(EU) 2021/887Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/887 ze dne 20. května 2021, kterým se zřizuje Evropské průmyslové, technologické a výzkumné centrum kompetencí pro kybernetickou bezpečnost a síť národních koordinačních center

1.   Tímto nařízením se zřizuje Evropské průmyslové, technologické a výzkumné centrum kompetencí pro kybernetickou bezpečnost (dále jen „Kompetenční centrum“) a síť národních koordinačních center (dále jen „Síť“). Toto nařízení stanoví pravidla pro určení národních koordinačních center a pro vytvoření komunity kompetencí pro kybernetickou bezpečnost (dále jen „Komunita“).

2.   Kompetenční centrum má zásadní úlohu při provádění části programu Digitální Evropa zaměřené na kybernetickou bezpečnost, zejména pokud jde o akce související s článkem 6 nařízení (EU) 2021/694, a přispívá k provádění Horizontu Evropa, zejména bodu 3.1.3. pilíře II přílohy I rozhodnutí Rady (EU) 2021/764 (12).

3.   Členské státy společně přispívají k činnosti Kompetenčního centra a Sítě.

4.   Tímto nařízením nejsou dotčeny pravomoci členských států týkající se veřejné bezpečnosti, obrany, národní bezpečnosti a činností státu v oblastech trestního práva.

1.   Posláním Kompetenčního centra a Sítě je pomáhat Unii:

2.   Kompetenční centrum a Síť plní své úkoly v příslušných případech ve spolupráci s ENISA a Komunitou.

3.   Kompetenční centrum využívá v souladu s právními akty, kterými se zavádí příslušné programy, zejména Horizont Evropa a program Digitální Evropa, příslušné finanční zdroje Unie tak, aby přispívalo k plnění poslání stanoveného v odstavci 1.

1.   Obecným cílem Kompetenčního centra je podporovat výzkum, inovace a jejich zavádění v oblasti kybernetické bezpečnosti za účelem plnění poslání, které je stanoveno v článku 3.

2.   Kompetenční centrum má tyto specifické cíle:

3.   Kompetenční centrum provádí specifické cíle stanovené v odstavci 2:

1.   Za účelem plnění svého poslání a cílů vykonává Kompetenční centrum tyto úkoly:

2.   Strategické úkoly uvedené v odstavci 1 písm. a) spočívají ve:

3.   Prováděcí úkoly uvedené v odstavci 1 písm. b) spočívají v:

4.   Kompetenční centrum vykonává úkoly stanovené v odstavci 1 v úzké spolupráci se Sítí.

5.   V souladu s článkem 6 nařízení (EU) 2021/695 a s výhradou dohody o přiznání příspěvku ve smyslu čl. 2 bodu 18 finančního nařízení může být Kompetenčnímu centru svěřeno provádění částí zaměřených na kybernetickou bezpečnost, které nejsou spolufinancovány členskými státy, v rámci Horizontu Evropa zejména pokud jde o bod 3.1.3. pilíře II přílohy I rozhodnutí (EU) 2021/764.

1.   Do 29. prosince 2021 každý členský stát určí jeden subjekt, který splňuje kritéria stanovená v odstavci 5, aby působil jako národní koordinační centrum pro účely tohoto nařízení. Každý členský stát oznámí tento subjekt neprodleně správní radě. Tímto subjektem může být i subjekt, který je již v uvedeném členském státě zřízen.

Lhůta uvedená v prvním pododstavci tohoto odstavce se prodlouží o dobu, v níž má Komise vydat stanovisko uvedené v odstavci 2.

2.   Členský stát může kdykoli požádat Komisi o stanovisko ohledně toho, zda má subjekt, který tento členský stát určil nebo ho má v úmyslu určit jako své národní koordinační centrum, nezbytnou způsobilost spravovat finanční prostředky tak, aby byly plněny poslání a cíle stanovené v tomto nařízení. Komise vydá své stanovisko danému členskému státu ve lhůtě tří měsíců od žádosti tohoto členského státu.

3.   Správní rada zařadí subjekt, který jí byl oznámen členským státem podle odstavce 1, na seznam národních koordinačních center nejpozději do tří měsíců od tohoto oznámení. Kompetenční centrum zveřejní seznam určených národních koordinačních center.

4.   Členský stát může pro účely tohoto nařízení kdykoli určit nový subjekt, aby působil jako jeho národní koordinační centrum. Pro určení jakéhokoli nového subjektu se použijí odstavce 1, 2 a 3.

5.   Národním koordinačním centrem je subjekt veřejného sektoru, nebo subjekt ve většinovém vlastnictví členského státu, který vykonává funkce veřejné správy podle vnitrostátních právních přepisů, včetně prostřednictvím přenesení pravomoci, a který může podporovat Kompetenční centrum a Síť při plnění jejich poslání stanoveného v článku 3 tohoto nařízení. Národní koordinační centrum musí buď disponovat odbornými výzkumnými a technologickými znalostmi v oblasti kybernetické bezpečnosti, nebo k nim mít přístup. Národní koordinační centrum musí být schopno efektivní spolupráce a koordinace s průmyslem, veřejným sektorem, akademickou obcí, výzkumnou komunitou a občany, jakož i s orgány určenými podle směrnice (EU) 2016/1148.

6.   Národní koordinační centrum může kdykoli požádat o uznání, že má nezbytnou způsobilost spravovat finanční prostředky k plnění poslání a cílů stanovených v tomto nařízení, v souladu s nařízeními (EU) 2021/695 a (EU) 2021/694. Do tří měsíců od obdržení takové žádosti Komise posoudí, zda má dané národní koordinační centrum takovou způsobilost a vydá rozhodnutí.

Pokud Komise poskytla členskému státu kladné stanovisko v souladu s postupem stanoveným v odstavci 2, toto stanovisko se považuje za rozhodnutí, kterým bylo uznáno, že příslušný subjekt má nezbytnou způsobilost pro účely tohoto odstavce.

Komise po konzultaci se správní radou vydá nejpozději do 29. srpna 2021 pokyny pro posouzení podle prvního pododstavce, včetně upřesnění podmínek pro uznání a způsobů vydávání stanovisek a provádění posouzení.

Před vydáním stanoviska uvedeného v odstavci 2 a rozhodnutí uvedeného v prvním pododstavci tohoto odstavce Komise zohlední informace a dokumentaci, které poskytlo žádající národní koordinační centrum.

