(EU) 2021/2011Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/2011 ze dne 17. listopadu 2021 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz kabelů z optických vláken pocházejících z Čínské lidové republiky

Publikováno: Úř. věst. L 410, 18.11.2021, s. 51-152 Druh předpisu: Prováděcí nařízení
Přijato: 17. listopadu 2021 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 19. listopadu 2021 Nabývá účinnosti: 19. listopadu 2021
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



18.11.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 410/51


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2021/2011

ze dne 17. listopadu 2021

o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz kabelů z optických vláken pocházejících z Čínské lidové republiky

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (dále jen „základní nařízení“) (1), a zejména na čl. 9 odst. 4 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

1.   POSTUP

1.1.   Zahájení řízení

(1)

Dne 24. září 2020 zahájila Evropská komise (dále jen „Komise“) antidumpingové šetření týkající se dovozu kabelů z optických vláken pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „Čína“, „ČLR“ nebo „dotčená země“) na základě článku 5 základního nařízení. Oznámení o zahájení řízení zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (2) (dále jen „oznámení o zahájení řízení“).

(2)

Komise zahájila šetření na základě podnětu, který podalo sdružení Europacable (dále jen „žadatel“) jménem výrobců v Unii. Žadatel představoval více než 25 % celkové výroby kabelů z optických vláken v Unii. Podnět obsahoval důkazy o dumpingu a výsledné podstatné újmě, které byly dostatečné k zahájení šetření.

(3)

Dne 21. prosince 2020 Komise zahájila antisubvenční šetření týkající se dovozu kabelů z optických vláken pocházejících z Čínské lidové republiky a zahájila samostatné šetření. Oznámení o zahájení řízení zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (3).

1.2.   Celní evidence dovozu

(4)

Na základě žádosti žadatele podložené požadovanými důkazy ze dne 17. prosince 2020 zavedla Komise prováděcím nařízením Komise (EU) 2021/548 ze dne 29. března 2021 (dále jen „nařízení o celní evidenci“) (4) celní evidenci dovozu dotčeného výrobku podle čl. 14 odst. 5 základního nařízení

1.3.   Zúčastněné strany

(5)

V oznámení o zahájení řízení vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se jí přihlásily, a mohly se tak zúčastnit šetření. Navíc Komise o zahájení šetření výslovně informovala žadatele, známé výrobce v Unii, známá sdružení v Unii, známé vyvážející výrobce, čínské orgány, známé dovozce, známé obchodníky a uživatele a vyzvala je k účasti.

(6)

Zúčastněné strany měly příležitost se k zahájení šetření vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních. Slyšení se konala za účasti žadatele a jednoho dovozce zařazeného do vzorku (společnosti Cable 77 Danmark ApS (dále jen „společnost Cable 77“)).

1.4.   Připomínky k zahájení řízení

(7)

Komise obdržela připomínky k zahájení řízení od čínské vlády, Čínské obchodní komory pro dovoz a vývoz strojírenských a elektronických výrobků (dále jen „CCCME“), žadatele a jednoho dovozce, společnosti Connect Com GmbH (dále jen „Connect Com“).

(8)

Společnost Connect Com tvrdila, že v souvislosti s podnětem je zapotřebí více informací a vysvětlení. Zejména tvrdila, že zhoršení situace výrobního odvětví EU na trhu nebylo způsobeno dovozem z Čínské lidové republiky za příznivé ceny, ale poměrně vysokými interními převodními cenami pro mezipodnikové transakce. Společnost Connect Com rovněž tvrdila, že seznam výrobců v EU není v podnětu úplný. Vzhledem k tomu, že se tyto připomínky týkají podstaty případu, a nikoli zahájení řízení, jsou řešeny níže v 415. bodě odůvodnění a v 539. až 541. bodě odůvodnění.

(9)

Pokud jde o hmotněprávní požadavky na zahájení šetření, CCCME tvrdila, že žadatel ve svém podnětu újmu posoudil neúplně, jelikož neposkytl žádné údaje k šesti z patnácti ukazatelů újmy vyjmenovaných v článku 3.4 antidumpingové dohody WTO (dále jen „antidumpingová dohoda“) (zejména k: produktivitě, návratnosti investic, peněžnímu toku, mzdám, růstu a schopnosti získat kapitál nebo investice). CCCME navíc tvrdila, že žadatel neposkytl žádné spolehlivé/srovnatelné údaje o prodejních cenách.

(10)

Komise připomíná, že použitelnou právní normou pro zahájení antidumpingového šetření je článek 5.2 antidumpingové dohody, zatímco článek 3.4 antidumpingové dohody představuje normu použitelnou pro přezkum prováděný vyšetřujícím orgánem, v tomto případě Komisí. Tyto skutečnosti již žadatel uvedl ve své odpovědi na připomínky čínské vlády a CCCME. Žadatel tedy měl povinnost splnit požadavky článku 5.2 antidumpingové dohody, které se odráží v čl. 5 odst. 2 základního nařízení. I když, jak CCCME uvedla, článek 5.2 antidumpingové dohody odkazuje na článek 3.4 antidumpingové dohody a čl. 5 odst. 2 základního nařízení odkazuje na čl. 3 odst. 5 základního nařízení, v obou případech se jedná pouze o orientační odkaz („jako jsou [činitele a ukazatele] uvedené v čl. 3 odst. 2 a 4“ a „jako jsou [činitele a ukazatele] uvedené v čl. 3 odst. 3 a 5“(5). Článek 5.2 antidumpingové dohody a čl. 5 odst. 2 základního nařízení stanoví, že podnět by měl obsahovat důkazy o: a) existenci dumpingu; b) způsobené újmě a c) příčinné souvislosti mezi dovozem označeným za dumpingový a údajnou újmou. Podle judikatury EU „množství a kvalita informací poskytnutých žadatelem nemusí být na úrovni, na jaké jsou požadovány pro předběžné nebo konečné rozhodnutí ohledně existence dumpingu, způsobené újmy nebo příčinné souvislosti“ (6). V důsledku toho „důkazy, které nejsou kvantitativně nebo kvalitativně dostatečné k odůvodnění předběžného nebo konečného rozhodnutí ohledně existence dumpingu, způsobené újmy nebo příčinné souvislosti, mohou přesto k zahájení šetření postačovat“ (7).

(11)

Komise v reakci na tvrzení, že žadatel neposkytl spolehlivé/srovnatelné údaje o prodejních cenách, měla za to, že znění podnětu určené zúčastněným stranám k nahlédnutí obsahuje všechny zásadní důkazy a shrnutí údajů poskytnutých jako důvěrné, která nemají důvěrnou povahu, aby mohly zúčastněné strany uplatňovat v průběhu celého řízení svá práva na obhajobu.

(12)

Článek 19 základního nařízení a čl. 6 odst. 5 antidumpingové dohody připouští ochranu důvěrných údajů v případech, kdy by jejich prozrazení znamenalo významnou soutěžní výhodu pro konkurenta nebo by významně nepříznivě ovlivnilo poskytovatele informace nebo osobu, od níž byly tyto informace získány.

(13)

Komise provedla posouzení a souhlasila s tím, že údaje o prodejních cenách spadají do těchto kategorií. Žadatelé každopádně poskytli smysluplné shrnutí informací obsažených v omezených přílohách podnětu, které zúčastněným stranám umožňovalo „přiměřené pochopení podstaty důvěrně sdělených informací“ podle čl. 19 odst. 2 základního nařízení. Odpovídajícím způsobem shrnuli informace o prodejních cenách, aniž by mimo jiné poskytli citlivé údaje o konkrétních společnostech v přílohách 44b a 67 podnětu.

(14)

CCCME rovněž uvedla, že v podnětu nebyla prokázána žádná způsobená újma, jelikož výrobní odvětví Unie zvýšilo svou výrobu, přičemž samotným ukazatelem podstatné újmy nemůže být mírné snížení výrobní kapacity pramenící z neschopnosti výrobního odvětví Unie zajistit dodávky pro veškerou nově vzniklou spotřebu v Evropě. Rovněž se zvýšil objem prodeje, přičemž výrobní odvětví Unie si udržuje téměř 80% podíl na trhu a trend vývoje ziskovosti je nejasný a nevykazuje způsobenou újmu. Žadatel v tomto ohledu odpověděl, že ze zvýšené spotřeby v Unii těžil čínský dovoz, že zbývající podíl na trhu není pro posouzení způsobené újmy relevantní a že dopad nabídkových řízení vyhraných čínskými výrobci se projeví až po nějaké době. CCCME odpověděla, že z údajů o spotřebě, výrobě a výrobní kapacitě vyplývá, že výrobní odvětví Unie bylo schopné dodávky pro větší část zvýšené spotřeby v EU zajistit a současně rozšířit své obchodní činnosti.

(15)

Podle ní navíc podnět neobsahoval žádný důkaz o příčinné souvislosti mezi dumpingovým dovozem a způsobenou újmou. CCCME zaprvé tvrdila, že neexistuje žádná souvislost mezi dovozem z Číny a vývojem výrobního odvětví Unie. Uvedla například, že při nejvyšším nárůstu objemu dovozu z Číny v období let 2017–2018 zaznamenalo výrobní odvětví Unie největší růst ziskovosti. Zadruhé, dovoz ze třetích zemí se na rozdíl od dovozu z Číny v období let 2018–2019 zvýšil a jeho dopad proto nelze přičítat Číně. Údajnou újmu si způsobilo samotné výrobní odvětví Unie samo svou pomalou reakcí na změny na trhu. Žadatel k tomuto tvrzení CCCME uvedl, že příčinnou souvislost lze prokázat, jelikož újma byla způsobena současně při zvýšení dovozu z Číny, a že dovoz ze třetích zemí nebyl zohledněn, neboť byl buď zanedbatelný nebo nevykazoval žádné znaky dumpingu, který působí újmu. CCCME k tomuto odpověděla, že při největším nárůstu objemu dovozu z Číny v období let 2017–2018 zaznamenalo výrobní odvětví Unie nejvyšší zvýšení ziskovosti a že rostoucí dovoz z Číny s klesajícím objemem prodeje výrobní odvětví Unie nijak nesouvisel. Ohledně dovozu ze třetích zemí CCCME naopak poznamenala, že celkový dovoz ze třetích zemí vzrostl, zatímco dovoz z Číny v období let 2018–2019 klesl. Na závěr CCCME poznamenala, že žadatel nijak nezpochybnil, že prakticky všechny ukazatele újmy v podnětu vykazovaly pozitivní trend a že si údajnou újmu do určité míry způsobilo výrobní odvětví samo.

(16)

CCCME dále uvedla, že údaje o dovozu poskytnuté žadatelem byly nadhodnocené, neboť byly založeny na nesprávném předpokladu ohledně objemu, v důsledku čehož byly získány zkreslené údaje o zvýšení dovozu. Především dovoz z Číny v roce 2019 měl místo zvýšení zaznamenat snížení. Výpočty týkající se cenového podbízení byly navíc v podnětu uvedeny nesprávně, jelikož se vztahovaly pouze na jednoho vývozce v souvislosti s jedním konkrétním nabídkovým řízením. Žadatel k tomuto odpověděl, že pro zjištění nárůstu objemu dovozu je zapotřebí vzít do úvahy delší časové období. Tuto skutečnost CCCME nijak nevyvrací a potvrzují ho údaje třetích stran z informací o trhu (společnosti CRU). Výpočty podle žadatele nesprávné nebyly, jelikož žadatel byl povinen poskytnout pouze informace, jež jsou rozumně dostupné. Tyto informace zahrnovaly informace od několika výrobců v Unii a v Číně. CCCME odpověděla, že žadatel musí svá tvrzení prokázat a poskytnout ke svým údajům o dovozu důkazy a že údaje z informací o trhu (společnosti CRU) se vztahují na optická vlákna, nikoli na kabely z optických vláken. Ohledně výpočtů týkajících se cenového podbízení a prodeje pod cenou CCCME zopakovala, že je nelze považovat za dostatečný důkaz a že u významných výpočtů žadatel odkazoval pouze na ceny jednoho čínského výrobce (např. vývozní cena pro volný oběh použitá pro výpočet rozpětí újmy za první pololetí 2019 a vývozní cena použitá pro výrobní náklady pro stanovení rozpětí prodeje pod cenou za druhé pololetí 2019).

(17)

Podle Komise žádné tvrzení CCCME nevyvracelo závěr, že existovaly dostatečné důkazy pro zahájení antidumpingového řízení. Podnět podle ní dostatečné důkazy o tom, že dumpingový dovoz způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu, obsahoval. Z příslušné analýzy újmy obsažené v podnětu vyplývá větší pronikání dovozu z Číny na trh EU (v absolutním i relativním vyjádření), a to za ceny, které v porovnání s cenami výrobního odvětví Unie představují cenové podbízení. To zjevně způsobilo výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu, která se projevila například poklesem prodeje a podílu na trhu nebo zhoršením finančních výsledků.

(18)

Komise nesouhlasila s tvrzením, že výpočty cenového podbízení a prodeje pod cenou byly v podnětu nesprávné. Metodika je vysvětlena v oddíle 8.1.2 podnětu, ve kterém je dále odkazováno na přílohy zahrnující samostatné výpočty cenového podbízení a prodeje pod cenou pro každý reprezentativní typ výrobku. Komisi ve fázi zahájení řízení postačovaly důkazy o cenovém podbízení a prodeji pod cenou, které žadatelé předložili, a považovala je za dostatečné důkazy pro zahájení šetření.

(19)

Ohledně dostatečnosti důkazů o příčinné souvislosti je třeba uvést tyto skutečnosti. Zaprvé se situace výrobního odvětví Unie zhoršila zároveň se zvýšením dumpingového dovozu za ceny, které v porovnání s cenami výrobního odvětví Unie představovaly výrazné cenové podbízení. To významně svědčí o existenci příčinné souvislosti. Zadruhé dopad jiných činitelů, například dovozu ze třetích zemí, nemůže zhoršit stav výrobního odvětví Unie, přičemž analýza obsažená v podnětu nezjistila újmu, kterou by si výrobní odvětví Unie způsobilo samo.

(20)

Během slyšení, které se konalo po neuložení prozatímních opatření, předložila CCCME řadu připomínek týkajících se analýzy újmy, příčinných souvislostí a zájmu Unie obsažené v podnětu. Komise se domnívá, že tyto připomínky týkající se podnětu nemohou být obdrženy tak, jak byly vzneseny v této velmi pozdní fázi šetření po uplynutí lhůty stanovené v bodě 5.2 oznámení o zahájení řízení. V každém případě je většina těchto připomínek opakováním argumentů, které již byly vzneseny a jimiž se zabývá tento oddíl, a nepoukazují na žádný nedostatek dostatečných důkazů v okamžiku, kdy se Komise rozhodla zahájit toto šetření. Pokud jde o předložené nové prvky, Komise kromě harmonogramu uvedeného v bodě 5.2 oznámení o zahájení řízení připomíná, že tato fáze šetření značně přesahuje lhůty pro předložení nových informací stanovené v bodě 7 oznámení o zahájení řízení.

(21)

Ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací společnost Connect Com tvrdila, že informace obsažené v podnětu ukazují trendy, které neodůvodňují uložení antidumpingových cel. Společnost Connect Com rovněž požádala o zpřístupnění důvěrných informací uvedených v bodech 105 a 109 podnětu v souvislosti se ziskem některých výrobců v Unii a nabídkovými řízeními, která vyhráli čínští výrobci.

(22)

V tomto ohledu Komise připomněla, že podle bodu 5.2 oznámení o zahájení řízení měly zúčastněné strany možnost předložit připomínky k podnětu a jakýmkoli aspektům týkajícím se zahájení šetření do 37 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení řízení. Tyto připomínky proto nelze po poskytnutí konečných informací vzít v úvahu. V každém případě jsou informace požadované společností Connect Com svou povahou důvěrné a nemohou být zpřístupněny jiným zúčastněným stranám.

(23)

Na základě výše uvedených skutečností Komise potvrdila, že žadatel předložil dostatečné důkazy o existenci dumpingu, způsobené újmě a příčinné souvislosti, a splnil tedy požadavky stanovené v článku 5.2 antidumpingové dohody a čl. 5 odst. 2 základního nařízení. Komise tedy splnila všechny zákonné požadavky na zahájení řízení.

(24)

Komise vzala do úvahy i další relevantní připomínky uvedené v níže uvedených oddílech a zabývala se jimi.

1.5.   Výběr vzorku

(25)

V oznámení o zahájení řízení Komise uvedla, že v souladu s článkem 17 základního nařízení bude možná nutné vybrat vzorek zúčastněných stran.

1.5.1.   Výběr vzorku výrobců v Unii

(26)

V oznámení o zahájení řízení Komise uvedla, že předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii. Vzorek vybrala na základě objemu výroby a prodeje obdobného výrobku v Unii během období šetření. Tento vzorek sestával ze tří výrobců v Unii. Výrobci v Unii zařazení do vzorku představovali v období šetření 52 % výroby v Unii a byli považováni za reprezentativní pro výrobní odvětví Unie. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily. Nebyly obdrženy žádné připomínky, a vzorek byl proto potvrzen.

1.5.2.   Výběr vzorku dovozců

(27)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení řízení.

(28)

Pět dovozců, kteří nejsou ve spojení, požadované informace poskytlo a se zařazením do vzorku vyslovilo souhlas. Po analýze informací týkajících se výběru vzorku poskytnutých dovozci rozhodla Komise o tom, že výběr vzorku není nutný, a požádala všechny spolupracující dovozce, aby zaslali své odpovědi na dotazník.

1.5.3.   Výběr vzorku vyvážejících výrobců v Číně

(29)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny vyvážející výrobce v Číně, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení řízení. Komise kromě toho požádala zastoupení Čínské lidové republiky, aby označilo a/nebo kontaktovalo případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít o účast na šetření zájem.

(30)

Požadované informace poskytlo a se zařazením do vzorku souhlasilo třicet vyvážejících výrobců v dotčené zemi. V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení Komise vybrala vzorek, sestávající ze dvou skupin vyvážejících výrobců na základě největšího reprezentativního objemu vývozu do Unie, který mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně prošetřen. Tyto skupiny vyvážejících výrobců zařazené do vzorku představovaly v období šetření více než 40 % vývozu z Číny do Unie oznámeného vyvážejícími výrobci kabelů z optických vláken.

(31)

V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení byl výběr vzorku projednán se všemi známými dotčenými vyvážejícími výrobci a orgány v dotčené zemi.

(32)

Připomínky k výběru vzorku byly obdrženy od jednoho vyvážejícího výrobce nezařazeného do vzorku, společnosti Yangtze Optical Fibre and Cable Joint Stock Limited Company (dále jen „společnost YOFC“), a zastoupení Čínské lidové republiky při Evropské unii.

(33)

Společnost YOFC a zastoupení Čínské lidové republiky při Evropské unii namítaly, že vzhledem k vysokému počtu spolupracujících vyvážejících výrobců představovaly dvě společnosti zařazené do vzorku pouze malý podíl objemu vývozu do Unie, který nebyl pro čínské vývozce reprezentativní. Podle nich by vzorek sestávající ze tří společností mohl lépe zabránit situaci, kdy by byl kvůli změnám společností zařazených do vzorku snížen počet společností zařazených do vzorku na jednu. Zastoupení Čínské lidové republiky při Evropské unii v tomto ohledu odkázalo na antidumpingové šetření týkající se dovozu ocelových kol z Číny (8), v němž byla údajně omezena práva ostatních spolupracujících vývozců, jelikož počet vyvážejících výrobců zařazených do vzorku byl snížen ze dvou na jednoho poté, co se jeden vyvážející výrobce zařazený do vzorku v pozdější fázi rozhodl při šetření nespolupracovat. Dále uvedlo, že Komise v předchozích antidumpingových šetřeních postupovala tak, že vybrala vzorek sestávající z alespoň tří společností. Na závěr uvedlo, že vzhledem ke skutečnosti, že vývozci mohou mít různé prodejní kanály, typ výrobků a zákazníků a odlišné konkurenční postavení, by bylo vhodnější vybrat vzorek čítající tři společnosti.

(34)

Podle čl. 17 odst. 1 základního nařízení má být výběr vzorku založen na největším reprezentativním objemu výroby, prodeje nebo vývozu, který může být v době, která je k dispozici, přiměřeně přezkoumán. Jak je uvedeno v 30. bodě odůvodnění, skupiny vyvážejících výrobců zařazené do vzorku představovaly více než 40 % vykázaného vývozu z Číny do Unie během období šetření, tedy reprezentativní úroveň. Komise měla za to, že vybraný vzorek zahrnoval největší možný objem dovozu, který bylo možné během dostupného časového období přiměřeně prošetřit. Dvě skupiny vyvážejících výrobců zařazené do vzorku v tomto ohledu zahrnují velký počet subjektů (pět výrobních subjektů a sedm prodejních subjektů) a nejméně čtyři vyvážející výrobce s různými prodejními kanály a zákazníky a velkým počtem výrobků. To, zda společnost zařazená do vzorku bude po svém zařazení do vzorku skutečně spolupracovat či nikoli, je pro účely výběru vzorku podle čl. 17 odst. 1 základního nařízení nezbytná, ale nikoli dostačující podmínka. Ohledně údajného postupu Komise spočívajícího ve výběru vzorku sestávajícího z nejméně tří společností je třeba uvést, že výběr vzorku byl v souladu s výše uvedenými skutečnostmi založen na největším reprezentativním objemu výroby, prodeje nebo vývozu, který bylo možné přiměřeně prošetřit během časového období, které bylo v tomto případě k dispozici. Tvrzení týkající se rozdílného konkurenčního postavení bylo zamítnuto, jelikož strany nijak neobjasnily, jakým způsobem by mohlo ovlivnit reprezentativnost daného vzorku a jak by případné rozdílné konkurenční postavení řešila třetí společnost zařazená do vzorku.

(35)

Společnost YOFC uvedla, že její zahrnutí do vzorku by pro Komisi nepředstavovalo nadbytečnou zátěž, jelikož Komise z důvodu pandemie COVID-19 neprovádí inspekce na místě.

(36)

Přestože tým Komise v tomto případě neprovedl inspekce na místě, provedl dálkovou křížovou kontrolu odpovědí na dotazník. Touto dálkovou křížovou kontrolou Komise nijak neušetřila čas během šetření. Spíše naopak. Provádění na dálku vyžaduje více času na přípravu ověření informací poskytnutých společnostmi. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(37)

Společnost YOFC rovněž tvrdila, že by měla být zařazena do vzorku, jelikož je zkušeným výrobcem, vyvážejícím vysoce kvalitní kabely z optických vláken do Unie a ve srovnání s ostatními čínskými výrobci má odlišný výrobní proces (který je vertikálně integrovaný, používá k výrobě kabelů z optických vláken evropskou technologii, má pokročilé technologie, je jedinou národní demonstrační jednotkou inteligentní výroby v Číně a její výroba optických vláken je vysoce automatizovaná). Dále uvedla, že byl její objem vývozu do Unie během období šetření relativně vysoký. Podle společnosti YOFC navíc jeden z výrobců v Unii zařazených do vzorku nepřímo drží podíl ve společnosti YOFC a dvou jejích společnostech ve spojení. Zařazením společnosti YOFC do vzorku by proto Komise získala ucelenější informace o struktuře výrobního odvětví. Rovněž namítala, že někteří zákazníci společnosti YOFC v Unii při šetření spolupracovali také jako dovozci, kteří nejsou ve spojení, a proto by zahrnutí společnosti YOFC do vzorku mohlo Komisi pomoci při ověřování celého prodejního řetězce z Číny na trh Unie.

(38)

Vzorek vyvážejících výrobců byl v souladu s výše uvedeným vybrán na základě největšího procenta objemu vývozu z dotčené země, jež mohlo být v době, která je k dispozici, přiměřeně přezkoumáno. Společnost YOFC nepatřila mezi dva vybrané největší vyvážející výrobce, a proto nebyla do vzorku zařazena. Dvě skupiny vyvážejících výrobců zařazené do vzorku jsou každopádně rovněž velkými zkušenými skupinami společností, které vyrábějí a prodávají do Unie vysoce kvalitní kabely z optických vláken a rovněž zahrnují vertikálně integrované subjekty. Ve spisu navíc nejsou obsaženy žádné informace, ze kterých by vyplývalo, že by technologie používaná vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku byla méně vyspělá než technologie používaná ostatními čínskými vyvážejícími výrobci. Společnost YOFC nepředložila žádné důkazy, které by tuto skutečnost vyvracely. Pro výběr vzorku vyvážejících výrobců navíc není relevantní ani skutečnost, že jeden výrobce v Unii zařazený do vzorku drží podíl ve vyvážejícím výrobci nebo že zákazníci vyvážejících výrobců při šetření spolupracují. Proto byla tato tvrzení zamítnuta.

1.6.   Individuální zjišťování

(39)

Osm z čínských vyvážejících výrobců, kteří vyplnili formulář pro výběr vzorku, informovalo Komisi o svém záměru požádat o individuální zjišťování podle čl. 17 odst. 3 základního nařízení. Komise dotazník zpřístupnila online v den zahájení šetření. Komise navíc oznámila vyvážejícím výrobcům nezařazeným do vzorku, že jsou povinni poskytnout odpověď na dotazník, pokud chtějí být posuzováni individuálně. Odpověď na dotazník poskytly dvě společnosti.

(40)

Vzhledem ke složitosti šetření a složité struktuře vyvážejících výrobců zařazených do vzorku se Komise rozhodla individuální zjišťování neudělit, neboť by to představovalo nepřiměřenou zátěž a mohlo by Komisi bránit v dokončení šetření v předepsaných lhůtách.

1.7.   Odpovědi na dotazník a inspekce na místě

(41)

Komise zaslala vládě Čínské lidové republiky (dále jen „čínská vláda“) dotazník týkající se existence podstatných zkreslení v Číně ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Dotazníky pro výrobce v Unii, dovozce, uživatele a vyvážející výrobce v Číně byly v den zahájení řízení zpřístupněny online (9).

(42)

Komise si vyžádala a ověřila všechny údaje, které považovala za nezbytné ke stanovení dumpingu, výsledné újmy a zájmu Unie. Vzhledem k vypuknutí pandemie COVID-19 a následným opatřením přijatým k jejímu řešení (dále jen „oznámení o COVID-19“) (10) však Komise nemohla provést inspekce na místě v prostorách společností zařazených do vzorku a spolupracujících uživatelů. Místo toho Komise provedla u informací poskytnutých těmito společnostmi křížové kontroly na dálku prostřednictvím videokonference:

výrobci v Unii:

Acome S. A. (Francie),

Corning Optical Communications Sp. z o.o. a její společnosti ve spojení (Polsko, Dánsko, Francie, Německo, Itálie, Španělsko),

Prysmian S.p.A. A její společnosti ve spojení (Dánsko, Finsko, Francie, Německo, Itálie, Nizozemsko, Rumunsko, Slovensko, Španělsko, Švédsko)

dovozci:

Cable 77 Danmark ApS (Dánsko),

Connect Com GmbH (Německo),

Eku Kabel GmbH (Německo),

HAR&Ca S.r.l. (Itálie),

Infraconcepts B.V. (Nizozemsko)

uživatelé:

Deutsche Telekom GmbH (Německo)

vyvážející výrobci v Číně:

skupina FTT:

FiberHome Telecommunication Technologies Co., Ltd, Wuhan (dále jen „FTT“),

Nanjing Wasin Fujikura Optical Communication Ltd., Nanjing (dále jen „NW“),

skupina ZTT:

Jiangsu Zhongtian Technology Co., Ltd., Nantong (dále jen „ZT“),

Zhongtian Power Optical Cable Co., Ltd., Nantong (dále jen „ZP“)

obchodníci ve spojení v Číně:

ZTT International Limited, Nantong

obchodníci ve spojení v Hongkongu:

Sumec Hong Kong Company Limited, Hongkong

dovozci v Unii, kteří jsou ve spojení:

FiberHome International Poland Sp. z o.o, Varšava, Polsko,

FiberHome International Germany GmbH, Bonn, Německo,

ZTT Europe GmbH, Tauberbischofsheim, Německo.

1.8.   Neuložení prozatímních opatření a následný postup

(43)

Vzhledem k technické složitosti případu se Komise rozhodla neuložit prozatímní opatření a pokračovat v šetření s cílem shromáždit další informace.

(44)

Dne 23. dubna 2021 informovala Komise v souladu s čl. 19a odst. 2 základního nařízení členské státy a všechny zúčastněné strany, že na dovoz kabelů z optických vláken pocházejících z Číny nebudou uložena prozatímní cla a že šetření bude pokračovat.

(45)

Po zveřejnění záměru Komise neuložit prozatímní opatření byly obdrženy připomínky a žádosti o objasnění od společností Cable 77, Eku Kabel, Infraconcept a Comel.

(46)

Stranám, které o to požádaly, byla poskytnuta možnost slyšení. Konalo se slyšení se společností Cable 77 a CCCME.

(47)

Komise pokračovala ve vyhledávání a ověřování všech informací, jež považovala za nezbytné pro svá konečná zjištění. V tomto ohledu zaslala Komise další žádost o informace spolupracujícím vyvážejícím výrobcům nezařazeným do vzorku, vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku a výrobcům v Unii zařazeným do vzorku, mimo jiné včetně údajů o prodeji na základě skupin kontrolních čísel výrobku (dále jen „PCN“), investic a nabídek. Odpovědi Komise ověřila v dalším kole dálkových křížových kontrol.

(48)

Úřední statistiky dovozu se vykazují v kilogramech a kód KN 8544 70 00 obsahuje jiné produkty než dotčený výrobek. Aby Komise získala přesnější představu o dovozu dotčeného výrobku, prověřila podrobné informace od vnitrostátních celních orgánů o úplném souboru jednotlivých dovozních transakcí v období šetření v roce 2017, které dovozci uvedli ve svých celních prohlášeních a výše uvedené orgány zpracovaly. Informace se týkaly dovozu do devíti členských států (Bulharska, Dánska, Francie, Maďarska, Německa, Nizozemska, Portugalska, Rumunska a Španělska) a byly považovány za reprezentativní, neboť pokrývaly 79 % dovozu v posuzovaném období. Podrobná analýza na základě těchto informací vedla k závěrům uvedeným níže.

1.9.   Zveřejnění

(49)

Dne 30. června 2021 Komise všechny zúčastněné strany informovala o nejdůležitějších skutečnostech a úvahách, na jejichž základě se rozhodla uložit konečné antidumpingové clo na dovoz kabelů z optických vláken pocházejících z Číny (dále jen „poskytnutí konečných informací“). Všem stranám byla poskytnuta lhůta, během níž mohly k poskytnutí konečných informací podat připomínky. Komise obdržela připomínky od čínské vlády, CCCME, dvou čínských vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, všech spolupracujících dovozců, kteří nejsou ve spojení, a od žadatele. Na základě těchto připomínek Komise pozměnila některé úvahy, na jejichž základě hodlá uložit konečné antidumpingové clo, a dne 2. září 2021 o tom informovala všechny zúčastněné strany (dále jen „dodatečné konečné informace“).

(50)

Po poskytnutí konečných informací a dodatečných konečných informací byla zúčastněným stranám poskytnuta příležitost ke slyšení v souladu s ustanoveními bodu 5.7 oznámení o zahájení řízení. Konala se slyšení s oběma vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku, CCCME a jedním dovozcem (Cable77).

1.10.   Období šetření a posuzované období

(51)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. července 2019 do 30. června 2020 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy se týkalo období od 1. ledna 2017 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

2.   DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK

2.1.   Dotčený výrobek

(52)

Dotčeným výrobkem jsou kabely z jednovidových optických vláken, vyrobené z jednoho nebo několika jednotlivě opláštěných vláken, s ochranným obalem, též spojené s elektrickými vodiči, pocházející z Číny, v současnosti kódu KN ex 8544 70 00 (kód TARIC 8544700010) (dále jen „dotčený výrobek“).

(53)

Nejsou v něm zahrnuty následující výrobky:

i)

kabely, v nichž jsou všechna optická vlákna jednotlivě na jednom nebo na obou koncích vybavena funkčními konektory, a

ii)

kabely pro podmořské užití. Kabely pro podmořské užití jsou kabely z optických vláken s plastovou izolací, které obsahují měděný nebo hliníkový vodič a v kterých jsou vlákna zapouzdřena v kovovém modulu (kovových modulech).

(54)

Kabely z optických vláken se používají jako optické přenosové médium v telekomunikačních sítích v dálkových, metropolitních a přístupových sítích.

2.2.   Obdobný výrobek

(55)

Šetření ukázalo, že tyto výrobky mají stejné základní fyzické, chemické a technické vlastnosti i stejná základní užití:

dotčený výrobek,

výrobek vyráběný a prodávaný na domácím trhu dotčené země a

výrobek vyráběný a prodávaný v Unii výrobním odvětvím Unie.

(56)

Komise v této fázi rozhodla, že uvedené výrobky jsou proto obdobnými výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

2.3.   Tvrzení týkající se definice výrobku

(57)

Skupina ZTT požádala o vyloučení zemnících lan s optickými vlákny (OPGW) a fázových lan s optickými vlákny (OPPC) z šetření. Namítala, že i když tyto kabely spadají pod definici výrobku, mají odlišné fyzikální vlastnosti a způsob použití (tj. přenos elektrické energie), vztahují se na ně odlišné technické normy, jsou vyráběny z jiných surovin a jinými výrobními postupy a prodávají se na samostatných trzích. Dále tvrdila, že zemnící lana s optickými vlákny a fázová lana s optickými vlákny tvoří pouze malý podíl prodeje do Unie. Skupina ZTT rovněž požadovala, aby v případě, že Komise bude mít za to, že zemnící lana s optickými vlákny a fázová lana s optickými vlákny spadají pod definici výrobku, který je předmětem šetření, byly při šetření zohledněny specifické vlastnosti, konečné použití nebo činitele tržního segmentu těchto výrobků.

(58)

Ve svých připomínkách po poskytnutí konečných informací skupina ZTT zopakovala svá tvrzení o vyjmutí zemnících lan s optickými vlákny a fázových lan s optickými vlákny z šetření a tvrdila, že výrobci v Unii zařazení do vzorku během období šetření neprodávali typy výrobku prodávané skupinou ZTT.

(59)

Zemnící lana s optickými vlákny a fázová lana s optickými vlákny se používají k přenosu dat a mají stejné základní vlastnosti jako jiné kabely z optických vláken, například: i) obsahují optická vlákna; ii) průměr potaženého optického vlákna má stejný rozsah; iii) počet vláken má stejný rozsah; iv) počet vláken na každý modul je stejný a v) struktura jádra kabelu je stejná. To, že se zemnící lana s optickými vlákny a fázová lana s optickými vlákny používají i k přenosu elektrické energie a mají specifické vlastnosti (například elektrické vlastnosti, není požadována ohnivzdornost, požadavek na vysokou pevnost v tahu atd.), na této skutečnosti nic nemění.

(60)

Na všechny typy kabelů se navíc do určité míry vztahují různé technické specifikace a normy. Odlišné materiály používané pro jednotlivé součásti kabelů z optických vláken u jednotlivých typů kabelů z hlediska surovin jsou irelevantní: všechny typy kabelů z optických vláken se vyrábějí s použitím optických vláken. Ohledně výrobních procesů se během šetření zjistilo, že některé speciálně chráněné průmyslové vzory standardních optických kabelů měly kolem pláště vrstvu ocelového drátu, přičemž tyto kabely byly vyrobeny na stejných strojích jako zemnící lana s optickými vlákny. Výroba vyztužení zemnících lan s optickými vlákny a fázových lan s optickými vlákny se navíc týkala pouze jedné fáze výroby těchto kabelů, což neodůvodňovalo jejich vyloučení z definice výrobku, který je předmětem šetření. Pro posouzení tvrzení není ani relevantní skutečnost, že prodej zemnících lan s optickými vlákny a fázových lan s optickými vlákny představoval v období šetření menší podíl prodeje do Unie. A konečně to, že konkrétní PCN prodávaná skupinou ZTT během období šetření nebyla prodávána výrobci v Unii zařazenými do vzorku, nic nemění na skutečnosti, že výrobní odvětví Unie vyrábí zemnící lana s optickými vlákny a fázová lana s optickými vlákny, která konkurují čínským vývozcům.

(61)

Na základě výše uvedených skutečností Komise dospěla k závěru, že zemnící lana s optickými vlákny a fázová lana s optickými vlákny mají být považována za typ kabelů z optických vláken, který má stejné základní fyzikální, technické a chemické vlastnosti jako ostatní kabely z optických vláken, na které se vztahuje definice dotčeného výrobku, a proto pro tyto výrobky nebyla nezbytná samostatná analýza. Ve skutečnosti jsou zemnící lana s optickými vlákny a fázová lana s optickými vlákny kabely z optických vláken, neboť obsahují optická vlákna, struktura jádra kabelu je stejná a jsou určena k použití pro přenos dat. Kontrolní čísla výrobků použitá Komisí pro výpočet dumpingového rozpětí a rozpětí újmy navíc zemnící lana s optickými vlákny a fázová lana s optickými vlákny správně identifikují a Komisi odpovídajícím způsobem umožňují provést spravedlivé srovnání cen mezi výrobci v Unii a čínskými výrobci. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(62)

Skupina ZTT rovněž navrhla čtyři způsoby řešení možných problémů s obcházením a jejich předcházení v případě, že by zemnící lana s optickými vlákny a fázová lana s optickými vlákny byla vyloučena z definice výrobku, který je předmětem šetření, například i) vizuální kontrola a kontrola dokumentů celními úředníky, ii) systém certifikace, iii) celní režim kontroly konečného použití a iv) systém monitorování. Jelikož byl učiněn závěr, že se šetření na zemnící lana s optickými vlákny a fázová lana s optickými vlákny vztahuje, nebylo nutné se navrhovanými způsoby předcházení obcházení zabývat.

3.   DUMPING

3.1.   Postup pro určení běžné hodnoty podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení

(63)

Vzhledem k tomu, že v souvislosti s Čínou byly při zahájení šetření k dispozici dostatečné důkazy poukazující na existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, považovala Komise za vhodné zahájit šetření vůči vyvážejícím výrobcům z uvedené země ve smyslu čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(64)

Za účelem shromáždění údajů nezbytných pro případné použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení proto Komise v oznámení o zahájení řízení vyzvala všechny čínské vyvážející výrobce, aby poskytli informace o vstupech používaných při výrobě kabelů z optických vláken. Příslušné informace předložilo 25 čínských vyvážejících výrobců.

(65)

Aby Komise získala informace, jež považovala za nezbytné pro své šetření v souvislosti s údajnými podstatnými zkresleními, zaslala dotazník čínské vládě. Kromě toho Komise v bodě 5.3.2 oznámení o zahájení řízení vyzvala všechny zúčastněné strany, aby sdělily svá stanoviska, předložily informace a do 37 dnů poskytly podpůrné důkazy týkající se uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Čínská vláda na požadované informace neodpověděla. Komise následně čínskou vládu informovala, že pro účely určení existence podstatných zkreslení v Číně použije dostupné údaje ve smyslu článku 18 základního nařízení.

(66)

Čínská vláda i CCCME předložily ve stanovené lhůtě podání týkající se použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(67)

V čl. 2 odst. 1 základního nařízení je uvedeno, že „[b]ěžná hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku“.

(68)

Avšak čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví, že „[p]okud se […] zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením ve smyslu písmene b), běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty“ a „zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“.

(69)

Jak je dále vysvětleno níže, Komise v tomto šetření došla k závěru, že na základě dostupných důkazů a vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády, jak je uvedeno v 65. bodě odůvodnění, bylo uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení vhodné.

3.1.1.   Existence podstatných zkreslení

3.1.1.1.   Úvod

(70)

Ustanovení čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení stanoví, že „[p]odstatná zkreslení jsou taková zkreslení, k nimž dochází v případě, kdy vykazované ceny nebo náklady, včetně nákladů na suroviny a energii, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, neboť jsou ovlivňovány významnými zásahy státu. Při posuzování toho, zda existují podstatná zkreslení, se bere v úvahu mimo jiné možný dopad jednoho či více z těchto prvků:

skutečnost, že na dotčeném trhu působí do značné míry podniky, jež jsou ve vlastnictví orgánů země vývozu, jsou těmito orgány ovládány nebo jsou pod jejich strategickým dohledem či se řídí jejich pokyny;

přítomnost státu ve firmách, což mu dává možnost ovlivňovat ceny či náklady;

veřejné politiky či opatření, jež pozitivně diskriminují domácí dodavatele či jinak ovlivňují volné působení tržních sil;

neexistence nebo diskriminační uplatňování či nedostatečné vymáhání práva týkajícího se úpadku, obchodních společností nebo vlastnictví;

zkreslené mzdové náklady;

přístup k finančním prostředkům poskytovaným institucemi, jež realizují cíle veřejné politiky nebo v jiném ohledu nevyvíjejí svou činnost nezávisle na státu“.

(71)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení se při posuzování existence podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) zohlední mimo jiné nevyčerpávající výčet prvků předcházejícího ustanovení. Podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení se při posuzování existence podstatného zkreslení bere v úvahu možný dopad jednoho či více těchto prvků na ceny a náklady v zemi vývozu dotčeného výrobku. Vzhledem k tomu, že tento výčet není kumulativní, nemusí být pro zjištění podstatných zkreslení zohledněny všechny prvky. Kromě toho lze stejné skutkové okolnosti použít k prokázání existence jednoho nebo více prvků z tohoto seznamu. Jakýkoli závěr o podstatných zkresleních ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) však musí vycházet ze všech důkazů, které jsou k dispozici. Při celkovém posouzení toho, zda existuje zkreslení, může být brán rovněž zřetel na celkový kontext a situaci v zemi vývozu, zejména tam, kde základní prvky hospodářského a správního zřízení země vývozu dávají vládě významné pravomoci zasahovat do ekonomiky takovým způsobem, že ceny a náklady nejsou výsledkem volného působení tržních sil.

(72)

V čl. 2 odst. 6a písm. c) základního nařízení se stanoví, že „[p]okud má Komise k dispozici podložené informace týkající se možné existence podstatných zkreslení uvedených v písmeni b) v určité zemi či v určitém odvětví v této zemi a pokud je to v zájmu účinného uplatňování tohoto nařízení, Komise vypracuje, zveřejní a pravidelně aktualizuje zprávu popisující tržní podmínky uvedené v písmeni b) v této zemi nebo v tomto odvětví“.

(73)

Na základě uvedeného ustanovení vydala Komise zprávu o ČLR (dále jen „zpráva“) (11), která obsahuje informace o významných vládních zásazích na mnoha úrovních hospodářství, včetně konkrétních zkreslení u mnoha klíčových výrobních činitelů (jako jsou půda, energie, kapitál, suroviny a pracovní síla), jakož i v konkrétních odvětvích (jako jsou chemické látky). Tato zpráva byla založena do vyšetřovacího spisu ve fázi zahájení šetření. Zúčastněné strany byly v době zahájení šetření vyzvány, aby důkazy obsažené ve vyšetřovacím spisu, jehož byla zpráva nedílnou součástí, vyvrátily, vyjádřily se k nim, nebo je doplnily.

(74)

Podnět poskytl další důkazy o podstatných zkresleních v odvětví kabelů z optických vláken ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b), které doplňují zprávu. Žadatel poskytl důkazy o tom, že výroba a prodej dotčeného výrobku jsou (přinejmenším potenciálně) ovlivněny zkresleními uvedenými ve zprávě, zejména vysokou mírou zásahů státu do hodnotového řetězce kabelů z optických vláken, tj. do odvětví kabelů z optických vláken a odvětví souvisejících s výrobou kabelů z optických vláken, a to především v oblasti vstupních odvětví a výrobních faktorů.

(75)

Komise prozkoumala, zda kvůli existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení je vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR, či nikoli. Komise tak učinila na základě důkazů uvedených ve spisu, včetně důkazů obsažených ve zprávě, které vycházejí z veřejně dostupných zdrojů, zejména z čínských právních předpisů, zveřejněných oficiálních čínských politických dokumentů, zpráv zveřejněných mezinárodními organizacemi a ze studií/článků renomovaných akademických pracovníků, jež jsou konkrétně uvedeny ve zprávě. Tato analýza zahrnovala zkoumání významných vládních zásahů do hospodářství obecně, ale i zkoumání konkrétní situace na trhu v příslušném odvětví včetně dotčeného výrobku. Komise na základě předchozích šetření prováděných v tomto ohledu tyto důkazní prvky dále doplnila vlastním výzkumem týkajícím se různých kritérií, která jsou relevantní pro potvrzení existence podstatných zkreslení v ČLR.

3.1.1.2.   Podstatná zkreslení týkající se domácích cen a nákladů v ČLR

(76)

Čínský hospodářský systém je založen na koncepci „socialistického tržního hospodářství“. Tato koncepce je zakotvena v čínské ústavě a určuje správu ekonomických záležitostí ČLR. Hlavní zásadou tohoto systému je „socialistické veřejné vlastnictví výrobních prostředků, tedy vlastnictví veškerého lidu a kolektivní vlastnictví pracujících“. Ekonomika ve státním vlastnictví je považována za „vedoucí sílu národního hospodářství“ a stát je pověřen „zajišťovat její konsolidaci a růst“ (12). Celkové uspořádání čínské ekonomiky tudíž nejenže počítá s významnými zásahy státu do hospodářství, nýbrž k takovým zásahům existuje výslovné pověření. Myšlenka nadřazenosti veřejného vlastnictví nad soukromým prostupuje celým právním systémem a je zdůrazňována jako obecná zásada ve všech klíčových právních předpisech. Názorným příkladem je čínský zákon o vlastnictví: odkazuje na prvotní etapu socialismu a pověřuje stát, aby podporoval základní hospodářský systém, v jehož rámci má dominantní postavení veřejné vlastnictví. Jiné formy vlastnictví jsou tolerovány a zákon jim umožňuje rozvíjet se společně se státním vlastnictvím (13).

(77)

Podle čínských právních předpisů se navíc socialistické tržní hospodářství rozvíjí pod vedením Komunistické strany Číny. Struktury čínského státu a Komunistické strany Číny jsou vzájemně propojeny na všech úrovních (právní, institucionální, personální) a vytvářejí nadstavbu, v níž jsou úlohy Komunistické strany Číny a státu navzájem k nerozeznání. Po změně čínské ústavy v březnu 2018 byla vedoucí úloha Komunistické strany Číny ještě více zdůrazněna prostřednictvím formulace v článku 1 ústavy, která tuto úlohu potvrzuje. Za stávající první větu uvedeného ustanovení: „[s]ocialistické zřízení je základním zřízením Čínské lidové republiky“ byla vložena nová druhá věta, která zní: „[n]ejvíce určujícím znakem socialismu s čínskými rysy je vedoucí úloha Komunistické strany Číny“ (14). To dokládá nezpochybnitelnou a stále rostoucí kontrolu Komunistické strany Číny nad hospodářským systémem ČLR. Tato vedoucí úloha a kontrola je nedílnou součástí čínského systému a jde daleko nad rámec situace obvyklé v jiných zemích, kde vlády uplatňují obecnou makroekonomickou kontrolu, v jejichž hranicích probíhá volné působení tržních sil.

(78)

Čínský stát se zapojuje do intervenční hospodářské politiky při plnění cílů, které se spíše shodují s politickým programem vytyčeným Komunistickou stranou Číny a neodrážejí hospodářské podmínky převládající na volném trhu (15). Čínské orgány při tom používají celou řadu intervenčních hospodářských nástrojů, včetně systému průmyslového plánování, finančního systému, jakož i další prostředky, pomocí kterých stát působí na trhu a ovlivňuje jej, například pomocí veřejných investic a zadávání veřejných zakázek.

(79)

Zaprvé, pokud jde o úroveň celkové administrativní kontroly, zaměření čínského hospodářství se řídí složitým systémem průmyslového plánování, které ovlivňuje veškeré hospodářské činnosti v zemi. Tyto plány ve svém souhrnu zahrnují komplexní a složitou soustavu odvětvových a průřezových politik a jsou přítomny na všech úrovních státní správy. Plány na úrovni provincií jsou podrobné, zatímco celostátní plány stanoví obecnější cíle. Plány stanovují také nástroje na podporu příslušných průmyslových a jiných odvětví, jakož i časové rámce, ve kterých má být cílů dosaženo. Některé plány stále obsahují explicitní cíle týkající se výstupů, které byly rovněž běžnou součástí předchozích plánovacích cyklů. V rámci plánů jsou jednotlivá průmyslová odvětví a/nebo projekty označovány za (pozitivní nebo negativní) priority v souladu s prioritami vlády a jsou jim přiřazovány konkrétní rozvojové cíle (průmyslová modernizace, mezinárodní expanze atd.). Hospodářské subjekty, soukromé i státem vlastněné, musí účinně přizpůsobovat své podnikatelské činnosti skutečnostem, jež nastoluje tento systém plánování. Je tomu tak nejen kvůli závazné povaze plánů, ale i proto, že příslušné čínské orgány na všech úrovních státní správy se systémem plánů řídí a využívají své zákonné pravomoci v souladu s ním, čímž nutí hospodářské subjekty k dodržování priorit stanovených v plánech (viz též oddíl 3.1.1.5 níže) (16).

(80)

Zadruhé, pokud jde o přidělování finančních zdrojů, dominují finančnímu systému ČLR státem vlastněné komerční banky. Tyto banky se při vytváření a provádění své úvěrové politiky musí přizpůsobovat vládním cílům průmyslové politiky, místo aby primárně posuzovaly ekonomickou hodnotu daného projektu (viz též oddíl 3.1.1.8 níže) (17). Totéž platí o ostatních složkách čínského finančního systému, jako jsou akciové trhy, trhy dluhopisů, trhy soukromého kapitálu atd. Také tyto části finančního sektoru, které nejsou bankami, jsou institucionálně a operačně uspořádány způsobem, který není zaměřen na co nejefektivnější fungování finančních trhů, nýbrž na zajištění kontroly a umožnění zásahů ze strany státu a Komunistické strany Číny (18).

(81)

Zatřetí, pokud jde o používání různých státních regulačních nástrojů, nabývají zásahy státu do hospodářství řady forem. Například pravidla pro zadávání veřejných zakázek jsou běžně využívána k dosažení jiných cílů politiky než hospodářské efektivity, což narušuje tržní zásady v této oblasti. Platné právní předpisy výslovně stanoví, že zadávání veřejných zakázek se musí provádět tak, aby se usnadnilo dosažení cílů vytyčených státními politikami. Povaha těchto cílů však není vymezena, což ponechává rozhodovacím orgánům široké posuzovací pravomoci (19). Obdobně v oblasti investic si čínská vláda ponechává významnou kontrolu a vliv ohledně zaměření a rozsahu jak státních, tak soukromých investic. Prověřování investic, jakož i různé pobídky, omezení a zákazy týkající se investic používají orgány jako důležitý nástroj na podporu cílů průmyslové politiky, např. na zachování státní kontroly nad klíčovými odvětvími nebo posílení domácího výrobního odvětví (20).

(82)

Celkově je tedy čínský hospodářský model založen na určitých základních axiomech, které zajišťují a podporují různé zásahy státu. Takto významné vládní zásahy jsou v rozporu s volným působením tržních sil, což vede k narušení účinného rozdělování zdrojů v souladu s tržními zásadami (21).

3.1.1.3.   Podstatná zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážky základního nařízení: skutečnost, že na dotčeném trhu působí do značné míry podniky, jež jsou ve vlastnictví orgánů země vývozu, jsou těmito orgány ovládány nebo jsou pod jejich strategickým dohledem či se řídí jejich pokyny

(83)

Podniky, jež jsou ve vlastnictví státu, jsou jím ovládány nebo jsou pod jeho strategickým dohledem nebo se řídí jeho pokyny, představují podstatnou součást ekonomiky ČLR.

(84)

Čínská vláda a Komunistická strana Číny udržují struktury, které zajišťují jejich trvalý vliv na podniky, a to zejména na státní podniky. Stát (a v mnoha ohledech také Komunistická strana Číny) nejenže aktivně vytváří obecné hospodářské politiky a dohlíží na to, aby je jednotlivé státní podniky realizovaly, nýbrž také si nárokuje právo podílet se na provozním rozhodování těchto podniků. To se obvykle děje prostřednictvím rotace kádrů mezi vládními orgány a státními podniky, prostřednictvím přítomnosti členů strany ve výkonných orgánech státních podniků a stranických buněk ve společnostech (viz také oddíl 3.1.1.4), jakož i prostřednictvím formování podnikové struktury v sektoru státních podniků (22). Výměnou za to mají státní podniky v čínském hospodářství zvláštní postavení, z něhož vyplývá řada ekonomických výhod, zejména ochrana před konkurencí a preferenční přístup k důležitým vstupům, včetně financování (23). Prvky, které poukazují na existenci státní kontroly nad podniky v odvětví kabelů z optických vláken nebo vlivu na ně, jsou dále rozvinuty v oddíle 3.1.1.4 a 3.1.1.5 níže.

(85)

Konkrétně v hodnotovém řetězci kabelů z optických vláken vlastní čínská vláda podíly v mnoha společnostech, z nichž řadu také kontroluje.

