(EU) 2021/1308Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1308 ze dne 28. dubna 2021, kterým se mění přílohy I a II směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1629, pokud jde o změnu seznamu vnitrozemských vodních cest Unie a minimálních technických požadavků na plavidla

„PŘÍLOHA I

SEZNAM VNITROZEMSKÝCH VODNÍCH CEST UNIE ROZDĚLENÝCH ZEMĚPISNĚ DO ZÓN 1, 2 A 3

KAPITOLA 1

Zóna 1

Francie

Po proudu od příčné hranice moře v ústích řek Seina, Loira, Gironda a Rhôna

Německo

Emže	od čáry spojující bývalý maják Greetsiel a západní molo vjezdu do přístavu v Eemshavenu směrem k moři až po 53° 30′ s. š. a 6° 45′ v. d., tj. mírně směrem k moři od překladiště plavidel pro pevný náklad v rameni Staré Emže (1)

Polsko

Část Pomořanského zálivu jižně od linie spojující NordPerd na ostrově Rujana a maják Niechorze.

Část Gdaňského zálivu jižně od linie spojující maják Hel a vstupní bóji do přístavu Baltijsk.

Švédsko

jezero Vänern, ohraničené na jihu rovnoběžkou procházející majákem Bastungsgrunden.

jezero Vättern

Brofjorden - Donsö

Oblast ohraničená pevninou nebo hranicí zóny 2 nebo 3 a linií vedoucí od nejjižnějšího bodu Grötö přes nejzápadnější bod Gåsö; nejsevernější bod Hermanö; Hermanö huvud (hlava Hermanö); Vedholmen; Danholmen; centrum Mollön; světlo Räbbehuvud; dolní světlo v Sankt Olov; nejjihovýchodnější bod Flatholmenu; světlo Åstol; světlo Marstrand; světlo Sälö; dolní světlo v Kågholmenu; světlo Tynneskär; světlo Buskärs Knöte; a horní maják v Rivö po maják Rivö.

Severní Öregrundsgrepen

Oblast mezi pevninou a Gräsö, ohraničená na severu rovnoběžkou procházející přes světlo Engelska grundet a na jihu procházející přes horní navigační světlo v Öregrundu.

Söderarm - Sandhamn

Oblast ohraničená hranicí zóny 2 a linií od navigačního světla v Tyvö přes světlo v Söderarm; horní navigační světlo v pilotním přístavu Söderarm; a světlo Prästkobben po světlo Korsö.

Jungfrufjärden

Oblast ohraničená pevninou nebo hranicí zóny 2 a linií vedoucí od nejzápadnějšího bodu Nämdö přes nejzápadnější bod Mörtö-Bunsö po maják Ornöhuvud.

Mysingen - Landsort

Oblast ohraničená hranicí zóny 2 a linií od světla v Utö přes nejjižnější bod Nåttarö; světlo Måsknuv; a světlo Viksten po světlo Landsort.

Landsort - Arkö

Oblast ohraničená pevninou nebo hranicemi zóny 2 nebo 3 a linií vedoucí od světla Landsort přes nejjižnější bod Enskär a světlo v Norra Kränkan k Marö Kupa.

Zátoka Valdemarsviken a souostroví Gryt

Oblast ohraničená pevninou nebo hranicemi zóny 2 a linií vedoucí od majáku Gubbö Kupa přes světlo v Häradsskär a světlo v Hägerökarten k nejjižnějšímu bodu Kvädö.

Severní úžina Kalmar – Västervik

Oblast ohraničená pevninou a linií vedoucí od Hallmare Skackel po světlo Aleskär; světlo Idö; světlo Idö Stångskär; světlo Strupö Ljungskär, poloha N 57 20,0 E016 48,0; a západní kardinální bóje Enerumsgrund k nejsevernějšímu bodu Ölandu a dále severozápadním pobřežím Ölandu a na jihu rovnoběžkou N 56 51,00.

