(EU) 2021/1256Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1256 ze dne 21. dubna 2021, kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/35, pokud jde o začlenění rizik týkajících se udržitelnosti do oblasti řízení a kontroly pojišťoven a zajišťoven (Text s významem pro EHP)

Publikováno:	Úř. věst. L 277, 2.8.2021, s. 14-17	Druh předpisu:	Nařízení v přenesené pravomoci
Přijato:	21. dubna 2021	Autor předpisu:	Evropská komise
Platnost od:	22. srpna 2021	Nabývá účinnosti:	2. srpna 2022
Platnost předpisu:	Ano	Pozbývá platnosti:

Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.

2.8.2021

Úřední věstník Evropské unie

L 277/14

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2021/1256

ze dne 21. dubna 2021,

kterým se mění nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/35, pokud jde o začlenění rizik týkajících se udržitelnosti do oblasti řízení a kontroly pojišťoven a zajišťoven

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES ze dne 25. listopadu 2009 o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (1), a zejména na čl. 50 odst. 1 a čl. 135 odst. 1 písm. a) uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Přechod na nízkouhlíkové, udržitelnější a oběhové hospodářství účinněji využívající zdroje v souladu s cíli udržitelného rozvoje má zásadní význam pro zajištění dlouhodobé konkurenceschopnosti hospodářství Unie. V roce 2016 uzavřela Unie Pařížskou dohodu (2). Ustanovení čl. 2 odst. 1 písm. c) Pařížské dohody stanoví cíl, jímž je lepší reakce na změnu klimatu, mimo jiné sladěním finančních toků s nízkoemisním rozvojem odolným vůči změně klimatu.

(2)

Komise si tuto výzvu vzala za svou a v prosinci 2019 představila Zelenou dohodu pro Evropu (3). Zelená dohoda představuje novou strategii růstu, jejímž cílem je transformovat Unii na spravedlivou a prosperující společnost s moderní a konkurenceschopnou ekonomikou efektivně využívající zdroje, která v roce 2050 nebude produkovat žádné emise skleníkových plynů a hospodářský růst v ní bude oddělen od využívání zdrojů. Tento cíl rovněž vyžaduje jasné dlouhodobé signály pro investory, aby se předešlo uvíznutí aktiv a zvýšilo udržitelné financování.

(3)

V březnu 2018 Komise zveřejnila svůj akční plán „Financování udržitelného růstu“ (4) na vytvoření ambiciózní a komplexní strategie pro udržitelné financování. Jedním z cílů stanovených v uvedeném akčním plánu je přesměrování kapitálových toků směrem k udržitelným investicím za účelem dosažení udržitelného a inkluzivního růstu. Posouzení dopadů, z něhož vycházejí následné legislativní iniciativy zveřejněné v květnu 2018 (5), ukázalo, že je třeba vyjasnit, že pojišťovny a zajišťovny by měly v rámci svých povinností vůči pojistníkům brát do úvahy faktory udržitelnosti. Pojišťovny a zajišťovny by proto měly průběžně posuzovat nejen všechna příslušná finanční rizika, ale také veškerá relevantní rizika týkající se udržitelnosti uvedená v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 (6), která by v případě, že nastanou, mohla mít skutečný či potenciální významný negativní dopad na hodnotu investice nebo závazku. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 (7) výslovně neodkazuje na rizika týkající se udržitelnosti. Z tohoto důvodu a v zájmu zajištění toho, aby byl řídicí a kontrolní systém řádně prováděn a dodržován, je nezbytné vyjasnit, že řídicí a kontrolní systém pojišťoven a zajišťoven a posuzování celkových solventnostních potřeb těchto podniků by měly zohledňovat rizika týkající se udržitelnosti.

(4)	Pojišťovny, které zveřejňují hlavní nepříznivé dopady na faktory udržitelnosti v souladu s nařízením (EU) 2019/2088, by rovněž měly přizpůsobit své postupy, systémy a vnitřní kontroly, pokud jde o zveřejňování těchto informací.

(5)

Vzhledem k ambicím Komise zajistit, aby rizika týkající se klimatu a životního prostředí byla řízena a začleněna do finančního systému a vzhledem k významu politik odměňování při zajišťování toho, aby zaměstnanci pojišťoven a zajišťoven účinně řídili rizika zjištěná systémem řízení rizik, by politiky odměňování pojišťoven a zajišťoven měly obsahovat informace o tom, jak tyto politiky začleňování rizik týkajících se udržitelnosti do systému řízení rizik zohledňují.

(6)

Zásada „obezřetného jednání“ stanovená v článku 132 směrnice 2009/138/ES vyžaduje, aby pojišťovny a zajišťovny investovaly pouze do aktiv, jejichž rizika mohou řádně určit, měřit, sledovat, řídit, kontrolovat a podávat o nich zprávy. Aby se zajistilo, že pojišťovny a zajišťovny účinně řídí rizika v oblasti klimatu a životního prostředí, mělo by provádění zásady „obezřetného jednání“ zohledňovat rizika týkající se udržitelnosti a pojišťovny a zajišťovny by měly ve svém investičním procesu zohlednit preference svých zákazníků týkající se udržitelnosti, které byly vzaty v úvahu při postupu schvalování produktu.

(7)	Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(8)	Orgánům dohledu a pojišťovnám a zajišťovnám by měla být poskytnuta dostatečná doba na to, aby se přizpůsobily novým požadavkům obsaženým v tomto nařízení. Jeho uplatňování by proto mělo být odloženo,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Změny nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/35

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 se mění takto:

V článku 1 se vkládají nové body 55c až 55e, které znějí:

„55c)

„rizikem týkajícím se udržitelnosti“ se rozumí událost nebo situace v environmentální nebo sociální oblasti nebo v oblasti správy a řízení, která by v případě, že by nastala, mohla mít skutečný nebo možný nepříznivý dopad na hodnotu investice nebo na hodnotu závazku;

55d)	„faktory udržitelnosti“ se rozumí faktory udržitelnosti definované v čl. 2 bodě 24 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 (*1);

55e)

„preferencemi týkajícími se udržitelnosti“ se rozumí volba zákazníka nebo potenciálního zákazníka, pokud jde o to, zda, a pokud ano, do jaké míry, by do jeho investic měl být začleněn jeden nebo několik z těchto finančních nástrojů:

a)	finanční nástroj, u něhož zákazník nebo potenciální zákazník určí, že se minimální podíl investuje do environmentálně udržitelných investic ve smyslu čl. 2 bodu 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 (*2);

b)	finanční nástroj, u něhož zákazník nebo potenciální zákazník určí, že se minimální podíl investuje do udržitelných investic ve smyslu čl. 2 bodu 17 nařízení (EU) 2019/2088;

c)	finanční nástroj, který zohledňuje hlavní nepříznivé dopady na faktory udržitelnosti, přičemž kvalitativní nebo kvantitativní prvky prokazující předmětné zohlednění určuje zákazník nebo potenciální zákazník;

(*1) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 ze dne 27. listopadu 2019 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb (Úř. věst. L 317, 9.12.2019, s. 1)."

(*2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13).“;"

Článek 260 se mění takto:

v odst. 1 písm. a) se bod i) nahrazuje tímto:

„i)

opatření, jež má pojišťovna nebo zajišťovna přijmout pro posouzení a řízení rizika ztráty nebo nepříznivé změny hodnoty pojistných a zajistných závazků v důsledku nepřiměřených předpokladů ohledně stanovení cen a rezerv vyplývajících z vnitřních nebo vnějších faktorů, včetně rizik týkajících se udržitelnosti;“

v odst. 1 písm. c) se doplňuje nový bod vi), který zní:

„vi)	opatření, která má pojišťovna nebo zajišťovna přijmout k zajištění toho, aby rizika týkající se udržitelnosti, jež souvisí s investičním portfoliem, byla řádně identifikována, posouzena a řízena;“;

c)	vkládá se nový odstavec 1a, který zní: „1a. Pojišťovny a zajišťovny začlení do svých politik uvedených v odst. 1 písm. a) a c) a v případě potřeby politik týkajících se ostatních oblastí uvedených v odstavci 1 rizika týkající se udržitelnosti.“;

Článek 269 se mění takto:

v odstavci 1 se písmeno e) nahrazuje tímto:

„e)	zjišťování a posuzování vznikajících rizik a rizik týkajících se udržitelnosti.“;

b)	vkládá se nový odstavec 1a, který zní: „1a. Nově vznikající rizika a rizika týkající se udržitelnosti uvedená v odst. 1 písm. e), zjištěná v rámci funkce řízení rizik, jsou součástí rizik uvedených v čl. 262 odst. 1 písm. a).“;

V čl. 272 odst. 6 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b)

vlivu inflace, právního rizika, rizik týkajících se udržitelnosti, změny ve složení portfolia pojišťovny nebo zajišťovny a vlivu systémů, jež upravují výši pojistného, které platí pojistníci, směrem nahoru nebo dolů v závislosti na minulých pojistných událostech (systémy bonus-malus), nebo obdobných systémů, v aplikaci na konkrétní homogenní rizikové skupiny;“;

5)	V článku 275 se doplňuje nový odstavec 4, který zní: „4. Zásady odměňování zahrnují informace o tom, jak zohledňují začlenění rizik týkajících se udržitelnosti do systému řízení rizik.“;

V kapitole IX hlavy I se doplňuje nový oddíl 6, který zní:

„ODDÍL 6

Investice

Článek 275a

Začlenění rizik týkajících se udržitelnosti do zásady obezřetného jednání

1. Pojišťovny a zajišťovny musí při určování, měření, sledování, řízení, kontrole a posuzování rizik vyplývajících z investic a podávání zpráv o těchto rizicích, jak je uvedeno v čl. 132 odst. 2 prvním pododstavci směrnice 2009/138/ES, zohledňovat rizika týkající se udržitelnosti.

2. Pro účely odstavce 1 pojišťovny a zajišťovny přihlížejí k potenciálnímu dlouhodobému dopadu své investiční strategie a rozhodnutí na faktory udržitelnosti a v příslušných případech tato strategie a rozhodnutí pojišťoven odrážejí preference jejich zákazníků týkající se udržitelnosti zohledněné v postupu schvalování produktu, jak je uvedeno v článku 4 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/2358 (*3).

(*3) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/2358 ze dne 21. září 2017, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/97, pokud jde o požadavky na dohled nad produktem a jeho řízení vztahující se na pojišťovny a distributory pojištění (Úř. věst. L 341, 20.12.2017, s. 1).“."

Článek 2

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 2. srpna 2022.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 21. dubna 2021.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN

(1) Úř. věst. L 335, 17.12.2009, s. 1.

(2) Rozhodnutí Rady (EU) 2016/1841 ze dne 5. října 2016 o uzavření Pařížské dohody přijaté v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu jménem Evropské unie (Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 1).

(3) Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Zelená dohoda pro Evropu (COM(2019) 640 final).

(4) COM(2018) 97 final.

(5) Pracovní dokument útvarů Komise SWD(2018) 264 final.

(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 ze dne 27. listopadu 2019 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb (Úř. věst. L 317, 9.12.2019, s. 1).

(7) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/35 ze dne 10. října 2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/138/ES o přístupu k pojišťovací a zajišťovací činnosti a jejím výkonu (Solventnost II) (Úř. věst. L 12, 17.1.2015, s. 1).

Zavřít

Vyhledání konkrétního předpisu

Fulltextové vyhledávání