(EU) 2021/1958Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1958 ze dne 23. června 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2144 stanovením podrobných pravidel týkajících se zvláštních zkušebních postupů a technických požadavků pro schvalování typu motorových vozidel z hlediska jejich systémů inteligentní regulace rychlosti a pro schvalování typu těchto systémů jako samostatných technických celků a kterým se mění příloha II uvedeného nařízení (Text s významem pro EHP)

Publikováno: Úř. věst. L 409, 17.11.2021, s. 1-161 Druh předpisu: Nařízení v přenesené pravomoci
Přijato: 23. června 2021 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 7. prosince 2021 Nabývá účinnosti: 6. července 2022
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



17.11.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 409/1


NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2021/1958

ze dne 23. června 2021,

kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2144 stanovením podrobných pravidel týkajících se zvláštních zkušebních postupů a technických požadavků pro schvalování typu motorových vozidel z hlediska jejich systémů inteligentní regulace rychlosti a pro schvalování typu těchto systémů jako samostatných technických celků a kterým se mění příloha II uvedeného nařízení

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2144 ze dne 27. listopadu 2019 o požadavcích pro schvalování typu motorových vozidel a jejich přípojných vozidel a systémů, konstrukčních částí a samostatných technických celků určených pro tato vozidla z hlediska obecné bezpečnosti a ochrany cestujících ve vozidle a zranitelných účastníků silničního provozu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/858 a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 78/2009, (ES) č. 79/2009 a (ES) č. 661/2009 a nařízení Komise (ES) č. 631/2009, (EU) č. 406/2010, (EU) č. 672/2010, (EU) č. 1003/2010, (EU) č. 1005/2010, (EU) č. 1008/2010, (EU) č. 1009/2010, (EU) č. 19/2011, (EU) č. 109/2011, (EU) č. 458/2011, (EU) č. 65/2012, (EU) č. 130/2012, (EU) č. 347/2012, (EU) č. 351/2012, (EU) č. 1230/2012 a (EU) 2015/166 (1), a zejména na čl. 4 odst. 6 a čl. 6 odst. 6 uvedeného nařízení,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Článek 6 nařízení (EU) 2019/2144 vyžaduje, aby motorová vozidla kategorií M a N byla vybavena určitými vyspělými systémy vozidel, včetně systémů inteligentní regulace rychlosti (dále jen „systémy ISA“). Příloha II nařízení (EU) 2019/2144 stanoví základní požadavky na schvalování typu motorových vozidel, pokud jde o systémy ISA.

(2)

Jsou nezbytná podrobná pravidla týkající se zvláštních zkušebních postupů a technických požadavků pro schvalování typu motorových vozidel z hlediska systémů ISA, jakož i pro schvalování typu těchto systémů jako samostatných technických celků.

(3)

Podle čl. 3 bodu 3 nařízení (EU) 2019/2144 je systém ISA systémem, který řidiči pomáhá udržovat rychlost odpovídající podmínkám provozu na silnici tím, že mu poskytuje specifickou a náležitou zpětnou vazbu. V současné době existuje několik technických možností metodiky zpětné vazby, které lze použít jako základ systému ISA. Vzhledem k jejich technickým vlastnostem však nelze všechny tyto možnosti použít v každém motorovém vozidle. Je proto nezbytné stanovit metodiky zpětné vazby, které mají navzdory svým funkčním rozdílům srovnatelnou bezpečnost a účinnost. Je vhodné určit několik metodik zpětné vazby a umožnit výrobcům, aby své systémy ISA založili na kterékoli z nich.

(4)

Systém ISA může sice fungovat na základě různých metod vstupů, jako je kamerové pozorování, mapové údaje a strojové učení, avšak přítomnost značek s číselně stanoveným rychlostním limitem v reálném provozu by vždy měla mít přednost před jakýmikoli jinými informacemi, jež jsou ve vozidle k dispozici.

(5)

Pro účely zkoušení technických schopností systému ISA je nutné sestavit katalog dopravních značek používaných v jednotlivých členských státech. Soubor údajů v katalogu by měl sloužit při schvalování typu, aniž jsou dotčeny platné vnitrostátní dopravní předpisy.

(6)

Systémy ISA se mohou setkat s nejednoznačnými informacemi o rychlosti v důsledku chybějících, poničených nebo jinak poškozených značek či v důsledku toho, že se značkami bylo manipulováno, kvůli chybnému umístění značek, v důsledku nepříznivých povětrnostních podmínek nebo nejednotných, složitých a nepřímo stanovených omezení rychlosti. Z tohoto důvodu by mělo být základní zásadou, že za dodržování příslušných pravidel silničního provozu je vždy odpovědný řidič a že systém ISA by měl být co nejúčinnějším asistenčním systémem řidiče, který ho má upozornit, kdykoli je to možné a vhodné.

(7)

Zvláštní zkušební postupy a technické požadavky na systémy ISA by měly být v co největší míře technologicky neutrální a založené na výkonnosti, aby mohla vznikat inovativní řešení.

(8)

Zvláštní zkušební postupy a technické požadavky na systémy ISA by měly rovněž zajistit, aby systém nepřevýšil schopnost průměrného lidského řidiče interpretovat příslušné informace o rychlostních limitech a porozumět jim. Od systémů ISA by se neměly vyžadovat samořídící schopnosti, ale pouze pomoc řidičům.

(9)

Posouzení účinnosti různých metodik zpětné vazby a ovládacích funkcí systémů ISA v podmínkách reálného provozu bude možné teprve poté, co bude na trhu větší počet motorových vozidel vybavených těmito systémy. Na druhé straně je nezbytné, aby posouzení výkonnosti systémů ISA založených na různých metodikách zpětné vazby v souladu s tímto nařízením bylo provedeno bez prodlení, nejpozději však do 31. prosince 2025, aby bylo možné využít všech potenciálních přínosů systémů ISA pro bezpečnost silničního provozu. Očekává se, že příslušné technologie a poznatky z reálného provozu budou k dispozici do července 2024, tedy v dostatečném předstihu před datem celkového přezkumu stanoveným v článku 14 nařízení (EU) 2019/2144. Aby mohla Komise co nejdříve vyhodnotit účinnost metodik zpětné vazby stanovených tímto nařízením, je nutné, aby výrobci byli povinni poskytnout příslušné informace schvalovacímu orgánu, který udělil schválení typu, a aby příslušné schvalovací orgány měly povinnost tyto informace shrnout a poskytnout Komisi.

(10)

Informace z reálného provozu, jež mají být shromážděny a poskytnuty k posouzení výkonnosti systémů ISA, by měly být obecné a neměly by se vztahovat k žádnému konkrétnímu motorovému vozidlu nebo řidiči. Výrobci mohou ke shromažďování údajů použít veškeré dostupné prostředky, například flotilu zkušebních vozidel nebo dobrovolná ujednání přímo s koncovými uživateli, a to na základě jejich výslovného souhlasu v souladu s právními předpisy Unie v oblasti ochrany údajů (2). Komise by měla tento proces podpořit tím, že v případě potřeby poskytne pokyny k náležitostem shromažďování údajů, jejich obsahu, struktuře a způsobu předkládání.

(11)

Aby byli řidiči v reálném provozu co nejméně rozptylováni nebo přetěžováni falešnými výstrahami způsobenými neoptimálními systémy, je třeba zajistit, aby výrobci vozidel používali ve vozovém parku vhodné technologie a po přiměřenou část doby životnosti vozidla poskytovali, je-li to vhodné a nezbytné, neomezený a snadný přístup k aktualizacím systému.

(12)

K zajištění náležité výkonnosti při jízdě v reálném provozu mohou systémy ISA používat mapové údaje. Nemělo by se však povinně vyžadovat, aby mapové údaje byly natolik podrobné a kvalitní, aby umožňovaly aktualizované navádění při každé změně směru, neboť by mohlo být postačující uvést pouze souřadnice městských a mimoměstských oblastí, jakož i hlavních rychlostních komunikací a dálnic.

(13)

Členské státy se vyzývají, aby přispěly k lepšímu fungování systémů ISA v reálném provozu tím, že zajistí, aby byly na ulicích a silnicích správně umístěny značky s číselně stanoveným rychlostním limitem a aby byl značkami jasně označen začátek a konec všech zón s omezením rychlosti, rychlostních komunikací a dálnic. V některých případech nedokáží řidiči jednoznačně rozpoznat křižovatky nebo souběh ulic nebo silnic, a orientace v těchto situacích je proto obtížná i pro technologie systémů ISA. Z tohoto důvodu je nutné umístit v takových místech značky s číselně stanoveným rychlostním limitem a číselné nebo nečíselné značky s nepřímo stanoveným rychlostním limitem, aby se zajistila jednotná výkonnost systémů ISA instalovaných v motorových vozidlech provozovaných v Unii.

(14)

Je však zřejmé, že systémy využívající kombinaci kamerového systému, globálního družicového navigačního systému (GNSS) a aktuálních digitálních map jsou považovány za nejmodernější systémy s nejvyšší výkonností a spolehlivostí v reálném provozu.

(15)

V tabulce v příloze II nařízení (EU) 2019/2144, která obsahuje seznam požadavků uvedených v čl. 4 odst. 5 a čl. 5 odst. 3 uvedeného nařízení, není odkaz na regulační akty, pokud jde o systémy inteligentní regulace rychlosti. Proto je nutné vložit do uvedené přílohy odkaz na toto nařízení.

(16)

Nařízení (EU) 2019/2144 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(17)

Vzhledem k tomu, že se má nařízení (EU) 2019/2144 použít ode dne 6. července 2022, mělo by se od uvedeného data použít i toto nařízení.

(18)

Ustanovení tohoto nařízení spolu úzce souvisejí, neboť se zabývají pravidly týkajícími se zvláštních zkušebních postupů a technických požadavků pro schvalování typu motorových vozidel z hlediska jejich systémů inteligentní regulace rychlosti a pro schvalování typu těchto systémů jako samostatných technických celků. V důsledku pravidel stanovených v tomto nařízení je nutné vložit odkaz na toto nařízení do přílohy II nařízení (EU) 2019/2144. Je proto vhodné stanovit tato ustanovení v rámci jediného nařízení v přenesené pravomoci,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Zkušební postupy a technické požadavky pro schvalování typu vozidla z hlediska systémů inteligentní regulace rychlosti

Aby mohlo být uděleno schválení typu vozidla z hlediska systémů inteligentní regulace rychlosti, musí vozidlo splnit zkušební postupy a technické požadavky stanovené v příloze I.

Článek 2

Zkušební postupy a technické požadavky pro schválení typu systému inteligentní regulace rychlosti jako samostatného technického celku

Aby mohlo být uděleno schválení typu systému inteligentní regulace rychlosti jako samostatného technického celku, musí systém splnit zkušební postupy a technické požadavky stanovené v příloze I.

Článek 3

Katalog dopravních značek

Seznam dopravních značek omezujících rychlost používaných v jednotlivých členských státech, na jejichž základě schvalovací orgány a technické zkušebny posuzují výkonnost systémů inteligentní regulace rychlosti v souladu s tímto nařízením, je uveden v příloze II.

Článek 4

Informace o používání systémů inteligentní regulace rychlosti

1.   Výrobci vozidel poskytnou schvalovacím orgánům udělujícím schválení typu podle tohoto nařízení tyto informace:

a)

poměry ujeté doby nebo ujeté vzdálenosti se zapnutými a vypnutými systémy inteligentní regulace rychlosti;

b)

poměry ujeté doby nebo ujeté vzdálenosti, během nichž byl vnímaný rychlostní limit dodržen a během nichž byl překročen;

c)

případně průměrnou dobu, která uplynula mezi zapnutím a vypnutím systému inteligentní regulace rychlosti řidičem.

Informace uvedené v písmenu a) se uvedou samostatně pro funkci kaskádové akustické výstrahy, funkci kaskádové vibrační výstrahy, hmatovou zpětnou vazbu a pro funkci regulace rychlosti.

2.   Schvalovací orgány shrnou informace obdržené v souladu s odstavcem 1 a poskytnou je Komisi dne 7. července 2024 a poté alespoň každých šest měsíců po dobu dvou let.

Článek 5

Změna nařízení (EU) 2019/2144

Příloha II nařízení (EU) 2019/2144 se mění v souladu s přílohou III tohoto nařízení.

Článek 6

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 6. července 2022.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 23. června 2021.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)  Úř. věst. L 325, 16.12.2019, s. 1.

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).


PŘÍLOHA I

Technické požadavky a zkušební postupy

1.   Definice

Pro účely této přílohy se použijí následující definice:

1.1

„typem vozidla z hlediska systému inteligentní regulace rychlosti“ se rozumí vozidla, která se neliší v takových zásadních hlediscích, jako jsou vlastnosti a funkce systému stanovení rychlostních limitů a jeho výkon při provozu na veřejné komunikaci nacházející se na území Evropské unie, jakož i systém zpětné vazby, který řidiči pomáhá udržovat rychlost odpovídající podmínkám provozu na silnici;

1.2

„typem systému inteligentní regulace rychlosti“ se rozumí kombinace specifického hardwaru a celkové softwarové architektury, která se neliší v takových zásadních hlediscích, jako jsou vlastnosti a funkčnost systému stanovení rychlostních limitů a jeho výkonnost, pokud je provozován v aktualizovaném stavu na veřejné komunikaci nacházející se na území Evropské unie;

1.3

„funkcí informací o rychlostním limitu“ se rozumí funkce, která se skládá ze systému stanovení rychlostních limitů, který určuje vnímaný rychlostní limit, a z rozhraní člověk-stroj, které vnímaný rychlostní limit sděluje řidiči;

1.4

„funkcí upozorňování na rychlostní limit“ se rozumí funkce, která upozorňuje řidiče na to, že rychlost na rychloměrném zařízení překračuje vnímaný rychlostní limit;

1.5

„funkcí regulace rychlosti“ se rozumí funkce, která se snaží omezit rychlost na rychloměrném zařízení na stabilní rychlost na vnímaném rychlostním limitu nebo pod ním;

1.6

„vnímaným rychlostním limitem“ se rozumí příslušný rychlostní limit získaný systémem stanovení rychlostního limitu;

1.7

„rychlostí na rychloměrném zařízení“ se rozumí rychlost jízdy vozidla, kterou udává jeho palubní rychloměrné zařízení;

1.8

„příslušným rychlostním limitem“ se rozumí maximální zákonem dovolená rychlost jízdy na používané komunikaci platná pro kategorii vozidla, v němž je instalován systém inteligentní regulace rychlosti;

1.9

„katalogem dopravních značek“ se rozumí seznam vnitrostátních a regionálních variant typů dopravních značek a proměnných dopravních značek, podle nichž systém inteligentní regulace rychlosti určuje vnímaný rychlostní limit;

1.10

„příslušnou dopravní značkou“ se rozumí značka uvedená v katalogu dopravních značek pro kategorii vozidla, jež má být schváleno, která platí pro alespoň jeden jízdní pruh vozovky vozidla, včetně neelektronických, běžných i proměnných dopravních značek, nikoli však označení rychlostního limitu na povrchu vozovky;

1.11

„značkou s číselně stanoveným rychlostním limitem“ se rozumí příslušná dopravní značka, která zobrazuje dočasnou nebo trvalou číselnou hodnotu (rychlostního limitu);

1.12

„systémem stanovení rychlostního limitu“ se rozumí zvláštní hardware potřebný k získání rychlostního limitu pozorováním dopravních značek a signálů na základě signálů infrastruktury nebo elektronické mapy nebo obojího;

1.13

„značkou s nepřímo stanoveným rychlostním limitem“ se rozumí příslušná silniční značka, která nezobrazuje číselnou hodnotu (nečíselná značka s nepřímo stanoveným rychlostním limitem) nebo zobrazuje přeškrtnutou číselnou hodnotu (číselná značka s nepřímo stanoveným rychlostním limitem);

1.14

„vnitrostátním rychlostním limitem“ se rozumí standardní maximální zákonem dovolená rychlost jízdy na používaném typu komunikace v daném členském státě, není-li uvedeno jinak, platná pro kategorii vozidla, do níž je namontován systém inteligentní regulace rychlosti.

2.   Všeobecné technické požadavky

2.1

Systém inteligentní regulace rychlosti (ISA) musí zahrnovat funkci informací o rychlostním limitu a buď funkci upozorňování na rychlostní limit, nebo funkci regulace rychlosti.

2.1.1

Systém ISA vozidla musí splňovat:

a)

požadavky na systém ISA stanovené v bodech 3.1, 3.2 a 3.3;

b)

požadavky na funkci informací o rychlostním limitu stanovené v bodě 3.4 a

c)

kterýkoli z těchto požadavků:

i)

požadavky na funkci upozorňování na rychlostní limit stanovené v bodě 3.5 nebo

ii)

požadavky na funkci regulace rychlosti stanovené v bodě 3.6.

2.1.2

Je-li motorové vozidlo vybaveno systémem ISA, jehož typ byl schválen jako samostatný technický celek, musí vozidlo a jeho systém splňovat:

a)

požadavky na systém ISA stanovené v bodech 3.1, 3.2 a 3.3;

b)

požadavky na funkci informací o rychlostním limitu stanovené v bodech 3.4.1. a 3.4.2.1.1. až 3.4.2.1.4. a

c)

kterýkoli z těchto požadavků:

i)

požadavky na funkci upozorňování na rychlostní limit stanovené v bodě 3.5 nebo

ii)

požadavky na funkci regulace rychlosti stanovené v bodě 3.6.

2.1.3

Schválení typu systému ISA jako samostatného technického celku podléhá splnění požadavků na funkci informací o rychlostním limitu stanovených v bodě 3.4.2.

2.2

S výhradou bodu 2.3 musí být systém ISA navržen tak, aby v podmínkách skutečného provozu vylučoval nebo minimalizoval chybovost.

2.3

Systémy ISA musí splňovat požadavky, pokud je vozidlo provozováno na veřejné silnici nebo ulici nacházející se na území Evropské unie, jak jsou definovány v době schválení typu.

2.4

Ochrana soukromí a údajů

2.4.1

Systém ISA musí splňovat požadavky v normálním provozním režimu bez použití biometrických údajů o cestujících ve vozidle, včetně rozpoznávání obličeje.

2.4.2

Aniž jsou dotčena ustanovení článku 4 tohoto nařízení, systém ISA nepřetržitě nezaznamenává, neuchovává ani nepředává žádné údaje týkající se konkrétních incidentů překročení rychlostního limitu kromě údajů nezbytných pro výkon požadované funkce ISA nebo pro dosažení souladu s jinými akty Unie týkajícími se schvalování typu vozidla (např. zapisovač údajů o události).

2.5

Je-li systém ISA aktivován s funkcemi určování polohy, musí být kompatibilní alespoň se službami určování polohy poskytovanými systémy Galileo a EGNOS. Kromě toho může být systém ISA kompatibilní s jinými družicovými navigačními systémy.

3.   Zvláštní technické požadavky

3.1

Výstražný signál poruchy systému ISA

3.1.1

Pro případ poruchy systému ISA, která brání splnění požadavků na funkční způsobilost dle tohoto nařízení, musí být zajištěn nepřetržitý optický signál.

3.1.1.1

V případě elektricky zjistitelné poruchy nesmí být mezi samočinnými kontrolami systému ISA výrazný časový interval a při následném zobrazení výstražného signálu nesmí dojít ke zpoždění.

3.1.1.2

Po zjištění jakékoli neelektrické poruchy (např. zastření čidla kromě dočasného zastření, např. slunečním oslněním) se aktivuje výstražný signál poruchy uvedený v bodě 3.1.1.

3.1.1.3

Stav poruchy, který musí aktivovat výstražný signál uvedený v bodě 3.1.1, ale který není zjištěn za statických podmínek, musí být uchován po zjištění této poruchy a musí být i nadále zobrazen po každé aktivaci hlavního spínače ovládání vozidla, dokud porucha nebo závada trvá.

3.2

Ovládání systému ISA

3.2.1

Řidič musí mít možnost ručně deaktivovat systém ISA buď zcela (tj. funkci informací o rychlostním limitu a funkci upozorňování na rychlostní limit nebo funkci informací o rychlostním limitu a funkci regulace rychlosti), nebo částečně (tj. funkci upozorňování na rychlostní limit nebo funkci regulace rychlosti).

Výrobce může poskytnout řidiči možnost manuálně a částečně deaktivovat funkci upozorňování na rychlostní limit, aby provedl/prováděl některou z těchto činností:

a)

poskytoval aktivní funkci vizuální výstrahy, ale bez akustické nebo hmatové výstrahy nebo

b)

ukončil jeden případ akustické nebo hmatové výstrahy funkce upozorňování na rychlostní limit (např. tlačítko k vypnutí zvuku).

Podmínky stanovené v bodech 3.2.1.1, 3.2.1.2 a 3.2.1.3 se použijí podle daného případu.

3.2.1.1

Po každé aktivaci hlavního spínače ovládání vozidla se systém ISA automaticky obnoví v normálním provozním režimu. Automatická opětovná aktivace systému ISA může být podmíněna otevřením dveří řidiče.

3.2.1.2

Nepřetržitý optický signál musí řidiče informovat, že systém ISA byl zcela deaktivován. Optický signál, jenž trvá nejméně 10 sekund nebo dokud není ručně zrušen, musí řidiče informovat, že systém ISA byl částečně deaktivován. Pro tento účel může být použit výstražný signál poruchy uvedený v bodě 3.1.1.

3.2.1.3

Po manuální deaktivaci systému ISA musí mít řidič možnost systém znovu aktivovat, a to nejvýše stejným počtem úkonů, jaký je potřebný k deaktivaci systému.

3.2.2

Automatická deaktivace systému ISA je povolena v situacích, kdy rychlost vozidla řídí automatizované systémy, tj. systémy, které provádějí detekci objektů a událostí a dílčí úkol jízdy s dynamickou odezvou (např. systém automatizovaného udržování vozidla v jízdním pruhu). Tato deaktivace nemusí být signalizována řidiči.

3.2.3

Výrobce vozidla může zajistit funkci automatické nebo manuální kalibrace rychloměrného zařízení vozidla, aby se minimalizoval rozdíl mezi rychlostí na rychloměrném zařízení a skutečnou rychlostí vozidla, např. po výměně pneumatiky, pokud je zajištěno, že jsou vždy splněny požadavky předpisu OSN č. 39 (1). Kromě toho může výrobce vozidla zohlednit toleranci až do výše 3,0 %, pokud jde o vnímané rychlostní limity používané k aktivaci informací a výstrah.

3.2.4

Rychlost na rychloměrném zařízení se považuje za rovnou vnímanému rychlostnímu limitu, pokud je indikace rychlosti na rychloměrném zařízení do 1,0 km/h nad vnímaným limitem rychlosti.

3.2.5

V případě, že jsou přípustné odchylky měřicího mechanismu rychloměrného zařízení minimální, ustanovení bodů 3.2.3 a 3.2.4 znamenají, že informace uvedené v bodě 3.4.1.2 a výstraha uvedená v bodě 3.5.1 mohou být spuštěny při indikované rychlosti na rychloměrném zařízení a skutečné rychlosti vozidla, která je mírně nad vnímaným rychlostním limitem.

3.3

Postup pravidelné technické prohlídky

3.3.1

Pro účely pravidelných technických prohlídek vozidel musí být možné ověřit tyto vlastnosti systému ISA:

a)

jeho správný provozní stav, a to vizuálním pozorováním stavu výstražného signálu poruchy po aktivaci hlavního spínače ovládání vozidla a kontrole kterékoli z žárovek. Zobrazuje-li se výstražný signál poruchy na společné ploše (plocha, na níž mohou být zobrazeny nejméně dvě informační funkce/symboly, nikoli však současně), musí se nejprve zkontrolovat, zda je společná plocha funkční, a teprve potom se zkontroluje stav výstražného signálu poruchy;

b)

jeho správná funkčnost a integrita softwaru, a to použitím elektronického rozhraní vozidla, jako je rozhraní stanovené ve 14. položce bodu I přílohy III směrnice 2014/45/EU (2), pokud to technické vlastnosti vozidla umožňují a jsou k dispozici potřebné údaje. Výrobci zajistí, aby pro používání elektronického rozhraní vozidla byly k dispozici technické informace v souladu s článkem 6 nařízení (EU) 2019/621 (3).

3.3.2

V době schválení typu musí být prostředky na ochranu proti jednoduché neoprávněné změně funkce systému ISA a výstražného signálu poruchy zvoleného výrobcem důvěrně popsány a tyto informace musí být poskytnuty technické zkušebně. Tento požadavek na ochranu je alternativně splněn tím, že je k dispozici další prostředek ke kontrole řádného provozního stavu systému ISA.

3.3.3

Pokud systém ISA využívá elektronická data (např. mapové údaje), jež jsou důležitá pro jeho výkonnost, musí být možné verzi dat snadno ověřit.

3.4

Technické požadavky na funkci informací o rychlostním limitu

3.4.1

Zobrazení funkce informací o rychlostním limitu

3.4.1.1

Zobrazení funkce informací o rychlostním limitu musí být umístěno v přímém zorném poli řidiče a musí být jasně identifikovatelné a čitelné ve dne i v noci. Další zobrazení podobných informací na jiných místech ve vozidle (např. na displeji navigace, jako promítnuté informace atd.) jsou povolena a nevztahují se na ně požadavky tohoto bodu.

3.4.1.2

Nepanují-li podmínky vedoucí k deaktivaci systému podle bodů 3.2.1 a 3.2.2, zobrazí displej funkce informací o rychlostním limitu vnímaný rychlostní limit řidiči alespoň tehdy, je-li rychlost na rychloměrném zařízení vyšší než vnímaný rychlostní limit, a to při rychlosti 5 km/h a vyšší.

3.4.1.2.1

Vnímaný rychlostní limit musí být zobrazen některým z těchto způsobů:

a)

na rychloměrném zařízení způsobem, aby byl jasně vnímatelný a rozlišitelný a nesnižoval čitelnost rychloměrného zařízení (např. optická značka);

b)

jako číselná hodnota za použití symbolu připomínajícího vzor dopravní značky rychlostního limitu uvedený v Úmluvě o silničních značkách a signálech ze dne 8. listopadu 1968 nebo

c)

jako text sestávající z hodnoty a jednotky měření.

Zobrazení doplňujících informací o upřesňujících značkách je ve všech případech povoleno.

3.4.1.3

Pokud systém ISA nemá kvůli jedné z okolností uvedených v bodech 5.3.1, 5.3.2 a 5.3.3 k dispozici vnímaný rychlostní limit, musí být řidiči poskytnut zvláštní optický signál, který tuto konkrétní situaci objasňuje, ať již se zobrazením předpokládaného rychlostního limitu na displeji funkce informací o rychlostním limitu nebo bez něj. K tomuto účelu nelze použít výstražný signál poruchy uvedený v bodě 3.1.1. Uvádí-li funkce informací o rychlostním limitu na svém displeji předpokládaný rychlostní limit, musí se vedle příslušné číselné hodnoty výrazně zobrazovat symbol otazníku “?“.

3.4.1.4

Pokud displej funkce informací o rychlostním limitu zobrazuje vnímaný rychlostní limit i v případě, že rychlost na rychloměrném zařízení je nižší než vnímaný rychlostní limit (např. vždy nebo na vyžádání s aktivovaným systémem ISA), musí systém poskytovat rovněž jemné a neobtěžující akustické oznámení pokaždé, když se změní vnímaný rychlostní limit. Tato funkce může být nastavitelná uživatelem (např. zvuk, hlasitost, trvale vypnuto).

3.4.1.5

Je-li systém ISA deaktivován, je povoleno zobrazení vnímaného rychlostního limitu. V tomto případě se nevyžadují žádná akustická oznámení podle bodu 3.4.1.4.

3.4.2

Stanovení rychlostního limitu

3.4.2.1

Nastavení země provozu

3.4.2.1.1

Je-li znalost země provozu nezbytným předpokladem pro správné stanovení rychlostního limitu, musí systém ISA splňovat jednu z těchto podmínek:

a)

systém může automaticky zjistit kód země a nastavit jej s potvrzením uživatele nebo bez něj nebo

b)

systém umožňuje řidiči ručně zvolit kód země.

Je-li znalost regionu provozu předpokladem pro správné stanovení rychlostního limitu, může systém podle uvážení výrobce přijmout běžnější použitelný rychlostní limit v různých regionech dané země.

3.4.2.1.2

Systém ISA si zachová ručně nastavenou nebo uživatelem potvrzenou zemi provozu, a to i po opětovné aktivaci hlavního spínače ovládání vozidla.

3.4.2.1.3

Postup ručního nastavení země provozu musí být intuitivní a nesmí používat složité rozhraní. Zejména musí být snadné přepínat mezi volbami stávající a předchozí země provozu.

3.4.2.1.4

V případě potřeby ručního nastavení nebo potvrzení uživatele musí pokyny pro uživatele motorového vozidla (např. příručka uživatele, návod k obsluze vozidla) jasně uvádět, že tento postup je nutný pro správné fungování systému ISA.

3.4.2.1.5

Motorová vozidla určená pro místní nebo regionální provoz (např. autobusy tříd I a A) mohou mít omezené provozní schopnosti systému ISA, pokud jde o znalost země nebo regionu provozu. Pokyny pro uživatele motorového vozidla musí jasně uvádět omezení systému ISA a poskytnout informace o tom, jak od výrobce získat alternativní parametry země nebo regionu, pokud se změní místo provozu motorového vozidla. Až do zavedení zvláštní položky v prohlášení o shodě se k „poznámkám“ v prohlášení o shodě připojí text „Funkce ISA je omezena na zemi nebo region provozu“, aby bylo možné tyto informace zahrnout do palubních dokladů o registraci vozidla.

3.4.2.2

Stanovení vnímaného rychlostního limitu pozorováním značek s výslovně stanoveným rychlostním limitem

3.4.2.2.1

Nepanují-li podmínky vedoucí k deaktivaci systému v souladu s body 3.2.1 a 3.2.2, musí být funkce informací o rychlostním limitu prostřednictvím přímého vizuálního pozorování dopravních značek nebo jiných účinných metod schopna rozeznat všechny značky s výslovně stanoveným číselným rychlostním limitem, pokud související použitelný rychlostní limit pro kategorii vozidla, která má být schválena, odpovídá číselné hodnotě uvedené na značce, a určit použitelný rychlostní limit nejpozději 2,0 sekundy poté, co vztažný bod motorového vozidla deklarovaný výrobcem (musí být určen rovněž pro samostatné technické celky) mine dopravní značku. Tento požadavek musí být dodržen alespoň za těchto podmínek:

a)

značky splňují podmínky stanovené v bodě 3.4.2.2.2 a

b)

značky se vyskytují v provozních a environmentálních podmínkách uvedených v bodě 3.4.2.2.3.

Soulad s prvním odstavcem musí být prokázán podle příslušných zkušebních postupů a dokumentace uvedených v bodě 4.1.

Pro rychlosti jízdy vozidla nižší než 20 km/h lze příslušný rychlostní limit stanovit nejpozději do 10 m za vztažným bodem podle prohlášení výrobce uvedeným v prvním odstavci.

3.4.2.2.2

Stav dopravní značky v době posouzení:

a)

její vzor a velikost odpovídá platným normám v dotčeném členském státě;

b)

je umístěna způsobem, který odpovídá platným normám v dotčeném členském státě;

c)

nevykazuje žádné větší poškození (např. vyblednutí, sníženou odrazivost, ohyb, trhliny, vandalismus), které podstatně ovlivňuje její vizuální vlastnosti a

d)

není částečně ani zcela zakryta (např. listovím, sněhem nebo nečistotami zakrývajícími značku či není záměrně zneplatněna během prací na silnici).

3.4.2.2.3

Provozní a environmentální podmínky v době posuzování:

a)

plný rozsah provozní rychlosti vozidla;

b)

s neomezeným výhledem na dopravní značku po nepřetržitou dobu nejméně 1,0 sekundy;

c)

za všech světelných podmínek bez přímého oslepujícího slunečního světla a s osvětlením potkávacích světlometů, je-li to vhodné, ve dne nebo v noci a

d)

za nepřítomnosti povětrnostních podmínek ovlivňujících viditelnost dopravních značek (např. mlha, silný déšť, sníh).

3.4.2.3

Stanovení vnímaného rychlostního limitu pozorováním dopravních značek a signálů

3.4.2.3.1

Nepanují-li podmínky vedoucí k deaktivaci systému v souladu s body 3.2.1 a 3.2.2, musí být funkce informací o rychlostním limitu schopna pozorováním dopravních značek a signálů za použití všech příslušných vstupů systému ISA (např. kamer, elektronických map) stanovit silniční rychlostní limity spojené se všemi platnými silničními značkami uvedenými v katalogu dopravních značek v příloze II pro kategorii vozidla, která má být schválena, a to nejpozději 2,0 sekundy poté, co vztažný bod uvedený v bodě 3.4.2.2.1 mine silniční značku. Tento požadavek musí být dodržen alespoň za těchto podmínek:

a)

značky splňují podmínky stanovené v bodě 3.4.2.2.2 a

b)

značky se vyskytují v provozních a environmentálních podmínkách uvedených v bodě 3.4.2.2.3.

Soulad s prvním odstavcem musí být prokázán podle příslušných zkušebních postupů uvedených v bodě 4.2.

Pro rychlosti jízdy vozidla nižší než 20 km/h lze příslušný rychlostní limit stanovit nejpozději do 10 m za vztažným bodem uvedeným v bodě 3.4.2.2.1.

3.4.2.3.2

Funkce informací o rychlostním limitu nemusí zohledňovat zvláštní proměnné podmínky ovlivňující vnitrostátní rychlostní limit (tj. podmínky, které vyžadují informace přesahující současnou zemi provozu a aktuální typ komunikace, např. stav přípojného vozidla, převládající podmínky prostředí, denní dobu, období roku, věk nebo zkušenost řidiče, stojící cestující, nebezpečné věci, nadměrné zatížení). V případě, že mohou být přítomny zvláštní proměnné podmínky a systém není schopen je zohlednit, musí stanovení rychlostního limitu vycházet z předpokládaných nejobvyklejších podmínek typického běžného provozu.

3.4.2.4

V návodu k použití motorového vozidla musí být jasně vysvětleno, že indikacemi a výstrahami systému ISA nejsou dotčeny skutečné rychlostní limity platné v konkrétní situaci, za jejichž sledování a dodržování nese konečnou odpovědnost řidič.

3.4.2.5

Spolehlivost stanovení rychlostních limitů v reálném provozu

3.4.2.5.1

Nepanují-li podmínky vedoucí k deaktivaci systému podle bodů 3.2.1 a 3.2.2, musí být funkce informací o rychlostním limitu prostřednictvím pozorování dopravních značek a signálů za použití všech příslušných systémových vstupů, např. vstupu kamery a dat elektronické mapy, jsou-li pro tento účel poskytovány ve vozidle, schopna spolehlivě určit použitelnost vnitrostátního rychlostního limitu a rychlostních limitů spojených se všemi platnými dopravními značkami uvedenými v katalogu dopravních značek v příloze II pro danou kategorii vozidla, která má být schválena. Uvedený požadavek se splní přinejmenším tehdy, jsou-li naplněny tyto podmínky:

a)

značky splňují podmínky stanovené v bodě 3.4.2.2.2 a

b)

značky se vyskytují v provozních a environmentálních podmínkách upřesněných v bodě 3.4.2.2.3.

3.4.2.5.2

Požadavek na spolehlivé stanovení příslušného rychlostního limitu je naplněn, pokud je při skutečném provozu splněn výkonnostní požadavek založený na vzdálenosti.

Skutečná kladná vzdálenost („TP_D“): správný rychlostní limit se stanoví nejméně pro 90 % celkové vzdálenosti a nejméně pro 80 % ujeté vzdálenosti na každém ze tří typů komunikací (městské silnice a ulice, mimoměstské silnice a dálnice/rychlostní silnice/dvouproudé silnice) alespoň pro použitelné rychlostní limity uvedené v bodě 3.4.2.5.1 a tam, kde neplatí žádné zvláštní proměnlivé podmínky uvedené v bodě 3.4.2.3.2.

Shoda s požadavky musí být prokázána jízdní zkouškou v reálném provozu, jak je uvedeno v bodě 4.3.

3.4.2.5.3

Před provedením jízdní zkoušky v reálném provozu se technická zkušebna, schvalovací orgán a výrobce vozidla nebo samostatného technického celku dohodnou na vytyčení trasy. Trasa musí splňovat tyto podmínky:

a)

v souladu s článkem 349 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) se nachází na veřejných komunikacích na území Evropské unie s výjimkou nejvzdálenějších regionů a

b)

je zvolen za účelem získání úspěšné nebo neúspěšné zkoušky na základě technické výkonnosti systému ISA, a nikoli na základě extrémní volby trasy.

3.4.2.5.4

K prokázání výkonnosti systému na úrovni Unie poskytne výrobce vozidla nebo samostatného technického celku technickou dokumentaci, která obsahuje tyto informace:

a)

informace o základní konstrukci systému ISA a popis systému stanovení rychlostních limitů, včetně použitých snímačů a případně zdrojů dat elektronické mapy a

b)

popis opatření v oblasti náležité péče provedených s cílem prokázat, že požadavky uvedené v bodě 3.4.2.5.1 jsou splněny pro provoz ve všech členských státech s výjimkou nejvzdálenějších regionů v souladu s článkem 349 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU).

Výrobce provede tato opatření v oblasti náležité péče:

a)

identifikuje problematické situace v členském státě (členských státech) pro příslušnou kategorii vozidel a použitelné rychlostní limity a provede příslušnou analýzu s cílem prokázat, jak jsou požadavky splněny, a

b)

u systému, který používá data elektronické mapy, posoudí přijatelnost úrovně integrity a spolehlivosti dat elektronických map v celé Unii a zajistí splnění požadavků.

Technická zkušebna posoudí předloženou technickou dokumentaci s cílem posoudit, zda byla přijata přiměřená a vhodná opatření k zajištění toho, aby byly splněny požadavky bodu 3.4.2.5.1 pro správné fungování systému ISA ve všech členských státech.

3.4.2.5.5

Výkonnost v průběhu životního cyklu

3.4.2.5.5.1

Výrobce vozidla zajistí, aby spolehlivost stanovení rychlostního limitu požadovaná v bodě 3.4.2.5.2 byla zachována po dobu nejméně čtrnácti let od data výroby vozidla. Totéž platí, je-li výrobcem vozidla namontován samostatný technický celek.

3.4.2.5.5.2

Jsou-li k dosažení požadované výkonnosti použita elektronická data, musí být snadné ověřit informace o úrovni verze. Výrobce vozidla poskytne vlastníkům vozidel časté aktualizace dat, včetně případných změn, které jsou nezbytné k reakci na aktualizaci katalogu dopravních značek v příloze II. Tyto aktualizace dat se zpřístupní vlastníkům vozidel alespoň jednou ročně v případě dat vycházejících z map bezplatně (s výjimkou možných nákladů spojených např. s běžnými úložnými médii, s používáním osobního počítače, operačního systému, poplatky za soukromý nebo mobilní internet, cestovními náklady autorizovaného prodejce, opraváře, distributora nebo nezávislého opraváře) do sedmi let od data výroby vozidla. Následné aktualizace mohou být podmíněny zaplacením přiměřeného poplatku. Pokyny pro uživatele motorového vozidla musí jasně uvádět, že pravidelné aktualizace jsou nezbytné pro zachování výkonnosti a vysvětlit dostupné postupy pro získání a případně provedení těchto aktualizací. Aktualizace mohou být poskytovány automaticky, např. bezdrátově.

3.5

Technické požadavky na funkci upozorňování na rychlostní limit

3.5.1

Nepanují-li podmínky vedoucí k deaktivaci systému ISA podle bodů 3.2.1 a 3.2.2, je znám vnímaný rychlostní limit a rychlost na rychloměrném zařízení jej překročí, musí funkce upozorňování na rychlostní limit upozornit řidiče podle bodu 3.5.2, a to při rychlosti 20 km/h nebo nižší.

3.5.2

Upozornění se zajistí kterýmkoli z těchto způsobů:

a)

vizuální výstraha a kaskádová akustická výstraha;

b)

vizuální výstraha a kaskádová hmatová výstraha nebo

c)

samotná hmatová výstraha.

V době, kdy je rychlost jízdy vozidla, nevybaveného funkcí regulace rychlosti ani vlastnostmi této funkci podobnými, aktivně ovládána systémem vozidla a kdy se neočekává, že se řidič dotkne ovladače akcelerátoru (např. tempomatu), není použití hmatové výstrahy dovoleno. V tomto případě se systém pokusí o automatické snížení rychlosti jízdy na vnímaný rychlostní limit nebo pod něj, např. vypnutím nebo snížením výkonu motoru, nebo se poskytne vizuální výstraha a kaskádová akustická výstraha.

3.5.2.1

Vizuální výstraha a kaskádová akustická nebo vizuální výstraha a kaskádová hmatová výstraha

3.5.2.1.1

Vizuální výstraha musí být vnímatelná a snadno rozpoznatelná řidičem a musí být zajištěna blikáním displeje funkce informací o rychlostním limitu nebo blikáním doplňkového optického signálu v blízkosti displeje funkce informací o rychlostním limitu. Musí být zajištěna do 1,5 sekundy od okamžiku, kdy rychlost na rychloměrném zařízení překročí vnímaný rychlostní limit, a trvat nejméně 5,0 sekund od přerušení kaskádové akustické nebo kaskádové hmatové výstrahy nebo do okamžiku, kdy je rychlost na rychloměrném zařízení nižší nebo rovna vnímanému rychlostnímu limitu, dojde-li k němu dříve.

3.5.2.1.2

Kaskádová akustická výstraha musí být vnímatelná řidičem, jedinečná a snadno rozpoznatelná a musí být zajišťována nepřetržitým nebo přerušovaným zvukovým signálem nebo hlasovou informací. Jsou-li použity hlasové informace, musí výrobce vozidla zajistit, aby řidič mohl snadno nastavit některý z úředních jazyků EU. Akustická výstraha se může měnit, tak aby indikovala velikost nebo čas překročení vnímaného rychlostního limitu.

3.5.2.1.3

Kaskádová hmatová výstraha musí být vnímatelná řidičem a musí být poskytována přímo nebo nepřímo prostřednictvím ovladače akcelerátoru, pokud řidič udržuje působící sílu, jakož i rychlost jízdy, která překračuje vnímaný rychlostní limit. Toho se dosáhne některým z těchto způsobů:

a)

zvýšením protitlaku ovladače akcelerátoru nebo

b)

vibrací ovladače akcelerátoru.

3.5.2.1.4

Kaskádová akustická výstraha a kaskádová hmatová výstraha se poskytují při konstantních rychlostech vozidla, je-li splněna kterákoli z těchto podmínek:

a)

rychlost na rychloměrném zařízení ≥ 130 % vnímaného rychlostního limitu po dobu 3,0 sekundy a více;

b)

rychlost na rychloměrném zařízení ≥ 120 % vnímaného rychlostního limitu po dobu 4,0 sekundy a více;

c)

rychlost na rychloměrném zařízení ≥ 110 % vnímaného rychlostního limitu po dobu 5,0 sekundy a více;

d)

rychlost na rychloměrném zařízení > 100 % vnímaného rychlostního limitu po dobu 6,0 sekundy a více.

Systém může být navržen tak, aby využíval lineárně interpolovaný čas mezi příslušnými hodnotami rychlosti a času pro písmena a) a d).

3.5.2.1.4.1

Jestliže vozidlo zrychluje, zvolí výrobce přiměřenou dobu pro podmínky uvedené v bodě 3.5.2.1.4 písm. b), c) nebo d) nebo 3,0 sekundy, jakož i dobu trvání mezi těmito dvěma hodnotami.

3.5.2.1.4.2

Pokud vozidlo zpomaluje a není splněna žádná z podmínek stanovených v bodě 3.5.3, zvolí výrobce přiměřenou dobu pro podmínky uvedené v bodě 3.5.2.1.4 písm. a), b) nebo c) nebo 6,0 sekundy, jakož i dobu trvání mezi těmito dvěma hodnotami.

3.5.2.1.5

Kaskádová akustická výstraha musí být poskytována tak dlouho, dokud rychlost na rychloměrném zařízení nedosáhne hodnoty nižší než vnímaný rychlostní limit nebo tomuto limitu rovné nebo po dobu nejméně 3,0 sekundy po počáteční aktivaci kaskádové akustické výstrahy. V žádném případě však nesmí akustická výstraha trvat déle než 5,0 sekundy, a to ani v případě postupných změn rychlostního limitu, aby se minimalizovalo obtěžování řidiče.

3.5.2.1.6

Kaskádová hmatová výstraha musí být poskytována tak dlouho, dokud rychlost na rychloměrném zařízení nedosáhne hodnoty nižší než vnímaný rychlostní limit nebo tomuto limitu rovné nebo po dobu nejméně 10 sekund po počáteční aktivaci kaskádové hmatové výstrahy. V žádném případě však nesmí hmatová výstraha trvat déle než 12 sekund, a to ani v případě postupných změn rychlostního limitu, aby byl řidič co nejméně obtěžován.

3.5.2.1.7

Pokud se výrobce rozhodne takovou funkci zavést, kaskádová akustická nebo kaskádová hmatová výstraha musí být ukončena ihned po jejím potvrzení úmyslným zásahem řidiče (např. stisknutím tlačítka).

3.5.2.1.8

Zpomaluje-li vozidlo kvůli jedné nebo více z níže uvedených událostí, kaskádová akustická nebo kaskádová hmatová výstraha buď nesmí být poskytnuta, nebo musí být okamžitě ukončena:

a)

úplné uvolnění ovladače akcelerátoru s výjimkou případu, kdy je rychlost jízdy vozidla aktivně ovládána jedním ze systémů vozidla a s výjimkou krátkého zpomalení při volbě rychlostního stupně;

b)

manuální odpojení systému vozidla ovládajícího rychlost jízdy;

c)

aktivace systému provozního brzdění nebo

d)

aktivace systému odlehčovacího brzdění.

3.5.2.2

Samotná hmatová výstraha

3.5.2.2.1

Hmatová výstraha musí být vnímatelná řidičem a musí být poskytována přímo nebo nepřímo prostřednictvím ovladače akcelerátoru, pokud řidič udržuje působící sílu, jakož i rychlost jízdy, která překračuje vnímaný rychlostní limit. Toho se dosáhne zvýšením protitlaku ovladače akcelerátoru.

3.5.2.2.2

Samotná hmatová výstraha musí být poskytována do 1,5 sekundy od okamžiku, kdy rychlost na rychloměrném zařízení překročí vnímaný rychlostní limit, a až do okamžiku, kdy je rychlost na rychloměrném zařízení nižší než vnímaný rychlostní limit nebo je tomuto limitu rovna nebo po dobu nejméně 15 sekund po jeho počáteční aktivaci. V žádném případě však nesmí hmatová výstraha trvat déle než 20 sekund, a to ani v případě postupných změn rychlostního limitu, aby byl řidič co nejméně obtěžován.

3.5.2.2.3

Pokud se výrobce rozhodne tuto funkci zavést, samotná hmatová výstraha musí být ukončena ihned po jejím potvrzení úmyslným zásahem řidiče (např. stisknutím tlačítka).

3.5.3

Po ukončení výstrahy musí být funkce upozorňování na rychlostní limit připravena poskytnout novou výstrahu v souladu s bodem 3.5.1 poté, co byla splněna jedna nebo více z těchto podmínek:

a)

rychlost na rychloměrném zařízení klesla pod vnímaný rychlostní limit;

b)

opětovné použití akcelerátoru za podmínky uvedené v bodě 3.5.2.1.8 písm. a), jež vede k ukončení výstrahy;

c)

opětovné zapojení systému vozidla ovládajícího rychlost jízdy za podmínky uvedené v bodě 3.5.2.1.8 písm. b), jež vede k ukončení výstrahy; nebo

d)

vnímaný rychlostní limit se změnil na nižší hodnotu.

3.5.4

Není dovoleno, aby byl systém hmatové výstrahy kombinován s funkcí akustické výstrahy, a to ani tehdy, je-li poskytován dobrovolně, nejsou-li splněny všechny požadavky na kaskádovou akustickou výstrahu.

3.5.5

Vozidlo může být vybaveno prostředky k pozastavení funkce upozorňování na rychlostní limit, aby bylo možné zobrazit kritičtější výstrahy (např. výstrahu před čelní srážkou, asistenční systém pro udržování vozidla v jízdním pruhu). Výrobce musí prokázat, že všechny příslušné výstrahy jsou řidiči náležitě předkládány.

3.5.6

Funkce upozorňování na rychlostní limit vozidel kategorií M2, M3, N2 a N3, která jsou vybavena omezovačem rychlosti a tachografem, se v souladu s nařízením (EU) č. 165/2014 (4) pozastaví od rychlosti 9 km/h pod příslušným nastavením omezení rychlosti a vyšších jízdních rychlostí vozidla, když není příslušný vnímaný rychlostní limit stanoven prostřednictvím značky s výslovně stanoveným rychlostním limitem nebo dat elektronické mapy založených na přítomnosti značky s výslovně stanoveným rychlostním limitem, která je vhodná pro danou kategorii vozidel. Funkce upozorňování na rychlostní limit musí v tomto rozsahu fungovat normálně v případě přítomnosti značky s výslovně stanoveným rychlostním limitem, která je vhodná pro danou kategorii vozidel. Funkce upozorňování na rychlostní limit musí v tomto rozsahu fungovat rovněž normálně, má-li se předpokládaná zpětná vazba systému v katalogu dopravních značek v příloze II vrátit zpět k dříve použitelnému nepřímo stanovenému rychlostnímu limitu a je-li tento limit nižší než ten předchozí (např. konec dálnice). Funkce upozorňování na rychlostní limit musí fungovat normálně při rychlostech o 10 km/h nižších, než je použitelné nastavení omezení rychlosti, a při pomalejších jízdních rychlostech vozidla.

3.5.7

Funkce výstrahy upozorňování na rychlostní limit musí být prokázána příslušným zkušebním postupem uvedeným v bodě 4.4.

3.6

Technické požadavky na funkci regulace rychlosti

3.6.1

Nepanují-li podmínky vedoucí k manuální nebo automatické deaktivaci systému ISA podle bodů 3.2.1 a 3.2.2, snaží se funkce regulace rychlosti omezit rychlost na rychloměrném zařízení na vnímaný rychlostní limit, a to při rychlosti 20 km/h nebo méně.

3.6.1.1

Funkce regulace rychlosti se pokusí omezit rychlost na rychloměrném zařízení na stabilizovanou rychlost snížením výkonu pohonu vozidla a snížením točivého momentu jeho hnacího ústrojí. Funkce regulace rychlosti nesmí spouštět systém provozní brzdy s výjimkou vozidel kategorií M1 a N1, u kterých systém provozní brzdy může být uveden v činnost. Odlehčovací brzda (např. retardér) může být začleněna, pouze pokud je v činnosti poté, co funkce regulace rychlosti omezila výkon pohonu na minimum. Hodnota zpomalení vozidla musí být ≤ 3,0 m.s-2.

3.6.1.2

Zásah funkce regulace rychlosti se spustí nejpozději 1,5 sekundy od okamžiku, kdy rychlost na rychloměrném zařízení překročí vnímaný rychlostní limit.

3.6.1.3

Je-li dosaženo stabilní regulace rychlosti, nesmí se rychlost na rychloměrném zařízení lišit o více než 4 % nebo 2 km/h podle toho, která hodnota je větší, ve vztahu ke stabilizované rychlosti a rychlost změny rychlosti na rychloměrném zařízení musí být ≤ 0.2 m.s-2 při měření po dobu nejméně 0,1 sekundy. Stabilizovaná rychlost musí spadat do tohoto rozsahu: (vnímaný rychlostní limit – 5 km/h) ≤ stabilizovaná rychlost ≤ vnímaný rychlostní limit.

Výrobce se vynasnaží zůstat co nejblíže vnímanému rychlostnímu limitu, aby se minimalizovalo obtěžování řidiče.

3.6.1.4

Řidič musí mít možnost překonat intervenci funkce regulace rychlosti prostřednictvím aktivního zásahu, např. tím, že stlačí ovladač akcelerátoru silněji nebo jej zatlačí hlouběji. Není však dovoleno, aby toho bylo dosaženo pouze použitím funkce „kick-down“ ovladače akcelerátoru (tj. úplným stlačením ovladače akcelerátoru). Pokud řidič překonal funkci regulace rychlosti, bude dočasně pozastavena a znovu spuštěna po kterékoli z těchto událostí:

a)

rychlost na rychloměrném zařízení se vyrovná vnímanému rychlostnímu limitu nebo se sníží pod něj;

b)

úplné uvolnění ovladače akcelerátoru po dobu delší než 6,0 sekundy;

c)

aktivace systému odlehčovacího brzdění nebo

d)

vnímaný rychlostní limit se změnil na nižší hodnotu.

V případě opětovného spuštění funkce regulace rychlosti po událostech uvedených v prvním pododstavci písm. b) a c) nesmí vozidlo prudce zpomalit, ale musí mít rychlost podobnou hodnotě zpomalení vozidla těsně před opětovným spuštěním.

3.6.1.5

Je povoleno, aby si řidič mohl vybrat, zda chce provést aktivní zásah, který je restriktivnější (a je nutný pro překonání funkce regulace rychlosti (např. pomocí funkce „kick-down“)).

3.6.1.6

Je povoleno, aby mohl řidič zapojit funkci ručního omezení rychlosti za předpokladu, že současně automaticky nevypne systém ISA.

3.6.1.7

Funkce regulace rychlosti musí umožňovat běžné použití ovladače akcelerátoru pro volbu rychlostního stupně.

3.6.2

V době, kdy je rychlost jízdy vozidla vybaveného funkcí regulace rychlosti nebo vlastnostmi této funkci podobnými aktivně ovládána systémem vozidla, u něhož se neočekává, že se řidič dotkne ovladače akcelerátoru (např. tempomatu), a pokud nepanují podmínky vedoucí k deaktivaci systému ISA podle bodů 3.2.1 a 3.2.2, platí požadavky bodu 3.6.1, ledaže se místo toho aktivuje funkce upozorňování na rychlostní limit sestávající z vizuální výstrahy a kaskádové akustické výstrahy.

3.6.3

Funkce regulace rychlosti vozidel kategorií M2, M3, N2 a N3, která jsou vybavena omezovačem rychlosti a tachografem, se pozastaví od hodnoty 9 km/h pod příslušným nastavením omezení rychlosti a vyšších jízdních rychlostí vozidla, když není příslušný vnímaný rychlostní limit stanoven pomocí značky s výslovně stanoveným rychlostním limitem nebo dat elektronické mapy založených na přítomnosti výslovné značky rychlostního limitu, která je vhodná pro danou kategorii vozidel. Funkce regulace rychlosti musí v tomto rozsahu fungovat normálně v případě přítomnosti značky s výslovně stanoveným rychlostním limitem, která je příslušná pro danou kategorii vozidel. Funkce regulace rychlosti musí v tomto rozsahu fungovat rovněž normálně, má-li se předpokládaná zpětná vazba systému v katalogu dopravních značek v příloze II vrátit zpět k dříve použitelnému nepřímo stanovenému rychlostnímu limitu a je-li tento limit nižší než ten předchozí (např. konec dálnice). Funkce regulace rychlosti musí fungovat normálně při rychlostech o 10 km/h nižších, než je použitelné nastavení omezení rychlosti, a pomalejších jízdních rychlostech vozidla.

3.6.4

Zásah funkce regulace rychlosti musí být prokázán v souladu s příslušnými zkouškami uvedenými v bodě 4.5.

3.6.5

Systém ISA sestávající z funkcí informací o rychlostním limitu a upozorňování na rychlostní limit může mít navíc vlastnosti podobné funkci regulace rychlosti, jsou-li splněny požadavky na její překonání a aktivní zásah stanovené v bodě 3.6.1.4.

3.6.6

Je-li funkce regulace rychlosti kombinována s funkcí akustické výstrahy, musí být splněny všechny požadavky na kaskádovou akustickou výstrahu stanovené v tomto nařízení.

4.   Zkušební postupy

4.1

Zkušební postup pro funkci informací o rychlostním limitu: stanovení vnímaného rychlostního limitu zkouškou pozorování značek s výslovně stanoveným rychlostním limitem

4.1.1

Podmínky dotčeného vozidla

4.1.1.1

Hmotnost při zkoušce

Hmotností vozidla je hmotnost v provozním stavu.

4.1.1.2

Pneumatiky

Pneumatiky musí být zaběhnuty a tlaky v pneumatikách se upraví podle specifikací výrobce vozidla.

4.1.1.3

Stabilizace před zkouškou

Na žádost výrobce může být se zkoušeným vozidlem najeto nejvýše 100 km na kombinaci městských a venkovských komunikací za běžného provozu a se silničním vybavením, aby byl kalibrován systém čidel a země nebo region provozu může být (ručně nebo automaticky) nastaven na zemi nebo region zkoušky.

4.1.2

Dopravní značky

Cílem těchto zkoušek je např. to, aby systém ISA řádně rozpoznával dočasné značky rozmístěné při práci na silnici. Toho lze dosáhnout pomocí snímače pro pozorování, ale také na základě informací v reálném čase sdílených jinými vozidly.

Dopravní značky použité pro zkoušky jsou značky s výslovně stanoveným rychlostním limitem, jejichž související použitelný rychlostní limit pro kategorii vozidla, které má být schváleno, odpovídá číselné hodnotě zobrazené na značce. Tyto značky splňují všechny podmínky uvedené v bodě 3.4.2.2.2. Značky jsou umístěny tak, aby se zabránilo současnému výskytu více značek v zorném poli systému.

Technická zkušebna vybere ke zkoušení nejméně tři různé značky s výslovně stanoveným rychlostním limitem, včetně neelektronických dopravních značek a značek zobrazených na proměnné dopravní značce, které se používají v členském státě (členských státech), kde se zkoušky provádějí. Značky použité ke zkouškám se uvedou ve zkušebním protokolu. Pro účely zkoušky stanovení vnímaného rychlostního limitu přímým nebo nepřímým vizuálním pozorováním nesmí být umístění značek s výslovně stanoveným rychlostním limitem použitých ke zkoušce zařazeno na jejím začátku do dat elektronické mapy vozidla. Výrobce musí pomocí dokumentace prokázat soulad se všemi ostatními značkami s výslovně stanoveným rychlostním limitem, jak jsou uvedeny v katalogu dopravních značek v příloze II, pro kategorii vozidla, které má být schváleno, pokud související příslušný rychlostní limit pro kategorii vozidla, které má být schváleno, odpovídá číselné hodnotě zobrazené na značce. Veškerá tato dokumentace se přiloží k dokumentaci zkušebního protokolu.

4.1.3

Zkušební podmínky

Zkoušky se provedou takto:

a)

na rovném povrchu bez nerovných záplat, stojaté vody, sněhu a ledu, který řidiči poskytuje neomezený výhled na dopravní značku po nepřetržitou dobu nejméně 1,0 sekundy;

b)

za všech světelných podmínek bez přímého oslepujícího slunečního světla a se zapnutými světlomety potkávacích světel, je-li to vhodné, a

c)

za nepřítomnosti povětrnostních podmínek ovlivňujících viditelnost značek.

Podle uvážení výrobce a se souhlasem technické zkušebny mohou být zkoušky provedeny za podmínek, které se odchylují od podmínek uvedených v prvním pododstavci.

4.1.3.1

Po dohodě mezi výrobcem a technickou zkušebnou mohou být zkoušky provedeny v jednom z těchto míst:

a)

na veřejné komunikaci nebo

b)

na zkušební dráze za předpokladu, že funkce informací o rychlostním limitu nevyžaduje pro správné fungování data elektronické mapy, pokud dráha není zahrnuta do dat elektronické mapy.

V obou případech může být prostředí takové, že jsou na stejné zkušební dráze jako předmětné vozidlo provozována jiná vozidla, např. s cílem usnadnit dostupnost údajů v reálném čase, které mohou být používány jinými vozidly bez systému kamerového pozorování. Výrobce podrobně stanoví příslušné nezbytné podmínky a před provedením zkoušek je schválí technická zkušebna a schvalovací orgán. Tato dohoda bude založena na kladném posouzení přiměřenosti, proveditelnosti a pravosti aplikace v reálném provozu.

Jednotlivé značky s výslovně stanoveným rychlostním limitem v obou případech vybere a rozmístí technická zkušebna. Všechny značky používané při zkouškách na veřejných komunikacích se liší od těch, které jsou běžně přítomny, nebo jsou dočasně upraveny, aby bylo možné posoudit kapacitu pozorování systému nebo její ekvivalent. Od této povinnosti zkoušky se v případě sporu s místními orgány neupouští a zkouška se pak provede jinde.

4.1.4

Postup zkoušky

Zkoušené vozidlo pojede hladce, tak aby jeho poloha byla stabilní, když míjí silniční značku zvolenou ke zkoušení za těchto podmínek:

a)

rychlost na rychloměrném zařízení je vyšší než rychlost uvedená na značce s výslovně stanoveným limitem a

b)

ve středu zkušebního pruhu.

Na základě dohody mezi výrobcem a technickou zkušebnou lze výše popsaný postup na zkušební dráze nahradit laboratorním postupem, který se prokázal jako rovnocenný.

4.1.4.1

Technické požadavky jsou splněny, pokud funkce informací o rychlostním limitu zobrazuje vnímaný rychlostní limit, který se rovná rychlostnímu limitu zobrazenému na všech zkoušených značkách s výslovně stanoveným rychlostním limitem do 2,0 sekundy poté, co vztažný bod vozidla minul příslušné značky. Pro rychlosti vozidla pomalejší než 20 km/h je to nejpozději 10 m za vztažným bodem vozidla.

4.1.4.2

Tato zkouška se nesmí kombinovat se zkouškou spolehlivosti v reálném provozu podle bodu 4.3.

4.2

Zkušební postup pro funkci informací o rychlostním limitu: zkušební postup stanovení vnímaného rychlostního limitu pozorováním dopravních značek a signálů s nepřímo uvedenou informací

4.2.1

Podmínky dotčeného vozidla jsou upřesněny v bodech 4.1.1 až 4.1.1.3.

4.2.2

Dopravní značky

Dopravní značky použité ke zkouškám musí být značky s nepřímo stanoveným rychlostním limitem. Tyto značky splňují podmínky uvedené v bodě 3.4.2.2.2. Značky jsou umístěny tak, aby se zabránilo současnému výskytu více značek v zorném poli systému.

Technická zkušebna vybere ke zkoušení nejméně tři různé značky s nepřímo stanoveným rychlostním limitem, včetně neelektronických dopravních značek a značek zobrazených na proměnné dopravní značce, které se používají v členském státě (členských státech), kde se zkoušky provádějí. Značky použité ke zkouškám se uvedou ve zkušebním protokolu.

Pro kategorii vozidla, která má být schválena, musí výrobce s použitím dokumentace prokázat shodu se všemi ostatními platnými značkami s nepřímo stanoveným rychlostním limitem uvedenými v katalogu dopravních značek v příloze II. Veškerá tato dokumentace se připojí k dokumentaci zkušebního protokolu.

4.2.3

Zkušební podmínky

Použijí se zkušební podmínky stanovené v bodě 4.1.3.

4.2.3.1

Po dohodě mezi výrobcem a technickou zkušebnou mohou být zkoušky provedeny v jednom z těchto míst:

a)

na veřejné komunikaci nebo

b)

na zkušební dráze, která se podobá realistickému silničnímu prostředí umožňujícímu funkci informací o rychlostním limitu určit typ komunikace za předpokladu, že tato funkce nevyžaduje ke správnému fungování data elektronické mapy, pokud dráha není v těchto datech zahrnuta.

V obou případech může být prostředí takové, že jsou na stejné zkušební dráze jako předmětné vozidlo provozována jiná vozidla, např. s cílem usnadnit dostupnost údajů v reálném čase, které mohou být používány jinými vozidly bez systému kamerového pozorování. Výrobce podrobně stanoví příslušné nezbytné podmínky a před provedením zkoušek je schválí technická zkušebna a schvalovací orgán. Tato dohoda bude založena na kladném posouzení přiměřenosti, proveditelnosti a pravosti aplikace v reálném provozu.

Dle požadavku výrobce může v obou případech jednotlivé značky vybrat a rozmístit technická zkušebna, nebo se může jednat o stávající značky. Stávající značky se použijí pouze tehdy, prokazuje-li se shoda zkouškou spolehlivosti v reálném provozu v souladu s body 4.2.4.2 a 4.3.

4.2.4

Postup zkoušky

Zkoušené vozidlo je řízeno hladce, tak aby jeho poloha byla stabilní kolem silniční značky zvolené ke zkoušení za těchto podmínek:

a)

rychlost na rychloměrném zařízení:

i)

o ≤ 20 % nižší, než uvádí značka pro zkoušky na veřejné komunikaci, a

ii)

o ≥ 10 % vyšší, než uvádí značka pro zkoušky na zkušební dráze;

b)

ve středu zkušebního pruhu.

Na základě dohody mezi výrobcem a technickou zkušebnou lze výše popsaný postup pro zkušební trať nebo komunikaci nahradit laboratorním postupem, který se prokázal jako rovnocenný.

4.2.4.1

Technické požadavky jsou splněny, pokud funkce informací o rychlostním limitu stanoví vnímaný rychlostní limit, který se rovná očekávané zpětné vazbě systému uvedené v katalogu dopravních značek v příloze II, nebo příslušný vnitrostátní rychlostní limit související se zkoušenými značkami s nepřímo stanoveným rychlostním limitem pro kategorii vozidla, která má být schválena, a pokud funkce informací o rychlostním limitu zobrazuje vnímaný rychlostní limit, když rychlost na rychloměrném zařízení překročí vnímaný rychlostní limit související s těmito značkami, a to do 2,0 sekundy poté, co vztažný bod vozidla minul příslušné značky. Pro rychlosti vozidla nižší než 20 km/h je to nejpozději 10 m za vztažným bodem vozidla.

4.2.4.2

Tato zkouška se může kombinovat se zkouškou spolehlivosti v reálném provozu podle bodu 4.3. V takovém případě se technické požadavky považují za splněné, pokud příslušné výsledky zkoušky spolehlivosti v reálném provozu prokazují, že systém ISA rozeznává značky s nepřímo stanoveným rychlostním limitem v souladu s bodem 3.4.2.5.2.

4.3

Zkušební postup pro funkci informací o rychlostním limitu: zkouška spolehlivosti stanovení rychlostních limitů v reálném provozu

4.3.1

Zkušební jízda musí splňovat podmínky stanovené v bodech 4.3.1.1 až 4.3.1.5. Technická zkušebna může souhlasit s tím, že pro určité části zkoušky pro schválení typu akceptuje interní zkušební údaje.

4.3.1.1

Zkušební jízda musí být vhodná k tomu, aby bylo možné pomocí výkonnostních kritérií uvedených v bodě 3.4.2.5.2 změřit, nakolik dokáže systém správně stanovit příslušný rychlostní limit.

4.3.1.2

Zkušební jízda zahrnuje jízdu po veřejných silnicích a ulicích na území Evropské unie, jak bylo dohodnuto mezi výrobcem, technickou zkušebnou a schvalovacím orgánem.

4.3.1.3

Zkušební jízda zahrnuje jízdu po městských silnicích a ulicích, mimoměstských silnicích a dálnicích/rychlostních silnicích/dvouproudých silnicích, přičemž každý ze tří typů komunikací musí představovat nejméně 25 % celkové délky trasy. Trasa musí být jedna po sobě jdoucí trasa se stejným výchozím a koncovým bodem, kde se žádné opakované části trati ve stejném směru nezapočítávají do zkušební vzdálenosti.

4.3.1.4

Zkušební jízda zahrnuje jízdu za denního světla a za tmy, přičemž tma musí představovat nejméně 15 % celkové vzdálenosti.

4.3.1.5

Zkušební jízda se skládá ze zkušební vzdálenosti 400 km. Po dohodě mezi technickou zkušebnou a výrobcem může být zkouška ukončena dříve, je-li vzdálenost ujetá při zkoušce delší než 300 km a výkonový parametr „TP_D“ se během posledních 50 km trasy pohyboval v rozmezí ± 5,0 %, počítáno na průběžném základě.

4.3.2

Výpočet výkonnostní metriky

Výkonnostní metrika se vypočítá takto:

TP_D = (d_correct/d_total) * 100 %

kde:

 

d_total – celková ujetá vzdálenost při zkušební jízdě, pro niž byl příslušný rychlostní limit označen silniční značkou nebo signálem podle bodu 3.4.2.5.1 nebo byl uplatněn vnitrostátní rychlostní limit;

 

d_correct – vzdálenost ujetá při zkušební jízdě, pro niž byl příslušný rychlostní limit označen silniční značkou nebo signálem podle bodu 3.4.2.5.1 a během níž byla splněna kterákoli z následujících podmínek a), b) nebo c):

a)

vnímaný rychlostní limit odpovídal očekávané zpětné vazbě systému uvedené v katalogu dopravních značek v příloze II;

b)

vnímaný rychlostní limit odpovídal platnému rychlostnímu limitu nebo

c)

v případě použití zvláštních proměnných podmínek podle bodu 3.4.2.3.2 odpovídal vnímaný rychlostní limit očekávané zpětné vazbě systému nebo předpokládanému nejběžnějšímu stavu, nebo pokud se použil vnitrostátní rychlostní limit, během něhož bylo splněno písmeno d) nebo e):

d)

vnímaný rychlostní limit odpovídal platnému vnitrostátnímu rychlostnímu limitu, nebo

e)

pokud byly použity zvláštní proměnlivé podmínky podle bodu 3.4.2.3.2, vnímaný rychlostní limit odpovídal vnitrostátnímu rychlostnímu limitu pro předpokládané nejběžnější podmínky.

Pro posouzení jízdy ve skutečném provozu se kontroluje, zda funkce informací o rychlostním limitu přijímá příslušné vnímané rychlostní limity v přiměřené vzdálenosti před nebo po bodu, kde tento příslušný vnitrostátní rychlostní limit platí.

4.4

Funkce upozorňování na rychlostní limit: postup zkoušky funkce upozorňování na rychlostní limit

4.4.1

Podmínky dotčeného vozidla jsou uvedeny v bodech 4.1.1 až 4.1.1.3.

4.4.2

Technická zkušebna vybere pro zkoušku dopravní značky podle bodu 4.1.2.

4.4.3

Zkušební podmínky jsou stanoveny v bodě 4.1.3.

4.4.4

Zkušební postupy pro možnosti systému ISA uvedené v bodě 3.5.2 písm. a), b) a c)

4.4.4.1

U systémů ISA s vizuální výstrahou a kaskádovou akustickou výstrahou uvedených v bodě 3.5.2 písm. a) nebo s vizuální výstrahou a kaskádovou hmatovou výstrahou podle bodu 3.5.2. písm. b) se provedou tyto zkoušky:

Zkouška 1 (zkouška výstrah)

Technická zkušebna vybere zkušební rychlostní limit. Počáteční rychlostní limit musí být nejméně o 38 % vyšší než zkušební rychlostní limit. Vnímaný rychlostní limit se nastaví na počáteční rychlostní limit.

Dotčené vozidlo pojede v takové vzdálenosti od okraje vozovky, aby umístění značky splňovalo příslušné normy platné v dotčeném členském státě, a s aktivovanou funkcí upozorňování na rychlostní limit využívající ovladač akcelerátoru plynule, tak aby poloha vozidla byla stabilní, když míjí dopravní značku udávající zkušební rychlostní limit takto:

i)

1 % ≤ rychlost na rychloměrném zařízení o ≤ 8 % vyšší než zkušební rychlostní limit;

ii)

11 % ≤ rychlost na rychloměrném zařízení o ≤ 18 % vyšší než zkušební rychlostní limit;

iii)

21 % ≤ rychlost na rychloměrném zařízení o ≤ 28 % vyšší než zkušební rychlostní limit a

iv)

31 % ≤ rychlost na rychloměrném zařízení o ≤ 38 % vyšší než zkušební rychlostní limit.

Dotčené vozidlo pokračuje konstantní rychlostí, dokud není pozorována kaskádová akustická nebo kaskádová hmatová výstraha, a poté:

dotčené vozidlo pokračuje konstantní rychlostí po dobu nejméně dalších 5,0 sekundy a poté do 3,0 sekundy zpomalí na rychlost na rychloměrném zařízení ≤ zkušební rychlostní limit před uplynutím 8,0 sekund pro kontrolu vizuální výstrahy a kaskádové akustické výstrahy nebo

dotčené vozidlo pokračuje konstantní rychlostí po dobu nejméně dalších 12 sekund a poté během 3,0 sekundy zpomalí na rychlost na rychloměrném zařízení ≤ zkušební rychlostní limit před uplynutím 15 sekund pro kontrolu vizuální výstrahy a kaskádové hmatové výstrahy.

Dotčené vozidlo opakuje zkoušku při konstantní rychlosti až do ukončení vizuální výstrahy nebo po dobu nejvýše 60 sekund. Příslušné časy se zaznamenají do zkušebního protokolu.

Zkouška 2 (zkouška deaktivace (bez výstrah))

Systém ISA se deaktivuje a zkouška 1 se opakuje při rychlosti na rychloměrném zařízení zvolené technickou zkušebnou. Vnímaný rychlostní limit se nastaví nebo se činí pokus o jeho nastavení na zkušební rychlostní limit.

Zkouška 3 (funkce upozorňování na rychlostní limit se zkouškou ovládání podpory řidiče)

V případě, že určitý druh vozidla může být vybaven podporou řidiče, u níž se neočekává, že se řidič dotkne ovladače akcelerátoru (např. tempomatu), provede se zkouška s aktivovanou funkcí upozorňování na rychlostní limit a podporou řidiče regulující rychlost vozidla na nejméně jednu rychlost na rychloměrném zařízení zvolenou technickou zkušebnou.

4.4.4.2

U systémů ISA se samotnou hmatovou výstrahou, jak je uvedeno v bodě 3.5.2 písm. c), se provádí tyto zkoušky:

Zkouška 1 (zkouška výstrah)

Technická zkušebna vybere zkušební rychlostní limit. Počáteční rychlostní limit musí být nejméně o 38 % vyšší než zkušební rychlostní limit. Vnímaný rychlostní limit se nastaví na počáteční rychlostní limit.

Dotčené vozidlo pojede v takové vzdálenosti od okraje vozovky, aby poloha značky splňovala příslušné normy platné v dotčeném členském státě, a s aktivovanou funkcí upozorňování na rychlostní limit využívající ovladač akcelerátoru plynule, tak aby jeho poloha byla stabilní kolem dopravní značky, která udává zkušební rychlostní limit při rychlosti na rychloměrném zařízení nejméně o 1 % vyšší než zkušební rychlostní limit takto:

Dotčené vozidlo pokračuje konstantní rychlostí, dokud není pozorována hmatová výstraha, a po ní:

dotčené vozidlo pokračuje konstantní rychlostí po dobu dalších 11 sekund a poté během 4 sekund zpomalí na rychlost na rychloměrném zařízení ≤ zkušební rychlostní limit předtím, než uplyne 15 sekund pro kontrolu pouze hmatové výstrahy.

Dotčené vozidlo opakuje zkoušku při konstantní rychlosti až do ukončení hmatové výstrahy nebo po dobu nejvýše 60 sekund. Příslušné časy se zaznamenají do zkušebního protokolu.

Zkouška 2 (zkouška deaktivace (bez výstrah))

Systém ISA se deaktivuje a zkouška 1 se opakuje při rychlosti na rychloměrném zařízení zvolené technickou zkušebnou. Vnímaný rychlostní limit se nastaví nebo se činí pokus o jeho nastavení na zkušební rychlostní limit.

Zkouška 3 (funkce upozorňování na rychlostní limit se zkouškou ovládání podpory řidiče)

V případě, že typ vozidla může být vybaven podporou řidiče, u níž se neočekává, že se řidič dotkne ovladače akcelerátoru (např. tempomatu), se provede postup zkoušky 1 uvedený v bodě 4.4.4.1 s aktivovanou funkcí upozorňování na rychlostní limit a podporou řidiče regulující zkušební rychlosti vozidla.

4.4.4.3

U všech zkoušek týkajících se možností systému ISA uvedených v bodě 3.5.2 písm. a), b) a c) lze po dohodě mezi výrobcem a technickou zkušebnou postupy založené na zkušební dráze podle bodů 4.4.4.1 a 4.4.4.2 nahradit laboratorními postupy, které se prokázaly jako rovnocenné.

4.4.4.4

Technické požadavky na systém ISA jsou splněny, jsou-li splněny tyto podmínky:

4.4.4.4.1

Pro systémy ISA uvedené v bodě 3.5.2 písm. a) a b) a v bodě 4.4.4.1 (vizuální výstraha a kaskádová akustická nebo kaskádová hmatová výstraha):

Zkouška 1: posouzení zkoušek výstrah

Vizuální výstraha vyhovující požadavkům stanoveným v bodě 3.5.2.1.1 je poskytnuta do 1,5 sekundy plus čas nebo vzdálenost, které jsou povoleny pro vnímaný rychlostní limit po minutí značky, a kaskádová akustická nebo kaskádová hmatová výstraha, které jsou v souladu s technickými požadavky stanovenými v bodech 3.5.2.1.2 až 3.5.2.1.8, jsou přítomné a vnímatelné takto:

i)

pro 1 % ≤ rychlost na rychloměrném zařízení ≤ o 8 % vyšší než zkušební rychlostní limit: od nejvýše 6,0 sekundy po minutí značky;

ii)

pro 11 % ≤ rychlost na rychloměrném zařízení ≤ o 18 % vyšší než zkušební rychlostní limit: od nejvýše 5,0 sekundy po minutí značky;

iii)

pro 21 % ≤ rychlost na rychloměrném zařízení ≤ o 28 % vyšší než zkušební rychlostní limit: od nejvýše 4,0 sekundy po minutí značky; a

iv)

pro 31 % ≤ rychlost na rychloměrném zařízení ≤ o 38 % vyšší než zkušební rychlostní limit: od nejvýše 3,0 sekundy po minutí značky;

plus čas nebo vzdálenost povolené pro stanovení vnímaného rychlostního limitu po minutí příslušných značek.

Ověří se, zda kaskádové výstrahy začínají včas a zda netrvají déle než maximální doby stanovené v bodech 3.5.2.1.5 a 3.5.2.1.6 a dále se ověří, zda vizuální výstraha trvá, dokud rychlost na rychloměru neklesne na vnímaný rychlostní limit nebo pod něj, jak je stanoveno v bodě 3.5.2.1.1.

Opakují-li se zkoušky při konstantních rychlostech, ověří se, zda vizuální výstraha trvá alespoň tak dlouho, jak je uvedeno v bodě 3.5.2.1.1.

Zkouška 2: posouzení zkoušky deaktivace (bez výstrah)

Nejsou předkládány žádné výstrahy (vizuální, hmatové ani akustické).

Zkouška 3: funkce upozorňování na rychlostní limit s posouzením zkoušky ovládání podpory řidiče

Vizuální a akustické výstrahy jsou předkládány stejně jako u zkoušky 1 nebo se systém odpojí nebo se pokouší automaticky snížit rychlost jízdy na vnímaný rychlostní limit.

4.4.4.4.2

Pro systémy ISA uvedené v bodě 3.5.2 písm. c) a v bodě 4.4.4.2 (samotná hmatová výstraha):

Zkouška 1: posouzení zkoušek výstrah

Hmatová výstraha, která splňuje požadavky stanovené v bodě 3.5.2.2, je poskytována do 1,5 sekundy plus čas nebo vzdálenost, které jsou povoleny pro stanovení rychlostního limitu po minutí příslušné značky.

Zkouška 2: posouzení zkoušky deaktivace (bez výstrah)

Nejsou předkládány žádné vizuální, hmatové ani akustické výstrahy.

Zkouška 3: funkce upozorňování na rychlostní limit s posouzením zkoušky ovládání podpory řidiče

Vizuální a akustické výstrahy jsou předkládány jako u možnosti systému ISA uvedené v bodě 3.5.2 písm. a), zkouška 1, posouzení zkoušky výstrah podle bodu 4.4.4.4.1 nebo se systém odpojí nebo se pokouší automaticky snížit rychlost jízdy na vnímaný rychlostní limit.

4.5

Zkoušky SCF

4.5.1

Podmínky dotčeného vozidla

4.5.1.1

Podmínky dotčeného vozidla jsou upřesněny v bodech 4.1.1 až 4.1.1.3.

4.5.1.2

Volba typu převodovky, velikosti pneumatik a převodu pro zkoušky je po dohodě s technickou zkušebnou založena na volbě nejhoršího případu pro typ, který má být schválen.

4.5.1.3

Nastavení hnacího ústrojí zkušebního vozidla odpovídá specifikacím výrobce.

4.5.2

Zkoušky se provádějí na zkušební dráze nebo na vozidlovém dynamometru.

4.5.2.1

Podmínky zkušební dráhy

4.5.2.1.1

Povrch zkušební dráhy je vhodný pro umožnění udržení stabilizované rychlosti a je prost nerovných záplat, stojaté vody, sněhu a ledu. Sklony nesmějí překročit 2 % a nesmějí se lišit o více než ± 1 % s výjimkou vlivů zakřivení povrchu.

4.5.2.1.2

Střední rychlost větru měřená ve výšce nejméně 1 m nad vozovkou musí být menší než 6 m/s s nárazy nepřekračujícími 10 m/s.

4.5.2.1.3

Podle uvážení výrobce a se souhlasem technické zkušebny mohou být zkoušky provedeny za podmínek, které se odchylují od podmínek popsaných výše, za předpokladu, že se jedná o nejhorší případ.

4.5.2.2

Specifikace vozidlového dynamometru

4.5.2.2.1

Ekvivalentní setrvačnost hmotnosti vozidla je na vozidlovém dynamometru napodobena s přesností 10 %. Čas se měří s přesností ≤ 0,1 sekundy.

4.4.2.2.2

Výkon odebíraný během zkoušky brzdou dynamometru se nastaví tak, aby odpovídal odporu vozidla vůči dopřednému pohybu zkušebními rychlostmi. Tento výkon může být stanoven výpočtem a nastaven s přesností 10 %.

4.5.3

Zkušební postupy pro funkci regulace rychlosti

4.5.3.1

Postup akcelerační zkoušky funkce regulace rychlosti

4.5.3.1.1

Zkušební postup uvedený v bodě 4.5.3.1.2 se opakuje pro tyto rychlostní limity:

a)

rychlostní limit ve městě: počáteční rychlost na rychloměrném zařízení ≤ 20 km/h; zkušební rychlostní limit = 50 km/h;

b)

meziměstský rychlostní limit: počáteční rychlost na rychloměrném zařízení ≤ 50 km/h; zkušební rychlostní limit = 80 km/h;

c)

rychlostní limit na dálnici: počáteční rychlost na rychloměrném zařízení ≤ 100 km/h; zkušební rychlostní limit = 130 km/h.

Provedou se pouze zkoušky, při nichž je zkušební rychlostní limit nižší než maximální konstrukční rychlost vozidla.

4.5.3.1.2

Dotčené vozidlo pojede s aktivovanou funkcí regulace rychlosti v rozsahu počáteční rychlosti na rychloměrném zařízení. Vnímaný rychlostní limit se nastaví na zkušební rychlostní limit. Vozidlo se pak zrychlí bez aktivního zásahu překonání, dokud není zahájena intervence funkce regulace rychlosti. Vozidlo jede dostatečně dlouhou dobu s aktivně zapojenou intervencí, aby bylo možné posoudit stabilizovanou rychlost.

Rychlost na rychloměrném zařízení se během zkoušky průběžně zaznamenává. Stabilizovaná rychlost se vypočte zprůměrováním rychlosti rychloměrného zařízení za časový interval 20 sekund začínající 10 sekund poté, co rychlost na rychloměrném zařízení poprvé dosáhla vnímaného rychlostního limitu minus 10 km/h.

4.5.3.1.3

Technické požadavky jsou splněny, pokud stabilizované rychlosti leží v těchto rozmezích:

a)

rychlostní limit ve městě: 45 km/h ≤ stabilizovaná rychlost ≤ 50 km/h;

b)

meziměstský rychlostní limit: 75 km/h ≤ stabilizovaná rychlost ≤ 80 km/h a

c)

rychlostní limit na dálnici: 125 km/h ≤ stabilizovaná rychlost ≤ 130 km/h.

4.5.3.2

Postup zkoušky odezvy funkce regulace rychlosti

4.5.3.2.1

Zkušební postup uvedený v bodě 4.5.3.2.2 se provede při zkušebním rychlostním limitu ve městě 50 km/h s počáteční rychlostí na rychloměrném zařízení mezi 70 km/h a 79 km/h a počátečním rychlostním limitu 80 km/h.

4.5.3.2.2

Dotčené vozidlo pojede konstantní rychlostí s aktivovanou funkcí regulace rychlosti v rámci počátečního rozsahu rychlosti na rychloměrném zařízení a vnímaný rychlostní limit se nastaví na počáteční rychlostní limit, tak aby žádná intervence funkce regulace rychlosti nebyla aktivní. Vnímaný rychlostní limit se pak nastaví na zkušební rychlostní limit a vozidlo i nadále pojede konstantní rychlostí v rámci počátečního rozsahu rychlosti na rychloměrném zařízení dostatečně dlouho pro zahájení intervence funkce regulace rychlosti.

4.5.3.2.3

Technické požadavky jsou splněny, je-li intervence funkce regulace rychlosti zahájena nejpozději do 1,5 sekundy poté, co byl vnímaný rychlostní limit vozidla nastaven na zkušební rychlostní limit, s ohledem na čas nebo vzdálenost povolené pro vnímaný rychlostní limit po minutí příslušné silniční značky.

4.5.3.3

Postup zkoušky deaktivace funkce regulace rychlosti

4.5.3.3.1

Zkušební postup uvedený v bodě 4.5.3.3.2 se provede při rychlostním limitu ve městě s počáteční rychlostí na rychloměrném zařízení ≤ 35 km/h a se zkušebním rychlostním limitem 50 km/h.

4.5.3.3.2

Dotčené vozidlo pojede s deaktivovanou funkcí regulace rychlosti v rozsahu počáteční rychlosti na rychloměrném zařízení. Vnímaný rychlostní limit se nastaví nebo se činí pokus o jeho nastavení na zkušební rychlostní limit. Poté se vozidlo zrychlí bez uplatnění aktivního zásahu překonání, a to na dobu značně přesahující 1,5 sekundy, a následně se po výrazném překročení zkušebního rychlostního limitu udržuje na relativně stabilní rychlosti.

4.5.3.3.3

Technické požadavky jsou splněny, pokud není zahájena intervence funkce regulace rychlosti a není vydána žádná vizuální, akustická ani hmatová výstraha rychlostního limitu.

4.5.3.4

Postup zkoušky překonání funkce regulace rychlosti

4.5.3.4.1

Zkušební postup uvedený v bodě 4.5.3.4.2 se provede při zkušebním rychlostním limitu 50 km/h ve městě a při počáteční rychlosti na rychloměrném zařízení ≤ 35 km/h a s konečnou rychlostí na rychloměrném zařízení ≥ 65 km/h.

4.5.3.4.2

Dotčené vozidlo pojede s aktivovanou funkcí regulace rychlosti v rozsahu počáteční rychlosti na rychloměrném zařízení. Vnímaný rychlostní limit se nastaví na zkušební rychlostní limit. Vozidlo se pak zrychlí bez aktivního zásahu překonání, dokud není zahájena intervence funkce regulace rychlosti. Zatímco je intervence aktivní, použije se k urychlení vozidla na konečný rozsah rychlosti na rychloměrném zařízení aktivní zásah překonání stanovený výrobcem vozidla. Poté se vozidlo zpomalí na rychlost na rychloměrném zařízení pod zkušebním rychlostním limitem a znovu se zrychlí bez použití aktivního zásahu překonání, dokud se nezahájí intervence funkce regulace rychlosti.

4.5.3.4.3

Technické požadavky jsou splněny, jsou-li dodrženy tyto podmínky:

a)

intervence funkce regulace rychlosti se dočasně pozastaví, jakmile se použije aktivní zásah překonání, aby vozidlo mohlo být na konečnou rychlost na rychloměrném zařízení zrychleno hladce, a nikoli prudce, a

b)

během následného zrychlení je uvedena do chodu intervence funkce regulace rychlosti.

4.6

Zkušební postupy podle bodů 4.1, 4.2, 4.4 a 4.5 lze se souhlasem technické zkušebny kombinovat za účelem prokázání shody s požadavky účinnějším způsobem.

5.   Scénáře jízdy, ustanovení týkající se omezení a výkonnosti systému ISA

5.1

Po snímači pro pozorování systému stanovení rychlostních limitů, který se používá k posuzování dopravních značek v reálném provozu (např. kamera), se nepožaduje, aby pozoroval více než pole výhledu řidiče předním čelním sklem motorového vozidla (nebo přiměřeným alternativním polem dohodnutým mezi výrobcem vozidla, technickou zkušebnou a schvalovacím orgánem, pokud vozidlo není vybaveno předním čelním sklem), jak je stanoveno za použití ambinokulárního vidění, přičemž oči se nacházejí v zorných bodech řidiče podle definice v předpisu OSN č. 46 (5). Žádná překážka viditelnosti způsobená konstrukcí pod snímačem pro pozorování (např. kapotou) nemusí být brána v úvahu, pokud je umístěna pod rovinou nakloněnou vpřed o 4° pod vodorovnou rovinou počínající zornými body řidiče. Výrobce vozidla může prokázat splnění požadavků na základě dokumentace.

5.2

V zájmu zlepšení výkonnosti systému ISA se zorné pole pozorování může posunout v závislosti na např. vstupních hodnotách volantu, trajektorii vozidla, použití směrových svítilen a/nebo předvídání pomocí prediktivních systémů.

5.3

Pro účely výpočtu skutečné kladné vzdálenosti „TP_D“ platí pro části zkušební dráhy, u nichž je příslušný rychlostní limit stanoven na základě průjezdů kolem dopravních značek, jak jsou zahrnuty v katalogu dopravních značek v příloze II pro kategorii vozidla, která má být schválena, následující.

5.3.1

Průjezd kolem značky se nezohlední, je-li příslušná značka částečně zakryta (např. listy stromů, zaparkovanými vozidly) nebo zjevně není umístěna kolmo ani ve vztahu k povrchu země, ani k okraji komunikace nebo je jinak nesprávně orientována (např. stočená), pokud o to výrobce nepožádá.

5.3.2

Pokud příslušná značka chybí nebo je z hlediska polohy nejednoznačně umístěna do takové míry, že by normální řidič, který jede po příslušném silničním úseku poprvé, neměl jistotu, zda se na něj vztahuje, jak bylo pro každý případ zkontrolováno a odsouhlaseno technickou zkušebnou, k průjezdu kolem značky se nepřihlíží, pokud o to výrobce nepožádá.

