(EU) 2021/1077Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1077 ze dne 24. června 2021, kterým se jako součást Fondu pro integrovanou správu hranic zřizuje Nástroj pro finanční podporu vybavení pro celní kontroly

Publikováno: Úř. věst. L 234, 2.7.2021, s. 1-17 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 24. června 2021 Autor předpisu: Evropský parlament; Rada Evropské unie
Platnost od: 2. července 2021 Nabývá účinnosti: 1. ledna 2021
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



2.7.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 234/1


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/1077

ze dne 24. června 2021,

kterým se jako součást Fondu pro integrovanou správu hranic zřizuje Nástroj pro finanční podporu vybavení pro celní kontroly

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 33, 114 a 207 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

v souladu s řádným legislativním postupem (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Celkem 2 140 celních úřadů, které se nacházejí na vnějších hranicích Unie, musí být řádně vybaveno, aby bylo zajištěno účinné a účelné fungování celní unie. Potřeba přiměřených celních kontrol s rovnocennými výsledky je stále naléhavější nejen vzhledem k tradiční funkci celních orgánů spočívající ve vybírání příjmů, ale ve stále větší míře také vzhledem k nutnosti výrazně posílit kontrolu zboží vstupujícího do Unie a vystupujícího z ní přes vnější hranice za účelem zajištění bezpečnosti a ochrany. Zároveň by však tyto kontroly pohybu zboží přes vnější hranice neměly narušovat, ale spíše by měly usnadňovat zákonný obchod s třetími zeměmi.

(2)

Celní unie je jedním ze základních kamenů Unie, která náleží k největším obchodním blokům na světě. Vzhledem k tomu, že celní unie má zásadní význam pro řádné fungování vnitřního trhu a pro podniky i občany, kteří využívají jeho výhod, je třeba neustále podnikat kroky k jejímu posílení.

(3)

V současné době není provádění celních kontrol ze strany členských států vyvážené. Tato nerovnováha je způsobena rozdíly mezi členskými státy z hlediska jejich geografických podmínek i jejich kapacit a zdrojů. Schopnost členských států reagovat na výzvy vznikající v důsledku neustále se vyvíjejících globálních obchodních modelů a dodavatelských řetězců závisí nejen na lidské složce, ale také na dostupnosti a na řádném fungování moderního a spolehlivého vybavení pro celní kontroly. Poptávku po účinných celních kontrolách zvýší rovněž výzvy, jako je vzestup elektronického obchodování, digitalizace a potřeba zvýšit odolnost vůči kybernetickým útokům. Při řešení stávající nerovnováhy je proto důležitým prvkem poskytování rovnocenného vybavení pro celní kontroly. Zlepší se tím rovnocennost při provádění celních kontrol ve všech členských státech, čímž se přispěje k zamezení odklonu toků zboží směrem k nejslabším místům v systému celní kontroly, což je často označováno jako „výběr nejvýhodnější celnice“. Proto by mělo zboží, které vstupuje na celní území Unie, podléhat kontrolám založeným na posouzení rizik v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 (3) (dále jen „celní kodex Unie“).

(4)

Členské státy opakovaně uvedly, že potřebují finanční podporu, a žádaly hloubkovou analýzu potřebného vybavení. Rada ve svých závěrech ze dne 23. března 2017 o financování v oblasti cel vyzvala Komisi, aby vyhodnotila možnost financování potřebného technického vybavení z budoucích finančních programů Komise a zlepšila koordinaci a spolupráci mezi celními orgány a dalšími orgány pro vymáhání práva pro účely financování.

(5)

Podle celního kodexu Unie se celními kontrolami rozumí nejen prosazování celních předpisů, ale i prosazování dalších právních předpisů upravujících vstup, výstup, tranzit, pohyb, uskladnění a konečné užití zboží převáženého mezi celním územím Unie a zeměmi nebo územími mimo celní území Unie a výskyt a pohyb zboží, které není zbožím Unie, a zboží propuštěného do režimu konečného užití na celním území Unie. Tyto jiné právní předpisy zmocňující celní orgány k provádění specifických úkolů kontroly a zahrnují ustanovení o zdanění, a to zejména pokud jde o spotřební daně a daň z přidané hodnoty, o vnějších aspektech vnitřního trhu, o společné obchodní politice a dalších společných politikách Unie, které mají dopad na obchod, o celkové bezpečnosti dodavatelského řetězce a o ochraně finančních a hospodářských zájmů Unie a jejích členských států.

(6)

Podpora dosažení přiměřené a rovnocenné úrovně výsledků celních kontrol na vnějších hranicích Unie umožňuje maximalizovat přínosy celní unie, a tím poskytnout dodatečnou podporu celním orgánům jednajícím společně za účelem ochrany zájmů Unie. Zvláštní fond Unie na vybavení pro celní kontroly, který by napravil stávající nerovnováhu, by přispěl k celkové soudržnosti mezi členskými státy. Tento zvláštní fond by zohlednil rozdílné potřeby v závislosti na rozdílných typech hranic, totiž potřeby námořních hranic a hranic na jiných vodních cestách, na vzdušných hranicích a na pozemních hranicích, včetně železničních a silničních, a potřeby poštovních uzlů. S ohledem na výzvy, jimž svět čelí, zejména na trvalou potřebu chránit finanční a hospodářské zájmy Unie a jejích členských států a současně usnadnit tok zákonného obchodu, je nezbytné zajistit na vnějších hranicích dostupnost moderního a spolehlivého vybavení pro kontroly.