(86)

Komise zjistila, že alespoň jeden hlavní výrobce kabelů z optických vláken – společnost FiberHome Telecommunication Technologies Co., Ltd (dále jen „společnost FTT“) (24) – přiznává, že je plně ovládaná komisí Státní rady pro kontrolu a správu státem vlastněných aktiv (SASAC) (25), tedy státním subjektem. Společnost FTT, která je ovládána státem, má rovněž většinové podíly v jiných společnostech vyrábějících kabely z optických vláken, například ve společnostech Changchun Fiberhome Technologies, Chengdu Datang Cable, Fiberhome Marine Network Equipment, Xinjiang Fiberhome Optical Communications. Ovládání společností FTT, tedy i státem, bylo rovněž zjištěno u dalšího výrobce kabelů z optických vláken – společnosti Nanjing Wasin Fujikura Optical Communication.

(87)

Kromě přímo ovládaných společností čínská vláda ovlivňuje rovněž soukromé společnosti v ČLR. V průběhu šetření jeden z vyvážejících výrobců zařazených do vzorku potvrdil a bylo rovněž zjištěno, že stát přímo nebo nepřímo (např. prostřednictvím různých subjektů ve spojení se státem, jako: Bank of China, Industrial and Commercial Bank of China, Agricultural Bank of China, China Development Bank, Changshu City Development Investment Co. nebo Shanghai Financial Development Investment Fund) má podíly v mnoha společnostech, které vyrábějí kabely z optických vláken. Za zmínku stojí především společnost Yangtze Optical Fiber and Cable (dále jen „společnost YOFC“), která je ze 39 % vlastněna státem ovládanými investory (26). Tato společnost je velkým domácím výrobcem a také velkým vývozcem dotčeného výrobku do EU.

(88)

U soukromých výrobců kabelů z optických vláken Komise rovněž v případě nejméně dvou z nich – společnosti Jiangsu Zhongtian Technology (dále jen „společnost ZTT“) (27) a společnosti Hengtong Group – zjistila, že většinoví (soukromí) akcionáři byli ve spojení s Komunistickou stranou Číny a zastávali v ní různé funkce (viz 104. bod odůvodnění).

(89)

Ohledně poskytovatelů vstupů pro výrobu kabelů z optických vláken jsou jednou ze surovin pro výrobu kabelů z optických vláken aramidová vlákna. V odvětví aramidových vláken Komise rovněž zjistila významné zásahy státu. Jedním z klíčových výrobců aramidových vláken v ČLR je společnost Yantai Tayho Advanced Materials (dále jen „společnost YTAM“) (28). Většinovým akcionářem společnosti YTAM je skupina Yantai Guofeng Investment Holdings Group (29), kterou plně vlastní jen-tchajská komise Státní rady pro kontrolu a správu státem vlastněných aktiv (30). Společnost YTAM je tedy plně ovládána státními orgány. Dalšími významnými výrobci aramidových vláken v ČLR je společnost Sinopec Yizheng Chemical Fiber Company (31) (dceřiná společnost státem vlastněné skupiny Sinopec (32)) nebo státní podnik Sinochem (33).

(90)

Výroba kabelů z optických vláken zahrnuje také použití chemických vstupů, například: polyethylenu s nízkou, střední nebo vysokou hustotou nebo polybutylentereftalátu. Jedná se o chemické sloučeniny získané chemickými procesy. Různé chemické sloučeniny se používají také k výrobě předlisku pro výrobu optického vlákna. Proto lze výrobce těchto vstupů považovat také za účastníky čínského chemického odvětví. Pokud jde o toto odvětví, Komise zjistila, že podle národní statistiky držely v roce 2015 státní podniky 52 % celkových aktiv chemických společností (34). Státní podniky, zejména ty velké centrální, tradičně hrají dominantní roli v chemickém průmyslu Číny vzhledem ke svému oligopolnímu postavení, pokud jde o předcházející činnosti / vstupní suroviny, snadnému přístupu k vládou přidělovaným zdrojům (prostředkům, půjčkám, půdě atd.) a silnému vlivu v procesu rozhodování vlády. V tomto ohledu Komise konkrétně zjistila, že někteří klíčoví výrobci polyethylenu s vysokou hustotou v ČLR, například společnosti PetroChina, Sinopec Maoming Petrochemical Corporation, China National Offshore Oil Corporation (35), jsou státními podniky.

(91)

Kromě toho se při výrobě kabelů z optických vláken používají i některé suroviny z oceli, například určité typy ocelových drátů nebo pásů. V tomto ohledu v odvětví oceli přetrvává značná míra vlastnictví ze strany čínské vlády. Zatímco nominální rozdělení mezi počtem státních podniků a soukromých společností je téměř rovnoměrné, čtyři z pěti čínských výrobců oceli, kteří figurují mezi deseti největšími světovými výrobci oceli, jsou státní podniky (36). Zároveň zatímco na deset největších výrobců připadalo v roce 2016 jen asi 36 % celkové výroby tohoto výrobního odvětví, čínská vláda si v uvedeném roce vytyčila cíl konsolidovat do roku 2025 60 % až 70 % výroby železa a oceli přibližně do deseti velkých podniků (37). Tento záměr čínská vláda zopakovala v dubnu 2019, kdy oznámila vydání pokynů ke konsolidaci ocelářského průmyslu (38). Taková konsolidace může znamenat nucené fúze ziskových soukromých společností se státními podniky, jež dosahují podprůměrných výsledků (39). Příkladem nedávné fúze jsou výrobci oceli Baosteel Group Corp. a Wuhan Iron & Steel Group Corp. v roce 2016. Touto fúzí vznikl druhý největší světový výrobce oceli (40). Hlavní výrobci nerezové oceli jsou ve vlastnictví státu, například společnosti Tisco, Baosteel, Ansteel Lianzhong, Jiujuan Iron and Steel a Tangshan.

(92)

Vzhledem k vysoké úrovní vládních intervencí v odvětvích vstupů na trhu kabelů z optických vláken (např. v ocelářském odvětví, v chemických hodnotových řetězcích nebo prostřednictvím státní kontroly nad některými hlavními podniky vyrábějícími aramid) a skutečnosti, že podle zjištění Komise jsou někteří výrobci kabelů z optických vláken přímo nebo nepřímo ovládáni nebo vlastněni státem, nebo jsou pod jeho vlivem (např. prostřednictvím korporátní přítomnosti Komunistické strany Číny), spoléhají na jeho podporu a v některých případech uplatňují ideologii Komunistické strany Číny, je státem vlastněným nebo ovládaným výrobcům i soukromým výrobcům kabelů z optických vláken bráněno v působení za tržních podmínek. Jak veřejné, tak soukromé podniky, které působí v oblasti výroby kabelů z optických vláken i vstupů používaných k jejich výrobě, také přímo nebo nepřímo podléhají politickému dohledu a pokynům, jak je uvedeno v oddíle 3.1.1.5 níže.

3.1.1.4.   Podstatná zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení: přítomnost státu ve firmách, což mu umožňuje ovlivňovat ceny či náklady

(93)

Kromě výkonu kontroly nad ekonomikou prostřednictvím vlastnictví státních podniků a jiných nástrojů může čínská vláda ovlivňovat ceny a náklady prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách. Lze mít za to, že právo příslušných státních orgánů jmenovat a odvolávat klíčové vedoucí pracovníky ve státních podnicích, zakotvené v čínských právních předpisech, odráží odpovídající vlastnická práva (41), avšak dalším kanálem, jehož prostřednictvím může stát ovlivňovat podnikatelská rozhodnutí, jsou buňky Komunistické strany Číny v podnicích, a to jak státních, tak soukromých. Podle práva obchodních společností v ČLR má být organizace Komunistické strany Číny zřízena v každé společnosti (alespoň se třemi členy této strany v souladu se stranickými stanovami (42)) a daná společnost musí pro činnost stranické organizace vytvořit nezbytné podmínky. V minulosti tento požadavek podle všeho nebyl vždy dodržován ani přísně vymáhán. Nejpozději od roku 2016 však Komunistická strana Číny zesílila své nároky, pokud jde o ovládání obchodních rozhodnutí státních podniků jakožto politický princip. Uvádí se také, že Komunistická strana Číny vyvíjí tlak na soukromé společnosti, aby kladly na první místo „vlastenectví“ a řídily se stranickou disciplínou (43). V roce 2017 údajně existovaly stranické buňky v 70 % z asi 1,86 milionu soukromých společností a rostl tlak na to, aby organizace Komunistické strany Číny měly konečné slovo v podnikatelských rozhodnutích přijímaných v rámci společností, v nichž působí (44). Tato pravidla mají obecnou platnost v celém čínském hospodářství, a to ve všech odvětvích, včetně výrobců kabelů z optických vláken a dodavatelů jejich vstupů.

(94)

Dne 15. září 2020 byl navíc zveřejněn dokument nazvaný „Pokyny Generální kanceláře úřadu Ústředního výboru Komunistické strany Číny pro posílení činnosti Sjednocené fronty v soukromém sektoru pro novou éru“ (45), který dále rozšířil úlohu stranických výborů v soukromých podnicích. Oddíl II.4 těchto pokynů stanoví: „[m]usíme zvýšit celkovou schopnost strany řídit činnost Sjednocené fronty v soukromém sektoru a účinně zintenzívnit práci v této oblasti“. A oddíl III.6 stanoví: „[m]usíme dále posílit budování strany v soukromých podnicích a umožnit, aby stranické buňky plnily účinněji svou úlohu coby pevnost, a umožnit členům strany, aby působili jako předvoj a průkopníci“. Tyto pokyny tedy zdůrazňují posílení úlohy Komunistické strany Číny ve společnostech a jiných subjektech soukromého sektoru a usilují o něj (46).

(95)

Výše uvedený trend rostoucí úrovně zásahů čínské vlády v odvětví kabelů z optických vláken ilustrují následující příklady.

(96)

V souladu s výše uvedeným je určitý počet výrobců kabelů z optických vláken vlastněn nebo ovládán státem, který může neomezeně ovlivňovat ceny a náklady. Toto ovlivňování rovněž posiluje stabilní přítomnost Komunistické strany Číny v těchto společnostech a její vliv na ně.

(97)

Komise například zjistila, že skupina China Information and Communication Technology Group, ke které patří vyvážející výrobce, společnost FTT, na svých internetových stránkách uvádí, že: „Podporování vedoucího postavení strany a posilování budování strany jsou nejdůležitějšími principy fungování státních podniků. Od založení společnosti China Information and Communication Technology Group Co., Ltd. stranický výbor skupiny plně realizoval ducha 18. národního kongresu, 19. národního kongresu, předchozích plenárních zasedání strany a rovněž ducha národní konference o budování strany státními podniky a zajišťuje, aby se budování strany a všechny aspekty činnosti podniku řídily teorií Si Ťin-pchinga o nové éře socialismu s čínskými rysy. Vybudovat „čtyři vědomí“, posílit „čtyři jistoty“, rozhodně dosáhnout „dvou záruk“, důsledně uplatňovat obecné požadavky na budování strany v nové éře, věnovat zvláštní pozornost hlavním povinnostem stranické správy a plně začlenit stranický výbor skupiny do správy a řízení pro posílení vedoucího postavení a „udávat směr, zajistit celkové řízení a zajistit provádění“ a neustále podporovat „dvojí integraci a dvojí propagaci“ budování strany společně s výrobními a obchodními činnostmi“ (47).

(98)

Komise rovněž zjistila, že činnosti týkající se budování strany jsou rozšířeny do celých průmyslových zón, jak uvádí internetové stránky zóny Wuhan Eastlake High-Tech Development: „Sdělení o celoměstské konferenci o budování strany státním podnikem a základní činnosti tajemníka okresního stranického (pracovního) výboru při budování strany a hlášení o duchu generální konference: Dne 7. května 2019 se ve skupině Fiberhome Communications Group konala místní propagační konference zaměřená na budování strany ve státních podnicích v zóně Donghu High-tech Zone. Jednání se zúčastnilo téměř třicet lidí, mezi nimiž byl i zástupce ředitele odboru pracovního výboru strany zóny Donghu High-tech Zone Wan Ling a další soudruzi, jakož i lidé odpovědní za řízení a vedení činností v oblasti budování strany ve státních podnicích centrálně řízených okresem a pod přímou správou okresu.“ (48) Zóna The Donghu High-tech Zone (nebo zóna Wuhan East Lake High-Tech Development Zone) se díky svému zaměření na produkci optoelektroniky, včetně kabelů z optických vláken, často označuje jako „Optics Valley“ (49).

(99)

Je třeba uvést, že činnosti uvedené v předchozím bodě odůvodnění zahrnují i společnost Fiberhome Group, mateřskou společnost společnosti FTT. Internetové stránky společnosti uvádí „podporu vládních politik“ jako jeden z klíčových prvků jejího vztahu s čínskou vládou (50). Kromě toho je skupina Fiberhome ve vztahu k činnostem v oblasti budování strany dávána ostatním podnikům za vzor: „Dne 17. května uspořádala společnost Optics Valley Construction Company studijní návštěvu kádrů a zaměstnanců ve společnosti Fiberhome Technology Group s cílem navštívit výstavu vědeckých a technologických úspěchů, poslechnout si odborné přednášky a následovat inspekční cestu generálního tajemníka Si Ťin-pchinga, revidovat ducha důležitého projevu generálního tajemníka Si Ťin-pchinga během jeho inspekce v provincii Chu-pej […] Soudruh Chua Siao-tung, ředitel kanceláře ředitele společnosti Fiberhome Communications, se zaměřil na základy budování strany ve společnosti Fiberhome Technology Group, inovativní opatření pro budování strany a on-line výsledky budování strany, […] Generální ředitel společnosti, soudruh Čou Aj-čchiang, zdůraznil, že kádry a zaměstnanci společnosti musí kombinovat studium a provádění ducha důležitých projevů generálního tajemníka Si Ťin-pchinga s duchem high-tech zóny a podporovat provádění vysoce kvalitního vývoje zóny Optics Valley.“ (51) Podle druhého úryvku mají být činnosti spojené s budováním strany úzce navázány na rozvoj podnikání v zóně Optics Valley.

(100)

Jak je uvedeno v 94. bodě odůvodnění, čínská vláda rovněž dále rozšiřuje úlohu Komunistické strany Číny v soukromém sektoru, čímž dále zvyšuje její schopnost kontrolovat a ovlivňovat rozhodnutí a činnost soukromých společností. Komise shromáždila dostatek důkazů o ovlivňování činnosti soukromých výrobců kabelů z optických vláken.

(101)

Společnost ZTT si pochvaluje zájem Komunistické strany Číny a úřadů o podnik: „Společnost ZTT přitahuje pozornost Komunistické strany a představitelů státu svým mezioborovým rozvojem. Ústřední, provinční a obecní představitelé tu provedli inspekci a dali společnosti ZTT své ujištění a povzbuzení.“ (52) Internetové stránky společnosti dále obsahují informace o jejích aktivitách a úspěších v oblasti budování strany a také o interakcích s Komunistickou stranou Číny a úřady v této oblasti. Společnost například popisuje inspekci činností společnosti v oblasti budování strany provedenou provinčními a obecními stranickými a vládními představiteli: „Süe Ťi-pching (tajemník stranického výboru a předseda společnosti ZTT) uvedl, že společnost Zhongtian Technology je klíčovým výrobním podnikem v Nan-tchungu, že současný vývoj je neoddělitelně spojen s péčí a podporou poskytovanou stranickými výbory a vládními představiteli na všech úrovních a že stranický výbor společnosti Zhongtian Technology Group pod vedením nadřízené organizace strany pečlivě připravil půdu pro upevnění vzájemné podpory, společného pokroku a budování strany společně s rozvojem podnikání výhodného pro všechny. Zdůraznil dva konkrétní postupy, které společnost Zhongtian Technology shrnula a formovala pod vedoucím postavením strany. Prvním je pracovní systém pokrokových duchovních inženýrů vlasti. […]; Druhým je pokročilý inventář duševního vlastnictví zvyšující základní konkurenceschopnost podniku zapojením hlavní opory iniciativ členů strany, který skutečně přeměňuje výhody plynoucí z budování strany na výhody v oblasti rozvoje a rovněž přeměňuje moudrost strany a obyčejných lidí na efektivní rozvoj.“ (53) Společnost rovněž zdůrazňuje důležitost svých stranických aktivit a důležitost jejich integrace do činnosti společnosti: „Stranický výbor společnosti Jiangsu Zhongtian Technology Co., Ltd. získal čestný titul „pokročilé základní stranické organizace strany v provincii Ťiang-su“ a stal se jediným podnikem v Nan-tchungu, který toto vyznamenání získal. V nedávných letech se stranický výbor společnosti Zhongtian Technology pod vedením Süe Ťi-pchinga, národního vzorového pracovníka, tajemníka strany a předsedy představenstva, vždy řídil vůdčí ideologií „zaměřit se při rozvoji na budování strany a podporovat rozvoj prostřednictvím budování strany“ a aktivně zkoumal standardizované a integrované modely budování strany se zaměřením na integraci činností v oblasti budování strany do podnikové výroby a obchodní činnosti, podrobného řízení a rozvoje kultury.“ (54)

(102)

Komise rovněž zjistila vliv Komunistické strany Číny na jiného výrobce kabelů z optických vláken, který zajišťuje významnou domácí výrobu a vývoz dotčeného výrobku do EU, na skupinu Hengtong. Tato společnost, byť soukromá, zveřejňuje zprávy o úloze a vlivu Komunistické strany Číny, členství v Komunistické straně Číny a stranických výborů na společnost, jakož i o tom, jak společnost při svých činnostech lpí na státních strategiích: „Bez reformy a politiky otevírání by dnes společnost Hengtong neexistovala; pokud jde o budoucí vývoj společnosti Hengtong, musí v ní být strana silně podporována. Cchuej Ken-liang, tajemník stranického výboru a předseda představenstva skupiny Hengtong, uvedl, že stranický výbor skupiny Hengtong nikdy nezapomněl na svůj původní záměr, měl vždy na paměti své poslání a bude i nadále utvářet „rudý motor“ budování strany, dodávat neochvějnou sílu pro nové kolo rozvoje podniku a snažit se splnit agendu pro éru vysoce kvalitního vývoje. […] Podle systému „jedna osoba na dvou pozicích“, který umožňuje jedné osobě být tajemníkem strany a vedoucím představitelem společnosti, má všech 32 současných stranických tajemníků skupiny Hengtong i pozice generálních ředitelů každé společnosti a účinnost budování strany je zahrnuta do celkového hodnocení dceřiných společností. [...] Stranický výbor skupiny [Hengtong] pořádá každé dva roky seminář o budování strany s cílem formulovat pracovní plán skupiny v oblasti budování strany jako „stanovený postup“ pro roční práci každé stranické pobočky, přičemž každá stranická pobočka si volí novátorský „volitelný postup“, podporovat podnikovou pobočku, aby dosáhla cíle představujícího pevnost, a vytvořit „bojový tým“ skupiny pro budování strany, zajistit, aby se členové strany z řad zaměstnanců zaměřili na vyznamenání v podobě praporků, vytvářet „zvláštní síly“ pro budování strany a vytvářet paradigma skupiny pro budování strany ve formě „strategických stranických výborů, základních stranických poboček a členů strany vyznamenaných praporky [...]. Rozvoj podniku je neoddělitelný od správného vedoucího postavení strany. Musíme být vždy vděční a nést odpovědnost a přitom vycházet ze společnosti.“ Stranický výbor skupiny Hengtong převzal velkou odpovědnost za důsledné dodržování národní rozvojové strategie a považuje budování strany za způsob, jak dosáhnout hluboké integrace podnikového rozvoje do národní strategie a jak se chopit hlavních příležitostí k růstu a posilování.“ (55)

(103)

Komise dále zjistila, že na soukromou společnost YOFC rovněž uplatňuje svůj vliv stát, zejména prostřednictvím úlohy Komunistické strany Číny v činnostech společnosti. Internetové stránky společnosti tyto interakce zmiňují při popisování události zaměřené na oslavu 97. výročí založení Komunistické strany Číny: „Na zasedání předložil soudruh Ma Ťie, tajemník stranického výboru a předseda společnosti YOFC, důležitou zprávu. Tajemník Ma Ťie uceleně shrnul činnost společnosti při budování strany a provozní podmínky za poslední rok a přednesl pracovní požadavky do budoucna. Vyzdvihl: V minulém roce, pod správným vedením organizací na vyšší úrovni, v souladu s celkovým nasazením a požadavky pracovního stranického výboru zóny Donghu High-tech Zone, stranický výbor společnosti pečlivě studoval a realizoval ducha 19. národního kongresu Komunistické strany Číny a zaměřil se na celkový rozvoj společnosti YOFC. […] Ve zprávě tajemník Ma Ťie rovněž analyzoval výzvy, na které se společnost YOFC v roce 2018 zaměřila, a požadoval od všech členů strany, aby účinně prováděli pět strategických opatření společnosti k urychlení transformace a rozvoje společnosti. […] Žádal: „[…] V duchu zprávy z 19. národního kongresu Komunistické strany Číny a vzhledem k příležitosti 30. výročí společnosti YOFC přispějeme ke zbrusu nové budoucnosti společnosti, oprášíme starou slávu“ (56)“. O rok později, u příležitosti 98. výročí založení Komunistické strany Číny, společnost YOFC rovněž oznámila, že v roce 2019 „stranický výbor společnosti YOFC získal čestný titul „pokročilá stranická organizace“ zóny Donghu High-tech Zone“. Během akce předseda a tajemník Ma Ťie „vyzval všechny členy strany, aby vztyčili vysoko prapory socialismu s čínskými rysy a pevně zavedli „čtyři vědomí“ s cílem posílit „čtyři sebejistoty“, praktikovat „dvě záruky“, poučit se z příkladu, vzít si pokrokáře za své vzory, plnit řádně své povinnosti, zdědit a předávat dál průkopnického a novátorského ducha starší generace revolucionářů a pokrokových vzorů, plně zapojit základní stranické organizace jako bojové pevnosti a také průkopnické a příkladné členy strany, usilovat o úplné dosažení obchodních cílů společnosti YOFC v roce 2019 a nadělit vynikající úspěchy jako dárek k 98. výročí založení Komunistické strany Číny a k 70. výročí založení Čínské lidové republiky!“ (57)

(104)

Struktury Komunistické strany Číny se personálně rovněž překrývají s řídícími orgány řady předních výrobců kabelů z optických vláken. Komise zjistila, že předseda a většinový akcionář společnosti ZTT, Süe Ťi-pching, je členem Komunistické strany Číny a tajemníkem stranického výboru (58). V případě společnosti FTT, dalšího významného výrobce kabelů z optických vláken, je předseda představenstva Lu Kuo-čching členem Komunistické strany Číny (59), přičemž další dva vrcholoví manažeři zastávají také pozice tajemníka a zástupce tajemníka stranického výboru (60). Jak již bylo uvedeno v 102. bodě odůvodnění výše, Cchuej Ken-liang, většinový akcionář soukromé společnosti vyrábějící kabely z optických vláken Hengtong Group, je nejen předsedou představenstva, ale také tajemníkem stranického výboru. Rovněž plnil úlohu zástupce na 12. a 13. Všečínském shromáždění lidových zástupců (61). V souladu s tím, co je uvedeno v 103. bodě odůvodnění, je předseda představenstva společnosti YOFC Ma Ťie tajemníkem stranického výboru a členem Komunistické strany Číny (62).

(105)

Narušující účinek na trh mají také přítomnost a zásahy státu na finančních trzích (viz také oddíl 3.1.1.8 níže), jakož i v oblasti zásobování surovinami a vstupů (63). Přítomnost státu ve firmách, včetně státem vlastněných podniků, v odvětví kabelů z optických vláken a jiných souvisejících odvětvích (např. ve finančním sektoru a odvětvích dodávajících vstupy) tak umožňuje čínské vládě ovlivňovat ceny a náklady.

3.1.1.5.   Podstatná zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) třetí odrážky základního nařízení: veřejné politiky či opatření, jež pozitivně diskriminují domácí dodavatele či jinak ovlivňují volné působení tržních sil

(106)

Zaměření čínského hospodářství je do značné míry určováno propracovaným systémem plánování, který stanoví priority a předepisuje, na které cíle se musí ústřední vláda a místní orgány státní správy zaměřit. Příslušné plány existují na všech úrovních státní správy a zahrnují téměř všechna odvětví hospodářství. Cíle stanovené nástroji plánování mají závaznou povahu a orgány na každé úrovni státní správy sledují plnění plánů orgány na příslušné nižší správní úrovni. Systém plánování v ČLR celkově vede k tomu, že zdroje jsou přidělovány do odvětví označených vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly alokovány v souladu s tržními silami (64).

(107)

Podle veřejných politických dokumentů a seznamů považuje čínská vláda vybavení kabelů z optických vláken za klíčový produkt (65). Tato kategorizace má velký význam, protože daným odvětvím poskytuje řadu konkrétních politik a podpůrných opatření, která jsou určena k podpoře rozvoje v každém odvětví (66). Kabely z optických vláken, které jsou klíčovou součástí infrastruktury internetových sítí, hrají rozhodující roli při zavádění sítí z optických vláken a širokopásmového internetu. Vývoj širokopásmového internetu je v ČLR směřován a řízen řadou plánů, směrnic a dalších dokumentů, které jsou vydávány na celostátní, regionální a obecní úrovni a jsou vzájemně propojeny. Mezi příklady těchto klíčových politických dokumentů na centrální úrovni patří: 13. pětiletý plán pro hospodářský a sociální rozvoj Čínské lidové republiky (2016–2020) (67) a doprovodný 13. pětiletý plán pro strategická a nově vznikající odvětví (68), plán „Made in China 2025“ (69), plán „Internet Plus“ (70), strategie „Broadband China“ (71), závazná stanoviska hlavního úřadu Státní rady k urychlení budování vysokorychlostní širokopásmové sítě a zavedení nižších sazeb za rychlejší internetové připojení (72) nebo tříletý akční plán pro výstavbu hlavních projektů informační infrastruktury (73). Tato ústřední politická ustanovení se promítají do nižší než centrální úrovně a jsou na jejich základě přijímána následná opatření, například akční plán provincie Kuang-tung ohledně plánu „Internet Plus“ (2015–2020) (74). V této souvislosti mohou plánovací dokumenty vztahující se k jiným odvětvím vydávané na nižší než centrální úrovni z hlediska politických pokynů odkazovat na rozvoj internetu, zejména provádění plánu „Internet Plus“ – jako je tomu v případě Petrochemického 13. pětiletého plánu provincie Che-pej (75).

(108)

Výše uvedené politiky vycházely ze zaměření státu na rozvoj optických sítí a infrastruktury a trhu kabelů s optickými vlákny a související podpory státu. Provádění výše uvedených politik bylo navíc úzce spjato s prováděním nadřazených politik, kterými bylo podporováno, například prováděním rozvoje informačního průmyslu (příslušný dokument: „Příručka pro rozvoj informačního průmyslu“ Ministerstva průmyslu a informačních technologií a Národní rozvojové a reformní komise), odvětví dat velkého objemu (příslušný dokument: „Plán rozvoje odvětví dat velkého objemu (2016–2020) Ministerstva průmyslu a informačních technologií“), cloud computingu (příslušný dokument „Tříletý akční plán pro rozvoj cloud computingu (2017–2019) Ministerstva průmyslu a informačních technologií“), nebo architektury „internet věcí“ (příslušný dokument: Sdělení hlavního úřadu Ministerstva průmyslu a informačních technologií o komplexní podpoře výstavby a rozvoje mobilního internetu věcí(76). Kabely z optických vláken jsou tedy pro čínskou vládu zvláštním produktem, který má prvořadý význam při budování sítí a infrastruktury sloužících celé řadě klíčových oblastí konektivity a digitální politiky, jež vypracoval a na které dohlíží stát. Na základě politických dokumentů uvedených v 107. a 108. bodě odůvodnění čínská vláda zasahuje do provádění souvisejících politik a zasahuje do volného působení tržních sil v odvětví kabelů z optických vláken, zejména jeho propagací a podporováním různými způsoby.

(109)

Čínská vláda řídí rozvoj odvětví kabelů z optických vláken v souladu s celou řadou nástrojů. Komise získala důkazy o konkrétních projektech a o zřízení vládních poradenských fondů a průmyslových zón, ze kterých byl patrný rozsah podpory veřejných orgánů výrobcům kabelů z optických vláken a jejich hodnotovému řetězci.

(110)

Jedna zúčastněná společnost poskytla důkazy o případu místního poradenského fondu a o opatřeních orgánů podporujících odvětví kabelů z optických vláken prostřednictvím projektu budování kapacit v provincii Šan-tung: „Fáze I projektu má celkovou investici ve výši 1,8 miliardy RMB a spočívá ve výstavbě šesti tažných věží pro optická vlákna a dvanácti výrobních linek na optická vlákna, čímž se dosáhlo velkého pokroku v odvětví optických vláken v provincii Šan-tung. […] Vstup vládních kapitálových investičních fondů umožnil společnostem snížit náklady na financování, zvýšit jejich finanční solidaritu a poměr zabezpečení, směřoval transformaci obchodních konceptů a zajistil modernizaci“ (77). Další zdroj potvrzuje, že cílem projektu je provést zastřešující státní politiky, například ty vyjmenované v 106. až 108. bodě odůvodnění, které závisejí na optických vláknech: „Vývoj internetu je neoddělitelný od nástrojů pro vysokorychlostní přenos, přičemž nástroje pro vysokorychlostní přenos závisejí na kvalitních optických vláknech. Společnost Shandong Zhiguang Communication Technology Co., Ltd. je technologicky vyspělou společností založenou za účelem realizace strategického opatření „Made in China 2025“, národní strategie pro ekonomický rozvoj založený na informacích a uspokojení potřeb národních klíčových projektů, mezi které patří projekty „Big Data“, „Internet Plus“ a „Digital China“. Optické vlákno, materiál s přírodním „genem“ vědy a techniky, v současné době zakořenilo ve městě Cao-čuang a dále jen vzkvétá.“ (78)

(111)

Komise rovněž narazila na případ zřízení obecního fondu ve městě Su-čou ve výši až 1 miliardu RMB, který byl zřízen za účelem zmírnění finančního tlaku vyvolaného obchodními potížemi jednoho z výrobců kabelů z optických vláken, společnosti Tongding Interconnection Information. Cílem fondu je také usnadnit společnostem cestu ke kótování na burze cenných papírů (79).

(112)

Jak je uvedeno v 98. bodě odůvodnění, Komise zjistila, že jedna zvláštní oblast průmyslového rozvoje podporovaná čínskou vládou ve městě Wu-chan – zóna East Lake New Technology Industry Development Zone – sloužila jako hlavní výrobní základna pro kabely z optických vláken. Jako jedna ze státní radou schválených „národních zón rozvoje high-tech průmyslu“ a „národních zón demonstrace domácích inovací“ se stala první průmyslovou základnou optoelektroniky v ČLR (rovněž zvanou jako „China Optics Valley“ – viz 98. bod odůvodnění). Výrobci kabelů z optických vláken působící v této zóně využívají různých forem pobídek a státní podpory (80).

(113)

Mezi nástroje, jejichž prostřednictvím čínská vláda řídí rozvoj odvětví kabelů z optických vláken, patří navíc také přímé státní subvence. Z výroční zprávy vyvážejícího výrobce FTT za rok 2019 vyplývá, že společnost ke konci roku 2019 měla 393,8 milionu RMB výnosů příštích období ve vládních subvencích a 45,8 milionu RMB vládních subvencí jako „ostatní příjem“ (81). Z výroční zprávy vyvážejícího výrobce ZTT za rok 2019 vyplývá, že společnost ke konci roku 2019 měla 150,3 milionu RMB výnosů příštích období ve vládních subvencích a obdržela 361,1 milionu RMB vládních subvencí v souvislosti s každodenními činnostmi společnosti (82). Z výroční zprávy výrobce kabelů z optických vláken společnosti Hengtong Group za rok 2019 dále vyplývá, že výnosy příštích období společnosti spočívající ve vládních subvencích činily 81,8 milionu RMB a subvence v souvislosti s každodenními činnostmi společnosti v roce 2019 činily 268,3 milionu RMB (83).

(114)

Ohledně vstupů používaných při výrobě kabelů z optických vláken Komise zjistila, že aramid, chemicky získané syntetické vlákno a vstup pro výrobu kabelů z optických vláken, je – podobně jako u optických vláken (viz 107. bod odůvodnění) – kategorizován čínskou vládou jako klíčový produkt v hlavním katalogu klíčových produktů a služeb ve strategických a nově vznikajících odvětvích (84). V důsledku této kategorizace se na tuto surovinu zaměřily různé politiky čínské vlády. V důsledku toho byl aramid v ČLR zahrnut do plánovacích dokumentů, například prováděcího plánu pro transformaci a modernizaci odvětví výroby chemických vláken (2017–2020) (dále jen „prováděcí plán“), ve kterém je uveden jako klíčová položka pro urychlení vývoje (85). Bylo zjištěno, že na aramid se vztahuje ještě alespoň jeden další plánovací dokument – plán podpory průmyslového vývoje nových materiálů v provincii Che-pej v roce 2016, který obsahoval pokyny pro příslušné zúčastněné strany, aby především urychlily vývoj aramidových vláken prostřednictvím národního programu Torch ve městě Chan-tan (86).

(115)

Chemická vlákna tedy obecně podléhají státní regulaci a politice řízení trhu nejen na centrální úrovni (například prostřednictvím prováděcího plánu), ale také v rámci plánovacích dokumentů na nižší úrovni než centrální, například Akčního plánu provincie Če-ťiang pro komplexní transformaci a modernizaci tradičních výrobních odvětví, ve kterém chemická vlákna figurují jako jedno z deseti klíčových odvětví, jež podléhající specifickému politickému řízení (87), nebo 13. pětiletého plánu pro rozvoj chemického průmyslu v provincii Ťiang-su (2016–2020). V ustanoveních týkajících se nových chemických materiálů pětiletého plánu je důraz kladen zejména na podporu vývoje a industrializace navazujících aplikací s vysokou přidanou hodnotou, jako jsou „vysoce výkonná vlákna“, která mohou zahrnovat vlákna používaná při výrobě kabelů z optických vláken. V tomto ohledu pětiletý plán rovněž ukládá průmyslu, aby snížil výrobní náklady a „ve vztahu ke klíčovým podpůrným materiálům odstranil nedostatky v dodávkách na předcházejícím trhu“ (88).

(116)

Důkazy o řízení výroby státem jsou k dispozici i ohledně dalších základních vstupů – polyethylenu: Národní rozvojová a reformní komise (NDRC) zahrnula některé procesy výroby polyethylenu do svého katalogu pro průmyslovou restrukturalizaci, ve kterém jeden pododdíl „omezeného seznamu“ zahrnuje petrochemické výrobky a zejména zahrnuje „polyethylen nebo polyvinylchlorid získaný acetylenovým procesem s ročním výrobním objemem nižším než 200 000 tun“ (89).

(117)

Čínská vláda obecně považuje chemický průmysl, ze kterého výrobci kabelů z optických vláken získávají řadu svých vstupů, za důležitý (viz 90. a 114. bod odůvodnění). Zohledňují to mnohé plány, směrnice a další dokumenty týkající se chemického odvětví vydávané na státní, regionální a komunální úrovni. Tyto dokumenty mají za cíl obecně řídit řadu aspektů fungování chemického odvětví, a tím ovlivňovat například subsektory vyrábějící různé předcházející chemické sloučeniny používané k výrobě chemických surovin používaných při výrobě kabelů z optických vláken (např. ty, které jsou vyjmenovány v 90. a 114. bodě odůvodnění), zejména pokud jde o rozvoj hodnotového řetězce, vzorce dodávek, výběr technologií, lokalizaci výroby nebo politickou podporu (90).

(118)

Konkrétně i v případě skleněných vláken, která tvoří jeden ze vstupů, Komise potvrdila, že stát zasahoval do zeměpisného rozložení výroby skleněných vláken prostřednictvím ustanovení 13. pětiletého plánu pro odvětví stavebních materiálů (2016–2020) (91), zejména tím, že stanovil, aby se výroba rozvíjela konkrétně v provincii Ťiang-si, čímž omezoval svobodné rozhodování příslušných hospodářských subjektů.

(119)

Ve své zprávě rovněž zmínila, že cena elektřiny, která je jedním z výrobních faktorů kabelů z optických vláken, není v ČLR tržně orientována a je rovněž ovlivněna podstatnými zkresleními (prostřednictvím centrálního určování cen, cenové diferenciace a postupů přímého nákupu energie) (92).

(120)

Tato angažovanost vlády a místních orgánů v celém hodnotovém řetězci kabelů z optických vláken může přinejmenším zkreslovat ceny. Prostřednictvím výše popsaných prostředků podléhají odvětví kabelů z optických vláken i další odvětví vyrábějící suroviny používané k výrobě kabelů z optických vláken zásahům státu, přičemž čínská vláda řídí a kontroluje prakticky všechny aspekty vývoje a fungování hodnotového řetězce kabelů z optických vláken.

(121)

Souhrnně vzato čínská vláda zavedla opatření s cílem přimět hospodářské subjekty k dodržování cílů veřejné politiky, včetně výrobců kabelů z optických vláken a vstupů používaných k výrobě kabelů z optických vláken. Taková opatření brání volnému fungování tržních sil.

3.1.1.6.   Podstatná zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení: neexistence nebo diskriminační uplatňování či nedostatečné vymáhání práva týkajícího se úpadku, obchodních společností nebo vlastnictví

(122)

Podle informací ve spisu čínský systém v oblasti úpadků neplní řádně své vlastní hlavní cíle, jako je spravedlivé hrazení pohledávek a dluhů a ochrana zákonných práv a zájmů věřitelů a dlužníků. Je to zřejmě zapříčiněno tím, že ačkoli čínské úpadkové právo formálně vychází ze zásad, které jsou obdobné jako zásady uplatňované v odpovídajících právních předpisech v jiných zemích než v ČLR, pro čínský systém je charakteristické to, že jsou systematicky nedostatečně prosazovány. Počet úpadků je i nadále pozoruhodně nízký s ohledem na velikost hospodářství této země, v neposlední řadě proto, že insolvenční řízení trpí řadou nedostatků, což v praxi působí jako faktor odrazující od vyhlášení úpadku. Kromě toho hraje v insolvenčním řízení i nadále významnou a aktivní úlohu stát, který často přímo ovlivňuje výsledek řízení (93).

(123)

Dále je třeba uvést, že nedostatky systému vlastnických práv jsou zvláště patrné ve vztahu k vlastnictví půdy a právům k užívání pozemků v ČLR (94). Veškerou půdu vlastní čínský stát (půda na venkově v kolektivním vlastnictví a půda ve městech ve státním vlastnictví). Její přidělování i nadále závisí výhradně na státu. Existují právní ustanovení zaměřená na udělování práva k užívání pozemků transparentním způsobem a za tržní ceny, například prostřednictvím zavedení dražebních postupů. Tyto předpisy však běžně nejsou dodržovány a někteří kupující získávají půdu zdarma nebo za ceny nižší, než jsou tržní sazby (95). Orgány mimoto při přidělování pozemků často sledují konkrétní politické cíle, včetně plnění hospodářských plánů (96).

(124)

Podobně jako ostatní odvětví v čínském hospodářství podléhají výrobci kabelů z optických vláken běžným pravidlům čínského úpadkového práva, práva obchodních společností a majetkového práva. Následkem toho se těchto společností také týkají zkreslení vytvářená shora a vznikající v důsledku diskriminačního uplatňování nebo nedostatečného vymáhání úpadkového a majetkového práva. Toto šetření neodhalilo nic, co by mohlo tato zjištění zpochybnit. Komise tedy dospěla k předběžnému závěru, že čínské právní předpisy upravující úpadek a vlastnictví řádně nefungují, následkem čehož vznikají zkreslení, když jsou v ČLR drženy při životě insolventní firmy a když se přidělují práva k užívání pozemků. Tyto úvahy se na základě dostupných důkazů zdají být plně použitelné i v odvětví kabelů z optických vláken a v odvětvích vyrábějících suroviny používané při výrobě dotčeného výrobku.

(125)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěla Komise k závěru, že v odvětví kabelů z optických vláken a odvětvích vyrábějících suroviny používané pro výrobu dotčeného výrobku existuje diskriminační uplatňování nebo nedostatečné prosazování právní úpravy úpadku a vlastnictví.

3.1.1.7.   Podstatná zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení: zkreslené mzdové náklady

(126)

V ČLR se nemůže plně rozvinout systém tržních mezd, neboť pracovníkům a zaměstnavatelům je bráněno v jejich právu na kolektivní organizování. ČLR neratifikovala řadu zásadních úmluv Mezinárodní organizace práce (dále jen „MOP“), zejména úmluvy týkající se svobody sdružování a kolektivního vyjednávání (97). Na základě vnitrostátního práva působí pouze jedna odborová organizace. Tato organizace však není nezávislá na státních orgánech a její zapojení do kolektivního vyjednávání a ochrany práv pracujících je nadále slabé (98). Mobilitu čínské pracovní síly navíc omezuje systém registrace domácností, který omezuje přístup k celému spektru sociálního zabezpečení a dalším výhodám poskytovaným místním obyvatelům v dané správní oblasti. To obvykle vede k tomu, že pracující, kteří nemají registraci k pobytu v daném místě, se v zaměstnání ocitají ve zranitelném postavení a mají nižší příjem než držitelé registrace k pobytu (99). Tyto zjištěné skutečnosti vedou ke zkreslení mzdových nákladů v ČLR.

(127)

Nebyly zjištěny žádné důkazy o tom, že by se popsaný čínský systém pracovního práva netýkal společností vyrábějících kabely z optických vláken nebo související vstupy. Odvětví kabelů z optických vláken je tedy zasaženo zkreslením mzdových nákladů jak přímo (při výrobě dotčeného výrobku), tak nepřímo (v rámci přístupu výrobců kabelů z optických vláken ke kapitálu nebo vstupům od společností, na které se vztahuje stejný čínský pracovněprávní systém).

3.1.1.8.   Podstatná zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení: přístup k finančním prostředkům poskytovaným institucemi, jež realizují cíle veřejné politiky nebo v jiném ohledu nevyvíjejí svou činnost nezávisle na státu

(128)

Přístup podnikových subjektů ke kapitálu v ČLR se vyznačuje různými zkresleními.

(129)

Zaprvé, čínský finanční systém se vyznačuje silným postavením státem vlastněných bank (100), které při zajišťování přístupu k financím zohledňují jiná kritéria než ekonomickou životaschopnost projektu. Podobně jako nefinanční státní podniky jsou i tyto banky nadále propojeny se státem nejen prostřednictvím vlastnictví, nýbrž také formou personálních vztahů (nejvyšší vedoucí pracovníci velkých finančních institucí ve vlastnictví státu jsou v konečném důsledku jmenováni Komunistickou stranou Číny) (101) a – opět stejně jako u nefinančních státních podniků – banky pravidelně provádějí veřejné politiky navržené vládou. Tím banky plní výslovnou právní povinnost vykonávat svou činnost v souladu s potřebami národního hospodářského a sociálního rozvoje a v souladu s průmyslovými politikami státu (102). K tomu přistupují ještě další platná pravidla, která směrují finanční prostředky do odvětví označených vládou za preferovaná nebo jinak důležitá (103).

(130)

Přestože se uznává, že různá právní ustanovení zmiňují potřebu řídit se obvyklými bankovními postupy a obezřetnostními pravidly, jako je potřeba zkoumat úvěruschopnost dlužníka, z naprosté většiny důkazů, včetně zjištění v rámci šetření na ochranu obchodu, vyplývá, že tato ustanovení hrají při uplatňování různých právních nástrojů pouze druhotnou úlohu.

(131)

Čínská vláda například nedávno objasnila, že Komunistická strana Číny musí mít dohled i nad rozhodnutími soukromého komerčního bankovního sektoru, který musí držet krok s vnitrostátními politikami. Jedním ze tří zastřešujících cílů státu ve vztahu k řízení a správě bankovnictví je v současné době posílení vedoucího postavení strany v bankovním a pojišťovacím sektoru, a to i ve vztahu k provozním záležitostem a záležitostem týkajícím se řízení společností (104). Kritéria pro hodnocení výkonnosti komerčních bank musí v současné době rovněž brát v úvahu zejména to, jak subjekty „přispívají k dosahování národních rozvojových cílů a jak jsou prospěšné pro reálnou ekonomiku“, a zejména to, jak „jsou prospěšné pro strategická a nově vznikající odvětví“ (105).

(132)

Často jsou zkresleny rovněž dluhopisové a úvěrové ratingy, což má řadu důvodů včetně toho, že posuzování rizik je ovlivněno strategickým významem dané firmy pro čínskou vládu a silou případné implicitní záruky ze strany vlády. Odhady silně nasvědčují tomu, že čínské úvěrové ratingy soustavně odpovídají nižším mezinárodním ratingům (106).

(133)

K těmto záležitostem přistupují ještě další platná pravidla, která směrují finanční prostředky do odvětví označených vládou za preferovaná nebo jinak důležitá (107). Z toho plyne zaujatost ve prospěch poskytování úvěrů státním podnikům, velkým soukromým firmám s dobrými konexemi a firmám v klíčových odvětvích průmyslu, což znamená, že dostupnost kapitálu a jeho náklady nejsou pro všechny subjekty na trhu stejné.

(134)

Zadruhé, výpůjční náklady jsou uměle udržovány na nízké úrovni, aby se podpořil růst investic. To vedlo k nadměrnému používání kapitálových investic při ještě nižší návratnosti investovaných prostředků. Tuto skutečnost dokládá nárůst finanční páky společností ve státním sektoru, k němuž došlo navzdory prudkému poklesu ziskovosti, což svědčí o tom, že mechanismy působící v bankovním systému neodpovídají obvyklým komerčním reakcím.

(135)

Za třetí, přestože v říjnu 2015 bylo dosaženo liberalizace nominálních úrokových sazeb, cenové signály stále nejsou výsledkem volného působení tržních sil, ale ovlivňují je zkreslení způsobená státními zásahy. Podíl úvěrů na úrovni referenční sazby nebo pod touto úrovní ke konci roku 2018 stále tvořil alespoň jednu třetinu všech úvěrů (108). Oficiální čínské sdělovací prostředky nedávno uvedly, že Komunistická strana Číny požadovala „snížení úrokových sazeb na úvěrovém trhu.“ (109) Uměle nízké úrokové sazby mají za následek podhodnocení a následně nadměrné využívání kapitálu.

(136)

Celkový růst úvěrů v ČLR naznačuje zhoršující se efektivnost alokace kapitálu bez jakýchkoli náznaků omezování úvěrů, které by bylo možné očekávat v nenarušeném tržním prostředí. Následkem toho v posledních letech prudce vzrostly úvěry se selháním. V situaci rostoucího rizika zadlužení se čínská vláda rozhodla vyhnout se platební neschopnosti podniků. V důsledku toho byly nedobytné pohledávky řešeny refinancováním, což vedlo k vytvoření tzv. zombie společností, nebo převodem vlastnictví dluhu (např. prostřednictvím fúzí nebo kapitalizací pohledávek), aniž by se nezbytně odstranil celkový dluhový problém či řešily jeho základní příčiny.

(137)

V podstatě lze říci, že navzdory krokům, které byly podniknuty směrem k liberalizaci trhu, je systém podnikových úvěrů v Číně postižen podstatnými zkresleními, která vyplývají z pokračující výrazné role státu na kapitálových trzích.

(138)

Nebyly předloženy žádné důkazy o tom, že by bylo odvětví kabelů z optických vláken z výše popsaných zásahů státu ve finančním systému vyjmuto. Komise také zjistila, že přední výrobci kabelů z optických vláken využívali vládní subvence (viz 113. bod odůvodnění). Významné zásahy státu do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

3.1.1.9.   Systémová povaha popsaných zkreslení

(139)

Komise konstatovala, že zkreslení popsaná ve zprávě jsou pro čínskou ekonomiku typická. Z dostupných důkazů vyplývá, že skutečnosti týkající se čínského systému a jeho rysy popsané výše v oddílech 3.1.1.2 až 3.1.1.5, jakož i v části A zprávy platí po celé zemi a napříč hospodářskými odvětvími. Totéž platí o popisu výrobních faktorů uvedeném v oddílech 3.1.1.6 až 3.1.1.8 výše a v části B zprávy.

(140)

Komise připomíná, že pro výrobu kabelů z optických vláken je zapotřebí široká škála vstupů. V tomto ohledu podle důkazů ve spisu získávali vyvážející výrobci zařazení do vzorku většinu vstupů v ČLR. Když výrobci kabelů z optických vláken tyto vstupy nakupují nebo uzavírají smlouvy o jejich dodávkách v Číně, ceny, které platí (a které jsou zaznamenány jako jejich náklady), zjevně podléhají stejným systémovým zkreslením, jež byla uvedena výše. Například dodavatelé vstupů využívají pracovní sílu, která podléhá zkreslením. Mohou si vypůjčit peněžní prostředky, které podléhají zkreslením ve finančním sektoru / při alokaci kapitálu. Navíc podléhají systému plánování, který je uplatňován na všech úrovních státní správy a ve všech odvětvích.

(141)

V důsledku toho nejen že není vhodné použít domácí prodejní ceny kabelů z optických vláken ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, ale navíc jsou poznamenány i všechny vstupní náklady (včetně surovin, energie, půdy, financování, pracovní síly atd.), protože tvorbu jejich cen ovlivňují významné zásahy státu, jak je popsáno v částech A a B zprávy. Zásahy státu popsané v souvislosti s alokací kapitálu, půdy, pracovní síly, energie a surovin se totiž vyskytují v celé Číně. To například znamená, že určitý vstup, který byl jako takový vyprodukován v ČLR díky společnému působení řady výrobních faktorů, je vystaven podstatným zkreslením. Totéž platí o vstupu použitém v tomto vstupu a tak dále. V tomto šetření nebyly předloženy žádné přesné a přiměřené důkazy nebo argumenty, které by svědčily o opaku.

3.1.1.10.   Závěr

(142)

Analýza uvedená v oddílech 3.1.1.2 až 3.1.1.9, která zahrnuje posouzení všech dostupných důkazů týkajících se zásahů ČLR do jejího hospodářství obecně, jakož i do odvětví kabelů z optických vláken a souvisejícího dodavatelského řetězce, ukázala, že ceny dotčeného výrobku, ani náklady na jeho výrobu, včetně nákladů na suroviny, energii a pracovní sílu, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, protože jsou ovlivněny významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, jak ukazuje skutečný nebo možný dopad jednoho nebo více příslušných prvků tam uvedených. Na tomto základě a vzhledem k nespolupráci čínské vlády dospěla Komise k závěru, že v tomto případě není ke stanovení běžné hodnoty vhodné použít domácí ceny a náklady.

(143)

Komise proto přikročila k určení běžné hodnoty výpočtem výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty, to jest v tomto případě na základě odpovídajících výrobních nákladů a nákladů na prodej ve vhodné reprezentativní zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, jak o tom pojednává následující oddíl.

3.1.1.11.   Připomínky zúčastněných stran

(144)

V průběhu šetření byly obdrženy připomínky od CCCME, čínské vlády a vyvážejícího výrobce ZTT.

(145)

CCCME zaprvé tvrdila, že článek 2.2 antidumpingové dohody WTO nezná pojem podstatných zkreslení a že žádný článek této dohody neumožňuje pro stanovení běžné hodnoty použít údaje ze třetí země, které nemohou odrážet ceny nebo úroveň nákladů dané země vývozu. Běžná hodnota musí být v antidumpingových šetřeních stanovena na základě prodejních cen nebo nákladů společností v zemi původu nebo případně na základě cen nebo nákladů, které mohou odrážet úroveň cen nebo nákladů v této zemi původu. V této souvislosti se CCCME domnívala, že čl. 2 odst. 6a základního nařízení není v souladu s antidumpingovou dohodou, a neměl by se proto v tomto případě použít. Podle CCCME musí být výpočet početně zjištěné běžné hodnoty v EU také v souladu s článkem 2.2.1.1 antidumpingové dohody a s výkladem Odvolacího orgánu ve sporu EU – bionafta (Argentina) (DS473) (dále jen „spor EU – bionafta“). Podstatná zkreslení by v zemi vývozu musela spadat pod definici prodeje, který „se neuskutečňuje v běžném obchodním styku“, nebo z důvodu „zvláštní situace na trhu“. CCCME dále uvedla, že podle čl. 2.2 antidumpingové dohody je početní zjištění běžné hodnoty přípustné pouze v případě, že se prodej neuskutečňuje v běžném obchodním styku. Pojem „běžný obchodní styk“ lze vyložit jako pravidelný prodej a nákup vyznačující se záměrem prodejce dosáhnout zisku. Článek 2.2.1 antidumpingové dohody dále stanoví, že prodej výrobku nelze považovat za prodej v běžném obchodním styku a nebude k němu přihlíženo, „pouze pokud […] se tento prodej uskutečňuje během delšího období ve významných objemech a za ceny, které neumožňují pokrýt veškeré náklady.“ V této souvislosti CCCME rovněž tvrdila, že žadatel nijak neprokázal, že údajná podstatná zkreslení spadají buď pod definici prodeje, který „se neuskutečňuje v běžném obchodním styku“, nebo „zvláštní situace na trhu“.