5.3.3

Pokud značka nebo více značek přináší nejednoznačné, dodatečné, doplňkové nebo odlišné informace, pokud jde o použitelnost na kategorie vozidel, maximální technicky přípustnou hmotnost naloženého vozidla, rozměry vozidla, denní dobu, povětrnostní podmínky, přilehlé jízdní pruhy nebo směr jízdy, jak bylo pro každý případ zkontrolováno a odsouhlaseno technickou zkušebnou, k průjezdu kolem značky se nepřihlíží, pokud o to výrobce nepožádá.

5.3.4

Jeden konkrétní případ klamné detekce může být ve výpočtech vynechán, pokud s tím v každém jednotlivém případě bude souhlasit technická zkušebna, a to když byla pevná dopravní značka, která se na danou situaci nevztahovala, zobrazena velmi realistickým nebo skutečnosti věrným způsobem.

5.3.5

Pokud během dvanácti měsíců před zkouškou pro schválení typu došlo v členském státě ke změně příslušného rychlostního limitu nebo dopravního pravidla souvisejícího se značkou s nepřímo stanoveným rychlostním limitem nebo je-li v době zkoušky pro schválení typu vozidla nebo samostatného technického celku zavedena nová značka zahrnutá v katalogu dopravních značek v příloze II, k průjezdu kolem značky se nepřihlíží, pokud o to výrobce nepožádá.

5.3.6

Vzdálenosti, na které se vztahují jakékoli podmínky uvedené v bodech 5.3.1 až 5.3.5, se nezohlední, pokud jde o najeté vzdálenosti výpočtu výkonnostní metriky d_total a d_correct uvedené v bodě 4.3.2. Ačkoli se výše uvedené průjezdy kolem značky nezohlední, lze na žádost výrobce jednotlivě zohlednit všechny případy správného určení vnímaného rychlostního limitu a související najetou vzdálenost, pokud systém tato ustanovení překoná, zejména v případě, že výrobci používají kombinaci optického snímače pro pozorování, systému určování polohy založeného na GNSS a digitálních map, což je upřednostňovaná možnost s největší spolehlivostí.

5.4

Systém uchová vnímaný rychlostní limit nebo informace v souladu s bodem 3.4.1.3, a to i po opětovné aktivaci hlavního spínače ovládání vozidla, pokud nemůže normálně stanovit vnímaný rychlostní limit pomocí příslušných vstupů systému (např. dat elektronických map) při vjezdu motorového vozidla na veřejnou komunikaci nebo zahájení jízdy po ní.

5.5

Systémová logika a strategie

5.5.1

Výrobce může navrhnout systém inteligentní regulace rychlosti tak, aby zahrnoval logiku nebo strategii předvídající změnu rychlostního limitu, přičemž zohlední pohyby ostatních vozidel, slučování jízdních pruhů, křížení dopravního značení, světelnou signalizaci, křižovatky, zpomalovače a přechody pro chodce.

5.5.2

V případě, že systém spoléhá na strojové učení nebo podobné technologie, musí to být řádně zohledněno při posuzování spolehlivosti jízdy v reálném provozu. Technická zkušebna v tomto případě povolí stabilizaci vozidla v souladu se specifikacemi výrobce, která může – pokud je to považováno za přiměřené – přesahovat 100 km, jak je stanoveno v bodě 4.1.1.3. Je však zakázáno, aby stabilizace probíhala na jakékoli části dráhy zkušební jízdy, jak je stanoveno a dohodnuto v souladu s body 3.4.2.5.3 a 4.3.1.

5.6

Pro účely zkoušek shodnosti výroby a dozoru nad trhem zváží výrobce, technická zkušebna a vnitrostátní orgány nejnovější dostupné aktualizace systému v době zkoušek, jsou-li zpřístupněny v souladu s bodem 3.4.2.5.5.2.

5.6.1

Pokud během dvanácti měsíců před zkouškou odrážela aktualizace katalogu značek v příloze II změnu, k níž došlo v členském státě, pokud jde o příslušný rychlostní limit spojený s konkrétní značkou s nepřímo stanoveným rychlostním limitem zahrnutou do katalogu v době schválení typu vozidla nebo samostatného technického celku, k průjezdu kolem značky se nepřihlíží, pokud o to výrobce nepožádá.

5.6.2

Žádné rozšíření katalogu značek v příloze II, pokud jde o dodatečné značky s nepřímo stanoveným rychlostním limitem, které nebyly zahrnuty v době schválení typu vozidla nebo samostatného technického celku, se nezohlední pro účel zkoušek shodnosti výroby a dozoru nad trhem, pokud o to výrobce nepožádá.

(1)  Předpis Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN) č. 39 – Jednotná ustanovení pro schvalování vozidel, pokud jde o rychloměrné zařízení a zařízení pro počítání ujetých kilometrů včetně jejich montáže.

(2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/45/EU ze dne 3. dubna 2014 o pravidelných technických prohlídkách motorových vozidel a jejich přípojných vozidel a o zrušení směrnice 2009/40/ES (Úř. věst. L 127, 29.4.2014, s. 51).

(3)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/621 ze dne 17. dubna 2019 o technických informacích nezbytných pro technické prohlídky kontrolovaných položek, o používání doporučených metod technických prohlídek a o stanovení podrobných pravidel týkajících se formátu údajů a postupů pro přístup k příslušným technickým informacím (Úř. věst. L 108, 23.4.2019, s. 5).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 165/2014 ze dne 4. února 2014 o tachografech v silniční dopravě, o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 o záznamovém zařízení v silniční dopravě a o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy (Úř. věst. L 60, 28.2.2014, s. 1).

(5)  Předpis Evropské hospodářské komise Organizace spojených národů (EHK OSN) č. 46 – Jednotná ustanovení pro schvalování zařízení pro nepřímý výhled a motorových vozidel z hlediska montáže těchto zařízení.


PŘÍLOHA II

Katalog dopravních značek – část 1

VYSVĚTLIVKY

n/a

nepoužije se

N

vnitrostátní rychlostní limit pro příslušnou třídu silnic (např. městská, mimoměstská, rychlostní silnice, dálnice)

V

proměnné dopravní značky mohou zobrazovat jakoukoli značku s číselně stanoveným rychlostním limitem, číselnou značku s nepřímo stanoveným rychlostním limitem a nečíselnou značku s nepřímo stanoveným rychlostním limitem, jež jsou uvedeny v tabulce u příslušné země. Značky však musí mít obnovovací frekvenci nejméně 1 000 Hz, aby systém ISA dokázal obraz správně zachytit a odpovídajícím způsobem zpracovat.

S

pozastaveno podle bodu 3.5.6 nebo 3.6.3 v příloze I

Všechny značky označující v každé zemi začátek nebo konec obce mají společné a snadno rozpoznatelné hlavní identifikační znaky, ale mohou se lišit tvarem a velikostí a může na nich být uveden název obce. Systém ISA musí být schopen tyto prvky zpracovat.

Není-li v tabulce uvedeno jinak, přejímá systém ISA montovaný do motorových vozidel kategorie M2 < 3,5 t zpětnou vazbu očekávanou u vozidel kategorie M1.

1.   BELGIE

ZNAČKA

DALŠÍ PŘÍSLUŠNÉ INFORMACE

OČEKÁVANÁ ZPĚTNÁ VAZBA SYSTÉMU V KM/H

 

M1

M2

M3

N1

N2

N3

Značky s číselně stanoveným rychlostním limitem

Image 1

C43

30

30

30

30

30

30

Image 2

C43

30

30

30

30

30

30

Image 3

C43

40

40

40

40

40

40

Image 4

C43

50

50

50

50

50

50

Image 5

C43

50

50

50

50

50

50

Image 6

C43

60

60

60

60

60

60

Image 7

C43

70

70

70

70

70

≤ 7,5 t

70

 

 

 

 

 

 

70

> 7,5 t

 

 

Pozn.: pro kategorii N2 > 7,5 t a kategorii N3 se jako vnímaný rychlostní limit na dálnici použije formální rychlostní limit 70 km/h.

 

 

 

 

70

> 7,5 t

70

 

Pozn.: dokáže-li systém ISA určit oblast provozu a typ komunikace, lze jako vnímaný rychlostní limit pro kategorii N2 > 7,5 t a kategorii N3 použít formální rychlostní limit 60 km/h.

 

 

 

 

60

> 7,5 t

60

Image 8

C43

80

80

80

80

80

≤ 7,5 t

80

 

 

 

 

 

 

80

> 7,5 t

 

 

Pozn.: pro kategorie M2, M3, N2 a N3 se jako vnímaný rychlostní limit na dálnici použije formální rychlostní limit 80 km/h.

 

80

80

 

80

80

 

Pozn.: dokáže-li systém ISA určit oblast provozu a typ komunikace, lze jako vnímaný rychlostní limit pro kategorii N2 ≤ 7,5 t použít formální rychlostní limit 70 km/h.

 

 

 

 

70

≤ 7,5 t

 

 

Pozn.: dokáže-li systém ISA určit oblast provozu a typ komunikace, lze jako vnímaný rychlostní limit pro kategorii N2 > 7,5 t použít formální rychlostní limit 60 km/h, pro kategorii N3 70 km/h a pro kategorie M2 a M3 75 km/h.

 

70

nebo

75

70

nebo

75

 

60

nebo

70

> 7,5 t

60

nebo

70

Image 9

C43

90

90

90

90

S

≤ 7,5 t

S

 

 

 

 

 

 

S

> 7,5 t

 

 

Pozn.: pro kategorie M2 a M3 i pro kategorie N2 a N3 (tj. písmeno S) se jako vnímaný rychlostní limit na dálnici použije formální rychlostní limit 90 km/h.

 

90

90

 

S

S

 

Pozn.: dokáže-li systém ISA určit oblast provozu a typ komunikace, lze jako vnímaný rychlostní limit pro kategorii N2 ≤ 7,5 t použít formální rychlostní limit 70 km/h.

 

 

 

 

70

≤ 7,5 t

 

 

Pozn.: dokáže-li systém ISA určit oblast provozu a typ komunikace, lze jako vnímaný rychlostní limit pro kategorii N2 > 7,5 t použít formální rychlostní limit 60 km/h, pro kategorii N3 70 km/h a pro kategorie M2 a M3 75 km/h.

 

70

nebo

75

70

nebo

75

 

60

nebo

70

> 7,5 t

60

nebo

70

Image 10

C43

100

S

S

100

S

S

 

Pozn.: dokáže-li systém ISA určit typ komunikace (se dvěma jízdními pruhy v každém směru oddělenými bariérou), lze jako vnímaný rychlostní limit u kategorií M2 a M3 použít formální rychlostní limit 90 km/h.

 

90

90

 

 

 

Image 11

C43

110

S

S

110

S

S

Image 12

C43

120

S

S

120

S

S

Číselné značky s nepřímo stanoveným rychlostním limitem

Image 13

C45

N

N

N

N

N

N

Image 14

C45

N

N

N

N

N

N

Image 15

C45

N

N

N

N

N

N

Image 16

C45

N

N

N

N

N

N

Image 17

C45

N

N

N

N

N

N

Image 18

C45

N

N

N

N

N

N

Image 19

C45

N

N

N

N

N

N

Image 20

C45

N

N

N

N

N

N

Image 21

C45

N

N

N

N

N

N

Image 22

C45

N

N

N

N

N

N

Image 23

C45

N

N

N

N

N

N

Nečíselné značky s nepřímo stanoveným rychlostním limitem

Image 24

 

N

N

N

N

N

N

Zóny s číselným údajem

Image 25

F4a

30

30

30

30

30

30

Image 26

F4b

N

N

N

N

N

N

Image 27

 

30

30

30

30

30

30

Image 28

F4b

N

N

N

N

N

N

Image 29

F4a

30

30

30

30

30

30

Image 30

F4b

N

N

N

N

N

N

Image 31

ZC43

50

50

50

50

50

50

Image 32

ZC45

N

N

N

N

N

N

Image 33

ZC43

50

50

50

50

50

50

Image 34

ZC45

N

N

N

N

N

N

Image 35

ZC43

70

70

70

70

70

≤ 7,5 t

70

 

 

 

 

 

 

70

> 7,5 t

 

 

Pozn.: dokáže-li systém ISA určit oblast provozu a typ komunikace, lze jako vnímaný rychlostní limit pro kategorii N2 > 7,5 t a kategorii N3 použít formální rychlostní limit 60 km/h.

 

 

 

 

60

> 7,5 t

60

Image 36

ZC45

N

N

N

N

N

N

Image 37

ZC43

70

70

70

70

70

70

 

 

 

 

 

 

70

> 7,5 t

 

 

Pozn.: dokáže-li systém ISA určit oblast provozu a typ komunikace, lze jako vnímaný rychlostní limit pro kategorii N2 > 7,5 t a kategorii N3 použít formální rychlostní limit 60 km/h.

 

 

 

 

60

> 7,5 t

60

Image 38

ZC45

N

N

N

N

N

N

Oblast s omezením provozu

Image 39

F12a

20

20

20

20

20

20

Image 40

F12b

N

N

N

N

N

N

Image 41

F113a

30

30

30

30

30

30

Image 42

F113b

N

N

N

N

N

N

Image 43

 

30

30

30

30

30

30

Image 44

 

N

N

N

N

N

N

Dálnice

Image 45

F5 (dálnice)

120

S

S

120

S

S