(EU) 2021/847Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/847 ze dne 20. května 2021, kterým se zavádí program „Fiscalis“ pro spolupráci v oblasti daní a zrušuje nařízení (EU) č. 1286/2013

Publikováno: Úř. věst. L 188, 28.5.2021, s. 1-17 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 20. května 2021 Autor předpisu: Evropský parlament; Rada Evropské unie
Platnost od: 28. května 2021 Nabývá účinnosti: 1. ledna 2021
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



28.5.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 188/1


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/847

ze dne 20. května 2021,

kterým se zavádí program „Fiscalis“ pro spolupráci v oblasti daní a zrušuje nařízení (EU) č. 1286/2013

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 114 a 197 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

v souladu s řádným legislativním postupem (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Program Fiscalis 2020, který byl zaveden nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2013 (3) a který provádí Komise ve spolupráci s členskými státy a přidruženými zeměmi, a programy, které mu předcházely, významně přispěly k usnadnění a posílení spolupráce mezi daňovými orgány v Unii. Daňové orgány zúčastněných zemí uznaly přidanou hodnotu těchto programů, mimo jiné pokud jde o ochranu finančních a hospodářských zájmů členských států a daňových poplatníků. Úkoly pro nadcházející desetiletí bude možné vyřešit jen tehdy, pokud se budou členské státy zabývat i otázkami přesahujícími hranice jejich správního území a intenzivně spolupracovat se svými protějšky.

(2)

Program Fiscalis 2020 nabízí členským státům unijní rámec pro rozvoj spolupráce. Tento rámec je nákladově efektivnější, než kdyby si jednotlivé členské státy zřizovaly vlastní rámce pro spolupráci na dvoustranné nebo mnohostranné úrovni. Je tudíž vhodné zajistit pokračování programu Fiscalis 2020 zavedením nového programu ve stejné oblasti, a to programu Fiscalis (dále jen „program“).

(3)

Tím, že poskytne rámec pro akce, jež podporují vnitřní trh, posilují konkurenceschopnost Unie a chrání finanční a hospodářské zájmy Unie a jejích členských států, by program měl přispívat k: podpoře daňové politiky a provádění práva Unie týkajícího se daní; prevenci daňových podvodů, daňových úniků, agresivního daňového plánování a dvojího nezdanění a boji proti těmto praktikám; zamezení a snížení zbytečné administrativní zátěže pro občany a podniky při přeshraničních operacích; podpoře spravedlivějších a efektivnějších daňových systémů; plnému využití potenciálu vnitřního trhu a podpoře spravedlivé hospodářské soutěže v Unii; podpoře společného přístupu Unie na mezinárodních fórech; podpoře budování správní kapacity daňových orgánů, včetně modernizace v oblasti podávání zpráv a auditních technik; a podpoře odborného vzdělávání pracovníků daňových orgánů v tomto ohledu.

(4)

Toto nařízení stanoví finanční krytí programu, které má představovat hlavní referenční částku ve smyslu bodu 18 interinstitucionální dohody ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů (4) pro Evropský parlament a Radu během ročního rozpočtového procesu.

(5)

Aby se podpořil proces přistoupení a přidružení třetích zemí, měl by být program otevřen účasti přistupujících zemí a kandidátských zemí, jakož i potenciálních kandidátů a partnerských zemí evropské politiky sousedství, pokud jsou splněny určité podmínky. Mohl by být otevřen i jiným třetím zemím v souladu s podmínkami stanovenými ve zvláštních dohodách mezi Unií a těmito zeměmi, jež zahrnují jejich účast v jakémkoli programu Unie.

(6)

Na tento program se použije nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (5) (dále jen „finanční nařízení“). Finanční nařízení stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého řízení, finančních nástrojů, rozpočtových záruk, finanční pomoci a náhrad vyplácených externím odborníkům.

(7)

Akce v rámci programu Fiscalis 2020 se ukázaly být přiměřené, a měly by proto být zachovány. Aby bylo provádění programu jednodušší a flexibilnější, a mohly tedy být lépe plněny jeho cíle, měly by být akce vymezeny pouze v obecných kategoriích s uvedením neúplného seznamu konkrétních činností, jako jsou zasedání a podobné akce ad-hoc, a to případně včetně přítomnosti v prostorách správních úřadů a účasti na správních šetřeních, strukturovaná spolupráce na základě projektů včetně případných společných auditů a budování kapacit v oblasti informačních technologií včetně případného přístupu daňových orgánů k propojeným rejstříkům. Akce by se měly v příslušných případech zaměřit také na řešení prioritních témat pro dosažení cílů programu. Prostřednictvím spolupráce a budování kapacit by program měl také podpořit zavádění a pákový efekt inovací, což umožní dále zlepšovat schopnosti plnění hlavních priorit v oblasti daní.

