o azyl z konkrétních zemí původu.

2.   Po konzultaci s Komisí předloží výkonný ředitel pokyny správní radě ke schválení. K pokynům je připojena společná analýza.

3.   Členské státy společnou analýzu a pokyny zohlední při posuzování žádostí o mezinárodní ochranu, aniž by byla dotčena jejich pravomoc při rozhodování o jednotlivých žádostech o mezinárodní ochranu.

4.   Agentura zajistí, aby byly společná analýza a pokyny pravidelně přezkoumávány a v nezbytném rozsahu aktualizovány. Tento přezkum a aktualizace se provádějí v případech, kdy dochází ke změně situace v zemi původu nebo existují objektivní známky toho, že se společná analýza a pokyny nepoužívají. Každý přezkum nebo aktualizace společné analýzy a pokynů rovněž vyžadují konzultaci s Komisí a schválení správní radou podle odstavce 2.

5.   Členské státy předkládají agentuře veškeré relevantní informace, které naznačují, že provedení přezkumu nebo aktualizace společné analýzy a pokynů jsou nezbytné.

1.   Agentura může být členským státům nápomocna při uplatňování pojmů bezpečné země v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU (21) poskytováním informací a analýz.

2.   Agentura je Komisi nápomocna při plnění jejích úkolů týkajících se pojmů bezpečné země v souladu se směrnicí 2013/32/EU poskytováním informací a analýz.

3.   Agentura při poskytování informací a analýz podle odstavců 1 a 2 tohoto článku dodržuje obecné zásady uvedené v článku 9.

4.   Informace a analýzy poskytované podle odstavců 1 a 2 předkládá agentura pravidelně i na žádost Evropskému parlamentu a Radě.

1.   Agentura organizuje a koordinuje činnosti, které podporují správné a účinné uplatňování práva Unie v oblasti azylu, mimo jiné vypracováváním provozních norem, ukazatelů, pokynů nebo osvědčených postupů v otázkách azylu a výměnou osvědčených postupů v otázkách azylu mezi členskými státy.

2.   Agentura z vlastního podnětu nebo na žádost správní rady nebo Komise vypracuje provozní normy, ukazatele, pokyny a osvědčené postupy vztahující se k provádění práva Unie v oblasti azylu.

3.   Agentura při vypracovávání provozních norem, ukazatelů, pokynů a osvědčených postupů uvedených v odstavci 2 konzultuje s Komisí, členskými státy a případně UNHCR. Agentura může také na základě příslušných odborných znalostí konzultovat s mezivládními nebo jinými organizacemi, jakož i s justičními sdruženími a sítěmi odborníků.

4.   Správní rada přijme provozní normy, ukazatele, pokyny a osvědčené postupy uvedené v odstavci 2. Agentura tyto provozní normy, ukazatele, pokyny a osvědčené postupy po jejich přijetí sdělí členským státům a Komisi.

5.   Agentura je členským státům na jejich žádost nápomocna při uplatňování provozních norem, ukazatelů, pokynů a osvědčených postupů uvedených v odstavci 2 na jejich azylové a přijímací systémy tím, že jim poskytne nezbytné odborné znalosti nebo operativní a technickou pomoc.

6.   Provozní normy, ukazatele, pokyny a osvědčené postupy uvedené v odstavci 2 tohoto článku agentura zohlední pro účely monitorovacího mechanismu uvedeného v článku 14.

1.   Agentura v úzké spolupráci s Komisí zřídí monitorovací mechanismus pro účely monitorování operativního a technického uplatňování společného evropského azylového systému s cílem předcházet případným nedostatkům v azylových a přijímacích systémech členských států nebo tyto nedostatky odhalovat a posuzovat schopnost a připravenost daných systémů řídit situace spojené s nepřiměřeným tlakem za účelem zvýšení jejich efektivity.

2.   Správní rada na návrh výkonného ředitele a po konzultaci s Komisí zavede společnou metodiku pro monitorovací mechanismus stanovený v této kapitole. Společná metodika obsahuje objektivní kritéria, podle nichž se monitorování provádí, popis metod, procesů a nástrojů pro monitorovací mechanismus, jako jsou praktická opatření pro návštěvy na místě včetně návštěv ohlášených s krátkým časovým předstihem, a pravidla a zásady pro zřizování odborných týmů.

3.   Monitorování zahrnuje operativní a technické uplatňování veškerých aspektů společného evropského azylového systému, zejména:

4.   Monitorování se může provádět zejména na základě informací poskytnutých dotčeným členským státem, analýzy informací o situaci v oblasti azylu uvedených v článku 5 a výběru případů.

Agentura může rovněž zohlednit informace dostupné od příslušných mezivládních organizací nebo subjektů, zvláště UNHCR, a dalších příslušných organizací na základě jejich odborných znalostí.

5.   Pro účely monitorování může agentura provádět návštěvy na místě. Agentura provádí návštěvy ohlášené s krátkým časovým předstihem pouze pro účely čl. 15 odst. 2.

6.   Členské státy poskytují agentuře na její žádost informace o aspektech společného evropského azylového systému uvedených v odstavci 3.

Členské státy poskytují agentuře na její žádost informace o svých pohotovostních plánech opatření, která mají být přijata s cílem zvládnout případný nepřiměřený tlak na jejich azylové nebo přijímací systémy. Agentura se souhlasem dotčeného členského státu pomůže členským státům při vypracovávání a přezkumu těchto pohotovostních plánů.

7.   Členské státy spolupracují s agenturou mimo jiné tak, že usnadňují provádění všech návštěv na místě pro účely monitorování. Každou takovou návštěvu výkonný ředitel oznámí dotčeným členským státům s dostatečným předstihem. V případě návštěvy ohlášené s krátkým časovým předstihem ji výkonný ředitel dotčenému členskému státu oznámí 72 hodin předem.

1.   Správní rada na základě návrhu výkonného ředitele a po konzultaci s Komisí přijme program pro účely monitorovacího mechanismu uvedeného v článku 14 (dále jen „program monitorování“), který zahrnuje:

V programu monitorování je uvedeno, které azylové a přijímací systémy členských států mají být v daném roce monitorovány. Program monitorování zajistí, že každý členský stát je monitorován alespoň jednou za pět let.

2.   Pokud analýza informací o situaci v oblasti azylu uvedená v článku 5 vzbuzuje vážné obavy ohledně fungování azylového nebo přijímacího systému členského státu, zahájí agentura z vlastního podnětu po konzultaci s Komisí nebo na žádost Komise monitorování.

3.   Výkonný ředitel zašle zjištění vyplývající z monitorování dotčenému členskému státu k vyjádření, a to i v příslušných případech s uvedením jeho potřeb. Členské státy mohou do jednoho měsíce od obdržení tohoto zjištění předložit své připomínky.

4.   Výkonný ředitel na základě zjištění uvedených v odstavci 3, při zohlednění připomínek dotčeného členského státu a po konzultaci s Komisí vypracuje návrhy doporučení. Tyto návrhy doporučení stanoví opatření, která by měl dotčený členský stát přijmout, v případě potřeby i s pomocí agentury, a lhůtu, do níž má dotčený členský stát přijmout veškerá nezbytná opatření k řešení nedostatků nebo otázek kapacity a připravenosti zjištěných při monitorování. Výkonný ředitel zašle návrhy doporučení dotčenému členskému státu. Dotčený členský stát k nim může do jednoho měsíce od jejich obdržení předložit připomínky. V případech uvedených v odstavci 2 předloží dotčený členský stát své připomínky do patnácti dnů.

Výkonný ředitel po zohlednění připomínek dotčeného členského státu předloží zjištění a návrhy doporučení správní radě, Správní rada přijme doporučení rozhodnutím dvou třetin svých členů s hlasovacím právem. Agentura předá tato doporučení Evropskému parlamentu. Agentura informuje Komisi o provádění těchto doporučení.

5.   Pokud některý členský stát neprovede opatření stanovená v doporučeních agentury uvedených v odstavci 4 ve stanovené lhůtě a vede to k závažným důsledkům pro fungování společného evropského azylového systému, přijme Komise na základě vlastního posouzení doporučení určená danému členskému státu, která identifikují opatření potřebná k nápravě nedostatků, a v případě nutnosti stanoví konkrétní opatření, která má agentura na podporu tohoto členského státu přijmout.

6.   Komise může s ohledem na závažnost nedostatků organizovat návštěvy na místě v dotčeném členském státě. Každou takovou návštěvu oznámí Komise dotčenému členskému státu s dostatečným předstihem.

7.   Dotčený členský stát předloží Komisi zprávu o provádění doporučení uvedených v odstavci 5 tohoto článku ve lhůtě stanovené v těchto doporučeních. Pokud po uplynutí této lhůty dotčený členský stát tato doporučení nesplnil, může Komise předložit návrh prováděcího aktu Rady v souladu s čl. 22 odst. 1.

8.   Komise pravidelně informuje Evropský parlament a Radu o veškerých krocích následujících po monitorování, které provádí. Komise předá Evropskému parlamentu a Radě doporučení uvedená v odstavci 5 a pravidelně je informuje o pokroku dosaženém dotčeným členským státem při provádění uvedených doporučení.

