(EU) 2021/2116Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116 ze dne 2. prosince 2021 o financování, řízení a monitorování společné zemědělské politiky a zrušení nařízení (EU) č. 1306/2013
Publikováno: | Úř. věst. L 435, 6.12.2021, s. 187-261 | Druh předpisu: | Nařízení |
Přijato: | 2. prosince 2021 | Autor předpisu: | Evropský parlament; Rada Evropské unie |
Platnost od: | 7. prosince 2021 | Nabývá účinnosti: | 16. října 2022 |
Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
6.12.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 435/187 |
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/2116
ze dne 2. prosince 2021
o financování, řízení a monitorování společné zemědělské politiky a zrušení nařízení (EU) č. 1306/2013
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 2 a čl. 322 odst. 1 písm. a) této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
s ohledem na stanovisko Účetního dvora (1),
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (2),
s ohledem na stanovisko Výboru regionů (3),
v souladu s řádným legislativním postupem (4),
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Sdělení Komise ze dne 29. listopadu 2017 s názvem „Budoucnost potravinářství a zemědělství“ dochází k závěru, že společná zemědělská politika (SZP) by měla nadále reagovat na budoucí výzvy a příležitosti posílením zaměstnanosti, růstu a investic, bojovat proti klimatickým změnám a přizpůsobovat se jim a přenášet výzkum a inovace z laboratoří do polí a na trhy. SZP by měla rovněž řešit obavy občanů týkající se trvale udržitelné zemědělské produkce. |
(2) |
V souladu s článkem 208 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) by provádění SZP mělo zohledňovat cíle Agendy Organizace spojených národů pro udržitelný rozvoj 2030, včetně závazků Unie v oblasti zmírňování změny klimatu a rozvojové spolupráce. |
(3) |
Stávající model provádění SZP založený na dodržování podmínek by se měl změnit a více se zaměřit na výsledky a výkonnost. Unie by proto měla stanovit základní cíle politiky, typy intervencí a základní požadavky Unie, zatímco členské státy by měly nést větší odpovědnost za plnění těchto cílů. V důsledku toho existuje potřeba zajistit větší míru subsidiarity a flexibility pro lepší zohlednění místních podmínek a potřeb. Členské státy by v souladu s novým modelem provádění SZP měly proto nést odpovědnost za úpravu svých intervencí SZP v souladu se svými konkrétními potřebami a základními požadavky Unie s cílem maximalizovat svůj příspěvek k plnění cílů SZP Unie. S cílem nadále zajišťovat společný přístup a rovné podmínky by členské státy rovněž měly vytvořit a navrhnout rámec pro příjemce týkající se dodržování podmínek a kontroly, včetně dodržování standardů pro dobrý zemědělský a environmentální stav půdy a povinných požadavků na hospodaření. |
(4) |
SZP zahrnuje různé intervence a opatření, z nichž mnohé jsou uvedené ve strategických plánech SZP upravených v hlavě III nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 (5). Další budou vycházet z tradiční logiky dodržování podmínek. Je důležité zajistit financování všech intervencí a opatření s cílem přispět k dosažení cílů SZP. Tyto intervence a opatření mají určité společné prvky, a proto by jejich financování měl řešit stejný soubor ustanovení. Tam, kde je to nutné, by nicméně měla uvedená ustanovení umožnit různé postupy. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 (6) upravuje dva evropské zemědělské fondy, a to Evropský zemědělský záruční fond (EZZF) a Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV). Tyto fondy by měly v tomto nařízení zůstat zachovány. S ohledem na rozsah reformy SZP je vhodné nařízení (EU) č. 1306/2013 nahradit. |
(5) |
Ustanovení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (7) (dále jen „finanční nařízení“), zejména pak ta ustanovení, která se týkají sdíleného řízení s členskými státy, funkcí akreditovaných orgánů a rozpočtových zásad, by se měla vztahovat i na intervence a opatření stanovené v tomto nařízení. |
(6) |
S cílem harmonizovat postupy členských států při jednotném uplatňování ustanovení o vyšší moci by toto nařízení mělo ve vhodných případech umožňovat výjimky z pravidel SZP v případě vyšší moci a mimořádných okolností a stejně tak by mělo stanovit orientační seznam možných případů vyšší moci a mimořádných okolností, které mají být uznány vnitrostátními příslušnými orgány. Vnitrostátní příslušné orgány by měly přijímat rozhodnutí ohledně vyšší moci či mimořádných okolnosti pro každý jednotlivý případ, a to na základě příslušných důkazů. |
(7) |
Toto nařízení by mělo dále stanovit výjimky z pravidel SZP v případech vyšší moci a mimořádných okolností, například při závažných meteorologických jevech, které významně zasáhnou zemědělský podnik příjemce v míře srovnatelné s vážnou přírodní katastrofou. |
(8) |
Souhrnný rozpočet Unie by měl financovat výdaje SZP včetně výdajů na intervence dle strategického plánu SZP v souladu s hlavou III nařízení (EU) 2021/2115, a to buď přímo prostřednictvím EZZF a EZFRV, nebo ve sdíleném řízení s členskými státy. Měl by být upřesněn druh výdajů, které lze z těchto dvou fondů financovat. |
(9) |
Pro dosažení cílů SZP stanovených v článku 39 Smlouvy o fungování EU a pro dodržení zásady sdíleného řízení uvedené v článku 63 finančního nařízení by členské státy měly zajistit, aby byly zavedeny nezbytné správní systémy. Toto nařízení by tedy mělo upravovat určování správních orgánů, a to příslušného orgánu, platební agentury, koordinačního subjektu a certifikačního subjektu. |
(10) |
Jsou zapotřebí ustanovení týkající se akreditace platebních agentur a určování a akreditace koordinačních subjektů členskými státy, zavedení postupů umožňujících získat požadovaná prohlášení řídícího subjektu, dokumenty pro výroční schvalování, každoroční souhrn závěrečných zpráv o auditu a zprávy o výkonnosti, jakož i zajistit ověřování systémů řízení a monitorování, systémů vykazování i ověřování ročních účetních závěrek nezávislými subjekty. V zájmu zajištění transparentnosti systému kontrol prováděných na vnitrostátní úrovni, zejména pokud jde o postupy schvalování a potvrzování a postupy provádění plateb, a snížení administrativní a auditní zátěže útvarů Komise a členských států v případech, kdy je vyžadována akreditace každé jednotlivé platební agentury, je dále třeba omezit počet orgánů a subjektů, které jsou výkonem těchto funkcí pověřeny, a to s přihlédnutím k ústavním předpisům každého členského státu. Stanoví-li ústavní rámec členského státu regiony, měl by tento členský stát mít možnost akreditovat za určitých podmínek regionální platební agentury. |
(11) |
Pokud některý z členských států akredituje více než jednu platební agenturu, měl by určit jediný veřejnoprávní koordinační subjekt, který zajistí soudržnost řízení EZZF a EZFRV, styk mezi Komisí a jednotlivými akreditovanými platebními agenturami a neprodlené poskytování informací o činnosti jednotlivých platebních agentur požadovaných Komisí. Tento koordinační subjekt by také měl přijímat a koordinovat opatření s cílem řešit veškeré nedostatky obecné povahy zjištěné na celostátní úrovni, měl by informovat Komisi o následných krocích a měl by zajistit harmonizované uplatňování pravidel Unie s přihlédnutím k veškerým omezením nebo omezením vyplývajícím z platných ústavních předpisů. |
(12) |
Zapojení platebních agentur, které byly akreditovány členskými státy, je v rámci nového modelu provádění SZP klíčovým předpokladem k tomu, aby byla získána přiměřená jistota, že díky intervencím financovaným z rozpočtu Unie bude dosaženo cílů stanovených v příslušných strategických plánech SZP. Toto nařízení by proto mělo výslovně stanovit, že z rozpočtu Unie mohou být hrazeny pouze výdaje uskutečněné akreditovanými platebními agenturami. Výdaje financované Unií a vynaložené na intervence uvedené v nařízení (EU) 2021/2115 by navíc měly mít odpovídající výsledky a měly by být v souladu se základními požadavky Unie a správními strukturami. |
(13) |
Aby bylo možné získat přehled o veřejnoprávních a soukromoprávních certifikačních subjektech a aktuální informace o těch aktivních z nich, měla by Komise dostávat informace od členských států a vést aktualizovaný rejstřík těchto subjektů. Je nezbytné, aby Komise každoročně předkládala Evropskému parlamentu seznam určených certifikačních subjektů, aby měl rovněž k dispozici přesné a aktuální informace. |
(14) |
V souvislosti s dodržováním rozpočtové kázně je nezbytné vymezit roční strop výdajů financovaných z EZZF, přičemž je třeba vzít v úvahu maximální částky stanovené pro EZZF podle víceletého finančního rámce stanoveného nařízením Rady (EU, Euratom) 2020/2093 (8). |
(15) |
Rozpočtová kázeň rovněž vyžaduje, aby byl roční strop výdajů financovaných z EZZF dodržován za všech okolností i ve všech etapách rozpočtového procesu a plnění rozpočtu. Proto je nezbytné, aby byl vnitrostátní strop přímých plateb pro jednotlivé členské státy stanovený v nařízení (EU) 2021/2115 pokládán za finanční strop těchto přímých plateb pro dotčený členský stát a aby následná úhrada těchto plateb tento strop nepřekročila. |
(16) |
S cílem zajistit, aby částky určené k financování SZP byly v souladu s ročními stropy, je třeba zachovat mechanismus finanční kázně, kterým je upravena výše přímé podpory. Měla by být uchována zemědělská rezerva na podporu pro odvětví zemědělství v případě vývoje trhu nebo krizí s dopadem na zemědělskou produkci nebo distribuci. Podle čl. 12 odst. 2 písm. d) finančního nařízení mohou být prostředky nepřidělené na závazky přeneseny výlučně do následujícího rozpočtového roku ve smyslu článku 9 finančního nařízení. S cílem výrazně zjednodušit provádění pro příjemce a vnitrostátní správu by se měl použít klouzavý mechanismus, a to s použitím případných nevyužitých částek rezervy pro případ krizí v odvětví zemědělství vytvořené v roce 2022. K tomuto účelu je nezbytná odchylka od čl. 12 odst. 2 písm. d) finančního nařízení, která umožní, aby prostředky zemědělské rezervy nepřidělené na závazky byly přenášeny na financování zemědělské rezervy v následujících rozpočtových letech až do roku 2027. Dále je s ohledem na rozpočtový rok 2022 nutná odchylka, neboť celková nevyčerpaná částka rezervy pro případ krizí v odvětví zemědělství dostupná ke konci rozpočtového roku 2022 by měla být přenesena do rozpočtového roku 2023 do příslušné položky nové zemědělské rezervy zřízené podle tohoto nařízení, aniž by byla vrácena v plném rozsahu do rozpočtových položek, které kryjí intervence formou přímých plateb v rámci strategického plánu SZP. V zájmu maximalizace částek, které mají být zemědělcům vyplaceny v rozpočtovém roce 2023, by však všechny ostatní dostupné prostředky v rámci dílčího stropu EZZF pro rozpočtový rok 2023 stanovené v nařízení (EU, Euratom) 2020/2093 měly být nejprve použity ke zřízení nové zemědělské rezervy v rozpočtovém roce 2023. |
(17) |
S cílem zabránit nadměrné administrativní zátěži pro vnitrostátní správu a zemědělce, co nejvíce zjednodušit postupy a omezit složitost formulářů žádosti o podporu by úhrada částek přenesených z předchozího zemědělského rozpočtového roku ve vztahu k uplatněné finanční kázni neměla proběhnout, pokud se finanční kázeň uplatňuje pro druhý následující rok (rok N+1), nebo pokud celková částka nevyčerpaných rozpočtových prostředků představuje méně než 0,2 % ročního stropu EZZF. |
(18) |
Opatřeními přijatými za účelem stanovení finančního příspěvku z EZZF A EZFRV pro výpočet finančních stropů nejsou dotčeny pravomoci rozpočtového orgánu určeného Smlouvou o fungování o EU. Taková opatření by tedy měla vycházet z finančního krytí stanoveného v souladu s interinstitucionální dohodou ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů (9). |
(19) |
Rozpočtová kázeň vyžaduje rovněž průběžné posuzování rozpočtové pozice ve střednědobém výhledu. Komise by měla dle potřeby navrhnout Evropskému parlamentu a Radě odpovídající opatření, která zajistí, že členské státy budou dodržovat stropy stanovené v nařízení (EU, Euratom) 2020/2093. Dále by Komise měla v plném rozsahu a neustále využívat svých řídících pravomocí s cílem zajistit dodržování ročního stropu a měla by Evropskému parlamentu a Radě, či případně pouze Radě, navrhnout vhodná opatření pro nápravu rozpočtové pozice. Neumožní-li na konci některého z rozpočtových roků žádosti o následnou úhradu předložené členskými státy dodržet roční strop, měla by mít Komise možnost přijmout opatření, která umožní prozatímní rozdělení dostupných rozpočtových prostředků mezi členské státy úměrně k jejich dosud nevyřízeným žádostem o následnou úhradu, jakož i opatření zajišťující dodržení stropu stanoveného pro daný rok. Platby pro daný rok by měly být zaúčtovány v následujícím rozpočtovém roce a s konečnou platností by měla být stanovena celková výše financování Unií pro jednotlivé členské státy, jakož i vyrovnání ve vztahu k členským státům, aby se zajistilo dodržení stanovené částky. |
(20) |
Komise by měla v průběhu plnění rozpočtu používat systém včasného varování a sledování zemědělských výdajů na měsíčním základě, aby mohla v případě rizika překročení ročního stropu co nejdříve přijmout vhodná opatření v rámci řídících pravomocí, které jí jsou svěřeny, a aby mohla, pokud by se dřívější opatření ukázala nedostatečnými, navrhnout opatření jiná. Pravidelná zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě by měla srovnávat vývoj dosavadních uskutečněných výdajů s profily a posoudit předpokládané plnění ve zbytku rozpočtového roku. |
(21) |
Pokud jde o EZZF, finanční prostředky nezbytné na úhradu výdajů uskutečněných akreditovanými platebními agenturami by měla Komise členským státům poskytovat formou následné úhrady na základě vyúčtování výdajů uskutečněných těmito agenturami. Až do provedení této následné úhrady formou měsíčních plateb by měly členské státy poskytnout nezbytné prostředky na základě potřeb svých akreditovaných platebních agentur. V tomto nařízení by mělo být výslovně stanoveno, že správní a personální náklady, které vzniknou členským státům a příjemcům zapojeným do provádění SZP, mají tyto členské státy a tito příjemci nést sami. |
(22) |
Zejména aby Komise získala prostředky pro řízení zemědělských trhů, pro ulehčení sledování výdajů na zemědělství a pro monitorování zemědělských zdrojů ve střednědobém a dlouhodobém výhledu, včetně výdajů týkajících se odolnosti v oblasti životního prostředí a změny klimatu a pokroku při naplňování příslušných cílů Unie, by mělo být upraveno používání agrometeorologického systému a získávání a zpřesňování družicových dat. |
(23) |
Komise by měla získat prostředky pro monitorování trhů s přihlédnutím k cílům a závazkům Unie, včetně soudržnosti politik ve prospěch rozvoje, a přispívat tak k transparentnosti trhů. |
(24) |
S ohledem na finanční řízení EZFRV je třeba upravit rozpočtové závazky, platební lhůty, rušení závazku a přerušení. Intervence pro rozvoj venkova by měly být financovány z rozpočtu Unie na základě závazků vyplácených v ročních splátkách. Členské státy by měly mít možnost čerpat přidělené finanční prostředky Unie bezprostředně po schválení strategických plánů SZP. Je tedy nezbytné zavést vhodně omezený systém předběžného financování s cílem zajistit pravidelný tok prostředků, který umožní, že platby budou příjemcům v rámci intervencí hrazeny v patřičnou dobu. |
(25) |
Kromě předběžného financování je rovněž nezbytné rozlišovat mezi průběžnými platbami a vyplácením zůstatků ze strany Komise akreditovaným platebním agenturám. Je rovněž třeba stanovit podrobná pravidla pro tyto platby. Pravidlo automatického zrušení závazků by mělo přispívat ke zrychlení provádění intervencí a k řádnému finančnímu řízení. Pravidla upravující vnitrostátní rámce členských států s regionálními intervencemi stanovená v nařízení (EU) 2021/2115 rovněž poskytují členským státům nástroj pro zajištění provádění programů a řádného finančního řízení. |
(26) |
Členské státy by měly zajistit, aby podpora Unie byla příjemcům vyplácena včas, aby ji mohli účinně využít. Nedodržování lhůt pro provedení platby stanovených v právu Unie členskými státy by mohlo příjemcům způsobit vážné problémy a ohrozit roční rozpočtový proces Unie. Proto by měly být z financování Unií vyloučeny výdaje, při jejichž uskutečnění nebyly lhůty pro platby dodrženy. V souladu se zásadou proporcionality by však Komise měla mít možnost stanovit výjimky z tohoto obecného pravidla ve vztahu k EZZF a EZFRV. |
(27) |
Komise by při výkonu svých povinností souvisejících s plněním rozpočtu Unie měla dodržovat zásadu proporcionality stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“). Dále je nezbytné, aby pravidla pro provádění a čerpání EZZF a EZFRV byla v souladu s uvedenou zásadou proporcionality a zohledňovala celkový cíl snížení administrativní zátěže subjektů zapojených do řízení a kontroly programů. |
(28) |
V souladu s architekturou a klíčovými charakteristikami nového modelu provádění SZP by způsobilost plateb uhrazených členskými státy na financování Unie neměla být nadále podmíněna legalitou a správností plateb pro jednotlivé příjemce. Namísto toho by, pokud jde o typy intervencí uvedené v nařízení (EU) 2021/2115 a aniž jsou dotčena konkrétní pravidla způsobilosti pro zvláštní podporu pro bavlnu podle uvedeného nařízení, měly být platby členských států způsobilé, pokud jsou spojeny s odpovídajícími výstupy a jsou dodrženy platné základní požadavky Unie. |
(29) |
Nařízení (EU) č. 1306/2013 stanoví snížení a pozastavení měsíčních nebo průběžných plateb s cílem podpořit kontrolu legality a správnosti. V rámci nového modelu provádění SZP by měly být tyto nástroje využívány na podporu plnění na základě výkonnosti. Měl by být rovněž vyjasněn rozdíl mezi snížením a pozastavením. |
(30) |
Postup snižování plateb EZZF v důsledku nedodržení finančních stropů stanovených právem Unie by měl být zjednodušen a sladěn s postupem uplatňovaným za těchto okolností na platby EZFRV. |
(31) |
Členské státy by každoročně do 15. února měly Komisi zaslat roční účetní závěrku a výroční zprávu o výkonnosti při provádění strategického plánu SZP, každoroční souhrn závěrečných zpráv o auditu a prohlášení řídícího subjektu. Pokud tyto dokumenty předloženy nebudou, což Komisi zabrání provést vyúčtování pro příslušnou platební agenturu nebo znemožní kontrolu způsobilosti výdajů oproti vykazovaným výsledkům, měla by mít Komise možnost pozastavit měsíční platby a přerušit čtvrtletní úhrady až do předložení chybějících dokumentů. |
(32) |
Pro případ nezvykle nízkých výstupů by měla být zavedena nová forma pozastavení plateb. Pokud jsou nahlášené výstupy na nezvykle nízké úrovni ve srovnání s vykázanými výdaji, a pokud členský stát není schopen poskytnout řádné zdůvodnění takové situace, měla by mít Komise kromě snížení výdajů pro zemědělský rozpočtový rok N-1 i možnost pozastavit budoucí výdaje související s intervencí, u níž byly výstupy nezvykle nízké. Taková pozastavení by měla podléhat potvrzení v rozhodnutí o výročním schvalování výkonnosti. |
(33) |
Pokud jde o víceleté monitorování výkonnosti, Komise by měla mít rovněž možnost pozastavit platby. V případě opožděného nebo nedostatečného pokroku při plnění cílů stanovených ve strategickém plánu SZP členského státu, pro který členský stát není schopen poskytnout řádné zdůvodnění, by tak Komise měla mít možnost vyzvat dotčený členský stát k přijetí nezbytných nápravných opatření v souladu s akčním plánem, který bude vypracován po konzultaci s Komisí a který bude obsahovat jasné ukazatele pokroku spolu s časovým rámcem pro dosažení pokroku. Pokud členský stát nepředloží či neprovede akční plán, pokud je akční plán prokazatelně k nápravě situace nedostatečný nebo pokud nebyl změněn v souladu s písemnou žádostí Komise, měla by mít Komise možnost pozastavit měsíční nebo průběžné platby. Na základě přezkumu výkonnosti nebo dobrovolného oznámení o pokroku akčního plánu a nápravných opatřeních přijatých k nápravě nedostatků, učiněného členským státem v průběhu rozpočtového roku, by Komise měla pozastavené částky uhradit, je-li dosaženo uspokojivého pokroku při plnění cílů. |
(34) |
Vzhledem k nezbytnosti přejít k modelu výkonnosti zaměřenému na výsledky by žádost Komise o akční plán na zemědělský rozpočtový rok 2025 neměla vést k pozastavení plateb před přezkumem výkonnosti za zemědělský rozpočtový rok 2026. |
(35) |
Komise by měla mít možnost, stejně jako tomu bylo na základě nařízení (EU) č. 1306/2013, pozastavit platby v případě existence závažných nedostatků v řádném fungování správních systémů, včetně nedodržení základních požadavků Unie a nespolehlivosti vykazování. Je nicméně třeba přezkoumat podmínky pro pozastavení plateb, aby byl mechanismus efektivnější. O finančních důsledcích takového pozastavení by se mělo rozhodovat v rámci ad-hoc schvalování souladu. |
(36) |
Vnitrostátní příslušné orgány by měly zajistit, aby platby SZP stanovené právem Unie byly příjemcům uhrazeny v plné výši. |
(37) |
Aby bylo možné pro účely SZP využít některé typy příjmů souvisejících se SZP opakovaně, měly by být tyto příjmy považovány za účelově vázané příjmy. Seznam částek obsažený v článku 43 nařízení (EU) č. 1306/2013 by měl být pozměněn a příslušná ustanovení by měla být harmonizována a sloučena se stávajícími ustanoveními o účelově vázaných příjmech. |
(38) |
Nařízení (ES) č. 1306/2013 obsahuje seznam informačních opatření souvisejících se SZP a jejich cíle a stanoví pravidla jejich financování a provádění odpovídajících projektů. Konkrétní ustanovení týkající se cílů a typů informačních opatření, které mají být financovány, by měla být přenesena do tohoto nařízení. |
(39) |
Na financování opatření a intervencí v rámci SZP se do značné míry uplatní zásada sdíleného řízení. Aby bylo zajištěno správné hospodaření s finančními prostředky Unie, měla by Komise provádět kontroly toho, jak orgány členských států odpovědné za úhradu plateb s těmito prostředky hospodaří. Je třeba vymezit povahu kontrol, které má Komise provádět, upřesnit podmínky, za jakých Komise odpovídá za plnění rozpočtu Unie, a objasnit povinnost ke spolupráci, kterou mají členské státy. |
(40) |
Aby mohla Komise plnit svou povinnost ověřovat zavedení a řádné fungování systémů pro řízení a kontrolu výdajů Unie v členských státech, a aniž jsou dotčeny kontroly prováděné samotnými členskými státy, je třeba stanovit zavedení kontrol vykonávaných osobami pověřenými Komisí, které by měly mít možnost vyžádat si od členských států pomoc při výkonu své práce. |
(41) |
K získávání informací, které mají být zaslány Komisi, je třeba v co nejširším rozsahu používat informační technologie. Komise by při provádění kontrol měla mít neomezený a bezprostřední přístup k informacím týkajícím se výdajů, a to jak v papírové, tak v elektronické podobě. |
(42) |
Pro uplatnění požadavků finančního nařízení ve vztahu ke křížovému spoléhání na audity, pro omezení rizika překrytí mezi audity různých institucí a v zájmu minimalizace nákladů na kontroly a administrativní zátěže příjemců a členských států je třeba zavést pravidla týkající se přístupu jednotného auditu a poskytnout Komisi možnost využít služeb spolehlivých certifikačních subjektů, a to s řádným zohledněním zásad jednotného auditu a proporcionality ve vztahu k míře rizika pro rozpočet Unie. |
(43) |
Pokud jde o uplatňování přístupu jednotného auditu, kdy by Komise obecně měla využívat služeb certifikačních subjektů, s přihlédnutím k posouzení Komise z hlediska rizik týkajících se nutnosti provést v dotčeném členském státě kontroly, by Komise měla mít možnost provádět kontroly, pokud dotčený členský stát informovala, že služeb certifikačního subjektu nemůže využít. Komise by dále za účelem plnění svých povinností podle článku 317 Smlouvy o fungování EU měla mít možnost provádět kontroly v případě, kdy mohou existovat závažné nedostatky v řádném fungování správních systémů, které uvedený členský stát neřeší. |
(44) |
Pro vytvoření finanční vazby mezi akreditovanými platebními agenturami a rozpočtem Unie by Komise měla každoročně schvalovat účetní závěrky těchto platebních agentur v rámci výročního finančního schvalování. Rozhodnutí týkající se schválení účetní závěrky by mělo být omezeno na úplnost, přesnost a věcnou správnost předkládaných účtů, nikoliv však na soulad výdajů s právem Unie. |
(45) |
V rámci nového modelu provádění SZP by mělo být zavedeno výroční schvalování výkonnosti, které bude ověřovat způsobilost výdaje s ohledem na vykázané výstupy. Pro řešení situací, kdy vykázané výdaje nepřinášejí odpovídající vykázané výstupy a členský stát nedokáže poskytnout zdůvodnění takové odchylky, by měl být zaveden mechanismus snížení plateb. |
(46) |
V souladu s článkem 317 Smlouvy o fungování EU odpovídá za plnění rozpočtu Unie Komise ve spolupráci s členskými státy. Komise by tedy měla mít možnost rozhodovat o tom, zda členské státy uskutečnily výdaje v souladu s právem Unie. Členským státům by měla být poskytnuta možnost odůvodnit svá rozhodnutí o provedení plateb a v případě neshody mezi nimi a Komisí by měly mít právo využít smírčí řízení. S cílem poskytnout členským státům právní a finanční záruky, pokud jde o výdaje uskutečněné v minulosti, je třeba stanovit promlčecí lhůtu, ve které může Komise rozhodnout o finančních důsledcích nesplnění povinností. |
(47) |
Členské státy jsou povinny podle článku 9 nařízení (EU) 2021/2115 provádět své strategické plány SZP v podobě schválené Komisí v souladu s články 118 a 119 uvedeného nařízení. Vzhledem k tomu, že tato povinnost představuje základní požadavek Unie, měla by mít Komise v případě zjištění závažných nedostatků při provádění strategického plánu SZP členským státem možnost rozhodnout, že z financování Unií vyloučí rizikové výdaje ovlivněné takovými nedostatky. |
(48) |
Na ochranu finančních zájmů rozpočtu Unie by měly členské státy zavést systémy, jimiž zajistí, aby byly intervence financované EZZF a EZFRV skutečně realizovány a aby byly provedeny správně, přičemž zachovají stávající robustní rámec pro řádné finanční řízení. Uvedené systémy by měly zahrnovat provádění kontrol příjemců na základě posouzení jejich souladu s kritérii způsobilosti a dalšími podmínkami, jakož i s povinnostmi stanovenými ve strategických plánech SZP a platnými pravidly Unie. |
(49) |
V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (10) a nařízeními Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (11), (Euratom, ES) č. 2185/96 (12) a (EU) 2017/1939 (13) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně opatření týkajících se prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí, včetně podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména má Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) v souladu s nařízeními (Euratom, ES) č. 2185/96 a (EU, Euratom) č. 883/2013 pravomoc provádět správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 má Úřad evropského veřejného žalobce pravomoc vyšetřovat a stíhat trestné činy poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (14). V souladu s finančním nařízením mají všechny osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, plně spolupracovat na ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, OLAFu, Účetnímu dvoru a v případě členských států účastnících se posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939 Úřadu evropského veřejného žalobce nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby rovnocenná práva udělily i třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie. |
