(EU) 2021/888Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/888 ze dne 20. května 2021, kterým se zavádí program Evropský sbor solidarity a zrušují nařízení (EU) 2018/1475 a (EU) č. 375/2014 (Text s významem pro EHP)

Publikováno: Úř. věst. L 202, 8.6.2021, s. 32-54 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 20. května 2021 Autor předpisu: Evropský parlament; Rada Evropské unie
Platnost od: 8. června 2021 Nabývá účinnosti: 1. ledna 2021
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
 Obsah   Tisk   Export  Jen platné Všechny   Skrýt přehled   Celkový přehled   Skrýt názvy Zobrazit názvy  

Provádí předpisy

12016E165; 12016E166; 12016E214;

Předpisem se ruší

(EU) č. 375/2014; (EU) 2018/1475;

Oblasti

Věcný rejstřík

Předpisy EU

21994A0103(01); (ES, Euratom) č. 2988/95; (Euratom, ES) č. 2185/96; 2000/78/ES; (EU) č. 182/2011; 2013/755/EU; (EU, Euratom) č. 883/2013; (EU) č. 1288/2013; 12016E290; 12016E322; 12016E349; (EU) 2016/2102; (EU) 2017/1371; (EU) 2017/1939; (EU, Euratom) 2018/1046; (EU, Euratom) 2020/2093; (EU) 2021/695; (EU) 2021/817;
Původní znění předpisu

8.6.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 202/32


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/888

ze dne 20. května 2021,

kterým se zavádí program Evropský sbor solidarity a zrušují nařízení (EU) 2018/1475 a (EU) č. 375/2014

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 165 odst. 4, čl. 166 odst. 4 a čl. 214 odst. 5 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s řádným legislativním postupem (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Unie je založena na solidaritě jak mezi svými občany, tak mezi svými členskými státy. Tato univerzální a společná hodnota řídí činnost Unie a vytváří nezbytnou jednotu při hledání odpovědí na současné i budoucí společenské výzvy, s jejichž řešením jsou mladí Evropané ochotni pomoci svými projevy solidarity v praxi. Článek 2 Smlouvy o Evropské unii zdůrazňuje solidaritu jako jednu z hlavních zásad Unie. Na tuto zásadu odkazuje také čl. 21 odst. 1 uvedené smlouvy jako na jednu ze základních zásad vnější činnosti Unie.

(2)

Vzhledem k výraznému nárůstu globálních humanitárních potřeb a s cílem posílit podporu solidarity a zviditelnění humanitární pomoci u občanů Unie je nutné zvýšit solidaritu mezi členskými státy a s třetími zeměmi postiženými krizemi vyvolanými člověkem nebo přírodními katastrofami.

(3)

K humanitární reakci založené na potřebách by měly přispívat dobrovolnické akce humanitární pomoci, jež by se měly řídit Evropským konsensem o humanitární pomoci obsaženým ve společném prohlášení Rady a zástupců vlád členských států zasedajících v Radě, Evropského parlamentu a Evropské komise nazvaném „Evropský konsensus o humanitární pomoci“ (4). Je třeba prosazovat mezinárodní humanitární právo a mezinárodní právo v oblasti lidských práv.

(4)

Ve vhodných případech by měla být zohledněna ústřední a celková koordinační úloha Úřadu Organizace spojených národů (OSN) pro koordinaci humanitárních záležitostí při prosazování soudržné mezinárodní reakce na humanitární krize.

(5)

Dobrovolnické akce humanitární pomoci by měly přispívat k vhodné humanitární reakci tím, že budou posilovat genderové hledisko v politice humanitární pomoci Unie a prosazovat vhodnou humanitární reakci na konkrétní potřeby žen a mužů všech věkových skupin. Měly by zohledňovat potřeby a kapacity těch, kdo se nacházejí v nejzranitelnějším postavení, včetně žen a dětí, a těch, kdo jsou nejvíce ohroženi.

(6)

Dobrovolnické akce humanitární pomoci by měly usilovat o to, aby přispívaly k větší účinnosti a efektivnosti humanitární pomoci Unie v souladu se zásadami řádného humanitárního dárcovství.

(7)

Zpráva o stavu Unie ze dne 14. září 2016 zdůraznila potřebu investovat do mladých lidí a oznámila zavedení Evropského sboru solidarity, který bude vytvářet pro mladé lidi v celé Unii příležitosti smysluplně pomáhat společnosti, projevovat solidaritu a rozvíjet vlastní dovednosti, čímž mladí lidé získají nejen pracovní, ale i neocenitelné lidské zkušenosti.

(8)

Ve svém sdělení ze dne 7. prosince 2016 nazvaném „Evropský sbor solidarity“ Komise zdůraznila potřebu upevnit základy pro solidární činnosti v celé Evropě, poskytnout mladým lidem více příležitostí a lepší příležitosti k solidárním činnostem pokrývajícím široké spektrum oblastí a podpořit celostátní, regionální a místní aktéry v jejich úsilí o řešení různých problémů a krizí. Tímto sdělením byla zahájena první fáze Evropského sboru solidarity, čímž byly mobilizovány zdroje z různých programů Unie k nabídnutí dobrovolnické činnosti, stáží nebo pracovních příležitostí pro mladé lidi v celé Unii.

(9)

V kontextu tohoto nařízení se solidaritou rozumí smysl pro individuální i kolektivní odpovědnost za obecné dobro, projevený konkrétními činy.

(10)

Důležitým projevem solidarity je přispívat k pomoci lidem a společenstvím mimo Unii, jež potřebují humanitární pomoc, a to na základě základních zásad lidskosti, neutrality, nestrannosti a nezávislosti.

(11)

Je nutné dále rozvíjet solidaritu s oběťmi krizí a katastrof v třetích zemích a zvyšovat mezi občany Unie povědomí o humanitární pomoci a dobrovolnictví obecně jakožto celoživotních činnostech a současně zvyšovat jejich viditelnost.

(12)

Unie a členské státy se zavázaly uskutečňovat v rámci své vnitřní i vnější činnosti Agendu OSN pro udržitelný rozvoj 2030 a její cíle udržitelného rozvoje.

(13)

Rada ve svých závěrech ze dne 19. května 2017 o naplňování vazeb mezi humanitární a rozvojovou oblastí v praxi uznala, že je třeba posilovat odolnost lepší provázaností humanitární pomoci a rozvojové spolupráce a dále v praxi posílit propojení mezi doplňkovými přístupy k humanitární pomoci, rozvojové spolupráci a předcházení konfliktů.

(14)

Mladým lidem by měly být poskytovány snadno dostupné a inkluzivní příležitosti k účasti na solidárních činnostech, které jim umožní vyjádřit odhodlání pracovat ve prospěch společenství, získávat přitom užitečné zkušenosti, znalosti, dovednosti a kompetence pro svůj osobní, vzdělanostní, společenský, občanský a profesní rozvoj a dosáhnout tak lepšího uplatnění na trhu práce. Tyto solidární činnosti by měly rovněž podporovat mobilitu mladých dobrovolníků a mezikulturní povědomí a dialog.

(15)

Solidární činnosti, které budou mladým lidem nabízeny, by měly umožňovat konkrétní a přínosné přispění mladých lidí. Měly by reagovat na nenaplněné společenské potřeby a přispívat k posilování společenství a účasti občanů. Měly by také mladým lidem nabízet možnost získat cenné znalosti, dovednosti a kompetence. Navíc by měly být pro mladé lidi finančně dostupné a být vykonávány v bezpečných a zdravotně nezávadných podmínkách.

(16)

Program Evropský sbor solidarity (dále jen „program“) poskytuje jednotné kontaktní místo pro solidární činnosti v celé Unii i mimo ni. S cílem maximalizovat účinnost financování z prostředků Unie a dopad programu by se Komise měla snažit o soudržné zavedení synergií mezi všemi relevantními programy, avšak tyto synergie nesmějí vést k využívání finančních prostředků pro jiné cíle než ty, které jsou stanoveny v tomto nařízení. Měl by být zajištěn soulad a doplňkovost s dalšími relevantními unijními politikami, jako je strategie Evropské unie pro mládež na období let 2019–2027 (5), a dalšími relevantními programy, zejména s programem Erasmus+, zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/817 (6). Tento program staví na silných stránkách a synergiích předchozích i stávajících programů, k nimž patří zejména Evropská dobrovolná služba, zřízená nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1288/2013 (7), a iniciativa Humanitární dobrovolníci EU, zřízená nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 375/2014 (8). Měla by být zajištěna také doplňkovost se stávajícími sítěmi na úrovni Unie, které se vztahují k činnostem v rámci programu, jako je síť Eurodesk. Dále by měla být zajištěna doplňkovost mezi programem a stávajícími souvisejícími systémy, zejména vnitrostátními systémy pro solidární činnosti jako dobrovolnictví, občanská služba a mobilita pro mladé lidi, s cílem vzájemně posilovat a obohacovat účinky a kvalitu těchto systémů a ve vhodných případech budovat na osvědčených postupech. Program by neměl nahrazovat podobné vnitrostátní systémy. Je třeba zajistit rovný přístup všech mladých lidí k vnitrostátním solidárním činnostem.

(17)

Program by měl být zaveden na období sedmi let s cílem sladit jeho trvání s dobou trvání víceletého finančního rámce na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027, stanoveného v nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 (9) (dále jen „víceletý finanční rámec na období 2021–2027“).

(18)

S ohledem na výklad souvisejících právních aktů Unie by jak přeshraniční dobrovolnické činnosti, tak dobrovolnické činnosti, jež jsou nadále podporovány podle nařízení (EU) č. 1288/2013, měly být považovány za rovnocenné těm, které jsou vykonávány v rámci Evropské dobrovolné služby.

(19)

Program je navržen tak, aby otevíral pro mladé lidi nové příležitosti k vykonávání dobrovolnických činností v oblastech spojených se solidaritou a také k tomu, aby z vlastní iniciativy vytvářeli a rozvíjeli solidární projekty. Tyto příležitosti přispívají k jejich osobnímu, vzdělanostnímu, společenskému, občanskému a profesnímu rozvoji. Program by měl rovněž podporovat činnosti zaměřené na vytváření sítí pro účastníky a zúčastněné organizace a opatření k zajištění kvality podporovaných činností a snazšímu uznávání výsledků učení účastníků. Přispívá tak rovněž k evropské spolupráci relevantní pro mladé lidi a zvyšování povědomí o jejím pozitivním dopadu. Je vhodné, aby nabízené solidární činnosti dodržovaly jasný a podrobný postup pro účastníky a zúčastněné organizace, který stanoví kroky pro všechny fáze solidárních činností.

