(EU) 2021/2139Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2139 ze dne 4. června 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852, pokud jde o stanovení technických screeningových kritérií pro určení toho, za jakých podmínek se hospodářská činnost kvalifikuje jako významně přispívající ke zmírňování změny klimatu nebo k přizpůsobování se změně klimatu, a toho, zda tato hospodářská činnost významně nepoškozuje některý z dalších environmentálních cílů (Text s významem pro EHP)

Publikováno: Úř. věst. L 442, 9.12.2021, s. 1-349 Druh předpisu: Nařízení v přenesené pravomoci
Přijato: 4. června 2021 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 29. prosince 2021 Nabývá účinnosti: 1. ledna 2022
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



9.12.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 442/1


NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2021/2139

ze dne 4. června 2021,

kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852, pokud jde o stanovení technických screeningových kritérií pro určení toho, za jakých podmínek se hospodářská činnost kvalifikuje jako významně přispívající ke zmírňování změny klimatu nebo k přizpůsobování se změně klimatu, a toho, zda tato hospodářská činnost významně nepoškozuje některý z dalších environmentálních cílů

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (1), a zejména na čl. 10 odst. 3 a čl. 11 odst. 3 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení (EU) 2020/852 stanoví obecný rámec pro určení toho, zda se hospodářská činnost kvalifikuje jako environmentálně udržitelná, a to pro účely stanovení míry, do jaké je investice environmentálně udržitelná. Uvedené nařízení se vztahuje na opatření přijatá Unií nebo členskými státy, kterými se stanoví požadavky na účastníky finančního trhu nebo emitenty v souvislosti s finančními produkty nebo podnikovými dluhopisy, které jsou na trhu poskytovány jako environmentálně udržitelné, na účastníky finančního trhu poskytující finanční produkty a na podniky, na něž se vztahuje povinnost zveřejňovat přehled nefinančních informací podle článku 19a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU (2) nebo konsolidovaný přehled nefinančních informací podle článku 29a uvedené směrnice. Hospodářské subjekty nebo veřejné orgány, na které se nařízení (EU) 2020/852 nevztahuje, mohou uvedené nařízení rovněž použít dobrovolně.

(2)

Ustanovení čl. 10 odst. 3 a čl. 11 odst. 3 nařízení (EU) 2020/852 vyžadují, aby Komise přijala akty v přenesené pravomoci, které stanoví technická screeningová kritéria pro určení toho, za jakých podmínek se konkrétní hospodářská činnost kvalifikuje jako významně přispívající ke zmírňování změny klimatu nebo k přizpůsobování se změně klimatu, a dále aby pro každý příslušný environmentální cíl uvedený v článku 9 daného nařízení stanovila technická screeningová kritéria pro určení toho, zda daná hospodářská činnost významně nepoškozuje jeden nebo více z těchto environmentálních cílů.

(3)

Podle čl. 19 odst. 1 písm. h) nařízení (EU) 2020/852 mají technická screeningová kritéria zohlednit povahu a rozsah hospodářské činnosti a odvětví, kterého se týkají, a to, zda je hospodářská činnost přechodnou hospodářskou činností ve smyslu čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852, nebo podpůrnou činností ve smyslu článku 16 uvedeného nařízení. Aby technická screeningová kritéria účinně a vyváženě splňovala požadavky článku 19 nařízení (EU) 2020/852, měla by být nastavena jako kvantitativní prahová hodnota nebo minimální požadavek, jako relativní zlepšení, soubor kvalitativních výkonnostních požadavků, procesní nebo praktické požadavky či jako přesný popis povahy samotné hospodářské činnosti, pokud tato činnost může svou povahou významně přispět ke zmírňování změny klimatu.

(4)

Technická screeningová kritéria pro určení toho, zda konkrétní hospodářská činnost významně přispívá ke zmírňování změny klimatu nebo k přizpůsobování se změně klimatu, by měla zajistit, že hospodářská činnost bude mít pozitivní dopad na klimatický cíl nebo bude snižovat negativní dopad na něj. Technická screeningová kritéria by proto měla odkazovat na prahové hodnoty nebo úrovně výkonnosti, kterých by měla činnost dosáhnout, aby se kvalifikovala jako významně přispívající k jednomu z daných klimatických cílů. Technická screeningová kritéria pro zásadu „významně nepoškozovat“ by měla zajistit, že hospodářská činnost nemá významný negativní dopad na životní prostředí. Technická screeningová kritéria by tak měla stanovovat minimální požadavky, které by hospodářská činnost měla splňovat, aby se kvalifikovala jako environmentálně udržitelná.

(5)

Technická screeningová kritéria pro určení toho, zda konkrétní hospodářská činnost významně přispívá ke zmírňování změny klimatu nebo k přizpůsobování se změně klimatu a významně nepoškozuje žádný z environmentálních cílů, by měla v příslušných případech vycházet ze stávajících právních předpisů, osvědčených postupů, norem a metodik Unie, jakož i z osvědčených norem, postupů a metodik vypracovaných mezinárodně uznávanými veřejnými subjekty. Pokud pro určitou oblast politiky objektivně neexistují žádné vhodné alternativy, technická screeningová kritéria mohou rovněž vycházet z osvědčených norem vypracovaných mezinárodně uznávanými soukromými subjekty.

(6)

Aby byly zajištěny rovné podmínky, měly by stejné kategorie hospodářských činností v rámci každého klimatického cíle podléhat stejným technickým screeningovým kritériím. Je proto nezbytné, aby se technická screeningová kritéria pokud možno řídila klasifikací ekonomických činností stanovenou v klasifikačním systému ekonomických činností NACE Revize 2, zavedeném nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 (3). Aby byla podnikům a účastníkům finančního trhu usnadněna identifikace příslušných hospodářských činností, pro něž by měla být stanovena technická screeningová kritéria, měl by konkrétní popis hospodářské činnosti zahrnovat také odkazy na kódy NACE, které s danou činností souvisejí. Tyto odkazy je nutné chápat jako orientační a neměly by mít přednost před konkrétní definicí činnosti uvedené v jejím popisu.

(7)

Technická screeningová kritéria pro určení toho, za jakých podmínek se hospodářská činnost kvalifikuje jako významně přispívající ke zmírňování změny klimatu, by měla odrážet potřebu zamezit produkci emisí skleníkových plynů, tyto emise snížit nebo zvýšit pohlcování skleníkových plynů a dlouhodobé ukládání uhlíku. Je proto vhodné zaměřit se nejprve na ty hospodářské činnosti a odvětví, které mají největší potenciál těchto cílů dosáhnout. Výběr těchto hospodářských činností a odvětví by měl být založen na jejich podílu na celkových emisích skleníkových plynů a na důkazech týkajících se jejich potenciálu přispět k zamezení produkce emisí skleníkových plynů a k jejich snížení nebo jejich potenciálu přispět k pohlcování skleníkových plynů nebo toto zamezování, snižování, pohlcování či dlouhodobé ukládání umožnit pro jiné činnosti.

(8)

Metodika pro výpočet emisí skleníkových plynů vznikajících během životního cyklu by měla být spolehlivá a obecně použitelná, a tím podporovat srovnatelnost výpočtů emisí skleníkových plynů v rámci jednoho odvětví i v různých odvětvích. Je proto vhodné požadovat použití stejné metodiky výpočtu napříč různými činnostmi, u nichž je tento výpočet nezbytný, a zároveň subjektům uplatňujícím nařízení (EU) 2020/852 poskytnout dostatečnou flexibilitu. Proto je vhodné pro výpočet emisí skleníkových plynů vznikajících během životního cyklu použít doporučení Komise 2013/179/EU, přičemž lze jako alternativu lze použít normy ISO 14067 nebo ISO 14064-1. Pokud jsou osvědčené alternativní nástroje nebo normy pro zjištění přesných a srovnatelných informací o výpočtu emisí skleníkových plynů vznikajících během životního cyklu v konkrétním odvětví obzvláště vhodné, jako např. nástroj G-res v odvětví hydroelektrické energie nebo norma ETSI ES 203 199 v odvětví informací a komunikace, je vhodné takový nástroj nebo normu použít jako další alternativu pro dané odvětví.

(9)

Metodika výpočtu emisí skleníkových plynů vznikajících během životního cyklu u činností v odvětví hydroelektrické energie by měla odrážet specifika daného odvětví, včetně nových metod modelování, vědeckých poznatků a empirických měření z nádrží po celém světě. Aby tedy bylo možné podávat přesné zprávy o čistém dopadu odvětví hydroelektrické energie na emise skleníkových plynů, je vhodné umožnit použití nástroje G-res, který je veřejně dostupný zdarma a byl vypracován Mezinárodním hydroenergetickým sdružením ve spolupráci s týmem UNESCO pro celosvětové změny životního prostředí.

(10)

Metodika pro výpočet emisí skleníkových plynů vznikajících během životního cyklu u činností v odvětví informací a komunikace by měla odrážet specifika daného odvětví, a to zejména specializovanou činnost a pokyny Evropského ústavu pro telekomunikační normy (ETSI) týkající se používání posouzení životního cyklu v odvětví informací a komunikace. Proto je vhodné umožnit použití normy ETSI ES 203 199 jako metodiky pro přesný výpočet emisí skleníkových plynů v daném odvětví.

(11)

Technická screeningová kritéria pro určité činnosti vycházejí z prvků značné technické složitosti a posouzení toho, zda tato kritéria byla splněna, může vyžadovat odborné znalosti a nemusí být pro investory proveditelné. Pro usnadnění tohoto posouzení by splnění technických screeningových kritérií pro tyto činnosti mělo být ověřeno nezávislou třetí stranou.

(12)

Podpůrné hospodářské činnosti ve smyslu čl. 10 odst. 1 písm. i) nařízení (EU) 2020/852 nepřispívají významně ke zmírňování změny klimatu prostřednictvím vlastních výsledků. Tyto činnosti hrají klíčovou úlohu v dekarbonizaci hospodářství tím, že přímo podporují jiné činnosti tak, aby mohly být prováděny na nízkouhlíkové úrovni environmentální výkonnosti. Proto by měla být stanovena technická screeningová kritéria pro ty hospodářské činnosti, jejichž zásadní úloha spočívá v tom, že umožňují, aby se cílové činnosti staly nízkouhlíkovými nebo vedly ke snížení emisí skleníkových plynů. Tato technická screeningová kritéria by měla zajistit, aby činnost, která je splňuje, dodržovala záruky stanovené v článku 16 nařízení (EU) 2020/852, zejména aby tato činnost nevedla k tomu, že dojde k zakonzervování aktiv, a aby měla významný pozitivní dopad na životní prostředí.

(13)

Přechodné hospodářské činnosti podle čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852 zatím nemůžou být nahrazeny technologicky ani ekonomicky dostupnými nízkouhlíkovými alternativami, ale podporují přechod na klimaticky neutrální hospodářství. Tyto činnosti mohou hrát klíčovou úlohu při zmírňování změny klimatu tak, že významně sníží svou stávající vysokou uhlíkovou stopu mimo jiné tím, že přispějí k postupnému snižování závislosti na fosilních palivech. Proto by měla být stanovena technická screeningová kritéria pro ty hospodářské činnosti, které mají nejvyšší potenciál významně snížit emise skleníkových plynů, ale pro něž dosud nejsou dostupná řešení s téměř nulovými emisemi uhlíku, nebo pokud tyto činnosti s téměř nulovými emisemi uhlíku existují, ale zatím nejsou proveditelné ve větším rozsahu. Tato technická screeningová kritéria by měla zajistit, aby činnost, která je splňuje, splňovala také záruky uvedené v čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852, a to zejména aby tato činnost vykazovala emise skleníkových plynů, které odpovídají nejlepším výsledkům v daném odvětví nebo průmyslu, nebránila rozvoji a zavádění nízkouhlíkových alternativ a nevedla k tomu, že aktiva s vysokými emisemi uhlíku budou zakonzervována.

(14)

S ohledem na aktuálně probíhající jednání o společné zemědělské politice (SZP) a v zájmu zajištění větší soudržnosti mezi různými nástroji k dosažení cílů Zelené dohody v oblasti životního prostředí a klimatu by stanovení technických screeningových kritérií pro zemědělství mělo být odloženo.

(15)

V důsledku změny klimatu se pod rostoucím tlakem ocitají i lesy, což zhoršuje další klíčové faktory tlaku, jako jsou škůdci, choroby, extrémní povětrnostní události a lesní požáry. Tlak pramení též z opouštění venkova, nedostatku obhospodařování a fragmentace z důvodu změn ve využívání půdy, ze vzrůstající intenzity obhospodařování kvůli rostoucí poptávce po dřevě, lesních produktech a energii, z rozvoje infrastruktury, urbanizace a záboru půdy. Lesy zároveň hrají důležitou roli při dosahování cílů Unie v oblasti boje proti úbytku biologické rozmanitosti a zvyšování ambicí při zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se, v oblasti snižování a kontroly rizika katastrof způsobených zejména povodněmi, suchem nebo lesními požáry a v oblasti podpory oběhového biohospodářství. K dosažení klimatické neutrality a zdravého životního prostředí je nutné zlepšit kvalitu i kvantitu lesních ploch, které jsou největším propadem uhlíku v odvětví využívání půdy, změn ve využívání půdy a lesnictví (LULUCF). Činnosti související s lesy mohou přispět ke zmírňování změny klimatu tím, že zvýší čisté pohlcování oxidu uhličitého, ochrání zásoby uhlíku, zajistí materiál a obnovitelné energie a přinesou další užitek z hlediska přizpůsobování se změně klimatu, biologické rozmanitosti, oběhového hospodářství, udržitelného využívání a ochrany vodních a mořských zdrojů a prevence a omezování znečištění. Proto by měla být stanovena technická screeningová kritéria pro zalesňování, obnovu, obhospodařování a ochranu lesů. Tato technická screeningová kritéria by měla být plně v souladu s cíli Unie v oblasti přizpůsobování se změně klimatu, biologické rozmanitosti a oběhového hospodářství.

(16)

Za účelem měření vývoje úspor emisí skleníkových plynů a zásoby uhlíku v lesních ekosystémech je vhodné, aby vlastníci lesů prováděli analýzu přínosů pro klima. Aby se zohlednila proporcionalita a minimalizovala administrativní zátěž zejména pro malé vlastníky lesů, tak by povinnost provádět analýzu přínosů pro klima neměly mít lesnické podniky, které nepřesahují 13 hektarů. V zájmu dalšího snížení administrativních nákladů by menší vlastníci lesů měli mít možnost provést jednou za 10 let skupinové posouzení s dalšími podniky, aby si ověřili vlastní výpočty. K dispozici jsou vhodné bezplatné nástroje, například ty, jež poskytuje Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) na základě údajů od Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC) (4), pomocí nichž lze odhadnout výši nákladů a minimalizovat náklady a zátěž pro menší vlastníky lesů. Nástroj lze zejména přizpůsobit pro různé úrovně analýzy, například pro konkrétní hodnoty a podrobný výpočet v případě velkých podniků a pro výchozí hodnoty a zjednodušený výpočet v případě menších vlastníků.

(17)

V návaznosti na sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019„Zelená dohoda pro Evropu“ (5), ze dne 20. května 2020„Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030“ (6) a ze dne 17. září 2020„Zvýšení cílů Evropy v oblasti klimatu do roku 2030 – Investice do klimaticky neutrální budoucnosti ve prospěch našich občanů“ (7) a v souladu s širšími cíli Unie v oblasti biologické rozmanitosti a klimatické neutrality, se sdělením Komise ze dne 24. února 2021„Vytvoření Unie odolné vůči změně klimatu – nová strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu“ (8) a s novou strategií v oblasti lesů plánovanou na rok 2021 by měla být technická screeningová kritéria pro činnosti související s lesy doplněna, přezkoumána a případně revidována v době přijetí aktu v přenesené pravomoci uvedeného v čl. 15 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852. Tato technická screeningová kritéria by měla být přezkoumána, aby lépe zohledňovala postupy šetrné k biologické rozmanitosti, jež jsou ve fázi vývoje, jako např. lesnictví blízké přírodě.

(18)

Potenciál výrazně přispět ke zmírňování změny klimatu má vzhledem ke svému významu pro snižování emisí skleníkových plynů a pro posilování propadů uhlíku v půdě i obnova mokřadů. Obnova mokřadů může také přinést výhody pro přizpůsobování se změně klimatu, mimo jiné prostřednictvím tlumení dopadů změny klimatu, a může pomoci zvrátit úbytek biologické rozmanitosti a zachovat množství a kvalitu vody. Aby byla zajištěna soudržnost se Zelenou dohodou pro Evropu, se sdělením Zvýšení cílů Evropy v oblasti klimatu do roku 2030 a se strategií EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030, měla by se technická screeningová kritéria vztahovat také na obnovu mokřadů.

(19)

Odvětví výroby vykazuje přibližně 21 % přímých emisí skleníkových plynů v Unii (9). Jedná se o třetí největší zdroj těchto emisí v Unii, a tak může mít při zmírňování změny klimatu stěžejní úlohu. Výroba může být zároveň klíčovým odvětvím, které umožní snížení emisí skleníkových plynů a jejich zamezení v jiných hospodářských odvětvích tím, že bude vyrábět výrobky a technologie, které tato odvětví potřebují, aby se stala nízkouhlíkovými nebo aby nízkouhlíkovými zůstala. Technická screeningová kritéria pro výrobní odvětví by tak měla být stanovena jak pro výrobní činnosti, které jsou spojeny s nejvyšším množstvím emisí skleníkových plynů, tak pro výrobu nízkouhlíkových výrobků a technologií.

(20)

Výrobní činnosti, pro něž neexistují žádné technologicky ani ekonomicky dostupné nízkouhlíkové alternativy, ale které podporují přechod na klimaticky neutrální hospodářství, by se měly považovat za přechodné hospodářské činnosti podle čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852. Aby se podpořilo snižování emisí skleníkových plynů, měly by být prahové hodnoty technických screeningových kritérií pro tyto činnosti stanoveny na úrovni, které dosáhnou pouze ti, kdo v každém odvětví dosahují nejlepších výsledků – ve většině případů podle emisí skleníkových plynů na jednotku vyrobeného výstupu.

(21)

Aby bylo zajištěno, že přechodné výrobní činnosti podle čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852 nadále důvěryhodným způsobem směřují k dekarbonizaci, a v souladu s čl. 19 odst. 5 uvedeného nařízení by technická screeningová kritéria pro tyto hospodářské činnosti měla být alespoň jednou za tři roky přezkoumána. Tento přezkum by měl zahrnovat analýzu toho, zda se technická screeningová kritéria opírají o nejdůležitější normy a zda jsou dostatečně zohledněny emise z těchto činností vznikající během životního cyklu. V rámci tohoto přezkumu by rovněž mělo být posouzeno možné využití zachyceného uhlíku, a to s ohledem na technologický vývoj. Pokud jde o výrobu železa a oceli, měly by být důkladněji zváženy nové údaje a důkazy týkající se procesů pilotní nízkouhlíkové výroby oceli s využitím vodíku a mělo by být podrobněji posouzeno použití systému EU pro obchodování s emisemi a jiných možných referenčních hodnot pro technická screeningová kritéria.

(22)

U výrobních činností, které jsou považovány za podpůrné činnosti uvedené v čl. 10 odst. 1 písm. i) nařízení (EU) 2020/852, by měla být technická screeningová kritéria založena převážně na povaze vyráběných výrobků, případně by měla být spojena s dalšími kvantitativními prahovými hodnotami, aby se zajistilo, že tyto výrobky mohou opravdu významně přispět ke snížení nebo zamezení emisí skleníkových plynů v jiných odvětvích. Aby byla zohledněna skutečnost, že prioritní jsou ty činnosti, které mají největší potenciál zamezit produkci emisí skleníkových plynů, tyto emise snížit nebo zvýšit pohlcování skleníkových plynů a dlouhodobé ukládání uhlíku, měly by být podpůrné výrobní činnosti zaměřeny na výrobu výrobků, které jsou pro realizaci těchto hospodářských činností nezbytné.

(23)

Výroba elektrických zařízení pro elektřinu hraje významnou úlohu v souvislosti s modernizací, využíváním a vyrovnáváním výkyvů v dodávkách elektřiny z obnovitelných zdrojů energie v unijních elektrizačních soustavách, s dobíjením vozidel s nulovými emisemi a zaváděním inteligentních a ekologických aplikací pro domácnosti. Výroba elektrických zařízení pro elektřinu může zároveň umožnit rozvoj koncepce inteligentního bydlení s cílem dále podpořit využívání obnovitelných zdrojů energie a řádnou správu vybavení domácností. Může tedy být nezbytné technická screeningová kritéria v odvětví výroby doplnit a posoudit potenciál výroby elektrického zařízení významně přispět ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se změně klimatu.

(24)

Opatření v oblasti energetické účinnosti a jiná opatření ke zmírňování změny klimatu, jako např. zavádění technologií pro výrobu energie z obnovitelných zdrojů na místě, mohou spolu s již existujícími nejmodernějšími technologiemi vést k významnému snížení emisí skleníkových plynů v odvětví výroby. Tato opatření tedy mohou hrát důležitou úlohu a pomoci hospodářským činnostem v odvětví výroby, pro něž by měla být stanovena technická screeningová kritéria, dosáhnout příslušných výkonnostních norem a prahových hodnot pro významný přínos ke zmírňování změny klimatu.

(25)

Odvětví energetiky vytváří přibližně 22 % přímých emisí skleníkových plynů v Unii a přibližně 75 % těchto emisí při zohlednění využívání energie v jiných odvětvích. Hraje tedy při zmírňování změny klimatu důležitou roli. Odvětví energetiky má značný potenciál snižovat emise skleníkových plynů a několik činností v tomto odvětví působí jako podpůrné činnosti, které usnadňují přechod odvětví energetiky na nízkouhlíkovou elektřinu nebo teplo či elektřinu nebo teplo z obnovitelných zdrojů. Je proto vhodné stanovit technická screeningová kritéria pro širokou škálu činností souvisejících s energetickým dodavatelským řetězcem, a to od výroby elektřiny nebo tepla z různých zdrojů přes přenosové a distribuční sítě až po skladování, jakož i pro tepelná čerpadla a výrobu bioplynu a biopaliv.

(26)

Technická screeningová kritéria pro určení toho, zda činnosti v oblasti výroby elektřiny nebo tepla, včetně kombinované výroby, významně přispívají ke zmírňování změny klimatu, by měla zajistit snižování emisí skleníkových plynů nebo jejich zamezení. Technická screeningová kritéria založená na emisích skleníkových plynů by měla ukazovat cestu k dekarbonizaci těchto činností. Technická screeningová kritéria pro podpůrné činnosti, které usnadňují dlouhodobou dekarbonizaci, by měla být převážně založena na povaze činnosti nebo na nejlépe dostupných technologiích.

(27)

Nařízení (EU) 2020/852 uznává význam „klimaticky neutrální energie“ a požaduje, aby Komise posoudila potenciální přínos a proveditelnost všech stávajících relevantních technologií. Pokud jde o jadernou energii, toto posuzování stále probíhá, a jakmile bude tento zvláštní proces dokončen, Komise na něj podle výsledků v kontextu tohoto nařízení naváže.

(28)

Právní rámec přechodných činností uvedených v čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852 představuje omezení, co se týče činností s vysokými emisemi skleníkových plynů s velkým potenciálem pro snížení emisí. Tyto přechodné činnosti by měly významně přispět ke zmírňování změny klimatu v případech, kdy neexistuje žádná technologicky ani ekonomicky dostupná nízkouhlíková alternativa, pokud jsou v souladu se scénářem umožňujícím omezit nárůst teploty na 1,5 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí, odrážejí nejlepší výsledky v daném odvětví, nebrání rozvoji a zavádění nízkouhlíkových alternativ a nevedou k tomu, že aktiva s vysokými emisemi uhlíku budou zakonzervována. Kromě toho článek 19 uvedeného nařízení zejména požaduje, aby byla technická screeningová kritéria založena na přesvědčivých vědeckých důkazech. Pokud činnosti v oblasti zemního plynu tyto požadavky splní, budou zahrnuty v budoucím aktu v přenesené pravomoci. V tomto budoucím aktu v přenesené pravomoci budou pro tyto činnosti upřesněna technická screeningová kritéria pro posouzení významného přínosu ke zmírňování změny klimatu a kritéria pro zásadu „významně nepoškozovat“ jiné environmentální cíle. Činnosti, jež tyto požadavky nesplňují, nemohou být v rámci nařízení (EU) 2020/852 uznány. Aby byla uznána úloha zemního plynu jakožto významné technologie při snižování emisí skleníkových plynů, zváží Komise vypracování zvláštního právního předpisu s cílem zajistit, aby činnosti přispívající ke snížení emisí nebyly připraveny o odpovídající financování.

(29)

Technická screeningová kritéria pro činnosti v oblasti výroby elektřiny nebo tepla a pro přenosové a distribuční sítě by měla zajistit soudržnost se sdělením Komise ze dne 14. října 2020 o strategii EU ke snížení emisí metanu (10). Může proto být nutné tato technická screeningová kritéria přezkoumat, doplnit a případně zrevidovat tak, aby odrážela veškeré budoucí parametry a požadavky stanovené v návaznosti na uvedenou strategii.

(30)

Technická screeningová kritéria pro výrobu tepla, chladu a elektřiny z bioenergie a pro výrobu biopaliv a bioplynu pro dopravu by měla být v souladu s komplexním rámcem udržitelnosti pro tato odvětví zavedeným směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 (11), kterou se stanoví požadavky na udržitelnou těžbu, započítávání uhlíku a úsporu emisí skleníkových plynů.

(31)

V návaznosti na Zelenou dohodu pro Evropu, návrh evropského právního rámce pro klima (12), strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 a v souladu s cíli Unie v oblasti biologické rozmanitosti a klimatické neutrality by technická screeningová kritéria pro činnosti v oblasti bioenergie měla být v době přijetí aktu v přenesené pravomoci uvedeného v čl. 15 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852 a při zohlednění příslušných unijních právních předpisů, včetně směrnice (EU) 2018/2001 a jejích budoucích revizí, doplněna, přezkoumána a případně zrevidována, aby zohledňovala nejnovější empirickou základnu a vývoj politiky.

(32)

Emise skleníkových plynů v Unii pocházející z odvětví vodohospodářství, kanalizace, nakládání s odpady a z činností souvisejících se sanacemi jsou relativně malé. Toto odvětví má nicméně velký potenciál přispět ke snížení emisí skleníkových plynů v jiných odvětvích, a to zejména poskytnutím druhotných surovin náhradou za suroviny primární, dále nahrazením výrobků, hnojiv a energie na fosilní bázi a také prostřednictvím dopravy a trvalého ukládání zachyceného oxidu uhličitého. Pro snížení emisí metanu jsou kromě toho obzvláště důležité činnosti zahrnující anaerobní digesci a kompostování odděleně sbíraného biologického odpadu, které zabraňují jeho skládkování. Pokud tedy tyto činnosti uplatňují určité osvědčené postupy pro dané odvětví, měla by je technická screeningová kritéria pro činnosti v oblasti odpadů uznávat jako významně přispívající ke zmírňování změny klimatu. Tato technická screeningová kritéria by měla rovněž zajistit, že možnosti zpracování odpadu jsou v souladu s vyššími úrovněmi hierarchie způsobů nakládání s odpady. Technická screeningová kritéria by měla jako významně přispívající ke zmírňování změny klimatu uznávat ty činnosti, v rámci nichž se zpracovává jednotně stanovený minimální podíl tříděného, odděleně sbíraného odpadu neklasifikovaného jako nebezpečný na druhotné suroviny. V této fázi ovšem není možné, aby technická screeningová kritéria vycházející z jednotně stanoveného cíle v oblasti přepracování odpadu plně řešila potenciál jednotlivých toků materiálů zmírnit změnu klimatu. Proto může být nutné tato technická screeningová kritéria dále posoudit a přezkoumat. Jednotně stanovený cíl by se neměl dotknout cílů v oblasti nakládání s odpady určených členským státům v unijních právních předpisech týkajících se odpadu. Pokud jde o činnosti týkající se shromažďování, úpravy a rozvodu vody a centralizovaných systémů na čištění odpadních vod, měla by tato technická screeningová kritéria zohledňovat cíle týkající se zlepšení absolutní a relativní výkonnosti, a to ve vztahu ke spotřebě energie a případným alternativním parametrům, jako jsou úrovně úniků ve vodovodních systémech.

