(EU) 2021/1976Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/1976 ze dne 12. listopadu 2021 o uložení konečného antidumpingového cla a o konečném výběru prozatímního cla uloženého na dovoz ethylenglykolu pocházejícího ze Spojených států amerických a Království Saúdská Arábie

(1)

Dne 14. října 2020 zahájila Evropská komise (dále jen „Komise“) antidumpingové šetření týkající se dovozu ethylenglykolu pocházejícího ze Spojených států amerických (dále jen „USA“) a Království Saúdská Arábie (dále jen „Saúdská Arábie“) (dále společně jen „dotčené země“) na základě článku 5 základního nařízení.

(2)

Komise zahájila šetření na základě podnětu, který podal dne 31. srpna 2020 (dále jen „podnět“) Výbor na obranu evropských výrobců ethylenglykolu (dále jen „žadatel“) jménem výrobců představujících více než 25 % celkové výroby ethylenglykolu v Unii. Podnět obsahoval důkazy o dumpingu a výsledné podstatné újmě.

(3)

V souladu s článkem 19a základního nařízení Komise dne 14. května 2021 poskytla stranám souhrn navrhovaných cel a podrobné údaje o výpočtu dumpingového rozpětí a rozpětí dostatečného k odstranění újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie. Zúčastněné strany dostaly tři pracovní dny na zaslání připomínek k přesnosti výpočtů. Připomínky zaslaly společnosti MEGlobal Americas Inc (dále jen „MEGlobal Americas“), Saudi Basic Industries Corporation (dále jen „SABIC“), Arteco NV (dále jen „Arteco“) a Výbor výrobců PET v Evropě (dále jen „výbor CPME“).

(4)

Dne 11. června 2021 uložila Komise prováděcím nařízením Komise (EU) 2021/939 (2) (dále jen „prozatímní nařízení“) na dovoz ethylenglykolu pocházejícího z USA a Saúdské Arábie prozatímní antidumpingové clo.

(5)

Po zveřejnění základních skutečností a úvah, na jejichž základě bylo uloženo prozatímní antidumpingové clo (dále jen „poskytnutí prozatímních informací“), podali žadatel, společnosti MEGlobal Americas, Lotte Chemical Louisiana LCC (dále jen „LCLA“), vláda Království Saúdská Arábie (dále jen „vláda Saúdské Arábie“), společnosti SABIC, ExxonMobil Petroleum & Chemical BV (dále jen „EMPC“), Helm AG (dále jen „Helm“), Oxyde Belgium BV (dále jen „Oxyde“), Tricon International Ltd a její přidružené společnosti (dále jen „Tricon“), Arteco, výbor CPME a společnost RETAL Industries Limited (dále jen „RETAL“) ve lhůtě stanovené v čl. 2 odst. 1 prozatímního nařízení písemná vyjádření, ve kterých uvedli svá stanoviska k prozatímním zjištěním.

(6)

Stranám, které o to požádaly, byla poskytnuta možnost slyšení. Byla uspořádána slyšení se společnostmi LCLA, MEGlobal Americas, SABIC a výborem CPME. Kromě toho byla na žádost společností MEGlobal Americas a SABIC uspořádána dvě slyšení s úředníkem pro slyšení v obchodních řízeních. Úředník pro slyšení shledal, že práva zúčastněných stran na obhajobu byla v tomto řízení respektována.

(7)

Komise při přijímání konečných zjištění zvážila připomínky zaslané zúčastněnými stranami a v náležitých případech své prozatímní závěry revidovala.

(8)

Komise pokračovala ve vyhledávání a křížové kontrole všech informací, jež považovala za nezbytné pro svá konečná zjištění. Byly provedeny další dvě dálkové křížové kontroly společností Arteco a Indorama Ventures Europe BV (dále jen „Indorama“). Komise měla také v úmyslu uspořádat další dálkovou křížovou kontrolu společností Helm a Oxyde, ale žádná z těchto společností nebyla k dispozici.

(9)

Společnosti SABIC a MEGlobal Americas tvrdily, že Komise zveřejnila zprávy přezkumného šetření pozdě, a proto byla narušena jejich práva na obhajobu.

(10)

Komise zveřejnila zprávy přezkumného šetření dne 14. května 2021 společně se souhrnem navrhovaných cel, podrobnými údaji o výpočtu dumpingového rozpětí a rozpětí dostatečného k odstranění újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie, jak je uvedeno ve 3. bodě odůvodnění. Účelem zpráv přezkumného šetření je poskytnout stranám věcnou zprávu o dálkových křížových kontrolách. Tyto zprávy nevyvozují žádné závěry ohledně toho, jak Komise se skutečnostmi zjištěnými během dálkové křížové kontroly nakonec naloží. Pro zveřejnění zpráv přezkumného šetření neexistuje žádná zákonná lhůta. Zúčastněné strany nepředložily žádné připomínky týkající se informací uvedených ve zprávách přezkumného šetření. Komise se proto nedomnívá, že by byla práva stran na obhajobu narušena, a úředník pro slyšení v obchodních řízeních názor Komise v tomto ohledu sdílel.

(11)

Společnost Tricon tvrdila, že přestože během šetření spolupracovala, její název nebyl uveden v prozatímním nařízení, zejména v 8. a 66. bodě odůvodnění, a Komise proto jednala v rozporu s právem společnosti Tricon na řádnou správu.

(12)

V době uložení prozatímních opatření neměla Komise dostatek informací o dovozní činnosti společnosti Tricon v Unii, protože odpověď na dotazník byla předložena jménem tří subjektů deklarovaných jako subjekty se sídlem v USA, a nikoli v Unii. Komise obdržela tyto informace od společnosti Tricon až po uložení prozatímních opatření.

(13)

Vzhledem k těmto dodatečným informacím je třeba 8. a 66. bod odůvodnění prozatímního nařízení, v němž jsou uvedeny strany, s nimiž Komise před uložením prozatímních opatření uspořádala slyšení, a strany, které předložily odpověď na dotazník samostatně, chápat tak, že zahrnují rovněž společnost Tricon. Navíc připomínky předložené společností Tricon před uložením prozatímních opatření se týkají stejných otázek jako připomínky předložené jinými zúčastněnými stranami, například společnostmi Arteco, Helm a Oxyde, a proto Komise v prozatímním nařízení vzala v úvahu jejich podstatu.

(14)

Ve svých připomínkách po poskytnutí konečných informací společnost MEGlobal Americas zopakovala své tvrzení uvedené v 9. bodě odůvodnění týkající se zveřejnění zpráv přezkumného šetření. Tvrdila, že není správné, že zúčastněné strany nepředložily žádné připomínky týkající se informací uvedených ve zprávách přezkumného šetření. Namítala, že společnost MEGlobal Americas projednala věcný obsah zpráv přezkumného šetření v připomínkách k prozatímnímu nařízení a že v důsledku pozdního zveřejnění měly strany na jeho přezkoumání jen omezenou dobu. Dále namítala, že na Komisi byly v důsledku přizpůsobení jejích postupů pandemii Covid-19 kladeny zvýšené požadavky týkající se řádného postupu, kterými se Komise ve svých konečných zjištěních nezabývala. Společnost MEGlobal Americas v tomto ohledu odkázala poslední větu v oznámení Komise o důsledcích výskytu onemocnění Covid-19, v níž se uvádí, že Komise bude obzvláště dbát na to, aby byly dodržovány požadavky týkající se řádného postupu a transparentnosti.

(15)

Jak je vysvětleno v 10. bodě odůvodnění, účelem zpráv přezkumného šetření je poskytnout stranám věcnou zprávu o dálkových křížových kontrolách a zejména o tom, které informace bylo možné ověřit a které nikoli. Tyto zprávy nevyvozují žádné závěry ohledně toho, jak Komise se skutečnostmi zjištěnými během dálkové křížové kontroly nakonec naloží. Společnost MEGlobal Americas nikdy neupozornila na žádné věcné chyby ve zprávách přezkumného šetření a nikdy nepožádala o prodloužení lhůty k předložení připomínek týkajících se těchto zpráv. Na zjištění uvedená ve zprávě přezkumného šetření pouze odkazovala ve svých připomínkách k prozatímnímu nařízení. Komise podotýká, že společnost MEGlobal Americas nespecifikuje, čím přesně se Komise ve svých konečných zjištěních ohledně požadavků na řádný postup nezabývala. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(16)

Po uložení prozatímních opatření zopakovala vláda Saúdské Arábie své připomínky týkající se zahájení šetření, které učinila před uložením opatření. Tvrdila, že podnět nesplňuje požadavky článku 5.2 antidumpingové dohody, jelikož 1) postrádá dostatek důkazů o dumpingu během posuzovaného období, 2) posuzuje účinky dovozu z USA a Saúdské Arábie souhrnně bez náležitého odůvodnění, 3) neposuzuje objektivně existenci podstatné újmy, protože období šetření se překrývá s předchozím kalendářním rokem, a 4) žadatel neposkytl důkazy o příčinné souvislosti. Vláda Saúdské Arábie se dále domnívala, že Komise se v prozatímním nařízení k těmto připomínkám nevyjádřila, neboť uvedla pouze obecná zjištění. Vláda Saúdské Arábie v této souvislosti odkazovala na zprávu panelu ve věci Guatemala – Cement II (3) a tvrdila, že prohlášení o závěrech nepodložená fakty nepředstavují důkazy, které vyžaduje článek 5.2 antidumpingové dohody, a za důkazy se nepovažují ani nepřesné informace, a šetření proto nemělo být zahájeno. Vláda Saúdské Arábie dále tvrdila, že zahájením tohoto šetření na základě neexistence důkazů v podnětu jednala Komise v rozporu s článkem 5.3 antidumpingové dohody, a uvedla v tomto ohledu zprávu panelu ve věci US – Softwood Lumber V (4). Namítala, že Komise měla zpochybnit správnost a přiměřenost tvrzení žadatele, zejména nejsou-li podložena informacemi, a informací předložených na podporu tvrzení žadatele, jsou-li zjevně nesprávné. Vláda Saúdské Arábie dodala, že vzhledem k tomu, že šetření nebylo zahájeno v souladu s ustanoveními článku 5 antidumpingové dohody, není splněna první podmínka pro uložení antidumpingového cla podle čl. 7.1 písm. i) antidumpingové dohody, a proto by nemělo být na dovoz ethylenglykolu pocházejícího ze Saúdské Arábie uloženo žádné antidumpingové clo.

(17)

Komise se domnívá, že zahájení šetření bylo oprávněné a plně v souladu s antidumpingovou dohodou. Zejména pro výpočet dumpingu byly důkazy týkající se nákladů poskytnuté žadatelem považovány s ohledem na právní předpisy platné při zahájení šetření za dostatečně přiměřené a správné pro stanovení běžné hodnoty. Jak připomíná vláda Saúdské Arábie, zpráva panelu ve věci US – Softwood Lumber V totiž objasnila, že: „žádost musí obsahovat takové informace, které má žadatel přiměřeně k dispozici, aby mohl doložit své tvrzení, mimo jiné o údajném dumpingu, což znamená, že žádost nemusí obsahovat všechny informace, které má žadatel přiměřeně k dispozici, ale pouze informace na podporu případu prima facie“. V tomto případě žadatel předložil informace týkající se výrobního procesu dotčeného výrobku, které měl přiměřeně k dispozici. Tyto informace byly kvantitativně i kvalitativně dostačující pro podporu výpočtu běžné hodnoty a dumpingového rozpětí. Skutečnost, že žadatel neposkytl přesné informace týkající se celého výrobního řetězce dotčeného výrobku v Saúdské Arábii, neznamená, že by tyto důkazy měly být považovány za nedostatečné, jak tvrdila vláda Saúdské Arábie. Požadavkem, aby žadatel poskytl dodatečné a přesnější informace, které nemá přiměřeně k dispozici, by došlo k přenesení břemene provádění skutečného šetření z vyšetřujícího orgánu na žadatele. Panel ve věci US – Softwood Lumber V totiž zdůraznil, že požadované důkazy musí být předloženy pouze „v rozsahu, v jakém jsou žadateli přiměřeně k dispozici“, a že tato formulace „má zabránit tomu, aby bylo na žadatele přeneseno neúměrné břemeno předložení informací, které nemá přiměřeně k dispozici“ (5). Komise dále podotýká, že ačkoli vláda Saúdské Arábie tvrdí, že na základě informací předložených žadatelem byly učiněny závěry nepodložené fakty, neuvádí přesně, která tvrzení v podnětu má na mysli, ale uvádí pouze obecnou poznámku. Komise tedy opakuje, že žadatel předložil dostatek důkazů o existenci dumpingu k tomu, aby bylo možné zahájit šetření.

(18)

Ve svých připomínkách po poskytnutí konečných informací zopakovala vláda Saúdské Arábie své připomínky týkající se zahájení šetření, které učinila před uložením předběžných opatření. Opět tvrdila, že podnět nesplňuje požadavky článku 5.2 antidumpingové dohody kvůli čtyřem bodům uvedeným v 16. bodě odůvodnění. Dále namítala, že podnět neobsahuje informace, které byly žadateli přiměřeně dostupné, a neposkytuje dostatečné důkazy o dumpingu. Vláda Saúdské Arábie konkrétně tvrdila, že podnět neobsahuje informace o domácích cenách ethylenglykolu, které byly žadateli přiměřeně dostupné. Vláda Saúdské Arábie navíc tvrdila, že žadatel vypočítal běžnou hodnotu na základě údajů shromážděných od dvou výrobců v Unii, což běžnou hodnotu uměle navýšilo.

(19)

Komise s uvedenými tvrzeními nesouhlasila. Žadatel vysvětlil, že domácí trh s ethylenglykolem v Saúdské Arábii je ve srovnání s objemem vývozu velmi malý a informace, které jsou veřejně dostupné, jsou omezené. V tomto smyslu by informace o cenách nebyly reprezentativní. Žadatel proto stanovil běžnou hodnotu pro Saúdskou Arábii na základě výrobních nákladů plus přiměřené výše prodejních, správních a režijních nákladů a zisku. V podnětu bylo rovněž vysvětleno, že proces výroby ethylenglykolu je ve všech zemích podobný a že mezi výrobními procesy v Unii a v Saúdské Arábii nejsou žádné významné rozdíly. Kromě toho získal žadatel od výrobců v Unii údaje o spotřebních objemech vstupů nutných k výrobě ethylenglykolu, jako jsou suroviny, energie, práce atd. Navíc žadatel získal v Saúdské Arábii údaje u každého vstupu, u kterého byly údaje veřejně dostupné, a u některých výrobních faktorů, u nichž nebyly žádné veřejné údaje dostupné, byly údaje odhadnuty na přiměřeném základě. V oddíle B.2.1.2 podnětu je u každého vstupu vysvětlen zdroj údajů. Běžná hodnota byla tedy vypočtena na základě cen vstupů v Saúdské Arábii podle informací, které byly žadateli přiměřeně k dispozici a dostatečně naznačovaly existenci dumpingu. Proto byla tato tvrzení zamítnuta.

(20)

Společnost MEGlobal Americas tvrdila, že její zařazení do vzorku vyvážejících výrobců v USA není opodstatněné, protože během období šetření měla pouze omezený počet zásilek do Unie a že tyto zásilky se uskutečnily z důvodu neschopnosti jednoho ze žadatelů dodávat ethylenglykol společnosti MEGlobal Europe GmbH (dále jen „MEGlobal Europe“).

(21)

Komise podotýká, že společnost MEGlobal Americas nepředložila proti rozhodnutí o výběru vzorku připomínky, natož námitky, během období určeného k zasílání připomínek po jeho oznámení, jak je stanoveno v oddíle 5.3.1.1 písm. a) oznámení o zahájení řízení. Komise zdůrazňuje, že výběr vzorku byl proveden v plném souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení a šetření bylo omezeno na přiměřený počet stran na základě největšího reprezentativního objemu vývozu do Unie během období šetření, který bylo možné ve stanovené lhůtě přiměřeně přezkoumat, objemu domácího prodeje každého vyvážejícího výrobce a schopnosti vyvážejících výrobců spolupracovat poskytnutím údajů za období šetření. Dvěma největšími vývozci do Unie, kteří v období šetření projevili ochotu ke svému zařazení do vzorku, byly společnosti LCLA a MEGlobal Americas. Navíc důvod, proč strany vyvážejí, není pro rozhodnutí o výběru vzorku relevantní. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(22)

Žadatel zdůraznil, že společnost Sasol Chemicals North America LLC (dále jen „Sasol“) neuvedla ve formuláři pro výběr vzorku žádný vývoz do Unie během období šetření, přičemž je známo, že společnost Helm je dlouhodobým distributorem ethylenglykolu vyráběného společností Sasol do celého světa, včetně Unie. Dále bylo uvedeno, že společnost Helm poskytla odpověď na dotazník, ve které uvedla prodej dotčeného výrobku pocházejícího z USA v Unii. Žadatel měl tedy za to, že ze strany společnosti Sasol mohlo docházet k prodeji na vývoz, jenž byl zamýšlen pro spotřebu v Unii, a žádal proto Komisi, aby ověřila, zda byl ethylenglykol vyrobený společností Sasol v USA vyvážen do Unie prostřednictvím obchodníků, jako je Helm, a následně posoudila, zda je vážené průměrné dumpingové rozpětí vzorku použitého na společnost Sasol odůvodněné.

(23)

Ve formuláři pro výběr vzorku společnost Sasol uvedla, že do Unie vyváží pouze prostřednictvím společnosti Helm. Společnost Helm toto prohlášení potvrdila a poskytla objem tohoto prodeje. Komise se rozhodla, že společnost Sasol do vzorku nezařadí, protože tyto objemy byly nižší než objemy vývozu společností LCLA a MEGlobal Americas. Proto je antidumpingové clo stanovené pro společnost Sasol jako spolupracujícího vyvážejícího výrobce, který není zařazen do vzorku, váženým průměrem vzorku.

(24)

Ve svých připomínkách po poskytnutí konečných informací společnost MEGlobal Americas zopakovala své tvrzení uvedené v 20. bodě odůvodnění. Kromě toho tvrdila, že odhadovaný objem vývozu ethylenglykolu vyrobeného společností Sasol v USA a vyvezeného do Unie v období šetření byl vyšší než objem vývozu společnosti MEGlobal Americas. Tvrdila, že ethylenglykol vyráběný společností Sasol byl dovážen téměř výhradně společností Helm AG. Společnost MEGlobal Americas proto tvrdila, že rozhodnutí o zařazení společnosti MEGlobal Americas do vzorku nebylo založeno na přesných údajích.

(25)

Komise s tímto tvrzením nesouhlasila. Kromě důvodů vysvětlených v tomto ohledu ve 21. a 23. bodě odůvodnění Komise uvedla, že údaje poskytnuté společností MEGlobal Americas neuváděly zdroj dodávek společnosti Helm AG, přičemž společnost Helm AG dovážela ethylenglykol z USA od několika výrobců, nejen od společnosti Sasol. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(26)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné další připomínky týkající se zařazení vyvážejících výrobců v USA do vzorku, byla potvrzena prozatímní zjištění učiněná v 61. a 62. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(27)

Jelikož nebyly předloženy žádné připomínky týkající se zařazení vyvážejících výrobců v Saúdské Arábii do vzorku, potvrdila Komise své závěry uvedené v 63. až 64. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(28)

Výbor CPME zopakoval ve svých připomínkách k prozatímnímu nařízení své tvrzení, že období šetření zvolené Komisí nezahrnuje období bezprostředně před zahájením šetření, tj. období červenec–září 2020, a proto došlo k porušení základního nařízení. Tvrzení bylo zamítnuto z důvodů uvedených v 70. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(29)

Výbor CPME dále tvrdil, že zahrnutí tohoto období by prokázalo neexistenci podstatné újmy, ale neposkytl v tomto ohledu žádné důkazy. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(30)

Jelikož ohledně období šetření a posuzovaného období nebyly vzneseny žádné další připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené v 68. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(31)

Dne 13. září 2021 Komise informovala všechny zúčastněné strany o podstatných skutečnostech a úvahách, na jejichž základě hodlá uložit konečné antidumpingové clo na dovoz ethylenglykolu pocházejícího ze Saúdské Arábie a z USA (dále jen „poskytnutí konečných informací“). Všem stranám byla poskytnuta lhůta, během níž mohly k poskytnutí konečných informací podat připomínky. Komise obdržela připomínky žadatele, vlády Saúdské Arábie, společností SABIC, MEGlobal Americas, LCLA, EMPC, Helm, Oxyde, Tricon, Arteco a od výboru CPME. Na základě těchto připomínek Komise upravila některé úvahy, na jejichž základě zamýšlela uložit konečné antidumpingové clo, a dne 4. října 2021 o tom všechny zúčastněné strany informovala (dále jen „poskytnutí dodatečných konečných informací“).

(32)

Po poskytnutí konečných informací a po poskytnutí dodatečných konečných informací byla zúčastněným stranám v souladu s ustanoveními uvedenými v bodě 5.7 oznámení o zahájení řízení poskytnuta možnost slyšení. Byla uspořádána slyšení se společnostmi SABIC, MEGlobal Americas a LCLA.

(33)

Společnost SABIC zopakovala své tvrzení, že ethylenglykol, který neodpovídá technickým specifikacím, je výrobkem druhé jakosti, který má nižší cenu než ethylenglykol nejvyšší kvality, a že trh s ethylenglykolem, který neodpovídá technickým specifikacím, je mnohem menší než trh s ethylenglykolem nejvyšší kvality. Z důvodů uvedených v 79. bodě odůvodnění prozatímního nařízení Komise toto tvrzení zamítla.

(34)

Ve svých připomínkách po poskytnutí konečných informací společnost SABIC zopakovala své tvrzení, že by Komise měla z důvodů uvedených ve 33. bodě odůvodnění vyloučit z rozsahu šetření ethylenglykol, který neodpovídá technickým specifikacím. Společnost SABIC uvedla, že Komise se těmito tvrzeními nezabývala.

(35)

Komise s tímto tvrzením nesouhlasila. V 79. bodě odůvodnění prozatímního nařízení Komise jasně vysvětlila důvody, proč bylo toto tvrzení zamítnuto.

(36)

Jelikož nebyly předloženy žádné další připomínky ohledně definice výrobku, byla potvrzena prozatímní zjištění popsaná v 71. až 79. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(37)

Společnost EMPC uvedla, že Komise v 80. bodě odůvodnění prozatímního nařízení označila společnost SABIC za jedinou skupinu společností se šesti výrobními subjekty v Saúdské Arábii. Společnost EMPC zdůraznila, že společnost Yanpet je společným podnikem s účastí 50/50 přidružené společnosti firmy ExxonMobil (Mobil Yanbu Petrochemical Company Inc) a společnosti SABIC a že součástí skupiny společností SABIC nejsou ani společnost EMPC, ani žádné další přidružené společnosti firmy ExxonMobil (dále jen „ExxonMobil“). Kromě toho bylo uvedeno, že zatímco společnost Yanpet provozuje výrobu, veškerá obchodní rozhodnutí a rozhodnutí o cenách týkající se objemů výroby ethylenglykolu ve společnosti ExxonMobil provádí výhradně společnost ExxonMobil a veškerá obchodní rozhodnutí a rozhodnutí o cenách týkající se objemů výroby ethylenglykolu ve společnosti SABIC provádí výhradně společnost SABIC. Dále bylo doplněno, že společnosti EMPC a SABIC jsou konkurenty a že podle 80. až 86. bodu odůvodnění prozatímního nařízení bylo celostátní dumpingové rozpětí pro Saúdskou Arábii vypočteno na základě běžné hodnoty ziskového prodeje společnosti SABIC na domácím trhu. Prozatímní nařízení tedy uložilo antidumpingové clo na objemy prodávané společností ExxonMobil na základě běžné hodnoty stanovené se zohledněním domácího prodeje společnosti SABIC a vývozní ceny částečně založené na prodeji na vývoz společnosti SABIC. Společnost EMPC proto podléhá antidumpingovému clu vypočtenému na základě údajů od konkurenční společnosti, která není ve spojení, i když nehrozí riziko obcházení mezi společnostmi SABIC a EMPC.

(38)

Komise se domnívá, že společnost EMPC je ve spojení se společností SABIC na základě čl. 127 odst. 1 písm. g) prováděcího nařízení Komise (EU) 2015/2447 (6), protože společně přímo nebo nepřímo kontrolují třetí osobu. Společnost Yanpet je nesporně společným podnikem, jehož akcie jsou rovnoměrně rozděleny mezi společnosti SABIC a ExxonMobil. Společnosti EMPC i SABIC jsou rovnoměrně zastoupeny ve správní radě společnosti Yanpet, neboť každá z nich nominovala ředitele společnosti Yanpet. Tato skutečnost je jasnou známkou toho, že ji společnosti SABIC a ExxonMobil společně a přímo kontrolují. Pokud jde o tvrzení, že společnosti SABIC a ExxonMobil jednají nezávisle a že nehrozí žádné riziko obcházení, Komise podotýká, že společnost EMPC toto tvrzení nepodložila ničím jiným než pouhými tvrzeními. Toto tvrzení se proto zamítá a pro účely tohoto šetření považuje Komise společnosti SABIC a ExxonMobil za strany ve spojení.

(39)

Společnost EMPC se navíc domnívala, že Komise porušila její práva na obhajobu, jelikož společnost EMPC neměla informace o výpočtu běžné hodnoty a vývozní ceny společnosti SABIC.

(40)

Vzhledem k tomu, že společnost Yanpet je společným podnikem se společností SABIC s účastí 50/50, bylo jí určeno stejné individuální antidumpingové clo jako skupině SABIC. Jak je vysvětleno ve zvláštním sdělení, v souladu s obecnou praxí ochrany obchodního tajemství nemůže Komise společnosti EMPC sdělovat důvěrné obchodní informace patřící společnosti SABIC (např. prodej společnosti SABIC na domácím trhu).

(41)

Ve svých připomínkách po poskytnutí konečných informací společnost EMPC zopakovala svá tvrzení uvedená ve 37. bodě odůvodnění. Kromě toho společnost EMPC nesprávně tvrdila, že Komise v 38. bodě odůvodnění uvedla, že popis společného podniku Yanpet společnosti EMPC byl založen na pouhých tvrzeních. Komise ve skutečnosti uvedla, že na pouhých tvrzeních bylo založeno tvrzení společnosti EMPC týkající se neexistence rizika obcházení. Kromě toho společnost EMPC tvrdila, že na základě marketingové dohody mezi společnostmi EMPC a Yanpet společnosti EMPC a SABIC uvádějí na trh a prodávají ethylenglykol vyráběný společností Yanpet zcela nezávisle.

(42)

Komise s tímto tvrzením nesouhlasila. Jak je vysvětleno ve 38. bodě odůvodnění, společnost Yanpet je společný podnik kontrolovaný společně a přímo společnostmi SABIC a ExxonMobil. Kromě toho z některých ustanovení marketingové dohody mezi společnostmi EMPC a Yanpet vyplývá, že v případě, že společnosti SABIC a EMPC dostanou různá individuální cla, existuje vysoké riziko obcházení. Podrobná vysvětlení byla společnosti EMPC poskytnuta ve zvláštním sdělení, jelikož obsahovala důvěrné informace.

(43)

Společnost EMPC navíc zopakovala své připomínky uvedené v 39. bodě odůvodnění, aniž by předložila nové prvky.

(44)

Z důvodů uvedených ve 40. bodě odůvodnění bylo toto tvrzení zamítnuto.

(45)

Komise obdržela připomínky od společnosti SABIC, vlády Saúdské Arábie a společnosti EMPC.

(46)

Společnost SABIC, vláda Saúdské Arábie a společnost EMPC zpochybnily úpravu hodnoty propanu popsanou v 87. až 94. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Společnost SABIC odkázala na zjištění Komise v rozhodnutí o povolení spojení společností SABIC a Saudi Aramco (Případ č. M.9410 - SAUDI ARAMCO/SABIC) (7).

(47)

Komise svá prozatímní zjištění znovu posoudila. Komise uvedla, že v rozhodnutí týkajícím se povolení spojení mezi společnostmi Saudi Aramco a SABIC bylo potvrzeno, že mezi oběma společnostmi nebyl před nabytím 70 % akcií ve společnosti SABIC žádný vztah, v souladu s ustanoveními nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků (nařízení ES o spojování) (8). Vzhledem k tomu, že nebyly k dispozici žádné další informace o tom, že by prodej surovin jinak neprobíhal za obvyklých tržních podmínek, Komise tedy v tomto ohledu přezkoumala stanovenou běžnou hodnotu pro společnost SABIC s použitím vykázaných nákladů na propan. Z toho vyplývá, že běžná hodnota byla založena na váženém průměru cen veškerého domácího prodeje během období šetření, jelikož objem prodeje za čistou prodejní cenu rovnající se vypočteným výrobním nákladům nebo vyšší představoval více než 80 % celkového objemu prodeje.

(48)

Společnost SABIC dále uvedla, že vzhledem k tomu, že Komise zkoumala jak domácí prodej, tak vývoz do Unie na úrovni skupiny společností, jak je popsáno v 80. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, měla při určování toho, zda je domácí prodej ziskový, vzít v úvahu náklady všech výrobců ve spojení. Tvrdila, že Komise nemůže porovnávat domácí prodej a prodej na vývoz všech výrobců, jako by tvořili jediný subjekt, a současně posuzovat ziskovost na základě jednotlivých výrobců.

(49)

Komise s tímto tvrzením nesouhlasí. Nebylo by vhodné posuzovat ziskovost domácího prodeje vzhledem k výrobním nákladům společností, které neprodávají na domácím trhu, a šetření prokázalo, že ne všechny výrobní subjekty prodávají ethylenglykol na domácím trhu.

(50)

Ve svých připomínkách po poskytnutí konečných informací požádala společnost EMPC Komisi, aby potvrdila, že i) použila všechny skutečné výrobní náklady včetně skutečných nákladů na vstupní suroviny použité k výrobě ethylenu oznámené vyvážejícími výrobci v Saúdské Arábii a ii) u žádných vstupních surovin neprovedla úpravy nákladů.

(51)

Komise potvrdila, že při výpočtu běžné hodnoty byly použity oznámené výrobní náklady včetně oznámených nákladů na vstupní suroviny použité k výrobě ethylenu. U žádné ze vstupních surovin Komise skutečně neprovedla úpravu nákladů.

(52)

Ve svých připomínkách po poskytnutí konečných informací společnost SABIC zopakovala své tvrzení uvedené ve 48. bodě odůvodnění, aniž by předložila nové prvky.

(53)

Z důvodů uvedených ve 49. bodě odůvodnění bylo toto tvrzení zamítnuto.

(54)

Ve svých připomínkách po poskytnutí konečných informací žadatel nesouhlasil s rozhodnutím Komise použít cenu propanu, kterou oznámila společnost SABIC, jak je uvedeno ve 47. bodě odůvodnění. Žadatel nejprve tvrdil, že rozhodným právem v antidumpingových šetřeních je základní nařízení, a nikoli nařízení ES o spojování, které má jiná kritéria a jiné funkce. Proto vzhledem k tomu, že u těchto nařízení platí různá právní kritéria, je přenos zjištění z jednoho právního rámce do druhého nelogický a nezákonný. Za druhé bylo uvedeno, že vzhledem k tomu, že cenu stanovila vláda Saúdské Arábie, neplatí běžné úvahy týkající se pojmu cena „za obvyklých tržních podmínek“. Za třetí tvrdil, že přijetí pevné ceny propanu společnosti SABIC, která nebyla „běžná“ a přiměřeně neodrážela skutečné náklady, bylo v rozporu s čl. 2 odst. 5 základního nařízení. Za čtvrté tvrdil, že při šetření proti Rusku Komise upravila cenu plynu, kterou rovněž stanovila vláda, a uplatnění odlišných kritérií u Saúdské Arábie než u Ruska při šetření na ochranu obchodu proto bylo diskriminační. Za páté tvrdil, že v případě M.9410 nebyly uvedeny žádné závěry týkající se propanu. Za šesté tvrdil, že rozhodnutí ohledně spojení podniků uznalo existenci vertikální integrace týkající se předcházejících a navazujících dodávek v hodnotovém řetězci ethylenglykolů, ale že se toto rozhodnutí nezabývá povahou vertikální vazby, tj. zda dodávky předcházejících výrobků mezi společnostmi Saudi Aramco a SABIC probíhaly za obvyklých tržních podmínek. Bylo uvedeno, že Komise šetřila pouze to, zda tato vertikální vazba pravděpodobně povede k potenciálnímu uzavření trhu. A konečně žadatel tvrdil, že společnosti Saudi Aramco a SABIC jsou společnosti ve spojení a jejich transakce neprobíhají v běžném obchodním styku.

(55)

Komise nesouhlasila a potvrdila svá zjištění, že použití ceny propanu oznámené společností SABIC je v tomto případě vhodné. Rozhodnutí týkající se spojení podniků se povahou vertikální vazby mezi oběma společnostmi i rozhodnutími o cenách v souvislosti s působením obou společností v období šetření zabývalo. V rozhodnutí se například uvádí, že „jakákoli skutečná koordinace činností společnosti SABIC s činnostmi společnosti Saudi Aramco by byla náročná a byla by prováděna bez podrobných znalostí cen, zákazníků nebo celkové strategie společnosti SABIC“ (12. bod odůvodnění). Dále se uvádí, že „obchodní interakce těchto stran jsou omezené a probíhají za obvyklých tržních podmínek“ a že strany „předložily důkazy, které to prokazují, přinejmenším na vertikálně dotčených trzích, kde společnosti Saudi Aramco nebo SABIC působí jako vzájemní dodavatelé“ (14. bod odůvodnění). Komise proto potvrdila své posouzení uvedené ve 47. bodě odůvodnění tohoto nařízení.

(56)

Jelikož ohledně stanovení běžné hodnoty nebyly vzneseny žádné další připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené v 81. až 93. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, které jsou opraveny, jak je upřesněno ve 47. bodě odůvodnění tohoto nařízení.

(57)

Komise obdržela připomínky společností SABIC a EMPC týkající se stanovení vývozní ceny.

(58)

Společnost SABIC uvedla, že analýza Komise je nedostatečná, protože považuje vývozní cenu za nespolehlivou pouze na základě existence vztahu mezi společnostmi. Společnost SABIC odkázala na zprávu panelu ve věci US-OCTG (Korea) (9). Podle společnosti SABIC panel konstatoval, že vzhledem k tomu, že článek 2.3 antidumpingové dohody, který odráží čl. 2 odst. 9 základního nařízení, neukládá požadavek na stanovení spolehlivosti vývozní ceny, neumožňuje uvedený článek vyšetřujícím orgánům stanovit vývozní cenu v případech, kdy dojde ke spojení. Ve svém podání ve znění s důvěrnými informacemi poskytla společnost SABIC další informace, včetně vysvětlení týkajícího se stanovení jejích vnitřních cen mezi subjekty ve spojení.

(59)

Komise shledala, že vysvětlení poskytnutá společností SABIC ohledně stanovení vnitřních cen mezi subjekty ve spojení neodůvodňují odchylku od použití čl. 2 odst. 9. Toto posouzení bylo společnosti SABIC poskytnuto ve zvláštním sdělení, neboť obsahuje důvěrné obchodní informace. Na základě svého posouzení dospěla Komise k závěru, že v daném případě je vývozní cena nespolehlivá kvůli spojení mezi vývozcem, obchodníkem a dovozcem. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(60)

Společnost SABIC dále tvrdila, že vývozní cena by se neměla určovat podle čl. 2 odst. 9 základního nařízení a že mezi stranami ve spojení by neměly být provedeny žádné úpravy transakcí, zejména v případě správních, prodejních a režijních nákladů a zisku, vzhledem k tomu, že Komise posuzovala dumping „na úrovni skupiny společností“ a že saúdskoarabští vyvážející výrobci jsou integrováni. Společnost SABIC proto tvrdila, že vývozní cena musí vycházet ze skutečných vývozních cen po odečtení všech ověřených prodejních nákladů.

(61)

Komise uvedla, že dumpingové rozpětí bylo skutečně vypočteno na úrovni skupiny společností v tom smyslu, že všem subjektům ve spojení bylo určeno stejné individuální dumpingové rozpětí a při výpočtu tohoto dumpingového rozpětí byly zohledněny všechny příslušné vývozní transakce a prodej na domácím trhu. A to bez ohledu na skutečnost, že v daném případě bylo třeba upravit vývozní ceny podle čl. 2 odst. 9 základního nařízení, protože vývozní cena je kvůli spojení mezi vývozcem a dovozcem nespolehlivá. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(62)

Společnosti SABIC a EMPC zpochybnily skutečnost, že Komise použila ziskové rozpětí ve výši 6,89 % stanovené při antidumpingovém šetření týkajícím se polyvinylalkoholů pocházejících z Číny (10) z důvodu zachování důvěrnosti údajů spolupracujících dovozců. Společnost SABIC požádala Komisi, aby použila informace týkající se ziskovosti společností SABIC Petrochemicals B.V. (dále jen „SPC“) a SABIC Italia (dále jen „SI“), které byly ověřeny. Společnosti SABIC a EMPC tvrdily, že míra zisku použitá Komisí není přiměřená ve smyslu čl. 2 odst. 9 základního nařízení, jelikož se týká jiného výrobku, dovozu z jiné země a jiného časového období. Společnost SABIC rovněž uvedla, že ziskové rozpětí použité Komisí neodráží skutečné funkce a rizika společností SPC a SI.

(63)

Komise nepovažuje ziskové rozpětí dovozce ve spojení a/nebo obchodníka ve spojení za přiměřené, jelikož je ovlivněno spojením se společnostmi, od nichž ethylenglykol nakupují. Podle čl. 2 odst. 9 základního nařízení se má za to, že je vhodné použít přiměřené ziskové rozpětí nezávisle na skutečně dosaženém zisku na základě vnitropodnikové ceny, aby se zamezilo jakýmkoli rušivým účinkům, které mohou v důsledku vnitropodnikové ceny nastat. Po uložení prozatímních opatření měla Komise dále v úmyslu provést dálkovou křížovou kontrolu dvou spolupracujících dovozců, ale ti nebyli k dispozici, jak je uvedeno v 8. bodě odůvodnění. Vzhledem k tomu, že ve spisu nebyly k dispozici žádné alternativní údaje, které by bylo možné použít, se tedy Komise rozhodla použít ziskové rozpětí použité v prozatímní fázi, jak je popsáno v 97. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(64)

Společnost SABIC rovněž tvrdila, že odpočet ziskového rozpětí dovozce, který není ve spojení, od prodeje uskutečněného prostřednictvím dovozce ve spojení (společnosti SPC) i od prodeje fakturovaného obchodníkem v Unii (společností SI) vedl k duplicitě.

(65)

Komise uvedla, že tato dvě zisková rozpětí byla vzata v úvahu pro různé účely a byla odečtena odděleně. V případě prodeje na vývoz prostřednictvím dovozce ve spojení v Unii byla vývozní cena určena podle čl. 2 odst. 9 základního nařízení na základě ceny, za kterou byly dovezené výrobky poprvé prodány nezávislému kupujícímu nebo společnosti SI. V těchto případech byla provedena úprava pro zisk, aby mohla být stanovena spolehlivá vývozní cena. Naproti tomu provize pro obchodníka ve spojení v Unii, který vykonával funkci obchodníka pracujícího za provizi, byla odečtena podle čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení, jak je dále uvedeno v 79. bodě odůvodnění. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(66)

V odpovědi na dotazník rozdělila společnost SPC prodejní, správní a režijní náklady na základě obratu. Po poskytnutí prozatímních informací společnost SABIC uvedla, že vzhledem k tomu, že společnost SPC je jak výrobcem, tak distributorem, a většina jejích pracovních sil a činností se týká výroby chemických látek a polymerů, měly by být prodejní, správní a režijní náklady přerozděleny jednak na výrobky vyráběné společností SPC, a jednak na obchodované výrobky z ethylenglykolu. Dále bylo uvedeno, že tato alokační metodika přesněji odpovídá rozdělení nákladů.

(67)

Během dálkové křížové kontroly společnost SABIC netvrdila, že její rozdělení prodejních, správních a režijních nákladů nebylo přesné. Vzhledem k tomu, že dálková křížová kontrola byla provedena na základě původně předložené metody rozdělování, nebyla Komise schopna provést křížovou kontrolu nově předložené tabulky a několika nových alokačních klíčů, které byly v tomto ohledu použity. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(68)

Ve svých připomínkách po poskytnutí konečných informací společnost SABIC zopakovala své tvrzení uvedené v 58. bodě odůvodnění a uvedla, že vývozní cena zaplacená výrobcům nebyla ovlivněna vztahem mezi společnostmi ve spojení a že výrobcům byly zaplaceny skutečné ceny uhrazené odběrateli v Unii, kteří nejsou ve spojení, po odečtení všech vzniklých prodejních nákladů. Toto tvrzení zopakovala i vláda Saúdské Arábie. Společnost SABIC předložila v tomto ohledu v důvěrném znění svého podání marketingovou dohodu mezi společností SABIC a jedním z výrobců ve spojení.

(69)

Komise uvedla, že tato dohoda se nevztahuje na prodej do Unie. I kdyby se však podmínky této dohody vztahovaly na prodej společnosti SABIC na trhu Unie, hodnocení Komise v 59. bodě odůvodnění se nemění. Další podrobné informace týkající se posouzení Komise byly poskytnuty přímo společnosti SABIC ve zvláštním sdělení, protože zahrnují důvěrné obchodní informace.

(70)

Ve svých připomínkách po poskytnutí konečných informací zopakovaly společnosti SABIC, EMPC a vláda Saúdské Arábie své tvrzení uvedené v 62. bodě odůvodnění týkající se použití ziskového rozpětí ve výši 6,89 % Komisí. Společnost SABIC uvedla, že není správné, že ve spisu nejsou uvedeny žádné alternativní údaje, jelikož společnost SABIC předložila dva nezávislé soubory údajů, které mohla Komise k určení ziskového rozpětí dovozců, kteří nejsou ve spojení, použít.

(71)

Je třeba poznamenat, že prvním souborem údajů byla zpráva společnosti Deloitte, kterou společnost SABIC předložila pouze v důvěrném znění svého podání. Kromě toho bylo ve zprávě vypočítáno průměrné rozpětí ziskovosti 17 společností, které byly označeny jako srovnatelné se společnostmi SABIC v období 2016–2018. Pouze pět z těchto společností se nacházelo v Unii. Z těchto pěti společností v Unii byla dovozcem pouze jedna, ostatní se zabývaly distribucí a prodejem chemických látek. Podle této zprávy bylo navíc průměrné rozpětí ziskovosti dovozce se sídlem v Unii v období 2016–2018 vyšší než rozpětí ziskovosti 6,89 % použité Komisí. Dále druhý soubor údajů představoval ve skutečnosti finanční informace čtyř společností, o nichž společnost SABIC tvrdila, že jsou distributory. Nebyly poskytnuty žádné informace týkající se kritérií použitých společností SABIC při výběru těchto společností. Komise se proto domnívala, že ziskové rozpětí použité v prozatímní fázi popsané v 97. bodě odůvodnění prozatímního nařízení je nejpřiměřenějším zdrojem údajů, které byly ve spisu k dispozici.

(72)

Ve svých připomínkách po poskytnutí konečných informací společnost SABIC zopakovala své tvrzení uvedené v 66. bodě odůvodnění, že by Komise měla použít revidované prodejní, správní a režijních náklady společnosti SPC. Toto tvrzení zopakovala i vláda Saúdské Arábie. Společnost SABIC tvrdila, že vzhledem k tomu, že společnost SPC je jak výrobcem, tak distributorem a většina jejích pracovních sil a činností se týká výroby chemických látek a polymerů, je vhodnější rozdělit prodejní, správní a režijní náklady na výrobky vyráběné společnostmi SPC a MEG a na jiné obchodní výrobky na základě počtu pracovníků zaměstnaných v různých činnostech. Společnost SABIC dále tvrdila, že nebylo nutné, aby Komise prováděla křížovou kontrolu nové metodiky rozdělování, protože byl použit pouze jeden alokační klíč, a že Komise během dálkové křížové kontroly provedla křížovou kontrolu údajů o prodejních, správních a režijních nákladech a údajů o zaměstnanosti.

(73)

Provádí-li se rozdělení všech prodejních, správních a režijních nákladů na základě obratu, nemusí Komise provádět podrobnou křížovou kontrolu výdajů vykázaných za prodej dotčeného výrobku na trhu Unie, neboť stejné procento prodejních, správních a režijních nákladů je přiděleno na prodej všech výrobků na všech trzích. Použije-li se však jiná metodika, hrozí riziko, že prodejní, správní a režijní náklady dotčeného výrobku prodávaného na trhu Unie budou rozděleny nesprávně. V tomto případě provádí Komise křížovou kontrolu vykázaných prodejních, správních a režijních nákladů podrobně. To je případ revidovaných prodejních, správních a režijních nákladů předložených společností SABIC. V souladu s novou metodikou společnost SABIC revidovala některé prodejní, správní a režijní náklady, jako jsou náklady na reklamu, náklady na podporu obchodu, jiné náklady (např. pohledávky, nedobytné pohledávky atd.), finanční a příjmové výdaje. Náklady tohoto typu však souvisí spíše s prodejní hodnotou výrobků než s počtem zaměstnanců, kteří se podílejí na činnosti prodeje ethylenglykolu. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(74)

Ve svých připomínkách po poskytnutí konečných informací společnost SABIC tvrdila, že odpočet teoretické provize za prodej uskutečňovaný prostřednictvím společnosti SI představuje dvojí započtení. Za prvé tvrdila, že Komise porušila čl. 2 odst. 9, protože stanovila vývozní cenu na základě ceny, za kterou byly dovezené výrobky poprvé prodány společnosti SI, která je obchodníkem ve spojení. Za druhé tvrdila, že společnost SI není obchodníkem, ale distributorem, a proto úprava podle čl. 2 odst. 10 písm. i) není odůvodněná. Nakonec tvrdila, že Komise obvykle provádí úpravu pouze jednou, i když je jedná o mnoho stran ve spojení.

(75)

Komise s tím nesouhlasila. Je nesporné, že pokud jde o dotčený prodejní kanál, společnost SABIC prodává dotčený výrobek nezávislým odběratelům v Unii prostřednictvím společností ve spojení, které působí jako dovozci a za svou činnost přijímají provizi. Komise proto musela nejprve stanovit spolehlivou vývozní cenu na základě čl. 2 odst. 9 základního nařízení a poté na základě čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení tuto vývozní cenu upravit o provizi, kterou společnost SABIC zaplatila. Pokud jde o stanovení vývozní ceny na základě čl. 2 odst. 9, Komise od ceny dalšího prodeje prvnímu nezávislému odběrateli odečetla prodejní, správní a režijní náklady společnosti SPC a přiměřenou částku pro zisk, kterého obvykle dosahuje nezávislý dovozce. Aby Komise zohlednila provizi zaplacenou společností SABIC za tento prodej do Unie, odečetla prodejní, správní a režijní náklady společnosti SI a přiměřenou částku pro zisk. To, zda je společnost SI označena jako distributor nebo obchodník, nic nemění na skutečnosti, že společnost SI dostává od společnosti SABIC za dotčený prodej provizi, a proto je úprava podle čl. 2 odst. 10 písm. i) oprávněná. Aniž jsou dotčeny výše uvedené skutečnosti, Komise podotýká, že na základě informací poskytnutých společností SABIC dostává společnost SPC od společnosti SABIC provizi také za prodej, který uskutečňuje v Unii. Komise měla za to, že dodatečná úprava o tuto provizi by byla nepřiměřená, zejména s ohledem na skutečnost, že prodejní, správní a režijní náklady a přiměřený zisk byly již odečteny v případě SPC při stanovování vývozní ceny podle čl. 2 odst. 9. Dodatečná úprava podle čl. 2 odst. 10 písm. i), která má zohlednit provizi zaplacenou společností SABIC, tedy může vést ke dvojímu započtení, a proto nebyla provedena. Komise se domnívá, že stanovení a úprava provedené podle čl. 2 odst. 9, resp. čl. 2 odst. 10 písm. i) vedou k ceně, které by bylo dosaženo, kdyby se prodej uskutečňoval mezi nezávislými společnostmi. Tvrzení se proto zamítá.

(76)

Jelikož s ohledem na stanovení příslušné vývozní ceny nebyly předloženy žádné další připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené v 95. až 97. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(77)

Komise obdržela připomínky od společnosti SABIC týkající se srovnání vývozní ceny a běžné hodnoty.

(78)

Tato společnost tvrdila, že odpočet jak provizí zaplacených na pokrytí prodejních, správních a režijních nákladů a zisku společností SPC a SI, tak příspěvků na prodejní, správní a režijní náklady a zisk těchto společností vedl k duplicitě.

(79)

V prozatímní fázi Komise odečetla podle čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení prodejní, správní a režijní náklady a přiměřený zisk od prodejní ceny společnosti SI. Bylo zjištěno, že společnost SI vykonává funkce zástupce pracujícího za provizi. Společnost SI nakupovala a prodávala dotčený výrobek odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, a z tohoto prodeje dostávala provizi od vyvážejícího výrobce. Kromě toho Komise odečetla podle čl. 2 odst. 9 základního nařízení prodejní, správní a režijní náklady a přiměřený zisk od prodejních cen společnosti SPC. Společnost SI i společnost SPC však mezi příspěvky ve svém přehledu prodeje zahrnuly provize zaplacené vyvážejícím výrobcem oběma těmto společnostem. Proto skutečně došlo k duplikaci. Přestože Komise měla za to, že skutečně zaplacené provize nejsou přiměřené a jsou ovlivněny vztahem mezi společnostmi SI a SPC a vyvážejícím výrobcem, souhlasí Komise s tím, že kromě již provedených úprav by tyto provize neměly být odečteny. Výše těchto provizí vykázaných prodejními společnostmi ve spojení jako příjem proto nebyla odečtena jako příspěvky z prodejních cen společností SI a SPC.

(80)

Společnost SABIC dále tvrdila, že zahrnutím ethylenglykolu, který neodpovídá technickým specifikacím, pod stejné číslo jako ethylenglykol nejvyšší kvality dojde nevyhnutelně ke zkreslení výpočtu dumpingu.

(81)

Komise požádala společnost SABIC na začátku šetření, aby v odpovědi na dotazník uvedla ethylenglykol, který neodpovídá technickým specifikacím a nesplňuje kritéria ethylenglykolu v kvalitě vlákno (typ A) jako ethylenglykol, který neodpovídá kvalitě vlákno (typ B). Společnost SABIC však veškerý prodej v Unii v období šetření vykázala jako ethylenglykol v kvalitě vlákno. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(82)

Ve svých připomínkách po poskytnutí konečných informací společnost SABIC zopakovala své tvrzení, že mezi marketingovým poplatkem, prodejními, správními a režijními náklady a ziskem společností SPC a SI došlo k dvojímu započtení. Toto tvrzení zopakovala i vláda Saúdské Arábie.

(83)

Komise s tímto tvrzením nesouhlasila. Jak je vysvětleno v 79. bodě odůvodnění, Komise příslušné dvojí započtení opravila. Podrobná vysvětlení byla společnosti SABIC poskytnuta ve zvláštním sdělení, jelikož obsahovala důvěrné informace.

(84)

Ve svých připomínkách po poskytnutí konečných informací společnost SABIC zopakovala své tvrzení uvedené ve 80. bodě odůvodnění, aniž by v tomto ohledu uvedla nové informace.

(85)

Z důvodů uvedených v 81. bodě odůvodnění bylo toto tvrzení zamítnuto.

(86)

Jelikož ohledně srovnání nebyly vzneseny žádné další připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 102. a 103. bodě odůvodnění prozatímního nařízení v upraveném znění, jak je vysvětleno v 79. bodě odůvodnění tohoto nařízení.

(87)

Komise zjistila v souboru s výpočtem administrativní chybu, v jejímž důsledku nebylo do výpočtu neúmyslně zahrnuto několik prodejních transakcí společnosti SI. To bylo odpovídajícím způsobem opraveno.

(88)

Jak je popsáno ve 47., 79. a 87. bodě odůvodnění, byly na základě tvrzení, která Komise přijala, některé prvky běžné hodnoty a vývozní ceny revidovány.

(89)

Konečná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením tedy činí:

(90)

Komise obdržela připomínky od společností MEGlobal Americas a LCLA.

(91)

Společnost MEGlobal Americas tvrdila, že běžná hodnota musí vycházet z veškerého domácího prodeje ethylenglykolu (typ výrobku A a B), přestože společnost MEGlobal Americas během období šetření prodávala do Unie pouze jeden typ ethylenglykolu.

(92)

Komise uvedla, že při výpočtu ke stanovení běžné hodnoty je nutné zohlednit kontrolní číslo výrobku, aby bylo možné porovnávat stejné typy ethylenglykolu. Vzhledem k tomu, že společnost nevyvážela typ výrobku B, nebyl při výpočtu běžné hodnoty typu výrobku A zohledněn domácí prodej typu výrobku B. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(93)

Společnost MEGlobal Americas rovněž tvrdila, že Komise nezohlednila dopady pandemie COVID-19 na domácí ceny. Společnost MEGlobal Americas tvrdila, že Komise navýšila tržní hodnotu ethylenglykolu tím, že nezahrnula prodej, který se uskutečnil v době vysoké volatility tržních cen způsobené pandemií COVID-19. Bylo namítnuto, že část domácího prodeje, u nějž bylo zjištěno, že neprobíhal v běžném obchodním styku, se uskutečnila v květnu a červnu 2020, kdy průměrné prodejní ceny ethylenglykolu klesly kvůli povinnému uzavření vynucenému v různých regionech světa, včetně USA. Zjištění, že se tento prodej neuskutečnil v běžném obchodním styku, podle společnosti MEGlobal Americas porušilo čl. 2 odst. 4 základního nařízení a článek 2.2.1 antidumpingové dohody, které stanoví, že prodej může být považován za neuskutečněný v běžném obchodním styku, pouze pokud se uskutečnil „během delšího období“. Společnost MEGlobal Americas tvrdila, že tato podmínka nebyla splněna, jelikož neziskový prodej probíhal pouze po dobu dvou měsíců, což je období kratší než šest měsíců stanovené v čl. 2 odst. 4 základního nařízení, a požádala Komisi, aby tento prodej zahrnula do stanovení běžné hodnoty.

(94)

Komise uvedla, že připomínka společnosti MEGlobal Americas vychází z nesprávného výkladu čl. 2 odst. 4 základního nařízení. Tento článek skutečně stanoví podmínky, které je třeba splnit, aby se při stanovení běžné hodnoty nepřihlíželo k neziskovému prodeji, a umožňuje Komisi, aby nepřihlížela k neziskovému prodeji, pokud se „uskutečňuje během delšího období ve významných objemech“. V čl. 2 odst. 4 základního nařízení je dále objasněno, že delší období obvykle činí jeden rok a v žádném případě nesmí být kratší než šest měsíců. Výraz „během“ znamená, že Komise musí zkoumat neziskový prodej v rámci období šetření, které obvykle činí jeden rok a v žádném případě není kratší než šest měsíců. Na rozdíl od toho, co tvrdí společnost, neznamená znění čl. 2 odst. 4 základního nařízení „v průběhu delšího období“ nebo „po dobu delšího období“, a toto ustanovení proto nevyžaduje, aby Komise nepřihlížela pouze k takovému neziskovému prodeji, který obvykle probíhal po dobu jednoho roku nebo nejméně šesti měsíců. V daném případě Komise zkoumala prodej v rámci delšího období jednoho roku (tj. období šetření), a čl. 2 odst. 4 základního nařízení tedy dodržela. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(95)

Komise rovněž obdržela připomínky od společnosti LCLA, v nichž bylo uvedeno, že Komise musí od nákladů společnosti LCLA na výrobu ethylenglykolu odečíst příjmy z prodeje vedlejších produktů. Podle společnosti LCLA Komise obvykle odečítá příjmy z vedlejších produktů od výrobních nákladů dotčeného výrobku, a společnost v tomto ohledu odkazovala na antidumpingové řízení týkající se dovozu kyseliny šťavelové pocházející z Číny (11). Společnost LCLA proto požádala Komisi, aby odečetla příjmy z prodeje vedlejších produktů od nákladů na výrobu ethylenglykolu.

(96)

Po uložení prozatímních opatření Komise dále zkoumala, zda společnost LCLA předložila úplné informace, kterými by prokázala, že veškeré příjmy z prodeje vedlejších produktů mohly a měly být odečteny od nákladů na výrobu ethylenglykolu. Komise sice uznává, že tato společnost zaúčtovala příjmy z prodeje vedlejších produktů do auditované účetní závěrky mezi příjmy z jiných služeb, nemůže však přehlížet skutečnost, že společnost nesdělila objemy vedlejších produktů, které byly vyrobeny a prodávány během období šetření. Společnost LCLA zahájila výrobu ethylenglykolu dva měsíce před obdobím šetření, a proto v tomto období vyráběla i vedlejší produkty. Od nákladů na výrobu ethylenglykolu během období šetření by měl být odečten pouze objem vedlejších produktů vyrobených během období šetření a příslušné informace ve spisu chybí. Tato společnost navíc neposkytla žádné podrobnosti týkající se účetních pravidel zásob vedlejších produktů. I když společnost LCLA tvrdila, že není schopna oddělit výrobní náklady pouze vedlejších produktů, Komise podotýká, že tyto vedlejší produkty jsou vyráběny v určitém okamžiku výrobního procesu ethylenglykolu a rozdělení podle objemu vedlejšího produktu by tedy bylo možné, stejně jako bylo možné u ostatních výrobců ethylenglykolu. Kromě toho Komise nemůže přijmout jednoduchá tvrzení, že takové rozdělení není možné, bez jakékoli snahy společnosti o poskytnutí přiměřené metodiky rozdělování, zatímco jiné společnosti tak učinily. Komise dále uvedla, že se vyskytl problém s náklady a odpovídající cenou vedlejších produktů. Vzhledem k důvěrné povaze tohoto tvrzení byly další podrobné informace z posouzení Komise poskytnuty společnosti LCLA ve zvláštním sdělení, jelikož zahrnují důvěrné obchodní informace. Tato námitka byla tedy zamítnuta.

(97)

Ve svých připomínkách po poskytnutí konečných informací společnost MEGlobal Americas zopakovala své tvrzení uvedené v 91. bodě odůvodnění. Společnost MEGlobal Americas tvrdila, že rozlišování kontrolních čísel výrobků A a B není u ethylenglykolu vyráběného a prodávaného společností MEGlobal Americas relevantní, jelikož typ B nebyl vyráběn záměrně.

(98)

Společnost MEGlobal Americas vykázala prodej typu výrobku A a B na domácím trhu a typu výrobku A na vývozním trhu. Skutečnost, že společnost MEGlobal Americas nevyráběla typ B záměrně, je irelevantní. Jak je vysvětleno v 92. bodě odůvodnění, při výpočtu pro stanovení běžné hodnoty se kontrolní číslo výrobku zohledňuje proto, aby bylo možné porovnat typy ethylenglykolu, které jsou si co nejvíce podobné. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(99)

Společnost MEGlobal Americas rovněž zopakovala své tvrzení uvedené v 93. bodě odůvodnění, aniž by v tomto ohledu poskytla nové relevantní informace.

(100)

Z důvodů uvedených v 94. bodě odůvodnění bylo toto tvrzení zamítnuto.

(101)

Ve svých připomínkách po poskytnutí konečných informací společnost LCLA předložila chybějící informace popsané v 96. bodě odůvodnění. Předložené informace týkající se objemu vedlejších produktů vyrobených během období šetření byly v souladu s informacemi předloženými jinými stranami a byly považovány za spolehlivé. Komise proto upravila výrobní náklady ethylenglykolu směrem dolů o objem vedlejších produktů vyrobených během období šetření vynásobený jednotkovou prodejní cenou vedlejších produktů prodaných během období šetření, která byla zkontrolována během dálkové křížové kontroly. Kromě toho byla celková hodnota prodeje vedlejších produktů v souladu s auditovanými účty. Snížení výrobních nákladů zvýšilo během posouzení běžného obchodního styku objem ziskového prodeje na domácím trhu, ten však byl přesto nižší než 80 % veškerého domácího prodeje. Proto byla běžná hodnota vypočtena jako vážený průměr pouze u ziskového prodeje.

(102)

Jelikož s ohledem na stanovení běžné hodnoty pro vyvážející výrobce v USA nebyly předloženy žádné další připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 108. až 115. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(103)

Komise obdržela připomínky od společností MEGlobal Americas a LCLA.

(104)

Společnost MEGlobal Americas tvrdila, že ceny ethylenglykolu účtované mezi společnostmi ve spojení jsou spolehlivé, protože jsou založeny na údajích od třetí strany a jsou tržní, a musí být tedy použity při stanovení dumpingového rozpětí.

(105)

Ceny účtované společností MEGlobal Americas společnosti ve spojení MEGlobal International FZE (dále jen „MEGlobal International“) a touto společností společnosti ve spojení MEGlobal Europe nejsou v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení spolehlivé, jelikož jsou ovlivněny spojením těchto společností. Další podrobné informace z posouzení Komise byly poskytnuty přímo společnosti MEGlobal Americas ve zvláštním sdělení, jelikož zahrnují důvěrné obchodní informace. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(106)

Společnost MEGlobal Americas rovněž tvrdila, že Komise není povinna stanovit vývozní cenu za prodej společnosti MEGlobal Europe zpracovateli ve spojení Equipolymers GmbH (dále jen „Equipolymers“) a že by měla přezkoumat spolehlivost tohoto prodeje. V tomto ohledu odkázala na metodiku použitou v antidumpingovém řízení týkajícím se dovozu polyetylentereftalátů z Indie (12), v němž Komise během přezkumného šetření zjistila, že ceny účtované společnosti ve spojení jsou v souladu s cenami účtovanými odběratelům, kteří nejsou ve spojení, za stejné typy výrobku, a dospěla k závěru, že ceny účtované společnosti ve spojení jsou spolehlivé a lze je použít pro výpočet vývozní ceny. Společnost MEGlobal Americas dále tvrdila, že kdyby byla Komise požádala o informace o prodeji mezi společnostmi MEGlobal Europe a Equipolymers, byla by zjistila, že tyto ceny jsou podobné cenám poskytovaným nezávislým odběratelům. Dále společnost tvrdila, že Komise nezaložila svá zjištění na skutečných informacích týkajících se transakcí mezi společnostmi MEGlobal Europe a Equipolymers. Navíc tvrdila, že výpočet vývozní ceny na základě výrobních nákladů PET není přiměřená, protože výroba PET je složitá a cenu vstupu, jako je ethylenglykol, nelze odvodit od nákladů na jiné vstupy. Dále tvrdila, že metodika použitá Komisí není v souladu s platnými účetními pravidly a zásadami, jelikož výrobní náklady by závisely na jakostní třídě vyrobeného PET. Společnost MEGlobal Americas vznesla ještě další bod týkající se společnosti Equipolymers v důvěrném znění svého podání. Posouzení této části tvrzení ze strany Komise bylo společnosti MEGlobal Americas poskytnuto ve zvláštním sdělení, neboť zahrnuje důvěrné obchodní informace.

(107)

Komise uvedla, že tento případ se liší od precedentu, který citovala společnost MEGlobal Americas. Komise ve skutečnosti během současného šetření zjistila, že cena společnosti MEGlobal Europe pro odběratele, kteří nejsou ve spojení, není v souladu s cenou společnosti MEGlobal Europe pro odběratele ve spojení. Kromě toho si Komise informace, které považovala za důležité pro šetření, od společnosti Equipolymers skutečně vyžádala. Společnost Equipolymers skutečně předložila odpověď na přílohu I pro společnosti ve spojení s vyvážejícím výrobcem a nic jí nebránilo v tom, aby v průběhu šetření předložila dodatečné informace, které považovala za nezbytné k doložení tvrzení, která se snažila učinit. Společnost MEGlobal Americas v průběhu šetření dále požádala Komisi, aby jako základ pro stanovení vývozních cen nepoužila ceny mezi společnostmi MEGlobal Europe a Equipolymers, protože se jedná o ceny mezi podniky ve spojení, což je v rozporu s tvrzením společnosti MEGlobal Europe, že prodej mezi společnostmi MEGlobal Europe a Equipolymers probíhá za ceny podobné cenám poskytovaným odběratelům, kteří nejsou ve spojení. Navíc vzhledem k tomu, že Komise stanovila vývozní cenu tak, že nejprve stanovila celkové výrobní náklady PET během období šetření, jak je uvedeno ve 121. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, a z celkových výrobních nákladů PET oddělila celkové náklady ethylenglykolu, není seznam prodejních transakcí při nákupech ethylenglykolu společností Equipolymers od společnosti MEGlobal Europe pro tento výpočet relevantní. Pokud jde o tvrzení, že výroba PET je složitá a cenu vstupu, jako je ethylenglykol, nelze oddělit od nákladů na jiné vstupy, Komise se domnívala, že je z faktického hlediska chybné, protože společnost Equipolymers náklady na ethylenglykol i další vstupy použité při výrobě PET ve skutečnosti předložila. Pokud jde o tvrzení, že metodika použitá Komisí není v souladu s platnými účetními pravidly a zásadami vzhledem k tomu, že výrobní náklady by závisely na jakostní třídě vyrobeného PET, není jasné, jaká je souvislost mezi platnými účetními pravidly a zásadami a jakostní třídou vyráběného PET. Podle čl. 2 odst. 9 tedy musela Komise vývozní cenu stanovit na jakémkoli přiměřeném základě.

(108)

Stejně jako společnost SABIC tvrdila také společnost MEGlobal Americas, že ziskové rozpětí použité pro výpočet vývozní ceny není přiměřené a Komise měla vycházet z míry zisku poskytnuté společností MEGlobal Europe. Dále uvedla, že Komise neprokázala dostatečnou spojitost mezi údajnou důvěrností údajů týkajících se dovozu mezi subjekty, které nejsou ve spojení, protože uvedla, že úroveň spolupráce dovozců/obchodníků, kteří nejsou ve spojení, je vysoká, a použitím ziskového rozpětí týkajícího se jiného chemického výrobku dovezeného z jiné země a pro jiné období. Dále společnost tvrdila, že čl. 2 odst. 9 základního nařízení neumožňuje Komisi stanovit vývozní cenu na základě údajů týkajících se jiného řízení.

(109)

Z důvodů vysvětlených ve 63. bodě odůvodnění Komise nepovažuje ziskové rozpětí dovozce ve spojení za přiměřené, protože je ovlivněno spojením se společnostmi, od nichž společnost ethylenglykol nakupovala. Proto podle čl. 2 odst. 9 základního nařízení se má za to, že je vhodné použít přiměřené ziskové rozpětí nezávisle na skutečně dosaženém zisku na základě vnitropodnikové ceny, aby se zamezilo jakýmkoli rušivým účinkům, které mohou v důsledku vnitropodnikové ceny nastat. Úroveň spolupráce popsaná ve 283. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se týká objemu dovozu dvou spolupracujících dovozců, kteří nejsou ve spojení, ve srovnání s celkovým dovozem během období šetření a nemá nic společného s důvody důvěrnosti údajů, pokud jde o údaje těchto dvou společností, a proto se Komise uchýlila k použití ziskového rozpětí použitého v předchozím řízení, jak je vysvětleno v 97. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Tato skutečnost zůstává v této fázi beze změny, a to po neúspěšném pokusu Komise uspořádat s oběma společnostmi dálkovou křížovou kontrolu, jak je vysvětleno v 8. bodě odůvodnění. Ustanovení čl. 2 odst. 9 základního nařízení umožňují Komisi stanovit vývozní cenu na jakémkoli přiměřeném základě, a nezakazuje tedy použití údajů z předchozího řízení. Kromě toho Komise podotýká, že společnost MEGlobal Americas uvedla, že prodejní cena mezi společnostmi MEGlobal Americas a MEGlobal International byla založena na určitém vzorci, který zahrnoval zisk údajně za obvyklých tržních podmínek, jenž byl mnohem vyšší než zisk dovozců, kteří nejsou ve spojení, který použila Komise, jak je uvedeno v 62. a 108. bodě odůvodnění. Vzhledem k tomu, že ve spisu nebyly k dispozici žádné alternativní údaje, se tedy Komise rozhodla použít ziskové rozpětí použité v prozatímní fázi, jak je popsáno v 97. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(110)

A konečně společnost MEGlobal Americas tvrdila, že společnost MEGlobal Europe je třeba považovat za vývozní oddělení společnosti MEGlobal Americas, protože tato společnost působila výhradně v rámci celosvětové činnosti společnosti MEGlobal, včetně činnosti společnosti MEGlobal Americas, a Komise proto jednala v rozporu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení, když při výpočtu vývozní ceny brala v úvahu jiné náklady než skutečné prodejní náklady.

(111)

Komise podotýká, že toto tvrzení nebylo vzneseno před uložením prozatímních opatření. Komise však toto tvrzení přezkoumala a uvedla, že společnost MEGlobal Europe sídlí ve Švýcarsku a že velká část jejích nákupů ethylengylkolu byla dodána jinou společností, která se nachází v Unii, a nikoli společností MEGlobal Americas. Toto tvrzení navíc zcela odporuje tomu, co společnost MEGlobal Americas prohlašovala ve svých podáních, ve kterých nejen uvedla, že společnost MEGlobal Americas uskutečnila během období šetření pouze několik zásilek do Unie, ale také charakterizovala zásilky ze společnosti MEGlobal Americas do společnosti MEGlobal Europe jako „výjimečné“. Šetření a prohlášení společnosti jasně ukazují, že společnost MEGlobal Europe působí jako distribuční a zásobovací centrum, jehož hlavním účelem je získávat ethylenglykol pro své navazující činnosti, a nikoli uvádět na trh a vyvážet ethylenglykol vyráběný společností MEGlobal Americas. Společnost MEGlobal Europe proto nelze považovat za vývozní oddělení společnosti MEGlobal Americas. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(112)

Společnost LCLA požádala Komisi, aby ke společnostem LCLA a Mitsubishi Corp přistupovala jako ke stranám, které nejsou ve spojení. Společnost LCLA vzala na vědomí, že Komise provede další šetření tohoto spojení a dohody o vyrovnání mezi těmito společnostmi, jak je uvedeno ve 101. bodě odůvodnění (13) prozatímního nařízení, ale zopakovala, že tvrzení žadatele týkající se vztahu mezi společnostmi LCLA a Mitsubishi Corp je neopodstatněné, protože mezi těmito dvěma společnostmi neexistuje žádné spojení ani dohoda o vyrovnání.

(113)

Komise dále zkoumala existenci údajných dohod o vyrovnání mezi společnostmi LCLA a Mitsubishi Corp. Zatímco šetření ukázalo, že existuje dohoda, podle níž společnost LCLA u některých prodejní transakcí se společností Mitsubishi Corp na domácím trhu uplatňovala zvláštní cenovou politiku, šetření v této fázi takový postup na trhu Unie neodhalilo. Další podrobné informace z posouzení Komise byly poskytnuty přímo společnosti LCLA ve zvláštním sdělení, protože zahrnují důvěrné obchodní informace.

(114)

Ve svých připomínkách po poskytnutí konečných informací společnost MEGlobal Americas zopakovala svá tvrzení uvedená ve 104., 106., 108 a 110. bodě odůvodnění. Zejména nesouhlasila se závěry Komise popsanými ve 105., 107., 109., resp. 111. bodě odůvodnění.

(115)

Ve svých připomínkách po poskytnutí konečných informací žadatel zopakoval své tvrzení, že Komise by měla dále prozkoumat možné dohody o vyrovnání mezi společnostmi LCLA a Mitsubishi Corp, aniž by v tomto ohledu poskytl jakékoli relevantní nové důkazy, a zejména důkazy, které by prokazovaly, jak by tyto údajné dohody o vyrovnání ovlivnily ceny.

(116)

Z důvodů uvedených ve 113. bodě odůvodnění bylo toto tvrzení zamítnuto.

(117)

Jelikož s ohledem na stanovení vývozní ceny pro vyvážející výrobce v USA nebyly předloženy žádné další připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 116. až 122. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(118)

Komise zjistila, že v prozatímní fázi nezohlednila některé náklady související s výpočtem vývozní ceny pro společnost MEGlobal Americas za prodej prostřednictvím obchodníka ve spojení v Dubaji. Proto byla provedena úprava podle čl. 2 odst. 10 písm. i) o prodej prostřednictvím této obchodní společnosti ve spojení. Na základě informací poskytnutých v odpovědi na dotazník a během dálkové křížové kontroly bylo zjištěno, že funkce obchodníka v Dubaji jsou podobné funkcím zástupce pracujícího za provizi. Další podrobné informace z posouzení Komise byly poskytnuty přímo společnosti MEGlobal Americas ve zvláštním sdělení, jelikož zahrnují důvěrné obchodní informace. Společnost nese odpovědnost za proces prodeje a za své služby obdrží obchodní přirážku. Úprava je založena na prodejních, správních a režijních nákladech obchodní společnosti a ziskovém rozpětí ve výši 6,89 %, jak je popsáno v 97. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Toto ziskové rozpětí bylo považováno za přiměřené vzhledem k tomu, že nebyly poskytnuty žádné další informace, jak je vysvětleno v 109. bodě odůvodnění.

(119)

Jak je popsáno ve 101. bodě odůvodnění, po předložení chybějících informací byla u jednoho vyvážejícího výrobce revidována běžná hodnota.

(120)

Konečná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením tedy činí:

(121)

Po zveřejnění prozatímních zjištění společnost SABIC zopakovala svou připomínku uvedenou ve 135. a 139. bodě prozatímního nařízení, že subjekty ve spojení s výrobci v Unii dovážejí ethylenglykol ze Saúdské Arábie, a tvrdila, že skutečnost, že společnosti ve spojení pokračují v dovážení ethylenglykolu ze Saúdské Arábie i po zahájení šetření, je známkou toho, že výrobci v Unii nemají v úmyslu uspokojovat potřeby uživatelů.

(122)

Tvrzení společnosti SABIC je čistě spekulativní a není podloženo žádnými podpůrnými důkazy. Jak je popsáno ve 136. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, tyto společnosti ve spojení dovážely ze Saúdské Arábie během období šetření velmi malý objem ethylenglykolu, a proto nelze v tomto ohledu vyvodit žádný smysluplný závěr. Navíc, jak je uvedeno ve 139. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, tento konkrétní výrobce v Unii nespolupracoval, a v každém případě se jednalo o velmi malého výrobce. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(123)

Společnost SABIC rovněž tvrdila, že Komise v prozatímním nařízení uvedla, že údaje nespolupracujících výrobců v Unii byly vypočteny na základě informací o trhu, a tyto údaje by měly být sděleny zúčastněným stranám.

(124)

Jak je uvedeno ve 133. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, údaje nespolupracujících výrobců v Unii žadatel odhadl na základě informací o trhu. Komise by ráda objasnila, že část údajů z informací o trhu pochází z údajů odhadovaných společností Wood Mackenzie Chemicals Global Supply Demand Analytic Service (dále jen „Wood Mackenzie“), které jsou chráněny autorskými právy, ale po získání potřebného povolení byly v každém případě zpřístupněny zúčastněným stranám jako součást otevřeného spisu. Dne 29. dubna obdržel žadatel od společnosti Wood Mackenzie souhlas se sdělením celkové výroby ethylenglykolu a celkové spotřeby ethylenglykolu na úrovni EU-28 (14) v období let 2017 až 2020 a tyto údaje byly zařazeny do nedůvěrného znění spisu (15). Malý rozdíl mezi objemem výroby uvedeným v tabulce 4 prozatímního nařízení a objemem výroby odhadovaným společností Wood Mackenzie vyplývá ze skutečnosti, že objem výroby výrobců v Unii zařazených do vzorku vychází ze skutečných údajů a nikoli z odhadů. Tyto dva soubory údajů však vykazují stejný klesající trend. Údaje o spotřebě odhadované společností Wood Mackenzie jsou o něco vyšší než příslušné údaje uvedené v tabulce 1 prozatímního nařízení, protože údaje společnosti Wood Mackenzie vycházejí z údajů za EU-28, zatímco tabulka 1 vychází z údajů za EU-27.

(125)

Ve svých připomínkách po poskytnutí konečných informací společnost SABIC zopakovala své tvrzení uvedené ve 121. bodě odůvodnění, aniž by v tomto ohledu uvedla nové prvky.

(126)

Z důvodů uvedených v 122. bodě odůvodnění bylo toto tvrzení zamítnuto.

(127)

Jelikož s ohledem na definici výrobního odvětví Unie a výrobu v Unii nebyly předloženy žádné další připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené v 132. až 140. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(128)

Společnost SABIC odkázala na swapovou dohodu popsanou ve 145. bodě odůvodnění prozatímního nařízení a požádala Komisi, aby o této záležitosti poskytla více informací, přičemž uvedla, že pokud dohoda nebyla uzavřena na základě tržních podmínek, musela mít dopad na výkonnost dotčeného výrobce v Unii.

(129)

Podrobné údaje o swapové dohodě obsahují důvěrné obchodní informace, které Komise nesmí sdělovat. Společnost SABIC v každém případě nespecifikovala, jaké dodatečné informace by měla Komise v tomto ohledu sdělit. Jak je vysvětleno ve 145. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, Komise posoudila, zda by se trend ziskovosti nebo zjištění, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu, lišily, pokud by byl prodej podle swapové dohody zahrnut do posouzení mikroekonomických ukazatelů, a dospěla k závěru, že jeho zahrnutí by na toto zjištění nemělo žádný dopad. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(130)

Jelikož ohledně tohoto oddílu nebyly vzneseny žádné další připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené v 141. až 147. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(131)

Společnost SABIC tvrdila, že analýza spotřeby v Unii je nedostatečná, jelikož Komise nevysvětlila, proč se spotřeba během posuzovaného období snížila.

(132)

Jak je popsáno ve 150. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, byla spotřeba na volném trhu v Unii byla poměrně stabilní a v posuzovaném období se snížila sotva o 1 %. Závislý trh je tvořen závislým prodejem popsaným ve 180. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, což byl hlavně prodej do segmentu chladicích kapalin. Jak je vysvětleno ve 238. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, prodej ethylenglykolu do segmentu chladicích kapalin se v období šetření snížil v důsledku pandemie COVID-19. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(133)

Ve svých připomínkách po poskytnutí konečných informací společnost SABIC zopakovala své tvrzení uvedené ve 131. bodě odůvodnění. Dále tvrdila, že vysvětlení uvedená ve 132. bodě odůvodnění nejsou podložena údaji uvedenými v prozatímním nařízení, jelikož objem prodeje na závislém trhu začal klesat v roce 2018 a k nejvýraznějšímu snížení v absolutních hodnotách došlo v roce 2019, tedy před začátkem pandemie Covid-19. Dále tvrdila, že ačkoli je závislý trh menší než volný trh, není nevýznamný, a pokles prodeje na závislém trhu proto na výkonnost výrobců v Unii dopad měl. Společnost SABIC navíc tvrdila, že podobné trendy poklesu závislého a volného prodeje na trhu v posuzovaném období vyvolávají otázky, jelikož Komise potvrdila, že pokles prodeje závislého trhu nebyl způsoben dovozem ze Saúdské Arábie a USA.

(134)

Komise s těmito tvrzeními nesouhlasila. Jak je uvedeno ve 226. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, závislý prodej představoval pouze 12,6 % výroby výrobního odvětví Unie. Proto jak je uvedeno ve 227. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, vzhledem k malé velikosti závislého trhu jeho vývoj nijak významně nepřispěl ke zhoršení situace výrobního odvětví Unie ani jej nemůže objasnit. Nebylo uvedeno, jak by mohl mít tržní segment, který představuje pouze 12,6 % objemu výroby, vyšší dopad než tržní segment, který představuje 87,4 % objemu výroby. V tomto případě měl tedy významný dopad na situaci výrobního odvětví Unie prodej na volném trhu, a nikoli na závislém trhu.

(135)

Jelikož ohledně tohoto oddílu nebyly vzneseny žádné další připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 148. až 150. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(136)

Společnost SABIC a vláda Saúdské Arábie zopakovaly své tvrzení, že účinky dovozu ze Saúdské Arábie by neměly být posuzovány souhrnně s dovozem z USA, jelikož 1) dovoz ze Saúdské Arábie není na trhu Unie dumpingový a 2) trendy objemu a cen dovozu pocházejícího ze Saúdské Arábie a USA jsou odlišné, což prokazuje, že dovoz ze Saúdské Arábie nekonkuroval dovozu z USA, a to i s ohledem na skutečnost, že Komise zjistila, že ethylenglykol je komoditou a že hospodářská soutěž je z velké části založena na ceně. Vláda Saúdské Arábie v tomto ohledu odkázala na zprávu panelu ve věci EC – Tube or Pipe Fittings (16), ve které podle vlády Saúdské Arábie panel uvedl, že přibližně paralelní vývoj a přibližně podobný trend objemu a cen by mohly být známkou toho, že dovozy lze vhodně kumulovat.

(137)

Jak je vysvětleno ve 152. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, čl. 3 odst. 4 základního nařízení stanoví dvě podmínky pro souhrnné posouzení účinků dovozu z více než jedné země. První podmínkou je, aby dumpingové rozpětí dovozu z každé jednotlivé země nebylo nepatrné a aby objem dovezených výrobků z každé jednotlivé země nebyl zanedbatelný. Šetřením bylo zjištěno, že dovoz jak ze Saúdské Arábie, tak z USA byl na trhu Unie dumpingový, jak je uvedeno v 89. a 120. bodě odůvodnění, a že objem dovozu nebyl zjevně zanedbatelný, jak je popsáno v tabulce 2 prozatímního nařízení a jak bylo potvrzeno v konečné fázi. Pokud jde o odkaz panelu na trendy týkající se objemu a cen ve věci EC – Tube or Pipe Fittings, panel ve skutečnosti zjistil, že tento trend je známkou pro souhrnné posouzení, a nikoli podmínkou pro souhrnné posouzení. Druhou podmínkou je, aby souhrnné posouzení účinků dovozu bylo vhodné s ohledem na podmínky hospodářské soutěže mezi dováženými výrobky a na podmínky hospodářské soutěže mezi dováženými výrobky a obdobným výrobkem Unie. Jak je podrobně popsáno ve 154. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, byly podmínky hospodářské soutěže mezi dumpingovými dovozy z USA a Saúdské Arábie a mezi dumpingovými dovozy z dotčených zemí a obdobného výrobku podobné, a proto byla tato podmínka rovněž splněna. Dovážené výrobky si zejména tvrdě konkurují mezi sebou navzájem i s ethylenglykolem vyráběným v Unii, protože ethylenglykol je homogenní komodita, která je velmi citlivá na cenu a prodává se podobným kategoriím odběratelů a používá se v podobných oblastech použití. Tyto výrobky jsou také dokonale zaměnitelné. Společnost SABIC ani vláda Saúdské Arábie nevysvětlily, jak by mohl být ethylenglykol pocházející ze Saúdské Arábie jiný než ethylenglykol z jiných zdrojů nebo z Unie. Skutečnost, že trend objemu dovozu z obou zemí nebyl totožný, neznamená, že se tento dovoz neprodává za podobných podmínek hospodářské soutěže. Rozdíl v trendu objemu naznačuje ve skutečnosti v tomto případě pravý opak. Podíl Saúdské Arábie na trhu začíná klesat přesně v okamžiku, kdy začíná stoupat dovoz z USA, a to se stane, když dovozní ceny USA klesnou pod úroveň dovozních cen Saúdské Arábie. To je běžný účinek hospodářské soutěže na cenově velmi citlivou homogenní komoditu, jako je ethylenglykol. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(138)

Ve svých připomínkách po poskytnutí konečných informací vláda Saúdské Arábie a společnost SABIC znovu zopakovaly své připomínky týkající se souhrnného posouzení uvedeného ve 136. bodě odůvodnění, aniž by poskytly nové důkazy.

(139)

Z důvodů uvedených ve 137. odůvodnění bodě bylo toto tvrzení zamítnuto.

(140)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné další připomínky týkající se tohoto oddílu, byly potvrzeny závěry, k nimž se došlo ve 151. až 158. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(141)

Ve svých připomínkách po poskytnutí konečných informací vláda Saúdské Arábie tvrdila, že analýza objemu dovozu není založena na objektivním posouzení skutečných důkazů podle článku 3.1 antidumpingové dohody ani neexistuje odůvodněné a přiměřené vysvětlení na podporu zjištění, že došlo k významnému zvýšení dovozu ethylenglykolu ze Saúdské Arábie nebo ze Saúdské Arábie a USA souhrnně ve smyslu článku 3.2 antidumpingové dohody. Zejména tvrdila, že objem dovozu ethylenglykolu ze Saúdské Arábie se mezi rokem 2018 a obdobím šetření významně snížil a souhrnný objem dovozu ethylenglykolu ze Saúdské Arábie a USA se v období šetření oproti roku 2019 rovněž snížil.

(142)

Komise s těmito tvrzeními nesouhlasila. Za prvé, jak je vysvětleno ve 156. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, dovoz z USA a Saúdské Arábie byl pro účely stanovení újmy posuzován souhrnně, protože byla splněna všechna kritéria stanovená v čl. 3 odst. 4 základního nařízení. Jak je dále vysvětleno ve 161. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, dovoz z dotčených zemí se během posuzovaného období zvýšil o 38 %. Z tabulky 2 prozatímního nařízení dále vyplývá, že dovoz z dotčených zemí se v letech 2017 až 2019 rok od roku zvyšoval. Skutečnost, že v období šetření se dovoz ve srovnání s rokem 2019 snížil, nic nemění na skutečnosti, že během posuzovaného období se dovoz z dotčených zemí celkově zvýšil o 38 %.

(143)

Jelikož ohledně tohoto oddílu nebyly vzneseny žádné další připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 159. až 161. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(144)

Společnosti SABIC a MEGlobal Americas tvrdily, že Komise neměla pro výpočet cenového podbízení a rozpětí újmy použít „početně zjištěnou hodnotu CIF“, ale skutečnou hodnotu CIF, kterou vykázaly.

(145)

Komise toto tvrzení zamítla. Vzhledem k tomu, že vývozní cena společností SABIC a MEGlobal Americas byla upravena podle čl. 2 odst. 9 základního nařízení, stanovila Komise „početně zjištěnou hodnotu CIF“ jako hodnotu fakturovanou prvnímu nezávislému zákazníkovi sníženou o příspěvky pro místo CIF a sníženou o prodejní, správní a režijní náklady a ziskové rozpětí odečtené od vývozní ceny podle čl. 2 odst. 9 základního nařízení pro obchodníky/dovozce se sídlem v Unii. Vzhledem k tomu, že čl. 2 odst. 9 základního nařízení odkazuje na vývozní cenu, používá Komise obdobně ustanovení tohoto článku pro výpočet početně zjištěné ceny CIF, aby ji mohla porovnat s cenou v Unii.

(146)

V prozatímní fázi Komise navíc při stanovení početně zjištěné ceny CIF společnosti MEGlobal Americas nesprávně odečetla prodejní, správní a režijní náklady a ziskové rozpětí obchodníků/dovozců, kteří sídlí mimo Unii. To bylo odpovídajícím způsobem opraveno. Zjištění v prozatímní fázi, že u dovozu z USA nedošlo k žádnému cenovému podbízení, se tímto přezkumem nezměnila.

(147)

Společnost SABIC rovněž tvrdila, že nerozumí tomu, proč jí Komise při výpočtech cenového podbízení a rozpětí újmy nebyla schopna poskytnout její vlastní skutečné ceny, ale pouze rozpětí.

(148)

Objem vývozu a ceny použité při výpočtu cenového podbízení a rozpětí újmy společnosti SABIC zahrnovaly i prodej uskutečňovaný prostřednictvím spřízněných společných podniků ExxonMobil a SPDC/Mitsubishi. Z důvodu zachování důvěrnosti a v souladu s článkem 19 základního nařízení musela Komise sdělit celkový objem a ceny v rozpětích, protože společnost SABIC by jinak mohla zpětně zjistit důvěrné údaje o prodeji společných podniků.

(149)

Společnosti SABIC a MEGlobal Americas rovněž uvedly, že nesouhlasí se závěrem Komise uvedeným ve 168. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, neboť ceny ethylenglykolu byly podle nich stanoveny výrobci v Unii a uživateli, a nikoli vývozci, a že evropská smluvní cena byla stanovena na základě vyjednávání mezi výrobci v Unii a jejich zákazníky. Společnosti SABIC a MEGlobal Americas rovněž uvedly, že závěry Komise ve 243. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, že američtí a saúdskoarabší vývozci, přestože svou prodejní cenu na trhu Unie stanovili na úrovni evropské smluvní ceny, stlačili prodejní cenu ethylenglykolu tím, že zvýšili slevu nabízenou kupujícím, se nevztahovaly na jejich prodej ethylenglykolu a že změny cen byly pouze důsledkem kolísání evropské smluvní ceny.

(150)

Zdá se, že společnosti SABIC a MEGlobal Americas naznačují, že trh s ethylenglykolem v Unii je nějakým způsobem rozdělen mezi výrobce a vývozce v Unii a že mezi nimi neexistuje žádná hospodářská soutěž. Společnosti SABIC a MEGlobal Americas odmítají uznat skutečnost, že i když se průzkumů poradenských firem účastní pouze výrobci v Unii a poskytují těmto firmám nezbytné informace o svých prodejních smlouvách pro stanovení evropské smluvní ceny, když výrobci v Unii vyjednávají cenu na trhu Unie se svými zákazníky, má na jednání o cenách vliv hospodářská soutěž s vývozci. Výrobci v Unii soutěží s vývozci, dovozci i obchodníky, neboť uživatelé mohou nakupovat ethylenglykol od kterékoli z nich. Tlak, který vyvíjeli vývozci z dotčených zemí na trhu Unie, způsobil, že výrobci v Unii snížili své prodejní ceny, aby si udrželi alespoň část svého podílu na trhu, jak je uvedeno v 188. až 190. a 213. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Jelikož všechny typy prodejců stanovují svou prodejní cenu na úrovni evropské smluvní ceny, projevuje se cenový tlak prostřednictvím slevy, jak je podrobně vysvětleno ve 213. bodě odůvodnění. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(151)

Ve svých připomínkách po poskytnutí konečných informací vláda Saúdské Arábie uvedla, že pro použití „početně zjištěné hodnoty CIF“ při výpočtu cenového podbízení a rozpětí újmy Komise neposkytla jiné dostatečné vysvětlení než to, že použila analogicky čl. 2 odst. 9 základního nařízení. Vláda Saúdské Arábie, společnost SABIC a společnost MEGlobal Americas uvedly, že čl. 2 odst. 9 základního nařízení se týká stanovení vývozní ceny pro určení dumpingového rozpětí, nikoli rozpětí újmy, a požádaly Komisi, aby své posouzení cenových účinků dovozu pocházejícího ze Saúdské Arábie založila na skutečných cenách tohoto dovozu.

(152)

Pokud jde o výpočet cenového podbízení, Komise vzala v úvahu okamžik, ve kterém dovoz vstoupil do hospodářské soutěže s výrobky výrobců v Unii na trhu Unie, a zkoumala proto nákupní cenu první strany, která není ve spojení, protože tato strana měla možnost najít si dodavatele ve výrobním odvětví Unie nebo mezi zahraničními dodavateli. V případě vývozních cen pro dovozce ve spojení byla použita metodika uvedená v čl. 2 odst. 9 základního nařízení. Analogické použití čl. 2 odst. 9 základního nařízení umožňuje stanovit cenu, která je plně srovnatelná s cenou, která se používá při zkoumání prodejů odběratelům, kteří nejsou ve spojení, a je rovněž srovnatelná s prodejní cenou výrobního odvětví Unie. Proto byl odpočet prodejních, správních a režijních nákladů a zisku z ceny dalšího prodeje odběratelům, kteří nejsou ve spojení, provedený dovozcem ve spojení oprávněný.

(153)

Tento odpočet byl rovněž nutný proto, aby byl možný přesný výpočet prodeje pod cenou. Cílová cena výrobního odvětví Unie vycházela z jeho výrobních nákladů plus cílového zisku, aniž by se bralo v úvahu, zda se poté výrobky v Unii prodávaly odběratelům ve spojení nebo nezávislým odběratelům, a proto nezahrnovala ani prodejní, správní a režijní náklady a zisk prodejních subjektů ve spojení v Unii.

(154)

Tato tvrzení byla proto zamítnuta.

(155)

Ve svých připomínkách po poskytnutí konečných informací společnost SABIC zopakovala své tvrzení, že se řídila evropskou smluvní cenou a cenu nestanovila sama, že společnost SABIC je na trhu Unie společností, která se cenou řídí, nikoli tou, která cenu stanovuje, protože ceny stanovují výrobci a uživatelé v Unii.

(156)

Jak je vysvětleno ve 150. bodě odůvodnění, výrobci v Unii soutěží s vývozci, dovozci i obchodníky, neboť uživatelé mohou nakupovat ethylenglykol od kterékoli z nich. Když tedy výrobci v Unii vyjednávají se svými zákazníky cenu na trhu Unie, má na jednání o cenách vliv hospodářská soutěž s vývozci. Dále je třeba připomenout, že evropská smluvní cena je pouze jedním prvkem konečné ceny a že soutěž mezi stranami je založena na slevách poskytovaných z evropské smluvní ceny. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(157)

Jelikož ohledně tohoto oddílu nebyly vzneseny žádné další připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené v 162. až 168. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(158)

Společnosti SABIC, MEGlobal Americas a vláda Saúdské Arábie tvrdily, že posouzení újmy a příčinné souvislosti na základě porovnání údajů za různá období 2017, 2018, 2019 a červenec 2019 – červen 2020 (období šetření) neposkytuje přesný a objektivní obraz situace, protože rok 2019 a období šetření se z velké části překrývají. Vláda Saúdské Arábie v tomto ohledu odkázala na zprávu Odvolacího orgánu ve věci Mexico – Anti-Dumping Measures on Rice (17), podle níž porovnání dvou velmi podobných souborů údajů nemůže poskytnout „přesný a objektivní obraz“, protože neumožňuje objektivní stanovení trendů. Dále bylo namítáno, že srovnání bylo zkresleno sezónní a cyklickou povahou prodeje ethylenglykolu. A nakonec bylo vzneseno tvrzení, že Komise měla místo toho, aby své posouzení újmy zakládala především na porovnání období šetření a roku 2017, provést roční analýzu, protože trendy nebyly v posuzovaném období lineární.

(159)

Skutečnost, že se část období šetření částečně překrývala se šesti měsíci posledního úplného kalendářního/rozpočtového roku, nenarušila posouzení újmy a příčinné souvislosti, jelikož toto posouzení bylo provedeno za celé posuzované období, jak je uvedeno v 68. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Údajnou sezónní a cyklickou povahu prodeje ethylenglykolu navíc minimalizuje skutečnost, že posouzení se provádí za úplné kalendářní roky a období šetření zahrnuje rovněž 12 měsíců. A konečně, posouzení újmy nebylo založeno především na srovnání období šetření a roku 2017. Komise vzala v úvahu vývoj všech makroekonomických a mikroekonomických ukazatelů během celého posuzovaného období. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(160)

Společnosti SABIC a MEGlobal Americas rovněž tvrdily, že skutečnost, že Komise v prozatímním nařízení neuvedla, že ověřila údaje předložené žadatelem pro makroekonomické ukazatele, vyvolává otázky ohledně přesnosti těchto informací.

(161)

Komise s tímto tvrzením nesouhlasila. Komise v prozatímním nařízení neúmyslně opomněla uvést, že odpověď na makrodotazník, kterou žadatel předložil, byla podrobena procesu dálkové křížové kontroly. V nedůvěrném znění spisu šetření však společnosti SABIC a MEGlobal Americas měly přístup k nedůvěrnému znění zprávy přezkumného šetření, v níž bylo uvedeno, že Komise provedla křížovou kontrolu makrodotazníku, a k souvisejícím odpovědím na písemné upozornění na nedostatky předloženým žadatelem. V prozatímním nařízení navíc Komise uvedla u každé tabulky, která obsahovala makroekonomické ukazatele, jako zdroj ověřenou odpověď žadatele na dotazník.

(162)

Společnosti SABIC a MEGlobal Americas rovněž tvrdily, že Komise použila k posouzení makroekonomických a mikroekonomických ukazatelů dva různé dílčí soubory údajů, a tato skutečnost mohla vést k subjektivním zjištěním a závěrům a nebylo dosaženo vysokých standardů uložených v čl. 3 odst. 2 základního nařízení. Společnost MEGlobal Americas požádala Komisi, aby svá zjištění založila na údajích týkajících se výrobců zařazených do vzorku nebo všech výrobců v Unii.

(163)

Pokud výrobní odvětví Unie tvoří velký počet výrobců, musí Komise vybrat vzorek výrobců v Unii v souladu s článkem 17 základního nařízení. I přes použití vzorku má však Komise povinnost posoudit celé výrobní odvětví Unie, a proto se makroekonomické ukazatele posuzují na úrovni celého výrobního odvětví Unie. Za účelem shromáždění údajů o makroekonomických ukazatelích zaslala Komise dotazník žadateli, který poskytl požadované informace. Jak je vysvětleno ve 161. bodě odůvodnění, Komise tyto informace podrobila křížové kontrole stejným způsobem, jakým provedla křížovou kontrolu informací předložených výrobci. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(164)

Ve svých připomínkách po poskytnutí konečných informací vláda Saúdské Arábie a společnost SABIC zopakovaly své tvrzení uvedené ve 158. bodě odůvodnění, aniž by v tomto ohledu přidaly nové prvky.

(165)

Komise proto trvá na svých závěrech uvedených ve 159. bodě odůvodnění.

(166)

Vláda Saúdské Arábie dále tvrdila, že Komise neposkytla žádné odůvodněné a přiměřené vysvětlení toho, proč činitele, které vykazovaly pozitivní trendy, neměly vliv na celkový závěr týkající se stavu výrobního odvětví Unie. Kromě toho tvrdila, že přesnost a objektivitu analýzy zpochybňuje několik konkrétních zjištění týkajících se situace výrobního odvětví Unie.

(167)

Komise uvedla, že vláda Saúdské Arábie nespecifikovala, na které činitele, jež vykazovaly pozitivní trendy, nebo konkrétní zjištění týkající se situace výrobního odvětví Unie se odvolává. Tvrzení bylo proto zamítnuto jako neodůvodněné.

(168)

Vláda Saúdské Arábie dále tvrdila, že Komise neposkytla dostatečné vysvětlení toho, proč by použití dvou dílčích souborů údajů k posouzení makroekonomických a mikroekonomických ukazatelů neohrozilo objektivitu posouzení a zjištění.

(169)

Komise poznamenala, že vláda Saúdské Arábie neuvedla, proč nejsou vysvětlení uvedená v tomto ohledu ve 163. bodě odůvodnění dostatečná. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(170)

Kromě toho vláda Saúdské Arábie a společnost SABIC tvrdily, že Komise kromě konstatování, že provedla křížovou kontrolu informací, neposkytla uspokojivé vysvětlení ohledně spolehlivosti informací o výrobcích v Unii jako celku.

(171)

Komise s tímto tvrzením nesouhlasila. Jak je vysvětleno ve 163. bodě odůvodnění, Komise tyto informace podrobila křížové kontrole stejným způsobem, jakým provedla křížovou kontrolu informací předložených jinými stranami. To znamená, že Komise s žadatelem uspořádala dálkovou křížovou kontrolu, stejně jako s ostatními stranami, a mimo jiné provedla křížovou kontrolu zdroje poskytnutých informací a použité metodiky výpočtu. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(172)

Jelikož ohledně tohoto oddílu nebyly vzneseny žádné další připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené v 169. až 173. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(173)

Společnost SABIC tvrdila, že se Komise dopustila chyby, když ve 175. bodě odůvodnění prozatímního nařízení porovnávala objem dovozu s trendy výroby v Unii, protože mezi trendy objemu dovozu a výroby neexistuje žádná úzká spojitost.

(174)

Komise s tímto tvrzením nesouhlasí. 175. bod odůvodnění konstatuje fakta. Společnost SABIC tato zjištění nijak nezpochybňuje. Uvedené tvrzení se tedy tímto zamítá.

(175)

Společnost SABIC tvrdila, že Komise při analýze růstu výrobního odvětví Unie nezohlednila zvýšení prodeje dalších navazujících výrobků z ethylenu.

(176)

Oblastí působnosti tohoto šetření je ethylenglykol a nikoli další navazující výrobky z ethylenu. Údajný růst dalších navazujících výrobků z ethylenu nemá žádný vliv na posouzení újmy u výrobců ethylenglykolu v Unii. Komise posuzovala dopad údajného růstu dalších navazujících výrobků z ethylenu jako příčinu podstatné újmy způsobené výrobcům ethylenglykolu v Unii ve svém posouzení příčinných souvislostí ve 228. až 231. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(177)

Společnost SABIC tvrdila, že Komise nevysvětlila vyšší cenu závislého prodeje.

(178)

Cena závislého prodeje byla vyšší než cena prodeje na volném trhu v roce 2019 a v období šetření. Bylo to způsobeno tím, že výrobní odvětví Unie uplatňuje u svých společností ve spojení nižší slevy z evropské smluvní ceny ethylenglykolu než u odběratelů, kteří nejsou ve spojení.

(179)

Jelikož ohledně makroekonomických ukazatelů nebyly vzneseny žádné další připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 174. až 186. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(180)

Společnost SABIC tvrdila, že Komise nezohlednila skutečnost, že v roce 2018, kdy byli výrobci v Unii nejziskovější, byly investice ve srovnání s obdobím šetření omezené.

(181)

Jak je vysvětleno ve 199. bodě odůvodnění, účelem investic výrobního odvětví Unie bylo nahrazení zastaralých fixních aktiv. Skutečnost, že v roce 2018, kdy bylo výrobní odvětví Unie nejziskovější, byly investice nízké, pouze znamená, že výrobní odvětví Unie nepotřebovalo nahradit zastaralá fixní aktiva.

(182)

Jelikož ohledně mikroekonomických ukazatelů nebyly vzneseny žádné další připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 187. až 201. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(183)

Společnosti SABIC, MEGlobal Americas a výbor CPME tvrdily, že by Komise měla zohlednit údaje po období šetření, jelikož evropská smluvní cena ethylenglykolu po období šetření vzrostla, což údajně vedlo k významnému zlepšení ziskovosti výrobců v Unii, a období šetření bylo ovlivněno pandemií COVID-19 a nízkými cenami v celém světě.

(184)

Pokud jde o analýzu újmy, Komise připomíná, že podle čl. 6 odst. 1 základního nařízení se k informacím, které se týkají období následujícího po období šetření, zpravidla nepřihlíží. Kromě toho nejsou ve spisu uvedeny žádné informace, které by potvrzovaly, že by údajné zvýšení cen vedlo ke zlepšení hospodářské situace výrobců v Unii nebo že by byl případný vývoj po období šetření udržitelný delší dobu, a že se tak nejedná jen o dočasný vývoj s ohledem na vývoj trhu v souvislosti s pandemií COVID-19. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(185)

Společnost SABIC tvrdila, že řada výrobců ethylenglykolu v Unii integrovala zařízení na výrobu ethylenu, a proto by se ziskové rozpětí nemělo posuzovat pouze u ethylenglykolu, neboť výrobci v Unii se mohou rozhodnout, že budou veškerý zisk nebo většinu svého zisku dosahovat ve fázi výroby ethylenu, ale pro účely objektivního posouzení ziskovosti integrovaných výrobců v Unii je třeba posuzovat ziskovost v rámci integrovaného hodnotového řetězce.

(186)

Toto šetření se týká ethylenglykolu, a nikoli ethylenu. Komise proto musí posoudit ziskovost ethylenglykolu, a nikoli ethylenu. Nicméně při posuzování nákladů na výrobu ethylenglykolu u výrobců v Unii, kteří ethylenglykol dodávali v rámci skupiny, Komise posuzovala, zda byly náklady na výrobu ethylenu v rámci nákladů na výrobu ethylenglykolu v účetních záznamech zaznamenány za přiměřené ceny, aby se nesnížila ziskovost ethylenglykolu umělým zvýšením nákladů na ethylen. Šetřením bylo zjištěno, že výrobci v Unii účtovali náklady na ethylen v rámci nákladů na výrobu ethylenglykolu jako výrobní náklady ethylenu plus malou přirážku. Nedošlo tedy k řádnému přesunu zisků z ethylenglykolu na ethylen. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(187)

Ve svých připomínkách po poskytnutí konečných informací společnost SABIC zopakovala své tvrzení, že ceny se po období šetření zvýšily. Dále tvrdila, že zvýšení cen není jen dočasným vývojem a že v tomto ohledu předložila důkazy. Důkazy uvedené společností SABIC byly předloženy pouze v rámci důvěrného sdělení. Ukazovaly předpokládanou evropskou smluvní cenu ethylenglykolu do prosince 2022. Zdrojem těchto informací je společnost Wood Mackenzie. Výbor CPME rovněž zopakoval své tvrzení, že evropská smluvní cena ethylenglykolu se po období šetření zvýšila. Předložil tabulku, která ukazuje evropskou smluvní cenu ethylenglykolu v období od ledna 2014 do října 2021. Rovněž předložil tabulku, která ukazuje rozpětí mezi evropskou smluvní cenou ethylenglykolu a evropskou smluvní cenou ethylenu. Tvrdil, že díky trendu evropské smluvní ceny ethylenglykolu a ethylenu se výrobní odvětví Unie zotavilo z podstatné újmy, kterou utrpělo v období šetření.

(188)

Jak je vysvětleno ve 184. bodě odůvodnění, podle čl. 6 odst. 1 základního nařízení se k informacím, které se týkají období následujícího po období šetření, zpravidla nepřihlíží. Informace poskytnuté stranami po období šetření nemají na závěr, že výrobní odvětví Unie utrpělo během období šetření podstatnou újmu, žádný dopad.

(189)

Společnost MEGlobal Americas ve svých připomínkách po poskytnutí konečných informací tvrdila, že na základě zjištění Komise byla prodejní cena ethylenglykolu vyráběného určitým výrobcem v Unii výrazně nižší než prodejní cena dovozce, která byla zase nižší než prodejní cena společnosti MEGlobal International. Tím se potvrdilo, že tento výrobce v Unii svůj ethylenglykol prodával za ceny výrazně nižší, než jsou ceny dovozu ethylenglykolu vyráběného společností MEG Global Americas, a proto byl za újmu, o níž tvrdil, že jí trpí, odpovědný tento výrobce v Unii. Společnost MEGlobal Americas dále požádala Komisi, aby potvrdila, že při posuzování rozpětí újmy a posuzování podstatné újmy použila stejný postup jako při stanovení vývozní ceny prodeje společnosti Equipolymers v případě prodeje ethylenglykolu vyráběného určitým výrobcem v Unii.

(190)

Komise uvedla, že společnost MEGlobal Americas nesprávně pochopila analýzu předloženou ve zvláštním sdělení uvedeném ve 106. bodě odůvodnění. Cena, na kterou společnost MEGlobal Americas odkázala ve 189. bodě odůvodnění, není prodejní cena příslušného výrobce v Unii, ale nákupní cena společnosti MEGlobal Europe od její společnosti ve spojení, která získávala ethylenglykol od tohoto výrobce v Unii na základě swapové dohody, jak je vysvětleno ve 145. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Tato tvrzení byla proto zamítnuta jako neodůvodněná.

(191)

Jelikož ohledně závěru o újmě nebyly vzneseny žádné další připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 202. až 208. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(192)

Společnost MEGlobal Americas tvrdila, že mezi výkonností výrobního odvětví Unie a dovozem z USA a Saúdské Arábie neexistuje žádná souvislost, jelikož objem dovozu ethylenglykolu z USA a Saúdské Arábie se mezi lety 2017 a 2018 zvýšil o 19,4 %, zatímco objem prodeje výrobců v Unii na trhu Unie ve stejném období klesl pouze o 0,12 %. Dále namítala, že zatímco dovoz z USA a Saúdské Arábie se mezi lety 2017 a 2019 lineárně zvyšoval, výkonnost výrobců v Unii byla nelineární. Konkrétně cenová úroveň výrobců v Unii na trhu Unie se mezi lety 2017 a 2018 zvýšila o 5 procentních bodů, načež v roce 2019 zaznamenala pokles, zatímco jednotkové výrobní náklady zůstaly mezi lety 2017 a 2019 stabilní bez ohledu na nárůst dovozu z USA a Saúdské Arábie.

(193)

Komise s tímto tvrzením nesouhlasila. Zvýšení podílu dotčených zemí na trhu o 19,4 % v letech 2017 až 2018 bylo způsobeno nárůstem objemů za ceny, které výrobnímu odvětví Unie nezpůsobily podstatnou újmu. Dovoz z USA a Saúdské Arábie mezi lety 2017 a 2019 nevzrůstal lineárně. Lineární nárůst znamená každoroční nárůst o konstantní množství. Mezi lety 2017 a 2018 se dovoz z dotčených zemí zvýšil o 93 499 tun, zatímco mezi lety 2018 a 2019 se zvýšil o 128 383 tun (o 37 % více než mezi lety 2017 a 2018). Tržní podíl dovozu z dotčených zemí se navíc mezi lety 2017 a 2018 zvýšil o 4,6 procentního bodu a mezi lety 2018 a 2019 o 7,7 procentního bodu. Mezi lety 2018 a 2019 se navíc podíl dovozu z USA na trhu zvýšil z 4,6 % na 12,9 %. Jak je vysvětleno ve 212. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, ethylenglykol je homogenní komodita prodávaná na velmi transparentním trhu. Vyvážející výrobci v USA jsou navíc orientováni na vývoz a jejich výrobní kapacita roste, jak je vysvětleno ve 247. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Za těchto podmínek museli vyvážející výrobci v USA, aby zvýšili svůj podíl na trhu Unie, prodávat ethylenglykol na trhu Unie za nižší cenu než výrobní odvětví Unie a saúdskoarabští vyvážející výrobci. Tyto subjekty musely sledovat cenové chování amerických společností, aby svůj podíl na trhu Unie ochránily. Výrobci v Unii museli rovněž snížit své ceny, aby ochránili svůj podíl na trhu. Cenový tlak však byl tak vysoký, že výrobní odvětví Unie ztratilo 7,3 procentního bodu podílu na volném trhu. Tento pokles prodejní ceny, přestože jednotkové výrobní náklady se mezi lety 2018 a 2019 rovněž snížily, se v roce 2019 projevil ve formě ztrát výrobního odvětví Unie mezi 8,3 % a 10,2 %. Jednotkové výrobní náklady výrobního odvětví Unie navíc nebyly mezi lety 2017 a 2019 stabilní, jak tvrdí společnost MEGlobal Americas, nýbrž kolísaly. Nejprve se v období mezi lety 2017 a 2018 o 3 % zvýšily a pak v období mezi lety 2018 a 2019 o 2 % poklesly. V roce 2019 proto bylo výrobní odvětví Unie nuceno nastavit své ceny výrazně pod úrovní nákladů, aby si udrželo svůj podíl na trhu v důsledku cenového tlaku vyvíjeného dovozem z dotčených zemí za nižší ceny. Mezi dumpingovým dovozem a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, tedy existuje jasná souvislost.

