(EU) 2021/2036Nařízení Komise (EU) 2021/2036 ze dne 19. listopadu 2021, kterým se mění nařízení (ES) č. 1126/2008, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002, pokud jde o Mezinárodní standard účetního výkaznictví 17 (Text s významem pro EHP)

Publikováno: Úř. věst. L 416, 23.11.2021, s. 3-79 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 19. listopadu 2021 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 13. prosince 2021 Nabývá účinnosti: 1. ledna 2023
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
 Obsah   Tisk   Export  Skrýt přehled   Celkový přehled   Skrýt názvy Zobrazit názvy  

Předpisem se mění

(ES) č. 1126/2008;

Provádí předpisy

(ES) č. 1606/2002;

Oblasti

Věcný rejstřík

Předpisy EU

2009/138/ES;
Původní znění předpisu

23.11.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 416/3


NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2021/2036

ze dne 19. listopadu 2021,

kterým se mění nařízení (ES) č. 1126/2008, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002, pokud jde o Mezinárodní standard účetního výkaznictví 17

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů (1), a zejména na čl. 3 odst. 1 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízením Komise (ES) č. 1126/2008 (2) byly přijaty některé mezinárodní účetní standardy a interpretace, které existovaly ke dni 15. října 2008.

(2)

Dne 18. května 2017 zveřejnila Rada pro mezinárodní účetní standardy (IASB) Mezinárodní standard účetního výkaznictví (IFRS) 17 Pojistné smlouvy a dne 25. června 2020 jeho změny (dále jen „IFRS 17“).

(3)

Přijetí IFRS 17 ve svém důsledku znamená změny těchto standardů nebo jejich interpretací: IFRS 1 První přijetí Mezinárodních standardů účetního výkaznictví, IFRS 3 Podnikové kombinace, IFRS 5 Dlouhodobá aktiva držená k prodeji a ukončované činnosti, IFRS 7 Finanční nástroje: zveřejňování, IFRS 9 Finanční nástroje, IFRS 15 Výnosy ze smluv se zákazníky, Mezinárodního účetního standardu (IAS) 1 Sestavování a zveřejňování účetní závěrky, IAS 7 Výkaz o peněžních tocích, IAS 16 Pozemky, budovy a zařízení, IAS 19 Zaměstnanecké požitky, IAS 28 Investice do přidružených a společných podniků, IAS 32 Finanční nástroje: vykazování, IAS 36 Snížení hodnoty aktiv, IAS 37 Rezervy, podmíněné závazky a podmíněná aktiva, IAS 38 Nehmotná aktiva, IAS 40 Investiční nemovitý majetek a interpretace Výboru pro interpretace standardů SIC-27 Vyhodnocování podstaty transakcí uzavřených právní formou leasingu.

(4)

IFRS 17 poskytuje komplexní přístup k účtování o pojistných smlouvách. Jeho cílem je zajistit, aby společnost ve své účetní závěrce poskytovala relevantní informace, které poskytují věrný obraz o pojistných smlouvách. Tyto informace poskytují uživatelům účetních závěrek solidní základ pro posouzení dopadu, který mají pojistné smlouvy na finanční pozici, finanční výkonnost a peněžní toky společnosti.

(5)

IFRS 17 se vztahuje na pojistné smlouvy, zajistné smlouvy a investiční smlouvy s prvky dobrovolné účasti. V Unii existuje mnoho různých smluv o životním pojištění a smluv o životním pojištění se spořicí složkou, z nichž vyplývají přibližné celkové závazky, určené na základě nejlepšího odhadu, ve výši 5,9 bilionu EUR (vyjma smluv s plněním vázaným na hodnotu investičního fondu). V několika členských státech mají některé z těchto smluv prvky přímé účasti a dobrovolnosti, které umožňují sdílení rizik a peněžních toků mezi různými generacemi pojistníků.

(6)

V řadě členských států jsou smlouvy o životním pojištění také spravovány napříč generacemi, aby se zmírnila expozice vůči úrokovému riziku a riziku dlouhověkosti, a příslušný pojistný závazek je podložen zvláštní skupinou aktiv, ovšem tyto smlouvy nemají prvky přímé účasti ve smyslu IFRS 17. Splňují-li požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES (3), může se u některých z těchto smluv k výpočtu poměru podle směrnice Solventnost II použít po schválení orgány dohledu nad pojišťovnictvím vyrovnávací úprava.

(7)

Unie může přijmout IFRS 17 vydaný IASB pouze tehdy, pokud splňuje kritéria pro převzetí stanovená v čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. 1606/2002.

(8)

Ve svém stanovisku k převzetí dospěla Evropská poradní skupina pro účetní výkaznictví (EFRAG) k závěru, že IFRS 17 kritéria pro převzetí stanovená v čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. 1606/2002 splňuje. EFRAG však nedosáhla konsenzu ohledně toho, zda seskupování mezigeneračně rozložených a peněžními toky spárovaných smluv do ročních kohort splňuje technická kritéria pro převzetí nebo zda odpovídá evropskému veřejnému zájmu. To je v souladu s názory zúčastněných stran na stanovisko EFRAG k převzetí a s názory odborníků z členských států v Regulativním výboru pro účetnictví.

(9)

Společnosti v Unii by měly mít možnost uplatňovat IFRS 17 vydaný IASB, aby si mohly zajistit kótování ve třetích zemích nebo splnit očekávání globálních investorů.

(10)

Požadavek na používání ročních kohort jako zúčtovací jednotky pro skupiny pojistných a investičních smluv však vždy neodráží konkrétní obchodní model ani právní a smluvní charakteristiky mezigeneračně rozložených a peněžními toky spárovaných smluv uvedených v 5. a 6. bodě odůvodnění. Uvedené smlouvy představují více než 70 % celkových závazků z životního pojištění v Unii. Uplatnění požadavku na používání ročních kohort na tyto smlouvy nepřináší vždy příznivou bilanci nákladů a přínosů.

(11)

S ohledem na význam IFRS pro globální kapitálové trhy by odchylky od IFRS měly být omezeny na výjimečné okolnosti a měly by být jen malého rozsahu.

(12)

Bez ohledu na definici skupiny pojistných smluv uvedenou v dodatku A přílohy tohoto nařízení by proto společnosti v Unii měly mít možnost vyjmout mezigeneračně rozložené a peněžními toky spárované smlouvy z požadavku na používání ročních kohort podle IFRS 17.

(13)

Jestliže společnost výjimku z požadavku na používání ročních kohort u skupin smluv uplatnila, měli by mít investoři možnost se o této skutečnosti dozvědět. Společnost by proto měla v souladu s Mezinárodním účetním standardem 1 Sestavování a zveřejňování účetní závěrky použití výjimky zveřejnit v komentáři ke své účetní závěrce jako významné účetní pravidlo a uvést ostatní vysvětlující informace, například o tom, na která portfolia výjimku uplatnila. To by nemělo znamenat kvantitativní posouzení dopadu použití volitelné výjimky z požadavku na používání ročních kohort.

(14)

Komise by měla do 31. prosince 2027 výjimku z požadavku na používání ročních kohort u mezigeneračně rozložených a peněžními toky spárovaných smluv přezkoumat, přičemž přihlédne k přezkumu IFRS 17 po jeho zavedení, který vypracuje IASB.

(15)

Nařízení (ES) č. 1126/2008 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(16)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Regulativního výboru pro účetnictví,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Příloha nařízení (ES) č. 1126/2008 se mění takto:

a)

vkládá se Mezinárodní standard účetního výkaznictví (IFRS) 17 Pojistné smlouvy, jehož znění je uvedeno v příloze tohoto nařízení;

b)

v souladu se zněním IFRS 17 uvedeným v příloze tohoto nařízení se mění IFRS 1 První přijetí Mezinárodních standardů účetního výkaznictví, IFRS 3 Podnikové kombinace, IFRS 5 Dlouhodobá aktiva držená k prodeji a ukončované činnosti, IFRS 7 Finanční nástroje: zveřejňování, IFRS 9 Finanční nástroje, IFRS 15 Výnosy ze smluv se zákazníky, Mezinárodní účetní standard (IAS) 1 Sestavování a zveřejňování účetní závěrky, IAS 7 Výkaz o peněžních tocích, IAS 16 Pozemky, budovy a zařízení, IAS 19 Zaměstnanecké požitky, IAS 28 Investice do přidružených a společných podniků, IAS 32 Finanční nástroje: vykazování, IAS 36 Snížení hodnoty aktiv, IAS 37 Rezervy, podmíněné závazky a podmíněná aktiva, IAS 38 Nehmotná aktiva, IAS 40 Investiční nemovitý majetek a interpretace Výboru pro interpretace standardů SIC-27 Vyhodnocování podstaty transakcí uzavřených právní formou leasingu.

Článek 2

1.   Změnu uvedenou v článku 1 začnou jednotlivé společnosti uplatňovat nejpozději prvním dnem prvního účetního období počínajícího dnem 1. ledna 2023 nebo po tomto datu.

2.   Odchylně od odstavce 1 se společnost může rozhodnout neuplatnit požadavek stanovený v odstavci 22 přílohy tohoto nařízení na:

a)

skupiny pojistných smluv s prvky přímé účasti a skupiny investičních smluv s prvky dobrovolné účasti ve smyslu dodatku A přílohy tohoto nařízení a s peněžními toky, které ovlivňují peněžní toky k pojistníkům v jiných smlouvách, nebo jsou jimi ovlivněny, jak je stanoveno v odstavcích B67 a B68 dodatku B uvedené přílohy;

b)

skupiny pojistných smluv, které jsou spravovány napříč generacemi smluv a které splňují podmínky stanovené v článku 77b směrnice 2009/138/ES a u nichž orgány dohledu schválily uplatnění vyrovnávací úpravy.

Pokud v souladu s odst. 2 písm. a) nebo b) společnost neuplatní požadavek stanovený v odstavci 22 přílohy tohoto nařízení, zveřejní tuto skutečnost v souladu s Mezinárodním účetním standardem 1 Sestavování a zveřejňování účetní závěrky v komentáři jako významné účetní pravidlo a uvede ostatní vysvětlující informace, například o tom, na která portfolia společnost tuto výjimku uplatnila.

Článek 3

Komise do 31. prosince 2027 volitelnou výjimku stanovenou v čl. 2 odst. 2 přezkoumá a případně navrhne její změnu nebo zrušení.

Článek 4

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 19. listopadu 2021.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)  Úř. věst. L 243, 11.9.2002, s. 1.

(2)  Nařízení Komise (ES) č. 1126/2008 ze dne 3. listopadu 2008, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 (Úř. věst. L 320, 29.11.2008, s. 1).

(3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1).


PŘÍLOHA

IFRS 17 Pojistné smlouvy

Mezinárodní standard účetního výkaznictví 17

Pojistné smlouvy

CÍL

1.

IFRS 17 Pojistné smlouvy stanoví zásady pro uznávání, oceňování, vykazování a zveřejňování pojistných smluv v rozsahu působnosti tohoto standardu. Cílem standardu IFRS 17 je zajistit, aby účetní jednotka poskytovala relevantní informace, které věrně zobrazují tyto smlouvy. Tyto informace poskytují uživatelům účetních závěrek základ pro posouzení dopadu, který mají pojistné smlouvy na finanční pozici, finanční výkonnost a peněžní toky účetní jednotky.

2.

Účetní jednotka při použití IFRS 17 přihlédne k svým hmotným právům a povinnostem, a to bez ohledu na to, zda vyplývají ze smlouvy, nebo z právních předpisů. Smlouva je dohodou mezi dvěma nebo více smluvními stranami, v jejímž důsledku vznikají vymahatelná práva a závazky. Vymahatelnost práv a závazků ve smlouvě je otázkou práva. Smlouvy mohou být písemné, ústní nebo mohou vyplývat z běžné obchodní praxe účetní jednotky. Smluvní podmínky zahrnují veškeré podmínky ve smlouvě, výslovné nebo implicitní, účetní jednotka však nepřihlíží k podmínkám, které nemají žádnou obchodní podstatu (tj. žádný zřetelný vliv na ekonomiku smlouvy). Implicitní podmínky smlouvy zahrnují podmínky, které jsou dány právními předpisy. Postupy a procesy uzavírání smluv se zákazníky se liší podle jednotlivých jurisdikcí, odvětví a účetních jednotek. Kromě toho se mohou lišit i v rámci jedné účetní jednotky (mohou například záviset na typu zákazníka nebo na povaze přislíbeného zboží nebo služeb).

ROZSAH PŮSOBNOSTI

3.

Účetní jednotka použije IFRS 17 na:

a)

pojistné smlouvy včetně zajistných smluv, které účetní jednotka vystavuje;

b)

zajistné smlouvy, které účetní jednotka drží; a

c)

investiční smlouvy s prvky dobrovolné účasti, které daná účetní jednotka vystavuje, pokud vystavuje i pojistné smlouvy.

4.

Veškeré odkazy na pojistné smlouvy v IFRS 17 se týkají také:

a)

držených zajistných smluv vyjma:

i)

odkazů na vystavené pojistné smlouvy; a

ii)

odkazů podle odstavců 60–70 A;

b)

investičních smluv s prvky dobrovolné účasti podle odst. 3 písm. c), vyjma odkazů na pojistné smlouvy v odst. 3 písm. c) a podle odstavce 71.

5.

Veškeré odkazy na pojistné smlouvy v IFRS 17 se týkají také smluv nabytých účetní jednotkou v rámci převodu pojistných smluv nebo podnikové kombinace, a to kromě držených zajistných smluv.

6.

Dodatek A definuje pojistnou smlouvu a pokyny k definici pojistné smlouvy jsou uvedeny v odstavcích B2–B30 dodatku B.

7.

Účetní jednotka nepoužije IFRS 17 na:

a)

záruky vystavené výrobcem, obchodním zástupcem nebo maloobchodníkem (v souvislosti s prodejem jeho zboží nebo služeb zákazníkovi (viz IFRS 15 Výnosy ze smluv se zákazníky);

b)

aktiva a závazky zaměstnavatele z plánů zaměstnaneckých požitků (viz IAS 19 Zaměstnanecké požitky a IFRS 2 Úhrady vázané na akcie) a závazky z titulu penzijních dávek vykazovaných dávkově definovanými penzijními plány (viz IAS 26 Penzijní plány);

c)

smluvní práva nebo smluvní závazky, které jsou podmíněny budoucím použitím nebo právem použít položky nefinančního typu (například některé licenční poplatky, autorské honoráře, variabilní a jiné podmíněné splátky leasingu a podobné položky: viz IFRS 15, IAS 38 Nehmotná aktiva a IFRS 16 Leasingy);

d)

záruky zbytkové hodnoty poskytnuté výrobcem, obchodním zástupcem nebo maloobchodníkem a záruky zbytkové hodnoty poskytnuté nájemcem, jsou-li vložené do leasingové smlouvy (viz IFRS 15 a IFRS 16);

e)

smlouvy o finanční záruce, pokud výstavce smlouvy předem výslovně neprohlásil, že považuje takovéto smlouvy za smlouvy pojistné, a nepoužil účetní postupy vztahující se na pojistné smlouvy. Výstavce smlouvy se rozhodne používat pro takové smlouvy o finanční záruce buď IFRS 17, nebo IAS 32 Finanční nástroje: Vykazování, IFRS 7 Finanční nástroje: Zveřejňování a IFRS 9 Finanční nástroje. Výstavce může toto rozhodnutí učinit pro každou smlouvu zvlášť, ale tuto volbu nemůže pro danou volbu následně změnit;

f)

podmíněná protihodnota hrazená nebo inkasovaná při podnikových kombinacích (viz IFRS 3 Podnikové kombinace);

g)

pojistné smlouvy, v nichž je účetní jednotka pojistníkem, nejsou-li tyto smlouvy drženými zajistnými smlouvami (viz odst. 3 písm. b));

h)

smlouvy o kreditních kartách nebo podobné smlouvy, které obsahují úvěrová nebo platební ujednání, a které splňují definici pojistné smlouvy, ovšem pouze tehdy, když účetní jednotka nezohledňuje posouzení pojistného rizika spojeného s jednotlivým zákazníkem při stanovování ceny smlouvy s tímto zákazníkem (viz IFRS 9 a další příslušné standardy IFRS). Pouze tehdy, když IFRS 9 vyžaduje, aby účetní jednotka oddělila složku pojistného krytí (viz odst. 2.1 písm. e) bod iv) IFRS 9), která je do takové smlouvy vložena, použije účetní jednotka na tuto složku IFRS 17.

8.

Některé smlouvy splňují definici pojistné smlouvy, avšak jejich hlavním účelem je poskytování služeb za pevný poplatek. Účetní jednotka se může rozhodnout používat pro takové smlouvy, které vystavuje, IFRS 15 místo IFRS 17, a to pouze tehdy, jsou-li splněny stanovené podmínky. Účetní jednotka může toto rozhodnutí učinit pro každou smlouvu zvlášť, ale tuto volbu nemůže pro danou volbu následně změnit. Podmínky jsou následující:

a)

účetní jednotka nezohledňuje posouzení rizika spojeného s jednotlivým zákazníkem při stanovování ceny smlouvy s tímto zákazníkem;

b)

smlouva zajišťuje zákazníkovi kompenzaci poskytováním služeb, a nikoli hotovostními platbami ve prospěch zákazníka; a

c)

pojistné riziko přenesené smlouvou vyplývá především z využívání služeb zákazníkem, a nikoli z nejistoty ohledně výše nákladů těchto služeb.

8 A

Některé smlouvy splňují definici pojistné smlouvy, ale omezují odškodnění za pojistné události na částku, která je jinak požadována k uhrazení smluvně vzniklého závazku pojistníka (například úvěry s ujednáním o zániku dluhu v případě úmrtí). Účetní jednotka se rozhodne používat pro takové smlouvy, které vystavuje, buď IFRS 17, nebo IFRS 9, pokud tyto smlouvy nejsou odstavcem 7 vyloučeny z rozsahu působnosti IFRS 17. Účetní jednotka učiní tuto volbu pro každé portfolio pojistných smluv a tato volba je pro dané portfolio neodvolatelná.

Kombinace pojistných smluv

9.

Soubor nebo série pojistných smluv s toutéž nebo spřízněnou protistranou mohou dosahovat celkového obchodního dopadu nebo tak mohou být koncipovány. Pro vykázání podstaty takových smluv může být zapotřebí, aby bylo se souborem nebo sérií smluv zacházeno jako s celkem. Například pokud práva či závazky v jedné smlouvě nemají žádný jiný dopad než plné zrušení práv či závazků v jiné smlouvě uzavřené současně s toutéž protistranou, je kombinovaný dopad takový, že neexistují žádná práva nebo závazky.

Oddělení složek od pojistné smlouvy (odstavce B31–B35)

10.

Pojistná smlouva může obsahovat jednu nebo více složek, které by spadaly do rozsahu působnosti jiného standardu, pokud by byly samostatnými smlouvami. Pojistná smlouva může například obsahovat investiční složku nebo složku jiných než pojistných služeb (nebo obojí). Účetní jednotka použije k určení složek smlouvy a k účtování o nich odstavce 11–13.

11.

Účetní jednotka:

a)

použije IFRS 9, aby určila, zda existuje vložený derivát, který je třeba oddělit, a pokud existuje, jak se má daný derivát účetně zachytit;

b)

oddělí investiční složku od hostitelské pojistné smlouvy pouze tehdy, pokud je investiční složka odlišitelná (viz odstavce B31–B32). Účetní jednotka použije pro účtování o oddělené investiční složce IFRS 9, pokud nejde o investiční smlouvu s prvky dobrovolné účasti spadající do rozsahu působnosti IFRS 17 (viz odst. 3 písm. c)).

12.

Následně po použití odstavce 11 k oddělení veškerých peněžních toků souvisejících s vloženými deriváty a odlišitelnými investičními složkami oddělí účetní jednotka od hostitelské pojistné smlouvy jakýkoli příslib převést pojistníkovi odlišitelné zboží nebo jiné než pojistné služby, a to za použití odstavce 7 standardu IFRS 15. Účetní jednotka musí takové přísliby zaúčtovat v souladu s IFRS 15. Při použití odstavce 7 standardu IFRS 15 k oddělení příslibu použije účetní jednotka odstavce B33–B35 standardu IFRS 17 a při prvotním uznání:

a)

použije IFRS 15 k přiřazení příchozích peněžních toků na pojistnou složku a na veškeré přísliby poskytnout odlišitelné zboží nebo jiné než pojistné služby a

b)

přiřadí odchozí peněžní toky na pojistnou složku a na veškeré přislíbené odlišitelné zboží nebo jiné než pojistné služby, o nichž se účtuje za použití IFRS 15, tak aby:

i)

odchozí peněžní toky, které přímo souvisejí s danou složkou, byly této složce přiřazeny; a

ii)

veškeré zbývající odchozí peněžní toky byly přiřazeny systematicky a racionálně při zohlednění odchozích peněžních toků, jejichž vznik by účetní jednotka předpokládala, pokud by daná složka byla samostatnou smlouvou.

13.

Následně po použití odstavců 11–12 použije účetní jednotka IFRS 17 na všechny zbývající složky hostitelské pojistné smlouvy. Dále v tomto standardu se všechny odkazy na vložené deriváty v IFRS 17 týkají derivátů, které nejsou odděleny od hostitelské pojistné smlouvy, a všechny odkazy na investiční složky se týkají investičních složek, které nejsou odděleny od hostitelské pojistné smlouvy (kromě odkazů v odstavcích B31–B32).

ÚROVEŇ AGREGACE POJISTNÝCH SMLUV

14.

Účetní jednotka určí portfolia pojistných smluv. Portfolio obsahuje pojistné smlouvy, které podléhají podobným rizikům a jsou řízeny společně. Očekává se, že smlouvy v rámci určitého druhu produktů budou mít podobná rizika, a tudíž se předpokládá, že tyto smlouvy budou v témže portfoliu, jsou-li řízeny společně. U smluv týkajících se odlišných druhů produktů (například pevné anuity s jednorázovým pojistným oproti životnímu pojištění s běžnou dobou platnosti) se neočekává, že by měly podobná rizika, a tudíž se očekává jejich zařazení do různých portfolií.

15.

Na vystavené pojistné smlouvy se použijí odstavce 16–24. Požadavky na úroveň agregace držených zajistných smluv jsou stanoveny v odstavci 61.

16.

Účetní jednotka rozdělí portfolio vystavených pojistných smluv alespoň na:

a)

skupinu smluv, které jsou při prvotním uznání nevýhodné, pokud takové existují;

b)

skupinu smluv, u nichž není při prvotním uznání zjištěna významná pravděpodobnost, že by se následně staly nevýhodnými, pokud takové existují; a

c)

skupinu zbývajících smluv v portfoliu, pokud takové existují.

17.

Má-li účetní jednotka přiměřené a doložitelné informace, aby mohla dojít k závěru, že určitý soubor smluv bude podle odstavce 16 celý zařazen v téže skupině, může daný soubor smluv ocenit společně, aby určila, zda jsou smlouvy nevýhodné (viz odstavec 47), a může tento soubor smluv vyhodnotit společně, aby určila, zda u smluv nebyla zjištěna významná pravděpodobnost, že by se následně staly nevýhodnými (viz odstavec 19). Nemá-li účetní jednotka přiměřené a doložitelné informace, aby mohla dojít k závěru, zda určitý soubor smluv bude v téže skupině, určí skupinu, k níž smlouvy přísluší, na základě posouzení jednotlivých smluv.

18.

U vystavených smluv, u nichž účetní jednotka použije metodu alokace pojistného (viz odstavce 53–59), účetní jednotka předpokládá, že žádné smlouvy v portfoliu nejsou při prvotním uznání nevýhodné, nenaznačují-li skutečnosti a okolnosti jinak. Na základě posouzení pravděpodobnosti změn příslušných skutečností a okolností účetní jednotka vyhodnotí, zda u smluv, které nejsou při prvotním uznání nevýhodné, nebyla zjištěna významná pravděpodobnost, že by se následně staly nevýhodnými.

19.

U vystavených smluv, u nichž účetní jednotka nepoužije metodu alokace pojistného (viz odstavce 53–54), účetní jednotka posoudí, zda smlouvy, které nejsou při prvotním uznání nevýhodné, nevykazují významnou možnost stát se nevýhodnými:

a)

na základě pravděpodobnosti změn předpokladů, které, pokud by nastaly, by vedly k nevýhodnosti daných smluv;

b)

pomocí informací o odhadech, které poskytuje interní výkaznictví účetní jednotky. Při posouzení toho, zda smlouvy, které nejsou při prvotním uznání nevýhodné, nevykazují žádnou významnou možnost stát se nevýhodnými:

i)

účetní jednotka nebude odhlížet od informací poskytovaných jejím interním výkaznictvím o dopadu změn předpokladů týkajících se jednotlivých smluv z hlediska jejich možnosti stát se nevýhodnými; ale

ii)

účetní jednotka není povinna shromažďovat dodatečné informace na rámec informací poskytovaných jejím interním výkaznictvím o dopadu změn předpokladů týkajících se jednotlivých smluv.

20.

Pokud by při použití odstavců 14–19 smlouvy v rámci určitého portfolia spadaly do různých skupin jen z toho důvodu, že právní předpisy specificky omezují praktickou schopnost účetní jednotky stanovit různou cenu nebo úroveň dávek pro pojistníky s různými charakteristikami, může účetní jednotka tyto smlouvy zařadit do téže skupiny. Účetní jednotka nesmí tento odstavec použít analogicky na další položky.

21.

Účetní jednotka může skupiny popsané v odstavci 16 dále rozdělit. Účetní jednotka se například může rozhodnout rozdělit portfolia na:

a)

více skupin, které nejsou při prvotním uznání nevýhodné – pokud interní výkaznictví účetní jednotky poskytuje informace, které rozlišují:

i)

různé úrovně ziskovosti nebo

ii)

různé možnosti, jak se smlouvy po prvotním uznání mohou stát nevýhodnými; a

b)

více než jednu skupinu smluv, které jsou při prvotním uznání nevýhodné – pokud interní výkaznictví účetní jednotky poskytuje podrobnější informace o míře nevýhodnosti daných smluv.

22.

Účetní jednotka nesmí do stejné skupiny zařadit smlouvy vystavené ve více než ročním odstupu. Aby toho dosáhla, účetní jednotka v případě potřeby dále rozdělí skupiny popsané v odstavcích 16–21.

23.

Skupina pojistných smluv obsahuje jedinou smlouvu, vyplývá-li to z použití odstavců 14–22.

24.

Účetní jednotka uplatní požadavky IFRS 17 na uznání a oceňování skupiny smluv určených za použití odstavců 14–23. Účetní jednotka stanoví skupiny při prvotním uznání a zařadí smlouvy do skupin za použití odstavce 28. Účetní jednotka složení skupin následně nepřehodnocuje. Pro ocenění skupiny smluv může účetní jednotka odhadnout peněžní toky z plnění na vyšší úrovni agregace než na úrovni skupiny nebo portfolia, je-li účetní jednotka schopna začlenit příslušné peněžní toky z plnění do ocenění dané skupiny za použití odst. 32 písm. a), odst. 40 písm. a) bodu i) a odst. 40 písm. b), a to alokací takových odhadů na skupiny smluv.

PRVOTNÍ UZNÁNÍ

25.

Účetní jednotka poprvé uzná skupinu pojistných smluv, které vystavila, od první z následujících událostí:

a)

začátku doby pojistného krytí skupiny smluv,

b)

data splatnosti první platby pojistníka ve skupině a

c)

u skupiny nevýhodných smluv od data, kdy se skupina stane nevýhodnou.

26.

Neexistuje-li smluvní datum splatnosti, považuje se první platba pojistníka za splatnou v okamžiku, kdy je obdržena. Účetní jednotka je povinna určit, zda existují smlouvy tvořící skupinu nevýhodných smluv podle odstavce 16 před datem, které nastane jako první z dat uvedených v odst. 25 písm. a) a odst. 25 písm. b), pokud skutečnosti a okolnosti nasvědčují tomu, že taková skupina existuje.

27.

[vypuštěn]

28.

Při prvotním uznání skupiny pojistných smluv ve vykazovaném období zařadí účetní jednotka pouze smlouvy, které individuálně splňují jedno z kritérií uvedených v odstavci 25, a provede odhad diskontních sazeb k datu prvotního uznání (viz odstavec B73) a jednotek pojistného krytí poskytovaných ve vykazovaném období (viz odstavec B119). Účetní jednotka může po skončení vykazovaného období zařadit do skupiny více smluv, a to v souladu s odstavci 14–22. Účetní jednotka zařadí smlouvu do skupiny ve vykazovaném období, v němž tato smlouva splňuje jedno z kritérií uvedených v odstavci 25. To může vést ke změně určení diskontních sazeb k datu prvotního uznání za použití odstavce B73. Účetní jednotka použije revidované sazby od počátku vykazovaného období, v němž jsou nové smlouvy přidány do skupiny.

Peněžní toky z pořízení pojistných smluv (odstavce B35 A–B35D)

28 A

Účetní jednotka alokuje peněžní toky z pořízení pojistných smluv na skupiny pojistných smluv pomocí systematické a racionální metody za použití odstavců B35 A–B35B, pokud se nerozhodne je uznat do nákladů za použití odst. 59 písm. a).

28B

Účetní jednotka, která nepoužije odst. 59 písm. a), uzná jako aktivum uhrazené peněžní toky z pořízení pojistných smluv (nebo peněžní toky z pořízení pojistných smluv, k nimž byl uznán závazek za použití jiného standardu IFRS) před uznáním související skupiny pojistných smluv. Účetní jednotka uzná toto aktivum pro každou související skupinu pojistných smluv.

28C

Účetní jednotka vyjme aktivum z peněžních toků z pořízení pojistných smluv v okamžiku, kdy zařadí peněžní toky z pořízení pojistných smluv do ocenění související skupiny pojistných smluv za použití odst. 38 písm. c) bodu i) nebo odst. 55 písm. a) bodu iii).

28D

Jestliže se použije odstavec 28, účetní jednotka použije odstavce 28B–28C v souladu s odstavcem B35C.

28E

Na konci každého vykazovaného období účetní jednotka posoudí návratnost aktiva z peněžních toků z pořízení pojistných smluv, jestliže skutečnosti a okolnosti ukazují, že toto aktivum může být znehodnoceno (viz odstavec B35D). Jestliže účetní jednotka zjistí ztrátu ze znehodnocení, upraví účetní hodnotu aktiva a uzná ztrátu ze znehodnocení v hospodářském výsledku.

28F

Účetní jednotka uzná v hospodářském výsledku zrušení ztráty ze znehodnocení nebo její části, která byla dříve uznána za použití odstavce 28E, a zvýší účetní hodnotu aktiva, pokud podmínky pro znehodnocení zanikly nebo se zlepšily.

OCEŇOVÁNÍ (ODSTAVCE B36–B119F)

29.

Účetní jednotka použije odstavce 30–52 na všechny skupiny pojistných smluv spadajících do rozsahu působnosti IFRS 17, a to s těmito výjimkami:

a)

u skupin pojistných smluv splňujících některé z kritérií stanovených v odstavci 53 může účetní jednotka zjednodušit oceňování skupiny pomocí metody alokace pojistného podle odstavců 55–59;

b)

u skupin držených zajistných smluv použije účetní jednotka odstavce 32–46 podle požadavků odstavců 63–70 A. Pro skupiny držených zajistných smluv se nepoužijí odstavce 45 (pro pojistné smlouvy s prvky přímé účasti) a 47–52 (pro nevýhodné smlouvy);

c)

u skupin investičních smluv s prvky dobrovolné účasti použije účetní jednotka odstavce 32–52 ve znění pozměněném odstavcem 71.

30.

Při použití IAS 21 Dopady změn měnových kurzů na skupinu pojistných smluv, které generují peněžní toky v cizí měně, zachází účetní jednotka se skupinou smluv včetně marže z pojistné smlouvy jako s peněžní položkou.

31.

V účetní závěrce účetní jednotky, která vystavuje pojistné smlouvy, neodráží peněžní toky z plnění riziko neplnění dané účetní jednotky (riziko neplnění je definováno v IFRS 13 Ocenění reálnou hodnotou).

Ocenění při prvotním uznání (odstavce B36–B95F)

32.

Při prvotním uznání ocení účetní jednotka skupinu pojistných smluv celkovou hodnotou:

a)

peněžních toků z plnění, které zahrnují:

i)

odhady budoucích peněžních toků (odstavce 33–35);

ii)

úpravu ke zohlednění časové hodnoty peněz a finančních rizik souvisejících s budoucími peněžními toky, a to v rozsahu, v jakém nejsou tato finanční rizika zohledněna v odhadech budoucích peněžních toků (odstavec 36); a

iii)

rizikovou úpravu týkají í se nefinančního rizika (odstavec 37);

b)

marži z pojistné smlouvy oceněnou za použití odstavců 38–39.

Odhady budoucích peněžních toků (odstavce B36–B71)

33.

Účetní jednotka začlení do ocenění skupiny pojistných smluv veškeré budoucí peněžní toky v rámci doby trvání každé smlouvy ve skupině (viz odstavec 34). Za použití odstavce 24 může účetní jednotka odhadnout budoucí peněžní toky na vyšší úrovni agregace a následně alokovat výsledné peněžní toky z plnění na jednotlivé skupiny smluv. Odhady budoucích peněžních toků musí:

a)

objektivním způsobem zohlednit veškeré přiměřené a doložitelné informace o částce, termínech a nejistotách těchto budoucích peněžních toků, které jsou dostupné bez vynaložení nepřiměřených nákladů nebo úsilí (viz odstavce B37–B41). Za tímto účelem účetní jednotka odhadne očekávanou hodnotu (tj. pravděpodobnostně vážený průměr) plného rozsahu možných výsledků;

b)

odrážet pohled účetní jednotky, a to za předpokladu, že odhady veškerých relevantních tržních proměnných jsou v souladu s dostupnými tržními cenami pro tyto proměnné (viz odstavce B42–B53);

c)

být aktuální – odhady musí odrážet podmínky existující k datu ocenění, včetně předpokladů týkajících se budoucnosti k tomuto datu (viz odstavce B54–B60);

d)

být explicitní – účetní jednotka odhadne úpravu o nefinanční riziko odděleně od jiných odhadů (viz odstavec B90). Účetní jednotka také odhadne peněžní toky odděleně od úpravy o časovou hodnotu peněz a finanční riziko, pokud nejvhodnější technika oceňování tyto odhady nekombinuje (viz odstavec B46).

34.

Peněžní toky spadají do rámce doby trvání pojistné smlouvy, pokud vyplývají z hmotněprávních práv a povinností existujících během vykazovaného období, v němž může účetní jednotka uložit pojistníkovi platit pojistné, nebo v němž má účetní jednotka hmotněprávní povinnost poskytovat pojistníkovi pojistné služby (viz odstavce B61–B71). Hmotněprávní povinnost poskytovat pojistné služby končí, pokud:

a)

má účetní jednotka faktickou možnost přehodnotit rizika konkrétního pojistníka a stanovit tak cenu nebo úroveň dávek plně odrážející tato rizika; nebo

b)

jsou splněna obě následující kritéria:

i)

účetní jednotka má faktickou možnost znovu posoudit rizika portfolia pojistných smluv, které obsahuje danou pojistnou smlouvu, a na základě toho stanovit cenu nebo úroveň dávek plně odrážející riziko tohoto portfolia; a

ii)

stanovení pojistného do data přehodnocení rizik nezohledňuje rizika, která souvisejí s obdobími po datu přehodnocení.

35.

