(EU) 2021/2154Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2154 ze dne 13. srpna 2021, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2034, pokud jde o regulační technické normy, jimiž se upřesňují vhodná kritéria pro určení kategorií pracovníků, jejichž pracovní činnosti mají podstatný dopad na rizikový profil investičního podniku nebo aktiv, která spravuje (Text s významem pro EHP)

Publikováno: Úř. věst. L 436, 7.12.2021, s. 11-16 Druh předpisu: Nařízení v přenesené pravomoci
Přijato: 13. srpna 2021 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 12. prosince 2021 Nabývá účinnosti: 12. prosince 2021
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



7.12.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 436/11


NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2021/2154

ze dne 13. srpna 2021,

kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2034, pokud jde o regulační technické normy, jimiž se upřesňují vhodná kritéria pro určení kategorií pracovníků, jejichž pracovní činnosti mají podstatný dopad na rizikový profil investičního podniku nebo aktiv, která spravuje

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2034 ze dne 27. listopadu 2019 o obezřetnostním dohledu nad investičními podniky a o změně směrnic 2002/87/ES, 2009/65/ES, 2011/61/EU, 2013/36/EU, 2014/59/EU a 2014/65/EU (1), a zejména na čl. 30 odst. 4 třetí pododstavec uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Zatímco na investiční podniky spadající do oblasti působnosti nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (2) a hlav VII a VIII směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU (3) v souladu s čl. 1 odst. 2 a 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2033 (4) se vztahuje nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/923 (5), investiční podniky spadající do oblasti působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2034 jsou povinny uplatňovat zvláštní požadavky na pohyblivou složku odměny všech pracovníků, jejichž pracovní činnosti mají podstatný dopad na rizikový profil investičního podniku nebo aktiv, která spravuje. Je nezbytné stanovit vhodná kritéria pro určení těchto pracovníků. Tato kritéria by měla zohledňovat oprávnění a odpovědnost těchto pracovníků, rizikový profil podniku nebo aktiv, která spravuje, a ukazatele výkonnosti investičního podniku, vnitřní organizaci investičního podniku a povahu, rozsah a složitost dotčeného investičního podniku. Tato kritéria by rovněž měla investičním podnikům umožnit, aby ve svých zásadách odměňování nastavily náležité pobídky, aby zajistily, že dotyční pracovníci budou při plnění svých úkolů jednat obezřetně. A konečně by tato kritéria měla odrážet úroveň rizika různých činností v rámci investičního podniku.

(2)

Členové vedoucího orgánu nesou konečnou odpovědnost za investiční podnik, jeho strategii a činnosti, a proto by měli být vždy považováni za osoby, které mají podstatný vliv na rizikový profil podniku. To platí jak pro členy vedoucího orgánu v jeho řídící funkci, kteří přijímají rozhodnutí, tak pro členy vedoucího orgánu v jeho dozorčí funkcí, kteří dohlížejí na rozhodovací proces a vznášejí připomínky k přijatým rozhodnutím.

(3)

Někteří pracovníci jsou odpovědní za poskytování vnitřní podpory, která je zásadní pro fungování obchodních činností investičního podniku. Jejich činnosti a rozhodnutí mohou mít také podstatný dopad na rizikový profil investičního podniku a aktiv, která spravuje, protože jejich činnosti a rozhodnutí mohou investiční podnik vystavit významným provozním a dalším rizikům.

(4)

Pracovní činnosti pracovníků s manažerskou odpovědností mohou mít podstatný dopad na rizikový profil investičního podniku nebo aktiv, která spravuje, neboť tito pracovníci mohou činit strategická nebo jiná zásadní rozhodnutí, která mají vliv na obchodní činnosti investičního podniku nebo na uplatňované kontrolní funkce. Mezi tyto kontrolní funkce obvykle patří řízení rizik, dodržování předpisů a interní audit. Rizika, která obchodní jednotky podstupují, a způsob řízení těchto jednotek jsou nejdůležitějšími faktory pro rizikový profil investičního podniku nebo aktiv, která spravuje. Některé obchodní činnosti vytváří vyšší rizika než jiné, a proto by měla být zohledněna povaha obchodních činností.

