(EU) 2021/1058Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1058 ze dne 24. června 2021 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o Fondu soudržnosti

(1)

Podle článku 176 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) je úkolem Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), aby pomáhal odstraňovat zásadní regionální rozdíly v Unii. Podle uvedeného článku a čl. 174 druhého a třetího pododstavce Smlouvy o fungování EU má EFRR přispívat ke snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů a snížení zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů, mezi nimiž má být zvláštní pozornost věnována regionům, které jsou závažně a trvale znevýhodněny přírodními nebo demografickými podmínkami, zejména pak podmínkami vyplývajícími z demografického poklesu, jako jsou nejsevernější regiony s velmi nízkou hustotou obyvatelstva, ostrovy a přeshraniční a horské regiony.

(2)

Fond soudržnosti byl zřízen proto, aby přispěl k dosahování obecného cíle posílit hospodářskou, sociální a územní soudržnost Unie poskytováním finančních příspěvků týkajících se životního prostředí a transevropských sítí v oblasti dopravní infrastruktury (dále jen „TEN-T“), jak jsou stanoveny v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1315/2013 (4).

(3)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 (5) stanoví společná pravidla týkající se EFRR, Evropského sociálního fondu plus (ESF+), Fondu soudržnosti, Fondu pro spravedlivou transformaci, Evropského námořního, rybářského a akvakulturního fondu (ENRAF), Azylového, migračního a integračního fondu, Fondu pro vnitřní bezpečnost a Nástroje pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky, které fungují ve společném rámci (dále jen „fondy“).

(4)

Za účelem zjednodušení pravidel, která byla použitelná jak na EFRR, tak i na Fond soudržnosti, v programovém období 2014–2020, by mělo pravidla použitelná pro oba fondy stanovit jediné nařízení.

(5)

Při provádění EFRR a Fondu soudržnosti by měly být respektovány horizontální zásady stanovené v článku 3 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) a v článku 10 Smlouvy o fungování EU, včetně zásad subsidiarity a proporcionality stanovených v článku 5 Smlouvy o EU, s přihlédnutím k Listině základních práv Evropské unie. Členské státy by rovněž měly respektovat závazky stanovené v Úmluvě OSN o právech dítěte a Úmluvě OSN o právech osob se zdravotním postižením, jakož i zásady evropského pilíře sociálních práv, vyhlášeného Evropským parlamentem, Radou a Komisí v roce 2017, a zajistit přístupnost v souladu s článkem 9 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením a v souladu s právními předpisy Unie, kterými se harmonizují požadavky na přístupnost výrobků a služeb. V této souvislosti by EFRR a Fond soudržnosti v synergii s ESF+ měly být prováděny způsobem podporujícím přechod od institucionální péče k rodinně a komunitně založené péči a měly by sledovat své cíle tak, aby přispívaly k vytváření kvalitních pracovních míst, vymýcení chudoby a prosazování sociálního začleňování. Členské státy a Komise by se měly zaměřit na odstranění nerovností a na podporu rovnosti žen a mužů a začleňování hlediska genderové rovnosti, jakož i boje proti diskriminaci na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace. Žádný fond by neměl podporovat činnosti, které přispívají k jakékoli formě segregace nebo vyloučení, a při financování infrastruktury by oba měly zajistit přístupnost pro osoby se zdravotním postižením.

(6)

Cíle EFRR a Fondu soudržnosti by měly být sledovány v rámci udržitelného rozvoje a prosazování cíle Unie zachovat a chránit životní prostředí a zlepšovat jeho kvalitu, jak je stanoveno v článku 11 a čl. 191 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, při zohlednění zásady „znečišťovatel platí“. S ohledem na význam boje proti změně klimatu v souladu se závazky Unie provádět Pařížskou dohodu z roku 2015 o změně klimatu, přijatou na základě Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu, a na cíle Organizace spojených národů pro udržitelný rozvoj mají oba fondy přispívat k zohledňování činností v oblasti klimatu a k dosahování obecného cíle, kterým je vynakládat 30 % výdajů z rozpočtu Unie na podporu cílů v oblasti klimatu. Za tímto účelem se očekává, že k dosažení cílů v oblasti klimatu přispějí operace v rámci EFRR ve výši 30 % jeho celkového finančního krytí. U operací v rámci Fondu soudržnosti se očekává, že k dosažení cílů v oblasti klimatu přispějí ve výši 37 % jeho celkového finančního krytí. Kromě toho by opatření podle tohoto nařízení měla přispět k naplňování ambice, aby se na výdaje v oblasti biologické rozmanitosti věnovalo 7,5 % ročních výdajů podle víceletého finančního rámce v roce 2024 a 10 % ročních výdajů podle víceletého finančního rámce v letech 2026 a 2027, přičemž je třeba zohledňovat, jak se cíle v oblasti klimatu a cíle v oblasti biologické rozmanitosti překrývají.

Oba fondy by měly podporovat činnosti, které respektují klimatické a environmentální normy a priority Unie a významně nepoškozují environmentální cíle ve smyslu článku 17 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 (6) a které zajišťují přechod na nízkouhlíkové hospodářství na cestě k dosažení klimatické neutrality nejpozději do roku 2050. Programy EFRR a Fondu soudržnosti by měly zohledňovat obsah integrovaných vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu přijatých v rámci správy energetické unie a opatření v oblasti klimatu, jak byla zřízena nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 (7).