Účetní jednotka neuzná jako závazek nebo aktivum žádné částky týkající se očekávaných částek pojistného nebo očekávaných pojistných nároků mimo rámec doby trvání pojistné smlouvy. Tyto částky se týkají budoucích pojistných smluv.

Diskontní sazby (odstavce B72–B85)

36.

Účetní jednotka upraví odhady budoucích peněžních toků, aby zohlednila časovou hodnotu peněz a finanční rizika spojená s těmito peněžními toky, a to v rozsahu, v jakém tato finanční rizika nejsou začleněna v odhadech peněžních toků. Diskontní sazby použité na odhady budoucích finančních toků popsané v odstavci 33 musí:

a)

odrážet časovou hodnotu peněz, charakteristiky peněžních toků a likviditní charakteristiky pojistných smluv;

b)

být v souladu s dostupnými aktuálními tržními cenami (pokud existují) pro finanční nástroje s peněžními toky, jejichž charakteristiky jsou v souladu s charakteristikami pojistných smluv, například z hlediska načasování, měny a likvidity; a

c)

vyloučit dopad faktorů, které ovlivňují tyto dostupné tržní ceny, ale neovlivňují budoucí peněžní toky z pojistných smluv.

Riziková úprava týkající se nefinančního rizika (odstavce B86–B92)

37.

Účetní jednotka upraví odhadovanou současnou hodnotu budoucích peněžních toků tak, aby odrážela kompenzaci, kterou účetní jednotka požaduje za to, že nese nejistotu související s výší a načasováním peněžních toků, jež vyplývá z nefinančního rizika.

Marže z pojistné smlouvy

38.

Marže z pojistné smlouvy je složka aktiva nebo závazku u skupiny pojistných smluv, jež představuje nerealizovaný zisk, který účetní jednotka uzná při poskytování služeb podle pojistné smlouvy v budoucnosti. Účetní jednotka ocení marži z pojistné smlouvy při prvotním uznání skupiny pojistných smluv částkou, která, pokud se nepoužije odstavec 47 (nevýhodné smlouvy) nebo odstavec B123 A (výnosy z pojistných smluv související s odst. 38 písm. c) bod ii)), nepovede k žádným výnosům nebo nákladům vyplývajícím z:

a)

prvotního uznání výše peněžních toků z plnění vypočítané za použití odstavců 32–37;

b)

jakýchkoli peněžních toků vyplývajících ze smluv ve skupině k tomuto datu;

c)

vynětí k datu prvotního uznání:

i)

jakéhokoli aktiva z peněžních toků z pořízení pojistných smluv při použití odstavce 28C a

ii)

jakéhokoli jiného aktiva nebo závazku dříve uznaného z peněžních toků souvisejících se skupinou smluv podle odstavce B66 A.

39.

U pojistných smluv pořízených v rámci převodu pojistných smluv nebo u podnikové kombinace v rozsahu působnosti IFRS 3 účetní jednotka použije odstavec 38 v souladu s odstavci B93–B95F.

Následné ocenění

40.

Účetní hodnota skupiny pojistných smluv ke konci každého vykazovaného období je součtem:

a)

závazku ze zbývajícího pojistného krytí, který zahrnuje:

i)

peněžní toky z plnění týkající se budoucích služeb alokované na skupinu k uvedenému datu, oceněné za použití odstavců 33–37 a B36–B92;

ii)

marži z pojistné smlouvy v rámci skupiny k uvedenému datu, oceněnou za použití odstavců 43–46; a

b)

závazku ze vzniklých pojistných nároků, který zahrnuje peněžní toky z plnění týkající se poskytnutých služeb alokované na skupinu k tomuto datu, oceněného za použití odstavců 33–37 a B36–B92.

41.

Účetní jednotka uzná výnosy a náklady týkající se následujících změn účetní hodnoty závazku ze zbývajícího pojistného krytí:

a)

výnosy z pojistných smluv – ze snížení závazku ze zbývajícího pojistného krytí v důsledku služeb poskytovaných v příslušném období, oceněného za použití odstavců B120–B124;

b)

náklady na pojistné služby – u ztrát ze skupin nevýhodných smluv a zrušení těchto ztrát (viz odstavce 47–52) a

c)

finanční výnosy nebo náklady z pojistného plnění – u dopadu časové hodnoty peněz a dopadu finančního rizika podle odstavce 87.

42.

Účetní jednotka uzná výnosy a náklady týkající se následujících změn účetní hodnoty závazku ze vzniklých pojistných nároků:

a)

náklady na pojistné služby – u zvýšení závazku z důvodu pojistných nároků a nákladů vzniklých v příslušném období, vyjma veškerých investičních složek;

b)

náklady na pojistné služby – u jakýchkoli následných změn peněžních toků z plnění týkajících se vzniklých pojistných nároků a vynaložených nákladů a

c)

finanční výnosy nebo náklady z pojistného plnění – u dopadu časové hodnoty peněz a dopadu finančního rizika podle odstavce 87.

Marže z pojistné smlouvy (odstavce B96–B119B)

43.

Marže z pojistné smlouvy ke konci vykazovaného období představuje zisk ze skupiny pojistných smluv, který dosud nebyl uznán v hospodářském výsledku, neboť se týká budoucích služeb, které mají být poskytnuty na základě smluv zařazených ve skupině.

44.

pojistných smluv bez prvků přímé účasti se účetní hodnota marže z pojistné smlouvy u skupiny smluv ke konci vykazovaného období rovná účetní hodnotě na počátku vykazovaného období upravené o:

a)

dopad veškerých nových smluv přidaných do skupiny (viz odstavec 28);

b)

nahromaděný úrok z účetní hodnoty marže z pojistné smlouvy během vykazovaného období vypočítaný za pomoci diskontních sazeb stanovených v odst. B72 písm. b);

c)

změny peněžních toků z plnění týkajících se budoucích služeb podle odstavců B96–B100, s výjimkou případů, kdy:

i)

tato zvýšení peněžních toků z plnění přesahují účetní hodnotu marže z pojistné smlouvy a vedou ke ztrátě (viz odst. 48 písm. a)) nebo

ii)

tato snížení peněžních toků z plnění jsou alokována na ztrátovou složku daného závazku ze zbývajícího pojistného krytí za použití odst. 50 písm. b);

d)

dopad veškerých kurzových rozdílů na marži z pojistné smlouvy a

e)

částku uznanou jako výnos z pojistných smluv v důsledku poskytování pojistných služeb v daném období, stanovenou alokací marže z pojistné smlouvy zbývající ke konci vykazovaného období (před alokací) na vykazované období a zbývající dobu pojistného krytí za použití odstavce B119.

45.

U pojistných smluv s prvky přímé účasti (viz odstavce B101–B118) se účetní hodnota marže z pojistné smlouvy u skupiny smluv ke konci vykazovaného období rovná účetní hodnotě na počátku vykazovaného období upravené o částky stanovené v písmenech a) až e) níže. Účetní jednotka není povinna tyto úpravy určovat odděleně. Místo toho lze všechny úpravy nebo některé z nich stanovit jednou částkou. Jde o tyto úpravy:

a)

dopad veškerých nových smluv přidaných do skupiny (viz odstavec 28);

b)

změna výše podílu účetní jednotky na reálné hodnotě podkladových položek (viz odst. B104 písm. b) bod i)), s výjimkou případů, kdy:

i)

se použije odstavec B115 (zmírnění rizik);

ii)

snížení podílu účetní jednotky na reálné hodnotě podkladových položek přesahuje účetní hodnotu marže z pojistné smlouvy a vede ke ztrátě (viz odstavec 48) nebo

iii)

zvýšení podílu účetní jednotky na reálné hodnotě podkladových položek ruší částku podle bodu ii);

c)

změny peněžních toků z plnění týkajících se budoucích služeb podle odstavců B101–B118, s výjimkou případů, kdy:

i)

se použije odstavec B115 (zmírnění rizik);

ii)

tato zvýšení peněžních toků z plnění přesahují účetní hodnotu marže z pojistné smlouvy a vedou ke ztrátě (viz odstavec 48) nebo

iii)

tato snížení peněžních toků z plnění jsou alokována na ztrátovou složku daného závazku ze zbývajícího pojistného krytí za použití odst. 50 písm. b);

d)

dopad veškerých vzniklých kurzových rozdílů na marži z pojistné smlouvy a

e)

částka uznaná jako výnos z pojistných smluv v důsledku poskytování pojistných služeb v daném období, stanovená alokací marže z pojistné smlouvy zbývající ke konci vykazovaného období (před alokací) na vykazované období a zbývající dobu pojistného krytí za použití odstavce B119.

46.

Některé změny marže z pojistné smlouvy se vzájemně započtou se změnami peněžních toků z plnění u závazku ze zbývajícího pojistného krytí, a v důsledku toho nedojde k žádné změně celkové účetní hodnoty závazku ze zbývajícího pojistného krytí. Pokud se u závazku ze zbývajícího pojistného krytí změny marže z pojistné smlouvy vzájemně nezapočtou se změnami peněžních toků z plnění, účetní jednotka uzná výnosy a náklady týkající se změn za použití odstavce 41.

Nevýhodné smlouvy

47.

Pojistná smlouva je k datu prvotního uznání nevýhodná, pokud peněžní toky z plnění alokované na tuto smlouvu, veškeré dříve uznané peněžní toky z pořízení pojistné smlouvy a veškeré peněžní toky ze smlouvy k datu prvotního uznání celkem představují čistý odchozí peněžní tok. Za použití odst. 16 písm. a) vyčlení účetní jednotka takové smlouvy do skupiny odděleně od smluv, které nejsou nevýhodné. Pokud účetní jednotka použije odstavec 17, může určit skupinu nevýhodných smluv oceněním souboru smluv, a nikoli jednotlivých smluv. Účetní jednotka v hospodářském výsledku uzná ztrátu z čistého odchozího peněžního toku za skupinu nevýhodných smluv, takže účetní hodnota závazku za skupinu bude rovna peněžním tokům z plnění a marže z pojistné smlouvy bude nulová.

48.

Skupina pojistných smluv se při následném ocenění stává nevýhodnou (nebo nevýhodnější), pokud následující částky přesahují účetní hodnotu marže z pojistné smlouvy:

a)

nepříznivé změny týkající se budoucích služeb u peněžních toků z plnění alokovaných na skupinu, které vyplývají ze změn odhadů budoucích peněžních toků a rizikové úpravy týkající se nefinančního rizika a

b)

u skupiny pojistných smluv s prvky přímé účasti snížení výše podílu účetní jednotky na reálné hodnotě podkladových položek.

Za použití odst. 44 písm. c) bodu i), odst. 45 písm. b) bodu ii) a odst. 45 písm. c) bodu ii) uzná účetní jednotka ztrátu v hospodářském výsledku v rozsahu tohoto kladného rozdílu.

49.

Účetní jednotka určí (nebo zvýší) ztrátovou složku závazku ze zbývajícího pojistného krytí pro nevýhodnou skupinu, která bude zachycovat ztráty uznané za použití odstavců 47–48. Složka ztráty určuje částky, které jsou vykazovány v hospodářském výsledku jako zrušení ztrát z nevýhodné skupiny a jsou tudíž vyloučeny ze stanovení výnosů z pojistných smluv.

50.

Poté, co účetní jednotka uzná ztrátu z nevýhodné skupiny pojistných smluv, alokuje:

a)

následné změny peněžních toků z plnění u závazku ze zbývajícího pojistného krytí podle odstavce 51, a to systematicky mezi:

i)

ztrátovou složku závazku ze zbývajícího pojistného krytí a

ii)

závazek ze zbývajícího pojistného krytí bez ztrátové složky;

b)

výhradně na ztrátovou složku, dokud se tato složka nesníží na nulu:

i)

jakékoli následné snížení týkající se budoucích služeb u peněžních toků z plnění alokovaných na skupinu, které vyplývá ze změn odhadů budoucích peněžních toků a rizikové úpravy týkající se nefinančního rizika; a

ii)

jakékoli následné zvýšení podílu účetní jednotky na reálné hodnotě podkladových položek.

Za použití odst. 44 písm. c) bodu ii), odst. 45 písm. b) bodu iii) a odst. 45 písm. c) bodu iii) upraví účetní jednotka marži z pojistné smlouvy pouze o kladný rozdíl snížení vůči částce alokované na ztrátovou složku.

51.

Následné změny peněžních toků z plnění týkající se závazku ze zbývajícího pojistného krytí, které mají být alokovány za použití odst. 50 písm. a), jsou:

a)

odhady současné hodnoty budoucích peněžních toků týkajících se pojistných nároků a nákladů rozpuštěných ze závazku ze zbývajícího pojistného krytí z důvodu vynaložených nákladů na pojistné služby;

b)

změny rizikové úpravy týkající se nefinančního rizika uznaného v hospodářském výsledku z důvodu snížení rizika a

c)

finanční výnosy nebo náklady z pojistných smluv.

52.

Výsledkem systematické alokace požadované podle odst. 50 písm. a) jsou celkové částky alokované na ztrátovou složku v souladu s odstavci 48–50, které se ke konci doby pojistného krytí skupiny smluv rovnají nule.

Metoda alokace pojistného

53.

Účetní jednotka může zjednodušit ocenění skupiny pojistných smluv pomocí metody alokace pojistného podle odstavců 55–59, a to pouze tehdy, pokud při vzniku skupiny:

a)

účetní jednotka rozumně očekává, že toto zjednodušení povede k ocenění závazku ze zbývajícího pojistného krytí za skupinu, který by se podstatně nelišil od závazku, který by vznikl při použití požadavků odstavců 32–52; nebo

b)

doba pojistného krytí každé smlouvy ve skupině (včetně pojistných služeb vyplývajících z veškerého pojistného v rámci doby trvání pojistné smlouvy určeného k tomuto datu při použití odst. 34) činí jeden rok nebo méně.

54.

Kritérium odst. 53 písm. a) není splněno, pokud při vzniku skupiny účetní jednotka očekává významnou variabilitu peněžních toků z plnění, která by ovlivnila ocenění závazku ze zbývajícího pojistného krytí v období do vzniku pojistného nároku. Variabilita peněžních toků z plnění se zvyšuje například s:

a)

rozsahem budoucích peněžních toků týkajících se veškerých derivátů vložených do smluv a

b)

délkou doby pojistného krytí skupiny smluv.

55.

Pomocí metody alokace pojistného účetní jednotka ocení závazek ze zbývajícího pojistného krytí takto:

a)

při prvotním uznání je účetní hodnota závazku následující:

i)

případné pojistné přijaté k okamžiku prvotního uznání;

ii)

minus veškeré peněžní toky z pořízení pojistných smluv k uvedenému datu, pokud se účetní jednotka nerozhodne uznat tyto platby jako náklad za použití odst. 59 písm. a); a

iii)

plus nebo minus částka vyplývající k uvedenému datu z vynětí:

1.

veškerých aktiv z peněžních toků z pořízení pojistných smluv při použití odstavce 28C a

2.

jakéhokoli jiného aktiva nebo závazku dříve uznaného z peněžních toků souvisejících se skupinou smluv podle odstavce B66 A.

b)

ke konci každého následného vykazovaného období je účetní hodnotou závazku účetní hodnota na počátku vykazovaného období:

i)

plus pojistné přijaté za dané období;

ii)

minus peněžní toky z pořízení pojistných smluv; pokud se účetní jednotka nerozhodne uznat tyto platby jako náklad za použití odst. 59 písm. a);

iii)

plus veškeré částky týkající se amortizace peněžních toků z pořízení pojistných smluv uznaných jako náklad ve vykazovaném období, pokud se účetní jednotka nerozhodne uznat peněžní toky z pořízení pojistných smluv jako náklad za použití odst. 59 písm. a);

iv)

plus veškeré úpravy složky financování za použití odstavce 56;

v)

minus částka uznaná jako výnos z pojistných smluv za služby poskytované v daném období (viz odstavec B126) a a

vi)

minus jakákoli investiční složka zaplacená nebo převedená ve prospěch závazku ze vzniklých pojistných nároků.

56.

Mají-li pojistné smlouvy ve skupině významnou složku financování, účetní jednotka upraví účetní hodnotu závazku ze zbývajícího pojistného krytí tak, aby odrážela časovou hodnotu peněz a dopad finančního rizika, pomocí diskontních sazeb stanovených v odstavci 36, které jsou určeny při prvotním uznání. Účetní jednotka není povinna upravovat účetní hodnotu závazku ze zbývajícího pojistného krytí tak, aby odrážela časovou hodnotu peněz a dopad finančního rizika, pokud při prvotním uznání účetní jednotka očekává, že doba mezi poskytnutím každé části služeb a datem splatnosti příslušného pojistného není delší než rok.

57.

Pokud budou kdykoli během doby pojistného krytí skutečnosti a okolnosti naznačovat, že skupina pojistných smluv je nevýhodná, účetní jednotka vypočte rozdíl mezi:

a)

účetní hodnotou závazku ze zbývajícího pojistného krytí určenou za použití odstavce 55 a

b)

peněžními toky z plnění týkajícími se zbývajícího pojistného krytí skupiny, a to za použití odstavců 33–37 a B36–B92. Pokud však při použití odst. 59 písm. b) účetní jednotka neupraví závazek ze vzniklých pojistných nároků o časovou hodnotu peněz a dopad finančního rizika, nezačlení žádnou takovou úpravu do peněžních toků z plnění.

58.

Pokud peněžní toky z plnění popsané v odst. 57 písm. b) převyšují účetní hodnotu popsanou v odst. 57 písm. a), uzná účetní jednotka v hospodářském výsledku ztrátu a zvýší závazek ze zbývajícího pojistného krytí.

59.

Při použití metody alokace pojistného účetní jednotka:

a)

může rozhodnout, že bude uznávat veškeré peněžní toky z pořízení pojistných smluv jako náklady v okamžiku, kdy tyto náklady vynaloží, pokud doba pojistného krytí u každé smlouvy ve skupině není při prvotním uznání delší než jeden rok;

b)

ocení závazek ze vzniklých pojistných nároků u skupiny pojistných smluv hodnotou peněžních toků z plnění týkajících se vzniklých pojistných nároků za použití odstavců 33–37 a B36–B92. Účetní jednotka však není povinna upravit budoucí peněžní toky o časovou hodnotu peněz a dopad finančního rizika, pokud se očekává, že tyto peněžní toky budou uhrazeny nebo přijaty v době nejvýše jednoho roku od data vzniku pojistných nároků.

Držené zajistné smlouvy

60.

Požadavky stanovené v IFRS 17 se pro držené zajistné smlouvy mění, jak je stanoveno v odstavcích 61–70 A.

61.

Účetní jednotka rozdělí portfolia držených zajistných smluv za použití odstavců 14–24 s tou výjimkou, že odkazy na nevýhodné smlouvy v uvedených odstavcích se nahrazují odkazy na smlouvy, u nichž při prvotním uznání vzniká čistý zisk. U některých držených pojistných smluv povede použití odstavců 14–24 ke vzniku skupiny obsahující jedinou smlouvu.

Prvotní uznání

62.

Místo použití odstavce 25 účetní jednotka uzná skupinu zajistných smluv, které drží, od první z následujících událostí:

a)

od začátku doby pojistného krytí skupiny držených zajistných smluv a

b)

od data, kdy účetní jednotka uzná skupinu nevýhodných podkladových pojistných smluv při použití odst. 25 písm. c), pokud účetní jednotka uzavřela související zajistnou smlouvu, kterou drží ve skupině zajistných smluv držených k tomuto datu nebo před ním.

62 A

Bez ohledu na odst. 62 písm. a) účetní jednotka odloží uznání skupiny držených zajistných smluv, které poskytují poměrné krytí, do data, kdy je poprvé uznána jakákoli podkladová pojistná smlouva, pokud toto datum nastane později než začátek doby pojistného krytí skupiny držených zajistných smluv.

Ocenění

63.

Při použití požadavků na oceňování podle odstavců 32–36 na držené zajistné smlouvy, v rozsahu, v němž jsou podkladové smlouvy také oceňovány podle uvedených odstavců, použije účetní jednotka pro ocenění odhadů současné hodnoty budoucích peněžních toků za skupinu držených zajistných smluv a odhadů současné hodnoty budoucích peněžních toků za skupinu (skupiny) podkladových pojistných smluv konzistentní předpoklady. Mimo to účetní jednotka do odhadů současné hodnoty budoucích peněžních toků za skupinu držených zajistných smluv zahrne dopad jakéhokoli rizika neplnění výstavce zajistné smlouvy včetně dopadů kolaterálu a ztrát ze sporů.

64.

Místo použití odstavce 37 účetní jednotka určí rizikovou úpravu týkající se nefinančního rizika tak, aby představovala výši rizika, které držitel skupiny zajistných smluv přenáší na výstavce těchto smluv.

65.

Požadavky odstavce 38, které se týkají určování marže z pojistné smlouvy při prvotním uznání, se mění tak, aby odrážely skutečnost, že u skupiny držených zajistných smluv neexistuje nerealizovaný zisk, ale místo toho čistý náklad nebo čistý zisk z koupě zajištění. Pokud se tedy neuplatní odstavec 65 A, účetní jednotka uzná při prvotním uznání čistý náklad nebo čistý zisk z koupě skupiny držených zajistných smluv jako marži z pojistné smlouvy oceněnou částkou rovnající se součtu:

a)

peněžních toků z plnění;

b)

výše jakéhokoli aktiva nebo závazku dříve uznaného u peněžních toků souvisejících se skupinou držených zajistných smluv, jež byla k tomuto datu vyňata;

c)

jakýchkoli peněžních toků vznikajících k tomuto datu a

d)

jakýchkoli výnosů uznaných v hospodářském výsledku při použití odstavce 66 A.

65 A

Pokud se čisté náklady na koupi zajistného krytí týkají událostí, k nimž došlo před koupí skupiny držených zajistných smluv, účetní jednotka uzná tyto náklady okamžitě v hospodářském výsledku jako náklad bez ohledu na požadavky odstavce B5.

66.

Místo použití odstavce 44 účetní jednotka ocení marži z pojistné smlouvy ke konci vykazovaného období za skupinu držených zajistných smluv účetní hodnotou určenou na začátku vykazovaného období, upravenou o:

a)

dopad veškerých nových smluv přidaných do skupiny (viz odstavec 28);

b)

naběhlý úrok z účetní hodnoty marže z pojistné smlouvy vypočítaný za pomoci diskontních sazeb stanovených v odst. B72 písm. b);

ba)

výnosy uznané v hospodářském výsledku ve vykazovaném období při použití odstavce 66 A;

bb)

zrušení složky uznané úhrady ztrát při použití odstavce 66B (viz odstavec B119F), pokud tato zrušení nejsou změnami peněžních toků z plnění u skupiny držených zajistných smluv;

c)

změny peněžních toků z plnění, oceněné diskontními sazbami uvedenými v odst. B72 písm. c), jestliže se změna týká budoucích služeb, pokud:

i)

změna nevyplývá ze změny peněžních toků z plnění alokovaných na skupinu podkladových pojistných smluv, která neupravuje smluvní marži u skupiny podkladových pojistných smluv; nebo

ii)

změna nevyplývá z použití odstavců 57 58 (o nevýhodných smlouvách), jestliže účetní jednotka oceňuje skupinu podkladových pojistných smluv metodou alokace pojistného;

d)

dopad veškerých vzniklých kurzových rozdílů na marži z pojistné smlouvy a

e)

částku uznanou v hospodářském výsledku z důvodu služeb přijatých v daném období, stanovenou za pomoci alokace marže z pojistné smlouvy zbývající ke konci vykazovaného období (před alokací) vztahující se k vykazovanému období a ke zbývající době pojistného krytí skupiny držených zajistných smluv, za použití odstavce B119.

66 A

Účetní jednotka upraví smluvní marži u skupiny držených zajistných smluv a uzná tak výnos, když účetní jednotka uzná ztrátu při prvotním uznání nevýhodné skupiny podkladových pojistných smluv nebo při zařazení nevýhodných podkladových pojistných smluv do skupiny (viz odstavce B119C–B119E).

66B

Účetní jednotka vytvoří (nebo upraví) složku úhrady ztráty u aktiva ze zbývajícího pojistného krytí pro skupinu držených zajistných smluv, která bude zachycovat úhradu ztrát uznaných za použití odst. 66 písm. c) body i) – ii) a odstavce 66 A. Složka úhrady ztráty určuje částky, které jsou vykazovány v hospodářském výsledku jako zrušení ztrát z držených zajistných smluv a jsou tudíž vyloučeny z alokace pojistného placeného zajistiteli (viz odstavec B119F).

67.

Změny peněžních toků z plnění, které vyplývají ze změn rizika neplnění výstavce držené zajistné smlouvy, se netýkají budoucích služeb a neupravují smluvní marži.

68.

Držené zajistné smlouvy nemohou být nevýhodné. V souladu s tím se nepoužijí požadavky odstavců 47–52.

Metoda alokace pojistného pro držené zajistné smlouvy

69.

Účetní jednotka může používat metodu alokace pojistného stanovenou v odstavcích 55–56 a 59 (upravenou tak, aby odrážela rysy držených zajistných smluv, které se liší od vystavených pojistných smluv, například generování nákladů nebo snižování nákladů místo výnosů), aby zjednodušila ocenění skupiny držených zajistných smluv, pokud při vzniku skupiny:

a)

účetní jednotka rozumně očekává, že výsledné ocenění se nebude podstatně lišit od výsledku při použití požadavků stanovených v odstavcích 63–68; nebo

b)

doba pojistného krytí každé smlouvy ve skupině držených zajistných smluv (včetně pojistného krytí vyplývajícího z veškerého pojistného v rámci doby trvání pojistné smlouvy určeného k datu použití odst. 34) činí jeden rok nebo méně.

70.

Účetní jednotka nemůže splnit podmínky odst. 69 písm. a), pokud při vzniku skupiny očekává významnou variabilitu peněžních toků z plnění, která by ovlivnila ocenění aktiva ze zbývajícího pojistného krytí v období do vzniku pojistného nároku. Variabilita peněžních toků z plnění se zvyšuje například s:

a)

rozsahem budoucích peněžních toků týkajících se veškerých derivátů vložených do smluv a

b)

délkou doby pojistného krytí skupiny držených zajistných smluv.

70 A

Jestliže účetní jednotka oceňuje skupinu držených zajistných smluv metodou alokace pojistného, postupuje podle odstavce 66 A a upraví účetní hodnotu aktiva ze zbývajícího pojistného krytí místo úpravy smluvní marže.

Investiční smlouvy s prvky dobrovolné účasti

71.

Investiční smlouva s prvky dobrovolné účasti v sobě neobsahuje převod významného pojistného rizika. Proto se požadavky IFRS 17 na pojistné smlouvy pro investiční smlouvy s prvky dobrovolné účasti mění takto:

a)

datem prvotního uznání (viz odstavce 25 a 28) je datum, kdy se účetní jednotka stane smluvní stranou dané smlouvy;

b)

rámec doby trvání pojistné smlouvy (viz odstavec 34) se mění tak, aby peněžní toky spadaly do doby trvání pojistné smlouvy, pokud vyplývají z hmotněprávní povinnosti účetní jednotky poskytnout k současnému nebo budoucímu datu hotovost. Účetní jednotka nemá hmotněprávní povinnost poskytnout hotovost, má-li faktickou možnost stanovit cenu za příslib poskytnout hotovost, která plně odráží částku přislíbené hotovosti a související rizika;

c)

alokace marže z pojistné smlouvy (viz odst. 44 písm. e) a odst. 45 písm. e)) se mění tak, aby účetní jednotka marži z pojistné smlouvy za dobu trvání skupiny smluv uznávala systematickým způsobem, který odráží poskytování investičních služeb v rámci smlouvy.

ZMĚNY A VYNĚTÍ

Změny pojistné smlouvy

72.

Jestliže se podmínky pojistné smlouvy změní, například dohodou smluvních stran nebo změnou právního předpisu, účetní jednotka původní smlouvu vyjme a uzná změněnou smlouvu jako novou smlouvu za použití IFRS 17 nebo jiných příslušných standardů, a to pouze tehdy, je-li splněna kterákoli z podmínek v písmenech a) až c). Výkon práva uvedeného v podmínkách smlouvy není změnou. Podmínky jsou následující:

a)

pokud by byly změněné podmínky obsaženy při vzniku smlouvy:

i)

změněná smlouva by byla vyloučena z rozsahu působnosti IFRS 17 za použití odstavců 3–8 A;

ii)

účetní jednotka by oddělila jednotlivé složky od hostitelské pojistné smlouvy za použití odstavců 10–13, což by vedlo k odlišné pojistné smlouvě, na kterou by se vztahoval IFRS 17;

iii)

změněná smlouva by měla podstatně odlišný rámec doby trvání při použití odstavce 34 nebo

iv)

změněná smlouva by byla zařazena do jiné skupiny smluv za použití odstavců 14–24;

b)

původní smlouva splňovala definici pojistné smlouvy s prvky přímé účasti, ale změněná smlouva již tuto definici nesplňuje, nebo naopak; nebo

c)

účetní jednotka použila na původní smlouvu metodu alokace pojistného podle odstavců 53–59 nebo odstavců 69–70, změny však znamenají, že smlouva již nesplňuje kritéria způsobilosti pro tuto metodu podle odstavce 53 nebo odstavce 69.

73.

Pokud změna smlouvy nesplňuje žádnou z podmínek odstavce 72, účetní jednotka postupuje při změnách peněžních toků v důsledku změny smlouvy jako při změnách odhadů peněžních toků z plnění za použití odstavců 40–52.

Vynětí

74.

Účetní jednotka vyjme pojistnou smlouvu z rozvahy právě tehdy, když:

a)

zanikne, tj. vyprší platnost závazku specifikovaného v pojistné smlouvě, nebo je tento závazek splněn či zrušen; nebo

b)

je splněna kterákoli z podmínek stanovených v odstavci 72.

75.

Pokud pojistná smlouva zanikne, účetní jednotka již není vystavena riziku, a tudíž již nemusí převádět žádné ekonomické zdroje ke splnění pojistné smlouvy. Pokud například účetní jednotka koupí zajištění, vyjme podkladovou pojistnou smlouvu (podkladové pojistné smlouvy) právě tehdy, pokud podkladová pojistná smlouva (podkladové pojistné smlouvy) zanikne (zaniknou).

76.

Účetní jednotka vyjme pojistnou smlouvu ze skupiny smluv za použití následujících požadavků IFRS 17:

a)

peněžní toky z plnění alokované na skupinu jsou upraveny tak, aby byla vyloučena současná hodnota budoucích peněžních toků a riziková úprava týkající se nefinančního rizika související s právy a povinnostmi, které byly vyňaty ze skupiny, za použití odst. 40 písm. a) bodu i) a odst. 40 písm. b);

b)

marže z pojistné smlouvy u skupiny se upraví o změnu peněžních toků z plnění podle písmene a) v rozsahu požadovaném odst. 44 písm. c) a odst. 45 písm. c), pokud se nepoužije odstavec 77; a

c)

počet jednotek pojistného krytí u očekávaných zbývajících pojistných služeb se upraví tak, aby odrážel jednotky pojistného krytí vyňaté ze skupiny, a částka marže z pojistné smlouvy uznaná v hospodářském výsledku v příslušném období vychází z tohoto upraveného počtu za použití odstavce B119.

77.

Pokud účetní jednotka vyjme pojistnou smlouvu, neboť ji převede na třetí stranu, nebo vyjme pojistnou smlouvu a uzná novou smlouvu za použití odstavce 72, účetní jednotka místo použití odst. 76 písm. b):

a)

upraví marži z pojistné smlouvy u skupiny, z níž byla pojistná smlouva vyňata, v rozsahu požadovaném odst. 44 písm. c) a odst. 45 písm. c) o rozdíl mezi bodem i) a buď bodem ii) u smluv převedených na třetí stranu, nebo bodem iii) u smluv vyňatých za použití odstavce 72:

i)

změna účetní hodnoty skupiny pojistných smluv vyplývající z vynětí smlouvy, za použití odst. 76 písm. a);

ii)

pojistné účtované třetí stranou;

iii)

pojistné, které by účetní jednotka účtovala, kdyby k datu změny smlouvy uzavřela smlouvu s rovnocennými podmínkami jako novou smlouvu, snížené o případné dodatečné pojistné účtované za změnu;

b)

ocení novou smlouvu uznanou za použití odstavce 72 na základě předpokladu, že účetní jednotka k datu změny obdržela pojistné podle písm. a) bodu iii).

VYKÁZÁNÍ VE VÝKAZU O FINANČNÍ POZICI

78.

Účetní jednotka ve výkazu o finanční pozici vykáže odděleně účetní hodnotu portfolií:

a)

vystavených pojistných smluv, které představují aktiva;

b)

vystavených pojistných smluv, které představují závazky;

c)

držených zajistných smluv, které představují aktiva; a

d)

držených zajistných smluv, které představují závazky.

79.

Účetní jednotka zahrne veškerá aktiva z peněžních toků z pořízení pojistných smluv uznaná za použití odstavce 28B do účetní hodnoty souvisejících portfolií vystavených pojistných smluv a veškerá aktiva nebo závazky z peněžních toků souvisejících s portfolii držených zajistných smluv (viz odst. 65 písm. b)) do účetní hodnoty portfolií držených zajistných smluv.

UZNÁNÍ A VYKÁZÁNÍ VE VÝKAZU (VÝKAZECH) FINANČNÍ VÝKONNOSTI (ODSTAVCE B120–B136)

80.

Za použití odstavců 41 a 42 účetní jednotka rozčlení částky uznané ve výsledovce a výkazu ostatního úplného výsledku (dále jen „výkaz (výkazy) finanční výkonnosti“) na:

a)

výsledek služby poskytované z pojistných smluv (odstavce 83–86), zahrnující výnosy z pojistných smluv a náklady na pojistné služby; a

b)

finanční výnosy nebo náklady z pojistného plnění (odstavce 87–92).

81.

Účetní jednotka není povinna rozdělit změnu rizikové úpravy týkající se nefinančního rizika na výsledek služby poskytované z pojistných smluv a finanční výnosy nebo náklady z pojistného plnění. Pokud účetní jednotka takové členění neprovede, zařadí celou změnu rizikové úpravy týkající se nefinančního rizika jako součást výsledku služby poskytované z pojistných smluv.

82.

Účetní jednotka vykáže výnosy nebo náklady z držených zajistných smluv odděleně od nákladů nebo výnosů z vystavených pojistných smluv.

Výsledek služby poskytované na základě pojistných smluv

83.

Účetní jednotka vykáže ve výsledovce pojistné výnosy vyplývající ze skupin vystavených pojistných smluv. Pojistné výnosy musí poskytování služeb vyplývajících ze skupiny pojistných smluv uvádět v částce, která odráží protihodnotu, kterou účetní jednotka za tyto služby očekává. Odstavce B120–B127 upřesňují, jak účetní jednotka oceňuje výnosy z pojistných smluv.

84.

Účetní jednotka vykáže v hospodářském výsledku náklady na pojistné služby, které vyplývají ze skupiny vystavených pojistných smluv a zahrnují vzniklé pojistné nároky (vyjma splátek investičních složek), jiné vzniklé náklady na pojistné služby a ostatní částky podle odst. 103 písm. b).

85.

Výnosy z pojistných smluv (z pojistné smlouvy) a náklady na pojistné služby vykázané v hospodářském výsledku nezahrnují žádné investiční složky. Účetní jednotka nevykáže údaje o pojistném v hospodářském výsledku, pokud tyto údaje nejsou v souladu s odstavcem 83.

86.