(5)

Vhodná kvalitativní kritéria by měla zajistit, aby jako pracovníci s podstatným vlivem byli určeni také pracovníci, kteří odpovídají za skupiny pracovníků, jejichž činnosti by mohly mít podstatný vliv na rizikový profil investičního podniku nebo aktiv, která spravuje. To zahrnuje situace, kdy činnosti jednotlivých pracovníků podléhajících jejich vedení samostatně nemají podstatný dopad na rizikový profil investičního podniku, ale celkový rozsah jejich činností by takový vliv mohl mít.

(6)

Celková odměna pracovníků obvykle závisí na tom, jak tito pracovníci přispívají k úspěšnému dosažení obchodních cílů investičního podniku. Tato odměna tedy závisí na odpovědnosti, povinnostech, schopnostech a dovednostech pracovníků, jakož i na jejich výkonnosti a výsledcích investičního podniku. Pokud je pracovníkovi přiznána celková odměna přesahující určitý limit, lze předpokládat, že se tato odměna odvíjí od jeho přispění k realizaci obchodních cílů investičního podniku a souvisí tedy s vlivem jeho pracovních činností na rizikový profil investičního podniku nebo aktiv, která investiční podnik spravuje. K určení toho, zda by pracovní činnosti takového pracovníka mohly mít podstatný dopad na rizikový profil investičního podniku nebo aktiv, která spravuje, je proto vhodné použít kvantitativní kritéria týkající se celkové odměny pracovníka, a to jak v absolutním vyjádření, tak v relativním ve vztahu k ostatním pracovníkům ve stejném investičním podniku.

(7)

K určení pracovníků, jejichž pracovní činnosti mají podstatný dopad na rizikový profil investičního podniku nebo aktiv, která spravuje, by měly být stanoveny jasné a vhodné prahové hodnoty. Od investičních podniků by se mělo očekávat, že budou kvantitativní kritéria uplatňovat včas. Aby byla kvantitativní kritéria realistická, měla by sledovat vývoj odměňování. První metodou, jak sledovat tento vývoj, je založit kvantitativní kritéria na celkové odměně přiznané v předchozím roce plnění, která zahrnuje pevnou složku odměny vyplacenou za daný rok plnění a pohyblivou složku odměny přiznanou v daném roce plnění. Druhou metodou, jak tento vývoj sledovat, je založit kvantitativní kritéria na celkové odměně přiznané za předchozí rok plnění, která zahrnuje pevnou složku odměny vyplacenou za daný rok plnění a pohyblivou složku odměny přiznanou v aktuálním roce plnění za předchozí účetní rok. Druhá metoda umožňuje lepší sladění postupu určení pracovníků se skutečnou odměnou přiznanou za sledované období, ale lze ji použít pouze tehdy, když je možný včasný výpočet pro uplatnění kvantitativních kritérií. Pokud takový včasný výpočet již není možný, měla by se použít první metoda. Podle obou metod může pohyblivá složka odměny zahrnovat částky, které jsou přiznávány na základě sledovaných období delších než jeden rok, v závislosti na kritériích výkonnosti použitých investičním podnikem.

(8)

Měla by být stanovena kvantitativní prahová hodnota ve výši 500 000 EUR pro určení pracovníků, jejichž pracovní činnosti mají podstatný dopad na rizikový profil investičního podniku nebo aktiv, která investiční podnik spravuje. Odměna přesahující tuto kvantitativní prahovou hodnotu nebo dosahující jedné z nejvyšších odměn v rámci daného investičního podniku tedy vytváří silný předpoklad, že činnosti pracovníků pobírajících takovou odměnu mají podstatný vliv na rizikový profil investičního podniku nebo aktiv, která spravuje, přičemž v takovém případě by se měl uplatnit větší kontrolní dohled s cílem stanovit, zda mají pracovní činnosti těchto pracovníků podstatný dopad na rizikový profil investičního podniku nebo aktiv, která investiční podnik spravuje.