(33)

Jednu třetinu veškeré energie v Unii spotřebují dopravní činnosti, které jsou zároveň odpovědné přibližně za 23 % celkových přímých emisí skleníkových plynů v Unii. Dekarbonizace vozových parků a infrastruktury proto může při zmírňování změny klimatu hrát ústřední roli. Technická screeningová kritéria pro odvětví dopravy by se měla zaměřit na omezení hlavních zdrojů emisí tohoto odvětví, přičemž by měla zohlednit také potřebu přejít v rámci přepravy osob a zboží na druhy dopravy s nižšími emisemi a vytvořit infrastrukturu umožňující čistou mobilitu. Technická screeningová kritéria pro odvětví dopravy by se proto měla zaměřit na výkonnost v rámci jednoho druhu dopravy a zároveň zohlednit jeho výkonnost ve srovnání s ostatními druhy dopravy.

(34)

Vzhledem ke svému potenciálu snížit emise skleníkových plynů a tím podpořit dopravu, která je šetrnější k životnímu prostředí, jsou důležitými druhy dopravy pro přechod na nízkouhlíkové hospodářství námořní doprava a letectví. Podle sdělení Komise ze dne 9. prosince 2020„Strategie pro udržitelnou a inteligentní mobilitu – nasměrování evropské dopravy do budoucnosti“ (13) se předpokládá, že lodě s nulovými emisemi budou připraveny na trh do roku 2030. Podle uvedené strategie se předpokládá, že velká letadla s nulovými emisemi budou připravena na trh do roku 2035 pro dopravu na krátké vzdálenosti, zatímco v případě dopravy na delší vzdálenosti bude dekarbonizace záviset na obnovitelných a nízkouhlíkových palivech. Byly rovněž provedeny samostatné studie o kritériích udržitelného financování pro tato odvětví. Námořní doprava by tedy měla být považována za přechodnou hospodářskou činnost podle čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852. Lodní doprava je jedním ze způsobů přepravy zboží s nejnižšími emisemi uhlíku. Aby bylo zajištěno rovné zacházení s lodní dopravou ve srovnání s ostatními druhy dopravy, měla by být stanovena technická screeningová kritéria pro námořní dopravu a měla by být použitelná do konce roku 2025. Bude však nezbytné námořní dopravu dále posoudit a případně stanovit technická screeningová kritéria pro námořní dopravu použitelná od roku 2026. Kromě toho bude nezbytné dále posoudit letectví a případně stanovit příslušná technická screeningová kritéria. Dále by technická screeningová kritéria měla být stanovena pro nízkouhlíkovou dopravní infrastrukturu pro určité druhy dopravy. S ohledem na potenciál dopravní infrastruktury přispět k přechodu na jiný druh dopravy však bude nezbytné provést posouzení a případně stanovit příslušná technická screeningová kritéria pro celkovou infrastrukturu, která je nezbytná pro druhy dopravy s nízkými emisemi uhlíku, zejména vnitrozemské vodní cesty. V závislosti na výsledku technického posouzení by rovněž měla být stanovena příslušná technická screeningová kritéria pro hospodářské činnosti uvedené v tomto bodě odůvodnění v době přijetí aktu v přenesené pravomoci uvedeného v čl. 12 odst. 2, čl. 13 odst. 2, čl. 14 odst. 2 a čl. 15 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852.

(35)

Aby bylo zajištěno, že dopravní činnosti považované za udržitelné nenapomáhají využívání fosilních paliv, měla by technická screeningová kritéria pro příslušné činnosti vyloučit aktiva, operace a infrastrukturu týkající se přepravy fosilních paliv. Při uplatňování tohoto kritéria je nutné uznat víceúčelové použití, různé vlastnictví, uspořádání uživatelů a kvóty pro mísení paliv, a to v souladu s příslušnými stávajícími tržními postupy. Platforma pro udržitelné financování by v rámci plnění svého mandátu měla posoudit použitelnost tohoto kritéria.

(36)

Budovy napříč všemi odvětvími v Unii jsou odpovědné za 40 % spotřeby energie a 36 % emisí uhlíku. Budovy proto mohou hrát při zmírňování změny klimatu důležitou roli. Měla by proto být stanovena technická screeningová kritéria pro stavbu nových budov, renovaci budov, instalaci různých energeticky účinných zařízení, obnovitelné zdroje na místě, poskytování energetických služeb a pro pořizování a vlastnictví budov. Technická screeningová kritéria by měla být založena na potenciálním dopadu těchto činností, na energetické náročnosti budov a na souvisejících emisích skleníkových plynů a „skrytém“ uhlíku. V případě nových budov může být nutné technická screeningová kritéria přezkoumat, aby bylo zajištěno, že zůstanou v souladu s cíli Unie v oblasti energetiky a klimatu.

(37)

Důležitou podmínkou pro provádění hospodářské činnosti, pro kterou by měla být stanovena technická screeningová kritéria určující, za jakých podmínek se tato činnost kvalifikuje jako významně přispívající ke zmírňování změny klimatu, může být výstavba aktiva nebo zařízení, které je nedílnou součástí této činnosti. Je proto vhodné zahrnout výstavbu těchto aktiv nebo zařízení jako součást činnosti, pro kterou je tato výstavba důležitá, zejména tedy pro činnosti v odvětví energetiky, vodohospodářství, kanalizace, odpadů a sanací, jakož i v odvětví dopravy.

(38)

Stále rostoucím odvětvím je odvětví informací a komunikace, jehož podíl na emisích skleníkových plynů taktéž narůstá. Informační a komunikační technologie mají však zároveň potenciál přispívat ke zmírňování změny klimatu a snižovat emise skleníkových plynů v ostatních odvětvích, například poskytováním řešení, která mohou pomoci při rozhodování, jež umožní snižování emisí skleníkových plynů. Technická screeningová kritéria by proto měla být stanovena pro činnosti v oblasti zpracování dat a hostingu, které produkují velké množství skleníkových plynů, a pro řešení založená na datech, která umožňují snížení emisí skleníkových plynů v ostatních odvětvích. Technická screeningová kritéria pro tyto činnosti by měla být založena na osvědčených postupech a normách v daném odvětví. V budoucnu je možná bude nutné přezkoumat a aktualizovat, aby byl zohledněn potenciál ke snížení emisí skleníkových plynů vyplývající ze zvýšené odolnosti hardwarových řešení informačních a komunikačních technologií a potenciál digitálních technologií, které budou v každém odvětví zaváděny přímo, aby umožnily snížení emisí skleníkových plynů. Kromě toho zavádění a provoz elektronických komunikačních sítí spotřebovávají značné množství energie a mají potenciál přinést významné snížení emisí skleníkových plynů. Proto může být nutné tyto činnosti posoudit a případně stanovit příslušná technická screeningová kritéria.

(39)

Řešení informačních a komunikačních technologií, která jsou nedílnou součástí hospodářských činností, pro jejichž vlastní výsledky by měla být stanovena technická screeningová kritéria pro významný přínos ke zmírňování změny klimatu, mohou být navíc pro tyto činnosti velmi důležitá, protože je mohou podporovat v dosažení norem a prahových hodnot stanovených podle daných kritérií.

(40)

Výzkum, vývoj a inovace mají potenciál umožnit ostatním odvětvím splnit příslušné cíle v oblasti zmírňování změny klimatu. Technická screeningová kritéria pro činnosti v oblasti výzkumu, vývoje a inovací by se proto měla zaměřit na potenciál řešení, procesů, technologií a dalších produktů ke snižování emisí skleníkových plynů. Výzkum zaměřený na podpůrné činnosti uvedené v čl. 10 odst. 1 písm. i) nařízení (EU) 2020/852 může rovněž hrát důležitou roli, která spočívá v tom, že těmto hospodářským činnostem a jejich cílovým činnostem umožní významně snížit emise skleníkových plynů nebo zlepšit jejich technickou a ekonomickou proveditelnost a v konečném důsledku usnadnit jejich rozvoj. Výzkum může hrát důležitou roli také v další dekarbonizaci přechodných činností uvedených v čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852 tím, že umožní provádění těchto činností s podstatně nižší úrovní emisí skleníkových plynů ve srovnání s prahovými hodnotami uvedenými v technických screeningových kritériích pro významný přínos ke zmírňování změny klimatu stanovených pro tyto činnosti.

(41)

Výzkum, vývoj a inovace, které jsou nedílnou součástí hospodářských činností, pro jejichž vlastní výsledky by měla být stanovena technická screeningová kritéria pro významný přínos ke zmírňování změny klimatu, mohou být navíc pro tyto činnosti velmi důležité, protože je mohou podporovat v dosažení norem a prahových hodnot stanovených podle daných kritérií.

(42)

Technická screeningová kritéria pro určení toho, za jakých podmínek se hospodářská činnost kvalifikuje jako významně přispívající k přizpůsobování se změně klimatu, by měla odrážet skutečnost, že změna klimatu pravděpodobně ovlivní všechna hospodářská odvětví. V důsledku toho bude nutné, aby se všechna odvětví nepříznivému dopadu stávajícího a očekávaného budoucího klimatu přizpůsobila. Je však třeba zajistit, aby hospodářská činnost, která významně přispívá k přizpůsobování se změně klimatu, zároveň významně nepoškozovala některý z dalších environmentálních cílů stanovených v článku 9 nařízení (EU) 2020/852. Je proto vhodné nejprve stanovit technická screeningová kritéria pro přizpůsobování se změně klimatu pro ty odvětví a hospodářské činnosti, na které se již vztahují technická screeningová kritéria pro zmírňování změny klimatu, včetně příslušných kritérií „významně nepoškozovat“ environmentální cíle. Popis hospodářských činností považovaných za významně přispívající k přizpůsobování se změně klimatu by měl odpovídat rozsahu, pro nějž by mohla být stanovena vhodná kritéria „významně nepoškozovat“. S ohledem na nutnost zvýšit celkovou odolnost hospodářství vůči klimatu by v budoucnu měla být vypracována technická screeningová kritéria včetně příslušných kritérií „významně nepoškozovat“ i pro další hospodářské činnosti.

(43)

Technická screeningová kritéria by měla zajistit, aby se co nejširší možná škála kritické infrastruktury, mimo jiné zejména infrastruktury pro přenos nebo skladování energie, nebo dopravní infrastruktura přizpůsobily nepříznivému dopadu stávajícího a očekávaného budoucího klimatu, a zamezily tak vážným negativním dopadům na zdraví, bezpečnost nebo hospodářský blahobyt občanů nebo účinné fungování vlád v členských státech. Může však být nutné tato technická screeningová kritéria přezkoumat, aby lépe zohledňovala specifika infrastruktury pro ochranu proti záplavám.

(44)

Dále by měla být stanovena technická screeningová kritéria pro činnosti v oblasti vzdělávání, lidského zdraví, sociální práce, umění, zábavy a rekreace. Tyto činnosti poskytují základní služby a řešení směřující ke zvýšení kolektivní odolnosti celé společnosti a mohou zvýšit klimatickou gramotnost a povědomí o klimatu.

(45)

Cílem technických screeningových kritérií pro určení toho, zda se hospodářská činnost kvalifikuje jako významně přispívající k přizpůsobování se změně klimatu tím, že zahrnuje řešení pro přizpůsobování se změně klimatu v souladu s čl. 11 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2020/852, by mělo být zvýšení odolnosti hospodářských činností proti zjištěným klimatickým rizikům, která jsou pro tyto činnosti podstatná. Technická screeningová kritéria by měla vyžadovat, aby dotčené hospodářské subjekty provedly posouzení rizik změny klimatu a zavedly řešení pro přizpůsobování se změně klimatu, která sníží největší rizika, jež se při posouzení zjistí. Technická screeningová kritéria by měla rovněž zohledňovat povahu potřeb a řešení pro přizpůsobování se změně klimatu, která je specifická pro dané místo a kontext. Technická screeningová kritéria by navíc měla zajistit integritu environmentálních a klimatických cílů, a pokud jde o typ prováděných řešení, neměla by být nepřiměřeně normativní. Tato technická screeningová kritéria by měla zohledňovat potřebu předcházet katastrofám spojeným s klimatem a počasím a řídit rizika těchto katastrof a dále by v souladu s příslušnými právními předpisy Unie týkajícími se posuzování rizik a zmírňování účinků těchto katastrof měla zajistit odolnost kritické infrastruktury.

(46)

Technická screeningová kritéria pro určení toho, zda se hospodářská činnost kvalifikuje jako významně přispívající k přizpůsobování se změně klimatu tím, že poskytuje řešení pro přizpůsobování se změně klimatu v souladu s čl. 11 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2020/852, by měla být stanovena pro inženýrské činnosti a související technické poradenství zaměřené na přizpůsobování se změně klimatu, výzkum, vývoj a inovace, neživotní pojištění vztahující se na rizika související s klimatem a zajištění. Tyto činnosti mají potenciál poskytnout řešení pro přizpůsobování se změně klimatu, která významně přispívají k zabránění riziku nepříznivého dopadu stávajícího klimatu a očekávaného budoucího klimatu na osoby, přírodu či aktiva či ke snížení tohoto rizika, aniž by riziko nepříznivého dopadu zvyšovala.

(47)

Technická screeningová kritéria by měla uznat, že určité hospodářské činnosti mohou významně přispívat k přizpůsobování se změně klimatu tím, že poskytují řešení pro přizpůsobování se změně klimatu uvedená v čl. 11 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2020/852, nebo tím, že zahrnují řešení pro přizpůsobování se změně klimatu uvedená v čl. 11 odst. 1 písm. a) uvedeného nařízení. Tuto možnost by měla uznat technická screeningová kritéria pro lesnické činnosti, obnovu mokřadů, tvorbu programů a vysílání, jakož i pro vzdělávací, tvůrčí, umělecké a zábavní činnosti. Zatímco by tyto činnosti měly být přizpůsobeny nepříznivému dopadu stávajícího a očekávaného budoucího klimatu, mají také potenciál poskytnout řešení pro přizpůsobování se změně klimatu, která významně přispívají k zabránění riziku tohoto nepříznivého dopadu na osoby, přírodu či aktiva či ke snížení tohoto rizika.

(48)

Technická screeningová kritéria pro určení toho, zda hospodářská činnost významně přispívá k přizpůsobování se změně klimatu, by měla zajistit, aby se tato hospodářská činnost stala odolnou vůči dopadům změny klimatu nebo aby poskytovala řešení pro jiné činnosti, aby se staly odolnými vůči dopadům změny klimatu. Pokud se hospodářská činnost stane odolnou vůči dopadům změny klimatu, představuje významný přínos dané činnosti k přizpůsobování se změně klimatu zavádění fyzických a nefyzických řešení, která významně snižují nejvýznamnější fyzická klimatická rizika, která jsou pro danou činnost podstatná. Je tedy vhodné, aby za podíl kapitálových a provozních výdajů týkající se aktiv nebo procesů souvisejících s hospodářskými činnostmi, které se kvalifikují jako environmentálně udržitelné, byly považovány jen kapitálové výdaje vynaložené na všechny kroky nezbytné pro zajištění odolnosti činnosti vůči změně klimatu a aby obrat z dané hospodářské činnosti, která se stala odolnou vůči změně klimatu, nebyl považován za obrat plynoucí z výrobků nebo služeb souvisejících s hospodářskými činnostmi, které se kvalifikují jako environmentálně udržitelné. Pokud však hlavním smyslem hospodářských činností umožňujících přizpůsobení se změně klimatu podle čl. 11 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2020/852 je poskytovat technologie, výrobky, služby, informace či postupy s cílem zvýšit úroveň odolnosti jiných osob, přírody, kulturního dědictví, aktiv nebo jiných hospodářských činností vůči fyzickým klimatickým rizikům, pak se kromě kapitálových výdajů obrat plynoucí z výrobků nebo služeb souvisejících s danými hospodářskými činnostmi považuje za podíl obratu plynoucího z výrobků nebo služeb souvisejících s hospodářskými činnostmi, které se kvalifikují jako environmentálně udržitelné.

(49)

Cílem technických screeningových kritérií pro určení toho, zda hospodářské činnosti, které významně přispívají ke zmírňování změny klimatu nebo k přizpůsobování se změně klimatu, významně nepoškozují některý z dalších environmentálních cílů, by mělo být zajištění toho, aby přínos v rámci jednoho environmentálního cíle nebyl realizován na úkor ostatních environmentálních cílů. Kritéria „významně nepoškozovat“ proto hrají zásadní roli při zajišťování environmentální integrity klasifikace environmentálně udržitelných činností. Kritéria „významně nepoškozovat“ pro daný environmentální cíl by měla být stanovena pro ty činnosti, u nichž existuje riziko, že tento cíl významně poškodí. Kritéria „významně nepoškozovat“ by měla zohledňovat příslušné požadavky stávajících právních předpisů Unie a vycházet z nich.

(50)

Technická screeningová kritéria pro zajištění toho, že činnosti, které významně přispívají k přizpůsobování se změně klimatu, závažně nepoškodí zmírňování změny klimatu, by měla být stanovena pro ty činnosti, u kterých hrozí vysoká produkce emisí skleníkových plynů a přitom mají potenciál významně přispět k přizpůsobování se změně klimatu.

(51)

Změna klimatu pravděpodobně ovlivní všechna hospodářská odvětví. Technická screeningová kritéria pro zajištění toho, že hospodářské činnosti, které významně přispívají ke zmírňování změny klimatu, významně nepoškodí přizpůsobování se změně klimatu, by se proto měla vztahovat na všechny tyto hospodářské činnosti. Tato kritéria by měla zajistit, že budou určena stávající i budoucí rizika, která jsou podstatná pro danou činnost, a že budou prováděna řešení pro přizpůsobování se změně klimatu, aby se minimalizovaly možné ztráty nebo dopady na kontinuitu podnikání nebo se jim zamezilo.

(52)

Technická screeningová kritéria pro zajištění toho, aby činnost „významně nepoškozovala“ udržitelné využívání a ochranu vodních a mořských zdrojů, by měla být stanovena pro všechny činnosti, které pro udržitelné využívání a ochranu vodních a mořských zdrojů mohou představovat riziko. Cílem těchto kritérií by mělo být zamezit tomu, aby činnosti poškozovaly dobrý stav nebo dobrý ekologický potenciál vodních útvarů, včetně povrchových a podzemních vod, nebo dobrý stav prostředí mořských vod, a to tak, že v souladu s plánem řízení využívání a ochrany vody budou vyžadovat určení a řešení rizik zhoršování stavu životního prostředí.

(53)

Technická screeningová kritéria pro zajištění toho, aby činnost „významně nepoškozovala“ přechod na oběhové hospodářství, by měla být přizpůsobena konkrétním odvětvím, aby se zajistilo, že hospodářské činnosti nepovedou k nehospodárnosti ve využívání zdrojů nebo k ustrnutí lineárních výrobních modelů, že se bude snižovat množství odpadu nebo předcházet jeho vytváření, a pokud to bude nevyhnutelné, že s ním bude nakládáno v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady. Kritéria by měla rovněž zajistit, že hospodářské činnosti nebudou ohrožovat cíl přechodu na oběhové hospodářství.

(54)

Technická screeningová kritéria pro zajištění toho, aby činnost „významně nepoškozovala“ prevenci a omezování znečištění, by měla odrážet zvláštnosti daného odvětví a reagovat na příslušné zdroje a druhy znečištění ovzduší, vody nebo půdy a v relevantních případech odkazovat na závěry o nejlepších dostupných technikách podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU (14).

(55)

Kritéria pro zajištění toho, aby činnost „významně nepoškozovala“ ochranu a obnovu biologické rozmanitosti a ekosystémů, by měla být stanovena pro všechny činnosti, které mohou představovat riziko pro stav stanovišť, druhů nebo ekosystémů, a případně by měla vyžadovat vypracování posouzení vlivů na životní prostředí nebo jiných příslušných posouzení a provedení jejich závěrů. Tato kritéria by měla zajistit, že i když nebude existovat požadavek na provedení posouzení vlivů na životní prostředí nebo jiného příslušného posouzení, činnosti nepovedou k vyrušování, odchytu nebo usmrcení zákonem chráněných druhů nebo k poškozování zákonem chráněných stanovišť.

(56)

Technickými screeningovými kritérii by neměla být dotčena povinnost dodržovat ustanovení týkající se životního prostředí, zdraví, bezpečnosti a sociální udržitelnosti stanovená v unijních a vnitrostátních právních předpisech ani případné přijímání souvisejících příslušných zmírňujících opatření.

(57)

Ustanovení tohoto nařízení spolu úzce souvisejí, jelikož se zabývají kritérii pro určení toho, zda hospodářská činnost významně přispívá ke zmírňování změny klimatu nebo k přizpůsobování se změně klimatu a zda tato hospodářská činnost významně nepoškozuje jeden nebo více ostatních environmentálních cílů stanovených v článku 9 nařízení (EU) 2020/852. Aby byla zajištěna soudržnost mezi těmito ustanoveními, která by měla vstoupit v platnost současně, aby byl usnadněn komplexní pohled na právní rámec pro zúčastněné strany a aby bylo usnadněno uplatňování nařízení (EU) 2020/852, je nutné zahrnout tato ustanovení do jediného nařízení.

(58)

Aby bylo zajištěno, že se uplatňování nařízení (EU) 2020/852 bude vyvíjet současně s technologickým, tržním a politickým vývojem, mělo by být toto nařízení pravidelně přezkoumáváno a případně pozměňováno, pokud jde o činnosti považované za významně přispívající ke zmírňování změny klimatu nebo k přizpůsobování se změně klimatu a o odpovídající technická screeningová kritéria.

(59)

Aby byly splněny požadavky čl. 10 odst. 6 a čl. 11 odst. 6 nařízení (EU) 2020/852, mělo by se toto nařízení použít ode dne 1. ledna 2022,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Technická screeningová kritéria pro určení toho, za jakých podmínek se hospodářská činnost kvalifikuje jako významně přispívající ke zmírňování změny klimatu, a toho, zda tato hospodářská činnost významně nepoškozuje některý z dalších environmentálních cílů stanovených v článku 9 nařízení (EU) 2020/852, jsou stanovena v příloze I tohoto nařízení.

Článek 2

Technická screeningová kritéria pro určení toho, za jakých podmínek se hospodářská činnost kvalifikuje jako významně přispívající k přizpůsobování se změně klimatu, a toho, zda tato hospodářská činnost významně nepoškozuje některý z dalších environmentálních cílů stanovených v článku 9 nařízení (EU) 2020/852, jsou stanovena v příloze II tohoto nařízení.

Článek 3

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2022.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 4. června 2021.

Za Komisi

jménem předsedy,

Mairead McGUINNESS

členka Komise


(1)  Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13.

(2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1893/2006 ze dne 20. prosince 2006, kterým se zavádí statistická klasifikace ekonomických činností NACE Revize 2 a kterým se mění nařízení Rady (EHS) č. 3037/90 a některá nařízení ES o specifických statistických oblastech (Úř. věst. L 393, 30.12.2006, s. 1).

(4)  Nástroj EX-Ante Carbon-balance Tool (EX-ACT) (verze z 4.6.2021: http://www.fao.org/in-action/epic/ex-act-tool/suite-of-tools/ex-act/en/).

(5)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená dohoda pro Evropu (COM(2019) 640 final).

(6)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 – Navrácení přírody do našeho života (COM(2020) 380 final).

(7)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zvýšení cílů Evropy v oblasti klimatu do roku 2030 – Investice do klimaticky neutrální budoucnosti ve prospěch našich občanů (COM(2020) 562 final).

(8)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Vytvoření Unie odolné vůči změně klimatu – nová strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu (COM(2021) 82 final).

(9)  Podíly emisí jednotlivých odvětví představující přímé emise a vycházející z údajů Eurostatu z let 2018 a 2019 (NACE úroveň 2), s výjimkou odvětví stavebnictví, které nemá přidělený kód NACE, a tudíž jsou jeho emise zohledněny u různých jiných odvětví (verze z 4.6.2021: https://ec.europa.eu/info/news/new-rules-greener-and-smarter-buildings-will-increase-quality-life-all-europeans-2019-apr-15_en).

(10)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů o strategii EU ke snížení emisí metanu (COM(2020) 663 final).

(11)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82).

(12)  Pozměněný návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality a mění nařízení (EU) 2018/1999 (evropský právní rámec pro klima) (COM(2020) 563 final).

(13)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Strategie pro udržitelnou a inteligentní mobilitu – nasměrování evropské dopravy do budoucnosti (COM(2020) 789 final).

(14)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) (Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 17).


PŘÍLOHA I

Technická screeningová kritéria pro určení toho, za jakých podmínek se hospodářská činnost kvalifikuje jako významně přispívající ke zmírňování změny klimatu, a toho, zda tato hospodářská činnost významně nepoškozuje některý z dalších environmentálních cílů

OBSAH

1.

Lesnictví 16

1.1

Zalesňování 16

1.2

Obnova a rekultivace lesů, včetně opětovného zalesňování a přirozené obnovy lesů po extrémní události 21

1.3

Hospodaření v lesích 27

1.4

Záchovné lesnictví 32

2.

Činnosti v oblasti ochrany a obnovy životního prostředí 37

2.1

Obnova mokřadů 37

3.

Zpracovatelský průmysl 40

3.1

Výroba technologických zařízení pro obnovitelnou energii 40

3.2

Výroba zařízení na výrobu a využívání vodíku 41

3.3

Výroba nízkouhlíkových technologických zařízení pro dopravu 42

3.4

Výroba baterií 45

3.5

Výroba zařízení pro zvýšení energetické účinnosti budov 46

3.6

Výroba jiných nízkouhlíkových technologických zařízení 48

3.7

Výroba cementu 49

3.8

Výroba hliníku 50

3.9

Výroba železa a oceli 51

3.10

Výroba vodíku 53

3.11

Výroba pecních sazí 54

3.12

Výroba bezvodé sody 55

3.13

Výroba chloru 56

3.14

Výroba základních organických chemických látek 57

3.15

Výroba amoniaku 59

3.16

Výroba kyseliny dusičné 60

3.17

Výroba plastů v primárních formách 61

4.

Energetika 62

4.1

Výroba elektřiny s využitím solární fotovoltaické technologie 62

4.2

Výroba elektřiny s využitím technologie koncentrované solární energie 63

4.3

Výroba elektřiny z větrné energie 63

4.4

Výroba elektřiny v technologických zařízeních pro využití energie z oceánů 64

4.5

Výroba elektřiny z vodní energie 65

4.6

Výroba elektřiny z geotermální energie 68

4.7

Výroba elektřiny z obnovitelných nefosilních plynných a kapalných paliv 69

4.8

Výroba elektřiny z bioenergie 70

4.9

Přenos a distribuce elektřiny 72

4.10

Skladování elektřiny 75

4.11

Skladování tepelné energie 76

4.12

Skladování vodíku 77

4.13

Výroba bioplynu a biopaliv pro použití v dopravě a biokapalin 77

4.14

Přenosové a distribuční soustavy pro plyny z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkové plyny 79

4.15

Rozvod dálkového vytápění/chlazení 79

4.16

Instalace a provoz elektrických tepelných čerpadel 80

4.17

Kombinovaná výroba tepla/chladu a elektřiny ze sluneční energie 81

4.18

Kombinovaná výroba tepla/chladu a elektřiny z geotermální energie 82

4.19

Kombinovaná výroba tepla/chladu a elektřiny z obnovitelných nefosilních plynných a kapalných paliv 83

4.20

Kombinovaná výroba tepla/chladu a elektřiny z bioenergie 84

4.21

Výroba tepla/chladu ze solárního termálního vytápění 85

4.22

Výroba tepla/chladu z geotermální energie 86

4.23

Výroba tepla/chladu z obnovitelných nefosilních plynných a kapalných paliv 87

4.24

Výroba tepla/chladu z bioenergie 88

4.25

Výroba tepla/chladu s využitím odpadního tepla 89

5.