(7)

Je proto vhodné zřídit nový nástroj pro finanční podporu vybavení pro celní kontroly, který má být používán na všech typech hranic. Tento nástroj by měl podporovat celní unii a práci celních orgánů, a zejména jim pomáhat při ochraně finančních a hospodářských zájmů Unie, zajišťování bezpečnosti a ochrany v rámci Unie a ochraně Unie před nekalým a nezákonným obchodem, jako je padělání zboží, a současné usnadňovat zákonnou obchodní činnost. Měl by přispívat k přiměřeným a rovnocenným výsledkům celních kontrol. Vybavení po celní kontroly financované z tohoto nástroje by kromě toho mělo podporovat provádění rámce pro řízení rizik v oblasti cel podle celního kodexu Unie. Tohoto cíle by mělo být dosaženo transparentním nákupem, údržbou a modernizací relevantního, vyspělého a spolehlivého vybavení pro celní kontroly, přičemž by měla být náležitě zohledněna ochrana údajů, kybernetická odolnost a bezpečnostní a environmentální aspekty, včetně likvidace nahrazeného vybavení, jež je šetrná k životnímu prostředí.

(8)

Celní orgány členských států mají stále více povinností, které jsou vykonávány na vnějších hranicích a které často zasahují do oblasti bezpečnosti. Je proto důležité členským státům poskytnout finanční podporu Unie s cílem umožnit jim zajistit rovnocenné provádění ochrany hranic a celní kontroly na vnějších hranicích Unie. V zájmu maximalizace přidané hodnoty Unie v oblasti správy hranic a celních kontrol je stejně tak důležité podporovat na hranicích Unie, pokud jde o kontroly zboží a kontroly osob, meziagenturní spolupráci mezi vnitrostátními orgány jednotlivých členských států, které jsou odpovědné za ochranu hranic nebo za jiné úkoly vykonávané na hranicích.

(9)

Je proto nezbytné zřídit Fond pro integrovanou správu hranic (dále jen „fond“).

(10)

Vzhledem ke zvláštní právní úpravě hlavy V Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) a k různým právním základům použitelným pro politiky týkající se vnějších hranic a celních kontrol nelze z právního hlediska fond zřídit formou jediného finančního nástroje.

(11)

Fond by měl být proto zřízen jako komplexní rámec pro finanční podporu Unie v oblasti správy hranic, který obsahuje Nástroj pro finanční podporu vybavení pro celní kontroly (dále jen „nástroj“) zřízený tímto nařízením, jakož i Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky, který je zřízen nařízením Evropského parlamentu a Rady, kterým se jako součást Fondu pro integrovanou správu hranic zřizuje Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky.

(12)

S ohledem na význam boje proti změně klimatu a v souladu se závazkem Unie provádět Pařížskou dohodu v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (4) a dosáhnout cílů Organizace spojených národů pro udržitelný rozvoj stanovených v Agendě pro udržitelný rozvoj 2030, přijaté 25. září 2015, by opatření podle tohoto nařízení měla přispívat k dosahování cíle Unie, kterým je vynakládat alespoň 30 % celkového objemu výdajů z rozpočtu Unie na podporu cílů v oblasti klimatu, a k naplňování ambice Unie vynaložit 7,5 % ročního rozpočtu Unie v roce 2024 a 10 % rozpočtu v letech 2026 a 2027 na výdaje v souvislosti s biologickou rozmanitostí, přičemž se zohlední, kde se cíle v oblasti klimatu a cíle v oblasti biologické rozmanitosti překrývají.

(13)

Toto nařízení stanoví pro celou dobu trvání nástroje finanční krytí, které má v ročním rozpočtovém procesu pro Evropský parlament a Radu představovat hlavní referenční částku ve smyslu bodu 18 interinstitucionální dohody ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů (5). Mělo by být možné, aby se uvedené finanční krytí vztahovalo na nezbytné a řádně odůvodněné výdaje na činnosti spojené s řízením nástroje a hodnocením jeho výkonnosti, pokud se tyto činnosti týkají obecných a specifických cílů nástroje.

(14)

Na tento nástroj se použije nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (6) (dále jen „finanční nařízení“). Finanční nařízení stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého řízení, finančních nástrojů, rozpočtových záruk, finanční pomoci a náhrad vyplácených externím odborníkům.

(15)

Na toto nařízení se použijí horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU. Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a upravují zejména podrobnosti týkající se sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, veřejných zakázek, cen a nepřímého plnění, jakož i kontrolu odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU rovněž zahrnují obecný režim podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie. Financování v rámci tohoto nástroje by se mělo řídit zásadami uvedenými ve finančním nařízení a mělo by zajistit optimální využití finančních zdrojů při plnění jeho cílů.

(16)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/444 (7) zavádí program Clo pro spolupráci v oblasti cel (dále jen „program Clo“) s cílem podpořit celní unii a celní orgány. Za účelem zachování soudržnosti a horizontální koordinace opatření v oblasti spolupráce týkajících se cel a vybavení pro celní kontroly je vhodné všechna taková opatření provádět na základě jediného právního aktu, totiž programu Clo, který obsahuje jednotný soubor pravidel. Proto by v rámci tohoto nástroje měly být podporovány pouze nákup, údržba a modernizace způsobilého vybavení pro celní kontroly, zatímco veškerá ostatní související opatření, jako jsou opatření v oblasti spolupráce za účelem posouzení potřeb nebo školení týkající se dotčeného vybavení, by měla být podporována programem Clo.

(17)

Kromě toho by měl nástroj ve vhodných případech podporovat také nákup nebo modernizaci vybavení pro celní kontroly pro účely testování nových kusů vybavení nebo nových funkcí stávajících kusů vybavení v provozních podmínkách předtím, než členské státy zahájí rozsáhlé nákupy tohoto nového vybavení. Testování v provozních podmínkách by mělo navázat zejména na výsledky výzkumu vybavení pro celní kontroly v rámci nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 (8). Komise by měla podporovat společné zadávání veřejných zakázek a společné testování vybavení pro celní kontroly ze strany dvou či více členských států za využití nástrojů spolupráce v rámci programu Clo.

(18)

Většina vybavení pro celní kontroly může být primárně či sekundárně vhodná pro kontroly dodržování jiných ustanovení unijního práva, jako jsou ustanovení týkající se správy hranic, víz a policejní spolupráce. Fond je proto koncipován jako dva vzájemně se doplňující nástroje pro nákup vybavení s odlišnou, ale vzájemně se doplňující oblastí působnosti. Na jedné straně se budou z Nástroje pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky finančně podporovat pouze náklady na vybavení, jehož prvořadým cílem nebo účinkem je integrovaná správa hranic, jež ale bude možno použít i pro další účely, například pro celní kontroly. Na druhé straně se budou z Nástroje pro finanční podporu vybavení pro celní kontroly zřízeného tímto nařízením finančně podporovat pouze náklady na vybavení, jehož prvořadým cílem nebo účinkem jsou celní kontroly, jež ale bude možno použít i pro další účely, například pro ochranu a bezpečnost hranic. Toto rozdělení úloh mezi tyto dva nástroje posílí meziagenturní spolupráci, jak je uvedena v čl. 3 odst. 1 písm. e) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1896 (9), jako jednu ze složek evropské integrované správy hranic, a umožní tak celním a pohraničním orgánům spolupracovat a maximalizovat dopad rozpočtu Unie prostřednictvím sdílení a interoperability vybavení pro kontroly. Ke sdílení vybavení mezi celními orgány a dalšími pohraničními orgány by nemělo docházet systematicky.

(19)

V souladu s čl. 193 odst. 2 finančního nařízení lze grant na již zahájené akce udělit pouze v případě, že žadatel může prokázat, že akce musela být zahájena ještě před podpisem grantové dohody. Ačkoliv by náklady vzniklé před datem podání žádosti o grant v takových případech v zásadě nebyly způsobilé, mělo by to být výjimečně možné s ohledem na to, že toto nařízení vstoupí v platnost ve srovnání se začátkem víceletého finančního rámce na období 2021–2027 později. S cílem umožnit provádění od začátku víceletého finančního rámce na období 2021–2027 a zabránit jakémukoli zpoždění podpory Unie, které by mohlo poškodit zájmy Unie na tom, aby byla řádně vybavena k zajištění účinného a efektivního fungování celní unie, by mělo být možné po omezenou dobu na začátku víceletého finančního rámce na období 2021–2027 stanovit v rozhodnutí o financování, že náklady vzniklé v souvislosti s opatřeními podporovanými podle tohoto nařízení, která již byla zahájena, jsou považovány za způsobilé od 1. ledna 2021, a to i v případě, že tato opatření byla uskutečněna a náklady vznikly před podáním žádosti o grant.

(20)

Odchylně od finančního nařízení by mělo být možné financování jednoho opatření z několika programů či nástrojů Unie s cílem umožnit a případně podpořit spolupráci a interoperabilitu napříč oblastmi. V souladu se zásadou zákazu dvojího financování, která je stanovena finančním nařízením, však v takových případech nesmějí příspěvky pokrývat stejné náklady. Pokud již byl členskému státu přiznán příspěvek z jiného programu Unie nebo podpora z jiného fondu Unie za účelem nákupu téhož vybavení nebo takový příspěvek či podporu získal, v souladu s článkem 191 finančního nařízení by měla být o tomto příspěvku nebo podpoře informována Komise.

(21)

Jakékoli financování překračující strop míry spolufinancování by mělo být poskytnuto pouze v řádně odůvodněných případech, které mohou zahrnovat případy společného zadávání veřejných zakázek a společného testování vybavení pro celní kontroly ze strany dvou či více členských států.

(22)

Vzhledem k rychlému vývoji technologií, hrozeb a priorit v celní oblasti by se pracovní programy neměly vztahovat na delší období. Zároveň platí, že pro provedení nástroje není třeba ročních pracovních programů, které by zvyšovaly administrativní zátěž pro Komisi i členské státy. Vzhledem k tomu by se pracovní programy měly v zásadě vztahovat na období delší než jeden rozpočtový rok, nejdéle však na tři roky.

(23)

Za účelem zajištění jednotných podmínek provádění pracovních programů podle tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (10).

(24)

I když je pro dosažení specifického cíle, který spočívá v zajištění rovnocenných výsledků celních kontrol, vyžadováno centrální provádění, jsou vzhledem k technické povaze tohoto nástroje nezbytné přípravné práce na technické úrovni. Provádění by proto mělo být podpořeno posouzeními potřeb. Tato posouzení potřeb vycházejí z odborných znalostí a zkušeností získaných zapojením celních orgánů. Uvedená posouzení by měla být založena na jasné metodologii, která zahrnuje minimální počet kroků zajišťujících shromažďování relevantních informací. Komise by měla tyto informace využívat k určení přidělení prostředků členským státům, přičemž zohlední zejména objem obchodu, příslušná rizika a správní kapacitu celních orgánů k používání a udržování příslušného vybavení tak, aby bylo vybavení pro celní kontroly financované z tohoto nástroje využíváno co nejúčelněji. S cílem přispět k rozpočtové kázni by měly být podmínky stanovování priorit grantů jasně vymezeny a měly by vycházet z uvedeného posouzení potřeb.

(25)

V zájmu zajištění pravidelného monitorování a podávání zpráv by měl být zaveden vhodný rámec pro monitorování výsledků, jichž bylo dosaženo prostřednictvím nástroje a příslušných opatření. Toto monitorování a podávání zpráv by mělo vycházet z kvantitativních a kvalitativních ukazatelů, jimiž se měří účinky opatření v rámci nástroje. Požadavky na podávání zpráv by měly zahrnovat požadavek poskytovat Komisi informace o vybavení pro celní kontroly, pokud náklady na jeden kus vybavení pro celní kontroly překročí 10 000 EUR bez daně. Tyto informace by měly být odlišeny od informací, které je třeba poskytovat široké veřejnosti a sdělovacím prostředkům za účelem propagace opatření a výsledků nástroje.

(26)

Podle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (11) by měl být tento nástroj hodnocen na základě informací shromážděných v souladu se zvláštními požadavky na monitorování a zároveň zamezit administrativní zátěži, zejména pro členské státy, a nadměrné regulaci. Tyto požadavky by měly v příslušných případech zahrnovat měřitelné ukazatele jakožto základ pro srovnatelné a úplné hodnocení toho, jaké má tento nástroj účinky v praxi. Průběžné hodnocení, které by mělo být uskutečněno nejpozději čtyři roky po zahájení, a závěrečné hodnocení, které by mělo být uskutečněno nejpozději čtyři roky po ukončení provádění nástroje, by měla přispět k účinnému rozhodovacímu procesu v souvislosti s finanční podporou vybavení pro celní kontroly v rámci příštího víceletého finančního rámce. Je proto mimořádně důležité, aby průběžné i závěrečné hodnocení obsahovala uspokojivé a dostatečné informace a aby tato hodnocení byla předložena včas. Komise by měla do průběžného a závěrečného hodnocení zahrnout podrobnosti o sdílení vybavení financovaného v rámci nástroje mezi celními a jinými pohraničními orgány, pokud členské státy poskytly příslušné informace. Vedle průběžného a závěrečného hodnocení nástroje by v rámci systému vykazování výkonnosti měly být vydávány výroční zprávy o pokroku monitorující provádění nástroje. Tyto zprávy by měly obsahovat shrnutí získaných poznatků a případně i překážek a nedostatků, které byly zjištěny v souvislosti s činnostmi, které byly uskutečněny v rámci nástroje v daném roce. Tyto výroční zprávy o pokroku by měly být sděleny Evropskému parlamentu a Radě.

(27)

S cílem reagovat odpovídajícím způsobem na měnící se priority politik, hrozby a technologie by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o změny orientačního seznamu vybavení pro celní kontroly, které lze používat k naplnění účelů celních kontrol, a seznamu ukazatelů pro měření plnění specifického cíle. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající a plně transparentní konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(28)

V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (12) a nařízeními Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (13), (Euratom, ES) č. 2185/96 (14) a (EU) 2017/1939 (15) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně opatření týkajících se prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí včetně podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména má Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) v souladu s nařízeními (Euratom, ES) č. 2185/96 a (EU, Euratom) č. 883/2013 pravomoc provádět správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 má Úřad evropského veřejného žalobce pravomoc vyšetřovat a stíhat trestné činy poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (16). V souladu s finančním nařízením mají všechny osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, plně spolupracovat na ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, OLAFu, Účetnímu dvoru a v případě členských států účastnících se posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939 Úřadu evropského veřejného žalobce nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby rovnocenná práva udělily i třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie.

(29)

Formy financování a metody provádění podle tohoto nařízení by měly být voleny na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifického cíle opatření a přinést výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontroly, administrativní zátěži a očekávanému riziku nesouladu. V souvislosti s těmito formami a metodami by se mělo zvážit použití jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů, jakož i financování, které není spojeno s náklady, jak je uvedeno v čl. 125 odst. 1 finančního nařízení.

(30)

Jelikož cíle tohoto nařízení, kterým je zřídit nástroj, jenž podporuje celní unii a celní orgány poskytnutím finanční podpory na nákup, údržbu a modernizaci vybavení pro celní kontroly, nemůže být dosaženo uspokojivě samotnými členskými státy z důvodu objektivní nerovnováhy, která mezi nimi existuje na geografické úrovni, ale spíše jej z důvodu rovnocenné úrovně a kvality výsledků celních kontrol, které pomůže zajišťovat koordinovaný přístup a centralizované financování, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(31)

Příjemci finančních prostředků Unie by měli uvádět původ těchto prostředků a zajišťovat viditelnost těchto prostředků zejména při propagaci opatření a jejich výsledků poskytnutím ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně sdělovacích prostředků a veřejnosti. Tyto informace by měly dokládat přidanou hodnotu nástroje při podpoře celní unie, a zejména to, jak pomáhá celním orgánům plnit jejich úkoly, jakož i úsilí Komise o zajištění rozpočtové transparentnosti. S cílem zajištění transparentnosti by Komise měla dále pravidelně poskytovat veřejnosti informace o nástroji, jeho opatřeních a výsledcích a odkazovat přitom mimo jiné na pracovní programy přijaté podle tohoto nařízení.

(32)

Za účelem zajištění nepřetržitého poskytování podpory v relevantní oblasti politiky a umožnění provádění od začátku víceletého finančního rámce na období 2021–2027 by mělo toto nařízení vstoupit v platnost co nejdříve a mělo by se použít se zpětnou působností od 1. ledna 2021,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Kapitola I

Obecná ustanovení

Článek 1

Předmět

Tímto nařízením se společně s nařízením, kterým se jako součást Fondu pro integrovanou správu hranic zřizuje Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky, zřizuje Fond pro integrovanou správu hranic (dále jen „fond“) na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027.

Tímto nařízením se jako součást fondu zřizuje nástroj, jehož cílem je poskytnout finanční podporu na nákup, údržbu a modernizaci vybavení pro celní kontroly (dále jen „nástroj“) na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027. Doba trvání nástroje je sladěna s dobou trvání víceletého finančního rámce.

Toto nařízení stanoví cíle nástroje, rozpočet na období 2021–2027, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)

„celními orgány“ celní orgány vymezené v čl. 5 bodu 1 nařízení (EU) č. 952/2013;

2)

„celními kontrolami“ celní kontroly vymezené v čl. 5 bodu 3 nařízení (EU) č. 952/2013;

3)

„vybavením pro celní kontroly“ vybavení určené primárně k provádění celních kontrol;

4)

„mobilním vybavením pro celní kontroly“ jakýkoli dopravní prostředek, který je nad rámec svých mobilních vlastností určen k tomu, aby plnil funkci vybavení pro celní kontroly, nebo který je plně vybaven vybavením pro celní kontroly;

5)

„údržbou“ preventivní, nápravné a prediktivní zásahy, včetně provozních a funkčních kontrol, servisu, oprav a generálních oprav určitého vybavení pro celní kontroly, které jsou nezbytné pro zachování nebo obnovení stanoveného provozuschopného stavu vybavení pro celní kontroly za účelem dosažení maximální užitné životnosti, avšak s výjimkou modernizace;

6)

„modernizací“ vývojové zásahy nezbytné k tomu, aby byl zastaralý stav stávajícího vybavení pro celní kontroly přeměněn ve stanovený provozuschopný stav odpovídající nejnovějšímu vývoji.

Článek 3

Cíle nástroje

1.   Obecným cílem nástroje jakožto součásti fondu a s ohledem na dosažení dlouhodobého cíle, který spočívá v harmonizaci uplatňování celních kontrol členskými státy, je podporovat celní unii a celní orgány při jejich úkolech, které spočívají v ochraně finančních a hospodářských zájmů Unie a jejích členských států, v zajišťování bezpečnosti a ochrany v rámci Unie a v ochraně Unie před nezákonným obchodem, a současně usnadňovat zákonnou obchodní činnost.

2.   Specifickým cílem tohoto nástroje je přispívat k přiměřeným a rovnocenným výsledkům celních kontrol transparentním nákupem, údržbou a modernizací relevantního, spolehlivého a vyspělého vybavení pro celní kontroly, které je zabezpečené, bezpečné a šetrné k životnímu prostředí, a napomáhat tak celním orgánům jednat společně za účelem ochrany zájmů Unie.

Článek 4

Rozpočet

1.   Finanční krytí pro provádění nástroje na období 2021–2027 činí 1 006 407 000 EUR v běžných cenách.

2.   Částka uvedená v odstavci 1 může rovněž pokrývat výdaje na přípravu, monitorování, kontrolu, audit, hodnocení a další činnosti spojené s řízením nástroje a hodnocením pokroku při plnění jeho cílů. Může rovněž pokrývat výdaje na studie, schůzky odborníků, informační a komunikační kampaně, které souvisejí s cíli nástroje, jakož i výdaje spojené se sítěmi informačních technologií zaměřenými na zpracování a výměnu informací, včetně nástrojů informačních technologií na úrovni organizace, a další výdaje na technickou a správní pomoc potřebnou v souvislosti s řízením nástroje.

Článek 5

Provádění a formy financování z prostředků Unie

1.   Nástroj se provádí v přímém řízení v souladu s finančním nařízením.

2.   Nástroj může poskytovat financování jednou z forem stanovených ve finančním nařízení, zejména formou grantů.

3.   Pokud opatření, jež je podporováno nástrojem, zahrnuje nákup nebo modernizaci vybavení pro celní kontroly, Komise zřídí koordinační mechanismus, který zajistí interoperabilitu veškerého vybavení pro celní kontroly zakoupeného s podporou programů a nástrojů Unie, a tím i jeho účinné použití.

Kapitola II

Způsobilost

Článek 6

Způsobilá opatření

1.   S cílem zajistit, aby byla opatření způsobilá pro financování v rámci tohoto nástroje, musejí tato opatření splňovat tyto požadavky:

a)

plnit cíle uvedené v článku 3; a

b)

podporovat nákup, údržbu nebo modernizaci vybavení pro celní kontroly, včetně vybavení využívajícího inovativní detekční technologie, které slouží jednomu nebo několika z těchto účelů celní kontroly:

1)

bezdotyková kontrola;

2)

detekce skrytých předmětů na lidech;

3)

radiační a nuklidová detekce;

4)

analýza vzorků v laboratořích;

5)

odběr vzorků a analýza vzorků v terénu;

6)

ruční prohledávání.

Orientační seznam vybavení pro celní kontroly, které může být použito k dosažení účelů celní kontroly uvedených v bodech 1 až 6 prvního pododstavce, je uveden v příloze I.

2.   V řádně odůvodněných případech mohou opatření podle odst. 1 prvního pododstavce zahrnovat také transparentní nákup, údržbu a modernizaci vybavení pro celní kontroly pro testování nových kusů vybavení nebo nových funkcí stávajících kusů vybavení v provozních podmínkách.

3.   S přihlédnutím k opožděnému vstupu tohoto nařízení v platnost a s cílem zabránit jakémukoli zpoždění podpory Unie, které by mohlo poškodit zájmy Unie na tom, aby byla řádně vybavena k zajištění efektivního a účinného fungování celní unie, mohou být v souladu s čl. 193 odst. 2 druhým pododstavcem písm. a) finančního nařízení náklady vzniklé v souvislosti s opatřeními podporovanými na základě tohoto nařízení po omezenou dobu považovány výjimečně za způsobilé od 1. ledna 2021 i v případě, že tato opatření byla uskutečněna a tyto náklady vznikly před podáním žádosti o grant.

4.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 14 akty v přenesené pravomoci, jimiž se mění toto nařízení aktualizací orientačního seznamu vybavení pro celní kontroly uvedeného v příloze I, je-li to považováno za nezbytné.

5.   Vybavení pro celní kontroly financované z tohoto nástroje by mělo být používáno primárně pro celní kontroly, může však být využíváno i pro další účely, mimo jiné v rámci podpory vnitrostátních orgánů odpovědných za správu hranic a vyšetřování i pro kontrolu osob. Celní a jiné pohraniční orgány takové vybavení pro celní kontroly systematicky nesdílí.

6.   Komise podporuje společné zadávání veřejných zakázek a společné testování vybavení pro celní kontroly ze strany dvou či více členských států.

Článek 7

Způsobilé subjekty

Odchylně od článku 197 finančního nařízení jsou způsobilými subjekty celní orgány za podmínky, že poskytují informace potřebné k posouzení potřeb podle čl. 11 odst. 4 tohoto nařízení.

Článek 8

Míra spolufinancování

1.   Z nástroje lze financovat až 80 % celkových způsobilých nákladů na opatření.

2.   Jakékoli finanční prostředky, jež tento strop převyšují, se poskytují pouze v řádně odůvodněných výjimečných případech.

Článek 9

Způsobilé náklady

Pro financování v rámci nástroje jsou způsobilé náklady, které přímo souvisejí s opatřeními uvedenými v článku 6.

Pro financování v rámci nástroje nejsou způsobilé tyto náklady:

a)

náklady spojené s nákupem pozemků;

b)

náklady spojené s odbornou přípravou nebo zlepšováním dovedností, kromě úvodního školení uvedeného v kupní smlouvě nebo ve smlouvě o modernizaci;

c)

náklady spojené s infrastrukturou, jako jsou budovy nebo venkovní zařízení, a náklady na nábytek;

d)

náklady spojené s elektronickými systémy, s výjimkou softwaru a aktualizací softwaru, které jsou přímo potřebné k používání vybavení pro celní kontroly, a s výjimkou elektronického softwaru a programování nutných k propojení stávajícího softwaru s vybavením pro celní kontroly;

e)

náklady na sítě, jako jsou zabezpečené či nezabezpečené komunikační kanály, nebo náklady na předplacené služby, s výjimkou sítí nebo předplacených služeb, které jsou výlučně potřebné pro používání vybavení pro celní kontroly;

f)

náklady na dopravní prostředky, jako jsou vozidla, letadla nebo lodě, s výjimkou mobilního vybavení pro celní kontroly;

g)

náklady na spotřební materiál pro vybavení pro celní kontroly, včetně referenčního nebo kalibračního materiálu;

h)

náklady spojené s osobními ochrannými prostředky.

Kapitola III

Granty

Článek 10

Udělování grantů, doplňkovost a kombinované financování

1.   Granty v rámci nástroje se udělují a spravují v souladu s hlavou VIII finančního nařízení.

2.   V souladu s čl. 195 prvním pododstavcem písm. f) finančního nařízení se granty udělují subjektům, které jsou způsobilé podle článku 7 tohoto nařízení, a to bez výzvy k podávání návrhů.

3.   Na opatření, na něž byl získán příspěvek v rámci tohoto nástroje, lze rovněž získat příspěvek z programu Clo nebo z jiného programu Unie, pokud tyto příspěvky nepokrývají tytéž náklady. Na takový příspěvek na opatření se použijí pravidla příslušného programu Unie. Kumulativní financování nesmí překročit celkové způsobilé náklady na opatření. Podporu z jednotlivých programů Unie lze vypočítat na poměrném základě v souladu s dokumenty, v nichž jsou stanoveny podmínky podpory.

4.   Práce hodnotící komise uvedené v článku 150 finančního nařízení vychází z obecných zásad pro granty stanovených v článku 188 uvedeného nařízení, a zejména ze zásad rovného zacházení a transparentnosti stanovených v písm. a) a b) uvedeného článku, jakož i ze zásady nediskriminace.

5.   Hodnotící komise vyhodnotí návrhy na základě kritérií pro udělení grantu, přičemž v příslušných případech přihlédne k relevantnosti navrhovaných opatření pro sledované cíle, kvalitě navrhovaných opatření, jejich dopadu, včetně hospodářského, sociálního a environmentálního dopadu, a jejich rozpočtu a nákladové efektivnosti.

Kapitola IV

Programování, monitorování a hodnocení

Článek 11

Pracovní program

1.   Nástroj se provádí prostřednictvím pracovních programů uvedených v čl. 110 odst. 2 finančního nařízení.

2.   Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví uvedené pracovní programy. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 15 odst. 2.

3.   Pracovní programy jsou zaměřeny na dosažení cílů stanovených v článku 3 prostřednictvím opatření v souladu s článkem 6. Pracovní programy stanoví celkovou částku finančního plánu pro všechna opatření. Dále stanoví:

a)

pro každé opatření:

i)

sledované cíle a očekávané výsledky v souladu s obecnými a specifickými cíli stanovenými v článku 3;

ii)

popis opatření, která mají být financována;

iii)

případně údaj o částce přidělené na každé opatření; a

iv)

způsob provádění a orientační harmonogram provádění;

b)

v případě grantů maximální míru spolufinancování uvedenou v článku 8.

4.   Příprava pracovních programů uvedených v odstavci 1 vychází z posouzení potřeb celních orgánů. Toto posouzení potřeb se opírá o:

a)

společnou kategorizaci hraničních přechodů;

b)

úplný popis dostupného vybavení pro celní kontroly;

c)

společný seznam vybavení pro celní kontroly, které by mělo být k dispozici, s odkazem na kategorii hraničních přechodů a

d)

odhad finančních potřeb.

Posouzení potřeb vychází z opatření prováděných v rámci programu Clo 2020 zavedeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1294/2013 (17) nebo v rámci programu Clo a je pravidelně a alespoň jednou za tři roky aktualizováno.

Článek 12

Monitorování a podávání zpráv

1.   Ukazatele pro podávání zpráv o pokroku při plnění obecných a specifických cílů nástroje stanovených v článku 3 jsou uvedeny v příloze II.

2.   Pro zajištění účinného posouzení pokroku tohoto nástroje dosaženého při plnění jeho cílů je Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 14, jimiž se mění příloha II, pokud jde o ukazatele, je-li to považováno za nezbytné, a jimiž se toto nařízení doplňuje o ustanovení o zavedení rámce pro monitorování a hodnocení.

3.   Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění nástroje a jeho výsledků byly shromažďovány účinně, efektivně a včas. Za tímto účelem se pro příjemce finančních prostředků Unie uloží přiměřené požadavky na podávání zpráv.

4.   V případech, kdy náklady na jeden kus vybavení pro celní kontroly přesáhnou 10 000 EUR bez daně, požadavky na podávání zpráv uvedené v odstavci 3 zahrnují alespoň každoroční sdělení následujících informací Komisi:

a)

podrobný seznam vybavení pro celní kontroly financovaného v rámci nástroje;

b)

informace o používání vybavení pro celní kontroly, včetně jakýchkoli souvisejících výsledků, případně podložené příslušnými statistickými údaji.

Článek 13

Hodnocení

1.   Hodnocení se provádějí včas, aby je bylo možné využít v rozhodovacím procesu.

2.   Průběžné hodnocení nástroje provede Komise, jakmile je k dispozici dostatek informací o jeho provádění, avšak nejpozději do čtyř let od začátku provádění nástroje. Ve svém průběžném hodnocení Komise posuzuje výkonnost nástroje, včetně aspektů jako účinnost, efektivnost, soudržnost a relevantnost, jakož i synergie v rámci nástroje a přidaná hodnota Unie.

3.   Na konci provádění nástroje, avšak nejpozději do čtyř let po skončení období uvedeného v článku 1, provede Komise závěrečné hodnocení nástroje.

4.   Komise sdělí závěry hodnocení spolu se svými připomínkami a získanými poznatky Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

Kapitola V

Výkon přenesené pravomoci a postup projednávání ve výboru

Článek 14

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 6 odst. 4 a čl. 12 odst. 2 je svěřena Komisi do 31. prosince 2027. Komise vypracuje zprávu o přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před tímto dnem. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament ani Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 6 odst. 4 a čl. 12 odst. 2 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 6 odst. 4 a čl. 12 odst. 2 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 15

Postup projednávání ve výboru

1.   Komisi je nápomocen Výbor pro program Clo zřízený podle článku 17 nařízení (EU) 2021/444.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Kapitola VI

Přechodná a závěrečná ustanovení

Článek 16

Informace, komunikace a publicita

1.   Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ těchto prostředků a zajišťují jejich viditelnost, zejména při propagaci opatření a jejich výsledků, tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně sdělovacích prostředků a veřejnosti.

2.   Komise provádí informační a komunikační činnosti týkající se nástroje, opatření uskutečněných podle nástroje a dosažených výsledků.

3.   Finanční zdroje přidělené na nástroj rovněž přispívají k institucionální komunikaci politických priorit Unie, pokud tyto priority souvisejí s cíli uvedenými v článku 3.

Článek 17

Přechodné ustanovení

V případě potřeby lze do rozpočtu Unie na období po roce 2027 zapsat prostředky na krytí výdajů stanovených v čl. 4 odst. 2, aby bylo možno řídit opatření, jež nebudou dokončena do 31. prosince 2027.

Článek 18

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2021.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 24. června 2021.

Za Evropský parlament

předseda

D. M. SASSOLI

Za Radu

předsedkyně

A. P. ZACARIAS


(1)  Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 67.

(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 16. dubna 2019 (Úř. věst. C 158, 30.4.2021, s. 133) a postoj Rady v prvním čtení ze dne 27. května 2021 (Úř. věst. C 227, 14.6.2021, s. 1). Postoj Evropského parlamentu ze dne 23. června 2021 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1).

(4)  Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 4.

(5)  Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 28.

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/444 ze dne 11. března 2021, kterým se zavádí program Clo pro spolupráci v oblasti cel a zrušuje nařízení (EU) č. 1294/2013 (Úř. věst. L 87, 15.3.2021, s. 1).

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 ze dne 28. duvna 2021, kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa a stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků a zrušují nařízení (EU) č. 1290/2013 a (EU) č. 1291/2013 (Úř. věst. L 170, 12.5.2021, s. 1).

(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1896 ze dne 13. listopadu 2019 o Evropské pohraniční a pobřežní stráži a o zrušení nařízení (EU) č. 1052/2013 a (EU) 2016/1624 (Úř. věst. L 295, 14.11.2019, s. 1).

(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(11)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

(13)  Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).

(14)  Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

(15)  Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).

(16)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím nebo ohrožujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).

(17)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1294/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí akční program pro oblast cel v Evropské unii na období let 2014–2020 (Clo 2020) a zrušuje rozhodnutí č. 624/2007/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 209).


PŘÍLOHA I

ORIENTAČNÍ SEZNAM VYBAVENÍ PRO CELNÍ KONTROLY, KTERÉ LZE POUŽÍT PRO DOSAŽENÍ ÚČELŮ CELNÍ KONTROLY UVEDENÝCH V ČL. 6 ODST. 1 PRVNÍM PODODSTAVCI PÍSM. B)

ÚČEL CELNÍ KONTROLY

VYBAVENÍ PRO CELNÍ KONTROLY

KATEGORIE

POUŽITÍ

1.

Bezdotyková kontrola

Rentgenový skener – vysokoenergetický

Kontejnery, nákladní vozidla, železniční vagony a vozidla

Rentgenový skener – nízkoenergetický

Palety, krabice, balíčky

Zavazadla cestujících

 

Vozidla

Skenery založené na zpětném rozptylu rentgenového záření (backscatter)

Kontejnery

Nákladní vozidla

Vozidla

Ostatní

Automatizované systémy detekce poznávacích značek vozidel/kontejnerů

Váhy používané na vážení vozidel

Vysokozdvižné vozíky a podobné mobilní vybavení pro celní kontroly

2.

Detekce skrytých předmětů na lidech  (1)

Skenerový portál (rám) založený na zpětném rozptylu rentgenového záření (backscatter)

Používá se zejména na letištích k detekci skrytých předmětů na lidech (drog, výbušnin, hotovosti)

Tělesný skener

Bezpečnostní skener využívající milimetrové vlny

3.

Radiační a nuklidová detekce

Radiologické a jaderné detektory

Osobní radiační monitor/detektor

Ruční radiační detektor

Zařízení na detekci izotopů

Radiační portálový monitor (rám)

Spektrometrický portálový monitor pro detekci izotopů (rám)

4.

Analýza vzorků v laboratořích

Vybavení nebo zařízení pro identifikaci, kvantifikaci a ověřování veškerého možného zboží

Plynová a kapalinová chromatografie (GC, LC, HPLC atd.)

Spektrometrie a techniky kombinované se spektrometrií (IR, Ramanova spektrometrie, UV-VIS, fluorescence, GC-MS atd.)

Rentgenová zařízení (XRF atd.)

NMR spektrometrie a analýza stabilních izotopů

Další laboratorní vybavení (AAS, destilační analyzátor, DSC, elektroforéza, mikroskop, LSC, nakuřovací přístroj atd.)

5.

Odběr vzorků a analýza vzorků v terénu

Stopová detekce založená na iontové mobilní spektrometrii (IMS)

Přenosné vybavení na screening stop specifických nebezpečných materiálů

Stopová detekce, kterou provádějí psi

Používá se na spektrum rizik v případě malých a větších předmětů

Odběr vzorků

Nástroje pro odběr vzorků, digestoř, ochranný box (izolátor)

Mobilní laboratoře

Vozidlo s plně zabudovaným vybavením na analýzu vzorků v terénu

Ruční detektory

Analýza organických materiálů, kovů a slitin

Chemické kolorimetrické testy

Ramanova spektroskopie

Infračervená spektroskopie

Rentgenová fluorescence

Detektory plynů pro kontejnery

6.

Ruční prohledávání

Osobní ruční nástroje

Kapesní nástroje

Souprava mechanických nástrojů

Teleskopické zrcátko

Zařízení

Endoskop

Stacionární nebo přenosný detektor kovů

Kamery na kontroly podvozků

Ultrazvukové zařízení

Hustoměry

Ostatní

Prohledávání pod vodou


(1)  Na základě platných právních předpisů a dalších doporučení týkajících se ochrany zdraví a soukromí.


PŘÍLOHA II

UKAZATELE PRO PODÁVÁNÍ ZPRÁV O POKROKU NÁSTROJE PŘI PLNĚNÍ JEHO OBECNÝCH A SPECIFICKÝCH CÍLŮ STANOVENÝCH V ČLÁNKU 3

Pro podávání zpráv o pokroku při plnění obecných a specifických cílů nástroje stanovených v článku 3 se použijí tyto ukazatele:

Vybavení

a)

Dostupnost vybavení pro celní kontroly, které splňuje dohodnuté normy, na pozemních hraničních přechodech (podle druhu vybavení)

b)

Dostupnost vybavení pro celní kontroly, které splňuje dohodnuté normy, na námořních hraničních přechodech (podle druhu vybavení)

c)

Dostupnost vybavení pro celní kontroly, které splňuje dohodnuté normy, na hraničních přechodech na vzdušné hranici (podle druhu vybavení)

d)

Dostupnost vybavení pro celní kontroly, které splňuje dohodnuté normy, na poštovních hraničních přechodech (podle druhu vybavení)

e)

Dostupnost vybavení pro celní kontroly, které splňuje dohodnuté normy, na železničních hraničních přechodech (podle druhu vybavení)


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2020
Zavřít
MENU