(EU) 2021/1812Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/1812 ze dne 14. října 2021, kterým se ukládá prozatímní antidumpingové clo na dovoz některých sad uhlíkových elektrod pocházejících z Čínské lidové republiky

(1)

Dne 17. února 2021 zahájila Evropská komise (dále jen „Komise“) antidumpingové šetření týkající se dovozu některých sad uhlíkových elektrod pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“, „Čína“ nebo „dotčená země“) na základě článku 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036. Oznámení o zahájení řízení zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (2) (dále jen „oznámení o zahájení řízení“).

(2)

Komise zahájila šetření na základě podnětu, který dne 4. ledna 2021 podaly společnosti Graphite Cova GmbH, Showa Denko Carbon Holding GmbH a Tokai ErftCarbon GmbH (dále jen „žadatelé“). Podnět byl podán výrobním odvětvím Unie, které se zabývá výrobou některých sad uhlíkových elektrod, ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Podnět obsahoval důkazy o dumpingu a výsledné podstatné újmě, které byly dostatečné k zahájení šetření.

(3)

Podle čl. 14 odst. 5a základního nařízení by Komise měla během období předběžného poskytování informací celně evidovat dovoz, který je předmětem antidumpingového šetření, pokud nemá dostatečné důkazy ve smyslu článku 5 o tom, že požadavky podle čl. 10 odst. 4 buď písm. c), nebo d) nejsou splněny.

(4)

Jak je uvedeno v čl. 10 odst. 4 písm. d) základního nařízení, jedním z těchto požadavků je, že kromě výše dovozu, která způsobila újmu během období šetření, došlo k dalšímu podstatnému zvýšení dovozu. Dovoz uhlíkových elektrod pocházejících z ČLR vykázal během čtyř měsíců po zahájení šetření (od 1. března do 30. června 2021) ve srovnání s obdobím šetření (od 1. ledna do 31. prosince 2020) pokles o 59,1 %. Údaje po zahájení šetření byly srovnány s měsíčním průměrným dovozem z ČLR za období šetření. Zdroji údajů jsou databáze Comext (Eurostat) a databáze Surveillance. Byla provedena úprava, jejímž cílem bylo odvodit, které výrobky nespadají do definice výrobku (viz 187. bod odůvodnění).

(5)

Komise proto nezavedla celní evidenci dovozu dotčeného výrobku podle čl. 14 odst. 5a základního nařízení, jelikož nebyla splněna podmínka stanovená v čl. 10 odst. 4 písm. d) základního nařízení, tj. další podstatné zvýšení dovozu.

(6)

V oznámení o zahájení řízení vyzvala Komise zúčastněné strany, aby se jí přihlásily, a mohly se tak zúčastnit šetření. Komise o zahájení šetření navíc výslovně informovala žadatele, další známé výrobce v Unii, známé vyvážející výrobce, orgány Čínské lidové republiky, známé dovozce, dodavatele a uživatele, obchodníky, jakož i sdružení, o nichž je známo, že se jich šetření týká, a vyzvala je k účasti.

(7)

Zúčastněné strany měly příležitost se k zahájení šetření vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(8)

O slyšení u útvarů Komise požádali Čínská obchodní komora pro dovoz a vývoz strojírenských a elektronických výrobků (dále jen „CCCME“), Eurofer, Misano, Sangraf, Trasteel a žadatelé. Tyto strany podaly příslušné žádosti ve stanovených lhůtách a byla jim poskytnuta příležitost ke slyšení.

(9)

K zahájení řízení vyjádřilo připomínky několik zúčastněných stran. Připomínky se týkaly zejména definice výrobku, kontrolního čísla výrobku, újmy výrobního odvětví Unie, příčinné souvislosti a zájmu Unie. Pokud jde o posledně uvedené, zájem Unie není relevantním kritériem pro posouzení toho, zda podnět odůvodňuje zahájení antidumpingového řízení podle článku 5 základního nařízení. Uvedené připomínky proto nebyly vzaty v úvahu ve vztahu k tvrzením týkajícím se zahájení řízení. Kromě toho nebyly v této fázi vzaty v úvahu ani připomínky obdržené po uplynutí lhůty pro předložení připomínek stanovené v oznámení o zahájení řízení a budou řešeny v konečné fázi. Tvrzeními týkajícími se definice výrobku a žádostí o vyloučení výrobků se zabývá oddíl 2.3 tohoto nařízení.

(10)

Pokud jde o tvrzení týkající se újmy a příčinné souvislosti, žadatelé na základě údajů TARIC prokázali nárůst dovozu z Číny a pokles jeho ceny. Ukázali, jak výrazně byly ceny tohoto dovozu nižší než ceny výrobního odvětví Unie. Dále tvrdili, že snížená cena čínského dovozu donutila výrobní odvětví EU snížit své ceny pod výrobní náklady. To vedlo ke snížení prodeje a ziskovosti, a výrobní odvětví se tak dostalo do situace, kdy došlo k újmě. Na základě údajů výrobního odvětví dále doložili, že od poloviny roku 2019 výrobci v Unii podstatně snížili svou výrobu, využití kapacity, prodej, jakož i ceny a zisky.

(11)

Několik zúčastněných stran uvedlo, že čínští výrobci nebyli příliš přítomni na trhu elektrod jakosti UHP. Čína byla údajně přítomna především na trhu s jakostmi HP/SHP, kde výrobní odvětví Unie nevyrábělo v dostatečném množství. To údajně narušilo příčinnou souvislost. Žadatelé však poskytli dostatečné důkazy o tom, že jakosti UHP byly v čínském dovozu také stále více zastoupeny, což šetření potvrdilo. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(12)

V oznámení o zahájení řízení Komise uvedla, že možná bude nutné vybrat vzorky zúčastněných stran v souladu s článkem 17 základního nařízení.

(13)

V oznámení o zahájení řízení Komise uvedla, že předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii. Komise vybrala vzorek na základě výroby a objemu prodeje výrobku, který je předmětem šetření, v Unii, přičemž rovněž zohlednila zeměpisnou polohu výrobců v Unii. Tento vzorek sestával ze tří výrobců v Unii nacházejících se ve třech různých členských státech. Výrobci v Unii zařazení do vzorku představovali více než 55 % odhadovaného celkového objemu výroby a více než 65 % prodeje obdobného výrobku v Unii. Komise zúčastněné strany vyzvala, aby se k předběžně vybranému vzorku vyjádřily. Neobdržela žádné připomínky.

(14)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace stanovené v oznámení o zahájení řízení.

(15)

Požadované informace poskytlo a se zařazením do vzorku souhlasilo deset dovozců, kteří nejsou ve spojení. V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení Komise vybrala vzorek tří dovozců, kteří nejsou ve spojení, na základě největšího objemu prodeje výrobku, který je předmětem šetření, v Unii. Vzorek představoval 64 % celkového objemu vykázaného prodeje výrobku, který je předmětem šetření, realizovaného spolupracujícími dovozci a 34,7 % odhadovaného celkového objemu dovozu výrobku, který je předmětem šetření, z Čínské lidové republiky. V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení byl se všemi známými dotčenými dovozci výběr vzorku konzultován. Nebyly obdrženy žádné připomínky.

(16)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny vyvážející výrobce v ČLR, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení řízení. Komise kromě toho požádala zastoupení Čínské lidové republiky při Evropské unii, aby označilo a/nebo kontaktovalo případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít o účast na šetření zájem.

(17)

Požadované informace poskytlo a se zařazením do vzorku souhlasilo třicet šest vyvážejících výrobců v dotčené zemi. V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení Komise vybrala vzorek tří vyvážejících výrobců na základě největšího reprezentativního objemu vývozu do Unie, který mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně prošetřen. Vybrané společnosti navíc prodávaly významná množství výrobku, který je předmětem šetření, na domácím trhu Čínské lidové republiky. Tento vzorek pokrýval 33 % odhadovaného celkového objemu vývozu z ČLR do Evropské unie v období šetření (viz 24. bod odůvodnění). V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení byl výběr vzorku projednán se všemi známými dotčenými vyvážejícími výrobci a orgány v dotčené zemi. Nebyly obdrženy žádné připomínky.

(18)

Dvanáct vyvážejících výrobců v dotčené zemi požádalo o individuální zjišťování podle čl. 17 odst. 3 základního nařízení, včetně tří výše uvedených výrobců zařazených do vzorku. Žádný vyvážející výrobce, kromě těch, kteří byli zařazeni do vzorku, však ve stanovené lhůtě vyplněný dotazník nepředložil. Proto nemohla být žádná žádost o individuální zjišťování vzata v úvahu.

(19)

Komise zaslala vládě Čínské lidové republiky (dále jen „čínská vláda“) dotazník týkající se existence podstatných zkreslení v ČLR ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení.

(20)

Žadatelé dále v podnětu poskytli dostatečné důkazy o zkresleních na trhu surovin v ČLR, která se týkala dotčeného výrobku. Šetřením se proto, jak bylo uvedeno v oznámení o zahájení řízení, tato zkreslení na trhu surovin zkoumala s cílem určit, zda se s ohledem na ČLR použije ustanovení čl. 7 odst. 2a a čl. 7 odst. 2b základního nařízení. Z toho důvodu si Komise od čínské vlády vyžádala další informace zaměřené na tento aspekt.

(21)

Komise zaslala dotazníky třem čínským vyvážejícím výrobcům / skupinám vyvážejících výrobců zařazeným do vzorku, třem výrobcům v Unii zařazeným do vzorku a třem dovozcům, kteří nejsou ve spojení, zařazeným do vzorku. Stejné dotazníky byly v den zahájení šetření zpřístupněny rovněž na internetu (3).

(22)

Komise obdržela odpovědi na dotazník od tří výrobců v Unii zařazených do vzorku, tří dovozců, kteří nejsou ve spojení, osmi uživatelů a tří vyvážejících výrobců. Společnost Sangraf Italy původně dodala uživatelský dotazník. Nakonec byla společnost Sangraf Italy považována za výrobce, a tudíž za součást výrobního odvětví Unie (viz 183. a 184. bod odůvodnění).

(23)

Kvůli výskytu onemocnění COVID-19 a opatřením omezujícím volný pohyb osob zavedeným v různých členských státech a dalších třetích zemích nemohla Komise v prozatímní fázi provést inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení. Komise místo toho provedla na dálku křížovou kontrolu všech informací, které považovala za nezbytné pro svá prozatímní zjištění v souladu se svým oznámením o důsledcích výskytu onemocnění COVID-19 pro antidumpingová a antisubvenční šetření (4). Komise provedla dálkové křížové kontroly těchto společností/stran:

výrobci v Unii

vyvážející výrobci v ČLR

(24)

Šetření o dumpingu a újmě se týkalo období od 1. ledna 2020 do 31. prosince 2020 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy se týkalo období od 1. ledna 2017 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(25)

Dotčený výrobek byl při zahájení řízení vymezen jako uhlíkové elektrody používané v elektrických pecích o zdánlivé hustotě 1,5 g/cm3 nebo vyšší a o elektrickém odporu 7,0 μΩ.m nebo menším a spojníky používané pro tyto elektrody, ať již dovážené společně, nebo samostatně, pocházející z ČLR, v současnosti kódů KN ex 8545 11 00 a ex 8545 90 90 (kódy TARIC 8545110010, 8545110015, 8545909010 a 8545909015).

(26)

V návaznosti na žádost o vyloučení spojníků z definice výrobku (viz oddíl 2.3 níže) Komise revidovala definici výrobku a vymezila dotčený výrobek jako uhlíkové elektrody používané v elektrických pecích o zdánlivé hustotě 1,5 g/cm3 nebo vyšší a o elektrickém odporu 7,0 μΩ.m nebo menším, též vybavené spojníky, pocházející z ČLR, v současnosti kódu KN ex 8545 11 00 (kódy TARIC 8545110010 a 8545110015).

(27)

Uhlíkové elektrody jsou spotřební výrobky používané zejména při výrobě oceli v elektrických obloukových pecích. Jako takové jsou uhlíkové elektrody nezbytnou součástí světového recyklačního průmyslu, protože jsou jediným výrobkem, který dokáže vést energii a odolávat teplu potřebnému k tavení šrotu. Uhlíkové elektrody proto přispívají ke zmírňování změny klimatu snižováním spotřeby surovin i snižováním množství nezpracovaného odpadu.

(28)

Šetření prokázalo, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití:

(29)

Komise v této fázi rozhodla, že uvedené výrobky jsou proto obdobnými výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(30)

V souvislosti s definicí výrobku byla obdržena čtyři tvrzení, a to od výrobce v Unii (Sangraf Italy), od uživatele (NLMK Verona), od dovozce, který není ve spojení (CTPS Srl), a od Čínské obchodní komory (dále jen „CCCME“).

(31)

Společnost Sangraf Italy požádala, aby byly z oblasti působnosti šetření vyloučeny spojníky (neboli spojky), protože v Unii se již spojníky nevyrábějí. Společnost Sangraf tvrdila, že je nemůže nakupovat od svých konkurentů.

(32)

Je třeba uvést, že spojníky jsou nedílnou a nezbytnou součástí sad uhlíkových elektrod. Komise však také zjistila, že spojníky mají jiné vlastnosti než těla uhlíkových elektrod. Komise rovněž zohlednila skutečnost, že se spojníky v Unii již nevyrábějí a že pro ně neexistuje žádný jasný konkurenční trh. Spojníky jsou prodávány konečnému uživateli (výrobcům oceli) buď připevněné k uhlíkové elektrodě, nebo někdy jako náhradní díl pro konečné uživatele. Avšak spojníky jsou specifické pro každé dané tělo uhlíkové elektrody a dodavatelé sad uhlíkových elektrod je jiným takovým dodavatelům neprodávají.

(33)

Komise proto dospěla k závěru, že definice výrobku by měla být vymezena jako uhlíkové elektrody, též vybavené spojníky, jak je popsáno ve 26. bodě odůvodnění výše.

(34)

Společnost NLMK Verona, výrobce oceli, požádala o vyloučení elektrod o průměru 350 mm z definice výrobku. Společnost NLMK tvrdí, že výrobní odvětví Unie nezajišťuje stabilní dodávku elektrod o tomto průměru, neboť toto výrobní odvětví se zaměřuje na elektrody o větším průměru, které jsou ziskovější. Společnost COMAP SAS, dovozce uhlíkových elektrod, předložila podobné argumenty, pokud jde o malé elektrody (o průměru mezi 130 a 250 mm). Stejně tak CCCME požádala o vyloučení elektrod o průměru menším než 450 mm.

(35)

Komise měla za to, že tyto uhlíkové elektrody mají bez ohledu na velikost stejné základní fyzikální, technické a/nebo chemické vlastnosti. Výše uvedená tvrzení proto byla zamítnuta.

(36)

Společnost CTPS Srl, dovozce, který není ve spojení, požádala o to, aby byly z definice výrobku vyloučeny elektrody HP (5). Společnost CTPS Srl tvrdila, že v Unii neexistuje dostatečná výroba elektrod HP. Kromě toho společnost CTPS Srl poukazuje na to, že se elektrody HP a UHP liší, pokud jde o jejich suroviny, technické vlastnosti a použití. Společnost Misano S.p.A. ve svém podání uvedla podobné argumenty. CCCME předložila podobná tvrzení a požádala o vyloučení uhlíkových elektrod jiných než jakosti UHP.

(37)

Žadatelé naproti tomu tvrdili, že neexistuje jasné rozlišení mezi jakostmi uhlíkových elektrod. Neexistuje žádná oficiální odvětvová norma, která by umožňovala jasné rozlišení mezi uhlíkovými elektrodami HP a UHP. Kromě toho tvrdili, že u některých velikostí lze různé jakosti elektrod používat zaměnitelně.

(38)

Komise měla za to, že tyto elektrody mají stejné základní fyzikální, technické a/nebo chemické vlastnosti a že dochází k určité míře překrývání, pokud jde o použití jednotlivých jakostí, jejichž popis se v každém případě z velké části zakládá na vlastním prohlášení výrobce, neboť pro třídění podle jakosti neexistuje žádná obecně uznávaná odvětvová norma. Vyloučení kteréhokoli z těchto typů by tudíž ohrozilo účinnost případného antidumpingového opatření a usnadnilo možné obcházení. Žádosti o vyloučení jakosti HP a jiných jakostí než UHP proto byly zamítnuty.

(39)

Důkazy, které byly k dispozici při zahájení šetření, naznačovaly existenci podstatných zkreslení v ČLR ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Komise proto považovala za vhodné zahájit šetření s ohledem na čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(40)

Za účelem shromáždění údajů nezbytných pro případné použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení vyzvala Komise všechny vyvážející výrobce v dotčené zemi, aby poskytli informace o vstupech používaných při výrobě uhlíkových elektrod. Příslušné informace předložilo třicet dva vyvážejících výrobců.

(41)

Komise navíc v bodě 5.3.2 oznámení o zahájení řízení vyzvala všechny zúčastněné strany, aby do 37 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení řízení v Úředním věstníku Evropské unie oznámily svá stanoviska, předložily informace a poskytly příslušné důkazy v souvislosti s použitím čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(42)

V bodě 5.3.2 oznámení o zahájení řízení Komise zúčastněné strany také informovala, že na základě informací, které jsou v této fázi k dispozici, by možnými vhodnými reprezentativními zeměmi podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení mohlo být Mexiko. Komise rovněž uvedla, že v souladu s kritérii stanovenými v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení přezkoumá další případně vhodné reprezentativní země.

(43)

Dne 22. března 2021 vydala Komise první poznámku ke zdrojům pro určení běžné hodnoty (dále jen „první poznámka“ (6)), v níž zúčastněné strany informovala o příslušných zdrojích, které zamýšlí použít ke stanovení běžné hodnoty. V této poznámce Komise uvedla seznam všech výrobních faktorů používaných při výrobě uhlíkových elektrod, jako jsou suroviny, pracovní síla a energie. Byly analyzovány tři možné reprezentativní země: Mexiko, Malajsie a Ruská federace. Na základě kritérií pro výběr nezkreslených cen nebo referenčních hodnot určila Komise jako vhodnou reprezentativní zemi Mexiko. Komise obdržela připomínky k první poznámce od společností Fangda Carbon New Material Co., LTD., Liaoning Dantan Technology Group Co., LTD., od vyvážejících výrobců zastoupených Čínskou obchodní komorou pro dovoz a vývoz strojírenských a elektronických výrobků (CCCME) a od Evropského sdružení uhlíku a grafitu (European Carbon and Graphite Association).

(44)

Dne 17. června 2021 vydala Komise po analýze obdržených připomínek druhou poznámku ke zdrojům pro určení běžné hodnoty (dále jen „druhá poznámka“ (7)) (první poznámka a druhá poznámka jsou dále souhrnně označovány jako „poznámky“). Ve druhé poznámce Komise aktualizovala seznam výrobních faktorů a informovala zúčastněné strany o svém záměru použít Mexiko jako reprezentativní zemi podle čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení. Rovněž zúčastněným stranám sdělila, že stanoví prodejní, správní a režijní náklady a zisk na základě snadno dostupných finančních výkazů výrobce působícího v Mexiku v oblasti žáruvzdorných materiálů z nejílových minerálů. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se k tomu vyjádřily. Komise obdržela připomínky k druhé poznámce od společností Fangda Carbon New Material Co., LTD., Liaoning Dantan Technology Group Co., LTD., od vyvážejících výrobců zastoupených CCCME a od Evropského sdružení uhlíku a grafitu.