Zásobování vodou, kanalizace, nakládání s odpady a sanace 90

5.1

Výstavba, rozšiřování a provoz systémů na shromažďování, úpravu a rozvod vody 90

5.2

Obnova systémů na shromažďování, úpravu a rozvod vody 91

5.3

Výstavba, rozšiřování a provoz systémů na odvádění a čištění odpadních vod 92

5.4

Obnova systémů na odvádění a čištění odpadních vod 93

5.5

Sběr a svoz odpadu neklasifikovaného jako nebezpečný ve složkách oddělených u zdroje 95

5.6

Anaerobní digesce kalu z čistíren odpadních vod 95

5.7

Anaerobní digesce biologického odpadu 96

5.8

Kompostování biologického odpadu 97

5.9

Zpracování surovin z odpadu neklasifikovaného jako nebezpečný k dalšímu využití 98

5.10

Zachycování a využívání skládkového plynu 99

5.11

Přeprava CO2 100

5.12

Trvalé podzemní geologické ukládání CO2 100

6.

Doprava 101

6.1

Meziměstská železniční osobní doprava 101

6.2

Železniční nákladní doprava 102

6.3

Městská a příměstská doprava, silniční osobní doprava 103

6.4

Provoz zařízení pro osobní mobilitu, cyklistická logistika 104

6.5

Přeprava motocykly, osobními automobily a lehkými užitkovými vozidly 105

6.6

Silniční nákladní doprava 107

6.7

Vnitrozemská vodní osobní doprava 108

6.8

Vnitrozemská nákladní vodní doprava 109

6.9

Dovybavení vnitrozemské vodní osobní a nákladní dopravy 110

6.10

Námořní a pobřežní nákladní doprava, plavidla pro provoz v přístavu a pomocné činnosti 111

6.11

Námořní a pobřežní osobní doprava 114

6.12

Dovybavení námořní a pobřežní nákladní a osobní dopravy 116

6.13

Infrastruktura pro osobní mobilitu, cyklistickou logistiku 117

6.14

Infrastruktura pro železniční dopravu 119

6.15

Infrastruktura umožňující nízkouhlíkovou silniční dopravu a veřejnou dopravu 120

6.16

Infrastruktura umožňující nízkouhlíkovou vodní dopravu 121

6.17

Nízkouhlíková letištní infrastruktura 123

7.

Stavebnictví a činnosti v oblasti nemovitostí 124

7.1

Výstavba nových budov 124

7.2

Renovace stávajících budov 126

7.3

Instalace, údržba a opravy zařízení pro zvýšení energetické účinnosti 128

7.4

Instalace, údržba a opravy dobíjecích stanic pro elektrická vozidla v budovách (a na parkovištích připojených k budovám) 129

7.5

Instalace, údržba a opravy přístrojů a zařízení pro měření, regulaci a kontrolu energetické náročnosti budov 130

7.6

Instalace, údržba a opravy technologických zařízení pro obnovitelnou energii 131

7.7

Pořizování a vlastnictví budov 132

8.

Informační a komunikační činnosti 132

8.1

Činnosti související se zpracováním dat a hostingem 132

8.2

Řešení založená na datech pro snižování emisí skleníkových plynů 134

9.

Odborné, vědecké a technické činnosti 135

9.1

Výzkum, vývoj a inovace blízké trhu 135

9.2

Výzkum, vývoj a inovace pro zachycování CO2 přímo ze vzduchu 137

9.3

Odborné služby související s energetickou náročností budov 138

Dodatek A:

Obecná kritéria zásady „významně nepoškozovat“ pro přizpůsobování se změně klimatu 140

Dodatek B:

Obecná kritéria zásady „významně nepoškozovat“ pro udržitelné využívání a ochranu vodních a mořských zdrojů 142

Dodatek C:

Obecná kritéria zásady „významně nepoškozovat“ pro prevenci a omezování znečištění, pokud jde o používání a přítomnost chemických látek 143

Dodatek D:

Obecná kritéria zásady „významně nepoškozovat“ pro ochranu a obnovu biologické rozmanitosti a ekosystémů 144

Dodatek E:

Technické specifikace pro zařízení k využívání vody 145

1.   LESNICTVÍ

1.1.   Zalesňování

Popis činnosti

Založení lesa výsadbou, záměrným vysetím nebo přirozenou obnovou na půdě, která byla do té doby využívána jiným způsobem nebo nebyla využívána. Zalesňování znamená transformaci využívání půdy z nelesního na lesní v souladu s definicí zalesňování Organizace pro výživu a zemědělství OSN („FAO“) (1), podle níž se lesem rozumí půda, která odpovídá definici lesa stanovené ve vnitrostátním právu, nebo pokud taková definice neexistuje, je v souladu s definicí lesa podle FAO (2). Zalesňování může zahrnovat i dřívější zalesnění, pokud k němu dojde v období mezi výsadbou stromů a okamžikem, kdy je využití půdy uznáno jako lesní.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE A2 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006. Hospodářské činnosti spadající do této kategorie jsou omezeny na kódy NACE II 02.10, tj. lesní hospodářství a jiné činnosti v oblasti lesnictví, 02.20, tj. těžba dřeva, 02.30, tj. sběr a získávání volně rostoucích lesních plodů a materiálů, kromě dřeva, a 02.40, tj. podpůrné činnosti pro lesnictví.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

1.   Plán zalesňování a následný lesní hospodářský plán nebo rovnocenný nástroj

1.1

Na oblast, v níž činnost probíhá, se vztahuje plán zalesňování v délce trvání alespoň pět let nebo minimálního období předepsaného ve vnitrostátním právu, který je vypracován před zahájením činnosti a průběžně aktualizován, dokud tato oblast neodpovídá definici lesa stanovené ve vnitrostátním právu, nebo pokud taková definice neexistuje, dokud tato oblast není v souladu s definicí lesa podle FAO.

Plán zalesňování obsahuje všechny prvky požadované vnitrostátním právem, které se týkají posuzování vlivů zalesňování na životní prostředí.

1.2

Nejlépe prostřednictvím plánu zalesňování nebo v případě chybějících informací prostřednictvím jiného dokumentu se poskytnou podrobné informace, pokud jde o tyto body:

a)

popis území podle jeho zařazení v katastru nemovitostí;

b)

přípravu místa a dopady na již existující zásoby uhlíku, včetně půdy a nadzemní biomasy, za účelem ochrany půdy s velkou zásobou uhlíku (3);

c)

cíle hospodaření, včetně hlavních omezení;

d)

obecné strategie a činnosti plánované k dosažení cílů hospodaření, včetně očekávaných zásahů během celého životního cyklu lesa;

e)

definici kontextu lesního stanoviště, včetně hlavních existujících a zamýšlených druhů lesních dřevin, jejich rozsahu a rozložení;

f)

fúseky, silnice, cesty a další práva veřejného přístupu, fyzické charakteristiky včetně vodních toků, oblasti podléhající zákonným a jiným omezením;

g)

gopatření přijatá k dosažení a udržení dobrého stavu lesních ekosystémů;

h)

zvážení společenských otázek (včetně ochrany krajiny, konzultací se zúčastněnými stranami v souladu s podmínkami stanovenými ve vnitrostátním právu);

i)

posouzení rizik souvisejících s lesem, včetně lesních požárů a výskytu škůdců a chorob, s cílem předcházet rizikům, snižovat je a kontrolovat a opatření zavedená k zajištění ochrany před zbytkovými riziky a přizpůsobení se jim;

j)

posouzení dopadu na potravinové zabezpečení;

k)

všechna kritéria zásady „významně nepoškozovat“ relevantní pro zalesňování.

1.3

V okamžiku, kdy se z oblasti stane les, naváže na plán zalesňování následný lesní hospodářský plán nebo rovnocenný nástroj stanovený ve vnitrostátním právu, nebo pokud vnitrostátní právo lesní hospodářský plán nebo rovnocenný nástroj nedefinuje, uvedený v definici „lesní plochy s dlouhodobým lesním hospodářským plánem“ podle FAO (4). Lesní hospodářský plán nebo rovnocenný nástroj se vztahuje na období deseti či více let a je průběžně aktualizován.

1.4

Poskytnou se informace, nejsou-li již zdokumentovány v lesním hospodářském plánu nebo rovnocenném systému, pokud jde o tyto body:

a)

cíle hospodaření, včetně hlavních omezení (5);

b)

obecné strategie a činnosti plánované k dosažení cílů hospodaření, včetně očekávaných zásahů během celého životního cyklu lesa;

c)

definici kontextu lesního stanoviště, včetně hlavních existujících a zamýšlených druhů lesních dřevin, jejich rozsahu a rozložení;

d)

definici území podle jeho zařazení v katastru nemovitostí;

e)

úseky, silnice, cesty a další práva veřejného přístupu, fyzické charakteristiky včetně vodních toků, oblasti podléhající zákonným a jiným omezením;

f)

opatření přijatá k udržení dobrého stavu lesních ekosystémů;

g)

zvážení společenských otázek (včetně ochrany krajiny, konzultací se zúčastněnými stranami v souladu s podmínkami stanovenými ve vnitrostátním právu);

h)

posouzení rizik souvisejících s lesem, včetně lesních požárů a výskytu škůdců a chorob, s cílem předcházet rizikům, snižovat je a kontrolovat a opatření zavedená k zajištění ochrany před zbytkovými riziky a přizpůsobení se jim;

i)

všechna kritéria zásady „významně nepoškozovat“ relevantní pro hospodaření v lesích.

1.5

Činnost se řídí osvědčenými postupy pro zalesňování stanovenými ve vnitrostátním právu, nebo pokud takové osvědčené postupy pro zalesňování nejsou ve vnitrostátním právu stanoveny, je v souladu s jedním z těchto kritérií:

a)

činnost je v souladu s nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 807/2014 (6);

b)

činnost se řídí „Celoevropskými pokyny pro zalesňování a opětovné zalesňování se zvláštním zaměřením na ustanovení UNFCCC“ (7).

1.6

Činnost nezahrnuje degradaci půdy s velkou zásobou uhlíku (8).

1.7

Zavedený systém hospodaření spojený s danou činností splňuje povinnost náležité péče a požadavky na zákonnost stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 995/2010 (9).

1.8

Plán zalesňování a následný lesní hospodářský plán nebo rovnocenný nástroj stanoví monitorování, které zajišťuje správnost informací uvedených v plánu, zejména pokud jde o údaje týkající se dotčené oblasti.

2.   Analýza přínosů v oblasti klimatu

2.1

U ploch, které na úrovni lesnické oblasti získávání surovin splňují požadavky, které zajišťují, že jsou dlouhodobě zachovány nebo dlouhodobě posíleny zásoby uhlíku nebo úrovně propadů v daném lese v souladu s čl. 29 odst. 7 písm. b) směrnice (EU) 2018/2001, splňuje činnost tato kritéria:

a)

analýza přínosů v oblasti klimatu ukazuje, že čistá bilance emisí a pohlcování skleníkových plynů vzniklých v důsledku činnosti po dobu 30 let po zahájení činnosti je nižší než základní hodnota, která odpovídá rovnováze emisí a pohlcování skleníkových plynů po dobu 30 let počínaje zahájením činnosti, jež by byla spojena s běžnými postupy, k nimž by v dotčené oblasti docházelo v případě neexistence dané činnosti;

b)

dlouhodobé přínosy v oblasti klimatu se považují za doložené prokázáním souladu s čl. 29 odst. 7 písm. b) směrnice (EU) 2018/2001.

2.2

U ploch, které na úrovni lesnické oblasti získávání surovin nesplňují požadavky, které zajišťují, že jsou dlouhodobě zachovány nebo dlouhodobě posíleny zásoby uhlíku nebo úrovně propadů v daném lese v souladu s čl. 29 odst. 7 písm. b) směrnice (EU) 2018/2001, splňuje činnost tato kritéria:

a)

analýza přínosů v oblasti klimatu ukazuje, že čistá bilance emisí a pohlcování skleníkových plynů vzniklých v důsledku činnosti po dobu 30 let po zahájení činnosti je nižší než základní hodnota, která odpovídá rovnováze emisí a pohlcování skleníkových plynů po dobu 30 let počínaje zahájením činnosti, jež by byla spojena s postupy bez opatření, k nimž by v dotčené oblasti docházelo v případě neexistence dané činnosti;

b)

předpokládaná dlouhodobá průměrná čistá bilance skleníkových plynů u dané činnosti je nižší než dlouhodobá průměrná bilance skleníkových plynů předpokládaná u základního scénáře podle bodu 2.2, přičemž dlouhodobost odpovídá delší z dob trvání mezi 100 lety a trváním celého životního cyklu lesa.

2.3

Výpočet přínosů v oblasti klimatu splňuje všechna tato kritéria:

a)

analýza je v souladu s Pokyny IPCC pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006 – upřesněním z roku 2019 (10). Analýza přínosů v oblasti klimatu je založena na transparentních, přesných, konzistentních, úplných a srovnatelných informacích, zahrnuje všechny zásobníky uhlíku zasažené danou činností, včetně nadzemní biomasy, podzemní biomasy, mrtvé dřevní hmoty, opadu a půdy, opírá se při výpočtech o nejkonzervativnější předpoklady a zahrnuje vhodné zohlednění rizika nestálosti a reverze sekvestrace uhlíku, rizika nasycení a rizika úniku.

b)

postupy bez opatření, včetně postupů těžby, jsou jedny z těchto postupů:

i)

postupy hospodaření zdokumentované v nejnovější verzi lesního hospodářského plánu nebo rovnocenného nástroje před zahájením činnosti, jsou-li k dispozici;

ii)

poslední postupy bez opatření před zahájením činnosti;

iii)

postupy odpovídající systému hospodaření, který zajišťuje, že jsou dlouhodobě zachovány nebo dlouhodobě posíleny zásoby uhlíku nebo úrovně propadů v dané lesní oblasti, jak je stanoveno v čl. 29 odst. 7 písm. b) směrnice (EU) 2018/2001;

c)

rozlišení analýzy je přiměřené velikosti dotčené oblasti a jsou použity hodnoty specifické pro dotčenou oblast;

d)

emise a pohlcování, ke kterým dochází v důsledku přírodních škodlivých činitelů, jako jsou napadení škůdci a chorobami, lesní požáry, škody způsobené větrem a vichřicemi, které zasáhnou danou oblast a vedou k horším výsledkům, nemají za následek nesoulad s nařízením (EU) 2020/852, pokud je analýza přínosů v oblasti klimatu v souladu s Pokyny IPCC pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006 – upřesněním z roku 2019 s ohledem na emise a pohlcování v důsledku přírodních škodlivých činitelů.

2.4

Lesnické podniky o rozloze menší než 13 ha nemusí analýzu přínosů v oblasti klimatu provádět.

3.   Záruka trvalosti

3.1

V souladu s vnitrostátním právem je status oblasti, v níž je daná činnost prováděna, jakožto lesa zaručena jedním z těchto opatření:

a)

oblast je klasifikována jako trvalý lesní pozemek podle definice FAO (11);

b)

oblast je klasifikována jako chráněná oblast;

c)

na oblast se vztahuje jakákoli právní nebo smluvní záruka zajišťující, že zůstane lesem.

3.2

Provozovatel činnosti se v souladu s vnitrostátním právem zavazuje, že budoucí aktualizace plánu zalesňování a následného lesního hospodářského plánu nebo rovnocenného nástroje budou i nad rámec činnosti, která je financována, nadále usilovat o přínosy v oblasti klimatu stanovené v bodě 2. Provozovatel činnosti se kromě toho zavazuje kompenzovat jakékoli snížení přínosů v oblasti klimatu stanovených v bodě 2 rovnocennými přínosy v oblasti klimatu vyplývajícími z provádění činnosti, která odpovídá jedné z lesnických činností vymezených v tomto nařízení.

4.   Audit

Do dvou let po zahájení činnosti a poté každých deset let ověřuje soulad činnosti s kritérii významného přínosu ke zmírňování změny klimatu a kritérii zásady „významně nepoškozovat“ jeden z těchto subjektů:

a)

příslušné vnitrostátní orgány;

b)

nezávislý externí ověřovatel na žádost vnitrostátních orgánů nebo provozovatele činnosti.

Za účelem snížení nákladů mohou být audity prováděny společně s jakoukoli certifikací lesů, certifikací v oblasti klimatu nebo jiným auditem.

Nezávislý externí ověřovatel nesmí mít střet zájmů s vlastníkem ani investorem a nesmí se podílet na přípravě ani výkonu činnosti.

5.   Skupinové posouzení

Soulad s kritérii významného přínosu ke zmírňování změny klimatu a kritérii zásady „významně nepoškozovat“ lze ověřit:

a)

na úrovni lesnické oblasti získávání surovin (12) ve smyslu čl. 2 bodu 30 směrnice (EU) 2018/2001;

b)

na úrovni skupiny podniků, která je dostatečně homogenní pro vyhodnocení rizika udržitelnosti lesnické činnosti, pokud všechny tyto podniky mají mezi sebou trvalý vztah a účastní se dané činnosti a skupina těchto podniků zůstane pro všechny následující audity stejná.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)

Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)

Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

Podrobné informace uvedené v bodě 1.2 písm. k) zahrnují ustanovení zajišťující splnění kritérií stanovených v dodatku B této přílohy.

4)

Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)

Prevence a omezování znečištění

Používání pesticidů je omezeno a v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES (13) jsou upřednostňovány alternativní přístupy nebo postupy, které mohou zahrnovat nechemické alternativy pesticidů, s výjimkou případů, kdy je použití pesticidů nutné k potlačení šíření škůdců a chorob.

Při činnosti se minimalizuje používání hnojiv a nepoužívají se statková hnojiva. Činnost je v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1009 (14) nebo s vnitrostátními předpisy o hnojivech či pomocných půdních látkách pro zemědělské použití.

Jsou přijata řádně zdokumentovaná a ověřitelná opatření, aby se zabránilo používání účinných látek, které jsou uvedeny v příloze I části A nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1021 (15)  (16), v Rotterdamské úmluvě o postupu předchozího souhlasu pro určité nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu (17), v Minamatské úmluvě o rtuti (18), v Montrealském protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu (19), a účinných látek, které jsou v doporučené klasifikaci pesticidů podle stupně nebezpečnosti WHO (20) zařazeny do třídy Ia („mimořádně nebezpečné“) nebo Ib („vysoce nebezpečné“). Činnost je v souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy o účinných látkách.

Předchází se znečišťování vody a půdy a v případě znečištění jsou přijata opatření k jeho odstranění.

6)

Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

V oblastech určených příslušným vnitrostátním orgánem k ochraně nebo v chráněných stanovištích je činnost v souladu s cíli ochrany těchto oblastí.

Nedochází k přeměně stanovišť, která jsou zvláště citlivá na ztrátu biologické rozmanitosti nebo mají vysokou hodnotu z hlediska ochrany, ani oblastí vyčleněných pro obnovu těchto stanovišť v souladu s vnitrostátním právem.

Podrobné informace uvedené v bodě 1.2 písm. k) (Plán zalesňování) a bodě 1.4 písm. i) (Lesní hospodářský plán nebo rovnocenný systém) zahrnují ustanovení pro zachování a případné zvýšení biologické rozmanitosti v souladu s vnitrostátními a místními předpisy, včetně:

a)

zajištění dobrého stavu stanovišť a druhů z hlediska ochrany, zachování typických druhů na stanovišti;

b)

vyloučení používání nebo uvolnění invazních nepůvodních druhů;

c)

vyloučení používání nepůvodních druhů, ledaže lze prokázat, že:

i)

použití reprodukčního materiálu lesních dřevin vede k příznivému a vhodnému stavu ekosystému (jako je klima, půdní kritéria a vegetační zóna, odolnost proti lesním požárům);

ii)

původní druhy, které se v současnosti v lokalitě nacházejí, již nejsou přizpůsobeny předpokládaným klimatickým a pedohydrologickým podmínkám;

d)

zajištění zachování a zlepšování fyzikální, chemické a biologické kvality půdy;

e)

podpory postupů, které jsou šetrné k biologické rozmanitosti a podporují přirozené procesy v lese;

f)

vyloučení přeměny ekosystémů s vysokou biologickou rozmanitostí na méně biologicky rozmanité;

g)

zajištění rozmanitosti souvisejících stanovišť a druhů spojených s lesem;

h)

zajištění rozmanitosti struktur porostů a zachování nebo posílení porostů ve zralém stádiu a mrtvé dřevní hmoty.

1.2.   Obnova a rekultivace lesů, včetně opětovného zalesňování a přirozené obnovy lesů po extrémní události

Popis činnosti

Obnova a rekultivace lesů podle definice ve vnitrostátním právu. Pokud vnitrostátní právo takovou definici neobsahuje, odpovídá obnova a rekultivace definici, na níž v recenzované vědecké literatuře pro konkrétní země panuje široká shoda, nebo definici v souladu s koncepcí obnovy lesů podle FAO (21) nebo definici v souladu s jednou z definic ekologické obnovy (22) uplatněné na lesy nebo obnově lesů (23) podle Úmluvy o biologické rozmanitosti (24). Hospodářské činnosti spadající do této kategorie zahrnují rovněž lesnické činnosti v souladu s definicí „opětovného zalesňování“ (25) a „přirozeně se obnovujícího lesa“ (26) podle FAO po extrémní události, jestliže je extrémní událost definována ve vnitrostátním právu, a pokud vnitrostátní právo takovou definici neobsahuje, jestliže je v souladu definicí extrémní povětrnostní události (27) podle IPCC; nebo po přírodním požáru, jestliže je přírodní požár definován ve vnitrostátním právu, a pokud vnitrostátní právo takovou definici neobsahuje, pak podle definice v Evropském slovníčku přírodních a lesních požárů (28).

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie nezahrnují žádnou změnu využívání půdy a probíhají na znehodnocené půdě, která odpovídá definici lesa stanovené ve vnitrostátním právu, nebo pokud taková definice neexistuje, je v souladu s definicí lesa podle FAO (29).

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE A2 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006. Hospodářské činnosti spadající do této kategorie jsou omezeny na kódy NACE II 02.10, tj. lesní hospodářství a jiné činnosti v oblasti lesnictví, 02.20, tj. těžba dřeva, 02.30, tj. sběr a získávání volně rostoucích lesních plodů a materiálů, kromě dřeva, a 02.40, tj. podpůrné činnosti pro lesnictví.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

1.   Lesní hospodářský plán nebo rovnocenný nástroj

1.1

Činnost probíhá v oblasti, na kterou se vztahuje lesní hospodářský plán nebo rovnocenný nástroj, jak je stanoven ve vnitrostátním právu, nebo pokud vnitrostátní právní předpisy lesní hospodářský plán nebo rovnocenný nástroj nedefinují, v oblasti odpovídající definici „lesní plochy s dlouhodobým lesním hospodářským plánem“ podle FAO (30).

Lesní hospodářský plán nebo rovnocenný nástroj se vztahuje na období deseti či více let a je průběžně aktualizován.

1.2

Poskytnou se informace, nejsou-li již zdokumentovány v lesním hospodářském plánu nebo rovnocenném systému, pokud jde o tyto body:

a)

cíle hospodaření, včetně hlavních omezení (31);

b)

obecné strategie a činnosti plánované k dosažení cílů hospodaření, včetně očekávaných zásahů během celého životního cyklu lesa;

c)

definici kontextu lesního stanoviště, včetně hlavních existujících a zamýšlených druhů lesních dřevin, jejich rozsahu a rozložení;

d)

definici území podle jeho zařazení v katastru nemovitostí;

e)

úseky, silnice, cesty a další práva veřejného přístupu, fyzické charakteristiky včetně vodních toků, oblasti podléhající zákonným a jiným omezením;

f)

opatření přijatá k udržení dobrého stavu lesních ekosystémů;

g)

zvážení společenských otázek (včetně ochrany krajiny, konzultací se zúčastněnými stranami v souladu s podmínkami stanovenými ve vnitrostátním právu);

h)

posouzení rizik souvisejících s lesem, včetně lesních požárů a výskytu škůdců a chorob, s cílem předcházet rizikům, snižovat je a kontrolovat a opatření zavedená k zajištění ochrany před zbytkovými riziky a přizpůsobení se jim;

i)

všechna kritéria zásady „významně nepoškozovat“ relevantní pro hospodaření v lesích.

1.3

Udržitelnost systémů hospodaření v lesích, zdokumentovaných v plánu uvedeném v bodě 1.1, je zajištěna tím, že se zvolí nejambicióznější z těchto přístupů:

a)

hospodaření v lesích odpovídá platné vnitrostátní definici udržitelného hospodaření v lesích;

b)

hospodaření v lesích odpovídá definici udržitelného hospodaření v lesích podle Forest Europe (32) a je v souladu s celoevropskými hlavními zásadami udržitelného hospodaření s lesy (33);

c)

zavedený systém hospodaření splňuje kritéria udržitelnosti lesa stanovená v čl. 29 odst. 6 směrnice (EU) 2018/2001 a ode dne jeho platnosti je v souladu s prováděcím aktem o operativních pokynech pro energii z lesní biomasy přijatým podle čl. 29 odst. 8 uvedené směrnice.

1.4

Činnost nezahrnuje degradaci půdy s velkou zásobou uhlíku (34).

1.5

Zavedený systém hospodaření spojený s danou činností splňuje povinnost náležité péče a požadavky na zákonnost stanovené v nařízení (EU) č. 995/2010.

1.6

Lesní hospodářský plán nebo rovnocenný nástroj stanoví monitorování, které zajišťuje správnost informací uvedených v plánu, zejména pokud jde o údaje týkající se dotčené oblasti.

2.   Analýza přínosů v oblasti klimatu

2.1

U ploch, které na úrovni lesnické oblasti získávání surovin splňují požadavky, které zajišťují, že jsou dlouhodobě zachovány nebo dlouhodobě posíleny zásoby uhlíku nebo úrovně propadů v daném lese v souladu s čl. 29 odst. 7 písm. b) směrnice (EU) 2018/2001, splňuje činnost tato kritéria:

a)

analýza přínosů v oblasti klimatu ukazuje, že čistá bilance emisí a pohlcování skleníkových plynů vzniklých v důsledku činnosti po dobu 30 let po zahájení činnosti je nižší než základní hodnota, která odpovídá rovnováze emisí a pohlcování skleníkových plynů po dobu 30 let počínaje zahájením činnosti, jež by byla spojena s běžnými postupy, k nimž by v dotčené oblasti docházelo v případě neexistence dané činnosti;

b)

dlouhodobé přínosy v oblasti klimatu se považují za doložené prokázáním souladu s čl. 29 odst. 7 písm. b) směrnice (EU) 2018/2001.

2.2

U ploch, které na úrovni lesnické oblasti získávání surovin nesplňují požadavky, které zajišťují, že jsou dlouhodobě zachovány nebo dlouhodobě posíleny zásoby uhlíku nebo úrovně propadů v daném lese v souladu s čl. 29 odst. 7 písm. b) směrnice (EU) 2018/2001, splňuje činnost tato kritéria:

a)

analýza přínosů v oblasti klimatu ukazuje, že čistá bilance emisí a pohlcování skleníkových plynů vzniklých v důsledku činnosti po dobu 30 let po zahájení činnosti je nižší než základní hodnota, která odpovídá rovnováze emisí a pohlcování skleníkových plynů po dobu 30 let počínaje zahájením činnosti, jež by byla spojena s postupy bez opatření, k nimž by v dotčené oblasti docházelo v případě neexistence dané činnosti;

b)

předpokládaná dlouhodobá průměrná čistá bilance skleníkových plynů u dané činnosti je nižší než dlouhodobá průměrná bilance skleníkových plynů předpokládaná u základního scénáře podle bodu 2.2, přičemž dlouhodobost odpovídá delší z dob trvání mezi 100 lety a trváním celého životního cyklu lesa.

