(EU) 2021/2012Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/2012 ze dne 17. listopadu 2021, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo a s konečnou platností se vybírá prozatímní clo uložené na dovoz plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli pocházejících z Indie a Indonésie

Publikováno: Úř. věst. L 410, 18.11.2021, s. 153-177 Druh předpisu: Prováděcí nařízení
Přijato: 17. listopadu 2021 Autor předpisu:
Platnost od: 19. listopadu 2021 Nabývá účinnosti: 19. listopadu 2021
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
 Obsah   Tisk   Export  Skrýt přehled   Celkový přehled   Skrýt názvy Zobrazit názvy  

Provádí předpisy

(EU) 2016/1036;

Předpisem se ruší

(EU) 2021/370;

Oblasti

Věcný rejstřík

Předpisy EU

(EU) 2015/2446; (EU, Euratom) 2018/1046; (EU) 2019/159; (EU) 2020/1408; (EU) 2021/582; (EU) 2021/854; (EU) 2021/1029;
Původní znění předpisu

18.11.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 410/153


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2021/2012

ze dne 17. listopadu 2021,

kterým se ukládá konečné antidumpingové clo a s konečnou platností se vybírá prozatímní clo uložené na dovoz plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli pocházejících z Indie a Indonésie

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 (dále jen „základní nařízení“) o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (1), a zejména na čl. 9 odst. 4 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

1.   POSTUP

1.1.   Zahájení šetření

(1)

Dne 30. září 2020 zahájila Evropská komise (dále jen „Komise“) antidumpingové šetření týkající se dovozu plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli (dále jen „výrobek, který je předmětem šetření“) pocházejících z Indie a Indonésie (dále jen „dotčené země“) na základě článku 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036. Oznámení o zahájení řízení zveřejnila Komise v Úředním věstníku Evropské unie (2) (dále jen „oznámení o zahájení řízení“).

(2)

Komise zahájila šetření na základě podnětu, který podalo dne 17. srpna 2020 Evropské sdružení výrobců oceli (dále jen „EUROFER“ nebo „žadatel“) jménem výrobců představujících více než 25 % celkové výroby plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli v Unii.

(3)

Dne 17. února 2021 Komise zahájila antisubvenční šetření týkající se dovozu téhož výrobku pocházejícího z Indie a Indonésie (dále jen „antisubvenční šetření“) (3).

1.2.   Celní evidence

(4)

Komise na základě podnětu žadatele podloženého požadovanými důkazy rozhodla prováděcím nařízením Komise (EU) 2021/370 (4) (dále jen „nařízení o celní evidenci“) o celní evidenci dovozu dotčeného výrobku podle čl. 14 odst. 5 základního nařízení.

1.3.   Prozatímní opatření

(5)

V souladu s článkem 19a základního nařízení Komise dne 30. dubna 2021 poskytla stranám souhrn navrhovaných prozatímních cel a podrobné údaje o výpočtu dumpingových rozpětí a rozpětí nezbytných k odstranění újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie. Jak je vysvětleno ve 210. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, Komise vzala v potaz připomínky k chybám, které měly povahu překlepů, a v případě potřeby rozpětí náležitě upravila.

(6)

Dne 28. května 2021 uložila Komise prováděcím nařízením Komise (EU) 2021/854 (5) (dále jen „prozatímní nařízení“) prozatímní antidumpingové clo.

1.4.   Následný postup

(7)

Po zveřejnění základních skutečností a úvah, na jejichž základě bylo uloženo prozatímní antidumpingové clo (dále jen „poskytnutí prozatímních informací“), předložili žadatel, konsorcium dovozců a distributorů (dále jen „Euranimi“ (6)), jeden dovozce, který není ve spojení, jeden uživatel, vyvážející výrobci zařazení do vzorku a indická a indonéská vláda svá písemná stanoviska k prozatímním zjištěním.

(8)

Stranám, které o to požádaly, byla poskytnuta možnost slyšení. Proběhla slyšení se žadatelem, konsorciem dovozců a distributorů, jedním dovozcem, který není ve spojení, jedním uživatelem a dvěma vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku.

(9)

Komise pokračovala ve vyhledávání a ověřování všech informací, které považovala za nezbytné pro svá konečná zjištění. Komise při přijímání konečných zjištění zvážila připomínky zaslané zúčastněnými stranami a v náležitých případech své prozatímní závěry revidovala.

(10)

Komise všechny zúčastněné strany informovala o nejdůležitějších skutečnostech a úvahách, na jejichž základě se rozhodla uložit konečné antidumpingové clo na dovoz plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli pocházejících z Indie a Indonésie (dále jen „poskytnutí konečných informací“). Všem stranám byla poskytnuta lhůta, během níž mohly k poskytnutí konečných informací podat připomínky. Připomínky k poskytnutí konečných informací byly obdrženy od sdružení Eurofer, společnosti Arinox (výrobce a uživatel v Unii), konsorcia dovozců a distributorů Euranimi, společnosti LSI (dovozce, který není ve spojení), a spolupracujících vyvážejících výrobců. Kromě toho společnost IRNC (spolupracující vyvážející výrobce) předložila připomínky ke komentářům sdružení Eurofer ohledně přístupu Komise k jeho nákupům (viz 71. až 74. bod odůvodnění).

(11)

Stranám, které o to požádaly, byla rovněž poskytnuta příležitost ke slyšení. Proběhla slyšení se žadatelem (konsorciem Euranimi), jedním dovozcem, který není ve spojení, jedním uživatelem, který se rovněž ukázal být výrobcem v Unii, a jedním z vyvážejících výrobců. S ohledem na připomínky vyvážejícího výrobce, společnost IRNC, k poskytnutí konečných informací mu byly poskytnuty dodatečné konečné informace omezující se na úpravy některých jeho vývozních prodejních cen. Komise poskytla společnosti IRNC příležitost předložit připomínky k těmto dodatečným konečným informacím, ale společnost IRNC nereagovala.

(12)

Připomínky podané zúčastněnými stranami byly v tomto nařízení zváženy a případně zohledněny.

1.5.   Výběr vzorku

(13)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky k výběru vzorku, byl potvrzen 6. až 14. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

1.6.   Období šetření a posuzované období

(14)

Po poskytnutí konečných informací konsorcium dovozců a distributorů a jeden dovozce, který není ve spojení, tvrdili, že účinky pandemie COVID-19 je třeba důkladně prošetřit, protože období šetření zahrnovalo mimořádné období pandemie.

(15)

Komise vzala v úvahu skutečnost, že období šetření zahrnovalo několik měsíců, kdy probíhala pandemie COVID-19. Komise důkladně určila a analyzovala účinky pandemie COVID-19 a dospěla k závěru, že na trhu Unie existuje dumping působící újmu, který není důsledkem účinků pandemie.

(16)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky týkající se období šetření a posuzovaného období, byl potvrzen 21. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

2.   DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK

2.1.   Tvrzení týkající se definice výrobku

(17)

V prozatímní fázi jeden uživatel v Unii, společnost Arinox, požadoval, aby byly z definice výrobku vyloučeny výrobky válcované za studena z korozivzdorné oceli s třídou oceli 200 a 201. Komise žádost předběžně zamítla, jak je vysvětleno v 25. až 27. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(18)

Po poskytnutí prozatímních informací strana zúžila svou žádost o vyloučení na výrobky, které zahrnují třídu oceli 200 rovnocennou třídě J4 nebo JSLU DD společnosti Jindal (třída s 1 % niklu) o tloušťce 0,90 + 0/-0,060 mm pro použití při výrobě precizních pásků z nerezavějící oceli. Uvedla, že výrobek je snadno určitelný, takže neexistuje riziko obcházení ani zaměnitelnost s jinými typy výrobku a výrobní odvětví Unie tento výrobek nevyrábí. Podle společnosti je navíc konečné použití snadno ověřitelné.

(19)

Žadatel zpochybnil aktualizovanou žádost o vyloučení z definice výrobku. Sdružení Eurofer tvrdilo, že třídy uvedené uživatelem v Unii jsou obchodním označením a nejsou definovány žádnou mezinárodní normou. Proto není možné, aby celní orgány stanovily referenční hodnotu a vynucovaly jakoukoli kontrolu chemického složení vyloučeného výrobku. Kromě toho by kontrola konečného použití představovala pro celní orgány nepřiměřenou zátěž. Osvobození těchto výrobků, které vyrábí pouze společnost Jindal, by navíc představovalo riziko křížové kompenzace ovlivňující nápravný účinek opatření.

(20)

Šetřením bylo zjištěno, že tyto výrobky jsou vzájemně zaměnitelné, pokud jde o jejich vlastnosti. Komise rovněž dospěla k závěru, že vyhovění této žádosti o vyloučení by skutečně znamenalo nepřiměřenou zátěž pro celní orgány, které by musely provádět laboratorní zkoušku a kontrolovat konečné použití u každé zásilky. Navíc vzhledem k tomu, že výrobek souvisí s jedním konkrétním vyvážejícím výrobcem, nelze vyloučit riziko křížové kompenzace.

(21)

Po poskytnutí konečných informací společnost Arinox zopakovala svou původní žádost o vyloučení výrobku, tj. aby byly z definice výrobku vyloučeny výrobky z oceli s nízkým obsahem niklu třídy 200 a výrobky s třídou oceli 201. Společnost Arinox tvrdila, že výrobky z oceli s nízkým obsahem niklu třídy 200 a výrobky třídy oceli 201 nejsou na trhu Unie v podstatě dostupné a výrobci v Unii nemají o výrobu těchto výrobků zájem. Vysvětlila, že po poskytnutí prozatímních informací se nákup výrobků třídy oceli 201 od výrobního odvětví Unie stal ekonomicky neudržitelným a že pouze jeden výrobce v Unii byl schopen vyrábět precizní pásky z nerezové oceli s nízkým obsahem niklu třídy 200. Dále tvrdila, že již utrpěla hospodářskou újmu v důsledku zahrnutí těchto výrobků do současného šetření, neboť vzhledem k cenové citlivosti výrobku nemůže antidumpingové clo přenést na své odběratele, a že v nedávném případě Komise v podobné situaci vyloučení výrobku povolila.

(22)

Společnost dále zopakovala, že existují významné rozdíly, pokud jde o fyzikální, chemické a technické vlastnosti mezi výrobky s třídou oceli 200 a 201 a jinými typy oceli, které spadají pod výrobek, který je předmětem šetření, zejména výrobky z oceli třídy 300, a že chemické složení výrobků s třídou oceli 200 a 201 mohou celní orgány jednoduše ověřit pomocí snadno dostupných nástrojů a osvědčení o zkouškách v závodě. Společnost dále tvrdila, že žádost o vyloučení je vázána na jedno konečné užití a společnost by pravděpodobně byla jediným uživatelem žádosti o vyloučení.

(23)

Společnost tvrdila, že riziko křížové kompenzace je omezené, jelikož z dotčených zemí kupuje především třídy oceli 200 a 201 a své dodávky získává od různých výrobců v těchto zemích.

(24)

Společnost Arinox neposkytla další důkazy o nemožnosti vzájemné záměny výrobků s třídami oceli 200 a 201 s jinými typy oceli, s výjimkou tvrzení, že je to ekonomicky neúčelné. Jak již bylo uvedeno výše ve 20. bodě odůvodnění, ověření chemického složení celními orgány vyžaduje laboratorní zkoušku, která by pro celní orgány představovala velkou zátěž, zejména proto, že by byla nutná u každé zásilky výrobku, jehož vyloučení se požaduje. Riziko křížové kompenzace je objektivní posouzení, přičemž údaje, které společnost poskytla ohledně svých nákupů výrobků třídy oceli 200 a 201 a jiných výrobků z dotčených zemí, ukázaly, že z těchto zemí skutečně nakupovala jiné výrobky spadající do definice výrobku, na něž se vztahuje stávající šetření, což samo o sobě představuje riziko křížové kompenzace. Kromě toho, ačkoli společnost tvrdí, že tyto třídy oceli mají pouze jedno konečné použití, nelze vyloučit, že tyto třídy oceli mohou mít jiná použití.

(25)

Komise proto dospěla k závěru, že vyhovění této žádosti o vyloučení výrobku by nebylo vhodné, a žádost byla tudíž zamítnuta.

2.2.   Závěr

(26)

Jelikož s ohledem na definici výrobku nebyly předloženy žádné další připomínky, potvrdila Komise závěry uvedené v 22. až 27. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

3.   DUMPING

3.1.   Indie

3.1.1.   Spolupráce a částečné použití článku 18 základního nařízení

(27)

V 29. až 57. bodě odůvodnění prozatímního nařízení jsou indické subjekty společnosti Jindal, jež se podílejí na výrobě a prodeji výrobku, který je předmětem šetření, označovány jako „Jindal Group“. V tomto nařízení budou tyto subjekty označovány jako „Jindal India“, zatímco označení „Jindal Group“ znamená společnost Jindal India, společnost Jindal Indonesia a příslušné subjekty společnosti Jindal ve třetích zemích.

(28)

Jak je vysvětleno ve 32. až 35. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, Komise se rozhodla použít v prozatímní fázi článek 18 základního nařízení a využít dostupné údaje, pokud jde o informace, které dosud nebyly zveřejněny a které se týkají role společnosti ve spojení se společností Jindal Group.

(29)

Poté, co byly poskytnuty prozatímní informace, společnost Jindal Group toto použití článku 18 zpochybnila. Měla za to, že neodmítla přístup k relevantním informacím ani se nedopustila jejich neposkytnutí a že jednala podle svých nejlepších schopností. Komise by proto měla použít informace poskytnuté společností. Komise tyto připomínky řádně posoudila. Jak je uvedeno ve 33. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, společnosti Jindal Group již bylo na toto téma poskytnuto slyšení dne 16. dubna 2021 s úředníkem pro slyšení. V souladu s doporučeními úředníka pro slyšení Komise po tomto slyšení rovněž plně posoudila informace, které obdržela od společnosti Jindal Group dne 29. března 2021 v reakci na dopis podle článku 18.

(30)

V důsledku toho Komise použila informace poskytnuté tímto vyvážejícím výrobcem a částečně jeho tvrzení přijala. S ohledem na další analýzu informací poskytnutých dne 29. března 2021 bylo považováno za vhodné provést další úpravu. Vzhledem k tomu, že připomínky společnosti Jindal Group byly označeny jako citlivé, bylo podrobné posouzení žádosti sděleno pouze dotčené straně.

3.1.2.   Běžná hodnota

(31)

Podrobnosti výpočtu běžné hodnoty jsou uvedeny ve 36. až 47. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(32)

Po poskytnutí prozatímních informací zopakovaly společnosti Jindal India a Jindal Indonesia svá tvrzení s odkazem na čl. 2 odst. 5 třetí a čtvrtý pododstavec a čl. 2 odst. 10 písm. k) základního nařízení, že by Komise měla upravit běžnou hodnotu o náklady související s omezeními v souvislosti s pandemií COVID-19, která byla v Indii a Indonésii uplatňována během části období šetření.

(33)

Tato tvrzení musela být zamítnuta.

(34)

Pokud jde o tvrzení uvedená v čl. 2 odst. 5 třetím pododstavci, Komise za prvé uvádí, že třetí pododstavec se zabývá řádným rozdělením nákladů a že se toto rozdělení nákladů provádí tradičním způsobem, přičemž se upřednostňuje rozdělení nákladů na základě obratu. Dodává, že „pokud k tomu již nedošlo při rozdělování nákladů podle tohoto pododstavce, provedou se přiměřené opravy pro neopakující se nákladové činitele, které se zanesou ve prospěch budoucí a/nebo současné výroby.“ V daném případě však vykázané „náklady na COVID-19“ nepředstavují samostatnou položku nákladů, kterou lze upravit s ohledem na období šetření. Vykázané náklady jsou obvyklými fixními náklady, které společnosti Jindal vznikají a pravidelně se opakují. Z důvodu pandemie COVID-19 se vztahují pouze na nižší výrobní množství. Pro tento scénář však uvedená poslední věta třetího pododstavce neplatí. Proto nelze provést úpravu podle čl. 2 odst. 5 třetího pododstavce.

(35)

Za druhé, pokud jde o tvrzení uvedená v čl. 2 odst. 5 čtvrtém pododstavci, Komise podotýká, že podle čl. 2 odst. 5 čtvrtého pododstavce může být odchylka od nákladů na jednotku, které obvykle společnosti vznikají, uznána pouze v případě, že využití nových výrobních zařízení vyžaduje značné dodatečné investice a pokud následné nízké míry vytížení kapacity vyplývají ze zahájení výroby během období šetření nebo části období šetření. V daném případě je případná nízká míra využití kapacity výsledkem dočasného ukončení výroby z důvodu pandemie COVID-19. Ustanovení čl. 2 odst. 5 čtvrtého pododstavce se proto nepoužije.

(36)

Za třetí, pokud jde o tvrzení uvedená v čl. 2 odst. 10 písm. k), Komise podotýká, že podle čl. 2 odst. 10 lze provést úpravu „o rozdíly v činitelích, pokud se prokáže, že ovlivňují srovnatelnost cen ve smyslu tohoto odstavce, zejména pokud na základě rozdílů v těchto činitelích platí odběratelé na domácím trhu trvale různé ceny.“ Společnosti Jindal India a Jindal Indonesia tvrdily, že měla být provedena úprava v důsledku dopadu omezení kvůli pandemii COVID-19 na výrobní náklady, ale neprokázaly žádný dopad na srovnatelnost cen. Tvrzení týkající se čl. 2 odst. 10 písm. k) proto nelze přijmout.

(37)

Po poskytnutí konečných informací skupina Jindal zopakovala tvrzení o úpravě nákladů souvisejících s pandemií COVID-19. Pokud jde o možnou úpravu podle čl. 2 odst. 5 třetího a čtvrtého pododstavce, skupina Jindal poukázala na „neobvykle vysoké“ (7) náklady, které by neměly být plně přičítány výrobě a prodeji výrobku, který je předmětem šetření, během období šetření, ale že by Komise měla vypočítat reprezentativní výrobní náklady během období šetření.

(38)

Toto tvrzení muselo být zamítnuto. Dotčené náklady vznikly během období šetření a týkají se výroby a prodeje výrobku, který je předmětem šetření. S ohledem na uvedenou zprávu soudu ve věci Salmon, kterou citovala skupina Jindal, a v souladu s čl. 2 odst. 5 třetím pododstavcem třetí větou základního nařízení se náklady odpovídajícím způsobem upraví s ohledem na jednorázové položky nákladů, které jsou přínosné pro budoucí a/nebo současnou výrobu. Komise uznala, že údajné náklady související s omezeními v souvislosti s pandemií COVID-19 jsou neopakující se povahy. Konkrétní náklady vzniklé během omezení v souvislosti s pandemií COVID-19 jsou však pouze fixními náklady a jednoduše vyplývají z nedostatečného využívání dostupné a jinak využité kapacity. Nemohou být ze své podstaty přínosem pro budoucí výrobu, jakým by například investiční náklady být mohly. Nemohou ani prospět současné výrobě, protože jsou spíše přímým důsledkem jednorázové události vyšší moci, tj. omezeními v souvislosti s pandemií COVID-19.

(39)

Pokud jde o tvrzení podle čl. 2 odst. 10 písm. k) základního nařízení, skupina Jindal odkázala na prohlášení Komise v 36. bodě odůvodnění a dodala, že z úvodní části čl. 2 odst. 10 jasně vyplývá, že odkaz na srovnatelnost cen zahrnuje srovnatelnost běžné hodnoty (bez ohledu na to, jak je určena) a vývozní ceny.

(40)

Komise uznala, že úvodní věta čl. 2 odst. 10 odkazuje na srovnatelnost cen. Je rovněž pravda, že některé úpravy uvedené v čl. 2 odst. 10 písm. a) až k) mohou být rovněž aplikovány na běžnou hodnotu, která vychází z cen na domácím trhu, a na početně zjištěnou běžnou hodnotu. Ustanovení čl. 2 odst. 10 písm. k) však obsahují výslovnou podmínku týkající se rozdílů v cenách placených na domácím trhu, která musí být splněna před provedením úpravy. Skupina Jindal nebyla schopna tyto rozdíly doložit, ale mohla jen prokázat dopad na náklady. Jakékoli zvýšení nákladů by v každém případě mělo stejný dopad na domácí i vývozní ceny. Nové tvrzení podle čl. 2 odst. 10 písm. k) proto muselo být zamítnuto.

(41)

Po poskytnutí prozatímních informací zpochybnila společnost Chromeni úpravy nákladů na suroviny provedené Komisí. V předběžném zjištění Komise v tabulce jednotlivých transakcí týkající se nákupů svitků válcovaných za tepla z korozivzdorné oceli zjistila, že jejich nákupní ceny od stran ve spojení byly výrazně nižší než ceny stejného materiálu od stran, které ve spojení nejsou. Nemohly být proto posouzeny za obvyklých tržních podmínek a Komise tyto ceny upravila. Ve svých připomínkách k poskytnutí prozatímních informací společnost Chromeni tvrdila, že kvalita svitků použitých pro srovnání není vždy stejná a že by to mělo být zohledněno při srovnávání. Toto tvrzení bylo doloženo kupními smlouvami, smlouvou o slevě z důvodu kvality, dobropisy, zprávou o kontrole kvality a účetními záznamy o reklamaci kvality. Komise toto tvrzení řádně posoudila a měla jej za odůvodněné. Následně proto nahradila průměrnou nákupní cenu svitků válcovaných za tepla z korozivzdorné oceli od stran ve spojení, která je uvedena v záznamech společnosti, váženou průměrnou nákupní cenou od dodavatelů, kteří nejsou ve spojení, vynásobenou použitými množstvími.

(42)

V prozatímní fázi Komise přepočítala odpisové náklady v běžné hodnotě společnosti Chromeni, neboť bylo zjištěno, že odpisy některých výrobních zařízení nebyly vykázány v době, kdy již zařízení byla využívána pro komerční výrobu. Po poskytnutí prozatímních informací společnost Chromeni tuto úpravu vykázaných odpisových nákladů zpochybnila a tvrdila, že tyto náklady byly zaúčtovány v plném souladu s indickými obecně uznávanými účetními postupy, a měly by proto být přijaty. Komise trvala na tom, že je vhodné a důvodné posunout začátek doby odpisů strojního vybavení tak, aby se shodoval se zahájením skutečné výroby a prodeje výrobku, který je předmětem šetření. V tomto ohledu záznamy společnosti Chromeni přiměřeně neodrážely náklady spojené s výrobou a prodejem výrobku, který je předmětem šetření, a bylo tudíž třeba je upravit.

(43)

Po poskytnutí prozatímních informací společnost Chromeni zpochybnila způsob, jakým Komise provedla požadované úpravy zaváděcích nákladů, které se týkaly odpisových nákladů a prodejních, režijních a správních nákladů. Komise omezila dobu, po kterou bylo možné provést úpravu o odpisové náklady, na tři měsíce a zamítla zaváděcí úpravu prodejních, režijních a správních nákladů. Společnost Chromeni uvedla, že zaváděcí fáze výroby oceli je mnohem delší než tři měsíce, a poukázala tak na den vydání osvědčení o konečném převzetí. Komise však zjistila, že komerční výroba začala již delší dobu před tímto datem. Kromě toho v souladu s čl. 2 odst. 5 základního nařízení, v němž je mimo jiné stanoveno, že doba trvání zaváděcí fáze nesmí překročit přiměřenou počáteční část období na pokrytí nákladů, je ustálenou praxí Komise omezit dobu zaváděcí fáze na tři měsíce. S ohledem na okolnosti projednávané věci tedy Komise určila, že tři měsíce představují přiměřenou dobu. Pokud jde o prodejní, režijní a správní náklady, společnost Chromeni nepředložila žádné důkazy o tom, že tyto náklady souvisejí s výrobou, a proto nejsou ovlivněny zahájením provozu nového výrobního zařízení, které vyžaduje značné dodatečné investice, a nižšími měrami vytížení kapacity, které vyplývají ze zaváděcích operací, jak požaduje čl. 2 odst. 5 čtvrtý pododstavec základního nařízení.

(44)

Po poskytnutí konečných informací společnost Chromeni pouze zopakovala stejná tvrzení a argumentaci, aniž předložila nové důkazy nebo argumenty. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem byla tvrzení společnosti Chromeni ohledně odpisů a úpravy nákladů na zahájení činnosti zamítnuta.

(45)

Ve 175. bodě odůvodnění prozatímního nařízení Komise potvrdila zkreslení na trhu surovin v Indii a Indonésii uvedená v podnětu. Po poskytnutí prozatímních informací sdružení Eurofer tvrdilo, že vzhledem k existenci zkreslení trhu se surovinami v Indii a Indonésii způsobeného vládou by náklady společností měly být upraveny podle čl. 2 odst. 5 základního nařízení. Sdružení Eurofer tvrdilo, že s ohledem na zkreslení neodrážejí náklady v záznamech vyvážejících výrobců přiměřeným způsobem náklady spojené s výrobou a prodejem výrobku, který je předmětem šetření, a že zkreslení na trhu surovin vedla k neobvyklé situaci.

(46)

Komise toto tvrzení zamítla, protože zjistila, že sdružení Eurofer neposkytlo dostatečné důkazy k tomu, aby se v tomto případě plně použila úprava podle čl. 2 odst. 5 základního nařízení. Po poskytnutí konečných informací sdružení Eurofer nesouhlasilo a trvalo na tom, že v podnětu a v několika podáních před poskytnutím prozatímních informací a po něm poskytlo dostatečné důkazy na podporu tvrzení obsaženého v podnětu. Komise nepovažovala za vhodné dále zkoumat možnou úpravu podle čl. 2 odst. 5 základního nařízení. Bez ohledu na to, zda důkazy předložené v průběhu tohoto řízení představují dostatečné podpůrné důkazy pro meritorní analýzu tvrzení, Komise uvedla, že podobné tvrzení o dopadu zkreslení v oblasti surovin při poskytování zboží bylo zkoumáno v rámci antisubvenčního šetření.

3.1.3.   Vývozní cena

(47)

Podrobnosti výpočtu vývozní ceny byly uvedeny ve 48. až 50. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(48)

Po poskytnutí prozatímních i konečných informací společnosti Jindal India a Jindal Indonesia zpochybnily přístup, který Komise použila ke stanovení vývozní ceny některých jejich prodejů prostřednictvím společnosti Iberjindal S.L. (dále jen „IBJ“), obchodníka ve spojení se sídlem ve Španělsku. Toto tvrzení bylo z větší části zamítnuto. Vzhledem k tomu, že tyto připomínky byly označeny za citlivé, byly důvody, z nichž Komise v souvislosti s tímto tvrzením vycházela, sděleny pouze dotčené straně.

(49)

Po poskytnutí konečných informací skupina Jindal uvedla, že při výpočtu vývozní ceny došlo k chybě ve vzorci, pokud jde o náklady na přepravu, která ovlivnila ceny některých prodejů v Unii. Komise tuto záležitost ověřila a zjistila, že ve vzorci skutečně došlo k administrativní chybě, kterou opravila.

(50)

Pokud jde o výpočet vývozní ceny, nebyla obdržena žádná další tvrzení. Potvrzuje se proto 48. až 50. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

3.1.4.   Srovnání

(51)

Podrobnosti týkající se srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny jsou uvedeny v 51. až 54. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(52)

Po poskytnutí prozatímních informací tvrdily společnosti Jindal India a Jindal Indonesia, že Komise neměla odečíst prodejní, režijní a správní náklady a zisk (dále jen „hypotetická provize“) od vývozní ceny prodeje v EU přes obchodníka ve spojení ve třetí zemi, jak je vysvětleno v 52. a 81. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Toto tvrzení bylo zamítnuto. Vzhledem k tomu, že tyto připomínky byly označeny jako citlivé, byly důvody zamítnutí žádosti sděleny pouze dotčené straně.

(53)

Po poskytnutí konečných informací předložila skupina Jindal další tvrzení týkající se posouzení vývozní ceny, pokud jde o tohoto obchodníka ve spojení. Tyto připomínky byly opět označeny za citlivé, a skupina Jindal byla proto individuálně informována o postoji Komise k těmto tvrzením.

(54)

Po poskytnutí konečných informací skupina Jindal tvrdila, že úprava vývozní ceny pro prodeje EU zprostředkované společností JSL Global Commodities Pte. Ltd. (dále jen „JGC“) by neměla překročit její prodejní, režijní a správní náklady, protože podle dřívější praxe orgánů a sankcí soudu prvního stupně by bylo přiměřené odečíst pouze prodejní, režijní a správní náklady (8). Pokud Komise trvá na zahrnutí zisku (což by neměla), měl by tento zisk vycházet z údajů společnosti JGC. Podle skupiny Jindal by to bylo v souladu s nedávnou praxí Komise a s názorem soudu prvního stupně, že je „přiměřené“ používat „skutečné údaje“. (9)

(55)

Tato tvrzení musela být zamítnuta. Za prvé by odečtení pouze prodejních, režijních a správních nákladů nezohledňovalo plnou hodnotu přirážky, která obvykle sestává z prodejních, režijních a správních nákladů plus zisku. Pokud jde o posouzení tohoto zisku, Komise trvá na tom, že tento zisk musí být realizován za obvyklých tržních podmínek, a nemůže proto vycházet ze zisku, který vyplývá z odměny dohodnuté stranami ve spojení. Pokud jde o rozsudek soudu prvního stupně, jeho rozhodnutí potvrdilo odpočet prodejních, režijních a správních nákladů, ale zjevně neschválilo zároveň prováděný odpočet zisků, o což v této věci nešlo. Kromě toho byly v souladu s uvedenou věcí v tomto šetření odečteny prodejní, režijní a správní náklady na základě skutečných údajů obchodníka ve spojení, jelikož vykázané prodejní, režijní a správní náklady nebyly ovlivněny vztahem mezi těmito dvěma subjekty. Pokud jde o praxi Komise, když se zdá, že ziskové rozpětí je ovlivněno vztahem mezi obchodníkem a vyvážejícím výrobcem, zpravidla se odečte jako přiměřená náhrada nominální ziskové rozpětí na základě údajů poskytnutých dovozci, kteří nejsou ve spojení a spolupracovali při stejném šetření. V nedávném případě, na který poukázala skupina Jindal, se však skutečné ziskové rozpětí považovalo za přiměřené s ohledem na skutkový stav této věci a funkce vykonávané obchodníkem ve spojení. Proto bylo skutečné ziskové rozpětí odečteno.

(56)

Po poskytnutí prozatímních informací zopakovala společnost Jindal India své tvrzení, že běžná hodnota by měla být upravena o navrácená cla. Zejména tvrdila, že čl. 2 odst. 10 písm. k) základního nařízení stanoví, že by měly být zohledněny všechny rozdíly, které ovlivňují srovnatelnost cen, a že by proto mělo být žádosti vyhověno.

(57)

Toto tvrzení bylo zamítnuto. Společnost Jindal India neprokázala, že údajné navrácení cla ovlivnilo srovnatelnost cen. Zejména nemohla prokázat, že navrácení cla vedlo k trvale vyšším cenám na domácím trhu.

(58)

Po poskytnutí konečných informací společnost Jindal India tvrdila, že by Komise měla zajistit, aby se vracení cla nezapočítávalo dvakrát, a že dvojnásobné vyrovnání téže subvence uložením souběžného antidumpingového a antisubvenčního cla (zejména v případě vývozních subvencí) je v rozporu s právními předpisy Světové obchodní organizace (10). Vzhledem k tomu, že v antisubvenčním šetření se prověřuje vracení cel v případě některých subjektů skupiny Jindal jako možné napadnutelné subvence, měla by Komise zajistit, aby tato vrácená cla byla v tomto případě upravena nebo nebyla napadena v antisubvenčním případě.

(59)

Pokud jde o toto tvrzení, Komise objasnila, že z důvodů uvedených v 53. bodě odůvodnění prozatímního nařízení a v 57. bodě odůvodnění tohoto nařízení nesplňuje režim používaný společností Jindal India, pokud jde o její prodej na vývoz do Unie, podmínky žádné úpravy podle čl. 2 odst. 10 písm. b) nebo k) základního nařízení. Společnost Jindal India zejména neprokázala, že odběratelé na domácím trhu platí s ohledem na základní režim trvale odlišné ceny. Komise proto považovala žádosti o úpravu za nepodložené a následně je zamítla.

(60)

Pokud jde o srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny, nebyla obdržena žádná další tvrzení. Potvrzuje se proto 51. až 54. bod odůvodnění prozatímního nařízení.

3.1.5.   Dumpingová rozpětí

(61)

Po poskytnutí konečných informací skupina Jindal tvrdila, že Komise při výpočtu dumpingu použila nesprávné hodnoty CIF pro některé její prodeje v Unii. Komise však zjistila, že údajnou administrativní chybu učinila sama skupina Jindal ve své odpovědi na dotazník a Komise o ní nebyla před dálkovou křížovou kontrolou ani během ní informována. Skupina Jindal tuto záležitost nevznesla ani v připomínkách k předběžnému poskytnutí informací a v připomínkách k poskytnutí prozatímních informací. Komise se proto domnívala, že v době, kdy bylo toto tvrzení předloženo, již nemohlo být podrobeno dálkové křížové kontrole, a tvrzení týkající se údajné chyby bylo proto zamítnuto.

(62)

Jak je podrobně uvedeno v 27. až 60. bodě odůvodnění, Komise vzala v úvahu připomínky zúčastněných stran předložené po poskytnutí prozatímních a konečných informací. Byl rovněž aktualizován výpočet společnosti Jindal India s cílem opravit administrativní chybu týkající se vývozní ceny (viz 49. bod odůvodnění).

(63)

Konečná dumpingová rozpětí, jež jsou vyjádřena jako procentní podíl z ceny, včetně nákladů, pojištění a přepravného (CIF) s dodáním na hranice Unie před proclením, jsou následující:

Společnost

Konečné dumpingové rozpětí

Jindal India

13,9  %

Chromeni

45,1  %

Všechny ostatní společnosti

45,1  %

3.2.   Indonésie

3.2.1.   Předběžná poznámka

(64)

V 58. až 86. bodě odůvodnění prozatímního nařízení jsou indonéské subjekty společnosti Jindal, jež se podílejí na výrobě a prodeji výrobku, který je předmětem šetření, označovány jako „Jindal Indonesia Group“ nebo „Jindal Group“. V tomto nařízení budou tyto subjekty označovány jako „Jindal Indonesia“, zatímco označení „Jindal Group“ znamená společnosti Jindal India, Jindal Indonesia a příslušné subjekty společnosti Jindal ve třetích zemích.

3.2.2.   Běžná hodnota

(65)

Podrobnosti výpočtu běžné hodnoty jsou uvedeny v 65. až 76. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(66)

Ve svém podání ze dne 11. června 2021 indonéská vláda připomněla, že indonéští vyvážející výrobci zařazení do vzorku plně spolupracovali a že Komise musí při výpočtu běžné hodnoty použít jejich skutečné údaje.

(67)

Po poskytnutí prozatímních informací zopakovala společnost Jindal Indonesia společně se společností Jindal India své tvrzení, že by Komise měla upravit běžnou hodnotu o náklady související s omezením kvůli pandemii COVID-19. Toto tvrzení bylo zamítnuto. Zabývá se jím 32. až 36. bod odůvodnění výše.

(68)

Po poskytnutí prozatímních informací zpochybnila společnost IRNC přístup Komise spočívající v nahrazení nákupní ceny bílých svitků válcovaných za tepla z korozivzdorné oceli početně zjištěnou tržní cenou, pokud byl tento důležitý meziprodukt zakoupen od dodavatelů ve spojení. V odpovědi na dotazník společnosti a během dálkové křížové kontroly Komise zjistila, že tyto výrobky byly získány od dodavatelů ve spojení za převodní cenu nižší, než jsou výrobní náklady. V předběžném výpočtu proto Komise nahradila tyto ceny početně zjištěnou tržní cenou, která sestávala z výrobních nákladů výrobků, prodejních, režijních a správních nákladů a zisku. Společnost tvrdila, že převodní ceny byly cenami za obvyklých tržních podmínek, a kritizovala neprovedení analýzy v tomto ohledu.

(69)

Komise analyzovala poskytnutá vysvětlení a podpůrné dokumenty a dospěla k závěru, že původní přístup ohledně nákupu bílých svitků válcovaných za tepla z korozivzdorné oceli od dodavatelů ve spojení je třeba upravit. Prodejní ceny dodavatelů bílých svitků válcovaných za tepla z korozivzdorné oceli, kteří jsou ve spojení, pro společnost IRNC byly srovnatelné s jejich prodejními cenami svitků válcovaných za tepla z korozivzdorné oceli odběratelům, kteří nejsou ve spojení. Proto považovala za vhodné akceptovat kupní cenu těchto výrobků společnosti IRNC, pokud se tato cena rovnala výrobním nákladům těchto dodavatelů nebo je převyšovala, a nahradit ji jejich výrobními náklady, pokud bylo zjištěno, že převodní nákupní cena je nižší.

(70)

Sdružení Eurofer ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací zpochybnilo revidovaný přístup Komise, pokud jde o náklady společnosti IRNC na bílé svitky válcované za tepla z korozivzdorné oceli, jak je vysvětleno v 69. bodě odůvodnění. Sdružení Eurofer za prvé tvrdilo, že Komise neměla použít nákupní ceny svitků válcovaných za tepla z korozivzdorné oceli společnosti IRNC od stran ve spojení, protože tyto ceny nebyly cenami za obvyklých tržních podmínek. Za druhé, sdružení Eurofer shledalo, že přístup Komise je v rozporu se zjištěními nedávno uzavřeného šetření, které se týkalo stejné skupiny společností (11). V rámci uvedeného šetření Komise zamítla výrobní náklady klíčové součásti pro výrobu dotčeného výrobku. Za třetí sdružení tvrdilo, že pokud by Komise na svém přístupu trvala, měla by při úpravě hodnoty transakce mezi stranami ve spojení podle čl. 2 odst. 5 základního nařízení buď přidat k nákupní ceně svitků válcovaných za tepla z korozivzdorné oceli přiměřený zisk, nebo zvýšit zisk společnosti IRNC z plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli použitý při výpočtu běžné hodnoty s cílem kompenzovat transakce prováděné za náklady nebo s neobvykle nízkým ziskem v souladu s čl. 2 odst. 6 základního nařízení.

(71)

Komise tato tvrzení přezkoumala. Pokud jde o první tvrzení, Komise zjistila, že informace poskytnuté dodavateli svitků válcovaných za tepla z korozivzdorné oceli společnosti IRNC, kteří jsou ve spojení, byly úplné a dostatečné k posouzení toho, zda nákupní ceny svitků válcovaných za tepla z korozivzdorné oceli byly ovlivněny vztahem mezi společností IRNC a těmito dodavateli. Komise zjistila, že dodavatelé ve spojení prodávali svitky válcované za tepla z korozivzdorné oceli během období šetření nejen svému odběrateli ve spojení, společnosti IRNC, ale také řadě domácích odběratelů, kteří nejsou ve spojení, a že prodejní ceny pro společnost IRNC a odběratele, kteří nejsou ve spojení, byly cenami za obvyklých tržních podmínek. Proto se mělo za to, že tyto ceny nejsou ovlivněny vztahem mezi společností IRNC a jejím dodavatelem ve spojení podle čl. 2 odst. 1 základního nařízení a neexistuje žádný důvod, aby se k nim celkově nepřihlíželo. Za druhé, aniž by Komise zaujala stanovisko ke skutečnostem a závěrům vyvozeným při šetření, které se týkalo svitků válcovaných za tepla z korozivzdorné oceli, na něž odkazuje sdružení Eurofer, připomněla, že každý případ je posuzován a analyzován na základě vlastní skutkové podstaty a pokud se skutečnosti zjištěné v jednom šetření liší od skutečností zjištěných v předchozím šetření, a to i tehdy, jedná-li se o nedávné šetření, které se týká stejné skupiny společností, lze dospět k jinému závěru.

(72)

Žádost o připočtení přiměřeného zisku k nákupní ceně svitků válcovaných za tepla z korozivzdorné oceli byla zamítnuta, neboť čl. 2 odst. 5 takovou úpravu skutečně umožňuje, pokud se náklady spojené s výrobou výrobku, který je předmětem šetření, přiměřeně neodrážejí v záznamech dotčené strany. V současném šetření však Komise neprokázala, že tomu tak je. Pokud jde o druhou část třetího tvrzení, Komise připomněla, že výrobek, který je předmětem šetření, se vyrábí pouze za použití svitků válcovaných za tepla z korozivzdorné oceli získaných od dodavatelů ve spojení ve stejné průmyslové oblasti, přičemž fázi konečné úpravy v rámci výroby provádí společnost IRNC. Ustanovení čl. 2 odst. 6 základního nařízení jasně uvádí, že zisk „se stanoví na základě skutečných údajů, které vývozce nebo výrobce zaznamená při výrobě a prodeji obdobného výrobku v běžném obchodním styku“. Toto ustanovení se proto vztahuje pouze na stanovení ziskového rozpětí při prodeji obdobného výrobku a nevztahuje se na stanovení ceny za obvyklých tržních podmínek při prodeji surovin.

(73)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem byla tvrzení sdružení Eurofer zamítnuta.

(74)

Po poskytnutí prozatímních informací sdružení Eurofer tvrdilo, že by měla být provedena úprava běžné hodnoty podle čl. 2 odst. 5 základního nařízení z důvodu zkreslení na trhu surovin zjištěných v Indonésii. Touto otázkou se zabývá 45. a 46. bod odůvodnění výše.

3.2.3.   Vývozní cena

(75)

Podrobnosti výpočtu vývozní ceny byly uvedeny v 77. až 79. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(76)

Jak je vysvětleno v 79. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, v případě vyvážejících výrobců, kteří vyváželi dotčený výrobek do Unie prostřednictvím společností ve spojení, které působily jako dovozci, byla vývozní cena v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení stanovena na základě ceny, za niž byl dovezený výrobek poprvé znovu prodán nezávislým odběratelům v Unii. Jak je uvedeno v 64. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, společnost Jindal Indonesia uskutečnila ve Španělsku určitý objem prodeje prostřednictvím společnosti IBJ.

(77)

Po poskytnutí prozatímních informací předložila společnost Jindal Indonesia ohledně tohoto prodeje stejné připomínky jako ty, které předložila společnost Jindal India a které jsou uvedeny v 48. bodě odůvodnění výše. Toto tvrzení bylo zamítnuto. Důvody zamítnutí tvrzení byly z důvodů uvedených ve 48. bodě odůvodnění sděleny pouze dotčené straně.

3.2.4.   Srovnání

(78)

Podrobnosti týkající se srovnání běžné hodnoty a vývozní ceny jsou uvedeny v 80. až 83. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(79)

Po poskytnutí prozatímních informací předložila společnost Jindal Indonesia ohledně úpravy o hypotetickou provizi stejné připomínky jako ty, které předložila společnost Jindal India a které jsou uvedeny v 52. bodě odůvodnění výše. Toto tvrzení bylo zamítnuto. Důvody zamítnutí tvrzení byly z důvodů uvedených v 52. bodě odůvodnění sděleny pouze dotčené straně.

(80)

Společnost Jindal Indonesia tvrdila, že Komise měla pro výpočet úvěrových nákladů použít zveřejněné krátkodobé úrokové sazby indonéské banky pro úvěry v USD a IDR namísto mezibankovních krátkodobých úrokových sazeb zveřejněných společností CEIC.

(81)

Komise analyzovala poskytnutá vysvětlení a podpůrné dokumenty a usoudila, že je odůvodněné změnit zdroj údajů, jak tvrdila společnost Jindal Indonesia. Pokud však jde o použití různých úrokových sazeb pro domácí prodej a prodej na vývoz, čl. 2 odst. 10 písm. g) základního nařízení předpokládá možnost úpravy o rozdíly v nákladech na každý úvěr poskytnutý na uvažovaný prodej, pokud je tento činitel zohledněn při stanovení účtovaných cen. Komise během dálkové křížové kontroly zjistila, že společnost financuje své domácí i vývozní operace prostřednictvím krátkodobých půjček a souhrnných obchodních nástrojů především v USD. Komise nenašla v záznamech společnosti žádné důkazy, které by odůvodňovaly použití odlišné úrokové sazby pro půjčky v IDR u domácího prodeje. Komise proto zamítla požadavek, aby byla pro financování domácího prodeje použita úroková sazba pro úvěry v IDR.

(82)

Skupina IRNC zopakovala své tvrzení, že Komise nepostupovala konzistentně, když upravila vývozní cenu podle čl. 2 odst. 10 písm. e) základního nařízení o určité náklady na dopravu, zatímco žádosti o úpravu prodejních cen na domácím trhu o určité náklady na dopravu a jiné související náklady, zejména náklady vzniklé v souvislosti s přepravou dotčeného výrobku z továrny do domácího skladu, byly zamítnuty.

(83)

Komise uvedla, že čl. 2 odst. 10 písm. e) základního nařízení se použije na náklady na dopravu vzniklé po prodeji v souvislosti s přepravou zboží z prostor vývozce prvnímu nezávislému kupujícímu. Domácí sklad společnosti IRNC je součástí jejích prostor a k nákladům vzniklým v souvislosti s přepravou zboží z továrny do domácího skladu došlo před prodejem.

(84)

Skupina IRNC rovněž tvrdila, že Komise nevysvětlila, proč by podobné související náklady na dopravu a přístavní poplatky vzniklé za zboží přepravované přes čínské celní zóny neměly být rovněž zamítnuty. Komise analyzovala připomínky a důkazy obsažené ve spisu, zejména kupní smlouvu mezi výrobcem a jeho obchodníky ve spojení, kteří jsou zapojeni do prodeje na vývoz. Komise konstatovala, že v kupní smlouvě je přístav vykládky jasně označen jako přístav nacházející se v Unii a že překládka zboží je povolena. Kromě toho, pokud jde o prodej na vývoz, náklady na dopravu vznikají přímo obchodníkovi, a proto ovlivňují srovnatelnost cen, zatímco náklady na přemístění zboží do skladu v rámci domácího prodeje hradí výrobce a vznikly před prodejem. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(85)

Po poskytnutí konečných informací společnost IRNC rovněž tvrdila, že Komise postupovala nekonzistentně, neboť neprovedla úpravu běžné hodnoty podle čl. 2 odst. 10 písm. i) jako odraz úprav, které provedla podle čl. 2 odst. 10 písm. i) u prodeje na vývoz uskutečněného prostřednictvím obchodníků ve spojení.

(86)

Komise připomněla, že judikatura Soudního dvora (12) jasně stanoví, že „(…) strana, která požaduje úpravy podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení, aby zajistila srovnatelnost běžné hodnoty a vývozní ceny pro účely stanovení dumpingového rozpětí, musí prokázat, že toto tvrzení je oprávněné (…)“. Podání, které v tomto ohledu provedla společnost IRNC, je pouhým prohlášením požadujícím úpravu běžné hodnoty, postrádá však jakékoliv věcné odůvodnění nebo podrobné vysvětlení. Komise dále připomněla, že úprava vývozní ceny automaticky neznamená úpravu běžné hodnoty a že tato úprava běžné hodnoty musí být řádně odůvodněna na základě skutečností a důkazů stranou, která o ni žádá.

(87)

V souladu s tím Komise stanovila, že pouhé prohlášení požadující úpravu bez předložení odůvodněné žádosti na jeho podporu zjevně neodpovídá právnímu standardu stanovenému Soudním dvorem. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto jako neopodstatněné.

(88)

Společnost IRNC rovněž tvrdila, že Komise nese důkazní břemeno, aby své rozhodnutí upravit vývozní cenu podle čl. 2 odst. 10 písm. i) doložila, a že ve svých prozatímních a konečných informačních dokumentech neuvedla dostatečné odůvodnění.

(89)

V návaznosti na připomínky, které společnost obdržela po poskytnutí konečných informací, poskytla Komise dne 16. září 2021 další informace týkající se konkrétních společností, které podrobněji vysvětlily důvody a důkazy, na nichž je tato úprava vývozní ceny založena. Společnost v reakci na tyto konkrétní informace nepředložila žádné připomínky.

3.2.5.   Dumpingová rozpětí

(90)

Jak je podrobně uvedeno výše v 65. až 89. bodě odůvodnění, Komise vzala v úvahu připomínky zúčastněných stran, které byly předloženy po poskytnutí prozatímních informací, a odpovídajícím způsobem přepočítala dumpingová rozpětí.