(194)

Jelikož ohledně účinků dumpingového dovozu nebyly předloženy žádné další připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 210. až 213. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(195)

Společnost MEGlobal Americas tvrdila, že Komise se nezabývala účinky jiných činitelů, které mohly přispět ke zhoršení výkonnosti výrobního odvětví Unie, než dovozu z USA a Saúdské Arábie.

(196)

Komise odkazuje na 210. až 253. bod odůvodnění prozatímního nařízení, které podrobně analyzují účinky 13 takových činitelů. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(197)

Společnost SABIC tvrdila, že Komise nepovažovala za další příčinu újmy snížení poptávky, přestože je výslovně uvedeno v čl. 3 odst. 7 základního nařízení.

(198)

Komise v prozatímním nařízení posoudila 13 činitelů jiných než dumpingový dovoz, jež mohly mít dopad na podstatnou újmu, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. Ustanovení čl. 3 odst. 7 základního nařízení zmiňuje snížení poptávky. Komise mezi těmito činiteli výslovně nezmínila spotřebu, protože spotřeba na volném trhu byla během posuzovaného období poměrně stabilní. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(199)

Společnosti SABIC, Arteco, Oxyde, Helm a Tricon tvrdily, že Komise nepovažuje za příčinu újmy nehodu jednoho z výrobců v Unii popsanou ve 176. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(200)

Jak je uvedeno v tabulce 4 prozatímního nařízení, celková výrobní kapacita výrobního odvětví Unie se oproti roku 2019 v období šetření snížila pouze o 3 %. K této nehodě došlo v lednu 2020, tedy ve druhé polovině období šetření. Jak je vysvětleno v prozatímním nařízení, šetření odhalilo, že situace výrobního odvětví Unie se začala výrazně zhoršovat již v roce 2019, tedy před nehodou. Tato společnost je rovněž malým výrobcem, a proto měl její snížený objem výroby v roce 2020 po nehodě na klesající trend objemu výroby výrobního odvětví Unie v období šetření jen malý dopad.

(201)

Společnost MEGlobal Americas tvrdila, že Komise neprovedla úplnou analýzu nepřičtení újmy, jelikož jako jiné činitele újmy neposuzovala: 1) skutečnost, že výrobní náklady výrobního odvětví Unie byly vysoké, a 2) kartelovou dohodu mezi odběrateli ethylenu (18).

(202)

Komise podotýká, že dva činitele, na které poukázala společnost MEGlobal Americas, si vzájemně odporují. Na jedné straně společnost MEGlobal Americas tvrdila, že výrobní náklady výrobního odvětví Unie byly vysoké, a na druhé straně, že byly nízké z důvodu kartelové dohody mezi odběrateli ethylenu, a také, že obě tyto skutečnosti způsobily újmu výrobnímu odvětví Unie. Komise by však ráda poskytla následující vysvětlení. Za prvé, ve 235. bodě odůvodnění prozatímního nařízení se posuzuje, zda jsou vyšší výrobní náklady výrobního odvětví Unie jiným činitelem újmy než dumpingový dovoz. Za druhé, kartelová dohoda mezi odběrateli ethylenu měla účinek do března 2017. Účelem kartelové dohody bylo udržet cenu ethylenu na nižší úrovni, než je tržní cena. Společnost nevysvětlila, jak by mohla mít kartelová dohoda dopad na hospodářskou situaci výrobců ethylenglykolu, ani o tom neposkytla žádné důkazy. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(203)

Společnosti Arteco, Oxyde, Helm a Tricon tvrdily, že pokles závislého prodeje, který nebyl způsoben dovozem, byť byl nízký, měl dopad na situaci působící újmu výrobního odvětví Unie.

(204)

Komise s tímto tvrzením nesouhlasila. Závislý prodej byl zejména prodej do segmentu chladicích kapalin. Poptávka po ethylenglykolu ze segmentu chladicích kapalin se snížila v důsledku pandemie Covid-19, jak je vysvětleno ve 238. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Kromě toho Komise ve 227. bodě odůvodnění prozatímního nařízení dospěla k závěru, že pokles závislého prodeje nijak významně nepřispěl ke zhoršení hospodářské situace výrobního odvětví Unie, ani jej nijak neobjasňuje.

(205)

Společnosti Arteco, Oxyde, Helm a Tricon rovněž tvrdily, že dovoz z Ruska a Kuvajtu za nižší cenu, než je dovozní cena z USA a Saúdské Arábie, by neměl být přehlížen jako pouze okrajový, jak uvedla Komise ve 219. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(206)

Je třeba poznamenat, že během posuzovaného období se podíl dovozu z USA na trhu pohyboval mezi 3,8 % a 18 %, zatímco podíl dovozu ze Saúdské Arábie se pohyboval mezi 26,1 % až 31,3 % a souhrnně se tento podíl dovozu pohyboval mezi 31,6 % a 44,1 %. Podíl dovozu z Ruska na trhu se pohyboval mezi 0,6 % a 1,3 %, zatímco podíl dovozu z Kuvajtu na trhu se pohyboval mezi 0 % a 1,0 %. Proto, i kdyby byly v některých letech během posuzovaného období ceny dovozu z Ruska a Kuvajtu nižší než ceny dovozu z USA a Saúdské Arábie, vzhledem k výrazně nižšímu podílu dovozu z Ruska a Kuvajtu na trhu ve srovnání s dovozem z USA a Saúdské Arábie by dovoz z Ruska a Kuvajtu mohl mít na podstatnou újmu, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, jen okrajový dopad, pokud vůbec nějaký. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(207)

Společnosti MEGlobal Americas, Arteco, Oxyde, Helm, Tricon a výbor CPME rovněž tvrdily, že ačkoli Komise zjistila, že újmu výrobcům v Unii způsobila řada činitelů, jako je dovoz ze třetích zemí, pandemie Covid-19, pokles závislého prodeje a nehoda jednoho z výrobců v Unii, Komise nezajistila, aby v souladu s čl. 3 odst. 7 základního nařízení nebyly účinky těchto příčin připisovány dovozu z USA a Saúdské Arábie. Dále bylo namítnuto, že to znamená, že stanovení rozpětí újmy by nemělo zohledňovat škodlivé účinky způsobené jinými činiteli než tímto dovozem.

(208)

Komise s tímto tvrzením nesouhlasila. Za prvé, ve 219., 240. a 227. bodě odůvodnění prozatímního nařízení a ve 200. bodě odůvodnění stávajícího nařízení dospěla Komise k závěru, že tyto činitele neoslabily příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z dotčených zemí a podstatnou újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. Hlavním činitelem byl ve skutečnosti dovoz z USA a Saúdské Arábie. Za druhé stanovení rozpětí újmy musí být provedeno podle ustanovení čl. 7 odst. 2c a 2d základního nařízení. Komise proto stanovila cílovou cenu a úroveň ziskovosti s přihlédnutím k uvedeným činitelům.

(209)

Společnosti Arteco, Oxyde, Helm a Tricon tvrdily, že Komise měla zvážit komoditní a integrovanou povahu ethylenglykolu jako celku z důvodu několika vzájemně propojených činitelů a odůvodnit údajnou situaci působící újmu výrobnímu odvětví Unie.

(210)

Za prvé tvrdily, že ceny ethylenglykolu se zakládají na vzorci, který vychází z cen v Asii, jež se v posuzovaném období propadly, a proto dovoz z jakékoli jednotlivé země nemohl ovlivnit trh Unie a způsobit újmu, jelikož ceny byly stanoveny v souladu s podmínkami v Asii, nikoli v Evropě. Toto tvrzení vznesl také výbor CPME. Společnosti Arteco, Oxyde, Helm a Tricon dále tvrdily, že slevy nabízené výrobci v USA a Saúdské Arábii nemají žádný dopad na ceny ethylenglykolu v Unii. Rovněž tvrdily, že vzhledem k tomu, že ceny dovozu z USA nebyly nižší než ceny v Unii, znamená to, že slevy nabízené výrobci v USA nebyly vyšší než slevy nabízené výrobci v Unii.

(211)

Za druhé tvrdily, že vyšší náklady výrobců v Unii, než jsou náklady výrobců v USA a Saúdské Arábii, snížily schopnost výrobců v Unii dosahovat zisku, když se ceny ethylenglykolu celosvětově snížily.

(212)

Za třetí tvrdily, že vzhledem ke klesajícímu rozpětí mezi cenami ethylenglykolu a ethylenu se výrobci v Unii rozhodli přesměrovat svou výrobu na ziskovější deriváty ethylenoxidu. Toto tvrzení zopakoval i výbor CPME. Společnost LCLA dále nesprávně tvrdila, že Komise ve 229. bodě odůvodnění prozatímního nařízení uznala, že výrobní odvětví Unie omezilo svou výrobu ethylenglykolu za účelem výroby derivátů ethylenoxidu, protože se prodávaly za vyšší ceny než ethylenglykol. Společnost LCLA rovněž tvrdila, že Komise měla stanovit, o kolik se snížil objem výroby ethylenglykolu se v důsledku rozhodnutí výrobního odvětví Unie zaměřit se na deriváty ethylenoxidu, a posoudit, zda tento údaj koreluje se zvýšením objemu výroby ethylenoxidu. Společnosti Arteco, Oxyde, Helm, Tricon a výbor CPME rovněž tvrdily, že spis neobsahuje žádné důkazy o tom, že výrobci v Unii mají přístup k dostatečnému množství ethylenoxidu na to, aby mohli vyrábět jak ethylenglykol, tak jiné deriváty ethylenoxidu. Dále namítaly, že výrobci mají omezené množství dodavatelů ethylenu, který musí přidělovat na výrobu různých výrobků, a že tento nedostatek se ještě zhoršil prodejem určitých objemů ethylenu a ethylenoxidu na volném trhu, které tak již nebyly k dispozici pro zpracování navazujících výrobků, jako je ethylenglykol. Dále bylo uvedeno, že v letech 2019 a 2020 využívali výrobci ethylenglykolu v Unii svou kapacitu na výrobu ethylenoxidu většinou a stále častěji k výrobě jiných derivátů ethylenoxidu, než je ethylenglykol. Společnosti Arteco, Oxyde, Helm a Tricon tvrdily, že plánované zvýšení kapacity na výrobu ethylenoxidu neprokazuje, že by výrobci v Unii hodlali vyrábět ethylenglykol. Ve skutečnosti to dokládalo skutečnost, že celý dodavatelský řetězec ethylenu a ethylenoxidu nebyl ovlivněn újmou, ale úmyslnou volbou zaměřit se na výrobu a prodej ethylenoxidu a jeho derivátů jiných, než je ethylenglykol.

(213)

Komise předně uvádí, že zúčastněné strany si ve svých argumentech týkajících se cen ethylenglykolu na trhu Unie navzájem protiřečí. Na jedné straně společnosti SABIC a MEGlobal Americas uvedly, že ceny na trhu Unie byly stanoveny výrobci v Unii, jak je popsáno ve 149. bodě odůvodnění. Na druhé straně společnosti Arteco, Oxyde, Helm a Tricon tvrdily, že ceny na trhu Unie byly stanoveny v souladu s podmínkami v Asii, a nikoli v Evropě. Tržní ceny se zpravidla stanovují na základě nabídky a poptávky na daném trhu. Vzhledem k rozhodčím řízením se ceny na různých trzích, jako jsou evropské nebo asijské trhy, do určité míry vzájemně přizpůsobují. Prodejní cena ethylenglykolu na trhu Unie je stanovena na základě evropské smluvní ceny snížené o slevu. Jelikož se slevy mohou pohybovat v rozmezí od 13 % do 20 %, což je u homogenní komodity, jako je ethylenglykol, významná hodnota, hrají důležitou úlohu v konečné ceně ethylenglykolu na trhu Unie. Úroveň evropské smluvní ceny je tedy pouze jedna strana mince, pokud jde o úroveň cen na trhu Unie, klíčovým prvkem cenového tlaku vyvíjeného vývozci na trhu Unie jsou slevy, které poskytují prodávající z evropské smluvní ceny ethylenglykolu. Tyto slevy jsou ovlivněny hospodářskou soutěží na trhu Unie a nesouvisí s úrovní evropské smluvní ceny ani s cenami v Asii. Úroveň evropské smluvní ceny je veřejná, avšak slevy používané prodejci jsou důvěrné. Šetření ukázalo, že slevy se u jednotlivých prodejců liší a že prodejci poskytují různé slevy různým odběratelům. Kromě toho se u některých vývozců úrovně slev v roce 2020 oproti roku 2019 zvýšily. Navíc skutečnost, že ceny dovozu z USA nejsou nižší než ceny výrobců v Unii, neznamená, že slevy poskytované výrobci v USA nejsou vyšší než slevy poskytované výrobci v Unii, jak tvrdí strany. Ceny výrobního odvětví Unie jsou ztrátové, protože byly stlačeny cenami dovozu z dotčených zemí, které byly zase zapříčiněny vyššími slevami.

(214)

Komise v prozatímním nařízení uvedla, že ceny ethylenu v Unii jsou vyšší než jeho ceny v Saúdské Arábii nebo USA z důvodu různých surovin používaných k výrobě ethylenu. Rozdíl v cenách ethylenu však není ve zhoršení finanční situace výrobního odvětví Unie klíčovým prvkem. Přestože ziskovost výrobního odvětví Unie částečně snížil pokles evropských smluvních cen ethylenglykolu, cenový tlak vyvíjený dumpingovými cenami vyvážejících výrobců, kteří zvýšili své slevy na trhu Unie, přinutil výrobní odvětví Unie rovněž ke zvýšení slev, což vedlo ke stlačení cen, jak je uvedeno ve 203. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Přestože evropské smluvní ceny ethylenglykolu skutečně klesly více než ceny ethylenu a došlo ke snížení rozpětí mezi evropskými smluvními cenami ethylenglykolu a ethylenu, což vysvětluje část ztráty ziskovosti výrobního odvětví Unie, na transparentním trhu, jako je trh s ethylenglykolem, na kterém všichni účastníci odvozují prodejní cenu od evropských smluvních cen, probíhá hospodářská soutěž na úrovni slev poskytovaných z evropských smluvních cen. Přestože úroveň evropských smluvních cen ovlivňuje všechny strany, i když se zvýší evropské smluvní ceny ethylenglykolu, budou-li vývozci z dotčených zemí nadále prodávat na trhu Unie za dumpingové ceny s vyššími slevami, než jaké poskytuje výrobní odvětví Unie, budou výrobci v Unii, pokud prostřednictvím slevy nestanoví své ceny na stejné úrovni jako ceny působící újmu, s nimiž soutěží a které jsou nižší než jejich výrobní náklady, nadále ztrácet podíl na trhu.

(215)

Strany nepředložily kromě tvrzení a spekulací žádné důkazy o tom, že aby mohlo výrobní odvětví Unie zvýšit výrobu derivátů ethylenoxidu, muselo snížit výrobu ethylenglykolu. Skutečně není vyloučeno, že někteří výrobci ethylenglykolu v Unii zvýšili výrobu derivátů ethylenoxidu, a proto se jejich spotřeba ethylenoxidu na výrobu derivátů ethylenoxidu zvýšila, ale to neznamená, že toto zvýšení bylo možné pouze tehdy, pokud se současně snížila výroba ethylenglykolu. Tvrzení, že výrobci ethylenglykolu v Unii měli omezenou dodávku ethylenu, bylo neopodstatněné. Někteří výrobci v Unii vyrábějí ethylen a také prodávají ethylen jiným subjektům, které nejsou ve spojení, a výrobci ethylenglykolu v Unii zařazení do vzorku jsou rovněž napojeni na rozvodný systém (19) pro přepravu ethylenu mezi Antverpami a Rotterdamem, dvěma největšími přístavními a průmyslovými komplexy v Evropě. Výrobci ethylenglykolu navíc prodávají ethylenoxid pouze ve velmi malých objemech, protože ethylenoxid je hořlavý plyn, a jeho přeprava je proto nebezpečná. Jak je vysvětleno v prozatímním nařízení, výrobní odvětví Unie je v Unii i nadále zaměřeno na výrobu ethylenglykolu. Navzdory významným ztrátám mezi 8,3 % a 10,2 % v roce 2019 a mezi 10,8 % a 13,2 % v období šetření výrobní odvětví Unie v roce 2019, resp. v období šetření, kdy mohlo výrobní odvětví Unie zastavit výrobu a zaměřit se na jiné deriváty ethylenoxidu, jak tvrdily strany, stále využívalo 65,6 % resp. 63,8 % své kapacity na výrobu ethylenglykolu. Komise navíc nikdy ve 229. bodě odůvodnění ani v žádném jiném bodě odůvodnění prozatímního nařízení neuznala, jak uvedla společnost LCLA, že výrobní odvětví Unie snížilo svou výrobu ethylenglykolu za účelem výroby derivátů ethylenoxidu, jelikož se prodávaly za vyšší ceny než ethylenglykol. Ve skutečnosti Komise uvedla ve 229. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, že výrobní odvětví Unie bylo nuceno snížit výrobu ethylenglykolu, protože jeho prodejní cena byla vlivem cenového tlaku ze strany dovozu z dotčených zemí výrazně pod úrovní výrobních nákladů. Šetření neodhalilo žádný nedostatek hlavní suroviny, ethylenu, na straně výrobního odvětví Unie a společnost LCLA nepředložila žádný důkaz o tom, že výrobní odvětví Unie muselo snížit výrobu ethylenglykolu, aby mohlo zvýšit výrobu derivátů ethylenoxidu. Otázka, zda výrobní odvětví Unie zvýšilo výrobu derivátů ethylenoxidu, proto nemá na toto šetření žádný vliv, neboť neexistují žádné důkazy o tom, že jediným způsobem, jak by výrobní odvětví Unie mohlo takového zvýšení dosáhnout, bylo snížení objemu ethylenglykolu. Navíc skutečnost, že výrobci v Unii zvyšují výrobní kapacity jiných výrobků, neznamená, že již nemají v úmyslu vyrábět ethylenglykol. Současné šetření se nevztahuje na celý dodavatelský řetězec ethylenu a ethylenoxidu, ale pouze na ethylenglykol. Komise se proto nemůže vyjadřovat k tvrzení společnosti Arteco, zda újma ovlivnila celý dodavatelský řetězec ethylenu a ethylenoxidu. Šetření v každém případě jasně ukázalo, že výrobní odvětví Unie snížilo od roku 2019 výrobu ethylenglykolu z důvodu zhoršujících se podmínek na trhu s ethylenglykolem způsobených nárůstem dovozu z dotčených zemí za nízké ceny.

(216)

Společnosti Arteco, Oxyde a Helm rovněž tvrdily, že po období šetření se zvýšil dovoz z jiných zemí, jako je Kuvajt, Čína, Japonsko, Singapur a Tchaj-wan, za nízké ceny, a proto hrozí riziko, že uložení antidumpingových opatření vytlačí dovoz z USA a Saúdské Arábie, aniž by z toho měli výrobci v Unii jakýkoli přínos.

(217)

Komise s tímto tvrzením nesouhlasila. Z informací předložených společností Arteco vyplývá, že dovozní ceny z Číny, Singapuru a Tchaj-wanu po období šetření jsou vyšší než dovozní ceny z USA a Saúdské Arábie. Kromě toho spis neobsahuje žádné důkazy, které by naznačovaly, že tento dovoz se uskutečňuje za dumpingové ceny a způsobuje újmu výrobnímu odvětví Unie.

(218)

Společnosti Arteco, Oxyde, Helm a Tricon tvrdily, že podle poradců pro trh zůstává hlavním příjemcem ethylenglykolu z USA Čína, a Komise proto pouze spekulovala, když ve 247. bodě odůvodnění prozatímního nařízení uvedla, že čínské odvětví ethylenglykolu rovněž zvyšuje výrobní kapacitu s cílem stát se soběstačným, a proto je pravděpodobné, že výrobci v USA budou mít i nadále zájem o trh Unie. Společnost Arteco dále tvrdila, že důležitým cílem pro vývozce z USA se ve skutečnosti stalo Turecko.

(219)

Komise nejprve poznamenává, že tvrzení, kterým se zabývá 247. bod odůvodnění prozatímního nařízení, bylo pouhou spekulací, avšak v podáních bylo předloženo jako jistota. Odpověď Komise však byla ve skutečnosti mnohem opatrnější, protože uváděla, že „je pravděpodobné“ (což znamená, že neexistuje jistota), a na podporu této pravděpodobnosti předložila určité důkazy. V dokumentu předloženém společností Arteco týkajícím se Turecka se rovněž uvádí, že v roce 2020 se čínská kapacita výroby ethylenglykolu zvýšila téměř o 30 %, zatímco v roce 2021 se očekává nárůst o více než 40 %. Kromě toho se očekává, že do roku 2023 bude čínská kapacita výroby ethylenglykolu oproti úrovni z roku 2020 více než dvojnásobná. To jasně ukazuje, že jak je uvedeno ve 247. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, čínští výrobci ethylenglykolu zvyšují svou výrobní kapacitu, což znamená, že budou méně závislí na dovozu. Skutečnost, že vyvážející výrobci v USA zvýšili svůj vývoz do Turecka, dokládá, že vyvážející výrobci v USA neustále hledají jiné trhy, aby nahradili poptávku po dovozu z Číny. Je třeba připomenout, že jak je uvedeno ve 247. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, jsou společnosti v USA orientovány na vývoz a jejich kapacity se zvyšují. Nové společnosti v USA, které v posledních letech zahájily výrobu, jsou velké společnosti s velmi významnými výrobními kapacitami od 700 tisíc do 1 milionu tun ročně (20), zatímco celková výrobní kapacita výrobního odvětví Unie činí 1,4 milionu tun. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(220)

Společnosti Arteco, Oxyde a Helm tvrdily, že za činitele, který oslabil příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a újmou, již utrpělo výrobní odvětví Unie, je třeba považovat zvýšení dovozu PET.

(221)

Jak je popsáno v tabulce 13 prozatímního nařízení, dovoz PET v Unii se mezi lety 2017 a 2019 zvýšil a poté v období šetření poklesl. Spotřeba ethylenglykolu na volném trhu vykazovala stejný trend. V posuzovaném období se dovoz PET zvýšil o 13 %, avšak spotřeba ethylenglykolu na volném trhu se snížila sotva o 1 %. Situace výrobního odvětví Unie se nezhoršila, protože klesla poptávka po ethylenglykolu, ale kvůli prudkému nárůstu dumpingového dovozu za nízké ceny. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(222)

Společnosti Arteco, Oxyde a Helm tvrdily, že vzhledem k tomu, že jsou při výrobě ethylenglykolu vyráběny vedlejší produkty, jako je diethylenglykol (DEG) a triethylenglykol (TEG), musí být tyto vedlejší produkty zohledněny při stanovení celkové ziskovosti výroby ethylenglykolu. Kromě toho společnost Arteco tvrdila, že skutečnost, že se ceny těchto vedlejších produktů snížily souběžně s cenami ethylenglykolu, je dalším důkazem toho, že ceny těchto produktů sledovaly globální trendy a nebyly výsledkem dumpingu působícího újmu.

(223)

Dotčeným výrobkem je ethylenglykol, a proto Komise posuzovala ziskovost pouze s ohledem na ethylenglykol. Vzhledem k tomu, že toto šetření se týká pouze ethylenglykolu, neposuzovala Komise cenový trend vedlejších produktů. Jak je navíc vysvětleno ve 213. bodě odůvodnění, při posuzování ceny ethylenglykolu nestačí zohlednit pouze trend evropské smluvní ceny. V cenovém tlaku, který vyvíjejí vývozci na trhu Unie, hraje významnou roli sleva poskytovaná z evropské smluvní ceny a úroveň slevy není spojena s žádným globálním trendem. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(224)

Výbor CPME rovněž tvrdil, že Komise řádně nepřezkoumala účinky újmy, kterou si výrobní odvětví Unie způsobilo samo, kdy újmu výrobnímu odvětví Unie způsobil dovoz společností ve spojení s výrobci v Unii ze Saúdské Arábie i dovoz, kdy jeden výrobce v Unii kontaktoval za účelem dovozu ethylenglykolu společnost SABIC.

(225)

Komise s tímto tvrzením nesouhlasila. Jak je popsáno ve 136. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, společnosti ve spojení s výrobci v Unii dovážely během období šetření ze Saúdské Arábie velmi malý objem ethylenglykolu. Kromě toho, jak je popsáno ve 251. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, mezi společností SABIC a příslušným výrobcem v Unii nebyla uzavřena žádná dohoda. Vzhledem k tomu, že příslušný výrobce ethylenglykolu v Unii nenakoupil během posuzovaného období od společnosti SABIC žádný ethylenglykol, nemohlo dojít k žádné újmě, kterou si výrobní odvětví Unie způsobilo samo. Pouhá diskuse nemůže způsobit újmu.

(226)

Výbor CPME tvrdil, že Komise podcenila dopad pandemie Covid-19 na situaci výrobního odvětví Unie tím, že konstatovala, že se situace výrobního odvětví Unie zhoršila před pandemií Covid-19. Výbor CPME tvrdil, že nedostatečnou výkonnost výrobního odvětví Unie v roce 2019 lze vysvětlit významným poklesem cen na celosvětové úrovni. Kromě toho výbor CPME rovněž tvrdil, že zisková rozpětí výrobců ethylenglykolu v Unii se snížila v důsledku snížení poptávky výrobců PET v Unii po ethylenglykolu. Společnost LCLA rovněž tvrdila, že Komise neprávem zamítla účinek pandemie Covid-19, a to ze tří důvodů. Za prvé proto, že Komise neposuzovala škodlivý účinek pandemie Covid-19 na výrobní odvětví Unie dříve, než usoudila, že není významný. Společnost LCLA v tomto ohledu odkázala na zprávu Odvolacího orgánu ve věci US – Hot-Rolled Steel (21), ve které je uvedeno, že posouzení škodlivého účinku jiných činitelů vyžaduje uspokojivé vysvětlení povahy a rozsahu škodlivého účinku těchto jiných činitelů. Za druhé společnost LCLA tvrdila, že vhodným obdobím pro posouzení dopadu pandemie Covid-19 je porovnání mezi rokem 2019 a obdobím šetření, a nikoli mezi rokem 2017 a obdobím šetření, protože takové porovnání koncových stavů by nebylo informativní, pokud jde o situaci výrobního odvětví Unie bezprostředně před vypuknutím pandemie Covid-19 nebo o důsledky, které následovaly. V takovém případě existuje mezi poklesem spotřeby vyvolaným pandemií Covid-19 a zhoršením hospodářské situace výrobního odvětví Unie během období šetření pozitivní souvislost. Za třetí společnost LCLA tvrdila, že při neexistenci pandemie Covid-19 by výrobní odvětví Unie bývalo mohlo být schopno svou hospodářskou situaci zlepšit. Společnost LCLA proto tvrdila, že Komise dospěla k nesprávnému závěru, že pandemie Covid-19 není hlavní příčinou podstatné újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(227)

Komise s těmito tvrzeními nesouhlasila. Jak je popsáno ve 238. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, šetření odhalilo, že situace výrobního odvětví Unie se začala výrazně zhoršovat již v roce 2019, tedy mnohem dříve, než počátkem roku 2020 propukla v Unii pandemie Covid-19. V roce 2019 již bylo výrobní odvětví Unie ztrátové. Došlo k tomu za situace, kdy v letech 2017 až 2019 stoupala spotřeba současně se zvýšením podílu dovozu z dotčených zemí na trhu z 31,6 % na 43,6 % a s 25% poklesem jejich dovozních cen ve stejném období. Nárůst podílu na trhu je skutečně založen na nízkých cenách. Vzhledem k tomu, že ethylenglykol je homogenní komodita, nejjednodušším způsobem, jak mohli vyvážející výrobci získat podíl na trhu Unie, bylo prodávat za nižší ceny než výrobní odvětví Unie. Výrobní odvětví Unie snížilo svůj objem výroby nikoli z důvodu nedostatečné poptávky, ale proto, že nemohlo prodávat za tyto nižší ceny způsobené cenovým tlakem dovozu z USA a Saúdské Arábie. Kromě toho, jak bylo podrobně vysvětleno, je prvkem, který na trhu Unie vytvořil cenový tlak, sleva poskytovaná prodejcem z evropské smluvní ceny ethylenglykolu. Tvrdí-li společnost LCLA, že při neexistenci pandemie Covid-19 by výrobní odvětví Unie bylo mohlo schopno svou hospodářskou situaci zlepšit, jednoduše spekuluje bez jakéhokoli důvodu. Závěrem je třeba připomenout, že období šetření se týkalo období od 1. července 2019 do 30. června 2020. Účinky pandemie Covid-19, která zasáhla Unii ve druhém čtvrtletí roku 2020, tedy ovlivnily přibližně tři měsíce období šetření. Na základě výše uvedených skutečností nelze vyloučit, že pandemie COVID-19 měla na konci období šetření na situaci výrobního odvětví Unie určitý dopad, zjevně však nebyla hlavní příčinou podstatné újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie, ani nemohla oslabit příčinnou souvislost.

(228)

Ve svých připomínkách po poskytnutí konečných informací uvedly společnosti SABIC a Tricon, že nesouhlasí s analýzou příčinných souvislostí, kterou provedla Komise ve 192. až 227. bodě odůvodnění a ve 214. až 256. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Společnost SABIC zopakovala své tvrzení, že mezi výkonností výrobního odvětví Unie a dovozem ze Saúdské Arábie a USA neexistuje žádná souvislost a že žádná souvislost neexistuje ani mezi objemem dovozu a negativními účinky na domácí ceny, aniž by v tomto ohledu poskytla nové argumenty. Společnost Tricon rovněž zopakovala některé argumenty, které již Komise posoudila výše. V tomto ohledu však nebyly předloženy žádné nové relevantní argumenty.

(229)

Jelikož ohledně závěrů v tomto oddíle nebyly vzneseny žádné další připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 214. až 256. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(230)

Společnosti MEGlobal Americas, SABIC a LCLA tvrdily, že ziskové rozpětí použité Komisí při výpočtu ceny nepůsobící újmu je na komoditní výrobek příliš vysoké, a Komise by proto měla použít minimální míru zisku ve výši 6 % stanovenou v čl. 7 odst. 2c základního nařízení. Kromě toho tvrdily, že Komise nepřezkoumala dopad kartelu odběratelů ethylenu na ziskovost výrobního odvětví Unie. Společnost LCLA tvrdila, že zisky v letech 2017–2018 nepředstavují úroveň ziskovosti, kterou lze očekávat za běžných podmínek hospodářské soutěže, jelikož ceny ethylenglykolu byly v těchto letech v důsledku celosvětového nedostatku ethylenglykolu mimořádně vysoké, zejména v Číně, zatímco výrobní náklady byly na běžné úrovni, což vedlo k vysokým ziskům.

(231)

Ziskové rozpětí použité pro výpočet ceny nepůsobící újmu bylo průměrem ziskového rozpětí výrobců v Unii zařazených do vzorku zaregistrovaných v letech 2017 a 2018 před nárůstem dumpingového dovozu v souladu s čl. 7 odst. 2c základního nařízení. Žádný z výrobců ethylenglykolu v Unii zařazených do vzorku nebyl součástí kartelu odběratelů ethylenu (22). Kromě toho k protiprávnímu jednání docházelo mezi 26. prosincem 2011 a 29. březnem 2017, a týkalo proto pouze 3 měsíců ve dvou letech použitých pro ziskové rozpětí. Jak je navíc uvedeno v rozhodnutí o kartelové dohodě, výrobkem dotčeným tímto rozhodnutím byl ethylen zakoupený na velkoobchodním trhu, a nikoli ethylen vyráběný a používaný výrobci pro vlastní spotřebu. Výrobci v Unii zařazení do vzorku nakupují ethylen zejména od svých společností ve spojení. Přestože společnost LCLA tvrdila, že zisková rozpětí v letech 2017 a 2018 nebyla na úrovni ziskovosti, kterou lze očekávat za běžných podmínek hospodářské soutěže, nespecifikovala, jaká je obvyklá ziskovost tohoto výrobku za běžných podmínek hospodářské soutěže. A konečně z čl. 7 odst. 2c je zřejmé, že Komise musí použít cílový zisk ve výši 6 % pouze tehdy, je-li cílový zisk stanovený po zohlednění činitelů uvedených v tomto článku nižší než 6 %, což v tomto šetření neplatí. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(232)

Společnost EMPC tvrdila, že přístup, který Komise použila k úpravě ceny nepůsobící újmu o budoucí náklady na zajištění souladu se systémem EU pro obchodování s emisemi (dále jen „systém ETS“) a směrnicí EU o průmyslových emisích (dále jen „směrnice IED“), je v rozporu s cíli stávajícího systému ETS a směrnice IED. Tvrdila, že přístup použitý u současných opatření na ochranu před únikem uhlíku v rámci systému ETS je takový, že v každém odvětví vystaveném riziku úniku uhlíku jsou společnosti srovnávány s referenční hodnotou, kterou stanoví 10 % společností s nejlepšími výsledky. Pokud by společnosti byly v porovnání s referenční hodnotou horší, platily by vyšší náklady v rámci systému ETS. Alternativně by mohly snížit intenzitu emisí skleníkových plynů, což by je nakonec mohlo přivést do skupiny 10 % společností s nejlepšími výsledky. Pokud jde o náklady spojené se směrnicí IED, tvrdila společnost EMPC, že není jasné, jak se tyto náklady počítají nebo přidělují. Podle společnosti EMPC tedy Komise tím, že u žadatele zohlednila nejen skutečné, ale také budoucí náklady v rámci systému ETS a náklady spojené se směrnicí IED, pro žadatele ve skutečnosti zavedla mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích, který v jiných odvětvích není k dispozici.

(233)

Podle čl. 7 odst. 2d základního nařízení budou zohledněny budoucí náklady, které vyplývají z mimo jiné z mnohostranných dohod o životním prostředí a jejich protokolů, jejichž smluvní stranou je Unie, a které výrobnímu odvětví Unie vzniknou během období uplatňování opatření podle čl. 11 odst. 2. Zda jsou tyto náklady v souladu s údajnými cíli systému ETS a směrnice IED nebo pro žadatele představují mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích, který v jiných odvětvích není k dispozici, je irelevantní. Komise je proto ze zákona povinna všechny tyto náklady bez ohledu na jejich označení zohlednit na základě tohoto ustanovení základního nařízení, pokud jsou splněny podmínky jeho použití. Ve 265. bodě odůvodnění prozatímního nařízení Komise vysvětlila, jak byly náklady na zajištění souladu se systémem EU ETS vypočteny.

(234)

Komise však potvrdila, že úprava byla vypočtena výhradně na základě dodatečných nákladů v rámci systému ETS a nákladů spojených se směrnicí IED, které budou v průměru platit během platnosti opatření, jak vyžaduje čl. 7 odst. 2d základního nařízení. Důkazy, které byly v tomto ohledu poskytnuty a zkontrolovány útvary Komise, splňují podmínky čl. 7 odst. 2d základního nařízení. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(235)

Společnost LCLA požádala Komisi, aby při výpočtu rozpětí prodeje pod cenou použila jako jmenovatele vykázanou cenu CIF, a nikoli početně zjištěnou cenu CIF.

(236)

Toto tvrzení vychází z nesprávného pochopení ze strany společnosti LCLA, neboť Komise při výpočtu rozpětí prodeje pod cenou skutečně použila jako jmenovatele vykázanou cenu CIF.

(237)

Jak je uvedeno v čl. 9 odst. 4 třetím pododstavci základního nařízení, vzhledem k tomu, že Komise neevidovala dovoz během období předběžného poskytování informací, analyzovala Komise vývoj objemu dovozu, aby zjistila, zda během období předběžného poskytování informací, jak je popsáno ve 3. bodě odůvodnění, došlo k dalšímu podstatnému zvýšení dovozu, který je předmětem šetření, aby bylo možné určit, zda při stanovení rozpětí újmy může zohlednit další újmu vyplývající z takového zvýšení.

(238)

Ve svých připomínkách po poskytnutí konečných informací společnost EMPC zopakovala, aniž by uvedla nové skutečnosti, své tvrzení uvedené ve 232. bodě odůvodnění, že úprava ceny nepůsobící újmu o budoucí náklady na zajištění souladu se systémem ETS a směrnicí IED ve skutečnosti neoprávněně zavedla mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích, který byl k dispozici pouze výrobcům ethylenglykolu v Unii.

(239)

Vzhledem k tomu, že na podporu tvrzení společnosti EMPC nebyly předloženy žádné nové skutečnosti, trvala Komise na svých závěrech uvedených ve 232. bodě odůvodnění.

(240)

Ve svých připomínkách po poskytnutí konečných informací společnost SABIC zopakovala své tvrzení, aniž by uvedla nové skutečnosti, že zisk použitý ke stanovení cílové ceny je na komoditu příliš vysoký a vychází z období, během kterého existovala kartelová dohoda na nákup ethylenu. Dále dodala, že cílový zisk byl vyšší než míry zisku uvedené v podnětu.

(241)

Vzhledem k tomu, že na podporu tvrzení společnosti SABIC nebyly předloženy žádné nové skutečnosti, trvala Komise na svých závěrech uvedených ve 232. bodě odůvodnění. Pokud jde o zisková rozpětí uvedená v podnětu, tato rozpětí nebyla ověřena, zatímco zisková rozpětí použitá při stanovení cílového zisku byla ověřena během dálkového křížové kontroly.

Spojené státy americké

(242)

Podle údajů z databáze Surveillance 2 byl objem dovozu z USA během čtyřtýdenního období poskytování předběžných informací o 39% vyšší než průměrný objem dovozu v období šetření na čtyřtýdenní bázi. Na tomto základě dospěla Komise k závěru, že během období poskytování předběžných informací došlo k podstatnému nárůstu dovozu, který byl předmětem šetření.

(243)

S cílem zohlednit další újmu způsobenou zvýšením dovozu se Komise rozhodla upravit úroveň pro odstranění újmy na základě nárůstu objemu dovozu, který se považuje za relevantní váhový faktor podle ustanovení čl. 9 odst. 4. Proto vypočítala násobící koeficient tak, že součet objemu dovozu během čtyř týdnů období předběžného poskytování informací ve výši 28 852 tun a 52 týdnů období šetření vydělila objemem dovozu v období šetření extrapolovaným na 56 týdnů. Výsledná hodnota, 1,0278, odráží další újmu způsobenou dalším nárůstem dovozu. Prozatímní rozpětí újmy byla tudíž vynásobena tímto faktorem. Konečná úroveň pro odstranění újmy pro spolupracující vyvážející výrobce a všechny ostatní společnosti je tedy následující:

Království Saúdská Arábie

(244)

Podle údajů z databáze Surveillance 2 byl objem dovozu ze Saúdské Arábie během čtyřtýdenního období poskytování předběžných informací o 15,3 % nižší než průměrný objem dovozu v období šetření na čtyřtýdenní bázi. Na tomto základě dospěla Komise k závěru, že během období poskytování předběžných informací nedošlo k podstatnému nárůstu dovozu, který byl předmětem šetření.

(245)

Komise tedy v tomto ohledu neupravila úroveň pro odstranění újmy.

(246)

Komise však zjistila menší administrativní chybu v podkladových údajích pro výpočet rozpětí újmy. Z toho vyplývá, že upravené rozpětí újmy pro společnost SABIC je 61,5 %.

(247)

Společnosti Oxyde a Helm tvrdily, že nehrozí reálné riziko, že by výrobci ethylenglykolu ukončili svou činnost v oblasti výroby ethylenglykolu v Unii, protože by v závislosti na tržních podmínkách mohli snadno přecházet mezi výrobou ethylenglykolu a výrobou jiných výrobků. Společnost Arteco tvrdila, že kromě tvrzení výrobního odvětví Unie neexistují žádné důkazy o tom, že by výrobní odvětví Unie ukončilo výrobu ethylenglykolu, pokud by antidumpingová opatření nebyla uložena. Kromě toho společnost Arteco tvrdila, že pro trh Unie je neschopnost nebo neochota výrobců ethylenglykolu v Unii pokrýt poptávku již charakteristická, a předložila důkazy od jednoho výrobce ethylenglykolu v Unii, který odmítl dodat ethylenglykol společnosti Arteco z důvodu nedostatečného objemu výroby.

(248)

Komise s těmito tvrzeními nesouhlasí. Výrobci v Unii od roku 2017 do období šetření ztratili již 10,7 procentního bodu podílu na volném trhu, zejména ve prospěch dovozu z dotčených zemí, který ve stejném období svůj podíl na trhu zvýšil o 12,5 procentního bodu. I kdyby se úroveň evropské smluvní ceny po období šetření zvýšila, bude výrobní odvětví Unie i nadále ztrácet podíl na trhu ve prospěch vývozců z dotčených zemí, pokud budou i nadále prodávat na trhu Unie za ceny působící újmu. Objem výroby ve výrobním odvětví Unie během posuzovaného období již klesl o 19 %. Z důkazů předložených společností Arteco vyplývá, že pokud nebudou na trhu Unie obnoveny rovné podmínky, bude to mít pravděpodobně dopad na objem výroby ethylenglykolu v Unii a uživatelé budou závislí na dovozu. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(249)

Společnosti Oxyde, Helm a Tricon tvrdily, že tři výrobci v Unii zařazení do vzorku jsou součástí velké skupiny společností a finanční situace těchto velkých skupin není ohrožena konkrétně kvůli ethylenglykolu.

(250)

I když jsou výrobci v Unii zařazení do vzorku součástí velkých skupin, neuložení opatření by na ně i ostatní výrobce v Unii mělo negativní dopad a tento dopad by byl nad rámec ziskovosti, jak je vysvětleno ve 247. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Tento požadavek byl proto odmítnut.

(251)

Výbor CPME a společnost LCLA rovněž tvrdily, že základní nařízení nebrání Komisi v tom, aby při posuzování existence zájmu Unie vycházela z údajů po období šetření.

(252)

Výbor CPME a společnost LCLA nepředložily důkaz žádných údajů po období šetření, které by Komise mohla při analýze zájmu Unie zohlednit. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(253)

Jelikož nebyly předloženy žádné jiné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené v 272. až 277. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(254)

Výbor CPME a společnost LCLA tvrdily, že Komise nezohlednila skutečnost, že výrobní odvětví Unie nemá dostatečnou kapacitu na to, aby uspokojilo poptávku Unie. Výbor CPME tvrdil, že zvýšení kapacity výrobního odvětví Unie o ethylenoxid neznamená, že se zvýší kapacita pro výrobu ethylenglykolu. Kromě toho výbor CPME tvrdil, že přebytečná výrobní kapacita na jiných zeměpisných trzích je v antidumpingovém případě nepodstatná, avšak podstatná je skutečnost, že výrobní odvětví ethylenglykolu v Unii nemělo dostatečnou kapacitu na pokrytí celé poptávky a že v důsledku toho byl dovoz nezbytný. Výbor CPME a společnost LCLA rovněž tvrdily, že jiné země než USA a Saúdská Arábie nejsou z geografických, logistických a hospodářských důvodů vhodným zdrojem dodávek. Výbor CPME rovněž požádal Komisi, aby poskytla analýzu provedenou specializovanými poradci uvedenými v 281. bodě odůvodnění prozatímního nařízení zúčastněným stranám. Výbor CPME rovněž uvedl, že antidumpingová cla na dovoz ethylenglykolu z USA a Saúdské Arábie by způsobila vážný nedostatek dodávek ethylenglykolu na trhu Unie, protože by ve skutečnosti zablokovala veškerý dovoz.

(255)

Z údajů v tabulkách 1 a 4 je zřejmé, že výrobní kapacita je nižší než spotřeba. Komise navíc tuto skutečnost jasně uznala ve 225. bodě odůvodnění prozatímního nařízení. Plánované zvýšení výrobní kapacity ethylenoxidu skutečně neznamená, že se výrobní kapacita ethylenglykolu zvýší, ukazuje však, že výrobci ethylenglykolu budou mít po obnovení rovných podmínek na trhu přístup k většímu množství ethylenoxidu v případě, že jej budou potřebovat k výrobě ethylenglykolu. Žadatel dále předložil důkazy o tom, že výrobce v Unii PKN oznámil plány na zvýšení výroby glykolů v Unii (23). Kromě toho je v pořádku, že trh Unie potřebuje dovoz, a opatření ve skutečnosti nemají dovozu zabránit, ale zajistit, aby se neuskutečňoval za dumpingové ceny působící újmu. Tyto informace byly shrnuty v poznámce ke spisu, (24) která byla přidána do vyšetřovacího spisu. Tyto informace shromáždila Komise během dálkové křížové kontroly od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Vycházejí z předplatného u společnosti Wood Mackenzie. Jak je uvedeno ve 216. bodě odůvodnění, společnosti Arteco, Oxyde a Helm zdůraznily, že dovoz z jiných zemí po období šetření vzrostl, což dokazuje dostupnost alternativních zdrojů dodávek. Tato tvrzení byla proto zamítnuta.