(8)

S ohledem na rostoucí mobilitu daňových poplatníků, počet přeshraničních transakcí, internacionalizaci finančních nástrojů a výsledné zvýšené riziko daňových podvodů, daňových úniků a agresivního daňového plánování, tedy faktory dalece překračující hranice Unie, by Unie nebo členské státy mohly mít zájem na přizpůsobení nebo rozšíření evropských elektronických systémů pro spolupráci s třetími zeměmi, které nejsou přidruženy k programu, a mezinárodními organizacemi. Díky těmto přizpůsobením či rozšířením by se tak zejména bylo možné vyhnout administrativní zátěži a nákladům spojeným s vývojem a provozem dvou podobných elektronických systémů pro výměnu informací jednak v Unii, jednak v mezinárodním měřítku. Tato přizpůsobení nebo rozšíření, jsou-li uvedeným zájmem náležitě odůvodněna, by proto měla být způsobilá pro financování v rámci programu.

(9)

Vzhledem k významu globalizace a důležitosti boje proti daňovým podvodům, daňovým únikům a agresivnímu daňovému plánování by měl program i nadále umožňovat zapojení externích odborníků ve smyslu článku 238 finančního nařízení. Těmito externími odborníky by měli být hlavně zástupci orgánů státní správy, a to i orgánů státní správy nepřidružených třetích zemí včetně nejméně rozvinutých zemí, jakož i zástupci mezinárodních organizací, hospodářských subjektů, daňových poplatníků a občanské společnosti. Za nejméně rozvinutou zemi by v této souvislosti měla být považována třetí země nebo území mimo EU, které jsou způsobilé pro získání oficiální rozvojové pomoci v souladu s příslušným seznamem zveřejněným Výborem pro rozvojovou pomoc Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, a na základě toho, jak nejméně rozvinuté země vymezuje Organizace spojených národů. Výběr odborníků do odborných skupin by měl vycházet z rozhodnutí Komise ze dne 30. května 2016, kterým se zavádí horizontální pravidla pro ustavování a činnost odborných skupin Komise. Pokud jde o jmenování odborníků jednajících za svou osobu v rámci nezávislé činnosti ve veřejném zájmu, měla by Komise zajistit, aby byli nestranní, nebyli v žádném střetu zájmů s jejich profesními povinnostmi a aby informace o jejich výběru a účasti byly veřejně dostupné.

(10)

V souladu se závazkem Komise zajistit soudržnost a zjednodušení programů financování, stanoveným v jejím sdělení ze dne 19. října 2010 o přezkumu rozpočtu EU, by zdroje měly být sdíleny s jinými nástroji financování z prostředků Unie, pokud předpokládaná opatření v rámci programu sledují cíle, které jsou společné pro různé nástroje financování, s vyloučením dvojího financování. Opatření prováděná v rámci programu by měla zajistit soudržnost při použití zdrojů Unie podporujících daňovou politiku a daňové orgány.

(11)

V zájmu efektivnosti nákladů by měl program využívat možné synergie s dalšími akcemi Unie v souvisejících oblastech, jako je program Clo zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/444 (6), Program Unie pro boj proti podvodům zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/785 (7), Program pro jednotný trh zavedený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/690 (8), Nástroj pro oživení a odolnost zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 (9) a Nástroj pro technickou podporu zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/240 (10).

(12)

V rámci programu má největší část rozpočtu plynout na akce zaměřené na budování kapacit v oblasti informačních technologií. Zvláštní ustanovení by proto měla popsat společné složky a vnitrostátní složky evropských elektronických systémů a rozlišovat mezi nimi. Kromě toho by měl být jasně vymezen rozsah akcí a odpovědnost Komise a členských států. Společné složky a vnitrostátní složky evropských elektronických systémů by měly být v co největší možné míře interoperabilní a měly by působit v synergii s jinými elektronickými systémy příslušných programů Unie.

(13)

V současnosti neexistuje žádný požadavek na vypracování víceletého strategického plánu pro oblast daní za účelem vytvoření soudržného a interoperabilního elektronického prostředí pro daně v Unii. Za účelem zajištění soudržnosti a koordinace akcí zaměřených na budování kapacit v oblasti informačních technologií by program měl stanovit požadavek na vypracování tohoto plánu jakožto plánovacího nástroje, který by měl být v souladu s povinnostmi vyplývajícími z příslušných právních aktů Unie a neměl by překračovat rozsah těchto povinností.

(14)

Toto nařízení by mělo být prováděno prostřednictvím pracovních programů. Vzhledem k střednědobé až dlouhodobé povaze sledovaných cílů a na základě dosavadních zkušeností by mělo být možné, aby pracovní programy pokrývaly několik let. Přechod od ročních pracovních programů k programům víceletým v trvání nejvýše tří let by snížil administrativní zátěž Komise i členských států.

(15)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (11).

(16)

Podle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (12) by měl být tento program hodnocen na základě informací shromážděných v souladu se zvláštními požadavky na monitorování a zároveň zamezit administrativní zátěži, zejména pro členské státy, a nadměrné regulaci. Tyto požadavky by měly v příslušných případech zahrnovat měřitelné ukazatele jakožto základ pro hodnocení toho, jaké má tento program účinky v praxi. Průběžné a závěrečné hodnocení, která by měla být provedena nejpozději do čtyř let od začátku provádění programu a od jeho konce, by měla přispět k procesu rozhodování v rámci příštích víceletých finančních rámců. Průběžné a závěrečné hodnocení by měla také řešit přetrvávající překážky bránící dosažení cílů programu a navrhnout osvědčené postupy. Kromě průběžného a závěrečného hodnocení by v rámci systému vykazování výkonnosti měly být vydávány výroční zprávy o pokroku za účelem monitorování dosaženého pokroku. Tyto zprávy by měly obsahovat shrnutí nabytých zkušeností a případně překážek, které bylo třeba překonat, v souvislosti s činnostmi programu realizovanými v daném roce.