(9)

Tyto předpoklady založené na kvantitativních kritériích se nicméně nepoužijí v případě, kdy investiční podniky stanoví na základě dodatečných objektivních kritérií a s přihlédnutím ke všem rizikům, kterým je nebo může být investiční podnik vystaven, že tito pracovníci ve skutečnosti nemají podstatný vliv na rizikový profil investičního podniku nebo aktiv, která spravuje. Aby bylo zajištěno účinné a důsledné uplatňování těchto objektivních kritérií, měly by příslušné orgány schválit vyloučení určených pracovníků s nejvyššími výdělky nebo pracovníků s přiznanou odměnou přesahující 750 000 EUR. U pracovníků, jejichž odměna činí více než 1 000 000 EUR (osoby s vysokými příjmy), by příslušné orgány měly před schválením výjimek informovat Evropský orgán pro bankovnictví (EBA), aby mohl zajistit důsledné uplatňování těchto kritérií.

(10)

Také skutečnost, že se pracovník řadí do stejné příjmové skupiny jako vrcholné vedení nebo pracovníci odpovědní za činnosti spojené s podstupováním rizik, může být ukazatelem, že jeho pracovní činnosti mají podstatný dopad na rizikový profil investičního podniku nebo aktiv, která spravuje. Pro tyto účely by se neměla brát v úvahu odměna vyplácená pracovníkům v kontrolních a podpůrných funkcích a členům vedoucího orgánu s dozorčí funkcí. Při uplatňování tohoto kvantitativního kritéria by měla být rovněž zohledněna skutečnost, že se úrovně plateb v jednotlivých jurisdikcích liší. Investiční podniky by měly mít možnost prokázat, že pracovníci, kteří spadají do dané příjmové skupiny, avšak nesplňují žádná kvalitativní nebo jiná kvantitativní kritéria, nemají s přihlédnutím ke všem rizikům, kterým investiční podnik je nebo může být vystaven, podstatný vliv na rizikový profil investičního podniku nebo aktiv, která spravuje.

(11)

Aby příslušné orgány a auditoři mohli přezkoumávat hodnocení prováděná investičními podniky za účelem určení pracovníků, jejichž pracovní činnosti mají podstatný vliv na rizikový profil investičního podniku nebo aktiv, která spravuje, je zásadní, aby investiční podniky vedly záznamy o provedených hodnoceních a jejich výsledcích, včetně pracovníků, kteří byli určeni podle kritérií na základě své celkové odměny, ale jejichž pracovní činnosti se hodnotí tak, že nemají podstatný dopad na rizikový profil investičního podniku nebo aktiv, která spravuje.

(12)

Toto nařízení vychází z návrhu regulačních technických norem předložených Komisi orgánem EBA po konzultaci s Evropským orgánem pro cenné papíry a trhy.

(13)

Orgán EBA uskutečnil otevřené veřejné konzultace o návrzích regulačních technických norem, ze kterých toto nařízení vychází, analyzoval potenciální související náklady a přínosy a požádal o vyjádření skupinu subjektů působících v bankovnictví zřízenou podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (6),

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)

„manažerskou odpovědností“ situace, kdy pracovník řídí obchodní jednotku nebo kontrolní funkci a je přímo odpovědný vedoucímu orgánu jako celku nebo členovi vedoucího orgánu nebo vrcholnému vedení;

2)

„kontrolní funkcí“ funkce, která je nezávislá na obchodní jednotce, kterou kontroluje, a která je odpovědná za poskytnutí objektivního posouzení rizik investičního podniku, jejich přezkum nebo podávání zpráv o těchto rizicích, mimo jiné včetně činností řízení rizik, zajišťování shody s předpisy a interního auditu;

3)

„obchodní jednotkou“ obchodní jednotka ve smyslu čl. 142 odst. 1 bodu 3 nařízení (EU) č. 575/2013.

Článek 2

Použití kritérií

1.   Pokud se toto nařízení použije individuálně v souladu s článkem 25 směrnice (EU) 2019/2034, soulad s kritérii stanovenými v článcích 3 a 4 tohoto nařízení se posuzuje podle individuálního rizikového profilu investičního podniku.

2.   Pokud se toto nařízení použije na konsolidovaném základě v souladu s článkem 25 směrnice (EU) 2019/2034, soulad s kritérii stanovenými v článcích 3 a 4 tohoto nařízení se posuzuje podle rizikového profilu investičního podniku na konsolidovaném základě.

3.   Pokud se čl. 4 odst. 1 písm. a) použije individuálně, zohlední se odměna poskytnutá investičním podnikem.

4.   Pokud se čl. 4 odst. 1 písm. a) použije na konsolidovaném základě, zohlední konsolidující investiční podnik odměnu poskytnutou jakýmkoli subjektem, který spadá do působnosti konsolidace.

5.   Ustanovení čl. 4 odst. 1 písm. b) se použije pouze individuálně.

6.   Ustanovení čl. 4 odst. 1 písm. c) se použije na individuálním a konsolidovaném základě.

Článek 3

Kvalitativní kritéria

Pracovník je považován za pracovníka s podstatným dopadem na rizikový profil investičního podniku nebo aktiv, která investiční podnik spravuje, pokud je splněno kterékoli z těchto kvalitativních kritérií:

a)

pracovník je členem vedoucího orgánu v řídící funkci;

b)

pracovník je členem vedoucího orgánu v dozorčí funkci;

c)

pracovník je členem vrcholného vedení;

d)

v investičních podnicích s celkovou rozvahou rovnou 100 milionům EUR nebo vyšší pracovníci s manažerskou odpovědností za obchodní jednotky, které poskytují alespoň jednu ze služeb, jež vyžadují povolení uvedené v příloze I oddílu A bodech 2 až 7 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU (7);

e)

pracovník má manažerskou odpovědnost za činnosti kontrolní funkce;

f)

pracovník má manažerskou odpovědnost za předcházení praní peněz a financování terorismu;

g)

pracovník odpovídá za řízení významného rizika uvedeného v čl. 28 odst. 3 směrnice (EU) 2019/2034 v rámci investičního podniku nebo je hlasujícím členem výboru odpovědného za řízení významného rizika, kterému je investiční podnik vystaven;

h)

v investičním podniku, který je oprávněn poskytovat alespoň jednu ze služeb uvedených v bodech 2 až 7 oddílu A přílohy I směrnice 2014/65/ES, odpovídá pracovník za řízení jedné z těchto činností:

i)

ekonomická analýza;

ii)

informační technologie;

iii)

bezpečnost informací;

iv)

zajišťování externích služeb týkajících se zásadních či důležitých funkcí ve smyslu čl.30 odst. 1 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/565 (8);

i)

pracovník splňuje jedno z následujících kritérií, pokud jde o rozhodnutí o schválení nebo zamítnutí zavádění nových produktů:

i)

pracovník má oprávnění přijímat taková rozhodnutí;

ii)

pracovník je hlasujícím členem výboru, který má oprávnění přijímat taková rozhodnutí.

Článek 4

Kvantitativní kritéria

1.   S výhradou odstavců 2 až 5 je pracovník považován za pracovníka s podstatným dopadem na rizikový profil investičního podniku nebo aktiv, která investiční podnik spravuje, pokud je splněno jakékoli z těchto kvantitativních kritérií:

a)

pracovníkovi byla v předchozím rozpočtovém roce nebo za něj přiznána celková odměna, která se rovná 500 000 EUR nebo je vyšší;

b)

má-li investiční podnik více než 1 000 pracovníků a pracovníci jsou v rozmezí 0,3 % pracovníků, zaokrouhleno na nejbližší vyšší celé číslo, kteří v rámci investičního podniku individuálně získali nejvyšší celkovou odměnu v předchozím účetním období nebo za předchozí účetní období;

c)

pracovníkovi byla v předchozím účetním období přiznána celková odměna, která se rovná nejnižší celkové odměně přiznané v témže účetním období členu vrcholného vedení nebo je vyšší, nebo pracovník splňuje jedno nebo několik z kritérií uvedených v čl. 3 písm. a), c), d), h) nebo i).