(146)

Komise má za to, že ustanovení čl. 2 odst. 6a jsou plně v souladu s povinnostmi, které má Evropská unie vůči WTO, a judikaturou citovanou CCCME. Komise předně uvádí, že zpráva WTO o sporu EU – bionafta se netýkala použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení, ale konkrétního ustanovení čl. 2 odst. 5 základního nařízení. Každopádně právo WTO, jak je vykládá panel WTO a Odvolací orgán ve sporu EU – bionafta, dovoluje použití údajů ze třetí země, které jsou řádně upraveny, pokud je tato úprava nutná a odůvodněná. Z důvodu existence podstatných zkreslení jsou náklady a ceny v zemi vývozu nevhodné pro početní zjištění běžné hodnoty. Za těchto okolností čl. 2 odst. 6a základního nařízení předpokládá početní zjištění nákladů na výrobu a prodej na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot, včetně nezkreslených cen nebo referenčních hodnot ve vhodné reprezentativní zemi s podobnou úrovní rozvoje, jakou má země vývozu. Pokud jde o tvrzení týkající se žadatele, právní základ a podpůrné důkazy se v podnětu týkaly podmínek pro použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Jak je uvedeno v bodě 3 oznámení o zahájení řízení, Komise měla za to, že podnět poskytl dostatečné důkazy o podstatných zkresleních podle čl. 2 odst. 6a písm. e) základního nařízení k tomu, aby bylo možné na tomto základě šetření zahájit. V čl. 2 odst. 6a základního nařízení nejsou stanoveny žádné další důkazní požadavky, jak tato strana tvrdí. Komise proto tato tvrzení zamítla.

(147)

CCCME rovněž namítala, že žadatel nepředložil dostatečné důkazy o existenci „podstatných zkreslení“ v čínském odvětví kabelů z optických vláken. Podle CCCME představuje zpráva pouze obecný úvod do určitých čínských politik, tržních podmínek a předjímaných vládních intervencí v konkrétních odvětvích. Podnět neposkytl žádné konkrétní důkazy o tom, že by vláda skutečně zasahovala do každodenních obchodních činností společností v odvětví kabelů z optických vláken. CCCME v tomto ohledu odkázala na rozhodnutí Odvolacího orgánu WTO ve sporu USA – vyrovnávací opatření (DS437) s tím, že tvrzení o existenci „podstatných zkreslení“ by mělo být podloženo dostatečnými důkazy, nikoli pouhou domnělou existencí vládního zásahu, a že by tyto analýzy a zjišťování měly být prováděny v každém jednotlivém případě.

(148)

Podle CCCME měl žadatel a Komise předložit další důkazy, které by dostatečným způsobem prokazovaly existenci údajných „podstatných zkreslení“ v odvětví kabelů z optických vláken. CCCME namítala, že Komise má zanalyzovat situaci každého spolupracujícího čínského výrobce / čínského výrobce zařazeného do vzorku a rozhodnout o tom, zda u každého z nich není zkreslen některý z faktorů výrobních nákladů a nákladů na prodej. Rovněž měla za to, že i kdyby se Komise nakonec rozhodla použít čl. 2 odst. 6a základního nařízení, nebylo by nahrazení všech údajů a faktorů nákladů použitých k početnímu zjištění běžné hodnoty u všech společností údaji ze třetí země přiměřené a v souladu s ustanoveními základního nařízení – podle znění čl. 2 odst. 6a se nahradí nezkreslenými cenami nebo referenčními hodnotami pouze ty výrobní náklady a náklady na prodej, u nichž se prokáže, že jsou zkresleny.

(149)

Pro doložení tohoto tvrzení CCCME dále uvedla, že žadatel ani Komise neprokázali, že by byly narušeny domácí trhy poskytující všechny suroviny odvětví kabelů z optických vláken, a nelze tedy odůvodnit nahrazení nákladů u všech surovin. I kdyby žadatel a Komise měli důkazy o existenci narušení v odvětvích určitých surovin, aniž by předložili dostatečné důkazy o existenci narušení také v odvětvích ostatních surovin, měly by být zdrojem údajů o nákladech těchto ostatních surovin záznamy spolupracujících čínských výrobců.

(150)

CCCME rovněž uvedla, že náklady práce byly v záznamech čínských výrobců kabelů z optických vláken uvedeny v nezkreslené podobě, a mělo by se s nimi proto zacházet jako s nezkreslenými údaji v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení a měly by se použít k početnímu zjištění běžné hodnoty. V tomto ohledu tvrdila, že žadatel neposkytl dostatečné důkazy o tom, že tyto náklady v čínském odvětví kabelů z optických vláken byly zkresleny. Podle CCCME by nebylo nahrazení nákladů práce údaji třetí země přiměřené a spravedlivé, jelikož náklady práce ovlivňuje kombinace několika činitelů, přičemž výše průměrných nákladů práce se u různých čínských výrobců liší a ještě více se liší v různých zemích. Dodala, že Komise měla jako reprezentativní zemi vybrat jednu z padesáti zemí s podobnou úrovní hospodářského rozvoje jako Čína. V těchto zemích se však náklady práce výrazně liší. CCCME tvrdila obdobné skutečnosti ohledně cen energií.

(151)

V reakci na tvrzení týkající se dostatečnosti důkazů ve fázi zahájení řízení Komise připomíná, že bod 3 oznámení o zahájení řízení odkazoval na řadu důkazů prima facie v souvislosti s čínským trhem kabelů z optických vláken o tom, že na trhu v ČLR napříč celým hodnotovým řetězcem kabelů z optických vláken existovala zkreslení. Komise se domnívala, že seznam důkazů uvedených v oznámení o zahájení řízení byl dostatečný, aby bylo možné zahájit šetření na základě čl. 2 odst. 6a základního nařízení. I když ke stanovení vlastní existence podstatných zkreslení a následnému použití metodiky předepsané čl. 2 odst. 6a písm. a) dojde až v okamžiku prozatímního a/nebo konečného zveřejnění, čl. 2 odst. 6a písm. e) stanoví povinnost shromažďovat údaje nezbytné k aplikaci této metodiky, bude-li na tomto základě zahájeno šetření. Komise v tomto případě považovala důkaz prima facie podstatného zkreslení předložený žadatelem za dostatečný pro zahájení šetření na tomto základě. Oznámení o zahájení řízení to jasně stanoví v bodu 3 a v souladu s povinností uvedenou v čl. 2 odst. 6a písm. e) základního nařízení. Komise proto přijala opatření nezbytná k umožnění použití metodiky podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení v případě, že by se během šetření potvrdila existence podstatných zkreslení. Toto tvrzení CCCME bylo proto zamítnuto.

(152)

Ohledně namítané obecné povahy důkazů obsažených ve zprávě Komise uvádí, že existence podstatných zkreslení, která je příčinou uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení, nesouvisí s existencí zvláštní kapitoly o daném odvětví ve zprávě nebo informací o konkrétním trhu, jež by se týkaly dotčeného výrobku nebo konkrétních společností. Zpráva popisuje různé typy zkreslení, k nimž dochází v ČLR a které jsou průřezové a použitelné v celém čínském hospodářství a ovlivňují ceny a/nebo suroviny a výrobní náklady dotčeného výrobku. Kromě toho není zpráva jediným zdrojem důkazů, které Komise použila při svém určování, protože byly k tomuto účelu použity i další důkazní prvky.

(153)

Komise připomněla, že spor USA – vyrovnávací opatření se netýkal použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení, který je příslušným právním základem pro stanovení běžné hodnoty v tomto šetření, dokonce ani oblasti dumpingu. Tento spor se týkal jiné skutkové situace a výkladu Dohody WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních, nikoli antidumpingové dohody. Jak bylo vysvětleno výše, důkazy předložené ve fázi zahájení řízení každopádně jasně souvisejí s čínským trhem kabelů z optických vláken, a tedy v tomto případě s dotčeným výrobkem. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(154)

Ohledně tvrzení CCCME týkajícího se nahrazení výrobních nákladů a nákladů na prodej čínských výrobců veškerými údaji třetí země nebo jejich nahrazení v jednotlivých případech Komise připomíná, že jakmile se zjistí, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení v zemi vývozu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. b) není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, může Komise početně zjistit běžnou hodnotu za použití nezkreslených cen nebo referenčních hodnot ve vhodné reprezentativní zemi u každého vyvážejícího výrobce podle čl. 2 odst. 6a písm. a). Ustanovení čl. 2 odst. 6a písm. a) umožňuje použití domácích nákladů, pouze pokud je spolehlivě zjištěno, že nejsou zkreslené. Na základě dostupných důkazů o výrobních faktorech jednotlivých vyvážejících výrobců však jako nezkreslené nemohly být stanoveny žádné výrobní náklady a náklady na prodej dotčeného výrobku. Z tohoto důvodu bylo tvrzení CCCME zamítnuto.

(155)

Ohledně tvrzení týkajících se narušení trhů se surovinami a energií se Komise již výše zabývala otázkou dostatečnosti důkazů ve fázi zahájení řízení, která se rovněž vztahuje na údajná zkreslení ovlivňující vstupy. Komise během šetření dále zjistila, jak je uvedeno v oddílech 3.1.1.3 až 3.1.1.8 výše, že trhy se vstupy používanými výrobci kabelů z optických vláken v ČLR byly zasaženy řadou podstatných zkreslení, a to nejen konkrétních, ale také průřezových. Stejná situace byla zjištěna u výrobců základních vstupů používaných k výrobě surovin pro kabely z optických vláken atd. Komise proto došla k závěru, že všechny náklady na vstupy používané při výrobě kabelů z optických vláken, včetně energie, byly v ČLR – minimálně potenciálně – zkresleny. Tvrzení CCCME, že mezi různými zeměmi existují značné rozdíly v nákladech na energii, nic na posouzení Komise, pokud jde o zkreslení cen energie v ČLR, nemění. V tomto ohledu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení umožňuje použití domácích nákladů vstupů v případě, že je spolehlivě zjištěno, že nejsou zkreslené. Ačkoli některé zúčastněné strany poskytly informace o nákladech na vstupy, ve spisu se nenacházely žádné důkazy o tom, že by byla cena jakékoli konkrétní suroviny nebo náklad na ni, včetně nákladů na energii, nezkreslená. Při početním zjišťování běžné hodnoty proto nemohly být použity žádné domácí náklady ani ceny vstupů, a toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(156)

Ohledně tvrzení týkajícího se zkreslení v souvislosti se mzdovými náklady odkazuje Komise, pokud jde o dostatečnost důkazů ve fázi zahájení řízení, na své objasnění obsažené ve výše uvedených bodech odůvodnění. Komise sice uznává, že se mzdové náklady se mohou v jednotlivých zemích nebo dokonce odvětvích lišit, na základě svého šetření však zjistila, jak je uvedeno v oddíle 3.1.1.7, že je trh práce v Číně narušen na celostátní úrovni. Otázky související s čínským trhem práce, včetně neexistence odborových svazů nezávislých na vládě a omezení mobility pracovních sil v důsledku systému registrace domácností, narušují tvorbu mezd v ČLR všech hospodářských subjektů. Skutečnost, že mzdové náklady mohou být v jiných zemích odlišné nebo že se mohou lišit v rámci ČLR, na tomto zjištění nic nemění. Ustanovení čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení v tomto ohledu sice umožňuje použití domácích nákladů, včetně mzdových nákladů, pokud se zjistí, že nejsou zkresleny, ve spisu se však nenacházejí žádné důkazy o tom, že se rozsáhlá zkreslení na úrovni celé země nevztahují na výrobce kabelů z optických vláken. Při početním zjišťování běžné hodnoty proto nemohly být použity žádné domácí mzdové náklady, a toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(157)

CCCME dále uvedla, že není vhodné k početnímu zjištění běžné hodnoty pro čínské vývozce použít prodejní, správní a režijní náklady a zisk společností ve třetí zemi. Jelikož čl. 2 odst. 6a písm. b) odkazuje na „taková zkreslení, k nimž dochází v případě, kdy vykazované ceny nebo náklady, včetně nákladů na suroviny a energii“, neměl by být podle CCCME rozsah údajných podstatných zkreslení rozšířen na prodejní, správní a režijní náklady a zisk. CCCME dodala, že nebyly předloženy žádné důkazy o tom, že k početnímu zjištění běžné hodnoty nebylo vhodné použít prodejní, správní a režijní náklady a zisk čínských výrobců. Dále tvrdila, že se prodejní, správní a režijní náklady a zisk různých výrobců ve stejném odvětví (nebo dokonce ve stejné skupině) významně liší, a pokud bude mít výrobce v nakonec zvolené reprezentativní zemi relativně vyšší podíl prodejních, správních a režijních nákladů a zisku, pak bude početně zjištěna vyšší běžná hodnota, což není spravedlivé. CCCME rovněž zpochybnila, že by příjem z prodeje dotčeného výrobku navrhované relevantní společnosti v Turecku – Prysmian Kablo Ve Sistemleri AS – činil více než 89 % jejího celkového příjmu, když dostupné údaje o prodejních, správních a režijních nákladech a o zisku se týkaly celé společnosti, nikoli výhradně dotčeného výrobku. Na základě těchto skutečností nelze podle CCCME považovat údaje o prodejních, správních a režijních nákladech a o zisku, které Komise použila k početnímu zjištění běžné hodnoty, za „nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“, přičemž rozpětí prodejních, správních a režijních nákladů a zisku by rovněž neměla být nahrazena výrobcem ve třetích zemích.

(158)

Komise v reakci na to konstatuje, že jakmile je zjištěno, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení ve vyvážející zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, je podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení pro každého vyvážejícího výrobce běžná hodnota početně zjištěna na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot ve vhodné reprezentativní zemi. Komise zdůrazňuje, že čl. 2 odst. 6a písm. a) rovněž konkrétně požaduje, aby početně zjištěná běžná hodnota zahrnovala přiměřenou částku pro nezkreslené správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk. Pokud Komise během svého šetření na základě všech důkazů ve spisu prokáže existenci podstatných zkreslení, která mají vliv na dotčený výrobek, v zemi vývozu, nemusí již prokazovat, že reálné prodejní, správní a režijní náklady těchto vyvážejících výrobců byly ve skutečnosti nezkreslené.

(159)

K tvrzení ohledně spravedlivosti použití údajů o prodejních, správních a režijních nákladech navrhovaného výrobce v potenciální reprezentativní zemi Komise sděluje, že se při výběru řídí kritérii posledních veřejně dostupných finančních výkazů a ziskovosti. Při tom jsou upřednostňovány údaje pocházející od potenciální reprezentativní země. Ve všech fázích tohoto posouzení mají zúčastněné strany příležitost vyjádřit se k následně navrhovaným údajům o společnosti. V tomto šetření byla řádným způsobem použita a provedena jak kritéria související s konečným výběrem údajů o společnosti, tak i analýza připomínek k následným poznámkám o výrobních faktorech. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(160)

Ohledně tvrzení o vhodnosti konkrétních údajů společnosti Prysmian Kablo Ve Sistemleri AS v souvislosti s podílem jejího prodeje různých výrobků odkazuje Komise na 227. bod odůvodnění, ve kterém se otázkou vhodnosti finančních údajů této společnosti zabývala a následně zamítla související obecné tvrzení CCCME.

(161)

K namítaným podpůrným politikám a finančním subvencím pro výrobce kabelů z optických vláken uvedeným v podnětu CCCME uvedla, že je zavádění politik na podporu rozvoje tohoto odvětví, jakožto technologicky vyspělého odvětví, běžné, a to nejen v Číně, ale také v jiných zemích, ve kterých k podstatným zkreslením údajně nedochází. Podle CCCME navíc to, že společnosti obdržely subvence, nijak nesouviselo s metodou výpočtu dumpingového rozpětí, subvence by tedy neměly být považovány za narušení trhu a nemusí vést k existenci nespravedlivých cen.

(162)

Komise připomíná, že za účelem zjištění existence podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení se analyzuje možný dopad jednoho nebo více rušivých prvků uvedených ve zmíněném ustanovení na ceny a náklady ve vyvážející zemi. Kromě toho, že je toto tvrzení obecné a nepodložené, Komise v této souvislosti zaprvé uvádí, že struktura nákladů a mechanismy tvorby cen na jiných trzích (včetně záležitostí souvisejících s finanční podporou) jsou každopádně pro toto šetření, které se týká existence podstatných zkreslení v ČLR, irelevantní. Zadruhé, je důležité v analýze podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení posoudit, zda mají výrobci alespoň potenciální přístup k finančním prostředkům poskytovaným institucemi, které plní cíle veřejné politiky nebo jinak nevystupují nezávisle, nebo zda dostávají jiné státní finanční prostředky, které ovlivňují působení tržních sil a mají tak dopad na jejich vykazované ceny nebo náklady. Jelikož se na čínské výrobce kabelů z optických vláken a výrobce vstupů vztahují plány a směrnice vlády, jak je uvedeno v oddíle 3.1.1.5, mají rovněž přístup k finančním prostředkům prostřednictvím čínského finančního systému, jak uvádí oddíl 3.1.1.8. Komise rovněž zjistila, že někteří výrobci kabelů z optických vláken vykazovali subvence ve svých výročních zprávách, jak uvádí 113. bod odůvodnění. Subvence jsou pouze jedním prvkem, který by společně se všemi dalšími prvky, které jsou relevantní podle čl. 2 odst. 6a písm. b), mohl prokázat existenci podstatných zkreslení v zemi vývozu, jelikož představují jinou formu vládních zásahů do volného působení tržních sil a ovlivňují ceny nebo náklady. V důsledku výše uvedených skutečností Komise tvrzení CCCME zamítla.

(163)

Ohledně odkazů žadatele na zjištění, ke kterým dospělo šetření týkající se textilií ze skleněných vláken pocházejících z Čínské lidové republiky a Egypta (110), CCCME uvedla, že tkané a/nebo vpichované textilie ze skleněných vláken a kabely z optických vláken jsou dva různé výrobky a patří do odlišných skupin výrobků. Zjištění, ke kterým dospělo toto šetření tedy nijak nesouvisí s kabely z optických vláken a neměla by být považována za důkazy o podstatných zkresleních uváděných v projednávané věci. Podle CCCME se důkazy poskytnuté žadatelem nijak konkrétně netýkaly výrobního odvětví, které bylo předmětem šetření, a byly proto nedostatečné a irelevantní.

(164)

Zjištění, ke kterým Komise dospěla při šetření týkajícím se textilií ze skleněných vláken, na něž se tento podnět odvolával, jsou relevantní pro všechna průmyslová odvětví v ČLR, přinejmenším pokud jde o průřezové narušení ovlivňující výrobní faktory ve všech odvětvích nebo narušení týkající se fungování sociálně-ekonomického systému v ČLR. Některé z konkrétních politik a plánů, které se vztahují na odvětví textilií ze skleněných vláken, se mohou také přímo nebo nepřímo dotýkat odvětví kabelů z optických vláken, zejména pokud obě odvětví patří do stejného komplexního programu nebo politiky, která se týká podobných odvětví. Podle Komise byly důkazy předložené v podnětu relevantní a použitelné na odvětví kabelů z optických vláken a dostatečné k zahájení šetření podle čl. 5 odst. 9 a čl. 2 odst. 6a písm. e). Komise každopádně na základě tohoto šetření zjistila, že v tomto případě existuje řada politik a podstatných zkreslení, která si vyžadují použití čl. 2 odst. 6a, což podrobně popsala v oddílech 3.1.1.2–3.1.1.9 výše. Uvedené tvrzení bylo proto zamítnuto.

(165)

CCCME v neposlední řadě zpochybnila tvrzení žadatele, že komise pro kontrolu a správu státem vlastněných aktiv fungující jako „skutečný řídící orgán“ společnosti představuje dostatečný důkaz o existenci podstatných zkreslení. Dále uvedla, že by Komise měla vzít do úvahy všechny příslušné faktory v celém rozsahu, pokud měla řádně posoudit, zda státní držba akcií vede k zásahům státu, které podstatně a významně ovlivňují obchodní chování společností v souvislosti s rozhodováním, stanovováním cen a plánováním výstupu. CCCME k tomu ještě doplnila, že tyto zásahy zakazuje „zákon Čínské lidové republiky o majetkové účasti státu v podnicích“, jehož článek 6 stanoví, že „Státní rada a místní lidové vlády vykonávají podle zákona funkce přispěvatele založené na zásadách oddělení státních orgánů od podniků, oddělení správních funkcí veřejných záležitostí od funkcí státního přispěvatele do majetkové účasti a nezasahování do zákonných a nezávislých obchodních činností podniků.“ V tomto ohledu CCCME uvedla, že komise pro kontrolu a správu státem vlastněných aktiv ve své roli nepřímého akcionáře společnosti FTT vykonává pouze funkci přispěvatele a nezasahuje do každodenního fungování společností. CCCME rovněž zpochybnila skutečnost, že by vztahy společnosti s komisí pro kontrolu a správu státem vlastněných aktiv v jakékoli podobě naznačovaly podstatná zkreslení CCCME na závěr tvrdila, že žadatel ve svém výše uvedeném tvrzení nezohlednil vazby mezi výrobci v Unii a řadou vývozců v tom smyslu, že většina žádajících a podporujících výrobců v Unii má v ČLR společnosti ve spojení nebo pobočky a/nebo dováží kabely z optických vláken z ČLR.

(166)

V reakci na toto tvrzení Komise na úvod poznamenává, že v tvrzení CCCME jsou nesprávně spojovány dva různé prvky podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, a to prvky uvedené v první a druhé odrážce. Tvrzení CCCME dále nijak nezohledňuje, že požadovanou právní normou tohoto ustanovení je „možný dopad“, a nikoli skutečný dopad těchto prvků. První prvek se týká podniků, „jež jsou ve vlastnictví orgánů země vývozu, jsou těmito orgány ovládány nebo jsou pod jejich strategickým dohledem či se řídí jejich pokyny“ a neomezuje se dle tvrzení CCCME pouze na úlohu „skutečného řídícího orgánu“. Naproti tomu druhý prvek v čl. 2 odst. 6a písm. b) se týká přítomnosti státu, která umožňuje „ovlivňovat ceny či náklady“. Jedná se o dva odlišné prvky, které je třeba vykládat ve spojení s úvodem čl. 2 odst. 6a písm. b), který stanoví, že se bere v úvahu jejich „možný dopad“ a nikoli skutečný dopad. Z analýzy obsažené v oddíle 3.1.1.3 vyplývá, které podniky jsou ve vlastnictví a pod kontrolou vlády ČLR v odvětví kabelů z optických vláken, zejména pokud jde o vyvážející výrobce zařazené do vzorku. Analýza obsažená v oddíle 3.1.1.4 podobně poskytuje informace o tom, jak může vláda ČLR ovlivňovat ceny nebo náklady v souvislosti s činnostmi odvětví kabelů z optických vláken, zejména pokud jde o vyvážející výrobce zařazené do vzorku. Toto tvrzení proto může být zamítnuto již na tomto základě. Ovládání podniků ze strany státních subjektů, například komisí pro kontrolu a správu státem vlastněných aktiv, může v zásadě významným způsobem ovlivňovat trh, a tím způsobovat narušení trhu, jak je popsáno ve výše uvedených oddílech tohoto nařízení. Označení za pouhého „přispěvatele“ nezasahujícího do každodenních činností na základě citovaného článku 6 zákona ČLR o majetkové účasti státu v podnicích nic nemění na roli státu vykonávanou prostřednictvím komise pro kontrolu a správu státem vlastněných aktiv ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážky a nevylučuje tuto možnost podle příslušné normy „možného dopadu“, a to ani v případě jejího výkladu ve spojení s jinými články uvedeného zákona. Tyto články poskytují jasný důkaz o tom, jak se stát snaží prostřednictvím státem ovládaných podniků a prostřednictvím své role v těchto podnicích ovlivňovat hospodářství (111). Ohledně úlohy „přispěvatele“ článek 12 uvedeného zákona především stanoví, že „orgánu vykonávajícímu funkci přispěvatele jménem příslušné lidové vlády podle zákona náleží návratnost aktiv, účast na zásadním rozhodování, výběr manažerů a další práva přispěvatele v souvislosti s podniky“ (112). Tato práva „přispěvatele“ potvrzují jeho možný vliv na fungování ovládaného podniku, přinejmenším z hlediska klíčového směřování rozvoje podnikání společnosti a strategických podnikových rozhodnutí, zejména prostřednictvím jmenování klíčových manažerů účastnících se rozhodování o každodenních obchodních činnostech, týkajících se i cen nebo nákladů. Komise v neposlední řadě, bez ohledu na míru ovládání ze strany komise pro kontrolu a správu státem vlastněných aktiv, shromáždila rovněž dostatek důkazů o existenci podstatných zkreslení v odvětví kabelů z optických vláken, ve kterém působí např. společnost FTT (a další výrobci), v oddílech 3.1.1.5–3.1.1.8. Vztahy mezi výrobci v EU a čínskými vývozci nejsou v konečném důsledku pro posouzení úlohy komise Státní rady pro kontrolu a správu státem vlastněných aktiv spočívající v ovládání společnosti FTT v Číně relevantní a byly každopádně podrobně analyzovány v 408.–415. bodě odůvodnění tohoto nařízení. Tato tvrzení CCCME byla proto zamítnuta.

(167)

Čínská vláda namítala, že čl. 2 odst. 6a základního nařízení EU není v souladu s článkem 2.2 a 2.2.1.1 antidumpingové dohody, a odkázala na zjištění, že metodika úpravy nákladů EU byla neslučitelná s výkladem Odvolacího orgánu WTO ve sporu EU – bionafta, jakož i panelu ve sporu EU – úprava nákladů (DS494).

(168)

K tvrzení čínské vlády týkajícímu se sporu EU – bionafta se Komise vyjádřila ve 146. bodě odůvodnění. Pokud jde o spor EU – úprava nákladů, Komise připomíná, že jak EU, tak Ruská federace se proti závěrům panelu odvolaly, a závěry nenabyly právní moci, a tudíž – podle stávající judikatury WTO – nemají právní postavení v systému WTO, neboť nebyly schváleny rozhodnutími členů WTO. Každopádně se ve zprávě panelu v tomto sporu výslovně pojednává o ustanoveních čl. 2 odst. 6a základního nařízení jako o ustanoveních, která nejsou předmětem sporu. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(169)

Čínská vláda rovněž v souvislosti se zprávou tvrdila, že Komise vydala zprávy téhož druhu pouze pro několik vybraných zemí, čímž vyvolala obavy ohledně možného porušení zacházení podle nejvyšších výhod a národního zacházení. Ohledně předchozího šetření týkajícího se výrobků pocházejících z ČLR čínská vláda dále uvedla, že nebylo žádným způsobem zjišťováno, zda došlo k narušení trhu v odvětvích EU a v jejich předcházejících odvětvích nebo zda údaje třetích stran použité v řízení byly narušením trhu ovlivněny či nikoli. Podstata celého systému šetření založeného na čl. 2 odst. 6a proto nemůže být konzistentní, natož spravedlivá. Podle čínské vlády není pojem „narušení trhu“ ekonomy všeobecně přijímán a existence „podstatného narušení trhu“ obsaženého v čl. 2 odst. 6a základního nařízení nebyla plně prokázána, přičemž této normě chybí teoretická podpora a mezinárodní uznání. Čínská vláda má za to, že by měly být projednány a definovány základní pojmy a normy „trh“, „narušení“ a „podstatné“, a pokud nebyly učiněny závěry ohledně posledně uvedeného pojmu nebo o něm nepanovala shoda, nebylo možné ani přesně definovat „podstatné narušení trhu“. Proto je nemožné a nesmyslné stanovit na tomto základě jakákoli právní ustanovení nebo mezinárodní pravidla. Čínská vláda na závěr poznamenala, že různé ekonomiky vyznávající zásady tržního hospodářství nemohou mít stejné uspořádání, jelikož mezi jednotlivými ekonomikami existují institucionální rozdíly. Rozdíly v systému nebo uspořádání tedy nemohou být považovány za důkaz podstatného narušení trhu. Podle čínské vlády lze tento přístup považovat pouze za diskriminační a protekcionistický.

(170)

Pokud jde o tvrzení čínské vlády týkající se porušení ustanovení doložky nejvyšších výhod a národního zacházení, Komise připomíná, že podle čl. 2 odst. 6a písm. c) základního nařízení se zpráva o situaci v zemi má vypracovat pro jakoukoli zemi, pouze pokud má Komise podložené informace týkající se možné existence podstatných zkreslení v určité zemi nebo odvětví v dané zemi. Po vstupu nových ustanovení čl. 2 odst. 6a základního nařízení v platnost v prosinci 2017 měla Komise takové informace týkající se podstatného zkreslení ohledně Číny. Komise také vydala zprávu o zkreslení v Rusku v říjnu 2020 (113) a není vyloučené, že budou následovat další zprávy. V souladu s výše uvedeným navíc tyto zprávy nejsou pro účely použití čl. 2 odst. 6a povinné. V čl. 2 odst. 6a písm. c) jsou popsány podmínky, za kterých má Komise vydávat zprávy o situaci v zemi, a podle čl. 2 odst. 6a písm. d) nejsou žadatelé povinni zprávu použít, ani podle čl. 2 odst. 6a písm. e) není existence zprávy o situaci v zemi podmínkou pro zahájení šetření podle čl. 2 odst. 6a. Pro zahájení šetření na tomto základě stačí podle čl. 2 odst. 6a písm. e) dostatek důkazů dokládajících podstatné zkreslení v kterékoli zemi předložených žadateli, kteří splňují kritéria čl. 2 odst. 6a písm. b). Proto pravidla týkající se podstatného zkreslení v jednotlivých zemích platí pro všechny země bez rozdílu a bez ohledu na existenci zprávy o situaci v zemi. Proto pravidla týkající se zkreslení v jednotlivých zemích nejsou v rozporu s doložkou nejvyšších výhod. Komise ohledně údajných zkreslení v EU konstatuje, že kromě toho, že je toto tvrzení čínské vlády obecné a nijak nepodložené, nejsou zkreslení existující v EU a ovlivňující společnosti v EU předmětem analýzy podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení, která se týká země vývozu. Tento pojem je proto z hlediska výrobního odvětví Unie z právního hlediska v konkrétním kontextu antidumpingových šetření irelevantní. K tvrzení ohledně různých zemí, které přijímají různá ujednání týkající se tržního hospodářství, dodává, že se použijí ustanovení čl. 2 odst. 6a pouze v případě, že v zemi vývozu existují podstatná zkreslení, dojde-li k podstatným vládním zásahům, které ovlivňují náklady a ceny, a proto to nijak nesouvisí s různými uspořádáními tržních ekonomik, nedojde-li k žádným podstatným vládním zásahům, kterými by bylo ovlivněno působení tržních sil. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Komise tato tvrzení zamítla.

(171)

Ohledně tvrzení čínské vlády učiněné ve fázi zahájení řízení, že nebylo zkoumáno, zda jsou údaje třetích stran použité v řízení Komise ovlivněné narušením trhu či nikoli, Komise připomíná, že v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) běžnou hodnotu početně zjišťuje na základě vybraných údajů, kterými nejsou domácí ceny a náklady v zemi vývozu, pouze v případě, že se tyto údaje ukáží jako nejvhodnější zdroj nezkreslených cen a nákladů. Komise je v rámci tohoto procesu povinna použít pouze nezkreslené údaje. Zúčastněné strany jsou v tomto ohledu vyzývány, aby se v počátečních fázích šetření k navrhovaným zdrojům pro stanovení běžné hodnoty vyjádřily. Konečné rozhodnutí Komise o tom, které nezkreslené údaje by se měly k výpočtu běžné hodnoty použít, tyto připomínky plně zohledňuje.

(172)

Ohledně připomínky čínské vlády k pojmu „podstatné narušení trhu“ Komise podotýká, že toto tvrzení je obecné a teoretické, a nijak z něj nevyplývá, proč a jak by měl být pojem použitý v základním nařízení zatížen nějakými vadami. Dále připomíná, že v rámci postupu vedoucího k přijetí legislativního návrhu vydala Komise posouzení dopadů, které rovněž obsahovalo podrobné objasnění pojmu podstatného narušení a použitých kritérií. Po tomto posouzení dopadů následovala veřejná konzultace a konference zúčastněných stran. Čínská vláda se do tohoto procesu rovněž aktivně zapojila, když se konference zúčastněných stran zúčastnila. Výsledek tohoto konzultačního procesu byl v postupu vedoucím k přijetí legislativního návrhu a v legislativním procesu vedoucím k přijetí tohoto ustanovení plně zohledněn. Ustanovení čl. 2 odst. 6a pojem „podstatná zkreslení“ pro účely použití základního nařízení EU jasným způsobem definuje. Ustanovení čl. 2 odst. 6a písm. b) dále stanoví, jaké prvky spolu s jejich potenciálním dopadem by byly při posuzování toho, zda existují podstatná zkreslení, brány v úvahu. Rozdíly v hospodářských systémech nehrají při tomto posouzení žádnou roli, jelikož je lze použít pouze ve vztahu k zemi vývozu dotčeného výrobku. K tvrzení ohledně diskriminace Komise podotýká, že se základní nařízení, a zejména jeho čl. 2 odst. 6a, nevztahuje na žádnou konkrétní zemi ani žádnou konkrétní zemi nediskriminuje. Použije se pouze v případě, že se v průběhu šetření zjistí možná existence podstatných zkreslení v zemi vývozu (kterékoli zemi), na kterou se toto řízení vztahuje, a to na základě důkazů ve spisu. Komise proto tedy tato tvrzení zamítla.

(173)

Čínská vláda dále uvedla, že zpráva vypracovaná útvary Komise měla významné nedostatky jak z věcného, tak z právního hlediska. Podle čínské vlády byl podnět založen na nesprávných závěrech učiněných na základě zprávy, jakož i na předchozích šetřeních, která žadatel použil jako nové důkazy v tomto šetření. Čínská vláda tvrdila, že se Komise coby vyšetřovací orgán ve stejném smyslu odchýlila od svého neutrálního postavení a vyzvala výrobní odvětví EU, aby v podnětu obvinilo Čínu z významného narušení trhu, čímž porušila nejzákladnější právní zásady poctivosti a spravedlnosti. Předložené důkazy jsou podle čínské vlády nedostatečné, protože nevypovídají o situaci na trhu dotčeného výrobku, přičemž žadatel nepředložil žádnou další zprávu nebo důkazy o existenci narušení čínského trhu s dotčenými výrobky. Žadatel ani Komise nebyli schopni přesně prokázat, jakým způsobem politika a opatření čínské vlády ovlivnily cenový mechanismus trhu konkrétního odvětví v Číně.

(174)

V reakci na tvrzení čínské vlády ohledně nedostatků a nesprávných závěrů učiněných ve zprávě Komise uvedla, že tato zpráva je souhrnný dokument vycházející z rozsáhlých objektivních důkazů, včetně právních, regulačních a jiných oficiálních politických dokumentů vydaných čínskou vládou, zpráv třetích stran z mezinárodních organizací, akademických studií a vědeckých článků i jiných spolehlivých nezávislých zdrojů. Zpráva byla zveřejněna od prosince 2017, aby měly případné zúčastněné strany dostatek příležitostí ji a důkazy, na nichž je založena, vyvrátit, doplnit nebo se k nim vyjádřit. Čínská vláda poukázala na nedostatky zprávy zcela obecným a nekonkrétním způsobem a současně nijak nevyvrátila podstatu věci ani důkazy obsažené ve zprávě. Žadatelé mohou opřít svá tvrzení o důkazy a zjištění z předchozích šetření, pokud jsou relevantní a pokud nebyly soudním orgánem prohlášeny za nezákonné. Neutralitu a nestrannost řízení zajišťuje ustanovení čl. 2 odst. 6a, který rovněž dohlíží na to, aby byla během šetření dodržována práva všech stran na obhajobu. Komise podotýká, že možnost poskytovaná žadatelům předkládat tvrzení a důkazy o možném zkreslení cen a nákladů v zemích, kde je pravděpodobné, že existují podstatná zkreslení stimulovaná státem, nelze vykládat jako nepoctivý a nespravedlivý postup podporující předkládání těchto nepodložených tvrzení. K tvrzení čínské vlády ohledně nedostatečnosti důkazů ve fázi zahájení řízení Komise připomíná, že podle čl. 2 odst. 6a písm. e) může zahájit šetření, pokud považuje důkazy předložené žadatelem o podstatných zkresleních za dostatečné. Avšak k určení skutečné existence nebo dopadu podstatných zkreslení a následnému použití metodiky stanovené v čl. 2 odst. 6a písm. a) dojde v době poskytnutí prozatímních a/nebo konečných informací na základě šetření. Existence a dopad podstatných zkreslení nejsou dle tvrzení čínské vlády potvrzeny v době zahájení řízení, ale až při provedení důkladného šetření. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(175)

Ohledně subvencí poskytnutých ČLR zmíněných v podnětu čínská vláda uvedla, že EU poskytla řadu subvencí, které by mohly způsobit narušení jejího trhu, a žadatel neprokázal, že by subvence byla ve skutečnosti vládním zásahem s významným dopadem na trh nebo narušujícím účinkem na cenu nebo náklady příslušných výrobků. Čínská vláda poukázala na to, že podle článku 32.1 Dohody WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních nemůže být proti subvenci jiného člena podniknuto žádné konkrétní opatření, s výjimkou podle ustanovení GATT 1994.

(176)

Komise ve 162. bodě odůvodnění již uvedla, že tvrzení o poskytnutí subvencí ze strany EU, které je v každém případě zcela nepodložené, nemá pro posouzení zkreslení v zemi vývozu podle čl. 2 odst. 6a písm. b) žádný význam. Podle téhož bodu odůvodnění je nutné subvence považovat za jeden z prostředků zásahů, kterými stát zavádí konkrétní narušující veřejné politiky, a není proto nutné zjišťovat jejich konkrétní dopad. Jak je uvedeno ve 174. bodě odůvodnění, existence a dopad podstatných zkreslení nejsou každopádně potvrzeny ve fázi zahájení řízení, ale až po provedení důkladného šetření. Ohledně použití článku 32.1 Dohody WTO o subvencích a vyrovnávacích opatřeních Komise uvádí, že toto šetření a metodika uvedená v čl. 2 odst. 6a se týkají výpočtu běžné hodnoty v souvislosti s dumpingem při dovozu zboží a nelze je považovat za konkrétní opatření podniknuté proti subvencím poskytnutým ČLR. Jakýkoli odkaz na uvedený článek je proto irelevantní. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(177)

Vyvážející výrobce ZTT uvedl, že početní zjištění běžné hodnoty Komisí na základě na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej nebo referenčních hodnot ve vhodné reprezentativní zemi je v rozporu se závazky EU podle dohod WTO, zejména s jejím závazkem podle oddílu 15 protokolu o přistoupení Číny k WTO. Podle společnosti ZTT by se EU od 12. prosince 2016 neměla při určování běžné hodnoty u výrobců ze zemí vývozu odchýlit od standardní metodiky, tj. měla by používat pouze domácí ceny a náklady země vývozu, pokud nestanoví další ustanovení dohod WTO včetně antidumpingové dohody jinak. Společnost ZTT rovněž tvrdila, že článek 2 antidumpingové dohody neumožňuje použít k určení běžné hodnoty jiné informace než ty v zemi vývozu. Ačkoli lze za výjimečných okolností běžnou hodnotu početně zjišťovat, je nezbytné údaje týkající se výrobních nákladů, prodejních, správních a režijních nákladů a zisku získat ze zdrojů v zemi vývozu. Podle společnosti ZTT antidumpingová dohoda neobsahovala žádné ustanovení, které by umožňovalo se od tohoto obecného pravidla odchýlit, a nebyl v ní obsažen pojem podstatných zkresleních. V tomto ohledu společnost ZTT odkázala na definici běžné hodnoty uvedenou v článku 2.1 antidumpingové dohody a na výjimečné okolnosti popsané v článku 2.2 antidumpingové dohody, podle kterých lze běžnou hodnotu určit na základě srovnatelné ceny obdobného výrobku při jeho vývozu do vhodné třetí země za předpokladu, že tato cena je reprezentativní, nebo na základě výrobních nákladů v zemi původu plus přiměřená výše prodejních, správních a režijních nákladů a zisku. Společnost ZTT dodala, že antidumpingová dohoda vyžaduje, aby se náklady běžně počítaly na základě záznamů dotčeného vývozce nebo výrobce, pokud jsou tyto záznamy v souladu s obecně uznávanými účetními zásadami země vývozu a přiměřeně odrážejí náklady spojené s výrobou a prodejem dotčeného výrobku, a že výše prodejních, správních a režijních nákladů a zisku bude rovněž vycházet ze skutečných údajů týkajících se výroby a prodeje obdobného výrobku v běžném obchodním styku dotčeným vývozcem nebo výrobcem, nebo pokud je nelze stanovit na tomto základě, stanoví se na základě jiných zdrojů, ale vždy na domácím trhu země původu.

(178)

Kromě toho společnost ZTT odkázala na rozhodnutí ve sporu EU – bionafta, podle kterého vyšetřující orgány nesměly posoudit náklady uvedené v záznamech vývozce/výrobce na základě referenční hodnoty, která nesouvisí s výrobními náklady v zemi původu. Společnost ZTT uvedla, že s ohledem na zprávu Odvolacího orgánu v uvedeném případě je třeba provést srovnání podle článku 2.2.1.1 antidumpingové dohody mezi náklady uvedenými v záznamech výrobce/vývozce a náklady, které tomuto výrobci skutečně vznikly. Nakonec společnost ZTT poukázala na skutečnost, že podle zprávy Odvolacího orgánu v daném sporu nebyla samotná zkreslení v Argentině, která způsobovala rozdíl mezi domácími a mezinárodními cenami hlavní suroviny dotčeného výrobku, dostatečným základem podle článku 2.2.1.1 k vyvození závěru, že záznamy výrobce přiměřeně neodrážely náklady na surovinu spojené s výrobou a prodejem dotčeného výrobku, nebo k nepřihlédnutí k těmto nákladům při určování běžné hodnoty dotčeného výrobku. Společnost ZTT proto dospěla k závěru, že čl. 2 odst. 6a je s dohodami WTO, včetně protokolu o přistoupení Číny k WTO, a s judikaturou orgánu pro řešení sporů neslučitelný.

(179)

Komise v souladu se svými připomínkami obsaženými ve 146. bodě odůvodnění zamítla tvrzení společnosti ZTT týkající se údajné obecné neslučitelnosti početního zjištění běžné hodnoty Komisí na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej nebo referenčních hodnot ve vhodné reprezentativní zemi s dohodami WTO. V témže bodě odůvodnění se Komise zabývala otázkou relevantnosti sporu EU – bionafta a příslušných zjištění Odvolacího orgánu pro toto šetření. S ohledem na závazky podle oddílu 15 protokolu o přistoupení Číny k WTO Komise připomíná, že v antidumpingových řízeních týkajících se výrobků z Číny platí pro stanovení běžné hodnoty nadále ty části oddílu 15 protokolu, jejichž platnost nevypršela, a to jak s ohledem na standardy tržního hospodářství, tak s ohledem na použití metodiky, která není založena na přísném porovnání s čínskými výrobky nebo náklady. Ze všech výše uvedených důvodů byla tato tvrzení zamítnuta.

(180)

Společnost ZTT rovněž tvrdila, že odvětví kabelů z optických vláken není narušeno a nanejvýš mohou být narušeny pouze některé vstupy pro tento trh. Společnost ZTT své tvrzení odůvodnila tím, že: zpráva, ke které se podnět vztahuje, nijak konkrétně ani podrobně nepojednává o odvětví optických kabelů; nelze vyvodit závěr, že jsou narušeny všechny vstupy nebo že je narušen samotný trh s kabely z optických vláken; žadatel nepředložil žádný důkaz o tom, že by stát přítomný v čínských firmách ovlivňoval ceny nebo náklady na trhu s kabely z optických vláken, přičemž podnět pouze obecným popisem poukazoval na skutečnost, že Čína je socialistickou tržní ekonomikou; společnosti přítomné na trhu s kabely z optických vláken nejsou státem ovládány, i když stát mohl vlastnit podíly v těchto společnostech (většina těchto společností je v každém případě v rukou soukromého sektoru), a nebyl předložen žádný důkaz o tom, zda vlastnictví státu zasahuje většinu trhu s kabely z optických vláken v Číně nebo zda byl narušen celý trh.

(181)

Komise se obecným tvrzením týkajícím se nedostatku konkrétních důkazů v podnětu v souvislosti s odvětvím kabelů z optických vláken již zabývala ve 152. a 154. bodě odůvodnění. V souladu s čl. 5 odst. 9 základního nařízení byly důkazy o tom, že odvětví kabelů z optických vláken alespoň potenciálně podléhá podstatným zkreslením v ČLR, předložené žadatelem a splňující kritéria čl. 2 odst. 6a písm. b) dostatečné k zahájení šetření na základě uvedeného ustanovení. Existence podstatných zkreslení, která je příčinou uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení, konkrétněji nesouvisí s existencí zvláštní kapitoly o daném odvětví nebo informací o konkrétním trhu, jež by se týkaly dotčeného výrobku. Komise v tomto ohledu, jak vyplývá z oddílů 3.1.1.2 až 3.1.1.9, v tomto šetření zjistila existenci podstatných zkreslení v odvětví kabelů z optických vláken a souvisejících odvětvích vstupů. Použití domácích nákladů při početním zjišťování běžné hodnoty je povoleno podle čl. 2 odst. 6a písm. a) pouze v případě, že se v průběhu šetření prokáže, že tyto náklady nejsou zkresleny. V tomto ohledu však neexistovaly žádné přesvědčivé důkazy o tom, že by výrobní faktory jednotlivých vyvážejících výrobců nebyly zkresleny. Tvrzení společnosti ZTT týkající se tohoto aspektu bylo proto zamítnuto.

(182)

K tvrzení společnosti ZTT ohledně ovládání výrobců kabelů z optických vláken státem Komise o tomto ovládání shromáždila důkazy, jak je popsáno v oddíle 3.1.1.3. Komise připomíná, že nezbytnou podmínkou účinného ovládání státem není většinové vlastnictví státu. V oddílech 3.1.1.3 až 3.1.1.5 obecně stanovila, že na trhu kabelů z optických vláken (jak z hlediska výrobců kabelů z optických vláken, tak z hlediska výrobců vstupů používaných při výrobě kabelů z optických vláken) působily převážně podniky, které se nacházejí ve vlastnictví čínských orgánů, jsou jimi ovládány, jsou pod jejich politickým dohledem nebo se řídí jejich pokyny. Výše uvedené tvrzení společnosti ZTT bylo v tomto ohledu proto zamítnuto.

(183)

Společnost ZTT dále uvedla, že důkazy předložené žadatelem o veřejných politikách nebo opatřeních diskriminujících ve prospěch domácích dodavatelů kabelů z optických vláken nebo jinak ovlivňujících volné působení tržních sil v odvětví kabelů z optických vláken se vztahují spíše na navazující odvětví než na předchozí trh kabelů z optických vláken. Ohledně zkreslených vstupů, na které podnět odkazoval, společnost tvrdila, že důkazy byly „chatrné“, a poukázala na nejasnosti ohledně toho, zda „vysoce výkonnými vlákny“ podporovanými 13. pětiletým plánem byla optická vlákna (nebo v čem spočívala podpora plánu), nebo nedostatek informací o aramidových vláknech ve zprávě na uvedené stránce. Kromě toho společnost ZTT k odkazu žadatele na důkazy obsažené ve zprávě týkající se podpory skleněných vláken uvedla, že se ve srovnání s optickými vlákny a kabely jedná o zcela odlišné odvětví a trh, a proto bylo toto tvrzení pro posouzení dotčeného výrobku irelevantní, jelikož nebylo nijak doloženo, jaká podpora byla poskytnuta a jak byl narušen trh.

(184)

Otázka dostatečnosti důkazů předložených v podnětu již byla řešena výše, mimo jiné v 181. bodě odůvodnění. V rámci svého šetření Komise zjistila, že kabely z optických vláken byly klíčovou složkou sítí optických vláken a že odvětví kabelů z optických vláken s rozvojem těchto sítí úzce souviselo a bylo na nich závislé, tudíž se na něj ve stejné míře vztahovaly státní politiky a související politické dokumenty, které řídily rozvoj internetových sítí a provádění obecných politik týkajících se internetových technologií, aplikací a služeb spojených s těmito sítěmi v souladu s podrobným popisem uvedeným v 107. a 108. bodě odůvodnění. Tyto politické dokumenty daly státu možnost zasahovat různými prostředky do působení tržních sil v mnoha oblastech a na trzích, kde se používaly optické sítě, a tedy i kabely z optických vláken. Zjištění Komise proto potvrdila, že ČLR zavedla veřejné politiky nebo opatření, které ovlivňovaly volné působení tržních sil v odvětví kabelů z optických vláken. Bez ohledu na toto zjištění Komise rovněž zjistila, že odvětví kabelů z optických vláken bylo postiženo také jinými typy podstatných zkreslení, které jsou popsány v oddílech 3.1.1.3, 3.1.1.4 a 3.1.1.6 až 3.1.1.8. Tvrzení společnosti ZTT bylo tedy zamítnuto.

(185)

K tvrzení ohledně nejasnosti důkazů obsažených ve zprávě a uvedených v podnětu Komise v průběhu šetření zjistila, že alespoň jeden ze vstupů kabelů z optických vláken – aramid – je definován jako „vysoce výkonné vlákno“ alespoň v jednom politickém dokumentu. Ohledně podpory předpokládané pro tento výrobek v 13. pětiletém plánu Komise ve své zprávě uvedla, že podpůrná opatření jsou neodmyslitelným doprovodným prvkem plánovacích dokumentů v ČLR, zejména v případě 13. pětiletého plánu přijatého na centrální úrovni (114). Komise rovněž mimo jiné na základě důkazů obsažených ve zprávě (viz 114. bod odůvodnění) zjistila, že se na aramid vztahovaly různé politické plánovací dokumenty. K odkazům žadatele na skleněná vlákna učiněným v souboru důkazů obsažených ve zprávě Komise podotýká, že tato vlákna lze použít jako vstup při výrobě kabelů z optických vláken, a proto byl tento odkaz pro zahájení šetření relevantní. Pokud jde o související zkreslení, Komise svá zjištění popsala ve 118. bodě odůvodnění. Výše uvedené tvrzení bylo proto odmítnuto.

(186)

Ohledně uplatňování nebo nedostatečného vymáhání právních předpisů v oblasti úpadku, obchodních společností nebo vlastnictví na trzích s kabely z optických vláken dále společnost ZTT uvedla, že nebyly předloženy žádné důkazy a že zjištění obsažená v nařízení o textiliích ze skleněných vláken se v tomto ohledu týkala jiného trhu. Společnost ZTT rovněž tvrdila, že obdobně byly předloženy pouze obecné důkazy týkající se zkreslení mzdových nákladů, které neprokázaly, že by byl trh práce v případě kabelů z optických vláken narušen.

(187)

Jak je uvedeno ve 163. bodě odůvodnění, zjištění Komise v šetření textilií ze skleněných vláken, na která společnost ZTT odkazuje v souvislosti s podnětem, vycházela z důkazů obsažených ve zprávě, které byly relevantní pro všechna průmyslová odvětví v ČLR, žadatelovy odkazy na tato zjištění byly tedy oprávněné. Komise každopádně v rámci svého šetření v oddíle 3.1.1.6 zjistila, že v odvětví kabelů z optických vláken docházelo – byť potenciálně – k diskriminačnímu uplatňování nebo nepřiměřenému vymáhání dodržování právních předpisů v oblasti úpadku a vlastnictví, a to i pokud jde o dotčený výrobek. Ohledně mzdových nákladů žadatel obdobně odkázal na důkazy obsažené ve zprávě, které se týkají celé průmyslové struktury v ČLR a které jsou proto pro trh kabelů z optických vláken relevantní. Komise každopádně v rámci šetření rovněž zjistila, jak je konkrétně popsáno v oddíle 3.1.1.7, že odvětví kabelů z optických vláken je zasaženo zkreslením mzdových nákladů jak přímo, tak nepřímo. Toto tvrzení společnosti ZTT bylo proto zamítnuto.

(188)

Ohledně subvencí uvedených v podnětu společnost ZTT tvrdila, že není pravda, že sloužily k plnění cílů veřejné politiky nebo že byly poskytnuty k zajištění vlivu státu na fungování těchto společností.

