(EU) 2021/1149Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1149 ze dne 7. července 2021, kterým se zřizuje Fond pro vnitřní bezpečnost

(1)

Zatímco národní bezpečnost zůstává výhradně v pravomoci členských států, její zajištění vyžaduje spolupráci a koordinaci na úrovni Unie. Cíle Unie, jímž je zajištění vysoké úrovně bezpečnosti v prostoru svobody, bezpečnosti a práva v souladu s čl. 67 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), by mělo být dosahováno mimo jiné prostřednictvím opatření pro předcházení trestné činnosti a boj proti ní a rovněž prostřednictvím opatření pro koordinaci a spolupráci mezi donucovacími a jinými vnitrostátními orgány členských států, včetně koordinace a spolupráce s příslušnými agenturami Unie a dalšími příslušnými subjekty Unie a s příslušnými třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, jakož i za pomoci soukromého sektoru a občanské společnosti.

(2)

Komise, Rada Evropské unie a Evropský parlament definovaly pro období od roku 2015 do roku 2020 společné priority stanovené v Evropském programu pro bezpečnost z dubna 2015, které byly znovu potvrzeny Radou v obnovené strategii vnitřní bezpečnosti z června 2015 a Evropským parlamentem v jeho usnesení z července 2015, totiž o předcházení terorismu, radikalizaci, závažné a organizované trestné činnosti a kyberkriminalitě a boj proti nim. Tyto společné priority byly znovu potvrzeny na období od roku 2020 do roku 2025 ve sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů ze dne 24. července 2020 o strategii bezpečnostní unie EU.

(3)

V Římském prohlášení podepsaném dne 25. března 2017 vrcholní představitelé 27 členských států, Evropská rada, Evropský parlament a Evropská komise potvrdili své odhodlání usilovat o bezpečnou a chráněnou Evropu a vybudovat Unii, v níž se všichni občané cítí bezpečně a mohou se volně pohybovat, kde jsou bezpečné vnější hranice a kde existuje účinná, odpovědná a udržitelná migrační politika, která respektuje mezinárodní normy, jakož i Evropu odhodlanou bojovat proti terorismu a organizované trestné činnosti.

(4)

Evropská rada dne 15. prosince 2016 vyzvala k dalšímu zlepšování interoperability informačních systémů a databází. Dne 23. června 2017 zdůraznila Evropská rada potřebu zlepšovat interoperabilitu databází a dne 12. prosince 2017 předložila Komise návrh nařízení, kterým se zřizuje rámec pro interoperabilitu mezi informačními systémy EU (policejní a justiční spolupráce, azyl a migrace).

(5)

S cílem zachovat schengenské acquis a přispět k zajištění vysoké úrovně bezpečnosti v Unii jsou členské státy ode dne 6. dubna 2017 povinny provádět v příslušných databázích systematické kontroly občanů Unie, kteří překračují vnější hranice Unie. Kromě toho Komise vydala pro členské státy doporučení, jak lépe využívat policejní kontroly a přeshraniční spolupráci. Klíčovými zásadami, kterými se řídí opatření Unie a členských států vedoucí k rozvoji účinné a skutečné bezpečnostní unie, by měly být solidarita mezi členskými státy, jasné rozdělení úkolů, dodržování základních práv a svobod a právního státu, zvýšené zaměření na globální perspektivu a na nezbytný soulad s vnějším rozměrem bezpečnosti.

(6)

V zájmu dosažení tohoto cíle by měla být na úrovni Unie přijata opatření na ochranu osob, veřejných prostor a kritické infrastruktury proti hrozbám, jež mají stále více nadnárodní charakter, a na podporu činností prováděných příslušnými orgány členských států. Terorismus, závažná a organizovaná trestná činnost, trestné činy páchané přemísťujícími se zločineckými skupinami, obchod s drogami a se zbraněmi, korupce, praní peněz, kyberkriminalita, pohlavní vykořisťování, včetně pohlavního vykořisťování dětí, hybridní hrozby, jakož i chemické, biologické, radiologické a jaderné hrozby a obchodování s lidmi představují i nadále výzvu pro vnitřní bezpečnost Unie. Vnitřní bezpečnost je sdíleným úsilím, na němž by se měly společně podílet orgány Unie, příslušné agentury Unie a členské státy.

(7)

V zájmu přispění k rozvoji a provádění účinné a skutečné bezpečnostní unie, jejímž cílem je zajistit vysokou úroveň vnitřní bezpečnosti v celé Unii, by měl být zřízen a spravován Fond pro vnitřní bezpečnost (dále jen „fond“), který by členským státům poskytoval přiměřenou finanční podporu Unie.

(8)

Financování z rozpočtu Unie by se mělo zaměřit na akce, u nichž může intervence Unie přinést větší přidanou hodnotu ve srovnání s opatřeními na úrovni samotných členských států. V souladu s článkem 84 a čl. 87 odst. 2 Smlouvy o fungování EU by fond měl podporovat pobídková a podpůrná opatření pro činnost členských států v oblasti předcházení trestné činnosti, společné odborné přípravy zaměstnanců, policejní spolupráce a justiční spolupráce v trestních věcech, do níž jsou zapojeny příslušné orgány členských států a agentury Unie, týkající se zejména výměny informací, intenzivnější operativní spolupráce a podpory nezbytného úsilí o posílení schopností pro předcházení terorismu a závažné a organizované trestné činnosti a boj proti nim. Z fondu by rovněž měla být podporována odborná příprava příslušného personálu a odborníků v souladu s obecnými zásadami evropského systému vzdělávání a výcviku v oblasti prosazování práva. Fond by neměl podporovat provozní náklady a činnosti související se základními funkcemi členských států, pokud jde o udržování práva a pořádku a o ochranu vnitřní a národní bezpečnosti, jak je uvedeno v článku 72 Smlouvy o fungování EU.

(9)

Při provádění tohoto fondu by měly být plně dodržovány hodnoty Unie zakotvené v článku 2 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“), práva a zásady zakotvené v Listině základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) a mezinárodní závazky Unie týkající se lidských práv. Fond by měl být prováděn zcela v souladu se základními právy, jako jsou právo na lidskou důstojnost, právo na život, zákaz mučení a nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání, právo na ochranu osobních údajů, práva dítěte a právo na účinnou právní ochranu, jakož i se zásadou zákazu diskriminace.

(10)

V souladu s článkem 3 Smlouvy o EU by měl fond podporovat činnosti, které zajišťují ochranu dětí před násilím, zneužíváním, vykořisťováním a zanedbáváním. Fond by měl rovněž podporovat ochranu dětských svědků a obětí a pomoc pro ně, a to zejména pokud jde o děti bez doprovodu a děti, které se jiným způsobem ocitnou v situaci, kdy potřebují poručenství.

(11)

V souladu se společnými prioritami stanovenými na úrovni Unie za účelem zajištění vysoké úrovně bezpečnosti v Unii by měl fond podporovat opatření zaměřená na řešení hlavních bezpečnostních hrozeb, a zejména na předcházení terorismu a radikalizaci, závažné a organizované trestné činnosti a kyberkriminalitě a boj proti nim, jakož i na poskytování pomoci a ochrany obětem trestné činnosti. Fond by měl zajistit, aby Unie a členské státy byly dobře vybaveny také pro řešení vyvíjejících se a nově vznikajících hrozeb, jako je nelegální obchod, probíhající mimo jiné po internetu, a také hybridní hrozby a chemické, biologické, radiologické a jaderné hrozby, aby se vytvořila skutečná bezpečnostní unie. O to by se mělo usilovat prostřednictvím finanční pomoci na podporu lepší výměny informací, na zvýšení operativní spolupráce a na zlepšení vnitrostátních a kolektivních kapacit.

(12)

Finanční pomoc poskytovaná prostřednictvím fondu by měla podporovat zejména výměnu informací, policejní spolupráci, justiční spolupráci v trestních věcech a prevenci v oblastech závažné a organizované trestné činnosti, nedovoleného obchodu se zbraněmi, korupce, praní peněz, obchodování s drogami, trestné činnosti proti životnímu prostředí, terorismu, obchodování s lidmi, vykořisťování uprchlíků a nelegálních migrantů, závažného pracovního vykořisťování, pohlavního vykořisťování a zneužívání, mimo jiné i dětí a žen, šíření snímků znázorňujících zneužívání dětí a dětské pornografie a kyberkriminality. Fond by měl rovněž podporovat ochranu osob, veřejných prostor a kritické infrastruktury před událostmi souvisejícími s bezpečností a přípravu a účinné řízení rizik souvisejících s bezpečností a řešení krizí souvisejících s bezpečností, a to i prostřednictvím společné odborné přípravy, vypracování společných politik, jako jsou strategie, politické cykly, programy a akční plány, jakož i právních předpisů a praktické spolupráce.

(13)

Fond by měl poskytovat finanční podporu k řešení vznikajících obtíží, které představuje v posledních letech podstatný nárůst určité trestné činnosti páchané prostřednictvím internetu, jako jsou platební podvody, pohlavní vykořisťování dětí a obchod se zbraněmi.

(14)

Fond by měl navazovat na výsledky a investice svých předchůdců: programu Předcházení trestné činnosti a boj proti ní (ISEC), programu Prevence, připravenost a zvládání následků teroristických útoků a jiných rizik spojených s bezpečností (CIPS) na období 2007–2013 a nástroje pro policejní spolupráci, předcházení trestné činnosti, boj proti trestné činnosti a řešení krizí, který je součástí Fondu pro vnitřní bezpečnost pro období 2014–2020, zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 513/2014 (3). Oblast působnosti fondu by rovněž měla umožňovat zohlednění nového vývoje.

(15)

Je nutné zajistit co největší dopad financování Unie tím, že budou uvolněny a shromážděny veřejné a soukromé finanční zdroje a bude docíleno jejich pákového účinku. Fond by měl v souvislosti se svým cílem podporovat a prosazovat aktivní a smysluplné zapojení občanské společnosti, včetně nevládních organizací, a evropského průmyslového odvětví do rozvoje a provádění bezpečnostní politiky, případně se zapojením dalších příslušných aktérů, subjektů Unie, agentur Unie a mezinárodních organizací. Mělo by se nicméně zajistit, aby podpora z fondu nebyla využita k přenesení zákonných či veřejnoprávních povinností na soukromé subjekty.

(16)

Přeshraniční povaha terorismu a závažné a organizované trestné činnosti vyžaduje koordinovanou reakci a spolupráci v rámci členských států i mezi nimi a s příslušnými institucemi a jinými subjekty Unie. Všechny příslušné orgány členských států, včetně specializovaných donucovacích orgánů, mohou mít informace cenné pro účinný boj proti terorismu a závažné a organizované trestné činnosti. Pro urychlení výměny informací a zlepšení kvality sdílených informací je zásadní budovat vzájemnou důvěru. Měly by být prozkoumány a posouzeny nové přístupy ke spolupráci a výměně informací, včetně ve vztahu k analýze hrozeb, s přihlédnutím ke stávajícím strukturám v rámci Unie i mimo něj, jako je Zpravodajské a informační centrum EU (INTCEN), Evropské centrum pro boj proti terorismu (ECTC) při Europolu, protiteroristický koordinátor EU a protiteroristická skupina. Fond by měl podporovat příslušné orgány členských států odpovědné za prevenci, odhalování a vyšetřování trestných činů uvedených v článku 87 Smlouvy o fungování EU, pokud jejich činnost spadá do oblasti působnosti fondu. Všechny činnosti, na něž byly poskytnuty finanční prostředky z tohoto fondu, by měly plně respektovat právní postavení jednotlivých příslušných orgánů a evropských struktur a požadované zásady vlastnictví informací.

(17)

S cílem využít poznatků a odborných znalostí decentralizovaných agentur s pravomocemi v oblasti spolupráce a vzdělávání a výcviku v oblasti prosazování práva, drog a drogové závislosti, základních práv, justice a rozsáhlých informačních systémů by Komise měla zapojit příslušné decentralizované agentury do činnosti Výboru pro fondy v oblasti vnitřních věcí, zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1148 (4), zejména na začátku a v polovině programového období. Ve vhodných případech by Komise rovněž měla mít možnost zapojit příslušné decentralizované agentury do monitorování a hodnocení, zejména s cílem zajistit, aby akce podporované tímto fondem byly v souladu s příslušným acquis Unie a schválenými prioritami Unie.

(18)

V rámci komplexní drogové strategie Unie zastávající vyvážený přístup, který je založen na souběžném snižování nabídky a poptávky, by finanční pomoc poskytovaná v rámci fondu měla sloužit na podporu veškerých opatření zaměřených na předcházení obchodu s drogami a boj proti němu pomocí snižování nabídky i poptávky, zejména opatření zaměřených na výrobu, zhotovování, extrahování, prodej, přepravu, dovoz nebo vývoz nelegálních drog, jakož i jejich držení a nabývání s cílem zapojit se do činností spojených s obchodem s drogami. Fond by měl pokrývat také aspekty drogové politiky týkající se prevence. Za účelem dosažení dalších synergií a souladu v oblasti související s drogami by měly být do fondu začleněny ty prvky cílů souvisejících s drogami, které byly v období 2014–2020 zahrnuté v programu Spravedlnost.

(19)

Aby bylo zajištěno, že fond účinně přispěje k vyšší úrovni vnitřní bezpečnosti v celé Unii, a tím i k rozvoji skutečné bezpečnostní unie, měl by být využíván tak, aby opatřením členských států poskytoval co největší unijní přidanou hodnotu.

(20)

Fond by měl podporovat investice do vybavení, dopravních prostředků a zařízení pouze tehdy, pokud přinášejí jasnou unijní přidanou hodnotu a pokud jsou nezbytné pro dosažení cílů fondu. Takové investice by mohly zahrnovat investice do vybavení potřebného pro forenzní vědu, skryté sledování, detekci výbušnin a drog a jakýkoli jiný specializovaný účel v rámci cílů fondu. Z fondu by neměly být financovány investice, které mají čistě vnitrostátní význam a jsou potřebné pro každodenní práci příslušných orgánů, například uniformy, automobily, autobusy, skútry, policejní stanice, nespecializovaná školicí střediska a kancelářské vybavení.

(21)

V zájmu solidarity s Unií a v duchu sdílené odpovědnosti za bezpečnost v ní by v případech, kdy jsou zjištěny nedostatky či rizika, zejména v důsledku schengenského hodnocení, měly dotčené členské státy tyto nedostatky náležitě řešit za pomocí zdrojů v rámci svého programu na provádění doporučení přijatých podle nařízení Rady (EU) č. 1053/2013 (5).

(22)

V zájmu přispění k dosažení cíle politiky fondu by členské státy měly zajistit, aby se priority jejich programů zaměřovaly na všechny specifické cíle fondu, aby byly zvolené priority v souladu s prováděcími opatřeními stanovenými v příloze II a aby přidělování zdrojů na jednotlivé cíle bylo přiměřené výzvám a potřebám a aby zajišťovalo splnění cíle politiky.

(23)

V souladu se zásadou efektivnosti je třeba usilovat o synergie a soulad s jinými fondy Unie a zabránit překrývání akcí.

(24)

Za účelem maximalizace účinnosti při dosahování cílů politiky, využití úspor z rozsahu a zamezení překrývání akcí by Fond měl být konzistentní s ostatními finančními programy Unie v oblasti bezpečnosti a doplňovat je. Zejména by měla být zajištěna synergie s Azylovým, migračním a integračním fondem, Fondem pro integrovanou správu hranic sestávajícím z Nástroje pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky, zřízeného nařízením (EU) 2021/1148 (dále jen „nástroj pro správu hranic a víza“), a z Nástroje pro vybavení pro celní kontroly, zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1077 (6), jakož i s ostatními fondy politiky soudržnosti, na něž se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 (7),

částí programu Horizont Evropa, zavedeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 (8), věnovanou výzkumu v oblasti bezpečnosti, programem Práva a hodnoty, zavedeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/692 (9), programem Spravedlnost, zavedeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/693 (10), programem Digitální Evropa, zavedeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/694 (11), a Programem InvestEU, zavedeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 (12). O synergie by se mělo usilovat zejména v oblasti bezpečnosti infrastruktury a veřejných prostor, kybernetické bezpečnosti, ochrany obětí a prevence radikalizace.

(25)

V zájmu posílení doplňkovosti mezi fondem a Nástrojem pro správu hranic a víza víceúčelové vybavení a systémy informačních a komunikačních technologií (IKT), jejichž primární použití je v souladu s tímto nařízením, mělo být rovněž možné používat k dosahování cílů Nástroje pro správu hranic a víza.

(26)

Opatření ve třetích zemích a ve vztahu k nim podporovaná z fondu by měla být prováděna v synergii a souladu s ostatními akcemi mimo Unii, které jsou podporovány z nástrojů Unie, a měla by je doplňovat. Při provádění těchto akcí by se mělo zejména dbát na plný soulad se zásadami a obecnými cíli vnější činnosti, zahraniční politiky a politiky Unie v oblasti rozvojové pomoci, jež se k dané zemi či regionu váží. Pokud jde o jeho vnější rozměr, měl by fond posílit spolupráci se třetími zeměmi v oblastech, které jsou relevantní z hlediska vnitřní bezpečnosti Unie. V této souvislosti by se finanční prostředky z tematického nástroje měly použít na podporu akcí ve třetích zemích nebo ve vztahu k nim v rámci cílů fondu, zejména s cílem přispět k potírání a předcházení trestné činnosti, včetně obchodu s drogami a obchodování s lidmi, a k boji proti přeshraničním zločineckým sítím převaděčů.

(27)

Při provádění tematického nástroje by Komise měla zajistit, aby finanční prostředky řešily výzvy a potřeby související s plněním cílů fondu.

(28)

Financování z rozpočtu Unie by se mělo zaměřit na akce, kde může intervence Unie přinést přidanou hodnotu ve srovnání s akcemi na úrovni samotných členských států. Bezpečnost má ze své podstaty přeshraniční rozměr, a proto je zapotřebí silné a koordinované reakce Unie. Finanční podpora poskytovaná v rámci tohoto nařízení by měla přispět zejména k posilování vnitrostátních a unijních kapacit v oblasti bezpečnosti.

(29)

Lze mít za to, že členský stát nedodržuje příslušné acquis Unie, pokud jde o využívání provozní podpory z fondu, jestliže neplní své povinnosti stanovené Smlouvami v oblasti bezpečnosti, jestliže existuje zjevné riziko závažného porušení hodnot Unie členským státem při provádění acquis týkajícího se bezpečnosti nebo jestliže hodnotící zpráva v rámci schengenského hodnotícího a monitorovacího mechanismu stanoveného v nařízení (EU) č. 1053/2013 zjistí nedostatky v příslušné oblasti.

(30)

Fond by měl řešit potřebu zvýšené flexibility a zjednodušení a současně splňovat požadavky na předvídatelnost a zajišťovat spravedlivé a transparentní rozdělování zdrojů s cílem splnit cíle stanovené v tomto nařízení. Provádění fondu by se mělo řídit zásadami efektivnosti, účinnosti, významu, soudržnosti, unijní přidané hodnoty a kvality výdajů. Fond by měl být dále prováděn uživatelsky co nejvstřícnějším způsobem.

(31)

Aby se optimalizovala přidaná hodnota investic, které jsou zcela nebo zčásti financovány z rozpočtu Unie, je třeba usilovat o synergie zejména mezi fondem a jinými programy Unie, včetně programů v rámci sdíleného řízení. V zájmu maximalizace této synergie by měly být zajištěny klíčové podpůrné mechanismy, včetně kumulativního financování určité akce z fondu a z jiného programu Unie. Toto kumulativní financování by nemělo překročit celkové způsobilé náklady na danou akci. Za tímto účelem by toto nařízení mělo stanovit vhodná pravidla, zejména pokud jde o možnost vykázat tytéž náklady nebo výdaje v rámci fondu i jiného programu Unie na poměrném základě.

(32)

Při propagaci akcí podporovaných fondem by příjemci finančních prostředků Unie měli poskytovat informace v jazyku či jazycích cílové skupiny. Aby byla zajištěna viditelnost financování Unií, měli by příjemci finančních prostředků Unie při komunikaci o akci uvést původ těchto prostředků. Za tímto účelem by příjemci měli zajistit, aby veškeré komunikační materiály určené médiím a široké veřejnosti zobrazovaly znak Unie a výslovně uváděly finanční podporu Unie.

(33)

Komise by měla mít možnost využívat finanční zdroje z fondu na podporu osvědčených postupů a výměny informací, pokud jde o provádění fondu.

(34)

Komise by měla včas zveřejňovat informace o podpoře poskytované z tematického nástroje v rámci přímého nebo nepřímého řízení a tyto informace v případě potřeby aktualizovat. Údaje by mělo být možné třídit podle specifického cíle, názvu příjemce, částky, v jejíž výši byl přijat právní závazek, a povahy a účelu daného opatření.

(35)

Toto nařízení by mělo stanovit výchozí částky pro programy členských států vypočítané na základě kritérií stanovených v příloze I.

(36)

Výchozí částky pro programy členských států by měly tvořit základ dlouhodobých investic členských států do bezpečnosti. Aby se zohlednily změny ve vnitřních a vnějších bezpečnostních hrozbách nebo ve výchozí situaci, měla by být členským státům v polovině období programového období přidělena dodatečná částka na základě statistických údajů v souladu s přílohou I při zohlednění stav provádění jejich programu.

(37)

Jelikož se výzvy v oblasti bezpečnosti neustále vyvíjejí, je nutné přizpůsobit přidělování finančních prostředků změnám ve vnitřních a vnějších bezpečnostních hrozbách a financování směrovat na priority s nejvyšší unijní přidanou hodnotou. Za účelem reakce na naléhavé potřeby a změny politik a priorit Unie a za účelem nasměrování financování k akcím s vysokou unijní přidanou hodnotou by měla být část finančních prostředků prostřednictvím tematického nástroje pravidelně přidělována na specifické akce, akce Unie a mimořádnou pomoc.

(38)

Členské státy by měly být prostřednictvím vyššího příspěvku Unie podporovány v tom, aby část svých finančních prostředků přidělených na jejich program použily pro financování akcí uvedených v příloze IV, zejména z důvodu jejich významné unijní přidané hodnoty nebo proto, že jsou pro Unii velmi důležité.

(39)

Část dostupných zdrojů z fondu by mohla být přidělena programům členských států na provádění specifických akcí, jež od členských států vyžadují spolupráci, nebo na provádění specifických akcí v případě, kdy nový vývoj v Unii vyžaduje, aby byly jednomu nebo více členským státům poskytnuty dodatečné finanční prostředky. Tyto specifické akce by měla stanovit Komise ve svých pracovních programech.

(40)

Fond by měl přispívat k podpoře provozních nákladů souvisejících s vnitřní bezpečností, aby členským státům umožnil udržovat si kapacity, které jsou nezbytné pro Unii jako celek. Tato podpora by měla spočívat v plné náhradě zvláštních nákladů, jež souvisejí s cíli fondu, a měla by být nedílnou součástí programů členských států.