(45)

Po analýze připomínek a informací obdržených k druhé poznámce dospěla Komise k prozatímnímu závěru, že Mexiko je vhodnou reprezentativní zemí, z níž budou získány nezkreslené ceny a náklady pro určení běžné hodnoty. Základní důvody této volby jsou podrobně popsány v oddíle 3.4 níže.

(46)

Po zahájení šetření na základě čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení zaslala Komise čínské vládě dva dotazníky týkající se existence zkreslení. Čínská vláda však neposkytla žádné odpovědi. Komise verbální nótou ze dne 15. června 2020 čínskou vládu informovala o tom, že hodlá použít ustanovení článku 18 základního nařízení, pokud jde o možnou existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a základního nařízení na čínském domácím trhu s uhlíkovými elektrodami a možnou existenci zkreslení na trhu surovin ve smyslu čl. 7 odst. 2a základního nařízení. Komise vyzvala čínskou vládu, aby předložila své připomínky k použití článku 18. Neobdržela žádné připomínky.

(47)

V čl. 2 odst. 1 základního nařízení je uvedeno, že „běžná hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku.“

(48)

Avšak čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví, že „pokud se […] zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením ve smyslu písmene b), běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty“ a „zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“.

(49)

Společnosti Fangda Carbon New Material Co., LTD., Liaoning Dantan Technology Group Co., LTD. a vyvážející výrobci zastoupení CCCME ve svých připomínkách k poznámkám uvedli, že:

(50)

Konkrétněji, pokud jde o slučitelnost čl. 2 odst. 6a základního nařízení s WTO, strany poukázaly na to, že pojem podstatné zkreslení v antidumpingové dohodě neexistuje. Uvedly, že metodika stanovená v článku 2 antidumpingové dohody neumožňuje použít pro stanovení běžné hodnoty jiné informace než informace ze země vývozu a že antidumpingová dohoda neobsahuje nic, co by umožňovalo nebrat v úvahu náklady a ceny vyvážejícího výrobce nebo náklady a ceny existující v zemi vývozu a nahradit je údajně nezkreslenými cenami nebo referenčními hodnotami v tzv. vhodné reprezentativní zemi. Strany dále odkázaly na spory řešené WTO ve věci DS473 Evropská unie – antidumpingová opatření uložená na bionaftu z Argentiny a ve věci DS494 Evropská unie – metodika pro úpravu nákladů a určitá antidumpingová opatření v souvislosti s dovozem z Ruska a připomněly, že pokud nelze použít domácí cenu v zemi vývozu, podle těchto rozhodnutí nesmějí orgány provádějící šetření hodnotit pro účely výpočtu nákladů s cílem získat běžnou hodnotu dotčeného výrobku náklady uvedené v záznamech vedených vývozcem/výrobcem podle referenční hodnoty, která nesouvisí s výrobními náklady v zemi původu.

(51)

Pokud jde o údajný nedostatek důkazů o „podstatných zkresleních“, strany se domnívaly zaprvé, že zpráva o ČLR (dále jen „zpráva“) (8) nesplňuje standardy nestranných a objektivních důkazů a důkazů s dostatečnou důkazní hodnotou, neboť byla vypracována Komisí, byla upravena tak, aby usnadnila podání podnětů, a proto záměrně vynechává skutkové okolnosti, prvky a závěry, které by byly v rozporu s tímto účelem nebo jej oslabovaly. Zpráva je navíc podle názoru stran neaktuální, a proto není schopna odrážet údajná zkreslení během období šetření nebo s ohledem na výrobek, který je předmětem šetření. Dále se zpráva nezabývá konkrétně odvětvím uhlíkových elektrod, což zpochybňuje její relevanci pro toto šetření. Zadruhé, strany uvedly, že čínské odvětví uhlíkových elektrod je vysoce tržně orientované, s pouze omezenou přítomností státních podniků, a funguje na základě tržních a obchodních zásad a bez zvláštních předpisů nebo politik přijatých čínskou vládou na „podporu“ výroby nebo vývozu uhlíkových elektrod.

(52)

Strany proto tvrdily, že Komise by neměla použít čl. 2 odst. 6a základního nařízení, ale měla by místo toho akceptovat domácí ceny a náklady vykázané v ČLR. Strany se domnívaly, že pokud by Komise přesto použila čl. 2 odst. 6a, posouzení by mělo být provedeno zvlášť pro každého vyvážejícího výrobce a každý výrobní faktor.

(53)

Oddíl 3.3.1 níže obsahuje posouzení Komise ohledně existence významných zkreslení. Toto posouzení se zabývá konkrétními připomínkami stran k údajnému nedostatku důkazů týkajících se podstatných zkreslení v odvětví uhlíkových elektrod v Číně. Pokud jde o obecné tvrzení, že zpráva je účelová, a proto není nestranná a objektivní, Komise především konstatovala, že zpráva je souhrnný dokument vycházející z rozsáhlých objektivních důkazů, včetně čínských právních, regulačních a jiných oficiálních politických dokumentů vydaných čínskou vládou, zpráv třetích stran z mezinárodních organizací, akademických studií a vědeckých článků i jiných spolehlivých nezávislých zdrojů. Zpráva je snadno dostupná od prosince 2017, aby měly všechny zúčastněné strany dostatek příležitostí ji a důkazy, na nichž je založena, vyvrátit, doplnit nebo se k nim vyjádřit. Vzhledem k tomu, že strany neuvedly žádné jiné skutečnosti vyvracející podstatu a důkazy obsažené ve zprávě kromě poukazování na abstraktní nedostatky zprávy z hlediska její důkazní hodnoty, musí Komise toto tvrzení odmítnout. Nelze ani přijmout argument, že zpráva je příliš neaktuální a příliš obecná na to, aby odrážela údajná zkreslení v průběhu období šetření nebo s ohledem na výrobek, který je předmětem šetření. Právní předpisy a politiky týkající se širších oblastí čínského hospodářství nebo země jako celku nelze považovat za irelevantní jen proto, že se snad výslovně nezmiňují o výrobku, který je předmětem šetření. Podobně, dokud jsou použitelné právní předpisy a vládní politiky v platnosti, jsou pro toto šetření relevantní bez ohledu na to, kdy byly přijaty nebo kdy se na ně zpráva odvolává. Závěrem Komise připomněla, že analýza v oddíle 3.3.1 se opírá o řadu zdrojů, z nichž zpráva představuje pouze jeden důkaz.

(54)

Pokud jde o argumenty stran týkající se slučitelnosti čl. 2 odst. 6a základního nařízení s pravidly WTO, Komise se domnívá, že ustanovení čl. 2 odst. 6a jsou plně v souladu se závazky Evropské unie v rámci WTO a s judikaturou citovanou CCCME. Komise předně uvádí, že rozhodnutí WTO ve sporech DS473 a DS494 se netýkala použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení, ale konkrétního ustanovení čl. 2 odst. 5 základního nařízení. V každém případě právo WTO, jak je vykládá panel WTO a odvolací orgán ve sporu DS473, dovoluje použití údajů ze třetí země, které jsou řádně upraveny, pokud je tato úprava nutná a odůvodněná. Z důvodu existence podstatných zkreslení jsou náklady a ceny v zemi vývozu nevhodné pro početní zjištění běžné hodnoty. Za těchto okolností čl. 2 odst. 6a předpokládá početní zjištění nákladů na výrobu a prodej na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot, včetně nezkreslených cen nebo referenčních hodnot ve vhodné reprezentativní zemi s podobnou úrovní rozvoje, jakou má země vývozu. Pokud jde o spor DS494, Komise dále připomíná, že jak Unie, tak Ruská federace se proti závěrům panelu odvolaly, a závěry nenabyly právní moci, a tudíž – podle stávající judikatury WTO – nemají právní postavení v systému WTO, neboť nebyly schváleny rozhodnutími členů WTO. V každém případě se ve zprávě panelu v tomto sporu výslovně pojednává o ustanoveních čl. 2 odst. 6a základního nařízení jako o ustanoveních, která nejsou předmětem sporu.

(55)

Ohledně tvrzení stran, že existence zkreslení by měla být posuzována pro každého vyvážejícího výrobce a výrobní faktor individuálně, Komise připomíná, že jakmile se zjistí, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení v zemi vývozu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, může Komise početně zjistit běžnou hodnotu za použití nezkreslených cen nebo referenčních hodnot ve vhodné reprezentativní zemi u každého vyvážejícího výrobce podle čl. 2 odst. 6a písm. a). Ustanovení čl. 2 odst. 6a písm. a) umožňuje použití domácích nákladů, pouze pokud je spolehlivě zjištěno, že nejsou zkreslené. Na základě dostupných důkazů o výrobních faktorech jednotlivých vyvážejících výrobců však jako nezkreslené nemohly být stanoveny žádné výrobní náklady a náklady na prodej výrobku, který je předmětem šetření. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(56)

Z výše uvedených důvodů, a jak je dále objasněno níže, Komise v tomto šetření dospěla k závěru, že na základě dostupných důkazů a vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády je vhodné použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(57)

Ustanovení čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení stanoví, že „podstatná zkreslení jsou taková zkreslení, k nimž dochází v případě, kdy vykazované ceny nebo náklady, včetně nákladů na suroviny a energii, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, neboť jsou ovlivňovány významnými zásahy státu. Při posuzování toho, zda existují podstatná zkreslení, se bere v úvahu mimo jiné možný dopad jednoho či více z těchto prvků:

(58)

Jelikož seznam v čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není kumulativní, není třeba při zjišťování podstatných zkreslení zohlednit všechny prvky. Kromě toho lze stejné skutkové okolnosti použít k prokázání existence jednoho nebo více prvků z uvedeného výčtu. Jakýkoli závěr o podstatných zkresleních ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) však musí vycházet ze všech důkazů, které jsou k dispozici. V celkovém posouzení toho, zda existují zkreslení, může být rovněž brán zřetel na celkový kontext a situaci v zemi vývozu, zejména tam, kde základní prvky hospodářského a správního zřízení vyvážející země dávají vládě významné pravomoci zasahovat do ekonomiky takovým způsobem, že ceny a náklady nejsou výsledkem volného působení tržních sil.

(59)

V čl. 2 odst. 6a písm. c) základního nařízení se stanoví, že „[p]okud má Komise k dispozici podložené informace týkající se možné existence podstatných zkreslení uvedených v písmeni b) v určité zemi či v určitém odvětví v této zemi a pokud je to v zájmu účinného uplatňování tohoto nařízení, Komise vypracuje, zveřejní a pravidelně aktualizuje zprávu popisující tržní podmínky uvedené v písmeni b) v této zemi nebo v tomto odvětví“.

(60)

Na základě uvedeného ustanovení vydala Komise zprávu, která prokazuje existenci významných zásahů státu na mnoha úrovních hospodářství, včetně konkrétních zkreslení v mnoha klíčových výrobních faktorech (jako jsou půda, energie, kapitál, suroviny a pracovní síla), jakož i v konkrétních odvětvích (jako je výroba oceli a chemických látek). Zúčastněné strany byly v době zahájení řízení vyzvány, aby důkazy obsažené ve vyšetřovacím spisu vyvrátily, vyjádřily se k nim nebo je doplnily. Zpráva byla založena do vyšetřovacího spisu ve fázi zahájení šetření.

(61)

Podnět obsahoval doplňující informace ke zjištěním uvedeným ve zprávě. Citoval další zdroje, včetně zprávy USA o dodržování pravidel WTO Čínou za rok 2019 (9), která poukazuje na zkreslení na různých úrovních čínského hospodářství. V podnětu bylo dále zdůrazněno, že odvětví uhlíkových elektrod bylo vyšetřováno orgány jiných zemí, které v tomto odvětví zjistily nesrovnalosti (10). V podnětu bylo dále uvedeno, že velký počet klíčových výrobců uhlíkových elektrod jsou státní podniky, mj. Sinosteel Engineering & Technology (dříve Sinosteel Jilin Carbon), Shanxi Jinneng Group, Henan General Machinery, Jilin Songjiang Carbon a Kaifeng Carbon. Poukazuje se v něm rovněž na to, že v Číně existují iniciativy na vytvoření velkých výrobců uhlíkových elektrod, například Shanghai Baosteel Chemical, dceřiná společnost skupiny Baosteel Group, se spojila s předním soukromým výrobcem uhlíkových elektrod Fangda Carbon a založila Baofang Carbon Material Technology, společný podnik zaměřený na výrobu uhlíkových elektrod UHP v zóně hospodářského a technologického rozvoje Lanzhou v provincii Kan-su v objemu 100 000 tun ročně (11). Společnost Fangda Carbon, přestože je v soukromém vlastnictví, ve své výroční zprávě zdůrazňuje, že své aktivity úzce slaďuje s cíli čínské vlády (její „běžné obchodní operace úzce souvisejí s národní politikou“), a dále uvádí skutečnost, že „společnost se úzce zaměří na cíl vybudovat světově první a největší podnik s vedoucím postavením v oblasti uhlíku a (...) bude plně uplatňovat ducha 19. celostátního sjezdu Komunistické strany Číny“, a rovněž ujišťuje, že se bude „řídit pokyny Si Ťin-pchinga pro novou éru socialismu s čínskými charakteristikami“ (12)).

(62)

V podnětu se dále vysvětluje, že i soukromé podniky jsou často pod přímým vlivem vlády, například městská pobočka Komise pro kontrolu a správu státem vlastněných aktiv (SASAC) má menšinový podíl ve společnosti Fushun Carbon, největším výrobci uhlíkových elektrod v provincii Liao-ning, což znamená, že má na společnost přímý vliv. Podobně má státní investiční společnost CITIC menšinový podíl ve společnosti Heifei Carbo, významném výrobci uhlíkových elektrod.

(63)

V podnětu bylo dále uvedeno, že výrobci hlavní suroviny, jehličkového koksu, jsou rovněž z velké části státní podniky. Podle podnětu je hlavním výrobcem jehličkového koksu na bázi ropy a uhlí v Číně společnost CNPC Jinzhou Petrochemical Company, dceřiná společnost společnosti PetroChina, jejímž jediným ovládajícím akcionářem je China National Petroleum Corporation, velký státní podnik řízený Komisí pro kontrolu a správu státem vlastněných aktiv. Také Shanghai Baosteel Chemical, dceřiná společnost státní společnosti China Baowu Steel Group, je předním výrobcem jehličkového koksu.

(64)

V podnětu se rovněž poukazuje na to, že hlavní výrobci uhlíkových elektrod, ať už státní podniky nebo soukromé společnosti, jsou členy Čínského sdružení uhlíkového průmyslu (China Carbon Industry Association), které je pod přímým dohledem Komise pro kontrolu a správu státem vlastněných aktiv a Ministerstva pro občanské záležitosti. Tato organizace má za cíl řídit se stranickým vedením a realizovat hlavní cíle a klíčové úkoly stanovené 19. celostátním sjezdem komunistické strany.

(65)

V podnětu byla dále uvedena řada příkladů osobních vazeb mezi vedením výrobců uhlíkových elektrod a Komunistickou stranou Číny, včetně přítomnosti členů Komunistické strany Číny ve vyšším vedení výrobců uhlíkových elektrod, včetně společností Fushun Carbon, Fangda Carbon, CIMM Group a společností vyrábějících hlavní suroviny, jako jsou Ansteel Chemical a Shaanxi Coal and Chemical Industry Group.

(66)

V podnětu bylo rovněž zmíněno rozsáhlé rozšíření kapacity ve Vnitřním Mongolsku (13).

(67)

V podnětu jsou rovněž uvedeny pokyny, kterými se řídí vývoj odvětví uhlíkových elektrod, včetně: Katalogu pokynů pro změnu průmyslové struktury verze z roku 2013 a 2019 – prováděcího opatření k rozhodnutí č. 40, které poskytuje podporu výrobě uhlíkových elektrod UHP o průměru 600 mm a více; Katalogu klíčových výrobků a služeb strategických rozvíjejících se odvětví a Klasifikace strategických rozvíjejících se odvětví z roku 2018, které zahrnují uhlíkové elektrody do ustanovení o „nových materiálech“; 13. pětiletého plánu pro chemický průmysl provincie Šan-si; 13. pětiletého plánu provincie Šan-si pro průmysl nových materiálů a 13. pětiletého plánu provincie Šan-si pro průmyslový a informační rozvoj; pětiletého plánu provincie západní Che-nan na období 2019–2025; prováděcího plánu pro vysoce kvalitní rozvoj vznikajících průmyslových odvětví v autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko; prováděcího plánu projektu vybudování národní základny nových surovin v provincii Liao-ning nebo plánu výstavby pro posílení průmyslu provincie Chej-lung-ťiang; a Made in China 2025. Řada dokumentů se zaměřuje na jehličkový koks, včetně Katalogu pokynů pro průmyslovou restrukturalizaci a Katalogu pokynů pro změnu průmyslové struktury z roku 2019 a na úrovni provincie. 13. pětiletý plán rozvoje průmyslu nových materiálů provincie Šan-si se přímo zaměřuje na jehličkový koks, který je definován jako podporovaný průmysl. Navíc 13. pětiletý plán průmyslového a informačního rozvoje provincie Šan-si se zaměřuje na jehličkový koks, a to s ohledem na svůj cíl uspíšit transformaci tradičních průmyslových odvětví a urychlit rozvoj potenciálního průmyslu.

(68)

Jak je uvedeno ve 46. bodě odůvodnění, čínská vláda se nevyjádřila ani nepředložila důkazy podporující nebo vyvracející stávající důkazy obsažené ve spisu k dané věci – včetně zprávy a dalších důkazů, které poskytli žadatelé – ohledně existence podstatných zkreslení anebo ohledně vhodnosti použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení na danou věc.

(69)

Vyvážející výrobci zařazení do vzorku v tomto ohledu předložili připomínky. Jak je uvedeno v 51. bodě odůvodnění, vyvážející výrobci tvrdili, že čínské odvětví uhlíkových elektrod je vysoce tržně orientované, s pouze omezenou přítomností státních podniků, a funguje na základě tržních a obchodních zásad a bez zvláštních předpisů nebo politik přijatých čínskou vládou na „podporu“ výroby nebo vývozu uhlíkových elektrod.

(70)

Komise zkoumala, zda je vzhledem k existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR, či nikoli. Komise tak učinila na základě důkazů dostupných ve spisu, včetně důkazů obsažených ve zprávě, jež vycházejí ze snadno dostupných zdrojů. Tato analýza zahrnovala zkoumání významných vládních zásahů do hospodářství ČLR obecně, ale i zkoumání konkrétní situace na trhu v příslušném odvětví včetně dotčeného výrobku. Komise tyto důkazní prvky dále doplnila vlastním výzkumem týkajícím se různých kritérií, která jsou relevantní pro potvrzení existence podstatných zkreslení v ČLR.