Účetní jednotka může vykázat výnosy nebo náklady ze skupiny držených zajistných smluv (viz odstavce 60–70 A) jiné než finanční výnosy nebo náklady z pojistných smluv jako celkovou částku, nebo může vykázat odděleně částky získané zpět od zajistitele a alokaci zaplaceného pojistného, které společně tvoří čistou částku rovnou uvedené celkové částce. Vykazuje-li účetní jednotka odděleně částky obdržené od zajistitele a alokaci zaplaceného pojistného:

a)

považuje peněžní toky ze zajištění, které jsou podmíněny pojistnými nároky z podkladových smluv, za součást pojistných nároků, jejichž úhrada se očekává v rámci držených zajistných smluv;

b)

považuje částky od zajistitele, jejichž příjem očekává a které nejsou podmíněny pojistnými nároky z podkladových smluv (například některé druhy provizí za postoupení), za snížení pojistného, které má být zaplaceno zajistiteli;

ba)

považuje uznané částky týkající se úhrady ztrát při použití odst. 66 písm. c) bodů i)–ii) a odstavců 66 A–66B za částky získané zpět od zajistitele; a

c)

nevykazuje alokaci zaplaceného pojistného jako snížení výnosů.

Finanční výnosy nebo náklady z pojistného plnění (viz odstavce B128–B136)

87.

Finanční výnosy nebo náklady z pojistného plnění zahrnují změnu účetní hodnoty skupiny pojistných smluv, která vyplývá z:

a)

dopadu časové hodnoty peněz a změn časové hodnoty peněz a

b)

dopadu finančního rizika a dopadů změn finančního rizika; ale

c)

neobsahuje žádné takové změny u skupin pojistných smluv s prvky přímé účasti, které by upravovaly marži z pojistné smlouvy, avšak při použití odst. 45 písm. b) bodu ii), odst. 45 písm. b) bodu iii), odst. 45 písm. c) bodu ii) nebo odst. 45 písm. c) bodu iii) ji neupravují. Tyto změny jsou začleněny do nákladů na pojistné služby.

87 A

Účetní jednotka použije:

a)

odstavec B117 A na finanční výnosy nebo náklady z pojistného plnění vyplývající z použití odstavce B115 (zmírnění rizik) a

b)

odstavce 88 a 89 na všechny ostatní finanční výnosy nebo náklady z pojistného plnění.

88.

Při použití odstavce 87 A písm. b), nepoužije-li se odstavec 89, účetní jednotka zvolí některou z následujících účetních metod:

a)

zařazení finančních výnosů nebo nákladů z pojistného plnění za příslušné období do hospodářského výsledku nebo

b)

rozčlenění finančních výnosů nebo nákladů z pojistného plnění za příslušné období tak, aby byla do hospodářského výsledku zahrnuta částka určená systematickou alokací očekávaných celkových finančních výnosů nebo nákladů z pojistného plnění za dobu trvání skupiny pojistných smluv, a to za použití odstavců B130–B133.

89.

Při použití odstavce 87 A písm. b) u pojistných smluv s prvky přímé účasti, pro které účetní jednotka drží podkladové položky, účetní jednotka zvolí některou z následujících účetních metod:

a)

zařazení finančních výnosů nebo nákladů z pojistného plnění za příslušné období do hospodářského výsledku nebo

b)

rozčlenění finančních výnosů nebo nákladů z pojistného plnění za příslušné období tak, aby byla do hospodářského výsledku zahrnuta částka, která vylučuje účetní neshodu s výnosy nebo náklady uvedenými v hospodářském výsledku u držených podkladových položek, a to za použití odstavců B134–B136.

90.

Pokud účetní jednotka zvolí účetní metodu stanovenou v odst. 88 písm. b) nebo v odst. 89 písm. b), začlení do ostatního úplného výsledku rozdíl mezi finančními výnosy nebo náklady z pojistného plnění oceněnými na základě stanoveném v uvedených odstavcích a celkovými finančními výnosy nebo náklady z pojistného plnění za příslušné období.

91.

Pokud účetní jednotka převede skupinu pojistných smluv nebo vyjme pojistnou smlouvu za použití odstavce 77:

a)

reklasifikuje do hospodářského výsledku jako reklasifikační úpravu (viz IAS 1 Sestavování a zveřejňování účetní závěrky) veškeré zbývající částky za skupinu (nebo smlouvu), jež byly předtím uznány v ostatním úplném výsledku, protože si účetní jednotka zvolila účetní metodu podle odst. 88 písm. b);

b)

nereklasifikuje do hospodářského výsledku jako reklasifikační úpravu (viz IAS 1) žádné zbývající částky za skupinu (nebo smlouvu), jež byly předtím uznány v ostatním úplném výsledku, protože si účetní jednotka zvolila účetní metodu podle odst. 89 písm. b).

92.

Odstavec 30 vyžaduje, aby účetní jednotka pro účely přecenění položek v cizí měně na funkční měnu účetní jednotky zacházela s pojistnou smlouvou jako s peněžní položkou podle IAS 21. Účetní jednotka zahrne kurzové rozdíly ze změn účetní hodnoty skupin pojistných smluv do výkazu zisků a ztrát, pokud se netýkají změn účetní hodnoty skupin pojistných smluv zařazených do ostatního úplného výsledku při použití odstavce 90, přičemž v takovém případě se tyto kurzové rozdíly uvedou v ostatním úplném výsledku.

ZVEŘEJŇOVÁNÍ

93.

Cílem požadavků na zveřejňování je, aby účetní jednotka zveřejnila v příloze k účetním výkazům informace, které spolu s informacemi uvedenými ve výkazu o finanční pozici, ve výkazu (výkazech) finanční výkonnosti a ve výkazu o peněžních tocích poskytují uživatelům účetní závěrky základ pro posouzení dopadu smluv spadajících do rozsahu působnosti IFRS 17 na finanční pozici, finanční výkonnost a peněžní toky účetní jednotky. Pro dosažení tohoto cíle musí účetní jednotka zveřejnit kvalitativní a kvantitativní informace o:

a)

částkách uznaných v její účetní závěrce v souvislosti se smlouvami spadajícími do rozsahu působnosti IFRS 17 (viz odstavce 97–116);

b)

významných úsudcích a změnách těchto úsudků provedených při použití IFRS 17 (viz odstavce 117–120) a

c)

povaze a rozsahu rizik ze smluv spadajících do rozsahu působnosti IFRS 17 (viz odstavce 121–132).

94.

Účetní jednotka zváží, jak podrobné údaje je nutné zveřejnit, aby byl splněn cíl zveřejňování, a jaký důraz je nutno klást na každý z těchto různých požadavků. Pokud informace zveřejněné za použití odstavců 97–132 nestačí ke splnění cílů uvedených v odstavci 93, účetní jednotka zveřejní dodatečné informace, které jsou ke splnění tohoto cíle nutné.

95.

Účetní jednotka seskupí nebo rozdělí údaje tak, aby užitečné informace nebyly zastřeny buď v důsledku zahrnutí velkého množství nevýznamných podrobností, nebo seskupením položek s odlišnými charakteristikami.

96.

Požadavky týkající se významnosti a agregace informací stanoví odstavce 29–31 IAS 1. Příklady základů pro agregaci, které mohou být vhodné pro informace zveřejněné o pojistných smlouvách, jsou následující:

a)

typ smlouvy (například významné druhy produktů);

b)

zeměpisná oblast (například země nebo region) nebo

c)

povinně vykazovaný segment, jak jej definuje IFRS 8 Provozní segmenty.

Vysvětlení uznaných částek

97.

Z informací zveřejňovaných podle odstavců 98–109 A se na smlouvy, u nichž byla uplatněna metoda alokace pojistného, použijí jen zveřejňované informace uvedené v odstavcích 98–100, 102–103, 105–105B a 109 A. Pokud účetní jednotka používá metodu alokace pojistného, zveřejní rovněž:

a)

která z kritérií v odstavcích 53 a 69 splnila;

b)

zda provádí úpravu o časovou hodnotu peněz a dopad finančního rizika za použití odstavce 56, odst. 57 písm. b) a odst. 59 písm. b) a

c)

metodu, kterou zvolila pro uznání peněžních toků z pořízení pojistných smluv za použití odst. 59 písm. a).

98.

Účetní jednotka zveřejní sesouhlasení, která budou ukazovat, jak se čisté účetní hodnoty smluv spadajících do rozsahu působnosti IFRS 17 měnily během období v důsledku peněžních toků a výnosů a nákladů uznaných ve výkazu (výkazech) finanční výkonnosti. Pro vystavené pojistné smlouvy a držené zajistné smlouvy se zveřejní samostatná sesouhlasení. Účetní jednotka přizpůsobí požadavky odstavců 100–109 tak, aby odrážely charakteristiky držených zajistných smluv, které se liší od vystavených pojistných smluv, například generování nákladů nebo snižování nákladů, a nikoli výnosů.

99.

Účetní jednotka poskytne v rámci sesouhlasení dostatek informací, aby umožnila uživatelům účetní závěrky určit změny týkající se peněžních toků a částek uznaných ve výkazu (výkazech) finanční výkonnosti. Aby vyhověla tomuto požadavku, účetní jednotka:

a)

v tabulce zveřejní sesouhlasení stanovená v odstavcích 100–105B a

b)

u každého sesouhlasení zveřejní čisté účetní hodnoty na počátku a konci období, rozčleněné na celkovou částku za portfolia smluv, které představují aktiva, a celkovou částku za portfolia smluv, které představují závazky rovnající se částkám zveřejněným ve výkazu o finanční pozici za použití odstavce 78.

100.

Účetní jednotka zveřejní sesouhlasení počátečních a konečných zůstatků odděleně pro každou z těchto položek:

a)

čisté závazky (nebo aktiva) týkající se zbývající složky pojistného krytí, s vyloučením ztrátové složky;

b)

ztrátová složka (viz odstavce 47–52 a 57–58);

c)

závazky ze vzniklých pojistných nároků. U pojistných smluv, na které byla uplatněna metoda alokace pojistného popsaná v odstavcích 53–59 nebo 69–70 A, účetní jednotka zveřejní samostatná sesouhlasení pro:

i)

odhady současné hodnoty budoucích peněžních toků a

ii)

rizikovou úpravu týkající se nefinančního rizika.

101.

U pojistných smluv jiných než pojistné smlouvy, na které byla uplatněna metoda alokace pojistného popsaná v odstavcích 53–59 nebo 69–70 A, účetní jednotka zveřejní také sesouhlasení počátečních a konečných zůstatků odděleně pro každou z těchto položek:

a)

odhady současné hodnoty budoucích peněžních toků

b)

rizikovou úpravu týkající se nefinančního rizika a

c)

marži z pojistné smlouvy.

102.

Cílem sesouhlasení podle odstavců 100–101 je poskytnout různé druhy informací o výsledku služby poskytované na základě pojistných smluv.

103.

Účetní jednotka v sesouhlaseních podle odstavce 100 odděleně zveřejní každou z následujících částek týkajících se služeb, je-li to relevantní:

a)

pojistné výnosy;

b)

náklady na pojistné služby, přičemž vykáže samostatně:

i)

vzniklé pojistné nároky (vyjma investičních složek) a ostatní náklady na pojistné služby;

ii)

amortizaci peněžních toků z pořízení pojistných smluv;

iii)

změny týkající se poskytnuté služby, tj. změny peněžních toků z plnění týkající se závazku ze vzniklých pojistných nároků; a

iv)

změny týkající se budoucích služeb, tj. ztráty ze skupiny nevýhodných smluv a zrušení takových ztrát;

c)

investiční složky vyloučené z pojistných výnosů a nákladů na pojistné služby (společně s refundacemi pojistného, pokud refundace pojistného nejsou vykázány jako součást peněžních toků za dané období popsané v odst. 105 písm. a) bodě i)).

104.

Účetní jednotka v sesouhlaseních podle odstavce 101 odděleně zveřejní každou z následujících částek týkajících se služeb, je-li to relevantní:

a)

změny týkající se budoucích služeb, za použití odstavců B96–B118, u nichž odděleně uvede:

i)

změny v odhadech, které upravují marži z pojistné smlouvy;

ii)

změny v odhadech, které neupravují marži z pojistné smlouvy, tj. ztráty ze skupiny nevýhodných smluv a zrušení těchto ztrát; a

iii)

dopady smluv prvotně uznaných v daném období;

b)

změny týkající se současné služby, tj.:

i)

částku marže z pojistné smlouvy uznanou v hospodářském výsledku, aby odrážela poskytování služeb;

ii)

změnu rizikové úpravy týkající se nefinančního rizika, která se netýká budoucích služeb nebo poskytnutých služeb; a

iii)

korekce na základě zkušenosti (viz odst. B97 písm. c) a odst. B113 písm. a)), kromě částek spojených s rizikovou úpravou týkající se nefinančního rizika zahrnutého v bodě ii);

c)

změny týkající se poskytnuté služby, tj. změny peněžních toků z plnění týkající se vzniklých pojistných nároků (viz odst. B97 písm. b) a odst. B113 písm. a)).

105.

Aby účetní jednotka dokončila sesouhlasení podle odstavců 100–101, dále odděleně zveřejní každou z následujících částek netýkajících se služeb poskytovaných v daném období, je-li to relevantní:

a)

peněžní toky v daném období, včetně:

i)

pojistného přijatého za vystavené pojistné smlouvy (nebo zaplaceného na držené zajistné smlouvy);

ii)

peněžních toků z pořízení pojistných smluv a

iii)

zaplacených vzniklých pojistných plnění a jiných nákladů na pojistné služby zaplacených za vystavené pojistné smlouvy (nebo získaných zpět v rámci držených zajistných smluv), vyjma peněžních toků z pořízení pojistných smluv;

b)

dopad změn rizika neplnění výstavce držených zajistných smluv;

c)

finanční výnosy nebo náklady z pojistného plnění a

d)

jakékoli dodatečné řádkové položky, které budou případně nutné k pochopení čisté účetní hodnoty pojistných smluv.

105 A

Účetní jednotka zveřejní sesouhlasení počátečních a konečných zůstatků aktiv z peněžních toků z pořízení pojistných smluv uznaných za použití odstavce 28B. Účetní jednotka seskupí údaje pro sesouhlasení na takové úrovni, která odpovídá úrovni sesouhlasení pojistných smluv, a to za použití odstavce 98.

105B

Účetní jednotka v sesouhlasení požadovaném podle odstavce 105 A odděleně zveřejní jakékoli ztráty ze znehodnocení a zrušení ztrát ze znehodnocení uznané za použití odstavců 28E–28F.

106.

U vystavených pojistných smluv jiných než pojistné smlouvy, na které byla uplatněna metoda alokace pojistného popsaná v odstavcích 53–59, účetní jednotka zveřejní analýzu výnosů z pojistných smluv uznaných za příslušné období, které zahrnují tyto položky:

a)

částky týkající se změn závazku ze zbývajícího pojistného krytí podle odstavce B124, přičemž vykáže odděleně:

i)

náklady na pojistné služby vzniklé během daného období, podle odst. B124 písm. a);

ii)

změnu rizikové úpravy týkající se nefinančního rizika podle odst. B124 písm. b);

iii)

částku marže z pojistné smlouvy uznanou v hospodářském výsledku z důvodu poskytování pojistných služeb v daném období podle odst. B124 písm. c), a

iv)

případně jiné částky, například korekce na základě zkušenosti u přijatého pojistného jiného než souvisejícího s budoucími službami podle odst. B124 písm. d).

b)

alokace části pojistného, které se týká úhrady peněžních toků z pořízení pojistných smluv (viz odstavec B125).

107.

U pojistných smluv jiných než pojistné smlouvy, na které byla uplatněna metoda alokace pojistného popsaná v odstavcích 53–59 nebo 69–70 A, účetní jednotka zveřejní dopad na výkaz o finanční pozici odděleně pro vystavené pojistné smlouvy a držené zajistné smlouvy, které jsou prvotně uznány v daném období, přičemž vykáže jejich dopad při prvotním uznání na:

a)

odhady současné hodnoty budoucích odchozích peněžních toků, přičemž odděleně vykáže částku peněžních toků z pořízení pojistných smluv;

b)

odhady současné hodnoty budoucích přijatých peněžních toků;

c)

rizikovou úpravu týkající se nefinančního rizika a

d)

marži z pojistné smlouvy.

108.

V informacích zveřejňovaných podle odstavce 107 účetní jednotka odděleně uvede částky vyplývající ze:

a)

smluv pořízených od jiných subjektů při převodech pojistných smluv nebo v podnikových kombinacích a

b)

skupin smluv, které jsou nevýhodné.

109.

U pojistných smluv jiných než pojistné smlouvy, na které byla uplatněna metoda alokace pojistného popsaná v odstavcích 53–59 nebo 69–70 A, účetní jednotka zveřejní, kdy očekává uznání marže z pojistné smlouvy zbývající ke konci vykazovaného období v hospodářském výsledku kvantitativně, a to v příslušných časových pásmech. Tyto informace se zveřejní odděleně pro vystavené pojistné smlouvy a držené zajistné smlouvy.

109 A

Účetní jednotka zveřejní kvantitativně, a to v příslušných časových pásmech, kdy očekává vynětí aktiva z peněžních toků z pořízení pojistných smluv za použití odstavce 28C.

Finanční výnosy nebo náklady z pojistného plnění

110.

Účetní jednotka zveřejní a vysvětlí celkovou částku finančních výnosů nebo nákladů z pojistného plnění za vykazované období. Konkrétně účetní jednotka vysvětlí vztah mezi finančními výnosy nebo náklady z pojistného plnění a investičními výnosy ze svých aktiv, aby umožnila uživatelům své účetní závěrky posoudit zdroje finančních výnosů nebo nákladů uznaných v hospodářském výsledku a v ostatním úplném výsledku.

111.

U smluv s prvky přímé účasti účetní jednotka popíše skladbu podkladových položek a zveřejní jejich reálnou hodnotu.

112.

Pokud se účetní jednotka u smluv s prvky přímé účasti rozhodne neupravovat marži z pojistné smlouvy o některé změny peněžních toků z plnění při použití odstavce B115, zveřejní dopad této volby na úpravu marže z pojistné smlouvy v běžném období.

113.

Pokud účetní jednotka u smluv s prvky přímé účasti změní základ rozčlenění finančních výnosů nebo nákladů z pojistného plnění na hospodářský výsledek a ostatní úplný výsledek při použití odstavce B135, zveřejní v období, kdy došlo ke změně metody:

a)

důvod, proč byla účetní jednotka povinna změnit základ rozčlenění;

b)

částku veškerých úprav jednotlivých řádkových položek účetní závěrky, kterých se změna dotkla; a

c)

účetní hodnotu skupiny pojistných smluv, kterých se změna týkala, k datu změny.

Úpravy v důsledku přechodu na standard

114.

Účetní jednotka zveřejní informace, které umožní uživatelům účetní závěrky určit dopad skupin pojistných smluv oceněných k datu přechodu na standard za použití modifikovaného retrospektivního přístupu (viz odstavce C6–C19 A) nebo přístupu na základě reálné hodnoty (viz odstavce C20–C24B) na marži z pojistné smlouvy a výnosy z pojistných smluv v následujících obdobích. Účetní jednotka tedy zveřejní sesouhlasení marže z pojistné smlouvy za použití odst. 101 písm. c) a částku výnosů z pojistných smluv za použití odst. 103 písm. a), a to odděleně pro:

a)

pojistné smlouvy, které existovaly k datu přechodu na standard, na něž účetní jednotka použila modifikovaný retrospektivní přístup;

b)

pojistné smlouvy, které existovaly k datu přechodu na standard, na něž účetní jednotka použila přístup na základě reálné hodnoty; a

c)

všechny ostatní pojistné smlouvy.

115.

U všech období, za něž se zveřejňují informace za použití odst. 114 písm. a) nebo b), aby mohli uživatelé účetní závěrky porozumět povaze a významu metod a úsudků použitých při určování úprav v důsledku přechodu na standard, účetní jednotka vysvětlí, jak určila ocenění pojistných smluv k datu přechodu na standard.

116.

Účetní jednotka, která se rozhodne rozčlenit finanční výnosy nebo náklady z pojistného plnění na hospodářský výsledek a ostatní úplný výsledek, použije odst. C18 písm. b), odst. C19 písm. b), odst. C24 písm. b) a odst. C24 písm. c) k určení kumulativního rozdílu mezi finančními výnosy nebo náklady z pojistného plnění, které by byly uznány v hospodářském výsledku, a celkovými finančními výnosy nebo náklady z pojistného plnění k datu přechodu na standard pro skupiny pojistných smluv, kterých se rozčlenění týká. Za všechna období, v nichž existují částky určené za použití uvedených odstavců, zveřejní účetní jednotka sesouhlasení počátečního a konečného zůstatku kumulativních částek uvedených v ostatním úplném výsledku pro finanční aktiva oceněná reálnou hodnotou do ostatního úplného výsledku souvisejícího se skupinou pojistných smluv. Sesouhlasení zahrnuje například zisky nebo ztráty uznané v ostatním úplném výsledku za příslušné období a zisky nebo ztráty uznané v ostatním úplném výsledku za minulá období a reklasifikované v daném období do hospodářského výsledku.

Významné úsudky při použití IFRS 17

117.

Účetní jednotka zveřejní významné úsudky a změny úsudků učiněné při použití IFRS 17. Konkrétně účetní jednotka zveřejní: použité vstupy, předpoklady a techniky odhadů včetně:

a)

metod použitých k ocenění pojistných smluv spadajících do rozsahu působnosti IFRS 17 a procesů pro odhad vstupů pro tyto metody. Není-li to prakticky neproveditelné, poskytne účetní jednotka také kvantitativní informace o těchto vstupech;

b)

všech změn metod a postupů pro odhad vstupů použitých k ocenění smluv, důvodu každé změny a typu dotčených smluv;

c)

v rozsahu nezahrnutém v písmenu a) přístup použitý:

i)

k odlišení změn odhadů budoucích peněžních toků vyplývajících z rozhodnutí na základě vlastního uvážení účetní jednotky od jiných změn odhadů budoucích peněžních toků u smluv bez prvků přímé účasti (viz odstavec B98);

ii)

k určení rizikové úpravy týkající se nefinančního rizika včetně toho, zda jsou změny rizikové úpravy týkající se nefinančního rizika rozčleněny na složku pojistné služby a finanční složku související s pojistnou smlouvou, nebo zda jsou v plné výši uvedeny ve výsledku služby poskytované z pojistných smluv;

iii)

k určení diskontních sazeb;

iv)

k určení investičních složek a

v)

k určení poměrné váhy plnění poskytovaných pojistným krytím a službou zabezpečující investiční výnos nebo pojistným krytím a s investicí související službou (viz odstavce B119–B119B).

118.

Pokud se při použití odst. 88 písm. b) nebo odst. 89 písm. b) účetní jednotka rozhodne rozčlenit finanční výnosy nebo náklady z pojistného plnění na částky vykázané v hospodářském výsledku a částky vykázané v ostatním úplném výsledku, zveřejní účetní jednotka vysvětlení metod použitých k určení finančních výnosů nebo nákladů z pojistného plnění uznaných v hospodářském výsledku.

119.

Účetní jednotka zveřejní míru spolehlivosti použitou k určení rizikové úpravy týkající se nefinančního rizika. Pokud účetní jednotka použije k určení rizikové úpravy týkající se nefinančního rizika jinou techniku než techniku míry spolehlivosti, zveřejní použitou techniku a míru spolehlivosti odpovídající výsledkům takové techniky.

120.

Účetní jednotka zveřejní výnosovou křivku (nebo škálu výnosových křivek) použitou k diskontování peněžních toků, které se neliší podle výnosů z podkladových položek, za použití odstavce 36. Pokud účetní jednotka přistoupí k souhrnnému zveřejnění informací za více skupin pojistných smluv, zveřejní je buď ve formě vážených průměrů, nebo relativně úzce vymezených pásem.

Povaha a rozsah rizik vyplývajících ze smluv spadajících do rozsahu působnosti IFRS 17

121.

Účetní jednotka zveřejní informace, na jejichž základě mohou uživatelé její účetní závěrky posoudit povahu, částku, načasování a míru nejistoty budoucích peněžních toků vyplývajících ze smluv spadajících do rozsahu působnosti IFRS 17. Odstavce 122–132 obsahují požadavky na zveřejňované informace, které by obvykle byly nutné ke splnění tohoto požadavku.

122.

Tyto zveřejňované informace se zaměřují na pojistná a finanční rizika vyplývající z pojistných smluv a na způsob jejich řízení. Mezi finanční rizika patří zejména úvěrové riziko, riziko likvidity a tržní riziko.

123.

Pokud informace zveřejněné o expozici účetní jednotky vůči riziku ke konci vykazovaného období nevyjadřují expozici účetní jednotky vůči riziku během období, účetní jednotka zveřejní tuto skutečnost, důvod, proč údaj o expozici vůči riziku ke konci období není dostatečně vypovídající, a další informace, které dostatečně vypovídají o riziku účetní jednotky během období.

124.

Pro každý typ rizika vyplývající ze smluv spadajících do rozsahu působnosti IFRS 17 účetní jednotka zveřejní:

a)

expozice vůči rizikům a způsob jejich vzniku;

b)

své cíle, zásady a postupy řízení rizik a metody ocenění těchto rizik a

c)

případné změny v písmenech a) nebo b) oproti předchozímu období.

125.

Pro každý typ rizika vyplývající ze smluv spadajících do rozsahu působnosti IFRS 17 účetní jednotka zveřejní:

a)

souhrnné kvantitativní údaje o tom, do jaké míry je vystavena danému riziku ke konci vykazovaného období. Toto zveřejnění musí vycházet z informací poskytovaných interně nejvyššímu vedení účetní jednotky;

b)

informace zveřejňované podle odstavců 127–132 v rozsahu, který není stanoven za použití písmene a) tohoto odstavce.

126.

Účetní jednotka zveřejní informace o dopadu regulatorních prostředí, v nichž působí, například minimální kapitálové požadavky nebo požadované záruky úrokové sazby. Pokud účetní jednotka při určování skupin pojistných smluv, na které použije požadavky na uznání a ocenění podle IFRS 17, použije odstavec 20, tuto skutečnost zveřejní.

Všechny druhy rizik – koncentrace rizik

127.

Účetní jednotka zveřejní informace o koncentracích rizik vyplývajících ze smluv spadajících do rozsahu působnosti IFRS 17, včetně popisu toho, jak účetní jednotka koncentrace stanovuje, a popis sdílené charakteristiky, která identifikuje každou koncentraci (např. typ pojistné události, odvětví, zeměpisná oblast nebo měna). Koncentrace finančního rizika mohou vznikat například ze záruk úrokových sazeb, které vstoupí v účinnost na téže úrovni pro velký počet smluv. Koncentrace finančního rizika mohou také vznikat z koncentrací nefinančního rizika, pokud například účetní jednotka poskytuje farmaceutickým společnostem krytí odpovědnosti za výrobek a současně v těchto společnostech drží investiční podíly.

Pojistná a tržní rizika – analýza citlivosti

128.

Účetní jednotka zveřejní informace o citlivostech vůči změnám rizikových proměnných vyplývajících ze smluv spadajících do rozsahu působnosti IFRS 17. Aby vyhověla tomuto požadavku, účetní jednotka zveřejní:

a)

analýzu citlivosti, která ukazuje, jak by byl hospodářský výsledek a vlastní kapitál ovlivněn změnami rizikových proměnných, které byly důvodně možné ke konci vykazovaného období:

i)

u pojistného rizika – s uvedením dopadu pro vystavené pojistné smlouvy před a po zmírnění rizik pomocí držených zajistných smluv a

ii)

u každého typu tržního rizika – způsobem, který vysvětluje vztah mezi citlivostí vůči změnám rizikových proměnných vyplývajících z pojistných smluv a změnám rizikových proměnných vyplývajících z finančních aktiv držených účetní jednotkou;

b)

metody a předpoklady použité při zpracovávání analýzy citlivosti a

c)

změny metod a předpokladů použitých při přípravě analýzy citlivosti oproti předchozímu období a důvody těchto změn.

129.

Pokud účetní jednotka vypracuje analýzu citlivosti, která uvádí, jak jsou částky, jež se liší od částek stanovených v odst. 128 písm. a), ovlivněny změnami rizikových proměnných, a tuto analýzu citlivosti používá k řízení rizik vyplývajících ze smluv spadajících do rozsahu působnosti IFRS 17, může tuto analýzu citlivosti použít místo analýzy stanovené v odst. 128 písm. a). Účetní jednotka dále zveřejní:

a)

vysvětlení metod použitých při zpracování takové analýzy citlivosti a hlavních parametrů a předpokladů, z nichž byly odvozeny poskytnuté údaje; a

b)

vysvětlení cíle použité metody a případných omezení, která mohou ovlivnit poskytované informace.

Pojistné riziko – vývoj pojistných nároků

130.

Účetní jednotka zveřejní skutečné pojistné události ve srovnání s předchozími odhady nediskontované částky pojistných nároků (tj. vývoj pojistných nároků). Údaje o vývoji pojistných nároků se zveřejní od období, kdy vznikl nejzazší věcný nárok, u něhož na konci vykazovaného období stále trvá nejistota v částce a termínech škodných výplat, není však třeba zveřejňovat údaje za období začínající více než 10 let před koncem vykazovaného období. Účetní jednotka není povinna zveřejnit informace o vývoji pojistných nároků, u nichž se nejistota v částce a termínu výplat nároků obvykle vyřeší během jednoho roku. Účetní jednotka sesouhlasí zveřejněné informace o vývoji pojistných nároků se souhrnnou účetní hodnotou skupin pojistných smluv, kterou zveřejňuje podle odst. 100 písm. c).

Úvěrové riziko – jiné informace

131.

U úvěrového rizika vyplývajícího ze smluv spadajících do rozsahu působnosti IFRS 17 zveřejní účetní jednotka:

a)

částku, která nejlépe vyjadřuje její maximální expozici vůči úvěrovému riziku ke konci vykazovaného období, odděleně pro vystavené a držené zajistné smlouvy; a

b)

informace o úvěrové kvalitě držených zajistných smluv, které přestavují aktiva.

Riziko likvidity – jiné informace

132.

U rizika likvidity vyplývajícího ze smluv spadajících do rozsahu působnosti IFRS 17 účetní jednotka zveřejní:

a)

popis řízení rizika likvidity;

b)

oddělené analýzy splatností pro portfolia vystavených pojistných smluv, které představují závazky, a portfolia držených zajistných smluv, které představují závazky, jež budou uvádět alespoň čisté peněžní toky z portfolií pro každý rok z prvních pěti let od data vykázání a souhrnně za dobu po prvních pěti letech. Účetní jednotka není povinna do těchto analýz zařadit závazky ze zbývajícího pojistného krytí oceněné za použití odstavců 55–59 a odstavců 69–70 A. Analýzy mohou mít podobu:

i)

analýzy zbývajících smluvních nediskontovaných čistých peněžních toků zpracované pomocí odhadovaného načasování nebo

ii)

analýzy odhadů současné hodnoty budoucích peněžních toků zpracované pomocí odhadovaného načasování;

c)

částky splatné na požádání, s vysvětlením vztahu mezi takovými částkami a účetní hodnotou souvisejících portfolií smluv, nejsou-li zveřejněny podle písmene b) tohoto odstavce.


Dodatek A

Definice pojmů

Tento dodatek je nedílnou součástí standardu IFRS 17 Pojistné smlouvy.

marže z pojistné smlouvy

Složka účetní hodnoty aktiva nebo závazku vztahující se ke skupině pojistných smluv, jež představuje nerealizovaný zisk, který účetní jednotka uzná v průběhu poskytování pojistných služeb v rámci této skupiny pojistných smluv.

doba pojistného krytí

Doba, během níž účetní jednotka poskytuje pojistné služby. Tato doba zahrnuje pojistné služby, které se týkají veškerého pojistného v rámci doby trvání dané pojistné smlouvy.

korekce na základě zkušenosti

Rozdíl:

a)

v případě příjmů z pojistného (a veškerých souvisejících peněžních toků, například peněžních toků z pořízení pojistných smluv a daní z pojistného) – mezi odhadem částek očekávaných v průběhu období stanoveným na počátku období a skutečnými peněžními toky v daném období; nebo

b)

v případě nákladů na pojistné služby (kromě nákladů na pořízení pojistné smlouvy) – mezi odhadem částek nákladů očekávaných v průběhu období stanoveným na počátku období a skutečnými částkami vynaloženými v daném období.

finanční riziko

Riziko možné budoucí změny jedné nebo více specifikovaných úrokových sazeb, ceny finančního nástroje, ceny komodity, měnového kurzu, cenového indexu, úvěrového ratingu nebo úvěrového indexu nebo jiné proměnné za předpokladu, že v případě nefinanční proměnné nebude tato proměnná výlučně spojena s jednou stranou smlouvy.

peněžní toky z plnění

Explicitní, nezkreslený a pravděpodobnostně vážený odhad (tj. očekávaná hodnota) současné hodnoty budoucích odchozích peněžních toků minus současná hodnota budoucích přijatých peněžních toků, které vzniknou během plnění pojistných smluv účetní jednotkou, včetně rizikové úpravy týkající se nefinančního rizika.

skupina pojistných smluv

Soubor pojistných smluv vyplývající z rozdělení portfolia pojistných smluv přinejmenším na smlouvy vystavené v období nejvýše jednoho roku, které při prvotním uznání vykazují tyto charakteristiky:

a)

jsou nevýhodné, pokud takové smlouvy existují;

b)

není u nich identifikována žádná významná možnost, že by se následně staly nevýhodnými, pokud takové smlouvy existují; nebo

c)

nespadají do možností podle písmen a) nebo b), pokud takové smlouvy existují.

peněžní toky z pořízení pojistných smluv

Peněžní toky plynoucí z nákladů na prodej, upsání a zahájení skupiny pojistných smluv (smluv vystavených nebo smluv, jejichž vystavení se očekává), které jsou přímo přiřaditelné portfoliu pojistných smluv, k němuž daná skupina přísluší. Tyto peněžní toky zahrnují peněžní toky, které nejsou přímo přiřaditelné jednotlivým smlouvám nebo skupinám pojistných smluv v rámci daného portfolia.

pojistná smlouva

Smlouva, na jejímž základě jedna strana (výstavce) přijímá významné pojistné riziko jiné strany (pojistníka) tím, že souhlasí s kompenzací pojistníka, pokud by určitá konkrétní nejistá událost v budoucnosti (pojistná událost) pojistníka nepříznivě ovlivnila.

pojistné služby

Následující služby, které účetní jednotka poskytuje pojistníkovi na základě pojistné smlouvy:

a)

krytí pojistné události (pojistné krytí);

b)

pojistných smluv bez prvků přímé účasti generování investičního výnosu pro pojistníka, je-li to relevantní (služba zabezpečující investiční výnos); a

c)

u pojistných smluv s prvky přímé účasti správa podkladových položek v zastoupení pojistníka (s investicí související služba).

pojistná smlouva s prvky přímé účasti

Pojistná smlouva, u níž při uzavření:

a)

smluvní podmínky stanoví, že pojistník má podíl na určité části jasně vymezené skupiny podkladových položek;

b)

účetní jednotka očekává, že pojistníkovi vyplatí částku ve výši podstatné části výnosů z podkladových položek v reálné hodnotě; a

c)

účetní jednotka očekává, že podstatná část jakékoli změny částek, které mají být vyplaceny pojistníkovi, bude kolísat podle změn reálné hodnoty podkladových položek.

pojistná smlouva bez prvků přímé účasti

Pojistná smlouva, která není pojistnou smlouvou s prvky přímé účasti.

pojistné riziko

Jiné než finanční riziko přenesené z pojistníka na výstavce pojistné smlouvy.

pojistná událost

Nejistá budoucí událost krytá pojistnou smlouvou, která tvoří pojistné riziko.

investiční složka

Částky, které je podle pojistné smlouvy povinna účetní jednotka vyplatit za všech okolností pojistníkovi bez ohledu na to, zda nastane pojistná událost.

investiční smlouva s prvky dobrovolné účasti

Finanční nástroj, který konkrétnímu investorovi poskytuje smluvní právo obdržet jako doplněk částky, která nepodléhá vůli výstavce, dodatečné částky:

a)

u nichž se předpokládá, že budou významnou částí celkových smluvních plnění;

b)

jejichž termín nebo výše jsou smluvně na vůli výstavce; a

c)

takové, které se smluvně zakládají na:

i)

výnosech z určené skupiny smluv nebo určeného typu smlouvy;

ii)

realizovaných a/nebo nerealizovaných investičních výnosech z určené skupiny aktiv držených výstavcem, nebo

iii)

zisku nebo ztrátě účetní jednotky nebo fondu, které smlouvu vystavují.

závazek ze vzniklých pojistných nároků

Povinnost účetní jednotky:

a)

vyšetřit a uhradit platné pojistné nároky z titulu pojistných událostí, které již nastaly, včetně událostí, které nastaly, ale u nichž nejsou pojistné nároky doposud ohlášeny, a ostatních vzniklých nákladů na pojištění; a

b)

uhradit částky, které nejsou uvedeny pod písmenem a) a které se týkají:

i)

pojistných služeb, které již byly poskytnuty; nebo

ii)

jakýchkoli investičních složek nebo jiných částek, které nesouvisí s poskytováním pojistných služeb a které nejsou zahrnuty do závazku ze zbývajícího pojistného krytí.

závazek ze zbývajícího pojistného krytí

Povinnost účetní jednotky:

a)

vyšetřit a uhradit platné nároky na základě stávajících pojistných smluv z titulu pojistných událostí, které dosud nenastaly (tj. povinnost, která se týká dosud neuplynulé části doby pojistného krytí); a

b)

uhradit částky na základě stávajících pojistných smluv, které nejsou uvedeny pod písmenem a) a které se týkají:

i)

doposud neposkytnutých pojistných služeb (tj. povinností, které se týkají budoucího poskytování pojistných služeb); nebo

ii)

jakýchkoli investičních složek nebo jiných částek, které nesouvisí s poskytováním pojistných služeb a které nebyly převedeny do závazku ze vzniklých pojistných nároků.

pojistník

Strana, která má právo na kompenzaci na základě pojistné smlouvy, pokud dojde k pojistné události.

portfolio pojistných smluv

Pojistné smlouvy, které podléhají podobným rizikům a jsou řízeny společně.

zajistná smlouva

Pojistná smlouva vystavená jednou účetní jednotkou (zajistitelem) za účelem kompenzace jiné účetní jednotky za pojistné nároky z jedné nebo více pojistných smluv vystavených touto jinou účetní jednotkou (podkladových smluv).

riziková úprava týkající se nefinančního rizika

Kompenzace, kterou účetní jednotka požaduje za to, že nese nejistotu související s výší a načasováním peněžních toků, jež vyplývá z nefinančního rizika při plnění pojistných smluv účetní jednotkou.

podkladové položky

Položky, které určují některé z částek splatných pojistníkovi. Podkladové položky mohou zahrnovat jakékoli položky, například referenční portfolio aktiv, čistá aktiva účetní jednotky nebo určitou podmnožinu čistých aktiv účetní jednotky.


Dodatek B

Aplikační směrnice

Tento dodatek je nedílnou součástí standardu IFRS 17 Pojistné smlouvy.

B1   

Tento dodatek uvádí pokyny týkající se následujících položek:

a)

definice pojistné smlouvy (viz odstavce B2–B30);

b)

oddělení složek z pojistné smlouvy (odstavce B31–B35);

ba)

aktiva z peněžních toků z pořízení pojistných smluv (viz odstavce B35 A–B35D);

c)

oceňování (viz odstavce B36–B119F);

d)

výnosy z pojistných smluv (viz odstavce B120–B127);

e)

finanční výnosy nebo náklady z pojistného plnění (viz odstavce B128–B136) a

f)

mezitímní účetní závěrka (viz odstavec B137).

DEFINICE POJISTNÉ SMLOUVY (DODATEK A)

B2

Tento oddíl obsahuje pokyny k definici pojistné smlouvy vymezené v dodatku A. Zabývá se následujícími body:

a)

nejistá budoucí událost (viz odstavce B3–B5);

b)

platby v naturáliích (viz odstavec B6);

c)

rozdíl mezi pojistným rizikem a jinými riziky (viz odstavce B7–B16);

d)

významné pojistné riziko (viz odstavce B17–B23);

e)

změny v úrovni pojistného rizika (viz odstavce B24–B25) a

f)

příklady pojistných smluv (viz odstavce B26–B30).

Nejistá budoucí událost

B3

Nejistota (nebo riziko) je podstatou pojistné smlouvy. V této souvislosti je při uzavření pojistné smlouvy nejistá nejméně jedna z následujících skutečností:

a)

pravděpodobnost vzniku pojistné události;

b)

kdy nastane pojistná událost nebo

c)

kolik bude muset účetní jednotka zaplatit, pokud nastane pojistná událost.

B4

V některých pojistných smlouvách je pojistnou událostí odhalení ztráty během platnosti smlouvy, i když ztráta vznikla při události, k níž došlo před podepsáním smlouvy. V jiných pojistných smlouvách je pojistnou událostí, k níž došlo během trvání smlouvy, i když je výsledná ztráta odhalena až po skončení doby platnosti smlouvy.

B5

Některé pojistné smlouvy pokrývají události, k nimž už došlo, ale jejichž finanční dopad je stále nejistý. Příkladem je pojistná smlouva, která poskytuje pojistné krytí proti nepříznivému vývoji události, která již nastala. V takovýchto smlouvách je pojistnou událostí zjištění konečného nákladu na tyto nároky.

Platby v naturáliích

B6

Některé pojistné smlouvy vyžadují nebo umožňují platby v naturáliích. V takových případech účetní jednotka poskytne pojistníkovi zboží nebo služby, aby vypořádala svůj závazek odškodnit pojistníka za pojistné události. Příkladem je případ, kdy účetní jednotka nahradí přímo odcizený předmět, místo aby pojistníkovi vyplatila finanční odškodnění za jeho ztrátu. Dalším příkladem je případ, kdy účetní jednotka použije své vlastní nemocnice a zdravotnický personál pro poskytnutí lékařských služeb krytých pojistnou smlouvou. Takovéto smlouvy jsou pojistnými smlouvami, přestože jsou pojistné nároky vypořádány v naturáliích. Servisní smlouvy s pevně stanoveným poplatkem, které splňují podmínky stanovené v odstavci 8, jsou rovněž pojistnými smlouvami, ale při použití odstavce 8 se účetní jednotka může rozhodnout o nich účtovat za použití buď IFRS 17, nebo IFRS 15 Výnosy ze smluv se zákazníky.

Rozdíl mezi pojistným rizikem a jinými riziky

B7

Definice pojistné smlouvy vyžaduje, aby jedna strana přijala významné pojistné riziko jiné strany. IFRS 17 definuje pojistné riziko jako „jiné než finanční riziko přenesené z pojistníka na výstavce pojistné smlouvy“. Smlouva, na jejímž základě je výstavce vystaven finančnímu riziku bez významného pojistného rizika, není pojistnou smlouvou.

B8

Definice finančního rizika v dodatku A odkazuje na finanční a nefinanční proměnné. Příklady nefinančních proměnných, které nejsou výlučně spojeny s jednou stranou smlouvy, zahrnují například index ztrát při zemětřesení v určité oblasti nebo teploty v určitém městě. Finanční riziko neobsahuje riziko nefinančních proměnných, které jsou výlučně spojeny s jednou stranou smlouvy, jako je například vyskytnutí se nebo nevyskytnutí se požáru, který poškodí či zničí majetek této strany. Riziko změn v reálné hodnotě nefinančního aktiva dále není finančním rizikem, pokud reálná hodnota odráží změny v tržních cenách takovýchto aktiv (tj. finanční proměnnou) a podmínku specifického nefinančního aktiva v držení jedné strany smlouvy (tj. nefinanční proměnnou). Například pokud záruka zbytkové hodnoty určitého automobilu, na níž má pojistník pojistný zájem, vystavuje garanta riziku změn fyzického stavu automobilu, toto riziko je rizikem pojistným, a nikoli finančním.

B9

Některé smlouvy vystavují výstavce vedle významného pojistného rizika i finančnímu riziku. Mnohé smlouvy o životních pojistkách například zaručují pojistníkům minimální návratnost, čímž vytvářejí finanční riziko, a současně slibují dávky pro případ úmrtí, které mohou výrazně převyšovat zůstatek na účtu pojistníka, čímž vytvářejí pojistné riziko v podobě rizika úmrtí. Takovéto smlouvy jsou pojistnými smlouvami.

B10

Na základě některých smluv pojistná událost spouští výplatu částky napojené na cenový index. Takovéto smlouvy jsou pojistnými smlouvami, pokud by platba, která je podmíněná pojistnou událostí, mohla být významná. Například anuita podmíněná dožitím napojená na index životních nákladů převádí pojistné riziko, protože platbu spouští nejistá budoucí událost – dožití osoby, která je příjemcem anuity. Vazba na cenový index je derivát, přenáší však i pojistné riziko, neboť řada plateb, pro které se cenový index použije, závisí na dožití příjemce anuity. Pokud je výsledný převod pojistného rizika významný, derivát splňuje definici pojistné smlouvy, a v tomto případě nesmí být oddělen od hostitelské smlouvy (viz odst. 11 písm. a)).

B11

Pojistné riziko je riziko, které účetní jednotka přejímá od pojistníka. To znamená, že účetní jednotka musí od pojistníka přijmout riziko, kterému již byl pojistník vystaven. Jakékoli nové riziko, které smlouva vytváří pro účetní jednotku nebo pojistníka, není pojistným rizikem.

B12

Definice pojistné smlouvy se vztahuje k nepříznivému dopadu na pojistníka. Tato definice neomezuje platbu účetní jednotky na částku rovnající se finančnímu dopadu nepříznivé události. Definice například zahrnuje pojistné krytí tzv. „nové za staré“, kdy se pojistníkovi vyplatí částka, která umožňuje nahrazení poškozeného starého majetku novým majetkem. Definice také neomezuje platbu na základě smlouvy o termínové životní pojistce na finanční ztrátu, kterou utrpěly osoby závislé na zesnulém, a stejně tak nevylučuje smlouvy, které stanoví platbu předem stanovených částek pro vyčíslení ztráty způsobené úmrtím nebo nehodou.

B13

Některé smlouvy vyžadují platbu, pokud se stane určitá nejistá budoucí událost, ale nevyžadují, aby byl nutnou podmínkou výplaty nepříznivý dopad na pojistníka. Tento typ smlouvy není pojistnou smlouvou ani tehdy, když pojistník používá smlouvu pro zmírnění výchozího rizika. Pokud například pojistník jako zajištění související finanční nebo nefinanční proměnné, která souvisí s peněžními toky z aktiv účetní jednotky, používá derivát, tento derivát není pojistnou smlouvou, neboť platba není podmíněna tím, že je pojistník nepříznivě ovlivněn snížením peněžních toků z aktiv. Definice pojistné smlouvy se vztahuje k nejisté budoucí události, pro kterou je nepříznivý dopad na pojistníka nutným předpokladem výplaty. Smluvní předpoklad nevyžaduje, aby účetní jednotka zkoumala, zda událost skutečně způsobila nepříznivý dopad, ale dovoluje jí odmítnout platbu, pokud není účetní jednotka přesvědčena, že událost skutečně způsobila nepříznivý dopad.

B14

Riziko zániku nebo trvání (tj. riziko, že pojistník zruší smlouvu dříve nebo později, než výstavce očekával při oceňování smlouvy) není pojistným rizikem, neboť výsledná variabilita platby pojistníkovi není podmíněna nejistou budoucí událostí, která bude mít na pojistníka nepříznivý vliv. Podobně nákladové riziko (tj. riziko neočekávaných zvýšení administrativních nákladů spojených s obsluhou smlouvy, a nikoli nákladů spojených s pojistnými událostmi) není pojistným rizikem, neboť neočekávané zvýšení takových nákladů nemá na pojistníka nepříznivý vliv.

B15

V důsledku toho smlouva, která vystavuje účetní jednotku riziku zániku, riziku trvání nebo nákladovému riziku, není pojistnou smlouvou, pokud zároveň nevystavuje účetní jednotku významnému pojistnému riziku. Pokud však účetní jednotka zmírní své riziko použitím druhé smlouvy k převodu části jiného než pojistného rizika na jinou stranu, druhá smlouva vystavuje druhou stranu pojistnému riziku.

B16

Účetní jednotka může přijmout významné pojistné riziko od pojistníka pouze tehdy, pokud je účetní jednotka oddělena od pojistníka. V případě vzájemné účetní jednotky přijímá vzájemná účetní jednotka riziko od každého pojistníka a toto riziko spojuje. Ačkoli pojistníci nesou toto spojené riziko kolektivně, neboť drží zbytkový podíl v účetní jednotce, vzájemná účetní jednotka je samostatný subjekt, který dané riziko akceptoval.

Významné pojistné riziko

B17

Smlouva je pojistnou smlouvou pouze tehdy, pokud převádí významné pojistné riziko. Odstavce B7–B16 se zabývají pojistným rizikem. Odstavce B18–B23 pojednávají o posouzení, zda je pojistné riziko významné.

B18

Pojistné riziko je významné pouze tehdy, pokud by pojistná událost mohla způsobit, že výstavce bude platit dodatečné částky, které jsou významné v jakémkoli jediném scénáři s výjimkou takových scénářů, které nemají žádnou obchodní podstatu (tj. žádný zřetelný vliv na ekonomiku transakce). Pokud by pojistná událost mohla znamenat významné dodatečné částky splatné v kterémkoli scénáři, který má obchodní podstatu, podmínka v předchozí větě může být splněna i tehdy, když bude pojistná událost vysoce nepravděpodobná, nebo dokonce tehdy, když očekávaná (tj. pravděpodobnostně vážená) současná hodnota podmíněných peněžních toků je malou částí očekávané současné hodnoty zbývajících peněžních toků z pojistné smlouvy.

B19

Mimo to smlouva převádí významné pojistné riziko pouze v případě, že existuje scénář, který má obchodní podstatu a v němž má výstavce možnost ztráty na základě současné hodnoty. I pokud zajistná smlouva nevystavuje výstavce možnosti významné ztráty, se však má za to, že smlouva převádí významné pojistné riziko, pokud na zajistitele převádí v podstatě veškeré pojistné riziko týkající se zajištěných částí podkladových pojistných smluv.

B20

Dodatečné částky popsané v odstavci B18 se určují na základě současné hodnoty. Pokud pojistná smlouva vyžaduje platbu v případě, že dojde k události s nejistým načasováním, a pokud platba není upravena o časovou hodnotu peněz, mohou existovat scénáře, v nichž se současná hodnota platby zvyšuje i tehdy, pokud je nominální hodnota pevně stanovena. Příkladem je pojištění, které poskytuje pevně stanovenou dávku pro případ úmrtí, pokud pojistník zemře, bez uvedení konce platnosti pojistného krytí (často označované jako celoživotní pojistka na pevně stanovenou částku). Je jisté, že pojištěnec zemře, ale datum jeho smrti jisté není. Platby mohou být vyplaceny, pokud jednotlivý pojistník zemře dříve, než se očekávalo. Vzhledem k tomu, že tyto platby nejsou upraveny o časovou hodnotu peněz, mohlo by existovat významné pojistné riziko i v případě, že z portfolia smluv nebude žádná celková ztráta. Podobně mohou významné pojistné riziko vyloučit smluvní podmínky, které zpožďují včasnou výplatu pojistníkovi. Účetní jednotka použije k určení současné hodnoty dodatečných částek diskontní sazby požadované v odstavci 36.

B21

Dodatečné částky popsané v odstavci B18 se vztahují k současné hodnotě částek, které jsou vyšší než částky, které by byly splatné, pokud by nedošlo k žádné pojistné události (s výjimkou scénářů, které postrádají obchodní podstatu). Tyto dodatečné částky zahrnují náklady spojené s vyřizováním pojistných událostí a stanovením výše škod, ale nezahrnují:

a)

ztrátu schopnosti účtovat pojistníkovi budoucí služby. Například ve smlouvě o životním pojištění propojeném s investicí znamená úmrtí pojistníka, že účetní jednotka již nemůže vykonávat služby správy investic a inkasovat poplatek za tyto služby. Tato ekonomická ztráta pro účetní jednotku však neplyne z pojistného rizika, podobně jako správce podílového fondu nepřebírá pojistné riziko v souvislosti s možným úmrtím klienta. Proto není potenciální ztráta budoucích poplatků za správu investic relevantní při ocenění výše pojistného rizika, které se smlouvou převádí;

b)

vzdání se práva na poplatky, k němuž by došlo při zrušení nebo odstoupení od smlouvy, v případě úmrtí. Vzhledem k tomu, že smlouva tyto poplatky zavedla, vzdání se práva na tyto poplatky nekompenzuje pojistníkovi dříve existující riziko. Proto nejsou tyto poplatky relevantní při stanovení výše pojistného rizika, které se smlouvou převádí;

c)

platbu podmíněnou událostí, která nezpůsobila pojistníkovi významnou ztrátu. Příkladem by byla smlouva, která požaduje od výstavce, aby zaplatil jeden milion MJ (1), pokud dojde k fyzické škodě na majetku, která způsobí pojistníkovi nevýznamnou ekonomickou ztrátu jedné měnové jednotky. V této smlouvě pojistník převádí na výstavce nevýznamné riziko ztráty jedné měnové jednotky. Zároveň smlouva vytváří nepojistné riziko, že pojistitel bude muset zaplatit 999 999 MJ, pokud dojde k určité události. Vzhledem k tomu, že v tomto případě neexistuje scénář, v němž pojistná událost způsobuje pojistníkovi významnou ztrátu, výstavce nepřijímá významné pojistné riziko od pojistníka a tato smlouva není pojistnou smlouvou;

d)

možné náhrady z titulu zajištění. Tyto náhrady účetní jednotka účtuje odděleně.

B22

Účetní jednotka posuzuje významnost pojistného rizika pro každou smlouvu zvlášť. Pojistné riziko tedy může být významné, i když existuje minimální pravděpodobnost významných ztrát z portfolia nebo skupiny smluv.

B23

Z odstavců B18–B22 vyplývá, že pokud se má na základě smlouvy vyplatit dávka při úmrtí, která převyšuje částku splatnou při dožití, smlouva bude pojistnou smlouvou, pokud není dodatečná dávka při úmrtí nevýznamná (posuzováno s odkazem na smlouvu samotnou, nikoli na celé portfolio smluv). Jak je uvedeno v odst. B21 písm. b), vzdání se práva na poplatky, k němuž by došlo při zrušení nebo odstoupení od smlouvy, není zahrnuto v tomto posouzení, pokud toto prominutí poplatků nekompenzuje pojistníkovi dříve existující riziko. Podobně smlouva o roční anuitě, na jejímž základě se budou vyplácet pravidelné částky po zbytek života pojistníka, je pojistnou smlouvou, pokud souhrnné splátky podmíněné životem nejsou nevýznamné.

Změny v úrovni pojistného rizika

B24

U některých smluv dochází k převodu pojistného rizika na výstavce po určité době. Příkladem je smlouva, která poskytuje konkrétní investiční návratnost a zahrnuje pro pojistníka možnost použít výnosy z investice při splatnosti k nákupu dožitím podmíněného plnění při stejných sazbách anuity, jaké účetní jednotka účtuje ostatním novým příjemcům anuity v okamžiku, kdy pojistník uplatní své právo. Taková smlouva převádí pojistné riziko na výstavce až v okamžiku, kdy je uplatněno právo, protože účetní jednotka má svobodnou možnost ocenit anuitu na základě, který odráží pojistné riziko, jež bude v daný okamžik převedeno na účetní jednotku. V důsledku toho peněžní toky, které by vznikly při uplatnění práva, spadají mimo rámec doby trvání pojistné smlouvy a před uplatněním práva neexistují peněžní toky v rámci doby trvání pojistné smlouvy. Pokud však smlouva specifikuje sazby anuity (nebo jiný základ stanovení sazeb anuity než tržní sazby), pojistná smlouva převádí pojistné riziko na pojistitele, neboť výstavce je vystaven riziku, že v okamžiku, kdy pojistník uplatní své právo, pro něj budou sazby anuity nepříznivé. V takovém případě jsou peněžní toky, které by vznikly při uplatnění práva, v rámci doby trvání pojistné smlouvy.

B25

Smlouva, která vyhovuje definici pojistné smlouvy, zůstává pojistnou smlouvou, dokud veškerá práva a závazky nezaniknou (tj. nejsou splněny, zrušeny nebo neskončí jejich platnost), pokud není smlouva vyňata za použití odstavců 74–77 v důsledku změny smlouvy.

Příklady pojistných smluv

B26

Následují příklady smluv, které jsou pojistnými smlouvami, pokud je převod pojistného rizika významný:

a)

pojištění proti krádeži nebo škodě;

b)

pojištění odpovědnosti za vady výrobků, profesní odpovědnosti, občanské odpovědnosti nebo právních výloh;

c)

pojištění a předplacené pohřební plány (ačkoli smrt je jistá, není jisté, kdy k ní dojde nebo, u některých typů pojištění, zda dojde k úmrtí v období krytém pojistkou);

d)

dožitím podmíněné renty a důchody, tj. smlouvy, které poskytují kompenzaci při nejisté události v budoucnosti – dožití pojištěného nebo příjemce důchodu – aby tomuto pojištěnému nebo příjemci důchodu zajistila úroveň příjmu, která by jinak byla nepříznivě ovlivněná jeho nebo jejím dožitím. (Závazky zaměstnavatele z plánů zaměstnaneckých požitků a závazky z titulu penzijních dávek vykazované dávkově definovanými penzijními plány nespadají za použití odst. 7 písm. b) do rozsahu působnosti IFRS 17);

e)

pojištění invalidity a nákladů na zdravotní péči;

f)

garanční pojištění, pojistka pro případ zneužití důvěry, pojistka na splnění smlouvy a kauce při nabídce do veřejné soutěže, tj. smlouvy, které poskytují pojistníkovi kompenzaci, pokud jiná strana nesplní smluvní závazek, například závazek zhotovit stavbu;

g)

záruky na výrobky. Záruky vystavené jinou stranou na výrobky prodávané výrobcem, obchodním zástupcem nebo maloobchodníkem spadají do rozsahu působnosti IFRS 17. Záruky na výrobky vystavené přímo výrobcem, obchodním zástupcem nebo maloobchodníkem nespadají za použití odst. 7 písm. a) do rozsahu působnosti IFRS 17, ale do rozsahu působnosti IFRS 15 nebo IAS 37 Rezervy, podmíněná aktiva a podmíněné závazky;

h)

pojištění vlastnického práva (pojištění proti odhalení vady v právním nároku na nemovitost, která nebyla zjevná, když byla vystavena pojistná smlouva). V tomto případě je pojistnou událostí odhalení vady v právním nároku, a nikoli vada samotná;

i)

cestovní pojištění (kompenzace v penězích nebo v naturáliích pojistníkům za ztráty, které utrpěli před cestou nebo během cesty);

j)

pojistné listy pro případ katastrofy, které zajišťují omezené platby jistiny, úroku nebo obojího, pokud určitá událost nepříznivě ovlivní výstavce listu (pokud nevytvoří určitá událost významné pojistné riziko, například tehdy, když je událostí změna úrokové sazby nebo měnového kurzu),

k)

pojistné swapy a jiné smlouvy, které vyžadují platbu závislou na změnách v klimatických, geologických nebo jiných fyzických proměnných, které jsou specifické pro jednu stranu smlouvy.

B27

Následují příklady položek, které nejsou pojistnými smlouvami:

a)

investiční smlouvy, které mají právní podobu pojistné smlouvy, ale nepřevádějí na výstavce významné pojistné riziko. Například životní pojistky, u nichž účetní jednotka nenese žádné významné riziko úmrtí nebo pracovní neschopnosti, nejsou pojistnými smlouvami; takové smlouvy jsou finančními nástroji nebo smlouvami o službách – viz odstavec B28. Investiční smlouvy s prvky dobrovolné účasti nesplňují definici pojistné smlouvy, spadají však do rozsahu působnosti IFRS 17, jsou-li vystaveny účetní jednotkou, která také vystavuje pojistné smlouvy, za použití odst. 3 písm. c);

b)

smlouvy, které mají právní formu pojištění, ale přenášejí veškeré významné pojistné riziko zpět na pojistníka prostřednictvím nezrušitelných a vynutitelných mechanismů, které upravují budoucí platby pojistníka jako přímý výsledek pojištěných ztrát. Například některé smlouvy o finančním zajištění nebo některé skupinové smlouvy přenášejí veškeré významné pojistné riziko zpět na pojistníky; takové smlouvy jsou finančními nástroji nebo smlouvami o službách (viz odstavec B28);

c)

samopojištění (tj. zachování rizika, které by mohlo být pokryto pojištěním). V takových situacích neexistuje pojistná smlouva, protože neexistuje žádná smlouva s jinou stranou. Pokud tedy účetní jednotka vystaví pojistnou smlouvu své mateřské, dceřiné nebo sesterské společnosti, není v účetní závěrce uvedena pojistná smlouva, neboť neexistuje smlouva s jinou stranou. V individuální nebo samostatné účetní závěrce výstavce nebo pojistníka však je pojistná smlouva vykázána;

d)

smlouvy (například sázkové smlouvy), na základě kterých se vyžaduje platba, pokud nastane určitá nejistá budoucí událost, avšak smluvním předpokladem platby podle těchto smluv není skutečnost, že událost nepříznivě ovlivní pojistníka. To však z definice pojistné smlouvy nevylučuje smlouvy, které specifikují předem stanovenou výplatu pro vyčíslení ztráty způsobené určitou událostí, například smrtí nebo nehodou (viz odstavec B12),

e)

deriváty, které vystavují stranu finančnímu riziku, ale nikoli pojistnému riziku, neboť tyto deriváty vyžadují, aby tato strana provedla platbu (nebo poskytla právo na obdržení platby) výhradně na základě změn jedné nebo více specifikovaných úrokových sazeb, ceny finančního nástroje, ceny komodity, změn měnového kurzu, cenového indexu, úvěrového ratingu nebo úvěrového indexu nebo jakékoli jiné proměnné, a to za předpokladu, že v případě nefinanční proměnné nebude tato proměnná specifická pro jednu stranu smlouvy;

f)

záruky k úvěru, které vyžadují platby i tehdy, když pojistník neutrpěl ztrátu vyplývající z toho, že dlužník neplatil splátky v termínu splatnosti; o takových smlouvách se účtuje za použití IFRS 9 Finanční nástroje (viz odstavec B29);

g)

smlouvy, které vyžadují platbu, jež závisí na klimatické, geologické nebo jiné fyzické proměnné, která není specifická pro jednu stranu smlouvy (obvykle se popisují jako klimatické deriváty);

h)

smlouvy, které zajišťují omezené výplaty jistiny, úroku nebo obojího v závislosti na klimatické, geologické nebo jiné fyzické proměnné, jejíž dopad není specifický pro jednu stranu smlouvy (obvykle se označují jako pojistné listy proti riziku katastrofy).

B28

Na smlouvy popsané v odstavci B27 účetní jednotka použije jiné příslušné standardy, například IFRS 9 a IFRS 15.

B29

Záruky k úvěru a úvěrové pojistné smlouvy podle odst. B27 písm. f) mohou mít různou právní formu, například formu záruky, některých typů akreditivu, smlouvy vázané na selhání dlužníka nebo pojistné smlouvy. Tyto smlouvy jsou pojistnými smlouvami, pokud vyžadují, aby výstavce provedl určité platby za účelem odškodnění pojistníka za ztrátu, kterou utrpí, protože určitý dlužník neprovede platbu v řádné nebo upravené lhůtě splatnosti stanovené v podmínkách dluhového nástroje. Takové pojistné smlouvy jsou však vyloučeny z rozsahu působnosti IFRS 17, pokud výstavce smlouvy předem výslovně neprohlásil, že považuje takovéto smlouvy za smlouvy pojistné, a nepoužil účetní postupy vztahující se na pojistné smlouvy (viz odst. 7 písm. e)).

B30

Záruky k úvěru a úvěrové pojistné smlouvy, které vyžadují platbu i tehdy, když pojistník neutrpěl ztrátu vyplývající z toho, že dlužník neplatil splátky v termínu splatnosti, nespadají do rozsahu působnosti IFRS 17, neboť nepřenášejí významné pojistné riziko. Takové smlouvy zahrnují smlouvy, jež vyžadují platbu:

a)

bez ohledu na to, zda protistrana drží podkladový dluhový nástroj; nebo

b)

při změně úvěrového ratingu nebo úvěrového indexu, a nikoli tehdy, pokud konkrétní dlužník neprovede platbu při splatnosti.

ODDĚLENÍ SLOŽEK OD POJISTNÉ SMLOUVY (ODSTAVCE 10–13)

Investiční složky (odst. 11 písm. b))

B31

Odst. 11 písm. b) vyžaduje, aby účetní jednotka oddělila odlišitelnou investiční složku od hostitelské pojistné smlouvy. Investiční složka je odlišitelná pouze tehdy, pokud jsou splněny obě následující podmínky:

a)

investiční složka a pojistná složka nejsou do značné míry vzájemně spojeny;

b)

smlouvu s rovnocennými podmínkami na stejném trhu nebo ve stejné jurisdikci prodávají nebo by mohly prodávat samostatně buď subjekty, které vystavují pojistné smlouvy, nebo jiné strany. Účetní jednotka při tomto určení zohlední všechny přiměřeně dostupné informace. Účetní jednotka není povinna provést vyčerpávající šetření, aby určila, zda se investiční složka prodává samostatně.

B32

Investiční složka a pojistná složka jsou do značné míry vzájemně spojeny pouze tehdy, když:

a)

účetní jednotka není schopna ocenit jednu složku, aniž by přihlédla k druhé složce. Pokud se tedy hodnota jedné složky různí podle hodnoty druhé složky, použije účetní jednotka k účtování o kombinované investiční a pojistné složce IFRS 17; nebo

b)

pojistník není schopen získat prospěch z jedné složky, není-li přítomna i druhá složka. Pokud tedy zánik nebo splatnost jedné složky ve smlouvě způsobuje zánik nebo splatnost druhé složky, použije účetní jednotka k účtování o kombinované investiční a pojistné složce IFRS 17.

Přísliby převést odlišitelné zboží nebo jiné než pojistné služby (odstavec 12)

B33

Odstavec 12 vyžaduje, aby účetní jednotka oddělila od pojistné smlouvy příslib převést na pojistníka odlišitelné zboží nebo jiné než pojistné služby. Pro účely oddělení účetní jednotka nezohledňuje činnosti, které musí provést k naplnění smlouvy, pokud účetní jednotka v průběhu provádění těchto činností nepřevádí na pojistníka zboží nebo jiné než pojistné služby. Může být například nezbytné, aby účetní jednotka za účelem přípravy smlouvy provedla různé administrativní úkony. Provedením těchto úkonů nedochází k převodu služby na zákazníka v průběhu plnění těchto úkolů.

B34

Zboží nebo jiná než pojistná služba přislíbené pojistníkovi jsou odlišitelné, pokud pojistník může mít z daného zboží nebo služby prospěch buď samostatně, nebo společně s dalšími zdroji, které jsou mu snadno dostupné. Snadno dostupnými zdroji jsou zboží nebo služby, které jsou předmětem samostatného prodeje (ze strany účetní jednotky nebo jiného subjektu), nebo zdroje, které již pojistník získal (od účetní jednotky nebo na základě jiných transakcí nebo událostí).

B35

Zboží nebo jiná než pojistná služba přislíbené pojistníkovi nejsou odlišitelné, pokud:

a)

peněžní toky a rizika související se zbožím nebo službou jsou do značné míry vzájemně spojeny s peněžními toky a riziky, které souvisejí s pojistnými složkami ve smlouvě; a

b)

účetní jednotka poskytuje významnou službu spočívající v integraci zboží nebo služby s pojistnými složkami.

PENĚŽNÍ TOKY Z POŘÍZENÍ POJISTNÝCH SMLUV (ODSTAVCE 28 A–28F)

B35 A

Při použití odstavce 28 A účetní jednotka pomocí systematické a racionální metody alokuje:

a)

peněžní toky z pořízení pojistných smluv, které jsou přímo přiřaditelné skupině pojistných smluv:

i)

této skupině; a

ii)

skupinám, které budou zahrnovat pojistné smlouvy, jejichž existence se očekává z důvodu prodloužení pojistných smluv v této skupině;

b)

peněžní toky z pořízení pojistných smluv, které jsou přímo přiřaditelné portfoliu pojistných smluv, jiné než peněžní toky podle písmene a), skupinám smluv v portfoliu.

B35B

Na konci každého vykazovaného období účetní jednotka reviduje částky alokované podle odstavce B35 A tak, aby zohledňovaly případné změny předpokladů použitých pro stanovení vstupů pro zvolenou metodu alokace. Po zařazení všech smluv do skupiny účetní jednotka nemění částky alokované do skupiny pojistných smluv (viz odstavec B35C).

B35C

Účetní jednotka může zařadit pojistné smlouvy do skupiny pojistných smluv ve více než jednom vykazovaném období (viz odstavec 28). V těchto případech účetní jednotka vyjme část aktiva z peněžních toků z pořízení pojistných smluv, která se týká pojistných smluv zařazených do skupiny v tomto období, a nadále uzná aktivum z peněžních toků z pořízení pojistných smluv, pokud se toto aktivum týká pojistných smluv, u nichž se očekává zařazení do skupiny v dalším vykazovaném období.

B35D

Při použití odstavce 28E:

a)

účetní jednotka uzná ztrátu ze znehodnocení v hospodářském výsledku a sníží účetní hodnotu aktiva z peněžních toků z pořízení pojistných smluv tak, aby účetní hodnota tohoto aktiva nepřevyšovala očekávaný čistý kladný peněžní tok u související skupiny pojistných smluv určený za použití odst. 32 písm. a);

b)

když účetní jednotka alokuje peněžní toky z pořízení pojistných smluv na skupiny pojistných smluv za použití odstavce B35 A písm. a) bod ii), uzná ztrátu ze znehodnocení v hospodářském výsledku a sníží účetní hodnotu souvisejících aktiv z peněžních toků z pořízení pojistných smluv, pokud:

i)

účetní jednotka očekává, že tyto peněžní toky z pořízení pojistných smluv určené za použití odst. 32 písm. a) převýší čistý kladný peněžní tok ze smluv, u kterých je očekáváno prodloužení; a

ii)

rozdíl určený za použití písm. b) bodu i) doposud nebyl uznán jako ztráta ze znehodnocení za použití písmene a).

OCEŇOVÁNÍ (ODSTAVCE 29–71)

Odhady budoucích peněžních toků (odstavce 33–35)

B36

Tento oddíl se věnuje následujícím tématům:

a)

objektivní využití všech přiměřených a doložitelných informací dostupných bez nepřiměřených nákladů nebo úsilí (viz odstavce B37–B41);

b)

tržní proměnné a netržní proměnné (viz odstavce B42–B53);

c)

použití současných odhadů (viz odstavce B54–B60) a

d)

peněžní toky v rámci doby trvání pojistné smlouvy (viz odstavce B61–B71).