1.   Agentura v souladu s touto kapitolou poskytuje členskému státu operativní a technickou pomoc:

2.   Agentura organizuje a koordinuje příslušnou operativní a technickou pomoc, která může zahrnovat přijetí jednoho nebo vícero z následujících operativních a technických opatření při plném dodržování základních práv:

3.   Agentura financuje nebo spolufinancuje operativní a technická opatření uvedená v odstavci 2 ze svého rozpočtu v souladu s finančními pravidly, která se na ni vztahují.

4.   Výkonný ředitel vyhodnotí výsledek operativních a technických opatření uvedených v odstavci 2 tohoto článku. Do 60 dnů po ukončení poskytování těchto opatření předloží výkonný ředitel správní radě podrobnou hodnotící zprávu spolu se zjištěními úředníka pro otázky základních práv, v souladu s režimem podávání zpráv a hodnocení stanoveným v operačních plánech podle čl. 18 odst. 2 písm. k). Agentura provede komplexní srovnávací analýzu těchto výsledků, které budou začleněny do výroční zprávy o situaci v oblasti azylu uvedené v článku 69.

1.   Členské státy mohou zasílat žádosti o pomoc podle čl. 16 odst. 1 písm. a), b) nebo c) výkonnému řediteli. Žádosti musí popisovat situaci a uvádět účel žádosti a přikládá se k nim podrobné posouzení potřeb a případně popis opatření, která byla již přijata na vnitrostátní úrovni.

2.   Pokud členský stát souhlasí s pomocí navrženou z podnětu agentury podle čl. 16 odst. 1 písm. d), dotčený členský stát předloží agentuře podrobné posouzení potřeb a případně popis opatření, která byla již přijata na vnitrostátní úrovni.

3.   Výkonný ředitel žádosti o pomoc hodnotí, schvaluje a koordinuje, včetně vyslání azylových podpůrných týmů. Výkonný ředitel neprodleně informuje správní radu o obdržení žádosti o pomoc podle čl. 16 odst. 1 písm. a), b) nebo c) nebo o návrhu agentury na poskytnutí pomoci z vlastního podnětu podle čl. 16 odst. 1 písm. d). Výkonný ředitel prověřuje podrobné posouzení potřeb, které předložil dotčený členský stát podle odstavců 1 nebo 2 tohoto článku.

4.   Agentura podrobí každou žádost o pomoc podle čl. 16 odst. 1 písm. a), b) nebo c) a návrh na poskytnutí pomoci z jejího vlastního podnětu podle čl. 16 odst. 1 písm. d) důkladnému a spolehlivému posouzení, jež umožní stanovit a navrhnout jedno nebo více opatření uvedených v čl. 16 odst. 2 za účelem uspokojení potřeb dotčeného členského státu. Výkonný ředitel může, je-li to nutné, vyslat odborníky agentury, aby posoudili situaci členského státu, který požaduje pomoc.

5.   Výkonný ředitel přijme rozhodnutí o poskytnutí operativní a technické pomoci včetně vyslání azylových podpůrných týmů:

Pokud výkonný ředitel vysílá odborníky do dotčeného členského státu podle odstavce 4, přijme v souladu prvním pododstavcem do pěti pracovních dnů ode dne uvedeného v písmenu a) nebo b) rozhodnutí.

Současně s přijetím rozhodnutí podle prvního pododstavce výkonný ředitel o svém rozhodnutí písemně uvědomí dotčený členský stát a správní radu s uvedením hlavních důvodů, na nichž se rozhodnutí zakládá.

1.   Má-li být poskytnuta operativní a technická pomoc, výkonný ředitel ve spolupráci s hostitelským členským státem vypracuje operační plán. Výkonný ředitel a hostitelský členský stát se společně dohodnou na operačním plánu:

Agentura konzultuje v případě potřeby operační plán se zúčastněnými členskými státy, a to prostřednictvím vnitrostátních kontaktních míst uvedených v článku 24.

2.   Operační plán je pro agenturu, hostitelský členský stát a zúčastněné členské státy závazný. Podrobně stanoví podmínky vysílání azylových podpůrných týmů v rámci operativní a technické pomoci, jež má být poskytnuta, jakož i organizační aspekty, a obsahuje tyto údaje:

3.   V členských státech, v nichž působí UNHCR a má schopnost podpořit reakci na žádost o operativní a technickou pomoc podle čl. 16 odst. 1, agentura v případě potřeby a po dohodě s dotčeným členským státem koordinuje s UNHCR provádění operačního plánu.

4.   S ohledem na odst. 2 písm. f) zmocní hostitelský členský stát odborníky z azylových podpůrných týmů k nahlížení do evropských databází a může jim povolit, aby nahlíželi do jeho vnitrostátních databází v souladu s příslušným unijním a vnitrostátním právem týkajícím se přístupu k těmto databázím a nahlížení do nich, pokud je to nezbytné pro dosažení cílů a plnění úkolů stanovených v operačním plánu.

5.   Všechny změny nebo úpravy operačního plánu vyžadují souhlas výkonného ředitele a hostitelského členského státu, v případě potřeby po konzultaci se zúčastněnými členskými státy. Kopii pozměněného nebo upraveného operačního plánu agentura okamžitě zašle vnitrostátním kontaktním místům zúčastněných členských států uvedeným v článku 24.

6.   Výkonný ředitel, poté co informuje hostitelský členský stát, částečně nebo zcela pozastaví nebo ukončí vyslání azylových podpůrných týmů v případě, kdy:

1.   Složení každého azylového podpůrného týmu určí výkonný ředitel. Azylové podpůrné týmy sestávají z:

Výkonný ředitel při určování složení azylových podpůrných týmů zohlední zvláštní okolnosti dotčeného členského státu. Azylový podpůrný tým se sestaví v souladu s příslušným operačním plánem.

2.   Na návrh výkonného ředitele správní rada rozhoduje o profilech a celkovém počtu odborníků, kteří mají být azylovému podpůrnému týmu k dispozici. Tentýž postup se použije pro všechny následné změny v jejich profilech a celkovém počtu odborníků.

3.   Členské státy přispívají do azylových podpůrných týmů jmenováním vnitrostátních odborníků, kteří odpovídají požadovaným profilům, o nichž rozhoduje správní rada v souladu s odstavcem 2. Počet odborníků, které má každý členský stát poskytnout na následující rok, se stanovuje na základě každoročních dvoustranných jednání a dohod mezi agenturou a dotčeným členským státem.

V souladu s dohodami uvedenými v prvním pododstavci dají členské státy agentuře na její žádost k dispozici pro vyslání své vlastní odborníky nebo odborníky vyslané do agentury. Pokud však členský stát čelí výjimečné situaci, která zásadním způsobem ovlivňuje plnění vnitrostátních úkolů, není povinen tyto odborníky poskytnout.

4.   Agentura přispěje do těchto azylových podpůrných týmů odborníky z řad vlastních zaměstnanců, včetně odborníků zaměstnaných a odborně připravených za účelem práce v terénu, a tlumočníky s alespoň základní odbornou přípravou nebo prokázanými zkušenostmi, kteří mohou být přijati v hostitelských členských státech, nebo dalšími odborníky nezaměstnanými agenturou s prokázanými znalostmi a zkušenostmi v souladu s operačními potřebami.

5.   Agentura sestaví seznam tlumočníků, kteří budou součástí azylových podpůrných týmů. Při výběru tlumočníků, kteří mají být uvedeni na seznamu tlumočníků, jsou agentuře nápomocny členské státy, a to včetně jednotlivců, kteří nejsou součástí vnitrostátní správy členských států. Pomoc s tlumočením lze poskytnout zajištěním tlumočníků v dotčeném členském státě, nebo případně pomocí videokonference.

6.   Zřizuje se rezervní skupina pro otázky azylu složená z minimálně 500 odborníků za účelem vyslání azylových podpůrných týmů v rámci žádostí o pomoc podle čl. 16 odst. 1 písm. b), návrhů agentury na poskytnutí pomoci z vlastního podnětu podle čl. 16 odst. 1 písm. d) a pomoci poskytnuté agenturou podle článku 22. Rezervní skupina pro otázky azylu vytvoří rezervu odborníků, kteří jsou agentuře okamžitě k dispozici. Za tímto účelem dává každý členský stát agentuře k dispozici pro rezervní skupinu pro otázky azylu počet odborníků uvedený v příloze I. Na návrh výkonného ředitele správní rada tříčtvrtinovou většinou hlasů svých členů, kteří mají hlasovací právo, rozhoduje o profilech odborníků z rezervní skupiny pro otázky azylu. Tentýž postup se použije pro všechny následné změny v profilech odborníků.

7.   Výkonný ředitel může ověřit, zda odborníci, které poskytly členské státy pro azylový podpůrný tým v souladu s odstavcem 6, odpovídají profilům, o kterých rozhodla správní rada podle uvedeného odstavce. Výkonný ředitel může před vysláním odborníků požádat členský stát, aby z rezervní skupiny pro otázky azylu odvolal odborníka, pokud tento odborník odpovídá požadovanému profilu, a nahradil jej odborníkem, který některému z požadovaných profilů odpovídá.

8.   Aniž je dotčen čl. 22 odst. 5 a pokud některý členský stát čelí výjimečné situaci, která významně ovlivňuje plnění vnitrostátních úkolů, jak dokládá informační analýza situace v oblasti azylu uvedená v článku 5, může písemně požádat správní radu, aby byl dočasně zproštěn své povinnosti poskytovat odborníky do rezervní skupiny pro otázky azylu. Součástí tohoto požadavku budou vyčerpávající důvody a informace o situaci v uvedeném členském státě. Správní rada rozhodne tříčtvrtinovou většinou hlasů svých členů, kteří mají hlasovací právo, zda dočasně zprostí tento členský stát části jeho příspěvku stanoveného v příloze I.