(7)

Aby byla ochráněna integrita vnitřního trhu, mají operace EFRR a Fondu soudržnosti, z nichž mají prospěch podniky, splňovat pravidla Unie pro státní podporu stanovená v článcích 107 a 108 Smlouvy o fungování EU.

(8)

Klíčovým aspektem provádění EFRR a Fondu soudržnosti je zásada partnerství, vycházející z přístupu víceúrovňové správy a zajišťující zapojení regionálních, místních, městských a jiných veřejných orgánů, občanské společnosti, hospodářských a sociálních partnerů a případně výzkumných organizací a vysokých škol. Provádění obou fondů by mělo zajistit koordinaci a doplňkovost s ESF+, Fondem pro spravedlivou transformaci, ENRAF a Evropským zemědělským fondem pro rozvoj venkova (EZFRV).

(9)

Je nezbytné upravit podporu z EFRR v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst i cíle Evropská územní spolupráce (Interreg).

(10)

Pro určení druhů činností, které mohou získat podporu z EFRR a Fondu soudržnosti, by měly být stanoveny specifické cíle politiky pro poskytování podpory z obou těchto fondů, aby se zajistilo, že budou přispívat k dosažení jednoho nebo více společných cílů politiky stanovených v čl. 5 odst. 1 nařízení (EU) 2021/1060.

(11)

Vzhledem k tomu, že malé a střední podniky tvoří páteř evropské ekonomiky, měl by EFRR nadále podporovat jejich rozvoj tím, že bude posilovat jejich udržitelný růst a konkurenceschopnost. Kromě toho by měl EFRR, s ohledem na potenciálně závažné dopady pandemie COVID-19 nebo jakoukoli případnou budoucí krizovou situaci s dopadem na podniky a zaměstnanost, podporovat oživení po těchto krizích podporou tvorby pracovních míst v malých a středních podnicích, a to i produktivními investicemi.

(12)

Investice v rámci EFRR by měly přispět k rozvoji globální sítě vysokorychlostní digitální infrastruktury a k podpoře udržitelné multimodální mobility bez znečištění se zaměřením na veřejnou dopravu, sdílenou mobilitu, chůzi a cyklistiku jakožto součást přechodu na hospodářství s nulovými emisemi uhlíku.

(13)

V zájmu využití příležitostí digitálního věku by měl EFRR přispívat k rozvoji inkluzivní digitální společnosti, v níž občané, výzkumné organizace, podniky a orgány veřejné správy plně využívají příležitostí, které digitalizace nabízí. Účinná elektronická veřejná správa na celostátní, regionální a místní úrovni zahrnuje vývoj nástrojů a přehodnocení organizace a procesů s cílem poskytovat veřejné služby efektivněji, snadněji a rychleji, s nižšími náklady. Digitální a telekomunikační technologie by měly být zejména využívány k posílení tradičních sítí a služeb ve prospěch místních komunit prostřednictvím rozvoje projektů, jako jsou inteligentní města a vesnice.

(14)

Podpora z EFRR v rámci cíle politiky 1 by měla být založena na budování kapacit pro strategie inteligentní specializace, které stanoví priority na celostátní, regionální nebo obou úrovních s cílem zvýšit jejich konkurenční výhodu rozvíjením silných stránek výzkumu a inovací a jejich sladěním s potřebami podniků a nezbytnými dovednostmi prostřednictvím procesu objevování podnikatelského potenciálu. Tento proces by měl podnikatelským subjektům, včetně průmyslových, vzdělávacích a výzkumných organizací, orgánů veřejné správy a občanské společnosti, umožnit určit nejslibnější oblasti udržitelného hospodářského rozvoje na základě specifických struktur a znalostní základny regionu. Vzhledem k tomu, že proces řízení inteligentní specializace má zásadní význam pro kvalitu strategie, měl by EFRR poskytovat podporu na rozvoj a posilování kapacit nezbytných pro efektivní proces objevování podnikatelského potenciálu a přípravu nebo aktualizaci strategií inteligentní specializace.

(15)

EFRR a Fond soudržnosti by měly přispívat ke snižování emisí skleníkových plynů a k řešení problematiky energetické chudoby, aby se podpořilo dosažení klimaticky neutrální Unie do roku 2050, s náležitým přihlédnutím k jejím sociálním a hospodářským důsledkům. Obzvláště důležité by v této souvislosti byly investice do energetické účinnosti včetně systémů pro úsporu energie, do udržitelné energie z obnovitelných zdrojů v souladu s kritérii udržitelnosti stanovenými ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 (8) a do inteligentních energetických systémů, jakož i investice zaměřené na předcházení katastrofám, podporu biologické rozmanitosti a zelené infrastruktury, včetně zachování, zhodnocení a zdůrazňování chráněných přírodních oblastí, a další opatření ke snížení emisí skleníkových plynů, jako jsou zachování a obnova přírodních oblastí s vysokým potenciálem pro pohlcování a ukládání uhlíku, a to i zavodňováním rašelinišť, zachycováním skládkových plynů nebo snižováním emisí z průmyslových procesů či produktů. Dále by měly být podporovány investice zaměřené na snížení všech forem znečištění, jako jsou znečištění ovzduší, vody a půdy a hlukové a světelné znečištění.

