(EU) 2021/947Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/947 ze dne 9. června 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa, mění a zrušuje rozhodnutí č. 466/2014/EU a zrušují nařízení (EU) 2017/1601 a nařízení Rady (ES, Euratom) č. 480/2009 (Text s významem pro EHP)

1.   Obecnými cíli nástroje jsou:

2.   Specifické cíle tohoto nástroje jsou:

3.   Dosahování cílů uvedených v odstavcích 1 a 2 tohoto článku se měří pomocí příslušných ukazatelů uvedených v článku 41.

4.   Nejméně 93 % výdajů v rámci nástroje musí splňovat kritéria pro oficiální rozvojovou pomoc stanovená Výborem OECD pro rozvojovou pomoc, a tím přispívá ke kolektivním závazkům oficiální rozvojové pomoci, včetně nejméně rozvinutým zemím. Zohlední se specifičnost výdajů souvisejících s partnerskými zeměmi a územími uvedenými v příloze I.

1.   Financování z prostředků Unie podle nástroje se provádí prostřednictvím:

2.   Zeměpisné programy zahrnují spolupráci s jednou a více zeměmi v těchto oblastech:

Zeměpisné programy se mohou vztahovat na všechny třetí země kromě kandidátů a potenciálních kandidátů, jak jsou definováni v nařízení o NPP III, a zámořských zemí a území.

Mohou být rovněž zřízeny zeměpisné programy kontinentální nebo nadregionální působnosti, zejména panafrický program, který by zahrnoval africké země podle prvního pododstavce písm. a) a b), a program, který by zahrnoval africké, karibské a tichomořské země podle prvního pododstavce písm. b), c) a d).

Zeměpisné programy v oblasti sousedství se mohou vztahovat na jakoukoli zemi či území uvedené v příloze I.

Za účelem dosažení cílů nástroje se zeměpisné programy zakládají na oblastech spolupráce stanovených v příloze II.

3.   Tematické programy zahrnují akce spojené s plněním cílů udržitelného rozvoje na globální úrovni v těchto oblastech:

Tematické programy se mohou vztahovat na všechny třetí země i na zámořské země a území.

Za účelem dosažení cílů nástroje se tematické programy zakládají na intervenčních oblastech stanovených v příloze III.

4.   Akce rychlé reakce umožňují včasnou akci s cílem:

Akce rychlé reakce se mohou vztahovat na všechny třetí země i na zámořské země a území.

Za účelem dosažení cílů nástroje se akce rychlé reakce zakládají na intervenčních oblastech stanovených v příloze IV.

5.   Akce podle nástroje se provádějí především prostřednictvím zeměpisných programů.

Akce prováděné prostřednictvím tematických programů jsou doplňkové k akcím financovaným v rámci zeměpisných programů a podporují globální a nadregionální iniciativy zaměřené na dosažení mezinárodně dohodnutých cílů, zejména cílů udržitelného rozvoje a Pařížské dohody, jakož i na ochranu globálních veřejných statků nebo řešení globálních výzev. Prostřednictvím tematických programů lze akce provádět rovněž v případě, že:

Akce rychlé reakce doplňují zeměpisné a tematické programy. Musí být koncipovány a prováděny tak, aby v relevantních případech umožňovaly kontinuitu zeměpisných nebo tematických programů.

6.   Komisi je v souladu s článkem 44 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, kterými se mění přílohy II, III a IV.

7.   Komisi je v souladu s článkem 44 svěřena pravomoc přijmout do 31. prosince 2021 akt v přenesené pravomoci , kterým se toto nařízení doplňuje o ustanovení určující:

Akt v přenesené pravomoci uvedený v prvním pododstavci tohoto odstavce bude přezkoumán při hodnocení v polovině období uvedeném v čl. 42 odst. 2.

1.   Při provádění nástroje se zajistí soulad, soudržnost, synergie a doplňkovost se všemi oblastmi vnější činnosti Unie, včetně dalších nástrojů financování vnější činnosti, a s dalšími relevantními politikami a programy Unie, jakož i soudržnost politik ve prospěch rozvoje.

Za tímto účelem Unie zohledňuje dopad všech vnitřních a vnějších politik na udržitelný rozvoj a usiluje o prosazování větší synergie a doplňkovosti, zejména pokud jde o obchodní politiku, hospodářskou spolupráci a další odvětvovou spolupráci.

2.   V rámci nástroje nejsou financovány akce spadající do oblasti působnosti nařízení (ES) č. 1257/96.

3.   Ve vhodných případech lze na akce, které obdržely příspěvek podle tohoto nástroje, rovněž získat příspěvek z jiného programu Unie, pokud příspěvky nepokrývají stejné náklady. Nástroj rovněž může přispět na opatření zavedená v rámci jiných programů Unie, pokud tyto příspěvky nepokrývají stejné náklady. Na takový příspěvek na akci se použijí pravidla příslušného programu Unie. Kumulativní financování nesmí překročit celkové způsobilé náklady opatření a podporu z jednotlivých programů Unie lze vypočítat na poměrném základě v souladu s dokumenty, v nichž jsou stanoveny podmínky podpory.

1.   Finanční krytí pro provádění nástroje na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027 činí 79 462 000 000 EUR v běžných cenách.

2.   Finanční krytí uvedené v odstavci 1 se skládá z:

3.   Rezerva pro nově se objevující výzvy a priority ve výši 9 534 000 000 EUR zvyšuje částky uvedené v odst. 2 písm. a), b) a c) tohoto článku v souladu s článkem 17.

4.   Finanční krytí uvedené v odst. 2 písm. a) odpovídá nejméně 75 % finančního krytí uvedeného v odstavci 1.

5.   Akce podle článku 9 jsou financovány až do výše 270 000 000 EUR. Komisi je v souladu s článkem 44 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, kterými se uvedená částka mění.

1.   Unie usiluje o prosazování, rozvoj a konsolidaci zásad demokracie, řádné správy věcí veřejných, právního státu, dodržování lidských práv včetně jejich všeobecné platnosti a nedělitelnosti, základních svobod a úcty k lidské důstojnosti, zásad rovnosti a solidarity, na kterých je založena, a to prostřednictvím dialogu a spolupráce s partnerskými zeměmi, regiony a občanskou společností včetně činnosti v rámci mnohostranných fór.

2.   Nástroj uplatňuje přístup založený na právech, který zahrnuje všechna lidská práva, ať už se jedná o práva občanská a politická nebo hospodářská, sociální a kulturní, s cílem začlenit zásady v oblasti lidských práv, podpořit držitele práv při vymáhání jejich nároků, se zaměřením na chudší, marginalizované a zranitelné osoby a skupiny, včetně osob se zdravotním postižením, a napomoci partnerským zemím při provádění jejich mezinárodních závazků v oblasti lidských práv. Tento přístup se řídí zásadou nikoho neopomíjet, zásadou rovnosti a zákazem všech forem diskriminace.

3.   Nástroj prosazuje genderovou rovnost, práva a posílení postavení žen a dívek a zákaz všech forem diskriminace, a to prostřednictvím cílených akcí, které jsou systematicky začleňovány do politik. Věnuje rovněž zvláštní pozornost právům dítěte a posílení postavení mladých lidí.

4.   Nástroj se provádí v plném souladu se závazkem Unie prosazovat, chránit a naplňovat všechna lidská práva a závazkem plného a účinného provádění Pekingské akční platformy a akčního programu Mezinárodní konference o populaci a rozvoji, jakož i výsledků jejich hodnotících konferencí, a v této souvislosti se dále zasazuje o sexuální a reprodukční zdraví a práva. Vzhledem k tomu nástroj podporuje odhodlání Unie prosazovat, chránit a uplatňovat právo každého jednotlivce na plnou kontrolu nad záležitostmi svého pohlavního života a sexuálního a reprodukčního zdraví, jakož i právo o nich svobodně a odpovědně rozhodovat, bez diskriminace, nátlaku a násilí. Dále podporuje nutnost všeobecného přístupu ke kvalitním a cenově dostupným komplexním informacím o sexuálním a reprodukčním zdraví a ke vzdělávání, včetně komplexní sexuální výchovy, jakož i ke službám zdravotní péče.

5.   Unie podle potřeby podporuje realizaci dvoustranné, regionální a mnohostranné spolupráce a dialogu, dohod o přidružení a obchodních dohod, dohod o partnerství a třístranné spolupráce.

Unie prosazuje mnohostranný přístup ke globálním statkům a výzvám založený na pravidlech a hodnotách a v tomto ohledu spolupracuje s členskými státy, partnerskými zeměmi, mezinárodními organizacemi a jinými dárci.

Unie podporuje účinnou mnohostrannost posilující spolupráci s mezinárodními organizacemi a jinými dárci.

Unie zohledňuje výsledky při provádění povinností a závazků včetně Agendy 2030, mezinárodních úmluv o lidských právech a jiných úmluv, včetně úmluv o normách jaderné bezpečnosti, mezinárodních dohod, zejména Pařížské dohody, a naplňování smluvních vztahů s Unií, zejména dohod o přidružení, dohod o partnerství a spolupráci a obchodních dohod, a věnuje se těmto výsledkům při pravidelném politickém dialogu s partnerskými zeměmi.

6.   Spolupráce mezi Unií a členskými státy na jedné straně a partnerskými zeměmi na straně druhé se zakládá na zásadách účinnosti rozvoje a tyto zásady v relevantních případech prosazuje u všech postupů; těmito zásadami jsou: odpovědnost partnerských zemí za priority rozvoje, zaměření na výsledky, inkluzivní rozvojová partnerství, transparentnost a vzájemná odpovědnost. Unie podporuje účinnou a efektivní mobilizaci zdrojů a jejich využívání.

V souladu se zásadou inkluzivního partnerství a transparentnosti Komise v relevantních případech zajistí, aby se uskutečnily náležité konzultace relevantních zúčastněných stran partnerských zemí, včetně organizací občanské společnosti a místních orgánů, a aby tyto subjekty měly včasný přístup k relevantním informacím, které jim umožní se vhodným způsobem zapojit a hrát smysluplnou úlohu při navrhování, provádění a souvisejícím monitorování programů. V případě potřeby Komise rovněž zajistí vedení posíleného dialogu se soukromým sektorem.

V souladu se zásadou odpovědnosti Komise ve vhodných případech upřednostní, aby pro provádění programů byly využity instituce a systémy partnerských zemí.

7.   Za účelem prohloubení doplňkovosti a účinnosti svých činností a iniciativ zajišťují Unie a členské státy koordinaci svých politik a navzájem se pravidelně konzultují ke svým programům pomoci, a to i v mezinárodních organizacích a na mezinárodních konferencích.

Unie a členské státy koordinují své příslušné programy podpory s cílem zvýšit účinnost a účelnost.

Unie při provádění nástroje podporuje inkluzivnost a spolupráci s členskými státy s cílem maximalizovat přidanou hodnotu a zohlednit zkušenosti a kapacity, a tím posílit sdílené zájmy, hodnoty a společné cíle. Unie podporuje sdílení osvědčených postupů a znalostí mezi orgány a odborníky členských států.

8.   Programy a akce podle nástroje zohledňují boj proti změně klimatu, ochranu životního prostředí, lidská práva, demokracii, genderovou rovnost a případně snižování rizika katastrof a zabývají se vzájemnými vazbami mezi cíli udržitelného rozvoje s cílem prosazovat integrované akce, které mohou vytvářet vedlejší přínosy a plnit více cílů soudržným způsobem. Tyto programy a akce se zakládají na komplexní víceoborové analýze souvislostí, kapacit, rizik a zranitelnosti, začleňují přístup založený na zvyšování odolnosti a jsou citlivé z hlediska konfliktů s ohledem na předcházení konfliktům a budování míru. Řídí se zásadami „nepůsobit škodu“ a „nikoho neopomíjet“.

9.   Nástroj prosazuje využívání digitalizace jako účinného činitele udržitelného rozvoje a inkluzivního růstu.

10.   S partnery se uplatňuje koordinovanější, komplexnější a strukturovanější přístup k migraci se zohledněním významu řešení základních příčin neoprávněné migrace a nuceného vysídlování. Tento přístup maximalizuje synergie a vytváří komplexní partnerství, přičemž zvláštní pozornost věnuje zemím původu a tranzitu. Kombinuje všechny vhodné nástroje a nezbytné aktivační prvky prostřednictvím flexibilního stimulačního přístupu s možnými změnami v přidělování finančních prostředků souvisejících s migrací, je-li to v této souvislosti vhodné, a to v souladu s programovými zásadami nástroje. Zohledňuje účinnou spolupráci a provádění dohod Unie a dialogů o migraci. Tyto akce jsou prováděny při plném dodržování mezinárodního práva, včetně mezinárodního práva v oblasti lidských práv a uprchlického práva, pravomocí Unie a vnitrostátních pravomocí. Účinnost tohoto přístupu se posuzuje každoročně nebo podle potřeby. Akce podle nástroje související s migrací se provádějí na podporu cílů migrační politiky Unie prostřednictvím pružného mechanismu financování.

11.   Komise zajistí, aby akce přijaté v rámci nástroje v souvislosti s bojem proti terorismu a organizované trestné činnosti, kybernetickou bezpečností a bojem proti kyberkriminalitě a s budováním kapacit vojenských aktérů na podporu rozvoje a bezpečnosti v zájmu rozvoje byly prováděny v souladu s mezinárodním právem, včetně mezinárodního práva v oblasti lidských práv a humanitárního práva. Za tímto účelem stanoví Komise vhodný rámec pro posuzování rizik a monitorování. V tomto rámci Komise vypracuje operativní pokyny s cílem zajistit, aby při navrhování a provádění těchto akcí byla zohledněna lidská práva.

Tyto akce vycházejí z pravidelné a zevrubné analýzy konfliktů v zájmu zajištění citlivosti z hlediska konfliktů a uplatňují přístup k reformě bezpečnostního sektoru přispívající k demokratické správě věcí veřejných, odpovědnosti a lidské bezpečnosti včetně přínosů pro místní obyvatelstvo. Tato opatření jsou v relevantních případech zakotvena v kontextu dlouhodobější pomoci zaměřené na reformu bezpečnostního sektoru.

12.   Komise pravidelně informuje Evropský parlament a Radu a z podnětu kteréhokoli z těchto tří orgánů si s nimi vyměňuje názory, včetně názorů na přístup založený na pobídkách, který reaguje na výkonnost v klíčových oblastech, jak je uvedeno v článku 20. Evropský parlament může pořádat pravidelné výměny názorů s Komisí o vlastních programech pomoci, a o otázkách, jako je budování kapacit, včetně související mediace a dialogu, a jako jsou volební pozorovatelské mise.

13.   Komise si pravidelně vyměňuje informace s občanskou společností.

14.   Komise ve vhodných případech vypracuje a dodržuje rámce pro řízení rizik, včetně opatření k posouzení a zmírnění rizik.

15.   Prostředky Unie podle nástroje nesmějí být použity k financování nákupu zbraní nebo střeliva ani operací v souvislosti s vojenstvím nebo obranou.

1.   S cílem přispět k udržitelnému rozvoji, který vyžaduje vytvoření stabilních, mírumilovných a inkluzivních společností, lze pomoc Unie poskytovanou podle nástroje za výjimečných okolností stanovených v odstavci 3 použít v souvislosti s širší reformou bezpečnostního sektoru nebo k budování kapacit vojenských aktérů v partnerských zemích za účelem provádění rozvojových činností a činností souvisejících s bezpečností v zájmu rozvoje.

2.   Pomoc podle tohoto článku může zahrnovat zejména zajišťování programů budování kapacit na podporu rozvoje a bezpečnosti v zájmu rozvoje, včetně odborné přípravy, odborného vedení a poradenství, jakož i poskytování vybavení, zlepšení infrastruktury a poskytování služeb, které s touto pomocí přímo souvisejí.

3.   Pomoc podle tohoto článku se poskytuje, pouze pokud:

4.   Pomoc Unie podle tohoto článku nelze použít k financování budování kapacit vojenských aktérů pro jiné účely, než je provádění činností v oblasti rozvoje a v oblasti bezpečnosti v zájmu rozvoje. Zejména ji nelze využít k financování:

5.   Při navrhování a provádění opatření podle tohoto článku Komise podporuje vlastní odpovědnost partnerské země. Vypracuje také nezbytné prvky a osvědčené postupy nezbytné pro zajištění udržitelnosti a odpovědnosti ve střednědobém a dlouhodobém horizontu a prosazuje právní stát a zavedené zásady mezinárodního práva.

1.   Za účelem dosažení cílů tohoto nástroje se zeměpisné programy vypracovávají na základě těchto oblastí spolupráce:

2.   Další podrobnosti ke každé z oblastí spolupráce uvedených v odstavci 1 jsou stanoveny v příloze II.

1.   Za účelem dosažení cílů tohoto nástroje zahrnují tematické programy následující oblastí intervence:

2.   Další podrobnosti ke každé z oblastí spolupráce uvedených v odstavci 1 jsou stanoveny v příloze III.

1.   Spolupráce a intervence podle nástroje se programují, s výjimkou případů akcí rychlé reakce uvedených v čl. 4 odst. 4.

2.   Na základě článku 7 se programování podle nástroje zakládá na těchto zásadách:

Evropský parlament a Rada jsou informovány o výsledku konzultací plánovaných podle prvního pododstavce písm. c) a d).

3.   Programové dokumenty se zakládají na výsledcích a v největším možném rozsahu obsahují jasné cíle a ukazatele. Ukazatele ve vhodných případech vycházejí z mezinárodně dohodnutých cílů a ukazatelů, zejména těch stanovených pro cíle udržitelného rozvoje, jakož i z rámců výsledků na úrovni zemí, aby bylo možné posuzovat příspěvek Unie k výsledkům na úrovni výstupů, výsledků a dopadu a informovat o něm.

1.   Programování zeměpisných programů se zakládá na těchto zásadách:

2.   Programování pro zeměpisné programy poskytuje zvláštní, přizpůsobený rámec pro spolupráci, který vychází:

3.   Při přidělování zdrojů mají přednost nejpotřebnější země, zejména nejméně rozvinuté země, země s nízkými příjmy, země v krizové, pokrizové, nestabilní nebo zranitelné situaci, včetně malých ostrovních rozvojových států a vnitrozemských rozvojových zemí.

4.   Kromě toho se Unie zaměří na specifické výzvy, se kterými se potýkají země se středními příjmy, a zejména země, které kategorii zemí s nižšími příjmy opouštějí.

5.   Spolupráce s průmyslovými zeměmi se zaměřuje na podporu zájmů Unie a společných zájmů a hodnot, jakož i společně dohodnutých cílů a mnohostrannosti.

6.   Nástroj přispívá k akcím stanoveným v nařízení (EU) 2021/817. Na základě tohoto nařízení se vypracuje jednotný programový dokument na období sedmi let zahrnující finanční prostředky z nařízení o NPP III. Na použití těchto finančních prostředků se vztahuje nařízení (EU) 2021/817.

1.   V případě zeměpisných programů se nástroj provádí prostřednictvím víceletých orientačních programů pro zemi a pro více zemí.

2.   Víceleté orientační programy stanoví zvolené prioritní oblasti pro financování z prostředků Unie, specifické cíle, očekávané výsledky, jasné a konkrétní ukazatele výkonnosti a orientační finanční příděly, a to jak celkové, tak i pro jednotlivé prioritní oblasti, a případně metody provádění.

3.   Víceleté orientační programy se zakládají na:

4.   Aby se tam, kde je to možné a vhodné, zvýšil dopad kolektivní spolupráce Unie, společný programový dokument nahrazuje programové dokumenty Unie a členských států. Tento společný programový dokument však nahradí víceletý orientační program Unie, pouze pokud je schválen v prováděcím aktu přijatém podle článku 16, je v souladu s články 12 a 13, obsahuje prvky stanovené v odstavci 2 tohoto článku a stanoví dělbu práce mezi Unií a členskými státy.

1.   V případě tematických programů se nástroj provádí prostřednictvím víceletých orientačních programů.

2.   Ve víceletých orientačních tematických programech se stanoví pro dotčené téma strategie Unie, priority zvolené pro financování z prostředků Unie, specifické cíle, očekávané výsledky, jasné a konkrétní ukazatele výkonnosti, mezinárodní situace a činnosti hlavních partnerů.

Stanoví se rovněž zdroje a priority případných intervencí pro účast v globálních iniciativách.

3.   Ve víceletých orientačních tematických programech se stanoví orientační finanční příděl, a to celkový, podle oblastí spolupráce a podle priorit. Tento orientační finanční příděl může být uveden ve formě rozmezí.

1.   Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijímá víceleté orientační programy uvedené v článcích 14 a 15. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem uvedeným v čl. 45 odst. 2. Uvedený postup se vztahuje rovněž na přezkumy uvedené v odstavcích 3 a 4 tohoto článku, které vedou k podstatné změně obsahu víceletého orientačního programu.

2.   Když se přijímají společné víceleté programové dokumenty uvedené v článku 14, vztahuje se rozhodnutí Komise pouze na příspěvek Unie ke společnému víceletému programovému dokumentu.

3.   Víceleté orientační zeměpisné programy se přezkoumají v návaznosti na hodnocení v polovině období uvedené v čl. 42 odst. 2, jakož i na hodnocení ad hoc, je-li to zapotřebí v zájmu účinného provádění, zejména když dojde k podstatným změnám v rámci politiky uvedeném v článku 7 nebo v návaznosti na krizovou či pokrizovou situaci.

4.   Víceleté orientační tematické programy se přezkoumají v návaznosti na hodnocení v polovině období uvedené v čl. 42 odst. 2, jakož i na hodnocení ad hoc, je-li to zapotřebí v zájmu účinného provádění, zejména když dojde k podstatným změnám v rámci politiky uvedeném v článku 7.

5.   V případě náležitě opodstatněných závažných a naléhavých důvodů, jako jsou krize nebo bezprostřední ohrožení míru, demokracie, právního státu, lidských práv nebo základních svobod, může Komise víceleté orientační programy uvedené v článcích 14 a 15 změnit prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají postupem pro naléhavé případy podle čl. 45 odst. 4.

1.   Částka uvedená v čl. 6 odst. 3 se použije tam, kde je jí nejvíce třeba a kde je její použití řádně odůvodněné, mimo jiné k:

2.   O použití těchto finančních prostředků se rozhoduje v souladu s postupy stanovenými v článcích 16 a 25.

1.   Pro partnerské země a území uvedené v příloze I se prioritní oblasti pro financování z prostředků Unie vybírají především z oblastí zahrnutých v dohodách o přidružení, partnerství a spolupráci, společně dohodnutých programech přidružení a prioritách partnerství nebo jiných relevantních, stávajících a budoucích společně dohodnutých dokumentech uvedených v čl. 14 odst. 3 písm. c) mezi Unií a partnerskými zeměmi na dvoustranném a mnohostranném základě, v relevantních případech i v rámci Východního partnerství a jižního rozměru evropské politiky sousedství, v souladu se specifickými cíli stanovenými v článku 18 a s oblastmi spolupráce pro zeměpisné programy stanovenými v příloze II.

2.   Odchylně od čl. 13 odst. 2 a 3 je podpora Unie v rámci zeměpisných programů v oblasti sousedství rozlišená co do formy i částek a bere v úvahu u dané partnerské země její:

3.   Podpora Unie uvedená v odstavci 2 tohoto článku se zohlední v programových dokumentech zeměpisných programů uvedených v článku 14.

1.   Orientačně 10 % finančního krytí stanoveného v čl. 6 odst. 2 písm. a) první odrážce, které má doplnit orientační finanční příděly pro jednotlivé země uvedené v článku 14, se přidělí partnerským zemím a územím uvedeným na seznamu v příloze I jakožto pobídka k reformám. O těchto přídělech se rozhoduje na základě jejich výkonnosti a pokroku při zajišťování demokracie, řádné správy věcí veřejných a právního státu, včetně spolupráce s občanskou společností, lidských práv včetně genderové rovnosti, spolupráce v oblasti migrace, správy ekonomických záležitostí a reforem, zejména těch, které byly společně dohodnuty. Pokrok partnerských zemí je pravidelně vyhodnocován, zejména prostřednictvím zpráv o pokroku, které zahrnují i vývoj v porovnání s předchozími roky.

2.   Odstavec 1 se nevztahuje na podporu občanské společnosti, předcházení konfliktům a budování míru, mezilidských kontaktů včetně spolupráce mezi místními orgány, na podporu zlepšení situace v oblasti lidských práv, ani na podpůrná opatření v souvislosti s krizí. V případě závažného nebo přetrvávajícího zhoršování stavu demokracie, stavu lidských práv nebo právního státu nebo zvýšeného rizika konfliktu je podporu těchto akcí třeba zvýšit, je-li to možné a vhodné.

1.   Přeshraniční spolupráce, jak je definována v čl. 2 prvním pododstavci bodě 5, se vztahuje na spolupráci podél vnějších pozemních a námořních hranic Unie, nadnárodní spolupráci na větších nadnárodních územích nebo v oblastech přiléhajících k témuž moři, jakož i na meziregionální spolupráci.

2.   Oblast sousedství přispívá k programům přeshraniční spolupráce uvedeným v odstavci 1 spolufinancovaným z Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci nařízení o Interregu. Na podporu těchto programů se orientačně přidělí až 5 % finančního krytí pro oblast sousedství.

3.   Příspěvky na programy přeshraniční spolupráce se stanovují a používají v souladu s čl. 10 odst. 3 nařízení o Interregu.

4.   Míra spolufinancování z prostředků Unie nesmí překračovat 90 % způsobilých výdajů programu přeshraniční spolupráce.

5.   Předběžné financování programů přeshraniční spolupráce může překročit procentní podíl uvedený v článku 51 nařízení o Interregu. Na žádost řídícího orgánu může míra předběžného financování v každém rozpočtovém roce činit až 80 % ročních závazků k programu.

6.   Víceletý strategický dokument pro přeshraniční spolupráci, v němž se stanoví prvky uvedené v čl. 14 odst. 2 tohoto nařízení, se přijímá v souladu s čl. 10 odst. 1 nařízení o Interregu.

7.   Jsou-li přeshraniční programy spolupráce ukončeny v souladu s článkem 12 nařízení o Interregu, lze podporu z finančního krytí pro oblast sousedství pro ukončený program, které zůstává k dispozici, použít v prvé řadě na financování jiných přeshraničních programů spolupráce nebo případně jakékoli jiné činnosti v rámci tohoto finančního krytí.

1.   Komise přijímá roční nebo víceleté akční plány a opatření. Opatření mohou mít formu jednotlivých opatření, zvláštních opatření, podpůrných opatření nebo mimořádných opatření pomoci. Akční plány a opatření zohledňují konkrétní souvislosti a pro každou akci upřesňují sledované cíle, očekávané výsledky a hlavní činnosti, metody provádění, monitorování a vyhodnocování, jakož i rozpočet a jakékoli další výdaje související s podporou.

2.   Akční plány se zakládají na programových dokumentech s výjimkou případů uvedených v odstavci 5 a 6. Vypracovávají se včas, inkluzivním a transparentním způsobem. Akční plány se ve všech vhodných případech projednají spolu s členskými státy v rámci lepší spolupráce.

3.   Před přijetím nebo po přijetí akčních plánů může být v případě potřeby přijata určitá akce jako jednotlivé opatření. Jednotlivá opatření se zakládají na programových dokumentech s výjimkou případů uvedených v odstavci 5 a jiných řádně odůvodněných případů.

4.   Vyskytnou-li se nepředvídané potřeby nebo okolnosti a financování z vhodnějších zdrojů není možné, může Komise přijmout zvláštní opatření, která nejsou stanovena v programových dokumentech.

5.   Roční nebo víceleté akční plány a jednotlivá opatření lze použít k provádění akcí rychlé reakce uvedených v čl. 4 odst. 4 písm. b) a c).

6.   Komise může přijmout mimořádná opatření pomoci pro akce rychlé reakce stanovené v čl. 4 odst. 4 písm. a).

Mimořádné opatření pomoci může trvat až 18 měsíců a v případě objektivních a neočekávaných překážek bránících jeho provedení může být dvakrát prodlouženo o další období až šesti měsíců, nejvýše na celkovou dobu 30 měsíců, jestliže nedojde ke zvýšení finanční částky určené pro dané opatření.

V případě vleklých krizí a konfliktů může Komise přijmout druhé mimořádné opatření pomoci trvající až 18 měsíců. V řádně odůvodněných případech, a pokud má kontinuita činnosti Unie zásadní význam a nemůže být zajištěna jinými prostředky, mohou být přijata další opatření.

1.   Financování z prostředků Unie může pokrývat podpůrné výdaje na provádění nástroje a na dosažení jeho cílů, včetně administrativní podpory spojené s přípravnými, návaznými, monitorovacími, kontrolními, auditními a hodnoticími činnostmi nezbytnými pro provádění, jakož i výdaje v ústředí a v delegacích Unie na administrativní a koordinační podporu potřebnou pro nástroj a k řízení operací financovaných v rámci nástroje, včetně informačních a komunikačních činností a systémů informačních technologií na úrovni organizace.

2.   Nejsou-li podpůrné výdaje zahrnuty do akčních plánů nebo opatření uvedených v článku 23, přijme Komise případná podpůrná opatření. Financování z prostředků Unie v rámci podpůrných opatření může pokrývat:

1.   Akční plány a opatření se přijímají prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 45 odst. 2.

2.   Postup uvedený v odstavci 1 se nevyžaduje v případě:

V případě víceletých akčních plánů a opatření se finanční limity uvedené v prvním pododstavci písm. a), b) a c) a písm. d) bodě iv) tohoto odstavce uplatňují každoročně.

Akční plány a opatření přijaté podle tohoto odstavce, s výjimkou mimořádných opatření pomoci a technických změn, se sdělují Evropskému parlamentu a členským státům prostřednictvím příslušného výboru uvedeného v článku 45 ve lhůtě jednoho měsíce od svého přijetí.

3.   Před přijetím nebo prodloužením mimořádných opatření pomoci nepřekračujících 20 000 000 EUR informuje Komise Evropský parlament a Radu o jejich povaze a cílech a plánovaných finančních částkách. Komise informuje Evropský parlament a Radu dříve, než přistoupí k zásadním změnám mimořádných opatření pomoci, která již byla přijata. V zájmu soudržnosti vnější činnosti Unie zohledňuje Komise při plánování a následném provádění těchto opatření přístup v rámci příslušné politiky.

4.   V případě náležitě opodstatněných závažných a naléhavých důvodů, jako jsou krize, včetně přírodních nebo člověkem způsobených katastrof, nebo bezprostřední ohrožení demokracie, právního státu, lidských práv nebo základních svobod, může Komise přijmout akční plány a opatření nebo změny existujících akčních plánů a opatření jako okamžitě použitelné prováděcí akty postupem podle čl. 45 odst. 4.

5.   Na úrovni akcí se v souladu s platnými legislativními akty Unie, včetně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/92/EU (42) a směrnice Rady 85/337/EHS (43), provede náležité prověření z hlediska životního prostředí, včetně dopadů na změnu klimatu a biologickou rozmanitost, které u akcí citlivých z hlediska životního prostředí, zejména v případě významné nové infrastruktury, tam, kde je to vhodné, zahrnuje posouzení vlivu na životní prostředí, včetně dopadu na změnu klimatu, ekosystémy a biologickou rozmanitost.

Provedou se další vhodná předběžná hodnocení, přiměřená cílům a částkám plánovaných akcí a opatření, s cílem stanovit možné důsledky a rizika těchto akcí a opatření s ohledem na lidská práva, přístup k přírodním zdrojům, jako je půda, a sociální normy, a to v podobě posouzení dopadu hlavních akcí a opatření, u nichž se předpokládá, že budou mít na tyto oblasti významný dopad.

Strategické posuzování vlivů na životní prostředí, včetně dopadu na změnu klimatu, se v relevantních případech použije při provádění odvětvových programů. Zajistí se zapojení zúčastněných stran do posuzování vlivů na životní prostředí a přístup veřejnosti k výsledkům tohoto posuzování.

1.   Jak stanoví finanční nařízení, Komise provádí financování v rámci nástroje buď přímo sama nebo prostřednictvím delegací Unie a výkonných agentur, nebo nepřímo prostřednictvím subjektů uvedených v čl. 62 odst. 1 písm. c) uvedeného nařízení.

2.   Financování v rámci nástroje může být poskytováno také prostřednictvím příspěvků do mezinárodních, regionálních nebo vnitrostátních fondů, jako jsou fondy zřízené nebo spravované EIB, členskými státy, partnerskými zeměmi a regiony, mezinárodními organizacemi nebo jinými dárci.

3.   Všechny subjekty uvedené v čl. 62 odst. 1 písm. c) finančního nařízení a způsobilé protistrany uvedené v čl. 35 odst. 4 tohoto nařízení každoročně plní svoji povinnost podávat zprávy podle článku 155 finančního nařízení. Požadavky na podávání zpráv těmito subjekty jsou stanoveny ve finanční rámcové dohodě o partnerství, dohodě o přiznání příspěvku, dohodě o rozpočtových zárukách nebo dohodě o financování.

4.   Akce financované v rámci nástroje mohou být prováděny souběžným nebo sdíleným spolufinancováním.

5.   V případě souběžného spolufinancování je akce rozdělena do několika zřetelně odlišitelných dílčích složek, z nichž každou financuje jiný partner poskytující spolufinancování, a to takovým způsobem, že konečné použití finančních prostředků lze vždy identifikovat a je zamezeno dvojímu financování.

6.   V případě sdíleného spolufinancování sdílejí partneři poskytující spolufinancování celkové náklady na akci a zdroje se slučují takovým způsobem, že již není možné identifikovat zdroj finančních prostředků pro konkrétní činnost provedenou jako součást akce.

7.   Spolupráce mezi Unií a jejími partnery může mít například formu:

1.   Financování z prostředků Unie může být poskytnuto formami financování uvedenými ve finančním nařízení, a zejména formou:

2.   Při stanovování způsobů financování, druhu příspěvku, způsobů udělování a správních ustanovení pro správu grantů zohlední Komise v rámci spolupráce se zúčastněnými stranami partnerských zemí, jako jsou organizace občanské společnosti a místní orgány, jejich specifika, včetně potřeb a příslušného kontextu, s cílem oslovit co nejširší škálu těchto zúčastněných stran a co nejlépe reagovat na jejich potřeby. V souladu s finančním nařízením jsou podporovány zvláštní postupy, jako jsou dohody o partnerství, schválení finanční podpory pro třetí strany, přímé udělování nebo výzvy k podávání návrhů s omezenou způsobilostí či jednorázové částky, jednotkové náklady a paušální financování a také financování nesouvisející s náklady, jak je uvedeno v čl. 125 odst. 1 finančního nařízení.

3.   Kromě případů uvedených v článku 195 finančního nařízení lze postup přímého udělování použít v případě:

Rozpočtová podpora, mimo jiné prostřednictvím smluv o provádění odvětvových reforem, se zakládá na odpovědnosti země, vzájemné odpovědnosti a oddanosti partnerských zemí všeobecně platným hodnotám, demokracii, lidským právům a právnímu státu, s ohledem na jejich dosažené výsledky a pokrok, přičemž jejím cílem je posílit partnerství mezi Unií a partnerskými zeměmi. Zahrnuje posílený politický dialog, budování kapacit a lepší správu věcí veřejných, které doplňují úsilí partnerů s cílem shromáždit více prostředků a lépe je vynakládat na podporu udržitelného růstu podporujícího začlenění a vytváření důstojných pracovních míst, a to i pro mladé lidi, vymýcení chudoby, snižování nerovností a budování a upevňování demokracie a mírumilovných společností. Rozpočtová podpora rovněž přispívá k genderové rovnosti.

Jakékoli rozhodnutí o poskytnutí rozpočtové podpory musí vycházet z politik rozpočtové podpory dohodnutých Unií, souboru jasných kritérií způsobilosti a důkladného posouzení rizik a přínosů.

4.   Rozpočtová podpora je diferencována tak, aby lépe reagovala na politickou, hospodářskou, sociální a environmentální situaci dané partnerské země, se zohledněním nestabilních situací.

Při poskytování rozpočtové podpory v souladu s článkem 236 finančního nařízení Komise jasně stanoví a monitoruje kritéria pro podmíněnost rozpočtové podpory, včetně pokroku v reformách a transparentnosti, a podporuje rozvoj parlamentní kontroly, vnitrostátních kapacit pro provádění auditu a zvýšenou transparentnost a přístup veřejnosti k informacím.

5.   Vyplácení rozpočtové podpory se zakládá na ukazatelích, které ukazují uspokojivý pokrok směrem k dosažení cílů dohodnutých s dotčenou partnerskou zemí.

6.   V souladu s čl. 193 odst. 2 druhým pododstavcem písm. a) finančního nařízení mohou být činnosti podporované na základě nástroje a související náklady vynaložené v roce 2021 v řádně odůvodněných případech uvedených v rozhodnutí o financování považovány za způsobilé ode dne 1. ledna 2021 i v případě, že byly uskutečněny nebo vznikly před podáním žádosti o grant.

7.   Finanční nástroje, rozpočtové záruky a operace kombinování zdrojů podle tohoto nástroje se provádějí v souladu se zásadami stanovenými v čl. 209 odst. 1 finančního nařízení a ve všech případech, kdy je to možné, pod vedením EIB, některé mnohostranné evropské finanční instituce, jako je Evropská banka pro obnovu a rozvoj, nebo některé dvoustranné evropské finanční instituce, jako jsou rozvojové banky, případně ve spojení s dalšími formami finanční podpory od členských států i třetích zemí.

Příspěvky pro finanční nástroje podle nástroje mohou poskytovat členské státy a rovněž každý subjekt uvedený v čl. 62 odst. 1 písm. c) finančního nařízení.

8.   Pro účely provádění a podávání zpráv mohou být finanční nástroje uvedené v odstavci 7 seskupeny do rozsáhlejších nástrojů (tzv. facilit).

9.   Na financování z prostředků Unie se nevztahují zvláštní daně, cla ani poplatky a poskytnutí této pomoci nevede k jejich výběru.

10.   Daně, cla a poplatky ukládané partnerskými zeměmi mohou být způsobilé pro financování podle nástroje.

1.   Účast na zadávacím řízení, postupech udělování grantů a cen pro akce financované v rámci zeměpisných programů, tematického programu pro organizace občanské společnosti a tematického programu pro globální výzvy je otevřena mezinárodním organizacím a všem dalším právním subjektům, které jsou státními příslušníky dále uvedených zemí nebo území, přičemž v případě právnických osob platí, že musí být v těchto zemích a na těchto územích rovněž skutečně usazeny:

2.   Aniž jsou dotčena omezení vyplývající z povahy a cílů akce, je účast na zadávacím řízení a na řízení o udělení grantů a cen, jejichž předmětem jsou akce financované v rámci tematického programu pro lidská práva a demokracii a tematického programu pro mír, stabilitu a předcházení konfliktům, jakož i akce rychlé reakce, otevřená a bez omezení.

3.   Veškeré dodávky a materiály financované podle nástroje mohou pocházet z jakékoli země.

4.   Pravidla způsobilosti stanovená v tomto článku se nevztahují na fyzické osoby a ani jim nekladou omezení týkající se státní příslušnosti, pokud jsou tyto osoby zaměstnané způsobilým dodavatelem, poskytovatelem, zhotovitelem nebo případně subdodavatelem, nebo jsou s nimi jinak smluvně vázány.

5.   U akcí, které spolufinancuje subjekt nebo které jsou prováděny v přímém řízení nebo v nepřímém řízení společně se subjekty uvedenými v čl. 62 odst. 1 písm. c) bodech ii) až viii) finančního nařízení, se použijí rovněž pravidla určující způsobilost daných subjektů.

6.   Pokud dárci poskytují financování pro svěřenský fond zřízený Komisí nebo prostřednictvím vnějších účelově vázaných příjmů, uplatňují se pravidla způsobilosti uvedená ve zřizovacím aktu svěřenského fondu nebo, v případě vnějších účelově vázaných příjmů, uvedená v dohodě s dárcem.

7.   V případě akcí financovaných podle nástroje a podle jiného programu Unie se za způsobilé považují subjekty způsobilé podle kteréhokoli z těchto programů Unie.

8.   V případě akcí pro více zemí se za způsobilé mohou považovat právní subjekty, které jsou státními příslušníky zemí a území, na něž se vztahuje daná akce, nebo v případě právnických osob právní subjekty skutečně usazené v těchto zemích a územích.

9.   Pravidla způsobilosti stanovená v tomto článku mohou být omezena s ohledem na státní příslušnost, zeměpisnou polohu nebo povahu žadatelů, jestliže taková omezení vyžaduje zvláštní povaha a cíle akce a jsou-li nezbytná pro její účinné provádění.

10.   Uchazeči, žadatelé a zájemci z nezpůsobilých zemí mohou být přijati za způsobilé v případě naléhavosti nebo nedostupnosti služeb na trzích dotčených zemí či území nebo v jiných řádně odůvodněných případech, ve kterých by použití pravidel způsobilosti znemožňovalo nebo výrazně ztěžovalo uskutečnění akce.

11.   Za účelem podpory místních kapacit, trhů a nákupů, pokud finanční nařízení umožňuje zadání zakázky na základě jediné nabídky, jsou upřednostňováni místní a regionální dodavatelé. Ve všech ostatních případech je účast místních a regionálních dodavatelů podporována v souladu s příslušnými ustanoveními uvedeného nařízení. Je třeba podporovat kritéria udržitelnosti a náležité péče.

12.   Podle tematického programu pro lidská práva a demokracii je jakýkoli subjekt, na který se nevztahuje definice právního subjektu v čl. 2 prvním pododstavci bodě 6, způsobilý, je-li to nezbytné s ohledem na intervenční oblasti tohoto programu.

1.   Kromě čl. 12 odst. 4 finančního nařízení se nevyužité prostředky na závazky a na platby podle nástroje přenášejí automaticky a mohou být přiděleny na závazky a použity do 31. prosince následujícího rozpočtového roku. Přenesené částky se poprvé použijí v následujícím rozpočtovém roce.

Komise informuje Evropský parlament a Radu o přenesených prostředcích na závazky v souladu s čl. 12 odst. 6 finančního nařízení.

2.   Nad rámec pravidel stanovených v článku 15 finančního nařízení o opětovném poskytnutí prostředků se prostředky na závazky odpovídající objemu, v jakém bylo přidělení prostředků na závazek zrušeno v důsledku úplného či částečného neuskutečnění akce podle nástroje, opětovně poskytnou ve prospěch původní rozpočtové položky.

3.   Rozpočtové závazky na akce trvající déle než jeden rozpočtový rok mohou být rozděleny na roční splátky v průběhu několika let v souladu s čl. 112 odst. 2 finančního nařízení.

Ustanovení čl. 114 odst. 2 třetího pododstavce finančního nařízení se na víceleté akce uvedené v prvním pododstavci tohoto odstavce nevztahuje. Komise automaticky zruší kteroukoli část rozpočtového závazku na akci, která do 31. prosince pátého roku po roce, v němž byl rozpočtový závazek přijat, nebyla použita k předběžnému financování ani k provedení průběžných plateb nebo u níž nebyl předložen certifikovaný výkaz výdajů ani žádost o platbu.

Odstavec 2 tohoto článku se použije rovněž na roční splátky.

4.   Odchylně od čl. 209 odst. 3 finančního nařízení se splátky a příjmy generované finančním nástrojem a rozpočtovými zárukami přiřadí do původní rozpočtové položky jako vnitřní účelově vázané příjmy po odečtení nákladů řízení a poplatků za řízení. Komise jednou za pět let posoudí přínos stávajících finančních nástrojů k naplňování cílů Unie a jejich účinnost.

1.   Z finančního krytí uvedeného v čl. 6 odst. 2 písm. a) se financuje Evropský fond pro udržitelný rozvoj plus (EFSD+) a záruka pro vnější činnost.

2.   Účelem EFSD+ jako integrovaného finančního balíčku, který zabezpečuje finanční kapacitu ve formě grantů, technické pomoci, finančních nástrojů, rozpočtových záruk a operací kombinování zdrojů uvedených v čl. 27 odst. 1 tohoto nařízení, je podpořit investice a zlepšit přístup k financování, a přispět tak k plnění cílů a obecných zásad stanovených v článcích 3 a 8 tohoto nařízení a případně k dosažení cílů nařízení o NPP III a zároveň maximalizovat adicionalitu a dopad na rozvoj a dodávat inovativní produkty mimo jiné mikropodnikům a malým a středním podnikům.

EFSD+ posiluje zejména udržitelný a inkluzivní hospodářský, environmentální a sociální rozvoj, přechod k udržitelné ekonomice s přidanou hodnotou a stabilní investiční prostředí. Podporuje rovněž socioekonomickou a environmentální odolnost v partnerských zemích se zvláštním zaměřením na vymýcení chudoby. Tím EFDS+ přispívá ke snížení socioekonomických nerovností, udržitelnému a inkluzivnímu růstu, přizpůsobení se změně klimatu a její zmírnění, ochraně životního prostředí a environmentálnímu řízení, vytváření důstojných pracovních míst na základě základních pracovních norem Mezinárodní organizace práce, ekonomickým příležitostem, dovednostem a podnikání, socioekonomickým odvětvím, včetně sociálních podniků a družstev, mikropodniků, a malých a středních podniků, udržitelné propojenosti, podpoře zranitelných skupin, prosazování lidských práv, genderové rovnosti a posílení postavení žen a mladých lidí a současně řeší i specifické socioekonomické základní příčiny neoprávněné migrace a nuceného vysídlování, v souladu s prioritními oblastmi uvedenými v příloze V a příslušnými orientačními programovými dokumenty.

Zvláštní pozornost je třeba věnovat zemím, které byly označeny jako nestabilní země nebo země zasažené konfliktem, nejméně rozvinutým zemím a silně zadluženým chudým zemím, mimo jiné poskytováním podpory pro budování institucionálních kapacit, správy ekonomických záležitostí a technické pomoci.

3.   Záruka pro vnější činnost podporuje operace EFSD+ kryté rozpočtovými zárukami v souladu s články 32 až 39 tohoto nařízení. Záruka pro vnější činnost rovněž podporuje makrofinanční pomoc a půjčky třetím zemím podle čl. 10 odst. 2 nařízení (Euratom) 2021/948.

4.   V rámci záruky pro vnější činnost může Unie ručit za operace podle záručních dohod podepsaných mezi 1. lednem 2021 a 31. prosincem 2027 až do výše 53 449 000 000 EUR.

Komisi je v souladu s článkem 44 svěřena pravomoc přijmout akt v přenesené pravomoci, kterým se tato maximální částka záruky pro vnější činnost změní až o 20 %.

5.   Míra tvorby rezerv se pohybuje v rozmezí od 9 % do 50 % v závislosti na typu operací.

Na zajištění záruky pro vnější činnost lze z rozpočtu Unie použít nejvýše 10 000 000 000 EUR. Komisi je v souladu s článkem 44 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, kterým se tato maximální částka mění s cílem zajistit, aby výše poskytnutých prostředků odrážela výši a míru tvorby rezerv záruky pro vnější činnost s přihlédnutím k druhu zaručených operací.

Míra tvorby rezerv pro záruku pro vnější činnost činí 9 % pro makrofinanční pomoc Unie a pro rozpočtové záruky, které kryjí rizika vlády spojená s úvěrovými operacemi.

Míry tvorby rezerv se přezkoumávají přinejmenším každé tři roky ode dne použitelnosti tohoto nařízení stanoveného v článku 51. Komisi je v souladu s článkem 44 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, kterými se míry tvorby rezerv mění.

6.   Záruka pro vnější činnost se považuje za jednu jistotu ve společném rezervním fondu zřízeném článkem 212 finančního nařízení.

7.   Z EFSD+ a záruky pro vnější činnost mohou být podporovány finanční a investiční operace v partnerských zemích v zeměpisných oblastech uvedených v čl. 4 odst. 2. Tvorba rezerv na záruku pro vnější činnost je financována z rozpočtu příslušných zeměpisných programů stanovených v čl. 6 odst. 2 písm. a) a tyto rezervy se převedou do společného rezervního fondu. Z EFSD+ a záruky pro vnější činnost mohou být rovněž podporovány operace v zemích, které jsou příjemci podpory, uvedených v relevantní příloze nařízení o NPP III. Prostředky pro tyto operace podle EFSD+ a pro tvorbu rezerv na záruku pro vnější činnost jsou poskytovány podle nařízení o NPP III. Tvorba rezerv na záruku pro vnější činnost na úvěry pro třetí země podle čl. 10 odst. 2 nařízení (Euratom) 2021/948 je financována podle uvedeného nařízení.

8.   Tvorba rezerv podle čl. 211 odst. 2 finančního nařízení vychází z celkových závazků Unie schválených podle tohoto nařízení. Požadovaná roční výše tvorby rezerv může být vytvořena během období nepřesahujícího sedm let. Tvorba rezerv na záruky schválené podle nařízení (EU) 2017/1601 a na záruky, finanční pomoc a půjčky Euratomu třetím zemím schválené podle základních aktů, u nichž se tvorba rezerv řídí nařízením (ES, Euratom) č. 480/2009, se nadále řídí ustanoveními uvedených nařízení.

9.   Čistá aktiva záručního fondu EFSD zřízeného nařízením (EU) 2017/1601 a Záručního fondu pro vnější vztahy zřízeného nařízením (ES, Euratom) č. 480/2009 k 31. červenci 2021 se převádějí do společného rezervního fondu pro účely tvorby rezerv na rozpočtové záruky schválené podle nařízení (EU) 2017/1601 a na záruky, finanční pomoc a půjčky Euratomu třetím zemím schválené podle základních aktů, u nichž se tvorba rezerv řídí nařízením Rady (ES, Euratom) č. 480/2009.

1.   EFSD+ se skládá z regionálních investičních platforem v regionálních oblastech, které jsou uvedeny v čl. 4 odst. 2 tohoto nařízení a v nařízení o NPP III, zřízených na základě pracovních metod, postupů a struktur stávajících nástrojů kombinovaného financování vnější činnosti Unie, které mohou spojovat své operace kombinování zdrojů s operacemi záruky pro vnější činnost podle EFSD+.

2.   Řízení EFSD+ zajišťuje Komise.

1.   Při zajišťování řízení EFSD+ poskytuje Komisi poradenství jeho strategická rada (dále jen „strategická rada EFSD+“), s výjimkou operací zahrnujících země západního Balkánu, které jsou příjemci podpory, uvedené v relevantní příloze nařízení o NPP III, jež disponují vlastní zvláštní strategickou radou.

2.   Strategická rada EFSD+ poskytuje Komisi poradenství ohledně strategického směřování a priorit pro investice se zárukou pro vnější činnost v rámci EFSD+, a to i pro investiční okna uvedená v článku 36, a přispívá k jejich sladění s hlavními zásadami a cíli vnější činnosti Unie, s rozvojovou politikou Unie, evropskou politikou sousedství, jakož i s cíli stanovenými v článku 3 a účelem EFSD+ stanoveným v článku 31. Strategická rada EFSD+ také podporuje Komisi při stanovování celkových investičních cílů, pokud jde o využívání záruky pro vnější činnost k podpoře operací v rámci EFSD+, a sleduje zeměpisně i tematicky vhodné a diverzifikované pokrytí zajišťované investičními okny.

3.   Strategická rada EFSD+ dále podporuje celkovou koordinaci, doplňkovost a soudržnost mezi regionálními investičními platformami, mezi třemi pilíři plánu vnějších investic, mezi plánem vnějších investic a ostatními unijními snahami v oblasti migrace a provádění Agendy 2030, včetně boje proti změně klimatu, jakož i vnějšími programy a finančními nástroji Unie.

4.   Strategická rada EFSD+ sestává ze zástupců Komise a vysokého představitele, všech členských států a EIB. Evropský parlament má status pozorovatele. Status pozorovatele může být případně udělen přispěvatelům, způsobilým protistranám, partnerským zemím, příslušným regionálním organizacím a dalším zúčastněným stranám. Strategická rada EFSD+ je před začleněním jakéhokoli nového pozorovatele konzultována. Strategické radě EFSD+ společně předsedá Komise a vysoký představitel.

5.   Strategická rada EFSD+ se schází alespoň dvakrát ročně a přijímá stanoviska pokud možno na základě konsenzu. Další zasedání může uspořádat předsedající kdykoliv z vlastního podnětu nebo na žádost jedné třetiny členů. Není-li možné dosáhnout konsenzu, použijí se hlasovací práva, jak je dohodnuto během prvního zasedání strategické rady EFSD+ a jak je stanoveno v jejím jednacím řádu. Jednací řád stanoví rámec týkající se úlohy pozorovatelů. Zápisy z jednání a pořady jednání pro zasedání strategické rady EFSD+ se po jejich přijetí zveřejňují.

6.   Komise podává strategické radě EFSD+ každý rok zprávu o dosaženém pokroku při provádění EFSD+. Strategická rada příslušná pro západní Balkán výše uvedenou zprávu doplní o informaci o pokroku dosaženém při provádění záručního nástroje pro daný region. Strategická rada přezkoumá a zohlední hodnotící zprávy uvedené v čl. 42 odst. 5.

Strategická rada EFSD+ pravidelně pořádá konzultace s příslušnými zúčastněnými stranami ohledně strategického směřování a provádění EFSD+.

7.   Existence strategické rady EFSD+ a strategické rady příslušné pro západní Balkán nemá vliv na to, že je zapotřebí jediný, jednotný rámec pro řízení rizik pro EFSD+.

8.   Funkce řízení rizik pro záruky v rámci EFSD+ zohledňuje cíle a zásady nástroje. Metodiky posuzování rizik a odměňování v rámci EFSD+ se důsledně uplatňují na všechna investiční okna, včetně těch, která jsou uvedena v článku 36. Komise zřídí skupinu pro posuzování technických rizik. Zajistí nezávislé, nestranné, inkluzivní a kvalitní fungování této skupiny. Komise zajistí rovněž včasné, transparentní a inkluzivní sdílení informací a analýz se všemi členskými státy s náležitým ohledem na otázky důvěrnosti. Složení, jednací řád a pracovní metody skupiny pro posuzování technických rizik musí být inkluzivní, otevřené odborníkům z EIB, jiným způsobilým protistranám i zainteresovaným členským státům a předkládají se strategické radě EFSD+. Komise sdělí Evropskému parlamentu a Radě složení, mandát a jednací řád skupiny pro posuzování technických rizik a zajistí nestrannost a neexistenci střetu zájmů u jejích členů.

9.   Během období uplatňování EFSD+ strategická rada EFSD+ co nejdříve přijme a zveřejní pokyny, jimiž stanoví způsob zajištění souladu operací v rámci EFSD+ s účelem, cíli a kritérii způsobilosti stanovenými v článcích 31 a 35.

1.   Finanční a investiční operace způsobilé pro podporu prostřednictvím záruky pro vnější činnost musí být v souladu s politikami a příslušnými programovými dokumenty Unie, jakož i se strategiemi a politikami partnerských zemí. Podporují zejména cíle, obecné zásady a rámec politiky nástroje, a případně nařízení o NPP III, s náležitým zohledněním prioritních oblastí stanovených v příloze V tohoto nařízení.

2.   Záruka pro vnější činnost podporuje finanční a investiční operace, které splňují podmínky stanovené v čl. 209 odst. 2 písm. a) až e) finančního nařízení, týkající se zejména potřeby dosáhnout adicionality, mimo jiné řešením selhání trhu nebo nepříznivých investičních situací, sladěním zájmů způsobilých protistran zamezením narušení hospodářské soutěže a případně maximalizací soukromých investic, a které:

3.   Záruka pro vnější činnost se použije na krytí rizik pro tyto nástroje:

4.   S výhradou souhlasu Komise v souladu s článkem 37 tohoto nařízení jsou způsobilými protistranami pro účely záruky pro vnější činnost protistrany uvedené v čl. 208 odst. 4 finančního nařízení, včetně protistran z partnerských zemí a ze třetích zemí přispívajících na záruku pro vnější činnost. Kromě toho a odchylně od čl. 62 odst. 1 písm. c) finančního nařízení jsou pro účely záruky pro vnější činnost způsobilé soukromoprávní subjekty členského státu, partnerské země nebo třetí země, které přispěly na záruku pro vnější činnost v souladu s článkem 37 tohoto nařízení a které poskytují přiměřenou jistotu o své finanční kapacitě.

5.   Způsobilé protistrany musí vyhovět pravidlům a podmínkám stanoveným v čl. 62 odst. 1 písm. c) finančního nařízení. V případě soukromoprávních subjektů členského státu, partnerské země nebo třetí země, které přispěly na záruku pro vnější činnost v souladu s článkem 37 tohoto nařízení, se dává přednost těm, které poskytnou informace o environmentálních, sociálních a daňových kritériích, jakož i o kritériích týkajících se správy a řízení společností.

Komise zajišťuje účinné, účelné a spravedlivé využívání zdrojů dostupných mezi způsobilými protistranami, včetně malých a středně velkých protistran, a zároveň podporuje spolupráci mezi nimi, přičemž řádně zohledňuje jejich kapacity, přidanou hodnotu a zkušenosti.

Komise zajistí spravedlivé zacházení se všemi způsobilými protistranami v souladu s čl. 27 odst. 7 a také to, aby v žádném období provádění EFSD+ nedocházelo ke střetu zájmů. S cílem zajistit doplňkovost si může Komise od způsobilých protistran vyžádat veškeré relevantní informace o jejich operacích probíhajících mimo EFSD+.

6.   Podmínka stanovená v čl. 219 odst. 4 finančního nařízení o příspěvcích s využitím vlastních prostředků se vztahuje na každou způsobilou protistranu s přidělenou rozpočtovou zárukou podle nástroje na základě portfolia.

7.   Komise vybere způsobilé protistrany v souladu s článkem 154 finančního nařízení, přičemž řádně zohlední:

8.   Po konzultaci regionálních provozních rad a informování Evropského parlamentu a Rady Komise na základě víceletých orientačních programů a poradenství poskytnutého strategickou radou EFSD+ a strategickou radou příslušnou pro západní Balkán vytvoří investiční okna, která mají být kryta zárukou pro vnější činnost až do stanovené výše pro regiony, konkrétní partnerské země nebo pro oboje, pro konkrétní odvětví nebo pro konkrétní projekty, konkrétní kategorie konečných příjemců nebo pro oboje, jež mají být financovány podle nástroje. Komise informuje Evropský parlament a Radu o tom, nakolik jsou investiční okna v souladu s tímto článkem, a o jejich podrobných finančních prioritách. Veškeré žádosti o finanční podporu v rámci investičních oken se podávají Komisi.

Volba investičních oken musí být řádně odůvodněna analýzou selhání trhu nebo nepříznivých investičních situací, jakož i posouzením jejího souladu s prioritami tohoto nařízení a případně nařízení o NPP III. Tuto analýzu provede Komise ve spolupráci s potenciálně způsobilými protistranami a zúčastněnými stranami.

Způsobilé protistrany mohou poskytnout nástroje uvedené v odstavci 3 v rámci investičního okna nebo individuálního projektu spravovaného způsobilou protistranou. Tyto nástroje mohou být poskytnuty ve prospěch partnerských zemí, včetně nestabilních zemí nebo zemí zasažených konfliktem či zemí, jež čelí problémům při rekonstrukci a obnově po skončení konfliktu, ve prospěch orgánů těchto partnerských zemí, včetně jejich veřejných národních i soukromých místních bank a finančních institucí, jakož i ve prospěch subjektů soukromého sektoru, včetně mikropodniků a malých a středních podniků, těchto partnerských zemí. Z těchto nástrojů nesmějí mít prospěch společnosti kontrolované vojenským odvětvím nebo odvětvím státní bezpečnosti, s výjimkou řádně odůvodněných případů.

9.   Komise posoudí operace podporované prostřednictvím záruky pro vnější činnost na základě kritérií způsobilosti uvedených v odstavcích 1, 2 a 3, pokud možno vycházejíc ze stávajících systémů Unie a způsobilých protistran pro měření výsledků. Komise vypracuje kontrolní seznam kritérií způsobilosti stanovených v článku 31, čl. 35 odst. 1 a. 2 a na základě informací poskytnutých způsobilými protistranami posoudí a vybere podle tohoto kontrolního seznamu všechny návrhy, jež mají být podpořeny ze záruky pro vnější činnost. V případě potřeby Komise požádá způsobilé strany o objasnění a změny poskytnutých informací. Komise každoročně zveřejňuje tyto kontrolní seznamy a výsledky svého posouzení každého investičního okna, rozčleněné podle země a odvětví.

10.   Komisi je v souladu s článkem 44 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, kterými se mění prioritní oblasti v příloze V.

1.   EIB zřídí výlučné specializované investiční okno zahrnující komplexní krytí rizik pro operace se státními protistranami a nekomerčními protistranami na nižší než státní úrovni s orientační minimální částkou ve výši 11 000 000 000 EUR, které jsou plánovány v souladu s postupy stanovenými v kapitolách I a III této hlavy.

EIB disponuje výlučností v případě operací se státními protistranami a nekomerčními protistranami na nižší než státní úrovni v rámci výlučného specializovaného investičního okna. V rámci tohoto výlučného specializovaného investičního okna se příspěvkem z vlastních zdrojů rozumí převzetí zbytkového rizika a záruka EU kryje 65 % celkové částky vyplacené a zaručené v rámci finančních operací EIB po odečtení všech uhrazených částek a po přičtení všech souvisejících částek.

Odchylně od druhého pododstavce platí, že pokud EIB nemůže provádět operace v rámci výlučného specializovaného investičního okna nebo se rozhodne, že takové operace provádět nebude, je provádění těchto operací umožněno jiným způsobilým protistranám v souladu s podmínkami, které jsou stanoveny v relevantních dohodách o záruce pro vnější činnost, jež zohledňují podmínky nabízené EIB pro stejný druh operací a zvláštní potřeby, okolnosti a povahu způsobilé protistrany, která tyto operace provádí.

2.   EIB je způsobilá k provádění operací s protistranami na nižší než státní úrovni, na něž se nevztahuje výlučné specializované investiční okno uvedené v odstavci 1, a operací se soukromým sektorem. Postup uvedený v článku 35 se použije k tomu, aby byla EIB případně svěřena dvě další specializovaná investiční okna zahrnující:

3.   Orientační částka prostředků v rámci specializovaných investičních oken uvedených v odstavcích 1 a 2 činí 26 725 000 000 EUR.

Při provádění specializovaných investičních oken uvedených v odstavcích 1 a 2 postupuje EIB v souladu s tímto nařízením, včetně jeho celkových cílů a cílů EFSD+ a případně i cílů nařízení o NPP III, jakož i s relevantními programovými dokumenty a povinnostmi podávat zprávy.

4.   V souladu s čl. 209 odst. 2 písm. f) finančního nařízení může příslušná dohoda o záruce pro vnější činnost vzhledem k povaze a politickému cíli výlučného specializovaného investičního okna uvedeného v odstavci 1 stanovit, že Unie není za operace v rámci tohoto investičního okna odměňována.

5.   Pro účely tohoto článku se operace s protistranami na nižší než státní úrovni považují za komerční, ledaže EIB řádně odůvodní jinak a Komise to potvrdí.

Operace v rámci specializovaného investičního okna uvedeného v odst. 2 písm. b) musí být v souladu s operacemi vývozních úvěrových agentur členských států.

6.   EIB podléhá stanovisku rad stanovených v článcích 33 a 34.

U operací EIB spadajících do investičních oken uvedených v tomto článku se posouzení způsobilosti uvedené v čl. 35 odst. 9 provede v rámci postupu stanoveného v článku 19 protokolu č. 5 o statutu Evropské investiční banky, připojeného ke Smlouvě o fungování EU. EIB včas poskytne veškeré informace, které Komise za tímto účelem požaduje. Na finanční operace EIB spadající do těchto investičních oken se záruka EU nevztahuje, pokud Komise postupem podle článku 19 protokolu č. 5 o statutu Evropské investiční banky, připojeného ke Smlouvě o fungování EU, vydá nepříznivé stanovisko. Veškeré další podmínky vztahující se na EIB se stanoví v příslušných dohodách o záruce pro vnější činnost.

7.   EIB je způsobilá pro provádění činností v rámci jiných investičních oken zřízených podle čl. 35 odst. 8.

8.   V souladu s tímto nařízením, včetně jeho cílů a zásad a relevantních programových dokumentů, a v relevantních případech s nařízením o NPP III uzavřou Komise a EIB pro specializovaná investiční okna uvedená v odstavcích 1 a 2 specializované dohody o záruce pro vnější činnost.

1.   Na záruku pro vnější činnost mohou přispívat členské státy, třetí země a jiné třetí strany.

Odchylně od čl. 218 odst. 2 druhého pododstavce finančního nařízení mohou smluvní strany Dohody o Evropském hospodářském prostoru přispívat ve formě záruk nebo v hotovosti.

Jiné třetí země než smluvní strany Dohody o Evropském hospodářském prostoru a jiné třetí strany poskytují příspěvky v hotovosti a tyto příspěvky podléhají stanovisku strategické rady EFSD+ a schválení Komisí.

Členské státy mohou požádat, aby jejich příspěvky byly vyčleněny na zahájení akcí v konkrétních regionech, zemích, odvětvích nebo v rámci stávajících investičních oken. Komise o schválených příspěvcích neprodleně informuje Evropský parlament a Radu.

2.   Příspěvky ve formě záruky nepřekročí 50 % částky uvedené v čl. 31 odst. 4.

Z příspěvků členských států a smluvních stran Dohody o Evropském hospodářském prostoru poskytnutých ve formě záruky lze čerpat pro účely plateb v rámci čerpání záruky teprve poté, co bylo financování ze souhrnného rozpočtu Unie, zvýšené o jakékoli další příspěvky v hotovosti, použito na platby uskutečněné v rámci čerpání záruk.

Na pokrytí čerpání záruky lze bez ohledu na jeho vyčlenění použít jakýkoli příspěvek.

Dohoda o příspěvcích se uzavírá mezi Komisí jednající jménem Unie a přispěvatelem a obsahuje zejména ustanovení týkající se platebních podmínek.

1.   Komise jménem Unie uzavře dohody o záruce pro vnější činnost se způsobilými protistranami vybranými v souladu s článkem 35. Tyto dohody mohou být uzavřeny s konsorciem dvou nebo více způsobilých protistran. V souladu s čl. 219 odst. 1 finančního nařízení jsou rozpočtové záruky pro druhy operací, na něž se záruka pro vnější činnost vztahuje, neodvolatelné, bezpodmínečné a splatné na požádání. Při uzavírání dohod o záruce pro vnější činnost Komise náležitě zohlední poradenství a pokyny rad a skupiny pro posuzování technických rizik.

2.   Pro každé investiční okno se mezi Komisí a vybranou způsobilou protistranou nebo vybranými způsobilými protistranami uzavře jedna nebo více dohod o záruce pro vnější činnost. Za účelem řešení specifických potřeb může být navíc záruka pro vnější činnost poskytnuta pro jednotlivé finanční nebo investiční operace.

Evropskému parlamentu a Radě je oznámen podpis všech dohod o záruce pro vnější činnost. Na jejich žádost jsou jim tyto dokumenty zpřístupněny s přihlédnutím k ochraně důvěrných a obchodně citlivých informací.

3.   Dohody o záruce pro vnější činnost obsahují zejména:

4.   Způsobilá protistrana schvaluje finanční a investiční operace v souladu se svými vlastními pravidly a postupy a s podmínkami dohody o záruce pro vnější činnost.

5.   Záruka pro vnější činnost může pokrývat:

6.   Pro účely účetnictví Komise a jejího podávání zpráv o rizicích krytých zárukou pro vnější činnost a v souladu s čl. 209 odst. 4 finančního nařízení předkládají způsobilé protistrany, s nimiž byla uzavřena dohoda o záruce pro vnější činnost, Komisi a Účetnímu dvoru jednou ročně finanční zprávu o finančních a investičních operacích, na něž se vztahuje toto nařízení, auditovanou nezávislým externím auditorem, obsahující mimo jiné informace o:

7.   Způsobilé protistrany na vyžádání poskytnou Komisi veškeré další informace nezbytné k plnění povinností Komise podle tohoto nařízení, zejména pokud jde o kritéria výběru uvedená v článku 35, včetně dodržování norem v oblasti lidských práv a sociálních, pracovních a environmentálních norem.

8.   Komise předloží strategické radě EFSD+, regionálním provozním radám, Evropskému parlamentu a Radě výroční zprávu o finančních nástrojích, rozpočtových zárukách, včetně těch, které provádí EIB, a finanční pomoci v souladu s čl. 41 odst. 4 a 5 a články 241 a 250 finančního nařízení. Za tímto účelem způsobilé protistrany poskytnou každý rok Komisi informace nezbytné k plnění povinností Komise v souvislosti s tímto podáváním zpráv.

1.   Vzhledem k možným stížnostem třetích stran v partnerských zemích, včetně komunit a jednotlivců, kteří jsou dotčeni projekty podporovanými prostřednictvím EFSD+ a záruky pro vnější činnost, zveřejní Komise a delegace Unie na svých internetových stránkách přímé odkazy na mechanismy podávání stížností příslušných protistran, které uzavřely dohodu s Komisí. Komise také poskytne možnost přímo přijímat stížnosti na řešení stížností způsobilými protistranami. Komise tyto informace zohlední při rozhodování o budoucí spolupráci s těmito protistranami.

2.   Osoby a subjekty provádějící finanční nástroje a rozpočtové záruky dodržují platné právo a zásady Unie a přijaté mezinárodní a unijní normy, jak je stanoveno v čl. 155 odst. 2 a 3 finančního nařízení. Komise posoudí, zda systémy, pravidla a postupy těchto osob a subjektů zajišťují ochranu finančních zájmů Unie, která je rovnocenná ochraně stanovené v případě plnění rozpočtu Unie Komisí, s náležitým ohledem na zásadu proporcionality, přičemž zohlední povahu dané akce a podmínky, za nichž je prováděna.

1.   Ukazatele pro podávání zpráv o pokroku, jehož bylo dosaženo v rámci nástroje při plnění specifických cílů stanovených v čl. 3 odst. 2, jsou stanoveny v příloze VI. Tyto ukazatele jsou v souladu s ukazateli cílů udržitelného rozvoje a použijí se společně s údaji z hodnocení a jiných stávajících zpráv o výsledcích jako základ pro posouzení, do jaké míry byly tyto specifické cíle splněny.

2.   Komise soustavně monitoruje své akce a nejméně jednou ročně posuzuje pokrok v plnění cílů stanovených tímto nařízením, stejně jako očekávaných výsledků, včetně výstupů a výsledků.

Pokrok ve vztahu k očekávaným výsledkům se monitoruje transparentním způsobem a včas na základě relevantních a měřitelných kvalitativních a kvantitativních údajů, mimo jiné včetně údajů stanovených v příloze VI. Kde je to možné, ukazatele se rozčlení podle pohlaví, věku a dalších relevantních faktorů.

3.   Společné rámce pro výsledky zahrnuté a dohodnuté ve společných programových dokumentech, které splňují kritéria stanovená v čl. 14 odst. 4, poskytují tam, kde je to možné, základ pro společné monitorování jejich kolektivní podpory pro partnerskou zemi, které provádí Unie a členské státy.

Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění programu a výsledků nástroje byly shromažďovány účinně, efektivně a včas. Za tímto účelem se příjemcům finančních prostředků Unie uloží přiměřené požadavky na podávání zpráv.

4.   Komise posoudí pokrok dosažený při provádění nástroje. Počínaje rokem 2022 Komise včas do 30. listopadu každého roku předloží Evropskému parlamentu a Radě výroční zprávu o pokroku při plnění cílů nástroje prostřednictvím ukazatelů, mimo jiné včetně ukazatelů stanovených v příloze VI, podávající informace o probíhajících činnostech, dosažených výsledcích a účinnosti nařízení. Tato zpráva se předkládá rovněž Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

5.   Výroční zpráva obsahuje:

Výroční zpráva posoudí výsledky financování z prostředků Unie pokud možno za použití konkrétních a měřitelných ukazatelů vykazujících pokrok při dosahování cílů nástroje, jakož i při zohledňování otázek uvedených v čl. 8 odst. 8. Zahrnuje rovněž přehled forem financování z prostředků Unie, jak jsou stanoveny v článku 27. U rozvojové spolupráce posoudí zpráva, je-li to možné a relevantní, i dodržování zásad účinnosti rozvoje, a to i u inovativních finančních nástrojů.

6.   Výroční zpráva vypracovaná v roce 2021 obsahuje souhrnné informace z výročních zpráv týkajících se období 2014–2020 o veškerém financování podle nařízení uvedených v čl. 50 odst. 2 tohoto nařízení, včetně vnějších účelově vázaných příjmů a příspěvků do svěřenských fondů, záruk a přehledu výdajů v rozčlenění podle zemí, forem financování z prostředků Unie, jak je stanoveno v článku 27 tohoto nařízení, druhu subjektu podle článku 62 finančního nařízení pro přímé i nepřímé řízení, závazků a plateb. Uvedená výroční zpráva odráží hlavní získané poznatky a reakce na doporučení z externích hodnocení provedených v předchozích letech.

7.   Komise jako součást výroční zprávy podá podrobné informace o finančních a investičních operacích krytých zárukou pro vnější činnost a o fungování EFSD+, jeho řízení a účinném příspěvku k plnění jeho cílů. Výroční zpráva mimo jiné zahrnuje:

8.   Odhad celkových ročních výdajů na klimatická opatření, boj proti desertifikaci a biologickou rozmanitost se provede na základě přijatých orientačních programových dokumentů. Finanční prostředky přidělené podle nástroje podléhají systému každoročního sledování založeného, aniž je vyloučeno použití dostupných přesnějších metodik, na metodologii OECD, totiž „environmentální ukazatele a ukazatele z Ria“, která je začleněna do stávající metodiky řízení výkonnosti programů Unie, aby bylo možné vyčíslit výdaje týkající se environmentálního řízení a ochrany životního prostředí, klimatických opatření, boje proti desertifikaci a biologické rozmanitosti na úrovni akčních plánů a opatření uvedených v článku 23 a zanesené do hodnocení a výroční zprávy.

Komise zpřístupní informace o rozvojové spolupráci v souladu s uznávanými mezinárodními standardy, jako jsou standardy Mezinárodní organizace práce a OECD, a za použití rámce pro společný standard vytvořený Mezinárodní iniciativou na podporu transparentnosti.

9.   Pro zajištění účinného posuzování pokroku, jehož bylo dosaženo na základě nástroje při plnění jeho cílů, je Komisi v souladu s článkem 44 svěřena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci, jimiž se mění příloha VI co do ukazatelů, je-li to považováno za nezbytné, a jimiž se toto nařízení doplňuje o ustanovení o zavedení rámce pro monitorování a hodnocení.

1.   Komise vyhodnocuje dopad a účinnost svých akcí podle oblasti intervence a účinnost programování, a to ve vhodných případech prostřednictvím nezávislých externích hodnocení. Náležitě přitom zohledňuje návrhy Evropského parlamentu nebo Rady na nezávislá externí hodnocení. Při hodnocení se v příslušných případech využívají zásady osvědčených postupů Výboru pro rozvojovou pomoc OECD a jejich účelem je stanovit, zda byly splněny specifické cíle, a navrhnout doporučení pro zlepšení budoucích akcí.

Komise sdělí poznatky a závěry hodnocení spolu se svými připomínkami a navazujícími opatřeními Evropskému parlamentu, Radě a členským státům. Hodnocení mohou být projednána na žádost členských států podle čl. 45 odst. 7. Výsledky slouží jako podklad při přípravě programů a akcí a při přidělování zdrojů. Tato hodnocení a navazující opatření se zveřejní.

Komise do procesu hodnocení financování z prostředků Unie podle nástroje ve vhodném rozsahu zapojí všechny relevantní zúčastněné strany, včetně příjemců, aktérů občanské společnosti a místních orgánů, a ve vhodných případech může usilovat o provedení společných hodnocení s členskými státy a jinými partnery s úzkým zapojením partnerských zemí.

2.   Do 31. prosince 2024 Komise předloží hodnocení nástroje v polovině období. To zahrne období od 1. ledna 2021 do zahájení tohoto hodnocení. K hodnocení v polovině období se ve vhodných případech připojí legislativní návrhy na nezbytné změny tohoto nařízení.

3.   Závěrečné hodnocení nástroje Komise provede v rámci přezkumu v polovině následujícího finančního období. V tomto hodnocení analyzuje a posoudí příspěvek Unie k dosažení cílů nástroje s přihlédnutím k ukazatelům, kterými se měří dosažené výsledky, a ke všem zjištěním a závěrům týkajícím se dopadu nástroje.

4.   Hodnocení v polovině období a závěrečné hodnocení se zaměří na účinnost, účelnost, dopad, udržitelnost, přidanou hodnotu, prostor pro zjednodušení, vnitřní a vnější soudržnost, včetně doplňkovosti a synergických účinků, jakož i pokračující relevantnost cílů nástroje. V hodnoceních se uvedou získané poznatky. Při hodnoceních se posoudí maximální částka záruky pro vnější činnost stanovená v čl. 31 odst. 4 a uvedou se v nich informace o tom, jakou přidanou hodnotu má začlenění dříve oddělených nástrojů do jednoho zefektivněného nástroje.

Hodnocení v polovině období a závěrečné hodnocení obsahují rovněž souhrnné informace z výročních zpráv o veškerém financování, které se řídí tímto nařízením, včetně vnějších účelově vázaných příjmů a příspěvků do svěřenských fondů, a poskytují přehled výdajů rozčleněných podle přijímající země, forem financování z prostředků Unie, zapojení členských států a relevantních partnerů, závazků a plateb, jakož i podle zeměpisných programů, tematických programů a akcí rychlé reakce, včetně informací o využití prostředků čerpaných z rezervy pro nově se objevující výzvy a priority, jak uvádí článek 6.

Konkrétním účelem hodnocení v polovině období a závěrečného hodnocení je zdokonalit financování z prostředků Unie. Tato hodnocení obsahují informace týkající se rozhodnutí o obnovení, úpravě či pozastavení druhů akcí prováděných v rámci nástroje.

5.   V souladu se zvláštními ustanoveními finančního nařízení týkajícími se podávání zpráv Komise do 31. prosince 2024 a poté každé tři roky na základě externího hodnocení zhodnotí využívání záruky pro vnější činnost a její fungování, zejména její příspěvek k celkovým cílům, dosaženým výsledkům a adicionalitě. Komise svou hodnotící zprávu předloží Evropskému parlamentu a Radě. K této hodnotící zprávě se připojí stanovisko Účetního dvora. Hodnotící zpráva a stanovisko Účetního dvora se zveřejní.

1.   V řádně odůvodněných případech, a pokud je akce, která má být provedena, celosvětová, nadregionální nebo regionální, může Komise v rámci příslušných víceletých orientačních programů nebo příslušných akčních plánů či opatření rozhodnout rozšířit působnost akcí i na země a území, na které se toto nařízení podle článku 4 nevztahuje, s cílem zajistit soudržnost a účinnost financování z prostředků Unie nebo podpořit regionální nebo nadregionální spolupráci.

2.   Komise může začlenit zvláštní finanční příděl za účelem pomoci partnerským zemím a regionům při posilování jejich spolupráce se sousedními nejvzdálenějšími regiony Unie a se zámořskými zeměmi a územími. Nástroj může za tímto účelem a na základě vzájemnosti a proporcionality, pokud jde o výši financování z rozhodnutí o přidružení zámoří včetně Grónska, nařízení o Interregu nebo obojího, případně přispět k akcím prováděným partnerskou zemí nebo regionem nebo jiným subjektem podle rozhodnutí o přidružení zámoří včetně Grónska, nebo nejvzdálenějším regionem Unie v rámci společných operačních programů nebo programů či opatření meziregionální spolupráce stanovených a prováděných podle nařízení o Interregu.

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 4 odst. 6 a 7, čl. 6 odst. 5, čl. 31 odst. 4 a 5, čl. 35 odst. 10 a čl. 41 odst. 9 je svěřena Komisi na dobu platnosti tohoto nařízení.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 4 odst. 6 a 7, čl. 6 odst. 5, čl. 31 odst. 4 a 5, čl. 35 odst. 10 a čl. 41 odst. 9 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 4 odst. 6 a 7, čl. 6 odst. 5, čl. 31 odst. 4 a 5, čl. 35 odst. 10 a čl. 41 odst. 9 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

1.   Komisi je nápomocen Výbor pro nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011. Výbor se může scházet v různých formátech, které odpovídají za konkrétní oblasti spolupráce a intervencí, jako jsou například zeměpisné a tematické programy a akce rychlé reakce.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

3.   Má-li být o stanovisku výboru rozhodnuto písemným postupem, ukončuje se tento postup bez výsledku, pokud o tom ve lhůtě pro vydání stanoviska rozhodne předseda výboru nebo pokud o to požádá prostá většina členů výboru.

4.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 8 nařízení (EU) č. 182/2011 ve spojení s článkem 5 uvedeného nařízení.

5.   Přijaté rozhodnutí zůstává v platnosti po dobu trvání přijatého nebo pozměněného dokumentu, akčního programu nebo opatření.

6.   Jednání výboru o otázkách týkajících se EIB se účastní její pozorovatel.

7.   Členské státy mohou požádat o projednání jakékoli jiné záležitosti týkající se provádění nástroje, zejména pokud jde o víceleté programové dokumenty, včetně přezkumů a hodnocení v polovině období nebo ad hoc.

1.   Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ těchto prostředků a zajišťují jejich viditelnost, zejména při propagaci akcí a jejich výsledků a podávání zpráv o nich, tím, že podporu, kterou od Unie obdrželi, zdůrazní viditelným způsobem na komunikačních materiálech souvisejících s akcemi podporovanými podle nástroje, a tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně sdělovacích prostředků a veřejnosti.

Dohody uzavřené s příjemci finančních prostředků Unie zahrnují povinnosti v tomto směru.

2.   Komise provádí informační a komunikační činnosti týkající se nástroje, akcí uskutečněných podle nástroje a dosažených výsledků. Finanční zdroje přidělené na nástroj rovněž přispívají k institucionální komunikaci politických priorit Unie, pokud tyto priority souvisejí s cíli nástroje, a podávání zpráv o těchto prioritách.

3.   Nástroj podporuje strategickou komunikaci a veřejnou diplomacii, včetně boje proti dezinformacím, s cílem informovat o hodnotách Unie i o přidané hodnotě a výsledcích dosažených prostřednictvím akcí Unie.

4.   Komise zveřejní informace o akcích financovaných podle nástroje, jak je uvedeno v článku 38 finančního nařízení, mimo jiné ve vhodných případech prostřednictvím jediných internetových stránek poskytujících komplexní informace.

5.   Internetové stránky uvedené v odstavci 4 obsahují rovněž informace o finančních a investičních operacích a základní prvky všech dohod o záruce pro vnější činnost včetně informací o právní identitě způsobilých protistran, očekávaných přínosech z hlediska rozvoje a postupech pro podávání stížností v souladu s čl. 38 odst. 3 písm. h), s přihlédnutím k ochraně důvěrných a citlivých obchodních informací.

6.   Způsobilé protistrany EFSD+, v souladu se svou politikou transparentnosti a s pravidly Unie pro ochranu údajů a přístup k dokumentům a informacím, proaktivně a systematicky zveřejňují na svých internetových stránkách informace o všech finančních a investičních operacích krytých zárukou pro vnější činnost týkající se zejména toho, jakým způsobem tyto operace přispívají k dosažení cílů a požadavků stanovených v tomto nařízení. Je-li to možné, jsou tyto informace členěny podle jednotlivých projektů. Tyto informace vždy zohledňují ochranu důvěrných a citlivých obchodních informací. V rámci všech informací o finančních a investičních operacích krytých zárukou pro vnější činnost v souladu s tímto nařízením zveřejňují způsobilé protistrany EFSD+ rovněž údaje o podpoře Unie.

1.   Aniž je dotčen čl. 31 odst. 8 tohoto nařízení, nařízení (ES, Euratom) č. 480/2009 a (EU) 2017/1601 se zrušují s účinkem ode dne 1. srpna 2021, a rozhodnutí č. 466/2014/EU se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2022. Z finančního krytí nástroje se rovněž financuje tvorba rezerv na rozpočtové záruky schválené podle nařízení (EU) 2017/1601 a na záruky a finanční pomoc schválené podle základních aktů, u nichž se tvorba rezerv řídí nařízením (ES, Euratom) č. 480/2009. Tvorba rezerv na tyto záruky u příjemců uvedených v relevantní příloze nařízení o NPP III a finanční pomoc těmto příjemcům je financována podle uvedeného nařízení.

2.   Finanční krytí nástroje může rovněž zahrnovat výdaje na technickou a administrativní pomoc nezbytné pro zajištění přechodu k tomuto nařízení od opatření přijatých podle nařízení (ES, Euratom) č. 480/2009, (EU) č. 230/2014, (EU) č. 232/2014, (EU) č. 233/2014, (EU) č. 234/2014, (EU) č. 235/2014, (EU) č. 236/2014, (Euratom) č. 237/2014 a (EU) 2017/1601 a rozhodnutí č. 466/2014/EU.

3.   Finanční krytí nástroje může zahrnovat výdaje spojené s přípravou případného budoucího souvisejícího nařízení.

4.   V případě potřeby lze do rozpočtu na období po roce 2027 zapsat prostředky na krytí výdajů stanovených v čl. 24 odst. 1 s cílem řídit akce, jež nebudou dokončeny do 31. prosince 2027.