(EU) 2021/923Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/923 ze dne 25. března 2021, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU, pokud jde o regulační technické normy, které stanoví kritéria vymezující manažerskou odpovědnost, kontrolní funkce, významné obchodní jednotky a podstatný vliv na rizikový profil významné obchodní jednotky, a které stanoví kritéria pro určení pracovníků nebo kategorií pracovníků, jejichž pracovní činnosti mají vliv na rizikový profil instituce, který je srovnatelně podstatný jako u pracovníků nebo kategorií pracovníků uvedených v čl. 92 odst. 3 uvedené směrnice (Text s významem pro EHP)

Publikováno:	Úř. věst. L 203, 9.6.2021, s. 1-7	Druh předpisu:	Nařízení v přenesené pravomoci
Přijato:	25. března 2021	Autor předpisu:	Evropská komise
Platnost od:	14. června 2021	Nabývá účinnosti:	14. června 2021
Platnost předpisu:	Ano	Pozbývá platnosti:

Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.

9.6.2021

Úřední věstník Evropské unie

L 203/1

NAŘÍZENÍ KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2021/923

ze dne 25. března 2021,

kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU, pokud jde o regulační technické normy, které stanoví kritéria vymezující manažerskou odpovědnost, kontrolní funkce, významné obchodní jednotky a podstatný vliv na rizikový profil významné obchodní jednotky, a které stanoví kritéria pro určení pracovníků nebo kategorií pracovníků, jejichž pracovní činnosti mají vliv na rizikový profil instituce, který je srovnatelně podstatný jako u pracovníků nebo kategorií pracovníků uvedených v čl. 92 odst. 3 uvedené směrnice

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (1), a zejména na čl. 94 odst. 2 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Na rizikový profil instituce mohou mít podstatný vliv nejen pracovní činnosti pracovníků uvedených v čl. 92 odst. 3 písm. a), b) a c) směrnice 2013/36/EU, ale také pracovní činnosti ostatních pracovníků. A to zejména v případě, kdy tito pracovníci mají manažerskou odpovědnost za významné obchodní jednotky nebo za kontrolní funkce, protože mohou činit strategická nebo jiná zásadní rozhodnutí, která mají vliv na obchodní činnosti nebo na použitý rámec pro provádění kontrol. Mezi tyto kontrolní funkce obvykle patří řízení rizik, dodržování předpisů a interní audit. Rizika, která významná obchodní jednotka podstupuje, a způsob řízení těchto jednotek jsou nejdůležitějšími faktory pro rizikový profil instituce.

(2)

Je proto nutné stanovit kritéria pro určení pracovníků kromě pracovníků uvedených v čl. 92 odst. 3 písm. a), b) a c) směrnice 2013/36/EU, jejichž pracovní činnosti mají podstatný vliv na rizikový profil instituce. Tato kritéria by měla zohledňovat oprávnění a odpovědnost těchto pracovníků, rizikový profil a ukazatele výkonnosti instituce, vnitřní organizaci instituce a povahu, rozsah a složitost dotčené instituce. Tato kritéria by rovněž měla institucím umožnit, aby ve svých zásadách odměňování nastavily náležité pobídky, aby zajistily, že dotyční pracovníci budou při plnění svých úkolů jednat obezřetně. A konečně by tato kritéria měla odrážet úroveň rizika různých činností v rámci instituce.

(3)

Někteří pracovníci jsou odpovědní za poskytování vnitřní podpory, která je zásadní pro fungování obchodních činností instituce. Jejich činnosti a rozhodnutí mohou mít také podstatný vliv na rizikový profil instituce, protože jejich činnosti a rozhodnutí mohou instituci vystavit významným provozním a dalším rizikům.

(4)

Úvěrové a tržní riziko je obvykle podstupováno s cílem uzavírat obchody. V závislosti na částkách a souvisejících rizicích mohou mít tyto obchodní činnosti podstatný vliv na rizikový profil instituce. K určení pracovníků, jejichž činnosti mohou mít podstatný vliv na rizikový profil instituce, je proto vhodné použít kritéria založená na limitech oprávnění. Tato kritéria by měla být vypočítána alespoň jednou ročně na základě kapitálových ukazatelů a postupů používaných pro regulační účely. Současně by měla platit prahová hodnota de minimis k úvěrovému riziku, kterou je zajištěna úměrnost uplatňování kritérií pro malé instituce.

(5)

Kritéria pro určení pracovníků, jejichž pracovní činnosti mají podstatný vliv na rizikový profil instituce, by měla rovněž zohledňovat, že u některých institucí lze upustit od požadavků týkajících se obchodního portfolia v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (2) a že v uvedeném nařízení se způsoby stanovení limitů pro instituce používajícími různé postupy výpočtu kapitálových požadavků liší.

(6)

Vhodná kritéria by měla zajistit, aby jako pracovníci s podstatným vlivem na rizikový profil instituce byli určeni i pracovníci, kteří odpovídají za skupiny pracovníků, jejichž činnosti by mohly mít podstatný vliv na rizikový profil instituce. To zahrnuje situace, kdy činnosti jednotlivých pracovníků podléhajících jejich vedení samostatně nemají podstatný vliv na rizikový profil instituce, ale celkový rozsah jejich činností by takový vliv mohl mít.

(7)

Celková odměna pracovníků obvykle závisí na tom, jak pracovníci přispívají k úspěšnému dosažení obchodních cílů instituce. Tato odměna tedy závisí na odpovědnosti, povinnostech, schopnostech a dovednostech pracovníků, jakož i a na jejich výkonnosti a výsledcích instituce. Pokud je pracovníkovi přiznána celková odměna přesahující určitý limit, lze předpokládat, že se tato odměna odvíjí od jeho přispění k realizaci cílů instituce a tedy vlivu jeho pracovních činností na rizikový profil instituce. K určení toho, zda by pracovní činnosti takového pracovníka mohly mít podstatný vliv na rizikový profil instituce, je proto vhodné použít kvantitativní kritéria týkající se celkové odměny pracovníka, a to jak v absolutním vyjádření, tak ve vztahu k ostatním pracovníkům ve stejné instituci.

(8)

K určení pracovníků, jejichž pracovní činnosti mají podstatný vliv na rizikový profil instituce, by měly být stanoveny jasné a vhodné prahové hodnoty. Od institucí by se mělo očekávat, že budou kvantitativní kritéria uplatňovat včas. Aby byla kvantitativní kritéria realistická, měla by sledovat vývoj odměňování. První metodou, jak sledovat tento vývoj, je založit tato kritéria na celkové odměně přiznané v předchozím roce plnění, která zahrnuje pevnou složku odměny vyplacenou za daný rok plnění a pohyblivou složku odměny přiznanou v daném roce plnění. Druhou metodou, jak tento vývoj sledovat, je založit tato kritéria na celkové odměně přiznané za předchozí rok plnění, která zahrnuje pevnou složku odměny vyplacenou za daný rok plnění a pohyblivou složku odměny přiznanou v aktuálním roce plnění za předchozí účetní rok. Druhá metoda umožňuje lepší sladění postupu určení pracovníků se skutečnou odměnou přiznanou za sledované období, ale lze ji použít pouze tehdy, když je stále možný včasný výpočet pro uplatnění kvantitativních kritérií. Pokud takový výpočet již není možný, měla by se použít první metoda. Podle obou metod může pohyblivá složka odměny zahrnovat částky, které jsou přiznávány na základě sledovaných období delších než jeden rok, v závislosti na kritériích výkonnosti použitých institucí.

(9)

Ustanovení čl. 92 odst. 3 směrnice 2013/36/EU k určení pracovníků, jejichž činnosti mají podstatný vliv na rizikový profil významné obchodní jednotky, stanoví kvantitativní prahovou hodnotu ve výši 500 000 EUR v kombinaci s průměrem odměn členů vedoucího orgánu a vrcholného vedení. Odměna přesahující tuto kvantitativní prahovou hodnotu nebo dosahující jedné z nejvyšších odměn v rámci dané instituce tedy vytváří silnou domněnku, že činnosti pracovníků pobírajících takovou odměnu mají podstatný vliv na rizikový profil instituce, přičemž v takovém případě by se měl uplatnit kontrolní dohled s cílem stanovit, zda mají pracovní činnosti těchto pracovníků podstatný vliv na rizikový profil instituce.

(10)

Na pracovníky by se neměl vztahovat článek 94 směrnice 2013/36/EU, kdy instituce stanoví na základě dodatečných objektivních podmínek a s přihlédnutím ke všem rizikům, kterým je nebo může být vystavena, že činnosti těchto pracovníků ve skutečnosti nemají podstatný vliv na její rizikový profil. Aby bylo zajištěno účinné a důsledné uplatňování těchto objektivních kritérií, měly by příslušné orgány schválit vyloučení pracovníků s nejvyššími výdělky, kteří byli určeni na základě kvantitativních kritérií. U pracovníků, jejichž odměna činí více než 1 000 000 EUR (osoby s vysokými příjmy), by příslušné orgány měly před schválením výjimek informovat Evropský orgán pro bankovnictví (EBA), aby mohl posoudit důsledné uplatňování těchto kritérií.

(11)

Aby příslušné orgány a auditoři mohli přezkoumávat hodnocení prováděná institucemi za účelem určení svých pracovníků, jejichž pracovní činnosti mají podstatný vliv na rizikové profily těchto institucí, je zásadní, aby instituce vedly záznamy o provedených hodnoceních a jejich výsledcích, včetně pracovníků, kteří byli určeni podle kritérií na základě své celkové odměny, ale jejichž pracovní činnosti se hodnotí tak, že nemají podstatný vliv na rizikový profil instituce.

(12)

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 604/2014 (3) by mělo být zrušeno. Investiční podniky ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 2 nařízení (EU) č. 575/2013 by však neměly při dodržování tohoto nařízení nést neodůvodněné náklady. Nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 604/2014 by se proto mělo na tyto podniky nadále vztahovat až do 26. června 2021, kdy členské státy musí přijmout a zveřejnit opatření k dosažení souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2034 (4).

(13)	Toto nařízení vychází z návrhu regulačních technických norem předloženého Komisi orgánem EBA.

(14)

Orgán EBA uskutečnil otevřené veřejné konzultace o návrzích regulačních technických norem, ze kterých toto nařízení vychází, analyzoval potenciální související náklady a přínosy a požádal o vyjádření skupinu subjektů působících v bankovnictví zřízenou podle článku 37 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 (5),

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

„manažerskou odpovědností“ situace, kdy pracovník:

a)	řídí obchodní jednotku nebo kontrolní funkci a je přímo odpovědný vedoucímu orgánu jako celku nebo členovi vedoucího orgánu nebo vrcholnému vedení;

b)	řídí jednu z funkcí stanovených v čl. 5 písm. a);

c)	řídí podřízenou obchodní jednotku nebo podřízenou kontrolní funkci ve velké instituci vymezené v čl. 4 odst. 1 bodě 146 nařízení (EU) č. 575/2013 a podává zprávy pracovníkovi, který má odpovědnost v souladu s písmenem a);

„kontrolní funkcí“ funkce, která je nezávislá na obchodních útvarech, které řídí, a která je odpovědná za poskytnutí objektivního posouzení rizik instituce, jejich kontrolu nebo podávání zpráv o těchto rizicích, mimo jiné včetně činností nezávislého řízení rizik, zajišťování shody s předpisy nebo interního auditu;

„významnou obchodní jednotkou“ obchodní jednotka ve smyslu čl. 142 odst. 1 bodu 3 nařízení (EU) č. 575/2013, která splňuje některé z těchto kritérií:

a)	rozdělila vnitřně stanovený kapitál ve výši nejméně 2 % vnitřně stanového kapitálu instituce ve smyslu článku 73 směrnice 2013/36/EU, nebo je institucí z jiného hlediska posuzována jako jednotka, která má podstatný vliv na vnitřně stanovený kapitál instituce;

b)	je hlavní linií podnikání ve smyslu čl. 2 odst. 1 bod 36 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU (6).

Článek 2

Použití kritérií

1. Pokud se toto nařízení použije individuálně v souladu s čl. 109 odst. 1 směrnice 2013/36/EU, soulad s kritérii stanovenými v článcích 3 až 6 tohoto nařízení se posuzuje podle individuálního rizikového profilu instituce.

2. Pokud se toto nařízení použije na konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě v souladu s čl. 109 odst. 2 až 6 směrnice 2013/36/EU, soulad s kritérii stanovenými v článcích 3 až 6 tohoto nařízení se posuzuje podle rizikového profilu příslušné mateřské instituce, finanční holdingové společnosti nebo smíšené finanční holdingové společnosti na konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě.

3. Pokud se čl. 6 odst. 1 písm. a) použije individuálně, zohlední se odměna poskytnutá institucí. Pokud se čl. 6 odst. 1 písm. a) použije na konsolidovaném nebo subkonsolidovaném základě, zohlední konsolidující instituce odměnu poskytnutou jakýmkoli subjektem, který spadá do působnosti konsolidace.

4. Ustanovení čl. 6 odst. 1 písm. b) se použije pouze individuálně.

Článek 3

Kritéria pro určení, zda mají pracovní činnosti pracovníků podstatný vliv na rizikový profil příslušné významné obchodní jednotky podle čl. 94 odst. 2 písm. b) směrnice 2013/36/EU

Instituce v rámci svých zásad odměňování použijí všechna následující kritéria, aby určily, zda mají pracovní činnosti pracovníků podstatný vliv na rizikový profil významné obchodní jednotky:

a)	rizikový profil významné obchodní jednotky;

b)	rozdělení vnitřně stanoveného kapitálu k pokrytí povahy a úrovně rizik ve smyslu článku 73 směrnice 2013/36/EU;

c)	rizikové limity významné obchodní jednotky;

d)	ukazatele rizika a výkonnosti používané institucí za účelem určení, řízení a sledování rizik významné obchodní jednotky v souladu s článkem 74 směrnice 2013/36/EU;

e)	příslušná výkonnostní kritéria stanovená institucí v souladu s čl. 94 odst. 1 písm. a) a b) směrnice 2013/36/EU;

f)	povinnosti a oprávnění pracovníků nebo kategorií pracovníků v příslušné významné obchodní jednotce.

Článek 4

Pracovníci nebo kategorie pracovníků, jejichž pracovní činnosti mají vliv na rizikový profil instituce, který je srovnatelně podstatný jako u pracovníků uvedených v čl. 92 odst. 3 směrnice 2013/36/EU

Instituce určí pracovníky nebo kategorie pracovníků, kteří mají vliv na rizikový profil, který je srovnatelně podstatný jako u pracovníků uvedených v čl. 92 odst. 3 směrnice 2013/36/EU, pokud tito pracovníci nebo kategorie pracovníků splňují některá z kritérií stanovených v článcích 5 nebo 6 tohoto nařízení.

Článek 5

Kvalitativní kritéria

Kromě pracovníků určených podle kritérií stanovených v čl. 92 odst. 3 písm. a), b) a c) směrnice 2013/36/EU se má za to, že pracovníci mají podstatný vliv na rizikový profil instituce, pokud je splněno jedno nebo více z následujících kvalitativních kritérií:

pracovník má manažerskou odpovědnost za:

i)	právní záležitosti;

ii)	správnost účetních pravidel a postupů;

iii)	finance, včetně daní a rozpočtu;

iv)	provádění ekonomické analýzy;

v)	předcházení praní peněz a financování terorismu;

vi)	lidské zdroje;

vii)	vývoj a provádění zásad odměňování;

viii)

informační technologie;

ix)	bezpečnost informací;

x)	řízení zajišťování externích služeb týkajících se zásadních či důležitých funkcí ve smyslu čl. 30 odst. 1 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/565 (7);

b)	pracovník má manažerskou odpovědnost za některou z kategorií rizik stanovených v článcích 79 až 87 směrnice 2013/36/EU, nebo je hlasujícím členem výboru odpovědného za řízení některé z kategorií rizik stanovených v uvedených článcích;

ve vztahu k expozicím úvěrovému riziku o nominální hodnotě na transakci představující 0,5 % kmenového kapitálu tier 1 instituce a činící nejméně 5 milionů EUR pracovník splňuje jedno z následujících kritérií:

i)	pracovník má oprávnění přijmout, schválit nebo zamítnout rozhodnutí o takové expozici úvěrovému riziku;

ii)	pracovník je hlasujícím členem výboru, který má oprávnění přijímat rozhodnutí podle tohoto písm. c) bodu i);

ve vztahu k instituci, na niž se nevztahuje výjimka pro malá obchodní portfolia podle článku 94 nařízení (EU) č. 575/2013, pracovník splňuje jedno z následujících kritérií:

pracovník má oprávnění přijmout, schválit nebo zamítnout rozhodnutí o transakcích v obchodním portfoliu, které v souhrnu splňují jeden z následujících limitů:

—	používá-li se standardizovaný přístup, kapitálový požadavek k tržním rizikům, který představuje 0,5 % či více kmenového kapitálu tier 1 instituce,

—	je-li pro regulační účely schválena metoda interního modelu, 5 % či více interního limitu instituce pro hodnotu v riziku pro expozice obchodního portfolia na hladině spolehlivosti 99 % (jednostranný interval spolehlivosti);

ii)	pracovník je hlasujícím členem výboru, který má oprávnění přijímat rozhodnutí uvedená v bodu i) tohoto písmene;

pracovník vede skupinu pracovníků, kteří jsou samostatně oprávněni zavazovat instituci v rámci transakcí, a jsou splněny obě tyto podmínky:

i)	souhrn těchto oprávnění se rovná nebo překračuje prahovou hodnotu uvedenou v písm. c) bodě i) nebo v písm. d) bodě i), první odrážce;

ii)

je-li pro regulační účely schválena metoda interního modelu, tato oprávnění dosahují 5 % či více interního limitu instituce pro hodnotu v riziku pro expozice obchodního portfolia na hladině spolehlivosti 99 % (jednostranný interval spolehlivosti); pokud instituce nevypočítává hodnotu v riziku na úrovni tohoto pracovníka, sečtou se limity hodnoty v riziku jemu podřízených pracovníků;

pracovník splňuje jedno z následujících kritérií, pokud jde o rozhodnutí o schválení nebo zamítnutí zavádění nových produktů:

i)	pracovník má oprávnění přijmout takové rozhodnutí;

ii)	pracovník je hlasujícím členem výboru, který má oprávnění přijímat taková rozhodnutí.

Článek 6

Kvantitativní kritéria

1. Kromě pracovníků určených podle kritérií stanovených v čl. 92 odst. 3 písm. a), a b) směrnice 2013/36/EU se má za to, že pracovníci mají podstatný vliv na rizikový profil instituce, pokud je splněno některé z následujících kvalitativních kritérií:

a)	pracovníkovi, včetně pracovníků podle čl. 92 odst. 3 písm. c) směrnice 2013/36/EU, byla v předchozím účetním období nebo za předchozí účetní období přiznána celková odměna ve výši 750 000 EUR nebo více;

b)	má-li instituce více než 1 000 pracovníků a pracovníci patří do 0,3 % pracovníků, zaokrouhleno na nejbližší vyšší celé číslo, kteří v rámci instituce individuálně získali nejvyšší celkovou odměnu v předchozím účetním období nebo za předchozí účetní období.

2. Kritéria stanovená v odstavci 1 se nepoužijí, pokud instituce stanovila, že pracovní činnosti pracovníka nemají podstatný vliv na rizikový profil instituce, protože pracovník nebo kategorie pracovníků, do níž pracovník patří, splňuje některou z následujících podmínek:

a)	pracovník nebo kategorie pracovníků vykonávají pracovní činnosti a mají oprávnění pouze v obchodní jednotce, jež není významnou obchodní jednotkou;

b)	s ohledem na kritéria uvedená v článku 3 nemají pracovní činnosti pracovníka nebo kategorie pracovníků podstatný vliv na rizikový profil významné obchodní jednotky.

3. Použití odstavce 2 institucí podléhá předchozímu schválení příslušným orgánem odpovědným za obezřetnostní dohled nad touto institucí. Příslušný orgán udělí své předchozí schválení pouze tehdy, pokud může instituce prokázat, že je splněna jedna z podmínek stanovených v odstavci 2.

4. Pokud byla pracovníkovi přiznána celková odměna ve výši 1 000 000 EUR nebo více v předchozím účetním období nebo za předchozí účetní období, vydá příslušný orgán předchozí schválení podle odstavce 3 pouze za výjimečných okolností. Aby bylo zajištěno jednotné uplatňování tohoto odstavce, příslušný orgán před vydáním svého schválení pro takového pracovníka informuje orgán EBA.

Instituce prokáže existenci výjimečných okolností a příslušný orgán je posoudí. Výjimečnými okolnostmi jsou situace, které jsou neobvyklé a velmi zřídkavé nebo výrazně překračují rámec toho, co je obvyklé. Výjimečné okolnosti se vztahují k pracovníkovi.

Článek 7

Výpočet průměrné celkové odměny pro členy vedoucího orgánu a vrcholného vedení a poskytnuté pohyblivé složky odměny

1. Průměrná celková odměna všech členů vedoucího orgánu a vrcholného vedení se vypočítá s přihlédnutím k celkové hodnotě pevné a pohyblivé složky odměny všech členů vedoucího orgánu v rámci jejich řídicí a dozorčí funkce, jakož i všech pracovníků, kteří patří do vrcholného vedení ve smyslu čl. 3 odst. 1 bodu 9 směrnice 2013/36/EU.

2. Pro účely tohoto nařízení se výše pohyblivé složky odměny, jež byla přiznána, ale zatím nevyplacena, stanoví podle hodnoty ke dni přiznání bez ohledu na použití diskontní sazby uvedené v čl. 94 odst. 1 písm. g) bodu iii) směrnice 2013/36/EU nebo na snížení při vyplacení, ať již z důvodu zpětného vymáhání, malusu či jinak.

3. Všechny částky pohyblivé i pevné složky odměny se počítají v hrubé výši a v přepočtu na plné pracovní úvazky.

4. Ve svých zásadách odměňování stanoví instituce referenční rok pro pohyblivou složku odměny, který je zohledněn při výpočtu celkové odměny. Tímto referenčním rokem je buď rok předcházející účetnímu období, ve kterém je pohyblivá složka odměny přiznána, nebo rok předcházející účetnímu období, za které je pohyblivá složka odměny přiznána.

Článek 8

Zrušení nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 604/2014

Nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 604/2014 se zrušuje. Uvedené nařízení v přenesené pravomoci se však bude do 26. června 2021 nadále uplatňovat na investiční podniky ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 2 nařízení (EU) č. 575/2013.

Článek 9

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost pátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 25. března 2021.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN

(1) Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338.

(2) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).

(3) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 604/2014 ze dne 4. března 2014, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU, pokud jde o regulační technické normy týkající se kvalitativních a vhodných kvantitativních kritérií k určení kategorií zaměstnanců, jejichž pracovní činnosti mají podstatný vliv na rizikový profil instituce (Úř. věst. L 167, 6.6.2014, s. 30).

(4) Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2034 ze dne 27. listopadu 2019 o obezřetnostním dohledu nad investičními podniky a o změně směrnic 2002/87/ES, 2009/65/ES, 2011/61/EU, 2013/36/EU, 2014/59/EU a 2014/65/EU (Úř. věst. L 314, 5.12.2019, s. 64).

(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12).

(6) Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190).

(7) Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/565 ze dne 25. dubna 2016, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU, pokud jde o organizační požadavky a provozní podmínky investičních podniků a o vymezení pojmů pro účely zmíněné směrnice (Úř. věst. L 87, 31.3.2017, s. 1).

Zavřít

Vyhledání konkrétního předpisu

Fulltextové vyhledávání