(EU) 2021/1147Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1147 ze dne 7. července 2021, kterým se zřizuje Azylový, migrační a integrační fond

Publikováno: Úř. věst. L 251, 15.7.2021, s. 1-47 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 7. července 2021 Autor předpisu: Evropský parlament; Rada Evropské unie
Platnost od: 15. července 2021 Nabývá účinnosti: 1. ledna 2021
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
 Obsah   Tisk   Export  Skrýt přehled   Celkový přehled   Skrýt názvy Zobrazit názvy  

Provádí předpisy

12016E078; 12016E079;

Oblasti

Věcný rejstřík

Předpisy EU

(ES, Euratom) č. 2988/95; (Euratom, ES) č. 2185/96; 2001/55/ES; (ES) č. 168/2007; 2007/435/ES; 573/2007/ES; 575/2007/ES; 2008/115/ES; 2008/381/ES; 2009/52/ES; (EU) č. 439/2010; 2011/36/EU; 2011/95/EU; (EU) č. 182/2011; 2013/32/EU; (EU) č. 604/2013; 2013/755/EU; (EU, Euratom) č. 883/2013; (EU) č. 1053/2013; (EU) č. 514/2014; (EU) č. 516/2014; 12016E020; 12016E067; 12016E080; 12016E258; 12016E290; 12016E322; 12016E349; (EU) 2017/1371; (EU) 2017/1939; (EU, Euratom) 2018/1046; (EU) 2019/1896; (EU) 2020/852; (EU, Euratom) 2020/2093; (EU) 2021/523; (EU) 2021/695; (EU) 2021/1057; (EU) 2021/1058; (EU) 2021/1060; (EU) 2021/1148;
Původní znění předpisu

15.7.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 251/1


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/1147

ze dne 7. července 2021,

kterým se zřizuje Azylový, migrační a integrační fond

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 78 odst. 2 a čl. 79 odst. 2 a 4 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s řádným legislativním postupem (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V souvislosti s vyvíjejícími se migračními výzvami, které jsou charakterizovány potřebou podpory silných přijímacích, azylových, integračních a migračních systémů v členských státech, prevence a přiměřených a solidárních postupů za účelem zvládnutí naléhavých situací a nahrazení neoprávněných a nebezpečných vstupů legálními a bezpečnými cestami, jsou investice do účinného a koordinovaného řízení migrace v Unii klíčovým předpokladem k dosažení cíle Unie, jímž je vytvoření prostoru svobody, bezpečnosti a práva podle čl. 67 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“).

(2)

Význam koordinovaného přístupu Unie a členských států se odráží v evropském programu pro migraci ze dne 13. května 2015, který zdůraznil potřebu soudržné a jasné společné politiky, jež obnoví důvěru ve schopnost Unie spojit úsilí vyvíjené na evropské i vnitrostátní úrovni s cílem řešit migraci a účinně spolupracovat v souladu se zásadou solidarity a spravedlivého rozdělení odpovědnosti mezi členské státy, jak stanoví článek 80 Smlouvy o fungování EU; toto bylo potvrzeno v přezkumu programu v polovině období ze dne 27. září 2017 a ve zprávách o pokroku ze dne 14. března 2018 a 16. května 2018.

(3)

Evropská rada ve svých závěrech ze dne 19. října 2017 opětovně potvrdila potřebu prosazovat komplexní, pragmatický a rozhodný přístup k řízení migrace, jehož cílem je zajistit ochranu vnějších hranic a snížit počet neoprávněných vstupů a počet úmrtí na moři. Tento přístup by měl být založen na flexibilním a koordinovaném využívání všech nástrojů, jež mají Unie a členské státy k dispozici. Evropská rada dále vyzvala k zajištění výrazně lepšího navracení prostřednictvím opatření na úrovni Unie i na úrovni členských států, jako jsou účinné dohody a ujednání o zpětném přebírání osob.

(4)

V rámci úsilí o zajištění komplexního přístupu k řízení migrace založeného na vzájemné důvěře, solidaritě a spravedlivém rozdělení odpovědnosti mezi členské státy a orgány Unie a s cílem zajistit společnou udržitelnou azylovou a přistěhovaleckou politiku Unie by členské státy měly být podpořeny odpovídajícími finančními prostředky z Azylového, migračního a integračního fondu (dále jen „fond“).

(5)

Všechny akce financované z fondu, včetně akcí prováděných ve třetích zemích, by měly být prováděny v plném souladu s právy a zásadami zakotvenými v acquis Unie a Listině základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) a měly by být v souladu s mezinárodními závazky Unie a členských států vyplývajícími z mezinárodních nástrojů, jichž jsou stranami, zejména tím, že zajistí dodržování zásad genderové rovnosti, zákazu diskriminace a nejlepšího zájmu dítěte.

(6)

Všechny akce nebo rozhodnutí týkající se migrujících dětí, a to i při navracení, by měly v prvé řadě brát v potaz nejlepší zájem dítěte a současně by měly zohledňovat právo dítěte vyjádřit svůj názor.

(7)

Fond by měl navazovat na dosažené výsledky a uskutečněné investice s podporou svých předchůdců: Evropského uprchlického fondu zřízeného rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 573/2007/ES (4) na období 2008 – 2013, Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí zřízeného rozhodnutím Rady 2007/435/ES (5) na období 2007 – 2013, Evropského návratového fondu zřízeného rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 575/2007/ES (6) na období 2008–2013 a Azylového, migračního a integračního fondu zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 516/2014 (7) na období 2014–2020. Měl by zároveň zohlednit veškerý relevantní nový vývoj.

(8)

Fond by měl přispívat k solidaritě a spravedlivému rozdělení odpovědnosti mezi členské státy a k efektivnímu řízení migračních toků mimo jiné podporou společných opatření v oblasti azylu včetně úsilí členských států, pokud jde o přijímání osob, které potřebují mezinárodní ochranu, prostřednictvím přesídlování, přijímání osob z humanitárních důvodů a přemísťování žadatelů o mezinárodní ochranu nebo osob požívajících mezinárodní ochrany mezi členskými státy, posilováním ochrany zranitelných žadatelů o azyl, například dětí, podporou integračních strategií a rozvojem a posilováním politiky legální migrace, například prostřednictvím bezpečných a legálních možností vstupu do Unie, což by mělo rovněž pomoci zajistit dlouhodobou konkurenceschopnost Unie a budoucnost jejího sociálního modelu a omezit faktory motivující k neoprávněné migraci na základě udržitelné politiky navracení a zpětného přebírání osob.

(9)

Fond by vzhledem ke své vnitřní povaze a jako hlavní nástroj financování azylu a migrace na unijní úrovni měl především podporovat akce sloužící vnitřní migrační a azylové politice Unie v souladu s cíli fondu. Avšak vzhledem k tomu, že určité akce realizované mimo Unii přispívají k dosažení cílů fondu a že za některých okolností mohou přinést přidanou hodnotu pro Unii, by fond měl podporovat posilování spolupráce a partnerství se třetími zeměmi za účelem řízení migrace s cílem podpořit způsoby legální migrace a zlepšit účinné, bezpečné a důstojné navracení a zpětné přebírání, jakož i prosazovat počáteční reintegraci ve třetích zemích. Podporou poskytovanou z fondu by neměla být dotčena stávající dobrovolná povaha přesídlení a relokace žadatelů o mezinárodní ochranu a osob požívajících mezinárodní ochrany podle právního rámce společného evropského azylového systému platného v době přijetí tohoto nařízení.

(10)

S cílem využít odborné znalosti příslušných decentralizovaných agentur by Komise měla zajistit, aby se při vypracování programů členských států zohlednily jejich znalosti a zkušenosti, pokud jde o oblasti jejich pravomocí. Dále by mělo být možné, aby fond doplňoval činnosti podporované Evropským podpůrným úřadem pro otázky azylu (EASO), zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 439/2010 (8), s cílem usnadnit a zlepšit fungování společného evropského azylového systému; posilování praktické spolupráce, zejména výměny informací ohledně azylu a osvědčených postupů; prosazování práva Unie a mezinárodního práva a přispívání k jednotnému provádění práva Unie v oblasti azylu na základě přísných norem pro postupy udělení mezinárodní ochrany, podmínky přijetí a posouzení potřeb ochrany v celé Unii; umožňování udržitelného a spravedlivého rozdělování žádostí o mezinárodní ochranu; usnadňování sbližování při posuzování žádostí o udělení mezinárodní ochrany v celé Unii; podporování úsilí členských států v oblasti přesídlování a poskytování operativní a technické pomoci členským státům za účelem řízení jejich azylových a přijímacích systémů, zejména těm členským státům, jejichž systémy čelí nepřiměřenému tlaku.

(11)

Fond by měl podporovat úsilí Unie a členských států spojené se zvyšováním kapacity členských států rozvíjet, monitorovat a hodnotit své azylové politiky s ohledem na povinnosti, jež pro ně vyplývají z práva Unie.

(12)

Fond by měl podporovat úsilí členských států a Unie o úplné provádění a další rozvoj společného evropského azylového systému, včetně jeho vnějšího rozměru.

(13)

Partnerství a spolupráce se třetími zeměmi jsou základní složkou unijní politiky pro řízení migrace. Fond by měl přispět k tomu, aby nebezpečné a neoprávněné vstupy nahradily legální a bezpečné možnosti vstupu státních příslušníků třetích zemí nebo osob bez státní příslušnosti, kteří potřebují mezinárodní ochranu, na území členských států, aby se projevila solidarita se zeměmi v regionech, do nichž nebo uvnitř kterých byl vysídlen velký počet osob, které potřebují mezinárodní ochranu, a to zmírněním tlaku, jemuž tyto země čelí, a měl by účinně přispívat ke globálním iniciativám s Unií a členskými státy v oblasti přesídlování tím, že Unie bude na mezinárodních fórech a při jednáních se třetími zeměmi vystupovat jednotně. Fond by měl formou finančních pobídek podporovat úsilí členských států o poskytnutí mezinárodní ochrany a trvalého řešení pro uprchlíky a vysídlené osoby, kteří byli přijati v rámci programů přesídlování nebo přijímání osob z humanitárních důvodů.

(14)

Vzhledem k migračním tokům do Unie a významu zajištění integrace a začleňování pro osoby přicházející do Evropy, pro místní komunity a pro dlouhodobě kvalitní život našich společností a stabilitu našich ekonomik je zásadní podporovat politiky členských států zaměřené na integraci oprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí, a to i v prioritních oblastech uvedených v akčním plánu pro integraci a začleňování na období 2021–2027. Fond by měl podporovat integrační opatření uzpůsobená potřebám státních příslušníků třetích zemí, jakož i horizontální opatření zaměřená na budování kapacit členských států za účelem rozvoje integračních strategií, posílení výměny a spolupráce a podpory kontaktů, konstruktivního dialogu a vzájemné akceptace mezi státními příslušníky třetích zemí a přijímající společností.

(15)

V zájmu zvýšení efektivnosti, dosažení co největší přidané hodnoty pro Unii a zajištění soudržnosti reakce Unie v oblasti podpory integrace státních příslušníků třetích zemí by akce financované z fondu měly být v souladu s akcemi, jež jsou financovány z dalších nástrojů Unie, zejména vnějších nástrojů, Evropského sociálního fondu plus (ESF+), zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1057 (9), a Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1058 (10), a měly by je doplňovat. Fond by měl podporovat opatření uzpůsobená potřebám státních příslušníků třetích zemí, která jsou zpravidla prováděna v počátečních fázích integrace, jakož i horizontální opatření podporující kapacitu členských států v oblasti integrace, zatímco intervence ohledně státních příslušníků třetích zemí, jež mají dlouhodobější dopad, by měly být financovány z ESF+ a EFRR. V této souvislosti by orgány členských států odpovědné za provádění fondu měly mít povinnost spolupracovat a koordinovat s orgány, které členské státy určily pro účely řízení intervencí ESF+ a EFRR, a v případě potřeby spolupracovat i koordinovat i s jejich řídícími orgány a s řídícími orgány dalších fondů Unie, jež přispívají k integraci státních příslušníků třetích zemí.

(16)

Oblast působnosti integračních opatření by v zájmu zajištění komplexního přístupu k integraci měla rovněž zahrnovat osoby požívající mezinárodní ochrany, přičemž je třeba zohlednit specifika této cílové skupiny. Pokud jsou integrační opatření kombinována s přijímáním, měly by příslušné akce ve vhodných případech zahrnovat i žadatele o azyl.

(17)

Provádění fondu v oblasti integrace by mělo být v souladu se společnými základními principy Unie v oblasti integrace, které jsou uvedeny v Akčním plánu pro integraci a začleňování na období 2021–2027.

(18)

Mělo by být možné, aby členské státy, které si to přejí, měly možnost stanovit ve svých programech, že integrační opatření mohou zahrnovat nejbližší příbuzné státních příslušníků třetích zemí, čímž se podpoří celistvost rodiny, a to v rozsahu nezbytném pro účinné provádění takových opatření. Za „nejbližší příbuzné“ by měli být považováni manželé (manželky), partneři (partnerky), jakož i jakákoli osoba s přímými rodinnými vazbami v sestupné či vzestupné linii na státního příslušníka třetí země, na nějž je dané integrační opatření zaměřeno, která by jinak nebyla do oblasti působnosti fondu zahrnuta.

(19)

Vzhledem k zásadní úloze orgánů členských států a organizací občanské společnosti v oblasti integrace a pro usnadnění přístupu těchto subjektů k financování na úrovni Unie by měl fond usnadňovat provádění integračních opatření celostátními, regionálními a místními orgány a organizacemi občanské společnosti, mimo jiné využitím tematického nástroje a prostřednictvím vyšší míry spolufinancování v případě těchto opatření. V této souvislosti by nejméně 5 % počátečního přídělu pro tematický nástroj mělo cílit na provádění integračních opatření místními a regionálními orgány.

(20)

Kromě míry spolufinancování projektů ze strany fondu se členské státy vyzývají, aby poskytly finanční prostředky z rozpočtu svých orgánů veřejné správy, pokud je takové financování nezbytné pro realizaci projektu, zejména pokud je daný projekt prováděn organizací občanské společnosti.

(21)

Vzhledem k dlouhodobým hospodářským a demografickým výzvám, kterým Unie čelí, a vzhledem ke stále více globalizované povaze migrace je nezbytné vytvořit dobře fungující způsoby legální migrace do Unie s cílem zachovat její atraktivitu jako místa pro oprávněnou migraci v souladu s ekonomickými a sociálními potřebami členských států a zajistit udržitelnost sociálních systémů a růst hospodářství Unie a současně chránit migrující pracovníky před pracovním vykořisťováním.

(22)

Fond by měl podporovat členské státy při zavádění strategií, posilování a rozvoji politik v oblasti legální migrace a při posilování jejich celkové kapacity vypracovávat, provádět, monitorovat a hodnotit strategie, politiky a opatření v oblasti přistěhovalectví a integrace zaměřené na oprávněně pobývající státní příslušníky třetích zemí, zejména právní nástroje Unie pro legální migraci. Fond by měl také podporovat výměnu informací a osvědčených postupů a spolupráci mezi různými útvary a úrovněmi správy i mezi členskými státy.

(23)

Účinná a důstojná návratová politika je nedílnou součástí komplexního přístupu k migraci, o nějž Unie a její členské státy usilují. Fond by měl podporovat a povzbuzovat členské státy s cílem účinně provádět a dále rozvíjet společné normy pro navracení s důrazem na dobrovolné návraty, uvedené zejména ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES (11), a integrovaný a koordinovaný přístup k řízení navracení. V zájmu udržitelné návratové politiky by fond měl rovněž podporovat související opatření ve třetích zemích, například opatření k usnadnění a zaručení bezpečného a důstojného navracení a zpětného přebírání osob, jakož i udržitelné reintegrace navracených osob, mimo jiné prostřednictvím poskytování peněžité nebo věcné pomoci.

(24)

Členské státy by měly upřednostňovat dobrovolné navracení a měly by zajišťovat účinné, bezpečné a důstojné navracení. Za účelem podpory dobrovolného navracení by členské státy měly stanovit příslušné pobídky, jako je například preferenční zacházení ve formě rozšířené pomoci při návratu a počáteční podpory při reintegraci. Tento druh dobrovolného navracení je z hlediska nákladové efektivnosti v zájmu navracených osob i v zájmu příslušných orgánů.

(25)

Ačkoli by dobrovolné navracení mělo mít přednost před nuceným navracením, obě tyto formy navracení jsou nicméně navzájem propojené a jejich účinky se navzájem posilují, a členské státy by proto měly být povzbuzovány k posilování doplňkovosti obou těchto forem navracení. Důležitým prvkem přispívajícím k zajištění integrity azylových systémů a systémů legální migrace je možnost vyhoštění. Z fondu by tedy měla být podporována opatření členských států zaměřená na usnadnění a provádění vyhoštění, případně v souladu s normami stanovenými v právu Unie a při plném respektování základních práv a důstojnosti navracených osob.