(50) |
Aby mohl OLAF uplatnit své pravomoci a zajistit účinnou analýzu případů nesrovnalostí, měly by mít členské státy k dispozici systémy, které jim umožní nahlásit Komisi zjištěné nesrovnalosti a další případy nedodržení podmínek stanovených členskými státy ve strategických plánech SZP, včetně podvodů, jakož i následné kroky po vyšetřování OLAFem. Pro zajištění účinného šetření stížností ohledně EZZF a EZFRV by měly členské státy zavést odpovídající opatření. |
(51) |
V souladu se zásadou subsidiarity by členské státy měly na žádost Komise prošetřit stížnosti, které byly předloženy Komisi a které spadají do působnosti jejich strategických plánů SZP, a měly by Komisi informovat o výsledcích těchto šetření. Komise by měla zajistit, aby stížnosti, které jí byly podány přímo, byly řešeny odpovídajícím způsobem v souladu s pravomocí volného uvážení, jíž Komise disponuje při rozhodování o tom, kterými případy se má zabývat (15). |
(52) |
S cílem pomoci členským státům při zajišťování účinné ochrany finančních zájmů Unie by jim Komise měla dát k dispozici nástroj pro vytěžování dat za účelem posouzení rizik. Do roku 2025 by Komise měla předložit zprávu, která posoudí využívání jednotného nástroje pro vytěžování dat a jeho interoperabilitu s výhledem na jeho všeobecné používání členskými státy, doplněnou v případě potřeby o vhodné návrhy. |
(53) |
Na toto nařízení se použijí horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU. Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a upravují zejména postupy týkající se sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, zadávání veřejných zakázek, cen a nepřímého plnění, jakož i kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU zahrnují rovněž ochranu rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se právního státu v členských státech, neboť dodržování zásad právního státu je základním předpokladem pro řádné finanční řízení a účinné financování z prostředků Unie. |
(54) |
Je vhodné zajistit, aby odmítnutí nebo zpětné získávání plateb v důsledku nedodržení pravidel pro zadávání veřejných zakázek zohledňovalo závažnost tohoto nedodržení pravidel a respektovalo zásadu proporcionality, jak je například vyjádřeno v příslušných pokynech stanovených Komisí pro ukládání finančních oprav za nedodržení těchto pravidel v případě výdajů financovaných Unií ve sdíleném řízení. Je rovněž vhodné upřesnit, že toto nedodržení pravidel má vliv na legalitu a správnost operací pouze do výše části podpory, která nemá být vyplacena nebo odňata. |
(55) |
Různá ustanovení právních předpisů v oblasti zemědělství vyžadují složení jistoty, která zaručí vyplacení splatné částky v případě nesplnění povinnosti. S cílem posílit rámec jistot by se na všechna tato ustanovení mělo vztahovat jedno horizontální pravidlo. |
(56) |
Členské státy by měly zavést a provozovat integrovaný administrativní a kontrolní systém (dále jen „integrovaný systém“) pro některé intervence upravené v nařízení (EU) 2021/2115 a pro opatření uvedená v kapitole IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013 (16) a v kapitole IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 229/2013 (17). S cílem zlepšit účinnost a monitorování podpory Unie by členské státy měly být oprávněny využívat tento integrovaný systém rovněž pro ostatní intervence Unie. |
(57) |
Aby byly zajištěny rovné podmínky pro příjemce v různých členských státech, měla by být některá obecná pravidla pro kontroly a sankce stanovena na úrovni Unie. |
(58) |
Je třeba zachovat stávající hlavní prvky integrovaného systému a zejména ustanovení týkající se systému identifikace zemědělských pozemků, systému pro geoprostorové žádosti a žádosti zaměřené na zvířata, systému identifikace a evidence platebních nároků, systému zaznamenávání totožnosti příjemců a systému kontrol a sankcí. Členské státy by měly vedle informačních technologií, jako jsou Galileo a EGNOS, nadále využívat i údaje nebo informační produkty poskytované programem Copernicus pro zajištění dostupnosti komplexních a srovnatelných dat napříč Unií pro účely monitorování agroenvironmentálně-klimatické politiky, včetně dopadu SZP, environmentální výkonnosti a pokroku při plnění cílů Unie, a pro účely podpory využití úplných, bezplatných a otevřených údajů a informací zaznamenaných družicemi a službami Copernicus Sentinels. Z tohoto důvodu by měl integrovaný systém zahrnovat rovněž systém monitorování ploch. |
(59) |
Integrovaný systém jako součást správních systémů, které by měly být zavedeny pro provádění SZP, by měl zajistit, aby byly souhrnné údaje poskytnuté v rámci výročního vykazování výkonnosti spolehlivé a ověřitelné. S ohledem na význam řádně fungujícího integrovaného systému je nezbytné stanovit kvalitativní požadavky. Členské státy by měly provádět každoroční hodnocení kvality systému identifikace zemědělských pozemků, systému pro geoprostorové žádosti a systému monitorování ploch. Členské státy by měly rovněž řešit jakékoli nedostatky a na žádost Komise by měly vypracovat akční plán. |
(60) |
Sdělení Komise nazvaná „Budoucnost potravinářství a zemědělství“, „Zelená dohoda pro Evropu“, „Strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ pro spravedlivé, zdravé a ekologické potravinové systémy“ a „Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 – Navrácení přírody do našeho života“ stanoví potřebu posílení péče o životní prostředí a opatření v oblasti klimatu a přispění k plnění ekologických a klimatických cílů a záměrů Unie jako strategického zaměření budoucí SZP. Z tohoto důvodu se stalo nezbytným sdílení údajů systému evidence půdy a dalších údajů integrovaného administrativního a kontrolního systému pro ekologické a klimatické účely na vnitrostátní úrovni a na úrovni Unie. Je tedy třeba přijmout ustanovení ohledně sdílení údajů shromažďovaných prostřednictvím integrovaného systému, které budou relevantní pro ekologické a klimatické účely, mezi veřejnými orgány členských států a institucemi a orgány Unie. Pro zvýšení účinnosti používání údajů dostupných pro různé veřejné orgány pro vytvoření evropské statistiky by mělo být stanoveno, že údaje z integrovaného systému mají být poskytnuty pro statistické účely orgánům, které tvoří součást Evropského statistického systému. |
(61) |
Kontrola obchodní dokumentace podniků, které přijímají nebo provádějí platby, může být velmi účinným prostředkem kontroly operací tvořících součást systému financování z EZZF. Tato kontrola doplňuje ostatní kontroly již prováděné členskými státy. Mělo by být navíc možné, aby vnitrostátní právní úprava týkající se kontroly mohla být rozsáhlejší, než stanoví právo Unie. |
(62) |
Dokumenty, na jejichž základě by měla dotčená kontrola probíhat, by měly být zvoleny tak, aby bylo možné provést úplnou kontrolu. Podniky, které mají být kontrolovány, by měly být vybírány s ohledem na povahu operací prováděných v rámci jejich odpovědnosti a rozdělení podniků přijímajících nebo provádějících platby by mělo být provedeno podle odvětví a podle jejich finančního významu v systému financování z EZZF. |
(63) |
Je třeba vymezit pravomoci úředníků pověřených prováděním kontrol, jakož i vymezit povinnost podniků zpřístupnit jim po určitou dobu obchodní dokumentaci a podávat jim informace, které si vyžádají. Mělo by být rovněž možné obchodní dokumentaci v některých případech zabavit. |
(64) |
S ohledem na mezinárodní strukturu obchodu se zemědělskými produkty a v zájmu řádného fungování vnitřního trhu je nezbytné organizovat spolupráci mezi členskými státy. Je rovněž nutné vytvořit na úrovni Unie centralizovaný dokumentační systém týkající se podniků, které přijímají nebo provádějí platby a které jsou usazeny ve třetích zemích. |
(65) |
Ačkoliv odpovědnost za vytvoření svých vlastních programů kontroly nesou členské státy, je třeba tyto programy oznámit Komisi, aby mohla provádět dohled a vykonávat koordinační úlohu a zajistit, že jsou tyto programy přijímány na základě vhodných kritérií, a zaručit, že se kontrola zaměřuje na odvětví nebo podniky, u nichž je riziko podvodu vysoké. Je nezbytné, aby každý členský stát určil subjekt nebo subjekty odpovědné za monitorování kontroly obchodní dokumentace a koordinaci této kontroly. Tyto určené subjekty by měly být nezávislé na útvarech, které provádějí kontrolu před platbou. Informace získané v průběhu uvedených kontrol by měly podléhat povinnosti mlčenlivosti. |
(66) |
Podmíněnost je důležitým prvkem SZP, který zajišťuje, že platby podporují vysoký stupeň udržitelnosti, a také rovné podmínky pro zemědělce v členských státech a v rámci Unie, zejména s ohledem na sociální, environmentální a klimatické prvky SZP, jakož i ve vztahu k otázkám veřejného zdraví a dobrých životních podmínek zvířat. To znamená, že by měly být prováděny kontroly a v případě potřeby uplatňovány sankce pro zajištění účinnosti systému podmíněnosti. Aby byly zajištěny tyto rovné podmínky pro příjemce v různých členských státech, měla by být na úrovni Unie stanovena určitá obecná pravidla týkající se podmíněnosti a kontrol a sankcí v souvislosti s nedodržováním pravidel. |
(67) |
Pro zajištění harmonizovaného prosazování podmíněnosti členskými státy je nezbytné stanovit minimální míru kontrol na úrovni Unie, přičemž o organizaci příslušných kontrolních subjektů a kontrol by měly volně rozhodovat členské státy. |
(68) |
Zatímco členským státům by mělo být umožněno rozhodnout o podrobnostech týkajících se sankcí, tyto sankce by měly být přiměřené, účinné a odrazující a neměly by vylučovat jiné sankce stanovené právem Unie či vnitrostátním právem. K zajištění přiměřenosti, účinnosti a odrazujícího účinku sankcí je vhodné stanovit pravidla pro uplatnění a výpočet těchto sankcí. S ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie (dále jen „Soudní dvůr“) ve věci C-361/19 (18) by v zájmu zajištění souvislosti mezi konáním zemědělce a sankcí mělo být stanoveno, že sankce by měla být zpravidla vypočítávána na základě plateb, které byly nebo mají být poskytnuty v kalendářním roce, v němž k nedodržení pravidel došlo. Pokud však povaha zjištění neumožňuje stanovit rok, v němž k nedodržení pravidel došlo, je v zájmu zajištění účinnosti systému sankcí třeba stanovit, že v těchto případech by sankce měla být vypočítána na základě plateb, které byly nebo mají být poskytnuty v kalendářním roce, v němž bylo nedodržení pravidel zjištěno. Pro zajištění účinného a soudržného přístupu členských států je třeba stanovit minimální sazbu sankce za nedodržení pravidel na úrovni Unie. Takové minimální sazby by členské státy měly uplatňovat podle závažnosti, rozsahu, trvání či opakování a úmyslnosti zjištěného nedodržení. Pro zajištění přiměřenosti sankcí by členské státy měly stanovit, že se žádné sankce neuplatní, pokud nedodržení pravidel nemá pro dosažení cíle dotčené normy nebo požadavku žádné důsledky nebo jsou tyto důsledky pouze nevýznamné, a měly by zřídit informační mechanismus s cílem zajistit, aby příjemci byli informováni o zjištěných případech nedodržení pravidel a o možných nápravných opatřeních, která lze učinit. |
(69) |
Mechanismus sociální podmíněnosti by měl vycházet z postupů vymáhání, které provádějí příslušné donucovací orgány nebo subjekty odpovědné za kontroly pracovních podmínek a podmínek zaměstnávání, jakož i platných pracovních norem. Tyto postupy vymáhání mohou mít různou podobu v závislosti na vnitrostátním systému. Výsledky kontrol a postup vymáhání by měly být sděleny platebním agenturám spolu s hodnocením závažnosti porušení příslušných právních předpisů. |
(70) |
Při uplatňování mechanismu sociální podmíněnosti ve strategických plánech SZP a v příslušných dohodách mezi platebními agenturami a orgány nebo subjekty odpovědnými za prosazování sociálních a pracovněprávních předpisů a platných pracovních norem je třeba věnovat velkou pozornost tomu, aby byla respektována autonomie daných donucovacích orgánů nebo subjektů a konkrétní způsob, jakým jsou v každém členském státě prováděny a prosazovány sociální a pracovněprávní předpisy a platné pracovní normy. Uvedený mechanismus by měl zůstat nezávislý na fungování konkrétního sociálního modelu každého členského státu a neměl by na něj mít vliv ani by jím neměla být nijak dotčena nezávislost soudnictví. Za tímto účelem by mělo být zajištěno jasné rozdělení odpovědností mezi orgány nebo subjekty odpovědnými za prosazování sociálních a pracovněprávních předpisů a platných pracovních norem na jedné straně a zemědělskými platebními agenturami na straně druhé, přičemž úlohou těchto agentur je provádění plateb a uplatňování sankcí. Měla by být plně respektována autonomie sociálních partnerů, jakož i jejich právo sjednávat a uzavírat kolektivní smlouvy. Jejich autonomie by měla být respektována i v případech, kdy jsou sociální partneři odpovědní za provádění kontrol pracovních podmínek. |
(71) |
Aby byla zajištěna harmonická spolupráce mezi Komisí a členskými státy v oblasti financování výdajů SZP, a zejména aby bylo Komisi umožněno monitorovat finanční řízení členských států a schvalovat účetní závěrky akreditovaných platebních agentur, je nezbytné, aby členské státy Komisi sdělovaly některé informace nebo aby je pro její potřebu uchovávaly. |
(72) |
Pro účely sestavování údajů, které mají být zaslány Komisi, a s cílem umožnit Komisi úplný a okamžitý přístup k údajům o výdajích v papírové i elektronické podobě je třeba stanovit vhodná pravidla pro sdělování a předávání údajů, jakož i pravidla týkající se lhůt. |
(73) |
Vzhledem k tomu, že v rámci uplatňování vnitrostátních kontrolních systémů a systémů schvalování souladu může dojít ke sdělení osobních údajů nebo citlivých obchodních informací, měly by členské státy a Komise zajistit důvěrnost informací obdržených v této souvislosti. |
(74) |
Aby bylo zajištěno řádné finanční řízení rozpočtu Unie a nestranné zacházení s členskými státy a příjemci, je nezbytné stanovit pravidla týkající se používání eura. |
(75) |
V průběhu období, v němž se provádí určitá operace, se může měnit směnný kurz eura vůči národní měně. Proto by se směnný kurz použitelný pro dotčené částky měl určit s ohledem na skutečnost, jejímž prostřednictvím je dosahováno hospodářského účelu operace. Je třeba použít směnný kurz platný v den, kdy tato skutečnost nastala. Tuto rozhodnou skutečnost je nezbytné upřesnit nebo upustit od jejího uplatnění, a to na základě určitých kritérií, a zejména s ohledem na rychlost dopadů měnových pohybů. Je třeba stanovit zvláštní pravidla pro řešení mimořádných měnových situací, které v Unii nebo na světovém trhu nastanou a vyžadují okamžitou reakci, aby se zajistilo, že opatření přijatá v rámci SZP budou účinně fungovat. |
(76) |
Členské státy, které nepřijaly euro, by měly mít možnost provádět platby na výdaje vzniklé na základě právních předpisů v oblasti SZP spíše v eurech než v národní měně. Jsou zapotřebí zvláštní pravidla, aby se zajistilo, že tato možnost nepřinese stranám, které provádějí nebo přijímají platby, žádnou neoprávněnou výhodu. |
(77) |
Právo Unie týkající se ochrany fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a volného pohybu těchto údajů, zejména pak nařízení (EU) 2016/679 (19) a (EU) 2018/1725 (20), by se mělo uplatnit na shromažďování osobních údajů členskými státy a Komisí pro účely provádění příslušných povinností řízení, kontroly, auditu, monitorování a hodnocení podle tohoto nařízení. |
(78) |
Zveřejnění jmen příjemců finančních prostředků z EZZF a EZFRV představuje způsob, jak veřejnou kontrolu využívání těchto fondů posílit, a proto je nezbytné k zajištění odpovídající úrovně ochrany finančních zájmů Unie. K tomu částečně vede preventivní a odrazující účinek takového zveřejnění, jež jednotlivé příjemce podpory odradí od nedovoleného chování a zároveň posílí osobní odpovědnost zemědělců za využívání veřejných prostředků, které zemědělci obdrží. Zveřejňování příslušných informací je v souladu se současnou judikaturou Soudního dvora, jakož i přístupem stanoveným finančním nařízením. |
(79) |
V této souvislosti je třeba náležitě uznat úlohu občanské společnosti, včetně úlohy médií a nevládních organizací, a jejich podíl na posílení kontrolního rámce správních orgánů pro boj proti podvodům a jakémukoli zneužívání veřejných prostředků. |
(80) |
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 (21) stanoví pravidla transparentnosti při provádění Evropských strukturálních a investičních fondů a při propagaci programů v rámci těchto fondů. Pro zajištění soudržnosti by mělo být stanoveno, že tato pravidla se v příslušných případech vztahují rovněž na příjemce intervencí z EZZF a EZFRV. |
(81) |
Cíle veřejné kontroly využívání finančních prostředků z EZZF a EZFRV sledovaného zveřejněním údajů o příjemcích lze dosáhnout pouze tak, že se zajistí určitá míra informací poskytovaných veřejnosti. Tyto informace by měly zahrnovat údaje o totožnosti příjemce, poskytnuté částce, fondu, ze kterého je poskytována, a specifickém cíli dotčené operace. Zveřejnění těchto informací by mělo probíhat takovým způsobem, aby způsobilo co nejmenší zásah do práva příjemců na respektování soukromého života a práva na ochranu jejich osobních údajů. Obě práva jsou uznána v článcích 7 a 8 Listiny základních práv Evropské unie. |
(82) |
Vzhledem k potřebě větší transparentnosti, pokud jde o rozdělování finančních prostředků SZP z EZZF a EZFRV, a to i pokud jde o vlastnické struktury spojené s příjemci SZP, by měl seznam příjemců finančních prostředků SZP následně zveřejňovaný členským státem rovněž umožňovat identifikaci skupin podniků. To by významně přispělo k monitorování vlastnických struktur a usnadnilo by vyšetřování možného zneužívání finančních prostředků Unie, střetů zájmů a korupce. |
(83) |
Zveřejňování podrobností o operaci, která zemědělce opravňuje k získání podpory, jakož i o účelu a specifickém cíli podpory veřejnosti poskytuje konkrétní informace o podporované činnosti a o účelu, pro který byla podpora poskytnuta. Poskytnutí takového přehledu veřejnosti by mělo preventivní a odrazující efekt a pomohlo by chránit finanční zájmy Unie. |
(84) |
Zveřejnění těchto informací veřejnosti spolu s obecnými informacemi stanovenými v tomto nařízení zvyšuje transparentnost, pokud jde o využívání finančních prostředků Unie v rámci SZP, čímž se přispívá ke zviditelnění a lepšímu chápání této politiky. Umožňuje občanům důkladnější zapojení do rozhodovacího procesu a zajišťuje, že správní orgány mají větší legitimitu a chovají se efektivněji a odpovědněji vůči občanům. Občanům rovněž umožňuje seznámit se s konkrétními příklady „veřejných statků“, které poskytuje zemědělství, a tím podporuje legitimitu vnitrostátní a unijní podpory pro odvětví zemědělství. |
(85) |
Z toho vyplývá, že stanovení obecného zveřejňování příslušných informací nepřekračuje rámec toho, co je v demokratické společnosti nezbytné, ani toho, co je nutné pro ochranu finančních zájmů Unie, přičemž je třeba mít na paměti prvořadý význam cíle veřejné kontroly využívání prostředků z EZZF a EZFRV. |
(86) |
Aby se vyhovělo požadavkům na ochranu údajů, je třeba příjemce finančních prostředků z EZZF a EZFRV ještě před zveřejněním jejich údajů o takovém zveřejnění informovat. Je třeba je informovat o tom, že tyto údaje mohou být zpracovávány subjekty Unie a členských států příslušnými v oblasti auditu a kontroly za účelem ochrany finančních zájmů Unie. Příjemci by dále měli být informováni o svých právech podle nařízení (EU) 2016/679 a o postupech výkonu těchto práv. |
(87) |
Za účelem doplnění či změny některých prvků tohoto nařízení, které nejsou podstatné, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (22). Zejména pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci. |
(88) |
S cílem zajistit řádné fungování platebních agentur a koordinačních subjektů, financování výdajů na veřejnou intervenci z EZZF a řádnou správu prostředků zapsaných do rozpočtu Unie pro EZZF by se uvedené přenesení pravomoci mělo týkat minimálních podmínek pro akreditaci platebních agentur a pro určování a akreditaci koordinačních subjektů, povinností platebních agentur, pokud jde o veřejnou intervenci, pravidel týkajících se obsahu odpovědnosti za řízení a kontrolu platebních agentur. Dále s cílem soudržně uplatňovat finanční kázeň v členských státech by uvedené přenesení pravomoci mělo zahrnovat rovněž pravidla pro výpočet finanční kázně, již členské státy použijí na zemědělce. S cílem zajistit řádnou správu výdajů na veřejnou intervenci by zmíněné přenesení pravomoci mělo zahrnovat také druhy opatření, které mají být financovány z rozpočtu Unie v rámci veřejné intervence, a podmínky úhrady, podmínky způsobilosti a metody výpočtu na základě údajů skutečně zjištěných platebními agenturami, na základě paušálních částek stanovených Komisí nebo na základě paušálních nebo nepaušálních částek stanovených právními předpisy pro konkrétní zemědělská odvětví, oceňování operací v souvislosti s veřejnou intervencí, opatření přijímaná v případě ztráty nebo zkažení produktů v rámci veřejné intervence a určení částek, které mají být financovány. |
(89) |
S cílem umožnit Komisi, aby výdaje uskutečněné před prvním možným termínem pro platby nebo po posledním možném termínu pro platby byly způsobilé pro financování Unií, a současně omezit související finanční dopad takového kroku, by uvedené přenesení pravomoci mělo pokrývat i odchylky z nezpůsobilosti plateb uhrazených platebními agenturami příjemcům před prvním možným datem nebo po posledním možném datu platby. Kromě toho by se v zájmu jasných pravidel a podmínek pro členské státy mělo toto přenesení pravomoci týkat rovněž míry pozastavení plateb ve vztahu k výročnímu schvalování, míry a délky trvání pozastavení plateb a podmínek pro úhradu nebo snížení takových částek ve vztahu k víceletému monitorování výkonu. Uvedené přenesení pravomoci by se mělo vztahovat i na intervence nebo opatření, u nichž členské státy mohou poskytovat zálohy, aby byla zajištěna kontinuita s pravidly stanovenými v nařízení (EU) č. 1306/2013 a příslušnými prováděcími akty a akty v přenesené pravomoci, a to při dodržení finančních limitů stanovených v čl. 11 odst. 2 písm. b) finančního nařízení. S cílem zohlednit příjmy, které platební agentury vyberou pro rozpočet Unie při platbách prováděných na základě výkazů výdajů předložených členskými státy, by se uvedené přenesení pravomoci mělo vztahovat i na podmínky, za nichž lze nahradit některé typy výdajů a příjmů v rámci EZZF a EZFRV. Navíc by se za účelem zajištění spravedlivého rozdělení dostupných rozpočtových prostředků mezi členskými státy mělo toto přenesení pravomoci vztahovat na metody pro závazky a výplatu částek v případě, že k přijetí rozpočtu Unie nedojde do začátku rozpočtového roku nebo v případě, že částka předběžných závazků překračuje hranici stanovenou v čl. 11 odst. 2 finančního nařízení. |
(90) |
S cílem zajistit správné a účinné používání ustanovení o kontrolách na místě a přístupu k dokumentům a informacím by se přenesení pravomoci mělo dále vztahovat na specifické povinnosti, které musí splnit členské státy s ohledem na kontroly a přístup k dokumentům a informacím, kritéria odůvodnění poskytnutá členskými státy a metodiku a kritéria pro uplatnění snížení ve vztahu k výročnímu schvalování výkonnosti, jakož i na kritéria a metodiku uplatnění finančních oprav v rámci postupu schvalování souladu. |
(91) |
Mimoto, s cílem zajistit, aby byly kontroly prováděny správně a efektivně a aby ověřování podmínek způsobilosti probíhalo účinným, soudržným a nediskriminačním způsobem, který chrání finanční zájmy Unie, by se uvedené přenesení pravomoci, vyžaduje-li to řádné řízení systému, mělo vztahovat na pravidla dodatečných požadavků souvisejících s celními řízeními a zejména s řízeními, která jsou stanovena v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 (23). S cílem zajistit nediskriminační zacházení, rovnost a dodržování zásady proporcionality při skládání jistoty by zmíněné přenesení pravomoci mělo zahrnovat pravidla pro jistoty, která určují odpovědnou stranu v případě nesplnění povinnosti, stanoví zvláštní situace, kdy příslušný orgán může upustit od požadavku týkajícího se jistoty, podmínky týkající se skládané jistoty a ručitele, podmínky pro složení a uvolnění jistoty a zvláštní podmínky týkající se jistoty složené v rámci záloh a stanoví důsledky porušení povinností, pro které byla jistota složena. |
(92) |
Navíc ve vztahu k integrovanému systému by dané přenesení pravomoci mělo zahrnovat pravidla hodnocení kvality systému identifikace zemědělských pozemků, systému pro geoprostorové žádosti a systému monitorování ploch, pravidla pro systém identifikace zemědělských pozemků, systém identifikace příjemců a systém identifikace a evidence platebních nároků. |
(93) |
Dále s cílem reagovat na změny v právních předpisech pro konkrétní zemědělská odvětví a zajistit účinnost systému následných kontrol by uvedené přenesení pravomoci mělo zahrnovat stanovení seznamu intervencí vyloučených z kontroly operací. S cílem zajistit rovné podmínky pro členské státy, jakož i účinnost, přiměřenost a odrazující účinek systémů sankcí v rámci podmíněnosti a sociální podmíněnosti by dané přenesení pravomoci mělo zahrnovat podrobná pravidla týkající se uplatnění a výpočtu takových sankcí. |
(94) |
Nadto s cílem blíže určit rozhodnou skutečnost nebo ji stanovit z důvodů specifických pro organizaci trhu nebo pro danou částku a zabránit tomu, aby členské státy, které nepřijaly euro, nepoužívaly jiný směnný kurz při zaúčtování příjmů obdržených nebo podpor vyplacených příjemcům v jiné měně než v eurech na straně jedné a při sestavování výkazu výdajů platební agenturou na straně druhé by toto přenesení pravomoci mělo zahrnovat pravidla pro rozhodné skutečnosti a směnný kurz, které musí použít členské státy, které nepřijaly euro, a pravidla pro směnné kurzy platné při vypracování výkazů výdajů a záznamu operací veřejného skladování v účetnictví platební agentury. S cílem předejít mimořádným měnovým postupům v souvislosti s národní měnou ohrožujícím uplatňování práva Unie by uvedené přenesení pravomoci mělo zahrnovat odchylky od pravidel pro používání eura, která stanoví toto nařízení. |
(95) |
S cílem umožnit hladký přechod mezi pravidly stanovenými nařízením (EU) č. 1306/2013 a pravidly stanovenými tímto nařízením by zmíněné přenesení pravomoci mělo zahrnovat i stanovení přechodných opatření. |
(96) |
Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (24). |
(97) |
Prováděcí pravomoci Komise by se měly vztahovat na pravidla pro postupy pro udělování, odnímání a přezkum akreditace platebních agentur a pro určování a akreditaci koordinačních subjektů, jakož i pro dohled nad akreditací platebních agentur; pravidla pro ujednání a postupy pro kontroly, na nichž je založeno prohlášení řídícího subjektu vydávané platebními agenturami; pravidla pro fungování koordinačního subjektu a oznamování informací Komisi tímto koordinačním subjektem; pravidla pro fungování certifikačních subjektů, včetně kontrol, které mají být prováděny, a subjektů podléhajících těmto kontrolám, a pravidla týkající se certifikací a zpráv, spolu s průvodními dokumenty, které tyto subjekty mají vypracovávat. |
(98) |
Prováděcí pravomoci Komise by se měly vztahovat také na zásady auditu, na nichž jsou založeny výroky certifikačních subjektů, včetně posouzení rizik, interních kontrol a požadované úrovně důkazních informací, a metody auditu, které mají takové certifikační subjekty používat při vydávání svých výroků s přihlédnutím k mezinárodním auditorským standardům. |