2.   Kritéria stanovená v odstavci 1 se nepoužijí, pokud investiční podnik určí, že pracovník nebo kategorie pracovníků, do níž pracovník patří, nemá podstatný dopad na rizikový profil investičního podniku nebo aktiv, která investiční podnik spravuje.

3.   Podmínka uvedená v odstavci 2 tohoto článku se hodnotí na základě objektivních kritérií, která zohledňují veškerá relevantní rizika a ukazatele výkonnosti, jež investiční podnik používá k identifikaci, řízení a sledování rizik v souladu s článkem 28 směrnice (EU) 2019/2034, a na základě povinností a pravomocí pracovníka nebo kategorie pracovníků a jejich vlivu na rizikový profil investičního podniku nebo aktiv, která investiční podnik spravuje, v porovnání s vlivem pracovních činností pracovníků určených v souladu s článkem 3 tohoto nařízení.

4.   Použití odstavce 2 investičním podnikem, pokud jde o pracovníka uvedeného v odst. 1 písm. b), nebo pracovníka, který získal v předchozím rozpočtovém roce nebo za něj na odměnách celkem 750 000 EUR nebo více, podléhá předchozímu schválení příslušným orgánem odpovědným za obezřetnostní dohled nad daným investičním podnikem.

Příslušný orgán vydá předchozí schválení, pouze je-li investiční podnik schopen prokázat, že je splněna některá z podmínek stanovených v odstavci 2 s přihlédnutím ke kritériím pro posouzení stanoveným v odstavci 3.

5.   Pokud byla pracovníkovi v předchozím účetním období nebo za předchozí účetní období přiznána celková odměna ve výši 1 000 000 EUR nebo více, vydá příslušný orgán předchozí schválení podle odstavce 4 pouze za výjimečných okolností. Aby bylo zajištěno jednotné uplatňování tohoto odstavce, příslušný orgán před vydáním svého schválení pro takového pracovníka informuje orgán EBA.

Investiční podnik prokáže existenci výjimečných okolností a příslušný orgán je posoudí. Výjimečnými okolnostmi jsou situace, které jsou neobvyklé, velmi zřídkavé nebo výrazně překračují rámec toho, co je obvyklé. Výjimečné okolnosti se vztahují k dotyčnému pracovníkovi.

Článek 5

Výpočet celkové přiznané odměny

1.   Všechny částky pohyblivé i pevné složky odměny se počítají v hrubé výši a v přepočtu na plné pracovní úvazky.

2.   Ve svých zásadách odměňování stanoví investiční podniky referenční rok pro pohyblivou složku odměny, který je zohledněn při výpočtu celkové odměny. Tímto referenčním rokem je buď rok předcházející účetnímu období, ve kterém je pohyblivá složka odměny přiznána, nebo rok předcházející účetnímu období, za které je pohyblivá složka odměny přiznána.

Článek 6

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost pátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 13. srpna 2021.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)  Úř. věst. L 314, 5.12.2019, s. 64.

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).

(3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).

(4)  Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2019/2033 ze dne 27. listopadu 2019 o obezřetnostních požadavcích na investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 1093/2010, (EU) č. 575/2013, (EU) č. 600/2014 a (EU) č. 806/2014 (Úř. věst. L 314, 5.12.2019. s. 1).

(5)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/923 ze dne 25. března 2021, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU, pokud jde o regulační technické normy, které stanoví kritéria vymezující manažerskou odpovědnost, kontrolní funkce, významné obchodní jednotky a podstatný vliv na rizikový profil významné obchodní jednotky, a které stanoví kritéria pro určení pracovníků nebo kategorií pracovníků, jejichž pracovní činnosti mají vliv na rizikový profil instituce, který je srovnatelně podstatný jako u pracovníků nebo kategorií pracovníků uvedených v čl. 92 odst. 3 uvedené směrnice (Úř. věst. L 203, 9.6.2021, s. 1).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12).

(7)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349).

(8)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/565 ze dne 25. dubna 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU, pokud jde o organizační požadavky a provozní podmínky investičních podniků a o vymezení pojmů pro účely zmíněné směrnice (Úř. věst. L 87, 31.3.2017, s. 1).


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU