(EU) 2021/1229Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1229 ze dne 14. července 2021 o úvěrovém nástroji pro veřejný sektor v rámci mechanismu pro spravedlivou transformaci

(1)

Dne 11. prosince 2019 přijala Komise sdělení nazvané „Zelená dohoda pro Evropu“, v němž představila plán vytyčující novou strategii růstu pro Evropu a ambiciózní cíle v boji proti změně klimatu a pro ochranu životního prostředí. V souladu s cílem dosáhnout cíle Unie v oblasti klimatu pro rok 2030 stanoveného v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1119 (4) a dosáhnout v Unii nejpozději do roku 2050 účinným a sociálně spravedlivým způsobem klimatické neutrality bylo v Zelené dohodě pro Evropu oznámeno vytvoření mechanismu pro spravedlivou transformaci, který má poskytnout zdroje pro řešení problému procesu transformace směrem k dosažení cílů Unie v oblasti klimatu pro rok 2030 a dosažení klimatické neutrality v Unii do roku 2050, při kterém nebude nikdo opomenut. Nejzranitelnějšími regiony a občany jsou ti, kdo jsou nejvíce ohroženi škodlivými dopady změny klimatu a zhoršováním životního prostředí. Transformace na klimaticky neutrální ekonomiku je zdrojem nových hospodářských příležitostí s významným potenciálem pro vytváření pracovních míst, zejména v oblastech, které jsou v současnosti závislé na fosilních palivech. Může rovněž přispět k větší energetické bezpečnosti a odolnosti. Nicméně tato transformace může na územích, která procházejí procesem rozsáhlé dekarbonizace a která jsou již oslabena rušivými hospodářskými a sociálními dopady krize COVID-19, rovněž vyvolat krátkodobé sociální a hospodářské náklady.

(2)

Řízení této transformace bude vyžadovat významné strukturální změny na vnitrostátní i regionální úrovni. Má-li být úspěšná, je třeba, aby transformace snížila nerovnosti, díky novým vysoce kvalitním pracovním místům vytvořila čistý účinek na zaměstnanost a pro každého byla spravedlivá a sociálně přijatelná, a zároveň zvýšila konkurenceschopnost. V tomto ohledu má zásadní význam, aby bylo možné území, která jsou transformací postižena nejvíce, zejména regiony s těžbou uhlí, podporovat v diverzifikaci a revitalizaci jejich místních ekonomik a při vytváření udržitelných pracovních příležitostí pro dotčené pracovníky.

(3)

Dne 14. ledna 2020 přijala Komise sdělení nazvané „Investiční plán pro udržitelnou Evropu - Investiční plán Zelené dohody pro Evropu“ v němž navrhuje mechanismus pro spravedlivou transformaci, jenž se zaměřuje na regiony a odvětví, které jsou transformací nejvíce postiženy kvůli závislosti na fosilních palivech, jako je uhlí, rašelina a ropné břidlice, nebo kvůli závislosti na průmyslových procesech s vysokými emisemi skleníkových plynů, a které nemají dostatečnou kapacitu k financování potřebných investic. Vytvoření mechanismu pro spravedlivou transformaci bylo rovněž potvrzeno v závěrech Evropské rady ze dne 21. července 2020. Mechanismus pro spravedlivou transformaci sestává ze tří pilířů: Fondu pro spravedlivou transformaci (FST) prováděného ve sdíleném řízení, ze zvláštního režimu pro spravedlivou transformaci v rámci Programu InvestEU a z úvěrového nástroje pro veřejný sektor s cílem mobilizovat dodatečné investice do dotčených regionů. Tyto tři pilíře poskytují těmto regionům doplňkovou podporu s cílem podpořit transformaci na klimaticky neutrální ekonomiku do roku 2050.

(4)

V zájmu lepšího programování a provádění FST mají být stanoveny plány spravedlivé územní transformace, v nichž se stanoví klíčové kroky a harmonogram procesu transformace a určí území, která jsou transformací na klimaticky neutrální ekonomiku nejvíce postižena a která nemají dostatečnou kapacitu se s problémy spojenými s transformací vypořádat. Příprava plánů spravedlivé územní transformace má probíhat ve spolupráci s příslušnými místními a regionálními orgány a se zapojením všech příslušných partnerů v souladu s článkem [8] nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 (5). Uvedené plány mohou být společně s odpovídajícími programy podporovanými z FST v souladu s článkem 24 tohoto nařízení změněny tak, aby zahrnovaly nová území, která by byla vážně zasažena transformací, a to způsobem, který nebyl v okamžiku jejich prvotního přijetí očekáván.

(5)

Měl by být zřízen úvěrový nástroj pro veřejný sektor (dále jen „nástroj“). Představuje třetí pilíř mechanismu pro spravedlivou transformaci, jehož cílem je podporovat investice subjektů veřejného sektoru, a to vzhledem ke klíčové úloze veřejného sektoru při řešení selhání trhu. Tyto investice by měly odpovídat rozvojovým potřebám vyplývajícím z problémů spojených s transformací popsaným v plánech spravedlivé územní transformace, které byly schváleny Komisí. Plánované činnosti v oblasti podpory z nástroje by měly být v souladu s činnostmi podporovanými z dalších dvou pilířů mechanismu pro spravedlivou transformaci a měly by je doplňovat. S cílem sladit jeho trvání s dobou trvání víceletého finančního rámce od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027 (dále jen „víceletý finanční rámec 2021-2027“) stanoveného v nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 (6) by nástroj měl být zřízen na období sedmi let.

(6)

Aby se posílila soudržnost a hospodářská diverzifikace území zasažených transformací, měl by nástroj pokrývat širokou škálu udržitelných investic, pod podmínkou, že přispějí k uspokojování rozvojových potřeb těchto území vyvolaných transformací směrem k dosažení cílů Unie v oblasti klimatu pro rok 2030 stanovených v nařízení (EU) 2021/1119 a dosažení klimatické neutrality v Unii nejpozději do roku 2050, jak je popsáno v plánech spravedlivé územní transformace. Aby se zvýšila jeho účinnost, měl by být nástroj s to podporovat i způsobilé projekty, jejichž provádění započalo před podáním žádosti příjemci nástroje. Nástroj by neměl podporovat investice zahrnující jakoukoli z činností vyloučených podle článku 9 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1056 (7), ale mohl by podporovat investice do energie z obnovitelných zdrojů a zelené a udržitelné mobility včetně podpory zeleného vodíku, do účinných sítí dálkového vytápění, do veřejného výzkumu, digitalizace, environmentální infrastruktury pro inteligentní nakládání s odpady a hospodaření s vodou, a mohl by podporovat udržitelnou energii, energetickou účinnost a integrační opatření, včetně renovací a přestaveb budov, obnovu a regeneraci měst, přechod na oběhové hospodářství, rekultivaci a dekontaminaci půdy a ekosystém s ohledem na zásadu „znečišťovatel platí“, biologickou rozmanitost, a rovněž prohlubování dovedností, změnu kvalifikace, odbornou přípravu a sociální infrastrukturu, včetně pečovatelských zařízení a sociálního bydlení.

(7)

Rozvoj infrastruktury by rovněž mohl zahrnovat přeshraniční projekty a řešení vedoucí k větší odolnosti vůči ekologickým katastrofám, zejména těm, které jsou zesíleny změnou klimatu. Zejména na územích s významnými transformačními potřebami by měl být upřednostňován komplexní investiční přístup. Mohly by být podporovány rovněž investice do jiných odvětví, jestliže jsou v souladu se schválenými plány spravedlivé územní transformace. Podporou investic, které negenerují dostatečné toky příjmů kryjících jejich investiční náklady, by se nástroj měl zaměřit na poskytování dodatečných zdrojů subjektům veřejného sektoru, jež budou zapotřebí k řešení územních, sociálních, ekonomických a environmentálních problémů, které vyplynou z transformace. Aby pomohla identifikovat způsobilé investice z nástroje, které mají vysoce pozitivní dopad na životní prostředí, a to i ve vztahu k biologické rozmanitosti, měla by Komise při hodnocení nástroje zohlednit taxonomii EU pro environmentálně udržitelné ekonomické činnosti. Za účelem zajištění transparentnosti v souvislosti s udržitelnými projekty by taxonomii EU pro environmentálně udržitelné ekonomické činnosti, včetně zásady „významně nepoškozovat“, měli v příslušných případech uplatňovat všichni finanční partneři.

(8)

Po celou dobu přípravy, hodnocení, provádění a monitorování způsobilých projektů v rámci nástroje by mělo být podle potřeby zajištěno dodržování základních práv a Listiny základních práv Evropské unie, a zejména rovnosti pohlaví. Příjemci a Komise by taktéž měli po celou dobu provádění nástroje zamezit jakékoli diskriminaci na základě pohlaví, rasového nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo víry, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace. Cíle nástroje by měly být sledovány v souladu s cíli udržitelného rozvoje Organizace spojených národů, evropským pilířem sociálních práv, se zásadou „znečišťovatel platí“, Pařížskou dohodou o změně klimatu přijatou v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (8) (dále jen „Pařížská dohoda“) a zásadou „významně nepoškozovat“.

(9)

Na toto nařízení se použijí horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouvy o fungování EU“). Uvedená pravidla jsou stanovena v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (9) (dále jen „finanční nařízení“) a upravují zejména postupy týkající se sestavování a plnění rozpočtu Unie prostřednictvím grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého řízení finančních nástrojů, rozpočtových záruk, finanční pomoci a náhrad vyplácených externím odborníkům, jakož i kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU rovněž zahrnují obecný režim podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie.

(10)

Nástroj by měl zajišťovat podporu ve formě grantů poskytovaných Unií v kombinaci s úvěry poskytnutými finančním partnerem v souladu s jeho pravidly, úvěrovými politikami a postupy. Finanční krytí grantové složky prováděné Komisí v přímém řízení by mělo mít formu financování, které není spojeno s náklady, v souladu s článkem 125 finančního nařízení. Tato forma financování by měla pomoci motivovat předkladatele projektů k účasti a přispět k účinnému dosažení cílů nástroje v poměru k výši úvěru. Úvěrovou složku by měla poskytovat Evropská investiční banka (dále jen „EIB“). Mělo by být možné rozšířit nástroj, aby uvěrovou složku mohli poskytovat i další finanční partneři, jestliže budou k dispozici dodatečné zdroje pro grantovou složku nebo je-li to vyžadováno pro správné provádění nástroje. V takových případech by Komise měla informovat členské státy a Evropský parlament o záměru nástroj rozšířit a měla by vybrat další finanční partnery s ohledem na jejich schopnost plnit cíle nástroje, přispět jejich vlastními zdroji a zajistit odpovídající zeměpisné pokrytí.

(11)

Komise by měla s finančními partnery podepsat správní dohody. Tyto dohody by měly stanovit prováděcí pravidla pro hodnocení a monitorování projektů, jakož i příslušná práva a povinnosti každé strany, včetně podrobných ujednání týkajících se auditů, podávání zpráv a komunikace. Ujednání o komunikaci by měla zahrnovat zejména povinnost zveřejňování informací o každém jednotlivém projektu nebo úvěrovém režimu, který čerpá podporu z nástroje.

(12)

Řešením investičních potřeb vyplývajících z transformace na klimaticky neutrální ekonomiku na územích, která jsou nejvíce postižena, by měl nástroj zásadním způsobem přispět k zohledňování oblasti klimatu. Zdroje z grantové složky nástroje proto k dosažení cílů v oblasti klimatu přispějí stejnou měrou jako FST.

(13)

Očekává se, že 250 000 000 EUR z grantové složky nástroje by mělo být v souladu s nařízením (EU, Euratom) 2020/2093 financováno z rozpočtu Unie a mělo by pro Evropský parlament a Radu během ročního rozpočtového procesu představovat hlavní referenční částku ve smyslu bodu 18 interinstitucionální dohody ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů (10).

(14)

Částka 275 000 000 EUR grantové složky nástroje by měla být financována z prostředků vrácených z finančních nástrojů zřízených podle programů uvedených v příloze I tohoto nařízení. Tyto příjmy pocházejí z ukončených programů nezávislých na nástroji a měly by být považovány za vnější účelově vázané příjmy odchylně od čl. 21 odst. 3 písm. f) finančního nařízení na základě čl. 322 odst. 1 Smlouvy o fungování EU.

(15)

Částka 1 000 000 000 EUR grantové složky nástroje by měla být financována předvídatelným přebytkem rezerv pro záruku EU zřízenou nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017 (11). Proto by měla být stanovena odchylka od ustanovení čl. 213 odst. 4 písm. a) finančního nařízení, které stanoví povinnost vrátit případný přebytek rezerv na rozpočtovou záruku do rozpočtu, aby bylo možné uvedený přebytek účelově navázat na nástroj. Tyto účelově vázané příjmy by měly být považovány za vnější účelově vázané příjmy odchylně od čl. 21 odst. 3 písm. f) finančního nařízení na základě čl. 322 odst. 1 Smlouvy o fungování EU.

(16)

V souladu s čl. 12 odst. 4 písm. c) finančního nařízení by mohly být prostředky odpovídající vnějším účelově vázaným příjmům automaticky přeneseny do nástupnického programu nebo akce. Uvedené ustanovení umožňuje sladit víceletý rozpis účelově vázaných příjmů s prováděním projektů financovaných z nástroje.

(17)

Měly by být rovněž poskytnuty zdroje na poradenskou podporu s cílem podpořit přípravu, rozvoj a provádění způsobilých projektů a včasnou přípravu projektů před tím, než příjemce předloží žádost o prostředky z nástroje. Část těchto zdrojů by měla být vyčleněna na podporu endogenní kapacity příjemců, aby byla zajištěna udržitelnost způsobilých projektů.

(18)

Aby bylo zajištěno, že všechny členské státy budou mít možnost využívat grantovou složku, měl by být vytvořen mechanismus, pomocí něhož se v první fázi předběžně přidělí vnitrostátní podíly, jak je stanoveno v příloze I nařízení (EU) 2021/1056. Aby však byl zmíněný cíl uveden do souladu s potřebou optimalizovat hospodářský dopad nástroje a jeho provádění, neměly by být tyto vnitrostátní podíly předběžně přidělovány na období po 31. prosinci 2025. Po tomto dni by měly být zbývající zdroje, které jsou k dispozici pro grantovou složku, poskytovány bez předem přiděleného vnitrostátního podílu a na konkurenčním základě na úrovni Unie, a současně by měla být zajištěna předvídatelnost pro investice a sledován přístup založený na potřebách a regionální konvergenci.

(19)

V pracovním programu a ve výzvě k podávání návrhů by měly být stanoveny podmínky způsobilosti a kritéria pro udělení grantu. Tyto podmínky způsobilosti a kritéria pro udělení grantu by měly zohledňovat relevanci projektu v souvislosti s rozvojovými potřebami popsanými v plánech spravedlivé územní transformace, celkový cíl podpory regionální a územní konvergence a význam grantové složky pro životaschopnost projektu. Pracovní programy by rovněž měly stanovit kritéria pro udělení grantu v případech, kdy by nepostačovaly zdroje k podpoře způsobilých projektů. Upřednostněny by měly být projekty nacházející se v méně rozvinutých regionech, projekty, které přímo přispívají k dosažení cílů Unie v oblasti klimatu, a projekty podporované veřejnými subjekty, které přijaly plány dekarbonizace, v příslušných případech s tímto odpovídajícím pořadím kritérií. Podpora Unie poskytovaná z nástroje by tedy měla být zpřístupněna pouze členským státům, které mají schválený alespoň jeden plán spravedlivé územní transformace. Pracovní program a výzvy k podávání návrhů by rovněž měly zohlednit územní plány spravedlivé transformace předložené členskými státy, aby byla zajištěna soudržnost mezi jednotlivými pilíři mechanismu pro spravedlivou transformaci. V zájmu optimalizace účinku nástroje by jednotlivé projekty, které jsou z něj podporovány, neměly obdržet podporu z jiných programů Unie, s výjimkou v souvislosti s přípravou projektů. Nicméně u operací sestávajících z identifikovatelných samostatných projektů lze tyto projekty podpořit z různých programů Unie v souladu s platnými pravidly způsobilosti.

(20)

S cílem optimalizovat účinnost pomoci Unie a zabránit nahrazení potenciální podpory a investic z jiných zdrojů by podpora z nástroje měla být poskytována pouze projektům, které nevytvářejí dostatečné toky příjmů na krytí jejich investičních nákladů. Tyto příjmy by měly odpovídat příjmům, s výjimkou převodů rozpočtových prostředků, vznikajícím z činností prováděných v rámci projektu, jako je prodej, poplatky nebo taxy a jako poměrné úspory dosažené modernizací stávajících aktiv.

(21)

Jelikož by grantová složka měla zohledňovat rozdílné rozvojové potřeby regionů v členských státech, měla by být tato podpora náležitě uzpůsobena ve prospěch méně rozvinutých regionů. Vzhledem ke skutečnosti, že subjekty veřejného sektoru v méně rozvinutých regionech se obecně potýkají s nižší kapacitou veřejných investic, měly by být sazby grantů použité na úvěry poskytnuté těmto subjektům poměrně vyšší.

(22)

Aby bylo zajištěno účinné provádění nástroje, může být nezbytné poskytovat při přípravě, vývoji a provádění projektů poradenskou podporu. Tato podpora by měla být pro způsobilé projekty a pro přípravu projektů před předložením žádostí poskytována prostřednictvím Poradenského centra InvestEU, přičemž by zvláštní pozornost měla být věnována příjemcům, kteří mají menší administrativní kapacitu nebo se nacházejí v méně rozvinutých regionech. Rovněž by mělo být umožněno, aby taková podpora byla poskytnuta z jiných programů Unie.

(23)

Za účelem měření účinnosti nástroje a jeho schopnosti plnit své cíle a za účelem podpory přípravy jeho možného prodloužení v období po roce 2027 by Komise měla provést průběžné a závěrečné hodnocení, případně včetně posouzení možnosti přijmout ustanovení o posouzení dopadů ve vztahu k pohlaví, a předložit Evropskému parlamentu a Radě hodnotící zprávy. Podle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (12) by měl být nástroj hodnocen na základě informací shromážděných v souladu se zvláštními požadavky na monitorování a zároveň zamezit administrativní zátěži, zejména pro členské státy, a nadměrné regulaci.

(24)

S cílem provádění urychlit a zajistit, aby byly zdroje využívány včas, by toto nařízení mělo stanovit zvláštní záruky, které mají být obsaženy v grantových dohodách. S ohledem na tento cíl by Komise v souladu se zásadou proporcionality měla mít v případech závažného nedostatečného pokroku při provádění projektu možnost jakoukoli podporu Unie snížit nebo ukončit. Na tento nástroj se použije finanční nařízení. Aby byla zajištěna soudržnost při provádění programů financování Unie, mělo by se finanční nařízení vztahovat na grantovou složku a na zdroje pro poradenskou podporu poskytovanou z nástroje.

(25)

V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (13) a nařízeními Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (14), (ES, Euratom,) č. 2185/96 (15) a (EU) 2017/1939 (16) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně opatření týkajících se prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí včetně podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména má Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) v souladu s nařízeními (Euratom, ES) č. 2185/96 a (EU, Euratom) č. 883/2013 pravomoc provádět správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 má Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) pravomoc vyšetřovat a stíhat trestné činy poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (17). V souladu s finančním nařízením mají všechny osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, plně spolupracovat na ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, OLAFu, Účetnímu dvoru a v případě členských států účastnících se posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939 Úřadu evropského veřejného žalobce nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby rovnocenná práva udělily i třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie.

(26)

Za účelem změny jiných než podstatných prvků tohoto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o klíčové ukazatele výkonnosti pro sledování provádění a pokroku nástroje. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(27)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o pracovní programy a podmínky a postupy pro výběr finančních partnerů jiných než EIB. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (18).

(28)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž poskytnout územím, která jsou transformací na klimatickou neutralitu nejvíce postižena, řešením odpovídajících rozvojových potřeb přínos spočívající v podpoře veřejných investic, nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, vzhledem k obtížím, které mají veřejné subjekty v souvislosti s poskytováním podpory pro investice, které nevytvářejí dostatečné toky příjmů pro pokrytí jejich investičních nákladů, ale spíše jich z důvodu potřeby soudržného prováděcího rámce v přímém řízení může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské Unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení uvedeného cíle,