(17)

Komise by měla pravidelně organizovat semináře daňových orgánů, na nichž by zástupci přijímajících členských států diskutovali příslušnou problematiku a navrhovali možná zlepšení týkající se cílů programu, včetně výměny informací mezi daňovými orgány.

(18)

Aby bylo možné vhodným způsobem reagovat na změny priorit daňové politiky, měla by být na Komisi v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie přenesena pravomoc přijímat akty, pokud jde o změnu seznamu ukazatelů pro měření plnění specifických cílů programu a doplnění tohoto nařízení o ustanovení týkající se zavedení rámce pro monitorování a hodnocení. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(19)

V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (13) a nařízeními Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (14), (Euratom, ES) č. 2185/96 (15) a (EU) 2017/1939 (16) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně opatření týkajících se prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí včetně podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména má Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) v souladu s nařízeními (Euratom, ES) č. 2185/96 a (EU, Euratom) č. 883/2013 pravomoc provádět správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 má Úřad evropského veřejného žalobce pravomoc vyšetřovat a stíhat trestné činy poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (17). V souladu s finančním nařízením mají všechny osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, plně spolupracovat na ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, OLAFu, Účetnímu dvoru a v případě členských států účastnících se posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939 Úřadu evropského veřejného žalobce nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby rovnocenná práva udělily i třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie.

(20)

Třetí země, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), se mohou účastnit programů Unie v rámci spolupráce zavedené podle Dohody o Evropském hospodářském prostoru (18), která stanoví provádění programů na základě rozhodnutí přijatého podle uvedené dohody. Třetí země se mohou rovněž účastnit na základě jiných právních nástrojů. Toto nařízení by mělo obsahovat zvláštní ustanovení požadující po třetích zemích, aby udělily nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, OLAFu a Účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci.

(21)

Na toto nařízení se použijí horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU. Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a upravují zejména postupy týkající se sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, zadávání veřejných zakázek, cen a nepřímého plnění, jakož i kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU rovněž zahrnují obecný režim podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie.

(22)

Formy financování a způsoby provádění podle tohoto nařízení by měly být voleny na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů akcí a přinést výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontroly, administrativní zátěži a očekávanému riziku nesouladu. Mělo by to zahrnovat zvážení použití jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů, jakož i financování, které není spojeno s náklady podle čl. 125 odst. 1 finančního nařízení. Způsobilé náklady by měly být určovány podle povahy způsobilých akcí. Obzvláště důležitá by měla být úhrada cestovních výloh, ubytování a denních diet pro účastníky zasedání a podobných akcí ad-hoc a úhrada nákladů spojených s organizací akcí, aby se zajistila účast národních odborníků a daňových orgánů na společných akcích.

(23)

V souladu s čl. 193 odst. 2 finančního nařízení lze grant udělit na již zahájenou akci v případě, že žadatel může prokázat, že akce musela být zahájena ještě před podpisem grantové dohody. Náklady vzniklé před podáním žádosti o grant jsou však způsobilé pouze v řádně odůvodněných mimořádných případech. S cílem zabránit jakémukoli přerušení poskytování podpory Unie, které by mohlo poškodit zájmy Unie, by mělo být možné v rozhodnutí o financování stanovit, po omezenou dobu na začátku víceletého finančního rámce na období 2021–2027 a pouze v řádně odůvodněných případech, že způsobilé jsou i činnosti uskutečněné a náklady vzniklé od počátku rozpočtového roku 2021, avšak před podáním žádosti o grant.

(24)

Jelikož cíle tohoto nařízení nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej z důvodu jeho rozsahu či účinků může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení tohoto cíle.

(25)

Nařízení (EU) č. 1286/2013 by proto mělo být zrušeno.

(26)

Za účelem zajištění nepřetržitého poskytování podpory v relevantní oblasti politiky a umožnění provádění od začátku víceletého finančního rámce na období 2021–2027 by toto nařízení mělo vstoupit v platnost co nejdříve a mělo by se použít se zpětnou působností od 1. ledna 2021,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

Obecná ustanovení

Článek 1

Předmět

Toto nařízení zavádí program „Fiscalis“ pro spolupráci v oblasti daní (dále jen „program“) na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027.

Toto nařízení stanoví cíle programu, jeho rozpočet na období 2021–2027, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)

„daněmi“ záležitosti, včetně navrhování, správy, vymáhání a dodržování, týkající se těchto daní:

a)

daně z přidané hodnoty podle směrnice Rady 2006/112/ES (19);

b)

spotřebních daní z alkoholu podle směrnice Rady 92/83/EHS (20);

c)

spotřebních daní z tabákových výrobků podle směrnice Rady 2011/64/EU (21);

d)

daní z energetických produktů a elektřiny podle směrnice Rady 2003/96/ES (22);

e)

dalších daní, poplatků a cel uvedených v čl. 2 odst. 1 písm. a) směrnice Rady 2010/24/EU (23), pokud jsou významné pro vnitřní trh a pro správní spolupráci mezi členskými státy;

2)

„daňovými orgány“ veřejné a jiné orgány, které jsou odpovědné za daně nebo činnosti v oblasti daní;

3)

„evropskými elektronickými systémy“ elektronické systémy nezbytné pro oblast daní a pro plnění úkolů daňových orgánů.

Článek 3

Cíle programu

1.   Obecnými cíli programu je podpořit daňové orgány a oblast daní za účelem posílení fungování vnitřního trhu, posílit konkurenceschopnost Unie a spravedlivou hospodářskou soutěž v Unii, chránit finanční a hospodářské zájmy Unie a jejích členských států, mimo jiné před daňovými podvody, daňovými úniky a vyhýbáním se daňovým povinnostem, a zlepšit výběr daní.

2.   Specifickými cíli programu je podpořit daňovou politiku a provádění práva Unie v oblasti daní, posílit spolupráci mezi daňovými orgány, včetně výměny informací týkajících se daní, a podpořit budování správních kapacit, včetně odborné způsobilosti a vývoje a provozu evropských elektronických systémů.

Článek 4

Rozpočet

1.   Finanční krytí pro provádění programu na období 2021–2027 činí 269 000 000 EUR v běžných cenách.

2.   Částka uvedená v odstavci 1 může rovněž pokrývat výdaje na přípravu, monitorování, kontrolu, audit, hodnocení a další činnosti spojené s řízením programu a hodnocením pokroku při plnění jeho cílů. Dále může pokrývat výdaje na studie, zasedání odborníků, informační a komunikační kampaně, souvisejí-li s cíli programu, jakož i výdaje spojené se sítěmi informačních technologií zaměřenými na zpracování a výměnu informací, včetně nástrojů informačních technologií na úrovni organizace, a další výdaje na technickou a administrativní pomoc potřebnou v souvislosti s řízením programu.

Článek 5

Třetí země přidružené k programu

Program je otevřen účasti těchto třetích zemí:

a)

přistupujících zemí, kandidátských zemí a potenciálních kandidátů v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovenými v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi;

b)

zemí evropské politiky sousedství v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovenými v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi, pokud tyto země dosáhly dostatečné úrovně sblížení příslušných právních předpisů a správních postupů s právními předpisy a správními postupy Unie;

c)

dalších třetích zemí v souladu s podmínkami stanovenými ve zvláštní dohodě upravující účast dané třetí země v některém programu Unie, pokud tato dohoda:

i)

zajišťuje spravedlivou rovnováhu mezi příspěvky třetí země, která se účastní programů Unie, a přínosy pro ni,

ii)

stanoví podmínky účasti v programech, včetně výpočtu finančních příspěvků na jednotlivé programy a jejich správních nákladů,

iii)

nesvěřuje dané třetí zemi žádnou rozhodovací pravomoc ohledně daného programu Unie,

iv)

zaručuje práva Unie zajistit řádné finanční řízení a chránit své finanční zájmy.

Příspěvky uvedené v prvním pododstavci písm. c) bodě ii) představují účelově vázané příjmy v souladu s čl. 21 odst. 5 finančního nařízení.

Článek 6

Provádění a formy financování z prostředků Unie

1.   Program se provádí v přímém řízení v souladu s finančním nařízením.

2.   Program může poskytovat financování jednou z forem stanovených ve finančním nařízení, zejména formou grantů, cen, zadávání veřejných zakázek a úhrady cestovních výloh a denních diet externích odborníků.

KAPITOLA II

Způsobilost

Článek 7

Způsobilé akce

1.   Pro financování jsou způsobilé pouze akce prováděné k dosažení cílů stanovených v článku 3.

2.   Akce uvedené v odstavci 1 zahrnují:

a)

zasedání a podobné akce ad hoc;

b)

strukturovanou spolupráci v rámci jednotlivých projektů;

c)

akce zaměřené na budování kapacit v oblasti informačních technologií, zejména na vývoj a provoz evropských elektronických systémů;

d)

akce zaměřené na budování odborné způsobilosti a kapacit;

e)

podpůrné a další akce včetně:

i)

přípravy studií a dalších relevantních písemných materiálů;

ii)

inovačních činností, zejména iniciativ v oblasti ověřování koncepcí, pilotních projektů a prototypů;

iii)

společně vytvořených komunikačních akcí;

iv)

jakýchkoli jiných relevantních akcí stanovených v pracovních programech uvedených v článku 13, které jsou nezbytné pro dosažení cílů stanovených v článku 3 nebo na jejich podporu.

Příloha I obsahuje neúplný seznam možných forem příslušných akcí podle prvního pododstavce písm. a), b) a d).

Příloha III obsahuje neúplný seznam prioritních témat akcí.

3.   Akce sestávající z vývoje a provozu přizpůsobení nebo rozšíření společných složek evropských elektronických systémů za účelem spolupráce s třetími zeměmi, které nejsou přidruženy k programu, nebo s mezinárodními organizacemi jsou způsobilé pro financování, pokud jsou v zájmu Unie nebo členských států. Komise zavede nezbytná správní ujednání, jež mohou stanovit finanční příspěvky dotčených třetích stran na tyto akce.

4.   Pokud se akce zaměřená na budování kapacit v oblasti informačních technologií podle odst. 2 prvního pododstavce písm. c) tohoto článku týká vývoje a provozu evropského elektronického systému, jsou pro financování v rámci programu způsobilé pouze náklady související s odpovědností svěřenou Komisi podle čl. 11 odst. 2. Členské státy nesou náklady související s odpovědností, jež jim byla svěřena podle čl. 11 odst. 3.

Článek 8

Účast externích odborníků

1.   Pokud je to přínosné pro dokončení akcí, jimiž se provádějí cíle programu stanovené v článku 3, mohou se takových akcí jako externí odborníci účastnit zástupci orgánů státní správy, a to i z třetích zemí, které nejsou přidruženy k programu, včetně nejméně rozvinutých zemí, a případně zástupci mezinárodních a jiných relevantních organizací, zástupci hospodářských subjektů, zástupci organizací zastupujících hospodářské subjekty a zástupci občanské společnosti.

2.   Náklady vzniklé externím odborníkům uvedeným v odstavci 1 tohoto článku jsou způsobilé pro proplacení v rámci programu v souladu s článkem 238 finančního nařízení.

3.   Externí odborníky uvedené v odstavci 1 vybírá Komise ad hoc a podle potřeby, a to i z řad odborníků navržených členskými státy, na základě jejich dovedností, zkušeností a znalostí, jež jsou významné pro konkrétní akci.

Komise mimo jiné posoudí nezávislost těchto externích odborníků a to, zda neexistuje střet zájmů s jejich profesními povinnostmi.

KAPITOLA III

Granty

Článek 9

Udělování grantů, komplementarita a kombinované financování

1.   Granty v rámci programu se udělují a spravují v souladu s hlavou VIII finančního nařízení.

2.   Na akci, na niž byl získán příspěvek z jiného programu Unie, lze rovněž získat příspěvek v rámci tohoto programu, pokud tyto různé příspěvky nepokrývají tytéž náklady. Na takový další příspěvek na akci se použijí pravidla příslušného programu Unie. Kumulativní financování nesmí překročit celkové způsobilé náklady na akci a podporu z různých programů Unie lze vypočítat na poměrném základě v souladu s dokumenty, v nichž jsou stanoveny podmínky podpory.

3.   V souladu s čl. 195 prvním pododstavcem písm. f) finančního nařízení se granty udělují bez výzvy k podávání návrhů, pokud jsou způsobilými subjekty daňové orgány členských států a třetích zemí přidružených k programu podle článku 5 tohoto nařízení, jsou-li splněny podmínky stanovené v článku 5 tohoto nařízení.

4.   V souladu s čl. 193 odst. 2 druhým pododstavcem písm. a) finančního nařízení lze v řádně odůvodněných případech uvedených v rozhodnutí o financování a po omezenou dobu považovat činnosti podporované podle tohoto nařízení a související náklady za způsobilé od 1. ledna 2021 i tehdy, pokud byly uskutečněny nebo vznikly před podáním žádosti o grant.

Článek 10

Míra spolufinancování

1.   Odchylně od článku 190 finančního nařízení lze z programu financovat až 100 % způsobilých nákladů na akce.

2.   Použitelná míra spolufinancování v případech, kdy akce vyžadují udělení grantů, se stanoví ve víceletých pracovních programech uvedených v článku 13.

KAPITOLA IV

Zvláštní ustanovení o akcích zaměřených na budování kapacit v oblasti informačních technologií

Článek 11

Odpovědnost

1.   Komise a členské státy společně zajistí vývoj a provoz evropských elektronických systémů uvedených ve víceletém strategickém plánu pro oblast daní uvedeném v článku 12 (dále jen „víceletý strategický plán pro oblast daní“), včetně návrhu, specifikace, ověření shody, rozmístění, údržby, vývoje, bezpečnosti, zajištění kvality a kontroly kvality těchto systémů.

2.   Komise zejména zajistí:

a)

vývoj a provoz společných složek stanovených v rámci víceletého strategického plánu pro oblast daní;

b)

celkovou koordinaci vývoje a provozu evropských elektronických systémů s ohledem na jejich operabilitu, vzájemnou propojenost a soustavné zlepšování a jejich synchronizované zavádění;

c)

koordinaci evropských elektronických systémů na úrovni Unie s ohledem na jejich podporu a provádění na vnitrostátní úrovni;

d)

koordinaci vývoje a provozu evropských elektronických systémů, pokud jde o jejich interakce se třetími stranami, vyjma akcí určených na plnění vnitrostátních požadavků;

e)

koordinaci evropských elektronických systémů s jinými relevantními akcemi na úrovni Unie souvisejícími s elektronickou správou.

3.   Každý členský stát zajistí zejména:

a)

vývoj a provoz vnitrostátních složek stanovených v rámci víceletého strategického plánu pro oblast daní;

b)

koordinaci vývoje a provozu vnitrostátních složek evropských elektronických systémů na vnitrostátní úrovni;

c)

koordinaci evropských elektronických systémů s jinými relevantními akcemi souvisejícími s elektronickou správou na vnitrostátní úrovni;

d)

pravidelné podávání informací Komisi o jím přijatých opatřeních, jež mají jeho orgánům a hospodářským subjektům umožnit plné využití evropských elektronických systémů;

e)

zavádění evropských elektronických systémů na vnitrostátní úrovni.

Článek 12

Víceletý strategický plán pro oblast daní

1.   Komise a členské státy vypracují víceletý strategický plán pro oblast daní a průběžně jej aktualizují. Víceletý strategický plán pro oblast daní je v souladu s příslušnými právními akty Unie. Obsahuje výčet všech úkolů významných pro vývoj a provoz evropských elektronických systémů a zařazení každého evropského elektronického systému nebo jeho části jako:

a)

společné složky, tedy složky evropských elektronických systémů vyvinuté na úrovni Unie, která je k dispozici všem členským státům nebo kterou Komise z důvodů efektivnosti, bezpečnosti a racionalizace označila za společnou;

b)

vnitrostátní složky, tedy složky evropských elektronických systémů vyvinuté na vnitrostátní úrovni, která je k dispozici v členském státě, který ji vytvořil nebo přispěl k jejímu společnému vytvoření nebo

c)

kombinace složek uvedených v písmenech a) a b).

2.   Víceletý strategický plán pro oblast daní zahrnuje také inovace a pilotní akce a rovněž podpůrné metodiky a nástroje související s evropskými elektronickými systémy.

3.   Členské státy oznámí Komisi dokončení každého z úkolů, které jim byly přiděleny v rámci víceletého strategického plánu pro oblast daní. Pravidelně rovněž podávají Komisi zprávy o pokroku při plnění svých úkolů.

4.   Do 31. března každého roku členské státy předloží Komisi výroční zprávy o pokroku při plnění víceletého strategického plánu pro oblast daní za období od 1. ledna do 31. prosince roku předcházejícího. Tyto výroční zprávy mají předem stanovený formát.

5.   Do 31. října každého roku Komise na základě výročních zpráv uvedených v odstavci 4 vypracuje konsolidovanou zprávu, v níž zhodnotí pokrok učiněný Komisí a členskými státy při plnění víceletého strategického plánu pro oblast daní, a tuto zprávu zveřejní.

KAPITOLA V

Programování, monitorování, hodnocení a kontrola

Článek 13

Pracovní program

1.   Tento program se provádí prostřednictvím víceletých pracovních programů uvedených v čl. 110 odst. 2 finančního nařízení.

2.   Víceleté pracovní programy přijímá Komise prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají postupem podle čl. 18 odst. 2.

Článek 14

Monitorování a podávání zpráv

1.   Ukazatele pro podávání zpráv o pokroku při plnění specifických cílů programu stanovených v čl. 3 odst. 2 jsou uvedeny v příloze II.

2.   Pro zajištění účinného posouzení pokroku tohoto programu dosaženého při plnění jeho cílů je Komisi svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 17 akty v přenesené pravomoci, jimiž se mění příloha II za účelem revize nebo doplnění ukazatelů, je-li to považováno za nezbytné, a jimiž se toto nařízení doplňuje o ustanovení o zavedení rámce pro monitorování a hodnocení.

3.   Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění programu a jeho výsledků byly shromažďovány účinně, efektivně a včas. Za tímto účelem se pro příjemce finančních prostředků Unie stanoví přiměřené požadavky na podávání zpráv.

Článek 15

Hodnocení

1.   Hodnocení programu se provádějí tak, aby je bylo možné včas promítnout do rozhodovacího procesu. Komise tato hodnocení zveřejňuje.

2.   Komise provede průběžné hodnocení programu, jakmile je k dispozici dostatek informací o jeho provádění, avšak nejpozději do čtyř let od začátku provádění tohoto programu.

3.   Na konci provádění programu, avšak nejpozději do čtyř let od konce období uvedeného v článku 1, provede Komise závěrečné hodnocení programu.

4.   Komise sdělí závěry průběžného a závěrečného hodnocení spolu se svými připomínkami Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

Článek 16

Ochrana finančních zájmů Unie

Účastní-li se tohoto programu na základě rozhodnutí přijatého podle mezinárodní dohody nebo na základě jakéhokoli jiného právního nástroje třetí země, udělí nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, OLAFu a Účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci. V případě OLAFu tato práva zahrnují právo provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, jak je stanoveno v nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013.

KAPITOLA VI

Výkon přenesené pravomoci a postup projednávání ve výboru

Článek 17

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 14 odst. 2 je svěřena Komisi do 31. prosince 2028.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 14 odst. 2 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 14 odst. 2 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 18

Postup projednávání ve výboru

1.   Komisi je nápomocen výbor nazvaný „Výbor pro program Fiscalis“. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

KAPITOLA VII

Informace, komunikace a propagace

Článek 19

Informace, komunikace a propagace

1.   Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ těchto prostředků a zajišťují jejich viditelnost, zejména při propagaci akcí a jejich výsledků, tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně sdělovacích prostředků a veřejnosti.

2.   Komise provádí informační a komunikační činnosti týkající se tohoto programu, akcí uskutečněných v rámci tohoto programu a dosažených výsledků. Finanční zdroje přidělené na tento program rovněž přispívají k institucionální komunikaci politických priorit Unie, pokud tyto priority souvisejí s cíli uvedenými v článku 3.

KAPITOLA VIII

Přechodná a závěrečná ustanovení

Článek 20

Zrušení

Nařízení (EU) č. 1286/2013 se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2021.

Článek 21

Přechodná ustanovení

1.   Tímto nařízením není dotčeno pokračování ani změna akcí zahájených podle nařízení (EU) č. 1286/2013, které se použije na tyto akce až do jejich ukončení.

2.   Finanční krytí tohoto programu může rovněž zahrnovat výdaje na technickou a administrativní pomoc nezbytné pro zajištění přechodu mezi programem a opatřeními přijatými podle nařízení (EU) č. 1286/2013.

3.   V případě potřeby lze do rozpočtu Unie na období po roce 2027 zapsat prostředky na krytí výdajů stanovených v čl. 4 odst. 2 s cílem řídit akce, jež nebudou dokončeny do 31. prosince 2027.

Článek 22

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2021.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu 20. května 2021.

Za Evropský parlament

předseda

D. M. SASSOLI

Za Radu

předsedkyně

A. P. ZACARIAS


(1)  Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 118.

(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 17. dubna 2019 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a postoj Rady v prvním čtení ze dne 10. května 2021 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku). Postoj Evropského parlamentu ze dne 19. května 2021 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí akční program ke zlepšení fungování systémů zdanění v Evropské unii na období 2014–2020 (Fiscalis 2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1482/2007/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 25).

(4)  Úř. věst. L 433I, 22.12.2020, s. 28.

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/444 ze dne 11. března 2021, kterým se zavádí program Clo pro spolupráci v oblasti cel a zrušuje nařízení (EU) č. 1294/2013 (Úř. věst. L 87, 15.3.2021, s. 1).

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/785 ze dne 29. dubna 2021, kterým se zavádí Program Unie pro boj proti podvodům a zrušuje nařízení (EU) č. 250/2014 (Úř. věst. L 172, 17.5.2021, s. 110).

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/690 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí program pro vnitřní trh, pro konkurenceschopnost podniků včetně malých a středních podniků, pro oblast rostlin, zvířat, potravin a krmiv a pro evropskou statistiku (Program pro jednotný trh) a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 99/2013, (EU) č. 1287/2013, (EU) č. 254/2014 a (EU) č. 652/2014 (Úř. věst. L 153, 3.5.2021, s. 1).

(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost (Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 17).

(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/240 ze dne 10. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro technickou podporu (Úř. věst. L 57, 18.2.2021. s. 1).

(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(12)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(13)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

(14)  Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).

(15)  Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

(16)  Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).

(17)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).

(18)  Úř. věst. L 1, 3.1.1994, s. 3.

(19)  Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 347, 11.12.2006, s. 1).

(20)  Směrnice Rady 92/83/EHS ze dne 19. října 1992 o harmonizaci struktury spotřebních daní z alkoholu a alkoholických nápojů (Úř. věst. L 316, 31.10.1992, s. 21).

(21)  Směrnice Rady 2011/64/EU ze dne 21. června 2011 o struktuře a sazbách spotřební daně z tabákových výrobků, (Úř. věst. L 176, 5.7.2011, s. 24).

(22)  Směrnice Rady 2003/96/ES ze dne 27. října 2003, kterou se mění struktura rámcových předpisů Společenství o zdanění energetických produktů a elektřiny (Úř. věst. L 283, 31.10.2003, s. 51).

(23)  Směrnice Rady 2010/24/EU ze dne 16. března 2010 o vzájemné pomoci při vymáhání pohledávek vyplývajících z daní, poplatků, cel a jiných opatření (Úř. věst. L 84, 31.3.2010, s. 1).


PŘÍLOHA I

NEÚPLNÝ SEZNAM MOŽNÝCH FOREM AKCÍ UVEDENÝCH V ČL. 7 ODST. 2 PRVNÍM PODODSTAVCI PÍSM. A), B) A D)

Akce uvedené v čl. 7 odst. 2 prvním pododstavci písm. a), b) a d) mohou mít mimo jiné tyto formy:

1)

v případě zasedání a podobných akcí ad hoc:

semináře a pracovní setkání, obvykle s účastníky ze všech zúčastněných zemí, s přednáškami a intenzivními diskusemi a činnostmi na určité téma se zapojením účastníků,

pracovní návštěvy, které jsou organizovány s cílem umožnit úředníkům získat nebo zvýšit jejich odbornou způsobilost či znalosti v oblasti daňové politiky,

přítomnost v prostorách správních úřadů a účast na správních šetřeních;

2)

v případě strukturované spolupráce založené na projektech:

projektové skupiny, které se zpravidla skládají ze zástupců omezeného počtu zúčastněných zemí, působí pouze po omezenou dobu a sledují předem stanovený cíl s přesně definovaným výsledkem, včetně koordinace či srovnávání,

pracovní skupiny, zejména strukturované formy spolupráce trvalého či dočasného charakteru, jež sdružují odborné znalosti a dovednosti k plnění úkolů v konkrétních oblastech nebo provádějí operační činnosti, případně za podpory on-line služeb spolupráce, správní pomoci i infrastruktury a vybavení,

mnohostranná nebo souběžná kontrola spočívající v koordinované kontrole daňové situace jedné nebo více propojených osob povinných k dani, organizovaná dvěma nebo více zúčastněnými zeměmi, včetně alespoň dvou členských států, které mají společné či doplňující se zájmy,

společná daňová kontrola spočívající ve správním šetření daňové situace jedné nebo více propojených osob povinných k dani a prováděná jediným týmem auditorů složeným ze dvou nebo více zúčastněných zemí, včetně alespoň dvou členských států, které mají společné či doplňující se zájmy,

jakákoli jiná forma správní spolupráce zavedená nařízeními Rady (EU) č. 904/2010 (1) nebo (EU) č. 389/2012 (2) nebo směrnicemi Rady 2010/24/EU nebo 2011/16/EU (3);

3)

v případě akcí zaměřených na budování odborné způsobilosti a kapacit:

společná odborná příprava nebo rozvoj elektronického vzdělávání za účelem podpory vybudování potřebných odborných dovedností a znalostí týkajících se oblasti daní,

technická podpora zaměřená na zlepšení správních postupů, posílení správní kapacity a zlepšení fungování a činnosti daňové správy prostřednictvím iniciování a sdílení osvědčených postupů.


(1)  Nařízení Rady (EU) č. 904/2010 ze dne 7. října 2010 o správní spolupráci a boji proti podvodům v oblasti daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 268, 12.10.2010, s. 1).

(2)  Nařízení Rady (EU) č. 389/2012 ze dne 2. května 2012 o správní spolupráci v oblasti spotřebních daní a o zrušení nařízení (ES) č. 2073/2004 (Úř. věst. L 121, 8.5.2012, s. 1).

(3)  Směrnice Rady 2011/16/EU ze dne 15. února 2011 o správní spolupráci v oblasti daní a o zrušení směrnice 77/799/EHS (Úř. věst. L 64, 11.3.2011, s. 1).


PŘÍLOHA II

UKAZATELE PODLE ČL. 14 ODST. 1

Ke zprávě o pokroku dosaženém při plnění specifických cílů programu stanovených v čl. 3 odst. 2 se použijí tyto ukazatele:

A.   Budování kapacit (správních kapacit a kapacit v oblasti lidských zdrojů a informačních technologií)

1)

index uplatňování a provádění unijního práva a politik (počet akcí v rámci programu organizovaných v souvislosti s uplatňováním a prováděním práva a politiky Unie týkající se daní a počet doporučení vydaných v návaznosti na tyto akce);

2)

index odborné přípravy (počet použitých modulů elektronického vzdělávání, počet vyškolených úředníků a hodnocení kvality ze strany účastníků);

3)

dostupnost evropských elektronických systémů (vyjádřeno jako procentuální časový podíl);

4)

dostupnost společné komunikační sítě (vyjádřeno jako procentuální časový podíl);

5)

index postupů zjednodušených informačními technologiemi pro daňové orgány a hospodářské subjekty (počet registrovaných hospodářských subjektů, počty žádostí a počet konzultací v různých elektronických systémech financovaných v rámci programu).

B.   Sdílení znalostí a vytváření kontaktních sítí

6)

index spolehlivosti spolupráce (stupeň vytvořených kontaktních sítí, počet osobních setkání a počet online skupin pro spolupráci);

7)

index osvědčených postupů a pokynů (počet akcí v rámci programu organizovaných v této oblasti a procento daňových orgánů, které využily pracovní postupy/pokyny vytvořené s podporou programu).

PŘÍLOHA III

NEÚPLNÝ SEZNAM MOŽNÝCH PRIORITNÍCH TÉMAT AKCÍ PODLE ČLÁNKU 7

V souladu se specifickými a obecnými cíli programu se akce uvedené v článku 7 mohou zaměřovat mimo jiné na tato prioritní témata:

1)

podpora provádění práva Unie týkajícího se daní, včetně odborné přípravy zaměstnanců v tomto ohledu, a pomoc při určování možných způsobů, jak zlepšit správní spolupráci mezi daňovými orgány, včetně pomoci při vymáhání pohledávek vyplývajících z daní;

2)

podpora účinné výměny informací, včetně skupinových požadavků, rozvoje standardních formátů informačních technologií, přístupu daňových orgánů k informacím o skutečných majitelích a zlepšení využívání získaných informací;

3)

podpora účinného fungování mechanismů správní spolupráce a výměny osvědčených postupů mezi daňovými orgány, včetně osvědčených postupů v oblasti vymáhání pohledávek vyplývajících z daní;

4)

podpora digitalizace a aktualizace metodik v daňových orgánech;

5)

podpora výměny osvědčených postupů v oblasti boje proti podvodům na dani z přidané hodnoty.


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU