(EU) 2021/888Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/888 ze dne 20. května 2021, kterým se zavádí program Evropský sbor solidarity a zrušují nařízení (EU) 2018/1475 a (EU) č. 375/2014 (Text s významem pro EHP)

(1)

Unie je založena na solidaritě jak mezi svými občany, tak mezi svými členskými státy. Tato univerzální a společná hodnota řídí činnost Unie a vytváří nezbytnou jednotu při hledání odpovědí na současné i budoucí společenské výzvy, s jejichž řešením jsou mladí Evropané ochotni pomoci svými projevy solidarity v praxi. Článek 2 Smlouvy o Evropské unii zdůrazňuje solidaritu jako jednu z hlavních zásad Unie. Na tuto zásadu odkazuje také čl. 21 odst. 1 uvedené smlouvy jako na jednu ze základních zásad vnější činnosti Unie.

(2)

Vzhledem k výraznému nárůstu globálních humanitárních potřeb a s cílem posílit podporu solidarity a zviditelnění humanitární pomoci u občanů Unie je nutné zvýšit solidaritu mezi členskými státy a s třetími zeměmi postiženými krizemi vyvolanými člověkem nebo přírodními katastrofami.

(3)

K humanitární reakci založené na potřebách by měly přispívat dobrovolnické akce humanitární pomoci, jež by se měly řídit Evropským konsensem o humanitární pomoci obsaženým ve společném prohlášení Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě, Evropského parlamentu a Evropské komise nazvaném „Evropský konsensus o humanitární pomoci“ (4). Je třeba prosazovat mezinárodní humanitární právo a mezinárodní právo v oblasti lidských práv.

(4)

Ve vhodných případech by měla být zohledněna ústřední a celková koordinační úloha Úřadu Organizace spojených národů (OSN) pro koordinaci humanitárních záležitostí při prosazování soudržné mezinárodní reakce na humanitární krize.

(5)

Dobrovolnické akce humanitární pomoci by měly přispívat k vhodné humanitární reakci tím, že budou posilovat genderové hledisko v politice humanitární pomoci Unie a prosazovat vhodnou humanitární reakci na konkrétní potřeby žen a mužů všech věkových skupin. Měly by zohledňovat potřeby a kapacity těch, kdo se nacházejí v nejzranitelnějším postavení, včetně žen a dětí, a těch, kdo jsou nejvíce ohroženi.

(6)

Dobrovolnické akce humanitární pomoci by měly usilovat o to, aby přispívaly k větší účinnosti a efektivnosti humanitární pomoci Unie v souladu se zásadami řádného humanitárního dárcovství.

(7)

Zpráva o stavu Unie ze dne 14. září 2016 zdůraznila potřebu investovat do mladých lidí a oznámila zavedení Evropského sboru solidarity, který bude vytvářet pro mladé lidi v celé Unii příležitosti smysluplně pomáhat společnosti, projevovat solidaritu a rozvíjet vlastní dovednosti, čímž mladí lidé získají nejen pracovní, ale i neocenitelné lidské zkušenosti.

(8)

Ve svém sdělení ze dne 7. prosince 2016 nazvaném „Evropský sbor solidarity“ Komise zdůraznila potřebu upevnit základy pro solidární činnosti v celé Evropě, poskytnout mladým lidem více příležitostí a lepší příležitosti k solidárním činnostem pokrývajícím široké spektrum oblastí a podpořit celostátní, regionální a místní aktéry v jejich úsilí o řešení různých problémů a krizí. Tímto sdělením byla zahájena první fáze Evropského sboru solidarity, čímž byly mobilizovány zdroje z různých programů Unie k nabídnutí dobrovolnické činnosti, stáží nebo pracovních příležitostí pro mladé lidi v celé Unii.

(9)

V kontextu tohoto nařízení se solidaritou rozumí smysl pro individuální i kolektivní odpovědnost za obecné dobro, projevený konkrétními činy.

(10)

Důležitým projevem solidarity je přispívat k pomoci lidem a společenstvím mimo Unii, jež potřebují humanitární pomoc, a to na základě základních zásad lidskosti, neutrality, nestrannosti a nezávislosti.

(11)

Je nutné dále rozvíjet solidaritu s oběťmi krizí a katastrof v třetích zemích a zvyšovat mezi občany Unie povědomí o humanitární pomoci a dobrovolnictví obecně jakožto celoživotních činnostech a současně zvyšovat jejich viditelnost.

(12)

Unie a členské státy se zavázaly uskutečňovat v rámci své vnitřní i vnější činnosti Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a její cíle udržitelného rozvoje.