(71)

Čínský hospodářský systém je založen na koncepci „socialistického tržního hospodářství“. Tato koncepce je zakotvena v čínské ústavě a určuje správu ekonomických záležitostí ČLR. Ústřední zásadou je „socialistické veřejné vlastnictví výrobních prostředků, tzn. všelidové vlastnictví a kolektivní vlastnictví pracujících“. Hospodaření státních podniků je „vedoucí silou národního hospodářství“ a stát je zmocněn „zajistit jeho upevňování a růst“. (14) Celkové uspořádání čínské ekonomiky proto nejen umožňuje státu výrazně do ekonomiky zasahovat, ale stát je k takovým zásahům výslovně zmocněn. Pojem nadřazenosti veřejného vlastnictví soukromému vlastnictví se prolíná celým právním systémem a je zdůrazněn jako obecná zásada ve všech hlavních právních předpisech. Názorným příkladem je čínský zákon o vlastnictví: odkazuje na první fázi socialismu a ukládá státu prosazovat základní hospodářský systém, ve kterém hraje dominantní úlohu veřejné vlastnictví. Jiné formy vlastnictví jsou tolerovány a zákon povoluje jejich rozvoj spolu se státním vlastnictvím (15).

(72)

Podle čínských právních předpisů je kromě toho socialistické tržní hospodářství rozvíjeno pod vedením Komunistické strany Číny. Struktury čínského státu a Komunistické strany Číny jsou vzájemně propojeny na všech úrovních (právní, institucionální, personální) a vytvářejí nadstavbu, v níž jsou úlohy Komunistické strany Číny a státu navzájem k nerozeznání. Po změně čínské ústavy v březnu 2018 byl vedoucí úloze Komunistické strany Číny přisouzen ještě větší význam jejím potvrzením v článku 1 ústavy. Za stávající první větu ústavy: „[s]ocialistické zřízení je základním zřízením Čínské lidové republiky“ byla vložena nová druhá věta, která zní: „[u]rčujícím znakem socialismu s čínskými rysy je vedení Komunistické strany Číny.“ (16) To dokládá nespornou a neustále narůstající kontrolu Komunistické strany Číny nad hospodářským systémem v ČLR. Tato vedoucí úloha a kontrola je nedílnou součástí čínského systému a jde daleko nad rámec situace obvyklé v jiných zemích, kde vlády uplatňují obecnou makroekonomickou kontrolu, v jejichž hranicích probíhá volné působení tržních sil.

(73)

Při plnění cílů, které se spíše shodují s politickým programem vytyčeným Komunistickou stranou Číny, než aby odrážely hospodářské podmínky převládající na volném trhu (17), uplatňuje čínský stát intervencionistickou hospodářskou politiku. Čínské orgány při tom používají celou řadu intervenčních hospodářských nástrojů, včetně systému průmyslového plánování, finančního systému, a to i na úrovni právního prostředí.

(74)

Zaprvé, pokud jde o úroveň celkové administrativní kontroly, zaměření čínského hospodářství se řídí složitým systémem průmyslového plánování, které ovlivňuje veškeré hospodářské činnosti v zemi. Tyto plány ve svém souhrnu zahrnují ucelenou a složitou soustavu odvětvových a průřezových politik a jsou přítomny na všech úrovních státní správy. Plány na úrovni provincií jsou podrobné, zatímco celostátní plány stanoví obecnější cíle. Plány stanovují také nástroje na podporu příslušných průmyslových a jiných odvětví, jakož i časové rámce, ve kterých má být cílů dosaženo. Některé plány stále obsahují explicitní cíle týkající se výstupů, což bylo běžnou součástí předchozích plánovacích cyklů. V rámci plánů jsou jednotlivá průmyslová odvětví nebo projekty označovány za (pozitivní nebo negativní) priority v souladu s prioritami vlády a jsou jim přiřazovány konkrétní rozvojové cíle (průmyslová modernizace, mezinárodní expanze atd.). Hospodářské subjekty, soukromé i státem vlastněné, musí v podstatě přizpůsobovat své podnikatelské činnosti skutečnostem, jež nastoluje tento systém plánování. Je tomu tak nejen kvůli závazné povaze plánů, ale i proto, že příslušné čínské orgány na všech úrovních veřejné správy se systémem plánů řídí a využívají své zákonné pravomoci v souladu s ním, čímž nutí hospodářské subjekty k dodržování priorit stanovených v plánech (viz též oddíl 3.3.1.5 níže) (18).

(75)

Zadruhé, na úrovni přidělování finančních zdrojů dominují finančnímu systému ČLR státem vlastněné komerční banky. Tyto banky se při vytváření a provádění své úvěrové politiky musí přizpůsobovat cílům vládní průmyslové politiky, místo aby primárně posuzovaly ekonomickou hodnotu daného projektu (viz též oddíl 3.3.1.8 níže) (19). Totéž platí o ostatních složkách čínského finančního systému, jako jsou akciové trhy, trhy dluhopisů, trhy soukromého kapitálu atd. Také tyto části finančního sektoru, které nejsou bankami, jsou institucionálně a operačně uspořádány způsobem, který není zaměřen na co nejefektivnější fungování finančních trhů, ale na zajištění kontroly a umožnění zásahů ze strany státu a Komunistické strany Číny (20).

(76)

Zatřetí, pokud jde o úroveň regulačního prostředí, nabývají zásahy státu v hospodářství řady forem. Například pravidla pro zadávání veřejných zakázek jsou běžně využívána k dosažení jiných cílů politiky než hospodářské efektivity, což narušuje tržní zásady v této oblasti. Platné právní předpisy výslovně stanoví, že zadávání veřejných zakázek se musí provádět tak, aby se usnadnilo dosažení cílů vytyčených státními politikami. Povaha těchto cílů však není vymezena, což ponechává rozhodovacím orgánům široké posuzovací pravomoci (21). Obdobně v oblasti investic si čínská vláda ponechává významnou kontrolu a vliv, pokud jde o místo určení a rozsah jak státních, tak soukromých investic. Prověřování investic, jakož i různé pobídky, omezení a zákazy týkající se investic používají státní orgány jako důležitý nástroj na podporu cílů průmyslové politiky, např. na zachování státní kontroly nad klíčovými odvětvími nebo posílení domácího výrobního odvětví (22).

(77)

Celkově je tedy čínský hospodářský model založen na určitých základních axiomech, které zajišťují a podporují různé vládní zásahy. Takové významné vládní zásahy jsou v rozporu s volným působením tržních sil, což vede k narušení účinného rozdělování zdrojů v souladu s tržními zásadami (23).

(78)

Podniky, jež jsou ve vlastnictví státu, jsou jím ovládány nebo jsou pod jeho strategickým dohledem nebo se řídí jeho pokyny, představují podstatnou součást ekonomiky ČLR.

(79)

Čínská vláda a Komunistická strana Číny udržují struktury, které zajišťují jejich trvalý vliv na podniky, a to zejména na státní podniky. Stát (a v mnoha ohledech také Komunistická strana Číny) nejen aktivně vytváří obecné hospodářské politiky a dohlíží na to, aby je jednotlivé státní podniky realizovaly, ale také si nárokuje právo podílet se na provozním rozhodování těchto podniků. To se obvykle děje prostřednictvím rotace kádrů mezi orgány státní správy a státními podniky, prostřednictvím přítomnosti členů strany ve výkonných orgánech státních podniků a stranických buněk ve společnostech (viz také oddíl 3.3.1.4), jakož i prostřednictvím formování podnikové struktury v sektoru státních podniků (24). Výměnou za to mají státní podniky v čínském hospodářství zvláštní postavení, z něhož vyplývá řada ekonomických výhod, zejména ochrana před konkurencí a preferenční přístup k důležitým vstupům, včetně financování (25). Prvky, které poukazují na existenci státní kontroly nad podniky v odvětví uhlíkových elektrod, jsou dále rozvinuty v oddíle 3.3.1.4 níže.

(80)

Konkrétně v odvětví uhlíkových elektrod přetrvává značná míra vlastnictví čínské vlády, jak je uvedeno v podnětu a popsáno v 61. bodě odůvodnění. Šetřením se potvrdilo, že velký počet společností, včetně těch, které jsou uvedeny v podnětu, jsou skutečně státní podniky, a že i když neexistují žádné oficiální informace o přesném rozdělení mezi společnosti v soukromém vlastnictví a státní podniky, je přítomnost státních podniků v odvětví uhlíkových elektrod značná, včetně například těchto subjektů: Shanxi Jinneng Group Co., Ltd., Henan General Machinery, Kaifeng Carbon. Komise dále konstatuje, že v tomto odvětví existují společné podniky soukromých a státních společností, jako je tomu v případě společnosti Baofang Carbon Material Technology (51 % kontroluje státní skupina Baowu a 49 % společnost Fangda Carbon New Materials Co., LTD (26)) nebo společnosti Fushun Carbon (65,5 % vlastní společnost Fangda Carbon New Materials Co., LTD a 34,5 % společnost Fushun Longsheng State-owned Capital Operation Group Co., Ltd.).

(81)

Komise dále uvádí, že na výrobě jehličkového koksu, který je základní surovinou pro výrobu uhlíkových elektrod, se podílejí různé státní podniky, jako například CNPC Jinzhou Petrochemical (27) a Shanghai Baosteel Chemical (28). Další státní podnik, Ordos Weiyi High-tech Materials (29), dceřiný podnik společnosti Baotou, se navíc podílí na projektu rozšíření kapacity v oblasti jehličkového koksu ve Vnitřním Mongolsku.

(82)

Vzhledem k vysoké míře zásahů státu do odvětví uhlíkových elektrod a značnému zastoupení státních podniků v tomto odvětví i na úrovni předcházející výroby nemohou za tržních podmínek fungovat ani výrobci, kteří jsou v soukromém vlastnictví. Jak veřejných, tak soukromých podniků v odvětví uhlíkových elektrod se totiž týká také strategický dohled a pokyny, jak je uvedeno níže v oddíle 3.3.1.5.

(83)

Kromě výkonu kontroly nad ekonomikou prostřednictvím vlastnictví státních podniků a jiných nástrojů může čínská vláda zasahovat do cen a nákladů prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách. I když lze mít za to, že právo příslušných státních orgánů jmenovat a odvolávat klíčové vedoucí pracovníky ve státních podnicích, zakotvené v čínských právních předpisech, odráží odpovídající vlastnická práva (30), dalším důležitým kanálem, jehož prostřednictvím může stát zasahovat do podnikatelských rozhodnutí, jsou buňky Komunistické strany Číny v podnicích, a to jak státních, tak soukromých. Podle práva obchodních společností v ČLR má být organizace Komunistické strany Číny zřízena v každé společnosti (alespoň se třemi členy této strany v souladu se stranickými stanovami (31)) a daná společnost musí pro činnost stranické organizace vytvořit nezbytné podmínky. V minulosti tento požadavek podle všeho nebyl vždy dodržován nebo striktně vymáhán. Nejpozději od roku 2016 však Komunistická strana Číny posílila své nároky, pokud jde o ovládání obchodních rozhodnutí státních podniků jakožto politický princip. Komunistická strana Číny údajně vyvíjí tlak i na soukromé společnosti, aby na první místo stavěly „vlastenectví“ a dodržovaly stranickou kázeň (32). V roce 2017 údajně existovaly stranické buňky v 70 % z asi 1,86 milionu soukromých společností a rostl tlak na to, aby organizace Komunistické strany Číny měly konečné slovo v podnikatelských rozhodnutích přijímaných v rámci společností, v nichž působí (33). Tato pravidla mají obecnou platnost v celém čínském hospodářství, a to ve všech odvětvích, včetně výrobců uhlíkových elektrod a jejich dodavatelů vstupů.

(84)

Dne 15. září 2020 byl navíc zveřejněn dokument nazvaný Pokyny Generální kanceláře úřadu Ústředního výboru Komunistické strany Číny pro posílení činnosti Sjednocené fronty v soukromém sektoru pro novou éru (dále jen „pokyny“) (34), který dále rozšířil úlohu stranických výborů v soukromých podnicích. Oddíl II.4 těchto pokynů stanoví: „[m]usíme zvýšit celkovou schopnost strany řídit činnost Sjednocené fronty v soukromém sektoru a účinně zintenzívnit práci v této oblasti“; a oddíl III.6 stanoví: „[m]usíme dále posílit budování strany v soukromých podnicích a umožnit, aby stranické buňky plnily účinněji svou úlohu coby pevnost, a umožnit členům strany, aby působili jako předvoj a průkopníci“. Tyto pokyny tedy zdůrazňují posílení úlohy Komunistické strany Číny ve společnostech a jiných subjektech soukromého sektoru a usilují o něj (35).

(85)

Konkrétně v odvětví uhlíkových elektrod, jak již bylo uvedeno, jsou mnozí výrobci ve vlastnictví státu a deklarují svůj závazek dodržovat vládní průmyslovou politiku a vedoucí úlohu Komunistické strany Číny. Například státem vlastněná obchodní společnost Henan General Machinery a výrobce Kaifeng Carbon již řadu let zdůrazňují význam vedení Komunistické strany Číny, přičemž společnost Henan General Machinery prohlašuje, že se „řídí vědeckou koncepcí rozvoje, [bude] hluboce uplatňovat ducha 18. celostátního sjezdu Komunistické strany Číny“ (36), a společnost Kaifeng Carbon informuje o prvním úspěšném stranickém sjezdu společnosti již v roce 2016 (37). Vliv státu a strany se však neomezuje pouze na státní podniky, ale vyskytuje se i v soukromých společnostech, což potvrzuje rostoucí vliv Komunistické strany Číny v soukromém sektoru popsaný v bodě odůvodnění výše. Komise v této souvislosti poznamenává, že předseda představenstva společnosti Fangda Carbon New Materials Co, LTD. je rovněž členem Komunistické strany Číny (38). Kromě toho společnost uvádí v souvislosti s budováním strany následující: „Fangda Carbon, jako jeden z předních světových podniků v oblasti uhlíku, aktivně uplatňuje firemní kulturu, která má „budování strany v duši“. V průběhu let se společnost úzce soustředila na strategii svého rozvoje spočívající v „budování silné strany, aby společnost byla silná“, neochvějně integrovala budování strany do výroby a obchodní činnosti společnosti a akumulovala silnou pozitivní energii pro zdravý a rychlý rozvoj společnosti. […] V průběhu let společnost Fangda Carbon neustále posilovala budování stranické organizace […]. Stranický výbor společnosti obdržel ocenění „Národní průkopník pokročilé stranické organizace na základní úrovni“ […]“ (39). Podobně společnost Jilin Carbon Co. LTD., která je součástí skupiny Zhongze Group, uvádí: „Stranické organizace na všech úrovních skupiny Zhongze Group aktivně provádějí řadu aktivit v oblasti budování strany k oslavě 99. výročí založení Komunistické strany Číny, […] čímž demonstrují odhodlání, víru a odpovědnost soukromých podniků vždy se držet vedení strany a pomáhat budovat socialistickou ekonomiku. […] Všechny podniky skupiny Zhongze Group vždy odváděly dobrou práci při budování strany a vyvíjely aktivity, jako je rozvíjení stranických školení, organizace lekcí stranické historie a vytváření pokročilých modelů, chopily se dědictví rudého genu a udržují původní aspirace.“ (40)

(86)

Komise dále konstatuje, že stanovy Čínského sdružení uhlíkového průmyslu (China Carbon Industry Association), tj. průmyslového sdružení v odvětví uhlíkových elektrod, jehož členem je společnost Fangda Carbon New Materials Co, LTD., která zastává funkci místopředsedy, a jehož členem je skupina Liaoning Dantan Technology Group, která zastává funkci stálého ředitele, (41) jednoznačně uvádějí, že samotným účelem sdružení je „provádět linii, směrnice a politiku strany“ a že sdružení „se řídí celkovým vedením Komunistické strany Číny a v souladu s ustanoveními ústavy Komunistické strany Číny vytváří organizaci Komunistické strany Číny, rozvíjí stranickou činnost a zajišťuje nezbytné podmínky pro činnost stranické organizace“ (42).

(87)

Fungování trhu dále narušují přítomnost státu a jeho zásahy na finančních trzích (viz také oddíl 3.3.1.8 níže) i při dodávkách surovin a vstupů (43). Přítomnost státu ve firmách, včetně státních podniků, v odvětví uhlíkových elektrod a v jiných odvětvích (např. ve finančním sektoru a v odvětvích dodávajících vstupy) tak umožňuje čínské vládě ovlivňovat ceny a náklady.

(88)

Zaměření čínského hospodářství je do značné míry určováno propracovaným systémem plánování, který stanoví priority a předepisuje, na které cíle se musí ústřední vláda a místní orgány státní správy zaměřit. Příslušné plány existují na všech úrovních státní správy a zahrnují prakticky všechna odvětví hospodářství. Cíle stanovené nástroji plánování mají závaznou povahu a orgány na každé úrovni veřejné správy sledují plnění plánů orgány na příslušné nižší správní úrovni. Systém plánování v ČLR celkově vede k tomu, že zdroje jsou směrovány do odvětví označených vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly alokovány v souladu s tržními silami (44).

(89)

Odvětví uhlíkových elektrod považuje čínská vláda za klíčové. To potvrzují početné plány, směrnice a další dokumenty týkající se uhlíkových elektrod vydávané na státní, regionální a komunální úrovni.

(90)

Jak je uvedeno v podnětu a v 67. bodě odůvodnění výše, existuje pro odvětví uhlíkových elektrod a jehličkový koks, který je hlavní surovinou pro výrobu uhlíkových elektrod, velké množství politických pokynů. Průzkum Komise v tomto ohledu potvrdil informace uvedené v podnětu. Například uhlíkové elektrody jsou uvedeny jako podporované odvětví v bodě VIII.2 katalogu pokynů NDRC pro změnu průmyslové struktury z roku 2019. Zmíněné ustanovení odkazuje na „elektrody s ultravysokým výkonem o průměru 600 mm a více, mikroporézní a ultraporézní uhlíkové cihly pro vysoké pece, speciální grafit (vysoká pevnost, vysoká hustota, vysoká čistota, vysoký modul), grafitové (kvalitní) katody, vývoj a výrobu grafitizačních pecí s interní sérií“ (45). Ve stejné části katalogu pokynů je uveden i jehličkový koks: „Využití zdrojů odsiřovací odpadní kapaliny, pokročilé zpracování a opětovné využití odpadních vod z koksování, uhelného dehtu a materiálů na bázi uhlíku, jehličkový koks z uhelné smoly, využití koksárenského plynu s vysokou přidanou hodnotou, surový plyn a cirkulující čpavek atd.“ Podobně na úrovni provincie představuje urychlení transformace a modernizace uhelného průmyslu jednu z určených priorit 13. pětiletého plánu průmyslového a informačního rozvoje provincie Šan-si. Podle tohoto plánu, který se týká jak uhlíkových elektrod, tak jehličkového koksu, by provincie měla: „aktivně dále rozvíjet následné jemné chemické zpracování pracího oleje, fenolového oleje, naftalenového oleje, antracenového oleje a dalších frakcí se zaměřením na podporu jehličkového koksu na bázi smoly a uhlíkových elektrod s ultravysokým výkonem, speciálních sazí, grafitu jaderné třídy a uhlíkových materiálů s vysokou přidanou hodnotou na bázi smoly, jako jsou uhlíková vlákna. Podporovat vytváření velkých výrobních kapacit.“ (46) Na komunální úrovni je příkladem průmyslový park Xishe v zóně ekonomického rozvoje Jishan ve městě Ta-tchung (provincie Šan-si), kde je nově vybudovaný projekt na výrobu uhlíkových elektrod s ultravysokým výkonem s roční produkcí 60 000 tun elektrod o průměru 600 mm a více a s celkovou investicí ve výši 1,2 miliardy RMB považován za klíčový projekt provincie (47). Průzkum Komise rovněž potvrdil, že mezi dokumenty průmyslové politiky zaměřenými na odvětví uhlíkových elektrod figuruje plán transformace a modernizace průmyslu a výstavby demonstračních oblastí v Západním Che-nanu, (48) prováděcí plán pro vysoce kvalitní rozvoj rozvíjejících se průmyslových odvětví v autonomní oblasti Vnitřní Mongolsko (49), prováděcí plán projektu vybudování národní základny nových surovin v provincii Liao-ning (50) a plán výstavby pro posílení průmyslu provincie Chej-lung-ťiang (51).

(91)

Souhrnně vzato čínská vláda zavedla opatření s cílem přimět hospodářské subjekty působící v odvětví uhlíkových elektrod k dodržování cílů veřejné politiky, pokud jde o podporu preferovaných odvětví, včetně výroby jehličkového koksu jako hlavní suroviny používané při výrobě dotčeného výrobku. Tato opatření brání volnému působení tržních sil.

(92)

Podle informací ve spisu čínský systém v oblasti úpadků neplní řádně své vlastní hlavní cíle, jako jsou spravedlivé uhrazení pohledávek a dluhů a ochrana zákonných práv a zájmů věřitelů a dlužníků. Je to zřejmě zapříčiněno tím, že ačkoli čínské úpadkové právo formálně vychází ze zásad, které jsou obdobné jako zásady uplatňované v odpovídajících právních předpisech v jiných zemích, pro čínský systém je charakteristické to, že jsou systematicky nedostatečně prosazovány. Počet úpadků je i nadále pozoruhodně nízký s ohledem na velikost hospodářství této země, v neposlední řadě proto, že insolvenční řízení trpí řadou nedostatků, což v praxi působí jako faktor odrazující od vyhlášení úpadku. Kromě toho hraje v insolvenčním řízení i nadále významnou a aktivní úlohu stát, který často přímo ovlivňuje výsledek řízení (52).

(93)

Dále je třeba uvést, že nedostatky systému vlastnických práv jsou zvláště patrné ve vztahu k vlastnictví půdy a právům k užívání pozemků v ČLR (53). Veškerou půdu vlastní čínský stát (půda na venkově je v kolektivním vlastnictví a půda ve městech ve státním vlastnictví). Její přidělování závisí pouze na státu. Existují právní ustanovení zaměřená na udělování práva k užívání pozemků transparentním způsobem a za tržní ceny, například prostřednictvím zavedení dražebních postupů. Tyto předpisy však běžně nejsou dodržovány a někteří kupující získávají půdu zdarma nebo za ceny pod tržními sazbami (54). Orgány kromě toho při přidělování pozemků často sledují konkrétní politické cíle, včetně plnění hospodářských plánů (55).

(94)

Podobně jako ostatní odvětví v čínském hospodářství podléhají výrobci uhlíkových elektrod běžným pravidlům čínského úpadkového práva, práva obchodních společností a majetkového práva. Následkem toho jsou tyto společnosti rovněž předmětem zkreslení vytvářeného shora a vznikajícího v důsledku diskriminačního uplatňování nebo nedostatečného vymáhání úpadkového a majetkového práva. Toto šetření neodhalilo nic, co by mohlo tato zjištění zpochybnit. Komise tedy dospěla k závěru, že čínské právní předpisy upravující úpadek a vlastnictví řádně nefungují, následkem čehož vznikají zkreslení, když jsou v ČLR drženy při životě insolventní firmy a když se přidělují práva k užívání pozemků. Tyto úvahy se na základě dostupných důkazů zdají být plně použitelné i v odvětví uhlíkových elektrod.

(95)

S ohledem na výše uvedené dospěla Komise k závěru, že v odvětví uhlíkových elektrod existuje diskriminační uplatňování nebo nedostatečné vymáhání práva týkajícího se úpadku a vlastnictví, a to i pokud jde o dotčený výrobek.

(96)

V ČLR se nemůže plně rozvinout systém tržních mezd, protože pracovníkům a zaměstnavatelům je bráněno v jejich právu na kolektivní organizování. ČLR neratifikovala řadu zásadních úmluv Mezinárodní organizace práce (dále jen „MOP“), zejména úmluvy týkající se svobody sdružování a kolektivního vyjednávání (56). Na základě vnitrostátního práva působí pouze jedna odborová organizace. Tato organizace však není nezávislá na státních orgánech a její zapojení do kolektivního vyjednávání a ochrany práv pracujících je nadále slabé (57). Mobilitu čínské pracovní síly navíc omezuje systém registrace domácností, který omezuje přístup k celému spektru sociálního zabezpečení a dalším výhodám poskytovaným místním obyvatelům v dané správní oblasti. To obvykle vede k tomu, že pracující, kteří nemají registraci k pobytu v daném místě, se v zaměstnání ocitají ve zranitelném postavení a mají nižší příjem než držitelé registrace k pobytu (58). Tyto zjištěné skutečnosti vedou ke zkreslení mzdových nákladů v ČLR.

(97)

Nebyly předloženy žádné důkazy o tom, že by odvětví uhlíkových elektrod nepodléhalo výše popsanému čínskému systému pracovního práva. Odvětví uhlíkových elektrod je tudíž ovlivněno zkreslením mzdových nákladů jak přímo (při výrobě dotčeného výrobku nebo hlavní suroviny pro jeho výrobu), tak nepřímo (při přístupu ke kapitálu nebo vstupům od společností, na něž se vztahuje stejný pracovněprávní systém v ČLR).

(98)

Přístup podnikových subjektů ke kapitálu v ČLR se vyznačuje různými zkresleními.

(99)

Zaprvé, čínský finanční systém se vyznačuje silným postavením státem vlastněných bank (59), které při zajišťování přístupu k financím zohledňují jiná kritéria než ekonomickou životaschopnost projektu. Podobně jako nefinanční státní podniky jsou tyto banky nadále propojeny se státem nejen prostřednictvím vlastnictví, ale také formou personálních vztahů (nejvyšší vedoucí pracovníci velkých finančních institucí ve vlastnictví státu jsou v konečném důsledku jmenováni Komunistickou stranou Číny) (60) a – opět stejně jako u nefinančních státních podniků – banky pravidelně provádějí veřejné politiky vytvořené vládou. Tím banky plní výslovnou právní povinnost vykonávat svou činnost v souladu s potřebami národního hospodářského a sociálního rozvoje a v souladu s průmyslovými politikami státu (61). K tomu přistupují ještě další platná pravidla, která směrují finanční prostředky do odvětví označených vládou za preferovaná nebo jinak důležitá (62).

(100)

Přestože se uznává, že různá právní ustanovení zmiňují potřebu řídit se obvyklými bankovními postupy a obezřetnostními pravidly, jako je potřeba zkoumat úvěruschopnost dlužníka, z naprosté většiny důkazů, včetně zjištění v rámci šetření na ochranu obchodu, vyplývá, že tato ustanovení hrají při uplatňování různých právních nástrojů pouze druhotnou úlohu.

(101)

Čínská vláda například nedávno uvedla, že i rozhodnutí týkající se soukromého obchodního bankovnictví musí být pod dohledem Komunistické strany Číny a musí být v souladu s vnitrostátními politikami. Jedním ze tří stěžejních cílů státu v oblasti správy bankovnictví je nyní posílení vedoucího postavení strany v odvětví bankovnictví a pojišťovnictví, a to i pokud jde o provozní a správní záležitosti ve společnostech (63). Rovněž kritéria hodnocení výkonnosti komerčních bank nyní musí zohledňovat zejména to, jak jednotlivé subjekty „slouží cílům národního rozvoje a reálné ekonomice“, a především to, jak „slouží strategickým a nově vznikajícím odvětvím“ (64).

(102)

Zkresleny jsou často i dluhopisové a úvěrové ratingy, což má řadu důvodů včetně toho, že posuzování rizik je ovlivněno strategickým významem dané firmy pro čínskou vládu a silou případné implicitní záruky ze strany vlády. Odhady výrazně nasvědčují tomu, že čínské úvěrové ratingy soustavně odpovídají nižším mezinárodním ratingům (65).

(103)

K tomu přistupují ještě další platná pravidla, která směrují finanční prostředky do odvětví označených vládou za preferovaná nebo jinak důležitá (66). Z toho plyne zaujatost ve prospěch poskytování úvěrů státním podnikům, velkým soukromým firmám s dobrými konexemi a firmám v klíčových odvětvích průmyslu, což znamená, že dostupnost kapitálu a jeho náklady nejsou pro všechny subjekty na trhu stejné.

(104)

Zadruhé, výpůjční náklady jsou uměle udržovány na nízké úrovni, aby se podpořil růst investic. To vedlo k nadměrnému používání kapitálových investic při ještě nižší návratnosti investovaných prostředků. Tuto skutečnost dokládá nárůst finanční páky společností ve státním sektoru, k němuž došlo navzdory prudkému poklesu ziskovosti, což svědčí o tom, že mechanismy působící v bankovním systému neodpovídají obvyklým komerčním reakcím.

(105)

Zatřetí, přestože v říjnu 2015 bylo dosaženo liberalizace nominálních úrokových sazeb, cenové signály stále nejsou výsledkem volného působení tržních sil, ale ovlivňují je zkreslení způsobená státními zásahy. Podíl úvěrů na úrovni referenční sazby nebo pod touto úrovní ke konci roku 2018 stále tvořil alespoň jednu třetinu všech úvěrů (67). Oficiální sdělovací prostředky v ČLR nedávno oznámily, že Komunistická strana Číny vyzvala ke „snižování úrokové sazby na úvěrovém trhu“ (68). Uměle nízké úrokové sazby mají za následek podhodnocení a následně nadměrné využívání kapitálu.

(106)

Celkový růst úvěrů v ČLR naznačuje zhoršující se efektivnost alokace kapitálu bez jakýchkoli náznaků omezování úvěrů, které by bylo možné očekávat v nenarušeném tržním prostředí. Následkem toho v posledních letech prudce vzrostly úvěry se selháním. V situaci rostoucího rizika zadlužení se čínská vláda rozhodla vyhnout se platební neschopnosti podniků. V důsledku toho byly problémy úvěrů se selháním řešeny refinancováním, což vedlo k vytvoření tzv. „zombie“ společností, nebo převodem vlastnictví dluhu (např. prostřednictvím fúzí nebo kapitalizací pohledávek), aniž by se nezbytně odstranil celkový dluhový problém či řešily jeho základní příčiny.

(107)

V podstatě lze říci, že navzdory krokům, které byly podniknuty směrem k liberalizaci trhu, je systém podnikových úvěrů v ČLR postižen podstatnými zkresleními, které vyplývají z pokračující výrazné role státu na kapitálových trzích.

(108)

Nebyly předloženy žádné důkazy o tom, že by odvětví uhlíkových elektrod bylo z výše popsaných zásahů státu do finančního systému vyjmuto. Významné zásahy státu do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

(109)

Komise konstatovala, že zkreslení popsaná ve zprávě jsou pro čínské hospodářství typická. Z dostupných důkazů vyplývá, že skutečnosti týkající se čínského systému a jeho rysy popsané výše v oddílech 3.3.1.2 – 3.3.1.5, jakož i v části A zprávy platí po celé zemi a napříč hospodářskými odvětvími. Totéž platí o popisu výrobních faktorů v oddílech 3.3.1.6 – 3.3.1.8 výše a v části B zprávy.

(110)

Komise připomíná, že k výrobě uhlíkových elektrod je zapotřebí řada vstupů, jako je mimo jiné ropný koks, jehličkový ropný koks, jehličkový smolný koks a také elektřina (viz oddíl 2.1). Podle důkazů ve spisu je ČLR jedním z hlavních výrobců jehličkového koksu – klíčové suroviny v procesu výroby uhlíkových elektrod – a vyvážející výrobci zařazení do vzorku získávali většinu svých vstupů v ČLR (tj. více než 70 % z hlediska kupní hodnoty). Když výrobci uhlíkových elektrod tyto vstupy nakupují nebo uzavírají smlouvy o jejich dodávkách, ceny, které platí (a které jsou zaznamenány jako jejich náklady), zjevně podléhají stejným systémovým zkreslením, jež byla uvedena výše. Například dodavatelé vstupů využívají pracovní sílu, která podléhá zkreslením. Mohou si vypůjčit peněžní prostředky, které podléhají zkreslením ve finančním sektoru / při alokaci kapitálu. Navíc podléhají systému plánování, který je uplatňován na všech úrovních státní správy a ve všech odvětvích.

(111)

V důsledku toho nejen že není vhodné použít domácí prodejní ceny uhlíkových elektrod ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, ale navíc jsou poznamenány i všechny vstupní náklady (včetně surovin, energie, půdy, financování, pracovní síly atd.), protože tvorbu jejich cen ovlivňují významné zásahy státu, jak je popsáno v částech A a B zprávy. Zásahy státu popsané v souvislosti s alokací kapitálu, půdy, pracovní síly, energie a surovin se totiž vyskytují v celé ČLR. To například znamená, že určitý vstup, který byl jako takový vyprodukován v ČLR díky společnému působení řady výrobních faktorů, je vystaven podstatným zkreslením. Totéž platí o vstupu použitém v tomto vstupu a tak dále. Čínská vláda ani vyvážející výrobci neuvedli v rámci stávajícího šetření žádné důkazy nebo argumenty, jež by svědčily o opaku.

(112)

Analýza uvedená v oddílech 3.3.1.2 až 3.3.1.9, která zahrnuje posouzení všech dostupných důkazů týkajících se zásahů ČLR do jejího hospodářství obecně, jakož i do odvětví uhlíkových elektrod, ukázala, že ceny dotčeného výrobku ani náklady na jeho výrobu, včetně nákladů na suroviny, energii a pracovní sílu, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, protože jsou ovlivněny významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, jak ukazuje skutečný nebo možný dopad jednoho nebo více příslušných prvků tam uvedených. Na tomto základě a vzhledem k nespolupráci čínské vlády Komise odmítla argumenty vyvážejících výrobců týkající se neexistence podstatných zkreslení (viz 69. bod odůvodnění) a dospěla k závěru, že k určení běžné hodnoty není v tomto případě vhodné použít domácí ceny a náklady.

(113)

Komise proto přikročila k určení běžné hodnoty výpočtem výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty, to jest v tomto případě na základě odpovídajících výrobních nákladů a nákladů na prodej ve vhodné reprezentativní zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, jak o tom pojednává následující oddíl.

(114)

Volba reprezentativní země byla založena na těchto kritériích podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení:

(115)

Jak je vysvětleno v 43. a 44. bodě odůvodnění, Komise zveřejnila a založila do spisu dvě poznámky ke spisu týkající se zdrojů pro stanovení běžné hodnoty. Tyto poznámky popisovaly skutečnosti a důkazy, na nichž jsou založena příslušná kritéria, a zabývaly se připomínkami stran k těmto prvkům a k příslušným zdrojům. Ve druhé poznámce informovala Komise zúčastněné strany o svém záměru považovat v tomto případě Mexiko za vhodnou reprezentativní zemi, pokud se potvrdí existence podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Posouzení Komise je možné shrnout takto.

(116)

V první poznámce o výrobních faktorech Komise určila země s podobnou úrovní hospodářského rozvoje jako Čína. V období šetření klasifikovala Světová banka tyto země na základě hrubého národního důchodu jako země s „vyššími středními příjmy“. Bylo však zjištěno, že velký objem výroby výrobku, který je předmětem šetření, produkují pouze tři země, a to Malajsie, Mexiko a Rusko.

(117)

V návaznosti na druhou poznámku CCCME a Fangda Carbon New Material Co., LTD prohlásily, že Malajsie, Mexiko a Rusko nejsou vhodnou volbou pro reprezentativní zemi, a doporučily další možné země, zejména Ukrajinu a Indii. Obě strany konstatovaly, že Komise v nedávném řízení vybrala jako reprezentativní zemi Indii (70).

(118)

Pokud jde o šetření uvedené stranami výše, Komise použila Indii jako reprezentativní zemi, protože se jevilo, že výrobek, který byl předmětem uvedeného šetření, se vyráběl pouze v Indii a ve Spojených státech amerických. Kromě toho, jelikož bylo uvedené šetření přezkumem před pozbytím platnosti, kterým se zjišťovala pravděpodobnost pokračování nebo opakování dumpingu bez ohledu na skutečnou úroveň dumpingu, měla Komise za to, že za konkrétních okolností uvedeného případu by Indie mohla výjimečně představovat základ pro stanovení nákladů na výrobu a prodej.

(119)

Navíc poznámky obsahují zvláštní přílohu, která strany informuje, jak mohou předkládat informace o možných dalších reprezentativních zemích anebo společnostech pro účel čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Ani jedna strana neposkytla informace požadovaného standardu a úrovně podrobnosti, jaké uvedená příloha stanoví.

(120)

Komise konstatovala, že Indie a Ukrajina mají podle klasifikace Světové banky nižší úroveň hospodářského rozvoje než ČLR, zatímco Malajsie, Mexiko a Rusko mají podobnou úroveň hospodářského rozvoje jako ČLR. V souladu s ustanovením čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení, podle něhož se běžná hodnota stanoví na základě odpovídajících výrobních nákladů a nákladů na prodej ve vhodné reprezentativní zemi, jejíž úroveň hospodářského rozvoje je podobná jako v zemi vývozu, byly tyto země považovány za vhodné potenciální reprezentativní země a nebyl důvod brát v úvahu země s nižší úrovní hospodářského rozvoje, jako je Indie a Ukrajina. Komise proto tato tvrzení zamítla.

(121)

V první poznámce Komise uvedla, že u zemí označených jako země, kde se dotčený výrobek vyrábí, konkrétně u Malajsie, Mexika a Ruska, je třeba dále ověřit dostupnost veřejných údajů, zejména pokud jde o veřejné finanční údaje od výrobců dotčeného výrobku.

(122)

Pokud jde o Ruskou federaci, finanční výkazy zjištěných výrobců se týkaly pouze roku 2019. Kromě toho byla jedna společnost v Rusku ztrátová. Dále Komise v první poznámce uvedla řadu zkreslení existujících na ruském trhu, která měla dopad na náklady na výrobu výrobku, který je předmětem šetření, a oslabovala Rusko jako vhodnou reprezentativní zemi.

(123)

Pokud jde o Malajsii, snadno dostupné finanční výkazy pocházely z roku 2017, takže byly ve srovnání s obdobím šetření zastaralé. V Malajsii rovněž platila dvě vývozní omezení, ačkoli měla nevýznamný dopad na výrobní náklady výrobku, který je předmětem šetření, a představovala přibližně 1 % výrobních nákladů uhlíkových elektrod u vyvážejících výrobců zařazených do vzorku. Mezitím Komise získala přístup k veřejně dostupným finančním výkazům společnosti Showa Denko Malaysia za rok 2020 (71), ale společnost byla v uvedeném roce ztrátová. Protože v této zemi nebyl žádný ziskový výrobce se snadno dostupnými údaji za období šetření, nepovažovala Komise Malajsii za vhodnou reprezentativní zemi.