(20)

Solidární činnosti by měly mít potenciální evropskou přidanou hodnotu a působit ve prospěch společenství a zároveň podporovat osobní, vzdělanostní, sociální, občanský i profesní rozvoj účastníků. Měly by být koncipovány pro různé oblasti, jako jsou vzdělávání a odborná příprava, práce s mládeží, zaměstnanost, genderová rovnost, podnikání, zejména sociální podnikání, občanství a demokratická angažovanost, mezikulturní povědomí a mezikulturní dialog, sociální začleňování, začleňování osob se zdravotním postižením, životní prostředí a ochrana přírody, opatření v oblasti klimatu, předcházení katastrofám, připravenost a obnova, zemědělství a rozvoj venkova, zajištění potravin a nepotravinového materiálu, zdraví a dobré životní podmínky, kultura včetně kulturního dědictví, tvořivost, tělesná výchova a sport, sociální pomoc a zabezpečení, přijímání a integrace státních příslušníků třetích zemí, zohlednění výzev, jimž čelí lidé přistěhovaleckého původu, územní spolupráce a soudržnost a přeshraniční spolupráce. Součástí solidárních činností by měl být i významný vzdělávací a odborně vzdělávací rozměr díky relevantním činnostem, jež jsou účastníkům nabízeny před zahájením solidární činnosti, v jejím průběhu i po jejím skončení.

(21)

Dobrovolnické činnosti uvnitř Unie i mimo ni představují pro mladé lidi významnou zkušenost v kontextu neformálního i informálního vzdělávání a napomáhají jejich osobnímu, sociálně vzdělanostnímu a profesnímu rozvoji, aktivnímu občanskému životu, účasti občanů a uplatnění na trhu práce. Dobrovolnické činnosti by neměly mít negativní dopad na potenciální či již existující placené zaměstnání ani být vnímány jako jeho náhrada. Komise a členské státy by měly v souvislosti s dobrovolnickými politikami v oblasti mládeže spolupracovat prostřednictvím otevřené metody koordinace.

(22)

Činorodost mladých lidí je významným přínosem pro společnost i pro trh práce. Program napomáhá jejímu rozvoji tím, že bude mladým lidem nabízet možnost vytvořit a uskutečnit jejich vlastní solidární projekty zaměřené na řešení specifických problémů ve prospěch jejich místních společenství. Solidární projekty představují příležitost vyzkoušet nápady týkající se společných výzev a jejich inovativní řešení prostřednictvím přístupu zdola nahoru a podporují mladé lidi v tom, aby sami solidární akce vedli. Kromě toho slouží solidární projekty jako odrazový můstek pro další účast v solidárních činnostech a mohly by být prvním krokem k pobídnutí účastníků k tomu, aby se stali samostatně výdělečně činnými a byli i nadále aktivními občany jako dobrovolníci, stážisté nebo zaměstnanci ve sdruženích, nevládních organizacích či jiných subjektech působících v oblasti solidarity a v neziskovém a mládežnickém sektoru.

(23)

Účastníci dobrovolnické činnosti (dále jen „dobrovolníci“) mohou přispět ke zvýšení schopnosti Unie poskytovat humanitární pomoc založenou na potřebách a zásadách a mohou přispět k posílení účinnosti humanitární činnosti, pokud jsou náležitě vybráni, vyškoleni a připraveni k vyslání, aby bylo zajištěno, že budou mít dovednosti a schopnosti potřebné pro co nejúčinnější pomoc lidem v nouzi, a pokud se jim na místě, kde dobrovolnickou činnost vykonávají, dostane náležité podpory a vedení. Důležitou úlohu při přispívání k účinnosti humanitární pomoci na místě i při podpoře dobrovolníků v rámci dobrovolnických činností proto mají vysoce kvalifikovaní, náležitě vyškolení a zkušení instruktoři, mentoři a odborníci. Ti se do nich mohou zapojit s cílem vést dobrovolníky, doprovázet je, pomáhat v rozvoji a budování kapacit pro dobrovolnické činnosti a posilovat tak místní sítě a společenství. Zvláštní pozornost je třeba věnovat kapacitě hostitelských organizací ve třetích zemích a potřebě začlenit dobrovolnické činnosti do místních souvislostí a usnadnit interakci dobrovolníků s místními humanitárními aktéry, hostitelským společenstvím a občanskou společností.

(24)

Je důležité, aby účastníci a zúčastněné organizace měli pocit, že náležejí ke společenství jednotlivců a subjektů, jejichž posláním je podpora solidarity v celé Evropě. Zúčastněné organizace zároveň potřebují podporu, která jim umožní zvyšovat kapacitu a nabízet tak narůstajícímu počtu účastníků kvalitní solidární činnosti. Program by měl podporovat činnosti zaměřené na vytváření sítí, jejichž cílem je posilovat zapojení účastníků a zúčastněných organizací do tohoto společenství, posilovat ducha programu a podněcovat výměnu užitečných postupů a zkušeností. Činnosti zaměřené na vytváření sítí by rovněž měly přispívat ke zvyšování povědomí veřejnosti a soukromých aktérů o programu a k získávání zpětné vazby od účastníků a zúčastněných organizací k provádění programu.

(25)

Zvláštní pozornost by měla být věnována zajišťování kvality solidárních činností a příležitostí nabízených v rámci programu, zejména prostřednictvím nabídky online nebo offline školení, jazykové a administrativní podpory účastníků před zahájením, během a po skončení solidární činnosti, jakož i jejich pojištění, včetně pojištění pro případ úrazu, nemoci a občanskoprávní odpovědnosti. Mělo by být zajištěno uznávání znalostí, dovedností a kompetencí účastníků získaných během činnosti v rámci programu. Bezpečnost a ochrana účastníků, zúčastněných organizací a zamýšlených příjemců má i nadále prvořadý význam. Tato bezpečnost a ochrana by měly zahrnovat vhodné bezpečnostní požadavky na účastníky, kteří pracují se zranitelnými skupinami, v souladu s platným vnitrostátním právem. Všechny solidární činnosti by měly dodržovat zásadu „nepůsobit škodu“ a měly by být vykonávány s náležitým ohledem na dopad nepředvídaných okolností, jako jsou environmentální krize, konflikty nebo pandemie. Dobrovolníci by neměli být vysíláni na operace prováděné v místech mezinárodních a vnitrostátních ozbrojených konfliktů, ani do zařízení, která jsou v rozporu s mezinárodními standardy v oblasti lidských práv.

(26)

Program by měl dodržovat zásady stanovené v obecných zásadách EU v oblasti prosazování a ochrany práv dítěte z roku 2017 a v článku 9 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením.

(27)

K zajištění dopadu činností v rámci programu na osobní, vzdělanostní, společenský, kulturní, občanský a profesní rozvoj účastníků by měly být výsledky učení dané činnosti ve formě znalostí, dovedností a kompetencí řádně identifikovány a dokumentovány. Za tímto účelem by se mělo na úrovni Unie a členských států vhodným způsobem podporovat využívání účinných nástrojů pro uznávání neformálního a informálního učení, jako jsou pas mládeže (Youthpass) a osvědčení Europass, v souladu s podmínkami a specifiky jednotlivých států, dle doporučení Rady ze dne 20. prosince 2012 (10).

(28)

Komise a národní agentury by rovněž měly bývalé účastníky vybízet k tomu, aby se o své zkušenosti podělili prostřednictvím sítí sdružujících mladé lidi, ve vzdělávacích zařízeních a na seminářích, mimo jiné v roli velvyslanců programu nebo členů sítě. Tito bývalí účastníci by rovněž mohli přispívat k odborné přípravě účastníků.

(29)

Značka kvality by měla zajišťovat, aby zúčastněné organizace splňovaly zásady a požadavky programu, co se týče jejich práv a úkolů ve všech fázích dané solidární zkušenosti.

(30)

Jakýkoliv subjekt, který má zájem se zapojit do činnosti programu, by měl po splnění příslušných podmínek obdržet značku kvality. Řízení o udělení značky kvality by měly prováděcí orgány programu vést průběžně. Prováděcí orgány programu by měly pravidelně přezkoumávat, zda subjekty i nadále splňují podmínky, za nichž jim byla značka kvality udělena. Pokud by prováděcí orgány programu při kontrolách zjistily, že daný subjekt již tyto podmínky nesplňuje, měla by mu být značka kvality odňata. Správní postup pro udělení značky kvality by měl být omezen na minimum, aby neodrazoval menší organizace.

(31)

Subjekt, který má zájem požádat o financování solidárních činností v rámci programu, by měl nejprve získat značku kvality. Tato podmínka by se neměla vztahovat na fyzické osoby žádající o finanční podporu jménem neformální skupiny účastníků pro jejich solidární projekty. Získáním značky kvality by však neměl automaticky vznikat nárok na financování v rámci programu.

(32)

Obecně platí, že žádosti o grant by se měly podávat národní agentuře země, v níž má zúčastněná organizace sídlo. Žádosti o grant na činnosti s celounijním nebo mezinárodním rozměrem, včetně solidárních činností dobrovolnických týmů v prioritních oblastech určených na úrovni Unie a solidárních činností na podporu operací humanitární pomoci ve třetích zemích, lze ve vhodných případech řídit centrálně.