(13)

Rada ve svých závěrech ze dne 19. května 2017 o naplňování vazeb mezi humanitární a rozvojovou oblastí v praxi uznala, že je třeba posilovat odolnost lepší provázaností humanitární pomoci a rozvojové spolupráce a dále v praxi posílit propojení mezi doplňkovými přístupy k humanitární pomoci, rozvojové spolupráci a předcházení konfliktů.

(14)

Mladým lidem by měly být poskytovány snadno dostupné a inkluzivní příležitosti k účasti na solidárních činnostech, které jim umožní vyjádřit odhodlání pracovat ve prospěch společenství, získávat přitom užitečné zkušenosti, znalosti, dovednosti a kompetence pro svůj osobní, vzdělanostní, společenský, občanský a profesní rozvoj a dosáhnout tak lepšího uplatnění na trhu práce. Tyto solidární činnosti by měly rovněž podporovat mobilitu mladých dobrovolníků a mezikulturní povědomí a dialog.

(15)

Solidární činnosti, které budou mladým lidem nabízeny, by měly umožňovat konkrétní a přínosné přispění mladých lidí. Měly by reagovat na nenaplněné společenské potřeby a přispívat k posilování společenství a účasti občanů. Měly by také mladým lidem nabízet možnost získat cenné znalosti, dovednosti a kompetence. Navíc by měly být pro mladé lidi finančně dostupné a být vykonávány v bezpečných a zdravotně nezávadných podmínkách.

(16)

Program Evropský sbor solidarity (dále jen „program“) poskytuje jednotné kontaktní místo pro solidární činnosti v celé Unii i mimo ni. S cílem maximalizovat účinnost financování z prostředků Unie a dopad programu by se Komise měla snažit o soudržné zavedení synergií mezi všemi relevantními programy, avšak tyto synergie nesmějí vést k využívání finančních prostředků pro jiné cíle než ty, které jsou stanoveny v tomto nařízení. Měl by být zajištěn soulad a doplňkovost s dalšími relevantními unijními politikami, jako je strategie Evropské unie pro mládež na období let 2019–2027 (5), a dalšími relevantními programy, zejména s programem Erasmus+, zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/817 (6). Tento program staví na silných stránkách a synergiích předchozích i stávajících programů, k nimž patří zejména Evropská dobrovolná služba, zřízená nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1288/2013 (7), a iniciativa Humanitární dobrovolníci EU, zřízená nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 375/2014 (8). Měla by být zajištěna také doplňkovost se stávajícími sítěmi na úrovni Unie, které se vztahují k činnostem v rámci programu, jako je síť Eurodesk. Dále by měla být zajištěna doplňkovost mezi programem a stávajícími souvisejícími systémy, zejména vnitrostátními systémy pro solidární činnosti jako dobrovolnictví, občanská služba a mobilita pro mladé lidi, s cílem vzájemně posilovat a obohacovat účinky a kvalitu těchto systémů a ve vhodných případech budovat na osvědčených postupech. Program by neměl nahrazovat podobné vnitrostátní systémy. Je třeba zajistit rovný přístup všech mladých lidí k vnitrostátním solidárním činnostem.

(17)

Program by měl být zaveden na období sedmi let s cílem sladit jeho trvání s dobou trvání víceletého finančního rámce na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027, stanoveného v nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 (9) (dále jen „víceletý finanční rámec na období 2021–2027“).

(18)

S ohledem na výklad souvisejících právních aktů Unie by jak přeshraniční dobrovolnické činnosti, tak dobrovolnické činnosti, jež jsou nadále podporovány podle nařízení (EU) č. 1288/2013, měly být považovány za rovnocenné těm, které jsou vykonávány v rámci Evropské dobrovolné služby.

(19)

Program je navržen tak, aby otevíral pro mladé lidi nové příležitosti k vykonávání dobrovolnických činností v oblastech spojených se solidaritou a také k tomu, aby z vlastní iniciativy vytvářeli a rozvíjeli solidární projekty. Tyto příležitosti přispívají k jejich osobnímu, vzdělanostnímu, společenskému, občanskému a profesnímu rozvoji. Program by měl rovněž podporovat činnosti zaměřené na vytváření sítí pro účastníky a zúčastněné organizace a opatření k zajištění kvality podporovaných činností a snazšímu uznávání výsledků učení účastníků. Přispívá tak rovněž k evropské spolupráci relevantní pro mladé lidi a zvyšování povědomí o jejím pozitivním dopadu. Je vhodné, aby nabízené solidární činnosti dodržovaly jasný a podrobný postup pro účastníky a zúčastněné organizace, který stanoví kroky pro všechny fáze solidárních činností.

(20)

Solidární činnosti by měly mít potenciální evropskou přidanou hodnotu a působit ve prospěch společenství a zároveň podporovat osobní, vzdělanostní, sociální, občanský i profesní rozvoj účastníků. Měly by být koncipovány pro různé oblasti, jako jsou vzdělávání a odborná příprava, práce s mládeží, zaměstnanost, genderová rovnost, podnikání, zejména sociální podnikání, občanství a demokratická angažovanost, mezikulturní povědomí a mezikulturní dialog, sociální začleňování, začleňování osob se zdravotním postižením, životní prostředí a ochrana přírody, opatření v oblasti klimatu, předcházení katastrofám, připravenost a obnova, zemědělství a rozvoj venkova, zajištění potravin a nepotravinového materiálu, zdraví a dobré životní podmínky, kultura včetně kulturního dědictví, tvořivost, tělesná výchova a sport, sociální pomoc a zabezpečení, přijímání a integrace státních příslušníků třetích zemí, zohlednění výzev, jimž čelí lidé přistěhovaleckého původu, územní spolupráce a soudržnost a přeshraniční spolupráce. Součástí solidárních činností by měl být i významný vzdělávací a odborně vzdělávací rozměr díky relevantním činnostem, jež jsou účastníkům nabízeny před zahájením solidární činnosti, v jejím průběhu i po jejím skončení.

(21)

Dobrovolnické činnosti uvnitř Unie i mimo ni představují pro mladé lidi významnou zkušenost v kontextu neformálního i informálního vzdělávání a napomáhají jejich osobnímu, sociálně vzdělanostnímu a profesnímu rozvoji, aktivnímu občanskému životu, účasti občanů a uplatnění na trhu práce. Dobrovolnické činnosti by neměly mít negativní dopad na potenciální či již existující placené zaměstnání ani být vnímány jako jeho náhrada. Komise a členské státy by měly v souvislosti s dobrovolnickými politikami v oblasti mládeže spolupracovat prostřednictvím otevřené metody koordinace.

(22)

Činorodost mladých lidí je významným přínosem pro společnost i pro trh práce. Program napomáhá jejímu rozvoji tím, že bude mladým lidem nabízet možnost vytvořit a uskutečnit jejich vlastní solidární projekty zaměřené na řešení specifických problémů ve prospěch jejich místních společenství. Solidární projekty představují příležitost vyzkoušet nápady týkající se společných výzev a jejich inovativní řešení prostřednictvím přístupu zdola nahoru a podporují mladé lidi v tom, aby sami solidární akce vedli. Kromě toho slouží solidární projekty jako odrazový můstek pro další účast v solidárních činnostech a mohly by být prvním krokem k pobídnutí účastníků k tomu, aby se stali samostatně výdělečně činnými a byli i nadále aktivními občany jako dobrovolníci, stážisté nebo zaměstnanci ve sdruženích, nevládních organizacích či jiných subjektech působících v oblasti solidarity a v neziskovém a mládežnickém sektoru.

(23)

Účastníci dobrovolnické činnosti (dále jen „dobrovolníci“) mohou přispět ke zvýšení schopnosti Unie poskytovat humanitární pomoc založenou na potřebách a zásadách a mohou přispět k posílení účinnosti humanitární činnosti, pokud jsou náležitě vybráni, vyškoleni a připraveni k vyslání, aby bylo zajištěno, že budou mít dovednosti a schopnosti potřebné pro co nejúčinnější pomoc lidem v nouzi, a pokud se jim na místě, kde dobrovolnickou činnost vykonávají, dostane náležité podpory a vedení. Důležitou úlohu při přispívání k účinnosti humanitární pomoci na místě i při podpoře dobrovolníků v rámci dobrovolnických činností proto mají vysoce kvalifikovaní, náležitě vyškolení a zkušení instruktoři, mentoři a odborníci. Ti se do nich mohou zapojit s cílem vést dobrovolníky, doprovázet je, pomáhat v rozvoji a budování kapacit pro dobrovolnické činnosti a posilovat tak místní sítě a společenství. Zvláštní pozornost je třeba věnovat kapacitě hostitelských organizací ve třetích zemích a potřebě začlenit dobrovolnické činnosti do místních souvislostí a usnadnit interakci dobrovolníků s místními humanitárními aktéry, hostitelským společenstvím a občanskou společností.

(24)

Je důležité, aby účastníci a zúčastněné organizace měli pocit, že náležejí ke společenství jednotlivců a subjektů, jejichž posláním je podpora solidarity v celé Evropě. Zúčastněné organizace zároveň potřebují podporu, která jim umožní zvyšovat kapacitu a nabízet tak narůstajícímu počtu účastníků kvalitní solidární činnosti. Program by měl podporovat činnosti zaměřené na vytváření sítí, jejichž cílem je posilovat zapojení účastníků a zúčastněných organizací do tohoto společenství, posilovat ducha programu a podněcovat výměnu užitečných postupů a zkušeností. Činnosti zaměřené na vytváření sítí by rovněž měly přispívat ke zvyšování povědomí veřejnosti a soukromých aktérů o programu a k získávání zpětné vazby od účastníků a zúčastněných organizací k provádění programu.

(25)

Zvláštní pozornost by měla být věnována zajišťování kvality solidárních činností a příležitostí nabízených v rámci programu, zejména prostřednictvím nabídky online nebo offline školení, jazykové a administrativní podpory účastníků před zahájením, během a po skončení solidární činnosti, jakož i jejich pojištění, včetně pojištění pro případ úrazu, nemoci a občanskoprávní odpovědnosti. Mělo by být zajištěno uznávání znalostí, dovedností a kompetencí účastníků získaných během činnosti v rámci programu. Bezpečnost a ochrana účastníků, zúčastněných organizací a zamýšlených příjemců má i nadále prvořadý význam. Tato bezpečnost a ochrana by měly zahrnovat vhodné bezpečnostní požadavky na účastníky, kteří pracují se zranitelnými skupinami, v souladu s platným vnitrostátním právem. Všechny solidární činnosti by měly dodržovat zásadu „nepůsobit škodu“ a měly by být vykonávány s náležitým ohledem na dopad nepředvídaných okolností, jako jsou environmentální krize, konflikty nebo pandemie. Dobrovolníci by neměli být vysíláni na operace prováděné v místech mezinárodních a vnitrostátních ozbrojených konfliktů, ani do zařízení, která jsou v rozporu s mezinárodními standardy v oblasti lidských práv.

(26)

Program by měl dodržovat zásady stanovené v obecných zásadách EU v oblasti prosazování a ochrany práv dítěte z roku 2017 a v článku 9 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením.

(27)

K zajištění dopadu činností v rámci programu na osobní, vzdělanostní, společenský, kulturní, občanský a profesní rozvoj účastníků by měly být výsledky učení dané činnosti ve formě znalostí, dovedností a kompetencí řádně identifikovány a dokumentovány. Za tímto účelem by se mělo na úrovni Unie a členských států vhodným způsobem podporovat využívání účinných nástrojů pro uznávání neformálního a informálního učení, jako jsou pas mládeže (Youthpass) a osvědčení Europass, v souladu s podmínkami a specifiky jednotlivých států, dle doporučení Rady ze dne 20. prosince 2012 (10).

(28)

Komise a národní agentury by rovněž měly bývalé účastníky vybízet k tomu, aby se o své zkušenosti podělili prostřednictvím sítí sdružujících mladé lidi, ve vzdělávacích zařízeních a na seminářích, mimo jiné v roli velvyslanců programu nebo členů sítě. Tito bývalí účastníci by rovněž mohli přispívat k odborné přípravě účastníků.

(29)

Značka kvality by měla zajišťovat, aby zúčastněné organizace splňovaly zásady a požadavky programu, co se týče jejich práv a úkolů ve všech fázích dané solidární zkušenosti.

(30)

Jakýkoliv subjekt, který má zájem se zapojit do činnosti programu, by měl po splnění příslušných podmínek obdržet značku kvality. Řízení o udělení značky kvality by měly prováděcí orgány programu vést průběžně. Prováděcí orgány programu by měly pravidelně přezkoumávat, zda subjekty i nadále splňují podmínky, za nichž jim byla značka kvality udělena. Pokud by prováděcí orgány programu při kontrolách zjistily, že daný subjekt již tyto podmínky nesplňuje, měla by mu být značka kvality odňata. Správní postup pro udělení značky kvality by měl být omezen na minimum, aby neodrazoval menší organizace.

(31)

Subjekt, který má zájem požádat o financování solidárních činností v rámci programu, by měl nejprve získat značku kvality. Tato podmínka by se neměla vztahovat na fyzické osoby žádající o finanční podporu jménem neformální skupiny účastníků pro jejich solidární projekty. Získáním značky kvality by však neměl automaticky vznikat nárok na financování v rámci programu.

(32)

Obecně platí, že žádosti o grant by se měly podávat národní agentuře země, v níž má zúčastněná organizace sídlo. Žádosti o grant na činnosti s celounijním nebo mezinárodním rozměrem, včetně solidárních činností dobrovolnických týmů v prioritních oblastech určených na úrovni Unie a solidárních činností na podporu operací humanitární pomoci ve třetích zemích, lze ve vhodných případech řídit centrálně.

(33)

Zúčastněné organizace mohou v rámci programu vykonávat několik funkcí. V roli hostitele by měly zúčastněné organizace vykonávat činnosti spojené s přijímáním účastníků, případně včetně organizace činností a poskytování pokynů a podpory účastníkům během solidární činnosti. V roli poskytovatele podpory by měly vykonávat činnosti související s vysíláním účastníků a jejich přípravou a vedením před zahájením, během a po skončení solidární činnosti, včetně školení účastníků a jejich navedení na místní organizace po dokončení solidární činnosti s cílem zvýšit příležitosti pro další solidární zkušenosti. Značka kvality by měla odrážet skutečnost, že se konkrétní požadavky liší podle druhu poskytované solidární činnosti, a potvrzovat, že organizace je schopna zajistit kvalitu solidárních činností ve všech fázích dané solidární zkušenosti v souladu se zásadami a cíli programu. Každý subjekt, který podstatně změní své činnosti, by měl informovat příslušný prováděcí orgán programu, který může přezkoumat, zda daný subjekt i nadále splňuje podmínky, za nichž mu byla značka kvality udělena.

(34)

V zájmu podpory solidárních činností mezi mladými lidmi by zúčastněnými organizacemi mohly být veřejné nebo soukromé subjekty či mezinárodní organizace, ať už neziskové, nebo výdělečné, a mohly by zahrnovat mládežnické organizace, náboženské instituce, charitativní sdružení, sekulární humanistické organizace, nevládní organizace nebo jiné subjekty z občanské společnosti.

(35)

Mělo by se usnadnit rozšiřování projektů programu. Měla by se zavést zvláštní opatření s cílem pomoci navrhovatelům projektů v rámci programu žádat o granty nebo rozvíjet synergie prostřednictvím podpory evropských strukturálních a investičních fondů a programů Unie týkajících se migrace, bezpečnosti, spravedlnosti a občanství, zdraví a kultury.

(36)

Prováděcím orgánům, zúčastněným organizacím a účastníkům programu by měla být nápomocna centra zdrojů Evropského sboru solidarity s cílem zvýšit kvalitu provádění činností v rámci programu a usnadnit identifikaci a uznávání kompetencí získaných při výkonu těchto činností, včetně vydávání pasů mládeže (Youthpass).

(37)

Soustavně by měl být rozvíjen portál Evropského sboru solidarity, aby byl v souladu s normami stanovenými směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102 (11) zajištěn snadný přístup k programu a aby bylo k dispozici jednotné kontaktní místo pro zájemce a organizace, co se týče mimo jiné registrace, identifikace a propojování profilů a příležitostí, vytváření sítí a virtuálních výměn, školení online, jazykové podpory a podpory po umístění a dalších užitečných funkcí, které mohou vzniknout v budoucnu.

(38)

Je třeba dále rozvíjet portál Evropského sboru solidarity s přihlédnutím k Evropskému rámci interoperability, uvedenému ve sdělení Komise ze dne 23. března 2017 s názvem „Evropský rámec interoperability – Strategie provádění“, který dává specifické pokyny ohledně toho, jak zřídit interoperabilní digitální veřejné služby, a je prováděn členskými státy a dalšími členy Evropského hospodářského prostoru prostřednictvím vnitrostátních rámců interoperability. Evropský rámec interoperability nabízí orgánům veřejné správy 47 konkrétních doporučení, jak zlepšit řízení svých činností interoperability, vytvořit vztahy mezi jednotlivými organizacemi, zefektivnit procesy podporující komplexní („end-to-end“) digitální služby a zajistit, aby stávající ani nové právní akty neohrozily úsilí v oblasti interoperability.

(39)

Na program se použije nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (12) (dále jen „finanční nařízení“). Finanční nařízení stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého plnění, finančních nástrojů, rozpočtových záruk, finanční pomoci a náhrad vyplácených externím odborníkům.

(40)

V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (13) a nařízeními Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (14), (Euratom, ES) č. 2185/96 (15) a (EU) 2017/1939 (16) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně opatření týkajících se prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí včetně podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména má Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) v souladu s nařízeními (Euratom, ES) č. 2185/96 a (EU, Euratom) č. 883/2013 pravomoc provádět správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 má Úřad evropského veřejného žalobce pravomoc vyšetřovat a stíhat trestné činy poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (17). V souladu s finančním nařízením mají všechny osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, plně spolupracovat na ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, OLAFu, Účetnímu dvoru a v případě členských států účastnících se posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939 Úřadu evropského veřejného žalobce nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby rovnocenná práva udělily i třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie.