2.3

Výpočet přínosů v oblasti klimatu splňuje všechna tato kritéria:

a)

analýza je v souladu s Pokyny IPCC pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006 – upřesněním z roku 2019 (35). Analýza přínosů v oblasti klimatu je založena na transparentních, přesných, konzistentních, úplných a srovnatelných informacích, zahrnuje všechny zásobníky uhlíku zasažené danou činností, včetně nadzemní biomasy, podzemní biomasy, mrtvé dřevní hmoty, opadu a půdy, opírá se při výpočtech o nejkonzervativnější předpoklady a zahrnuje vhodné zohlednění rizika nestálosti a reverze sekvestrace uhlíku, rizika nasycení a rizika úniku.

b)

postupy bez opatření, včetně postupů těžby, jsou jedny z těchto postupů:

i)

postupy hospodaření zdokumentované v nejnovější verzi lesního hospodářského plánu nebo rovnocenného nástroje před zahájením činnosti, jsou-li k dispozici;

ii)

poslední postupy bez opatření před zahájením činnosti;

iii)

postupy odpovídající systému hospodaření, který zajišťuje, že jsou dlouhodobě zachovány nebo dlouhodobě posíleny zásoby uhlíku nebo úrovně propadů v dané lesní oblasti, jak je stanoveno v čl. 29 odst. 7 písm. b) směrnice (EU) 2018/2001;

c)

rozlišení analýzy je přiměřené velikosti dotčené oblasti a jsou použity hodnoty specifické pro dotčenou oblast;

d)

emise a pohlcování, ke kterým dochází v důsledku přírodních škodlivých činitelů, jako jsou napadení škůdci a chorobami, lesní požáry, škody způsobené větrem a vichřicemi, které zasáhnou danou oblast a vedou k horším výsledkům, nemají za následek nesoulad s nařízením (EU) 2020/852, pokud je analýza přínosů v oblasti klimatu v souladu s Pokyny IPCC pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006 – upřesněním z roku 2019 s ohledem na emise a pohlcování v důsledku přírodních škodlivých činitelů.

2.4

Lesnické podniky o rozloze menší než 13 ha nemusí analýzu přínosů v oblasti klimatu provádět.

3.   Záruka trvalosti

3.1

V souladu s vnitrostátním právem je status oblasti, v níž je daná činnost prováděna, jakožto lesa zaručena jedním z těchto opatření:

a)

oblast je klasifikována jako trvalý lesní pozemek podle definice FAO (36);

b)

oblast je klasifikována jako chráněná oblast;

c)

na oblast se vztahuje jakákoli právní nebo smluvní záruka zajišťující, že zůstane lesem.

3.2

Provozovatel činnosti se v souladu s vnitrostátním právem zavazuje, že budoucí aktualizace lesního hospodářského plánu nebo rovnocenného nástroje budou i nad rámec činnosti, která je financována, nadále usilovat o přínosy v oblasti klimatu stanovené v bodě 2. Provozovatel činnosti se kromě toho zavazuje kompenzovat jakékoli snížení přínosů v oblasti klimatu stanovených v bodě 2 rovnocennými přínosy v oblasti klimatu vyplývajícími z provádění činnosti, která odpovídá jedné z lesnických činností vymezených v tomto nařízení.

4.   Audit

Do dvou let po zahájení činnosti a poté každých deset let ověřuje soulad činnosti s kritérii významného přínosu ke zmírňování změny klimatu a kritérii zásady „významně nepoškozovat“ jeden z těchto subjektů:

a)

příslušné vnitrostátní orgány;

b)

nezávislý externí ověřovatel na žádost vnitrostátních orgánů nebo provozovatele činnosti.

Za účelem snížení nákladů mohou být audity prováděny společně s jakoukoli certifikací lesů, certifikací v oblasti klimatu nebo jiným auditem.

Nezávislý externí ověřovatel nesmí mít střet zájmů s vlastníkem ani investorem a nesmí se podílet na přípravě ani výkonu činnosti.

5.   Skupinové posouzení

Soulad s kritérii významného přínosu ke zmírňování změny klimatu a kritérii zásady „významně nepoškozovat“ lze ověřit:

a)

na úrovni lesnické oblasti získávání surovin (37) ve smyslu čl. 2 bodu 30 směrnice (EU) 2018/2001;

b)

na úrovni skupiny podniků, která je dostatečně homogenní pro vyhodnocení rizika udržitelnosti lesnické činnosti, pokud všechny tyto podniky mají mezi sebou trvalý vztah a účastní se dané činnosti a skupina těchto podniků zůstane pro všechny následující audity stejná.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)

Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)

Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

Podrobné informace uvedené v bodě 1.2 písm. i) zahrnují ustanovení zajišťující splnění kritérií stanovených v dodatku B této přílohy.

4)

Přechod na oběhové hospodářství

Není pravděpodobné, že by změnou lesního hospodářství vyvolanou danou činností v oblasti, jíž se činnost dotýká, došlo k výraznému snížení udržitelných dodávek primární lesní biomasy vhodné k výrobě výrobků na bázi dřeva s dlouhodobým potenciálem oběhovosti. Splnění tohoto kritéria lze prokázat analýzou přínosů v oblasti klimatu uvedenou v bodě 2.

5)

Prevence a omezování znečištění

Používání pesticidů je omezeno a v souladu se směrnicí 2009/128/ES jsou upřednostňovány alternativní přístupy nebo postupy, které mohou zahrnovat nechemické alternativy pesticidů, s výjimkou případů, kdy je použití pesticidů nutné k potlačení šíření škůdců a chorob.

Při činnosti se minimalizuje používání hnojiv a nepoužívají se statková hnojiva. Činnost je v souladu s nařízením (EU) 2019/1009 nebo s vnitrostátními předpisy o hnojivech či pomocných půdních látkách pro zemědělské použití.

Jsou přijata řádně zdokumentovaná a ověřitelná opatření, aby se zabránilo používání účinných látek, které jsou uvedeny v příloze I části A nařízení (EU) 2019/1021 (38), v Rotterdamské úmluvě o postupu předchozího souhlasu pro určité nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu, v Minamatské úmluvě o rtuti, v Montrealském protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a účinných látek, které jsou v doporučené klasifikaci pesticidů podle stupně nebezpečnosti WHO zařazeny do třídy Ia („mimořádně nebezpečné“) nebo Ib („vysoce nebezpečné“). Činnost je v souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy o účinných látkách.

Předchází se znečišťování vody a půdy a v případě znečištění jsou přijata opatření k jeho odstranění.

6)

Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

V oblastech určených příslušným vnitrostátním orgánem k ochraně nebo v chráněných stanovištích je činnost v souladu s cíli ochrany těchto oblastí.

Nedochází k přeměně stanovišť, která jsou zvláště citlivá na ztrátu biologické rozmanitosti nebo mají vysokou hodnotu z hlediska ochrany, ani oblastí vyčleněných pro obnovu těchto stanovišť v souladu s vnitrostátním právem.

Podrobné informace uvedené v bodě 1.2 písm. i) zahrnují ustanovení pro zachování a případné zvyšování biologické rozmanitosti v souladu s vnitrostátními a místními předpisy, včetně:

a)

zajištění dobrého stavu stanovišť a druhů z hlediska ochrany, zachování typických druhů na stanovišti;

b)

vyloučení používání nebo uvolnění invazních nepůvodních druhů;

c)

vyloučení používání nepůvodních druhů, ledaže lze prokázat, že:

i)

použití reprodukčního materiálu lesních dřevin vede k příznivému a vhodnému stavu ekosystému (jako je klima, půdní kritéria a vegetační zóna, odolnost proti lesním požárům);

ii)

původní druhy, které se v současnosti v lokalitě nacházejí, již nejsou přizpůsobeny předpokládaným klimatickým a pedohydrologickým podmínkám;

d)

zajištění zachování a zlepšování fyzikální, chemické a biologické kvality půdy;

e)

podpory postupů, které jsou šetrné k biologické rozmanitosti a podporují přirozené procesy v lese;

f)

vyloučení přeměny ekosystémů s vysokou biologickou rozmanitostí na méně biologicky rozmanité;

g)

zajištění rozmanitosti souvisejících stanovišť a druhů spojených s lesem;

h)

zajištění rozmanitosti struktur porostů a zachování nebo posílení porostů ve zralém stádiu a mrtvé dřevní hmoty.

1.3.   Hospodaření v lesích

Popis činnosti

Hospodaření v lesích podle definice ve vnitrostátním právu. Pokud vnitrostátní právo takovou definici neobsahuje, odpovídá hospodaření v lesích jakékoli hospodářské činnosti vyplývající ze systému použitelného na les, která ovlivňuje ekologické, hospodářské nebo sociální funkce lesa. Hospodaření v lesích nepředpokládá žádnou změnu využívání půdy a probíhá na půdě, která odpovídá definici lesa stanovené ve vnitrostátním právu, nebo pokud taková definice neexistuje, je v souladu s definicí lesa podle FAO (39).

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE A2 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006. Hospodářské činnosti spadající do této kategorie jsou omezeny na kódy NACE II 02.10, tj. lesní hospodářství a jiné činnosti v oblasti lesnictví, 02.20, tj. těžba dřeva, 02.30, tj. sběr a získávání volně rostoucích lesních plodů a materiálů, kromě dřeva, a 02.40, tj. podpůrné činnosti pro lesnictví.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

1.   Lesní hospodářský plán nebo rovnocenný nástroj

1.1

Činnost probíhá v oblasti, na kterou se vztahuje lesní hospodářský plán nebo rovnocenný nástroj, jak je stanoven ve vnitrostátním právu, nebo pokud vnitrostátní právní předpisy lesní hospodářský plán nebo rovnocenný nástroj nedefinují, v oblasti odpovídající definici „lesní plochy s dlouhodobým lesním hospodářským plánem“ podle FAO (40).

Lesní hospodářský plán nebo rovnocenný nástroj se vztahuje na období deseti či více let a je průběžně aktualizován.

1.2

Poskytnou se informace, nejsou-li již zdokumentovány v lesním hospodářském plánu nebo rovnocenném systému, pokud jde o tyto body:

a)

cíle hospodaření, včetně hlavních omezení (41);

b)

obecné strategie a činnosti plánované k dosažení cílů hospodaření, včetně očekávaných zásahů během celého životního cyklu lesa;

c)

definici kontextu lesního stanoviště, včetně hlavních existujících a zamýšlených druhů lesních dřevin, jejich rozsahu a rozložení;

d)

definici území podle jeho zařazení v katastru nemovitostí;

e)

úseky, silnice, cesty a další práva veřejného přístupu, fyzické charakteristiky včetně vodních toků, oblasti podléhající zákonným a jiným omezením;

f)

opatření přijatá k udržení dobrého stavu lesních ekosystémů;

g)

zvážení společenských otázek (včetně ochrany krajiny, konzultací se zúčastněnými stranami v souladu s podmínkami stanovenými ve vnitrostátním právu);

h)

posouzení rizik souvisejících s lesem, včetně lesních požárů a výskytu škůdců a chorob, s cílem předcházet rizikům, snižovat je a kontrolovat a opatření zavedená k zajištění ochrany před zbytkovými riziky a přizpůsobení se jim;

i)

všechna kritéria zásady „významně nepoškozovat“ relevantní pro hospodaření v lesích.

1.3

Udržitelnost systémů hospodaření v lesích, zdokumentovaných v plánu uvedeném v bodě 1.1, je zajištěna tím, že se zvolí nejambicióznější z těchto přístupů:

a)

hospodaření v lesích odpovídá platné vnitrostátní definici udržitelného hospodaření v lesích;

b)

hospodaření v lesích odpovídá definici udržitelného hospodaření v lesích podle Forest Europe (42) a je v souladu s celoevropskými hlavními zásadami udržitelného hospodaření s lesy (43);

c)

zavedený systém hospodaření vykazuje soulad s kritérii udržitelnosti lesa stanovenými v čl. 29 odst. 6 směrnice (EU) 2018/2001 a ode dne jeho platnosti s prováděcím aktem o operativních pokynech pro energii z lesní biomasy přijatým podle čl. 29 odst. 8 uvedené směrnice.

1.4

Činnost nezahrnuje degradaci půdy s velkou zásobou uhlíku (44).

1.5

Zavedený systém hospodaření spojený s danou činností splňuje povinnost náležité péče a požadavky na zákonnost stanovené v nařízení (EU) č. 995/2010.

1.6

Lesní hospodářský plán nebo rovnocenný nástroj stanoví monitorování, které zajišťuje správnost informací uvedených v plánu, zejména pokud jde o údaje týkající se dotčené oblasti.

2.   Analýza přínosů v oblasti klimatu

2.1

U ploch, které na úrovni lesnické oblasti získávání surovin splňují požadavky, které zajišťují, že jsou dlouhodobě zachovány nebo dlouhodobě posíleny zásoby uhlíku nebo úrovně propadů v daném lese v souladu s čl. 29 odst. 7 písm. b) směrnice (EU) 2018/2001, splňuje činnost tato kritéria:

a)

analýza přínosů v oblasti klimatu ukazuje, že čistá bilance emisí a pohlcování skleníkových plynů vzniklých v důsledku činnosti po dobu 30 let po zahájení činnosti je nižší než základní hodnota, která odpovídá rovnováze emisí a pohlcování skleníkových plynů po dobu 30 let počínaje zahájením činnosti, jež by byla spojena s běžnými postupy, k nimž by v dotčené oblasti docházelo v případě neexistence dané činnosti;

b)

dlouhodobé přínosy v oblasti klimatu se považují za doložené prokázáním souladu s čl. 29 odst. 7 písm. b) směrnice (EU) 2018/2001.

2.2

U ploch, které na úrovni lesnické oblasti získávání surovin nesplňují požadavky, které zajišťují, že jsou dlouhodobě zachovány nebo dlouhodobě posíleny zásoby uhlíku nebo úrovně propadů v daném lese v souladu s čl. 29 odst. 7 písm. b) směrnice (EU) 2018/2001, splňuje činnost tato kritéria:

a)

analýza přínosů v oblasti klimatu ukazuje, že čistá bilance emisí a pohlcování skleníkových plynů vzniklých v důsledku činnosti po dobu 30 let po zahájení činnosti je nižší než základní hodnota, která odpovídá rovnováze emisí a pohlcování skleníkových plynů po dobu 30 let počínaje zahájením činnosti, jež by byla spojena s postupy bez opatření, k nimž by v dotčené oblasti docházelo v případě neexistence dané činnosti;

b)

předpokládaná dlouhodobá průměrná čistá bilance skleníkových plynů u dané činnosti je nižší než dlouhodobá průměrná bilance skleníkových plynů předpokládaná u základního scénáře podle bodu 2.2, přičemž dlouhodobost odpovídá delší z dob trvání mezi 100 lety a trváním celého životního cyklu lesa.

2.3

Výpočet přínosů v oblasti klimatu splňuje všechna tato kritéria:

a)

analýza je v souladu s Pokyny IPCC pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006 – upřesněním z roku 2019 (45). Analýza přínosů v oblasti klimatu je založena na transparentních, přesných, konzistentních, úplných a srovnatelných informacích, zahrnuje všechny zásobníky uhlíku zasažené danou činností, včetně nadzemní biomasy, podzemní biomasy, mrtvé dřevní hmoty, opadu a půdy, opírá se při výpočtech o nejkonzervativnější předpoklady a zahrnuje vhodné zohlednění rizika nestálosti a reverze sekvestrace uhlíku, rizika nasycení a rizika úniku.

b)

postupy bez opatření, včetně postupů těžby, jsou jedny z těchto postupů:

i)

postupy hospodaření zdokumentované v nejnovější verzi lesního hospodářského plánu nebo rovnocenného nástroje před zahájením činnosti, jsou-li k dispozici;

ii)

poslední postupy bez opatření před zahájením činnosti;

iii)

postupy odpovídající systému hospodaření, který zajišťuje, že jsou dlouhodobě zachovány nebo dlouhodobě posíleny zásoby uhlíku nebo úrovně propadů v dané lesní oblasti, jak je stanoveno v čl. 29 odst. 7 písm. b) směrnice (EU) 2018/2001;

c)

rozlišení analýzy je přiměřené velikosti dotčené oblasti a jsou použity hodnoty specifické pro dotčenou oblast;

d)

emise a pohlcování, ke kterým dochází v důsledku přírodních škodlivých činitelů, jako jsou napadení škůdci a chorobami, lesní požáry, škody způsobené větrem a vichřicemi, které zasáhnou danou oblast a vedou k horším výsledkům, nemají za následek nesoulad s nařízením (EU) 2020/852, pokud je analýza přínosů v oblasti klimatu v souladu s Pokyny IPCC pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006 – upřesněním z roku 2019 s ohledem na emise a pohlcování v důsledku přírodních škodlivých činitelů.

2.4

Lesnické podniky o rozloze menší než 13 ha nemusí analýzu přínosů v oblasti klimatu provádět.

3.   Záruka trvalosti

3.1

V souladu s vnitrostátním právem je status oblasti, v níž je daná činnost prováděna, jakožto lesa zaručena jedním z těchto opatření:

a)

oblast je klasifikována jako trvalý lesní pozemek podle definice FAO (46);

b)

oblast je klasifikována jako chráněná oblast;

c)

na oblast se vztahuje jakákoli právní nebo smluvní záruka zajišťující, že zůstane lesem.

3.2

Provozovatel činnosti se v souladu s vnitrostátním právem zavazuje, že budoucí aktualizace lesního hospodářského plánu nebo rovnocenného nástroje budou i nad rámec činnosti, která je financována, nadále usilovat o přínosy v oblasti klimatu stanovené v bodě 2. Provozovatel činnosti se kromě toho zavazuje kompenzovat jakékoli snížení přínosů v oblasti klimatu stanovených v bodě 2 rovnocennými přínosy v oblasti klimatu vyplývajícími z provádění činnosti, která odpovídá jedné z lesnických činností vymezených v tomto nařízení.

4.   Audit

Do dvou let po zahájení činnosti a poté každých deset let ověřuje soulad činnosti s kritérii významného přínosu ke zmírňování změny klimatu a kritérii zásady „významně nepoškozovat“ jeden z těchto subjektů:

a)

příslušné vnitrostátní orgány;

b)

nezávislý externí ověřovatel na žádost vnitrostátních orgánů nebo provozovatele činnosti.

Za účelem snížení nákladů mohou být audity prováděny společně s jakoukoli certifikací lesů, certifikací v oblasti klimatu nebo jiným auditem.

Nezávislý externí ověřovatel nesmí mít střet zájmů s vlastníkem ani investorem a nesmí se podílet na přípravě ani výkonu činnosti.

5.   Skupinové posouzení

Soulad s kritérii významného přínosu ke zmírňování změny klimatu a kritérii zásady „významně nepoškozovat“ lze ověřit:

a)

na úrovni lesnické oblasti získávání surovin (47) ve smyslu čl. 2 bodu 30 směrnice (EU) 2018/2001;

b)

na úrovni skupiny podniků, která je dostatečně homogenní pro vyhodnocení rizika udržitelnosti lesnické činnosti, pokud všechny tyto podniky mají mezi sebou trvalý vztah a účastní se dané činnosti a skupina těchto podniků zůstane pro všechny následující audity stejná.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)

Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)

Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

Podrobné informace uvedené v bodě 1.2 písm. i) zahrnují ustanovení zajišťující splnění kritérií stanovených v dodatku B této přílohy.

4)

Přechod na oběhové hospodářství

Není pravděpodobné, že by změnou lesního hospodářství vyvolanou danou činností v oblasti, jíž se činnost dotýká, došlo k výraznému snížení udržitelných dodávek primární lesní biomasy vhodné k výrobě výrobků na bázi dřeva s dlouhodobým potenciálem oběhovosti. Splnění tohoto kritéria lze prokázat analýzou přínosů v oblasti klimatu uvedenou v bodě 2.

5)

Prevence a omezování znečištění

Používání pesticidů je omezeno a v souladu se směrnicí 2009/128/ES jsou upřednostňovány alternativní přístupy nebo postupy, které mohou zahrnovat nechemické alternativy pesticidů, s výjimkou případů, kdy je použití pesticidů nutné k potlačení šíření škůdců a chorob.

Při činnosti se minimalizuje používání hnojiv a nepoužívají se statková hnojiva. Činnost je v souladu s nařízením (EU) 2019/1009 nebo s vnitrostátními předpisy o hnojivech či pomocných půdních látkách pro zemědělské použití.

Jsou přijata řádně zdokumentovaná a ověřitelná opatření, aby se zabránilo používání účinných látek, které jsou uvedeny v příloze I části A nařízení (EU) 2019/1021 (48), v Rotterdamské úmluvě o postupu předchozího souhlasu pro určité nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu, v Minamatské úmluvě o rtuti, v Montrealském protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a účinných látek, které jsou v doporučené klasifikaci pesticidů podle stupně nebezpečnosti WHO zařazeny do třídy Ia („mimořádně nebezpečné“) nebo Ib („vysoce nebezpečné“) (49). Činnost je v souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy o účinných látkách.

Předchází se znečišťování vody a půdy a v případě znečištění jsou přijata opatření k jeho odstranění.

6)

Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

V oblastech určených příslušným vnitrostátním orgánem k ochraně nebo v chráněných stanovištích je činnost v souladu s cíli ochrany těchto oblastí.

Nedochází k přeměně stanovišť, která jsou zvláště citlivá na ztrátu biologické rozmanitosti nebo mají vysokou hodnotu z hlediska ochrany, ani oblastí vyčleněných pro obnovu těchto stanovišť v souladu s vnitrostátním právem.

Podrobné informace uvedené v bodě 1.2 písm. i) zahrnují ustanovení pro zachování a případné zvyšování biologické rozmanitosti v souladu s vnitrostátními a místními předpisy, včetně:

a)

zajištění dobrého stavu stanovišť a druhů z hlediska ochrany, zachování typických druhů na stanovišti;

b)

vyloučení používání nebo uvolnění invazních nepůvodních druhů;

c)

vyloučení používání nepůvodních druhů, ledaže lze prokázat, že:

i)

použití reprodukčního materiálu lesních dřevin vede k příznivému a vhodnému stavu ekosystému (jako je klima, půdní kritéria a vegetační zóna, odolnost proti lesním požárům);

ii)

původní druhy, které se v současnosti v lokalitě nacházejí, již nejsou přizpůsobeny předpokládaným klimatickým a pedohydrologickým podmínkám;

d)

zajištění zachování a zlepšování fyzikální, chemické a biologické kvality půdy;

e)

podpory postupů, které jsou šetrné k biologické rozmanitosti a podporují přirozené procesy v lese;

f)

vyloučení přeměny ekosystémů s vysokou biologickou rozmanitostí na méně biologicky rozmanité;

g)

zajištění rozmanitosti souvisejících stanovišť a druhů spojených s lesem;

h)

zajištění rozmanitosti struktur porostů a zachování nebo posílení porostů ve zralém stádiu a mrtvé dřevní hmoty.

1.4.   Záchovné lesnictví

Popis činnosti

Hospodaření v lesích s cílem chránit jedno nebo více stanovišť nebo druhů. Záchovné lesnictví nepředpokládá žádnou změnu kategorie využívání půdy a probíhá na půdě, která odpovídá definici lesa stanovené ve vnitrostátním právu, nebo pokud taková definice neexistuje, je v souladu s definicí lesa podle FAO (50).

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE A2 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006. Hospodářské činnosti spadající do této kategorie jsou omezeny na kódy NACE II 02.10, tj. lesní hospodářství a jiné činnosti v oblasti lesnictví, 02.20, tj. těžba dřeva, 02.30, tj. sběr a získávání volně rostoucích lesních plodů a materiálů, kromě dřeva, a 02.40, tj. podpůrné činnosti pro lesnictví.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

1.   Lesní hospodářský plán nebo rovnocenný nástroj

1.1

Činnost probíhá v oblasti, na kterou se vztahuje lesní hospodářský plán nebo rovnocenný nástroj, jak je stanoveno ve vnitrostátních právních předpisech, nebo pokud vnitrostátní právní předpisy lesní hospodářský plán nedefinují, v oblasti odpovídající definici „lesní plochy s dlouhodobým lesním hospodářským plánem“ podle FAO (51).

Lesní hospodářský plán nebo rovnocenný nástroj se vztahuje na období deseti či více let a je průběžně aktualizován.

1.2

Poskytnou se informace, nejsou-li již zdokumentovány v lesním hospodářském plánu nebo rovnocenném systému, pokud jde o tyto body:

a)

cíle hospodaření, včetně hlavních omezení;

b)

obecné strategie a činnosti plánované k dosažení cílů hospodaření, včetně očekávaných zásahů během celého životního cyklu lesa;

c)

definici kontextu lesního stanoviště, hlavní druhy lesních dřevin a zamýšlené druhy lesních dřevin, jejich rozsah a rozložení, a to v souladu s kontextem místního lesního ekosystému;

d)

definici území podle jeho zařazení v katastru nemovitostí;

e)

úseky, silnice, cesty a další práva veřejného přístupu, fyzické charakteristiky včetně vodních toků, oblasti podléhající zákonným a jiným omezením;

f)

opatření přijatá k udržení dobrého stavu lesních ekosystémů;

g)

zvážení společenských otázek (včetně ochrany krajiny, konzultací se zúčastněnými stranami v souladu s podmínkami stanovenými ve vnitrostátním právu);

h)

posouzení rizik souvisejících s lesem, včetně lesních požárů a výskytu škůdců a chorob, s cílem předcházet rizikům, snižovat je a kontrolovat a opatření zavedená k zajištění ochrany před zbytkovými riziky a přizpůsobení se jim;

i)

všechna kritéria zásady „významně nepoškozovat“ relevantní pro hospodaření v lesích.

1.3

Lesní hospodářský plán nebo rovnocenný nástroj:

a)

obsahuje primární stanovený cíl hospodaření (52), který spočívá v ochraně půdy a vody (53), ochraně biologické rozmanitosti (54) nebo společenských službách (55) na základě definic FAO;

b)

podporuje postupy, které jsou šetrné k biologické rozmanitosti a podporují přirozené procesy v lese;

c)

zahrnuje analýzu:

i)

dopadů a tlaků na ochranu stanovišť a rozmanitost souvisejících stanovišť;

ii)

stavu těžby s minimalizací dopadů na půdu;

iii)

dalších činností, které mají dopad na cíle ochrany, jako jsou lov a rybolov, zemědělské, pastevecké a lesnické činnosti, průmyslové, těžební a komerční činnosti.

1.4

Udržitelnost systémů hospodaření v lesích, zdokumentovaných v plánu uvedeném v bodě 1.1, je zajištěna tím, že se zvolí nejambicióznější z těchto přístupů:

a)

hospodaření v lesích odpovídá vnitrostátní definici udržitelného hospodaření v lesích, pokud existuje;

b)

hospodaření v lesích odpovídá definici udržitelného hospodaření v lesích podle Forest Europe (56) a je v souladu s celoevropskými hlavními zásadami udržitelného hospodaření s lesy (57);

c)

zavedený systém hospodaření vykazuje soulad s kritérii udržitelnosti lesa ve smyslu čl. 29 odst. 6 směrnice (EU) 2018/2001 a ode dne jeho platnosti s prováděcím aktem o operativních pokynech pro energii z lesní biomasy přijatým podle čl. 29 odst. 8 uvedené směrnice.

1.5

Činnost nezahrnuje degradaci půdy s velkou zásobou uhlíku (58).

1.6

Zavedený systém hospodaření spojený s danou činností splňuje povinnost náležité péče a požadavky na zákonnost stanovené v nařízení (EU) č. 995/2010.

1.7

Lesní hospodářský plán nebo rovnocenný nástroj stanoví monitorování, které zajišťuje správnost informací uvedených v plánu, zejména pokud jde o údaje týkající se dotčené oblasti.

2.   Analýza přínosů v oblasti klimatu

2.1

U ploch, které na úrovni lesnické oblasti získávání surovin splňují požadavky, které zajišťují, že jsou dlouhodobě zachovány nebo dlouhodobě posíleny zásoby uhlíku nebo úrovně propadů v daném lese v souladu s čl. 29 odst. 7 písm. b) směrnice (EU) 2018/2001, splňuje činnost tato kritéria:

a)

analýza přínosů v oblasti klimatu ukazuje, že čistá bilance emisí a pohlcování skleníkových plynů vzniklých v důsledku činnosti po dobu 30 let po zahájení činnosti je nižší než základní hodnota, která odpovídá rovnováze emisí a pohlcování skleníkových plynů po dobu 30 let počínaje zahájením činnosti, jež by byla spojena s běžnými postupy, k nimž by v dotčené oblasti docházelo v případě neexistence dané činnosti;

b)

dlouhodobé přínosy v oblasti klimatu se považují za doložené prokázáním souladu s čl. 29 odst. 7 písm. b) směrnice (EU) 2018/2001.

