(EU) 2021/2116Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2116 ze dne 2. prosince 2021 o financování, řízení a monitorování společné zemědělské politiky a zrušení nařízení (EU) č. 1306/2013

1.   Pro účely financování, řízení a monitorování SZP lze za vyšší moc a mimořádné okolnosti uznat zejména tyto případy:

2.   Pokud vážná přírodní katastrofa nebo závažný meteorologický jev uvedené v odst. 1 písm. a) významně zasáhnou jasně vymezenou oblast, může dotčený členský stát považovat celou tuto oblast za významně zasaženou touto katastrofou nebo tímto jevem.

1.   EZZF se provádí buď ve sdíleném řízení mezi členskými státy a Unií podle odstavce 2, nebo v přímém řízení podle odstavce 3.

2.   Ve sdíleném řízení se z EZZF financují tyto výdaje:

3.   V přímém řízení se z EZZF financují tyto výdaje:

1.   Každý členský stát určí příslušný orgán na ministerské úrovni, který je odpovědný za:

2.   Na základě posouzení minimálních podmínek, jež má Komise přijmout v souladu s čl. 11 odst. 1 písm. a), rozhodne příslušný orgán prostřednictvím formálního aktu o udělení akreditace platební agentury nebo o odnětí její akreditace na základě přezkumu a o určení a akreditaci koordinačního subjektu a o odnětí jeho akreditace.

3.   Příslušný orgán rozhodne prostřednictvím formálního aktu o určení a odnětí určení certifikačního subjektu, a to při zajištění toho, že je certifikační subjekt vždy určen.

4.   Příslušný orgán neprodleně informuje Komisi o veškerých akreditacích a odnětích akreditace platební agentury a o určení a akreditaci a odnětí akreditace koordinačního subjektu, jakož i o určení a odnětí určení certifikačního subjektu.

1.   Platební agentury jsou útvary nebo subjekty členských států, a případně jejich regionů, pověřené řízením a kontrolou výdajů uvedených v čl. 5 odst. 2 a v článku 6.

S výjimkou provádění plateb mohou platební agentury výkonem úkolů uvedených v prvním pododstavci pověřit jiné subjekty.

2.   Členské státy akreditují jako platební agentury útvary nebo subjekty, jež mají administrativní uspořádání a systém vnitřní kontroly, které poskytují dostatečné záruky, že platby jsou legální, správné a řádně vyúčtované. Za tímto účelem splňují platební agentury minimální podmínky pro akreditaci týkající se vnitřního prostředí, kontrolních činností, informací a komunikace a monitorování stanovené Komisí podle čl. 11 odst. 1 písm. a).

Každý členský stát omezí s ohledem na své ústavní předpisy počet svých akreditovaných platebních agentur:

Jsou-li platební agentury zřízeny na regionální úrovni, členské státy navíc buď akreditují platební agenturu na celostátní úrovni pro režimy podpory, které vzhledem ke své povaze musejí být řízeny na celostátní úrovni, nebo svěří řízení těchto režimů svým regionálním platebním agenturám.

Odchylně od druhého pododstavce tohoto odstavce mohou členské státy zachovat platební agentury, které byly akreditovány před 15. říjnem 2020, pokud příslušný orgán rozhodnutím podle čl. 8 odst. 2 potvrdí, že splňují minimální podmínky pro akreditaci uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce.

Platebním agenturám, které neřídí výdaje z EZZF nebo z EZFRV po dobu nejméně tří let, se akreditace odejme.

Po 7. prosinci 2021 členské státy neakreditují žádnou novou platební agenturu s výjimkou případů uvedených v druhém pododstavci písm. a), kdy s ohledem na ústavní předpisy mohou být nezbytné další regionální platební agentury.

3.   Pro účely čl. 63 odst. 5 a 6 finančního nařízení odpovědný pracovník akreditované platební agentury do 15. února roku následujícího po příslušném zemědělském rozpočtovém roce vypracuje a předloží Komisi:

Lhůtu stanovenou na 15. únor uvedenou v prvním pododstavci tohoto odstavce může Komise na základě sdělení dotčeného členského státu výjimečně prodloužit až do 1. března, jak je stanoveno v čl. 63 odst. 7 druhém pododstavci finančního nařízení.

4.   Pokud akreditovaná platební agentura neplní nebo přestala plnit jednu nebo více minimálních podmínek pro akreditaci uvedených v odst. 2 prvním pododstavci, dotčený členský stát jí z vlastního podnětu nebo na žádost Komise akreditaci odejme, neprovede-li tato platební agentura nezbytné změny ve lhůtě stanovené příslušným orgánem dotyčného členského státu v závislosti na závažnosti daného problému.

5.   Platební agentury řídí a zajišťují kontrolu operací spojených s veřejnou intervencí, za kterou jsou odpovědné, a v této oblasti jim náleží celková odpovědnost.

V případě, že je podpora poskytována prostřednictvím finančního nástroje, který provádí EIB nebo jiná mezinárodní finanční instituce, jejímž akcionářem je členský stát, platební agentura vychází z kontrolní zprávy na podporu předložených žádostí o platby. Tuto kontrolní zprávu poskytnou členskému státu zmíněné instituce.

6.   Pro účely článku 33, pokud jde o výdaje z EZFRV, předloží se do 30. června 2030 další zpráva o výkonnosti v souladu s odstavcem 3 tohoto článku a s čl. 10 odst. 3, která se vztahuje na období do 31. prosince 2029.

1.   Je-li v členském státě akreditována více než jedna platební agentura, určí tento členský stát veřejnoprávní koordinační subjekt, který pověří těmito úkoly:

2.   Pokud jde o zpracování informací finanční povahy uvedených v odst. 1 písm. a), podléhá koordinační subjekt zvláštní akreditaci členským státem.

3.   Výroční zpráva o výkonnosti podle odst. 1 písm. b) tohoto článku je zahrnuta ve výroku podle čl. 12 odst. 2 a spolu s ní se Komisi předkládá prohlášení řídícího subjektu týkající se vypracování celé zprávy.

1.   S cílem zajistit řádné fungování platebních agentur uvedených v článku 9 a koordinačních subjektů uvedených v článku 10 je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 102, kterými se toto nařízení doplňuje o pravidla týkající se:

2.   Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví pravidla týkající se:

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 103 odst. 3.

1.   Certifikační subjekt je veřejnoprávní nebo soukromoprávní auditní subjekt určený členským státem na dobu nejméně tří let, aniž je dotčeno vnitrostátní právo. Jedná-li se o soukromoprávní auditní subjekt a vyžaduje-li tak použitelné právo Unie nebo vnitrostátní právo, je vybrán členským státem ve veřejném nabídkovém řízení.

Členský stát, který určí více než jeden certifikační subjekt, může jmenovat veřejnoprávní certifikační subjekt na celostátní úrovni, který bude odpovídat za koordinaci.

2.   Pro účely čl. 63 odst. 7 prvního pododstavce finančního nařízení certifikační subjekt vydá výrok vypracovaný v souladu s mezinárodně uznávanými auditorskými standardy, v němž uvede, zda:

V tomto výroku se rovněž uvede, zda přezkum zpochybňuje tvrzení obsažená v prohlášení řídícího subjektu uvedeném v čl. 9 odst. 3 prvním pododstavci písm. d). Přezkum musí rovněž zahrnovat rozbor povahy a rozsahu chyb a nedostatků zjištěných ve správních systémech auditem a kontrolami, jakož i nápravná opatření přijatá či plánovaná platební agenturou, jak uvádí čl. 9 odst. 3 první pododstavec písm. c).

V případě, že je podpora poskytována prostřednictvím finančního nástroje, který provádí EIB nebo jiná mezinárodní finanční instituce, jejímž akcionářem je členský stát, certifikační subjekt vychází z výroční zprávy o auditu vypracované externími auditory těchto institucí. Tuto výroční zprávu o auditu poskytnou členským státům zmíněné instituce.

3.   Certifikační subjekt má nezbytnou odbornou způsobilost a znalosti o SZP. Je funkčně nezávislý na dotčené platební agentuře a dotčeném koordinačním subjektu, jakož i na příslušném orgánu, jenž tuto platební agenturu a subjekty odpovědné za provádění a monitorování SZP akreditoval.

4.   Komise přijme prováděcí akty, které stanoví pravidla, pokud jde o fungování certifikačních subjektů, včetně kontrol, které mají být prováděny, a subjektů podléhajících těmto kontrolám, a pokud jde o certifikace a zprávy, spolu s průvodními dokumenty, které mají tyto subjekty vypracovávat.

Prováděcí akty rovněž stanoví:

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 103 odst. 3.

1.   Roční strop výdajů z EZZF tvoří maximální částky stanovené pro tento fond v nařízení (EU, Euratom) 2020/2093.

2.   V případě, že právo Unie stanoví snížení nebo zvýšení částek uvedených v odstavci 1, přijme Komise prováděcí akty, které stanoví čistý zůstatek pro výdaje z EZZF na základě údajů uvedených v právu Unie, bez použití postupu podle článku 103.

1.   Stanoví-li právo Unie pro některý členský stát finanční strop zemědělských výdajů v eurech, jsou mu tyto výdaje následně uhrazeny do výše tohoto stropu, a pokud se použijí články 39 až 42, s nezbytnými úpravami.

2.   Prostředky přidělené členským státům na intervence formou přímých plateb podle článku 87 nařízení (EU) 2021/2115, opravené s ohledem na úpravy podle článku 17 tohoto nařízení, jsou finančními stropy v eurech pro účely odstavce 1 tohoto článku.

1.   Na začátku každého roku se v EZZF vytvoří zemědělská rezerva Unie (dále jen „rezerva“) určená k poskytování dodatečné podpory pro odvětví zemědělství pro účely řízení nebo stabilizace trhu a rychlé reakce v případě krizí s dopadem na zemědělskou produkci či distribuci.

Prostředky pro rezervu se zapisují přímo do rozpočtu Unie. Finanční prostředky z rezervy se v zemědělském rozpočtovém roce nebo letech, pro něž je požadována dodatečná podpora, poskytnou na tato opatření:

2.   Výše rezervy na začátku každého roku období 2023–2027 činí 450 milionů EUR v běžných cenách, pokud není v rozpočtu Unie stanovena vyšší částka. Komise může výši rezervy během roku upravit, jestliže je to vhodné s ohledem na vývoj trhu nebo výhledy ve stávajícím nebo následujícím roce a s přihlédnutím k dostupným prostředkům v rámci dílčího stropu EZZF.

Pokud tyto dostupné prostředky nestačí, lze v krajním případě v souladu s článkem 17 tohoto nařízení uplatnit finanční kázeň za účelem doplnění rezervy až do výše počáteční částky uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce.

Odchylně od čl. 12 odst. 2 třetího pododstavce finančního nařízení se prostředky z rezervy, které nejsou přiděleny na závazky, přenesou za účelem financování rezervy v následujících rozpočtových letech až do roku 2027.

Dále se odchylně od čl. 12 odst. 2 třetího pododstavce finančního nařízení celková nevyužitá částka rezervy pro případ krizí v odvětví zemědělství zřízené nařízením (EU) č. 1306/2013, která je k dispozici na konci roku 2022, přenese do roku 2023, aniž by se plně vracela do rozpočtových položek, z nichž jsou financována opatření podle čl. 5 odst. 2 písm. c) tohoto nařízení, a v nezbytném rozsahu a po zohlednění dostupných prostředků v rámci dílčího stropu EZZF se poskytne na financování rezervy zřízené tímto článkem. Veškeré prostředky z rezervy pro případ krizí v odvětví zemědělství, které zůstanou k dispozici po financování rezervy zřízené tímto článkem, se vrátí do rozpočtových položek, z nichž jsou financována opatření podle čl. 5 odst. 2 písm. c) tohoto nařízení.

1.   Komise stanoví míru úpravy intervencí formou přímých plateb uvedených v čl. 5 odst. 2 písm. c) tohoto nařízení a finančního příspěvku Unie na přímé platby podle kapitoly IV nařízení (EU) č. 228/2013 a kapitoly IV nařízení (EU) č. 229/2013 pro zvláštní opatření uvedená v čl. 5 odst. 2 písm. e) tohoto nařízení (dále jen „míra úpravy“), pokud odhady financování intervencí a opatření financovaných v rámci odpovídajícího dílčího stropu pro daný rozpočtový rok ukazují, že budou platné roční stropy překročeny.