1.   Agentura vyšle azylové podpůrné týmy do členských států s cílem poskytnout jim operativní a technickou pomoc podle čl. 16 odst. 1.

2.   Jakmile je operační plán schválen v souladu s čl. 18 odst. 1 nebo čl. 22 odst. 2, požádá výkonný ředitel členské státy, aby do deseti pracovních dnů vyslaly své odborníky. Žádost se zasílá v písemné formě společně s kopií operačního plánu vnitrostátním kontaktním místům uvedeným v článku 24 a obsahuje plánované datum vyslání týmů.

3.   Výkonný ředitel vyšle podpůrné týmy pro otázky azylu z rezervní skupiny pro otázky azylu v rámci žádosti o pomoc podle čl. 16 odst. 1 písm. b), návrhu agentury na poskytnutí pomoci z vlastního podnětu podle čl. 16 odst. 1 písm. d) nebo pomoci poskytnuté agenturou podle článku 22. K vyslání odborníků z rezervní skupiny pro otázky azylu dojde do sedmi pracovních dnů ode dne, kdy bylo dosaženo dohody o operačním plánu v souladu s čl. 18 odst. 1 nebo čl. 22 odst. 2.

4.   Členské státy poskytnou bez zbytečného odkladu k vyslání odborníky z rezervní skupiny pro otázky azylu podle toho, jak určí výkonný ředitel. Hostitelský členský stát nevyšle odborníky, kteří jsou součástí jeho pevného příspěvku do rezervní skupiny pro otázky azylu. V případě nedostatku odborníků k vyslání do rezervní skupiny pro otázky azylu rozhodne správní rada na návrh výkonného ředitele, jak je třeba tyto nedostatečné kapacity pokrýt. Výkonný ředitel o tom informuje Evropský parlament, Radu a Komisi.

5.   Členský stát, ze kterého byl odborník vyslán (dále jen „domovský členský stát“), určí dobu vyslání. Doba vyslání nesmí být kratší než 45 dnů, pokud není daná operativní a technická pomoc požadována na kratší dobu.

6.   Výkonný ředitel požádá, aby členský stát z azylových podpůrných týmů odvolal odborníka v případě nesprávného jednání či porušení platných pravidel pro vyslání. V takových případech nelze daného odborníka v budoucnu vyslat.

7.   Agentura prostřednictvím své výroční zprávy o situaci v oblasti azylu v Unii uvedené v článku 69 informuje Evropský parlament o počtu odborníků vyčleněných a vyslaných do azylových podpůrných týmů v souladu s tímto článkem. V této zprávě jsou uvedeny členské státy, které se v předchozím roce odvolaly na výjimečnou situaci podle čl. 19 odst. 3 nebo odst. 8. Tato zpráva obsahuje rovněž důvody odvolání se na výjimečnou situaci a informace, jež dotčený členský stát poskytl.

1.   V případě, že si členský stát vyžádá operativní a technické posílení podpůrnými týmy pro řízení migrace podle článku 40 nařízení (EU) 2019/1896 nebo pokud jsou podpůrné týmy pro řízení migrace vyslány do konkrétních hotspotů podle článku 42 uvedeného nařízení, spolupracuje výkonný ředitel úzce s Evropskou agenturu pro pohraniční a pobřežní stráž podle čl. 40 odst. 2 uvedeného nařízení, když přezkoumává v koordinaci s příslušnými institucemi a jinými subjekty Unie žádost členského státu o posilu a posouzení jeho potřeb, aby mohly vymezit komplexní balíček posil, jenž sestává z různých činností koordinovaných příslušnými institucemi a jinými subjekty Unie, které musí schválit dotčený členský stát.

2.   Komise ve spolupráci s hostitelským členským státem a příslušnými institucemi a jinými subjekty Unie stanoví podmínky spolupráce v hotspotu a odpovídá za koordinaci činností podpůrných týmů pro řízení migrace.

3.   Výkonný ředitel v případech uvedených v odstavci 1 zahájí postup pro vyslání azylových podpůrných týmů jako součásti podpůrných týmů pro řízení migrace, podle potřeby včetně odborníků z rezervní skupiny pro otázky azylu. Operativní a technické posílení poskytnuté azylovými podpůrnými týmy v rámci podpůrných týmů pro řízení migrace může zahrnovat:

1.   Rada může na návrh Komise podle čl. 15 odst. 7 neprodleně přijmout prostřednictvím prováděcího aktu rozhodnutí, v němž určí jedno nebo více opatření stanovených v čl. 16 odst. 2, která má agentura přijmout na podporu členského státu, a kterými se uvedenému členskému státu uloží povinnost spolupracovat s agenturou při provádění těchto opatření, pokud azylový nebo přijímací systém uvedeného členského státu přestane být účinný do té míry, že to má závažné důsledky pro fungování společného evropského azylového systému, a pokud:

Rada předá rozhodnutí podle prvního pododstavce Evropskému parlamentu.

2.   Výkonný ředitel určí do tří pracovních dnů ode dne přijetí rozhodnutí Rady podle odstavce 1 podrobnosti praktického provádění uvedeného rozhodnutí Rady. Souběžně výkonný ředitel vypracuje operační plán a předloží jej dotčenému členskému státu. Výkonný ředitel a dotčený členský stát se dohodnou na operačním plánu do tří pracovních dnů ode dne jeho předložení.

3.   Agentura vyšle nezbytné odborníky z rezervní skupiny pro otázky azylu a odborníky z řad vlastních zaměstnanců v souladu s čl. 20 odst. 3. Agentura může v případě potřeby vyslat další azylové podpůrné týmy.

4.   Dotčený členský stát dodržuje rozhodnutí Rady uvedené v odstavci 1. Za tímto účelem spolupracuje s agenturou a přijme okamžitě opatření nezbytná pro usnadnění provedení uvedeného rozhodnutí a k praktickému výkonu opatření stanovených v uvedeném rozhodnutí a v operačním plánu, aniž je dotčena jeho pravomoc rozhodovat o jednotlivých žádostech o mezinárodní ochranu.

5.   Pro účely tohoto článku poskytnou členské státy k vyslání odborníky z rezervní skupiny pro otázky azylu podle toho, jak určí výkonný ředitel, a nemohou se odvolávat na výjimečnou situaci podle čl. 19 odst. 3 nebo odst. 8. Hostitelský členský stát nevyšle odborníky, kteří jsou součástí jeho pevného příspěvku do rezervní skupiny pro otázky azylu.

1.   Aniž je dotčena povinnost hostitelského členského státu poskytnout zařízení a vybavení nezbytné k tomu, aby agentura mohla poskytovat potřebnou operativní a technickou pomoc, může agentura vysílat do hostitelského členského státu, a to i na jeho žádost, vlastní technické vybavení, pokud by takové vybavení mohlo být potřebné pro azylové podpůrné týmy a mohlo by doplnit vybavení, které již bylo poskytnuto hostitelským členským státem či dalšími institucemi a jinými subjekty Unie.

2.   Agentura může nabývat nebo si najímat technické vybavení na základě rozhodnutí výkonného ředitele po konzultaci se správní radou. Před nabytím nebo nájmem technického vybavení se provede důkladná analýza potřeb, nákladů a přínosů. Každý výdaj týkající se tohoto nabytí nebo nájmu musí být stanoven v rozpočtu agentury a v souladu s finančními pravidly platnými pro agenturu.

3.   Agentura zajistí bezpečnost vlastního vybavení v průběhu celého jeho životního cyklu.

1.   Agentura zaručí operativní provádění všech organizačních aspektů, včetně účasti zaměstnanců agentury, týkající se vysílání azylových podpůrných týmů po celou dobu poskytování operativní a technické pomoci podle článků 16 nebo 22.

2.   Výkonný ředitel jmenuje z řad zaměstnanců agentury jednoho nebo více odborníků, kteří budou působit nebo budou vysláni jako koordinátoři pro účely odstavce 1. Výkonný ředitel o tomto jmenování uvědomí hostitelský členský stát.

3.   Koordinátor podporuje spolupráci a koordinaci mezi hostitelským členským státem a zúčastněnými členskými státy. Koordinátor zejména:

4.   Výkonný ředitel může pověřit koordinátora, aby byl nápomocen při řešení jakýchkoli sporů týkajících se provádění operačního plánu a vysílání azylových podpůrných týmů.

5.   Při plnění svých povinností koordinátor úzce spolupracuje s příslušnými vnitrostátními orgány a přijímá pokyny pouze od výkonného ředitele.

1.   Hostitelský členský stát odpovídá v souladu s jeho vnitrostátním právem za jakoukoli újmu, kterou odborníci účastnící se azylového podpůrného týmu působícího na jeho území způsobí po dobu trvání svých operací.

2.   Pokud tato újma vznikla v důsledku hrubé nedbalosti nebo úmyslného nesprávného jednání odborníků účastnících se azylového podpůrného týmu, může hostitelský členský stát požádat domovský členský stát nebo agenturu o úhradu jakékoli částky, kterou zaplatil poškozeným nebo osobám oprávněným obdržet tyto částky jejich jménem.