2.2

U ploch, které na úrovni lesnické oblasti získávání surovin nesplňují požadavky, které zajišťují, že jsou dlouhodobě zachovány nebo dlouhodobě posíleny zásoby uhlíku nebo úrovně propadů v daném lese v souladu s čl. 29 odst. 7 písm. b) směrnice (EU) 2018/2001, splňuje činnost tato kritéria:

a)

analýza přínosů v oblasti klimatu ukazuje, že čistá bilance emisí a pohlcování skleníkových plynů vzniklých v důsledku činnosti po dobu 30 let po zahájení činnosti je nižší než základní hodnota, která odpovídá rovnováze emisí a pohlcování skleníkových plynů po dobu 30 let počínaje zahájením činnosti, jež by byla spojena s postupy bez opatření, k nimž by v dotčené oblasti docházelo v případě neexistence dané činnosti;

b)

předpokládaná dlouhodobá průměrná čistá bilance skleníkových plynů u dané činnosti je nižší než dlouhodobá průměrná bilance skleníkových plynů předpokládaná u základního scénáře podle bodu 2.2, přičemž dlouhodobost odpovídá delší z dob trvání mezi 100 lety a trváním celého životního cyklu lesa.

2.3

Výpočet přínosů v oblasti klimatu splňuje všechna tato kritéria:

a)

analýza je v souladu s Pokyny IPCC pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006 – upřesněním z roku 2019 (59). Analýza přínosů v oblasti klimatu je založena na transparentních, přesných, konzistentních, úplných a srovnatelných informacích, zahrnuje všechny zásobníky uhlíku zasažené danou činností, včetně nadzemní biomasy, podzemní biomasy, mrtvé dřevní hmoty, opadu a půdy, opírá se při výpočtech o nejkonzervativnější předpoklady a zahrnuje vhodné zohlednění rizika nestálosti a reverze sekvestrace uhlíku, rizika nasycení a rizika úniku.

b)

postupy bez opatření, včetně postupů těžby, jsou jedny z těchto postupů:

i)

postupy hospodaření zdokumentované v nejnovější verzi lesního hospodářského plánu nebo rovnocenného nástroje před zahájením činnosti, jsou-li k dispozici;

ii)

poslední postupy bez opatření před zahájením činnosti;

iii)

postupy odpovídající systému hospodaření, který zajišťuje, že jsou dlouhodobě zachovány nebo dlouhodobě posíleny zásoby uhlíku nebo úrovně propadů v dané lesní oblasti, jak je stanoveno v čl. 29 odst. 7 písm. b) směrnice (EU) 2018/2001;

c)

rozlišení analýzy je přiměřené velikosti dotčené oblasti a jsou použity hodnoty specifické pro dotčenou oblast;

d)

emise a pohlcování, ke kterým dochází v důsledku přírodních škodlivých činitelů, jako jsou napadení škůdci a chorobami, lesní požáry, škody způsobené větrem a vichřicemi, které zasáhnou danou oblast a vedou k horším výsledkům, nemají za následek nesoulad s kritérii nařízení (EU) 2020/852, pokud je analýza přínosů v oblasti klimatu v souladu s Pokyny IPCC pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006 – upřesněním z roku 2019 s ohledem na emise a pohlcování v důsledku přírodních škodlivých činitelů.

2.4

Lesnické podniky o rozloze menší než 13 ha nemusí analýzu přínosů v oblasti klimatu provádět.

3.   Záruka trvalosti

3.1

V souladu s vnitrostátním právem je status oblasti, v níž je daná činnost prováděna, jakožto lesa zaručena jedním z těchto opatření:

a)

oblast je klasifikována jako trvalý lesní pozemek podle definice FAO (60);

b)

oblast je klasifikována jako chráněná oblast;

c)

na oblast se vztahuje jakákoli právní nebo smluvní záruka zajišťující, že zůstane lesem.

3.2

Provozovatel činnosti se v souladu s vnitrostátním právem zavazuje, že budoucí aktualizace lesního hospodářského plánu nebo rovnocenného nástroje budou i nad rámec činnosti, která je financována, nadále usilovat o přínosy v oblasti klimatu stanovené v bodě 2. Provozovatel činnosti se kromě toho zavazuje kompenzovat jakékoli snížení přínosů v oblasti klimatu stanovených v bodě 2 rovnocennými přínosy v oblasti klimatu vyplývajícími z provádění činnosti, která odpovídá jedné z lesnických činností vymezených v tomto nařízení.

4.   Audit

Do dvou let po zahájení činnosti a poté každých deset let ověřuje soulad činnosti s kritérii významného přínosu ke zmírňování změny klimatu a kritérii zásady „významně nepoškozovat“ jeden z těchto subjektů:

a)

příslušné vnitrostátní orgány;

b)

nezávislý externí ověřovatel na žádost vnitrostátních orgánů nebo provozovatele činnosti.

Za účelem snížení nákladů mohou být audity prováděny společně s jakoukoli certifikací lesů, certifikací v oblasti klimatu nebo jiným auditem.

Nezávislý externí ověřovatel nesmí mít střet zájmů s vlastníkem ani investorem a nesmí se podílet na přípravě ani výkonu činnosti.

5.   Skupinové posouzení

Soulad s kritérii významného přínosu ke zmírňování změny klimatu a kritérii zásady „významně nepoškozovat“ lze ověřit:

a)

na úrovni lesnické oblasti získávání surovin (61) ve smyslu čl. 2 bodu 30 směrnice (EU) 2018/2001;

b)

na úrovni skupiny lesnických podniků, která je dostatečně homogenní pro vyhodnocení rizika udržitelnosti lesnické činnosti, pokud všechny tyto podniky mají mezi sebou trvalý vztah a účastní se dané činnosti a skupina těchto podniků zůstane pro všechny následující audity stejná.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)

Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)

Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

Podrobné informace uvedené v bodě 1.2 písm. i) zahrnují ustanovení zajišťující splnění kritérií stanovených v dodatku B této přílohy.

4)

Přechod na oběhové hospodářství

Není pravděpodobné, že by změnou lesního hospodářství vyvolanou danou činností v oblasti, jíž se činnost dotýká, došlo k výraznému snížení udržitelných dodávek primární lesní biomasy vhodné k výrobě výrobků na bázi dřeva s dlouhodobým potenciálem oběhovosti. Splnění tohoto kritéria lze prokázat analýzou přínosů v oblasti klimatu uvedenou v bodě 2.

5)

Prevence a omezování znečištění

Při této činnosti se nepoužívají pesticidy ani hnojiva.

Jsou přijata řádně zdokumentovaná a ověřitelná opatření, aby se zabránilo používání účinných látek, které jsou uvedeny v příloze I části A nařízení (EU) 2019/1021 (62), v Rotterdamské úmluvě o postupu předchozího souhlasu pro určité nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu, v Minamatské úmluvě o rtuti, v Montrealském protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a účinných látek, které jsou v doporučené klasifikaci pesticidů podle stupně nebezpečnosti WHO zařazeny do třídy Ia („mimořádně nebezpečné“) nebo Ib („vysoce nebezpečné“) (63). Činnost je v souladu s příslušnými vnitrostátními právními předpisy o účinných látkách.

Předchází se znečišťování vody a půdy a v případě znečištění jsou přijata opatření k jeho odstranění.

6)

Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

V oblastech určených příslušným vnitrostátním orgánem k ochraně nebo v chráněných stanovištích je činnost v souladu s cíli ochrany těchto oblastí.

Nedochází k přeměně stanovišť, která jsou zvláště citlivá na ztrátu biologické rozmanitosti nebo mají vysokou hodnotu z hlediska ochrany, ani oblastí vyčleněných pro obnovu těchto stanovišť v souladu s vnitrostátním právem.

Podrobné informace uvedené v bodě 1.2 písm. i) zahrnují ustanovení pro zachování a případné zvyšování biologické rozmanitosti v souladu s vnitrostátními a místními předpisy, včetně:

a)

zajištění dobrého stavu stanovišť a druhů z hlediska ochrany, zachování typických druhů na stanovišti;

b)

vyloučení používání nebo uvolnění invazních nepůvodních druhů;

c)

vyloučení používání nepůvodních druhů, ledaže lze prokázat, že:

i)

použití reprodukčního materiálu lesních dřevin vede k příznivému a vhodnému stavu ekosystému (jako je klima, půdní kritéria a vegetační zóna, odolnost proti lesním požárům);

ii)

původní druhy, které se v současnosti v lokalitě nacházejí, již nejsou přizpůsobeny předpokládaným klimatickým a pedohydrologickým podmínkám;

d)

zajištění zachování a zlepšování fyzikální, chemické a biologické kvality půdy;

e)

podpory postupů, které jsou šetrné k biologické rozmanitosti a podporují přirozené procesy v lese;

f)

vyloučení přeměny ekosystémů s vysokou biologickou rozmanitostí na méně biologicky rozmanité;

g)

zajištění rozmanitosti souvisejících stanovišť a druhů spojených s lesem;

h)

zajištění rozmanitosti struktur porostů a zachování nebo posílení porostů ve zralém stádiu a mrtvé dřevní hmoty.

2.   ČINNOSTI V OBLASTI OCHRANY A OBNOVY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

2.1.   Obnova mokřadů

Popis činnosti

Obnova mokřadů označuje hospodářské činnosti, které podporují navrácení mokřadů do původního stavu, a hospodářské činnosti, které zlepšují funkce mokřadů, aniž by nutně podporovaly navrácení do stavu před narušením, přičemž mokřady se rozumí půda, která odpovídá mezinárodní definici mokřadu (64) nebo rašeliniště (65) stanovené v Úmluvě o mokřadech majících mezinárodní význam především jako biotopy vodního ptactva (Ramsarská úmluva) (66). Dotčená oblast odpovídá definici mokřadů v Unii, jak je stanovena ve sdělení Komise o rozumném využívání a ochraně mokřadů (67).

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie nemají žádný vyhrazený kód NACE uvedený ve statistické klasifikaci ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006, ale týkají se třídy 6 statistické klasifikace činností v oblasti ochrany životního prostředí (CEPA) stanovené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 691/2011 (68).

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

1.   Plán obnovy

1.1

Na oblast se vztahuje plán obnovy, který je v souladu se zásadami a pokyny Ramsarské úmluvy pro obnovu mokřadů (69), dokud oblast není klasifikována jako mokřad a nespadá pod plán hospodaření v mokřadech v souladu s pokyny Ramsarské úmluvy pro plánování hospodaření v ramsarských lokalitách a v ostatních mokřadech (70). U rašelinišť se plán obnovy řídí doporučeními obsaženými v příslušných usneseních Ramsarské úmluvy, včetně usnesení XIII/13.

1.2

Plán obnovy obsahuje pečlivé zvážení místních hydrologických a pedologických podmínek, včetně dynamiky nasycení půdy a změn aerobních a anaerobních podmínek.

1.3

V plánu obnovy jsou řešena všechna kritéria zásady „významně nepoškozovat“ týkající se hospodaření v mokřadech.

1.4

Plán obnovy stanoví monitorování, které zajišťuje správnost informací uvedených v plánu, zejména pokud jde o údaje týkající se dotčené oblasti.

2.   Analýza přínosů v oblasti klimatu

2.1

Činnost splňuje tato kritéria:

a)

analýza přínosů v oblasti klimatu ukazuje, že čistá bilance emisí a pohlcování skleníkových plynů vzniklých v důsledku činnosti po dobu 30 let po zahájení činnosti je nižší než základní hodnota, která odpovídá rovnováze emisí a pohlcování skleníkových plynů po dobu 30 let počínaje zahájením činnosti, jež by byla spojena s běžnými postupy, k nimž by v dotčené oblasti docházelo v případě neexistence dané činnosti;

b)

předpokládaná dlouhodobá průměrná čistá bilance skleníkových plynů u dané činnosti je nižší než dlouhodobá průměrná bilance skleníkových plynů předpokládaná u základního scénáře podle bodu 2.2, přičemž dlouhodobost odpovídá době 100 let.

2.2

Výpočet přínosů v oblasti klimatu splňuje všechna tato kritéria:

a)

analýza je v souladu s Pokyny IPCC pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006 – upřesněním z roku 2019 (71). Zejména v případě, že se definice mokřadů použitá v této analýze liší od definice mokřadů použité v národní inventuře skleníkových plynů, zahrnuje analýza určení různých kategorií pozemků spadajících do dotčené oblasti. Analýza přínosů v oblasti klimatu je založena na transparentních, přesných, konzistentních, úplných a srovnatelných informacích, zahrnuje všechny zásobníky uhlíku zasažené danou činností, včetně nadzemní biomasy, podzemní biomasy, mrtvé dřevní hmoty, opadu a půdy, opírá se při výpočtech o nejkonzervativnější předpoklady a zahrnuje vhodné zohlednění rizika nestálosti a reverze sekvestrace uhlíku, rizika nasycení a rizika úniku. U pobřežních mokřadů zohledňuje analýza přínosů v oblasti klimatu projekce očekávaného relativního zvýšení hladiny moře a možnosti migrace mokřadů;

b)

postupy bez opatření, včetně postupů těžby, jsou jedny z těchto postupů:

i)

postupy hospodaření zdokumentované před zahájením činnosti, pokud existují;

ii)

poslední postupy bez opatření před zahájením činnosti;

c)

rozlišení analýzy je přiměřené velikosti dotčené oblasti a jsou použity hodnoty specifické pro dotčenou oblast;

d)

emise a pohlcování, ke kterým dochází v důsledku přírodních škodlivých činitelů, jako jsou napadení škůdci a chorobami, požáry, škody způsobené větrem a vichřicemi, které zasáhnou danou oblast a vedou k horším výsledkům, nemají za následek nesoulad s kritérii nařízení (EU) 2020/852, pokud je analýza přínosů v oblasti klimatu v souladu s Pokyny IPCC pro národní inventury skleníkových plynů z roku 2006 – upřesněním z roku 2019 s ohledem na emise a pohlcování v důsledku přírodních škodlivých činitelů.

4.   Záruka trvalosti

4.1

V souladu s vnitrostátním právem je status oblasti, v níž je daná činnost prováděna, jakožto mokřadu zaručena jedním z těchto opatření:

a)

oblast je určena k tomu, aby byla ponechána jako mokřad, a nesmí být přeměněna na jiné využití půdy;

b)

oblast je klasifikována jako chráněná oblast;

c)

na oblast se vztahuje jakákoli právní nebo smluvní záruka zajišťující, že zůstane mokřadem.

4.2

Provozovatel činnosti se v souladu s vnitrostátním právem zavazuje, že budoucí aktualizace plánu obnovy budou i nad rámec činnosti, která je financována, nadále usilovat o přínosy v oblasti klimatu stanovené v bodě 2. Provozovatel činnosti se kromě toho zavazuje kompenzovat jakékoli snížení přínosů v oblasti klimatu stanovených v bodě 2 rovnocennými přínosy v oblasti klimatu vyplývajícími z provádění činnosti, která odpovídá jedné z činností v oblasti ochrany a obnovy životního prostředí vymezených v tomto nařízení.

5.   Audit

Do dvou let po zahájení činnosti a poté každých deset let ověřuje soulad činnosti s kritérii významného přínosu ke zmírňování změny klimatu a kritérii zásady „významně nepoškozovat“ jeden z těchto subjektů:

a)

příslušné vnitrostátní orgány;

b)

nezávislý externí ověřovatel na žádost vnitrostátních orgánů nebo provozovatele činnosti.

Za účelem snížení nákladů mohou být audity prováděny společně s jakoukoli certifikací lesů, certifikací v oblasti klimatu nebo jiným auditem.

Nezávislý externí ověřovatel nesmí mít střet zájmů s vlastníkem ani investorem a nesmí se podílet na přípravě ani výkonu činnosti.

6.   Skupinové posouzení

Soulad s kritérii významného přínosu ke zmírňování změny klimatu a kritérii zásady „významně nepoškozovat“ lze ověřit na úrovni skupiny podniků, která je dostatečně homogenní pro vyhodnocení rizika udržitelnosti lesnické činnosti, pokud všechny tyto podniky mají mezi sebou trvalý vztah a účastní se dané činnosti a skupina těchto podniků zůstane pro všechny následující audity stejná.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)

Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)

Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)

Přechod na oběhové hospodářství

Těžba rašeliny je minimalizována.

5)

Prevence a omezování znečištění

Používání pesticidů je minimalizováno a v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES jsou upřednostňovány alternativní přístupy nebo postupy, které mohou zahrnovat nechemické alternativy pesticidů, s výjimkou případů, kdy je použití pesticidů nutné k potlačení šíření škůdců a chorob.

Při činnosti se minimalizuje používání hnojiv a nepoužívají se statková hnojiva. Činnost je v souladu s nařízením (EU) 2019/1009 nebo s vnitrostátními předpisy o hnojivech či pomocných půdních látkách pro zemědělské použití.

Jsou přijata řádně zdokumentovaná a ověřitelná opatření, aby se zabránilo používání účinných látek, které jsou uvedeny v příloze I části A nařízení (EU) 2019/1021 (72), v Rotterdamské úmluvě o postupu předchozího souhlasu pro určité nebezpečné chemické látky a pesticidy v mezinárodním obchodu, v Minamatské úmluvě o rtuti, v Montrealském protokolu o látkách, které poškozují ozonovou vrstvu, a účinných látek, které jsou v doporučené klasifikaci pesticidů podle stupně nebezpečnosti WHO zařazeny do třídy Ia („mimořádně nebezpečné“) nebo Ib („vysoce nebezpečné“) (73). Činnost je v souladu s příslušnými vnitrostátními prováděcími předpisy o účinných látkách.

Předchází se znečišťování vody a půdy a v případě znečištění jsou přijata opatření k jeho odstranění.

6)

Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

V oblastech určených příslušným vnitrostátním orgánem k ochraně nebo v chráněných stanovištích je činnost v souladu s cíli ochrany těchto oblastí.

Nedochází k přeměně stanovišť, která jsou zvláště citlivá na ztrátu biologické rozmanitosti nebo mají vysokou hodnotu z hlediska ochrany, ani oblastí vyčleněných pro obnovu těchto stanovišť v souladu s vnitrostátním právem.

Plán uvedený v bodě 1 (Plán obnovy) tohoto oddílu obsahuje ustanovení pro zachování a případné zvýšení biologické rozmanitosti v souladu s vnitrostátními a místními předpisy, včetně:

a)

zajištění dobrého stavu stanovišť a druhů z hlediska ochrany, zachování typických druhů na stanovišti;

b)

vyloučení používání nebo uvolnění invazních druhů.

3.   ZPRACOVATELSKÝ PRŮMYSL

3.1.   Výroba technologických zařízení pro obnovitelnou energii

Popis činnosti

Výroba technologických zařízení pro obnovitelnou energii, přičemž energie z obnovitelných zdrojů je definována v čl. 2 bodě 1 směrnice (EU) 2018/2001.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy C25, C27, C28 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Činnost spadající do této kategorie je podpůrnou činností podle čl. 10 odst. 1 písm. i) nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Tato hospodářská činnost spočívá ve výrobě technologických zařízení pro obnovitelnou energii.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)

Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)

Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)

Přechod na oběhové hospodářství

Při činnosti se hodnotí dostupnost technik, a pokud je to možné, přijímají se techniky, které podporují:

a)

opětovné použití a využívání druhotných surovin a opětovně použitých součástí ve vyráběných výrobcích;

b)

design zajišťující vysokou trvanlivost, recyklovatelnost, snadnou demontáž a přizpůsobitelnost vyráběných výrobků;

c)

nakládání s odpady, které ve výrobním procesu upřednostňuje recyklaci před likvidací;

d)

informace o látkách vzbuzujících obavy a jejich sledovatelnost během celého životního cyklu vyráběných výrobků.

5)

Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

6)

Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

3.2.   Výroba zařízení na výrobu a využívání vodíku

Popis činnosti

Výroba zařízení na výrobu a využívání vodíku.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy C25, C27, C28 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Hospodářská činnost spadající do této kategorie je podpůrnou činností podle čl. 10 odst. 1 písm. i) nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Tato hospodářská činnost spočívá ve výrobě zařízení na výrobu vodíku, která splňuje technická screeningová kritéria stanovená v oddíle 3.10 této přílohy, a zařízení na využívání vodíku.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)

Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)

Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)

Přechod na oběhové hospodářství

Při činnosti se hodnotí dostupnost technik, a pokud je to možné, přijímají se techniky, které podporují:

a)

opětovné použití a využívání druhotných surovin a opětovně použitých součástí ve vyráběných výrobcích;

b)

design zajišťující vysokou trvanlivost, recyklovatelnost, snadnou demontáž a přizpůsobitelnost vyráběných výrobků;

c)

nakládání s odpady, které ve výrobním procesu upřednostňuje recyklaci před likvidací;

d)

informace o látkách vzbuzujících obavy a jejich sledovatelnost během celého životního cyklu vyráběných výrobků.

5)

Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

6)

Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

3.3.   Výroba nízkouhlíkových technologických zařízení pro dopravu

Popis činnosti

Výroba, opravy, údržba, dovybavení, nové využití a modernizace nízkouhlíkových dopravních prostředků, kolejových vozidel a plavidel.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy C29.1, C30.1, C30.2, C30.9, C33.15, C33.17 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Hospodářská činnost spadající do této kategorie je podpůrnou činností podle čl. 10 odst. 1 písm. i) nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Tato hospodářská činnost spočívá ve výrobě, opravách, údržbě, dovybavení (74), novém využití nebo modernizaci:

a)

vlaků, osobních a nákladních vozů, které mají nulové přímé (výfukové) emise CO2;

b)

vlaků, osobních a nákladních vozů, které mají nulové přímé výfukové emise CO2, jsou-li provozovány na trati s potřebnou infrastrukturou, a používají tradiční motor, pokud taková infrastruktura není k dispozici (konfigurace Bi-mode);

c)

zařízení městské, příměstské a silniční osobní dopravy, pokud jsou přímé (výfukové) emise CO2 vozidel nulové;

d)

do 31. prosince 2025 vozidel kategorií M2 a M3 (75), která mají druh karoserie klasifikovaný jako „CA“ (jednopodlažní vozidlo), „CB“ (dvojpodlažní vozidlo), „CC“ (jednopodlažní kloubové vozidlo) nebo „CD“ (dvojpodlažní kloubové vozidlo) (76) a splňují nejnovější normu EURO VI, tj. jak požadavky nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 595/2009 (77) a od okamžiku, kdy vstoupí v platnost změny uvedeného nařízení, požadavky daných pozměňujících aktů ještě před datem jejich použitelnosti, tak i poslední krok normy Euro VI stanovený v příloze I dodatku 9 tabulce 1 nařízení Komise (EU) č. 582/2011 (78), jestliže ustanovení upravující tento krok vstoupila v platnost, avšak dosud nejsou pro daný druh vozidla použitelná (79). Není-li taková norma k dispozici, jsou přímé emise CO2 těchto vozidel nulové;

e)

zařízení osobní mobility s pohonem, který pochází z fyzické aktivity uživatele, z motoru s nulovými emisemi nebo z kombinace motoru s nulovými emisemi a fyzické aktivity;

f)

vozidel kategorií M1 a N1 klasifikovaných jako lehká vozidla (80) s:

i)

do 31. prosince 2025: specifickými emisemi CO2 ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. h) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/631 (81) nižšími než 50 g CO2/km (lehká vozidla s nízkými a nulovými emisemi);

ii)

od 1. ledna 2026: specifickými emisemi CO2 ve smyslu čl. 3 odst. 1 písm. h) nařízení (EU) 2019/631, které jsou nulové;

g)

vozidel kategorie L (82) s výfukovými emisemi CO2 rovnajícími se 0 g ekvivalentu CO2/km vypočtenými podle emisní zkoušky stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 168/2013 (83);

h)

vozidel kategorií N2 a N3 a vozidel kategorie N1 klasifikovaných jako těžká vozidla, která nejsou určena k přepravě fosilních paliv, s maximální technicky přípustnou hmotností nepřesahující 7,5 tuny, jež jsou „těžkými vozidly s nulovými emisemi“ ve smyslu čl. 3 bodu 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1242 (84);

i)

vozidel kategorií N2 a N3, která nejsou určena k přepravě fosilních paliv, s maximální technicky přípustnou hmotností přesahující 7,5 tuny, jež jsou „těžkými vozidly s nulovými emisemi“ ve smyslu čl. 3 bodu 11 nařízení (EU) 2019/1242 nebo „těžkými vozidly s nízkými emisemi“ ve smyslu čl. 3 bodu 12 uvedeného nařízení;

j)

plavidel pro vnitrozemskou vodní osobní dopravu, která:

i)

mají nulové přímé (výfukové) emise CO2;

ii)

do 31. prosince 2025 jsou hybridními a dvoupalivovými (dual fuel) plavidly, která pro běžný provoz využívají nejméně 50 % energie z paliv s nulovými přímými (výfukovými) emisemi CO2 nebo dobíjení ze sítě;

k)

plavidel pro vnitrozemskou nákladní vodní dopravu, která nejsou určena k přepravě fosilních paliv a:

i)

mají nulové přímé (výfukové) emise CO2;

ii)

do 31. prosince 2025 mají přímé (výfukové) emise CO2 na tunokilometr (g CO2/tkm), vypočtené (nebo v případě nových plavidel odhadnuté) pomocí provozního ukazatele energetické účinnosti (85), o 50 % nižší, než je průměrná referenční hodnota pro emise CO2 definovaná pro těžká vozidla (podskupina vozidel 5-LH) v souladu s článkem 11 nařízení (EU) 2019/1242;

l)

plavidel pro námořní a pobřežní nákladní dopravu, plavidel pro provoz v přístavu a pomocné činnosti, která nejsou určena k přepravě fosilních paliv a:

i)

mají nulové přímé (výfukové) emise CO2;

ii)

do 31. prosince 2025 jsou hybridními a dvoupalivovými (dual fuel) plavidly, která pro běžný provoz na moři a v přístavu získávají nejméně 25 % energie z paliv s nulovými přímými (výfukovými) emisemi CO2 nebo dobíjením ze sítě;

iii)

do 31. prosince 2025 a pouze v případě, že jsou tato plavidla prokazatelně využívána výlučně k provozování pobřežní přepravy určené k umožnění přechodu nákladu přepravovaného v současné době po zemi na přepravu po moři, mají přímé (výfukové) emise CO2, vypočtené pomocí indexu energeticky účinného designu (EEDI) Mezinárodní námořní organizace (IMO) (86), o 50 % nižší, než je průměrná referenční hodnota emisí CO2 definovaná pro těžká vozidla (podskupina vozidel 5-LH) v souladu s článkem 11 nařízení (EU) 2019/1242;

iv)

do 31. prosince 2025 dosáhla hodnoty indexu energeticky účinného designu (EEDI) o 10 % nižší, než jsou požadavky na EEDI platné k 1. dubnu 2022 (87), jestliže tato plavidla mohou být poháněna palivy s nulovými přímými (výfukovými) emisemi CO2 nebo palivy z obnovitelných zdrojů (88);

m)

plavidel pro námořní a pobřežní osobní dopravu, která nejsou určena k přepravě fosilních paliv a:

i)

mají nulové přímé (výfukové) emise CO2;

ii)

do 31. prosince 2025 hybridní a dvoupalivová (dual fuel) plavidla získávají pro běžný provoz na moři a v přístavu nejméně 25 % energie z paliv s nulovými přímými (výfukovými) emisemi CO2 nebo dobíjením ze sítě;

iii)

do 31. prosince 2025 dosáhla hodnoty indexu energeticky účinného designu (EEDI) o 10 % nižší, než jsou požadavky na EEDI platné k 1. dubnu 2022, jestliže tato plavidla mohou být poháněna palivy s nulovými přímými (výfukovými) emisemi CO2 nebo palivy z obnovitelných zdrojů (89).