Míra úpravy se vztahuje na platby, které mají být poskytnuty zemědělcům na intervence a zvláštní opatření uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce a které v příslušném kalendářním roce překračují částku 2 000 EUR. Pro účely tohoto pododstavce se použije obdobně čl. 17 odst. 4 nařízení (EU) 2021/2115.

Komise přijme prováděcí akty stanovující míru úpravy do 30. června kalendářního roku, na který se míra úpravy vztahuje. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 103 odst. 2.

2.   Do 1. prosince kalendářního roku, na který se míra úpravy vztahuje, může Komise na základě nových informací přijmout prováděcí akty, kterými míru úpravy stanovenou podle odstavce 1 tohoto článku přizpůsobí. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 103 odst. 2.

3.   Pokud je uplatněna finanční kázeň, prostředky přenesené v souladu s čl. 12 odst. 2 písm. d) finančního nařízení se použijí k financování výdajů podle čl. 5 odst. 2 písm. c) tohoto nařízení v rozsahu nezbytném k zamezení opakovanému uplatnění finanční kázně.

Pokud jsou prostředky, které mají být přeneseny v souladu s prvním pododstavcem, nadále k dispozici a celková výše prostředků nepřidělených na závazky, které jsou k dispozici pro vyplacení, představuje alespoň 0,2 % ročního stropu pro výdaje z EZZF, může Komise přijmout prováděcí akty, v nichž stanoví pro každý členský stát výši prostředků nepřidělených na závazky, které mají být vyplaceny konečným příjemcům. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 103 odst. 2.

4.   Částky stanovené Komisí v souladu s odst. 3 druhým pododstavcem vyplatí členské státy konečným příjemcům podle objektivních a nediskriminačních kritérií. Členské státy mohou uplatnit minimální výši částek určených k výplatě na konečného příjemce. Uvedená výplata se vztahuje pouze na konečné příjemce v těch členských státech, v nichž se v předchozím zemědělském rozpočtovém roce uplatnila finanční kázeň.

5.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 102, které jsou nezbytné pro zajištění soudržného uplatňování finanční kázně v členských státech a kterými se toto nařízení doplňuje o pravidla pro výpočet finanční kázně, již členské státy použijí pro zemědělce.

1.   Ukáže-li se při sestavování návrhu rozpočtu na rozpočtový rok N, že existuje riziko překročení částky uvedené v článku 14 tohoto nařízení pro rozpočtový rok N, navrhne Komise opatření nezbytná k tomu, aby bylo zajištěno nepřekročení uvedené částky. Tato opatření přijmou Evropský parlament a Rada, je-li právním základem příslušného opatření čl. 43 odst. 2 Smlouvy o fungování EU, nebo Rada, je-li právním základem příslušného opatření čl. 43 odst. 3 Smlouvy o fungování EU.

2.   Kdykoli se Komise domnívá, že existuje riziko překročení částky uvedené v článku 14 tohoto nařízení a že nemůže přijmout náležitá opatření k nápravě situace, navrhne jiná opatření k tomu, aby bylo zajištěno nepřekročení uvedené částky. Tato opatření přijmou Evropský parlament a Rada, je-li právním základem příslušného opatření čl. 43 odst. 2 Smlouvy o fungování EU, nebo Rada, je-li právním základem příslušného opatření čl. 43 odst. 3 Smlouvy o fungování EU.

3.   Jestliže na konci rozpočtového roku N žádosti o následnou úhradu ze strany členských států překračují nebo by mohly překročit částku uvedenou v článku 14, Komise:

Prováděcí akty stanovené v prvním pododstavci písm. a) a c) tohoto odstavce se přijímají poradním postupem podle čl. 103 odst. 2.

1.   Komise poskytuje členským státům rozpočtové prostředky nezbytné k financování výdajů uvedených v čl. 5 odst. 2 ve formě měsíčních plateb na základě výdajů uskutečněných akreditovanými platebními agenturami v referenčním období.

2.   Do provedení měsíčních plateb Komisí poskytují prostředky nezbytné pro uskutečnění výdajů členské státy podle potřeb svých akreditovaných platebních agentur.

1.   Aniž jsou dotčeny články 53, 54 a 55, provádí Komise měsíční platby za výdaje uskutečněné akreditovanými platebními agenturami v referenčním měsíci.

2.   Měsíční platby ve prospěch jednotlivých členských států se provedou nejpozději třetí pracovní den druhého měsíce následujícího po měsíci, ve kterém byly výdaje uskutečněny, s přihlédnutím ke snížením či pozastavením plateb uplatněným podle článků 39 až 42 nebo k jakýmkoli jiným opravám. Výdaje členských států uskutečněné mezi 1. a 15. říjnem se přičítají k měsíci říjnu. Výdaje uskutečněné mezi 16. a 31. říjnem se přičítají k měsíci listopadu.

3.   Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví měsíční platby, které provádí, na základě výkazu výdajů členských států a informací poskytnutých v souladu s čl. 90 odst. 1. Tyto prováděcí akty se přijímají bez použití postupu podle článku 103.

4.   Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví doplňkové platby nebo srážky upravující platby provedené v souladu s odstavcem 3. Tyto prováděcí akty se přijímají bez použití postupu podle článku 103.

5.   Komise členský stát neprodleně informuje o jakémkoli překročení finančních stropů z jeho strany.

1.   Není-li v rámci společné organizace trhů s ohledem na veřejnou intervenci stanovena částka za jednotku, financuje se dané opatření z EZZF na základě jednotných paušálních částek, zejména pokud jde o finanční prostředky, které pocházejí z členských států a jsou používány na nákup produktů, hmotné operace v souvislosti se skladováním a případně na zpracování produktů způsobilých pro veřejnou intervenci podle článku 11 nařízení (EU) č. 1308/2013.

2.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 102, kterými se toto nařízení doplňuje o pravidla týkající se:

3.   Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví částky uvedené v odstavci 1. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 103 odst. 2.

1.   Cílem opatření financovaných podle čl. 7 písm. c) je poskytnout Komisi nástroje umožňující:

2.   V souladu s čl. 7 písm. c) Komise financuje opatření týkající se:

V případě potřeby se tato opatření provádějí ve spolupráci s Evropskou agenturou pro životní prostředí, Společným výzkumným střediskem, laboratořemi a subjekty členských států nebo se zapojením soukromého sektoru.

1.   Platby příspěvku EZFRV uvedeného v článku 6, prováděné Komisí nepřekročí rozpočtové závazky.

Aniž je dotčen čl. 34 odst. 1, přiřazují se tyto platby k nejstaršímu otevřenému rozpočtovému závazku.

2.   Použije se článek 110 finančního nařízení.

1.   Prováděcí rozhodnutí Komise o schválení strategického plánu SZP představuje rozhodnutí o financování ve smyslu čl. 110 odst. 1 finančního nařízení, a jakmile je oznámeno dotčenému členskému státu, právní závazek ve smyslu uvedeného nařízení. V uvedeném prováděcím rozhodnutí se stanoví roční příspěvek.

2.   Rozpočtové závazky Unie týkající se každého strategického plánu SZP se přijímají v ročních splátkách v období od 1. ledna 2023 do 31. prosince 2027. Odchylně od čl. 111 odst. 2 finančního nařízení se v případě každého strategického plánu SZP rozpočtové závazky pro první splátku přijímají poté, co Komise schválí daný strategický plán SZP a oznámí to dotčenému členskému státu. S výjimkou případů, kdy se použije článek 16 finančního nařízení, přijme Komise rozpočtové závazky na další splátky na základě prováděcího rozhodnutí uvedeného v prvním odstavci tohoto článku před 1. květnem každého roku.

1.   Prostředky nezbytné k financování výdajů uvedených v článku 6 se poskytují členským státům formou předběžného financování, průběžných plateb a platby zůstatku, jak je popsáno v tomto oddíle.

2.   Souhrnná částka platby předběžného financování a průběžných plateb nepřekročí 95 % příspěvku z EZFRV na každý strategický plán SZP.

Při dosažení stropu 95 % členské státy i nadále předávají žádosti o platby Komisi.

1.   Na základě svého prováděcího rozhodnutí o schválení strategického plánu SZP vyplatí Komise danému členskému státu počáteční částku předběžného financování na celou dobu trvání strategického plánu SZP. Tato počáteční částka předběžného financování se vyplácí v těchto splátkách:

Pokud je strategický plán SZP schválen v roce 2024 nebo později, splátky z předchozích let se vyplatí neprodleně po tomto schválení.

2.   Nejsou-li uskutečněny žádné výdaje a není-li do 24 měsíců ode dne, kdy Komise vyplatila první splátku předběžného financování, zaslán výkaz výdajů pro strategický plán SZP, vrátí se celková částka vyplacená v rámci předběžného financování Komisi. Toto předběžné financování se započte vůči nejstaršímu výkazu výdajů pro strategický plán SZP.

3.   Žádné další předběžné financování se nevyplácí ani nezískává zpět, pokud se převod do EZFRV nebo z EZFRV uskutečnil v souladu s článkem 103 nařízení (EU) 2021/2115.

4.   Úroky z předběžného financování se použijí na daný strategický plán SZP a odečítají se z částky veřejných výdajů uváděných v závěrečném výkazu výdajů.

5.   Částka vyplacená v rámci předběžného financování se vyúčtuje postupem podle článku 53 před uzavřením strategického plánu SZP.

1.   Průběžné platby se provádějí pro jednotlivé strategické plány SZP. Vypočítají se tak, že se na uskutečněné veřejné výdaje u každého typu intervence, s výjimkou plateb z doplňkového vnitrostátního financování podle čl. 115 odst. 5 nařízení (EU) 2021/2115, použije sazba příspěvku podle článku 91 uvedeného nařízení.

Průběžné platby zahrnují rovněž částky uvedené v čl. 94 odst. 2 nařízení (EU) 2021/2115.

2.   V závislosti na dostupnosti rozpočtových prostředků Komise provádí průběžné platby za účelem následného uhrazení výdajů uskutečněných akreditovanými platebními agenturami při provádění strategických plánů SZP, přičemž zohledňuje snížení nebo pozastavení podle článků 39 až 42.

3.   Pokud jsou finanční nástroje prováděny v souladu s čl. 59 odst. 1 nařízení (EU) 2021/1060, zahrnuje výkaz výdajů celkové částky vyplacené nebo, v případě záruk, vyčleněné na smlouvy o zárukách řídícím orgánem konečným příjemcům podle čl. 80 odst. 5 prvního pododstavce písm. a), b) a c) nařízení (EU) 2021/2115 či v jejich prospěch.

4.   Pokud jsou finanční nástroje prováděny v souladu s čl. 59 odst. 2 nařízení (EU) 2021/1060, předkládají se výkazy výdajů, které zahrnují výdaje na finanční nástroje, v souladu s těmito podmínkami:

5.   Částky vyplacené v souladu s odst. 4 písm. a) tohoto článku se považují za zálohy pro účely čl. 37 odst. 2. Částku uvedenou v prvním výkazu výdajů podle odst. 4 písm. a) tohoto článku Komise zúčtuje ve svých účtech nejpozději při zúčtování v roční účetní závěrce za poslední rok provádění příslušného strategického plánu SZP.

6.   Jednotlivé průběžné platby provádí Komise s výhradou splnění těchto požadavků:

7.   Jestliže některý z požadavků stanovených v odstavci 6 nebyl splněn, informuje Komise co nejrychleji akreditovanou platební agenturu nebo koordinační subjekt, byl-li určen. Jestliže některý z požadavků stanovených v odst. 6 písm. a) nebo c) nebyl splněn, považuje se výkaz výdajů za nepřípustný.

8.   Aniž jsou dotčeny články 53, 54 a 55, provede Komise průběžné platby do 45 dnů od zaevidování výkazu výdajů, který splňuje požadavky stanovené v odstavci 6 tohoto článku.

