(EU) 2021/2036Nařízení Komise (EU) 2021/2036 ze dne 19. listopadu 2021, kterým se mění nařízení (ES) č. 1126/2008, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002, pokud jde o Mezinárodní standard účetního výkaznictví 17 (Text s významem pro EHP)
Publikováno: | Úř. věst. L 416, 23.11.2021, s. 3-79 | Druh předpisu: | Nařízení |
Přijato: | 19. listopadu 2021 | Autor předpisu: | Evropská komise |
Platnost od: | 13. prosince 2021 | Nabývá účinnosti: | 1. ledna 2023 |
Platnost předpisu: | Zrušen předpisem (EU) 2023/1803 | Pozbývá platnosti: | 16. října 2023 |
Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
23.11.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 416/3 |
NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2021/2036
ze dne 19. listopadu 2021,
kterým se mění nařízení (ES) č. 1126/2008, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002, pokud jde o Mezinárodní standard účetního výkaznictví 17
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů (1), a zejména na čl. 3 odst. 1 uvedeného nařízení,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Nařízením Komise (ES) č. 1126/2008 (2) byly přijaty některé mezinárodní účetní standardy a interpretace, které existovaly ke dni 15. října 2008. |
(2) |
Dne 18. května 2017 zveřejnila Rada pro mezinárodní účetní standardy (IASB) Mezinárodní standard účetního výkaznictví (IFRS) 17 Pojistné smlouvy a dne 25. června 2020 jeho změny (dále jen „IFRS 17“). |
(3) |
Přijetí IFRS 17 ve svém důsledku znamená změny těchto standardů nebo jejich interpretací: IFRS 1 První přijetí Mezinárodních standardů účetního výkaznictví, IFRS 3 Podnikové kombinace, IFRS 5 Dlouhodobá aktiva držená k prodeji a ukončované činnosti, IFRS 7 Finanční nástroje: zveřejňování, IFRS 9 Finanční nástroje, IFRS 15 Výnosy ze smluv se zákazníky, Mezinárodního účetního standardu (IAS) 1 Sestavování a zveřejňování účetní závěrky, IAS 7 Výkaz o peněžních tocích, IAS 16 Pozemky, budovy a zařízení, IAS 19 Zaměstnanecké požitky, IAS 28 Investice do přidružených a společných podniků, IAS 32 Finanční nástroje: vykazování, IAS 36 Snížení hodnoty aktiv, IAS 37 Rezervy, podmíněné závazky a podmíněná aktiva, IAS 38 Nehmotná aktiva, IAS 40 Investiční nemovitý majetek a interpretace Výboru pro interpretace standardů SIC-27 Vyhodnocování podstaty transakcí uzavřených právní formou leasingu. |
(4) |
IFRS 17 poskytuje komplexní přístup k účtování o pojistných smlouvách. Jeho cílem je zajistit, aby společnost ve své účetní závěrce poskytovala relevantní informace, které poskytují věrný obraz o pojistných smlouvách. Tyto informace poskytují uživatelům účetních závěrek solidní základ pro posouzení dopadu, který mají pojistné smlouvy na finanční pozici, finanční výkonnost a peněžní toky společnosti. |
(5) |
IFRS 17 se vztahuje na pojistné smlouvy, zajistné smlouvy a investiční smlouvy s prvky dobrovolné účasti. V Unii existuje mnoho různých smluv o životním pojištění a smluv o životním pojištění se spořicí složkou, z nichž vyplývají přibližné celkové závazky, určené na základě nejlepšího odhadu, ve výši 5,9 bilionu EUR (vyjma smluv s plněním vázaným na hodnotu investičního fondu). V několika členských státech mají některé z těchto smluv prvky přímé účasti a dobrovolnosti, které umožňují sdílení rizik a peněžních toků mezi různými generacemi pojistníků. |
(6) |
V řadě členských států jsou smlouvy o životním pojištění také spravovány napříč generacemi, aby se zmírnila expozice vůči úrokovému riziku a riziku dlouhověkosti, a příslušný pojistný závazek je podložen zvláštní skupinou aktiv, ovšem tyto smlouvy nemají prvky přímé účasti ve smyslu IFRS 17. Splňují-li požadavky směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES (3), může se u některých z těchto smluv k výpočtu poměru podle směrnice Solventnost II použít po schválení orgány dohledu nad pojišťovnictvím vyrovnávací úprava. |
(7) |
Unie může přijmout IFRS 17 vydaný IASB pouze tehdy, pokud splňuje kritéria pro převzetí stanovená v čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. 1606/2002. |
(8) |
Ve svém stanovisku k převzetí dospěla Evropská poradní skupina pro účetní výkaznictví (EFRAG) k závěru, že IFRS 17 kritéria pro převzetí stanovená v čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. 1606/2002 splňuje. EFRAG však nedosáhla konsenzu ohledně toho, zda seskupování mezigeneračně rozložených a peněžními toky spárovaných smluv do ročních kohort splňuje technická kritéria pro převzetí nebo zda odpovídá evropskému veřejnému zájmu. To je v souladu s názory zúčastněných stran na stanovisko EFRAG k převzetí a s názory odborníků z členských států v Regulativním výboru pro účetnictví. |
(9) |
Společnosti v Unii by měly mít možnost uplatňovat IFRS 17 vydaný IASB, aby si mohly zajistit kótování ve třetích zemích nebo splnit očekávání globálních investorů. |
(10) |
Požadavek na používání ročních kohort jako zúčtovací jednotky pro skupiny pojistných a investičních smluv však vždy neodráží konkrétní obchodní model ani právní a smluvní charakteristiky mezigeneračně rozložených a peněžními toky spárovaných smluv uvedených v 5. a 6. bodě odůvodnění. Uvedené smlouvy představují více než 70 % celkových závazků z životního pojištění v Unii. Uplatnění požadavku na používání ročních kohort na tyto smlouvy nepřináší vždy příznivou bilanci nákladů a přínosů. |
(11) |
S ohledem na význam IFRS pro globální kapitálové trhy by odchylky od IFRS měly být omezeny na výjimečné okolnosti a měly by být jen malého rozsahu. |
(12) |
Bez ohledu na definici skupiny pojistných smluv uvedenou v dodatku A přílohy tohoto nařízení by proto společnosti v Unii měly mít možnost vyjmout mezigeneračně rozložené a peněžními toky spárované smlouvy z požadavku na používání ročních kohort podle IFRS 17. |
(13) |
Jestliže společnost výjimku z požadavku na používání ročních kohort u skupin smluv uplatnila, měli by mít investoři možnost se o této skutečnosti dozvědět. Společnost by proto měla v souladu s Mezinárodním účetním standardem 1 Sestavování a zveřejňování účetní závěrky použití výjimky zveřejnit v komentáři ke své účetní závěrce jako významné účetní pravidlo a uvést ostatní vysvětlující informace, například o tom, na která portfolia výjimku uplatnila. To by nemělo znamenat kvantitativní posouzení dopadu použití volitelné výjimky z požadavku na používání ročních kohort. |
(14) |
Komise by měla do 31. prosince 2027 výjimku z požadavku na používání ročních kohort u mezigeneračně rozložených a peněžními toky spárovaných smluv přezkoumat, přičemž přihlédne k přezkumu IFRS 17 po jeho zavedení, který vypracuje IASB. |
(15) |
Nařízení (ES) č. 1126/2008 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno. |
(16) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem Regulativního výboru pro účetnictví, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Příloha nařízení (ES) č. 1126/2008 se mění takto:
a) |
vkládá se Mezinárodní standard účetního výkaznictví (IFRS) 17 Pojistné smlouvy, jehož znění je uvedeno v příloze tohoto nařízení; |
b) |
v souladu se zněním IFRS 17 uvedeným v příloze tohoto nařízení se mění IFRS 1 První přijetí Mezinárodních standardů účetního výkaznictví, IFRS 3 Podnikové kombinace, IFRS 5 Dlouhodobá aktiva držená k prodeji a ukončované činnosti, IFRS 7 Finanční nástroje: zveřejňování, IFRS 9 Finanční nástroje, IFRS 15 Výnosy ze smluv se zákazníky, Mezinárodní účetní standard (IAS) 1 Sestavování a zveřejňování účetní závěrky, IAS 7 Výkaz o peněžních tocích, IAS 16 Pozemky, budovy a zařízení, IAS 19 Zaměstnanecké požitky, IAS 28 Investice do přidružených a společných podniků, IAS 32 Finanční nástroje: vykazování, IAS 36 Snížení hodnoty aktiv, IAS 37 Rezervy, podmíněné závazky a podmíněná aktiva, IAS 38 Nehmotná aktiva, IAS 40 Investiční nemovitý majetek a interpretace Výboru pro interpretace standardů SIC-27 Vyhodnocování podstaty transakcí uzavřených právní formou leasingu. |
Článek 2
1. Změnu uvedenou v článku 1 začnou jednotlivé společnosti uplatňovat nejpozději prvním dnem prvního účetního období počínajícího dnem 1. ledna 2023 nebo po tomto datu.
2. Odchylně od odstavce 1 se společnost může rozhodnout neuplatnit požadavek stanovený v odstavci 22 přílohy tohoto nařízení na:
a) |
skupiny pojistných smluv s prvky přímé účasti a skupiny investičních smluv s prvky dobrovolné účasti ve smyslu dodatku A přílohy tohoto nařízení a s peněžními toky, které ovlivňují peněžní toky k pojistníkům v jiných smlouvách, nebo jsou jimi ovlivněny, jak je stanoveno v odstavcích B67 a B68 dodatku B uvedené přílohy; |
b) |
skupiny pojistných smluv, které jsou spravovány napříč generacemi smluv a které splňují podmínky stanovené v článku 77b směrnice 2009/138/ES a u nichž orgány dohledu schválily uplatnění vyrovnávací úpravy. |
Pokud v souladu s odst. 2 písm. a) nebo b) společnost neuplatní požadavek stanovený v odstavci 22 přílohy tohoto nařízení, zveřejní tuto skutečnost v souladu s Mezinárodním účetním standardem 1 Sestavování a zveřejňování účetní závěrky v komentáři jako významné účetní pravidlo a uvede ostatní vysvětlující informace, například o tom, na která portfolia společnost tuto výjimku uplatnila.
Článek 3
Komise do 31. prosince 2027 volitelnou výjimku stanovenou v čl. 2 odst. 2 přezkoumá a případně navrhne její změnu nebo zrušení.
Článek 4
Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne 19. listopadu 2021.
Za Komisi
předsedkyně
Ursula VON DER LEYEN
(1) Úř. věst. L 243, 11.9.2002, s. 1.
(2) Nařízení Komise (ES) č. 1126/2008 ze dne 3. listopadu 2008, kterým se přijímají některé mezinárodní účetní standardy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 (Úř. věst. L 320, 29.11.2008, s. 1).
(3) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1).
PŘÍLOHA
IFRS 17 Pojistné smlouvy
Mezinárodní standard účetního výkaznictví 17
Pojistné smlouvy
CÍL
1. |
IFRS 17 Pojistné smlouvy stanoví zásady pro uznávání, oceňování, vykazování a zveřejňování pojistných smluv v rozsahu působnosti tohoto standardu. Cílem standardu IFRS 17 je zajistit, aby účetní jednotka poskytovala relevantní informace, které věrně zobrazují tyto smlouvy. Tyto informace poskytují uživatelům účetních závěrek základ pro posouzení dopadu, který mají pojistné smlouvy na finanční pozici, finanční výkonnost a peněžní toky účetní jednotky. |
2. |
Účetní jednotka při použití IFRS 17 přihlédne k svým hmotným právům a povinnostem, a to bez ohledu na to, zda vyplývají ze smlouvy, nebo z právních předpisů. Smlouva je dohodou mezi dvěma nebo více smluvními stranami, v jejímž důsledku vznikají vymahatelná práva a závazky. Vymahatelnost práv a závazků ve smlouvě je otázkou práva. Smlouvy mohou být písemné, ústní nebo mohou vyplývat z běžné obchodní praxe účetní jednotky. Smluvní podmínky zahrnují veškeré podmínky ve smlouvě, výslovné nebo implicitní, účetní jednotka však nepřihlíží k podmínkám, které nemají žádnou obchodní podstatu (tj. žádný zřetelný vliv na ekonomiku smlouvy). Implicitní podmínky smlouvy zahrnují podmínky, které jsou dány právními předpisy. Postupy a procesy uzavírání smluv se zákazníky se liší podle jednotlivých jurisdikcí, odvětví a účetních jednotek. Kromě toho se mohou lišit i v rámci jedné účetní jednotky (mohou například záviset na typu zákazníka nebo na povaze přislíbeného zboží nebo služeb). |
ROZSAH PŮSOBNOSTI
3. |
Účetní jednotka použije IFRS 17 na:
|
4. |
Veškeré odkazy na pojistné smlouvy v IFRS 17 se týkají také:
|
5. |
Veškeré odkazy na pojistné smlouvy v IFRS 17 se týkají také smluv nabytých účetní jednotkou v rámci převodu pojistných smluv nebo podnikové kombinace, a to kromě držených zajistných smluv. |
6. |
Dodatek A definuje pojistnou smlouvu a pokyny k definici pojistné smlouvy jsou uvedeny v odstavcích B2–B30 dodatku B. |
7. |
Účetní jednotka nepoužije IFRS 17 na:
|
8. |
Některé smlouvy splňují definici pojistné smlouvy, avšak jejich hlavním účelem je poskytování služeb za pevný poplatek. Účetní jednotka se může rozhodnout používat pro takové smlouvy, které vystavuje, IFRS 15 místo IFRS 17, a to pouze tehdy, jsou-li splněny stanovené podmínky. Účetní jednotka může toto rozhodnutí učinit pro každou smlouvu zvlášť, ale tuto volbu nemůže pro danou volbu následně změnit. Podmínky jsou následující:
|
8 A |
Některé smlouvy splňují definici pojistné smlouvy, ale omezují odškodnění za pojistné události na částku, která je jinak požadována k uhrazení smluvně vzniklého závazku pojistníka (například úvěry s ujednáním o zániku dluhu v případě úmrtí). Účetní jednotka se rozhodne používat pro takové smlouvy, které vystavuje, buď IFRS 17, nebo IFRS 9, pokud tyto smlouvy nejsou odstavcem 7 vyloučeny z rozsahu působnosti IFRS 17. Účetní jednotka učiní tuto volbu pro každé portfolio pojistných smluv a tato volba je pro dané portfolio neodvolatelná. |
Kombinace pojistných smluv
9. |
Soubor nebo série pojistných smluv s toutéž nebo spřízněnou protistranou mohou dosahovat celkového obchodního dopadu nebo tak mohou být koncipovány. Pro vykázání podstaty takových smluv může být zapotřebí, aby bylo se souborem nebo sérií smluv zacházeno jako s celkem. Například pokud práva či závazky v jedné smlouvě nemají žádný jiný dopad než plné zrušení práv či závazků v jiné smlouvě uzavřené současně s toutéž protistranou, je kombinovaný dopad takový, že neexistují žádná práva nebo závazky. |
Oddělení složek od pojistné smlouvy (odstavce B31–B35)
10. |
Pojistná smlouva může obsahovat jednu nebo více složek, které by spadaly do rozsahu působnosti jiného standardu, pokud by byly samostatnými smlouvami. Pojistná smlouva může například obsahovat investiční složku nebo složku jiných než pojistných služeb (nebo obojí). Účetní jednotka použije k určení složek smlouvy a k účtování o nich odstavce 11–13. |
11. |
Účetní jednotka:
|
12. |
Následně po použití odstavce 11 k oddělení veškerých peněžních toků souvisejících s vloženými deriváty a odlišitelnými investičními složkami oddělí účetní jednotka od hostitelské pojistné smlouvy jakýkoli příslib převést pojistníkovi odlišitelné zboží nebo jiné než pojistné služby, a to za použití odstavce 7 standardu IFRS 15. Účetní jednotka musí takové přísliby zaúčtovat v souladu s IFRS 15. Při použití odstavce 7 standardu IFRS 15 k oddělení příslibu použije účetní jednotka odstavce B33–B35 standardu IFRS 17 a při prvotním uznání:
|
13. |
Následně po použití odstavců 11–12 použije účetní jednotka IFRS 17 na všechny zbývající složky hostitelské pojistné smlouvy. Dále v tomto standardu se všechny odkazy na vložené deriváty v IFRS 17 týkají derivátů, které nejsou odděleny od hostitelské pojistné smlouvy, a všechny odkazy na investiční složky se týkají investičních složek, které nejsou odděleny od hostitelské pojistné smlouvy (kromě odkazů v odstavcích B31–B32). |
ÚROVEŇ AGREGACE POJISTNÝCH SMLUV
14. |
Účetní jednotka určí portfolia pojistných smluv. Portfolio obsahuje pojistné smlouvy, které podléhají podobným rizikům a jsou řízeny společně. Očekává se, že smlouvy v rámci určitého druhu produktů budou mít podobná rizika, a tudíž se předpokládá, že tyto smlouvy budou v témže portfoliu, jsou-li řízeny společně. U smluv týkajících se odlišných druhů produktů (například pevné anuity s jednorázovým pojistným oproti životnímu pojištění s běžnou dobou platnosti) se neočekává, že by měly podobná rizika, a tudíž se očekává jejich zařazení do různých portfolií. |
15. |
Na vystavené pojistné smlouvy se použijí odstavce 16–24. Požadavky na úroveň agregace držených zajistných smluv jsou stanoveny v odstavci 61. |
16. |
Účetní jednotka rozdělí portfolio vystavených pojistných smluv alespoň na:
|
17. |
Má-li účetní jednotka přiměřené a doložitelné informace, aby mohla dojít k závěru, že určitý soubor smluv bude podle odstavce 16 celý zařazen v téže skupině, může daný soubor smluv ocenit společně, aby určila, zda jsou smlouvy nevýhodné (viz odstavec 47), a může tento soubor smluv vyhodnotit společně, aby určila, zda u smluv nebyla zjištěna významná pravděpodobnost, že by se následně staly nevýhodnými (viz odstavec 19). Nemá-li účetní jednotka přiměřené a doložitelné informace, aby mohla dojít k závěru, zda určitý soubor smluv bude v téže skupině, určí skupinu, k níž smlouvy přísluší, na základě posouzení jednotlivých smluv. |
18. |
U vystavených smluv, u nichž účetní jednotka použije metodu alokace pojistného (viz odstavce 53–59), účetní jednotka předpokládá, že žádné smlouvy v portfoliu nejsou při prvotním uznání nevýhodné, nenaznačují-li skutečnosti a okolnosti jinak. Na základě posouzení pravděpodobnosti změn příslušných skutečností a okolností účetní jednotka vyhodnotí, zda u smluv, které nejsou při prvotním uznání nevýhodné, nebyla zjištěna významná pravděpodobnost, že by se následně staly nevýhodnými. |
19. |
U vystavených smluv, u nichž účetní jednotka nepoužije metodu alokace pojistného (viz odstavce 53–54), účetní jednotka posoudí, zda smlouvy, které nejsou při prvotním uznání nevýhodné, nevykazují významnou možnost stát se nevýhodnými:
|
20. |
Pokud by při použití odstavců 14–19 smlouvy v rámci určitého portfolia spadaly do různých skupin jen z toho důvodu, že právní předpisy specificky omezují praktickou schopnost účetní jednotky stanovit různou cenu nebo úroveň dávek pro pojistníky s různými charakteristikami, může účetní jednotka tyto smlouvy zařadit do téže skupiny. Účetní jednotka nesmí tento odstavec použít analogicky na další položky. |
21. |
Účetní jednotka může skupiny popsané v odstavci 16 dále rozdělit. Účetní jednotka se například může rozhodnout rozdělit portfolia na:
|
22. |
Účetní jednotka nesmí do stejné skupiny zařadit smlouvy vystavené ve více než ročním odstupu. Aby toho dosáhla, účetní jednotka v případě potřeby dále rozdělí skupiny popsané v odstavcích 16–21. |
23. |
Skupina pojistných smluv obsahuje jedinou smlouvu, vyplývá-li to z použití odstavců 14–22. |
24. |
Účetní jednotka uplatní požadavky IFRS 17 na uznání a oceňování skupiny smluv určených za použití odstavců 14–23. Účetní jednotka stanoví skupiny při prvotním uznání a zařadí smlouvy do skupin za použití odstavce 28. Účetní jednotka složení skupin následně nepřehodnocuje. Pro ocenění skupiny smluv může účetní jednotka odhadnout peněžní toky z plnění na vyšší úrovni agregace než na úrovni skupiny nebo portfolia, je-li účetní jednotka schopna začlenit příslušné peněžní toky z plnění do ocenění dané skupiny za použití odst. 32 písm. a), odst. 40 písm. a) bodu i) a odst. 40 písm. b), a to alokací takových odhadů na skupiny smluv. |
PRVOTNÍ UZNÁNÍ
25. |
Účetní jednotka poprvé uzná skupinu pojistných smluv, které vystavila, od první z následujících událostí:
|
26. |
Neexistuje-li smluvní datum splatnosti, považuje se první platba pojistníka za splatnou v okamžiku, kdy je obdržena. Účetní jednotka je povinna určit, zda existují smlouvy tvořící skupinu nevýhodných smluv podle odstavce 16 před datem, které nastane jako první z dat uvedených v odst. 25 písm. a) a odst. 25 písm. b), pokud skutečnosti a okolnosti nasvědčují tomu, že taková skupina existuje. |
27. |
[vypuštěn] |
28. |
Při prvotním uznání skupiny pojistných smluv ve vykazovaném období zařadí účetní jednotka pouze smlouvy, které individuálně splňují jedno z kritérií uvedených v odstavci 25, a provede odhad diskontních sazeb k datu prvotního uznání (viz odstavec B73) a jednotek pojistného krytí poskytovaných ve vykazovaném období (viz odstavec B119). Účetní jednotka může po skončení vykazovaného období zařadit do skupiny více smluv, a to v souladu s odstavci 14–22. Účetní jednotka zařadí smlouvu do skupiny ve vykazovaném období, v němž tato smlouva splňuje jedno z kritérií uvedených v odstavci 25. To může vést ke změně určení diskontních sazeb k datu prvotního uznání za použití odstavce B73. Účetní jednotka použije revidované sazby od počátku vykazovaného období, v němž jsou nové smlouvy přidány do skupiny. |
Peněžní toky z pořízení pojistných smluv (odstavce B35 A–B35D)
28 A |
Účetní jednotka alokuje peněžní toky z pořízení pojistných smluv na skupiny pojistných smluv pomocí systematické a racionální metody za použití odstavců B35 A–B35B, pokud se nerozhodne je uznat do nákladů za použití odst. 59 písm. a). |
28B |
Účetní jednotka, která nepoužije odst. 59 písm. a), uzná jako aktivum uhrazené peněžní toky z pořízení pojistných smluv (nebo peněžní toky z pořízení pojistných smluv, k nimž byl uznán závazek za použití jiného standardu IFRS) před uznáním související skupiny pojistných smluv. Účetní jednotka uzná toto aktivum pro každou související skupinu pojistných smluv. |
28C |
Účetní jednotka vyjme aktivum z peněžních toků z pořízení pojistných smluv v okamžiku, kdy zařadí peněžní toky z pořízení pojistných smluv do ocenění související skupiny pojistných smluv za použití odst. 38 písm. c) bodu i) nebo odst. 55 písm. a) bodu iii). |
28D |
Jestliže se použije odstavec 28, účetní jednotka použije odstavce 28B–28C v souladu s odstavcem B35C. |
28E |
Na konci každého vykazovaného období účetní jednotka posoudí návratnost aktiva z peněžních toků z pořízení pojistných smluv, jestliže skutečnosti a okolnosti ukazují, že toto aktivum může být znehodnoceno (viz odstavec B35D). Jestliže účetní jednotka zjistí ztrátu ze znehodnocení, upraví účetní hodnotu aktiva a uzná ztrátu ze znehodnocení v hospodářském výsledku. |
28F |
Účetní jednotka uzná v hospodářském výsledku zrušení ztráty ze znehodnocení nebo její části, která byla dříve uznána za použití odstavce 28E, a zvýší účetní hodnotu aktiva, pokud podmínky pro znehodnocení zanikly nebo se zlepšily. |
OCEŇOVÁNÍ (ODSTAVCE B36–B119F)
29. |
Účetní jednotka použije odstavce 30–52 na všechny skupiny pojistných smluv spadajících do rozsahu působnosti IFRS 17, a to s těmito výjimkami:
|
30. |
Při použití IAS 21 Dopady změn měnových kurzů na skupinu pojistných smluv, které generují peněžní toky v cizí měně, zachází účetní jednotka se skupinou smluv včetně marže z pojistné smlouvy jako s peněžní položkou. |
31. |
V účetní závěrce účetní jednotky, která vystavuje pojistné smlouvy, neodráží peněžní toky z plnění riziko neplnění dané účetní jednotky (riziko neplnění je definováno v IFRS 13 Ocenění reálnou hodnotou). |
Ocenění při prvotním uznání (odstavce B36–B95F)
32. |
Při prvotním uznání ocení účetní jednotka skupinu pojistných smluv celkovou hodnotou:
|
Odhady budoucích peněžních toků (odstavce B36–B71)
33. |
Účetní jednotka začlení do ocenění skupiny pojistných smluv veškeré budoucí peněžní toky v rámci doby trvání každé smlouvy ve skupině (viz odstavec 34). Za použití odstavce 24 může účetní jednotka odhadnout budoucí peněžní toky na vyšší úrovni agregace a následně alokovat výsledné peněžní toky z plnění na jednotlivé skupiny smluv. Odhady budoucích peněžních toků musí:
|
34. |
Peněžní toky spadají do rámce doby trvání pojistné smlouvy, pokud vyplývají z hmotněprávních práv a povinností existujících během vykazovaného období, v němž může účetní jednotka uložit pojistníkovi platit pojistné, nebo v němž má účetní jednotka hmotněprávní povinnost poskytovat pojistníkovi pojistné služby (viz odstavce B61–B71). Hmotněprávní povinnost poskytovat pojistné služby končí, pokud:
|
35. |
Účetní jednotka neuzná jako závazek nebo aktivum žádné částky týkající se očekávaných částek pojistného nebo očekávaných pojistných nároků mimo rámec doby trvání pojistné smlouvy. Tyto částky se týkají budoucích pojistných smluv. |
Diskontní sazby (odstavce B72–B85)
36. |
Účetní jednotka upraví odhady budoucích peněžních toků, aby zohlednila časovou hodnotu peněz a finanční rizika spojená s těmito peněžními toky, a to v rozsahu, v jakém tato finanční rizika nejsou začleněna v odhadech peněžních toků. Diskontní sazby použité na odhady budoucích finančních toků popsané v odstavci 33 musí:
|
Riziková úprava týkající se nefinančního rizika (odstavce B86–B92)
37. |
Účetní jednotka upraví odhadovanou současnou hodnotu budoucích peněžních toků tak, aby odrážela kompenzaci, kterou účetní jednotka požaduje za to, že nese nejistotu související s výší a načasováním peněžních toků, jež vyplývá z nefinančního rizika. |
Marže z pojistné smlouvy
38. |
Marže z pojistné smlouvy je složka aktiva nebo závazku u skupiny pojistných smluv, jež představuje nerealizovaný zisk, který účetní jednotka uzná při poskytování služeb podle pojistné smlouvy v budoucnosti. Účetní jednotka ocení marži z pojistné smlouvy při prvotním uznání skupiny pojistných smluv částkou, která, pokud se nepoužije odstavec 47 (nevýhodné smlouvy) nebo odstavec B123 A (výnosy z pojistných smluv související s odst. 38 písm. c) bod ii)), nepovede k žádným výnosům nebo nákladům vyplývajícím z:
|
39. |
U pojistných smluv pořízených v rámci převodu pojistných smluv nebo u podnikové kombinace v rozsahu působnosti IFRS 3 účetní jednotka použije odstavec 38 v souladu s odstavci B93–B95F. |
Následné ocenění
40. |
Účetní hodnota skupiny pojistných smluv ke konci každého vykazovaného období je součtem:
|
41. |
Účetní jednotka uzná výnosy a náklady týkající se následujících změn účetní hodnoty závazku ze zbývajícího pojistného krytí:
|
42. |
Účetní jednotka uzná výnosy a náklady týkající se následujících změn účetní hodnoty závazku ze vzniklých pojistných nároků:
|
Marže z pojistné smlouvy (odstavce B96–B119B)
43. |
Marže z pojistné smlouvy ke konci vykazovaného období představuje zisk ze skupiny pojistných smluv, který dosud nebyl uznán v hospodářském výsledku, neboť se týká budoucích služeb, které mají být poskytnuty na základě smluv zařazených ve skupině. |
44. |
U pojistných smluv bez prvků přímé účasti se účetní hodnota marže z pojistné smlouvy u skupiny smluv ke konci vykazovaného období rovná účetní hodnotě na počátku vykazovaného období upravené o:
|
45. |
U pojistných smluv s prvky přímé účasti (viz odstavce B101–B118) se účetní hodnota marže z pojistné smlouvy u skupiny smluv ke konci vykazovaného období rovná účetní hodnotě na počátku vykazovaného období upravené o částky stanovené v písmenech a) až e) níže. Účetní jednotka není povinna tyto úpravy určovat odděleně. Místo toho lze všechny úpravy nebo některé z nich stanovit jednou částkou. Jde o tyto úpravy:
|
46. |
Některé změny marže z pojistné smlouvy se vzájemně započtou se změnami peněžních toků z plnění u závazku ze zbývajícího pojistného krytí, a v důsledku toho nedojde k žádné změně celkové účetní hodnoty závazku ze zbývajícího pojistného krytí. Pokud se u závazku ze zbývajícího pojistného krytí změny marže z pojistné smlouvy vzájemně nezapočtou se změnami peněžních toků z plnění, účetní jednotka uzná výnosy a náklady týkající se změn za použití odstavce 41. |
Nevýhodné smlouvy
47. |
Pojistná smlouva je k datu prvotního uznání nevýhodná, pokud peněžní toky z plnění alokované na tuto smlouvu, veškeré dříve uznané peněžní toky z pořízení pojistné smlouvy a veškeré peněžní toky ze smlouvy k datu prvotního uznání celkem představují čistý odchozí peněžní tok. Za použití odst. 16 písm. a) vyčlení účetní jednotka takové smlouvy do skupiny odděleně od smluv, které nejsou nevýhodné. Pokud účetní jednotka použije odstavec 17, může určit skupinu nevýhodných smluv oceněním souboru smluv, a nikoli jednotlivých smluv. Účetní jednotka v hospodářském výsledku uzná ztrátu z čistého odchozího peněžního toku za skupinu nevýhodných smluv, takže účetní hodnota závazku za skupinu bude rovna peněžním tokům z plnění a marže z pojistné smlouvy bude nulová. |
48. |
Skupina pojistných smluv se při následném ocenění stává nevýhodnou (nebo nevýhodnější), pokud následující částky přesahují účetní hodnotu marže z pojistné smlouvy:
Za použití odst. 44 písm. c) bodu i), odst. 45 písm. b) bodu ii) a odst. 45 písm. c) bodu ii) uzná účetní jednotka ztrátu v hospodářském výsledku v rozsahu tohoto kladného rozdílu. |
49. |
Účetní jednotka určí (nebo zvýší) ztrátovou složku závazku ze zbývajícího pojistného krytí pro nevýhodnou skupinu, která bude zachycovat ztráty uznané za použití odstavců 47–48. Složka ztráty určuje částky, které jsou vykazovány v hospodářském výsledku jako zrušení ztrát z nevýhodné skupiny a jsou tudíž vyloučeny ze stanovení výnosů z pojistných smluv. |
50. |
Poté, co účetní jednotka uzná ztrátu z nevýhodné skupiny pojistných smluv, alokuje:
|
51. |
Následné změny peněžních toků z plnění týkající se závazku ze zbývajícího pojistného krytí, které mají být alokovány za použití odst. 50 písm. a), jsou:
|
52. |
Výsledkem systematické alokace požadované podle odst. 50 písm. a) jsou celkové částky alokované na ztrátovou složku v souladu s odstavci 48–50, které se ke konci doby pojistného krytí skupiny smluv rovnají nule. |
Metoda alokace pojistného
53. |
Účetní jednotka může zjednodušit ocenění skupiny pojistných smluv pomocí metody alokace pojistného podle odstavců 55–59, a to pouze tehdy, pokud při vzniku skupiny:
|
54. |
Kritérium odst. 53 písm. a) není splněno, pokud při vzniku skupiny účetní jednotka očekává významnou variabilitu peněžních toků z plnění, která by ovlivnila ocenění závazku ze zbývajícího pojistného krytí v období do vzniku pojistného nároku. Variabilita peněžních toků z plnění se zvyšuje například s:
|
55. |
Pomocí metody alokace pojistného účetní jednotka ocení závazek ze zbývajícího pojistného krytí takto:
|
56. |
Mají-li pojistné smlouvy ve skupině významnou složku financování, účetní jednotka upraví účetní hodnotu závazku ze zbývajícího pojistného krytí tak, aby odrážela časovou hodnotu peněz a dopad finančního rizika, pomocí diskontních sazeb stanovených v odstavci 36, které jsou určeny při prvotním uznání. Účetní jednotka není povinna upravovat účetní hodnotu závazku ze zbývajícího pojistného krytí tak, aby odrážela časovou hodnotu peněz a dopad finančního rizika, pokud při prvotním uznání účetní jednotka očekává, že doba mezi poskytnutím každé části služeb a datem splatnosti příslušného pojistného není delší než rok. |
57. |
Pokud budou kdykoli během doby pojistného krytí skutečnosti a okolnosti naznačovat, že skupina pojistných smluv je nevýhodná, účetní jednotka vypočte rozdíl mezi:
|
58. |
Pokud peněžní toky z plnění popsané v odst. 57 písm. b) převyšují účetní hodnotu popsanou v odst. 57 písm. a), uzná účetní jednotka v hospodářském výsledku ztrátu a zvýší závazek ze zbývajícího pojistného krytí. |
59. |
Při použití metody alokace pojistného účetní jednotka:
|
Držené zajistné smlouvy
60. |
Požadavky stanovené v IFRS 17 se pro držené zajistné smlouvy mění, jak je stanoveno v odstavcích 61–70 A. |
61. |
Účetní jednotka rozdělí portfolia držených zajistných smluv za použití odstavců 14–24 s tou výjimkou, že odkazy na nevýhodné smlouvy v uvedených odstavcích se nahrazují odkazy na smlouvy, u nichž při prvotním uznání vzniká čistý zisk. U některých držených pojistných smluv povede použití odstavců 14–24 ke vzniku skupiny obsahující jedinou smlouvu. |
Prvotní uznání
62. |
Místo použití odstavce 25 účetní jednotka uzná skupinu zajistných smluv, které drží, od první z následujících událostí:
|
62 A |
Bez ohledu na odst. 62 písm. a) účetní jednotka odloží uznání skupiny držených zajistných smluv, které poskytují poměrné krytí, do data, kdy je poprvé uznána jakákoli podkladová pojistná smlouva, pokud toto datum nastane později než začátek doby pojistného krytí skupiny držených zajistných smluv. |
Ocenění
63. |
Při použití požadavků na oceňování podle odstavců 32–36 na držené zajistné smlouvy, v rozsahu, v němž jsou podkladové smlouvy také oceňovány podle uvedených odstavců, použije účetní jednotka pro ocenění odhadů současné hodnoty budoucích peněžních toků za skupinu držených zajistných smluv a odhadů současné hodnoty budoucích peněžních toků za skupinu (skupiny) podkladových pojistných smluv konzistentní předpoklady. Mimo to účetní jednotka do odhadů současné hodnoty budoucích peněžních toků za skupinu držených zajistných smluv zahrne dopad jakéhokoli rizika neplnění výstavce zajistné smlouvy včetně dopadů kolaterálu a ztrát ze sporů. |
64. |
Místo použití odstavce 37 účetní jednotka určí rizikovou úpravu týkající se nefinančního rizika tak, aby představovala výši rizika, které držitel skupiny zajistných smluv přenáší na výstavce těchto smluv. |
65. |
Požadavky odstavce 38, které se týkají určování marže z pojistné smlouvy při prvotním uznání, se mění tak, aby odrážely skutečnost, že u skupiny držených zajistných smluv neexistuje nerealizovaný zisk, ale místo toho čistý náklad nebo čistý zisk z koupě zajištění. Pokud se tedy neuplatní odstavec 65 A, účetní jednotka uzná při prvotním uznání čistý náklad nebo čistý zisk z koupě skupiny držených zajistných smluv jako marži z pojistné smlouvy oceněnou částkou rovnající se součtu:
|
65 A |
Pokud se čisté náklady na koupi zajistného krytí týkají událostí, k nimž došlo před koupí skupiny držených zajistných smluv, účetní jednotka uzná tyto náklady okamžitě v hospodářském výsledku jako náklad bez ohledu na požadavky odstavce B5. |
66. |
Místo použití odstavce 44 účetní jednotka ocení marži z pojistné smlouvy ke konci vykazovaného období za skupinu držených zajistných smluv účetní hodnotou určenou na začátku vykazovaného období, upravenou o:
|
66 A |
Účetní jednotka upraví smluvní marži u skupiny držených zajistných smluv a uzná tak výnos, když účetní jednotka uzná ztrátu při prvotním uznání nevýhodné skupiny podkladových pojistných smluv nebo při zařazení nevýhodných podkladových pojistných smluv do skupiny (viz odstavce B119C–B119E). |
66B |
Účetní jednotka vytvoří (nebo upraví) složku úhrady ztráty u aktiva ze zbývajícího pojistného krytí pro skupinu držených zajistných smluv, která bude zachycovat úhradu ztrát uznaných za použití odst. 66 písm. c) body i) – ii) a odstavce 66 A. Složka úhrady ztráty určuje částky, které jsou vykazovány v hospodářském výsledku jako zrušení ztrát z držených zajistných smluv a jsou tudíž vyloučeny z alokace pojistného placeného zajistiteli (viz odstavec B119F). |
67. |
Změny peněžních toků z plnění, které vyplývají ze změn rizika neplnění výstavce držené zajistné smlouvy, se netýkají budoucích služeb a neupravují smluvní marži. |
68. |
Držené zajistné smlouvy nemohou být nevýhodné. V souladu s tím se nepoužijí požadavky odstavců 47–52. |
Metoda alokace pojistného pro držené zajistné smlouvy
69. |
Účetní jednotka může používat metodu alokace pojistného stanovenou v odstavcích 55–56 a 59 (upravenou tak, aby odrážela rysy držených zajistných smluv, které se liší od vystavených pojistných smluv, například generování nákladů nebo snižování nákladů místo výnosů), aby zjednodušila ocenění skupiny držených zajistných smluv, pokud při vzniku skupiny:
|
70. |
Účetní jednotka nemůže splnit podmínky odst. 69 písm. a), pokud při vzniku skupiny očekává významnou variabilitu peněžních toků z plnění, která by ovlivnila ocenění aktiva ze zbývajícího pojistného krytí v období do vzniku pojistného nároku. Variabilita peněžních toků z plnění se zvyšuje například s:
|
70 A |
Jestliže účetní jednotka oceňuje skupinu držených zajistných smluv metodou alokace pojistného, postupuje podle odstavce 66 A a upraví účetní hodnotu aktiva ze zbývajícího pojistného krytí místo úpravy smluvní marže. |
Investiční smlouvy s prvky dobrovolné účasti
71. |
Investiční smlouva s prvky dobrovolné účasti v sobě neobsahuje převod významného pojistného rizika. Proto se požadavky IFRS 17 na pojistné smlouvy pro investiční smlouvy s prvky dobrovolné účasti mění takto:
|
ZMĚNY A VYNĚTÍ
Změny pojistné smlouvy
72. |
Jestliže se podmínky pojistné smlouvy změní, například dohodou smluvních stran nebo změnou právního předpisu, účetní jednotka původní smlouvu vyjme a uzná změněnou smlouvu jako novou smlouvu za použití IFRS 17 nebo jiných příslušných standardů, a to pouze tehdy, je-li splněna kterákoli z podmínek v písmenech a) až c). Výkon práva uvedeného v podmínkách smlouvy není změnou. Podmínky jsou následující:
|
73. |
Pokud změna smlouvy nesplňuje žádnou z podmínek odstavce 72, účetní jednotka postupuje při změnách peněžních toků v důsledku změny smlouvy jako při změnách odhadů peněžních toků z plnění za použití odstavců 40–52. |
Vynětí
74. |
Účetní jednotka vyjme pojistnou smlouvu z rozvahy právě tehdy, když:
|
75. |
Pokud pojistná smlouva zanikne, účetní jednotka již není vystavena riziku, a tudíž již nemusí převádět žádné ekonomické zdroje ke splnění pojistné smlouvy. Pokud například účetní jednotka koupí zajištění, vyjme podkladovou pojistnou smlouvu (podkladové pojistné smlouvy) právě tehdy, pokud podkladová pojistná smlouva (podkladové pojistné smlouvy) zanikne (zaniknou). |
76. |
Účetní jednotka vyjme pojistnou smlouvu ze skupiny smluv za použití následujících požadavků IFRS 17:
|
77. |
Pokud účetní jednotka vyjme pojistnou smlouvu, neboť ji převede na třetí stranu, nebo vyjme pojistnou smlouvu a uzná novou smlouvu za použití odstavce 72, účetní jednotka místo použití odst. 76 písm. b):
|
VYKÁZÁNÍ VE VÝKAZU O FINANČNÍ POZICI
78. |
Účetní jednotka ve výkazu o finanční pozici vykáže odděleně účetní hodnotu portfolií:
|
79. |
Účetní jednotka zahrne veškerá aktiva z peněžních toků z pořízení pojistných smluv uznaná za použití odstavce 28B do účetní hodnoty souvisejících portfolií vystavených pojistných smluv a veškerá aktiva nebo závazky z peněžních toků souvisejících s portfolii držených zajistných smluv (viz odst. 65 písm. b)) do účetní hodnoty portfolií držených zajistných smluv. |
UZNÁNÍ A VYKÁZÁNÍ VE VÝKAZU (VÝKAZECH) FINANČNÍ VÝKONNOSTI (ODSTAVCE B120–B136)
80. |
Za použití odstavců 41 a 42 účetní jednotka rozčlení částky uznané ve výsledovce a výkazu ostatního úplného výsledku (dále jen „výkaz (výkazy) finanční výkonnosti“) na:
|
81. |
Účetní jednotka není povinna rozdělit změnu rizikové úpravy týkající se nefinančního rizika na výsledek služby poskytované z pojistných smluv a finanční výnosy nebo náklady z pojistného plnění. Pokud účetní jednotka takové členění neprovede, zařadí celou změnu rizikové úpravy týkající se nefinančního rizika jako součást výsledku služby poskytované z pojistných smluv. |
82. |
Účetní jednotka vykáže výnosy nebo náklady z držených zajistných smluv odděleně od nákladů nebo výnosů z vystavených pojistných smluv. |
Výsledek služby poskytované na základě pojistných smluv
83. |
Účetní jednotka vykáže ve výsledovce pojistné výnosy vyplývající ze skupin vystavených pojistných smluv. Pojistné výnosy musí poskytování služeb vyplývajících ze skupiny pojistných smluv uvádět v částce, která odráží protihodnotu, kterou účetní jednotka za tyto služby očekává. Odstavce B120–B127 upřesňují, jak účetní jednotka oceňuje výnosy z pojistných smluv. |
84. |
Účetní jednotka vykáže v hospodářském výsledku náklady na pojistné služby, které vyplývají ze skupiny vystavených pojistných smluv a zahrnují vzniklé pojistné nároky (vyjma splátek investičních složek), jiné vzniklé náklady na pojistné služby a ostatní částky podle odst. 103 písm. b). |
85. |
Výnosy z pojistných smluv (z pojistné smlouvy) a náklady na pojistné služby vykázané v hospodářském výsledku nezahrnují žádné investiční složky. Účetní jednotka nevykáže údaje o pojistném v hospodářském výsledku, pokud tyto údaje nejsou v souladu s odstavcem 83. |
86. |
Účetní jednotka může vykázat výnosy nebo náklady ze skupiny držených zajistných smluv (viz odstavce 60–70 A) jiné než finanční výnosy nebo náklady z pojistných smluv jako celkovou částku, nebo může vykázat odděleně částky získané zpět od zajistitele a alokaci zaplaceného pojistného, které společně tvoří čistou částku rovnou uvedené celkové částce. Vykazuje-li účetní jednotka odděleně částky obdržené od zajistitele a alokaci zaplaceného pojistného:
|
Finanční výnosy nebo náklady z pojistného plnění (viz odstavce B128–B136)
87. |
Finanční výnosy nebo náklady z pojistného plnění zahrnují změnu účetní hodnoty skupiny pojistných smluv, která vyplývá z:
|
87 A |
Účetní jednotka použije:
|
88. |
Při použití odstavce 87 A písm. b), nepoužije-li se odstavec 89, účetní jednotka zvolí některou z následujících účetních metod:
|
89. |
Při použití odstavce 87 A písm. b) u pojistných smluv s prvky přímé účasti, pro které účetní jednotka drží podkladové položky, účetní jednotka zvolí některou z následujících účetních metod:
|
90. |
Pokud účetní jednotka zvolí účetní metodu stanovenou v odst. 88 písm. b) nebo v odst. 89 písm. b), začlení do ostatního úplného výsledku rozdíl mezi finančními výnosy nebo náklady z pojistného plnění oceněnými na základě stanoveném v uvedených odstavcích a celkovými finančními výnosy nebo náklady z pojistného plnění za příslušné období. |
91. |
Pokud účetní jednotka převede skupinu pojistných smluv nebo vyjme pojistnou smlouvu za použití odstavce 77:
|
92. |
Odstavec 30 vyžaduje, aby účetní jednotka pro účely přecenění položek v cizí měně na funkční měnu účetní jednotky zacházela s pojistnou smlouvou jako s peněžní položkou podle IAS 21. Účetní jednotka zahrne kurzové rozdíly ze změn účetní hodnoty skupin pojistných smluv do výkazu zisků a ztrát, pokud se netýkají změn účetní hodnoty skupin pojistných smluv zařazených do ostatního úplného výsledku při použití odstavce 90, přičemž v takovém případě se tyto kurzové rozdíly uvedou v ostatním úplném výsledku. |
ZVEŘEJŇOVÁNÍ
93. |
Cílem požadavků na zveřejňování je, aby účetní jednotka zveřejnila v příloze k účetním výkazům informace, které spolu s informacemi uvedenými ve výkazu o finanční pozici, ve výkazu (výkazech) finanční výkonnosti a ve výkazu o peněžních tocích poskytují uživatelům účetní závěrky základ pro posouzení dopadu smluv spadajících do rozsahu působnosti IFRS 17 na finanční pozici, finanční výkonnost a peněžní toky účetní jednotky. Pro dosažení tohoto cíle musí účetní jednotka zveřejnit kvalitativní a kvantitativní informace o:
|
94. |
Účetní jednotka zváží, jak podrobné údaje je nutné zveřejnit, aby byl splněn cíl zveřejňování, a jaký důraz je nutno klást na každý z těchto různých požadavků. Pokud informace zveřejněné za použití odstavců 97–132 nestačí ke splnění cílů uvedených v odstavci 93, účetní jednotka zveřejní dodatečné informace, které jsou ke splnění tohoto cíle nutné. |
95. |
Účetní jednotka seskupí nebo rozdělí údaje tak, aby užitečné informace nebyly zastřeny buď v důsledku zahrnutí velkého množství nevýznamných podrobností, nebo seskupením položek s odlišnými charakteristikami. |
96. |
Požadavky týkající se významnosti a agregace informací stanoví odstavce 29–31 IAS 1. Příklady základů pro agregaci, které mohou být vhodné pro informace zveřejněné o pojistných smlouvách, jsou následující:
|
Vysvětlení uznaných částek
97. |
Z informací zveřejňovaných podle odstavců 98–109 A se na smlouvy, u nichž byla uplatněna metoda alokace pojistného, použijí jen zveřejňované informace uvedené v odstavcích 98–100, 102–103, 105–105B a 109 A. Pokud účetní jednotka používá metodu alokace pojistného, zveřejní rovněž:
|
98. |
Účetní jednotka zveřejní sesouhlasení, která budou ukazovat, jak se čisté účetní hodnoty smluv spadajících do rozsahu působnosti IFRS 17 měnily během období v důsledku peněžních toků a výnosů a nákladů uznaných ve výkazu (výkazech) finanční výkonnosti. Pro vystavené pojistné smlouvy a držené zajistné smlouvy se zveřejní samostatná sesouhlasení. Účetní jednotka přizpůsobí požadavky odstavců 100–109 tak, aby odrážely charakteristiky držených zajistných smluv, které se liší od vystavených pojistných smluv, například generování nákladů nebo snižování nákladů, a nikoli výnosů. |
99. |
Účetní jednotka poskytne v rámci sesouhlasení dostatek informací, aby umožnila uživatelům účetní závěrky určit změny týkající se peněžních toků a částek uznaných ve výkazu (výkazech) finanční výkonnosti. Aby vyhověla tomuto požadavku, účetní jednotka:
|
100. |
Účetní jednotka zveřejní sesouhlasení počátečních a konečných zůstatků odděleně pro každou z těchto položek:
|
101. |
U pojistných smluv jiných než pojistné smlouvy, na které byla uplatněna metoda alokace pojistného popsaná v odstavcích 53–59 nebo 69–70 A, účetní jednotka zveřejní také sesouhlasení počátečních a konečných zůstatků odděleně pro každou z těchto položek:
|
102. |
Cílem sesouhlasení podle odstavců 100–101 je poskytnout různé druhy informací o výsledku služby poskytované na základě pojistných smluv. |
103. |
Účetní jednotka v sesouhlaseních podle odstavce 100 odděleně zveřejní každou z následujících částek týkajících se služeb, je-li to relevantní:
|
104. |
Účetní jednotka v sesouhlaseních podle odstavce 101 odděleně zveřejní každou z následujících částek týkajících se služeb, je-li to relevantní:
|
105. |
Aby účetní jednotka dokončila sesouhlasení podle odstavců 100–101, dále odděleně zveřejní každou z následujících částek netýkajících se služeb poskytovaných v daném období, je-li to relevantní:
|
105 A |
Účetní jednotka zveřejní sesouhlasení počátečních a konečných zůstatků aktiv z peněžních toků z pořízení pojistných smluv uznaných za použití odstavce 28B. Účetní jednotka seskupí údaje pro sesouhlasení na takové úrovni, která odpovídá úrovni sesouhlasení pojistných smluv, a to za použití odstavce 98. |
105B |
Účetní jednotka v sesouhlasení požadovaném podle odstavce 105 A odděleně zveřejní jakékoli ztráty ze znehodnocení a zrušení ztrát ze znehodnocení uznané za použití odstavců 28E–28F. |
106. |
U vystavených pojistných smluv jiných než pojistné smlouvy, na které byla uplatněna metoda alokace pojistného popsaná v odstavcích 53–59, účetní jednotka zveřejní analýzu výnosů z pojistných smluv uznaných za příslušné období, které zahrnují tyto položky:
|
107. |
U pojistných smluv jiných než pojistné smlouvy, na které byla uplatněna metoda alokace pojistného popsaná v odstavcích 53–59 nebo 69–70 A, účetní jednotka zveřejní dopad na výkaz o finanční pozici odděleně pro vystavené pojistné smlouvy a držené zajistné smlouvy, které jsou prvotně uznány v daném období, přičemž vykáže jejich dopad při prvotním uznání na:
|
108. |
V informacích zveřejňovaných podle odstavce 107 účetní jednotka odděleně uvede částky vyplývající ze:
|
109. |
U pojistných smluv jiných než pojistné smlouvy, na které byla uplatněna metoda alokace pojistného popsaná v odstavcích 53–59 nebo 69–70 A, účetní jednotka zveřejní, kdy očekává uznání marže z pojistné smlouvy zbývající ke konci vykazovaného období v hospodářském výsledku kvantitativně, a to v příslušných časových pásmech. Tyto informace se zveřejní odděleně pro vystavené pojistné smlouvy a držené zajistné smlouvy. |
109 A |
Účetní jednotka zveřejní kvantitativně, a to v příslušných časových pásmech, kdy očekává vynětí aktiva z peněžních toků z pořízení pojistných smluv za použití odstavce 28C. |
Finanční výnosy nebo náklady z pojistného plnění
110. |
Účetní jednotka zveřejní a vysvětlí celkovou částku finančních výnosů nebo nákladů z pojistného plnění za vykazované období. Konkrétně účetní jednotka vysvětlí vztah mezi finančními výnosy nebo náklady z pojistného plnění a investičními výnosy ze svých aktiv, aby umožnila uživatelům své účetní závěrky posoudit zdroje finančních výnosů nebo nákladů uznaných v hospodářském výsledku a v ostatním úplném výsledku. |
111. |
U smluv s prvky přímé účasti účetní jednotka popíše skladbu podkladových položek a zveřejní jejich reálnou hodnotu. |
112. |
Pokud se účetní jednotka u smluv s prvky přímé účasti rozhodne neupravovat marži z pojistné smlouvy o některé změny peněžních toků z plnění při použití odstavce B115, zveřejní dopad této volby na úpravu marže z pojistné smlouvy v běžném období. |
113. |
Pokud účetní jednotka u smluv s prvky přímé účasti změní základ rozčlenění finančních výnosů nebo nákladů z pojistného plnění na hospodářský výsledek a ostatní úplný výsledek při použití odstavce B135, zveřejní v období, kdy došlo ke změně metody:
|
Úpravy v důsledku přechodu na standard
114. |
Účetní jednotka zveřejní informace, které umožní uživatelům účetní závěrky určit dopad skupin pojistných smluv oceněných k datu přechodu na standard za použití modifikovaného retrospektivního přístupu (viz odstavce C6–C19 A) nebo přístupu na základě reálné hodnoty (viz odstavce C20–C24B) na marži z pojistné smlouvy a výnosy z pojistných smluv v následujících obdobích. Účetní jednotka tedy zveřejní sesouhlasení marže z pojistné smlouvy za použití odst. 101 písm. c) a částku výnosů z pojistných smluv za použití odst. 103 písm. a), a to odděleně pro:
|
115. |
U všech období, za něž se zveřejňují informace za použití odst. 114 písm. a) nebo b), aby mohli uživatelé účetní závěrky porozumět povaze a významu metod a úsudků použitých při určování úprav v důsledku přechodu na standard, účetní jednotka vysvětlí, jak určila ocenění pojistných smluv k datu přechodu na standard. |
116. |
Účetní jednotka, která se rozhodne rozčlenit finanční výnosy nebo náklady z pojistného plnění na hospodářský výsledek a ostatní úplný výsledek, použije odst. C18 písm. b), odst. C19 písm. b), odst. C24 písm. b) a odst. C24 písm. c) k určení kumulativního rozdílu mezi finančními výnosy nebo náklady z pojistného plnění, které by byly uznány v hospodářském výsledku, a celkovými finančními výnosy nebo náklady z pojistného plnění k datu přechodu na standard pro skupiny pojistných smluv, kterých se rozčlenění týká. Za všechna období, v nichž existují částky určené za použití uvedených odstavců, zveřejní účetní jednotka sesouhlasení počátečního a konečného zůstatku kumulativních částek uvedených v ostatním úplném výsledku pro finanční aktiva oceněná reálnou hodnotou do ostatního úplného výsledku souvisejícího se skupinou pojistných smluv. Sesouhlasení zahrnuje například zisky nebo ztráty uznané v ostatním úplném výsledku za příslušné období a zisky nebo ztráty uznané v ostatním úplném výsledku za minulá období a reklasifikované v daném období do hospodářského výsledku. |
Významné úsudky při použití IFRS 17
117. |
Účetní jednotka zveřejní významné úsudky a změny úsudků učiněné při použití IFRS 17. Konkrétně účetní jednotka zveřejní: použité vstupy, předpoklady a techniky odhadů včetně:
|
118. |
Pokud se při použití odst. 88 písm. b) nebo odst. 89 písm. b) účetní jednotka rozhodne rozčlenit finanční výnosy nebo náklady z pojistného plnění na částky vykázané v hospodářském výsledku a částky vykázané v ostatním úplném výsledku, zveřejní účetní jednotka vysvětlení metod použitých k určení finančních výnosů nebo nákladů z pojistného plnění uznaných v hospodářském výsledku. |
119. |
Účetní jednotka zveřejní míru spolehlivosti použitou k určení rizikové úpravy týkající se nefinančního rizika. Pokud účetní jednotka použije k určení rizikové úpravy týkající se nefinančního rizika jinou techniku než techniku míry spolehlivosti, zveřejní použitou techniku a míru spolehlivosti odpovídající výsledkům takové techniky. |
120. |
Účetní jednotka zveřejní výnosovou křivku (nebo škálu výnosových křivek) použitou k diskontování peněžních toků, které se neliší podle výnosů z podkladových položek, za použití odstavce 36. Pokud účetní jednotka přistoupí k souhrnnému zveřejnění informací za více skupin pojistných smluv, zveřejní je buď ve formě vážených průměrů, nebo relativně úzce vymezených pásem. |
Povaha a rozsah rizik vyplývajících ze smluv spadajících do rozsahu působnosti IFRS 17
121. |
Účetní jednotka zveřejní informace, na jejichž základě mohou uživatelé její účetní závěrky posoudit povahu, částku, načasování a míru nejistoty budoucích peněžních toků vyplývajících ze smluv spadajících do rozsahu působnosti IFRS 17. Odstavce 122–132 obsahují požadavky na zveřejňované informace, které by obvykle byly nutné ke splnění tohoto požadavku. |
122. |
Tyto zveřejňované informace se zaměřují na pojistná a finanční rizika vyplývající z pojistných smluv a na způsob jejich řízení. Mezi finanční rizika patří zejména úvěrové riziko, riziko likvidity a tržní riziko. |
123. |
Pokud informace zveřejněné o expozici účetní jednotky vůči riziku ke konci vykazovaného období nevyjadřují expozici účetní jednotky vůči riziku během období, účetní jednotka zveřejní tuto skutečnost, důvod, proč údaj o expozici vůči riziku ke konci období není dostatečně vypovídající, a další informace, které dostatečně vypovídají o riziku účetní jednotky během období. |
124. |
Pro každý typ rizika vyplývající ze smluv spadajících do rozsahu působnosti IFRS 17 účetní jednotka zveřejní:
|
125. |
Pro každý typ rizika vyplývající ze smluv spadajících do rozsahu působnosti IFRS 17 účetní jednotka zveřejní:
|
126. |
Účetní jednotka zveřejní informace o dopadu regulatorních prostředí, v nichž působí, například minimální kapitálové požadavky nebo požadované záruky úrokové sazby. Pokud účetní jednotka při určování skupin pojistných smluv, na které použije požadavky na uznání a ocenění podle IFRS 17, použije odstavec 20, tuto skutečnost zveřejní. |
Všechny druhy rizik – koncentrace rizik
127. |
Účetní jednotka zveřejní informace o koncentracích rizik vyplývajících ze smluv spadajících do rozsahu působnosti IFRS 17, včetně popisu toho, jak účetní jednotka koncentrace stanovuje, a popis sdílené charakteristiky, která identifikuje každou koncentraci (např. typ pojistné události, odvětví, zeměpisná oblast nebo měna). Koncentrace finančního rizika mohou vznikat například ze záruk úrokových sazeb, které vstoupí v účinnost na téže úrovni pro velký počet smluv. Koncentrace finančního rizika mohou také vznikat z koncentrací nefinančního rizika, pokud například účetní jednotka poskytuje farmaceutickým společnostem krytí odpovědnosti za výrobek a současně v těchto společnostech drží investiční podíly. |
Pojistná a tržní rizika – analýza citlivosti
128. |
Účetní jednotka zveřejní informace o citlivostech vůči změnám rizikových proměnných vyplývajících ze smluv spadajících do rozsahu působnosti IFRS 17. Aby vyhověla tomuto požadavku, účetní jednotka zveřejní:
|
129. |
Pokud účetní jednotka vypracuje analýzu citlivosti, která uvádí, jak jsou částky, jež se liší od částek stanovených v odst. 128 písm. a), ovlivněny změnami rizikových proměnných, a tuto analýzu citlivosti používá k řízení rizik vyplývajících ze smluv spadajících do rozsahu působnosti IFRS 17, může tuto analýzu citlivosti použít místo analýzy stanovené v odst. 128 písm. a). Účetní jednotka dále zveřejní:
|
Pojistné riziko – vývoj pojistných nároků
130. |
Účetní jednotka zveřejní skutečné pojistné události ve srovnání s předchozími odhady nediskontované částky pojistných nároků (tj. vývoj pojistných nároků). Údaje o vývoji pojistných nároků se zveřejní od období, kdy vznikl nejzazší věcný nárok, u něhož na konci vykazovaného období stále trvá nejistota v částce a termínech škodných výplat, není však třeba zveřejňovat údaje za období začínající více než 10 let před koncem vykazovaného období. Účetní jednotka není povinna zveřejnit informace o vývoji pojistných nároků, u nichž se nejistota v částce a termínu výplat nároků obvykle vyřeší během jednoho roku. Účetní jednotka sesouhlasí zveřejněné informace o vývoji pojistných nároků se souhrnnou účetní hodnotou skupin pojistných smluv, kterou zveřejňuje podle odst. 100 písm. c). |
Úvěrové riziko – jiné informace
131. |
U úvěrového rizika vyplývajícího ze smluv spadajících do rozsahu působnosti IFRS 17 zveřejní účetní jednotka:
|
Riziko likvidity – jiné informace
132. |
U rizika likvidity vyplývajícího ze smluv spadajících do rozsahu působnosti IFRS 17 účetní jednotka zveřejní:
|
Dodatek A
Definice pojmů
Tento dodatek je nedílnou součástí standardu IFRS 17 Pojistné smlouvy.
marže z pojistné smlouvy |
Složka účetní hodnoty aktiva nebo závazku vztahující se ke skupině pojistných smluv, jež představuje nerealizovaný zisk, který účetní jednotka uzná v průběhu poskytování pojistných služeb v rámci této skupiny pojistných smluv. |
||||||||||||
doba pojistného krytí |
Doba, během níž účetní jednotka poskytuje pojistné služby. Tato doba zahrnuje pojistné služby, které se týkají veškerého pojistného v rámci doby trvání dané pojistné smlouvy. |
||||||||||||
korekce na základě zkušenosti |
Rozdíl:
|
||||||||||||
finanční riziko |
Riziko možné budoucí změny jedné nebo více specifikovaných úrokových sazeb, ceny finančního nástroje, ceny komodity, měnového kurzu, cenového indexu, úvěrového ratingu nebo úvěrového indexu nebo jiné proměnné za předpokladu, že v případě nefinanční proměnné nebude tato proměnná výlučně spojena s jednou stranou smlouvy. |
||||||||||||
peněžní toky z plnění |
Explicitní, nezkreslený a pravděpodobnostně vážený odhad (tj. očekávaná hodnota) současné hodnoty budoucích odchozích peněžních toků minus současná hodnota budoucích přijatých peněžních toků, které vzniknou během plnění pojistných smluv účetní jednotkou, včetně rizikové úpravy týkající se nefinančního rizika. |
||||||||||||
skupina pojistných smluv |
Soubor pojistných smluv vyplývající z rozdělení portfolia pojistných smluv přinejmenším na smlouvy vystavené v období nejvýše jednoho roku, které při prvotním uznání vykazují tyto charakteristiky:
|
||||||||||||
peněžní toky z pořízení pojistných smluv |
Peněžní toky plynoucí z nákladů na prodej, upsání a zahájení skupiny pojistných smluv (smluv vystavených nebo smluv, jejichž vystavení se očekává), které jsou přímo přiřaditelné portfoliu pojistných smluv, k němuž daná skupina přísluší. Tyto peněžní toky zahrnují peněžní toky, které nejsou přímo přiřaditelné jednotlivým smlouvám nebo skupinám pojistných smluv v rámci daného portfolia. |
||||||||||||
pojistná smlouva |
Smlouva, na jejímž základě jedna strana (výstavce) přijímá významné pojistné riziko jiné strany (pojistníka) tím, že souhlasí s kompenzací pojistníka, pokud by určitá konkrétní nejistá událost v budoucnosti (pojistná událost) pojistníka nepříznivě ovlivnila. |
||||||||||||
pojistné služby |
Následující služby, které účetní jednotka poskytuje pojistníkovi na základě pojistné smlouvy:
|
||||||||||||
pojistná smlouva s prvky přímé účasti |
Pojistná smlouva, u níž při uzavření:
|
||||||||||||
pojistná smlouva bez prvků přímé účasti |
Pojistná smlouva, která není pojistnou smlouvou s prvky přímé účasti. |
||||||||||||
pojistné riziko |
Jiné než finanční riziko přenesené z pojistníka na výstavce pojistné smlouvy. |
||||||||||||
pojistná událost |
Nejistá budoucí událost krytá pojistnou smlouvou, která tvoří pojistné riziko. |
||||||||||||
investiční složka |
Částky, které je podle pojistné smlouvy povinna účetní jednotka vyplatit za všech okolností pojistníkovi bez ohledu na to, zda nastane pojistná událost. |
||||||||||||
investiční smlouva s prvky dobrovolné účasti |
Finanční nástroj, který konkrétnímu investorovi poskytuje smluvní právo obdržet jako doplněk částky, která nepodléhá vůli výstavce, dodatečné částky:
|
||||||||||||
závazek ze vzniklých pojistných nároků |
Povinnost účetní jednotky:
|
||||||||||||
závazek ze zbývajícího pojistného krytí |
Povinnost účetní jednotky:
|
||||||||||||
pojistník |
Strana, která má právo na kompenzaci na základě pojistné smlouvy, pokud dojde k pojistné události. |
||||||||||||
portfolio pojistných smluv |
Pojistné smlouvy, které podléhají podobným rizikům a jsou řízeny společně. |
||||||||||||
zajistná smlouva |
Pojistná smlouva vystavená jednou účetní jednotkou (zajistitelem) za účelem kompenzace jiné účetní jednotky za pojistné nároky z jedné nebo více pojistných smluv vystavených touto jinou účetní jednotkou (podkladových smluv). |
||||||||||||
riziková úprava týkající se nefinančního rizika |
Kompenzace, kterou účetní jednotka požaduje za to, že nese nejistotu související s výší a načasováním peněžních toků, jež vyplývá z nefinančního rizika při plnění pojistných smluv účetní jednotkou. |
||||||||||||
podkladové položky |
Položky, které určují některé z částek splatných pojistníkovi. Podkladové položky mohou zahrnovat jakékoli položky, například referenční portfolio aktiv, čistá aktiva účetní jednotky nebo určitou podmnožinu čistých aktiv účetní jednotky. |
Dodatek B
Aplikační směrnice
Tento dodatek je nedílnou součástí standardu IFRS 17 Pojistné smlouvy.
B1
Tento dodatek uvádí pokyny týkající se následujících položek:
a) |
definice pojistné smlouvy (viz odstavce B2–B30); |
b) |
oddělení složek z pojistné smlouvy (odstavce B31–B35); |
ba) |
aktiva z peněžních toků z pořízení pojistných smluv (viz odstavce B35 A–B35D); |
c) |
oceňování (viz odstavce B36–B119F); |
d) |
výnosy z pojistných smluv (viz odstavce B120–B127); |
e) |
finanční výnosy nebo náklady z pojistného plnění (viz odstavce B128–B136) a |
f) |
mezitímní účetní závěrka (viz odstavec B137). |
DEFINICE POJISTNÉ SMLOUVY (DODATEK A)
B2 |
Tento oddíl obsahuje pokyny k definici pojistné smlouvy vymezené v dodatku A. Zabývá se následujícími body:
|
Nejistá budoucí událost
B3 |
Nejistota (nebo riziko) je podstatou pojistné smlouvy. V této souvislosti je při uzavření pojistné smlouvy nejistá nejméně jedna z následujících skutečností:
|
B4 |
V některých pojistných smlouvách je pojistnou událostí odhalení ztráty během platnosti smlouvy, i když ztráta vznikla při události, k níž došlo před podepsáním smlouvy. V jiných pojistných smlouvách je pojistnou událostí, k níž došlo během trvání smlouvy, i když je výsledná ztráta odhalena až po skončení doby platnosti smlouvy. |
B5 |
Některé pojistné smlouvy pokrývají události, k nimž už došlo, ale jejichž finanční dopad je stále nejistý. Příkladem je pojistná smlouva, která poskytuje pojistné krytí proti nepříznivému vývoji události, která již nastala. V takovýchto smlouvách je pojistnou událostí zjištění konečného nákladu na tyto nároky. |
Platby v naturáliích
B6 |
Některé pojistné smlouvy vyžadují nebo umožňují platby v naturáliích. V takových případech účetní jednotka poskytne pojistníkovi zboží nebo služby, aby vypořádala svůj závazek odškodnit pojistníka za pojistné události. Příkladem je případ, kdy účetní jednotka nahradí přímo odcizený předmět, místo aby pojistníkovi vyplatila finanční odškodnění za jeho ztrátu. Dalším příkladem je případ, kdy účetní jednotka použije své vlastní nemocnice a zdravotnický personál pro poskytnutí lékařských služeb krytých pojistnou smlouvou. Takovéto smlouvy jsou pojistnými smlouvami, přestože jsou pojistné nároky vypořádány v naturáliích. Servisní smlouvy s pevně stanoveným poplatkem, které splňují podmínky stanovené v odstavci 8, jsou rovněž pojistnými smlouvami, ale při použití odstavce 8 se účetní jednotka může rozhodnout o nich účtovat za použití buď IFRS 17, nebo IFRS 15 Výnosy ze smluv se zákazníky. |
Rozdíl mezi pojistným rizikem a jinými riziky
B7 |
Definice pojistné smlouvy vyžaduje, aby jedna strana přijala významné pojistné riziko jiné strany. IFRS 17 definuje pojistné riziko jako „jiné než finanční riziko přenesené z pojistníka na výstavce pojistné smlouvy“. Smlouva, na jejímž základě je výstavce vystaven finančnímu riziku bez významného pojistného rizika, není pojistnou smlouvou. |
B8 |
Definice finančního rizika v dodatku A odkazuje na finanční a nefinanční proměnné. Příklady nefinančních proměnných, které nejsou výlučně spojeny s jednou stranou smlouvy, zahrnují například index ztrát při zemětřesení v určité oblasti nebo teploty v určitém městě. Finanční riziko neobsahuje riziko nefinančních proměnných, které jsou výlučně spojeny s jednou stranou smlouvy, jako je například vyskytnutí se nebo nevyskytnutí se požáru, který poškodí či zničí majetek této strany. Riziko změn v reálné hodnotě nefinančního aktiva dále není finančním rizikem, pokud reálná hodnota odráží změny v tržních cenách takovýchto aktiv (tj. finanční proměnnou) a podmínku specifického nefinančního aktiva v držení jedné strany smlouvy (tj. nefinanční proměnnou). Například pokud záruka zbytkové hodnoty určitého automobilu, na níž má pojistník pojistný zájem, vystavuje garanta riziku změn fyzického stavu automobilu, toto riziko je rizikem pojistným, a nikoli finančním. |
B9 |
Některé smlouvy vystavují výstavce vedle významného pojistného rizika i finančnímu riziku. Mnohé smlouvy o životních pojistkách například zaručují pojistníkům minimální návratnost, čímž vytvářejí finanční riziko, a současně slibují dávky pro případ úmrtí, které mohou výrazně převyšovat zůstatek na účtu pojistníka, čímž vytvářejí pojistné riziko v podobě rizika úmrtí. Takovéto smlouvy jsou pojistnými smlouvami. |
B10 |
Na základě některých smluv pojistná událost spouští výplatu částky napojené na cenový index. Takovéto smlouvy jsou pojistnými smlouvami, pokud by platba, která je podmíněná pojistnou událostí, mohla být významná. Například anuita podmíněná dožitím napojená na index životních nákladů převádí pojistné riziko, protože platbu spouští nejistá budoucí událost – dožití osoby, která je příjemcem anuity. Vazba na cenový index je derivát, přenáší však i pojistné riziko, neboť řada plateb, pro které se cenový index použije, závisí na dožití příjemce anuity. Pokud je výsledný převod pojistného rizika významný, derivát splňuje definici pojistné smlouvy, a v tomto případě nesmí být oddělen od hostitelské smlouvy (viz odst. 11 písm. a)). |
B11 |
Pojistné riziko je riziko, které účetní jednotka přejímá od pojistníka. To znamená, že účetní jednotka musí od pojistníka přijmout riziko, kterému již byl pojistník vystaven. Jakékoli nové riziko, které smlouva vytváří pro účetní jednotku nebo pojistníka, není pojistným rizikem. |
B12 |
Definice pojistné smlouvy se vztahuje k nepříznivému dopadu na pojistníka. Tato definice neomezuje platbu účetní jednotky na částku rovnající se finančnímu dopadu nepříznivé události. Definice například zahrnuje pojistné krytí tzv. „nové za staré“, kdy se pojistníkovi vyplatí částka, která umožňuje nahrazení poškozeného starého majetku novým majetkem. Definice také neomezuje platbu na základě smlouvy o termínové životní pojistce na finanční ztrátu, kterou utrpěly osoby závislé na zesnulém, a stejně tak nevylučuje smlouvy, které stanoví platbu předem stanovených částek pro vyčíslení ztráty způsobené úmrtím nebo nehodou. |
B13 |
Některé smlouvy vyžadují platbu, pokud se stane určitá nejistá budoucí událost, ale nevyžadují, aby byl nutnou podmínkou výplaty nepříznivý dopad na pojistníka. Tento typ smlouvy není pojistnou smlouvou ani tehdy, když pojistník používá smlouvu pro zmírnění výchozího rizika. Pokud například pojistník jako zajištění související finanční nebo nefinanční proměnné, která souvisí s peněžními toky z aktiv účetní jednotky, používá derivát, tento derivát není pojistnou smlouvou, neboť platba není podmíněna tím, že je pojistník nepříznivě ovlivněn snížením peněžních toků z aktiv. Definice pojistné smlouvy se vztahuje k nejisté budoucí události, pro kterou je nepříznivý dopad na pojistníka nutným předpokladem výplaty. Smluvní předpoklad nevyžaduje, aby účetní jednotka zkoumala, zda událost skutečně způsobila nepříznivý dopad, ale dovoluje jí odmítnout platbu, pokud není účetní jednotka přesvědčena, že událost skutečně způsobila nepříznivý dopad. |
B14 |
Riziko zániku nebo trvání (tj. riziko, že pojistník zruší smlouvu dříve nebo později, než výstavce očekával při oceňování smlouvy) není pojistným rizikem, neboť výsledná variabilita platby pojistníkovi není podmíněna nejistou budoucí událostí, která bude mít na pojistníka nepříznivý vliv. Podobně nákladové riziko (tj. riziko neočekávaných zvýšení administrativních nákladů spojených s obsluhou smlouvy, a nikoli nákladů spojených s pojistnými událostmi) není pojistným rizikem, neboť neočekávané zvýšení takových nákladů nemá na pojistníka nepříznivý vliv. |
B15 |
V důsledku toho smlouva, která vystavuje účetní jednotku riziku zániku, riziku trvání nebo nákladovému riziku, není pojistnou smlouvou, pokud zároveň nevystavuje účetní jednotku významnému pojistnému riziku. Pokud však účetní jednotka zmírní své riziko použitím druhé smlouvy k převodu části jiného než pojistného rizika na jinou stranu, druhá smlouva vystavuje druhou stranu pojistnému riziku. |
B16 |
Účetní jednotka může přijmout významné pojistné riziko od pojistníka pouze tehdy, pokud je účetní jednotka oddělena od pojistníka. V případě vzájemné účetní jednotky přijímá vzájemná účetní jednotka riziko od každého pojistníka a toto riziko spojuje. Ačkoli pojistníci nesou toto spojené riziko kolektivně, neboť drží zbytkový podíl v účetní jednotce, vzájemná účetní jednotka je samostatný subjekt, který dané riziko akceptoval. |
Významné pojistné riziko
B17 |
Smlouva je pojistnou smlouvou pouze tehdy, pokud převádí významné pojistné riziko. Odstavce B7–B16 se zabývají pojistným rizikem. Odstavce B18–B23 pojednávají o posouzení, zda je pojistné riziko významné. |
B18 |
Pojistné riziko je významné pouze tehdy, pokud by pojistná událost mohla způsobit, že výstavce bude platit dodatečné částky, které jsou významné v jakémkoli jediném scénáři s výjimkou takových scénářů, které nemají žádnou obchodní podstatu (tj. žádný zřetelný vliv na ekonomiku transakce). Pokud by pojistná událost mohla znamenat významné dodatečné částky splatné v kterémkoli scénáři, který má obchodní podstatu, podmínka v předchozí větě může být splněna i tehdy, když bude pojistná událost vysoce nepravděpodobná, nebo dokonce tehdy, když očekávaná (tj. pravděpodobnostně vážená) současná hodnota podmíněných peněžních toků je malou částí očekávané současné hodnoty zbývajících peněžních toků z pojistné smlouvy. |
B19 |
Mimo to smlouva převádí významné pojistné riziko pouze v případě, že existuje scénář, který má obchodní podstatu a v němž má výstavce možnost ztráty na základě současné hodnoty. I pokud zajistná smlouva nevystavuje výstavce možnosti významné ztráty, se však má za to, že smlouva převádí významné pojistné riziko, pokud na zajistitele převádí v podstatě veškeré pojistné riziko týkající se zajištěných částí podkladových pojistných smluv. |
B20 |
Dodatečné částky popsané v odstavci B18 se určují na základě současné hodnoty. Pokud pojistná smlouva vyžaduje platbu v případě, že dojde k události s nejistým načasováním, a pokud platba není upravena o časovou hodnotu peněz, mohou existovat scénáře, v nichž se současná hodnota platby zvyšuje i tehdy, pokud je nominální hodnota pevně stanovena. Příkladem je pojištění, které poskytuje pevně stanovenou dávku pro případ úmrtí, pokud pojistník zemře, bez uvedení konce platnosti pojistného krytí (často označované jako celoživotní pojistka na pevně stanovenou částku). Je jisté, že pojištěnec zemře, ale datum jeho smrti jisté není. Platby mohou být vyplaceny, pokud jednotlivý pojistník zemře dříve, než se očekávalo. Vzhledem k tomu, že tyto platby nejsou upraveny o časovou hodnotu peněz, mohlo by existovat významné pojistné riziko i v případě, že z portfolia smluv nebude žádná celková ztráta. Podobně mohou významné pojistné riziko vyloučit smluvní podmínky, které zpožďují včasnou výplatu pojistníkovi. Účetní jednotka použije k určení současné hodnoty dodatečných částek diskontní sazby požadované v odstavci 36. |
B21 |
Dodatečné částky popsané v odstavci B18 se vztahují k současné hodnotě částek, které jsou vyšší než částky, které by byly splatné, pokud by nedošlo k žádné pojistné události (s výjimkou scénářů, které postrádají obchodní podstatu). Tyto dodatečné částky zahrnují náklady spojené s vyřizováním pojistných událostí a stanovením výše škod, ale nezahrnují:
|
B22 |
Účetní jednotka posuzuje významnost pojistného rizika pro každou smlouvu zvlášť. Pojistné riziko tedy může být významné, i když existuje minimální pravděpodobnost významných ztrát z portfolia nebo skupiny smluv. |
B23 |
Z odstavců B18–B22 vyplývá, že pokud se má na základě smlouvy vyplatit dávka při úmrtí, která převyšuje částku splatnou při dožití, smlouva bude pojistnou smlouvou, pokud není dodatečná dávka při úmrtí nevýznamná (posuzováno s odkazem na smlouvu samotnou, nikoli na celé portfolio smluv). Jak je uvedeno v odst. B21 písm. b), vzdání se práva na poplatky, k němuž by došlo při zrušení nebo odstoupení od smlouvy, není zahrnuto v tomto posouzení, pokud toto prominutí poplatků nekompenzuje pojistníkovi dříve existující riziko. Podobně smlouva o roční anuitě, na jejímž základě se budou vyplácet pravidelné částky po zbytek života pojistníka, je pojistnou smlouvou, pokud souhrnné splátky podmíněné životem nejsou nevýznamné. |
Změny v úrovni pojistného rizika
B24 |
U některých smluv dochází k převodu pojistného rizika na výstavce po určité době. Příkladem je smlouva, která poskytuje konkrétní investiční návratnost a zahrnuje pro pojistníka možnost použít výnosy z investice při splatnosti k nákupu dožitím podmíněného plnění při stejných sazbách anuity, jaké účetní jednotka účtuje ostatním novým příjemcům anuity v okamžiku, kdy pojistník uplatní své právo. Taková smlouva převádí pojistné riziko na výstavce až v okamžiku, kdy je uplatněno právo, protože účetní jednotka má svobodnou možnost ocenit anuitu na základě, který odráží pojistné riziko, jež bude v daný okamžik převedeno na účetní jednotku. V důsledku toho peněžní toky, které by vznikly při uplatnění práva, spadají mimo rámec doby trvání pojistné smlouvy a před uplatněním práva neexistují peněžní toky v rámci doby trvání pojistné smlouvy. Pokud však smlouva specifikuje sazby anuity (nebo jiný základ stanovení sazeb anuity než tržní sazby), pojistná smlouva převádí pojistné riziko na pojistitele, neboť výstavce je vystaven riziku, že v okamžiku, kdy pojistník uplatní své právo, pro něj budou sazby anuity nepříznivé. V takovém případě jsou peněžní toky, které by vznikly při uplatnění práva, v rámci doby trvání pojistné smlouvy. |
B25 |
Smlouva, která vyhovuje definici pojistné smlouvy, zůstává pojistnou smlouvou, dokud veškerá práva a závazky nezaniknou (tj. nejsou splněny, zrušeny nebo neskončí jejich platnost), pokud není smlouva vyňata za použití odstavců 74–77 v důsledku změny smlouvy. |
Příklady pojistných smluv
B26 |
Následují příklady smluv, které jsou pojistnými smlouvami, pokud je převod pojistného rizika významný:
|
B27 |
Následují příklady položek, které nejsou pojistnými smlouvami:
|
B28 |
Na smlouvy popsané v odstavci B27 účetní jednotka použije jiné příslušné standardy, například IFRS 9 a IFRS 15. |
B29 |
Záruky k úvěru a úvěrové pojistné smlouvy podle odst. B27 písm. f) mohou mít různou právní formu, například formu záruky, některých typů akreditivu, smlouvy vázané na selhání dlužníka nebo pojistné smlouvy. Tyto smlouvy jsou pojistnými smlouvami, pokud vyžadují, aby výstavce provedl určité platby za účelem odškodnění pojistníka za ztrátu, kterou utrpí, protože určitý dlužník neprovede platbu v řádné nebo upravené lhůtě splatnosti stanovené v podmínkách dluhového nástroje. Takové pojistné smlouvy jsou však vyloučeny z rozsahu působnosti IFRS 17, pokud výstavce smlouvy předem výslovně neprohlásil, že považuje takovéto smlouvy za smlouvy pojistné, a nepoužil účetní postupy vztahující se na pojistné smlouvy (viz odst. 7 písm. e)). |
B30 |
Záruky k úvěru a úvěrové pojistné smlouvy, které vyžadují platbu i tehdy, když pojistník neutrpěl ztrátu vyplývající z toho, že dlužník neplatil splátky v termínu splatnosti, nespadají do rozsahu působnosti IFRS 17, neboť nepřenášejí významné pojistné riziko. Takové smlouvy zahrnují smlouvy, jež vyžadují platbu:
|
ODDĚLENÍ SLOŽEK OD POJISTNÉ SMLOUVY (ODSTAVCE 10–13)
Investiční složky (odst. 11 písm. b))
B31 |
Odst. 11 písm. b) vyžaduje, aby účetní jednotka oddělila odlišitelnou investiční složku od hostitelské pojistné smlouvy. Investiční složka je odlišitelná pouze tehdy, pokud jsou splněny obě následující podmínky:
|
B32 |
Investiční složka a pojistná složka jsou do značné míry vzájemně spojeny pouze tehdy, když:
|
Přísliby převést odlišitelné zboží nebo jiné než pojistné služby (odstavec 12)
B33 |
Odstavec 12 vyžaduje, aby účetní jednotka oddělila od pojistné smlouvy příslib převést na pojistníka odlišitelné zboží nebo jiné než pojistné služby. Pro účely oddělení účetní jednotka nezohledňuje činnosti, které musí provést k naplnění smlouvy, pokud účetní jednotka v průběhu provádění těchto činností nepřevádí na pojistníka zboží nebo jiné než pojistné služby. Může být například nezbytné, aby účetní jednotka za účelem přípravy smlouvy provedla různé administrativní úkony. Provedením těchto úkonů nedochází k převodu služby na zákazníka v průběhu plnění těchto úkolů. |
B34 |
Zboží nebo jiná než pojistná služba přislíbené pojistníkovi jsou odlišitelné, pokud pojistník může mít z daného zboží nebo služby prospěch buď samostatně, nebo společně s dalšími zdroji, které jsou mu snadno dostupné. Snadno dostupnými zdroji jsou zboží nebo služby, které jsou předmětem samostatného prodeje (ze strany účetní jednotky nebo jiného subjektu), nebo zdroje, které již pojistník získal (od účetní jednotky nebo na základě jiných transakcí nebo událostí). |
B35 |
Zboží nebo jiná než pojistná služba přislíbené pojistníkovi nejsou odlišitelné, pokud:
|
PENĚŽNÍ TOKY Z POŘÍZENÍ POJISTNÝCH SMLUV (ODSTAVCE 28 A–28F)
B35 A |
Při použití odstavce 28 A účetní jednotka pomocí systematické a racionální metody alokuje:
|
B35B |
Na konci každého vykazovaného období účetní jednotka reviduje částky alokované podle odstavce B35 A tak, aby zohledňovaly případné změny předpokladů použitých pro stanovení vstupů pro zvolenou metodu alokace. Po zařazení všech smluv do skupiny účetní jednotka nemění částky alokované do skupiny pojistných smluv (viz odstavec B35C). |
B35C |
Účetní jednotka může zařadit pojistné smlouvy do skupiny pojistných smluv ve více než jednom vykazovaném období (viz odstavec 28). V těchto případech účetní jednotka vyjme část aktiva z peněžních toků z pořízení pojistných smluv, která se týká pojistných smluv zařazených do skupiny v tomto období, a nadále uzná aktivum z peněžních toků z pořízení pojistných smluv, pokud se toto aktivum týká pojistných smluv, u nichž se očekává zařazení do skupiny v dalším vykazovaném období. |
B35D |
Při použití odstavce 28E:
|
OCEŇOVÁNÍ (ODSTAVCE 29–71)
Odhady budoucích peněžních toků (odstavce 33–35)
B36 |
Tento oddíl se věnuje následujícím tématům:
|
Objektivní využití všech přiměřených a doložitelných informací dostupných bez nepřiměřených nákladů nebo úsilí (odst. 33 písm. a))
B37 |
Cílem odhadu budoucích peněžních toků je určit očekávanou hodnotu nebo pravděpodobnostně vážený průměr plného rozsahu možných výsledků, a to při zohlednění všech přiměřených a doložitelných informací, které jsou k datu vykázání dostupné bez vynaložení nepřiměřených nákladů nebo úsilí. Přiměřené a doložitelné informace dostupné k datu vykázání bez vynaložení nepřiměřených nákladů nebo úsilí zahrnují informace o minulých událostech a současných podmínkách a předpovědi budoucích podmínek (viz odstavec B41). Informace, které jsou dostupné z vlastních informačních systémů účetní jednotky, jsou považovány za informace dostupné bez vynaložení nepřiměřených nákladů nebo úsilí. |
B38 |
Východiskem odhadu peněžních toků je škála scénářů, které odráží plný rozsah možných výsledků. Každý scénář specifikuje částku a načasování peněžních toků pro konkrétní výsledek a odhadovanou pravděpodobnost tohoto výsledku. Peněžní toky z každého scénáře se diskontují a váží odhadovanou pravděpodobností toho, že daný výsledek přinese odhadovanou současnou hodnotu. Cílem proto není vypracovat pro budoucí peněžní toky nejvíce pravděpodobný výsledek nebo více pravděpodobný než nepravděpodobný výsledek. |
B39 |
Při posuzování plného rozsahu možných výsledků je cílem objektivně začlenit veškeré přiměřené a doložitelné informace, které jsou dostupné bez vynaložení nepřiměřených nákladů nebo úsilí, a nikoli určit každý možný scénář. V praxi není vypracování explicitních scénářů nutné, pokud je výsledný odhad v souladu s cílem ocenění, kterým je zohlednit při určování střední hodnoty veškeré přiměřené a doložitelné informace, které jsou dostupné bez vynaložení nepřiměřených nákladů nebo úsilí. Například pokud účetní jednotka odhaduje, že rozdělení pravděpodobnosti výsledků je obecně v souladu s rozdělením pravděpodobnosti, které lze plně popsat pomocí malého počtu parametrů, bude stačit odhadnout menší počet parametrů. Podobně v některých případech může relativně prosté modelování poskytnout odpověď v přijatelném rozmezí přesnosti, aniž by bylo zapotřebí mnoha podrobných simulací. V některých případech však mohou být peněžní toky závislé na složitých podkladových faktorech a mohou na změny ekonomických podmínek reagovat nelineárně. K tomu může dojít například v případě, že peněžní toky odrážejí sérii vzájemně propojených možností, které jsou implicitní nebo explicitní. V takových případech bude pravděpodobně pro naplnění cíle oceňování zapotřebí podrobnějšího stochastického modelování. |
B40 |
Vypracované scénáře zahrnují objektivní odhady pravděpodobnosti katastrofických ztrát v rámci stávajících smluv. Tyto scénáře vylučují případné nároky v rámci případných budoucích smluv. |
B41 |
Účetní jednotka odhadne pravděpodobnosti a částky budoucích plateb na základě získaných informací, a to včetně:
|
Tržní proměnné a netržní proměnné
B42 |
IFRS 17 identifikuje dva typy proměnných:
|
B43 |
Tržní proměnné budou obecně vytvářet finanční riziko (například pozorovatelné úrokové sazby) a netržní proměnné budou obecně vytvářet nefinanční riziko (například míry úmrtnosti). To však neplatí vždy. Například mohou existovat předpoklady, které se týkají finančních rizik, pro která nelze proměnné pozorovat na trzích nebo přímo odvodit z trhů (například úrokové sazby, které nelze pozorovat na trzích nebo přímo odvodit z trhů). |
Tržní proměnné (odst. 33 písm. b))
B44 |
Odhady tržních proměnných jsou v souladu s pozorovatelnými tržními cenami k datu ocenění. Účetní jednotka maximalizuje využití pozorovatelných vstupů a nenahradí pozorovatelné tržní údaje svými vlastními odhady, nestanoví-li odstavec 79 IFRS 13 Ocenění reálnou hodnotou jinak. V souladu s IFRS 13, je-li zapotřebí odvodit proměnné (například z toho důvodu, že neexistují pozorovatelné tržní proměnné), musí být v maximální možné míře v souladu s pozorovatelnými tržními proměnnými. |
B45 |
Tržní ceny kombinují celou škálu pohledů na možné budoucí výsledky a rovněž odrážejí rizikové preference účastníků trhu. V důsledku toho nepředstavují jednoduchou prognózu budoucího výsledku. Pokud se skutečný výsledek liší od předcházející tržní ceny, neznamená to, že tržní cena byla „nesprávná“. |
B46 |
Důležité použití pro tržní proměnné představuje pojem replikujícího aktiva nebo replikujícího portfolia aktiv. Replikující aktivum je aktivum, jehož peněžní toky ve všech scénářích přesně odpovídají smluvním peněžním tokům skupiny pojistných smluv, pokud jde o částku, načasování a nejistotu. V některých případech může replikující aktivum existovat pro některé z peněžních toků plynoucích ze skupiny pojistných smluv. Reálná hodnota aktiva odráží očekávanou současnou hodnotu peněžních toků z aktiva i rizika spojená s těmito peněžními toky. Pokud existuje replikující portfolio aktiv pro některé peněžní toky, které plynou ze skupiny pojistných smluv, může účetní jednotka k ocenění příslušných peněžních toků z plnění použít reálnou hodnotu těchto aktiv, místo aby explicitně odhadovala peněžní toky a diskontní sazbu. |
B47 |
IFRS 17 nevyžaduje, aby účetní jednotka používala techniku replikujícího portfolia. Pokud však existuje replikující aktivum nebo portfolio pro některé z peněžních toků plynoucích z pojistných smluv a účetní jednotka se rozhodne použít jinou techniku, musí se účetní jednotka přesvědčit, že technika replikujícího portfolia by pravděpodobně nevedla k podstatně odlišnému ocenění uvedených peněžních toků. |
B48 |
Jiné techniky než technika replikujícího portfolia, například techniky stochastického modelování, mohou být spolehlivější nebo snadněji proveditelné, pokud existují významné vzájemné závislosti mezi peněžními toky, které se mění podle výnosů z aktiv a jiných peněžních toků. Techniku, která nejlépe splňuje cíl spočívající v jednotnosti s pozorovatelnými tržními proměnnými za konkrétních okolností, je třeba určit úsudkem. Konkrétně musí použitá technika vést k ocenění veškerých opcí a záruk obsažených v pojistných smlouvách, které bude v souladu s pozorovatelnými tržními cenami (pokud existují) takových opcí a záruk. |
Netržní proměnné
B49 |
Odhady netržních proměnných musí odrážet všechny přiměřené a doložitelné důkazní informace dostupné bez vynaložení nepřiměřených nákladů nebo úsilí, a to jak externí, tak interní. |
B50 |
Netržní externí data (například celostátní statistické údaje o úmrtnosti) mohou mít v závislosti na okolnostech větší nebo menší relevanci než interní data (například interně vypracované statistické údaje o úmrtnosti). Například účetní jednotka, která vystavuje smlouvy o životním pojištění, se nespoléhá výhradně na celostátní statistické údaje o úmrtnosti, ale při přípravě objektivních odhadů pravděpodobnosti pro scénáře úmrtnosti u svých pojistných smluv přihlíží i ke všem ostatním přiměřeným a doložitelným interním a externím zdrojům, které jsou dostupné bez vynaložení nepřiměřených nákladů nebo úsilí. Při vypracování těchto pravděpodobností účetní jednotka přikládá větší váhu přesvědčivějším informacím. Například:
|
B51 |
Odhadované pravděpodobnosti pro netržní proměnné nesmí být v rozporu s pozorovatelnými tržními proměnnými. Například odhadované pravděpodobnosti pro scénáře budoucí míry inflace musí být co nejvíce v souladu s pravděpodobnostmi, které vyplývají z tržních úrokových sazeb. |
B52 |
V některých případech může účetní jednotka dojít k závěru, že tržní proměnné se mění nezávisle na netržních proměnných. Pokud tomu tak je, zváží účetní jednotka scénáře, které odrážejí škálu výsledků pro netržní proměnné, přičemž každý scénář bude používat tutéž pozorovanou hodnotu tržní proměnné. |
B53 |
V jiných případech mohou tržní a netržní proměnné korelovat. Například mohou existovat doklady o tom, že míry storen (netržní proměnná) korelují s úrokovými sazbami (tržní proměnná). Podobně mohou existovat doklady o tom, že úrovně pojistných nároků u pojištění nemovitostí nebo automobilů korelují s hospodářskými cykly, a proto i s úrokovými mírami a částkami nákladů. Účetní jednotka zajistí, aby pravděpodobnosti pro scénáře a rizikové úpravy týkající se nefinančního rizika souvisejícího s tržními proměnnými byly v souladu s pozorovanými tržními cenami, které na uvedených tržních proměnných závisejí. |
Použití současných odhadů (odst. 33 písm. c))
B54 |
Při odhadování každého scénáře peněžních toků a jeho pravděpodobnosti použije účetní jednotka veškeré přiměřené a doložitelné informace, které jsou dostupné bez vynaložení nepřiměřených nákladů nebo úsilí. Účetní jednotka přezkoumá odhady, které provedla ke konci předchozího vykazovaného období, a tyto odhady aktualizuje. Přitom účetní jednotka posoudí, zda:
|
B55 |
Pravděpodobnost přiřazená každému scénáři odráží podmínky ke konci vykazovaného období. Při použití IAS 10 Události po skončení účetního období proto událost, k níž došlo po skončení vykazovaného období a která řeší nejistotu, jež existovala ke konci vykazovaného období, neposkytuje důkaz o podmínkách, které k uvedenému datu existovaly. Například ke konci vykazovaného období může existovat 20 % pravděpodobnost, že během zbývajících šesti měsíců platnosti pojistné smlouvy dojde k velké bouři. Po konci účetního období, ale předtím, než došlo ke schválení účetní závěrky ke zveřejnění, nastane velká bouře. Peněžní toky z plnění v rámci uvedené pojistné smlouvy nezohledňují tuto bouři, o které je při zpětném pohledu známo, že nastala. Místo toho peněžní toky obsažené v ocenění zahrnují 20 % pravděpodobnost, která se jevila ke konci vykazovaného období (zveřejnění za použití IAS 10 uvádí, že po skončení vykazovaného období došlo k události nevyžadující úpravu). |
B56 |
Současné odhady očekávaných peněžních toků nejsou nezbytně totožné s nejnovější skutečnou zkušeností. Například předpokládejme, že úmrtnost zaznamenaná ve vykazovaném období byla o 20 % horší než dříve zaznamenaná úmrtnost a předchozí očekávání zaznamenané úmrtnosti. Náhlou změnu odhadů zaznamenané skutečnosti mohlo vyvolat několik faktorů včetně:
|
B57 |
Účetní jednotka vyšetří důvody změny zaznamenané skutečnosti a vypracuje nové odhady peněžních toků a pravděpodobností s ohledem na nejnovější zkušenosti, dřívější zkušenosti a jiné informace. Výsledek pro příklad v odstavci B56 by typicky byl takový, že očekávaná současná hodnota dávek pro případ úmrtí se změní, ne však až o 20 %. V příkladu v odstavci B56, pokud budou míry úmrtnosti významně vyšší než předchozí odhady z důvodů, které by podle očekávání měly trvat, se odhadovaná pravděpodobnost přiřazená scénářům vysoké úmrtnosti zvýší. |
B58 |
Odhady netržních proměnných zahrnují informace o současné úrovni pojistných událostí a informace o trendech. Například míry úmrtnosti se po dlouhá období v mnoha zemích soustavně snižovaly. Určení peněžních toků z plnění odráží pravděpodobnosti, které by byly přiřazeny každému možnému scénáři trendů s ohledem na všechny přiměřené a doložitelné informace, které jsou dostupné bez vynaložení nepřiměřených nákladů nebo úsilí. |
B59 |
Podobně pokud jsou peněžní toky alokované na skupinu pojistných smluv citlivé vůči inflaci, určení peněžních toků z plnění bude odrážet současné odhady možných budoucích měr inflace. Vzhledem k tomu, že míry inflace budou pravděpodobně korelovat s úrokovými sazbami, ocenění peněžních toků z plnění bude odrážet pravděpodobnosti pro každý scénář inflace způsobem, který bude v souladu s pravděpodobnostmi vyplývajícími z tržních úrokových sazeb použitých při odhadu diskontní sazby (viz odstavec B51). |
B60 |
Při odhadování peněžních toků účetní jednotka zohlední současná očekávání budoucích událostí, které by mohly tyto peněžní toky ovlivnit. Účetní jednotka vypracuje scénáře peněžních toků, které tyto budoucí události odrážejí, jakož i objektivní odhady pravděpodobnosti každého scénáře. Účetní jednotka však nezohlední současná očekávání budoucích změn právních předpisů, které by změnily nebo zrušily současný závazek nebo vytvořily nové povinnosti v rámci stávající pojistné smlouvy, než bude změna právních předpisů z významné části uzákoněna. |
Peněžní toky v rámci doby trvání pojistné smlouvy (odstavec 34)
B61 |
Odhady peněžních toků ve scénáři zahrnují všechny peněžní toky v rámci doby trvání existující pojistné smlouvy a žádné jiné peněžní toky. Při určování rámce doby trvání pojistné smlouvy účetní jednotka použije odstavec 2. |
B62 |
Mnoho pojistných smluv obsahuje prvky, které pojistníkům umožňují přijmout opatření, která mění výši, načasování, povahu nebo nejistotu částek, které obdrží. K těmto prvkům patří opce na obnovení smlouvy, opce na odstoupení od smlouvy, opce na přeměnu a opce na zastavení plateb pojistného ještě v době, kdy jsou přijímány dávky ze smluv. Ocenění skupiny pojistných smluv odráží na základě očekávané hodnoty současné odhady účetní jednotky týkající se toho, jak budou pojistníci ve skupině dostupné opce realizovat, a riziková úprava týkající se nefinančního rizika odráží současné odhady účetní jednotky týkající se toho, jak se může skutečné chování pojistníků lišit od chování očekávaného. Tento požadavek na určení očekávané hodnoty se použije bez ohledu na počet smluv ve skupině; například se použije i v případě, že skupina obsahuje jen jednu smlouvu. Ocenění skupiny pojistných smluv tudíž nepředpokládá 100 % pravděpodobnost toho, že pojistníci:
|
B63 |
Pokud smlouva vyžaduje, aby výstavce pojistné smlouvy tuto smlouvu obnovil nebo v ní jinak pokračoval, použije výstavce k posouzení, zda pojistné a související peněžní toky z obnovené smlouvy spadají do rámce doby trvání původní smlouvy, odstavec 34. |
B64 |
Odstavec 34 odkazuje na praktickou schopnost účetní jednotky stanovit cenu k budoucímu datu (datu obnovení), která plně odráží rizika smlouvy od tohoto data. Účetní jednotka má praktickou schopnost, pokud neexistují omezení, která by jí bránila stanovit tutéž cenu, jakou by stanovila u nové smlouvy se stejnými charakteristikami, jaké má smlouva stávající, vystavené k danému datu, nebo pokud je schopna upravit dávky tak, aby odpovídaly ceně, kterou bude účtovat. Stejně tak má účetní jednotka praktickou schopnost stanovit cenu v případě, že je schopna stanovit novou cenu u stávající smlouvy tak, aby cena odrážela celkové změny rizik v portfoliu pojistných smluv, a to i pokud cena stanovená pro každého jednotlivého pojistníka neodráží změnu rizika pro tohoto konkrétního pojistníka. Při posuzování toho, zda má účetní jednotka praktickou schopnost stanovit cenu, která plně odráží rizika smlouvy nebo portfolia, se zohlední veškerá rizika, která by účetní jednotka zvažovala při upisování rovnocenných smluv k datu obnovení pro zbývající dobu služby. Při určování odhadů budoucích peněžních toků ke konci vykazovaného období účetní jednotka přehodnotí rámec doby trvání pojistné smlouvy tak, aby zahrnoval dopady změn okolností hmotných práv a povinností účetní jednotky. |
B65 |
Peněžní toky v rámci doby trvání pojistné smlouvy jsou ty peněžní toky, které se přímo týkají plnění smlouvy, včetně peněžních toků, o nichž může účetní jednotka rozhodovat z hlediska částky nebo načasování. Peněžní toky v rámci doby trvání pojistné smlouvy zahrnují:
|
B66 |
Následující peněžní toky nebudou zahrnuty při odhadu peněžních toků, které vzniknou během plnění stávající pojistné smlouvy účetní jednotkou:
|
B66 A |
Před uznáním skupiny pojistných smluv může účetní jednotce vzniknout povinnost uznat aktivum nebo závazek z peněžních toků souvisejících se skupinou pojistných smluv, které jsou jiné než peněžní toky z pořízení pojistných smluv, a to buď z důvodu uskutečnění peněžních toků, nebo protože to požaduje jiný standard IFRS. Peněžní toky souvisí se skupinou pojistných smluv, jestliže by tyto peněžní toky byly zahrnuty do peněžních toků z plnění k datu prvotního uznání skupiny, kdyby byly uhrazeny nebo přijaty po tomto datu. Při použití odst. 38 písm. c) bod ii) účetní jednotka toto aktivum nebo závazek vyjme, pokud by toto aktivum nebo závazek nebyly uznány odděleně od skupiny pojistných smluv, kdyby k peněžnímu toku nebo uplatnění standardu IFRS došlo až po datu prvotního uznání dané skupiny pojistných smluv. |
Smlouvy s peněžními toky, které ovlivňují peněžní toky k pojistníkům v jiných smlouvách, nebo jsou jimi ovlivněny
B67 |
Některé pojistné smlouvy ovlivňují peněžní toky plynoucí k pojistníkům v jiných smlouvách tím, že vyžadují:
|
B68 |
Někdy takové smlouvy ovlivní peněžní toky pojistníkům ve smlouvách z jiných skupin. Peněžní toky z plnění u každé skupiny odrážejí rozsah, v němž smlouvy ve skupině vedou k tomu, že bude účetní jednotka ovlivněna očekávanými peněžními toky, ať ve vztahu k pojistníkům v této skupině, nebo k pojistníkům v jiné skupině. Peněžní toky z plnění u skupiny tudíž:
|
B69 |
Například pokud by byly platby pojistníkům v jedné skupině sníženy z podílu na výnosech z podkladových položek ve výši 350 MJ na 250 MJ z důvodu plateb zaručené částky pojistníkům v jiné skupině, zahrnovaly by peněžní toky z plnění v první skupině platby 100 MJ (činily by tedy 350 MJ) a peněžní toky z plnění v druhé skupině by vylučovaly zaručenou částku ve výši 100 MJ. |
B70 |
K určení peněžních toků z plnění u skupin smluv, které ovlivňují peněžní toky pojistníkům ze smluv v jiných skupinách, nebo jsou jimi ovlivňovány, lze použít různé praktické přístupy. V některých případech může být účetní jednotka schopna určit změnu podkladových položek a výslednou změnu peněžních toků až na vyšší úrovni agregace, než jsou skupiny. V takových případech účetní jednotka systematicky a racionálně alokuje dopad změny podkladových položek na každou skupinu. |
B71 |
I poté, co byly na smlouvy ve skupině poskytnuty veškeré pojistné služby, mohou peněžní toky z plnění stále zahrnovat platby, které by měli provést stávající pojistníci v jiných skupinách nebo budoucí pojistníci. Účetní jednotka není povinna nadále alokovat takové peněžní toky z plnění na konkrétní skupiny, ale může uznat a ocenit závazek za takové peněžní toky z plnění vyplývající ze všech skupin. |
Diskontní sazby (odstavec 36)
B72 |
Účetní jednotka při uplatnění IFRS 17 použije tyto diskontní sazby:
|
B73 |
K určení diskontních sazeb k datu prvotního uznání skupiny smluv podle odst. B72 písm. b) – odst. B72 písm. e) může účetní jednotka použít vážený průměr diskontních sazeb za období vystavení smluv ve skupině, které za použití odstavce 22 nesmí přesáhnout jeden rok. |
B74 |
Odhady diskontních sazeb jsou v souladu s ostatními odhady použitými k ocenění pojistných smluv, aby se předešlo dvojímu započtení nebo opomenutí, například:
|
B75 |
Odst. B74 písm. b) vyžaduje, aby se peněžní toky, které se liší podle výnosů z podkladových položek, diskontovaly pomocí sazeb, které odrážejí tuto variabilitu, nebo aby byly upraveny o dopad této variability a diskontovány pomocí sazby, která odráží provedenou úpravu. Variabilita je relevantní faktor bez ohledu na to, zda vzniká v důsledku smluvních podmínek, nebo proto, že účetní jednotka využívá své možnosti volného uvážení, a bez ohledu na to, zda účetní jednotka drží dané podkladové položky. |
B76 |
Peněžní toky, které se liší podle výnosů z podkladových položek, ale podléhají záruce minimální návratnosti, se neliší pouze podle výnosů z podkladových položek, a to ani v případě, že zaručená částka je nižší než očekávaný výnos z podkladových položek. Účetní jednotka tudíž může upravit míru, která odráží variabilitu výnosů z podkladových položek, o dopad záruky, a to i v případě, že zaručená částka je nižší než očekávaný výnos z podkladových položek. |
B77 |
IFRS 17 nevyžaduje, aby účetní jednotka dělila odhadované peněžní toky na ty, které se liší podle výnosů z podkladových položek, a ty, které se takto neliší. Pokud účetní jednotka tímto způsobem odhadované peněžní toky nedělí, použije diskontní sazby vhodné pro odhadované peněžní toky jako celek, například využije stochastické techniky modelování nebo rizikově neutrální techniky ocenění. |
B78 |
Diskontní sazby zahrnují pouze relevantní faktory, tj. faktory, které vyplývají z časové hodnoty peněz, charakteristik peněžních toků a likviditních charakteristik pojistných smluv. Tyto diskontní sazby nemusí být na trhu přímo pozorovatelné. Nejsou-li tedy k dispozici pozorovatelné tržní sazby pro nástroj se stejnou charakteristikou, nebo jsou-li pozorovatelné tržní sazby pro podobné nástroje k dispozici, ale neurčují odděleně faktory, které odlišují nástroj od pojistných smluv, účetní jednotka příslušné sazby odhadne. IFRS 17 nevyžaduje pro určování diskontních sazeb konkrétní techniku odhadu. Při použití techniky odhadu účetní jednotka:
|
B79 |
U peněžních toků z pojistných smluv, které se neliší podle výnosů z podkladových položek, diskontní sazba odráží výnosovou křivku v příslušné měně pro nástroje, které nevystavují držitele žádnému nebo jen zanedbatelnému úvěrovému riziku, upravenou tak, aby odrážela likviditní charakteristiky skupiny pojistných smluv. Tato úprava odráží rozdíl mezi likviditními charakteristikami skupiny pojistných smluv a likviditními charakteristikami aktiv použitých k určení výnosové křivky. Výnosové křivky zohledňují aktiva obchodovaná na aktivních trzích, která může držitel typicky kdykoli okamžitě prodat, aniž by mu vznikly významné náklady. Naopak v rámci některých pojistných smluv nelze účetní jednotku nutit k platbám dříve, než nastanou pojistné události nebo data specifikovaná ve smlouvách. |
B80 |
U peněžních toků z pojistných smluv, které se neliší podle výnosů z podkladových položek, může účetní jednotka určit diskontní sazby úpravou likvidní bezrizikové výnosové křivky, tak aby odrážela rozdíly mezi likviditními charakteristikami finančních nástrojů, které jsou podkladovými položkami sazeb pozorovaných na trhu, a likviditními charakteristikami pojistných smluv (přístup zdola nahoru). |
B81 |
Alternativně může účetní jednotka určit příslušné diskontní sazby pro pojistné smlouvy na základě výnosové křivky, která odráží současné tržní výnosové míry implicitní v ocenění referenčního portfolia aktiv reálnou hodnotou (přístup shora dolů). Účetní jednotka upraví tuto výnosovou křivku tak, aby vyloučila veškeré faktory, které nejsou relevantní pro pojistné smlouvy, není však povinna upravit výnosovou křivku o rozdíly mezi likviditními charakteristikami pojistných smluv a referenčního portfolia. |
B82 |
Při odhadu výnosové křivky podle odstavce B81:
|
B83 |
Při úpravách výnosové křivky účetní jednotka upraví tržní sazby pozorované v nedávných transakcích s nástroji s podobnými charakteristikami o pohyby tržních faktorů od data transakce a upraví pozorované tržní sazby tak, aby odrážely míru odlišnosti oceňovaného nástroje a nástroje, pro který lze pozorovat transakční ceny. U peněžních toků z pojistných smluv, které se neliší podle výnosů z aktiv v referenčním portfoliu, takové úpravy zahrnují:
|
B84 |
V zásadě by u peněžních toků z pojistných smluv, které se neliší podle výnosů z aktiv v referenčním portfoliu, měla existovat jediná nelikvidní bezriziková výnosová křivka, jež vylučuje veškerou nejistotu, pokud jde o částku a načasování peněžních toků. V praxi však přístup shora dolů a přístup zdola nahoru mohou vést k různým výnosovým křivkám, a to i v téže měně. Důvodem jsou omezení neoddělitelně spojená s odhady úprav provedených podle každého z přístupů a možné neprovedení úpravy o různé charakteristiky likvidity v přístupu shora dolů. Účetní jednotka není povinna sesouhlasit diskontní sazbu určenou podle přístupu, který zvolí, s diskontní sazbou, která by byla určena podle jiného přístupu. |
B85 |
IFRS 17 nespecifikuje omezení referenčního portfolia aktiv použitého při uplatnění odstavce B81. K vyloučení faktorů, které nejsou pro pojistné smlouvy relevantní, pokud má referenční portfolio aktiv podobné charakteristiky, je však třeba méně úprav. Například pokud se peněžní toky z pojistných smluv neliší podle výnosů z podkladových položek, bylo by zapotřebí méně úprav, pokud by účetní jednotka jako východisko použila dluhové nástroje, a nikoli kapitálové nástroje. U dluhových nástrojů by cílem bylo vyloučit z celkového výnosu z dluhopisu dopad úvěrového rizika a jiných faktorů, které nejsou pro pojistné smlouvy relevantní. Jednou z metod odhadu dopadu úvěrového rizika je použít jako referenční bod tržní cenu úvěrového derivátu. |
Riziková úprava týkající se nefinančního rizika (odstavec 37)
B86 |
Riziková úprava týkající se nefinančního rizika se týká jiného než finančního rizika, jež vzniká z pojistných smluv. Finanční riziko je zahrnuto v odhadech budoucích peněžních toků nebo v diskontní sazbě použité k úpravě peněžních toků. Riziky, která kryje riziková úprava týkající se nefinančního rizika, jsou pojistné riziko a jiná nefinanční rizika, jako je riziko storen a riziko nákladů (viz odstavec B14). |
B87 |
Riziková úprava týkající se nefinančního rizika u pojistných smluv oceňuje kompenzaci, kterou by účetní jednotka požadovala, aby si nevybírala mezi:
Například riziková úprava týkající se nefinančního rizika by oceňovala kompenzaci, kterou by účetní jednotka požadovala, aby pro ni nebyl rozdíl mezi plněním závazku, který (v důsledku finančního rizika) má 50 % pravděpodobnost hodnoty 90 MJ a 50 % pravděpodobnost hodnoty 110 MJ, a plněním závazku, který je pevně stanoven ve výši 100 MJ. V důsledku toho riziková úprava týkající se nefinančního rizika poskytuje uživatelům účetní závěrky informaci o částce, kterou účetní jednotka účtuje za nejistotu vyplývající z nefinančního rizika z hlediska výše a načasování peněžních toků. |
B88 |
Vzhledem k tomu, že riziková úprava týkající se nefinančního rizika je odrazem kompenzace, kterou by účetní jednotka požadovala za to, že ponese nefinanční riziko vyplývající z nejisté výše a načasování peněžních toků, odráží riziková úprava týkající se nefinančního rizika také:
|
B89 |
Účelem rizikové úpravy týkající se nefinančního rizika je ocenit dopad nejistoty peněžních toků z pojistných smluv, která se liší od nejistot plynoucích z finančního rizika. V důsledku toho riziková úprava týkající se nefinančního rizika odráží všechna nefinanční rizika spojená s pojistnými smlouvami. Neodráží rizika, která nevyplývají z pojistných smluv, například obecné provozní riziko. |
B90 |
Riziková úprava týkající se nefinančního rizika se do ocenění začleňuje explicitně. Riziková úprava týkající se nefinančního rizika je koncepčně oddělena od odhadů budoucích peněžních toků a diskontních sazeb, které tyto peněžní toky upravují. Účetní jednotka nezapočte rizikovou úpravu týkající se nefinančního rizika dvakrát, například tím, že by rizikovou úpravu týkající se nefinančního rizika implicitně začlenila i při určování odhadů budoucích peněžních toků nebo diskontních sazeb. Diskontní sazby, které jsou zveřejněny pro dodržení odstavce 120, neobsahují žádné implicitní úpravy týkající se nefinančního rizika. |
B91 |
IFRS 17 nespecifikuje techniku (techniky) odhadu k určení rizikové úpravy týkající se nefinančního rizika. Aby zohlednila kompenzaci, kterou by účetní jednotka požadovala za podstoupení nefinančního rizika, musí mít riziková úprava týkající se nefinančního rizika tyto charakteristiky:
|
B92 |
Účetní jednotka při určování vhodné techniky odhadu pro rizikovou úpravu týkající se nefinančního rizika postupuje podle svého úsudku. Při použití tohoto úsudku účetní jednotka také zváží, zda technika poskytuje stručné a informativní zveřejnění tak, aby uživatelé účetní závěrky mohli porovnat výkonnost účetní jednotky s výkonností jiných subjektů. Odstavec 119 vyžaduje, aby účetní jednotka, která použije k určení rizikové úpravy týkající se nefinančního rizika jinou techniku nežli techniku míry spolehlivosti, zveřejnila použitou techniku a míru spolehlivosti odpovídající výsledkům takové techniky. |
Prvotní uznání převodů pojistných smluv a podnikových kombinací (odstavec 39)
B93 |
Pokud účetní jednotka pořídí vystavené pojistné smlouvy nebo držené zajistné smlouvy v rámci převodu pojistných smluv, které netvoří podnik, nebo v rámci podnikové kombinace v rozsahu působnosti IFRS 3, použije odstavce 14–24 k určení skupin pořízených smluv, jako kdyby tyto smlouvy uzavřela k datu transakce. |
B94 |
Účetní jednotka použije jako aproximaci přijatého pojistného protihodnotu přijatou nebo zaplacenou za smlouvy. Protihodnota přijatá nebo zaplacená za smlouvy vylučuje protihodnotu přijatou nebo zaplacenou za jiné aktiva a závazky pořízené v téže transakci. V podnikové kombinaci v rozsahu působnosti IFRS 3 je protihodnotou přijatou nebo zaplacenou za smlouvy reálná hodnota smluv k uvedenému datu. Při určování této reálné hodnoty účetní jednotka nepoužije odstavec 47 IFRS 13 (týkající se prvků na požádání). |
B95 |
Nepoužije-li se pro závazek ze zbývajícího pojistného krytí podle odstavců 55–59 a 69–70 A metoda alokace pojistného, vypočte se při prvotním uznání marže z pojistné smlouvy za použití odstavce 38 pro pořízené vystavené pojistné smlouvy a odstavce 65 pro pořízené držené zajistné smlouvy pomocí protihodnoty přijaté nebo zaplacené za smlouvy jako aproximace pojistného přijatého nebo zaplaceného k datu prvotního uznání. |
B95 A |
Jsou-li pořízené pojistné smlouvy podle odstavce 47 nevýhodné, účetní jednotka uzná kladný rozdíl peněžních toků z plnění a přijaté nebo zaplacené protihodnoty jako součást goodwillu nebo zisku z výhodné koupě u smluv pořízených v podnikové kombinaci v rozsahu působnosti IFRS 3, nebo jako ztrátu v hospodářském výsledku u smluv pořízených v rámci převodu. Účetní jednotka určí ztrátovou složku závazku ze zbývajícího pojistného krytí pro daný kladný rozdíl a k alokaci následných změn peněžních toků z plnění na tuto ztrátovou složku použije odstavce 49–52. |
B95B |
U skupiny držených zajistných smluv, na něž se vztahují odstavce 66 A–66B, účetní jednotka stanoví složku úhrady ztráty u aktiva ze zbývajícího pojistného krytí k datu transakce vynásobením:
|
B95C |
Účetní jednotka uzná částku složky úhrady ztráty stanovenou podle odstavce B95B jako součást goodwillu nebo zisku z výhodné koupě u držených zajistných smluv pořízených v podnikové kombinaci v rozsahu působnosti IFRS 3, nebo jako výnos v hospodářském výsledku u smluv pořízených v rámci převodu. |
B95D |
Při použití odstavců 14–22 může účetní jednotka zařadit k datu transakce do skupiny nevýhodných pojistných smluv jak nevýhodné pojistné smlouvy kryté skupinou držených zajistných smluv, tak i nevýhodné smlouvy nekryté skupinou držených zajistných smluv. V těchto případech účetní jednotka při použití odstavce B95B systematicky a racionálně alokuje podíl ztrátové složky u skupiny pojistných smluv, který se týká pojistných smluv krytých skupinou držených zajistných smluv. |
Aktivum z peněžních toků z pořízení pojistné smlouvy
B95E |
Pokud účetní jednotka pořídí vystavené pojistné smlouvy v rámci převodu pojistných smluv, které netvoří podnik, nebo v rámci podnikové kombinace v rozsahu působnosti IFRS 3, uzná v reálné hodnotě k datu transakce aktivum z peněžních toků z pořízení pojistných smluv vztahující se k nároku na získání:
|
B95F |
K datu transakce se částka aktiva z peněžních toků z pořízení pojistných smluv nezahrne do ocenění pořízené skupiny pojistných smluv za použití odstavců B93–B95 A. |
Změny účetní hodnoty marže z pojistné smlouvy u pojistných smluv bez prvků přímé účasti (odstavec 44)
B96 |
U pojistných smluv bez prvků přímé účasti vyžaduje odst. 44 písm. c) úpravu marže z pojistné smlouvy u skupiny pojistných smluv o změny peněžních toků z plnění, které se týkají budoucích služeb. Tyto změny zahrnují:
|
B97 |
Účetní jednotka neupraví marži z pojistné smlouvy u skupiny pojistných smluv bez prvků přímé účasti o tyto změny peněžních toků z plnění, neboť se netýkají budoucích služeb:
|
B98 |
Podmínky některých pojistných smluv bez prvků přímé účasti dávají účetní jednotce možnost volného uvážení ve věci peněžních toků, které mají být vyplaceny pojistníkům. Změna nezaručených peněžních toků se považuje za změnu týkající se budoucích služeb, a tudíž upravuje marži z pojistné smlouvy. Aby účetní jednotka určila, jak identifikovat změnu nezaručených peněžních toků, specifikuje při uzavření smlouvy základ, z něhož očekává, že bude určovat svůj smluvní závazek; například na základě pevné úrokové sazby, nebo na základě výnosů, které se mění podle výnosů z určených aktiv. |
B99 |
Účetní jednotka použije k rozlišení mezi dopadem změn předpokladů týkajících se finančního rizika z daného závazku (které neupravují marži z pojistné smlouvy) a dopadu nezaručených změn tohoto závazku (které upravují marži z pojistné smlouvy) tuto specifikaci. |
B100 |
Pokud účetní jednotka nemůže při uzavření smlouvy specifikovat, co považuje za svůj závazek ze smlouvy a co považuje za dobrovolný prvek, považuje svůj závazek za výnos implicitně začleněný v odhadu peněžních toků z plnění při uzavření smlouvy, aktualizovaný tak, aby odrážel současné předpoklady týkající se finančního rizika. |
Změny účetní hodnoty marže z pojistné smlouvy u pojistných smluv s prvky přímé účasti (odstavec 45)
B101 |
Pojistné smlouvy s prvky přímé účasti jsou pojistné smlouvy, které jsou v zásadě smlouvy o službách souvisejících s investicemi, v nichž účetní jednotka slibuje investiční výnos z podkladových položek. Jsou tudíž definovány jako pojistné smlouvy, u nichž:
|
B102 |
Účetní jednotka posoudí, zda jsou podmínky odstavce B101 splněny, na základě svých očekávání při uzavření smlouvy, a tyto podmínky následně nebude přehodnocovat, pokud nedojde ke změně smlouvy za použití odstavce 72. |
B103 |
Pokud pojistné smlouvy ve skupině ovlivňují peněžní toky vůči pojistníkům v jiných skupinách (viz odstavce B67–B71), účetní jednotka posoudí, zda jsou podmínky stanovené v odstavci B101 splněny, přičemž uváží peněžní toky, které účetní jednotka dle svého očekávání zaplatí pojistníkům podle odstavců B68–B70. |
B104 |
Podmínky v odstavci B101 zajišťují, aby pojistné smlouvy s prvky přímé účasti byly smlouvy, v nichž je závazek účetní jednotky vůči pojistníkovi očištěn o:
|
B105 |
Podíl podle odst. B101 písm. a) nevylučuje existenci možnosti účetní jednotky dle vlastního uvážení měnit částky vyplácené pojistníkovi. Vazba na podkladové položky však musí být vymahatelná (viz odstavec 2). |
B106 |
Skupina podkladových položek podle odst. B101 písm. a) může zahrnovat jakékoli položky, například referenční portfolio aktiv, čistá aktiva účetní jednotky nebo specifikovanou podskupinu čistých aktiv účetní jednotky, pokud je smlouvou jasně určena. Účetní jednotka nemusí držet vymezenou skupinu podkladových položek. Jasně vymezená skupina podkladových položek však neexistuje, pokud:
|
B107 |
Odst. B101 písm. b) vyžaduje, aby účetní jednotka očekávala, že pojistníkovi vyplatí podstatnou část výnosů z podkladových položek v reálné hodnotě, a odst. B101 písm. c) vyžaduje, aby účetní jednotka očekávala, že podstatná část jakékoli změny částek, které mají být vyplaceny pojistníkovi, se bude měnit podle změn reálné hodnoty podkladových položek. Účetní jednotka:
|
B108 |
Pokud například účetní jednotka očekává, že vyplatí podstatnou část výnosů z podkladových položek v reálné hodnotě, s výhradou záruky minimálního výnosu, budou existovat scénáře, v nichž:
Posouzení variability v odst. B101 písm. c) ze strany účetní jednotky bude v tomto příkladu odrážet pravděpodobnostně vážený průměr současné hodnoty všech těchto scénářů. |
B109 |
Vystavené zajistné smlouvy a držené zajistné smlouvy nemohou být pojistnými smlouvami s prvky přímé účasti pro účely IFRS 17. |
B110 |
U pojistných smluv s prvky přímé účasti se marže z pojistné smlouvy upravuje tak, aby odrážela variabilní povahu poplatku. Se změnami částek stanovených v odstavci B104 se tedy zachází podle odstavců B111–B114. |
B111 |
Změny povinnosti vyplatit pojistníkovi částku rovnou reálné hodnotě podkladových položek (odst. B104 písm. a)) se netýkají budoucích služeb a neupravují marži z pojistné smlouvy. |
B112 |
Změny výše podílu účetní jednotky na reálné hodnotě podkladových položek (odst. B104 písm. b) bod i)) se týkají budoucích služeb a upravují marži z pojistné smlouvy za použití odst. 45 písm. b). |
B113 |
Změny peněžních toků z plnění, které se neliší podle výnosů z podkladových položek (odst. B104 písm. b) bod ii)) zahrnují:
|
B114 |
Účetní jednotka není povinna určit úpravy marže z pojistné smlouvy požadované odstavci B112 a B113 odděleně. Místo toho lze pro všechny úpravy nebo některé z nich určit kombinovanou částku. |
Zmírňování rizik
B115 |
Pokud účetní jednotka splňuje podmínky odstavce B116, může se rozhodnout nevykazovat změnu marže z pojistné smlouvy, aby odrážela všechny změny dopadu časové hodnoty peněz a finančního rizika nebo některé z nich na:
|
B116 |
Pro použití odstavce B115 musí mít účetní jednotka již zadokumentovaný cíl řízení rizik a strategii ke zmírňování finančního rizika, jak je popsáno v odstavci B115. Při uplatňování tohoto cíle a strategie:
|
B117 |
Účetní jednotka určí v každém vykazovaném období peněžní toky z plnění ve skupině, na kterou se použije odstavec B115, jednotným způsobem. |
B117 A |
Jestliže účetní jednotka zmírňuje dopad finančního rizika pomocí derivátů nebo nederivátových finančních nástrojů oceněných reálnou hodnotou do zisku nebo ztráty, zahrne do hospodářského výsledku finanční výnosy nebo náklady z pojistného plnění za dané období vzniklé při uplatnění odstavce B115. Jestliže účetní jednotka zmírňuje dopad finančního rizika pomocí držených zajistných smluv, uplatní u vykazování výnosů nebo nákladů z pojistného plnění vzniklých při uplatnění odstavce B115 stejnou účetní zásadu, jakou uplatňuje na držené zajistné smlouvy při použití odstavců 88 a 90. |
B118 |
Pouze přestane-li být splněna kterákoli z podmínek podle odstavce B116, přestane účetní jednotka od tohoto data postupovat podle odstavce B115. Účetní jednotka neprovede žádnou úpravu o změny dříve uznané v hospodářském výsledku. |
Uznání marže z pojistné smlouvy v hospodářském výsledku
B119 |
Částka marže z pojistné smlouvy pro skupinu pojistných smluv se v každém období uznává v hospodářském výsledku tak, aby odrážela pojistné služby poskytované v rámci skupiny pojistných smluv v daném období (viz odst. 44 písm. e), odst. 45 písm. e) a odst. 66 písm. e)). Částka se určuje:
|
B119 A |
Při použití odstavce B119 končí období služby zabezpečující investiční výnos nebo s investicí související služby nejpozději k datu, kdy byly vyplaceny všechny částky splatné stávajícím pojistníkům, které s těmito službami souvisí, přičemž se neberou v úvahu platby budoucím pojistníkům zařazené do peněžních toků z plnění při použití odstavce B68. |
B119B |
Pojistné smlouvy bez prvků přímé účasti mohou poskytovat službu zabezpečující investiční výnos pouze tehdy, jestliže:
|
Držené zajistné smlouvy – uznání úhrady ztrát z podkladových pojistných smluv (odstavce 66 A – 66B)
B119C |
Odstavec 66 A se použije pouze tehdy, když je držená zajistná smlouva uzavřena nejpozději současně s uznáním nevýhodných podkladových pojistných smluv. |
B119D |
Při použití odstavce 66 A stanoví účetní jednotka úpravu marže z pojistné smlouvy u skupiny držených zajistných smluv a výsledného výnosu vynásobením:
|
B119E |
Při použití odstavců 14–22 může účetní jednotka zařadit do skupiny nevýhodných pojistných smluv jak nevýhodné pojistné smlouvy kryté skupinou držených zajistných smluv, tak i nevýhodné pojistné smlouvy nekryté skupinou držených zajistných smluv. V těchto případech účetní jednotka při použití odst. 66 písm. c) bod i)–ii) a odstavce 66 A systematicky a racionálně alokuje podíl ztrát uznaných u skupiny pojistných smluv, který se týká pojistných smluv krytých skupinou držených zajistných smluv. |
B119F |
Poté, co účetní jednotka vytvoří složku úhrady ztrát při použití odstavce 66B, upraví složku úhrady ztrát tak, aby odrážela změny ztrátové složky u skupiny nevýhodných podkladových pojistných smluv (viz odstavce 50–52). Účetní hodnota složky úhrady ztrát nesmí převýšit tu část účetní hodnoty ztrátové složky ze skupiny nevýhodných podkladových pojistných smluv, jejíž úhradu účetní jednotka očekává ze skupiny držených zajistných smluv. |
VÝNOSY Z POJISTNÝCH SMLUV (ODSTAVCE 83 A 85)
B120 |
Celkové výnosy z pojistných smluv za skupinu pojistných smluv představují protihodnotu za tyto smlouvy, tj. částku pojistného hrazeného účetní jednotce:
|
B121 |
Odstavec 83 vyžaduje, aby částka výnosů z pojistných smluv uznaná v daném období zobrazovala poskytnutí přislíbených služeb ve výši, která odráží protihodnotu, na niž má účetní jednotka podle svého očekávání za uvedené služby nárok. Celková protihodnota za skupinu smluv zahrnuje tyto částky:
|
B122 |
Výnosy z pojistných smluv za období týkající se částek popsaných v odst. B121 písm. a) se určují podle odstavců B123–B124. Výnosy z pojistných smluv za období týkající se částek popsaných v odst. B121 písm. b) se určují podle odstavce B125. |
B123 |
Při použití IFRS 15 účetní jednotka, když poskytuje služby, vyjme závazek z plnění týkající se těchto služeb a uzná výnos. Podobně při použití IFRS 17 účetní jednotka, když poskytuje služby v daném období, sníží závazek ze zbývajícího pojistného krytí týkající se poskytnutých služeb a uzná výnos z pojistných smluv. Snížení závazku ze zbývajícího pojistného krytí, které vede ke vzniku výnosu z pojistných smluv, vylučuje změny závazku, které se netýkají služeb, u nichž se očekává, že budou kryty protihodnotou, kterou účetní jednotka obdrží. Tyto změny jsou:
|
B123 A |
Pokud účetní jednotka vyjme aktivum z jiných peněžních toků než z peněžních toků z pořízení pojistných smluv, k datu prvotního uznání skupiny pojistných smluv (viz odst. 38 písm. c) bod ii) a odstavec B66 A), uzná výnosy a náklady související s pojistnými smlouvami vztahujícími se k částce vyňaté k tomuto datu. |
B124 |
V důsledku toho lze výnosy z pojistných smluv za období analyzovat i jako součet změn závazku ze zbývajícího pojistného krytí v období, který se týká služeb, u nichž účetní jednotka očekává přijetí úhrady. Tyto změny jsou:
|
B125 |
Účetní jednotka určí výnosy z pojistných smluv týkající se peněžních toků z pořízení pojistných smluv systematickou alokací části pojistného, které souvisí s úhradou těchto peněžních toků, do každého vykazovaného období na časovém základě. Účetní jednotka uzná tutéž částku jako náklady na pojistné služby. |
B126 |
Pokud účetní jednotka použije metodu alokace pojistného v odstavcích 55–58, výnosy z pojistných smluv za období představuje částka očekávaných příjmů z pojistného (vyjma jakékoli investiční složky a s případnou úpravou pro zohlednění časové hodnoty peněz a dopadu finančního rizika, za použití odstavce 56) alokovaná na dané období. Účetní jednotka alokuje očekávané příjmy z pojistného na každé období pojistných služeb:
|
B127 |
Účetní jednotka dle potřeby změní základ alokace mezi odst. B126 písm. a) a b), pokud dojde ke změně skutečností a okolností. |
FINANČNÍ VÝNOSY NEBO NÁKLADY Z POJISTNÉHO PLNĚNÍ (ODSTAVCE 87–92)
B128 |
Odstavec 87 vyžaduje, aby účetní jednotka zařadila do finančních výnosů nebo nákladů z pojistného plnění dopad časové hodnoty peněz a finanční riziko a jejich změny. Pro účely IFRS 17:
|
B129 |
Odstavce 88–89 vyžadují, aby se účetní jednotka ve věci účetní metody rozhodla, zda bude členit finanční výnosy nebo náklady z pojistného plnění za období na hospodářský výsledek a ostatní úplný výsledek. Účetní jednotka použije svou volbu účetní metody na portfolio pojistných smluv. Při posuzování vhodné účetní metody pro portfolio pojistných smluv za použití odstavce 13 IAS 8 Účetní pravidla, změny v účetních odhadech a chyby účetní jednotka pro každé portfolio zohlední aktiva, která účetní jednotka drží, a způsob účtování o těchto aktivech. |
B130 |
Použije-li se odst. 88 písm. b), zařadí účetní jednotka do hospodářského výsledku částku určenou systematickou alokací očekávaných celkových finančních výnosů nebo nákladů z pojistného plnění během doby trvání skupiny pojistných smluv. V této souvislosti systematická alokace znamená alokaci celkových finančních výnosů nebo nákladů ze skupiny pojistných smluv během doby trvání skupiny, která:
|
B131 |
U skupin pojistných smluv, u nichž změny předpokladů týkajících se finančního rizika nemají podstatný dopad na částky placené pojistníkovi, se systematická alokace určuje pomocí diskontních sazeb uvedených v odst. B72 písm. e) bodu i). |
B132 |
U skupin pojistných smluv, u nichž změny předpokladů týkajících se finančního rizika mají podstatný dopad na částky placené pojistníkům:
|
B133 |
Při použití metody alokace pojistného na pojistné smlouvy popsané v odstavcích 53–59 může být účetní jednotka povinna (nebo se může rozhodnout) diskontovat závazek ze vzniklých pojistných nároků. V takových případech se může rozhodnout rozčlenit finanční výnosy nebo náklady z pojistného plnění za použití odst. 88 písm. b). Pokud účetní jednotka zvolí tuto možnost, určí finanční výnosy nebo náklady z pojistného plnění v hospodářském výsledku pomocí diskontní sazby uvedené v odst. B72 písm. e) bodě iii). |
B134 |
Pokud účetní jednotka na základě svého rozhodnutí nebo v důsledku své povinnosti drží podkladové položky pro pojistné smlouvy s prvky přímé účasti, použije odstavec 89. Pokud se účetní jednotka rozhodne rozčlenit finanční výnosy nebo náklady z pojistného plnění za použití odst. 89 písm. b), zahrne do hospodářského výsledku náklady nebo výnosy, které přesně odpovídají výnosům nebo nákladům zahrnutým v hospodářském výsledku za podkladové položky, takže výsledkem pak je nulová čistá hodnota samostatně vykazovaných položek. |
B135 |
Účetní jednotka může podmínky pro volbu účetního pravidla podle odstavce 89 splnit v některých obdobích, v jiných však nikoli, a to v důsledku změny toho, zda drží podkladové položky. Pokud k takové změně dojde, změní se možnost výběru účetního pravidla, kterou má účetní jednotka k dispozici, z možnosti výběru podle odstavce 88 na možnost výběru podle odstavce 89 či naopak. Účetní jednotka tudíž může změnit své účetní pravidlo a volit mezi pravidlem stanoveným v odst. 88 písm. b) a pravidlem stanoveným v odst. 89 písm. b). Při provádění této změny účetní jednotka:
|
B136 |
Při použití odst. B135 písm. a) účetní jednotka nepřepočítává akumulovanou částku dříve zahrnutou v ostatním úplném výsledku, jako kdyby vždy platilo nové rozčlenění, a předpoklady použité pro reklasifikaci v budoucích obdobích po datu změny neaktualizuje. |
DOPAD ÚČETNÍCH ODHADŮ PROVEDENÝCH V MEZITÍMNÍ ÚČETNÍ ZÁVĚRCE
B137 |
Jestliže účetní jednotka sestavuje mezitímní účetní závěrku za použití IAS 34 Mezitímní účetní výkaznictví, zvolí účetní pravidlo a rozhodne, zda změní postup u účetních odhadů provedených v předchozích mezitímních účetních závěrkách při použití IFRS 17 v následujících mezitímních účetních závěrkách a v ročním vykazovaném období. Účetní jednotka použije zvolenou účetní metodu na všechny skupiny pojistných smluv, které vystavuje, a skupiny zajistných smluv, které drží. |
(1) MJ označuje měnovou jednotku.