Zásada „významně nepoškozovat“

2)

Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)

Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)

Přechod na oběhové hospodářství

Při činnosti se hodnotí dostupnost technik, a pokud je to možné, přijímají se techniky, které podporují:

a)

opětovné použití a využívání druhotných surovin a opětovně použitých součástí ve vyráběných výrobcích;

b)

design zajišťující vysokou trvanlivost, recyklovatelnost, snadnou demontáž a přizpůsobitelnost vyráběných výrobků;

c)

nakládání s odpady, které ve výrobním procesu upřednostňuje recyklaci před likvidací;

d)

informace o látkách vzbuzujících obavy a jejich sledovatelnost během celého životního cyklu vyráběných výrobků.

5)

Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

V příslušných případech vozidla v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2000/53/ES (90) neobsahují olovo, rtuť, šestimocný chrom a kadmium.

6)

Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

3.4.   Výroba baterií

Popis činnosti

Výroba nabíjecích baterií, napájecích sad a akumulátorů pro dopravu, stacionární a mimosíťové skladování energie a jiné průmyslové aplikace. Výroba příslušných součástí (aktivních materiálů pro baterie, bateriových článků, pouzder a elektronických součástí).

Recyklace baterií s ukončenou životností.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódy NACE C27.2 a E38.32 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Hospodářská činnost spadající do této kategorie je podpůrnou činností podle čl. 10 odst. 1 písm. i) nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Tato hospodářská činnost spočívá ve výrobě nabíjecích baterií, napájecích sad a akumulátorů (a jejich příslušných součástí), též z druhotných surovin, které vedou k podstatnému snížení emisí skleníkových plynů v dopravě, při stacionárním a mimosíťovém skladování energie a u jiných průmyslových aplikací.

Dále spočívá v recyklaci baterií s ukončenou životností.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)

Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)

Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)

Přechod na oběhové hospodářství

Pokud jde o výrobu nových baterií, součástí a materiálů, při činnosti se hodnotí dostupnost technik, a pokud je to možné, přijímají se techniky, které podporují:

a)

opětovné použití a využívání druhotných surovin a opětovně použitých součástí ve vyráběných výrobcích;

b)

design zajišťující vysokou trvanlivost, recyklovatelnost, snadnou demontáž a přizpůsobitelnost vyráběných výrobků;

c)

informace o látkách vzbuzujících obavy a jejich sledovatelnost během celého životního cyklu vyráběných výrobků.

Postupy recyklace splňují podmínky stanovené v článku 12 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/66/ES (91) a v příloze III části B uvedené směrnice, včetně použití nejnovějších relevantních nejlepších dostupných technik a dosažení účinnosti stanovené pro olověné baterie, niklkadmioné baterie a pro další chemické látky. Tyto postupy zajišťují recyklaci kovového obsahu na nejvyšší úrovni, která je technicky proveditelná bez nadměrných nákladů.

Zařízení provádějící recyklaci v příslušných případech splňují požadavky stanovené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU (92).

5)

Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

Baterie jsou v souladu s platnými pravidly udržitelnosti pro uvádění baterií na trh v Unii, včetně omezení používání nebezpečných látek v bateriích, a to včetně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 (93) a směrnice 2006/66/ES.

6)

Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

3.5.   Výroba zařízení pro zvýšení energetické účinnosti budov

Popis činnosti

Výroba zařízení pro zvýšení energetické účinnosti budov.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy C16.23, C23.11, C23.20, C23.31, C23.32, C23.43, C.23.61, C25.11, C25.12, C25.21, C25.29, C25.93, C27.31, C27.32, C27.33, C27.40, C27.51, C28.11, C28.12, C28.13, C28.14 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Hospodářská činnost spadající do této kategorie je podpůrnou činností podle čl. 10 odst. 1 písm. i) nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Tato hospodářská činnost spočívá ve výrobě jednoho nebo více z těchto výrobků a jejich klíčových součástí (94):

a)

oken s hodnotou U nižší nebo rovnou 1,0 W/m2K;

b)

dveří s hodnotou U nižší nebo rovnou 1,2 W/m2K;

c)

systémů vnějších stěn s hodnotou U nižší nebo rovnou 0,5 W/m2K;

d)

střešních systémů s hodnotou U nižší nebo rovnou 0,3 W/m2K;

e)

izolačních výrobků s hodnotou lambda nižší nebo rovnou 0,06 W/mK;

f)

spotřebičů pro domácnost spadajících do dvou nejvyšších zastoupených tříd energetické účinnosti v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1369 (95) a akty v přenesené pravomoci přijatými podle uvedeného nařízení;

g)

zdrojů světla zařazených do dvou nejvyšších zastoupených tříd energetické účinnosti v souladu s nařízením (EU) 2017/1369 a akty v přenesené pravomoci přijatými podle uvedeného nařízení;

h)

systémů pro vytápění prostoru a přípravu teplé vody zařazených do dvou nejvyšších zastoupených tříd energetické účinnosti v souladu s nařízením (EU) 2017/1369 a akty v přenesené pravomoci přijatými podle uvedeného nařízení;

i)

chladicích a ventilačních systémů zařazených do dvou nejvyšších zastoupených tříd energetické účinnosti v souladu s nařízením (EU) 2017/1369 a akty v přenesené pravomoci přijatými podle uvedeného nařízení;

j)

regulace osvětlení podle přítomnosti a úrovně denního světla u osvětlovacích systémů;

k)

tepelných čerpadel vyhovujících technickým screeningovým kritériím stanoveným v oddíle 4.16 této přílohy;

l)

fasádních a střešních prvků s funkcí stínění nebo regulace slunečního svitu, včetně prvků podporujících růst vegetace;

m)

energeticky účinných systémů automatizace a kontroly budov pro bytové i nebytové budovy;

n)

pásmových termostatů a zařízení pro inteligentní monitorování zatížení elektrické sítě nebo tepelného zatížení pro budovy a snímačů;

o)

výrobků pro měření tepla a termostatickou regulaci pro rodinné domy připojené k systémům dálkového vytápění, pro jednotlivé byty připojené k systémům ústředního vytápění sloužícím celé budově a pro systémy ústředního vytápění;

p)

výměníků a rozvoden dálkového vytápění, které jsou v souladu s činností rozvodu dálkového vytápění/chlazení uvedenou v oddíle 4.15 této přílohy;

q)

výrobků pro inteligentní monitorování a regulaci systémů vytápění a snímačů.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)

Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)

Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)

Přechod na oběhové hospodářství

Při činnosti se hodnotí dostupnost technik, a pokud je to možné, přijímají se techniky, které podporují:

a)

opětovné použití a využívání druhotných surovin a opětovně použitých součástí ve vyráběných výrobcích;

b)

design zajišťující vysokou trvanlivost, recyklovatelnost, snadnou demontáž a přizpůsobitelnost vyráběných výrobků;

c)

nakládání s odpady, které ve výrobním procesu upřednostňuje recyklaci před likvidací;

d)

informace o látkách vzbuzujících obavy a jejich sledovatelnost během celého životního cyklu vyráběných výrobků.

5)

Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

6)

Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

3.6.   Výroba jiných nízkouhlíkových technologických zařízení

Popis činnosti

Výroba technologických zařízení zaměřených na podstatné snížení emisí skleníkových plynů v jiných odvětvích ekonomiky, pokud se na tato zařízení nevztahují oddíly 3.1 až 3.5 této přílohy.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy C22, C25, C26, C27 a C28 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Hospodářská činnost spadající do této kategorie je podpůrnou činností podle čl. 10 odst. 1 písm. i) nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Tato hospodářská činnost spočívá ve výrobě technologických zařízení, která jsou zaměřena na podstatné úspory emisí skleníkových plynů během životního cyklu ve srovnání s nejvýkonnějším alternativním technologickým zařízením/výrobkem/řešením dostupným na trhu a prokazatelně jich dosahují.

Úspory emisí skleníkových plynů během životního cyklu se vypočítají podle doporučení Komise 2013/179/EU (96), případně podle ISO 14067:2018 (97) nebo ISO 14064-1:2018 (98).

Kvantifikované úspory emisí skleníkových plynů během životního cyklu ověřuje nezávislá třetí strana.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)

Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)

Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)

Přechod na oběhové hospodářství

Při činnosti se hodnotí dostupnost technik, a pokud je to možné, přijímají se techniky, které podporují:

a)

opětovné použití a využívání druhotných surovin a opětovně použitých součástí ve vyráběných výrobcích;

b)

design zajišťující vysokou trvanlivost, recyklovatelnost, snadnou demontáž a přizpůsobitelnost vyráběných výrobků;

c)

nakládání s odpady, které ve výrobním procesu upřednostňuje recyklaci před likvidací;

d)

informace o látkách vzbuzujících obavy a jejich sledovatelnost během celého životního cyklu vyráběných výrobků.

5)

Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

6)

Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

3.7.   Výroba cementu

Popis činnosti

Výroba cementového slínku, cementu nebo alternativního pojiva.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE C23.51 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Hospodářská činnost spadající do této kategorie je přechodnou činností podle čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Činnost spočívá ve výrobě jednoho z těchto výrobků:

a)

šedého cementového slínku, kde jsou specifické emise skleníkových plynů (99) nižší než 0,722 (100) t ekvivalentu CO2 na tunu šedého cementového slínku;

b)

cementu ze šedého slínku nebo alternativního hydraulického pojiva, kde jsou specifické emise skleníkových plynů (101) z výroby slínku a cementu nebo alternativního pojiva nižší než 0,469 (102) t ekvivalentu CO2 na tunu vyrobeného cementu nebo alternativního pojiva;

Pokud je CO2, který by jinak byl emitován z výrobního procesu, zachycován za účelem podzemního skladování, přepravuje se a skladuje v podzemí v souladu s technickými screeningovými kritérii stanovenými v oddílech 5.11 a 5.12 této přílohy.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)

Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)

Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)

Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)

Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

Emise jsou nejvýše na úrovni emisí spojené s rozsahem hodnot nejlepších dostupných technik (BAT-AEL) stanoveným v nejnovějších relevantních závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT), včetně závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro výrobu cementu, vápna a oxidu hořečnatého (103).

Nedochází k žádným významným mezisložkovým vlivům (104).

Při výrobě cementu, při níž se jako alternativní palivo využívá nebezpečný odpad, jsou zavedena opatření zajišťující bezpečné nakládání s odpady.

6)

Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

3.8.   Výroba hliníku

Popis činnosti

Výroba hliníku ze surového oxidu hlinitého (bauxitu) nebo recyklací sekundárního hliníku.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódy NACE C24.42, C24.53 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Hospodářská činnost spadající do této kategorie je přechodnou činností podle čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Činnost spočívá ve výrobě jednoho z těchto výrobků:

a)

primárního hliníku, pokud daná hospodářská činnost splňuje do roku 2025 dvě z těchto kritérií a po roce 2025 všechna tato kritéria (105):

i)

emise skleníkových plynů (106) nepřesahují 1,484 (107) t ekvivalentu CO2 na tunu vyrobeného hliníku (108);

ii)

průměrná uhlíková náročnost nepřímých emisí skleníkových plynů (109) nepřesahuje 100 g ekvivalentu CO2/kWh;

iii)

spotřeba elektřiny při výrobním procesu nepřesahuje 15,5 MWh/t Al;

b)

sekundárního hliníku.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)

Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)

Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)

Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)

Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

Emise jsou nejvýše na úrovni emisí spojené s rozsahem hodnot nejlepších dostupných technik (BAT-AEL) stanoveným v nejnovějších relevantních závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT), včetně závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro odvětví neželezných kovů (110). Nedochází k žádným významným mezisložkovým vlivům.

6)

Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

3.9.   Výroba železa a oceli

Popis činnosti

Výroba železa a oceli.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy C24.10, C24.20, C24.31, C24.32, C24.33, C24.34, C24.51 a C24.52 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Hospodářská činnost spadající do této kategorie je přechodnou činností podle čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Činnost spočívá ve výrobě jednoho z těchto výrobků:

a)

železa a oceli, pokud emise skleníkových plynů (111) snížené o množství emisí přiřazené výrobě odpadních plynů v souladu s bodem 10.1.5 písm. a) přílohy VII nařízení (EU) 2019/331 nepřesahují tyto hodnoty uplatněné na jednotlivé fáze výrobního procesu:

i)

tekutý kov = 1,331 (112) t ekvivalentu CO2/t výrobku;

ii)

aglomerovaná ruda = 0,163 (113) t ekvivalentu CO2/t výrobku;

iii)

koks (kromě hnědouhelného koksu) = 0,144 (114) t ekvivalentu CO2/t výrobku;

iv)

litina = 0,299 (115) t ekvivalentu CO2/t výrobku;

v)

vysokolegovaná ocel vyráběná v elektrických obloukových pecích = 0,266 (116) t ekvivalentu CO2/t výrobku;

vi)

uhlíková ocel vyráběná v elektrických obloukových pecích = 0,209 (117) t ekvivalentu CO2/t výrobku;

b)

oceli vyráběné v elektrických obloukových pecích, kdy vzniká uhlíková nebo vysokolegovaná ocel vyráběná v elektrických obloukových pecích ve smyslu nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/331 a poměr vstupního ocelového šrotu k výstupnímu produktu není nižší než:

i)

70 % u výroby vysokolegované oceli;

ii)

90 % u výroby uhlíkové oceli.

Pokud je CO2, který by jinak byl emitován z výrobního procesu, zachycován za účelem podzemního skladování, přepravuje se a skladuje v podzemí v souladu s technickými screeningovými kritérii stanovenými v oddílech 5.11 a 5.12 této přílohy.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)

Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)

Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)

Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)

Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

Emise jsou nejvýše na úrovni emisí spojené s rozsahem hodnot nejlepších dostupných technik (BAT-AEL) stanoveným v nejnovějších relevantních závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT), včetně závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro výrobu oceli a železa (118).

Nedochází k žádným významným mezisložkovým vlivům.

6)

Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

3.10.   Výroba vodíku

Popis činnosti

Výroba vodíku a syntetických paliv na bázi vodíku.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE C20.11 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Činnost je v souladu s požadavkem na úspory emisí skleníkových plynů během životního cyklu ve výši 73,4 % u vodíku [což znamená emise skleníkových plynů během životního cyklu nižší než 3 t ekvivalentu CO2/t H2] a 70 % u syntetických paliv na bázi vodíku oproti referenčnímu fosilnímu palivu s 94 g ekvivalentu CO2/MJ analogicky k přístupu stanovenému v čl. 25 odst. 2 a příloze V směrnice (EU) 2018/2001.

Úspory emisí skleníkových plynů během životního cyklu se vypočítají podle metodiky uvedené v čl. 28 odst. 5 směrnice (EU) 2018/2001, případně podle normy ISO 14067:2018 (119) nebo ISO 14064-1:2018 (120).

Kvantifikované úspory emisí skleníkových plynů během životního cyklu jsou ověřeny v příslušných případech podle článku 30 směrnice (EU) 2018/2001 nebo nezávislou třetí stranou.

Pokud je CO2, který by jinak byl emitován z výrobního procesu, zachycován za účelem podzemního skladování, přepravuje se a skladuje v podzemí v souladu s technickými screeningovými kritérii stanovenými v oddílech 5.11 a 5.12 této přílohy.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)

Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)

Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)

Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)

Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

Emise jsou nejvýše na úrovni emisí spojené s rozsahem hodnot nejlepších dostupných technik (BAT-AEL) stanoveným v relevantních závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT), včetně:

a)

závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro výrobu chloru a alkalických hydroxidů (121) a závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro společné systémy čištění odpadních vod a odpadních plynů a nakládání s nimi v odvětví chemického průmyslu (122);

b)

závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro rafinaci minerálních olejů a plynů (123).

Nedochází k žádným významným mezisložkovým vlivům.

6)

Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

3.11.   Výroba pecních sazí

Popis činnosti

Výroba pecních sazí.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE C20.13 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Hospodářská činnost spadající do této kategorie je přechodnou činností podle čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Emise skleníkových plynů (124) z procesů výroby pecních sazí jsou nižší než 1,141 (125) t ekvivalentu CO2 na tunu výrobku.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)

Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)

Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)

Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)

Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

Emise jsou nejvýše na úrovni emisí spojené s rozsahem hodnot nejlepších dostupných technik (BAT-AEL) stanoveným v nejnovějších relevantních závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT), včetně:

a)

referenčního dokumentu o nejlepších dostupných technikách (BREF) pro průmyslové odvětví výroby velkoobjemových anorganických chemikálií – pevných látek a ostatní výroby (126);

b)

závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro společné systémy čištění odpadních vod a odpadních plynů a nakládání s nimi v odvětví chemického průmyslu (127).

Nedochází k žádným významným mezisložkovým vlivům.

6)

Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

3.12.   Výroba bezvodé sody

Popis činnosti

Výroba uhličitanu sodného (bezvodé sody, bezvodého uhličitanu sodného).

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE C20.13 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Hospodářská činnost spadající do této kategorie je přechodnou činností podle čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Emise skleníkových plynů (128) z procesů výroby bezvodé sody jsou nižší než 0,789 (129) t ekvivalentu CO2 na tunu výrobku.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)

Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)

Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)

Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)

Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

Emise jsou nejvýše na úrovni emisí spojené s rozsahem hodnot nejlepších dostupných technik (BAT-AEL) stanoveným v nejnovějších relevantních závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT), včetně:

a)

referenčního dokumentu o nejlepších dostupných technikách (BREF) pro průmyslové odvětví výroby velkoobjemových anorganických chemikálií – pevných látek a ostatní výroby (130);

b)

závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro společné systémy čištění odpadních vod a odpadních plynů a nakládání s nimi v odvětví chemického průmyslu (131).

Nedochází k žádným významným mezisložkovým vlivům.

6)

Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

3.13.   Výroba chloru

Popis činnosti

Výroba chloru.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE C20.13 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Hospodářská činnost spadající do této kategorie je přechodnou činností podle čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Spotřeba elektřiny pro elektrolýzu a zpracování chloru je nejvýše 2,45 MWh na tunu chloru.

Průměrné emise skleníkových plynů během životního cyklu elektřiny používané k výrobě chloru jsou 100 g ekvivalentu CO2/kWh nebo nižší.

Emise skleníkových plynů během životního cyklu se vypočítají podle doporučení 2013/179/EU, případně podle ISO 14067:2018 (132) nebo ISO 14064-1:2018 (133).

Kvantifikované emise skleníkových plynů během životního cyklu ověřuje nezávislá třetí strana.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)

Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)

Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)

Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)

Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

Emise jsou nejvýše na úrovni emisí spojené s rozsahem hodnot nejlepších dostupných technik (BAT-AEL) stanoveným v nejnovějších relevantních závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT), včetně:

a)

závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro výrobu chloru a alkalických hydroxidů (134);

b)

závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro společné systémy čištění odpadních vod a odpadních plynů a nakládání s nimi v odvětví chemického průmyslu (135).

Nedochází k žádným významným mezisložkovým vlivům.

6)

Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

3.14.   Výroba základních organických chemických látek

Popis činnosti

Výroba:

a)

chemických látek vysoké hodnoty (HVC):

i)

acetylenu;

ii)

ethylenu;

iii)

propylenu;

iv)

butadienu;

b)

aromatických látek:

i)

směsí alkylbenzenů a směsí alkylnaftalenů jiných než z HS 2707 nebo 2902;

ii)

cyklohexanu;

iii)

benzenu;

iv)

toluenu;

v)

o-xylenu;

vi)

p-xylenu;

vii)

m-xylenu a směsí izomerů xylenu;

viii)

ethylbenzenu;

ix)

kumenu;

x)

bifenylu, terfenylů, vinyltoluenů, ostatních cyklických uhlovodíků kromě cyklanů, cyklenů, cykloterpenů, benzenu, toluenu, xylenů, styrenu, ethylbenzenu, kumenu, naftalenu, anthracenu;

xi)

benzolu (benzenu), toluolu (toluenu) a xylolu (xylenů);

xii)

naftalenu a ostatních směsí aromatických uhlovodíků (kromě benzolu, toluolu, xylolu);

c)

vinylchloridu;

d)

styrenu;

e)

ethylenoxidu;

f)

ethylenglykolu;

g)

kyseliny adipové.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE C20.14 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Hospodářská činnost spadající do této kategorie je přechodnou činností podle čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Emise skleníkových plynů (136) z procesů výroby základních organických chemických látek jsou nižší než:

a)

u chemických látek vysoké hodnoty (HVC): 0,693 (137) t ekvivalentu CO2/t HVC;

b)

u aromatických látek: 0,0072 (138) t ekvivalentu CO2/t komplexního váženého objemu;

c)

u vinylchloridu; 0,171 (139) t ekvivalentu CO2/t vinylchloridu;

d)

u styrenu: 0,419 (140) t ekvivalentu CO2/t styrenu;

e)

u ethylenoxidu/ethylenglykolů: 0,314 (141) t ekvivalentu CO2/t ethylenoxidu/ethylenglykolu;

f)

u kyseliny adipové: 0,32 (142) t ekvivalentu CO2/t kyseliny adipové.

Pokud jsou organické chemické látky spadající do těchto kategorií vyráběny zcela nebo částečně z obnovitelných surovin, jsou emise skleníkových plynů během životního cyklu vyrobené chemické látky vyráběné zcela nebo částečně z obnovitelných surovin nižší než emise skleníkových plynů během životního cyklu ekvivalentní chemické látky vyráběné z fosilních paliv.

Emise skleníkových plynů během životního cyklu se vypočítají podle doporučení 2013/179/EU, případně podle ISO 14067:2018 (143) nebo ISO 14064-1:2018 (144).

Kvantifikované emise skleníkových plynů během životního cyklu ověřuje nezávislá třetí strana.

Zemědělská biomasa používaná pro výrobu základních organických chemických látek splňuje kritéria stanovená v čl. 29 odst. 2 až 5 směrnice (EU) 2018/2001. Lesní biomasa používaná pro výrobu základních organických chemických látek splňuje kritéria stanovená v čl. 29 odst. 6 a 7 uvedené směrnice.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)

Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)

Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)

Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)

Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

Emise jsou nejvýše na úrovni emisí spojené s rozsahem hodnot nejlepších dostupných technik (BAT-AEL) stanoveným v relevantních závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT), včetně:

a)

závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro výrobu velkého množství organických chemických látek (145);

b)

závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro společné systémy čištění odpadních vod a odpadních plynů a nakládání s nimi v odvětví chemického průmyslu (146).

Nedochází k žádným významným mezisložkovým vlivům.

6)

Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

3.15.   Výroba amoniaku

Popis činnosti

Výroba amoniaku.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE C20.15 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Činnost splňuje jedno z těchto kritérií:

a)

amoniak se vyrábí z vodíku, který splňuje technická screeningová kritéria stanovená v oddíle 3.10 této přílohy (Výroba vodíku);

b)

amoniak se získává z odpadních vod.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)

Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)

Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)

Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)

Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

Emise jsou nejvýše na úrovni emisí spojené s rozsahem hodnot nejlepších dostupných technik (BAT-AEL) stanoveným v nejnovějších relevantních závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT), včetně:

a)

referenčního dokumentu o nejlepších dostupných technikách (BREF) pro velkoobjemovou výrobu anorganických chemikálií – amoniaku, kyselin a hnojiv (147);

b)

závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro společné systémy čištění odpadních vod a odpadních plynů a nakládání s nimi v odvětví chemického průmyslu (148).

Nedochází k žádným významným mezisložkovým vlivům.

6)

Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

3.16.   Výroba kyseliny dusičné

Popis činnosti

Výroba kyseliny dusičné.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE C20.15 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Hospodářská činnost spadající do této kategorie je přechodnou činností podle čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Emise skleníkových plynů (149) z výroby kyseliny dusičné jsou nižší než 0,038 (150) t ekvivalentu CO2 na tunu kyseliny dusičné.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)

Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)

Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)

Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)

Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

Emise jsou nejvýše na úrovni emisí spojené s rozsahem hodnot nejlepších dostupných technik (BAT-AEL) stanoveným v nejnovějších relevantních závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT), včetně:

a)

referenčního dokumentu o nejlepších dostupných technikách (BREF) pro velkoobjemovou výrobu anorganických chemikálií – amoniaku, kyselin a hnojiv (151);

b)

závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro společné systémy čištění odpadních vod a odpadních plynů a nakládání s nimi v odvětví chemického průmyslu (152).

Nedochází k žádným významným mezisložkovým vlivům.

6)

Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

3.17.   Výroba plastů v primárních formách

Popis činnosti

Výroba pryskyřic, plastů a nevulkanizovatelných termoplastických elastomerů, mísení a směšování pryskyřic na zakázku a výroba syntetických pryskyřic jinak než na zakázku.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE C20.16 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Hospodářská činnost spadající do této kategorie je přechodnou činností podle čl. 10 odst. 2 nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Činnost splňuje jedno z těchto kritérií:

a)

plast v primární formě je zcela vyroben mechanickou recyklací plastového odpadu;

b)

není-li mechanická recyklace technicky proveditelná nebo ekonomicky životaschopná, je plast v primární formě zcela vyroben chemickou recyklací plastového odpadu, přičemž emise skleníkových plynů během životního cyklu vyrobeného plastu, s vyloučením případných vypočtených kreditů z výroby paliv, jsou nižší než emise skleníkových plynů během životního cyklu ekvivalentního plastu v primární formě vyrobeného z fosilních paliv. Emise skleníkových plynů během životního cyklu se vypočítají podle doporučení 2013/179/EU, případně podle ISO 14067:2018 (153) nebo ISO 14064-1:2018 (154). Kvantifikované emise skleníkových plynů během životního cyklu ověřuje nezávislá třetí strana;

c)

je zcela nebo částečně odvozený z obnovitelných surovin (155), přičemž jeho emise skleníkových plynů během životního cyklu jsou nižší než emise skleníkových plynů během životního cyklu ekvivalentních plastů v primárních formách vyrobených z fosilních paliv. Emise skleníkových plynů během životního cyklu se vypočítají podle doporučení 2013/179/EU, případně podle ISO 14067:2018 nebo ISO 14064-1:2018. Kvantifikované emise skleníkových plynů během životního cyklu ověřuje nezávislá třetí strana.

Zemědělská biomasa používaná pro výrobu plastů v primárních formách splňuje kritéria stanovená v čl. 29 odst. 2 až 5 směrnice (EU) 2018/2001. Lesní biomasa používaná pro výrobu plastů v primárních formách splňuje kritéria stanovená v čl. 29 odst. 6 a 7 uvedené směrnice.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)

Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)

Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)

Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)

Prevence a omezování znečištění

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku C této přílohy.

Emise jsou nejvýše na úrovni emisí spojené s rozsahem hodnot nejlepších dostupných technik (BAT-AEL) stanoveným v relevantních závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT), včetně:

a)

referenčního dokumentu o nejlepších dostupných technikách (BREF) pro výrobu polymerů (156);

b)

závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro společné systémy čištění odpadních vod a odpadních plynů a nakládání s nimi v odvětví chemického průmyslu (157).

Nedochází k žádným významným mezisložkovým vlivům.

6)

Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

4.   ENERGETIKA

4.1.   Výroba elektřiny s využitím solární fotovoltaické technologie

Popis činnosti

Výstavba nebo provoz zařízení na výrobu elektřiny, která vyrábějí elektřinu s využitím solární fotovoltaické technologie.

Pokud je hospodářská činnost nedílnou součástí činnosti „Instalace, údržba a opravy technologií pro výrobu obnovitelné energie“ uvedené v oddíle 7.6 této přílohy, použijí se technická screeningová kritéria uvedená v oddíle 7.6.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy D35.11 a F42.22 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Činnost spočívá ve výrobě elektřiny s využitím solární fotovoltaické technologie.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)

Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)

Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Nepoužije se

4)

Přechod na oběhové hospodářství

Při činnosti se hodnotí dostupnost zařízení a součástí s vysokou trvanlivostí a recyklovatelností, které lze snadno demontovat a renovovat, a pokud možno se taková zařízení a součásti používají.

5)

Prevence a omezování znečištění

Nepoužije se

6)

Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

4.2.   Výroba elektřiny s využitím technologie koncentrované solární energie

Popis činnosti

Výstavba nebo provoz zařízení na výrobu elektřiny, která vyrábějí elektřinu s využitím technologie koncentrované solární energie.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy D35.11 a F42.22 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Činnost spočívá ve výrobě elektřiny s využitím technologie koncentrované solární energie.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)

Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)

Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)

Přechod na oběhové hospodářství

Při činnosti se hodnotí dostupnost zařízení a součástí s vysokou trvanlivostí a recyklovatelností, které lze snadno demontovat a renovovat, a pokud možno se taková zařízení a součásti používají.