(124)

Pokud jde o Mexiko, Komise určila jednoho výrobce, a to GrafTech Mexico S.A. de C.V. (dále jen „GrafTech Mexico“). Ačkoli finanční výkazy společnosti nebyly snadno dostupné, objevila Komise výroční zprávu skupiny GrafTech Group (dále jen „GrafTech International“) za rok 2020, která obsahovala konsolidovanou účetní závěrku skupiny. S ohledem na výše uvedené se celkově zdálo, že se jedná o nejlepší snadno dostupné údaje. V první poznámce Komise rovněž uvedla, že Mexiko má požadavky na dovoz uhlíkových elektrod (celní kódy 8545 11 a 8545 90) ve formě požadavků na označování. Tyto požadavky na označování však nejsou specifické pro jednotlivé výrobky, ale vztahují se na všechny výrobky dovážené do Mexika. Příslušné mexické nařízení (72) stanoví obecná pravidla, která zajišťují, aby označení neuváděla spotřebitele nebo konečné uživatele v omyl, pokud jde o dovoz ze třetích zemí, a sama o sobě nepředstavují omezení dovozu. Tyto požadavky proto nemají významný dopad na výrobní náklady výrobku, který je předmětem šetření.

(125)

V návaznosti na první poznámku Fangda Carbon New Material Co., Ltd., Liaoning Dantan Technology Group Co., Ltd. a CCCME ve svých podáních uvedly, že společnost GrafTech Mexico je nevhodnou volbou. Zaprvé, jelikož jediné dostupné finanční výkazy byly konsolidované účetní závěrky, které zahrnovaly nejen Mexiko, ale i ostatní dceřiné společnosti po celém světě, tyto konsolidované účetní závěrky by zahrnovaly společnosti ze zemí, které nelze považovat za země na stejné úrovni rozvoje jako Čína a které by neodrážely fixní výrobní režii, prodejní, správní a režijní náklady a zisk Mexika, pokud by se Mexiko mělo stát reprezentativní zemí pro účely tohoto šetření. Společnost Liaoning Dantan Technology Group Co., Ltd. dále tvrdila, že pokud bude Mexiko vybráno jako reprezentativní země, pak musí být zisk společnosti GrafTech International Ltd upraven tak, aby odrážel přiměřenou úroveň zisku pro operace v oblasti uhlíkových elektrod, protože konsolidovaná úroveň zisku společnosti GrafTech International Ltd je příliš vysoká, což vyplývá z plně vertikálně integrované povahy provozu společnosti GrafTech, kdy společnost vyrábí vlastní ropný jehličkový koks a nespoléhá se na externí dodavatele. Dále CCCME zpochybnila celkovou objektivitu veškerých údajů, které poskytla společnost GrafTech Mexico, vzhledem k tomu, že společnost GrafTech International Ltd je stranou podporující podnět.

(126)

Konečně, společnost Liaoning Dantan Technology Group Co., Ltd. uvedla obecnější poznámku, a sice že ziskovost v roce 2020 bude ve srovnání s rokem 2019 mnohem nižší v důsledku cyklického jevu v tomto odvětví a dopadů celosvětové pandemie v poslední době. Pokud tedy nebudou k dispozici individuální finanční údaje společnosti GrafTech Mexico za rok 2020, Mexiko nesplňuje požadavek na vhodnou reprezentativní zemi podle ustanovení čl. 2 odst. 6a.

(127)

Jak je uvedeno v první poznámce, Komise nalezla konsolidované účetní závěrky společnosti GrafTech International Ltd na internetu. V první poznámce se týkaly účetního období 2019 (73) , zatímco ve druhé poznámce účetního období 2020 (74).

(128)

Pokud jde o tvrzení, že konsolidované účetní závěrky společnosti GrafTech International Ltd. zahrnují společnosti, které neodrážejí fixní výrobní režijní náklady, prodejní, správní a režijní náklady a zisk Mexika, údaje, které jsou od společnosti GrafTech International Ltd. k dispozici, jsou specifické pro výrobu výrobku, který je předmětem šetření, neboť jediným výrobkem, který skupina vyrábí, jsou uhlíkové elektrody. Jinými slovy, konsolidované finanční údaje skupiny odrážejí jak výkonnost výroby uhlíkových elektrod, tak i její fixní výrobní režii, prodejní, správní a režijní náklady a zisk z uhlíkových elektrod, protože skupina kromě uhlíkových elektrod žádný jiný výrobek nevyrábí. Společnost GrafTech International Ltd. také byla v období šetření zisková. Kromě toho je společnost GrafTech Mexico rovněž společností podobné velikosti jako čínské společnosti a má také významnou výrobu dotčeného výrobku.

(129)

Konečně, údaje od ostatních zvažovaných výrobců z jiných zemí nemohly být z již vysvětlených důvodů použity a žádná ze stran, které předložily připomínky po první poznámce, nepředložila žádné alternativy.

(130)

Komise se však s ohledem na zmíněné připomínky rozhodla také prošetřit, zda v Mexiku existují nějací výrobci ve stejných nebo podobných kategoriích výrobků, jako je výrobek, který je předmětem šetření. Komise zejména zaznamenala, že zisk uvedený v konsolidované účetní závěrce společnosti GrafTech International za rok 2020 byl skutečně mimořádně vysoký (35,5 % vyjádřeno na základě příjmů). Mezi mexickými výrobci vyrábějícími stejné nebo podobné kategorie výrobků, jako je výrobek, který je předmětem šetření, Komise v této fázi nalezla pouze jednu společnost, která měla k dispozici údaje za rok 2020. Tou je společnost Reotix Materiales Refractarios, S.A. de C.V. (dále jen „Reotix Materiales Refractarios“), která působí v oblasti žáruvzdorných materiálů z nejílových minerálů. Zisk dosažený uvedenou společností v roce 2020 činil 4,7 %. Vzhledem k tomu, že v této fázi nejsou k dispozici žádné další spolehlivé snadno dostupné údaje, Komise usoudila, že tohoto zisku by mohl výrobce výrobku, který je předmětem šetření, v Mexiku přiměřeně dosáhnout.

(131)

Na druhé straně se ukázalo, že prodejní, správní a režijní náklady společnosti Reotix Materiales Refractarios činily 39,0 % na základě příjmů. S ohledem na to Komise považovala za přiměřenější spoléhat se na prodejní, správní a režijní náklady uvedené ve výroční zprávě společnosti GrafTech International Ltd za rok 2020, které činily 5,9 % na základě příjmů, neboť se skutečně týkaly dotčeného výrobku a částečně společnosti GrafTech Mexico.

(132)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem a k absenci jakýchkoli jiných spolehlivých údajů měla Komise za to, že výše prodejních, správních a režijních nákladů společnosti GrafTech International Ltd a zisk dosažený společností Reotix Materiales Refractarios jsou nezkreslené a přiměřené ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) posledního pododstavce základního nařízení.

(133)

V reakci na druhou poznámku se CCCME a Fangda Carbon New Material Co., LTD a Liaoning Dantan Technology Group Co., Ltd ohradily proti použití prodejních, správních a režijních nákladů získaných od společnosti GrafTech International Ltd, protože pocházejí z konsolidovaných finančních údajů různých společností usazených v zemích s různou úrovní příjmů, včetně zemí s vysokými příjmy, neuvedly však žádné nové argumenty ve srovnání s argumenty uvedenými po první poznámce ani v tomto ohledu nepředložily důkazy. Současně Komise konstatovala, že CCCME a Fangda Carbon New Material Co., LTD podpořily rozhodnutí Komise použít přiměřený zisk.

(134)

Vzhledem k tomu, že nebyly předloženy žádné další připomínky ani žádné jiné snadno dostupné údaje, proto Komise dospěla k prozatímnímu závěru, že zdroje, které navrhla pro prodejní, správní a režijní náklady a zisk, jsou nezkreslené a přiměřené ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) posledního pododstavce základního nařízení.

(135)

Poté, co bylo na základě všech výše uvedených prvků stanoveno, že Mexiko je jedinou vhodnou reprezentativní zemí, která je k dispozici, nebylo nutné provést posouzení úrovně sociální a environmentální ochrany podle poslední věty čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení.

(136)

S ohledem na výše uvedenou analýzu splnilo Mexiko kritéria stanovená v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, aby mohlo být považováno za vhodnou reprezentativní zemi.

(137)

Fangda Carbon New Material Co., Ltd., Liaoning Dantan Technology Group Co., Ltd. a CCCME ve svých připomínkách zdůraznily, že je třeba najít alternativní čtvrtou reprezentativní zemi. Žádná z těchto stran však alternativní reprezentativní zemi nenavrhla. Je třeba zdůraznit, že Komise na základě informací, které měla k dispozici, zjistila, že ze všech zemí s hospodářským rozvojem srovnatelným s ČLR vyrábějí výrobek, který je předmětem šetření, pouze Mexiko, Malajsie a Rusko. Z těchto tří zemí byly navíc příslušné údaje snadno dostupné pouze v Mexiku.

(138)

S ohledem na uvedená zjištění a při celkovém uvážení všech relevantních skutečností se Komise prozatímně rozhodla použít Mexiko jako vhodnou reprezentativní zemi pro účely stanovení běžné hodnoty čínských vyvážejících výrobců podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení a společnost GrafTech Mexico se sídlem v Mexiku podle čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení.

(139)

Na základě informací předložených zúčastněnými stranami a dalších příslušných informací dostupných ve spisu Komise v první poznámce uvedla počáteční seznam výrobních faktorů, jako jsou materiály, energie a pracovní síla, používaných při výrobě výrobku, který je předmětem šetření.

(140)

V souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení Komise rovněž určila zdroje, které mají být použity ke stanovení nezkreslených cen a referenčních hodnot. Hlavní zdroj, který Komise navrhla použít, zahrnoval databázi Global Trade Atlas (dále jen „GTA“). V téže poznámce Komise určila kódy výrobních faktorů v harmonizovaném systému (HS), které byly na základě informací poskytnutých zúčastněnými stranami původně zvažovány pro analýzu údajů z databáze GTA.

(141)

Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se vyjádřily a navrhly snadno dostupné informace o nezkreslených hodnotách pro každý z výrobních faktorů uvedených ve zmíněné poznámce.

(142)

Ve druhé poznámce Komise následně aktualizovala seznam výrobních faktorů na základě připomínek stran a informací předložených vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku v odpovědi na dotazník.

(143)

Ve druhé poznámce Komise navrhla použít ke stanovení ceny ropného koksu (HS 2713 12) místo mexické dovozní ceny malajsijské údaje o dovozu, a to na základě připomínek vyvážejících výrobců a Evropského sdružení uhlíku a grafitu, že statistiky dovozu ropného koksu do Mexika dostatečně neodrážely jakostní třídu jehličkového koksu používaného při výrobě sad uhlíkových elektrod.

(144)

V návaznosti na druhou poznámku několik stran tvrdilo, že by Komise ke stanovení ceny ropného koksu (HS 2713 12) neměla použít malajsijské údaje o dovozu, jelikož množství uvedené v malajsijských statistikách je velmi nízké a není reprezentativní.

(145)

Komise toto tvrzení přijala a rozhodla se prozatímně stanovit referenční hodnotu pro ropný koks na základě mexické dovozní ceny.

(146)

Ve druhé poznámce Komise dále uvedla, že do Mexika není dovážen černouhelný dehet (HS 2708 20), a rozhodla se proto ke stanovení uvedené referenční hodnoty použít Malajsii.

(147)

Komise konstatovala, že strany ve svých připomínkách k druhé poznámce nevznesly proti tomuto rozhodnutí námitky.

(148)

Jedna strana tvrdila, že metodika použitá ke stanovení mexické dovozní ceny CIF není správná, jelikož Komise použila stejný poměr nákladů na přepravu na základě specifického kódu HS (tj. 2713) pro každou vyvážející zemi a pro všechny referenční hodnoty. Kromě toho je použitý soubor údajů zastaralý, neboť poslední dostupné účetní období je z roku 2016.

(149)

Ačkoli strana tvrdila, že metodika není správná, nebylo navrženo žádné alternativní řešení. Komise dospěla k závěru, že tento odhad je stále tím nejpřesnějším, jaký má k dispozici.

(150)

S ohledem na všechny informace předložené zúčastněnými stranami a shromážděné během inspekcí na místě byly za účelem určení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení identifikovány tyto výrobní faktory a jejich zdroje:

(151)

Ke stanovení nezkreslené ceny surovin použila Komise jako základ váženou průměrnou cenu dovozu (CIF) do reprezentativní země, jak je uvedena v databázi GTA, ze všech třetích zemí kromě ČLR a zemí, které nejsou členy WTO a jsou uvedeny v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady 2015/755 (75). Komise se rozhodla vyloučit dovoz z Číny, neboť dospěla k závěru, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v Číně z důvodu existence podstatných zkreslení v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení (viz oddíl 3.3.1 výše). Jelikož neexistují žádné důkazy, které by prokazovaly, že tatáž zkreslení neovlivňují stejnou měrou výrobky určené na vývoz, měla Komise za to, že tatáž zkreslení ovlivňují i vývoz. V případě Mexika nemělo vyloučení dovozu z ČLR a některých zemí, které nejsou členy WTO, významný dopad, neboť zbývající dovoz stále představoval přibližně 99 % celkového objemu dovozu do reprezentativní země. V Malajsii představoval dovoz z ČLR, pokud jde o dovoz smolného koksu z černouhelného dehtu, 55 % celkového dovozu. Vážená průměrná dovozní cena byla v příslušných případech upravena o dovozní cla.

(152)

U malého počtu výrobních faktorů představovaly skutečné náklady spolupracujících vyvážejících výrobců v období šetření zanedbatelný podíl celkových nákladů na suroviny. Jelikož hodnota použitá u těchto faktorů neměla citelný dopad na výpočty dumpingového rozpětí, a to bez ohledu na použitý zdroj, považovala Komise tyto výrobní faktory za spotřební materiál, jak je vysvětleno ve 166. bodě odůvodnění.

(153)

Aby Komise dospěla k nezkresleným nákladům na dopravu, vyjádřila náklady na dopravu, které vznikly spolupracujícím vyvážejícím výrobcům při dodávkách surovin, jako procentní podíl na skutečných nákladech na tyto suroviny a poté uplatnila stejný procentní podíl na nezkreslené náklady na stejné suroviny. Komise měla za to, že v rámci tohoto šetření lze poměr mezi surovinami vyvážejícího výrobce a vykázanými náklady na dopravu opodstatněně použít jako ukazatel pro odhad nezkreslených nákladů na suroviny při dodání do závodu společnosti.

(154)

Komise využila statistiky MOP, které poskytují informace o průměrných měsíčních výdělcích zaměstnanců a průměrném počtu skutečně odpracovaných hodin týdně na zaměstnance v Mexiku v roce 2020. Měsíční výdělky nezahrnují náklady na sociální zabezpečení a daně hrazené zaměstnavatelem. Tyto informace jsou k dispozici v knihovně OECD za stejný rok (76).

(155)

Cenu elektřiny v Mexiku zveřejňuje Mexická komise pro elektřinu. Komise použila údaje o cenách průmyslové elektřiny zveřejněné v Úředním věstníku Mexika.

(156)

V návaznosti na druhou poznámku společnost Liaoning Dantan Technology Group Co., Ltd. uvedla, že ceny elektřiny v Mexiku jsou zkreslené směrem nahoru, a proto by měly být sníženy, neboť rozvoj obnovitelných zdrojů energie byl narušen mexickým státem.

(157)

Komise konstatovala, že kromě vágních prohlášení strana nepředložila žádné důkazy na podporu svého tvrzení. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(158)

Komise použila cenu plynu pro průmyslové uživatele v Mexiku, kterou zveřejňuje Comisión Reguladora de Energía (77) ve svých pravidelných tiskových zprávách. Komise použila údaje o cenách průmyslového plynu v příslušném pásmu spotřeby v gigajoulech, které pokrývají období šetření.

(159)

Komise analyzovala účetní postupy čínských vyvážejících výrobců zařazených do vzorku týkající se vedlejších produktů a odpadu. Proto Komise upravila početně zjištěné výrobní náklady v souladu s účetními postupy jednotlivých společností týkajícími se vedlejších produktů a odpadu.

(160)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení „[p]očetně zjištěná běžná hodnota zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“. Kromě toho je třeba zjistit hodnotu nákladů na výrobní režii k pokrytí nákladů, které nejsou zahrnuty do výše uvedených výrobních faktorů.

(161)

Náklady na výrobní režii, které vznikly spolupracujícím vyvážejícím výrobcům, byly vyjádřeny jako podíl výrobních nákladů skutečně vzniklých vyvážejícím výrobcům. Tento procentní podíl byl uplatněn na nezkreslené výrobní náklady.

(162)

Pro zjištění nezkreslené a přiměřené částky nákladů na výrobní režii, správních, prodejních a režijních nákladů a zisku vycházela Komise z finančních údajů společnosti GrafTech International Ltd pro správní, prodejní a režijní náklady a z finančních údajů společnosti Reotix Materiales Refractarios pro zisk.

(163)

Na základě výše popsaných nezkreslených cen a referenčních hodnot Komise početně zjistila běžnou hodnotu podle typu výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(164)

Za účelem stanovení nezkreslených výrobních nákladů pro každý právní subjekt vyrábějící a vyvážející dotčený výrobek nahradila Komise u každého vyvážejícího výrobce výrobní faktory nakupované jak od stran ve spojení, tak od stran, které nejsou ve spojení, výrobními faktory uvedenými v tabulce výše.

(165)

Za prvé, Komise stanovila nezkreslené výrobní náklady na základě výrobních faktorů pořizovaných každou z těchto společností. Poté uplatnila nezkreslené jednotkové náklady na skutečnou spotřebu jednotlivých výrobních faktorů u každého spolupracujícího vyvážejícího výrobce. Komise snížila výrobní náklady o nezkreslené náklady na vedlejší produkty opětovně použité ve výrobním procesu.

(166)

Za druhé, aby Komise dospěla k celkovým nezkresleným výrobním nákladům, připočetla náklady na výrobní režii. Náklady na výrobní režii, které vznikly spolupracujícím vyvážejícím výrobcům, byly navýšeny o náklady na spotřební materiál uvedené ve 152. bodě odůvodnění a následně vyjádřeny jako podíl výrobních nákladů skutečně vzniklých každému z vyvážejících výrobců. Tento procentní podíl byl uplatněn na nezkreslené výrobní náklady.

(167)

Nakonec Komise připočetla prodejní, správní a režijní náklady a zisk, které byly vyjádřeny jako procento z nákladů na prodané zboží a použity na nezkreslené celkové výrobní náklady (tj. správní, prodejní a režijní náklady činily 12,0 % a zisk činil 8,9 %).