(189)

Komise je toho názoru, že žadatel předložil dostatečné důkazy o tom, že byla poskytnuta řada subvencí v souvislosti s plněním politických cílů (např. industrializace, technologický rozvoj nebo průmyslová transformace), což podle Komise poukazovalo na možnou existenci určitého druhu státem stimulovaného narušení, a že důkazy byly dostatečné k tomu, aby společně s jinými prvky odůvodňovaly zahájení šetření na základě čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(190)

Ohledně zkreslení ve vztahu k surovinám společnost ZTT uvedla, že je zcela vertikálně integrovanou společností, proto její vstupy zajišťují společnosti ve spojení a je tedy nepravděpodobné, že by její ceny byly zkresleny předcházejícími trhy. Společnost ZTT rovněž tvrdila, že příslušné informace týkající se výroby vstupního materiálu společnostmi ve spojení již poskytla. Podle společnosti ZTT nebyly předloženy žádné důkazy o tom, že by byl narušen samotný trh kabelů z optických vláken, a proto nemohly existovat žádné důkazy o tom, že by byly zkresleny náklady společnosti ZTT. Společnost ZTT rovněž poukázala na to, že její náklady, u nichž nebylo prokázáno zkreslení, by měly být použity při početním zjištění běžné hodnoty.

(191)

Jak již bylo uvedeno výše, zejména v 181. bodě odůvodnění, Komise považovala důkazy obsažené ve spisu za dostatečné k zahájení šetření. V rámci šetření Komise zjistila, že meziodvětvovými podstatnými zkresleními různých typů popsaných v oddílech 3.1.1.2 až 3.1.1.9 byly zasaženy nejen společnosti působící v odvětví kabelů z optických vláken, ale také, jak je uvedeno ve 155. bodě odůvodnění, výrobci surovin používaných výrobci kabelů z optických vláken v ČLR, jakož i výrobci základních vstupů pro výrobu těchto surovin na předcházejících úrovních hodnotového řetězce. I kdyby společnost ZTT získávala své vstupy od společností ve spojení, byli by tito výrobci vstupů, stejně jako společnost ZTT, vystaveni zkreslením popsaným v uvedených oddílech. V informacích poskytnutých společností ZTT nebyly předloženy žádné přesné a vhodné důkazy, které by potvrzovaly, že lze některý z jeho nákladů spolehlivě označit za nezkreslený na základě čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Uvedené tvrzení bylo proto zamítnuto.

(192)

Společnost ZTT na závěr uvedla, že pokud by Komise zjistila existenci zásahů státu s cílem pomoci zavést vysokorychlostní širokopásmové připojení prostřednictvím podpory poskytované trhu s kabely z optických vláken nebo trhu vstupů pro kabely z optických vláken (zejména prostřednictvím subvencí), stát by selhání trhu napravil a přispěl tak ke kladným externalitám. Tyto zásahy by tedy neměly být považovány za podstatné a související zkreslení za podstatná.

(193)

V souladu s vysvětlením Komise poskytnutým ve 172. bodě odůvodnění není otázka, zda státní zásahy napravují selhání trhu, relevantní pro použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Jakýkoli zásah státu, který by vedl nebo by mohl vést k narušení trhu a splňovat definici „podstatných zkreslení“ podle čl. 2 odst. 6a písm. b), je třeba posuzovat podle uvedeného článku. Komise proto tvrzení společnosti ZTT zamítla.

(194)

Po poskytnutí konečných informací předložilo několik zúčastněných stran připomínky k použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení, přičemž do značné míry zopakovaly svá předchozí podání.

(195)

Čínská vláda za prvé uvedla, že zpráva je chybná a rozhodnutí založená na této zprávě postrádají faktický a právní základ. Konkrétněji čínská vláda tvrdila, že zpráva není to, co právní předpisy EU nazývají „zprávou“. Proto existují pochybnosti, zda může zpráva představovat oficiální postoj Komise. Pokud jde o věcnou stránku, zpráva je podle čínské vlády zkreslená, jednostranná a neodpovídá skutečnosti. Kromě toho skutečnost, že Komise vydala zprávy o jednotlivých zemích pouze pro několik vybraných zemí, vyvolává obavy ohledně zacházení podle doložky nejvyšších výhod. Kromě toho, spoléhání se Komise na důkazy obsažené ve zprávě není podle čínské vlády v souladu s duchem spravedlivého práva, neboť to ve skutečnosti znamená vynést rozsudek ještě před soudním procesem.

(196)

Za druhé čínská vláda tvrdila, že početní zjištění běžné hodnoty podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení není v souladu s antidumpingovou dohodou, zejména s čl. 2.2 antidumpingové dohody, který obsahuje vyčerpávající seznam situací, kdy lze běžnou hodnotu zjistit početně, přičemž „podstatné zkreslení“ mezi těmito situacemi uvedeno není. Kromě toho je použití údajů z vhodné reprezentativní země podle čínské vlády v rozporu s čl. VI.1 písm. b) GATT a čl. 2.2.1.1 antidumpingové dohody, které při výpočtu běžné hodnoty vyžadují použití výrobních nákladů v zemi původu.

(197)

Za třetí čínská vláda tvrdila, že postupy Komise při šetření podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení nejsou v souladu s pravidly WTO, jelikož Komise v rozporu s článkem 2.2.1.1 antidumpingové dohody nezohlednila záznamy čínského výrobce, aniž by určila, zda jsou tyto záznamy v souladu s obecně uznávanými účetními zásadami v Číně. Čínská vláda v této souvislosti nesouhlasí s odpovědí, kterou Komise poskytla dříve (viz 146. a 168. bod odůvodnění).

(198)

Za čtvrté čínská vláda tvrdí, že Komise by měla být konzistentní a plně zkoumat, zda v reprezentativní zemi dochází k tzv. narušení trhu. Rychlé přijetí údajů o reprezentativní zemi bez takového hodnocení představuje „dvojí normy“. Totéž podle názoru čínské vlády platí pro posouzení ceny a nákladů výrobního odvětví EU. Za páté čínská vláda uvedla, že v EU dochází k rozsáhlému narušení trhu, jako je řízení podle pokynů orgánů, zohlednění sociálních aspektů komerčními bankami, osvobození od daní, finanční podpora nebo hospodářské záchrany.

(199)

Pokud jde o první argument týkající se zprávy, Komise se velmi podrobně zabývala otázkou doložky nejvyšších výhod ve 170. bodě odůvodnění výše. Podobně byly poznámky k tomu, že je zpráva věcně chybná, řešeny ve 174. bodě odůvodnění. Tentýž bod odůvodnění se rovněž zabýval argumentem o nestrannosti Komise. Pokud jde o status zprávy podle právních předpisů EU, Komise připomněla, že čl. 2 odst. 6a písm. c) základního nařízení nestanoví zvláštní formát pro zprávy o podstatných zkresleních, ani toto ustanovení nedefinuje způsob zveřejnění. Komise připomněla, že tato zpráva je technický dokument založený na skutečnostech, který se používá pouze v souvislosti s vyšetřováním na ochranu obchodu. Zpráva je proto náležitě vydávána jako pracovní dokument útvarů Komise, protože má čistě popisný charakter a nevyjadřuje žádné politické názory, preference ani úsudky. To nemá vliv na její obsah, konkrétně na objektivní zdroje informací týkající se existence podstatných zkreslení čínského hospodářství, které jsou relevantní pro účely použití čl. 2 odst. 6a písm. c) základního nařízení. Pokud jde o druhý a třetí argument týkající se údajné neslučitelnosti čl. 2 odst. 6a základního nařízení s právem WTO, Komise uvedla, že čínská vláda nepředložila žádné nové důkazy, s výjimkou odkazu na zprávu odvolacího orgánu ve sporu EU-bionafta a zprávu skupiny odborníků ve sporu EU – úprava nákladů. Těmito argumenty se však již dostatečně zabývaly 146. a 168. bod odůvodnění. Čtvrtým argumentem týkajícím se hodnocení údajů o třetích zemích se již zabýval 171. bod odůvodnění výše. Pokud jde o pátý argument o údajném narušení trhu EU, Komise uvedla, že ve 170. bodě odůvodnění již podrobně vysvětluje, proč tyto obavy nejsou v kontextu současného šetření relevantní. Komise proto argumenty čínské vlády zamítla.

(200)

Skupina ZTT za prvé zopakovala svůj názor, že čl. 2 odst. 6a základního nařízení je neslučitelný s dohodami WTO, a uvedla, že odpověď Komise na její předchozí argumenty postrádá jasné odůvodnění, a zejména neuvádí právní základ v dohodách WTO (viz 146. bod odůvodnění). Zpřístupnění tedy podle názoru skupiny ZTT neodpovídá právním normám dostatečného odůvodnění pro rozhodnutí Komise. Za druhé skupina ZTT tvrdila, že není prokázáno, že skupina podléhá podstatným zkreslením, jelikož na jedné straně běžné politické činnosti strany ve společnosti nebo členství manažerů společnosti v Komunistické straně Číny nenaznačují přímý vliv Komunistické strany Číny na skupinu a na straně druhé je skupina ZTT soukromou a kótovanou společností a podléhá požadavkům tržně orientované správy a řízení společnosti a kotování. V této souvislosti skupina ZTT uvedla, že existence státního zásahu nepředstavuje podstatné zkreslení, neboť vládní zásah by mohl rovněž sloužit k nápravě selhání trhu, například v odvětví širokopásmového připojení, kde se výrobek, který je předmětem šetření, běžně používá.

(201)

Otázkou slučitelnosti čl. 2 odst. 6a základního nařízení s právem WTO se Komise podrobně zabývala ve 146., 179. a 168. bodě odůvodnění. Komise zejména vysvětlila, že i když judikatura WTO, na kterou odkazuje skupina ZTT, neodkazuje na použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení, v každém případě ale umožňuje použití údajů ze třetí země, které jsou náležitě upraveny, je-li taková úprava nezbytná a opodstatněná. Pokud jde o argument skupiny ZTT ohledně neexistence podstatných zkreslení v odvětví kabelů z optických vláken, Komise uvedla, že tyto otázky již byly podrobně projednány ve 154. a 181. bodě odůvodnění. Ačkoli z podání skupiny ZTT není zcela zřejmé, zda to samo naznačuje, že odvětví širokopásmového připojení v Číně se vyznačuje selháním trhu, její obecné poznámky, které nejsou podloženy důkazy, že činnosti Komunistické strany Číny ve společnosti nenaznačují vliv Komunistické strany Číny nebo že státní zásahy neznamenají podstatná zkreslení, nemohou zvrátit závěry Komise založené na šetření různých prvků poukazujících na existenci podstatných zkreslení v tomto odvětví, jak je prokázáno v oddílech 3.3.1.2 až 3.3.1.9. Komise proto argumenty předložené skupinou ZTT zamítla.

(202)

CCCME zopakovala svůj názor, že čl. 2 odst. 6a základního nařízení není v souladu s antidumpingovou dohodou. CCCME zejména uvedla, že podle Komise právo WTO, jak je vykládá Odvolací orgán ve sporu EU – bionafta, umožňuje použití údajů ze třetí země, které jsou náležitě upraveny, je-li taková úprava nezbytná a opodstatněná. CCCME však poukázala na to, že metodika podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení není výslovně spojena s ustanoveními čl. 2 odst. 5 základního nařízení, o něž šlo ve věci DS473. CCCME navíc uvedla, že Komise nevysvětlila, jak je čl. 2 odst. 5 druhý pododstavec základního nařízení v souladu s článkem 2.2 antidumpingové dohody.

(203)

Komise souhlasí s CCCME, že metodika podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení skutečně není výslovně spojena s ustanoveními čl. 2 odst. 5 základního nařízení, jak již bylo uvedeno ve 146. bodě odůvodnění. Komise v každém případě uvedla, že podmínky pro použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení a podstata odpovídajícího posouzení se liší od podmínek podle čl. 2 odst. 5 základního nařízení. Argument týkající se slučitelnosti posledně uvedeného ustanovení s WTO proto není v tomto šetření relevantní. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Komise argumenty CCCME zamítla.

(204)

Společnost FTT, rovněž s výslovným odkazem na připomínky CCCME, uvedla, že tvrzení o narušení trhu nejsou podložená. Podle názoru společnosti FTT se žadatel namísto toho, aby vycházel z faktických důkazů, omezuje na citaci předchozích zjištění Komise a odkazuje na zprávu, která se zabývá čínskými tržními a hospodářskými strukturami v širších oblastech a bez konkrétních důkazů pro odvětví kabelů z optických vláken. Společnosti FTT proto není jasné, jak prvky, jako jsou státní vlastnictví, struktura chemického průmyslu, cíle politiky nebo úloha Komunistické strany Číny ve společnosti, prokázaly, že jsou obchodní činnosti odvětví kabelů z optických vláken narušené.

(205)

Argumenty společnosti FTT nejsou na místě. Jak již bylo vysvětleno ve 152. bodě odůvodnění, zpráva nejen, že ani zdaleka není nespecifická a nezabývá se hospodářskou strukturou v Číně v „širším smyslu“, popisuje různé typy zkreslení, která jsou svou povahou průřezová, existují v celém čínském hospodářství a ovlivňují ceny a/nebo suroviny a výrobní náklady dotčeného výrobku. Komise dále uvedla, že zpráva není jediným zdrojem důkazů, který použila k určení existence podstatných zkreslení. Další důkazní prvky použité Komisí a závěry, k nimž Komise na základě těchto důkazů dospěla, jsou uvedeny v oddílech 3.3.1.2 až 3.3.1.9. V důsledku toho, ačkoli prvky uvedené společností FTT, jako je státní vlastnictví nebo úloha Komunistické strany Číny ve společnostech, patří mezi relevantní faktory naznačující podstatná zkreslení, celkové rozhodnutí Komise o existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a základního nařízení vychází z podstatně širší škály důkazů. Komise proto argumenty společnosti FTT zamítla.

3.2.   Reprezentativní země

3.2.1.   Obecné poznámky

(206)

Volba reprezentativní země byla založena na těchto kritériích podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení:

úroveň hospodářského rozvoje podobná jako v Číně. Komise pro tento účel použila země s hrubým národním důchodem na obyvatele, který je podle databáze Světové banky podobný jako v Číně (115),

výroba dotčeného výrobku v dané zemi,

dostupnost relevantních veřejných údajů v reprezentativní zemi,

je-li možných reprezentativních zemí více, měly by případně dostat přednost země s náležitou úrovní sociální a environmentální ochrany.

(207)

Jak je vysvětleno ve 209. a 210. bodě odůvodnění, Komise zveřejnila dvě poznámky ke spisu týkající se zdrojů pro stanovení běžné hodnoty. Tyto poznámky popisovaly skutečnosti a důkazy, na nichž jsou založena příslušná kritéria, a zabývaly se také připomínkami stran k těmto prvkům a k příslušným zdrojům. Ve druhé poznámce o výrobních faktorech Komise informovala zúčastněné strany o svém záměru použít v tomto případě jako vhodnou reprezentativní zemi Argentinu, pokud se potvrdí existence podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(208)

V bodě 5.3.2 oznámení o zahájení řízení Komise pro účely zjištění běžné hodnoty na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot určila jako potenciální reprezentativní zemi Turecko podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Komise dále uvedla, že přezkoumá další případně vhodné reprezentativní země v souladu s kritérii stanovenými v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení.

(209)

Dne 19. listopadu 2020 informovala Komise poznámkou (dále jen „první poznámka“) zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlela použít pro zjištění běžné hodnoty. V této poznámce Komise uvedla seznam všech výrobních faktorů používaných při výrobě kabelů z optických vláken, jako jsou suroviny, pracovní síla a energie. Na základě kritérií pro výběr nezkreslených cen nebo referenčních hodnot pak také Komise určila šest potenciálních reprezentativních zemí, a to Jihoafrickou republiku, Kolumbii, Malajsii, Srbsko, Thajsko a Turecko. Za nejvhodnější reprezentativní zemi považovala Turecko. K první poznámce Komise obdržela připomínky od společnosti Connect Com, CCCME a skupiny ZTT. Těmito připomínkami se podrobně zabývají 226. až 237. bod odůvodnění.

(210)

Dne 12. března 2021 informovala Komise druhou poznámkou (dále jen „druhá poznámka“) zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlela použít pro zjištění běžné hodnoty, a to s Argentinou jako reprezentativní zemí. Rovněž zúčastněné strany informovala, že stanoví správní, prodejní a režijní náklady a zisk na základě dostupných informací pro příslušnou společnost Prysmian Energia Cables y Sistemas de Argentina S.A. v reprezentativní zemi. Druhá poznámka se rovněž zabývala připomínkami, které byly obdrženy k první poznámce. K druhé poznámce byly obdrženy připomínky od společnosti Connect Com, CCCME a skupiny ZTT. Těmito připomínkami se podrobně zabývají 247. až 292. bod odůvodnění.

3.2.2.   Úroveň hospodářského rozvoje podobná jako v Číně

(211)

V první poznámce o výrobních faktorech určila Komise Jihoafrickou republiku, Kolumbii, Malajsii, Srbsko, Thajsko a Turecko jako země, které Světová banka považuje za země s úrovní hospodářského rozvoje obdobnou úrovni Číny, tj. všechny jsou Světovou bankou zařazeny do kategorie zemí s „vyššími středními příjmy“ na základě hrubého národního důchodu, přičemž je známo, že se v nich vyrábí dotčený výrobek. Připomínky byly obdrženy dne 30. listopadu 2020 od společnosti Connect Com a od CCCME a skupiny ZTT dne 3. prosince 2020 (prodloužená lhůta).

(212)

Společnost Connect Com tvrdila, že by Komise měla mezi možné reprezentativní země rovněž zařadit Mexiko, Rusko a Kazachstán. Komise však v těchto zemích nezjistila žádného výrobce kabelů z optických vláken se snadno dostupnými finančními informacemi, a proto tyto země dále neposuzovala.

(213)

Skupina ZTT tvrdila, že turecké hospodářství, zejména trhy s energií, jakož i trhy s elektronikou a optikou, byly zasaženy podstatnými zkresleními, a v této souvislosti odkázala na pracovní dokument útvarů Komise „Zpráva o Turecku za rok 2020“ (116). Vzhledem k závěru učiněnému ve 294. bodě odůvodnění, podle kterého Komise vybrala Argentinu jako vhodnou reprezentativní zemi, bylo toto tvrzení irelevantní.

(214)

Skupina ZTT tvrdila, že hrubý národní důchod (dále jen „HND“) není vhodným ukazatelem pro posouzení úrovně hospodářského rozvoje země, jelikož HND na obyvatele dostatečně nevypovídá o úrovni rozvoje země ani neměří blahobyt, a že hrubý domácí produkt (dále jen „HDP“) na obyvatele byl v tomto ohledu mnohem přesnější. Dále skupina ZTT uvedla, že Malajsie měla z pohledu HDP na obyvatele blíže hospodářskému rozvoji Číny než Turecko, a byla tedy blíže úrovni rozvoje v Číně než Turecko. Skupina ZTT tvrdila, že je při této analýze třeba zohlednit také produktivitu, a přestože byla produktivita obou zemí vyšší než v Číně, byla z hlediska podobnosti hospodářství blíže Malajsie než Turecko. Skupina ZTT dále poznamenala, že na základě indexu lidského rozvoje OSN (který kombinuje různé míry rozvoje, jako je střední délka života, počet let povinné školní docházky a HND na obyvatele, do jednoho indexu, u kterého platí, že čím vyšší číslo, tím vyšší úroveň rozvoje) byla blíže úrovni rozvoje Číny Malajsie než Turecko. Závěrem skupina ZTT poznamenala, že na základě Giniho indexu (míra nerovnosti, která se pohybuje od 0 do 100, přičemž nerovnost s vyšším číslem roste) byla blíže úrovni nerovnosti v Číně Malajsie než Turecko.

(215)

Společnost Connect Com tvrdila, že by Komise měla rovněž zohlednit výrobní podmínky v příslušném odvětví, když na rozdíl od Turecka měla Čína vysoce vyspělé technologie, a také počet společností působících na trhu.

(216)

Pokud jde o početní zjištění běžné hodnoty u zemí s podstatnými zkresleními, čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví, že Komise může použít reprezentativní zemi, jejíž úroveň hospodářského rozvoje je podobná jako v zemi vývozu. Aby mohla v každém případě určit, které země mají úroveň hospodářského rozvoje podobnou jako v zemi vývozu, používá Komise země zařazené Světovou bankou do stejné kategorie příjmů. Komise tak činí v rámci výkonu své posuzovací pravomoci při výkladu a používání základního nařízení, jak opakovaně potvrdil Soudní dvůr, za okolností, kdy je tak Komise oprávněna činit (117). Komise se domnívá, že na základě této kategorizace lze mít k dispozici dostatečný počet potenciálně vhodných zemí s podobnou úrovní rozvoje pro účely výběru vhodné reprezentativní země podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, a to z uceleného a objektivního souboru zemí.

(217)

Základní nařízení nevyžaduje, aby byla reprezentativní země co nejblíže zemi vývozu z hlediska úrovně hospodářského rozvoje, produktivity, střední délky života, úrovně rozvoje, úrovně nerovnosti, výrobních podmínek nebo úrovně hospodářské soutěže. Žádný z výše uvedených prvků proto není při výběru vhodné reprezentativní země relevantní. V tomto případě byla příslušnou kategorií Světové banky, do které byla Čína zařazena, kategorie zemí s „vyššími středními příjmy“. Všechny země uvedené na seznamu a analyzované ve dvou poznámkách mají proto podobnou úroveň hospodářského rozvoje jako Čína a mělo se za to, že splňují kritérium stanovené v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení.

3.2.3.   Dostupnost relevantních veřejných údajů v reprezentativní zemi

(218)

Komise v první poznámce uvedla, že je v případě Jihoafrické republiky, Kolumbie, Malajsie, Srbska, Thajska a Turecka třeba důkladněji ověřit dostupnost veřejných údajů, zejména pokud jde o veřejné finanční údaje od výrobců dotčeného výrobku. Určila jednoho výrobce kabelů z optických vláken v Kolumbii, čtyři v Malajsii, jednoho v Srbsku, dva v Jihoafrické republice, tři v Thajsku a čtyři v Turecku, jak je objasněno v 219. až 224. bodě odůvodnění.

(219)

V Kolumbii pocházely snadno dostupné finanční údaje pro společnost Furukuwa Industrial Colombia S A S z roku 2018, a nelze je proto považovat za vhodné pro období šetření. Aktuálnější údaje byly k dispozici pro další výrobce v jiných možných reprezentativních zemích, jak uvádí 238. bod odůvodnění.

(220)

V Malajsii Komise určila čtyři výrobce se snadno dostupnými finančními údaji, tj. Fujikura Federal Cables SDN BHD (dále jen „společnost Fujikura“), Lite Kabel SDN BHD (dále jen „společnost Lite Kabel“), Opcom Cables SDN BHD (dále jen „společnost Opcom“) a Tenaga Cable Industries SDN BHD (dále jen „společnost Tenaga“). Snadno dostupné finanční údaje pro společnosti Lite Kabel a Tenaga byly k dispozici za rok 2018 a pro společnost Opcom za první čtvrtletí roku 2019, a nebylo je proto možné považovat za vhodné pro období šetření. Ve společnosti Fujikura byly snadno dostupné finanční údaje k dispozici za rok 2019, společnost však byla ztrátová.

(221)

V Srbsku byly snadno dostupné finanční údaje pro společnost Novkabel Doo Novi Sad k dispozici za rok 2019, společnost však byla ztrátová.

(222)

V Jihoafrické republice Komise určila dva výrobce kabelů z optických vláken, tj. CBI-Electric Telecom Cables (PTY) LTD a Malesela Taihan Electric Cable (PTY) LTD. Pro tyto společnosti však nebyly snadno dostupné žádné finanční údaje.

(223)

V Thajsku Komise určila tři výrobce kabelů z optických vláken, tj. Futong Group Communication Technology (Thailand) Co Ltd (dále jen „společnost Futong“), Siam Fiber Optics Co Ltd (dále jen „společnost Siam Fiber“) a Thai Fiber Optics Co Ltd (dále jen „společnost Thai Fiber“) se snadno dostupnými finančními údaji za rok 2019. Společnost Futong byla v roce 2019 zisková, zatímco společnosti Siam Fiber a Thai Fiber byly ztrátové.

(224)

V Turecku Komise určila čtyři výrobce kabelů z optických vláken se snadno dostupnými finančními údaji, tj. Cen Kablo Sanayi Ve Ticaret AS (dále jen „společnost Cen Kablo“), Corning Optik Iletisim Sanayi Limited Sirketi (dále jen „společnost Corning Optik“), ETK Kablo Sanayii Ve Ticaret AS (dále jen „společnost ETK Kablo“) a Turk Prysmian Kablo Ve Sistemleri AS (dále jen „společnost Turk Prysmian“). Snadno dostupné finanční údaje jsou pro společnosti Cen Kablo a Corning Optik k dispozici za rok 2018 a pro společnost ETK Kablo za rok 2017. Pro společnost Turk Prysmian byly snadno dostupné finanční údaje k dispozici za rok 2019. Společnost však v roce 2019 vykázala nízké ziskové rozpětí, přičemž se dle zjištění nejednalo o „přiměřenou částku“ ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) posledního odstavce základního nařízení.

(225)

Jelikož byly k dispozici aktuálnější údaje pro další výrobce v jiných možných reprezentativních zemích, jak je uvedeno ve 238. bodě odůvodnění, nebyly v této fázi Kolumbie, Malajsie a Turecko považovány za potenciální vhodné reprezentativní země. Komise se každopádně níže zabývala tvrzeními týkajícími se těchto zemí.

(226)

CCCME a skupina ZTT namítaly, že výrobci v možných reprezentativních zemích, pro které byly finanční údaje zveřejněny v první poznámce, vyráběli a prodávali jak dotčený výrobek, tak i další výrobky. CCCME a skupina ZTT konkrétně tvrdily, že podle výroční zprávy společnosti Turk Prysmian za rok 2019 se 89 % jejího prodeje týkalo energetických kabelů a pouze 11 % telekomunikačních kabelů. Nejednalo se tedy o vhodný zdroj finančních údajů z hlediska jejich obchodní činnosti zaměřené na kabely z optických vláken. Skupina ZTT dále tvrdila, že rovněž činnost společnosti Corning Optik se neomezovala pouze na výrobu kabelů z optických vláken.

(227)

Komise v tomto ohledu poznamenala, že součástí činností těchto společností byla výroba kabelů včetně dotčeného výrobku. Z tohoto důvodu by finanční údaje od těchto společností byly reprezentativní pro znázornění finanční výkonnosti výroby kabelů z optických vláken v Turecku za rok 2019. Použití metodiky uvedené v čl. 2 odst. 6a základního nařízení se navíc opírá o snadno dostupné údaje, přičemž může nastat případ, kdy veřejné údaje nejsou k dispozici na nejpodrobnější úrovni dotčeného výrobku, ale na obecnější úrovni. Tento argument je tedy nepřijatelný.

(228)

Společnost Connect Com tvrdila, že vzhledem k vazbám mezi výrobcem v Unii společností Prysmian a tureckým výrobcem společností Turk Prysmian by nepřímé náklady, prodejní, správní a režijní náklady a zisk turecké společnosti nebyly spolehlivé. Společnost Connect Com nijak nezdůvodnila, proč by na základě těchto vazeb měly být prodejní, správní a režijní náklady a zisk nespolehlivé, a proto bylo její tvrzení zamítnuto.

(229)

CCCME a skupina ZTT uvedly, že několik velkých tureckých výrobců, například společnost Turk Prysmian a Corning Optik, dovážely optická vlákna od svých společností ve spojení, a proto nemohou tyto dovozní ceny od společností ve spojení odrážet tržní ceny. Žadatel na druhé straně tvrdil, že tomu tak nebylo. Jelikož k tomuto tvrzení nebyly předloženy žádné důkazy, je z tohoto důvodu nepřijatelné.

(230)

Skupina ZTT předložila výroční zprávy od dvou výrobců v Malajsii, společnosti Opcom Cables za roky 2019 a 2020 a společnosti Lite za rok 2019, které byly veřejně dostupné. Obě společnosti byly v první poznámce identifikovány jako výrobci kabelů z optických vláken, jak je uvedeno v 220. bodě odůvodnění. Skupina ZTT navrhla, aby pro účely určení reprezentativní země byla využita dostupnost finančních údajů od těchto dvou malajsijských výrobců. Skupina ZTT uvedla, že tyto dvě malajsijské společnosti sice nebyly v letech 2019 a 2020 ziskové, avšak navrhla použít pro tento ukazatel údaje z jiných let, jelikož společnost Lite Kabel byla v roce 2018 zisková.

(231)

Vzhledem k tomu, že obě tyto malajsijské společnosti nebyly v letech 2019 a 2020 ziskové, nemohly být jejich údaje použity, protože nepředstavovaly „přiměřenou částku“ ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) posledního odstavce základního nařízení. Pokud jde o použití údajů za rok 2018, tedy před obdobím šetření, jsou vždy upřednostňovány údaje za období šetření. V tomto konkrétním případě jsou k dispozici finanční údaje za období šetření v jiné potenciální reprezentativní zemi, a proto není důvod použít údaje vztahující se k jinému období. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(232)

CCCME rovněž uvedla, že v případě, že by v Malajsii nebyl zjištěn žádný výrobce, který byl v roce 2019 ziskový a měl snadno dostupné finanční informace, měla by Komise použít údaje o prodejních, správních a režijních nákladech a zisku výrobců v Unii, jak to učinila v šetření v rámci přezkumu před pozbytím platnosti týkajícím se antidumpingových opatření na dovoz wolframových elektrod z Číny (118).

(233)

Komise poznamenává, že základní nařízení upřednostňuje údaje pocházející z reprezentativní země na podobné úrovni rozvoje jako země vývozu, a proto nelze toto tvrzení přijmout.

(234)

Skupina ZTT tvrdila, že by Komise neměla při určování hodnoty výrobních činitelů vycházet z databáze Global Trade Atlas (dále jen „databáze GTA“) (119), ale z dovozních statistik čínské celní správy nebo vnitrostátních celních správ v reprezentativní zemi, jelikož by tyto údaje byly údajně spolehlivější než údaje v databázi GTA.

(235)

Komise uvedla, že zúčastněné strany neposkytly žádné důkazy o tom, že by databáze GTA byla méně spolehlivá než oficiální celní statistiky. Dále k tomu doplnila, že oficiální celní statistiky v dotčené zemi sloužily na základě dvoustranných smluv uzavřených mezi databází GTA a všemi zúčastněnými zeměmi jako zdroj údajů databáze GTA. Komise měla rovněž za to, že řada orgánů veřejné správy má s používáním databáze GTA pro přístup k celním statistikám dlouhodobou zkušenost a že tuto databázi také hojně využívali soukromí provozovatelé k řadě různých účelů a v různých situacích. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(236)

CCCME a skupina ZTT tvrdily, že u převážné části tureckého dovozu optických vláken pod kódem komodity 9001 10 se nejednalo o materiály použité k výrobě dotčeného výrobku, například vícevidová vlákna, a proto dovozní cena Turecka podle databáze GTA nemohla přiměřeně odrážet nezkreslenou cenu jednovidových vláken. Podle CCCME měla rovněž Komise jako možnou reprezentativní zemi použít Malajsii, protože podíl jednovidových optických vláken v dovozu podle kódu komodity 9001 10 z Malajsie byl mnohem vyšší než u Turecka, a proto byly údaje o dovozu z Malajsie podle databáze GTA spolehlivější než u Turecka. CCCME dále uvedla, že jelikož Turecko dováželo optická vlákna převážně ze Spojených států a Malajsie je dovážela zejména z Indie, byly by údaje o dovozu Malajsie méně ovlivněny náklady na dodání.

(237)

Komise k argumentům týkajícím se Malajsie, a zejména reprezentativnosti dovozní hodnoty jednovidových optických vláken vzhledem k vyššímu podílu tohoto vstupu podle kódu komodity 9001 10 a nižšímu výskytu nákladů na dodání (ve srovnání s Tureckem) poznamenala, že při srovnání dovozu různých vstupů v různých zemích ověřila, zda existuje dostatečně reprezentativní dovoz do potenciálních zemí. Po výběru vhodné reprezentativní země navíc Komise pokud možno používá kódy zboží pro jednotlivé země, které jsou mnohem podrobnější než šestimístný číselný kód HS, jak je uvedeno ve 318. bodě odůvodnění.

(238)

Jelikož Komise za období šetření nenalezla dostupné informace o finančních údajích pro výrobce v Kolumbii a Jihoafrické republice nebo pro ziskové výrobce v Malajsii a Srbsku, nebyly tyto jurisdikce považovány za vhodné reprezentativní země. Komise provedla další průzkum potenciálních vhodných reprezentativních zemí a jak uvedla ve druhé poznámce, dále identifikovala jednoho výrobce kabelů z optických vláken v Argentině (tj. Prysmian Energia Cables y Sistemas De Argentina S.A.), jednoho v Brazílii (tj. Prysmian Cabos e Sistemas do Brasil S/A) a jednoho dalšího výrobce kabelů v Thajsku (tj. Venine Cable) se snadno dostupnými finančními informacemi za rok 2019.

(239)

Komise rovněž analyzovala dovoz hlavních výrobních faktorů (jako je optické vlákno, polyethylen s vysokou a nízkou hustotou, ocelový drát pokovený hliníkem, příze ze skleněných vláken, bezhalogenový izolační obal s nízkou dýmivostí, fosfátovaný ocelový drát s PE vrstvou a trubky) do Argentiny, Brazílie, Thajska a Turecka.

(240)

U všech výrobních faktorů byly údaje o dovozu do reprezentativní země z Číny vyloučeny v souvislosti s podstatnými zkresleními ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Dále byly rovněž vyloučeny údaje o dovozu do reprezentativní země ze zemí, které nebyly členy WTO a které byly uvedeny v příloze I nařízení (EU) 2015/755 (120) (Ázerbájdžán, Bělorusko, Korejská lidově demokratická republika, Turkmenistán, Uzbekistán), jelikož jejich ceny nebyly považovány za nezkreslené.

(241)

Polovinu optických vláken, tedy hlavního vstupu, Argentina dovezla z Číny na úrovni šestimístného kódu. Z analýzy na úrovni osmimístného kódu však vyplynulo, že dovoz pocházející z Číny vykazoval vysoký objem (52 %) pouze u jednoho ze tří příslušných kódů. Reprezentativnost tohoto vstupu a jeho podkladová hodnota tak byly z celkového pohledu přiměřené. Další hlavní výrobní faktory byly dováženy ve vysokém objemu ze zemí s tržním hospodářstvím. Reprezentativnost nezkresleného dovozu v Argentině byla považována za vysokou.

(242)

Brazílie dovezla optická vlákna hlavně z Číny na úrovni šestimístného kódu. Na úrovni osmimístného kódu byla optická vlákna dovezena s použitím tří kódů a u dvou z nich pocházel téměř veškerý dovoz z Číny. Reprezentativnost tohoto vstupu a jeho podkladová hodnota tak byly považovány za nespolehlivé. Komise dále uvedla, že na úrovni šestimístného kódu bylo z Číny dovezeno 72 % dovozu ocelového drátu pokoveného hliníkem, který jeden vyvážející výrobce použil ve významném objemu při výrobě kabelů z optických vláken. Na úrovni osmimístného kódu byl tento výrobní faktor dovezen s použitím dvou kódů a u obou těchto kódů pocházelo více než 60 % dovozu z Číny. Reprezentativnost tohoto vstupu a jeho podkladová hodnota tak byly považovány za nespolehlivé a jelikož se jednalo o důležitý vstup výrobního procesu kabelů z optických vláken, má to vliv na významný podíl běžné hodnoty. Kromě toho bylo 80 % příze ze skleněných vláken dovezeno hlavně z Číny na úrovni šestimístného kódu. Na úrovni osmimístného kódu byl tento výrobní faktor dovezen s použitím dvou kódů a u obou těchto kódů pocházelo více než 60 % dovozu z Číny. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem byla považována celková reprezentativnost nezkresleného dovozu do Brazílie za nízkou.

(243)

Thajsko stejně jako Brazílie dováželo hlavní vstup, tj. optická vlákna, hlavně z Číny. Pouze 15 % celkového dovozu optických vláken pocházelo z jiných nezkreslených zdrojů (na úrovni šestimístného kódu). Na úrovni osmimístného kódu byla optická vlákna navíc dovezena s použitím dvou kódů a u obou těchto kódů pocházelo více než 70 % dovezeného objemu z Číny. Reprezentativnost tohoto vstupu a jeho podkladová hodnota tak byly shledány nespolehlivými. Kromě toho bylo 96 % příze ze skleněných vláken dovezeno hlavně z Číny na úrovni šestimístného kódu. Tento kód nemá úroveň osmimístného kódu. Reprezentativnost tohoto vstupu a jeho podkladová hodnota tak byly rovněž shledány nespolehlivými. Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem byla považována celková reprezentativnost nezkresleného dovozu do Thajska za nízkou.

(244)

Turecko dovezlo z Číny ve vysokém objemu pouze dva výrobní faktory, které se používají v malém objemu ve výrobních nákladech kabelů z optických vláken. Reprezentativnost nezkresleného dovozu v Turecku byla tudíž vysoká.

(245)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem (224. a 241. až 244. bod odůvodnění) Komise v druhé poznámce informovala zúčastněné strany, že má v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážkou základního nařízení v úmyslu použít ke stanovení nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty pro výpočet běžné hodnoty jako vhodnou reprezentativní zemi Argentinu a společnost Prysmian Energia Cables Y Sistemas de Argentina S.A.

(246)

Zúčastněné strany byly vyzvány, aby se ke vhodnosti Argentiny jako reprezentativní země a společnosti Prysmian Energia Cables Y Sistemas de Argentina S.A. jako výrobce v reprezentativní zemi vyjádřily. Připomínky byly obdrženy od společnosti Connect Com, CCCME a skupiny ZTT.

(247)

Skupina ZTT zopakovala své tvrzení, že HND není vhodným ukazatelem pro posuzování úrovně hospodářského rozvoje v zemi, protože zahrnoval nejen příjem vygenerovaný v této zemi, ale také příjem vygenerovaný mimo tuto zemi, a tvrdila, že Komise zjevně nesprávně posoudila skutkové okolnosti, když při hodnocení podobnosti s hospodářským vývojem Číny zohlednila pouze kategorii příjmů Světové banky založenou na HND na obyvatele. Skupina ZTT stejně jako v případě Turecka, jak je objasněno ve 214. bodě odůvodnění, tvrdila, že úroveň hospodářského rozvoje Malajsie se v porovnání s Argentinou více podobá Číně, pokud jde o HDP na obyvatele, úroveň produktivity a index lidského rozvoje OSN, a proto považovala Malajsii za lepší reprezentativní zemi než Argentinu.

(248)

Komise nesouhlasí s tvrzením skupiny ZTT, že se použitím HND pro posouzení úrovně hospodářského rozvoje možných reprezentativních zemí dopustila zjevné nesprávnosti. Jak již bylo objasněno v 216. a 217. bodě odůvodnění, aby mohla v každém případě určit, které země mají úroveň hospodářského rozvoje podobnou jako v zemi vývozu, používá Komise země zařazené Světovou bankou do stejné kategorie příjmů. Základní nařízení neobsahuje žádný další požadavek na výběr země s nejbližším HDP na obyvatele, úrovní produktivity nebo indexem lidského rozvoje jako země vývozu. V tomto případě byla příslušnou kategorií Světové banky, do které byla Čína zařazena, kategorie zemí s „vyššími středními příjmy“. Jak Malajsie, tak Argentina proto mají podobnou úroveň hospodářského rozvoje jako Čína a mělo se za to, že splňují kritérium stanovené v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení. Tvrzení, že Malajsie by jako reprezentativní země vyhovovala více než Argentina, bylo proto zamítnuto.

(249)

CCCME tvrdila, že náklady na suroviny dovážené čínskými výrobci z mezinárodních trhů by neměly být považovány za zkreslené, a neměly by proto být nahrazovány.

(250)

Čínští vyvážející výrobci zařazení do vzorku dostali příležitost se vyjádřit, že jejich (dovážené) suroviny nebyly zkresleny v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Svá tvrzení byli v tomto ohledu povinni podložit podpůrnými důkazy (tj. zemí původu zboží, kupní smlouvou, fakturami). Skupina ZTT tvrdila, že jí nakoupené materiály a energie nebyly nijak zkresleny a že suroviny byly během období šetření dovezeny za nezkreslené ceny. Ačkoli skupina ZTT tyto nákupy uvedla v seznamu nákupů materiálů v odpovědi na dotazník, nepředložila k nim žádné podpůrné důkazy. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(251)

Skupina FTT dále předložila určité prvky podpůrných důkazů pro pět surovin, které však byly neúplné (vztahovaly se pouze na několik transakcí) a byly v rozporu s dalšími informacemi uvedenými v příslušném seznamu. Na základě toho Komise nemohla toto tvrzení posoudit, a nemohlo být tedy v této fázi přijato.

(252)

CCCME rovněž tvrdila, že dovozní ceny třetích zemí nebyly při výpočtu běžné hodnoty reprezentativní náhradou domácích cen, protože dovozní cena může zahrnovat vyšší náklady na dodání než na suroviny nakupované na domácím trhu, což by uměle zvýšilo nahrazené náklady na suroviny a tyto rozdíly v dopadech nákladů Komise nemohla správně rozlišit.

(253)

Jak je uvedeno v 69. bodě odůvodnění, Komise v tomto šetření dospěla k závěru, že použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení je přiměřené. Ustanovení čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví, že se použijí odpovídající údaje ve vhodné reprezentativní zemi. Komise pro výpočet nezkreslené ceny v reprezentativní zemi používá dovozní ceny z databáze GTA, ke kterým přičítá odpovídající dovozní clo. Jedná se o konzervativní odhad s cílem početně zjistit vhodného nezkresleného zástupce tržní ceny v reprezentativní zemi, jelikož nad tuto hodnotu mohou vznikat další náklady, jako jsou dovozní poplatky a daně jiné než dovozní clo (například daň z přidané hodnoty), v závislosti na příslušné zemi. Pokud by navíc nebyly v případě dovozu zohledněny všechny náklady na dodání, výsledná cena by neodrážela nezkreslenou cenu na argentinském trhu, ale průměrnou cenu ze závodu (při prodeji na vývoz) v zemích, které prodávají do Argentiny. To by bylo v rozporu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, a proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(254)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy důkazy prokazující, že použité údaje a metodika nepředstavují nezkreslené náklady pro každý ze vstupů, Komise toto tvrzení zamítla.

(255)

CCCME tvrdila, že mezi různými zeměmi existují značné rozdíly v nákladech na práci a energii, a proto nelze při stanovení běžné hodnoty použít náklady na práci a ceny energie ve třetích zemích.

(256)

Jak je uvedeno v 69. bodě odůvodnění, Komise v tomto šetření dospěla k závěru, že použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení je přiměřené. Ustanovení čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví, že se použijí odpovídající údaje ve vhodné reprezentativní zemi. Jak je vysvětleno ve 245. bodě odůvodnění, Komise v této fázi šetření vybrala jako reprezentativní zemi Argentinu. Proto byly nezkreslené náklady na práci a elektřinu získány z Argentiny, jak objasňuje 345. a 348. bod odůvodnění.

(257)

CCCME požádala Komisi, aby objasnila normu pro stanovení, zda je ziskovost společnosti v reprezentativní zemi nízká nebo vysoká.

(258)

Podle posledního odstavce čl. 2 odst. 6a základního nařízení musí početně zjištěná běžná hodnota zahrnovat nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a zisk. Tuto právní normu Komise uplatňuje při posuzování, zda je úroveň zisku nízká nebo vysoká. Zisk musí být podle tohoto článku přiměřený. Při určování, zda se jedná o přiměřenou částku v každém jednotlivém případě, Komise přihlíží ke zvláštnostem každého šetření, například dotčeného výrobku a odvětví. Přiměřená úroveň zisku tedy nemůže být (prakticky) záporná nebo blížící se hranici ziskovosti.

(259)

CCCME rovněž tvrdila, že Argentina není vhodnou reprezentativní zemí, jelikož jediný výrobce v Argentině zjištěný Komisí (tj. společnost Prysmian Energia) je ve spojení s jedním z žadatelů, a že tato společnost má na argentinském trhu velký podíl. V tomto ohledu CCCME odkázala na antidumpingové šetření týkající se dovozu glyfosátu z Číny (121), ve kterém byly jako srovnatelné země odmítnuty Argentina, Austrálie, Indie a Malajsie z důvodu, že na jejich trzích dominovaly převážně společnosti ve spojení s hlavním žadatelem v EU. CCCME rovněž tvrdila, že jelikož v Argentině v roce 2020 silně rostl telekomunikační trh a že argentinská vláda poskytla podporu místním výrobcům, nemohou údaje o prodejních, správních a režijních nákladech a o zisku společnosti, která má velký podíl na rostoucím trhu, odrážet přiměřenou úroveň orientovanou na trh a neměly by být použity pro početní zjištění běžné hodnoty. Společnost Connect Com rovněž tvrdila, že argentinští výrobci kabelů z optických vláken nejsou nezávislými společnostmi, ale jsou přidruženými společnostmi společností Prysmian a Nexans, a proto i) na argentinském domácím trhu není s odkazem na rozsudek Evropského soudního dvora ve věci C-16/90 (122) dostatečná úroveň hospodářské soutěže; ii) náklady a zisk těchto výrobců by byly nad konkurenční úrovní; (iii) ceny za převod přidružených výrobců uvnitř skupiny byly nadměrné. Společnost Connect Com rovněž tvrdila, že zisk společnosti Prysmian Energia ve výši 20 % byl nadměrný, přičemž zisk společnosti Venine Cable v Thajsku ve výši 9,5 % více odpovídal konkurenčním podmínkám. Společnost Connect Com dále namítala, že Brazílie by byla lepší reprezentativní zemí, protože na jejím trhu působí více výrobců a nejméně čtyři z nich byli na žadatelích nezávislí.

(260)

Skutečnost, že vybraná společnost v reprezentativní zemi je ve spojení s výrobcem v Unii, nemá na výběr reprezentativní země žádný vliv. CCCME své tvrzení nijak neodůvodnila ani nepředložila důkazy, na základě kterých by v tomto případě tato skutečnost byla relevantní. Navíc skutečnost, že tato společnost má velký podíl na argentinském trhu, neznamená, že v Argentině neexistuje žádná konkurence, ani že na jejím základě nejsou automaticky finanční údaje o této společnosti nevhodné. Toto tvrzení rovněž nebylo podloženo žádnými důkazy o tom, že by se argentinský trh vyznačoval protisoutěžním chováním. U této argentinské společnosti bylo zjištěno ziskové rozpětí ve výši 10,6 %, jak uvádí 362. bod odůvodnění, což odpovídá zisku 9,5 %, o němž společnost Connect Com tvrdí, že je „v souladu s konkurenčními podmínkami“. Proto byla tato tvrzení zamítnuta.

(261)

CCCME zopakovala svůj požadavek, aby Komise jako reprezentativní zemi použila Malajsii. Tvrdila, že při absenci údajů o ziskovosti za období šetření by Komise mohla použít finanční údaje ziskové společnosti za rok 2018, protože odvětví kabelů z optických vláken je relativně stabilním odvětvím, ve kterém se výše prodejních, správních a režijních nákladů a zisku v jednotlivých letech příliš neliší. CCCME rovněž zdůraznila, že v antidumpingovém šetření týkajícím se dovozu kyseliny citronové z Číny (123) Komise vybrala Kolumbii jako vhodnou reprezentativní zemi i přes to, že výrobce určený v Kolumbii utrpěl v roce 2019 ztrátu, a pro prodejní, správní a režijní náklady a zisk Komise použila údaje společnosti v Kolumbii vyrábějící výrobky z kategorie výrobků, která byla blízká kyselině citronové.

(262)

Jak je vysvětleno ve 231. bodě odůvodnění, upřednostňují se údaje dostupné za období šetření a tyto údaje jsou k dispozici pro společnost v Argentině. CCCME nijak odchýlení se od období, za které se početně zjišťuje běžná hodnota, neodůvodnila. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(263)

Skupina ZTT dále tvrdila, že Malajsie je vhodnější reprezentativní zemí než Argentina, protože i) výrobky vyráběné třemi malajsijskými společnostmi navrhovanými skupinou ZTT byly ve srovnání s výrobky vyráběnými společností Prysmian Energia podobnější výrobkům, které vyráběla skupina ZTT; ii) v Malajsii bylo zjištěno více výrobců kabelů z optických vláken než v Argentině.

(264)

Kromě toho, že první tvrzení nebylo podloženo nezbytnými důkazy, jsou tyto dvě položky navíc irelevantní, protože tyto malajsijské společnosti byly buď ztrátové, nebo nevykázaly během období šetření přiměřený zisk ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Jak bylo vysvětleno ve 230. bodě odůvodnění, společnosti Lite a Opcom Cables nebyly v letech 2019 a 2020 ziskové, přičemž zisk společnosti Tenaga Cable v roce 2019 nepředstavoval „přiměřenou částku“ ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, jak uvádí 268. bod odůvodnění. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(265)

Podle skupiny ZTT mohla Komise použít ziskové rozpětí zmíněné malajsijské společnosti za rok 2018 stejným způsobem, jako při výpočtu rozpětí pro odstranění újmy používá odhady ziskovosti před obdobím šetření.

(266)

Ustanovení čl. 2 odst. 6a uvádí jako první metodu použití odpovídajících výrobních nákladů a nákladů na prodej ve vhodné reprezentativní zemi – za období šetření. V této souvislosti by zisk přirozeně pocházel ze stejného období. Pokud zisk není přiměřený, jako v tomto případě, vybere se jiná reprezentativní země. Tvrzení tedy nemůže být přijato.

(267)

Skupina ZTT rovněž předložila finanční výkazy malajsijské společnosti Tenaga Cable Industries SDN BHB za rok 2019, která byla uvedena v první poznámce, jak je uvedeno v 220. bodě odůvodnění, a požádala Komisi, aby jako reprezentativní zemi vybrala Malajsii a použila pro početní zjištění běžné hodnoty prodejní, správní a režijní náklady a ziskové rozpětí této společnosti.

(268)

Komise uvedla, že tato společnost byla v roce 2019 sice zisková, její ziskové rozpětí však nepředstavovalo „přiměřenou částku“ ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) posledního odstavce základního nařízení. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(269)

Skupina ZTT dále tvrdila, že by Komise měla jako reprezentativní zemi namísto Argentiny použít Malajsii, protože její údaje o dovozu byly ve srovnání s Argentinou lepší. Malajsie měla pro optická vlákna vyhrazený osmimístný celní kód (9001 10 10), který odpovídal typu suroviny použité při výrobě dotčeného výrobku (pro telekomunikační použití), a nebylo na ně uplatňováno žádné dovozní clo – zatímco argentinská celní nomenklatura optická vlákna pro telekomunikační použití takto konkrétně nevyčleňovala a bylo na ně uplatňováno clo.

(270)

Toto tvrzení je věcně nesprávné. Osmimístný kód Malajsie (tj. 9001 10 10) je určen pro telekomunikační i elektrické použití. V Argentině dva příslušné osmimístné kódy optických vláken (9001 10 19 a 9001 10 11) sice neurčují použití, ale jasně identifikují produkt, tj. optická vlákna. Optická vlákna jsou používána především v telekomunikacích. Jak je vysvětleno ve 231. bodě odůvodnění, Komise každopádně nedokázala během období šetření nalézt relevantní společnost v Malajsii se snadno dostupnými finančními údaji, která by vykázala přiměřené částky zisku ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(271)

Skupina ZTT dále tvrdila, že by Komise měla jako reprezentativní zemi namísto Argentiny použít Malajsii, jelikož byl trh s energií v Argentině narušen. V tomto ohledu odkázala na zprávu ratingové agentury Fitch Rating (124) z roku 2019, která uvádí, že argentinské odvětví elektřiny se opíralo o vládní subvence vyplácené společnosti Compania Administradora del Mercado Mayorista Eléctrico S.A. (dále jen „společnost CAMMESA“), které byly poskytnuty společnostem vyrábějícím energii. Skupina ZTT rovněž tvrdila, že podle Světové banky působily na argentinském trhu s elektřinou čtyři státní podniky.

(272)

Komise uvedla, že zpráva ratingové agentury Fitch Rating byla zveřejněna dne 13. června 2019 a subvence, které obdržela společnost CAMMESA, se vztahovaly na období do roku 2018. Z úryvků ze zprávy předložených touto stranou dále pouze vyplývá, že subvence byly poskytnuty společnostem vyrábějícím elektřinu, nevyplývá z nich však, že by tyto společnosti tyto subvence dále poskytovaly konečným zákazníkům. I kdyby tomu tak bylo, byly by každopádně náklady na elektřinu použité jako referenční hodnota nižší, a v důsledku toho by také byla nižší běžná hodnota, z níž by měli prospěch vyvážející výrobci. Jak je vysvětleno ve 348. bodě odůvodnění, Komise v každém případě pro výpočet referenční hodnoty elektřiny použila sazby zveřejněné během období šetření distributory elektřiny Edesur a Edenor. Zpráva předložená skupinou ZTT rovněž uvádí, že společnosti Edenor a Edesur jsou soukromé subjekty (většinovým vlastníkem společnosti Edenor je společnost Pampa Energia a většinovým vlastníkem společnosti Edesur je společnost Enel Americas), a proto se nezdálo, že by tyto subvence obdržely. Navíc nebyly předloženy žádné důkazy o dopadu údajných subvencí na trh. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(273)

Skupina ZTT rovněž tvrdila, že pokud by byla jako reprezentativní země namísto Malajsie použita Argentina, měla by být z výpočtu nezkreslené ceny tohoto vstupu vyloučena dovozní statistika podle argentinského kódu 9001 10 19, protože objem dovozu byl nízký (688 kg) a měl vysokou cenu, a proto se údajně neuskutečňoval v běžném obchodním styku. Dále uvedla, že by měly být zahrnuty údaje argentinského kódu 9001 10 20 (Haces Y Cables De Fibras Ópticas – svazky a kabely z optických vláken), protože byly dovezeny v mnohem větším a obvyklejším objemu (1 212 473 kg).