(26)

Specifická podpůrná opatření určená navraceným osobám v členských státech a v zemích návratu, se zvláštním zaměřením na jejich humanitární potřeby a potřeby v oblasti ochrany, mohou zlepšit podmínky navracení a posílit reintegraci do společnosti navracených osob. Zvláštní pozornost je třeba věnovat zranitelným osobám.

(27)

Účinné zpětné přebírání neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetími zeměmi je nedílnou součástí návratové politiky Unie a ústředním nástrojem efektivního řízení migračních toků, neboť usnadňuje rychlé navracení neoprávněných migrantů. Spolupráce v oblasti zpětného přebírání osob představuje důležitý prvek v rámci dialogu a spolupráce se třetími zeměmi původu a tranzitu neoprávněných migrantů a v zájmu účinnosti návratových politik na úrovni členských států i Unie by mělo být podporováno její provádění ve třetích zemích.

(28)

Vedle podpory navracení osob, jak je stanoveno v tomto nařízení, by měl fond podporovat i další opatření pro boj proti neoprávněné migraci a obchodování s migranty a měl by motivovat k dodržování právních předpisů v oblasti legální migrace, a tím zajišťovat integritu imigračních systémů členských států.

(29)

Zaměstnávání neoprávněných migrantů podkopává rozvoj politiky mobility pracovních sil založené na systémech legální migrace a ohrožuje práva migrujících pracovníků, v důsledku čehož jsou zranitelní v případě porušování a zneužívání práv. Fond by proto měl přímo nebo nepřímo podporovat členské státy při provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/52/ES (12), která zakazuje zaměstnávání neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí a stanoví sankce vůči zaměstnavatelům, kteří tento zákaz porušují.

(30)

Fond by měl přímo nebo nepřímo podporovat členské státy při provádění směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/36/EU (13), která obsahuje ustanovení o pomoci obětem obchodování s lidmi a o jejich podpoře a ochraně. Tato opatření, včetně opatření pro včasnou identifikaci obětí obchodování s lidmi a pro jejich předání specializovaným službám, by měla zohledňovat specifický charakter obchodování s lidmi v závislosti na jejich pohlaví a dětské oběti.

(31)

Fond by měl doplňovat činnosti prováděné v oblasti navracení Evropskou agenturou pro pohraniční a pobřežní stráž podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1896 (14), aniž by této agentuře poskytoval další zdroje financování.

(32)

V souladu se zásadou efektivnosti je třeba usilovat o synergie a soulad s jinými fondy Unie a zabránit překrývání akcí.

(33)

Aby se optimalizovala přidaná hodnota investic, které jsou zcela nebo zčásti financovány z rozpočtu Unie, je třeba usilovat o synergie zejména mezi fondem a jinými programy Unie, včetně programů v rámci sdíleného řízení. V zájmu maximalizace těchto synergií by měly být zajištěny klíčové podpůrné mechanismy, včetně kumulativního financování určité akce z fondu a z jiného programu Unie. Toto kumulativní financování by nemělo překročit celkové způsobilé náklady na danou akci. Za tímto účelem by toto nařízení mělo stanovit vhodná pravidla, zejména pokud jde o možnost vykázat tytéž náklady nebo výdaje v rámci fondu i jiného programu Unie na poměrném základě.

(34)

Akce ve třetích zemích a ve vztahu k nim podporované v rámci fondu by měly být prováděny v synergii a v souladu s ostatními činnostmi mimo Unii, které získávají podporu prostřednictvím nástrojů financování vnější činnosti Unie. Při provádění těchto akcí by se mělo zejména dbát na to, aby byly plně slučitelné se zásadami a obecnými cíli vnější politiky Unie a zásadou soudržnosti politik ve prospěch rozvoje a byly v souladu se strategickými programovými dokumenty pro danou zemi či oblast a mezinárodními závazky Unie. V souvislosti s vnějším rozměrem by se fond měl zaměřovat na podpůrné akce, které nejsou orientovány na rozvoj, sloužit zájmu vnitřních politik Unie, a měl by být v souladu s činnostmi prováděnými v rámci Unie. Podpora z fondu by měla cílit na prohlubování spolupráce se třetími zeměmi a posílení klíčových aspektů řízení migrace v oblastech zájmu migrační politiky Unie.

(35)

Financování z rozpočtu Unie by se mělo zaměřit na akce, u nichž může intervence Unie přinést přidanou hodnotu ve srovnání s akcemi na úrovni samotných členských států. Finanční podpora poskytovaná podle tohoto nařízení by měla přispět zejména k posilování vnitrostátních kapacit a kapacit Unie v oblasti azylu a migrace v souladu s článkem 80 Smlouvy o fungování EU.

(36)

Při propagaci akcí podporovaných fondem by příjemci finančních prostředků Unie měli poskytovat informace v jazyku či jazycích cílové skupiny. Aby byla zajištěna viditelnost financování Unií, měli by příjemci finančních prostředků Unie při komunikaci o akci uvést původ těchto prostředků. Za tímto účelem by příjemci měli zajistit, aby veškeré komunikační materiály určené médiím a široké veřejnosti zobrazovaly znak Unie a výslovně uváděly finanční podporu Unie.

(37)

Komise by měla mít možnost využívat finanční zdroje z fondu na podporu osvědčených postupů a výměny informací, pokud jde o provádění fondu.

(38)

Komise by měla včas zveřejňovat informace o podpoře poskytované z tematického nástroje v přímém nebo nepřímém řízení a tyto informace v případě potřeby aktualizovat. Údaje by mělo být možné třídit podle specifického cíle, názvu příjemce, částky, v jejíž výši byl přijat právní závazek, a povahy a účelu daného opatření.

(39)

Lze mít za to, že členský stát nedodržuje příslušné acquis Unie, včetně využívání provozní podpory z fondu, jestliže neplní své povinnosti stanovené Smlouvami v oblasti azylu a navracení, jestliže existuje zjevné riziko závažného porušení hodnot Unie tímto členským státem při provádění acquis týkajícího se azylu a navracení nebo jestliže hodnotící zpráva v rámci schengenského hodnotícího a monitorovacího mechanismu stanoveného v nařízení Rady (EU) č. 1053/2013 (15) zjistí nedostatky v příslušné oblasti.

(40)

Fond by měl zajišťovat spravedlivé a transparentní rozdělování zdrojů s cílem dosáhnout cílů stanovených v tomto nařízení. Pro splnění požadavků na transparentnost by Komise měla zveřejňovat informace o ročních a víceletých pracovních programech tematického nástroje. V souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 (16) by každý členský stát měl do šesti měsíců od schválení programu zajistit zřízení internetových stránek, na nichž jsou k dispozici informace o jeho programu, včetně cílů programu, činností, dostupných možností financování a dosažených výsledků.

(41)

Toto nařízení by mělo stanovit počáteční částky pro programy členských států, které tvoří pevné částky stanovené v příloze I a částka vypočtená na základě kritérií stanovených v uvedené příloze a které odrážejí potřeby a tlak, s nimiž se jednotlivé členské státy setkávají v oblasti azylu, migrace, integrace a navracení. S ohledem na zvláštní potřeby těch členských států, které v letech 2018 a 2019 zaznamenaly nejvyšší počet žádostí o azyl na obyvatele, je vhodné zvýšit pevně stanovené částky pro Kypr, Maltu a Řecko.

(42)

Počáteční částky pro programy členských států by měly tvořit základ dlouhodobých investic členských států. Aby se zohlednily změny migračních toků, řešily potřeby v oblasti řízení azylových a přijímacích systémů a integrace oprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí a aby se rozvíjela legální migrace a bojovalo proti neoprávněné migraci prostřednictvím účinného, bezpečného a důstojného navracení, měla by být členským státům v polovině programového období přidělena dodatečná částka s přihlédnutím k objektivním kritériím. Uvedená částka by měla vycházet ze statistických údajů podle přílohy I, které budou odrážet změny základní situace členských států.

(43)

V zájmu přispění k dosažení cíle politiky fondu by členské státy měly zajistit, aby jejich programy zahrnovaly akce zaměřené na specifické cíle fondu a zvolené priority byly v souladu s prováděcími opatřeními stanovenými v příloze II a aby přidělování zdrojů na jednotlivé cíle zajišťovalo dosažení celkového cíle politiky. Za tímto účelem by členské státy měly v zásadě zabezpečit minimální příděl prostředků na posílení a rozvoj společného evropského azylového systému, na posílení a rozvoj způsobů legální migrace do členských států v souladu s jejich ekonomickými a sociálními potřebami a na podporu účinné integrace a účinného sociálního začleňování státních příslušníků třetích zemí a přispívání k nim.

(44)

Jelikož se výzvy v oblasti migrace neustále vyvíjejí, je nutné přizpůsobit přidělování finančních prostředků změnám migračních toků. Aby bylo možné reagovat na naléhavé potřeby, změny priorit politik a priorit Unie a směrovat financování k akcím s vysokou přidanou hodnotou pro Unii, měla by být část finančních prostředků prostřednictvím tematického nástroje pravidelně přidělována na specifické akce, akce Unie, akce místních a regionálních orgánů, mimořádnou pomoc, přesídlování a přijímání osob z humanitárních důvodů a na další podporu pro členské státy přispívající k úsilí v rámci solidarity a sdílení odpovědnosti. Tematický nástroj nabízí flexibilitu při řízení fondu a mohl by být rovněž prováděn prostřednictvím programů členských států.

(45)

Členské státy by měly být prostřednictvím vyššího příspěvku Unie podporovány v tom, aby část svých finančních prostředků přidělených na jejich program použily pro financování akcí uvedených v příloze IV.

(46)

Část dostupných zdrojů z fondu by mělo být možné přidělit na programy členských států pro provádění specifických akcí nad rámec jejich počátečního přídělu. Tyto specifické akce by měly být vymezeny na úrovni Unie a měly by zahrnovat akce vyžadující spolupráci nebo akce nezbytné pro řešení vývoje v Unii, jenž vyžaduje poskytnutí dalších finančních prostředků jednomu nebo více členským státům.

(47)

Fond by měl přispívat na podporu provozních nákladů, které souvisejí se specifickými cíli fondu, aby členským státům umožnil udržovat si kapacity nezbytné pro úkoly a služby, které pro Unii jako celek představují veřejnou službu. Tato podpora by měla spočívat v plné náhradě zvláštních nákladů, jež souvisejí s cíli fondu, a měla by být nedílnou součástí programů členských států.

(48)

S cílem doplnit provádění cíle politiky fondu na vnitrostátní úrovni prostřednictvím programů členských států by měl fond rovněž poskytovat podporu pro akce na úrovni Unie. Tyto akce by měly sloužit k obecným strategickým účelům v působnosti intervence fondu v souvislosti s analýzou politiky a inovacemi, vzájemným učením a partnerstvími na nadnárodní úrovni a se zkoušením nových iniciativ a akcí na úrovni celé Unie.

(49)

Aby se posílila schopnost Unie okamžitě řešit jednak mimořádné situace v oblasti migrace v jednom či více členských státech, které se vyznačují velkým nebo neúměrným přílivem státních příslušníků třetích zemí, jenž klade značné a naléhavé nároky na jejich přijímací a zajišťovací zařízení a na jejich systémy a postupy v oblasti azylu a řízení migrace, a jednak mimořádné situace v oblasti migrace ve třetích zemích z důvodu politického vývoje nebo konfliktů, mělo by být možné poskytovat mimořádnou pomoc v souladu s rámcem stanoveným v tomto nařízení.

(50)

Toto nařízení by mělo zajistit pokračování činnosti Evropské migrační sítě zřízené rozhodnutím Rady 2008/381/ES (17) a stanovit finanční pomoc v souladu s cíli a úkoly této sítě.

(51)

Cíl politiky fondu bude rovněž zohledněn prostřednictvím finančních nástrojů a rozpočtové záruky v rámci oken politiky Programu InvestEU zavedeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 (18). Finanční podpora by měla být využívána k tomu, aby přiměřeným způsobem řešila selhání trhu nebo nepříznivé investiční situace, a akce by neměly zdvojovat ani vytlačovat soukromé financování nebo narušovat hospodářskou soutěž na vnitřním trhu. Akce by měly mít jasnou přidanou hodnotu pro Unii.

(52)

Operace kombinování zdrojů jsou dobrovolné povahy a jsou operacemi podporovanými z rozpočtu Unie, jež kombinují nevratné, vratné nebo obojí formy podpory z rozpočtu Unie s vratnými formami podpory od podpůrných, rozvojových nebo jiných veřejných finančních institucí, jakož i od soukromých finančních institucí a soukromých investorů.

(53)

Toto nařízení stanoví pro celé období trvání fondu finanční krytí, které má v ročním rozpočtovém procesu pro Evropský parlament a Radu představovat hlavní referenční částku ve smyslu bodu 18 interinstitucionální dohody ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů (19).

(54)

Na fond se použije nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (20) (dále jen „finanční nařízení“). Finanční nařízení stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého řízení, finančních nástrojů, rozpočtových záruk, finanční pomoci a náhrad vyplácených externím odborníkům.

(55)

Za účelem provádění akcí ve sdíleném řízení by měl být fond součástí soudržného rámce, který tvoří toto nařízení, finanční nařízení a nařízení (EU) 2021/1060.

(56)

Nařízení (EU) 2021/1060 zavádí rámec pro činnost EFRR, ESF+, Fondu soudržnosti, Evropského námořního, rybářského a akvakulturního fondu, Fondu pro spravedlivou transformaci, Azylového, migračního a integračního fondu, Fondu pro vnitřní bezpečnost a Nástroje pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky, který je součástí Fondu pro integrovanou správu hranic, a stanoví zejména pravidla týkající se programování, monitorování a hodnocení, řízení a kontroly fondů Unie prováděných v rámci sdíleného řízení. Kromě toho je proto nezbytné v tomto nařízení upřesnit cíle fondu a stanovit zvláštní ustanovení pro akce, které lze v jeho rámci financovat.

(57)

Plán předběžného financování pro fond je stanoven v nařízení (EU) 2021/1060 a specifická míra předběžného financování je stanovena v tomto nařízení. Kromě toho je v zájmu zajištění rychlé reakce na mimořádné situace vhodné stanovit specifickou míru předběžného financování pro mimořádnou pomoc. Plán předběžného financování by měl zajistit, aby členské státy měly k dispozici prostředky pro poskytování podpory příjemcům hned od začátku provádění svých programů.

(58)

Druhy financování a metody provádění podle tohoto nařízení by měly být vybírány na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů akcí a přinést výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontroly, administrativní zátěži a riziku nesouladu. Při tomto výběru by se mělo zvážit použití jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů, jakož i financování, které není spojeno s náklady, jak je uvedeno v čl. 125 odst. 1 finančního nařízení.

(59)

Pro co nejlepší využití zásady jediného auditu je vhodné stanovit zvláštní pravidla pro kontrolu a audit projektů, u nichž jsou příjemcem mezinárodní organizace, jejichž systémy vnitřní kontroly získaly pozitivní hodnocení Komise. U těchto projektů by řídící orgány měly mít možnost své řídicí kontroly omezit za předpokladu, že příjemce včas poskytne veškeré nezbytné údaje a informace o pokroku projektu a způsobilosti souvisejících výdajů. Navíc pokud je projekt prováděný touto mezinárodní organizací součástí auditního vzorku, měl by mít auditní orgán možnost vykonávat svou činnost v souladu se zásadami mezinárodního standardu pro související služby (ISRS) 4400 – dohodnutými postupy v souvislosti s finančními informacemi.

(60)

V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (21) a nařízeními Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (22), (Euratom, ES) č. 2185/96 (23) a (EU) 2017/1939 (24) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně opatření týkajících se prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí včetně podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí.

Zejména má Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) v souladu s nařízeními (Euratom, ES) č. 2185/96 a (EU, Euratom) č. 883/2013 pravomoc provádět správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 má Úřad evropského veřejného žalobce pravomoc vyšetřovat a stíhat trestné činy proti finančním zájmům Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (25). V souladu s finančním nařízením mají všechny osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, plně spolupracovat na ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, OLAFu, Účetnímu dvoru a v případě členských států účastnících se posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939 Úřadu evropského veřejného žalobce nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby rovnocenná práva udělily i třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie. Při ochraně finančních zájmů Unie by měly členské státy plně spolupracovat a poskytovat orgánům, institucím a jiným subjektům Unie veškerou nezbytnou součinnost.

(61)

Třetí země, která s Unií uzavřela dohodu o kritériích a mechanismech určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl podané v některém z členských států nebo v dotčené třetí zemi, by měla mít možnost se fondu účastnit za splnění určitých podmínek.

(62)

Na toto nařízení se použijí horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU. Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a upravují zejména postupy týkající se sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, zadávání veřejných zakázek, cen a nepřímého plnění, jakož i kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU rovněž zahrnují obecný režim podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie.

(63)

Podle rozhodnutí Rady 2013/755/EU (26) jsou osoby a subjekty usazené v zámořských zemích nebo územích způsobilé k získání finančních prostředků s výhradou pravidel a cílů fondu a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž jsou příslušná zámořská země nebo území spojeny.

(64)

Podle článku 349 Smlouvy o fungování EU a v souladu se sdělením Komise ze dne 24. října 2017 nazvaným „Silnější a obnovené strategické partnerství s nejvzdálenějšími regiony EU“, které Rada schválila ve svých závěrech ze dne 12. dubna 2018, by příslušné členské státy měly zajistit, aby jejich strategie a programy řešily specifické výzvy, jimž nejvzdálenější regiony čelí při řízení migrace. Fond by měl tyto členské státy podpořit odpovídajícími zdroji s cílem pomoci těmto regionům s udržitelným řízením migrace a řešením případných situací, kdy jsou vystaveny tlaku.

(65)

Podle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (27) by měl být fond hodnocen na základě informací shromážděných v souladu se zvláštními požadavky na monitorování a zároveň zamezit administrativní zátěži, zejména pro členské státy, a nadměrné regulaci. Tyto požadavky by měly v příslušných případech zahrnovat měřitelné ukazatele jakožto základ pro hodnocení toho, jaké má tento fond účinky v praxi. Aby bylo možné výsledky dosažené tímto fondem měřit, je třeba stanovit ukazatele a související cíle pro každý specifický cíl fondu. Mezi těmito ukazateli by měly být ukazatele kvalitativní i kvantitativní povahy.

(66)

Prostřednictvím ukazatelů a účetního výkaznictví by měla Komise a členské státy monitorovat provádění fondu v souladu s příslušnými ustanoveními nařízení (EU) 2021/1060 a s tímto nařízením. Počínaje rokem 2023 by členské státy měly Komisi předkládat výroční zprávy o výkonnosti za poslední účetní období. Tyto zprávy by měly obsahovat informace o pokroku dosaženém při provádění programů členských států. Členské státy by měly rovněž předložit shrnutí těchto zpráv Komisi. Komise by měla tato shrnutí přeložit do všech úředních jazyků Unie a zveřejnit je na svých internetových stránkách spolu s odkazy na internetové stránky členských států podle nařízení (EU) 2021/1060.

(67)

S ohledem na význam boje proti změně klimatu v souladu se závazky Unie provádět Pařížskou dohodu, přijatou v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (28), a na cíle Organizace spojených národů pro udržitelný rozvoj by akce podle tohoto nařízení měly přispívat k dosahování obecného cíle, kterým je vynakládat 30 % celkového objemu výdajů víceletého finančního rámce na začleňování cílů v oblasti klimatu, a k naplnění ambice, aby se na výdaje v oblasti biologické rozmanitosti věnovalo 7,5 % rozpočtu v roce 2024 a 10 % rozpočtu v letech 2026 a 2027, přičemž je třeba zohledňovat, jak se cíle v oblasti klimatu a cíle v oblasti biologické rozmanitosti překrývají. Fond by měl podporovat činnosti, které respektují klimatické a environmentální normy a priority Unie a významně nepoškozují environmentální cíle ve smyslu článku 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 (29).

(68)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 514/2014 (30) a jakýkoli akt použitelný na programové období 2014–2020 by se měly i nadále vztahovat na programy a projekty podporované z fondu v rámci programového období 2014–2020. Jelikož prováděcí období nařízení (EU) č. 514/2014 přesáhne do programového období, na něž se vztahuje toto nařízení, a aby se zajistila kontinuita provádění některých projektů schválených podle uvedeného nařízení, měla by být zavedena ustanovení o jednotlivých fázích projektů. Každá jednotlivá fáze projektu by měla být prováděna v souladu s pravidly programového období, v jehož rámci jsou na ni poskytovány finanční prostředky.

(69)

Za účelem doplnění a změny jiných než podstatných prvků tohoto nařízení by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o seznam akcí způsobilých k podpoře podle přílohy III; seznam akcí způsobilých k vyšší míře spolufinancování podle přílohy IV; provozní podporu podle přílohy VII a akty pro další rozvoj rámce pro monitorování a hodnocení. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(70)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (31). Pro prováděcí akty, jež členským státům ukládají společné povinnosti, zejména povinnost týkající se poskytování informací Komisi, by se měl použít přezkumný postup a pro přijímání prováděcích aktů, jež stanoví podrobná opatření pro poskytování informací Komisi v rámci programování a podávání zpráv, by se měl vzhledem k jejich čistě technické povaze použít poradní postup. Je-li to nezbytné v závažných, naléhavých a řádně odůvodněných případech týkajících se povahy a účelu mimořádné pomoci stanovené v tomto nařízení, měla by Komise přijmout okamžitě použitelné prováděcí akty týkající se přijímání rozhodnutí o poskytnutí takové pomoci.

(71)

Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“). V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(72)

V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 21 o postavení Spojeného království a Irska s ohledem na prostor svobody, bezpečnosti a práva, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU, a aniž je dotčen článek 4 uvedeného protokolu, se Irsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.

(73)

V souladu s články 1 a 2 Protokolu č. 22 o postavení Dánska, připojeného ke Smlouvě o EU a ke Smlouvě o fungování EU, se Dánsko neúčastní přijímání tohoto nařízení a toto nařízení pro ně není závazné ani použitelné.

(74)

V souladu s čl. 193 odst. 2 finančního nařízení lze grant udělit na již zahájenou akci v případě, že žadatel může prokázat, že akce musela být zahájena ještě před podpisem grantové dohody. Náklady vzniklé před podáním žádosti o grant nejsou však způsobilé pro financování Unií pouze v řádně odůvodněných mimořádných případech. S cílem zabránit jakémukoli přerušení poskytování podpory Unie, které by mohlo poškodit zájmy Unie, by mělo být možné stanovit, po omezenou dobu na začátku víceletého finančního rámce na období 2021–2027, že od 1. ledna 2021 jsou za způsobilé pro financování Unií považovány i náklady vzniklé v souvislosti s již zahájenými akcemi podporovanými podle tohoto nařízení v přímém řízení i tehdy, pokud vznikly ještě před podáním žádosti o grant.

(75)

Je vhodné uvést do souladu dobu použitelnosti tohoto nařízení s dobou použitelnosti nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 (32).

(76)

Za účelem zajištění nepřetržitého poskytování podpory v relevantní oblasti politiky a umožnění provádění od začátku víceletého finančního rámce na období 2021–2027 by toto nařízení mělo vstoupit v platnost co nejdříve a mělo by se použít se zpětnou působností od 1. ledna 2021,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Tímto nařízením se zřizuje Azylový, migrační a integrační fond (dále jen „fond“) na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027.

Toto nařízení stanoví cíle fondu, rozpočet na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)

„žadatelem o mezinárodní ochranu“ žadatel ve smyslu čl. 2 písm. c) směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2013/32/EU (33);

2)

„osobou požívající mezinárodní ochrany“ osoba požívající mezinárodní ochrany ve smyslu čl. 2 písm. b) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/95/EU (34);

3)

„operací kombinování zdrojů“ akce podporované z rozpočtu Unie, a to i z nástrojů kombinování zdrojů podle čl. 2 bodu 6 finančního nařízení;

4)

„rodinným příslušníkem“ státní příslušník třetí země ve smyslu rodinného příslušníka podle práva Unie použitelného na akce v oblasti politiky podporované z fondu;

5)

„přijímáním osob z humanitárních důvodů“ přijímání na území členských států ze třetí země, do níž byli nuceně vysídleni, a v případě, kdy o to členský stát požádá, na základě doporučení Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (EASO), vysokého komisaře OSN pro uprchlíky nebo jiného příslušného mezinárodního subjektu, státních příslušníků třetích zemí nebo osob bez státní příslušnosti, kterým byla udělena mezinárodní ochrana nebo humanitární status podle vnitrostátního práva, které stanoví práva a povinnosti rovnocenné právům a povinnostem podle článků 20 až 34 směrnice 2011/95/EU pro osoby požívající doplňkové ochrany;

6)

„provozní podporou“ část prostředků přidělených členskému státu, kterou lze použít jako podporu pro orgány veřejné správy odpovědné za plnění úkolů a poskytování služeb, které pro Unii představují veřejnou službu;

7)

„vyhoštěním“ vyhoštění ve smyslu čl. 3 bodu 5 směrnice 2008/115/ES;

8)

„přesídlením“ se rozumí přijímání na základě doporučení vysokého komisaře OSN pro uprchlíky státních příslušníků třetích zemí nebo osob bez státní příslušnosti ze třetí země, do níž byli vysídleni, na území členských států, pokud jim byla udělena mezinárodní ochrana a mají přístup k trvalému řešení v souladu s právem Unie a vnitrostátním právem;

9)

„navracením“ navrácení ve smyslu čl. 3 bodu 3 směrnice 2008/115/ES;

10)

„specifickými akcemi“ nadnárodní nebo vnitrostátní projekty, které přinášejí přidanou hodnotu Unie v souladu s cíli fondu a na něž jeden, několik nebo všechny členské státy mohou obdržet dodatečný příděl do svých programů.

11)

„státním příslušníkem třetí země“ osoba, včetně osob bez státní příslušnosti nebo osob s nevymezenou státní příslušností, která není občanem Unie ve smyslu čl. 20 odst. 1 Smlouvy o fungování EU;

12)

„nezletilou osobou bez doprovodu“ nezletilá osoba bez doprovodu ve smyslu čl. 2 písm. l) směrnice 2011/95/EU;

13)

„akcemi Unie“ nadnárodní projekty nebo projekty, na kterých má Unie zvláštní zájem a které jsou prováděny v souladu s cíli fondu;

14)

„zranitelnou osobou“ kterákoli osoba vymezená jako zranitelná osoba podle práva Unie použitelného na akce v oblasti politiky podporované z fondu.

Článek 3

Cíle fondu

1.   Cílem politiky fondu je přispívat k efektivnímu řízení migračních toků a k provádění, posilování a rozvoji společné azylové politiky a společné přistěhovalecké politiky v souladu s příslušným acquis Unie a při plném dodržování mezinárodních závazků Unie a členských států vyplývajících z mezinárodních nástrojů, jichž jsou stranami.

2.   V rámci cíle politiky stanoveného v odstavci 1 přispívá fond k dosahování těchto specifických cílů:

a)

posílit a rozvíjet všechny aspekty společného evropského azylového systému včetně jeho vnějšího rozměru;

b)

posílit a rozvíjet způsoby legální migrace do členských států v souladu s jejich ekonomickými a sociálními potřebami a podporovat účinnou integraci a sociální začleňování státních příslušníků třetích zemí a přispívat k nim;

c)

přispívat k boji proti neoprávněné migraci, zlepšit účinné, bezpečné a důstojné navracení a zpětné přebírání osob a přispívat k účinné počáteční reintegraci ve třetích zemích a prosazovat ji;

d)

posílit solidaritu a spravedlivé rozdělení odpovědnosti mezi členské státy, zejména s těmi členskými státy, které jsou migračními a azylovými problémy zasaženy nejvíce, a to i prostřednictvím praktické spolupráce.

3.   V rámci specifických cílů stanovených v odstavci 2 se fond provádí prostřednictvím prováděcích opatření uvedených v příloze II.

Článek 4

Partnerství

Pro účely fondu zahrnují partnerství podle čl. 8 odst. 1 nařízení (EU) 2021/1060 regionální, místní, městské a jiné orgány veřejné správy nebo sdružení, která je zastupují, příslušné mezinárodní organizace, nevládní organizace, jako uprchlické organizace a organizace vedené migranty, jakož i vnitrostátní instituce pro oblast lidských práv a subjekty působící v oblasti rovného zacházení, a hospodářské a sociální partnery.

Článek 5

Rozsah podpory

1.   Z fondu jsou v rámci jeho cílů a v souladu s prováděcími opatřeními uvedenými v příloze II podporovány zejména akce uvedené v příloze III.

Za účelem řešení nepředvídaných nebo nových okolností je Komisi svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 37 akty v přenesené pravomoci, jimiž se mění seznam akcí v příloze III doplněním nových akcí.

2.   Z fondu lze za účelem dosažení jeho cílů v souladu s prioritami Unie ve vhodných případech podporovat akce uvedené v příloze III prováděné ve třetích zemích a ve vztahu k nim v souladu s článkem 7 nebo 24.

3.   Pokud jde o akce ve třetích zemích a ve vztahu k nim, Komise a členské státy společně s Evropskou službou pro vnější činnost zajistí v souladu se svými pravomocemi koordinaci s příslušnými politikami, strategiemi a nástroji Unie. Zejména zajistí, aby akce ve třetích zemích a ve vztahu k nim:

a)

byly prováděny v synergii a v souladu s ostatními akcemi mimo Unii, které jsou podporovány prostřednictvím jiných nástrojů Unie;

b)

byly slučitelné s vnější politikou Unie, respektovaly zásadu soudržnosti politik ve prospěch rozvoje a byly v souladu se strategickými programovými dokumenty pro danou oblast či zemi;

c)

zaměřovaly se na opatření, která nejsou orientována na rozvoj, a

d)

sloužily zájmům vnitřních politik Unie a byly v souladu s činnostmi prováděnými v rámci Unie.

4.   Cíle fondu podporují akce zaměřené na jednu nebo více cílových skupin v oblasti působnosti článků 78 a 79 Smlouvy o fungování EU.

Článek 6

Genderová rovnost a zákaz diskriminace

1.   Členské státy a Komise zajistí začlenění genderového hlediska a zohledňování a prosazování genderové rovnosti a genderové problematiky v průběhu přípravy, provádění, monitorování, podávání zpráv a hodnocení programů a projektů podporovaných v rámci fondu.

2.   Členské státy a Komise přijmou vhodná opatření, aby se v průběhu přípravy, provádění, monitorování, podávání zpráv a hodnocení programů a projektů podporovaných v rámci fondu vyloučila jakákoli forma diskriminace zakázaná článkem 21 Listiny základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“).

Článek 7

Třetí země přidružené k fondu

1.   Fond je otevřen třetím zemím, které splňují kritéria vyjmenovaná v odstavci 2 a podmínky stanovené ve zvláštní dohodě upravující účast dané třetí země ve fondu.

2.   Aby byla třetí země považována za způsobilou přidružit se k fondu podle odstavce 1, musí uzavřít s Unií dohodu o kritériích a mechanismech určení státu příslušného pro posuzování žádosti o azyl podané v některém z členských států nebo v uvedené třetí zemi.

3.   Zvláštní dohoda upravující účast dané třetí země ve fondu přinejmenším:

a)

umožňuje spolupráci s členskými státy a orgány, institucemi a jinými subjekty Unie v oblasti azylu, migrace a navracení v duchu zásad solidarity a spravedlivého rozdělení odpovědnosti;

b)

v průběhu trvání fondu se opírá o zásady nenavracení, demokracie, právního státu a dodržování lidských práv;

c)

zajišťuje spravedlivou rovnováhu mezi příspěvky poskytnutými třetí zemí, která se fondu účastní, a přínosy pro ni;

d)

stanoví podmínky účasti ve fondu, včetně výpočtu finančních příspěvků do fondu a správních nákladů;

e)

nesvěřuje dané třetí zemi žádnou rozhodovací pravomoc ohledně fondu;

f)

zaručuje práva Unie zajistit řádné finanční řízení a chránit své finanční zájmy;

g)

stanoví, že daná třetí země udělí nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, OLAFu a Účetnímu dvoru v souladu s článkem 8.

Příspěvky uvedené v prvním pododstavci písm. d) představují účelově vázané příjmy v souladu s čl. 21 odst. 5 finančního nařízení.

Článek 8

Ochrana finančních zájmů Unie

Účastní-li se tohoto fondu na základě rozhodnutí přijatého podle mezinárodní dohody nebo na základě jakéhokoli jiného právního nástroje třetí země, udělí nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, OLAFu a Účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci. V případě OLAFu tato práva zahrnují právo provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, jak je stanoveno v nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013.

KAPITOLA II

FINANČNÍ A PROVÁDĚCÍ RÁMEC

ODDÍL 1

Společná ustanovení

Článek 9

Obecné zásady

1.   Podpora poskytovaná z fondu doplňuje celostátní, regionální a místní intervence a zaměřuje se na přinášení přidané hodnoty Unie k dosažení cílů fondu.

2.   Komise a členské státy zajistí, aby podpora poskytovaná z fondu a členskými státy byla v souladu s relevantními akcemi, politikami a prioritami Unie a doplňovala podporu poskytovanou podle jiných nástrojů Unie, zejména nástroje financování vnější činnosti, Evropského sociálního fondu plus (ESF+) a Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR).

3.   Fond se provádí v přímém, sdíleném nebo nepřímém řízení v souladu s čl. 62 odst. 1 prvním pododstavcem písm. a), b) a c) finančního nařízení.

Článek 10

Rozpočet

1.   Finanční krytí pro provádění fondu na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027 činí 9 882 000 000 EUR v běžných cenách.

2.   Finanční krytí se použije takto:

a)

částka ve výši 6 270 000 000 EUR se přiděluje na programy členských států;

b)

částka ve výši 3 612 000 000 EUR se přiděluje na tematický nástroj uvedený v článku 11.

3.   Až 0,42 % finančního krytí se přidělí na technickou pomoc z podnětu Komise uvedenou v článku 35 nařízení (EU) 2021/1060.

4.   V souladu s článkem 26 nařízení (EU) 2021/1060 může být do fondu v přímém nebo nepřímém řízení na žádost některého členského státu převedeno až 5 % počátečního přídělu tohoto členského státu z kteréhokoli z fondů, na které se vztahuje uvedené nařízení, ve sdíleném řízení. Komise tyto zdroje vynakládá přímo v souladu s čl. 62 odst. 1 prvním pododstavcem písm. a) finančního nařízení, nebo nepřímo v souladu s písmenem c) uvedeného pododstavce. Tyto zdroje se použijí ve prospěch dotčeného členského státu.

Článek 11

Obecná ustanovení o provádění tematického nástroje

1.   Částka uvedená v čl. 10 odst. 2 písm. b) se přidělí pružně prostřednictvím tematického nástroje, přičemž se použije sdílené, přímé či nepřímé řízení podle toho, jak je stanoveno v pracovních programech. Vzhledem k vnitřní povaze fondu slouží tematický nástroj především vnitřní politice Unie v souladu se specifickými cíli stanovenými v čl. 3 odst. 2.

Finanční prostředky z tematického nástroje se použijí na tyto jeho složky:

a)

specifické akce;

b)

akce Unie;

c)

mimořádnou pomoc podle článku 31;

d)

přesídlování a přijímání osob z humanitárních důvodů;

e)

podporu pro členské státy v případě přemísťování žadatelů o mezinárodní ochranu nebo osob požívajících mezinárodní ochrany jako výraz solidarity podle článku 20 a

f)

Evropskou migrační síť podle článku 26.

Z částky uvedené v čl. 10 odst. 2 písm. b) tohoto nařízení je rovněž podporována technická pomoc z podnětu Komise uvedená v článku 35 nařízení (EU) 2021/1060.

2.   Finanční prostředky z tematického nástroje jsou určeny na priority s vysokou přidanou hodnotou pro Unii nebo k reakci na naléhavé potřeby v souladu se schválenými prioritami Unie, které jsou zohledněny v příloze II.

Z finančních prostředků uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce, s výjimkou finančních prostředků použitých na mimořádnou pomoc v souladu s čl. 31 odst. 1 prvním pododstavcem písm. a) a b), se podporují pouze akce uvedené v příloze III, včetně přesídlování a přijímání osob z humanitárních důvodů v souladu s článkem 19 jako součást vnějšího rozměru migrační politiky Unie.

3.   Komise spolupracuje s organizacemi občanské společnosti a relevantními sítěmi, zejména za účelem přípravy a hodnocení pracovních programů pro akce Unie financované z fondu.

4.   Nejméně 20 % prostředků z počátečního přídělu pro tematický nástroj se přiděluje na specifický cíl uvedený v čl. 3 odst. 2 písm. d).

5.   Pokud jsou členským státům poskytnuty finanční prostředky z tematického nástroje v přímém nebo nepřímém řízení, Komise zajistí, aby nebyly vybrány projekty, na které se vztahuje její odůvodněné stanovisko vydané v řízení o nesplnění povinnosti podle článku 258 Smlouvy o fungování EU, které zpochybňuje legalitu a správnost výdajů nebo provádění těchto projektů.

6.   Pro účely článku 23 a čl. 24 odst. 2 nařízení (EU) 2021/1060, pokud jsou finanční prostředky z tematického nástroje vynakládány ve sdíleném řízení, zajistí dotčený členský stát, aby se na plánované akce nevztahovalo odůvodněné stanovisko Komise vydané v řízení o nesplnění povinnosti podle článku 258 Smlouvy o fungování EU, které zpochybňuje legalitu a správnost výdajů nebo provádění akcí, a Komise posoudí, zda tomu tak je.

7.   Komise stanoví celkovou částku, jež má být pro tematický nástroj uvolněna z prostředků přidělených v rozpočtu Unie na daný rok.

8.   Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme pro tematický nástroj rozhodnutí o financování podle článku 110 finančního nařízení, přičemž definuje cíle a akce, které budou podporovány, a určí částky pro jeho jednotlivé složky uvedené v odst. 1 druhém pododstavci tohoto článku. V rozhodnutích o financování se případně stanoví celková částka vyhrazená pro operace kombinování zdrojů. Rozhodnutí o financování mohou být roční nebo víceletá a mohou se vztahovat na jednu nebo více složek tematického nástroje uvedených v odst. 1 druhém pododstavci tohoto článku. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 38 odst. 3 tohoto nařízení.

9.   Tematický nástroj podporuje zejména akce v rámci prováděcího opatření uvedeného v bodě 2 písm. d) přílohy II, které provádějí celostátní, regionální a místní orgány nebo organizace občanské společnosti. V této souvislosti se nejméně 5 % počátečního přídělu pro tematický nástroj zaměřuje na integrační opatření prováděná místními a regionálními orgány.

10.   Komise zajistí spravedlivé a transparentní rozdělení zdrojů mezi specifické cíle stanovené v čl. 3 odst. 2. Komise podá zprávu o využívání tematického nástroje a jeho rozdělení mezi složky uvedené v odst. 1 druhém pododstavci tohoto článku, včetně podpory poskytované akcím v třetích zemích nebo ve vztahu k nim v rámci akcí Unie.

11.   Po přijetí rozhodnutí o financování uvedeného v odstavci 8 může Komise provést odpovídající změny v programech členských států.

ODDÍL 2

Podpora a provádění ve sdíleném řízení

Článek 12

Oblast působnosti

1.   Tento oddíl se vztahuje na částku uvedenou v čl. 10 odst. 2 písm. a) a na dodatečné zdroje, které mají být vynakládány v rámci sdíleného řízení v souladu s finančním rozhodnutím týkajícím se tematického nástroje podle článku 11.

2.   Podpora podle tohoto oddílu se provádí ve sdíleném řízení v souladu s článkem 63 finančního nařízení a s nařízením (EU) 2021/1060.

Článek 13

Rozpočtové zdroje

1.   Částka uvedená v čl. 10 odst. 2 písm. a) se přidělí na programy členských států orientačně takto:

a)

5 225 000 000 EUR v souladu s přílohou I;

b)

1 045 000 000 EUR na úpravu přídělů na programy členských států podle čl. 17 odst. 1.

2.   Pokud není částka uvedená v odst. 1 písm. b) tohoto článku přidělena v plné výši, může být zbývající částka přidána k částce uvedené v čl. 10 odst. 2 písm. b).

Článek 14

Předběžné financování

1.   V souladu s čl. 90 odst. 4 nařízení (EU) 2021/1060 se předběžné financování z fondu vyplatí v ročních splátkách před 1. červencem každého roku, s výhradou dostupnosti finančních prostředků, takto:

a)

2021: 4 %;

b)

2022: 3 %;

c)

2023: 5 %;

d)

2024: 5 %;

e)

2025: 5 %;

f)

2026: 5 %.

2.   Pokud je program členského státu přijat po 1. červenci 2021, vyplatí se dřívější splátky v roce jeho přijetí.

Článek 15

Míry spolufinancování

1.   Příspěvek z rozpočtu Unie nepřesáhne 75 % celkových způsobilých výdajů na daný projekt.

2.   V případě projektů prováděných v rámci specifických akcí lze příspěvek z rozpočtu Unie zvýšit na 90 % celkových způsobilých výdajů.

3.   V případě akcí uvedených v příloze IV lze příspěvek z rozpočtu Unie zvýšit na 90 % celkových způsobilých výdajů.

4.   V případě provozní podpory lze příspěvek z rozpočtu Unie zvýšit na 100 % celkových způsobilých výdajů.

5.   V případě mimořádné pomoci uvedené v článku 31 lze příspěvek z rozpočtu Unie zvýšit na 100 % celkových způsobilých výdajů.

6.   V případě technické pomoci z podnětu členského státu lze příspěvek z rozpočtu Unie zvýšit na 100 % celkových způsobilých výdajů v souladu s omezeními stanovenými v čl. 36 odst. 5 písm. b) bodě vi) nařízení (EU) 2021/1060.

7.   Míra spolufinancování a maximální výše podpory z tohoto fondu se pro druhy akcí financované z příspěvků uvedených v odstavcích 1 až 6 stanoví v rozhodnutí Komise o schválení programu členského státu.

8.   V rozhodnutí Komise o schválení programu členského státu se pro každý druh akce stanoví, zda se míra spolufinancování použije na:

a)

celkový příspěvek včetně příspěvků z veřejných a soukromých zdrojů, nebo

b)

pouze příspěvek z veřejných zdrojů.

Článek 16

Programy členských států

1.   Každý členský stát zajistí, aby priority vymezené v jeho programu odpovídaly prioritám Unie v oblasti řízení azylu a migrace, reagovaly na výzvy Unie v této oblasti a byly plně v souladu s příslušným acquis Unie a se schválenými prioritami Unie, při plném dodržování mezinárodních závazků Unie a členských států vyplývajících z mezinárodních nástrojů, jichž jsou stranami. Při vymezování priorit svých programů členské státy zajistí, aby v nich byla náležitě zohledněna prováděcí opatření uvedená v příloze II.

Vzhledem k vnitřní povaze fondu slouží programy členských států především vnitřní politice Unie v souladu se specifickými cíli stanovenými v čl. 3 odst. 2 tohoto nařízení.

Komise programy členských států posoudí v souladu s článkem 23 nařízení (EU) 2021/1060.

2.   V rámci zdrojů přidělených podle čl. 13 odst. 1, a aniž je dotčen odstavec 3 tohoto článku, přidělí každý členský stát ve svém programu:

a)

nejméně 15 % zdrojů přidělených na specifický cíl stanovený v čl. 3 odst. 2 písm. a) a

b)

nejméně 15 % zdrojů přidělených na specifický cíl stanovený v čl. 3 odst. 2 písm. b).

3.   Členský stát může přidělit méně než minimální podíly uvedené v odstavci 2 pouze tehdy, pokud ve svém programu podrobně vysvětlí, proč by přidělení zdrojů pod touto úrovní neohrozilo dosažení daného cíle.

4.   Komise zajistí, aby byly při vypracovávání programů členských států v rané fázi a včas zohledněny poznatky a odborné znalosti příslušných decentralizovaných agentur, zejména EASO, Evropské agentury pro pohraniční a pobřežní stráž a Agentury Evropské unie pro základní práva, zřízené nařízením Rady (ES) č. 168/2007 (35), pokud jde o oblasti jejich pravomocí.

5.   Komise může příslušné decentralizované agentury, včetně agentur uvedených v odstavci 4, ve vhodných případech zapojit do úkolů týkajících se monitorování a hodnocení podle oddílu 5, zejména s cílem zajistit, aby akce prováděné s podporou fondu byly v souladu s příslušným acquis Unie a schválenými prioritami Unie.

6.   Po přijetí doporučení v souladu s nařízením (EU) č. 1053/2013, která spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení, dotčený členský stát spolu s Komisí přezkoumá možnosti, jak řešit zjištěné skutečnosti a realizovat doporučení prostřednictvím svého programu, případně za podpory fondu.

Komise může v příslušných případech využít rovněž odborných znalostí decentralizovaných agentur Unie v konkrétních otázkách spadajících do jejich působnosti.

7.   V případě potřeby se daný program členského státu změní v souladu s článkem 24 nařízení (EU) 2021/1060, aby zohledňoval doporučení uvedená v odstavci 6 tohoto článku.

8.   Ve spolupráci s Komisí a případně i s příslušnými decentralizovanými agenturami Unie v rámci jejich působnosti a po konzultaci s nimi může dotčený členský stát přerozdělit zdroje v rámci svého programu s cílem realizovat doporučení uvedená v odstavci 6, mají-li finanční dopady.

9.   Členské státy ve svých programech provádějí zejména akce způsobilé k vyšší míře spolufinancování uvedené v příloze IV. S cílem řešit nepředvídané nebo nové okolnosti nebo zajistit účinné provádění finančních prostředků je Komisi v souladu s článkem 37 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem změny seznamu akcí způsobilých pro vyšší míru financování, který je obsažen v příloze IV.

10.   Programy členských států mohou umožnit začlenění nejbližších příbuzných osob, na něž se vztahují integrační opatření uvedená v příloze III v té míře nezbytné pro účinné provádění těchto opatření.

11.   Kdykoli se členský stát rozhodne provést projekt s podporou fondu společně se třetí zemí nebo ve třetí zemi, konzultuje tuto skutečnost s Komisí před schválením projektu.

12.   Programování podle čl. 22 odst. 5 nařízení (EU) 2021/1060 vychází z typů intervencí uvedených v tabulce 1 přílohy VI tohoto nařízení a zahrnuje orientační rozdělení programových zdrojů podle typu intervence v rámci každého specifického cíle stanoveného v čl. 3 odst. 2 tohoto nařízení.

Článek 17

Přezkum v polovině období

1.   V roce 2024 přidělí Komise programům dotčených členských států dodatečnou částku uvedenou v čl. 13 odst. 1 písm. b) v souladu s kritérii uvedenými v bodě 1 písm. b) a v bodech 2 až 5 přílohy I. Toto financování se použije na období od 1. ledna 2025.

2.   Pokud není nejméně 10 % počátečního přídělu na program uvedeného v čl. 13 odst. 1 písm. a) tohoto nařízení pokryto žádostmi o platby předloženými v souladu s článkem 91 nařízení (EU) 2021/1060, není dotčený členský stát způsobilý získat dodatečný příděl pro svůj program uvedený v čl. 13 odst. 1 písm. b) tohoto nařízení.

3.   Při přidělování prostředků z tematického nástroje uvedeného v článku 11 tohoto nařízení od 1. ledna 2025 Komise zohlední pokrok členských států při dosahování milníků výkonnostního rámce podle článku 16 nařízení (EU) 2021/1060 a zjištěné nedostatky v provádění.

Článek 18

Specifické akce

1.   Členský stát může podle čl. 13 odst. 1 získat dodatečné finanční prostředky na specifické akce navíc ke svému přídělu, jsou-li tyto finanční prostředky následně takto označeny v jeho programu a jsou použity jako příspěvek k dosahování cílů fondu.

2.   Financování specifických akcí se nepoužije pro jiné akce v programu členského státu s výjimkou řádně odůvodněných případů a na základě změny tohoto programu schválené Komisí.

Článek 19

Prostředky na přesídlování a přijímání osob z humanitárních důvodů

1.   Členské státy navíc k přídělu podle čl. 13 odst. 1 písm. a) obdrží částku ve výši 10 000 EUR za každou osobu přijatou v rámci přesídlení.

2.   Členské státy navíc k přídělu podle čl. 13 odst. 1 písm. a) obdrží částku ve výši 6 000 EUR za každou osobu přijatou v rámci přijímání osob z humanitárních důvodů.

3.   Částka uvedená v odstavci 2 se zvyšuje na 8 000 EUR za každou osobu přijatou v rámci přijímání osob z humanitárních důvodů, která patří do jedné nebo více z těchto zranitelných skupin:

a)

ohrožené ženy a děti;

b)

nezletilé osoby bez doprovodu;

c)

osoby, které mají zdravotní potřeby, jež lze řešit pouze přijímáním osob z humanitárních důvodů;

d)

osoby, které musí být přijaty z humanitárních důvodů za účelem právní či fyzické ochrany, včetně obětí násilí nebo mučení.

4.   V případě, že členský stát přijme osobu, která patří do více než jedné z kategorií osob uvedených v odstavcích 2 a 3, obdrží příslušnou částku za tuto osobu pouze jednou.

5.   Na příslušné částky mohou mít členské státy případně nárok i v případě rodinných příslušníků osob uvedených v odstavcích 1, 2 a 3, pokud jsou tito rodinní příslušníci přijati za účelem zachování celistvosti rodiny.

6.   Částky uvedené v tomto článku mají formu financování nesouvisejícího s náklady v souladu s článkem 125 finančního nařízení.

7.   Částky uvedené v odstavcích 1, 2, 3 a 5 se na program členského státu přidělí poprvé v rozhodnutí o financování, kterými se daný program schvaluje. Tyto částky se nepoužijí pro jiné akce v programu členského státu s výjimkou řádně odůvodněných případů a na základě změny tohoto programu schválené Komisí. Tyto částky mohou být zahrnuty do žádostí o platbu předložených Komisi za předpokladu, že osoba, za niž je částka přidělena, byla skutečně přesídlena nebo přijata.

