(EU) 2021/1153Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1153 ze dne 7. července 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro propojení Evropy a zrušují nařízení (EU) č. 1316/2013 a (EU) č. 283/2014 (Text s významem pro EHP)

Publikováno: Úř. věst. L 249, 14.7.2021, s. 38-81 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 7. července 2021 Autor předpisu: Evropský parlament; Rada Evropské unie
Platnost od: 14. července 2021 Nabývá účinnosti: 1. ledna 2021
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



14.7.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 249/38


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/1153

ze dne 7. července 2021,

kterým se zřizuje Nástroj pro propojení Evropy a zrušují nařízení (EU) č. 1316/2013 a (EU) č. 283/2014

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 172 a 194 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s řádným legislativním postupem (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Aby bylo možné dospět k inteligentnímu a udržitelnému růstu podporujícímu začlenění, stimulovat vytváření pracovních míst a dodržet dlouhodobé závazky v oblasti dekarbonizace, potřebuje Unie ve svých odvětvích dopravy a energetiky a digitálním odvětví moderní, multimodální a vysoce výkonnou infrastrukturu, která přispěje k propojení a integraci Unie a všech jejích ostrovů a regionů, včetně odlehlých, nejvzdálenějších, okrajových, horských a řídce osídlených regionů. Toto propojení by mělo pomoci zlepšit volný pohyb osob, zboží, kapitálu a služeb. Transevropské sítě by měly usnadnit přeshraniční propojení, posílit hospodářskou, sociální a územní soudržnost a přispět k dosažení konkurenceschopnějšího a udržitelnějšího sociálně tržního hospodářství a k boji proti změně klimatu.

(2)

Cílem Nástroje pro propojení Evropy (dále jen „CEF“) je urychlit investice v oblasti transevropských sítí a stimulovat financování z veřejného i soukromého sektoru a současně zvýšit právní jistotu a dodržovat zásadu technologické neutrality. CEF by měl umožnit plné využívání synergií mezi odvětvími dopravy a energetiky a digitálním odvětvím, a tím zvýšit účinnost akcí Unie a umožnit minimalizaci nákladů na provádění.

(3)

CEF by měl rovněž přispět k akcím Unie proti změně klimatu a podpořit environmentálně a sociálně udržitelné projekty včetně, je-li to vhodné, akce ke zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně. Zejména by mělo být posíleno přispění CEF k dosahování cílů Pařížské dohody přijaté na základě Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (4) (dále jen „Pařížská dohoda“), jakož i cílů v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a dlouhodobého cíle týkajícího se dekarbonizace.

(4)

CEF by měl zaručit vysokou míru transparentnosti a zajistit veřejnou konzultaci v souladu s platným unijním a vnitrostátním právem.

(5)

S ohledem na význam boje proti změně klimatu v souladu se závazky Unie provádět Pařížskou dohodu a na cíle Organizace spojených národů pro udržitelný rozvoj má toto nařízení přispívat k začleňování akcí v oblasti klimatu a k dosahování obecného cíle, kterým je vynakládat 30 % výdajů z rozpočtu Unie na podporu cílů v oblasti klimatu, a k naplnění ambice, aby se na výdaje v oblasti biologické rozmanitosti věnovalo 7,5 % ročních výdajů v rámci víceletého finančního rámce na období 2021–2027 v roce 2024 a 10 % těchto výdajů v letech 2026 a 2027, přičemž je třeba zohledňovat, jak se cíle v oblasti klimatu a cíle v oblasti biologické rozmanitosti překrývají. Z celkového finančního krytí CEF by prostřednictvím jeho akcí mělo být 60 % vynaloženo na dosahování cílů v oblasti klimatu, mimo jiné na základě těchto koeficientů: i) 100 % na výdaje na železniční infrastrukturu, dobíjecí infrastrukturu, alternativní a udržitelná paliva, čistou městskou dopravu, přenos elektřiny, skladování elektřiny, inteligentní sítě, přepravu CO2 a energii z obnovitelných zdrojů; ii) 40 % na vnitrozemské vodní cesty a multimodální dopravu a plynárenskou infrastrukturu, pokud umožňuje větší využívání vodíku nebo bioplynu z obnovitelných zdrojů. Použité podrobné koeficienty sledování výdajů na oblast klimatu by měly být v relevantních případech v souladu s koeficienty stanovenými v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 (5). Během přípravy a provádění CEF budou identifikovány relevantní akce, které budou znovu posouzeny v kontextu procesů příslušných hodnocení a přezkumů. Aby infrastruktura nebyla zranitelná z hlediska potenciálních dlouhodobých důsledků změny klimatu a s cílem zajistit, aby náklady na emise skleníkových plynů, které při projektu vzniknou, byly zahrnuty do ekonomického hodnocení projektu, měla by se u projektů podporovaných z CEF v relevantních případech provádět identifikace a minimalizace rizik z hlediska změny klimatu v souladu s pokyny, které by Komise měla vypracovat soudržně s pokyny vypracovanými pro jiné programy Unie.

(6)

Podle článku 8 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) má Unie při všech svých činnostech usilovat o odstranění nerovností a podporuje rovné zacházení pro muže a ženy. Genderová rovnost, jakož i rovná práva a rovné příležitosti pro všechny a začleňování těchto cílů by měly být zohledněny a podporovány po celou dobu posuzování, přípravy, provádění a monitorování CEF.

(7)

S cílem splnit povinnosti týkající se podávání zpráv, pokud jde o využívání finančních prostředků Unie na podporu opatření přijatých za účelem dosažení souladu s cíli směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284 (6), by měly být sledovány výdaje související se snižováním emisí nebo látek znečišťujících ovzduší podle uvedené směrnice.

(8)

Důležitým cílem CEF je zajistit větší synergie a doplňkovost mezi odvětvími dopravy a energetiky a digitálním odvětvím. Za tímto účelem by měl CEF stanovit přijetí pracovních programů, které by se mohly zabývat specifickými intervenčními oblastmi, například pokud jde o propojenou a automatizovanou mobilitu nebo udržitelná alternativní paliva. Umožnění digitální komunikace by mohlo tvořit nedílnou součást projektu společného zájmu v oblasti energetiky a dopravy. Kromě toho by měl CEF v rámci každého odvětví dát možnost považovat za způsobilé některé synergické prvky související s jiným odvětvím, pokud tento přístup zlepší socioekonomický přínos dané investice. Synergie mezi odvětvími by měly být podněcovány prostřednictvím kritérií pro udělování grantů určených pro výběr akcí, jakož i prostřednictvím zvýšeného spolufinancování.

(9)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 (7) jsou stanoveny hlavní směry pro transevropskou dopravní síť (TEN-T) (dále jen „hlavní směry pro TEN-T“), jež identifikují infrastrukturu TEN-T, upřesňují požadavky, které musí splňovat, a stanoví opatření pro její provádění. Hlavní směry pro TEN-T zejména předpokládají dokončení hlavní sítě do roku 2030 vytvořením nové infrastruktury a zásadní modernizaci a rekonstrukci stávající infrastruktury nezbytné pro zajištění spojitosti sítě.

(10)

Za účelem zajištění propojení v celé Unii by akce přispívající k rozvoji projektů společného zájmu v odvětví dopravy, které jsou financovány prostřednictvím CEF, měly vycházet z komplementarity všech druhů dopravy s cílem zajistit efektivní, vzájemně propojené a multimodální sítě. To by mělo zahrnovat i silnice v těch členských státech, ve kterých jsou stále třeba značné investice na dokončení jejich hlavní silniční sítě TEN-T.

(11)

V souladu s čl. 193 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (8) (dále jen „finanční nařízení“) lze grant udělit na již zahájenou akci v případě, že žadatel může prokázat, že akce musela být zahájena ještě před podpisem grantové dohody. Náklady vzniklé před podáním žádosti o grant jsou však způsobilé pouze v řádně odůvodněných výjimečných případech. S cílem zabránit jakémukoli přerušení podpory Unie, které by mohlo poškodit zájmy Unie, by mělo být možné po omezenou dobu na začátku víceletého finančního rámce 2021–2027, aby byly za způsobilé od 1. ledna 2021 považovány i náklady v souvislosti s akcemi podporovanými podle tohoto nařízení, které již byly zahájeny, i pokud vznikly před podáním žádosti o grant.

(12)

S cílem dosáhnout cílů uvedených v hlavních směrech pro TEN-T, je nutné přednostně podpořit probíhající projekty TEN-T, jakož i přeshraniční a chybějící spojení, a v relevantních případech zajistit, aby byly podpořené akce v souladu s pracovními plány koridorů zavedenými podle nařízení (EU) č. 1315/2013 a s celkovým rozvojem sítě z hlediska výkonnosti a interoperability.

(13)

Zejména v zájmu plného zavedení evropského systému řízení železničního provozu (ERTMS) na hlavní síti do roku 2030, jak je stanoveno v nařízení (EU) č. 1315/2013, je nutno zvýšit podporu na úrovni Unie a podnítit účast soukromých investorů.

(14)

Mimoto je důležitým předpokladem pro úspěšné dokončení hlavní sítě TEN-T a pro zajištění účinné intermodality napojení letišť na hlavní síť TEN-T. Pokud tedy tato napojení chybí, je nezbytné se na ně přednostně zaměřit.

(15)

Pro provádění přeshraničních akcí je nezbytný vysoký stupeň integrace plánování a provádění. Tuto integraci by bylo možné prokázat prostřednictvím zřízení jediné projektové společnosti, společné řídicí struktury, společného podniku, dvoustranného právního rámce, rámce založeného na prováděcím aktu podle článku 47 nařízení (EU) č. 1315/2013 nebo jakékoli jiné formy spolupráce, aniž by byla kterémukoli z uvedených příkladů přikládána priorita. Mělo by být podporováno vytváření integrovaných řídicích struktur, včetně společných podniků, a to i vyšší mírou spolufinancování.

(16)

Zefektivnění opatření na podporu realizace TEN-T, která jsou v současnosti vypracovávána, by mělo podpořit efektivnější provádění projektů společného zájmu v oblasti dopravy.

(17)

S cílem zohlednit nárůst objemu dopravy a vývoj TEN-T by mělo být upraveno sladění koridorů hlavní sítě a jejich předem určených úseků. Tyto úpravy koridorů hlavní sítě by neměly ovlivnit dokončení hlavní sítě do roku 2030, měly by zlepšit pokrytí území členských států koridory a měly by být přiměřené, aby byla zachována soudržnost a účinnost rozvoje a koordinace koridorů. Délka koridorů hlavní sítě by se proto neměla prodloužit o více než 15 %. Ve vhodnou dobu by při slaďování koridorů hlavní sítě měly být zohledněny výsledky přezkumu realizace hlavní sítě, který je stanoven v nařízení (EU) č. 1315/2013. Přezkum by měl zohlednit regionální přeshraniční železniční spojení v rámci TEN-T, která byla zrušena nebo demontována, jakož i další změny v globální síti a dopad vystoupení Spojeného království z Unie.

(18)

Je třeba podporovat veřejné a soukromé investice do všech druhů dopravy za účelem podpory inteligentní, interoperabilní, udržitelné, multimodální, inkluzivní, přístupné, bezpečné a zabezpečené mobility po celé Unii. Ve svém sdělení ze dne 31. května 2017 nazvaném „Evropa v pohybu: agenda pro sociálně spravedlivý přechod na čistou, konkurenceschopnou a propojenou mobilitu pro všechny“ představila Komise rozsáhlou řadu iniciativ, které mají zvýšit bezpečnost silničního provozu, podpořit inteligentní zpoplatnění silnic, snížit emise CO2, omezit znečištění ovzduší a přetížení dopravy, podpořit propojenou a autonomní mobilitu a zajistit pracovníkům řádné podmínky a dobu k odpočinku. Uvedené iniciativy by měly být v relevantních případech provázeny finanční podporou Unie prostřednictvím CEF.

(19)

V hlavních směrech pro TEN-T se v souvislosti s novými technologiemi a inovacemi vyžaduje, aby TEN-T umožňovala dekarbonizaci u všech druhů dopravy podněcováním energetické účinnosti a používáním alternativních paliv při dodržování zásady technologické neutrality. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU (9) stanoví společný rámec opatření pro zavedení infrastruktury pro alternativní paliva v Unii pro všechny druhy dopravy s cílem co nejvíce snížit závislost na fosilních palivech a omezit dopad dopravy na životní prostředí a klima. Uvedená směrnice rovněž vyžaduje, aby členské státy zajistily, že do 31. prosince 2025 budou k dispozici veřejně přístupné dobíjecí nebo plnicí stanice. Jak Komise uvedla ve svém sdělení ze dne 8. listopadu 2017 nazvaném „Jak dosáhnout nízkoemisní mobility: Evropská unie, která chrání naši planetu, posiluje postavení spotřebitelů a brání svůj průmysl a pracovníky“, je k podpoře nízkoemisní mobility zapotřebí komplexního souboru opatření, včetně finanční podpory, jestliže tržní podmínky neposkytují dostatečnou pobídku.

(20)

V souvislosti se svým sdělením ze dne 17. května 2018 nazvaným „Udržitelná mobilita pro Evropu: bezpečná, propojená a čistá“ Komise zdůraznila, že automatizovaná vozidla a pokročilé systémy pro propojení budou znamenat bezpečnější vozidla, která bude možné snáze sdílet a budou dostupnější pro všechny občany, včetně těch, kteří dosud služeb mobility nemohou využívat, jako jsou starší lidé a osoby s omezenou schopností pohybu a orientace. V této souvislosti Komise rovněž navrhla „Strategický akční plán EU pro bezpečnost silničního provozu“ a změnu směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/96/ES (10).

(21)

Na podporu dokončení dopravních projektů v méně rozvinutých částech sítě by se měla část prostředků z Fondu soudržnosti, upraveného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1058 (11), přesunout do CEF na financování dopravních projektů v členských státech způsobilých k čerpání z Fondu soudržnosti. Výše prostředků přidělených na projekty způsobilé pro financování by měla v počáteční fázi, která se týká 70 % převáděného finančního krytí, respektovat výši prostředků přidělených jednotlivým státům z Fondu soudržnosti. Zbývajících 30 % převáděného finančního krytí by mělo být přiděleno formou soutěže projektům, které se nacházejí v členských státech způsobilých k čerpání z Fondu soudržnosti, přičemž by přednost měla být dána podpoře co největšího počtu přeshraničních a chybějících spojení. S členskými státy by se mělo zacházet rovnocenným způsobem a měla by být řádně zohledněna znevýhodnění vyplývající ze stálých nepříznivých zeměpisných faktorů. Komise by měla podpořit členské státy způsobilé k čerpání z Fondu soudržnosti v jejich úsilí o vytvoření vhodného souboru způsobilých projektů, zejména posílením institucionální kapacity dotčených orgánů veřejné správy.

(22)

Evropská rada se ve svých závěrech ze dne 21. července 2020 dohodla, že v širším kontextu víceletého finančního rámce na období 2021–2027 bude na dokončení chybějících významných přeshraničních železničních spojení mezi zeměmi politiky soudržnosti na podporu fungování vnitřního trhu použita částka 1 384 000 000 EUR (v cenách roku 2018) z CEF a že se na tuto částku mají vztahovat pravidla pro spolufinancování převodu z Fondu soudržnosti do CEF.

(23)

V návaznosti na společné sdělení ze dne 10. listopadu 2017 nazvané „Jak zlepšit vojenskou mobilitu v Evropské unii“ bylo ve společném sdělení ze dne 28. března 2018 o akčním plánu o vojenské mobilitě zdůrazněno, že politika v oblasti dopravní infrastruktury nabízí jasnou příležitost ke zvyšování synergií mezi potřebami obrany a TEN-T s celkovým cílem zlepšit vojenskou mobilitu v celé Unii, s přihlédnutím k zeměpisné vyváženosti a k potenciálním přínosům pro civilní ochranu. V souladu s akčním plánem o vojenské mobilitě Rada v roce 2018 posoudila a potvrdila vojenské požadavky na dopravní infrastrukturu a útvary Komise v roce 2019 určily části TEN-T, jež jsou vhodné pro dvojí užití, včetně nutných modernizací stávající infrastruktury. Finanční prostředky Unie na projekty dvojího užití by měly být vynakládány prostřednictvím CEF na základě pracovních programů, s přihlédnutím k platným požadavkům stanoveným v rámci akčního plánu o vojenské mobilitě, a jakéhokoliv dalšího orientačního seznamu prioritních projektů, jež členské státy v souladu s uvedeným plánem určí.

(24)

V hlavních směrech pro TEN-T se uznává, že globální síť zajišťuje dostupnost a propojenost všech ostrovů a regionů v Unii, včetně odlehlých a nejvzdálenějších regionů. Ve svém sdělení ze dne 24. října 2017 nazvaném „Silnější a obnovené strategické partnerství s nejvzdálenějšími regiony EU“ Komise dále zdůraznila specifické potřeby nejvzdálenějších regionů v oblasti dopravy, energetiky a digitálních technologií a nutnost poskytnout odpovídající unijní financování na pokrytí uvedených potřeb, a to i prostřednictvím CEF při uplatňování míry spolufinancování až do maximální výše 70 %.

(25)

S ohledem na potřebu významného objemu investic, kterou je zapotřebí pokrýt v zájmu dosažení pokroku směrem k dokončení hlavní sítě TEN-T do roku 2030 (odhadem 350 miliard EUR v letech 2021–2027), dokončení globální sítě TEN-T do roku 2050 a investic do dekarbonizace, digitalizace a rozvoje měst (odhadem 700 miliard EUR v letech 2021–2027), je vhodné co nejefektivněji využívat jednotlivé finanční programy a nástroje Unie a maximalizovat tím přidanou hodnotu investic podporovaných Unií. Toho by se dosáhlo zjednodušením investičního procesu, které by zajistilo větší zviditelnění připravovaných dopravních projektů a konzistentnost mezi relevantními programy Unie, zejména CEF, Evropským fondem pro regionální rozvoj (EFRR), Fondem soudržnosti a programem InvestEU. V relevantních případech by měly být zohledněny zejména základní podmínky uvedené v příloze IV nařízení (EU) 2021/1060.

(26)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 (12) určuje priority transevropské energetické infrastruktury, jež je nezbytné naplnit, aby Unie dosáhla svých cílů politiky v oblasti energetiky a klimatu, identifikuje projekty společného zájmu, jež jsou k naplnění těchto priorit nezbytné, a stanoví opatření týkající se udělování povolení, účasti veřejnosti a regulace, jež mají urychlit či usnadnit realizaci uvedených projektů, včetně kritérií způsobilosti těchto projektů k čerpání finanční podpory Unie. Určení projektů společného zájmu v souladu s uvedeným nařízením se bude i nadále řídit zásadou „energetická účinnost v první řadě“, a to tak, že se projekty posoudí na základě scénářů poptávky po energii, které jsou plně v souladu s cíli Unie v oblasti energetiky a klimatu.

(27)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 (13) zdůrazňuje potřebu vytvořit podpůrný rámec sestávající ze zlepšeného využívání finančních prostředků Unie s výslovným odkazem na akce na podporu přeshraniční spolupráce v oblasti energie z obnovitelných zdrojů.

(28)

Ačkoli dokončení síťové infrastruktury zůstává prioritou v zájmu dosažení rozvoje využívání energie z obnovitelných zdrojů, začlenění přeshraniční spolupráce v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a vytváření inteligentního a energeticky účinného systému zahrnujícího řešení v oblasti skladování a řízení poptávky, která pomáhají vyrovnávat síť, odráží přístup, přijatý v rámci balíčku opatření nazvaného Čistá energie pro všechny Evropany s kolektivní odpovědností za dosažení ambiciózního cíle u energie z obnovitelných zdrojů v roce 2030, a změnu politického kontextu, zajišťující spravedlivou a přiměřenou transformaci, s ambiciózními dlouhodobými cíli v oblasti dekarbonizace.

(29)

Vzhledem k programu Unie v oblasti dekarbonizace jsou nezbytné inovativní technologie v oblasti infrastruktury, které umožňují přechod na nízkoemisní systémy v oblasti energetiky a mobility a zlepšují zabezpečení dodávek, současně s úsilím o větší energetickou nezávislost Unie. Ve svém sdělení ze dne 23. listopadu 2017 nazvaném „Posílení evropských energetických sítí“ Komise zejména zdůraznila, že vzhledem k tomu, že energie z obnovitelných zdrojů má v roce 2030 představovat polovinu objemu výroby elektřiny, bude úloha elektřiny stále větší hybnou silou dekarbonizace odvětví, v nichž až doposud převažovala fosilní paliva, jako jsou doprava, průmysl, vytápění a chlazení, a že v souladu s tím se do středu zájmu politiky v oblasti transevropské energetické infrastruktury musí dostat investice do propojení elektroenergetických soustav, skladování elektřiny, projektů inteligentních sítí a plynárenské infrastruktury. Na podporu cílů Unie v oblasti dekarbonizace, integrace vnitřního trhu a zabezpečení dodávek by se měla věnovat patřičná pozornost a dávat přednost technologiím a projektům přispívajícím k přechodu na nízkoemisní hospodářství. Cílem Komise bude zvýšení počtu přeshraničních projektů v oblasti inteligentních sítí a inovativního skladování, jakož i přepravy CO2, které mají být podporovány v rámci CEF.

(30)

Přeshraniční projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů mají umožnit nákladově efektivním způsobem zavádět obnovitelné zdroje energie v Unii a splnit závazný cíl Unie, jímž je dosáhnout v roce 2030 alespoň 32 % energie z obnovitelných zdrojů, jak je uvedeno v článku 3 směrnice (EU) 2018/2001, a mají přispět ke strategickému využívání inovativních technologií týkajících se obnovitelných zdrojů. Mezi názorné příklady způsobilých technologií patří výroba energie z obnovitelných zdrojů ve formě větrné energie na pevnině i na moři, solární energie, udržitelné biomasy, přílivové energie, geotermální energie nebo jejich kombinace, jejich připojení k síti a další prvky, jako jsou zařízení na skladování nebo na přeměnu energie. Způsobilé akce se neomezují na odvětví elektřiny a mohou se vztahovat i na jiné nosiče energie a potenciální propojení odvětví například s vytápěním a chlazením, technologiemi přeměny elektřiny na plyn, skladováním a přepravou. Jde pouze o demonstrativní výčet, aby byla zachována flexibilita s ohledem na technologický pokrok a vývoj. Tyto projekty nemusí nutně zahrnovat fyzické propojení mezi spolupracujícími členskými státy. Mohou být realizovány na území pouze jednoho ze zapojených členských států pod podmínkou, že jsou splněna obecná kritéria stanovená v části IV přílohy tohoto nařízení.

(31)

V zájmu podpory přeshraniční spolupráce v oblasti energie z obnovitelných zdrojů a uplatnění projektů na trhu by Komise měla usnadnit rozvoj přeshraničních projektů v této oblasti. V odvětví energetiky by při nedostatečném využití přeshraničních projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů na trhu měly být nevyužité rozpočtové prostředky pro přeshraniční projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů využity ke splnění cílů transevropských energetických sítí pro akce týkající se projektů společného zájmu uvedených v nařízení (EU) č. 347/2013, před zvážením případného využití mechanismu Unie pro financování energie z obnovitelných zdrojů zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 (14).

(32)

Je nezbytné podporovat projekty inteligentních sítí, které integrují výrobu elektrické energie, její distribuci nebo spotřebu, využívají systém řízení v reálném čase a mají vliv na přeshraniční toky elektřiny. Podpora z CEF pro tyto projekty by měla rovněž odrážet klíčovou úlohu inteligentních sítí v energetické transformaci a měla by pomáhat překonat mezery ve financování, které v současné době brzdí investice do rozsáhlého zavádění technologií inteligentních sítí.

(33)

V kontextu podpory Unie by měla být zvláštní pozornost věnována přeshraničním propojením energetických soustav, včetně těch, jež jsou nezbytná pro splnění cíle zajistit do roku 2020 nejméně 10 % a do roku 2030 nejméně 15 % propojení elektroenergetických soustav, stanoveného v nařízení (EU) 2018/1999. Zavádění elektrických propojovacích vedení má zásadní význam pro integraci trhů a ukončení energetické izolace umožněním vstupu většího podílu obnovitelných zdrojů energie do soustavy, a tím využívání výhod vyplývajících z jejich rozdílných portfolií poptávky a nabídky energie z obnovitelných zdrojů, jakož i ze sítí pro využití větrné energie na moři a inteligentních sítí, a zapojení všech zemí do likvidního a konkurenceschopného trhu s energií.

(34)

Dosažení jednotného digitálního trhu závisí na základní infrastruktuře pro digitální konektivitu. Digitalizace unijního průmyslu a modernizace odvětví, jako jsou doprava, energetika, zdravotní péče a veřejná správa, závisí na univerzálním přístupu ke spolehlivým a cenově dostupným sítím s vysokou a velmi vysokou kapacitou. Digitální připojení se stalo jedním z rozhodujících faktorů pro překlenutí hospodářských, sociálních a územních rozdílů, podporu modernizace místních ekonomik a posílení diverzifikace hospodářské činnosti. Rozsah intervence CEF v oblasti infrastruktury pro digitální konektivitu by se měl upravit tak, aby odrážel její vzrůstající význam pro hospodářství a společnost obecně. Je proto nezbytné stanovit infrastrukturní projekty společného zájmu pro digitální konektivitu, které jsou zapotřebí k tomu, aby Unie mohla splnit své cíle v oblasti jednotného digitálního trhu, a zrušit nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 283/2014 (15).

(35)

Ve svém sdělení ze dne 14. září 2016 nazvaném „Připojení pro konkurenceschopný jednotný digitální trh – na cestě k evropské gigabitové společnosti“ (dále jen „strategie pro gigabitovou společnost“) Komise stanovila strategické cíle do roku 2025 se zřetelem k optimalizaci investic do infrastruktury pro digitální konektivitu. Cílem směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972 (16) je mimo jiné vytvořit regulační prostředí, které podněcuje soukromé investice do sítí pro digitální konektivitu. Je však jasné, že zavádění sítí nadále nebude v řadě oblastí po celé Unii komerčně životaschopné kvůli různým faktorům, jako jsou odlehlost, územní nebo geografická specifika a malá hustota obyvatelstva, a kvůli různým socioekonomickým faktorům, a tudíž naléhavě vyžaduje více pozornosti. CEF by proto měl být upraven tak, aby přispíval k dosažení těch strategických cílů stanovených ve strategii pro gigabitovou společnost, jež mají přispět k rovnováze mezi rozvojem venkovských a městských oblastí, a aby doplňoval podporu poskytovanou na zavádění sítí s velmi vysokou kapacitou z jiných programů, zejména z EFRR, Fondu soudržnosti a programu InvestEU.

(36)

Ačkoli všechny sítě pro digitální konektivitu, které jsou připojeny k internetu, jsou ze své podstaty transevropské, což je zejména důsledkem fungování aplikací a služeb, které umožňují, priorita pro podporu prostřednictvím CEF by měla být dána akcím s nejvyšším očekávaným dopadem na jednotný digitální trh, mimo jiné prostřednictvím jejich sladění s cíli strategie pro gigabitovou společnost, jakož i na digitální transformaci hospodářství a společnosti, přičemž je třeba brát ohled na zjištěné překážky v provádění a selhání trhu.

(37)

Školy, univerzity, knihovny, místní, regionální nebo vnitrostátní správní orgány, hlavní poskytovatelé veřejných služeb, nemocnice a zdravotní střediska, dopravní uzly a digitálně intenzivní podniky jsou subjekty a místy, které mohou působit na důležité součásti socioekonomického vývoje v oblastech, kde se nacházejí, včetně venkovských a řídce osídlených oblastí. Tito socioekonomičtí aktéři musí mít špičkové gigabitové připojení, aby mohli domácnostem, podnikům a místním společenstvím v Unii zajišťovat přístup k nejlepším službám a aplikacím. CEF by měl podporovat přístup uvedených socioekonomických aktérů k sítím s velmi vysokou kapacitou, včetně systémů 5G a jiného nejmodernějšího připojení schopných poskytovat gigabitové připojení, s cílem maximalizovat jejich pozitivní působení na širší ekonomiku a společnost v jejich oblastech, a to i vytvářením větší poptávky po připojení a službách.

(38)

Nepřipojená území v celé Unii představují úzká místa a nevyužitý potenciál pro jednotný digitální trh. Ve většině venkovských a odlehlých oblastí může hrát vysoce kvalitní internetové připojení zásadní úlohu v předcházení vzniku digitální propasti, izolaci a vylidňování, jelikož snižuje náklady na dodávání zboží a poskytování služeb a částečně kompenzuje odlehlost. Vysoce kvalitní internetové připojení je nezbytné pro nové ekonomické příležitosti, jako je přesné zemědělství nebo rozvoj biohospodářství ve venkovských oblastech. CEF by měl přispět k zajištění pevného nebo bezdrátového připojení s velmi vysokou kapacitou do všech domácností v Unii, venkovských i městských, a zaměřit se na takové zavádění, u něhož byla zaznamenána určitá míra selhání trhu, jež lze řešit pomocí grantů s nízkou intenzitou. Je třeba maximalizovat synergie akcí podporovaných z CEF, přičemž by měla být náležitá pozornost věnována míře koncentrace socioekonomických aktérů v dané oblasti a míře financování potřebné k zajištění pokrytí. Cílem CEF by navíc mělo být dosažení komplexního pokrytí domácností a území, neboť je nehospodárné řešit v pozdější fázi nedostatky v oblasti, která již byla pokryta.

(39)

CEF by měl dále navázat na úspěch iniciativy WiFi4EU a měl by i nadále podporovat poskytování bezplatného, bezpečného, vysoce kvalitního místního bezdrátového připojení v centrech místního veřejného života, včetně subjektů s veřejným posláním, jako jsou orgány veřejné moci a poskytovatelé veřejných služeb, jakož i venkovních prostor dostupných široké veřejnosti, s cílem propagovat digitální vizi Unie v místních společenstvích.

(40)

Digitální infrastruktura je důležitým odrazovým můstkem pro inovace. S cílem maximalizovat svůj dopad by se měl CEF zaměřit na financování digitální infrastruktury. Jednotlivé digitální služby a aplikace, jako jsou ty, které zahrnují různé technologie distribuované účetní knihy nebo využívají umělou inteligenci, by proto měly být mimo oblast působnosti CEF a namísto toho by se k nim mělo přistupovat prostřednictvím jiných vhodných nástrojů, jako je program Digitální Evropa, zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/694 (17). Je rovněž důležité maximalizovat synergie mezi různými programy.

(41)

Životaschopnost očekávaných digitálních služeb příští generace, jako jsou služby a aplikace v oblasti internetu věcí, které mají přinést významné výhody v různých odvětvích a pro společnost jako celek, bude vyžadovat nepřerušené přeshraniční pokrytí systémy 5G, zejména s cílem umožnit, aby uživatelé a objekty mohli zůstat připojeni i v pohybu. Scénáře sdílení nákladů u zavádění sítí 5G v těchto odvětvích jsou však i nadále nejasné a očekávaná rizika komerčního zavádění v některých klíčových oblastech jsou velmi vysoká. Očekává se, že klíčovými oblastmi pro první fázi nových aplikací v oblasti propojené mobility budou silniční koridory a vlaková spojení, které proto budou představovat zásadně důležité přeshraniční projekty pro financování v rámci CEF.

(42)

Je zapotřebí zavádět páteřní sítě elektronických komunikací, včetně podmořských kabelů, které spojují evropská území s třetími zeměmi na jiných světadílech nebo spojují evropské ostrovy, nejvzdálenější regiony nebo zámořské země a území, a to i přes teritoriální vody Unie a výlučné ekonomické zóny členských států, s cílem zajistit nezbytnou záložní kapacitu pro tuto zásadní infrastrukturu, zvýšit kapacitu a odolnost digitálních sítí v Unii a přispět k územní soudržnosti. Tyto projekty však často nejsou bez veřejné podpory komerčně životaschopné. Kromě toho by měla být k dispozici podpora s cílem doplnit evropské zdroje v oblasti vysoce výkonné výpočetní techniky odpovídajícími připojeními s terabitovou kapacitou.

(43)

Akce přispívající k projektům společného zájmu v oblasti infrastruktury pro digitální konektivitu by měly zavádět nejlepší dostupné technologie, které jsou pro daný konkrétní projekt nejvhodnější a přitom nabízejí nejlepší poměr mezi nejmodernějšími technologiemi z hlediska kapacity toku údajů, bezpečnosti přenosu, odolnosti sítě a nákladové efektivnosti. Zavádění těchto sítí mělo být upřednostněno prostřednictvím pracovních programů, přičemž by se mělo přihlížet ke kritériím stanoveným v tomto nařízení. Zavádění sítí s velmi vysokou kapacitou může v zájmu maximalizace socioekonomických a environmentálních přínosů zahrnovat pasivní infrastrukturu. Konečně, při stanovování priority akcí by se měly zohlednit potenciální pozitivní vedlejší účinky z hlediska konektivity, například může-li realizovaný projekt zlepšit ekonomické opodstatnění dalšího zavádění v budoucnu, což povede k dalšímu pokrytí území a obyvatelstva v oblastech, jež dosud pokryty nejsou.

(44)

Unie vyvinula vlastní technologii družicové navigace, určování polohy a času (programy Galileo a EGNOS) a vlastní program pro pozorování a monitorování Země (Copernicus). Programy Galileo, EGNOS i Copernicus nabízejí vyspělé služby, které přinášejí veřejným i soukromým uživatelům značné ekonomické výhody. Proto by veškerá dopravní, energetická nebo digitální infrastruktura financovaná z CEF, která využívá služby družicové navigace, určování polohy a času nebo pozorování Země, měla být s uvedenými programy technicky kompatibilní.

(45)

Pozitivní výsledky první výzvy k podávání návrhů na projekty s kombinovaným financováním vyhlášené v rámci stávajícího programu v roce 2017 potvrdily relevantnost a přidanou hodnotu využití grantů Unie ke kombinaci s financováním od Evropské investiční banky nebo národních podpůrných bank či jiných rozvojových a veřejných finančních institucí, jakož i od finančních institucí v soukromém sektoru a soukromých investorů, včetně prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru. Kombinování zdrojů by mělo pomoci přilákat soukromé investice a poskytnout pákový efekt celkového příspěvku veřejného sektoru v souladu s cíli programu InvestEU. CEF by proto měl i nadále podporovat akce, které lze financovat kombinací grantů Unie s jinými zdroji financování.

(46)

V oblasti dopravy by operace kombinování zdrojů neměly přesáhnout 10 % částky v okruhu 1(2) víceletého finančního rámce na období 2021–2027. Tyto operace by mělo být možné využívat například pro akce související s inteligentní, interoperabilní, udržitelnou, inkluzivní, přístupnou, bezpečnou a zabezpečenou mobilitou.

(47)

Politické cíle CEF mají být rovněž řešeny prostřednictvím finančních nástrojů a rozpočtové záruky v rámci oken politiky programu InvestEU. Akce v rámci CEF by se měly přiměřeným způsobem využívat k podpoře investic nápravou selhání trhu nebo řešením nepříznivých investičních situací, aniž by docházelo k duplikaci nebo vytěsňování soukromého financování, zejména pokud akce nejsou komerčně životaschopné, ale mají jasnou přidanou hodnotu Unie.

(48)

S cílem upřednostnit integrovaný rozvoj inovačního cyklu je nezbytné zajistit komplementaritu mezi inovativními řešeními vyvinutými v kontextu rámcových programů Unie pro výzkum a inovace a inovativními řešeními zaváděnými s podporou z CEF. Za tímto účelem mají synergie s programem Horizont Evropa, zavedeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 (18), zajistit, aby se potřeby v oblasti výzkumu a inovací v odvětvích dopravy a energetiky a digitálním odvětví v Unii určovaly a stanovovaly během strategického plánovacího procesu programu Horizont Evropa. Synergie s programem Horizont Evropa mají navíc zajistit, aby CEF podporoval rozsáhlé zavádění a využívání inovativních technologií a řešení v oblasti dopravy, energetiky a digitální infrastruktury, zejména těch, které jsou výsledkem programu Horizont Evropa. Synergie s programem Horizont Evropa mají dále zajistit, aby byla usnadněna výměna informací a údajů mezi programem Horizont Evropa a CEF, například tím, že se bude klást důraz na technologie z programu Horizont Evropa s vysokou tržní připraveností, které by bylo možné dále zavádět prostřednictvím CEF.

(49)

Doba trvání CEF by měla být sladěna s dobou trvání víceletého finančního rámce. Toto nařízení by mělo na celé období 2021–2027 stanovit finanční krytí, které má v ročním rozpočtovém procesu pro Evropský parlament a Radu představovat hlavní referenční částku ve smyslu bodu 18 interinstitucionální dohody ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu na zavedení nových vlastních zdrojů (19).

(50)

Na úrovni Unie je evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik rámcem, v němž jsou určovány vnitrostátní priority reforem států a sledováno jejich provádění. Členské státy vytvářejí na podporu plnění těchto reformních priorit vlastní víceleté investiční strategie. Tyto strategie by se měly předkládat společně s ročními národními programy reforem jako způsob, jak stanovit a koordinovat prioritní investiční projekty, které mají být podpořeny z vnitrostátních, unijních nebo obojích finančních prostředků. Měly by rovněž sloužit k tomu, aby byly finanční prostředky Unie využívány soudržně a maximalizovala se přidaná hodnota finanční podpory zejména z EFRR a Fondu soudržnosti, Evropské funkce investiční stabilizace, programu InvestEU a v relevantních případech z CEF. V relevantních případech by se finanční podpora měla použít rovněž tak, aby byla v souladu s plány Unie a členských států v oblasti energetiky a klimatu.

(51)

Na toto nařízení se použijí horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU. Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a určují zejména postup pro sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, cen, veřejných zakázek a nepřímého plnění a stanoví kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU rovněž zahrnují obecný režim podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie.

(52)

Typy financování a metody provádění podle tohoto nařízení by se měly vybírat na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů akcí a přinést výsledky, s přihlédnutím zejména k nákladům na kontroly, administrativní zátěži a očekávanému riziku nesouladu. Při výběru těchto možností by se mělo zvážit použití jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů, jakož i financování, které nesouvisí s náklady uvedenými v čl. 125 odst. 1 finančního nařízení.

(53)

Právní subjekty usazené v Unii by měly pokud možno moci účastnit se na základě vzájemnosti na rovnocenných programech třetích zemí, které se účastní CEF.

(54)

Třetí země, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), se mohou účastnit programů Unie v rámci spolupráce zavedené podle Dohody o Evropském hospodářském prostoru (20) (dále jen „Dohoda o EHP“), která stanoví provádění programů na základě rozhodnutí přijatého podle uvedené dohody. Třetí země se mohou rovněž účastnit na základě jiných právních nástrojů. Toto nařízení by mělo obsahovat zvláštní ustanovení požadující po třetích zemích, aby udělily nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) a Účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci.

(55)

Finanční nařízení stanoví pravidla pro udělování grantů. S cílem zohlednit specifičnost akcí, které CEF podporuje, a zajistilo se jednotné provádění mezi odvětvími, na něž se CEF vztahuje, je třeba dále upřesnit kritéria způsobilosti a kritéria pro udělení grantu. Při výběru akcí a jejich financování by mělo být nutné dodržovat pouze podmínky stanovené v tomto nařízení a ve finančním nařízení. Aniž je dotčeno finančního nařízení, mělo by být možné stanovit v pracovních programech zjednodušené postupy.

(56)

V souladu s finančním nařízením jsou výběrová kritéria a kritéria pro udělení grantu stanovena v pracovních programech. V odvětví dopravy by kvalita a relevantnost projektu měly být posuzovány také s přihlédnutím k jeho očekávanému dopadu na evropskou propojenost, jeho souladu s požadavky na dostupnost a jeho strategii, pokud jde o budoucí potřeby v oblasti údržby.

(57)

V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (21) a nařízeními Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (22), (Euratom, ES) č. 2185/96 (23) a (EU) 2017/1939 (24) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně opatření týkajících se prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí včetně podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména má OLAF v souladu s nařízeními (Euratom, ES) č. 2185/96 a (EU, Euratom) č. 883/2013 pravomoc provádět správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 má Úřad evropského veřejného žalobce pravomoc vyšetřovat a stíhat trestné činy poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (25). V souladu s finančním nařízením mají všechny osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, plně spolupracovat na ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, OLAFu, Účetnímu dvoru a v případě členských států účastnících se posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939 Úřadu evropského veřejného žalobce nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby rovnocenná práva udělily i třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie.

(58)

Podle rozhodnutí Rady (EU) 2013/755/EU (26) jsou osoby a subjekty usazené v zámořských zemích a územích způsobilé pro financování s výhradou pravidel a cílů CEF a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž je daná zámořská země nebo území spojeno.

(59)

Unie by měla usilovat o soudržnost a synergie se svými programy v oblasti vnějších politik, včetně předvstupní pomoci v návaznosti na závazky přijaté v souvislosti se sdělením Komise ze dne 6. února 2018 nazvaném „Přesvědčivá perspektiva rozšíření pro západní Balkán a větší angažovanost EU v tomto regionu“.

(60)

Pokud se do akcí přispívajících k projektům společného zájmu nebo k přeshraničním projektům v oblasti energie z obnovitelných zdrojů zapojí třetí země nebo subjekty usazené ve třetích zemích, měla by být finanční podpora poskytnuta pouze v případě, že je nezbytná k dosažení cílů uvedených projektů. Pokud jde o přeshraniční projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, měla by spolupráce mezi jedním či více členskými státy a třetí zemí (včetně v rámci Energetického společenství) splňovat podmínky stanovené ve směrnici (EU) 2018/2001 ohledně nezbytnosti fyzického propojení s Unií.

(61)

Ve svém sdělení Komise ze dne 3. října 2017 nazvaném „Zajistit lepší fungování zadávání veřejných zakázek v Evropě a pro Evropu“ Komise uvádí, že Unie je nejotevřenějším trhem pro zadávání veřejných zakázek na světě, ale přístup pro unijní společnosti v jiných zemích není vždy na základě vzájemnosti. Příjemci podpory z CEF by proto měli plně využívat možností strategického zadávání veřejných zakázek, které nabízí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU (27).

(62)

Podle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (28) by měl být CEF hodnocen na základě informací shromážděných v souladu se zvláštními požadavky na monitorování, jako je sledování výdajů na klimatická opatření, a zároveň zamezit administrativní zátěži, zejména pro členské státy, a nadměrné regulaci. Tyto požadavky by měly ve vhodných případech zahrnovat měřitelné ukazatele jakožto základ pro hodnocení toho, jaké má CEF účinky v praxi. Komise by za účelem posouzení účelnosti a účinnosti financování a jeho vlivu na celkové cíle CEF měla provést hodnocení a sdělit jeho výsledky Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů a provést veškeré nezbytné úpravy.

(63)

Měla by být zavedena transparentní, odpovědná a přiměřená opatření pro monitorování a podávání zpráv, včetně měřitelných ukazatelů, s cílem posoudit a vykázat pokrok CEF směrem k dosažení obecných a specifických cílů stanovených v tomto nařízení. Tato opatření by měla rovněž zajistit, aby byly uznány výsledky CEF. Tento systém vykazování výkonnosti by měl zajistit, aby údaje pro monitorování provádění CEF a jeho výsledků byly vhodné pro hloubkovou analýzu dosaženého pokroku a obtíží, k nimž došlo, a aby byly tyto údaje a výsledky shromažďovány účinně, účelně a včas. Ke shromáždění relevantních údajů pro účely CEF je nezbytné uložit příjemcům finančních prostředků Unie přiměřené požadavky na podávání zpráv.

(64)

CEF by měl být prováděn prostřednictvím pracovních programů. Do 15 října 2021 [tři měsíce po dni vstupu tohoto nařízení v platnost] by měla Komise přijmout první víceleté pracovní programy, které by měly obsahovat harmonogram výzev k podávání návrhů na první tři roky CEF, jejich témata a orientační rozpočet a plánovaný rámec, který by se vztahoval na celé období programu.

(65)

Za účelem zajištění jednotných podmínek pro provádění tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o stanovení zvláštních pravidel pro spolufinancování součástí přeshraničních projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, v případě potřeby stanovení požadavků na infrastrukturu použitelných pro určité kategorie akcí v oblasti infrastruktury dvojího užití a postup hodnocení akcí souvisejících s akcemi v oblasti infrastruktury dvojího užití; přijímání pracovních programů a udělování finanční podpory Unie. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (29).

(66)

S cílem upravit v případě potřeby ukazatele používané k monitorování CEF, orientační procentní podíly rozpočtových prostředků přidělené na jednotlivé specifické cíle v odvětví dopravy a definice koridorů hlavní dopravní sítě by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o změny částí I, II a III přílohy tohoto nařízení. Je obzvláště důležité, aby Komise vedla v rámci přípravné činnosti odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(67)

Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž budovat, rozvíjet, modernizovat a dokončit transevropské sítě v odvětvích dopravy a energetiky a v digitálním odvětví a usnadnit přeshraniční spolupráci v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu rozsahu nebo účinků akce, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(68)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 (30) a nařízení (EU) č. 283/2014 by proto měla být zrušena. Avšak účinky článku 29 nařízení (EU) č. 1316/2013, kterým se mění příloha nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 913/2010 (31), pokud jde o seznam koridorů pro nákladní dopravu, by měly být zachovány.

(69)

Za účelem zajištění nepřetržitého poskytování podpory v relevantní oblasti politiky a umožnění provádění od začátku víceletého finančního rámce na období 2021–2027 by toto nařízení mělo vstoupit v platnost co nejdříve a mělo by se použít se zpětnou působností od 1. ledna 2021,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Tímto nařízením se zřizuje Nástroj pro propojení Evropy (CEF) na dobu trvání víceletého finančního rámce na období 2021–2027.

Stanoví se jím cíle CEF, jeho rozpočet na období 2021–2027, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení:

a)

„akcí“ se rozumí jakákoli činnost, která byla uznána za finančně a technicky nezávislou, má stanovený časový rámec a je nezbytná pro realizaci projektu;

b)

„alternativními palivy“ se rozumějí alternativní paliva pro všechny druhy dopravy vymezená v čl. 2 bodu 1 směrnice 2014/94/EU;

c)

„příjemcem“ se rozumí subjekt s právní subjektivitou, s nímž byla podepsána grantová dohoda;

d)

„operací kombinování zdrojů“ se rozumějí akce podporované z rozpočtu Unie, včetně akcí v rámci nástrojů kombinujících zdroje financování podle čl. 2 bodu 6 finančního nařízení, které kombinují nevratné formy podpory nebo finanční nástroje nebo rozpočtové záruky z rozpočtu Unie s vratnými formami podpory od rozvojových či jiných veřejných finančních institucí, jakož i od komerčních finančních institucí a investorů;

e)

„globální sítí“ se rozumí dopravní infrastruktura určená v souladu s kapitolou II nařízení (EU) č. 1315/2013;

f)

„hlavní sítí“ se rozumí dopravní infrastruktura vytyčená v souladu s kapitolou III nařízení (EU) č. 1315/2013;

g)

„koridory hlavní sítě“ se rozumí nástroje usnadňující koordinovanou realizaci hlavní sítě uvedené v kapitole IV nařízení (EU) č. 1315/2013, jejichž seznam je obsažen v části III přílohy tohoto nařízení;

h)

„přeshraničním spojením“ se v odvětví dopravy rozumí projekt společného zájmu, který zajišťuje spojitost TEN-T mezi členskými státy nebo mezi členským státem a třetí zemí;

i)

„chybějícím spojením“ se u všech druhů dopravy rozumí chybějící úsek TEN-T nebo dopravní úsek zabezpečující propojení hlavní nebo globální sítě s koridory TEN-T, který narušuje spojitost TEN-T nebo obsahuje jedno či více úzkých míst, která nepříznivě ovlivňují spojitost TEN-T;

j)

„infrastrukturou dvojího užití“ se rozumí infrastruktura dopravní sítě, která slouží civilním i obranným potřebám;

k)

„přeshraničním projektem v oblasti energie z obnovitelných zdrojů“ se rozumí projekt vybraný nebo k vybrání způsobilý podle dohody o spolupráci nebo jakéhokoli jiného druhu ujednání mezi dvěma či více členskými státy, anebo ujednání mezi jedním či více členskými státy a jednou či více třetími zeměmi, vymezených v článcích 8, 9, 11 a 13 směrnice (EU) 2018/2001 při plánování nebo zavádění energie z obnovitelných zdrojů v souladu s kritérii stanovenými v části IV přílohy tohoto nařízení;

l)

„energetickou účinností v první řadě“ se rozumí energetická účinnost v první řadě vymezená v čl. 2 bodu 18 nařízení (EU) 2018/1999;

m)

„infrastrukturou pro digitální konektivitu“ se rozumějí sítě s velmi vysokou kapacitou, systémy 5G, místní vysoce kvalitní bezdrátové připojení a páteřní sítě, jakož i operační digitální platformy přímo související s dopravní a energetickou infrastrukturou;

n)

„systémy 5G“ se rozumí soubor prvků digitální infrastruktury založený na celosvětově dohodnutých standardech pro mobilní a bezdrátovou komunikační technologii používaný pro připojení a služby s přidanou hodnotou s vyspělými výkonnostními charakteristikami, jako jsou velmi vysoké rychlosti přenosu dat a velmi vysoká kapacita, komunikace s nízkým zpožděním, mimořádně vysoká spolehlivost nebo podpora vysokého počtu připojených zařízení;

o)

„koridorem 5G“ se rozumí dopravní cesta, silnice, železnice nebo vnitrozemská vodní cesta plně pokrytá infrastrukturou pro digitální konektivitu, a zejména systémy 5G, umožňující nepřetržité poskytování synergických digitálních služeb, jako jsou propojená a automatizovaná mobilita, podobné služby inteligentní mobility pro železnice nebo digitální konektivita na vnitrozemských vodních cestách;

p)

„operačními digitálními platformami přímo souvisejícími s dopravní a energetickou infrastrukturou“ se rozumějí fyzické a virtuální zdroje informačních a komunikačních technologií fungující prostřednictvím komunikační infrastruktury, která podporuje tok, uchovávání, zpracování a analýzu údajů o dopravní, energetické nebo obojí infrastruktuře;

q)

„projektem společného zájmu“ se rozumí projekt vymezený v nařízení (EU) č. 1315/2013, v nařízení (EU) č. 347/2013 nebo v článku 8 tohoto nařízení;

r)

„studiemi“ se rozumějí činnosti potřebné pro přípravu realizace projektu, například přípravné a mapovací studie, studie proveditelnosti, hodnotící, ověřovací a validační studie, a to i v podobě softwaru, a jakákoli jiná technická podpůrná opatření, včetně akcí předcházejících definování a vypracování projektu a rozhodnutí o jeho financování, jako jsou obhlídky dotčených ploch a příprava finančního balíčku;

s)

„socioekonomickými aktéry“ se rozumějí subjekty, které svým zaměřením, podstatou nebo umístěním mohou přímo nebo nepřímo vytvářet významné socioekonomické přínosy pro občany, podniky a místní společenství nacházející se v jejich okolí nebo v jejich oblasti vlivu;

t)

„třetí zemí“ se rozumí země, která není členských státem Unie;

u)

„sítěmi s velmi vysokou kapacitou“ se rozumějí sítě s velmi vysokou kapacitou vymezené v čl. 2 bodě 2 směrnice (EU) 2018/1972;

v)

„pracemi“ se rozumí nákup, dodávka a zavedení součástí, systémů a služeb včetně softwaru, provádění rozvojových, stavebních a instalačních činností v souvislosti s projektem, přejímka zařízení a zahájení projektu.

Článek 3

Cíle

1.   Obecnými cíli CEF je budovat, rozvíjet, modernizovat a dokončit transevropské sítě v odvětvích dopravy a energetiky a v digitálním odvětví a usnadnit přeshraniční spolupráci v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, s přihlédnutím k dlouhodobým závazkům v oblasti dekarbonizace a cílům zvyšování evropské konkurenceschopnosti, inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění, územní, sociální a hospodářské soudržnosti a přístupu na vnitřní trh a jeho integrace, s důrazem na usnadnění synergií mezi odvětvími dopravy a energetiky a digitálním odvětvím.

2.   CEF má tyto specifické cíle:

a)

v odvětví dopravy:

i)

přispívat k rozvoji projektů společného zájmu týkajících se efektivních, vzájemně propojených a multimodálních sítí a infrastruktury pro inteligentní, interoperabilní, udržitelnou, inkluzivní, přístupnou, bezpečnou a zabezpečenou mobilitu v souladu s cíli nařízení (EU) č. 1315/2013 a

ii)

přizpůsobit části TEN-T dvojímu užití dopravní infrastruktury s cílem zlepšit civilní i vojenskou mobilitu;

b)

v odvětví energetiky:

i)

přispívat k rozvoji projektů společného zájmu týkajících se další integrace účinného a konkurenceschopného vnitřního trhu s energií, interoperability sítí přes hranice a napříč odvětvími, usnadnění dekarbonizace ekonomiky, podpory energetické účinnosti a zajištění bezpečnosti dodávek a

ii)

usnadňovat přeshraniční spolupráci v oblasti energetiky, včetně energie z obnovitelných zdrojů;

c)

v digitálním odvětví: přispívat k rozvoji projektů společného zájmu, které se týkají zavádění a zpřístupňování bezpečných a zabezpečených sítí s velmi vysokou kapacitou, včetně systémů 5G, zvyšování odolnosti a kapacity digitálních páteřních sítí na územích Unie jejich propojením se sousedními územími a digitalizace dopravních a energetických sítí.

Článek 4

Rozpočet

1.   Finanční krytí pro provádění CEF na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027 činí 33 710 000 000 EUR (32) v běžných cenách.

V souladu s cílem Unie začlenit akce v oblasti klimatu do odvětvových politik Unie a fondů Unie CEF prostřednictvím svých akcí přispívá 60 % svého celkového finančního krytí na dosahování cílů v oblasti klimatu.

2.   Rozdělení částky uvedené v odstavci 1 je následující:

a)

25 807 000 000 EUR na specifické cíle uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. a), z toho:

i)

12 830 000 000 EUR z okruhu 1(2) víceletého finančního rámce na období 2021–2027, evropské strategické investice;

ii)

11 286 000 000 EUR převedených z Fondu soudržnosti k vynaložení v souladu s tímto nařízením výhradně v členských státech, jež jsou způsobilé k čerpání z Fondu soudržnosti;

iii)

1 691 000 000 EUR z okruhu 5(13) víceletého finančního rámce na období 2021–2027, pro účely specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. a) bodě ii);

b)

5 838 000 000 EUR na specifické cíle uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. b), z čehož v závislosti na uplatnění na trhu až 15 % na přeshraniční projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, a v případě dosažení 15 % prahu zvýší Komise tento limit až na 20 % v závislosti na uplatnění na trhu;

c)

2 065 000 000 EUR na specifické cíle uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. c).

3.   Komise se neodchýlí od částky uvedené v odst. 2 písm. a) bodě ii).

4.   Až 1 % z částky uvedené v odstavci 1 lze použít k financování technické a správní pomoci určené k provádění CEF a pokynů pro jednotlivá odvětví, jako jsou přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnoticí činnosti, včetně systémů informačních technologií na úrovni organizace. Uvedenou částku lze rovněž použít k financování doprovodných opatření na podporu přípravy projektů, a zejména na poskytování poradenských služeb navrhovatelům projektů v oblasti možností financování s cílem pomoci jim při strukturování jejich projektového financování.

5.   Rozpočtové závazky na akce trvající déle než jeden rozpočtový rok mohou být rozděleny na roční splátky po dobu dvou či více let.

6.   V souladu s čl. 193 odst. 2 druhým pododstavcem písm. a) finančního nařízení, s ohledem na zpožděný vstup tohoto nařízení v platnost a s cílem zajistit kontinuitu, mohou být po omezenou dobu náklady vzniklé v souvislosti s akcemi podporovanými podle tohoto nařízení považovány za způsobilé od 1. ledna 2021 i v případě, že vznikly před podáním žádosti o grant.

7.   Částka převedená z Fondu soudržnosti se provádí v souladu s tímto nařízením, s výhradou odstavce 8 tohoto článku a aniž je dotčen čl. 15 odst. 2 písm. c).

8.   Pokud jde o částky převedené z Fondu soudržnosti, 30 % těchto částek se okamžitě zpřístupní formou soutěže všem členským státům, které jsou způsobilé k čerpání z Fondu soudržnosti, na financování projektů dopravní infrastruktury v souladu s tímto nařízením, přičemž přednost je dána podpoře co největšího počtu přeshraničních a chybějících spojení. Do 31. prosince 2023 se výběr projektů způsobilých pro financování provádí při respektování výše prostředků přidělených jednotlivým státům z Fondu soudržnosti s ohledem na 70 % převedených zdrojů. Od 1. ledna 2024 se zdroje převedené do CEF, které nebyly přiděleny na projekt dopravní infrastruktury, dají k dispozici všem členským státům způsobilým k čerpání z Fondu soudržnosti za účelem financování projektů dopravní infrastruktury v souladu s tímto nařízením.

9.   U členských států, jejichž hrubý národní důchod (HND) na obyvatele měřený paritou kupní síly za období 2015–2017 je nižší než 60 % průměru HND na obyvatele v EU-27, je 70 % částky, kterou tyto členské státy převedly do CEF, zaručeno do 31. prosince 2024.

10.   Do 31. prosince 2025 celková částka přidělená z částky uvedené v odst. 2 písm. a) bodě ii) na akce v členském státě způsobilém pro financování z Fondu soudržnosti nepřesáhne 170 % podílu tohoto členského státu na celkové částce převedené z Fondu soudržnosti.

11.   S cílem podpořit členské státy, které jsou způsobilé k čerpání finančních prostředků z Fondu soudržnosti a které se mohou potýkat s problémy při přípravě projektů, tak aby byly dostatečně připravené, kvalitní nebo obojí a měly dostatečnou přidanou hodnotu Unie, se zvláštní pozornost věnuje technické pomoci, jejímž cílem je posílit institucionální kapacitu a efektivitu veřejné správy a veřejných služeb v souvislosti s přípravou a prováděním projektů uvedených v tomto nařízení.

Komise učiní vše, co je v jejích silách, aby členským státům způsobilým k čerpání finančních prostředků z Fondu soudržnosti umožnila do konce období 2021–2027 dosáhnout nejvyšší možné míry čerpání prostředků převedených do CFF, a to i prostřednictvím vyhlášení dodatečných výzev.

Zvláštní pozornost a podpora se mimoto věnuje těm členským státům, jejichž HND na obyvatele měřený paritou kupní síly za období 2015–2017 je nižší než 60 % průměru HND na obyvatele v EU-27.

12.   Částka převedená z Fondu soudržnosti nesmí být využita k financování meziodvětvových pracovních programů a operací kombinování zdrojů.

13.   Do CEF mohou být na žádost dotčeného členského státu převedeny zdroje, jež mu byly přiděleny ve sdíleném řízení, za podmínek stanovených v článku 21 nařízení (EU) 2021/1060. Komise tyto zdroje vynakládá přímo v souladu s čl. 62 odst. 1 prvním pododstavcem písm. a) finančního nařízení, nebo nepřímo v souladu s písmenem c) uvedeného pododstavce. Tyto zdroje se použijí ve prospěch dotčeného členského státu.

14.   Aniž je dotčen odstavec 13 tohoto článku, mohou být v digitálním odvětví zdroje přidělené členským státům ve sdíleném řízení na jejich žádost převedeny do CEF, a to i za účelem doplnění financování způsobilých akcí podle čl. 9 odst. 4 tohoto nařízení, až do výše 100 % celkových způsobilých nákladů, aniž jsou dotčeny zásada spolufinancování stanovená v článku 190 finančního nařízení a pravidla pro státní podporu. Tyto zdroje se použijí pouze ve prospěch dotčeného členského státu.

Článek 5

Třetí země přidružené k CEF

1.   CEF je otevřen účasti těchto třetích zemí:

a)

členů Evropského sdružení volného obchodu (ESVO), kteří jsou členy Evropského hospodářského prostoru, v souladu s podmínkami stanovenými v Dohodě o Evropském hospodářském prostoru;

b)

přistupujících zemí, kandidátských zemí a potenciálních kandidátů v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovenými v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi;

c)

zemí evropské politiky sousedství v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovenými v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi;

d)

dalších třetích zemí v souladu s podmínkami stanovenými ve zvláštní dohodě upravující účast dané třetí země v některém programu Unie, pokud tato dohoda:

i)

zajišťuje spravedlivou rovnováhu, pokud jde o příspěvky třetí země, která se účastní programů Unie, a přínosy pro ni;

ii)

stanoví podmínky účasti na CEF, včetně výpočtu finančních příspěvků na jednotlivé programy a jejich správních nákladů;

iii)

nesvěřuje dané třetí zemi žádnou rozhodovací pravomoc ohledně daného programu Unie;

iv)

zaručuje práva Unie zajistit řádné finanční řízení a chránit své finanční zájmy;

v)

stanoví vzájemnost v přístupu k podobným programům ve třetí zemi účastnící se programů Unie.

Příspěvky uvedené v prvním pododstavci písm. d) bodě ii) tohoto článku představují účelově vázané příjmy v souladu s čl. 21 odst. 5 finančního nařízení.

2.   Aniž je dotčen článek 8 nařízení (EU) č. 1315/2013, třetí země uvedené v odstavci 1 tohoto článku a subjekty v těchto zemích usazené nesmějí přijímat finanční pomoc podle tohoto nařízení, s výjimkou případů, kdy je to nezbytné pro dosažení cílů daného projektu společného zájmu nebo projektu podle čl. 7 odst. 1 tohoto nařízení, a podle podmínek stanovených v pracovních programech uvedených v článku 20 tohoto nařízení.

Článek 6

Provádění a formy financování z prostředků Unie

1.   CEF provádějí v přímém řízení v souladu s finančním nařízením nebo v nepřímém řízení subjekty uvedené v čl. 62 odst. 1 prvním pododstavci písm. c) finančního nařízení.

2.   CEF může poskytovat financování ve formě grantů a veřejných zakázek, jak je stanoveno ve finančním nařízení. Může rovněž přispívat na operace kombinování zdrojů v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 (33) a hlavou X finančního nařízení. Příspěvek Unie na operace kombinování zdrojů v odvětví dopravy nepřesáhne 10 % rozpočtové částky uvedené v čl. 4 odst. 2 písm. a) bodě i) tohoto nařízení. V odvětví dopravy lze operace kombinování zdrojů využívat pro akce související s inteligentní, interoperabilní, udržitelnou, inkluzivní, přístupnou, bezpečnou a zabezpečenou mobilitou uvedené v čl. 9 odst. 2 písm. b) tohoto nařízení.

3.   Komise může prováděním části CEF pověřit výkonné agentury v souladu s článkem 69 finančního nařízení s ohledem na plnění požadavků optimálního řízení a efektivity stanovených v CEF v odvětvích dopravy a energetiky a v digitálním odvětví.

4.   Příspěvky do vzájemného pojišťovacího mechanismu mohou pokrývat rizika spojená se zpětným získáváním prostředků dlužných příjemci a považují se za dostatečnou záruku podle finančního nařízení. Použije se čl. 33 odst. 7 nařízení (EU) 2021/695.

Článek 7

Přeshraniční projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů

1.   Přeshraniční projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů přispívají k dekarbonizaci, k dokončení vnitřního trhu s energií a ke zvýšení bezpečnosti dodávek. Musí být součástí dohody o spolupráci nebo jakéhokoli jiného druhu ujednání mezi dvěma či více členskými státy, anebo ujednání mezi jedním či více členskými státy a jednou či více třetími zeměmi, stanovených v článcích 8, 9, 11 a 13 směrnice (EU) 2018/2001. Uvedené projekty musí splňovat cíle, obecná kritéria a postup stanovené v části IV přílohy tohoto nařízení.

2.   Komise do 31. prosince 2021 přijme akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 26, jimiž stanoví, aniž jsou dotčena kritéria pro udělení grantu stanovená v článku 14, specifická výběrová kritéria a podrobné náležitosti procesu výběru projektů. Komise zveřejní metodiky posuzování příspěvku projektu ke splnění obecných kritérií a metodiky vypracování analýzy nákladů a přínosů uvedené v části IV přílohy.

3.   Studie zaměřené na vypracování a identifikaci přeshraničních projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů jsou způsobilé pro financování podle tohoto nařízení.

4.   Přeshraniční projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů jsou způsobilé pro financování Unií na práce, splňují-li tato dodatečná kritéria:

a)

analýza nákladů a přínosů konkrétního projektu podle části IV bodu 3 přílohy je pro všechny podporované projekty povinná a bere v potaz veškeré příjmy vyplývající z podpůrných programů, je provedena transparentním, komplexním a úplným způsobem a prokazuje významné úspory nákladů, přínosy, či obojí z hlediska integrace systémů, environmentální udržitelnosti, bezpečnosti dodávek energie nebo inovací, a

b)

žadatel prokáže, že projekt by se bez grantu neuskutečnil nebo že bez něj nemůže být komerčně životaschopný.

5.   Výše grantu na práce:

a)

musí být úměrná úsporám nákladů nebo přínosům uvedeným v části IV bodě 2 písm. b) přílohy, nebo oběma;

b)

nesmí překročit částku potřebnou k tomu, aby se projekt realizoval nebo se stal komerčně životaschopným, a

c)

musí být v souladu s čl. 15 odst. 3.

6.   CEF stanoví možnost koordinovaného financování pomocí podpůrného rámce pro zavádění energie z obnovitelných zdrojů podle čl. 3 odst. 5 směrnice (EU) 2018/2001 a spolufinancování pomocí mechanismu Unie pro financování energie z obnovitelných zdrojů uvedeného v článku 33 nařízení (EU) 2018/1999.

7.   Komise pravidelně posuzuje využívání finančních prostředků na přeshraniční projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů vzhledem k referenční částce stanovené v čl. 4 odst. 2 písm. b) tohoto nařízení. V návaznosti na uvedené posouzení se při nedostatečném uplatnění finančních prostředků na přeshraniční projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů na trhu nevyužité rozpočtové prostředky určené na tyto projekty použijí ke splnění cílů transevropských energetických sítí stanovených v čl. 3 odst. 2 písm. b) bodě i) tohoto nařízení pro způsobilé akce uvedené v čl. 9 odst. 3 písm. a) tohoto nařízení a od roku 2024 mohou být použity také ke spolufinancování mechanismu Unie pro financování energie z obnovitelných zdrojů zřízeného podle nařízení (EU) 2018/1999.

8.   Komise přijme prováděcí akt, kterým se stanoví zvláštní pravidla spolufinancování jednotlivých částí přeshraničních projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů jednak z CEF a jednak z mechanismu Unie pro financování energie z obnovitelných zdrojů zřízeného podle článku 33 nařízení (EU) 2018/1999. Tento prováděcí akt se přijme přezkumným postupem podle čl. 24 odst. 2 tohoto nařízení.

Článek 8

Projekty společného zájmu v oblasti infrastruktury pro digitální konektivitu

1.   Projekty společného zájmu v oblasti infrastruktury pro digitální konektivitu jsou projekty, které významně přispívají ke strategickým cílům Unie v oblasti konektivity nebo poskytují síťovou infrastrukturu podporující digitální transformaci hospodářství a společnosti, jakož i unijní jednotný digitální trh.

2.   Projekty společného zájmu v oblasti infrastruktury pro digitální konektivitu musí splňovat tato kritéria:

a)

projekt přispívá ke specifickému cíli uvedenému v čl. 3 odst. 2 písm. c) a

b)

projekt zavádí nejlepší dostupnou a nejvhodnější technologii pro daný konkrétní projekt, která nabízí nejlepší možnou rovnováhu z hlediska kapacity toku údajů, bezpečnosti přenosu, odolnosti sítě, kybernetické bezpečnosti a nákladové efektivnosti.

3.   Studie zaměřené na vypracování a identifikaci projektů společného zájmu v oblasti infrastruktury pro digitální konektivitu jsou způsobilé pro financování podle tohoto nařízení.

4.   Aniž jsou dotčena kritéria pro udělení grantu stanovená v článku 14, určuje se priorita pro financování s přihlédnutím k těmto kritériím:

a)

u akcí přispívajících k zavádění a zpřístupňování sítí s velmi vysokou kapacitou, včetně systémů 5G a jiného nejmodernějšího připojení, v souladu se strategickými cíli Unie týkajícími se konektivity v oblastech, kde se nacházejí socioekonomičtí aktéři, se priorita určuje s přihlédnutím k potřebám těchto oblastí v oblasti konektivity a ke vzniklé dodatečné oblasti pokrytí, včetně pro domácnosti, v souladu s částí V bodem 1 přílohy; samostatné zavádění sítí pro socioekonomické aktéry je způsobilé pro financování, je-li ekonomicky přiměřené a fyzicky proveditelné;

b)

u akcí přispívajících k poskytování velmi kvalitního místního bezdrátového připojení v místních společenstvích se priorita určuje v souladu s částí V bodem 2 přílohy;

c)

u akcí přispívajících k zavádění koridorů 5G podél hlavních dopravních cest, a to i v rámci TEN-T, jako jsou ty uvedené v části V bodě 3 přílohy, se priorita určuje s cílem zajistit pokrytí podél uvedených hlavních dopravních cest za účelem umožnění nepřerušovaného poskytování synergických digitálních služeb, s přihlédnutím k socioekonomické relevantnosti ve vztahu k veškerým již nainstalovaným technologickým řešením v rámci progresivního přístupu;

d)

u projektů společného zájmu, které jsou zaměřeny na zavádění nebo výraznou modernizaci přeshraničních páteřních sítí mezi Unií a třetími zeměmi a na upevnění vazeb mezi sítěmi elektronických komunikací na území Unie, včetně podmořských kabelů, se priorita určuje v závislosti na míře, v níž významně přispívají ke zvýšení výkonnosti, odolnosti a velmi vysoké kapacity těchto sítí elektronických komunikací;

e)

u projektů společného zájmu zavádějících operační digitální platformy se upřednostňují akce založené na nejmodernějších technologiích, s přihlédnutím k aspektům, jako jsou interoperabilita, kybernetická bezpečnost, ochrana údajů a opakované použití údajů.

KAPITOLA II

ZPŮSOBILOST

Článek 9

Způsobilé akce

1.   Pro financování jsou způsobilé pouze akce, které přispívají ke splnění cílů uvedených v článku 3, s přihlédnutím k dlouhodobým závazkům v oblasti dekarbonizace. Patří k nim studie, práce a další doprovodná opatření nezbytná pro řízení a provádění CEF a hlavních směrů pro konkrétní odvětví. Studie jsou způsobilé, pouze pokud se týkají projektů způsobilých v rámci CEF.

2.   V odvětví dopravy jsou způsobilé získat finanční podporu Unie podle tohoto nařízení pouze tyto akce:

a)

akce na podporu efektivních, propojených, interoperabilních a multimodálních sítí v zájmu rozvoje železniční, silniční a námořní infrastruktury a infrastruktury vnitrozemských vodních cest;

i)

akce provádějící hlavní síť v souladu s kapitolou III nařízení (EU) č. 1315/2013, včetně akcí týkajících se přeshraničních a chybějících spojení, jako jsou spojení uvedená v části III přílohy tohoto nařízení, jakož i městských uzlů, multimodálních logistických platforem, námořních přístavů, vnitrozemských přístavů, kombinovaných terminálů železniční a silniční dopravy a propojení s letišti v rámci hlavní sítě, vymezených v příloze II nařízení (EU) č. 1315/2013; akce provádějící hlavní síť mohou zahrnovat související prvky nacházející se na globální síti, pokud je to nutné k optimalizaci investice a v souladu s podmínkami stanovenými v pracovních programech uvedených v článku 20 tohoto nařízení;

ii)

akce týkající se přeshraničních spojení v rámci globální sítě v souladu s kapitolou II nařízení (EU) č. 1315/2013, jako jsou opatření uvedená v části III bodě 2 přílohy tohoto nařízení, akce uvedené v části III bodě 3 přílohy tohoto nařízení, akce týkající se studií pro rozvoj globální sítě a akce týkající se námořních a vnitrozemských přístavů globální sítě v souladu s kapitolou II nařízení (EU) č. 1315/2013;

iii)

akce za účelem rekonstrukce chybějících regionálních přeshraničních železničních spojení v rámci TEN-T, která byla zrušena nebo demontována;

iv)

akce provádějící úseky globální sítě nacházející se v nejvzdálenějších regionech v souladu s kapitolou II nařízení (EU) č. 1315/2013, včetně akcí týkajících se relevantních městských uzlů, námořních přístavů, vnitrozemských přístavů a kombinovaných terminálů železniční a silniční dopravy, propojení s letišti a multimodálních logistických platforem v rámci globální sítě vymezených v příloze II nařízení (EU) č. 1315/2013;

v)

akce na podporu projektů společného zájmu s cílem propojit transevropskou síť se sítěmi infrastruktury sousedních zemí vymezených v čl. 8 odst. 1 nařízení (EU) č. 1315/2013;

b)

akce na podporu inteligentní, interoperabilní, udržitelné, multimodální, inkluzivní, přístupné, bezpečné a zabezpečené mobility:

i)

akce na podporu mořských dálnic stanovená v článku 21 nařízení (EU) č. 1315/2013 se zaměřením na přeshraniční pobřežní námořní dopravu;

ii)

akce na podporu systémů telematických aplikací v souladu s článkem 31 nařízení (EU) č. 1315/2013 pro jednotlivé druhy dopravy, mimo jiné zejména:

pro železnici: evropský systém řízení železničního provozu (ERTMS),

pro vnitrozemské vodní cesty: říční informační služby (RIS),

pro silniční dopravu: inteligentní dopravní systémy (ITS),

pro námořní dopravu: kontrolní a informační systémy pro provoz plavidel (VTMIS) a služby e-Maritime, včetně služeb jednotného portálu, jako je jednotný námořní portál, přístavních systémů a příslušných celních informačních systémů,

pro leteckou dopravu: systémy uspořádání letového provozu, zejména ty, které vyplývají ze systému Single European Sky ATM Research (SESAR);

iii)

akce na podporu udržitelných služeb nákladní dopravy v souladu s článkem 32 nařízení (EU) č. 1315/2013 a akce ke snížení hlučnosti železniční nákladní dopravy;

iv)

akce na podporu nových technologií a inovací, včetně automatizace, zlepšených dopravních služeb, modální integrace a infrastruktury pro alternativní pohonné hmoty pro všechny druhy dopravy v souladu s článkem 33 nařízení (EU) č. 1315/2013;

v)

akce na odstranění překážek v interoperabilitě, jak je vymezena v čl. 3 písm. o) nařízení (EU) č. 1315/2013, zejména překážek při dosahování koridorových nebo síťových účinků, včetně akcí na podporu zvýšení objemu železniční nákladní dopravy a zařízení pro automatickou změnu rozchodu;

vi)

akce na odstranění překážek v interoperabilitě, zejména v rámci městských uzlů vymezených v článku 30 nařízení (EU) č. 1315/2013;

vii)

akce na zavedení bezpečné a zabezpečené infrastruktury a mobility, včetně silniční bezpečnosti, v souladu s článkem 34 nařízení (EU) č. 1315/2013;

viii)

akce na zlepšení odolnosti dopravní infrastruktury, zejména její odolnosti vůči změně klimatu a přírodním katastrofám a vůči hrozbám v oblasti kybernetické bezpečnost;

ix)

akce na zlepšení dostupnosti dopravní infrastruktury pro všechny druhy dopravy a všechny uživatele, zejména pro uživatele s omezenou schopností pohybu a orientace, v souladu s článkem 37 nařízení (EU) č. 1315/2013;

x)

akce na zlepšení přístupnosti a dostupnosti dopravní infrastruktury pro účely bezpečnosti a civilní ochrany a akce pro přizpůsobení dopravní infrastruktury pro účely kontrol na vnějších hranicích Unie s cílem usnadnit dopravní toky;

c)

podle specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. a) bodě ii) a v souladu s článkem 12 akce nebo specifické činnosti v rámci akcí, které podporují nové nebo stávající části TEN-T vhodné pro vojenskou přepravu, za účelem jejího přizpůsobení požadavkům na infrastrukturu dvojího užití.

3.   V odvětví energetiky jsou způsobilé získat finanční podporu Unie podle tohoto nařízení pouze tyto akce:

a)

akce týkající se projektů společného zájmu stanovených v článku 14 nařízení (EU) č. 347/2013;

b)

akce na podporu přeshraničních projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, včetně inovativních řešení, jakož i skladování energie z obnovitelných zdrojů, a jejich příprava, vymezených v části IV přílohy, jsou-li splněny podmínky stanovené v článku 7.

4.   V digitálním odvětví jsou způsobilé získat finanční podporu Unie podle tohoto nařízení pouze tyto akce:

a)

akce na podporu zavádění a zpřístupňování sítí s velmi vysokou kapacitou, včetně systémů 5G, schopných poskytnout gigabitové připojení v oblastech, kde se nacházejí socioekonomičtí aktéři;

b)

akce na podporu poskytování bezplatného místního vysoce kvalitního bezdrátového připojení v místních společenstvích bez diskriminačních podmínek;

c)

akce zavádějící nepřerušené pokrytí všech hlavních dopravních cest, včetně TEN-T, systémy 5G, jako jsou akce uvedené v části V bodě 3 přílohy;

d)

akce na podporu zavádění nových nebo modernizaci stávajících páteřních sítí včetně podmořských kabelů v členských státech, mezi nimi a mezi Unií a třetími zeměmi, jako jsou akce uvedené v části V bodě 3 přílohy a jiné akce podporující zavádění páteřních sítí uvedených ve zmíněném bodě;

e)

akce provádějící požadavky na infrastrukturu pro digitální konektivitu ve vztahu k přeshraničním projektům v oblasti dopravy nebo energetiky, podporující operační digitální platformy přímo související s dopravní nebo energetickou infrastrukturou, či obojí.

Článek 10

Synergie mezi odvětvími dopravy a energetiky a digitálním odvětvím

1.   Akce přispívající současně k dosažení jednoho nebo více cílů nejméně ve dvou odvětvích, jak stanoví čl. 3 odst. 2 písm. a), b) a c), jsou způsobilé získat finanční podporu Unie podle tohoto nařízení a využít vyšší míru spolufinancování v souladu s článkem 15. Tyto akce se provádějí prostřednictvím pracovních programů zaměřených nejméně na dvě odvětví, které obsahují konkrétní kritéria pro udělení grantu, a jsou financovány z rozpočtových příspěvků ze zapojených odvětví.

2.   Pokud jde o odvětví dopravy nebo energetiky nebo o digitální odvětví, mohou v každém z nich akce způsobilé podle článku 9 zahrnovat synergické prvky, které souvisejí s kterýmkoli dalším z těchto odvětví a které se netýkají způsobilých akcí stanovených v čl. 9 odst. 2, 3 nebo 4, pokud splňují všechny tyto požadavky:

a)

náklady na synergické prvky nepřekračují 20 % celkových způsobilých nákladů akce;

b)

synergické prvky se vztahují k odvětví dopravy nebo energetiky nebo k digitálnímu odvětví a

c)

synergické prvky umožňují výrazně zlepšit socioekonomické, klimatické nebo environmentální přínosy dané akce.

Článek 11

Způsobilé subjekty

1.   Na subjekty se vedle kritérií stanovených v článku 197 finančního nařízení použijí kritéria způsobilosti stanovená v tomto článku.

2.   Způsobilé jsou tyto subjekty:

a)

právnické osoby usazené:

i)

v některém členském státu, včetně společných podniků;

ii)

ve třetí zemi přidružené k CEF; nebo

iii)

v zámořské zemi nebo území;

b)

právnické osoby zřízené podle práva Unie a, je-li tak stanoveno v pracovních programech, mezinárodní organizace.

3.   Fyzické osoby nejsou způsobilé.

4.   Pracovní programy mohou stanovit, že právnické osoby usazené ve třetích zemích přidružených k CEF v souladu s článkem 5 a právnické osoby usazené v Unii, avšak přímo či nepřímo kontrolované třetími zeměmi nebo státními příslušníky třetích zemí nebo subjekty usazenými ve třetích zemích, nejsou z řádně opodstatněných bezpečnostních důvodů způsobilé pro účast na všech nebo některých akcích v rámci specifických cílů stanovených v čl. 3 odst. 2 písm. c). V těchto případech se výzvy k podávání návrhů a výzvy k podávání nabídek omezí na subjekty usazené nebo považované za usazené v členských státech a přímo či nepřímo řízené členskými státy nebo státními příslušníky členských států.

5.   Právnické osoby usazené ve třetí zemi, jež k CEF není přidružena, jsou výjimečně způsobilé získat finanční podporu Unie v rámci CEF, je-li to nezbytné k dosažení cílů daného projektu společného zájmu v odvětvích dopravy a energetiky a v digitálním odvětví nebo přeshraničního projektu v oblasti energie z obnovitelných zdrojů.

6.   Aby byly návrhy způsobilé, musí je podat:

a)

jeden nebo více členských států; nebo

b)

se souhlasem dotčených členských států mezinárodní organizace, společné podniky nebo veřejné či soukromé podniky nebo subjekty, včetně regionálních nebo místních orgánů.

Pokud dotčený členský stát s podáním návrhu podle prvního pododstavce písm. b) nesouhlasí, sdělí tuto informaci odpovídajícím způsobem.

Členský stát může rozhodnout, že u určitého pracovního programu nebo u určitých kategorií žádostí lze návrhy podávat i bez jeho souhlasu. V takovém případě se tato skutečnost na žádost dotčeného členského státu uvede v příslušném pracovním programu a ve výzvě k podávání návrhů.

Článek 12

Specifická pravidla způsobilosti akcí souvisejících s přizpůsobením TEN-T k civilně-obrannému dvojí užití

1.   Na akce přispívající k přizpůsobení hlavní nebo globální sítě TEN-T, vymezených v nařízení (EU) č. 1315/2013, s cílem umožnit civilně-obranné dvojí užití infrastruktury se vztahují tato další pravidla způsobilosti:

a)

návrhy musí podat jeden nebo více členských států nebo, se souhlasem dotčených členských států, právní subjekty usazené v členských státech;

b)

akce se musí týkat úseků nebo uzlů identifikovaných členskými státy v přílohách k Vojenským požadavkům pro vojenskou mobilitu v rámci EU i mimo ni, přijatým Radou dne 20. listopadu 2018, nebo v jakémkoli následném seznamu přijatém později a v jakémkoli dalším orientačním seznamu prioritních projektů, které členské státy určí v souladu s akčním plánem pro vojenskou mobilitu;

c)

akce se mohou týkat jak modernizace stávajících součástí infrastruktury, tak výstavby nových součástí infrastruktury, přičemž se zohlední požadavky na infrastrukturu uvedené v odstavci 2 tohoto článku;

d)

akce ke splnění požadavku na úroveň infrastruktury, která jde nad rámec úrovně požadované pro účely dvojího užití, jsou způsobilé, avšak náklady na ně jsou způsobilé pouze do úrovně nákladů odpovídající úrovni požadavků nezbytné pro účely dvojího užití; akce týkající se infrastruktury využívané pouze k vojenským účelům nejsou způsobilé;

e)

akce podle tohoto článku se financují pouze z částky v souladu s čl. 4 odst. 2 písm. a) bodem iii) tohoto nařízení.

2.   Komise přijme prováděcí akt, který v případě potřeby stanoví požadavky na infrastrukturu použitelné pro určité kategorie akcí v oblasti infrastruktury dvojího užití a postup hodnocení akcí souvisejících s akcemi v oblasti infrastruktury dvojího užití. Tento prováděcí akt se přijímá přezkumným postupem podle čl. 24 odst. 2.

3.   Po průběžném hodnocení CEF podle čl. 23 odst. 2 může Komise rozpočtovému orgánu navrhnout, aby převedl nepřidělené prostředky z čl. 4 odst. 2 písm. a) bodu iii) do čl. 4 odst. 2 písm. a) bodu i).

KAPITOLA III

GRANTY

Článek 13

Granty

Granty v rámci CEF se udělují a spravují v souladu s hlavou VIII finančního nařízení.

Článek 14

Kritéria pro udělení grantu

1.   Transparentní kritéria pro udělení grantu jsou stanovena v pracovních programech uvedených v článku 20 a ve výzvách k podávání návrhů a v použitelném rozsahu zohledňují pouze tyto prvky:

a)

hospodářský, sociální a environmentální dopad, včetně dopadu na klima (přínosy a náklady životního cyklu projektu), spolehlivost, komplexnost a transparentnost analýzy;

b)

aspekty týkající se inovací a digitalizace, bezpečnosti, interoperability a přístupnosti, mimo jiné pro osoby se zdravotním postižením;

c)

přeshraniční rozměr, propojení sítí a územní dostupnost, a to i pro evropské ostrovy a nejvzdálenější regiony;

d)

přidanou hodnotu Unie;

e)

synergie mezi odvětvími dopravy a energetiky a digitálním odvětvím;

f)

připravenost akce z hlediska vývoje projektu;

g)

spolehlivost strategie údržby navrhované pro projekt po dokončení;

h)

racionalitu navrhovaného prováděcího plánu;

i)

katalytický účinek finanční podpory Unie na investici;

j)

nutnost překonat finanční překážky, jako jsou překážky způsobené nedostatečnou obchodní životaschopností, vysokými počátečními náklady nebo nedostatkem tržního financování;

k)

možnost dvojího užití v kontextu vojenské mobility;

l)

soulad s unijními a vnitrostátními plány v oblasti energetiky a klimatu, včetně zásady „energetická účinnost v první řadě“.

2.   V posouzení návrhů na základě kritérií pro udělení grantu se v relevantních případech zohlední odolnost vůči nepříznivým dopadům změny klimatu, a to pomocí posouzení zranitelnosti z hlediska klimatu a posouzení rizik, včetně relevantních adaptačních opatření.

3.   Posouzení návrhů z hlediska kritérií pro udělení grantu zajistí, aby v relevantních případech uvedených v pracovních programech byly akce podpořené z CEF, které zahrnují technologie navigace, určování polohy a času, technicky slučitelné s programy Galileo, EGNOS a Copernicus.

4.   Posouzení návrhů z hlediska kritérií pro udělení grantu v příslušných případech zajistí, aby navrhované akce v odvětví dopravy byly v souladu s pracovními plány koridoru a prováděcími akty podle článku 47 nařízení (EU) č. 1315/2013 a zohledňovaly poradní stanovisko odpovědného evropského koordinátora podle čl. 45 odst. 8 uvedeného nařízení. Při posuzování se musí zvážit také to, zda provádění akcí financovaných z CEF s sebou nenese riziko, že by mohlo dojít k narušení přepravy zboží a osob po úseku tratě, kterého se projekt týká, a zda došlo ke zmírnění tohoto rizika.

5.   Pokud jde o akce týkající se přeshraničních projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, kritéria pro udělení grantu zohlední podmínky stanovené v čl. 7 odst. 4.

6.   Pokud jde o akce týkající se projektů společného zájmu v oblasti digitální konektivity, kritéria pro udělení grantu uvedená v pracovních programech a výzvách k podávání návrhů zohlední kritéria stanovená v čl. 8 odst. 4.

Článek 15

Míry spolufinancování

1.   U studií nepřekročí částka finanční podpory Unie 50 % celkových způsobilých nákladů. V případě studií financovaných z prostředků převedených z Fondu soudržnosti jsou maximálními mírami spolufinancování míry platné pro Fond soudržnosti, jak je uvedeno v odst. 2 písm. c).

2.   U prací v odvětví dopravy se použijí tyto maximální míry spolufinancování:

a)

v případě prací týkajících se specifických cílů uvedených v čl. 3 odst. 2 písm. a) bodě i) nepřekročí výše finanční podpory Unie 30 % celkových způsobilých nákladů; míry spolufinancování však lze zvýšit až na 50 % v případě akcí:

i)

týkajících se přeshraničních spojení za podmínek uvedených v písmeni e) tohoto odstavce;

ii)

na podporu systémů telematických aplikací;

iii)

na podporu vnitrozemských vodních cest nebo interoperability železnic;

iv)

na podporu nových technologií a inovací;

v)

na podporu zlepšení infrastruktury za účelem zajištění bezpečnosti; a

vi)

pro přizpůsobení dopravní infrastruktury pro účely kontrol na vnějších hranicích Unie v souladu s příslušným právem Unie;

b)

v případě prací týkajících se specifických cílů uvedených v čl. 3 odst. 2 písm. a) bodě ii) nepřekročí výše finanční podpory Unie 50 % celkových způsobilých nákladů; pokud jsou však nezbytné zdroje převedeny do CEF podle čl. 4 odst. 13, lze míry spolufinancování zvýšit až na 85 %;

c)

v případě částek převedených z Fondu soudržnosti nepřekročí maximální míry spolufinancování 85 % celkových způsobilých nákladů;

d)

v případě částek z okruhu evropské strategické investice ve výši 1 559 800 000 EUR, jak je uvedeno v části II prvním odstavci první odrážce přílohy, nepřekročí maximální míry spolufinancování 85 % celkových způsobilých nákladů na dokončení chybějících významných přeshraničních železničních spojení mezi členskými státy způsobilými pro financování z Fondu soudržnosti;

e)

v případě akcí týkajících se přeshraničních spojení se zvýšené maximální míry spolufinancování uvedené v písmenech a), c) a d) tohoto odstavce mohou vztahovat pouze na ty, jejichž plánování a provádění vykazuje vysoký stupeň integrace pro účely kritéria pro udělení grantu uvedeného v čl. 14 odst. 1 písm. c), například zřízením jediné projektové společnosti, společné řídicí struktury nebo dvoustranného právního rámce nebo existencí prováděcí aktu podle článku 47 nařízení (EU) č. 1315/2013; míru spolufinancování použitelnou v souladu s čl. 11 odst. 2 písm. a) na projekty prováděné integrovanými řídícími strukturami, včetně společných podniků, lze navíc zvýšit o 5 %.

3.   U prací v odvětví energetiky se použijí tyto maximální míry spolufinancování:

a)

v případě prací týkajících se specifických cílů uvedených v čl. 3 odst. 2 písm. b) nepřekročí výše finanční pomoci Unie 50 % celkových způsobilých nákladů;

b)

v případě akcí přispívajících k rozvoji projektů společného zájmu, které na základě důkazů uvedených v čl. 14 odst. 2 nařízení (EU) č. 347/2013 zajišťují vysoký stupeň regionální nebo celounijní bezpečnosti dodávek, upevňují solidaritu Unie nebo nabízejí vysoce inovativní řešení, lze míry spolufinancování zvýšit až na 75 % celkových způsobilých nákladů.

4.   U prací v digitálním odvětví se použijí následující maximální míry spolufinancování: u prací týkajících se specifických cílů uvedených v čl. 3 odst. 2 písm. c) nepřekročí výše finanční podpory Unie 30 % celkových způsobilých nákladů.

Míru spolufinancování lze zvýšit:

a)

v případě akcí s výrazným přeshraničním rozměrem, jako jsou nepřerušené pokrytí systémy 5G podél hlavních dopravních tras nebo zavádění páteřních sítí mezi členskými státy a mezi Unií a třetími zeměmi, až na 50 % a

b)

v případě akcí, kterými se provádí gigabitové připojení socioekonomických aktérů, až na 75 %.

Jsou-li akce pro poskytování místního bezdrátového připojení v místních společenstvích realizovány prostřednictvím grantů nízké hodnoty, mohou být financovány z finanční podpory Unie až do 100 % způsobilých nákladů, aniž je tím dotčena zásada spolufinancování.

5.   Maximální míra spolufinancování platná pro akce uvedené v čl. 10 odst. 1 je nejvyšší maximální míra spolufinancování platná pro příslušná odvětví. Míra spolufinancování použitelná na uvedené akce může být navíc zvýšena o 10 %.

6.   Na práce prováděné v nejvzdálenějších regionech v odvětví dopravy, odvětví energetiky i digitálním odvětví se použije specifická maximální míra spolufinancování ve výši 70 %.

Článek 16

Způsobilé náklady

Vedle kritérií stanovených v článku 186 finančního nařízení se použijí tato kritéria způsobilosti nákladů:

a)

způsobilé jsou pouze výdaje vzniklé v členských státech, ledaže projekt společného zájmu nebo přeshraniční projekt v oblasti energie z obnovitelných zdrojů zahrnuje i území jedné či více třetích zemí uvedených v článku 5 nebo čl. 11 odst. 4 tohoto nařízení nebo mezinárodní vody a že daná akce je nezbytně nutná k dosažení jeho cílů;

b)

náklady na vybavení, zařízení a infrastrukturu, se kterými příjemce nakládá jako s kapitálovými výdaji, jsou způsobilé až do plné výše;

c)

výdaje související s nákupem pozemků nejsou způsobilými náklady, s výjimkou finančních prostředků převedených z Fondu soudržnosti v odvětví dopravy v souladu s článkem 64 nařízení (EU) 2021/1060;

d)

způsobilé náklady nezahrnují daň z přidané hodnoty.

Článek 17

Kombinace grantů s jinými zdroji financování

1.   Granty lze použít v kombinaci s financováním od Evropské investiční banky nebo národních podpůrných bank či jiných rozvojových a veřejných finančních institucí, jakož i od soukromých finančních institucí a soukromých investorů, včetně prostřednictvím partnerství veřejného a soukromého sektoru.

2.   Použití grantů uvedených v odstavci 1 lze provést prostřednictvím zvláštních výzev k podávání návrhů.

Článek 18

Snížení výše grantu nebo jeho ukončení

1.   Vedle důvodů uvedených v čl. 131 odst. 4 finančního nařízení může být výše grantu, s výjimkou řádně odůvodněných případů, snížena z těchto důvodů:

a)

akce spočívající ve studiích nebyla zahájena do jednoho roku ode dne zahájení uvedeného v grantové dohodě;

b)

akce spočívající v pracích nebyla zahájena do dvou let ode dne zahájení uvedeného v grantové dohodě;

c)

při přezkumu pokroku dosaženého při provádění akce bylo zjištěno, že v tomto provádění došlo k tak významnému zpoždění, že cílů akce pravděpodobně nebude dosaženo.

2.   Grantová dohoda může být změněna nebo ukončena z důvodů uvedených v odstavci 1.

3.   Před přijetím jakéhokoli rozhodnutí o snížení výše grantu nebo jeho ukončení se případ komplexně přezkoumá a dotčení příjemci dostanou možnost, aby v přiměřené lhůtě předložili své připomínky.

4.   Dostupné prostředky na závazky plynoucí z uplatnění odstavců 1 nebo 2 tohoto článku se přidělí na jiné pracovní programy navržené v rámci odpovídajícího finančního krytí stanoveného v čl. 4 odst. 2.

Článek 19

Kumulativní a alternativní financování

1.   Na akci, na niž byl získán příspěvek v rámci CEF, lze rovněž získat příspěvek z jiného programu Unie, včetně fondů ve sdíleném řízení, pokud příspěvky nepokrývají tytéž náklady. Na takový další příspěvek na akci se použijí pravidla příslušného programu Unie. Kumulativní financování nesmí překročit celkové způsobilé náklady na akci. Podporu z jednotlivých programů Unie lze vypočítat na poměrném základě v souladu s dokumenty, v nichž jsou stanoveny podmínky podpory.

2.   „Pečeť excelence“ lze udělit akcím, které splňují všechny tyto podmínky:

a)

byla posouzena ve výzvě k podávání návrhů podle CEF;

b)

splňují minimální požadavky na kvalitu uvedené v této výzvě k podávání návrhů;

c)

nemohou být financována v rámci této výzvy k podávání návrhů z důvodu rozpočtových omezení.

Akce, které obdržely „pečeť excelence“ v souladu s prvním pododstavcem, mohou obdržet podporu z EFRR v souladu s čl. 67 odst. 5 nařízení (EU) 2021/1060 nebo z Fondu soudržnosti bez dalšího posouzení, pokud jsou v souladu s cíli a pravidly dotčeného fondu.

KAPITOLA IV

TVORBA PROGRAMŮ, MONITOROVÁNÍ, HODNOCENÍ A KONTROLA

Článek 20

Pracovní programy

1.   CEF se provádí prostřednictvím pracovních programů uvedených v článku 110 finančního nařízení.

2.   Aby byla zajištěna transparentnost a předvídatelnost a aby došlo ke zvýšení kvality projektů, přijme Komise první víceleté pracovní programy do 15 října 2021. Ty musí obsahovat harmonogram výzev k podávání návrhů na první tři roky CEF, jejich témata a orientační rozpočet a plánovaný rámec vztahující se na celé období programu.

3.   Pracovní programy přijme Komise prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 24 odst. 2.

4.   Při přijímání pracovních programu v odvětví energetiky věnuje Komise zvláštní pozornost projektům společného zájmu a souvisejícím akcím za účelem dosažení větší integrace vnitřního trhu s energií, ukončení energetické izolace a odstranění úzkých míst na propojeních mezi elektrizačními soustavami s důrazem na projekty přispívající k dosažení cíle, jímž je zajistit do roku 2020 nejméně 10 % a do roku 2030 nejméně 15 % propojení, a na projekty přispívající k synchronizaci elektrizačních soustav se sítěmi Unie.

5.   V souladu s čl. 200 odst. 2 finančního nařízení může schvalující osoba tam, kde je to vhodné, organizovat dvoufázové výběrové řízení takto:

a)

žadatelé předloží zjednodušenou dokumentaci obsahující poměrně stručné informace, aby bylo možné předběžně vybrat projekty na základě omezeného počtu kritérií;

b)

žadatelé, kteří byli předběžně vybráni, předloží po ukončení první fáze úplnou dokumentaci.

Článek 21

Poskytování finanční podpory Unie

1.   Po každé výzvě k podávání návrhů na základě pracovních programů uvedených v článku 20 přijme Komise prováděcí akt, jímž stanoví výši finanční podpory, která má být poskytnuta na vybrané projekty nebo jejich části, a upřesní podmínky a způsoby jejich provádění. Tento prováděcí akt se přijímá přezkumným postupem podle čl. 24 odst. 2.

2.   V průběhu plnění grantových dohod informuje Komise příjemce a příslušné členské státy o změnách ve výši grantu a o konečných vyplacených částkách.

3.   Příjemci předkládají, bez předchozího schválení členských států, zprávy vymezené v příslušných grantových dohodách. Komise zajistí členským státům přístup ke zprávám, pokud jde o akce realizované na jejich území.

Článek 22

Monitorování a podávání zpráv

1.   Ukazatele pro podávání zpráv o pokroku CEF při plnění obecných a specifických cílů stanovených v článku 3 jsou uvedeny v části I přílohy.

2.   Pro zajištění účinného posouzení pokroku CEF dosaženého při plnění jeho cílů je Komisi svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 26 akty v přenesené pravomoci, jimiž se mění část I přílohy pokud jde o ukazatele, je-li to považováno za nezbytné, a jimiž se toto nařízení doplňuje o ustanovení o zavedení rámce pro monitorování a hodnocení.

3.   Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění CEF a jeho výsledků byly vhodné pro hloubkovou analýzu dosaženého pokroku, mimo jiné pro sledování výdajů na klimatická opatření, a aby byly shromažďovány účinně, efektivně a včas. Za tímto účelem se pro příjemce finančních prostředků Unie a, je-li to vhodné, i pro členské státy stanoví přiměřené požadavky na podávání zpráv.

4.   Komise zdokonalí specializovanou internetovou stránku tím, že na ní v reálném čase zveřejňuje mapu s prováděnými projekty spolu s relevantními informacemi, včetně posouzení dopadu, hodnoty, příjemce, prováděcího subjektu a stavu provádění projektu. Komise rovněž každé dva roky předkládá zprávu o pokroku. Tyto zprávy obsahují informace o provádění CEF v souladu s jeho obecnými a specifickými cíli stanovenými v článku 3, přičemž upřesní, zda jednotlivá odvětví postupují podle plánu, zda je celkový rozpočtový závazek v souladu s celkovou přidělenou částkou, zda jsou probíhající projekty dostatečně úplné a zda je stále proveditelné a vhodné je dokončit.

Článek 23

Hodnocení

1.   Hodnocení se provádějí včas, aby je bylo možné promítnout jejich výsledky do rozhodovacího procesu.

2.   Průběžné hodnocení CEF se provede, jakmile je k dispozici dostatek informací o jeho provádění, avšak nejpozději do čtyř let od začátku jeho provádění.

3.   Na konci provádění CEF, avšak nejpozději čtyři roky po ukončení období upřesněného v článku 1, provede Komise závěrečné hodnocení CEF.

4.   Komise předloží závěry hodnocení spolu se svými připomínkami Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

Článek 24

Postup projednávání ve výboru

1.   Komisi je nápomocen Koordinační výbor pro Nástroj pro propojení Evropy, který může zasedat v různých složeních v závislosti na příslušném tématu. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 25

Akty v přenesené pravomoci

1.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 26 akty v přenesené pravomoci s cílem doplnit toto nařízení tím, že:

a)

vytvoří rámec pro monitorování a hodnocení na základě ukazatelů stanovených v části I přílohy;

b)

stanoví pravidla výběru přeshraničních projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, které doplní projekty uvedené v části IV přílohy, a stanoví a aktualizují seznam vybraných přeshraničních projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů.

2.   S výhradou čl. 172 druhého pododstavce Smlouvy o fungování EU je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 26 tohoto nařízení, kterými se mění:

a)

část III přílohy, pokud jde o definice koridorů hlavní dopravní sítě a předem určené úseky v globální síti;

b)

část V přílohy, pokud jde o identifikaci projektů společného zájmu v oblasti digitálního připojení.

Článek 26

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 22 odst. 2 a článku 25 je svěřena Komisi do 31. prosince 2028.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 7 odst. 2, čl. 22 odst. 2 a článku 25 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.   Akt v přenesené pravomoci podle čl. 7 odst. 2, čl. 22 odst. 2 a článku 25 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 27

Informace, komunikace a publicita

1.   Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ těchto prostředků a zajišťují jejich viditelnost, zejména při propagaci akcí a jejich výsledků, tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně sdělovacích prostředků a veřejnosti.

2.   Komise provádí informační a komunikační činnosti týkající se CEF, akcí uskutečněných v jeho rámci a dosažených výsledků. Finanční zdroje přidělené na CEF rovněž přispívají k institucionální komunikaci politických priorit Unie, pokud tyto priority souvisejí s cíli uvedenými v článku 3.

3.   V souladu s platným právem Unie a členských států se zajistí transparentnost a veřejné konzultace.

Článek 28

Ochrana finančních zájmů Unie

Účastní-li se CEF na základě rozhodnutí přijatého podle mezinárodní dohody nebo na základě jakéhokoli jiného právního nástroje třetí země, udělí nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, OLAFu a Účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci. V případě OLAFu tato práva zahrnují právo provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, jak je stanoveno v nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013.

KAPITOLA V

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 29

Zrušení a přechodná ustanovení

1.   Nařízení (EU) č. 1316/2013 a (EU) č. 283/2014 se zrušují.

2.   Aniž je dotčen odstavec 1, není tímto nařízením dotčeno pokračování ani změna akcí zahájených podle nařízení (EU) č. 1316/2013, které se použije na tyto akce až do jejich ukončení.

3.   Finanční krytí CEF může rovněž zahrnovat výdaje na technickou a administrativní pomoc nezbytné pro zajištění přechodu mezi CEF a opatřeními přijatými podle nařízení (EU) č. 1316/2013.

4.   V případě potřeby lze do rozpočtu Unie na období po roce 2027 zapsat prostředky na krytí výdajů stanovených v čl. 4 odst. 5, aby bylo možné řídit akce, jež nebudou dokončeny do 31. prosince 2027, v souladu s tímto nařízením.

Článek 30

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2021.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

Ve Štrasburku dne 7. července 2021.

Za Evropský parliament

předseda

D. M. SASSOLI

Za Radu

předseda

A. LOGAR


(1)  Úř. věst. C 440, 6.12.2018, s. 191.

(2)  Úř. věst. C 461, 21.12.2018, s. 173.

(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2019 (Úř. věst. C 158, 30.4.2021, s. 884) a postoj Rady v prvním čtení ze dne 14. června 2021 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku). Postoj Evropského parlamentu ze dne 6. července 2021 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).

(4)  Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 4.

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu plus, Fondu soudržnosti, Fondu pro spravedlivou transformaci a Evropském námořním, rybářském a akvakulturním fondu a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 159).

(6)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284 ze dne 14. prosince 2016 o snížení národních emisí některých látek znečišťujících ovzduší, o změně směrnice 2003/35/ES a o zrušení směrnice 2001/81/ES (Úř. věst. L 344, 17.12.2016, s. 1).

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 ze dne 11. prosince 2013 o hlavních směrech Unie pro rozvoj transevropské dopravní sítě a o zrušení rozhodnutí č. 661/2010/EU (Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 1).

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

(9)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/94/EU ze dne 22. října 2014 o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva (Úř. věst. L 307, 28.10.2014, s. 1).

(10)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/96/ES ze dne 19. listopadu 2008 o řízení bezpečnosti silniční infrastruktury (Úř. věst. L 319, 29.11.2008, s. 59).

(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1058 ze dne 24. června 2021, kterým se zřizují Evropský fond pro regionální rozvoj a Fond soudržnosti (Úř. věst. L 231,30.6.2021, s. 60).

(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 347/2013 ze dne 17. dubna 2013, kterým se stanoví hlavní směry pro transevropské energetické sítě a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 1364/2006/ES a mění nařízení (ES) č. 713/2009, (ES) č. 714/2009 a (ES) č. 715/2009 (Úř. věst. L 115, 25.4.2013, s. 39).

(13)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 82).

(14)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 ze dne 11. prosince 2018 o správě energetické unie a opatření v oblasti klimatu, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 663/2009 a (ES) č. 715/2009, směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/22/ES, 98/70/ES, 2009/31/ES, 2009/73/ES, 2010/31/EU, 2012/27/EU a 2013/30/EU, směrnice Rady 2009/119/ES a (EU) 2015/652 a zrušuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 525/2013 (Úř. věst. L 328, 21.12.2018, s. 1).

(15)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 283/2014 ze dne 11. března 2014 o hlavních směrech transevropských sítí v oblasti telekomunikační infrastruktury a o zrušení rozhodnutí č. 1336/97/ES (Úř. věst. L 86, 21.3.2014, s. 14).

(16)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972 ze dne 11. prosince 2018, kterou se stanoví evropský kodex pro elektronické komunikace (Úř. věst. L 321, 17.12.2018, s. 36).

(17)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/694 ze dne 29. dubna 2021, kterým se zavádí program Digitální Evropa a zrušuje rozhodnutí (EU) 2015/2240 (Úř. věst. L 166, 11.5.2021, s. 1).

(18)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 ze dne 28. dubna 2021 kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa a stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků a zrušují nařízení (EU) č. 1290/2013 a (EU) č. 1291/2013 (Úř. věst. L 170, 12.5.2021, s. 1).

(19)  Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 28.

(20)  Úř. věst. L 1, 3.1.1994, s. 3.

(21)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

(22)  Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).

(23)  Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

(24)  Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).

(25)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).

(26)  Rozhodnutí Rady 2013/755/EU ze dne 25. listopadu 2013 o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii („rozhodnutí o přidružení zámoří“) (Úř. věst. L 344, 19.12.2013, s. 1).

(27)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 243).

(28)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(29)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(30)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se vytváří Nástroj pro propojení Evropy, mění nařízení (EU) č. 913/2010 a zrušují nařízení (ES) č. 680/2007 a (ES) č. 67/2010 (Úř. věst. L 348, 20.12.2013, s. 129).

(31)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 913/2010 ze dne 22. září 2010 o evropské železniční síti pro konkurenceschopnou nákladní dopravu (Úř. věst. L 276, 20.10.2010, s. 22).

(32)  Finanční krytí CEF na období 2021–2027 ve stálých cenách roku 2018 činí 29 896 000 000 EUR a je rozděleno takto: a) doprava: 22 884 000 000 EUR, z toho i) 11 384 000 000 EUR z okruhu 1(2) víceletého finančního rámce na období 2021–2017, evropské strategické investice; ii) 10 000 000 000 EUR převedených z Fondu soudržnosti; iii) 1 500 000 000 EUR z okruhu 5(13) víceletého finančního rámce na období 2021–2017, obrana; b) energetika: 5 180 000 000 EUR; c) digitální oblast: 1 832 000 000 EUR.

(33)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 ze dne 24. března 2021, kterým se zavádí Program InvestEU a mění nařízení (EU) 2015/1017 (Úř. věst. L 107. 26.3.2021, s. 30).


PŘÍLOHA

ČÁST I

UKAZATELE

CEF bude pečlivě monitorován na základě souboru ukazatelů určených k měření rozsahu, v jakém bylo dosaženo obecných a specifických cílů CEF, a s ohledem na minimalizaci administrativní zátěže a nákladů. Za tímto účelem se údaje shromažďují podle následujícího souboru ukazatelů:

Odvětví

Specifické cíle

Klíčové ukazatele

Doprava

Efektivní, propojené a multimodální sítě a infrastruktura pro inteligentní, interoperabilní, udržitelnou, inkluzivní, přístupnou, bezpečnou a zabezpečenou mobilitu

Počet přeshraničních a chybějících spojení řešených s podporou z CEF (včetně akcí týkajících se městských uzlů, regionálních přeshraničních železničních spojení, multimodálních logistických platforem, námořních přístavů, vnitrozemských přístavů, spojení na letiště a kombinovaných terminálů železniční a silniční dopravy hlavní sítě a globální sítě TEN-T)

Počet akcí podpořených z CEF, které přispívají k digitalizaci dopravy, zejména prostřednictvím zavádění systémů ERTMS, RIS, ITS, VTMIS/služeb e-Maritime a systému SESAR

Počet čerpacích stanic poskytujících alternativní paliva, které byly vybudovány nebo modernizovány s podporou z CEF

Počet akcí podpořených z CEF, které přispívají k bezpečnosti dopravy

Počet akcí podpořených z CEF, které přispívají k dostupnosti dopravy pro osoby s omezenou schopností pohybu a orientace

Počet akcí podpořených z CEF, které přispívají ke snížení hlučnosti železniční nákladní dopravy

Uzpůsobení dopravní infrastruktury k dvojímu užití

Počet součástí dopravní infrastruktury uzpůsobených tak, aby vyhovovaly požadavkům na dvojí užití

Energetika

Přínos k propojenosti a integraci trhů

Počet akcí podpořených z CEF, které přispívají k projektům zajišťujícím propojení sítí členských států a odstranění vnitřních omezení

Bezpečnost dodávek

Počet akcí podpořených z CEF, které přispívají k projektům zajišťujícím odolnou plynárenskou síť

Počet akcí podpořených z CEF, které přispívají ke zvýšení inteligence a digitalizace sítí a zvýšení kapacity pro skladování energie

Udržitelný rozvoj umožněním dekarbonizace

Počet akcí podpořených z CEF, které přispívají k projektům umožňujícím zvýšení penetrace energie z obnovitelných zdrojů do energetických soustav

Počet akcí podpořených z CEF, které přispívají k přeshraniční spolupráci v oblasti energie z obnovitelných zdrojů

Digitální odvětví

Přínos k zavádění infrastruktury pro digitální konektivitu po celé Unii

Nová připojení k sítím s velmi vysokou kapacitou pro sociálně-ekonomické aktéry a vysoce kvalitní připojení pro místní společenství

Počet akcí podpořených z CEF, které zajišťují pokrytí 5G podél hlavních dopravních cest

Počet akcí podpořených z CEF, které umožňují nová připojení k sítím s velmi vysokou kapacitou

Počet akcí podpořených z CEF, které přispívají k digitalizaci odvětví energetiky a dopravy

ČÁST II:

ORIENTAČNÍ PROCENTNÍ PODÍLY PRO ODVĚTVÍ DOPRAVY

Rozpočtové zdroje uvedené v čl. 4 odst. 2 písm. a) bodě i) se přidělují takto:

60 % na akce uvedené v čl. 9 odst. 2 písm. a): „Akce na podporu efektivních, propojených, interoperabilních a multimodálních sítí“, z čehož 1 559 800 000 EUR (1) má být přiděleno přednostně a formou soutěže na dokončení chybějících významných přeshraničních železničních spojení mezi členskými státy způsobilými pro financování z Fondu soudržnosti;

40 % na akce uvedené v čl. 9 odst. 2 písm. b): „Akce na podporu inteligentní, interoperabilní, udržitelné, multimodální, inkluzivní, přístupné, bezpečné a zabezpečené mobility“.

Rozpočtové zdroje uvedené v čl. 4 odst. 2 písm. a) bodě ii) se přidělují takto:

85 % na akce uvedené v čl. 9 odst. 2 písm. a): „Akce na podporu efektivních, propojených, interoperabilních a multimodálních sítí“;

15 % na akce uvedené v čl. 9 odst. 2 písm. b): „Akce na podporu inteligentní, interoperabilní, udržitelné, multimodální, inkluzivní, přístupné, bezpečné a zabezpečené mobility“.

U akcí uvedených v čl. 9 odst. 2 písm. a) by 85 % rozpočtových zdrojů mělo být přiděleno na akce na hlavní síti a 15 % na akce na globální síti.

ČÁST III:

KORIDORY HLAVNÍ DOPRAVNÍ SÍTĚ A PŘESHRANIČNÍ SPOJENÍ NA GLOBÁLNÍ SÍTI

1.

Koridory hlavní sítě a orientační seznam předem určených přeshraničních a chybějících spojení

Atlantický koridor hlavní sítě

Vytyčení trasy

Gijón – León – Valladolid

A Coruña – Vigo – Orense – León

Zaragoza – Pamplona/Logroño – Bilbao

Tenerife/Gran Canaria – Huelva/Sanlúcar de Barrameda – Sevilla – Córdoba

Algeciras – Bobadilla – Madrid

Sines/Lisboa – Madrid – Valladolid

Lisboa – Aveiro – Leixões/Porto – řeka Douro

Sionainn Faing nebo Shannon Foynes/Baile Átha Cliath nebo Dublin/Corcaigh nebo Cork – Le Havre – Rouen – Paris

Aveiro – Valladolid – Vitoria-Gasteiz – Bergara – Bilbao/Bordeaux – Toulouse/Tours – Paris – Metz – Mannheim/Strasbourg

Sionainn Faing nebo Shannon Foynes/Baile Átha Cliath nebo Dublin/Corcaigh nebo Cork – Saint Nazaire – Nantes – Tours – Dijon

Přeshraniční spojení

Évora – Mérida

železnice

Vitoria-Gasteiz – San Sebastián – Bayonne – Bordeaux

Aveiro – Salamanca

Řeka Douro (Via Navegável do Douro)

vnitrozemské vodní cesty

Chybějící spojení

Tratě na Iberském poloostrově, které nejsou interoperabilní s rozchodem UIC

železnice

Baltsko-jaderský koridor hlavní sítě

Vytyčení trasy

Gdynia – Gdańsk – Katowice/Sławków

Gdańsk – Warszawa – Katowice/Kraków

Katowice – Ostrava – Brno – Wien

Szczecin/Świnoujście – Poznań – Wrocław – Ostrava

Katowice – Bielsko-Biała – Žilina – Bratislava – Wien

Wien – Graz– Villach – Udine – Trieste

Udine – Venezia – Padova – Bologna – Ravenna – Ancona

Graz – Maribor – Ljubljana – Koper/Trieste

Přeshraniční

spojení

Katowice/Opole – Ostrava – Brno

Katowice – Žilina

Bratislava – Wien

Graz – Maribor

Venezia – Trieste – Divača – Ljubljana

železnice

Katowice – Žilina

Brno – Wien

silnice

Chybějící spojení

Gloggnitz – Mürzzuschlag: Semmeringský patní tunel

Graz – Klagenfurt: Koralmská železniční trať a tunel

Koper – Divača

železnice

Středomořský koridor hlavní sítě

Vytyčení trasy

Algeciras – Bobadilla – Madrid – Zaragoza – Tarragona

Madrid – Valencia – Sagunto – Teruel – Zaragoza

Sevilla – Bobadilla – Murcia

Cartagena – Murcia – Valencia – Tarragona/Palma de Mallorca – Barcelona

Tarragona – Barcelona – Perpignan – Narbonne – Toulouse/Marseille – Genova/Lyon – La Spezia/Torino – Novara – Milano – Bologna/Verona – Padova – Venezia – Ravenna/Trieste/Koper – Ljubljana – Budapest

Ljubljana/Rijeka – Zagreb – Budapest – hranice UA

Přeshraniční spojení

Barcelona – Perpignan

železnice

Lyon – Torino: patní tunel a přístupové cesty

Nice – Ventimiglia

Venezia – Trieste – Divača – Ljubljana

Ljubljana – Zagreb

Zagreb – Budapest

Budapest – Miskolc – hranice UA

Lendava – Letenye

silnice

Vásárosnamény – hranice UA

Chybějící spojení

Almería – Murcia

železnice

Tratě na Iberském poloostrově, které nejsou interoperabilní s rozchodem UIC

Perpignan – Montpellier

Koper – Divača

Rijeka – Zagreb

Milano – Cremona – Mantova – Porto Levante/Venezia – Ravenna/Trieste

vnitrozemské vodní cesty

Severomořsko-baltský koridor hlavní sítě

Vytyčení trasy

Luleå – Helsinki – Tallinn – Rīga

Ventspils – Rīga

Rīga – Kaunas

Klaipėda – Kaunas – Vilnius

Kaunas – Warszawa

Hranice BY – Warszawa – Łódź/Poznań – Frankfurt (Oder) – Berlin – Hamburg – Kiel

Łódź – Katowice/Wrocław

Hranice UA – Rzeszów – Katowice – Wrocław – Falkenberg – Magdeburg

Szczecin/Świnoujście – Berlin – Magdeburg – Braunschweig – Hannover

Hannover – Bremen – Bremerhaven/Wilhelmshaven

Hannover – Osnabrück – Hengelo – Almelo – Deventer – Utrecht

Utrecht – Amsterdam

Utrecht – Rotterdam – Antwerpen

Hannover/Osnabrück – Köln – Antwerpen

Přeshraniční spojení

Tallinn – Rīga – Kaunas – Warszawa: Nová trať v rámci Rail Baltica plně interoperabilní s rozchodem UIC

železnice

Świnoujście/Szczecin – Berlin

železnice a vnitrozemské vodní cesty

Koridor Via Baltica EE-LV-LT-PL

silnice

Chybějící spojení

Kaunas – Vilnius: část nové tratě v rámci Rail Baltica plně interoperabilní s rozchodem UIC

železnice

Warszawa/Idzikowice – Poznań/Wrocław, včetně připojení na plánovaný Centrální dopravní uzel

Nord-Ostsee-Kanal

vnitrozemské vodní cesty

Berlin – Magdeburg – Hannover; Mittellandkanal; západoněmecké průplavy

Rýn, Waal

Noordzeekanaal, IJssel, Twentekanaal

Severomořsko-středomořský koridor hlavní sítě

Vytyčení trasy

Hranice UK – Baile Átha Cliath nebo Dublin – Sionainn Faing nebo Shannon Foynes/Corcaigh nebo Cork

Sionainn Faing nebo Shannon Foynes/Baile Átha Cliath nebo Dublin/Corcaigh nebo Cork – Le Havre/Calais/Dunkerque/Zeebrugge/Terneuzen/Gent/Antwerpen/Rotterdam/Amsterdam

Hranice UK – Lille – Brussel nebo Bruxelles

Amsterdam – Rotterdam – Antwerpen – Brussel nebo Bruxelles – Luxembourg

Luxembourg – Metz – Dijon – Mâcon – Lyon – Marseille

Luxembourg – Metz – Strasbourg – Basel

Antwerpen/Zeebrugge – Gent – Calais/Dunkerque/Lille – Paris – Rouen – Le Havre

Přeshraniční spojení

Brussel nebo Bruxelles – Luxembourg – Strasbourg

železnice

Terneuzen – Gent

vnitrozemské vodní cesty

Síť Seina – Šelda a související povodí řek Seina, Šelda a Máza

Koridor Rýn – Šelda

Chybějící spojení

Albertkanaal/Canal Albert a Kanaal Bocholt-Herentals

vnitrozemské vodní cesty

Východní a východostředomořský koridor hlavní sítě

Vytyčení trasy

Hamburg – Berlin

Rostock – Berlin – Dresden

Bremerhaven/Wilhelmshaven – Magdeburg – Dresden

Dresden – Ústí nad Labem – Mělník/Praha – Lysá nad Labem/Poříčany – Kolín

Kolín – Pardubice – Brno – Wien/Bratislava – Budapest – Arad – Timişoara – Craiova – Calafat – Vidin – Sofia

Sofia –hranice RS/MK

Sofia – Plovdiv – Burgas/hranice TR

Hranice TR– Alexandroupoli – Kavala – Thessaloniki – Ioannina – Kakavia/Igoumenitsa

Hranice MK – Thessaloniki

Sofie – Thessaloniki – Athina – Piraeus/Ikonio – Irakleio – Lemesos (Vasiliko) – Lefkosia/Larnaka

Athina – Patra/Igoumenitsa

Přeshraniční spojení

Dresden – Praha/Kolín

železnice

Wien/Bratislava – Budapest

Békéscsaba – Arad – Timişoara

Craiova – Calafat – Vidin – Sofia – Thessaloniki

Sofia – hranice RS/NMK

Hranice TR– Alexandroupoli

Hranice NMK – Thessaloniki

Ioannina – Kakavia (hranice AL)

silnice

Drobeta Turnu Severin/Craiova – Vidin – Montana

Sofia – hranice RS

Hamburg – Dresden – Praha – Pardubice

vnitrozemské vodní cesty

Chybějící spojení

Igoumenitsa – Ioannina

Praha – Brno

Thessaloniki – Kavala – Alexandroupoli

Timişoara – Craiova

železnice

Rýnsko-alpský koridor hlavní sítě

Vytyčení trasy

Genova – Milano – Lugano – Basel

Genova – Novara – Brig – Bern – Basel – Karlsruhe – Mannheim – Mainz – Koblenz – Köln

Köln – Düsseldorf – Duisburg – Nijmegen/Arnhem – Utrecht – Amsterdam

Nijmegen – Rotterdam – Vlissingen

Köln – Liège – Brussel nebo Bruxelles – Gent

Liège – Antwerpen – Gent – Zeebrugge

Přeshraniční

spojení

Zevenaar – Emmerich – Oberhausen

železnice

Karlsruhe – Basel

Milano/Novara – hranice CH

Basel – Antwerpen/Rotterdam – Amsterdam

vnitrozemské vodní cesty

Chybějící spojení

Genova – Tortona/Novi Ligure

železnice

 

Zeebrugge – Gent

Rýnsko-dunajský koridor hlavní sítě

Vytyčení trasy

Strasbourg – Stuttgart – München – Wels/Linz

Strasbourg – Mannheim – Frankfurt am Main – Würzburg – Nürnberg – Regensburg – Passau – Wels/Linz

München/Nürnberg – Praha – Ostrava/Přerov – Žilina – Košice – hranice UA

Wels/Linz – Wien – Bratislava – Budapest – Vukovar

Wien/Bratislava – Budapest – Arad – Moravita/Brașov/Craiova – București – Giurgiu/Constanta – Sulina

Přeshraniční spojení

München – Praha

železnice

Nürnberg – Plzeň

München – Mühldorf – Freilassing – Salzburg

Strasbourg – Kehl Appenweier

Hranice – Žilina

Košice – hranice UA

 

Wien – Bratislava/Budapest

Bratislava – Budapest

Békéscsaba – Arad – Timişoara – hranice RS

București – Giurgiu – Rousse

Dunaj (Kehlheim – Constanța/Midia/Sulina) a související povodí řek Váh, Sava a Tisa

vnitrozemské vodní cesty

Zlín – Žilina

silnice

Timişoara – hranice RS

Chybějící spojení

Stuttgart – Ulm

železnice

Salzburg – Linz

Craiova – București

Arad – Sighişoara – Brașov – Predeal

Skandinávsko-středomořský koridor hlavní sítě

Vytyčení trasy

Hranice RU – Hamina/Kotka – Helsinki – Turku/Naantali – Stockholm – Örebro(Hallsberg)/Linköping – Malmö

Narvik/Oulu – Luleå – Umeå – Stockholm/Örebro (Hallsberg)

Oslo – Göteborg – Malmö – Trelleborg

Malmö – København – Fredericia – Aarhus – Aalborg – Hirtshals/Frederikshavn

København – Kolding/Lübeck – Hamburg – Hannover

Bremerhaven – Bremen – Hannover – Nürnberg

Rostock – Berlin – Halle/Leipzig – Erfurt – München

Nürnberg – München – Innsbruck – Verona – Bologna – Ancona/Firenze

Livorno/La Spezia – Firenze – Roma – Napoli – Bari – Taranto – Valletta/Marsaxlokk

Cagliari – Napoli – Gioia Tauro – Palermo/Augusta – Valletta/Marsaxlokk

Přeshraniční spojení

Hranice RU – Helsinki

železnice

København – Hamburg: Přístupové cesty k fixnímu spojení Fehmarnovy úžiny

München – Wörgl – Innsbruck – Fortezza – Bolzano – Trento – Verona: Brennerský patní tunel a přístupové cesty

Göteborg – Oslo

København – Hamburg: Fixní spojení Fehmarnovy úžiny

silnice/železnice

2.

Orientační seznam předem stanovených přeshraničních spojení na globální síti

K přeshraničním úsekům globální sítě uvedeným v čl. 9 odst. 2 písm. a) bodě ii) patří zejména následující úseky:

Baile Átha Cliath nebo Dublin/Letterkenny – hranice UK

silnice

Pau – Huesca

železnice

Lyon – hranice CH

železnice

Athus – Mont-Saint-Martin

železnice

Breda – Venlo – Viersen – Duisburg

železnice

Antwerpen – Duisburg

železnice

Mons – Valenciennes

železnice

Gent – Terneuzen

železnice

Heerlen – Aachen

železnice

Groningen – Bremen

železnice

Stuttgart –hranice CH

železnice

Gallarate/Sesto Calende – hranice CH

železnice

Berlin – Rzepin/Horka – Wrocław

železnice

Praha – Linz

železnice

Villach – Ljubljana

železnice

Pivka – Rijeka

železnice

Plzeň – České Budějovice – Wien

železnice

Wien – Győr

železnice

Graz – Celldömölk – Győr

železnice

Neumarkt-Kallham – Mühldorf

železnice

Jantarový koridor PL–SK–HU

železnice

Koridor Via Carpathia hranice BY/UA–PL–SK–HU–RO

silnice

Focșani – hranice MD

silnice

Budapest – Osijek – Svilaj (hranice BA)

silnice

Faro – Huelva

železnice

Porto – Vigo

železnice

Giurgiu – Varna

železnice

Svilengrad – Pithio

železnice

3.

Součásti globální sítě nacházející se v členských státech, které nemají pozemní hranici s jiným členským státem.

ČÁST IV:

VÝBĚR PŘESHRANIČNÍCH ÚSEKŮ V OBLASTI ENERGIE Z OBNOVITELNÝCH ZDROJŮ

1.

Cíle přeshraničních projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů

Přeshraniční projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů podporují přeshraniční spolupráci mezi členskými státy v oblasti plánování, rozvoje a nákladově efektivního využívání obnovitelných zdrojů energie a napomáhají jejich integraci prostřednictvím zařízení na skladování energie s cílem přispět k dosažení dlouhodobých cílů Unie v oblasti dekarbonizace.

2.

Obecná kritéria

Aby se projekt kvalifikoval jako přeshraniční projekt v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, musí splňovat všechna následující kritéria:

a)

musí být součástí dohody o spolupráci nebo jakéhokoli jiného druhu ujednání mezi dvěma či více členskými státy, anebo mezi jedním či více členskými státy a jednou či více třetími zeměmi, jak je stanoveno v článcích 8, 9, 11 a 13 směrnice (EU) 2018/2001;

b)

musí umožňovat úspory nákladů při zavádění energie z obnovitelných zdrojů, přínosy pro integraci soustav, zabezpečení dodávek nebo inovace, případně obojí, ve srovnání s obdobným projektem nebo projektem v oblasti obnovitelných zdrojů energie prováděným jedním ze zúčastněných členských států samotným;

c)

podle posouzení na základě analýzy nákladů a přínosů podle bodu 3 této části a při použití metodik uvedených v čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení převažují potenciální celkové přínosy spolupráce i v dlouhodobějším horizontu nad jejími náklady.

3.

Analýza nákladů a přínosů

a)

náklady na výrobu energie;

b)

náklady na integraci soustav;

c)

náklady na podporu;

d)

emise skleníkových plynů;

e)

zabezpečení dodávek;

f)

znečištění ovzduší a jiné místní znečištění, jako například vlivy na místní přírodu a životní prostředí;

g)

inovace.

4.

Postup

a)

Předkladatelé projektu, který je potenciálně způsobilý pro výběr jako přeshraniční projekt v oblasti energie z obnovitelných zdrojů na základě dohody o spolupráci nebo jiného druhu ujednání mezi dvěma nebo více členskými státy, anebo mezi jedním nebo více členskými státy a jednou nebo více třetími zeměmi, jak je stanoveno v článcích 8, 9, 11 a 13 směrnice (EU) 2018/2001, a který usiluje o získání statusu přeshraničního projektu v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, podají Komisi žádost o výběr jako přeshraničního projektu v oblasti energie z obnovitelných zdrojů; předkladateli mohou být i členské státy. Žádost musí obsahovat relevantní informace, aby Komise mohla vyhodnotit projekt na základě kritérií stanovených v bodech 2 a 3 této části v souladu s metodikami uvedenými v čl. 7 odst. 2 tohoto nařízení.

Komise zajistí, aby předkladatelé měli příležitost požádat o status přeshraničního projektu v oblasti energie z obnovitelných zdrojů nejméně jednou za rok.

b)

Komise vytvoří skupinu pro přeshraniční projekty v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, která je složena z jednoho zástupce každého členského státu a z jednoho zástupce Komise, a této skupině předsedá. Skupina přijme svůj jednací řád.

c)

Alespoň jednou za rok zorganizuje Komise proces výběru přeshraničních projektů. Po vyhodnocení projektů předloží Komise skupině uvedené v písmeni b) tohoto bodu seznam způsobilých projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, které splňují kritéria stanovená v článku 7 a v písmeni d) tohoto bodu.

d)

Skupině uvedené v písmeni b) se poskytují relevantní informace, s výjimkou citlivých obchodních informací, o způsobilých projektech, které jsou uvedeny na seznamu předloženém Komisí, pokud jde o tato kritéria:

i)

potvrzení o souladu s kritérii způsobilosti a výběrovými kritérii u všech projektů;

ii)

informace o mechanismu spolupráce, jehož se projekt týká, a informace o tom, do jaké míry má projekt podporu jednoho či několika členských států;

iii)

popis cíle projektu, včetně odhadované kapacity (v kW), a je-li k dispozici, objemu výroby energie z obnovitelných zdrojů (v kWh za rok), jakož i jeho celkové projektové náklady a způsobilé náklady uvedené v eurech;

iv)

informace o předpokládané přidané hodnotě Unie v souladu s bodem 2 písm. b) této části a o předpokládaných nákladech a přínosech a předpokládané přidané hodnotě Unie v souladu s bodem 2 písm. c) této části.

e)

Skupina může na svá jednání případně přizvat předkladatele způsobilých projektů, zástupce třetích zemí zapojených do těchto projektů a jakékoli jiné relevantní zúčastněné strany.

f)

Na základě výsledků hodnocení se skupina dohodne na předběžném seznamu přeshraničních projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, který mají být přijaty v souladu s písmenem g).

g)

Komise přijme na základě předběžného seznamu uvedeného v písmeni f) a s přihlédnutím k písmenu i) prostřednictvím aktu v přenesené pravomoci konečný seznam vybraných přeshraničních projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů. Komise rovněž zveřejní na svých internetových stránkách seznam vybraných přeshraničních projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů. Tento seznam přezkoumává podle potřeby a nejméně každé dva roky.

h)

Skupina monitoruje provádění projektů z konečného seznamu a poskytuje doporučení, jak překonat případná zpoždění při tomto provádění. Předkladatelé vybraných projektů poskytují za tímto účelem informace o provádění svých projektů.

i)

Komise při výběru přeshraničních projektů v oblasti energie z obnovitelných zdrojů usiluje o to, aby zajistila vhodnou geografickou vyváženost. Pro výběr projektů se mohou využít regionální seskupení.

j)

Projekt nesmí být vybrán jako přeshraniční projekt v oblasti energie z obnovitelných zdrojů, nebo je-li vybrán, musí mu být tento status odebrán, pokud informace, jež byly rozhodujícím faktorem hodnocení, byly nesprávné nebo pokud projekt není v souladu s právem Unie.

ČÁST V

PROJEKTY SPOLEČNÉHO ZÁJMU V OBLASTI INFRASTRUKTURY PRO DIGITÁLNÍ KONEKTIVITU

1.

Gigabitové připojení sociálně-ekonomických aktérů, včetně systémů 5G a jiného nejmodernějšího připojení

Akce se seřadí podle priorit s ohledem na funkci sociálně-ekonomických aktérů, relevanci digitálních služeb a aplikací umožněných poskytováním základní konektivity a potenciální sociálně-ekonomické přínosy pro občany, podniky a místní společenství, včetně pokrytí dalších oblastí co do domácností. Dostupný rozpočet se členským státům přidělí geograficky vyváženým způsobem.

Prioritu mají akce přispívající ke gigabitovému připojení, včetně systémů 5G a jiného nejmodernějšího připojení, pro:

a)

nemocnice a zdravotní střediska v souladu se snahou digitalizovat systém zdravotní péče, s ohledem na zvýšení blahobytu občanů Unie a změnu způsobu, jakým jsou pacientům poskytovány služby v oblasti zdravotnictví a péče;

b)

vzdělávací a výzkumná centra v souvislosti se snahou usnadnit mimo jiné používání vysoce výkonné výpočetní techniky, cloudových aplikací a dat velkého objemu, překlenout digitální propast a inovovat vzdělávací systémy, zlepšovat výsledky učení, posilovat rovnost a zvyšovat efektivnost;

c)

nepřerušované bezdrátové širokopásmové pokrytí všech městských oblastí sítí 5G do roku 2025.

2.

Bezdrátové připojení v místních společenstvích

Akce zaměřené na poskytování místního bezdrátového připojení v centrech místního veřejného života, včetně venkovních prostor přístupných široké veřejnosti, která jsou důležitá pro veřejný život místních společenství, musí splnit tyto podmínky, aby obdržely financování:

a)

provádí je subjekt veřejného sektoru ve smyslu druhého pododstavce, jenž je schopen naplánovat instalaci vnitřních či venkovních místních bezdrátových přístupových bodů ve veřejných prostorách a dohlédnout na ni, jakož i zajistit financování provozních nákladů po dobu nejméně tří let;

b)

opírají se o digitální sítě s velmi vysokou kapacitou umožňující zajistit uživatelům vysoce kvalitní internetové připojení, které:

i)

je bezplatné a bez diskriminujících podmínek, je snadno přístupné, je zabezpečené a využívá nejmodernější a nejlepší dostupné zařízení a je schopné poskytovat uživatelům vysokorychlostní připojení; a

ii)

podporuje široký a nediskriminační přístup k inovativním digitálním službám;

c)

používají společnou vizuální identitu, kterou poskytne Komise, a jsou spojena se souvisejícími vícejazyčnými internetovými nástroji;

d)

s cílem zajistit synergické působení, zvýšit kapacitu a zlepšit zkušenosti uživatelů umožňují zavádění bezdrátových přístupových bodů s malým dosahem pro připojení G5 vymezených ve směrnici (EU) 2018/1972; a

e)

zavazují se k zajištění potřebného vybavení nebo souvisejících instalačních služeb v souladu s platnými právními předpisy, aby se zajistilo, že tyto projekty nebudou nepřiměřeně narušovat hospodářskou soutěž.

Finanční podpora Unie je k dispozici pro subjekty veřejného sektoru vymezené v čl. 3 bodě 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102 (2), které se zaváží poskytovat v souladu s vnitrostátním právem bezplatné místní bezdrátové připojení bez diskriminujících podmínek prostřednictvím instalace místních bezdrátových přístupových bodů.

Financované akce nesmějí duplikovat stávající bezplatné soukromé nebo veřejné nabídky podobných vlastností, včetně kvality, ve stejném veřejném prostoru.

Dostupný rozpočet se členským státům přidělí geograficky vyváženým způsobem.

V relevantních případech bude zajištěna koordinace a soudržnost s akcemi podporovanými z CEF, které prosazují přístup socioekonomických aktérů k sítím s velmi vysokou kapacitou schopným poskytovat gigabitové připojení, včetně systémů 5G a jiného nejmodernějšího připojení.

3.

Orientační seznam koridorů 5G a páteřních přeshraničních spojení způsobilých k získání finančních prostředků

V souladu s cíli gigabitové společnosti, které Komise vytyčila, aby zajistila, že hlavní pozemní dopravní trasy budou mít do roku 2025 nepřerušované pokrytí 5G, zahrnují akce na realizaci nepřerušovaného pokrytí systémy 5G podle čl. 9 odst. 4 písm. c) jako první krok akce na přeshraničních úsecích pro experimentování v oblasti propojené a automatizované mobility (CAM) a jako druhý krok akce na delších úsecích s výhledem na rozsáhlejší zavedení CAM podél koridorů, jak se uvádí v tabulce níže (orientační seznam). Koridory TEN-T slouží k tomuto účelu jako základ, nicméně zavádění 5G se nemusí omezovat pouze na tyto koridory (3).

Mimoto je podpora podle čl. 9 odst. 4 písm. d) poskytována rovněž na akce, které podporují zavádění páteřních sítí, včetně podmořských kabelů, v členských státech a mezi Unií a třetími zeměmi nebo spojujících evropské ostrovy, aby se zajistila nezbytná záložní kapacita pro tuto důležitou infrastrukturu a zvýšila kapacita a odolnost digitálních sítí v Unii.

Atlantický koridor hlavní sítě

Přeshraniční úseky pro experimentování v oblasti CAM

Porto – Vigo

Mérida – Évora

Paris – Amsterdam – Frankfurt am Main

Aveiro – Salamanca

San Sebastián – Biarritz

Delší úsek k rozsáhlejšímu zavedení CAM

Metz – Paris – Bordeaux – Bilbao – Vigo – Porto – Lisboa

Bilbao – Madrid – Lisboa

Madrid – Mérida – Sevilla – Tarifa

Zavedení páteřních sítí, včetně podmořských kabelů

Açores/souostroví Madeira – Lisboa

Baltsko-jaderský koridor hlavní sítě

Přeshraniční úseky pro experimentování v oblasti CAM

 

Delší úsek k rozsáhlejšímu zavedení CAM

Gdańsk – Warszawa – Brno – Wien – Graz – Ljubljana – Koper/Trieste

Středomořský koridor hlavní sítě

Přeshraniční úseky pro experimentování v oblasti CAM

 

Delší úsek k rozsáhlejšímu zavedení CAM

Budapest – Zagreb – Ljubljana – Rijeka – Split – Dubrovnik

Ljubljana – Zagreb – Slavonski Brod – Bajakovo (hranice RS)

Slavonski Brod – Dakovo – Osijek

Montpellier – Narbonne – Perpignan – Barcelona – Valencia – Málaga – Tarifa s prodloužením do Narbonne – Toulouse

Zavedení páteřních sítí, včetně podmořských kabelů

Sítě podmořských kabelů Lisboa – Marseille – Milano

Severomořsko-baltský koridor hlavní sítě

Přeshraniční úseky pro experimentování v oblasti CAM

Warszawa – Kaunas – Vilnius

Kaunas – Klaipėda

Delší úsek k rozsáhlejšímu zavedení CAM

Tallinn – Rīga – Kaunas – hranice LT/PL – Warszawa

Hranice BY/LT – Vilnius – Kaunas – Klaipėda

Via Carpathia:

Klaipėda – Kaunas – Ełk – Białystok – Lublin – Rzeszów – Barwinek – Košice

Severomořsko-středomořský koridor hlavní sítě

Přeshraniční úseky pro experimentování v oblasti CAM

Metz – Merzig – Luxembourg

Rotterdam – AntwerpenEindhoven

Delší úsek k rozsáhlejšímu zavedení CAM

Amsterdam – Rotterdam – Breda – Lille – Paris

Brussel nebo Bruxelles – Metz – Basel

Mulhouse – Lyon – Marseille

Východní a východostředomořský koridor hlavní sítě

Přeshraniční úseky pro experimentování v oblasti CAM

Sofia – Thessaloniki – Beograd

Delší úsek k rozsáhlejšímu zavedení CAM

Berlin – Praha – Brno – Bratislava – Timișoara – Sofia – hranice TR

Bratislava – Košice

Sofia – Thessaloniki – Athina

Rýnsko-alpský koridor hlavní sítě

Přeshraniční úseky pro experimentování v oblasti CAM

Bologna – Innsbruck – München (Brennerský koridor)

Delší úsek k rozsáhlejšímu zavedení CAM

Rotterdam – Oberhausen – Frankfurt am Main

Basel – Milano – Genova

Rýnsko-dunajský koridor hlavní sítě

Přeshraniční úseky pro experimentování v oblasti CAM

 

Delší úsek k rozsáhlejšímu zavedení CAM

Frankfurt am Main – Passau – Wien – Bratislava – Budapest – Osijek – Vukovar – București – Constanța

București – Iași

Karlsruhe – München – Salzburg – Wels

Frankfurt am Main – Strasbourg

Skandinávsko-středomořský koridor hlavní sítě

Přeshraniční úseky pro experimentování v oblasti CAM

Oulu – Tromsø

OsloStockholm – Helsinki

Delší úsek k rozsáhlejšímu zavedení CAM

Turku – Helsinki – hranice RU

Oslo – Malmö – København – Hamburg – Würzburg - Nürnberg – München – Rosenheim – Verona – Bologna – Napoli – Catania – Palermo

Stockholm – Malmö

Napoli – Bari – Taranto

Aarhus – Esbjerg – Padborg


(1)  1 384 000 000 EUR v cenách roku 2018.

(2)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102 ze dne 26. října 2016 o přístupnosti webových stránek a mobilních aplikací subjektů veřejného sektoru (Úř. věst. L 327, 2.12.2016, s. 1).

(3)  Úseky uvedené kurzivou leží mimo koridory hlavní sítě TEN-T, ale jsou zahrnuty do koridorů 5G.


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2020
Zavřít
MENU