5)

Prevence a omezování znečištění

Nepoužije se

6)

Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

4.3.   Výroba elektřiny z větrné energie

Popis činnosti

Výstavba nebo provoz zařízení na výrobu elektřiny, která vyrábějí elektřinu z větrné energie.

Pokud je hospodářská činnost nedílnou součástí činnosti „Instalace, údržba a opravy technologií pro výrobu obnovitelné energie“ uvedené v oddíle 7.6 této přílohy, použijí se technická screeningová kritéria uvedená v oddíle 7.6.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy D35.11 a F42.22 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Činnost spočívá ve výrobě elektřiny z větrné energie.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)

Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)

Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

V případě výstavby mořských větrných elektráren činnost nebrání dosažení dobrého stavu prostředí, jak stanoví směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES (158), což vyžaduje přijetí vhodných opatření pro prevenci nebo zmírnění dopadů, pokud jde o deskriptor 11 (hluk/energie) stanovený v příloze I uvedené směrnice, a jak stanoví rozhodnutí Komise (EU) 2017/848 (159), pokud jde o příslušná kritéria a metodické standardy pro tento deskriptor.

4)

Přechod na oběhové hospodářství

Při činnosti se hodnotí dostupnost zařízení a součástí s vysokou trvanlivostí a recyklovatelností, které lze snadno demontovat a renovovat, a pokud možno se taková zařízení a součásti používají.

5)

Prevence a omezování znečištění

Nepoužije se

6)

Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy (160).

V případě mořských větrných elektráren činnost nebrání dosažení dobrého stavu prostředí, jak stanoví směrnice 2008/56/ES, což vyžaduje přijetí vhodných opatření pro prevenci nebo zmírnění dopadů, pokud jde o deskriptory 1 (biologická rozmanitost) a 6 (celistvost mořského dna) stanovené v příloze I uvedené směrnice, a jak stanoví rozhodnutí (EU) 2017/848, pokud jde o příslušná kritéria a metodické standardy pro tyto deskriptory.

4.4.   Výroba elektřiny v technologických zařízeních pro využití energie z oceánů

Popis činnosti

Výstavba nebo provoz zařízení na výrobu elektřiny, která vyrábějí elektřinu z energie z oceánů.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy D35.11 a F42.22 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Činnost spočívá ve výrobě elektřiny z energie z oceánů.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)

Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)

Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost nebrání dosažení dobrého stavu prostředí, jak stanoví směrnice 2008/56/ES, což vyžaduje přijetí vhodných opatření pro prevenci nebo zmírnění dopadů, pokud jde o deskriptor 11 (hluk/energie) stanovený v příloze I uvedené směrnice, a jak stanoví rozhodnutí (EU) 2017/848, pokud jde o příslušná kritéria a metodické standardy pro tento deskriptor.

4)

Přechod na oběhové hospodářství

Při činnosti se hodnotí dostupnost zařízení a součástí s vysokou trvanlivostí a recyklovatelností, které lze snadno demontovat a renovovat, a pokud možno se taková zařízení a součásti používají.

5)

Prevence a omezování znečištění

Jsou zavedena opatření k minimalizaci toxicity nátěrů proti obrůstání a biocidů stanovená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 528/2012 (161), kterým se v právu Unie provádí Mezinárodní úmluva o omezení používání škodlivých nátěrových systémů proti obrůstání lodí přijatá dne 5. října 2001.

6)

Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

Činnost nebrání dosažení dobrého stavu prostředí, jak stanoví směrnice 2008/56/ES, což vyžaduje přijetí vhodných opatření pro prevenci nebo zmírnění dopadů, pokud jde o deskriptor 1 (biologická rozmanitost) stanovený v příloze I uvedené směrnice, a jak stanoví rozhodnutí (EU) 2017/848, pokud jde o příslušná kritéria a metodické standardy pro tento deskriptor.

4.5.   Výroba elektřiny z vodní energie

Popis činnosti

Výstavba nebo provoz zařízení na výrobu elektřiny, která vyrábějí elektřinu z vodní energie.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy D35.11 a F42.22 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Činnost splňuje jedno z těchto kritérií:

a)

zařízení na výrobu elektrické energie je průtočná vodní elektrárna a nemá umělou nádrž;

b)

měrný výkon zařízení na výrobu elektřiny přesahuje 5 W/m2;

c)

emise skleníkových plynů během životního cyklu z výroby elektřiny z vodní energie jsou nižší než 100 g ekvivalentu CO2/kWh. Emise skleníkových plynů během životního cyklu se vypočítají podle doporučení 2013/179/EU, případně podle ISO 14067:2018 (162), ISO 14064-1:2018 (163) nebo pomocí nástroje G-res (164). Kvantifikované emise skleníkových plynů během životního cyklu ověřuje nezávislá třetí strana.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)

Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)

Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

1.

Činnost je v souladu s ustanoveními směrnice 2000/60/ES, a zejména se všemi požadavky stanovenými v článku 4 směrnice.

2.

Pokud jde o provoz stávajících vodních elektráren, včetně renovace za účelem zvýšení potenciálu výroby obnovitelné energie nebo skladování energie, splňuje činnost tato kritéria:

2.1

V souladu s ustanoveními směrnice 2000/60/ES, a zejména s články 4 a 11 uvedené směrnice, jsou zavedena všechna technicky proveditelná a ekologicky relevantní zmírňující opatření ke snížení negativních dopadů na vodní útvary, jakož i na chráněná stanoviště a druhy přímo závislé na vodě.

2.2

V příslušných případech a v závislosti na ekosystémech přirozeně se vyskytujících v dotčených vodních útvarech opatření zahrnují:

a)

opatření k zajištění migrace ryb po proudu a proti proudu (např. turbíny šetrné k rybám, naváděcí struktury pro ryby, moderní plně funkční rybí přechody, opatření k zastavení nebo minimalizaci provozu a vypouštění během migrace nebo tření);

b)

opatření k zajištění minimálního ekologického průtoku (včetně zmírnění rychlých a krátkodobých změn průtoku nebo špičkování) a toku sedimentu;

c)

opatření na ochranu nebo zlepšení stavu stanovišť.

2.3

Účinnost těchto opatření je sledována podle oprávnění nebo povolení, které stanoví podmínky zaměřené na dosažení dobrého stavu nebo potenciálu dotčeného vodního útvaru.

3.

Pokud jde o výstavbu nových vodních elektráren, splňuje činnost tato kritéria:

3.1

V souladu s článkem 4 směrnice 2000/60/ES, a zejména s odstavcem 7 uvedeného článku, je před výstavbou provedeno posouzení dopadů projektu s cílem posoudit všechny jeho potenciální dopady na stav vodních útvarů v rámci téhož povodí a na chráněná stanoviště a druhy přímo závislé na vodě, zejména s ohledem na migrační koridory, volně tekoucí řeky nebo ekosystémy blízké nenarušeným podmínkám.

Posouzení vychází z aktuálních, komplexních a přesných údajů, včetně údajů z monitorování prvků biologické kvality, které jsou zvláště citlivé na hydromorfologické změny, a očekávaného stavu vodního útvaru v důsledku nových činností ve srovnání se stavem současným.

Posuzují se zejména kumulované dopady tohoto nového projektu s další existující nebo plánovanou infrastrukturou v rámci povodí.

3.2

Na základě tohoto posouzení dopadů je zjištěno, že elektrárna je svou konstrukcí a umístěním a z hlediska zmírňujících opatření koncipována tak, aby splňovala jeden z těchto požadavků:

a)

elektrárna nepůsobí žádné zhoršení dobrého stavu či potenciálu konkrétního vodního útvaru, jehož se týká, ani neohrožuje jejich dosažení;

b)

existuje-li riziko, že elektrárna zhorší dobrý stav/potenciál konkrétního vodního útvaru, jehož se týká, nebo ohrozí jejich dosažení, není toto zhoršení významné a je odůvodněno podrobným posouzením nákladů a přínosů, které prokazuje obě tyto skutečnosti:

i)

skutečnost, že převažující veřejný zájem nebo očekávané přínosy plánované vodní elektrárny převažují nad náklady plynoucími ze zhoršení stavu vodního útvaru, které vzniknou pro životní prostředí a společnost;

ii)

skutečnost, že převažující veřejný zájem nebo očekávané přínosy elektrárny nemohou být z důvodů technické proveditelnosti nebo nepřiměřených nákladů dosaženy alternativními prostředky, které by vedly k lepšímu environmentálnímu výsledku (např. renovací stávajících vodních elektráren nebo využitím technologií, které nenarušují kontinuitu řek).

3.3

Jsou provedena všechna technicky proveditelná a ekologicky relevantní zmírňující opatření ke snížení negativních dopadů na vodní útvary, jakož i na chráněná stanoviště a druhy přímo závislé na vodě.

V příslušných případech a v závislosti na ekosystémech přirozeně se vyskytujících v dotčených vodních útvarech zmírňující opatření zahrnují:

a)

opatření k zajištění migrace ryb po proudu a proti proudu (např. turbíny šetrné k rybám, naváděcí struktury pro ryby, moderní plně funkční rybí přechody, opatření k zastavení nebo minimalizaci provozu a vypouštění během migrace nebo tření);

b)

opatření k zajištění minimálního ekologického průtoku (včetně zmírnění rychlých a krátkodobých změn průtoku nebo špičkování) a toku sedimentu;

c)

opatření na ochranu nebo zlepšení stavu stanovišť.

Účinnost těchto opatření je sledována podle oprávnění nebo povolení, které stanoví podmínky zaměřené na dosažení dobrého stavu nebo potenciálu dotčeného vodního útvaru.

3.4

Elektrárna trvale neohrožuje dosažení dobrého stavu / potenciálu žádného z vodních útvarů ve stejné oblasti povodí.

3.5

Vedle zmírňujících opatření uvedených výše se v příslušných případech provádějí kompenzační opatření, která zajišťují, aby projekt nezvyšoval fragmentaci vodních útvarů ve stejné oblasti povodí. Toho se dosáhne obnovením kontinuity ve stejné oblasti povodí v rozsahu, který kompenzuje narušení kontinuity, jež může plánovaná vodní elektrárna způsobit. Kompenzace začne před realizací daného projektu.

4)

Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)

Prevence a omezování znečištění

Nepoužije se

6)

Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy (165).

4.6.   Výroba elektřiny z geotermální energie

Popis činnosti

Výstavba nebo provoz zařízení na výrobu elektřiny, která vyrábějí elektřinu z geotermální energie.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy D35.11 a F42.22 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Emise skleníkových plynů během životního cyklu z výroby elektřiny z geotermální energie jsou nižší než 100 g ekvivalentu CO2/kWh. Úspory emisí skleníkových plynů během životního cyklu se vypočítají podle doporučení Komise 2013/179/EU, případně podle ISO 14067:2018 nebo ISO 14064-1:2018. Kvantifikované emise skleníkových plynů během životního cyklu ověřuje nezávislá třetí strana.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)

Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)

Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)

Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)

Prevence a omezování znečištění

Pro provoz geotermálních energetických systémů s vysokou entalpií jsou zavedeny odpovídající systémy s cílem snižovat úrovně emisí tak, aby nebránily dosažení mezních hodnot kvality ovzduší stanovených ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/107/ES (166) a ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/50/ES (167).

6)

Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

4.7.   Výroba elektřiny z obnovitelných nefosilních plynných a kapalných paliv

Popis činnosti

Výstavba nebo provoz zařízení na výrobu elektřiny, která vyrábějí elektřinu s využitím plynných a kapalných paliv pocházejících z obnovitelných zdrojů. Činnost nezahrnuje výrobu elektřiny výlučně s využitím bioplynu a biokapalin (viz oddíl 4.8 této přílohy).

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy D35.11 a F42.22 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

1.

Emise skleníkových plynů během životního cyklu z výroby elektřiny s využitím obnovitelných plynných a kapalných paliv jsou nižší než 100 g ekvivalentu CO2/kWh.

Emise skleníkových plynů během životního cyklu se vypočítají na základě údajů z konkrétního projektu podle doporučení 2013/179/EU, případně podle ISO 14067:2018 (168) nebo ISO 14064-1:2018 (169).

Kvantifikované emise skleníkových plynů během životního cyklu ověřuje nezávislá třetí strana.

2.

Pokud zařízení zahrnují jakoukoli formu snižování emisí (včetně zachycování uhlíku nebo používání dekarbonizovaných paliv), je toto snižování emisí v příslušných případech v souladu s kritérii stanovenými v příslušném oddíle této přílohy.

Pokud je CO2, který by jinak byl emitován z procesu výroby elektřiny, zachycován za účelem podzemního skladování, přepravuje se a skladuje v podzemí v souladu s technickými screeningovými kritérii stanovenými v oddílech 5.11 a 5.12 této přílohy.

3.

Činnost splňuje jedno z těchto kritérií:

a)

při výstavbě je instalováno měřicí zařízení na monitorování fyzických emisí, jako je únik methanu, nebo je zaveden program zjišťování a odstraňování netěsností;

b)

při provozu se hlásí fyzické měření emisí methanu a eliminují se úniky.

4.

Pokud se při této činnosti kombinují obnovitelná plynná nebo kapalná paliva s bioplynem nebo biokapalinami, zemědělská biomasa používaná k výrobě daného bioplynu nebo biokapalin splňuje kritéria stanovená v čl. 29 odst. 2 až 5 směrnice (EU) 2018/2001 a lesní biomasa splňuje kritéria stanovená v čl. 29 odst. 6 a 7 uvedené směrnice.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)

Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)

Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)

Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)

Prevence a omezování znečištění

Emise jsou nejvýše na úrovni emisí spojené s rozsahem hodnot nejlepších dostupných technik (BAT-AEL) stanoveným v nejnovějších relevantních závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT), včetně závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro velká spalovací zařízení (170). Nedochází k žádným významným mezisložkovým vlivům.

U spalovacích zařízení s tepelným příkonem vyšším než 1 MW, avšak pod prahovými hodnotami platnými pro závěry o nejlepších dostupných technikách pro velká spalovací zařízení, jsou emise pod mezními hodnotami emisí stanovenými v příloze II části 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2193 (171).

6)

Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

4.8.   Výroba elektřiny z bioenergie

Popis činnosti

Výstavba a provoz zařízení na výrobu elektřiny, která vyrábějí elektřinu výlučně z biomasy, bioplynu nebo biokapalin, s výjimkou výroby elektřiny kombinující obnovitelná paliva s bioplynem nebo biokapalinami (viz oddíl 4.7 této přílohy).

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE D35.11 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

1.

Zemědělská biomasa používaná při této činnosti splňuje kritéria stanovená v čl. 29 odst. 2 až 5 směrnice (EU) 2018/2001. Lesní biomasa používaná při této činnosti splňuje kritéria stanovená v čl. 29 odst. 6 a 7 uvedené směrnice.

2.

Úspory emisí skleníkových plynů z používání biomasy jsou alespoň 80 % ve vztahu k metodice úspor emisí skleníkových plynů a k referenčnímu fosilnímu palivu stanovenému v příloze VI směrnice (EU) 2018/2001.

3.

Pokud zařízení využívají anaerobní digesci organického materiálu, splňuje výroba digestátu v příslušných případech kritéria uvedená v oddíle 5.6 a kritéria 1 a 2 v oddíle 5.7 této přílohy.

4.

Body 1 a 2 se nevztahují na zařízení na výrobu elektřiny s celkovým jmenovitým tepelným příkonem nižším než 2 MW využívající plynná paliva z biomasy.

5.

U zařízení s celkovým jmenovitým tepelným příkonem od 50 do 100 MW činnost využívá technologii vysoce účinné kombinované výroby tepla a elektřiny, nebo u zařízení vyrábějících pouze elektřinu činnost splňuje úroveň energetické účinnosti spojenou s rozsahem hodnot nejlepších dostupných technik (BAT-AEL) stanoveným v nejnovějších relevantních závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT), včetně závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro velká spalovací zařízení (172).

6.

U zařízení na výrobu elektřiny s celkovým jmenovitým tepelným příkonem nad 100 MW činnost splňuje jedno nebo více z těchto kritérií:

a)

dosahuje elektrické účinnosti alespoň 36 %;

b)

používá technologii vysoce efektivní kogenerace (kombinované výroby tepla a elektřiny) ve smyslu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU (173);

c)

používá technologii zachycování a ukládání CO2. Pokud je CO2, který by jinak byl emitován z procesu výroby elektřiny, zachycován za účelem podzemního skladování, přepravuje se a skladuje v podzemí v souladu s technickými screeningovými kritérii stanovenými v oddílech 5.11 a 5.12 této přílohy.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)

Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)

Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)

Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)

Prevence a omezování znečištění

U zařízení spadajících do oblasti působnosti směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU (174) jsou emise nejvýše na úrovni emisí spojené s rozsahem hodnot nejlepších dostupných technik stanoveným v nejnovějších relevantních závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT), včetně závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro velká spalovací zařízení (175). Nedochází k žádným významným mezisložkovým vlivům.

U spalovacích zařízení s tepelným příkonem vyšším než 1 MW, avšak pod prahovými hodnotami platnými pro závěry o nejlepších dostupných technikách pro velká spalovací zařízení, jsou emise pod mezními hodnotami emisí stanovenými v příloze II části 2 směrnice (EU) 2015/2193.

U zařízení v zónách nebo částech zón, které nesplňují mezní hodnoty kvality ovzduší stanovené ve směrnici 2008/50/ES, jsou zavedena opatření ke snižování úrovně emisí, přičemž se zohlední výsledky výměny informací (176), jež zveřejňuje Komise v souladu s čl. 6 odst. 9 a 10 směrnice (EU) 2015/2193.

Pokud se v případě anaerobní digesce organického materiálu vyrobený digestát používá jako hnojivo nebo pomocná půdní látka, buď přímo, nebo po zkompostování nebo jiném zpracování, splňuje požadavky na hnojivé materiály stanovené v kategoriích složkových materiálů KSM 4 a 5 v příloze II nařízení (EU) 2019/1009 nebo ve vnitrostátních předpisech o hnojivých výrobcích nebo pomocných půdních látkách pro použití v zemědělství.

U zařízení na anaerobní digesci, která zpracovávají více než 100 tun denně, jsou emise do ovzduší a vody nejvýše na úrovni emisí spojené s rozsahem hodnot nejlepších dostupných technik (BAT-AEL) stanoveným pro anaerobní zpracování odpadu v nejnovějších relevantních závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT), včetně závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro zpracování odpadu (177). Nedochází k žádným významným mezisložkovým vlivům.

6)

Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

4.9.   Přenos a distribuce elektřiny

Popis činnosti

Výstavba a provoz přenosových soustav, které přenášejí elektřinu v propojené soustavě velmi vysokého a vysokého napětí.

Výstavba a provoz distribučních soustav, které přenášejí elektřinu v distribučních soustavách vysokého, středního a nízkého napětí.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy D35.12 a D35.13 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Hospodářská činnost spadající do této kategorie je podpůrnou činností podle čl. 10 odst. 1 písm. i) nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Činnost splňuje jedno z těchto kritérií:

1.

Přenosová a distribuční infrastruktura nebo zařízení je v elektrické soustavě, která splňuje alespoň jedno z těchto kritérií:

a)

daná soustava je propojená evropská soustava, tj. propojené regulační oblasti členských států, Norska, Spojeného království a Švýcarska, a podřízené soustavy;

b)

více než 67 % nově umožněné výrobní kapacity v soustavě je pod výrobní prahovou hodnotou 100 g ekvivalentu CO2/kWh, měřeno na základě životního cyklu v souladu s kritérii pro výrobu elektřiny v klouzavém pětiletém období;

c)

průměrný emisní faktor soustavy vypočtený jako celkové roční emise z výroby energie připojené k soustavě děleno celkovou roční čistou produkcí elektřiny v této soustavě je pod prahovou hodnotou 100 g ekvivalentu CO2/kWh, měřeno na základě životního cyklu v souladu s kritérii pro výrobu elektřiny v klouzavém pětiletém období.

Kritéria nesplňuje infrastruktura určená k vytvoření přímého připojení nebo rozšíření stávajícího přímého připojení mezi rozvodnou nebo sítí a elektrárnou, která má vyšší intenzitu emisí skleníkových plynů než 100 g ekvivalentu CO2/kWh, měřeno na základě životního cyklu.

Kritéria nesplňuje instalace měřicí infrastruktury, která nesplňuje požadavky na inteligentní měřicí systémy podle článku 20 směrnice (EU) 2019/944.

2.

Činnost spočívá v jedné z těchto činností:

a)

výstavba a provoz přímého připojení nebo rozšíření stávajícího přímého připojení nízkouhlíkové výroby elektřiny pod prahovou hodnotou 100 g ekvivalentu CO2/kWh, měřeno na základě životního cyklu, k rozvodně nebo síti;

b)

výstavba a provoz dobíjecích stanic elektromobilů a podpůrné elektrické infrastruktury pro elektrifikaci dopravy, s výhradou splnění technických screeningových kritérií podle oddílu této přílohy týkajícího se dopravy;

c)

instalace přenosových a distribučních transformátorů, které splňují požadavky stupně 2 (1. července 2021) stanovené v příloze I nařízení Komise (EU) č. 548/2014 (178), a u středních výkonových transformátorů s nejvyšším napětím pro zařízení nepřesahujícím 36 kV požadavky úrovně AAA0 na ztráty naprázdno stanovené v normě EN 50588-1 (179);

d)

výstavba/instalace a provoz zařízení a infrastruktury, u kterých je hlavním cílem zvýšení výroby nebo využití výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů;

e)

instalace zařízení ke zvýšení regulovatelnosti a sledovatelnosti elektrické soustavy a k umožnění rozvoje a integrace zdrojů obnovitelné energie, včetně:

(i)

snímačů a měřicích nástrojů (včetně meteorologických snímačů pro předpovídání výroby energie z obnovitelných zdrojů);

(ii)

komunikace a regulace (včetně moderního softwaru a velínů, automatizace rozvoden nebo napáječů a možností regulace napětí pro přizpůsobení decentralizovanější dodávce z obnovitelných zdrojů);

f)

instalace zařízení, jako jsou mimo jiné budoucí inteligentní měřicí systémy nebo zařízení nahrazující inteligentní měřicí systémy v souladu s čl. 19 odst. 6. směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/944 (180), které splňují požadavky článku 20 směrnice (EU) 2019/944 a jsou schopné předávat informace uživatelům pro účely dálkového reagování na spotřebu, včetně zákaznických datových center;

g)

výstavba/instalace zařízení umožňujícího výměnu elektřiny konkrétně z obnovitelných zdrojů mezi uživateli;

h)

propojovací vedení mezi přenosovými soustavami, jestliže jedna ze soustav kritéria splňuje.

Pro účely tohoto oddílu se použijí tyto specifikace:

a)

klouzavé pětileté období použité při zjišťování souladu s prahovými hodnotami vychází z pěti po sobě jdoucích uplynulých let včetně roku, za který jsou k dispozici nejnovější údaje;

b)

„soustavou“ se rozumí oblast regulace výkonu přenosové nebo distribuční soustavy, v níž je infrastruktura nebo zařízení instalováno;

c)

přenosové soustavy mohou zahrnovat výrobní kapacitu připojenou k podřízeným distribučním soustavám;

d)

distribuční soustavy podřízené přenosové soustavě, která je považována za soustavu na cestě k úplné dekarbonizaci, lze rovněž považovat za distribuční soustavy na cestě k úplné dekarbonizaci;

e)

za účelem určení, zda jsou kritéria splněna, je možné zvažovat soustavu zahrnující více regulačních oblastí, které jsou vzájemně propojeny a mezi nimiž dochází k významným energetickým výměnám, přičemž v takovém případě se použije vážený průměr emisního faktoru všech zahrnutých regulačních oblastí a jednotlivé podřízené přenosové nebo distribuční soustavy v rámci této soustavy nemusí soulad prokazovat samostatně;

f)

soustava, která dříve kritéria splňovala, může kritéria přestat splňovat. V soustavách, které přestanou kritéria splňovat, je od toho okamžiku nesplňují žádné nové přenosové a distribuční činnosti, dokud soustava opět nedosáhne prahové hodnoty (kromě těch činností, které kritéria splňují vždy, viz výše). Činnosti v podřízených soustavách mohou kritéria nadále splňovat, pokud tyto podřízené soustavy splňují kritéria tohoto oddílu;

g)

přímé připojení nebo rozšíření stávajícího přímého připojení k elektrárnám zahrnuje infrastrukturu, která je nezbytná k přenosu související elektřiny ze zařízení na výrobu elektřiny do rozvodny nebo do sítě.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)

Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)

Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Nepoužije se

4)

Přechod na oběhové hospodářství

Je zaveden plán nakládání s odpady, který zajišťuje maximální opětovné použití nebo recyklaci na konci životnosti v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady, mimo jiné prostřednictvím smluvních dohod s partnery pro nakládání s odpady, zahrnutí do finančních projekcí nebo oficiální projektové dokumentace.

5)

Prevence a omezování znečištění

Nadzemní vedení vysokého napětí:

a)

u činností na staveništi se činnosti řídí zásadami obecných pokynů IFC v oblasti životního prostředí, zdraví a bezpečnosti (181);

b)

činnosti dodržují platné normy a předpisy k omezení dopadu elektromagnetického záření na lidské zdraví, u činností prováděných v Unii včetně doporučení Rady o omezení expozice osob elektromagnetickým polím (od 0 Hz do 300 GHz) (182) a u činností prováděných ve třetích zemích včetně pokynů Mezinárodní komise pro ochranu před neionizujícím zářením (ICNIRP) z roku 1998 (183).

Při činnostech se nepoužívají polychlorované bifenyly (PCB).

6)

Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy (184).

4.10.   Skladování elektřiny

Popis činnosti

Výstavba a provoz zařízení, která skladují elektrickou energii a později ji vracejí v podobě elektřiny. Tato činnost zahrnuje přečerpávací vodní elektrárny.

Pokud je hospodářská činnost nedílnou součástí činnosti „Instalace, údržba a opravy technologií pro výrobu obnovitelné energie“ uvedené v oddíle 7.6 této přílohy, použijí se technická screeningová kritéria uvedená v oddíle 7.6.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie nemají žádný vyhrazený kód NACE uvedený ve statistické klasifikaci ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Hospodářská činnost spadající do této kategorie je podpůrnou činností podle čl. 10 odst. 1 písm. i) nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Činnost spočívá ve výstavbě a provozu skladování elektrické energie, včetně přečerpávacích vodních elektráren.

Jestliže činnost zahrnuje chemické skladování energie, skladovací médium (například vodík nebo amoniak) splňuje kritéria pro výrobu daného produktu uvedená v oddílech 3.7 až 3.17 této přílohy. V případě, že se ke skladování elektrické energie využívá vodík, který splňuje technická screeningová kritéria uvedená v oddíle 3.10 této přílohy, považuje se za součást činnosti rovněž opětovná elektrifikace vodíku.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)

Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)

Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Pokud jde o přečerpávací vodní elektrárny, které nejsou napojené na říční útvary, činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

Pokud jde o přečerpávací vodní elektrárny, které jsou napojené na říční útvary, činnost splňuje kritéria zásady „významně nepoškozovat“ týkající se udržitelného využívání a ochrany vodních a mořských zdrojů uvedená v oddíle 4.5 (Výroba elektřiny z vodní energie).

4)

Přechod na oběhové hospodářství

Je zaveden plán nakládání s odpady, který zajišťuje maximální opětovné použití nebo recyklaci na konci životnosti v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady, mimo jiné prostřednictvím smluvních dohod s partnery pro nakládání s odpady, zahrnutí do finančních projekcí nebo oficiální projektové dokumentace.

5)

Prevence a omezování znečištění

Nepoužije se

6)

Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

4.11.   Skladování tepelné energie

Popis činnosti

Výstavba a provoz zařízení, která skladují tepelnou energii a později ji vracejí v podobě tepla nebo jiných nosičů energie.

