(EU) 2021/1148Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1148 ze dne 7. července 2021, kterým se jako součást Fondu pro integrovanou správu hranic zřizuje Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky

Publikováno: Úř. věst. L 251, 15.7.2021, s. 48-93 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 7. července 2021 Autor předpisu: Evropský parlament; Rada Evropské unie
Platnost od: 15. července 2021 Nabývá účinnosti: 1. ledna 2021
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
 Obsah   Tisk   Export  Skrýt přehled   Celkový přehled   Skrýt názvy Zobrazit názvy  

Provádí předpisy

12016E077; 12016E079;

Oblasti

Věcný rejstřík

Předpisy EU

(ES, Euratom) č. 2988/95; (Euratom, ES) č. 2185/96; 1999/437/ES; 21999A0710(02); 2002/192/ES; (ES) č. 1406/2002; (ES) č. 693/2003; (ES) č. 694/2003; (ES) č. 168/2007; 574/2007/ES; 2008/146/ES; (ES) č. 767/2008; (EU) č. 182/2011; 32011D0350; (EU) č. 603/2013; 2013/755/EU; (EU, Euratom) č. 883/2013; (EU) č. 1053/2013; (EU) č. 513/2014; (EU) č. 514/2014; (EU) č. 515/2014; 12016E067; 12016E080; 12016E218; 12016E258; 12016E290; 12016E322; 12016E349; (EU) 2016/399; (EU) 2016/794; (EU) 2017/1371; (EU) 2017/1939; (EU) 2017/2226; (EU, Euratom) 2018/1046; (EU) 2018/1240; (EU) 2018/1726; (EU) 2018/1860; (EU) 2018/1861; (EU) 2018/1862; (EU) 2019/473; (EU) 2019/816; (EU) 2019/817; (EU) 2019/818; (EU) 2019/1896; (EU) 2020/852; (EU, Euratom) 2020/2093; (EU) 2021/695; (EU) 2021/1060; (EU) 2021/1077; (EU) 2021/1147; (EU) 2021/1149;
Původní znění předpisu

15.7.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 251/48


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/1148

ze dne 7. července 2021,

kterým se jako součást Fondu pro integrovanou správu hranic zřizuje Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 77 odst. 2 a čl. 79 odst. 2 písm. d) této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

po konzultaci s Výborem regionů,

v souladu s řádným legislativním postupem (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Cíle Unie, jímž je zajištění vysoké úrovně bezpečnosti v prostoru svobody, bezpečnosti a práva podle čl. 67 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), by mělo být dosaženo mimo jiné společnými opatřeními pro překračování vnitřních hranic osobami a pro ochranu vnějších hranic a společnou vízovou politiku, přičemž je třeba zachovat správnou rovnováhu mezi volným pohybem osob na jedné straně a bezpečností na straně druhé.

(2)

Podle článku 80 Smlouvy o fungování EU se politiky Unie týkající se kontrol na hranicích, azylu a přistěhovalectví a jejich provádění mají řídit zásadou solidarity a spravedlivého rozdělení odpovědnosti mezi členskými státy, a to i na finanční úrovni.

(3)

V Římském prohlášení podepsaném dne 25. března 2017 vrcholní představitelé 27 členských států potvrdili své odhodlání zajistit bezpečnou a chráněnou Evropu a vybudovat Unii, v níž se všichni občané cítí bezpečně a mohou se volně pohybovat, kde jsou bezpečné vnější hranice a kde existuje účinná, odpovědná a udržitelná migrační politika, která respektuje mezinárodní normy, jakož i Evropu odhodlanou bojovat proti terorismu a organizované trestné činnosti.

(4)

Všechny akce financované v rámci Nástroje pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (dále jen „nástroj“) zřízeného tímto nařízením, včetně akcí prováděných ve třetích zemích, by měly být prováděny v plném souladu s právy a zásadami zakotvenými v acquis Unie a Listině základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) a měly by být v souladu s mezinárodními závazky Unie a členských států vyplývajícími z mezinárodních nástrojů, jichž jsou stranami, zejména tím, že zajistí dodržování zásady zákazu diskriminace a zásady nenavracení.

(5)

Cílem politiky nástroje je rozvíjet a provádět silnou a účinnou evropskou integrovanou správu hranic na vnějších hranicích, a tím přispět k zajištění vysoké úrovně vnitřní bezpečnosti v Unii při současném zabezpečení volného pohybu osob v rámci Unie a plném respektování příslušného acquis Unie a mezinárodních závazků Unie a členských států vyplývajících z mezinárodních nástrojů, jichž jsou stranami.

(6)

Evropská integrovaná správa hranic, prováděná Evropskou pohraniční a pobřežní stráží zřízenou nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1896 (3), je sdílenou odpovědností Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž a vnitrostátních orgánů odpovědných za správu hranic, včetně pobřežní stráže v rozsahu, v jakém vykonává úkoly ochrany hranic. Měla by přispívat k usnadnění legitimního překračování hranic, k předcházení nedovolenému přistěhovalectví a přeshraniční trestné činnosti a jejich odhalování a k účinnému řízení migračních toků.

(7)

Ve sdělení Komise ze dne 23. září 2020 o novém paktu o migraci a azylu bylo jako jeden z hlavních cílů přístupu Unie identifikováno usnadnění legálního cestování a současně předcházení neoprávněné migraci a bezpečnostním rizikům.

(8)

Finanční podpora z rozpočtu Unie je naprosto nezbytná pro provádění evropské integrované správy hranic, která podpoří členské státy v tom, aby při plném dodržování základních práv efektivně řídily přecházení vnějších hranic a řešily budoucí výzvy na těchto hranicích, což by přispělo k řešení závažných trestných činů s přeshraničním rozměrem.

(9)

Členským státům by měla být poskytnuta odpovídající finanční podpora Unie na provádění evropské integrované správy hranic a na zajištění realizace evropské integrované správy hranic v praxi. Evropská integrovaná správa hranic se skládá mimo jiné z následujících složek stanovených v nařízení (EU) 2019/1896: ochrana hranic, pátrací a záchranné operace při ostraze hranic, analýza rizik, spolupráce členských států, včetně podpory koordinované Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž; meziagenturní spolupráce, včetně pravidelné výměny informací, spolupráce se třetími zeměmi; technická a operativní opatření uvnitř schengenského prostoru, která se týkají ochrany hranic a mají lépe řešit nedovolené přistěhovalectví a čelit přeshraniční trestné činnosti; využívání nejmodernější technologie a mechanismy pro kontrolu kvality a mechanismy solidarity.

(10)

Prostřednictvím nástroje by mělo být možné poskytovat členským státům nezbytnou podporu při provádění společných minimálních standardů pro ostrahu vnějších hranic v souladu s příslušnými pravomocemi členských států, Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž a Komise.

(11)

Jelikož celní orgány členských států mají stále více povinností, které často zasahují do oblasti bezpečnosti a probíhají na vnějších hranicích, je důležité podporovat meziagenturní spolupráci jako součást evropského přístupu k integrovanému řízení hranic v souladu s nařízením (EU) 2019/1896. Je nutné zajistit doplňkovost při provádění ochrany hranic a celních kontrol na vnějších hranicích poskytnutím odpovídající finanční podpory Unie členským státům. Meziagenturní spolupráce posílí tak nejen celní kontroly s cílem bojovat proti všem formám nelegálního obchodování, ale usnadní se i dovolený obchod a cestování a přispěje se k vytvoření bezpečné a efektivní celní unie.

(12)

Je proto nezbytné zřídit mimo jiné Fond pro integrovanou správu hranic (dále jen „fond“) jako nástupce Fondu pro vnitřní bezpečnost, který byl zřízen na období 2014-2020 nařízeními Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 513/2014 (4) a (EU) č. 515/2014 (5).

(13)

Vzhledem ke zvláštní právní úpravě, jež se týká hlavy V Smlouvy o fungování EU, a k různým právním základům pro politiky týkající se vnějších hranic a celních kontrol nelze z právního hlediska fond zřídit formou jediného finančního nástroje.

(14)

Fond by proto měl být zřízen jako komplexní rámec pro finanční podporu Unie v oblasti správy hranic a vízové politiky, který bude obsahovat tento nástroj, jakož i Nástroj pro finanční podporu vybavení pro celní kontroly, zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1077 (6). Uvedený rámec by měl být doplněn nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 (7), na které by toto nařízení mělo odkazovat, pokud jde o pravidla sdíleného řízení.

(15)

Nástroj by měl navazovat na dosažené výsledky a investice svých předchůdců, totiž Fondu pro vnější hranice na období 2007–2013, zřízeného rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 574/2007 (8), a nástroje pro finanční podporu v oblasti vnějších hranic a víz v rámci Fondu pro vnitřní bezpečnost na období 2014-2020, zřízeného nařízením (EU) č. 515/2014, a měl by být rozšířen tak, aby zohledňoval nový vývoj.

(16)

K zajištění jednotné a kvalitní ochrany vnějších hranic a k usnadnění legálního cestování přes vnější hranice by měl nástroj přispívat k rozvoji evropské integrované správy hranic, která zahrnuje veškerá opatření související s politikou, právními předpisy, systematickou spoluprací, sdílením zátěže, vyhodnocováním konkrétní situace a měnícími se okolnostmi, pokud jde o místa překračování v souvislosti s neoprávněnou migrací, zaměstnance, vybavení a technologie, která mohou být přijata na různých úrovních příslušnými orgány členských států a Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž ve spolupráci s ostatními subjekty, jako jsou instituce a jiné subjekty Unie, zejména Agentura Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA) zřízená nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1726 (9), Agentura Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) zřízená nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 (10) a případě s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi.

(17)

Nástroj by měl přispívat ke zvyšování efektivnosti vyřizování víz z hlediska usnadnění postupů udělování víz osobám cestujícím v dobré víře a zjišťování a hodnocení bezpečnostních rizik a rizik neoprávněné migrace. Zejména by měl nástroj poskytovat finanční pomoc na podporu digitalizace vyřizování víz s cílem zajistit rychlé, bezpečné a klientsky přívětivé postupy udělování víz, ze kterých budou mít prospěch jak žadatelé o vízum, tak konzuláty. Nástroj by rovněž měl sloužit k tomu, aby bylo zajištěno široké celosvětové konzulární pokrytí. Rovněž by měl být určen na jednotné provádění a modernizaci společné vízové politiky, jakož i opatření vyplývajících z nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008 (11), a rovněž na podporu členských států při vydávání víz, včetně víz s omezenou územní platností vydaných z humanitárních důvodů, z důvodů národního zájmu či mezinárodních závazků v souladu s acquis Unie v oblasti víz.

(18)

Nástroj by měl podporovat opatření, která se týkají ochrany vnějších hranic na území zemí, jež používají schengenské acquis, v rámci provádění evropské integrované správy hranic, která posiluje celkové fungování schengenského prostoru.

(19)

S cílem zlepšit správu vnějších hranic, usnadnit legální cestování a přispět k předcházení nedovolenému překračování hranic a k boji proti němu, k provádění společné vízové politiky a k vysoké úrovni bezpečnosti v prostoru svobody, bezpečnosti a práva Unie by měl nástroj podporovat vývoj rozsáhlých informačních systémů v souladu s právem Unie v oblasti správy hranic. Současně by měl podporovat nastavení interoperability, jak je zřízena nařízeními Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/817 (12) a (EU) 2019/818 (13) v členských státech mezi informačními systémy Unie, totiž Systémem vstupu/výstupu (EES) zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2226 (14), Vízovým informačním systémem (VIS) zřízeným nařízením (ES) č. 767/2008, Evropským systémem pro cestovní informace a povolení (ETIAS) zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1240 (15), systémem Eurodac zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 603/2013 (16), Schengenským informačním systémem (SIS) zřízeným nařízeními Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1860 (17), (EU) 2018/1861 (18) a (EU) 2018/1862 (19), a centralizovaným systémem pro identifikaci členských států, jež mají informace o odsouzeních státních příslušnících třetích zemí a osob bez státní příslušnosti (ECRIS-TCN) zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/816 (20), aby se tyto informační systémy Unie a jejich údaje navzájem doplňovaly. Nástroj by měl rovněž přispívat k nezbytnému vývoji složek interoperability na vnitrostátní úrovni po jejich zavedení na ústřední úrovni, totiž Evropského vyhledávacího portálu (ESP), sdílené služby pro porovnávání biometrických údajů (sdílená BMS), společného úložiště údajů o totožnosti (CIR) a detektoru vícenásobné totožnosti (MID).

(20)

S cílem využít poznatků a odborných znalostí decentralizovaných agentur s pravomocí v oblasti správy hranic, vízové politiky a rozsáhlých informačních systémů by Komise měla příslušné agentury včas zapojit do činnosti Výboru pro fondy v oblasti vnitřních věcí zřízeného tímto nařízením, a to zejména na začátku a v polovině programového období. Ve vhodných případech by Komise rovněž měla mít možnost zapojit příslušné instituce a jiné subjekty Unie do monitorování a hodnocení, zejména s cílem zajistit, aby akce podporované nástrojem byly v souladu s příslušným acquis Unie a schválenými prioritami Unie. Nástroj by měl doplňovat a posilovat činnosti, kterými se provádí evropská integrovaná správa hranic v souladu se zásadami sdílené odpovědnosti a solidarity mezi členskými státy a Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž, které představují dva pilíře Evropské pohraniční a pobřežní stráže. To zejména znamená, že by členské státy měly při přípravě svých programů prováděných ve sdíleném řízení zohledňovat analytické nástroje a operativní a technické pokyny vytvořené Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž i osnovy pro vzdělávání a výcvik vypracované touto agenturou, jako jsou společné hlavní osnovy pro vzdělávání a výcvik příslušníků pohraniční stráže, včetně částí těchto osnov týkajících se základních práv a přístupu k mezinárodní ochraně. Aby se úkoly agentury vzájemně doplňovaly s povinnostmi členských států, pokud jde o ochranu vnějších hranic, a aby se zajistil soulad a zabránilo se neefektivnímu vynakládání nákladů, měla by Komise s Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž včas konzultovat návrhy programů předkládané členskými státy v rozsahu, v němž spadají do působnosti uvedené agentury, zejména ohledně činností financovaných z provozní podpory.

(21)

Pokud o to dotčené členské státy požádají, měl by nástroj podporovat provádění přístupu založeného na hotspotech, jak bylo nastíněno ve sdělení Komise ze dne 13. května 2015 nazvaném „O evropském programu pro migraci a potvrzeném na zasedání Evropské rady ve dnech 25. a 26. června 2015, a jak bylo dále vymezeno v nařízení (EU) 2019/1896. Podstatou přístupu založeného na hotspotech je poskytování provozní podpory členským státům čelícím nepřiměřeným migračním výzvám na vnějších hranicích. Tento přístup nabízí integrovanou, komplexní a cílenou pomoc v duchu solidarity a sdílené odpovědnosti.

(22)

Jestliže budou identifikována zranitelná místa nebo rizika, zejména po schengenském hodnocení v souladu s nařízením Rady (EU) č. 1053/2013 (21), měl by dotčený členský stát v duchu solidarity a sdílené odpovědnosti za ochranu vnějších hranic tento problém náležitě řešit s využitím zdrojů ze svého programu na provedení doporučení přijatých podle uvedeného nařízení a na základě hodnocení zranitelnosti, která provádí Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž v souladu s nařízením (EU) 2019/1896.

(23)

Nástroj by měl poskytovat finanční pomoc těm členským státům, které v plném rozsahu uplatňují ustanovení schengenského acquis týkající se vnějších hranic a víz, a těm členským státům, které se na úplnou účast v schengenském systému připravují, a měl by být využíván členskými státy v zájmu společné politiky Unie v oblasti správy vnějších hranic.

(24)

Při poskytování podpory na investice členských států do správy hranic by nástroj neměl poskytovat finanční prostředky na novou, trvalou infrastrukturu a budovy na vnitřních hranicích, na kterých doposud nebyly kontroly zrušeny. Na těchto hranicích by nicméně z nástroje měly být podporovány investice do mobilní infrastruktury pro ochranu hranic a údržby, omezené modernizace nebo obměny stávající infrastruktury, jež jsou nezbytné pro další dodržování nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 (22).

(25)

V souladu s Protokolem č. 5 k aktu o přistoupení o pozemním průjezdu osob mezi Kaliningradskou oblastí a ostatními částmi Ruské federace z roku 2003 by se z nástroje měly uhradit veškeré dodatečné náklady vynaložené při provádění zvláštních ustanovení acquis Unie přijatých pro tento průjezd, konkrétně nařízeními Rady (ES) č. 693/2003 (23) a (ES) č. 694/2003 (24). Potřeba nepřetržité finanční podpory za ušlé poplatky by však měla záviset na platném vízovém režimu Unie s Ruskou federací.

(26)

S cílem přispět k dosažení cíle politiky nástroje by členské státy měly zajistit, aby jejich programy zahrnovaly akce zaměřené na všechny specifické cíle nástroje a aby přidělování zdrojů na konkrétní cíle zajišťovalo, aby těchto cílů mohlo být dosaženo.

(27)

V souladu se zásadou efektivnosti je třeba usilovat o synergie a soulad s jinými fondy Unie a zabránit překrývání akcí.

(28)

Navracení státních příslušníků třetích zemí, na které se vztahují rozhodnutí o navrácení vydaná členským státem, je jednou ze složek evropské integrované správy hranic stanovenou nařízením (EU) 2019/1896. S ohledem na povahu a cíl navracení však opatření v této oblasti spadají mimo oblast působnosti podpory z nástroje a vztahuje se na ně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1147 (25).

(29)

Jako uznání významné úlohy celních orgánů členských států na vnějších hranicích a pro zajištění dostupnosti dostatečných prostředků na provádění jejich úkolů pokrývajících širokou oblast působnosti na těchto hranicích by měl Nástroj pro finanční podporu vybavení pro celní kontroly poskytnout těmto vnitrostátním orgánům nezbytné finanční prostředky na investice do vybavení pro celní kontroly a vybavení, které může vedle celních kontrol sloužit i jiným účelům, například ochraně hranic.

(30)

Většina vybavení pro celní kontroly a systémů informačních a komunikačních technologií (dále jen „IKT“) může být obdobně či v jednotlivém případě vhodná pro kontroly dodržování jiných právních aktů Unie, jako jsou ustanovení týkající se správy hranic, víz či policejní spolupráce. Fond je proto koncipován jako dva vzájemně se doplňující nástroje s odlišnou oblastí působnosti, jež se nicméně vzájemně doplňuje, pokud jde o nákup vybavení. Na jedné straně nástroje finančně podpoří vybavení a systémy IKT, jejichž primárním účelem je integrovaná správa hranic, a zároveň umožní jejich využití i pro doplňkovou oblast celních kontrol. Na straně druhé Nástroj pro finanční podporu pro vybavení pro celní kontroly finančně podpoří vybavení, jehož hlavním účelem jsou celní kontroly, ale zároveň umožní jeho využití i pro další účely, například ochranu hranic a bezpečnost. Uvedené rozdělení úloh posílí meziagenturní spolupráci jako jednu ze složek evropské integrované správy hranic, jak je uvedeno v nařízení (EU) 2019/1896, a umožní tak celním a pohraničním orgánům spolupracovat a maximalizovat dopad rozpočtu Unie prostřednictvím sdílení a interoperability vybavení pro kontroly.

(31)

Ostraha hranic na moři je jednou z funkcí, které pobřežní stráž vykonává v námořní oblasti Unie. Vnitrostátní orgány, které plní funkce pobřežní stráže, odpovídají rovněž za širokou škálu úkolů, které by mohly zahrnovat mimo jiné bezpečnost námořní plavby a její ochranu před protiprávními činy, pátrací a záchranné operace, ochranu hranic, kontrolu rybolovu, celní kontrolu, obecné prosazování práva a ochranu životního prostředí. S ohledem na široké rozpětí funkcí pobřežní stráže se na ně vztahují různé politiky Unie, které by měly usilovat o synergie pro dosažení účinnějších a efektivnějších výsledků.

(32)

Při provádění akcí financovaných v rámci nástroje, které souvisejí s ostrahou námořních hranic, by členské státy měly věnovat zvláštní pozornost svým mezinárodním závazkům týkajícím se pátracích a záchranných operací na moři. V tomto ohledu by vybavení a systémy podporované v rámci nástroje mělo být rovněž možné využít při pátracích a záchranných operací za situací, které by mohly nastat v průběhu operací ostrahy hranic na moři.

(33)

Kromě spolupráce Unie na funkcích pobřežní stráže mezi Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž, Evropskou agenturou pro námořní bezpečnost zřízenou nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1406/2002 (26) a Evropskou agenturou pro kontrolu rybolovu zřízenou nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/473 (27) by v námořní oblasti mělo být dosaženo lepší soudržnosti činností i na vnitrostátní úrovni. Synergie mezi jednotlivými aktéry v námořním prostředí by měly být v souladu se strategií pro evropskou integrovanou správu hranic a strategií pro námořní bezpečnost.

(34)

Aby se posílila doplňkovost a jednotnost námořních činností, předešlo se zdvojování úsilí a zmírnila se rozpočtová omezení v oblasti nákladných činností, jakou je námořní oblast, mělo by být možné, aby byl nástroj navíc využíván i pro podporu námořních operací víceúčelové povahy.

(35)

Vybavení a systémy IKT financované z nástroje by rovněž mělo být možné používat k dosahování cílů Fondu pro vnitřní bezpečnost zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1149 (28) a Azylového, migračního a integračního fondu zřízeného nařízením (EU) 2021/1147 . Toto vybavení a systémy IKT by měly zůstat dostupné a použitelné pro činnosti v oblasti účinné a bezpečné ochrany hranic a využití tohoto vybavení a systémů IKT pro cíle Fondu pro vnitřní bezpečnost a Azylového, migračního a integračního fondu by mělo být časově omezené.

(36)

V souladu se svými specifickými cíli by nástroj měl sloužit především vnitřní politice Unie. Současně by mělo být možné jeho prostřednictvím ve vhodných případech podporovat v souladu s prioritami Unie akce ve třetích zemích a ve vztahu k nim. Tyto akce by měly být prováděny v plné součinnosti a souladu s jinými akcemi mimo Unii, které získávají podporu prostřednictvím unijních nástrojů pro financování vnější činnosti, a měla by je doplňovat. Tyto akce by zejména měly být prováděny tak, aby se zajistila plná slučitelnost s vnější politikou Unie, byla respektována zásada soudržnosti politik ve prospěch rozvoje a aby byly v souladu se strategickými programovými dokumenty pro danou zemi či oblast. Tyto akce by se měly rovněž zaměřovat na opatření, která nejsou orientována na rozvoj, sloužit zájmům vnitřní politiky Unie a být v souladu s činnostmi prováděnými v rámci Unie. Komise by měla při hodnocení v polovině období a zpětném hodnocení věnovat zvláštní pozornost provádění akcí ve třetích zemích nebo ve vztahu k nim.

(37)

Financování z rozpočtu Unie by se mělo zaměřit na akce, u nichž může intervence Unie přinést přidanou hodnotu ve srovnání s akcemi na úrovni samotných členských států. Vzhledem k tomu, že Unie má oproti členským státům lepší postavení k poskytnutí rámce pro vyjádření solidarity Unie při správě hranic a společné vízové politice a k poskytnutí platformy pro vývoj rozsáhlých společných informačních systémů na podporu těchto politik, finanční podpora poskytovaná podle tohoto nařízení by měla přispět zejména k posilování kapacit v těchto oblastech na vnitrostátní i unijní úrovni.

(38)

Při propagaci akcí podporovaných nástrojem by příjemci finančních prostředků Unie měli poskytovat informace v jazyku či jazycích cílové skupiny. Aby byla zajištěna viditelnost financování Unií, měli by příjemci finančních prostředků Unie při komunikaci o akci uvést původ těchto prostředků. Za tímto účelem by příjemci měli zajistit, aby veškeré komunikační materiály určené médiím a široké veřejnosti zobrazovaly znak Unie a výslovně uváděly finanční podporu Unie.

(39)

Komise by měla mít možnost využívat finanční zdroje z nástroje na podporu osvědčených postupů a výměny informací, pokud jde o provádění nástroje.

(40)

Komise by měla včas zveřejňovat informace o podpoře poskytované z tematického nástroje v přímém nebo nepřímém řízení a tyto informace v případě potřeby aktualizovat. Údaje by mělo být možné třídit podle specifického cíle, názvu příjemce, částky, v jejíž výši byl přijat právní závazek, a povahy a účelu daného opatření.

(41)

Lze mít za to, že členský stát nedodržuje příslušné acquis Unie, včetně využívání provozní podpory z nástroje, jestliže neplní své povinnosti stanovené Smlouvami v oblastech správy hranic a vízové politiky, včetně povinností týkajících se základních práv, jestliže existuje zjevné riziko závažného porušení hodnot Unie členským státem při provádění acquis týkajícího se správy hranic a vízové politiky, nebo jestliže hodnotící zpráva v rámci schengenského hodnotícího a monitorovacího mechanismu stanoveného v nařízení (EU) č. 1053/2013 zjistí nedostatky v příslušné oblasti.

(42)

Nástroj by měl zajišťovat spravedlivé a transparentní rozdělování zdrojů s cílem dosáhnout cílů stanovených v tomto nařízení. Pro splnění požadavků na transparentnost by Komise měla zveřejňovat informace o ročních a víceletých pracovních programech tematického nástroje. V souladu s nařízením (EU) 2021/1060  by každý členský stát měl do šesti měsíců od schválení svého programu zajistit zřízení internetových stránek, na nichž jsou k dispozici informace o jeho programu, včetně cílů tohoto programu, činností, dostupných možností financování a dosažených výsledků.

(43)

Toto nařízení by mělo stanovit počáteční částky pro programy členských států, které tvoří pevné částky stanovené v příloze I a částka vypočítaná na základě kritérií stanovených v uvedené příloze a které zohledňují délku a stupeň dopadu na úsecích pozemních či námořních hranic, pracovní zátěž na letištích a konzulátech a počet konzulátů. S ohledem na zvláštní potřeby těch členských států, které v letech 2018 a 2019 zaznamenaly nejvyšší počet žádostí o azyl na obyvatele, je vhodné zvýšit pevně stanovené částky pro Kypr, Maltu a Řecko.

(44)

Počáteční částky pro programy členských států by měly tvořit základ dlouhodobých investic členských států. Aby se zohlednily změny výchozí situace, například tlak na vnější hranice a pracovní zátěž na vnějších hranicích a na konzulátech, měla by být členským státům v polovině programového období přidělena dodatečná částka, která by měla být založena na statistických údajích podle přílohy I, přičemž se zohlední stav provádění jejich programu.

(45)

Komise by měla provést hodnocení tohoto nařízení v polovině období. Toto hodnocení v polovině období by mělo být využito k posouzení účinnosti nástroje a jeho přidané hodnoty pro Unii a k vypracování transparentního přehledu o tom, jak je tento nástroj prováděn.

(46)

Jelikož se výzvy v oblasti správy hranic a vízové politiky neustále vyvíjejí, je nutné přizpůsobovat přidělování finančních prostředků změnám priorit v oblasti vízové politiky a správy hranic, a to i změnám v důsledku zvýšeného tlaku na hranicích, a potřebě směrovat financování na priority s nejvyšší přidanou hodnotou pro Unii. Aby bylo možné reagovat na naléhavé potřeby a změny politik a priorit Unie a směrovat financování k akcím s vysokou přidanou hodnotou pro Unii, měla by být část finančních prostředků prostřednictvím tematického nástroje pravidelně přidělována na specifické akce, akce Unie a mimořádnou pomoc. Tematický nástroj nabízí flexibilitu při řízení nástroje a mohl by být rovněž prováděn prostřednictvím programů členských států.

(47)

Členské státy by měly být prostřednictvím vyššího příspěvku Unie podporovány v tom, aby část svých finančních prostředků přidělených na jejich program použily pro financování akcí uvedených v příloze IV.

(48)

Nástroj by měl přispívat na podporu provozních nákladů, které souvisejí se správou hranic, společnou vízovou politikou a rozsáhlými informačními systémy, aby členským státům umožnil udržovat si kapacity nezbytné pro Unii jako celek. Tato podpora by měla spočívat v plné náhradě zvláštních nákladů, jež souvisejí s cíli nástroje, a měla by být nedílnou součástí programů členských států.

(49)

Část prostředků dostupných v rámci nástroje by mohla být přidělena na programy členských států pro provádění specifických akcí nad rámec počátečního přídělu. Tyto specifické akce by měly být vymezeny na úrovni Unie a měly by zahrnovat akce s přidanou hodnotou Unie vyžadující spolupráci mezi členskými státy, nebo akce nezbytné pro řešení vývoje v Unii, jenž vyžaduje poskytnutí dalších finančních prostředků jednomu nebo více členským státům, například nákup technického vybavení požadovaného Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž na její operativní činnost, financovaný z programů členských států, modernizaci postupů vyřizování žádostí o udělení víza, vývoj rozsáhlých informačních systémů a zavedení interoperability mezi těmito systémy. Tyto specifické akce by měla stanovit Komise ve svých pracovních programech.

(50)

S cílem doplnit provádění cíle politiky nástroje na vnitrostátní úrovni prostřednictvím programů členských států by měl nástroj rovněž poskytovat podporu pro akce na úrovni Unie. Tyto akce by měly sloužit k obecným strategickým účelům v působnosti intervence nástroje v souvislosti s analýzou politiky a inovacemi, vzájemným učením a partnerstvími na nadnárodní úrovni a se zkoušením nových iniciativ a akcí na úrovni celé Unie.

(51)

Aby se posílila schopnost Unie okamžitě řešit naléhavé a konkrétní potřeby v případě mimořádné situace, jako je velký či nepřiměřený příliv státních příslušníků třetích zemí, a to zejména v těch úsecích hranic, jimž byla přiřazena vysoká nebo kritická úroveň dopadu podle nařízení (EU) 2019/1896, nebo v jiných situacích, u nichž je řádně odůvodněná potřeba okamžitého zásahu na vnějších hranicích, mělo by být možné poskytovat mimořádnou pomoc v souladu s rámcem stanoveným v tomto nařízení.

(52)

Toto nařízení stanoví pro celé období trvání nástroje finanční krytí, které má v ročním rozpočtovém procesu pro Evropský parlament a Radu představovat hlavní referenční částku ve smyslu bodu 18 interinstitucionální dohody ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu na zavedení nových vlastních zdrojů (29). Hlavní referenční částka přidělená na tento nástroj se zvyšuje o dodatečnou částku ve výši 1 miliardy EUR v cenách roku 2018, jak je uvedeno v příloze II nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 (30).

(53)

Na nástroj se použije nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (31) (dále jen „finanční nařízení“). Finanční nařízení stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého řízení, finančních nástrojů, rozpočtových záruk, finanční pomoci a náhrad vyplácených externím odborníkům.

(54)

Za účelem provádění akcí ve sdíleném řízení by měl být nástroj součástí soudržného rámce, který tvoří toto nařízení, finanční nařízení a nařízení (EU) 2021/1060.

(55)

Nařízení (EU) 2021/1060  zavádí rámec pro činnost Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu plus, Fondu soudržnosti, Evropského námořního, rybářského a akvakulturního fondu, Fondu pro spravedlivou transformaci, Azylového, migračního a integračního fondu, Fondu pro vnitřní bezpečnost a Nástroje pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky, který je součástí Fondu pro integrovanou správu hranic, a stanoví zejména pravidla týkající se programování, monitorování a hodnocení, řízení a kontroly fondů Unie prováděných ve sdíleném řízení. Kromě toho je nezbytné v tomto nařízení upřesnit cíle nástroje, pokud jde o správu hranic a vízovou politiku, a stanovit zvláštní ustanovení pro akce, které lze v jeho rámci financovat.

(56)

Plán předběžného financování pro nástroj je stanoven v nařízení (EU) 2021/1060 a specifická míra předběžného financování je stanovena v tomto nařízení. Kromě toho je v zájmu zajištění možnosti rychle reagovat na mimořádné situace vhodné stanovit specifickou míru předběžného financování pro mimořádnou pomoc. Plán předběžného financování by měl zajistit, aby členské státy měly k dispozici prostředky pro poskytování podpory příjemcům hned od začátku provádění svých programů.

(57)

Druhy financování a metody provádění podle tohoto nařízení by měly být vybírány na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů akcí a přinést výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontroly, administrativní zátěži a riziku nesouladu. Při tomto výběru by se mělo zvážit použití jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů, jakož i financování, které není spojeno s náklady, jak je uvedeno v čl. 125 odst. 1 finančního nařízení.

(58)

V souladu s čl. 193 odst. 2 finančního nařízení lze grant udělit na již zahájenou akci v případě, že žadatel může prokázat, že akce musela být zahájena ještě před podpisem grantové dohody. Náklady vzniklé před podáním žádosti o grant jsou však způsobilé pro financování Unií pouze v řádně odůvodněných mimořádných případech. S cílem zabránit jakémukoli přerušení poskytování podpory Unie, které by mohlo poškodit zájmy Unie, by mělo být možné stanovit, po omezenou dobu na začátku víceletého finančního rámce na období 2021–2027, že od 1. ledna 2021 jsou za způsobilé pro financování Unií považovány i náklady vzniklé v souvislosti s již zahájenými akcemi podporovanými podle tohoto nařízení v přímém řízení i tehdy, pokud vznikly ještě před podáním žádosti o grant.

(59)

Pro co nejlepší využití zásady jediného auditu je vhodné stanovit zvláštní pravidla pro kontrolu a audit projektů, u nichž jsou příjemcem mezinárodní organizace, jejichž systémy vnitřní kontroly získaly pozitivní hodnocení Komise. U těchto projektů by řídící orgány měly mít možnost své řídicí kontroly omezit za předpokladu, že příjemce včas poskytne veškeré nezbytné údaje a informace o pokroku projektu a způsobilosti souvisejících výdajů. Navíc pokud je projekt prováděný touto mezinárodní organizací součástí auditního vzorku, měl by mít auditní orgán možnost vykonávat svou činnost v souladu se zásadami mezinárodního standardu pro související služby (ISRS) 4400 – dohodnutými postupy v souvislosti s finančními informacemi.

(60)

V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (32) a nařízeními Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (33), (Euratom, ES) č. 2185/96 (34) a (EU) 2017/1939 (35) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně opatření týkajících se prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí včetně podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména má Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) v souladu s nařízeními (Euratom, ES) č. 2185/96 a (EU, Euratom) č. 883/2013 pravomoc provádět správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 má Úřad evropského veřejného žalobce pravomoc vyšetřovat a stíhat trestné činy poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (36). V souladu s finančním nařízením mají všechny osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, plně spolupracovat na ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, OLAFu, Účetnímu dvoru a v případě členských států účastnících se posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939 Úřadu evropského veřejného žalobce nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby rovnocenná práva udělily i třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie. Při ochraně finančních zájmů Unie by měly členské státy plně spolupracovat a poskytovat orgánům, institucím a jiným subjektům Unie veškerou nezbytnou součinnost.

(61)

Na toto nařízení se použijí horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU. Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a upravují zejména postupy týkající se sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, zadávání veřejných zakázek, cen a nepřímého plnění, jakož i kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU rovněž zahrnují obecný režim podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie.

(62)

Podle rozhodnutí Rady 2013/755/EU (37) jsou osoby a subjekty usazené v zámořských zemích nebo územích způsobilé k získání finančních prostředků s výhradou pravidel a cílů nástroje a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž jsou příslušná zámořská země nebo území spojeny.

(63)

Podle článku 349 Smlouvy o fungování EU a v souladu se sdělením Komise ze dne 24. října 2017 nazvaným „Silnější a obnovené strategické partnerství s nejvzdálenějšími regiony EU“, které Rada schválila ve svých závěrech ze dne 12. dubna 2018, by příslušné členské státy měly zajistit, aby jejich programy řešily nově se objevující hrozby, jimž nejvzdálenější regiony čelí. Nástroj by měl tyto členské státy podpořit odpovídajícími zdroji, aby mohly nejvzdálenějším regionům případně poskytovat pomoc.

(64)

Podle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (38) by měl být nástroj hodnocen na základě informací shromážděných v souladu se zvláštními požadavky na monitorování a zároveň zamezit administrativní zátěži, zejména pro členské státy, a nadměrné regulaci. Tyto požadavky by měly v příslušných případech zahrnovat měřitelné ukazatele jakožto základ pro hodnocení toho, jaké má nástroj účinky v praxi. Aby bylo možné výsledky dosažené nástrojem měřit, je třeba stanovit ukazatele a související cíle pro každý specifický cíl nástroje. Mezi těmito ukazateli by měly být ukazatele kvalitativní i kvantitativní povahy.

(65)

S ohledem na význam boje proti změně klimatu v souladu se závazky Unie provádět Pařížskou dohodu, přijatou v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (39), a na cíle Organizace spojených národů pro udržitelný rozvoj by akce podle tohoto nařízení měly přispívat k dosahování obecného cíle, kterým je vynakládat 30 % celkového objemu výdajů víceletého finančního rámce na začleňování cílů v oblasti klimatu, a k naplnění ambice, aby se na výdaje v oblasti biologické rozmanitosti věnovalo 7,5 % rozpočtu v roce 2024 a 10 % rozpočtu v letech 2026 a 2027, přičemž je třeba zohledňovat, jak se cíle v oblasti klimatu a cíle v oblasti biologické rozmanitosti překrývají. Nástroj by měl podporovat činnosti, které respektují klimatické a environmentální normy a priority Unie a významně nepoškozují environmentální cíle ve smyslu článku 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 (40).

(66)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 514/2014 (41) a jakýkoli akt použitelný na programové období 2014-2020 by se měly i nadále vztahovat na programy a projekty podporované z nástroje během programového období 2014-2020. Jelikož prováděcí období nařízení (EU) č. 514/2014 přesáhne do programového období, na něž se vztahuje toto nařízení, a aby se zajistila kontinuita provádění některých projektů schválených podle uvedeného nařízení, měla by být zavedena ustanovení o jednotlivých fázích projektů. Každá jednotlivá fáze projektu by měla být prováděna v souladu s pravidly programového období, v jehož rámci jsou na ni poskytovány finanční prostředky.

(67)

Prostřednictvím ukazatelů a účetního výkaznictví by měla Komise a členské státy monitorovat provádění nástroje v souladu s příslušnými ustanoveními nařízení (EU) 2021/1060 a s tímto nařízením. Počínaje rokem 2023 by členské státy měly Komisi předkládat výroční zprávy o výkonnosti za poslední účetní období. Tyto zprávy by měly obsahovat informace o pokroku dosaženém při provádění programů členských států. Členské státy by měly Komisi rovněž předložit shrnutí těchto zpráv. Komise by měla tato shrnutí přeložit do všech úředních jazyků Unie a zveřejnit je na svých internetových stránkách spolu s odkazy na internetové stránky členských států podle nařízení (EU) 2021/1060.

(68)

Za účelem doplnění a změny jiných než podstatných prvků tohoto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o seznam akcí uvedený v příloze III, seznam akcí způsobilých k vyšší míře spolufinancování uvedený v příloze IV, provozní podporu podle přílohy VII a další rozvoj rámce pro monitorování a hodnocení. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(69)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (42). Pro prováděcí akty, jež členským státům ukládají společné povinnosti, zejména povinnosti týkající se poskytování informací Komisi, by se měl použít přezkumný postup a pro přijímání prováděcích aktů, jež stanoví podrobné náležitosti pro poskytování informací Komisi v rámci programování a podávání zpráv, by se měl vzhledem k jejich čistě technické povaze použít poradní postup. Je-li to nezbytné v závažných, naléhavých a řádně odůvodněných případech týkajících se přijetí rozhodnutí, jak jsou vymezeny v příslušných ustanoveních tohoto nařízení, měla by Komise přijmout okamžitě použitelné prováděcí akty.

(70)

Účast určitého členského státu na nástroji by neměla být souběžná s jeho účastí na některém dočasném finančním nástroji Unie, který podporuje přijímající členské státy mimo jiné při financování akcí na nových vnějších hranicích Unie v rámci provádění schengenského acquis týkajícího se hranic, víz a ochrany vnějších hranic.

(71)

Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“). V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(72)

Pokud jde o Island a Norsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (43), která spadají do oblastí uvedených v čl. 1 bodech A a B rozhodnutí Rady 1999/437/ES (44).

(73)

Pokud jde o Švýcarsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (45) , která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodech A a B rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2008/146/ES (46).

(74)

Pokud jde o Lichtenštejnsko, rozvíjí toto nařízení ta ustanovení schengenského acquis ve smyslu Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k Dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (47), která spadají do oblasti uvedené v čl. 1 bodech A a B rozhodnutí 1999/437/ES ve spojení s článkem 3 rozhodnutí Rady 2011/350/EU (48).

(75)

Za účelem stanovení povahy a způsobů účasti zemí přidružených k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis na nástroji by měla být uzavřena další ujednání mezi Unií a těmito zeměmi na základě příslušných ustanovení jednotlivých dohod o přidružení. Tato ujednání by měla být mezinárodními dohodami ve smyslu článku 218 Smlouvy o fungování EU. Aby se minimalizovala případná prodleva mezi okamžikem, kdy se tento nástroj stane pro dotyčnou zemi závazným, a vstupem těchto ujednání v platnost, je vhodné zahájit jednání o těchto ujednáních co nejdříve poté, co příslušná země oznámí Radě a Komisi své rozhodnutí přijmout obsah tohoto nástroje a provést ho ve svém vnitrostátním právním řádu. K uzavření těchto ujednání by mělo dojít poté, co dotyčná země písemně informuje o splnění všech svých vnitřních požadavků.

(76)

V souladu s článkem 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o EU a Smlouvě o fungování EU, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení není pro ně závazné ani použitelné. Vzhledem k tomu, že toto nařízení navazuje na schengenské acquis, rozhodne se Dánsko v souladu s článkem 4 uvedeného protokolu do šesti měsíců ode dne přijetí tohoto nařízení Radou, zda je provede ve svém vnitrostátním právu.

(77)

Toto nařízení rozvíjí ta ustanovení schengenského acquis, kterých se neúčastní Irsko v souladu s rozhodnutím Rady 2002/192/ES (49). Irsko se tedy nepodílí na přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.

(78)

Je vhodné uvést do souladu dobu použitelnosti tohoto nařízení s dobou použitelnosti nařízení (EU, Euratom) 2020/2093.

(79)

Za účelem zajištění nepřetržitého poskytování podpory v relevantní oblasti politiky a umožnění provádění od začátku víceletého finančního rámce na období 2021–2027 by toto nařízení mělo vstoupit v platnost co nejdříve a mělo by se použít se zpětnou působností od 1. ledna 2021,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Tímto nařízením se jako součást Fondu pro integrovanou správu hranic (dále jen „fond“) zřizuje Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (dále jen „nástroj“) na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027.

Fond se zřizuje tímto nařízením společně s nařízením (EU) 2021/1077  na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027.

Toto nařízení stanoví cíl politiky nástroje, specifické cíle nástroje a opatření k jejich provádění, rozpočet na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)

„hraničním přechodem“ hraniční přechod ve smyslu čl. 2 bodu 8 nařízení (EU) 2016/399;

2)

„evropskou integrovanou správou hranic“ evropská integrovaná správa hranic ve smyslu článku 3 nařízení (EU) 2019/1896;

3)

„vnějšími hranicemi“ vnější hranice ve smyslu čl. 2 bodu 2 nařízení (EU) 2016/399 a vnitřní hranice, na kterých doposud nebyly zrušeny kontroly;

4)

„úsekem vnějších hranic“ úsek vnějších hranic ve smyslu čl. 2 bodu 11 nařízení (EU) 2019/1896;

5)

„hotspotem“ hotspot ve smyslu čl. 2 bodu 23 nařízení (EU) 2019/1896;

6)

„vnitřními hranicemi, na kterých doposud nebyly zrušeny kontroly“:

a)

společná hranice mezi členským státem, který v plném rozsahu provádí schengenské acquis, a členským státem, který je povinen toto acquis v plném rozsahu uplatňovat v souladu se svým aktem o přistoupení, pro nějž však příslušné rozhodnutí Rady, které ho zmocňuje toto acquis plně uplatňovat, zatím nevstoupilo v platnost;

b)

společná hranice mezi dvěma členskými státy, které jsou povinny uplatňovat schengenské acquis v plném rozsahu v souladu se svými akty o přistoupení, pro něž však příslušné rozhodnutí Rady, které je zmocňuje toto acquis plně uplatňovat, zatím nevstoupilo v platnost;

7)

„mimořádnou situací“ situace vyplývající z naléhavého a výjimečného tlaku, kdy velký či nepřiměřený počet státních příslušníků třetích zemí překročil, překračuje nebo se očekává, že překročí vnější hranice jednoho nebo více členských států, nebo kdy na vnějších hranicích jednoho nebo více členských států dojde k incidentům souvisejícím s nedovoleným přistěhovalectvím nebo přeshraniční trestnou činností a kdy tyto incidenty mají rozhodující dopad na bezpečnost hranic v takovém rozsahu, že existuje riziko ohrožení fungování schengenského prostoru, nebo jakákoliv jiná situace, u níž je řádně odůvodněna nezbytnost přijetí okamžitých opatření na vnějších hranicích v rámci cílů nástroje;

8)

„specifickými akcemi“ nadnárodní nebo vnitrostátní projekty, které přinášejí přidanou hodnotu Unie v souladu s cíli nástroje a na něž jeden, několik nebo všechny členské státy mohou obdržet dodatečný příděl do svých programů;

9)

„provozní podporou“ část prostředků přidělených členskému státu, kterou lze použít jako podporu pro veřejné orgány odpovědné za plnění úkolů a poskytování služeb, které pro Unii představují veřejnou službu;

10)

„akcemi Unie“ nadnárodní projekty nebo projekty, na kterých má Unie zvláštní zájem a které jsou prováděny v souladu s cíli nástroje.

Článek 3

Cíle nástroje

1.   Cílem politiky nástroje jakožto součásti Fondu je zajišťovat silnou a účinnou evropskou integrovanou správu hranic na vnějších hranicích, a tím přispět k zajištění vysoké úrovně vnitřní bezpečnosti v Unii při současném zabezpečení volného pohybu osob v rámci Unie a plném dodržování příslušného acquis Unie a mezinárodních závazků Unie a členských států vyplývajících z mezinárodních nástrojů, jichž jsou stranami.

2.   V rámci cíle politiky uvedeného v odstavci 1 nástroj přispívá k dosahování těchto specifických cílů:

a)

podpora účinné evropské integrované správy hranic na vnějších hranicích prováděné Evropskou pohraniční a pobřežní stráží v rámci sdílené odpovědnosti Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž a vnitrostátních orgánů odpovědných za správu hranic, s cílem usnadnit legitimní překračování hranic, předcházet nedovolenému přistěhovalectví a přeshraniční trestné činnosti, odhalovat je a účinně řídit migrační toky;

b)

podpora společné vízové politiky s cílem zajistit harmonizovaný přístup, pokud jde o vydávání víz, a usnadnit legální cestování a současně přispět k předcházení migračním a bezpečnostním rizikům.

3.   V rámci specifických cílů stanovených v odstavci 2 se nástroj provádí prostřednictvím prováděcích opatření uvedených v příloze II.

Článek 4

Zákaz diskriminace a dodržování základních práv

Akce financované v rámci nástroje musí být prováděny v plném souladu s právy a zásadami zakotvenými v acquis Unie a Listině a v souladu s mezinárodními závazky Unie v oblasti základních práv, zejména tím, že zajistí dodržování zásady zákazu diskriminace a zásady nenavracení.

Článek 5

Rozsah podpory

1.   Z nástroje jsou v rámci jeho cílů a v souladu s prováděcími opatřeními uvedenými v příloze II podporovány zejména akce uvedené v příloze III.

Za účelem řešení nepředvídaných nebo nových okolností je Komisi svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 31 akty v přenesené pravomoci, jimiž se mění seznam akcí v příloze III doplněním nových akcí.

2.   Z nástroje lze za účelem dosažení jeho cílů v souladu s prioritami Unie ve vhodných případech podporovat akce uvedené v příloze III prováděné ve třetích zemích a ve vztahu k nim v souladu s článkem 20.

3.   Pokud jde o akce ve třetích zemích a ve vztahu k nim, Komise a členské státy společně s Evropskou službou pro vnější činnost zajistí v souladu se svými pravomocemi koordinaci s příslušnými politikami, strategiemi a nástroji Unie. Zejména zajistí, aby akce ve třetích zemích a ve vztahu k nim:

a)

byly prováděny v synergii a v souladu s ostatními akcemi mimo Unii, které jsou podporovány prostřednictvím jiných nástrojů Unie;

b)

byly slučitelné s vnější politikou Unie, respektovaly zásadu soudržnosti politik ve prospěch rozvoje a byly v souladu se strategickými programovými dokumenty pro danou oblast či zemi;

c)

zaměřovaly se na opatření, která nejsou orientována na rozvoj; a

d)

sloužily zájmům vnitřních politik Unie a byly v souladu s činnostmi prováděnými v Unii.

4.   Způsobilé nejsou tyto akce:

a)

akce uvedené v bodě 1 písm. a) přílohy III prováděné na vnitřních hranicích, na kterých doposud nebyly zrušeny kontroly;

b)

akce související s dočasným znovuzavedením ochrany vnitřních hranic ve smyslu čl. 2 bodu 1 nařízení (EU) 2016/399;

c)

akce, jejichž primárním účelem je celní kontrola.

Odchylně od prvního pododstavce lze akce uvedené v prvním pododstavci považovat za způsobilé v případě, že nastane mimořádné situace.

KAPITOLA II

FINANČNÍ A PROVÁDĚCÍ RÁMEC

ODDÍL 1

Společná ustanovení

Článek 6

Obecné zásady

1.   Podpora poskytovaná z nástroje doplňuje celostátní, regionální a místní intervence a zaměřuje se na přinášení přidané hodnoty Unie k dosažení cílů nástroje.

2.   Komise a členské státy zajistí, aby podpora poskytovaná z nástroje a členskými státy byla v souladu s relevantními akcemi, politikami a prioritami Unie a doplňovala podporu poskytovanou v rámci jiných nástrojů Unie.

3.   Nástroj se provádí v přímém, sdíleném nebo nepřímém řízení v souladu s čl. 62 odst. 1 prvním pododstavcem písm. a), b) a c) finančního nařízení.

Článek 7

Rozpočet

1.   Finanční krytí pro provádění nástroje na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027 činí 5 241 000 000 EUR v běžných cenách.

2.   V důsledku úpravy specifické pro tento program na základě článku 5 nařízení (EU, Euratom) 2020/2093 se částka uvedená v odstavci 1 tohoto článku zvýší o dodatečný příděl ve výši 1 000 000 000 EUR (v cenách roku 2018), jak je stanoveno v příloze II uvedeného nařízení.

3.   Finanční krytí se použije takto:

a)

částka 3 668 000 000 EUR se přiděluje na programy členských států, z toho 200 568 000 EUR se přiděluje na zvláštní režim průjezdu podle článku 17;

b)

částka 1 573 000 000 EUR se přiděluje na tematický nástroj uvedený v článku 8.

4.   Dodatečný příděl uvedený v odstavci 2 se přidělí na tematický nástroj uvedený v článku 8.

5.   Až 0,52 % finančního krytí se přidělí na technickou pomoc z podnětu Komise podle článku 35 nařízení (EU) 2021/1060 za účelem provádění nástroje.

6.   V souladu s příslušnými ustanoveními jednotlivých dohod o přidružení budou vypracována ujednání, která určí povahu a způsoby účasti zemí přidružených k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis na nástroji. Co nejdříve poté, co dotčená země v souladu s příslušnou dohodou o přidružení oznámí své rozhodnutí přijmout obsah nástroje a provést ho ve svém vnitrostátním právním řádu, předloží Komise Radě doporučení k zahájení jednání o těchto ujednáních podle čl. 218 odst. 3 Smlouvy o fungování EU. Rada neprodleně po obdržení doporučení rozhodne o zmocnění k zahájení těchto jednání. Finanční příspěvky od těchto zemí se připočtou k celkovým zdrojům dostupným z finančního krytí podle odstavce 1.

7.   V souladu s článkem 26 nařízení (EU) 2021/1060 může být do nástroje v přímém nebo nepřímém řízení na žádost některého členského státu převedeno až 5 % počátečního přídělu tohoto členského státu z kteréhokoli z fondů, na které se vztahuje uvedené nařízení, ve sdíleném řízení. Komise tyto zdroje vynakládá buď přímo v souladu s čl. 62 odst. 1 prvním pododstavcem písm. a) finančního nařízení, nebo nepřímo v souladu s písmenem c) uvedeného pododstavce. Tyto zdroje se použijí ve prospěch dotčeného členského státu.

Článek 8

Obecná ustanovení o provádění tematického nástroje

1.   Částka uvedená v čl. 7 odst. 3 písm. b) se přidělí pružně prostřednictvím tematického nástroje, přičemž se použije sdílené, přímé či nepřímé řízení podle toho, jak je stanoveno v pracovních programech. Vzhledem k vnitřní povaze nástroje slouží tematický nástroj především vnitřní politice Unie v souladu se specifickými cíli stanovenými v čl. 3 odst. 2.

Finanční prostředky z tematického nástroje se použijí na tyto jeho složky:

a)

specifické akce;

b)

akce Unie; a

c)

mimořádnou pomoc podle článku 25.

Z částky uvedené v čl. 7 odst. 3 písm. b) tohoto nařízení je rovněž podporována technická pomoc z podnětu Komise uvedená v článku 35 nařízení (EU) 2021/1060.

2.   Finanční prostředky z tematického nástroje jsou určeny na priority s vysokou přidanou hodnotou Unie nebo k reakci na naléhavé potřeby v souladu se schválenými prioritami Unie, které jsou zohledněny v příloze II, včetně potřeby ochrany vnějších hranic a prevence a odhalování přeshraniční trestné činnosti na vnějších hranicích, zejména převaděčství, obchodování s lidmi a nedovoleného přistěhovalectví, jakož i účinného řízení migračních toků a podpory společné vízové politiky.

Z finančních prostředků uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce, s výjimkou finančních prostředků použitých na mimořádnou pomoc v souladu s článkem 25, se podporují pouze akce uvedené v příloze III.

3.   Komise spolupracuje s organizacemi občanské společnosti a relevantními sítěmi, zejména za účelem přípravy a hodnocení pracovních programů pro akce Unie financované z nástroje.

4.   Pokud jsou členským státům poskytnuty finanční prostředky z tematického nástroje v přímém nebo nepřímém řízení, Komise zajistí, aby nebyly vybrány projekty, na které se vztahuje její odůvodněné stanovisko vydané v řízení o nesplnění povinnosti podle článku 258 Smlouvy o fungování EU, které zpochybňuje legalitu a správnost výdajů nebo provádění těchto projektů.

5.   Pro účely článku 23 a čl. 24 odst. 2 nařízení (EU) 2021/1060, pokud jsou finanční prostředky z tematického nástroje vynakládány ve sdíleném řízení, zajistí dotčený členský stát, aby se na plánované akce nevztahovalo odůvodněné stanovisko Komise vydané v řízení o nesplnění povinnosti podle článku 258 Smlouvy o fungování EU, které zpochybňuje legalitu a správnost výdajů nebo provádění akcí, a Komise posoudí, zda tomu tak je.

6.   Komise stanoví celkovou částku, jež má být pro tematický nástroj uvolněna z prostředků přidělených v rozpočtu Unie na daný rok.

7.   Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme pro tematický nástroj rozhodnutí o financování podle článku 110 finančního nařízení, přičemž definuje cíle a akce, které budou podporovány, a určí částky pro jeho jednotlivé složky uvedené v odst. 1 druhém pododstavci tohoto článku. Rozhodnutí o financování mohou být roční nebo víceletá a mohou se vztahovat na jednu nebo více složek tematického nástroje uvedených v odst. 1 druhém pododstavci tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 32 odst. 3 tohoto nařízení.

8.   Komise zajistí spravedlivé a transparentní rozdělení zdrojů mezi specifické cíle stanovené v čl. 3 odst. 2. Komise podá zprávu o využívání tematického nástroje a o jeho rozdělení mezi složky uvedené v odst. 1 druhém pododstavci tohoto článku, včetně podpory poskytované akcím v třetích zemích nebo ve vztahu k nim v rámci akcí Unie.

9.   Po přijetí rozhodnutí o financování uvedeného v odstavci 7 může Komise provést odpovídající změny v programech členských států.

ODDÍL 2

Podpora a provádění ve sdíleném řízení

Článek 9

Oblast působnosti

1.   Tento oddíl se vztahuje na částku uvedenou v čl. 7 odst. 3 písm. a) a na dodatečné zdroje, které mají být vynakládány ve sdíleném řízení v souladu s rozhodnutím o financování týkajícím se tematického nástroje podle článku 8.

2.   Podpora podle tohoto oddílu se provádí ve sdíleném řízení v souladu s článkem 63 finančního nařízení a s nařízením (EU) 2021/1060.

Článek 10

Rozpočtové zdroje

1.   Částka uvedená v čl. 7 odst. 3 písm. a) se přidělí na programy členských států orientačně takto:

a)

3 057 000 000 EUR v souladu s přílohou I;

b)

611 000 000 EUR na úpravu přídělů na programy členských států podle čl. 14 odst. 1.

2.   Pokud není částka uvedená v odst. 1 písm. b) tohoto článku přidělena v plné výši, může být zbývající částka přidána k částce uvedené v čl. 7 odst. 3 písm. b).

Článek 11

Předběžné financování

1.   V souladu s čl. 90 odst. 4 nařízení (EU) 2021/1060  se předběžné financování z nástroje vyplácí v ročních splátkách před 1. červencem každého roku, s výhradou dostupnosti finančních prostředků, takto:

a)

2021: 4 %;

b)

2022: 3 %;

c)

2023: 5 %;

d)

2024: 5 %;

e)

2025: 5 %;

f)

2026: 5 %;

2.   Pokud je program členského státu přijat po 1. červenci 2021, vyplatí se dřívější splátky v roce jeho přijetí.

Článek 12

Míry spolufinancování

1.   Příspěvek z rozpočtu Unie nepřesáhne 75 % celkových způsobilých výdajů na daný projekt.

2.   V případě projektů prováděných v rámci specifických akcí lze příspěvek z rozpočtu Unie zvýšit na 90 % celkových způsobilých výdajů.

3.   V případě akcí uvedených v příloze IV lze příspěvek z rozpočtu Unie zvýšit na 90 % celkových způsobilých výdajů.

4.   V případě provozní podpory, včetně zvláštního režimu průjezdu uvedeného v článku 17, lze příspěvek z rozpočtu Unie zvýšit na 100 % celkových způsobilých výdajů.

5.   Příspěvek z rozpočtu Unie lze zvýšit na 100 % celkových způsobilých výdajů v souladu s čl. 85 odst. 2 nebo 3 nařízení (EU) 2018/1240.

6.   V případě mimořádné pomoci uvedené v článku 25 lze příspěvek z rozpočtu Unie zvýšit na 100 % celkových způsobilých výdajů.

7.   V případě technické pomoci z podnětu členských států lze příspěvek z rozpočtu Unie zvýšit na 100 % celkových způsobilých výdajů, v souladu s omezeními stanovenými v čl. 36 odst. 5 písm. b) bodě vi) nařízení (EU) 2021/1060.

8.   Míra spolufinancování a maximální výše podpory z nástroje se pro druhy akcí financované z příspěvků uvedených v odstavcích 1 až 7 stanoví v rozhodnutí Komise o schválení programu členského státu.

9.   V rozhodnutí Komise o schválení programu členského státu se pro každý druh akce stanoví, zda se míra spolufinancování použije na:

a)

celkový příspěvek včetně příspěvku z veřejných zdrojů a soukromých zdrojů, nebo

b)

pouze příspěvek z veřejných zdrojů.

Článek 13

Programy členských států

1.   Každý členský stát zajistí, aby priority vymezené v jeho programu odpovídaly prioritám Unie v oblasti správy hranic a vízové politiky reagovaly na výzvy Unie v této oblasti a byly plně v souladu s příslušným acquis Unie a s mezinárodními závazky Unie a členských států vyplývajícími z mezinárodních nástrojů, jichž jsou stranami. Při vymezování priorit svých programů členské státy zajistí, aby v nich byla náležitě zohledněna prováděcí opatření uvedená v příloze II.

Vzhledem k vnitřní povaze nástroje slouží programy členských států především vnitřní politice Unie v souladu se specifickými cíli stanovenými v čl. 3 odst. 2 tohoto nařízení.

Komise programy členských států posoudí v souladu s článkem 23 nařízení (EU) 2021/1060.

2.   V rámci zdrojů přidělených podle čl. 10 odst. 1, a aniž je dotčen odstavec 3 tohoto článku, přidělí každý členský stát ve svém programu nejméně 10 % na specifický cíl stanovený v čl. 3 odst. 2 písm. b).

3.   Členský stát může přidělit méně než minimální podíl uvedený v odstavci 2 pouze tehdy, pokud v programu podrobně vysvětlí, proč by přidělení zdrojů pod touto úrovní neohrozilo dosažení daného cíle.

4.   Komise zajistí, aby byly při vypracovávání programů členských států v rané fázi a včas zohledněny poznatky a odborné znalosti příslušných decentralizovaných agentur, zejména Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž, agentury eu-LISA a Agentury Evropské unie pro základní práva zřízené nařízením Rady (ES) č. 168/2007 (50), pokud jde o oblasti jejich pravomocí.

5.   Komise konzultuje s Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž akce zahrnuté do provozní podpory, aby se zajistil soulad a doplňkovost s akcemi Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž a akcemi členských států ohledně správy hranic, zamezilo se dvojímu financování a bylo dosaženo nákladové efektivnosti. V případě potřeby Komise konzultuje s agenturou eu-LISA akce zahrnuté do provozní podpory, u nichž má agentura eu-LISA zvláštní odborné znalosti v souladu se svým mandátem.

6.   Komise může příslušné decentralizované agentury, včetně agentur uvedených v odstavci 4, ve vhodných případech zapojit do úkolů týkajících se monitorování a hodnocení podle oddílu 5, zejména s cílem zajistit, aby akce prováděné s podporou nástroje byly v souladu s příslušným acquis Unie a schválenými prioritami Unie.

7.   Po přijetí doporučení v souladu s nařízením (EU) č. 1053/2013, které spadá do oblasti působnosti tohoto nařízení, a vydání doporučení v rámci hodnocení zranitelnosti v souladu s nařízením (EU) 2019/1896 dotčený členský stát spolu s Komisí přezkoumá nejvhodnější přístup k realizaci těchto doporučení za podpory nástroje.

8.   Komise v příslušných případech zapojí Evropskou agenturu pro pohraniční a pobřežní stráž do postupu posuzování, pokud jde o nejvhodnější přístup k realizaci doporučení podle odstavce 7 s podporou nástroje. V této souvislosti může Komise v příslušných případech využít odborných znalostí institucí, agentur a jiných subjektů Unie, pokud jde o konkrétní otázky spadající do oblastí jejich působnosti.

9.   Při provádění odstavce 7 dotčený členský stát stanoví realizaci opatření pro řešení veškerých zjištěných nedostatků, zejména opatření pro řešení závažných nedostatků a zjištěného nesouladu, jako prioritu svého programu.

10.   V případě potřeby se dotčený program členského státu změní v souladu s článkem 24 nařízení (EU) 2021/1060, aby zohlednil doporučení uvedená v odstavci 7 tohoto článku.

11.   Ve spolupráci s Komisí a s Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž v rámci jejich působností a na základě konzultací s nimi může dotčený členský stát přerozdělit zdroje v rámci svého programu, včetně zdrojů naplánovaných pro provozní podporu, s cílem realizovat doporučení uvedená v odstavci 7, mají-li finanční dopady.

12.   Kdykoli se členský stát rozhodne provést projekt s podporou nástroje společně se třetí zemí nebo ve třetí zemi, konzultuje tuto skutečnost s Komisí ještě před schválením projektu.

13.   Kdykoliv se členský stát rozhodne provést akci podporovanou z nástroje společně s třetí zemí, ve třetí zemi nebo ve vztahu k ní v souvislosti s monitorováním, odhalováním, identifikací a sledováním nedovoleného překračování hranic, jeho předcházením a zadržováním osob nedovoleně překračujících hranice, pro účely odhalování nedovoleného přistěhovalectví a přeshraniční trestné činnosti, předcházení těmto jevům a boje proti nim, jakož i za účelem lepšího zajištění ochrany a záchrany životů migrantů, uvedený členský stát zajistí, aby Komise byla informována o jakékoli dvoustranné či mnohostranné dohodě o spolupráci s takovou třetí zemí v souladu s čl. 76 odst. 3 nařízení (EU) 2019/1896.

14.   Pokud jde o vybavení včetně dopravních prostředků a systémy IKT nezbytné pro účinnou a bezpečnou ochranu hranic, včetně pátracích a záchranných operací, a nakoupené s podporou nástroje:

a)

členské státy zajistí, aby při zahájení nákupu vybavení a systémů IKT, které mají být vyvinuty s podporou nástroje, byly dodrženy normy stanovené v souladu s články 16 a 64 nařízení (EU) 2019/1896.

b)

veškeré rozsáhlé operativní vybavení pro správu hranic, například vzdušné a námořní dopravní prostředky a prostředky ostrahy nakoupené členskými státy, musejí být zaregistrovány v rezervě technického vybavení Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž pro účely poskytování tohoto vybavení v souladu s čl. 64 odst. 9 nařízení (EU) 2019/1896;

c)

toto vybavení lze dále používat i v těchto doplňkových oblastech: celní kontrola, námořní operace víceúčelové povahy a k dosahování cílů Fondu pro vnitřní bezpečnost a Azylového, migračního a integračního fondu;

d)

za účelem podpory soudržného plánování rozvoje kapacit Evropské pohraniční a pobřežní stráže a možností využívání společného zadávání veřejných zakázek členské státy informují Komisi, v rámci povinnosti podávání zpráv podle článku 29, o dostupném víceletém plánování vybavení, jehož koupi v rámci nástroje očekávají, a Komise tyto informace předloží Evropské agentuře pro pohraniční a pobřežní stráž.

Vybavení a systémy IKT uvedené v prvním pododstavci, jsou způsobilé pro finanční podporu z nástroje, pouze pokud splňují požadavky uvedené v první pododstavci písm. a).

Pro účely prvního pododstavce písm. c) vybavení a systémy IKT zůstanou dostupné a použitelné pro činnosti v oblasti účinné a bezpečné ochrany hranic. Používání vybavení v uvedených doplňkových oblastech uvedených v prvním pododstavci písm. c) nepřesáhne 30 % celkové doby používání tohoto vybavení. Systémy IKT vyvinuté pro účely prvního pododstavce písm. c) poskytují údaje a služby pro systémy správy hranic na vnitrostátní či unijní úrovni. Členské státy ve výroční zprávě o výkonnosti informují Komisi o každém takovém víceúčelovém použití podle prvního pododstavce písm. c) a o místě použití víceúčelového vybavení a systémů IKT.

15.   Pokud členské státy provádějí akce podle nástroje, věnují zvláštní pozornost svým mezinárodním závazkům týkajícím se pátracích a záchranných operací na moři. Vybavení a systémy IKT uvedené v odst. 14 prvním pododstavci písm. a) až d) lze použít při pátracích a záchranných operacích za situací, jež mohou nastat v průběhu operací ostrahy hranic na moři.

16.   Odborná příprava v oblasti správy hranic vykonávaná s podporou nástroje vychází z příslušných harmonizovaných evropských standardů pro vzdělávání a společných standardů odborné přípravy pro pohraniční a pobřežní stráž se zaručenou kvalitou, zejména ze společných hlavních osnov uvedených v čl. 62 odst. 6 nařízení (EU) 2019/1896.

17.   Členské státy ve svých programech provádějí zejména akce uvedené v příloze IV. S cílem řešit nepředvídané nebo nové okolnosti a zajistit účinné provádění finančních prostředků je Komisi v souladu s článkem 31 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem změny seznamu akcí způsobilých k vyšším mírám spolufinancování, který je obsažen v příloze IV.

18.   Programování podle čl. 22 odst. 5 nařízení (EU) 2021/1060  vychází z typů intervencí uvedených v tabulce 1 přílohy VI tohoto nařízení a zahrnuje orientační rozdělení programových zdrojů podle typu intervence v rámci každého specifického cíle stanoveného v čl. 3 odst. 2 tohoto nařízení.

Článek 14

Přezkum v polovině období

1.   V roce 2024 přidělí Komise programům dotčených členských států dodatečnou částku uvedenou v čl. 10 odst. 1 písm. b) v souladu s kritérii uvedenými v bodě 1 písm. c) a v bodech 2 až 10 přílohy I. Tato přidělená částka bude založena na nejnovějších dostupných statistických údajích pro kritéria uvedená v bodě 1 písm. c) a v bodech 2 až 10 přílohy I. Toto financování se použije od 1. ledna 2025.

2.   Pokud není nejméně 10 % počátečního přídělu na program uvedeného v čl. 10 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení pokryto žádostmi o platby předloženými v souladu s článkem 91 nařízení (EU) 2021/1060, není dotčený členský stát způsobilý získat dodatečný příděl pro svůj program uvedený v čl. 10 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení.

3.   Při přidělování prostředků z tematického nástroje uvedeného v článku 8 tohoto nařízení od 1. ledna 2025 Komise zohlední pokrok členských států při dosahování milníků výkonnostního rámce podle článku 16 nařízení (EU) 2021/1060 a zjištěné nedostatky v provádění.

Článek 15

Specifické akce

1.   Členský stát může získat finanční prostředky na specifické akce navíc ke svému přídělu podle čl. 10 odst. 1, jsou-li tyto finanční prostředky následně takto označeny v jeho programu a jsou-li použity jako příspěvek k dosahování cílů nástroje.

2.   Financování specifických akcí se nepoužije pro jiné akce v daném programu členského státu s výjimkou řádně odůvodněných případů a na základě změny programu členského státu schválené Komisí.

Článek 16

Provozní podpora

1.   Členský stát může využít až 33 % částky přidělené na svůj program z nástroje k financování provozní podpory pro veřejné orgány odpovědné za plnění úkolů a poskytování služeb, které představují pro Unii veřejnou službu.

2.   Při využívání provozní podpory členský stát dodržuje relevantní acquis Unie.

3.   Členský stát vysvětlí ve svém programu a ve výročních zprávách o výkonnosti uvedených ve článku 29, jak využití provozní podpory přispívá k dosažení cílů nástroje. Před schválením programu členského státu Komise po konzultacích s Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž a v příslušných případech s agenturou eu-LISA v rámci oblastí působnosti uvedených agentur v souladu s čl. 13 odst. 4 posoudí výchozí situaci v členských státech, které vyjádřily svůj záměr využít provozní podporu, přičemž zohlední informace předložené těmito členskými státy a případně dostupné informace vyplývající ze schengenského hodnocení a hodnocení zranitelnosti, včetně doporučení v návaznosti na schengenské hodnocení a hodnocení zranitelnosti.

4.   Aniž je dotčen čl. 5 odst. 4 písm. c), soustředí se provozní podpora na akce, na něž se vztahují výdaje uvedené v příloze VII.

5.   S cílem řešit nepředvídané nebo nové okolnosti nebo zajistit účinné provádění financování je Komisi v souladu s článkem 31 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem změny přílohy VII, pokud jde o výdaje, jež jsou způsobilé pro provozní podporu.

Článek 17

Provozní podpora na zvláštní režim průjezdu

1.   Nástroj poskytne podporu na náhradu za ušlé poplatky z víz udělených za účelem průjezdu a na krytí dodatečných nákladů vzniklých v důsledku zavedení režimu k usnadnění průjezdu v souladu s nařízeními (ES) č. 693/2003 a (ES) č. 694/2003.

2.   Zdroje přidělené Litvě na zvláštní režim průjezdu v souladu s čl. 7 odst. 3 písm. a) se poskytují jako dodatečná provozní podpora pro Litvu, mimo jiné i na investice do infrastruktury, v souladu s výdaji, které jsou způsobilé k provozní podpoře v rámci jejího programu stanoveného v příloze VII.

3.   Odchylně od čl. 16 odst. 1 může Litva využívat částku, která jí byla přidělena v souladu s čl. 7 odst. 3 písm. a), k financování provozní podpory nad rámec částky uvedené v čl. 16 odst. 1.

4.   Komise a Litva přezkoumají uplatnění tohoto článku v případě změn, které mají dopad na existenci nebo fungování zvláštního režimu průjezdu.

5.   Zdroje přidělené na zvláštní režim průjezdu v souladu s čl. 7 odst. 3 písm. a) se na základě odůvodněné žádosti Litvy přezkoumají a v případě potřeby upraví před přijetím posledního pracovního programu pro tematický nástroj podle článku 8, a to v mezích rozpočtových zdrojů podle čl. 7 odst. 3 písm. b), prostřednictvím tematického nástroje podle článku 8.

Článek 18

Řídicí kontroly a audity projektů uskutečňovaných mezinárodními organizacemi

1.   Tento článek se použije na mezinárodní organizace nebo jejich agentury podle čl. 62 odst. 1 prvního pododstavce písm. c) bodu ii) finančního nařízení, jejichž systémy, pravidla a postupy byly Komisí podle čl. 154 odst. 4 a 7 uvedeného nařízení posouzeny kladně za účelem nepřímého provádění grantů financovaných z rozpočtu Unie (dále jen „mezinárodní organizace“).

2.   Aniž jsou dotčeny čl. 83 první pododstavec písm. a) nařízení (EU) 2021/1060 a článek 129 finančního nařízení, je-li mezinárodní organizace příjemcem ve smyslu čl. 2 bodu 9 nařízení (EU) 2021/1060, není řídící orgán povinen provádět řídicí kontroly uvedené v čl. 74 odst. 1 prvním pododstavci písm. a) nařízení (EU) 2021/1060, pokud mezinárodní organizace předloží řídícímu orgánu dokumenty uvedené v čl. 155 odst. 1 prvním pododstavci písm. a), b) a c) finančního nařízení.

3.   Aniž je dotčen čl. 155 odst. 1 první pododstavec písm. c) finančního nařízení, prohlášení řídícího subjektu, které má mezinárodní organizace předložit, potvrdí, že projekt je v souladu s platnými právními předpisy a s podmínkami podpory projektu.

4.   Kromě toho, mají-li být uhrazeny náklady podle čl. 53 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2021/1060, v prohlášení řídícího subjektu, které má předložit mezinárodní organizace, musí být potvrzeno, že byly ověřeny:

a)

faktury a doklady o jejich platbě příjemcem;

b)

účetní záznamy nebo účetní kódy vedené příjemcem pro operace spojené s výdaji vykázanými řídícímu orgánu.

5.   Mají-li být uhrazeny náklady podle čl. 53 odst. 1 písm. b), c) nebo d) nařízení (EU) 2021/1060, v prohlášení řídícího subjektu, které má mezinárodní organizace předložit, musí být potvrzeno, že byly splněny podmínky pro úhradu výdajů.

6.   Doklady uvedené v čl. 155 odst. 1 prvním pododstavci písm. a) a c) finančního nařízení se poskytují řídícímu orgánu spolu s každou žádostí o platbu předloženou příjemcem.

7.   Příjemce předkládá řídícímu orgánu každoročně do 15. října účetní závěrku. K ní musí být přiložen výrok nezávislého auditora vypracovaný v souladu s mezinárodně uznávanými auditorskými standardy. Tento výrok musí uvádět, zda zavedené kontrolní systémy řádně fungují a jsou nákladově efektivní a zda jsou uskutečněné operace legální a správné. Musí rovněž uvádět, zda auditní činnost nezpochybňuje tvrzení obsažená v prohlášeních řídícího subjektu předložených mezinárodní organizací, včetně informací o podezřeních z podvodu. Musí poskytovat jistotu, že výdaje uvedené v žádostech o platbu, které mezinárodní organizace předložila řídícímu orgánu, jsou legální a správné.

8.   Aniž jsou dotčeny stávající možnosti provádění dalších auditů podle článku 127 finančního nařízení, řídící orgán vypracuje prohlášení řídícího subjektu uvedené v čl. 74 odst. 1 prvním pododstavci písm. f) nařízení (EU) 2021/1060. Řídící orgán tak učiní na základě dokumentů předložených mezinárodní organizací podle odstavců 2 až 5 a 7 tohoto článku, místo aby se spoléhal na řídicí kontroly podle čl. 74 odst. 1 uvedeného nařízení.

9.   Dokument, který stanoví podmínky podpory podle čl. 73 odst. 3 nařízení (EU) 2021/1060, musí obsahovat požadavky stanovené v tomto článku.

10.   Odstavec 2 se nepoužije, a řídící orgán je tedy povinen provést řídicí kontroly, pokud:

a)

tento řídící orgán zjistí zvláštní riziko nesrovnalosti nebo náznak podvodu v souvislosti s projektem zahájeným nebo prováděným mezinárodní organizací;

b)

mezinárodní organizace nepředloží tomuto řídícímu orgánu dokumenty uvedené v odstavcích 2 až 5 a 7, nebo

c)

dokumenty uvedené v odstavcích 2 až 5 a 7, které mezinárodní organizace předložila, jsou neúplné.

11.   Je-li projekt, jehož příjemcem ve smyslu čl. 2 bodu 9 nařízení (EU) 2021/1060  je mezinárodní organizace, součástí vzorku podle článku 79 uvedeného nařízení, může auditní orgán vykonávat svou činnost na základě dílčího vzorku operací, jež souvisejí s tímto projektem. Jsou-li v dílčím vzorku zjištěny chyby, může auditní orgán případně požádat auditora mezinárodní organizace, aby posoudil celý rozsah a celkové množství chyb v daném projektu.

ODDÍL 3

Podpora a provádění v přímém nebo nepřímém řízení

Článek 19

Oblast působnosti

Komise provádí podporu podle tohoto oddílu buď přímo v souladu s čl. 62 odst. 1 prvním pododstavcem písm. a) finančního nařízení, nebo nepřímo v souladu s písmenem c) uvedeného pododstavce.

Článek 20

Způsobilé subjekty

1.   Pro financování Unií jsou způsobilé tyto subjekty:

a)

právní subjekty usazené v:

i)

členském státě nebo zámořské zemi nebo území s ním spojenými;

ii)

třetí zemi uvedené v pracovním programu za podmínek stanovených v odstavci 3;

b)

právní subjekty založené podle práva Unie nebo mezinárodní organizace relevantní pro účely nástroje.

2.   Pro financování Unií nejsou způsobilé fyzické osoby.

3.   Subjekty uvedené v odst. 1 písm. a) bodě ii) se účastní jako součást konsorcia sestávajícího alespoň ze dvou nezávislých subjektů, z nichž alespoň jeden je usazen v členském státě.

Subjekty účastnící se jako součást konsorcia podle prvního pododstavce tohoto odstavce zajistí, aby akce, jichž se účastní, byly v souladu se zásadami zakotvenými v Listině a aby přispívaly k dosahování cílů nástroje.

Článek 21

Akce Unie

1.   Z podnětu Komise může být nástroj použit k financování akcí Unie, jež se týkají jeho cílů, v souladu s přílohou III.

2.   Akce Unie mohou poskytovat financování kteroukoli z forem stanovených ve finančním nařízení, zejména formou grantů, cen a zadávání veřejných zakázek.

3.   Granty prováděné v přímém řízení se udělují a spravují v souladu s hlavou VIII finančního nařízení.

4.   Členy hodnotící komise, která posuzuje návrhy, uvedené v článku 150 finančního nařízení mohou být externí odborníci.

5.   Příspěvky do vzájemného pojišťovacího mechanismu mohou pokrývat rizika spojená se zpětným získáváním prostředků dlužných příjemci a lze je považovat za dostatečnou záruku podle finančního nařízení. Použije se čl. 37 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 (51).

Článek 22

Technická pomoc z podnětu Komise

V souladu s článkem 35 nařízení (EU) 2021/1060  lze z nástroje podpořit technickou pomoc prováděnou z podnětu nebo jménem Komise financováním ve výši 100 %.

Článek 23

Audity

Audity použití příspěvku Unie prováděné osobami nebo subjekty, a to i těmi, jež nebyly pověřeny orgány, institucemi ani jinými subjekty Unie, jsou základem celkové jistoty podle článku 127 finančního nařízení.

Článek 24

Informování, komunikace a publicita

1.   Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ těchto prostředků a zajišťují jejich viditelnost, zejména při propagaci akcí a jejich výsledků, tím, že poskytují ucelené, účinné, smysluplné a přiměřené informace různým cílovým skupinám, včetně sdělovacích prostředků a veřejnosti. Zajistí viditelnost financování z prostředků Unie a poskytnou informace, s výjimkou řádně odůvodněných případů, kdy veřejné zobrazení těchto informací není možné nebo vhodné nebo kdy je jejich poskytování omezeno zákonem, zejména z důvodu bezpečnosti, veřejného pořádku, trestního vyšetřování nebo ochrany osobních údajů. Aby byla zajištěna viditelnost financování z prostředků Unie, uvedou příjemci finančních prostředků Unie při veřejné komunikaci o dané akci původ těchto prostředků a rovněž zobrazí znak Unie.

2.   S cílem informovat co nejširší veřejnost Komise provádí informační a komunikační činnosti týkající se nástroje, akcí uskutečněných v jeho rámci a dosažených výsledků.

Finanční zdroje přidělené na nástroj rovněž přispívají k institucionální komunikaci politických priorit Unie, pokud tyto priority souvisejí s cíli nástroje.

3.   Komise zveřejní pracovní programy týkající se tematického nástroje uvedeného v článku 8. V případě podpory poskytované v přímém a nepřímém řízení zveřejní Komise informace uvedené v čl. 38 odst. 2 finančního nařízení na veřejně přístupných internetových stránkách a tyto informace pravidelně aktualizuje. Tyto informace se zveřejní v otevřeném strojově čitelném formátu, který umožňuje třídění, vyhledávání, extrahování a srovnávání údajů.

ODDÍL 4

Podpora a provádění ve sdíleném, přímém nebo nepřímém řízení

Článek 25

Mimořádná pomoc

1.   Fond poskytuje finanční pomoc na řešení naléhavých a konkrétních potřeb v případě řádně odůvodněných mimořádných situací.

V reakci na takové řádné odůvodněné mimořádné situace může Komise poskytnout mimořádnou pomoc v mezích dostupných zdrojů.

2.   Mimořádná pomoc může mít podobu grantů přidělených přímo decentralizovaným agenturám.

3.   Mimořádná pomoc může být na programy členských států přidělena navíc k přídělu podle čl. 10 odst. 1 za předpokladu, že je následně v programech členských států jako taková označena. Toto financování se nepoužije pro jiné akce v daném programu členského státu s výjimkou řádně odůvodněných případů a na základě změny programu členského státu schválené Komisí. Předběžné financování mimořádné pomoci může s výhradou dostupnosti finančních prostředků činit 95 % příspěvku Unie.

4.   Granty prováděné v přímém řízení se udělují a spravují v souladu s hlavou VIII finančního nařízení.

5.   Je-li to nezbytné v zájmu provádění akce, může se mimořádná pomoc vztahovat na výdaje vzniklé přede dnem podání žádosti o grant nebo žádosti o pomoc v souvislosti s uvedenou akcí, nikoli však před 1. lednem 2021.

6.   Mimořádná pomoc se poskytuje způsobem, který je zcela v souladu jak s příslušným acquis Unie, tak i s mezinárodními závazky Unie a členských států, které vyplývají z mezinárodních nástrojů, jichž jsou stranami.

7.   V řádně odůvodněných závažných a naléhavých případech a s cílem zajistit včasnou dostupnost zdrojů pro mimořádnou pomoc může Komise postupem podle čl. 32 odst. 4 samostatně přijmout rozhodnutí o financování mimořádné pomoci podle článku 110 finančního nařízení prostřednictvím okamžitě použitelného prováděcího aktu. Uvedený akt zůstává v platnosti po dobu nejvýše 18 měsíců.

Článek 26

Kumulativní a alternativní financování

1.   Na akci, na niž byl získán příspěvek v rámci nástroje, lze rovněž získat příspěvek z jiného programu Unie, včetně fondů ve sdíleném řízení, pokud tyto příspěvky nepokrývají tytéž náklady. Na takový další příspěvek na akci se použijí pravidla příslušného programu Unie. Kumulativní financování nesmí překročit celkové způsobilé náklady na akci. Podporu z jednotlivých programů Unie lze vypočítat na poměrném základě v souladu s dokumenty, v nichž jsou stanoveny podmínky podpory.

2.   V souladu s čl. 73 odst. 4 nařízení (EU) 2021/1060 mohou akce, kterým byla udělena „pečeť excelence“ ve smyslu čl. 2 bodu 45 uvedeného nařízení, obdržet podporu z Evropského fondu pro regionální rozvoj nebo Evropského sociálního fondu. Pečeť excelence mohou obdržet jen akce, které splňují všechny tyto podmínky:

a)

byly posouzeny v rámci výzvy k podávání návrhů podle tohoto nástroje;

b)

splňují minimální požadavky na kvalitu uvedené v této výzvě k podávání návrhů a

c)

nemohou být financovány v rámci této výzvy k podávání návrhů z důvodu rozpočtových omezení.

ODDÍL 5

Monitorování, podávání zpráv a hodnocení

Pododdíl 1

Společná ustanovení

Článek 27

Monitorování a podávání zpráv

1.   Komise na základě své povinnosti podávat zprávy podle čl. 41 odst. 3 prvního pododstavce písm. h) bodu iii) finančního nařízení předloží Evropskému parlamentu a Radě informace o hlavních ukazatelích výkonnosti uvedených v příloze V tohoto nařízení.

2.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 31 akty v přenesené pravomoci, jimiž se mění příloha V za účelem provedení nezbytných úprav hlavních ukazatelů výkonnosti uvedených v uvedené příloze.

3.   Ukazatele pro podávání zpráv o pokroku při dosahování specifických cílů stanovených v čl. 3 odst. 2 jsou uvedeny v příloze VIII. Pro ukazatele výstupů se výchozí hodnota stanoví na nulu. Milníky stanovené pro rok 2024 a cíle stanovené pro rok 2029 jsou kumulativní.

4.   Komise podává rovněž zprávy o použití tematického nástroje podle článku 8 na podporu akcí ve třetích zemích nebo ve vztahu k nim a o podílu prostředků tematického nástroje, jež byly použity na podporu uvedených akcí.

5.   Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění programu a jeho výsledků byly shromažďovány účinně, efektivně a včas. Za tímto účelem se pro příjemce finančních prostředků Unie, a je-li to vhodné, i pro členské státy stanoví přiměřené požadavky na podávání zpráv.

6.   Pro zajištění účinného posouzení pokroku nástroje dosaženého při dosahování jeho cílů je Komisi v souladu s článkem 31 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, jimiž se mění příloha VIII za účelem změny nebo doplnění ukazatelů, je-li to považováno za nezbytné, a jimiž se toto nařízení doplňuje o ustanovení o zavedení rámce pro monitorování a hodnocení, mimo jiné informací, které mají poskytovat členské státy. Jakékoli změny přílohy VIII se použijí pouze na projekty, které byly vybrány po vstupu těchto změn v platnost.

Článek 28

Hodnocení

1.   Komise provede do 31. prosince 2024 hodnocení tohoto nařízení v polovině období. Vedle prvků stanovených v čl. 45 odst. 1 nařízení (EU) 2021/1060 se v hodnocení v polovině období posoudí:

a)

účinnost nástroje, včetně pokroku dosaženého při dosahování jeho cílů s přihlédnutím ke všem relevantním již dostupným informacím, zejména k výročním zprávám o výkonnosti uvedeným v článku 29 a k ukazatelům výstupů a výsledků stanoveným v příloze VIII;

b)

účinnost využívání zdrojů přidělených nástroji a účinnost řídicích a kontrolních opatření zavedených k jeho provádění;

c)

pokračující význam a vhodnost prováděcích opatření uvedených v příloze II;

d)

koordinace, soulad a doplňkovost akcí podporovaných v rámci nástroje a podpory poskytované z jiných fondů Unie;

e)

přidaná hodnota Unie u akcí prováděných v rámci nástroje.

Toto hodnocení v polovině období zohlední výsledky zpětného hodnocení účinků nástroje pro finanční podporu správy hranic a víz, který byl součástí Fondu pro vnitřní bezpečnost, v období 2014-2020.

2.   Vedle prvků stanovených v čl. 45 odst. 2 nařízení (EU) 2021/1060 zpětné hodnocení rovněž zahrnuje prvky uvedené v odstavci 1 tohoto článku. Kromě toho se vyhodnotí dopad nástroje.

3.   Hodnocení v polovině období a zpětné hodnocení se provádějí včas tak, aby mohla přispět do rozhodovacího procesu, včetně případné změny tohoto nařízení.

4.   Komise zajistí, aby informace uvedené v hodnocení v polovině období a ve zpětném hodnocení byly veřejně dostupné, s výjimkou řádně odůvodněných případů, kdy je poskytnutí informací omezeno právními předpisy, zejména z důvodů fungování nebo bezpečnosti vnějších hranic v rámci evropské integrované správy hranic, bezpečnosti, veřejného pořádku, trestního vyšetřování nebo ochrany osobních údajů.

5.   Při hodnocení v polovině období a zpětném hodnocení Komise věnuje zvláštní pozornost hodnocení akcí prováděných se třetími zeměmi, ve třetích zemích nebo ve vztahu k nim v souladu s článkem 5 a čl. 13 odst. 12 a 13.

Pododdíl 2

Pravidla pro sdílené řízení

Článek 29

Výroční zprávy o výkonnosti

1.   Do 15. února 2023 a do 15. února každého následujícího roku až do roku 2031 včetně předloží členské státy Komisi výroční zprávu o výkonnosti podle čl. 41 odst. 7 nařízení (EU) 2021/1060.

Vykazované období zahrnuje poslední účetní období ve smyslu čl. 2 bodu 29 nařízení (EU) 2021/1060 předcházející roku, v němž je předkládána zpráva. Zpráva předložená do 15. února 2023 zahrne období od 1. ledna 2021.

2.   Výroční zpráva o výkonnosti obsahuje zejména informace o:

a)

pokroku při provádění programu členského státu a dosahování milníků a cílů v něm stanovených, přičemž se zohlední nejnovější údaje požadované podle článku 42 nařízení (EU) 2021/1060;

b)

veškerých otázkách, které ovlivňují výkonnost programu členského státu, a opatřeních přijatých k jejich řešení, včetně informací o veškerých odůvodněných stanoviscích vydaných Komisí v řízeních o nesplnění povinnosti podle článku 258 Smlouvy o fungování EU v souvislosti s prováděním nástroje;

c)

doplňkovosti akcí podporovaných v rámci nástroje a podpory poskytované z jiných fondů Unie, zejména akcí prováděných ve třetích zemích nebo ve vztahu k nim;

d)

přispění programu členského státu k provádění příslušného acquis Unie a akčních plánů;

e)

provádění činností v oblasti komunikace a zviditelnění;

f)

plnění příslušných základních podmínek a jejich uplatňování v průběhu celého programového období, zejména dodržování základních práv;

g)

výši výdajů v souladu s čl. 85 odst. 2 a 3 nařízení (EU) 2018/1240 zahrnutých do účetní závěrky podle článku 98 nařízení (EU) 2021/1060;

h)

provádění projektů ve třetí zemi nebo ve vztahu k ní.

Výroční zpráva o výkonnosti obsahuje souhrn zahrnující všechny body uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce. Komise zajistí, aby souhrny poskytnuté členskými státy byly přeloženy do všech úředních jazyků Unie a zveřejněny.

3.   Komise může k výroční zprávě o výkonnosti vznést připomínky do dvou měsíců ode dne jejího obdržení. Pokud je Komise v této lhůtě nevznese, považuje se zpráva za schválenou.

4.   Komise poskytne na svých internetových stránkách odkazy na internetové stránky uvedené v čl. 49 odst. 1 nařízení (EU) 2021/1060.

5.   Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto článku přijme Komise prováděcí akt, kterým se stanoví šablona výroční zprávy o výkonnosti. Tento prováděcí akt se přijme poradním postupem podle čl. 32 odst. 2.

Článek 30

Monitorování a podávání zpráv ve sdíleném řízení

1.   Při monitorování a podávání zpráv v souladu s hlavou IV nařízení (EU) 2021/1060 se používají příslušné kódy typů intervencí, jež jsou stanoveny v příloze VI tohoto nařízení. S cílem řešit nepředvídané nebo nové okolnosti a zajistit účinné provádění financování je Komisi v souladu s článkem 31 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem změny přílohy VI.

2.   Ukazatele uvedené v příloze VIII tohoto nařízení se použijí v souladu s čl. 16 odst. 1 a s články 22 a 42 nařízení (EU) 2021/1060.

KAPITOLA III

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 31

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 5 odst. 1 druhém pododstavci, čl. 13 odst. 17, čl. 16 odst. 5, čl. 27 odst. 2 a 6 a čl. 30 odst. 1 je svěřena Komisi do 31. prosince 2027.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 5 odst. 1 druhém pododstavci, čl. 13 odst. 17, čl. 16 odst. 5, čl. 27 odst. 2 a 6 a čl. 30 odst. 1 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 5 odst. 1 druhého pododstavce, čl. 13 odst. 17, čl. 16 odst. 5, čl. 27 odst. 2 a 6 nebo čl. 30 odst. 1 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 32

Postup projednávání ve výboru

1.   Komisi je nápomocen Výbor pro fondy v oblasti vnitřních věcí (dále jen „výbor“). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Pokud výbor nevydá žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.

4.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 5 uvedeného nařízení.

Článek 33

Přechodná ustanovení

1.   Tímto nařízením není dotčeno pokračování ani změna akcí zahájených podle nařízení (EU) č. 515/2014, které se použije na tyto akce až do jejich ukončení.

2.   Finanční krytí nástroje může rovněž zahrnovat výdaje na technickou a administrativní pomoc nezbytné pro zajištění přechodu mezi nástrojem a opatřeními přijatými podle nařízení (EU) č. 515/2014.

3.   V souladu s čl. 193 odst. 2 druhým pododstavcem písm. a) finančního nařízení, v důsledku opožděného vstupu tohoto nařízení v platnost a v zájmu zajištění kontinuity lze po omezenou dobu považovat náklady vzniklé v souvislosti se zahájenými akcemi podporovanými podle tohoto nařízení v rámci přímého řízení za způsobilé od 1. ledna 2021 i tehdy, pokud vznikly před podáním žádosti o grant.

4.   Členské státy mohou po 1. lednu 2021 pokračovat v podpoře projektu vybraného a zahájeného podle nařízení (EU) č. 515/2014 v souladu s nařízením (EU) č. 514/2014, jsou-li splněny veškeré tyto podmínky:

a)

projekt má dvě fáze identifikovatelné z finančního hlediska se samostatnými auditními stopami;

b)

celkové náklady projektu překračují částku 2 500 000 EUR;

c)

platby provedené odpovědným orgánem ve prospěch příjemců za první fázi projektu se zahrnou do žádostí o platbu předložených Komisi podle nařízení (EU) č. 514/2014 a výdaje na druhou fázi projektu se zahrnou do žádostí o platbu podle nařízení (EU) 2021/1060;

d)

druhá fáze projektu je v souladu s platnými právními předpisy a je způsobilá pro podporu z nástroje podle tohoto nařízení a nařízení (EU) 2021/1060;

e)

členský stát se zavazuje dokončit projekt, zajistit jeho funkčnost a podat o něm zprávu ve výroční zprávě o výkonnosti předložené do 15. února 2024.

Na druhou fázi projektu podle prvního pododstavci tohoto odstavce se použijí ustanovení tohoto nařízení a nařízení (EU) 2021/1060.

Tento odstavec se vztahuje pouze na projekty, které byly vybrány ve sdíleném řízení podle nařízení (EU) č. 514/2014.

Článek 34

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2021.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.

Ve Štrasburku dne 7. července 2021.

Za Evropský parliament

předseda

D. M. SASSOLI

Za Radu

předseda

A. LOGAR


(1)  Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 184.

(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 13. března 2019 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a postoj Rady v prvním čtení ze dne 14. června 2021 (Úř. věst. C 265, 5.7.2021, s. 1). Postoj Evropského parlamentu ze dne 6. července 2021 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1896 ze dne 13. listopadu 2019 o Evropské pohraniční a pobřežní stráži a o zrušení nařízení (EU) č. 1052/2013 a (EU) 2016/1624 (Úř. věst. L 295, 14.11.2019, s. 1).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 513/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se jako součást Fondu pro vnitřní bezpečnost zřizuje nástroj pro finanční podporu policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí a zrušuje rozhodnutí Rady 2007/125/SVV (Úř. věst. L 150, 20.5.2014, s. 93).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 515/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se jako součást Fondu pro vnitřní bezpečnost zřizuje nástroj pro finanční podporu v oblasti vnějších hranic a víz a zrušuje rozhodnutí č. 574/2007/ES (Úř. věst. L 150, 20.5.2014, s. 143).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1077 ze dne 24. června 2021, kterým se jako součást Fondu pro integrovanou správu hranic zřizuje Nástroj pro finanční podporu vybavení pro celní kontroly (Úř. věst. L 234, 2.7.2021, s. 1).

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 159).

(8)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 574/2007/ES ze dne 23. května 2007 o zřízení Fondu pro vnější hranice na období 2007 až 2013 jako součásti obecného programu Solidarita a řízení migračních toků (Úř. věst. L 144, 6.6.2007, s. 22).

(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1726 ze dne 14. listopadu 2018 o Agentuře Evropské unie pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (eu-LISA) a o změně nařízení (ES) č. 1987/2006 a rozhodnutí Rady 2007/533/SVV a zrušení nařízení (EU) č. 1077/2011 (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 99).

(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 ze dne 11. května 2016 o Agentuře Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a o zrušení a nahrazení rozhodnutí 2009/371/SVV, 2009/934/SVV, 2009/935/SVV, 2009/936/SVV a 2009/968/SVV (Úř. věst. L 135, 24.5.2016, s. 53).

(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008 ze dne 9. července 2008 o Vízovém informačním systému (VIS) a o výměně údajů o krátkodobých vízech mezi členskými státy (nařízení o VIS)(Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 60).

(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/817 ze dne 20. května 2019, kterým se zřizuje rámec pro interoperabilitu mezi informačními systémy EU v oblasti hranic a víz a mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 767/2008, (EU) 2016/399, (EU) 2017/2226, (EU) 2018/1240, (EU) 2018/1726 a (EU) 2018/1861 a rozhodnutí Rady 2004/512/ES a 2008/633/SVV (Úř. věst. L 135, 22.5.2019, s. 27).

(13)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/818 ze dne 20. května 2019, kterým se zřizuje rámec pro interoperabilitu mezi informačními systémy EU v oblasti policejní a justiční spolupráce, azylu a migrace a kterým se mění nařízení (EU) 2018/1726, (EU) 2018/1862 a (EU) 2019/816 (Úř. věst. L 135, 22.5.2019, s. 85).

(14)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/2226 ze dne 30. listopadu 2017, kterým se zřizuje Systém vstupu/výstupu (EES) pro registraci údajů o vstupu a výstupu a údajů o odepření vstupu, pokud jde o státní příslušníky třetích zemí překračující vnější hranice členských států, kterým se stanoví podmínky přístupu do systému EES pro účely vymáhání práva a kterým se mění Úmluva k provedení Schengenské dohody a nařízení (ES) č. 767/2008 a (EU) č. 1077/2011 (Úř. věst. L 327, 9.12.2017, s. 20).

(15)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1240 ze dne 12. září 2018, kterým se zřizuje Evropský systém pro cestovní informace a povolení (ETIAS) a kterým se mění nařízení (EU) č. 1077/2011, (EU) č. 515/2014, (EU) 2016/399, (EU) 2016/1624 a (EU) 2017/2226 (Úř. věst. L 236, 19.9.2018, s. 1).

(16)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 603/2013 ze dne 26. června 2013 o zřízení systému „Eurodac“ pro porovnávání otisků prstů za účelem účinného uplatňování nařízení (EU) č. 604/2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států, a pro podávání žádostí orgánů pro vymáhání práva členských států a Europolu o porovnání údajů s údaji systému Eurodac pro účely vymáhání práva a o změně nařízení (EU) č. 1077/2011, kterým se zřizuje Evropská agentura pro provozní řízení rozsáhlých informačních systémů v prostoru svobody, bezpečnosti a práva (Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 1).

(17)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1860 ze dne 28. listopadu 2018 o využívání Schengenského informačního systému při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí (Úř. věst. L 312, 7.12.2018, s. 1).

(18)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1861 ze dne 28. listopadu 2018 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému (SIS) v oblasti hraničních kontrol, o změně Úmluvy k provedení Schengenské dohody a o změně a zrušení nařízení (ES) č. 1987/2006 (Úř. věst. L 312, 7.12.2018, s. 14).

(19)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1862 ze dne 28. listopadu 2018 o zřízení, provozu a využívání Schengenského informačního systému (SIS) v oblasti policejní spolupráce a justiční spolupráce v trestních věcech, o změně a o zrušení rozhodnutí Rady 2007/533/SVV a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1986/2006 a rozhodnutí Komise 2010/261/EU (Úř. věst. L 312, 7.12.2018, s. 56).

(20)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/816 ze dne 17. dubna 2019, kterým se zřizuje centralizovaný systém pro identifikaci členských států, jež mají informace o odsouzeních státních příslušníků třetích zemí a osob bez státní příslušnosti (ECRIS-TCN), na doplnění Evropského informačního systému rejstříků trestů, a kterým se mění nařízení (EU) 2018/1726 (Úř. věst. L 135, 22.5.2019, s. 1).

(21)  Nařízení Rady (EU) č. 1053/2013 ze dne 7. října 2013 o vytvoření hodnotícího a monitorovacího mechanismu k ověření uplatňování schengenského acquis a o zrušení rozhodnutí výkonného výboru ze dne 16. září 1998, kterým se zřizuje Stálý výbor pro hodnocení a provádění Schengenu(Úř. věst. L 295, 6.11.2013, s. 27).

(22)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/399 ze dne 9. března 2016, kterým se stanoví kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (Schengenský hraniční kodex) (Úř. věst. L 77, 23.3.2016, s. 1).

(23)  Nařízení Rady (ES) č. 693/2003 ze dne 14. dubna 2003 o zavedení dokladu k usnadnění průjezdu (FTD) a dokladu k usnadnění průjezdu po železnici (FRTD) a o změně Společné konzulární instrukce a Společné příručky (Úř. věst. L 99, 17.4.2003, s. 8).

(24)  Nařízení Rady (ES) č. 694/2003 ze dne 14. dubna 2003 o jednotném vzoru dokladu k usnadnění průjezdu (FTD) a dokladu k usnadnění průjezdu po železnici (FRTD) stanovených nařízením (ES) č. 693/2003 (Úř. věst. L 99, 17.4.2003, s. 15).

(25)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1147 ze dne 7. července 2021, kterým se zřizuje Azylový, migrační a integrační fond (viz strana 1 v tomto čísle Úředního věstníku).

(26)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1406/2002 ze dne 27. června 2002, kterým se zřizuje Evropská agentura pro námořní bezpečnost (Úř. věst. L 208, 5.8.2002, s. 1).

(27)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/473 ze dne 19. března 2019 o Evropské agentuře pro kontrolu rybolovu (Úř. věst. L 83, 25.3.2019, s. 18).

(28)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1149 ze dne 7. července 2021, kterým se zřizuje Fond pro vnitřní bezpečnost (viz strana 94 v tomto čísle Úředního věstníku).

(29)  Úř. věst. 433 I, 22.12.2020, s. 28.

(30)  Nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 (Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 11).

(31)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

(32)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

(33)  Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).

(34)  Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

(35)  Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).

(36)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím nebo ohrožujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).

(37)  Rozhodnutí Rady 2013/755/EU ze dne 25. listopadu 2013 o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii („rozhodnutí o přidružení zámoří“) (Úř. věst. L 344, 19.12.2013, s. 1).

(38)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(39)  Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 4.

(40)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13).

(41)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 514/2014 ze dne 16. dubna 2014 o obecných ustanoveních týkajících se Azylového, migračního a integračního fondu a nástroje pro finanční podporu policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí (Úř. věst. L 150, 20.5.2014, s. 112).

(42)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(43)  Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 36.

(44)  Rozhodnutí Rady 1999/437/ES ze dne 17. května 1999 o některých opatřeních pro uplatňování dohody uzavřené mezi Radou Evropské unie a Islandskou republikou a Norským královstvím o přidružení těchto dvou států k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis (Úř. věst. L 176, 10.7.1999, s. 31).

(45)  Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 52.

(46)  Rozhodnutí Rady 2008/146/ES ze dne 28. ledna 2008 o uzavření Dohody mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jménem Evropského společenství (Úř. věst. L 53, 27.2.2008, s. 1).

(47)  Úř. věst. L 160, 18.6.2011, s. 21.

(48)  Rozhodnutí Rady 2011/350/EU ze dne 7. března 2011 o uzavření Protokolu mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím, Švýcarskou konfederací a Lichtenštejnským knížectvím o přistoupení Lichtenštejnského knížectví k dohodě mezi Evropskou unií, Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o přidružení Švýcarské konfederace k provádění, uplatňování a rozvoji schengenského acquis jménem Evropské unie, pokud jde o zrušení kontrol na vnitřních hranicích a pohyb osob (Úř. věst. L 160, 18.6.2011, s. 19).

(49)  Rozhodnutí Rady 2002/192/ES ze dne 28. února 2002 o žádosti Irska, aby se na ně vztahovala některá ustanovení schengenského acquis (Úř. věst. L 64, 7.3.2002, s. 20).

(50)  Nařízení Rady (ES) č. 168/2007 ze dne 15. února 2007 o zřízení Agentury Evropské unie pro základní práva (Úř. věst. L 53, 22.2.2007, s. 1).

(51)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa a stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků a zrušují nařízení (EU) č. 1290/2013 a (EU) č. 1291/2013 (Úř. věst L 170, 12.5.2021, s. 1).


PŘÍLOHA I

Kritéria pro přidělování finančních prostředků na programy Členských Států

1.

Rozpočtové zdroje dostupné podle článku 10 se mezi členské státy rozdělují takto:

a)

každý členský stát obdrží z nástroje na začátku programového období pevně stanovenou částku ve výši 8 000 000 EUR v běžných cenách s výjimkou Kypru, Malty a Řecka, z nichž každý obdrží pevně stanovenou částku ve výši 28 000 000 EUR v běžných cenách;

b)

částka ve výši 200 568 000 EUR na zvláštní režim průjezdu uvedený v článku 17 se na začátku programového období přidělí pouze Litvě a

c)

zbývající rozpočtové zdroje uvedené v článku 10 se rozdělí na základě těchto kritérií:

i)

30 % na vnější pozemní hranice,

ii)

35 % na vnější námořní hranice,

iii)

20 % na letiště,

iv)

15 % na konzulární úřady.

2.

Rozpočtové zdroje dostupné podle bodu 1 písm. c) podbodů i) a ii) na vnější pozemní hranice a vnější námořní hranice se mezi členské státy rozdělují takto:

a)

70 % na váženou délku jejich vnějších pozemních hranic a vnějších námořních hranic a

b)

30 % na pracovní zátěž na jejich vnějších pozemních hranicích a vnějších námořních hranicích, určenou podle bodu 6 písm. a).

Vážená délka uvedená v prvním odstavci písm. a) tohoto bodu se stanovuje použitím váhových koeficientů podle bodu 10 pro každý konkrétní úsek vnějších hranic.

3.

Rozpočtové zdroje dostupné podle bodu 1 písm. c) podbodu iii) pro letiště se rozdělí mezi členské státy podle pracovní zátěže na jejich letištích, určené podle bodu 6 písm. b).

4.

Rozpočtové zdroje dostupné podle bodu 1 písm. c) podbodu iv) pro konzulární úřady se mezi členské státy rozděluje takto:

a)

50 % na počet konzulárních úřadů, s výjimkou honorárních konzulátů, členských států v zemích uvedených v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1806 (1) a

b)

50 % na pracovní zátěž, pokud jde o řízení vízové politiky na konzulárních úřadech členských států v zemích uvedených na seznamu přílohy I nařízení (EU) 2018/1806, určenou v souladu s bodem 6 písm. c) této přílohy.

5.

Za účelem rozdělování zdrojů podle bodu 1 písm. c) podbodu ii) této přílohy se „vnějšími námořními hranicemi“ rozumějí vnější hranice pobřežního moře členských států v souladu s vymezením podle článků 4 až 16 Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu. Vymezení „vnějších námořních hranic“ však zohlední případy, kdy k zamezení nedovoleného přistěhovalectví nebo nedovoleného vstupu jsou pravidelně prováděny rozsáhlé operace mimo vnější hranice pobřežního moře členských států v oblastech s vysokým stupněm ohrožení. V uvedené souvislosti se vymezení „vnějších námořních hranic“ určí s ohledem na provozní údaje za poslední dva roky poskytnuté dotčenými členskými státy a podle posouzení Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž pro účely zprávy uvedené v bodě 9 této přílohy. Uvedená definice se použije výhradně pro účely tohoto nařízení.

6.

Pro účely počátečního přídělu finančních prostředků vychází hodnocení pracovní zátěže z nejnovějších průměrných údajů za roky 2017, 2018 a 2019. Pro účely přezkumu v polovině období vychází hodnocení pracovní zátěže z nejnovějších průměrných údajů za roky 2021, 2022 a 2023. Hodnocení pracovní zátěže je založeno na následujících faktorech:

a)

na vnějších pozemních hranicích a vnějších námořních hranicích:

i)

70 % na počet přechodů vnějších hranic na hraničních přechodech;

ii)

30 % na počet státních příslušníků třetích zemí, jimž byl odepřen vstup na vnějších hranicích;

b)

na letištích:

i)

70 % na počet přechodů vnějších hranic na hraničních přechodech;

ii)

30 % na počet státních příslušníků třetích zemí, jimž byl odepřen vstup na vnějších hranicích;

c)

na konzulárních úřadech:

i)

počet žádostí o krátkodobá víza nebo o letištní průjezdní víza.

7.

Referenční hodnoty počtu konzulárních úřadů uvedené v bodě 4 písm. a) se vypočítají na základě informací oznámených Komisi v souladu s čl. 40 odst. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 (2).

Pokud členské státy dotčené statistiky nepředložily, použijí se nejnovější dostupné údaje pro tyto členské státy. Pokud nejsou v případě členského státu k dispozici žádné údaje, bude referenční hodnota nulová.

8.

Referenční hodnoty pracovní zátěže uvedené:

a)

v bodě 6 písm. a) podbodě i) a písm. b) podbodě i) jsou nejnovější statistické údaje předložené členskými státy v souladu s právem Unie;

b)

v bodě 6 písm. a) podbodě ii) a písm. b) podbodě ii) jsou nejnovější statistické údaje stanovené Komisí (Eurostatem) na základě údajů předložených členskými státy v souladu s právem Unie;

c)

v bodě 6 písm. c) jsou nejnovější statistické údaje pro víza podle článku 46 nařízení (ES) č. 810/2009.

Pokud členské státy dotčené statistiky nepředložily, použijí se nejnovější dostupné údaje pro tyto členské státy. Pokud nejsou v případě členského státu k dispozici žádné údaje, bude referenční hodnota nulová.

9.

Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž předloží Komisi zprávu o zdrojích, rozdělených na vnější pozemní hranice, vnější námořní hranice a letiště, jak je uvedeno v bodě 1 písm. c). Části této zprávy lze ve vhodných případech označit za utajované v souladu s článkem 92 nařízení (EU) 2019/1896. Neutajovanou verzi zprávy Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž po konzultaci s Komisí zveřejní.

10.

Pro účely počátečního přídělu zpráva podle bodu 9 této přílohy stanoví průměrný stupeň dopadu na každém úseku hranic na základě nejnovějších průměrných údajů za roky 2017, 2018 a 2019. Pro účely přezkumu v polovině období zpráva podle bodu 9 této přílohy stanoví průměrný stupeň dopadu na každém úseku hranic na základě nejnovějších průměrných údajů za roky 2021, 2022 a 2023. S využitím stupňů dopadu určených podle čl. 34 odst. 1 a 2 nařízení (EU) 2019/1896 určí pro každý úsek tyto konkrétní váhové koeficienty:

a)

koeficient 1 pro nízký stupeň dopadu;

b)

koeficient 3 pro střední stupeň dopadu;

c)

koeficient 5 pro vysoký a kritický stupeň dopadu.


(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1806 ze dne 14. listopadu 2018, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni (Úř. věst. L 303, 28.11.2018, s. 39).

(2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 810/2009 ze dne 13. července 2009 o kodexu Společenství o vízech (vízový kodex) (Úř. věst. L 243, 15.9.2009, s. 1).


PŘÍLOHA II

PROVÁDĚCÍ OPATŘENÍ

1.

Nástroj přispěje k dosahování specifického cíle stanoveného v čl. 3 odst. 2 písm. a) tím, že se zaměří na tato prováděcí opatření:

a)

zlepšování ochrany hranic v souladu s čl. 3 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2019/1896:

i)

posilováním kapacit pro provádění kontrol a ostrahy na vnějších hranicích, včetně opatření k usnadnění legitimního překračování hranic a případně opatření týkajících se:

předcházení a odhalování přeshraniční trestné činnosti na vnějších hranicích, zejména převaděčství, obchodování s lidmi a terorismu,

řízení trvale vysoké úrovně migrace na vnějších hranicích, mimo jiné prostřednictvím technické a operativní posily a prostřednictvím mechanismů a postupů pro identifikaci zranitelných osob, nezletilých osob bez doprovodu a osob, které potřebují mezinárodní ochranu nebo jež o ni chtějí požádat, sdělování informací těmto osobám a předávání těchto osob;

ii)

prováděním technických a operativních opatření uvnitř schengenského prostoru, která se týkají ochrany hranic, při zachování volného pohybu osob v tomto prostoru;

iii)

prováděním analýzy rizik pro vnitřní bezpečnost a analýzy hrozeb, které mohou ovlivnit fungování či bezpečnost vnějších hranic;

b)

rozvoj Evropské pohraniční a pobřežní stráže poskytováním podpory vnitrostátním orgánům odpovědným za správu hranic, aby prováděly opatření související s rozvojem kapacit a společným budováním kapacit, společným zadáváním veřejných zakázek, zavedením společných standardů a jakýchkoli jiných opatření ke zlepšení spolupráce a koordinace mezi členskými státy a Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž;

c)

posílení meziagenturní spolupráce na vnitrostátní úrovni mezi vnitrostátními orgány odpovědnými za ochranu hranic či za úkoly prováděné na hranicích, jakož i posílení spolupráce na úrovni Unie mezi členskými státy nebo mezi členskými státy na jedné straně a příslušnými institucemi a jinými subjekty Unie nebo třetími zeměmi na straně druhé;

d)

zajištění jednotného provádění acquis Unie týkajícího se vnějších hranic, a to i prováděním doporučení z mechanismů pro kontrolu kvality, například schengenského hodnotícího mechanismu v souladu s nařízením (EU) č. 1053/2013, z hodnocení zranitelnosti v souladu s nařízením (EU) 2019/1896 a z vnitrostátních mechanismů pro kontrolu kvality;

e)

vytvoření, provoz a údržba rozsáhlých informačních systémů podle práva Unie v oblasti správy hranic, zejména SIS, ETIAS, EES a Eurodacu pro účely správy hranic, včetně interoperability těchto rozsáhlých informačních systémů a jejich komunikační infrastruktury, a opatření na zlepšení kvality údajů a poskytování informací;

f)

zvýšení kapacity k poskytování pomoci osobám v nouzi na moři a podpora pátracích a záchranných operací v situacích, které by mohly nastat během operací na moři souvisejících s ostrahou hranic;

g)

podpora pátracích a záchranných operací v souvislosti s prováděním ostrahy hranic na moři.

2.

Nástroj přispěje k dosahování specifického cíle stanoveného v čl. 3 odst. 2 písm. b) tím, že se zaměří na tato prováděcí opatření:

a)

poskytování efektivních a klientsky přívětivých služeb žadatelům o vízum při zachování bezpečnosti a integrity postupů udělování víz a při plném respektování lidské důstojnosti a integrity žadatelů a držitelů víza v souladu s čl. 7 odst. 2 nařízení (ES) č. 767/2008;

b)

podpora členských států při udělování víz, včetně víz s omezenou územní platností podle článku 25 nařízení (ES) č. 810/2009, udělených z humanitárních důvodů, z důvodů národního zájmu nebo z důvodu mezinárodních závazků;

c)

zajištění jednotného provádění acquis Unie v oblasti víz, včetně dalšího rozvoje a modernizace společné vízové politiky;

d)

rozvoj různých forem spolupráce mezi členskými státy při vyřizování víz;

e)

vytvoření, provoz a údržba rozsáhlých informačních systémů podle práva Unie v oblasti společné vízové politiky, zejména VIS, včetně interoperability těchto rozsáhlých informačních systémů a jejich komunikační infrastruktury, a opatření na zlepšení kvality údajů a poskytování informací.


PŘÍLOHA III

ROZSAH PODPORY

1.

V rámci specifického cíle stanoveného v čl. 3 odst. 2 písm. a) nástroj podpoří zejména:

a)

infrastruktury, budovy, systémy a služby nezbytné na hraničních přechodech a pro ostrahu hranic mezi hraničními přechody;

b)

operativní vybavení, včetně dopravních prostředků a systémů IKT, nezbytné pro účinnou a bezpečnou ochranu hranic na hraničních přechodech a pro ostrahu hranic, v souladu se standardy vytvořenými Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž, pokud jsou k dispozici;

c)

odbornou přípravu v oblasti rozvoje evropské integrované správy hranic nebo přispívající k tomuto rozvoji, se zohledněním operativních potřeb a analýzy rizik, včetně výzev uvedených v doporučeních podle čl. 13 odst. 7, a v naprostém souladu se základními právy;

d)

společné vysílání styčných úředníků pro přistěhovalectví do třetích zemí v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1240 (1) a dočasné přidělování příslušníků pohraniční stráže a jiných příslušných odborníků do členských států nebo z členského státu do třetí země, posilování spolupráce a operativní kapacity sítí odborníků nebo styčných úředníků, výměnu osvědčených postupů a posilování kapacit evropských sítí pro hodnocení, prosazování, podporu a rozvoj politik Unie;

e)

výměnu osvědčených postupů a odborných znalostí, studie, pilotní projekty a další příslušné činnosti, které mají za cíl provádět nebo rozvíjet evropskou integrovanou správu hranic, včetně opatření pro rozvoj Evropské pohraniční a pobřežní stráže, například společné budování kapacit, společné zadávání veřejných zakázek, zavedení společných standardů a jiná opatření ke zlepšení spolupráce a koordinace mezi Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž a členskými státy a opatření spojená s předáváním zranitelných osob, které potřebují pomoc, a osob, které potřebují mezinárodní ochranu nebo které o ni chtějí požádat;

f)

akce, jež rozvíjejí inovativní metody nebo využívají nové technologie s potenciálem jejich přenosu do ostatních členských států, zejména využívání výsledků výzkumných projektů v oblasti bezpečnosti, pokud Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž označí toto využívání v souladu s článkem 66 nařízení (EU) 2019/1896 jako přínos pro rozvoj operativních schopností Evropské pohraniční a pobřežní stráže;

g)

přípravné, monitorovací, administrativní a technické činnosti nutné k provádění politik v oblasti vnějších hranic, včetně posilování správy schengenského prostoru vytvořením a uplatňováním hodnotícího mechanismu zřízeného nařízením (EU) č. 1053/2013 k ověření uplatňování schengenského acquis a nařízení (EU) 2016/399, včetně nákladů na mise odborníků Komise a členských států, kteří se účastní návštěv na místě, a opatření pro provádění doporučení vydaných po hodnocení zranitelnosti provedeném Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž v souladu s nařízením (EU) 2019/1896;

h)

opatření k posílení kvality údajů uchovávaných v systémech IKT a ke zlepšení uplatnění práv subjektu údajů na informace, přístup k vlastním osobním údajům, jejich opravu a výmaz a omezení jejich zpracování;

i)

zjišťování totožnosti, snímání otisků prstů, registraci, bezpečnostní kontroly, vedení pohovorů, poskytování informací, lékařské kontroly a kontroly zranitelnosti a případně lékařskou péči a předávání státních příslušníků třetí země k odpovídajícímu postupu na vnějších hranicích;

j)

akce zaměřené na zlepšování povědomí zúčastněných stran a široké veřejnosti o politikách v oblasti vnějších hranic, včetně institucionální komunikace týkající se politických priorit Unie;

k)

vývoj statistických nástrojů, metod a ukazatelů, jež ctí zásadu zákazu diskriminace;

l)

provozní podporu provádění evropské integrované správy hranic.

2.

V rámci specifického cíle stanoveného v čl. 3 odst. 2 písm. b) nástroj podpoří zejména:

a)

infrastrukturu a budovy nezbytné pro zpracovávání žádostí o víza a konzulární spolupráci, včetně bezpečnostních opatření, a další činnosti zaměřené na zlepšení kvality služeb pro žadatele o vízum;

b)

operativní vybavení a systémy IKT nezbytné pro zpracovávání žádostí o víza a konzulární spolupráci;

c)

odbornou přípravu konzulárních a dalších zaměstnanců, kteří přispívají ke společné vízové politice a konzulární spolupráci;

d)

výměnu osvědčených postupů a výměnu odborníků, včetně vyslání odborníků, a posilování kapacit evropských sítí pro hodnocení, prosazování, podporu a další rozvoj politik a cílů Unie;

e)

studie, pilotní projekty a další související činnosti, například ty, jejichž cílem je zlepšovat znalosti prostřednictvím analýz, monitorování a hodnocení;

f)

akce, jež rozvíjejí inovativní metody nebo využívají nové technologie s potenciálem jejich převedení do ostatních členských států, zejména projekty, jejichž cílem je zkoušet a validovat výsledky výzkumných projektů financovaných Unií,

g)

přípravné, monitorovací, administrativní a technické činnosti, včetně posilování správy schengenského prostoru vytvořením a uplatňováním hodnotícího mechanismu zřízeného nařízením (EU) č. 1053/2013 k ověření provádění schengenského acquis, včetně nákladů na mise odborníků Komise a členských států, kteří se účastní návštěv na místě;

h)

akce zaměřené na zlepšování povědomí zúčastněných stran a široké veřejnosti o politikách v oblasti víz, včetně institucionální komunikace politických priorit Unie;

i)

vývoj statistických nástrojů, metod a ukazatelů, které jsou v souladu se zásadou zákazu diskriminace;

j)

provozní podporu provádění společné vízové politiky;

k)

podporu členských států při udělování víz, včetně víz s omezenou územní platností podle článku 25 nařízení (ES) č. 810/2009 udělených z humanitárních důvodů, z důvodů národního zájmu nebo z důvodu mezinárodních závazků.

3.

V rámci cíle politiky stanoveného v čl. 3 odst. 1 nástroj podpoří zejména:

a)

infrastrukturu a budovy nutné pro hosting rozsáhlých informačních systémů a souvisejících součástí komunikační infrastruktury;

b)

vybavení a komunikační systémy nutné k zajištění řádného fungování rozsáhlých informačních systémů;

c)

činnosti v oblasti vzdělávání a komunikace týkající se rozsáhlých informačních systémů;

d)

vývoj a modernizaci rozsáhlých informačních systémů;

e)

studie, ověření koncepce, pilotní projekty a další příslušné činnosti týkající se provádění rozsáhlých informačních systémů, včetně jejich interoperability;

f)

akce, jež rozvíjejí inovativní metody nebo využívají nové technologie s potenciálem jejich převedení do ostatních členských států, zejména projekty, jejichž cílem je zkoušet a validovat výsledky výzkumných projektů financovaných Unií;

g)

vývoj statistických nástrojů, metod a ukazatelů pro rozsáhlé informační systémy v oblasti vízové politiky a hranic, které jsou v souladu se zásadou zákazu diskriminace;

h)

opatření k posílení kvality údajů uchovávaných v systémech IKT a ke zlepšení výkonu práv subjektu údajů na informace, přístup k vlastním osobním údajům, jejich opravu a výmaz a omezení jejich zpracování;

i)

provozní podporu na provádění rozsáhlých informačních systémů.


(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1240 ze dne 20. června 2019 o vytvoření evropské sítě styčných úředníků pro přistěhovalectví (Úř. věst. L 198, 25.7.2019, s. 88).


PŘÍLOHA IV

Akce způsobilé k vyšším mírám spolufinancování v souladu s čl. 12 odst. 3 a čl. 13 odst. 17

1)

Nákup operativního vybavení prostřednictvím společných systémů zadávání veřejných zakázek ve spolupráci s Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž, které bude předáno Evropské agentuře pro pohraniční a pobřežní stráž na její operativní činnost v souladu s čl. 64 odst. 14 nařízení (EU) 2019/1896

2)

Opatření na podporu meziagenturní spolupráce mezi členským státem a sousední třetí zemí, se kterou Unie sdílí společnou pozemní nebo námořní hranici

3)

Rozvoj Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž poskytováním podpory vnitrostátním orgánům odpovědným za správu hranic, aby prováděly opatření související se společným budováním kapacit, společným zadáváním veřejných zakázek, zavedením společných standardů a jakýchkoli jiných opatření ke zlepšení spolupráce a koordinace mezi členskými státy a Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž, jak je uvedeno v bodě 1 písm. b) přílohy II

4)

Společné vysílání styčných úředníků pro přistěhovalectví podle přílohy III

5)

Opatření v rámci ochrany hranic na posílení identifikace obětí obchodování s lidmi a poskytnutí okamžité podpory těmto obětem, jakož i rozvoj a podpora vhodných mechanismů předávání pro tyto cílové skupiny a opatření v rámci ochrany hranic na posílení přeshraniční spolupráci při odhalování obchodníků s lidmi

6)

Rozvoj integrovaných systémů ochrany dětí na vnějších hranicích, mimo jiné prostřednictvím dostatečné odborné přípravy pracovníků a výměny osvědčených postupů mezi členskými státy a s Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž

7)

Opatření určená na zavádění, převod, zkoušení a validaci nových metod a technologií, včetně pilotních projektů a opatření navazujících na výzkumné projekty financované z prostředků Unie, uvedená v příloze III a opatření k posílení kvality údajů uchovávaných v systémech IKT v oblasti vízové politiky a hranic a ke zlepšení výkonu práva subjektu údajů na informace, přístup k vlastním osobním údajům, jejich opravu a výmaz a omezení jejich zpracování v souvislosti s akcemi spadajícími do oblasti působnosti nástroje

8)

Opatření zaměřená na identifikaci a předávání zranitelných osob útvarům zajišťujícím jejich ochranu a okamžitá pomoc těmto osobám

9)

Opatření na zřizování a provoz hotspotů v členských státech, které čelí existujícímu nebo potenciálnímu výjimečnému a nepřiměřenému migračnímu tlaku

10)

Další rozvoj různých forem spolupráce mezi členskými státy při vyřizování víz, podle bodu 2 písm. c) přílohy II

11)

Posílení konzulárních úřadů nebo zastoupení členských států ve třetích zemích, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum ve smyslu nařízení (EU) 2018/1806, zejména ve třetích zemích, v nichž v současnosti nepůsobí žádný členský stát

12)

Opatření, jejichž cílem je zlepšit interoperabilitu systémů IKT


PŘÍLOHA V

Hlavní ukazatele výkonnosti uvedené v čl. 27 odst. 1

Specifický cíl stanovený v čl. 3 odst. 2 písm. a)

1.

Počet kusů vybavení registrovaných v rezervě technického vybavení Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž

2.

Počet kusů vybavení poskytnutých Evropské agentuře pro pohraniční a pobřežní stráž

3.

Počet zahájených/zlepšených forem spolupráce vnitrostátních orgánů s národními koordinačními centry Eurosur

4.

Počet překročení hranic prostřednictvím systémů automatizovaných bran hraniční kontroly a elektronických bran

5.

Počet řešených doporučení ze schengenských hodnocení a z hodnocení zranitelnosti v oblasti správy hranic

6.

Počet účastníků, kteří tři měsíce po skončení odborné přípravy uvedou, že využívají dovednosti a kompetence získané během ní

7.

Počet osob, které požádaly o mezinárodní ochranu na hraničních přechodech

8.

Počet osob, jimž pohraniční orgány odepřely vstup

Specifický cíl stanovený v čl. 3 odst. 2 písm. b)

1.

Počet nových/zmodernizovaných konzulátů mimo schengenský prostor

1.1.

z toho počet konzulátů zmodernizovaných s cílem zvýšit klientskou vstřícnost pro žadatele o víza

2.

Počet řešených doporučení ze schengenských hodnocení v oblasti společné vízové politiky

3.

Počet žádostí o udělení víza prostřednictvím digitálních prostředků

4.

Počet zahájených/zlepšených forem spolupráce zavedených mezi členskými státy v oblasti vyřizování víz

5.

Počet účastníků, kteří tři měsíce po skončení odborné přípravy uvedou, že využívají dovednosti a kompetence získané během ní

PŘÍLOHA VI

TYPY INTERVENCE

TABULKA 1: KÓDY PRO DIMENZI „OBLAST INTERVENCE“

I.

Evropská integrovaná správa hranic

001

Hraniční kontroly

002

Ostraha hranic – letecké vybavení

003

Ostraha hranic – pozemní vybavení

004

Ostraha hranic – námořní vybavení

005

Ostraha hranic – automatizované systémy ostrahy hranic

006

Ostraha hranic – jiná opatření

007

Technická a operativní opatření uvnitř schengenského prostoru, která se týkají ochrany hranic

008

Situační orientace a výměna informací

009

Analýza rizik

010

Zpracování údajů a informací

011

Hotspoty

012

Opatření související s identifikací zranitelných osob a jejich předáváním

013

Opatření související s identifikací osob, které potřebují mezinárodní ochranu nebo o ni chtějí požádat, a jejich předáváním

014

Rozvoj Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž

015

Meziagenturní spolupráce – na vnitrostátní úrovni

016

Meziagenturní spolupráce – na úrovni Unie

017

Meziagenturní spolupráce – se třetími zeměmi

018

Společné vysílání styčných úředníků pro přistěhovalectví

019

Rozsáhlé informační systémy – Eurodac pro účely správy hranic

020

Rozsáhlé informační systémy – Systém vstupu/výstupu (EES)

021

Rozsáhlé informační systémy – Evropský systém pro cestovní informace a povolení (ETIAS) – jiné

022

Rozsáhlé informační systémy – Evropský systém pro cestovní informace a povolení (ETIAS) – čl. 85 odst. 2 nařízení (EU) 2018/1240

023

Rozsáhlé informační systémy – Evropský systém pro cestovní informace a povolení (ETIAS) – čl. 85 odst. 3 nařízení (EU) 2018/1240

024

Rozsáhlé informační systémy – Schengenský informační systém (SIS)

025

Rozsáhlé informační systémy – interoperabilita

026

Provozní podpora – integrovaná správa hranic

027

Provozní podpora – rozsáhlé informační systémy pro účely správy hranic

028

Provozní podpora – zvláštní režim průjezdu

029

Kvalita údajů a práva subjektů údajů na informace, přístup k vlastním osobním údajům, jejich opravu a výmaz a omezení jejich zpracování

II.

Společná vízová politika

001

Zlepšení vyřizování žádostí o vízum

002

Posílení efektivity, klientsky přívětivého prostředí a bezpečnosti na konzulátech

003

Bezpečnost dokladů/poradci pro doklady

004

Konzulární spolupráce

005

Konzulární pokrytí

006

Rozsáhlé informační systémy – Vízový informační systém (VIS)

007

Jiné systémy IKT pro účely vyřizování žádostí o vízum

008

Provozní podpora – společná vízová politika

009

Provozní podpora – rozsáhlé informační systémy pro účely vyřizování žádostí o vízum

010

Provozní podpora – zvláštní režim průjezdu

011

Udělování víz s omezenou územní platností

012

Kvalita údajů a práva subjektů údajů na informace, přístup k vlastním osobním údajům, jejich opravu a výmaz a omezení jejich zpracování

III.

Technická pomoc

001

Informační a komunikační činnosti

002

Příprava, provádění, monitorování a kontrola

003

Hodnocení a studie, sběr údajů

004

Budování kapacit


TABULKA 2: KÓDY PRO DIMENZI „DRUH AKCE“

001

Infrastruktura a budovy

002

Dopravní prostředky

003

Jiné operativní vybavení

004

Komunikační systémy

005

Informační systémy

006

Odborná příprava

007

Výměna osvědčených postupů – mezi členskými státy

008

Výměna osvědčených postupů – se třetími zeměmi

009

Vysílání odborníků

010

Studie, ověření koncepce, pilotní projekty a podobné činnosti

011

Komunikační činnosti

012

Vývoj statistických nástrojů, metod a ukazatelů

013

Zavádění nebo jiná opatření v návaznosti na výzkumné projekty


TABULKA 3: KÓDY PRO DIMENZI „PROVÁDĚNÍ“

001

Akce, na které se vztahuje čl. 12 odst. 1

002

Specifické akce

003

Akce uvedené v příloze IV

004

Provozní podpora

005

Akce, na které se vztahuje čl. 12 odst. 5

006

Mimořádná pomoc


TABULKA 4: KÓDY PRO DIMENZI „ZVLÁŠTNÍ TÉMATA“

001

Spolupráce se třetími zeměmi

002

Akce ve třetích zemích nebo ve vztahu k nim

003

Provádění doporučení ze schengenského hodnocení

004

Provádění doporučení z hodnocení zranitelnosti

005

Akce podporující rozvoj a provozování systému EUROSUR

006

Ostatní


PŘÍLOHA VII

VÝDAJE ZPŮSOBILÉ K PROVOZNÍ PODPOŘE

a)

V rámci specifického cíle stanoveného v čl. 3 odst. 2 písm. a) zahrnuje provozní podpora následující náklady v rozsahu, v jakém je nefinancuje Evropská agentura pro pohraniční a pobřežní stráž v souvislosti se svou operativní činností:

1)

náklady na pracovníky, včetně nákladů na odbornou přípravu;

2)

údržbu a opravy vybavení a infrastruktury;

3)

náklady na služby v oblasti působnosti tohoto nařízení;

4)

provozní náklady na operace;

5)

náklady na nemovitý majetek, včetně nájmů a odpisů.

Hostitelský členský stát ve smyslu čl. 2 bodu 20 nařízení (EU) 2019/1896 může využívat provozní podporu pro účely krytí svých vlastních provozních nákladů na účast na operativních činnostech podle uvedeného bodu, které spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení nebo pro účely činností souvisejících s ochranou hranic na vnitrostátní úrovni.

b)

V rámci specifického cíle stanoveného v čl. 3 odst. 2 písm. b) zahrnuje provozní podpora:

1)

náklady na pracovníky, včetně nákladů na odbornou přípravu;

2)

náklady na služby;

3)

údržbu a opravy vybavení a infrastruktury;

4)

náklady na nemovitý majetek, včetně nájmů a odpisů.

c)

V rámci cíle politiky stanoveného v čl. 3 odst. 1 zahrnuje provozní podpora pro rozsáhlé informační systémy:

1)

náklady na zaměstnance, včetně nákladů na odbornou přípravu;

2)

provozní řízení a údržbu rozsáhlých informačních systémů a jejich komunikační infrastruktury, včetně interoperability těchto systémů a nájmu bezpečných prostor.

d)

Vedle nákladů uvedených v písmenech a), b) a c) této přílohy je v rámci programu Litvy poskytována provozní podpora v souladu s čl. 17 odst. 1.


PŘÍLOHA VIII

UKAZATELE VÝSTUPŮ A VÝSLEDKŮ UVEDENÉ V ČL. 27 ODST. 3

Specifický cíl stanovený v čl. 3 odst. 2 písm. a)

Ukazatele výstupů

1.

Počet kusů vybavení zakoupených pro hraniční přechody

1.1.

z toho počet zakoupených systémů automatizovaných bran hraniční kontroly/samoobslužných systémů/elektronických bran

2.

Počet prvků infrastruktury, u nichž byla provedena údržba/oprava

3.

Počet oblastí hotspotů, na něž byla poskytnuta podpora

4.

Počet postavených/zmodernizovaných zařízení pro hraniční přechody

5.

Počet zakoupených vzdušných prostředků

5.1.

z toho počet zakoupených bezpilotních vzdušných prostředků

6.

Počet zakoupených prostředků námořní dopravy

7.

Počet zakoupených prostředků pozemní dopravy

8.

Počet účastníků, jimž byla poskytnuta podpora

8.1.

z toho počet účastníků odborné přípravy

9.

Počet styčných imigračních úředníků vyslaných do třetích zemí

10.

Počet vyvinutých/udržovaných/zmodernizovaných funkcionalit informačních technologií

11.

Počet vyvinutých/udržovaných/zmodernizovaných rozsáhlých informačních systémů

11.1.

z toho počet vyvinutých rozsáhlých informačních systémů

12.

Počet projektů spolupráce se třetími zeměmi

13.

Počet osob, které požádaly o mezinárodní ochranu na hraničních přechodech

Ukazatele výsledků

14.

Počet kusů vybavení registrovaných v rezervě technického vybavení Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž

15.

Počet kusů vybavení poskytnutých Evropské agentuře pro pohraniční a pobřežní stráž

16.

Počet zahájených/zlepšených forem spolupráce vnitrostátních orgánů s národním koordinačním centrem Eurosur

17.

Počet přechodů hranic prostřednictvím systémů automatizovaných bran hraniční kontroly a elektronických bran

18.

Počet řešených doporučení ze schengenských hodnocení a z hodnocení zranitelnosti v oblasti správy hranic

19.

Počet účastníků, kteří tři měsíce po skončení odborné přípravy uvedou, že využívají dovednosti a kompetence získané během ní

20.

Počet osob, jimž pohraniční orgány odepřely vstup

Specifický cíl stanovený v čl. 3 odst. 2 písm. b)

Ukazatele výstupů

1.

Počet projektů podporujících digitalizaci vyřizování víz

2.

Počet účastníků, jimž byla poskytnuta podpora

2.1.

z toho počet účastníků odborné přípravy

3.

Počet personálu vyslaného do konzulátů ve třetích zemích

3.1.

z toho počet personálu vyslaného za účelem vyřizování víz

4.

Počet vyvinutých/udržovaných/zmodernizovaných funkcionalit informačních technologií

5.

Počet vyvinutých/udržovaných/zmodernizovaných rozsáhlých informačních systémů

5.1.

z toho počet vyvinutých rozsáhlých informačních systémů

6.

Počet prvků infrastruktury, u nichž byla provedena údržba/oprava

7.

Počet pronajatých/odepsaných nemovitostí

Ukazatele výsledků

8.

Počet nových/zmodernizovaných konzulátů mimo schengenský prostor

8.1.

z toho počet konzulátů zmodernizovaných s cílem zvýšit klientskou vstřícnost pro žadatele o víza

9.

Počet řešených doporučení ze schengenských hodnocení v oblasti společné vízové politiky

10.

Počet žádostí o udělení víza prostřednictvím digitálních prostředků

11.

Počet zahájených/zlepšených forem spolupráce zavedených mezi členskými státy v oblasti vyřizování víz

12.

Počet účastníků, kteří tři měsíce po skončení odborné přípravy uvedou, že využívají dovednosti a kompetence získané během ní

© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2020
Zavřít
MENU