(91)

Konečná dumpingová rozpětí, jež jsou vyjádřena jako procentní podíl z ceny, včetně nákladů, pojištění a přepravného (CIF) s dodáním na hranice Unie před proclením, jsou následující:

Společnost

Konečné dumpingové rozpětí

Jindal Indonesia

20,2  %

IRNC Group

10,2  %

Všechny ostatní společnosti

20,2  %

4.   ÚJMA

4.1.   Definice výrobního odvětví Unie a výroby v Unii

(92)

Po poskytnutí konečných informací společnost Arinox, což je zúčastněná strana, která byla předběžně označena za uživatele, tvrdila, že by měla být považována za výrobce v Unii. Je třeba poznamenat, že údaje této společnosti byly zahrnuty do makroekonomických ukazatelů, které předložilo sdružení Eurofer a které Komise podrobila křížové kontrole, a Komise proto skutečně považovala tuto společnost za součást výrobního odvětví Unie, jak je popsáno v 87. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Komise však uvedla, že společnost Arinox se ve své původní žádosti o vyloučení výrobku označila za konečného uživatele a dovozce a její tvrzení učiněná v prozatímní fázi souvisela s činnostmi, které vykonávala jako uživatel na trhu Unie.

(93)

Společnost Arinox, konsorcium Euranimi a jeden dovozce, který není ve spojení, požádali o odhalení totožnosti třinácti výrobců v Unii, kteří v období šetření tvořili výrobní odvětví Unie. Kromě tří výrobců zařazených do vzorku a společností podporujících podnět (tj. Acerinox, Outokumpu Nirosta GmbH, Outokumpu Stainless AB) se jedná o společnosti Marcegaglia, Acroni, Arinox, Otelinox a tři převálcovny se sídlem v Německu (tj. SAP Precision Metal, BWS a Waelzholz).

(94)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky týkající se definice výrobního odvětví Unie a výroby v Unii, potvrdila Komise své závěry uvedené v 87. až 89. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

4.2.   Spotřeba v Unii

(95)

Jelikož s ohledem na spotřebu v Unii nebyly předloženy žádné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené v 90. až 92. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

4.2.1.   Souhrnné posouzení účinků dovozu z dotčených zemí

(96)

Konsorcium dovozců a distributorů a jeden dovozce, který není ve spojení, zpochybnili souhrnné posouzení účinků indického a indonéského dovozu na situaci výrobního odvětví Unie. Zúčastněné strany tvrdily, že objem dovozu z obou zemí je nízký, že trendy dovozu z Indie (mírně klesající) a z Indonésie (rychle rostoucí) během dotčeného období se liší a že nebylo provedeno řádné posouzení podmínek hospodářské soutěže mezi dováženými výrobky a mezi dováženými výrobky a obdobnými výrobky v Unii, jak požaduje čl. 3 odst. 4 základního nařízení.

(97)

Ve svých připomínkách předložených po poskytnutí prozatímních informací žadatel nesouhlasil s tvrzením konsorcia a dovozce, který není ve spojení, v němž se uvádí, že trendy dovozu jsou pro použití čl. 3 odst. 4 základního nařízení irelevantní, že podmínky hospodářské soutěže byly řádně posouzeny a že souhrnné posouzení zajišťuje nediskriminační uplatňování cel.

(98)

Komise zjistila, že požadavky na souhrnné posouzení dovozu byly splněny. Objem dovozu z každé z obou dotčených zemí nebyl zanedbatelný, tj. představoval více než 1 % podílu na trhu, přičemž podmínky hospodářské soutěže odůvodňovaly souhrnné posouzení, neboť dovážené výrobky mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti jako výrobky prodávané výrobci v Unii a mají i stejné základní použití. To se odráží ve vysoké míře shody typů výrobků dovážených z Indie a Indonésie s typy výrobků prodávanými výrobci v Unii.

(99)

Navíc bylo zjištěno, že typy výrobků dovážené z Indie a Indonésie se do značné míry vzájemně podobají a úroveň jejich cen je srovnatelná.

(100)

Kromě toho, jak uvedl žadatel, čl. 3 odst. 4 základního nařízení nevyžaduje srovnání vývoje dovozu mezi dotčenými zeměmi.

(101)

Po poskytnutí konečných informací požádali konsorcium a jeden dovozce, který není ve spojení, o poskytnutí informací o teoretických modelech použitých k posouzení podmínek hospodářské soutěže na trhu Unie pro výrobek, který je předmětem šetření, a pro dotčené země, a o potvrzení, že tyto podmínky hospodářské soutěže byly konzultovány s útvary Komise pro hospodářskou soutěž a hospodářskou analýzu.

(102)

Dále tvrdili, že nebyla poskytnuta žádná statistická analýza na podporu zjištění uvedených výše v 99. a 100. bodě odůvodnění, a argumentovali, že objem podílu dovozu z Indie a Indonésie na trhu byl ve srovnání s podílem výrobního odvětví Unie na trhu nízký. Pokud jde o Indii, objem dovozu během období šetření byl nižší než objem dovozu v letech 2017 a 2018 a byl podobný objemu dovozu v roce 2019. Objem dovozu dotčeného výrobku z Indie je navíc omezen kvótami pro tuto zemi, které stanoví ochranná opatření týkající se oceli. Konsorcium a dovozce, který není ve spojení, proto shledali, že není vhodné použít čl. 3 odst. 4 základního nařízení.

(103)

Komise provedla teoretickou analýzu, v níž srovnávala typy výrobku prodávané vyvážejícími výrobci na trhu Unie a výrobek prodávaný výrobci v Unii, a to na základě kontrolních čísel výrobku (PCN) poskytnutých společnostmi zařazenými do vzorku. Tato analýza prokázala vysokou míru shody. Úroveň shody mezi každým vyvážejícím výrobcem a prodejem výrobního odvětví Unie je vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku zpřístupněna při konkrétním poskytnutí informací těmto společnostem. Komise dále zjistila významnou míru podobnosti u typů výrobků prodávaných vyvážejícími výrobci z Indonésie v porovnání s typy výrobků prodávaných vyvážejícími výrobci z Indie. Komise proto dospěla k závěru, že dovážené výrobky z dotčených zemí a výrobky z Unie si navzájem jednoznačně konkurují, a že je vhodné provést souhrnné posouzení účinků dovozu. Konsorcium a dovozce, který není ve spojení, nepředložili žádné podložené důkazy, proč by analýza provedená Komisí byla nesprávná nebo nedostatečná. Skutečnost, že Indie má v rámci ochranných opatření zvláštní kvótu pro svou zemi, nemá na tuto analýzu vliv s ohledem na podmínky uvedené v čl. 3 odst. 4. Požadavek byl proto zamítnut.

(104)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky týkající se souhrnného posouzení účinků dovozu z dotčených zemí, potvrdila Komise všechny ostatní závěry uvedené v 93. až 98. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

4.2.2.   Objem dovozu z dotčených zemí a jeho podíl na trhu

(105)

Konsorcium dovozců a distributorů a jeden dovozce, který není ve spojení, tvrdili, že dovoz z Indonésie vzrostl, protože tato země je novým vývozcem výrobku, který je předmětem šetření, do Unie, a že dovoz z Indie se během posuzovaného období nezvýšil, a proto případné zvýšení podílu dotčených zemí na trhu nemělo žádný dopad na podíl výrobního odvětví Unie na trhu, ale nahradilo dovoz z jiných třetích zemí.

(106)

Jak je uvedeno výše v 97. až 105. bodě odůvodnění, Komise analyzovala dovoz kumulativně a dovoz z dotčených zemí vykazoval během posuzovaného období rostoucí trend. Skutečnost, že podíl výrobního odvětví Unie na trhu během posuzovaného období mírně vzrostl a že Indonésie začala vyvážet do Unie až na začátku posuzovaného období nemění nic na skutečnosti, že dovoz z dotčených zemí se uskutečňoval za dumpingové ceny, což výrobnímu odvětví Unie způsobilo podstatnou újmu. Toto tvrzení proto muselo být zamítnuto.

(107)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky týkající se objemu dovozu z dotčených zemí a jejich podílů na trhu, potvrdila Komise všechny ostatní závěry uvedené v 99. až 101. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

4.2.3.   Ceny dovozu z dotčených zemí a cenové podbízení

(108)

Ve 105. bodě odůvodnění prozatímního nařízení Komise uvedla, že u indických vyvážejících výrobců zjistila rozpětí cenového podbízení ve výši 4,8 % a 13,4 %.

(109)

Tato rozpětí však obsahovala administrativní chybu a měla by být opravena na rozpětí cenového podbízení ve výši 5,8 % a 13,4 %.

(110)

Po poskytnutí konečných informací konsorcium Euranimi a jeden dovozce, který není ve spojení, tvrdili, že nemohou rekonstruovat způsob stanovení dovozních cen dotčeného výrobku a způsob výpočtu rozpětí cenového podbízení, včetně jeho úprav.

(111)

Ceny dovozu z dotčených zemí uvedené v tabulce 3 prozatímního nařízení vycházejí z údajů Eurostatu. Tyto informace jsou veřejně dostupné. Jak je vysvětleno ve 104. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, rozpětí cenového podbízení vycházelo ze srovnání prodejních cen výrobců v Unii zařazených do vzorku, jež se účtují odběratelům na trhu Unie, kteří nejsou ve spojení, a odpovídajících cen vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, které se účtují prvnímu nezávislému odběrateli na trhu Unie, rozlišených podle typu výrobku a upravených tak, aby platily za stejných prodejních podmínek. Vzhledem k tomu, že podrobné prodejní ceny jednotlivých společností představují ze své podstaty důvěrné obchodní informace, byly dotčeným společnostem zpřístupněny pouze při konkrétním poskytnutí informací těmto společnostem.

(112)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky týkající se cen dovozu z dotčených zemí a cenového podbízení, potvrdila Komise všechny závěry uvedené ve 102. až 105. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, přičemž byla provedena oprava, jak je vysvětleno výše v 71. bodě odůvodnění.

4.3.   Hospodářská situace výrobního odvětví Unie

4.3.1.   Obecné poznámky

(113)

Jelikož nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 106. až 110. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

4.3.2.   Makroekonomické ukazatele

(114)

Po poskytnutí prozatímních informací tvrdilo sdružení Eurofer, že podíl výrobního odvětví Unie na trhu se během posuzovaného období spíše snížil, než zvýšil, jak je uvedeno ve 116. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(115)

Toto tvrzení by však bylo správné pouze v případě, že by připomínka sdružení Eurofer týkající se údajně navýšeného objemu dovozu ze třetích zemí byla věcně správná. Jak je vysvětleno ve 135. bodě odůvodnění níže, prozatímní nařízení poskytlo o objemu dovozu správné údaje. Podíl výrobního odvětví Unie na trhu byl tedy rovněž správný.

(116)

Po poskytnutí prozatímních informací poukázali konsorcium dovozců a distributorů a jeden dovozce, který není ve spojení, na to, že v prozatímním nařízení byl zjištěn nesoulad ve výši přibližně 300 až 400 tisíc tun mezi údaji o výrobě výrobního odvětví Unie za posuzované období, které jsou uvedeny ve 111. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, a příslušnými údaji o prodeji, zásobách a vývozu uvedenými ve 114., 126. a 152. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Po poskytnutí konečných informací zpochybnili úroveň kapacity výrobního odvětví Unie a požadovali důkazy o nominální, skutečné a účelně využité výrobní kapacitě a o množství skutečně vyrobeném jednotlivými výrobci, údaje o objemu prodeje a cenách jednotlivých evropských výrobců a o objemu dovozu z dotčených zemí za každého výrobce v Unii.

(117)

Výše uvedené údaje však nelze plně srovnávat, neboť objemy výroby, prodeje a vývozu se týkají celého výrobního odvětví Unie, zatímco údaje o zásobách uvedené ve 126. bodě odůvodnění prozatímního nařízení jsou mikroekonomickým ukazatelem, který se vztahuje pouze na výrobce v Unii zařazené do vzorku. Všechny údaje byly podrobeny křížové kontrole ze strany Komise, která zjistila, že jsou spolehlivé. Vzhledem k tomu, že jednotlivé údaje každého výrobce představují důvěrné obchodní informace, Komise poskytla v prozatímním nařízení pouze souhrnné údaje.

(118)

Kromě toho téměř polovina údajného nesouladu souvisí se závislým prodejem výrobního odvětví Unie uživatelům ve spojení. Tyto objemy byly zahrnuty do údajů o výrobě uvedených ve 111. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, ale nikoli do objemu prodeje výrobního odvětví Unie uvedených ve 114. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Závislý prodej výrobního odvětví Unie představoval přibližně 5 % celkového prodeje výrobního odvětví Unie a tento poměr byl během celého posuzovaného období stabilní.

(119)

Po poskytnutí konečných informací konsorcium dovozců a distributorů a jeden dovozce, který není ve spojení, tvrdili, že zvýšení podílu výrobního odvětví Unie na trhu naznačuje neexistenci újmy a že zvýšení podílu dotčených zemí na trhu nemělo nepříznivý vliv na podíl výrobního odvětví Unie na trhu.

(120)

Jak je vysvětleno v 107. bodě odůvodnění, mírné zvýšení podílu výrobního odvětví Unie na trhu během posuzovaného období nezměnilo skutečnost, že dovoz z dotčených zemí vykazoval nárůst o 86 % a uskutečňoval se za dumpingové ceny, což výrobnímu odvětví Unie způsobilo podstatnou újmu. Toto tvrzení proto muselo být zamítnuto.

(121)

Jelikož ohledně tohoto oddílu nebyly vzneseny žádné další připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené v 111. až 121. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

4.3.3.   Mikroekonomické ukazatele

(122)

Po poskytnutí konečných informací konsorcium dovozců a distributorů a jeden dovozce, který není ve spojení, tvrdili, že negativní trend ziskovosti výrobního odvětví Unie nemohl souviset s dovozem z dotčených zemí, neboť jeho objem je nízký, a nemohl tak výrazným způsobem ovlivnit trh. Konsorcium dovozců a distributorů a dovozce, který není ve spojení, tvrdili, že výrobní odvětví Unie zaznamenalo od období šetření nárůst zisků.

(123)

Objem dovozu ze zemí byl vyšší než nepatrný a jeho nízké ceny, které byly shledány dumpingovými, způsobily cenový tlak na trh Unie, jak je uvedeno ve 141. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Komise proto dospěla k závěru, že nárůst dumpingového dovozu z dotčených zemí mohl být dán do souvislosti s negativním trendem ziskovosti výrobního odvětví Unie. Případné zvýšení úrovně ziskovosti výrobců v Unii po období šetření tento závěr nemění, neboť šetření se omezuje pouze na toto období.

(124)

Jelikož ohledně této části nebyly vzneseny žádné další připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 122. až 133. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

4.4.   Závěr ohledně újmy

(125)

Po poskytnutí prozatímních informací tvrdili konsorcium dovozců, jeden dovozce, který není ve spojení, jakož i indonéská vláda, že některé ukazatele újmy se během posuzovaného období vyvíjely pozitivně, přičemž kladli důraz na zvýšení podílu výrobního odvětví Unie na trhu, zvýšení zaměstnanosti a pokles zásob.

(126)

Úroveň zásob zůstala stejná jako procentní podíl objemu prodeje, a proto nepředstavovala jasný ukazatel újmy. Ostatní dva dotčené ukazatele se během posuzovaného období skutečně vyvíjely pozitivně. K nárůstu podílu na trhu však došlo na úkor ziskovosti výrobců v Unii, jak je vysvětleno ve 134. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Zaměstnanost se mírně zvýšila, ačkoli se přesto snížily náklady práce. Tato zjištění však nevyvrátila platnost hlavních zjištění o újmě, tj. o negativním vývoji ziskovosti a všech finančních ukazatelů výrobního odvětví Unie.

(127)

Konsorcium dovozců a distributorů a dovozce, který není ve spojení, dále tvrdili, že podle údajů dostupných za první čtvrtletí roku 2021 se finanční situace výrobců v Unii zařazených do vzorku zlepšuje, a proto výrobní odvětví nepotřebuje další ochranu.

(128)

Analýza hospodářské situace výrobního odvětví Unie vycházela z posuzovaného období, které skončilo v červnu 2020. Jak je uvedeno ve 128. až 133. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, všechny finanční ukazatele výrobců v Unii se v posuzovaném období zhoršily. Závěr v tomto smyslu nemůže být vyvrácen údajným krátkodobým zlepšením situace výrobců v Unii po posuzovaném období na základě neauditovaných zpráv, které se týkají prvního čtvrtletí roku 2021.

(129)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise s konečnou platností k závěru, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

5.   PŘÍČINNÉ SOUVISLOSTI

5.1.   Účinky dumpingového dovozu

(130)

Po poskytnutí prozatímních informací indonéská vláda tvrdila, že újma nemohla být způsobena dovozem z Indonésie z důvodu jeho nízkého podílu na trhu a skutečnosti, že jeho ceny v posuzovaném období rostly.

(131)

Komise nejprve připomněla, že indonéský dovoz a jeho podíl na trhu byly posuzovány souhrnně s indickým dovozem. Komise navíc uvedla, že podíl Indonésie na trhu se v posuzovaném období v každém případě rychle zvyšoval, a to z 0,4 % v roce 2017 na 2,8 % v období šetření. Pokud jde o ceny, pak přestože se během posuzovaného období zvyšovaly, byly indonéské ceny vždy nižší než ceny výrobního odvětví Unie.

(132)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky týkající se příčinné souvislosti mezi dumpingovým dovozem z Indie a Indonésie a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 141. až 143. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

5.2.   Vliv dalších činitelů

(133)

Po poskytnutí prozatímních informací naznačilo sdružení Eurofer, že existuje rozpor mezi údaji o objemu dovozu ze třetích zemí uvedenými v tabulce 11 prozatímního nařízení a údaji Eurostatu.

(134)

Údaje uvedené sdružením Eurofer však neobsahují dovoz nahlášený Eurostatem v rámci celních režimů aktivního a pasivního zušlechťovacího styku, který byl v tabulce 11 prozatímního nařízení zohledněn.

(135)

Po poskytnutí konečných informací sdružení Eurofer zpochybnilo přesnost objemů dovozu použitých Komisí a tvrdilo, že přístup popsaný v 99. bodě odůvodnění se odchyluje od obvyklé praxe Komise a je v rozporu s cílem posouzení újmy a příčinnou souvislostí v rámci šetření. Sdružení Eurofer tvrdilo, že dovoz v rámci celních režimů aktivního a pasivního zušlechťovacího styku nepodléhá antidumpingovým clům a nekonkuruje zboží od výrobního odvětví Unie.

(136)

Komise měla za to, že zboží dovážené v režimu aktivního a pasivního zušlechťovacího styku nejenže prochází jako tranzit přes Unii, ale je rovněž předmětem zušlechťovacích operací s přidanou hodnotou, například montáží a zpracováním. V důsledku toho tento dovoz jednoznačně konkuruje výrobkům, které výrobní odvětví Unie vyrábí. Například společnost se sídlem v Unii, jejíž činnost by spočívala právě v provádění těchto zušlechťovacích operací, má možnost buď koupit výrobek od výrobního odvětví Unie, nebo jej dovážet v režimu aktivního zušlechťovacího styku. Proto by se při posuzování újmy měl brát v úvahu dovoz v rámci těchto zvláštních celních režimů. Ve skutečnosti podléhají rovněž výběru cla v souladu s článkem 76 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 (13).

(137)

Sdružení Eurofer dále tvrdilo, že objemy dovozu z různých zemí nebyly konzistentní, jelikož objem dovozu z některých třetích zemí nezahrnoval celní režimy aktivního a pasivního zušlechťovacího styku.

(138)

Objemy dovozu byly oficiálními údaji Eurostatu a pro dotčené země i pro všechny ostatní třetí země zahrnovaly běžný celní režim a celní režimy aktivního a pasivního zušlechťovacího styku.

(139)

Sdružení Eurofer se navíc odvolávalo na objem dovozu v rámci přezkumu před pozbytím platnosti u dovozu téhož výrobku z Číny a Tchaj-wanu za stejné období šetření a posuzované období, kdy Komise posuzovala spotřebu v Unii a podíly na trhu, aniž by brala v úvahu dovoz v rámci celního režimu aktivního a pasivního zušlechťovacího styku. Proto se údaje mezi přezkumem před pozbytím platnosti a současným šetřením týkajícím se dovozu, spotřeby a podílu na trhu liší, což vede ke zjevné chybě v jednom z těchto dvou šetření.

(140)

Přezkum před pozbytím platnosti dovozu u plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli z Číny a Tchaj-wanu má pro účely analýzy újmy skutečně stejné období šetření a posuzované období. Analýza provedená v rámci tohoto šetření je však jiné povahy, tj. pokračování nebo pravděpodobnost obnovení dumpingu a újmy, a jakýkoli závěr vyvozený v tomto šetření není v aktuálním šetření automaticky platný. Ačkoli údaje o dovozu v uvedeném přezkumu před pozbytím platnosti nezahrnovaly dovoz v rámci režimu aktivního a pasivního zušlechťovacího styku, závěry zjištěné v tomto šetření stále platí. Komise proto nepovažovala tyto odlišné údaje za zjevně nesprávné.

(141)

Po poskytnutí prozatímních informací tvrdili konsorcium dovozců a distributorů a jeden dovozce, který není ve spojení, že finanční ukazatele výrobního odvětví Unie se nezhoršují v důsledku dumpingového dovozu, nýbrž v důsledku dopadu pandemie COVID-19. Ve svých připomínkách předložených po poskytnutí prozatímních informací vyjádřil žadatel s tímto tvrzením nesouhlas a uvedl, že trend újmy během posuzovaného období ukazoval opak.

(142)

Komise zjistila, že ceny dovozu z dotčených zemí značně ovlivnily ceny výrobního odvětví Unie a jeho finanční ukazatele. Jak je uvedeno ve 103. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, průměrné dovozní ceny z obou dotčených zemí byly trvale nižší než ceny výrobců v Unii, a to po celé posuzované období před pandemií COVID-19. Pandemie mohla potenciálně ovlivnit spotřebu na trhu Unie, avšak tento dopad se mohl projevit až v posledním čtvrtletí období šetření (duben–červen 2020), zatímco výrazný pokles spotřeby byl zaznamenán již v roce 2019.

(143)

Kromě toho Komise analyzovala pokles spotřeby (ať už částečně související s pandemií COVID-19, či nikoli) jako možný další činitel, který mohl způsobit újmu, ve 150. a 151. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, a dospěla k prozatímnímu závěru, že neoslabil příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z dotčených zemí a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. Tento závěr se potvrzuje.

5.3.   Závěr ohledně příčinné souvislosti

(144)

Na základě výše uvedených skutečností a vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné další připomínky, dospěla Komise k závěru, že žádný z činitelů, které byly analyzovány jednotlivě ani společně, neoslabil příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie v tom smyslu, že by tato souvislost již nebyla reálná a podstatná, což potvrzuje závěr uvedený ve 160. až 163. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

6.   ÚROVEŇ OPATŘENÍ

6.1.   Rozpětí prodeje pod cenou

(145)

Po uložení prozatímních opatření vznesl žadatel v souvislosti s výpočtem rozpětí újmy dvě technické otázky týkající se odpisu odhadovaných ušlých investic a dodržení budoucích environmentálních nákladů u jednoho z výrobců v Unii zařazených do vzorku. Pro výpočet ušlých investic považovala Komise za přiměřené vycházet z odpisů ušlých investic v období šetření, které poskytli výrobci v Unii zařazení do vzorku. Žadatel nepředložil žádné podpůrné důkazy, proč by takový přístup byl nepřiměřený. Na základě podpůrných údajů a informací předložených žadatelem přijala Komise tvrzení týkající se budoucího dodržování environmentálních nákladů, což vedlo k mírnému zvýšení konečných rozpětí újmy.

(146)

Po poskytnutí konečných informací jedna skupina vyvážejících výrobců tvrdila, že při výpočtu ceny nepůsobící újmu s cílem stanovit rozpětí újmy by se neměly brát v úvahu náklady způsobené omezeními v souvislosti s pandemií COVID-19, které vznikly výrobnímu odvětví Unie, protože tyto náklady zvýšily jednotkové náklady výrobního odvětví Unie výjimečně a neodrážejí běžné výrobní náklady výrobců v Unii.

(147)

Komise požádala výrobní odvětví Unie, aby ve své odpovědi na dotazník rozdělilo všechny požadované údaje na dvě pololetí v období šetření, aby zjistila možné účinky pandemie COVID-19 na údaje o prodeji a nákladech výrobního odvětví. Z údajů, které prošly křížovou kontrolou, však nevyplynuly žádné dodatečné náklady způsobené omezeními v souvislosti s pandemií COVID-19, které by odůvodňovaly požadovanou úpravu. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(148)

Konsorcium Euranimi a jeden dovozce, který není ve spojení, zpochybnili vyšší rozpětí újmy uplatňované na indické vyvážející výrobce, zatímco měli vyšší prodejní ceny na trhu Unie.

(149)

Rozpětí újmy se vypočítává na základě typů výrobků prodávaných vyvážejícími výrobci. Vzhledem k tomu, že se ceny jednotlivých typů výrobků mohou lišit, nemusí existovat korelace mezi obecnou úrovní dovozních cen a úrovní rozpětí újmy, která se vypočítává pro každého vyvážejícího výrobce zvlášť.

(150)

Výsledek revidovaných výpočtů je uveden v následující tabulce:

Země

Společnost

Dumpingové rozpětí

Rozpětí prodeje pod cenou

Indie

Jindal Stainless Limited a Jindal Stainless Hisar Limited

13,9  %

25,2  %

 

Chromeni Steels Private Limited

45,1  %

35,3  %

 

Všechny ostatní společnosti

45,1  %

35,3  %

Indonésie

 

IRNC

10,2  %

32,4  %

 

Jindal Stainless Indonesia

20,2  %

33,1  %

 

Všechny ostatní společnosti

20,2  %

33,1  %

(151)

Jelikož ohledně úrovně opatření nebyly vzneseny žádné další připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 165. až 173. bodě odůvodnění prozatímního nařízení ve znění pozměněném v tabulce výše.

6.2.   Přezkoumání rozpětí postačujícího k odstranění újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie

(152)

Po poskytnutí prozatímních informací sdružení Eurofer uvedlo, že Komise chybně dospěla k závěru, že společnost Chromeni nepoužívala suroviny, které by byly zasaženy zkresleními. Argumentovalo, že je „zcela jasné“, že společnost Chromeni se spoléhá na produkty mezispotřeby ovlivněné zkreslením v oblasti surovin, a to buď v Indii, nebo v Indonésii, a že by tedy měla být tato skutečnost zohledněna. Tvrdilo, že Komise by za tímto účelem měla při tomto šetření využít spolupráci údajného dodavatele korozivzdorné oceli válcované za tepla v Indonésii nebo nedávná zjištění o surovinách týkající se této suroviny (14).

(153)

Sdružení Eurofer dále tvrdilo, že výklad čl. 7 odst. 2a ze strany Komise výrazně omezuje možnost řešit dopad zkreslení v oblasti surovin na navazující odvětví a že by Komisi bránil v posouzení dopadu zkreslení v oblasti surovin v rámci skupiny společností (například Jindal Group). Ve stejném duchu poukázalo rovněž na riziko obcházení prostřednictvím společnosti s nižším clem (v tomto případě se sídlem buď v Indii, nebo v Indonésii), a proto tvrdilo, že by Komise měla nejvyšší úroveň použitelného cla rozšířit na všechny společnosti ve skupině bez ohledu na zemi výroby dotčeného výrobku.

(154)

Jak je vysvětleno ve 176. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, společnost Chromeni nepoužívala suroviny, které by byly zasaženy zkreslením zjištěným v Indii, tj. chromovou rudu a šrot z nerezavějící oceli. Kromě toho v souvislosti s uložením konečného antidumpingového cla není možné řešit možné budoucí obcházení tím, že se antidumpingové clo zjištěné u jednoho výrobce ve spojení rozšíří na výrobce ve spojení v jiné zemi. V tomto ohledu Komise rovněž odkazuje na 175. až 177. bod odůvodnění níže.

(155)

Tvrzení sdružení Eurofer proto musela být zamítnuta.

(156)

Jelikož ohledně tohoto oddílu nebyly vzneseny žádné další připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené v 174. až 178. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

6.3.   Závěr

(157)

Na základě výše uvedeného posouzení dospěla Komise k závěru, že je vhodné stanovit výši konečného cla podle pravidla nižšího cla v čl. 7 odst. 2 a čl. 9 odst. 4 druhém pododstavci základního nařízení. Konečná antidumpingová cla by proto měla být stanovena takto:

Země

Společnost

Konečné antidumpingové clo

Indie

Jindal Stainless Limited a Jindal Stainless Hisar Limited

13,9  %

 

Chromeni Steels Private Limited

35,3  %

 

Všechny ostatní společnosti

35,3  %

Indonésie

 

IRNC

10,2  %

 

Jindal Stainless Indonesia

20,2  %

 

Všechny ostatní společnosti

20,2  %

7.   ZÁJEM UNIE

7.1.   Zájem výrobního odvětví Unie

(158)

Žádná strana nezpochybnila, že by opatření byla v zájmu výrobního odvětví Unie. Závěry uvedené ve 181. až 183. bodě odůvodnění prozatímního nařízení byly tedy potvrzeny.

7.2.   Zájem dovozců a uživatelů, kteří nejsou ve spojení

(159)

Po poskytnutí prozatímních informací tvrdili společnost Euranimi a jeden dovozce, který není ve spojení, že uložení opatření ze strany Unie na Indii a Indonésii by vedlo k nedostatku plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli na trhu Unie, jelikož výroba v Unii by nedostačovala k zásobování trhu v plném rozsahu a jiné zdroje dodávek jsou omezené, zejména v důsledku antidumpingových opatření uložených na dovoz z Číny a Tchaj-wanu. Podle zúčastněných stran již lze tento nedostatek a zpoždění dodávek na trhu Unie pozorovat.

(160)

Strany tvrdily, že některé další potenciální zdroje dovozu, jmenovitě Brazílie, Malajsie a Jihoafrická republika, jsou ovládány výrobci v Unii, kteří v těchto zemích vlastní společnosti vyrábějící ploché za studena válcované výrobky z korozivzdorné oceli. Podle zúčastněných stran to vedlo ke zneužití ochrany ze strany výrobců v Unii a výsledkem budou vysoké ceny na trhu Unie.

(161)

Strany dále tvrdily, že nemají možnost přenést ceny na své odběratele, a proto by byla nepříznivě ovlivněna jejich ziskovost.

(162)

Konsorcium Euranimi a dovozce, který není ve spojení, tato tvrzení po poskytnutí konečných informací zopakovali.

(163)

Sdružení Eurofer s těmito tvrzeními nesouhlasilo a argumentovalo tím, že údajná delší doba realizace byla důsledkem změn v poptávce a narušení globálních dodavatelských řetězců způsobených pandemií COVID-19, což se netýká jen dodavatelského řetězce plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli. Uvedlo, že za běžných podmínek má výrobní odvětví Unie dostatečnou kapacitu, aby pokrylo téměř 150 % spotřeby Unie v období šetření. Dále argumentovalo tím, že zvýšení cen surovin, k němuž došlo po období šetření, bylo projevem významného celosvětového zvýšení nákladů na suroviny, které ovlivnilo nejen ceny v Unii. Sdružení Eurofer dále tvrdilo, že ploché za studena válcované výrobky z korozivzdorné oceli by bylo možné získávat ze třetích zemí s významnými kapacitami pro ploché za studena válcované výrobky z korozivzdorné oceli, které dosud nebyly omezeny ochrannými opatřeními týkajícími se oceli.

(164)

Jak je uvedeno v prozatímním nařízení, zdroje dodávek plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli z jiných třetích zemí skutečně existují, přičemž největšími z nich jsou Tchaj-wan a Korea. Dovoz z Tchaj-wanu do Unie stále probíhá s relativně nízkými antidumpingovými cly. Koreji se v posuzovaném období podařilo zvýšit svůj vývoz do Unie, a to jak v absolutním, tak relativním vyjádření. Jihoafrická republika je na trhu Unie nadále přítomna i navzdory údajné kontrole výroby plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli ze strany evropských společností. Cílem antidumpingových cel uložených Indii a Indonésii navíc není uzavření trhu Unie pro dotčené země, nýbrž zvýšit ceny na spravedlivou úroveň.

(165)

Nárůst cen je obvykle způsoben nárůstem nákladů na suroviny a byl zaznamenán i na trzích třetích zemí. Proto neexistuje žádný náznak zneužití ochrany trhu ze strany výrobců v Unii. Kromě toho existuje na trhu Unie silná vnitřní hospodářská soutěž mezi třinácti unijními výrobci výrobku, který je předmětem šetření.

(166)

Navíc tvrzení zúčastněných stran týkající se nemožnosti přenést ceny na své odběratele a nemožnosti nahradit dovážené výrobky nemohou být Komisí řádně posouzena s ohledem na nedostatečnou spolupráci dotčených stran v tomto šetření. Na rozdíl od dvou dovozců, kteří nejsou ve spojení, uvedených ve 184. až 193. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, přišly dotčené strany se svými tvrzeními po poskytnutí informací, aniž by předložily odpověď na dotazník. To Komisi znemožnilo provést důkladnější posouzení prověřením jejich nákupních a prodejních kanálů, druhy obchodovaných výrobků, náklady a finanční situaci.

(167)

Na tomto základě Komise potvrdila závěr, že účinky možného uložení cel na dovozce a uživatele nepřevažují nad pozitivními účinky opatření na výrobní odvětví Unie.

(168)

Jelikož nebyly vzneseny žádné další připomínky týkající se zájmu dovozců a uživatelů, kteří nejsou ve spojení, byly potvrzeny závěry uvedené ve 184. až 195. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

7.3.   Závěr ohledně zájmu Unie

(169)

Na základě výše uvedených skutečností a vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné další připomínky, byly potvrzeny závěry uvedené ve 196. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

8.   KONEČNÁ ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ

8.1.   Konečná opatření

(170)

Vzhledem k závěrům, k nimž se dospělo ohledně dumpingu, újmy, příčinné souvislosti a zájmu Unie a v souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení, by měla být uložena konečná antidumpingová opatření za účelem zamezení další újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie dumpingovým dovozem dotčeného výrobku. Z důvodů uvedených v oddíle 6, a zejména v pododdíle 6.2 tohoto nařízení, by měla být antidumpingová cla stanovena v souladu s pravidlem nižšího cla.

(171)

Na základě výše uvedených skutečností jsou sazby cel, která budou uložena, stanoveny takto:

Země

Společnost

Konečné antidumpingové clo

Indie

Jindal Stainless Limited a Jindal Stainless Hisar Limited

13,9  %

Chromeni Steels Private Limited

35,3  %

Všechny ostatní společnosti

35,3  %

Indonésie

IRNC

10,2  %

Jindal Stainless Indonesia

20,2  %

Všechny ostatní společnosti

20,2  %

(172)

Individuální sazby antidumpingového cla uvedené v tomto nařízení byly pro dotčené společnosti stanoveny na základě zjištění vyplývajících z tohoto šetření. Odrážejí proto situaci zjištěnou během tohoto šetření, pokud jde o tyto společnosti. Tyto sazby cla jsou použitelné výlučně na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z dotčené země a vyráběného uvedenými právními subjekty. Na dovoz dotčeného výrobku vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „všechny ostatní společnosti“. Neměla by se na ně vztahovat žádná z uvedených individuálních sazeb antidumpingového cla.

(173)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních sazeb antidumpingového cla. Tato žádost musí být předložena Komisi (15). Žádost musí obsahovat veškeré příslušné informace umožňující prokázat, že změna nemá vliv na právo dané společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude nařízení o změně názvu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

(174)

Za účelem minimalizace rizika obcházení těchto opatření, které vzhledem k rozdílu mezi celními sazbami hrozí, je nutno přijmout zvláštní opatření, která umožní zajistit uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Společnosti, na něž se vztahují individuální sazby antidumpingového cla, musí celním orgánům členských států předložit platnou obchodní fakturu. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Na dovoz, k němuž není přiložena taková faktura, by se mělo vztahovat antidumpingové clo platné pro „všechny ostatní společnosti“.

(175)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, tato faktura není jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států totiž musí i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití nižší celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(176)

Pokud by se po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci takového šetření lze mimo jiné prověřit potřebu zrušit individuální celní sazbu (sazby) a následně uložit celostátní clo.

(177)

Aby bylo zajištěno řádné vymáhání antidumpingových cel, mělo by se antidumpingové clo pro všechny ostatní společnosti vztahovat nejen na vyvážející výrobce, kteří při tomto šetření nespolupracovali, nýbrž také na výrobce, kteří v období šetření neuskutečnili žádný vývoz do Unie.