Jižní úžina Kalmar

Oblast mezi pevninou a Ölandem, ohraničená na severu linií od Dunö (na pevnině) k Beijerhamnu na Ölandu a na jihu rovnoběžkou N 56 15,00.

Zóna 2

Česká republika

přehradní nádrž Lipno

Německo

Emže	od čáry vycházející z vjezdu do přístavu směrem k Papenburgu přes Emži, která spojuje bývalou čerpací stanici Diemen a propusti v hrázi na Halte, až po čáru spojující bývalý maják Greetsiel a západní molo vjezdu do přístavu v Eemshavenu
Jade	uvnitř čáry spojující bývalé světlo v Schilligu a kostelní věž v Langwardenu
Vezera	Od severovýchodního okraje železničního mostu v Brémách až k čáře spojující kostelní věže v Langwardenu a Kappelu, včetně vedlejších ramen Westergate, Rekumer Loch, Rechter Nebenarm a Schweiburg
Labe společně s Bütztflether Süderelbe (od říčního km 0,69 po ústí do Labe), Ruthenstrom (od říčního km 3,75 po ústí do Labe) Wischhafener Süderelbe (od říčního km 8,03 po ústí do Labe)	Od spodní hranice přístavu Hamburk až k čáře spojující maják v Döse a západním výběžkem hráze Friedrichskoog (Dieksand), s přítoky Este, Lühe, Schwinge, Oste, Pinnau, Krückau a Stör (vždy od hráze k ústí), včetně ramene Nebenelbe
Meldorfský záliv	Uvnitř čáry spojující západní výběžek hráze Friedrichskoog (Dieksand) a hlavu západního mola v Büsumu
Eidr	od ústí průplavu Gieselau (km 22,64) k čáře vedoucí od středu pevnosti (Tränke) po věž kostela ve Vollerwieku
průplav Gieselau	od ústí do řeky Eider po ústí do Severomořsko-baltského průplavu
Flensburský záliv	až po čáru spojující maják Kegnäs a Birknack a severně od německo-dánské hranice ve Flensburském zálivu
Schlei	uvnitř čáry mezi hlavami mola ve Schleimünde
Eckernfördský záliv	uvnitř čáry spojující Bocknis-Eck se severovýchodním výběžkem pevniny v Dänisch Nienhofu
Kielské zálivy	uvnitř čáry spojující maják Bülk a námořní památník Labö
Severomořsko-baltský průplav včetně Audorfer See a Schirnauer See	Od čáry spojující hlavy mola v Brunsbüttel až k čáře spojující vjezdová světla v Kiel-Holtenau, včetně Obereidersee a Enge, Audorfer See, Borgstedter See a Enge, Schirnauer See, Flemhuder See a průplavu Achterwehrer
Trave	od severozápadního okraje železničního mostu v Lübecku, včetně Pötenitzer Wiek a Dassower See, až k čáře spojující jižní vnitřní a severní vnější čelo přístavní hráze Travemünde
Leda	od vjezdu do vnějšího přístavu plavební komory v Leer k ústí do Emže
Hunte	od přístavu Oldenburg a od 140 m po proudu od Amalienbrücke v Oldenburgu k ústí do Vezery
Lesum	od soutoku Hamme a Wümme (km 0,00) k ústí do Vezery
Este	od dolní vody zdymadla Buxtehude (km 0,25) k ústí do Labe
Este	od dolní vody Au-Mühle v Horneburgu (km 0,00) k ústí do Labe
Schwinge	od severního okraje zdymadla Salztor ve Stade k ústí do Labe
Oste	od místa 210 m nad střední linií dopravního mostu přes přehradu Oste (km 69,360) k ústí do Labe
Pinnau	od jihozápadního okraje železničního mostu v Pinneburgu k ústí do Labe
Krückau	od jihozápadního okraje mostu vedoucího do/z Wedenkampu v Elmshornu k ústí do Labe
Stör	od přílivoměru Rensing k ústí do Labe
Freiburský přístavní kanál	od východního okraje zdymadla ve Freiburgu an der Elbe až k ústí do Labe
Wismarbucht, Kirchsee, Breitling, Salzhaff a oblast přístavu Wismar	Směrem k moři až k čáře mezi Hoher Wieschendorf Huk a světlem v Timmendorfu a čárou spojující světlo v Gollwitzu na ostrově Poel a jižní výběžek poloostrova Wustrow
Warnow, včetně Breitlingu a přítoků	Po proudu od Mühlendamm od severního okraje mostu Geinitzbrücke v Rostocku směrem k moři až k čáře spojující severní body západního a východního mola ve Warnemünde
Vody uzavřené pevninou a poloostrovy Darß a Zingst a ostrovy Hiddensee a Rügen (včetně oblasti přístavu Stralsund)	Směrem k moři mezi   poloostrovem Zingst a ostrovem Bock: až k 54° 26′ 42′′ severní šířky,   ostrovy Bock a Hiddensee: až po čáru spojující severní výběžek ostrova Bock a jižní výběžek ostrova Hiddensee,   ostrovem Hiddensee a ostrovem Rujana (Bug): až po čáru spojující jihovýchodní výběžek Neubessin a Buger Haken
Kleine Jasmunder Bodden
Greifswalder Bodden	směrem k moři k Boddenu až po čáru od východního výběžku Thiessower Haken (Südperd) k východnímu výběžku ostrova Ruden a k severnímu výběžku ostrova Usedom (54° 10′ 37″ s. š., 13° 47′ 51″ v. d.)
Ryck	východně od Steinbeckského mostu v Greifswaldu po čáru spojující horní okraje přístavních hrází
vody uzavřené pevninou a ostrovem Usedom (Peenestrom, včetně oblasti přístavu Wolgast a Achterwasser, a Oderský záliv)	Směrem na východ až po hranici s Polskou republikou ve Štětínském zálivu
Uecker	od jihozápadního okraje dopravního mostu v Ueckermünde po čáru spojující horní čela přístavních hrází

Pozn.: V případě plavidel, jejichž domovský přístav se nachází v jiném státě, je nutno přihlédnout k článku 32 smlouvy Ems-Dollart ze dne 8. dubna 1960 (BGBl. 1963 II s. 602).

Francie

řeka Gironda od km 48,50 k cípu ostrova Île de Patiras po proudu, k příčné hranici moře vymezené čárou spojující Pointe de Grave s Pointe de Suzac,

řeka Loira od Cordemais (km 25) k příčné hranici moře vymezené čárou spojující Pointe de Mindin s Pointe de Penhoët,

řeka Seina od začátku Tarcanvillského průplavu k příčné hranici moře vymezené čárou vedoucí od Cape Hode na pravém břehu po místo na levém břehu, kde plánovaný průplav protíná pobřeží pod Berville,

řeka Vilaine od přehrady Arzal k příčné hranici moře vymezené čárou spojující Pointe du Scal s Pointe du Moustoir,

Ženevské jezero.

Maďarsko

Blatenské jezero

Nizozemsko

Dollard

Emže

Waddenzee: včetně spojení se Severním mořem

IJsselmeer: včetně Markermeer a IJmeer, ale bez Gouwzee

Nieuwe Waterweg a Scheur

průplav Calland západně od přístavu Benelux

Hollands Diep

Breeddiep, Beerkanaal a připojené přístavy

Haringvliet a Vuile Gat: včetně vodních cest mezi Goeree-Overflakkee na jedné straně a Voorne-Putten a Hoekse Waard na druhé straně

Hellegat

Volkerak

Krammer

Grevelingenmeer a Brouwerschavensche Gat: včetně všech vodních cest mezi Schouwen-Duiveland a Goeree-Overflakkee

Keten, Mastgat, Zijpe, Krabbenkreek, Eastern Scheldt a Roompot: včetně vodních cest mezi Walcheren, Noord-Beveland a Zuid-Beveland na jedné straně a Schouwen-Duiveland a Tholen na druhé straně, kromě průplavu Šelda-Rýn

