(EU) 2021/940Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/940 ze dne 10. června 2021 o uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz březové překližky pocházející z Ruska

(1)

Dne 14. října 2020 zahájila Evropská komise (dále jen „Komise“) antidumpingové šetření týkající se dovozu březové překližky pocházející z Ruska (dále jen „dotčená země“) na základě článku 5 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 (dále jen „základní nařízení“). Oznámení o zahájení antidumpingového šetření (dále jen „oznámení o zahájení šetření“) zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (2).

(2)

Komise zahájila šetření na základě podnětu podaného dne 31. srpna 2020 konsorciem Woodstock Consortium (dále jen „žadatel“). Podnět podalo výrobní odvětví Unie, které se zabývá výrobou březové překližky, ve smyslu čl. 5 odst. 4 základního nařízení. Podnět obsahoval důkazy o dumpingu a výsledné podstatné újmě, které byly dostatečné k zahájení šetření.

(3)

V oznámení o zahájení šetření byl neúmyslně opomenut oddíl, který se týká postupu posuzování zájmu Unie. I když toto opomenutí nemělo vliv na právo zúčastněných stran předkládat stanoviska, která se týkají zájmu Unie, považovalo se za vhodné zabývat se tímto opomenutím z důvodu transparentnosti řízení. Dne 11. prosince 2020 bylo proto oznámení o zahájení šetření pozměněno (3).

(4)

Podle čl. 14 odst. 5a základního nařízení by Komise měla během období předběžného poskytování informací zavést celní evidenci dovozu, který je předmětem antidumpingového šetření, pokud nemá dostatečné důkazy ve smyslu článku 5 o tom, že nejsou splněny požadavky buď podle písm. c), nebo podle písm. d) čl. 10 odst. 4. Jak je uvedeno v čl. 10 odst. 4 písm. d) základního nařízení, jedním z těchto požadavků je, že kromě dovozu, který způsobil újmu během období šetření, došlo k dalšímu podstatnému zvýšení dovozu. Komise analyzovala vývoj dovozu a nezjistila žádné další podstatné zvýšení dovozu.

(5)

Komise proto podle čl. 14 odst. 5a základního nařízení neuložila celní evidenci dovozu březové překližky z Ruska vymezené v oddíle 2.

(6)

Komise v oznámení o zahájení šetření v pozměněném znění vyzvala zúčastněné strany, aby ji za účelem účasti na šetření kontaktovaly. Kromě toho Komise o zahájení šetření výslovně informovala žadatele, další známé výrobce v Unii, známé vyvážející výrobce a ruské orgány, známé dovozce, dodavatele a uživatele, obchodníky, jakož i sdružení, o nichž je známo, že se jich zahájení šetření týká, a vyzvala je k účasti.

(7)

Zúčastněné strany měly možnost se k zahájení šetření vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních. Několik stran požádalo o slyšení u Komise. Komise uspořádala slyšení s konsorciem Woodstock consortium, se společnostmi UPM Plywood Oy, UPM Kymmene Otepää OÜ a s ruským výrobcem UPM Kymmene Chudovo LLC.

(8)

Několik stran tvrdilo, že v podnětu nebyly poskytnuty dostatečné informace o jeho veřejně přístupné verzi.

(9)

Komise měla za to, že verze podnětu zpřístupněná zúčastněným stranám k nahlédnutí obsahuje dostatečné podstatné důkazy a nedůvěrná shrnutí jinak důvěrných informací, aby zúčastněné strany mohly v průběhu řízení uplatnit své právo na obhajobu.

(10)

Několik stran tvrdilo, že některé ukazatele újmy, jako je výrobní kapacita, ceny v Unii a spotřeba v Unii, které jsou obsaženy v podnětu, nepodporují zjištění týkající se újmy během období šetření.

(11)

Komise připomíná, že zjištění prima facie o podstatné újmě, které je nezbytné pro zahájení šetření, vyžaduje mimo jiné přezkum relevantních činitelů, jež jsou popsány v základním nařízení. Článek 5 základního nařízení však k doložení podstatné újmy pro účely zahájení šetření výslovně nevyžaduje, aby všechny činitele újmy, jež jsou uvedeny v čl. 3 odst. 5, vykazovaly zhoršení. Ve znění čl. 5 odst. 2 základního nařízení se ve skutečnosti uvádí, že podnět musí obsahovat informace o vývoji objemu dovozu označeného za dumpingový, o účinku tohoto dovozu na ceny obdobného výrobku na trhu Unie a o následném dopadu dovozu na výrobní odvětví Unie, jak dokládají příslušné činitele (nikoliv nutně všechny). Tyto informace, které poukazovaly na existenci újmy, podnět obsahoval. Komise tedy měla za to, že podnět obsahoval dostatečné důkazy o újmě.

(12)

V oznámení o zahájení šetření Komise uvedla, že v souladu s článkem 17 základního nařízení možná provede výběr vzorku zúčastněných stran.

(13)

V oznámení o zahájení šetření Komise uvedla, že předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii. Tento předběžný vzorek obsahoval tři výrobce z Unie se sídlem ve třech různých členských státech, kteří představovali téměř 40 % odhadované celkové výroby a 35 % odhadovaného celkového objemu prodeje obdobného výrobku v Unii. Výběr těchto tří společností vycházel z největšího objemu výroby a prodeje obdobného výrobku v EU v období od července 2019 do června 2020, který mohl být přiměřeně přezkoumán, přičemž bylo rovněž bráno v úvahu zeměpisné rozložení. Komise zúčastněné strany vyzvala, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily.

(14)

Komise obdržela připomínky od skupiny UPM sdružující výrobce ve spojení v Unii, která požádala o zařazení do vzorku. Po pečlivé analýze poskytnutých informací však Komise nenašla žádný přesvědčivý důvod, aby předběžně vybraný vzorek změnila. Za prvé, vzhledem k podnikové struktuře a prodejním kanálům skupiny by doplnění nebo zařazení jedné z obou společností do vzorku ohrozilo schopnost Komise provést šetření v zákonných lhůtách z důvodu podstatného zvýšení pracovní zátěže. Zařazení jedné z těchto společností do vzorku by navíc jen nepatrně změnilo reprezentativnost předběžně vybraného vzorku z hlediska objemu výroby nebo prodeje v Unii nebo z hlediska zeměpisného rozložení. Komise se proto rozhodla ponechat prozatímně vybrané společnosti jako konečný vzorek.

(15)

Po oznámení o výběru konečného vzorku jedna ze společností, skupina UPM, argumentovala, že ostatní výrobci zařazení do vzorku mají stejně složité nebo složitější podnikové struktury a prodejní kanály. Obdobně argumentovala, že zařazení jednoho z jejích subjektů, a to společnosti UPM–Kymmene Otepä Oü, do vzorku a její ověření by neznamenalo zátěž, a protože by inspekce na místě probíhala na dálku, nebyla by tím narušena schopnost Komise provést šetření.

(16)

Komise konstatovala, že jelikož vzorek již zahrnoval společnosti se složitými strukturami, zahrnutí jiné společnosti se složitou strukturou by podstatně zvýšilo pracovní zátěž, a ohrozilo by tak schopnost Komise provádět šetření v zákonných lhůtách. V tomto smyslu by zahrnutí společnosti UPM–Kymmene Otepä Oü vzhledem k její organizaci prodeje vyžadovalo ověření několika dalších právnických subjektů skupiny UPM, včetně prodejních a výrobních jednotek. Tyto subjekty by nemohly být ve stanovené lhůtě přiměřeně prošetřeny.

(17)

Komise proto zůstala u svého rozhodnutí nezahrnout skupinu UPM do vybraného konečného vzorku. Předběžný vzorek byl potvrzen jako konečný vzorek a je pro výrobní odvětví Unie reprezentativní.

(18)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace stanovené v oznámení o zahájení řízení.

(19)

Požadované informace poskytlo a se zařazením do vzorku souhlasilo třináct dovozců, kteří nejsou ve spojení. V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení vybrala Komise v Unii vzorek tří dovozců, a to na základě největšího objemu prodeje výrobku, který je předmětem šetření. V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení byli všichni známí dotčení dovozci informováni o výběru vzorku, nebyly však vzneseny žádné připomínky.

(20)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny vyvážející výrobce v Rusku, aby poskytli informace stanovené v oznámení o zahájení šetření. Kromě toho Komise požádala stálou misi Ruské federace při Evropské unii, aby určila a/nebo kontaktovala případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

(21)

Požadované informace poskytlo a se zařazením do vzorku souhlasilo patnáct vyvážejících výrobců/skupin vyvážejících výrobců v dotčené zemi. V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení vybrala Komise vzorek tří skupin společností, z nichž jedna se skládala ze sedmi vyvážejících výrobců ve spojení, a to na základě největšího reprezentativního objemu vývozu do Unie, který mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně přezkoumán. V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení byl výběr vzorku projednán se všemi známými dotčenými vyvážejícími výrobci a orgány v dotčené zemi. Vzorek představoval přibližně 47 % celkového vývozu do Unie během období šetření.

(22)

Dva spolupracující vyvážející výrobci nezařazení do vzorku argumentovali, že by měli být do vzorku rovněž zařazeni. První z nich tvrdil, že by měl být zařazen do vzorku, jelikož jeho objem prodeje do Unie se blíží třetímu vyvážejícímu výrobci, který byl zařazen do vzorku. Druhý tvrdil, že Komise v minulosti prošetřovala podstatně větší množství vyvážejících výrobců, a tudíž jeho přidání do vzorku nezpůsobí nepřiměřenou zátěž pro kapacitu a zdroje Komise. Kromě toho tentýž vyvážející výrobce tvrdil, že skutečnost, že je ve spojení se skupinou výrobců v Unii, jej odlišuje od ostatních vyvážejících výrobců. Zejména tvrdil, že jeho vedení, struktura prodeje a logistická organizace jej odlišují od některých nebo od všech vyvážejících výrobců, kteří byli zařazeni do vzorku (4).

(23)

Jak je uvedeno výše v 21. bodě odůvodnění, Komise zařadila do vzorku tři společnosti/skupiny společností. Počet subjektů, které měly být předmětem šetření, byl však mnohem větší, jelikož jedna ze skupin sestávala ze sedmi vyvážejících výrobců. Kromě toho měly společnosti/skupiny rovněž obchodníky ve spojení a dovozce ve spojení, kteří se podíleli na prodeji dotčeného výrobku. Tvrzení prvního vyvážejícího výrobce o objemu prodeje vycházelo z veřejně přístupné verze reakce na výběr vzorku, která byla k dispozici všem spolupracujícím vyvážejícím výrobcům, zatímco rozhodnutí o výběru vzorku vycházelo ze skutečného objemu, který nahlásili všichni vyvážející výrobci. Pokud jde o objem prodeje nahlášený dvěma dotčenými vyvážejícími výrobci, nahlásil třetí vyvážející výrobce z hlediska objemu prodeje o [5 % – 10 %] více než čtvrtý vyvážející výrobce. Argumenty předložené druhým vyvážejícím výrobcem navíc nejsou relevantním kritériem pro výběr vzorku podle čl. 17 odst. 1 základního nařízení. Komise proto dospěla k závěru, že vybraný vzorek je reprezentativní na základě kritérií uvedených v čl. 17 odst. 1 a že obě příslušné strany neposkytly žádné relevantní údaje, které by tento závěr zpochybnily. Žádosti byly proto zamítnuty.

(24)

O individuální zjišťování podle čl. 17 odst. 3 základního nařízení požádalo deset vyvážejících výrobců v Rusku. Vyplněné dotazníky však ve stanovené lhůtě předložili pouze tři vyvážející výrobci. Posouzení těchto žádostí v prozatímní fázi šetření by představovalo nepřiměřenou zátěž. O tom, zda žádostem o individuální zjišťování vyhoví, proto Komise rozhodne až v konečné fázi šetření.

(25)

Komise zaslala dotazníky třem ruským vyvážejícím výrobcům/skupinám vyvážejících výrobců zařazeným do vzorku, výrobcům v Unii zařazeným do vzorku a dovozcům, kteří nejsou ve spojení, zařazeným do vzorku. Dotazníky byly v den zahájení šetření zpřístupněny rovněž na internetu (5).

(26)

Odpovědi na dotazník byly obdrženy od tří ruských vyvážejících výrobců/skupin vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, od tří spolupracujících ruských vyvážejících výrobců, výrobců v Unii zařazených do vzorku, dovozců zařazených do vzorku, kteří nejsou ve spojení, a devíti uživatelů.

(27)

Vzhledem k vypuknutí pandemie COVID-19 a k restriktivním opatřením zavedeným různými členskými státy i různými třetími zeměmi nemohla Komise v prozatímní fázi provést inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení. Komise místo toho provedla na dálku křížovou kontrolu všech informací, které považovala za nezbytné pro svá prozatímní zjištění, a to v souladu se svým oznámením o důsledcích výskytu onemocnění COVID-19 pro antidumpingová a antisubvenční šetření (6). Komise provedla dálkové křížové kontroly těchto společností/stran:

Výrobci v Unii

Dovozci

Vyvážející výrobci v Rusku

(28)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. července 2019 do 30. června 2020 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy se týkalo období od 1. ledna 2017 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

(29)

Toto řízení bylo zahájeno dne 14. října 2020, tj. během přechodného období dohodnutého mezi Spojeným královstvím a EU, v němž Spojené království nadále podléhalo právu Unie. Toto období skončilo dne 31. prosince 2020. Od 1. ledna 2021 proto společnosti a sdružení ze Spojeného království již nejsou považovány za zúčastněné strany v tomto řízení.

(30)

Prostřednictvím poznámky ke spisu ze dne 19. ledna 2021 vyzvala Komise hospodářské subjekty ze Spojeného království, které se domnívaly, že jsou stále považovány za zúčastněné strany, aby ji kontaktovaly (7). Žádná společnost se nepřihlásila.

(31)

S cílem sladit soubor údajů shromážděných od zúčastněných stran se skutečností, že přechodné období skončilo a Spojené království již nepodléhá právu Unie, byly dotčené zúčastněné strany vyzvány, aby poskytly revidovanou odpověď na dotazník týkající se EU-27.

(32)

Dotčeným výrobkem je překližka sestávající pouze z dřevěných listů, z nichž každý má tloušťku nejvýše 6 mm, s vnějšími vrstvami ze dřeva uvedeného pod položkou 4412 33, alespoň s jednou vnější vrstvou z březového dřeva, též potaženou (dále jen „březová překližka“ nebo „výrobek, který je předmětem šetření“), pocházející z Ruska, v současnosti spadající pod kód KN ex 4412 33 00 (kód TARIC 4412330010) (dále jen „dotčený výrobek“).

(33)

Březová překližka je materiál z dřevěných listů, který se skládá z vrstev nebo třísek dřevěných dýh slisovaných za pomoci klihu do velkých plochých listů. Používá se v široké škále aplikací, například v odvětví stavebnictví, obalů a nábytku.

(34)

Šetření ukázalo, že tyto výrobky mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti i stejná základní užití:

(35)

Komise v této fázi rozhodla, že uvedené výrobky jsou proto obdobnými výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(36)

Jeden uživatel, společnost Emiliana Imballaggi S.p.A., a dva ruští vyvážející výrobci, Sveza a Vlas Truda, požádali, aby březová překližka ve tvaru čtverce o délce a šířce pěti stop (1 525 x 1 525 mm) byla z šetření vyloučena z důvodu rozdílů, které spočívají: i) ve fyzikálních, technických a chemických vlastnostech a geometrických charakteristikách; ii) v konečném užití a zaměnitelnosti; iii) v kvalitě výrobku a iv) ve vnímání ze strany spotřebitelů a v cenách; a v) v neexistenci konkurence mezi březovou překližkou obdélníkového a čtvercového tvaru.

(37)

Komise žádosti analyzovala a dospěla k závěru, že překližka čtvercového tvaru nemůže být z definice výrobku vyloučena z těchto důvodů: má stejné základní fyzikální, technické a chemické vlastnosti jako překližka obdélníkového tvaru. Podobně březová překližka čtvercového tvaru vyvíjí konkurenční tlak na březovou překližku obdélníkového tvaru, neboť existuje určitá míra vzájemné zastupitelnosti a je možné, že březová překližka čtvercového tvaru bude dále zpracována na březovou překližku obdélníkového tvaru, jakmile bude dovezena do Unie, s následným rizikem obcházení. Výrobní odvětví Unie navíc vyrábí takovým způsobem, aby se přizpůsobilo konkrétním potřebám zákazníků, a má k tomu nezbytné vybavení. Komise proto žádosti o vyloučení zamítla.

(38)

Společnost Segezha (ruský výrobce) tvrdila, že definice výrobku by měla být rozšířena tak, aby zahrnovala nejen březovou překližku, ale také překližku z borovice, topolu, okoumé a buku. Byl vznesen argument, že existuje přímá konkurence a vzájemná zaměnitelnost mezi uvedenými překližkami a březovou překližkou, které společně tvoří jeden a tentýž výrobek.

(39)

Komise toto tvrzení zamítla vzhledem k tomu, že překližka z borovice, topolu, okoumé a buku nemá stejné základní fyzikální, technické a chemické vlastnosti jako březová překližka. Skutečnost, že v některých aplikacích, které nebyly v tvrzení rozvedeny nebo uvedeny, by mohly být použity alternativní výrobky a materiály s neurčenou mírou možnosti nahrazení, nemění povahu fyzikálních, technických a chemických rozdílů mezi dotčeným výrobkem a výše uvedenými výrobky.

(40)

Do vzorku byly zařazeny tři skupiny vyvážejících výrobců.

(41)

Skupina Sveza sestávala ze sedmi výrobců a jednoho obchodníka, kteří se všichni přímo podíleli na výrobě a prodeji dotčeného výrobku. Sedm výrobců prodávalo prostřednictvím obchodníka ve spojení na domácím trhu a vyváželo přímo do Unie.

(42)

Společnost Zheshartsky LРK LLC je součástí skupiny společností s názvem UPG. Tento výrobce vyvážel jak přímo, tak prostřednictvím společnosti ve spojení se sídlem v Lotyšsku.

(43)

Společnost Syktyvkar Plywood Mill Ltd. je součástí skupiny společností přímo zapojených do výroby a prodeje dotčeného výrobku. Tato skupina zahrnovala čtyři obchodníky ve spojení, kteří působí na domácím trhu.

(44)

Za účelem stanovení běžné hodnoty si Komise vyžádala odpověď na dotazník od všech výrobců dotčeného výrobku zařazených do vzorku.

(45)

Komise nejprve v souladu s čl. 2 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda byl celkový objem domácího prodeje v případě každého spolupracujícího vyvážejícího výrobce zařazeného do vzorku reprezentativní. Domácí prodej je reprezentativní tehdy, když celkový objem domácího prodeje obdobného výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu připadající na vyvážejícího výrobce představuje alespoň 5 % celkového objemu prodeje dotčeného výrobku na vývoz do Unie během období šetření.

(46)

Na základě tohoto kritéria byl celkový objem prodeje každého vyvážejícího výrobce obdobného výrobku zařazeného do vzorku na domácím trhu reprezentativní.

(47)

Komise následně určila u vyvážejících výrobců s reprezentativním domácím prodejem typy výrobku prodávané na domácím trhu, jež byly shodné nebo srovnatelné s typy výrobku prodávanými na vývoz do Unie.

(48)

Poté Komise u každého typu výrobku prodávaného na domácím trhu vyvážejícím výrobcem zařazeným do vzorku, jež je shodný nebo srovnatelný s typem výrobku prodávaným na vývoz do Unie, prověřovala, zda je objem jeho prodeje na domácím trhu reprezentativní podle čl. 2 odst. 2 základního nařízení. Domácí prodej určitého typu výrobku je reprezentativní tehdy, když celkový objem domácího prodeje daného typu výrobku nezávislým odběratelům na domácím trhu během období šetření představuje alespoň 5 % celkového objemu prodeje shodného nebo srovnatelného typu výrobku vyváženého do Unie.

(49)

V případě tří vyvážejících výrobců/skupin vyvážejících výrobců nedošlo u některých typů výrobku, které byly vyvezeny do Unie během období šetření, k žádnému domácímu prodeji, nebo byl prodej tohoto typu výrobku na domácím trhu nižší než 5 % objemu, a tudíž nebyl reprezentativní.

(50)

Dále Komise stanovila podíl ziskového prodeje nezávislým odběratelům na domácím trhu u každého typu výrobku během období šetření, aby mohla rozhodnout, zda pro účely výpočtu běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 4 základního nařízení použije skutečný domácí prodej.

(51)

Běžná hodnota vychází ze skutečné ceny jednotlivých typů výrobku na domácím trhu bez ohledu na to, zda jejich prodej je, či není ziskový, pokud:

(52)

V tomto případě je běžná hodnota váženým průměrem cen veškerého domácího prodeje uvedeného typu výrobku během období šetření.

(53)

Na druhé straně se běžná hodnota rovná skutečné ceně typu výrobku pouze v případě ziskového domácího prodeje daných typů výrobku během období šetření, jestliže:

(54)

Z analýzy domácího prodeje vyplynulo, že 28 % až 93 % veškerého domácího prodeje bylo ziskových a že vážená průměrná prodejní cena byla vyšší než výrobní náklady. V závislosti na typu výrobku byla proto běžná hodnota za situace popsané v 51. bodě odůvodnění vypočtena jako vážený průměr cen veškerého domácího prodeje během období šetření, případně pouze za situace popsané ve výše uvedeném bodě odůvodnění jako vážený průměr ziskového prodeje.

(55)

Jestliže byl prodej určitého typu obdobného výrobku v běžném obchodním styku nulový nebo nedostatečný, anebo v případech, kdy nebyl určitý typ výrobku na domácím trhu prodán v reprezentativním množství, vypočetla Komise běžnou hodnotu v souladu s čl. 2 odst. 3 a 6 základního nařízení.

(56)

Běžná hodnota byla početně zjištěna tak, že k průměrným výrobním nákladům obdobného výrobku, jež vznikly spolupracujícím vyvážejícím výrobcům během období šetření, byly připočteny tyto položky:

(57)

V případě typů výrobku, které se na domácím trhu neprodávají v reprezentativním množství, byly připočítány průměrné prodejní, správní a režijní náklady a zisk z běžných obchodních transakcí s těmito typy na domácím trhu. Co se týče typů výrobku, které se na domácím trhu neprodávají vůbec, byly připočteny vážené průměrné prodejní, režijní a správní náklady a zisk ze všech běžných obchodních transakcí na domácím trhu.

(58)

Vyvážející výrobci zařazení do vzorku vyváželi do Unie buď přímo nezávislým odběratelům, nebo prostřednictvím některé společnosti ve spojení, jak je popsáno výše ve 39. a 41. bodě odůvodnění.

(59)

Pokud vyvážející výrobci dotčený výrobek vyváželi přímo nezávislým odběratelům v Unii, byla vývozní cena v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení stanovena na základě ceny skutečně zaplacené nebo splatné za dotčený výrobek prodávaný na vývoz do Unie.

(60)

V případě vyvážejících výrobců, kteří vyváželi dotčený výrobek do Unie prostřednictvím společnosti ve spojení působící jako dovozce, byla vývozní cena v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení stanovena na základě ceny, za niž byl dovezený výrobek poprvé znovu prodán nezávislým odběratelům v Unii. V takovém případě byly provedeny úpravy ceny o všechny náklady vzniklé mezi dovozem a dalším prodejem, včetně prodejních, režijních a správních nákladů, a o dosažený zisk.

(61)

Komise srovnala běžnou hodnotu a vývozní cenu vyvážejících výrobců zařazených do vzorku na základě ceny ze závodu.

(62)

Pokud to odůvodňovala potřeba zajistit spravedlivé srovnání, upravila Komise běžnou hodnotu a/nebo vývozní cenu o rozdíly, které mají vliv na ceny a srovnatelnost cen, v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení. Byly provedeny úpravy o dopravu, pojištění, manipulaci a nakládku, balení, úvěrové náklady, bankovní poplatky, cla EU, ostatní dovozní poplatky a provize.

(63)

Skupina UPG jako vyvážející výrobce tvrdila, že vláda Ruské federace proplácela až 80 % nákladů na dopravu, které výrobcům vznikly při přepravě jejich výrobků na zahraniční trhy. Tento vyvážející výrobce tvrdil, že by měla být provedena úprava vývozní ceny směrem nahoru v souladu s čl. 2 odst. 10 písm. e) a k) základního nařízení, jelikož v případě domácího prodeje nebyla podobná náhrada poskytnuta.

(64)

V čl. 2 odst. 10 písm. k) základního nařízení se stanoví, že úprava může být provedena rovněž o rozdíly v jiných činitelích, které nejsou uvedeny v písmenech a) až j), pokud se prokáže, že ovlivňují srovnatelnost cen dle požadavku v tomto odstavci, zejména pokud zákazníci na domácím trhu kvůli rozdílu v těchto činitelích soustavně platí jiné ceny. Vyvážející výrobce však nepředložil žádné důkazy, které by prokazovaly, že ceny byly tímto režimem subvencí ovlivněny. Vyvážející výrobce, který požadoval úpravu, zejména neposkytl žádné důkazy o tom, že jeho zákazníci na domácím trhu trvale platí jiné ceny, a to z důvodu údajného rozdílu v úhradě nákladů na dopravu vládou Ruské federace mezi domácím prodejem a prodejem na vývoz. Aniž by byly dotčeny výše uvedené skutečnosti, Komise rovněž uvedla, že úhrada přepravních nákladů při prodeji na zahraniční trhy s vyloučením domácího prodeje se vší pravděpodobností představuje vývozní subvenci ve smyslu čl. 4 odst. 4 písm. a) nařízení (EU) 2016/1037. Tyto režimy zlepšují možnosti vývozců nekale soutěžit na zahraničních trzích, a zejména finančně podporovat dumpingové praktiky. Jako takové nepředstavují činitel, který splňuje podmínky pro úpravu podle čl. 2 odst. 10 základního nařízení. Povolení úpravy o činitele, které vývozcům usnadňují provádění dumpingových praktik, by vedlo k zatajení rozsahu skutečně uplatňovaného dumpingu. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(65)

Tentýž vyvážející výrobce rovněž požadoval, aby byla v souladu s čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení provedena úprava o provize zaplacené obchodníkovi ve spojení za prodej na domácím trhu. Vyvážející výrobce však rovněž poskytl informace o tom, že zaplacené provize se týkaly domácího prodeje i prodeje na vývoz do Unie. V důsledku toho Komise přiřadila částku provizí, které byly zaplaceny obchodníkovi ve spojení, jak k domácímu, tak k vývoznímu prodeji, a to na základě objemu těchto prodejů.

(66)

Všichni vyvážející výrobci ze skupiny Sveza zařazení do vzorku vyváželi dotčený výrobek do Unie prostřednictvím domácí společnosti ve spojení, konkrétně společnosti Sveza–Les LLC (dále jen „Sveza-Les“) se sídlem v Petrohradě. Všichni vyvážející výrobci ze skupiny Sveza podepsali s dotčeným obchodníkem ve spojení komisionářskou smlouvu. Všichni vyvážející výrobci v rámci skupiny jsou buď přímo, nebo nepřímo ve spojení s touto společností. Tvrdili, že provize placené obchodníkovi by vzhledem k tomu, že neovlivňují srovnatelnost cen, neměly být odečteny od vývozní ceny, protože obchodník ve spojení vykonával v rámci prodeje na vývoz a prodeje na domácím trhu naprosto stejné funkce. Jediný rozdíl se údajně týká odměny za činnosti obchodníka ve spojení: Na domácí prodej se vztahuje obchodní přirážka, zatímco prodej na vývoz podléhá provizi na základě smluv o provizích. Vyvážející výrobci dále tvrdili, že s obchodníkem tvoří jediný hospodářský subjekt, což má vliv jak na domácí prodej, tak na prodej na vývoz.

(67)

V reakci na to Komise připomněla, že všech sedm výrobních společností skupiny podepsalo smlouvu, která stanoví jasně vymezenou provizi z každého vývozního prodeje, která byla skutečně zaplacena. Na domácím trhu tomu tak nebylo. To vede k problému srovnatelnosti vývozní ceny s běžnou hodnotou podle čl. 2 odst. 10, a Komise proto zaplacenou provizi v souladu s čl. 2 odst. 10 písm. i) odečetla.

(68)

V souvislosti s tím, zda se jedná o jeden hospodářský subjekt, Komise dále připomněla, že podle judikatury Unie je existence písemné smlouvy o provizích pouze u prodeje na vývoz důležitým prvkem, který má prokázat, že obchodník není interním prodejním oddělením vyvážejících výrobců, pokud jde o prodej na vývoz (8). Tato smlouva obsahuje rovněž řadu ustanovení, jako je například rozhodčí doložka, které značí nízkou míru solidarity mezi těmito společnostmi. Tato ustanovení byla obtížně slučitelná s tvrzením, že by vyvážející výrobci a obchodník ve spojení měli být považováni za jeden hospodářský subjekt, přestože jsou právně odlišnými společnostmi. Ukázalo se rovněž, že si vyvážející výrobci vzhledem k jejich prodejním, správním a režijním nákladům ponechali některé prodejní funkce. Komise též uvedla, že obchodník ve spojení nezávislým odběratelům v Unii vystavoval faktury jménem vyvážejících výrobců. S ohledem na výše uvedené skutečnosti Komise tvrzení, že obchodník a vyvážející výrobci představují jeden a tentýž hospodářský subjekt, pokud jde o prodej na vývoz, předběžně odmítla.

(69)

Šetření dále odhalilo, že do určitých prodejů na vývoz skupiny Sveza byli zapojeni také zástupci, kteří nejsou ve spojení, jež mají sídlo v Unii. Tito zástupci obdrželi provizi, která byla zaevidována v účetnictví společnosti Sveza–Les jako součást jejích prodejních, správních a režijních nákladů. Komise proto upravila vývozní cenu v souladu s čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení o provizi zaplacenou za prodej na vývoz zástupcům, kteří nejsou ve spojení. Úprava se rovnala provizi, která sestávala z odměn zástupců zaznamenaných v účetnictví společnosti Sveza–Les.

(70)

A konečně tatáž skupina tvrdila, že v případě, že by Komise upravila vývozní cenu, znamenalo by to, že Komise měla za to, že vyvážející výrobci a obchodník ve spojení netvoří jeden a tentýž hospodářský subjekt, a proto by měly být provedeny odpočty rovněž ve vztahu k prodejním, správním a režijním nákladům a zisku, které souvisejí s dalším prodejem obdobného výrobku, jež se prodává na domácím trhu.

(71)

Komise připomněla, že na rozdíl od situace u prodeje na vývoz, kdy zpracovatelské závody přímo fakturují prvním nezávislým odběratelům v Unii, domácí prodej se uskutečňuje prvním nezávislým odběratelům prostřednictvím společnosti Sveza–Les. Jinými slovy tedy Sveza–Les dále prodává dotčený výrobek, který nakupovala od různých závodů skupiny. Podle čl. 2 odst. 1 základního nařízení se běžná hodnota stanoví na základě ceny domácího prodeje prvnímu nezávislému odběrateli. V případě úpravy o přirážku podle čl. 2 odst. 10 písm. i) by se předpokládalo, že relevantním prodejem pro stanovení běžné hodnoty by byl spíše prodej mezi zpracovatelskými závody a Sveza-Les, ze kterého by byla stanovena cena po odečtení údajné přirážky uplatňované Sveza-Les při dalším prodeji výrobku. Prodej zpracovatelských závodů společnosti Sveza–Les však nepředstavuje prodej prvnímu nezávislému odběrateli. Za těchto okolností by odpočet přirážky uplatňované společností Sveza–Les nebyl v souladu s čl. 2 odst. 1 základního nařízení. Kromě toho v souladu se zněním čl. 2 odst. 10 písm. i) by úprava o přirážku obchodníka rovněž vyžadovala důkaz, že Sveza–Les plní podobné funkce jako obchodní zástupce jednající za provizi při domácím prodeji. Žádný takový důkaz ve spisu neexistuje. S ohledem na výše uvedené skutečnosti Komise tvrzení, že úprava o přirážku při domácím prodeji je oprávněná, předběžně zamítla.

(72)

U spolupracujících vyvážejících výrobců zařazených do vzorku Komise srovnávala váženou průměrnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku podle čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(73)

V případě vyvážejících výrobců v rámci skupiny Sveza Komise nejprve vypočítala individuální dumpingové rozpětí pro každého vyvážejícího výrobce a jako druhý krok vypočítala vážené dumpingové rozpětí pro celou skupinu Sveza.

(74)

Na základě toho činí prozatímní vážená průměrná dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením:

(75)

Pro spolupracující vyvážející výrobce, kteří nebyli zařazeni do vzorku, vypočetla Komise vážené průměrné dumpingové rozpětí v souladu s čl. 9 odst. 6 základního nařízení. Toto rozpětí bylo tudíž stanoveno na základě rozpětí u vyvážejících výrobců zařazených do vzorku.

(76)

Na základě toho činí prozatímní dumpingové rozpětí spolupracujících vyvážejících výrobců nezařazených do vzorku 15,7 %.

(77)

U všech ostatních vyvážejících výrobců v Rusku stanovila Komise dumpingové rozpětí na základě dostupných údajů v souladu s článkem 18 základního nařízení. Za tímto účelem Komise určila úroveň spolupráce ze strany vyvážejících výrobců. Úroveň spolupráce znamená objem vývozu spolupracujících vyvážejících výrobců do Unie, který je vyjádřen jako podíl na celkovém dovozu z dotčené země do Unie v období šetření stanoveném na základě údajů Eurostatu.

(78)

Úroveň spolupráce je v tomto případě vysoká, protože vývoz spolupracujících vyvážejících výrobců představoval přibližně 81 % celkového dovozu během období šetření. Na základě toho se Komise rozhodla stanovit dumpingové rozpětí pro nespolupracující vyvážející výrobce na úrovni jednotlivě zkoumané spolupracující společnosti zařazené do vzorku, která měla nejvyšší dumpingové rozpětí.

(79)

Prozatímní dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením jsou následující:

(80)

V období šetření vyrábělo obdobný výrobek patnáct známých výrobců v Unii. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(81)

Celková výroba v Unii během období šetření byla odhadnuta na přibližně 849 000 metrů krychlových. Komise stanovila tento číselný údaj na základě všech dostupných informací, které se týkají výrobního odvětví Unie, například odpovědí na dotazník obdržených od výrobců v Unii, kteří byli zařazeni do vzorku. Jak je uvedeno v oddíle 1.6, tři výrobci v Unii zařazení do vzorku představovali 39 % celkové výroby obdobného výrobku v Unii.

(82)

Výroba v Unii určená pro vlastní spotřebu byla odhadnuta na méně než 0,5 %. Vzhledem ke své nevýznamnosti se v tomto případě vlastní spotřeba nepovažuje za relevantní pro analýzu újmy.

(83)

Komise stanovila spotřebu v Unii na základě a) údajů předložených žadatelem, které se týkaly prodeje obdobného výrobku výrobním odvětvím Unie odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, a které byly porovnány s objemem prodeje nahlášeným výrobci v Unii zařazenými do vzorku; b) dovozu výrobku, který je předmětem šetření, ze všech třetích zemí podle údajů Eurostatu (9).

(84)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 1

Spotřeba v Unii v metrech krychlových (m3)

(85)

Spotřeba v Unii se během posuzovaného období zvýšila o 14 %. Podrobná analýza ukazuje, že dochází k neustálému meziročnímu růstu, přičemž k největšímu nárůstu došlo od roku 2017 do roku 2018, a to o 7 %, zatímco v následujících letech rychlost zpomalila, avšak růst stále trvá.

(86)

Před zahájením řízení a následným vytvořením specifického kódu TARIC (10) byl dovoz dotčeného výrobku zaznamenáván na úrovni kódu KN (11), do kterého patřily i jiné výrobky než dotčený výrobek. Za účelem odhadu objemu dovozu dotčeného výrobku během posuzovaného období použila Komise stejný poměr (TARIC/KN), který byl po zahájení šetření pozorován mezi objemem dovozu u celého kódu KN a dovozem dotčeného výrobku na základě údajů TARIC. U dovozu z dotčené země byl poměr stanoven na 78 %.

(87)

Výsledky této metodiky potvrzují trend dovozu uvedený v podnětu.

(88)

Na základě výše uvedené metodiky stanovila Komise objem dovozu na základě údajů Eurostatu. Podíl dovozu na trhu byl stanoven na základě srovnání objemu dovozu se spotřebou v Unii.

(89)

Dovoz z dotčené země se vyvíjel takto:

Tabulka 2

Objem dovozu a jeho podíl na trhu

(90)

Dovoz z dotčené země se v posuzovaném období zvýšil z 871 050 metrů krychlových na přibližně 1 192 712 metrů krychlových, což představuje nárůst o 37 %. Podíl na trhu u tohoto dovozu se během posuzovaného období zvýšil ze 46 % na 56 %, což je nárůst o 20 %.

(91)

Komise stanovila dovozní ceny na základě statistiky Eurostatu v EUR/t na úrovni KN. Zatímco dovoz dotčeného výrobku byl zaznamenán společně s větším košíkem výrobků, jak je vysvětleno v oddíle 4.3.1 výše, tato metodika poskytuje spolehlivý odhad cen a jejich vývoje v čase, jelikož velká většina dovozu pod tímto kódem KN představovala dotčený výrobek, a umožňuje srovnání vývoje cen mezi různými vyvážejícími zeměmi.

(92)

Průměrná cena dovozu z dotčené země se vyvíjela takto:

Tabulka 3

Ceny dovozu (v EUR za tunu)

(93)

Průměrné ceny dovozu z Ruska se během období šetření snížily z 646 EUR za tunu v roce 2017 na 584 EUR za tunu, což je snížení o 10 %. Průměrná cena dovozu se v roce 2018 zvýšila o 5 % a v následujících obdobích klesla o 15 %.

(94)

Stejný trend lze pozorovat při použití vážených průměrných vývozních cen hlášených vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku, přičemž je udávána cena 434 EUR/m3 v období šetření u výrobku, který je předmětem šetření. Dovozní ceny se tak setrvale pohybovaly pod úrovní prodejní ceny výrobců v Unii (viz tabulka 7), přičemž je udáván cenový rozdíl ve výši 38 % během období šetření.

(95)

Březová překližka se prodává v široké škále rozměrů a kvality a podle konkrétních specifikací zákazníků. Vzhledem k široké škále typů výrobku, které prodává výrobní odvětví Unie a ruští vyvážející výrobci, vedl podrobný systém PCN, zavedený při zahájení šetření, do značné míry ke znesnadnění určování shody stejných výrobků. Pro účely srovnání cen proto Komise provedla přiměřený a technicky spolehlivý odhad tím, že seskupila některé podobné typy výrobku, což umožnilo řádné srovnání výrobků prodávaných výrobním odvětvím Unie s rovnocennými typy výrobků prodávanými ruskými vyvážejícími výrobci. Na základě toho činila úroveň shody mezi různými typy výrobku, jež prodávají výrobní odvětví Unie, a typy výrobku, jež prodávají ruští vyvážející výrobci, více než 68 % objemu dovozu ze strany ruských vyvážejících výrobců, kteří byli zařazeni do vzorku.

(96)

Cenové podbízení během období šetření Komise stanovila srovnáním:

(97)

vážených průměrných prodejních cen výrobců v Unii zařazených do vzorku podle typu výrobku účtovaných odběratelům, kteří nejsou ve spojení, na trhu Unie. Vzhledem k tomu, že výrobci z Unie prodávali dotčený výrobek přímo i prostřednictvím prodejních společností ve spojení, byla prodejní cena podle potřeby upravena o náklady na dopravu, pojištění a manipulaci na úroveň ceny ze závodu; a

(98)

odpovídajícího váženého průměru prodejních cen jednotlivých typů výrobku z dovozu od ruských výrobců zařazených do vzorku při prodeji prvnímu nezávislému zákazníkovi na unijním trhu, přičemž tyto ceny byly upraveny na úroveň ceny na celní hranici Unie. V případě prodeje uskutečněného prostřednictvím dovozce ve spojení byla provedena další úprava podle čl. 2 odst. 9 základního nařízení. Ke stanovené ceně na úrovni ceny na celní hranici Unie byla následně přidána částka za náklady po dovozu a za clo. Tento prodej představoval méně než 5 % celkového objemu prodeje ruských výrobců zařazených do vzorku.

(99)

Cenové srovnání bylo provedeno na základě jednotlivých typů transakcí, v případě potřeby s náležitou úpravou o rabaty a slevy. Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl teoretického obratu výrobců v Unii zařazených do vzorku v období šetření.

(100)

Z výše uvedených skutečností vyplynulo, že dumpingový dovoz vyvážejících výrobců zařazených do vzorku vykazoval vážené průměrné rozpětí cenového podbízení ve výši 12,6 % (v rozmezí od 9,5 % do 18,5 %). Rozpětí cenového podbízení jsou považována za významná.

(101)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení byly v rámci posouzení účinků dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie vyhodnoceny všechny hospodářské ukazatele, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(102)

Jak je uvedeno v oddíle 1.6.1, za účelem zjištění možné újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie byl použit výběr vzorku.

(103)

Pro účely stanovení újmy rozlišovala Komise mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Komise posoudila makroekonomické ukazatele na základě údajů obsažených v odpovědi žadatele na dotazník týkající se všech výrobců v Unii, přičemž tyto údaje byly v případě potřeby podrobeny křížovému kontrolnímu srovnání s odpověďmi na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Mikroekonomické ukazatele zkoumala Komise na základě údajů, které byly obsaženy v odpovědích na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku, u nichž byla provedena křížová kontrola na dálku. Oba soubory údajů byly pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie shledány jako reprezentativní.

(104)

Makroekonomické ukazatele jsou tyto: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, velikost dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(105)

Mikroekonomické ukazatele jsou tyto: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, stav zásob, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(106)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 4

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(107)

Během posuzovaného období se objem výroby ve výrobním odvětví Unie snížil o 14 %, tj. přibližně o 140 000 metrů krychlových. Od roku 2017 do roku 2018 došlo k jeho mírnému nárůstu, po němž v dalších obdobích následovalo výrazné snížení.

(108)

Výrobní kapacita Unie se v posuzovaném období celkově snížila o 3 %. Výrobní kapacita Unie se v letech 2018 a 2019 mírně zvýšila, což lze vysvětlit časovou prodlevou mezi rozhodnutím o zvýšení kapacit a jeho účinkem. Během období šetření se však výrobní odvětví Unie ve srovnání s rokem 2019 zmenšilo o 10 %.

(109)

Během posuzovaného období se využití kapacity výrobního odvětví Unie snížilo o 11 %, jelikož výrobci v Unii nebyli schopni zvýšit výrobu v souladu s růstem trhu. Od roku 2017 do roku 2019 činil pokles využití 16 %, po němž následoval v období šetření nárůst o 5 % v důsledku snížení investic a uzavření výrobních závodů.

(110)

Objem prodeje a podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 5

Objem prodeje a podíl na trhu

(111)

Během posuzovaného období se celkový objem prodeje výrobního odvětví Unie významně snížil, a to o 17 %. Objem prodeje v Unii zůstal od roku 2017 do roku 2018 na stejné úrovni, avšak v roce 2019 vykázal pokles o 8 % a od roku 2019 do období šetření další pokles o 9 %.

(112)

Spolu s poklesem prodeje se podíl výrobního odvětví Unie na trhu snížil o 27 % během setrvale klesajícího trendu, který snížil přítomnost výrobního odvětví Unie na trhu z tržního podílu 44 % v roce 2017 na 32 % v období šetření.

(113)

V souvislosti s rozšířením trhu a se zvýšenou spotřebou v Unii výše uvedené údaje ukazují, že výrobní odvětví Unie zaznamenalo značný pokles, pokud jde o výrobu, objem prodeje a podíl na trhu.

(114)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Zaměstnanost a produktivita

(115)

Míra zaměstnanosti ve výrobním odvětví Unie zaznamenala v posuzovaném období pokles o 12 %. Zaměstnanost zůstala od roku 2017 do roku 2018 poměrně stabilní, ačkoli i během tohoto relativně stabilního období se počet zaměstnanců snížil o 79. Zaměstnanost se v roce 2019 dále výrazně snížila a nevzrostla ani v období šetření, ale i nadále v menší míře klesala.

(116)

Vzhledem k poklesu výroby a zaměstnanosti se produktivita pracovních sil výrobního odvětví Unie, měřená v tunách na jednoho zaměstnance ročně, snížila během posuzovaného období o 2 %. Od roku 2017 do roku 2018 vzrostla o 4 % a poté v následujících obdobích klesala.

(117)

Všechna dumpingová rozpětí byla podstatně vyšší než minimální úroveň. Vzhledem k objemu a cenám dovozu z dotčené země byl dopad rozsahu skutečných dumpingových rozpětí na výrobní odvětví Unie značný.

(118)

Jde o první antidumpingové šetření týkající se dotčeného výrobku. Proto nebyly k dispozici žádné údaje k posouzení účinků případného dřívějšího dumpingu.

(119)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované nezávislým odběratelům v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Prodejní ceny v Unii

(120)

Prodejní ceny na trhu Unie pro strany, které nejsou ve spojení, se během posuzovaného období snížily ze 717 EUR/m3 na 694 EUR/m3, což představuje pokles o 3 %. V roce 2018 došlo k mírnému, ale dočasnému zvýšení cen o 4 %, po němž v následujících obdobích přišel pokles.

(121)

Ve stejném období se jednotkové výrobní náklady výrobců v Unii zařazených do vzorku zvýšily o 10 %. Výrobní náklady byly ovlivněny vývojem cen hlavní suroviny (dýh z březové kulatiny) a potížemi s plným využitím úspor z rozsahu v důsledku snížení prodeje a výroby.

(122)

Průměrné náklady práce výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(123)

Průměrné náklady práce na zaměstnance se v posuzovaném období zvýšily o 1 %.

(124)

Stav zásob výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 9

Zásoby

(125)

Skladové zásoby u výrobců v Unii zařazených do vzorku vzrostly během období o 22 %. K výraznému nárůstu o 41 % došlo mezi lety 2017 a 2018, přičemž zásoby dosáhly své maximální úrovně v roce 2018. Poté se výrobnímu odvětví Unie podařilo v roce 2019 snížit stav zásob o 25 % úpravou své výroby, avšak od roku 2019 do období šetření se zásoby opět zvýšily o 6 %, a to v důsledku pokračujícího poklesu prodeje v Unii. Konečný stav zásob vyjádřený jako procento výroby vzrostl z 3,1 % v roce 2017 na 4,4 % v období šetření.

(126)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se u výrobců v Unii zařazených do vzorku v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 10

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(127)

Ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku stanovila Komise tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje. Ziskovost výrobců zařazených do vzorku se během posuzovaného období propadla a klesla z téměř 10 % v roce 2017 na téměř –3 % v období šetření.

(128)

Jak je vysvětleno v oddíle 4.4.3.1, náklady výrobců v Unii se zvýšily výrazně více než jejich ceny. Výrobní odvětví Unie nebylo schopno zvýšit ceny ve stejné míře, v jaké rostly náklady, a to kvůli tlaku na snižování vyvolaného dumpingovým dovozem z Ruska – jak z hlediska objemu, tak z hlediska nízkých cen. Během celého posuzovaného období dovoz z Ruska skutečně dosahoval vysokých a stále rostoucích objemů za ceny, které byly trvale nízké a v posuzovaném období měly jasný sestupný trend. Průměrná cena ruského dovozu byla výrazně nižší než ceny výrobního odvětví Unie, což omezilo možnost zvyšování cen, jak by se očekávalo v souvislosti s rostoucími náklady na suroviny a rostoucí poptávkou. To vedlo ke snížení a poklesu ziskovosti do té míry, že výrobní odvětví Unie bylo během období šetření ztrátové.

(129)

Čistý peněžní tok představuje schopnost výrobců v Unii financovat svou činnost z vlastních zdrojů. Trend čistého peněžního toku se během období šetření vyvíjel negativně a vykazoval každoroční pokles, což vedlo od roku 2017 do období šetření k celkovému propadu o 14 %. Schopnost opatřit si kapitál byla negativně ovlivněna poklesem zisků.

(130)

Úroveň ročních investic se v posuzovaném období snížila o 1 %, ale mezi léty 2018 a 2019 klesla o 22 % a v období šetření se stěží přiblížila úrovni roku 2017. Zatímco počáteční poklesy lze vysvětlit vývojem trhu a dopadem na prodej a ziskovost, cílem nedávného zvýšení v období šetření bylo zachovat stávající kapacity a provést náležité výměny nezbytných výrobních aktiv.

(131)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech z čisté účetní hodnoty investic. Během posuzovaného období se vyvíjela negativně a propadla se z úrovně 20 % v roce 2017 na –2 % v období šetření. Negativní vývoj ukazuje, že ačkoli investice v zájmu zachování konkurenceschopnosti pokračovaly, jejich návratnost během posuzovaného období podstatně poklesla.

(132)

V souvislosti s podstatným zvýšením spotřeby v Unii (+14 %) se dovoz z Ruska během posuzovaného období zvýšil ještě více (+37 %), a to za ceny, které se výrazně podbízely cenám výrobního odvětví Unie. To umožnilo ruským vyvážejícím výrobcům dosáhnout v období šetření podílu na trhu 56 % (zvýšení ze 46 % v roce 2017).

(133)

Za těchto okolností bylo výrobnímu odvětví Unie nejen znemožněno těžit z rozšiřujícího se trhu, ale jeho hospodářská situace se zhoršila, jak ukazují všechny hlavní makroekonomické ukazatele, které vykazovaly negativní trend: výroba (–14 %), prodej v EU (–17 %) a významné snížení jeho podílu na trhu (ze 44 % na 32 %) v posuzovaném období.

(134)

V reakci na tlak nízkých ruských cen se výrobní odvětví Unie pokusilo snížit náklady a byly provedeny úpravy zaměstnanosti (–12 %). V důsledku tlaku vyvíjeného dumpingovým dovozem z Ruska, pokud jde o zvýšený objem a nízké ceny, však prodej v EU v posuzovaném období prudce poklesl a zásoby se rychle zvýšily (+22 %), přičemž v roce 2018 dosáhly maximální úrovně (+41 %).

(135)

Výrobní náklady výrobního odvětví Unie během posuzovaného období značně vzrostly (+10 %), a to zejména v důsledku výrazného zvýšení cen surovin.

(136)

Náklady výrobního odvětví Unie vzrostly více než prodejní ceny, a tudíž ziskovost v posuzovaném období poklesla, a to ze zdravé situace (+10 %) v roce 2017 na neudržitelný ztrátový scénář (–3 %) v období šetření.

(137)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise v této fázi k závěru, že výrobní odvětví Unie utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(138)

Zhoršení hospodářské situace výrobního odvětví Unie se časově shodovalo s významným a stále rostoucím tržním pronikáním zvýšeného dovozu z Ruska, jehož ceny se soustavně podbízely cenám výrobního odvětví Unie a v každém případě vedly ke stlačování cen. V tomto ohledu vývoj objemů dovozu a cen, zohledněný v tabulkách 2 a 3, stlačoval úrovně cen výrobního odvětví Unie, což vytvořilo vzájemnou příčinnou souvislost.

(139)

Dovoz z Ruska se během posuzovaného období zvýšil o 37 %, z přibližně 870 050 m3 v roce 2017, což představuje podíl na trhu ve výši 46 %, na 1 192 712 m3 v období šetření, což představuje 56 % podíl na trhu. Tento rostoucí dovoz se během posuzovaného období uskutečňoval za ceny nižší než ceny výrobního odvětví Unie a v každém případě za ceny na úrovni vedoucí ke stlačování cen, vzhledem k tomu, že výrobní odvětví Unie nemohlo zvýšit své ceny v souladu s růstem nákladů na výrobu.

(140)

To mělo v období šetření silný negativní dopad na výrobní odvětví Unie. V situaci rostoucích nákladů a cenového tlaku vyvíjeného ruským dumpingovým dovozem bylo výrobnímu odvětví Unie znemožněno stanovit udržitelné ceny, což vedlo k velmi silnému poklesu ziskovosti z 10 % až do ztráty (–3 %) a následnému zhoršení finančních ukazatelů odvětví.

(141)

Proto byl učiněn předběžný závěr, že dumpingový dovoz z Ruska způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu, pokud jde o ceny a objem.

(142)

Jak je vysvětleno v oddíle 4.3.1 výše, pro stanovení objemu dovozu ze třetích zemí použila Komise stejný poměr (TARIC/KN), který byl po zahájení šetření pozorován mezi objemem dovozu u celého kódu KN a dovozem dotčeného výrobku na základě údajů TARIC. Jedinými třetími zeměmi, které do Unie dovážely významné objemy, byly Bělorusko a Ukrajina. V případě Běloruska byl poměr stanoven na 43 %.

(143)

V případě Ukrajiny Komise zjistila zkreslené údaje ve vykázaných statistikách na úrovni doplňkové jednotky (v tomto případě metr krychlový). Pro účely srovnání se proto Komise rozhodla převést vykázanou hmotnost (v tunách) na spolehlivější a stabilnější soubor údajů, a to na metry krychlové.

(144)

Pro převod tun na metry krychlové použila Komise převodní klíč, konkrétně „modus“ Ruska a Běloruska, pokud jde o objem a hmotnost na úrovni TARIC po zahájení šetření (modus definovaný jako hodnota, která se nejčastěji objevuje v souboru hodnot údajů). Klíč pro přepočet tun dovezených z Ukrajiny na metry krychlové byl stanoven na 0,69.

(145)

Komise stanovila dovozní ceny na základě EUR/t na úrovni KN, jak je vysvětleno výše v oddíle 4.3.2.

(146)

Objem dovozu z jiných třetích zemí se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 11

Dovoz ze třetích zemí

(147)

Ve srovnání s Ruskem jsou Bělorusko a Ukrajina na trhu Unie přítomny jen omezeně. V posuzovaném období zůstal jejich podíl na trhu stabilní na úrovni 4 % a 5 %, s minimálními nebo žádnými změnami. Všechny ostatní třetí země mírně zvýšily svou přítomnost, a to z tržního podíl 1 % na stále velmi nízký tržní podíl 3 %. Společný podíl dovozu ze všech třetích zemí kromě Ruska se od roku 2017 do roku 2018 zvýšil o 2 % a poté zůstal stabilní, a to na úrovni 12 %.

(148)

Pokud jde o ceny během posuzovaného období, Ukrajina prodávala za ceny mírně vyšší a Bělorusko za ceny nižší v porovnání s cenami Ruska. Nižší ceny z Běloruska lze vysvětlit jeho omezenou technologií, která umožňuje pro trh vyrábět pouze velmi specifický výrobek s nižší kvalitou. Na rozdíl od Běloruska jde při dovozu z Ruska o kvalitnější březovou překližku, jejíž průměrné ceny jsou tudíž vyšší.

(149)

Na základě toho dospěla Komise prozatímně k závěru, že dopad dovozu z jiných zemí neoslabuje příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem z Ruska a podstatnou újmou, kterou utrpěli výrobci v Unii.

(150)

Objem vývozu výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 12

Vývozní výkonnost výrobců v Unii zařazených do vzorku

(151)

Objem vývozu výrobců v Unii zařazených do vzorku se během posuzovaného období zvýšil o 4 %. Od roku 2017 do roku 2019 se vývoz snížil o 5 % a v období šetření následoval nárůst o 9 %. Průměrné ceny vývozu se během posuzovaného období zvýšily o 2 %. Od roku 2017 do roku 2018 se průměrné ceny zvýšily o 10 %, přičemž v následujících obdobích došlo k poklesu.

(152)

Vzhledem k pozitivnímu vývoji objemu vývozu i průměrných cen v posuzovaném období dospěla Komise prozatímně k závěru, že dopad výkonnosti vývozu nemohl přispět k újmě, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(153)

Některé strany tvrdily, že výrobní odvětví Unie trpí ve srovnání s Ruskem omezenou dostupností hlavní suroviny, a to březové kulatiny. Tato omezená dostupnost suroviny by byla příčinou nižších objemů výroby, zvýšení nákladů, a tudíž příčinou újmy.

(154)

Přístup k hlavní surovině, březové kulatině, újmu nevysvětluje, jelikož výrobci v Unii mají k dodávkám březové kulatiny dostatečný přístup. Nárůst zásob ukazuje, že problém nespočívá ve výrobě, ale spíše v její tržní realizaci. Pokles výroby během posuzovaného období proto nelze vysvětlit dostupností dřeva.

(155)

Pokud jde o údajnou nevýhodu z hlediska nákladů, bylo šetřením zjištěno, že důležitým činitelem, který ovlivňuje zvýšení výrobních nákladů výrobního odvětví Unie, je cena březové kulatiny. Náklady na suroviny a jejich vliv na celkové zvýšení výrobních nákladů výrobního odvětví Unie však tuto příčinnou souvislost neoslabují. Konkrétně to lze pozorovat na základě skutečnosti, že mezi rokem 2019 a obdobím šetření se výrobní náklady výrobního odvětví Unie snížily, přičemž to však nevedlo ke zlepšení ziskovosti.

(156)

Některé strany tvrdily, že výrobní odvětví Unie provedlo neodůvodněné investice do rozšiřování kapacity v době, kdy prodej klesal, což se stalo zdrojem újmy.

(157)

Výrobní kapacita Unie se však v posuzovaném období celkově snížila o 3 %. Výrobní kapacita Unie se v letech 2018 a 2019 mírně zvýšila, ale během celého posuzovaného období se výrobní odvětví Unie zmenšilo. Tvrzení, že zdrojem újmy byly investice do rozšíření kapacity, je tudíž neopodstatněné.

(158)

Některé strany tvrdily, že příčinou poklesu výroby by mohla být série stávek ve finských zpracovatelských závodech, k nimž došlo v prosinci 2019 a na začátku roku 2020.

(159)

Komise předběžně dospěla k závěru, že stávky zpracovatelských závodů ve Finsku neoslabují příčinnou souvislost, neboť jejich dopad byl omezený zeměpisně (Finsko) i časově (ke stávkám došlo v období od prosince 2019 do ledna 2020).

(160)

Některé strany tvrdily, že údaje, které se týkají konce roku 2019 a první poloviny roku 2020, by měla Komise posuzovat se zvláštní obezřetností, aby odlišila dopady pandemie COVID-19 na hospodářství od účinků údajně dumpingového dovozu.

(161)

Šetřením bylo zjištěno, že poptávka po březové překližce zůstala ve druhém čtvrtletí roku 2020 poměrně stabilní. Kromě toho nedošlo k žádným podstatným narušením dodavatelského řetězce a prodej na vývoz pokračoval i v tomto období. Komise proto dospěla k závěru, že dopady pandemie COVID-19 tuto příčinnou souvislost neoslabují.

(162)

Některé strany tvrdily, že březová překližka vyráběná ruským výrobním odvětvím nekonkuruje překližkám, které vyrábí výrobní odvětví EU, neboť jde údajně o výrobu s odlišnou kvalitou, která je určená pro jinou segmenty, a ruský dovoz proto není příčinou újmy.

(163)

Ze srovnání různých typů výrobku prodávaných výrobním odvětvím Unie a typů výrobku prodávaných ruskými vyvážejícími výrobci však vyplývá, že typy výrobku se velmi podobají a poměrně často jsou dokonce totožné, a že jsou též do značné míry zaměnitelné. Šetřením bylo dále zjištěno, že jak výrobní odvětví Unie, tak i ruští výrobci zásobují hlavní výrobní odvětví, která používají březovou překližku. V každém případě šetření ukázalo, jak je vysvětleno v oddíle 2, že výrobky prodávané výrobním odvětvím Unie a ruským vyvážejícím výrobcem jsou obdobnými výrobky, jelikož mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti a stejná základní užití. Tvrzení se tudíž považuje za nepodložené.

(164)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Komise prozatímně stanovila příčinnou souvislost mezi újmou, která byla způsobena výrobcům v Unii, a dumpingovým dovozem z Ruska. V důsledku významného nárůstu dumpingového dovozu z Ruska bylo výrobnímu odvětví Unie znemožněno stanovit udržitelné ceny, což vedlo k výraznému zhoršení jeho hospodářské situace.

(165)

Komise rozlišila a oddělila účinky všech známých činitelů na situaci výrobního odvětví Unie od účinků dumpingového dovozu působícího újmu.

(166)

Na základě výše uvedeného dospěla Komise v této fázi k závěru, že dumpingový dovoz z dotčené země způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu a že ostatní činitele, ať už posuzované jednotlivě či společně, neutlumily příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a podstatnou újmou.

(167)

Pro určení úrovně opatření Komise zkoumala, zda by clo nižší než dumpingové rozpětí bylo dostatečné k odstranění újmy způsobené dumpingovým dovozem výrobnímu odvětví Unie.

(168)

Újma by byla odstraněna, pokud by výrobní odvětví Unie mohlo dosáhnout cílového zisku prodejem za cílovou cenu ve smyslu čl. 7 odst. 2c a čl. 7 odst. 2d základního nařízení.

(169)

V souladu s čl. 7 odst. 2c základního nařízení vzala Komise při stanovení cílového zisku v úvahu tyto činitele: míru ziskovosti před zvýšením dovozu z dotčené země, míru ziskovosti potřebnou na krytí celkových nákladů a investic, výzkumu a vývoje a inovací, jakož i míru ziskovosti očekávanou za běžných podmínek hospodářské soutěže. Toto ziskové rozpětí by nemělo být nižší než 6 %.

(170)

Jako první krok stanovila Komise základní zisk pokrývající úplné náklady za běžných podmínek hospodářské soutěže. Komise počítala se zisky, kterých dosahovali výrobci v Unii zařazení do vzorku předtím, než se zrychlil nekalý dovoz z Ruska a začal působit újmu výrobnímu odvětví Unie. Toto ziskové rozpětí bylo stanoveno na 9,7 %, což odpovídá úrovni zisku dosaženého výrobním odvětvím Unie v roce 2017.

(171)

Někteří výrobci v Unii tvrdili, že úroveň investic, výzkumu a vývoje a inovací během posuzovaného období by byla za běžných podmínek hospodářské soutěže vyšší.

(172)

Komise toto tvrzení posoudila, avšak zjistila, že navzdory klesajícímu obratu byla úroveň investic během období šetření vyšší než ve dvou předchozích letech a velmi se blížila úrovni investic v roce 2017, kdy výrobní odvětví Unie dosáhlo průměrného zisku ve výši 9,7 %. Na základě toho, a rovněž vzhledem k tomu, že investice do výzkumu a vývoje a inovací jsou výhledovými prognózami, jež jsou založeny na investičních plánech, Komise tato tvrzení předběžně nepřijala.

(173)

Na základě toho se cena, která nepůsobí újmu, rovná částce 766,33 EUR za metr krychlový, což je výsledkem uplatnění výše uvedeného ziskového rozpětí 9,7 % na výrobní náklady výrobců v Unii zařazených do vzorku během období šetření.

(174)

V souladu s čl. 7 odst. 2d základního nařízení Komise jako poslední krok posoudila budoucí náklady vyplývající z mnohostranných environmentálních dohod a protokolů k nim, jejichž smluvní stranou je Unie, a z úmluv Mezinárodní organizace práce (MOP) uvedených v příloze Ia, které vzniknou výrobnímu odvětví Unie během období uplatňování opatření podle čl. 11 odst. 2. Na základě odpovědí na dotazník, u nichž byla dálkově provedena křížová kontrola, a dostupných důkazů, které poskytli někteří výrobci v Unii zařazení do vzorku, stanovila Komise dodatečné náklady ve výši 6,68 EUR/metr krychlový, od nichž odečetla skutečné náklady na dodržování těchto úmluv během období šetření, tj. 5,28 EUR na měrnou jednotku, což vedlo k výsledku ve výši 1,40 EUR/metr krychlový. Tento rozdíl byl připočten k ceně nepůsobící újmu.

(175)

Na základě toho Komise vypočítala cenu nepůsobící újmu ve výši 767,73 EUR/metr krychlový u obdobného výrobku výrobního odvětví Unie tak, že použila výše uvedené cílové ziskové rozpětí na výrobní náklady výrobců v Unii zařazených do vzorku během období šetření a poté přičetla úpravy podle čl. 7 odst. 2d na základě jednotlivých typů.

(176)

Úroveň rozpětí cenového podbízení poté Komise určila na základě porovnání vážené průměrné dovozní ceny spolupracujících vyvážejících výrobců v dotčené zemi zařazených do vzorku, jež byla stanovena pro účely výpočtů v souvislosti s cenovým podbízením, s váženou průměrnou cenou obdobného výrobku prodávaného v období šetření na trhu Unie výrobci v Unii zařazenými do vzorku, která nepůsobí újmu. Případný rozdíl vyplývající z tohoto porovnání se vyjádřil jako procento vážené průměrné dovozní hodnoty CIF.

(177)

Úroveň pro odstranění újmy pro „ostatní spolupracující společnosti“ a pro „všechny ostatní společnosti“ je vymezena stejným způsobem jako dumpingové rozpětí pro tyto společnosti.

(178)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda navzdory zjištění dumpingu, který způsobuje újmu, může dojít k jednoznačnému závěru, že v tomto případě není v zájmu Unie přijmout opatření. Zájem Unie byl zjišťován na základě posouzení všech různých příslušných zájmů, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců a uživatelů.

(179)

Výrobní odvětví Unie se skládá z přibližně patnácti společností. Tyto společnosti se většinou nacházejí v blízkosti oblastí březových lesů v severovýchodní Evropě (Finsko, pobaltské země a Polsko) a přímo zaměstnávají více než 5 000 pracovníků. Většina výrobců v Unii podnět podpořila, dva vyjádřili neutrální postoj a žádný nevyjádřil nesouhlas se zahájením šetření.

(180)

Současné úrovně ziskovosti jsou neudržitelné. Očekává se, že uložení opatření umožní výrobnímu odvětví Unie získat zpět část ztraceného podílu na trhu a stanovit ceny na takové úrovni, která alespoň pokryje náklady.

(181)

Nezavedení opatření by pravděpodobně mělo významný negativní dopad na výrobní odvětví Unie, pokud jde o další stlačování cen a další snížení prodeje, což by se promítlo do větších ztrát a pravděpodobně by způsobilo uzavření výrobních zařízení a propouštění.

(182)

Komise proto dospěla k závěru, že uložení prozatímních opatření je v zájmu výrobního odvětví Unie.

(183)

Přihlásilo se 29 dovozců a bylo obdrženo několik podání a připomínek. Jak je uvedeno v oddíle 1.6.2, Komise vybrala vzorek tří dovozců, kteří poskytli odpovědi na dotazníky.

(184)

Několik dovozců argumentovalo, že uložení antidumpingových cel by zvýšilo materiálové náklady pro ně i pro jejich zákazníky. Tyto dodatečné náklady by bylo obtížné pokrýt, a ohrozily by tak jejich ziskovost a konkurenceschopnost. Byla předložena další tvrzení, která se týkala toho, že kapacita výrobního odvětví Unie je nedostatečná k tomu, aby uspokojila poptávku v Unii, jež se odhaduje na přibližně 2,1 milionu m3, a proto bylo uvedeno, že opatření by způsobila nedostatek na trhu. Kromě toho byla předložena tvrzení, která se týkala nedostatečného zájmu výrobců v Unii o dodávky malým podnikům, jakož i odmítání dodávek určitých materiálů.

(185)

Pokud jde o hospodářské důsledky pro dovozce, bylo šetřením zjištěno, že dovozci zařazení do vzorku mají vážený zisk ve výši 4,7 %, a to s rozdílným podílem březové překližky ve svém portfoliu výrobků. Kromě toho, zatímco podíl ruských překližek distribuovaných dovozci by se v případě uložení opatření mohl snížit, neočekává se, že by úroveň těchto opatření vedla k úplnému zastavení ruského dovozu. Vzhledem k tomu, že v sousedních zemích, jako je Ukrajina a Bělorusko, existují i alternativní zdroje dodávek, očekává se, že dopad opatření na ziskovost a konkurenceschopnost dovozců bude omezený. Zájmem uživatelů se zabývá oddíl 7.3 níže.

(186)

Pokud jde o dodavatelské riziko, úroveň opatření pravděpodobně nepovede k zastavení ruského dovozu, ale spíše umožní pokračování dodávek březové překližky z Ruska za spravedlivé ceny. Kromě toho může být březová překližka dále dovážena i z jiných třetích zemí, jako jsou Ukrajina a Bělorusko.

(187)

Pokud jde o dodávky malých množství spotřebitelům, bylo šetřením zjištěno, že výrobní odvětví Unie vybudovalo rozsáhlou síť maloobchodních prodejců, ve spojení i nikoliv, což umožňuje oslovit malé odběratele, kteří nemají možnost nakupovat celé kontejnery. Kromě toho, jak je uvedeno výše, každý spotřebitel může nadále využívat dodávek od ruských výrobců.

(188)

Šetřením bylo rovněž zjištěno, že výrobní odvětví Unie má potřebné vybavení a kapacitu k tomu, aby se přizpůsobilo konkrétním požadavkům odběratelů na výrobky, a je proto schopno vyrábět všechny požadované typy výrobku.

(189)

Závěrem lze říci, že antidumpingová opatření na stanovené úrovni by mohla mít negativní dopad na některé dovozce, kteří nejsou ve spojení. Celkově by však tento dopad neměl být významný a bude do značné míry záviset na obchodním modelu dovozců, na rozrůzněnosti jejich zdrojů dodávek a na tom, do jaké míry své zvýšené náklady přenášejí na své zákazníky.

(190)

Na základě výše uvedených skutečností Komise předběžně zjistila, že jakýkoli negativní dopad opatření na dovozce, kteří nejsou ve spojení, jako na celek by měl být omezený a neměl by převážit nad pozitivním dopadem opatření na výrobce v Unii.

(191)

Přihlásilo se třináct uživatelů. Devět uživatelů předložilo připomínky a/nebo odpovědi na dotazník.

(192)

Komise se účastní postupu pro nápravu nedostatků spolu s většinou uživatelů, kteří poskytli odpověď na dotazník, protože nejsou k dispozici verze pro konzultaci se zúčastněnými stranami. V této fázi poskytla veřejně přístupnou verzi pouze jedna odpověď na dotazník, a to od společnosti Emiliana Imballaggi S.p.A., která nakupuje březovou překližku pro balírnu.

(193)

Byla předložena tvrzení s argumentem, že uložení antidumpingových cel by zvýšilo náklady pro uživatele, které by bylo obtížné přenést na odběratele, a ohrozilo by tak ziskovost a konkurenceschopnost těchto uživatelů.

(194)

Březová překližka se používá v různých odvětvích. Uložení opatření bude mít pravděpodobně různý dopad na uživatele, a to v závislosti na podílu nákladů na březovou překližku na celkových nákladech u tohoto odvětví a na možnosti přenést náklady na následné spotřebitele. Podrobné informace od uživatelů spolu s veřejně přístupnou verzí poskytla pouze jedna společnost, která používá překližované desky pro odvětví obalů. Kromě toho žadatel předložil nezávislou studii, která analyzuje očekávaný dopad opatření na uživatele na základě teoretických cel ve výši 20 % až 30 %.

(195)

Mezi hlavní odvětví, která používají překližku z březového dřeva v EU, patří podle spotřeby: stavebnictví (39 %), doprava (27 %), nábytkářství (10 %) a obaly (8 %). Na základě dostupných informací byl dopad opatření na odvětví, která představují většinu spotřeby březové překližky, předběžně posouzen jako omezený nebo zanedbatelný. Odvětvími, kde mohou mít cla největší dopad, jsou výrobci obalů a parket. I v těchto odvětvích je však dopad opatření omezený. U obalového průmyslu se odhadovaný dopad ve struktuře nákladů pohybuje kolem 2 % až 4 %, a lze u něj očekávat, že bude přenesen na zákazníky. Pokud jde o parkety a podlahové krytiny, má březová překližka různé náhražky, například jiné druhy dřeva a alternativní materiály, což je další důvod, proč se očekává, že dopad potenciálně mírně vyšších nákladů na březovou překližku bude omezený.

(196)

Na základě výše uvedených skutečností Komise předběžně stanovila, že negativní dopad opatření na uživatele by měl být omezený a nepřeváží nad pozitivním dopadem opatření na výrobce v Unii.

(197)

Jako zúčastněné strany se přihlásili tři dodavatelé.

(198)

Všechny tři společnosti jsou dodavateli strojů, dřevozpracujícího zařízení nebo materiálů, které se používají při výrobě březové překližky, pro ruské vyvážející výrobce. Společnosti tvrdily, že uložení opatření by znamenalo snížení ruského dovozu, což by vedlo k poklesu investic ruských vyvážejících výrobců do vybavení, a mělo by tudíž nepříznivý dopad na jejich podnikání.

(199)

Komise očekává, že ruské investice do vybavení nebudou významně ovlivněny, neboť se neočekává, že by úroveň opatření zastavila ruský dovoz. Na druhé straně tato opatření pravděpodobně umožní výrobnímu odvětví Unie, aby investovalo do vybavení, což pozitivně ovlivní dodavatele dřevozpracujícího vybavení v Unii.

(200)

Na základě výše uvedených skutečností Komise předběžně stanovila, že negativní dopad opatření na dodavatele jako na celek by měl být omezený a nepřeváží nad pozitivním dopadem opatření na výrobce v Unii.

(201)

Jako zúčastněné strany se přihlásila tři národní sdružení (z Francie, Itálie a Španělska), která zastupují výrobce topolového dřeva, borového dřeva a jiných druhů dřeva. Tato sdružení tvrdila, že ačkoli dotčený výrobek a jejich výrobky jsou odlišnými výrobky, může dojít k určité míře vzájemného zastoupení. Argumentovala, že zatímco ceny březové překližky byly tradičně na vyšších úrovních, dumpingové ceny březové překližky z Ruska přilákaly poptávku, která se tradičně orientovala na jiné druhy dřeva, například topol, borovici a okoumé, a ohrozily hodnotový řetězec zavedený v jiných typech dřevozpracujícího průmyslu. Proto tato sdružení uložení opatření podporují.

(202)

Několik stran tvrdilo, že uložení cel by mohlo způsobit únik uhlíku v důsledku nahrazení ruské březové překližky čínskou topolovou překližkou nebo překližkou z jiných zemí dále od Evropy, čímž by se zvýšily emise z dopravy a riziko, že zástupné výrobky budou méně udržitelné než ruská březová překližka. Komise konstatovala, že se neočekává, že by úroveň, na které mají být opatření uložena, zastavila dovoz z Ruska. Kromě toho nebylo prokázáno, že pokud by došlo k nahrazení dovozu z Ruska dovozem z jiné třetí země, bylo by to z Číny, ani že by jiná výroba dřeva byla méně udržitelná než výroba ruské břízy. Toto tvrzení proto bylo zamítnuto.

(203)

Některé strany tvrdily, že cla by zhoršila dopad pandemie COVID-19 na uživatele. Jak je však vysvětleno výše, očekává se, že dopad opatření na hlavní odvětví, jež využívají březovou překližku, bude omezený. Komise navíc v tuto chvíli nemá k dispozici žádné důkazy o dopadu pandemie na jednotlivá odvětví uživatelů ani o tom, že by dopad na výrobce byl jiný než dopad na uživatele. Vzhledem k tomu, že takové důkazy neexistují, je pandemie COVID-19 při posuzování zájmu Unie považována za neutrální činitel.

(204)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody k názoru, že uložení opatření na dovoz březové překližky pocházející z Ruska v této fázi šetření není v zájmu Unie.

(205)

Na základě závěrů, k nimž Komise dospěla ohledně dumpingu, újmy, příčinné souvislosti a zájmu Unie, by měla být uložena prozatímní opatření, jež zabrání tomu, aby dumpingový dovoz způsoboval výrobnímu odvětví Unie další újmu.

(206)

Na dovoz březové překližky pocházející z Ruska by měla být uložena prozatímní antidumpingová opatření podle pravidla nižšího cla, které stanoví čl. 7 odst. 2 základního nařízení. Komise porovnala rozpětí prodeje pod cenou a dumpingová rozpětí. Výše cla byla stanovena na úrovni nižší z hodnot dumpingového rozpětí a rozpětí prodeje pod cenou.

(207)

Na základě výše uvedených skutečností by sazby prozatímního antidumpingového cla, vyjádřené v cenách CIF s dodáním na hranice Unie před proclením, měly činit:

(208)

Individuální sazby antidumpingového cla pro jednotlivé společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění plynoucích z tohoto šetření. Odrážejí tedy situaci těchto společností zjištěnou během tohoto šetření. Tyto sazby cla jsou použitelné výlučně na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z dotčené země a vyráběného uvedenými právními subjekty. Na dovoz dotčeného výrobku vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „všechny ostatní společnosti“. Neměla by se na ně vztahovat žádná z uvedených individuálních sazeb antidumpingového cla.

(209)

Aby bylo zajištěno řádné vymáhání antidumpingových cel, měla by se sazba antidumpingového cla stanovená pro všechny ostatní společnosti vztahovat nejen na vyvážející výrobce, kteří při tomto šetření nespolupracovali, nýbrž také na výrobce, kteří v období šetření neuskutečnili žádný vývoz do Unie.

(210)

Za účelem minimalizace rizika obcházení těchto opatření, které vzhledem k rozdílu mezi celními sazbami hrozí, je nutno přijmout zvláštní opatření, která umožní zajistit uplatňování individuálních sazeb antidumpingového cla. Společnosti, na něž se vztahují individuální sazby antidumpingového cla, musí celním orgánům členských států předložit platnou obchodní fakturu. Tato faktura musí vyhovovat požadavkům uvedeným v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení. Na dovoz, k němuž není přiložena taková faktura, by se mělo vztahovat antidumpingové clo platné pro „všechny ostatní společnosti“.

(211)

I když je předložení faktury celním orgánům členských států nezbytné pro uplatnění individuálních sazeb antidumpingového cla na dovoz, není tato faktura jediným prvkem, který celní orgány zohledňují. Celní orgány členských států totiž musí i v případě, že je jim předložena faktura splňující všechny požadavky stanovené v čl. 1 odst. 3 tohoto nařízení, provést své obvyklé kontroly a mohou si stejně jako ve všech ostatních případech vyžádat i další doklady (přepravní doklady atd.) pro účely ověření správnosti údajů uvedených v celním prohlášení a pro zajištění toho, že bude následné použití nižší celní sazby odůvodněné v souladu s celními předpisy.

(212)

V souladu s článkem 19a základního nařízení informovala Komise zúčastněné strany o plánovaném uložení prozatímních cel. Tato informace byla zveřejněna rovněž na internetových stránkách GŘ pro obchod. Zúčastněné strany dostaly tři pracovní dny na to, aby předložily připomínky k přesnosti výpočtů, které jim byly konkrétně sděleny.

(213)

Byly obdrženy připomínky k přesnosti výpočtů. Společnost UPG předložila platné připomínky, které byly vzaty v úvahu, avšak připomínky Sveza Group a Syktyvkar Plywood Mill Ltd. neměly vliv na přesnost výpočtů. Ruské orgány předložily připomínky proti uložení prozatímních opatření, neposkytly však konkrétní podrobnosti ohledně přesnosti výpočtů.

(214)

Komise v zájmu řádné správy vyzývá zúčastněné strany, aby ve stanovené lhůtě předložily písemné připomínky a/nebo aby požádaly o slyšení u Komise a/nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(215)

Zjištění týkající se uložení prozatímních cel jsou prozatímní a mohou být v konečné fázi šetření změněna,