Pokud je hospodářská činnost nedílnou součástí činnosti „Instalace, údržba a opravy technologií pro výrobu obnovitelné energie“ uvedené v oddíle 7.6 této přílohy, použijí se technická screeningová kritéria uvedená v oddíle 7.6.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie nemají žádný vyhrazený kód NACE uvedený ve statistické klasifikaci ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Hospodářská činnost spadající do této kategorie je podpůrnou činností podle čl. 10 odst. 1 písm. i) nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Činnost spočívá ve skladování tepelné energie, včetně podzemní akumulace tepla (UTES) nebo akumulace tepla ve vodonosné vrstvě (ATES).

Zásada „významně nepoškozovat“

2)

Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)

Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Pokud jde o akumulaci tepla ve vodonosné vrstvě, činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)

Přechod na oběhové hospodářství

Je zaveden plán nakládání s odpady, který zajišťuje maximální opětovné použití, repasování nebo recyklaci na konci životnosti, mimo jiné prostřednictvím smluvních dohod s partnery pro nakládání s odpady, zahrnutí do finančních projekcí nebo oficiální projektové dokumentace.

5)

Prevence a omezování znečištění

Nepoužije se

6)

Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

4.12.   Skladování vodíku

Popis činnosti

Výstavba a provoz zařízení, která skladují vodík a později jej vracejí.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie nemají žádný vyhrazený kód NACE podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Hospodářská činnost spadající do této kategorie je podpůrnou činností podle čl. 10 odst. 1 písm. i) nařízení (EU) 2020/852, pokud splňuje technická screeningová kritéria stanovená v tomto oddíle.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Činnost spočívá v jedné z těchto činností:

a)

výstavbě zařízení na skladování vodíku;

b)

přeměně stávajících podzemních zařízení na skladování plynu na skladovací zařízení určená ke skladování vodíku;

c)

provozu zařízení na skladování vodíku, pokud vodík skladovaný v zařízení splňuje kritéria pro výrobu vodíku stanovená v oddíle 3.10 této přílohy.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)

Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)

Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Nepoužije se

4)

Přechod na oběhové hospodářství

Je zaveden plán nakládání s odpady, který zajišťuje maximální opětovné použití, repasování nebo recyklaci na konci životnosti, mimo jiné prostřednictvím smluvních dohod s partnery pro nakládání s odpady, zahrnutí do finančních projekcí nebo oficiální projektové dokumentace.

5)

Prevence a omezování znečištění

V případě skladování nad pět tun je činnost v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2012/18/EU (185).

6)

Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

4.13.   Výroba bioplynu a biopaliv pro použití v dopravě a biokapalin

Popis činnosti

Výroba bioplynu nebo biopaliv pro použití v dopravě a biokapalin

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE D35.21 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

1.

Zemědělská biomasa používaná pro výrobu bioplynu a biopaliv pro použití v dopravě a biokapalin splňuje kritéria stanovená v čl. 29 odst. 2 až 5 směrnice (EU) 2018/2001. Lesní biomasa používaná pro výrobu bioplynu a biopaliv pro použití v dopravě a biokapalin splňuje kritéria stanovená v čl. 29 odst. 6 a 7 uvedené směrnice.

K výrobě biopaliv pro použití v dopravě a k výrobě biokapalin se nepoužívají potravinářské a krmné plodiny.

2.

Úspory emisí skleníkových plynů z výroby biopaliv a bioplynu pro použití v dopravě a z výroby biokapalin jsou alespoň 65 % ve vztahu k metodice úspor emisí skleníkových plynů a k referenčnímu fosilnímu palivu stanovenému v příloze V směrnice (EU) 2018/2001.

3.

Pokud se při výrobě bioplynu využívá anaerobní digesce organického materiálu, splňuje výroba digestátu v příslušných případech kritéria uvedená v oddíle 5.6 a kritéria 1 a 2 v oddíle 5.7 této přílohy.

4.

Pokud je CO2, který by jinak byl emitován z výrobního procesu, zachycován za účelem podzemního skladování, přepravuje se a skladuje v podzemí v souladu s technickými screeningovými kritérii stanovenými v oddílech 5.11 a 5.12 této přílohy.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)

Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)

Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)

Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)

Prevence a omezování znečištění

U výroby bioplynu je při skladování digestátu používán plynotěsný kryt.

U zařízení na anaerobní digesci, která zpracovávají více než 100 tun denně, jsou emise do ovzduší a vody nejvýše na úrovni emisí spojené s rozsahem hodnot nejlepších dostupných technik (BAT-AEL) stanoveným pro anaerobní zpracování odpadu v nejnovějších relevantních závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT), včetně závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro zpracování odpadu (186). Nedochází k žádným významným mezisložkovým vlivům.

Pokud se v případě anaerobní digesce organického materiálu vyrobený digestát používá jako hnojivo nebo pomocná půdní látka, buď přímo, nebo po zkompostování nebo jiném zpracování, splňuje v příslušných případech požadavky na hnojivé materiály stanovené v kategoriích složkových materiálů KSM 4 a 5 pro digestát nebo KSM 3 pro kompost v příloze II nařízení (EU) 2019/1009 nebo ve vnitrostátních předpisech o hnojivých výrobcích nebo pomocných půdních látkách pro použití v zemědělství.

6)

Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

4.14.   Přenosové a distribuční soustavy pro plyny z obnovitelných zdrojů a nízkouhlíkové plyny

Popis činnosti

Přeměna, nové využití nebo modernizace plynárenských sítí pro přenos a distribuci plynů z obnovitelných a nízkouhlíkových zdrojů.

Výstavba nebo provoz přenosových a distribučních potrubí určených k přepravě vodíku nebo jiných nízkouhlíkových plynů.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy D35.22, F42.21 a H49.50 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

1.

Činnost spočívá v jedné z těchto činností:

a)

výstavba nebo provoz nových přenosových a distribučních soustav určených k přepravě vodíku nebo jiných nízkouhlíkových plynů;

b)

přeměna / nové využití stávajících sítí zemního plynu na 100 % vodík;

c)

modernizace přepravních a distribučních soustav, která umožňuje integraci vodíku a dalších nízkouhlíkových plynů, do sítě, včetně činností v rámci přenosové nebo distribuční soustavy, které umožňují zvýšit podíl vodíku nebo jiných nízkouhlíkových plynů v plynovodu.

2.

Činnost zahrnuje zjišťování a odstraňování netěsností ve stávajících plynovodech a dalších síťových prvcích za účelem omezení úniku methanu.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)

Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)

Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)

Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)

Prevence a omezování znečištění

Ventilátory, kompresory, čerpadla a další použitá zařízení, na něž se vztahuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES (187), v příslušných případech splňují požadavky na nejvyšší třídu energetického štítku a požadavky prováděcích předpisů podle uvedené směrnice a představují nejlepší dostupnou technologii.

6)

Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

4.15.   Rozvod dálkového vytápění/chlazení

Popis činnosti

Výstavba, rekonstrukce a provoz potrubí a související infrastruktury pro rozvod vytápění a chlazení, končící u předávací stanice nebo výměníku tepla.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE D35.30 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Činnost splňuje jedno z těchto kritérií:

a)

v případě výstavby a provozu potrubí a související infrastruktury pro rozvod vytápění a chlazení vyhovuje soustava definici účinných soustav dálkového vytápění a chlazení stanovené v čl. 2 bodě 41 směrnice 2012/27/EU;

b)

v případě renovace potrubí a související infrastruktury pro rozvod vytápění a chlazení začne být investice, díky níž soustava vyhovuje definici účinného dálkového vytápění nebo chlazení stanovené v čl. 2 bodě 41 směrnice 2012/27/EU, realizována do tří let, což je podloženo smluvním závazkem nebo u provozovatelů odpovědných za výrobu i za síť rovnocenným způsobem;

c)

činnost spočívá v:

i)

úpravě na režimy nižších teplot;

ii)

pokročilých pilotních systémech (regulační systémy a systémy hospodaření s energií, internet věcí).

Zásada „významně nepoškozovat“

2)

Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)

Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)

Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)

Prevence a omezování znečištění

Ventilátory, kompresory, čerpadla a další použitá zařízení, na něž se vztahuje směrnice 2009/125/ES, v příslušných případech splňují požadavky na nejvyšší třídu energetického štítku a jinak požadavky prováděcích předpisů podle uvedené směrnice a představují nejlepší dostupnou technologii.

6)

Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

4.16.   Instalace a provoz elektrických tepelných čerpadel

Popis činnosti

Instalace a provoz elektrických tepelných čerpadel.

Pokud je hospodářská činnost nedílnou součástí činnosti „Instalace, údržba a opravy technologií pro výrobu obnovitelné energie“ uvedené v oddíle 7.6 této přílohy, použijí se technická screeningová kritéria uvedená v oddíle 7.6.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy D35.30 a F43.22 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Instalace a provoz elektrických tepelných čerpadel splňují obě tato kritéria:

a)

prahová hodnota chladiva: potenciál globálního oteplování nepřesahuje 675;

b)

jsou splněny požadavky na energetickou účinnost stanovené v prováděcích předpisech (188) podle směrnice 2009/125/ES.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)

Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)

Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)

Přechod na oběhové hospodářství

Při činnosti se hodnotí dostupnost zařízení a součástí s vysokou trvanlivostí a recyklovatelností, které lze snadno demontovat a renovovat, a pokud možno se taková zařízení a součásti používají.

Je zaveden plán nakládání s odpady, který zajišťuje maximální opětovné použití, repasování nebo recyklaci na konci životnosti, mimo jiné prostřednictvím smluvních dohod s partnery pro nakládání s odpady, zahrnutí do finančních projekcí nebo oficiální projektové dokumentace.

5)

Prevence a omezování znečištění

U tepelných čerpadel vzduch-vzduch se jmenovitým výkonem nejvýše 12 kW jsou hladiny vnitřního a venkovního akustického výkonu pod prahovou hodnotou stanovenou v nařízení Komise (EU) č. 206/2012 (189).

6)

Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Nepoužije se

4.17.   Kombinovaná výroba tepla/chladu a elektřiny ze sluneční energie

Popis činnosti

Výstavba a provoz zařízení na kombinovanou výrobu elektřiny a tepla/chladu ze sluneční energie.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy D35.11 a D35.30 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Činnost spočívá v kombinované výrobě (190) elektřiny a tepla/chladu ze sluneční energie.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)

Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)

Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Nepoužije se

4)

Přechod na oběhové hospodářství

Při činnosti se hodnotí dostupnost zařízení a součástí s vysokou trvanlivostí a recyklovatelností, které lze snadno demontovat a renovovat, a pokud možno se taková zařízení a součásti používají.

5)

Prevence a omezování znečištění

Nepoužije se

6)

Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

4.18.   Kombinovaná výroba tepla/chladu a elektřiny z geotermální energie

Popis činnosti

Výstavba a provoz zařízení na kombinovanou výrobu tepla/chladu a elektřiny z geotermální energie.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy D35.11 a D35.30 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Emise skleníkových plynů během životního cyklu z kombinované výroby tepla/chladu a elektřiny (191) z geotermální energie jsou nižší než 100 g ekvivalentu CO2 na 1 kWh energetického výstupu z kombinované výroby.

Emise skleníkových plynů během životního cyklu se vypočítají na základě údajů z konkrétního projektu podle doporučení Komise 2013/179/EU, případně podle ISO 14067:2018 nebo ISO 14064-1:2018.

Kvantifikované emise skleníkových plynů během životního cyklu ověřuje nezávislá třetí strana.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)

Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)

Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)

Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)

Prevence a omezování znečištění

Pro provoz geotermálních energetických systémů s vysokou entalpií jsou zavedeny odpovídající systémy s cílem snižovat úrovně emisí tak, aby nebránily dosažení mezních hodnot kvality ovzduší stanovených ve směrnicích 2004/107/ES a 2008/50/ES.

6)

Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

4.19.   Kombinovaná výroba tepla/chladu a elektřiny z obnovitelných nefosilních plynných a kapalných paliv

Popis činnosti

Výstavba a provoz zařízení na kombinovanou výrobu tepla/chladu a elektřiny s využitím plynných a kapalných paliv pocházejících z obnovitelných zdrojů. Činnost nezahrnuje kombinovanou výrobu tepla/chladu a elektřiny výlučně s využitím bioplynu a biokapalin (viz oddíl 4.20 této přílohy).

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy D35.11 a D35.30 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

1.

Emise skleníkových plynů během životního cyklu z kombinované výroby tepla/chladu a elektřiny (192) z obnovitelných plynných a kapalných paliv jsou nižší než 100 g ekvivalentu CO2 na 1 kWh energetického výstupu z kombinované výroby.

Emise skleníkových plynů během životního cyklu se vypočítají na základě údajů z konkrétního projektu podle doporučení 2013/179/EU, případně podle ISO 14067:2018 (193) nebo ISO 14064-1:2018 (194).

Kvantifikované emise skleníkových plynů během životního cyklu ověřuje nezávislá třetí strana.

2.

Pokud zařízení zahrnují jakoukoli formu snižování emisí (včetně zachycování uhlíku nebo používání dekarbonizovaných paliv), je toto snižování emisí v příslušných případech v souladu s příslušnými oddíly této přílohy.

Pokud je CO2, který by jinak byl emitován z procesu kombinované výroby, zachycován za účelem podzemního skladování, přepravuje se a skladuje v podzemí v souladu s technickými screeningovými kritérii stanovenými v oddílech 5.11 a 5.12 této přílohy.

3.

Činnost splňuje jedno z těchto kritérií:

a)

při výstavbě je instalováno měřicí zařízení na monitorování fyzických emisí, jako je únik methanu, nebo je zaveden program zjišťování a odstraňování netěsností;

b)

při provozu se hlásí fyzické měření emisí methanu a eliminují se úniky.

4.

Pokud se při této činnosti kombinují obnovitelná plynná nebo kapalná paliva s bioplynem nebo biokapalinami, zemědělská biomasa používaná k výrobě daného bioplynu nebo biokapalin splňuje kritéria stanovená v čl. 29 odst. 2 až 5 směrnice (EU) 2018/2001 a lesní biomasa splňuje kritéria stanovená v čl. 29 odst. 6 a 7 uvedené směrnice.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)

Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)

Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)

Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)

Prevence a omezování znečištění

Emise jsou nejvýše na úrovni emisí spojené s rozsahem hodnot nejlepších dostupných technik (BAT-AEL) stanoveným v nejnovějších relevantních závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT), včetně závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro velká spalovací zařízení (195). Nedochází k žádným významným mezisložkovým vlivům.

U spalovacích zařízení s tepelným příkonem vyšším než 1 MW, avšak pod prahovými hodnotami platnými pro závěry o nejlepších dostupných technikách pro velká spalovací zařízení, jsou emise pod mezními hodnotami emisí stanovenými v příloze II části 2 směrnice (EU) 2015/2193.

6)

Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

4.20.   Kombinovaná výroba tepla/chladu a elektřiny z bioenergie

Popis činnosti

Výstavba a provoz zařízení užívaných ke kombinované výrobě tepla/chladu a elektřiny výlučně z biomasy, bioplynu nebo biokapalin, s výjimkou kombinované výroby, při níž se kombinují obnovitelná paliva s bioplynem nebo biokapalinami (viz oddíl 4.19 této přílohy).

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s několika kódy NACE, zejména s kódy D35.11 a D35.30 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

1.

Zemědělská biomasa používaná při této činnosti splňuje kritéria stanovená v čl. 29 odst. 2 až 5 směrnice (EU) 2018/2001. Lesní biomasa používaná při této činnosti splňuje kritéria stanovená v čl. 29 odst. 6 a 7 uvedené směrnice.

2.

Úspory emisí skleníkových plynů z používání biomasy v kogeneračních zařízeních jsou alespoň 80 % ve vztahu k metodice úspor emisí skleníkových plynů a k referenčnímu fosilnímu palivu stanovenému v příloze VI směrnice (EU) 2018/2001.

3.

Pokud kogenerační zařízení využívají anaerobní digesci organického materiálu, splňuje výroba digestátu v příslušných případech kritéria uvedená v oddíle 5.6 a kritéria 1 a 2 v oddíle 5.7 této přílohy.

4.

Body 1 a 2 se nevztahují na zařízení na kombinovanou výrobu s celkovým jmenovitým tepelným příkonem nižším než 2 MW využívající plynná paliva z biomasy.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)

Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)

Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)

Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)

Prevence a omezování znečištění

U zařízení spadajících do oblasti působnosti směrnice 2010/75/EU jsou emise nejvýše na úrovni emisí spojené s rozsahem hodnot nejlepších dostupných technik (BAT-AEL) stanoveným v nejnovějších relevantních závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT), včetně závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro velká spalovací zařízení (196), a zároveň je zajištěno, aby nedocházelo k významným mezisložkovým účinkům.

U spalovacích zařízení s tepelným příkonem vyšším než 1 MW, avšak pod prahovými hodnotami platnými pro závěry o nejlepších dostupných technikách pro velká spalovací zařízení, jsou emise pod mezními hodnotami emisí stanovenými v příloze II části 2 směrnice (EU) 2015/2193.

U zařízení v zónách nebo částech zón, které nesplňují mezní hodnoty kvality ovzduší stanovené ve směrnici 2008/50/ES, jsou zohledněny výsledky výměny informací (197), jež zveřejňuje Komise v souladu s čl. 6 odst. 9 a 10 směrnice (EU) 2015/2193.

Pokud se v případě anaerobní digesce organického materiálu vyrobený digestát používá jako hnojivo nebo pomocná půdní látka, buď přímo, nebo po zkompostování nebo jiném zpracování, splňuje požadavky na hnojivé materiály stanovené v kategoriích složkových materiálů KSM 4 a 5 v příloze II nařízení (EU) 2019/1009 nebo ve vnitrostátních předpisech o hnojivých výrobcích nebo pomocných půdních látkách pro použití v zemědělství.

U zařízení na anaerobní digesci, která zpracovávají více než 100 tun denně, jsou emise do ovzduší a vody nejvýše na úrovni emisí spojené s rozsahem hodnot nejlepších dostupných technik (BAT-AEL) stanoveným pro anaerobní zpracování odpadu v nejnovějších relevantních závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT), včetně závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro zpracování odpadu (198). Nedochází k žádným významným mezisložkovým vlivům.

6)

Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

4.21.   Výroba tepla/chladu ze solárního termálního vytápění

Popis činnosti

Výstavba a provoz zařízení vyrábějících teplo/chlad prostřednictvím technologie solárního termálního vytápění.

Pokud je hospodářská činnost nedílnou součástí činnosti „Instalace, údržba a opravy technologií pro výrobu obnovitelné energie“ uvedené v oddíle 7.6 této přílohy, použijí se technická screeningová kritéria uvedená v oddíle 7.6.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE D35.30 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Činnost spočívá ve výrobě tepla/chladu s využitím solárního termálního vytápění.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)

Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)

Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Nepoužije se

4)

Přechod na oběhové hospodářství

Při činnosti se hodnotí dostupnost zařízení a součástí s vysokou trvanlivostí a recyklovatelností, které lze snadno demontovat a renovovat, a pokud možno se taková zařízení a součásti používají.

5)

Prevence a omezování znečištění

Nepoužije se

6)

Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

4.22.   Výroba tepla/chladu z geotermální energie

Popis činnosti

Výstavba nebo provoz zařízení, která vyrábějí teplo/chlad z geotermální energie.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE D35.30 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Emise skleníkových plynů během životního cyklu z výroby tepla/chladu z geotermální energie jsou nižší než 100 g ekvivalentu CO2/kWh.

Emise skleníkových plynů během životního cyklu se vypočítají na základě údajů z konkrétního projektu podle doporučení Komise 2013/179/EU, případně podle ISO 14067:2018 nebo ISO 14064-1:2018.

Kvantifikované emise skleníkových plynů během životního cyklu ověřuje nezávislá třetí strana.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)

Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)

Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)

Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)

Prevence a omezování znečištění

Pro provoz geotermálních energetických systémů s vysokou entalpií jsou zavedeny odpovídající systémy s cílem snižovat úrovně emisí tak, aby nebránily dosažení mezních hodnot kvality ovzduší stanovených ve směrnicích 2004/107/ES a 2008/50/ES.

6)

Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

4.23.   Výroba tepla/chladu z obnovitelných nefosilních plynných a kapalných paliv

Popis činnosti

Výstavba a provoz zařízení na výrobu tepla, která vyrábějí teplo/chlad s využitím plynných a kapalných paliv pocházejících z obnovitelných zdrojů. Činnost nezahrnuje výrobu tepla/chladu výlučně s využitím bioplynu a biokapalin (viz oddíl 4.24 této přílohy).

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE D35.30 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

1.

Emise skleníkových plynů během životního cyklu z výroby tepla/chladu s využitím obnovitelných plynných a kapalných paliv jsou nižší než 100 g ekvivalentu CO2/kWh.

Emise skleníkových plynů během životního cyklu se vypočítají na základě údajů z konkrétního projektu podle doporučení 2013/179/EU, případně podle ISO 14067:2018 (199) nebo ISO 14064-1:2018 (200).

Kvantifikované emise skleníkových plynů během životního cyklu ověřuje nezávislá třetí strana.

2.

Pokud zařízení zahrnují jakoukoli formu snižování emisí (včetně zachycování uhlíku nebo používání dekarbonizovaných paliv), je toto snižování emisí v příslušných případech v souladu s příslušnými oddíly této přílohy.

Pokud je CO2, který by jinak byl emitován z procesu výroby elektřiny, zachycován za účelem podzemního skladování, přepravuje se a skladuje v podzemí v souladu s technickými screeningovými kritérii stanovenými v oddílech 5.11 a 5.12 této přílohy.

3.

Činnost splňuje jedno z těchto kritérií:

a)

při výstavbě je instalováno měřicí zařízení na monitorování fyzických emisí, jako je únik methanu, nebo je zaveden program zjišťování a odstraňování netěsností;

b)

při provozu se hlásí fyzické měření emisí methanu a eliminují se úniky.

4.

Pokud se při této činnosti kombinují obnovitelná plynná nebo kapalná paliva s bioplynem nebo biokapalinami, zemědělská biomasa používaná k výrobě daného bioplynu nebo biokapalin splňuje kritéria stanovená v čl. 29 odst. 2 až 5 směrnice (EU) 2018/2001 a lesní biomasa splňuje kritéria stanovená v čl. 29 odst. 6 a 7 uvedené směrnice.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)

Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)

Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)

Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)

Prevence a omezování znečištění

Emise jsou nejvýše na úrovni emisí spojené s rozsahem hodnot nejlepších dostupných technik (BAT-AEL) stanoveným v nejnovějších relevantních závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT), včetně závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro velká spalovací zařízení (201). Nedochází k žádným významným mezisložkovým vlivům.

U spalovacích zařízení s tepelným příkonem vyšším než 1 MW, avšak pod prahovými hodnotami platnými pro závěry o nejlepších dostupných technikách pro velká spalovací zařízení, jsou emise pod mezními hodnotami emisí stanovenými v příloze II části 2 směrnice (EU) 2015/2193.

6)

Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

4.24.   Výroba tepla/chladu z bioenergie

Popis činnosti

Výstavba a provoz zařízení, která vyrábějí teplo/chlad výlučně z biomasy, bioplynu nebo biokapalin, s výjimkou výroby tepla/chladu, při níž se kombinují obnovitelná paliva s bioplynem nebo biokapalinami (viz oddíl 4.23 této přílohy).

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE D35.30 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

1.

Zemědělská biomasa používaná při této činnosti pro výrobu tepla a chladu splňuje kritéria stanovená v čl. 29 odst. 2 až 5 směrnice (EU) 2018/2001. Lesní biomasa používaná při této činnosti splňuje kritéria stanovená v čl. 29 odst. 6 a 7 uvedené směrnice.

2.

Úspory emisí skleníkových plynů z používání biomasy jsou alespoň 80 % ve vztahu k metodice úspor emisí skleníkových plynů a k referenčnímu fosilnímu palivu stanovenému v příloze VI směrnice (EU) 2018/2001.

3.

Pokud zařízení využívají anaerobní digesci organického materiálu, splňuje výroba digestátu v příslušných případech kritéria uvedená v oddíle 5.6 a kritéria 1 a 2 v oddíle 5.7 této přílohy.

4.

Body 1 a 2 se nevztahují na zařízení na výrobu tepla s celkovým jmenovitým tepelným příkonem nižším než 2 MW využívající plynná paliva z biomasy.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)

Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)

Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku B této přílohy.

4)

Přechod na oběhové hospodářství

Nepoužije se

5)

Prevence a omezování znečištění

U zařízení spadajících do oblasti působnosti směrnice 2010/75/EU jsou emise nejvýše na úrovni emisí spojené s rozsahem hodnot nejlepších dostupných technik (BAT-AEL) stanoveným v nejnovějších relevantních závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT), včetně závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro velká spalovací zařízení (202), a zároveň je zajištěno, aby nedocházelo k významným mezisložkovým účinkům.

U spalovacích zařízení s tepelným příkonem vyšším než 1 MW, avšak pod prahovými hodnotami platnými pro závěry o nejlepších dostupných technikách pro velká spalovací zařízení, jsou emise pod mezními hodnotami emisí stanovenými v příloze II části 2 směrnice (EU) 2015/2193.

U zařízení v zónách nebo částech zón, které nesplňují mezní hodnoty kvality ovzduší stanovené ve směrnici 2008/50/ES, jsou zohledněny výsledky výměny informací (203), jež zveřejňuje Komise v souladu s čl. 6 odst. 9 a 10 směrnice (EU) 2015/2193.

Pokud se v případě anaerobní digesce organického materiálu vyrobený digestát používá jako hnojivo nebo pomocná půdní látka, buď přímo, nebo po zkompostování nebo jiném zpracování, splňuje požadavky na hnojivé materiály stanovené v kategoriích složkových materiálů KSM 4 a 5 v příloze II nařízení (EU) 2019/1009 nebo ve vnitrostátních předpisech o hnojivých výrobcích nebo pomocných půdních látkách pro použití v zemědělství.

U zařízení na anaerobní digesci, která zpracovávají více než 100 tun denně, jsou emise do ovzduší a vody nejvýše na úrovni emisí spojené s rozsahem hodnot nejlepších dostupných technik (BAT-AEL) stanoveným pro anaerobní zpracování odpadu v nejnovějších relevantních závěrech o nejlepších dostupných technikách (BAT), včetně závěrů o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro zpracování odpadu (204). Nedochází k žádným významným mezisložkovým vlivům.

6)

Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

4.25.   Výroba tepla/chladu s využitím odpadního tepla

Popis činnosti

Výstavba a provoz zařízení, která vyrábějí teplo/chlad s využitím odpadního tepla.

Hospodářské činnosti spadající do této kategorie by mohly být spojeny s kódem NACE D35.30 podle statistické klasifikace ekonomických činností stanovené nařízením (ES) č. 1893/2006.

Technická screeningová kritéria

Významný přínos ke zmírňování změny klimatu

Činnost spočívá ve výrobě tepla/chladu z odpadního tepla.

Zásada „významně nepoškozovat“

2)

Přizpůsobování se změně klimatu

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku A této přílohy.

3)

Udržitelné využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů

Nepoužije se

4)

Přechod na oběhové hospodářství

Při činnosti se hodnotí dostupnost zařízení a součástí s vysokou trvanlivostí a recyklovatelností, které lze snadno demontovat a renovovat, a pokud možno se taková zařízení a součásti používají.

5)

Prevence a omezování znečištění

Čerpadla a použitá zařízení, na něž se vztahují požadavky na ekodesign a označování energetickými štítky, v příslušných případech splňují požadavky na nejvyšší třídu energetického štítku stanovené v nařízení (EU) 2017/1369 a požadavky prováděcích předpisů podle směrnice 2009/125/ES a představují nejlepší dostupnou technologii.

6)

Ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů

Činnost splňuje kritéria stanovená v dodatku D této přílohy.

5.   ZÁSOBOVÁNÍ VODOU, KANALIZACE, NAKLÁDÁNÍ S ODPADY A SANACE

5.1.   Výstavba, rozšiřování a provoz systémů na shromažďování, úpravu a rozvod vody

Popis činnosti