(33)

Zúčastněné organizace mohou v rámci programu vykonávat několik funkcí. V roli hostitele by měly zúčastněné organizace vykonávat činnosti spojené s přijímáním účastníků, případně včetně organizace činností a poskytování pokynů a podpory účastníkům během solidární činnosti. V roli poskytovatele podpory by měly vykonávat činnosti související s vysíláním účastníků a jejich přípravou a vedením před zahájením, během a po skončení solidární činnosti, včetně školení účastníků a jejich navedení na místní organizace po dokončení solidární činnosti s cílem zvýšit příležitosti pro další solidární zkušenosti. Značka kvality by měla odrážet skutečnost, že se konkrétní požadavky liší podle druhu poskytované solidární činnosti, a potvrzovat, že organizace je schopna zajistit kvalitu solidárních činností ve všech fázích dané solidární zkušenosti v souladu se zásadami a cíli programu. Každý subjekt, který podstatně změní své činnosti, by měl informovat příslušný prováděcí orgán programu, který může přezkoumat, zda daný subjekt i nadále splňuje podmínky, za nichž mu byla značka kvality udělena.

(34)

V zájmu podpory solidárních činností mezi mladými lidmi by zúčastněnými organizacemi mohly být veřejné nebo soukromé subjekty či mezinárodní organizace, ať už neziskové, nebo výdělečné, a mohly by zahrnovat mládežnické organizace, náboženské instituce, charitativní sdružení, sekulární humanistické organizace, nevládní organizace nebo jiné subjekty z občanské společnosti.

(35)

Mělo by se usnadnit rozšiřování projektů programu. Měla by se zavést zvláštní opatření s cílem pomoci navrhovatelům projektů v rámci programu žádat o granty nebo rozvíjet synergie prostřednictvím podpory evropských strukturálních a investičních fondů a programů Unie týkajících se migrace, bezpečnosti, spravedlnosti a občanství, zdraví a kultury.

(36)

Prováděcím orgánům, zúčastněným organizacím a účastníkům programu by měla být nápomocna centra zdrojů Evropského sboru solidarity s cílem zvýšit kvalitu provádění činností v rámci programu a usnadnit identifikaci a uznávání kompetencí získaných při výkonu těchto činností, včetně vydávání pasů mládeže (Youthpass).

(37)

Soustavně by měl být rozvíjen portál Evropského sboru solidarity, aby byl v souladu s normami stanovenými směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102 (11) zajištěn snadný přístup k programu a aby bylo k dispozici jednotné kontaktní místo pro zájemce a organizace, co se týče mimo jiné registrace, identifikace a propojování profilů a příležitostí, vytváření sítí a virtuálních výměn, školení online, jazykové podpory a podpory po umístění a dalších užitečných funkcí, které mohou vzniknout v budoucnu.

(38)

Je třeba dále rozvíjet portál Evropského sboru solidarity s přihlédnutím k Evropskému rámci interoperability, uvedenému ve sdělení Komise ze dne 23. března 2017 s názvem „Evropský rámec interoperability – Strategie provádění“, který dává specifické pokyny ohledně toho, jak zřídit interoperabilní digitální veřejné služby, a je prováděn členskými státy a dalšími členy Evropského hospodářského prostoru prostřednictvím vnitrostátních rámců interoperability. Evropský rámec interoperability nabízí orgánům veřejné správy 47 konkrétních doporučení, jak zlepšit řízení svých činností interoperability, vytvořit vztahy mezi jednotlivými organizacemi, zefektivnit procesy podporující komplexní („end-to-end“) digitální služby a zajistit, aby stávající ani nové právní akty neohrozily úsilí v oblasti interoperability.

(39)

Na program se použije nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (12) (dále jen „finanční nařízení“). Finanční nařízení stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého plnění, finančních nástrojů, rozpočtových záruk, finanční pomoci a náhrad vyplácených externím odborníkům.

(40)

V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (13) a nařízeními Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (14), (Euratom, ES) č. 2185/96 (15) a (EU) 2017/1939 (16) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně opatření týkajících se prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí včetně podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména má Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) v souladu s nařízeními (Euratom, ES) č. 2185/96 a (EU, Euratom) č. 883/2013 pravomoc provádět správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 má Úřad evropského veřejného žalobce pravomoc vyšetřovat a stíhat trestné činy poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (17). V souladu s finančním nařízením mají všechny osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, plně spolupracovat na ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, OLAFu, Účetnímu dvoru a v případě členských států účastnících se posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939 Úřadu evropského veřejného žalobce nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby rovnocenná práva udělily i třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie.

(41)

Program se zaměřuje na mladé lidi ve věku 18 až 30 let. Podmínkou pro účast na činnostech, které program nabízí, by měla být předchozí registrace těchto mladých lidí na portálu Evropského sboru solidarity.

(42)

Vzhledem ke specifickým výzvám humanitární činnosti by účastníkům dobrovolnické činnosti na podporu operací humanitární pomoci mělo být nejméně 18 let a nejvýše 35 let.

(43)

Zvláštní pozornost by měla být věnována tomu, aby solidární činnosti podporované v rámci programu byly dostupné všem mladým lidem, a zejména mladým lidem s omezenými příležitostmi. Měla by být zavedena zvláštní opatření pro prosazování sociálního začleňování, zejména zapojení znevýhodněných mladých lidí, včetně poskytování přiměřeného ubytování, umožňující, aby se osoby se zdravotním postižením mohly účinně zapojit do solidárních činností na rovném základě s ostatními v souladu s článkem 27 Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením a se směrnicí Rady 2000/78/ES (18). Tato zvláštní opatření by měla zohlednit omezení daná odlehlostí řady venkovských oblastí a nejvzdálenějších regionů Unie a zámořských zemí a území, jakož i chudobou některých příměstských oblastí. Podobně by se měly členské státy, zámořské země a území a třetí země přidružené k programu snažit přijmout veškerá vhodná opatření pro odstranění právních a administrativních překážek, které brání řádnému fungování programu. Tato opatření by měla vyřešit, pokud je to možné a aniž by tím bylo dotčeno schengenské acquis a právo Unie týkající se vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí, administrativní problémy, které způsobují potíže při získávání víz a povolení k pobytu, jakož i při vydávání evropského průkazu zdravotního pojištění v případě přeshraničních činností uvnitř Unie.

(44)

S ohledem na význam boje proti změně klimatu v souladu se závazkem Unie provádět Pařížskou dohodu přijatou v rámci Rámcové smlouvy Organizace spojených národů o změně klimatu a plnit cíle OSN pro udržitelný rozvoj má program přispívat k začleňování činností v oblasti klimatu a k dosahování obecného cíle, kterým je vynakládat 30 % výdajů z rozpočtu Unie na podporu cílů v oblasti klimatu. V souladu se Zelenou dohodou pro Evropu jako plánem pro udržitelný růst by akce v rámci tohoto nařízení měly respektovat zásadu „nepůsobit škodu“, aniž by se měnila základní povaha programu. Příslušné akce by měly být určeny a zavedeny během provádění programu a opětovně posouzeny v rámci příslušných postupů hodnocení a přezkumu. Je rovněž vhodné měřit příslušné akce, které přispívají k cílům v oblasti klimatu, včetně akcí, které mají snížit dopad programu na životní prostředí.

(45)

Toto nařízení stanoví pro program finanční krytí, které má v ročním rozpočtovém procesu pro Evropský parlament a Radu představovat hlavní referenční částku ve smyslu bodu 18 interinstitucionální dohody ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů (19).

(46)

Formy financování a způsoby provádění podle tohoto nařízení by měly být voleny na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů akcí a přinést výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontroly, administrativní zátěži a očekávanému riziku nesouladu. Při této volbě by se u grantů mělo zvážit použití jednorázových částek, paušálních sazeb a stupnic jednotkových nákladů.

(47)

Třetí země, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru, se mohou účastnit programů Unie v rámci spolupráce zavedené podle Dohody o Evropském hospodářském prostoru (20), která stanoví provádění programů na základě rozhodnutí přijatého podle uvedené dohody. Třetí země se mohou rovněž účastnit na základě jiných právních nástrojů. Toto nařízení by mělo obsahovat zvláštní ustanovení požadující po třetích zemích, aby udělily nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, OLAFu a Účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci. Plná účast třetích zemí v programu by měla být v souladu s podmínkami stanovenými ve zvláštních dohodách upravujících účast dotyčné třetí země v programu. Plná účast navíc znamená povinnost zřídit národní agenturu a řídit některé akce programu v nepřímém řízení. Právní subjekty ze třetích zemí, které nejsou přidružené k programu, by měly mít možnost podílet se na některých akcích programu v souladu s pracovním programem a výzvami k podávání návrhů zveřejněnými Komisí. Při provádění programu lze vzít v úvahu zvláštní ujednání, pokud jde o účast právních subjektů z Andorry, Lichtenštejnska, Monaka, San Marina a Svatého stolce.

(48)

Za účelem maximalizace dopadu programu by měla být přijata ustanovení, která členským státům a třetím zemím přidruženým k programu a dalším programům Unie umožní poskytovat další finanční prostředky v souladu s pravidly programu.

(49)

Podle rozhodnutí Rady 2013/755/EU (21) jsou osoby a subjekty usazené v zámořských zemích a územích způsobilé k získání finančních prostředků s výhradou pravidel a cílů programu a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž jsou příslušná zámořská země nebo území spojeny.

(50)

S ohledem na článek 349 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) a v souladu se sdělením Komise ze dne 24. října 2017 nazvaným „Silnější a obnovené strategické partnerství s nejvzdálenějšími regiony EU“ by program měl zohledňovat zvláštní situaci nejvzdálenějších regionů uvedených ve zmíněném článku. Měla by být přijata opatření ke zvýšení účasti nejvzdálenějších regionů na všech akcích, a to i prostřednictvím případné finanční podpory pro činnosti mobility. Měly by být podporovány výměny v rámci mobility a spolupráce mezi jednotlivci a organizacemi z těchto regionů a ze třetích zemí, zejména jejich sousedů. Tato opatření by měla být pravidelně monitorována a hodnocena.

(51)

V souladu s finančním nařízením by Komise měla přijmout pracovní programy a informovat o tom Evropský parlament a Radu. Pracovní programy by měly stanovit opatření nezbytná pro jejich provedení v souladu s obecnými a specifickými cíli programu, kritéria pro výběr a udělování grantů, jakož i všechny ostatní požadované prvky. Pracovní programy a veškeré jejich změny by měly být přijímány prostřednictvím prováděcích aktů přezkumným postupem.

(52)

Podle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (22) by měl být program hodnocen na základě informací shromážděných v souladu se zvláštními požadavky na monitorování a zároveň zamezit administrativní zátěži, zejména pro členské státy, a nadměrné regulaci. Tyto požadavky na monitorování by měly v příslušných případech zahrnovat měřitelné ukazatele jakožto základ pro hodnocení toho, jaké má program účinky v praxi, včetně účinků v souvislosti se společenskými a humanitárními výzvami.

(53)

Na místní, celostátní i evropské úrovni by měla být zajištěna odpovídající dostupnost, publicita a šíření informací o příležitostech a výsledcích akcí podporovaných programem. Zvláštní pozornost by měla být věnována tomu, aby se do činností v rámci programu zapojovaly sociální podniky. Na činnostech zaměřených na dostupnost, publicitu a šíření informací by se měly podílet všechny prováděcí orgány programu a v relevantních případech by je měly podporovat další klíčové zúčastněné subjekty. Kromě toho by Komise měla po celou dobu trvání programu pravidelně spolupracovat se širokou škálou zúčastněných subjektů včetně zúčastněných organizací, s cílem usnadnit sdílení osvědčených postupů a výsledků projektů a získat k programu zpětnou vazbu. K účasti na tomto procesu by měly být přizvány národní agentury.

(54)

V zájmu lepšího dosahování cílů programu by Komise, vnitrostátní orgány a národní agentury měly přednostně úzce spolupracovat a tam, kde je to vhodné, pracovat v partnerství s nevládními organizacemi, sociálními podniky, organizacemi mládeže, organizacemi zastupujícími osoby se zdravotním postižením a místními zúčastněnými subjekty, které mají odborné zkušenosti v solidárních činnostech.

(55)

S cílem zajistit větší účinnost komunikace s širokou veřejností a výraznější synergii mezi komunikační činností prováděnou z podnětu Komise by měly finanční zdroje přidělené na komunikaci podle tohoto nařízení rovněž přispívat k institucionální komunikaci politických priorit Unie, pokud tyto priority souvisejí s obecným cílem programu.

(56)

K zajištění účinného a účelného provádění tohoto nařízení by měl program co nejvíce využívat stávající řídicí mechanismy. Celkové provádění programu by proto mělo být svěřeno stávajícím subjektům, totiž Komisi a národním agenturám, jež jsou pověřeny řízením akcí uvedených v kapitole o mládeži nařízení (EU) 2021/817. Akce uvedené v rámci složky „účast mladých lidí na solidárních činnostech zaměřených na humanitární pomoc“ by měly být primárně řízeny přímo. Komise by měla provádění programu pravidelně konzultovat s hlavními zúčastněnými subjekty, včetně zúčastněných organizací.

(57)

V zájmu zajištění řádného finančního řízení a právní jistoty v každém členském státě nebo třetí zemi přidružené k programu by měl každý vnitrostátní orgán určit nezávislého auditora. Je-li to možné, měly by v zájmu co nejvyšší účinnosti být nezávislým auditorem tytéž orgány, které jsou určeny pro akce uvedené v kapitole o mládeži nařízení (EU) 2021/817.

(58)

Členské státy by měly vyvinout úsilí k přijetí všech vhodných opatření k odstranění právních a administrativních překážek řádného fungování programu. To zahrnuje, v mezích možností, a aniž je dotčeno právo Unie týkající se vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí, řešení problémů spojených se získáváním víz a povolení k pobytu.

(59)

Systém vykazování výkonnosti by měl zajistit, aby údaje pro monitorování provádění programu a jeho hodnocení byly shromažďovány účinně, efektivně a včas a na příslušné úrovni podrobnosti. Tyto údaje by měly být sděleny Komisi způsobem, který je v souladu s příslušnými pravidly na ochranu údajů.

(60)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (23).

(61)

Aby se zjednodušily požadavky kladené na příjemce, měly by být co nejvíce využívány zjednodušené granty ve formě jednorázových částek, paušálního financování a jednotkových nákladů. Zjednodušené granty podporující činnosti mobility v rámci programu stanovené Komisí by měly zohlednit životní a existenční náklady v dané hostitelské zemi. Členské státy by měly být rovněž podněcovány, aby v souladu se svým vnitrostátním právem osvobodily tyto granty od veškerých daní a sociálních odvodů; stejně by se mělo zacházet s granty udělenými jednotlivcům veřejnými nebo soukromými právními subjekty.

(62)

Za účelem zajištění účinného posouzení pokroku tohoto programu dosaženého při plnění jeho cílů by měla být Komisi přenesena pravomoc přijímat v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU akty, jimiž se mění příloha tohoto nařízení co do ukazatelů výkonnosti programu. Je obzvláště důležité, aby Komise vedla v rámci přípravné činnosti odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(63)

Toto nařízení respektuje základní práva a dodržuje zásady uznávané zejména Listinou základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“). Cílem tohoto nařízení je zejména zajistit plné respektování práva na rovnost žen a mužů a zákazu diskriminace založené na pohlaví, rase nebo etnickém původu, náboženském vyznání nebo přesvědčení, zdravotním postižení, věku nebo sexuální orientaci či sociálně-ekonomickém zázemí a podporovat uplatňování článků 21 a 23 Listiny.

(64)

Na toto nařízení se použijí horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU. Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a upravují zejména postupy týkající se sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, zadávání veřejných zakázek, cen a nepřímého plnění, jakož i kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU rovněž zahrnují obecný režim podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie.

(65)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž zvýšení účasti mladých lidí a organizací na dostupných a vysoce kvalitních solidárních činnostech, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej z důvodu jeho rozsahu a účinků může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(66)

V souladu s finančním nařízením lze grant udělit na již zahájenou akci v případě, že žadatel může prokázat, že akce musela být zahájena ještě před podpisem grantové dohody. Náklady vzniklé před podáním žádosti o grant jsou však způsobilé pro financování z prostředků Unie pouze v řádně odůvodněných mimořádných případech. S cílem zabránit jakémukoli přerušení poskytování podpory Unie, které by mohlo poškodit zájmy Unie, by mělo být možné v rozhodnutí o financování stanovit po omezenou dobu na začátku víceletého finančního rámce na období 2021–2027 a pouze v řádně odůvodněných případech, že způsobilé jsou i činnosti uskutečněné a náklady vzniklé od 1. ledna 2021, avšak před podáním žádosti o grant.

(67)

Akce nebo iniciativy, které nejsou podporovány podle tohoto nařízení, do pracovních programů být zahrnuty nemohou.

(68)

Aby se optimalizovala přidaná hodnota investic, které jsou zcela nebo zčásti financovány z rozpočtu Unie, je třeba usilovat o synergie zejména mezi tímto programem a dalšími programy Unie, včetně fondů prováděných ve sdíleném řízení. V zájmu maximalizace těchto synergií by měly být zajištěny klíčové podpůrné mechanismy, včetně kumulativního financování akce z tohoto programu a jiného programu Unie, jestliže toto kumulativní financování nepřekročí celkové způsobilé náklady na akci. Za tímto účelem by toto nařízení mělo stanovit vhodná pravidla, zejména pokud jde o možnost vykázat tytéž náklady nebo výdaje na poměrném základě v rámci tohoto programu a jiného programu Unie.

(69)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1475 (24) by mělo být zrušeno s účinkem ode dne 1. ledna 2021.

(70)

Za účelem zajištění nepřetržitého poskytování podpory v relevantní oblasti politiky a umožnění toho, aby provádění programu začalo od začátku víceletého finančního rámce na období 2021–2027, by toto nařízení mělo a vstoupit v platnost co nejdříve a použít se zpětnou působností od 1. ledna 2021,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

Obecná Ustanovení

Článek 1

Předmět

1.   Tímto nařízením se zavádí program Evropský sbor solidarity (dále jen „program“) na období víceletého finančního rámce 2021–2027.

2.   Program stanoví tyto dvě složky činnosti:

a)

účast mladých lidí na solidárních činnostech a

b)

účast mladých lidí na solidárních činnostech zaměřených na humanitární pomoc (Evropský dobrovolnický sbor humanitární pomoci).

3.   Toto nařízení stanoví cíle programu, rozpočet na období od roku 2021 do roku 2027, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)

„solidární činností“ vysoce kvalitní a inkluzivní činnost, která je zaměřená na klíčové společenské výzvy, přispívá k dosahování cílů programu, má podobu dobrovolnické činnosti, solidárních projektů nebo činnosti zaměřené na vytváření sítí v různých oblastech, včetně oblasti humanitární pomoci, zajišťuje evropskou přidanou hodnotu a je v souladu s předpisy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci a příslušnými bezpečnostními pravidly;

2)

„registrovaným uchazečem“ osoba ve věku mezi 17 a 30 lety, nebo v případě dobrovolnické činnosti v rámci Evropského dobrovolnického sboru humanitární pomoci mezi 17 a 35 lety, která oprávněně pobývá v členském státě, třetí zemi přidružené k programu nebo jiné zúčastněné třetí zemi podle tohoto nařízení a která se zaregistrovala prostřednictvím portálu Evropského sboru solidarity, aby vyjádřila svůj zájem zapojit se do solidární činnosti, avšak dosud se takové činnosti neúčastní;

3)

„účastníkem“ osoba ve věku mezi 18 a 30 lety, nebo v případě dobrovolnické činnosti v rámci Evropského dobrovolnického sboru humanitární pomoci mezi 18 a 35 lety, která oprávněně pobývá v členském státě, třetí zemi přidružené k programu nebo jiné zúčastněné třetí zemi podle tohoto nařízení, zaregistrovala se prostřednictvím portálu Evropského sboru solidarity a účastní se solidární činnosti;

4)

„mladými lidmi s omezenými příležitostmi“ mladí lidé, kteří z ekonomických, sociálních, kulturních, zeměpisných nebo zdravotních důvodů, z toho důvodu, že pocházejí z přistěhovaleckého prostředí, z důvodů jako zdravotní postižení či vzdělávací obtíže, nebo z jakýchkoli jiných důvodů, včetně těch, které by mohly vést k diskriminaci podle článku 21 Listiny, čelí překážkám, které jim brání účinně využít příležitostí, které program nabízí;

5)

„zúčastněnou organizací“ jakýkoliv místní, regionální, celostátní nebo mezinárodní veřejný nebo soukromý subjekt, ať už neziskový, nebo výdělečný, kterému byla udělena značka kvality;

6)

„dobrovolnickou činností“ solidární činnost probíhající po dobu až dvanácti měsíců jako dobrovolná neplacená činnost, která přispívá k dosažení obecného dobra;

7)

„solidárním projektem“ neplacená solidární činnost probíhající po dobu až dvanácti měsíců, kterou vykonávají skupiny nejméně pěti účastníků s cílem řešit klíčové výzvy uvnitř svých společenství a která přináší jasnou evropskou přidanou hodnotu;

8)

„značkou kvality“ osvědčení udělené na základě rozličných konkrétních požadavků závisejících na druhu poskytované solidární činnosti zúčastněné organizaci, která je ochotna poskytovat solidární činnosti v rámci programu jakožto hostitel, poskytovatel podpory nebo obojí;

9)

„centry zdrojů Evropského sboru solidarity“ doplňkové funkce prováděné určenou národní agenturou na podporu rozvoje, provádění a kvality solidárních činností v rámci programu a identifikace kompetencí, které účastníci získávají výkonem svých solidárních činností;

10)

„portálem Evropského sboru solidarity“ interaktivní internetový nástroj ve všech úředních jazycích Unie, za jehož správu odpovídá Komise a který poskytuje relevantní online služby s cílem podpořit kvalitní provádění programu, doplňuje činnosti zúčastněných organizací, včetně poskytování informací o programu, registruje účastníky, vyhledává účastníky, propaguje a vyhledává solidární činnosti, vyhledává potenciální partnery pro projekty, podporuje navazování kontaktů a nabídek solidárních činností, poskytuje odbornou přípravu a činnosti v oblasti komunikace a vytváření sítí, informuje o příležitostech a oznamuje je uživatelům, poskytuje zpětnou vazbu ke kvalitě solidárních činností a umožňuje přidání dalších funkcí v reakci na další relevantní vývoj týkající se programu;

11)

„unijním nástrojem pro transparentnost a uznávání kvalifikací“ nástroj, který zúčastněným subjektům pomáhá pochopit, hodnotit a v patřičných případech uznávat výsledky neformálního a informálního učení v celé Unii;

12)

„činností humanitární pomoci“ činnost na podporu operací humanitární pomoci ve třetích zemích po skončení krize a dlouhodobých operací humanitární pomoci ve třetích zemích, jejímž cílem je poskytnout pomoc založenou na potřebách zaměřenou na ochranu životů, předcházení lidskému utrpení a jeho zmírňování a zachování lidské důstojnosti v případě člověkem vyvolaných krizí nebo přírodních katastrof a jež zahrnuje operace pomoci, záchrany a ochrany při probíhajících humanitárních krizích nebo po nich, podpůrná opatření pro zajištění přístupu k lidem v nouzi a pro usnadnění volného toku pomoci, jakož i akce zaměřené na posílení připravenosti na katastrofy a snižování rizika katastrof, akce propojující pomoc, obnovu a rozvoj a akce přispívající k posílení odolnosti zranitelných nebo katastrofou zasažených společenství a jejich schopnosti vyrovnávat se s krizemi a překonávat jejich následky;

13)

„třetí zemí“ země, která není členským státem Unie.

Článek 3

Cíle programu

1.   Obecným cílem programu je zvýšit účast mladých lidí a organizací na dostupných a vysoce kvalitních solidárních činnostech, především dobrovolnické činnosti, a tím posílit soudržnost, solidaritu, demokracii, evropskou identitu a aktivní občanství v Unii a mimo ni a řešit společenské a humanitární výzvy na místě, se zvláštním zaměřením na podporu udržitelného rozvoje, sociálního začleňování a rovných příležitostí.

2.   Specifickým cílem programu je poskytnout mladým lidem, včetně mladých lidí s omezenými příležitostmi, snadno dostupné příležitosti k zapojení se do solidárních činností navozujících pozitivní společenské změny v Unii a mimo ni a současně zlepšit a náležitě doložit jejich kompetence, jakož i usnadnit jejich trvalou angažovanost coby aktivních občanů.

3.   Cíle programu se plní v rámci složek činnosti stanovených v čl. 1 odst. 2.

KAPITOLA II

Akce Programu

Článek 4

Akce programu

1.   V rámci programu jsou podporovány tyto akce:

a)

dobrovolnická činnost podle článků 7 a 10;

b)

solidární projekty podle článku 8;

c)

činnosti zaměřené na vytváření sítí podle čl. 5 odst. 1 a

d)

opatření pro kvalitu a podporu podle čl. 5 odst. 2.

2.   Program podporuje solidární činnosti, které představují jasnou evropskou přidanou hodnotu, například:

a)

svou nadnárodní povahou, zejména pokud jde o vzdělávací mobilitu a spolupráci;

b)

svou schopností vzájemně se doplňovat s dalšími programy a politikami na místní, regionální, celostátní, unijní a mezinárodní úrovni;

c)

svým evropským rozměrem, pokud jde o jejich témata, cíle, přístupy, očekávané výsledky a další aspekty;

d)

svým přístupem k zapojení mladých lidí z různých prostředí;

e)

svým přispěním k účinnému využívání unijních nástrojů pro transparentnost a uznávání kvalifikací.

3.   Solidární činnosti se vykonávají v souladu se specifickými požadavky stanovenými pro každý druh činnosti uskutečněné v rámci programu podle článků 5, 7, 8 a 10, jakož i v souladu s platnými regulačními rámci v členských státech a třetích zemích přidružených k programu.

4.   Odkazy na Evropskou dobrovolnou službu v právních aktech Unie se vykládají tak, že zahrnují odkazy na dobrovolnické činnosti jak podle nařízení (EU) č. 1288/2013, tak podle tohoto nařízení.

Článek 5

Akce společné pro obě složky

1.   Činnosti zaměřené na vytváření sítí se vykonávají jako vnitrostátní nebo přeshraniční činnosti a jejich cílem je:

a)

posilovat kapacity zúčastněných organizací, aby mohly nabízet rostoucímu počtu účastníků vysoce kvalitní a snadno dostupné projekty;

b)

lákat nové účastníky a nové zúčastněné organizace;

c)

umožňovat účastníkům a zúčastněným organizacím poskytovat zpětnou vazbu k solidárním činnostem a propagovat program a

d)

přispívat k výměně zkušeností a k posílení pocitu sounáležitosti u účastníků a zúčastněných organizací a podpořit tak širší pozitivní dopad programu, mimo jiné takovými činnostmi, jako jsou výměna osvědčených postupů a vytváření sítí.

2.   Opatření pro kvalitu a podporu zahrnují:

a)

vhodná opatření k zajištění bezpečnostních požadavků v souladu s platným vnitrostátním právem;

b)

opatření přijatá před zahájením, během a po skončení solidárních činností, jejichž cílem je zajistit kvalitu a přístupnost těchto činností, včetně odborné přípravy online i offline, v případě potřeby přizpůsobené dané solidární činnosti a jejímu kontextu, jazykové podpory, pojištění, včetně pojištění pro případ úrazu a nemoci, dalšího využití pasu mládeže (Youthpass), který identifikuje a dokládá kompetence, jež účastníci výkonem solidárních činností získali, budování kapacit a administrativní podpory pro zúčastněné organizace;

c)

vytvoření a udržování značky kvality;

d)

činnosti center zdrojů Evropského sboru solidarity s cílem podpořit a zvýšit kvalitu provádění akcí programu a zlepšit uznávání jejich výsledků a

e)

vytvoření, údržbu a aktualizaci přístupného portálu Evropského sboru solidarity a dalších příslušných online služeb, jakož i nezbytných podpůrných systémů IT a internetových nástrojů.

KAPITOLA III

Účast mladých lidí na solidárních činnostech

Článek 6

Účel a druh akcí

1.   Akce prováděné v rámci složky „účast mladých lidí na solidárních činnostech“ přispívají zejména k posílení soudržnosti, solidarity, aktivního občanství a demokracie v Unii i mimo ni a reagují na společenské výzvy, se zvláštním zaměřením na podporu sociálního začleňování a rovných příležitostí.

2.   Složka „účast mladých lidí na solidárních činnostech“ podporuje tyto akce:

a)

dobrovolnickou činnost podle článku 7;

b)

solidární projekty podle článku 8;

c)

činnosti zaměřené na vytváření sítí pro osoby a organizace zapojené do této složky podle čl. 5 odst. 1;

d)

opatření pro kvalitu a podporu podle čl. 5 odst. 2.

Článek 7

Dobrovolnická činnost v rámci složky „účast mladých lidí na solidárních činnostech“

1.   Dobrovolnická činnost:

a)

zahrnuje složku učení a odborné přípravy;

b)

nesmí nahrazovat stáže ani pracovní místa;

c)

nesmí být stavěna na roveň zaměstnání a

d)

musí být založena na písemné dohodě o dobrovolnické činnosti.

Dohoda uvedená v prvním pododstavci písm. d) stanoví práva a povinnosti stran této dohody, dobu trvání a místo vyslání a popis dotčených úkolů. Taková dohoda odkáže na podmínky pojistného krytí účastníků a případně na příslušné bezpečnostní požadavky v souladu s platným vnitrostátním právem.

2.   Dobrovolnická činnost může probíhat v zemi jiné, než je země bydliště účastníka („přeshraniční dobrovolnická činnost“), nebo v zemi bydliště účastníka („vnitrostátní dobrovolnická činnost“). Vnitrostátní dobrovolnická činnost je otevřena účasti všech mladých lidí, zejména mladých lidí s omezenými příležitostmi.

Článek 8

Solidární projekty

Solidární projekty nesmějí nahrazovat stáže ani pracovní místa.

KAPITOLA IV

Evropský Dobrovolnický Sbor Humanitární Pomoci

Článek 9

Účel, zásady a druhy akcí

1.   Akce v rámci Evropského dobrovolnického sboru humanitární pomoci přispívají zvláště k poskytování humanitární pomoci založené na potřebách, zaměřené na záchranu života, předcházení lidskému utrpení a jeho zmírňování a zachování lidské důstojnosti a na zvyšování kapacit a odolnosti zranitelných nebo katastrofou zasažených společenství.

2.   Akce v rámci Evropského dobrovolnického sboru humanitární pomoci:

a)

se provádějí v souladu s humanitárními zásadami, jimiž jsou lidskost, neutralita, nestrannost a nezávislost, jakož i se zásadou „nepůsobit škodu“;

b)

reagují na humanitární potřeby místních společenství určené ve spolupráci s humanitárními a jinými relevantními partnery v hostitelské zemi nebo regionu;

c)

jsou plánovány na základě posouzení rizik a prováděny způsobem, který zajišťuje vysokou úroveň bezpečnosti a ochrany dobrovolníků;

d)

ve vhodných případech usnadňují přechod od humanitární reakce k dlouhodobému udržitelnému rozvoji podporujícímu začlenění;

e)

usnadňují aktivní zapojení místních zaměstnanců a dobrovolníků ze zemí a společenství, v nichž jsou akce prováděny;

f)

ve vhodných případech zohledňují zvláštní potřeby žen a usilují o zapojení žen a skupin a sítí žen a

g)

přispívají k úsilí o posílení místní připravenosti nebo reakce na humanitární krize.

3.   Evropský dobrovolnický sbor humanitární pomoci podporuje tyto akce:

a)

dobrovolnickou činnost podle článku 10;

b)

činnosti zaměřené na vytváření sítí pro osoby a organizace zapojené do Evropského dobrovolnického sboru humanitární pomoci podle čl. 5 odst. 1;

c)

opatření pro kvalitu a podporu podle čl. 5 odst. 2 se zvláštním důrazem na opatření k zajištění bezpečnosti a ochrany účastníků.

Článek 10

Dobrovolnická činnost v rámci Evropského dobrovolnického sboru humanitární pomoci

1.   Dobrovolnická činnost v rámci Evropského dobrovolnického sboru humanitární pomoci:

a)

zahrnuje složku učení a odborné přípravy, včetně zásad stanovených v čl. 10 odst. 2, a ve vhodných případech zahrnuje prvky rozvoje a budování kapacit se zapojením vysoce kvalifikovaných, náležitě vyškolených a zkušených instruktorů, mentorů a odborníků;

b)

nesmí nahrazovat stáže ani pracovní místa;

c)

nesmí být stavěna na roveň zaměstnání a

d)

musí být založena na písemné dohodě o dobrovolnické činnosti.

Dohoda uvedená v prvním pododstavci písm. d) stanoví práva a povinnosti stran této dohody, dobu trvání a místo vyslání a popis dotčených úkolů. Taková dohoda odkáže na podmínky pojistného krytí účastníků a případně na příslušné bezpečnostní požadavky v souladu s platným vnitrostátním právem.

2.   Dobrovolnická činnost v rámci Evropského dobrovolnického sboru humanitární pomoci je možná pouze v těch regionech třetích zemí, ve kterých:

a)

probíhají činnosti a operace humanitární pomoci a

b)

neprobíhají žádné mezinárodní ani vnitrostátní ozbrojené konflikty.

KAPITOLA V

Finanční Ustanovení

Článek 11

Rozpočet

1.   Finanční krytí pro provádění tohoto programu na období od roku 2021 do roku 2027 činí 1 009 000 000 EUR v běžných cenách.

2.   Částka stanovená v odstavci 1 tohoto článku na akce uvedené v čl. 4 odst. 1 písm. a), b) a c), z níž nejvýše 20 % připadá na vnitrostátní dobrovolnické činnosti, se rozděluje takto:

a)

94 % na dobrovolnickou činnost uvedenou v článku 7 a na solidární projekty;

b)

6 % na dobrovolnickou činnost uvedenou v článku 10.

3.   Částku stanovenou v odstavci 1 lze použít na technickou a administrativní pomoc určenou pro provádění programu, jako jsou přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnotící činnosti, včetně systémů informačních technologií na úrovni organizace.

4.   Do programu mohou být za podmínek stanovených v článku 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (dále jen „nařízení o společných ustanoveních na období 2021–2027“) převedeny na žádost dotčeného členského státu zdroje přidělené členským státům ve sdíleném řízení. Komise tyto zdroje vynakládá přímo v souladu s čl. 62 odst. 1 prvním pododstavcem písm. a) finančního nařízení, nebo nepřímo v souladu s písmenem c) uvedeného pododstavce. Tyto zdroje se použijí ve prospěch dotčeného členského státu.

Článek 12

Formy financování z prostředků Unie a způsoby provádění

1.   Program je důsledně prováděn v přímém řízení v souladu s čl. 62 odst. 1 prvním pododstavcem písm. a) finančního nařízení nebo v nepřímém řízení se subjekty uvedenými v písmeni c) uvedeného pododstavce.

2.   Program může poskytovat finanční prostředky kteroukoli z forem stanovených ve finančním nařízení, zejména ve formě grantů, cen a veřejných zakázek.

3.   Příspěvky do vzájemného pojišťovacího mechanismu mohou pokrývat riziko spojené se zpětným získáváním prostředků dlužných příjemci a považují se za dostatečnou záruku podle finančního nařízení. Použije se čl. 37 odst. 7 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 (25).

4.   V případě výběru v přímém i nepřímém řízení mohou být členy hodnotící komise externí odborníci, jak je stanoveno v čl. 150 odst. 3 třetím pododstavci finančního nařízení.

KAPITOLA VI

Účast na programu

Článek 13

Třetí země přidružené k programu

1.   Program je otevřen účasti těchto třetích zemí:

a)

členů Evropského sdružení volného obchodu, kteří jsou členy Evropského hospodářského prostoru, v souladu s podmínkami stanovenými v Dohodě o Evropském hospodářském prostoru;

b)

přistupujících zemí, kandidátských zemí a potenciálních kandidátů v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovenými v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi;

c)

zemí evropské politiky sousedství v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovenými v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi;

d)

dalších třetích zemí v souladu s podmínkami stanovenými ve zvláštní dohodě upravující účast dané třetí země v některém programu Unie, pokud tato dohoda:

i)

zajišťuje spravedlivou rovnováhu mezi příspěvky třetí země, která se účastní programů Unie, a přínosy pro ni;

ii)

stanoví podmínky účasti na programech, včetně výpočtu finančních příspěvků na jednotlivé programy a jejich správní náklady;

iii)

nesvěřuje dané třetí zemi žádnou rozhodovací pravomoc ohledně daného programu Unie;

iv)

zaručuje práva Unie zajistit řádné finanční řízení a chránit své finanční zájmy.

Příspěvky uvedené v prvním pododstavci písm. d) bodě ii) představují účelově vázané příjmy v souladu s čl. 21 odst. 5 finančního nařízení;

2.   Země uvedené v odstavci 1 se mohou programu účastnit pouze v celém jeho rozsahu a za podmínky, že splní všechny povinnosti, které toto nařízení ukládá členským státům.

Článek 14

Další zúčastněné země

1.   Program je otevřen účasti zámořských zemí a území.

2.   V řádně odůvodněných případech lze v zájmu Unie akce uvedené v článku 5 a dobrovolnické činnosti uvedené v článku 7 otevřít rovněž účasti právních subjektů třetích zemí, které k programu přidruženy nejsou.

Článek 15

Účast osob

1.   Mladí lidé ve věku mezi 17 a 30 lety, nebo v případě dobrovolnické činnosti v rámci Evropského dobrovolnického sboru humanitární pomoci mezi 17 a 35 lety, kteří se chtějí účastnit programu, se zaregistrují prostřednictvím portálu Evropského sboru solidarity.

2.   V době započetí dobrovolnické činnosti nebo solidárního projektu v rámci složky „účast mladých lidí na solidárních činnostech“ musí být účastníkovi nejméně 18 let a nejvýše 30 let. V době započetí dobrovolnické činnosti v rámci Evropského dobrovolnického sboru humanitární pomoci podle článku 10 musí být účastníkovi nejméně 18 let a nejvýše 35 let.

Článek 16

Začleňování mladých lidí s omezenými příležitostmi

1.   Při provádění tohoto nařízení Komise, členské státy a třetí země přidružené k programu zajistí, aby byla přijata zvláštní a účinná opatření na podporu sociálního začleňování a rovných podmínek přístupu, zejména pro účast mladých lidí s omezenými příležitostmi.

2.   Komise do 9. prosince 2021 vypracuje rámec opatření zaměřených na začleňování s cílem zvýšit míru účasti osob s omezenými příležitostmi a pokyny pro provádění takových opatření. Tyto pokyny se po dobu trvání programu podle potřeby aktualizují. Na základě tohoto rámce a se zvláštním ohledem na specifické problémy s přístupem k programu v jednotlivých členských státech se vypracují akční plány pro začleňování, které tvoří nedílnou součást pracovních programů národních agentur. Komise jejich provádění pravidelně sleduje.

3.   Komise v relevantních případech a za účelem zajištění řádného finančního řízení zajistí, aby byla zavedena finanční podpůrná opatření, včetně předběžného financování, k usnadnění účasti mladých lidí s omezenými příležitostmi na programu. Výše podpory musí být založena na objektivních kritériích.

Článek 17

Zúčastněné organizace

1.   Program je otevřen účasti veřejných nebo soukromých subjektů, ať už neziskových, nebo výdělečných, a mezinárodních organizací, za předpokladu, že jim byla udělena značka kvality.

2.   Žádost subjektu, aby se stal zúčastněnou organizací, posoudí příslušný prováděcí orgán programu na základě zásad:

a)

rovného zacházení;

b)

rovných příležitostí a zákazu diskriminace;

c)

zabránění tomu, aby účast na programu nahrazovala pracovní místa;

d)

vyhnutí se škodlivým činnostem;

e)

poskytování vysoce kvalitních, snadno dostupných a inkluzivních činností se vzdělávací složkou zaměřenou na osobní, sociálně vzdělávací a profesní rozvoj;

f)

náležitých podmínek pro dobrovolnickou činnost;

g)

bezpečného a důstojného prostředí a podmínek včetně interních mechanismů pro řešení konfliktů s cílem chránit účastníka a

h)

neziskovosti v souladu s finančním nařízením.

Příslušný prováděcí orgán programu uplatní zásady uvedené v prvním pododstavci k ověření toho, zda činnosti subjektu podávajícího žádost, aby se stal zúčastněnou organizací, splňují požadavky a cíle programu.

3.   Na základě posouzení uvedeného v odstavci 2 může být subjektu udělena značka kvality. Příslušný prováděcí orgán programu pravidelně přezkoumává, zda daný subjekt nadále splňuje podmínky, za nichž mu byla značka kvality udělena. Pokud subjekt přestane tyto podmínky splňovat, příslušný prováděcí orgán programu přijme nápravná opatření, dokud nebudou podmínky a požadavky na kvalitu splněny. V případě přetrvávajícího neplnění těchto podmínek a požadavků na kvalitu je značka kvality odňata.

4.   Každý subjekt, který obdrží značku kvality, získá přístup k portálu Evropského sboru solidarity jakožto hostitel, poskytovatel podpory nebo obojí a může registrovaným uchazečům nabízet solidární činnosti.

5.   Udělením značky kvality nevzniká automaticky nárok na financování v rámci programu.

6.   Solidární činnosti a související opatření pro kvalitu a podporu, které nabízí zúčastněná organizace, mohou být financovány v rámci programu nebo z jiných finančních zdrojů, které nezávisí na rozpočtu Unie.

7.   U zúčastněných organizací v rámci Evropského dobrovolnického sboru humanitární pomoci má prioritu bezpečnost a ochrana dobrovolníků na základě posouzení rizik.

8.   Pokud o to účastník po ukončení solidární činnosti požádá, může mu zúčastněná organizace vydat osvědčení s uvedením výsledků učení a dovedností, které rozvinul během své solidární činnosti, jako jsou pas mládeže (Youthpass) nebo osvědčení Europass.

Článek 18

Přístup k financování v rámci programu

O financování v rámci programu může požádat jakýkoli veřejný či soukromý subjekt usazený v některém členském státě, zámořské zemi nebo území, anebo třetí zemi přidružené k programu, jakož i jakákoli mezinárodní organizace. V případě dobrovolnických činností uvedených v článcích 7 a 10 musí zúčastněná organizace jako předpoklad pro získání financování v rámci programu obdržet značku kvality. V případě solidárních projektů uvedených v článku 8 mohou o financování jménem neformálních skupin účastníků žádat rovněž fyzické osoby. Obecně platí, že žádost o grant se podává národní agentuře země, v níž má subjekt, organizace nebo fyzická osoba sídlo nebo bydliště.

KAPITOLA VII

Programování, Monitorování a Hodnocení

Článek 19

Pracovní program

Program se provádí prostřednictvím pracovních programů uvedených v článku 110 finančního nařízení. Pracovní programy uvádějí částku přidělenou na každou akci a rozdělení finančních prostředků mezi členské státy a třetí země přidružené k programu v případě akcí, které mají být řízeny prostřednictvím národní agentury. Komise pracovní programy přijímá prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 31.

Článek 20

Monitorování a podávání zpráv

1.   Ukazatele pro podávání zpráv o pokroku při plnění obecných a specifických cílů programu stanovených v článku 3 jsou uvedeny v příloze.

2.   Pro zajištění účinného posouzení pokroku programu dosaženého při plnění jeho cílů je Komisi svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 30 akty v přenesené pravomoci, jimiž se mění příloha co do ukazatelů, je-li to považováno za nezbytné, a jimiž se toto nařízení doplňuje o ustanovení o zavedení rámce pro monitorování a hodnocení.

3.   Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění programu a jeho výsledků byly shromažďovány účinně, efektivně a včas na vhodné úrovni podrobností.

Za tímto účelem se pro příjemce finančních prostředků Unie a, je-li to vhodné, i pro členské státy stanoví přiměřené požadavky na podávání zpráv.

Článek 21

Hodnocení

1.   Komise provádí hodnocení včas, aby je bylo možné promítnout do rozhodovacího procesu.

2.   Jakmile je k dispozici dostatek informací o provádění programu, avšak v každém případě nejpozději 31. prosince 2024, provede Komise jeho průběžné hodnocení. To je doprovázeno rovněž závěrečným hodnocením programu Evropského sboru solidarity na období 2018 až 2020, které se do průběžného hodnocení promítne. Průběžné hodnocení programu posoudí celkovou účinnost a výkonnost programu, včetně provádění opatření pro začleňování.

3.   Aniž jsou dotčeny požadavky stanovené v kapitole IX a povinnosti národních agentur stanovené v článku 24, předloží členské státy Komisi do 31. května 2024 zprávu o provádění a dopadu programu na svém území.

4.   Na základě průběžného hodnocení předloží Komise, je-li to vhodné, legislativní návrh na změnu tohoto nařízení.

5.   Po 31. prosinci 2027, avšak nejpozději 31. prosince 2031, provede Komise závěrečné hodnocení výsledků a dopadu programu.

6.   Komise předá veškerá hodnocení provedená podle tohoto článku spolu se svými připomínkami Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

KAPITOLA VIII

Informace, Komunikace a Šíření Výsledků

Článek 22

Informace, komunikace a šíření výsledků

1.   Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ těchto prostředků a zajišťují jejich viditelnost, zejména při propagaci akcí a jejich výsledků, tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně sdělovacích prostředků a veřejnosti.

2.   Komise provádí informační a komunikační činnosti týkající se programu, akcí uskutečněných v rámci programu a dosažených výsledků. Finanční zdroje přidělené na program rovněž přispívají k institucionální komunikaci politických priorit Unie, pokud tyto priority souvisejí s cíli uvedenými v článku 3.

3.   Ve spolupráci s Komisí vypracují národní agentury jednotnou strategii účinné komunikace, šíření a využívání výsledků činností podporovaných v rámci akcí, jež pod záštitou programu řídí. Pomáhají Komisi s obecným úkolem šíření informací o programu, včetně informací o akcích a činnostech řízených na vnitrostátní úrovni a na úrovni Unie, a o jeho výsledcích. Národní agentury informují příslušné cílové skupiny o akcích a činnostech vykonávaných v jejich zemích.

4.   Pro účely komunikace a šíření informací týkajících se programu používají zúčastněné organizace značku „Evropský sbor solidarity“.

KAPITOLA IX

Systém Řízení a Auditu

Článek 23

Vnitrostátní orgán

Vnitrostátní orgány určené k řízení akcí uvedených v kapitole III nařízení (EU) 2021/817 v každém členském státě a třetí zemi přidružené k programu jednají rovněž jako vnitrostátní orgány v rámci programu. Ustanovení čl. 26 odst. 1, 2, 6, 7, 9, 10, 11, 12, 13 a 14 uvedeného nařízení se použijí obdobně na vnitrostátní orgány v rámci programu.

Článek 24

Národní agentura

1.   Národní agentury určené k řízení akcí uvedených v kapitole III nařízení (EU) 2021/817 v každém členském státě a třetí zemi přidružené k programu jednají ve svých příslušných zemích rovněž jako národní agentury v rámci programu. Ustanovení čl. 27 odst. 1 a 2 a odst. 4 až 8 uvedeného nařízení se použijí obdobně na národní agentury v rámci programu.

2.   Aniž je dotčen čl. 27 odst. 2 nařízení (EU) 2021/817, odpovídá národní agentura rovněž za řízení všech fází životního cyklu projektů u akcí programu vyjmenovaných v prováděcích aktech uvedených v článku 19 tohoto nařízení, v souladu s čl. 62 odst. 1 prvním pododstavcem písm. c) finančního nařízení.

3.   Pokud pro některou třetí zemi nebyla určena národní agentura podle čl. 13 odst. 1 tohoto nařízení, určí se v souladu s článkem 27 nařízení (EU) 2021/817.

Článek 25

Evropská komise

1.   Pravidla, jimiž se řídí vztah mezi Komisí a národní agenturou, se v souladu s článkem 27 nařízení (EU) 2021/817 stanoví v písemném dokumentu, který:

a)

stanoví standardy vnitřní kontroly pro dotčenou národní agenturu a pravidla pro řízení finančních prostředků Unie určených na grantovou podporu, kterou provádějí národní agentury;

b)

obsahuje pracovní program národní agentury, který zahrnuje řídicí úkoly národní agentury, na něž je poskytnuta podpora Unie a

c)

stanoví požadavky na národní agenturu v oblasti podávání zpráv.

2.   Komise národní agentuře každoročně poskytne:

a)

finanční prostředky na grantovou podporu v daném členském státě nebo třetí zemi přidružené k programu pro akce programu, jejichž řízením je národní agentura pověřena;

b)

finanční příspěvek na podporu řídicích úkolů národní agentury, který se stanoví v souladu s čl. 28 odst. 3 písm. b) nařízení (EU) 2021/817.

3.   Komise stanoví požadavky na pracovní program národní agentury. Komise poskytne národní agentuře finanční prostředky v rámci programu až poté, co formálně schválí její pracovní program.

4.   Na základě požadavků shody pro národní agentury uvedených v čl. 26 odst. 3 nařízení (EU) 2021/817 Komise přezkoumá vnitrostátní systémy řízení a kontroly, roční prohlášení řídícího subjektu národní agentury a výrok nezávislého auditora k němu, přičemž zohlední informace poskytnuté vnitrostátním orgánem o jeho činnostech v oblasti monitorování a dohledu ve vztahu k programu.

5.   Poté, co Komise posoudí roční prohlášení řídícího subjektu a výrok nezávislého auditora k němu, zašle své stanovisko a připomínky národní agentuře a vnitrostátnímu orgánu.

6.   Nejsou-li pro Komisi roční prohlášení řídícího subjektu a výrok nezávislého auditora k němu přijatelné nebo reaguje-li národní agentura na připomínky Komise neuspokojivě, může Komise přijmout preventivní a nápravná opatření nezbytná k ochraně finančních zájmů Unie v souladu s čl. 131 odst. 3 prvním pododstavcem písm. c) finančního nařízení.

Článek 26

Nezávislý auditor

1.   Nezávislý auditor vydává výrok auditora k ročnímu prohlášení řídícího subjektu podle čl. 155 odst. 1 písm. c) finančního nařízení. Ten tvoří základ celkové jistoty v souladu s článkem 127 finančního nařízení.

2.   Nezávislý auditor:

a)

musí mít nezbytnou odbornou způsobilost k provádění auditů ve veřejném sektoru;

b)

musí zajistit, aby byly při jeho auditní činnosti zohledněny mezinárodně uznávané auditorské standardy, a

c)

nesmí být ve střetu zájmů ve vztahu k právnímu subjektu, jehož je národní agentura součástí, a musí na něm být funkčně nezávislý.

3.   Nezávislý auditor poskytne Komisi a jejím zástupcům, jakož i Účetnímu dvoru, plný přístup ke všem dokumentům a zprávám, na jejichž základě vydal svůj výrok auditora k ročnímu prohlášení řídícího subjektu národní agentury.

KAPITOLA X

Kontrolní Systém

Článek 27

Zásady kontrolního systému

1.   Komise odpovídá za kontrolní šetření týkající se akcí programu řízených národními agenturami. Stanoví minimální požadavky na kontroly prováděné národní agenturou a nezávislým auditorem.

2.   Národní agentura odpovídá za primární kontroly příjemců grantů na akce programu, které jsou jim svěřeny. Tyto kontroly musí poskytovat přiměřenou jistotu, že udělené granty jsou využívány tak, jak bylo zamýšleno, a v souladu s platnými pravidly Unie.

3.   Pokud jde o finanční prostředky z programu převedené národním agenturám, Komise zajistí řádnou koordinaci svých kontrol s vnitrostátními orgány a národními agenturami na základě zásady jediného auditu a analýzy rizik. Tento odstavec se nevztahuje na vyšetřování prováděné OLAFem.

Článek 28

Ochrana finančních zájmů Unie

Účastní-li se programu na základě rozhodnutí přijatého podle mezinárodní dohody nebo na základě jakéhokoli jiného právního nástroje třetí země, udělí nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, OLAFu a Účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci. V případě OLAFu tato práva zahrnují právo provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, jak je stanoveno v nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013.

KAPITOLA XI

Doplňkovost

Článek 29

Doplňkovost činnosti Unie

1.   Akce programu musí být soudržné a doplňkové ve vztahu k relevantním politikám, nástrojům a programům na úrovni Unie, zejména k programu Erasmus+, jakož i ke stávajícím sítím na úrovni Unie, které jsou pro činnosti programu významné.

2.   Akce programu musí být soudržné a doplňkové rovněž s relevantními politikami, programy a nástroji na vnitrostátní úrovni v členských státech a třetích zemích přidružených k programu. Za tímto účelem si Komise, vnitrostátní orgány a národní agentury vyměňují informace o stávajících vnitrostátních režimech a prioritách týkajících se solidarity a mládeže na jedné straně a o akcích programu na straně druhé s cílem vycházet z relevantních osvědčených postupů a dosáhnout efektivnosti a účinnosti.

3.   Dobrovolnická činnost uvedená v článku 10 musí být soudržná a doplňková zejména s dalšími oblastmi vnější činnosti Unie, konkrétně s politikou v oblasti humanitární pomoci, rozvojové spolupráce, rozšíření, sousedství a mechanismu civilní ochrany Unie.

4.   Na akci, na niž byl získán příspěvek v rámci programu, lze rovněž získat příspěvek z jiného programu Unie, pokud tyto příspěvky nepokrývají tytéž náklady. Na takový další příspěvek se použijí pravidla příslušného programu Unie. Kumulativní financování nesmí překročit celkové způsobilé náklady na akci. Podporu z jednotlivých programů Unie lze vypočítat na poměrném základě v souladu s dokumenty, v nichž jsou stanoveny podmínky podpory.

5.   Návrhy projektů oceněné v rámci programu značkou „pečeť excelence“ mohou obdržet podporu z Evropského fondu pro regionální rozvoj nebo Evropského sociálního fondu plus v souladu s čl. 73 odst. 4 nařízení o společných ustanoveních na období 2021–2027, pokud splňují všechny tyto podmínky:

a)

byly posouzeny v rámci výzvy k podávání návrhů podle programu;

b)

splňují minimální požadavky na kvalitu uvedené v této výzvě k podávání návrhů a

c)

nemohou být financovány v rámci této výzvy k podávání návrhů z důvodu rozpočtových omezení.

KAPITOLA XII

Přechodná a Závěrečná Ustanovení

Článek 30

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 20 je Komisi svěřena na dobu trvání programu.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 20 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci vede Komise konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 20 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 31

Postup projednávání ve výborech

1.   Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 32

Zrušení

Nařízení (EU) 2018/1475 a (EU) č. 375/2014 se zrušují s účinkem ode dne 1. ledna 2021.

Článek 33

Přechodná ustanovení

1.   Tímto nařízením není dotčeno pokračování ani změna akcí zahájených podle nařízení (EU) 2018/1475 nebo (EU) č. 375/2014, která se na tyto akce použijí až do jejich ukončení.

2.   Finanční krytí tohoto programu může rovněž zahrnovat výdaje na technickou a administrativní pomoc nezbytné pro zajištění přechodu mezi programem a opatřeními přijatými podle nařízení (EU) 2018/1475 nebo (EU) č. 375/2014.

3.   V souladu s čl. 193 odst. 2 druhým pododstavcem písm. a) finančního nařízení a odchylně od čl. 193 odst. 4 uvedeného nařízení mohou být činnosti podporované na základě tohoto nařízení a související náklady, které vznikly v roce 2021, v řádně odůvodněných případech uvedených v rozhodnutí o financování považovány za způsobilé ode dne 1. ledna 2021 i v případě, že tyto činnosti byly provedeny a že tyto náklady vznikly před podáním žádosti o grant.

4.   V případě potřeby lze do rozpočtu Unie na období po roce 2027 zapsat prostředky na krytí výdajů stanovených v čl. 11 odst. 3 s cílem řídit akce a činnosti, jež nebudou dokončeny do 31. prosince 2027.

5.   Členské státy zajistí na vnitrostátní úrovni hladký přechod mezi akcemi uskutečňovanými v rámci programu Evropského sboru solidarity na období 2018 až 2020 a akcemi, které mají být uskutečňovány v rámci tohoto programu.

Článek 34

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2021.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 20. května 2021.

Za Evropský parlament

předseda

D.M. SASSOLI

Za Radu

předsedkyně

A.P. ZACARIAS


(1)  Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 201.

(2)  Úř. věst. C 86, 7.3.2019, s. 282.

(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 12. března 2019 (Úř. věst. C 23, 21.1.2021, s. 218) a postoj Rady v prvním čtení ze dne 20. dubna 2021 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku). Postoj Evropského parlamentu ze dne 18. května 2021 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).

(4)  Úř. věst. C 25, 30.1.2008, s. 1.

(5)  Úř. věst. C 456, 18.12.2018, s. 1.

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/817 ze dne 20. května 2021, kterým se zavádí program Erasmus +: program Unie pro vzdělávání a odbornou přípravu, pro mládež a pro sport a zrušuje nařízení (EU) č. 1288/2013 (Úř. věst. L 189, 28.5.2021, s. 1).

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1288/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí program „Erasmus +“: program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport a zrušují rozhodnutí č. 1719/2006/ES, č. 1720/2006/ES a č. 1298/2008/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 50).

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 375/2014 ze dne 3. dubna 2014 o zřízení Evropského dobrovolnického sboru humanitární pomoci („iniciativa Humanitární dobrovolníci EU“) (Úř. věst. L 122, 24.4.2014, s. 1).

(9)  Nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 (Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 11).

(10)  Doporučení Rady ze dne 20. prosince 2012 o uznávání neformálního a informálního učení (Úř. věst. C 398, 22.12.2012, s. 1).

(11)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2102 ze dne 26. října 2016 o přístupnosti webových stránek a mobilních aplikací subjektů veřejného sektoru (Úř. věst. L 327, 2.12.2016, s. 1).

(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

(13)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

(14)  Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).

(15)  Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

(16)  Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).

(17)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím nebo ohrožujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).

(18)  Směrnice Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání (Úř. věst. L 303, 2.12.2000, s. 16).

(19)  Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 28.

(20)  Úř. věst. L 1, 3.1.1994, s. 3.

(21)  Rozhodnutí Rady 2013/755/EU ze dne 25. listopadu 2013 o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii („rozhodnutí o přidružení zámoří“) (Úř. věst. L 344, 19.12.2013, s. 1).

(22)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(23)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(24)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1475 ze dne 2. října 2018, kterým se stanoví právní rámec Evropského sboru solidarity a kterým se mění nařízení (EU) č. 1288/2013, nařízení (EU) č. 1293/2013 a rozhodnutí č. 1313/2013/EU (Úř. věst. L 250, 4.10.2018, s. 1).

(25)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa, stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků a zrušují nařízení (EU) č. 1290/2013 a (EU) č. 1291/2013 (Úř. věst. L 170, 12.5.2021, s. 1)


PŘÍLOHA

Měření kvantitativních ukazatelů je tam, kde je to vhodné, rozčleněno podle země, pracovních zkušeností, dosaženého vzdělání, pohlaví a typu akce a činnosti.

Oblasti, které mají být monitorovány:

a)

počet účastníků solidárních činností;

b)

podíl účastníků s omezenými příležitostmi;

c)

počet organizací, které získaly značku kvality;

d)

počet účastníků, kteří jsou mladými lidmi s omezenými příležitostmi;

e)

podíl účastníků informujících o kladných výsledcích učení;

f)

podíl účastníků, jejichž výsledky učení byly zdokumentovány prostřednictvím unijního nástroje pro transparentnost a uznávání kvalifikací, jako je pas mládeže (Youthpass), osvědčení Europass nebo některý vnitrostátní nástroj;

g)

celková míra spokojenosti účastníků s kvalitou činností;

h)

podíl činností zaměřených na cíle v oblasti klimatu;

i)

stupeň spokojenosti dobrovolníků vyslaných do oblasti humanitární pomoci a zúčastněných organizací, pokud jde o účinný humanitární přínos činností na místě;

j)

počet činností ve třetích zemích, které přispívají k posílení místních aktérů a místních společenství a doplňují dobrovolnické činnosti v rámci Evropského dobrovolnického sboru humanitární pomoci.


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2020
Zavřít
MENU