3.   Aniž je dotčeno uplatňování jeho práv vůči třetím stranám, zdrží se každý členský stát uplatňování nároků vůči hostitelskému členskému státu nebo jakémukoli jinému členskému státu za újmu, již utrpěl, ledaže vznikla v důsledku hrubé nedbalosti nebo úmyslného nesprávného jednání.

4.   Veškeré spory mezi členskými státy nebo mezi členským státem a agenturou týkající se použití odstavců 2 a 3 tohoto článku, jež nemohou být vyřešeny jednáním mezi nimi, budou předloženy Soudnímu dvoru v souladu s článkem 273 Smlouvy o fungování EU.

5.   Aniž je dotčeno uplatňování jejích práv vůči třetím stranám, nese agentura náklady související se škodami vzniklými na jejím vybavení během vyslání jednotek, nevznikla-li škoda v důsledku hrubé nedbalosti nebo úmyslného nesprávného jednání.

1.   Agentura nese náklady, které vzniknou na základě účasti odborníků v azylových podpůrných týmech, a to zejména:

2.   Správní rada stanoví a podle potřeby aktualizuje prováděcí pravidla pro vyplácení nákladů vzniklých odborníkům v souladu s odstavcem 1.

1.   Agentura usnadní výměnu informací týkajících se jejích úkolů s Komisí, členskými státy a případně s příslušnými institucemi a jinými subjekty Unie.

2.   Agentura ve spolupráci s Agenturou Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA), zřízenou nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1726 (22), vyvíjí a provozuje informační systém umožňující výměnu utajovaných informací v souladu s rozhodnutím Rady 2013/488/EU (23) a s rozhodnutím Komise (EU, Euratom) 2015/444 (24) a osobních údajů uvedených v článcích 31 a 32 tohoto nařízení se subjekty uvedenými v odstavci 1 tohoto článku.

1.   Při zpracování osobních údajů agentura uplatňuje nařízení (EU) 2018/1725.

2.   Správní rada přijme opatření pro uplatňování nařízení (EU) 2018/1725 agenturou, včetně opatření týkajících se jmenování pověřence agentury pro ochranu osobních údajů. Tato opatření se přijmou po konzultaci s evropským inspektorem ochrany údajů.

3.   Aniž jsou dotčeny články 31 a 32, může agentura zpracovávat osobní údaje pro nezbytné administrativní účely týkající se personálu.

4.   Zakazuje se předávání osobních údajů zpracovaných agenturou a další předávání osobních údajů zpracovaných v rámci tohoto nařízení členskými státy orgánům třetích zemí nebo třetím stranám, včetně mezinárodních organizací.

5.   Na základě informovaného a svobodného souhlasu státního příslušníka třetí země identifikovaného výlučně pro účely provedení postupu znovuusídlení může agentura, odchylně od odstavce 4, předat celé jeho jméno, informace o průběhu postupu znovuusídlení, který se ho týká, a informace o výsledku tohoto postupu znovuusídlení, a to v rozsahu nezbytném pro dosažení uvedeného účelu. Tyto osobní údaje nesmí být dále zpracovávány pro žádný jiný účel ani dále předávány.

6.   Pokud odborníci účastnící se azylových podpůrných týmů zpracovávají osobní údaje na základě pokynů hostitelského členského státu během poskytování operativní a technické pomoci tomuto členskému státu, použije se nařízení (EU) 2016/679.

1.   Agentura zpracovává osobní údaje pouze v nezbytném rozsahu a pro tyto účely:

2.   Při zpracování osobních údajů musí být dodržována zásada přiměřenosti a takové zpracování osobních údajů musí být přísně omezeno na osobní údaje nezbytné pro účely uvedené v odstavci 1.

3.   Členské státy nebo instituce a jiné subjekty Unie, které poskytují osobní údaje agentuře, předávají agentuře údaje pouze pro účely uvedené v odstavci 1. Jakékoli zpracovávání uchovávaných osobních údajů pro jiné účely, než jsou uvedeny v odstavci 1, je zakázáno.

4.   Členské státy nebo instituce a jiné subjekty Unie, které poskytují osobní údaje agentuře, mohou při předávání osobních údajů určit jakákoli omezení přístupu či použití, ať obecná, nebo konkrétní, včetně omezení týkající se jejich předávání, výmazu nebo zničení. Pokud potřeba těchto omezení vyjde najevo po předání osobních údajů, členské státy nebo dotčené instituce a jiné subjekty Unie o tom uvědomí agenturu. Agentura musí tato omezení dodržet.

1.   Zpracování osobních údajů, které agentura shromáždila nebo které jí byly předány členskými státy nebo jejími vlastními zaměstnanci při poskytování operativní a technické pomoci členským státům a pro účely znovuusídlení, je omezeno na tyto údaje o státních příslušnících třetí země:

2.   Osobní údaje uvedené v odstavci 1 může agentura zpracovávat, je-li to nezbytné pro jeden z těchto účelů:

3.   Je-li to nezbytně nutné pro operativní a technická opatření podle čl. 16 odst. 2 písm. c), nebo pro účely uvedené v odst. 2 písm. e) tohoto článku, může agentura v souvislosti s konkrétním případem zpracovat osobní údaje nezbytné pro posouzení toho, zda je státní příslušník třetí země způsobilý pro získání mezinárodní ochrany, a osobní údaje týkající se zdravotního stavu či zvláštní zranitelnosti státního příslušníka třetí země. Tyto osobní údaje jsou zpřístupněny pouze pracovníkům, kteří s nimi musí být v daném konkrétním případě obeznámeni. Tito pracovníci musí zachovávat důvěrnost těchto údajů. Tyto osobní údaje nesmí být dále zpracovávány ani dále předávány.

4.   Agentura osobní údaje vymaže, jakmile je předá Evropské agentuře pro pohraniční a pobřežní stráž, Europolu nebo Eurojustu nebo příslušným vnitrostátním orgánům nebo jakmile byly použity pro analýzu informací o situaci v oblasti azylu podle článku 5. Doba uchovávání údajů v žádném případě nepřekročí 30 dní ode dne, kdy agentura tyto osobní údaje shromáždí nebo obdrží. Agentura anonymizuje osobní údaje v analýze informací o situaci v oblasti azylu podle článku 5.

5.   Agentura osobní údaje získané za účelem uvedeným v čl. 31 odst. 1 písm. e) vymaže, jakmile již nejsou nezbytné pro účel, pro který byly získány, a v každém případě do 30 dnů ode dne, kdy došlo k znovuusídlení státního příslušníka třetí země.]

6.   Aniž jsou dotčena další práva stanovená v nařízení (EU) 2016/679 a kromě informací uvedených v článku 13 uvedeného nařízení, poskytnou odborníci účastnící se azylových podpůrných týmů, kteří předávají osobní údaje podle odstavce 1 tohoto článku, státním příslušníkům třetí země v okamžiku shromažďování jejich osobních údajů kontaktní údaje příslušného dozorového úřadu odpovědného za monitorování a prosazování souladu s uvedeným nařízením.

1.   Činnosti agentury se mohou účastnit Island, Lichtenštejnsko, Norsko a Švýcarsko.

2.   Povaha, rozsah a způsob účasti Islandu, Lichtenštejnska, Norska a Švýcarska na činnosti agentury jsou stanoveny v příslušných ujednáních. Součástí těchto ujednání jsou ustanovení týkající se účasti na iniciativách agentury, finančních příspěvků, účasti na zasedáních správní rady a zaměstnanců. Pokud jde o zaměstnance, ujednání musí být v souladu se služebním řádem úředníků Evropské unie (dále jen „služební řád“) a s pracovním řádem ostatních zaměstnanců Unie (dále jen „pracovní řád“) stanovenými v nařízení Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 (25).

1.   V oblastech vztahujících se k její činnosti a v míře nezbytné pro plnění jejích úkolů agentura usnadňuje a podporuje operativní spolupráci mezi členskými státy a třetími zeměmi v rámci vnější politiky Unie, mimo jiné v oblasti ochrany základních práv a ve spolupráci s ESVČ. Agentura a členské státy podporují a dodržují normy, které jsou součástí práva Unie, a to i při provádění činnosti na území třetích zemí.

2.   Agentura může spolupracovat s orgány třetích zemí příslušnými pro záležitosti, které upravuje toto nařízení, a to za podpory ze strany delegací Unie a za koordinace s nimi, zejména s cílem prosazovat normy Unie v oblasti azylu, pomáhat třetím zemím v oblasti odborných znalostí a vytváření kapacit pro jejich vlastní azylové a přijímací systémy a provádění programů regionálního rozvoje a ochrany a dalších opatření. Agentura může provádět tuto spolupráci v rámci pracovních ujednání uzavřených s těmito orgány v souladu s právem a politikou Unie. Správní rada rozhoduje o uvedených pracovních ujednáních, která podléhají předchozímu schválení Komise. Před uzavřením pracovních ujednání o nich agentura informuje Evropský parlament a Radu.

3.   V rámci spolupráce se třetími zeměmi může agentura podporovat členský stát na jeho žádost při provádění programů pro znovuusídlování.

4.   V rámci vnější politiky Unie se agentura v příslušných případech podílí na provádění mezinárodních dohod, které Unie uzavřela se třetími zeměmi, ve vztahu k záležitostem upraveným tímto nařízením.

5.   Agentura může využívat finanční prostředky Unie v souladu s ustanoveními příslušných nástrojů na podporu vnější politiky Unie. Agentura může ve třetích zemích zahájit a financovat projekty technické pomoci týkající se záležitostí upravených tímto nařízením.