(41)

Program se zaměřuje na mladé lidi ve věku 18 až 30 let. Podmínkou pro účast na činnostech, které program nabízí, by měla být předchozí registrace těchto mladých lidí na portálu Evropského sboru solidarity.

(42)

Vzhledem ke specifickým výzvám humanitární činnosti by účastníkům dobrovolnické činnosti na podporu operací humanitární pomoci mělo být nejméně 18 let a nejvýše 35 let.

(43)

Zvláštní pozornost by měla být věnována tomu, aby solidární činnosti podporované v rámci programu byly dostupné všem mladým lidem, a zejména mladým lidem s omezenými příležitostmi. Měla by být zavedena zvláštní opatření pro prosazování sociálního začleňování, zejména zapojení znevýhodněných mladých lidí, včetně poskytování přiměřeného ubytování, umožňující, aby se osoby se zdravotním postižením mohly účinně zapojit do solidárních činností na rovném základě s ostatními v souladu s článkem 27 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením a se směrnicí Rady 2000/78/ES (18). Tato zvláštní opatření by měla zohlednit omezení daná odlehlostí řady venkovských oblastí a nejvzdálenějších regionů Unie a zámořských zemí a území, jakož i chudobou některých příměstských oblastí. Podobně by se měly členské státy, zámořské země a území a třetí země přidružené k programu snažit přijmout veškerá vhodná opatření pro odstranění právních a administrativních překážek, které brání řádnému fungování programu. Tato opatření by měla vyřešit, pokud je to možné a aniž by tím bylo dotčeno schengenské acquis a právo Unie týkající se vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí, administrativní problémy, které způsobují potíže při získávání víz a povolení k pobytu, jakož i při vydávání evropského průkazu zdravotního pojištění v případě přeshraničních činností uvnitř Unie.

(44)

S ohledem na význam boje proti změně klimatu v souladu se závazkem Unie provádět Pařížskou dohodu přijatou v rámci Rámcové smlouvy Organizace spojených národů o změně klimatu a plnit cíle OSN pro udržitelný rozvoj má program přispívat k začleňování činností v oblasti klimatu a k dosahování obecného cíle, kterým je vynakládat 30 % výdajů z rozpočtu Unie na podporu cílů v oblasti klimatu. V souladu se Zelenou dohodou pro Evropu jako plánem pro udržitelný růst by akce v rámci tohoto nařízení měly respektovat zásadu „nepůsobit škodu“, aniž by se měnila základní povaha programu. Příslušné akce by měly být určeny a zavedeny během provádění programu a opětovně posouzeny v rámci příslušných postupů hodnocení a přezkumu. Je rovněž vhodné měřit příslušné akce, které přispívají k cílům v oblasti klimatu, včetně akcí, které mají snížit dopad programu na životní prostředí.

(45)

Toto nařízení stanoví pro program finanční krytí, které má v ročním rozpočtovém procesu pro Evropský parlament a Radu představovat hlavní referenční částku ve smyslu bodu 18 interinstitucionální dohody ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů (19).

(46)

Formy financování a způsoby provádění podle tohoto nařízení by měly být voleny na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů akcí a přinést výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontroly, administrativní zátěži a očekávanému riziku nesouladu. Při této volbě by se u grantů mělo zvážit použití jednorázových částek, paušálních sazeb a stupnic jednotkových nákladů.

(47)

Třetí země, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru, se mohou účastnit programů Unie v rámci spolupráce zavedené podle Dohody o Evropském hospodářském prostoru (20), která stanoví provádění programů na základě rozhodnutí přijatého podle uvedené dohody. Třetí země se mohou rovněž účastnit na základě jiných právních nástrojů. Toto nařízení by mělo obsahovat zvláštní ustanovení požadující po třetích zemích, aby udělily nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, OLAFu a Účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci. Plná účast třetích zemí v programu by měla být v souladu s podmínkami stanovenými ve zvláštních dohodách upravujících účast dotyčné třetí země v programu. Plná účast navíc znamená povinnost zřídit národní agenturu a řídit některé akce programu v nepřímém řízení. Právní subjekty ze třetích zemí, které nejsou přidružené k programu, by měly mít možnost podílet se na některých akcích programu v souladu s pracovním programem a výzvami k podávání návrhů zveřejněnými Komisí. Při provádění programu lze vzít v úvahu zvláštní ujednání, pokud jde o účast právních subjektů z Andorry, Lichtenštejnska, Monaka, San Marina a Svatého stolce.

(48)

Za účelem maximalizace dopadu programu by měla být přijata ustanovení, která členským státům a třetím zemím přidruženým k programu a dalším programům Unie umožní poskytovat další finanční prostředky v souladu s pravidly programu.

(49)

Podle rozhodnutí Rady 2013/755/EU (21) jsou osoby a subjekty usazené v zámořských zemích a územích způsobilé k získání finančních prostředků s výhradou pravidel a cílů programu a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž jsou příslušná zámořská země nebo území spojeny.

(50)

S ohledem na článek 349 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) a v souladu se sdělením Komise ze dne 24. října 2017 nazvaným „Silnější a obnovené strategické partnerství s nejvzdálenějšími regiony EU“ by program měl zohledňovat zvláštní situaci nejvzdálenějších regionů uvedených ve zmíněném článku. Měla by být přijata opatření ke zvýšení účasti nejvzdálenějších regionů na všech akcích, a to i prostřednictvím případné finanční podpory pro činnosti mobility. Měly by být podporovány výměny v rámci mobility a spolupráce mezi jednotlivci a organizacemi z těchto regionů a ze třetích zemí, zejména jejich sousedů. Tato opatření by měla být pravidelně monitorována a hodnocena.

(51)

V souladu s finančním nařízením by Komise měla přijmout pracovní programy a informovat o tom Evropský parlament a Radu. Pracovní programy by měly stanovit opatření nezbytná pro jejich provedení v souladu s obecnými a specifickými cíli programu, kritéria pro výběr a udělování grantů, jakož i všechny ostatní požadované prvky. Pracovní programy a veškeré jejich změny by měly být přijímány prostřednictvím prováděcích aktů přezkumným postupem.

(52)

Podle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (22) by měl být program hodnocen na základě informací shromážděných v souladu se zvláštními požadavky na monitorování a zároveň zamezit administrativní zátěži, zejména pro členské státy, a nadměrné regulaci. Tyto požadavky na monitorování by měly v příslušných případech zahrnovat měřitelné ukazatele jakožto základ pro hodnocení toho, jaké má program účinky v praxi, včetně účinků v souvislosti se společenskými a humanitárními výzvami.

(53)

Na místní, celostátní i evropské úrovni by měla být zajištěna odpovídající dostupnost, publicita a šíření informací o příležitostech a výsledcích akcí podporovaných programem. Zvláštní pozornost by měla být věnována tomu, aby se do činností v rámci programu zapojovaly sociální podniky. Na činnostech zaměřených na dostupnost, publicitu a šíření informací by se měly podílet všechny prováděcí orgány programu a v relevantních případech by je měly podporovat další klíčové zúčastněné subjekty. Kromě toho by Komise měla po celou dobu trvání programu pravidelně spolupracovat se širokou škálou zúčastněných subjektů včetně zúčastněných organizací, s cílem usnadnit sdílení osvědčených postupů a výsledků projektů a získat k programu zpětnou vazbu. K účasti na tomto procesu by měly být přizvány národní agentury.

(54)

V zájmu lepšího dosahování cílů programu by Komise, vnitrostátní orgány a národní agentury měly přednostně úzce spolupracovat a tam, kde je to vhodné, pracovat v partnerství s nevládními organizacemi, sociálními podniky, organizacemi mládeže, organizacemi zastupujícími osoby se zdravotním postižením a místními zúčastněnými subjekty, které mají odborné zkušenosti v solidárních činnostech.

(55)

S cílem zajistit větší účinnost komunikace s širokou veřejností a výraznější synergii mezi komunikační činností prováděnou z podnětu Komise by měly finanční zdroje přidělené na komunikaci podle tohoto nařízení rovněž přispívat k institucionální komunikaci politických priorit Unie, pokud tyto priority souvisejí s obecným cílem programu.

(56)

K zajištění účinného a účelného provádění tohoto nařízení by měl program co nejvíce využívat stávající řídicí mechanismy. Celkové provádění programu by proto mělo být svěřeno stávajícím subjektům, totiž Komisi a národním agenturám, jež jsou pověřeny řízením akcí uvedených v kapitole o mládeži nařízení (EU) 2021/817. Akce uvedené v rámci složky „účast mladých lidí na solidárních činnostech zaměřených na humanitární pomoc“ by měly být primárně řízeny přímo. Komise by měla provádění programu pravidelně konzultovat s hlavními zúčastněnými subjekty, včetně zúčastněných organizací.

(57)

V zájmu zajištění řádného finančního řízení a právní jistoty v každém členském státě nebo třetí zemi přidružené k programu by měl každý vnitrostátní orgán určit nezávislého auditora. Je-li to možné, měly by v zájmu co nejvyšší účinnosti být nezávislým auditorem tytéž orgány, které jsou určeny pro akce uvedené v kapitole o mládeži nařízení (EU) 2021/817.