9.   Akreditované platební agentury vyhotovují průběžné výkazy výdajů týkající se strategických plánů SZP a zasílají je Komisi přímo nebo prostřednictvím koordinačního subjektu, pokud byl určen, a to ve lhůtách, které stanoví Komise. Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví uvedené lhůty. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 103 odst. 3.

Výkazy výdajů zahrnují výdaje uskutečněné platebními agenturami během každého dotčeného období. Zahrnují rovněž částky uvedené v čl. 94 odst. 2 nařízení (EU) 2021/2115. Pokud však výdaje uvedené v čl. 86 odst. 3 uvedeného nařízení nemohou být v příslušném období Komisi vykázány, neboť Komise dosud neschválila změnu strategického plánu SZP podle čl. 119 odst. 10 uvedeného nařízení, lze tyto výdaje vykázat v následných obdobích.

Průběžné výkazy výdajů týkající se výdajů uskutečněných od 16. října jsou financovány z rozpočtu na následující rok.

10.   Pokud pověřená schvalující osoba požaduje dodatečné ověření z důvodu poskytnutí neúplných nebo nejasných informací nebo z důvodu rozporů, rozdílů ve výkladu nebo jakýchkoli dalších nesrovnalostí ve výkazu výdajů za určité referenční období, jež jsou zejména důsledkem skutečnosti, že nebyly poskytnuty informace požadované podle nařízení (EU) 2021/2115 a aktů Komise přijatých na základě uvedeného nařízení, poskytne dotčený členský stát na žádost pověřené schvalující osoby doplňující informace ve lhůtě stanovené v předmětné žádosti v závislosti na míře závažnosti problému.

Lhůta pro průběžné platby stanovená v odstavci 8 může být přerušena pro celou částku, která je předmětem žádosti o platbu, nebo pro její část, a to nejdéle na šest měsíců ode dne zaslání žádosti o informace do obdržení požadovaných informací, jež jsou pokládány za uspokojivé. Členský stát může souhlasit s prodloužením doby přerušení o další tři měsíce.

Neodpoví-li dotčený členský stát na žádost o doplňující informace během lhůty stanovené v této žádosti nebo je-li odpověď považována za neuspokojivou nebo pokud z odpovědi vyplývá, že nebyla dodržena platná pravidla nebo že finanční prostředky Unie nebyly využity řádně, může Komise platby pozastavit či snížit v souladu s články 39 až 42.

1.   Platbu konečného zůstatku provádí Komise podle dostupnosti rozpočtových prostředků po obdržení poslední výroční zprávy o výkonnosti týkající se provádění strategického plánu SZP na základě platného finančního plánu na úrovni typů intervencí EZFRV, roční účetní závěrky za poslední rozpočtový rok provádění daného strategického plánu SZP a odpovídajícího rozhodnutí o schválení účetní závěrky. Tato účetní závěrka se předkládá Komisi nejpozději šest měsíců po konečném datu způsobilosti výdajů uvedeném v čl. 86 odst. 4 nařízení (EU) 2021/2115 a týká se výdajů uskutečněných platební agenturou do posledního data způsobilosti výdajů.

2.   Konečný zůstatek se vyplatí nejpozději šest měsíců ode dne, kdy Komise uzná informace a doklady uvedené v odstavci 1 tohoto článku za přijatelné, a poté, co byla schválena poslední roční účetní závěrka. Aniž je dotčen čl. 34 odst. 5, Komise zruší částky, které zůstanou přiděleny po platbě konečného zůstatku, ve lhůtě šesti měsíců.

3.   Neobdrží-li Komise ve lhůtě stanovené v odstavci 1 tohoto článku poslední výroční zprávu o výkonnosti a doklady nezbytné ke schválení roční účetní závěrky za poslední rok provádění strategického plánu SZP, dojde k automatickému zrušení zůstatku v souladu s článkem 34.

1.   Komise automaticky zruší jakoukoli část rozpočtového závazku na intervence pro rozvoj venkova v rámci strategického plánu SZP, která nebyla použita pro účely předběžného financování nebo průběžných plateb nebo pro kterou Komise neobdržela výkaz výdajů splňující požadavky stanovené v čl. 32 odst. 6 písm. a) a c), pokud jde o výdaje uskutečněné do 31. prosince druhého roku následujícího po roce, kdy byl daný rozpočtový závazek učiněn.

2.   Automaticky se zruší ta část rozpočtových závazků, která je dosud otevřena k poslednímu datu způsobilosti výdajů podle čl. 86 odst. 4 nařízení (EU) 2021/2115 a v souvislosti s níž nebyl do šesti měsíců po tomto datu vypracován výkaz výdajů.

3.   V případě soudního řízení nebo řízení o správním opravném prostředku s odkladným účinkem se po dobu tohoto řízení přeruší lhůta pro automatické zrušení závazku uvedená v odstavci 1 nebo 2, pokud jde o částku týkající se dotčených operací, a to za předpokladu, že Komise obdrží od členského státu do 31. ledna roku N+3 odůvodněné oznámení.

4.   Do výpočtu automaticky rušených závazků se nezahrnuje:

Členské státy zašlou do 31. ledna každého roku Komisi informace o výjimkách uvedených v prvním pododstavci, týkajících se částek vykázaných do konce předcházejícího roku.

5.   Komise včas uvědomí členské státy, jestliže hrozí automatické zrušení závazku. Sdělí jim příslušnou částku vyplývající z informací, jež má k dispozici. Členské státy mají ode dne obdržení těchto informací dva měsíce na vyjádření souhlasu s dotyčnou částkou nebo na předložení připomínek. Komise provede automatické zrušení závazku nejpozději devět měsíců po uplynutí poslední ze lhůt uvedených v odstavcích 1, 2 a 3.

6.   V případě automatického zrušení závazku se příspěvek EZFRV na dotčený strategický plán SZP pro daný rok snižuje o částku automaticky zrušeného závazku. Dotyčný členský stát vypracuje revidovaný finanční plán, v němž částku snížení podpory rozloží mezi typy intervencí, a předloží jej Komisi ke schválení. Pokud tak neučiní, sníží Komise poměrným způsobem částky přidělené na každý typ intervence.

1.   Výdaje podle čl. 5 odst. 2 a článku 6 lze financovat z prostředků Unie pouze tehdy, pokud je uskutečnily akreditované platební agentury a pokud:

2.   Ustanovení odst. 1 písm. b) bodu i) se nepoužije na zálohy vyplacené příjemcům v rámci typů intervencí uvedených v nařízení (EU) 2021/2115.

1.   Pokud právo Unie stanoví platební lhůty, je každá platba příjemci, kterou platební agentura uskuteční před prvním možným termínem nebo po posledním možném termínu pro platby, nezpůsobilá pro financování Unií.

2.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 102, kterými se toto nařízení doplňuje o pravidla týkající se okolností a podmínek, za nichž lze platby uvedené v odstavci 1 tohoto článku pokládat za způsobilé, a to s přihlédnutím k zásadě proporcionality.

1.   Pokud Komise na základě výkazů výdajů nebo informací, výkazů a dokladů uvedených v článku 90 zjistí, že byly překročeny finanční stropy stanovené právem Unie, sníží měsíční nebo průběžné platby dotčenému členskému státu v rámci prováděcích aktů týkajících se měsíčních plateb podle čl. 21 odst. 3 nebo v rámci průběžných plateb podle článku 32.

2.   Pokud Komise na základě výkazů výdajů nebo informací, výkazů a dokladů uvedených v článku 90 zjistí, že nebyly dodrženy platební lhůty uvedené v článku 38, informuje dotyčný členský stát a poskytne mu možnost předložit připomínky ve lhůtě, která nesmí být kratší než 30 dnů. Pokud členský stát připomínky v uvedené lhůtě nepředloží nebo pokud Komise dospěje k závěru, že poskytnutá odpověď je zjevně nedostatečná, může Komise dotyčnému členskému státu snížit měsíční nebo průběžné platby v rámci prováděcích aktů týkajících se měsíčních plateb podle čl. 21 odst. 3 nebo v rámci průběžných plateb podle článku 32.

3.   Sníženími podle tohoto článku není dotčen článek 53.

4.   Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví další pravidla týkající se postupu a dalších praktických ujednání pro řádné fungování mechanismu podle článku 38. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 103 odst. 3.

1.   Pokud členské státy nepředloží dokumenty podle čl. 9 odst. 3 a čl. 12 odst. 2 ve lhůtách uvedených v čl. 9 odst. 3, může Komise přijmout prováděcí akty, kterými pozastaví celkovou výši měsíčních plateb podle čl. 21 odst. 3. Komise uhradí pozastavené částky, jakmile od dotčeného členského státu obdrží chybějící dokumenty, pokud byly doručeny nejpozději do šesti měsíců po uplynutí příslušné lhůty.

Pokud jde o průběžné platby uvedené v článku 32, považují se výkazy výdajů za nepřípustné v souladu s odstavcem 7 uvedeného článku.

2.   Pokud v rámci výročního schvalování výkonnosti podle článku 54 Komise zjistí, že rozdíl mezi vykázanými výdaji a částkou odpovídající příslušnému vykázanému výstupu je větší než 50 % a členský stát není schopen poskytnout řádné zdůvodnění, může Komise přijmout prováděcí akty, kterými pozastaví měsíční platby podle čl. 21 odst. 3 nebo průběžné platby podle článku 32.

Pozastavení se uplatní na příslušné výdaje související s intervencemi, na něž bylo uplatněno snížení podle čl. 54 odst. 2, a částka, jejíž vyplacení má být pozastaveno, nepřekročí procentní podíl odpovídající snížení uplatněnému podle čl. 54 odst. 2. Pozastavené částky uhradí Komise členským státům, nebo se pozastavené částky trvale sníží nejpozději prostřednictvím prováděcích aktů uvedených v článku 54, které se týkají roku, za který byly platby pozastaveny. Pokud však členské státy prokáží, že byla přijata nezbytná nápravná opatření, může Komise pozastavení zrušit dříve samostatným prováděcím aktem.

3.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 102, kterými se toto nařízení doplňuje o pravidla týkající se míry pozastavení plateb.

4.   Prováděcí akty stanovené v odstavcích 1 a 2 tohoto článku se přijímají poradním postupem podle čl. 103 odst. 2.

Před přijetím prováděcích aktů uvedených v odstavci 1 a v odst. 2 prvním pododstavci tohoto článku informuje Komise o svém záměru dotčený členský stát a poskytne mu možnost předložit připomínky ve lhůtě, která nesmí být kratší než 30 dnů.

5.   Prováděcí akty, jimiž se stanoví měsíční platby podle čl. 21 odst. 3 nebo průběžné platby podle článku 32, zohlední prováděcí akty přijaté podle tohoto článku.

1.   Pokud v souladu s čl. 135 odst. 2 a 3 nařízení (EU) 2021/2115 požádá Komise dotčený členský stát, aby předložil akční plán, uvedený členský stát vypracuje takový akční plán po konzultaci s Komisí. Akční plán zahrnuje zamýšlená nápravná opatření a jasné ukazatele pokroku spolu s časovým rámcem, v němž je třeba pokroku dosáhnout. Tento časový rámec může přesahovat jeden zemědělský rozpočtový rok.

Dotčený členský stát na žádost Komise o akční plán odpoví do dvou měsíců.

Komise do dvou měsíců od obdržení akčního plánu od dotčeného členského státu případně tento členský stát písemně informuje o svých námitkách proti předloženému akčnímu plánu a požádá o jeho změnu. Dotčený členský stát splní akční plán v podobě přijaté Komisí a dodrží předpokládaný časový rámec pro jeho provedení.

Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví další pravidla týkající se struktury akčních plánů a postupu pro vypracování akčních plánů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 103 odst. 3.

2.   Pokud členský stát nepředloží nebo neprovede akční plán uvedený v odstavci 1 tohoto článku, pokud je tento akční plán zjevně nedostatečný pro nápravu situace nebo pokud nebyl pozměněn v souladu s písemnou žádostí Komise podle uvedeného odstavce, může Komise přijmout prováděcí akty, kterými pozastaví měsíční platby podle čl. 21 odst. 3 nebo průběžné platby podle článku 32.