6.   Agentura informuje Evropský parlament o činnostech prováděných v souladu s tímto článkem, a to prostřednictvím své výroční zprávy o situaci v oblasti azylu v Unii uvedené v článku 69. Tato zpráva zahrnuje i posouzení spolupráce s třetími zeměmi.

1.   Agentura může do třetích zemí vysílat odborníky z řad vlastních zaměstnanců jako styčné úředníky. Styční úředníci při plnění svých povinností ve třetích zemích požívají nejvyšší možné ochrany. Styční úředníci jsou vysíláni pouze do těch třetích zemí, jejichž postupy řízení migrace a azylu jsou v souladu se standardy nezcizitelných lidských práv.

2.   Při vysílání styčných úředníků by měly být v rámci vnější politiky Unie upřednostněny ty třetí země, které na základě analýzy informací o své situaci v oblasti azylu uvedené v článku 5 představují země původu nebo země tranzitu pro migraci související s azylem. Vyslání styčných úředníků podléhá schválení správní radou.

3.   V souladu s právem Unie a při plném dodržování základních práv zahrnují úkoly styčných úředníků navazování a udržování kontaktů s příslušnými orgány třetí země, do které jsou vysláni, s cílem shromažďovat informace, přispívat k zavedení řízení migrace zohledňujícího potřebu ochrany a případně s cílem usnadňovat přístup k legálním cestám do Unie pro osoby, které potřebují ochranu, a to také pomocí znovuusídlování. Styční úředníci svou činnost úzce koordinují s delegacemi Unie a případně s mezinárodními organizacemi a subjekty, zejména s UNHCR.

4.   K rozhodnutí agentury vyslat styčné úředníky do třetích zemí musí Komise předem vydat stanovisko. Evropský parlament o tom musí být neprodleně v plné míře informován.

1.   Agentura spolupracuje s institucemi a jinými subjekty Unie, které vykonávají činnost související s její oblastí působnosti, zejména s institucemi a jinými subjekty působícími v oblasti spravedlnosti a vnitřních věcí, které jsou příslušné pro záležitosti, které upravuje toto nařízení.

2.   Spolupráce podle odstavce 1 probíhá po předchozím schválení Komisí v rámci pracovních ujednání uzavřených s institucemi a jinými subjekty Unie zmíněnými v uvedeném odstavci. Agentura informuje o každém takovém pracovním ujednání Evropský parlament a Radu.

3.   Spoluprací podle odstavce 1 vznikne synergie mezi příslušnými institucemi a jinými subjekty Unie a zamezí se zdvojování činnosti při plnění úkolů každou institucí a jinými subjekty Unie podle jejich mandátů.

1.   Správní rada sestává z jednoho zástupce každého členského státu a dvou zástupců Komise. Každý z těchto zástupců má hlasovací právo.

2.   Členem správní rady je jeden zástupce UNHCR. Tento zástupce nemá hlasovací právo.

3.   Každý člen správní rady má náhradníka. Náhradník zastupuje řádného člena správní rady v jeho nepřítomnosti.

4.   Členové správní rady a jejich náhradníci jsou jmenováni na základě svých znalostí a odbornosti v oblasti azylu, a to s ohledem na příslušné manažerské, správní a rozpočtové dovednosti. Všechny zúčastněné strany usilují o vyvážené zastoupení mužů a žen ve správní radě.

5.   Funkční období členů správní rady činí čtyři roky. Mohou být jmenováni opětovně. Po uplynutí funkčního období nebo v případě odstoupení zastávají členové svou funkci až do okamžiku, kdy je jejich funkční období obnoveno nebo kdy jsou nahrazeni.

1.   Správní rada určuje obecné zaměření činností agentury a zajišťuje, že agentura plní své úkoly. Správní rada zejména:

2.   Správní rada přijme podle článku 110 služebního řádu rozhodnutí na základě čl. 2 odst. 1 služebního řádu a článku 6 pracovního řádu, kterým přenese příslušné pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování na výkonného ředitele a kterým stanoví podmínky, za nichž může být toto přenesení pravomocí orgánu oprávněného ke jmenování pozastaveno. Výkonný ředitel je oprávněn přenést pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování na další osoby.

Vyžaduje-li to mimořádná situace, může správní rada rozhodnout o dočasném pozastavení přenesení pravomocí orgánu oprávněného ke jmenování na výkonného ředitele a pravomocí jím přenesených na další osoby a vykonávat je sama, případně je přenést na některého ze svých členů nebo na některého zaměstnance jiného než výkonného ředitele.

3.   Správní rada může zřídit menší výkonnou radu, která jí a výkonnému řediteli bude nápomocna při přípravě rozhodnutí, programů a činností, které má správní rada přijmout Je-li to nezbytné, může tato výkonná rada přijímat jménem správní rady určitá prozatímní, naléhavá rozhodnutí, zejména pokud jde o otázky správy a řízení. Výkonná rada nepřijímá rozhodnutí, která správní rada musí přijmout dvoutřetinovou nebo tříčtvrtinovou většinou svých členů. Správní rada může pověřit výkonnou radu některými jasně vymezenými úkoly, zejména pokud by toto přenesení zvýšilo efektivitu agentury. Správní rada nemůže výkonnou radu pověřit úkoly, které se týkají rozhodnutí, jež musí správní rada přijmout dvoutřetinovou nebo tříčtvrtinovou většinou svých členů. Pro účely zřízení výkonné rady přijme správní rada její jednací řád. Tento jednací řád upravuje zejména složení a funkce výkonné rady.

1.   Správní rada zašle návrh programového dokumentu obsahujícího víceletý a roční program, založený na návrhu předloženého výkonným ředitelem, Evropskému parlamentu, Radě a Komisi do 31. ledna každého roku. Správní rada rovněž zašle jakoukoli později aktualizovanou verzi programového dokumentu Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.

Správní rada každoročně do 30. listopadu přijme dvoutřetinovou většinou svých členů s hlasovacím právem programový dokument s přihlédnutím ke stanovisku Komise, a pokud jde o víceletý program, po konzultaci s Evropským parlamentem. Správní rada předá programový dokument Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.

Za konečný se programový dokument považuje po konečném přijetí souhrnného rozpočtu Unie a v případě potřeby se odpovídajícím způsobem upraví.

2.   Víceleté programování stanoví celkové strategické plánování ve střednědobém a dlouhodobém výhledu, včetně cílů, předpokládaných výsledků a ukazatelů výkonnosti. Stanoví rovněž plánování zdrojů, včetně víceletého rozpočtu a počtu zaměstnanců.

Víceleté programování vymezuje strategické oblasti zásahu a vysvětluje, co je třeba učinit, aby bylo dosaženo cílů v něm stanovených. Víceleté programování obsahuje strategii pro vztahy se třetími zeměmi uvedenými v článku 35 a s mezinárodními organizacemi uvedenými v článku 38, opatření, která s touto strategií souvisejí, a specifikaci souvisejících zdrojů.

Víceletý program se provádí prostřednictvím ročních pracovních programů. Víceleté programování se každoročně aktualizuje, a je-li to vhodné, zejména v reakci na výsledek hodnocení uvedeného v článku 70.

3.   Roční pracovní program obsahuje podrobné cíle a předpokládané výsledky, včetně ukazatelů výkonnosti. Obsahuje rovněž popis financovaných činností a vymezuje finanční a lidské zdroje přidělené na jednotlivé činnosti podle zásad sestavování a řízení rozpočtu podle činností. Roční pracovní program musí být v souladu s víceletým programem uvedeným v odstavci 2. Roční pracovní program jasně uvádí, jaké úkoly byly ve srovnání s předchozím rozpočtovým rokem přidány, změněny či zrušeny.

4.   Je-li agentuře svěřen nový úkol, správní rada roční pracovní program změní.

Každá podstatná změna ročního pracovního programu se přijímá stejným postupem jako původní roční pracovní program. Správní rada může přenést pravomoc k provádění nepodstatných změn ročního pracovního programu na výkonného ředitele.

1.   Správní rada volí předsedu a místopředsedu z řad svých členů s hlasovacím právem. Předseda a místopředseda jsou voleni dvoutřetinovou většinou členů správní rady s hlasovacím právem.

Nemůže-li předseda plnit své povinnosti, jeho místo automaticky zaujme místopředseda.

2.   Funkční období předsedy a místopředsedy činí čtyři roky a lze je jednou prodloužit. Skončí-li však jejich členství ve správní radě v průběhu jejich funkčního období, končí týmž dnem automaticky i jejich funkční období.

1.   Zasedání správní rady svolává předseda.

2.   Výkonný ředitel se účastní jednání správní rady, avšak bez hlasovacího práva.

3.   Zástupce UNHCR se neúčastní zasedání, během kterých správní rada vykonává funkce stanovené v čl. 41 odst. 1 písm. e), f), i), j), k), p), r), s), t) nebo u) nebo v čl. 41 odst. 2 a pokud správní rada rozhoduje o uvolnění finančních zdrojů na financování činností UNHCR, jak je uvedeno v článku 52, jež agentuře umožní využít jeho odborných znalostí.

4.   Řádná zasedání správní rady se konají alespoň dvakrát za rok. Správní rada se schází rovněž z podnětu jejího předsedy, na žádost Komise nebo na žádost třetiny svých členů.

