(EU) 2021/1118Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1118 ze dne 26. března 2021, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU, pokud jde o regulační technické normy upřesňující metodiku, již mají používat orgány příslušné k řešení krize k odhadu požadavku uvedeného v článku 104a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU a požadavku kombinovaných kapitálových rezerv pro subjekty řešící krizi na konsolidované úrovni skupiny řešící krizi v případech, kdy se na skupinu řešící krizi tyto požadavky podle uvedené směrnice nevztahují (Text s významem pro EHP)

(1)

Dodatečný kapitálový požadavek uvedený v článku 104a směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU (2) a požadavek kombinovaných kapitálových rezerv definovaný v čl. 128 prvním pododstavci bodě 6 uvedené směrnice představují vstupní údaje pro výpočet absorpce ztrát a rekapitalizační částky podle čl. 45c odst. 3 směrnice 2014/59/EU. Orgány příslušné k řešení krize použijí tyto požadavky ke stanovení minimálního požadavku na kapitál a způsobilé závazky (MREL) ve smyslu čl. 45 odst. 1 uvedené směrnice.

(2)

Podle čl. 45e odst. 1 směrnice 2014/59/EU dodržují subjekty řešící krizi požadavek MREL na konsolidovaném základě na úrovni skupiny řešící krizi. Skupina řešící krizi ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 83b směrnice 2014/59/EU se nemusí vždy shodovat se skupinou ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 26 uvedené směrnice, zvláště pokud se tato skupina skládá z více než jedné skupiny řešící krizi. Podle článku 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (3) se dodatečný kapitálový požadavek a požadavek kombinovaných kapitálových rezerv vztahují na mateřskou instituci v Unii na konsolidované úrovni skupiny. Tyto požadavky se však nemusí vztahovat na subjekt řešící krizi na konsolidované úrovni skupiny řešící krizi, jelikož skupina řešící krizi nemusí zahrnovat celou skupinu. Je tedy nutné upřesnit metodiku pro odhad těchto požadavků v uvedené situaci.

(3)

Okolnost, že se celkový objem rizikové expozice skupiny řešící krizi téměř v plném rozsahu shoduje s celkovým objemem rizikové expozice skupiny, svědčí o tom, že rizika nebo prvky rizik přítomné v dané skupině řešící krizi se významně neliší od rizik nebo prvků rizik přítomných ve skupině. V tom případě by měl orgán příslušný k řešení krize při určování požadavku MREL vztahujícího se na subjekt řešící krizi na konsolidované úrovni skupiny řešící krizi použít pro odhad dodatečného kapitálového požadavku dodatečný kapitálový požadavek vztahující se na mateřskou instituci v Unii na konsolidované úrovni skupiny.

(4)

Obdobně okolnost, že celkový objem rizikové expozice skupiny řešící krizi lze téměř v plném rozsahu přičíst jednomu subjektu z dané skupiny řešící krizi, svědčí o tom, že rizika nebo prvky rizik přítomné v dané skupině řešící krizi se významně neliší od rizik nebo prvků rizik přítomných u daného subjektu skupiny řešící krizi. Pokud se tedy celkový objem rizikové expozice dané skupiny řešící krizi značně neliší od celkového objemu rizikové expozice největšího subjektu dané skupiny řešící krizi, orgán příslušný k řešení krize by měl při určování požadavku MREL vztahujícího se na subjekt řešící krizi na konsolidované úrovni skupiny řešící krizi použít pro odhad dodatečného kapitálového požadavku dodatečný kapitálový požadavek tohoto největšího subjektu.

(5)

Pokud je skupina řešící krizi složitější a její specifika nelze zcela zachytit zohledněním dodatečného kapitálového požadavku vztahujícího se buď na mateřskou instituci v Unii na konsolidované úrovni skupiny, nebo na největší subjekt ze skupiny řešící krizi, orgány příslušné k řešení krize by měly pro dodatečný kapitálový požadavek subjektu řešícího krizi na konsolidované úrovni skupiny řešící krizi použít jiné odhady. Pokud je dodatečný kapitálový požadavek vztahující se na mateřskou instituci v Unii na konsolidované úrovni skupiny vyšší než dodatečný kapitálový požadavek jednotlivých subjektů skupiny řešící krizi, měl by dodatečný kapitálový požadavek vztahující se na mateřskou instituci v Unii na konsolidované úrovni skupiny sloužit jako základ pro odhad dodatečného kapitálového požadavku subjektu řešícího krizi na konsolidované úrovni skupiny řešící krizi. V tom případě by orgány příslušné k řešení krize měly na základě informací, které poskytne příslušný orgán, usilovat o úpravu daného odhadu, tak aby odrážel specifická rizika skupiny řešící krizi ve srovnání s riziky mateřské instituce v Unii na konsolidované úrovni skupiny. Při této úpravě by měla být zohledněna skutečnost, že některá rizika skupiny řešící krizi nemusí být přítomna u jiných subjektů skupiny, které nejsou součástí skupiny řešící krizi, nebo že některá rizika, která jsou přítomna u daných subjektů skupiny, nejsou přítomna v samotné skupině řešící krizi.

(6)

Okolnost, že je jeden či více individuálních požadavků v rámci skupiny řešící krizi vyšší než dodatečný kapitálový požadavek vztahující se na mateřskou instituci v Unii na konsolidované úrovni skupiny, svědčí o individuální povaze rizik nebo prvků rizik v rámci dané skupiny řešící krizi. Tato rizika nebo prvky rizik individuální povahy mohou mít menší význam, pokud se na ně nahlíží v rámci skupiny na konsolidované úrovni, například protože mohou být vyváženy vyrovnávacími rizikovými faktory mimo skupinu řešící krizi. Pro odhad dodatečného kapitálového požadavku subjektu řešícího krizi na konsolidované úrovni skupiny řešící krizi by tudíž orgán příslušný k řešení krize měl v případě, že tato okolnost nastane, srovnat odhad založený na úpravách dodatečného kapitálového požadavku vztahujícího se na mateřskou instituci v Unii na konsolidované úrovni skupiny s odhadem založeným na váženém průměru dodatečných kapitálových požadavků všech subjektů ve skupině řešící krizi. Orgán příslušný k řešení krize by měl jako vstupní údaj pro určení požadavku MREL pro subjekt řešící krizi na konsolidované úrovni skupiny řešící krizi použít odhad, z něhož vyplyne vyšší požadavek.

(7)

Pokud je to možné, měly by orgány příslušné k řešení krize pro účely odhadu dodatečného kapitálového požadavku subjektu řešícího krizi na konsolidované úrovni skupiny řešící krizi u složitějších skupin upravit na základě informací od příslušného orgánu dodatečný kapitálový požadavek mateřské instituce v Unii na konsolidované úrovni skupiny, aby byla zohledněna skutečnost, že některá rizika nebo prvky rizik pokryté tímto dodatečným kapitálovým požadavkem nejsou pro danou skupinu řešící krizi důležité, například kvůli své povaze nebo zeměpisnému umístění. Pokud je to možné, měly by orgány příslušné k řešení krize na základě informací od příslušného orgánu tento požadavek upravit také tak, aby byla zohledněna skutečnost, že některá rizika nebo prvky rizik skupiny řešící krizi nejsou v daném požadavku zohledněny zcela nebo jsou v něm vzájemně započteny, ale jsou přitom pro danou skupinu řešící krizi důležité. Veškeré úpravy by měly vycházet z informací od relevantních příslušných orgánů, jsou-li dostupné, jelikož tyto orgány nesou odpovědnost za odhad přetrvávajících rizik, jimž jsou subjekty skupiny vystaveny. Pokud tyto úpravy nejsou možné, orgán příslušný k řešení krize by měl pro odhad dodatečného kapitálového požadavku subjektu řešícího krizi na konsolidované úrovni skupiny řešící krizi použít neupravený dodatečný kapitálový požadavek mateřské instituce v Unii na konsolidované úrovni skupiny.

(8)

Sazba bezpečnostní kapitálové rezervy se napříč institucemi neliší. Tato sazba by proto měla být použita jako odhad bezpečnostní kapitálové rezervy subjektu řešícího krizi na konsolidované úrovni skupiny řešící krizi.

(9)

Aby byla zohledněna plánovaná struktura skupiny po provedení upřednostňované strategie řešení krize, požadavky kapitálových rezerv zaměřené na řešení systémového rizika, tedy konkrétně kapitálová rezerva pro globální systémově významné instituce, kapitálová rezerva pro jiné systémově významné instituce a kapitálová rezerva pro krytí systémového rizika, by měly být automaticky pokládány za shodné s požadavky stanovenými pro subjekt, který je skupině řešící krizi nejbližší z hlediska celkového objemu rizikové expozice.

(10)

Podle čl. 45c odst. 3 prvního pododstavce písm. a) bodu ii) směrnice 2014/59/EU je rekapitalizační částka částkou, která skupině řešící krizi vycházející z řešení krize umožňuje, aby obnovila soulad mimo jiné s dodatečným kapitálovým požadavkem na konsolidované úrovni skupiny řešící krizi po provedení upřednostňované strategie k řešení krize. Podle čl. 45c odst. 3 sedmého pododstavce směrnice 2014/59/EU se částka nezbytná k zajištění toho, aby si subjekt po vyřešení krize na náležitou dobu mohl udržet dostatečnou důvěru trhu, rovná požadavku kombinovaných kapitálových rezerv, který se má použít po uplatnění nástrojů k řešení krize, sníženému o proticyklickou kapitálovou rezervu. Rekapitalizační částka včetně částky nezbytné k udržení důvěry trhu je součástí požadavku MREL a může být v souladu s čl. 45c odst. 3 a 7 směrnice 2014/59/EU upravena směrem dolů či nahoru, aby byly zohledněny změny skupiny řešící krizi po uplatnění nástrojů k řešení krize. Proto by měl být proveden odhad pouze dodatečného kapitálového požadavku a požadavku kombinovaných kapitálových rezerv vztahujících se na subjekt řešící krizi na konsolidované úrovni skupiny řešící krizi, které jsou použity ke kalibraci požadavku MREL. Tímto odhadem by však neměly být dotčeny žádné úpravy rekapitalizační částky, včetně částky nezbytné k udržení důvěry trhu, při stanovení požadavku MREL podle směrnice 2014/59/EU.

(11)

Toto nařízení vychází z návrhu regulačních technických norem, které Komisi předložil Evropský orgán pro bankovnictví.

(12)

Evropský orgán pro bankovnictví uskutečnil otevřené veřejné konzultace o návrhu regulačních technických norem, z nichž toto nařízení vychází, analyzoval potenciální související náklady a přínosy a požádal o stanovisko skupinu subjektů působících v bankovnictví zřízenou podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (4),