Šelda a Západní Šelda a její ústí do moře: včetně vodních cest mezi Zeeuws Vlaanderen na jedné straně a Walcheren a Zuid-Beveland na druhé straně, kromě průplavu Šelda-Rýn

Polsko

Štětínský záliv

Kamieńský záliv

Viselský záliv

Pucký záliv

Włocławská přehradní nádrž

jezero Śniardwy

jezero Niegocin

jezero Mamry

Švédsko

Lysekil – Orust – Tjörn

Oblast ohraničená pevninou a linií vedoucí od Slaggön v Lysekil k Skaftölandet na úrovni 170°; linie vedoucí od světla v Islandsberg k Lavösundu; linie od světla v Lyr na úrovni 300 stupňů k pevnině východně od Mollösundu; linie vedoucí od nejjižnějšího bodu Lyr k Björholmenu; a v severní části Hakefjorden linií tvořenou rovnoběžkou N 58 01,00.

Jižní souostroví Göteborg

Oblast ohraničená pevninou nebo hranicí zóny 3 a linií vedoucí od západní části přístavu Arendal přes Knippelholmen; světlo Rivö, horní světlo Rivö; maják Känsö torn; světlo Kårholmen; a světlo Rättarens do Askims nabbe.

Öregrund – Norrtälje

Oblast mezi pevninou a Gräsö, ohraničená na severu rovnoběžkou procházející horním navigačním světlem Öregrundu a ohraničená k moři linií mezi Äspskäret a světlem Råstensudde; linie přes Singsundet; mosty přes Fygdströmmen; linie od Dejeudden přes světlo Arholma ke světlu Tyvö.

Norrtälje – Nämdö

Oblast ohraničená pevninou nebo hranicemi zóny 2 nebo 3 a linií od světla Tyvö přes světlo Idskärskobben; nejzápadnější bod Svartlöga; světlo Stenkobbsgrund, maják Korsö; a nejzápadnější bod Nämdö k nejjižnějšímu bodu Björnö.

Dalarö – Torö

Oblast ohraničená pevninou a linií vedoucí od Klacknäset přes maják Ornöhuvud; Näset v Ornö; nejsevernější bod Utö; světlo Utö; světlo Älvsnabben; Norra Stegholmen; Yttre Gården; Valsudden na ostrově Järflotta; a Långsudden na ostrově Järflotta k nejvýchodnějšímu bodu Torö.

Torö – Oxelösund

Oblast ohraničená pevninou nebo hranicemi zóny 3 a linií od kostela Tyvö přes světlo Fifång; světlo Kockehällan; Lacka torn; nejvýchodnější bod Kittelö; světlo v Trutbådanu, světlo v Betenu; a maják Femörehuvud k Svartuddenu severně od horního světla Kungshamn.

Bråviken, Slätbaken a souostroví Östergötland

Oblast vymezená pevninou (v západním Bråvikenu od mostu Hamnbron v Norrköpingu; na západě Slätbaken od zdymadla Mem) a linií vedoucí od světla Gullängsberget přes maják Arkö; Marö kupa; maják Kupa klint; nejzápadnější bod Birkskär; a maják Gubbö Kupa do Dalaudde jižně od Orrenu.

Střední úžina Kalmar

Oblast vymezená na západě pevninou, na východě Ölandem, na severu rovnoběžkou N 56 51;00 a na jihu linií od Dunö (na pevnině) k Beijerhamnu na Ölandu.

KAPITOLA 2

Zóna 3

Belgie

námořní Šelda (po proudu od antverpského otevřeného kotviště)

Bulharsko

Dunaj: od říčního km 845,650 do říčního km 374,100

Česká republika

přehradní nádrže: Brněnská (Kníničky), Jesenice, Nechranice, Orlík, Rozkoš, Slapy, Těrlicko, Žermanice a Nové Mlýny III

těžební jezera štěrkopísku: Ostrožná Nová Ves a Tovačov

Německo

Dunaj	od Kelheimu (km 2 414,72 ) k německo-rakouským hranicím u Jochensteinu
Rýn spolu s Lampertheimer Altrhein (od km 4,75 až k Rijnu), Altrhein Stockstadt-Erfelden (od km 9,80 až k Rijnu)	od německo-švýcarských hranic k německo-nizozemským hranicím
Labe (Norderelbe) včetně Süderelbe en Köhlbrand	od ústí průplavu Labe-Seiten ke spodní hranici přístavu Hamburk
Müritz

Francie

Adour od Bec du Gave k moři,

Aulne od zdymadla u Châteaulin k příčné hranici moře vymezené Passage de Rosnoën,

Blavet od Pontivy k Pont du Bonhomme,

průplav Calais,

Charente od mostu u Tonnay-Charente k příčné hranici moře vymezené čarou procházející středem majáku po proudu na levém břehu a středem Fort de la Pointe,

Dordogne od soutoku s Lidoire k Bec d’Ambès,

Garonna od mostu u Castet en Dorthe k Bec d’Ambès,

Gironda od Bec d’Ambès k příčné čáře na km 48,50 procházející cípem ostrova Île de Patiras po proudu,

Hérault od přístavu Bessan k moři až po horní hranici přílivu na pobřeží,

Isle od soutoku s řekou Dronne k soutoku s řekou Dordogne,

Loira od soutoku s řekou Maine ke Cordemais (km 25),

Marna od mostu u Bonneuil (km 169 až 900) a zdymadla v Saint-Maur k soutoku se Seinou,

Rýn

Nive od přehrady Haïtze u Ustaritzu k soutoku s Adour,

Oise od zdymadla Janville po soutok se Seinou,

Orb od přístavu Sérignan k moři až po horní hranici přílivu na pobřeží,

Rhôna od hranice se Švýcarskem k moři, vyjma Petit Rhône,

Saôna od mostu Pont de Bourgogne u Chalon-sur-Saône k soutoku s Rhônou,

Seina od zdymadla Nogent-sur-Seine k začátku průplavu Tancarville,

Sèvre Niortaise od zdymadla u Marans na příčné hranici moře naproti strážnici k ústí,

Somme od okraje mostu Pont de la Portelette po proudu u Abbeville k viaduktu Noyelles a k železnici v Saint-Valéry-sur-Somme,

Vilaine od Redonu (km 89,345) k přehradě Arzal,

jezero Amance,

jezero Annecy,

jezero Biscarosse,

jezero Bourget,

jezero Carcans,

jezero Cazaux,

jezero Der-Chantecoq,

jezero Guerlédan,

jezero Hourtin,

jezero Lacanau,

jezero Orient,

jezero Pareloup,

jezero Parentis,

jezero Sanguinet,

jezero Serre-Ponçon,

jezero Temple.

Chorvatsko

Dunaj: od říčního km 1 295 + 500 do říčního km 1 433 + 100

řeka Dráva: od říčního km 0 do říčního km 198 + 600

řeka Sáva: od říčního km 210 + 800 do říčního km 594 + 000

řeka Kupa: od říčního km 0 do říčního km 5 + 900

řeka Una: od říčního km 0 do říčního km 15

Maďarsko

Dunaj: od říčního km 1 812 do říčního km 1 433

Dunaj Moson: od říčního km 14 do říčního km 0

Dunaj Szentendre: od říčního km 32 do říčního km 0

Dunaj Ráckeve: od říčního km 58 do říčního km 0

řeka Tisza: od říčního km 685 do říčního km 160

řeka Dráva: od říčního km 198 do říčního km 70

řeka Bodrog: od říčního km 51 do říčního km 0

řeka Kettős-Körös: od říčního km 23 do říčního km 0

řeka Hármas-Körös: od říčního km 91 do říčního km 0

kanál Sió: od říčního km 23 do říčního km 0

jezero Velence

jezero Fertő

Nizozemsko

Rýn

Sneekermeer, Koevordermeer, Heegermeer, Fluessen, Slotermeer, Tjeukemeer, Beulakkerwijde, Belterwijde, Ramsdiep, Ketelmeer, Zwartemeer, Veluwemeer, Eemmeer, Alkmaardermeer, Gouwzee, vnější IJ, vnitrozemský IJ, průplav Noordzee, přístav IJmuiden, oblast přístavu Rotterdam, Nieuwe Maas, Noord, Oude Maas, Beneden Merwede, Nieuwe Merwede, Dordtsche Kil, Boven Merwede, Waal, průplav Bijlandsch, Boven Rijn, průplav Pannersdensch, Geldersche IJssel, Neder Rijn, Lek, průplav Amsterdam-Rýn, Veerse Meer, průplav Šelda-Rýn až po ústí do Volkerak, Amer, Bergsche Maas, Maasa pod Venlo, Gooimeer, Europort, průplav Caland (východně od přístavu Benelux), průplav Hartel

Rakousko

Dunaj: od rakousko-německé k rakousko-slovenské hranici

Inn: od ústí k elektrárně Pasov-Ingling

Traun: od ústí ke km 1,80

Enže: od ústí ke km 2,70

March: ke km 6,00

Polsko

řeka Biebrza od ústí kanálu Augustowski k ústí řeky Narwia

řeka Brda od linie s kanálem Bydgoski v Bydgoszczi k ústí řeky Visly

řeka Bug od ústí řeky Muchawiec k ústí řeky Narwia

jezero Dąbie k hranici vnitřní mořské vody

kanál Augustowski od soutoku s řekou Biebrza ke státní hranici, včetně jezer podle trasy tohoto kanálu

kanál Bartnicki od jezera Ruda Woda k jezeru Bartężek, včetně jezera Bartężek

kanál Bydgoski

kanál Elbląski od jezera Druzno k jezeru Jeziorak a k jezeru Szeląg Wielki, včetně těchto jezer a včetně jezer podél trasy kanálu, vedlejší trasy směrem k Zalewu od jezera Jeziorak k jezeru Ewingi, včetně

kanál Gliwicki včetně kanálu Kędzierzyński

kanál Jagielloński od styku s řekou Elbląg k řece Nogat

kanál Łączański

kanál Ślesiński včetně jezer podél trasy tohoto kanálu a jezera Gopło

kanál Żerański

řeka Martwa Visla od Visly v Przegalině k hranici vnitřní mořské vody

řeka Narew od ústí řeky Biebrzy k ústí Visly, včetně jezera Zegrzyński

řeka Nogat od Visly k ústí Viselského zálivu

Řeka Noteć (horní) od jezera Gopło k linii s kanálem Górnonotecki a kanálem Górnonotecki a řeka Noteć (dolní) od styku s kanálem Bydgoski k ústí řeky Warta

řeka Lužická Nisa od Gubinu k ústí Odry

řeka Odra od města Ratiboř k linii s řekou Východní Odra, která se stáčí k řece Regalice od průplavu Klucz-Ustowo, včetně této řeky a jejích přítoků k jezeru Dąbie, jakož i přítoky řeky Odry od zdymadla Opatowice ke zdymadlu ve městě Vratislav

Řeka Západní Odra od hráze Widuchowa (704,1 km od Odry) – k hranici vnitřní mořské vody, včetně přítoků, jakož i průplav Klucz-Ustowo spojující Východní Odru se Západní Odrou

řeka Parnica a průplav Parnicki od Západní Odry k hranici vnitřní mořské vody

řeka Pisa od jezera Roś k ústí řeky Narew

Řeka Szkarpawa od Visly k ústí Viselského zálivu

řeka Warta od jezera Ślesińskie k ústí Odry

soustava Velkých mazurských jezer zahrnující jezera spojená řekami a kanály tvořícími hlavní trasu od jezera Roś (včetně) v Piszi ke kanálu Węgorzewski (včetně) ve Węgorzewu, spolu s jezery: Seksty, Mikołajskie, Tałty, Tałtowisko, Kotek, Szymon, Szymoneckie, Jagodne, Boczne, Tajty, Kisajno, Dargin, Łabap, Kirsajty a Święcajty, včetně kanálu Giżycki, kanálu Niegociński a kanálu Piękna Góra, vedlejší trasy jezera Ryńskie (včetně) v Rynu k jezeru Nidzkie (až 3 km, tvoříce hranici s rezervací „Jezero Nidzkie“), spolu s jezery: Bełdany, Guzianka Mała a Guzianka Wielka

řeka Visla od ústí řeky Przemsza k soutoku s kanálem Łączański, jakož i od ústí tohoto kanálu v Skawina k ústí řeky Visly k Gdaňskému zálivu, kromě přehradní nádrže Włocławski

Rumunsko

Dunaj: Od srbsko-rumunské hranice (km 1 075) k Černému moři přes kanál Sulina.

Dunajsko-černomořský průplav (o délce 64,410 km): od napojení na řeku Dunaj na km 299,300 Dunaje u obce Cernavodă (km 64,410 průplavu) po přístav Konstanca Jih-Agigea (km „0“ kanálu).

průplav Poarta Albă-Midia Năvodari (délka 34,600 km): od napojení na dunajsko-černomořský průplav na km 29,410 v Poarta Albă (km 27,500 průplavu) po přístav Midia (km „0“ průplavu)

Slovensko

Dunaj: od říčního km 1 880,26 do říčního km 1 708,20

Dunajský průplav: od říčního km 1 851,75 do říčního km 1 811,00

řeka Váh: od říčního km 0,00 do říčního km 70,00

řeka Morava: od říčního km 0,00 do říčního km 6,00

řeka Bodrog: od říčního km 49,68 do říčního km 64,85

přehradní nádrže: Oravská Priehrada, Liptovská Mara, Zemplínska Šírava

Švédsko

jezero Mälaren

Saltsjön, přístavy Stockholm a Värmdölandet

Oblast od vývodů jezera Mälaren ve Stockholmu, v Norrströmu, Slussenu a Hammarbyslussenu, která je ohraničena pevninou a mostem Lidingöbron a linií vedoucí přes světlo Elfviksgrund na úrovni 135-315 stupňů; linie mezi Mellangårdsholmen a Högklevsudde v Baggensfjärden; Örsundet mezi Ingarö a Fågelbrolandet; linie vedoucí od Rönnäsudd přes světlo Tegelhällan a světlo Runö světlo k Talatta na Djurö; linie přes Vindöström mezi Vindö a Värmdölandet; a kromě toho ostrovy v této oblasti.

Kanál Södertälje a přístavy Södertälje

kanál Södertälje a přístavy Södertälje, ohraničené na severu zdymadlem Södertälje a na jihu rovnoběžkou 59° 09′ 00″ s. š.

Trollhätte Canal, Göta älv a Nordre älv

Oblast od rovnoběžky přes maják Bastugrund v jižní části jezera Vänern po Älvsborgský most a řeku Nordre älv až k rovnoběžce procházející E 11° 45′ 00″.

Kanál Göta

Na východě od zdymadla Mem k mostu Motala, včetně jezera Asplången, jezera Roxen a jezera Boren; na západě od rovnoběžky procházející světlem Rödesund Norra Yttre v Karlsborgu až po plavební komoru Sjötorp, včetně jezerního systému, kterým kanál prochází.

(1)	V případě plavidel, jejichž domovský přístav je jinde, je nutno přihlédnout k článku 32 smlouvy Ems-Dollart ze dne 8. dubna 1960 (BGBl. 1963 II s. 602).

„ANNEX II

MINIMÁLNÍ TECHNICKÉ POŽADAVKY NA PLAVIDLA PROVOZOVANÁ NA VNITROZEMSKÝCH VODNÍCH CESTÁCH V ZÓNÁCH 1, 2, 3 A 4

Platnými technickými požadavky na plavidla jsou požadavky stanovené v normě ES-TRIN 2021/1.