5.   Správní rada může k účasti na jednání přizvat jako pozorovatele jakoukoli osobu, jejíž názor může být relevantní.

6.   Dánsko je přizváno k účasti na zasedáních správní rady a vyšle svého zástupce.

7.   Členům správní rady a jejich náhradníkům mohou být v souladu s jejím jednacím řádem při zasedáních nápomocni poradci nebo odborníci.

8.   Sekretariát pro správní radu zajišťuje agentura.

1.   Není-li stanoveno jinak, přijímá správní rada rozhodnutí absolutní většinou hlasů svých členů s hlasovacím právem.

2.   Každý člen s hlasovacím právem má jeden hlas. V nepřítomnosti člena s hlasovacím právem je k výkonu hlasovacího práva oprávněn jeho náhradník.

3.   Předseda se hlasování účastní.

4.   Výkonný ředitel se hlasování neúčastní.

5.   Zástupci členských států, které se v plné míře neúčastní acquis Unie v oblasti azylu, nehlasují v případě, kdy správní rada přijímá provozní normy, ukazatele, pokyny nebo osvědčené postupy, které se týkají výlučně nástroje Unie v oblasti azylu, jenž pro členské státy, které zastupují, není závazný.

6.   Jednací řád správní rady stanoví podrobná pravidla hlasování, zejména podmínky, za nichž může člen zastupovat jiného člena.

1.   Výkonný ředitel je zaměstnancem a je přijat jako dočasný zaměstnanec agentury podle čl. 2 písm. a) pracovního řádu.

2.   Komise navrhne alespoň tři kandidáty na místo výkonného ředitele na základě seznamu sestaveného po zveřejnění volného místa v Úředním věstníku Evropské unie a případně v jiných tiskovinách nebo na internetových stránkách.

3.   Správní rada jmenuje výkonného ředitele na základě zásluh, doložených správních a řídících schopností na vysoké úrovni a odborných zkušeností ve vysoké funkci v oblasti migrace a azylu. Před jmenováním jsou kandidáti navržení Komisí požádáni, aby učinili prohlášení před příslušným výborem nebo příslušnými výbory Evropského parlamentu a zodpověděli otázky členů tohoto výboru nebo výborů.

Po tomto prohlášení přijímá Evropský parlament stanovisko, v němž uvede svůj názor, a může uvést, kterého kandidáta upřednostňuje.

Správní rada jmenuje výkonného ředitele, přičemž zohlední stanovisko Evropského parlamentu uvedené ve druhém pododstavci.

Pokud se správní rada rozhodne jmenovat jiného kandidáta než kandidáta, kterého upřednostnil Evropský parlament, vyrozumí písemně Evropský parlament a Radu o tom, jakým způsobem bylo stanovisko Evropského parlamentu zohledněno.

Smlouvu s výkonným ředitelem uzavírá jménem agentury předseda správní rady.

4.   Funkční období výkonného ředitele je pět let. Před koncem tohoto období provede Komise posouzení, které zohlední hodnocení činnosti výkonného ředitele a budoucí úkoly a výzvy agentury.

5.   Správní rada může na návrh Komise, který zohlední posouzení uvedené v odstavci 4, funkční období výkonného ředitele jednou prodloužit, a to na dobu nepřesahující pět let.

6.   O záměru prodloužit funkční období výkonného ředitele uvědomí správní rada Evropský parlament. Výkonný ředitel může být požádán, aby během jednoho měsíce před tímto prodloužením učinil prohlášení před příslušným výborem nebo výbory Evropského parlamentu a zodpověděl otázky členů tohoto výboru nebo výborů.

7.   Výkonný ředitel, jehož funkční období bylo prodlouženo, se na konci celkového funkčního období nesmí zúčastnit dalšího výběrového řízení na tutéž pozici.

8.   Výkonný ředitel může být odvolán z funkce pouze na základě rozhodnutí správní rady jednající na návrh Komise.

9.   Správní rada přijímá rozhodnutí o jmenování, prodloužení funkčního období nebo odvolání výkonného ředitele dvoutřetinovou většinou hlasů svých členů s hlasovacím právem.

1.   Výkonný ředitel řídí agenturu. Výkonný ředitel odpovídá za svou činnost správní radě.

2.   Aniž jsou dotčeny pravomoci Komise a správní rady, jedná výkonný ředitel při plnění svých úkolů nezávisle a nevyžaduje ani nepřijímá pokyny od žádné vlády, instituce, osoby ani jiného subjektu.

3.   Výkonný ředitel podává Evropskému parlamentu na jeho žádost zprávy o plnění úkolů. Rada může vyzvat výkonného ředitele, aby předložil zprávu o plnění svých úkolů.

4.   Výkonný ředitel je statutárním zástupcem agentury.

5.   Výkonný ředitel odpovídá za plnění úkolů svěřených agentuře tímto nařízením. Výkonný ředitel odpovídá zejména za:

1.   Zástupce výkonného ředitele je nápomocen výkonnému řediteli při řízení agentury a při plnění úkolů podle čl. 47 odst. 5. Je-li výkonný ředitel nepřítomen nebo nezpůsobilý k výkonu funkce, zaujme zástupce výkonného ředitele jeho místo.

2.   Správní rada jmenuje zástupce výkonného ředitele na návrh výkonného ředitele. Zástupce výkonného ředitele je jmenován na základě zásluh, patřičných správních a řídících schopností a relevantních profesních zkušeností v oblasti azylu. Výkonný ředitel navrhne na místo zástupce výkonného ředitele alespoň tři kandidáty. Správní rada je oprávněna prodloužit funkční období zástupce výkonného ředitele nebo jej odvolat z funkce na základě návrhu výkonného ředitele. Na zástupce výkonného ředitele se vztahují obdobně čl. 46 odst. 1, 4, 7 a 9.

1.   Správní rada jmenuje úředníka pro otázky základních práv z kandidátů navržených výkonným ředitelem. Úředník pro otázky základních práv musí mít nezbytnou kvalifikaci a zkušenosti v oblasti základních práv a azylu.

2.   Úředník pro otázky základních práv je při výkonu svých povinností nezávislý a zodpovídá se přímo správní radě.

3.   Úředník pro otázky základních práv odpovídá za to, že agentura dodržuje základní práva při výkonu všech svých činností, a za prosazování dodržování základních práv agenturou. Úředník pro otázky základních práv rovněž odpovídá za uplatňování mechanismu pro podávání a vyřizování stížností uvedeného v článku 51.

4.   Úředník pro otázky základních práv spolupracuje s poradním fórem.

5.   Úředník pro otázky základních práv musí být mimo jiné konzultován ohledně operačních plánů uvedených v článku 18, hodnocení operativní a technické pomoci agentury, kodexu chování uvedeného v článku 58 a evropských osnov v oblasti azylu uvedených v čl. 8 odst. 3. Úředník pro otázky základních práv má přístup ke všem informacím týkajícím se dodržování základních práv v souvislosti se všemi činnostmi agentury, včetně organizování návštěv, se souhlasem dotčeného členského státu, v místech, kde agentura provádí operativní činnosti.

1.   Agentura vede intenzivní dialog s příslušnými organizacemi občanské společnosti a příslušnými orgány působícími v oblasti azylové politiky na místní, regionální, unijní nebo mezinárodní úrovni. Za tímto účelem zřídí agentura poradní fórum.

2.   Poradní fórum je mechanismem k výměně informací a sdílení poznatků. Poradní fórum zajišťuje intenzivní dialog mezi agenturou a příslušnými organizacemi a subjekty uvedenými v odstavci 1.

3.   Agentura vyzve k účasti Agenturu Evropské unie pro základní práva, Evropskou agenturu pro pohraniční a pobřežní stráž, UNHCR a další příslušné organizace a subjekty uvedené v odstavci 1, aby se staly členy poradního fóra.

Správní rada přijme na návrh výkonného ředitele rozhodnutí o složení poradního fóra, včetně tematicky nebo zeměpisně zaměřených poradních skupin, a o podmínkách předávání informací tomuto fóru. Po konzultaci se správní radou a výkonným ředitelem si poradní fórum stanoví vlastní pracovní metody, zahrnující tematické nebo zeměpisně zaměřené pracovní skupiny podle toho, co se jeví jako nezbytné a užitečné.

4.   Poradní fórum poskytuje výkonnému řediteli a správní radě poradenství v záležitostech týkajících se azylu podle konkrétních potřeb agentury v prioritních oblastech její činnosti.

5.   Poradní fórum zejména:

6.   Poradní fórum je konzultováno ohledně přípravy, přijetí a provádění strategie pro oblast základních práv uvedené v čl. 57 odst. 3 a kodexu chování uvedeného v článku 58, zavedení mechanismu pro podávání a vyřizování stížností uvedeného v článku 51 a vypracování evropských osnov v oblasti azylu uvedených v čl. 8 odst. 3.

7.   Poradní fórum se schází v plném rozsahu nejméně jednou ročně a pořádá schůze pro tematicky či zeměpisně zaměřené poradní skupiny podle potřeby.

1.   Agentura zavede mechanismus pro podávání a vyřizování stížností s cílem zajistit, aby při všech činnostech agentury byla dodržována základní práva.

2.   Každá osoba, která je přímo dotčena činností odborníka účastnícího se azylového podpůrného týmu a která se domnívá, že v důsledku této činnosti byla porušena její základní práva, nebo jakákoli strana zastupující takovou osobu, mohou agentuře podat písemnou stížnost.

3.   Přípustné jsou pouze odůvodněné stížnosti, které se týkají konkrétních případů porušení základních práv. Stížnosti, které napadají rozhodnutí vnitrostátního orgánu o jednotlivé žádosti o mezinárodní ochranu, jsou nepřípustné. Nepřípustné jsou rovněž stížnosti anonymní, urážlivé, zlomyslné, neopodstatněné, zlovolné, hypotetické nebo nepřesné.

4.   Úředník pro otázky základních práv vyřizuje stížnosti obdržené agenturou a činí tak v souladu s právem na řádnou správu. Za tímto účelem úředník pro otázky základních práv:

5.   Je-li stížnost přípustná, je stěžovatel v souladu s právem na řádnou správu vyrozuměn o tom, že stížnost byla zaevidována, že bylo zahájeno její posuzování a že odpověď lze očekávat, jakmile bude k dispozici. Pokud je stížnost postoupena vnitrostátnímu orgánu či subjektu, jsou stěžovateli poskytnuty kontaktní údaje tohoto orgánu či subjektu. Pokud je stížnost prohlášena za nepřípustnou, je stěžovatel informován o důvodech a jsou mu případně poskytnuty další možnosti, jak záležitost řešit. Každé rozhodnutí musí mít písemnou formu a obsahovat odůvodnění.

6.   Je-li zaevidována stížnost na zaměstnance agentury, výkonný ředitel po konzultaci s úředníkem pro otázky základních práv zajistí vhodná následná opatření, v nutných případech včetně disciplinárních opatření. Výkonný ředitel podá úředníkovi pro otázky základních práv ve stanovené lhůtě zprávu o zjištěních a opatřeních, které agentura v návaznosti na stížnost přijala, včetně případných disciplinárních opatření.

7.   V případě, že se stížnost týká otázek ochrany údajů, zapojí výkonný ředitel pověřence pro ochranu údajů agentury. Úředník pro otázky základních práv a pověřenec pro ochranu osobních údajů vypracují písemné memorandum o porozumění, v němž popíší rozdělení úkolů mezi nimi a způsob spolupráce v souvislosti s obdrženými stížnostmi.

8.   V případě, že se stížnost týká odborníka členského státu, včetně dočasně přidělených národních odborníků, zajistí domovský členský stát vhodná následná opatření, včetně disciplinárních opatření, jsou-li nezbytná, nebo jiných opatření v souladu s vnitrostátním právem. Domovský členský stát podá úředníkovi pro otázky základních práv ve stanovené lhůtě a poté podle potřeby v pravidelných odstupech zprávu o zjištěních a o opatřeních přijatých v návaznosti na stížnost. Nepodá-li domovský členský stát žádnou zprávu, agentura danou záležitost dále sleduje.

9.   Zjistí-li se, že odborník vyslaný členským státem, včetně dočasně přidělených národních odborníků, porušil základní práva nebo povinnosti vyplývající z mezinárodní ochrany, požádá výkonný ředitel příslušný členský stát, aby dotyčného odborníka nebo dočasně přiděleného národního odborníka z činnosti agentury neprodleně odvolal. Zjistí-li se, že odborník vyslaný agenturou porušil základní práva nebo povinnosti v oblasti mezinárodní ochrany, výkonný ředitel jej odvolá z činnosti agentury.

10.   Úředník pro otázky základních práv podává výkonnému řediteli a správní radě zprávy o zjištěních a opatřeních, která agentura a dotčené členské státy v návaznosti na stížnost přijaly. Agentura zahrne informace o mechanismu pro podávání a vyřizování stížností do své výroční zprávy o situaci v oblasti azylu v Unii uvedené v článku 69.

11.   Agentura, včetně úředníka pro otázky základních práv, nakládá s veškerými osobními údaji ve stížnosti a zpracovává je v souladu s nařízením (EU) 2018/1725. Členské státy s veškerými osobními údaji ve stížnosti nakládají a zpracovávají je v souladu s nařízením (EU) 2016/679 nebo případně směrnicí (EU) 2016/680. Má se za to, že stěžovatel podáním stížnosti vyjadřuje souhlas s tím, aby agentura a úředník pro otázky základních zpráv zpracovali jeho osobní údaje ve smyslu čl. 5 odst. 1 písm. d) nařízení (EU) 2018/1725. Aby byly chráněny zájmy stěžovatelů, zachází úředník pro otázky základních práv se stížnostmi v souladu s vnitrostátním právem a právem Unie důvěrně, nevzdá-li se stěžovatel výslovně svého práva na důvěrnost. Má se za to, že stěžovatelé, kteří se vzdají práva na důvěrnost, souhlasí s tím, aby úředník pro otázky základních práv nebo agentura v případě nutnosti sdělili jejich totožnost orgánům či subjektům příslušným ve vztahu k předmětu stížnosti.

1.   Pro každý rozpočtový rok, který odpovídá kalendářnímu roku, se vypracují odhady všech příjmů a výdajů agentury a zanesou se do jejího rozpočtu.

2.   Rozpočet agentury musí být vyrovnaný co do příjmů a výdajů.

3.   Aniž jsou dotčeny jiné zdroje, příjmy agentury zahrnují:

4.   Výdaje agentury zahrnují platy zaměstnanců, správní náklady, náklady na infrastrukturu a provozní výdaje.

1.   Výkonný ředitel vypracuje každoročně předběžný návrh odhadu příjmů a výdajů agentury pro následující rozpočtový rok, včetně plánu pracovních míst, a předá jej správní radě.

2.   Správní rada na základě předběžného návrhu odhadu příjmů a výdajů uvedeného v odstavci 1 schválí návrh odhadu příjmů a výdajů agentury pro následující rozpočtový rok.

3.   Návrh odhadu příjmů a výdajů agentury uvedený v odstavci 2 se předkládá každoročně Komisi, Evropskému parlamentu a Radě do 31. ledna.

4.   Komise předkládá odhad příjmů a výdajů rozpočtovému orgánu společně s návrhem souhrnného rozpočtu Unie.

5.   Na základě odhadu příjmů a výdajů Komise zapracuje ty odhady, které považuje za nezbytné pro plán pracovních míst, a výši příspěvku Unie, který má být poskytnut ze souhrnného rozpočtu, do návrhu tohoto souhrnného rozpočtu, který předloží rozpočtovému orgánu v souladu s články 313 a 314 Smlouvy o fungování EU.

6.   Rozpočtový orgán schvaluje prostředky na příspěvek Unie pro agenturu.

7.   Rozpočtový orgán přijímá plán pracovních míst agentury.

8.   Rozpočet agentury přijímá správní rada. Rozpočet agentury se stává konečným po konečném přijetí souhrnného rozpočtu Unie. V případě potřeby se rozpočet agentury odpovídajícím způsobem upraví.

9.   Na jakékoli stavební projekty, jež by mohly mít významný dopad na rozpočet agentury, se vztahuje nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/715.

1.   Rozpočet agentury plní výkonný ředitel.

2.   Výkonný ředitel předkládá každoročně rozpočtovému orgánu veškeré informace týkající se výsledku hodnotících postupů.

1.   Do 1. března rozpočtového roku N + 1 předá účetní agentury účetnímu Komise a Účetnímu dvoru předběžnou účetní závěrku za rozpočtový rok N.

2.   Agentura předá zprávu o rozpočtovém a finančním řízení za rok N Evropskému parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru do 31. března roku N + 1.

Účetní Komise předá předběžnou účetní závěrku agentury za rozpočtový rok N, konsolidovanou se závěrkou Komise, Účetnímu dvoru do 31. března roku N + 1.

3.   Po obdržení připomínek Účetního dvora k předběžné účetní závěrce agentury za rozpočtový rok N podle článku 246 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (26) vypracuje výkonný ředitel konečnou účetní závěrku agentury na vlastní odpovědnost a předloží ji správní radě k vyjádření.

4.   Správní rada zaujme ke konečné účetní závěrce agentury za rozpočtový rok N stanovisko.

5.   Do 1. července rozpočtového roku N + 1 předá výkonný ředitel konečnou účetní závěrku za rozpočtový rok N společně se stanoviskem správní rady Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru.

6.   Konečná účetní závěrka za rozpočtový rok N se nejpozději 15. listopadu roku N + 1 zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.

7.   Výkonný ředitel odpoví Účetnímu dvoru na jeho připomínky do 30. září rozpočtového roku N + 1. Zároveň zašle tuto odpověď správní radě.

8.   Výkonný ředitel předloží v souladu s čl. 261 odst. 3 nařízení (EU, Euratom) 2018/1046 Evropskému parlamentu na jeho žádost veškeré informace nezbytné pro hladký průběh udílení absolutoria pro příslušný rozpočtový rok.

9.   Na doporučení Rady přijaté kvalifikovanou většinou udělí Evropský parlament před 15. květnem rozpočtového roku N + 2 výkonnému řediteli absolutorium za plnění rozpočtu za rozpočtový rok N.

1.   Správní rada přijme po konzultaci s Komisí finanční předpisy vztahující se na agenturu. Tyto finanční předpisy musí být v souladu s nařízením v přenesené pravomoci (EU) 2019/715 kromě případů, kdy je výjimka z tohoto nařízení výslovně nezbytná pro zvláštní potřeby činnosti agentury a s předchozím souhlasem Komise.