(168)

Na tomto základě Komise vypočítala běžnou hodnotu podle typu výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(169)

Společnost Liaoning Dantan Technology Group Co., Ltd. vyvážela veškerou výrobu dotčeného výrobku prostřednictvím dvou obchodníků ve spojení v Číně. Další vyvážející výrobce – společnost Chengdu Rongguang Carbon Co., Ltd., která je součástí skupiny Fangda Carbon New Material Co., Ltd., – vyvážel prostřednictvím obchodníka ve spojení v Číně pouze část své výroby dotčeného výrobku. Naproti tomu společnost Nantong Yangzi Carbon Co., Ltd. prodávala do Unie pouze přímo.

(170)

U všech tří vyvážejících výrobců zařazených do vzorku tudíž vývozní cena byla cenou, která byla nebo má být skutečně zaplacena za dotčený výrobek při prodeji na vývoz do Unie v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení.

(171)

Komise srovnala běžnou hodnotu a vývozní cenu vyvážejících výrobců zařazených do vzorku na základě ceny ze závodu.

(172)

Pokud to odůvodňovala potřeba zajistit spravedlivé srovnání, upravila Komise běžnou hodnotu a/nebo vývozní cenu o rozdíly, které mají vliv na ceny a srovnatelnost cen, v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení. Byly provedeny úpravy týkající se nákladů na dopravu, pojištění, manipulaci a nakládku, úvěrových nákladů, bankovních poplatků, provizí a cel.

(173)

Jelikož Liaoning Dantan Technology Group Co., Ltd. a Chengdu Rongguang Carbon Co., Ltd., součást skupiny Fangda Carbon New Material Co., Ltd., vyvážely prostřednictvím obchodníka ve spojení v Číně, upravila Komise vývozní ceny těchto společností v souladu s čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení, neboť tito obchodníci jednali jako obchodní zástupci vykonávající svou činnost za úplatu formou provize. Úprava se rovnala prodejním, správním a režijním nákladům a zisku obchodníka.

(174)

U spolupracujících vyvážejících výrobců zařazených do vzorku Komise srovnávala váženou průměrnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(175)

Na tomto základě činí prozatímní vážená průměrná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením:

(176)

Pro spolupracující vyvážející výrobce, kteří nebyli zařazeni do vzorku, vypočetla Komise vážené průměrné dumpingové rozpětí v souladu s čl. 9 odst. 6 základního nařízení. Toto rozpětí bylo tudíž stanoveno na základě rozpětí u vyvážejících výrobců zařazených do vzorku.

(177)

Na tomto základě činí prozatímní dumpingové rozpětí spolupracujících vyvážejících výrobců, kteří nebyli zařazeni do vzorku, 21,6 %.

(178)

U všech ostatních vyvážejících výrobců v Číně stanovila Komise dumpingové rozpětí na základě dostupných údajů v souladu s článkem 18 základního nařízení. Za tímto účelem Komise určila úroveň spolupráce vyvážejících výrobců. Úroveň spolupráce představuje objem vývozu spolupracujících vyvážejících výrobců do Unie, vyjádřený jako podíl na celkovém dovozu z dotčené země do Unie v období šetření, který byl stanoven na základě údajů Eurostatu.

(179)

Úroveň spolupráce je v tomto případě nízká, jelikož dovoz spolupracujících vyvážejících výrobců představoval pouze přibližně 62 % celkového vývozu do Unie během období šetření. Na tomto základě považovala Komise za vhodné stanovit celostátní dumpingové rozpětí platné pro všechny ostatní nespolupracující vyvážející výrobce na úrovni nejvyššího dumpingového rozpětí stanoveného pro typ výrobku prodávaný v reprezentativních množstvích vyvážejícím výrobcem s nejvyšším zjištěným dumpingovým rozpětím. Takto stanovené dumpingové rozpětí činilo 66,5 %.

(180)

Prozatímní dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením činí:

(181)

Obdobný výrobek v Unii v období šetření vyrábělo pět společností nebo skupin společností. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(182)

Celková výroba v Unii během období šetření byla stanovena na přibližně 164 460 tun. Tento údaj určila Komise na základě informací poskytnutých výrobci v Unii. Jak je uvedeno v 13. bodě odůvodnění, tři výrobci v Unii zařazení do vzorku představovali více než 55 % celkového objemu výroby a více než 65 % prodeje obdobného výrobku v Unii.

(183)

Žadatelé požádali o vyloučení společnosti Sangraf Italy z definice výrobního odvětví Unie, protože jak společnost Sangraf Italy, tak její společnost ve spojení Sangraf Henan z ČLR jsou plně ovládány skupinou Gaoshuo Group (Hongkong) se sídlem v Hongkongu, která je v konečném důsledku vlastněna společností Sanergy Group Limited, zaregistrovanou na Kajmanských ostrovech.

(184)

Šetření ukázalo, že společnost Sangraf Italy dovážela spojníky od své společnosti ve spojení v ČLR, ale těla uhlíkových elektrod vyráběla v Narni v Itálii. Společnost Sangraf rovněž prokázala, že v EU působí s určitým stupněm provozní samostatnosti. Společnost Sangraf Italy je řízena z Itálie, zatímco skupina (Sangraf international) je řízena z USA. Z hlediska držby akcií je nejvyšší ovládající mateřská společnost zaregistrována na Kajmanských ostrovech. Společnost Sangraf Italy je rovněž řádným členem Evropského sdružení uhlíku a grafitu.

(185)

Na základě těchto úvah byla společnost Sangraf Italy v souladu s článkem 4 základního nařízení považována za součást výrobního odvětví Unie. Žádost o vyloučení společnosti Sangraf Italy z definice výrobního odvětví Unie byla proto zamítnuta.

(186)

Spotřebu v Unii určila Komise na základě informací poskytnutých výrobním odvětvím Unie a objemu dovozu (úroveň TARIC) podle údajů Eurostatu.

(187)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 1

Spotřeba v Unii (v tunách)

(188)

V posuzovaném období klesla spotřeba uhlíkových elektrod v Unii o 25 %. V letech 2017 a 2018 byla spotřeba vysoká, což bylo způsobeno vysokou poptávkou ocelářského průmyslu Unie, který se zotavoval z krize v ocelářství. Kromě toho si výrobci oceli v situaci náhlého zvýšení cen uhlíkových elektrod vytvářeli zásoby těchto elektrod v obavě z dalšího zvýšení cen. V roce 2019 klesla výroba oceli z elektrických obloukových pecí podle údajů svazu Eurofer ve srovnání s rokem 2018 na nízkou hodnotu (–6,6 %). Poptávka po uhlíkových elektrodách se snížila. Vzhledem k tomu, že cena uhlíkových elektrod výrazně klesla, nebylo již pro navazující odvětví nutné vytvářet zásoby. V důsledku toho výrobci oceli své zásoby uhlíkových elektrod snižovali. V roce 2020 poklesla poptávka v důsledku výskytu onemocnění COVID-19 ještě více.

(189)

Objem dovozu stanovila Komise na základě databáze Comext. Podíl dovozu na trhu byl stanoven na základě údajů o dovozu a údajů o prodeji výrobního odvětví Unie na trhu Unie.

(190)

Dovoz z dotčené země se vyvíjel takto:

Tabulka 2

Objem dovozu (v tunách) a podíl na trhu

(191)

V kontextu klesající spotřeby se čínský dovoz zvýšil na úkor výrobního odvětví Unie. Objem dovozu z Číny se během posuzovaného období zvýšil o 12 % a jeho podíl na trhu se zvýšil o 49 %, přičemž v období šetření dosáhl 35,8 % (+11,8 procentního bodu). Podíl výrobního odvětví Unie na trhu se snížil o 6,4 procentního bodu z 60,0 % v roce 2017 na 53,6 % v roce 2020 (tabulka 5). Podíl ostatních zemí na trhu klesl v posuzovaném období na 10,6 % (–5,3 procentního bodu) (tabulka 11).

(192)

Ceny dovozu stanovila Komise na základě databáze Eurostatu Comext. Cenové podbízení u dovozu bylo stanoveno na základě odpovědí výrobců v Unii zařazených do vzorku a čínských vyvážejících výrobců v dotazníku.

(193)

Průměrná cena dovozu z dotčené země se vyvíjela takto:

Tabulka 3

Dovozní ceny (EUR/tuna)

(194)

Průměrné dovozní ceny z Číny byly od roku 2019 výrazně nižší než ceny a náklady výrobního odvětví Unie. Průměrné dovozní ceny z Číny během posuzovaného období klesly o 50 %, zatímco výrobní náklady výrobního odvětví Unie podle údajů poskytnutých výrobci v Unii zařazenými do vzorku vzrostly (viz tabulka 7). Zpočátku dovozní ceny vystoupaly na velmi vysoké úrovně, v roce 2018 dosáhly svého vrcholu a poté začaly strmě klesat. Po cenovém vrcholu v roce 2018 byl tento pokles cen čínského dovozu výraznější než pokles prodejních cen v Unii.

(195)

Cenové podbízení v období šetření Komise stanovila srovnáním:

(196)

Toto cenové srovnání bylo provedeno u jednotlivých typů transakcí na stejné obchodní úrovni, v případě potřeby s náležitou úpravou a po odečtení rabatů a slev. Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl teoretického obratu výrobců v Unii zařazených do vzorku v období šetření. Ze srovnání vyplynulo vážené průměrné rozpětí cenového podbízení dovozu z dotčené země na trhu Unie ve výši 51,2 %. Bylo zjištěno, že veškerý objem dovozu, u nějž bylo párování, se podbízel cenám v Unii.

(197)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení byly v rámci posouzení účinků dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie vyhodnoceny všechny hospodářské ukazatele, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(198)

Jak je uvedeno v 13. bodě odůvodnění, za účelem zjištění možné újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie byl proveden výběr vzorku.

(199)

Pro účely stanovení újmy rozlišovala Komise mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Komise posoudila makroekonomické ukazatele na základě údajů obsažených v podáních výrobního odvětví Unie. Údaje se týkaly všech výrobců v Unii. Mikroekonomické ukazatele posuzovala Komise na základě údajů obsažených v odpovědích na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(200)

Posuzovanými makroekonomickými ukazateli jsou: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, velikost dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(201)

Posuzovanými mikroekonomickými ukazateli jsou: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(202)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 4

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(203)

Během posuzovaného období klesl objem výroby o 30 %. Výroba značně kopírovala změny ve spotřebě: vysoká poptávka v letech 2017–2018, pokles poptávky v roce 2019 (snižování skladových zásob), další a výraznější pokles poptávky v roce 2020 (výskyt onemocnění COVID-19).

(204)

Výrobní kapacita vzrostla během posuzovaného období o 15 %. Částečně je to způsobeno společností Sangraf Italy, která v roce 2018 zahájila svou činnost. Výrobní odvětví Unie investovalo do rozvoje kapacit v širším měřítku. Výrobní odvětví Unie očekávalo, že pozitivní situace, která na trhu panovala na začátku posuzovaného období, vydrží a poptávka bude dále růst.

(205)

Oba výše uvedené trendy (pokles výroby, nárůst kapacity) vedly k výraznému poklesu využití kapacity (–35 %). Během období šetření dosáhla míra využití kapacity velmi nízké úrovně (55,8 %).

(206)

Objem prodeje a podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 5

Objem prodeje a podíl na trhu

(207)

V letech 2017 až 2018 prodej rostl a poté v období 2018–2020 klesal. Obecný trend je v souladu s vývojem spotřeby. Pokles prodeje (–33 %) v posuzovaném období však byl výraznější než pokles spotřeby (–25 %).

(208)

V důsledku toho se podíl výrobního odvětví Unie na trhu snížil o 6,4 procentního bodu. Podíl třetích zemí kromě ČLR na trhu klesl o 5,3 procentního bodu. Výrobní odvětví Unie ztratilo podíl na trhu ve prospěch čínského dovozu, který ve stejném období zvýšil svůj podíl na trhu o 11,8 procentního bodu.

(209)

Míra růstu HDP Unie (27 zemí) v období 2017–2019 činila +2,2 % (Eurostat (78)). V roce 2020 to bylo –6 % (Eurostat (79)). Výroba surové oceli v elektrických pecích v Unii vykazovala před výskytem onemocnění COVID-19 klesající trend: 68 497 tun v roce 2017, 69 781 tun v roce 2018 a 65 171 tun v roce 2019 (zdroj: Eurofer). Poptávka po uhlíkových elektrodách a jejich výroba tento trend sledovaly. V kontextu klesající spotřeby přišlo výrobní odvětví Unie nejen o objem prodeje, ale i o podíl na trhu, jak je vysvětleno výše v 208. bodě odůvodnění.

(210)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Zaměstnanost a produktivita

(211)

Zaměstnanost v tomto odvětví vykazovala podobný trend jako výroba a spotřeba na trhu Unie a mezi lety 2017 a 2018 vzrostla o 13 %. Částečně je to způsobeno společností Sangraf Italy, která v roce 2018 zahájila svou činnost. Poté zaměstnanost i nadále sledovala podobný trend jako výroba a spotřeba a od roku 2018 do konce posuzovaného období klesala, avšak pomalejším tempem. Celkově se zaměstnanost v posuzovaném období zvýšila o 7 %.

(212)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem došlo v situaci, kdy se výroba během posuzovaného období snížila o 30 %, k poklesu produktivity. Ta se v posuzovaném období propadla o 34 %.

(213)

Všechna dumpingová rozpětí výrazně převyšovala úroveň de minimis. Vzhledem k objemu a cenám dovozu z dotčené země byl dopad výše skutečných dumpingových rozpětí na výrobní odvětví Unie značný.

(214)

Uhlíkové elektrody byly již dříve předmětem antidumpingových šetření a antidumpingová opatření na dovoz uhlíkových elektrod z Indie jsou stále v platnosti.

(215)

Předchozí šetření ukázala, že dřívější dumping měl na situaci výrobního odvětví Unie dlouhodobý negativní vliv. Z těchto šetření nevyplynulo, že by se výrobní odvětví Unie z dřívějšího dumpingu zotavilo. Zjištění posledního prozatímního přezkumu, který byl ukončen v říjnu 2020, naopak ukázala, že dobrý hospodářský stav výrobního odvětví Unie v letech 2017 a 2018 byl dočasný a že opatření vůči Indii nebylo třeba ukončit (80).

(216)

Při posuzování prodeje výrobního odvětví Unie a mikroekonomických ukazatelů Komise konstatovala, že část výroby obdobného výrobku v Unii (zejména jeden výrobce v Unii – společnost GrafTech – s přibližně 50 % celkového prodeje a více než 50 % celkové výroby (81)) byla chráněna před přímou hospodářskou soutěží na trhu, zatímco druhá část (další dva výrobci v Unii zařazení do vzorku) byla levnému čínskému dovozu vystavena přímo (viz oddíl 4.3).

(217)

Tato situace byla způsobena existencí dlouhodobých smluv, které největší výrobce uhlíkových elektrod v Unii (společnost GrafTech) uzavřel se svými odběrateli těsně po období neobvykle vysokých cen v letech 2017–2018. Tyto smlouvy jsou kupními smlouvami typu „odeber nebo zaplať“ (take or pay), jimiž společnost GrafTech zaručila určitou úroveň dodávek za stanovené ceny a kupující se zavázal k nákupu dohodnutého objemu za předem pevně určenou cenu, s výhradou různých smluvních práv a povinností. Doba trvání těchto smluv byla tři až pět let. Ukázalo se, že na základě těchto dlouhodobých smluv se uskutečnila velmi velká část prodeje společnosti GrafTech během období šetření. Pokud je Komisi známo, podobných dlouhodobých smluv nevyužívá žádný jiný výrobce v Unii. S ohledem na dobu trvání těchto dlouhodobých smluv Komise konstatovala, že jejich dopad má dočasnou povahu.

(218)

Za účelem řádného posouzení hospodářského vztahu mezi oběma částmi výrobního odvětví Unie proto Komise v souladu s judikaturou WTO (82) zkoumala podobným způsobem jak tu část výrobního odvětví, která byla považována za chráněnou před přímou konkurencí dovozu, tak i druhou část výrobního odvětví, která byla vystavena konkurenčnímu tlaku dovozu, jakož i výrobní odvětví jako celek.

(219)

Průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované odběratelům v Unii, kteří s nimi nejsou ve spojení, se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Prodejní ceny v Unii

(220)

Prodejní ceny v letech 2018 a 2019 velmi výrazně rostly, potom však v roce 2020 prudce poklesly. Prodejní ceny v roce 2020 však byly stále na více než dvojnásobné úrovni oproti roku 2017 (+170 %).

(221)

Díky platným dlouhodobým smlouvám mohla společnost GrafTech France během období šetření navzdory obecnému poklesu cen, před nímž nebyl zbytek výrobního odvětví Unie chráněn, udržet vysokou úroveň cen ([25–50] % nad průměrnou jednotkovou prodejní cenou v Unii). Na základě dostupných informací a zejména objemu prodeje společnosti GrafTech France, který nepodléhal dlouhodobým smlouvám, jakož i prodeje dalších dvou výrobců v Unii zařazených do vzorku Komise odhadla, že průměrná cena na „volném“ trhu byla přibližně o [20–40] % nižší než průměrná jednotková prodejní cena v Unii na celkovém trhu. Průměrná prodejní cena v Unii během období šetření proto přesně neodráží konkurenční cenovou situaci na trhu Unie, která byla významně ovlivněna levným a dumpingovým dovozem z Číny.

(222)

V období 2017–2019 se prodejní ceny uhlíkových elektrod na celém světě zvýšily. Byl to důsledek nerovnováhy na trhu, kdy rostla celosvětová poptávka a nabídka nebyla schopna držet s poptávkou krok. Jako hlavní důvod nárůstu poptávky byl uváděn celosvětový přechod v ocelářském průmyslu od vysokých pecí k elektrickým obloukovým pecím, které využívají uhlíkové elektrody. Jako hlavní důvod, proč došlo ke zpoždění v globálních dodávkách, byly uváděny vládou nařízené odstávky čínských výrobců uhlíkových elektrod za účelem environmentálního zlepšení. Tyto odstávky se časově shodovaly se zvýšenou domácí poptávkou po uhlíkových elektrodách ze strany čínských výrobců oceli a novou konkurencí v oblasti jehličkového koksu (hlavní surovina používaná při výrobě uhlíkových elektrod) ze strany odvětví lithium-iontových baterií.

(223)

Cena jehličkového koksu od roku 2017 do poloviny roku 2019 neustále a výrazně rostla. Znásobila se zhruba devětkrát a vzrostla z přibližně 500 USD za tunu na zhruba 4 500 USD za tunu. Toto kolísání cen uhlíkových elektrod a surovin vedlo část výrobního odvětví k uzavírání dlouhodobých smluv, jak je uvedeno v 217. bodě odůvodnění. Ceny jehličkového koksu se poté vrátily na běžnou úroveň, ale náklady a ceny uhlíkových elektrod zůstaly vyšší než v roce 2017. Během období šetření se prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku vrátily na úroveň blížící se dlouhodobému průměru. Podílelo se na tom několik faktorů: pokles ceny jehličkového koksu, snížení poptávky v souvislosti s pandemií COVID-19 a zvýšený cenový tlak v důsledku konkurence levného dovozu z Číny. Jak již bylo zmíněno výše (216. až 218. bod odůvodnění), tato situace však neovlivnila celé výrobní odvětví Unie rovnoměrně. U části výrobního odvětví Unie, kterou nechránily dlouhodobé smlouvy, došlo v období šetření k významnému propadu prodejních cen o –[48–60] %, zatímco prodejní ceny společnosti GrafTech France klesly pouze o –[15–35] %.