(99) |
Prováděcí pravomoci Komise by se měly vztahovat také na stanovení míry úpravy intervencí formou přímých plateb v rámci postupu finanční kázně a její přizpůsobení, jakož i na výši prostředků nepřidělených na závazky, přenesených v souladu s čl. 12 odst. 2 písm. d) finančního nařízení pro financování těchto intervencí; a v rámci postupu rozpočtové kázně na prozatímní stanovení výše plateb a prozatímní rozdělení dostupného rozpočtu mezi členské státy, jakož i stanovení celkové částky financování Unií rozdělené podle členských států. |
(100) |
Prováděcí pravomoci Komise by se měly vztahovat také na stanovení částek pro financování opatření veřejných intervencí, pravidla související s financováním získávání družicových dat Komisí nezbytných pro systém monitorování ploch a opatření realizovaná Komisí prostřednictvím aplikací dálkového průzkumu používaných monitorování zemědělských zdrojů, postupy získávání takových družicových dat Komisí a monitorování zemědělských zdrojů, rámec upravující získávání, zdokonalování a využívání družicových obrazů a meteorologických údajů, jakož i na použitelné lhůty. |
(101) |
Prováděcí pravomoci Komise by se dále měly vztahovat na stanovení lhůt, v nichž jsou akreditované platební agentury povinny vypracovat a předložit Komisi průběžné výkazy výdajů související s intervencemi pro rozvoj venkova, jakož i pravidla pro postupy a další praktická ujednání pro řádné fungování mechanismu platebních lhůt; pozastavení měsíčních nebo průběžných plateb členským státům, zrušení takového pozastavení a snížení uvedených plateb, jakož i stanovení pravidel týkajících se struktury akčních plánů a postupů jejich vypracování. Prováděcí pravomoci by se rovněž měly vztahovat na další pravidla vedení odděleného účetnictví platebními agenturami a zvláštní podmínky vztahující se na informace, které se zanášejí do účetnictví vedeného platebního agenturami; pravidla nezbytná a zdůvodnitelná v nouzových případech pro řešení specifických problémů ve vztahu k platebním lhůtám a vyplácení záloh; pravidla financování a účtování intervenčních opatření ve formě veřejného skladování a dalších výdajů financovaných z EZZF a EZFRV a podmínky upravující provádění automatického zrušení závazků. |
(102) |
Prováděcí pravomoci Komise by se kromě toho měly vztahovat také na podmínky, za nichž mají být uchovávány doklady a informace k provedeným platbám; postupy týkající se povinnosti spolupracovat, kterou musí členské státy dodržet ve vztahu ke kontrolám prováděným Komisí a k přístupu k informacím; výroční finanční schvalování včetně pravidel týkajících se opatření nezbytných pro účely přijetí a provádění příslušných prováděcích aktů, výroční schvalování výkonnosti, včetně pravidel týkajících opatření nezbytných pro účely přijetí a provádění příslušných prováděcích aktů, a výměnu informací mezi Komisí a členskými státy, postupy a lhůty, které je třeba dodržet; postup schvalování souladu, včetně pravidel týkajících se opatření nezbytných pro účely přijetí a provádění příslušných prováděcích aktů, výměnu informací mezi Komisí a členskými státy, lhůty, které je třeba dodržet, a smírčí řízení; pravidla týkající se možného započtení částek vyplývajících ze zpětného získání neoprávněných plateb a vyloučení částek, jež jsou hrazeny z rozpočtu Unie, z financování Unií a forem oznámení a sdělení, které mají členské státy zasílat Komisi v souvislosti se zpětným získáváním prostředků v důsledku nedodržení podmínek. |
(103) |
Prováděcí pravomoci Komise by se navíc měly vztahovat také na pravidla zaměřená na jednotné uplatňování povinností členských států ve vztahu k ochraně finančních zájmů Unie a pravidla nezbytná pro jednotné uplatňování kontrol v rámci Unie. |
(104) |
Prováděcí pravomoci Komise by se dále měly vztahovat na formy jistot, které mají být složeny, a postup pro složení jistot a jejich přijetí a pro nahrazení původních jistot; postupy pro uvolnění jistot; a oznámení, která mají členské státy nebo Komise provádět v souvislosti s jistotami. |
(105) |
Prováděcí pravomoci Komise by se rovněž měly vztahovat na pravidla týkající se formy, obsahu a postupů, jak jsou Komisi předávány nebo poskytovány zprávy o hodnocení kvality systému identifikace zemědělských pozemků, systému pro geoprostorové žádosti a systému monitorování ploch, a pravidla týkající se nápravných opatření, která mají provést členské státy v důsledku nedostatků zjištěných u těchto systémů, jakož i základních funkcí a pravidel týkajících se systému pro žádosti o podporu a systému monitorování ploch, včetně jeho postupného zavádění. |
(106) |
Prováděcí pravomoci Komise by se měly také vztahovat na pravidla nezbytná pro jednotné uplatňování pravidel kontrol obchodní dokumentace. Měly by se vztahovat rovněž na pravidla týkající se poskytování informací členskými státy Komisi a opatření na ochranu uplatňování práva Unie v případech, kdy by je mimořádné měnové postupy týkající se národní měny mohly ohrozit. |
(107) |
Dále by se prováděcí pravomoci Komise měly vztahovat na pravidla týkající se formy a harmonogramu zveřejňování informací o příjemcích finančních prostředků z EZZF a EZFRV, jednotného uplatňování povinnosti informování příjemců, že údaje, které se jich týkají, budou zveřejněny, a spolupráce mezi Komisí a členskými státy v souvislosti se zveřejňováním příjemců finančních prostředků z EZZF a EZFRV. |
(108) |
Pro přijetí některých prováděcích aktů by měl být použit poradní postup. Pokud jde o prováděcí akty, které se týkají výpočtu částek Komisí, umožňuje poradní postup Komisi plně převzít odpovědnost za hospodaření s rozpočtem a s ohledem na lhůty a rozpočtové postupy se zaměřuje na zvýšení účinnosti, předvídatelnosti a rychlosti. Pokud jde o prováděcí akty týkající se plateb vyplacených členským státům a fungování postupu pro schvalování účetních závěrek a výroční schvalování výkonnosti, umožňuje poradní postup Komisi plně převzít odpovědnost za hospodaření s rozpočtem a ověřování ročních závěrek vnitrostátních platebních agentur s cílem tyto závěrky přijmout, nebo v případě výdajů neuskutečněných v souladu s pravidly Unie tyto výdaje vyloučit z financování Unií. Jiné prováděcí akty by měly být přijímány přezkumným postupem. |
(109) |
Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by Komisi měly být svěřeny prováděcí pravomoci bez použití nařízení (EU) č. 182/2011, pokud jde o stanovení čistého zůstatku dostupného pro výdaje z EZZF, stanovení měsíčních plateb, které by měla provést na základě výkazu výdajů členských států, a stanovení doplňkových plateb nebo srážek v souvislosti se způsobem provádění měsíčních plateb. |
(110) |
Nařízení (EU) č. 1306/2013 by proto mělo být zrušeno. |
(111) |
Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy vzhledem k provázanosti tohoto nařízení s dalšími nástroji SZP a k omezeným finančním zdrojům členských států, ale spíše jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie prostřednictvím víceleté záruky financování Unií a soustředění se na jeho priority Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů. |
(112) |
V zájmu zajištění hladkého provedení předpokládaných opatření a z důvodu naléhavosti by toto nařízení mělo vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie, |
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
HLAVA I
OBLAST PŮSOBNOSTI A DEFINICE
Článek 1
Oblast působnosti
Toto nařízení stanoví pravidla financování, řízení a monitorování společné zemědělské politiky (SZP), a to zejména pro:
a) |
financování výdajů v rámci SZP; |
b) |
řídící a kontrolní systémy, které mají zavést členské státy; |
c) |
schvalování účetní závěrky a schvalování souladu. |
Článek 2
Definice
Pro účely tohoto nařízení se rozumí:
a) |
„nesrovnalostí“ jakákoli nesrovnalost ve smyslu čl. 1 odst. 2 nařízení (ES, Euratom) č. 2988/95; |
b) |
„správními systémy“ správní orgány uvedené v hlavě II kapitole II tohoto nařízení a základní požadavky Unie, včetně povinností členských států, pokud jde o účinnou ochranu finančních zájmů Unie podle článku 59 tohoto nařízení, jakož i provádění, v souladu s článkem 9 nařízení (EU) 2021/2115, jejich strategických plánů SZP schválených Komisí, a systém vykazování zavedený pro účely výroční zprávy o výkonnosti podle článku 134 uvedeného nařízení; |
c) |
„základními požadavky Unie“ požadavky stanovené v nařízení (EU) 2021/2115, v tomto nařízení, ve finančním nařízení a ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU (25); |
d) |
„závažnými nedostatky v řádném fungování správních systémů“ existence systémového nedostatku s přihlédnutím k jeho opakovanému výskytu, závažnosti a negativnímu účinku na správnost výkazu výdajů, zprávy o výkonnosti nebo na dodržování práva Unie; |
e) |
„ukazatelem výstupů“ ukazatel výstupů uvedený v čl. 7 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2021/2115; |
f) |
„ukazatelem výsledků“ ukazatel výsledků uvedený v čl. 7 odst. 1 písm. b) nařízení (EU) 2021/2115; |
g) |
„akčním plánem“ pro účely článků 41 a 42 tohoto nařízení plán vypracovaný členským státem na žádost Komise a po konzultaci s ní v případě, že jsou zjištěny závažné nedostatky v řádném fungování správních systémů daného členského státu, nebo za okolností uvedených v článku 135 nařízení (EU) 2021/2115, obsahující nezbytná nápravná opatření a příslušný časový rámec jeho provádění v souladu s články 41 a 42 tohoto nařízení. |
Článek 3
Výjimky v případě vyšší moci a mimořádných okolností
1. Pro účely financování, řízení a monitorování SZP lze za vyšší moc a mimořádné okolnosti uznat zejména tyto případy:
a) |
vážnou přírodní katastrofu nebo závažný meteorologický jev, které významně zasáhnou zemědělský podnik; |
b) |
náhodné zničení budov zemědělského podniku určených k chovu zvířat; |
c) |
epizoocii, napadení rostlin chorobami nebo výskyt škodlivého organismu rostlin postihující všechna hospodářská zvířata nebo plodiny příjemce nebo jejich část; |
d) |
vyvlastnění celého zemědělského podniku nebo jeho velké části, nemohlo-li být toto vyvlastnění předjímáno v den podání žádosti; |
e) |
úmrtí příjemce; |
f) |
déletrvající pracovní neschopnost příjemce. |
2. Pokud vážná přírodní katastrofa nebo závažný meteorologický jev uvedené v odst. 1 písm. a) významně zasáhnou jasně vymezenou oblast, může dotčený členský stát považovat celou tuto oblast za významně zasaženou touto katastrofou nebo tímto jevem.
HLAVA II
OBECNÁ USTANOVENÍ O ZEMĚDĚLSKÝCH FONDECH
KAPITOLA I
Zemědělské fondy
Článek 4
Fondy pro financování zemědělských výdajů
Financování různých intervencí a opatření v rámci SZP ze souhrnného rozpočtu Unie (dále jen „rozpočet Unie“) provádějí:
a) |
Evropský zemědělský záruční fond (EZZF); |
b) |
Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV). |
Článek 5
Výdaje z EZZF
1. EZZF se provádí buď ve sdíleném řízení mezi členskými státy a Unií podle odstavce 2, nebo v přímém řízení podle odstavce 3.
2. Ve sdíleném řízení se z EZZF financují tyto výdaje:
a) |
opatření pro regulaci nebo podporu zemědělských trhů stanovených v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 (26); |
b) |
finanční příspěvek Unie na intervence v určitých odvětvích, uvedené v hlavě III kapitole III nařízení (EU) 2021/2115; |
c) |
intervence formou přímých plateb zemědělcům na základě strategického plánu SZP uvedené v článku 16 nařízení (EU) 2021/2115; |
d) |
finanční příspěvek Unie na informační a propagační opatření ve prospěch zemědělských produktů na vnitřním trhu Unie a ve třetích zemích, prováděná členskými státy a vybraná Komisí; |
e) |
finanční příspěvek Unie na zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie stanovená v nařízení (EU) č. 228/2013 a na zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch menších ostrovů v Egejském moři stanovená v nařízení (EU) č. 229/2013. |
3. V přímém řízení se z EZZF financují tyto výdaje:
a) |
propagace zemědělských produktů prováděná buď přímo Komisí, nebo prostřednictvím mezinárodních organizací; |
b) |
opatření prováděná v souladu s právem Unie, jejichž cílem je zajistit zachování, popis, sběr a využití genetických zdrojů v zemědělství; |
c) |
zavedení a provozování účetních informačních systémů v zemědělství; |
d) |
systémy zemědělských studií, včetně studií o struktuře zemědělských podniků. |
Článek 6
Výdaje z EZFRV
EZFRV se provádí ve sdíleném řízení mezi členskými státy a Unií. Financuje se z něj finanční příspěvek Unie na intervence pro rozvoj venkova uvedené v hlavě III kapitole IV nařízení (EU) 2021/2115 a upřesněné ve strategických plánech SZP a na opatření podle článku 125 uvedeného nařízení.
Článek 7
Jiné výdaje, včetně technické pomoci
Z EZZF a EZFRV mohou být buď z podnětu Komise, nebo jejím jménem přímo financovány činnosti zaměřené na přípravu, monitorování a správní a technickou podporu, jakož i hodnocení, audit a kontrolu, nezbytné pro provádění SZP. Tyto činnosti zahrnují zejména:
a) |
opatření nezbytná pro analýzu, řízení, monitorování a provádění SZP a výměnu informací o této politice, včetně posuzování jejích dopadů, environmentální výkonnosti a pokroku při dosahování cílů Unie, a opatření zaměřená na zavádění kontrolních systémů a technickou a správní pomoc; |
b) |
získání družicových dat Komisí, která jsou nezbytná pro systém monitorování ploch, v souladu s článkem 24; |
c) |
opatření realizovaná Komisí prostřednictvím aplikací dálkového průzkumu používaných k monitorování zemědělských zdrojů v souladu s článkem 25; |
d) |
opatření nezbytná pro zachování a rozvoj metod a technických prostředků pro informace, vzájemné propojení, monitorování a kontrolu finančního řízení prostředků použitých na financování SZP; |
e) |
poskytování informací o SZP v souladu s článkem 46; |
f) |
studie o SZP a hodnocení opatření financovaných z EZZF a EZFRV, včetně zdokonalování metod hodnocení a výměny informací o osvědčených postupech v rámci SZP a konzultací s příslušnými zúčastněnými stranami, jakož i studie prováděné s Evropskou investiční bankou (EIB); |
g) |
případný příspěvek na výkonné agentury zřízené v souladu s nařízením Rady (ES) č. 58/2003 (27) a působí v rámci SZP; |
h) |
příspěvek na opatření týkající se šíření informací, zvyšování informovanosti, podpory spolupráce a výměny zkušeností s příslušnými zúčastněnými stranami na úrovni Unie, prováděná v rámci intervencí pro rozvoj venkova, včetně vytváření sítí dotčených stran; |
i) |
sítě informačních technologií zaměřené na zpracování a výměnu informací, včetně systémů informačních technologií na úrovni organizace nezbytných v souvislosti s řízením SZP; |
j) |
opatření nezbytná pro vytváření, registraci a ochranu log v rámci unijních režimů jakosti v souladu s čl. 44 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (28) a pro ochranu práv duševního vlastnictví s nimi spojených, jakož i nezbytný vývoj informačních technologií. |
KAPITOLA II
Správní orgány
Článek 8
Příslušný orgán
1. Každý členský stát určí příslušný orgán na ministerské úrovni, který je odpovědný za:
a) |
udělování, přezkum a odnímání akreditace platebních agentur uvedených v čl. 9 odst. 2; |
b) |
určování koordinačního subjektu uvedeného v článku 10 a udělování, přezkum a odnímání akreditace tohoto subjektu; |
c) |
určování a odnímání určení certifikačního subjektu uvedeného v článku 12 a zajištění toho, že je certifikační subjekt vždy určen; |
d) |
provádění úkolů, které jsou příslušnému orgánu svěřeny podle této kapitoly. |
2. Na základě posouzení minimálních podmínek, jež má Komise přijmout v souladu s čl. 11 odst. 1 písm. a), rozhodne příslušný orgán prostřednictvím formálního aktu o udělení akreditace platební agentury nebo o odnětí její akreditace na základě přezkumu a o určení a akreditaci koordinačního subjektu a o odnětí jeho akreditace.
3. Příslušný orgán rozhodne prostřednictvím formálního aktu o určení a odnětí určení certifikačního subjektu, a to při zajištění toho, že je certifikační subjekt vždy určen.
4. Příslušný orgán neprodleně informuje Komisi o veškerých akreditacích a odnětích akreditace platební agentury a o určení a akreditaci a odnětí akreditace koordinačního subjektu, jakož i o určení a odnětí určení certifikačního subjektu.
Článek 9
Platební agentury
1. Platební agentury jsou útvary nebo subjekty členských států, a případně jejich regionů, pověřené řízením a kontrolou výdajů uvedených v čl. 5 odst. 2 a v článku 6.
S výjimkou provádění plateb mohou platební agentury výkonem úkolů uvedených v prvním pododstavci pověřit jiné subjekty.
2. Členské státy akreditují jako platební agentury útvary nebo subjekty, jež mají administrativní uspořádání a systém vnitřní kontroly, které poskytují dostatečné záruky, že platby jsou legální, správné a řádně vyúčtované. Za tímto účelem splňují platební agentury minimální podmínky pro akreditaci týkající se vnitřního prostředí, kontrolních činností, informací a komunikace a monitorování stanovené Komisí podle čl. 11 odst. 1 písm. a).
Každý členský stát omezí s ohledem na své ústavní předpisy počet svých akreditovaných platebních agentur:
a) |
na jedinou platební agenturu na celostátní úrovni, případně na jednu v každém regionu; a |
b) |
na jedinou platební agenturu pro řízení výdajů jak z EZZF, tak z EZFRV, pokud platební agentury existují pouze na celostátní úrovni. |
Jsou-li platební agentury zřízeny na regionální úrovni, členské státy navíc buď akreditují platební agenturu na celostátní úrovni pro režimy podpory, které vzhledem ke své povaze musejí být řízeny na celostátní úrovni, nebo svěří řízení těchto režimů svým regionálním platebním agenturám.
Odchylně od druhého pododstavce tohoto odstavce mohou členské státy zachovat platební agentury, které byly akreditovány před 15. říjnem 2020, pokud příslušný orgán rozhodnutím podle čl. 8 odst. 2 potvrdí, že splňují minimální podmínky pro akreditaci uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce.
Platebním agenturám, které neřídí výdaje z EZZF nebo z EZFRV po dobu nejméně tří let, se akreditace odejme.
Po 7. prosinci 2021 členské státy neakreditují žádnou novou platební agenturu s výjimkou případů uvedených v druhém pododstavci písm. a), kdy s ohledem na ústavní předpisy mohou být nezbytné další regionální platební agentury.
3. Pro účely čl. 63 odst. 5 a 6 finančního nařízení odpovědný pracovník akreditované platební agentury do 15. února roku následujícího po příslušném zemědělském rozpočtovém roce vypracuje a předloží Komisi:
a) |
roční výkaz výdajů, které byly vynaloženy při plnění úkolů svěřených dané akreditované platební agentuře, jak je stanoveno v čl. 63 odst. 5 písm. a) finančního nařízení, k němuž jsou přiloženy požadované informace pro schválení v souladu s článkem 53 tohoto nařízení; |
b) |
výroční zprávu o výkonnosti uvedenou v čl. 54 odst. 1 tohoto nařízení a v článku 134 nařízení (EU) 2021/2115, která prokazuje, že výdaje byly uskutečněny v souladu s článkem 37 tohoto nařízení; |
c) |
každoroční souhrn závěrečných zpráv o auditu a informací o provedených kontrolách, rozbor povahy a rozsahu chyb a nedostatků zjištěných ve správních systémech a přijatá či plánovaná nápravná opatření, jak je stanoveno v čl. 63 odst. 5 písm. b) finančního nařízení; |
d) |
prohlášení řídícího subjektu, jak je stanoveno v čl. 63 odst. 6 finančního nařízení, pokud jde o:
|
Lhůtu stanovenou na 15. únor uvedenou v prvním pododstavci tohoto odstavce může Komise na základě sdělení dotčeného členského státu výjimečně prodloužit až do 1. března, jak je stanoveno v čl. 63 odst. 7 druhém pododstavci finančního nařízení.
4. Pokud akreditovaná platební agentura neplní nebo přestala plnit jednu nebo více minimálních podmínek pro akreditaci uvedených v odst. 2 prvním pododstavci, dotčený členský stát jí z vlastního podnětu nebo na žádost Komise akreditaci odejme, neprovede-li tato platební agentura nezbytné změny ve lhůtě stanovené příslušným orgánem dotyčného členského státu v závislosti na závažnosti daného problému.
5. Platební agentury řídí a zajišťují kontrolu operací spojených s veřejnou intervencí, za kterou jsou odpovědné, a v této oblasti jim náleží celková odpovědnost.
V případě, že je podpora poskytována prostřednictvím finančního nástroje, který provádí EIB nebo jiná mezinárodní finanční instituce, jejímž akcionářem je členský stát, platební agentura vychází z kontrolní zprávy na podporu předložených žádostí o platby. Tuto kontrolní zprávu poskytnou členskému státu zmíněné instituce.
6. Pro účely článku 33, pokud jde o výdaje z EZFRV, předloží se do 30. června 2030 další zpráva o výkonnosti v souladu s odstavcem 3 tohoto článku a s čl. 10 odst. 3, která se vztahuje na období do 31. prosince 2029.
Článek 10
Koordinační subjekty
1. Je-li v členském státě akreditována více než jedna platební agentura, určí tento členský stát veřejnoprávní koordinační subjekt, který pověří těmito úkoly:
a) |
shromažďovat informace, které je třeba poskytnout Komisi, a zasílat jí je; |
b) |
předkládat Komisi výroční zprávu o výkonnosti podle čl. 54 odst. 1 tohoto nařízení a článku 134 nařízení (EU) 2021/2115; |
c) |
přijímat nebo koordinovat opatření s cílem řešit veškeré nedostatky obecné povahy a informovat Komisi o následných krocích; |
d) |
podporovat a pokud možno zajišťovat harmonizované uplatňování pravidel Unie. |
2. Pokud jde o zpracování informací finanční povahy uvedených v odst. 1 písm. a), podléhá koordinační subjekt zvláštní akreditaci členským státem.
3. Výroční zpráva o výkonnosti podle odst. 1 písm. b) tohoto článku je zahrnuta ve výroku podle čl. 12 odst. 2 a spolu s ní se Komisi předkládá prohlášení řídícího subjektu týkající se vypracování celé zprávy.
Článek 11
Pravomoci Komise týkající se platebních agentur a koordinačních subjektů
1. S cílem zajistit řádné fungování platebních agentur uvedených v článku 9 a koordinačních subjektů uvedených v článku 10 je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 102, kterými se toto nařízení doplňuje o pravidla týkající se:
a) |
minimálních podmínek pro akreditaci platebních agentur uvedených v čl. 9 odst. 2 prvním pododstavci a pro určování a akreditaci koordinačních subjektů uvedených v článku 10; |
b) |
povinností platebních agentur, pokud jde o veřejnou intervenci, jakož i pravidla týkající se obsahu jejich řídících a kontrolních povinností. |
2. Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví pravidla týkající se:
a) |
postupů pro udělování, odnímání a přezkum akreditace platebních agentur a pro určování a udělování, odnímání a přezkum akreditace koordinačních subjektů, jakož i postupů pro dohled nad akreditací platebních agentur; |
b) |
ujednání a postupů pro kontroly, na nichž je založeno prohlášení řídícího subjektu vydávané platebními agenturami, které je uvedeno v čl. 9 odst. 3 prvním pododstavci písm. d), jakož i jeho struktury a formátu; |
c) |
fungování koordinačního subjektu a předkládání informací Komisi podle článku 10. |
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 103 odst. 3.
Článek 12
Certifikační subjekty
1. Certifikační subjekt je veřejnoprávní nebo soukromoprávní auditní subjekt určený členským státem na dobu nejméně tří let, aniž je dotčeno vnitrostátní právo. Jedná-li se o soukromoprávní auditní subjekt a vyžaduje-li tak použitelné právo Unie nebo vnitrostátní právo, je vybrán členským státem ve veřejném nabídkovém řízení.
Členský stát, který určí více než jeden certifikační subjekt, může jmenovat veřejnoprávní certifikační subjekt na celostátní úrovni, který bude odpovídat za koordinaci.
2. Pro účely čl. 63 odst. 7 prvního pododstavce finančního nařízení certifikační subjekt vydá výrok vypracovaný v souladu s mezinárodně uznávanými auditorskými standardy, v němž uvede, zda:
a) |
výkazy podávají věrný a poctivý obraz skutečnosti; |
b) |
řádně fungují zavedené správní systémy členských států, zejména:
|
c) |
zprávy o výkonnosti týkající se ukazatelů výstupů pro účely výročního schvalování výkonnosti podle článku 54 tohoto nařízení a zprávy o výkonnosti týkající se ukazatelů výsledků pro víceleté monitorování výkonnosti podle článku 128 nařízení (EU) 2021/2115, které prokazují soulad s článkem 37 tohoto nařízení, jsou správné; |
d) |
výdaje na opatření stanovená v nařízeních (EU) č. 228/2013, (EU) č. 229/2013 a (EU) č. 1308/2013 a v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1144/2014 (29), o jejichž proplacení byla Komise požádána, jsou legální a správné. |
V tomto výroku se rovněž uvede, zda přezkum zpochybňuje tvrzení obsažená v prohlášení řídícího subjektu uvedeném v čl. 9 odst. 3 prvním pododstavci písm. d). Přezkum musí rovněž zahrnovat rozbor povahy a rozsahu chyb a nedostatků zjištěných ve správních systémech auditem a kontrolami, jakož i nápravná opatření přijatá či plánovaná platební agenturou, jak uvádí čl. 9 odst. 3 první pododstavec písm. c).
V případě, že je podpora poskytována prostřednictvím finančního nástroje, který provádí EIB nebo jiná mezinárodní finanční instituce, jejímž akcionářem je členský stát, certifikační subjekt vychází z výroční zprávy o auditu vypracované externími auditory těchto institucí. Tuto výroční zprávu o auditu poskytnou členským státům zmíněné instituce.
3. Certifikační subjekt má nezbytnou odbornou způsobilost a znalosti o SZP. Je funkčně nezávislý na dotčené platební agentuře a dotčeném koordinačním subjektu, jakož i na příslušném orgánu, jenž tuto platební agenturu a subjekty odpovědné za provádění a monitorování SZP akreditoval.
4. Komise přijme prováděcí akty, které stanoví pravidla, pokud jde o fungování certifikačních subjektů, včetně kontrol, které mají být prováděny, a subjektů podléhajících těmto kontrolám, a pokud jde o certifikace a zprávy, spolu s průvodními dokumenty, které mají tyto subjekty vypracovávat.
Prováděcí akty rovněž stanoví:
a) |
zásady auditu, na nichž jsou založeny výroky certifikačních subjektů, včetně posouzení rizik, vnitřních kontrol a požadované úrovně důkazních informací; |
b) |
metody auditu, jež mají s ohledem na mezinárodní auditorské standardy používat certifikační subjekty k vydávání svých výroků. |
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 103 odst. 3.
Článek 13
Výměna osvědčených postupů
Komise podporuje výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy, zejména pokud jde o činnost správních orgánů podle této kapitoly.
HLAVA III
FINANČNÍ ŘÍZENÍ EZZF A EZFRV
KAPITOLA I
EZZF
Článek 14
Rozpočtový strop
1. Roční strop výdajů z EZZF tvoří maximální částky stanovené pro tento fond v nařízení (EU, Euratom) 2020/2093.
2. V případě, že právo Unie stanoví snížení nebo zvýšení částek uvedených v odstavci 1, přijme Komise prováděcí akty, které stanoví čistý zůstatek pro výdaje z EZZF na základě údajů uvedených v právu Unie, bez použití postupu podle článku 103.
Článek 15
Dodržování stropu
1. Stanoví-li právo Unie pro některý členský stát finanční strop zemědělských výdajů v eurech, jsou mu tyto výdaje následně uhrazeny do výše tohoto stropu, a pokud se použijí články 39 až 42, s nezbytnými úpravami.
2. Prostředky přidělené členským státům na intervence formou přímých plateb podle článku 87 nařízení (EU) 2021/2115, opravené s ohledem na úpravy podle článku 17 tohoto nařízení, jsou finančními stropy v eurech pro účely odstavce 1 tohoto článku.
Článek 16
Zemědělská rezerva
1. Na začátku každého roku se v EZZF vytvoří zemědělská rezerva Unie (dále jen „rezerva“) určená k poskytování dodatečné podpory pro odvětví zemědělství pro účely řízení nebo stabilizace trhu a rychlé reakce v případě krizí s dopadem na zemědělskou produkci či distribuci.
Prostředky pro rezervu se zapisují přímo do rozpočtu Unie. Finanční prostředky z rezervy se v zemědělském rozpočtovém roce nebo letech, pro něž je požadována dodatečná podpora, poskytnou na tato opatření:
a) |
opatření ke stabilizaci zemědělských trhů podle článků 8 až 21 nařízení (EU) č. 1308/2013; |
b) |
výjimečná opatření podle článků 219, 220 a 221 nařízení (EU) č. 1308/2013. |
2. Výše rezervy na začátku každého roku období 2023–2027 činí 450 milionů EUR v běžných cenách, pokud není v rozpočtu Unie stanovena vyšší částka. Komise může výši rezervy během roku upravit, jestliže je to vhodné s ohledem na vývoj trhu nebo výhledy ve stávajícím nebo následujícím roce a s přihlédnutím k dostupným prostředkům v rámci dílčího stropu EZZF.
Pokud tyto dostupné prostředky nestačí, lze v krajním případě v souladu s článkem 17 tohoto nařízení uplatnit finanční kázeň za účelem doplnění rezervy až do výše počáteční částky uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce.
Odchylně od čl. 12 odst. 2 třetího pododstavce finančního nařízení se prostředky z rezervy, které nejsou přiděleny na závazky, přenesou za účelem financování rezervy v následujících rozpočtových letech až do roku 2027.
Dále se odchylně od čl. 12 odst. 2 třetího pododstavce finančního nařízení celková nevyužitá částka rezervy pro případ krizí v odvětví zemědělství zřízené nařízením (EU) č. 1306/2013, která je k dispozici na konci roku 2022, přenese do roku 2023, aniž by se plně vracela do rozpočtových položek, z nichž jsou financována opatření podle čl. 5 odst. 2 písm. c) tohoto nařízení, a v nezbytném rozsahu a po zohlednění dostupných prostředků v rámci dílčího stropu EZZF se poskytne na financování rezervy zřízené tímto článkem. Veškeré prostředky z rezervy pro případ krizí v odvětví zemědělství, které zůstanou k dispozici po financování rezervy zřízené tímto článkem, se vrátí do rozpočtových položek, z nichž jsou financována opatření podle čl. 5 odst. 2 písm. c) tohoto nařízení.
Článek 17
Finanční kázeň
1. Komise stanoví míru úpravy intervencí formou přímých plateb uvedených v čl. 5 odst. 2 písm. c) tohoto nařízení a finančního příspěvku Unie na přímé platby podle kapitoly IV nařízení (EU) č. 228/2013 a kapitoly IV nařízení (EU) č. 229/2013 pro zvláštní opatření uvedená v čl. 5 odst. 2 písm. e) tohoto nařízení (dále jen „míra úpravy“), pokud odhady financování intervencí a opatření financovaných v rámci odpovídajícího dílčího stropu pro daný rozpočtový rok ukazují, že budou platné roční stropy překročeny.
Míra úpravy se vztahuje na platby, které mají být poskytnuty zemědělcům na intervence a zvláštní opatření uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce a které v příslušném kalendářním roce překračují částku 2 000 EUR. Pro účely tohoto pododstavce se použije obdobně čl. 17 odst. 4 nařízení (EU) 2021/2115.
Komise přijme prováděcí akty stanovující míru úpravy do 30. června kalendářního roku, na který se míra úpravy vztahuje. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 103 odst. 2.
2. Do 1. prosince kalendářního roku, na který se míra úpravy vztahuje, může Komise na základě nových informací přijmout prováděcí akty, kterými míru úpravy stanovenou podle odstavce 1 tohoto článku přizpůsobí. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 103 odst. 2.
3. Pokud je uplatněna finanční kázeň, prostředky přenesené v souladu s čl. 12 odst. 2 písm. d) finančního nařízení se použijí k financování výdajů podle čl. 5 odst. 2 písm. c) tohoto nařízení v rozsahu nezbytném k zamezení opakovanému uplatnění finanční kázně.
Pokud jsou prostředky, které mají být přeneseny v souladu s prvním pododstavcem, nadále k dispozici a celková výše prostředků nepřidělených na závazky, které jsou k dispozici pro vyplacení, představuje alespoň 0,2 % ročního stropu pro výdaje z EZZF, může Komise přijmout prováděcí akty, v nichž stanoví pro každý členský stát výši prostředků nepřidělených na závazky, které mají být vyplaceny konečným příjemcům. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 103 odst. 2.
4. Částky stanovené Komisí v souladu s odst. 3 druhým pododstavcem vyplatí členské státy konečným příjemcům podle objektivních a nediskriminačních kritérií. Členské státy mohou uplatnit minimální výši částek určených k výplatě na konečného příjemce. Uvedená výplata se vztahuje pouze na konečné příjemce v těch členských státech, v nichž se v předchozím zemědělském rozpočtovém roce uplatnila finanční kázeň.
5. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 102, které jsou nezbytné pro zajištění soudržného uplatňování finanční kázně v členských státech a kterými se toto nařízení doplňuje o pravidla pro výpočet finanční kázně, již členské státy použijí pro zemědělce.
Článek 18
Postup pro rozpočtovou kázeň
1. Ukáže-li se při sestavování návrhu rozpočtu na rozpočtový rok N, že existuje riziko překročení částky uvedené v článku 14 tohoto nařízení pro rozpočtový rok N, navrhne Komise opatření nezbytná k tomu, aby bylo zajištěno nepřekročení uvedené částky. Tato opatření přijmou Evropský parlament a Rada, je-li právním základem příslušného opatření čl. 43 odst. 2 Smlouvy o fungování EU, nebo Rada, je-li právním základem příslušného opatření čl. 43 odst. 3 Smlouvy o fungování EU.
2. Kdykoli se Komise domnívá, že existuje riziko překročení částky uvedené v článku 14 tohoto nařízení a že nemůže přijmout náležitá opatření k nápravě situace, navrhne jiná opatření k tomu, aby bylo zajištěno nepřekročení uvedené částky. Tato opatření přijmou Evropský parlament a Rada, je-li právním základem příslušného opatření čl. 43 odst. 2 Smlouvy o fungování EU, nebo Rada, je-li právním základem příslušného opatření čl. 43 odst. 3 Smlouvy o fungování EU.
3. Jestliže na konci rozpočtového roku N žádosti o následnou úhradu ze strany členských států překračují nebo by mohly překročit částku uvedenou v článku 14, Komise:
a) |
posuzuje tyto žádosti podané členskými státy poměrně v rámci dostupných rozpočtových prostředků a přijme prováděcí akty, kterými prozatímně stanoví výši plateb na daný měsíc; |
b) |
nejpozději do 28. února rozpočtového roku N+1 určí situaci všech členských států, pokud jde o financování Unií za rozpočtový rok N; |
c) |
přijme prováděcí akty, kterými stanoví celkovou částku financování Unií rozdělenou podle členských států na základě jednotné sazby financování Unií a v rámci výše prostředků dostupných pro měsíční platby; |
d) |
nejpozději při uskutečnění měsíčních plateb na měsíc březen rozpočtového roku N+1 provede případná vyrovnání mezi členskými státy. |
Prováděcí akty stanovené v prvním pododstavci písm. a) a c) tohoto odstavce se přijímají poradním postupem podle čl. 103 odst. 2.
Článek 19
Systém včasného varování a sledování
S cílem zajistit, že rozpočtový strop uvedený v článku 14 není překročen, zavede Komise systém včasného varování a sledování výdajů z EZZF na měsíčním základě.
K tomuto účelu na začátku každého rozpočtového roku vymezí Komise profily měsíčních výdajů případně založené na průměrných měsíčních výdajích za předchozí tři roky.
Komise pravidelně předkládá Evropskému parlamentu a Radě zprávu o vývoji uskutečněných výdajů ve srovnání s profily, která obsahuje také hodnocení očekávaného plnění v běžném rozpočtovém roce.
Článek 20
Měsíční platby
1. Komise poskytuje členským státům rozpočtové prostředky nezbytné k financování výdajů uvedených v čl. 5 odst. 2 ve formě měsíčních plateb na základě výdajů uskutečněných akreditovanými platebními agenturami v referenčním období.
2. Do provedení měsíčních plateb Komisí poskytují prostředky nezbytné pro uskutečnění výdajů členské státy podle potřeb svých akreditovaných platebních agentur.
Článek 21
Způsob provádění měsíčních plateb
1. Aniž jsou dotčeny články 53, 54 a 55, provádí Komise měsíční platby za výdaje uskutečněné akreditovanými platebními agenturami v referenčním měsíci.
2. Měsíční platby ve prospěch jednotlivých členských států se provedou nejpozději třetí pracovní den druhého měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byly výdaje uskutečněny, s přihlédnutím ke snížením či pozastavením plateb uplatněným podle článků 39 až 42 nebo k jakýmkoli jiným opravám. Výdaje členských států uskutečněné mezi 1. a 15. říjnem se přičítají k měsíci říjnu. Výdaje uskutečněné mezi 16. a 31. říjnem se přičítají k měsíci listopadu.
3. Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví měsíční platby, které provádí, na základě výkazu výdajů členských států a informací poskytnutých v souladu s čl. 90 odst. 1. Tyto prováděcí akty se přijímají bez použití postupu podle článku 103.
4. Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví doplňkové platby nebo srážky upravující platby provedené v souladu s odstavcem 3. Tyto prováděcí akty se přijímají bez použití postupu podle článku 103.
5. Komise členský stát neprodleně informuje o jakémkoli překročení finančních stropů z jeho strany.
Článek 22
Správní a personální náklady
Z EZZF se nehradí výdaje související se správními a personálními náklady členských států a příjemců podpory z EZZF.
Článek 23
Výdaje na veřejnou intervenci
1. Není-li v rámci společné organizace trhů s ohledem na veřejnou intervenci stanovena částka za jednotku, financuje se dané opatření z EZZF na základě jednotných paušálních částek, zejména pokud jde o finanční prostředky, které pocházejí z členských států a jsou používány na nákup produktů, hmotné operace v souvislosti se skladováním a případně na zpracování produktů způsobilých pro veřejnou intervenci podle článku 11 nařízení (EU) č. 1308/2013.
2. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 102, kterými se toto nařízení doplňuje o pravidla týkající se:
a) |
druhu opatření způsobilých pro financování Unií a podmínek úhrady; |
b) |
podmínek způsobilosti a metod výpočtu na základě údajů skutečně zjištěných platebními agenturami, paušálních částek stanovených Komisí nebo paušálních nebo nepaušálních částek stanovených právními předpisy pro konkrétní zemědělská odvětví; |
c) |
oceňování operací v souvislosti s veřejnou intervencí, opatření přijímaná v případě ztráty nebo zkažení produktů v rámci veřejné intervence a určení částek, které budou financovány. |
3. Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví částky uvedené v odstavci 1. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 103 odst. 2.
Článek 24
Získávání družicových dat
Seznam družicových dat nezbytných pro systém monitorování ploch podle čl. 66 odst. 1 písm. c) schválí Komise a členské státy v souladu se specifikacemi vypracovanými každým členským státem.
V souladu s čl. 7 písm. b) Komise tato družicová data bezplatně poskytne orgánům příslušným pro systém monitorování ploch nebo poskytovatelům služeb, které tyto orgány zmocnily k jejich zastupování.
Komise zůstává majitelem těchto družicových dat.
Komise může provedením úkolů spojených s technickými postupy nebo pracovními metodami v souvislosti se systémem monitorování ploch podle čl. 66 odst. 1 písm. c) pověřit specializované subjekty.
Článek 25
Monitorování zemědělských zdrojů
1. Cílem opatření financovaných podle čl. 7 písm. c) je poskytnout Komisi nástroje umožňující:
a) |
řídit zemědělské trhy Unie v globálním kontextu; |
b) |
zajistit agroekonomické a agroenvironmentálně-klimatické monitorování využívání zemědělské půdy a změn ve využívání zemědělské půdy, včetně zemědělsko-lesnických ploch, a monitorování stavu půdy, plodin, zemědělské krajiny a zemědělské půdy, které umožní vytváření odhadů, zejména pokud jde o výnosy a zemědělskou produkci a zemědělské dopady spojené s mimořádnými okolnostmi, a posoudit odolnost zemědělských systémů a pokrok při naplňování relevantních cílů Organizace spojených národů pro udržitelný rozvoj; |
c) |
sdílet přístup k odhadům uvedeným v písmeni b) v mezinárodním měřítku, jako jsou iniciativy koordinované organizacemi OSN, včetně vytváření inventur skleníkových plynů v rámci úmluvy OSN o změně klimatu, nebo jinými mezinárodními agenturami; |
d) |
přispívat ke konkrétním opatřením zvyšujícím transparentnost světových trhů s přihlédnutím k cílům a závazkům Unie; |
e) |
zajistit technologické monitorování agrometeorologického systému. |
2. V souladu s čl. 7 písm. c) Komise financuje opatření týkající se:
a) |
shromažďování nebo nákupu údajů nezbytných pro provádění a monitorování SZP, včetně družicových, geoprostorových a meteorologických údajů; |
b) |
vytvoření infrastruktury prostorových dat a internetových stránek; |
c) |
provádění specifických studií o klimatických podmínkách; |
d) |
dálkového průzkumu s cílem přispět k monitorování změn ve využívání zemědělské půdy a stavu půdy; a |
e) |
aktualizace agrometeorologických a ekonometrických modelů. |
V případě potřeby se tato opatření provádějí ve spolupráci s Evropskou agenturou pro životní prostředí, Společným výzkumným střediskem, laboratořemi a subjekty členských států nebo se zapojením soukromého sektoru.
Článek 26
Prováděcí pravomoci týkající se článků 24 a 25
Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví:
a) |
pravidla týkající se financování podle čl. 7 písm. b) a c); |
b) |
postup, podle kterého se budou provádět opatření uvedená v článcích 24 a 25 za účelem splnění zadaných cílů; |
c) |
rámec upravující získávání, zdokonalování a využívání družicových dat a meteorologických údajů, jakož i použitelné lhůty. |
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 103 odst. 3.
KAPITOLA II
EZFRV
Článek 27
Ustanovení vztahující se na všechny platby
1. Platby příspěvku EZFRV uvedeného v článku 6, prováděné Komisí nepřekročí rozpočtové závazky.
Aniž je dotčen čl. 34 odst. 1, přiřazují se tyto platby k nejstaršímu otevřenému rozpočtovému závazku.
2. Použije se článek 110 finančního nařízení.
Článek 28
Finanční příspěvek z EZFRV
Finanční příspěvek z EZFRV na výdaje v rámci strategických plánů SZP se určí pro každý strategický plán SZP v mezích stropů stanovených právem Unie, pokud jde o podporu pro intervence v rámci strategických plánů SZP z EZFRV.
Článek 29
Rozpočtové závazky
1. Prováděcí rozhodnutí Komise o schválení strategického plánu SZP představuje rozhodnutí o financování ve smyslu čl. 110 odst. 1 finančního nařízení, a jakmile je oznámeno dotčenému členskému státu, právní závazek ve smyslu uvedeného nařízení. V uvedeném prováděcím rozhodnutí se stanoví roční příspěvek.
2. Rozpočtové závazky Unie týkající se každého strategického plánu SZP se přijímají v ročních splátkách v období od 1. ledna 2023 do 31. prosince 2027. Odchylně od čl. 111 odst. 2 finančního nařízení se v případě každého strategického plánu SZP rozpočtové závazky pro první splátku přijímají poté, co Komise schválí daný strategický plán SZP a oznámí to dotčenému členskému státu. S výjimkou případů, kdy se použije článek 16 finančního nařízení, přijme Komise rozpočtové závazky na další splátky na základě prováděcího rozhodnutí uvedeného v prvním odstavci tohoto článku před 1. květnem každého roku.
Článek 30
Ustanovení vztahující se na platby na intervence pro rozvoj venkova
1. Prostředky nezbytné k financování výdajů uvedených v článku 6 se poskytují členským státům formou předběžného financování, průběžných plateb a platby zůstatku, jak je popsáno v tomto oddíle.
2. Souhrnná částka platby předběžného financování a průběžných plateb nepřekročí 95 % příspěvku z EZFRV na každý strategický plán SZP.
Při dosažení stropu 95 % členské státy i nadále předávají žádosti o platby Komisi.
Článek 31
Předběžné financování
1. Na základě svého prováděcího rozhodnutí o schválení strategického plánu SZP vyplatí Komise danému členskému státu počáteční částku předběžného financování na celou dobu trvání strategického plánu SZP. Tato počáteční částka předběžného financování se vyplácí v těchto splátkách:
a) |
v roce 2023: 1 % částky podpory z EZFRV na celou dobu trvání daného strategického plánu SZP; |
b) |
v roce 2024: 1 % částky podpory z EZFRV na celou dobu trvání daného strategického plánu SZP; |
c) |
v roce 2025: 1 % částky podpory z EZFRV na celou dobu trvání daného strategického plánu SZP. |
Pokud je strategický plán SZP schválen v roce 2024 nebo později, splátky z předchozích let se vyplatí neprodleně po tomto schválení.
2. Nejsou-li uskutečněny žádné výdaje a není-li do 24 měsíců ode dne, kdy Komise vyplatila první splátku předběžného financování, zaslán výkaz výdajů pro strategický plán SZP, vrátí se celková částka vyplacená v rámci předběžného financování Komisi. Toto předběžné financování se započte vůči nejstaršímu výkazu výdajů pro strategický plán SZP.
3. Žádné další předběžné financování se nevyplácí ani nezískává zpět, pokud se převod do EZFRV nebo z EZFRV uskutečnil v souladu s článkem 103 nařízení (EU) 2021/2115.
4. Úroky z předběžného financování se použijí na daný strategický plán SZP a odečítají se z částky veřejných výdajů uváděných v závěrečném výkazu výdajů.
5. Částka vyplacená v rámci předběžného financování se vyúčtuje postupem podle článku 53 před uzavřením strategického plánu SZP.
Článek 32
Průběžné platby
1. Průběžné platby se provádějí pro jednotlivé strategické plány SZP. Vypočítají se tak, že se na uskutečněné veřejné výdaje u každého typu intervence, s výjimkou plateb z doplňkového vnitrostátního financování podle čl. 115 odst. 5 nařízení (EU) 2021/2115, použije sazba příspěvku podle článku 91 uvedeného nařízení.
Průběžné platby zahrnují rovněž částky uvedené v čl. 94 odst. 2 nařízení (EU) 2021/2115.
2. V závislosti na dostupnosti rozpočtových prostředků Komise provádí průběžné platby za účelem následného uhrazení výdajů uskutečněných akreditovanými platebními agenturami při provádění strategických plánů SZP, přičemž zohledňuje snížení nebo pozastavení podle článků 39 až 42.
3. Pokud jsou finanční nástroje prováděny v souladu s čl. 59 odst. 1 nařízení (EU) 2021/1060, zahrnuje výkaz výdajů celkové částky vyplacené nebo, v případě záruk, vyčleněné na smlouvy o zárukách řídícím orgánem konečným příjemcům podle čl. 80 odst. 5 prvního pododstavce písm. a), b) a c) nařízení (EU) 2021/2115 či v jejich prospěch.
4. Pokud jsou finanční nástroje prováděny v souladu s čl. 59 odst. 2 nařízení (EU) 2021/1060, předkládají se výkazy výdajů, které zahrnují výdaje na finanční nástroje, v souladu s těmito podmínkami:
a) |
částka uvedená v prvním výkazu výdajů byla již vyplacena na příslušný finanční nástroj a může tvořit až 30 % celkové částky způsobilých veřejných výdajů přidělených na finanční nástroje v souladu s příslušnou dohodou o financování; |
b) |
částka uvedená v následných výkazech výdajů předložených během období způsobilosti vymezeného v čl. 86 odst. 4 nařízení (EU) 2021/2115 zahrnuje způsobilé výdaje podle čl. 80 odst. 5 uvedeného nařízení. |
5. Částky vyplacené v souladu s odst. 4 písm. a) tohoto článku se považují za zálohy pro účely čl. 37 odst. 2. Částku uvedenou v prvním výkazu výdajů podle odst. 4 písm. a) tohoto článku Komise zúčtuje ve svých účtech nejpozději při zúčtování v roční účetní závěrce za poslední rok provádění příslušného strategického plánu SZP.
6. Jednotlivé průběžné platby provádí Komise s výhradou splnění těchto požadavků:
a) |
předání výkazu výdajů podepsaného akreditovanou platební agenturou v souladu s čl. 90 odst. 1 písm. c) Komisi; |
b) |
nepřekročení celkové částky příspěvku z EZFRV poskytnuté na jednotlivé typy intervencí na celou dobu trvání dotčeného strategického plánu SZP; |
c) |
předání dokumentů, které mají být předloženy v souladu s čl. 9 odst. 3 a čl. 12 odst. 2 Komisi. |
7. Jestliže některý z požadavků stanovených v odstavci 6 nebyl splněn, informuje Komise co nejrychleji akreditovanou platební agenturu nebo koordinační subjekt, byl-li určen. Jestliže některý z požadavků stanovených v odst. 6 písm. a) nebo c) nebyl splněn, považuje se výkaz výdajů za nepřípustný.
8. Aniž jsou dotčeny články 53, 54 a 55, provede Komise průběžné platby do 45 dnů od zaevidování výkazu výdajů, který splňuje požadavky stanovené v odstavci 6 tohoto článku.
9. Akreditované platební agentury vyhotovují průběžné výkazy výdajů týkající se strategických plánů SZP a zasílají je Komisi přímo nebo prostřednictvím koordinačního subjektu, pokud byl určen, a to ve lhůtách, které stanoví Komise. Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví uvedené lhůty. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 103 odst. 3.
Výkazy výdajů zahrnují výdaje uskutečněné platebními agenturami během každého dotčeného období. Zahrnují rovněž částky uvedené v čl. 94 odst. 2 nařízení (EU) 2021/2115. Pokud však výdaje uvedené v čl. 86 odst. 3 uvedeného nařízení nemohou být v příslušném období Komisi vykázány, neboť Komise dosud neschválila změnu strategického plánu SZP podle čl. 119 odst. 10 uvedeného nařízení, lze tyto výdaje vykázat v následných obdobích.
Průběžné výkazy výdajů týkající se výdajů uskutečněných od 16. října jsou financovány z rozpočtu na následující rok.
10. Pokud pověřená schvalující osoba požaduje dodatečné ověření z důvodu poskytnutí neúplných nebo nejasných informací nebo z důvodu rozporů, rozdílů ve výkladu nebo jakýchkoli dalších nesrovnalostí ve výkazu výdajů za určité referenční období, jež jsou zejména důsledkem skutečnosti, že nebyly poskytnuty informace požadované podle nařízení (EU) 2021/2115 a aktů Komise přijatých na základě uvedeného nařízení, poskytne dotčený členský stát na žádost pověřené schvalující osoby doplňující informace ve lhůtě stanovené v předmětné žádosti v závislosti na míře závažnosti problému.
Lhůta pro průběžné platby stanovená v odstavci 8 může být přerušena pro celou částku, která je předmětem žádosti o platbu, nebo pro její část, a to nejdéle na šest měsíců ode dne zaslání žádosti o informace do obdržení požadovaných informací, jež jsou pokládány za uspokojivé. Členský stát může souhlasit s prodloužením doby přerušení o další tři měsíce.
Neodpoví-li dotčený členský stát na žádost o doplňující informace během lhůty stanovené v této žádosti nebo je-li odpověď považována za neuspokojivou nebo pokud z odpovědi vyplývá, že nebyla dodržena platná pravidla nebo že finanční prostředky Unie nebyly využity řádně, může Komise platby pozastavit či snížit v souladu s články 39 až 42.
Článek 33
Platba konečného zůstatku a uzavření intervencí pro rozvoj venkova ve strategickém plánu SZP
1. Platbu konečného zůstatku provádí Komise podle dostupnosti rozpočtových prostředků po obdržení poslední výroční zprávy o výkonnosti týkající se provádění strategického plánu SZP na základě platného finančního plánu na úrovni typů intervencí EZFRV, roční účetní závěrky za poslední rozpočtový rok provádění daného strategického plánu SZP a odpovídajícího rozhodnutí o schválení účetní závěrky. Tato účetní závěrka se předkládá Komisi nejpozději šest měsíců po konečném datu způsobilosti výdajů uvedeném v čl. 86 odst. 4 nařízení (EU) 2021/2115 a týká se výdajů uskutečněných platební agenturou do posledního data způsobilosti výdajů.
2. Konečný zůstatek se vyplatí nejpozději šest měsíců ode dne, kdy Komise uzná informace a doklady uvedené v odstavci 1 tohoto článku za přijatelné, a poté, co byla schválena poslední roční účetní závěrka. Aniž je dotčen čl. 34 odst. 5, Komise zruší částky, které zůstanou přiděleny po platbě konečného zůstatku, ve lhůtě šesti měsíců.
3. Neobdrží-li Komise ve lhůtě stanovené v odstavci 1 tohoto článku poslední výroční zprávu o výkonnosti a doklady nezbytné ke schválení roční účetní závěrky za poslední rok provádění strategického plánu SZP, dojde k automatickému zrušení zůstatku v souladu s článkem 34.
Článek 34
Automatické zrušení závazků u strategických plánů SZP
1. Komise automaticky zruší jakoukoli část rozpočtového závazku na intervence pro rozvoj venkova v rámci strategického plánu SZP, která nebyla použita pro účely předběžného financování nebo průběžných plateb nebo pro kterou Komise neobdržela výkaz výdajů splňující požadavky stanovené v čl. 32 odst. 6 písm. a) a c), pokud jde o výdaje uskutečněné do 31. prosince druhého roku následujícího po roce, kdy byl daný rozpočtový závazek učiněn.
2. Automaticky se zruší ta část rozpočtových závazků, která je dosud otevřena k poslednímu datu způsobilosti výdajů podle čl. 86 odst. 4 nařízení (EU) 2021/2115 a v souvislosti s níž nebyl do šesti měsíců po tomto datu vypracován výkaz výdajů.
3. V případě soudního řízení nebo řízení o správním opravném prostředku s odkladným účinkem se po dobu tohoto řízení přeruší lhůta pro automatické zrušení závazku uvedená v odstavci 1 nebo 2, pokud jde o částku týkající se dotčených operací, a to za předpokladu, že Komise obdrží od členského státu do 31. ledna roku N+3 odůvodněné oznámení.
4. Do výpočtu automaticky rušených závazků se nezahrnuje:
a) |
ta část rozpočtových závazků, v souvislosti s níž byl vypracován výkaz výdajů, ale jejíž úhrada byla ke dni 31. prosince roku N+2 Komisí snížena nebo pozastavena; |
b) |
ta část rozpočtových závazků, která nemohla být vyplacena platební agenturou z důvodů vyšší moci, které vážně ovlivnily provádění strategického plánu SZP; vnitrostátní orgány, které se odvolávají na vyšší moc, musejí prokázat její přímé následky na provádění všech intervencí pro rozvoj venkova v rámci strategického plánu SZP nebo jejich části. |
Členské státy zašlou do 31. ledna každého roku Komisi informace o výjimkách uvedených v prvním pododstavci, týkajících se částek vykázaných do konce předcházejícího roku.
5. Komise včas uvědomí členské státy, jestliže hrozí automatické zrušení závazku. Sdělí jim příslušnou částku vyplývající z informací, jež má k dispozici. Členské státy mají ode dne obdržení těchto informací dva měsíce na vyjádření souhlasu s dotyčnou částkou nebo na předložení připomínek. Komise provede automatické zrušení závazku nejpozději devět měsíců po uplynutí poslední ze lhůt uvedených v odstavcích 1, 2 a 3.
6. V případě automatického zrušení závazku se příspěvek EZFRV na dotčený strategický plán SZP pro daný rok snižuje o částku automaticky zrušeného závazku. Dotyčný členský stát vypracuje revidovaný finanční plán, v němž částku snížení podpory rozloží mezi typy intervencí, a předloží jej Komisi ke schválení. Pokud tak neučiní, sníží Komise poměrným způsobem částky přidělené na každý typ intervence.
KAPITOLA III
Společná ustanovení
Článek 35
Zemědělský rozpočtový rok
Aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení týkající se výkazů výdajů a příjmů v souvislosti s veřejnou intervencí stanovená Komisí podle čl. 47 odst. 2 prvního pododstavce písm. a), zemědělský rozpočtový rok zahrnuje výdaje vyplacené a příjmy obdržené a zaúčtované do účetnictví EZZF a EZFRV platebními agenturami, které se týkají zemědělského rozpočtového roku N počínajícího dne 16. října roku N – 1 a končícího dne 15. října roku N.
Článek 36
Zamezení dvojímu financování
Členské státy zajistí, aby výdaje financované z EZZF nebo EZFRV nebyly předmětem žádného jiného financování z rozpočtu Unie.
V rámci EZFRV může určitá operace obdržet různé formy podpory ze strategického plánu SZP a z jiných fondů uvedených v čl. 1 odst. 1 nařízení (EU) 2021/1060 nebo z jiných nástrojů Unie pouze tehdy, pokud celková úhrnná výše podpory poskytnuté v rámci jednotlivých forem podpory nepřekročí nejvyšší intenzitu podpory nebo výši podpory použitelnou pro daný typ intervence podle hlavy III nařízení (EU) 2021/2115. V takových případech členské státy nevykazují Komisi stejné výdaje na podporu:
a) |
z jiného fondu uvedeného v čl. 1 odst. 1 nařízení (EU) 2021/1060 nebo z jiného nástroje Unie; nebo |
b) |
ze stejného strategického plánu SZP. |
Výši výdajů, jež se uvedou ve výkazu výdajů, lze vypočítat na poměrném základě v souladu s dokumentem, v němž jsou stanoveny podmínky podpory.
Článek 37
Způsobilost výdajů uskutečněných platebními agenturami
1. Výdaje podle čl. 5 odst. 2 a článku 6 lze financovat z prostředků Unie pouze tehdy, pokud je uskutečnily akreditované platební agentury a pokud:
a) |
byly uskutečněny v souladu s platnými pravidly Unie, nebo |
b) |
v případě typů intervencí uvedených v nařízení (EU) 2021/2115,
|
2. Ustanovení odst. 1 písm. b) bodu i) se nepoužije na zálohy vyplacené příjemcům v rámci typů intervencí uvedených v nařízení (EU) 2021/2115.
Článek 38
Dodržování platebních lhůt
1. Pokud právo Unie stanoví platební lhůty, je každá platba příjemci, kterou platební agentura uskuteční před prvním možným termínem nebo po posledním možném termínu pro platby, nezpůsobilá pro financování Unií.
2. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 102, kterými se toto nařízení doplňuje o pravidla týkající se okolností a podmínek, za nichž lze platby uvedené v odstavci 1 tohoto článku pokládat za způsobilé, a to s přihlédnutím k zásadě proporcionality.
Článek 39
Snížení měsíčních a průběžných plateb
1. Pokud Komise na základě výkazů výdajů nebo informací, výkazů a dokladů uvedených v článku 90 zjistí, že byly překročeny finanční stropy stanovené právem Unie, sníží měsíční nebo průběžné platby dotčenému členskému státu v rámci prováděcích aktů týkajících se měsíčních plateb podle čl. 21 odst. 3 nebo v rámci průběžných plateb podle článku 32.
2. Pokud Komise na základě výkazů výdajů nebo informací, výkazů a dokladů uvedených v článku 90 zjistí, že nebyly dodrženy platební lhůty uvedené v článku 38, informuje dotyčný členský stát a poskytne mu možnost předložit připomínky ve lhůtě, která nesmí být kratší než 30 dnů. Pokud členský stát připomínky v uvedené lhůtě nepředloží nebo pokud Komise dospěje k závěru, že poskytnutá odpověď je zjevně nedostatečná, může Komise dotyčnému členskému státu snížit měsíční nebo průběžné platby v rámci prováděcích aktů týkajících se měsíčních plateb podle čl. 21 odst. 3 nebo v rámci průběžných plateb podle článku 32.
3. Sníženími podle tohoto článku není dotčen článek 53.
4. Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví další pravidla týkající se postupu a dalších praktických ujednání pro řádné fungování mechanismu podle článku 38. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 103 odst. 3.
Článek 40
Pozastavení plateb v souvislosti s výročním schvalováním
1. Pokud členské státy nepředloží dokumenty podle čl. 9 odst. 3 a čl. 12 odst. 2 ve lhůtách uvedených v čl. 9 odst. 3, může Komise přijmout prováděcí akty, kterými pozastaví celkovou výši měsíčních plateb podle čl. 21 odst. 3. Komise uhradí pozastavené částky, jakmile od dotčeného členského státu obdrží chybějící dokumenty, pokud byly doručeny nejpozději do šesti měsíců po uplynutí příslušné lhůty.
Pokud jde o průběžné platby uvedené v článku 32, považují se výkazy výdajů za nepřípustné v souladu s odstavcem 7 uvedeného článku.
2. Pokud v rámci výročního schvalování výkonnosti podle článku 54 Komise zjistí, že rozdíl mezi vykázanými výdaji a částkou odpovídající příslušnému vykázanému výstupu je větší než 50 % a členský stát není schopen poskytnout řádné zdůvodnění, může Komise přijmout prováděcí akty, kterými pozastaví měsíční platby podle čl. 21 odst. 3 nebo průběžné platby podle článku 32.
Pozastavení se uplatní na příslušné výdaje související s intervencemi, na něž bylo uplatněno snížení podle čl. 54 odst. 2, a částka, jejíž vyplacení má být pozastaveno, nepřekročí procentní podíl odpovídající snížení uplatněnému podle čl. 54 odst. 2. Pozastavené částky uhradí Komise členským státům, nebo se pozastavené částky trvale sníží nejpozději prostřednictvím prováděcích aktů uvedených v článku 54, které se týkají roku, za který byly platby pozastaveny. Pokud však členské státy prokáží, že byla přijata nezbytná nápravná opatření, může Komise pozastavení zrušit dříve samostatným prováděcím aktem.
3. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 102, kterými se toto nařízení doplňuje o pravidla týkající se míry pozastavení plateb.
4. Prováděcí akty stanovené v odstavcích 1 a 2 tohoto článku se přijímají poradním postupem podle čl. 103 odst. 2.
Před přijetím prováděcích aktů uvedených v odstavci 1 a v odst. 2 prvním pododstavci tohoto článku informuje Komise o svém záměru dotčený členský stát a poskytne mu možnost předložit připomínky ve lhůtě, která nesmí být kratší než 30 dnů.
5. Prováděcí akty, jimiž se stanoví měsíční platby podle čl. 21 odst. 3 nebo průběžné platby podle článku 32, zohlední prováděcí akty přijaté podle tohoto článku.
Článek 41
Pozastavení plateb v souvislosti s víceletým monitorováním výkonnosti
1. Pokud v souladu s čl. 135 odst. 2 a 3 nařízení (EU) 2021/2115 požádá Komise dotčený členský stát, aby předložil akční plán, uvedený členský stát vypracuje takový akční plán po konzultaci s Komisí. Akční plán zahrnuje zamýšlená nápravná opatření a jasné ukazatele pokroku spolu s časovým rámcem, v němž je třeba pokroku dosáhnout. Tento časový rámec může přesahovat jeden zemědělský rozpočtový rok.
Dotčený členský stát na žádost Komise o akční plán odpoví do dvou měsíců.
Komise do dvou měsíců od obdržení akčního plánu od dotčeného členského státu případně tento členský stát písemně informuje o svých námitkách proti předloženému akčnímu plánu a požádá o jeho změnu. Dotčený členský stát splní akční plán v podobě přijaté Komisí a dodrží předpokládaný časový rámec pro jeho provedení.
Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví další pravidla týkající se struktury akčních plánů a postupu pro vypracování akčních plánů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 103 odst. 3.
2. Pokud členský stát nepředloží nebo neprovede akční plán uvedený v odstavci 1 tohoto článku, pokud je tento akční plán zjevně nedostatečný pro nápravu situace nebo pokud nebyl pozměněn v souladu s písemnou žádostí Komise podle uvedeného odstavce, může Komise přijmout prováděcí akty, kterými pozastaví měsíční platby podle čl. 21 odst. 3 nebo průběžné platby podle článku 32.
Odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce nepovede žádost Komise o akční plán na zemědělský rozpočtový rok 2025 k pozastavení plateb před přezkumem výkonnosti za zemědělský rozpočtový rok 2026, jak je stanoveno v čl. 135 odst. 3 nařízení (EU) 2021/2115.
Pozastavení plateb podle prvního pododstavce se uplatní v souladu se zásadou proporcionality na příslušné výdaje spojené s intervencemi, na které se měl tento akční plán vztahovat.
Komise pozastavené částky uhradí, pokud je na základě přezkumu výkonnosti podle článku 135 nařízení (EU) 2021/2115 nebo na základě dobrovolného oznámení o pokroku akčního plánu a nápravných opatřeních přijatých k nápravě nedostatků, učiněného dotčeným členským státem v průběhu zemědělského rozpočtového roku, dosaženo uspokojivého pokroku při plnění cílů.
Pokud nedojde k nápravě situace do konce dvanáctého měsíce od pozastavení plateb, může Komise přijmout prováděcí akt, kterým s konečnou platností sníží částku, která byla pro dotčený členský stát pozastavena.
Prováděcí akty uvedené v tomto odstavci se přijímají poradním postupem podle čl. 103 odst. 2.
Před přijetím těchto prováděcích aktů informuje Komise o svém záměru dotčený členský stát a požádá jej, aby odpověděl ve lhůtě, která nesmí být kratší než 30 dnů.
3. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 102, kterými se toto nařízení doplňuje o pravidla upravující míru a délku trvání pozastavení plateb a podmínky pro úhradu nebo snížení těchto částek s ohledem na víceleté monitorování výkonnosti.
Článek 42
Pozastavení plateb v souvislosti s nedostatky správních systémů
1. V případě závažných nedostatků v řádném fungování správních systémů Komise v případě potřeby vyzve dotčený členský stát k předložení akčního plánu, včetně nezbytných nápravných opatření a jasných ukazatelů pokroku. Uvedený akční plán se vypracuje po konzultaci s Komisí. Dotčený členský stát odpoví do dvou měsíců od výzvy Komise, aby se mohla posoudit potřeba akčního plánu.
Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví pravidla týkající se struktury akčních plánů a postupu pro vypracování akčních plánů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 103 odst. 3.
2. Pokud členský stát nepředloží nebo neprovede akční plán uvedený v odstavci 1 tohoto článku, pokud je tento akční plán zjevně nedostatečný pro nápravu situace nebo pokud nebyl proveden v souladu s písemnou žádostí Komise podle uvedeného odstavce, může Komise přijmout prováděcí akty, kterými pozastaví měsíční platby podle čl. 21 odst. 3 nebo průběžné platby podle článku 32.
Pozastavení se uplatní v souladu se zásadou proporcionality na příslušné výdaje, které byly uskutečněny členským státem a u nichž byly nedostatky zjištěny, po dobu určenou prováděcími akty uvedenými v prvním pododstavci tohoto odstavce, která nepřekročí 12 měsíců. Pokud jsou podmínky pro pozastavení nadále splňovány, může Komise přijmout prováděcí akty, kterými uvedenou dobu prodlouží o další období, která nesmějí být v součtu delší než 12 měsíců. Pozastavené částky se zohlední při přijímání prováděcích aktů uvedených v článku 55.
3. Prováděcí akty uvedené v odstavci 2 se přijímají poradním postupem podle čl. 103 odst. 2.
Před přijetím těchto prováděcích aktů informuje Komise o svém záměru dotčený členský stát a požádá jej, aby odpověděl ve lhůtě, která nesmí být kratší než 30 dnů.
4. Prováděcí akty, jimiž se stanoví měsíční platby podle čl. 21 odst. 3 nebo průběžné platby podle článku 32, zohlední prováděcí akty přijaté podle odstavce 2 tohoto článku.
Článek 43
Vedení oddělených účtů
1. Každá platební agentura vede oddělené účty pro prostředky zanesené do rozpočtu Unie pro EZZF a EZFRV.
2. Komise může přijmout prováděcí akty, které stanoví další pravidla týkající se povinnosti stanovené v tomto článku a zvláštní podmínky vztahující se na informace, které se zanášejí do účtů vedených platebními agenturami. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 103 odst. 3.
Článek 44
Vyplácení příjemcům
1. Nestanoví-li právo Unie výslovně jinak, členské státy zajistí, aby platby týkající se financování podle tohoto nařízení byly příjemcům vypláceny v plné výši.
2. Členské státy zajistí, aby platby v rámci intervencí a opatření uvedených v čl. 65 odst. 2 byly prováděny nejdříve 1. prosince a nejpozději 30. června následujícího kalendářního roku.
Aniž je dotčen první pododstavec, mohou členské státy:
a) |
před 1. prosincem, avšak ne před 16. říjnem, vyplácet zálohy na intervence formou přímých plateb a na opatření uvedená v kapitole IV nařízení (EU) č. 228/2013 a v kapitole IV nařízení (EU) č. 229/2013 až do výše 50 %; |
b) |
před 1. prosincem vyplácet zálohy na podporu poskytovanou v rámci intervencí pro rozvoj venkova podle čl. 65 odst. 2 až do výše 75 %. |
3. Členské státy mohou rozhodnout o vyplácení záloh v rámci intervencí podle článků 73 a 77 nařízení (EU) 2021/2115 až do výše 50 %.
4. S cílem zajistit soudržné a nediskriminační vyplácení záloh je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 102 za účelem změny tohoto článku doplněním pravidel umožňujících členským státům vyplácet zálohy, pokud jde o intervence uvedené v hlavě III kapitole III nařízení (EU) 2021/2115 a pokud jde o opatření pro regulaci nebo podporu zemědělských trhů stanovená v nařízení (EU) č. 1308/2013.
5. S cílem zajistit soudržné a nediskriminační vyplácení záloh je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 102, kterými se toto nařízení doplňuje stanovením zvláštních podmínek pro vyplácení záloh.
6. Na žádost členského státu v mimořádných situacích a v mezích čl. 11 odst. 2 písm. b) finančního nařízení přijme Komise ve vhodných případech prováděcí akty k uplatňování tohoto článku. Tyto prováděcí akty se mohou odchýlit od odstavce 2 tohoto článku, avšak pouze v míře a po dobu, jež jsou nezbytně nutné. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 103 odst. 3.
Článek 45
Přidělování účelově vázaných příjmů
1. Ve smyslu čl. 21 odst. 5 finančního nařízení se za účelově vázané příjmy považují:
a) |
pokud jde o výdaje v rámci EZZF i EZFRV, částky podle článků 38, 54 a 55 tohoto nařízení a článku 54 nařízení (EU) č. 1306/2013 použitelného v souladu s článkem 104 tohoto nařízení, a pokud jde o výdaje v rámci EZZF, částky podle článků 53 a 56 tohoto nařízení, které mají být převedeny do rozpočtu Unie, včetně souvisejících úroků; |
b) |
částky odpovídající sankcím uplatněným v souladu s články 12 a 14 nařízení (EU) 2021/2115, pokud jde o výdaje v rámci EZZF; |
c) |
jakékoli jistoty, kauce nebo záruky poskytnuté podle práva Unie přijatého v rámci SZP s výjimkou intervencí pro rozvoj venkova, které následně propadly; propadlé jistoty složené při vydávání vývozních nebo dovozních licencí nebo v rámci nabídkového řízení, jehož jediným účelem je zajistit, aby uchazeči předkládali vážné nabídky, si však ponechají členské státy; |
d) |
částky snížené s konečnou platností v souladu s čl. 41 odst. 2. |
2. Částky uvedené v odstavci 1 se převádějí do rozpočtu Unie a v případě opětovného použití se použijí výhradně na financování výdajů z EZZF nebo EZFRV.
3. Toto nařízení se použije obdobně na účelově vázané příjmy uvedené v odstavci 1.
4. Pokud jde o EZZF, použije se článek 113 finančního nařízení obdobně na zaúčtování účelově vázaných příjmů uvedených v tomto nařízení.
Článek 46
Informační opatření
1. Cílem poskytování informací financovaného podle čl. 7 písm. e) je zejména pomoci vysvětlovat, provádět a rozvíjet SZP a zvyšovat informovanost veřejnosti o jejím obsahu a cílech, mimo jiné o její provázanosti s klimatem, životním prostředím a dobrými životními podmínkami zvířat. Cílem je informovat občany o problémech v zemědělství a v oblasti potravin, poskytovat informace zemědělcům a spotřebitelům, obnovovat důvěru spotřebitelů po krizích prostřednictvím informačních kampaní, informovat další subjekty činné ve venkovských oblastech, prosazovat udržitelnější unijní model zemědělství a také pomáhat občanům jej pochopit.
V jeho rámci jsou poskytovány ucelené, na důkazech založené, objektivní a komplexní informace jak v rámci Unie, tak mimo ni, a vymezována komunikační opatření plánovaná ve víceletém strategickém plánu Komise pro zemědělství a rozvoj venkova.
2. Opatření uvedená v odstavci 1 mohou sestávat z:
a) |
ročních pracovních programů nebo jiných konkrétních opatření předložených třetími stranami; |
b) |
činností prováděných z podnětu Komise. |
Jsou vyloučena opatření, která jsou stanovena právem, nebo opatření, která jsou již financována v rámci jiné činnosti Unie.
Při provádění činností uvedených v prvním pododstavci písm. b) mohou být Komisi nápomocni externí odborníci.
Opatření uvedená v prvním pododstavci přispívají rovněž k institucionální komunikaci politických priorit Unie, pokud tyto priority souvisí s obecnými cíli tohoto nařízení.
3. Komise jednou ročně zveřejní výzvu k předkládání návrhů v souladu s podmínkami stanovenými ve finančním nařízení.
4. Výboru uvedenému v čl. 103 odst. 1 se oznamují opatření stanovená a přijatá podle tohoto článku.
5. Komise předloží každé dva roky Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění tohoto článku.
Článek 47
Jiné pravomoci Komise týkající se této kapitoly
1. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 102, kterými se toto nařízení doplňuje o podmínky, za nichž mají být vyrovnány některé druhy výdajů a příjmů v rámci EZZF a EZFRV.
Nebyl-li do začátku rozpočtového roku přijat rozpočet Unie nebo překročí-li celková částka předběžných závazků hranici stanovenou v čl. 11 odst. 2 finančního nařízení, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 102 tohoto nařízení, kterými se toto nařízení doplňuje o pravidla týkající se metody pro závazky a výplatu částek.
2. Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví pravidla týkající se:
a) |
financování intervenčních opatření ve formě veřejného skladování a účtování o nich a dalších výdajů financovaných z EZZF a EZFRV; |
b) |
podmínek upravujících provádění automatického rušení závazků. |
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 103 odst. 3.
KAPITOLA IV
Schvalování účetní závěrky
Článek 48
Přístup jednotného auditu
V souladu s článkem 127 finančního nařízení Komise využívá služeb certifikačních subjektů uvedených v článku 12 tohoto nařízení, pokud dotčený členský stát neinformovala, že služeb certifikačního subjektu v daném zemědělském rozpočtovém roce nemůže využít, a přihlédne k této skutečnosti při posuzování nutnosti provést v uvedeném členském státě audity Komise z hlediska rizik. Komise uvedený členský stát informuje o důvodech, proč nemůže služeb dotčeného certifikačního subjektu využít.
Článek 49
Kontroly prováděné Komisí
1. Aniž jsou dotčeny kontroly prováděné členskými státy na základě vnitrostátních právních a správních předpisů nebo článku 287 Smlouvy o fungování EU, jakákoli kontrola zorganizovaná na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU nebo založená na nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 nebo článku 127 finančního nařízení, může Komise v členských státech organizovat kontroly s cílem ověřit zejména zda:
a) |
je správní praxe v souladu s pravidly Unie; |
b) |
jsou výdaje spadající do působnosti čl. 5 odst. 2 a článku 6 tohoto nařízení a odpovídající intervencím podle nařízení (EU) 2021/2115 spojeny s odpovídajícím výstupem vykázaným ve výroční zprávě o výkonnosti; |
c) |
byly výdaje odpovídající opatřením stanoveným v nařízeních (EU) č. 228/2013, (EU) č. 229/2013, (EU) č. 1308/2013 a (EU) č. 1144/2014 uskutečněny a zkontrolovány v souladu s platnými pravidly Unie; |
d) |
práce certifikačního subjektu probíhá v souladu s článkem 12 a pro účely oddílu 2 této kapitoly; |
e) |
platební agentura splňuje minimální podmínky pro akreditaci stanovené v čl. 9 odst. 2 a zda členské státy řádně uplatňují čl. 9 odst. 4; |
f) |
dotčený členský stát provádí strategický plán SZP v souladu s článkem 9 nařízení (EU) 2021/2115; |
g) |
jsou akční plány uvedené v článku 42 správně prováděny. |
Osoby pověřené Komisí prováděním kontrol jejím jménem nebo zástupci Komise působící v rámci pravomocí, které jim jsou svěřeny, mají přístup k účetnictví a všem dalším dokladům, jež souvisejí s výdaji financovanými z EZZF nebo EZFRV, včetně dokladů a jejich popisných informací vytvořených nebo obdržených a zaznamenaných v elektronické podobě.
Pravomocemi provádět kontroly není dotčeno uplatňování vnitrostátních ustanovení, jež vyhrazují některé úkony činitelům zvlášť určeným vnitrostátním právem. Aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení nařízení (Euratom, ES) č. 2185/96 a nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013, osoby pověřené Komisí jednat jejím jménem se neúčastní mimo jiné domovních prohlídek ani úředních výslechů osob podle práva dotčeného členského státu. K takto získaným informacím však mají přístup.
2. Komise s dostatečným předstihem ohlásí kontrolu dotčenému členskému státu nebo členskému státu, na jehož území má být kontrola provedena, přičemž při organizaci kontrol zohlední administrativní dopad na platební agentury. Zástupci dotčeného členského státu se mohou těchto kontrol zúčastnit.
Na žádost Komise a se souhlasem členského státu provádějí příslušné orgány tohoto členského státu dodatečné kontroly nebo šetření týkající se operací uvedených v tomto nařízení. Zástupci Komise nebo osoby pověřené Komisí jednat jejím jménem se mohou těchto kontrol zúčastnit.
V zájmu účinnějšího provádění kontrol může Komise se souhlasem dotčených členských států požádat orgány těchto členských států o pomoc při určitých kontrolách nebo šetřeních.
Článek 50
Přístup k informacím
1. Členské státy poskytují Komisi veškeré informace nezbytné k řádnému fungování EZZF a EZFRV a přijímají veškerá vhodná opatření usnadňující kontroly, které Komise považuje za vhodné v souvislosti s řízením financování Unií.
2. Členské státy sdělí Komisi na její žádost právní a správní předpisy, které přijaly k provedení právních aktů Unie týkajících se SZP a které mají finanční důsledky pro EZZF nebo EZFRV.
3. Členské státy poskytují Komisi informace o nesrovnalostech ve smyslu nařízení (ES, Euratom) č. 2988/95 a o dalších případech nedodržení podmínek stanovených členskými státy v jejich strategických plánech SZP, o zjištěných případech podezření na podvod a o krocích podniknutých podle oddílu 3 této kapitoly za účelem zpětného získání neoprávněných plateb v souvislosti s těmito nesrovnalostmi a podvody. Komise tyto informace každoročně shrne a zveřejní a sdělí je Evropskému parlamentu.
Článek 51
Přístup k dokumentům
1. Akreditované platební agentury uchovávají podklady k provedeným platbám a doklady týkající se provádění kontrol požadované podle práva Unie a poskytují tyto doklady a související informace Komisi.
Tyto doklady a informace mohou být uchovávány v elektronické podobě za podmínek stanovených Komisí podle odstavce 3.
Uchovává-li tyto doklady a informace orgán, který jedná v přenesené pravomoci akreditované platební agentury a který je pověřen schvalováním výdajů, zasílá tento orgán akreditované platební agentuře zprávy o počtu provedených kontrol, jejich obsahu a opatřeních přijatých na základě jejich výsledků.
2. Tento článek se použije obdobně na certifikační subjekty.
3. Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví pravidla týkající se podmínek, za nichž se mají uchovávat doklady a informace uvedené v tomto článku, včetně jejich podoby a doby uchovávání. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 103 odst. 3.
Článek 52
Pravomoci Komise týkající se kontrol a dokumentů a informací a povinnosti spolupráce
1. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 102, jež jsou nezbytné k zajištění správného a účinného uplatňování ustanovení o kontrolách a přístupu k dokumentům a informacím stanovených v této kapitole a kterými se toto nařízení doplňuje o zvláštní povinnosti, které mají členské státy plnit na základě této kapitoly, a o pravidla týkající se kritérií pro určení případů nesrovnalostí ve smyslu nařízení (ES, Euratom) č. 2988/95 a dalších případů nedodržení podmínek stanovených členskými státy ve strategických plánech SZP, které mají být nahlášeny, a údajů, které mají být v této souvislosti poskytnuty.
2. Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví pravidla pro postupy týkající se povinnosti spolupracovat, kterou musí členské státy dodržet při provádění článků 49 a 50. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 103 odst. 3.
Článek 53
Výroční finanční schvalování
1. Před 31. květnem roku následujícího po příslušném rozpočtovém roce a na základě informací podle čl. 9 odst. 3 prvního pododstavce písm. a) a d) přijme Komise prováděcí akty obsahující rozhodnutí o schválení účetních závěrek akreditovaných platebních agentur, pokud jde o výdaje podle čl. 5 odst. 2 a článku 6. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 103 odst. 2.
Tyto prováděcí akty se týkají úplnosti, přesnosti a věcné správnosti předložených ročních účetních závěrek a není jimi dotčen obsah prováděcích aktů následně přijatých podle článků 54 a 55.
2. Komise přijme prováděcí akty, kterými se stanoví pravidla týkající se opatření nezbytných pro účely přijímání a provádění prováděcích aktů uvedených v odstavci 1, včetně pravidel pro výměnu informací mezi Komisí a členskými státy a lhůt, které je nutno dodržet. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 103 odst. 3.
Článek 54
Výroční schvalování výkonnosti
1. Pokud výdaje podle čl. 5 odst. 2 a článku 6 tohoto nařízení a odpovídající intervencím podle hlavy III nařízení (EU) 2021/2115 nejsou spojeny s odpovídajícím výstupem vykázaným ve výroční zprávě o výkonnosti podle čl. 9 odst. 3 a článku 10 tohoto nařízení a podle článku 134 nařízení (EU) 2021/2115, přijme Komise před 15. říjnem roku následujícího po příslušném rozpočtovém roce prováděcí akty, kterými stanoví částky, o které se má snížit financování Unií.
Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 103 odst. 2. Těmito prováděcími akty není dotčen obsah prováděcích aktů následně přijatých podle článku 55 tohoto nařízení.
2. Komise posoudí částky, které mají být sníženy, na základě rozdílu mezi ročními výdaji vykázanými pro určitou intervenci a částkou odpovídající příslušnému vykázanému výstupu v souladu se strategickým plánem SZP a s přihlédnutím k odůvodnění poskytnutému členským státem ve výročních zprávách o výkonnosti v souladu s čl. 134 odst. 8 nařízení (EU) 2021/2115.
3. Před přijetím prováděcích aktů uvedených v odstavci 1 tohoto článku poskytne Komise dotčenému členskému státu možnost předložit připomínky a odůvodnit případné rozdíly ve lhůtě, která v případě, že dokumenty podle čl. 9 odst. 3, článku 10 a čl. 12 odst. 2 byly předloženy ve lhůtě, nesmí být kratší než 30 dnů.
4. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 102, kterými se toto nařízení doplňuje o pravidla týkající se kritérií pro odůvodnění poskytnutá dotčenými členskými státy a metodiku a kritéria pro uplatňování snížení.
5. Komise přijme prováděcí akty, kterými se stanoví pravidla týkající se opatření nezbytných pro účely přijímání a provádění prováděcích aktů uvedených v odstavci 1 tohoto článku, včetně pravidel pro výměnu informací mezi Komisí a členskými státy a lhůt, které je třeba dodržet. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 103odst. 3.
Článek 55
Schvalování souladu
1. Pokud Komise zjistí, že výdaje podle čl. 5 odst. 2 a článku 6 nebyly uskutečněny v souladu s právem Unie, přijme prováděcí akty, kterými stanoví částky, jež mají být z financování Unií vyloučeny. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 103 odst. 2.
Nicméně pokud jde o typy intervencí podle nařízení (EU) 2021/2115, uplatní se vyloučení z financování Unií podle prvního pododstavce tohoto odstavce pouze v případě závažných nedostatků v řádném fungování správních systémů členských států.
První pododstavec se neuplatní na případy nedodržení podmínek způsobilosti pro jednotlivé příjemce stanovených ve strategických plánech SZP a ve vnitrostátních pravidlech.
2. Komise posuzuje částky, které mají být vyloučeny z financování, s ohledem na závažnost zjištěných nedostatků. V této souvislosti náležitě zohlední povahu těchto nedostatků a finanční újmu způsobenou Unii.
3. Před přijetím prováděcích aktů uvedených v odstavci 1 si zjištění Komise i připomínky dotčeného členského státu k těmto zjištěním obě strany písemně oznámí a poté se pokusí dosáhnout dohody o opatřeních, která je třeba přijmout. Dotčenému členskému státu se poskytne možnost prokázat, že skutečný rozsah nedodržení podmínek je menší, než Komise vyhodnotila.
Není-li dohody dosaženo, může dotčený členský stát požádat o zahájení řízení, jehož účelem je ve lhůtě čtyř měsíců smířit stanoviska obou stran. Toto řízení vede smírčí orgán. Zpráva o výsledcích uvedeného řízení se předloží Komisi. Komise zohlední doporučení uvedená ve zprávě před rozhodnutím o zamítnutí financování, a rozhodne-li, že se těmito doporučeními nebude řídit, uvede důvody, které ji k tomu vedly.
4. Financování nelze zamítnout, pokud jde o:
a) |
výdaje podle čl. 5 odst. 2 uskutečněné více než 24 měsíců předtím, než Komise dotčenému členskému státu písemně oznámí svá zjištění; |
b) |
výdaje na víceleté intervence, jež spadají do oblasti působnosti čl. 5 odst. 2 nebo do oblasti působnosti intervencí pro rozvoj venkova podle článku 6, u kterých poslední povinnost pro příjemce vznikla více než 24 měsíců předtím, než Komise dotčenému členskému státu písemně oznámí svá zjištění; |
c) |
výdaje na intervence pro rozvoj venkova podle článku 6 jiné než uvedené v písmeni b) tohoto odstavce, u kterých platební agentura provedla platbu nebo případně poslední platbu více než 24 měsíců předtím, než Komise dotčenému členskému státu písemně oznámí svá zjištění. |
5. Ustanovení odstavce 4 se nepoužije v případě:
a) |
podpor poskytnutých členským státem, v souvislosti s nimiž zahájila Komise řízení stanovené v čl. 108 odst. 2 Smlouvy o fungování EU; |
b) |
nesplnění povinností, ohledně kterého Komise zaslala dotčenému členskému státu v souladu s článkem 258 Smlouvy o fungování EU odůvodněné stanovisko; |
c) |
nesplnění povinností členských států podle hlavy IV kapitoly III tohoto nařízení, pokud Komise písemně oznámí členskému státu svá zjištění do 12 měsíců po obdržení zprávy tohoto členského státu o výsledcích kontrol dotčených výdajů. |
6. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 102, kterými se toto nařízení doplňuje o pravidla týkající se kritérií a metodiky pro uplatnění finančních oprav.
7. Komise přijme prováděcí akty, kterými se stanoví pravidla týkající se opatření nezbytných pro účely přijímání a provádění prováděcích aktů uvedených v odstavci 1 tohoto článku, včetně pravidel týkajících se výměny informací mezi Komisí a členskými státy a lhůt, které je třeba dodržet, a smírčího řízení podle odstavce 3 tohoto článku a zřízení smírčího orgánu, jeho úkolů, složení a pracovního režimu. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 103 odst. 3.
Článek 56
Zvláštní ustanovení pro EZZF
1. Částky zpětně získané členskými státy v důsledku nesrovnalostí a jiných případů nedodržení podmínek intervencí uvedených ve strategických plánech SZP ze strany příjemců a úroky z nich se převádějí platební agentuře, jež je zaúčtuje jako účelově vázaný příjem EZZF v měsíci, kdy byly skutečně obdrženy.
2. Aniž je dotčen odstavec 1, mohou dát členské státy platební agentuře jakožto subjektu odpovědnému za zpětné získání dlužné částky pokyn, aby veškeré částky, které příjemce dluží, odečetla od budoucích plateb ve prospěch tohoto příjemce.
3. Při převádění prostředků do rozpočtu Unie podle odstavce 1 si může dotčený členský stát ponechat 20 % odpovídajících částek jako paušální úhradu nákladů na zpětné získávání, s výjimkou případů nedodržení podmínek, které lze přičíst správním orgánům nebo jiným úředním subjektům.
Článek 57
Zvláštní ustanovení pro EZFRV
1. V případě zjištění nesrovnalostí a jiných případů nedodržení podmínek intervencí pro rozvoj venkova uvedených ve strategických plánech SZP ze strany příjemců, a v případě finančních nástrojů rovněž ze strany zvláštních fondů v rámci holdingových fondů nebo ze strany konečných příjemců, provedou členské státy finanční úpravy, kterými se částečně, nebo v odůvodněných případech úplně zruší dotčené financování Unie. Členské státy vezmou v úvahu povahu a závažnost zjištěných nedodržení podmínek, jakož i úroveň finanční ztráty pro EZFRV.
Zrušené částky financování Unií v rámci EZFRV a částky získané zpět, jakož i související úroky se opětovně přidělí na jiné operace pro rozvoj venkova v rámci strategických plánů SZP. Zrušené nebo zpětně získané finanční prostředky Unie mohou členské státy opětovně použít v celé výši pouze na operaci pro rozvoj venkova stanovenou v jejich strategických plánech SZP, avšak nesmí je opětovně přidělit na operace pro rozvoj venkova, jež byly předmětem finanční úpravy.
V souladu s tímto článkem členské státy odečtou veškeré částky, jejichž vyplacení nebylo oprávněné v důsledku dosud nenapravené nesrovnalosti na straně příjemce, od jakýchkoli budoucích plateb vyplácených příjemci platební agenturou.
2. Odchylně od odst. 1 druhého pododstavce lze v případě intervencí pro rozvoj venkova, na něž je poskytována podpora z finančních nástrojů uvedených v článku 58 nařízení (EU) 2021/1060, opětovně použit v rámci téhož finančního nástroje příspěvek zrušený v důsledku nedodržení podmínek ze strany jednotlivého příjemce takto:
a) |
pokud je nedodržení podmínek, které vede ke zrušení příspěvku, zjištěno na úrovni konečného příjemce ve smyslu čl. 2 bodu 18 nařízení (EU) 2021/1060, pouze pro jiné konečné příjemce v rámci téhož finančního nástroje; |
b) |
pokud je nedodržení podmínek, které vede ke zrušení příspěvku, zjištěno na úrovni zvláštního fondu ve smyslu čl. 2 bodu 21 nařízení (EU) 2021/1060 v rámci holdingového fondu ve smyslu čl. 2 bodu 20 uvedeného nařízení, pouze pro jiné zvláštní fondy. |
Článek 58
Prováděcí pravomoci týkající se možného započtení částek a forem oznámení
Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví pravidla týkající se možného započtení částek ze zpětného získání neoprávněných plateb a forem, jakými mají členské státy Komisi oznamovat a sdělovat informace týkající se povinností stanovených v tomto oddíle. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 103 odst. 3.
HLAVA IV
KONTROLNÍ SYSTÉMY A SANKCE
KAPITOLA I
Obecná pravidla
Článek 59
Ochrana finančních zájmů Unie
1. Členské státy v rámci SZP a v souladu s příslušnými správními systémy přijmou veškeré právní a správní předpisy a veškerá další opatření nezbytná k zajištění účinné ochrany finančních zájmů Unie, včetně účinného uplatňování kritérií způsobilosti výdajů stanovených v článku 37. Tyto předpisy a opatření se vztahují zejména na:
a) |
kontroly legality a správnosti operací financovaných z EZZF a EZFRV, a to i na úrovni příjemců a v souladu s tím, jak jsou stanoveny ve strategických plánech SZP; |
b) |
zajištění účinné ochrany před podvody, především pokud jde o odvětví s vyšší úrovní rizika, přičemž tato ochrana má mít odrazující účinek, a to s ohledem na náklady a přínosy i přiměřenost opatření; |
c) |
předcházení nesrovnalostem a podvodům, jejich odhalování a nápravu; |
d) |
ukládání sankcí, jež jsou účinné, přiměřené a odrazující v souladu s právem Unie nebo případně vnitrostátním právem, a dle potřeby zahájení soudního řízení za tímto účelem; |
e) |
zpětné získávání neoprávněných plateb a úroků a dle potřeby zahájení soudního řízení za tímto účelem, a to i v případě nesrovnalostí ve smyslu čl. 1 odst. 2 nařízení (ES, Euratom) č. 2988/95. |
2. Členské státy zavedou účinné řídící a kontrolní systémy, aby zajistily soulad s právními předpisy Unie, jež upravují intervence Unie.
Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění řádného fungování svých řídících a kontrolních systémů a legality a správnosti výdajů vykazovaných Komisi.
S cílem pomoci členským státům v tomto ohledu jim Komise zpřístupní nástroj pro vytěžování dat k posouzení rizik, která představují projekty, příjemci, dodavatelé a smlouvy, přičemž zajistí minimální administrativní zátěž a účinnou ochranu finančních zájmů Unie. Tento nástroj pro vytěžování dat lze rovněž použít k tomu, aby se zabránilo obcházení pravidel podle článku 62. Do roku 2025 předloží Komise zprávu, která posoudí používání jednotného nástroje pro vytěžování dat a jeho interoperabilitu s výhledem na jeho všeobecné používání členskými státy.
3. Členské státy zajistí kvalitu a spolehlivost systému vykazování a údajů týkajících se ukazatelů.
4. Členské státy zajistí, aby jim příjemci prostředků z EZZF a EZFRV poskytli informace nezbytné pro jejich identifikaci, případně i identifikaci skupiny, jíž se účastní, ve smyslu čl. 2 bodu 11 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU (30).
5. Členské státy přijmou odpovídající opatření, která zajistí, aby sankce uplatňované podle odst. 1 písm. d) byly přiměřené a odstupňované podle závažnosti, rozsahu, trvání či opakování zjištěného nedodržení.
Opatření přijatá členskými státy zajistí zejména, aby nebyly ukládány žádné sankce, pokud:
a) |
je nedodržení podmínek způsobeno vyšší mocí nebo mimořádnými okolnostmi v souladu s článkem 3; |
b) |
je nedodržení podmínek způsobeno chybou příslušného orgánu či jiného orgánu nebo pokud nemohla osoba dotčená správní sankcí chybu přiměřeně zjistit; |
c) |
může dotčená osoba příslušnému orgánu uspokojivě prokázat, že k nedodržení povinností podle odstavce 1 tohoto článku nedošlo její vinou, nebo pokud se příslušný orgán přesvědčí jinak, že dotčená osoba nenese zavinění. |
Pokud bylo nedodržení podmínek pro poskytnutí podpory způsobeno vyšší mocí nebo mimořádnými okolnostmi v souladu s článkem 3, příjemce si zachová právo na získání podpory.
6. Členské státy mohou do svých řídících a kontrolních systémů zahrnout možnost, aby žádosti o podporu a žádosti o platbu mohly být po jejich předložení opraveny, aniž by to mělo dopad na právo na získání podpory, pokud prvky nebo opomenutí, které mají být opraveny, byly učiněny v dobré víře, jak tento koncept uznává příslušný orgán; a pokud je oprava provedena buď předtím, než je žadatel informován, že byl vybrán ke kontrole na místě, nebo než příslušný orgán přijme rozhodnutí týkající se žádosti.
7. Členské státy přijmou opatření pro zajištění účinného šetření stížností týkajících se EZZF a EZFRV a na žádost Komise posoudí stížnosti předložené Komisi, jež spadají do oblasti působnosti jejich strategických plánů SZP. Členské státy informují Komisi o výsledcích těchto šetření. Komise zajistí, aby stížnosti, které jí byly podány přímo, byly náležitě řešeny. Pokud Komise postoupí stížnost členskému státu a členský stát ve lhůtě stanovené Komisí neučiní následné kroky, přijme Komise nezbytná opatření s cílem zajistit, aby členský stát dodržel povinnosti, které pro něj vyplývají z tohoto odstavce.
8. Členské státy informují Komisi o opatřeních a krocích přijatých podle odstavců 1 a 2.
Veškeré podmínky, které členské státy stanoví navíc k podmínkám stanoveným pravidly Unie pro získávání podpory financované z EZZF nebo EZFRV, musejí být ověřitelné.
9. Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví pravidla nezbytná pro jednotné uplatňování tohoto článku, která se týkají:
a) |
postupů, lhůt, výměny informací, požadavků na nástroj pro vytěžování dat a informací, které mají být shromažďovány ohledně identifikace příjemců, pokud jde o povinnosti stanovené v odstavcích 1, 2 a 4; |
b) |
oznamování a sdělování informací Komisi členskými státy, pokud jde o povinnosti stanovené v odstavcích 5 a 7. |
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 103 odst. 3.
Článek 60
Pravidla pro kontroly, které mají být prováděny
1. Řídící a kontrolní systémy zavedené členskými státy v souladu s čl. 59 odst. 2 zahrnují systematické kontroly, které se zaměří mimo jiné na oblasti s nejvyšším rizikem chyb.
Členské státy zajistí, aby byly prováděny kontroly na úrovni nezbytné k efektivnímu řízení rizik pro finanční zájmy Unie. Příslušný orgán si zvolí kontrolní vzorek z celého souboru žadatelů, který ve vhodných případech sestává z části namátkové a části rizikové.
2. Kontroly operací, pro něž je poskytována podpora z finančních nástrojů uvedených v článku 58 nařízení (EU) 2021/1060, se provádějí pouze na úrovni holdingového fondu a zvláštních fondů a v kontextu záručních fondů na úrovni subjektů poskytujících příslušné nové půjčky.
Kontroly se neprovádějí na úrovni EIB ani jiných mezinárodních finančních institucí, jejichž akcionářem je členský stát.
3. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 102, jež jsou nezbytné k zajištění toho, aby byly kontroly prováděny správně a účinně a aby ověřování podmínek způsobilosti probíhalo účinným, soudržným a nediskriminačním způsobem, který chrání finanční zájmy Unie, a kterými se toto nařízení doplňuje o pravidla pro další požadavky související s celními řízeními a zejména s řízeními, která jsou stanovena v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, vyžaduje-li to řádná správa systému.
4. Pokud jde o opatření uvedená v právních předpisech v oblasti zemědělství, Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví pravidla nezbytná pro jednotné uplatňování tohoto článku, a zejména:
a) |
pravidla pro zvláštní kontrolní opatření a metody umožňující stanovit obsah tetrahydrokanabinolu, pokud jde o konopí podle čl. 4 odst. 4 druhého pododstavce nařízení (EU) 2021/2115; |
b) |
systém pro kontroly schválených mezioborových organizací, pokud jde o bavlnu podle hlavy III kapitoly II oddílu 3 druhého pododdílu nařízení (EU) 2021/2115; |
c) |
pravidla pro měření ploch a pravidla týkající se kontrol a pravidel upravujících zvláštní finanční postupy pro zlepšení kontrol, pokud jde o víno podle nařízení (EU) č. 1308/2013; |
d) |
testy a metody používané pro stanovení způsobilosti produktů určených pro veřejnou intervenci a soukromé skladování, jakož i používání nabídkových řízení pro veřejnou intervenci i soukromé skladování; |
e) |
další pravidla pro kontroly, které mají být prováděny členskými státy, pokud jde o opatření stanovená v kapitole IV nařízení (EU) č. 228/2013 a v kapitole IV nařízení (EU) č. 229/2013. |
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 103 odst. 3.
Článek 61
Nedodržení pravidel pro zadávání veřejných zakázek
Pokud se nedodržení týká unijních nebo vnitrostátních pravidel pro zadávání veřejných zakázek, členské státy zajistí, aby část podpory, která se nevyplatí nebo která se odejme, byla určena podle závažnosti nedodržení a v souladu se zásadou proporcionality.
Členské státy zajistí, aby legalita a správnost operace byla dotčena pouze do výše části podpory, která se nevyplatí nebo která se odejme.
Článek 62
Ustanovení o obcházení
Aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení práva Unie, členské státy přijmou účinná a přiměřená opatření, aby se zabránilo obcházení ustanovení práva Unie, a zejména pak zajistí, aby se žádná z výhod stanovených v právních předpisech v oblasti zemědělství neposkytla fyzické nebo právnické osobě, v souvislosti s nimiž se zjistí, že podmínky nezbytné pro získání těchto výhod byly vytvořeny uměle v rozporu s cíli uvedených právních předpisů.
Článek 63
Slučitelnost intervencí pro účely kontrol v odvětví vína
Pro účely uplatňování intervencí v odvětví vína podle hlavy III kapitoly III oddílu 4 nařízení (EU) 2021/2115 členské státy zajistí, aby správní a kontrolní postupy uplatňované na tyto intervence byly slučitelné s integrovaným systémem uvedeným v kapitole II této hlavy, pokud jde o:
a) |
systémy identifikace zemědělských pozemků; |
b) |
kontroly. |
Článek 64
Jistoty
1. Pokud tak stanoví právní předpisy v oblasti zemědělství, požádají členské státy o složení jistoty, která zaručí, že v případě nesplnění konkrétní povinnosti vyplývající z těchto právních předpisů bude příslušnému orgánu uhrazena určitá finanční částka nebo propadne v jeho prospěch.
2. S výjimkou případů vyšší moci jistota zcela nebo částečně propadá, pokud se konkrétní povinnost nesplní nebo pokud se splní pouze částečně.
3. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 102, kterými se toto nařízení doplňuje o pravidla, která zajistí nediskriminační zacházení, rovnost a dodržování zásady proporcionality při skládání jistoty a která:
a) |
určí odpovědnou stranu v případě nesplnění povinnosti; |
b) |
stanoví zvláštní situace, kdy příslušný orgán může upustit od požadavku týkajícího se jistoty; |
c) |
stanoví podmínky týkající se skládané jistoty a ručitele a podmínky pro složení a uvolnění jistoty; |
d) |
stanoví zvláštní podmínky týkající se jistoty složené v rámci záloh; |
e) |
stanoví důsledky porušení povinností, pro které byla složena jistota, jak je stanoveno v odstavci 1, včetně propadnutí jistot a míry snížení, jež se má uplatnit na uvolnění jistot pro náhrady, licence, nabídky, nabídky v rámci nabídkového řízení nebo konkrétní žádosti a v případě, že povinnost, na kterou se tato jistota vztahuje, nebyla částečně či zcela splněna, a to s ohledem na povahu dané povinnosti, na množství, u nějž byla povinnost porušena, na dobu překračující lhůtu, v níž měla být povinnost splněna, a na dobu, která uplynula od předložení dokladu potvrzujícího splnění povinnosti. |
4. Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví pravidla týkající se:
a) |
formy skládané jistoty a postupu pro složení jistoty a její přijetí a pro nahrazení původní jistoty; |
b) |
postupů pro uvolnění jistoty; |
c) |
oznámení, která mají provést členské státy a Komise. |
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 103 odst. 3.
KAPITOLA II
Integrovaný administrativní a kontrolní systém
Článek 65
Oblast působnosti a definice týkající se této kapitoly
1. Každý členský stát zavede a provozuje integrovaný administrativní a kontrolní systém (dále jen „integrovaný systém“).
2. Integrovaný systém se vztahuje na intervence podle plochy a zvířat uvedené v hlavě III kapitolách II a IV nařízení (EU) 2021/2115 a na opatření uvedená v kapitole IV nařízení (EU) č. 228/2013 a v kapitole IV nařízení (EU) č. 229/2013.
3. Integrovaný systém se v nezbytném rozsahu použije rovněž pro řízení a kontrolu podmíněnosti a intervencí v odvětví vína podle hlavy III nařízení (EU) 2021/2115.
4. Pro účely této kapitoly se rozumí:
a) |
„geoprostorovou žádostí“ elektronický formulář žádosti, který zahrnuje IT aplikaci založenou na geografickém informačním systému, který příjemcům umožňuje, aby nahlásili rozlohy zemědělských pozemků zemědělského podniku, jak je vymezen v čl. 3 bodu 2 nařízení (EU) 2021/2115, a nezemědělských ploch, pro které je požadována platba; |
b) |
„systémem monitorování ploch“ postup pravidelného a systematického pozorování, sledování a hodnocení zemědělských činností a postupů na zemědělských plochách na základě družicových dat z družic Copernicus Sentinel nebo jiných údajů s minimálně ekvivalentní hodnotou; |
c) |
„systémem identifikace a evidence zvířat“ systém identifikace a evidence chovaných suchozemských zvířat stanovený částí IV hlavou I kapitolou 2 oddílem 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 (31); |
d) |
„zemědělským pozemkem“ členskými státy vymezená jednotka zemědělské plochy určená v souladu s čl. 4 odst. 3 nařízení (EU) 2021/2115; |
e) |
„geografickým informačním systémem“ počítačový systém schopný zaznamenávat, uchovávat, analyzovat a zobrazovat informace s geografickými odkazy; |
f) |
„automatickým systémem žádostí“ systém pro žádosti ohledně intervencí podle plochy nebo zvířat, v němž jsou údaje požadované správními orgány, alespoň pokud jde o jednotlivé plochy nebo zvířata, pro něž je požadována podpora, k dispozici v úředních elektronických databázích spravovaných členskými státy a v nezbytných případech jsou tyto údaje zpřístupněny příjemci. |
Článek 66
Prvky integrovaného systému
1. Integrovaný systém zahrnuje tyto prvky:
a) |
systém identifikace zemědělských pozemků; |
b) |
systém pro geoprostorové žádosti a případně systém pro podávání žádostí podle zvířat; |
c) |
systém monitorování ploch; |
d) |
systém pro identifikaci příjemců intervencí a opatření podle čl. 65 odst. 2; |
e) |
systém kontrol a sankcí; |
f) |
případně systém identifikace a evidence platebních nároků; |
g) |
případně systém identifikace a evidence zvířat. |
2. Integrovaný systém poskytuje informace relevantní pro vykazování ukazatelů uvedených v článku 7 nařízení (EU) 2021/2115.
3. Integrovaný systém funguje na základě elektronických databází a geografických informačních systémů a umožňuje výměnu a integraci údajů mezi elektronickými databázemi a geografickými informačními systémy. V relevantních případech geografické informační systémy umožňují tuto výměnu a integraci údajů o zemědělských pozemcích ve vymezených chráněných zónách a vymezených oblastech, které byly zřízeny v souladu s právními předpisy Unie uvedenými v příloze XIII nařízení (EU)2021/2115, jako jsou oblasti sítě Natura 2000 nebo oblasti ohrožené znečištěním dusičnany ve smyslu čl. 2 písm. k) směrnice Rady 91/676/EHS (32), jakož i krajinné prvky v dobrém zemědělském a environmentálním stavu, který je vymezen v souladu s článkem 13 nařízení (EU) 2021/2115 nebo na něž se vztahují intervence uvedené v hlavě III kapitolách II a IV uvedeného nařízení.
4. Aniž je dotčena odpovědnost členských států za zavedení a používání integrovaného systému, může Komise využít služeb specializovaných subjektů nebo osob, aby usnadnila zavedení, monitorování a provoz integrovaného systému, zejména s cílem poskytnout příslušným orgánům členských států technické poradenství.
5. Členské státy přijmou opatření nezbytná k řádnému vytvoření a provozu integrovaného systému a na žádost jiného členského státu si poskytují vzájemnou pomoc potřebnou pro účely této kapitoly.
Článek 67
Uchovávání a sdílení údajů
1. Členské státy zaznamenávají a uchovávají veškeré údaje a dokumentaci o nahlášených ročních výstupech v rámci výročního schvalování výkonnosti podle článku 54 a o vykázaném pokroku při plnění cílů stanovených ve strategickém plánu SZP a monitorovaných v souladu s článkem 128 nařízení (EU) 2021/2115.
Údaje a dokumentace uvedené v prvním pododstavci týkající se běžného kalendářního nebo hospodářského roku a předchozích deseti kalendářních nebo hospodářských let jsou přístupné pro nahlížení prostřednictvím digitálních databází příslušných orgánů členského státu.
Údaje použité pro systém monitorování ploch lze uchovávat jako primární údaje na serveru, který nepatří příslušným orgánům. Tyto údaje se na serveru uchovávají po dobu nejméně tří let.
Odchylně od druhého pododstavce mají členské státy, které přistoupily k Unii v roce 2013 nebo později, povinnost zajistit, aby byly údaje k dispozici k nahlédnutí až od roku jejich přistoupení.
Odchylně od druhého pododstavce mají členské státy povinnost zajistit, aby byly údaje a dokumentace související se systémem monitorování ploch podle čl. 66 odst. 1 písm. c) k dispozici k nahlédnutí až ode dne zavedení systému monitorování ploch.
2. Členské státy mohou uplatňovat požadavky stanovené v odstavci 1 na regionální úrovni za podmínky, že takové požadavky a administrativní postupy pro zaznamenávání údajů a přístup k nim jsou koncipovány tak, aby byly jednotné na celém území členského státu, a umožňovaly agregaci údajů na celostátní úrovni.
3. Členské státy zajistí, aby soubory údajů shromážděné prostřednictvím integrovaného systému, které jsou relevantní pro účely směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES (33) nebo pro monitorování politik Unie, byly bezplatně sdíleny mezi jejich veřejnými orgány a byly veřejně dostupné na celostátní úrovni. Členské státy umožní přístup k těmto souborům údajů rovněž orgánům a institucím Unie.
4. Členské státy zajistí, aby soubory údajů shromážděné prostřednictvím integrovaného systému, které jsou relevantní pro vypracovávání evropských statistik v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 (34), byly bezplatně sdíleny s Komisí (Eurostatem), národními statistickými úřady a v případě potřeby s dalšími vnitrostátními orgány odpovědnými za vypracovávání evropských statistik.
5. Členské státy omezí přístup veřejnosti k souborům údajů uvedeným v odstavcích 3 a 4, pokud by měl takový přístup nepříznivé dopady na důvěrnost osobních údajů v souladu s nařízením (EU) 2016/679.
6. Členské státy zavedou své systémy takovým způsobem, aby měli příjemci zajištěn přístup ke všem relevantním údajům, které se jich týkají v souvislosti s půdou, kterou využívají nebo hodlají využívat, tak aby mohli podávat přesné žádosti.
Článek 68
Systém identifikace zemědělských pozemků
1. Systémem identifikace zemědělských pozemků je geografický informační systém vytvořený a pravidelně aktualizovaný členskými státy na základě leteckých nebo družicových snímků s jednotným standardem, který zaručuje míru přesnosti minimálně odpovídající přesnosti kartografického zobrazení v měřítku 1:5 000.
2. Členské státy zajistí, aby systém identifikace zemědělských pozemků:
a) |
jednoznačně identifikoval jednotlivé zemědělské pozemky a jednotky půdy zahrnující jiné než zemědělské plochy, které jsou členskými státy považovány za způsobilé pro příjem podpory v rámci intervencí podle hlavy III nařízení (EU) 2021/2115; |
b) |
obsahoval aktuální hodnoty o plochách považovaných členskými státy za způsobilé pro příjem podpory v rámci intervencí podle čl. 65 odst. 2; |
c) |
umožňoval správnou lokalizaci zemědělských pozemků a jiných než zemědělských ploch uplatňovaných pro platbu; |
3. Členské státy každý rok vyhodnotí kvalitu systému identifikace zemědělských pozemků v souladu s metodikou stanovenou na úrovni Unie.
Pokud se při hodnocení zjistí nedostatky systému, přijmou členské státy odpovídající nápravná opatření a pokud tak neučiní, vyzve je Komise k vypracování akčního plánu v souladu s článkem 42.
Do 15. února roku následujícího po dotčeném kalendářním roce se Komisi předloží hodnotící zpráva a případně nápravná opatření a časový harmonogram jejich provedení.
Článek 69
Systém pro geoprostorové žádosti a žádosti podle zvířat
1. Pokud jde o podporu na intervence na základě plochy uvedené v čl. 65 odst. 2 a prováděné v rámci strategických plánů SZP, členské státy vyžadují předložení žádosti prostřednictvím formuláře geoprostorové žádosti poskytnuté příslušným orgánem.
2. Pokud jde o podporu na intervence podle zvířat uvedené v čl. 65 odst. 2 a prováděné v rámci strategických plánů SZP, vyžadují členské státy předložení žádosti.
3. Členské státy předem vyplní žádosti uvedené v odstavcích 1 a 2 tohoto článku informacemi ze systémů uvedených v čl. 66 odst. 1 písm. g) a v článcích 68, 70, 71 a 73 nebo z jakýchkoli jiných relevantních veřejných databází.
4. Členské státy mohou zavést automatický systém žádostí a rozhodnout, na jaké žádosti uvedené v odstavcích 1 a 2 se vztahuje.
5. Rozhodne-li se členský stát, že použije automatický systém žádostí, zavede systém, který správním orgánům umožní provádět platby ve prospěch příjemců na základě stávajících informací obsažených v úředních elektronických databázích. Pokud dojde ke změně, kterou je třeba zohlednit, doplní stávající informace doplňujícími informacemi. Stávající i doplňující informace, které jsou k dispozici prostřednictvím automatického systému žádostí, příjemce potvrdí.
6. Členské státy každý rok vyhodnotí kvalitu systému pro geoprostorové žádosti v souladu s metodikou stanovenou na úrovni Unie.
Pokud se při hodnocení zjistí v systému nedostatky, přijmou členské státy vhodná nápravná opatření a pokud tak neučiní, vyzve je Komise k vypracování akčního plánu v souladu s článkem 42.
Do 15. února roku následujícího po dotčeném kalendářním roce se Komisi předloží hodnotící zpráva a případně nápravná opatření a časový harmonogram jejich provedení.
Článek 70
Systém monitorování ploch
1. Členské státy zavedou a provozují systém monitorování ploch, který se zprovozní dne 1. ledna 2023. Pokud by plné spuštění systému od tohoto dne nebylo vzhledem k technickým omezením proveditelné, mohou se členské státy rozhodnout, že takový systém vytvoří a zprovozní postupně, přičemž budou poskytovány informace pouze pro omezený počet intervencí. Do 1. ledna 2024 však musí být systém monitorování ploch ve všech členských státech plně funkční.
2. Členské státy každý rok vyhodnotí kvalitu systému monitorování ploch v souladu s metodikou stanovenou na úrovni Unie.
Pokud se při hodnocení zjistí v systému nedostatky, přijmou členské státy odpovídající nápravná opatření a pokud tak neučiní, vyzve je Komise k vypracování akčního plánu v souladu s článkem 42.
Do 15. února roku následujícího po dotčeném kalendářním roce se Komisi předloží hodnotící zpráva a případně nápravná opatření a časový harmonogram jejich provedení.
Článek 71
Systém identifikace příjemců
Systém pro zaznamenání totožnosti každého příjemce intervencí a opatření podle čl. 65 odst. 2 zaručí, aby všechny žádosti podané týmž příjemcem mohly být jako takové identifikovány.
Článek 72
Systém kontrol a sankcí
Členské státy zavedou systém kontrol a sankcí uvedený v čl. 66 odst. 1 písm. e). Členské státy prostřednictvím platebních agentur nebo jimi pověřených subjektů každoročně provádějí správní kontroly žádostí o podporu a žádostí o platbu s cílem ověřit legalitu a správnost v souladu s čl. 59 odst. 1 písm. a). Tyto kontroly jsou doplněny kontrolami na místě, které lze provádět na dálku za použití technologických prostředků.
Článek 73
Systém identifikace a evidence platebních nároků
Systém identifikace a evidence platebních nároků umožňuje ověřování nároků na základě žádostí a systému identifikace zemědělských pozemků.
Článek 74
Přenesené pravomoci Komise týkající se integrovaného systému
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 102, které jsou nezbytné k zajištění toho, aby byl integrovaný systém stanovený v této kapitole prováděn účinným, soudržným a nediskriminačním způsobem, který chrání finanční zájmy Unie, a kterými se doplňuje toto nařízení o:
a) |
pravidla hodnocení kvality uvedeného v článcích 68, 69 a 70; |
b) |
pravidla pro systém identifikace zemědělských pozemků, systém identifikace příjemců a systém identifikace a evidence platebních nároků uvedené v článcích 68, 71 a 73. |
Článek 75
Prováděcí pravomoci týkající se článků 68, 69 a 70
Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví pravidla týkající se:
a) |
formy, obsahu a postupů, jak jsou Komisi předávány nebo poskytovány tyto informace:
|
b) |
základních funkcí a pravidel týkajících se systému pro žádosti o podporu podle článku 69 a systému monitorování ploch podle článku 70, včetně parametrů postupného zvyšování počtu intervencí v rámci systému monitorování ploch. |
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 103 odst. 3.
KAPITOLA III
Kontrola operací
Článek 76
Oblast působnosti a definice týkající se této kapitoly
1. Tato kapitola stanoví zvláštní pravidla pro kontrolu obchodní dokumentace subjektů nebo jejich zástupců přijímajících nebo provádějících platby, jež se přímo nebo nepřímo vztahují k systému financování z EZZF (dále jen „podniky“), za účelem zjištění, zda byly operace tvořící součást systému financování z EZZF skutečně a řádně provedeny.
2. Tato kapitola se nevztahuje na intervence spadající do integrovaného systému uvedeného v kapitole II této hlavy a do hlavy III kapitoly III nařízení (EU) 2021/2115.
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 102, kterými se toto nařízení doplňuje o seznam intervencí, které s ohledem na svou formu a požadavky na kontrolu nejsou vhodné k dodatečným následným kontrolám prováděným prostřednictvím kontroly obchodní dokumentace, a kontrole podle této kapitoly proto nemají podléhat.
3. Pro účely této kapitoly se rozumí:
a) |
„obchodní dokumentací“ všechny účetní knihy, evidence, záznamy a související podpůrné dokumenty, účetnictví, záznamy o produkci a jakosti, korespondence související s obchodní činností podniku a obchodní údaje v jakékoli podobě včetně elektronické, pokud tyto dokumenty a údaje souvisejí přímo anebo nepřímo s operacemi uvedenými v odstavci 1; |
b) |
„třetí stranou“ jakákoli fyzická nebo právnická osoba, které mají přímý nebo nepřímý vztah k operacím prováděným v rámci systému financování z EZZF. |
Článek 77
Kontrola ze strany členských států
1. Členské státy provádějí systematické kontroly obchodní dokumentace podniků s přihlédnutím k povaze operací, jichž se kontrola týká. Členské státy zajistí, aby výběr podniků ke kontrole poskytoval nejlepší záruku účinnosti opatření pro předcházení nesrovnalostem a jejich zjišťování. Při výběru se zohlední mimo jiné finanční význam podniků v daném systému a jiné rizikové faktory.
2. Ve vhodných případech se kontrola uvedená v odstavci 1 tohoto článku rozšíří i na fyzické a právnické osoby, s nimiž jsou podniky spojeny, a na všechny další fyzické a právnické osoby, které mohou být relevantní z hlediska sledování cílů stanovených v článku 78.
3. Subjekt nebo subjekty odpovědné za uplatňování této kapitoly jsou organizovány tak, aby byly nezávislé na úřadech nebo odděleních úřadů odpovědných za platby a kontroly prováděné před uskutečněním plateb.
4. Podniky, u nichž je celková výše příjmů nebo plateb nižší než 40 000 EUR, jsou kontrolovány podle této kapitoly pouze na základě konkrétních důvodů, které uvedou členské státy ve svém každoročním plánu kontrol uvedeném v čl. 80 odst. 1.
5. Kontrolou prováděnou podle této kapitoly nejsou dotčeny kontroly prováděné podle článků 49 a 50.
Článek 78
Křížové kontroly
1. Přesnost základních údajů podrobených kontrole je ověřována řadou křížových kontrol, včetně případného porovnání s obchodní dokumentací třetích stran, a to v závislosti na existující míře rizika, jež zahrnují:
a) |
porovnání s obchodní dokumentací dodavatelů, zákazníků, dopravců a jiných třetích stran; |
b) |
případně fyzické kontroly množství a povahy zásob; |
c) |
porovnání se záznamy finančních toků předcházejících příslušným operacím prováděným v rámci systému financování z EZZF nebo po nich následujících; |
d) |
prověrky vedení účetnictví nebo záznamů o finančních pohybech, ze kterých v době provádění kontroly vyplývá, že dokumentace uchovávaná platební agenturou za účelem odůvodnění výplaty podpor ve prospěch příjemce je správná. |
2. V případech, kdy jsou podniky povinny vést zvláštní účetnictví týkající se zásob v souladu s unijním či vnitrostátním právem, zahrne kontrola tohoto účetnictví ve vhodných případech porovnání s obchodní dokumentací a případně se skutečným stavem zásob.
3. Při výběru operací ke kontrole se plně přihlíží k existující míře rizika.
4. Osoby odpovědné za daný podnik nebo třetí strana zajistí, aby úředníkům odpovědným za provádění kontroly nebo osobám k tomuto účelu zmocněným byla předána veškerá obchodní dokumentace a doplňující informace. Elektronicky uchovávané údaje se poskytují na vhodném nosiči.
5. Úředníci odpovědní za provádění kontroly nebo osoby k tomuto účelu zmocněné si mohou vyžádat, aby jim byly předány výpisy z dokumentace uvedené v odstavci 1 nebo kopie této dokumentace.
Článek 79
Vzájemná pomoc
Členské státy si jsou na požádání vzájemně nápomocny při provádění kontroly uvedené v této kapitole v těchto případech:
a) |
jsou-li podnik nebo třetí strana usazeny v jiném členském státě, než ve kterém byla anebo měla být vyplacena nebo obdržena daná částka; |
b) |
jsou-li podnik nebo třetí strana usazeny v jiném členském státě, než ve kterém se nachází dokumentace a informace nezbytné k provedení kontroly. |
Článek 80
Plánování a podávání zpráv
1. Členské státy vypracují plány kontrol, které mají být provedeny podle článku 77 v průběhu následujícího kontrolního období.
2. Do 15. dubna každého roku předloží členské státy Komisi:
a) |
svůj plán kontrol podle odstavce 1 a počet podniků, v nichž má být provedena kontrola, a jejich rozčlenění podle odvětví na základě souvisejících částek; |
b) |
podrobnou zprávu o uplatňování této kapitoly v předchozím kontrolním období, včetně výsledků kontrol provedených podle článku 79. |
3. Členské státy provádějí plány kontrol a jejich změny, které vypracovaly a předložily Komisi, pokud je Komise ve lhůtě osmi týdnů neinformuje o svých připomínkách.
Článek 81
Přístup Komise k informacím a kontrola ze strany Komise
1. V souladu s příslušným vnitrostátním právem mají úředníci Komise přístup ke všem dokumentům vypracovaným v souvislosti s kontrolami prováděnými podle této kapitoly nebo v návaznosti na tyto kontroly, jakož i k uchovávaným údajům, včetně údajů uložených v systémech zpracování údajů. Tyto údaje jsou na požádání poskytnuty na vhodném nosiči.
2. Kontroly uvedené v článku 77 provádějí úředníci členských států. Úředníci Komise se mohou těchto kontrol účastnit, nemohou však vykonávat kontrolní pravomoci náležející úředníkům členských států. Mají nicméně přístup do týchž prostor a k téže dokumentaci jako úředníci členských států.
3. Aniž jsou dotčena ustanovení nařízení (Euratom, ES) č. 2988/95, (Euratom, ES) č. 2185/96, (EU, Euratom) č. 883/2013 a (EU) 2017/1939, pokud vnitrostátní ustanovení týkající se trestního řízení vyhrazují některé úkony úředníkům zvlášť určeným vnitrostátními právem, úředníci Komise ani úředníci žádajícího členského státu se těchto úkonů neúčastní. V žádném případě se neúčastní zejména domovních prohlídek či formálních výslechů osob, které jsou prováděny na základě trestního práva dotčeného členského státu. K takto získaným informacím však mají přístup.
Článek 82
Prováděcí pravomoci týkající se kontroly operací
Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví pravidla nezbytná pro jednotné uplatňování této kapitoly, zejména pokud jde o:
a) |
provádění kontrol uvedených v článku 77, co se týče výběru podniků, počtu a harmonogramu kontrol; |
b) |
vykonávání vzájemné pomoci uvedené v článku 79; |
c) |
obsah zpráv uvedených v čl. 80 odst. 2 písm. b) a veškerých dalších oznámení vyžadovaných podle této kapitoly. |
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 103 odst. 3.
KAPITOLA IV
Kontrolní systém a správní sankce ve vztahu k podmíněnosti
Článek 83
Kontrolní systém v souvislosti s podmíněností
1. Členské státy zavedou systém s cílem ověřit, že následující kategorie příjemců splňují povinnosti stanovené v hlavě III kapitole I oddílu 2 nařízení (EU) 2021/2115:
a) |
příjemci, jimž jsou poskytovány přímé platby podle hlavy III kapitoly II nařízení (EU) 2021/2115; |
b) |
příjemci, jimž jsou poskytovány roční platby v souladu s články 70, 71 a 72 nařízení (EU) 2021/2115; |
c) |
příjemci, jimž je poskytována podpora v souladu s kapitolou IV nařízení (EU) č. 228/2013 nebo kapitolou IV nařízení (EU) č. 229/2013. |
2. Členské státy uplatňující článek 28 nařízení (EU) 2021/2115 mohou zavést zjednodušený kontrolní systém:
a) |
pro příjemce, jimž jsou poskytovány platby podle článku 28 nařízení (EU) 2021/2115, nebo |
b) |
pro malé zemědělce, jak jsou vymezeni členskými státy podle článku 28 nařízení (EU) 2021/2115, kteří o tyto platby nežádají. |
Pokud členský stát neuplatňuje článek 28 nařízení (EU) 2021/2115, může zavést zjednodušený kontrolní systém pro zemědělce s maximální velikostí zemědělského podniku, která nepřekračuje 5 hektarů zemědělské plochy vykázané v souladu s čl. 69 odst. 1 tohoto nařízení.
3. Členské státy mohou využít svých stávajících kontrolních a správních systémů, aby zajistily dodržování pravidel podmíněnosti.
Tyto systémy musejí být slučitelné s kontrolními systémy uvedenými v odstavcích 1 a 2.
4. Členské státy provádí každoroční přezkum kontrolních systémů uvedených v odstavcích 1 a 2 z hlediska dosažených výsledků.
5. Pro účely této kapitoly se rozumí:
a) |
„požadavkem“ každý jednotlivý povinný požadavek na hospodaření podle práva Unie, uvedený v článku 12 nařízení (EU) 2021/2115, v daném právním aktu, který se svou podstatou liší od veškerých dalších požadavků téhož právního aktu; |
b) |
„právním aktem“ každá jednotlivá směrnice a nařízení uvedené v článku 12 nařízení (EU) 2021/2115; |
c) |
„opakovaným nedodržením“ nedodržení téhož požadavku nebo normy, k němuž došlo více než jednou v průběhu tří po sobě jdoucích kalendářních let, přičemž příjemce byl o předchozím nedodržení informován a měl případně možnost přijmout nezbytná opatření k nápravě tohoto předchozího nedodržení. |
6. Za účelem splnění svých kontrolních povinností stanovených v odstavcích 1 až 4 členské státy:
a) |
zahrnou kontroly na místě pro ověření dodržování povinností stanovených v hlavě III kapitole I oddíle 2 nařízení (EU) 2021/2115 ze strany příjemců; |
b) |
v závislosti na příslušných požadavcích, normách, právních aktech nebo oblastech podmíněnosti mohou rozhodnout o využití kontrol, včetně správních kontrol, prováděných v rámci kontrolních systémů používaných pro příslušné požadavky, normy, právní akty nebo oblasti podmíněnosti, pokud je účinnost těchto kontrol minimálně stejná jako u kontrol na místě uvedených v písmenu a); |
c) |
v příslušných případech mohou využít dálkový průzkum nebo systém monitorování ploch či jiné relevantní technologie, které jim pomohou provádět kontroly na místě uvedené v písmenu a); |
d) |
stanoví kontrolní vzorek pro kontroly na místě uvedené v písmenu a), jež mají být prováděny každý rok na základě analýzy rizik, která:
|
e) |
pokud jde o povinnosti vyplývající z podmíněnosti ve vztahu ke směrnici Rady 96/22/ES (35), mají za to, že uplatnění specifické úrovně odběru vzorků v rámci monitorovacích plánů splňuje požadavek na minimální úroveň stanovený v písmenu d) tohoto odstavce; |
f) |
mohou rozhodnout, že při používání zjednodušeného kontrolního systému uvedeného v odstavci 2 vyloučí z kontrol na místě podle písmene a) tohoto odstavce ověření dodržení povinností uvedených ve zmíněném písmenu, pokud lze prokázat, že případy nedodržení povinností ze strany dotčených příjemců by nemohly mít závažné důsledky pro dosažení cílů dotčených právních aktů a norem. |
Článek 84
Systém správních sankcí v souvislosti s podmíněností
1. Členské státy zavedou systém pro uplatňování správních sankcí vůči příjemcům uvedeným v čl. 83 odst. 1 tohoto nařízení, kteří kdykoliv v dotčeném kalendářním roce nedodrží povinnosti stanovené v hlavě III kapitole I oddíle 2 nařízení (EU) 2021/2115.
Správní sankce uvedené v prvním pododstavci se použijí pouze tehdy, pokud nedodržení vyplývá z jednání nebo opomenutí, která lze přímo připsat dotčenému příjemci, a pokud je splněna jedna nebo obě tyto podmínky:
a) |
nedodržení souvisí se zemědělskou činností příjemce; |
b) |
nedodržení se týká zemědělského podniku, jak je vymezen v čl. 3 bodu 2 nařízení (EU) 2021/2115, nebo jiných ploch spravovaných příjemcem, které se nacházejí na území téhož členského státu. |
Pokud však jde o lesní plochy, správní sankce uvedené v prvním pododstavci se nepoužijí v případě, že pro dotčenou plochu není požadována žádná podpora v souladu s články 70 a 71 nařízení (EU) 2021/2115.
2. Ve svých systémech správních sankcí uvedených v odstavci 1 členské státy:
a) |
zahrnou pravidla pro uplatnění správních sankcí v případech, kdy dojde k převodu zemědělské půdy, zemědělského podniku nebo jejich částí během příslušného kalendářního roku nebo let; tato pravidla vycházejí ze spravedlivého a rovného rozdělení odpovědnosti za nedodržení pravidel mezi převodce a nabyvatele; |
b) |
bez ohledu na odstavec 1 mohou rozhodnout, že správní sankci na příjemce za kalendářní rok neuplatní, pokud je částka sankce nižší nebo rovna 100 EUR; příjemce je však informován o zjištěném nedodržení a o povinnosti přijmout do budoucna nápravná opatření; |
c) |
stanoví, že nejsou ukládány žádné správní sankce, pokud:
|
Pro účely prvního pododstavce písm. a) se „převodem“ rozumí jakýkoli druh operace, při níž převodce přestává disponovat zemědělskou půdou, zemědělským podnikem nebo jejich částí.
3. Uplatněním správní sankce není dotčena legalita a správnost výdajů, na něž se vztahuje.
Článek 85
Uplatňování a výpočet správních sankcí
1. Správní sankce uvedené v článku 84 se uplatňují snížením nebo vyloučením celkové částky plateb uvedených v čl. 83 odst. 1, které byly nebo mají být poskytnuty dotčenému příjemci v souvislosti se žádostmi o podporu, které uvedený příjemce podal nebo podá během kalendářního roku, v němž došlo ke zjištění nedodržení. Snížení nebo vyloučení se vypočítají na základě plateb, které byly nebo mají být poskytnuty v kalendářním roce, v němž k nedodržení došlo. Pokud však není možné určit kalendářní rok, v němž k nedodržení došlo, vypočítají se snížení nebo vyloučení na základě plateb, které byly nebo mají být poskytnuty v kalendářním roce, v němž došlo ke zjištění nedodržení.
Při výpočtu těchto snížení a vyloučení se zohlední závažnost, rozsah, trvání či opakování a úmyslnost zjištěného nedodržení. Uložené správní sankce musejí být účinné, přiměřené a odrazující.
Správní sankce jsou založeny na kontrolách provedených v souladu s čl. 83 odst. 6.
2. Snížení představuje zpravidla 3 % z celkové částky plateb uvedených v odstavci 1.
3. Pokud nemá nedodržení pro dosažení cíle dotčené normy nebo požadavku žádné důsledky nebo jsou tyto důsledky pouze nevýznamné, neuplatní se žádná správní sankce.
Členské státy zřídí informační mechanismus s cílem zajistit, aby příjemci byli informováni o zjištěných nedodrženích a o možných nápravných opatřeních, která mají být přijata. Tento mechanismus zahrnuje rovněž zvláštní poradenské služby pro zemědělství podle článku 15 nařízení (EU) 2021/2115, přičemž účast na nich může být pro dotčené příjemce povinná.
4. Pokud členský stát používá ke zjišťování případů nedodržení systém monitorování ploch uvedený v čl. 66 odst. 1 písm. c), může se rozhodnout uplatnit nižší procentní podíl snížení, než je stanoven v odstavci 2 tohoto článku.
5. Pokud má nedodržení závažné důsledky pro dosažení cíle dotčené normy nebo požadavku nebo představuje přímé riziko pro veřejné zdraví či zdraví zvířat, uplatní se vyšší procentní snížení, než je stanoveno v odstavci 2.
6. Pokud totéž nedodržení přetrvává nebo se jednou opakuje během tří po sobě následujících kalendářních let, činí procentní snížení zpravidla 10 % celkové částky plateb uvedených v odstavci 1. Další případy téhož opakovaného nedodržení bez oprávněného důvodu ze strany příjemce se považují za případy úmyslného nedodržení.
V případě úmyslného nedodržení činí procentní podíl snížení nejméně 15 % celkové částky plateb uvedených v odstavci 1.
7. S cílem zajistit rovné podmínky pro členské státy, jakož i účinnost, přiměřenost a odrazující účinek správních sankcí podle této kapitoly je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 102, kterými se toto nařízení doplňuje o podrobná pravidla týkající se uplatňování a výpočtu těchto sankcí.
Článek 86
Částky vyplývající ze správních sankcí souvisejících s podmíněností
Členské státy si mohou ponechat 25 % z částek vyplývajících ze snížení a vyloučení podle článku 85.
KAPITOLA V
Kontrolní systém a správní sankce ve vztahu k sociální podmíněnosti
Článek 87
Kontrolní systém v souvislosti se sociální podmíněností
1. Členské státy zavedou systém pro uplatňování správních sankcí vůči příjemcům uvedeným v článku 14 nařízení (EU) 2021/2115, kteří nedodrží pravidla týkající se sociální podmíněnosti uvedená v příloze IV uvedeného nařízení.
Za tímto účelem členské státy využijí své použitelné kontrolní a donucovací systémy v oblasti sociálních a pracovněprávních předpisů a platných pracovních norem, aby zajistily, že příjemci podpory uvedené v článku 14 nařízení (EU) 2021/2115, v kapitole IV nařízení (EU) č. 228/2013 nebo v kapitole IV nařízení (EU) č. 229/2013 dodržují povinnosti uvedené v příloze IV nařízení (EU) 2021/2115.
2. Členské státy zajistí jasné rozdělení odpovědností mezi orgány nebo subjekty odpovědnými za prosazování sociálních a pracovněprávních předpisů a platných pracovních norem na jedné straně a platebními agenturami na straně druhé, přičemž úlohou platebních agentur je provádění plateb a uplatňování sankcí v rámci mechanismu sociální podmíněnosti.
Článek 88
Systém správních sankcí v souvislosti se sociální podmíněností
1. V rámci systému uvedeného v čl. 87 odst. 1 prvním pododstavci se platební agentuře oznamují nejméně jednou ročně případy nedodržení, u nichž orgány nebo subjekty uvedené v čl. 87 odst. 2 vydaly vykonatelná rozhodnutí. Toto oznámení zahrnuje posouzení a odstupňování závažnosti, rozsahu, trvání nebo opakování a úmyslnosti dotčeného nedodržení. Členské státy mohou k provedení takového posouzení využít jakýkoli použitelný vnitrostátní systém odstupňování pracovních sankcí. Oznámení platební agentuře respektuje vnitřní organizaci, úkoly a postupy orgánů a subjektů uvedených v čl. 87. odst. 2.
Oznámení platební agentuře se provede pouze tehdy, pokud je nedodržení způsobeno jednáním nebo opomenutím, které lze přímo přičíst dotčenému příjemci, a pokud je splněna jedna nebo obě tyto podmínky:
a) |
nedodržení souvisí se zemědělskou činností příjemce; |
b) |
nedodržení se týká zemědělského podniku, jak je vymezen v čl. 3 bodu 2 nařízení (EU)2021/2115, nebo jiných ploch spravovaných příjemcem, které se nacházejí na území téhož členského státu. |
2. Ve svých systémech správních sankcí uvedených v čl. 87 odst. 1 členské státy:
a) |
mohou rozhodnout, že správní sankci na příjemce za kalendářní rok neuplatní, pokud je částka sankce nižší nebo rovna 100 EUR; příjemce je však informován o zjištěném nedodržení a o povinnosti přijmout do budoucna nápravná opatření; |
b) |
stanoví, že nejsou ukládány žádné správní sankce, pokud:
|
3. Uplatněním správní sankce není dotčena legalita a správnost výdajů, na něž se vztahuje.
Článek 89
Uplatňování a výpočet správní sankce
1. Správní sankce se uplatňují snížením nebo vyloučením celkové částky plateb uvedených v čl. 83 odst. 1, které byly nebo mají být poskytnuty dotčenému příjemci v souvislosti se žádostmi o podporu, které uvedený příjemce podal nebo podá během kalendářního roku, v němž došlo ke zjištění nedodržení. Snížení nebo vyloučení se vypočítají na základě plateb, které byly nebo mají být poskytnuty v kalendářním roce, v němž k nedodržení došlo. Pokud však není možné určit kalendářní rok, v němž k nedodržení došlo, vypočítají se snížení nebo vyloučení na základě plateb, které byly nebo mají být poskytnuty v kalendářním roce, v němž došlo ke zjištění nedodržení.
Při výpočtu těchto snížení a vyloučení se zohlední závažnost, rozsah, trvání či opakování a úmyslnost zjištěného nedodržení podle posouzení orgánů nebo subjektů uvedených v čl. 87 odst. 2. Uložené správní sankce musejí být účinné, přiměřené a odrazující.
Na uplatňování a výpočet správních sankcí se obdobně použijí příslušná ustanovení čl. 85 odst. 2, 5 a 6.
2. S cílem zajistit rovné podmínky pro členské státy, jakož i účinnost, přiměřenost a odrazující účinek správních sankcí podle této kapitoly je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 102, kterými se toto nařízení doplňuje o podrobná pravidla týkající se uplatňování a výpočtu sankcí.
HLAVA V
SPOLEČNÁ USTANOVENÍ
KAPITOLA I
Předávání informací
Článek 90
Sdělování informací
1. Nad rámec jejich povinností sdělovat informace podle nařízení (EU) 2021/2115 zasílají členské státy Komisi tyto informace, výkazy a doklady:
a) |
u akreditovaných platebních agentur a určených a akreditovaných koordinačních subjektů:
|
b) |
u certifikačních subjektů:
|
c) |
u opatření souvisejících s operacemi financovanými z EZZF a EZFRV:
|
2. Členské státy pravidelně informují Komisi o uplatňování integrovaného systému uvedeného v hlavě IV kapitole II. Komise k této otázce organizuje výměny názorů s členskými státy.
Článek 91
Důvěrnost
1. Členské státy a Komise přijmou veškerá nezbytná opatření, aby zajistily důvěrnost informací sdělených nebo získaných v rámci kontrol a schvalování účetní závěrky prováděných podle tohoto nařízení.
Na tyto informace se vztahují pravidla stanovená v článku 8 nařízení (Euratom, ES) č. 2185/96.
2. Aniž jsou dotčena vnitrostátní ustanovení o soudních řízeních, vztahuje se na informace získané v průběhu kontrol podle hlavy IV kapitoly III povinnost mlčenlivosti. Nesmějí být sděleny jiným osobám kromě těch, které je musejí znát pro výkon povinností vyplývajících z jejich postavení v členských státech anebo v orgánech Unie.
Článek 92
Prováděcí pravomoci týkající se předávání informací
Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví pravidla týkající se:
a) |
formy, obsahu, intervalů, lhůt a postupů pro předávání nebo poskytování Komisi, pokud jde o:
|
b) |
postupů pro výměnu informací a dokumentů mezi Komisí a členskými státy a zavedení informačních systémů, včetně typu, formátu a obsahu údajů zpracovávaných těmito systémy a pravidel jejich uchovávání; |
c) |
oznamování informací, dokumentů, statistik a zpráv členskými státy Komisi, jakož i lhůty a způsoby tohoto oznamování. |
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 103 odst. 3.
KAPITOLA II
Použití eura
Článek 93
Obecné zásady
1. Částky uváděné v prováděcích rozhodnutích Komise, jimiž se schvalují strategické plány SZP, částky závazků a plateb Komise, ověřené nebo potvrzené částky výdajů a částky ve výkazech výdajů členských států se vyjadřují a vyplácejí v eurech.
2. Ceny a částky stanovené v právních předpisech v oblasti zemědělství se vyjadřují v eurech.
V členských státech, které přijaly euro, se tyto ceny a částky poskytují nebo vybírají v eurech a v členských státech, které euro nepřijaly, v jejich národní měně.
Článek 94
Směnný kurz a rozhodná skutečnost
1. Ceny a částky podle čl. 93 odst. 2 se v členských státech, které nepřijaly euro, přepočtou na jejich národní měnu za použití směnného kurzu.
2. Rozhodnou skutečností pro směnný kurz je:
a) |
splnění celních formalit při dovozu nebo vývozu v případě částek vybraných nebo poskytnutých v rámci obchodu s třetími zeměmi; |
b) |
skutečnost, jejímž prostřednictvím je dosaženo hospodářského účelu operace ve všech ostatních případech. |
3. Je-li přímá platba stanovená nařízením (EU) 2021/2115 provedena příjemci v jiné měně než v eurech, částku podpory vyjádřenou v eurech přepočtou členské státy na národní měnu na základě posledního směnného kurzu stanoveného Evropskou centrální bankou (ECB) před 1. říjnem roku, pro který je podpora udělena.
Odchylně od prvního pododstavce mohou členské státy v řádně odůvodněných případech rozhodnout, že přepočet provedou na základě průměru směnných kurzů stanovených ECB v průběhu měsíce předcházejícího 1. říjnu roku, pro který je podpora udělena. Členské státy, které této možnosti využijí, stanoví a zveřejní tento průměrný směnný kurz před 1. prosincem daného roku.
4. Pokud jde o EZZF, členské státy, které nepřijaly euro, použijí při vypracovávání svých výkazů výdajů v souladu s touto kapitolou stejný směnný kurz, který použily pro účely provedení plateb příjemcům nebo obdržení příjmů.
5. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 102, kterými toto nařízení doplní o pravidla pro rozhodné skutečnosti a směnný kurz, který je třeba použít. Konkrétní rozhodná skutečnost se určí s ohledem na tato kritéria:
a) |
skutečná a co nejrychlejší použitelnost změn směnného kurzu; |
b) |
podobnost rozhodných skutečností pro obdobné operace prováděné v rámci organizace trhů; |
c) |
konzistentnost rozhodných skutečností v případě různých cen a částek, které se vztahují k organizaci trhů; |
d) |
použitelnost a účinnost kontrol používání vhodných směnných kurzů. |
6. Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 102, kterými toto nařízení doplní o pravidla pro směnný kurz platný při vypracování výkazů výdajů a záznamu operací veřejného skladování v účetnictví platební agentury.
Článek 95
Ochranná opatření a odchylky
1. Pokud by mimořádné měnové postupy související s národní měnou mohly ohrozit uplatňování práva Unie, může Komise přijmout prováděcí akty, kterými stanoví ochranná opatření. Tyto prováděcí akty se mohou od stávajících pravidel odchýlit pouze na dobu nezbytně nutnou. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 103 odst. 3.
Opatření podle prvního pododstavce se neprodleně sdělí Evropskému parlamentu, Radě a členským státům.
2. V případech, kdy by mimořádné měnové postupy týkající se národní měny mohly ohrozit uplatňování práva Unie, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 102, kterými toto nařízení doplní o odchylky od této kapitoly v následujících případech:
a) |
pokud členský stát používá abnormální kurzové techniky, například diferencované směnné kurzy, nebo dohody o směnném obchodu; |
b) |
pokud má členský stát měnu, která není kotována na oficiálních devizových trzích, nebo pokud tendence takových měn hrozí vyvolat narušení obchodu. |
Článek 96
Používání eura členskými státy, které nepřijaly euro
1. Rozhodne-li se členský stát, který nepřijal euro, vyplácet výdaje vyplývající z právních předpisů v oblasti zemědělství v eurech namísto své národní měny, přijme opatření, která zajistí, že používání eura neposkytne žádnou soustavnou výhodu oproti použití národní měny.
2. Členský stát oznámí Komisi zamýšlená opatření podle odstavce 1 dříve, než nabudou účinku. Tato opatření nenabudou účinku dříve, než Komise oznámí danému členskému státu svůj souhlas s nimi.
KAPITOLA III
Podávání zpráv
Článek 97
Výroční finanční zpráva
Do 30. září každého roku následujícího po rozpočtovém roce předloží Komise Evropskému parlamentu a Radě finanční zprávu o řízení EZZF a EZFRV za předchozí rozpočtový rok.
KAPITOLA IV
Transparentnost
Článek 98
Zveřejňování informací o příjemcích
1. Členské státy zajistí každoroční následné zveřejnění příjemců finančních prostředků z EZZF a EZFRV pro účely čl. 49 odst. 3 a 4 nařízení (EU) 2021/1060 a v souladu s odstavci 2, 3 a 4 tohoto článku, případně včetně informací o skupinách, jichž se příjemci účastní v souladu s čl. 59 odst. 4 tohoto nařízení, které jim uvedení příjemci poskytnou v souladu s čl. 59 odst. 4 tohoto nařízení.
2. Je-li to na místě, použijí se ustanovení čl. 49 odst. 3 písm. a), b), d) až j) a l) a čl. 49 odst. 4 nařízení (EU) 2021/1060 na příjemce finančních prostředků z EZFRV a EZZF. Použití čl. 49 odst. 3 písm. e) uvedeného nařízení je omezeno na účel dané operace. Ustanovení čl. 49 odst. 3 písm. k) uvedeného nařízení se použije na EZFRV.
3. Pro účely tohoto článku se rozumí:
a) |
„operací“ opatření, odvětví nebo typ intervence; |
b) |
„celkovými náklady na operaci“ výše vyplacených částek odpovídajících každému opatření, odvětví nebo typu intervence financovaným z EZZF nebo EZFRV, které jednotliví příjemci v dotčeném zemědělském rozpočtovém roce obdrželi; pokud jde o platby odpovídající typům intervence financovaným z EZFRV, odpovídají částky, které mají být zveřejněny, celkovému veřejnému financování, které zahrnuje jak unijní, tak i vnitrostátní příspěvek; |
c) |
„ukazatelem místa nebo zeměpisnou polohou operace“ obec, kde příjemce sídlí nebo je evidován, a případně poštovní směrovací číslo nebo jeho část identifikující danou obec. |
4. Každý členský stát zveřejní informace uvedené v čl. 49 odst. 3 a 4 nařízení (EU) 2021/1060 na jednotných internetových stránkách. Tyto informace musejí být dostupné po dva roky ode dne, kdy byly poprvé zveřejněny.
Členské státy nezveřejňují informace uvedené v čl. 49 odst. 3 písm. a) a b) nařízení (EU) 2021/1060, pokud je částka podpory obdržené příjemcem v jednom roce rovna nebo nižší než 1 250 EUR.
Článek 99
Informování příjemců o zveřejnění údajů, které se jich týkají
Členské státy informují příjemce, že údaje, které se jich týkají, budou zveřejněny v souladu s článkem 98 a že tyto údaje mohou být zpracovávány subjekty Unie a členských států příslušnými v oblasti auditu a kontroly za účelem ochrany finančních zájmů Unie.
V případě osobních údajů informují členské státy v souladu s požadavky nařízení (EU) 2016/679 příjemce o jejich právech vyplývajících z uvedeného nařízení a o postupech výkonu těchto práv.
Článek 100
Prováděcí pravomoci týkající se transparentnosti
Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví pravidla týkající se:
a) |
formy, včetně způsobu prezentace podle opatření, odvětví nebo typu intervence, a časového harmonogramu zveřejnění podle článků 98 a 99; |
b) |
jednotného uplatňování článku 99; |
c) |
spolupráce mezi Komisí a členskými státy. |
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 103 odst. 3.
KAPITOLA V
Ochrana osobních údajů
Článek 101
Zpracování a ochrana osobních údajů
1. Aniž jsou dotčeny články 98, 99 a 100, shromažďují členské státy a Komise osobní údaje za účelem plnění svých příslušných povinností v oblasti řízení, kontroly, auditu, monitorování a hodnocení, které vyplývají z tohoto nařízení, zejména pak povinností stanovených v hlavě II kapitole II, hlavě III kapitolách III a IV, hlavě IV a hlavě V kapitole III, jakož i pro statistické účely, a zpracovávají tyto údaje pouze způsobem slučitelným s těmito účely.
2. Pokud jsou osobní údaje zpracovávány pro účely monitorování a hodnocení podle nařízení (EU) 2021/2115, jakož i pro statistické účely, musejí být anonymizovány.
3. Osobní údaje se zpracovávají v souladu s nařízeními (EU) 2016/679 a (EU) 2018/1725. Tyto údaje se především neuchovávají ve formě umožňující identifikaci subjektů údajů po dobu delší, než je nezbytné pro účely, ke kterým byly údaje shromážděny nebo ke kterým jsou dále zpracovávány, se zohledněním minimální doby pro uchovávání údajů stanovené v použitelném právu Unie a vnitrostátním právu.
4. Členské státy informují subjekty údajů o tom, že jejich osobní údaje mohou být v souladu s odstavcem 1 tohoto článku zpracovány vnitrostátními orgány a orgány Unie a že v tomto ohledu požívají práv na ochranu údajů, která jsou stanovena v nařízeních (EU) 2016/679 a (EU) 2018/1725.
HLAVA VI
AKTY V PŘENESENÉ PRAVOMOCI A PROVÁDĚCÍ AKTY
Článek 102
Výkon přenesené pravomoci
1. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je Komisi svěřena za podmínek stanovených v tomto článku.
2. Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 11 odst. 1, čl. 17 odst. 5, čl. 23 odst. 2, čl. 38 odst. 2, čl. 40 odst. 3, čl. 41 odst. 3, čl. 44 odst. 4 a 5, čl. 47 odst. 1, čl. 52 odst. 1, čl. 54 odst. 4, čl. 55 odst. 6, čl. 60 odst. 3, čl. 64 odst. 3, článku 74, čl. 76 odst. 2, čl. 85 odst. 7, čl. 89 odst. 2, čl. 94 odst. 5 a 6, čl. 95 odst. 2 a článku 105 je svěřena Komisi na dobu sedmi let od 7. prosince 2021. Komise vypracuje zprávu o přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto sedmiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.
3. Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 11 odst. 1, čl. 17 odst. 5, čl. 23 odst. 2, čl. 38 odst. 2, čl. 40 odst. 3, čl. 41 odst. 3, čl. 44 odst. 4 a 5, čl. 47 odst. 1, čl. 52 odst. 1, čl. 54 odst. 4, čl. 55 odst. 6, čl. 60 odst. 3, čl. 64 odst. 3, článku 74, čl. 76 odst. 2, čl. 85 odst. 7, čl. 89 odst. 2, čl. 94 odst. 5 a 6, čl. 95 odst. 2 a článku 105 kdykoliv zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.
4. Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.
5. Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.
6. Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 11 odst. 1, čl. 17 odst. 5, čl. 23 odst. 2, čl. 38 odst. 2, čl. 40 odst. 3, čl. 41 odst. 3, čl. 44 odst. 4 a 5, čl. 47 odst. 1, čl. 52 odst. 1, čl. 54 odst. 4, čl. 55 odst. 6, čl. 60 odst. 3, čl. 64 odst. 3, článku 74, čl. 76 odst. 2, čl. 85 odst. 7, čl. 89 odst. 2, čl. 94 odst. 5 a 6, čl. 95 odst. 2 a článku 105 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.
Článek 103
Postup projednávání ve výboru
1. Komisi je nápomocen Výbor zemědělských fondů. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.
Pro účely článků 11, 12, 17, 18, 23, 26, 32, 39 až 44, 47, 51 až 55, 58, 59, 60, 64, 75, 82, 92, 95 a 100, pokud jde o záležitosti týkající se intervencí formou přímých plateb, intervencí v určitých odvětvích, intervencí pro rozvoj venkova a společné organizace trhů, je Komisi nápomocen Výbor zemědělských fondů, Výbor pro společnou zemědělskou politiku zřízený nařízením (EU) 2021/2115 a Výbor pro společnou organizaci zemědělských trhů zřízený nařízením (EU) č. 1308/2013.
2. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.
3. Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.
HLAVA VII
ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ
Článek 104
Zrušení
1. Nařízení (EU) č. 1306/2013 se zrušuje.
Avšak:
a) |
ustanovení čl. 4 odst. 1 písm. b), článku 5, čl. 7 odst. 3, článků 9, 17, 21 a 34, čl. 35 odst. 4, článků 36, 37, 38, 40 až 43, 51, 52, 54, 56, 59, 63, 64, 67, 68, 70 až 75, 77, 91 až 97, 99 a 100, čl. 102 odst. 2 a článků 110 a 111 nařízení (EU) č. 1306/2013 se nadále použijí:
|
b) |
článek 69 nařízení (EU) č. 1306/2013 se nadále použije ve vztahu k výdajům vzniklým a platbám provedeným u režimů podpory podle nařízení (EU) č. 1307/2013 a v rámci provádění programů rozvoje venkova schválených Komisí podle nařízení (EU) č. 1305/2013 a dalších opatření SZP stanovených v hlavě II kapitole I nařízení (EU) č. 1306/2013, které byly provedeny před 1. lednem 2023; |
c) |
ustanovení čl. 54 odst. 2 nařízení (EU) č. 1306/2013 se nadále použije ve vztahu k příjmům vykázaným v rámci provádění programů rozvoje venkova schválených Komisí podle nařízení (EU) č. 1305/2013, nařízení (ES) č. 1698/2005 a nařízení Komise (ES) č. 27/2004 (37); |
d) |
nařízení (EU) č. 1306/2013 se nadále použije ve vztahu k výdajům týkajícím se právních závazků uvedených v čl. 155 odst. 2 nařízení (EU) 2021/2115. Článek 31 tohoto nařízení se však použije na výdaje oznámené Komisi v souladu s čl. 155 odst. 2 nařízení (EU) 2021/2115, které se za tímto účelem považují za typ intervence. |
2. Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení, na nařízení (EU) 2021/2115 a na nařízení (EU) č. 1308/2013 v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze.
Článek 105
Přechodná opatření
Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 102, které jsou nezbytné pro zajištění hladkého přechodu od režimů stanovených v nařízení (EU) č. 1306/2013, jak jsou uvedeny v článku 104 tohoto nařízení, k režimům stanoveným v tomto nařízení, a kterými se toto nařízení doplňuje o odchylky od pravidel a dodatky k pravidlům stanoveným v tomto nařízení.
Článek 106
Vstup v platnost a použitelnost
Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Použije se ode dne 1. ledna 2023.
Avšak pokud jde o EZZF, článek 16 se použije na výdaje uskutečněné od 16. října 2022.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 2. prosince 2021.
Za Evropský parlament
předseda
D. M. SASSOLI
Za Radu
předseda
J. VRTOVEC
(1) Úř. věst. C 41, 1.2.2019, s. 1.
(2) Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 214.
(3) Úř. věst. C 86, 7.3.2019, s. 173.
(4) Postoj Evropského parlamentu ze dne 23. listopadu 2021 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 2. prosince 2021.
(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 ze dne 2. prosince 2021, kterým se stanoví pravidla podpory pro strategické plány, jež mají být vypracovány členskými státy v rámci společné zemědělské politiky (strategické plány SZP) a financovány Evropským zemědělským záručním fondem (EZZF) a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV), a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 1305/2013 a (EU) č. 1307/2013 (viz strana 1 tohoto Úředního věstníku).
(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1306/2013 ze dne 17. prosince 2013 o financování, řízení a sledování společné zemědělské politiky a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 352/78, (ES) č. 165/94, (ES) č. 2799/98, (ES) č. 814/2000, (ES) č. 1290/2005 a (ES) č. 485/2008 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 549).
(7) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012. (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).
(8) Nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 (Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 11).
(9) Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 28.
(10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).
(11) Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).
(12) Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).
(13) Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).
(14) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím nebo ohrožujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).
(15) Zejména viz: rozsudek Soudního dvora ze dne 6. prosince 1989 ve věci C-329/88, Komise Evropských společenství proti Řecké republice, ECLI:EU:C:1989:618; rozsudek Soudního dvora ze dne 1. června 1994 ve věci C-317/92, Komise Evropských společenství proti Spolkové republice Německo, ECLI:EU:C:1994:212; rozsudek Soudního dvora (prvního senátu) ze dne 6. října 2009 ve věci C-562/07, Komise Evropských společenství proti Španělskému království, ECLI:EU:C:2009:614; rozsudek Soudu prvního stupně (druhého senátu) ze dne 14. září 1995 ve věci T-571/93; Lefebvre frères et soeurs, GIE Fructifruit, Association des mûrisseurs indépendants a Star fruits Cie proti Komisi Evropských společenství., ECLI:EU:T:1995:163; rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 19. května 2009 ve věci C-531/06, Komise Evropských společenství proti Italské republice, ECLI:EU:C:2009:315.
(16) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013 ze dne 13. března 2013, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie a zrušuje nařízení Rady (ES) č. 247/2006 (Úř. věst. L 78, 20.3.2013, s. 23).
(17) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 229/2013 ze dne 13. března 2013, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch menších ostrovů v Egejském moři a zrušuje nařízení Rady (ES) č. 1405/2006 (Úř. věst. L 78, 20.3.2013, s. 41).
(18) Rozsudek Soudního dvora ze dne 27. ledna 2021, De Ruiter vof proti Minister van Landbouw, Natuur en Voedselkwaliteit, C-361/19, ECLI:EU:C:2021:71.
(19) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).
(20) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).
(21) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 159).
(22) Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.
(23) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1).
(24) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).
(25) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65).
(26) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 671).
(27) Nařízení Rady (ES) č. 58/2003 ze dne 19. prosince 2002, kterým se stanoví statut výkonných agentur pověřených některými úkoly správy programů Společenství (Úř. věst. L 11, 16.1.2003, s. 1).
(28) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin (Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1).
(29) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1144/2014 ze dne 22. října 2014 o informačních a propagačních opatřeních na podporu zemědělských produktů na vnitřním trhu a ve třetích zemích a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 3/2008 (Úř. věst. L 317, 4.11.2014, s. 56).
(30) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).
(31) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 dne 9. března 2016 o nákazách zvířat a o změně a zrušení některých aktů v oblasti zdraví zvířat („právní rámec pro zdraví zvířat“) (Úř. věst. L 84, 31.3.2016, s. 1).
(32) Směrnice Rady 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů (Úř. věst. L 375, 31.12.1991, s. 1).
(33) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES ze dne 14. března 2007 o zřízení Infrastruktury pro prostorové informace v Evropském společenství (INSPIRE) (Úř. věst. L 108, 25.4.2007, s. 1).
(34) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice a zrušení nařízení (ES, Euratom) č. 1101/2008 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství, nařízení Rady (ES) č. 322/97 o statistice Společenství a rozhodnutí Rady 89/382/EHS, Euratom, kterým se zřizuje Výbor pro statistické programy Evropských společenství (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164).
(35) Směrnice Rady 96/22/ES ze dne 29. dubna 1996 o zákazu používání některých látek s hormonálním nebo tyreostatickým účinkem a beta-sympatomimetik v chovech zvířat a o zrušení směrnic 81/602/EHS, 88/146/EHS a 88/299/EHS (Úř. věst. L 125, 23.5.1996, s. 3).
(36) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2115 ze dne 2. prosince 2021, kterým se mění nařízení (EU) č. 1308/2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty, nařízení (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin, nařízení (EU) č. 251/2014 o definici, popisu, obchodní úpravě, označování a ochraně zeměpisných označení aromatizovaných vinných výrobků a nařízení (EU) č. 228/2013, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie (viz strana 1 tohto Úředního věstníku).
(37) Nařízení Komise (ES) č. 27/2004 ze dne 5. ledna 2004, kterým se stanoví přechodná prováděcí pravidla k nařízení Rady (ES) č. 1257/1999, pokud jde o financování opatření pro rozvoj venkova v České republice, Estonsku, na Kypru, v Lotyšsku, Litvě, Maďarsku, na Maltě, v Polsku, Slovinsku a na Slovensku záruční sekcí EZOZF (Úř. věst. L 5, 9.1.2004, s. 36).
PŘÍLOHA
SROVNÁVACÍ TABULKA
Nařízení (EU) č. 1306/2013 |
Toto nařízení |
Nařízení (EU) 2021/2115 |
Nařízení (EU) č. 1308/2013 |
Článek 1 |
Článek 1 |
– |
– |
Článek 2 |
Články 2 a 3 |
– |
– |
Článek 3 |
Článek 4 |
– |
– |
Článek 4 |
Článek 5 |
– |
– |
Článek 5 |
Článek 6 |
– |
– |
Článek 6 |
Článek 7 |
– |
– |
Čl. 7 odst. 1, 2 a 3 |
Článek 9 |
– |
– |
Čl. 7 odst. 4 a 5 |
Článek 10 |
– |
– |
Čl. 7 odst. 6 |
- |
- |
- |
Článek 8 |
Článek 11 |
- |
– |
Článek 9 |
Článek 12 |
– |
– |
Článek 10 |
Čl. 37 písm. a) |
– |
– |
Článek 11 |
Čl. 44 odst. 1 |
– |
– |
Článek 12 |
– |
Čl. 15 odst. 1, 2 a 4 |
– |
Čl. 13 odst. 1 |
– |
Čl. 15 odst. 3 |
– |
Čl. 13 odst. 2 a 3 |
- |
- |
- |
Článek 14 |
– |
– |
– |
Článek 15 |
– |
– |
– |
Článek 16 |
Článek 14 |
– |
– |
Článek 17 |
Článek 20 |
– |
– |
Článek 18 |
Článek 21 |
– |
– |
Článek 19 |
Článek 22 |
– |
– |
Článek 20 |
Článek 23 |
– |
– |
Článek 21 |
Článek 24 |
– |
– |
Článek 22 |
Článek 25 |
– |
– |
Článek 23 |
Článek 26 |
– |
– |
Článek 24 |
Článek 15 |
– |
– |
Článek 25 |
Článek 16 |
– |
– |
Článek 26 |
Článek 17 |
– |
– |
Článek 27 |
Článek 18 |
– |
– |
Článek 28 |
Článek 19 |
– |
– |
Článek 29 |
– |
– |
– |
Článek 30 |
Článek 36 |
– |
– |
Článek 31 |
Článek 27 |
– |
– |
Článek 32 |
Článek 28 |
– |
– |
Článek 33 |
Článek 29 |
– |
– |
Článek 34 |
Článek 30 |
– |
– |
Článek 35 |
Článek 31 |
– |
– |
Článek 36 |
Článek 32 |
– |
– |
Článek 37 |
Článek 33 |
– |
– |
Článek 38 |
Článek 34 |
– |
– |
Článek 39 |
Článek 35 |
– |
– |
Článek 40 |
Článek 38 |
– |
– |
Článek 41 |
Článek 39 |
– |
– |
Článek 42 |
– |
– |
– |
Článek 43 |
Článek 45 |
– |
– |
Článek 44 |
Čl. 43 odst. 1 |
– |
– |
Článek 45 |
Článek 46 |
– |
– |
Článek 46 |
Čl. 43 odst. 2 a článek 47 |
– |
– |
Článek 47 |
Článek 49 |
– |
– |
Článek 48 |
Článek 50 |
– |
– |
Článek 49 |
Čl. 51 odst. 1 a 2 |
– |
– |
Článek 50 |
Čl. 51. odst. 3 a článek 52 |
– |
– |
Článek 51 |
Článek 53 |
– |
– |
Článek 52 |
Článek 55 |
– |
– |
Článek 53 |
– |
– |
– |
Článek 54 |
– |
– |
– |
Článek 55 |
Článek 56 |
– |
– |
Článek 56 |
Článek 57 |
– |
– |
Článek 57 |
Článek 58 |
– |
– |
Článek 58 |
Článek 59 |
– |
– |
Článek 59 |
– |
– |
– |
Článek 60 |
Článek 62 |
– |
– |
Článek 61 |
Článek 63 |
– |
– |
Článek 62 |
Článek 60 |
– |
– |
Čl. 63 odst. 1 první pododstavec a odst. 2 až 5 |
– |
– |
– |
Čl. 63 odst. 1 druhý pododstavec |
Článek 61 |
– |
– |
Článek 64 |
– |
– |
– |
Článek 65 |
– |
– |
– |
Článek 66 |
Článek 64 |
– |
– |
Článek 67 |
Článek 65 |
– |
– |
Článek 68 |
Článek 66 |
– |
– |
Čl. 69 odst. 1 první pododstavec |
Čl. 67 odst. 1 druhý pododstavec |
– |
– |
Čl. 69 odst. 1 druhý pododstavec |
- |
- |
– |
Čl. 69 odst. 1 třetí pododstavec |
Čl. 67 odst. 1 čtvrtý pododstavec |
– |
– |
Čl. 69 odst. 2 |
Čl. 67 odst. 2 |
– |
– |
Článek 70 |
Článek 68 |
– |
– |
Článek 71 |
Článek 73 |
– |
– |
Článek 72 |
Článek 69 |
– |
– |
Článek 73 |
Článek 71 |
– |
– |
Čl. 74 odst. 1 |
Článek 72 |
– |
– |
Čl. 74 odst. 2, 3 a 4 |
– |
– |
– |
Článek 75 |
Čl. 44 odst. 2, 3 a 5 |
– |
– |
Článek 76 |
Článek 74 |
– |
– |
Článek 77 |
– |
– |
– |
Článek 78 |
Článek 75 |
– |
– |
Článek 79 |
Článek 76 |
– |
– |
Článek 80 |
Čl. 77 odst. 1, 2 a 5 |
– |
– |
Článek 81 |
Čl.78 odst. 1, 2 a 3 |
– |
– |
Čl.82 odst. 1 a 2 |
Čl.78 odst. 4 a 5 |
– |
– |
Čl. 82 odst. 3 a 4 |
- |
- |
- |
Čl.83 odst. 1 |
Článek 79 |
– |
– |
Čl. 83 odst. 2 a 3 |
- |
- |
- |
Čl. 84 odst. 1, 2, 3 a 4 |
Článek 80 |
– |
– |
Čl. 84 odst. 5 |
- |
- |
- |
Čl. 84 odst. 6 |
Čl. 77 odst. 4 |
– |
– |
Čl. 85 odst. 1, 3 a 4 |
– |
– |
– |
Čl. 85 odst. 2 |
Čl. 77 odst. 3 |
– |
– |
Čl. 86 odst. 1 |
Čl.80 odst. 2 písm. b) |
– |
– |
Čl. 86 odst. 2 |
- |
- |
- |
Článek 87 |
Článek 81 |
– |
– |
Článek 88 |
Článek 82 |
– |
– |
Článek 89 |
– |
– |
Článek 90a |
Článek 90 |
– |
– |
Článek 116a |
Článek 91 |
– |
Článek 12 |
– |
Článek 92 |
– |
Článek 12 |
– |
Článek 93 |
– |
Článek 12 |
– |
Článek 94 |
– |
Článek 14 |
– |
Článek 95 |
– |
– |
– |
Článek 96 |
Článek 83 |
– |
– |
Článek 97 |
Článek 84 |
– |
– |
Článek 98 |
– |
– |
– |
Článek 99 |
Článek 85 |
– |
– |
Článek 100 |
Článek 86 |
– |
– |
Čl. 101 odst. 1 |
- |
- |
- |
Čl. 101 odst. 2 |
Čl. 85 odst. 7 |
–- |
– |
Článek 102 |
Článek 90 |
– |
– |
Článek 103 |
Článek 91 |
– |
– |
Článek 104 |
Článek 92 |
– |
– |
Článek 105 |
Článek 93 |
– |
– |
Článek 106 |
Článek 94 |
– |
– |
Článek 107 |
Článek 95 |
– |
– |
Článek 108 |
Článek 96 |
– |
– |
Článek 109 |
Článek 97 |
– |
– |
Článek 110 |
– |
Článek 128 |
– |
Článek 111 |
Čl. 98 odst. 1,2 a 3 |
– |
– |
Článek 112 |
Čl. 98 odst. 4 |
– |
– |
Článek 113 |
Článek 99 |
– |
– |
Článek 114 |
Článek 100 |
– |
– |
Článek 115 |
Článek 102 |
– |
– |
Článek 116 |
Článek 103 |
– |
– |
Článek 117 |
Článek 101 |
– |
– |
Článek 118 |
– |
– |
– |
Článek 119 |
Článek 104 |
– |
– |
Článek 119a |
– |
– |
– |
Článek 120 |
Článek 105 |
– |
– |
Článek 121 |
Článek 106 |
– |
– |
Příloha I |
– |
– |
– |
Příloha II |
– |
Příloha III |
– |
Příloha III |
Příloha |
– |
– |