Dodatek C
Datum účinnosti a přechod
Tento dodatek je nedílnou součástí standardu IFRS 17 Pojistné smlouvy.
DATUM ÚČINNOSTI
C1 |
Účetní jednotka použije IFRS 17 pro roční účetní období počínající 1. lednem 2023 nebo pozdějším datem. Pokud se účetní jednotka rozhodne pro dřívější použití IFRS 17, musí tuto skutečnost zveřejnit. Dřívější použití je povoleno účetním jednotkám, které používají IFRS 9 Finanční nástroje již před datem nebo k datu prvotního použití IFRS 17. |
C2 |
Pro účely přechodných ustanovení uvedených v odstavcích C1 a C3–C33:
|
PŘECHOD
C3 |
Pokud to není prakticky neproveditelné nebo pokud účetní jednotka nepoužije odstavec C5 A, použije IFRS 17 retrospektivně s těmito výjimkami:
|
C4 |
Pro retrospektivní použití IFRS 17 účetní jednotka k datu přechodu na standard:
|
C5 |
Pouze pokud není pro účetní jednotku prakticky proveditelné použít u skupiny pojistných smluv odstavec C3, použije účetní jednotka místo odst. C4 písm. a) následující metody:
|
C5 A |
Bez ohledu na odstavec C5 se účetní jednotka může rozhodnout použít metodu reálné hodnoty podle odstavců C20–C24B pro skupinu pojistných smluv s prvky přímé účasti, na něž by mohla retrospektivně použít IFRS 17, a to pouze tehdy, pokud:
|
C5B |
Pouze pokud není pro účetní jednotku prakticky proveditelné postupovat podle odst. C4 písm. aa) u aktiva z peněžních toků z pořízení pojistných smluv, použije účetní jednotka pro ocenění aktiva z peněžních toků z pořízení pojistných smluv následující metody:
|
Modifikovaný retrospektivní přístup
C6 |
Cílem modifikovaného retrospektivního přístupu je stanovit výsledek, který se co nejvíce blíží retrospektivní aplikaci, pomocí přiměřených a doložitelných informací, které jsou dostupné bez vynaložení nepřiměřených nákladů nebo úsilí. V souladu s tím při uplatnění tohoto přístupu účetní jednotka:
|
C7 |
Odstavce C9–C19 A stanoví povolené úpravy retrospektivní aplikace v těchto oblastech:
|
C8 |
Pro dosažení cíle modifikovaného retrospektivního přístupu může účetní jednotka použít každou modifikaci podle odstavců C9–C19 A, pouze pokud nemá přiměřené a doložitelné informace pro uplatnění retrospektivního přístupu. |
Hodnocení k datu vzniku nebo prvotního uznání
C9 |
V rozsahu povoleném odstavcem C8 účetní jednotka pomocí informací dostupných k datu přechodu na standard určí následující záležitosti:
|
C9 A |
Pokud to umožňuje odstavec C8, účetní jednotka jako závazek ze vzniklých pojistných nároků klasifikuje závazek uhradit nároky vzniklé před pořízením pojistné smlouvy při převodu pojistných smluv, které netvoří podnik nebo v rámci podnikové kombinace v rozsahu působnosti IFRS 3. |
C10 |
V rozsahu povoleném odstavcem C8 účetní jednotka nepoužije odstavec 22 k rozdělení skupin na ty, které neobsahují smlouvy vystavené v rozmezí více než jednoho roku. |
Určení marže z pojistné smlouvy nebo ztrátové složky u skupin pojistných smluv bez prvků přímé účasti
C11 |
V rozsahu povoleném odstavcem C8 účetní jednotka u smluv bez prvků přímé účasti určí marži z pojistné smlouvy nebo ztrátovou složku závazku ze zbývajícího pojistného krytí (viz odstavce 49–52) k datu přechodu na standard za použití odstavců C12–C16C. |
C12 |
V rozsahu povoleném odstavcem C8 účetní jednotka odhadne budoucí peněžní toky k datu prvotního uznání skupiny pojistných smluv jako částku budoucích peněžních toků k datu přechodu na standard (nebo dřívějšímu datu, pokud lze budoucí peněžní toky k tomuto dřívějšímu datu určit zpětně, za použití odst. C4 písm. a)), upravenou o peněžní toky, o nichž je známo, že nastaly mezi datem prvotního uznání skupiny pojistných smluv a datem přechodu na standard (nebo dřívějším datem). Peněžní toky, o nichž je známo, že nastaly, zahrnují peněžní toky ze smluv, které zanikly před datem přechodu na standard. |
C13 |
V rozsahu povoleném odstavcem C8 účetní jednotka určí diskontní sazby, které platily k datu prvotního uznání skupiny pojistných smluv (nebo následně):
|
C14 |
V rozsahu povoleném odstavcem C8 účetní jednotka určí rizikovou úpravu týkající se nefinančního rizika k datu prvotního uznání skupiny pojistných smluv (nebo následně) modifikací rizikové úpravy týkající se nefinančního rizika k datu přechodu na standard o očekávané snížení rizika před datem přechodu na standard. Očekávané snížení rizika se určí odkazem na snížení rizika u podobných pojistných smluv, které účetní jednotka vystaví k datu přechodu na standard. |
C14 A |
Při použití odstavce B137 se účetní jednotka může rozhodnout neměnit postup u účetních odhadů provedených v předchozích mezitímních účetních závěrkách. V rozsahu povoleném odstavcem C8 tato účetní jednotka stanoví marži z pojistné smlouvy nebo ztrátovou složku k datu přechodu, jako kdyby před datem přechodu nesestavovala mezitímní účetní závěrky. |
C14B |
V rozsahu povoleném odstavcem C8 použije účetní jednotka stejnou systematickou a racionální metodu, kterou má v úmyslu použít po datu přechodu při použití odstavce 28 A k alokaci zaplacených peněžních toků z pořízení pojistných smluv (nebo peněžních toků, z nichž byl uznán závazek za použití jiného standardu IFRS) před datem přechodu (vyjma částky týkající se pojistných smluv, které zanikly před datem přechodu) na:
|
C14C |
Peněžní toky z pořízení pojistných smluv zaplacené před datem přechodu, které jsou alokovány na skupinu pojistných smluv uznaných k datu přechodu, upravují u této skupiny marži z pojistné smlouvy, pokud byly pojistné smlouvy, jež mají být ve skupině, k tomuto datu uznány (viz odstavce 28C a B35C). Jiné peněžní toky z pořízení pojistných smluv zaplacené před datem přechodu, včetně peněžních toků alokovaných na skupinu pojistných smluv, jejichž uznání se očekává po datu přechodu, se uznají jako aktivum při použití odstavce 28B. |
C14D |
Jestliže účetní jednotka nemá racionální a doložitelné informace, aby mohla použít odstavec C14B, určí k datu přechodu následující částky jako nulové:
|
C15 |
Pokud použití odstavců C12–C14D vede k marži z pojistné smlouvy k datu prvotního uznání, účetní jednotka pro určení marže z pojistné smlouvy k datu přechodu na standard:
|
C16 |
Pokud použití odstavců C12–C14D vede ke ztrátové složce závazku ze zbývajícího pojistného krytí k datu prvotního uznání, účetní jednotka určí veškeré částky alokované na ztrátovou složku před datem přechodu na standard za použití odstavců C12–C14D a systematického základu alokace. |
C16 A |
U skupiny držených zajistných smluv, které poskytují krytí pro skupinu nevýhodných pojistných smluv a které byly uzavřeny před nebo současně s vystavením pojistných smluv, účetní jednotka stanoví složku úhrady ztráty u aktiva za zbývající krytí k datu přechodu (viz odstavce 66 A–66B). V rozsahu povoleném odstavcem C8 účetní jednotka určí složku úhrady ztráty vynásobením:
|
C16B |
Při použití odstavců 14–22 může účetní jednotka k datu přechodu zařadit do skupiny nevýhodných pojistných smluv jak nevýhodné pojistné smlouvy kryté skupinou držených zajistných smluv, tak i nevýhodné pojistné smlouvy nekryté skupinou držených zajistných smluv. V těchto případech účetní jednotka při použití odstavce C16 A systematicky a racionálně alokuje podíl ztrátové složky u skupiny pojistných smluv, který se týká pojistných smluv krytých skupinou držených zajistných smluv. |
C16C |
Jestliže účetní jednotka nemá racionální a doložitelné informace, aby mohla použít odstavec C16 A, neurčuje u skupiny držených zajistných smluv složku úhrady ztráty. |
Určení marže z pojistné smlouvy nebo ztrátové složky u skupin pojistných smluv s prvky přímé účasti
C17 |
V rozsahu povoleném odstavcem C8 účetní jednotka u smluv s prvky přímé účasti určí marži z pojistné smlouvy nebo ztrátovou složku závazku ze zbývajícího pojistného krytí k datu přechodu na standard jako:
|
C17 A |
V rozsahu povoleném odstavcem C8 účetní jednotka použije odstavce C14B–C14D k uznání aktiva z peněžních toků z pořízení pojistných smluv a případnou úpravu marže z pojistné smlouvy u skupiny pojistných smluv s prvky přímé účasti v případě peněžních toků z pořízení pojistných smluv (viz odst. C17 písm. c) bod iv)). |
Finanční výnosy nebo náklady z pojistného plnění
C18 |
U skupin pojistných smluv, které za použití odstavce C10 obsahují smlouvy vystavené v rozmezí více než jednoho roku:
|
C19 |
U skupin pojistných smluv, které neobsahují smlouvy vystavené v rozmezí více než jednoho roku:
|
C19 A |
Při použití odstavce B137 se účetní jednotka může rozhodnout neměnit postup u účetních odhadů provedených v předchozích mezitímních účetních závěrkách. V rozsahu povoleném odstavcem C8 tato účetní jednotka stanoví částky týkající se finančních výnosů nebo nákladů z pojistného plnění k datu přechodu, jako kdyby před datem přechodu nesestavovala mezitímní účetní závěrky. |
Přístup na základě reálné hodnoty
C20 |
Pro použití přístupu na základě reálné hodnoty účetní jednotka určí marži z pojistné smlouvy nebo ztrátovou složku závazku ze zbývajícího pojistného krytí k datu přechodu na standard jako rozdíl mezi reálnou hodnotou skupiny pojistných smluv k tomuto datu a peněžních toků z plnění oceněných k tomuto datu. Při určování této reálné hodnoty účetní jednotka nepoužije odstavec 47 IFRS 13 Ocenění reálnou hodnotou (týkající se prvků na požádání). |
C20 A |
U skupiny držených zajistných smluv, na něž se vztahují odstavce 66 A–66B (aniž by musely splňovat podmínky stanovené v odstavci B119C), účetní jednotka stanoví složku úhrady ztráty u aktiva ze zbývajícího pojistného krytí k datu přechodu vynásobením:
|
C20B |
Při použití odstavců 14–22 může účetní jednotka k datu přechodu zařadit do skupiny nevýhodných pojistných smluv jak nevýhodné pojistné smlouvy kryté skupinou držených zajistných smluv, tak i nevýhodné pojistné smlouvy nekryté skupinou držených zajistných smluv. V těchto případech účetní jednotka při použití odstavce C20 A systematicky a racionálně alokuje podíl ztrátové složky u skupiny pojistných smluv, který se týká pojistných smluv krytých skupinou držených zajistných smluv. |
C21 |
Při použití přístupu na základě reálné hodnoty může účetní jednotka použít odstavec C22, aby určila:
|
C22 |
Účetní jednotka se může rozhodnout určit záležitosti v odstavci C21 pomocí:
|
C22 A |
Při použití přístupu na základě reálné hodnoty se účetní jednotka může rozhodnout jako závazek ze vzniklých pojistných nároků klasifikovat závazek uhradit nároky vzniklé před pořízením pojistné smlouvy při převodu pojistných smluv, které netvoří podnik nebo v rámci podnikové kombinace v rozsahu působnosti IFRS 3. |
C23 |
Při použití přístupu na základě reálné hodnoty není účetní jednotka povinna použít odstavec 22 a může do skupiny zařadit smlouvy vystavené v rozmezí více než jednoho roku. Účetní jednotka rozdělí skupiny na ty, které obsahují jen smlouvy vystavené v rozmezí jednoho roku (nebo kratšího období), pokud má k provedení tohoto rozdělení přiměřené a doložitelné informace. Bez ohledu na to zda účetní jednotka použije odstavec 22, smí určit diskontní sazby k datu prvotního uznání skupiny podle odst. B72 písm. b) až odst. B72 písm. e) bodu ii) a diskontní sazby k datu vzniku pojistného nároku podle odst. B72 písm. e) bodu iii) k datu přechodu na standard místo k datu prvotního uznání nebo vzniku pojistného nároku. |
C24 |
Pokud se při použití přístupu na základě reálné hodnoty účetní jednotka rozhodne rozčlenit finanční výnosy nebo náklady z pojistného plnění na hospodářský výsledek a ostatní úplný výsledek, smí určit kumulativní částku finančních výnosů nebo nákladů z pojistného plnění uznaných v ostatním úplném výsledku k datu přechodu na standard:
|
Aktivum z peněžních toků z pořízení pojistné smlouvy
C24 A |
Při použití přístupu na základě reálné hodnoty u aktiva z peněžních toků z pořízení pojistných smluv (viz odst. C5B písm. b)) účetní jednotka k datu přechodu stanoví aktivum z peněžních toků z pořízení pojistných smluv ve výši rovnající se peněžním tokům z pořízení pojistných smluv, které by účetní jednotce vznikly k datu přechodu za získání práv na:
|
C24B |
K datu přechodu účetní jednotka vyloučí z ocenění skupin pojistných smluv částku případného aktiva z peněžních toků z pořízení pojistných smluv. |
Srovnávací informace
C25 |
Bez ohledu na odkaz na roční vykazované období bezprostředně předcházející datu prvotního použití v odst. C2 písm. b) může účetní jednotka vykázat rovněž upravené srovnávací informace podle IFRS 17 za případná dřívější vykazovaná období, ale není povinna tak učinit. Pokud účetní jednotka uvede upravené srovnávací informace za dřívější období, odkazem na „počátek ročního vykazovaného období, které bezprostředně předchází datu prvotního použití“ v odst. C2 písm. b) se rozumí „počátek nejstaršího upraveného vykazovaného srovnávacího období“. |
C26 |
Účetní jednotka není povinna vykazovat údaje podle odstavců 93–132 za období vykázané před začátkem ročního účetního období, které bezprostředně předchází datu prvotního použití. |
C27 |
Pokud účetní jednotka vykazuje neupravené srovnávací informace za jakákoli dřívější období, musí jasně popsat, které informace nebyly upraveny, uvést, že byly vykázány na jiném základě, a tento základ vysvětlit. |
C28 |
Účetní jednotka nemusí zveřejňovat dříve nepublikované informace o vývoji pojistných nároků, které vznikly dříve než pět let před koncem ročního účetního období, v němž účetní jednotka poprvé použije IFRS 17. Pokud však účetní jednotka tyto informace nezveřejní, tuto skutečnost uvede. |
Reklasifikace finančních aktiv
C29 |
K datu prvotního použití IFRS 17 účetní jednotka, která používala IFRS 9 pro roční účetní období před prvotním použitím IFRS 17:
|
C30 |
Účetní jednotka použije odstavec C29 na základě skutečností a okolností existujících k datu prvotního použití IFRS 17. Účetní jednotka použije uvedená určení a klasifikace retrospektivně. Přitom účetní jednotka použije příslušné přechodné požadavky IFRS 9. Za datum prvotního použití se pro tento účel považuje datum prvotního použití IFRS 17. |
C31 |
Účetní jednotka, která použije odstavec C29, není povinna upravit údaje za předchozí období, aby zohlednila uvedené změny určení nebo klasifikací. Účetní jednotka může upravit údaje za předchozí období pouze tehdy, pokud tak lze učinit bez zohlednění následných událostí. Pokud účetní jednotka upravuje údaje za předchozí období, musí být v upravených účetních závěrkách zohledněny všechny požadavky IFRS 9 pro takto dotčená finanční aktiva. Pokud účetní jednotka neupravuje údaje za předchozí období, uzná v počátečním zůstatku nerozděleného zisku (případně v jiné složce vlastního kapitálu) k datu prvotního použití každý rozdíl mezi:
|
C32 |
Pokud účetní jednotka použije odstavec C29, zveřejní v daném ročním vykazovaném období pro tato finanční aktiva u každé třídy:
|
C33 |
Pokud účetní jednotka použije odstavec C29, zveřejní v daném ročním vykazovaném období kvalitativní informace, která umožní uživatelům účetních výkazů porozumět:
|
ZRUŠENÍ PLATNOSTI JINÝCH STANDARDŮ IFRS
C34 |
IFRS 17 nahrazuje IFRS 4 Pojistné smlouvy ve znění z roku 2020. |
Dodatek D
Změny ostatních standardů IFRS
Tento dodatek stanoví změny jiných standardů v důsledku vydání standardu IFRS 17 Pojistné smlouvy Radou pro mezinárodní účetní standardy. Účetní jednotka uplatní tyto změny, jakmile použije IFRS 17.
Účetní jednotce není povoleno použít IFRS 17 dříve, než použije IFRS 9 Finanční nástroje a IFRS 15 Výnosy ze smluv se zákazníky (viz odstavec C1). Proto jsou změny v tomto dodatku uvedeny podle znění standardů, které bylo účinné k 1. lednu 2017, ve znění standardů IFRS 9 a IFRS 15, není-li uvedeno jinak.
IFRS 1 První přijetí Mezinárodních standardů účetního výkaznictví
Vkládá se nový odstavec 39AE.
DATUM ÚČINNOSTI
…
39AE |
IFRS 17 Pojistné smlouvy vydaný v květnu 2017 změnil odstavce B1 a D1, zrušil nadpis před odstavcem D4 a odstavec D4 a za odstavec B12 vložil nadpis a odstavec B13. Účetní jednotka uplatní tyto změny, jakmile použije IFRS 17.
V dodatku B se mění odstavec B1. Za odstavec B12 se vkládá nový nadpis a odstavec B13. |
Dodatek B
Výjimky z retrospektivního použití ostatních standardů IFRS
…
B1 |
Účetní jednotka použije následující výjimky, které se týkají:
… |
Pojistné smlouvy
B13 |
Účetní jednotka použije na smlouvy spadající do rozsahu působnosti IFRS 17 přechodná ustanovení uvedená v odstavcích C1–C24 a C28 v Dodatku C IFRS 17. Odkazy na datum přechodu na standard v těchto odstavcích v IFRS 17 musí být vykládány jako datum přechodu na IFRS.
V dodatku D se mění odstavec D1 a zrušuje se odstavec D4 a jeho související nadpis. |
Dodatek D
Výjimky z ostatních standardů IFRS
…
D1 |
Účetní jednotka se může rozhodnout využít jednu nebo několik z následujících výjimek:
|
D4 |
[vypuštěn] |
IFRS 3 Podnikové kombinace
Mění se odstavce 17, 20, 21 a 35. Za odstavec 31 se vkládá nový nadpis a odstavec 31 A. Doplňuje se nový odstavec 64N.
Klasifikace nebo určení nabytých identifikovatelných aktiv a převzatých závazků v podnikové kombinaci
…
17. |
Tento IFRS obsahuje výjimku ze zásady uvedené v odstavci 15:
Nabyvatel klasifikuje tyto smlouvy na základě smluvních podmínek a dalších faktorů platících k datu uzavření smlouvy (nebo, pokud byly smluvní podmínky změněny způsobem, který změnil jejich klasifikaci, k datu takové změny, což může být i datum akvizice). … |
Zásada ocenění
…
20. |
Odstavce 24–31 A specifikují druhy identifikovatelných aktiv a závazků obsahujících položky, ke kterým tento IFRS stanovuje omezené výjimky z principu ocenění. |
Výjimky z principů uznání nebo ocenění
21. |
Tento IFRS stanovuje omezené výjimky z vlastních principů uznání a ocenění. Odstavce 22–31 A stanoví jak konkrétní položky, na které se výjimky vztahují, tak i povahu daných výjimek. Nabyvatel zaúčtuje dotčené položky v souladu s požadavky uvedenými v odstavcích 22–31 A, což povede k tomu, že některé položky budou:
… |
Pojistné smlouvy
31 A |
Nabyvatel ocení skupinu smluv spadajících do rozsahu působnosti IFRS 17 Pojistné smlouvy pořízenou v podnikové kombinaci a všechna aktiva z peněžních toků z pořízení pojistných smluv ve smyslu IFRS 17 k datu pořízení jako závazek nebo aktivum v souladu s odstavci 39 a B93–B95F IFRS 17.