Objektivní využití všech přiměřených a doložitelných informací dostupných bez nepřiměřených nákladů nebo úsilí (odst. 33 písm. a))

B37

Cílem odhadu budoucích peněžních toků je určit očekávanou hodnotu nebo pravděpodobnostně vážený průměr plného rozsahu možných výsledků, a to při zohlednění všech přiměřených a doložitelných informací, které jsou k datu vykázání dostupné bez vynaložení nepřiměřených nákladů nebo úsilí. Přiměřené a doložitelné informace dostupné k datu vykázání bez vynaložení nepřiměřených nákladů nebo úsilí zahrnují informace o minulých událostech a současných podmínkách a předpovědi budoucích podmínek (viz odstavec B41). Informace, které jsou dostupné z vlastních informačních systémů účetní jednotky, jsou považovány za informace dostupné bez vynaložení nepřiměřených nákladů nebo úsilí.

B38

Východiskem odhadu peněžních toků je škála scénářů, které odráží plný rozsah možných výsledků. Každý scénář specifikuje částku a načasování peněžních toků pro konkrétní výsledek a odhadovanou pravděpodobnost tohoto výsledku. Peněžní toky z každého scénáře se diskontují a váží odhadovanou pravděpodobností toho, že daný výsledek přinese odhadovanou současnou hodnotu. Cílem proto není vypracovat pro budoucí peněžní toky nejvíce pravděpodobný výsledek nebo více pravděpodobný než nepravděpodobný výsledek.

B39

Při posuzování plného rozsahu možných výsledků je cílem objektivně začlenit veškeré přiměřené a doložitelné informace, které jsou dostupné bez vynaložení nepřiměřených nákladů nebo úsilí, a nikoli určit každý možný scénář. V praxi není vypracování explicitních scénářů nutné, pokud je výsledný odhad v souladu s cílem ocenění, kterým je zohlednit při určování střední hodnoty veškeré přiměřené a doložitelné informace, které jsou dostupné bez vynaložení nepřiměřených nákladů nebo úsilí. Například pokud účetní jednotka odhaduje, že rozdělení pravděpodobnosti výsledků je obecně v souladu s rozdělením pravděpodobnosti, které lze plně popsat pomocí malého počtu parametrů, bude stačit odhadnout menší počet parametrů. Podobně v některých případech může relativně prosté modelování poskytnout odpověď v přijatelném rozmezí přesnosti, aniž by bylo zapotřebí mnoha podrobných simulací. V některých případech však mohou být peněžní toky závislé na složitých podkladových faktorech a mohou na změny ekonomických podmínek reagovat nelineárně. K tomu může dojít například v případě, že peněžní toky odrážejí sérii vzájemně propojených možností, které jsou implicitní nebo explicitní. V takových případech bude pravděpodobně pro naplnění cíle oceňování zapotřebí podrobnějšího stochastického modelování.

B40

Vypracované scénáře zahrnují objektivní odhady pravděpodobnosti katastrofických ztrát v rámci stávajících smluv. Tyto scénáře vylučují případné nároky v rámci případných budoucích smluv.

B41

Účetní jednotka odhadne pravděpodobnosti a částky budoucích plateb na základě získaných informací, a to včetně:

a)

informací o pojistných událostech, které již pojistníci nahlásili;

b)

jiných informací o známých nebo odhadovaných charakteristikách pojistných smluv;

c)

historických údajů o vlastních zkušenostech účetní jednotky, dle potřeby doplněných o historické údaje z jiných zdrojů. Historické údaje se upravují tak, aby odrážely aktuální podmínky, například pokud:

i)

se znaky pojištěné populace liší (nebo budou lišit, například z důvodu negativního výběru) od znaků populace, která byla použita jako základ historických údajů;

ii)

existují náznaky toho, že historické trendy nebudou pokračovat, že se objeví nové trendy nebo že hospodářské, demografické a jiné změny mohou ovlivnit peněžní toky vyplývající ze stávajících pojistných smluv; nebo

iii)

došlo ke změnám položek, například postupů upisování a postupů řízení pojistných nároků, které mohou ovlivnit relevanci historických údajů pro pojistné smlouvy;

d)

aktuálních informací o cenách, pokud jsou k dispozici, pro zajistné smlouvy a jiné finanční nástroje (pokud existují), které kryjí podobná rizika, například dluhopisy na katastrofy a deriváty na počasí, a o nejnovějších tržních cenách za převody pojistných smluv. Tyto informace se upravují tak, aby odrážely rozdíly mezi peněžními toky, které plynou z takových zajistných smluv nebo jiných finančních nástrojů a peněžními toky, které by vznikly v průběhu plnění podkladových smluv s pojistníkem ze strany účetní jednotky.

Tržní proměnné a netržní proměnné

B42

IFRS 17 identifikuje dva typy proměnných:

a)

tržní proměnné – proměnné, které lze pozorovat na trzích nebo přímo odvodit z trhů (například ceny veřejně obchodovaných cenných papírů a úrokové sazby); a

b)

netržní proměnné – veškeré ostatní proměnné (například četnost a závažnost pojistných nároků a úmrtnost).

B43

Tržní proměnné budou obecně vytvářet finanční riziko (například pozorovatelné úrokové sazby) a netržní proměnné budou obecně vytvářet nefinanční riziko (například míry úmrtnosti). To však neplatí vždy. Například mohou existovat předpoklady, které se týkají finančních rizik, pro která nelze proměnné pozorovat na trzích nebo přímo odvodit z trhů (například úrokové sazby, které nelze pozorovat na trzích nebo přímo odvodit z trhů).

Tržní proměnné (odst. 33 písm. b))

B44

Odhady tržních proměnných jsou v souladu s pozorovatelnými tržními cenami k datu ocenění. Účetní jednotka maximalizuje využití pozorovatelných vstupů a nenahradí pozorovatelné tržní údaje svými vlastními odhady, nestanoví-li odstavec 79 IFRS 13 Ocenění reálnou hodnotou jinak. V souladu s IFRS 13, je-li zapotřebí odvodit proměnné (například z toho důvodu, že neexistují pozorovatelné tržní proměnné), musí být v maximální možné míře v souladu s pozorovatelnými tržními proměnnými.

B45

Tržní ceny kombinují celou škálu pohledů na možné budoucí výsledky a rovněž odrážejí rizikové preference účastníků trhu. V důsledku toho nepředstavují jednoduchou prognózu budoucího výsledku. Pokud se skutečný výsledek liší od předcházející tržní ceny, neznamená to, že tržní cena byla „nesprávná“.

B46

Důležité použití pro tržní proměnné představuje pojem replikujícího aktiva nebo replikujícího portfolia aktiv. Replikující aktivum je aktivum, jehož peněžní toky ve všech scénářích přesně odpovídají smluvním peněžním tokům skupiny pojistných smluv, pokud jde o částku, načasování a nejistotu. V některých případech může replikující aktivum existovat pro některé z peněžních toků plynoucích ze skupiny pojistných smluv. Reálná hodnota aktiva odráží očekávanou současnou hodnotu peněžních toků z aktiva i rizika spojená s těmito peněžními toky. Pokud existuje replikující portfolio aktiv pro některé peněžní toky, které plynou ze skupiny pojistných smluv, může účetní jednotka k ocenění příslušných peněžních toků z plnění použít reálnou hodnotu těchto aktiv, místo aby explicitně odhadovala peněžní toky a diskontní sazbu.

B47

IFRS 17 nevyžaduje, aby účetní jednotka používala techniku replikujícího portfolia. Pokud však existuje replikující aktivum nebo portfolio pro některé z peněžních toků plynoucích z pojistných smluv a účetní jednotka se rozhodne použít jinou techniku, musí se účetní jednotka přesvědčit, že technika replikujícího portfolia by pravděpodobně nevedla k podstatně odlišnému ocenění uvedených peněžních toků.

B48

Jiné techniky než technika replikujícího portfolia, například techniky stochastického modelování, mohou být spolehlivější nebo snadněji proveditelné, pokud existují významné vzájemné závislosti mezi peněžními toky, které se mění podle výnosů z aktiv a jiných peněžních toků. Techniku, která nejlépe splňuje cíl spočívající v jednotnosti s pozorovatelnými tržními proměnnými za konkrétních okolností, je třeba určit úsudkem. Konkrétně musí použitá technika vést k ocenění veškerých opcí a záruk obsažených v pojistných smlouvách, které bude v souladu s pozorovatelnými tržními cenami (pokud existují) takových opcí a záruk.

Netržní proměnné

B49

Odhady netržních proměnných musí odrážet všechny přiměřené a doložitelné důkazní informace dostupné bez vynaložení nepřiměřených nákladů nebo úsilí, a to jak externí, tak interní.

B50

Netržní externí data (například celostátní statistické údaje o úmrtnosti) mohou mít v závislosti na okolnostech větší nebo menší relevanci než interní data (například interně vypracované statistické údaje o úmrtnosti). Například účetní jednotka, která vystavuje smlouvy o životním pojištění, se nespoléhá výhradně na celostátní statistické údaje o úmrtnosti, ale při přípravě objektivních odhadů pravděpodobnosti pro scénáře úmrtnosti u svých pojistných smluv přihlíží i ke všem ostatním přiměřeným a doložitelným interním a externím zdrojům, které jsou dostupné bez vynaložení nepřiměřených nákladů nebo úsilí. Při vypracování těchto pravděpodobností účetní jednotka přikládá větší váhu přesvědčivějším informacím. Například:

a)

interní statistické údaje o úmrtnosti mohou být přesvědčivější než celostátní údaje o úmrtnosti, jsou-li celostátní údaje odvozeny od velké populace, která není z hlediska pojištěné populace reprezentativní. Důvodem by mohla být například skutečnost, že demografické charakteristiky pojištěné populace by se mohly významně lišit od celostátní populace, což znamená, že účetní jednotka by musela klást větší váhu na interní data a menší na celostátní statistiky;

b)

naopak pokud jsou interní statistické údaje odvozeny od malé populace s charakteristikami, které jsou považovány za blížící se charakteristikám celostátní populace, a celostátní statistiky jsou aktuální, bude účetní jednotka klást větší váhu na celostátní statistické údaje.

B51

Odhadované pravděpodobnosti pro netržní proměnné nesmí být v rozporu s pozorovatelnými tržními proměnnými. Například odhadované pravděpodobnosti pro scénáře budoucí míry inflace musí být co nejvíce v souladu s pravděpodobnostmi, které vyplývají z tržních úrokových sazeb.

B52

V některých případech může účetní jednotka dojít k závěru, že tržní proměnné se mění nezávisle na netržních proměnných. Pokud tomu tak je, zváží účetní jednotka scénáře, které odrážejí škálu výsledků pro netržní proměnné, přičemž každý scénář bude používat tutéž pozorovanou hodnotu tržní proměnné.

B53

V jiných případech mohou tržní a netržní proměnné korelovat. Například mohou existovat doklady o tom, že míry storen (netržní proměnná) korelují s úrokovými sazbami (tržní proměnná). Podobně mohou existovat doklady o tom, že úrovně pojistných nároků u pojištění nemovitostí nebo automobilů korelují s hospodářskými cykly, a proto i s úrokovými mírami a částkami nákladů. Účetní jednotka zajistí, aby pravděpodobnosti pro scénáře a rizikové úpravy týkající se nefinančního rizika souvisejícího s tržními proměnnými byly v souladu s pozorovanými tržními cenami, které na uvedených tržních proměnných závisejí.

Použití současných odhadů (odst. 33 písm. c))

B54

Při odhadování každého scénáře peněžních toků a jeho pravděpodobnosti použije účetní jednotka veškeré přiměřené a doložitelné informace, které jsou dostupné bez vynaložení nepřiměřených nákladů nebo úsilí. Účetní jednotka přezkoumá odhady, které provedla ke konci předchozího vykazovaného období, a tyto odhady aktualizuje. Přitom účetní jednotka posoudí, zda:

a)

aktualizované odhady věrně zobrazují podmínky na konci vykazovaného období;

b)

změny odhadů věrně zobrazují změny podmínek během období. Předpokládejme například, že odhady byly na počátku období na jednom konci přiměřené škály. Pokud by se podmínky nezměnily, posun odhadů k druhému konci škály na konci období by nezobrazoval věrně to, k čemu během daného období došlo. Pokud se nejnovější odhady účetní jednotky liší od jejích předešlých odhadů, ale podmínky se nezměnily, účetní jednotka posoudí, zda jsou nové pravděpodobnosti přiřazené každému scénáři odůvodněné. Při aktualizaci svých odhadů těchto pravděpodobností účetní jednotka zváží jak důkazy, které byly podkladem jejích předešlých odhadů, tak všechny nově dostupné důkazy, přičemž bude větší váhu přikládat přesvědčivějším důkazům.

B55

Pravděpodobnost přiřazená každému scénáři odráží podmínky ke konci vykazovaného období. Při použití IAS 10 Události po skončení účetního období proto událost, k níž došlo po skončení vykazovaného období a která řeší nejistotu, jež existovala ke konci vykazovaného období, neposkytuje důkaz o podmínkách, které k uvedenému datu existovaly. Například ke konci vykazovaného období může existovat 20 % pravděpodobnost, že během zbývajících šesti měsíců platnosti pojistné smlouvy dojde k velké bouři. Po konci účetního období, ale předtím, než došlo ke schválení účetní závěrky ke zveřejnění, nastane velká bouře. Peněžní toky z plnění v rámci uvedené pojistné smlouvy nezohledňují tuto bouři, o které je při zpětném pohledu známo, že nastala. Místo toho peněžní toky obsažené v ocenění zahrnují 20 % pravděpodobnost, která se jevila ke konci vykazovaného období (zveřejnění za použití IAS 10 uvádí, že po skončení vykazovaného období došlo k události nevyžadující úpravu).

B56

Současné odhady očekávaných peněžních toků nejsou nezbytně totožné s nejnovější skutečnou zkušeností. Například předpokládejme, že úmrtnost zaznamenaná ve vykazovaném období byla o 20 % horší než dříve zaznamenaná úmrtnost a předchozí očekávání zaznamenané úmrtnosti. Náhlou změnu odhadů zaznamenané skutečnosti mohlo vyvolat několik faktorů včetně:

a)

trvajících změn úmrtnosti;

b)

změn charakteristik pojištěné populace (například změny upisování nebo rozložení nebo selektivní storna ze strany pojistníků v neobvykle dobrém zdravotním stavu);

c)

náhodných výkyvů nebo

d)

identifikovatelných jednorázových příčin.

B57

Účetní jednotka vyšetří důvody změny zaznamenané skutečnosti a vypracuje nové odhady peněžních toků a pravděpodobností s ohledem na nejnovější zkušenosti, dřívější zkušenosti a jiné informace. Výsledek pro příklad v odstavci B56 by typicky byl takový, že očekávaná současná hodnota dávek pro případ úmrtí se změní, ne však až o 20 %. V příkladu v odstavci B56, pokud budou míry úmrtnosti významně vyšší než předchozí odhady z důvodů, které by podle očekávání měly trvat, se odhadovaná pravděpodobnost přiřazená scénářům vysoké úmrtnosti zvýší.

B58

Odhady netržních proměnných zahrnují informace o současné úrovni pojistných událostí a informace o trendech. Například míry úmrtnosti se po dlouhá období v mnoha zemích soustavně snižovaly. Určení peněžních toků z plnění odráží pravděpodobnosti, které by byly přiřazeny každému možnému scénáři trendů s ohledem na všechny přiměřené a doložitelné informace, které jsou dostupné bez vynaložení nepřiměřených nákladů nebo úsilí.

B59

Podobně pokud jsou peněžní toky alokované na skupinu pojistných smluv citlivé vůči inflaci, určení peněžních toků z plnění bude odrážet současné odhady možných budoucích měr inflace. Vzhledem k tomu, že míry inflace budou pravděpodobně korelovat s úrokovými sazbami, ocenění peněžních toků z plnění bude odrážet pravděpodobnosti pro každý scénář inflace způsobem, který bude v souladu s pravděpodobnostmi vyplývajícími z tržních úrokových sazeb použitých při odhadu diskontní sazby (viz odstavec B51).

B60

Při odhadování peněžních toků účetní jednotka zohlední současná očekávání budoucích událostí, které by mohly tyto peněžní toky ovlivnit. Účetní jednotka vypracuje scénáře peněžních toků, které tyto budoucí události odrážejí, jakož i objektivní odhady pravděpodobnosti každého scénáře. Účetní jednotka však nezohlední současná očekávání budoucích změn právních předpisů, které by změnily nebo zrušily současný závazek nebo vytvořily nové povinnosti v rámci stávající pojistné smlouvy, než bude změna právních předpisů z významné části uzákoněna.

Peněžní toky v rámci doby trvání pojistné smlouvy (odstavec 34)

B61

Odhady peněžních toků ve scénáři zahrnují všechny peněžní toky v rámci doby trvání existující pojistné smlouvy a žádné jiné peněžní toky. Při určování rámce doby trvání pojistné smlouvy účetní jednotka použije odstavec 2.

B62

Mnoho pojistných smluv obsahuje prvky, které pojistníkům umožňují přijmout opatření, která mění výši, načasování, povahu nebo nejistotu částek, které obdrží. K těmto prvkům patří opce na obnovení smlouvy, opce na odstoupení od smlouvy, opce na přeměnu a opce na zastavení plateb pojistného ještě v době, kdy jsou přijímány dávky ze smluv. Ocenění skupiny pojistných smluv odráží na základě očekávané hodnoty současné odhady účetní jednotky týkající se toho, jak budou pojistníci ve skupině dostupné opce realizovat, a riziková úprava týkající se nefinančního rizika odráží současné odhady účetní jednotky týkající se toho, jak se může skutečné chování pojistníků lišit od chování očekávaného. Tento požadavek na určení očekávané hodnoty se použije bez ohledu na počet smluv ve skupině; například se použije i v případě, že skupina obsahuje jen jednu smlouvu. Ocenění skupiny pojistných smluv tudíž nepředpokládá 100 % pravděpodobnost toho, že pojistníci:

a)

odstoupí od svých smluv, pokud existuje určitá pravděpodobnost, že někteří z pojistníků tak neučiní; nebo

b)

budou ve svých smlouvách pokračovat, pokud existuje určitá pravděpodobnost, že někteří z pojistníků tak neučiní.

B63

Pokud smlouva vyžaduje, aby výstavce pojistné smlouvy tuto smlouvu obnovil nebo v ní jinak pokračoval, použije výstavce k posouzení, zda pojistné a související peněžní toky z obnovené smlouvy spadají do rámce doby trvání původní smlouvy, odstavec 34.

B64

Odstavec 34 odkazuje na praktickou schopnost účetní jednotky stanovit cenu k budoucímu datu (datu obnovení), která plně odráží rizika smlouvy od tohoto data. Účetní jednotka má praktickou schopnost, pokud neexistují omezení, která by jí bránila stanovit tutéž cenu, jakou by stanovila u nové smlouvy se stejnými charakteristikami, jaké má smlouva stávající, vystavené k danému datu, nebo pokud je schopna upravit dávky tak, aby odpovídaly ceně, kterou bude účtovat. Stejně tak má účetní jednotka praktickou schopnost stanovit cenu v případě, že je schopna stanovit novou cenu u stávající smlouvy tak, aby cena odrážela celkové změny rizik v portfoliu pojistných smluv, a to i pokud cena stanovená pro každého jednotlivého pojistníka neodráží změnu rizika pro tohoto konkrétního pojistníka. Při posuzování toho, zda má účetní jednotka praktickou schopnost stanovit cenu, která plně odráží rizika smlouvy nebo portfolia, se zohlední veškerá rizika, která by účetní jednotka zvažovala při upisování rovnocenných smluv k datu obnovení pro zbývající dobu služby. Při určování odhadů budoucích peněžních toků ke konci vykazovaného období účetní jednotka přehodnotí rámec doby trvání pojistné smlouvy tak, aby zahrnoval dopady změn okolností hmotných práv a povinností účetní jednotky.

B65

Peněžní toky v rámci doby trvání pojistné smlouvy jsou ty peněžní toky, které se přímo týkají plnění smlouvy, včetně peněžních toků, o nichž může účetní jednotka rozhodovat z hlediska částky nebo načasování. Peněžní toky v rámci doby trvání pojistné smlouvy zahrnují:

a)

pojistné (včetně úprav pojistného a splátek pojistného) od pojistníka a veškeré další peněžní toky vyplývající z takového pojistného;

b)

platby ve prospěch (nebo jménem) pojistníka včetně pojistných nároků, které již byly nahlášeny, ale dosud nebyly uhrazeny (tj. nahlášené pojistné nároky), vzniklé pojistné nároky z titulu událostí, které nastaly, ale u nichž dosud nebyly pojistné nároky nahlášeny, a veškeré budoucí pojistné nároky, u nichž má účetní jednotka hmotněprávní závazek (viz odstavec 34);

c)

platby ve prospěch (nebo jménem) pojistníka, které se různí podle výnosů z podkladových položek;

d)

platby ve prospěch (nebo jménem) pojistníka, které vyplývají z derivátů, například opce a záruky vložené do smlouvy, v rozsahu, v jakém tyto opce a záruky nejsou z pojistné smlouvy odděleny (viz odst. 11 písm. a));

e)

alokace peněžních toků z pořízení pojistných smluv přiřaditelných portfoliu, k němuž daná pojistná smlouva přísluší;

f)

náklady na vyřizování pojistných nároků (tj. náklady, které účetní jednotce vzniknou při šetření, zpracování a řešení pojistných nároků v rámci existujících pojistných smluv včetně právních poplatků a poplatků pro likvidátory pojistných událostí a interních nákladů na vyšetřování pojistných nároků a zpracování plateb z titulu pojistných nároků);

g)

náklady, které účetní jednotce vzniknou při poskytování smluvních dávek v naturáliích;

h)

náklady na správu a udržování pojistky, například náklady na fakturaci pojistného a zpracování změny pojistky (například přeměny a obnovy pojistného krytí). Tyto náklady zahrnují i opakované provize, které mají být vypláceny zprostředkovatelům pojištění, pokud určitý pojistník nadále hradí pojistné v rámci doby trvání pojistné smlouvy,

i)

z transakcí odvozené daně (například daně z pojistného, daně z přidané hodnoty a daně ze zboží a služeb) a odvody (například odvody za hasičské služby a výměry plateb do záručního fondu), které vyplývají přímo z existujících pojistných smluv nebo které lze těmto smlouvám přiměřeně a jednotně přiřadit;

j)

platby pojistitele v postavení fiduciáře ke splnění daňových povinností pojistníka a související přijaté platby;

k)

potenciální přijaté peněžní toky z náhrad (například náhrady a regresy) u budoucích pojistných nároků krytých stávajícími pojistnými smlouvami, a potenciální přijaté peněžní toky z náhrad u minulých pojistných nároků, pokud nesplňují podmínky pro uznání jako samostatná aktiva;

ka)

náklady, které účetní jednotka vynaloží:

i)

při provádění investiční činnosti, pokud účetní jednotka tuto činnost provádí za účelem zvýšení plnění z pojistného krytí pro pojistníky. Investiční činnosti zvyšují plnění z pojistného krytí, jestliže účetní jednotka tyto činnosti provádí, protože očekává, že budou generovat investiční výnos, z nějž budou mít prospěch pojistníci, pokud nastane pojistná událost;

ii)

při poskytování služby zabezpečující investiční výnos pojistníkům podle pojistných smluv bez prvků přímé účasti (viz odstavec B119B);

iii)

při poskytování s investicí související služby pojistníkům podle pojistných smluv s prvky přímé účasti;

l)

alokace fixní a variabilní výrobní režie (jako jsou náklady na účetnictví, lidské zdroje, informační technologie a podporu, odpisy budov, nájemné a údržba a síťové dodávky) přímo přiřaditelné plnění pojistných smluv. Tyto režijní náklady jsou alokovány na skupiny smluv pomocí metod, které jsou systematické a racionální a jsou soustavně používány na všechny náklady s obdobnými charakteristikami;

m)

veškeré jiné náklady, které lze specificky vyúčtovat pojistníkovi podle podmínek smlouvy.

B66

Následující peněžní toky nebudou zahrnuty při odhadu peněžních toků, které vzniknou během plnění stávající pojistné smlouvy účetní jednotkou:

a)

investiční výnosy. Investice se uznávají, oceňují a vykazují odděleně;

b)

peněžní toky (platby nebo příjmy) vzniklé z držených zajistných smluv. Zajistné smlouvy se uznávají, oceňují a vykazují odděleně;

c)

peněžní toky, které mohou vznikat z budoucích pojistných smluv, tj. peněžní toky mimo rámec doby trvání stávajících pojistných smluv (viz odstavce 34–35);

d)

peněžní toky týkající se nákladů, které nelze přímo přiřadit portfoliu pojistných smluv, které obsahuje danou smlouvu, například náklady na vývoj produktů a odbornou přípravu. Tyto náklady se v okamžiku jejich vzniku uznávají v hospodářském výsledku;

e)

peněžní toky, které vznikají z mimořádných částek na nevyužité pracovní síly nebo jiné zdroje, které jsou použity k plnění smlouvy. Tyto náklady se v okamžiku jejich vzniku uznávají v hospodářském výsledku;

f)

platby daně ze zisku a příjmy, které pojistitel nehradí nebo je obdrží jako fiduciář, nebo které nelze samostatně vyúčtovat pojistníkovi podle podmínek smlouvy;

g)

peněžní toky mezi jednotlivými složkami vykazující jednotky, jako je pojistný kapitál a vlastní kapitál, pokud tyto peněžní toky nemění částku, která bude vyplacena pojistníkům;

h)

peněžní toky ze složek oddělených od pojistné smlouvy a účtovaných pomocí jiných příslušných standardů (viz odstavce 10–13).

B66 A

Před uznáním skupiny pojistných smluv může účetní jednotce vzniknout povinnost uznat aktivum nebo závazek z peněžních toků souvisejících se skupinou pojistných smluv, které jsou jiné než peněžní toky z pořízení pojistných smluv, a to buď z důvodu uskutečnění peněžních toků, nebo protože to požaduje jiný standard IFRS. Peněžní toky souvisí se skupinou pojistných smluv, jestliže by tyto peněžní toky byly zahrnuty do peněžních toků z plnění k datu prvotního uznání skupiny, kdyby byly uhrazeny nebo přijaty po tomto datu. Při použití odst. 38 písm. c) bod ii) účetní jednotka toto aktivum nebo závazek vyjme, pokud by toto aktivum nebo závazek nebyly uznány odděleně od skupiny pojistných smluv, kdyby k peněžnímu toku nebo uplatnění standardu IFRS došlo až po datu prvotního uznání dané skupiny pojistných smluv.

Smlouvy s peněžními toky, které ovlivňují peněžní toky k pojistníkům v jiných smlouvách, nebo jsou jimi ovlivněny

B67

Některé pojistné smlouvy ovlivňují peněžní toky plynoucí k pojistníkům v jiných smlouvách tím, že vyžadují:

a)

aby pojistník sdílel s pojistníky v jiných smlouvách výnosy z téže specifikované skupiny sdružených podkladových položek a

b)

buď:

i)

aby pojistník nesl snížení podílu na výnosech z podkladových položek z důvodu plateb pojistníkům v jiných smlouvách s podílem v dané skupině podkladových položek, včetně plateb ze záruk pojistníkům těchto jiných smluv; nebo

ii)

aby pojistníci v jiných smlouvách nesli snížení podílu na výnosech z podkladových položek důvodu plateb pojistníkovi, včetně plateb ze záruk pojistníkovi.

B68

Někdy takové smlouvy ovlivní peněžní toky pojistníkům ve smlouvách z jiných skupin. Peněžní toky z plnění u každé skupiny odrážejí rozsah, v němž smlouvy ve skupině vedou k tomu, že bude účetní jednotka ovlivněna očekávanými peněžními toky, ať ve vztahu k pojistníkům v této skupině, nebo k pojistníkům v jiné skupině. Peněžní toky z plnění u skupiny tudíž:

a)

zahrnují platby vyplývající z podmínek stávajících smluv ve prospěch pojistníků ve smlouvách v jiných skupinách, bez ohledu na to, zda se očekává provedení těchto plateb ve prospěch stávajících nebo budoucích pojistníků; a

b)

vylučují platby pojistníkům ve skupině, které byly za použití písmene a) zařazeny do peněžních toků z plnění v jiné skupině.

B69

Například pokud by byly platby pojistníkům v jedné skupině sníženy z podílu na výnosech z podkladových položek ve výši 350 MJ na 250 MJ z důvodu plateb zaručené částky pojistníkům v jiné skupině, zahrnovaly by peněžní toky z plnění v první skupině platby 100 MJ (činily by tedy 350 MJ) a peněžní toky z plnění v druhé skupině by vylučovaly zaručenou částku ve výši 100 MJ.

B70

K určení peněžních toků z plnění u skupin smluv, které ovlivňují peněžní toky pojistníkům ze smluv v jiných skupinách, nebo jsou jimi ovlivňovány, lze použít různé praktické přístupy. V některých případech může být účetní jednotka schopna určit změnu podkladových položek a výslednou změnu peněžních toků až na vyšší úrovni agregace, než jsou skupiny. V takových případech účetní jednotka systematicky a racionálně alokuje dopad změny podkladových položek na každou skupinu.

B71

I poté, co byly na smlouvy ve skupině poskytnuty veškeré pojistné služby, mohou peněžní toky z plnění stále zahrnovat platby, které by měli provést stávající pojistníci v jiných skupinách nebo budoucí pojistníci. Účetní jednotka není povinna nadále alokovat takové peněžní toky z plnění na konkrétní skupiny, ale může uznat a ocenit závazek za takové peněžní toky z plnění vyplývající ze všech skupin.

Diskontní sazby (odstavec 36)

B72

Účetní jednotka při uplatnění IFRS 17 použije tyto diskontní sazby:

a)

k ocenění peněžních toků z plnění – současné diskontní sazby za použití odstavce 36;

b)

k určení úroku, který bude nabíhat u marže z pojistné smlouvy, za použití odst. 44 písm. b) u pojistných smluv bez prvků přímé účasti – diskontní sazby určené k datu prvotního uznání skupiny smluv, za použití odstavce 36 na nominální peněžní toky, které se neliší podle výnosů z kterékoli podkladové položky;

c)

k ocenění změn marže z pojistné smlouvy za použití odst. B96 písm. a) až b) a písm. d) u pojistných smluv bez prvků přímé účasti – diskontní sazby za použití odstavce 36 určené při prvotním uznání;

d)

u skupin smluv, u nichž se uplatní metoda alokace pojistného s významnou složkou financování pro úpravu účetní hodnoty závazku ze zbývajícího pojistného krytí za použití odstavce 56 – diskontní sazby za použití odstavce 36 určené při prvotním uznání;

e)

pokud se účetní jednotka rozhodne rozčlenit finanční výnosy nebo náklady z pojistného plnění na hospodářský výsledek a ostatní úplný výsledek (viz odstavec 88) k určení výše finančních výnosů nebo nákladů z pojistného plnění vykázaných v hospodářském výsledku:

i)

u skupin pojistných smluv, u nichž změny předpokladů týkajících se finančního rizika nemají podstatný vliv na částky vyplacené pojistníkům, za použití odstavce B131 – diskontní sazby určené k datu prvotního uznání skupiny smluv za použití odstavce 36 na nominální peněžní toky, které se neliší podle výnosů z kterékoli podkladové položky;

ii)

u skupin pojistných smluv, u nichž změny předpokladů týkajících se finančního rizika mají podstatný vliv na částky vyplacené pojistníkům, za použití odst. B132 písm. a) bodu i) – diskontní sazby, které alokují zbývající revidované finanční výnosy nebo náklady z pojistného plnění na zbývající dobu trvání skupiny smluv při konstantní míře; a

iii)

u skupin pojistných smluv, u nichž se uplatní metoda alokace pojistného za použití odst. 59 písm. b) a odst. B133 – diskontní sazby určené k datu vzniklého pojistného nároku za použití odstavce 36 na nominální peněžní toky, které se neliší podle výnosů z kterékoli podkladové položky.

B73

K určení diskontních sazeb k datu prvotního uznání skupiny smluv podle odst. B72 písm. b) – odst. B72 písm. e) může účetní jednotka použít vážený průměr diskontních sazeb za období vystavení smluv ve skupině, které za použití odstavce 22 nesmí přesáhnout jeden rok.

B74

Odhady diskontních sazeb jsou v souladu s ostatními odhady použitými k ocenění pojistných smluv, aby se předešlo dvojímu započtení nebo opomenutí, například:

a)

peněžní toky, které se neliší podle výnosů ze žádné podkladové položky, se diskontují pomocí sazeb, které žádnou takovou variabilitu neodrážejí;

b)

peněžní toky, které se liší podle výnosů ze žádné podkladové položky:

i)

se diskontují pomocí sazeb, které takovou variabilitu odrážejí; nebo

ii)

se upravují o dopad této variability a diskontují pomocí sazby, která odráží provedenou úpravu;

c)

nominální peněžní toky (tj. peněžní toky, které zahrnují vliv inflace) se diskontují pomocí sazeb, které zahrnují vliv inflace; a

d)

reálné peněžní toky (tj. peněžní toky, které vylučují vliv inflace) se diskontují pomocí sazeb, které vylučují vliv inflace.

B75

Odst. B74 písm. b) vyžaduje, aby se peněžní toky, které se liší podle výnosů z podkladových položek, diskontovaly pomocí sazeb, které odrážejí tuto variabilitu, nebo aby byly upraveny o dopad této variability a diskontovány pomocí sazby, která odráží provedenou úpravu. Variabilita je relevantní faktor bez ohledu na to, zda vzniká v důsledku smluvních podmínek, nebo proto, že účetní jednotka využívá své možnosti volného uvážení, a bez ohledu na to, zda účetní jednotka drží dané podkladové položky.

B76

Peněžní toky, které se liší podle výnosů z podkladových položek, ale podléhají záruce minimální návratnosti, se neliší pouze podle výnosů z podkladových položek, a to ani v případě, že zaručená částka je nižší než očekávaný výnos z podkladových položek. Účetní jednotka tudíž může upravit míru, která odráží variabilitu výnosů z podkladových položek, o dopad záruky, a to i v případě, že zaručená částka je nižší než očekávaný výnos z podkladových položek.

B77

IFRS 17 nevyžaduje, aby účetní jednotka dělila odhadované peněžní toky na ty, které se liší podle výnosů z podkladových položek, a ty, které se takto neliší. Pokud účetní jednotka tímto způsobem odhadované peněžní toky nedělí, použije diskontní sazby vhodné pro odhadované peněžní toky jako celek, například využije stochastické techniky modelování nebo rizikově neutrální techniky ocenění.