(224)

Za posuzované období se výrobní náklady zvýšily o 242 %. Souviselo to s nárůstem cen hlavních surovin: jehličkového koksu, jak je uvedeno výše. Náklady práce byly v daném období stabilní (viz tabulka 8). Cena energií (včetně elektřiny) rostla, což do jisté míry přispělo ke zvýšení výrobních nákladů.

(225)

Průměrné náklady práce u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Průměrné náklady práce na jednoho zaměstnance

(226)

Průměrné náklady práce na zaměstnance se v roce 2018 zvýšily o 10 %, následoval pokles o 3 % a další klesání v období šetření až na úroveň, která byla o 1 % vyšší než v roce 2017.

(227)

Při posuzování vývoje nákladů práce pro různé části výrobního odvětví a výrobní odvětví jako celek Komise nezjistila významné rozdíly v kolísání nákladů během posuzovaného období.

(228)

Stav zásob výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 9

Zásoby

(229)

Zásoby rostly jak v nominálním vyjádření (+33 %), tak jako procento výroby (+80 %). Souviselo to s poklesem prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie i na vývozních trzích. Výrobní odvětví uvedlo, že musí zachovat určitý objem činnosti, a proto nemůže snížit výrobu v souladu s poklesem prodeje.

(230)

Při samostatném zkoumání části výrobního odvětví Unie, která se svými odběrateli neuzavřela dlouhodobé smlouvy, Komise konstatovala, že v posuzovaném období rostly zásoby více ([5–15] procentních bodů nad průměrným růstem zásob). Naopak při samostatném zkoumání společnosti GrafTech France se zásoby zvýšily v menší míře ([5–15] procentních bodů pod průměrným růstem zásob). To dále dokládá, že existence dlouhodobých smluv měla (a stále má) významný pozitivní dopad na hospodářské ukazatele pouze jednoho výrobce v Unii.

(231)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se u výrobců v Unii zařazených do vzorku v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 10

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(232)

Ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku stanovila Komise tak, že čistý zisk z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, před zdaněním vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje. Během posuzovaného období zisky v letech 2018–2019 prudce vzrostly, poté strmě klesly a u všech výrobců v Unii, s výjimkou společnosti GrafTech France, se změnily ve dvojciferné ztráty. Mimořádně vysoké zisky v letech 2018–2019 souvisejí s velmi zvláštní situací v těchto letech, která se vyznačovala nerovnováhou na trhu velmi příznivou pro výrobce uhlíkových elektrod. V roce 2020 zvýšená konkurence čínského vývozu, v kontextu náhlého propadu poptávky spojeného s pandemií COVID-19, situaci zcela zvrátila a zisky se dostaly na úplné dno.

(233)

Celkově se ziskovost prodeje v Unii zvýšila z +8,0 % v roce 2017 na +16,1 % za období šetření. Situace je však v různých částech výrobního odvětví velmi odlišná.

(234)

Komise nejprve analyzovala situaci té části výrobního odvětví Unie, která neuzavřela dlouhodobé smlouvy, a byla proto plně vystavena změněné dynamice trhu, včetně zvýšeného objemu dumpingového dovozu z Číny. U výrobců v Unii zařazených do vzorku, kteří spadali do této kategorie, byl v posuzovaném období patrný prudký pokles ziskovosti z +[5–15] % v roce 2017 na [–10 až –20] % během období šetření.

(235)

Komise poté zkoumala společnost GrafTech France. Tato společnost těží z dlouhodobých smluv, a v období šetření tudíž stále dosahovala vysokých zisků. Komise však konstatovala, že část prodeje uhlíkových elektrod společnosti GrafTech France se uskutečnila také na volném trhu. V případě těchto transakcí byly ceny podstatně nižší než u transakcí této společnosti v rámci dlouhodobých smluv. Při porovnávání, PCN za PCN, cen transakcí společnosti GrafTech France, na které se nevztahovaly dlouhodobé smlouvy, s cenami ostatních výrobců v Unii zařazených do vzorku se ukázalo, že některé se vyznačovaly vyššími cenami a některé nižšími cenami. V průměru se ceny těchto transakcí velmi blížily cenám ostatních výrobců v Unii zařazených do vzorku. Komise dospěla k závěru, že při těchto transakcích na volném trhu byly ceny srovnatelné s cenami ostatních výrobců v Unii zařazených do vzorku. Konkurenční tlak levného dovozu z Číny byl proto pociťován i společností GrafTech France, když nebyla před hospodářskou soutěží chráněna dlouhodobými smlouvami.

(236)

Komise navíc konstatovala, že na konci období šetření se situace celého výrobního odvětví Unie, včetně společnosti GrafTech France, zhoršovala, jak dokládají zejména údaje o ziskovosti za čtvrté čtvrtletí období šetření, které jsou výrazně nižší než ziskové rozpětí obvyklé pro toto odvětví za běžných podmínek hospodářské soutěže. Zhoršení situace výrobního odvětví je způsobeno především zhoršením situace té části výrobního odvětví, na niž se nevztahují dlouhodobé smlouvy.

(237)

Čistý peněžní tok je schopnost výrobců v Unii financovat svoji činnost z vlastních zdrojů. Trend čistého peněžního toku se vyvíjel podobně jako ziskovost: po obrovském nárůstu v letech 2018–2019 následoval v roce 2020 zásadní pokles. Ve hře jsou stejné faktory, které to vysvětlují. Při zkoumání peněžního toku u různých částí výrobního odvětví Unie lze učinit tytéž poznámky o rozdílech mezi společností GrafTech France (velký peněžní tok) a zbytkem výrobního odvětví Unie (záporný peněžní tok).

(238)

Investice se v posuzovaném období zvýšily (+47 %). Velké zisky v letech 2018–2019 umožnily výrobnímu odvětví Unie investovat do svých výrobních zařízení. Ke konci posuzovaného období, po pandemii COVID-19, investice opět klesly.

(239)

Při analýze různých částí výrobního odvětví nebyl pozorován žádný jasný vzorec. Společnost GrafTech France investovala více v polovině dotčeného období, zatímco zbytek odvětví investoval více ke konci období.

(240)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech z čisté účetní hodnoty investic. Vyvíjela se podobně jako ziskovost: po obrovském nárůstu v letech 2018–2019 následoval v roce 2020 zásadní pokles.

(241)

Hlavní makroekonomické ukazatele vykazovaly v posuzovaném období negativní trend: objem prodeje v Unii klesl o 33 %, výroba o 30 % a výrobní odvětví Unie ztratilo podíl na trhu. Na pozadí zmenšujícího se trhu se objem dovozu z Číny v posuzovaném období zvýšil o 12 % a jeho podíl na trhu o 49 % a v období šetření dosáhl 35,8 %. Dovozní ceny z Číny byly od roku 2019 trvale a výrazně nižší než ceny a náklady výrobního odvětví Unie.

(242)

Pokud jde o mikroekonomické ukazatele, s ohledem na výrobní odvětví jako celek, vykazovalo výrobní odvětví Unie smíšený obrázek: vzrostla ziskovost prodeje v Unii (z +8,0 % na +16,1 %) i peněžní tok (+116 %), ale zásoby (+33 %) a návratnost investic (z +17,8 % na –3,9 %) se výrazně zhoršily.

(243)

Tyto souhrnné údaje však zakrývají velmi různorodou situaci, která ovlivňuje dynamiku trhu a hospodářské vztahy mezi různými výrobci v Unii. Z důvodů uvedených v 216. až 218. bodě odůvodnění zkoumala Komise zvlášť na jedné straně část výrobního odvětví Unie, která se svými odběrateli neuzavřela dlouhodobé smlouvy a působí na volném trhu (je tudíž vystavena přetrvávající konkurenci dumpingového dovozu), a na druhé straně část výrobního odvětví Unie, která se svými odběrateli uzavřela v období 2017–2018 dlouhodobé smlouvy (tj. společnost GrafTech).

(244)

U dvou ze tří výrobců v Unii zařazených do vzorku, kteří se svými odběrateli neuzavřeli dlouhodobé smlouvy, se všechny mikroekonomické ukazatele výrazně zhoršily: ziskovost prodeje v Unii poklesla z [5–10] % v roce 2017 na –[10–20] % v roce 2020, zásoby vzrostly (+[30–60] %), návratnost investic se snížila z [20–50] % na –[200–250] % a peněžní tok klesl (–[220–260] %).

(245)

Na druhé straně situace třetího výrobce v Unii zařazeného do vzorku, společnosti GrafTech France, byla odlišná a výjimečná. Společnost GrafTech France zaznamenala během období šetření velké zisky a peněžní tok.

(246)

Šetření v tomto ohledu poukázalo na úlohu dlouhodobých smluv mezi společností GrafTech France a jejími klienty. Ukázalo se, že na základě dlouhodobých smluv se uskutečnila velmi velká část prodeje společnosti GrafTech France během období šetření. Proto byly ceny společnosti GrafTech France během období šetření podstatně vyšší než ceny jejích konkurentů. V důsledku těchto dlouhodobých smluv se přerušilo spojení mezi prodejními cenami společnosti GrafTech France a konkurenčními cenami na trhu Unie. Společnost GrafTech France, i společnost GrafTech obecněji, byly díky dlouhodobým smlouvám uzavřeným s odběrateli ve skutečnosti do velké míry chráněny před vnějšími faktory, jako je pokles poptávky a rostoucí konkurence levného dovozu z Číny.

(247)

Jednalo se však o dočasnou a výjimečnou situaci, neboť platnost některých z těchto dlouhodobých smluv již skončila a u většiny zbývajících skončí na konci roku 2022.

(248)

Avšak již ve čtvrtém čtvrtletí období šetření bylo možné pozorovat další zhoršení, neboť ziskovost (průměr společností zařazených do vzorku, včetně společnosti GrafTech France) klesla na 2,6 %. Jakmile vyprší platnost všech dlouhodobých smluv, bude muset společnost GrafTech působit ve stejných tržních podmínkách jako ostatní výrobci v Unii.

(249)

Komise dále zkoumala hospodářský vztah mezi částí výrobního odvětví Unie, která se svými odběrateli neuzavřela dlouhodobé smlouvy, na jedné straně a částí výrobního odvětví Unie, která se svými odběrateli dlouhodobé smlouvy uzavřela (tj. společnost GrafTech France), na straně druhé, aby zjistila, zda bude zdravější část výrobního odvětví následovat druhou část výrobního odvětví a výrobní odvětví Unie jako celek na cestě již tak negativního trendu pozorovaného během dotčeného období.

(250)

Pokud jde o výrobu, všichni tři výrobci zařazení do vzorku Komisi informovali, že vyrábějí stejnou jakost elektrod (elektrody jakosti UHP). Sortiment uhlíkových elektrod vyráběných těmito třemi výrobci zařazenými do vzorku pokrýval průměry od 500 do 720 mm a délku nad 1 651 cm (a zejména nad 1 951 cm). Všichni tři výrobci vyráběli velký objem elektrod okolo průměrů 600 mm a 700 mm. Komise nemohla stanovit odlišný vzorec výroby mezi částí výrobního odvětví Unie, která se svými odběrateli neuzavřela dlouhodobé smlouvy, a společností GrafTech France.

(251)

Pokud jde o náklady, činily výrobní náklady výrobců v Unii zařazených do vzorku během období šetření přibližně 5 000 EUR. Mezi třemi výrobci zařazenými do vzorku nebyl zjištěn žádný významný rozdíl. Všechny jejich výrobní náklady se pohybovaly okolo tohoto průměru v rozmezí +/–10 %.

(252)

Komise rovněž konstatovala, že pokud jde o část prodeje, u níž se má za to, že se na ni nevztahují dlouhodobé smlouvy, prodávala společnost GrafTech France za ceny velmi blízké cenám zbytku výrobního odvětví (viz 235. bod odůvodnění). Když tedy nebyla společnost GrafTech France chráněna svými dlouhodobými smlouvami, byla také zjevně vystavena tlaku levného dovozu z Číny.

(253)

Výroba prodávaná na trhu Unie mimo dlouhodobé smlouvy je tudíž reprezentativní pro výrobní odvětví Unie jako celek. Tyto dlouhodobé smlouvy jsou totiž jediným prvkem, který odlišuje jednoho výrobce v Unii od zbytku výrobního odvětví Unie. Úleva, kterou dlouhodobé smlouvy zmíněnému výrobci poskytují, je však dočasné povahy a neodráží celkovou dynamiku trhu v období šetření, která se vyznačuje pokračujícím nárůstem levného čínského dovozu. Bez dlouhodobých smluv trpí dumpingovým dovozem i společnost GrafTech France (viz 235. bod odůvodnění). Vzhledem k tomu, že platnost dlouhodobých smluv společnosti GrafTech France má brzy skončit, lze předpokládat, že se společnost GrafTech France připojí ke stejným negativním trendům, které již byly zjištěny pro druhou část výrobního odvětví Unie, a tedy pro výrobní odvětví Unie jako celek.

(254)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise v této fázi řízení k závěru, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení. Zisková část výrobního odvětví nebude schopna pozitivně ovlivnit neziskovou část, která trpí obrovským konkurenčním tlakem ze strany levného dovozu z Číny. Kromě toho již při pohledu na údaje ze čtvrtého čtvrtletí období šetření lze pozorovat další zhoršení hospodářské situace výrobního odvětví Unie jako celku. Očekává se, že tyto sestupné trendy zesílí, jakmile skončí platnost dlouhodobých smluv společnosti GrafTech, a to i s ohledem na významnou míru nárůstu dumpingového dovozu za ceny, které se trvale výrazně podbízejí cenám v Unii, a na zvýšení výrobní kapacity v ČLR v posledních letech.

(255)

V souladu s čl. 3 odst. 6 základního nařízení Komise zkoumala, zda dumpingový dovoz z dotčené země způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. V souladu s čl. 3 odst. 7 základního nařízení Komise rovněž zkoumala, zda výrobnímu odvětví Unie mohly ve stejnou dobu působit újmu i jiné známé činitele. Komise zajistila, aby případná újma, kterou mohly způsobit jiné činitele než dumpingový dovoz z dotčené země, nebyla přičítána tomuto dumpingovému dovozu. Těmito činiteli byly pandemie COVID-19, konec krize v letech 2017–2018, zastarávání výrobního odvětví Unie, dovoz z jiných zemí, vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie a spotřeba v Unii.

(256)

Objem dovozu z Číny se v posuzovaném období zvýšil o 12 % ze 42 256 tun v roce 2017 na 47 429 tun v roce 2020. Ve stejném období se jeho podíl na trhu zvýšil o 49 % a v období šetření dosáhl 35,8 %. Tento rostoucí dovoz byl realizován za ceny výrazně nižší než ceny výrobního odvětví Unie během druhé poloviny posuzovaného období (2019–2020). To mělo v období šetření silný dopad na výrobní odvětví Unie, které zaznamenalo pokles prodeje ze 118 025 tun v roce 2018 na 91 949 tun v roce 2019 a 70 970 tun v roce 2020. Vedlo to k velmi silnému poklesu ziskovosti u všech výrobců v Unii zařazených do vzorku, kromě výrobce, který má dlouhodobé smlouvy, a to ze zisků (ve výši +[5–10] % v roce 2017) do velkých ztrát (–[10–20] % v roce 2020), a k následnému zhoršení dalších finančních ukazatelů, jako je úroveň zásob, návratnost investic a peněžní tok.

(257)

Tudíž se potvrzuje, že – s ohledem na souběžný výskyt v čase – vedl zvýšený dovoz uhlíkových elektrod pocházejících z Číny za dumpingové ceny ke zhoršení hospodářské a finanční situace výrobního odvětví Unie. Jiné činitele budou posouzeny v bodě 5.2.

(258)

Dovoz uhlíkových elektrod z ČLR za nízké ceny byl zaznamenán od roku 2019. V roce 2019 činila průměrná cena čínského dovozu 57 % průměrné ceny dovozu s výjimkou Číny a v roce 2020 to bylo 51 %. Od roku 2019 (tj. před pandemií) se čínský dovoz začal zvyšovat, a to v období klesající spotřeby v Unii. Vedlo to k soustavnému nárůstu čínského dovozu od roku 2018, i pokud jde o podíl na trhu. Pokles spotřeby v důsledku pandemie proto neoslabil příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie.

(259)

Po skončení období let 2017–2019 došlo k poklesu domácích i dovozních cen. Jak je však uvedeno výše, čínské ceny klesaly rychleji než průměr dovozu z třetích zemí s výjimkou Číny (–50 % v roce 2019 a –57 % v roce 2020 oproti –12 % a –51 %). Celosvětový pokles cen tudíž k újmě výrobního odvětví Unie nepřispěl.

(260)

I když někteří výrobci v Unii mohou zaostávat, pokud jde o vybavení, jedná se o dynamické výrobní odvětví, které zvýšilo své investice, aby posílilo kapacitu, přizpůsobilo své výrobní zařízení a získalo nejnovější technologie. Během posuzovaného období vzrostly investice o 47 %.

(261)

Objem dovozu z jiných třetích zemí se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 11

Dovoz z třetích zemí

(262)

Podíl třetích zemí na trhu s výjimkou dotčené země byl v období 2018–2020 nízký (přibližně 10–11 %) a zůstal stabilní. Znamená to, že v absolutních objemech klesal úměrně poklesu spotřeby v Unii.

(263)

Ceny dovozu z třetích zemí s výjimkou dotčené země se během posuzovaného období pohybovaly v průměru na stejné úrovni jako ceny výrobního odvětví Unie. Během období šetření však byly ceny o 31 % nižší než ceny výrobního odvětví Unie, což byla nejnižší úroveň, které bylo v porovnání s cenami výrobního odvětví Unie v relativním vyjádření v posuzovaném období dosaženo. To je v silném kontrastu s cenami čínského dovozu, které se v roce 2020 výrazně snížily a byly o 65 % nižší než ceny výrobního odvětví Unie během období šetření. Ceny se však liší v závislosti na specifikacích elektrod, a ačkoli srovnání průměrných cen poskytuje určitou představu, nemůže takové srovnání nahradit cenové srovnání na základě PCN.

(264)

Proto byl učiněn závěr, že dovoz z jiných zemí k újmě výrobního odvětví Unie nepřispěl, neboť byl realizován za podstatně vyšší ceny než čínský dovoz.

(265)

Objem vývozu výrobců v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjel takto:

Tabulka 12

Vývozní výkonnost výrobců v Unii

(266)

V průběhu posuzovaného období vývoz výrobního odvětví Unie neustále klesal (–24 % v daném období). Výrobní odvětví Unie poukázalo na konkurenci čínského vývozu, ke které dochází nejen na domácím trhu, ale také na trzích třetích zemí.

(267)

Celkově vývozní výkonnost vykazovala podobné tendence jako u prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie, ale prodej na vývoz se v relativním vyjádření snížil méně než prodej na trhu Unie. Na tomto základě dospěla Komise k prozatímnímu závěru, že snížení vývozní výkonnosti k újmě nepřispělo.

(268)

Jak je patrné z tabulky 1, spotřeba uhlíkových elektrod v Unii se v posuzovaném období snížila o 25 %. Souviselo to s pandemií COVID-19, jejíž dopad je analyzován ve 258. bodě odůvodnění. Ve stejné době klesl prodej výrobního odvětví Unie na trhu EU o 33 %. Na tomto základě dospěla Komise k prozatímnímu závěru, že vývoj spotřeby k újmě výrobního odvětví Unie nepřispěl.

(269)

Podle informací poskytnutých společnostmi zařazenými do vzorku se neuskutečňoval žádný prodej společnostem ve spojení v Unii, ale docházelo k prodeji společnostem ve spojení ve třetích zemích. Tento prodej představoval – v závislosti na posuzovaném roce – 5 až 11 % celkového objemu prodeje. Na tomto základě dospěla Komise k prozatímnímu závěru, že případný vliv vývoje vlastní spotřeby na újmu, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, byl omezený.

(270)

Čínské dovozní ceny byly od roku 2019 výrazně nižší než ceny a náklady výrobního odvětví Unie. Šetření ukázalo vážené průměrné rozpětí cenového podbízení ve výši 51,2 %. Ve stejném období se podíl výrobců z ČLR na trhu zvýšil. Během posuzovaného období se objem dovozu z Číny zvýšil o 12 % a jeho podíl na trhu vzrostl o 49 % a v období šetření dosáhl 35,8 %. Tato rostoucí přítomnost na trhu byla na úkor výrobního odvětví Unie. Podíl výrobního odvětví Unie na trhu se snížil z nejvyšší hodnoty 65,2 % v roce 2018 na 53,6 % v roce 2020. Vedlo to k negativnímu vývoji hospodářské situace výrobního odvětví Unie.

(271)

Komise rozlišila a oddělila účinky všech známých činitelů na situaci výrobního odvětví Unie od účinků dumpingového dovozu působícího újmu.

(272)

Pandemie COVID-19 a související pokles spotřeby uhlíkových elektrod v Unii a po celém světě negativně ovlivnily vývoj výrobního odvětví Unie, byly však považovány za dočasný činitel. Před pandemií a na konci posuzovaného období se situace výrobního odvětví Unie zhoršila. Došlo také k asymetrii, neboť navzdory hospodářskému útlumu dovoz z Číny nepolevil. Naopak, v letech 2018–2020, tedy v období klesající spotřeby, se neustále zvyšoval.

(273)

Vliv konce krize v letech 2017–2018, zastarávání výrobního odvětví Unie a dovozu z jiných zemí na negativní vývoj výrobního odvětví Unie mohl být nanejvýš jen velmi omezený.

(274)

Na základě výše uvedeného dospěla Komise v této fázi k závěru, že dumpingový dovoz z dotčené země způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu a že ostatní činitele, jednotlivě ani společně, neutlumily příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a podstatnou újmou.

(275)

S ohledem na čl. 7 odst. 2 základního nařízení Komise v souladu s článkem 21 základního nařízení zkoumala, zda navzdory zjištění, že újmu způsobuje dumping, může učinit jednoznačný závěr, že v tomto případě není v zájmu Unie přijímat příslušná opatření. Zájem Unie byl stanoven na základě posouzení všech různých relevantních zájmů, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců a obchodníků, uživatelů a konečných spotřebitelů.

(276)

Výrobní odvětví Unie se skládá z pěti skupin, které v Unii vyrábějí uhlíkové elektrody. Všechny skupiny při šetření plně spolupracovaly.

(277)

Uložení opatření by výrobnímu odvětví Unie umožnilo získat zpět ztracený podíl na trhu, zvýšit využití kapacity, zvýšit ceny na udržitelnou úroveň a zlepšit ziskovost na úroveň, kterou lze očekávat za běžných podmínek hospodářské soutěže.

(278)

Ačkoli je část výrobního odvětví před dumpingovým dovozem z Číny dočasně chráněna dlouhodobými smlouvami, platnost většiny z nich skončí nejpozději do konce roku 2022. Případné prodloužení, alespoň za současných podmínek, je nepravděpodobné vzhledem k prudkému poklesu cen uhlíkových elektrod na celém světě od roku 2019.

(279)

Neuložení opatření by pravděpodobně vedlo k dalšímu zhoršení ziskovosti, která již byla záporná u všech výrobců v Unii zařazených do vzorku kromě jediného, který je před účinky dumpingového dovozu dočasně chráněn, jelikož se svými odběrateli v letech 2017–2018 uzavřel dlouhodobé smlouvy. Neuložení opatření by mohlo vést k uzavření výrobních zařízení a propouštění, čímž by byla ohrožena životaschopnost výrobního odvětví Unie.

(280)

Komise proto dospěla k prozatímnímu závěru, že uložení prozatímních opatření je v zájmu výrobního odvětví Unie.

(281)

Deset dovozců, kteří nejsou ve spojení, představujících 63 % objemu čínského dovozu, předložilo formulář pro výběr vzorku. Vážený průměr zisku dovozců zařazených do vzorku během období šetření činil přibližně 4 %.

(282)

Tito dovozci byli proti uložení opatření. Tvrdili, že výrobci v Unii nejsou schopni pokrýt stávající poptávku v Unii a rozmanitost výrobků, zejména v případě elektrod o malém průměru (do 400–450 mm). Kromě toho uvedli, že možnosti přechodu na jiné zdroje dodávek jsou jen okrajové. Výrobci uhlíkových elektrod z třetích zemí mají obvykle vlastní prodejní oddělení a jsou v přímém kontaktu se zákazníky v Unii.

(283)

Komise konstatovala, že mezi hlavní přednosti dovozců v Unii patří kontrola kvality uhlíkových elektrod a poskytované technické služby. Je proto pravděpodobné, že některé dodatečné náklady mohou být přeneseny na konečné uživatele uhlíkových elektrod. Komise se proto domnívala, že uložení antidumpingových opatření by mohlo mít dopad, i když omezený, na výsledky dovozců v Unii.

(284)

Očekává se tedy, že jakýkoli negativní dopad opatření na dovozce, kteří nejsou ve spojení, jako celek bude omezený a nepřeváží nad pozitivním účinkem opatření na výrobce v Unii.

(285)

Jako zúčastněné strany se zaregistrovalo patnáct uživatelů a dotazníky zaslalo osm uživatelů. Tito uživatelé zastupují především ocelářský průmysl Unie. Navazující odvětví (a zejména ocelářský průmysl) jsou z hlediska obratu a zaměstnanosti větší než odvětví uhlíkových elektrod. Podle údajů svazu Eurofer zaměstnával ocelářský průmysl v roce 2019 přímo 330 000 osob a nepřímo 1 620 000 osob.

(286)

Uživatelé vyjádřili obavy, že uložení opatření by to mohlo mít negativní dopad na jejich konkurenceschopnost. Náklady na uhlíkové elektrody se odhadují na 1 % až 5 % nákladů na výrobu oceli. Znamená to, že opatření nebudou mít podstatný dopad na výrobní náklady výrobců oceli.

(287)

Žadatelé a tisk navíc uváděli, že ceny oceli jsou na vzestupu, protože poptávka převyšuje nabídku. To může ocelářskému průmyslu umožnit přenést případné dodatečné náklady nebo jejich část na následné uživatele.

(288)

Ocelářský průmysl Unie rovněž tvrdil, že výrobci v Unii nebyli během období šetření schopni uspokojit poptávku. Pokud jde o zabezpečení dodávek, výrobní odvětví Unie vykazuje dostatečnou volnou kapacitu. Během posuzovaného období se výrobní kapacita v Unii zvýšila z 255 500 tun na 294 900 tun (+15 %). Využití kapacity během období šetření činilo pouze 55,6 %. Možnými alternativními zdroji dodávek jsou další země, jako například Indie, Mexiko, Rusko a USA, i když na trhu Unie zatím nejsou dobře zavedeny. Tyto čtyři země představovaly v roce 2020 dohromady 11 % dodávek do Unie.

(289)

Komise proto dospěla k prozatímnímu závěru, že se očekává, že negativní dopady opatření na uživatele budou omezené a nepřeváží nad pozitivním účinkem opatření na výrobce v Unii.

(290)

Uhlíkové elektrody navíc přispívají k cíli Unie v oblasti životního prostředí, konkrétně k boji proti změně klimatu. Uhlíkové elektrody jsou nezbytnou součástí elektrických obloukových pecí, které recyklují ocel. Elektrické obloukové pece vyrábějí ocel se sníženými emisemi CO2 ve srovnání s tradičním způsobem výroby oceli ve vysoké peci.

(291)

Některé zúčastněné strany tvrdily, že uložení opatření by mělo negativní dopad na hospodářskou soutěž v odvětví, které je údajně velmi koncentrované. Komise však konstatovala, že trh zásobuje pět skupin v Unii. Komise rovněž podotýká, že společnost Sangraf Italy je novým výrobcem v Unii (ačkoli uvádí, že zařízení nejsou nová, ale dříve provozovaná skupinou SGL Group). Komise proto dospěla k závěru, že v této fázi nelze očekávat žádný negativní dopad opatření na hospodářskou soutěž v Unii.

(292)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody, které by naznačovaly, že uložení opatření na dovoz sad uhlíkových elektrod pocházejících z Číny v této fázi šetření není v zájmu Unie.

(293)

Za účelem stanovení úrovně opatření Komise zkoumala, zda by k odstranění újmy způsobené dumpingovým dovozem výrobnímu odvětví Unie postačovalo clo nižší než dumpingové rozpětí.

(294)

V daném případě žadatelé uváděli existenci zkreslení na trhu surovin ve smyslu čl. 7 odst. 2a základního nařízení. Za účelem posouzení vhodné úrovně opatření proto Komise nejprve stanovila výši cla nezbytnou k odstranění újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie. Poté v souladu s čl. 7 odst. 2a základního nařízení zkoumala, zda by tato výše cla postačovala k odstranění újmy s ohledem na údajnou existenci zkreslení na trhu surovin.

(295)

Komise nejprve stanovila výši cla nezbytnou k odstranění újmy, která by byla výrobnímu odvětví Unie způsobena v případě neexistence zkreslení podle čl. 7 odst. 2a základního nařízení. V tomto případě by újma byla odstraněna, pokud by výrobní odvětví Unie bylo schopno pokrýt své výrobní náklady, včetně nákladů vyplývajících z mnohostranných environmentálních dohod a protokolů k nim, jejichž smluvní stranou je Unie, a z úmluv Mezinárodní organizace práce (MOP) uvedených v příloze Ia, a dosáhnout přiměřeného zisku (dále jen „cílový zisk“).

(296)

V souladu s čl. 7 odst. 2c základního nařízení vzala Komise při stanovení cílového zisku v úvahu tyto faktory:

(297)

Toto ziskové rozpětí by nemělo být nižší než 6 %.

(298)

Žadatelé v podnětu použili jako cílový zisk 8 %, ale měli za to, že se jedná o konzervativní odhad a že by se v případě neexistence dovozu působícího újmu mělo očekávat vyšší ziskové rozpětí.

(299)

V předchozím šetření týkajícím se dovozu sad uhlíkových elektrod z Indie dospěla Komise k závěru, že ziskové rozpětí, které může být rozumně považováno za reprezentativní pro finanční situaci výrobního odvětví Společenství v případě neexistence dumpingu působícího újmu, by mělo být pro potřeby výpočtu rozpětí újmy stanoveno na úrovni 8 %. Jednalo se rovněž o zisk dosažený výrobci v Unii zařazenými do vzorku v roce 2017.

(300)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem bylo ziskové rozpětí stanoveno na úrovni 8 % v souladu s ustanovením čl. 7 odst. 2c.

(301)

V souladu s čl. 7 odst. 2d základního nařízení Komise jako poslední krok posoudila budoucí náklady vyplývající z mnohostranných environmentálních dohod a protokolů k nim, jejichž smluvní stranou je Unie, a z úmluv Mezinárodní organizace práce (MOP) uvedených v příloze Ia, které vzniknou výrobnímu odvětví Unie během období uplatňování opatření podle čl. 11 odst. 2. Komise stanovila dodatečné náklady v rozmezí od 0 do 42 EUR za tunu a tyto náklady byly připočteny k ceně nepůsobící újmu u dotčených výrobců v Unii zařazených do vzorku. Poznámka ke spisu týkající se způsobu určení těchto dodatečných nákladů Komisí je k dispozici v dokumentaci určené zúčastněným stranám k nahlédnutí.

(302)

Tyto náklady zahrnovaly dodatečné budoucí náklady na zajištění souladu se systémem EU pro obchodování s emisemi (EU ETS). Systém EU ETS je základním kamenem politiky EU pro dosažení souladu s mnohostrannými environmentálními dohodami. Tyto dodatečné náklady byly vypočteny na základě odhadovaných povolenek EU, které budou muset být zakoupeny během období uplatňování opatření (2021–2025). Dodatečné náklady rovněž zohlednily nepřímé náklady na emise CO2 vyplývající ze zvýšení cen elektřiny v období 2021–2025 v souvislosti se systémem EU ETS a odhadovanými cenami povolenek EU.

(303)

Zdrojem těchto odhadů cen povolenek EU je výtah společnosti Bloomberg New Energy Finance ze dne 30. července 2021. Průměrná předpokládaná cena za povolenky EU pro toto období činí 55 EUR za tunu emisí CO2.

(304)

Na tomto základě Komise vypočítala cenu obdobného výrobku, která výrobnímu odvětví Unie nepůsobí újmu.

(305)

Komise poté stanovila úroveň pro odstranění újmy na základě srovnání vážené průměrné dovozní ceny spolupracujících vyvážejících výrobců, která byla stanovena pro účely výpočtů cenového podbízení, s váženou průměrnou cenou obdobného výrobku prodávaného během období šetření na trhu Unie výrobci v Unii zařazenými do vzorku, jež nepůsobí újmu. Případný rozdíl vyplývající z tohoto porovnání byl vyjádřen jako procento vážené průměrné dovozní hodnoty CIF.

(306)

Pokud jde o zbytkové rozpětí, vzhledem k tomu, že spolupráce ze strany čínských vývozců byla nízká, jak je vysvětleno ve 179. bodě odůvodnění, považovala Komise za vhodné stanovit zbytkové rozpětí na základě dostupných údajů. Toto rozpětí bylo nastaveno na úrovni nejvyššího rozpětí prodeje pod cenou stanoveného pro typ výrobku prodávaný v reprezentativních množstvích vyvážejícím výrobcem s nejvyšším zjištěným rozpětím prodeje pod cenou. Takto vypočtené zbytkové rozpětí prodeje pod cenou bylo stanoveno ve výši 153,6 %.

(307)

Výsledky těchto výpočtů jsou uvedeny v této tabulce.

(308)

Jak je vysvětleno v oznámení o zahájení řízení, žadatel poskytl Komisi dostatečné důkazy, že v dotčené zemi existují ohledně výrobku, který je předmětem šetření, zkreslení na trhu surovin. V souladu s čl. 7 odst. 2a základního nařízení se proto šetření zabývalo údajným zkreslením za účelem posouzení, zda by popřípadě clo nižší než dumpingové rozpětí postačovalo k odstranění újmy.

(309)

Protože jsou však rozpětí nezbytná k odstranění újmy vyšší než zjištěná dumpingová rozpětí, dospěla Komise k názoru, že v této fázi není nutné se tímto aspektem zabývat.

(310)

Na základě závěrů, k nimž Komise v otázce dumpingu, újmy, příčinné souvislosti a zájmu Unie dospěla, by měla být uložena prozatímní opatření, jež zabrání tomu, aby dumpingový dovoz způsoboval výrobnímu odvětví Unie další újmu.

(311)

Na dovoz uhlíkových elektrod pocházejících z Čínské lidové republiky by měla být uložena prozatímní antidumpingová opatření podle pravidla nižšího cla, které stanoví čl. 7 odst. 2 základního nařízení.

(312)

Komise porovnala rozpětí prodeje pod cenou a dumpingová rozpětí uvedená v 307. bodě odůvodnění výše. Výše cla byla stanovena na úrovni nižší z hodnot dumpingového rozpětí a rozpětí prodeje pod cenou.

(313)

Na základě výše uvedených skutečností by sazby prozatímního antidumpingového cla vyjádřené v cenách CIF s dodáním na hranice Unie před proclením měly činit:

(314)

Sazby antidumpingových cel pro individuální společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění plynoucích z tohoto šetření. Odrážejí proto situaci zjištěnou během tohoto šetření, pokud jde o tyto společnosti. Tyto sazby cla jsou použitelné výlučně na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z dotčené země a vyráběného uvedenými právními subjekty. Na dovoz dotčeného výrobku vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „všechny ostatní společnosti“. Neměla by se na ně vztahovat žádná z uvedených individuálních sazeb antidumpingového cla.

(315)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních sazeb antidumpingového cla. Tato žádost musí být předložena Komisi (83). Žádost musí obsahovat veškeré příslušné informace umožňující prokázat, že změna nemá vliv na právo dané společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude nařízení o změně názvu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

(316)

Aby bylo zajištěno řádné vymáhání antidumpingových cel, měla by se sazba antidumpingového cla stanovená pro všechny ostatní společnosti vztahovat nejen na vyvážející výrobce, kteří při tomto šetření nespolupracovali, nýbrž také na výrobce, kteří v období šetření neuskutečnili žádný vývoz do Unie.

(317)

Za účelem minimalizace rizika obcházení těchto opatření kvůli rozdílu mezi celními sazbami je nutno přijmout zvláštní opatření, která zajistí uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Společnosti, na něž se vztahují individuální sazby antidumpingového cla, musí celním orgánům členských států předložit platnou obchodní fakturu. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Na dovoz, k němuž není taková faktura přiložena, by se mělo vztahovat antidumpingové clo platné pro „všechny ostatní společnosti“.

(318)

I když je předložení této faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, není tato faktura jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států totiž musí i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití nižší celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(319)

Pokud by se po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci takového šetření lze mimo jiné prověřit potřebu zrušit individuální celní sazbu (sazby) a následně uložit celostátní clo.

(320)

V souladu s článkem 19a základního nařízení informovala Komise zúčastněné strany o plánovaném uložení prozatímních cel. Tato informace byla zveřejněna rovněž na internetových stránkách GŘ TRADE. Zúčastněným stranám byly poskytnuty tři pracovní dny na to, aby předložily připomínky k přesnosti výpočtů, které jim byly konkrétně sděleny.

(321)

Byly obdrženy připomínky k přesnosti výpočtů. Připomínky společností Liaoning Dantan Technology Group Co., Ltd a Fangda Carbon New Material Co., Ltd neměly na přesnost výpočtů vliv. Kromě toho společnosti Misano S.p.A. a COMAP SAS (dovozce a uživatel dotčeného výrobku) vznesly po předběžném poskytnutí informací obecné připomínky, které se netýkaly přesnosti výpočtů. Uvedené připomínky proto budou řešeny až v konečné fázi.

(322)

Komise v zájmu řádné správy vyzve zúčastněné strany k tomu, aby ve stanovené lhůtě předložily písemné připomínky a/nebo požádaly o slyšení u Komise a/nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(323)

Zjištění týkající se uložení prozatímních cel jsou prozatímní a mohou být v konečné fázi šetření změněna,