… |
Výhodné koupě
…
35. |
Výhodná koupě může například nastat v podnikové kombinaci, ve které je prodávající donucen podnik prodat. Zisk z výhodné koupě (či změna jeho výše) může být ovšem uznán i v důsledku použití výjimek z vykazování nebo oceňování u určitých položek, o kterých se pojednává v odstavcích 22–31 A.
… |
Datum účinnosti
…
64N |
IFRS 17 vydaný v květnu 2017 změnil odstavce 17, 20, 21, 35 a B63 a za odstavec 31 vložil nadpis a odstavec 31 A. Změny IFRS 17 vydané v červnu 2020 změnily odstavec 31 A. Účetní jednotka použije změny odstavce 17 pro podnikové kombinace s datem akvizice po datu prvotního použití IFRS 17. Účetní jednotka použije ostatní změny, jakmile použije IFRS 17.
V dodatku B se mění odstavec B63. |
OSTATNÍ IFRS, KTERÉ POSKYTUJÍ NÁVODNÉ POSTUPY K NÁSLEDNÉMU OCEŇOVÁNÍ A ÚČTOVÁNÍ (POUŽITÍ ODSTAVCE 54)
B63 |
Tento odstavec uvádí příklady jiných IFRS, které obsahují návodné postupy k následnému oceňování a účtování nabytých aktiv a převzatých závazků v podnikové kombinaci. Jedná se např. o následující standardy:
|
IFRS 5 Dlouhodobá aktiva držená k prodeji a ukončované činnosti
Mění se odstavec 5. Vkládá se nový odstavec 44M.
ROZSAH PŮSOBNOSTI
…
5. |
Pravidla tohoto IFRS [poznámka pod čarou vynechána] pro oceňování neplatí pro následující aktiva, která jsou předmětem uvedených standardů IFRS, ať už jsou to individuální aktiva nebo součást vyřazované skupiny:
... |
DATUM ÚČINNOSTI
…
44M |
IFRS 17 vydaný v květnu 2017 změnil odstavec 5. Účetní jednotka uplatní tuto změnu, jakmile použije IFRS 17. |
IFRS 7 Finanční nástroje: zveřejňování
Mění se odstavce 3, 8 a 29. Zrušuje se odstavec 30. Vkládá se nový odstavec 44DD.
ROZSAH PŮSOBNOSTI
3. |
Tento IFRS použijí všechny účetní jednotky na všechny druhy finančních nástrojů, vyjma:
|
Kategorie finančních aktiv a finančních závazků
8. |
Účetní hodnota každé z následujících kategorií, které jsou vymezeny v IFRS 9, musí být zveřejněna buď přímo ve výkazu o finanční pozici, nebo v příloze:
|
Reálná hodnota
…
29. |
Zveřejnění reálné hodnoty se nevyžaduje:
|
30. |
[vypuštěn]
... |
DATUM ÚČINNOSTI A PŘECHOD
…
44DD |
IFRS 17 vydaný v květnu 2017 změnil odstavce 3, 8 a 29 a vložil nový odstavec 30. Změny IFRS 17 vydané v červnu 2020 dále změnily odstavec 3. Účetní jednotka uplatní tyto změny, jakmile použije IFRS 17. |
IFRS 9 Finanční nástroje
Mění se odstavec 2.1. Doplňují se nové odstavce 3.3.5 a 7.1.6.
Kapitola 2 Rozsah působnosti
2.1. |
Tento standard použijí všechny účetní jednotky pro všechny druhy finančních nástrojů kromě:
... |
e) |
práv a závazků vyplývajících z pojistné smlouvy ve smyslu IFRS 17 Pojistné smlouvy nebo investiční smlouvy s prvky dobrovolné účasti v rozsahu působnosti IFRS 17. Avšak tento standard platí pro:
|
f) |
... |
...
3.3 VYNĚTÍ FINANČNÍCH ZÁVAZKŮ
…
3.3.5. |
Některé účetní jednotky interně nebo externě provozují investiční fond, který investorům poskytuje plnění určené jednotkami ve fondu, a uznávají finanční závazky týkající se částek splatných těmto investorům. Podobně některé účetní jednotky vystavují skupiny pojistných smluv s prvky přímé účasti a tyto účetní jednotky drží podkladové položky. Některé takové fondy nebo podkladové položky zahrnují finanční závazek účetní jednotky (například vydaný podnikový dluhopis). Bez ohledu na ostatní požadavky na vynětí finančních závazků uvedené v tomto standardu se účetní jednotka může rozhodnout nevyjmout svůj finanční závazek, který je zařazen v takovém fondu nebo je podkladovou položkou, právě tehdy, když účetní jednotka svůj finanční závazek pro takové účely zpětně odkoupí. Namísto toho se účetní jednotka může rozhodnout nadále účtovat o takovém nástroji jako o finančním závazku a o zpětně odkoupeném nástroji účtovat tak, jako by tento nástroj byl finančním aktivem, a oceňovat jej reálnou hodnotou v hospodářském výsledku v souladu s tímto standardem. Toto rozhodnutí je neodvolatelné a činí se jednotlivě pro každý nástroj. Pro účely tohoto rozhodnutí pojistné smlouvy zahrnují investiční smlouvy s prvky dobrovolné účasti. (Pojmy použité v tomto odstavci definované v uvedeném standardu viz IFRS 17.)
... |
Kapitola 7 Datum účinnosti a přechod
7.1 DATUM ÚČINNOSTI
…
7.1.6. |
IFRS 17 vydaný v květnu 2017 změnil odstavce 2.1, B2.1, B2.4, B2.5 a B4.1.30 a vložil odstavec 3.3.5. Změny IFRS 17 vydané v červnu 2020 dále změnily odstavec 2.1 a vložily nové odstavce 7.2.36 – 7.2.42. Účetní jednotka uplatní tyto změny, jakmile použije IFRS 17.
V dodatku B se mění odstavce B2.1, B2.4, B2.5 a B4.1.30. |
7.2 PŘECHOD
...
Přechod na IFRS 17 ve znění z června 2020
7.2.36. |
Účetní jednotka uplatní změny IFRS 9 provedené IFRS 17 ve znění z června 2020 retrospektivně v souladu s IAS 8 s výjimkami uvedenými v odstavcích 7.2.37–7.2.42. |
7.2.37. |
Účetní jednotka, která poprvé použije IFRS 17 ve znění z června 2020 v době, kdy poprvé použije tento standard, použije namísto odstavců 7.2.38 až 7.2.42 odstavce 7.2.1 až 7.2.28. |
7.2.38. |
Účetní jednotka, která poprvé použije IFRS 17 ve znění z června 2020 poté, co poprvé použije tento standard, použije odstavce 7.2.39–7.2.42. Účetní jednotka musí rovněž použít ostatní přechodné požadavky tohoto standardu nezbytné pro uplatnění těchto změn. Za tímto účelem se odkazy na datum prvotního použití považují za odkaz na počátek vykazovaného období, v němž účetní jednotka tyto změny poprvé použije (datum prvotního použití těchto změn). |
7.2.39. |
Pokud jde o určení finančního závazku oceněného reálnou hodnotou do zisku nebo ztráty, účetní jednotka:
Uvedené určení a zrušení musí být provedeno na základě skutečností a okolností existujících k datu prvotního použití těchto změn. Tato klasifikace musí být provedena zpětně. |
7.2.40. |
Účetní jednotka není povinna upravit údaje za předchozí období tak, aby odrážely tyto změny. Účetní jednotka může upravit údaje za předchozí období pouze tehdy, pokud tak lze učinit bez zohlednění zpětného pohledu. Pokud účetní jednotka upravuje údaje za předchozí období, musí být v upravených účetních závěrkách zohledněny u dotčených finančních nástrojů všechny požadavky tohoto standardu. Pokud účetní jednotka neupravuje údaje za předchozí období, musí uznat veškerý rozdíl mezi předchozí účetní hodnotou a účetní hodnotou na začátku ročního účetního období, jež zahrnuje datum prvotního použití těchto změn, v počátečním zůstatku nerozděleného zisku (případně v jiné složce vlastního kapitálu) ročního účetního období, které zahrnuje datum prvotního použití těchto změn. |
7.2.41. |
Ve vykazovaném období, které zahrnuje datum prvotního použití těchto změn, není účetní jednotka povinna uvádět kvantitativní informace požadované podle odst. 28 písm. f) standardu IAS 8. |
7.2.42. |
Ve vykazovaném období, které zahrnuje datum prvotního použití těchto změn, účetní jednotka zveřejní u každé třídy finančních aktiv a finančních závazků, které byly změnami dotčeny, k datu prvotního použití následující informace:
|
ROZSAH PŮSOBNOSTI (KAPITOLA 2)
B2.1 |
Některé smlouvy vyžadují platbu na základě klimatických, geologických nebo jiných fyzických faktorů. (Těm, které jsou založeny na klimatických faktorech, se říká též „klimatické deriváty“.) Pokud tyto smlouvy nespadají do působnosti IFRS 17 Pojistné smlouvy, patří do působnosti tohoto standardu.
… |
B2.4 |
Tento standard se použije pro finanční aktiva a finanční závazky pojistitelů s výjimkou práv a závazků, které jsou z rozsahu působnosti tohoto standardu vyloučeny ustanovením odst. 2.1 písm. e), protože vznikají ze smluv spadajících do rozsahu působnosti IFRS 17. |
B2.5 |
Smlouvy o finanční záruce mohou mít různou právní formu, může se jednat například o finanční záruku, určité typy akreditivu, smlouvu vázanou na selhání dlužníka nebo o pojistnou smlouvu. Účetní postup u nich nezávisí na jejich právní formě. Níže jsou uvedeny příklady správného účtování (viz odst. 2.1 písm. e)):
|
Zařazení vylučuje nebo výrazně omezuje účetní nesoulad
…
B4.1.30 |
Následující příklady ukazují, za jakých okolností by tato podmínka mohla být splněna. Ve všech případech může účetní jednotka použít k určení finančních aktiv nebo finančních závazků jako nástroje oceňovaného reálnou hodnotou v hospodářském výsledku tuto okolnost pouze tehdy, pokud splňuje zásadu uvedenou v odstavci 4.1.5 nebo v odst. 4.2.2 písm. a):
|
IFRS 15 Výnosy ze smluv se zákazníky
Mění se odstavec 5.
ROZSAH PŮSOBNOSTI
5. |
Účetní jednotka použije tento standard na všechny smlouvy se zákazníky s výjimkou následujících:
V dodatku C se vkládá nový odstavec C1C. |
DATUM ÚČINNOSTI
…
C1C |
IFRS 17 vydaný v květnu 2017 změnil odstavec 5. Účetní jednotka uplatní tuto změnu, jakmile použije IFRS 17. |
IAS 1 Sestavování a zveřejňování účetní závěrky
Mění se odstavce 7, 54 a 82. Vkládá se nový odstavec 139R.
DEFINICE
7. |
...
Ostatní úplný výsledek obsahuje položky výnosů a nákladů (včetně reklasifikačních úprav), které nejsou vykazovány v hospodářském výsledku, jak je požadováno nebo povoleno jinými standardy. Součástmi ostatního úplného výsledku jsou:
... |
Informace zveřejňované ve výkazu o finanční pozici
54. |
Výkaz o finanční pozici obsahuje řádkové položky, které uvádějí tyto částky:
|
Informace, jež se mají uvádět v oddíle hospodářského výsledku nebo ve výkazu zisků a ztrát
82. |
Kromě položek požadovaných ostatními IFRS zahrnuje oddíl zisku nebo ztráty nebo výkaz zisků a ztrát řádky, jež představují tyto částky za období:
|
PŘECHOD A DATUM ÚČINNOSTI
…
139R |
IFRS 17 vydaný v květnu 2017 změnil odstavce 7, 54 a 82. Změny IFRS 17 vydané v červnu 2020 dále změnily odstavec 54. Účetní jednotka uplatní tyto změny, jakmile použije IFRS 17.
... |
IAS 7 Výkaz o peněžních tocích
Mění se odstavec 14. Vkládá se nový odstavec 61.
Hlavní (provozní) činnosti
...
14. |
Peněžní toky z hlavních (provozních) činností jsou prvotně odvozeny z hlavních výdělečných činností účetní jednotky. Proto jsou obecně výsledkem transakcí a jiných případů, které určují zisk nebo ztrátu. Příklady peněžních toků z hlavních (provozních) činností jsou:
|
DATUM ÚČINNOSTI
…
61. |
IFRS 17 Pojistné smlouvy vydaný v květnu 2017 změnil odstavec 14. Účetní jednotka uplatní tuto změnu, jakmile použije IFRS 17. |
IAS 16 Pozemky, budovy a zařízení
Doplňují se nové odstavce 29 A, 29B a 81M.
OCEŇOVÁNÍ PO OKAMŽIKU UZNÁNÍ
…
29 A |
Některé účetní jednotky interně nebo externě provozují investiční fond, který investorům poskytuje dávky určené jednotkami ve fondu. Podobně některé účetní jednotky vystavují skupiny pojistných smluv s prvky přímé účasti a drží podkladové položky. Některé takové fondy nebo podkladové položky obsahují nemovitosti užívané vlastníkem. Účetní jednotka použije na nemovitosti užívané vlastníkem, které jsou obsaženy v takovém fondu nebo jsou podkladovými položkami, IAS 16. Nehledě na odstavec 29 se účetní jednotka může rozhodnout oceňovat takové nemovitosti pomocí modelu reálné hodnoty v souladu s IAS 40. Pro účely tohoto rozhodnutí pojistné smlouvy zahrnují investiční smlouvy s prvky dobrovolné účasti. (Pojmy použité v tomto odstavci a definované v uvedeném standardu viz IFRS 17 Pojistné smlouvy). |
29B |
Účetní jednotka považuje nemovitosti užívané vlastníkem oceněné pomocí modelu reálné hodnoty investičního nemovitého majetku za použití odstavce 29 A za samostatnou třídu pozemků, budov a zařízení.
... |
DATUM ÚČINNOSTI
…
81M |
IFRS 17 vydaný v květnu 2017 vložil nové odstavce 29 A a 29B. Účetní jednotka uplatní tyto změny, jakmile použije IFRS 17. |
IAS 19 Zaměstnanecké požitky
Mění se poznámka pod čarou k odstavci 8. Doplňuje se nový odstavec 178.
Oprávněná pojistná smlouva nemusí být nezbytně pojistná smlouva, jak je definována v IFRS 17 Pojistné smlouvy.
...
PŘECHOD A DATUM ÚČINNOSTI
…
178. |
IFRS 17 vydaný v květnu 2017 změnil poznámku pod čarou k odstavci 8. Účetní jednotka uplatní tuto změnu, jakmile použije IFRS 17. |
IAS 28 Investice do přidružených a společných podniků
Mění se odstavec 18. Vkládá se nový odstavec 45F.
Osvobození od použití ekvivalenční metody
…
18. |
Pokud investici do přidruženého podniku nebo do společného podniku drží nebo nepřímo drží účetní jednotka, která je organizací rizikového kapitálu nebo investičním fondem, podílovým fondem nebo podobnou účetní jednotkou včetně pojistných fondů spojených s investováním, může se účetní jednotka rozhodnout, že tuto investici ocení v reálné hodnotě vykazované v hospodářském výsledku v souladu s IFRS 9. Příkladem pojistného fondu spojeného s investováním je fond držený účetní jednotkou jakožto podkladová položka pro skupinu pojistných smluv s prvky přímé účasti. Pro účely tohoto rozhodnutí pojistné smlouvy zahrnují pojistné smlouvy s prvky dobrovolné účasti. Účetní jednotka učiní toto rozhodnutí samostatně pro každý přidružený nebo společný podnik při prvotním uznání tohoto přidruženého nebo společného podniku. (Pojmy použité v tomto odstavci definované v uvedeném standardu viz IFRS 17 Pojistné smlouvy).
... |
DATUM ÚČINNOSTI A PŘECHOD
…
45F |
IFRS 17 vydaný v květnu 2017 změnil odstavec 18. Účetní jednotka uplatní tuto změnu, jakmile použije IFRS 17. |
IAS 32 Finanční nástroje: vykazování
Mění se odstavec 4. Vkládají se nové odstavce 33 A a 97T.
ROZSAH PŮSOBNOSTI
4. |
Tento standard použijí všechny účetní jednotky pro všechny druhy finančních nástrojů kromě:
|
Vlastní akcie (viz také odstavec AG36)
…
33 A |
Některé účetní jednotky interně nebo externě provozují investiční fond, který investorům poskytuje plnění určené jednotkami ve fondu, a uznávají finanční závazky týkající se částek splatných těmto investorům. Podobně některé účetní jednotky vystavují skupiny pojistných smluv s prvky přímé účasti a tyto účetní jednotky drží podkladové položky. Některé takové fondy nebo podkladové položky zahrnují vlastní akcie účetní jednotky. Nehledě na odstavec 33 se účetní jednotka může rozhodnout nesnižovat vlastní kapitál o vlastní akcie, které jsou zahrnuty v takovém fondu nebo jsou podkladovou položkou, právě tehdy, pokud účetní jednotka pro tyto účely svůj vlastní kapitálový nástroj zpětně odkoupí. Místo toho se účetní jednotka může rozhodnout nadále účtovat o takových vlastních akciích jako o vlastním kapitálu a o zpětně odkoupeném nástroji účtovat tak, jako by tento nástroj byl finančním aktivem, a oceňovat jej reálnou hodnotou v hospodářském výsledku v souladu s IFRS 9. Toto rozhodnutí je neodvolatelné a činí se jednotlivě pro každý nástroj. Pro účely tohoto rozhodnutí pojistné smlouvy zahrnují investiční smlouvy s prvky dobrovolné účasti. (Pojmy použité v tomto odstavci definované v uvedeném standardu viz IFRS 17.)
... |
DATUM ÚČINNOSTI A PŘECHOD
…
97T |
IFRS 17 vydaný v květnu 2017 změnil odstavce 4, AG8 a AG36 a vložil nový odstavec 33 A. Změny IFRS 17 vydané v červnu 2020 dále změnily odstavec 4. Účetní jednotka uplatní tyto změny, jakmile použije IFRS 17.
V Pokynech k použití se mění odstavec AG8. |
Finanční aktiva a finanční závazky
…
AG8 |
Možnost uplatnit smluvní právo nebo požadavek splnit smluvní závazek může být buď absolutní, nebo může být podmíněna budoucí událostí. Například finanční záruka je smluvní právo věřitele získat peněžní prostředky od ručitele a současně je to smluvní závazek ručitele zaplatit věřiteli v případě, že dlužník svůj závazek nesplní. Smluvní právo a smluvní povinnost existují proto, že v minulosti došlo k nějaké transakci nebo události (vystavení záruky), ale schopnost věřitele uplatnit toto právo a povinnost ručitele splnit závazek jsou podmíněny tím, že dlužník v budoucnu svůj závazek nesplní. Podmíněné smluvní právo a podmíněný smluvní závazek splňují definici finančního aktiva a finančního závazku, i když podmínky pro uznání v účetní závěrce mnohdy splňovat nebudou. Některá podmíněná práva a závazky mohou být smlouvami spadajícími do rozsahu působnosti IFRS 17. |
IAS 36 Snížení hodnoty aktiv
Mění se odstavec 2. Doplňuje se nový odstavec 140N.
ROZSAH PŮSOBNOSTI
2. |
Tento standard se použije v účetnictví pro snížení hodnot veškerých aktiv s výjimkou:
|
PŘECHODNÁ USTANOVENÍ A DATUM ÚČINNOSTI
…
140N |
IFRS 17 vydaný v květnu 2017 změnil odstavec 2. Změny IFRS 17 vydané v červnu 2020 dále změnily odstavec 2. Účetní jednotka uplatní tyto změny, jakmile použije IFRS 17. |
IAS 37 Rezervy, podmíněné závazky a podmíněná aktiva
Mění se odstavec 5. Vkládá se nový odstavec 103.
ROZSAH PŮSOBNOSTI
...
5. |
Pokud jiný standard upravuje specifický typ rezervy, podmíněného závazku nebo podmíněného aktiva, použije jej účetní jednotka místo tohoto standardu. Například některé typy rezerv jsou předmětem standardů upravujících:
|
DATUM ÚČINNOSTI
...
103. |
IFRS 17 vydaný v květnu 2017 změnil odstavec 5. Účetní jednotka uplatní tuto změnu, jakmile použije IFRS 17. |
IAS 38 Nehmotná aktiva
Mění se odstavec 3. Vkládá se nový odstavec 130M.
ROZSAH PŮSOBNOSTI
…
3. |
Jestliže jiný standard řeší problematiku konkrétního druhu nehmotného aktiva, použije se takový standard místo tohoto standardu. Tento standard se například nepoužije u:
|
PŘECHODNÁ USTANOVENÍ A DATUM ÚČINNOSTI
…
130M |
IFRS 17 vydaný v květnu 2017 změnil odstavec 3. Změny IFRS 17 vydané v červnu 2020 dále změnily odstavec 3. Účetní jednotka uplatní tyto změny, jakmile použije IFRS 17. |
IAS 40 Investiční nemovitý majetek
Mění se odstavec 32B. Vkládá se nový odstavec 85H.
Účetní pravidla
…
32B |
Některé účetní jednotky interně nebo externě provozují investiční fond, který investorům poskytuje dávky určené jednotkami ve fondu. Podobně některé účetní jednotky vystavují pojistné smlouvy s prvky přímé účasti, jejichž podkladové položky zahrnují investiční nemovitý majetek. Pouze pro účely odstavců 32 A–32B pojistné smlouvy zahrnují pojistné smlouvy s prvky dobrovolné účasti. Odstavec 32 A nedovoluje účetní jednotce oceňovat majetek držený fondem (nebo majetek, který je podkladovou položkou) částečně pořizovacími náklady a částečně v reálné hodnotě. (Pojmy použité v tomto odstavci definované v uvedeném standardu viz IFRS 17 Pojistné smlouvy).
... |
DATUM ÚČINNOSTI
…
85H |
IFRS 17 vydaný v květnu 2017 změnil odstavec 32B. Účetní jednotka uplatní tuto změnu, jakmile použije IFRS 17. |
SIC-27 Vyhodnocování podstaty transakcí uzavřených právní formou leasingu
Mění se odstavec s odkazy.
ODKAZY
...
IFRS 17 Pojistné smlouvy
...
Mění se odstavec 7.
ŘEŠENÍ
…
7. |
Jiné závazky z ujednání zahrnující poskytované záruky a závazky dohodnuté při dřívějším ukončení smlouvy, se účtují podle IAS 37, IFRS 9 nebo IFRS 17, v závislosti na podmínkách.
Mění se odstavec s datem účinnosti. |
DATUM ÚČINNOSTI
…
IFRS 17 vydaný v květnu 2017 změnil odstavec 7. Účetní jednotka uplatní tuto změnu, jakmile použije IFRS 17.