B78

Diskontní sazby zahrnují pouze relevantní faktory, tj. faktory, které vyplývají z časové hodnoty peněz, charakteristik peněžních toků a likviditních charakteristik pojistných smluv. Tyto diskontní sazby nemusí být na trhu přímo pozorovatelné. Nejsou-li tedy k dispozici pozorovatelné tržní sazby pro nástroj se stejnou charakteristikou, nebo jsou-li pozorovatelné tržní sazby pro podobné nástroje k dispozici, ale neurčují odděleně faktory, které odlišují nástroj od pojistných smluv, účetní jednotka příslušné sazby odhadne. IFRS 17 nevyžaduje pro určování diskontních sazeb konkrétní techniku odhadu. Při použití techniky odhadu účetní jednotka:

a)

maximalizuje použití pozorovatelných vstupů (viz odstavec B44) a zohlední všechny přiměřené a doložitelné informace o netržních proměnných, které jsou dostupné bez vynaložení nepřiměřených nákladů nebo úsilí, a to jak externí, tak interní (viz odstavec B49). Konkrétně nesmí být použité diskontní sazby v rozporu s dostupnými a relevantními tržními údaji a žádné použité netržní proměnné nesmí být v rozporu s pozorovatelnými tržními proměnnými;

b)

zohlední současné tržní podmínky z pohledu účastníka trhu;

c)

provede úsudek s cílem posoudit stupeň podobnosti prvků oceňované pojistné smlouvy a prvků nástroje, u něhož jsou k dispozici pozorovatelné tržní ceny, a upraví tyto ceny tak, aby odrážely rozdíly uvedených prvků.

B79

U peněžních toků z pojistných smluv, které se neliší podle výnosů z podkladových položek, diskontní sazba odráží výnosovou křivku v příslušné měně pro nástroje, které nevystavují držitele žádnému nebo jen zanedbatelnému úvěrovému riziku, upravenou tak, aby odrážela likviditní charakteristiky skupiny pojistných smluv. Tato úprava odráží rozdíl mezi likviditními charakteristikami skupiny pojistných smluv a likviditními charakteristikami aktiv použitých k určení výnosové křivky. Výnosové křivky zohledňují aktiva obchodovaná na aktivních trzích, která může držitel typicky kdykoli okamžitě prodat, aniž by mu vznikly významné náklady. Naopak v rámci některých pojistných smluv nelze účetní jednotku nutit k platbám dříve, než nastanou pojistné události nebo data specifikovaná ve smlouvách.

B80

U peněžních toků z pojistných smluv, které se neliší podle výnosů z podkladových položek, může účetní jednotka určit diskontní sazby úpravou likvidní bezrizikové výnosové křivky, tak aby odrážela rozdíly mezi likviditními charakteristikami finančních nástrojů, které jsou podkladovými položkami sazeb pozorovaných na trhu, a likviditními charakteristikami pojistných smluv (přístup zdola nahoru).

B81

Alternativně může účetní jednotka určit příslušné diskontní sazby pro pojistné smlouvy na základě výnosové křivky, která odráží současné tržní výnosové míry implicitní v ocenění referenčního portfolia aktiv reálnou hodnotou (přístup shora dolů). Účetní jednotka upraví tuto výnosovou křivku tak, aby vyloučila veškeré faktory, které nejsou relevantní pro pojistné smlouvy, není však povinna upravit výnosovou křivku o rozdíly mezi likviditními charakteristikami pojistných smluv a referenčního portfolia.

B82

Při odhadu výnosové křivky podle odstavce B81:

a)

existují-li pro aktiva v referenčním portfoliu pozorovatelné tržní ceny na aktivních trzích, použije účetní jednotka tyto ceny (v souladu s odstavcem 69 IFRS 13);

b)

není-li trh aktivní, účetní jednotka upraví pozorovatelné tržní ceny pro podobná aktiva, aby byly srovnatelné s tržními cenami pro oceňovaná aktiva (v souladu s odstavcem 83 IFRS 13);

c)

neexistuje-li trh pro aktiva v referenčním portfoliu, účetní jednotka použije techniku odhadu. U takových aktiv (v souladu s odstavcem 89 IFRS 13) účetní jednotka:

i)

určí nepozorovatelné vstupy za použití nejlepších dostupných informací za daných okolností. Tyto vstupy mohou zahrnovat vlastní údaje účetní jednotky a v kontextu IFRS 17 může účetní jednotka klást větší váhu na dlouhodobé odhady než na krátkodobé výkyvy; a

ii)

upraví tyto údaje tak, aby zohledňovaly veškeré informace o předpokladech týkajících se účastníků trhu, které jsou přiměřeně dostupné.

B83

Při úpravách výnosové křivky účetní jednotka upraví tržní sazby pozorované v nedávných transakcích s nástroji s podobnými charakteristikami o pohyby tržních faktorů od data transakce a upraví pozorované tržní sazby tak, aby odrážely míru odlišnosti oceňovaného nástroje a nástroje, pro který lze pozorovat transakční ceny. U peněžních toků z pojistných smluv, které se neliší podle výnosů z aktiv v referenčním portfoliu, takové úpravy zahrnují:

a)

úpravu o rozdíly mezi částkou, načasováním a nejistotou peněžních toků z aktiv v portfoliu a částkou, načasováním a nejistotou peněžních toků z pojistných smluv a

b)

vyloučení tržních rizikových přirážek za úvěrové riziko, které jsou relevantní jen pro aktiva zařazená do referenčního portfolia.

B84

V zásadě by u peněžních toků z pojistných smluv, které se neliší podle výnosů z aktiv v referenčním portfoliu, měla existovat jediná nelikvidní bezriziková výnosová křivka, jež vylučuje veškerou nejistotu, pokud jde o částku a načasování peněžních toků. V praxi však přístup shora dolů a přístup zdola nahoru mohou vést k různým výnosovým křivkám, a to i v téže měně. Důvodem jsou omezení neoddělitelně spojená s odhady úprav provedených podle každého z přístupů a možné neprovedení úpravy o různé charakteristiky likvidity v přístupu shora dolů. Účetní jednotka není povinna sesouhlasit diskontní sazbu určenou podle přístupu, který zvolí, s diskontní sazbou, která by byla určena podle jiného přístupu.

B85

IFRS 17 nespecifikuje omezení referenčního portfolia aktiv použitého při uplatnění odstavce B81. K vyloučení faktorů, které nejsou pro pojistné smlouvy relevantní, pokud má referenční portfolio aktiv podobné charakteristiky, je však třeba méně úprav. Například pokud se peněžní toky z pojistných smluv neliší podle výnosů z podkladových položek, bylo by zapotřebí méně úprav, pokud by účetní jednotka jako východisko použila dluhové nástroje, a nikoli kapitálové nástroje. U dluhových nástrojů by cílem bylo vyloučit z celkového výnosu z dluhopisu dopad úvěrového rizika a jiných faktorů, které nejsou pro pojistné smlouvy relevantní. Jednou z metod odhadu dopadu úvěrového rizika je použít jako referenční bod tržní cenu úvěrového derivátu.

Riziková úprava týkající se nefinančního rizika (odstavec 37)

B86

Riziková úprava týkající se nefinančního rizika se týká jiného než finančního rizika, jež vzniká z pojistných smluv. Finanční riziko je zahrnuto v odhadech budoucích peněžních toků nebo v diskontní sazbě použité k úpravě peněžních toků. Riziky, která kryje riziková úprava týkající se nefinančního rizika, jsou pojistné riziko a jiná nefinanční rizika, jako je riziko storen a riziko nákladů (viz odstavec B14).

B87

Riziková úprava týkající se nefinančního rizika u pojistných smluv oceňuje kompenzaci, kterou by účetní jednotka požadovala, aby si nevybírala mezi:

a)

splněním závazku, který má určitou škálu možných výsledků vyplývajících z nefinančního rizika; a

b)

splněním závazku, který bude generovat pevné peněžní toky se stejnou očekávanou současnou hodnotou, jakou mají pojistné smlouvy.

Například riziková úprava týkající se nefinančního rizika by oceňovala kompenzaci, kterou by účetní jednotka požadovala, aby pro ni nebyl rozdíl mezi plněním závazku, který (v důsledku finančního rizika) má 50 % pravděpodobnost hodnoty 90 MJ a 50 % pravděpodobnost hodnoty 110 MJ, a plněním závazku, který je pevně stanoven ve výši 100 MJ. V důsledku toho riziková úprava týkající se nefinančního rizika poskytuje uživatelům účetní závěrky informaci o částce, kterou účetní jednotka účtuje za nejistotu vyplývající z nefinančního rizika z hlediska výše a načasování peněžních toků.

B88

Vzhledem k tomu, že riziková úprava týkající se nefinančního rizika je odrazem kompenzace, kterou by účetní jednotka požadovala za to, že ponese nefinanční riziko vyplývající z nejisté výše a načasování peněžních toků, odráží riziková úprava týkající se nefinančního rizika také:

a)

míru diverzifikačního užitku, kterou účetní jednotka zohledňuje při určování kompenzace, kterou požaduje za podstoupení uvedeného rizika; a

b)

příznivé i nepříznivé výsledky, a to způsobem, který odráží stupeň averze účetní jednotky k riziku.

B89

Účelem rizikové úpravy týkající se nefinančního rizika je ocenit dopad nejistoty peněžních toků z pojistných smluv, která se liší od nejistot plynoucích z finančního rizika. V důsledku toho riziková úprava týkající se nefinančního rizika odráží všechna nefinanční rizika spojená s pojistnými smlouvami. Neodráží rizika, která nevyplývají z pojistných smluv, například obecné provozní riziko.

B90

Riziková úprava týkající se nefinančního rizika se do ocenění začleňuje explicitně. Riziková úprava týkající se nefinančního rizika je koncepčně oddělena od odhadů budoucích peněžních toků a diskontních sazeb, které tyto peněžní toky upravují. Účetní jednotka nezapočte rizikovou úpravu týkající se nefinančního rizika dvakrát, například tím, že by rizikovou úpravu týkající se nefinančního rizika implicitně začlenila i při určování odhadů budoucích peněžních toků nebo diskontních sazeb. Diskontní sazby, které jsou zveřejněny pro dodržení odstavce 120, neobsahují žádné implicitní úpravy týkající se nefinančního rizika.

B91

IFRS 17 nespecifikuje techniku (techniky) odhadu k určení rizikové úpravy týkající se nefinančního rizika. Aby zohlednila kompenzaci, kterou by účetní jednotka požadovala za podstoupení nefinančního rizika, musí mít riziková úprava týkající se nefinančního rizika tyto charakteristiky:

a)

rizika s nízkou četností a vysokou závažností povedou k vyšším rizikovým úpravám týkajícím se nefinančního rizika než rizika s vysokou četností a nízkou závažností;

b)

u podobných rizik smlouvy s delší dobou trvání povedou k vyšším rizikovým úpravám týkajícím se nefinančního rizika než smlouvy s kratší dobou trvání;

c)

rizika s širším rozdělením pravděpodobnosti povedou k vyšším rizikovým úpravám týkajícím se nefinančního rizika než rizika s menším rozdělením pravděpodobnosti;

d)

čím méně je známo o současném odhadu a jeho trendu, tím vyšší bude riziková úprava týkající se nefinančního rizika; a

e)

pokud nové zkušenosti snižují nejistotu týkající se výše a načasování peněžních toků, riziková úprava týkající se nefinančního rizika se sníží a naopak.

B92

Účetní jednotka při určování vhodné techniky odhadu pro rizikovou úpravu týkající se nefinančního rizika postupuje podle svého úsudku. Při použití tohoto úsudku účetní jednotka také zváží, zda technika poskytuje stručné a informativní zveřejnění tak, aby uživatelé účetní závěrky mohli porovnat výkonnost účetní jednotky s výkonností jiných subjektů. Odstavec 119 vyžaduje, aby účetní jednotka, která použije k určení rizikové úpravy týkající se nefinančního rizika jinou techniku nežli techniku míry spolehlivosti, zveřejnila použitou techniku a míru spolehlivosti odpovídající výsledkům takové techniky.

Prvotní uznání převodů pojistných smluv a podnikových kombinací (odstavec 39)

B93

Pokud účetní jednotka pořídí vystavené pojistné smlouvy nebo držené zajistné smlouvy v rámci převodu pojistných smluv, které netvoří podnik, nebo v rámci podnikové kombinace v rozsahu působnosti IFRS 3, použije odstavce 14–24 k určení skupin pořízených smluv, jako kdyby tyto smlouvy uzavřela k datu transakce.

B94

Účetní jednotka použije jako aproximaci přijatého pojistného protihodnotu přijatou nebo zaplacenou za smlouvy. Protihodnota přijatá nebo zaplacená za smlouvy vylučuje protihodnotu přijatou nebo zaplacenou za jiné aktiva a závazky pořízené v téže transakci. V podnikové kombinaci v rozsahu působnosti IFRS 3 je protihodnotou přijatou nebo zaplacenou za smlouvy reálná hodnota smluv k uvedenému datu. Při určování této reálné hodnoty účetní jednotka nepoužije odstavec 47 IFRS 13 (týkající se prvků na požádání).

B95

Nepoužije-li se pro závazek ze zbývajícího pojistného krytí podle odstavců 55–59 a 69–70 A metoda alokace pojistného, vypočte se při prvotním uznání marže z pojistné smlouvy za použití odstavce 38 pro pořízené vystavené pojistné smlouvy a odstavce 65 pro pořízené držené zajistné smlouvy pomocí protihodnoty přijaté nebo zaplacené za smlouvy jako aproximace pojistného přijatého nebo zaplaceného k datu prvotního uznání.

B95 A

Jsou-li pořízené pojistné smlouvy podle odstavce 47 nevýhodné, účetní jednotka uzná kladný rozdíl peněžních toků z plnění a přijaté nebo zaplacené protihodnoty jako součást goodwillu nebo zisku z výhodné koupě u smluv pořízených v podnikové kombinaci v rozsahu působnosti IFRS 3, nebo jako ztrátu v hospodářském výsledku u smluv pořízených v rámci převodu. Účetní jednotka určí ztrátovou složku závazku ze zbývajícího pojistného krytí pro daný kladný rozdíl a k alokaci následných změn peněžních toků z plnění na tuto ztrátovou složku použije odstavce 49–52.

B95B

U skupiny držených zajistných smluv, na něž se vztahují odstavce 66 A–66B, účetní jednotka stanoví složku úhrady ztráty u aktiva ze zbývajícího pojistného krytí k datu transakce vynásobením:

a)

ztrátové složky závazku ze zbývajícího pojistného krytí podkladových pojistných smluv k datu transakce a

b)

procenta nároků z podkladových pojistných smluv, jejichž úhradu ze skupiny držených zajistných smluv účetní jednotka očekává k datu transakce.

B95C

Účetní jednotka uzná částku složky úhrady ztráty stanovenou podle odstavce B95B jako součást goodwillu nebo zisku z výhodné koupě u držených zajistných smluv pořízených v podnikové kombinaci v rozsahu působnosti IFRS 3, nebo jako výnos v hospodářském výsledku u smluv pořízených v rámci převodu.

B95D

Při použití odstavců 14–22 může účetní jednotka zařadit k datu transakce do skupiny nevýhodných pojistných smluv jak nevýhodné pojistné smlouvy kryté skupinou držených zajistných smluv, tak i nevýhodné smlouvy nekryté skupinou držených zajistných smluv. V těchto případech účetní jednotka při použití odstavce B95B systematicky a racionálně alokuje podíl ztrátové složky u skupiny pojistných smluv, který se týká pojistných smluv krytých skupinou držených zajistných smluv.

Aktivum z peněžních toků z pořízení pojistné smlouvy

B95E

Pokud účetní jednotka pořídí vystavené pojistné smlouvy v rámci převodu pojistných smluv, které netvoří podnik, nebo v rámci podnikové kombinace v rozsahu působnosti IFRS 3, uzná v reálné hodnotě k datu transakce aktivum z peněžních toků z pořízení pojistných smluv vztahující se k nároku na získání:

a)

budoucích pojistných smluv, které vzniknou prodloužením pojistných smluv uznaných k datu transakce; a

b)

budoucích pojistných smluv po datu transakce, jiných než pojistné smlouvy podle písmene a), za které nejsou znovu vynaloženy peněžní toky z pořízení pojistných smluv, které nabývaný podnik již uhradil a které lze přímo přiřadit k souvisejícímu portfoliu pojistných smluv.

B95F

K datu transakce se částka aktiva z peněžních toků z pořízení pojistných smluv nezahrne do ocenění pořízené skupiny pojistných smluv za použití odstavců B93–B95 A.

Změny účetní hodnoty marže z pojistné smlouvy u pojistných smluv bez prvků přímé účasti (odstavec 44)

B96

U pojistných smluv bez prvků přímé účasti vyžaduje odst. 44 písm. c) úpravu marže z pojistné smlouvy u skupiny pojistných smluv o změny peněžních toků z plnění, které se týkají budoucích služeb. Tyto změny zahrnují:

a)

korekce na základě zkušenosti vyplývající z pojistného přijatého za období, které se týká budoucích služeb, a souvisejících peněžních toků, jako jsou peněžní toky z pořízení pojistné smlouvy a daně z pojistného, oceněné pomocí diskontních sazeb stanovených v odst. B72 písm. c);

b)

změny odhadů současné hodnoty budoucích peněžních toků závazku ze zbývajícího pojistného krytí, vyjma peněžních toků podle odst. B97 písm. a), oceněné pomocí diskontních sazeb stanovených v odst. B72 písm. c);

c)

rozdíly mezi každou investiční složkou, jejíž splatnost byla očekávaná v příslušném období, a skutečnou investiční složkou, jejíž splatnost v příslušném období nastala. Tyto rozdíly se určí porovnáním i) skutečné investiční složky, jejíž splatnost v daném období nastala, s ii) úhradou v období, která byla očekávána na začátku tohoto období, plus případného finančního příjmu nebo nákladu z pojistného plnění souvisejícího s touto očekávanou úhradou, než nastala její splatnost;

ca)

rozdíly mezi každým úvěrem pojistníkovi, jehož splatnost byla očekávaná v příslušném období, a skutečným úvěrem pojistníkovi, jehož splatnost v příslušném období nastala. Tyto rozdíly se určí porovnáním i) skutečného úvěru pojistníkovi, jehož splatnost v daném období nastala, s ii) úhradou v období, která byla očekávána na začátku tohoto období, plus případného finančního příjmu nebo nákladu z pojistného plnění souvisejícího s touto očekávanou úhradou, než nastala její splatnost;

d)

změnu rizikové úpravy týkající se nefinančního rizika, která se týká budoucích služeb. Účetní jednotka není povinna rozdělit změnu rizikové úpravy týkající se nefinančního rizika mezi i) změnu související s nefinančním rizikem a ii) dopad časové hodnoty peněz a změny časové hodnoty peněz. Jestliže účetní jednotka toto rozdělení provede, upraví marži z pojistné smlouvy o změnu související s nefinančními rizikem, oceněnou diskontními sazbami uvedenými v odst. B72 písm. c).

B97

Účetní jednotka neupraví marži z pojistné smlouvy u skupiny pojistných smluv bez prvků přímé účasti o tyto změny peněžních toků z plnění, neboť se netýkají budoucích služeb:

a)

dopad časové hodnoty peněz a dopad změn časové hodnoty peněz a dopad finančního rizika a změn finančního rizika. Tyto dopady zahrnují:

i)

případný dopad na odhad budoucích peněžních toků;

ii)

v případě rozčlenění dopad na rizikovou úpravu týkající se nefinančního rizika a

iii)

dopad změny diskontní sazby;

b)

změny odhadů peněžních toků z plnění v závazku ze vzniklých pojistných nároků;

c)

korekce na základě zkušenosti, kromě korekcí podle odst. B96 písm. a).

B98

Podmínky některých pojistných smluv bez prvků přímé účasti dávají účetní jednotce možnost volného uvážení ve věci peněžních toků, které mají být vyplaceny pojistníkům. Změna nezaručených peněžních toků se považuje za změnu týkající se budoucích služeb, a tudíž upravuje marži z pojistné smlouvy. Aby účetní jednotka určila, jak identifikovat změnu nezaručených peněžních toků, specifikuje při uzavření smlouvy základ, z něhož očekává, že bude určovat svůj smluvní závazek; například na základě pevné úrokové sazby, nebo na základě výnosů, které se mění podle výnosů z určených aktiv.

B99

Účetní jednotka použije k rozlišení mezi dopadem změn předpokladů týkajících se finančního rizika z daného závazku (které neupravují marži z pojistné smlouvy) a dopadu nezaručených změn tohoto závazku (které upravují marži z pojistné smlouvy) tuto specifikaci.

B100

Pokud účetní jednotka nemůže při uzavření smlouvy specifikovat, co považuje za svůj závazek ze smlouvy a co považuje za dobrovolný prvek, považuje svůj závazek za výnos implicitně začleněný v odhadu peněžních toků z plnění při uzavření smlouvy, aktualizovaný tak, aby odrážel současné předpoklady týkající se finančního rizika.

Změny účetní hodnoty marže z pojistné smlouvy u pojistných smluv s prvky přímé účasti (odstavec 45)

B101

Pojistné smlouvy s prvky přímé účasti jsou pojistné smlouvy, které jsou v zásadě smlouvy o službách souvisejících s investicemi, v nichž účetní jednotka slibuje investiční výnos z podkladových položek. Jsou tudíž definovány jako pojistné smlouvy, u nichž:

a)

smluvní podmínky stanoví, že pojistník má podíl na určité části jasně vymezené skupiny podkladových položek (viz odstavce B105–B106);

b)

účetní jednotka očekává, že pojistníkovi vyplatí částku rovnou podstatné části výnosů podkladových položek v reálné hodnotě (viz odstavec B107); a

c)

účetní jednotka očekává, že podstatná část jakékoli změny částek, které mají být vyplaceny pojistníkovi, se bude měnit podle změn reálné hodnoty podkladových položek (viz odstavec B107).

B102

Účetní jednotka posoudí, zda jsou podmínky odstavce B101 splněny, na základě svých očekávání při uzavření smlouvy, a tyto podmínky následně nebude přehodnocovat, pokud nedojde ke změně smlouvy za použití odstavce 72.

B103

Pokud pojistné smlouvy ve skupině ovlivňují peněžní toky vůči pojistníkům v jiných skupinách (viz odstavce B67–B71), účetní jednotka posoudí, zda jsou podmínky stanovené v odstavci B101 splněny, přičemž uváží peněžní toky, které účetní jednotka dle svého očekávání zaplatí pojistníkům podle odstavců B68–B70.

B104

Podmínky v odstavci B101 zajišťují, aby pojistné smlouvy s prvky přímé účasti byly smlouvy, v nichž je závazek účetní jednotky vůči pojistníkovi očištěn o:

a)

závazek vyplatit pojistníkovi částku rovnou reálné hodnotě podkladových položek a

b)

variabilní poplatek (viz odstavce B110–B118), který účetní jednotka odečte od a) výměnou za budoucí služby stanovené v pojistné smlouvě, a který zahrnuje:

i)

výši podílu účetní jednotky na reálné hodnotě podkladových položek minus

ii)

peněžní toky z plnění, které nekolísají podle výnosů z podkladových položek.

B105

Podíl podle odst. B101 písm. a) nevylučuje existenci možnosti účetní jednotky dle vlastního uvážení měnit částky vyplácené pojistníkovi. Vazba na podkladové položky však musí být vymahatelná (viz odstavec 2).

B106

Skupina podkladových položek podle odst. B101 písm. a) může zahrnovat jakékoli položky, například referenční portfolio aktiv, čistá aktiva účetní jednotky nebo specifikovanou podskupinu čistých aktiv účetní jednotky, pokud je smlouvou jasně určena. Účetní jednotka nemusí držet vymezenou skupinu podkladových položek. Jasně vymezená skupina podkladových položek však neexistuje, pokud:

a)

účetní jednotka může měnit podkladové položky, které určují výši jejího závazku se zpětnou účinností; nebo

b)

neexistují žádné určené podkladové položky, i pokud by pojistníkovi mohl být zajištěn výnos, který obecně odráží celkovou výkonnost a očekávání účetní jednotky, nebo výkonnost a očekávání podskupiny aktiv, která účetní jednotka drží. Příkladem takového výnosu je úroková sazba investiční pojistné smlouvy nebo platba dividend stanovená na konci období, kterého se týká. V takovém případě závazek vůči pojistníkovi odráží úrokovou sazbu investiční pojistné smlouvy nebo částky dividend, které stanovila účetní jednotka, a nikoli určené podkladové položky.

B107

Odst. B101 písm. b) vyžaduje, aby účetní jednotka očekávala, že pojistníkovi vyplatí podstatnou část výnosů z podkladových položek v reálné hodnotě, a odst. B101 písm. c) vyžaduje, aby účetní jednotka očekávala, že podstatná část jakékoli změny částek, které mají být vyplaceny pojistníkovi, se bude měnit podle změn reálné hodnoty podkladových položek. Účetní jednotka:

a)

vykládá výraz „podstatný“ v obou odstavcích v souvislosti s cílem pojistných smluv s prvky přímé účasti, což jsou smlouvy, podle nichž účetní jednotka poskytuje služby související s investicemi a za tyto služby získává poplatek určený podle podkladových položek a

b)

posuzuje variabilitu částek v odst. B101 písm. b) a c):

i)

za dobu trvání pojistné smlouvy a

ii)

na základě pravděpodobnostně váženého průměru současné hodnoty, nikoli nejlepšího nebo nejhoršího výsledku (viz odstavce B37–B38).

B108

Pokud například účetní jednotka očekává, že vyplatí podstatnou část výnosů z podkladových položek v reálné hodnotě, s výhradou záruky minimálního výnosu, budou existovat scénáře, v nichž:

a)

se peněžní toky, které účetní jednotka podle svého očekávání vyplatí pojistníkovi, liší podle změn reálné hodnoty podkladových položek, neboť zaručený výnos a ostatní peněžní toky, které se neliší podle výnosů z podkladových položek, nepřesahují výnosy z podkladových položek v reálné hodnotě; a

b)

se peněžní toky, které účetní jednotka podle svého očekávání vyplatí pojistníkovi, neliší podle změn reálné hodnoty podkladových položek, neboť zaručený výnos a ostatní peněžní toky, které se neliší podle výnosů z podkladových položek, přesahují výnosy z podkladových položek v reálné hodnotě.

Posouzení variability v odst. B101 písm. c) ze strany účetní jednotky bude v tomto příkladu odrážet pravděpodobnostně vážený průměr současné hodnoty všech těchto scénářů.

B109

Vystavené zajistné smlouvy a držené zajistné smlouvy nemohou být pojistnými smlouvami s prvky přímé účasti pro účely IFRS 17.

B110

U pojistných smluv s prvky přímé účasti se marže z pojistné smlouvy upravuje tak, aby odrážela variabilní povahu poplatku. Se změnami částek stanovených v odstavci B104 se tedy zachází podle odstavců B111–B114.

B111

Změny povinnosti vyplatit pojistníkovi částku rovnou reálné hodnotě podkladových položek (odst. B104 písm. a)) se netýkají budoucích služeb a neupravují marži z pojistné smlouvy.

B112

Změny výše podílu účetní jednotky na reálné hodnotě podkladových položek (odst. B104 písm. b) bod i)) se týkají budoucích služeb a upravují marži z pojistné smlouvy za použití odst. 45 písm. b).

B113

Změny peněžních toků z plnění, které se neliší podle výnosů z podkladových položek (odst. B104 písm. b) bod ii)) zahrnují:

a)

změny peněžních toků z plnění jiné než specifikované v písmenu b). Účetní jednotka použije odstavce B96–B97, v souladu s pojistnými smlouvami bez prvků přímé účasti, aby určila, do jaké míry se změny týkají budoucích služeb, a za použití odst. 45 písm. c) upraví marži z pojistné smlouvy. Všechny úpravy se oceňují pomocí současných diskontních sazeb;

b)

změnu dopadu časové hodnoty peněz a finančních rizik nevyplývajících z podkladových položek, například dopad finančních záruk. Tyto změny se týkají budoucích služeb a za použití odst. 45 písm. c) upravují marži z pojistné smlouvy, pokud se nepoužije odstavec B115.

B114

Účetní jednotka není povinna určit úpravy marže z pojistné smlouvy požadované odstavci B112 a B113 odděleně. Místo toho lze pro všechny úpravy nebo některé z nich určit kombinovanou částku.

Zmírňování rizik

B115

Pokud účetní jednotka splňuje podmínky odstavce B116, může se rozhodnout nevykazovat změnu marže z pojistné smlouvy, aby odrážela všechny změny dopadu časové hodnoty peněz a finančního rizika nebo některé z nich na:

a)

výši podílu účetní jednotky na podkladových položkách (viz odstavec B112), jestliže účetní jednotka zmírňuje dopad finančního rizika na tuto výši pomocí derivátů nebo držených zajistných smluv; a

b)

peněžní toky z plnění podle odst. B113 písm. b), jestliže účetní jednotka zmírňuje dopad finančního rizika na tyto peněžní toky z plnění pomocí derivátů, nederivátových finančních nástrojů oceněných reálnou hodnotou do zisku nebo ztráty nebo pomocí držených zajistných smluv.

B116

Pro použití odstavce B115 musí mít účetní jednotka již zadokumentovaný cíl řízení rizik a strategii ke zmírňování finančního rizika, jak je popsáno v odstavci B115. Při uplatňování tohoto cíle a strategie:

a)

se pojistné smlouvy a deriváty, nederivátové finanční nástroje oceněné reálnou hodnotou do zisku nebo ztráty nebo držené zajistné smlouvy ekonomicky kompenzují (tj. hodnoty pojistných smluv a těchto položek zmírňujících riziko se obvykle pohybují opačným směrem, neboť reagují podobně na změny zmírňovaného rizika). Při posuzování této kompenzace účetní jednotka nezohledňuje rozdílná účetní ocenění;

b)

této kompenzaci nedominuje úvěrové riziko.

B117

Účetní jednotka určí v každém vykazovaném období peněžní toky z plnění ve skupině, na kterou se použije odstavec B115, jednotným způsobem.

B117 A

Jestliže účetní jednotka zmírňuje dopad finančního rizika pomocí derivátů nebo nederivátových finančních nástrojů oceněných reálnou hodnotou do zisku nebo ztráty, zahrne do hospodářského výsledku finanční výnosy nebo náklady z pojistného plnění za dané období vzniklé při uplatnění odstavce B115. Jestliže účetní jednotka zmírňuje dopad finančního rizika pomocí držených zajistných smluv, uplatní u vykazování výnosů nebo nákladů z pojistného plnění vzniklých při uplatnění odstavce B115 stejnou účetní zásadu, jakou uplatňuje na držené zajistné smlouvy při použití odstavců 88 a 90.

B118

Pouze přestane-li být splněna kterákoli z podmínek podle odstavce B116, přestane účetní jednotka od tohoto data postupovat podle odstavce B115. Účetní jednotka neprovede žádnou úpravu o změny dříve uznané v hospodářském výsledku.

Uznání marže z pojistné smlouvy v hospodářském výsledku

B119

Částka marže z pojistné smlouvy pro skupinu pojistných smluv se v každém období uznává v hospodářském výsledku tak, aby odrážela pojistné služby poskytované v rámci skupiny pojistných smluv v daném období (viz odst. 44 písm. e), odst. 45 písm. e) a odst. 66 písm. e)). Částka se určuje:

a)

určením jednotek pojistného krytí ve skupině. Počet jednotek pojistného krytí ve skupině je množství pojistných služeb poskytovaných podle smluv ve skupině, určené tak, že se pro každou smlouvu uvažuje množství dávek poskytovaných podle smlouvy a očekávaná doba pojistného krytí ze smlouvy;

b)

alokací marže z pojistné smlouvy ke konci období (před uznáním jakýchkoli částek v hospodářském výsledku k zohlednění pojistných služeb poskytnutých v daném období) stejnou měrou na každou jednotku pojistného krytí poskytnutého v běžném období a každou jednotku pojistného krytí, jehož poskytnutí se očekává v budoucnosti;

c)

uznáním částky alokované na jednotky pojistného krytí poskytnuté v období v hospodářském výsledku.

B119 A

Při použití odstavce B119 končí období služby zabezpečující investiční výnos nebo s investicí související služby nejpozději k datu, kdy byly vyplaceny všechny částky splatné stávajícím pojistníkům, které s těmito službami souvisí, přičemž se neberou v úvahu platby budoucím pojistníkům zařazené do peněžních toků z plnění při použití odstavce B68.

B119B

Pojistné smlouvy bez prvků přímé účasti mohou poskytovat službu zabezpečující investiční výnos pouze tehdy, jestliže:

a)

existuje investiční složka nebo je pojistník oprávněn vybrat si určitou částku;

b)

účetní jednotka očekává, že investiční složka nebo částka, kterou je pojistník oprávněn si vybrat, zahrnuje investiční výnos (investiční výnos může být menší než nula, například v prostředí se zápornou úrokovou sazbou); a

c)

účetní jednotka očekává vykonání investiční činnosti, která bude tento investiční výnos generovat.

Držené zajistné smlouvy – uznání úhrady ztrát z podkladových pojistných smluv (odstavce 66 A – 66B)

B119C

Odstavec 66 A se použije pouze tehdy, když je držená zajistná smlouva uzavřena nejpozději současně s uznáním nevýhodných podkladových pojistných smluv.

B119D

Při použití odstavce 66 A stanoví účetní jednotka úpravu marže z pojistné smlouvy u skupiny držených zajistných smluv a výsledného výnosu vynásobením:

a)

ztráty uznané z podkladových pojistných smluv a

b)

procenta nároků z podkladových pojistných smluv, jejichž úhradu účetní jednotka očekává ze skupiny držených zajistných smluv.

B119E

Při použití odstavců 14–22 může účetní jednotka zařadit do skupiny nevýhodných pojistných smluv jak nevýhodné pojistné smlouvy kryté skupinou držených zajistných smluv, tak i nevýhodné pojistné smlouvy nekryté skupinou držených zajistných smluv. V těchto případech účetní jednotka při použití odst. 66 písm. c) bod i)–ii) a odstavce 66 A systematicky a racionálně alokuje podíl ztrát uznaných u skupiny pojistných smluv, který se týká pojistných smluv krytých skupinou držených zajistných smluv.

B119F

Poté, co účetní jednotka vytvoří složku úhrady ztrát při použití odstavce 66B, upraví složku úhrady ztrát tak, aby odrážela změny ztrátové složky u skupiny nevýhodných podkladových pojistných smluv (viz odstavce 50–52). Účetní hodnota složky úhrady ztrát nesmí převýšit tu část účetní hodnoty ztrátové složky ze skupiny nevýhodných podkladových pojistných smluv, jejíž úhradu účetní jednotka očekává ze skupiny držených zajistných smluv.

VÝNOSY Z POJISTNÝCH SMLUV (ODSTAVCE 83 A 85)

B120

Celkové výnosy z pojistných smluv za skupinu pojistných smluv představují protihodnotu za tyto smlouvy, tj. částku pojistného hrazeného účetní jednotce:

a)

upravenou o dopad financování a

b)

s vyloučením veškerých investičních složek.

B121

Odstavec 83 vyžaduje, aby částka výnosů z pojistných smluv uznaná v daném období zobrazovala poskytnutí přislíbených služeb ve výši, která odráží protihodnotu, na niž má účetní jednotka podle svého očekávání za uvedené služby nárok. Celková protihodnota za skupinu smluv zahrnuje tyto částky:

a)

částky související s poskytováním služeb, které zahrnují:

i)

náklady na pojistné služby, vyjma částek spojených s rizikovou úpravou týkající se nefinančního rizika zahrnutých pod bodem ii) a částek alokovaných na ztrátovou složku závazku ze zbývajícího pojistného krytí;

ia)

částky týkající se daně z příjmu, které lze samostatně vyúčtovat pojistníkovi;

ii)

rizikovou úpravu týkající se nefinančního rizika, kromě částek alokovaných na ztrátovou složku závazku ze zbývajícího pojistného krytí; a

iii)

marži z pojistné smlouvy;

b)

částky související s peněžními toky z pořízení pojistných smluv.

B122

Výnosy z pojistných smluv za období týkající se částek popsaných v odst. B121 písm. a) se určují podle odstavců B123–B124. Výnosy z pojistných smluv za období týkající se částek popsaných v odst. B121 písm. b) se určují podle odstavce B125.

B123

Při použití IFRS 15 účetní jednotka, když poskytuje služby, vyjme závazek z plnění týkající se těchto služeb a uzná výnos. Podobně při použití IFRS 17 účetní jednotka, když poskytuje služby v daném období, sníží závazek ze zbývajícího pojistného krytí týkající se poskytnutých služeb a uzná výnos z pojistných smluv. Snížení závazku ze zbývajícího pojistného krytí, které vede ke vzniku výnosu z pojistných smluv, vylučuje změny závazku, které se netýkají služeb, u nichž se očekává, že budou kryty protihodnotou, kterou účetní jednotka obdrží. Tyto změny jsou:

a)

změny, které se netýkají služeb poskytovaných v období, například:

i)

změny vyplývající z přijatých peněžních toků z přijatého pojistného;

ii)

změny, které se týkají investičních složek v období;

iia)

změny vyplývající z peněžních toků z úvěrů pojistníkům;

iii)

změny, které se týkají daní z transakcí vybíraných jménem třetích stran (například daní z pojistného, daní z přidané hodnoty a daní ze zboží a služeb) (viz odst. B65 písm. i));

iv)

finanční výnosy nebo náklady z pojistného plnění

v)

peněžní toky z pořízení pojistné smlouvy (viz odstavec B125) a

vi)

vynětí závazků převedených na třetí stranu;

b)

změny, které se týkají služeb, ale účetní jednotka u nich neočekává úhradu, tj. zvýšení a snížení ztrátové složky závazku ze zbývajícího pojistného krytí (viz odstavce 47–52).

B123 A

Pokud účetní jednotka vyjme aktivum z jiných peněžních toků než z peněžních toků z pořízení pojistných smluv, k datu prvotního uznání skupiny pojistných smluv (viz odst. 38 písm. c) bod ii) a odstavec B66 A), uzná výnosy a náklady související s pojistnými smlouvami vztahujícími se k částce vyňaté k tomuto datu.

B124

V důsledku toho lze výnosy z pojistných smluv za období analyzovat i jako součet změn závazku ze zbývajícího pojistného krytí v období, který se týká služeb, u nichž účetní jednotka očekává přijetí úhrady. Tyto změny jsou:

a)

náklady na pojistné služby vzniklé v daném období (oceněné částkami očekávanými na počátku období), vyjma:

i)

částek alokovaných na ztrátovou složku závazku ze zbývajícího pojistného krytí za použití odst. 51 písm. a);

ii)

splátek investičních složek;

iii)

částek, které se týkají daní z transakcí vybíraných jménem třetích stran (například daní z pojistného, daní z přidané hodnoty a daní ze zboží a služeb) (viz odst. B65 písm. i)),

iv)

nákladů na pořízení pojistných smluv (viz odstavec B125) a

v)

částky spojené s rizikovou úpravou týkající se nefinančního rizika (viz písmeno b));

b)

změna rizikové úpravy týkající se nefinančního rizika, vyjma:

i)

změn začleněných ve finančních výnosech nebo nákladech z pojistného plnění za použití odstavce 87;

ii)

změn, které upravují marži z pojistné smlouvy, neboť se týkají budoucích služeb, za použití odst. 44 písm. c) a odst. 45 písm. c); a

iii)

částek alokovaných na ztrátovou složku daného závazku ze zbývajícího pojistného krytí za použití odst. 51 písm. b);

c)

částka marže z pojistné smlouvy uznaná v hospodářském výsledku v daném období, za použití odst. 44 písm. e) a odst. 45 písm. e);

d)

případně jiné částky, například korekce na základě zkušenosti u přijatého pojistného jiného než souvisejícího s budoucími službami (viz odst. B96 písm. a)).

B125

Účetní jednotka určí výnosy z pojistných smluv týkající se peněžních toků z pořízení pojistných smluv systematickou alokací části pojistného, které souvisí s úhradou těchto peněžních toků, do každého vykazovaného období na časovém základě. Účetní jednotka uzná tutéž částku jako náklady na pojistné služby.

B126

Pokud účetní jednotka použije metodu alokace pojistného v odstavcích 55–58, výnosy z pojistných smluv za období představuje částka očekávaných příjmů z pojistného (vyjma jakékoli investiční složky a s případnou úpravou pro zohlednění časové hodnoty peněz a dopadu finančního rizika, za použití odstavce 56) alokovaná na dané období. Účetní jednotka alokuje očekávané příjmy z pojistného na každé období pojistných služeb:

a)

na časovém základě; ale

b)

pokud se očekávaný vzorec snižování rizika během doby pojistného krytí významně liší od časového průběhu, pak na základě očekávaného načasování vzniklých nákladů na pojistné služby.

B127

Účetní jednotka dle potřeby změní základ alokace mezi odst. B126 písm. a) a b), pokud dojde ke změně skutečností a okolností.

FINANČNÍ VÝNOSY NEBO NÁKLADY Z POJISTNÉHO PLNĚNÍ (ODSTAVCE 87–92)

B128

Odstavec 87 vyžaduje, aby účetní jednotka zařadila do finančních výnosů nebo nákladů z pojistného plnění dopad časové hodnoty peněz a finanční riziko a jejich změny. Pro účely IFRS 17:

a)

předpoklady týkající se inflace na základě indexu cen nebo sazeb nebo cen aktiv s výnosy vázanými na inflaci jsou předpoklady, které se týkají finančního rizika;

b)

předpoklady týkající se inflace na základě konkrétních změn cen, které účetní jednotka očekává, nejsou předpoklady, které se týkají finančního rizika; a

c)

změny ocenění skupiny pojistných smluv způsobené změnami hodnoty podkladových položek (vyjma přírůstků a úbytků) jsou změnami vyplývajícími z dopadu časové hodnoty peněz a finančního rizika a jejich změn.

B129

Odstavce 88–89 vyžadují, aby se účetní jednotka ve věci účetní metody rozhodla, zda bude členit finanční výnosy nebo náklady z pojistného plnění za období na hospodářský výsledek a ostatní úplný výsledek. Účetní jednotka použije svou volbu účetní metody na portfolio pojistných smluv. Při posuzování vhodné účetní metody pro portfolio pojistných smluv za použití odstavce 13 IAS 8 Účetní pravidla, změny v účetních odhadech a chyby účetní jednotka pro každé portfolio zohlední aktiva, která účetní jednotka drží, a způsob účtování o těchto aktivech.

B130

Použije-li se odst. 88 písm. b), zařadí účetní jednotka do hospodářského výsledku částku určenou systematickou alokací očekávaných celkových finančních výnosů nebo nákladů z pojistného plnění během doby trvání skupiny pojistných smluv. V této souvislosti systematická alokace znamená alokaci celkových finančních výnosů nebo nákladů ze skupiny pojistných smluv během doby trvání skupiny, která:

a)

je založena na charakteristikách smluv, aniž by odkazovala na faktory, které neovlivňují peněžní toky, které jsou z těchto smluv očekávány. Například alokace finančních výnosů nebo nákladů nevychází z očekávaných uznaných výnosů z aktiv, pokud tyto očekávané uznané výnosy neovlivňují peněžní toky smluv ve skupině;

b)

vede k částkám uznaným v ostatním úplném výsledku za dobu trvání skupiny smluv, jejichž celková hodnota je nulová. Kumulativní částka uznaná v ostatním úplném výsledku ke kterémukoli datu je rozdíl mezi účetní hodnotou skupiny smluv a hodnotou, kterou by byla tato skupina smluv oceněna při použití systematické alokace.

B131

U skupin pojistných smluv, u nichž změny předpokladů týkajících se finančního rizika nemají podstatný dopad na částky placené pojistníkovi, se systematická alokace určuje pomocí diskontních sazeb uvedených v odst. B72 písm. e) bodu i).

B132

U skupin pojistných smluv, u nichž změny předpokladů týkajících se finančního rizika mají podstatný dopad na částky placené pojistníkům:

a)

lze systematickou alokaci pro finanční výnosy nebo náklady vyplývající z odhadů budoucích peněžních toků určit jedním z těchto způsobů:

i)

pomocí sazby, jež alokuje zbývající revidované očekávané finanční výnosy nebo náklady během doby trvání skupiny smluv konstantní měrou; nebo

ii)

u smluv, které k určení částek splatných pojistníkům používají úrokovou sazbu investiční pojistné smlouvy – pomocí alokace, která je založena na částkách, které byly připsány v období a které budou dle očekávání připsány v budoucích obdobích;

b)

systematická alokace u finančních výnosů nebo nákladů z rizikové úpravy týkající se nefinančního rizika, jsou-li systematicky oddělovány od jiných změn rizikové úpravy týkající se nefinančního rizika za použití odstavce 81, se určuje pomocí alokace, která je v souladu s alokací použitou pro alokaci finančních výnosů nebo nákladů z budoucích peněžních toků;

c)

systematická alokace u finančních výnosů nebo nákladů z marže z pojistné smlouvy se určuje:

i)

u pojistných smluv bez prvků přímé účasti pomocí diskontních sazeb specifikovaných v odst. B72 písm. b) a

ii)

u pojistných smluv s prvky přímé účasti pomocí alokace, která je v souladu s alokací použitou pro alokaci finančních výnosů nebo nákladů z budoucích peněžních toků.

B133

Při použití metody alokace pojistného na pojistné smlouvy popsané v odstavcích 53–59 může být účetní jednotka povinna (nebo se může rozhodnout) diskontovat závazek ze vzniklých pojistných nároků. V takových případech se může rozhodnout rozčlenit finanční výnosy nebo náklady z pojistného plnění za použití odst. 88 písm. b). Pokud účetní jednotka zvolí tuto možnost, určí finanční výnosy nebo náklady z pojistného plnění v hospodářském výsledku pomocí diskontní sazby uvedené v odst. B72 písm. e) bodě iii).

B134

Pokud účetní jednotka na základě svého rozhodnutí nebo v důsledku své povinnosti drží podkladové položky pro pojistné smlouvy s prvky přímé účasti, použije odstavec 89. Pokud se účetní jednotka rozhodne rozčlenit finanční výnosy nebo náklady z pojistného plnění za použití odst. 89 písm. b), zahrne do hospodářského výsledku náklady nebo výnosy, které přesně odpovídají výnosům nebo nákladům zahrnutým v hospodářském výsledku za podkladové položky, takže výsledkem pak je nulová čistá hodnota samostatně vykazovaných položek.

B135

Účetní jednotka může podmínky pro volbu účetního pravidla podle odstavce 89 splnit v některých obdobích, v jiných však nikoli, a to v důsledku změny toho, zda drží podkladové položky. Pokud k takové změně dojde, změní se možnost výběru účetního pravidla, kterou má účetní jednotka k dispozici, z možnosti výběru podle odstavce 88 na možnost výběru podle odstavce 89 či naopak. Účetní jednotka tudíž může změnit své účetní pravidlo a volit mezi pravidlem stanoveným v odst. 88 písm. b) a pravidlem stanoveným v odst. 89 písm. b). Při provádění této změny účetní jednotka:

a)

uvede akumulovanou částku dříve zahrnutou v ostatním úplném výsledku do data změny jako reklasifikační úpravu do hospodářského výsledku v období změny a budoucích obdobích takto:

i)

pokud účetní jednotka dříve používala odst. 88 písm. b) – účetní jednotka uvede do hospodářského výsledku akumulovanou částku před změnou zahrnutou v ostatním úplném výsledku, jako by pokračovala v metodě podle odst. 88 písm. b) na základě předpokladů, které platily bezprostředně před změnou; a

ii)

pokud účetní jednotka dříve používala odst. 89 písm. b) – účetní jednotka uvede do hospodářského výsledku akumulovanou částku před změnou zahrnutou v ostatním úplném výsledku, jako by pokračovala v metodě podle odst. 89 písm. b) na základě předpokladů, které platily bezprostředně před změnou;

b)

neupravuje srovnávací informace za předchozí období.

B136

Při použití odst. B135 písm. a) účetní jednotka nepřepočítává akumulovanou částku dříve zahrnutou v ostatním úplném výsledku, jako kdyby vždy platilo nové rozčlenění, a předpoklady použité pro reklasifikaci v budoucích obdobích po datu změny neaktualizuje.

DOPAD ÚČETNÍCH ODHADŮ PROVEDENÝCH V MEZITÍMNÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRCE

B137

Jestliže účetní jednotka sestavuje mezitímní účetní závěrku za použití IAS 34 Mezitímní účetní výkaznictví, zvolí účetní pravidlo a rozhodne, zda změní postup u účetních odhadů provedených v předchozích mezitímních účetních závěrkách při použití IFRS 17 v následujících mezitímních účetních závěrkách a v ročním vykazovaném období. Účetní jednotka použije zvolenou účetní metodu na všechny skupiny pojistných smluv, které vystavuje, a skupiny zajistných smluv, které drží.

(1)  MJ označuje měnovou jednotku.


Dodatek C

Datum účinnosti a přechod

Tento dodatek je nedílnou součástí standardu IFRS 17 Pojistné smlouvy.

DATUM ÚČINNOSTI

C1

Účetní jednotka použije IFRS 17 pro roční účetní období počínající 1. lednem 2023 nebo pozdějším datem. Pokud se účetní jednotka rozhodne pro dřívější použití IFRS 17, musí tuto skutečnost zveřejnit. Dřívější použití je povoleno účetním jednotkám, které používají IFRS 9 Finanční nástroje již před datem nebo k datu prvotního použití IFRS 17.

C2

Pro účely přechodných ustanovení uvedených v odstavcích C1 a C3–C33:

a)

se datem prvotního použití rozumí počátek vykazovaného období, ve kterém účetní jednotka poprvé uplatní IFRS 17; a

b)

datem přechodu na standard se rozumí počátek ročního účetního období, které bezprostředně předchází datu prvotního použití.

PŘECHOD

C3

Pokud to není prakticky neproveditelné nebo pokud účetní jednotka nepoužije odstavec C5 A, použije IFRS 17 retrospektivně s těmito výjimkami:

a)

účetní jednotka není povinna vykazovat kvantitativní informace požadované podle odst. 28 písm. f) IAS 8 Účetní pravidla, změny v účetních odhadech a chyby a

b)

účetní jednotka nesmí využít možnosti podle odstavce B115 za období před datem přechodu. Účetní jednotka může použít možnost podle odstavce B115 prospektivně k datu přechodu nebo k pozdějšímu datu, pouze když určí vztahy u zmírnění rizik k datu, kdy tuto možnost použije, nebo k dřívějšímu datu.

C4

Pro retrospektivní použití IFRS 17 účetní jednotka k datu přechodu na standard:

a)

určí, uzná a ocení každou skupinu pojistných smluv, jako kdyby vždy používala IFRS 17;

aa)

určí, uzná a ocení veškerá aktiva z peněžních toků z pořízení pojistných smluv, jako kdyby vždy používala IFRS 17 (účetní jednotka však není povinna použít před datem přechodu posouzení návratnosti podle odstavce 28E);

b)

vyjme veškeré stávající zůstatky, které by neexistovaly, kdyby vždy používala IFRS 17; a

c)

uzná veškerý čistý rozdíl do vlastního kapitálu.

C5

Pouze pokud není pro účetní jednotku prakticky proveditelné použít u skupiny pojistných smluv odstavec C3, použije účetní jednotka místo odst. C4 písm. a) následující metody:

a)

modifikovaný retrospektivní přístup v odstavcích C6–C19 A, s výhradou odst. C6 písm. a); nebo

b)

přístup na základě reálné hodnoty v odstavcích C20–C24B.

C5 A

Bez ohledu na odstavec C5 se účetní jednotka může rozhodnout použít metodu reálné hodnoty podle odstavců C20–C24B pro skupinu pojistných smluv s prvky přímé účasti, na něž by mohla retrospektivně použít IFRS 17, a to pouze tehdy, pokud:

a)

se účetní jednotka rozhodne použít možnost zmírnění rizik podle odstavce B115 na skupinu pojistných smluv prospektivně od data přechodu; a

b)

účetní jednotka používala deriváty, nederivátové finanční nástroje oceněné reálnou hodnotou do zisku nebo ztráty nebo držené zajistné smlouvy ke zmírnění finančního rizika vyplývajícího ze skupiny pojistných smluv podle odstavce B115 před datem přechodu.

C5B

Pouze pokud není pro účetní jednotku prakticky proveditelné postupovat podle odst. C4 písm. aa) u aktiva z peněžních toků z pořízení pojistných smluv, použije účetní jednotka pro ocenění aktiva z peněžních toků z pořízení pojistných smluv následující metody:

a)

modifikovaný retrospektivní přístup podle odstavců C14B–C14D a C17 A, s výhradou odst. C6 písm. a); nebo

b)

přístup na základě reálné hodnoty v odstavcích C24 A–C24B.

Modifikovaný retrospektivní přístup

C6

Cílem modifikovaného retrospektivního přístupu je stanovit výsledek, který se co nejvíce blíží retrospektivní aplikaci, pomocí přiměřených a doložitelných informací, které jsou dostupné bez vynaložení nepřiměřených nákladů nebo úsilí. V souladu s tím při uplatnění tohoto přístupu účetní jednotka:

a)

použije přiměřené a doložitelné informace. Pokud účetní jednotka nemůže získat přiměřené a doložitelné informace nutné pro použití modifikovaného retrospektivního přístupu, použije přístup na základě reálné hodnoty;

b)

maximalizuje použití informací, které by byly využity pro uplatnění plně retrospektivního přístupu, použije však pouze informace dostupné bez vynaložení nepřiměřených nákladů nebo úsilí.

C7

Odstavce C9–C19 A stanoví povolené úpravy retrospektivní aplikace v těchto oblastech:

a)

posouzení pojistných smluv nebo skupin pojistných smluv, které by bylo provedeno k datu vzniku nebo prvotního uznání;

b)

částky týkající se marže z pojistné smlouvy nebo ztrátové složky u pojistných smluv bez prvků přímé účasti;

c)

částky týkající se marže z pojistné smlouvy nebo ztrátové složky u pojistných smluv s prvky přímé účasti a

d)

finanční výnosy nebo náklady z pojistného plnění.

C8

Pro dosažení cíle modifikovaného retrospektivního přístupu může účetní jednotka použít každou modifikaci podle odstavců C9–C19 A, pouze pokud nemá přiměřené a doložitelné informace pro uplatnění retrospektivního přístupu.

Hodnocení k datu vzniku nebo prvotního uznání

C9

V rozsahu povoleném odstavcem C8 účetní jednotka pomocí informací dostupných k datu přechodu na standard určí následující záležitosti:

a)

jak identifikovat skupiny pojistných smluv za použití odstavců 14–24;

b)

zda pojistná smlouva vyhovuje definici pojistné smlouvy s prvky přímé účasti za použití odstavců B101–B109;

c)

jak identifikovat nezaručené peněžní toky u pojistných smluv bez prvků přímé účasti za použití odstavců B98–B100 a

d)

zda pojistná smlouva vyhovuje definici investiční smlouvy s prvky dobrovolné účasti v rozsahu působnosti IFRS 17 za použití odstavce 71.

C9 A

Pokud to umožňuje odstavec C8, účetní jednotka jako závazek ze vzniklých pojistných nároků klasifikuje závazek uhradit nároky vzniklé před pořízením pojistné smlouvy při převodu pojistných smluv, které netvoří podnik nebo v rámci podnikové kombinace v rozsahu působnosti IFRS 3.

C10

V rozsahu povoleném odstavcem C8 účetní jednotka nepoužije odstavec 22 k rozdělení skupin na ty, které neobsahují smlouvy vystavené v rozmezí více než jednoho roku.

Určení marže z pojistné smlouvy nebo ztrátové složky u skupin pojistných smluv bez prvků přímé účasti

C11

V rozsahu povoleném odstavcem C8 účetní jednotka u smluv bez prvků přímé účasti určí marži z pojistné smlouvy nebo ztrátovou složku závazku ze zbývajícího pojistného krytí (viz odstavce 49–52) k datu přechodu na standard za použití odstavců C12–C16C.

C12

V rozsahu povoleném odstavcem C8 účetní jednotka odhadne budoucí peněžní toky k datu prvotního uznání skupiny pojistných smluv jako částku budoucích peněžních toků k datu přechodu na standard (nebo dřívějšímu datu, pokud lze budoucí peněžní toky k tomuto dřívějšímu datu určit zpětně, za použití odst. C4 písm. a)), upravenou o peněžní toky, o nichž je známo, že nastaly mezi datem prvotního uznání skupiny pojistných smluv a datem přechodu na standard (nebo dřívějším datem). Peněžní toky, o nichž je známo, že nastaly, zahrnují peněžní toky ze smluv, které zanikly před datem přechodu na standard.

C13

V rozsahu povoleném odstavcem C8 účetní jednotka určí diskontní sazby, které platily k datu prvotního uznání skupiny pojistných smluv (nebo následně):

a)

pomocí pozorovatelné výnosové křivky, která se nejméně za tři roky bezprostředně před datem přechodu na standard blíží výnosové křivce odhadnuté za použití odstavců 36 a B72–B85, pokud taková pozorovatelná výnosová křivka existuje;

b)

pokud pozorovatelná výnosová křivka podle písmene a) neexistuje, odhadne diskontní sazby, které platily k datu prvotního uznání (nebo následně) určením průměrného rozpětí mezi pozorovatelnou výnosovou křivkou a výnosovou křivkou odhadnutou za použití odstavců 36 a B72–B85, a použitím tohoto rozpětí na uvedenou pozorovatelnou výnosovou křivku. Toto rozpětí je průměr za nejméně za tři roky bezprostředně před datem přechodu na standard.

C14

V rozsahu povoleném odstavcem C8 účetní jednotka určí rizikovou úpravu týkající se nefinančního rizika k datu prvotního uznání skupiny pojistných smluv (nebo následně) modifikací rizikové úpravy týkající se nefinančního rizika k datu přechodu na standard o očekávané snížení rizika před datem přechodu na standard. Očekávané snížení rizika se určí odkazem na snížení rizika u podobných pojistných smluv, které účetní jednotka vystaví k datu přechodu na standard.

C14 A

Při použití odstavce B137 se účetní jednotka může rozhodnout neměnit postup u účetních odhadů provedených v předchozích mezitímních účetních závěrkách. V rozsahu povoleném odstavcem C8 tato účetní jednotka stanoví marži z pojistné smlouvy nebo ztrátovou složku k datu přechodu, jako kdyby před datem přechodu nesestavovala mezitímní účetní závěrky.

C14B

V rozsahu povoleném odstavcem C8 použije účetní jednotka stejnou systematickou a racionální metodu, kterou má v úmyslu použít po datu přechodu při použití odstavce 28 A k alokaci zaplacených peněžních toků z pořízení pojistných smluv (nebo peněžních toků, z nichž byl uznán závazek za použití jiného standardu IFRS) před datem přechodu (vyjma částky týkající se pojistných smluv, které zanikly před datem přechodu) na:

a)

skupiny pojistných smluv, které jsou uznány k datu přechodu; a

b)

skupiny pojistných smluv, jejichž uznání se očekává po datu přechodu.

C14C

Peněžní toky z pořízení pojistných smluv zaplacené před datem přechodu, které jsou alokovány na skupinu pojistných smluv uznaných k datu přechodu, upravují u této skupiny marži z pojistné smlouvy, pokud byly pojistné smlouvy, jež mají být ve skupině, k tomuto datu uznány (viz odstavce 28C a B35C). Jiné peněžní toky z pořízení pojistných smluv zaplacené před datem přechodu, včetně peněžních toků alokovaných na skupinu pojistných smluv, jejichž uznání se očekává po datu přechodu, se uznají jako aktivum při použití odstavce 28B.

C14D

Jestliže účetní jednotka nemá racionální a doložitelné informace, aby mohla použít odstavec C14B, určí k datu přechodu následující částky jako nulové:

a)

úpravu marže z pojistné smlouvy u skupiny pojistných smluv uznaných k datu převodu a případné aktivum z peněžních toků z pořízení pojistných smluv týkající se této skupiny a

b)

aktivum z peněžních toků z pořízení pojistných smluv u skupin pojistných smluv, jejichž uznání se očekává po datu přechodu.

C15

Pokud použití odstavců C12–C14D vede k marži z pojistné smlouvy k datu prvotního uznání, účetní jednotka pro určení marže z pojistné smlouvy k datu přechodu na standard:

a)

jestliže použije odstavec C13 k odhadu diskontních sazeb platných k datu prvotního uznání, použije tyto sazby k výpočtu kumulovaného úroku k marži z pojistné smlouvy; a

b)

v rozsahu povoleném odstavcem C8 účetní jednotka určí částku marže z pojistné smlouvy uznanou v hospodářském výsledku z důvodu poskytování služeb před datem přechodu na standard, a to porovnáním zbývajících jednotek pojistného krytí k tomuto datu a jednotek pojistného krytí poskytovaných v rámci příslušné skupiny smluv před datem přechodu na standard (viz odstavec B119).

C16

Pokud použití odstavců C12–C14D vede ke ztrátové složce závazku ze zbývajícího pojistného krytí k datu prvotního uznání, účetní jednotka určí veškeré částky alokované na ztrátovou složku před datem přechodu na standard za použití odstavců C12–C14D a systematického základu alokace.

C16 A

U skupiny držených zajistných smluv, které poskytují krytí pro skupinu nevýhodných pojistných smluv a které byly uzavřeny před nebo současně s vystavením pojistných smluv, účetní jednotka stanoví složku úhrady ztráty u aktiva za zbývající krytí k datu přechodu (viz odstavce 66 A–66B). V rozsahu povoleném odstavcem C8 účetní jednotka určí složku úhrady ztráty vynásobením:

a)

ztrátové složky závazku ze zbývajícího pojistného krytí podkladových pojistných smluv k datu přechodu (viz odstavce C16 a C20) a

b)

procenta nároků u podkladových pojistných smluv, jejichž úhradu účetní jednotka očekává ze skupiny držených zajistných smluv.

C16B

Při použití odstavců 14–22 může účetní jednotka k datu přechodu zařadit do skupiny nevýhodných pojistných smluv jak nevýhodné pojistné smlouvy kryté skupinou držených zajistných smluv, tak i nevýhodné pojistné smlouvy nekryté skupinou držených zajistných smluv. V těchto případech účetní jednotka při použití odstavce C16 A systematicky a racionálně alokuje podíl ztrátové složky u skupiny pojistných smluv, který se týká pojistných smluv krytých skupinou držených zajistných smluv.

C16C

Jestliže účetní jednotka nemá racionální a doložitelné informace, aby mohla použít odstavec C16 A, neurčuje u skupiny držených zajistných smluv složku úhrady ztráty.

Určení marže z pojistné smlouvy nebo ztrátové složky u skupin pojistných smluv s prvky přímé účasti

C17

V rozsahu povoleném odstavcem C8 účetní jednotka u smluv s prvky přímé účasti určí marži z pojistné smlouvy nebo ztrátovou složku závazku ze zbývajícího pojistného krytí k datu přechodu na standard jako:

a)

celkovou reálnou hodnotu podkladových položek k tomuto datu minus

b)

peněžní toky z plnění k tomuto datu plus nebo minus

c)

úprava o:

i)

částky, které účetní jednotka účtuje pojistníkům (včetně částek odečtených od podkladových položek) před tímto datem;

ii)

částky zaplacené před tímto datem, které by se nelišily podle podkladových položek;

iii)

změnu rizikové úpravy týkající se nefinančního rizika vyvolanou snížením rizika před tímto datem. Účetní jednotka určí tuto částku odkazem na snížení rizika u podobných pojistných smluv, které účetní jednotka vystaví k datu přechodu na standard;

iv)

zaplacené peněžní toky z pořízení pojistných smluv (nebo z nichž byl uznán závazek za použití jiného standardu IFRS) před datem přechodu, které jsou alokovány na tuto skupinu (viz odstavec C17 A);

d)

pokud písmena a) až c) vedou k marži z pojistné smlouvy – minus částka marže z pojistné smlouvy týkající se služeb poskytnutých před tímto datem. Součet položek podle písmen a) až c) je aproximací celkové marže z pojistné smlouvy za všechny služby, které mají být poskytovány v rámci skupiny smluv, tj. před částkami, které by byly uznány v hospodářském výsledku za poskytnuté služby. Účetní jednotka odhadne částky, které by byly uznány v hospodářském výsledku za poskytnuté služby, porovnáním zbývajících jednotek pojistného krytí k datu přechodu na standard a jednotek pojistného krytí poskytovaných v rámci příslušné skupiny smluv před datem přechodu na standard; nebo

e)

pokud písmena a) až c) vedou ke ztrátové složce – upraví ztrátovou složku na nulu a zvýší závazek ze zbývajícího pojistného krytí s vyloučením ztrátové složky o tutéž částku.

C17 A

V rozsahu povoleném odstavcem C8 účetní jednotka použije odstavce C14B–C14D k uznání aktiva z peněžních toků z pořízení pojistných smluv a případnou úpravu marže z pojistné smlouvy u skupiny pojistných smluv s prvky přímé účasti v případě peněžních toků z pořízení pojistných smluv (viz odst. C17 písm. c) bod iv)).

Finanční výnosy nebo náklady z pojistného plnění

C18

U skupin pojistných smluv, které za použití odstavce C10 obsahují smlouvy vystavené v rozmezí více než jednoho roku:

a)

je účetní jednotce povoleno určit diskontní sazby k datu prvotního uznání skupiny podle odst. B72 písm. b) až odst. B72 písm. e) bodu ii) a diskontní sazby k datu vzniku pojistného nároku podle odst. B72 písm. e) bodu iii) k datu přechodu na standard místo k datu prvotního uznání nebo vzniku pojistného nároku;

b)

pokud se účetní jednotka rozhodne rozčlenit finanční výnosy nebo náklady z pojistného plnění na částky uvedené v hospodářském výsledku a částky vykázané v ostatním úplném výsledku za použití odst. 88 písm. b) nebo odst. 89 písm. b), musí účetní jednotka určit kumulativní částku finančních výnosů nebo nákladů z pojistného plnění uznaných v ostatním úplném výsledku k datu přechodu na standard, aby mohla použít odst. 91 písm. a) v budoucích obdobích. Účetní jednotce je povoleno určit tuto kumulativní částku buď použitím odst. C19 písm. b), nebo:

i)

jako nulovou, nepoužije-li se bod ii); a

ii)

u pojistných smluv s prvky přímé účasti, pro které se použije odstavec B134, jako částku rovnou kumulativní částce uznané v ostatním úplném výsledku u podkladových položek.

C19

U skupin pojistných smluv, které neobsahují smlouvy vystavené v rozmezí více než jednoho roku:

a)

pokud účetní jednotka použije odstavec C13 k odhadu diskontních sazeb uplatňovaných při prvotním uznání (nebo následně), určí také diskontní sazby specifikované v odst. B72 písm. b) až e) za použití odstavce C13; a

b)

pokud se účetní jednotka rozhodne rozčlenit finanční výnosy nebo náklady z pojistného plnění na částky uvedené v hospodářském výsledku a částky uvedené v ostatním úplném výsledku za použití odst. 88 písm. b) nebo odst. 89 písm. b), musí účetní jednotka určit kumulativní částku finančních výnosů nebo nákladů z pojistného plnění uznaných v ostatním úplném výsledku k datu přechodu na standard, aby mohla použít odst. 91 písm. a) v budoucích obdobích. Účetní jednotka určí tuto kumulativní částku:

i)

pro pojistné smlouvy, u nichž účetní jednotka použije metody systematické alokace podle odstavce B131 – pokud účetní jednotka použije odstavec C13 k odhadu diskontních sazeb při prvotním uznání – pomocí diskontních sazeb, které platily k datu prvotního uznání, rovněž při použití odstavce C13;

ii)

pro pojistné smlouvy, u nichž účetní jednotka použije metody systematické alokace podle odstavce B132 – na základě toho, že předpoklady týkající se finančního rizika, které platily k datu prvotního uznání, jsou předpoklady, které platí k datu přechodu na standard, tj. v nulové výši;

iii)

pro pojistné smlouvy, u nichž účetní jednotka použije metody systematické alokace podle odstavce B133 – pokud účetní jednotka použije odstavec C13 k odhadu diskontních sazeb při prvotním uznání (nebo následně) – pomocí diskontních sazeb, které platily k datu vzniku pojistného nároku, rovněž při použití odstavce C13; a

iv)

u pojistných smluv s prvky přímé účasti, pro které se použije odstavec B134 – jako částku rovnou kumulativní částce uznané v ostatním úplném výsledku u podkladových položek.

C19 A

Při použití odstavce B137 se účetní jednotka může rozhodnout neměnit postup u účetních odhadů provedených v předchozích mezitímních účetních závěrkách. V rozsahu povoleném odstavcem C8 tato účetní jednotka stanoví částky týkající se finančních výnosů nebo nákladů z pojistného plnění k datu přechodu, jako kdyby před datem přechodu nesestavovala mezitímní účetní závěrky.

Přístup na základě reálné hodnoty

C20

Pro použití přístupu na základě reálné hodnoty účetní jednotka určí marži z pojistné smlouvy nebo ztrátovou složku závazku ze zbývajícího pojistného krytí k datu přechodu na standard jako rozdíl mezi reálnou hodnotou skupiny pojistných smluv k tomuto datu a peněžních toků z plnění oceněných k tomuto datu. Při určování této reálné hodnoty účetní jednotka nepoužije odstavec 47 IFRS 13 Ocenění reálnou hodnotou (týkající se prvků na požádání).

C20 A

U skupiny držených zajistných smluv, na něž se vztahují odstavce 66 A–66B (aniž by musely splňovat podmínky stanovené v odstavci B119C), účetní jednotka stanoví složku úhrady ztráty u aktiva ze zbývajícího pojistného krytí k datu přechodu vynásobením:

a)

ztrátové složky závazku ze zbývajícího pojistného krytí podkladových pojistných smluv k datu přechodu (viz odstavce C16 a C20) a

b)

procenta nároků u podkladových pojistných smluv, jejichž úhradu účetní jednotka očekává ze skupiny držených zajistných smluv.

C20B

Při použití odstavců 14–22 může účetní jednotka k datu přechodu zařadit do skupiny nevýhodných pojistných smluv jak nevýhodné pojistné smlouvy kryté skupinou držených zajistných smluv, tak i nevýhodné pojistné smlouvy nekryté skupinou držených zajistných smluv. V těchto případech účetní jednotka při použití odstavce C20 A systematicky a racionálně alokuje podíl ztrátové složky u skupiny pojistných smluv, který se týká pojistných smluv krytých skupinou držených zajistných smluv.

C21

Při použití přístupu na základě reálné hodnoty může účetní jednotka použít odstavec C22, aby určila:

a)

jak identifikovat skupiny pojistných smluv za použití odstavců 14–24;

b)

zda pojistná smlouva vyhovuje definici pojistné smlouvy s prvky přímé účasti za použití odstavců B101–B109;

c)

jak identifikovat nezaručené peněžní toky u pojistných smluv bez prvků přímé účasti za použití odstavců B98–B100 a

d)

zda pojistná smlouva vyhovuje definici investiční smlouvy s prvky dobrovolné účasti v rozsahu působnosti IFRS 17 za použití odstavce 71.

C22

Účetní jednotka se může rozhodnout určit záležitosti v odstavci C21 pomocí:

a)

přiměřených a doložitelných informací, které by účetní jednotka zvolila jako vhodné s ohledem na podmínky smlouvy a trhu k datu vzniku nebo prvotního uznání; nebo

b)

přiměřených a doložitelných informací dostupných k datu přechodu na standard.