(58)

Členské státy by měly vyvinout úsilí k přijetí všech vhodných opatření k odstranění právních a administrativních překážek řádného fungování programu. To zahrnuje, v mezích možností, a aniž je dotčeno právo Unie týkající se vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí, řešení problémů spojených se získáváním víz a povolení k pobytu.

(59)

Systém vykazování výkonnosti by měl zajistit, aby údaje pro monitorování provádění programu a jeho hodnocení byly shromažďovány účinně, efektivně a včas a na příslušné úrovni podrobnosti. Tyto údaje by měly být sděleny Komisi způsobem, který je v souladu s příslušnými pravidly na ochranu údajů.

(60)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (23).

(61)

Aby se zjednodušily požadavky kladené na příjemce, měly by být co nejvíce využívány zjednodušené granty ve formě jednorázových částek, paušálního financování a jednotkových nákladů. Zjednodušené granty podporující činnosti mobility v rámci programu stanovené Komisí by měly zohlednit životní a existenční náklady v dané hostitelské zemi. Členské státy by měly být rovněž podněcovány, aby v souladu se svým vnitrostátním právem osvobodily tyto granty od veškerých daní a sociálních odvodů; stejně by se mělo zacházet s granty udělenými jednotlivcům veřejnými nebo soukromými právními subjekty.

(62)

Za účelem zajištění účinného posouzení pokroku tohoto programu dosaženého při plnění jeho cílů by měla být Komisi přenesena pravomoc přijímat v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU akty, jimiž se mění příloha tohoto nařízení co do ukazatelů výkonnosti programu. Je obzvláště důležité, aby Komise vedla v rámci přípravné činnosti odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(63)

Toto nařízení respektuje základní práva a dodržuje zásady uznávané zejména Listinou základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“). Cílem tohoto nařízení je zejména zajistit plné respektování práva na rovnost žen a mužů a zákazu diskriminace založené na pohlaví, rase nebo etnickém původu, náboženském vyznání nebo přesvědčení, zdravotním postižení, věku nebo sexuální orientaci či sociálně-ekonomickém zázemí a podporovat uplatňování článků 21 a 23 Listiny.

(64)

Na toto nařízení se použijí horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU. Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a upravují zejména postupy týkající se sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, zadávání veřejných zakázek, cen a nepřímého plnění, jakož i kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU rovněž zahrnují obecný režim podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie.

(65)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž zvýšení účasti mladých lidí a organizací na dostupných a vysoce kvalitních solidárních činnostech, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej z důvodu jeho rozsahu a účinků může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(66)

V souladu s finančním nařízením lze grant udělit na již zahájenou akci v případě, že žadatel může prokázat, že akce musela být zahájena ještě před podpisem grantové dohody. Náklady vzniklé před podáním žádosti o grant jsou však způsobilé pro financování z prostředků Unie pouze v řádně odůvodněných mimořádných případech. S cílem zabránit jakémukoli přerušení poskytování podpory Unie, které by mohlo poškodit zájmy Unie, by mělo být možné v rozhodnutí o financování stanovit po omezenou dobu na začátku víceletého finančního rámce na období 2021–2027 a pouze v řádně odůvodněných případech, že způsobilé jsou i činnosti uskutečněné a náklady vzniklé od 1. ledna 2021, avšak před podáním žádosti o grant.

(67)

Akce nebo iniciativy, které nejsou podporovány podle tohoto nařízení, do pracovních programů být zahrnuty nemohou.

(68)

Aby se optimalizovala přidaná hodnota investic, které jsou zcela nebo zčásti financovány z rozpočtu Unie, je třeba usilovat o synergie zejména mezi tímto programem a dalšími programy Unie, včetně fondů prováděných ve sdíleném řízení. V zájmu maximalizace těchto synergií by měly být zajištěny klíčové podpůrné mechanismy, včetně kumulativního financování akce z tohoto programu a jiného programu Unie, jestliže toto kumulativní financování nepřekročí celkové způsobilé náklady na akci. Za tímto účelem by toto nařízení mělo stanovit vhodná pravidla, zejména pokud jde o možnost vykázat tytéž náklady nebo výdaje na poměrném základě v rámci tohoto programu a jiného programu Unie.

(69)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1475 (24) by mělo být zrušeno s účinkem ode dne 1. ledna 2021.

(70)

Za účelem zajištění nepřetržitého poskytování podpory v relevantní oblasti politiky a umožnění toho, aby provádění programu začalo od začátku víceletého finančního rámce na období 2021–2027, by toto nařízení mělo a vstoupit v platnost co nejdříve a použít se zpětnou působností od 1. ledna 2021,