2.   Agentura může udělovat granty ve vztahu k plnění úkolů uvedených v článku 2 tohoto nařízení a využívat rámcových smluv v souladu s tímto nařízením nebo na základě pověření Komise podle čl. 62 odst. 1 písm. c) bodu iv) nařízení (EU, Euratom) 2018/1046. Použijí se příslušná ustanovení nařízení (EU, Euratom) 2018/1046.

1.   Agentura při plnění svých úkolů podle tohoto nařízení zaručuje ochranu základních práv v souladu s relevantním právem Unie, včetně Listiny, a relevantním mezinárodním právem, zejména Ženevskou úmluvou o právním postavení uprchlíků ze dne 28. července 1951 ve znění Newyorského protokolu ze dne 31. ledna 1967.

2.   Při uplatňování tohoto nařízení je brán prvotně ohled na nejlepší zájem dítěte.

3.   Agentura na návrh úředníka pro otázky základních práv přijme a zavede strategii pro oblast základních práv s cílem zajistit dodržování základních práv při všech činnostech agentury.

1.   Agentura je agenturou Unie. Agentura má právní subjektivitu.

2.   Agentura má v každém členském státě nejširší způsobilost k právním úkonům, kterou jeho vnitrostátní právo přiznává právnickým osobám. Zejména může nabývat a zcizovat movitý i nemovitý majetek a vystupovat před soudem.

3.   Agentura je nezávislá, pokud jde o operativní a technické záležitosti.

4.   Agenturu zastupuje její výkonný ředitel.

5.   Agentura má sídlo na Maltě.

1.   Na zaměstnance agentury se vztahuje služební řád a pracovní řád a pravidla přijatá na základě dohody mezi orgány Unie za účelem uplatňování služebního a pracovního řádu.

2.   Správní rada přijme vhodná prováděcí pravidla k služebnímu a pracovnímu řádu v souladu s článkem 110 služebního řádu.

3.   Agentura vykonává ve vztahu ke svým zaměstnancům pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování.

4.   Agentura může využívat vyslané národní odborníky nebo jiné pracovníky, kteří v ní nejsou zaměstnáni. Správní rada přijme rozhodnutí, kterým stanoví pravidla pro vysílání národních odborníků do agentury.

5.   Agentura může zaměstnávat pracovníky pro práci v terénu v členských státech.

1.   Na agenturu se vztahuje nařízení Rady č. 1 (27).

2.   Aniž jsou dotčena rozhodnutí přijatá na základě článku 342 Smlouvy o fungování EU, vypracovávají se souhrnná výroční zpráva o činnosti agentury a její programový dokument podle článku 42 ve všech úředních jazycích orgánů Unie.

3.   Překladatelské služby nezbytné pro činnost agentury zajišťuje Překladatelské středisko pro instituce Evropské unie.

1.   Na dokumenty, které má agentura ve svém držení, se vztahuje nařízení (ES) č. 1049/2001.

2.   Agentura může z vlastního podnětu poskytovat informace o otázkách spadajících do oblasti jejích úkolů. Agentura zveřejňuje souhrnnou výroční zprávu o činnosti agentury a zajišťuje, aby veřejnost a každá zúčastněná strana rychle obdržela objektivní, spolehlivé a snadno srozumitelné informace o činnosti agentury.

3.   Do šesti měsíců ode dne prvního zasedání přijme správní rada prováděcí pravidla pro uplatňování odstavců 1 a 2.

4.   Každá fyzická či právnická osoba má právo písemně se obrátit na agenturu v kterémkoli z úředních jazyků orgánů Unie. Má právo obdržet odpověď ve stejném jazyce.

5.   Proti rozhodnutím přijatým agenturou podle článku 8 nařízení (ES) č. 1049/2001 lze podat stížnost evropskému veřejnému ochránci práv nebo žalobu k Soudnímu dvoru za podmínek stanovených v článcích 228 a 263 Smlouvy o fungování EU.

1.   V zájmu boje proti podvodům, korupci a jiným protiprávním jednáním se na agenturu bez omezení vztahuje nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013. Agentura přistoupí k interinstitucionální dohodě ze dne 25. května 1999 o vnitřním vyšetřování prováděném OLAFem a přijme vhodné předpisy vztahující se na všechny zaměstnance agentury, a to za použití šablony stanovené v příloze uvedené dohody.

2.   Účetní dvůr má pravomoc provádět na základě kontroly dokumentů a inspekce na místě audit u všech příjemců grantů, zhotovitelů, dodavatelů nebo poskytovatelů a subdodavatelů, kteří od agentury obdrželi finanční prostředky Unie.

3.   OLAF může provádět vyšetřování včetně kontrol a inspekcí na místě v souladu s ustanoveními a postupy stanovenými v nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013 a v nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (28) s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci či jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie v souvislosti s grantovou dohodou či rozhodnutím o udělení grantu nebo smlouvou financovanou agenturou.

4.   Aniž jsou dotčeny odstavce 1, 2 a 3, musí pracovní ujednání se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, smlouvy, grantové dohody a rozhodnutí o udělení grantu agentury obsahovat ustanovení výslovně zmocňující Účetní dvůr a OLAF k provádění takových auditů a vyšetřování v souladu s jejich příslušnými pravomocemi.

1.   Agentura uplatňuje bezpečnostní předpisy Komise stanovené v rozhodnutích Komise (EU, Euratom) 2015/443 (29) a (EU, Euratom) 2015/444. Tyto předpisy se uplatní zejména na výměnu, zpracování a uchovávání utajovaných informací.

2.   Agentura rovněž uplatňuje bezpečnostní zásady týkající se zpracování citlivých neutajovaných informací, jak jsou stanoveny v rozhodnutích (EU, Euratom) 2015/443 a (EU, Euratom) 2015/444 a jak je provádí Komise. Správní rada stanoví opatření pro uplatňování těchto bezpečnostních zásad.

3.   Utajení nebrání tomu, aby byly informace zpřístupněny Evropskému parlamentu. Předání informací a dokumentů Evropskému parlamentu podle tohoto nařízení a nakládání s nimi probíhá v souladu s pravidly pro předávání utajovaných informací a nakládání s nimi platnými mezi Evropským parlamentem a Komisí.

1.   Smluvní odpovědnost agentury se řídí právem rozhodným pro příslušnou smlouvu.

2.   Soudní dvůr má pravomoc rozhodovat na základě jakékoli rozhodčí doložky obsažené ve smlouvě uzavřené agenturou.

3.   V případě mimosmluvní odpovědnosti nahradí agentura v souladu s obecnými zásadami společnými právním řádům členských států veškerou újmu způsobenou jejími útvary nebo jejími zaměstnanci při výkonu jejich povinností.

4.   Soudní dvůr má pravomoc rozhodovat spory o náhradu újmy uvedené v odstavci 3.

5.   Osobní odpovědnost zaměstnanců agentury vůči ní se řídí příslušnými ustanoveními služebního nebo pracovního řádu vztahujícími se na tyto zaměstnance.

1.   Nezbytná opatření související s umístěním agentury v členském státě, v němž má agentura své sídlo, zařízení, které má tento členský stát poskytnout, a zvláštní pravidla, která se v tomto členském státě vztahují na členy správní rady, zaměstnance agentury a jejich rodinné příslušníky, se stanoví v dohodě o sídle mezi agenturou a uvedeným členským státem. Dohoda o sídle se uzavře po schválení správní radou.

2.   Členský stát, v němž má agentura své sídlo, zajistí agentuře podmínky nezbytné k jejímu řádnému fungování, včetně vícejazyčné evropsky zaměřené školní výuky a vhodných dopravních spojení.

1.   Do třech měsíců po nahrazení nařízení (EU) č. 604/2013 podá Komise Evropskému parlamentu a Radě zprávu o výsledcích svého hodnocení, a to zda je třeba toto nařízení pozměnit, aby byly zajištěny soudržnost a vnitřní soulad právního rámce Unie, zejména pokud jde o ustanovení o monitorovacím mechanismu uvedeném v článku 14, a případně předloží nezbytné návrhy na změnu tohoto nařízení.

2.   Do 20. ledna 2025 a poté každých pět let zadá Komise nezávislé externí hodnocení, v němž se posoudí zejména výkonnost agentury ve vztahu k jejím cílům, mandátu a úkolům. Toto hodnocení posoudí vliv agentury na praktickou spolupráci v otázkách azylu a na usnadnění provádění společného evropského azylového systému. Při hodnocení se patřičně zohlední pokrok, jehož bylo dosaženo v rámci mandátu agentury, a mimo jiné se posoudí, zda jsou pro zajištění účinné solidarity a sdílení odpovědnosti se členskými státy, které jsou vystaveny mimořádnému tlaku, nezbytná dodatečná opatření.

Hodnocení uvedené v prvním pododstavci se zejména zabývá případnou potřebou upravit mandát agentury a finančními dopady jakékoli takové úpravy. Posuzuje rovněž vhodnost řídící struktury pro plnění úkolů agentury. Hodnocení bere v úvahu hlediska zúčastněných subjektů jak na úrovni Unie, tak na úrovni jednotlivých členských států.

3.   Zprávu, jež je výsledkem hodnocení uvedeného v odstavci 2, zašle Komise společně se svými závěry ohledně této zprávy Evropskému parlamentu, Radě a správní radě.

4.   Při každém druhém hodnocení uvedeném v odstavci 2 Komise posoudí, zda je pokračování agentury z hlediska jejích cílů, mandátu a úkolů opodstatněné, a může navrhnout, aby bylo toto nařízení odpovídajícím způsobem změněno nebo zrušeno.