(274)

Skupina ZTT nepředložila ohledně argentinského kódu 9001 10 19 žádné důkazy o tom, že se dovoz podle tohoto kódu neuskutečňoval v běžném obchodním styku. Vyšší cena není v tomto ohledu ukazatelem. Šetření navíc odhalilo, že někteří čínští vyvážející výrobci nakupovali optická vlákna za podobné ceny. Dále je třeba uvést, že argentinský kód 9001 10 20 je určen pro optické kabely, nikoli pro optická vlákna, a proto jej nelze použít při výpočtu referenční hodnoty pro optická vlákna. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(275)

Skupina ZTT rovněž tvrdila, že na základě výroční zprávy skupiny Prysmian Group za rok 2019 pocházelo 16 % celkových příjmů skupiny z její projektové činnosti (technicky pokročilé a vysokonapěťové kabely na míru pro podmořské a pozemní použití), 70 % z její činnosti v oblasti energetiky (kompletní produktové portfolio energetické kabeláže), ale pouze 14 % z její činnosti v oblasti telekomunikací. Podle ní by bylo proto použití údajů člena skupiny Prysmian Group jako základu pro stanovení nákladů, prodejních, správních a režijních nákladů a zisku na trhu s kabely z optických vláken zavádějící, protože kabely z optických vláken představují jen malý zlomek toho, co tato skupina vyrobila.

(276)

Finanční informace společnosti Prysmian Energia zpřístupněné zúčastněným stranám ve druhé poznámce nejsou na úrovni celé skupiny Prysmian Group, ale na úrovni subjektu v Argentině. Na základě informací dostupných na internetových stránkách společnosti Prysmian Energia (125) navíc činnost této společnosti zahrnuje i dotčený výrobek, a proto jsou finanční údaje této společnosti reprezentativním zástupcem finanční výkonnosti činností v oblasti kabelů z optických vláken v Argentině. Jak bylo vysvětleno v 227. bodě odůvodnění, použití metodiky uvedené v čl. 2 odst. 6a základního nařízení se navíc opírá o snadno dostupné údaje, přičemž může nastat případ, kdy údaje nejsou k dispozici na nejpodrobnější úrovni dotčeného výrobku, ale na obecnější úrovni. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(277)

Skupina ZTT rovněž tvrdila, že kvalita údajů v Argentině nebyla spolehlivá, protože společnost Prysmian Energia byla ve spojení se společností Prysmian S.p.A, která se účastní tohoto šetření jako výrobce v Unii. Jakákoli újma, která byla způsobena společnosti Prysmian S.p.A, by proto ovlivnila rovněž finanční výsledky celé skupiny, včetně finančních výsledků společnosti Prysmian Energia. Dále uvedla, že samotný finanční výsledek společnosti Prysmian Energia mohl být ovlivněn transakcemi týkajícími se vstupů dodaných stranami ve spojení.

(278)

Jak je vysvětleno v 276. bodě odůvodnění, finanční informace společnosti Prysmian Energia zpřístupněné zúčastněným stranám ve druhé poznámce nebyly na úrovni celé skupiny Prysmian Group, ale na úrovni subjektu v Argentině. Skupina ZTT navíc nijak nevysvětlila, jak mohly být finanční údaje společnosti v Argentině ovlivněny újmou způsobenou společnosti ve spojení v Itálii. Toto tvrzení je čistě spekulativní, protože nebylo podloženo žádnými podpůrnými důkazy. Spekulativní je i tvrzení, že finanční výsledek společnosti Prysmian Energia mohl být ovlivněn transakcemi týkajícími se vstupů dodaných stranami ve spojení, protože ani toto tvrzení nebylo podloženo žádnými důkazy. Tato tvrzení byla proto zamítnuta.

(279)

Skupina ZTT požádala Komisi o poskytnutí podrobnějšího rozčlenění provozních nákladů společnosti Prysmian Energia, které měla Komise k dispozici, nebo pokud je aktuálně neměla k dispozici, o jejich zajištění a zveřejnění.

(280)

Komise k tomuto uvádí, že příslušné snadno dostupné finanční informace společnosti Prysmian Energia získané od společnosti Dun & Bradstreet zpřístupnila zúčastněným stranám ve druhé poznámce.

(281)

Společnost Connect Com tvrdila, že stejně jako v případě Turecka nelze u Argentiny předpokládat, že se v ní vyrábí dostatečné reprezentativní množství kabelů z optických vláken, které v souladu s příručkou Komise pro vyhotovování podnětů (126) splňuje referenční hodnotu 5 % výroby v Číně. Podle této strany by celkový objem výroby výrobců kabelů z optických vláken v Argentině výrazně zaostával za celkovým objemem výroby čínských výrobců.

(282)

Společnost Connect Com rovněž tvrdila, že výrobci v Argentině neměli přístup ke klíčovým surovinám, například skleněným vláknům, aramidu nebo polyethylenu, a na rozdíl od čínských výrobců musí tyto suroviny poměrně složitým a nákladným způsobem dovážet. Vyšla v tomto případě z rozsudku Soudního dvora ze dne 22. října 1991 ve věci C-16/90 (127), podle kterého je při výběru referenční země třeba zohlednit přístup k surovinám.

(283)

Úvodem je třeba poznamenat, že argumenty společnosti Connect Com a odkaz na rozsudek ve věci C-16/90 jsou nesprávné. Tento soud se zabýval výběrem srovnatelné země podle bývalého čl. 2 odst. 7 základního nařízení, který stanovil, že běžná hodnota pro země bez tržního hospodářství by mohla být založena na skutečných cenách účtovaných na domácím trhu domácími výrobci ve třetí zemi s tržním hospodářstvím nebo na jejich skutečných nákladech. Podle tohoto ustanovení by takové činitele, jako je přístup výrobců ze srovnatelné země k surovinám a objem výroby, mohly mít vliv na výběr srovnatelné země, protože by mohly ovlivnit domácí ceny a náklady výrobců ve srovnatelné zemi na výrobu a prodej obdobného výrobku. Jako takové bylo rozumné vybrat srovnatelnou zemi, kde byly takové činitele srovnatelné s činiteli pozorovanými v zemi bez tržního hospodářství, která je předmětem šetření. Tyto úvahy již nejsou relevantní pro použití čl. 2 odst. 6a. Je tomu tak proto, že podle čl. 2 odst. 6a je běžná hodnota založena na výrobních činitelích prošetřovaných vyvážejících výrobců. Reprezentativní referenční země se používá výhradně k získávání nezkreslených údajů k ocenění výrobních činitelů, v tomto případě prošetřovaných čínských vyvážejících výrobců.

(284)

Aniž je dotčeno výše uvedené, Komise poukázala na následující skutečnosti.

(285)

V souvislosti s tvrzením týkajícím se příručky pro žadatele podotýká, že celý text, na který společnost Connect Com odkazuje, obsahuje podrobné pokyny pro žadatele. Není právně závazná a má pouze poskytovat obecné rady (128). Tato příručka má dále poskytovat pokyny pouze žadatelům ve fázi vyhotovování podnětu a nevztahuje se na fázi šetření, na kterou tvrzení této strany odkazuje. Komise každopádně uvádí, že uvedené znění bylo nesprávností, kterou obsahovala předchozí verze a která se týkala výběru srovnatelné země podle bývalého čl. 2 odst. 7, a že příručka byla v mezidobí revidována (129). Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(286)

Pokud jde o tvrzení týkající se přístupu k surovinám, je nesprávné i čistě spekulativní. Na základě údajů vykázaných v databázi GTA dovážejí společnosti v Argentině vysoký objem skleněných vláken, aramidu nebo polyethylenu. Společnost Connect Com navíc nepředložila žádné důkazy, kterými by doložila údajně složitý a nákladný způsob, jakým argentinské společnosti tyto suroviny dovážejí. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(287)

Společnost Connect Com dále nesprávně tvrdila, že Komise vyloučila Kolumbii, Malajsii, Srbsko a Jihoafrickou republiku jako možné reprezentativní země na základě analýzy údajů o dovozu na úrovni šestimístného kódu, která byla provedena v první poznámce, zatímco v případě Argentiny provedla analýzu na úrovni osmimístného kódu.

(288)

Jak je vysvětleno ve 238. bodě odůvodnění, Komise nepovažovala Kolumbii, Malajsii, Srbsko a Jihoafrickou republiku za vhodné reprezentativní země z toho důvodu, že za období šetření nenalezla pro výrobce v těchto zemích dostupné informace o finančních údajích. Proto nebyla provedena žádná analýza údajů o dovozu. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(289)

Společnost Connect Com rovněž tvrdila, že Komise nemohla vyloučit Brazílii na základě skutečnosti, že byl vysoký podíl ocelového drátu pokoveného hliníkem dovážen z Číny, jelikož ocelový drát pokovený hliníkem nebyl relevantní surovinou, která by byla pro výrobu kabelů z optických vláken nezbytná, a že bylo-li toto rozhodnutí založeno na objemu dovozu nerelevantních výrobních faktorů z Číny, měla by být jako reprezentativní země zamítnuta také Argentina vzhledem k dalším nerelevantním výrobním faktorům, jako je drát z hliníkových slitin a hliníkové tyče, které Argentina dováží ve vysokém objemu z Číny.

(290)

Společnost Connect Com neporozuměla důvodům, na základě kterých Komise nepovažovala Brazílii za vhodnou reprezentativní zemi. Jak je vysvětleno ve 242. bodě odůvodnění, Komise seznala celkovou reprezentativnost nezkresleného dovozu do Brazílie za nízkou z toho důvodu, že několik surovin, které byly použity ve vysokém objemu ve výrobních nákladech kabelů z optických vláken, bylo převážně dováženo z Číny. Komise konkrétně zdůraznila, že reprezentativnost optických vláken a jejich podkladová hodnota byly vážně narušeny, protože většina dováženého zboží pocházela z Číny, a to buď při hodnocení na úrovni šestimístného kódu nebo na úrovni osmimístného kódu. Jak je vysvětleno ve 242. bodě odůvodnění, ocelový drát pokovený hliníkem navíc používá jeden vyvážející výrobce ve vysokém objemu při výrobě kabelů z optických vláken. Tento výrobce vyrábí kabely z optických vláken, které se kromě přenosu dat používají také k přenosu energie a, jak je vysvětleno ve 59. bodě odůvodnění, toto šetření se vztahuje i na tyto výrobky. Také skleněná vlákna se dovážela především z Číny. Toto tvrzení se proto zamítá.

(291)

Společnost Connect Com zopakovala, že by Komise měla prověřit, zda lze Mexiko, Kazachstán a Ruskou federaci považovat za vhodné reprezentativní země, protože se kabely z optických vláken v těchto zemích vyráběly ve větším množství než v Argentině. Dále uvedla, že na základě judikatury Soudního dvora (130) se Komise nemohla odvolávat na skutečnost, že nenalezla výrobce se snadno dostupnými údaji, ale že musí vyvinout veškeré úsilí, aby výrobce, který bude ochoten při šetření spolupracovat, v dotčené třetí zemi nalezla.

(292)

Jak je vysvětleno ve 212. bodě odůvodnění, Komise dále neposuzovala Mexiko, Kazachstán ani Ruskou federaci, protože nedokázala v těchto zemích najít žádného výrobce kabelů z optických vláken se snadno dostupnými finančními informacemi. Dále je třeba uvést, že ani společnost Connect Com neposkytla žádné takové informace. Navíc finanční informace příslušné společnosti musí být v reprezentativní zemi snadno dostupné a Komise nemusí usilovat o spolupráci se společnostmi v této reprezentativní zemi. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

3.2.4.   Úroveň sociální a environmentální ochrany

(293)

Poté, co bylo na základě všech výše uvedených prvků stanoveno, že vhodnou reprezentativní zemí je pouze Argentina, nebylo nutné provést posouzení úrovně sociální a environmentální ochrany podle poslední věty čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení.

3.2.5.   Závěr

(294)

S ohledem na výše uvedenou analýzu splnila Argentina kritéria stanovená v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, aby mohla být považována za vhodnou reprezentativní zemi.

3.2.6.   Připomínky k poskytnutí konečných informací

(295)

Ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací zopakovala skupina ZTT své argumenty týkající se výběru reprezentativní země a tvrdila, že Malajsie je reprezentativnější zemí než Argentina. V tomto ohledu zopakovala své argumenty uvedené v 265., 267. a 269. bodě odůvodnění, aniž by předložila nové skutečnosti. Kromě toho bez jakýchkoli důkazů tvrdila, že v Argentině neprobíhá žádná výroba optických vláken a že dovoz optických vláken není dostatečný pro běžné provozní potřeby.

(296)

Z důvodů uvedených v 266., 268. a 270. bodě odůvodnění a kvůli nedostatku podpůrných důkazů byla tato tvrzení zamítnuta.

(297)

Ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací společnost Connect Com v souvislosti s výběrem reprezentativní země ze seznamu zemí s podobnou úrovní hospodářského rozvoje jako vyvážející země tvrdila, že ačkoli Komise při výkonu své diskreční pravomoci při výkladu a uplatňování základního nařízení použila země zařazené Světovou bankou do stejné příjmové kategorie, domnívá se, že se nezdá správné vybrat zemi s podobnou úrovní hospodářského rozvoje pouze na základě obecné kategorizace Světové banky. Dále tvrdila, že evropské soudy tuto praxi nepotvrdily. Podle společnosti Connect Com neměla Komise tvrzení společnosti Connect Com zamítnout jako irelevantní a měla také přihlédnout k výrobním podmínkám v odvětví a k úrovni technologického rozvoje v reprezentativních zemích v porovnání s Čínou.

(298)

Z důvodů vysvětlených v 216. až 217. bodě odůvodnění byla tato tvrzení odmítnuta.

(299)

Společnost Connect Com rovněž tvrdila, že Komise by měla zveřejnit, pro který ze tří argentinských kódů komodit pro optická vlákna představoval objem dovozu z Číny 52 % a jaký byl objem dovozu u ostatních výrobků.

(300)

Je třeba poznamenat, že dne 12. března 2021 doplnila Komise do spisu šetření, který nemá důvěrnou povahu, úplné informace o dovozu výrobních činitelů v Argentině, Brazílii, Thajsku a Turecku. Na listu „QTY share“ je uvedeno, že objem dovozu z Číny vzhledem k celkovému objemu dovozu pro argentinský kód komodity 9001 10 20 činil 51,55 % (zaokrouhleno na 52 %), pro kód 9001 10 19 činil 21,83 % a pro kód 9001 10 11 pak 1,55 %.

(301)

Společnost Connect Com dále tvrdila, že Komise vyloučila Kolumbii, Malajsii, Srbsko a Jižní Afriku jako vhodné reprezentativní země na základě analýzy údajů o dovozu na úrovni šestimístného kódu, zatímco v případě Argentiny provedla analýzu na úrovni osmimístného kódu.

(302)

Komise s tímto tvrzením nesouhlasí. Jak je vysvětleno ve 238. bodě odůvodnění, Komise nepovažovala Kolumbii a Jižní Afriku za vhodné reprezentativní země z toho důvodu, že za období šetření nenalezla pro výrobce v těchto zemích snadno dostupné informace o finančních údajích. Malajsie a Srbsko rovněž nebyly považovány za vhodné reprezentativní země, jelikož Komise v těchto zemích nezjistila ziskové výrobce. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(303)

Společnost Connect Com rovněž tvrdila, že Brazílie neměla být vyloučena jako vhodná reprezentativní země, protože v Brazílii byl velký objem dovozu ocelového drátu pokoveného hliníkem dovážen z Číny. Společnost Connect Com rovněž tvrdila, že ocelový drát pokovený hliníkem není relevantní surovinou pro výrobu kabelů z optických vláken. Společnost Connect Com rovněž požádala Komisi, aby sdělila, který čínský vyvážející výrobce údajně používal ocelový drát pokovený hliníkem při výrobě kabelů z optických vláken.

(304)

Jak je vysvětleno ve 242. bodě odůvodnění, za nízkou byla považována celková reprezentativnost nezkresleného dovozu do Brazílie, a nikoli pouze pro ocelový drát pokovený hliníkem. Ocelový drát pokovený hliníkem se používá při výrobě zemnících lan s optickými vlákny a fázových lan s optickými vlákny, které jsou rovněž předmětem šetření a jsou do Unie vyváženy čínskými vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku.

(305)

Společnost Connect Com rovněž zopakovala tvrzení CCCME, jakož i svá tvrzení uvedená ve 259. bodě odůvodnění, aniž by poskytla jakékoli nové prvky.

(306)

Z důvodů vysvětlených v 260. bodě odůvodnění byla tato tvrzení odmítnuta.

(307)

Společnost Connect Com rovněž zopakovala svá tvrzení uvedená v 281. bodě odůvodnění, aniž by předložila nové prvky.

(308)

Z důvodů vysvětlených v 283. až 285. bodě odůvodnění byla tato tvrzení odmítnuta.

(309)

Společnost Connect Com rovněž tvrdila, že jelikož se šetření vztahuje i na zemnící lana s optickými vlákny a fázová lana s optickými vlákny, měl by vybraný argentinský výrobce vyrábět i tento typ kabelů z optických vláken a Komise by měla uvést, zda tomu tak je.

(310)

Komise podotýká, že takový požadavek, aby vybraný výrobce z reprezentativní země vyráběl veškeré typy výrobku vyvážené čínskými výrobci, neexistuje. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto jako irelevantní.

(311)

Ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací CCCME zopakovala svá tvrzení uvedená v 259. bodě odůvodnění, že Argentina není vhodnou reprezentativní zemí, jelikož jediný výrobce v Argentině zjištěný Komisí (tj. společnost Prysmian Energia) je ve spojení s jedním z žadatelů, a že tato společnost má na argentinském trhu velký podíl. Odkázala opět na antidumpingové šetření týkající se dovozu glyfosátu z Číny (131), ve kterém byly jako srovnatelné země odmítnuty Argentina, Austrálie, Indie a Malajsie z důvodu, že na jejich trzích dominovaly převážně společnosti ve spojení s hlavním žadatelem v EU. Dále tvrdila, že se Komise nezabývala tvrzením týkajícím se šetření glyfosátu a neprokázala ani to, že by při početním zjišťování běžné hodnoty mohly být použity údaje o prodejních, režijních a správních nákladech a zisku argentinského výrobce.

(312)

Jak je uvedeno v 260. bodě odůvodnění, skutečnost, že vybraná společnost v reprezentativní zemi je ve spojení s výrobcem v Unii, není ve výběru reprezentativní země rozhodující. Společnost CCCME odkazuje na věc, která se týkala použití bývalého čl. 2 odst. 7 písm. a) základního nařízení, který byl v prosinci 2017 zrušen (132). Podle čl. 2 odst. 7 písm. a) měla být vybrána vhodná třetí země s tržním hospodářstvím, také známá jako „srovnatelná země“, a výrobce se sídlem v uvedené zemi. Podle čl. 2 odst. 6a se Komise raději opírá o snadno dostupné informace týkající se období šetření, než aby požadovala a ověřovala údaje o výrobci ze srovnatelné země. Postup podle č. 2 odst. 6a se sám o sobě podstatně liší a Komise se nedomnívá, že by údajný vztah v tomto případě mohl mít dopad na vhodnost využívání snadno dostupných údajů o argentinském výrobci. Navíc skutečnost, že tato společnost má velký podíl na argentinském trhu, neznamená, že v Argentině neexistuje žádná konkurence. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(313)

CCCME rovněž tvrdila, že Komise nespecifikovala normu, na kterou odkazuje při určování, zda je ziskové rozpětí výrobce v reprezentativní zemi přiměřené, či nikoli. Dále tvrdila, že Komise nevysvětlila, proč při početním zjišťování běžné hodnoty nelze použít skutečné ziskové rozpětí výrobce na trhu, u něhož nebylo zjištěno zkreslení.

(314)

Komise s tímto tvrzením nesouhlasí. Tato vysvětlení byla poskytnuta v 258. a 294. bodě odůvodnění, kde Komise dospěla k závěru, že Argentina splňuje kritéria stanovená v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, aby mohla být považována za vhodnou reprezentativní zemi, a proto Komise musela pro výrobce z Argentiny použít zisk. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

3.3.   Zdroje použité ke stanovení nezkreslených nákladů

(315)

V první poznámce Komise uvedla výrobní činitele, jako jsou materiály, energie a pracovní síla, které vyvážející výrobci používají k výrobě dotčeného výrobku, a vyzvala zúčastněné strany k předložení připomínek a navržení snadno dostupných informací o nezkreslených hodnotách u každého z výrobních činitelů uvedených v této poznámce.

(316)

Následně v druhé poznámce Komise uvedla, že za účelem stanovení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení použije ke zjištění nezkreslených nákladů většiny výrobních činitelů, zejména surovin, databázi GTA. Komise navíc uvedla, že ke stanovení nezkreslených nákladů na práci a energii použije statistiky MOP a sazby elektřiny zveřejněné dvěma distributory elektřiny, tj. společnostmi Edenor a Edesur, jak je podrobně uvedeno ve 348. bodě odůvodnění.

(317)

Ve druhé poznámce Komise rovněž informovala zúčastněné strany, že vzhledem k extrémně velkému počtu výrobních faktorů vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, kteří poskytli úplné informace, může seskupit ty, které představují zanedbatelnou váhu výrobních nákladů, do „spotřebního materiálu“. Ohledně jejich role při výpočtu běžné hodnoty Komise oznámila, že vypočítá procentní podíl spotřebního materiálu z celkových nákladů na suroviny a tento procentní podíl uplatní na přepočítané náklady na suroviny při použití stanovených nezkreslených referenčních hodnot v příslušné reprezentativní zemi. Komise se tímto postupem řídila, jak je vysvětleno níže ve 320. bodě odůvodnění.

3.4.   Nezkreslené náklady a referenční hodnoty

3.4.1.   Výrobní faktory

(318)

S ohledem na všechny informace předložené zúčastněnými stranami a shromážděné během inspekcí na místě byly za účelem určení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení určeny tyto výrobní faktory a jejich zdroje:

Tabulka 1

Výrobní faktory kabelů z optických vláken

Výrobní faktor

Kód komodity v Argentině

Nezkreslená hodnota

Jednotka měření

Suroviny

Drát z hliníkových slitin

7605 29 90

32,60

RMB/kg

Ocelový drát pokovený hliníkem

7217 30 10 ,

7217 30 90

10,17

RMB/kg

Hliníkové tyče

7605 21 10

7605 21 90

27,59

RMB/kg

Hliníkový pás

7606 12 20 ,

7606 12 90

21,68

RMB/kg

Hliníkový pás/páska

7606 91 00

29,03

RMB/kg

Aramidová vlákna

5402 11 00

148,37

RMB/kg

Plnicí gel pro kabely

4002 99 90

26,58

RMB/kg

Pasta pro kabely

2710 19 93 ,

2710 19 99

9,26

RMB/kg

Ethylen-vinylacetát

3905 29 00

15,93

RMB/kg

Plnicí provazy/lana

5607 49 00

33,44

RMB/kg

Izolační obal zpomalující hoření

3901 90 10 ,

3901 90 20 ,

3901 90 50 ,

3901 90 90

16,22

RMB/kg

Polymer vyztužený skleněnými vlákny

3921 90 19

25,31

RMB/kg

Plast vyztužený skleněnými vlákny

3921 90 19

25,31

RMB/kg

Polymer vyztužený skleněnými vlákny potažený lepidlem

3919 90 10 ,

3919 90 90

48,53

RMB/kg

Příze ze skleněných vláken

7019 19 00

135,88

RMB/kg

Konvenční izolační obal z polyethylenu s vysokou hustotou

3901 20 19 ,

3901 20 29

7,81

RMB/kg

Polyethylen s nízkou hustotou

3901 40 00

8,26

RMB/kg

Konvenční izolační obal z polyethylenu s nízkou hustotou

3901 10 10 ,

3901 10 91 ,

3901 10 92

7,88

RMB/kg

Bezhalogenový izolační obal s nízkou dýmivostí

3901 30 10 ,

3901 30 90

13,39

RMB/kg

Optické vlákno

9001 10 11 ,

660,50

RMB/kg

Fosfátovaný pogumovaný ocelový drát

7217 90 00

12,54

RMB/kg

Polybutylentereftalát

3907 99 11 ,

3907 99 19

14,00

RMB/kg

Polyolefinový elastomer

3901 90 10 ,

3901 90 20 ,

3901 90 50 ,

3901 90 90 ,

3902 90 00

19,06

RMB/kg

Optický celek z nerezavějící oceli

8544 70 90

114,79

RMB/kg

Pás z nerezavějící oceli

7219 32 00

16,63

RMB/kg

Pás/páska z nerezavějící oceli

7220 20 10 ,

7220 20 90

17,03

RMB/kg

Ocelové vlákno

7312 10 10 ,

7312 10 90

16,82

RMB/kg

Ocelový pás

7212 50 90

26,16

RMB/kg

Ocelový drát

7217 10 11 ,

7217 10 19 ,

7217 10 90

7,99

RMB/kg

Páska

3919 10 20

66,66

RMB/kg

Nitě

5402 20 00

16,01

RMB/kg

Pracovní síla

Mzdy ve výrobním sektoru

[nepoužije se]

40,1

RMB/h

Energie

Elektřina

[nepoužije se]

0,3390

RMB/Kwh

Suroviny

(319)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny surovin dodaných k bráně závodu výrobce v reprezentativní zemi použila Komise jako základ váženou průměrnou cenu dovozu do reprezentativní země vykázanou v databázi GTA, k níž byly připočteny dovozní cla a náklady na dopravu. Dovozní cena v reprezentativní zemi byla stanovena jako vážený průměr jednotkových cen dovozů ze všech třetích zemí s výjimkou Číny a ze zemí, které nejsou členy Světové obchodní organizace, uvedených v příloze 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755. Komise se rozhodla vyloučit dovoz z Číny do reprezentativní země, neboť v 69. bodě odůvodnění dospěla k závěru, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady v Číně. Vzhledem k tomu, že neexistují důkazy o tom, že tato zkreslení nemají vliv rovněž na výrobky určené na vývoz, Komise usoudila, že tato zkreslení ovlivnila vývozní ceny. Po vyloučení dovozu z Číny a zemí bez tržního hospodářství do Argentiny Komise zjistila, že dovoz hlavních surovin z jiných třetích zemí zůstal reprezentativní (více než 70 % celkového objemu dovozu do Argentiny).

(320)

Vzhledem k obzvláště velkému počtu výrobních činitelů používaných vyvážejícími výrobci představovaly skutečné náklady spolupracujících vyvážejících výrobců v období šetření u řady z nich zanedbatelný podíl celkových nákladů na suroviny. Komise se rozhodla zahrnout tyto náklady do spotřebního materiálu, protože považovala jejich dopad na výpočet běžné hodnoty za velmi malý. Suroviny skutečně zahrnuté do spotřebního materiálu byly uvedeny v informacích jednotlivých společností. Komise vypočítala procentní podíl spotřebního materiálu na celkových nákladech na suroviny a uplatnila jej na přepočtené náklady na suroviny při použití zjištěných nezkreslených cen.

(321)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny surovin, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, Komise uplatnila příslušné dovozní clo v reprezentativní zemi.

(322)

Komise vyjádřila dopravní náklady vyvážejících výrobců zařazených do vzorku na dodávky surovin jako procento skutečných nákladů na tyto suroviny a poté použila stejný procentní podíl na nezkreslené náklady na stejné suroviny, aby získala nezkreslené náklady na dopravu. Komise měla za to, že v rámci tohoto šetření lze poměr mezi surovinami vyvážejícího výrobce a vykázanými náklady na dopravu opodstatněně použít jako ukazatel pro odhad nezkreslených nákladů na suroviny při dodání do závodu společnosti.

(323)

Ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací skupina FTT tvrdila, že v Argentině kód komodity pro optické vlákno 9001 10 19 nebyl určen pro jednovidová vlákna, nýbrž pro vícevidová vlákna a speciální vlákna, která nebyla při výrobě dotčeného výrobku použita. Důvodem byla skutečnost, že vlákna, na která se vztahuje tento kód, měla průměr větší než 11 mikronů, což bylo pro vícevidová vlákna.

(324)

Toto tvrzení bylo shledáno oprávněným, a proto Komise souhlasila s odpovídající revizí referenční hodnoty pro optická vlákna.

(325)

Ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací skupina ZTT tvrdila, že Komise nesprávně nezahrnula do výpočtu referenční hodnoty pro optická vlákna dovoz pod argentinským kódem komodity 9001 10 20 z důvodu, že zahrnula optické kabely, jak je uvedeno v 274. bodě odůvodnění, jelikož kabely z optických vláken byly dováženy pod argentinským kódem komodity 8544 70 00. Skupina FTT však uvedla, že nemá námitky proti rozhodnutí Komise nepoužít tento argentinský kód komodity.

(326)

Komise konstatuje, že kód HS 8544 70 se vztahuje na kabely z jednovidových optických vláken, vyrobených z jednoho nebo několika jednotlivě opláštěných vláken, s ochranným obalem, též spojených s elektrickými vodiči, a nezahrnuje kabely, v nichž jsou všechna optická vlákna jednotlivě na jednom nebo na obou koncích vybavena funkčními konektory, a kabely pro podmořské užití s plastovou izolací, které obsahují měděný nebo hliníkový vodič a v kterých jsou vlákna zapouzdřena v kovovém modulu (kovových modulech). Na druhé straně je číslo 9001 určeno pro optická vlákna a svazky optických vláken, jakož i pro jiné kabely z optických vláken než čísla 8544. Popis argentinského kódu komodity 9001 10 20 zní „svazky a kabely z optických vláken“. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(327)

Skupina FTT rovněž tvrdila, že údaje použité Komisí pro výpočet referenční hodnoty pro optická vlákna zahrnují jak barevná, tak nebarevná vlákna, a požádala Komisi, aby od referenční hodnoty odečetla náklady, které vynaložila na barvení vlákna.

(328)

Komise poznamenává, že důkazy předložené FTT pouze v důvěrné verzi jejího podání nelze řádně posoudit, jelikož se jednalo pouze o výňatek z určitého souboru údajů. Komise nicméně připomíná, že výpočet referenčních hodnot se provádí na základě snadno dostupných údajů, a výňatek z informací, které v tomto ohledu poskytla skupina FTT, zjevně není snadno dostupný. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(329)

Skupina ZTT tvrdila, že pro stanovení referenční hodnoty pro surovinu „plnicí gel pro kabely“ by se ze čtyř kódů komodit používaných Komisí, tj. 4002 99 10, 4002 99 20, 4002 99 30 a 4002 99 90, měl použít pouze kód 4002 99 90. Skupina ZTT předložila podpůrné důkazy o tom, že ostatní tři kódy komodit nebyly pro výrobu dotčeného výrobku použity.

(330)

Toto tvrzení bylo rovněž shledáno oprávněným, a proto Komise souhlasila s odpovídající revizí referenční hodnoty pro plnicí gel pro kabely.

(331)

Skupina ZTT rovněž tvrdila, že kód komodity pro surovinu „hliníkové tyče“ není správný, neboť podle argentinské nomenklatury odkazují spíše na hliníkové duté profily a jiné profily než na tyče a pruty, které se nepoužívají k výrobě dotčeného výrobku, a proto by Komise měla určit jiný kód. Skupina ZTT nenavrhla jiný alternativní kód komodity.

(332)

Komise potvrdila, že argentinský kód zahrnuje hliníkové duté profily a jiné profily, a nikoli tyče a pruty. Po další analýze se Komise rozhodla tento kód revidovat a místo toho použít kód HS 7605 21, který se vztahuje na tyče ze slitin hliníku, jež se používají k výrobě ocelových drátů pokovených hliníkem pro zemnící lana s optickými vlákny (OPGW) (133).

(333)

Skupina ZTT rovněž tvrdila, že k výrobě kabelů z optických vláken nepoužívala přízi ze skleněných vláken, ale pramence skleněných vláken, a proto je správným kódem HS kód 7019 12. Skupina ZTT uvedla, že rozhodujícím faktorem pro rozlišení příze a pramenců je, zda jsou vlákna kroucená, či nikoli. Skupina ZTT tvrdila, že vlákna, která používá, nebyla kroucená, a proto správným kódem HS byl kód pro pramence, tj. 7019 12.

(334)

Komise s tímto tvrzením nesouhlasila. Kód HS 7019 12 se vztahuje na pramence skleněných vláken, které jsou surovinou pro výrobu příze ze skleněných vláken. Kromě toho výrobci v Unii potvrdili, že pramence skleněných vláken jsou surovinou používanou dodavateli příze ze skleněných vláken a prutů vyztužených sklem v odvětví kabelů z optických vláken. Správným kódem HS je proto kód 7019 19.

(335)

Skupina FTT uvedla, že výrobní faktor „voda“ byl Komisí nesprávně zahrnut do „spotřebního materiálu“, i když tento výrobní faktor netvořil přímé náklady na suroviny, nýbrž přímé náklady.

(336)

Komise zahrnula výrobní faktor „voda“ do spotřebního materiálu, neboť představoval méně než 0,05 % celkových přímých nákladů, a jeho dopad na dumpingové rozpětí proto byl zanedbatelný.

(337)

Skupina FTT tvrdila, že Komise byla povinna stanovit referenční hodnotu pro každý výrobní faktor, neboť dospěla k závěru, že všechny výrobní faktory byly zkreslené. Proto tvrdila, že Komise neměla slučovat několik výrobních faktorů do spotřebního materiálu a použít metodu výpočtu vysvětlenou ve 320. bodě odůvodnění, protože by to zkreslilo údaje. Skupina FTT požádala Komisi, aby pro tyto výrobní faktory použila údaje, které vykázala skupina FTT. Skupina ZTT rovněž nesouhlasila s metodikou Komise pro spotřební materiál a tvrdila, že by Komise měla vypočítat referenční hodnotu pro spotřební materiál odděleně od jiných vstupů.

(338)

Jak je vysvětleno v 320. bodě odůvodnění, vzhledem k vysokému počtu výrobních faktorů (například více než 60 výrobních faktorů pro skupinu FTT) Komise zahrnula několik výrobních faktorů (přibližně 30 výrobních faktorů pro FTT), které v období šetření představovaly zanedbatelný podíl celkových nákladů na suroviny (přibližně 4 % pro FTT), do spotřebního materiálu. Komise se domnívala, že zjišťování všech těchto výrobních faktorů by znamenalo značnou administrativní zátěž, a to i vzhledem k tomu, že u některých z nich hodnoty dovozu do reprezentativní země nebyly reprezentativní a dopad na výpočet běžné hodnoty, kde tyto výrobní faktory představují pouze část, byl považován za velmi omezený. Proto Komise použila svoji standardní metodiku pro výpočet nezkreslené hodnoty spotřebního materiálu, tj. vypočítala procentní podíl spotřebního materiálu na celkových nákladech na suroviny a uplatnila jej na přepočtené náklady na suroviny při použití zjištěných nezkreslených cen. Má se za to, že tato metodika, která se týká tak malého podílu výrobních nákladů a ještě menšího podílu ve výpočtech běžné hodnoty, vede k velmi podobným výsledkům jako metodika založená na zjišťování každého výrobního faktoru. V každém případě by tato metodika mohla velmi dobře vést k příznivému výsledku pro vyvážející výrobce, pokud by základní skutečná hodnota vstupů byla vyšší než hodnota vypočítaná jako procento celkových nákladů na suroviny. Žádná zúčastněná strana nepředložila důkazy, že by postup použitý Komisí vedl k méně příznivému výsledku. Komise dále uvedla, že podstatná zkreslení byla uvedena v oddíle 3.1.1 výše. V takovém případě lze podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení použít domácí náklady, avšak pouze pokud je na základě přesných a vhodných důkazů stanoveno, že nejsou zkreslené. Žádný takový důkaz, pokud jde o výrobní faktory začleněné do spotřebního materiálu, vyvážející výrobci nepředložili a ani Komise žádný takový důkaz nenalezla. Komise proto nemůže použít údaje vykázané skupinou FTT. Komise se domnívá, že její metodika výpočtu nezkreslené hodnoty spotřebního materiálu je vhodná, neboť nejsou k dispozici žádné lepší informace. Skupina ZTT se rovněž nepokusila předložit referenční hodnotu vypočtenou s použitím hodnot dovozu do reprezentativní země z databáze GTA, ani nenavrhla alternativní nezkreslenou referenční hodnotu pro spotřební materiál. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(339)

Skupina ZTT tvrdila, že šest vedlejších produktů / odpadů vykázaných jako výrobní faktory by nemělo být zahrnuto do spotřebního materiálu a Komise by měla pro každý z nich vytvořit referenční hodnotu.

(340)

Komise s tímto tvrzením nesouhlasila. Jak je vysvětleno v 320. bodě odůvodnění, vzhledem k obzvláště vysokému počtu výrobních faktorů používaných vyvážejícími výrobci Komise několik výrobních faktorů, u nichž skutečné náklady vzniklé spolupracujícím vyvážejícím výrobcům představovaly zanedbatelný podíl celkových nákladů na suroviny, zahrnula do spotřebního materiálu. Šest vedlejších produktů / odpadů vykázaných skupinou ZTT představovalo (v závislosti na vedlejším produktu / odpadu) méně než 0,005 % až méně než 0,05 % celkových přímých nákladů a celkem méně než 0,10 % celkových přímých nákladů. Proto byl jejich potenciální dopad na běžnou hodnotu nepodstatný a v tomto ohledu platí stejné úvahy shrnuté v 338. bodě odůvodnění. Uvedené tvrzení bylo proto zamítnuto.

(341)

Skupina FTT uvedla, že použitím hodnot CIF ke stanovení referenčních hodnot, které zahrnují náklady na dopravu mimo Argentinu, poplatky za námořní dopravu a pojištění, Komise neguje jakoukoli komparativní výhodu, kterou by výrobci mohli mít z důvodu dostupnosti určitých surovin na domácím trhu.

(342)

Ustanovení čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví, že se použijí odpovídající údaje vhodné reprezentativní země, „pokud jsou relevantní údaje snadno dostupné“. Komise neměla k dispozici údaje o domácích cenách ve vhodných reprezentativních zemích. Naopak údaje o dovozních cenách jsou snadno dostupné a Komise používá jako zdroj těchto údajů databázi GTA. Tato strana také nepředložila možné relevantní údaje z reprezentativní země, které by mohly být použity při šetření. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(343)

Skupina ZTT rovněž nesouhlasila s metodikou Komise pro výpočet nezkreslených nákladů na přepravu surovin, která je vysvětlena v 322. bodě odůvodnění. Skupina ZTT tvrdila, že Komise by měla vypočítat přepravní náklady jednotlivě pro každou surovinu. Dále bylo doplněno, že přepravní náklady se u jednotlivých výrobních faktorů mohou výrazně lišit.

(344)

Komise podotýká, že skupina ZTT nenavrhla, jak by Komise měla vypočítat přepravní náklady jednotlivě pro každou surovinu. Jak je vysvětleno v 322. bodě odůvodnění, Komise měla za to, že v rámci tohoto šetření lze poměr mezi náklady vyvážejícího výrobce na suroviny a vykázanými přepravními náklady opodstatněně použít jako ukazatel pro odhad nezkreslených nákladů na přepravu surovin při dodání do závodu společnosti. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

3.4.1.1.   Pracovní síla

(345)

Ke stanovení mezd v Argentině Komise použila statistiky organizace MOP. Statistiky MOP poskytují informace o průměrných nákladech práce za rok 2018 u několika povolání. Průměrné náklady práce ve výrobním odvětví však nebyly k dispozici. Pro stanovení referenční hodnoty pro náklady práce použila Komise celkové průměrné náklady práce ze statistiky MOP spolu se snadno dostupnými informacemi o dalších nákladech práce (například daních) vznikajících jednomu zaměstnavateli v Argentině (134). Komise k úpravě údajů o inflaci za rok 2018 rovněž použila index (135).

(346)

Ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací skupina ZTT tvrdila, že by Komise měla použít mzdové náklady pro „obsluhu strojů a zařízení a montéry“, neboť se většinou blížily typu pracovní síly v odvětví kabelů z optických vláken.

(347)

Komise s tímto tvrzením nesouhlasila. Skupina ZTT nepředložila žádný důkaz, který by prokazoval, že většinu zaměstnanců skupiny ZTT tvořili obsluhy strojů a zařízení a montéři. Vzhledem k tomu, že odvětví kabelů z optických vláken je odvětvím vyspělých technologií, výrobci kabelů z optických vláken zaměstnávají mnoho inženýrů a techniků, které MOP zařadila do kategorie „odborníci“, jakož i informační a komunikační techniky, které MOP klasifikuje jako „technické a odborné pracovníky“. Průměrné náklady práce u těchto tří profesí jsou o více než 20 % vyšší než hodnota celkových nákladů práce, kterou Komise použila pro výpočet referenční hodnoty pro pracovní sílu. Vzhledem k tomu, že Komise nemá rozpis podílu počtu zaměstnanců v těchto hlavních kategoriích na celkovém počtu zaměstnanců, považovala za vhodné použít průměrné náklady práce stanovené MOP. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

3.4.1.2.   Elektřina

(348)

Cenu elektřiny pro společnosti (průmyslové uživatele) v Argentině zveřejnili během období šetření distributoři elektřiny, společnosti Edenor a Edesur (136). Z těchto informací lze určit cenu elektřiny placenou průmyslovými uživateli (Tarifa T3). Rovněž uvádějí podrobné informace o cenách placených průmyslovými uživateli, kteří se rozhodli využívat diferencované sazby na základě denní doby, kdy je elektřina spotřebována a napětí využíváno. Komise tyto sazby použila pro výpočet.

(349)

Po poskytnutí konečných informací skupina ZTT tvrdila, že ve vzorci pro výpočet referenční hodnoty pro elektřinu došlo k chybě.

(350)

Komise tuto chybu, jejíž dopad byl minimální, opravila.

3.4.2.   Náklady na výrobní režii, prodejní, režijní a správní náklady a zisk

(351)

Ustanovení čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví, že „[p]očetně zjištěná běžná hodnota zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“. Kromě toho je třeba zjistit hodnotu nákladů na výrobní režii k pokrytí nákladů, které nejsou zahrnuty do výše uvedených výrobních činitelů.

(352)

Výrobní režijní náklady, které vznikly spolupracujícím vyvážejícím výrobcům, byly vyjádřeny jako podíl výrobních nákladů skutečně vzniklých vyvážejícím výrobcům. Tento procentní podíl byl uplatněn na nezkreslené výrobní náklady.

(353)

Při stanovování nezkreslené a přiměřené částky pro prodejní, správní a režijní náklady a zisk se Komise opírala o finanční údaje za rok 2019 pro společnost Prysmian Energia Cables y Sistemas de Argentina S.A., které byly obdrženy od společnosti Dun and Bradstreet (137). Komise tyto údaje zpřístupnila zúčastněným stranám ve druhé poznámce.

(354)

Ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací nesouhlasila skupina FTT s metodikou výpočtu použitou na režijní náklady vysvětlenou v 352. bodě odůvodnění a tvrdila, že Komise k přepočtu „zkreslené“ hodnoty použila „zkreslené údaje“, což je v rozporu s právními zásadami a praxí Komise, a požádala Komisi, aby zachovala původní údaje vykázané skupinou FTT. S metodikou Komise použitou na režijní náklady nesouhlasila ani skupina ZTT a žádala Komisi, aby pro tyto náklady vypočítala referenční hodnotu odděleně od jiných vstupů.

(355)

Komise podotýká, že údaje o režijních nákladech nebyly v účetních závěrkách výrobce v reprezentativní zemi jednotlivě snadno dostupné. Kromě toho, jakmile jsou zjištěna podstatná zkreslení, lze podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení použít domácí náklady, avšak pouze pokud je na základě přesných a vhodných důkazů stanoveno, že nejsou zkreslené. Žádný takový důkaz, pokud jde o režijní náklady, vyvážející výrobci nepředložili a ani Komise žádný takový důkaz nenalezla. Tvrzení bylo proto zamítnuto. Komise se domnívala, že její metodika výpočtu nezkreslené hodnoty pro režijní náklady je vhodná, neboť nejsou k dispozici žádné lepší informace. Skupina ZTT rovněž nenavrhla alternativní nezkreslenou referenční hodnotu pro režijní náklady. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(356)

Ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací skupina ZTT tvrdila, že její vlastní prodejní, správní a režijní náklady a zisk by neměly být z posouzení vyloučeny, jelikož Komise neprokázala, že by byly zkreslené.

(357)

Komise s tímto tvrzením nesouhlasila. Jak je vysvětleno ve 142. bodě odůvodnění, dospěla Komise k závěru, že v tomto případě nebylo ke stanovení běžné hodnoty vhodné použít domácí ceny a náklady. V tomto případě, jak je uvedeno ve 158. bodě odůvodnění, proto Komise nemusí prokazovat, že skutečné prodejní, správní a režijní náklady vyvážejících výrobců byly nezkreslené.

3.4.3.   Výpočet

(358)

Na tomto základě Komise početně zjistila běžnou hodnotu podle typu výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(359)

Zaprvé Komise stanovila nezkreslené výrobní náklady (zahrnující spotřebované suroviny, práci a energii). Nezkreslené jednotkové náklady uplatnila na skutečnou spotřebu jednotlivých výrobních činitelů vyvážejících výrobců zařazených do vzorku. Faktory použití vynásobila nezkreslenými náklady na jednotku zjištěnými v reprezentativní zemi, jak je popsáno v 318. bodě odůvodnění.

(360)

Zadruhé, k dosažení nezkreslených výrobních nákladů Komise přičetla výrobní režijní náklady. Výrobní režijní náklady u spolupracujících vyvážejících výrobců byly zvýšeny o náklady na suroviny a spotřební materiál uvedené v 317. bodě odůvodnění a následně vyjádřené jako podíl výrobních nákladů skutečně vzniklých každému z vyvážejících výrobců. Tento procentní podíl byl uplatněn na nezkreslené výrobní náklady.

(361)

Po stanovení nezkreslených výrobních nákladů Komise použila prodejní, správní a režijní náklady a zisk, jak je uvedeno v 351. až 353. bodě odůvodnění. Stanovila je na základě finančních výkazů společnosti Prysmian Energia Cables y Sistemas de Argentina S.A, jak je vysvětleno ve 353. bodě odůvodnění.

(362)

Na výrobní náklady zjištěné způsobem popsaným v předchozím bodě odůvodnění Komise použila prodejní, správní a režijní náklady a zisk společnosti Prysmian Energia Cables y Sistemas de Argentina S.A. Prodejní, správní a režijní náklady vyjádřené jako procentní podíl nákladů na prodané zboží a použité na nezkreslené výrobní náklady činily 15 %. Zisk vyjádřený jako procentní podíl nákladů na prodané zboží a uplatněný na nezkreslené výrobní náklady činil 10,6 %.

(363)

Na tomto základě Komise početně získala běžnou hodnotu podle typu výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

3.5.   Vývozní cena

(364)

Skupina vyvážejících výrobců zařazených do vzorku vyvážela do Unie buď přímo nezávislým odběratelům, nebo prostřednictvím společností ve spojení, které působily buď jako zástupce, obchodník, nebo jako dovozce.

(365)

V případě prodeje přímo nezávislým odběratelům v Unii a prostřednictvím obchodních společností ve spojení byla vývozní cena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení stanovena na základě ceny, která byla nebo má být skutečně zaplacena za dotčený výrobek prodávaný na vývoz do Unie.

(366)

V případě prodeje prostřednictvím dovozců ve spojení byla vývozní cena v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení stanovena na základě ceny, za niž byl dovezený výrobek poprvé znovu prodán nezávislým odběratelům v Unii. V tomto případě byla cena upravena o všechny náklady vzniklé mezi dovozem a dalším prodejem, včetně prodejních, správních a režijních nákladů, a o přiměřený zisk.

(367)

Jako přiměřené ziskové rozpětí byl použit vážený průměr zisků spolupracujících dovozců (viz 28. bod odůvodnění). Toto ziskové rozpětí se pohybuje mezi 15 % až 25 %.

(368)

Ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací skupiny ZTT a FTT tvrdily, že došlo k dvojímu započtení některých úprav, které byly odečteny jak ze záznamů o prodeji, tak od prodejních, správních a režijních nákladů.

(369)

Tato tvrzení byla považována za oprávněná a Komise vývozní cenu odpovídajícím způsobem upravila. Podrobné posouzení tohoto tvrzení bylo oběma skupinám poskytnuto ve zvláštním sdělení, jelikož zahrnuje důvěrné informace.

(370)

Skupina FTT tvrdila, že by Komise neměla od vývozní ceny odečíst celkový poplatek za zprostředkování, který byl stanoven ze čtyř různých typů poplatků, ale pouze poplatek vývoznímu zástupci.

(371)

Komise požádala skupinu FTT, aby předložila dodatečné informace týkající se platby poplatku za zprostředkování jejímu zástupci ve spojení. Z informací předložených skupinou FTT vyplynulo, že ve skutečnosti zaplatila svému zprostředkovateli ve spojení celkovou částku poplatku za zprostředkování, a nikoli pouze poplatek vývoznímu zástupci. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(372)

Skupina FTT tvrdila, že Komise použila pro dotčený výrobek za rok 2020 nesprávný poplatek za zprostředkování a odečetla dvakrát náklady na námořní dopravu a manipulaci; jednou jako úpravu v záznamech o prodeji a jednou jako součást poplatku za zprostředkování.

(373)

Bylo zjištěno, že tato tvrzení jsou oprávněná, a proto byla přijata. Výpočet vývozních cen byl odpovídajícím způsobem upraven.

(374)

Skupina FTT rovněž tvrdila, že při výpočtu vývozní ceny u prodeje uskutečňovaného subjektem NW, který je s ní ve spojení, Komise neměla odečítat poplatek za zprostředkování uplatňovaný na prodej skupiny FTT, neboť 1) neexistovala žádná dohoda mezi NW a FTT ani s vývozním zástupcem skupiny FTT, 2) tyto poplatky byly zohledněny v transakcích mezi skupinou FTT a jejím zástupcem a 3) transakce mezi NW a FTT byly domácími transakcemi vyjádřenými hodnotou faktury s DPH.

(375)

Smlouva mezi skupinou FTT a jejím zástupcem ve spojení neupřesňuje, zda se poplatek za zprostředkování vztahuje pouze na prodej kabelů z optických vláken vyrobených skupinou FTT. Jelikož skupina FTT rovněž vyváží kabely z optických vláken vyrobené společností NW, měl by být poplatek za zprostředkování odečten za veškerý vývoz skupiny FTT bez ohledu na výrobce. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(376)

Skupina FTT rovněž tvrdila, že ziskové rozpětí dovozce, který není ve spojení, uvedené v 367. bodě odůvodnění, není reprezentativní a dovozci jej obvykle nedosáhnou. Skupina FTT rovněž tvrdila, že dovozci vybraní Komisí mají odlišnou obchodní činnost než dovozci ve spojení, kteří jsou součástí skupiny FFT.

(377)

Na úvod je třeba poznamenat, že Komise dovozce nevybírala. Spolupráce dovozců při antidumpingovém šetření je dobrovolná. Jak je uvedeno v 28. bodě odůvodnění, požadované informace poskytlo a se zařazením do vzorku souhlasilo pět dovozců, kteří nejsou ve spojení. Komise požádala všechny spolupracující dovozce, aby předložili své odpovědi na dotazník. Jak je uvedeno ve 42. bodě odůvodnění, Komise provedla křížovou kontrolu informací předložených dovozci. Kromě toho, jak je uvedeno v 367. bodě odůvodnění, použité ziskové rozpětí je váženým průměrem zisků spolupracujících dovozců uvedených v 28. bodě odůvodnění, kteří byli schopni předložit údaje za období šetření. Komise se proto domnívala, že toto ziskové rozpětí je reprezentativní a přesné.

3.5.1.   Srovnání

(378)

Komise srovnala běžnou hodnotu a vývozní cenu vyvážejících výrobců zařazených do vzorku na základě ceny ze závodu.

(379)

Pokud to odůvodňovala potřeba zajistit spravedlivé srovnání, upravila Komise běžnou hodnotu a/nebo vývozní cenu o rozdíly, které mají vliv na ceny a srovnatelnost cen, v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení. Provedené úpravy se týkaly dopravy, pojištění, manipulace a nakládky, úvěrových nákladů, bankovních poplatků, dalších dovozních poplatků, nákladů na balení, poplatků zástupcům, provizí a slev na konci roku.

(380)

Úprava podle čl. 2 odst. 10 písm. i) byla rovněž provedena pro prodej prostřednictvím obchodních společností ve spojení. Bylo zjištěno, že funkce obchodníků v Číně nebo Hongkongu jsou podobné funkcím obchodního zástupce. Tito obchodníci hledají odběratele a navazují s nimi kontakt. Nesou odpovědnost za proces prodeje a za své služby obdrží obchodní přirážku. Úprava sestávala z prodejních, správních a režijních nákladů obchodních společností a 10% zisku. Toto ziskové rozpětí se považovalo za konzervativní odhad přiměřené úrovně ziskovosti vzhledem k vysokým rozpětím (v rozmezí 20 %) dosaženým v tomto odvětví dovozci, kteří nejsou ve spojení.

(381)

Skupina ZTT tvrdila, že její výrobní a prodejní společnosti tvoří v souvislosti s prodejem kabelů z optických vláken na vývoz jeden hospodářský subjekt.

(382)

Komise s tímto tvrzením nesouhlasila. Je třeba poznamenat, že toto tvrzení bylo učiněno výhradně pro dotčený výrobek, a nikoli pro všechny výrobky prodávané skupinou ZTT. Podle rozhodnutí Tribunálu (138) se musí přezkoumávat skutečnost, zda společnost ve spojení tvoří s výrobními subjekty jeden hospodářský subjekt, nad rámec prodeje dotčeného výrobku do Unie. U všech výrobků vyráběných nebo prodávaných touto skupinou se musí posoudit role vyrábějícího subjektu a prodávajícího subjektu. Z posouzení Komise mimo jiné vyšlo najevo, že docházelo ve velké míře k přímému prodeji a že nebyly prováděny ekonomické kontroly. Bylo tedy zjištěno, že prodejní společnosti skupiny ZTT nemohly být považovány za společnosti působící pouze jako interní obchodní oddělení. Další podrobné informace z posouzení Komise byly poskytnuty přímo skupině ZTT ve zvláštním sdělení, jelikož zahrnují důvěrné obchodní informace. Na základě tohoto posouzení bylo toto tvrzení zamítnuto.

(383)

Ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací nesouhlasila skupina ZTT se závěrem Komise, že prodejní společnosti skupiny ZTT nemohly být považovány za společnosti působící pouze jako interní obchodní oddělení. Tvrdila, že i když jeden z výrobních subjektů nevlastní podíly ani ekonomicky nekontroluje čínského obchodníka, obě tyto společnosti měly společnou kontrolu.

(384)

Komise poznamenává, že i kdyby tomu tak bylo, je tato podmínka pouze předpokladem a není rozhodující.

(385)

Skupina ZTT dále tvrdila, že Komise nepředložila důkazy, že obchodní společnost prodávala výrobky společností, které nejsou ve spojení, a že existovala písemná smlouva, v níž byly uvedeny transakce za obvyklých tržních podmínek mezi výrobci a obchodníkem pro prodej na vývoz. Tvrdila rovněž, že pro toto posouzení byl relevantní pouze prodej na vývoz, zatímco domácí prodej nebyl relevantní, a že by měl být posuzován pouze prodej dotčeného výrobku. V tomto ohledu tvrdila, že není podstatné, zda výrobní subjekty prodávají jiné výrobky přímo, jelikož obchodní společnost nefunguje jako interní obchodní oddělení pro tyto výrobky. Bylo uvedeno, že v jedné společnosti může existovat několik obchodních oddělení, která se specializují na konkrétní výrobek. Bylo rovněž uvedeno, že výrobce nemá ani obchodní oddělení pro prodej na vývoz, ani zaměstnance, kteří by byli pověřeni vývozem. Skupina ZTT rovněž tvrdila, že není důležité, co bylo uvedeno v obchodní licenci obchodníka, neboť se týkala „formy“, a nikoli hospodářské reality.

(386)

Komise trvá na svých závěrech, že čínského obchodníka nelze považovat za společnost působící pouze jako interní obchodní oddělení. Přezkoumání toho, zda společnost ve spojení tvoří s výrobními subjekty jeden hospodářský subjekt, musí jít nad rámec prodeje dotčeného výrobku do Unie (139). Jeden z výrobních subjektů měl značný přímý prodej jiných výrobků na vývoz, který činil 17 % až 22 % celkového prodeje, a proto musel navzdory tomu, co tvrdila skupina ZTT, mít oddělení pro prodej na vývoz a zaměstnance pověřené vývozem. Pokud jde o obchodní licenci obchodníka, je třeba poznamenat, že doklady o povaze funkcí jsou pro posouzení úlohy obchodníka skutečně relevantní.

(387)

Skupina ZTT rovněž zopakovala své tvrzení, že dovozce ve spojení v Unii tvořil jediný hospodářský subjekt.

(388)

Komise trvá na svém závěru, že v souvislosti s vývozem do Unie prostřednictvím dovozce ve spojení není existence jediného hospodářského subjektu pro uplatnění čl. 2 odst. 9 základního nařízení relevantní. Toto ustanovení se použije pro úpravu vývozní ceny v případech, kdy vývozní cena není z důvodu spojení nebo dohody o vyrovnání mezi vývozcem a dovozcem nebo třetí stranou spolehlivá. V tomto případě nebylo zpochybněno, že skupina ZTT prodává do EU prostřednictvím dovozce ve spojení, a proto je toto ustanovení plně použitelné.

(389)

Ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací skupina FTT a CCCME tvrdily, že Komise nevysvětlila zdroj 10% ziskového rozpětí, a zda byla tato částka přiměřená a převládající na trhu.

(390)

Komise s tímto tvrzením nesouhlasí. Tyto informace byly poskytnuty v 380. bodě odůvodnění.

(391)

Skupina FTT a CCCME rovněž tvrdily, že při stanovení vývozní ceny pro společnost NW nebylo možné provést úpravy o prodejní, správní a režijní náklady (jiné než přímé prodejní náklady) a zisk dosažený jejími obchodníky ve spojení v Číně a Hongkongu, jelikož Komise neprokázala, že funkce těchto obchodníků jsou podobné funkcím obchodního zástupce pracujícího za provizi.

(392)

Komise s tímto tvrzením nesouhlasila. Komise zopakovala své posouzení uvedené v 380. bodě odůvodnění. Komise dále uvedla, že při srovnávání různých sekcí prodeje do Unie zjistila významné cenové rozdíly, které se pohybovaly mezi 18 % a 30 % v závislosti na sekci. Proto bylo zřejmé, že každý obchodník obdržel obchodní přirážku, která byla ve skutečnosti vyšší než zisk obchodní společnosti, která není ve spojení, kterou Komise odečetla tak, jak je uvedeno v 380. bodě odůvodnění.

(393)

Skupina FTT rovněž uvedla, že se domnívá, že částka prodejních, správních a režijních nákladů společnosti Prysmian Energia Cables y Sistemas de Argentina S.A. zahrnuje veškeré její výdaje vzniklé během účetního období. Skupina FTT požádala Komisi, aby od celkové částky prodejních, správních a režijních nákladů odečetla přímé prodejní náklady (např. náklady na dopravu a manipulaci), jelikož srovnání vývozní ceny očištěné o prodejní a finanční náklady s běžnou hodnotou bez takového odpočtu není objektivní a spravedlivé. CCCME podobně tvrdila, že Komise podle čl. 2 odst. 10 zřejmě upravila pouze vývozní cenu, a nikoli také běžnou hodnotu. Skupina ZTT rovněž tvrdila, že finanční údaje společnosti Prysmian Energia Cables y Sistemas de Argentina S.A. nebyly dostatečně podrobné, aby bylo možné plně porozumět položkám prodejních, správních a režijních nákladů a jejich odpovídajícím částkám. Tvrdila, že další podrobné informace byly klíčové pro zajištění spravedlivého srovnání vývozní ceny skupiny ZTT s početně zjištěnou běžnou hodnotou i pro zjištění, že zisk plynul spíše z hlavní hospodářské činnosti (jako je prodej kabelů), než z jiné hospodářské činnosti nebo neprovozních výnosů. Takové výnosy nelze zahrnout do zisku použitého pro výpočet běžné hodnoty. Skupina ZTT dále uvedla, že pokud by Komise nebyla schopna poskytnout smysluplnější informace o finančních údajích týkajících se společnosti Prysmian Energia Cables y Sistemas de Argentina S.A., měla by použít údaje malajsijských výrobců, jejichž auditované účetní závěrky byly k dispozici.

(394)

Komise s tímto tvrzením nesouhlasila. Prodejní, správní a režijní náklady byly vypočteny jako rozdíl mezi náklady na prodané zboží a ostatními provozními výdaji na základě snadno dostupných informací. Komise uvedla, že tvrzení, že byly tyto výdaje zahrnuty do prodejních, správních a režijních nákladů vykázaných za výrobce v reprezentativní zemi, nebylo opodstatněné. Vyvážející výrobci zařazení do vzorku navíc nepředložili žádné vyčíslení této úpravy. Jak je vysvětleno v 280. bodě odůvodnění, Komise k tomuto uvádí, že příslušné snadno dostupné finanční informace společnosti Prysmian Energia získané od společnosti Dun and Bradstreet zpřístupnila zúčastněným stranám ve druhé poznámce. Žádná ze zúčastněných stran nepředložila pro výrobce v Argentině vhodnější údaje o prodejních, správních a režijních nákladech. Navíc, protože Komise dospěla k závěru, že Argentina splňuje kritéria stanovená v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, aby mohla být považována za vhodnou reprezentativní zemi, jak je uvedeno v 294. bodě odůvodnění, musí použít prodejní, správní a režijní náklady pro výrobce z Argentiny, a nikoli z Malajsie. Jelikož malajsijský výrobce nevykázal přiměřený zisk, Komise nemohla použít jeho finanční údaje. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

3.5.2.   Dumpingová rozpětí

(395)

U spolupracujících vyvážejících výrobců zařazených do vzorku Komise srovnávala váženou průměrnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(396)

Na základě toho činí vážená průměrná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procento ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením:

Společnost

Konečné dumpingové rozpětí

skupina FTT:

FiberHome Telecommunication Technologies Co., Ltd.

Nanjing Wasin Fujikura Optical Communication Ltd.

Hubei Fiberhome Boxin Electronic Co., Ltd.

44,0  %

skupina ZTT:

Jiangsu Zhongtian Technology Co., Ltd.

Zhongtian Power Optical Cable Co., Ltd.

19,7  %

(397)

Pro spolupracující vyvážející výrobce, kteří nebyli zařazeni do vzorku, Komise vážené průměrné dumpingové rozpětí vypočetla v souladu s čl. 9 odst. 6 základního nařízení. Toto rozpětí bylo tudíž stanoveno na základě rozpětí u vyvážejících výrobců zařazených do vzorku.

(398)

Na tomto základě činí konečné dumpingové rozpětí spolupracujících vyvážejících výrobců, kteří nebyli zařazeni do vzorku, 31,2 %.

(399)

Ohledně rozpětí pro všechny ostatní vyvážející výrobce v Číně Komise určila úroveň spolupráce vyvážejících výrobců. Úroveň spolupráce byla stanovena s přihlédnutím k objemu vývozu spolupracujících vyvážejících výrobců do Unie a celkovému objemu vývozu na základě dovozu – jak je uveden v dovozních statistikách Eurostatu – z Číny.

(400)

V tomto případě byla úroveň spolupráce vysoká. Komise považovala za vhodné stanovit zbytkové dumpingové rozpětí na úrovni společnosti zařazené do vzorku s nejvyšším dumpingovým rozpětím.

(401)

Konečná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením činí:

Společnost

Konečné dumpingové rozpětí

skupina FTT:

FiberHome Telecommunication Technologies Co., Ltd.

Nanjing Wasin Fujikura Optical Communication Ltd.

Hubei Fiberhome Boxin Electronic Co., Ltd.

44,0  %

skupina ZTT:

Jiangsu Zhongtian Technology Co., Ltd.

Zhongtian Power Optical Cable Co., Ltd.

19,8  %

Ostatní spolupracující společnosti

31,2  %

Všechny ostatní společnosti

44,0  %

4.   ÚJMA

4.1.   Měrná jednotka

(402)

Ačkoli se úřední statistiky dovozu vykazují v kilogramech, Komise se v souladu s připomínkami vyvážejících výrobců a výrobního odvětví Unie domnívala, že tato měrná jednotka není vhodná pro řádné měření dotčených objemů. Šetření ukazuje, že výrobní odvětví obvykle nepoužívá jako hlavní objemový ukazatel hmotnost, ale délku. Lze měřit buď délku kabelu (kilometry kabelu), nebo celkovou délku vláken v nich obsažených (kilometry vlákna). Vzhledem k tomu, že se současné šetření týká kabelů, považuje se kilometr kabelu za nejvhodnější měrnou jednotku, která bude použita při níže uvedeném stanovení újmy.

(403)

Ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací CCCME tvrdila, že objemy dovozu by měly být vypočítány na základě kilometrů optických vláken namísto kilometrů kabelů, neboť se jedná o uznávanou průmyslovou normu a jedinou měrnou jednotku, která odráží obrovské rozdíly v počtech vláken na kabel.

(404)

Komise trvala na tom, že vhodnou měrnou jednotkou je kilometr kabelu, jelikož výrobky, které jsou předmětem šetření, jsou kabely a počet vláken v kabelu je specifickým znakem kabelu, který se odráží v PCN. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

4.2.   Definice výrobního odvětví Unie a výroby v Unii

(405)

Během období šetření vyrábělo obdobný výrobek 29 výrobců v Unii. Kromě dvou společností uvedených v následujícím oddíle tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení. Po vystoupení Spojeného království z Evropské unie vychází stanovení újmy z údajů 27 členských států (EU-27) za celé posuzované období.

(406)

Celková výroba v Unii během období šetření byla stanovena na 1,2 milionu km kabelu. Komise tento údaj určila na základě všech dostupných informací týkajících se výrobního odvětví Unie, jako jsou přímé informace poskytnuté devíti stranami – šesti žadateli, třemi společnostmi podporujícími podnět – a informace o trhu u zbývajících výrobců. Jak je uvedeno v 26. bodě odůvodnění, do vzorku byli vybráni tři výrobci v Unii představující 52 % celkové výroby obdobného výrobku v Unii.

4.2.1.   Vyloučení dvou výrobců z výrobního odvětví Unie

(407)

Podle čl. 4 odst. 1 základního nařízení mohou být z výrobního odvětví Unie vyloučeni výrobci, kteří jsou ve spojení s čínskými vývozci nebo dovozci a/nebo kteří jsou sami dovozci údajně dumpingového výrobku. Ustanovení čl. 4 odst. 2 stanoví, ve kterých případech mají být výrobci posuzováni jako ve spojení s vývozci nebo dovozci.

(408)

Komise prošetřila stávající vztahy výrobního odvětví Unie s vývozci nebo dovozci dotčeného výrobku. Šetření ukázalo, že jeden výrobce v Unii zařazený do vzorku dovážel z Číny nepatrný objem kabelů z optických vláken a jiný výrobce v Unii má menšinový podíl ve vyvážejícím výrobci nezařazeném do vzorku. S ohledem na zanedbatelný objem dovážený prvním výrobcem a na skutečnost, že druhý výrobce prokázal, že tohoto vyvážejícího výrobce neovládá ani jím není ovládán a že se na základě tohoto vztahu nechoval odlišně od ostatních výrobců, kteří nejsou ve spojení, Komise dospěla k závěru, že neexistuje žádný důvod k vyloučení těchto společností z výrobního odvětví Unie.

(409)

Komise považovala vztah třetího výrobce nezařazeného do vzorku s čínským vyvážejícím výrobcem (který je ovládán stejným subjektem) a vysoký objem dovozu z Číny za skutečnosti, které by opravňovaly jeho vyloučení z definice výrobního odvětví Unie, a to i přes nadále vysokou produkci této společnosti v Unii.

(410)

Podobně Komise rozhodla i v případě nespolupracujícího výrobce v Unii, který deklaroval vysoký objem dovozu z Číny, který by s přihlédnutím ke vztahu s čínským vyvážejícím výrobcem a vysokému objemu dovozu rovněž měl být vyloučen z výrobního odvětví Unie.

(411)

Jelikož nebyl v šetření zjištěn žádný další výrobce, který by byl ve spojení s čínskými vývozci nebo který dovážel z Číny, není nutné z definice výrobního odvětví Unie vyloučit žádné další výrobce.

(412)

CCCME tvrdila, že řada výrobců v Unii měla vazby na čínské výrobce kabelů z optických vláken, a požádala Komisi, aby provedla segmentovanou analýzu újmy prostřednictvím samostatné analýzy tohoto toku dovozu.

(413)

Ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací CCCME zopakovala toto tvrzení týkající se oddělení a odděleného posouzení dovozu. CCCME se rovněž domnívala, že by Komise měla zveřejnit objem a procentní podíl dovozu výrobců v Unii od čínských výrobců ve spojení a od čínských výrobců, kteří nejsou ve spojení, během období šetření.

(414)

Jak je uvedeno výše, Komise řádně zohlednila vazby výrobců v Unii na čínské společnosti tím, že vyloučila výrobce s významným dovozem z Číny, a také zohlednila jejich vztah s čínskými vývozci. Výrobci v Unii zařazení do vzorku dováželi od společností ve spojení v Číně zanedbatelná množství (méně než 1 % své výroby) dotčeného výrobku. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(415)

Společnost Connect Com předložila seznam dalších výrobců kabelů z optických vláken v Unii, kteří nebyli v podnětu zohledněni. Komise k tomuto seznamu uvedla, že tyto společnosti při šetření nespolupracovaly a že odhady pro nespolupracující výrobce v Unii byly zajištěny prostřednictvím spolehlivých informací o trhu (140).

4.3.   Určení příslušného trhu Unie

(416)

Aby zjistila, zda výrobní odvětví Unie utrpělo újmu, a za účelem stanovení spotřeby a různých ekonomických ukazatelů týkajících se situace výrobního odvětví Unie Komise zkoumala, zda a do jaké míry musí být v analýze vzato v úvahu následné využití obdobného výrobku vyráběného výrobním odvětvím Unie.

4.4.   Využití pro vlastní spotřebu

(417)

Komise zjistila, že 4,4 až 5,8 % výroby výrobců v Unii byla během posuzovaného období určena k využití pro vlastní spotřebu. Kabely byly v tomto případě dodávány v rámci stejné společnosti nebo skupin společností pro další následné zpracování, zejména pro výrobu kabelů vybavených konektory.

(418)

Rozlišení mezi závislým a volným trhem je pro analýzu újmy důležité, neboť výrobky určené pro vlastní spotřebu nejsou vystaveny přímé hospodářské soutěži ze strany dovozu. Naproti tomu bylo zjištěno, že výroba určená na prodej na volném trhu je vystavena přímé hospodářské soutěži s dovozy dotčeného výrobku.

(419)

Aby Komise získala co nejúplnější představu o výrobním odvětví Unie, shromáždila údaje o celé činnosti týkající se optických vláken a určila, zda je výroba určena pro vlastní spotřebu, nebo pro volný trh.

(420)

Komise posoudila určité hospodářské ukazatele týkající se výrobního odvětví Unie na základě údajů týkajících se volného trhu. Těmito ukazateli jsou: objem prodeje a prodejní ceny na trhu Unie, podíl na trhu, růst, objem vývozu a ceny, ziskovost, návratnost investic a peněžní tok. Pokud to bylo možné a odůvodněné, Komise tyto zjištěné údaje porovnala s údaji pro závislý trh, aby získala kompletní představu o situaci ve výrobním odvětví Unie.

(421)

Další hospodářské ukazatele však bylo možné smysluplně posoudit pouze se zřetelem na veškerou činnost, včetně využití pro vlastní spotřebu výrobního odvětví Unie (141). Jedná se o: výrobu, kapacitu, využití kapacity, investice, zásoby, zaměstnanost, produktivitu, mzdy, a schopnost získat kapitál.

(422)

Ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací CCCME tvrdila, že při analýze celkového postavení výrobního odvětví Unie na trhu by neměl být přehlížen závislý trh.

(423)

V tomto ohledu, jak je popsáno níže, Komise závislý trh nepřehlížela, ale spíše jej identifikovala a posoudila jeho vývoj v průběhu času. Tím byl získán ucelený obraz o situaci výrobního odvětví Unie. Malá a zmenšující se velikost tohoto trhu zdůrazňuje, že nemá žádný významný dopad na situaci výrobního odvětví Unie. Komise dále připomíná, že kabely s konektory nejsou dotčeným výrobkem.

4.5   Spotřeba v Unii

(424)

Komise určila spotřebu v Unii na základě údajů o prodeji stanovených žadatelem a údajů o dovozu určených v souladu s metodikou popsanou ve 427.–432. bodě odůvodnění.

(425)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 2

spotřeba v Unii (v kilometrech kabelu)

 

2017

2018

2019

Celková spotřeba na volném trhu v Unii

1 276 902

1 537 999

1 655 737

1 760 092

Index

100

120

130

138

Závislý trh

61 505

59 802

62 710

54 205

Index

100

97

102

88

Zdroj: Spolupracující vyvážející výrobci, celní orgány EU, Eurostat, žadatelé

(426)

Spotřeba na volném trhu v Unii vzrostla během posuzovaného období o 38 %. V souvislosti s širokou digitální expanzí v EU se jedná o trh, který silně roste a u něhož se očekává, že bude i nadále rychle růst (142). Spotřeba rostla až do období šetření, a to navzdory skutečnosti, že druhá část období (tj. první polovina roku 2020) se shodovala s prvními měsíci narušení z důvodu pandemie COVID-19. Ze zjištění šetření je patrné, že pandemie, která propukla v posledních měsících období šetření, a související preventivní opatření zpomalila růst, ale během období šetření jako celku nezabránila růstu spotřeby výrobku, který je předmětem šetření, v Unii. Závislým trhem je použití kabelů z optických vláken v řešeních konektivity nabízených společnostmi, včetně kabelů vybavených konektory; jejich objem, v poměru k celkovému trhu velmi omezený, vykazoval během posuzovaného období pokles o 12 %.

4.6   Dovoz z dotčené země

4.6.1   Objem dovozu z dotčené země a jeho podíl na trhu

(427)

Objem dovozu z Číny byl stanoven na základě informací poskytnutých přímo čínskými vyvážejícími výrobci podle 47. bodu odůvodnění. Ten byl vysoce reprezentativní, jelikož objem dovozu v období šetření představoval 89 % celkového dovozu deklarovaného čínskými vyvážejícími výrobci v rámci výběru vzorku na začátku šetření. Celkový dovoz byl tedy stanoven ve výši o 11 % vyšší než množství deklarované podle 47. bodu odůvodnění.

(428)

Dovoz z jiných třetích zemí byl stanoven na základě podrobného posouzení uvedeného ve 48. bodě odůvodnění, které zjistilo dovoz dotčeného výrobku v kilogramech, a za použití přesných faktorů převodu se přepočítal na kilometry kabelů deklarovaných čínskými vyvážejícími výrobci v jejich odpovědích na žádost o dodatečné informace uvedenou ve 47. bodě odůvodnění.

(429)

Podíl dovozu na trhu byl stanoven podle objemu dovozu v porovnání s objemem spotřeby na volném trhu, který je uveden v tabulce 2.

(430)

Dovoz z dotčené země se vyvíjel takto:

Tabulka 3

Objem dovozu a jeho podíl na trhu

 

2017

2018

2019

Objem dovozu z dotčené země (v kilometrech kabelů)

189 479

354 167

434 754

498 335

Index

100

187

229

263

Podíl na trhu (v %)

14,8  %

23,0  %

26,3  %

28,3  %

Index

100

155

177

191

Zdroj: spolupracující vyvážející výrobci, Eurostat, celní orgány EU

(431)

Důsledkem obrovské čínské nadměrné kapacity (podle analýzy trhu poskytnuté žadateli se odhaduje na více než dvojnásobek celého trhu EU (143)) se v posuzovaném období dovoz z dotčené země zvýšil z přibližně 190 000 kilometrů kabelů na přibližně 500 000 kilometrů kabelů a zaznamenal tedy velmi rychlý nárůst o více než dvouapůlnásobek. Tento nárůst o 163 % je více než čtyřikrát vyšší než nárůst spotřeby, což podtrhuje hloubku a sílu čínského pronikání na tento trh.

(432)

V důsledku toho se podíl tohoto dovozu na trhu v posuzovaném období zvýšil z 14,8 % na 28,3 %, což představuje výrazný nárůst o 91 %. Je třeba poznamenat, že objem čínského dovozu vykazoval v každém roce posuzovaného období růst, což je prvek, který zdůrazňuje rychlost a rozsah pronikání na trh.

(433)

Ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací CCCME tvrdila, že podíl výrobního odvětví Unie na trhu byl podhodnocen a podíl čínského dovozu na trhu byl nadhodnocen. V tomto ohledu CCCME dále tvrdila, že údaje o trhu by měly vycházet z kilometrů vláken, a nikoli z kilometrů kabelů, což by vedlo k nižšímu podílu čínského dovozu na trhu.

(434)

V tomto ohledu Komise připomněla, že šetřením bylo zjištěno, že nejvhodnější měrnou jednotkou pro dotčený výrobek je kilometr kabelu, jak je vysvětleno v 402. až 404. bodě odůvodnění. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

4.6.2   Ceny dovozu z dotčené země, cenové podbízení a stlačení cen

(435)

Ceny dovozu stanovila Komise na základě odpovědí na žádost o dodatečné informace od spolupracujících vývozců uvedenou ve 47. bodě odůvodnění.

(436)

Průměrná cena dovozu z dotčené země se vyvíjela takto:

Tabulka 4

Dovozní ceny (v EUR/km kabelu)

 

2017

2018

2019

Čína

452,9

401,9

468,5

349,1

Index

100

89

103

77

Zdroj: spolupracující vyvážející výrobci

(437)

Dovozní ceny z Číny během posuzovaného období klesly z 452 na 349 EUR za km kabelu, tedy o 23 %. Na tento vývoj je třeba nahlížet v souvislosti se zvýšenou agresivitou čínských vyvážejících výrobců, která má spojitost s nadměrnou kapacitou v této zemi (viz 431. bod odůvodnění). Tento ukazatel je nutné dále posuzovat s ohledem na významné změny cen dané délky mezi různými typy výrobků i rok od roku velké rozdíly v sortimentu výrobků. Kolísání sortimentu výrobků bylo způsobeno jak proměnlivostí, a proto i cenou různých typů prodávaných kabelů, tak také skutečností, že ne každý rok byly všechny typy výrobků předmětem nabídkových řízení a ne každý rok byly všechny typy výrobků prodávány.

(438)

Aby se zabránilo kolísání v sortimentu výrobků spojenému s cenovými řadami během dotčeného období a aby se získaly přesnější a reprezentativnější údaje, analyzovala Komise také souhrnné informace od čínských vývozců a výrobců v Unii zařazených do vzorku na základě agregovanějších skupin přímo srovnatelných výrobků. To vedlo k identifikaci 35 totožných (odpovídajících) skupin, které prodávají čínští vývozci i výrobní odvětví Unie a které byly prodávány v každém posuzovaném roce. Jinými slovy, Komise obdržela úplné časové řady s cenami za typ výrobku pro každý rok v posuzovaném období. Tyto ceny lze považovat za reprezentativní pro celý čínský vývoz během tohoto období a týkají se 62 % vývozu uskutečněného společnostmi zařazenými do vzorku během období šetření. Výsledná reprezentativní časová řada je na váženém souhrnném základě následující:

Tabulka 4a

Čínský dovoz (v EUR za kilometr kabelu)

 

2017

2018

2019

Průměrná cena

854

720

593

320

Index

100

84

69

38

Reprezentativnost

94  %

35  %

59  %

62  %

(439)

To ukazuje významný a trvalý pokles cen čínského vývozu. Jinými slovy, pokud se porovnával prodej stejného typu výrobku meziročně, je v každém roce patrný jasný a výrazný pokles cen čínského dovozu, které byly podstatně nižší než ceny výrobního odvětví Unie během období šetření v roce 2018 (tabulka 8a).

(440)

Cenové podbízení v období šetření v této souvislosti Komise stanovila srovnáním:

váženého průměru prodejních cen výrobců v Unii zařazených do vzorku za jednotlivé typy výrobku účtovaných nezávislým odběratelům na trhu Unie upravených na úroveň ceny ze závodu a

odpovídajícího váženého průměru cen dovozu od čínských výrobců zařazených ve vzorku prvnímu nezávislému odběrateli na trhu Unie, podle typu výrobku, stanovených na základě CIF (náklady, pojištění a přepravné).

(441)

Při úpravě vývozní ceny podle čl. 2 odst. 9 základního nařízení pro výpočet dumpingu, pro výpočet rozpětí cenového podbízení a újmy v 444. bodě odůvodnění byla vývozní cena (dále jen „vypočtená cena CIF“) vypočtena na základě hodnoty faktury prvnímu nezávislému odběrateli, od které byly odečteny úpravy týkající se dovozu do místa CIF, jakož i prodejní, správní a režijní náklady a zisk dovozce ve spojení, a to analogicky za použití čl. 2 odst. 9 základního nařízení.

(442)

Ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací skupina ZTT uvedla, že náklady po dovozu byly vypočteny jako procento hodnoty CIF, a navrhla, aby je Komise ve skutečnosti vypočítala jako poměrný podíl na objemu vývozu, aby byly v souladu se stejnými úpravami vývozní ceny při výpočtu dumpingu. Tvrdilo se, že tyto náklady jsou pro objem relevantnější než hodnota vývozních transakcí.

(443)

Toto tvrzení bylo shledáno oprávněným, a proto bylo přijato.

(444)

Cenové srovnání bylo provedeno u jednotlivých typů transakcí na stejné obchodní úrovni, v případě potřeby s náležitou úpravou. Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl obratu výrobců v Unii zařazených do vzorku v období šetření. Ukázalo, že vážené průměrné rozpětí cenového podbízení u dvou vyvážejících výrobců zařazených do vzorku bylo ve výši 30,0 % a 33,2 %, což představuje celkové rozpětí cenového podbízení ve výši 31,5 %. Jak je popsáno v 502. bodě odůvodnění, analýza nabídkových řízení potvrzuje existenci cenového podbízení na úrovni nabídkových řízení.

(445)

Ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací skupina ZTT rovněž tvrdila, že Komise nijak nevysvětlila agregované skupiny PCN, které proto byly svévolné. CCCME tvrdí, že použití těchto skupin znamená, že existuje problém se slaďováním a srovnatelností cen výrobního odvětví Unie a čínských cen.

(446)

Komise s tímto tvrzením nesouhlasila ze dvou důvodů. Za prvé, tyto skupiny nebyly použity pro účely výpočtů cenového podbízení a prodeje pod cenou. Za druhé byly použity právě k zajištění toho, aby cenové trendy v průběhu času nebyly dotčeny významnými změnami ve skladbě sortimentu v daném období, čímž se zvýšila přesnost srovnatelnosti v čase, a to na základě skupin, které byly pro dotčený výrobek reprezentativní, jak bylo vysvětleno výše. Jelikož nebyly předloženy žádné důkazy, že by byly skupiny zjevně nepřiměřené, Komise toto tvrzení zamítla.

(447)

Skupina FTT rovněž tvrdila, že Komise nezjistila cenové podbízení u přibližně 30 % jejího vývozu do Unie, jelikož neexistovala shoda s PCN prodávanými výrobním odvětvím Unie. Skupina FTT měla za to, že Komise neměla omezit svou analýzu pouze na ty typy výrobku nebo segmenty trhu, které výrobní odvětví Unie skutečně prodávalo. V tomto ohledu odkazovala na rozsudek ve věci Changshu City Standard Parts Factory a Ningbo Jinding Fastener Co. Ltd. v. Rada Evropské unie (144), v němž se uvádí, že dumpingové rozpětí by mělo být vypočteno pro všechny vývozy do Unie, a skupina FTT dále tvrdila, že tento požadavek by měl být analogicky uplatňován také na cenové podbízení.

(448)

Komise s výkladem rozsudku Soudního dvora ve věci Changshu City, který podala skupina FTT, nesouhlasila. Požadavek zohlednit všechny vývozy se vztahuje pouze na výpočet dumpingového rozpětí. Za druhé, Komise uvedla, že při posuzování rozpětí cenového podbízení a prodeje pod cenou představují modely vyvážené do Unie z dotčených zemí referenční základ pro srovnání. Nedílnou součástí srovnání prodeje vyvážejících výrobců na vývoz a prodeje výrobního odvětví Unie je, že výrobní odvětví Unie nemusí nutně prodávat všechny vyvážené modely. V tomto případě byla míra shody u všech čínských vyvážejících výrobců zařazených do vzorku přibližně 70 %, kterou Komise považovala za dostatečnou k zajištění širokého a spravedlivého srovnání vyvážených modelů a modelů prodávaných výrobním odvětvím Unie. Za třetí, základní nařízení nevyžaduje, aby Komise provedla analýzu cen u každého typu výrobku zvlášť. Právním požadavkem je spíše určení na úrovni obdobného výrobku. Nakonec Komise dospěla k závěru, že všechna PCN jsou součástí dotčeného výrobku a navzájem si alespoň do určité míry konkurují. Procentní podíl vývozu vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, který nebyl prodán výrobním odvětvím Unie, proto nepředstavuje samostatnou kategorii dotčeného výrobku, nýbrž plně konkuruje zbývajícím třídám, u nichž byla nalezena shoda.

(449)

To odpovídá cenám zjištěným v 438. a 439. bodě odůvodnění výše.

4.7   Hospodářská situace výrobního odvětví Unie

4.7.1   Obecné poznámky

(450)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení zahrnovalo zkoumání účinků dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie hodnocení všech hospodářských ukazatelů, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(451)

Komise obdržela od stran několik připomínek týkajících se újmy. Čínská vláda tvrdila, že dovoz z Číny nezpůsobil újmu ani pravděpodobnost vzniku újmy, protože podle ukazatelů byla situace výrobního odvětví Unie dobrá a výrobní odvětví Unie mělo se svým podílem na trhu nadále dominantní postavení. Společnost Connect Com uvedla, že pokles podílu výrobního odvětví Unie na trhu byl velmi malý a došlo k němu v souvislosti s možnou oligopolní tržní strukturou.

(452)

Společnost Connect Com uvedla, že újma, i kdyby byla způsobena, by byla zanedbatelná, pokud by zisky dosáhly minimálního ziskového rozpětí 5 %, a v tomto ohledu odkázala na rozhodnutí Komise ze dne 23. prosince 1988 o ukončení antidumpingového řízení týkajícího se dovozu některých mobilních radiotelefonů pocházejících z Kanady, Hongkongu a Japonska (145) a rozsudek ze dne 17. prosince 1997, EFMA v. Rada (146). Je však třeba připomenout, že v rozhodnutí o radiotelefonech se zvažovalo ziskové rozpětí s ohledem na jiné zlepšující se ukazatele a že zmíněný soudní případ se týkal žádosti, že cílový zisk stanovený Komisí v průběhu šetření měl být vyšší, kterou Tribunál zamítl. Tyto precedenty proto nepodporují stanovisko, že újma by byla zanedbatelná, pokud by ziskové rozpětí bylo vyšší než 5 %. Újma je stanovena na základě holistického posouzení všech faktorů zmíněných v čl. 3 odst. 5 základního nařízení, analyzovaných v kontextu konkrétního trhu a dotčeného odvětví. Navíc byl zisk, kterého výrobní odvětví dosáhlo, nižší než cílový zisk stanovený s přihlédnutím ke všem prvkům týkajícím se dotčeného odvětví, jak je požadováno v čl. 7 odst. 2c základního nařízení.

(453)

Pro účely stanovení újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Komise posoudila makroekonomické ukazatele na základě údajů obsažených v odpovědi na dotazník, kterou zaslal žadatel a která zahrnovala údaje týkající se všech výrobců v Unii. Mikroekonomické ukazatele vyhodnotila Komise na základě údajů obsažených v odpovědích na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(454)

Makroekonomickými ukazateli jsou: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, velikost dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(455)

Mikroekonomickými ukazateli jsou: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, stav zásob, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

4.8   Makroekonomické ukazatele

4.8.1   Výroba, výrobní kapacita a její využití

(456)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 5

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

 

2017

2018

2019

Objem výroby (v kilometrech kabelů)

1 062 482

1 195 017

1 250 881

1 229 252

Index

100

112

118

116

Výrobní kapacita (v kilometrech kabelů)

1 585 738

1 748 667

2 019 526

2 084 082

Index

100

110

127

131

Využití kapacity (v %)

67 %

68 %

62 %

59 %

Index

100

102

92

88

(457)

V posuzovaném období se objem výroby výrobního odvětví Unie zvýšil o 16 %. Podrobná analýza ukazuje, že se v letech 2017 až 2019 výroba v Unii zvýšila o 18 %, zatímco v období šetření výroba v Unii mírně klesla o 2 procentní body.

(458)

Celkové zvýšení během posuzovaného období způsobil růst poptávky uvedený v tabulce 2. Ovšem výrobnímu odvětví Unie se podařilo v posuzovaném období dosáhnout pouze 16% zvýšení výroby na trhu s růstem 38 %. Výrobní odvětví Unie tedy nedokázalo naplno využít nárůstu trhu.

(459)

Během posuzovaného období výrobní kapacita v Unii vzrostla o 31 %. Tento údaj odráží investice některých výrobců v Unii s cílem reagovat na růst trhu. Tyto snahy však zhatilo zvýšené pronikání čínských výrobků na trh, které se opíralo o nespravedlivé cenové strategie a ve zvýšené míře absorbovalo podíly výrobního odvětví Unie na trhu.

(460)

V důsledku toho pokleslo využití kapacity o 12 % a v období šetření dosáhlo úrovně pod 60 %: Výrobcům v Unii bylo bráněno zvýšit produkci v souladu s růstem trhu.

4.8.2   Objem prodeje a podíl na trhu

(461)

Objem prodeje a podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Objem prodeje a podíl na trhu

 

2017

2018

2019

Období šetření

Objem prodeje na trhu Unie (v kilometrech kabelů)

882 772

945 842

1 009 439

995 703

Index

100

107

114

113

Závislý trh

61 505

59 802

62 710

54 205

Index

100

97

102

88

Závislý trh jako % z prodeje v Unii

7,0  %

6,3  %

6,2  %

5,4  %

Index

100

91

89

78

Prodej na volném trhu

821 268

886 040

946 729

941 498

Index

100

108

115

115

Tržní podíl prodeje na volném trhu

64,3  %

57,6  %

57,2  %

53,5  %

Index

100

90

89

83

Zdroj: Výrobní odvětví Unie

(462)

V posuzovaném období se celkový objem prodeje u výrobního odvětví Unie zvýšil o 13 %. Z důvodu nárůstu spotřeby se však tržní podíl na volném trhu během dotčeného období snížil z 64,3 % na 53,5 %, což je pokles o více než 10 procentních bodů (–17 %).

(463)

Během posuzovaného období vzrostl rovněž o 15 % objem prodeje na volném trhu v Unii. Prodej v Unii se velmi blížil trendu výroby v Unii, protože výrobní odvětví ve velké míře vyrábí na zakázku.

(464)

Závislý trh výrobního odvětví Unie (vyjádřený v procentech z celkového prodeje v Unii) byl během posuzovaného období na velmi nízké úrovni, s klesajícím trendem, kdy byl zaznamenán pokles ze 7 % v roce 2017 na 5,4 % v období šetření. To mělo pouze zanedbatelný dopad z důvodu malé velikosti tohoto trhu.

4.8.3   Růst

(465)

Proto nebylo v posuzovaném období v důsledku propadu tržního podílu objemů prodeje v Unii výrobní odvětví v Unii schopno těžit z růstu na trhu v Unii.

4.8.4   Zaměstnanost a produktivita

(466)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Zaměstnanost a produktivita

 

2017

2018

2019

Období šetření

Počet zaměstnanců (v ekvivalentech plného pracovního úvazku – FTE)

4 088

4 589

4 815

4 659

Index

100

112

118

114

Produktivita (v kilometrech kabelů na FTE)

260

260

260

264

Index

100

100

100

102

Zdroj: Výrobní odvětví Unie

(467)

Zaměstnanost ve výrobním odvětví Unie se mezi lety 2017 a 2019 zvýšila na základě ekvivalentu plného pracovního úvazku (FTE) o 18 %. Po tomto zvýšení následoval v období šetření pokles o čtyři procentní body. Tento vývoj z velké části kopíroval trend objemu výroby v tabulce 4.

(468)

Protože se údaje o výrobě a zaměstnanosti navzájem blízce odráží, zůstávala produktivita v kilometrech kabelu na zaměstnance ve velké míře stabilní.

4.8.5   Rozsah dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu

(469)

Všechna dumpingová rozpětí byla podstatně vyšší než minimální úroveň. Vzhledem k objemu a cenám dovozu z dotčené země byl dopad rozsahu skutečných dumpingových rozpětí na výrobní odvětví Unie značný.

(470)

Jde o první antidumpingové šetření týkající se dotčeného výrobku. Proto nebyly k dispozici žádné údaje k posouzení účinků případného dřívějšího dumpingu.

4.9   Mikroekonomické ukazatele

4.9.1   Ceny a faktory ovlivňující ceny

(471)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované nezávislým odběratelům v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Prodejní ceny v Unii

 

2017

2018

2019

Průměrná jednotková prodejní cena v Unii (v EUR/kilometr kabelu)

816

861

944

821

Index

100

105

116

101

Jednotkové výrobní náklady (v EUR/kilometr kabelu)

756

785

860

758

Index

100

104

114

100

Zdroj: výrobci v Unii zařazení do vzorku

(472)

Prodejní ceny na trhu Unie stranám, které nejsou ve spojení (volný trh), se v období 2017–2019 zvýšily o 16 % a poté v období šetření klesly a dosáhly podobné úrovně jako v roce 2017 (+ 1 %). Úroveň cen však do velké míry závisí na složitosti prodávaných výrobků, jelikož cena se může výrazně lišit v závislosti na vlastnostech kabelu (včetně počtu vláken, počtu a typu obalů atd.).

(473)

Patrné to je při srovnání vývoje cen s vývojem výrobních nákladů, protože složitější kabely, které lze prodávat za vyšší ceny, mají také vyšší výrobní náklady.

(474)

Jednotkové výrobní náklady se v období 2017–2019 zvýšily o 14 %, což zhruba odpovídalo průměrným cenám na volném trhu Unie (16 %). Následně poklesly o 14 %, což bylo také v souladu s poklesem cen ve stejném období šetření v roce 2019 (15 %). Jak je uvedeno v 540. bodě odůvodnění, šetření potvrdilo, že náklady na hlavní surovinu (optická vlákna) při nákupu od společností ve spojení odrážely tržní cenu tohoto vstupu.

(475)

Jak je uvedeno v 438. bodě odůvodnění výše, Komise analyzovala souhrnné informace od čínských vývozců a výrobců v Unii zařazených do vzorku na základě agregovanějších skupin přímo srovnatelných výrobků, aby se zabránilo kolísání v sortimentu výrobků spojenému s cenovými řadami během dotčeného období. To vedlo k identifikaci 35 totožných (odpovídajících) skupin, které prodávají čínští vývozci i výrobní odvětví Unie a u nichž existuje úplná časová řada za každý rok v posuzovaném období.

(476)

Ty jsou reprezentativní pro prodej výrobního odvětví EU v daném období s více než 34 % prodeje těchto odpovídajících výrobků v období šetření. Výsledná reprezentativní časová řada je následující:

Tabulka 8a

Výrobní odvětví Unie (v EUR za kilometr kabelu)

 

2017

2018

2019

Průměrná cena

817

780

792

719

Index

100

95

97

88

Reprezentativnost

42  %

38  %

35  %

34  %

(477)

To ukazuje významný pokles cen výrobního odvětví Unie podobný zjištěnému poklesu cen čínského vývozu uvedeného v 438. bodě odůvodnění.

(478)

Navíc vzhledem k tomu, že zákazníci často požadují typy kabelů z optických vláken na míru jejich specifickým potřebám a že některé členské státy rovněž definují konkrétní technické požadavky, poskytuje srovnání cen v průběhu času u stejného zákazníka a členského státu ještě přesnější představu o vývoji cen. Výrobní odvětví Unie poskytlo v tomto ohledu podrobnější informace. Cenové trendy pro dvacet nejdůležitějších kombinací takové skupiny výrobků, zákazníka a členského státu se vyvíjely takto (147):

Tabulka 8b

Výrobní odvětví Unie (v EUR za kilometr kabelu, index)

2017

2018

2019

100

73

56

59

(479)

To opět ukazuje jasný pokles cen výrobního odvětví Unie v daném období v důsledku poklesu cen čínského vývozu uvedeného v 435. až 438. bodě odůvodnění.

4.9.2   Náklady práce

(480)

Průměrné náklady práce u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Průměrné náklady práce na zaměstnance

 

2017

2018

2019

Období šetření

Průměrné náklady práce na zaměstnance (v EUR/FTE)

39 511

35 826

39 157

38 966

Index

100

91

99

99

Zdroj: výrobci v Unii zařazení do vzorku

(481)

Průměrné náklady práce na zaměstnance byly v období šetření v roce 2017 relativně stabilní. Mírný pokles v roce 2018 odpovídá nárůstu počtu ekvivalentů plného pracovního úvazku o 13 % a odráží náklady na tuto další pracovní sílu.

4.9.3   Stav zásob

(482)

Stav zásob výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 10

Zásoby

 

2017

2018

2019

Konečný stav zásob (v kilometrech kabelů)

134 925

161 561

161 878

171 058

Index

100

120

120

127

Konečný stav zásob vyjádřený jako procento výroby

12,7 %

13,5 %

12,9 %

13,9 %

Index

100

106

102

110

Zdroj: výrobci v Unii zařazení do vzorku

(483)

Stav zásob u výrobců v Unii zařazených do vzorku vzrostl během posuzovaného období o 27 %. Zatímco zvýšení stavu zásob znamená pomalejší obrat z prodeje některých opakujících se položek a mohlo by souviset s rostoucími obtížemi výrobního odvětví Unie s prodejem jeho výrobků z důvodu velmi agresivní cenové konkurence ze strany čínských vyvážejících výrobců, nárůst v období šetření v roce 2019 může mít spojitost také se sezónními účinky. V každém případě, vzhledem k tomu, že většina výroby probíhá na základě objednávek a specifikací odběratelů, nepředstavují zásoby hlavní ukazatel újmy.

4.9.4   Ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál

(484)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se u výrobců v Unii zařazených do vzorku v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 11

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

 

2017

2018

2019

Ziskovost prodeje v Unii odběratelům, kteří nejsou ve spojení (v % obratu z prodeje)

8,1

8,4

8,5

7,9

Index

100

104

104

97

Peněžní tok (v EUR)

33 254 746

48 644 480

41 707 715

39 805 852

Index

100

146

125

120

Investice (v EUR)

60 405 839

67 794 023

82 761 718

59 886 812

Index

100

112

137

99

Návratnost investic (v %)

34

36

24

20

Index

100

105

70

58

Zdroj: výrobci v Unii zařazení do vzorku

(485)

Ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku stanovila Komise tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje.

(486)

Ziskovost výrobců zařazených do vzorku byla v posuzovaném období kladná, ovšem abnormálně nízká a snížila se z 8,1 % v roce 2017 na 7,9 % v období šetření.

(487)

Ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací skupina ZTT tvrdila, že na základě analýzy reverzního inženýrství dosáhlo výrobní odvětví Unie velmi vysokých zisků nadměrnými cenami na trhu Unie, což vyvolalo vážné pochybnosti o újmě působené výrobnímu odvětví Unie, a že cenové podbízení bylo způsobeno nepřiměřenými cenami výrobního odvětví Unie, a nikoli levným dovozem z Číny.

(488)

Komise s tímto tvrzením nesouhlasí. Analýza reverzního inženýrství byla pouze částečná a nezakládala se na úplném posouzení nákladů a cen. Komise ověřila zisková rozpětí na základě takové komplexní analýzy a shledala, že jsou přesně taková, jak byla popsána. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(489)

Podle žadatelů by potřeba investic a výzkumu v tomto odvětví vyžadovala ziskové rozpětí ve výši 15 %. Šetření ukázalo, že úroveň již plánovaných investic, které by se uskutečnily za obvyklých okolností, aby se udržel krok s vývojem na trhu, by musela být zachována průměrným ziskem ve výši 13,4 % na základě posuzovaného období. Tyto investice se týkaly následujících oblastí: náklady na reorganizaci a údržbu za účelem zajištění účinnosti stávající kapacity, přizpůsobení kapacity měnícímu se sortimentu výrobků; rozšíření kapacity; výdaje na výzkum a vývoj (inovace produktů a procesů).

(490)

Komise dále zjistila, že výše uvedený řádový rozsah je v souladu s historickými zisky při neexistenci čínského dumpingového dovozu, který, jak je zdůrazněno v analýze provedené v tabulce 11a, se pohybuje v rozmezí 12 %.

(491)

To zdůrazňuje, že úroveň zisku v rozmezí 8 % během posuzovaného období nepostačuje k udržení činnosti na rostoucím trhu s vyspělými technologiemi, a je tedy vyjádřením újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie.

Tabulka 11a

ziskovost výrobního odvětví Unie před rokem 2017

 

2014

2015

2016

Ziskové rozpětí (v %)

10,4  %

12,6  %

12,4  %

(492)

To však v tomto případě nebylo zjištěno. Ziskovost se ve srovnání s obdobím 2014–2016 skutečně snížila. Nižší úroveň zisku během posuzovaného období odráží významnou cenovou újmu během celého posuzovaného období. Z důvodu tlaku na pokles cen způsobeného dovozem z Číny (jak z hlediska jeho zvýšeného objemu, tak z důvodu nízkých cen) výrobní odvětví Unie nedokázalo zvýšit ceny, minimalizovat náklady a v důsledku toho tak dosáhnout běžných úrovní zisku dosahovaných před náporem expanze, natož pak dosáhnout jakéhokoli růstu.

(493)

Po zvýšení v roce 2018 se peněžní tok v druhé polovině posuzovaného období snížil.

(494)

V důsledku přímého tlaku ze strany dováženého zboží muselo výrobní odvětví Unie odložit investice, včetně těch, které již byly naplánovány a schváleny. Tyto investice, jejichž cílem bylo rozšíření stávající výrobní kapacity Unie, byly v průběhu posuzovaného období pozastaveny (i když jejich provádění již začalo), což bylo přímým důsledkem změněných tržních podmínek způsobených agresivní cenovou politikou čínského dovozu. To vedlo k prudkému poklesu investic ke konci posuzovaného období v protikladu k trendu v předchozích letech a celkovému růstu trhu.

(495)

Návratnost uskutečněných investic se během posuzovaného období vyvíjela negativně a ve skutečnosti se snížila o 42 %. Tento nepříznivý vývoj ukazuje, že ačkoli se s cílem udržet a zlepšit účinnost a konkurenceschopnost i nadále investovalo, návratnost těchto investic během posuzovaného období z důvodu neschopnosti výrobního odvětví Unie zvýšit míru ziskovosti podstatně klesla.

(496)

Jelikož návratnost investic klesla tak rychle, je schopnost výrobních subjektů zařazených do vzorku opatřit si kapitál v budoucnu zjevně ohrožena, pokud se situace nezlepší.

4.10   Analýza prodeje na základě nabídkových řízení

(497)

Převážná většina kabelů z optických vláken se prodává prostřednictvím nabídkových řízení. S cílem porozumět tomuto důležitému aspektu trhu a doplnit svou analýzu újmy si Komise vyžádala podrobné informace o nabídkových řízeních od čínských vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, výrobců v Unii zařazených do vzorku, dovozců a uživatelů. Vznášela dotazy týkající se povahy, procesu, doby konání a dalších relevantních charakteristik jak skončených, tak probíhajících nabídkových řízení. Zadavatelé s Komisí spolupracovali jen velmi málo. Šetření se neúčastnil žádný veřejný zadavatel a mezi velkými telekomunikačními operátory poskytla podrobné informace o nabídkových řízeních pouze společnost Deutsche Telekom.

(498)

Po neuložení prozatímních opatření si Komise od výrobců v Unii zařazených do vzorku vyžádala dodatečné podrobné informace o všech nabídkových řízeních, kterých se zúčastnili během posuzovaného období, včetně informací o nabídkách, cenách a konkurentech, pokud byly k dispozici.

(499)

Předložené informace poskytly velmi různorodý a roztříštěný obraz s velkým počtem nabídek organizovaných každý rok v různých členských státech, širokou škálou zadavatelů a předkladatelů nabídek a různou dobou trvání a podmínkami. Pokud jde o uchazeče, mohou být nabídky buď veřejné, organizované obcemi nebo jinými veřejnými subjekty, nebo soukromé, organizované velkými telekomunikačními operátory nebo provozovateli sítí. Existuje také mnoho dalších menších druhů nabídek, kotací, elektronických dražeb a menších částek, které lze získat prostřednictvím přímého kontaktu se zákazníky. Každé nabídkové řízení je velmi specifické pro zadavatele, který může použít různé postupy v závislosti na konkrétním nabídkovém řízení a vývoji na trhu. V nabídkových řízeních také podává nabídku celá řada účastníků. Čínští vyvážející výrobci se účastní přímo (rovněž prostřednictvím svých dceřiných společností) a nepřímo partnerstvím s místními společnostmi v různých členských státech. Dovozci, obchodníci a distributoři rovněž soutěží s výrobci v Unii. Někdy jsou do řízení rovněž zapojeny subjekty, které zajišťují instalaci, a prodej výrobků vítězných dodavatelů telekomunikačním operátorům se uskutečňuje prostřednictvím těchto subjektů, které zajišťují instalaci.

(500)

Šetření rovněž ukázalo, že počet nabídkových řízení pořádaných v Unii je velmi vysoký. Tři výrobci v Unii zařazení do vzorku uvedli celkem více než 500 nabídkových řízení, kterých se přímo účastnili během období šetření. Jeden ze spolupracujících dovozců, kteří nejsou ve spojení, se účastní 150–200 nabídkových řízení ročně, které se zaměřují pouze na německý trh.

(501)

Doba trvání nabídkových řízení je velmi proměnlivá – od okamžité dodávky po tři roky. V dlouhodobějších nabídkových řízeních, zatímco ceny jsou sjednány, objemy nejsou pevně stanoveny, a proto mohou zadavatelé pořádat další nabídková řízení, která nahradí ta stávající při poklesu cen. Zatímco nabídková řízení tedy ohledně cenových podmínek stanovují určitý obecný „strop“, ceny se po celou dobu trvání nabídkového řízení mohou dynamicky měnit, k čemuž i skutečně dochází. V důsledku toho mají tendenci se přizpůsobovat a do značné míry odrážet stávající podmínky na trhu.

(502)

Komise analyzovala podrobné informace o nabídkových řízeních předložené výrobci v Unii zařazenými do vzorku v reakci na její žádost. Z oznámených nabídkových řízení, v nichž výrobci v Unii předložili nabídku během posuzovaného období, Komise analyzovala ta nabídková řízení, u nichž existovaly konkrétní důkazy o čínské účasti. Během posuzovaného období bylo takových nabídkových řízení 55. Analyzovaná nabídková řízení představují 45 % prodeje výrobců v Unii zařazených do vzorku a 14 % celkové spotřeby EU během období šetření. U těchto nabídkových řízení byla provedena podrobná analýza cenové a objemové újmy v jednotlivých nabídkových řízeních, z níž vyplývají významné ztráty prodeje (mezi 25 % a 100 %) a/nebo stlačení cen (mezi 5 % a 55 %) a/nebo cenové podbízení (mezi 8 % a 39 %). Tato analýza zaměřená na konkrétní nabídkové řízení dále potvrdila stlačení cen a cenové podbízení zjištěné během celého období.

(503)

Společnost Connect Com předložila k nabídkovým řízením své připomínky a poukázala na to, že výrobci v Unii zastoupení žadatelem obecně neprohráli velký počet nabídkových řízení, ale pouze jedno nebo pár velkých soukromých nabídkových řízení. Zdůraznila, že žadatel k prokázání cenového podbízení odkázal pouze na jednu výzvu k podání nabídky v soukromém nabídkovém řízení a cenové chování jednoho čínského výrobce. Společnost Connect Com předložila oznámení o zakázkách zadaných v německém okrese, v němž byly výslovně uvedeny ceny vítězného uchazeče. Tvrdila, že žadatel ve svém podání vynechal celý tržní segment veřejných zakázek. Podle společnosti Connect Com nebyli výrobci v Unii zastoupení žadatelem v těchto nabídkových řízeních úspěšní, protože nesplnili požadovaná kritéria (např. sklady, zásoby, široký sortiment výrobků, logistická koncepce). Společnost Connect Com zejména zdůraznila omezenou skladovací kapacitu společností Prysmian a Corning. Tvrdila, že odmítání existence tržního segmentu veřejných zakázek by nebylo správné, protože ceny na veřejném a soukromém trhu se zakázkami jsou do velké míry ve shodě nebo jsou vzájemně závislé. Podle společnosti Connect Com by nebylo správné uložit antidumpingová cla na celý trh, který je segmentovaný na veřejná a soukromá nabídková řízení. Odkázala na 42. bod odůvodnění rozhodnutí Komise ze dne 20. března 1998 o zastavení antidumpingového řízení týkajícího se dovozu oxidu wolframového a kyseliny wolframové pocházejících z Čínské lidové republiky (98/230/ES) (148). Na základě tohoto rozhodnutí společnost Connect Com tvrdila, že v případě segmentovaných trhů neexistuje pro výrobní odvětví Unie celková újma, pokud má výrobní odvětví Unie i přes určitý pokles prodeje v jednom segmentu trhu (v tomto případě soukromých nabídkových řízení) prodejní příležitosti v jiném segmentu trhu (zde veřejná nabídková řízení), které kompenzují pokles objemu prodeje.

(504)

Argumenty a analýza uvedené v 502. bodě odůvodnění jsou s těmito tvrzeními v rozporu. Navzdory značnému úsilí výrobního odvětví Unie o udržení cenové konkurenceschopnosti převzali velký podíl trhů čínští vývozci, jejichž nabídkám se, pokud jde o ceny, výrobní odvětví Unie nemohlo rovnat. Pokud jde o rozhodnutí Komise z roku 1998 v souvislosti s dovozem oxidu wolframového a kyseliny wolframové, Komise v daném případě zjistila, že na pokles tržního podílu výrobního odvětví Unie na volném trhu je třeba pohlížet s ohledem na tendenci výrobního odvětví Unie využívat rostoucí podíl své výroby dotčeného výrobku k výrobě navazujících výrobků. Výchozí skutková situace týkající se těchto dvou různých segmentů trhu výrobního odvětví Unie (volný trh a využití pro vlastní spotřebu) se liší od konkurenční situace v tomto případě, kdy se velikost závislého trhu během posuzovaného období mírně snižuje a představuje velmi malou část výroby dotčeného výrobku. Tato tvrzení proto byla zamítnuta.

(505)

Ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací společnost Connect Com tvrdila, že Komise nezveřejnila informace o tom, kolik nabídkových řízení vyhrál čínský výrobce a z jakého důvodu, a zopakovala svůj argument, že cena nebyla nikdy jediným rozhodujícím kritériem, ale spíše kvalita a logistika. Společnost Connect Com rovněž požádala o zveřejnění výsledků analýzy uvedené v 502. bodě odůvodnění.

(506)

V tomto ohledu Komise shromáždila podrobné informace o nabídkových řízeních během posuzovaného období. Komise ověřila a analyzovala tyto informace, které jsou vysoce důvěrné, a proto kromě souhrnu uvedeného ve výše uvedených bodech odůvodnění nemohou být sděleny zúčastněným stranám.

(507)

Analýza nabídkových řízení poukazuje na proces zrychleného nahrazování výrobků výrobního odvětví Unie čínskými výrobky, což potvrzují nabídková řízení na konci období šetření. To odhalilo erozi cen a další významné ztráty výrobního odvětví Unie, pokud jde o objem, které odpovídají celkovému obrazu o újmě a potvrzují jej.

4.11   Závěr ohledně újmy

(508)

Několik ukazatelů signalizovalo pozitivní trend, například výroba, kapacita, objem prodeje na trhu v Unii a zaměstnanost. Nicméně vývoj těchto ukazatelů se neshodoval s nárůstem spotřeby, a vlastně tyto ukazatele by se měly zvyšovat výrazněji, pokud by výrobní odvětví Unie dokázalo naplno využít rostoucího trhu. Navzdory zvýšenému objemu prodeje ztratilo výrobní odvětví Unie na rostoucím trhu 10,8 procentního bodu ze svého podílu na trhu (z 64,3 % na 53,5 %). Tato ztráta souvisí s cenovým tlakem ze strany čínského vývozu, výrazným cenovým podbízením a v každém případě se stlačením cen během posuzovaného období.

(509)

Výše uvedené skutečnosti způsobily finanční újmu v podobě nižších zisků a poklesu investic a jejich návratnosti.

(510)

Jak je vysvětleno výše v 502. bodě odůvodnění, analýza prodeje v rámci nabídkových řízení navíc naznačuje, že se zrychlují ztráta podílu na trhu a eroze cen, které budou z důvodu extrémně agresivního chování čínských vyvážejících výrobců pokračovat i nadále.

(511)

Ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací CCCME tvrdila, že několik klíčových ukazatelů neprokázalo, že výrobní odvětví Unie trpí újmou, jelikož objem výroby a zaměstnanost zůstaly stabilní, jeho kapacita se zvýšila, prodejní ceny zůstaly stabilní s mírným poklesem a jeho ziskovost a investice zůstaly na vysoké úrovni.

(512)

Jak je uvedeno v 508. bodě odůvodnění, tyto ukazatele musí být posuzovány ve vztahu ke zvýšené spotřebě na rostoucím trhu a tato analýza ukázala, že výrobní odvětví Unie nemohlo dostatečně těžit z expandujícího trhu, což svědčí o skutečných negativních účincích na růst výrobního odvětví Unie. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(513)

CCCME rovněž tvrdila, že samotná kritéria podílu na trhu nemohou být podkladem pro zjištění podstatné újmy, a jelikož se zvýšila poptávka, zvýšil se prodej všech účastníků na trhu, což svědčí o otevřeném a konkurenčním trhu. CCCME navíc tvrdila, že budoucí zhoršení situace výrobního odvětví Unie nemůže být podkladem pro zjištění podstatné újmy, neboť toto šetření neposuzovalo hrozbu újmy, ani nebyla splněna důkazní norma požadovaná v takovém případě.

(514)

V tomto ohledu Komise připomíná, že zjištění podstatné újmy není založeno pouze na podílech na trhu, ale na souhrnu několika hospodářských ukazatelů posuzovaných ve 426., 431., 437., 444. a 490. bodě odůvodnění, které zahrnovaly mimo jiné skutečné negativní dopady na růst, stlačení cen, cenové podbízení, prodej pod cenou a stlačený zisk, které poukazují na podstatnou újmu. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(515)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise v této fázi k závěru, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

5.   PŘÍČINNÉ SOUVISLOSTI

(516)

V souladu s čl. 3 odst. 6 základního nařízení Komise zkoumala, zda dumpingový dovoz z dotčené země způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. V souladu s čl. 3 odst. 7 základního nařízení Komise rovněž zkoumala, zda výrobnímu odvětví Unie mohly ve stejnou dobu působit újmu i jiné známé činitele. Komise zajistila, aby případná újma, kterou mohly způsobit jiné činitele než dumpingový dovoz z dotčené země, nebyla přičítána tomuto dumpingovému dovozu. Těmito činiteli jsou: dovoz ze třetích zemí, vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie, závislý prodej a ceny surovin.

5.1   Účinky dumpingového dovozu

(517)

Ke snížení podílu výrobního odvětví Unie na trhu v průběhu posuzovaného období došlo ve stejnou dobu a přímo souviselo s masivním pronikáním vysokého objemu dovozu z Číny na trh Unie. Tento dovoz ve srovnání s cenami výrobního odvětví Unie představoval výrazné cenové podbízení a v každém případě vedl k významnému stlačení cen prodeje v Unii.

(518)

Objem dovozu z Číny se zvýšil (jak je uvedeno v tabulce 3) z přibližně 189 000 kilometrů kabelů v roce 2017 na zhruba 498 000 kilometrů kabelů v období šetření, což představuje téměř dvouapůlnásobný nárůst (+163 %). Podíl na trhu se během stejného období zvýšil ze 14,8 % na 28,3 %, což představuje téměř dvojnásobný nárůst (+91 %). Za stejné období (podle tabulky 6) se prodej výrobního odvětví Unie na volném trhu zvýšil o pouhých 14 % a jeho tržní podíl se snížil z 64,3 % na 53,5 %, došlo tedy k poklesu o 10,8 procentního bodu (nebo –17 %). Prodej na menším závislém trhu zaznamenal mírný pokles (–12 %). Dumpingový dovoz se zvýšil v absolutním i relativním vyjádření. Tabulka 1 ukazuje, že spotřeba na trhu Unie se v posuzovaném období zvýšila o 38 % a je zcela zřejmé, že tohoto nárůstu využil hlavně dovoz z Číny.

(519)

Ceny dumpingového dovozu se během posuzovaného období výrazně snížily, například o 62 % podle tabulky 4a. Srovnatelné prodejní ceny výrobního odvětví Unie na trhu Unie stranám, které nejsou ve spojení (volný trh), na základě analýzy v tabulce 8a během tohoto období celkově poklesly o 12 % a podle podrobnější analýzy v tabulce 8b o 41 %. Úroveň cen do velké míry závisí na složitosti prodávaných typů výrobků a srovnání domácích výrobků a výrobků dovážených z dotčené země (na základě společností zařazených do vzorku) podle typů výrobků je nejpřesnějším nástrojem pro posouzení cenových trendů. Během období šetření to ukazuje vážené průměrné rozpětí cenového podbízení u dvou vyvážejících výrobců zařazených do vzorku v rozmezí od 30,0 % do 33,2 %.

(520)

Toto agresivní chování začalo od začátku posuzovaného období snižovat podíl výrobního odvětví Unie na trhu a během období šetření byly čínské výrobky i nadále dostupné na trhu za extrémně nízké ceny (hluboko pod výrobními náklady výrobního odvětví Unie). K tomu došlo mimo jiné i s přispěním mechanismů popsaných výše v oddíle týkajícím se nabídkových řízení (499. až 502. bod odůvodnění) a způsobilo stlačení cen, ztráty z prodeje, snížení podílu na trhu a finanční újmu, a to jak z hlediska nižší ziskovosti, tak i klesajících investic, čímž byla ohrožena existence výrobního odvětví Unie.

(521)

Jak je popsáno v 494. bodě odůvodnění, existovaly rovněž důkazy, že byly některé plánované investice a projekty expanze výrobního odvětví Unie zrušeny nebo pozastaveny z důvodu zvýšení dovozu z Číny za agresivní ceny a následné ztráty podílu výrobního odvětví Unie na trhu.

5.2   Vliv jiných činitelů

5.2.1   Dovoz ze třetích zemí

(522)

Dovoz z dalších třetích zemí se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 12

Dovoz ze třetích zemí

Země

 

2017

2018

2019

Období šetření

Jižní Korea

Objem (v kilometrech kabelů)

20 450

51 339

44 405

45 908

 

Index

100

251

217

224

 

Podíl na trhu (v %)

1,6  %

3,3  %

2,7  %

2,6  %

 

Průměrná cena (v EUR/kilometr kabelu)

796

873

1 627

1 073

 

Index

100

110

204

135

Turecko

Objem (v kilometrech kabelů)

26 732

32 932

22 922

37 008

 

Index

100

123

86

138

 

Podíl na trhu (v %)

2,1  %

2,1  %

1,4  %

2,1  %

 

Průměrná cena (v EUR/kilometr kabelu)

428

501

776

594

 

Index

100

117

181

139

Norsko

Objem (v kilometrech kabelů)

12 143

11 622

22 728

26 471

 

Index

100

96

187

218

 

Podíl na trhu (v %)

1,0 %

0,8 %

1,4  %

1,5  %

 

Průměrná cena (v EUR/kilometr kabelu)

330

271

279

261

 

Index

100

82

85

79

Jiné třetí země

Objem (v kilometrech kabelů)

126 307

114 520

77 787

107 334

 

Index

100

91

62

85

 

Podíl na trhu (v %)

9,9 %

7,4  %

4,7  %

6,1  %

 

Průměrná cena (v EUR/kilometr kabelu)

1 631

1 728

2 447

1 218

 

Index

100

106

150

75

Celkem za všechny třetí země kromě dotčené země

Objem (v kilometrech kabelů)

185 633

210 414

167 842

216 721

 

Index

100

113

90

117

 

Podíl na trhu (v %)

14,5  %

13,7  %

10,1  %

12,3  %

 

Průměrná cena (v EUR/kilometr kabelu)

1 280

1 247

1 708

964

 

Index

100

97

133

75

Zdroj: Údaje od celních orgánů EU, Comext (Eurostat)

(523)

Objem dovozu z Koreje se v posuzovaném období zvýšil ze zhruba 20 000 kilometrů kabelů v roce 2017 na asi 45 000 kilometrů kabelů v období šetření. Podíl tohoto dovozu na trhu vzrostl z 1,6 % v roce 2017 na 2,6 % v období šetření. Průměrné ceny dovozu z Koreje se zdají být výrazně vyšší než ceny výrobního odvětví Unie a vyvážejících výrobců. Proto se vzhledem k vysokým cenám a omezenému objemu nezdá, že by dovoz z Koreje hrál roli v újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(524)

Podle všeho se dovoz z Turecka prodával za nízkou cenu, i když byla vyšší než cena dovozu z Číny v období šetření v roce 2018 a postupně se zvyšovala. Podíl tureckých vývozců na trhu však byl v posuzovaném období v zásadě stabilní – představoval jen něco málo přes 2 %. Tyto trendy vycházejí ze statistik, které zahrnují mnoho typů výrobků, a proto vzhledem k celkově omezenému objemu Komise nemohla přesně odhadnout dopad tohoto dovozu na situaci výrobního odvětví Unie. Jelikož nelze vyloučit, že turecký dovoz mohl k újmě způsobené výrobnímu odvětví Unie přispět, vzhledem k relativnímu objemu tohoto dovozu ve vztahu k dovozu dotčeného výrobku a stabilnímu podílu na trhu v tomto období Komise dospěla k závěru, že i když měl tento dovoz malý dopad na situaci výrobního odvětví, neoslabil příčinnou souvislost mezi dumpingovým čínským dovozem a újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie.

(525)

V neposlední řadě se během posuzovaného období zvýšil také dovoz z Norska. Norské ceny, které byly již v roce 2017 nízké, se v posuzovaném období dále snižovaly (– 21 % v období šetření v roce 2017) až na výrazně nižší cenovou úroveň ve srovnání s výrobním odvětvím Unie i jedním z čínských vývozců. Podíl norských vývozců na trhu se ve stejném období zvýšil z 1 % na 1,5 %. Tyto trendy vycházejí ze statistik, které zahrnují mnoho typů výrobků, a proto vzhledem k celkově omezenému objemu Komise nemohla přesně odhadnout dopad tohoto dovozu na situaci výrobního odvětví Unie. Jelikož nelze vyloučit, že norský dovoz mohl k újmě způsobené výrobnímu odvětví Unie přispět, vzhledem k relativnímu objemu tohoto dovozu ve vztahu k dovozu dotčeného výrobku Komise dospěla k závěru, že i když měl tento dovoz malý dopad na situaci výrobního odvětví, neoslabil příčinnou souvislost mezi dumpingovým čínským dovozem a újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie.

(526)

Dovoz z jiných třetích zemí se v posuzovaném období v absolutním vyjádření mírně snížil a zároveň přišel o významný podíl na trhu. Průměrné ceny byly vysoké, a proto nic nenasvědčuje tomu, že by tento dovoz způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu.

(527)

Ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací čínská vláda tvrdila, že Komise neprokázala, že dovoz dotčeného výrobku z Číny má dopad na výrobní odvětví Unie, a zejména tvrdila, že zvýšení úrovně zásob a snížení míry využití kapacity bylo důsledkem nepřiměřeného rozšíření kapacity výrobního odvětví Unie, což vedlo k nadměrné kapacitě. CCCME navíc tvrdila, že neexistuje vůbec žádná souvislost mezi dovozem z Číny a vývojem výrobního odvětví Unie. CCCME zejména tvrdila, že v době největšího nárůstu objemu dovozu z Číny mezi lety 2017 a 2018 výrobní odvětví Unie zvýšilo svou ziskovost. CCCME a čínská vláda rovněž tvrdily, že v období 2018–2019, kdy čínský dovoz vzrostl a ceny klesly, výrobci v Unii zvýšili své prodejní ceny, aniž ztratili podíl na trhu.

(528)

V tomto ohledu Komise připomíná, že převážná většina trhu je založena na dlouhodobých smlouvách o dodávkách, jak je vysvětleno v 497. až 507. bodě odůvodnění. Ziskovost výrobního odvětví Unie byla navíc během celého posuzovaného období nižší než cílový zisk, což ukazuje, že během tohoto období došlo k újmě. Komise se proto domnívá, že výše uvedená tvrzení CCCME a čínské vlády neukazují neexistenci příčinné souvislosti mezi dumpingem a újmou. Ve skutečnosti to pouze potvrzuje, že mezi nárůstem dovozu dotčeného výrobku z Číny a okamžikem, kdy se újma projevila a mohla být zjištěna z relevantních trendů, existovalo určité zpoždění.

(529)

Ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací společnost Eku Kabel tvrdila, že objem dovozu kabelů z optických vláken se od roku 2018 do roku 2019 snížil a že v roce 2020 lze zaznamenat další pokles a že v důsledku tohoto klesajícího dovozu by neměla být uložena žádná cla.

(530)

Šetření odhalilo soustavný nárůst objemu dovozu kabelů z optických vláken z ČLR během celého posuzovaného období. Pokud se však okolnosti změní, mohou být opatření přezkoumána podle čl. 11 odst. 3 základního nařízení.

(531)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti dovoz z jiných zemí než Číny nemohl způsobit zjištěné zhoršení výkonnosti výrobního odvětví Unie a v žádném případě neoslabuje příčinnou souvislost mezi zhoršenou výkonností výrobního odvětví Unie a pronikáním čínského dovozu.

5.2.2   Vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie

(532)

Objem vývozu výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 13

Vývozní výkonnost výrobců v Unii

 

2017

2018

2019

Období šetření

Objem vývozu (v kilometrech kabelů)

85 676

99 295

95 397

108 672

Index

100

116

111

127

Průměrná cena (v EUR/kilometr kabelu)

1 329

1 111

1 282

949

Index

100

84

96

71

Zdroj: Výrobní odvětví Unie

(533)

Objem vývozu výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období zvýšil o 27 %, a sice ze zhruba 85 000 kilometrů kabelů v roce 2017 na asi 108 000 kilometrů kabelů v období šetření.

(534)

Průměrná cena vývozu výrobců v Unii zařazených do vzorku se během posuzovaného období snížila o 29 % z 1 329 EUR/km kabelů v roce 2017 na 949 EUR/km kabelů v období šetření. Úrovně cen byly vyšší než v Unii.

(535)

S ohledem na růst vývozu a relativně vysoké úrovně cen je zřejmé, že tento vývoz nezpůsobil újmu výrobnímu odvětví Unie.

5.2.3   Objemy pro vlastní spotřebu

(536)

Jak je vidět v tabulce 5, během posuzovaného období poklesla vlastní spotřeba výrobního odvětví Unie o 12 %.

(537)

S ohledem na omezenou velikost trhu (odhaduje se na méně než 5 % výroby v Unii v období šetření) Komise dospěla k závěru, že mírné snížení využití pro vlastní spotřebu nezpůsobilo výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu.

5.2.4   Cena surovin

(538)

Hlavní surovinou používanou výrobním odvětvím Unie jsou optická vlákna vyráběná v Unii nebo dovážená. Několik dovozců tvrdilo, že výrobci v Unii zařazení do vzorku nakupují optická vlákna od svých společností ve spojení mimo Unii za převodní ceny, které neodpovídají tržní ceně této suroviny. Podle dovozců byla tato převodní cena dokonce příliš vysoká, a proto výrobcům v EU zařazeným do vzorku způsobovala nižší míru zisku.

(539)

Společnosti Connect Com a Cable 77 byly zejména znepokojeny interními převodními cenami pro mezipodnikové transakce realizované ve skupinách Prysmian a Corning.

(540)

Za účelem prošetření tohoto tvrzení si Komise vyžádala od výrobců v EU zařazených do vzorku další informace o jejich nákupech optických vláken používaných k výrobě kabelů z optických vláken v období šetření. Rovněž si vyžádala informace o optických vláknech vyrobených společnostmi ve spojení výrobců v EU zařazených do vzorku a o prodeji těchto vláken (objem a množství) zákazníkům, kteří jsou i nejsou ve spojení, v EU i mimo EU. Porovnáním prodeje stejných typů vláken stranám ve spojení a stranám, které nejsou ve spojení, Komise zjistila, že ceny byly řádově stejné a prodej vláken společnostem ve spojení se tedy uskutečňoval za rovných podmínek. Údaje o této činnosti jsou specifické pro jednotlivé společnosti a důvěrné, a proto nemohou být zveřejněny.

(541)

Komise proto dospěla k závěru, že podstatná újma, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, nebyla způsobena dopadem převodních cen na ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku.

5.3   Závěr ohledně příčinné souvislosti

(542)

Komise rozlišila a oddělila účinky všech známých činitelů na situaci výrobního odvětví Unie od účinků dumpingového dovozu působícího újmu. Žádné další činitele nijak neobjasnily negativní vývoj výrobního odvětví Unie, pokud jde o ztrátu podílu na trhu, stlačování cen a nízkou ziskovost, snižování investic a návratnost investic.

(543)

Nepříznivý dopad na ziskovost zapříčiněný dumpingovým dovozem a neustálý tlak na ceny neumožnily výrobnímu odvětví Unie uskutečnit nezbytné investice pro dlouhodobé přežití výrobního odvětví. Tento závěr podporuje klesající trend popsaný v 486. bodě odůvodnění a rušení plánovaných investic projednávané ve 494. bodě odůvodnění.

(544)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise v této fázi k závěru, že dumpingový dovoz z dotčené země způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. Ostatní známé činitele, jednotlivě nebo společně, nebyly s to oslabit příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a podstatnou újmou.

6.   ÚROVEŇ OPATŘENÍ

(545)

Pro určení úrovně opatření Komise zkoumala, zda by clo nižší než dumpingové rozpětí bylo dostatečné k odstranění újmy způsobené dumpingovým dovozem výrobnímu odvětví Unie.

(546)

Komise nejprve stanovila výši cla nezbytnou k odstranění újmy, která by byla výrobnímu odvětví Unie způsobena v případě neexistence zkreslení podle čl. 7 odst. 2a základního nařízení. V tomto případě by újma byla odstraněna, pokud by výrobní odvětví Unie bylo schopno pokrýt své výrobní náklady, včetně nákladů vyplývajících z mnohostranných dohod o životním prostředí a jejich protokolů, jichž je Unie smluvní stranou, a úmluv MOP uvedených v příloze Ia základního nařízení, a dosáhnout přiměřeného zisku („cílový zisk“).

(547)

V souladu s čl. 7 odst. 2c základního nařízení vzala Komise při stanovení cílového zisku v úvahu tyto faktory:

míru ziskovosti před zvýšením dovozu ze země, která je předmětem šetření,

míru ziskovosti potřebnou na krytí celkových nákladů a investic, výzkumu a vývoje a inovací a

míru ziskovosti očekávanou za běžných podmínek hospodářské soutěže.

Toto ziskové rozpětí by nemělo být nižší než 6 %.

(548)

Podle žadatele je v tomto odvětví, které je obzvláště náročné na kapitál a vyžaduje velmi vysokou úroveň investic, vyžadován cílový zisk ve výši alespoň 15 %, zejména s ohledem na nadcházející revoluci 5G.

(549)

Komise pro stanovení cílového zisku toto tvrzení přezkoumala společně se zaslanými připomínkami a údaji dostupnými ve spisu relevantními podle požadavků čl. 7 odst. 2c základního nařízení.

(550)

CCCME uvedla, že cílový zisk ve výši 15 % uvedený v podnětu byl značně navýšený. Žadatel na toto tvrzení odpověděl, že tento cílový zisk dokázal pouze pokrýt náklady na vývoj a provádění agendy v oblasti digitalizace Unie a přechodu na síť 5G. CCCME k odpovědi uvedla, že budoucí investiční příležitosti nemohou ospravedlnit použití nereálně vysokého ziskového rozpětí a že od roku 2016 bylo výrobní odvětví Unie schopno dosáhnout vývoje technologie 4G s nižším ziskovým rozpětím.

(551)

Šetření ukázalo, že ceny výrobního odvětví Unie byly v průběhu posuzovaného období stlačeny v důsledku dumpingového dovozu. Zisky během tohoto období proto nebyly považovány za vhodný základ pro stanovení cílového zisku. Komise proto zkoumala ziskovost výrobního odvětví Unie na základě zisku dosaženého před posuzovaným obdobím.

(552)

V letech 2015 a 2016 si výrobci v Unii zařazení do vzorku dokázali udržet stálý zisk ve výši 12,6 %, respektive 12,4 %. Tyto roky představují období těsně před posuzovaným obdobím a prudkým nárůstem významného objemu dovozu z Číny působícího újmu v roce 2017. Proto byl rok 2016 považován za rok nejlépe reprezentující běžné podmínky hospodářské soutěže v tomto odvětví. S ohledem na tyto skutečnosti odrážel podle Komise cílový zisk ve výši 12,4 % úroveň ziskovosti před zvýšením dovozu z dotčené země a úroveň ziskovosti, kterou bylo možné očekávat za běžných podmínek hospodářské soutěže.

(553)

Ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací čínská vláda tvrdila, že Komise použila příliš vysokou cílovou míru zisku. CCCME dále zpochybnila použití ziskového rozpětí ve výši 12,4 % a tvrdila, že čínský dovoz byl v letech 2016 a 2017 podobný a že zisk uvedený v podnětu za rok 2016 činil 5–10 %. CCCME se proto domnívala, že by bylo vhodnější jako výchozí rok pro cílový zisk použít rok 2017.

(554)

Údaje CCCME ukazují, že mezi lety 2016 a 2017 došlo k nárůstu o více než 40 %, což naznačuje, že úroveň dovozu v těchto dvou letech zdaleka není podobná. Vzhledem k tomuto významnému nárůstu vývozu z Číny a jeho stejně významnému objemu v roce 2017 byly podmínky hospodářské soutěže ovlivněny dumpingovým dovozem, přičemž bylo vyloučeno použití uvedeného roku jako referenčního období pro ziskovost. Šetření na základě odpovědí těchto stran na dotazník, které Komise ověřila, potvrdilo ziskové rozpětí výrobního odvětví Unie zařazeného do vzorku v roce 2016 ve výši 12,4 %. Tvrzení CCCME a čínské vlády se proto v tomto ohledu zamítají.

(555)

Čínská vláda dále tvrdila, že úroveň pro odstranění újmy není v souladu se situací výrobního odvětví.

(556)

Toto tvrzení nebylo doloženo, a proto jej nelze přijmout z formálních důvodů. Tato úroveň v každém případě vyplývá přímo z analýzy informací, které strany předložily, jak je vysvětleno výše, a je tedy plně konzistentní.

(557)

Tato úroveň cílového zisku se rovněž jeví jako přiměřená při srovnání se ziskem, který výrobní odvětví potřebuje k udržení úrovně investic potřebných k zajištění dlouhodobé životaschopnosti, jak je uvedeno v 489. bodě odůvodnění.

(558)

V souladu s čl. 7 odst. 2d základního nařízení Komise posoudila budoucí náklady vyplývající z mnohostranných environmentálních dohod a protokolů k nim, jejichž smluvní stranou je Unie, a z úmluv MOP uvedených v příloze Ia, které vzniknou výrobnímu odvětví Unie během období uplatňování opatření podle čl. 11 odst. 2. Výrobní odvětví Unie žádné takové budoucí náklady neoznámilo.

(559)

Na tomto základě Komise vypočítala cenu obdobného výrobku, která výrobnímu odvětví Unie nepůsobí újmu.

(560)

Komise poté stanovila úroveň pro odstranění újmy na základě srovnání vážené průměrné dovozní ceny spolupracujících vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, která byla stanovena pro účely výpočtů cenového podbízení, s váženou průměrnou cenou obdobného výrobku prodávaného během období šetření na trhu Unie výrobci v Unii zařazenými do vzorku, jež nepůsobí újmu. Případný rozdíl vyplývající z tohoto porovnání se vyjádřil jako procento vážené průměrné dovozní hodnoty CIF.

(561)

Ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací skupina FTT tvrdila, že při stanovení cenového podbízení a prodeje pod cenou by se prodejní, správní a režijní náklady a zisk jejích dovozců ve spojení v Unii neměly odečítat. V této souvislosti odkázala na rozsudky Tribunálu ve věcech Jindal a Hansol (věc T-301/16, Jindal Saw Ltd a Jindal Saw Italia SpA v. Evropská komise a věc T-383/17, Hansol Paper Co. Ltd v. Evropská komise). To by mělo platit zejména v případě, kdy prodejní ceny výrobního odvětví Unie nezahrnují pouze přímý prodej výrobních subjektů, ale také prodej prostřednictvím prodejních subjektů ve spojení. Skupina ZTT dále, rovněž s odkazem na věc Jindal, tvrdila, že Komise při stanovení cenového podbízení musí zajistit, aby srovnání mezi vývozními cenami a prodejními cenami výrobního odvětví Unie bylo prováděno na stejné obchodní úrovni. Dále bylo uvedeno, že i když byla cílová cena pro výpočet úrovně pro odstranění újmy vypočtena na základě výrobních nákladů a cílového zisku, nebylo jasné, zda náklady zahrnovaly rovněž prodejní, správní a režijní náklady nebo zisk obchodních subjektů ve spojení s výrobním odvětvím Unie. Tvrdilo se, že vzhledem k tomu, že prodejní, správní a režijní náklady a zisk byly odečteny od vývozní ceny skupiny ZTT, měly by se obdobně odečíst prodejní, správní a režijní náklady a zisk obchodních subjektů výrobců kabelů z optických vláken v Unii.

(562)

Co se týče prvků, které mají být při výpočtu cenového podbízení zohledněny (zejména vývozní ceny), musí Komise určit první bod, v němž dochází (nebo může docházet) mezi výrobci v Unii na trhu Unie k hospodářské soutěži. Tímto bodem je v podstatě nákupní cena prvního dovozce, který není ve spojení, jelikož tato společnost má v zásadě možnost najít si dodavatele ve výrobním odvětví Unie, nebo mezi zahraničními dodavateli. V tomto případě nelze dovozní cenu u některých vývozních prodejů brát v nominální hodnotě, protože vyvážející výrobce a dovozce jsou ve spojení. Proto v zájmu stanovení spolehlivé dovozní ceny za běžných tržních podmínek musí být tato cena vypočtena za použití ceny dalšího prodeje dovozce, který je ve spojení, účtované prvnímu nezávislému odběrateli jakožto výchozího bodu. Pro tuto rekonstrukci jsou relevantní pravidla pro výpočet vývozní ceny uvedená v čl. 2 odst. 9 základního nařízení, která se použijí analogicky, stejně tak, jak jsou relevantní pro stanovení vývozní ceny pro účely dumpingu. Analogické použití čl. 2 odst. 9 základního nařízení umožňuje dospět k ceně, která je plně srovnatelná s cenou, která se používá při zkoumání prodejů odběratelům, kteří nejsou ve spojení, a je rovněž srovnatelná s prodejní cenou výrobního odvětví Unie. Za účelem spravedlivého srovnání je proto opodstatněné odečíst od ceny dalšího prodeje odběratelům, kteří nejsou ve spojení, prodejní, režijní a správní náklady a zisk dovozce, který je ve spojení, a dospět tak ke spolehlivé ceně.

(563)

Takový odpočet musí být rovněž použit při výpočtu prodeje pod cenou (149). Cílová cena výrobního odvětví Unie vychází z jeho výrobních nákladů a cílového zisku bez ohledu na to, zda je následně prodávána v Unii odběratelům ve spojení nebo odběratelům, kteří nejsou ve spojení, což ze své podstaty nezahrnuje prodejní, správní a režijní náklady a zisk dovozců ve spojení v Unii, a proto musí být porovnána s cenou vývozu CIF (cenou franko).

(564)

Jak je uvedeno v 508. bodě odůvodnění, stlačení cen na trhu Unie bylo jasně prokázáno. Kromě toho se pouze asi 30 % celkového vývozu čínských vývozců zařazených do vzorku uskutečnilo prostřednictvím dovozců v Unii, kteří jsou ve spojení, a tak je srovnání na základě ceny franko na hranici EU pro veškerý dovoz vhodné. Závěrem je třeba poznamenat, že zjištění o cenovém podbízení by nebylo ohroženo ani v případě, že by výpočty byly upraveny o prodejní, správní a režijní náklady a zisk obchodníků v Unii.

(565)

Úroveň pro odstranění újmy pro „ostatní spolupracující společnosti“ a pro „všechny ostatní společnosti“ je definována stejným způsobem jako dumpingové rozpětí pro tyto společnosti. Byla zjištěná tato rozpětí újmy, ze kterých vyplývá, že byla vyšší než dumpingová rozpětí, a tudíž by úroveň opatření měla odpovídat dumpingovým rozpětím:

Společnost

Dumpingové rozpětí

Úroveň pro odstranění újmy

skupina FTT:

FiberHome Telecommunication Technologies Co., Ltd.

Nanjing Wasin Fujikura Optical Communication Ltd.

Hubei Fiberhome Boxin Electronic Co., Ltd.

44,0  %

61,3  %

skupina ZTT:

Jiangsu Zhongtian Technology Co., Ltd.

Zhongtian Power Optical Cable Co., Ltd.

19,7  %

42,0  %

Ostatní spolupracující společnosti

31,2  %

52,7  %

Všechny ostatní společnosti

44,0  %

61,3  %

7.   ZÁJEM UNIE

(566)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda navzdory zjištění, že újmu způsobuje dumping, může učinit jednoznačný závěr, že v tomto případě není v zájmu Unie přijímat příslušná opatření. Při zjišťování zájmu Unie vycházela Komise z vyhodnocení všech různých relevantních zájmů, tj. zájmů výrobního odvětví Unie, dovozců, uživatelů a dalších relevantních hospodářských subjektů.

(567)

Ohledně zájmu Unie bylo předloženo několik připomínek. Čínská vláda tvrdila, že dovoz z Číny především účinně podporuje rozvoj technologií v tomto odvětví a hospodářskou soutěž na trhu Unie. Dále se domnívala, že pokud bude trh Unie nadměrně chráněn, bude průmysl optických vláken v Unii ve srovnání se třetími zeměmi zaostávat, a proto není vůbec v zájmu Unie provádět antidumpingové šetření v tomto odvětví, které by mohla narušit dvoustrannou spolupráci mezi Čínou a Unií v digitální oblasti.

(568)

Společnost Connect Com rovněž tvrdila, že antidumpingová opatření budou pro toto odvětví škodlivá, protože dovozci z Číny by již nemohli podávat atraktivní nabídky do nabídkových řízení. V důsledku toho by vzrostla cenová hladina v nabídkových řízeních, která by se negativně odrazila na veřejných rozpočtech.

(569)

CCCME poznamenala, že agendě EU v oblasti digitalizace a přechodu na síť 5G by nejlépe posloužilo, kdyby se již dále neomezovaly dodávky vysoce kvalitních kabelů z optických vláken z Číny.

(570)

Společnost Cable 77 zdůraznila, že uložení antidumpingového cla na kabely z optických vláken ovlivní také další průmyslová odvětví a že pokud bude na kabely uloženo clo, mělo by být uloženo také na vlákna, protože výrobci v Unii používají také vlákna vyrobená mimo Unii.

(571)

Jak je však podrobně uvedeno v následujících bodech odůvodnění, Komise nenalezla žádné přesvědčivé důvody, které by svědčily o tom, že není v zájmu Unie uložit opatření na dovoz kabelů z optických vláken pocházejících z Číny.

7.1   Zájem výrobního odvětví Unie

(572)

V Unii vyrábí kabely z optických vláken 29 společností, které zaměstnávají přibližně 4700 zaměstnanců. Výrobci jsou rozptýleni po celé Unii.

(573)

Uložení opatření by výrobnímu odvětví Unie umožnilo zachovat si konkurenceschopné postavení na trhu a získat zpět ztracený podíl na trhu a zároveň zlepšit ziskovost na udržitelnou úroveň.

(574)

Neuložení opatření by pravděpodobně mělo na výrobní odvětví Unie významný negativní dopad projevující se dalším stlačením cen, nižším objemem prodeje a výroby a dalším zhoršením finančních ukazatelů z hlediska ziskovosti a investic, což by ohrozilo jeho budoucnost.

7.2   Zájem dovozců, kteří nejsou ve spojení

(575)

Odvětví dovozu spolupracovalo relativně omezeně. Pět dovozců, kteří nejsou ve spojení, předložilo ve stanovené lhůtě formulář pro výběr vzorku. Čtyři z těchto pěti dovozců předložili odpověď na dotazník. Po zahájení antisubvenčního šetření týkajícího se kabelů z optických vláken z Číny se přihlásil nový dovozce, který požádal o spolupráci také při tomto šetření. Komise tomuto dovozci přiznala v tomto šetření status zúčastněné strany, a to ode dne, kdy se do něj přihlásil, a zohlednila informace předložené v tomto šetření, aniž by tím byly dotčeny již přijaté procesní kroky.

(576)

Pět spolupracujících dovozců představuje přibližně 12 % čínského dovozu. Dva dovozci poskytli ve svých odpovědích na dotazník úplné informace, zatímco zbývající tři nebyli schopni poskytnout za období šetření přesné údaje o zisku pro výrobek, který je předmětem šetření. S uložením opatření nesouhlasili všichni spolupracující dovozci.

(577)

Spolupracující dovozci sídlí ve čtyřech různých členských státech a svou činnost soustředí především do těchto států. Dovážejí 70–90 % nakupovaných kabelů z optických vláken z Číny a zbývající část získávají od výrobců v Unii a od výrobců v jiných třetích zemích. Zdůraznili, že je důležité mít zajištěny různé zdroje dodávek. Na dovoz kabelů z optických vláken ze třetích zemí se v Unii nevztahuje clo.

(578)

Důležitou součástí činnosti spolupracujících dovozců je podávání nabídek na menší projekty. Kromě nabídek kabelů z optických vláken nabízejí také další výrobky (např. potrubí, konektory a skříně) a komplexní služby zákazníkům (např. návrh a instalace sítě). Dotčený výrobek představuje v průměru zhruba jednu třetinu jejich celkového obratu.

(579)

Žádný z dovozců neuvedl, že by pandemie COVID-19 měla zásadní dopad na jejich obchodní činnost. Jeden dovozce uvedl, že v březnu 2020 došlo k určitému zpomalení z důvodu omezení volného pohybu osob, avšak zdůraznil, že krize zvýšila význam projektů optického vlákna do domácnosti (dále jen „projekty FTTH“).

(580)

Podle dovozců jejich konkurenční výhoda oproti výrobcům v Unii spočívá v jejich efektivní prodejní struktuře a logistice. Své dodací lhůty zkracují tím, že ve svých skladech udržují velké množství zásob, a snaží se rychle a pružně reagovat na potřeby svých zákazníků.

(581)

Dovozci tvrdili, že nemohou nakupovat všechny kabely z optických vláken od výrobního odvětví Unie, protože toto výrobní odvětví není schopné dodat požadované množství v požadovaných lhůtách. Podle nich byl na trhu v letech 2017–2018 nedostatek kabelů z optických vláken a jejich hlavní suroviny, optického vlákna, když výrobní odvětví Unie nedokázalo uspokojit jejich poptávku, a proto si museli najít jiné dodavatele. Někteří dovozci zdůraznili, že se zaváděním optických sítí a sítí 5G roste poptávka po kabelech z optických vláken a tato poptávka by měla podle očekávání dále růst. Tvrdili, že tato zvýšená poptávka v kombinaci s případně uloženými opatřeními na ochranu obchodu by mohla vést k novému nedostatku na trhu a ke zpožděním při rozšiřování optických sítí a sítí 5G.

(582)

Výrobní odvětví Unie vyvrátilo tvrzení o problémech s dodávkami, přičemž uvedlo, že má dostatečnou volnou kapacitu. Šetřením bylo zjištěno, že kapacita výrobního odvětví Unie byla v období šetření využívána na 59 %, když výrobní kapacita pro kabely z optických vláken činí přes 2 miliony km kabelů, což je výrazně nad odhadovanou spotřebou kabelů z optických vláken v Unii pro následující roky. Výrobní odvětví Unie předložilo důkazy o tom, že mají výrobci v Unii v případě potřeby kapacitu pro výrobu většího množství kabelů z optických vláken. Další alternativní zdroje dodávek najdeme ve třetích zemích.

(583)

Dovozci rovněž tvrdili, že mají se svými zákazníky uzavřeny dlouhodobé smlouvy o dodávkách, v nichž jsou dohodnuty pevné ceny na celkovou dobu 2–4 let a které neobsahují žádné ustanovení o úpravě cen pro případ nepředvídaného zvýšení jejich nákupních cen. Nebylo by tedy možné přenést zvýšené náklady na jejich zákazníky. Dovozci navíc tvrdili, že nejsou schopni podávat nabídky v nabídkových řízeních vyhlášených během tohoto šetření, protože nevědí, jakou cenu budou muset zaplatit za kabely z optických vláken v případě uložení opatření.

(584)

Dovozci rovněž tvrdili, že nebude možné u stávajících smluv nalézt zdroj dodávek v jiné třetí zemi, protože kabely prošly složitými schvalovacími procesy, a proto by mohly hrozit obrovské časové prodlevy a velké problémy v procesu vyfukování, který musí být přizpůsoben tuhosti kabelu, jež se u jednotlivých dodavatelů liší, a to i u výrobků se stejnou technickou specifikací.

(585)

Někteří dovozci dále tvrdili, že čínské kabely mají vyšší kvalitu než kabely vyráběné výrobním odvětvím Unie. Ačkoli jsou technické specifikace stejné, tvrdili, že se čínské kabely z optických vláken vyrábějí na novějších výrobních linkách a mají konečnou úpravu, rolování i technické vlastnosti na vyšší úrovni. Podle těchto dovozců se navíc rozdíl v kvalitě netýká pouze samotného výrobku. Čínští výrobci uspokojují individuální potřeby svých zákazníků flexibilnějším a rychlejším způsobem a poskytují lepší poprodejní služby. Jeden dovozce rovněž tvrdil, že je cenový rozdíl mezi unijními a čínskými kabely z optických vláken nižší než uvedený v podnětu. Tento dovozce dále namítal, že výrobci v Unii dodávají i další výrobky (potrubí, průlezy, uzávěry), a domníval se, že opatření by výrobcům v Unii umožnila svázat tyto další výrobky s kabely z optických vláken a prodávat je v rámci projektu. Rovněž se domníval, že opatření by byla pro výrobce v Unii z pohledu inovací demotivační, protože by je chránila před konkurencí. Podle jeho názoru by to vedlo ke zpomalení zavádění sítí.

(586)

Ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací spolupracující dovozci tvrdili, že navrhovaná výše cel výrazně převyšuje jejich vypočtená rozpětí, což by jim způsobilo značné ztráty, neboť by nebyli schopni přenést cla na své zákazníky, s nimiž mají stávající dlouhodobé smlouvy s pevně stanovenými cenami. Cla by proto mohla nakonec vést k úpadku dovozců a distributorů. Rovněž tvrdili, že výrobci v Unii nebyli schopni nebo připraveni dodat kabely z optických vláken odpovídající jejich požadavkům včas a že by v případě zavedení opatření došlo k nedostatku kabelů z optických vláken a k značnému zpoždění při přípravě a zavádění sítí. Jeden dovozce rovněž tvrdil, že výrobci v Unii nemohli zvýšit svou výrobní kapacitu, aby kompenzovali ztrátu jakostních výrobků z ČLR. Spolupracující dovozce rovněž vyjádřil nesouhlas se zjištěním, že pro distributora postačuje 10% rozpětí, a tvrdil, že u nákladů na skladování a předběžné financování je zapotřebí mnohem vyšší rozpětí ve výši 20–25 %. Někteří spolupracující dovozci rovněž tvrdili, že pokud by byla uložena cla, byli by nuceni dovážet z jiných třetích zemí, ačkoli by to znamenalo vážné obtíže, zpoždění a dodatečné náklady a nižší kvalitu výrobku. Několik spolupracujících dovozců se domnívalo, že rozdílné celní sazby navržené pro spolupracující čínské výrobce jsou pro ně nesrozumitelné a považují je za nerovné zacházení. Zaznělo rovněž tvrzení, že opatření povedou k monopolu nebo oligopolu na trhu.

(587)

Komise zjistila, že i když mají spolupracující dovozci stabilní obchodní vazby se svými dodavateli kabelů z optických vláken v Číně, nemají s těmito dodavateli uzavřeny dlouhodobé smlouvy, které by stanovovaly objemy nebo kupní ceny. Dovozci ve skutečnosti zadávají pravidelné objednávky na větší objemy kabelů z optických vláken a pro každou objednávku obdrží cenovou nabídku od čínských výrobců. I když by podle dovozců byla změna dodavatele nákladná a časově náročná, všichni nakupují rovněž z jiných zdrojů (tj. v Unii, Spojených státech, Indii, Kazachstánu, Bělorusku, na Ukrajině) a během období 2017–2018, kdy došlo k údajnému výpadku, úspěšně našli nové dodavatele. Z toho vyplývá, že i kdyby dovozci skutečně museli platit vyšší cenu za objednávky, které již byly zadány, ale ještě nebyly před uložením opatření vyřízeny, nebylo by pro ně příliš obtížné přejít v relativně krátké době k novému dodavateli.

(588)

Ačkoli je pravděpodobné, že antidumpingová opatření budou mít na dovozce určitý nepříznivý dopad a mohou snížit jejich ziskovost, dovozci budou moci absorbovat část zvýšených nákladů vlivem cla a/nebo je přenést na své zákazníky s ohledem na své významné ziskové rozpětí přesahující 20 %, které bylo potvrzeno v připomínkách uvedených v 586. bodě odůvodnění. Rovněž mohou najít alternativní zdroje dodávek, a to i v jiných třetích zemích a ve výrobním odvětví Unie. Proto by kombinace dalších zdrojů dodávek pro výrobek, který je předmětem šetření, a schopnost absorbovat alespoň část dopadů cla a/nebo je přenést na své zákazníky mohla znamenat, že se dovozců, kteří nejsou ve spojení, uložená opatření nadměrně nedotknou. Různé úrovně cel odrážejí rozdíly v chování vývozců a v dopadu čínského vývozu na výrobní odvětví Unie, a nikoli diskriminaci.

(589)

Dále je třeba poznamenat, že tvrzení týkající se rozdílů v kvalitě, nedostatečné nabídky, neschopnosti nebo nepřipravenosti výrobního odvětví Unie zásobovat trh, cenových rozdílů, ziskovosti dovozců, rizik monopolu nebo oligopolu, pobídek k inovacím a době zavádění telekomunikačních sítí nebyla opodstatněná, a nelze je tedy přijmout.

(590)

Je třeba také poznamenat, že šetření ukázalo, že jedním z důležitých aspektů újmy v tomto případě je právě skutečnost, že výrobní odvětví Unie nemůže dosáhnout úrovně zisku, která by mu umožnila i nadále investovat mimo jiné do další kapacity, aby uspokojila rostoucí poptávku na expandujícím trhu Unie. Očekávaným dopadem opatření je právě obnovení rovných podmínek a umožnění takových zisků, investic a rozšíření kapacity.

(591)

Společnost Cable 77 se rovněž domnívá, že má-li být uloženo clo na kabely, musí být clo uloženo také na vlákna, a to na mnohem vyšší úrovni než na kabely. V tomto ohledu Komise připomíná, že toto šetření se týká kabelů z optických vláken, a proto mohou být opatření uložena pouze na dotčený výrobek. Vlákna vstupem pro výrobu kabelů z optických vláken, nikoli však dotčeným výrobkem.

(592)

Ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací společnost Connect Com tvrdila, že náklady na suroviny ve všech odvětvích výrazně rostou a že byla dotčena i výroba širokopásmových kabelů. V tomto ohledu společnost Connect Com uvedla příklady zvýšení cen nezveřejněného čínského dodavatele od druhého čtvrtletí roku 2020 do druhého čtvrtletí roku 2021. V této souvislosti společnost Connect Com tvrdila, že v Evropě existuje naléhavá potřeba rozšířit širokopásmové kabelové sítě, ale výrobci v Unii nemohou v krátkodobém horizontu uspokojit poptávku za konkurenceschopné a přijatelné ceny, a proto by cla neměla být ukládána nebo by alespoň měla být pozastavena.

(593)

Ani reprezentativnost, ani účinek tohoto zvýšení cen na uživatele a dovozce nebyly doloženy. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

7.3   Zájem uživatelů a distributorů

(594)

Výrobek, který je předmětem šetření, je nakupován několika průmyslovými odvětvími, zejména velkými telekomunikačními operátory, veřejnými subjekty (například obcemi) odpovědnými za rozšiřování širokopásmové sítě, subjekty, které zajišťují instalaci, provozovateli a distributory.

(595)

Při šetření spolupracovalo několik uživatelů: dva velcí telekomunikační operátoři (společnost Deutsche Telekom v Německu a společnost Proximus v Belgii), pět subjektů, které zajišťují instalaci sítí, a operátorů, jeden distributor a drobný uživatel. Spolupracující uživatelé společně tvoří méně než 12 % celkového objemu dovozu kabelů z optických vláken z Číny a méně než 9 % celkového objemu spotřeby kabelů z optických vláken v EU během období šetření.

(596)

Mnoho odpovědí uživatelů na dotazník vykazovalo četné nedostatky a neobsahovalo žádné argumenty ani informace týkající se zájmu Unie. Při šetření nespolupracoval žádný z veřejných subjektů, které nakupují kabely z optických vláken.

(597)

Společnost BYCN Axione a další uživatel, kteří nakupují kabely z optických vláken hlavně od výrobců v Unii, nevznesli vůči opatřením žádné námitky. Společnost Deutsche Telekom a španělský distributor Comercial Electro Industrial S.A. (dále jen „společnost Comel“) nesouhlasili s uložením opatření.

(598)

Společnost Deutsche Telekom očekávala zvýšení poptávky po kabelech z optických vláken z důvodu masivního zavádění sítí 5G a tvrdila, že kabely z optických vláken tvoří celosvětový trh se standardizovanou technologií, globálním nasazením a dodavateli. Tvrdila, že antidumpingové clo na kabely z optických vláken z Číny může způsobit velké problémy při uspokojování poptávky po kabelech v Unii a hrozí, že bude omezovat nebo zdržovat zavádění sítí a povede k významnému zvýšení nákladů pro zákazníky v EU. Rovněž tvrdila, že ceny klesly v důsledku stávajících nadměrných kapacit, přičemž všechny subjekty investovaly do zvyšování kapacity během údajného nedostatku dodávek před několika lety.

(599)

Komise dospěla k závěru, že antidumpingové clo bude mít nevyhnutelný dopad na náklady pro uživatele, kteří nakupují své kabely z optických vláken z Číny. Hlavní příčinou je však nekalé vývozní chování čínských vývozců. Šetřením bylo dále zjištěno, že kabely z optických vláken představují pouze malý podíl z celkových nákladů na realizaci projektů digitálních sítí – v případě sítí 5G činí mnohem méně než 5 %. Nákup výrobku, který je předmětem šetření, spolupracujícími telekomunikačními operátory představuje malé procento obratu společnosti, přičemž dotčená společnost nakupuje významnou část svých kabelů z optických vláken z jiných zdrojů. Ohledně tvrzení druhého uživatele, že je obtížné změnit dodavatele, jak je vysvětleno ve 587. bodě odůvodnění, se zjistilo, že také ostatní dovozci nakupují z různých zdrojů ve třetích zemích. Uživatelé si rovněž mohou najít alternativní zdroje dodávek, včetně dodavatelů z jiných třetích zemí. Vzhledem k tomu, že se v nadcházejících letech očekává nárůst poptávky po kabelech z optických vláken, budou uživatelé a distributoři soutěžit na větším trhu než doposud. Bude to pro ně znamenat příležitost k zachování svých obchodních činností a jejich rozvoji, i když se jejich ceny zvýší v důsledku antidumpingového cla.

(600)

Dále je zdůrazněno, že existence nadměrné kapacity způsobené Čínou neodůvodňuje nekalé obchodní praktiky, pokud jimi způsobená újma výrobnímu odvětví Unie ohrožuje jeho budoucnost, jakož i rozmanitost nabídky, a tedy i hospodářskou soutěž na trhu Unie.

(601)

Komise proto dospěla k závěru, že uživatelé a distributoři nejsou uložením opatření nepřiměřeně zasaženi.

7.4   Další faktory

(602)

Kabely z optických vláken jsou zapotřebí k vybudování rychlých širokopásmových sítí, a mají proto velký význam pro občany, podniky a veřejné subjekty v celé EU, kteří jsou na těchto sítích závislí při práci z domova, učení z domova, při podnikání nebo poskytování služeb. Investice prostřednictvím programu NextGenerationEU (150) jsou jednou z hlavních priorit Evropské unie, která si rovněž klade za cíl zavést širokopásmovou infrastrukturu s pokročilými technologiemi do všech koutů EU. Kabely z optických vláken jsou tedy klíčové pro evropskou digitální dekádu (151) a také pro digitální suverenitu EU.

(603)

Vzhledem k významu výrobku, který je předmětem šetření, na základě výše uvedených veřejných cílů Komise pečlivě analyzovala dopad možných opatření na realizaci projektů širokopásmových sítí.

(604)

Několik stran tvrdilo, že uložením antidumpingových opatření budou zasaženi spotřebitelé a veřejné rozpočty v Unii, protože se zvýší cena kabelů z optických vláken, a tím se zvýší celková cena projektů v oblasti sítí.

(605)

Komise proto analyzovala podíl nákladů na kabely z optických vláken v celkových nákladech na projekty v oblasti sítí. Šetření ukázalo, že kabely z optických vláken tvoří pouze malý podíl v celkových nákladech na zavádění digitálních sítí. Nejvýznamnější nákladovou položkou v těchto projektech jsou stavební práce (tj. výkopové práce za účelem položení kabelů), které představují přibližně 80 % nákladů. Zbývajících 20 % tvoří náklady na materiál zahrnující i další produkty, jako jsou potrubí, skříně a konektory. Komise zjistila, že kabely z optických vláken představují pouze malou část celkových nákladů na projekty v oblasti sítí – v případě sítí 5G je to podle jednoho z velkých uživatelů méně než 5 %. Výrobci v EU a spolupracující dovozci rovněž tvrdili, že kabely z optických vláken tvoří přibližně 5–10 % celkových nákladů na projekty v oblasti sítí.

(606)

Nízká úroveň spolupráce hlavních provozovatelů sítí v EU a veřejných subjektů odpovědných za velké projekty v oblasti sítí rovněž naznačuje, že by případná opatření uložená na dovoz kabelů z optických vláken neměla významný dopad na náklady na tyto projekty a jejich dobu realizace.

7.5   Závěr ohledně zájmu Unie

(607)

Šetřením bylo zjištěno, že v Unii a v jiných třetích zemích je k dispozici dostatečná kapacita, která by mohla nahradit dovoz pocházející z Číny. Uložení antidumpingových opatření by navíc výrobnímu odvětví Unie umožnilo investovat do svých výroben v Unii a do nových technologií, ze kterých by mělo prospěch uživatelské odvětví. Tato opatření by zároveň nijak nebránila tomu, aby dovoz ze třetích zemí (včetně Číny) mohl na trhu Unie soutěžit za spravedlivých podmínek. I když se poptávka po kabelech z optických vláken v nadcházejících letech podle očekávání subjektů na trhu zvýší, dovozci a uživatelé dotčeného výrobku by neměli být nijak významně ohroženi nedostatkem dodávek a zavádění širokopásmové optické sítě do domácností a podniků by se tedy nemělo zpozdit.

(608)

Ačkoli při absenci opatření mohou uživatelé, dovozci, koneční zákazníci a veřejné rozpočty krátkodobě těžit z levnějších výrobků, dumpingový dovoz z Číny by nesporně vytlačil výrobce v Unii z trhu Unie, čímž by uživatelské odvětví přišlo o cenné zdroje dodávek a při neexistenci konkurence ze strany výrobců v Unii by se potenciálně zvýšily dovozní ceny. A konečně, přežití výrobců v Unii je klíčem k dosažení digitální suverenity EU.

(609)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody se domnívat, že uložení opatření na dovoz kabelů z optických vláken pocházejících z Čínské lidové republiky v této fázi šetření není v zájmu Unie.

8.   KONEČNÁ ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ

(610)

Na základě závěrů, k nimž Komise v otázce dumpingu, újmy, příčinné souvislosti a zájmu Unie dospěla, by měla být uložena konečná opatření, jež zabrání tomu, aby dumpingový dovoz způsoboval výrobnímu odvětví Unie další újmu.

(611)

Konečné antidumpingové clo by na základě výše uvedených skutečností mělo mít tyto sazby, vyjádřené v cenách CIF na hranici Unie před proclením:

Společnost

Konečné antidumpingové clo

skupina FTT:

FiberHome Telecommunication Technologies Co., Ltd.

Nanjing Wasin Fujikura Optical Communication Ltd.

Hubei Fiberhome Boxin Electronic Co., Ltd.

44,0  %

skupina ZTT:

Jiangsu Zhongtian Technology Co., Ltd.

Zhongtian Power Optical Cable Co., Ltd.

19,7  %

Ostatní spolupracující společnosti

31,2  %

Všechny ostatní společnosti

44,0  %

(612)

Sazby antidumpingových cel pro individuální společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění plynoucích z tohoto šetření. Odrážejí proto situaci zjištěnou během tohoto šetření, pokud jde o tyto společnosti. Tyto sazby cla jsou použitelné výlučně na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z dotčené země a vyráběného uvedenými právními subjekty. Na dovoz dotčeného výrobku vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „všechny ostatní společnosti“. Neměla by se na ně vztahovat žádná z uvedených individuálních sazeb antidumpingového cla.

(613)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních sazeb antidumpingového cla. Tato žádost musí být zaslána Komisi (152). Žádost musí obsahovat veškeré příslušné informace umožňující prokázat, že změna nemá vliv na právo dané společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude nařízení o změně názvu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

(614)

Individuální sazby antidumpingového cla stanovené v tomto nařízení pro jednotlivé společnosti jsou použitelné výhradně na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z Čínské lidové republiky a vyrobeného uvedenými právnickými osobami. Na dovoz dotčeného výrobku vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „všechny ostatní společnosti“. Neměla by se na ně vztahovat žádná z uvedených individuálních sazeb antidumpingového cla.

(615)

Aby bylo zajištěno řádné vymáhání antidumpingových cel, měla by se sazba antidumpingového cla stanovená pro všechny ostatní společnosti vztahovat nejen na vyvážející výrobce, kteří při tomto šetření nespolupracovali, nýbrž také na výrobce, kteří v období šetření neuskutečnili žádný vývoz do Unie.

(616)

Ve svém stručném sdělení předloženém po neuložení opatření CCCME tvrdila, že zde existuje jasná souvislost mezi poklesem prodeje v unijním (a celosvětovém) odvětví kabelů z optických vláken a začátkem pandemie a že tuto situaci je třeba řešit buď pozastavením uplatňování antidumpingových opatření na devět měsíců, nebo omezením doby trvání opatření na dva roky. Ve svých připomínkách k poskytnutí konečných informací o zjištěních CCCME dále tvrdila, že Komise nezohlednila účinky pandemie COVID-19 a že účinky hospodářského útlumu, k němuž došlo v souvislosti s pandemií, byly nesprávně přičítány čínskému dovozu. Kromě toho dva dovozci rovněž tvrdili, že Komise řádně nezohlednila účinky pandemie. CCCME také tvrdila, že ve fázi obnovy po skončení pandemie COVID-19 budou mít výrobky podobné kabelům z optických vláken zásadní význam pro průmyslová odvětví v Unii, zejména pro provádění programu 5G. V tomto ohledu CCCME tvrdila, že uložení antidumpingových opatření by vedlo k kritickému nedostatku dotčeného výrobku v Unii a jeho cena by se výrazně zvýšila. Podle CCCME tyto posledně uvedené okolnosti rovněž odůvodňují pozastavení uplatňování cel na dobu devíti měsíců nebo případně omezení doby trvání opatření na dva roky. Společnost Connect Com rovněž tvrdila, že rostoucí náklady na suroviny a účinky pandemie COVID-19 nebyly řádně zohledněny a požadovala pozastavení opatření.

(617)

Pokud jde o tato tvrzení, šetření ukázalo, že pandemie COVID-19 měla na výrobní odvětví jen velmi omezený a dočasný dopad (jak je popsáno v 426. a 579. bodě odůvodnění) a nezabránila významnému nárůstu spotřeby v Unii během posuzovaného období. V každém případě, pokud jde o pozastavení podle čl. 14 odst. 4, byl požadavek stran obecný a nepodložený. Pokud by existovaly důkazy, že se tržní podmínky dočasně změnily natolik, že není pravděpodobné, že by se v důsledku pozastavení obnovila újma, a pouze za předpokladu, že by to bylo v zájmu Unie, může Komise přezkoumat, zda by pozastavení bylo v příslušné době opodstatněné. Pokud jde o kratší dobu trvání opatření, zjištění týkající se újmy, příčinné souvislosti a zájmu Unie potvrdila, že výrobnímu odvětví Unie byla dumpingovým dovozem ze strany čínských vyvážejících výrobců způsobena újma a také že neexistují žádné přesvědčivé úvahy o zájmu Unie zvážit kratší dobu trvání opatření. Z těchto důvodů byly tyto žádosti zamítnuty.

9.   ZPĚTNÉ ULOŽENÍ ANTIDUMPINGOVÝCH CEL

(618)

Jak je uvedeno ve 4. bodě odůvodnění, nařízením o celní evidenci zavedla Komise s ohledem na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z Číny celní evidenci za účelem možného uplatnění antidumpingových opatření se zpětnou působností podle čl. 14 odst. 5 základního nařízení.

(619)

Podle čl. 10 odst. 4 základního nařízení může být se zpětnou působností uloženo clo na „výrobky, které byly propuštěny do volného oběhu nejvýše 90 dnů přede dnem použitelnosti prozatímních opatření“.

(620)

Jelikož nebyla uložena žádná prozatímní cla, nedošlo k žádnému uplatnění se zpětnou působností. Celní evidence dovozu by proto měla být ukončena.

10.   ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

(621)

S ohledem na článek 109 nařízení 2018/1046 (153), pokud má být částka vrácena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla by být pro zaplacení úroku použita sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(622)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.   Ukládá se konečné antidumpingové clo na dovoz kabelů z jednovidových optických vláken, vyrobených z jednoho nebo několika jednotlivě opláštěných vláken, s ochranným obalem, též spojených s elektrickými vodiči, v současnosti kódu KN ex 8544 70 00 (kód TARIC 8544700010) a pocházejících z Čínské lidové republiky.

Nejsou v něm zahrnuty následující výrobky:

i)

kabely, v nichž jsou všechna optická vlákna jednotlivě na jednom nebo na obou koncích vybavena funkčními konektory, a

ii)

kabely pro podmořské užití. Kabely pro podmořské užití jsou kabely z optických vláken s plastovou izolací, které obsahují měděný nebo hliníkový vodič a v kterých jsou vlákna zapouzdřena v kovovém modulu (kovových modulech).

2.   Sazby konečného antidumpingového cla, které se použijí na čistou cenu s dodáním na hranice Unie před proclením, jsou pro výrobek popsaný v odstavci 1 a vyráběný níže uvedenými společnostmi stanoveny takto:

Společnost

Konečné antidumpingové clo

Doplňkový kód TARIC

skupina FTT:

FiberHome Telecommunication Technologies Co., Ltd.

Nanjing Wasin Fujikura Optical Communication Ltd.

Hubei Fiberhome Boxin Electronic Co., Ltd.

44,0  %

C696

skupina ZTT:

Jiangsu Zhongtian Technology Co., Ltd.

Zhongtian Power Optical Cable Co., Ltd.

19,7  %

C697

Ostatní spolupracující společnosti uvedené v příloze I

31,2  %

 

Všechny ostatní společnosti

44,0  %

C999

3.   Použití individuálních celních sazeb stanovených pro společnosti uvedené v odstavci 2 je podmíněno předložením platné obchodní faktury celním orgánům členských států, která musí obsahovat datované prohlášení podepsané zástupcem subjektu, který obchodní fakturu vystavil, s uvedením jeho jména a funkce, v tomto znění: „Já, níže podepsaný/podepsaná, potvrzuji, že (objem) (název dotčeného výrobku) prodaných na vývoz do Evropské unie, na něž se vztahuje tato faktura, vyrobila společnost (název a adresa) (doplňkový kód TARIC) v Čínské lidové republice. Prohlašuji, že informace uvedené v této faktuře jsou úplné a správné.“ Pokud taková faktura nebude předložena, použije se clo platné pro všechny ostatní společnosti.

4.   Není-li stanoveno jinak, použijí se platné celní předpisy.

5.   V celním prohlášení se uvede délka výrobku popsaného v čl. 1 odst. 1 v kilometrech, pokud je tento údaj slučitelný s přílohou I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 (154).

Článek 2

Pokud nový vyvážející výrobce z Čínské lidové republiky poskytne Komisi dostatečné důkazy, může být příloha změněna doplněním nového vyvážejícího výrobce na seznam spolupracujících společností nezařazených do vzorku, na nějž se tudíž vztahuje příslušná vážená průměrná sazba antidumpingového cla, konkrétně 31,2 %. Nový vyvážející výrobce předloží důkazy o tom, že:

a)

během období šetření (od 1. července 2019 do 30. června 2020) nevyvážel zboží popsané v čl. 1 odst. 1 pocházející z Čínské lidové republiky;

b)

není ve spojení s žádným vývozcem ani výrobcem, na něž se vztahují opatření uložená tímto nařízením, a

c)

buď skutečně vyvezl zboží popsané v čl. 1 odst. 1 pocházející z Čínské lidové republiky do Unie, nebo uzavřel neodvolatelný smluvní závazek vyvézt značné množství dotčeného zboží do Unie po skončení období šetření.

Článek 3

Celním orgánům se tímto ukládá, aby ukončily celní evidenci dovozu podle článku 1 prováděcího nařízení Komise (EU) 2021/548 ze dne 29. března 2021, kterým se zavádí celní evidence dovozu kabelů z optických vláken pocházejících z Čínské lidové republiky

Článek 4

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 17. listopadu 2021.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)  Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 21.

(2)  Oznámení o zahájení antidumpingového řízení týkajícího se dovozu kabelů z optických vláken pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst. C 316, 24.9.2020, s. 10).

(3)  Oznámení o zahájení antisubvenčního řízení týkajícího se dovozu kabelů z optických vláken pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst. C 442, 21.12.2020, s. 18).

(4)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/548 ze dne 29. března 2021, kterým se zavádí celní evidence dovozu kabelů z optických vláken pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 109, 30.3.2021, s. 71).

(5)  V této souvislosti viz zpráva panelu WTO, Mexico - Anti-Dumping Investigation of High Fructose Corn Syrup (HFCS) from the United States (WT/DS132/R), 28. ledna 2000, bod 7.73.

(6)  Rozsudek ze dne 15. prosince 2016, Gul Ahmed Textile Mills v. Rada, T-199/04 RENV, ECLI:EU:T:2016:740, body 92–93.

(7)  Rozsudek ze dne 11. července 2017, Viraj Profiles v. Rada, T-67/14, EU:T:2017:481, bod 98.

(8)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/1693 ze dne 9. října 2019 o uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz ocelových kol pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 259, 10.10.2019, s. 15).

(9)  https://trade.ec.europa.eu/tdi/case_details.cfm?id=2479.

(10)  Oznámení o důsledcích výskytu onemocnění COVID-19 pro antidumpingová a antisubvenční šetření (2020/C 86/06) (Úř. věst. C 86, 16.3.2020, s. 6).

(11)  Pracovní dokument útvarů Komise o podstatných zkresleních v ekonomice Čínské lidové republiky pro účely šetření na ochranu obchodu, 20. prosince 2017 (SWD(2017) 483 final/2).

(12)  Zpráva – kapitola 2, s. 6–7.

(13)  Zpráva – kapitola 2, s. 10.

(14)  https://stock.qianzhan.com/item/geren-43059620fb44.html (naposledy zobrazeno dne 17. června 2021).

(15)  Zpráva – kapitola 2, s. 20–21.

(16)  Zpráva – kapitola 3, s. 41, 73–74.

(17)  Zpráva – kapitola 6, s. 120–121.

(18)  Zpráva – kapitola 6, s. 122–135.

(19)  Zpráva – kapitola 7, s. 167–168.

(20)  Zpráva – kapitola 8, s. 169–170, 200–201.

(21)  Zpráva – kapitola 2, s. 15–16, kapitola 4, s. 50, 84, kapitola 5, s. 108–109.

(22)  Zpráva – kapitola 3, s. 22–24 a kapitola 5, s. 97–108.

(23)  Zpráva – kapitola 5, s. 104–9.

(24)  „Společností FTT“ se dále rozumí společnost FiberHome Telecommunication Technologies Co. „Skupina FTT“ je definována v 42. bodě odůvodnění.

(25)  Viz Výroční zpráva společnosti za rok 2019, s. 42. https://pdf.dfcfw.com/pdf/H2_AN202004291379049397_1.pdf, (naposledy zobrazeno dne 7. dubna 2021).

(26)  23,73 % má společnost China Huaxin Post and Telecommunications a 15,82 % společnost Yangtze Communication Industry Group (dále jen „společnost YCIG“) – obě společnosti jsou kontrolovány komisí Státní rady pro kontrolu a správu státem vlastněných aktiv (viz výroční zpráva společnosti YCIG za rok 2019, s. 64). http://www.sse.com.cn/disclosure/listedinfo/announcement/c/2020-04-30/600345_20200430_2.pdf (naposledy zobrazeno dne 7. dubna 2021).

(27)  „Společností ZTT“ se dále rozumí společnost Jiangsu Zhongtian Technology Co. „Skupina ZTT“ je definována v 42. bodě odůvodnění.

(28)  Viz http://en.tayho.com.cn/about/companyprofile.htm (zobrazeno dne 26. března 2021) a https://www.businesswire.com/news/home/20170925005664/en/Global-and-China-Aramid-Fiber-Industry-Report-2017-2021---Research-and-Markets.

(29)  Viz: https://video.ceultimate.com/100009_2012105017/Wanhua_Annual_Report_of_2018.pdf, strana 190 a poznámka 1 na straně 191. (naposledy zobrazeno dne 26. března 2021).

(30)  Viz: https://www.fitchratings.com/research/international-public-finance/yantai-guofeng-investment-holdings-group-co-ltd-23-12-2020.

(31)  Viz: https://www.prnewswire.com/news-releases/global-and-china-aramid-fiber-markets-2021-300532604.html.

(32)  Viz: http://www.sinopec.com/listco/en/about_sinopec/our_company/company.shtml (naposledy zobrazeno dne 26. března 2021).

(33)  Viz: http://www.sinochemintl.com/13873.html a http://www.sinochem.com/en/1250.html (naposledy zobrazeno dne 26. března 2021).

(34)  Údaje za rok 2015 na základě Čínské statistické ročenky 2016 vydané Čínským národním statistickým úřadem.

(35)  Viz: https://www.radiantinsights.com/research/high-density-polyethylene-hdpe-market-in-china

(36)  Zpráva – kapitola 14, s. 358: Na výrobě se soukromé společnosti podílejí 51 % a státní podniky 49 % a na kapacitě se státní podniky podílejí 44 % a soukromé společnosti 56 %.

(37)  Zdroj: www.gov.cn/zhengce/content/2016-02/04/content_5039353.htm (naposledy zobrazeno dne 12. dubna 2021), https://policycn.com/policy_ticker/higher-expectations-for-large-scale-steelenterprise/?iframe=1&secret=c8uthafuthefra4e (naposledy zobrazeno dne 2. března 2020) a www.xinhuanet.com/english/2019-04/23/c_138001574.htm (naposledy zobrazeno dne 12. dubna 2021).

(38)  K dispozici na adrese http://www.xinhuanet.com/english/2019-04/23/c_138001574.htm (naposledy zobrazeno dne 12. dubna 2021) a http://www.jjckb.cn/2019-04/23/c_137999653.htm (naposledy zobrazeno dne 12. dubna 2021).

(39)  Jako tomu bylo v případě fúze mezi soukromou společností Rizhao a státním podnikem Shandong Iron and Steel v roce 2009 (viz: https://www.steelonthenet.com/kb/history-rizhao.html (naposledy zobrazeno dne 12. dubna 2021), a akvizice majoritního podílu skupinou China Baowu Steel Group ve společnosti Magang Steel v červnu 2019, viz https://www.ft.com/content/a7c93fae-85bc-11e9-a028-86cea8523dc2 (naposledy zobrazeno dne 2. března 2020).

(40)  Viz China’s Baosteel’s takeover of Wuhan to create world’s No 2 steelmaker (Čínská společnost Baosteel převzala společnost Wuhan, a vznikl tak druhý největší světový výrobce oceli) Reuters. https://www.reuters.com/article/us-chinabaosteel-mergers-idUSKCN11Q0U3 (naposledy zobrazeno dne 12. dubna 2021).

(41)  Zpráva – kapitola 5, s. 100–101.

(42)  Zpráva – kapitola 2, s. 26.

(43)  Zpráva – kapitola 2, s. 31–32.

(44)  Dostupné na adrese https://www.reuters.com/article/us-china-congress-companies-idUSKCN1B40JU (naposledy zobrazeno dne 27. října 2020).

(45)  K dispozici na adrese www.gov.cn/zhengce/2020-09/15/content_5543685.htm (naposledy zobrazeno dne 10. března 2021).

(46)  Financial Times (2020) „Chinese Communist Party asserts greater control over private enterprise“ (Komunistická strana Číny prosazuje větší kontrolu nad soukromým podnikem), k dispozici na adrese: https://on.ft.com/3mYxP4j.

(47)  Viz internetové stránky společnosti: https://www.cict.com/portal/list/index/cid/8.html#about_1 (naposledy zobrazeno dne 31. března 2021).

(48)  Viz http://www.wehdz.gov.cn/ggdj/djdt/202001/t20200116_875063.shtml (naposledy zobrazeno dne 7. dubna 2021).

(49)  https://asiatimes.com/tag/donghu-high-tech-zone/.

(50)  http://www.fiberhome.com/en/about/61.aspx.

(51)  Viz článek Revidování ducha důležitého projevu generálního tajemníka Si Ťin-pchinga během jeho inspekce v provincii Chu-pej – zaměstnanci společnosti Optics Valley Construction navštívili společnost Fiberhome Technology Group. Internetové stránky společnosti Wuhan Optics Valley Construction. 17. května 2018. http://ggjstz.cn/lzjs/6372.jhtml (naposledy zobrazeno dne 7. dubna 2021).

(52)  https://www.zttcable.com/leadership.html.

(53)  Viz článek z internetových stránek společnosti ZTT ze dne 31. října 2018: https://www.chinaztt.cn/news/show-48021.html (naposledy zobrazeno dne 31. března 2021).

(54)  Viz článek z internetových stránek společnosti ZTT ze dne 2. července 2019: https://www.chinaztt.cn/news/show-48431.html.

(55)  Viz článek Pokročilá základní stranická organizace v provincii Ťiang-su: Stranický výbor společnosti Hengtong Group Co., Ltd. Internetové stránky Komunistické strany Číny v provincii Ťiang-su. 3. července 2019. http://www.jszzb.gov.cn/zzjs/info_15.aspx?itemid=27375 (naposledy zobrazeno dne 7. dubna 2021).

(56)  Viz článek z internetových stránek společnosti zveřejněný dne 28. června 2018: https://www.yofc.com/view/580.html (naposledy zobrazeno dne 7. dubna 2021).

(57)  Viz článek z internetových stránek společnosti zveřejněný dne 29. června 2019 https://www.yofc.com/view/2480.html.

(58)  https://baike.baidu.com/item/%E8%96%9B%E6%B5%8E%E8%90%8D (naposledy zobrazeno dne 22. ledna 2021).

(59)  https://stock.qianzhan.com/item/geren-43059620fb44.html (naposledy zobrazeno dne 7. dubna 2021).

(60)  http://www.fiberhome.com/invest/default.aspx#glc (naposledy zobrazeno dne 7. dubna 2021).

(61)  http://zmfdz.news.cn/345/index.html (naposledy zobrazeno dne 7. dubna 2021).

(62)  https://baike.baidu.com/item/%E9%A9%AC%E6%9D%B0/53398702 (naposledy zobrazeno dne 7. dubna 2021).

(63)  Zpráva – kapitoly 14.1 až 14.3.

(64)  Zpráva – kapitola 4, s. 41–42, 83.

(65)  Viz hlavní katalog klíčových produktů a služeb ve strategických a nově vznikajících odvětvích. http://www.gov.cn/xinwen/2018-09/22/5324533/files/dcf470fe4eac413cabb686a51d080eec.pdf a katalog Made in China 2025 „čtyř hlavních zásad“. http://www.cm2025.org/show-14-126-1.html a http://www.cm2025.org/uploadfile/2016/1122/20161122053929266.pdf.

(66)  Zpráva – kapitola 2, s. 17.

(67)  Viz zejména kapitola 25 – oddíly 1 a 4; kapitola 26; a cíle v oblasti pronikání na trh s internetem v kapitole 3 – rámeček 2 pětiletého plánu. https://en.ndrc.gov.cn/newsrelease_8232/201612/P020191101481868235378.pdf.

(68)  V oddíle 2.1 uvádí 13. pětiletý plán pro strategická a nově vznikající odvětví pokyn: „1) Budovat infrastrukturu země se silnou sítí. Důkladně prosazovat strategii „Broadband China“. […] Důrazně prosazovat budování vysokorychlostních sítí s optickými vlákny. Vypracovat pilotní projekty pro rozsáhlé uplatnění nových inteligentních síťových technologií a podpořit zvýšení úrovně národních páteřních sítí na úroveň vysokorychlostního přenosu, flexibilní úpravy a inteligentního přizpůsobení. Kompletně realizovat přechod k plně optickým sítím, urychlit podporu pokrytí optickými sítěmi v městských oblastech, poskytovat přístupové služby s rychlostí více než 1 000 megabitů za sekundu (1 000 Mb/s) a realizovat flexibilní možnosti šířky pásma s více než 100 Mb/s pro domácnosti uživatelů a středně velká města; spolupráce většího počtu stran podpoří zlepšení pokrytí širokopásmovým optickým připojením ve venkovských oblastech. Více než 98 % správních obcí musí mít přístup k optickým sítím, způsobilé oblasti budou poskytovat přístup ke službám s rychlostí vyšší než 100 Mb/s a více než polovina domácností uživatelů v obcích bude mít flexibilní výběr šířky pásma s více než 50 Mb/s. Podporovat rozvoj „triple play“ infrastruktury.“ http://www.gov.cn/zhengce/content/2016-12/19/content_5150090.htm (naposledy zobrazeno dne 6. dubna 2021).

(69)  Viz zejména oddíl 3.2: „Posílit budování internetové infrastruktury. Posílit plánování a rozložení výstavby průmyslové internetové infrastruktury a vybudovat průmyslový internet s nízkou latencí, vysokou spolehlivostí a širokým pokrytím. Urychlit zavádění a budování optických sítí, mobilních komunikačních sítí a bezdrátových místních sítí ve výrobních klastrech, provádět širokopásmové aktualizace informačních sítí a zlepšovat podnikové širokopásmové přístupové kapacity.“ http://www.gov.cn/zhengce/content/2015-05/19/content_9784.htm.

(70)  Zpráva – kapitola 4, s. 56 a následující oficiální informace ze dne 4. července 2015: http://english.gov.cn/policies/latest_releases/2015/07/04/content_281475140165588.htm

(71)  Viz: http://www.gov.cn/zwgk/2013-08/17/content_2468348.htm (naposledy zobrazeno dne 30. března 2021).

(72)  http://www.gov.cn/zhengce/content/2015-05/20/content_9789.htm (naposledy zobrazeno dne 29. března 2021).

(73)  Viz: http://www.gov.cn/xinwen/2017-01/12/content_5159124.htm a http://www.gov.cn/xinwen/2017-01/12/5159124/files/05242d361d164de587440d7e849f992e.pdf (naposledy zobrazeno dne 30. března 2021). V oddílu 2 akční plán především uvádí, že by se mělo: „1) Urychlit zdokonalování nové generace vysokorychlostní optické sítě. […] Prioritně podporovat rozšíření účinného pokrytí širokopásmových optických sítí ve venkovských oblastech. Cíl: Do roku 2018 přibude 90 000 kilometrů hlavních optických kabelů, 200 milionů portů typu fiber-to-home a městské oblasti budou pokryty optickou sítí, která poskytne kapacitu přístupových služeb přesahující 1 000 megabitů za sekundu a flexibilní volbu přesahující 100 megabitů za sekundu pro domácí uživatele širokopásmového připojení ve velkých a středních městech; podíl optických sítí ve správních vesnicích vzroste ze 75 % na 90 %.“; v oddílu 4: „Posílení finanční podpory. […] Využívat investice z centrálního rozpočtu k pokračování podpory budování informační infrastruktury ve venkovských oblastech, urychlení provádění pilotního programu pro kompenzační mechanismy univerzálních telekomunikačních služeb zaměřeného na širokopásmové sítě a podporovat realizaci stanovených cílů souvisejících s venkovskými sítěmi stanovených v „13. pětiletém plánu“ co nejdříve. Posílit finanční podporu klíčových projektů. […].“

(74)  Zpráva – kapitola 4, s. 47.

(75)  Zpráva – kapitola 4, s. 67.

(76)  Viz Podrobná zpráva o odvětví optických vláken a kabelů. Analýza poptávky po optických vláknech a kabelech v roce 2019. Internetové stránky portálu Communication World. 9. dubna 2018. http://www.cww.net.cn/article?id=429906 (naposledy zobrazeno dne 30. března 2021). Viz zejména tyto úryvky: „Historicky byly přímou hnací silou rozvoje optických komunikací v Číně nejrůznější příznivě působící politiky, například strategie „Broadband China“. Díky strategiím „Broadband China“ a „Internet+“ a „zvyšování rychlosti a snižování poplatků“ a dalším politikám dosáhla čínská výstavba optické sítě značného pokroku a míra pronikání sítě FTTH na trh vzrostla na více než 80 %. Pokud jde o výhled do budoucna, očekává se, že tento druh politické podpory bude dlouhodobě pokračovat. […] V roce 2017 stát postupně vydal čtyři nové politiky na podporu rozvoje informačního průmyslu, průmyslu dat velkého objemu, cloud computingu a internetu věcí, které všechny nakonec ovlivní odvětví základních optických komunikací. […] Odvětví, kterých se týkají výše uvedené čtyři politiky, jsou základem pro rozvoj optických komunikačních sítí: efektivní podpora rozvoje těchto odvětví poskytuje čínskému odvětví optických komunikací příznivé politické prostředí a prostředí pro vývoj. Na straně nabídky se očekává, že politika ochrany odvětví optických komunikací bude pokračovat. Rozvoj domácího odvětví kabelů z optických vláken účinně chrání antidumpingová politika v oblasti optické komunikace od roku 2015. Ohledně důležitého postavení odvětví optických komunikací se v souvislosti s prohlubováním globálních obchodních konfliktů očekává, že tato politika ochrany bude pokračovat. Ministerstvo obchodu zavedlo v roce 2017 v souvislosti s dováženými kabely z optických vláken tři antidumpingová opatření a bude na trhu s kabely z optických vláken i nadále udržovat příznivý model zásobování. […] Díky jednak podpoře navazující průmyslové politiky a jednak antidumpingovým opatřením na straně nabídky se výhody čínské politiky v oblasti odvětví optických vláken a optických kabelů ještě zvýší.“

(77)  Viz článek Čínské vládní poradenské fondy zkoumají způsob, jak podpořit transformaci a modernizaci malých a středních podniků. Internetové stránky společnosti Xinye Capital. 14. června 2019. http://www.sinye.club/a/changjingsheying/2019/0614/247.html (naposledy zobrazeno dne 6. dubna 2021).

(78)  Viz článek o společnosti Zhiguang Communication na oficiálních internetových stránkách společnosti Shandong Dazhong ze dne 7. srpna 2019: https://sd.dzwww.com/sdnews/201908/t20190807_19032401.htm (naposledy zobrazeno dne 7. dubna 2021).

(79)  Viz tyto články: Dceřiná společnost Tongding Internet představila externí investici ve výši 500 milionů RMB na posílení konkurenceschopnosti světelných tyčí. Internetové stránky společnosti SINA. 29. dubna 2020. https://tech.sina.com.cn/roll/2020-04-29/doc-iircuyvi0538406.shtml (naposledy zobrazeno dne 6. dubna 2021) a Poradenský fond pro kótování a rozvoj zřízený městem Su-čou (komanditní společnost) a související kapitál se podílí na zřízení zvláštního fondu, který nepřesahuje 1 miliardu RMB. Chipingnews. 3. února 2020. http://www.chipingnews.com.cn/system/2020/0203/content_945.html (naposledy zobrazeno dne 9. dubna 2021). Viz tyto úryvky z druhého odkazu: [fond] zmírní tlak na činnost a obchodování většinového akcionáře společnosti Tongding Group a podpoří udržitelný rozvoj společnosti Tongding Interconnection Information; […] Cílem podpory zvláštního fondu pro rozvoj soukromých podniků poskytované okresem Su-čou Wu-ťiang je snížit poměr zástav klíčových akcionářů, kteří drží kótované podniky sídlící v okrese Su-čou Wu-ťiang, a přispět k udržitelnému rozvoji podniků.

(80)  Viz článek Wuhan East Lake: národní hi-tech zóna kombinující investice a daňové výhody. Internetové stránky společnosti Pedata. 27. února 2013. https://free.pedata.cn/755314.html (naposledy zobrazeno dne 6. dubna 2021). Viz následující úryvek: „Deset společností bylo kótováno na segmentu na burze „New Third Board“a obdrželo odpovídající státní subvence; […] Ohledně přilákání kapitálových investičních institucí, aby se v parku usadily nebo aby investovaly do podniků v parku usazených zřídily příslušné odbory provincie Chu-pej, města Wu-chan a zóny East Lake High-tech Zone podpůrné fondy rizikového kapitálu. I když odvětví kapitálových investic vzniklo ve vnitrozemské zóně East Lake High-tech Zone později, je jeho atraktivita ve srovnání s high-tech zónami v pobřežních oblastech pro instituce VC/PE relativně vysoká z důvodu nižších překážek registrace podniků, silné podpory politiky pobídek a velkého počtu vládních poradenských fondů.“

(81)  https://pdf.dfcfw.com/pdf/H2_AN202004291379049397_1.pdf (naposledy zobrazeno dne 7. dubna 2021), s. 133, 138–139.

(82)  https://pdf.dfcfw.com/pdf/H2_AN202004291379029468_1.pdf (naposledy zobrazeno dne 7. dubna 2021), s. 205, 215.

(83)  http://download.hexun.com/ftp/all_stockdata_2009/all/120/769/1207690337.pdf (naposledy zobrazeno dne 7. dubna 2021), s. 238, 249.

(84)  Viz oddíl 3.3.1 katalogu.

http://www.gov.cn/xinwen/2018-09/22/5324533/files/dcf470fe4eac413cabb686a51d080eec.pdf.

(85)  Viz oddíl 2.3 plánu: „Vysoce výkonné vlákno: Urychlit vývoj vysoce výkonných korozivzdorných vláken odolných proti působení kyselin i zásad a s ultra vysoce pevnou fólií, zaměřit se na podporu sériové výroby vysoce výkonných druhů výrobků z vláken, jako jsou uhlíková vlákna, kontinuální čedičová vlákna a aramid a aktivně vyvíjet polyfenylensulfidové vlákno a polyimidové vlákno a PTFE vlákno a další produkty k dalšímu zlepšení indexu výkonnosti vlákna“. https://weixin.87188718.com/FourFlat/PeiXun.aspx?id=194161 (naposledy zobrazeno dne 6. dubna 2021).

(86)  Zpráva – kapitola 12, s. 294.

(87)  Viz oznámení lidové vlády provincie Če-ťiang o vydání „Akčního plánu provincie Če-ťiang pro komplexní transformaci a modernizaci tradičních výrobních odvětví (2017–2020)“. http://jxt.zj.gov.cn/art/2017/6/4/art_1657971_35695741.html (naposledy zobrazeno dne 6. dubna 2021).

(88)  Zpráva – kapitola 16, s. 419–420.

(89)  Zpráva – kapitola 8, s. 177.

(90)  Zpráva – kapitola 16, s. 406–424.

(91)  Zpráva – kapitola 12, s. 283, 285.

(92)  Zpráva – kapitola 10, s. 221–230.

(93)  Zpráva – kapitola 6, s. 138–149.

(94)  Zpráva – kapitola 9, s. 216.

(95)  Zpráva – kapitola 9, s. 213–215.

(96)  Zpráva – kapitola 9, s. 209–211.

(97)  Zpráva – kapitola 13, s. 332–337.

(98)  Zpráva – kapitola 13, s. 336.

(99)  Zpráva – kapitola 13, s. 337–341.

(100)  Zpráva – kapitola 6, s. 114–117.

(101)  Zpráva – kapitola 6, s. 119.

(102)  Zpráva – kapitola 6, s. 120.

(103)  Zpráva – kapitola 6, s. 121–122, 126–128, 133–135.

(104)  Viz oficiální politický dokument Čínské komise pro regulaci bankovního a pojišťovacího sektoru (CBIRC) ze dne 28. srpna 2020: Tříletý akční plán pro zlepšení správy a řízení bankovního a pojišťovacího sektoru (2020–2022). http://www.cbirc.gov.cn/cn/view/pages/ItemDetail.html?docId=925393&itemId=928 (naposledy zobrazeno dne 3. dubna 2021). Podle tohoto plánu by se mělo „pokračovat v provádění ducha klíčového projevu generálního tajemníka Si Ťin-pchinga o pokroku v reformě správy a řízení finančního sektoru“. Oddíl II tohoto plánu navíc prosazuje podporu organického začlenění vedoucího postavení strany do správy a řízení společností: „integraci vedoucího postavení strany do správy a řízení společnosti provedeme systematičtěji, jednotněji a na základě postupů […] Než představenstvo nebo vrcholové vedení rozhodne o důležitých provozních záležitostech a záležitostech týkajících se vedení, musí je projednat stranický výbor.

(105)  Viz Sdělení o způsobu hodnocení výkonnosti komerčních bank komise CBIRC, vydané dne 15. prosince 2020. http://jrs.mof.gov.cn/gongzuotongzhi/202101/t20210104_3638904.htm (naposledy zobrazeno dne 12. dubna 2021).

(106)  Viz pracovní dokument MMF „Resolving China’s Corporate Debt Problem“, autoři: Wojciech Maliszewski, Serkan Arslanalp, John Caparusso, José Garrido, Si Guo, Joong Shik Kang, W. Raphael Lam, T. Daniel Law, Wei Liao, Nadia Rendak, Philippe Wingender, Jiangyan Yu a Longmei Zhang, říjen 2016, WP/16/203.

(107)  Zpráva – kapitola 6, s. 121–122, 126–128, 133–135.

(108)  Viz OECD (2019), OECD Economic Surveys: China 2019, OECD Publishing, Paříž. s. 29.

https://doi.org/10.1787/eco_surveys-chn-2019-en.

(109)  Viz: http://www.xinhuanet.com/fortune/2020-04/20/c_1125877816.htm (naposledy zobrazeno dne 12. dubna 2021).

(110)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/492 ze dne 1. dubna 2020, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz některých tkaných a/nebo vpichovaných textilií ze skleněných vláken pocházejících z Čínské lidové republiky a Egypta (Úř. věst. L 108, 6.4.2020, s. 1).

(111)  Zpráva – kapitola 5, s. 90–92.

(112)  Viz též zpráva – kapitola 5, s. 100–103.

(113)  Pracovní dokument útvarů Komise SWD(2020) 242 final, 22.10.2020, dostupný na adrese https://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2020/october/tradoc_158997.pdf.

(114)  Viz zpráva – kapitola 4.

(115)  World Bank Open Data – Upper Middle Income (Otevřené údaje Světové banky – vyšší střední příjmy), https://data.worldbank.org/income-level/upper-middle-income.

(116)  https://ec.europa.eu/neighbourhood-enlargement/sites/near/files/turkey_report_2020.pdf.

(117)  Viz například rozsudek ze dne 17. prosince 2008, HEG a Graphite India v. Rada, T 462/04, EU:T:2008:586, bod 68 a citovaná judikatura.

(118)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/1267 ze dne 26. července 2019, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz wolframových elektrod pocházejících z Čínské lidové republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení (EU) 2016/1036 (Úř. věst. L 200, 29.7.2019, s. 4).

(119)  https://www.gtis.com/gta/.

(120)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 ze dne 29. dubna 2015 o společných pravidlech dovozu z některých třetích zemí (Úř. věst. L 123, 19.5.2015, s. 33).

(121)  Nařízení Rady (ES) č. 368/98 ze dne 16. února 1998 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu glyfosátu pocházejícího z Čínské lidové republiky a o konečném výběru prozatímně uloženého cla (Úř. věst. L 47, 18.2.98, s. 1), 15. bod odůvodnění.

(122)  Rozsudek ze dne 22. října 1991, Nölle v Hauptzollamt Bremen-Freihafen, C-16/90, EU:C:1991:402, bod 27.

(123)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/607 ze dne 14. dubna 2021 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu kyseliny citronové pocházející z Čínské lidové republiky rozšířeného na dovoz kyseliny citronové zasílané z Malajsie bez ohledu na to, zda je deklarována jako pocházející z Malajsie, či nikoli, na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 (Úř. věst. L 129, 15.4.2021, s. 73).

(124)  https://your.fitch.group/rs/732-CKH-767/images/Fitch_10069753.pdf?mkt_tok=eyJpIjoiWmpSa1pXWTROREJpWkRVMCIsInQiOiJ1NnhzNGptTmpwaUQrcUNiM2ZERDAycU1UV3dwcEQzaG5ORGNIUVFHTlBLZTduYXhPS1BhaHNaQVdQUzVUTmFkRzRBQk9PQ2pkSFR3V1c0Y24wMEZPdz09In0%3D.

(125)  https://ar.prysmiangroup.com/en.

(126)  How to make an anti-dumping complaint (Pokyny „Jak vyhotovit antidumpingový podnět“), str. 17.

(127)  Věc C-16/90, Nölle v. Hauptzollamt Bremen-Freihafen, bod 20.

(128)  Prohlášení o vyloučení odpovědnosti v příručce zní: „Tato příručka není právně závazná. Její obsah není povinný. Informace, které žadatelé poskytnou, se mohou lišit v závislosti na konkrétních okolnostech daného případu. Tato příručka má poskytnout pouze obecná doporučení. Mohou nastat případy, kdy vzhledem ke zvláštní povaze dané věci může být vhodný jiný postup. Z toho rovněž vyplývá, že z této příručky nelze vyvozovat žádné závěry ohledně toho, co je v antidumpingových podnětech přípustné. Použití této příručky stejně tak neznamená automatické uznání podnětu. Každý případ je analyzován z hlediska své podstaty.“

(129)  https://trade.ec.europa.eu/doclib/docs/2006/december/tradoc_112295.pdf.

(130)  Rozsudek ze dne 22. března 2012, GLS, C-338/10, EU:C:2012:158, bod 34.

(131)  Nařízení Rady (ES) č. 368/98 ze dne 16. února 1998 o uložení konečného antidumpingového cla z dovozu glyfosátu pocházejícího z Čínské lidové republiky a o konečném výběru prozatímně uloženého cla (Úř. věst. L 47, 18.2.98, s. 1, 15. bod odůvodnění).

(132)  Ustanovení čl. 2 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 21) bylo nahrazeno stávajícím zněním čl. 2 odst. 7 základního nařízení podle čl. 1 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2321 ze dne 12. prosince 2017, kterým se mění nařízení (EU) 2016/1036 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie, a nařízení (EU) 2016/1037 o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků ze zemí, které nejsou členy Evropské unie.

(133)  https://www.prysmiangroup.com/sites/default/files/business_markets/markets/downloads/datasheets/OPGW-TUBAL_1.pdf

(134)  https://www.doingbusiness.org/content/dam/doingBusiness/country/a/argentina/ARG.pdf (strana 44); https://www.argentina.gob.ar/trabajo/casasparticulares/empleador/remuneracionesyrecibos/aguinaldo; https://www.mondaq.com/argentina/employee-rights-labour-relations/536000/labor-costs-in-argentina.

(135)  https://www.indec.gob.ar/indec/web/Nivel4-Tema-4-31-61.

(136)  https://www.argentina.gob.ar/enre/cuadros_tarifarios.

(137)  https://globalfinancials.com/index-admin.html.

(138)  Rozsudek ze dne 25. června 2015, PT Musim Mas v. Rada, T-26/12, EU:T:2015:437, bod 53.

(139)  Rozsudek ze dne 26. října 2016, PT Musim Mas v. Rada, C-468/15, EU: C:2016:803, bod 46.

(140)  CRU Cable market outlook (Výhled pro trh s kabely společnosti CRU) (srpen 2020), doplněný žadateli o informace o trhu.

(141)  Tyto ukazatele vycházely z přímých údajů shromážděných žadatelem o osmi žádajících nebo podporujících výrobcích v Unii (s výjimkou jedné společnosti z důvodů vysvětlených ve 409. bodě odůvodnění), kteří v období šetření představovali téměř 80 % výroby v Unii, a odhadů pro zbývající výrobce v Unii na základě průzkumu trhu a informací o trhu.

(142)  CRU cables market outlook report, srpen 2020, s. 29, a CRU Worldwide Cable Market Summary by Application and Region, únor 2021.

(143)  Odhady vycházející z veřejných zdrojů (článek společnosti CRU ze dne 10. ledna 2020„Further instability on the horizon as tumultuous year ends“ (Další nestabilita na obzoru na konci překotného roku) a slidy z konference společnosti CRU Wire Cable Conference, červen 2019) poskytnuté žadateli (podnět, poznámka pod čarou č. 36).

(144)  Rozsudek ze dne 5. dubna 2017, Changshu City Standard Parts Factory a Ningbo Jinding Fastener v. Rada, C-376/15 P a C-377/15 P, EU:C:2017:269, body 58–60.

(145)  Úř. věst. L 362, 30.12.1988, s. 59, 7. bod odůvodnění.

(146)  Rozsudek ze dne 17. prosince 1997, EFMA v. Rada, T-121/95, EU:T:1997:198, bod 105 a další.

(147)  Ty jsou reprezentativní a pokrývají 36 % prodeje výrobního odvětví EU v období šetření.

(148)  Úř. věst. L 87, 21.3.1998, s. 24.

(149)  Viz též rozsudek ze dne 22. září 2021, T-753/16, PAO Severstal, ECLI:EU:T:2021:612, body 260–273.

(150)  Ve svém projevu o stavu Unie v roce 2020 předsedkyně Komise Ursula von der Leyenová uvedla: „Posílení investic prostřednictvím nástroje NextGenerationEU je jedinečnou šancí, jak rozšířit připojení do každé vesnice. Proto chceme investice zaměřit do bezpečného připojení, do rozšíření sítí 5G, 6G a optických sítí. NextGenerationEU představuje také jedinečnou příležitost k rozvíjení soudržnějšího evropského přístupu k otázce konektivity a budování digitální infrastruktury.“ https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/SPEECH_20_1655 .

(151)  Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Digitální kompas 2030: Evropské pojetí digitální dekády, Brusel, 9.3.2021, COM(2021) 118 final..

(152)  Evropská komise, Directorate-General for Trade, Directorate G, Rue de la Loi 170, 1049 Bruxelles/Brussel, Belgique/België.

(153)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) č. 283/2014, a rozhodnutí č. 541/2014/EU a o zrušení nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

(154)  Příloha I „Kombinovaná nomenklatura“ nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Úř. věst. L 256, 7.9.1987, s. 1).


PŘÍLOHA

Spolupracující vyvážející výrobci nezařazení do vzorku

Název

Doplňkový kód TARIC

Anhui Tianji Information Technology Co., Ltd.

C698

Dongjie Optical Technology (Suzhou) Co., Ltd.

C700

skupina Fasten:

Jiangsu Fasten Optical Communication Technology Co., Ltd.

Jiangsu Fasten Optical Cable Co., Ltd.

C701

Hangzhou Futong Communication Technology Co., Ltd.

C702

Hangzhou Tuolima Network Technologies Co., Ltd.

C703

Jiangsu Etern Company Limited

C704

Jiangsu Hengtong Group:

Hengtong Optic-Electric Co., Ltd.

Guangdong Hengtong Optic-electronical Technology Co., Ltd.

Jiangsu Hengtong Smart Grids Co., Ltd.

Zhejiang Dongtong Optical Network and IOT Technology Co., Ltd.

C705

Jiangsu Tongguang Optical Fiber Cable Co., Ltd.

C706

LEONI Cable (China) Co., Ltd.

C707

Liangang Optoelectronic Technology Co., Ltd.

C724

Nanjing Huamai Technology Co., Ltd.

C708

Ningbo Geyida Cable Technology Co., Ltd.

C709

Prysmian Wuxi Cable Co., Ltd.

C710

skupina SDG:

Shenzhen SDG Information Co., Ltd.

Shenzhen SDGI Optical Network Technologies co., Ltd.

C711

Shanghai Qishen International Trade Co., Ltd.

C712

Shenzhen WanBao Optical Fiber Communication Co., Ltd.

C713

Sichuan Huiyuan Optical Communications Co., Ltd.

C714

Suzhou Furukawa Power Optic Cable Co., Ltd.

C715

Suzhou Torres Optic-electric Technology Co., Ltd.

C716

Twentsche (Nanjing) Fibre Optics Ltd.

C717

XDK Communication Equipment (Huizhou) Ltd.

C718

skupinaYOFC:

Yangtze Optical Fibre and Cable Joint Stock Limited Company

Yangtze Optical Fibre and Cable (Shanghai) Company Ltd.,

Yangtze Zhongli Optical Fibre and Cable (Jiangsu) Co., Ltd.,

Sichuan Lefei Optoelectronic Technology Company Limited,

Everpro Technology Company Limited

C719


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2020
Zavřít
MENU