Každé rozhodnutí, jímž se zamítá uznání způsobilosti národního koordinačního centra spravovat finanční prostředky pro účely plnění poslání a cílů stanovených v tomto nařízení, musí být řádně odůvodněno a musí uvést požadavky, které žádající národní koordinační centrum dosud nesplnilo, a pro které je zamítnutí uznání jeho způsobilosti opodstatněné. Národní koordinační centrum, jehož žádost o uznání způsobilosti byla zamítnuta, může svou žádost kdykoli předložit znovu s doplňujícími informacemi.

Členské státy informují Komisi o změnách týkajících se národního koordinačního centra, které se mohou týkat například jeho složení, právní formy nebo jiných relevantních aspektů, které mají dopad na jeho způsobilost spravovat finanční prostředky pro účely plnění poslání a cílů stanovených v tomto nařízení. Komise může na základě těchto obdržených informací své rozhodnutí o uznání nebo zamítnutí uznání způsobilosti národního koordinačního centra spravovat finanční prostředky odpovídajícím způsobem přezkoumat.

7.   Síť je složena ze všech národních koordinačních center, které členské státy oznámily správní radě.

1.   Národní koordinační centra mají tyto úkoly:

2.   Pro účely odst. 1 písm. f) tohoto článku může být finanční podpora třetím stranám poskytována v kterékoli z forem příspěvku Unie uvedených v článku 125 finančního nařízení včetně jednorázových částek.

3.   Národní koordinační centra mohou na základě rozhodnutí uvedeného v čl. 6 odst. 6 tohoto nařízení získat grant z Unie v souladu s čl. 195 odst. 1 písm. d) finančního nařízení v souvislosti s plněním úkolů stanovených v tomto článku.

4.   Národní koordinační centra v příslušných případech spolupracují prostřednictvím Sítě.

1.   Komunita přispívá k plnění poslání Kompetenčního centra a Sítě stanoveného v článku 3 a usiluje o zlepšování, sdílení a šíření odborných znalostí v oblasti kybernetické bezpečnosti v celé Unii.

2.   Komunita zahrnuje průmysl včetně malých a středních podniků, akademické a výzkumné organizace a další příslušná sdružení občanské společnosti, jakož i ve vhodných případech příslušné evropské normalizační organizace, veřejné subjekty a další subjekty zabývající se provozními a technickými záležitostmi v oblasti kybernetické bezpečnosti, a příslušně i zúčastněné strany z odvětví, která mají na kybernetické bezpečnosti zájem a čelí v této oblasti výzvám. Komunita spojuje hlavní zúčastněné strany, pokud jde o technologické, průmyslové, akademické a výzkumné kapacity v oblasti kybernetické bezpečnosti v Unii. Zahrnuje národní koordinační centra, v příslušných případech evropská centra pro digitální inovace, jakož i orgány, instituce a jiné subjekty Unie s příslušnými odbornými znalostmi, jako je ENISA.

3.   Registrovanými členy Komunity se stávají pouze subjekty usazené v členských státech. Tyto subjekty musí prokázat, že mohou přispívat k plnění poslání a mají odborné znalosti v oblasti kybernetické bezpečnosti v alespoň jedné z těchto oblastí:

4.   Kompetenční centrum zaregistruje jako členy Komunity subjekty na jejich žádost po posouzení národním koordinačním centrem členského státu, v němž jsou tyto subjekty usazeny, potvrzujícím, že tyto subjekty splňují kritéria stanovená v odstavci 3 tohoto článku. V tomto posouzení se rovněž zohlední jakékoliv příslušné vnitrostátní posouzení, jež z bezpečnostních důvodů provedly příslušné vnitrostátní orgány. Tato registrace je časově neomezená, ale může být Kompetenčním centrem kdykoli zrušena, pokud se příslušné národní koordinační centrum domnívá, že dotčený subjekt již nesplňuje kritéria stanovená v odstavci 3 tohoto článku, nebo pokud se na něj vztahuje článek 136 finančního nařízení, nebo existují opodstatněné bezpečnostní důvody. Je-li členství v Komunitě zrušeno z bezpečnostních důvodů, musí být rozhodnutí o zrušení členství přiměřené a odůvodněné. Národní koordinační centra usilují o dosažení vyváženého zastoupení zúčastněných stran v Komunitě a aktivně povzbuzují k účasti zejména malé a střední podniky.

5.   Národní koordinační centra jsou vybízena ke spolupráci prostřednictvím Sítě s cílem harmonizovat způsob, jakým uplatňují kritéria stanovená v odstavci 3, a postupy posuzování a registrace subjektů uvedené v odstavci 4.

6.   Kompetenční centrum zaregistruje příslušné orgány, instituce a jiné subjekty Unie jako členy Komunity poté, co posoudilo, že daný orgán, instituce nebo jiný subjekt Unie splňují kritéria stanovená v odstavci 3 tohoto článku. Tyto registrace jsou časově neomezené, ale mohou být Kompetenčním centrem kdykoli zrušeny, pokud se Kompetenční centrum domnívá, že orgán, instituce nebo jiný subjekt Unie již nesplňují kritéria stanovená v odstavci 3 tohoto článku, nebo se na ně vztahuje článek 136 finančního nařízení.

7.   Do činností Komunity se mohou zapojit zástupci orgánů, institucí a jiných subjektů Unie.

8.   Subjekt zaregistrovaný jako člen Komunity určí své zástupce s cílem zajistit účinný dialog. Tito zástupci musí mít odborné znalosti týkající se výzkumu, technologií a průmyslu v oblasti kybernetické bezpečnosti. Správní rada může požadavky dále upřesnit, aniž by subjekty nepatřičně omezovala při určování jejich zástupců.

9.   Komunita poskytuje prostřednictvím svých pracovních skupin, a zejména prostřednictvím strategické poradní skupiny strategické poradenství výkonnému řediteli a správní radě ohledně agendy a ročního a víceletého pracovního programu, a to v souladu s jednacím řádem přijatým správní radou.

1.   S cílem zajistit soudržnost a doplňkovost a zároveň předcházet zdvojování úsilí Kompetenční centrum spolupracuje s příslušnými orgány, institucemi a jinými subjekty Unie, včetně ENISA, Evropské služby pro vnější činnost, Generálního ředitelství Komise pro Společné výzkumné středisko, Evropské výkonné agentury pro výzkum, Výkonné agentury Evropské rady pro výzkum a Evropské výkonné agentury pro zdraví a digitální oblast, zřízených prováděcím rozhodnutím Komise (EU) 2021/173 (13), příslušných evropských center pro digitální inovace, Evropského centra pro boj proti kyberkriminalitě v rámci Agentury Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva zřízené nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/794 (14), Evropské obranné agentury v souvislosti s úkoly uvedenými v článku 5 a dalších příslušných subjektů Unie. Kompetenční centrum může případně rovněž spolupracovat s mezinárodními organizacemi.

2.   Spolupráce uvedená v odstavci 1 tohoto článku může probíhat na základě pracovních ujednání. Tato ujednání se předkládají správní radě ke schválení. Jakákoliv výměna utajovaných informací probíhá v rámci správních ujednání uzavřených v souladu s čl. 36 odst. 3.

1.   Členy Kompetenčního centra jsou Unie, zastoupená Komisí, a členské státy.

2.   Struktura Kompetenčního centra zajišťuje plnění cílů stanovených v článku 4 a úkolů stanovených v článku 5 a patří do ní:

1.   Správní radu tvoří jeden zástupce z každého členského státu a dva zástupci Komise, kteří jednají jménem Unie.

2.   Každý člen správní rady má náhradníka. Náhradník zastupuje člena v jeho nepřítomnosti.

3.   Členové správní rady jmenovaní členskými státy a jejich náhradníci jsou zaměstnanci veřejného sektoru daného členského státu a jsou jmenováni na základě jejich znalostí v oboru výzkumu, technologií a průmyslu v oblasti kybernetické bezpečnosti, jejich schopnosti zajistit koordinaci činností a postojů s jejich příslušným národním koordinačním centrem či na základě jejich potřebných manažerských, administrativních a rozpočtových dovedností. Komise jmenuje své členy správní rady a jejich náhradníky na základě jejich znalostí v oboru kybernetické bezpečnosti, technologií či na základě jejich potřebné manažerské, administrativní a rozpočtové dovednosti a na základě jejich schopnosti zajišťovat koordinaci, součinnost a pokud možno i společné iniciativy mezi různými odvětvovými či horizontálními politikami Unie, jež se týkají kybernetické bezpečnosti. Komise a členské státy usilují o to, aby se omezila obměna jejich zástupců ve správní radě s cílem zajistit tak kontinuitu činnosti správní rady. Komise a členské státy usilují o dosažení vyváženého zastoupení mužů a žen ve správní radě.

4.   Funkční období členů správní rady a jejich náhradníků je čtyřleté. Toto funkční období lze prodloužit.

5.   Členové správní rady dbají o ochranu poslání, identity a autonomie Kompetenčního centra a zajišťují, aby jeho činnosti byly v souladu s tímto posláním a s těmito cíli, a to nezávislým a transparentním způsobem.

6.   Správní rada může v příslušných případech přizvat pozorovatele k účasti na svých zasedáních, včetně zástupců příslušných orgánů, institucí a jiných subjektů Unie a členů Komunity.

7.   Zástupce ENISA je ve správní radě stálým pozorovatelem. Správní rada může přizvat zástupce ze strategické poradní skupiny, aby se účastnil jejího zasedání.

8.   Zasedání správní rady se účastní výkonný ředitel, avšak nemá žádné hlasovací právo.

1.   Správní rada nese celkovou odpovědnost za strategickou orientaci a činnosti Kompetenčního centra, dohlíží na provádění jeho činností a odpovídá za všechny úkoly, které nejsou výslovně přiděleny výkonnému řediteli.

2.   Správní rada přijímá svůj jednací řád. Tento jednací řád zahrnuje zvláštní postupy pro zjišťování střetů zájmů a jejich prevenci a zajišťuje zachování důvěrnosti všech citlivých informací.

3.   Správní rada přijímá nutná strategická rozhodnutí, zejména pokud jde o:

Pokud roční pracovní program obsahuje společné akce, obsahuje informace o dobrovolných příspěvcích členských států na společné akce. V příslušných případech se v návrzích, zejména v návrhu ročního pracovního programu, posoudí potřeba uplatňovat bezpečnostní pravidla podle článku 33 tohoto nařízení, včetně postupu bezpečnostního sebehodnocení v souladu s článkem 20 nařízení (EU) 2021/695.

4.   Pokud jde o rozhodnutí stanovená v odst. 3 písm. a), b) a c), výkonný ředitel a správní rada zohlední veškeré příslušné strategické poradenství a příspěvky poskytnuté ENISA v souladu s jednacím řádem správní rady.

5.   Správní rada nese odpovědnost za zajištění toho, aby byla v návaznosti na doporučení obsažená ve zprávě o provádění a hodnocení podle čl. 38 odst. 2 a 4 přijata vhodná návazná opatření..

1.   Správní rada volí z řad svých členů předsedu a místopředsedu na tříleté funkční období. Funkční období předsedy a místopředsedy může být na základě rozhodnutí správní rady jednou prodlouženo. Pokud však kdykoli během svého funkčního období přestane být předseda nebo místopředseda členem správní rady, jejich funkční období automaticky k takovému okamžiku končí. Nemůže-li předseda vykonávat své povinnosti, zaujme jeho místo i bez návrhu místopředseda. Předseda se účastní hlasování.

2.   Řádná zasedání správní rady se konají alespoň třikrát ročně. Mimořádná zasedání se mohou konat na žádost Komise, na žádost jedné třetiny všech členů správní rady, na žádost předsedy nebo na žádost výkonného ředitele při výkonu jeho úkolů.

3.   Pokud správní rada nerozhodne jinak, výkonný ředitel se účastní jednání, avšak nemá žádné hlasovací právo.

4.   Správní rada může v jednotlivých případech přizvat další osoby, aby se jejích zasedání zúčastnily jako pozorovatelé.

5.   Předseda může přizvat k účasti na zasedání správní rady zástupce Komunity, kteří však nemají žádná hlasovací práva.

6.   Členům správní rady a jejich náhradníkům mohou být podle jednacího řádu správní rady na zasedáních nápomocni poradci nebo odborníci.

7.   Kompetenční centrum zajišťuje sekretariát správní rady.

1.   Správní rada využívá ve svých diskusích konsenzuální přístup. Nedosáhnou-li členové správní dohody konsensu, proběhne hlasování.

2.   Nedosáhne-li správní rada v dané záležitosti konsensu, přijímá rozhodnutí alespoň 75 % většinou hlasů všech svých členů, přičemž zástupci Komise za tímto účelem tvoří jediného člena. Nepřítomný člen správní rady může své hlasovací právo delegovat na svého náhradníka nebo v případě absence svého náhradníka na jiného člena. Žádný člen správní rady nemůže zastupovat více než jednoho jiného člena.

3.   Rozhodnutí správní rady o společných akcích a jejich řízení podle čl. 13 odst. 3 písm. f) a g) se přijímají takto:

4.   Pro rozhodnutí přijatá podle čl. 13 odst. 3 písm. b), c), d), e), f), k), l), p), q), t), u), w) x) a y) má Komise 26 % z celkového počtu hlasů ve správní radě.

5.   V případě rozhodnutí jiných než těch, která jsou uvedena v odst. 3 písm. b) a v odstavci 4, má každý členský stát a Unie jeden hlas. Hlas Unie odevzdají oba zástupci Komise společně.

6.   Předseda se účastní hlasování.

1.   Výkonný ředitel má odborné znalosti a dobrou pověst v oblastech, jimiž se Kompetenční centrum zabývá.

2.   Výkonný ředitel je zaměstnán jako dočasný zaměstnanec Kompetenčního centra podle čl. 2 písm. a) pracovního řádu.

3.   Výkonného ředitele jmenuje správní rada ze seznamu kandidátů navržených Komisí po otevřeném, transparentním a nediskriminačním výběrovém řízení.

4.   Pro účely uzavření smlouvy s výkonným ředitelem zastupuje Kompetenční centrum předseda správní rady.

5.   Funkční období výkonného ředitele je čtyřleté. Před uplynutím tohoto období Komise provede posouzení, které zohlední hodnocení výsledků výkonného ředitele a budoucí úkoly a výzvy Kompetenčního centra.

6.   Správní rada může na návrh Komise, v němž je zohledněno posouzení podle odstavce 5, funkční období výkonného ředitele jednou prodloužit o další období nejvýše čtyř let.

7.   Výkonný ředitel, jehož funkční období bylo prodlouženo, se nesmí účastnit dalšího výběrového řízení na tutéž pozici.

8.   Výkonný ředitel může být odvolán z funkce pouze na základě rozhodnutí správní rady, která jedná na návrh Komise, nebo alespoň 50 % členských států.

1.   Výkonný ředitel odpovídá za provoz a každodenní řízení Kompetenčního centra a je jeho právním zástupcem. Výkonný ředitel je odpovědný správní radě a vykonává své povinnosti v rámci pravomocí, které jsou mu svěřeny, zcela nezávisle. Výkonnému řediteli poskytují podporu zaměstnanci Kompetenčního centra.

2.   Výkonný ředitel plní nezávisle přinejmenším tyto úkoly:

1.   Strategická poradní skupina má nejvýše 20 členů. Členové jsou jmenováni správní radou na návrh výkonného ředitele z řad členů Komunity jiných než zástupců orgánů, institucí a jiných subjektů Unie. Způsobilí jsou pouze členové, kteří nejsou kontrolováni třetí zemí nebo subjektem usazeným ve třetí zemi. Jmenování se uskuteční v souladu s otevřeným, transparentním a nediskriminačním postupem. Správní rada usiluje o to, aby ve strategické poradní skupině byly vyváženým způsobem zastoupeny subjekty z oblasti vědy, průmyslu a občanské společnosti, z průmyslových odvětví na straně nabídky i poptávky a z řad velkých podniků a malých a středních podniků, přičemž je zajištěno vyvážené zastoupení i z hlediska zeměpisného původu a z hlediska pohlaví. Správní rada rovněž usiluje o vyváženost jednotlivých odvětví s přihlédnutím k soudržnosti Unie a všech členských států, pokud jde o výzkum, průmysl a technologie v oblasti kybernetické bezpečnosti. Strategická poradní skupina je složena tak, aby umožňovala komplexní, nepřetržitý a trvalý dialog mezi Komunitou a Kompetenčním centrem.

2.   Členové strategické poradní skupiny mají odborné znalosti v oblasti výzkumu průmyslového vývoje, nabídky, uplatňování nebo zavádění profesionálních služeb nebo produktů v oblasti kybernetické bezpečnosti. Požadavky na tyto odborné znalosti podrobněji stanoví správní rada.

3.   Postupy týkající se jmenování členů strategické poradní skupiny a činnost strategické poradní skupiny jsou stanoveny v jednacím řádu správní rady a zveřejněny.

4.   Funkční období členů strategické poradní skupiny je dvouleté. Toto období lze jednou prodloužit.

5.   Strategická poradní skupina může přizvat k účasti a podpoře své činnosti zástupce Komise a dalších orgánů, institucí a jiných subjektů Unie, zejména ENISA. Strategická poradní skupina může v jednotlivých případech přizvat další zástupce Komunity jako pozorovatele, poradce nebo případně odborníky s cílem zohlednit dynamičnost vývoje v oblasti kybernetické bezpečnosti. Členové správní rady se mohou účastnit zasedání strategické poradní skupiny jako pozorovatelé.

1.   Strategická poradní skupina zasedá alespoň třikrát ročně.

2.   Strategická poradní skupina poskytuje správní radě poradenství ohledně zřizování pracovních skupin v rámci Komunity v souladu s čl. 13 odst. 3 písm. n) zabývajících se konkrétními záležitostmi týkajícími se činnosti Kompetenčního centra, a to vždy, pokud tyto záležitosti přímo souvisí s úkoly a oblastmi působnosti stanovenými v článku 20. V případě potřeby tyto pracovní skupiny podléhají celkové koordinaci ze strany jednoho či více členů strategické poradní skupiny.

3.   Strategická poradní skupina volí svého předsedu prostou většinou svých členů.

4.   Sekretariát strategické poradní skupiny zajišťuje výkonný ředitel a zaměstnanci Kompetenčního centra s využitím stávajících zdrojů a s náležitým zohledněním celkové pracovní zátěže Kompetenčního centra. Zdroje vyčleněné na podporu strategické poradní skupiny se uvedou v návrhu ročního rozpočtu.

5.   Strategická poradní skupina přijímá prostou většinou svých členů svůj jednací řád.

1.   Kompetenční centrum je financováno Unií, zatímco společné akce jsou financovány Unií a dobrovolnými příspěvky členských států.

2.   Správní a provozní náklady společných akcí hradí Unie a členské státy přispívající na společné akce v souladu s nařízeními (EU) 2021/695 a (EU) 2021/694.

3.   Příspěvek Unie Kompetenčnímu centru na pokrytí správních nákladů a provozních nákladů je složen z těchto částek:

4.   Maximální příspěvek Unie je vyplacen z prostředků souhrnného rozpočtu Unie přidělených na program Digitální Evropa, na zvláštní program, kterým se provádí Horizont Evropa, zavedený rozhodnutím (EU) 2021/764, a na další programy a projekty, které spadají do působnosti Kompetenčního centra nebo Sítě.

5.   Kompetenční centrum provádí akce v oblasti kybernetické bezpečnosti v rámci programu Digitální Evropa a Horizontu Evropa v souladu s čl. 62 odst. 1 prvním pododstavcem písm. c) bodem iv) finančního nařízení.

6.   Příspěvky z jiných programů Unie, než jsou programy uvedené v odstavcích 3 a 4, které jsou součástí spolufinancování Unie určeného na program prováděný jedním z členských států, se do výpočtu maximálního finančního příspěvku Unie podle uvedených odstavců nezahrnují.

7.   Členské státy se účastní společných akcí dobrovolně, a to formou dobrovolných finančních nebo věcných příspěvků. Účastní-li se členský stát společné akce, pokrývá finanční příspěvek tohoto členského státu správní náklady v poměru k jeho příspěvku na tuto společnou akci. Správní náklady společných akcí se hradí z finančních příspěvků. Provozní náklady společných akcí lze hradit finančními nebo věcnými příspěvky v souladu s Horizontem Evropa nebo Digitální Evropa. Příspěvky od každého členského státu mohou mít podobu podpory, kterou tento členský stát poskytuje v rámci společné akce příjemcům v něm usazeným. Věcné příspěvky členských států sestávají ze způsobilých nákladů vzniklých národním koordinačním centrům a dalším veřejným subjektům při účasti na projektech financovaných prostřednictvím tohoto nařízení, a to po odečtení jakéhokoli příspěvku Unie na tyto náklady. V případě projektů financovaných prostřednictvím Horizontu Evropa se způsobilé náklady vypočítají v souladu s článkem 36 nařízení (EU) 2021/695. V případě projektů financovaných prostřednictvím programu Digitální Evropa se způsobilé náklady vypočítají v souladu s finančním nařízením.

Určí se zamýšlená výše celkových dobrovolných příspěvků členských států na společné akce podle Horizontu Evropa, včetně finančních příspěvků na správní náklady, s cílem zohlednit ji v procesu strategického plánování Horizontu Evropa, jenž bude proveden podle čl. 6 odst. 6 nařízení (EU) 2021/695 za přispění správní rady. U akcí podle programu Digitální Evropa mohou členské státy, aniž je dotčen článek 15 nařízení (EU) 2021/694, přispět na náklady Kompetenčního centra, které jsou spolufinancovány z programu Digitální Evropa, s tím, že tento jejich příspěvek je nižší než částky uvedené v odst. 3 písm. a) tohoto článku.

8.   Vnitrostátní spolufinancování ze strany členských států v případě akcí podporovaných z jiných programů Unie, než jsou Horizont Evropa a program Digitální Evropa, je považováno za vnitrostátní příspěvky členských států v rozsahu, v němž jsou tyto příspěvky součástí společných akcí a jsou zahrnuty do pracovního programu Kompetenčního centra.

9.   Pro účely posouzení příspěvků uvedených v odstavci 3 tohoto článku a v čl. 22 odst. 2 písm. b) se náklady stanoví pomocí obvyklých postupů účtování nákladů dotčených členských států, platných účetních standardů dotčeného členského státu a platných mezinárodních účetních standardů a mezinárodních standardů finančního výkaznictví. Náklady ověří nezávislý externí auditor jmenovaný dotčeným členským státem. Pokud na základě ověření vznikne jakákoli nejistota, může Kompetenční centrum ověřit metodu oceňování.

10.   Pokud některý členský stát neplní své závazky týkající se jeho finančního nebo věcného příspěvku na společné akce, výkonný ředitel o této skutečnosti písemně vyrozumí dotčený členský stát a stanoví přiměřenou lhůtu, v níž má být tento nedostatek napraven. Není-li uvedený stav v této lhůtě napraven, výkonný ředitel svolá zasedání správní rady, aby rozhodla, zda má být zúčastněnému členskému státu, který neplní své závazky, odebráno hlasovací právo nebo zda mají být do doby, než tento členský stát splní své povinnosti, přijata jiná opatření. Hlasovací práva členského státu, který neplní své závazky, jsou v otázkách společných akcí pozastavena do doby, než ve věci neplnění závazků dojde k nápravě.

11.   Komise může ukončit, úměrně snížit či pozastavit poskytovaní finančního příspěvku Unie na společné akce, pokud přispívající členské státy nepřispívají, přispívají pouze částečně nebo přispívají pozdě, pokud jde o příspěvky uvedené v odst. 3 písm. b). Ukončení, snížení nebo pozastavení poskytování finančního příspěvku Unie ze strany Komise musí být co do výše a doby trvání přiměřené skutečnosti, že členský stát příspěvek neposkytnul, přispěl pouze částečně či pozdě.

12.   Přispívající členské státy podají do 31. ledna každého roku správní radě zprávu o výši příspěvků podle odstavce 7 na společné akce s Unií učiněných v předchozím rozpočtovém roce.

1.   Správní náklady Kompetenčního centra jsou v zásadě hrazeny každoročně z finančních příspěvků od Unie. Nadto poskytují přispívající členské státy další finanční příspěvky, jež jsou úměrné jejich dobrovolným příspěvkům na společné akce. Pokud se část příspěvku na správní náklady nevyužije, lze ji použít na pokrytí provozních nákladů Kompetenčního centra.

2.   Provozní náklady Kompetenčního centra se hradí prostřednictvím:

3.   Prostředky Kompetenčního centra, které jsou zahrnuty do jeho rozpočtu, tvoří tyto příspěvky:

4.   Veškeré úrokové výnosy z příspěvků hrazených Kompetenčnímu centru přispívajícími členskými státy jsou považovány za příjmy Kompetenčního centra.

5.   Veškeré prostředky Kompetenčního centra a jeho činnosti se použijí za účelem dosažení jeho cílů.

6.   Kompetenční centrum vlastní veškerá aktiva, která vytvoří nebo která jsou na něj převedena za účelem plnění jeho cílů. Aniž jsou dotčena použitelná pravidla příslušného programu financování, rozhoduje se o vlastnictví majetku vytvořeného nebo získaného ve společných akcích v souladu s čl. 15 odst. 3 písm. b).

7.   S výjimkou zrušení Kompetenčního centra zůstávají přebytky příjmů nad výdaji Kompetenčního centra ve vlastnictví Kompetenčního centra a nejsou vypláceny přispívajícím členům Kompetenčního centra.

8.   Kompetenční centrum úzce spolupracuje s dalšími orgány, institucemi a jinými subjekty Unie, s náležitým ohledem na jejich příslušné mandáty, a aniž by zdvojovalo stávající mechanismy spolupráce, s cílem využívat synergií a tam, kde je to možné a vhodné, snižovat administrativní náklady.

1.   Výkonný ředitel každý rok vypracuje návrh odhadu příjmů a výdajů Kompetenčního centra pro následující rozpočtový rok a spolu s návrhem plánu pracovních míst uvedeným v čl. 13 odst. 3 písm. l) jej předá správní radě. Příjmy a výdaje musí být vyrovnané. Výdaje Kompetenčního centra zahrnují výdaje na zaměstnance, správu, infrastrukturu a provoz. Výdaje na správu jsou omezovány na minimum, mimo jiné prostřednictvím přesunů zaměstnanců nebo pracovních míst.

2.   Správní rada každý rok sestaví na základě návrhu odhadu příjmů a výdajů uvedeného v odstavci 1 odhad příjmů a výdajů Kompetenčního centra pro následující rozpočtový rok.

3.   Správní rada do 31. ledna každého roku zašle Komisi odhad uvedený v odstavci 2 tohoto článku, který je součástí návrhu jednotného programového dokumentu ve smyslu čl. 32 odst. 1 nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2019/715.

4.   Komise na základě odhadu uvedeného v odstavci 2 tohoto článku zanese do návrhu rozpočtu Unie odhady, které považuje za nezbytné pro plán pracovních míst uvedený v čl. 13 odst. 3 písm. l) tohoto nařízení, a výši příspěvku ze souhrnného rozpočtu a předloží je Evropskému parlamentu a Radě v souladu s články 313 a 314 Smlouvy o fungování Evropské Unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“).

5.   Evropský parlament a Rada schvalují prostředky na příspěvek pro Kompetenční centrum.

6.   Evropský parlament a Rada přijímají plán pracovních míst uvedený v čl. 13 odst. 3 písm. l).

7.   Správní rada přijímá rozpočet Kompetenčního centra společně s ročním pracovním programem a víceletým pracovním programem. Rozpočet centra se stává konečným po přijetí souhrnného rozpočtu Unie. Správní rada v příslušných případech přizpůsobí rozpočet a roční pracovní program Kompetenčního centra podle souhrnného rozpočtu Unie.

1.   Výkonný ředitel každoročně v souladu s finančními pravidly Kompetenčního centra předkládá správní radě zprávu o plnění svých povinností.

2.   Do dvou měsíců od uzávěrky každého rozpočtového roku předloží výkonný ředitel správní radě ke schválení výroční zprávu o činnosti týkající se pokroku dosaženého Kompetenčním centrem v předchozím kalendářním roce, a to zejména ve vztahu k ročnímu pracovnímu programu pro daný rok a k plnění jeho strategických cílů a priorit. Tato zpráva mimo jiné obsahuje informace o:

3.   Po schválení správní radou se výroční zpráva o činnosti zveřejní.

1.   Kompetenční centrum přijímá vhodná opatření k zajištění toho, aby při provádění akcí financovaných podle tohoto nařízení byly finanční zájmy Unie chráněny použitím preventivních opatření proti podvodům, korupci a jinému protiprávnímu jednání, pravidelnými a účinnými kontrolami, a jsou-li zjištěny nesrovnalosti, zpětným získáním neoprávněně vyplacených částek a v příslušných případech účinnými, přiměřenými a odrazujícími správními sankcemi.

2.   Kompetenční centrum poskytuje zaměstnancům Komise a jiným osobám pověřeným Komisí, jakož i Účetnímu dvoru, přístup do míst a prostor Kompetenčního centra a ke všem informacím, včetně informací v elektronickém formátu, které jsou potřebné s cílem provádět audity.

3.   OLAF může provádět vyšetřování, včetně kontrol na místě a inspekcí, v souladu s pravidly a postupy stanovenými v nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 (17) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (18) s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci či jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie v souvislosti s grantovou dohodou nebo smlouvou financovanou, přímo či nepřímo, podle tohoto nařízení.

4.   Aniž jsou dotčeny odstavce 1, 2 a 3, musí smlouvy a grantové dohody vyplývající z provádění tohoto nařízení obsahovat ustanovení, která Komisi, Kompetenční centrum, Účetní dvůr a OLAF výslovně zmocňují k provádění těchto auditů a vyšetřování v souladu s jejich příslušnými pravomocemi. Je-li provádění akce zcela nebo zčásti zadáno externím dodavatelům či je-li jím někdo dále pověřen, nebo vyžaduje-li zadání veřejné zakázky nebo poskytnutí finanční podpory třetí straně, musí smlouva nebo grantová dohoda obsahovat smluvní povinnost dodavatele nebo příjemce uložit jakékoli zúčastněné třetí straně výslovné přijetí těchto pravomocí Komise, Kompetenčního centra, Účetního dvora a OLAFu.

1.   Na zaměstnance Kompetenčního centra se vztahuje služební řád a pracovní řád a pravidla přijatá společně orgány Unie pro účely provádění služebního řádu a pracovního řádu.

2.   Správní rada vykonává ve vztahu k zaměstnancům Kompetenčního centra pravomoci, které služební řád svěřuje orgánu oprávněnému ke jmenování a které pracovní řád svěřuje orgánu oprávněnému uzavírat smlouvy (dále jen „pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování“).

3.   Správní rada v souladu s článkem 110 služebního řádu přijímá rozhodnutí na základě čl. 2 odst. 1 služebního řádu a na základě článku 6 pracovního řádu, kterým přenese příslušné pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování na výkonného ředitele a kterým stanoví podmínky, za nichž může být toto přenesení pozastaveno. Výkonný ředitel je oprávněn tyto pravomoci přenášet na další osoby.

4.   Ve výjimečných případech může správní rada svým rozhodnutím dočasně pozastavit přenesení pravomocí orgánu oprávněného ke jmenování na výkonného ředitele a jakékoli následné přenesení pravomocí na jiné osoby provedené výkonným ředitelem. V takovém případě správní rada vykonává pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování sama nebo je přenese na jednoho ze svých členů nebo na jiného zaměstnance Kompetenčního centra, než je výkonný ředitel.

5.   Správní rada v souladu s článkem 110 služebního řádu přijímá prováděcí pravidla pro provádění služebního řádu a pracovního řádu.

6.   Personální zdroje se určí v plánu pracovních míst podle čl. 13 odst. 3 písm. l), s uvedením počtu dočasných pracovních míst podle funkčních skupin a platových tříd a počtu smluvních pracovníků vyjádřeného v přepočtu na plné pracovní úvazky, v souladu s ročním rozpočtem Kompetenčního centra.

7.   Lidské zdroje, jež Kompetenční centrum potřebuje, jsou zajištěny především přesunem zaměstnanců nebo pracovních míst z orgánů, institucí a jiných subjektů Unie, a dodatečné lidské zdroje prostřednictvím náboru. Zaměstnanci Kompetenčního centra mohou být dočasní zaměstnanci a smluvní zaměstnanci.

8.   Veškeré náklady související se zaměstnanci nese Kompetenční centrum.

1.   Kompetenční centrum může využívat vyslané národní odborníky nebo jiné pracovníky, kteří nejsou zaměstnanci Kompetenčního centra.

2.   Správní rada po dohodě s Komisí přijímá rozhodnutí, kterým se stanoví pravidla pro vysílání národních odborníků do Kompetenčního centra.

1.   Na účast na všech akcích financovaných Kompetenčním centrem se použije článek 12 nařízení (EU) 2021/694.

2.   Na akce financované z Horizontu Evropa se použijí tato zvláštní bezpečnostní pravidla:

1.   Kompetenční centrum vykonává své činnosti s vysokou mírou transparentnosti.

2.   Kompetenční centrum zajistí, aby veřejnost a všechny zainteresované strany měly včas k dispozici náležité, objektivní, spolehlivé a snadno dostupné informace, zejména pokud jde o výsledky jeho činnosti. Zveřejní rovněž prohlášení o zájmech učiněná v souladu s článkem 43. Tyto požadavky se rovněž použijí na národní koordinační centra, Komunitu a strategickou poradní skupinu v souladu s příslušnými právními předpisy.

3.   Správní rada může na návrh výkonného ředitele zainteresovaným stranám umožnit, aby se účastnily některých činností Kompetenčního centra jako pozorovatelé.

4.   Kompetenční centrum v jednacím řádu správní rady Kompetenčního centra a strategické poradní skupiny stanoví praktická opatření pro provádění pravidel transparentnosti podle odstavců 1 a 2 tohoto článku. V rámci akcí financovaných z Horizontu Evropa tato pravidla a opatření zohlední nařízení (EU) 2021/695.

1.   Po schválení Komisí přijme správní rada bezpečnostní pravidla Kompetenčního centra. Tato bezpečnostní pravidla uplatňují zásady a pravidla stanovené v rozhodnutích Komise (EU, Euratom) 2015/443 (19) a (EU, Euratom) 2015/444 (20).

2.   Členové správní rady, výkonný ředitel, externí odborníci, již se účastní ad hoc pracovních skupin, a zaměstnanci Kompetenčního centra dodržují povinnost zachovávat požadavky na důvěrnost podle článku 339 Smlouvy o fungování EU, a to i po skončení svých funkcí.

3.   Kompetenční centrum může přijmout opatření nezbytná k usnadnění výměny informací týkajících se jeho úkolů s Komisí a členskými státy a v příslušných případech s příslušnými orgány, institucemi a jinými subjekty Unie. Jakékoli správní ujednání za tímto účelem týkající se sdílení utajovaných informací EU, nebo v případě neexistence takového ujednání případné výjimečné ad hoc uvolnění těchto utajovaných informací EU musí být předem schváleno Komisí.

1.   Na dokumenty v držení Kompetenčního centra se vztahuje nařízení (ES) č. 1049/2001.

2.   Správní rada přijme do 29. prosince 2021 prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 1049/2001.

3.   Rozhodnutí přijatá Kompetenčním centrem podle článku 8 nařízení (ES) č. 1049/2001 mohou být předmětem stížnosti předložené veřejnému ochránci práv podle článku 228 Smlouvy o fungování EU nebo žaloby podané k Soudnímu dvoru Evropské unie podle článku 263 Smlouvy o fungování EU.

1.   Kompetenční centrum zajistí, aby jeho činnosti, včetně činností řízených prostřednictvím národních koordinačních center a Sítě, byly předmětem průběžného a systematického sledování a pravidelného hodnocení. Kompetenční centrum zajistí, aby údaje týkající se sledování provádění a výsledků programů financování Unie podle čl. 4 odst. 3 písm. b) byly shromažďovány účinně, účelně a včas a aby na příjemce unijních prostředků a na členské státy byly kladeny přiměřené požadavky, pokud jde o podávání zpráv. Závěry tohoto hodnocení se zveřejňují.

2.   Jakmile budou k dispozici dostačující informace o provádění tohoto nařízení, avšak nejpozději 30 měsíců po dni stanoveném v čl. 46 odst. 4, připraví Komise zprávu o provádění týkající se činností Kompetenčního centra, přičemž zohlední předběžné podněty správní rady, národních koordinačních center a Komunity. Komise tuto zprávu o provádění předloží do 30. června 2024 Evropskému parlamentu a Radě. Kompetenční centrum a členské státy poskytnou Komisi informace potřebné pro přípravu uvedené zprávy.

3.   Zpráva o provádění uvedená v odstavci 2 zahrnuje posouzení:

4.   Po předložení zprávy o provádění uvedené v odstavci 2 tohoto článku provede Komise závěrečné hodnocení centra, přičemž zohlední předběžné podněty správní rady, národních koordinačních center a Komunity. V tomto hodnocení se uvedou nebo v případě potřeby aktualizují posouzení uvedená v odstavci 3 tohoto článku a provedou se před koncem období uvedeného v čl. 47 odst. 1 s cílem včas určit, zda je vhodné prodloužit mandát Kompetenčního centra i po uvedeném období. V tomto hodnocení se posoudí právní a správní aspekty týkající se mandátu Kompetenčního centra a potenciál k vytvoření synergií a zamezení roztříštěnosti s orgány, institucemi a jinými subjekty Unie.

Pokud se Komise domnívá, že pokračování činnosti Kompetenčního centra je vzhledem k jeho poslání, cílům, mandátu a úkolům odůvodněné, může předložit legislativní návrh, aby byla doba trvání mandátu Kompetenčního centra stanovená v článku 47 prodloužena.

5.   Na základě závěrů zprávy o provádění uvedené v odstavci 2 může Komise přijmout vhodná opatření.

6.   Sledování, hodnocení, ukončování a obnovování příspěvku z Horizontu Evropa se řídí ustanoveními článků 10, 50 a 52 nařízení (EU) 2021/695 a sjednanými prováděcími opatřeními.

7.   Sledování, podávání zpráv a hodnocení týkající se příspěvku z programu Digitální Evropa se řídí ustanoveními článků 24 a 25 nařízení (EU) 2021/694.

8.   V případě likvidace Kompetenčního centra provede Komise závěrečné hodnocení Kompetenčního centra do šesti měsíců od jeho likvidace, avšak nejpozději do dvou let po zahájení likvidačního řízení uvedeného v článku 47. Výsledky závěrečného hodnocení se předloží Evropskému parlamentu a Radě.

1.   Kompetenční centrum má právní subjektivitu.

2.   V každém členském státě požívá Kompetenční centrum nejširší způsobilosti k právům a právním úkonům přiznanou právnickým osobám podle práva tohoto členského státu. Může zejména nabývat a zcizovat movitý a nemovitý majetek a být účastníkem soudních řízení.

1.   Smluvní odpovědnost Kompetenčního centra se řídí právem rozhodným pro danou dohodu, rozhodnutí či smlouvu.

2.   V případě mimosmluvní odpovědnosti nahradí Kompetenční centrum škodu způsobenou jeho zaměstnanci při plnění jejich povinností v souladu s obecnými zásadami společnými právním řádům členských států.

3.   Veškeré platby Kompetenčního centra týkající se odpovědnosti uvedené v odstavcích 1 a 2 a náklady vzniklé a výdaje vynaložené ve spojitosti s touto odpovědností jsou považovány za výdaje Kompetenčního centra a jsou hrazeny z jeho prostředků.

4.   Za plnění svých závazků odpovídá výhradně Kompetenční centrum.

1.   Soudní dvůr Evropské unie má pravomoc:

2.   Ve věcech, na které se nevztahuje toto nařízení ani jiné právní akty Unie, se použije právo členského státu, v němž se nachází sídlo Kompetenčního centra.

1.   Finanční odpovědnost Unie a členských států za závazky Kompetenčního centra je omezena výší již poskytnutého příspěvku na správní náklady.

2.   Kompetenční centrum uzavře a udržuje vhodné pojištění.

1.   Zpracování osobních údajů Kompetenčním centrem se řídí nařízením (EU) 2018/1725.

2.   Správní rada přijme prováděcí opatření uvedená v čl. 45 odst. 3 nařízení (EU) 2018/1725. Správní rada může přijmout dodatečná opatření nezbytná pro použití uvedeného nařízení Kompetenčním centrem.

1.   Komise je odpovědná za zřízení a počáteční provoz Kompetenčního centra až do doby, než bude mít Kompetenční centrum provozní kapacitu k plnění vlastního rozpočtu. Komise v souladu s právem Unie provede veškerá nezbytná opatření ve spolupráci s příslušnými orgány Kompetenčního centra.

2.   Pro účely odstavce 1 tohoto článku může Komise do okamžiku, než se výkonný ředitel po jmenování správní radou v souladu s článkem 16 ujme svých povinností, určit dočasného výkonného ředitele. Tento dočasný výkonný ředitel vykonává úkoly výkonného ředitele a případně mu může být nápomocen omezený počet zaměstnanců Komise. Komise může Kompetenčnímu centru přidělit omezený počet svých zaměstnanců na přechodnou dobu.

3.   Dočasný výkonný ředitel může schvalovat všechny platby kryté prostředky stanovenými v ročním rozpočtu Kompetenčního centra poté, co byl tento roční rozpočet přijat správní radou, a může uzavírat dohody a smlouvy, včetně smluv se zaměstnanci, a přijímat rozhodnutí po přijetí plánu pracovních míst uvedeného v čl. 13. odst. 3 písm. l).

4.   Dočasný výkonný ředitel po vzájemné dohodě s výkonným ředitelem a s výhradou schválení správní radou stanoví datum, od něhož bude mít Kompetenční centrum kapacitu k plnění vlastního rozpočtu. Od tohoto data se Komise zdrží přijímání závazků a provádění plateb týkajících se činností Kompetenčního centra.

1.   Kompetenční centrum se zřizuje na období od 28. června 2021 do 31. prosince 2029.

2.   Není-li mandát Kompetenčního centra prodloužen v souladu s čl. 38 odst. 4, na konci období uvedeného v odstavci 1 tohoto článku se automaticky zahájí postup likvidace.

3.   Pro účely postupu likvidace Kompetenčního centra jmenuje správní rada jednoho nebo několik likvidátorů, kteří jednají v souladu s rozhodnutími správní rady.

4.   Při likvidaci Kompetenčního centra se jeho aktiva použijí k pokrytí jeho závazků a výdajů souvisejících s jeho likvidací. Případný přebytek se rozdělí mezi Unii a přispívající členské státy úměrně k jejich finančnímu příspěvku Kompetenčnímu centru. Veškeré takové přebytky rozdělené ve prospěch Unie se vrátí do rozpočtu Unie.