(16)

Při přípravě programů spolufinancovaných z EFRR a Fondu soudržnosti je třeba zohlednit integrované vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu, které nastiňují politiky a opatření a které se zabývají energetickou chudobou a emisemi skleníkových plynů. Aby EFRR přispěl k dosažení vnitrostátních cílů ohledně snížení energetické chudoby uvedených v integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu, měl by podporovat zejména zvyšování energetické účinnosti bydlení a budov v souladu s pozměněnou směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/844 (9) s cílem přispět k dosažení dekarbonizovaného fondu budov do roku 2050, čímž se sníží spotřeba energie a vytvoří se úspory pro domácnosti postižené energetickou chudobou.

(17)

V zájmu zlepšení dopravního propojení by EFRR a Fond soudržnosti měly podporovat rozvoj transevropské dopravní sítě, jak je uvedeno v nařízení (EU) č. 1315/2013, prostřednictvím investic do infrastruktury pro železniční dopravu, vnitrozemskou vodní dopravu, silniční dopravu, námořní dopravu a multimodální dopravu, včetně opatření ke snížení hluku. EFRR a Fond soudržnosti by měly rovněž podporovat celostátní, regionální, místní, přeshraniční a městskou mobilitu. Oba fondy by přitom měly věnovat pozornost zlepšení bezpečnosti zejména stávajících mostů a tunelů.

(18)

Ve stále propojenějším světě a s ohledem na dynamiku demografického vývoje a vývoje migrace je zřejmé, že migrační politika Unie vyžaduje společný přístup založený na synergickém působení a doplňkovosti různých nástrojů financování. Proto by EFRR měl při přípravě a provádění programů věnovat pozornost demografickým výzvám. Měla by být zajištěna soudržná, silná a důsledná podpora úsilí o sdílení solidarity a odpovědnosti mezi členskými státy při řízení migrace, a proto by měl EFRR poskytovat podporu na nejvhodnější územní úrovni s cílem usnadnit dlouhodobou a inkluzivní integraci státních příslušníků třetích zemí včetně migrantů, jež by byla prospěšná sociálnímu a hospodářskému rozvoji tím, že přijme přístup zaměřený na ochranu jejich důstojnosti a práv.

(19)

V zájmu podpory sociálních inovací a inkluzivního přístupu k vysoce kvalitnímu zaměstnání by měl EFRR podporovat subjekty „sociální ekonomiky“, jako jsou družstva, vzájemné společnosti, nezisková sdružení a sociální podniky.

(20)

Za účelem podpory sociálního začleňování a boje proti chudobě, zejména mezi marginalizovanými komunitami, je nezbytné, a to i prostřednictvím infrastruktury, zlepšit přístup k sociálním, vzdělávacím, kulturním a rekreačním službám včetně sportu, s přihlédnutím ke zvláštním potřebám osob se zdravotním postižením, dětí a starších osob.

(21)

EFRR a Fond soudržnosti by měly podporovat socioekonomické začlenění marginalizovaných komunit, přičemž zvláštní pozornost by měla být věnována národním strategickým rámcům politiky pro začleňování Romů uvedeným v příloze IV nařízení (EU) 2021/1060, které stanoví integrační opatření, domácnostem s nízkými příjmy včetně domácností ohrožených chudobou a sociálním vyloučením a znevýhodněným skupinám včetně osob se zvláštními potřebami. V souladu se zásadou 19 evropského pilíře sociálních práv by z EFRR a Fondu soudržnosti mělo být možné podporovat zejména poskytování sociálního bydlení. S ohledem na výzvy, jimž čelí marginalizované romské komunity, pokud jde o přístup k základním službám, by EFRR a Fond soudržnosti měly přispět ke zlepšení jejich životních podmínek a vyhlídek na rozvoj.

(22)

Za účelem posílení připravenosti na distanční a online vzdělávání a odbornou přípravu způsobem podporujícím sociální začlenění by měl EFRR v rámci své úlohy spočívající ve zlepšování přístupu k inkluzivním a kvalitním službám v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a celoživotního učení přispět zejména k posílení odolnosti pro distanční a online vzdělávání. Úsilí o zajištění kontinuity vzdělávání a odborné přípravy během pandemie COVID-19 odhalilo významné nedostatky v přístupu účastníků vzdělávání ze znevýhodněného prostředí a ve vzdálených regionech k nezbytnému vybavení informačními a komunikačními technologiemi (IKT) a konektivitě. V souvislosti s tím by měl EFRR podporovat zpřístupnění nezbytného vybavení IKT a konektivity, a tím posílit odolnost systémů vzdělávání a odborné přípravy pro distanční a online učení.

(23)

Za účelem posílení schopnosti veřejných systémů zdravotní péče předcházet krizovým situacím v oblasti zdraví, rychle na ně reagovat a zotavit se z nich by měl EFRR rovněž přispívat k odolnosti systémů zdravotní péče. Vzhledem k tomu, že nebývalá krize v souvislosti s pandemií COVID-19 ukázala význam okamžité dostupnosti kritických zásob pro účinnou reakci na mimořádnou situaci, by se měl rozsah podpory z EFRR navíc rozšířit tak, aby umožňovala nákup zásob nezbytných pro posílení odolnosti vůči katastrofám a posílení odolnosti systémů zdravotní péče včetně primární péče a aby podporovala přechod k rodinně a komunitně založené péči. Nakoupené dodávky pro posílení odolnosti zdravotních systémů by měly být v souladu s vnitrostátní strategií v oblasti zdraví, neměly by překračovat její rámec a měly by zajistit doplňkovost s programem EU pro zdraví, zavedeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/522 (10), jakož i s kapacitami rescEU v rámci mechanismu civilní ochrany Unie, zřízeného rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady č. 1313/2013/EU (11).

(24)

EFRR by měl podporovat a prosazovat přechod od ústavní péče k rodinně nebo komunitně založené péči prostřednictvím podpůrných zařízení, která by se snažila předcházet segregaci v rámci komunity, usnadňovala začlenění lidí do společnosti a usilovala by o zajištění podmínek pro nezávislý život.

(25)

Měl by být stanoven zvláštní specifický cíl pro podporu regionální ekonomiky silně závislé na odvětví cestovního ruchu a kultury. Díky tomu by bylo možné plně využít potenciálu kultury a udržitelného cestovního ruchu pro hospodářské oživení, sociální začlenění a sociální inovace, aniž by byly dotčeny možnosti poskytování podpory z EFRR těmto odvětvím v rámci jiných specifických cílů.

(26)

Investice podporující kreativní a kulturní odvětví, služby v oblasti kultury a lokality kulturního dědictví by mohly být financovány v rámci jakéhokoli cíle politiky, pokud přispívají k dosahování specifických cílů a spadají do působnosti podpory z EFRR.

(27)

Udržitelný cestovní ruch vyžaduje rovnováhu mezi hospodářskou, sociální, kulturní a environmentální udržitelností. Přístup k podpoře udržitelného cestovního ruchu by měl být v souladu se sdělením Komise ze dne 19. října 2007 nazvaným „Agenda pro udržitelný a konkurenceschopný evropský cestovní ruch“. Zejména by měl zohledňovat příznivé podmínky pro turisty, respektovat přírodní a kulturní prostředí a zajistit socioekonomický rozvoj a konkurenceschopnost destinací a podniků prostřednictvím integrovaného a uceleného politického přístupu.

(28)

Za účelem podpory úsilí členských států a regionů při vyrovnávání se s novými úkoly a s cílem zajistit vysokou úroveň bezpečnosti pro občany a prevenci marginalizace a radikalizace by investice v rámci EFRR, využívající synergického působení a doplňkovosti s ostatními politikami Unie, měly přispívat k bezpečnosti v oblastech, kde je potřeba zajistit bezpečné a zabezpečené veřejné prostory a bezpečnou a zabezpečenou kritickou infrastrukturu, jako jsou doprava a energetika, a přispět tak k vytváření inkluzivnějších a bezpečnějších společností.

(29)

EFRR by měl v rámci cíle politiky 5 integrovaným způsobem poskytovat podporu hospodářskému, sociálnímu a environmentálnímu rozvoji založenému na meziodvětvových územních strategiích s využitím nástrojů integrovaného územního rozvoje, aby zajistil harmonický rozvoj městských i mimoměstských oblastí. Kromě toho by při rozvoji městských oblastí měla být zvláštní pozornost věnována podpoře funkčních městských oblastí vzhledem k jejich významu při navazování spolupráce mezi místními orgány a partnery přes správní hranice, jakož i posilování vazeb mezi městy a venkovem.

(30)

EFRR by měl integrovaně podporovat udržitelný cestovní ruch, zejména posílením spolupráce v rámci funkčních území. V zájmu posílení dopadu udržitelného cestovního ruchu na ekonomiku by měly podniky a veřejné orgány systematicky spolupracovat na efektivnějším poskytování kvalitních služeb v oblastech s vysokým potenciálem pro cestovní ruch a náležitě při tom dbát na vytvoření stabilního právního a správního prostředí příznivého pro udržitelný růst těchto oblastí. Podporovaná opatření v oblasti udržitelného cestovního ruchu mohou zohlednit osvědčené postupy v této oblasti, například přístup „turistické čtvrti“.

(31)

V důsledku obecného zaměření Fondu soudržnosti, jak je stanoven ve Smlouvě o fungování EU, je třeba vytyčit a vymezit cíle politiky, které má Fond soudržnosti podporovat.

(32)

Za účelem zlepšení celkové správní kapacity institucí a správy věcí veřejných v členských státech, které provádějí programy v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst, je nezbytné umožnit podpůrná opatření pro programové orgány a odvětvové nebo územní subjekty odpovědné za provádění činností souvisejících s prováděním EFRR a Fondu soudržnosti v rámci všech specifických cílů s přihlédnutím k horizontálním zásadám uvedeným v nařízení (EU) 2021/1060, včetně cílů OSN pro udržitelný rozvoj.

(33)

V zájmu podpory a posílení opatření pro spolupráci v programech realizovaných v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst je nezbytné posílit opatření pro spolupráci s partnery, a to i s těmi na místní a regionální úrovni, v daném členském státě nebo mezi různými členskými státy ve vztahu k podpoře poskytované v rámci všech specifických cílů. Tato posílená spolupráce doplní spolupráci v rámci cíle Interreg a měla by zejména podporovat spolupráci mezi strukturovanými partnerstvími s cílem provádět regionální strategie, jak je uvedeno ve sdělení Komise ze dne 18. července 2017 nazvaného „Posílení inovací v evropských regionech: strategie pro odolný a udržitelný růst podporující začlenění“. Partneři by tedy mohli pocházet z jakéhokoli regionu v Unii, ale i z přeshraničních regionů a regionů, na něž se vztahují evropská seskupení pro územní spolupráci podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1082/2006 (12), anebo makroregionální strategie, strategie pro přímořskou oblast nebo kombinace obou těchto strategií.

(34)

EFRR by měl pomoci odstranit hlavní regionální rozdíly v Unii a zmenšit rozdíly v úrovni rozvoje různých regionů a zaostalost nejvíce znevýhodněných regionů, včetně regionů, které čelí výzvám vyplývajícím ze závazků v oblasti snižování emisí uhlíku, a podpořit tak regionální odolnost. Podpora EFRR v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst by proto měla být zaměřena na klíčové priority Unie v souladu s cíli politiky stanovenými v nařízení (EU) 2021/1060. Podpora z EFRR by proto měla být zaměřena na cíle politiky konkurenceschopnější a inteligentnější Evropa díky podpoře inovativní a inteligentní ekonomické transformace a regionálnímu propojení IKT a zelenější, nízkouhlíkový přechod na uhlíkově neutrální hospodářství a odolná Evropa díky podpoře přechodu na čistou a spravedlivou energii, zelených a modrých investic, oběhového hospodářství, zmírňování změny klimatu a přizpůsobení se této změně, prevence a řízení rizik a udržitelné městské mobility. Při výpočtu souladu s požadavky tematického zaměření by mělo být možné částečně zohlednit zdroje vyčleněné na udržitelnou městskou mobilitu a investice do širokopásmového připojení. Členské státy by měly ve svých dohodách o partnerství rozhodnout, zda splní požadavky na tematické zaměření na úrovni kategorie regionů nebo na celostátní úrovni, a to pod dobu celého programového období. Dosažení tematického zaměření na celostátní úrovni by být stanoveno třemi skupinami členských států vytvořenými podle jejich hrubého národního důchodu a mělo by umožňovat flexibilitu na úrovni jednotlivých programů. Vzhledem k tomu, že by podpora z Fondu soudržnosti mohla rovněž přispět k tematickému zaměření, měly by být stanoveny podmínky pro takový příspěvek. Kromě toho by měla být podrobně stanovena metodika klasifikace členských států, která by zohledňovala zvláštní situaci nejvzdálenějších regionů a severních řídce osídlených regionů.

(35)

V zájmu zaměření podpory na klíčové priority Unie je rovněž vhodné, aby požadavky na tematické zaměření byly dodržovány během celého programového období, včetně v případě převodu mezi prioritami v rámci jednoho programu nebo mezi programy.

(36)

Aby mohla být z EFRR v rámci cíle Interreg poskytnuta podpora na investice do infrastruktury i na související investice, jakož i na odbornou přípravu a integrující činnosti, je nutné stanovit, že z EFRR mohou být podporovány i činnosti v rámci specifických cílů ESF+, jež byly stanoveny na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1057 (13).

(37)

V zájmu co nejúčinnějšího soustředění využití omezených zdrojů by podpora z EFRR na produktivní investice v rámci příslušného specifického cíle měla být omezena na mikropodniky a malé a střední podniky ve smyslu doporučení Komise 2003/361/ES (14), s výjimkou specifických investic uvedených v tomto nařízení.

(38)

V souvislosti s podporou produktivních investic v rámci EFRR je vhodné upřesnit, že produktivní investice by měly být chápány jako investice do fixního kapitálu nebo nehmotných aktiv podniků za účelem výroby zboží nebo poskytování služeb, čímž přispějí k tvorbě hrubého kapitálu a zaměstnanosti. Mělo by být rovněž stanoveno, že za určitých podmínek mohou EFRR a Fond soudržnosti podporovat investice do jiných než malých a středních podniků. Na základě zkušeností z předchozích programových období by EFRR a Fond soudržnosti měly dále rovněž podporovat investice do jiných než malých a středních podniků, zejména do podniků poskytujících veřejné služby, pokud se tyto investice týkají infrastruktury zajišťující přístup ke službám dostupným veřejnosti v oblasti energetiky, životního prostředí a biologické rozmanitosti, dopravy a digitálního propojení.

(39)

Toto nařízení by mělo stanovit různé druhy činností, na jejichž náklady by mělo být možné poskytnout podporu prostřednictvím investic z EFRR a Fondu soudržnosti v rámci jejich cílů, jak je stanoveno ve Smlouvě o fungování EU, včetně skupinového financování. Fond soudržnosti by měl být schopen podporovat investice do TEN-T a do životního prostředí, včetně investic souvisejících s udržitelným rozvojem a energetikou, které představují přínos pro životní prostředí. V souvislosti s tím by mělo být možné z Fondu soudržnosti podporovat kombinované energetické a seismické zodolnění. Pokud jde o EFRR, měl by seznam činností zohlednit specifické celostátní i regionální potřeby v oblasti rozvoje i vnitřní potenciál a měl by být zjednodušen. Z EFRR by mělo být možné podporovat investice do infrastruktury, včetně podnikatelské infrastruktury a zařízení pro výzkum a inovace pro malé a střední podniky, ubytování pro marginalizované komunity a znevýhodněné skupiny, nízkopříjmové domácnosti a migranty, kulturní dědictví a udržitelný cestovní ruch a služby pro podniky, investice v souvislosti s přístupem ke službám se zvláštním zaměřením na znevýhodněné, marginalizované a segregované komunity, produktivní investice do malých a středních podniků, zařízení, software a nehmotného majetku, stejně jako opatření týkající se informací, komunikace, studií, vytváření sítí, spolupráce, výměny zkušeností mezi partnery a činností zahrnující klastry. V zájmu podpory provádění programu by mělo být z obou fondů rovněž možné podporovat činnosti technické pomoci. Za účelem podpory poskytování širší škály intervencí pro programy Interreg by měl být rozsah rozšířen tak, aby zahrnoval i sdílení široké škály zařízení a lidských zdrojů a nákladů souvisejících s opatřeními v oblasti působnosti ESF+.

(40)

Projekty transevropských dopravních sítí podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1316/2013 (15) mají být i nadále financovány z Fondu soudržnosti prostřednictvím sdíleného řízení a režimu přímého provádění v rámci Nástroje pro propojení Evropy, zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady, kterým se uvedený nástroj zřizuje na období 2021–2027.

(41)

Zároveň je důležité vyjasnit činnosti, které do působnosti EFRR a Fondu soudržnosti nespadají, včetně investic, jejichž cílem je snižovat emise skleníkových plynů pocházejících z činností uvedených v příloze I směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/87/ES (16), aby nedocházelo k překrývání dostupného financování, které již existuje v rámci uvedené směrnice, nebo investic do podniků v obtížích ve smyslu nařízení Komise (EU) č. 651/2014 (17), ledaže je to povoleno v rámci podpory de minimis nebo dočasných pravidel státní podpory stanovených za účelem řešení výjimečných situací. EFRR a Fond soudržnosti by rovněž neměly podporovat určité investice do letišť, zařízení pro skládkování a zpracování zbytkového odpadu nebo fosilních paliv. Proto by mělo být možné, aby EFRR podporoval cílená opatření v oblasti zmírňování dopadů na životní prostředí, ochrany a bezpečnosti na regionálních letištích, pokud je hlavní cíl investic jasně určen z hlediska norem Unie v oblasti životního prostředí, ochrany nebo bezpečnosti a je v souladu s pravidly státní podpory.

V případě investic zvyšujících kapacitu zařízení pro zpracování zbytkového odpadu by se měl zbytkovým odpadem rozumět především netříděný komunální odpad a zbytky ze zpracování odpadu. Modernizace sítí dálkového vytápění by mohla být podpořena s ohledem na zvýšení energetické účinnosti účinných systémů dálkového vytápění, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/27/EU (18), v souladu s cíli stanovenými v integrovaných vnitrostátních plánech v oblasti energetiky a klimatu. Vzhledem k prosazování energie z obnovitelných zdrojů by podpora mohla být poskytována na kotle k dálkovému vytápění zásobované kombinací plynu a energie z obnovitelných zdrojů. V takových případech by podpora z obou fondů měla být úměrná podílu vstupu energie z obnovitelných zdrojů do takovýchto kotlů. Kromě toho by mělo být výslovně stanoveno, že zámořské země a území uvedené v příloze II Smlouvy o fungování EU nejsou pro podporu z EFRR ani z Fondu soudržnosti způsobilé.

(42)

Členské státy by měly pravidelně předávat Komisi informace o dosaženém pokroku zpracované na základě společných ukazatelů výstupů a výsledků stanovených v příloze I. Společné ukazatele výstupů a výsledků by se případně mohly doplnit o ukazatele výsledků a výstupů specifické pro jednotlivé programy. Informace poskytnuté členskými státy by měly tvořit základ, z něhož by Komise měla vycházet při přípravě zpráv o pokroku dosaženém při plnění specifických cílů v průběhu celého programového období, přičemž k tomuto účelu použije základní soubor ukazatelů stanovený v příloze II.

(43)

Podle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (19) by měly být EFRR a Fond soudržnosti hodnoceny na základě informací shromážděných v souladu se zvláštními požadavky na monitorování a zároveň by měly zamezit administrativní zátěži, zejména pro členské státy, a nadměrné regulaci. Tyto požadavky by měly v příslušných případech zahrnovat měřitelné ukazatele jakožto základ pro hodnocení toho, jaké mají tyto fondy účinky v praxi.

(44)

V rámci příslušných pravidel podle Paktu o stabilitě a růstu, jak jsou upřesněna v kodexu chování, by členské státy měly mít možnost podat náležitě odůvodněnou žádost o větší flexibilitu pro účely výdajů z veřejných zdrojů nebo rovnocenných strukturálních výdajů, které jsou podporovány veřejnou správou prostřednictvím spolufinancování investic aktivovaných v rámci EFRR a Fondu soudržnosti. Komise by měla tuto žádost vyhodnotit podle Paktu o stabilitě a růstu a kodexu chování.

(45)

EFRR by měl řešit problémy znevýhodněných oblastí, zejména venkovských oblastí a oblastí, které jsou závažně a trvale znevýhodněny přírodními nebo demografickými podmínkami, včetně demografického poklesu, týkající se přístupu k základním službám včetně digitálních služeb, a zvyšovat přitažlivost pro investice, mimo jiné prostřednictvím podnikových investic a připojení k velkým trhům. Přitom by měl EFRR věnovat pozornost specifickým výzvám v oblasti rozvoje, s nimiž se potýkají určité ostrovní, pohraniční nebo horské regiony. Dále by měl EFRR věnovat zvláštní pozornost specifickým obtížím oblastí na úrovni NUTS 3 a na úrovni místních správních jednotek podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 (20), které jsou řídce osídleny, v souladu s kritérii stanovenými v bodě 161 pokynů k regionální státní podpoře na období 2014–2020, konkrétně oblastí s hustotou obyvatelstva méně než 12,5 obyvatele na kilometr čtvereční či oblastí, v nichž došlo v období 2007–2017 k průměrnému ročnímu poklesu počtu obyvatel nejméně o 1 %. Členské státy by měly u těchto oblastí zvážit vypracování zvláštních dobrovolných akčních plánů na místní úrovni s cílem čelit těmto demografickým problémům.

(46)

S cílem maximalizovat příspěvek k účinnějšímu řešení hospodářských, demografických, environmentálních a sociálních výzev, zejména v oblastech, které jsou znevýhodněny přírodními a demografickými podmínkami, podle článku 174 Smlouvy o fungování EU, by opatření v oblasti územního rozvoje měla být založena na integrovaných územních strategiích, a to i v městských a venkovských oblastech, a měla by být věnována pozornost propojení měst a venkova. Podpora z EFRR by proto měla být poskytována prostřednictvím forem stanovených v článku 28 nařízení (EU) 2021/1060, které zajistí náležité zapojení místních, regionálních a městských orgánů, hospodářských a sociálních partnerů a zástupců občanské společnosti a nevládních organizací. Mělo by být možné, aby územní strategie využívaly integrovaný přístup založený na financování z více fondů, včetně EFRR, ESF+, ENRAF a EZFRV.

(47)

V zájmu zlepšení odolnosti komunit ve venkovských oblastech a jejich hospodářských, sociálních a environmentálních podmínek by podpora z EFRR měla být využívána k rozvoji projektů, jako jsou inteligentní vesnice, jak je uvedeno v usnesení Evropského parlamentu ze dne 3. října 2018 o agendě EU pro venkovské, horské a odlehlé oblasti, zejména rozvíjením nových příležitostí, jako jsou decentralizované služby a energetická řešení, digitální technologie a inovace.

(48)

V rámci udržitelného rozvoje měst se považuje za nezbytné podporovat integrovaný rozvoj za účelem účinnějšího řešení hospodářských, environmentálních, klimatických, demografických a sociálních problémů, které mají dopad na městské oblasti, včetně funkčních městských oblastí, přičemž je třeba zohlednit potřebu podpory vazby mezi městy a venkovem. Podpora zaměřená na městské oblasti by mohla mít podobu samostatného programu nebo samostatné priority a měla by moci využívat přístupu založeného na financování z více fondů. Zásady pro výběr městských oblastí, v nichž mají být realizována integrovaná opatření pro udržitelný rozvoj měst, a orientační příděly na tato opatření by měly být stanoveny v programech v rámci cíle Investice pro zaměstnanost a růst, přičemž k tomuto účelu by mělo být přiděleno alespoň 8 % prostředků z EFRR na celostátní úrovni. Dále by mělo být stanoveno, že toto procento musí být dodržováno v průběhu celého programového období, a to i v případě převodů mezi prioritami v rámci jednoho programu nebo mezi různými programy a při přezkumu v polovině období.

(49)

Za účelem identifikace nebo poskytnutí řešení problémů týkajících se udržitelného rozvoje měst na úrovni Unie by městská inovativní opatření měla v oblasti udržitelného rozvoje měst být nahrazena Evropskou městskou iniciativou, která má být prováděna s využitím přímého nebo nepřímého řízení. Tato iniciativa by měla pokrývat všechny městské oblasti včetně funkčních městských oblastí a podpořit městskou agendu pro Evropskou unii. EFRR by měl poskytovat podporu na organizační náklady spojené s účastí na tematických partnerstvích v rámci městské agendy, aby byly místní orgány motivovány účastnit se jich. Tato iniciativa by mohla zahrnovat mezivládní spolupráci v oblasti problematiky měst, zejména spolupráci zaměřenou na budování kapacit na místní úrovni za účelem dosažení cílů OSN pro udržitelný rozvoj. Na řízení a provádění Evropské městské iniciativy by se měly aktivně podílet členské státy a regionální a místní orgány. Opatření dohodnutá v rámci takového modelu řízení by mohla zahrnovat výměny regionálních a místních zástupců. Opatření prováděná v rámci Evropské městské iniciativy by měla podporovat vazby mezi městem a venkovem v rámci funkčních městských oblastí. V tomto ohledu je obzvláště důležitá spolupráce s Evropskou sítí pro rozvoj venkova.

(50)

Uvádění na trh a rozšiřování meziregionálních inovačních projektů by mělo být podporováno na celém území Unie prostřednictvím nových meziregionálních inovačních investic, které má spravovat Komise. Díky podpoře inovačních projektů v oblastech inteligentní specializace, včetně pilotních projektů a opatření na budování kapacit, budou tyto investice přínosem zejména pro méně rozvinuté regiony, což posílí jejich inovační ekosystémy a jejich schopnost začlenit se do větších hodnotových řetězců Unie. Měly by rovněž přispívat k provádění sdělení Komise ze dne 18. července 2017 nazvaného „Posílení inovací v evropských regionech: strategie pro odolný a udržitelný růst podporující začlenění", zejména na podporu tematických platforem pro inteligentní specializaci v kritických oblastech.

(51)

Zvláštní pozornost by se měla věnovat nejvzdálenějším regionům, a to zejména přijetím opatření podle článku 349 Smlouvy o fungování EU zajišťujících dodatečný příděl pro nejvzdálenější regiony s cílem kompenzovat dodatečné náklady vzniklé v těchto regionech v důsledku jednoho nebo několika trvalých omezení uvedených v článku 349 Smlouvy o fungování EU, jako jsou odlehlost, ostrovní povaha, malá rozloha, složitý povrch a podnebí a hospodářská závislost na malém množství produktů, přičemž neměnnost a spolupůsobení těchto faktorů vážným způsobem ohrožuje jejich rozvoj. Mělo by být možné, aby tento příděl zahrnoval investice, provozní náklady a závazky veřejné služby určené ke kompenzaci dodatečných nákladů způsobených takovými omezeními. Provozní podpora by měla moci zahrnovat výdaje na služby nákladní dopravy a na podporu zavádění dopravních služeb, jakož i výdaje na činnosti související s omezeními při skladování, nadměrnou velikostí a údržbou výrobních nástrojů či nedostatkem lidského kapitálu na místním trhu práce. Na tento příděl by se neměly vztahovat požadavky na tematické zaměření. Aby byla ochráněna integrita vnitřního trhu, jako tomu je u všech operací spolufinancovaných z EFRR a Fondu soudržnosti, měla by jakákoli podpora z EFRR na financování provozní a investiční podpory v nejvzdálenějších regionech splňovat pravidla státní podpory stanovená v článcích 107 a 108 Smlouvy o fungování EU.

(52)

Aby bylo možné rychle reagovat na výjimečné a neobvyklé okolnosti uvedené v Paktu o stabilitě a růstu, které by mohly nastat během programového období, měly by být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci za účelem přijímání dočasných opatření, která mají usnadnit využívání podpory z EFRR v reakci na tyto okolnosti. Komise by měla přijmout opatření, která jsou nejvhodnější s ohledem na výjimečné nebo neobvyklé okolnosti, jimž členský stát čelí, při zachování cílů fondu. Prováděcí rozhodnutí týkající se dočasného opatření pro využívání EFRR v reakci na výjimečné nebo neobvyklé okolnosti by měly dále být přijaty bez projednávání ve výborech, neboť oblast působnosti je určena Paktem o stabilitě a růstu a omezena na opatření stanovená v tomto nařízení. Komise by měla rovněž sledovat provádění a posuzovat vhodnost opatření.

(53)

Za účelem změny některých prvků tohoto nařízení, které nejsou podstatné, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o provádění opodstatněných úprav přílohy II, která stanoví seznam ukazatelů, jež tvoří základ informací o výkonnosti programů poskytovaných Evropskému parlamentu a Radě. Je obzvláště důležité, aby Komise vedla v rámci přípravné činnosti odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(54)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti odstraněním zásadních regionálních rozdílů v Unii, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej, z důvodu rozsahu rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů a zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů a omezenosti finančních prostředků členských států a regionů, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(55)

S ohledem na přijetí tohoto nařízení po začátku programového období, s ohledem na potřebu provádět EFRR i Fond soudržnosti koordinovaným a harmonizovaným způsobem a s cílem umožnit jejich rychlé provádění by toto nařízení mělo vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,

KAPITOLA I

Článek 1

Článek 2

Článek 3

Článek 4

Článek 5

Článek 6

Článek 7

Článek 8

KAPITOLA II

Článek 9

Článek 10

Článek 11

Článek 12

Článek 13

Článek 14

KAPITOLA III

Článek 15

Článek 16

Článek 17

Článek 18

PŘÍLOHA I

PŘÍLOHA II