(256)

Ve svých připomínkách po poskytnutí konečných informací výbor CPME zopakoval své tvrzení, že jiné země než dotčené země nejsou z geografických, logistických a hospodářských důvodů vhodnými zdroji dodávek. Výbor CPME rovněž tvrdil, že Komise v tomto ohledu nezohlednila důkazy poskytnuté výborem CPME.

(257)

Komise s tímto tvrzením nesouhlasila. Výbor CPME uvedl pouze jednoduchá prohlášení, která nejsou podložena žádnými podpůrnými důkazy týkajícími se volné kapacity Singapuru, Jižní Koreje a Tchaj-wanu a toho, proč by vývoz ethylenglykolu z těchto zemí nebyl vhodný. Pouhá skutečnost, že Unie v minulosti ethylenglykol z těchto zemí nedovážela, neznamená, že tak nemůže činit v budoucnu. Navíc další strany, jako jsou společnosti Arteco, Oxyde, Helm, předložily důkazy o tom, že dovoz z jiných zemí, jako je Kuvajt, Čína, Japonsko, Singapur a Tchaj-wan, se po období šetření zvýšil, jak je uvedeno ve 216. bodě odůvodnění. Z toho jasně vyplývá, že jsou k dispozici i jiné zdroje dodávek. Jak je navíc vysvětleno ve 255. bodě odůvodnění, opatření ve skutečnosti nemají dovozu zabránit, ale zajistit, aby se neuskutečňoval za dumpingové ceny působící újmu. Kromě toho činí úroveň opatření týkajících se dovozu ze Saúdské Arábie a většiny dovozu z USA mezi 3,0 % a 10,3 %, což je úroveň, která není nepřiměřeně vysoká. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(258)

Jak je vysvětleno v 11. až 13. bodě odůvodnění, společnost Tricon při šetření spolupracovala také jako dovozce/obchodník. Tato společnost sídlí v USA.

(259)

Stejně jako je tomu u jiného dovozce uvedeného ve 284. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, nepředstavuje činnost spojená s ethylenglykolem v Unii významnou část jejího obratu. Společnost Tricon prodává ethylenglykol také třetím zemím, a uložení cel proto bude mít na její činnost jen zanedbatelný dopad.

(260)

Společnost Tricon tvrdila, že prohlášení Komise v prozatímním nařízení, že jsou k dispozici jiné zdroje dodávek, neodpovídá realitě trhu.

(261)

Komise s tímto tvrzením nesouhlasí. Jak zdůraznily společnosti Arteco, Oxyde a Helm ve 216. bodě odůvodnění, dovoz do Unie z několika zemí, jako je Kuvajt, Čína, Japonsko, Singapur a Tchaj-wan, se po období šetření zvýšil. To dokládá, že jsou skutečně k dispozici i jiné zdroje dodávek.

(262)

Vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné další připomínky, a rovněž vzhledem ke 258. až 261. bodu odůvodnění Komise potvrdila své závěry uvedené ve 283. až 286. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(263)

Společnost Arteco tvrdila, že k posouzení dopadu antidumpingových opatření na uživatele, zejména na výrobce chladicích kapalin, musí Komise posoudit tyto činitele: 1) vysoce konkurenční charakter trhu s chladicími kapalinami; 2) ochota a schopnost zákazníků změnit dodavatele chladicí kapaliny při minimálním cenovém rozdílu; 3) významné náklady na výzkum a vývoj pro výrobce chladicích kapalin, kteří dodávají do segmentu OEM (výrobcům původního zařízení) a 4) počet výrobců chladicích kapalin mimo EU, kteří by měli prospěch z uložení antidumpingových opatření na ethylenglykol. Společnost Arteco rovněž tvrdila, že počet pracovních míst vytvořených výrobci chladicích kapalin převyšuje počet pracovních míst vytvořených výrobci ethlenglykolu v Unii. Podle společnosti Arteco proto nelze mít za to, že uložení opatření je v zájmu Unie, protože by v celém hospodářství způsobilo větší újmu, než je prospěch pro domácí odvětví ethylenglykolu.

(264)

Společnost Arteco si protiřečí. Na jedné straně tvrdí, že trh s chladicími kapalinami je vysoce konkurenční, a na druhé straně v důvěrném znění svého tvrzení odkazuje pouze na jednu společnost jako na svého jediného největšího konkurenta a tvrdí, že trh s chladicími kapalinami pro segment OEM je oligopolní. Kromě toho, pokud na trhu s chladicími kapalinami pro segment OEM soutěží hlavně dva výrobci chladicích kapalin, je velmi nepravděpodobné, že by výrobci automobilů, kterých je mnohem více než výrobců chladicích kapalin, mohli změnit dodavatele chladicích kapalin za minimální cenový rozdíl, i s ohledem na významné náklady na výzkum a vývoj na straně výrobců chladicích kapalin. Kromě toho, přestože není vyloučeno, že se dovoz chladicích kapalin v budoucnu zvýší, vzhledem ke skutečnosti, že každý výrobce automobilů má své vlastní složení chladicí kapaliny a že v případě použití nevhodné chladicí kapaliny může dojít k významnému poškození motoru automobilu, je velmi nepravděpodobné, že výrobci automobilů po uložení opatření snadno změní dodavatele chladicí kapaliny.

(265)

Společnost Arteco rovněž tvrdila, že z uložení opatření bude mít prospěch pouze jeden výrobce chladicích kapalin, který je vertikálně integrován, a má proto přístup k levnějšímu ethylenglykolu.

(266)

Komise s tímto tvrzením nesouhlasila. Jak je vysvětleno ve 132. bodě odůvodnění, závislý prodej ethylenglykolu výrobním odvětvím Unie je určen především segmentu chladicích kapalin. Příslušný výrobce je integrován na úrovni skupiny a ethylenglykol a chladicí kapaliny se vyrábějí v různých nezávislých subjektech. Jak je popsáno v tabulce 7 prozatímního nařízení, průměrná prodejní cena ethylenglykolu na závislém trhu byla během posuzovaného období v průměru na stejné úrovni jako průměrná prodejní cena ethylenglykolu na volném trhu.

(267)

Společnosti Arteco, Oxyde, Helm a Tricon tvrdily, že neexistují žádné záruky toho, že i když se zlepší tržní podmínky, budou výrobci ethylenglykolu i nadále vyrábět ethylenglykol, neboť výrobní odvětví Unie se zaměří na výrobu výrobků, u kterých dosáhne nejlepšího rozpětí podle globálních podmínek, a neexistují žádné záruky toho, že by se jednalo o ethylenglykol, což znamená, že uživatelé by byli ponecháni napospas několika globálně působícím společnostem.

(268)

Komise poznamenala, že toto tvrzení je v rozporu s tvrzením uvedeným ve 247. bodě odůvodnění. Kromě toho není jasné, proč se tyto zúčastněné strany domnívají, že na ziskovější deriváty ethylenoxidu by se zaměřili pouze výrobci ethylenglykolu v Unii, ale vývozci z USA a Saúdské Arábie nikoli. Bez uložení antidumpingových opatření dojde k významnému snížení výroby ethylenglykolu v Unii, protože odvětví výroby ethylenglykolu v Unii bude i nadále ztrácet podíl na trhu, i kdyby se tržní podmínky zlepšily. V takovém případě budou mít uživatelé přístup k ještě menšímu počtu zdrojů dodávek, jak samy společnosti Arteco, Oxyde, Helm a Tricon uznaly, a budou závislí na dovozu. Uložení konečných opatření zajistí, že výroba ethylenglykolu v Unii bude stále probíhat.

(269)

Společnost RETAL, nadnárodní výrobce plastových výrobků, uvedla, že uložení prozatímních opatření nepříznivě ovlivnilo její společnost ve spojení UAB NEO GROUP (dále jen „NEO GROUP“), výrobce PET pryskyřic v Unii. Společnost RETAL uvedla, že sdílí stanovisko i argumenty proti uložení opatření vyjádřené výborem CPME.

(270)

Společnost RETAL nepředložila žádné důkazy na podporu svého tvrzení, že uložením prozatímních opatření byla nepříznivě ovlivněna činnost její společnosti ve spojení. Tvrzení bylo proto zamítnuto jako neodůvodněné. Šetření navíc odhalilo, že skupina NEO GROUP má několik zdrojů dodávek, tj. výrobní odvětví Unie, dovoz z jedné z dotčených zemí i z jiných třetích zemí. V průběhu období šetření navíc byla skupina NEO GROUP zisková.

(271)

Výbor CPME tvrdil, že uložení opatření na dovoz ethylenglykolu z dotčených zemí by mělo významný dopad na výrobce PET, neboť ziskovost výrobců PET se pohybuje mezi 1 % a 3 %. Kromě toho tvrdil, že výrobci PET již čelí tvrdé konkurenci z jiných zemí, jako je Spojené království, Egypt a Turecko, jejichž dovoz ethylenglykolu nepodléhá antidumpingovému ani dovoznímu clu, a tyto země jsou proto schopny nabízet PET na trhu Unie za konkurenceschopné ceny. Kromě toho výbor CPME tvrdil, že nedostatek zdrojů na inovace může mít také negativní důsledky z hlediska provádění zelených politik zaměřených na zvýšení podílu recyklovaného PET v Unii. Výbor CPME dále tvrdil, že antidumpingová cla na ethylenglykol by způsobila snížení výroby PET v Unii, což by mělo vážné nepříznivé účinky na zaměstnanost a investice v několika členských státech. Výbor CPME rovněž uvedl, že vzhledem ke skutečnosti, že počet pracovních míst v odvětví PET (více než 2 000 pracovníků) je vyšší než v odvětví ethylenglykolu (méně než 100 pracovníků), se zdá, že Komise neprovedla vyvážení zájmů.

(272)

Komise s těmito tvrzeními nesouhlasila. Výrobní odvětví PET je již mnoho let chráněno antidumpingovými a antisubvenčními opatřeními. V současné době jsou zavedena antisubvenční opatření na dovoz PET z Indie. V posledním přezkumu před pozbytím platnosti provedeném Komisí v letech 2018/2019 (25) mělo odvětví výroby PET v Unii významný podíl na trhu ve výši 71,1 % v období od 1. dubna 2017 do 31. března 2018. Jak je popsáno ve 292. bodě odůvodnění, i když by uložení opatření na ethylenglykol mohlo situaci výrobců PET, kteří jsou již ztrátoví, ztížit, neexistují žádné záruky, že situace těchto společností nebude ovlivněna, i když se Komise rozhodne opatření na dovoz ethylenglykolu z dotčených zemí neuložit. Je to způsobeno skutečností, že bez uložení opatření výrobní odvětví Unie s největší pravděpodobností zastaví výrobu ethylenglykolu pro volný trh, a výrobci PET tak budou závislí na dovozu z dotčených zemí. Navíc výrobní odvětví PET je skutečně větším odvětvím než výrobní odvětví ethylenglykolu, avšak ne všichni výrobci PET budou uložením opatření postiženi, a tito výrobci proto mohou pokračovat v provádění zelených politik zaměřených na zvýšení podílu recyklovaných PET v Unii. Kromě toho se úroveň opatření pohybuje mezi 7,7 % a 14,9 %, což je úroveň, která není nepřiměřeně vysoká.

(273)

Společnost LCLA tvrdila, že Komise neposkytla žádný ukazatel účinku antidumpingových opatření na odvětví PET, pokud jde o výrobní náklady nebo ziskovost, a měla by vysvětlit, proč by dopad antidumpingových opatření na odvětví PET nebyl nepřiměřený.

(274)

Komise s tímto tvrzením nesouhlasila. Ve 291. bodě odůvodnění prozatímního nařízení Komise vysvětlila dopad antidumpingových opatření na výrobní náklady PET a na ziskovost. Kromě toho Komise ve 292. až 294. bodě odůvodnění prozatímního nařízení vysvětlila hospodářskou situaci spolupracujících výrobců PET a vliv na jejich hospodářskou situaci, budou-li uložena opatření, která byla odlišná v závislosti na výrobci. Komise zdůraznila, že situace společností s nejhoršími výsledky byla určena jinými činiteli, nejen cenou ethylenglykolu, a proto jejich činnost a stovky pracovních míst, která podporují, v konečném důsledku neurčují navrhovaná opatření. Kromě toho, jak je uvedeno ve 272. bodě odůvodnění, neexistují žádné záruky, že se situace těchto společností nezhorší, i kdyby nebyla uložena opatření.

(275)

Jelikož ohledně zájmu uživatelů nebyly vzneseny žádné další připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 287. a 298. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(276)

Jelikož ohledně zájmu dodavatelů nebyly vzneseny žádné připomínky, potvrdila Komise své závěry uvedené ve 299. a 300. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(277)

Společnosti Arteco, Oxyde a Helm tvrdily, že v souvislosti s obtížnou ekonomickou situací spojenou s pandemií Covid-19 není uložení antidumpingových opatření v zájmu Unie.

(278)

Na podporu tohoto tvrzení strany neposkytly důkazy ani žádné údaje. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(279)

Ve svých připomínkách po poskytnutí konečných informací společnost SABIC uvedla, že nesouhlasí se závěry Komise ve 247. až 278. bodě odůvodnění a ve 311. bodě odůvodnění prozatímního nařízení, aniž by v tomto ohledu poskytla nové informace.

(280)

Ve svých připomínkách po poskytnutí konečných informací společnosti Arteco, Helm a Oxyde tvrdily, že uložením konečných opatření Komise nejednala v zájmu Unie. Společnost Tricon rovněž nesouhlasila s posouzením zájmu Unie ze strany Komise. V tomto ohledu však nebyly předloženy žádné nové argumenty podložené důkazy.

(281)

Ve svých připomínkách po poskytnutí konečných informací výbor CPME tvrdil, že pro účely posouzení zájmu Unie by měla Komise posoudit změny tržních podmínek po období šetření. Výbor CPME se domníval, že zvýšení evropské smluvní ceny ethylenglykolu po období šetření má strukturální a trvalou povahu. Dále tvrdil, že období šetření bylo charakterizováno výjimečnými podmínkami spojenými s vývojem světového trhu v roce 2019 a vypuknutím pandemie COVID-19, z čehož vyplývá, že přijetí konečných antidumpingových cel nebylo odůvodněné. Kromě toho výbor CPME uvedl, že v případě, že Komise dospěje k závěru, že vývoj trhu po období šetření je dočasné povahy, což není, vyžadují stávající okolnosti, jako je výjimečný nárůst tržních cen v Unii v souvislosti s nedostatečnou výrobní kapacitou výrobního odvětví Unie a obtíže při získávání ethylenglykolu z jiných než dotčených zemí, pozastavení konečných opatření v souladu s čl. 14 odst. 4 základního nařízení.

(282)

Komise posoudila všechna tvrzení týkající se dopadu pandemie COVID-19, kapacity výrobního odvětví Unie a dostupnosti jiných zdrojů dodávek v příslušných bodech odůvodnění tohoto nařízení a prozatímního nařízení, neboť ne všechna tato tvrzení byla učiněna v zájmu Unie.

(283)

Pokud jde o údaje po období šetření a újmu, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, tvrzení výboru CPME je vysvětleno ve 188. bodě odůvodnění tohoto nařízení. Komise tyto informace analyzovala rovněž v souvislosti se zájmem Unie. Podle předložených informací se evropská smluvní cena ethylenglykolu i rozpětí mezi evropskou smluvní cenou ethylenglykolu a evropskou smluvní cenou ethylenu po období šetření značně zvýšily.

(284)

Cena ethylenglykolu je dána evropskou smluvní cenou a slevou. Výbor CPME neposkytl žádné důkazy o vývoji slevy ani o konečných cenách ethylenglykolu. Výbor CPME neposkytl žádné důkazy o tom, že by toto zvýšení evropské smluvní ceny ethylenglykolu i rozpětí mezi evropskou smluvní cenou ethylenglykolu a evropskou smluvní cenou ethylenu vedly ke zlepšení hospodářské situace výrobců v Unii. Proto neexistují žádné důkazy o tom, že by takový vývoj vedl k „závratnému nárůstu jak tržních cen, tak zisků pro výrobní odvětví Unie“, jak tvrdí výbor CPME. Výbor CPME nepředložil žádné důkazy o tom, že by byl jakýkoli vývoj po období šetření udržitelný delší dobu, jak je uvedeno ve 187. bodě odůvodnění. Toto tvrzení se zamítá jako neopodstatněné.

(285)

Kromě toho Komise shledala, že žádost o pozastavení podle čl. 14 odst. 4 je obecná a nepodložená. Komise může přezkoumat, zda by pozastavení bylo oprávněné, pokud by se tržní podmínky dočasně změnily natolik, že by nebylo pravděpodobné, že by se obnovila újma,

(286)

Na základě výše uvedených skutečností a vzhledem k tomu, že nebyly vzneseny žádné další připomínky, potvrdila Komise závěr uvedený ve 311. bodě odůvodnění prozatímního nařízení.

(287)

Vzhledem k závěrům, k nimž se dospělo ohledně dumpingu, újmy, příčinné souvislosti a zájmu Unie, a v souladu s čl. 9 odst. 4 základního nařízení by měla být uložena konečná antidumpingová opatření za účelem zamezení další újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie dumpingovým dovozem dotčeného výrobku.

(288)

Konečné antidumpingové clo by na základě výše uvedených skutečností mělo mít tyto sazby, vyjádřené v cenách CIF na hranici Unie před proclením:

(289)

Individuální sazby antidumpingového cla uvedené v tomto nařízení byly pro dotčené společnosti stanoveny na základě zjištění vyplývajících z tohoto šetření. Odrážejí tedy stav zjištěný během šetření, pokud jde o tyto společnosti. Sazby cla jsou proto použitelné výlučně na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z dotčené země a vyráběného uvedenými právními subjekty. Dovoz dotčeného výrobku vyráběného kteroukoli jinou společností, která nebyla konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů, které jsou s uvedenými společnostmi ve spojení, nemůže využívat těchto sazeb a měl by podléhat celním sazbám vztahujícím se na „všechny ostatní společnosti“.

(290)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních sazeb antidumpingového cla. Tato žádost musí být předložena Komisi (26). Žádost musí obsahovat veškeré příslušné informace umožňující prokázat, že změna nemá vliv na právo dané společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude nařízení o změně názvu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

(291)

Aby se minimalizovalo riziko obcházení těchto opatření, které existuje vzhledem k rozdílu mezi celními sazbami, je nutno přijmout zvláštní opatření, která umožní zajistit řádné uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Společnosti, na něž se vztahují individuální sazby antidumpingového cla, musí celním orgánům členských států předložit platnou obchodní fakturu. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Na dovoz, k němuž není přiložena taková faktura, by se mělo vztahovat antidumpingové clo platné pro „všechny ostatní společnosti“.

(292)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, tato faktura není jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států by totiž měly i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(293)

Pokud by se zejména po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření obcházení antidumpingových opatření. V rámci takového šetření lze mimo jiné prověřit potřebu zrušit individuální celní sazbu (sazby) a následně uložit celostátní clo.

(294)

Aby bylo zajištěno řádné vymáhání antidumpingových cel, mělo by se antidumpingové clo pro všechny ostatní společnosti vztahovat nejen na vyvážející výrobce, kteří při tomto šetření nespolupracovali, nýbrž také na výrobce, kteří v období šetření neuskutečnili žádný vývoz do Unie.

(295)

Po poskytnutí konečných informací ve lhůtě stanovené v čl. 8 odst. 2 základního nařízení předložil nabídku na cenový závazek jeden vyvážející výrobce, společnost LCLA.

(296)

Podle článku 8 základního nařízení musí být nabídka cenového závazku přiměřená k odstranění poškozujícího účinku dumpingu a její přijetí nesmí být považováno za neproveditelné. Komise posoudila nabídku s ohledem na tato kritéria a dospěla k závěru, že její přijetí by bylo z následujících důvodů neúčelné.

(297)

Komise zjistila řadu rizik. Za prvé, metoda stanovení cen předložená společností LCLA byla založena na pevně stanovené minimální dovozní ceně vypočtené na základě běžné hodnoty během období šetření. Vzhledem k vysokému stupni kolísání cen ethylenglykolu by tento přístup nebyl dostatečný k zajištění toho, aby se v takové pevně stanovené minimální dovozní ceně náležitě odrazila opatření v průběhu času a aby se odstranil škodlivý účinek dumpingu. Tato situace ohrožuje prosazování závazku. Vzhledem k výše uvedenému nelze závazek přijmout. Kromě toho se Komise domnívá, že pravděpodobně neexistují konkrétní způsoby, jak takové ceny indexovat, a to s ohledem na způsob, jakým jsou stanoveny ceny ethylenglykolu, na povahu dotčených surovin a na nedostatek spolehlivých, snadno dostupných zdrojů příslušných informací.

(298)

Navíc Komise zjistila reálná rizika křížové kompenzace a překážek proveditelného monitorování v souvislosti s prodejní činnosti společnosti LCLA. Kromě toho bylo monitorování považováno za neproveditelné rovněž z důvodu nákupní činnosti společnosti LCLA. Společnost LCLA se nezavázala k prodeji dotčeného výrobku do Unie prostřednictvím přímého prodeje pouze do té doby, dokud měla v Unii několik společností ve spojení. Nepřímé prodejní kanály zvyšují riziko křížové kompenzace a přispívají ke složitosti monitorování. Kromě toho nebylo stanoveno žádné ustanovení, které by upravovalo minimální dovozní cenu v případě prodeje ve spojení, což narušuje schopnost minimální dovozní ceny odstranit škodlivý účinek dumpingu.

(299)

Na základě výše uvedených skutečností vyvodila Komise závěr, že nabídku závazků nelze přijmout.

(300)

Komise zaslala žadateli dopis, v němž uvedla důvody odmítnutí nabídnutého závazku. Neobdržela žádné připomínky.

(301)

Vzhledem ke zjištěným dumpingovým rozpětím a s ohledem na míru újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie by se částky zajištěné prostřednictvím prozatímního antidumpingového cla zavedeného prozatímním nařízením měly s konečnou platností vybrat ve výši stanovené tímto nařízením.

(302)

S ohledem na článek 109 nařízení 2018/1046 (27), pokud má být částka vrácena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla by být pro zaplacení úroku použita sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(303)

Výbor zřízený podle čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036 nevydal k opatřením stanoveným v tomto nařízení žádné stanovisko,