(41)

S cílem doplnit provádění cíle politiky fondu na vnitrostátní úrovni prostřednictvím programů členských států by měl fond rovněž poskytovat podporu pro akce na úrovni Unie. Tyto akce by měly sloužit k obecným strategickým účelům v působnosti intervence fondu v souvislosti s analýzou politiky a inovacemi, vzájemným učením a partnerstvími na nadnárodní úrovni a se zkoušením nových iniciativ a akcí na úrovni celé Unie nebo mezi určitými členskými státy. Fond by měl podporovat úsilí členských států, a to i na místní úrovni, o výměnu osvědčených postupů a podporu společné odborné přípravy, včetně zvyšování povědomí pracovníků donucovacích orgánů o radikalizaci a všech formách diskriminace, které by mohly vést k násilí, jako je antisemitismus, protiromské smýšlení a další formy rasismu. Za tímto účelem by mohly být financovány specializované výměnné programy určené pro služebně mladší personál donucovacích orgánů.

(42)

Aby se posílila schopnost Unie okamžitě reagovat na události související s bezpečností nebo na nově se objevující hrozby pro Unii, mělo by být možné poskytnout mimořádnou pomoc v souladu s rámcem stanoveným v tomto nařízení. Tato pomoc by neměla být poskytována na podporu opatření pouze pro nepředvídané události nebo výlučných dlouhodobých opatření či na řešení situací, kde je nutnost jednat důsledkem selhání na straně příslušných orgánů, pokud jde o odpovídající plánování a reakci.

(43)

V zájmu zajištění nezbytné flexibility opatření a reakce na vznikající potřeby by mělo být umožněno, aby byly decentralizovaným agenturám poskytnuty vhodné dodatečné finanční prostředky pro provádění určitých mimořádných úkolů. V případech, kdy je úkol, který je třeba provést, natolik naléhavý, že by nebylo možné dokončit změny jejich rozpočtů včas, by měly být decentralizované agentury způsobilé stát se příjemci mimořádné pomoci, a to i ve formě grantů, je-li to v souladu s prioritami a iniciativami identifikovanými na úrovni Unie jejími orgány.

(44)

Vzhledem k nadnárodní povaze akcí Unie a v zájmu podpory koordinovaných postupů určených k naplnění cíle zajistit nejvyšší úroveň bezpečnosti v Unii by měly být také decentralizované agentury výjimečně způsobilé jako příjemci akcí Unie, a to i ve formě grantů, pokud pomáhají při provádění činností Unie spadajících do jejich pravomoci a nejsou-li tyto činnosti pokryty příspěvkem Unie do rozpočtu těchto decentralizovaných agentur prostřednictvím ročního rozpočtu. Tato podpora by měla být v souladu s prioritami a iniciativami stanovenými na úrovni Unie jejími orgány k zajištění unijní přidané hodnoty.

(45)

Cíl politiky fondu by měl být rovněž sledován prostřednictvím finančních nástrojů a rozpočtové záruky v rámci oken politiky Programu InvestEU, zavedeného nařízením (EU) 2021/523. Finanční podpora by měla být využívána k tomu, aby přiměřeným způsobem řešila selhání trhu nebo suboptimální investiční situace, a neměla by zdvojovat ani vytlačovat soukromé financování nebo narušovat hospodářskou soutěž na vnitřním trhu. Akce by měly mít jasnou unijní přidanou hodnotu.

(46)

Operace kombinování zdrojů jsou dobrovolné povahy a jsou operacemi podporovanými z rozpočtu Unie, jež kombinují nevratné, vratné nebo obojí formy podpory z rozpočtu Unie s vratnými formami podpory od podpůrných, rozvojových nebo jiných veřejných finančních institucí, jakož i od soukromých finančních institucí a soukromých investorů.

(47)

Toto nařízení stanoví pro fond finanční krytí, které má v ročním rozpočtovém procesu pro Evropský parlament a Radu představovat hlavní referenční částku ve smyslu bodu 18 interinstitucionální dohody ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu na zavedení nových vlastních zdrojů (13).

(48)

Na fond se použije nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (14) (dále jen „finanční nařízení“). Finanční nařízení stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého řízení, finančních nástrojů, rozpočtových záruk, finanční pomoci a náhrad vyplácených externím odborníkům.

(49)

Za účelem provádění akcí ve sdíleném řízení by měl být fond součástí soudržného rámce, který tvoří toto nařízení, finanční nařízení a nařízení (EU) 2021/1060.

(50)

Nařízení (EU) 2021/1060 zavádí rámec pro činnost Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu plus, Fondu soudržnosti, Evropského námořního, rybářského a akvakulturního fondu, Fondu pro spravedlivou transformaci, Azylového, migračního a integračního fondu, Fondu pro vnitřní bezpečnost a Nástroje pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky, který je součástí Fondu pro integrovanou správu hranic, a stanoví zejména pravidla týkající se programování, monitorování a hodnocení, řízení a kontroly fondů Unie prováděných ve sdíleném řízení. Kromě toho je nezbytné v tomto nařízení upřesnit cíle fondu a stanovit zvláštní ustanovení pro akce, které lze v jeho rámci financovat.

(51)

Plán předběžného financování pro fond je stanoven v článku 90 nařízení (EU) 2021/1060 a specifická míra předběžného financování je stanovena v tomto nařízení. Kromě toho je v zájmu zajištění možnosti rychle reagovat na mimořádné situace vhodné stanovit specifickou míru předběžného financování pro mimořádnou pomoc. Plán předběžného financování by měl zajistit, aby členské státy měly k dispozici prostředky pro poskytování podpory příjemcům hned od začátku provádění svých programů.

(52)

Druhy financování a metody provádění podle tohoto nařízení by měly být voleny na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů akcí a přinést výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontroly, administrativní zátěži a riziku nesouladu. Při této volbě by se mělo zvážit použití jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů, jakož i financování, které není spojeno s náklady, jak je uvedeno v čl. 125 odst. 1 finančního nařízení.

(53)

Pro co nejlepší využití zásady jediného auditu je vhodné stanovit zvláštní pravidla pro kontrolu a audit projektů, v nichž jsou příjemcem mezinárodní organizace, jejichž systémy vnitřní kontroly získaly pozitivní hodnocení Komise. U těchto projektů by řídící orgány měly mít možnost své řídicí kontroly omezit za předpokladu, že příjemce včas poskytne veškeré nezbytné údaje a informace o pokroku projektu a způsobilosti souvisejících výdajů. Navíc pokud je projekt prováděný touto mezinárodní organizací součástí auditního vzorku, měl by mít auditní orgán možnost vykonávat svou činnost v souladu se zásadami mezinárodního standardu pro související služby (ISRS) 4400 – dohodnutými postupy v souvislosti s finančními informacemi.

(54)

V souladu s čl. 193 odst. 2 finančního nařízení lze grant udělit na již zahájenou akci v případě, že žadatel může prokázat, že akce musela být zahájena ještě před podpisem grantové dohody. Náklady vzniklé před podáním žádosti o grant jsou však způsobilé pro financování z prostředků Unie pouze v řádně odůvodněných výjimečných případech. S cílem zabránit jakémukoli přerušení podpory Unie, které by mohlo poškodit zájmy Unie, by mělo být možné stanovit, po omezenou dobu na začátku víceletého finančního rámce na období 2021–2027, že od 1. ledna 2021 jsou za způsobilé považovány i náklady vzniklé v souvislosti s již zahájenými akcemi podporovanými podle tohoto nařízení v přímém řízení, i tehdy, pokud vznikly ještě před podáním žádosti o grant nebo žádosti o pomoc.

(55)

V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (15) a nařízeními Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (16), (Euratom, ES) č. 2185/96 (17) a (EU) 2017/1939 (18) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně opatření týkajících se prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí včetně podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména má Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) v souladu s nařízeními (Euratom, ES) č. 2185/96 a (EU, Euratom) č. 883/2013 pravomoc provádět správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením Rady (EU) 2017/1939 má Úřad evropského veřejného žalobce pravomoc vyšetřovat a stíhat trestné činy poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (19).

V souladu s finančním nařízením mají všechny osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, plně spolupracovat na ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, OLAFu, Účetnímu dvoru a v případě členských států účastnících se posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939 Úřadu evropského veřejného žalobce nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby rovnocenná práva udělily i třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie. Při ochraně finančních zájmů Unie by měly členské státy plně spolupracovat a poskytovat orgánům, institucím a jiným subjektům Unie veškerou nezbytnou součinnost.

(56)

Na toto nařízení se použijí horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU. Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a upravují zejména podrobnosti týkající se sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, veřejných zakázek, cen a nepřímého plnění, jakož i kontrolu odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU rovněž zahrnují obecný režim podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie.

(57)

Podle rozhodnutí Rady 2013/755/EU (20) jsou osoby a subjekty usazené v zámořských zemích nebo územích způsobilé k získání finančních prostředků s výhradou pravidel a cílů fondu a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž jsou příslušná zámořská země nebo území spojeny.

(58)

Podle článku 349 Smlouvy o fungování EU a v souladu se sdělením Komise ze dne 24. října 2017 nazvaného „Silnější a obnovené strategické partnerství s nejvzdálenějšími regiony EU“, které Rada schválila ve svých závěrech ze dne 12. dubna 2018, by příslušné členské státy měly zajistit, aby jejich programy řešily specifické výzvy, jimž čelí nejvzdálenější regiony. Fond by měl tyto členské státy podpořit odpovídajícími zdroji, aby mohly nejvzdálenějším regionům případně poskytovat pomoc.

(59)

Podle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (21) by měl být fond hodnocen na základě informací shromážděných v souladu se zvláštními požadavky na monitorování a zároveň zamezit administrativní zátěži, zejména pro členské státy, a nadměrné regulaci. Tyto požadavky by měly v příslušných případech zahrnovat měřitelné ukazatele jakožto základ pro hodnocení toho, jaké má fond účinky v praxi. Aby bylo možné výsledky dosažené fondem měřit, je třeba stanovit ukazatele a související cíle pro každý specifický cíl fondu. Mezi těmito ukazateli by měly být ukazatele kvalitativní i kvantitativní povahy.

(60)

Prostřednictvím ukazatelů a finančních zpráv by měla Komise a členské státy monitorovat provádění fondu v souladu s příslušnými ustanoveními nařízení (EU) 2021/1060 a tohoto nařízení. Počínaje rokem 2023 by členské státy měly Komisi předkládat výroční zprávy o výkonnosti za poslední účetní období. Zprávy by měly obsahovat informace o pokroku dosaženém při provádění programů členských států. Členské státy by měly Komisi rovněž předložit shrnutí těchto zpráv. Komise by měla tato shrnutí přeložit do všech úředních jazyků Unie a zveřejnit je na svých internetových stránkách spolu s odkazy na internetové stránky členských států podle nařízení (EU) 2021/1060.

(61)

S ohledem na význam boje proti změně klimatu v souladu se závazkem Unie provádět Pařížskou dohodu, přijatou v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (22), a na cíle Organizace spojených národů pro udržitelný rozvoj by akce podle tohoto nařízení měly přispívat k dosahování obecného cíle, kterým je vynakládat 30 % celkového objemu výdajů víceletého finančního rámce na začleňování cílů v oblasti klimatu, a k naplnění ambice, aby se na výdaje v oblasti biologické rozmanitosti věnovalo 7,5 % rozpočtu v roce 2024 a 10 % rozpočtu v letech 2026 a 2027, přičemž je třeba zohledňovat, jak se cíle v oblasti klimatu a cíle v oblasti biologické rozmanitosti překrývají. Fond by měl podporovat činnosti, které respektují klimatické a environmentální normy a priority Unie a významně nepoškozují environmentální cíle ve smyslu článku 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 (23).

(62)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 514/2014 (24) a jakýkoli akt použitelný na programové období 2014–2020 by se měly i nadále vztahovat na programy a projekty podporované z nástroje pro policejní spolupráci, předcházení trestné činnosti, boj proti trestné činnosti a řešení krizí, který je součástí Fondu pro vnitřní bezpečnost, během programového období 2014–2020. Jelikož prováděcí období nařízení (EU) č. 514/2014 přesáhne do programového období, na něž se vztahuje toto nařízení, a aby se zajistila kontinuita provádění některých projektů schválených podle uvedeného nařízení, měla by být zavedena ustanovení o jednotlivých fázích projektů. Každá jednotlivá fáze projektu by měla být prováděna v souladu s pravidly programového období, v jehož rámci jsou na ni poskytovány finanční prostředky.

(63)

Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(64)

Za účelem doplnění a změny jiných než podstatných prvků tohoto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o akce způsobilé k vyšší míře spolufinancování stanovené v příloze IV, provozní podporu podle přílohy VII a další rozvoj rámce pro monitorování a hodnocení. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(65)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (25). Při přijímání prováděcích aktů, jež členským státům ukládají společné povinnosti, zejména povinnost poskytovat informace Komisi, by se měl použít přezkumný postup a pro přijímání prováděcích aktů týkajících se podrobných opatření pro poskytování informací Komisi v rámci programování a podávání zpráv, by se měl vzhledem k jejich čistě technické povaze použít poradní postup. Je-li to nezbytné v závažných, naléhavých a řádně odůvodněných případech týkajících se povahy a účelu mimořádné pomoci stanovené v tomto nařízení, měla by Komise přijmout okamžitě použitelné prováděcí akty týkající se přijímání rozhodnutí o poskytnutí takové pomoci.

(66)

V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.

(67)

V souladu s článkem 3 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU, oznámilo Irsko své přání účastnit se přijímání a používání tohoto nařízení.

(68)

Je vhodné uvést dobu použitelnosti tohoto nařízení do souladu s dobou použitelnosti nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 (26).

(69)

Za účelem zajištění nepřetržitého poskytování podpory v relevantní oblasti politiky a umožnění provádění od začátku víceletého finančního rámce na období 2021–2027 by toto nařízení mělo vstoupit v platnost co nejdříve a mělo by se použít se zpětnou působností od 1. ledna 2021,