C22 A

Při použití přístupu na základě reálné hodnoty se účetní jednotka může rozhodnout jako závazek ze vzniklých pojistných nároků klasifikovat závazek uhradit nároky vzniklé před pořízením pojistné smlouvy při převodu pojistných smluv, které netvoří podnik nebo v rámci podnikové kombinace v rozsahu působnosti IFRS 3.

C23

Při použití přístupu na základě reálné hodnoty není účetní jednotka povinna použít odstavec 22 a může do skupiny zařadit smlouvy vystavené v rozmezí více než jednoho roku. Účetní jednotka rozdělí skupiny na ty, které obsahují jen smlouvy vystavené v rozmezí jednoho roku (nebo kratšího období), pokud má k provedení tohoto rozdělení přiměřené a doložitelné informace. Bez ohledu na to zda účetní jednotka použije odstavec 22, smí určit diskontní sazby k datu prvotního uznání skupiny podle odst. B72 písm. b) až odst. B72 písm. e) bodu ii) a diskontní sazby k datu vzniku pojistného nároku podle odst. B72 písm. e) bodu iii) k datu přechodu na standard místo k datu prvotního uznání nebo vzniku pojistného nároku.

C24

Pokud se při použití přístupu na základě reálné hodnoty účetní jednotka rozhodne rozčlenit finanční výnosy nebo náklady z pojistného plnění na hospodářský výsledek a ostatní úplný výsledek, smí určit kumulativní částku finančních výnosů nebo nákladů z pojistného plnění uznaných v ostatním úplném výsledku k datu přechodu na standard:

a)

retrospektivně – ale pouze pokud k tomu má přiměřené a doložitelné informace; nebo

b)

jako nulovou, nepoužije-li se bod c); a

c)

u pojistných smluv s prvky přímé účasti, pro které se použije odstavec B134 – jako částku rovnou kumulativní částce uznané v ostatním úplném výsledku u podkladových položek.

Aktivum z peněžních toků z pořízení pojistné smlouvy

C24 A

Při použití přístupu na základě reálné hodnoty u aktiva z peněžních toků z pořízení pojistných smluv (viz odst. C5B písm. b)) účetní jednotka k datu přechodu stanoví aktivum z peněžních toků z pořízení pojistných smluv ve výši rovnající se peněžním tokům z pořízení pojistných smluv, které by účetní jednotce vznikly k datu přechodu za získání práv na:

a)

vrácení peněžních toků z pořízení pojistných smluv z pojistného z pojistných smluv vystavených před datem přechodu, ale neuznaných k datu přechodu,

b)

budoucí pojistné smlouvy, které vzniknou prodloužením pojistných smluv uznaných k datu přechodu, a pojistných smluv uvedených pod písmenem a) a

c)

budoucích pojistných smluv jiných než pojistné smlouvy podle písmene b), po datu přechodu, za které nejsou znovu vynaloženy peněžní toky z pořízení pojistných smluv, které účetní jednotka již uhradila a které lze přímo přiřadit k souvisejícímu portfoliu pojistných smluv.

C24B

K datu přechodu účetní jednotka vyloučí z ocenění skupin pojistných smluv částku případného aktiva z peněžních toků z pořízení pojistných smluv.

Srovnávací informace

C25

Bez ohledu na odkaz na roční vykazované období bezprostředně předcházející datu prvotního použití v odst. C2 písm. b) může účetní jednotka vykázat rovněž upravené srovnávací informace podle IFRS 17 za případná dřívější vykazovaná období, ale není povinna tak učinit. Pokud účetní jednotka uvede upravené srovnávací informace za dřívější období, odkazem na „počátek ročního vykazovaného období, které bezprostředně předchází datu prvotního použití“ v odst. C2 písm. b) se rozumí „počátek nejstaršího upraveného vykazovaného srovnávacího období“.

C26

Účetní jednotka není povinna vykazovat údaje podle odstavců 93–132 za období vykázané před začátkem ročního účetního období, které bezprostředně předchází datu prvotního použití.

C27

Pokud účetní jednotka vykazuje neupravené srovnávací informace za jakákoli dřívější období, musí jasně popsat, které informace nebyly upraveny, uvést, že byly vykázány na jiném základě, a tento základ vysvětlit.

C28

Účetní jednotka nemusí zveřejňovat dříve nepublikované informace o vývoji pojistných nároků, které vznikly dříve než pět let před koncem ročního účetního období, v němž účetní jednotka poprvé použije IFRS 17. Pokud však účetní jednotka tyto informace nezveřejní, tuto skutečnost uvede.

Reklasifikace finančních aktiv

C29

K datu prvotního použití IFRS 17 účetní jednotka, která používala IFRS 9 pro roční účetní období před prvotním použitím IFRS 17:

a)

může přehodnotit, zda způsobilé finanční aktivum splňuje podmínku podle odst. 4.1.2 písm. a) nebo odst. 4.1.2 A písm. a) IFRS 9. Finanční aktivum je způsobilé pouze v případě, že toto finanční aktivum není drženo v souvislosti s činností, jež není spojena se smlouvami spadajícími do rozsahu působnosti IFRS 17. Příklady finančních aktiv, která nejsou způsobilá k přehodnocení, jsou finanční aktiva držená v souvislosti s bankovními činnostmi nebo finanční aktiva držená ve fondech týkajících se investičních smluv, které nespadají do rozsahu působnosti IFRS 17;

b)

musí zrušit své předchozí určení finančního aktiva jako nástroje oceňovaného reálnou hodnotou vykázanou do zisku nebo ztráty, pokud v důsledku použití IFRS 17 již není naplněna podmínka stanovená v odstavci 4.1.5 IFRS 9;

c)

může určit finanční aktivum za oceňované reálnou hodnotou vykázanou do zisku nebo ztráty, je-li naplněna podmínka stanovená v odstavci 4.1.5 IFRS 9;

d)

může určit investici do kapitálového nástroje za oceňovanou reálnou hodnotou vykázanou do ostatního úplného výsledku podle odstavce 5.7.5 IFRS 9;

e)

může zrušit své předchozí určení investice do kapitálového nástroje za investici oceňovanou reálnou hodnotou vykázanou do ostatního úplného výsledku podle odstavce 5.7.5 IFRS 9.

C30

Účetní jednotka použije odstavec C29 na základě skutečností a okolností existujících k datu prvotního použití IFRS 17. Účetní jednotka použije uvedená určení a klasifikace retrospektivně. Přitom účetní jednotka použije příslušné přechodné požadavky IFRS 9. Za datum prvotního použití se pro tento účel považuje datum prvotního použití IFRS 17.

C31

Účetní jednotka, která použije odstavec C29, není povinna upravit údaje za předchozí období, aby zohlednila uvedené změny určení nebo klasifikací. Účetní jednotka může upravit údaje za předchozí období pouze tehdy, pokud tak lze učinit bez zohlednění následných událostí. Pokud účetní jednotka upravuje údaje za předchozí období, musí být v upravených účetních závěrkách zohledněny všechny požadavky IFRS 9 pro takto dotčená finanční aktiva. Pokud účetní jednotka neupravuje údaje za předchozí období, uzná v počátečním zůstatku nerozděleného zisku (případně v jiné složce vlastního kapitálu) k datu prvotního použití každý rozdíl mezi:

a)

předchozí účetní hodnotou těchto finančních aktiv a

b)

účetní hodnotou těchto finančních aktiv k datu prvotního použití.

C32

Pokud účetní jednotka použije odstavec C29, zveřejní v daném ročním vykazovaném období pro tato finanční aktiva u každé třídy:

a)

pokud použije odst. C29 písm. a) – svůj základ pro určení způsobilých finančních aktiv,

b)

pokud použije kterékoli ustanovení z odst. C29 písm. a) až e):

i)

kategorii oceňování a účetní hodnotu dotčených finančních aktiv určenou bezprostředně před datem prvotního použití IFRS 17 a

ii)

novou kategorii oceňování a účetní hodnotu dotčených finančních aktiv určenou po použití odstavce C29;

c)

pokud použije odst. C29 písm. b) – účetní hodnotu finančních aktiv ve výkazu o finanční pozici, která byla dříve určena jako oceněná reálnou hodnotou vykázanou do zisku nebo ztráty podle odstavce 4.1.5 IFRS 9 a která již tak určena nejsou.

C33

Pokud účetní jednotka použije odstavec C29, zveřejní v daném ročním vykazovaném období kvalitativní informace, která umožní uživatelům účetních výkazů porozumět:

a)

tomu, jak účetní jednotka použila odstavec C29 na finanční aktiva, jejichž klasifikace se změnila při prvotním použití IFRS 17;

b)

důvodům pro případné určení nebo zrušení určení finančních aktiv jako aktiv oceněných reálnou hodnotou vykázanou do zisku nebo ztráty podle odstavce 4.1.5 IFRS 9 a

c)

tomu, proč účetní jednotka došla k případným odlišným závěrům v novém posouzení za použití odst. 4.1.2 písm. a) nebo odst. 4.1.2 A písm. a) IFRS 9.

ZRUŠENÍ PLATNOSTI JINÝCH STANDARDŮ IFRS

C34

IFRS 17 nahrazuje IFRS 4 Pojistné smlouvy ve znění z roku 2020.

Dodatek D

Změny ostatních standardů IFRS

Tento dodatek stanoví změny jiných standardů v důsledku vydání standardu IFRS 17 Pojistné smlouvy Radou pro mezinárodní účetní standardy. Účetní jednotka uplatní tyto změny, jakmile použije IFRS 17.

Účetní jednotce není povoleno použít IFRS 17 dříve, než použije IFRS 9 Finanční nástroje a IFRS 15 Výnosy ze smluv se zákazníky (viz odstavec C1). Proto jsou změny v tomto dodatku uvedeny podle znění standardů, které bylo účinné k 1. lednu 2017, ve znění standardů IFRS 9 a IFRS 15, není-li uvedeno jinak.

IFRS 1 První přijetí Mezinárodních standardů účetního výkaznictví

Vkládá se nový odstavec 39AE.

DATUM ÚČINNOSTI

39AE

IFRS 17 Pojistné smlouvy vydaný v květnu 2017 změnil odstavce B1 a D1, zrušil nadpis před odstavcem D4 a odstavec D4 a za odstavec B12 vložil nadpis a odstavec B13. Účetní jednotka uplatní tyto změny, jakmile použije IFRS 17.

V dodatku B se mění odstavec B1. Za odstavec B12 se vkládá nový nadpis a odstavec B13.

Dodatek B

Výjimky z retrospektivního použití ostatních standardů IFRS

B1

Účetní jednotka použije následující výjimky, které se týkají:

a)

f)

vložených derivátů (odstavec B9);

g)

státních úvěrů (odstavce B10–B12) a

h)

pojistných smluv (odstavec B13).

Pojistné smlouvy

B13

Účetní jednotka použije na smlouvy spadající do rozsahu působnosti IFRS 17 přechodná ustanovení uvedená v odstavcích C1–C24 a C28 v Dodatku C IFRS 17. Odkazy na datum přechodu na standard v těchto odstavcích v IFRS 17 musí být vykládány jako datum přechodu na IFRS.

V dodatku D se mění odstavec D1 a zrušuje se odstavec D4 a jeho související nadpis.

Dodatek D

Výjimky z ostatních standardů IFRS

D1

Účetní jednotka se může rozhodnout využít jednu nebo několik z následujících výjimek:

a)

b)

[vypuštěno]

c)

D4

[vypuštěn]

IFRS 3 Podnikové kombinace

Mění se odstavce 17, 20, 21 a 35. Za odstavec 31 se vkládá nový nadpis a odstavec 31 A. Doplňuje se nový odstavec 64N.

Klasifikace nebo určení nabytých identifikovatelných aktiv a převzatých závazků v podnikové kombinaci

17.

Tento IFRS obsahuje výjimku ze zásady uvedené v odstavci 15:

a)

klasifikace leasingové smlouvy, u níž je nabývaný podnik pronajímatelem, buď v operativním, nebo finančním leasingu v souladu s IFRS 16 Leasingy.

b)

[vypuštěno]

Nabyvatel klasifikuje tyto smlouvy na základě smluvních podmínek a dalších faktorů platících k datu uzavření smlouvy (nebo, pokud byly smluvní podmínky změněny způsobem, který změnil jejich klasifikaci, k datu takové změny, což může být i datum akvizice).

Zásada ocenění

20.

Odstavce 24–31 A specifikují druhy identifikovatelných aktiv a závazků obsahujících položky, ke kterým tento IFRS stanovuje omezené výjimky z principu ocenění.

Výjimky z principů uznání nebo ocenění

21.

Tento IFRS stanovuje omezené výjimky z vlastních principů uznání a ocenění. Odstavce 22–31 A stanoví jak konkrétní položky, na které se výjimky vztahují, tak i povahu daných výjimek. Nabyvatel zaúčtuje dotčené položky v souladu s požadavky uvedenými v odstavcích 22–31 A, což povede k tomu, že některé položky budou:

Pojistné smlouvy

31 A

Nabyvatel ocení skupinu smluv spadajících do rozsahu působnosti IFRS 17 Pojistné smlouvy pořízenou v podnikové kombinaci a všechna aktiva z peněžních toků z pořízení pojistných smluv ve smyslu IFRS 17 k datu pořízení jako závazek nebo aktivum v souladu s odstavci 39 a B93–B95F IFRS 17.

Výhodné koupě

35.

Výhodná koupě může například nastat v podnikové kombinaci, ve které je prodávající donucen podnik prodat. Zisk z výhodné koupě (či změna jeho výše) může být ovšem uznán i v důsledku použití výjimek z vykazování nebo oceňování u určitých položek, o kterých se pojednává v odstavcích 22–31 A.

Datum účinnosti

64N

IFRS 17 vydaný v květnu 2017 změnil odstavce 17, 20, 21, 35 a B63 a za odstavec 31 vložil nadpis a odstavec 31 A. Změny IFRS 17 vydané v červnu 2020 změnily odstavec 31 A. Účetní jednotka použije změny odstavce 17 pro podnikové kombinace s datem akvizice po datu prvotního použití IFRS 17. Účetní jednotka použije ostatní změny, jakmile použije IFRS 17.

V dodatku B se mění odstavec B63.

OSTATNÍ IFRS, KTERÉ POSKYTUJÍ NÁVODNÉ POSTUPY K NÁSLEDNÉMU OCEŇOVÁNÍ A ÚČTOVÁNÍ (POUŽITÍ ODSTAVCE 54)

B63

Tento odstavec uvádí příklady jiných IFRS, které obsahují návodné postupy k následnému oceňování a účtování nabytých aktiv a převzatých závazků v podnikové kombinaci. Jedná se např. o následující standardy:

a)

b)

[vypuštěno]

c)

IFRS 5 Dlouhodobá aktiva držená k prodeji a ukončované činnosti

Mění se odstavec 5. Vkládá se nový odstavec 44M.

ROZSAH PŮSOBNOSTI

5.

Pravidla tohoto IFRS [poznámka pod čarou vynechána] pro oceňování neplatí pro následující aktiva, která jsou předmětem uvedených standardů IFRS, ať už jsou to individuální aktiva nebo součást vyřazované skupiny:

a)

f)

skupiny smluv, které spadají do rozsahu působnosti IFRS 17 Pojistné smlouvy.

...

DATUM ÚČINNOSTI

44M

IFRS 17 vydaný v květnu 2017 změnil odstavec 5. Účetní jednotka uplatní tuto změnu, jakmile použije IFRS 17.

IFRS 7 Finanční nástroje: zveřejňování

Mění se odstavce 3, 8 a 29. Zrušuje se odstavec 30. Vkládá se nový odstavec 44DD.

ROZSAH PŮSOBNOSTI

3.

Tento IFRS použijí všechny účetní jednotky na všechny druhy finančních nástrojů, vyjma:

a)

d)

pojistných smluv ve smyslu IFRS 17 Pojistné smlouvy nebo investičních smluv s prvky dobrovolné účasti v rozsahu působnosti IFRS 17. Tento IFRS však platí pro:

i)

deriváty vložené do pojistných smluv spadajících do rozsahu působnosti IFRS 17, pokud IFRS 9 požaduje jejich samostatné účtování;

ii)

investiční složky, které jsou odděleny od smluv spadajících do rozsahu působnosti IFRS 17, jestliže IFRS 17 takové oddělení požaduje, pokud oddělená investiční složka není investiční smlouvou s prvky dobrovolné účasti;

iii)

práva a závazky výstavce vyplývající z pojistných smluv, které splňují definici smluv o finanční záruce, jestliže výstavce používá při uznávání a oceňování smluv IFRS 9. Výstavce však použije IFRS 17, pokud zvolí v souladu s odst. 7 písm. e) IFRS 17 pro jejich uznání a ocenění použití IFRS 17;

iv)

práva a závazky účetní jednotky, které představují finanční nástroje vyplývající ze smluv o kreditních kartách, nebo podobných smluv, které obsahují úvěrové nebo platební ujednání, jež účetní jednotka vystavuje, a které splňují definici pojistné smlouvy, jestliže účetní jednotka uplatňuje na tato práva a závazky IFRS 9 v souladu s odst. 7 písm. h) IFRS 17 a odst. 2.1 písm. e) bod iv) IFRS 9;

v)

práva a závazky účetní jednotky, které představují finanční nástroje vyplývající z pojistných smluv, jež účetní jednotka vystavuje, a které omezují odškodnění za pojistné události na částku, která je jinak požadována k uhrazení smluvně vzniklého závazku pojistníka, jestliže si účetní jednotka zvolí pro tyto smlouvy v souladu s odstavcem 8 A IFRS 17 použití IFRS 9 místo IFRS 17;

e)

Kategorie finančních aktiv a finančních závazků

8.

Účetní hodnota každé z následujících kategorií, které jsou vymezeny v IFRS 9, musí být zveřejněna buď přímo ve výkazu o finanční pozici, nebo v příloze:

a)

finanční aktiva oceněná reálnou hodnotou vykázanou do zisku nebo ztráty rozdělená na i) ta, která byla takto určena při prvotním uznání nebo následně v souladu s odstavcem 6.7.1 IFRS 9; ii) ta, která byla takto oceněna na základě volby podle odstavce 3.3.5 IFRS 9; iii) ta, která byla takto oceněna na základě volby podle odstavce 33 A standardu IAS 32; a iv) ta, která byla povinně oceněna reálnou hodnotou vykázanou do zisku nebo ztráty v souladu s IFRS 9;

b)

Reálná hodnota

29.

Zveřejnění reálné hodnoty se nevyžaduje:

a)

když se účetní hodnota přibližně rovná reálné hodnotě například u takových finančních nástrojů, jako jsou krátkodobé pohledávky a závazky z obchodního styku; nebo

b)

[vypuštěno]

c)

[vypuštěno]

d)

u závazků z leasingu.

30.

[vypuštěn]

...

DATUM ÚČINNOSTI A PŘECHOD

44DD

IFRS 17 vydaný v květnu 2017 změnil odstavce 3, 8 a 29 a vložil nový odstavec 30. Změny IFRS 17 vydané v červnu 2020 dále změnily odstavec 3. Účetní jednotka uplatní tyto změny, jakmile použije IFRS 17.

IFRS 9 Finanční nástroje

Mění se odstavec 2.1. Doplňují se nové odstavce 3.3.5 a 7.1.6.

Kapitola 2 Rozsah působnosti

2.1.

Tento standard použijí všechny účetní jednotky pro všechny druhy finančních nástrojů kromě:

...

e)

práv a závazků vyplývajících z pojistné smlouvy ve smyslu IFRS 17 Pojistné smlouvy nebo investiční smlouvy s prvky dobrovolné účasti v rozsahu působnosti IFRS 17. Avšak tento standard platí pro:

i)

deriváty vložené do pojistných smluv spadajících do rozsahu působnosti IFRS 17, pokud tyto deriváty nejsou samy smlouvami v rozsahu působnosti IFRS 17;

ii)

investiční složky, které jsou odděleny od smluv spadajících do rozsahu působnosti IFRS 17, jestliže IFRS 17 takové oddělení požaduje, pokud oddělená investiční složka není investiční smlouvou s prvky dobrovolné účasti v rozsahu působnosti IFRS 17;

iii)

práva a závazky výstavce podle pojistných smluv, které splňují definici smlouvy o finanční záruce. Pokud však výstavce smluv o finanční záruce předem výslovně stanovil, že takové smlouvy považuje za smlouvy pojistné, a použil při jejich účtování postupy, které jsou platné pro pojistné smlouvy, může si sám rozhodnout, zda použije pro takové smlouvy o finanční záruce tento standard, nebo IFRS 17 (viz odstavce B2.5–B2.6). Výstavce se může rozhodnout podle jednotlivé smlouvy, ovšem jeho volba je u každé smlouvy už neodvolatelná;

iv)

práva a závazky účetní jednotky, které představují finanční nástroje vyplývající ze smluv o kreditních kartách, nebo podobných smluv, které obsahují úvěrové nebo platební ujednání, jež účetní jednotka vystavuje, a které splňují definici pojistné smlouvy, ale které jsou podle odst. 7 písm. h) IFRS 17 vyloučeny z rozsahu působnosti IFRS 17. Avšak pouze tehdy, pokud je pojistné krytí smluvní podmínkou tohoto finančního nástroje, účetní jednotka oddělí tuto složku a uplatní na ni IFRS 17 (viz odst. 7 písm. h) IFRS 17);

v)

práva a závazky účetní jednotky, které představují finanční nástroje vyplývající z pojistných smluv, jež účetní jednotka vystavuje, a které omezují odškodnění za pojistné události na částku, která je jinak požadována k uhrazení smluvně vzniklého závazku pojistníka, jestliže si účetní jednotka zvolí pro tyto smlouvy v souladu s odstavcem 8 A IFRS 17 použití IFRS 9 místo IFRS 17;

f)

...

...

3.3   VYNĚTÍ FINANČNÍCH ZÁVAZKŮ

3.3.5.

Některé účetní jednotky interně nebo externě provozují investiční fond, který investorům poskytuje plnění určené jednotkami ve fondu, a uznávají finanční závazky týkající se částek splatných těmto investorům. Podobně některé účetní jednotky vystavují skupiny pojistných smluv s prvky přímé účasti a tyto účetní jednotky drží podkladové položky. Některé takové fondy nebo podkladové položky zahrnují finanční závazek účetní jednotky (například vydaný podnikový dluhopis). Bez ohledu na ostatní požadavky na vynětí finančních závazků uvedené v tomto standardu se účetní jednotka může rozhodnout nevyjmout svůj finanční závazek, který je zařazen v takovém fondu nebo je podkladovou položkou, právě tehdy, když účetní jednotka svůj finanční závazek pro takové účely zpětně odkoupí. Namísto toho se účetní jednotka může rozhodnout nadále účtovat o takovém nástroji jako o finančním závazku a o zpětně odkoupeném nástroji účtovat tak, jako by tento nástroj byl finančním aktivem, a oceňovat jej reálnou hodnotou v hospodářském výsledku v souladu s tímto standardem. Toto rozhodnutí je neodvolatelné a činí se jednotlivě pro každý nástroj. Pro účely tohoto rozhodnutí pojistné smlouvy zahrnují investiční smlouvy s prvky dobrovolné účasti. (Pojmy použité v tomto odstavci definované v uvedeném standardu viz IFRS 17.)

...

Kapitola 7 Datum účinnosti a přechod

7.1   DATUM ÚČINNOSTI

7.1.6.

IFRS 17 vydaný v květnu 2017 změnil odstavce 2.1, B2.1, B2.4, B2.5 a B4.1.30 a vložil odstavec 3.3.5. Změny IFRS 17 vydané v červnu 2020 dále změnily odstavec 2.1 a vložily nové odstavce 7.2.36 – 7.2.42. Účetní jednotka uplatní tyto změny, jakmile použije IFRS 17.

V dodatku B se mění odstavce B2.1, B2.4, B2.5 a B4.1.30.

7.2   PŘECHOD

...

Přechod na IFRS 17 ve znění z června 2020

7.2.36.

Účetní jednotka uplatní změny IFRS 9 provedené IFRS 17 ve znění z června 2020 retrospektivně v souladu s IAS 8 s výjimkami uvedenými v odstavcích 7.2.37–7.2.42.

7.2.37.

Účetní jednotka, která poprvé použije IFRS 17 ve znění z června 2020 v době, kdy poprvé použije tento standard, použije namísto odstavců 7.2.38 až 7.2.42 odstavce 7.2.1 až 7.2.28.

7.2.38.

Účetní jednotka, která poprvé použije IFRS 17 ve znění z června 2020 poté, co poprvé použije tento standard, použije odstavce 7.2.39–7.2.42. Účetní jednotka musí rovněž použít ostatní přechodné požadavky tohoto standardu nezbytné pro uplatnění těchto změn. Za tímto účelem se odkazy na datum prvotního použití považují za odkaz na počátek vykazovaného období, v němž účetní jednotka tyto změny poprvé použije (datum prvotního použití těchto změn).

7.2.39.

Pokud jde o určení finančního závazku oceněného reálnou hodnotou do zisku nebo ztráty, účetní jednotka:

a)

musí zrušit své předchozí určení finančního závazku jako závazku oceňovaného reálnou hodnotou do zisku nebo ztráty, pokud toto určení bylo učiněno v souladu s podmínkou stanovenou v odst. 4.2.2 písm. a), avšak v důsledku použití těchto změn daná podmínka již není splněna; a

b)

může určit finanční závazek za oceňovaný reálnou hodnotou do zisku nebo ztráty, pokud by toto určení dříve nenaplňovalo podmínku stanovenou v odst. 4.2.2 písm. a), avšak v důsledku použití těchto změn je nyní tato podmínka splněna.

Uvedené určení a zrušení musí být provedeno na základě skutečností a okolností existujících k datu prvotního použití těchto změn. Tato klasifikace musí být provedena zpětně.

7.2.40.

Účetní jednotka není povinna upravit údaje za předchozí období tak, aby odrážely tyto změny. Účetní jednotka může upravit údaje za předchozí období pouze tehdy, pokud tak lze učinit bez zohlednění zpětného pohledu. Pokud účetní jednotka upravuje údaje za předchozí období, musí být v upravených účetních závěrkách zohledněny u dotčených finančních nástrojů všechny požadavky tohoto standardu. Pokud účetní jednotka neupravuje údaje za předchozí období, musí uznat veškerý rozdíl mezi předchozí účetní hodnotou a účetní hodnotou na začátku ročního účetního období, jež zahrnuje datum prvotního použití těchto změn, v počátečním zůstatku nerozděleného zisku (případně v jiné složce vlastního kapitálu) ročního účetního období, které zahrnuje datum prvotního použití těchto změn.

7.2.41.

Ve vykazovaném období, které zahrnuje datum prvotního použití těchto změn, není účetní jednotka povinna uvádět kvantitativní informace požadované podle odst. 28 písm. f) standardu IAS 8.

7.2.42.

Ve vykazovaném období, které zahrnuje datum prvotního použití těchto změn, účetní jednotka zveřejní u každé třídy finančních aktiv a finančních závazků, které byly změnami dotčeny, k datu prvotního použití následující informace:

a)

předchozí klasifikaci, včetně případné předchozí kategorie oceňování, a účetní hodnotu stanovenou bezprostředně před použitím těchto změn;

b)

novou kategorii oceňování a účetní hodnotu stanovenou po použití těchto změn;

c)

účetní hodnotu všech finančních závazků ve výkazu o finanční pozici, které byly dříve určeny za oceněné reálnou hodnotou do zisku nebo ztráty, avšak již takto určeny nejsou; a

d)

důvody pro případné určení nebo zrušení určení finančních závazků jako závazků oceněných reálnou hodnotou do zisku nebo ztráty.

ROZSAH PŮSOBNOSTI (KAPITOLA 2)

B2.1

Některé smlouvy vyžadují platbu na základě klimatických, geologických nebo jiných fyzických faktorů. (Těm, které jsou založeny na klimatických faktorech, se říká též „klimatické deriváty“.) Pokud tyto smlouvy nespadají do působnosti IFRS 17 Pojistné smlouvy, patří do působnosti tohoto standardu.

B2.4

Tento standard se použije pro finanční aktiva a finanční závazky pojistitelů s výjimkou práv a závazků, které jsou z rozsahu působnosti tohoto standardu vyloučeny ustanovením odst. 2.1 písm. e), protože vznikají ze smluv spadajících do rozsahu působnosti IFRS 17.

B2.5

Smlouvy o finanční záruce mohou mít různou právní formu, může se jednat například o finanční záruku, určité typy akreditivu, smlouvu vázanou na selhání dlužníka nebo o pojistnou smlouvu. Účetní postup u nich nezávisí na jejich právní formě. Níže jsou uvedeny příklady správného účtování (viz odst. 2.1 písm. e)):

a)

I když smlouva o finanční záruce splňuje definici pojistné smlouvy podle IFRS 17 (viz odst. 7 písm. e) IFRS 17), je-li přenesené riziko významné, bude o ní ručitel účtovat v souladu s tímto standardem. Pokud však výstavce předem výslovně stanovil, že takové smlouvy považuje za smlouvy pojistné, a použil při jejich účtování postupy platné pro pojistné smlouvy, může sám rozhodnout, použije-li pro účtování takových smluv o finančních zárukách tento standard nebo IFRS 17. ...

b)

Některé záruky vydané v souvislosti s úvěry nemají nezbytnou podmínku proplacení, která by vyžadovala, aby držitel byl vystaven riziku ztráty a utrpěl ztrátu v důsledku toho, že dlužník včas nesplatil zaručená aktiva. Příkladem takové záruky je garance, která vyžaduje splacení v reakci na změny stanoveného úvěrového ratingu či úvěrového indexu. Takové záruky nejsou smlouvami o finanční záruce, jak je definuje tento standard, a nejsou pojistnými smlouvami, jak je definuje IFRS 17. Takové garance jsou deriváty a výstavce na ně uplatní tento standard.

c)

Zařazení vylučuje nebo výrazně omezuje účetní nesoulad

B4.1.30

Následující příklady ukazují, za jakých okolností by tato podmínka mohla být splněna. Ve všech případech může účetní jednotka použít k určení finančních aktiv nebo finančních závazků jako nástroje oceňovaného reálnou hodnotou v hospodářském výsledku tuto okolnost pouze tehdy, pokud splňuje zásadu uvedenou v odstavci 4.1.5 nebo v odst. 4.2.2 písm. a):

a)

účetní jednotka má smlouvy spadající do rozsahu působnosti IFRS 17, jejichž ocenění odráží aktuální informace, a finanční aktiva, která považuje za související a jež by jinak byla oceněna buď reálnou hodnotou do ostatního úplného výsledku, nebo naběhlou hodnotou.

b)

...

IFRS 15 Výnosy ze smluv se zákazníky

Mění se odstavec 5.

ROZSAH PŮSOBNOSTI

5.

Účetní jednotka použije tento standard na všechny smlouvy se zákazníky s výjimkou následujících:

a)

b)

smluv, které spadají do rozsahu působnosti IFRS 17 Pojistné smlouvy. Účetní jednotka se však může rozhodnout použít tento standard na pojistné smlouvy, jejichž primárním účelem je poskytování služeb za pevný poplatek v souladu s odstavcem 8 standardu IFRS 17.

c)

V dodatku C se vkládá nový odstavec C1C.

DATUM ÚČINNOSTI

C1C

IFRS 17 vydaný v květnu 2017 změnil odstavec 5. Účetní jednotka uplatní tuto změnu, jakmile použije IFRS 17.

IAS 1 Sestavování a zveřejňování účetní závěrky

Mění se odstavce 7, 54 a 82. Vkládá se nový odstavec 139R.

DEFINICE

7.

...

Ostatní úplný výsledek obsahuje položky výnosů a nákladů (včetně reklasifikačních úprav), které nejsou vykazovány v hospodářském výsledku, jak je požadováno nebo povoleno jinými standardy.

Součástmi ostatního úplného výsledku jsou:

a)

g)

…;

h)

…;

i)

finanční výnosy nebo náklady z pojistného plnění ze smluv vystavených v rozsahu působnosti IFRS 17 Pojistné smlouvy vyloučené z hospodářského výsledku, pokud jsou celkové finanční výnosy nebo náklady z pojistného plnění rozčleněny tak, aby byla do hospodářského výsledku zahrnuta částka určená systematickou alokací za použití odst. 88 písm. b) IFRS 17, nebo částkou, která vylučuje účetní neshodu s finančními výnosy nebo náklady z podkladových položek, za použití odst. 89 písm. b) IFRS 17; a

j)

finanční výnosy nebo náklady z držených zajistných smluv vyloučené z hospodářského výsledku, pokud jsou celkové finanční výnosy nebo náklady ze zajistných smluv rozčleněny tak, aby byla do hospodářského výsledku zahrnuta částka určená systematickou alokací za použití odst. 88 písm. b) IFRS 17.

...

Informace zveřejňované ve výkazu o finanční pozici

54.

Výkaz o finanční pozici obsahuje řádkové položky, které uvádějí tyto částky:

a)

...

da)

portfolia smluv spadajících do rozsahu působnosti IFRS 17, které představují aktiva, členěná dle požadavků odstavce 78 IFRS 17;

e)

ma)

portfolia smluv spadajících do rozsahu působnosti IFRS 17, které představují závazky, členěná dle požadavků odstavce 78 IFRS 17;

n)

...

Informace, jež se mají uvádět v oddíle hospodářského výsledku nebo ve výkazu zisků a ztrát

82.

Kromě položek požadovaných ostatními IFRS zahrnuje oddíl zisku nebo ztráty nebo výkaz zisků a ztrát řádky, jež představují tyto částky za období:

a)

výnosy vykazující odděleně:

i)

úrokové výnosy, které byly vypočítány pomocí metody efektivní úrokové míry; a

ii)

výnosy z pojistného plnění (viz IFRS 17);

aa)

...

ab)

náklady na pojistné služby z vystavených smluv spadajících do rozsahu působnosti IFRS 17 (viz IFRS 17);

ac)

výnosy nebo náklady z držených zajistných smluv (viz IFRS 17);

b)

...

bb)

finanční výnosy nebo náklady z pojistného plnění z vystavených smluv spadajících do rozsahu působnosti IFRS 17 (viz IFRS 17);

bc)

finanční výnosy nebo náklady z držených zajistných smluv (viz IFRS 17);

c)

...

PŘECHOD A DATUM ÚČINNOSTI

139R

IFRS 17 vydaný v květnu 2017 změnil odstavce 7, 54 a 82. Změny IFRS 17 vydané v červnu 2020 dále změnily odstavec 54. Účetní jednotka uplatní tyto změny, jakmile použije IFRS 17.

...

IAS 7 Výkaz o peněžních tocích

Mění se odstavec 14. Vkládá se nový odstavec 61.

Hlavní (provozní) činnosti

...

14.

Peněžní toky z hlavních (provozních) činností jsou prvotně odvozeny z hlavních výdělečných činností účetní jednotky. Proto jsou obecně výsledkem transakcí a jiných případů, které určují zisk nebo ztrátu. Příklady peněžních toků z hlavních (provozních) činností jsou:

a)

e)

[vypuštěno]

f)

DATUM ÚČINNOSTI

61.

IFRS 17 Pojistné smlouvy vydaný v květnu 2017 změnil odstavec 14. Účetní jednotka uplatní tuto změnu, jakmile použije IFRS 17.

IAS 16 Pozemky, budovy a zařízení

Doplňují se nové odstavce 29 A, 29B a 81M.

OCEŇOVÁNÍ PO OKAMŽIKU UZNÁNÍ