8.2.   Konečný výběr prozatímního cla

(178)

Vzhledem ke zjištěným dumpingovým rozpětím a k úrovni újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie by částky zajištěné v podobě prozatímního antidumpingového cla uloženého prozatímním nařízením měly být s konečnou platností vybrány.

(179)

Vzhledem k tomu, že některé sazby konečného cla jsou nižší než sazby prozatímního cla, měly by být částky zajištěné nad rámec sazeb konečného antidumpingového cla uvolněny.

8.3.   Zpětná působnost

(180)

Jak je uvedeno v oddíle 1.2, na žádost žadatele zavedla Komise celní evidenci dovozu výrobku, který je předmětem šetření, podle čl. 14 odst. 5 základního nařízení.

(181)

Během konečné fáze šetření byly údaje shromážděné v souvislosti s celní evidencí vyhodnoceny. Komise analyzovala, zda byla splněna kritéria podle čl. 10 odst. 4 základního nařízení pro výběr konečného cla se zpětnou působností.

(182)

Analýza Komise neprokázala žádný další podstatný nárůst dovozu kromě úrovně dovozu, která během období šetření způsobila újmu, jak stanoví čl. 10 odst. 4d základního nařízení. Pro účely této analýzy Komise porovnala průměrné měsíční objemy dovozu dotčeného výrobku během období šetření s průměrnými měsíčními objemy dovozu během období po zahájení tohoto šetření až do uložení prozatímních opatření, přičemž nebyl zaznamenán žádný další podstatný nárůst.

 

Období šetření (v tunách/měsíc)

Období po období šetření, tj. od 1. října 2020 do 28. května 2021 (tuny/měsíc)

Nárůst dovozu (%)

Dovoz plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli z Indie

8 956

6 036

-33  %

Dovoz plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli z Indonésie

7 353

8 439

15  %

Celkový dovoz plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli z dotčených zemí

16 308

14 475

-11  %

Zdroj: Surveillance 2 (EU 27)

(183)

Komise proto dospěla k závěru, že výběr konečného cla se zpětnou působností za období, během nějž byl dovoz evidován, není v tomto případě odůvodněný.

9.   ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

(184)

S ohledem na článek 109 nařízení 2018/1046 (EU/Euratom) Evropského parlamentu a Rady (16), pokud má být částka vrácena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla by být pro zaplacení úroku použita sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(185)

Prováděcím nařízením Komise (EU) 2019/159 (17) uložila Komise ochranné opatření, pokud jde o některé výrobky z oceli, na období tří let. Prováděcím nařízením Komise (EU) 2021/1029 (18) bylo ochranné opatření prodlouženo do 30. června 2024. Výrobek, který je předmětem přezkumu, je jednou z kategorií výrobků, na něž se vztahuje ochranné opatření. Jakmile tedy dojde k překročení celních kvót stanovených v rámci ochranného opatření, stane se z tohoto dovozu splatným jak clo při překročení kvóty, tak antidumpingové clo. Jelikož taková kumulace antidumpingových opatření s ochrannými opatřeními může vést k většímu ovlivnění obchodu, než je žádoucí, rozhodla se Komise zabránit souběžnému uplatňování antidumpingového cla a cla při překročení kvóty na výrobek, který je předmětem přezkumu, po dobu uložení ochranného cla.

(186)

To znamená, že v případech, kdy se na výrobek, který je předmětem přezkumu, začne uplatňovat clo při překročení kvóty uvedené v čl. 1 odst. 6 nařízení (EU) 2019/159 a toto clo je vyšší než úroveň antidumpingových cel podle tohoto nařízení, vybere se pouze clo při překročení kvóty uvedené v čl. 1 odst. 6 nařízení (EU) 2019/159. Během období souběžného uplatňování ochranných a antidumpingových cel se výběr cel uložených podle tohoto nařízení pozastavuje. V případech, kdy se na výrobek, který je předmětem přezkumu, začne uplatňovat clo při překročení kvóty uvedené v čl. 1 odst. 6 nařízení (EU) 2019/159 a toto clo je stanoveno na nižší úrovni, než je úroveň antidumpingových cel stanovených v tomto nařízení, vybere se clo při překročení kvóty uvedené v čl. 1 odst. 6 nařízení (EU) 2019/159 společně s rozdílem mezi tímto clem a vyšší z úrovní antidumpingových cel uložených podle tohoto nařízení. Část objemu nevybraného antidumpingového cla se pozastavuje.

(187)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného čl. 15 odst. 1 základního nařízení,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.   Ukládá se konečné antidumpingové clo z dovozu plochých válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli, dále již neupravené, pouze válcované za studena, v současnosti kódů KN 7219 31 00, 7219 32 10, 7219 32 90, 7219 33 10, 7219 33 90, 7219 34 10, 7219 34 90, 7219 35 10, 7219 35 90, 7219 90 20, 7219 90 80, 7220 20 21, 7220 20 29, 7220 20 41, 7220 20 49, 7220 20 81, 7220 20 89, 7220 90 20 a 7220 90 80 a pocházející z Indie a Indonésie.

2.   Sazby konečného antidumpingového cla, které se použijí na čistou cenu s dodáním na hranice Unie před proclením, jsou pro výrobek popsaný v odstavci 1 a vyráběný níže uvedenými společnostmi stanoveny takto:

Země

Společnost

Konečné antidumpingové clo

Doplňkový kód TARIC

Indie

Jindal Stainless Limited

13,9  %

C654

Jindal Stainless Hisar Limited

13,9  %

C655

Chromeni Steels Private Limited

35,3  %

C656

Všechny ostatní indické společnosti

35,3  %

C999

Indonésie

IRNC

10,2  %

C657

Jindal Stainless Indonesia

20,2  %

C658

Všechny ostatní indonéské společnosti

20,2  %

C999

3.   Použití individuálních celních sazeb stanovených pro společnosti uvedené v odstavci 2 je podmíněno předložením platné obchodní faktury celním orgánům členských států, která musí obsahovat datované prohlášení podepsané zástupcem subjektu, který obchodní fakturu vystavil, s uvedením jeho jména a funkce, v tomto znění: „Já, níže podepsaný/podepsaná, potvrzuji, že (objem) (dotčeného výrobku) prodaného na vývoz do Evropské unie, pro který byla vystavena tato faktura, vyrobila společnost (název a adresa společnosti) (doplňkový kód TARIC) v [dotčené zemi]. Prohlašuji, že údaje uvedené v této faktuře jsou úplné a správné.“ Pokud taková faktura nebude předložena, použije se clo platné pro všechny ostatní společnosti.

4.   Není-li stanoveno jinak, použijí se platné celní předpisy.

Článek 2

1.   V případech, kdy se na ploché za studena válcované výrobky z korozivzdorné oceli, dále již neupravené, pouze válcované za studena, uvedené v čl. 1 odst. 1, začne uplatňovat clo při překročení kvóty uvedené v čl. 1 odst. 6 nařízení (EU) 2019/159 a toto clo je vyšší než ekvivalentní valorická úroveň antidumpingového cla uvedeného v čl. 1 odst. 2, vybere se pouze clo při překročení kvóty uvedené v čl. 1 odst. 6 nařízení (EU) 2019/159.

2.   Během období uplatňování odstavce 1 se výběr cel uložených podle tohoto nařízení pozastavuje.

3.   V případech, kdy se na ploché za studena válcované výrobky z korozivzdorné oceli, dále již neupravené, pouze válcované za studena, uvedené v čl. 1 odst. 1, začne uplatňovat clo při překročení kvóty uvedené v čl. 1 odst. 6 nařízení (EU) 2019/159 a toto clo je nižší než ekvivalentní valorická úroveň antidumpingového cla uvedeného v čl. 1 odst. 2, vybere se clo při překročení kvóty uvedené v čl. 1 odst. 6 nařízení (EU) 2019/159 společně s rozdílem mezi tímto clem a vyšší z ekvivalentních valorických úrovní antidumpingového cla uvedeného v čl. 1 odst. 2.

4.   Výběr části objemu antidumpingových cel, která se podle odstavce 3 nevybere, se pozastavuje.

5.   Pozastavení výběru uvedená v odstavcích 2 a 4 jsou časově omezena na dobu uplatňování cla při překročení kvóty uvedené v čl. 1 odst. 6 nařízení (EU) 2019/159.

Článek 3

Částky zajištěné prostřednictvím prozatímního antidumpingového cla podle prováděcího nařízení (EU) 2021/854 se vyberou s konečnou platností. Zajištěné částky, které převyšují konečnou sazbu antidumpingových cel, se uvolní.

Článek 4

Na celně evidovaný dovoz se konečné antidumpingové clo nepoužije se zpětnou účinností. Údaje shromážděné podle článku 1 prováděcího nařízení (EU) 2021/370 nebudou dále uchovávány. Prováděcí nařízení (EU) 2021/370 se zrušuje.

Článek 5

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 17. listopadu 2021.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)  Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 21.

(2)  Oznámení o zahájení antidumpingového řízení týkajícího se dovozu plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli pocházejících z Indie a Indonésie (Úř. věst. C 322, 30.9.2020, s. 17).

(3)  Oznámení o zahájení antidumpingového řízení týkajícího se dovozu plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli pocházejících z Indie a Indonésie (Úř. věst. C 57, 17.2.2021, s. 16).

(4)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/370 ze dne 1. března 2021, kterým se zavádí celní evidence dovozu plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli pocházejících z Indie a Indonésie (Úř. věst. L 71, 2.3.2021, s. 18).

(5)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/854 ze dne 27. května 2021 o uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli pocházejících z Indie a Indonésie (Úř. věst. L 188, 28.5.2021, s. 61).

(6)  Sdružení neintegrovaných dovozců a distributorů kovů.

(7)  Zpráva panelu, ES – Salmon (Norsko), WT/DS337/R, body 7.256, 7.257 a 7.273.

(8)  Rozsudek ze dne 18. března 2009, Shanghai Excell M & E Enterprise, T-299/05, EU:T:2009:72, bod 288.

(9)  Viz např. 283. bod odůvodnění prováděcího nařízení Komise (EU) 2021/582 ze dne 9. dubna 2021 o uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz plochých válcovaných výrobků z hliníku pocházejících z Čínské lidové republiky, (Úř. věst. L 124, 12.4.2021, s. 40) (využití zisku dotčeného „obchodníka“); rozsudek ze dne 18. března 2009, Shanghai Excell M & E Enterprise, T-299/05, EU:T:2009:72, bod 287.

(10)  Zpráva odvolacího orgánu, USA – antidumpingová a vyrovnávací cla (Čína), WT/DS379/AB/R, body 567, 568 a 583

(11)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/1408 ze dne 6. října 2020, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo a s konečnou platností se vybírá prozatímní clo na dovoz některých za tepla válcovaných ocelových plechů a svitků pocházejících mimo jiné z Indonésie (Úř. věst. L 325, 7.10.2020, s. 26).

(12)  Rozsudek Soudního dvora ze dne 16. února 2012, Rada Evropské unie, Evropská Komise v. Interpipe Nikopolsky Seamless Tubes Plant Niko Tube ZAT (Interpipe Niko Tube ZAT), C-191/09 P a C-200/09 P, bod 58.

(13)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 ze dne 28. července 2015, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, pokud jde o podrobná pravidla k některým ustanovením celního kodexu Unie (Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 1).

(14)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/1408 ze dne 6. října 2020, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo a s konečnou platností vybírá prozatímní clo uložené na dovoz některých za tepla válcovaných ocelových plechů a svitků pocházejících z Indonésie, Čínské lidové republiky a Tchaj-wanu (Úř. věst. L 325, 7.10.2020, s. 26).

(15)  European Commission, Directorate-General for Trade, Directorate G, Wetstraat 170 Rue de la Loi, 1040 Bruxelles/Brussel, Belgique/België.

(16)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a o zrušení nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

(17)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/159 ze dne 31. ledna 2019 o zavedení konečných ochranných opatření proti dovozu některých výrobků z oceli (Úř. věst. L 31, 1.2.2019, s. 27).

(18)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/1029 ze dne 24. června 2021, kterým se mění prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/159 za účelem prodloužení ochranného opatření na dovoz některých výrobků z oceli (Úř. věst. L 225I, 25.6.2021, s. 1).


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2020
Zavřít
MENU