Odchylně od prvního pododstavce tohoto odstavce nepovede žádost Komise o akční plán na zemědělský rozpočtový rok 2025 k pozastavení plateb před přezkumem výkonnosti za zemědělský rozpočtový rok 2026, jak je stanoveno v čl. 135 odst. 3 nařízení (EU) 2021/2115.

Pozastavení plateb podle prvního pododstavce se uplatní v souladu se zásadou proporcionality na příslušné výdaje spojené s intervencemi, na které se měl tento akční plán vztahovat.

Komise pozastavené částky uhradí, pokud je na základě přezkumu výkonnosti podle článku 135 nařízení (EU) 2021/2115 nebo na základě dobrovolného oznámení o pokroku akčního plánu a nápravných opatřeních přijatých k nápravě nedostatků, učiněného dotčeným členským státem v průběhu zemědělského rozpočtového roku, dosaženo uspokojivého pokroku při plnění cílů.

Pokud nedojde k nápravě situace do konce dvanáctého měsíce od pozastavení plateb, může Komise přijmout prováděcí akt, kterým s konečnou platností sníží částku, která byla pro dotčený členský stát pozastavena.

Prováděcí akty uvedené v tomto odstavci se přijímají poradním postupem podle čl. 103 odst. 2.

Před přijetím těchto prováděcích aktů informuje Komise o svém záměru dotčený členský stát a požádá jej, aby odpověděl ve lhůtě, která nesmí být kratší než 30 dnů.

3.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 102, kterými se toto nařízení doplňuje o pravidla upravující míru a délku trvání pozastavení plateb a podmínky pro úhradu nebo snížení těchto částek s ohledem na víceleté monitorování výkonnosti.

1.   V případě závažných nedostatků v řádném fungování správních systémů Komise v případě potřeby vyzve dotčený členský stát k předložení akčního plánu, včetně nezbytných nápravných opatření a jasných ukazatelů pokroku. Uvedený akční plán se vypracuje po konzultaci s Komisí. Dotčený členský stát odpoví do dvou měsíců od výzvy Komise, aby se mohla posoudit potřeba akčního plánu.

Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví pravidla týkající se struktury akčních plánů a postupu pro vypracování akčních plánů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 103 odst. 3.

2.   Pokud členský stát nepředloží nebo neprovede akční plán uvedený v odstavci 1 tohoto článku, pokud je tento akční plán zjevně nedostatečný pro nápravu situace nebo pokud nebyl proveden v souladu s písemnou žádostí Komise podle uvedeného odstavce, může Komise přijmout prováděcí akty, kterými pozastaví měsíční platby podle čl. 21 odst. 3 nebo průběžné platby podle článku 32.

Pozastavení se uplatní v souladu se zásadou proporcionality na příslušné výdaje, které byly uskutečněny členským státem a u nichž byly nedostatky zjištěny, po dobu určenou prováděcími akty uvedenými v prvním pododstavci tohoto odstavce, která nepřekročí 12 měsíců. Pokud jsou podmínky pro pozastavení nadále splňovány, může Komise přijmout prováděcí akty, kterými uvedenou dobu prodlouží o další období, která nesmějí být v součtu delší než 12 měsíců. Pozastavené částky se zohlední při přijímání prováděcích aktů uvedených v článku 55.

3.   Prováděcí akty uvedené v odstavci 2 se přijímají poradním postupem podle čl. 103 odst. 2.

Před přijetím těchto prováděcích aktů informuje Komise o svém záměru dotčený členský stát a požádá jej, aby odpověděl ve lhůtě, která nesmí být kratší než 30 dnů.

4.   Prováděcí akty, jimiž se stanoví měsíční platby podle čl. 21 odst. 3 nebo průběžné platby podle článku 32, zohlední prováděcí akty přijaté podle odstavce 2 tohoto článku.

1.   Každá platební agentura vede oddělené účty pro prostředky zanesené do rozpočtu Unie pro EZZF a EZFRV.

2.   Komise může přijmout prováděcí akty, které stanoví další pravidla týkající se povinnosti stanovené v tomto článku a zvláštní podmínky vztahující se na informace, které se zanášejí do účtů vedených platebními agenturami. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 103 odst. 3.

1.   Nestanoví-li právo Unie výslovně jinak, členské státy zajistí, aby platby týkající se financování podle tohoto nařízení byly příjemcům vypláceny v plné výši.

2.   Členské státy zajistí, aby platby v rámci intervencí a opatření uvedených v čl. 65 odst. 2 byly prováděny nejdříve 1. prosince a nejpozději 30. června následujícího kalendářního roku.

Aniž je dotčen první pododstavec, mohou členské státy:

3.   Členské státy mohou rozhodnout o vyplácení záloh v rámci intervencí podle článků 73 a 77 nařízení (EU) 2021/2115 až do výše 50 %.

4.   S cílem zajistit soudržné a nediskriminační vyplácení záloh je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 102 za účelem změny tohoto článku doplněním pravidel umožňujících členským státům vyplácet zálohy, pokud jde o intervence uvedené v hlavě III kapitole III nařízení (EU) 2021/2115 a pokud jde o opatření pro regulaci nebo podporu zemědělských trhů stanovená v nařízení (EU) č. 1308/2013.

5.   S cílem zajistit soudržné a nediskriminační vyplácení záloh je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 102, kterými se toto nařízení doplňuje stanovením zvláštních podmínek pro vyplácení záloh.

6.   Na žádost členského státu v mimořádných situacích a v mezích čl. 11 odst. 2 písm. b) finančního nařízení přijme Komise ve vhodných případech prováděcí akty k uplatňování tohoto článku. Tyto prováděcí akty se mohou odchýlit od odstavce 2 tohoto článku, avšak pouze v míře a po dobu, jež jsou nezbytně nutné. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 103 odst. 3.

1.   Ve smyslu čl. 21 odst. 5 finančního nařízení se za účelově vázané příjmy považují:

2.   Částky uvedené v odstavci 1 se převádějí do rozpočtu Unie a v případě opětovného použití se použijí výhradně na financování výdajů z EZZF nebo EZFRV.

3.   Toto nařízení se použije obdobně na účelově vázané příjmy uvedené v odstavci 1.

4.   Pokud jde o EZZF, použije se článek 113 finančního nařízení obdobně na zaúčtování účelově vázaných příjmů uvedených v tomto nařízení.

1.   Cílem poskytování informací financovaného podle čl. 7 písm. e) je zejména pomoci vysvětlovat, provádět a rozvíjet SZP a zvyšovat informovanost veřejnosti o jejím obsahu a cílech, mimo jiné o její provázanosti s klimatem, životním prostředím a dobrými životními podmínkami zvířat. Cílem je informovat občany o problémech v zemědělství a v oblasti potravin, poskytovat informace zemědělcům a spotřebitelům, obnovovat důvěru spotřebitelů po krizích prostřednictvím informačních kampaní, informovat další subjekty činné ve venkovských oblastech, prosazovat udržitelnější unijní model zemědělství a také pomáhat občanům jej pochopit.

V jeho rámci jsou poskytovány ucelené, na důkazech založené, objektivní a komplexní informace jak v rámci Unie, tak mimo ni, a vymezována komunikační opatření plánovaná ve víceletém strategickém plánu Komise pro zemědělství a rozvoj venkova.

2.   Opatření uvedená v odstavci 1 mohou sestávat z:

Jsou vyloučena opatření, která jsou stanovena právem, nebo opatření, která jsou již financována v rámci jiné činnosti Unie.

Při provádění činností uvedených v prvním pododstavci písm. b) mohou být Komisi nápomocni externí odborníci.

Opatření uvedená v prvním pododstavci přispívají rovněž k institucionální komunikaci politických priorit Unie, pokud tyto priority souvisí s obecnými cíli tohoto nařízení.

3.   Komise jednou ročně zveřejní výzvu k předkládání návrhů v souladu s podmínkami stanovenými ve finančním nařízení.

4.   Výboru uvedenému v čl. 103 odst. 1 se oznamují opatření stanovená a přijatá podle tohoto článku.

5.   Komise předloží každé dva roky Evropskému parlamentu a Radě zprávu o provádění tohoto článku.

1.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 102, kterými se toto nařízení doplňuje o podmínky, za nichž mají být vyrovnány některé druhy výdajů a příjmů v rámci EZZF a EZFRV.

Nebyl-li do začátku rozpočtového roku přijat rozpočet Unie nebo překročí-li celková částka předběžných závazků hranici stanovenou v čl. 11 odst. 2 finančního nařízení, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 102 tohoto nařízení, kterými se toto nařízení doplňuje o pravidla týkající se metody pro závazky a výplatu částek.

2.   Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví pravidla týkající se:

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 103 odst. 3.

1.   Aniž jsou dotčeny kontroly prováděné členskými státy na základě vnitrostátních právních a správních předpisů nebo článku 287 Smlouvy o fungování EU, jakákoli kontrola zorganizovaná na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU nebo založená na nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 nebo článku 127 finančního nařízení, může Komise v členských státech organizovat kontroly s cílem ověřit zejména zda:

Osoby pověřené Komisí prováděním kontrol jejím jménem nebo zástupci Komise působící v rámci pravomocí, které jim jsou svěřeny, mají přístup k účetnictví a všem dalším dokladům, jež souvisejí s výdaji financovanými z EZZF nebo EZFRV, včetně dokladů a jejich popisných informací vytvořených nebo obdržených a zaznamenaných v elektronické podobě.

Pravomocemi provádět kontroly není dotčeno uplatňování vnitrostátních ustanovení, jež vyhrazují některé úkony činitelům zvlášť určeným vnitrostátním právem. Aniž jsou dotčena zvláštní ustanovení nařízení (Euratom, ES) č. 2185/96 a nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013, osoby pověřené Komisí jednat jejím jménem se neúčastní mimo jiné domovních prohlídek ani úředních výslechů osob podle práva dotčeného členského státu. K takto získaným informacím však mají přístup.

2.   Komise s dostatečným předstihem ohlásí kontrolu dotčenému členskému státu nebo členskému státu, na jehož území má být kontrola provedena, přičemž při organizaci kontrol zohlední administrativní dopad na platební agentury. Zástupci dotčeného členského státu se mohou těchto kontrol zúčastnit.

Na žádost Komise a se souhlasem členského státu provádějí příslušné orgány tohoto členského státu dodatečné kontroly nebo šetření týkající se operací uvedených v tomto nařízení. Zástupci Komise nebo osoby pověřené Komisí jednat jejím jménem se mohou těchto kontrol zúčastnit.

V zájmu účinnějšího provádění kontrol může Komise se souhlasem dotčených členských států požádat orgány těchto členských států o pomoc při určitých kontrolách nebo šetřeních.

1.   Členské státy poskytují Komisi veškeré informace nezbytné k řádnému fungování EZZF a EZFRV a přijímají veškerá vhodná opatření usnadňující kontroly, které Komise považuje za vhodné v souvislosti s řízením financování Unií.

2.   Členské státy sdělí Komisi na její žádost právní a správní předpisy, které přijaly k provedení právních aktů Unie týkajících se SZP a které mají finanční důsledky pro EZZF nebo EZFRV.

3.   Členské státy poskytují Komisi informace o nesrovnalostech ve smyslu nařízení (ES, Euratom) č. 2988/95 a o dalších případech nedodržení podmínek stanovených členskými státy v jejich strategických plánech SZP, o zjištěných případech podezření na podvod a o krocích podniknutých podle oddílu 3 této kapitoly za účelem zpětného získání neoprávněných plateb v souvislosti s těmito nesrovnalostmi a podvody. Komise tyto informace každoročně shrne a zveřejní a sdělí je Evropskému parlamentu.

1.   Akreditované platební agentury uchovávají podklady k provedeným platbám a doklady týkající se provádění kontrol požadované podle práva Unie a poskytují tyto doklady a související informace Komisi.

Tyto doklady a informace mohou být uchovávány v elektronické podobě za podmínek stanovených Komisí podle odstavce 3.

Uchovává-li tyto doklady a informace orgán, který jedná v přenesené pravomoci akreditované platební agentury a který je pověřen schvalováním výdajů, zasílá tento orgán akreditované platební agentuře zprávy o počtu provedených kontrol, jejich obsahu a opatřeních přijatých na základě jejich výsledků.