8.   Členské státy pro účely auditu a kontroly uchovávají informace nezbytné k řádné identifikaci přesídlených nebo přijatých osob a k určení data jejich přesídlení nebo přijetí.

9.   S ohledem na stávající míry inflace, relevantní vývoj v oblasti přesídlování a další faktory, které mohou optimalizovat využití finančních pobídek obdržených ve formě částek uvedených v odstavcích 1, 2 a 3 tohoto článku, je Komisi v souladu s článkem 37 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci upravující tyto částky, pokud je to považováno za vhodné a v mezích dostupných zdrojů.

Článek 20

Zdroje určené na přemístění žadatelů o mezinárodní ochranu nebo osob požívajících mezinárodní ochrany

1.   Členský stát obdrží navíc ke svému přídělu podle čl. 13 odst. 1 tohoto nařízení dodatečnou částku ve výši 10 000 EUR za každého žadatele o mezinárodní ochranu přemístěného z jiného členského státu v souladu s článkem 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 (36) nebo v důsledku obdobné formy relokace.

2.   Na částku uvedenou v odstavci 1 tohoto článku mohou mít členské státy případně nárok i v případě každého rodinného příslušníka z řad osob uvedených ve zmíněném odstavci za podmínky, že tito rodinní příslušníci byli přemístěni za účelem zachování celistvosti rodiny v souladu s článkem 17 nařízení (EU) č. 604/2013 nebo v důsledku obdobné formy relokace.

3.   Členské státy obdrží navíc k přídělu podle čl. 13 odst. 1 dodatečnou částku ve výši 10 000 EUR na každou osobu požívající mezinárodní ochrany přemístěnou z jiného členského státu.

4.   Na příslušné částky mohou mít členské státy případně nárok i v případě rodinných příslušníků z řad osob uvedených v odstavci 3, pokud tito rodinný příslušníci byli přemístěni za účelem zachování celistvosti rodiny.

5.   Členský stát pokrývající náklady na přemístění podle odstavců 1 až 4 obdrží příspěvek ve výši 500 EUR za každého žadatele o mezinárodní ochranu nebo osobu požívající mezinárodní ochrany přemístěné z jiného členského státu.

6.   Částky uvedené v tomto článku mají formu financování nesouvisejícího s náklady v souladu s článkem 125 finančního nařízení.

7.   Částky uvedené v odstavcích 1 až 5 tohoto článku se přidělí na programy členských států za předpokladu, že osoba, za kterou se daná částka přiděluje, byla skutečně přemístěna do členského státu nebo zaregistrována jako žadatel v členském státě příslušném v souladu s nařízením (EU) č. 604/2013. Tyto částky se nepoužijí pro jiné akce v programu členského státu s výjimkou řádně odůvodněných případů a na základě změny uvedeného programu schválené Komisí.

8.   Členské státy pro účely auditu a kontroly uchovávají informace nezbytné k řádné identifikaci přemístěných osob a k určení data jejich přemístění.

9.   S ohledem na stávající míry inflace, relevantní vývoj v oblasti relokace a další faktory, které mohou optimalizovat využití finančních pobídek obdržených ve formě částek uvedených v odstavcích 1, 3 a 5 tohoto článku, je Komisi v souladu s článkem 37 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci upravující tyto částky, pokud je to považováno za vhodné a v mezích dostupných zdrojů.

Článek 21

Provozní podpora

1.   Členský stát může využít až 15 % částky přidělené na svůj program z fondu k financování provozní podpory v souladu se specifickými cíli fondu.

2.   Při využívání provozní podpory členský stát dodržuje příslušná ustanovení acquis Unie a Listinu.

3.   Členský stát vysvětlí ve svém programu a ve výroční zprávě o výkonnosti podle článku 35 tohoto nařízení, jak využití provozní podpory přispěje k dosažení cílů fondu. Před schválením programu členského státu Komise posoudí výchozí situaci v členských státech, které vyjádřily svůj záměr využít provozní podporu. Komise zohlední informace poskytnuté těmito členskými státy a případně dostupné informace vyplývající z monitorování prováděných v souladu s nařízením (EU) č. 1053/2013, která spadají do oblasti působnosti tohoto nařízení.

4.   Provozní podpora se soustředí na akce, na něž se vztahují výdaje uvedené v příloze VII.

5.   S cílem řešit nepředvídané nebo nové okolnosti nebo zajistit účinné provádění financování je Komisi v souladu s článkem 37 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem změny způsobilých akcí uvedených v příloze VII.

Článek 22

Řídicí kontroly a audity projektů uskutečňovaných mezinárodní organizací

1.   Tento článek se použije na mezinárodní organizace nebo jejich agentury uvedené v čl. 62 odst. 1 prvním pododstavci písm. c) bodě ii) finančního nařízení, jejichž systémy, pravidla a postupy byly Komisí podle čl. 154 odst. 4 a 7 uvedeného nařízení posouzeny kladně za účelem nepřímého provádění grantů financovaných z rozpočtu Unie (dále jen „mezinárodní organizace“).

2.   Aniž jsou dotčeny čl. 83 první pododstavec písm. a) nařízení (EU) 2021/1060 a článek 129 finančního nařízení, je-li mezinárodní organizace příjemcem ve smyslu čl. 2 bodu 9 nařízení (EU) 2021/1060, není řídící orgán povinen provádět řídicí kontroly uvedené v čl. 74 odst. 1 prvním pododstavci písm. a) nařízení (EU) 2021/1060, pokud mezinárodní organizace předloží řídícímu orgánu dokumenty uvedené v čl. 155 odst. 1 prvním pododstavci písm. a), b) a c) finančního nařízení.

3.   Aniž je dotčen čl. 155 odst. 1 první pododstavec písm. c) finančního nařízení, v prohlášení řídícího subjektu, které má mezinárodní organizace předložit, musí být potvrzeno, že projekt je v souladu s platnými právními předpisy a s podmínkami podpory projektu.

4.   Kromě toho, mají-li být uhrazeny náklady podle čl. 53 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2021/1060, v prohlášení řídícího subjektu, které má mezinárodní organizace předložit, musí být potvrzeno, že byly ověřeny:

a)

faktury a doklady o jejich platbě příjemcem;

b)

účetní záznamy nebo účetní kódy vedené příjemcem pro operace spojené s výdaji vykázanými řídícímu orgánu.

5.   Mají-li být uhrazeny náklady podle čl. 53 odst. 1 písm. b), c) nebo d) nařízení (EU) 2021/1060, v prohlášení řídícího subjektu, které má mezinárodní organizace předložit, musí být potvrzeno, že byly splněny podmínky pro úhradu výdajů.

6.   Doklady uvedené v čl. 155 odst. 1 prvního pododstavce písm. a) a c) finančního nařízení se poskytují řídícímu orgánu spolu s každou žádostí o platbu předloženou příjemcem.

7.   Příjemce předkládá řídícímu orgánu každoročně do 15. října účetní závěrku. K ní musí být přiložen výrok nezávislého auditora vypracovaný v souladu s mezinárodně uznávanými auditorskými standardy. Tento výrok musí uvádět, zda zavedené kontrolní systémy řádně fungují a jsou nákladově efektivní a zda jsou uskutečněné operace legální a správné. Musí rovněž uvádět, zda auditní činnost nezpochybňuje tvrzení obsažená v prohlášeních řídícího subjektu předložených mezinárodní organizací, včetně informací o podezřeních z podvodu. Musí poskytovat jistotu, že výdaje uvedené v žádostech o platbu, které mezinárodní organizace předložila řídícímu orgánu, jsou legální a správné.

8.   Aniž jsou dotčeny stávající možnosti provádění dalších auditů podle článku 127 finančního nařízení, řídící orgán vypracuje prohlášení řídícího subjektu uvedené v čl. 74 odst. 1 prvním pododstavci písm. f) nařízení (EU) 2021/1060. Řídící orgán tak učiní na základě dokumentů poskytnutých mezinárodní organizací podle odstavců 2 až 5 a 7 tohoto článku, místo aby se spoléhal na řídicí kontroly podle čl. 74 odst. 1 nařízení (EU) 2021/1060.

9.   Dokument, který stanoví podmínky podpory podle čl. 73 odst. 3 nařízení (EU) 2021/1060, musí obsahovat požadavky stanovené v tomto článku.

10.   Odstavec 2 se nepoužije, a řídící orgán je tedy povinen provést řídicí kontroly, pokud:

a)

uvedený řídící orgán zjistí zvláštní riziko nesrovnalosti nebo náznak podvodu v souvislosti s projektem zahájeným nebo prováděným mezinárodní organizací;

b)

mezinárodní organizace nepředloží uvedenému řídícímu orgánu dokumenty uvedené v odstavcích 2 až 5 a 7;

c)

dokumenty uvedené v odstavcích 2 až 5 a 7, které mezinárodní organizace předložila, jsou neúplné.

11.   Je-li projekt, jehož příjemcem ve smyslu čl. 2 bodu 9 nařízení (EU) 2021/1060 je mezinárodní organizace, součástí vzorku uvedeného v článku 79 uvedeného nařízení, může auditní orgán vykonávat svou činnost na základě dílčího vzorku operací, jež souvisejí s tímto projektem. Jsou-li v dílčím vzorku zjištěny chyby, může auditní orgán případně požádat auditora mezinárodní organizace, aby posoudil celý rozsah a celkové množství chyb v daném projektu.

ODDÍL 3

Podpora a provádění v přímém nebo nepřímém řízení

Článek 23

Oblast působnosti

Komise provádí podporu podle tohoto oddílu buď přímo v souladu s čl. 62 odst. 1 prvním pododstavcem písm. a) finančního nařízení, nebo nepřímo v souladu s písmenem c) uvedeného pododstavce.

Článek 24

Způsobilé subjekty

1.   Pro financování Unií jsou způsobilé tyto subjekty:

a)

právní subjekty usazené v:

i)

členském státě nebo zámořské zemi nebo území s ním spojenými;

ii)

třetí zemi přidružené k fondu na základě zvláštní dohody podle článku 7 za podmínky, že se na ni vztahuje pracovní program a podmínky v něm uvedené;

iii)

třetí zemi uvedené v pracovním programu za podmínek stanovených v odstavci 3;

b)

právní subjekty založené podle práva Unie nebo jakákoli mezinárodní organizace relevantní pro účely fondu.

2.   Pro financování Unií nejsou způsobilé fyzické osoby.

3.   Subjekty uvedené v odst. 1 písm. a) bodě iii) se účastní jako součást konsorcia sestávajícího alespoň ze dvou nezávislých subjektů, z nichž alespoň jeden je usazen v členském státě.

Subjekty účastnící se jako součást konsorcia podle prvního pododstavce tohoto odstavce zajistí, aby akce, jichž se účastní, byly v souladu se zásadami zakotvenými v Listině a aby přispívaly k dosahování cílů fondu.

Článek 25

Akce Unie

1.   Z podnětu Komise může být fond použit k financování akcí Unie, jež se týkají jeho cílů, v souladu s přílohou III.

2.   Akce Unie mohou poskytovat financování kteroukoli z forem stanovených ve finančním nařízení, zejména formou grantů, cen a zadávání veřejných zakázek. Mohou rovněž poskytovat financování formou finančních nástrojů v rámci operací kombinování zdrojů.

3.   Granty prováděné v rámci přímého řízení se udělují a spravují v souladu s hlavou VIII finančního nařízení.

4.   Členové hodnotící komise, která posuzuje návrhy, uvedené v článku 150 finančního nařízení mohou být externí odborníci.

5.   Příspěvky do vzájemného pojišťovacího mechanismu mohou pokrývat rizika spojená se zpětným získáváním prostředků dlužných příjemci a lze je považovat za dostatečnou záruku podle finančního nařízení. Použije se čl. 37 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 (37).

Článek 26

Evropská migrační síť

1.   Z fondu se podporuje Evropská migrační síť a poskytuje se finanční pomoc nezbytná pro její činnost a budoucí rozvoj.

2.   Částku vyhrazenou na Evropskou migrační síť v rámci ročních rozpočtových prostředků fondu i pracovní program stanovující priority jejích činností přijímá Komise po schválení řídícím výborem v souladu s čl. 4 odst. 5 písm. a) rozhodnutí 2008/381/ES. Rozhodnutí Komise o této částce představuje rozhodnutí o financování ve smyslu článku 110 finančního nařízení. V zájmu zajištění včasné dostupnosti prostředků může Komise přijmout pracovní program pro Evropskou migrační síť v samostatném rozhodnutí o financování.

3.   Finanční pomoc určená na činnost Evropské migrační sítě má formu grantů udělovaných národním kontaktním místům uvedeným v článku 3 rozhodnutí 2008/381/ES, nebo případně zadávání veřejných zakázek, v souladu s finančním nařízením.

Článek 27

Operace kombinování zdrojů

Operace kombinování zdrojů v rámci fondu se provádějí v souladu s nařízením (EU) 2021/523 a hlavou X finančního nařízení.

Článek 28

Technická pomoc z podnětu Komise

V souladu s článkem 35 nařízení (EU) 2021/1060 lze z fondu podpořit technickou pomoc prováděnou z podnětu nebo jménem Komise financováním ve výši 100 %.

Článek 29

Audity

Audity použití příspěvku Unie prováděné osobami nebo subjekty, a to i těmi, jež nebyly pověřeny orgány, institucemi ani jinými subjekty Unie, jsou základem celkové jistoty podle článku 127 finančního nařízení.

Článek 30

Informování, komunikace a publicita

1.   Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ těchto prostředků a zajišťují jejich viditelnost, zejména při propagaci akcí a jejich výsledků, tím, že poskytují ucelené, účinné, smysluplné a přiměřené cílené informace určené různým cílovým skupinám, včetně sdělovacích prostředků a veřejnosti. Zajistí viditelnost financování Unie a poskytnou informace, s výjimkou řádně odůvodněných případů, kdy veřejné zobrazení těchto informací není možné nebo vhodné nebo kdy je jejich poskytování omezeno zákonem, zejména z důvodu bezpečnosti, veřejného pořádku, trestního vyšetřování nebo ochrany osobních údajů. Aby byla zajištěna viditelnost financování z prostředků Unie, uvedou příjemci finančních prostředků Unie při veřejné komunikaci o dané akci původ těchto prostředků a rovněž zobrazí znak Unie.

2.   S cílem informovat co nejširší veřejnost Komise provádí informační a komunikační činnosti týkající se fondu, akcí uskutečněných v jeho rámci a dosažených výsledků.

Finanční zdroje přidělené na tento fond rovněž přispívají k institucionální komunikaci politických priorit Unie, pokud tyto priority souvisejí s cíli fondu.

3.   Komise zveřejní pracovní programy týkající se tematického nástroje uvedeného v článku 11. V případě podpory poskytované v přímém nebo nepřímém řízení zveřejní Komise informace uvedené v čl. 38 odst. 2 finančního nařízení na veřejně přístupných internetových stránkách a tyto informace pravidelně aktualizuje. Tyto informace se zveřejní v otevřeném strojově čitelném formátu, který umožňuje třídění, vyhledávání, extrahování a srovnávání údajů.

ODDÍL 4

Podpora a provádění ve sdíleném, přímém nebo nepřímém řízení

Článek 31

Mimořádná pomoc

1.   Fond poskytuje finanční pomoc na řešení naléhavých a konkrétních potřeb v případě řádně odůvodněných mimořádných situací vyplývajících vyplývající z alespoň jedné z těchto skutečností:

a)

výjimečné situace v oblasti migrace vyznačující se velkým nebo neúměrným přílivem státních příslušníků třetích zemí do jednoho nebo více členských států, který klade značné a naléhavé nároky na přijímací a zajišťovací zařízení těchto členských států a na jejich systémy a postupy v oblasti azylu a řízení migrace;

b)

případu hromadného přílivu vysídlených osob ve smyslu směrnice Rady 2001/55/ES (38);

c)

výjimečné situace v oblasti migrace ve třetí zemi, včetně země, ve které by osoby, jež potřebují ochranu, mohly uvíznout z důvodu politického vývoje nebo konfliktů, a to zejména v případech, kdy to může mít dopad na migrační toky směřující do Unie.

V reakci na takové řádně odůvodněné mimořádné situace může Komise v mezích dostupných zdrojů rozhodnout o poskytnutí mimořádné pomoci, včetně pomoci za účelem dobrovolné relokace. Komise v takových případech včas informuje Evropský parlament a Radu.

2.   Opatření ve třetích zemích se provádějí v souladu s čl. 5 odst. 2 a 3.

3.   Mimořádná pomoc může být na programy členských států přidělena navíc k přídělu podle čl. 13 odst. 1 a přílohy I za předpokladu, že je následně v programu členského státu jako taková označena. Toto financování se nepoužije pro jiné akce v programu členského státu s výjimkou řádně odůvodněných případů a na základě změny tohoto programu schválené Komisí. Předběžné financování mimořádné pomoci může, s výhradou dostupnosti finančních prostředků, činit 95 % příspěvku Unie.

4.   Granty prováděné v přímém řízení se udělují a spravují v souladu s hlavou VIII finančního nařízení.

5.   Je-li to nezbytné v zájmu provádění akce, může se mimořádná pomoc vztahovat na výdaje vzniklé přede dnem podání žádosti o grant nebo žádosti o pomoc v souvislosti s uvedenou akcí, nikoli však před 1. lednem 2021.

6.   V řádně odůvodněných závažných a naléhavých případech a s cílem zajistit včasnou dostupnost zdrojů pro mimořádnou pomoc může Komise postupem podle čl. 38 odst. 4 samostatně přijmout rozhodnutí podle článku 110 finančního nařízení o financování mimořádné pomoci prostřednictvím okamžitě použitelných prováděcích aktů. Uvedený aktu zůstává v platnosti po dobu nejvýše 18 měsíců.

Článek 32

Kumulativní a alternativní financování

1.   Na akci, na niž byl získán příspěvek v rámci fondu, lze rovněž získat příspěvek z jiného programu Unie, včetně fondů ve sdíleném řízení, pokud tyto příspěvky nepokrývají tytéž náklady. Na takový další příspěvek na akci se použijí pravidla příslušného programu Unie. Kumulativní financování nesmí překročit celkové způsobilé náklady na akci. Podporu z jednotlivých programů Unie lze vypočítat na poměrném základě v souladu s dokumenty, v nichž jsou stanoveny podmínky podpory.

2.   V souladu s čl. 73 odst. 4 nařízení (EU) 2021/1060 mohou akce, kterým byla udělena „pečeť excelence“ ve smyslu čl. 2 bodu 45 uvedeného nařízení, obdržet podporu ze EFRR nebo ESF+. Pečeť excelence mohou obdržet jen akce, které splňují všechny tyto podmínky:

a)

byly posouzeny v rámci výzvy k podávání návrhů podle tohoto fondu;

b)

splňují minimální požadavky na kvalitu uvedené v této výzvě k podávání návrhů;

c)

nemohou být financovány v rámci této výzvy k podávání návrhů z důvodu rozpočtových omezení.

ODDÍL 5

Monitorování, podávání zpráv a hodnocení

Pododdíl 1

Společná ustanovení

Článek 33

Monitorování a podávání zpráv

1.   Komise na základě své povinnosti podávat zprávy podle čl. 41 odst. 3 prvního pododstavce písm. h) bodu iii) finančního nařízení předloží Evropskému parlamentu a Radě informace o hlavních ukazatelích výkonnosti uvedených v příloze V tohoto nařízení.

2.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 37 akty v přenesené pravomoci, jimiž se mění příloha V za účelem provedení nezbytných úprav hlavních ukazatelů výkonnosti uvedených ve zmíněné příloze.

3.   Ukazatele pro podávání zpráv o pokroku fondu při plnění specifických cílů stanovených v čl. 3 odst. 2 jsou uvedeny v příloze VIII. Pro ukazatele výstupů se výchozí hodnota stanoví na nulu. Milníky stanovené pro rok 2024 a cíle stanovené pro rok 2029 jsou kumulativní.

4.   Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění programu a jeho výsledků byly shromažďovány účinně, efektivně a včas. Za tímto účelem se pro příjemce finančních prostředků Unie, a je-li to vhodné, i pro členské státy stanoví přiměřené požadavky na podávání zpráv.

5.   Pro zajištění účinného posouzení pokroku fondu dosaženého při plnění jeho cílů je Komisi v souladu s článkem 37 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, jimiž se mění příloha VIII za účelem změny nebo doplnění ukazatelů, je-li to považováno nezbytné, a jimiž se toto nařízení doplňuje o ustanovení týkající se zavedení rámce pro monitorování a hodnocení mimo jiné informací o projektech, které mají poskytovat členské státy. Jakékoli změny přílohy VIII se použijí pouze na projekty, které byly vybrány po vstupu uvedených změn v platnost.

Článek 34

Hodnocení

1.   Komise provede do 31. prosince 2024 hodnocení tohoto nařízení v polovině období. Vedle prvků stanovených v čl. 45 odst. 1 nařízení (EU) 2021/1060 se v hodnocení v polovině období posoudí:

a)

účinnost fondu, včetně pokroku dosaženého při dosahování jeho cílů, s přihlédnutím ke všem příslušným již dostupným informacím, zejména k výročním zprávám o výkonnosti uvedeným v článku 35 a k ukazatelům výstupů a výsledků stanoveným v příloze VIII;

b)

účinnost využívání zdrojů přidělených fondu a účinnost řídicích a kontrolních opatření zavedených k jeho provádění;

c)

pokračující význam a vhodnost prováděcích opatření uvedených v příloze II;

d)

koordinace, soulad a doplňkovost akcí podporovaných v rámci fondu a podpory poskytované z jiných fondů Unie;

e)

přidaná hodnota Unie u akcí prováděných v rámci fondu.

Toto hodnocení v polovině období zohlední výsledky zpětného hodnocení účinků Azylového, migračního a integračního fondu v období 2014–2020.

2.   Vedle prvků stanovených čl. 45 odst. 2 nařízení (EU) 2021/1060 zpětné hodnocení rovněž zahrnuje prvky uvedené v odstavci 1 tohoto článku. Kromě toho se vyhodnotí dopad fondu.

3.   Hodnocení v polovině období a zpětné hodnocení se provádějí včas tak, aby mohla přispět do rozhodovacího procesu, včetně případné změny tohoto nařízení.

4.   Při hodnocení v polovině období a zpětném hodnocení Komise věnuje zvláštní pozornost hodnocení akcí prováděných se třetími zeměmi, ve třetích zemích nebo ve vztahu k nim v souladu s článkem 7, čl. 16 odst. 11 a článkem 24.

Pododdíl 2

Pravidla pro sdílené řízení

Článek 35

Výroční zprávy o výkonnosti

1.   Do 15. února 2023 a do 15. února každého následujícího roku až do roku 2031 včetně předloží členské státy Komisi výroční zprávu o výkonnosti podle čl. 41 odst. 7 nařízení (EU) 2021/1060.

Vykazované období zahrnuje poslední účetní období ve smyslu v čl. 2 bodu 29 nařízení (EU) 2021/1060 předcházející roku, v němž je předkládána zpráva. Zpráva předložená do 15. února 2023 zahrne období od 1. ledna 2021.

2.   Výroční zpráva o výkonnosti obsahuje zejména informace o:

a)

pokroku při provádění programu členského státu a dosahování milníků a cílů v něm stanovených, přičemž se zohlední nejnovější údaje požadované podle článku 42 nařízení (EU) 2021/1060;

b)

veškerých otázkách, které ovlivňují výkonnost programu členského státu, a opatřeních přijatých k jejich řešení, včetně informací o veškerých odůvodněných stanoviscích vydaných Komisí v řízeních o nesplnění povinnosti podle článku 258 Smlouvy o fungování EU v souvislosti s prováděním fondu;

c)

doplňkovosti akcí podporovaných v rámci fondu a podpory poskytované z jiných fondů Unie, zejména akcí prováděných ve třetích zemích nebo ve vztahu k nim;

d)

přispění programu členského státu k provádění příslušného acquis Unie a akčních plánů, jakož i ke spolupráci a solidaritě mezi členskými státy;

e)

provádění činností v oblasti komunikace a zviditelnění;

f)

plnění příslušných základních podmínek a jejich uplatňování v průběhu celého programového období, zejména dodržování základních práv;

g)

počtu osob přijatých prostřednictvím přesídlování, a z humanitárních důvodů s odkazem na částky uvedené v článku 19;

h)

počtu žadatelů o mezinárodní ochranu nebo osob požívajících mezinárodní ochrany přemístěných z jednoho členského státu do druhého podle článku 20;

i)

provádění projektů ve třetí zemi nebo ve vztahu k ní.

Výroční zpráva o výkonnosti obsahuje souhrn zahrnující všechny body uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce. Komise zajistí, aby souhrny poskytnuté členskými státy byly přeloženy do všech úředních jazyků Unie a zveřejněny.

3.   Komise může k výroční zprávě o výkonnosti vznést připomínky do dvou měsíců ode dne jejího obdržení. Pokud je Komise v této lhůtě nevznese, považuje se zpráva za schválenou.

4.   Komise poskytne na svých internetových stránkách odkazy na internetové stránky uvedené v čl. 49 odst. 1 nařízení (EU) 2021/1060.

5.   Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto článku přijme Komise prováděcí akt, kterým se stanoví šablona výroční zprávy o výkonnosti. Tento prováděcí akt se přijme poradním postupem podle čl. 38 odst. 2.

Článek 36

Monitorování a podávání zpráv ve sdíleném řízení

1.   Při monitorování a podávání zpráv v souladu s hlavou IV nařízení (EU) 2021/1060 se případně používají kódy typů intervencí, jež jsou stanoveny v příloze VI tohoto nařízení. S cílem řešit nepředvídané nebo nové okolností a zajistit účinné provádění financování je Komisi v souladu s článkem 37 tohoto nařízení svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem změny přílohy VI.

2.   Ukazatele uvedené v příloze VIII tohoto nařízení se použijí v souladu s čl. 16 odst. 1 a s články 22 a 42 nařízení (EU) 2021/1060.

KAPITOLA III

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 37

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 5 odst. 1 druhém pododstavci, čl. 16 odst. 9, čl. 19 odst. 9, čl. 20 odst. 9, čl. 21 odst. 5, čl. 33 odst. 2 a 5 a čl. 36 odst. 1 je svěřena Komisi do 31. prosince 2027.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 5 odst. 1 druhém pododstavci, čl. 16 odst. 9, čl. 19 odst. 9, čl. 20 odst. 9, čl. 21 odst. 5, čl. 33 odst. 2 a 5 a čl. 36 odst. 1 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 5 odst. 1 druhého pododstavce, čl. 16 odst. 9, čl. 19 odst. 9, čl. 20 odst. 9, čl. 21 odst. 5, čl. 33 odst. 2 nebo 5 nebo čl. 36 odst. 1 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 38

Postup projednávání ve výboru

1.   Komisi je nápomocen Výbor pro fondy v oblasti vnitřních věcí (dále jen „výbor“), zřízený článkem 32 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1148 (39). Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Pokud výbor nevydá žádné stanovisko, Komise navrhovaný prováděcí akt nepřijme a použije se čl. 5 odst. 4 třetí pododstavec nařízení (EU) č. 182/2011.

4.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 5 uvedeného nařízení.

Článek 39

Přechodná ustanovení

1.   Tímto nařízením není dotčeno pokračování ani změna akcí zahájených podle nařízení (EU) č. 516/2014, které se použije na tyto akce až do jejich ukončení.

2.   Finanční krytí fondu může rovněž zahrnovat výdaje na technickou a administrativní pomoc nezbytné pro zajištění přechodu mezi fondem a opatřeními přijatými podle nařízení (EU) č. 516/2014.

3.   V souladu s čl. 193 odst. 2 druhým pododstavcem písm. a) finančního nařízení, v důsledku opožděného vstupu tohoto nařízení v platnost a v zájmu zajištění kontinuity lze po omezenou dobu považovat náklady vzniklé v souvislosti se zahájenými akcemi podporovanými podle tohoto nařízení v přímém řízení za způsobilé pro financování od 1. ledna 2021 i tehdy, pokud vznikly před podáním žádosti o grant nebo žádosti o pomoc.

4.   Členské státy mohou po 1. lednu 2021 pokračovat v podpoře projektu vybraného a zahájeného podle nařízení (EU) č. 516/2014 v souladu s nařízením (EU) č. 514/2014, jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

a)

projekt má dvě fáze identifikovatelné z finančního hlediska se samostatnými auditními stopami;

b)

celkové náklady projektu překračují částku 500 000 EUR;

c)

platby provedené odpovědným orgánem ve prospěch příjemců za první fázi projektu se zahrnou do žádostí o platbu předložených Komisi podle nařízení (EU) č. 514/2014 a výdaje na druhou fázi projektu se zahrnou do žádostí o platbu podle nařízení (EU) 2021/1060;

d)

druhá fáze projektu je v souladu s platnými právními předpisy a je způsobilá pro podporu z fondu podle tohoto nařízení a nařízení (EU) 2021/1060;

e)

členský stát se zavazuje dokončit projekt, zajistit jeho funkčnost a podat o něm zprávu ve výroční zprávě o výkonnosti předložené do 15. února 2024.

Na druhou fázi projektu podle prvního pododstavce tohoto odstavce se použijí ustanovení tohoto nařízení a nařízení (EU) 2021/1060.

Tento odstavec se vztahuje pouze na projekty, které byly vybrány ve sdíleném řízení podle nařízení (EU) č. 514/2014.

Článek 40

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2021.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech v souladu se Smlouvami.

Ve Štrasburku dne 7. července 2021.

Za Evropský parliament

předseda

D. M. SASSOLI

Za Radu

předseda

A. LOGAR


(1)  Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 184.

(2)  Úř. věst. C 461, 21.12.2018, s. 147.

(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 13. března 2019 (Úř. věst. C 23, 21.1.2021, s. 356) a postoj Rady v prvním čtení ze dne 14. června 2021 (Úř. věst. C 259, 2.7.2021, s. 1). Postoj Evropského parlamentu ze dne 6. července 2021 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).

(4)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 573/2007/ES ze dne 23. května 2007 o zřízení Evropského uprchlického fondu na období 2008 až 2013 jako součásti obecného programu „Solidarita a řízení migračních toků“ a o zrušení rozhodnutí Rady 2004/904/ES (Úř. věst. L 144, 6.6.2007, s. 1).

(5)  Rozhodnutí Rady 2007/435/ES ze dne 25. června 2007 o zřízení Evropského fondu pro integraci státních příslušníků třetích zemí na období 2007 až 2013 jako součásti obecného programu „Solidarita a řízení migračních toků“ (Úř. věst. L 168, 28.6.2007, s. 18).

(6)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 575/2007/ES ze dne 23. května 2007 o zřízení Evropského návratového fondu na období 2008 až 2013 jako součásti obecného programu „Solidarita a řízení migračních toků“ (Úř. věst. L 144, 6.6.2007, s. 45).

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 516/2014 ze dne 16. dubna 2014, kterým se zřizuje Azylový, migrační a integrační fond, mění rozhodnutí Rady 2008/381/ES a zrušují rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 573/2007/ES a č. 575/2007/ES a rozhodnutí Rady 2007/435/ES (Úř. věst. L 150, 20.5.2014, s. 168).

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 439/2010 ze dne 19. května 2010 o zřízení Evropského podpůrného úřadu pro otázky azylu (Úř. věst. L 132, 29.5.2010, s. 11).

(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1057 ze dne 24. června 2021, kterým se zřizuje Evropský sociální fond plus (ESF+) a zrušuje nařízení (EU) č. 1296/2013 (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 21).

(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1058 ze dne 24. června 2021 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o Fondu soudržnosti (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 60).

(11)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/115/ES ze dne 16. prosince 2008 o společných normách a postupech v členských státech při navracení neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí (Úř. věst. L 348, 24.12.2008, s. 98).

(12)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/52/ES ze dne 18. června 2009 o minimálních normách pro sankce a opatření vůči zaměstnavatelům neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí (Úř. věst. L 168, 30.6.2009, s. 24).

(13)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/36/EU ze dne 5. dubna 2011 o prevenci obchodování s lidmi, boji proti němu a o ochraně obětí, kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2002/629/SVV (Úř. věst. L 101, 15.4.2011, s. 1).

(14)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1896 ze dne 13. listopadu 2019 o Evropské pohraniční a pobřežní stráži a o zrušení nařízení (EU) č. 1052/2013 a (EU) 2016/1624 (Úř. věst. L 295, 14.11.2019, s. 1).

(15)  Nařízení Rady (EU) č. 1053/2013 ze dne 7. října 2013 o vytvoření hodnotícího a monitorovacího mechanismu k ověření uplatňování schengenského acquis a o zrušení rozhodnutí výkonného výboru ze dne 16. září 1998, kterým se zřizuje Stálý výbor pro hodnocení a provádění Schengenu (Úř. věst. L 295, 6.11.2013, s. 27).

(16)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (Úř. věst. L 231, 30.6.2021, s. 159).

(17)  Rozhodnutí Rady 2008/381/ES ze dne 14. května 2008 o zřízení Evropské migrační sítě (Úř. věst. L 131, 21.5.2008, s. 7).

(18)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 ze dne 24. března 2021, kterým se zavádí Program InvestEU a mění nařízení (EU) 2015/1017 (Úř. věst. L 107, 26.3.2021, s. 30).

(19)  Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 28.

(20)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

(21)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

(22)  Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).

(23)  Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

(24)  Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).

(25)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím nebo ohrožujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).

(26)  Rozhodnutí Rady 2013/755/EU ze dne 25. listopadu 2013 o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii („rozhodnutí o přidružení zámoří“) (Úř. věst. L 344, 19.12.2013, s. 1).

(27)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(28)  Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 4.

(29)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13).

(30)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 514/2014 ze dne 16. dubna 2014 o obecných ustanoveních týkajících se Azylového, migračního a integračního fondu a nástroje pro finanční podporu policejní spolupráce, předcházení trestné činnosti, boje proti trestné činnosti a řešení krizí (Úř. věst. L 150, 20.5.2014, s. 112).

(31)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(32)  Nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 (Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 11).

(33)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/32/EU ze dne 26. června 2013 o společných řízeních pro přiznávání a odnímání statusu mezinárodní ochrany (Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 60).

(34)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/95/EU ze dne 13. prosince 2011 o normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli požívat mezinárodní ochrany, o jednotném statusu pro uprchlíky nebo osoby, které mají nárok na doplňkovou ochranu, a o obsahu poskytnuté ochrany (Úř. věst. L 337, 20.12.2011, s. 9).

(35)  Nařízení Rady (ES) č. 168/2007 ze dne 15. února 2007 o zřízení Agentury Evropské unie pro základní práva (Úř. věst. L 53, 22.2.2007, s. 1).

(36)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 604/2013 ze dne 26. června 2013, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o mezinárodní ochranu podané státním příslušníkem třetí země nebo osobou bez státní příslušnosti v některém z členských států (Úř. věst. L 180, 29.6.2013, s. 31).

(37)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa a stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků a zrušují nařízení (EU) č. 1290/2013 a (EU) č. 1291/2013 (Úř. věst L 170, 12.5.2021, s. 1).

(38)  Směrnice Rady 2001/55/ES ze dne 20. července 2001 o minimálních normách pro poskytování dočasné ochrany v případě hromadného přílivu vysídlených osob a o opatřeních k zajištění rovnováhy mezi členskými státy při vynakládání úsilí v souvislosti s přijetím těchto osob a s následky z toho plynoucími (Úř. věst. L 212, 7.8.2001, s. 12).

(39)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1148 ze dne 7. července 2021, kterým se jako součást Fondu pro integrovanou správu hranic zřizuje Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (viz strana 48 v tomto čísle Úředního věstníku).


PŘÍLOHA I

KRITÉRIA PRO PŘIDĚLOVÁNÍ FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ NA PROGRAMY ČLENSKÝCH STÁTŮ

1.   

Rozpočtové zdroje dostupné podle článku 13 se mezi členské státy rozdělují takto:

a)

každý členský stát obdrží z fondu na začátku programového období pevně stanovenou částku ve výši 8 000 000 EUR s výjimkou Kypru, Malty a Řecka, z nichž každý obdrží pevně stanovenou částku ve výši 28 000 000 EUR;

b)

zbývající rozpočtové zdroje uvedené v článku 13 se rozdělují na základě těchto kritérií:

35 % na azyl,

30 % na legální migraci a integraci,

35 % na boj proti neoprávněné migraci včetně navracení.

2.

V oblasti azylu se zohlední následující kritéria, kterým bude přidělena tato váha:

a)

30 % úměrně počtu osob, které spadají do jedné z těchto kategorií:

státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, kterým bylo přiznáno právní postavení vymezené Ženevskou úmluvou ze dne 28. července 1951 o právním postavení uprchlíků ve znění Newyorského protokolu ze dne 31. ledna 1967,

státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, kteří požívají některé z forem doplňkové ochrany ve smyslu směrnice 2011/95/EU,

státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, kteří požívají dočasné ochrany ve smyslu směrnice 2001/55/ES (1);

b)

60 % úměrně počtu státních příslušníků třetích zemí nebo osob bez státní příslušnosti, kteří podali žádost o mezinárodní ochranu;

c)

10 % úměrně počtu státních příslušníků třetích zemí nebo osob bez státní příslušnosti, kteří jsou přesídlováni či byli přesídleni v členském státě.

3.

V oblasti legální migrace a integrace se zohlední následující kritéria, kterým bude přidělena tato váha:

a)

50 % úměrně celkovému počtu oprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí v členském státě;

b)

50 % úměrně počtu státních příslušníků třetích zemí, kteří obdrželi první povolení k pobytu; nezahrnují se však tyto kategorie osob:

státní příslušníci třetích zemí, jimž bylo uděleno první povolení k pobytu za účelem práce platné méně než 12 měsíců,

státní příslušníci třetích zemí, kterým je povolen vstup za účelem studia, výměnných pobytů žáků, neplacené odborné přípravy nebo dobrovolné služby v souladu se směrnicí Rady 2004/114/ES (2) nebo směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/801 (3),

státní příslušníci třetích zemí, kterým je povolen vstup za účelem vědeckého výzkumu v souladu se směrnicí Rady 2005/71/ES (4) nebo směrnicí (EU) 2016/801.

4.

V oblasti boje proti neoprávněné migraci včetně navracení se zohlední následující kritéria, kterým bude přidělena tato váha:

a)

70 % úměrně počtu státních příslušníků třetích zemí, kteří nesplňují nebo přestali splňovat podmínky pro vstup a pobyt na území členského státu a na které se vztahuje rozhodnutí o navrácení podle vnitrostátního práva, tj. správní nebo soudní rozhodnutí či akt uvádějící nebo prohlašující pobyt za neoprávněný a ukládající povinnost návratu;

b)

30 % úměrně počtu státních příslušníků třetích zemí, kteří v důsledku správního či soudního rozhodnutí o opuštění území skutečně území členského státu opustili, ať již dobrovolně nebo nuceně.

5.

Referenční hodnoty pro účely počátečního přídělu vycházejí z ročních statistických údajů předložených Komisí (Eurostatem) za roky 2017, 2018 a 2019 na základě údajů poskytnutých členskými státy přede dnem použitelnosti tohoto nařízení v souladu s právem Unie. Referenční hodnoty pro účely přezkumu v polovině období vycházejí z ročních statistických údajů předložených Komisí (Eurostatem) za roky 2021, 2022 a 2023 na základě údajů poskytnutých členskými státy v souladu s právem Unie. Pokud členské státy dotyčné statistické údaje Komisi (Eurostatu) nesdělí, poskytnou co nejdříve předběžné údaje.

6.

Před přijetím údajů uvedených v odstavci 5 za referenční hodnoty vyhodnotí Komise (Eurostat) kvalitu, srovnatelnost a úplnost těchto statistických informací v souladu s běžnými operačními postupy. Na žádost Komise (Eurostatu) jí členské státy k tomuto účelu poskytnou všechny nezbytné informace.

(1)  Údaje se zohlední pouze při aktivaci směrnice 2001/55/ES.

(2)  Směrnice Rady 2004/114/ES ze dne 13. prosince 2004 o podmínkách přijímání státních příslušníků třetích zemí za účelem studia, výměnných pobytů žáků, neplacené odborné přípravy nebo dobrovolné služby (Úř. věst. L 375, 23.12.2004, s. 12).

(3)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/801 ze dne 11. května 2016 o podmínkách vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí za účelem výzkumu, studia, stáže, dobrovolnické služby, programů výměnných pobytů žáků či vzdělávacích projektů a činnosti au-pair (Úř. věst. L 132, 21.5.2016, s. 21).

(4)  Směrnice Rady 2005/71/ES ze dne 12. října 2005 o zvláštním postupu pro přijímání státních příslušníků třetích zemí pro účely vědeckého výzkumu (Úř. věst. L 289, 3.11.2005, s. 15).


PŘÍLOHA II

PROVÁDĚCÍ OPATŘENÍ

1.   

Fond přispěje k dosahování specifického cíle stanoveného v čl. 3 odst. 2 písm. a) tím, že se zaměří na tato prováděcí opatření:

a)

zajištění jednotného uplatňování acquis Unie a priorit týkajících se společného evropského azylového systému;

b)

v případě potřeby podpora kapacity azylových systémů členských států v oblasti infrastruktury a služeb, a to i na místní a regionální úrovni;

c)

posílení spolupráce a partnerství se třetími zeměmi za účelem řízení migrace, mimo jiné posílením jejich kapacit pro zlepšení ochrany osob, které potřebují mezinárodní ochranu, v rámci úsilí o celosvětovou spolupráci;

d)

poskytování technické a operativní pomoci jednomu nebo několika členským státům, a to i ve spolupráci s EASO.

2.   

Fond přispěje k dosahování specifického cíle stanoveného v čl. 3 odst. 2 písm. b) tím, že se zaměří na tato prováděcí opatření:

a)

podpora rozvoje a provádění politik k podpoře legální migrace a provádění acquis Unie v oblasti legální migrace, včetně sloučení rodiny a prosazování pracovních norem;

b)

podpora opatření k usnadnění legálního vstupu a pobytu v ní;

c)

posílení spolupráce a partnerství se třetími zeměmi za účelem řízení migrace, mimo jiné prostřednictvím legálních cest vstupu do Unie, v rámci úsilí o celosvětovou spolupráci v oblasti migrace;

d)

podpora integračních opatření zaměřených na sociální a hospodářské začlenění státních příslušníků třetích zemí a ochranných opatření pro zranitelné osoby v souvislosti s integračními opatřeními, usnadňování sloučení rodiny, příprava jejich aktivního zapojení do přijímající společnosti a jejich přijetí touto společností za účasti celostátních a – především – regionálních nebo místních orgánů a organizací občanské společnosti, včetně uprchlických organizací a organizací vedených migranty a sociálních partnerů.

3.   

Fond přispěje k dosahování specifického cíle stanoveného v čl. 3 odst. 2 písm. c) tím, že se zaměří na tato prováděcí opatření:

a)

zajištění jednotného uplatňování acquis Unie a priorit politiky týkajících se infrastruktury, postupů a služeb;

b)

podpora integrovaného a koordinovaného přístupu k řízení navracení na úrovni Unie a členských států a k rozvoji kapacit pro účinné, důstojné a udržitelné navracení a omezování faktorů motivujících k neoprávněné migraci;

c)

podpora asistovaného dobrovolného návratu, vyhledávání rodinných příslušníků a reintegrace, při respektování zájmu nezletilých osob;

d)

posílení spolupráce se třetími zeměmi v oblasti zpětného přebírání a udržitelného navracení a posílení jejich kapacit v těchto oblasti.

4.   

Fond přispěje k dosahování specifického cíle stanoveného v čl. 3 odst. 2 písm. d) tím, že se zaměří na tato prováděcí opatření:

a)

posílení solidarity a spolupráce se třetími zeměmi, které jsou zasaženy migračními toky, mimo jiné prostřednictvím přesídlování v Unii a jiných legálních cest k ochraně v Unii;

b)

podpora přemístění žadatelů o mezinárodní ochranu nebo osob požívajících mezinárodní ochrany z jednoho členského státu do druhého.


PŘÍLOHA III

ROZSAH PODPORY

1.   

V rámci cíle politiky stanoveného v čl. 3 odst. 1 fond podpoří zejména:

a)

vypracování a rozvoj celostátních, regionálních a místních strategií v oblasti azylu, legální migrace, integrace, navracení a neoprávněná migrace v souladu s příslušným acquis Unie;

b)

vytváření administrativních struktur, nástrojů a systémů, včetně systémů IKT, a odbornou přípravu pracovníků, včetně pracovníků místních orgánů a dalších příslušných zúčastněných stran, případně ve spolupráci s příslušnými decentralizovanými agenturami;

c)

zřizování kontaktních míst na celostátní, regionální a místní úrovni, která budou potenciálním příjemcům a způsobilým subjektům poskytovat nestranné pokyny, praktické informace a pomoc ohledně všech aspektů tohoto fondu;

d)

rozvoj, monitorování a hodnocení politik a postupů včetně shromažďování, výměny a analýzy informací a údajů, zahrnující také šíření kvalitativních a kvantitativních údajů a statistik o migraci a mezinárodní ochraně a vývoj a používání společných statistických nástrojů, metod a ukazatelů pro měření pokroku a hodnocení vývoje politik;

e)

výměnu informací, osvědčených postupů a strategií, vzájemné učení, studie a výzkum, rozvoj a provádění společných akcí a operací a zakládání nadnárodních sítí spolupráce;

f)

asistenční a podpůrné služby poskytované genderově citlivým způsobem a v souladu se statusem a potřebami dotčené osoby, zejména u zranitelných osob;

g)

akce zaměřené na účinnou ochranu migrujících dětí, včetně provádění posouzení nejlepších zájmů dítěte, posílení systémů poručenství, jakož i vypracování, monitorování a hodnocení politik a postupů v oblasti ochrany dětí;

h)

akce zaměřené na zvýšení povědomí mezi zúčastněnými stranami a širokou veřejností o politikách v oblasti azylu, integrace, legální migrace a navracení se specifickým zaměřením na zranitelné osoby, včetně nezletilých.

2.   

V rámci specifického cíle stanoveného v čl. 3 odst. 2 písm. a) fond podpoří zejména:

a)

poskytování materiální pomoci včetně pomoci na hranicích;

b)

provádění azylových řízení v souladu s acquis v oblasti azylu, včetně poskytování podpůrných služeb, jako jsou překlady a tlumočení, právní pomoc, vyhledávání rodinných příslušníků a další služby, jež jsou v souladu se statusem dotčené osoby;

c)

identifikaci žadatelů se zvláštními potřebami v procesní oblasti nebo v oblasti přijímání, včetně včasné identifikace obětí obchodování s lidmi, za účelem jejich předání specializovaným službám, jako jsou psychosociální a rehabilitační služby;

d)

poskytování specializovaných služeb, například kvalifikovaných psychosociálních a rehabilitačních služeb, žadatelům se zvláštními potřebami v procesní oblasti nebo v oblasti přijímání;

e)

zřizování nebo zlepšování ubytovacích zařízení pro účely přijetí, jako je ubytování v malých zařízeních zaměřených na řešení potřeb rodin s nezletilými osobami, včetně zařízení poskytnutých místními a regionálními orgány a včetně možného společného využívání těchto zařízení více členskými státy;

f)

posilování kapacity členských států shromažďovat a analyzovat informace o zemi původu a sdílet je se svými příslušnými orgány;

g)

akce související s programy Unie pro přesídlování nebo s vnitrostátními programy pro přesídlování a přijímání z humanitárních důvodů, včetně realizace postupů pro jejich provádění;

h)

posilování schopnosti třetích zemí lépe chránit osoby, které potřebují ochranu, mimo jiné podporou rozvoje systémů ochrany migrujících dětí;

i)

zavádění, rozvoj a vylepšování účinných alternativ k zajištění, zejména pokud jde o nezletilé osoby bez doprovodu a o rodiny, a ve vhodných případech včetně jiné než ústavní péče začleněné do vnitrostátních systémů ochrany dětí.

3.   

V rámci specifického cíle stanoveného v čl. 3 odst. 2 písm. b) fond podpoří zejména:

a)

informační balíčky a kampaně zaměřené na zvyšování povědomí o způsobech legální migrace do Unie, mimo jiné o acquis Unie v oblasti legální migrace;

b)

rozvoj programů mobility do Unie, jako jsou například programy cirkulační či dočasné migrace, včetně odborné přípravy zaměřené na zvýšení zaměstnatelnosti;

c)

spolupráci mezi třetími zeměmi a pracovními agenturami, úřady práce a imigračními úřady členských států;

d)

posuzování a uznávání dovedností a kvalifikací včetně odborné praxe získaných ve třetí zemi, jakož i jejich transparentnosti a slučitelnosti s dovednostmi a kvalifikacemi v daném členském státě;

e)

pomoc v souvislosti s žádostmi o sloučení rodiny s cílem zajistit harmonizované provádění směrnice Rady 2003/86/ES (1);

f)

pomoc – včetně právní pomoci a právního zastoupení – v souvislosti se změnou statusu státních příslušníků třetích zemí, kteří již legálně pobývají v některém z členských států, zejména pokud jde o získání statusu oprávněného pobytu stanoveného na úrovni Unie;

g)

pomoc státním příslušníkům třetích zemí, kteří chtějí uplatňovat svá práva, zejména v souvislosti s mobilitou, v rámci unijních nástrojů týkajících se legální migrace;

h)

integrační opatření, jako je podpora přizpůsobená na míru potřebám státních příslušníků třetích zemí a integrační programy zaměřené na poradenství, vzdělávání, jazykovou výuku a další vzdělávání, například kurzy zaměřené na občanskou orientaci, a profesní poradenství;

i)

akce podporující rovnost v přístupu státních příslušníků třetích zemí k veřejným a soukromým službám a jejich poskytování, včetně přístupu ke vzdělávání, zdravotní péči a psychosociální podpoře a přizpůsobení těchto služeb potřebám cílové skupiny;

j)

integrovanou spolupráci mezi vládními a nevládními subjekty, a to i prostřednictvím koordinovaných středisek poskytujících podporu při integraci, jako jsou jednotná kontaktní místa;

k)

akce umožňující a podporující uvedení státních příslušníků třetích zemí do přijímající společnosti a jejich aktivní zapojení do ní a akce podporující přijetí ze strany přijímající společnosti;

l)

podporu výměn a dialogu mezi státními příslušníky třetích zemí, přijímající společností a orgány veřejné správy, a to i prostřednictvím konzultací se státními příslušníky třetích zemí a mezikulturního a mezináboženského dialogu;

m)

budování kapacity integrovaných služeb poskytovaných místními orgány a dalšími příslušnými zúčastněnými stranami.

4.   

V rámci specifického cíle stanoveného v čl. 3 odst. 2 písm. c) fond podpoří zejména:

a)

zřizování nebo zlepšování otevřené infrastruktury pro účely přijetí nebo zajištění včetně možného společného využívání těchto zařízení více členskými státy;

b)

zavádění, rozvoj, provádění a vylepšování účinných alternativních opatření k zajištění, včetně komunitní správy případů, zejména pokud jde o nezletilé osoby bez doprovodu a o rodiny;

c)

zavádění a posilování nezávislých a účinných systémů pro sledování nuceného navracení podle čl. 8 odst. 6 směrnice 2008/115/ES;

d)

boj proti faktorům motivujícím k neoprávněné migraci včetně zaměstnávání neoprávněných migrantů, a to formou účinných a odpovídajících kontrol založených na posouzení rizik, odborné přípravy pracovníků, vytváření a zavádění mechanismů, pomocí nichž mohou neoprávnění migranti požadovat doplatky a podávat stížnosti na své zaměstnavatele, či informačních a osvětových kampaní, jejichž cílem je informovat zaměstnavatele a neoprávněné migranty o jejich právech a povinnostech podle směrnice 2009/52/ES;

e)

přípravu navracení včetně opatření vedoucích k vydání rozhodnutí o navrácení, identifikace státních příslušníků třetích zemí, vydávání cestovních dokladů a vyhledávání rodinných příslušníků;

f)

spolupráci s konzulárními a imigračními úřady nebo jinými příslušnými orgány a úřady třetích zemí za účelem získání cestovních dokladů, usnadnění navracení a zajištění zpětného převzetí, mimo jiné prostřednictvím vysílání styčných důstojníků ze třetích zemí;

g)

pomoc při navracení, zejména asistovaný dobrovolný návrat a informace o programech asistovaného dobrovolného návratu, a to i poskytováním specifického poradenství pro děti v řízeních o navrácení;

h)

operace vyhoštění, včetně souvisejících opatření, v souladu se standardy stanovenými právními předpisy Unie, s výjimkou podpory pro donucovací vybavení;

i)

opatření na podporu udržitelného navracení a reintegrace navracených osob, včetně peněžních pobídek, odborné přípravy, pomoci při hledání zaměstnání a ucházení se o ně a podpory zahájení výdělečné činnosti;

j)

zařízení a podpůrné služby ve třetích zemích k zjištění vhodného dočasného ubytování a přijetí po příjezdu a případně urychlený přechod ke komunitnímu ubytování;

k)

spolupráci se třetími zeměmi v oblasti boje proti neoprávněné migraci a v oblasti účinného navracení a zpětného přebírání;

l)

opatření zaměřená na zvyšování povědomí o vhodných legálních způsobech migrace a rizicích nedovoleného přistěhovalectví;

m)

pomoc a akce ve třetích zemích, které pomáhají zlepšit účinnou spolupráci mezi třetími zeměmi a Unií a jejími členskými státy v oblasti navracení a zpětného přebírání a podpořit opětovné začlenění do společnosti původu.

5.   

V rámci specifického cíle stanoveného v čl. 3 odst. 2 písm. d) fond podpoří zejména:

a)

dobrovolného přemísťování žadatelů o mezinárodní ochranu nebo osob požívajících mezinárodní ochrany z jednoho členského státu do druhého;

b)

operativní podporu ve formě vyslaných zaměstnanců nebo finanční pomoci poskytnuté členským státem jinému členskému státu, který čelí výzvám v oblasti migrace, včetně podpory poskytované Evropským podpůrným úřadem pro otázky azylu;

c)

dobrovolné provádění národních programů pro přesídlování nebo přijímání osob z humanitárních důvodů;

d)

podporu poskytovanou členským státem jinému členskému státu, který čelí výzvám v oblasti migrace, z hlediska vybudování nebo zlepšení infrastruktury pro přijetí.


(1)  Směrnice Rady 2003/86/ES ze dne 22. září 2003 o právu na sloučení rodiny (Úř. věst. L 251, 3.10.2003, s. 12).


PŘÍLOHA IV

AKCE ZPŮSOBILÉ K VYŠŠÍ MÍŘE SPOLUFINANCOVÁNÍ V SOULADU S ČL. 15 ODST. 3 A ČL. 16 ODST. 9

Integrační opatření prováděná místními a regionálními orgány a organizacemi občanské společnosti, včetně uprchlických organizací a organizací vedených migranty

Akce zaměřené na rozvoj a provádění účinných alternativ k zajištění osob

Programy asistovaného dobrovolného návratu a reintegrace a související činnosti

Opatření zaměřená na zranitelné osoby a žadatele o mezinárodní ochranu se zvláštními potřebami v oblasti přijímání nebo procesními potřebami, včetně opatření, jež zajistí účinnou ochranu nezletilých osob, zejména nezletilých osob bez doprovodu, mimo jiné prostřednictvím alternativních systémů jiné než ústavní péče


PŘÍLOHA V

HLAVNÍ UKAZATELE VÝKONNOSTI UVEDENÉ V ČL. 33 ODST. 1

Všechny ukazatele týkající se osob se vykazují v členění podle věkové skupiny (< 18 let, 18–60 let, > 60 let) a podle pohlaví

Specifický cíl stanovený v čl. 3 odst. 2 písm. a)

1.

Počet účastníků, kteří považují odbornou přípravu za užitečnou pro svou práci

2.

Počet účastníků, kteří tři měsíce po skončení odborné přípravy uvedou, že využívají dovednosti a schopnosti získané během ní

3.

Počet osob, u nichž bylo namísto zajištění uplatněno alternativní opatření, se samostatným uvedením:

3.1.

u kolika nezletilých osob bez doprovodu bylo namísto zajištění uplatněno alternativní opatření;

3.2.

u kolika rodin bylo namísto zajištění uplatněno alternativní opatření

Specifický cíl stanovený v čl. 3 odst. 2 písm. b)

1.

Počet účastníků jazykových kurzů, kteří si po jejich absolvování zlepšili úroveň znalosti jazyka hostitelské země nejméně o jednu úroveň podle společného evropského referenčního rámce pro jazyky nebo rovnocenného vnitrostátního rámce

2.

Počet účastníků, kteří uvedli, že danou aktivitu vnímají jako užitečnou pro své začlenění

3.

Počet účastníků, kteří požádali o uznání nebo posouzení své kvalifikace nebo dovedností získaných v třetí zemi

4.

Počet účastníků, kteří požádali o právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta

Specifický cíl stanovený v čl. 3 odst. 2 písm. c)

1.

Počet osob navrácených formou dobrovolného návratu

2.

Počet osob navrácených formou vyhoštění

3.

Počet navracených osob, u nichž bylo namísto zajištění uplatněno alternativní opatření

Specifický cíl stanovený v čl. 3 odst. 2 písm. d)

1.

Počet žadatelů o mezinárodní ochranu a osob požívajících mezinárodní ochrany přemístěných z jednoho členského státu do druhého

2.

Počet přesídlených osob

3.

Počet osob přijatých v rámci programů přijímání osob z humanitárních důvodů

PŘÍLOHA VI

TYPY INTERVENCE

TABULKA 1: KÓDY PRO DIMENZI „OBLAST INTERVENCE“

I.

Společný evropský azylový systém

001

Podmínky přijímání

002

Azylová řízení

003

Provádění acquis Unie

004

Migrující děti

005

Osoby se zvláštními potřebami v oblasti přijímání a procesními potřebami

006

Programy Unie pro přesídlování nebo s vnitrostátními programy pro přesídlování a přijímání z humanitárních důvodů (bod 2 písm. g) přílohy III)

007

Provozní podpora

II.

Legální migrace a integrace

001

Rozvoj integračních strategií

002

Oběti obchodování s lidmi

003

Integrační opatření – informace a orientace, jednotná kontaktní místa

004

Integrační opatření – jazyková výuka

005

Integrační opatření – občanská orientace a jiné vzdělávání

006

Integrační opatření – uvedení a zapojení do hostitelské společnosti a výměny s ní

007

Integrační opatření – základní potřeby

008

Opatření před odjezdem

009

Programy mobility

010

Získání statusu oprávněného pobytu

011

Zranitelné osoby, včetně nezletilých osob bez doprovodu

012

Provozní podpora

III.

Navracení

001

Alternativy k zajištění osob

002

Podmínky přijímání či zajištění

003

Řízení o navrácení

004

Asistovaný dobrovolný návrat

005

Pomoc pro účely reintegrace

006

Operace vyhoštění/navrácení

007

Systém pro sledování nuceného navracení

008

Zranitelné osoby včetně nezletilých osob bez doprovodu

009

Opatření zaměřená na faktory motivující k neoprávněné migraci

010

Provozní podpora

IV.

Solidarita a spravedlivé rozdělení odpovědnosti

001

Přemístění do jiného členského státu („relokace“)

002

Podpora poskytovaná členským státem jinému členskému státu, včetně podpory poskytované EASO

003

Přesídlování (článek 19)

004

Přijímání osob z humanitárních důvodů (článek 19)

005

Podpora poskytovaná jinému členskému z hlediska infrastruktury pro přijetí

006

Provozní podpora

V.

Technická pomoc

001

Informační a komunikační činnosti

002

Příprava, provádění, monitorování a kontrola

003

Hodnocení a studie, sběr údajů

004

Budování kapacit


TABULKA 2: KÓDY PRO DIMENZI „TYP AKCE“

001

Rozvoj vnitrostátních strategií

002

Budování kapacit

003

Vzdělávání a odborná příprava státních příslušníků třetích zemí

004

Rozvoj statistických nástrojů, metod a ukazatelů

005

Výměna informací a osvědčených postupů

006

Společné akce a operace mezi členskými státy

007

Kampaně a informace

008

Výměna a vysílání odborníků

009

Studie, pilotní projekty, posouzení rizik

010

Přípravné, monitorovací, administrativní a technické činnosti

011

Poskytování asistenčních a podpůrných služeb státním příslušníkům třetích zemí

012

Infrastruktura

013

Vybavení


TABULKA 3: KÓDY PRO DIMENZI „PROVÁDĚNÍ“

001

Akce podle čl. 15 odst. 1

002

Specifické akce

003

Akce uvedené v příloze IV

004

Provozní podpora

005

Mimořádná pomoc


TABULKA 4: KÓDY PRO DIMENZI „ZVLÁŠTNÍ TÉMATA“

001

Spolupráce se třetími zeměmi

002

Akce ve třetích zemích nebo ve vztahu k nim

003

Ostatní


PŘÍLOHA VII

VÝDAJE ZPŮSOBILÉ K PROVOZNÍ PODPOŘE

V rámci všech specifických cílů stanovených v čl. 3 odst. 2 se provozní podpora vztahuje na:

náklady na pracovníky,

náklady na služby, jako je například údržba či výměna vybavení nebo systémů IKT,

náklady na služby, jako je například údržba a oprava infrastruktury.


PŘÍLOHA VIII

UKAZATELE VÝSTUPŮ A VÝSLEDKŮ UVEDENÉ V ČL. 33 ODST. 3

Všechny ukazatele týkající se osob se vykazují v členění podle věkové skupiny (< 18 let, 18–60 let, > 60 let) a podle pohlaví

Specifický cíl stanovený v čl. 3 odst. 2 písm. a)

Ukazatele výstupů

1.

Počet účastníků, jimž byla poskytnuta podpora, se samostatným uvedením:

1.1.

kolika účastníkům byla poskytnuta právní pomoc;

1.2.

kolik účastníků využilo jiné typy podpory, než je právní pomoc, včetně informací a pomoci po celou dobu azylového řízení (1);

1.3.

kolika účastníkům z řad zranitelných osob byla poskytnuta pomoc

2.

Počet účastníků odborné přípravy

3.

Počet nově vytvořených míst v zařízeních pro přijetí v souladu s acquis Unie, se samostatným uvedením:

3.1.

počtu nově vytvořených míst pro nezletilé osoby bez doprovodu

4.

Počet zrenovovaných nebo nově vybavených míst v zařízeních pro přijetí v souladu s acquis Unie, se samostatným uvedením:

4.1.

počtu zrenovovaných nebo nově vybavených míst pro nezletilé osoby bez doprovodu

Ukazatele výsledků

5.

Počet účastníků, kteří považují odbornou přípravu za užitečnou pro svou práci

6.

Počet účastníků, kteří tři měsíce po skončení odborné přípravy uvedou, že využívají dovednosti a schopnosti získané během ní

7.

Počet osob, u nichž bylo namísto zajištění uplatněno alternativní opatření, se samostatným uvedením:

7.1.

u kolika nezletilých osob bez doprovodu bylo namísto zajištění uplatněno alternativní opatření;

7.2.

u kolika rodin bylo namísto zajištění uplatněno alternativní opatření

Specifický cíl stanovený v čl. 3 odst. 2 písm. b)

Ukazatele výstupů

1.

Počet účastníků zapojených do opatření před odjezdem

2.

Počet místních a regionálních orgánů, kterým byla poskytnuta podpora na provádění integračních opatření

3.

Počet účastníků, jimž byla poskytnuta podpora, se samostatným uvedením:

3.1.

počtu účastníků jazykového kurzu;

3.2.

počtu účastníků kurzu občanské orientace;

3.3.

počtu účastníků, jimž bylo poskytnuto osobní profesní poradenství

4.

Počet informačních balíčků a kampaní na zvýšení povědomí o způsobech legální migrace do Unie

5.

Počet účastníků, kterým byly poskytnuty informace nebo pomoc v souvislosti se žádostí o sloučení rodiny

6.

Počet účastníků využívajících programy mobility

7.

Počet integračních projektů, u nichž jsou příjemcem místní a regionální orgány

Ukazatele výsledků

8.

Počet účastníků jazykových kurzů, kteří si po jejich absolvování zlepšili úroveň znalosti jazyka hostitelské země nejméně o jednu úroveň podle společného evropského referenčního rámce pro jazyky nebo rovnocenného vnitrostátního rámce

9.

Počet účastníků, kteří uvedli, že danou aktivitu vnímají jako užitečnou pro svou integraci

10.

Počet účastníků, kteří požádali o uznání/posouzení své kvalifikace nebo dovedností získaných v třetí zemi

11.

Počet účastníků, kteří požádali o právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta

Specifický cíl stanovený v čl. 3 odst. 2 písm. c)

Ukazatele výstupů

1.

Počet účastníků odborné přípravy

2.

Počet zakoupených kusů vybavení, včetně počtu zakoupených nebo aktualizovaných systémů IKT

3.

Počet navracených osob, kterým byla poskytnuta pomoc při reintegraci

4.

Počet vytvořených míst v zajišťovacích zařízeních

5.

Počet nově vybavených nebo zrenovovaných míst v zajišťovacích zařízeních

Ukazatele výsledků

6.

Počet osob navrácených formou dobrovolného návratu

7.

Počet osob navrácených formou vyhoštění

8.

Počet navracených osob, u nichž bylo namísto zajištění uplatněno alternativní opatření

Specifický cíl stanovený v čl. 3 odst. 2 písm. d)

Ukazatele výstupů

1.

Počet vyškolených pracovníků

2.

Počet účastníků, kterým byla poskytnuta podpora před odjezdem

Ukazatele výsledků

3.

Počet žadatelů o mezinárodní ochranu a osob požívajících mezinárodní ochrany přemístěných z jednoho členského státu do druhého

4.

Počet přesídlených osob

5.

Počet osob přijatých v rámci programů přijímání osob z humanitárních důvodů

(1)  Pro účely podávání zpráv tento ukazatel generuje systém automaticky tak, že od počtu účastníků, jimž byla poskytnuta podpora, odečte počet účastníků, jimž byla poskytnuta právní pomoc. Údaje pro tento ukazatel generuje pro účely podávání zpráv systém SFC2021. Členské státy nemusejí údaje pro tento ukazatel vykazovat, ani nemusí stanovovat milníky či cíle.


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2020
Zavřít
MENU