2.   Tento článek se použije obdobně na certifikační subjekty.

3.   Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví pravidla týkající se podmínek, za nichž se mají uchovávat doklady a informace uvedené v tomto článku, včetně jejich podoby a doby uchovávání. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 103 odst. 3.

1.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 102, jež jsou nezbytné k zajištění správného a účinného uplatňování ustanovení o kontrolách a přístupu k dokumentům a informacím stanovených v této kapitole a kterými se toto nařízení doplňuje o zvláštní povinnosti, které mají členské státy plnit na základě této kapitoly, a o pravidla týkající se kritérií pro určení případů nesrovnalostí ve smyslu nařízení (ES, Euratom) č. 2988/95 a dalších případů nedodržení podmínek stanovených členskými státy ve strategických plánech SZP, které mají být nahlášeny, a údajů, které mají být v této souvislosti poskytnuty.

2.   Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví pravidla pro postupy týkající se povinnosti spolupracovat, kterou musí členské státy dodržet při provádění článků 49 a 50. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 103 odst. 3.

1.   Před 31. květnem roku následujícího po příslušném rozpočtovém roce a na základě informací podle čl. 9 odst. 3 prvního pododstavce písm. a) a d) přijme Komise prováděcí akty obsahující rozhodnutí o schválení účetních závěrek akreditovaných platebních agentur, pokud jde o výdaje podle čl. 5 odst. 2 a článku 6. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 103 odst. 2.

Tyto prováděcí akty se týkají úplnosti, přesnosti a věcné správnosti předložených ročních účetních závěrek a není jimi dotčen obsah prováděcích aktů následně přijatých podle článků 54 a 55.

2.   Komise přijme prováděcí akty, kterými se stanoví pravidla týkající se opatření nezbytných pro účely přijímání a provádění prováděcích aktů uvedených v odstavci 1, včetně pravidel pro výměnu informací mezi Komisí a členskými státy a lhůt, které je nutno dodržet. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 103 odst. 3.

1.   Pokud výdaje podle čl. 5 odst. 2 a článku 6 tohoto nařízení a odpovídající intervencím podle hlavy III nařízení (EU) 2021/2115 nejsou spojeny s odpovídajícím výstupem vykázaným ve výroční zprávě o výkonnosti podle čl. 9 odst. 3 a článku 10 tohoto nařízení a podle článku 134 nařízení (EU) 2021/2115, přijme Komise před 15. říjnem roku následujícího po příslušném rozpočtovém roce prováděcí akty, kterými stanoví částky, o které se má snížit financování Unií.

Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 103 odst. 2. Těmito prováděcími akty není dotčen obsah prováděcích aktů následně přijatých podle článku 55 tohoto nařízení.

2.   Komise posoudí částky, které mají být sníženy, na základě rozdílu mezi ročními výdaji vykázanými pro určitou intervenci a částkou odpovídající příslušnému vykázanému výstupu v souladu se strategickým plánem SZP a s přihlédnutím k odůvodnění poskytnutému členským státem ve výročních zprávách o výkonnosti v souladu s čl. 134 odst. 8 nařízení (EU) 2021/2115.

3.   Před přijetím prováděcích aktů uvedených v odstavci 1 tohoto článku poskytne Komise dotčenému členskému státu možnost předložit připomínky a odůvodnit případné rozdíly ve lhůtě, která v případě, že dokumenty podle čl. 9 odst. 3, článku 10 a čl. 12 odst. 2 byly předloženy ve lhůtě, nesmí být kratší než 30 dnů.

4.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 102, kterými se toto nařízení doplňuje o pravidla týkající se kritérií pro odůvodnění poskytnutá dotčenými členskými státy a metodiku a kritéria pro uplatňování snížení.

5.   Komise přijme prováděcí akty, kterými se stanoví pravidla týkající se opatření nezbytných pro účely přijímání a provádění prováděcích aktů uvedených v odstavci 1 tohoto článku, včetně pravidel pro výměnu informací mezi Komisí a členskými státy a lhůt, které je třeba dodržet. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 103odst. 3.

1.   Pokud Komise zjistí, že výdaje podle čl. 5 odst. 2 a článku 6 nebyly uskutečněny v souladu s právem Unie, přijme prováděcí akty, kterými stanoví částky, jež mají být z financování Unií vyloučeny. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 103 odst. 2.

Nicméně pokud jde o typy intervencí podle nařízení (EU) 2021/2115, uplatní se vyloučení z financování Unií podle prvního pododstavce tohoto odstavce pouze v případě závažných nedostatků v řádném fungování správních systémů členských států.

První pododstavec se neuplatní na případy nedodržení podmínek způsobilosti pro jednotlivé příjemce stanovených ve strategických plánech SZP a ve vnitrostátních pravidlech.

2.   Komise posuzuje částky, které mají být vyloučeny z financování, s ohledem na závažnost zjištěných nedostatků. V této souvislosti náležitě zohlední povahu těchto nedostatků a finanční újmu způsobenou Unii.

3.   Před přijetím prováděcích aktů uvedených v odstavci 1 si zjištění Komise i připomínky dotčeného členského státu k těmto zjištěním obě strany písemně oznámí a poté se pokusí dosáhnout dohody o opatřeních, která je třeba přijmout. Dotčenému členskému státu se poskytne možnost prokázat, že skutečný rozsah nedodržení podmínek je menší, než Komise vyhodnotila.

Není-li dohody dosaženo, může dotčený členský stát požádat o zahájení řízení, jehož účelem je ve lhůtě čtyř měsíců smířit stanoviska obou stran. Toto řízení vede smírčí orgán. Zpráva o výsledcích uvedeného řízení se předloží Komisi. Komise zohlední doporučení uvedená ve zprávě před rozhodnutím o zamítnutí financování, a rozhodne-li, že se těmito doporučeními nebude řídit, uvede důvody, které ji k tomu vedly.

4.   Financování nelze zamítnout, pokud jde o:

5.   Ustanovení odstavce 4 se nepoužije v případě:

6.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 102, kterými se toto nařízení doplňuje o pravidla týkající se kritérií a metodiky pro uplatnění finančních oprav.

7.   Komise přijme prováděcí akty, kterými se stanoví pravidla týkající se opatření nezbytných pro účely přijímání a provádění prováděcích aktů uvedených v odstavci 1 tohoto článku, včetně pravidel týkajících se výměny informací mezi Komisí a členskými státy a lhůt, které je třeba dodržet, a smírčího řízení podle odstavce 3 tohoto článku a zřízení smírčího orgánu, jeho úkolů, složení a pracovního režimu. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 103 odst. 3.

1.   Částky zpětně získané členskými státy v důsledku nesrovnalostí a jiných případů nedodržení podmínek intervencí uvedených ve strategických plánech SZP ze strany příjemců a úroky z nich se převádějí platební agentuře, jež je zaúčtuje jako účelově vázaný příjem EZZF v měsíci, kdy byly skutečně obdrženy.

2.   Aniž je dotčen odstavec 1, mohou dát členské státy platební agentuře jakožto subjektu odpovědnému za zpětné získání dlužné částky pokyn, aby veškeré částky, které příjemce dluží, odečetla od budoucích plateb ve prospěch tohoto příjemce.

3.   Při převádění prostředků do rozpočtu Unie podle odstavce 1 si může dotčený členský stát ponechat 20 % odpovídajících částek jako paušální úhradu nákladů na zpětné získávání, s výjimkou případů nedodržení podmínek, které lze přičíst správním orgánům nebo jiným úředním subjektům.

1.   V případě zjištění nesrovnalostí a jiných případů nedodržení podmínek intervencí pro rozvoj venkova uvedených ve strategických plánech SZP ze strany příjemců, a v případě finančních nástrojů rovněž ze strany zvláštních fondů v rámci holdingových fondů nebo ze strany konečných příjemců, provedou členské státy finanční úpravy, kterými se částečně, nebo v odůvodněných případech úplně zruší dotčené financování Unie. Členské státy vezmou v úvahu povahu a závažnost zjištěných nedodržení podmínek, jakož i úroveň finanční ztráty pro EZFRV.

Zrušené částky financování Unií v rámci EZFRV a částky získané zpět, jakož i související úroky se opětovně přidělí na jiné operace pro rozvoj venkova v rámci strategických plánů SZP. Zrušené nebo zpětně získané finanční prostředky Unie mohou členské státy opětovně použít v celé výši pouze na operaci pro rozvoj venkova stanovenou v jejich strategických plánech SZP, avšak nesmí je opětovně přidělit na operace pro rozvoj venkova, jež byly předmětem finanční úpravy.

V souladu s tímto článkem členské státy odečtou veškeré částky, jejichž vyplacení nebylo oprávněné v důsledku dosud nenapravené nesrovnalosti na straně příjemce, od jakýchkoli budoucích plateb vyplácených příjemci platební agenturou.

2.   Odchylně od odst. 1 druhého pododstavce lze v případě intervencí pro rozvoj venkova, na něž je poskytována podpora z finančních nástrojů uvedených v článku 58 nařízení (EU) 2021/1060, opětovně použit v rámci téhož finančního nástroje příspěvek zrušený v důsledku nedodržení podmínek ze strany jednotlivého příjemce takto:

1.   Členské státy v rámci SZP a v souladu s příslušnými správními systémy přijmou veškeré právní a správní předpisy a veškerá další opatření nezbytná k zajištění účinné ochrany finančních zájmů Unie, včetně účinného uplatňování kritérií způsobilosti výdajů stanovených v článku 37. Tyto předpisy a opatření se vztahují zejména na:

2.   Členské státy zavedou účinné řídící a kontrolní systémy, aby zajistily soulad s právními předpisy Unie, jež upravují intervence Unie.

Členské státy přijmou opatření nezbytná k zajištění řádného fungování svých řídících a kontrolních systémů a legality a správnosti výdajů vykazovaných Komisi.

S cílem pomoci členským státům v tomto ohledu jim Komise zpřístupní nástroj pro vytěžování dat k posouzení rizik, která představují projekty, příjemci, dodavatelé a smlouvy, přičemž zajistí minimální administrativní zátěž a účinnou ochranu finančních zájmů Unie. Tento nástroj pro vytěžování dat lze rovněž použít k tomu, aby se zabránilo obcházení pravidel podle článku 62. Do roku 2025 předloží Komise zprávu, která posoudí používání jednotného nástroje pro vytěžování dat a jeho interoperabilitu s výhledem na jeho všeobecné používání členskými státy.

3.   Členské státy zajistí kvalitu a spolehlivost systému vykazování a údajů týkajících se ukazatelů.

4.   Členské státy zajistí, aby jim příjemci prostředků z EZZF a EZFRV poskytli informace nezbytné pro jejich identifikaci, případně i identifikaci skupiny, jíž se účastní, ve smyslu čl. 2 bodu 11 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU (30).

5.   Členské státy přijmou odpovídající opatření, která zajistí, aby sankce uplatňované podle odst. 1 písm. d) byly přiměřené a odstupňované podle závažnosti, rozsahu, trvání či opakování zjištěného nedodržení.

Opatření přijatá členskými státy zajistí zejména, aby nebyly ukládány žádné sankce, pokud:

Pokud bylo nedodržení podmínek pro poskytnutí podpory způsobeno vyšší mocí nebo mimořádnými okolnostmi v souladu s článkem 3, příjemce si zachová právo na získání podpory.

6.   Členské státy mohou do svých řídících a kontrolních systémů zahrnout možnost, aby žádosti o podporu a žádosti o platbu mohly být po jejich předložení opraveny, aniž by to mělo dopad na právo na získání podpory, pokud prvky nebo opomenutí, které mají být opraveny, byly učiněny v dobré víře, jak tento koncept uznává příslušný orgán; a pokud je oprava provedena buď předtím, než je žadatel informován, že byl vybrán ke kontrole na místě, nebo než příslušný orgán přijme rozhodnutí týkající se žádosti.

7.   Členské státy přijmou opatření pro zajištění účinného šetření stížností týkajících se EZZF a EZFRV a na žádost Komise posoudí stížnosti předložené Komisi, jež spadají do oblasti působnosti jejich strategických plánů SZP. Členské státy informují Komisi o výsledcích těchto šetření. Komise zajistí, aby stížnosti, které jí byly podány přímo, byly náležitě řešeny. Pokud Komise postoupí stížnost členskému státu a členský stát ve lhůtě stanovené Komisí neučiní následné kroky, přijme Komise nezbytná opatření s cílem zajistit, aby členský stát dodržel povinnosti, které pro něj vyplývají z tohoto odstavce.

8.   Členské státy informují Komisi o opatřeních a krocích přijatých podle odstavců 1 a 2.

Veškeré podmínky, které členské státy stanoví navíc k podmínkám stanoveným pravidly Unie pro získávání podpory financované z EZZF nebo EZFRV, musejí být ověřitelné.

9.   Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví pravidla nezbytná pro jednotné uplatňování tohoto článku, která se týkají:

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 103 odst. 3.

1.   Řídící a kontrolní systémy zavedené členskými státy v souladu s čl. 59 odst. 2 zahrnují systematické kontroly, které se zaměří mimo jiné na oblasti s nejvyšším rizikem chyb.

Členské státy zajistí, aby byly prováděny kontroly na úrovni nezbytné k efektivnímu řízení rizik pro finanční zájmy Unie. Příslušný orgán si zvolí kontrolní vzorek z celého souboru žadatelů, který ve vhodných případech sestává z části namátkové a části rizikové.

2.   Kontroly operací, pro něž je poskytována podpora z finančních nástrojů uvedených v článku 58 nařízení (EU) 2021/1060, se provádějí pouze na úrovni holdingového fondu a zvláštních fondů a v kontextu záručních fondů na úrovni subjektů poskytujících příslušné nové půjčky.

Kontroly se neprovádějí na úrovni EIB ani jiných mezinárodních finančních institucí, jejichž akcionářem je členský stát.

3.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 102, jež jsou nezbytné k zajištění toho, aby byly kontroly prováděny správně a účinně a aby ověřování podmínek způsobilosti probíhalo účinným, soudržným a nediskriminačním způsobem, který chrání finanční zájmy Unie, a kterými se toto nařízení doplňuje o pravidla pro další požadavky související s celními řízeními a zejména s řízeními, která jsou stanovena v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, vyžaduje-li to řádná správa systému.

4.   Pokud jde o opatření uvedená v právních předpisech v oblasti zemědělství, Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví pravidla nezbytná pro jednotné uplatňování tohoto článku, a zejména:

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 103 odst. 3.

1.   Pokud tak stanoví právní předpisy v oblasti zemědělství, požádají členské státy o složení jistoty, která zaručí, že v případě nesplnění konkrétní povinnosti vyplývající z těchto právních předpisů bude příslušnému orgánu uhrazena určitá finanční částka nebo propadne v jeho prospěch.

2.   S výjimkou případů vyšší moci jistota zcela nebo částečně propadá, pokud se konkrétní povinnost nesplní nebo pokud se splní pouze částečně.

3.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 102, kterými se toto nařízení doplňuje o pravidla, která zajistí nediskriminační zacházení, rovnost a dodržování zásady proporcionality při skládání jistoty a která:

4.   Komise může přijmout prováděcí akty, kterými stanoví pravidla týkající se:

Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 103 odst. 3.

1.   Každý členský stát zavede a provozuje integrovaný administrativní a kontrolní systém (dále jen „integrovaný systém“).

2.   Integrovaný systém se vztahuje na intervence podle plochy a zvířat uvedené v hlavě III kapitolách II a IV nařízení (EU) 2021/2115 a na opatření uvedená v kapitole IV nařízení (EU) č. 228/2013 a v kapitole IV nařízení (EU) č. 229/2013.

3.   Integrovaný systém se v nezbytném rozsahu použije rovněž pro řízení a kontrolu podmíněnosti a intervencí v odvětví vína podle hlavy III nařízení (EU) 2021/2115.

4.   Pro účely této kapitoly se rozumí:

1.   Integrovaný systém zahrnuje tyto prvky:

2.   Integrovaný systém poskytuje informace relevantní pro vykazování ukazatelů uvedených v článku 7 nařízení (EU) 2021/2115.

3.   Integrovaný systém funguje na základě elektronických databází a geografických informačních systémů a umožňuje výměnu a integraci údajů mezi elektronickými databázemi a geografickými informačními systémy. V relevantních případech geografické informační systémy umožňují tuto výměnu a integraci údajů o zemědělských pozemcích ve vymezených chráněných zónách a vymezených oblastech, které byly zřízeny v souladu s právními předpisy Unie uvedenými v příloze XIII nařízení (EU)2021/2115, jako jsou oblasti sítě Natura 2000 nebo oblasti ohrožené znečištěním dusičnany ve smyslu čl. 2 písm. k) směrnice Rady 91/676/EHS (32), jakož i krajinné prvky v dobrém zemědělském a environmentálním stavu, který je vymezen v souladu s článkem 13 nařízení (EU) 2021/2115 nebo na něž se vztahují intervence uvedené v hlavě III kapitolách II a IV uvedeného nařízení.

4.   Aniž je dotčena odpovědnost členských států za zavedení a používání integrovaného systému, může Komise využít služeb specializovaných subjektů nebo osob, aby usnadnila zavedení, monitorování a provoz integrovaného systému, zejména s cílem poskytnout příslušným orgánům členských států technické poradenství.

5.   Členské státy přijmou opatření nezbytná k řádnému vytvoření a provozu integrovaného systému a na žádost jiného členského státu si poskytují vzájemnou pomoc potřebnou pro účely této kapitoly.

1.   Členské státy zaznamenávají a uchovávají veškeré údaje a dokumentaci o nahlášených ročních výstupech v rámci výročního schvalování výkonnosti podle článku 54 a o vykázaném pokroku při plnění cílů stanovených ve strategickém plánu SZP a monitorovaných v souladu s článkem 128 nařízení (EU) 2021/2115.

Údaje a dokumentace uvedené v prvním pododstavci týkající se běžného kalendářního nebo hospodářského roku a předchozích deseti kalendářních nebo hospodářských let jsou přístupné pro nahlížení prostřednictvím digitálních databází příslušných orgánů členského státu.

Údaje použité pro systém monitorování ploch lze uchovávat jako primární údaje na serveru, který nepatří příslušným orgánům. Tyto údaje se na serveru uchovávají po dobu nejméně tří let.

Odchylně od druhého pododstavce mají členské státy, které přistoupily k Unii v roce 2013 nebo později, povinnost zajistit, aby byly údaje k dispozici k nahlédnutí až od roku jejich přistoupení.

Odchylně od druhého pododstavce mají členské státy povinnost zajistit, aby byly údaje a dokumentace související se systémem monitorování ploch podle čl. 66 odst. 1 písm. c) k dispozici k nahlédnutí až ode dne zavedení systému monitorování ploch.

2.   Členské státy mohou uplatňovat požadavky stanovené v odstavci 1 na regionální úrovni za podmínky, že takové požadavky a administrativní postupy pro zaznamenávání údajů a přístup k nim jsou koncipovány tak, aby byly jednotné na celém území členského státu, a umožňovaly agregaci údajů na celostátní úrovni.

3.   Členské státy zajistí, aby soubory údajů shromážděné prostřednictvím integrovaného systému, které jsou relevantní pro účely směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/2/ES (33) nebo pro monitorování politik Unie, byly bezplatně sdíleny mezi jejich veřejnými orgány a byly veřejně dostupné na celostátní úrovni. Členské státy umožní přístup k těmto souborům údajů rovněž orgánům a institucím Unie.

4.   Členské státy zajistí, aby soubory údajů shromážděné prostřednictvím integrovaného systému, které jsou relevantní pro vypracovávání evropských statistik v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 (34), byly bezplatně sdíleny s Komisí (Eurostatem), národními statistickými úřady a v případě potřeby s dalšími vnitrostátními orgány odpovědnými za vypracovávání evropských statistik.

5.   Členské státy omezí přístup veřejnosti k souborům údajů uvedeným v odstavcích 3 a 4, pokud by měl takový přístup nepříznivé dopady na důvěrnost osobních údajů v souladu s nařízením (EU) 2016/679.

6.   Členské státy zavedou své systémy takovým způsobem, aby měli příjemci zajištěn přístup ke všem relevantním údajům, které se jich týkají v souvislosti s půdou, kterou využívají nebo hodlají využívat, tak aby mohli podávat přesné žádosti.

1.   Systémem identifikace zemědělských pozemků je geografický informační systém vytvořený a pravidelně aktualizovaný členskými státy na základě leteckých nebo družicových snímků s jednotným standardem, který zaručuje míru přesnosti minimálně odpovídající přesnosti kartografického zobrazení v měřítku 1:5 000.

2.   Členské státy zajistí, aby systém identifikace zemědělských pozemků:

3.   Členské státy každý rok vyhodnotí kvalitu systému identifikace zemědělských pozemků v souladu s metodikou stanovenou na úrovni Unie.

Pokud se při hodnocení zjistí nedostatky systému, přijmou členské státy odpovídající nápravná opatření a pokud tak neučiní, vyzve je Komise k vypracování akčního plánu v souladu s článkem 42.

Do 15. února roku následujícího po dotčeném kalendářním roce se Komisi předloží hodnotící zpráva a případně nápravná opatření a časový harmonogram jejich provedení.

1.   Pokud jde o podporu na intervence na základě plochy uvedené v čl. 65 odst. 2 a prováděné v rámci strategických plánů SZP, členské státy vyžadují předložení žádosti prostřednictvím formuláře geoprostorové žádosti poskytnuté příslušným orgánem.

2.   Pokud jde o podporu na intervence podle zvířat uvedené v čl. 65 odst. 2 a prováděné v rámci strategických plánů SZP, vyžadují členské státy předložení žádosti.

3.   Členské státy předem vyplní žádosti uvedené v odstavcích 1 a 2 tohoto článku informacemi ze systémů uvedených v čl. 66 odst. 1 písm. g) a v článcích 68, 70, 71 a 73 nebo z jakýchkoli jiných relevantních veřejných databází.

4.   Členské státy mohou zavést automatický systém žádostí a rozhodnout, na jaké žádosti uvedené v odstavcích 1 a 2 se vztahuje.

5.   Rozhodne-li se členský stát, že použije automatický systém žádostí, zavede systém, který správním orgánům umožní provádět platby ve prospěch příjemců na základě stávajících informací obsažených v úředních elektronických databázích. Pokud dojde ke změně, kterou je třeba zohlednit, doplní stávající informace doplňujícími informacemi. Stávající i doplňující informace, které jsou k dispozici prostřednictvím automatického systému žádostí, příjemce potvrdí.

6.   Členské státy každý rok vyhodnotí kvalitu systému pro geoprostorové žádosti v souladu s metodikou stanovenou na úrovni Unie.

Pokud se při hodnocení zjistí v systému nedostatky, přijmou členské státy vhodná nápravná opatření a pokud tak neučiní, vyzve je Komise k vypracování akčního plánu v souladu s článkem 42.

Do 15. února roku následujícího po dotčeném kalendářním roce se Komisi předloží hodnotící zpráva a případně nápravná opatření a časový harmonogram jejich provedení.

1.   Členské státy zavedou a provozují systém monitorování ploch, který se zprovozní dne 1. ledna 2023. Pokud by plné spuštění systému od tohoto dne nebylo vzhledem k technickým omezením proveditelné, mohou se členské státy rozhodnout, že takový systém vytvoří a zprovozní postupně, přičemž budou poskytovány informace pouze pro omezený počet intervencí. Do 1. ledna 2024 však musí být systém monitorování ploch ve všech členských státech plně funkční.

2.   Členské státy každý rok vyhodnotí kvalitu systému monitorování ploch v souladu s metodikou stanovenou na úrovni Unie.

Pokud se při hodnocení zjistí v systému nedostatky, přijmou členské státy odpovídající nápravná opatření a pokud tak neučiní, vyzve je Komise k vypracování akčního plánu v souladu s článkem 42.

Do 15. února roku následujícího po dotčeném kalendářním roce se Komisi předloží hodnotící zpráva a případně nápravná opatření a časový harmonogram jejich provedení.

1.   Tato kapitola stanoví zvláštní pravidla pro kontrolu obchodní dokumentace subjektů nebo jejich zástupců přijímajících nebo provádějících platby, jež se přímo nebo nepřímo vztahují k systému financování z EZZF (dále jen „podniky“), za účelem zjištění, zda byly operace tvořící součást systému financování z EZZF skutečně a řádně provedeny.

2.   Tato kapitola se nevztahuje na intervence spadající do integrovaného systému uvedeného v kapitole II této hlavy a do hlavy III kapitoly III nařízení (EU) 2021/2115.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 102, kterými se toto nařízení doplňuje o seznam intervencí, které s ohledem na svou formu a požadavky na kontrolu nejsou vhodné k dodatečným následným kontrolám prováděným prostřednictvím kontroly obchodní dokumentace, a kontrole podle této kapitoly proto nemají podléhat.

3.   Pro účely této kapitoly se rozumí:

1.   Členské státy provádějí systematické kontroly obchodní dokumentace podniků s přihlédnutím k povaze operací, jichž se kontrola týká. Členské státy zajistí, aby výběr podniků ke kontrole poskytoval nejlepší záruku účinnosti opatření pro předcházení nesrovnalostem a jejich zjišťování. Při výběru se zohlední mimo jiné finanční význam podniků v daném systému a jiné rizikové faktory.

2.   Ve vhodných případech se kontrola uvedená v odstavci 1 tohoto článku rozšíří i na fyzické a právnické osoby, s nimiž jsou podniky spojeny, a na všechny další fyzické a právnické osoby, které mohou být relevantní z hlediska sledování cílů stanovených v článku 78.

3.   Subjekt nebo subjekty odpovědné za uplatňování této kapitoly jsou organizovány tak, aby byly nezávislé na úřadech nebo odděleních úřadů odpovědných za platby a kontroly prováděné před uskutečněním plateb.

4.   Podniky, u nichž je celková výše příjmů nebo plateb nižší než 40 000 EUR, jsou kontrolovány podle této kapitoly pouze na základě konkrétních důvodů, které uvedou členské státy ve svém každoročním plánu kontrol uvedeném v čl. 80 odst. 1.

5.   Kontrolou prováděnou podle této kapitoly nejsou dotčeny kontroly prováděné podle článků 49 a 50.

1.   Přesnost základních údajů podrobených kontrole je ověřována řadou křížových kontrol, včetně případného porovnání s obchodní dokumentací třetích stran, a to v závislosti na existující míře rizika, jež zahrnují:

2.   V případech, kdy jsou podniky povinny vést zvláštní účetnictví týkající se zásob v souladu s unijním či vnitrostátním právem, zahrne kontrola tohoto účetnictví ve vhodných případech porovnání s obchodní dokumentací a případně se skutečným stavem zásob.

3.   Při výběru operací ke kontrole se plně přihlíží k existující míře rizika.

4.   Osoby odpovědné za daný podnik nebo třetí strana zajistí, aby úředníkům odpovědným za provádění kontroly nebo osobám k tomuto účelu zmocněným byla předána veškerá obchodní dokumentace a doplňující informace. Elektronicky uchovávané údaje se poskytují na vhodném nosiči.

5.   Úředníci odpovědní za provádění kontroly nebo osoby k tomuto účelu zmocněné si mohou vyžádat, aby jim byly předány výpisy z dokumentace uvedené v odstavci 1 nebo kopie této dokumentace.

1.   Členské státy vypracují plány kontrol, které mají být provedeny podle článku 77 v průběhu následujícího kontrolního období.

2.   Do 15. dubna každého roku předloží členské státy Komisi:

3.   Členské státy provádějí plány kontrol a jejich změny, které vypracovaly a předložily Komisi, pokud je Komise ve lhůtě osmi týdnů neinformuje o svých připomínkách.

1.   V souladu s příslušným vnitrostátním právem mají úředníci Komise přístup ke všem dokumentům vypracovaným v souvislosti s kontrolami prováděnými podle této kapitoly nebo v návaznosti na tyto kontroly, jakož i k uchovávaným údajům, včetně údajů uložených v systémech zpracování údajů. Tyto údaje jsou na požádání poskytnuty na vhodném nosiči.

2.   Kontroly uvedené v článku 77 provádějí úředníci členských států. Úředníci Komise se mohou těchto kontrol účastnit, nemohou však vykonávat kontrolní pravomoci náležející úředníkům členských států. Mají nicméně přístup do týchž prostor a k téže dokumentaci jako úředníci členských států.

3.   Aniž jsou dotčena ustanovení nařízení (Euratom, ES) č. 2988/95, (Euratom, ES) č. 2185/96, (EU, Euratom) č. 883/2013 a (EU) 2017/1939, pokud vnitrostátní ustanovení týkající se trestního řízení vyhrazují některé úkony úředníkům zvlášť určeným vnitrostátními právem, úředníci Komise ani úředníci žádajícího členského státu se těchto úkonů neúčastní. V žádném případě se neúčastní zejména domovních prohlídek či formálních výslechů osob, které jsou prováděny na základě trestního práva dotčeného členského státu. K takto získaným informacím však mají přístup.

1.   Členské státy zavedou systém s cílem ověřit, že následující kategorie příjemců splňují povinnosti stanovené v hlavě III kapitole I oddílu 2 nařízení (EU) 2021/2115:

2.   Členské státy uplatňující článek 28 nařízení (EU) 2021/2115 mohou zavést zjednodušený kontrolní systém:

Pokud členský stát neuplatňuje článek 28 nařízení (EU) 2021/2115, může zavést zjednodušený kontrolní systém pro zemědělce s maximální velikostí zemědělského podniku, která nepřekračuje 5 hektarů zemědělské plochy vykázané v souladu s čl. 69 odst. 1 tohoto nařízení.

3.   Členské státy mohou využít svých stávajících kontrolních a správních systémů, aby zajistily dodržování pravidel podmíněnosti.

Tyto systémy musejí být slučitelné s kontrolními systémy uvedenými v odstavcích 1 a 2.

4.   Členské státy provádí každoroční přezkum kontrolních systémů uvedených v odstavcích 1 a 2 z hlediska dosažených výsledků.

5.   Pro účely této kapitoly se rozumí:

6.   Za účelem splnění svých kontrolních povinností stanovených v odstavcích 1 až 4 členské státy:

1.   Členské státy zavedou systém pro uplatňování správních sankcí vůči příjemcům uvedeným v čl. 83 odst. 1 tohoto nařízení, kteří kdykoliv v dotčeném kalendářním roce nedodrží povinnosti stanovené v hlavě III kapitole I oddíle 2 nařízení (EU) 2021/2115.

Správní sankce uvedené v prvním pododstavci se použijí pouze tehdy, pokud nedodržení vyplývá z jednání nebo opomenutí, která lze přímo připsat dotčenému příjemci, a pokud je splněna jedna nebo obě tyto podmínky:

Pokud však jde o lesní plochy, správní sankce uvedené v prvním pododstavci se nepoužijí v případě, že pro dotčenou plochu není požadována žádná podpora v souladu s články 70 a 71 nařízení (EU) 2021/2115.

2.   Ve svých systémech správních sankcí uvedených v odstavci 1 členské státy:

Pro účely prvního pododstavce písm. a) se „převodem“ rozumí jakýkoli druh operace, při níž převodce přestává disponovat zemědělskou půdou, zemědělským podnikem nebo jejich částí.

3.   Uplatněním správní sankce není dotčena legalita a správnost výdajů, na něž se vztahuje.

1.   Správní sankce uvedené v článku 84 se uplatňují snížením nebo vyloučením celkové částky plateb uvedených v čl. 83 odst. 1, které byly nebo mají být poskytnuty dotčenému příjemci v souvislosti se žádostmi o podporu, které uvedený příjemce podal nebo podá během kalendářního roku, v němž došlo ke zjištění nedodržení. Snížení nebo vyloučení se vypočítají na základě plateb, které byly nebo mají být poskytnuty v kalendářním roce, v němž k nedodržení došlo. Pokud však není možné určit kalendářní rok, v němž k nedodržení došlo, vypočítají se snížení nebo vyloučení na základě plateb, které byly nebo mají být poskytnuty v kalendářním roce, v němž došlo ke zjištění nedodržení.

Při výpočtu těchto snížení a vyloučení se zohlední závažnost, rozsah, trvání či opakování a úmyslnost zjištěného nedodržení. Uložené správní sankce musejí být účinné, přiměřené a odrazující.

Správní sankce jsou založeny na kontrolách provedených v souladu s čl. 83 odst. 6.

2.   Snížení představuje zpravidla 3 % z celkové částky plateb uvedených v odstavci 1.

3.   Pokud nemá nedodržení pro dosažení cíle dotčené normy nebo požadavku žádné důsledky nebo jsou tyto důsledky pouze nevýznamné, neuplatní se žádná správní sankce.

Členské státy zřídí informační mechanismus s cílem zajistit, aby příjemci byli informováni o zjištěných nedodrženích a o možných nápravných opatřeních, která mají být přijata. Tento mechanismus zahrnuje rovněž zvláštní poradenské služby pro zemědělství podle článku 15 nařízení (EU) 2021/2115, přičemž účast na nich může být pro dotčené příjemce povinná.

4.   Pokud členský stát používá ke zjišťování případů nedodržení systém monitorování ploch uvedený v čl. 66 odst. 1 písm. c), může se rozhodnout uplatnit nižší procentní podíl snížení, než je stanoven v odstavci 2 tohoto článku.

5.   Pokud má nedodržení závažné důsledky pro dosažení cíle dotčené normy nebo požadavku nebo představuje přímé riziko pro veřejné zdraví či zdraví zvířat, uplatní se vyšší procentní snížení, než je stanoveno v odstavci 2.

6.   Pokud totéž nedodržení přetrvává nebo se jednou opakuje během tří po sobě následujících kalendářních let, činí procentní snížení zpravidla 10 % celkové částky plateb uvedených v odstavci 1. Další případy téhož opakovaného nedodržení bez oprávněného důvodu ze strany příjemce se považují za případy úmyslného nedodržení.

V případě úmyslného nedodržení činí procentní podíl snížení nejméně 15 % celkové částky plateb uvedených v odstavci 1.

7.   S cílem zajistit rovné podmínky pro členské státy, jakož i účinnost, přiměřenost a odrazující účinek správních sankcí podle této kapitoly je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 102, kterými se toto nařízení doplňuje o podrobná pravidla týkající se uplatňování a výpočtu těchto sankcí.

1.   Členské státy zavedou systém pro uplatňování správních sankcí vůči příjemcům uvedeným v článku 14 nařízení (EU) 2021/2115, kteří nedodrží pravidla týkající se sociální podmíněnosti uvedená v příloze IV uvedeného nařízení.

Za tímto účelem členské státy využijí své použitelné kontrolní a donucovací systémy v oblasti sociálních a pracovněprávních předpisů a platných pracovních norem, aby zajistily, že příjemci podpory uvedené v článku 14 nařízení (EU) 2021/2115, v kapitole IV nařízení (EU) č. 228/2013 nebo v kapitole IV nařízení (EU) č. 229/2013 dodržují povinnosti uvedené v příloze IV nařízení (EU) 2021/2115.

2.   Členské státy zajistí jasné rozdělení odpovědností mezi orgány nebo subjekty odpovědnými za prosazování sociálních a pracovněprávních předpisů a platných pracovních norem na jedné straně a platebními agenturami na straně druhé, přičemž úlohou platebních agentur je provádění plateb a uplatňování sankcí v rámci mechanismu sociální podmíněnosti.

1.   V rámci systému uvedeného v čl. 87 odst. 1 prvním pododstavci se platební agentuře oznamují nejméně jednou ročně případy nedodržení, u nichž orgány nebo subjekty uvedené v čl. 87 odst. 2 vydaly vykonatelná rozhodnutí. Toto oznámení zahrnuje posouzení a odstupňování závažnosti, rozsahu, trvání nebo opakování a úmyslnosti dotčeného nedodržení. Členské státy mohou k provedení takového posouzení využít jakýkoli použitelný vnitrostátní systém odstupňování pracovních sankcí. Oznámení platební agentuře respektuje vnitřní organizaci, úkoly a postupy orgánů a subjektů uvedených v čl. 87. odst. 2.

Oznámení platební agentuře se provede pouze tehdy, pokud je nedodržení způsobeno jednáním nebo opomenutím, které lze přímo přičíst dotčenému příjemci, a pokud je splněna jedna nebo obě tyto podmínky:

2.   Ve svých systémech správních sankcí uvedených v čl. 87 odst. 1 členské státy:

3.   Uplatněním správní sankce není dotčena legalita a správnost výdajů, na něž se vztahuje.

1.   Správní sankce se uplatňují snížením nebo vyloučením celkové částky plateb uvedených v čl. 83 odst. 1, které byly nebo mají být poskytnuty dotčenému příjemci v souvislosti se žádostmi o podporu, které uvedený příjemce podal nebo podá během kalendářního roku, v němž došlo ke zjištění nedodržení. Snížení nebo vyloučení se vypočítají na základě plateb, které byly nebo mají být poskytnuty v kalendářním roce, v němž k nedodržení došlo. Pokud však není možné určit kalendářní rok, v němž k nedodržení došlo, vypočítají se snížení nebo vyloučení na základě plateb, které byly nebo mají být poskytnuty v kalendářním roce, v němž došlo ke zjištění nedodržení.

Při výpočtu těchto snížení a vyloučení se zohlední závažnost, rozsah, trvání či opakování a úmyslnost zjištěného nedodržení podle posouzení orgánů nebo subjektů uvedených v čl. 87 odst. 2. Uložené správní sankce musejí být účinné, přiměřené a odrazující.

Na uplatňování a výpočet správních sankcí se obdobně použijí příslušná ustanovení čl. 85 odst. 2, 5 a 6.

2.   S cílem zajistit rovné podmínky pro členské státy, jakož i účinnost, přiměřenost a odrazující účinek správních sankcí podle této kapitoly je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 102, kterými se toto nařízení doplňuje o podrobná pravidla týkající se uplatňování a výpočtu sankcí.

1.   Nad rámec jejich povinností sdělovat informace podle nařízení (EU) 2021/2115 zasílají členské státy Komisi tyto informace, výkazy a doklady:

2.   Členské státy pravidelně informují Komisi o uplatňování integrovaného systému uvedeného v hlavě IV kapitole II. Komise k této otázce organizuje výměny názorů s členskými státy.

1.   Členské státy a Komise přijmou veškerá nezbytná opatření, aby zajistily důvěrnost informací sdělených nebo získaných v rámci kontrol a schvalování účetní závěrky prováděných podle tohoto nařízení.

Na tyto informace se vztahují pravidla stanovená v článku 8 nařízení (Euratom, ES) č. 2185/96.

2.   Aniž jsou dotčena vnitrostátní ustanovení o soudních řízeních, vztahuje se na informace získané v průběhu kontrol podle hlavy IV kapitoly III povinnost mlčenlivosti. Nesmějí být sděleny jiným osobám kromě těch, které je musejí znát pro výkon povinností vyplývajících z jejich postavení v členských státech anebo v orgánech Unie.

1.   Částky uváděné v prováděcích rozhodnutích Komise, jimiž se schvalují strategické plány SZP, částky závazků a plateb Komise, ověřené nebo potvrzené částky výdajů a částky ve výkazech výdajů členských států se vyjadřují a vyplácejí v eurech.

2.   Ceny a částky stanovené v právních předpisech v oblasti zemědělství se vyjadřují v eurech.

V členských státech, které přijaly euro, se tyto ceny a částky poskytují nebo vybírají v eurech a v členských státech, které euro nepřijaly, v jejich národní měně.

1.   Ceny a částky podle čl. 93 odst. 2 se v členských státech, které nepřijaly euro, přepočtou na jejich národní měnu za použití směnného kurzu.

2.   Rozhodnou skutečností pro směnný kurz je:

3.   Je-li přímá platba stanovená nařízením (EU) 2021/2115 provedena příjemci v jiné měně než v eurech, částku podpory vyjádřenou v eurech přepočtou členské státy na národní měnu na základě posledního směnného kurzu stanoveného Evropskou centrální bankou (ECB) před 1. říjnem roku, pro který je podpora udělena.

Odchylně od prvního pododstavce mohou členské státy v řádně odůvodněných případech rozhodnout, že přepočet provedou na základě průměru směnných kurzů stanovených ECB v průběhu měsíce předcházejícího 1. říjnu roku, pro který je podpora udělena. Členské státy, které této možnosti využijí, stanoví a zveřejní tento průměrný směnný kurz před 1. prosincem daného roku.

4.   Pokud jde o EZZF, členské státy, které nepřijaly euro, použijí při vypracovávání svých výkazů výdajů v souladu s touto kapitolou stejný směnný kurz, který použily pro účely provedení plateb příjemcům nebo obdržení příjmů.

5.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 102, kterými toto nařízení doplní o pravidla pro rozhodné skutečnosti a směnný kurz, který je třeba použít. Konkrétní rozhodná skutečnost se určí s ohledem na tato kritéria:

6.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 102, kterými toto nařízení doplní o pravidla pro směnný kurz platný při vypracování výkazů výdajů a záznamu operací veřejného skladování v účetnictví platební agentury.

1.   Pokud by mimořádné měnové postupy související s národní měnou mohly ohrozit uplatňování práva Unie, může Komise přijmout prováděcí akty, kterými stanoví ochranná opatření. Tyto prováděcí akty se mohou od stávajících pravidel odchýlit pouze na dobu nezbytně nutnou. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 103 odst. 3.

Opatření podle prvního pododstavce se neprodleně sdělí Evropskému parlamentu, Radě a členským státům.

2.   V případech, kdy by mimořádné měnové postupy týkající se národní měny mohly ohrozit uplatňování práva Unie, je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 102, kterými toto nařízení doplní o odchylky od této kapitoly v následujících případech:

1.   Rozhodne-li se členský stát, který nepřijal euro, vyplácet výdaje vyplývající z právních předpisů v oblasti zemědělství v eurech namísto své národní měny, přijme opatření, která zajistí, že používání eura neposkytne žádnou soustavnou výhodu oproti použití národní měny.

2.   Členský stát oznámí Komisi zamýšlená opatření podle odstavce 1 dříve, než nabudou účinku. Tato opatření nenabudou účinku dříve, než Komise oznámí danému členskému státu svůj souhlas s nimi.

1.   Členské státy zajistí každoroční následné zveřejnění příjemců finančních prostředků z EZZF a EZFRV pro účely čl. 49 odst. 3 a 4 nařízení (EU) 2021/1060 a v souladu s odstavci 2, 3 a 4 tohoto článku, případně včetně informací o skupinách, jichž se příjemci účastní v souladu s čl. 59 odst. 4 tohoto nařízení, které jim uvedení příjemci poskytnou v souladu s čl. 59 odst. 4 tohoto nařízení.

2.   Je-li to na místě, použijí se ustanovení čl. 49 odst. 3 písm. a), b), d) až j) a l) a čl. 49 odst. 4 nařízení (EU) 2021/1060 na příjemce finančních prostředků z EZFRV a EZZF. Použití čl. 49 odst. 3 písm. e) uvedeného nařízení je omezeno na účel dané operace. Ustanovení čl. 49 odst. 3 písm. k) uvedeného nařízení se použije na EZFRV.

3.   Pro účely tohoto článku se rozumí:

4.   Každý členský stát zveřejní informace uvedené v čl. 49 odst. 3 a 4 nařízení (EU) 2021/1060 na jednotných internetových stránkách. Tyto informace musejí být dostupné po dva roky ode dne, kdy byly poprvé zveřejněny.

Členské státy nezveřejňují informace uvedené v čl. 49 odst. 3 písm. a) a b) nařízení (EU) 2021/1060, pokud je částka podpory obdržené příjemcem v jednom roce rovna nebo nižší než 1 250 EUR.

1.   Aniž jsou dotčeny články 98, 99 a 100, shromažďují členské státy a Komise osobní údaje za účelem plnění svých příslušných povinností v oblasti řízení, kontroly, auditu, monitorování a hodnocení, které vyplývají z tohoto nařízení, zejména pak povinností stanovených v hlavě II kapitole II, hlavě III kapitolách III a IV, hlavě IV a hlavě V kapitole III, jakož i pro statistické účely, a zpracovávají tyto údaje pouze způsobem slučitelným s těmito účely.

2.   Pokud jsou osobní údaje zpracovávány pro účely monitorování a hodnocení podle nařízení (EU) 2021/2115, jakož i pro statistické účely, musejí být anonymizovány.

3.   Osobní údaje se zpracovávají v souladu s nařízeními (EU) 2016/679 a (EU) 2018/1725. Tyto údaje se především neuchovávají ve formě umožňující identifikaci subjektů údajů po dobu delší, než je nezbytné pro účely, ke kterým byly údaje shromážděny nebo ke kterým jsou dále zpracovávány, se zohledněním minimální doby pro uchovávání údajů stanovené v použitelném právu Unie a vnitrostátním právu.

4.   Členské státy informují subjekty údajů o tom, že jejich osobní údaje mohou být v souladu s odstavcem 1 tohoto článku zpracovány vnitrostátními orgány a orgány Unie a že v tomto ohledu požívají práv na ochranu údajů, která jsou stanovena v nařízeních (EU) 2016/679 a (EU) 2018/1725.

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je Komisi svěřena za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 11 odst. 1, čl. 17 odst. 5, čl. 23 odst. 2, čl. 38 odst. 2, čl. 40 odst. 3, čl. 41 odst. 3, čl. 44 odst. 4 a 5, čl. 47 odst. 1, čl. 52 odst. 1, čl. 54 odst. 4, čl. 55 odst. 6, čl. 60 odst. 3, čl. 64 odst. 3, článku 74, čl. 76 odst. 2, čl. 85 odst. 7, čl. 89 odst. 2, čl. 94 odst. 5 a 6, čl. 95 odst. 2 a článku 105 je svěřena Komisi na dobu sedmi let od 7. prosince 2021. Komise vypracuje zprávu o přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto sedmiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 11 odst. 1, čl. 17 odst. 5, čl. 23 odst. 2, čl. 38 odst. 2, čl. 40 odst. 3, čl. 41 odst. 3, čl. 44 odst. 4 a 5, čl. 47 odst. 1, čl. 52 odst. 1, čl. 54 odst. 4, čl. 55 odst. 6, čl. 60 odst. 3, čl. 64 odst. 3, článku 74, čl. 76 odst. 2, čl. 85 odst. 7, čl. 89 odst. 2, čl. 94 odst. 5 a 6, čl. 95 odst. 2 a článku 105 kdykoliv zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 11 odst. 1, čl. 17 odst. 5, čl. 23 odst. 2, čl. 38 odst. 2, čl. 40 odst. 3, čl. 41 odst. 3, čl. 44 odst. 4 a 5, čl. 47 odst. 1, čl. 52 odst. 1, čl. 54 odst. 4, čl. 55 odst. 6, čl. 60 odst. 3, čl. 64 odst. 3, článku 74, čl. 76 odst. 2, čl. 85 odst. 7, čl. 89 odst. 2, čl. 94 odst. 5 a 6, čl. 95 odst. 2 a článku 105 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

1.   Komisi je nápomocen Výbor zemědělských fondů. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

Pro účely článků 11, 12, 17, 18, 23, 26, 32, 39 až 44, 47, 51 až 55, 58, 59, 60, 64, 75, 82, 92, 95 a 100, pokud jde o záležitosti týkající se intervencí formou přímých plateb, intervencí v určitých odvětvích, intervencí pro rozvoj venkova a společné organizace trhů, je Komisi nápomocen Výbor zemědělských fondů, Výbor pro společnou zemědělskou politiku zřízený nařízením (EU) 2021/2115 a Výbor pro společnou organizaci zemědělských trhů zřízený nařízením (EU) č. 1308/2013.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

1.   Nařízení (EU) č. 1306/2013 se zrušuje.

Avšak:

2.   Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení, na nařízení (EU) 2021/2115 a na nařízení (EU) č. 1308/2013 v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze.