(EU) 2021/821Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/821 ze dne 20. května 2021, kterým se zavádí režim Unie pro kontrolu vývozu, zprostředkování, technické pomoci, tranzitu a přepravy zboží dvojího užití (přepracované znění)

Publikováno: Úř. věst. L 206, 11.6.2021, s. 1-461 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 20. května 2021 Autor předpisu: Evropský parlament; Rada Evropské unie
Platnost od: 21. června 2021 Nabývá účinnosti: 21. června 2021
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



11.6.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 206/1


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/821

ze dne 20. května 2021,

kterým se zavádí režim Unie pro kontrolu vývozu, zprostředkování, technické pomoci, tranzitu a přepravy zboží dvojího užití (přepracované znění)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 207 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

v souladu s řádným legislativním postupem (1),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Rady (ES) 428/2009 (2) bylo několikrát podstatně změněno. Vzhledem k potřebě provést další změny by uvedené nařízení mělo být v zájmu přehlednosti, účinnosti a účelnosti přepracováno.

(2)

Cílem tohoto nařízení je zajistit, aby Unie a její členské státy v souvislosti se zbožím dvojího užití zcela přihlížely ke všem relevantním skutečnostem. Relevantní skutečnosti zahrnují mezinárodní povinnosti a závazky, závazky vyplývající z příslušných sankcí, aspekty národní zahraniční a bezpečnostní politiky, včetně těch, jež jsou upraveny společným postojem Rady 2008/944/SZBP (3), a k nimž patří i lidská práva, a aspekty zamýšleného konečného použití a nebezpečí zneužití. Tímto nařízením vyjadřuje Unie svůj závazek zachovat přísné právní požadavky kladené na zboží dvojího užití, posílit výměnu příslušných informací a zvýšit transparentnost. Pokud jde o zboží kybernetického dohledu, měly by příslušné orgány členských států zvážit zejména riziko, zda by mohlo být použito v souvislosti s vnitřní represí nebo závažným porušováním lidských práv a mezinárodního humanitárního práva.

(3)

Toto nařízení má rovněž za cíl posílit pokyny pro vývozce, zejména pro malé a střední podniky, týkající se odpovědných praktik, aniž by byla poškozena celosvětová konkurenceschopnost vývozců zboží dvojího užití nebo přidružených průmyslových odvětví či akademických institucí, které mají sídlo nebo jsou usazeny v členském státě.

(4)

V rezoluci Rady bezpečnosti OSN č. 1540 (2004) přijaté dne 28. dubna 2004 se stanovilo, že všechny státy mají přijmout a posílit účinná opatření k zavedení tuzemských kontrol k zabránění šíření jaderných, chemických nebo biologických zbraní a jejich nosičů, a to i zavedením vhodných kontrol souvisejících materiálů, vybavení a technologie. Kontroly se požadují rovněž na základě příslušných mezinárodních dohod, jako je Úmluva o zákazu vývoje, výroby, hromadění zásob a použití chemických zbraní a o jejich zničení (dále jen „Úmluva o chemických zbraních“) a Úmluva o zákazu vývoje, výroby a hromadění zásob bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a o jejich zničení (dále jen „Úmluva o biologických a toxinových zbraních“), a v souladu se závazky dohodnutými v souvislosti s mnohostrannými režimy kontroly vývozu.

(5)

Účinný společný systém kontrol vývozu zboží dvojího užití je tudíž nezbytný proto, aby byl zajištěn soulad s mezinárodními závazky a povinnostmi členských států a Unie, zejména pokud jde o nešíření, regionální mír, bezpečnost a stabilitu a dodržování lidských práv a mezinárodního humanitárního práva.

(6)

Strategie EU proti šíření zbraní hromadného ničení ze dne 12. prosince 2003 zdůrazňuje závazek Unie k důsledným vnitrostátním a mezinárodně koordinovaným kontrolám vývozu.

(7)

Je zásadně důležité, aby k plnění celkového cíle kontrol obchodu přispívali vývozci, zprostředkovatelé, poskytovatelé technické pomoci i další příslušné zúčastněné subjekty. Aby mohli jednat v souladu s tímto nařízením, je třeba provést posouzení rizik souvisejících s transakcemi, na něž se toto nařízení vztahuje, a to pomocí opatření pro prověřování transakcí, známých také pod označením „zásada náležité péče“, jež jsou součástí interních programů dodržování předpisů (dále rovněž jako „ICP“). V tomto ohledu se při vývoji a provádění ICP musí přihlížet zejména k velikosti a organizační struktuře vývozců.

(8)

S cílem řešit riziko, že by určité zboží kybernetického dohledu, které není uvedeno na seznamu a které je vyváženo z celního území Unie, mohlo být zneužito osobami odpovědnými nebo spoluodpovědnými za nařizování či páchání závažného porušování lidských práv nebo mezinárodního humanitárního práva, je vhodné vývoz tohoto zboží kontrolovat. Související rizika se týkají zejména případů, kdy je zboží kybernetického dohledu speciálně navrženo tak, aby umožňovalo vniknutí do informačních a telekomunikačních systémů nebo hloubkovou kontrolu paketů s cílem provádět tajné sledování fyzických osob prostřednictvím monitorování, extrakce, shromažďování nebo analýzy dat z těchto systémů, včetně biometrických údajů. U zboží používaného pro čistě komerční účely, k nimž patří fakturace, marketing, kvalitní služby, spokojenost uživatelů nebo bezpečnost sítí, se má obecně za to, že taková rizika nepředstavuje.

(9)

V zájmu posílení účinné kontroly vývozu zboží kybernetického dohledu, které není uvedeno na seznamu, je nezbytné dále harmonizovat uplatňování kontrol vývozu zboží dvojího užití, které není uvedeno v příloze I (dále jen „kontroly typu catch-all“) v této oblasti. Za tímto účelem se členské státy zavazují podporovat tyto kontroly tak, že budou mezi sebou navzájem i s Komisí sdílet informace, zejména o technologickém vývoji zboží kybernetického dohledu, a že budou k uplatňování těchto kontrol přistupovat obezřetně s cílem podporovat výměnu informací na úrovni Unie.

(10)

Aby mohla Unie rychle reagovat na závažné zneužití stávajících technologií nebo na nová rizika spojená s nově vznikajícími technologiemi, měl by být zaveden mechanismus, který členským státům umožní v případě zjištění nového rizika své reakce koordinovat. Po této koordinaci by měly následovat iniciativy vedoucí k zavedení rovnocenných kontrol na mnohostranné úrovni, aby byla reakce na zjištěná rizika co nejširší.

(11)

Měl by být rovněž kontrolován přenos softwaru a technologií dvojího užití elektronickými prostředky, faxem nebo telefonem do místa určení mimo celní území Unie. Aby se zmírnila administrativní zátěž pro vývozce a příslušné orgány členských států, měly by být pro některé přenosy, jako jsou přenosy do cloudu, stanoveny obecné nebo souhrnné licence nebo harmonizovaný výklad ustanovení.

(12)

S ohledem na důležitou úlohu celních orgánů při prosazování kontrol vývozu by pojmy používané v tomto nařízení měly být v co nejvyšší míře sladěny s definicemi uvedenými v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 (4) (dále jen „celní kodex Unie“).

(13)

Na vývozu zboží dvojího užití se mohou podílet různé kategorie osob, včetně fyzických osob, jako jsou poskytovatelé služeb, výzkumní pracovníci, konzultanti a osoby provádějící elektronický přenos zboží dvojího užití. Je nezbytné, aby si všechny tyto osoby byly vědomy rizik spojených s vývozem a poskytováním technické pomoci v souvislosti s citlivým zbožím. Zejména akademické a výzkumné instituce čelí specifickým výzvám v oblasti kontroly vývozu, mimo jiné proto, že jsou ze své obecné povahy prostorem pro svobodnou výměnu myšlenek a že jejich výzkumná činnost často zahrnuje špičkové technologie, přičemž tyto výzvy souvisejí s jejich organizační strukturou a mezinárodní povahou vědeckých výměn. V případě potřeby by měly členské státy a Komise zvyšovat povědomí akademické a výzkumné obce a poskytovat individuální poradenství pro řešení těchto specifických výzev. Provádění kontrol by v souladu s mnohostrannými režimy kontroly vývozu mělo v maximální možné míře zajišťovat společný přístup k některým ustanovením, zejména pokud jde o pojmy „základní vědecký výzkum“ a „veřejně dostupné“, které se v souvislosti s akademickou obcí používají pro uvolnění kontroly.

(14)

Měla by být změněna definice pojmu „zprostředkovatel“ tak, aby zahrnovala právnické osoby a partnerství, které nemají sídlo nebo nejsou usazeny v členském státě a poskytují zprostředkovatelské služby z celního území Unie.

(15)

Lisabonská smlouva objasňuje, že poskytování technické pomoci zahrnující přeshraniční pohyb spadá do pravomoci Unie. Proto je vhodné zavést definici technické pomoci a upřesnit kontroly použitelné na její poskytování. Aby se zajistila účinnost a soulad, měly by kromě toho být kontroly poskytování služeb technické pomoci harmonizovány.

(16)

Stejně jako v nařízení (ES) č. 428/2009 by orgány členských států měly mít za určitých okolností možnost zakázat tranzit zboží dvojího užití, které není zbožím Unie, pokud mají tyto orgány na základě zpravodajských nebo jiných zdrojů rozumné důvody k podezření, že toto zboží má být nebo by mohlo být použito vcelku nebo zčásti k vojenskému konečnému použití v zemi, na niž se vztahuje zbrojní embargo, nebo k šíření zbraní hromadného ničení nebo jejich nosičů.

(17)

Podle potřeby by měly být harmonizovány podmínky a požadavky na udělování licencí, aby se zabránilo narušení hospodářské soutěže a zajistilo se konzistentní a účinné uplatňování kontrol na celém celním území Unie. Za tímto účelem je rovněž nutné zajistit jasné určení orgánu členského státu příslušného ve všech situacích, kdy se použijí kontroly. K rozhodování o individuálním, souhrnném nebo národním všeobecném vývozním povolení, o povolení pro poskytování zprostředkovatelských služeb a technické pomoci, o tranzitech zboží dvojího užití, které není zbožím Unie, a o povoleních k přepravě zboží dvojího užití uvedeného v příloze IV na celním území Unie jsou příslušné vnitrostátní orgány.

(18)

Aby se zajistily rovné podmínky mezi vývozci a aby se zlepšila účinnost uplatňování kontrol, měly by být zavedeny pokyny pro interní programy dodržování předpisů. Tyto pokyny by měly zohlednit rozdíly ve velikosti, zdrojích, oblastech činnosti a dalších charakteristikách a podmínkách vývozců a jejich dceřiných společností, jako jsou struktury a normy pro dodržování předpisů v rámci skupiny, čímž se zamezí přístupu „jeden model pro všechny“ a každému vývozci se pomůže nalézt jeho vlastní řešení pro dodržování předpisů a konkurenceschopnost. Pro využívání souhrnného vývozního povolení zavede vývozce ICP, pokud to příslušný orgán nepovažuje za zbytečné vzhledem k jiným okolnostem, které zohlednil při vyřizování žádosti o souhrnné vývozní povolení podané vývozcem.

(19)

Měla by být zavedena všeobecná vývozní povolení Unie, aby se snížila administrativní zátěž společností, zejména malých a středních podniků, a orgánů a zároveň aby se zajistila vhodná úroveň kontrol příslušného zboží a jeho příslušných míst určení. V případě potřeby mohou členské státy poskytnout vývozcům pokyny pro uplatňování všeobecných povolení. Pokud to považují za nezbytné, mohou členské státy rovněž zavést národní všeobecná vývozní povolení pro nízkorizikový vývoz. Mělo by být rovněž zavedeno povolení pro velké projekty, aby byly licenční podmínky přizpůsobeny zvláštním potřebám průmyslu.

(20)

Na podporu uplatňování kontrol v praxi by Komise v úzké spolupráci s členskými státy a zúčastněnými subjekty měla vypracovat pokyny nebo doporučení týkající se osvědčených postupů. Při přípravě těchto pokynů nebo doporučení by měla Komise náležitě zohlednit informační potřeby malých a středních podniků.

(21)

Společné seznamy zboží dvojího užití, míst určení a pokyny jsou podstatnými prvky účinného režimu kontrol vývozu.

(22)

Členské státy, které sestaví vnitrostátní kontrolní seznamy podle tohoto nařízení, by měly o těchto seznamech informovat Komisi a ostatní členské státy. Členské státy by rovněž měly informovat Komisi a ostatní členské státy o všech rozhodnutích o zamítnutí povolení pro vývoz, pro nějž se vyžaduje povolení na základě vnitrostátního kontrolního seznamu.

(23)

Aby mohla Unie rychle reagovat na měnící se okolnosti, pokud jde o posuzování citlivosti vývozu na základě všeobecných vývozních povolení Unie, a rovněž na vývoj v oblasti technologií a obchodu, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), pokud jde o změny příloh I, II a IV tohoto nařízení. Rozhodnutí o aktualizaci společného seznamu zboží dvojího užití, které podléhá kontrolám vývozu, který je stanoven v příloze I, by měla být v souladu se závazky a povinnostmi, které členské státy nebo Unie přijaly jako členové příslušných mezinárodních dohod o nešíření a mnohostranných režimů kontroly vývozu nebo ratifikací příslušných mezinárodních smluv. Pokud se změna přílohy I týká zboží dvojího užití, které je rovněž uvedeno v příloze II nebo IV, měly by být uvedené přílohy odpovídajícím způsobem změněny. Rozhodnutí o aktualizaci společných seznamů zboží a míst určení uvedených v oddílech A až H přílohy II by měla být přijímána s přihlédnutím ke kritériím pro posouzení stanoveným v tomto nařízení. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (5). Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, které se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(24)

Komise by měla zveřejňovat aktualizace přílohy I prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci ve všech úředních jazycích Unie.

(25)

Komise by měla zveřejnit a průběžně aktualizovat soubor vnitrostátních kontrolních seznamů platných v členských státech ve všech úředních jazycích Unie.

(26)

Vnitrostátní předpisy a rozhodnutí, které mají vliv na vývoz zboží dvojího užití, by měly být přijímány v rámci společné obchodní politiky a zejména v rámci nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/479 (6). Odpovídající výměna informací a konzultace ohledně vnitrostátních předpisů a rozhodnutí by měly zajistit účinné a konzistentní uplatňování kontrol na celém celním území Unie.

(27)

Existence společného systému kontrol je nezbytným předpokladem pro zavedení volného pohybu zboží dvojího užití uvnitř celního území Unie.

(28)

Podle článku 36 Smlouvy o fungování EU a v jeho mezích a v souladu s přijatými mezinárodními závazky si členské státy zachovají právo provádět kontroly přepravy určitého zboží dvojího užití na celním území Unie za účelem zabezpečení veřejného pořádku nebo veřejné bezpečnosti. Seznam zboží, které podléhá kontrolám přepravy uvnitř Unie, který je stanoven v příloze IV, by měl být pravidelně přezkoumáván s přihlédnutím k dalšímu vývoji základních mezinárodních závazků, jakož i k vývoji v oblasti technologií a obchodu, pokud jde o posouzení citlivosti přepravy. Rozhodnutí o aktualizaci společného seznamu zboží dvojího užití, na které se vztahují kontroly vývozu, stanoveného v příloze IV, by měla být přijímána s přihlédnutím k článku 36 Smlouvy o fungování EU, a zejména k veřejnému pořádku a zájmům veřejné bezpečnosti členských států.

(29)

Dne 22. září 1998 podepsaly členské státy a Komise dodatkové protokoly k příslušným zárukovým dohodám mezi členskými státy, Evropským společenstvím pro atomovou energii a Mezinárodní agenturou pro atomovou energii, které kromě jiných opatření zavazují členské státy k poskytování informací o přepravě vybraných zařízení a nejaderného materiálu. Kontroly přepravy uvnitř Unie by měly Unii a členským státům umožnit plnění jejich povinností podle těchto dohod.

(30)

Za účelem dosažení jednotného a konzistentního uplatňování kontrol v celé Unii je vhodné rozšířit oblast konzultací a výměny informací mezi členskými státy a Komisí a zavést nástroje na podporu vytvoření sítě pro společnou kontrolu vývozu v celé Unii, jako jsou elektronické postupy pro udělování licencí, technické expertní skupiny a zavedení mechanismu pro koordinaci prosazování předpisů. Je obzvláště důležité zajistit, aby Koordinační skupina pro dvojí užití a technické expertní skupiny konzultovaly v případě potřeby s vývozci, zprostředkovateli, poskytovateli technické pomoci a dalšími příslušnými zúčastněnými subjekty, na něž se toto nařízení vztahuje, včetně průmyslu a organizací občanské společnosti.

(31)

I když celní orgány sdílejí určité informace s jinými celními orgány pomocí systému řízení rizik v souladu s celními pravidly Unie, je nicméně třeba zajistit úzkou spolupráci mezi orgány udělujícími licence a celními orgány.

(32)

Je vhodné objasnit, že pokud se jedná o osobní údaje, měly by zpracování a výměna informací být v souladu s použitelnými pravidly pro ochranu fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a pro volný pohyb těchto údajů stanovenými v nařízeních Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (7) a 2018/1725 (8).

(33)

Členské státy a Komise by měly přijmout veškerá nezbytná opatření k zajištění ochrany důvěrných informací, zejména v souladu s rozhodnutími Komise (EU, Euratom) 2015/443 (9) a (EU, Euratom) 2015/444 (10) a dohodou mezi členskými státy Evropské unie zasedajícími v Radě o ochraně utajovaných informací vyměňovaných v zájmu Evropské unie (11). To zahrnuje zejména povinnost zajistit, aby nebyl snížen ani zrušen stupeň utajení utajovaných informací bez předchozího písemného souhlasu původce. S veškerými neutajovanými citlivými informacemi nebo informacemi, které byly poskytnuty jako důvěrné, by orgány měly nakládat jako s důvěrnými.

(34)

Zapojení soukromého sektoru, zejména malých a středních podniků, a transparentnost jsou zásadní prvky pro účinné fungování režimu pro kontrolu vývozu. Proto je vhodné stanovit, aby se v nezbytných případech soustavně vypracovávaly pokyny na podporu uplatňování tohoto nařízení a aby se zveřejňovala výroční zpráva Unie o provádění kontrol.

(35)

Výroční zpráva Unie o provádění kontrol by měla zahrnovat příslušné informace o vydávání licencí a prosazování kontrol podle tohoto nařízení, přičemž je třeba náležitě přihlížet k potřebě zajistit ochranu důvěrnosti některých údajů, zejména v případech, kdy by zveřejnění údajů o udělování licencí mohlo vzbudit obavy členských států o národní bezpečnost nebo ohrozit obchodní důvěrnost a umožnit dodavatelům mimo Unii, aby obcházeli restriktivní rozhodnutí členských států o vydávání licencí.

(36)

Za účelem zajištění řádného uplatňování tohoto nařízení by měl každý členský stát přijmout opatření, kterými by příslušným orgánům svěřil nezbytné pravomoci.

(37)

V souladu se strategií EU proti šíření zbraní hromadného ničení by každý členský stát měl stanovit účinné, přiměřené a odrazující sankce za porušení ustanovení tohoto nařízení. Je rovněž vhodné zavést ustanovení na podporu účinného prosazování kontrol, mimo jiné prostřednictvím mechanismu pro koordinaci prosazování předpisů.

(38)

Celní kodex Unie mimo jiné obsahuje ustanovení o vývozu a zpětném vývozu zboží. Toto nařízení neomezuje pravomoci přiznané platným celním kodexem Unie a jeho prováděcích ustanovení.

(39)

Kontroly vývozu přispívají k mezinárodní bezpečnosti a mají dopad na obchod se třetími zeměmi. Je proto vhodné zahájit dialog a spolupráci se třetími zeměmi, aby se nastolily celosvětově rovné podmínky a zlepšila se mezinárodní bezpečnost. Členské státy a Komise by měly zejména více přispívat k činnostem mnohostranných režimů kontroly vývozu. Členské státy a Komise by měly tyto režimy rovněž podporovat při rozvoji důkladných kontrol, které budou sloužit jako globální základ a vzor mezinárodních osvědčených postupů a důležitý nástroj pro zajištění mezinárodního míru a stability. V případě, že všechny členské státy zjistí nové riziko týkající se zboží kybernetického dohledu, měly by přispět k zajištění rovných podmínek pro všechny strany.

(40)

Toto nařízení se uplatní, aniž by bylo dotčeno rozhodnutí Komise v přenesené pravomoci ze dne 15. září 2015, kterým se doplňuje rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady 1104/2011/EU (12) a kterým se stanoví zvláštní pravidla pro kontrolu vývozu zboží pro veřejnou regulovanou službu na základě programu Galileo.

(41)

Toto nařízení ctí základní práva a dodržuje zásady uznané zejména Listinou základních práv Evropské unie,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

PŘEDMĚT ÚPRAVY A DEFINICE

Článek 1

Tímto nařízením se zavádí režim Unie pro kontrolu vývozu, zprostředkování, technické pomoci, tranzitu a přepravy zboží dvojího užití.

Článek 2

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)

„zbožím dvojího užití“ zboží včetně softwaru a technologií, které lze použít jak pro civilní, tak i vojenské účely a které zahrnuje zboží, které může být použito ke konstrukci, vývoji, výrobě nebo použití jaderných, chemických nebo biologických zbraní či jejich nosičů, mimo jiné veškeré zboží, které může být použito jak pro nevýbušné účely, tak i pro jakoukoliv formu podpory výroby jaderných zbraní nebo jiných jaderných výbušných zařízení;

2)

„vývozem“:

a)

režim vývozu ve smyslu článku 269 celního kodexu Unie;

b)

zpětný vývoz ve smyslu článku 270 celního kodexu Unie; ke zpětnému vývozu dochází také, pokud musí být v průběhu tranzitu přes celní území Unie podle bodu 11 tohoto článku podáno výstupní souhrnné celní prohlášení, protože bylo změněno konečné místo určení zboží;

c)

režim pasivního zušlechťovacího styku ve smyslu článku 259 celního kodexu Unie; nebo

d)

přenos softwaru nebo technologií elektronickými prostředky, a to i faxem, telefonem, elektronickou poštou nebo jakýmikoliv jinými elektronickými prostředky, do místa určení mimo celní území Unie; to zahrnuje zpřístupnění tohoto softwaru nebo technologií v elektronické formě fyzickým nebo právnickým osobám nebo partnerstvím mimo celní území Unie; jeho součástí je rovněž ústní přenos technologie, pokud je technologie popsána prostřednictvím prostředku pro hlasový přenos;

3)

„vývozcem“:

a)

jakákoli fyzická nebo právnická osoba nebo jakékoli partnerství, které jsou v okamžiku přijetí vývozního prohlášení, prohlášení o zpětném vývozu nebo výstupního souhrnného celního prohlášení smluvní stranou smlouvy uzavřené s příjemcem ve třetí zemi a které jsou oprávněny rozhodnout o odeslání zboží z celního území Unie, přičemž pokud smlouva o vývozu nebyla uzavřena, nebo nejedná-li smluvní strana smlouvy svým jménem, rozumí se vývozcem osoba, která je oprávněna rozhodnout o odeslání zboží z celního území Unie; nebo

b)

jakákoli fyzická nebo právnická osoba nebo jakékoli partnerství, které rozhodují o přenosu softwaru nebo technologií elektronickými prostředky, včetně faxu, telefonu, elektronické pošty nebo jakýmikoliv jinými elektronickými prostředky, do místa určení mimo celní území Unie nebo o zpřístupnění tohoto softwaru a technologií v elektronické formě fyzickým nebo právnickým osobám nebo partnerstvím mimo celní území Unie.

Má-li podle smlouvy, na které je vývoz založen, právo nakládat se zbožím dvojího užití osoba se sídlem nebo usazená mimo celní území Unie, považuje se za vývozce smluvní strana se sídlem nebo usazená na celním území Unie;

c)

pokud se nepoužije písmeno a) ani b) jakákoli fyzická osoba přepravující zboží dvojího užití, jež má být vyvezeno, jestliže se toto zboží dvojího užití nachází v jejím osobním zavazadle ve smyslu čl. 1 bodu 19 písm. a) nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 (13);

4)

„vývozním prohlášením“ úkon, kterým fyzická nebo právnická osoba nebo partnerství projevuje předepsanou formou a způsobem svoji vůli propustit zboží dvojího užití uvedené v bodě 1 do režimu vývozu;

5)

„prohlášením o zpětném vývozu“ úkon ve smyslu čl. 5 bodu 13 celního kodexu Unie;

6)

„výstupním souhrnným celním prohlášením“ úkon ve smyslu čl. 5 bodu 10 celního kodexu Unie;

7)

„zprostředkovatelskými službami“:

a)

sjednávání nebo organizování operací týkajících se nákupu, prodeje nebo dodávek zboží dvojího užití ze třetí země do jakékoliv třetí země, nebo

b)

prodej nebo nákup zboží dvojího užití, které je umístěno ve třetích zemích, za účelem jeho přepravy do jiné třetí země..

Pro účely tohoto nařízení je z této definice vyloučeno pouhé poskytování doplňkových služeb. Doplňkovými službami jsou přeprava, finanční služby, pojištění, zajištění nebo obecně propagace a podpora;

8)

„zprostředkovatelem“ jakákoliv fyzická nebo právnická osoba nebo jakékoli partnerství, které poskytují zprostředkovatelské služby z celního území Unie na území třetí země;

9)

„technickou pomocí“ jakákoli technická pomoc týkající se oprav, vývoje, výroby, montáže, zkoušek, údržby nebo jiných technických služeb, která může mít podobu pokynů, poradenství, školení, předávání pracovních znalostí či dovedností nebo konzultací; technická pomoc zahrnuje též pomoc elektronickými prostředky nebo telefonicky nebo jiné ústní formy pomoci;

10)

„poskytovatelem technické pomoci“:

a)

jakákoliv fyzická nebo právnická osoba nebo jakékoli partnerství, které poskytují technickou pomoc z celního území Unie na území třetí země;

b)

jakákoliv fyzická nebo právnická osoba nebo jakékoli partnerství, které mají sídlo nebo jsou usazené v členském státě, které poskytují technickou pomoc na území třetí země; nebo

c)

jakákoliv fyzická nebo právnická osoba nebo jakékoli partnerství, které mají sídlo nebo jsou usazené v členském státě, které poskytují technickou pomoc rezidentovi třetí země dočasně přítomnému na celním území Unie;

11)

„tranzitem“ doprava zboží dvojího užití, které není zbožím Unie, které vstupuje do celního území Unie a je přes něj přepravováno do místa určení mimo celní území Unie, pokud je toto zboží:

a)

propuštěno do režimu vnějšího tranzitu v souladu s článkem 226 celního kodexu Unie a přes celní území Unie se pouze přepravuje;

b)

překládáno ve svobodném pásmu nebo je z něj přímo zpětně vyvezeno;

c)

dočasně uskladněno a zpětně vyvezeno přímo z dočasného skladu; nebo

d)

dopraveno na celní území Unie na témže plavidle nebo týmž letadlem, jež je z tohoto území bez překládky odveze;

12)

„individuálním vývozním povolením“ povolení udělené jednomu konkrétnímu vývozci pro jednoho konečného uživatele nebo příjemce ve třetí zemi, které se vztahuje na jeden nebo více druhů zboží dvojího užití;

13)

„souhrnným vývozním povolením“ povolení udělené jednomu konkrétnímu vývozci pro typ nebo kategorii zboží dvojího užití, které může platit pro vývoz určený pro jednoho nebo více určených konečných uživatelů či v jedné nebo více určených třetích zemích;

14)

„povolením pro velké projekty“ individuální vývozní povolení nebo souhrnné vývozní povolení udělené jednomu konkrétnímu vývozci pro typ nebo kategorii zboží dvojího užití, které může platit pro vývoz určený pro jednoho nebo více určených konečných uživatelů v jedné nebo více určených třetích zemích za účelem konkrétního velkého projektu;

15)

„všeobecným vývozním povolením Unie“ vývozní povolení pro vývozy do některých zemí určení, které je k dispozici všem vývozcům, kteří dodržují podmínky a požadavky uvedené v oddílech A až H přílohy II;

16)

„národním všeobecným vývozním povolením“ vývozní povolení podle vnitrostátních právních předpisů v souladu s čl. 12 odst. 6 a oddílem C přílohy III;

17)

„celním územím Unie“ celní území Unie ve smyslu článku 4 celního kodexu Unie;

18)

„zbožím dvojího užití, které není zbožím Unie “ zboží, jež má status zboží, které není zbožím Unie ve smyslu čl. 5 bodu 24 celního kodexu Unie;

19)

„zbrojním embargem“ zbrojní embargo uložené rozhodnutím nebo společným postojem přijatými Radou Evropské unie nebo rozhodnutím Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), nebo zbrojní embargo uložené závaznou rezolucí Rady bezpečnosti OSN;

20)

„zbožím kybernetického dohledu“ zboží dvojího užití, které je speciálně navržené k tomu, aby umožňovalo tajné sledování fyzických osob prostřednictvím monitorování, extrakce, shromažďování nebo analýzy dat z informačních a telekomunikačních systémů;

21)

„interním programem dodržování předpisů“ nebo „ICP“ průběžné, účinné, vhodné a přiměřené politiky a postupy, které přijmou vývozci, aby usnadnili dodržování ustanovení a cílů tohoto nařízení a podmínek povolení uplatňovaných podle tohoto nařízení, včetně opatření náležité péče posuzujících rizika související s vývozem zboží konečným uživatelům a ke konečným použitím;

22)

„v zásadě totožnou transakcí“ transakce týkající se zboží, které má v zásadě totožné parametry nebo technické vlastnosti, a zahrnující téhož konečného uživatele nebo příjemce jako jiná transakce.

KAPITOLA II

OBLAST PŮSOBNOSTI

Článek 3

1.   Pro vývoz zboží dvojího užití uvedeného v příloze I je vyžadováno povolení.

2.   Podle článku 4, 5, 9 nebo 10 je možné rovněž vyžadovat povolení pro vývoz do všech nebo do některých míst určení u určitého zboží dvojího užití, které není uvedeno v příloze I.

Článek 4

1.   Povolení pro vývoz zboží dvojího užití, které není uvedeno v příloze I, je vyžadováno, jestliže byl vývozce informován příslušným orgánem, že dotyčné zboží je nebo může být celé nebo zčásti určeno:

a)

k užití ve spojení s vývojem chemických, biologických nebo jaderných zbraní nebo jiných jaderných výbušných zařízení, jejich výrobou, nakládáním s nimi, jejich provozem, údržbou, skladováním, zjišťováním, identifikací nebo rozšiřováním nebo s vývojem, výrobou, údržbou nebo skladováním raketových systémů schopných takové zbraně nést;

b)

k vojenskému konečnému použití vztahuje-li se na kupující zemi nebo zemi určení zbrojní embargo; pro účely tohoto písmene se „vojenským konečným použitím“ rozumí:

i)

zařazení mezi zboží, které je uvedeno na seznamech vojenského materiálu členských států;

ii)

použití výrobního, zkušebního nebo analytického zařízení a jeho součástí k vývoji, výrobě nebo údržbě zboží uvedeného na seznamech vojenského materiálu členských států; nebo

iii)

použití jakýchkoliv nehotových výrobků v závodě k výrobě zboží uvedeného na seznamech vojenského materiálu členských států;

c)

k použití jako díly nebo součásti zboží uvedeného na vnitrostátním seznamu vojenského materiálu, které bylo vyvezeno z území členského státu bez povolení nebo v rozporu s povolením, které vyžadují právní předpisy tohoto členského státu.

2.   Je-li si vývozce vědom toho, že zboží dvojího užití, které není uvedeno v příloze I a které má v úmyslu vyvézt, je celé nebo zčásti určeno k jakémukoli použití uvedenému v odstavci 1 tohoto článku, uvědomí o tom tento vývozce příslušný orgán. Tento příslušný orgán rozhodne o tom, zda bude dotyčný vývoz podléhat povolení.

3.   Členský stát může přijmout nebo ponechat v platnosti vnitrostátní právní předpisy, které požadují pro vývoz zboží dvojího užití, jež není uvedeno v příloze I, povolení, má-li vývozce důvody k podezření, že toto zboží je nebo může být určeno celé nebo zčásti k jakémukoliv použití uvedenému v odstavci 1 tohoto článku.

4.   Členský stát, který požaduje povolení podle odstavce 1, 2 nebo 3, o tom neprodleně informuje své celní orgány i ostatní příslušné vnitrostátní orgány a poskytne ostatním členským státům a Komisi o dotčeném požadavku povolení příslušné informace, zejména pokud jde o dotčené zboží a konečné uživatele, ledaže se domnívá, že to není s ohledem na povahu transakce nebo citlivost dotčených informací vhodné.

5.   Členské státy informace obdržené v souladu s odstavcem 4 náležitě zváží a uvědomí své celní orgány a ostatní příslušné vnitrostátní orgány.

6.   Aby bylo možné přezkoumat všechna platná zamítavá rozhodnutí členských států, použije se čl. 16 odst. 1, 2 a 5 až 7 na případy týkající se zboží dvojího užití, které není uvedeno v příloze I.

7.   Veškeré výměny informací požadované podle tohoto článku se uskutečňují v souladu s právními požadavky v oblasti ochrany osobních údajů, obchodně citlivých informací nebo chráněných informací o obraně, zahraniční politice nebo národní bezpečnosti. Tyto výměny informací se uskutečňují bezpečnými elektronickými prostředky, a to i prostřednictvím systému uvedeného v čl. 23 odst. 6.

8.   Tímto nařízením není dotčeno právo členských států přijímat vnitrostátní opatření podle článku 10 nařízení (EU) 2015/479.

Článek 5

1.   Povolení pro vývoz zboží kybernetického dohledu, které není uvedeno v příloze I, je vyžadováno, jestliže byl vývozce příslušným orgánem informován, že dotyčné zboží je nebo může být celé nebo zčásti určeno k použití ve spojení s vnitřními represemi nebo se závažným porušováním lidských práv a mezinárodního humanitárního práva.

2.   Má-li vývozce v úmyslu vyvézt zboží kybernetického dohledu, které není uvedeno v příloze I, a je-li si na základě zjištění učiněných po uplatnění náležité péče vědom toho, že toto zboží je celé nebo zčásti určeno k jakémukoli použití uvedenému v odstavci 1 tohoto článku, uvědomí o tom tento vývozce příslušný orgán. Tento příslušný orgán rozhodne, zda dotčený vývoz podmíní povolením. Komise a Rada poskytnou vývozcům pokyny podle čl. 26 odst. 1.

3.   Členský stát může přijmout nebo ponechat v platnosti vnitrostátní právní předpisy, které požadují pro vývoz zboží kybernetického dohledu, jež není uvedeno v příloze I, povolení, má-li vývozce důvody k podezření, že toto zboží je nebo může být určeno celé nebo zčásti k jakémukoliv použití uvedenému v odstavci 1 tohoto článku.

4.   Členský stát, který požaduje povolení podle odstavce 1, 2 nebo 3, o tom neprodleně informuje své celní orgány i ostatní příslušné vnitrostátní orgány a poskytne ostatním členským státům o dotčeném požadavku povolení potřebné informace, zejména pokud jde o dotčené zboží a subjekty, ledaže se domnívá, že to není s ohledem na povahu transakce nebo citlivost daných informací vhodné.

5.   Členské státy náležitě zváží informace obdržené podle odstavce 4 a do 30 pracovních dnů je přezkoumají s ohledem na kritéria stanovená v odstavci 1. Uvědomí své celní orgány i ostatní příslušné vnitrostátní orgány. Ve výjimečných případech může členský stát požadovat prodloužení této 30denní lhůty. Toto prodloužení však nesmí přesáhnout 30 pracovních dnů.

6.   Pokud se všechny členské státy informují navzájem a rovněž uvědomí Komisi, že by mělo být požadováno povolení pro v zásadě totožné transakce, zveřejní Komise v řadě C Úředního věstníku Evropské unie informace týkající se zboží kybernetického dohledu a případně míst určení, na něž se vztahují požadavky povolení oznámené za tímto účelem členskými státy.

7.   Členské státy přezkoumávají informace zveřejněné podle odstavce 6 nejméně jednou ročně, a to na základě příslušných informací a analýz poskytnutých Komisí. Pokud se všechny členské státy informují navzájem a rovněž uvědomí Komisi, že by měl být změněn nebo opětovně zveřejněn požadavek povolení, Komise neprodleně a odpovídajícím způsobem změní nebo opětovně zveřejní informace zveřejněné podle odstavce 6 v řadě C Úředního věstníku Evropské unie.

8.   Aby bylo možné přezkoumat všechna platná zamítavá rozhodnutí členských států, použije se čl. 16 odst. 1, 2 a 5 až 7 na případy týkající se zboží kybernetického dohledu, které není uvedeno v příloze I.

9.   Veškeré výměny informací požadované podle tohoto článku se uskutečňují v souladu s právními požadavky v oblasti ochrany osobních informací, obchodně citlivých informací nebo chráněných informací o obraně, zahraniční politice nebo národní bezpečnosti. Tyto výměny informací se uskutečňují bezpečnými elektronickými prostředky, a to i prostřednictvím systému uvedeného v čl. 23 odst. 6.

10.   V zájmu rozšíření kontrol zváží členské státy podporu začlenění zboží zveřejněného podle odstavce 6 tohoto článku do příslušných mezinárodních režimů nešíření nebo do ujednání o kontrole vývozu. Komise předloží analýzy příslušných údajů získaných podle čl. 23 odst. 2 a čl. 26 odst. 2.

11.   Tímto nařízením není dotčeno právo členských států přijímat vnitrostátní opatření podle článku 10 nařízení (EU) 2015/479.

Článek 6

1.   Povolení pro poskytování zprostředkovatelských služeb u zboží dvojího užití uvedeného v příloze I je vyžadováno, pokud byl zprostředkovatel informován příslušným orgánem, že příslušné zboží je nebo může být celé nebo zčásti určeno k jakémukoli použití uvedenému v čl. 4 odst. 1.

2.   Je-li si zprostředkovatel vědom toho, že zboží dvojího užití uvedené v příloze I, pro které má v úmyslu poskytnout zprostředkovatelské služby, je celé nebo zčásti určeno k jakémukoli použití uvedenému v čl. 4 odst. 1, uvědomí o tom příslušný orgán. Tento příslušný orgán rozhodne, zda budou dané zprostředkovatelské služby podléhat povolení.

3.   Členský stát může rozšířit použití odstavce 1 na zboží dvojího užití neuvedené na seznamu.

4.   Členský stát může přijmout nebo ponechat v platnosti vnitrostátní právní předpisy, které požadují pro poskytování zprostředkovatelských služeb týkajících se zboží dvojího užití povolení, má-li zprostředkovatel důvody k podezření, že toto zboží je nebo může být určeno celé nebo zčásti k jakémukoliv použití uvedenému v čl. 4 odst. 1.

5.   Článek 9 odst. 2, 3 a 4 se použijí na vnitrostátní opatření podle odstavců 3 a 4 tohoto článku.

Článek 7

1.   Tranzit zboží dvojího užití uvedeného v příloze I, které není zbožím Unie, může být kdykoli zakázán příslušným orgánem členského státu, v němž se zboží nachází, pokud zboží je nebo může být určeno celé nebo zčásti k jakémukoli použití uvedenému v čl. 4 odst. 1.

2.   Před rozhodnutím, zda zakázat tranzit, může příslušný orgán v jednotlivých případech požadovat povolení pro konkrétní tranzit zboží dvojího užití uvedeného v příloze I, pokud toto zboží je nebo může být určeno celé nebo zčásti k jakémukoli použití uvedenému v čl. 4 odst. 1. Pokud se tranzit uskutečňuje přes území více členských států, může příslušný orgán každého dotčeného členského státu tento tranzit přes území tohoto členského státu zakázat.

Příslušný orgán může požadovat povolení od fyzické nebo právnické osoby nebo partnerství, jež je smluvní stranou smlouvy uzavřené s příjemcem ve třetí zemi a může rozhodnout o odeslání zboží, které prochází celním územím Unie.

Pokud fyzická nebo právnická osoba nebo partnerství nemají sídlo nebo nejsou usazeny na celním území Unie, může příslušný orgán požadovat povolení od:

a)

deklaranta ve smyslu čl. 5 bodu 15 celního kodexu Unie;

b)

dopravce ve smyslu čl. 5 bodu 40 celního kodexu Unie; nebo

c)

fyzické osoby přepravující zboží dvojího užití v tranzitu, pokud je toto zboží dvojího užití uloženo v osobních zavazadlech této osoby.

3.   Členský stát může rozšířit použití odstavce 1 na zboží dvojího užití neuvedené na seznamu.

4.   Článek 9 odst. 2, 3 a 4 se použijí na vnitrostátní opatření uvedená v odstavci 3 tohoto článku.

Článek 8

1.   Povolení pro poskytování technické pomoci související se zbožím dvojího užití uvedeným v příloze I je vyžadováno, pokud je poskytovatel technické pomoci informován příslušným orgánem o tom, že dané zboží má být nebo může být celé nebo zčásti určeno k jakémukoli použití uvedenému v čl. 4 odst. 1.

2.   Má-li poskytovatel technické pomoci v úmyslu poskytnout technickou pomoc pro zboží dvojího užití uvedené v příloze I a je si vědom toho, že toto zboží je celé nebo zčásti určeno k jakémukoli použití uvedenému v čl. 4 odst. 1, uvědomí o tom příslušný orgán. Tento příslušný orgán rozhodne o tom, zda bude tato technická pomoc podléhat povolení.

3.   Odstavce 1 a 2 se nepoužijí, je-li technická pomoc:

a)

poskytována na území nebo určena pro území země uvedené v části 2 oddílu A přílohy II nebo pro rezidenta země uvedené v části 2 oddílu A přílohy II;

b)

ve formě předávání informací, které jsou veřejně přístupné, nebo základního vědeckého výzkumu ve smyslu všeobecné poznámky k technologii nebo poznámky k jaderné technologii stanovené v příloze I;

c)

poskytována orgány nebo agenturami členského státu v rámci jejich oficiálních úkolů;

d)

poskytována ozbrojeným složkám členského státu na základě jim svěřených úkolů;

e)

poskytována za účelem, který je uveden ve výjimkách pro zboží v Režimu kontroly raketových technologií (technologie MTCR) uvedené v příloze IV; nebo

f)

poskytována v minimálním rozsahu nutném pro instalaci, provoz, údržbu (kontrolu) nebo opravu zboží, pro jehož vývoz bylo vydáno povolení.

4.   Členský stát může rozšířit použití odstavce 1 na zboží dvojího užití neuvedené na seznamu.

5.   Členský stát může přijmout nebo ponechat v platnosti vnitrostátní právní předpisy, které požadují pro poskytování technické pomoci povolení, má-li poskytovatel technické pomoci, který má v úmyslu poskytovat technickou pomoc pro zboží dvojího užití, důvody k podezření, že toto zboží je nebo může být určeno k jakémukoliv použití uvedenému v čl. 4 odst. 1.

6.   Článek 9 odst. 2, 3 a 4 se použije na vnitrostátní opatření uvedená v odstavcích 4 a 5 tohoto článku.

Článek 9

1.   Členský stát může zakázat nebo požadovat pro vývoz zboží dvojího užití, které není uvedeno v příloze I, povolení z důvodů veřejné bezpečnosti, včetně předcházení teroristickým činům, nebo pro zohlednění ochrany lidských práv.

2.   Členské státy oznámí bezodkladně Komisi a ostatním členským státům jakákoliv opatření přijatá podle odstavce 1 s uvedením přesných důvodů těchto opatření. Pokud opatření spočívá v sestavení vnitrostátního kontrolního seznamu, členské státy předají Komisi a ostatním členským státům rovněž popis kontrolovaného zboží.

3.   Členské státy bezodkladně oznámí Komisi a ostatním členským státům jakékoliv změny opatření přijatých podle odstavce 1, včetně veškerých změn svých vnitrostátních kontrolních seznamů.

4.   Komise zveřejní opatření, která jí byla oznámena podle odstavců 2 a 3, v řadě C Úředního věstníku Evropské unie. Komise bezodkladně zveřejní samostatný soubor vnitrostátních kontrolních seznamů platných v členských státech ve všech úředních jazycích Unie. Poté, co členský stát oznámí jakoukoli změnu svého vnitrostátního kontrolního seznamu, Komise bezodkladně a ve všech úředních jazycích Unie zveřejní aktualizovaný soubor vnitrostátních kontrolních seznamů platných v členských státech.

Článek 10

1.   Povolení pro vývoz zboží dvojího užití, které není uvedeno v příloze I, je vyžadováno, pokud jiný členský stát požaduje povolení pro vývoz tohoto zboží na základě vnitrostátního kontrolního seznamu zboží přijatého tímto členským státem podle článku 9 a zveřejněného Komisí podle čl. 9 odst. 4 a pokud byl vývozce příslušným orgánem informován, že dané zboží je nebo může být zcela nebo zčásti určeno k použití, které vyvolává obavy z hlediska veřejné bezpečnosti, včetně předcházení teroristickým činům, nebo ochrany lidských práv.

2.   Členský stát, který zamítne povolení požadované podle odstavce 1, o tomto rozhodnutí rovněž informuje Komisi a ostatní členské státy.

3.   Členský stát, který podle odstavce 1 tohoto článku požaduje povolení pro vývoz zboží dvojího užití, které není uvedeno v příloze I, o tomto požadavku bezodkladně informuje své celní orgány i ostatní příslušné vnitrostátní orgány a případně poskytne ostatním členským státům a Komisi potřebné informace, zejména o dotčeném zboží a dotčených konečných uživatelích. Ostatní členské státy tuto informaci náležitě zohlední a uvědomí o ní své celní a ostatní příslušné vnitrostátní orgány.

Článek 11

1.   Pro přepravu zboží dvojího užití uvnitř Unie uvedeného v příloze IV se vyžaduje povolení. Pro zboží dvojího užití uvedené v části 2 přílohy IV nelze vydávat všeobecné povolení.

2.   Členský stát může rozhodnout o tom, že pro přepravu jiného zboží dvojího užití ze svého území do druhého členského státu je vyžadováno povolení v případech, kdy v době přepravy:

a)

je přepravující osobě nebo příslušnému orgánu známo, že konečné místo určení příslušného zboží je mimo celní území Unie;

b)

vývoz tohoto zboží do takového konečného místa určení je v členském státě, ze kterého má být toto zboží přepraveno, podmíněn povolením podle článků 3, 4, 5, 9, nebo 10 a takový vývoz přímo z jeho území není povolen na základě všeobecného nebo souhrnného povolení a

c)

zboží nebude v členském státě, do kterého má být přepraveno, zpracováno nebo opracováno ve smyslu čl. 60 odst. 2 celního kodexu Unie.

3.   O povolení k přepravě uvedené v odstavcích 1 a 2 se žádá v členském státě, z něhož má být zboží dvojího užití přepraveno.

4.   V případech, kdy následný vývoz zboží dvojího užití již v rámci konzultačních řízení podle článku 14 schválil členský stát, ze kterého má být zboží přepraveno, vydá se, pokud se okolnosti podstatně nezměnily, přepravující osobě povolení k přepravě neprodleně.

5.   Členský stát, který přijme právní předpisy, jež vyžadují povolení podle odstavce 2, neprodleně informuje Komisi a ostatní členské státy o opatřeních, která přijal. Komise zveřejní tuto informaci v řadě C Úředního věstníku Evropské unie.

6.   Uplatňování opatření přijatých podle odstavců 1 a 2 nezahrnuje uplatňování vnitřních hraničních kontrol v rámci celního území Unie, ale pouze kontrol, které se provádějí jako součást běžných kontrolních postupů používaných nediskriminačním způsobem na celém celním území Unie.

7.   Uplatňování opatření přijatých podle odstavců 1 a 2 nesmí způsobit, že by přeprava z jednoho členského státu do druhého podléhala omezujícím podmínkám, které by byly přísnější než ty, které jsou stanoveny pro vývoz stejného zboží do třetích zemí.

8.   Členský stát může vnitrostátními právními předpisy požadovat, aby v případě jakékoli přepravy zboží, které je uvedeno v příloze I kategorii 5 části 2 a které není uvedeno v příloze IV, uvnitř Unie z tohoto členského státu byly příslušnému orgánu tohoto členského státu poskytnuty dodatečné informace týkající se tohoto zboží.

9.   V příslušných obchodních dokumentech týkajících se přepravy zboží dvojího užití, které je uvedeno v příloze I, uvnitř Unie musí být zřetelně uvedeno, že toto zboží při vývozu z celního území Unie podléhá kontrolám. Těmito dokumenty se rozumějí zejména kupní smlouvy, potvrzení objednávky, faktura nebo odesílací list.

KAPITOLA III

VÝVOZNÍ POVOLENÍ A POVOLENÍ PRO POSKYTOVÁNÍ ZPROSTŘEDKOVATELSKÝCH SLUŽEB A TECHNICKÉ POMOCI

Článek 12

1.   Tímto nařízením se stanoví a na jeho základě mohou být vydávány tyto druhy vývozních povolení:

a)

individuální vývozní povolení;

b)

souhrnná vývozní povolení;

c)

národní všeobecná vývozní povolení;

d)

všeobecná vývozní povolení Unie pro vývoz určitého zboží do určitých míst určení za zvláštních podmínek a požadavků pro použití stanovených v příloze II oddílech A až H.

Povolení vydávaná nebo stanovená podle tohoto nařízení jsou platná pro celé celní území Unie.

2.   Individuální a souhrnná vývozní povolení podle tohoto nařízení uděluje příslušný orgán členského státu, v němž má vývozce sídlo nebo je usazen.

Aniž je dotčen čl. 2 bod 3, pokud vývozce nemá sídlo ani není usazen na celním území Unie, uděluje individuální vývozní povolení podle tohoto nařízení příslušný orgán členského státu, v němž se zboží dvojího užití nachází.

Veškerá individuální a souhrnná vývozní povolení se vydávají pokud možno elektronickými prostředky na formulářích, které obsahují alespoň všechny údaje podle vzoru stanoveného v oddíle A přílohy III a rovněž v pořadí podle tohoto vzoru.

3.   Individuální vývozní povolení a souhrnná vývozní povolení jsou platná až po dobu dvou let, pokud příslušný orgán nestanoví jinak.

Povolení pro velké projekty jsou platná po dobu stanovenou příslušným orgánem, avšak nejvýše po dobu čtyř let, kromě řádně odůvodněných případů, kdy se vychází z délky trvání projektu.

4.   Vývozci poskytují příslušnému orgánu veškeré příslušné informace požadované k jejich žádostem o individuální nebo souhrnné vývozní povolení, aby měl úplné informace, zejména o konečném uživateli, zemi určení a konečném použití vyváženého zboží.

Individuální vývozní povolení jsou podmíněna prohlášením o konečném použití. Příslušný orgán může některé žádosti od povinnosti poskytnout prohlášení o konečném použití osvobodit. Souhrnná vývozní povolení mohou být podmíněna prohlášením o konečném použití, je-li to vhodné.

Vývozci, kteří používají souhrnná vývozní povolení, zavedou ICP, pokud to příslušný orgán nepovažuje za zbytečné vzhledem k jiným informacím, které zohlednil při vyřizování žádosti o souhrnné vývozní povolení podané vývozcem.

Požadavky související s podáváním zpráv o používání souhrnných vývozních povolení a s interním programem dodržování předpisů stanoví členské státy.

Na žádost vývozce se souhrnná vývozní povolení, která obsahují množstevní omezení, rozdělují.

5.   Příslušné orgány členských států vyřídí žádosti o individuální nebo souhrnné povolení ve lhůtě stanovené podle vnitrostátního práva nebo praxe.

6.   Národní všeobecná vývozní povolení:

a)

se nevztahují na zboží uvedené v oddíle I přílohy II;

b)

jsou vymezena vnitrostátním právem nebo praxí; mohou je používat všichni vývozci, kteří jsou usazeni nebo mají sídlo v členském státě vydávajícím tato povolení, pokud splňují požadavky stanovené v tomto nařízení a v doplňujících vnitrostátních právních předpisech; vydávají se v souladu s údaji uvedenými v oddíle C přílohy III;

c)

nemohou být použita, jestliže byl vývozce příslušným orgánem informován, že dotčené zboží je nebo může být celé nebo zčásti určeno k jednomu z použití uvedených v čl. 4 odst. 1, nebo jestliže si je vývozce vědom toho, že zboží je určeno k těmto použitím.

Národní všeobecná vývozní povolení se mohou vztahovat na zboží a místa určení uvedená v oddílech A až H přílohy II.

Členské státy o všech vydaných nebo pozměněných národních všeobecných vývozních povoleních neprodleně informují Komisi. Komise tato oznámení zveřejní v řadě C Úředního věstníku Evropské unie.

7.   Příslušný orgán členského státu, v němž má sídlo nebo je usazen vývozce, může vývozci zakázat používání všeobecného vývozního povolení Unie, pokud existuje důvodné podezření, že vývozce není schopen dodržet podmínky tohoto povolení nebo ustanovení právních předpisů upravujících kontrolu vývozu.

Příslušné orgány členských států si předávají informace o vývozcích, kterým bylo zakázáno používat všeobecné vývozní povolení Unie, pokud příslušný orgán členského státu, v němž má vývozce sídlo nebo je usazen, nedojde k závěru, že se vývozce nebude pokoušet o vývoz zboží dvojího užití prostřednictvím jiného členského státu. Pro předávání informací se použije elektronický systém uvedený v čl. 23 odst. 6.

Článek 13

1.   Povolení pro poskytování zprostředkovatelských služeb a technické pomoci podle tohoto nařízení udělí příslušný orgán členského státu, v němž má zprostředkovatel nebo poskytovatel technické pomoci sídlo nebo je usazen. Pokud zprostředkovatel nebo poskytovatel technické pomoci nemá sídlo nebo není usazen na celním území Unie, udělí povolení pro poskytování zprostředkovatelských služeb a technické pomoci podle tohoto nařízení příslušný orgán členského státu, z nějž budou zprostředkovatelské služby nebo technická pomoc poskytovány.

2.   Povolení pro poskytování zprostředkovatelských služeb jsou udělována pro určitá množství konkrétního zboží a musí v nich být jasně uvedeno umístění zboží ve třetí zemi původu, konečný uživatel a přesné umístění tohoto konečného uživatele.

V povoleních pro technickou pomoc musí být jasně uveden konečný uživatel a přesné umístění tohoto konečného uživatele.

Povolení je platné pro celé celní území Unie.

3.   Zprostředkovatelé a poskytovatelé technické pomoci poskytnou příslušnému orgánu příslušné informace požadované pro jejich žádost o povolení podle tohoto nařízení, zejména podrobnosti o umístění zboží dvojího užití, jasný popis zboží a jeho množství, třetí strany zahrnuté do transakce, země místa určení, konečného uživatele v této zemi a jeho přesné umístění.

4.   Příslušné orgány členských států vyřídí žádosti o povolení pro poskytování zprostředkovatelských služeb a technické pomoci ve lhůtě stanovené podle vnitrostátního práva nebo praxe.

5.   Veškerá povolení pro poskytování zprostředkovatelských služeb a technické pomoci se vydávají pokud možno elektronickými prostředky na formulářích, které obsahují alespoň všechny údaje podle vzoru stanoveného v oddíle B přílohy III a rovněž v pořadí stanoveném podle tohoto vzoru.

Článek 14

1.   Jestliže zboží dvojího užití, pro které bylo zažádáno o individuální vývozní povolení do místa určení neuvedeného v oddílu A části 2 přílohy II nebo do jakéhokoliv místa určení v případě zboží dvojího užití uvedeného v příloze IV, je nebo bude umístěno v jednom nebo více členských státech, jiných, než je ten, ve kterém byla žádost podána, uvede se tato skutečnost v žádosti. Příslušný orgán členského státu, u nějž byla žádost o povolení podána, neprodleně konzultuje příslušné orgány dotčených členských států a poskytne jim příslušné informace. Tato konzultace se může uskutečnit za použití elektronického systému uvedeného v čl. 23 odst. 6. Konzultované členské státy oznámí do deseti pracovních dnů případné námitky proti udělení takového povolení, jimiž je členský stát, ve kterém byla žádost podána, vázán.

Jestliže do deseti pracovních dnů neobdrží žádné námitky, má se za to, že konzultované členské státy nemají žádné námitky.

Ve výjimečných případech může jakýkoliv konzultovaný členský stát požadovat prodloužení této desetidenní lhůty. Prodloužení však nesmí přesáhnout 30 pracovních dnů.

2.   Jestliže by vývoz mohl porušit podstatné bezpečnostní zájmy členského státu, může tento členský stát požádat druhý členský stát, aby neudělil vývozní povolení, nebo jestliže již takové povolení bylo uděleno, žádat jeho zrušení, pozastavení, změnu nebo odvolání. Členský stát, který takovou žádost obdrží, zahájí neprodleně se žádajícím členským státem nezávazné konzultace, které musí být uzavřeny během deseti pracovních dnů. Rozhodne-li se členský stát, který žádost obdrží, povolení udělit, oznámí to tento členský stát Komisi a ostatním členským státům za použití elektronického systému uvedeného v čl. 23 odst. 6.

Článek 15

1.   Při rozhodování o tom, zda udělit povolení nebo zakázat tranzit podle tohoto nařízení, přihlížejí členské státy k veškerým relevantním skutečnostem, a mimo jiné k:

a)

mezinárodním závazkům a povinnostem Unie a členských států, zejména k závazkům a povinnostem, které každý z nich přijal jako člen příslušných mezinárodních režimů nešíření a ujednání o kontrole vývozu nebo ratifikací příslušných mezinárodních smluv;

b)

povinnostem, které pro ně vyplývají ze sankcí uložených rozhodnutím či společným postojem Rady nebo rozhodnutím OBSE či závaznou rezolucí Rady bezpečnosti OSN;

c)

aspektům národní zahraniční nebo bezpečnostní politiky, včetně těch, na které se vztahuje společný postoj Rady 2008/944/SZBP;

d)

aspektům zamýšleného konečného použití a nebezpečí zneužití.

2.   Kromě kritérií stanovených v odstavci 1 zohlední členské státy při posuzování žádosti o souhrnné vývozní povolení zavedení ICP vývozcem.

Článek 16

1.   Příslušný orgán může v souladu s tímto nařízením udělení vývozního povolení zamítnout a může rovněž zrušit, pozastavit, změnit nebo odvolat vývozní povolení, které již udělil. V případě, že příslušný orgán zamítne, zruší, pozastaví, podstatně omezí nebo odvolá vývozní povolení, nebo pokud stanoví, že zamýšlený vývoz nebude povolen, oznámí to příslušným orgánům ostatních členských států a Komisi a sdělí jim nezbytné informace. Pozastavil-li příslušný orgán členského státu platnost vývozního povolení, oznámí na konci doby pozastavení platnosti povolení konečné posouzení příslušným orgánům ostatních členských států a Komisi.

2.   Příslušné orgány členských států přezkoumají zamítavá rozhodnutí týkající se povolení oznámená podle odstavce 1 do tří let od jejich oznámení a odvolají je, změní nebo prodlouží. Příslušné orgány členských států sdělí co nejdříve výsledky přezkumu příslušným orgánům ostatních členských států a Komisi. Zamítavá rozhodnutí, která nejsou odvolána, zůstávají v platnosti a jsou každé tři roky přezkoumána. Při třetím přezkumu je dotčený členský stát povinen vysvětlit důvody pro zachování zamítavého rozhodnutí.

3.   Příslušný orgán neprodleně informuje příslušné orgány ostatních členských států a Komisi o svých rozhodnutích zakázat tranzit zboží dvojího užití přijatých podle článku 7. Tato oznámení obsahují všechny důležité informace, včetně klasifikace, jeho technických parametrů, země určení a konečného uživatele.

4.   Odstavce 1 a 2 tohoto článku se rovněž vztahují na povolení pro poskytování zprostředkovatelských služeb a technické pomoci uvedená v článku 13.

5.   Dříve než příslušný orgán členského státu rozhodne, zda udělí povolení nebo zakáže tranzit podle tohoto nařízení, přezkoumá všechna platná zamítavá rozhodnutí nebo rozhodnutí o zákazu tranzitu zboží dvojího užití uvedeného v příloze I přijatá podle tohoto nařízení s cílem ujistit se, zda nebyly udělení povolení nebo tranzit zamítnuty příslušnými orgány jiného členského státu pro v podstatě totožný obchod. Poté konzultuje příslušné orgány dotčených členských států, které vydaly taková zamítavá rozhodnutí nebo rozhodnutí o zákazu tranzitu, jak je stanoveno v odstavcích 1, 3 a 4 tohoto článku.

Příslušné orgány konzultovaných členských států oznámí do deseti pracovních dnů, zda považují danou transakci za v podstatě totožnou transakci. Jestliže do deseti pracovních dnů neobdrží žádnou odpověď, má se za to, že příslušné orgány konzultovaných členských států nepovažují danou transakci za v podstatě totožnou.

Je-li ke správnému vyhodnocení dané transakce zapotřebí více informací, dohodnou se příslušné orgány dotyčných členských států na prodloužení uvedené desetidenní lhůty. Prodloužení však nesmí přesáhnout 30 pracovních dnů.

Jestliže po této konzultaci příslušný orgán rozhodne, že povolení udělí nebo že povolí tranzit, uvědomí o tom příslušné orgány ostatních členských států a Komisi a poskytne veškeré nezbytné informace vysvětlující jeho rozhodnutí.

6.   Veškerá oznámení požadovaná podle tohoto článku se provádějí bezpečnými elektronickými prostředky, a to i prostřednictvím systému uvedeného v čl. 23 odst. 6.

7.   Veškeré informace sdílené v souladu s tímto článkem musí být v souladu s čl. 23 odst. 5, jež se týkají důvěrnosti takových informací.

KAPITOLA IV

ZMĚNA SEZNAMŮ ZBOŽÍ DVOJÍHO UŽITÍ A MÍST URČENÍ

Článek 17

1.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 18 akty v přenesené pravomoci, za účelem změn seznamů zboží dvojího užití uvedených v přílohách I a IV, a to takto:

a)

seznam zboží dvojího užití uvedený v příloze I se změní v souladu s příslušnými závazky a povinnostmi, včetně jejich změn, které členské státy a v příslušném případě Unie přijaly jako členové mezinárodních režimů nešíření a ujednání o kontrole vývozu nebo ratifikací příslušných mezinárodních smluv.

b)

pokud se změna přílohy I týká zboží dvojího užití, které je uvedeno rovněž na seznamu v příloze II nebo IV, změní se uvedené přílohy odpovídajícím způsobem.

2.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 18 akty v přenesené pravomoci za účelem změny přílohy II vynětím zboží a doplněním nebo vynětím míst určení z působnosti všeobecných vývozních povolení Unie, a to po konzultaci s Koordinační skupinou pro dvojí užití zřízenou podle článku 23 a s přihlédnutím k povinnostem a závazkům v rámci příslušných režimů nešíření a ujednání o kontrole vývozu, jako jsou změny kontrolních seznamů, a k relevantnímu geopolitickému vývoji. Pokud je ve zvláště naléhavých případech nutné vyjmout určitá místa určení z působnosti všeobecného vývozního povolení Unie, použije se na akty v přenesené pravomoci podle tohoto odstavce postup stanovený v článku 19.

Článek 18

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článku 17 je svěřena Komisi na dobu pěti let od 9. září 2021. Komise vypracuje zprávu o výkonu přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament ani Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článku 17 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 17 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 19

1.   Akty v přenesené pravomoci přijaté podle tohoto článku vstupují v platnost bezodkladně a jsou použitelné, pokud proti nim není vyslovena námitka v souladu s odstavcem 2. V oznámení aktu v přenesené pravomoci Evropskému parlamentu a Radě se uvedou důvody použití postupu pro naléhavé případy.

2.   Evropský parlament nebo Rada mohou proti aktu v přenesené pravomoci vyslovit námitky postupem uvedeným v čl. 18 odst. 6. V takovém případě zruší Komise tento akt neprodleně poté, co jí Evropský parlament nebo Rada oznámí rozhodnutí o vyslovení námitek.

Článek 20

Seznam zboží dvojího užití uvedený v příloze IV, jež je součástí přílohy I, se aktualizuje s ohledem na článek 36 Smlouvy o fungování EU, zejména pokud jde o veřejný pořádek či zájmy veřejné bezpečnosti členských států.

KAPITOLA V

CELNÍ ŘÍZENÍ

Článek 21

1.   Při plnění formalit pro vývoz zboží dvojího užití na celním úřadě, který je odpovědný za zpracování vývozního prohlášení, vývozce prokáže, že obdržel nezbytné vývozní povolení.

2.   Od vývozce může být požadován překlad všech dokumentů, které byly poskytnuty jako průkazní doklady, do úředního jazyka členského státu, ve kterém je vývozní prohlášení předkládáno.

3.   Aniž je dotčena jakákoli pravomoc členského státu, která mu byla svěřena podle celního kodexu Unie a v souladu s ním, může též členský stát po dobu, která nepřesahuje lhůty uvedené v odstavci 4, pozastavit proces vývozu ze svého území nebo v případě nutnosti jiným způsobem zabránit, aby zboží dvojího užití, na které se vztahuje nebo nevztahuje platné vývozní povolení, opustilo Unii přes jeho území, pokud má:

a)

důvodné podezření, že

i)

při udělení povolení nebyly vzaty v úvahu relevantní informace; nebo

ii)

od okamžiku udělení povolení se značně změnily okolnosti; nebo

b)

relevantní informace o možném použití opatření podle čl. 4 odst. 1.

4.   V případech uvedených v odstavci 3 tohoto článku konzultuje členský stát uvedený ve zmíněném odstavci neprodleně příslušný orgán členského státu, který udělil vývozní povolení nebo který může přijmout opatření podle čl. 4 odst. 1, aby mohl tento příslušný orgán podniknout opatření podle čl. 4 odst. 1 nebo čl. 16 odst. 1. Jestliže tento příslušný orgán rozhodne, že povolení ponechá v platnosti nebo že nepřijme opatření podle čl. 4 odst. 1, odpoví do deseti pracovních dnů. Za výjimečných okolností může být tato lhůta na jeho žádost prodloužena na 30 pracovních dnů. Po přijetí této odpovědi, nebo nedojde-li odpověď do deseti nebo případně do 30 pracovních dnů, se zboží dvojího užití neprodleně uvolní. Příslušný orgán členského státu, který udělil povolení, o této skutečnosti uvědomí příslušné orgány ostatních členských států a Komisi.

5.   Komise ve spolupráci s členskými státy může vypracovat pokyny na podporu meziagenturní spolupráce mezi orgány vydávajícími licence a celními orgány.

Článek 22

1.   Členské státy mohou stanovit, že celní formality pro vývoz zboží dvojího užití mohou být splněny pouze u celních úřadů k tomu oprávněných.

2.   Uplatní-li členské státy možnost uvedenou v odstavci 1, informují Komisi o těchto oprávněných celních úřadech. Komise zveřejní tuto informaci v řadě C Úředního věstníku Evropské unie.

KAPITOLA VI

SPRÁVNÍ SPOLUPRÁCE, PROVÁDĚNÍ A PROSAZOVÁNÍ

Článek 23

1.   Členské státy neprodleně uvědomí Komisi o právních a správních předpisech přijatých k provedení tohoto nařízení, včetně:

a)

seznamu příslušných orgánů členských států oprávněných:

udělovat vývozní povolení pro zboží dvojího užití,

udělovat povolení k poskytování zprostředkovatelských služeb a technické pomoci podle tohoto nařízení,

zakázat tranzit zboží dvojího užití, které není zbožím Unie, podle tohoto nařízení;

b)

opatření uvedených v čl. 25 odst. 1.

Komise předá tyto informace ostatním členským státům a zveřejní tyto informace v řadě C Úředního věstníku Evropské unie.

2.   Členské státy ve spolupráci s Komisí přijmou veškerá vhodná opatření, aby zavedly přímou spolupráci a výměnu informací mezi příslušnými orgány, aby se zvýšila účinnost režimu kontroly vývozu Unie a aby se zajistilo konzistentní a účinné provádění a prosazování kontrol na celém celním území Unie. Výměna informací může zahrnovat:

a)

příslušné údaje o udělování licencí poskytnuté pro každé vydané povolení (například hodnota a typy licencí a související místa určení, počet uživatelů všeobecných povolení);

b)

další informace týkající se uplatňování kontrol včetně informací o uplatňování kritérií stanovených v čl. 15 odst. 1, počtu hospodářských subjektů s interním programem dodržování předpisů, a jsou-li k dispozici, údajů o vývozu zboží dvojího užití uskutečněného v jiných členských státech;

c)

informace o analýze, z níž vycházejí doplnění nebo plánovaná doplnění vnitrostátních kontrolních seznamů podle článku 9;

d)

informace týkající se prosazování kontrol včetně auditů zaměřených na rizika, podrobností o vývozcích zbavených práva na využití národních nebo unijních všeobecných vývozních povolení, a jsou-li tyto údaje k dispozici, počet případů porušení, zabavení a použití jiných sankcí;

e)

údaje o citlivých konečných uživatelích, aktérech podílejících se na podezřelých zakázkách a, jsou-li tyto údaje k dispozici, o zvolených trasách.

3.   Výměna údajů o udělování licencí se uskutečňuje nejméně jednou ročně v souladu s pokyny, které vypracuje Koordinační skupina pro dvojí užití zřízená podle článku 24, a s náležitým ohledem na právní požadavky týkající se ochrany osobních informací, obchodně citlivých informací nebo chráněných informací o obraně, zahraniční politice nebo národní bezpečnosti.

4.   Členské státy a Komise pravidelně přezkoumávají provádění článku 15 na základě informací předložených podle tohoto nařízení a analýz těchto údajů. Všichni účastníci těchto výměn respektují důvěrnost diskusí.

5.   Nařízení Rady (ES) č. 515/97 (14), a zejména jeho ustanovení o důvěrnosti informací, se použijí obdobně.

6.   Komise po konzultaci s Koordinační skupinou pro dvojí užití zřízenou podle článku 24 vytvoří bezpečný a zašifrovaný systém, který podpoří přímou spolupráci a výměnu informací mezi příslušnými orgány členských států a případně Komisí. Je-li to proveditelné, propojí Komise tento systém s elektronickými systémy pro udělování licencí příslušných orgánů členských států v rozsahu nezbytném pro usnadnění této přímé spolupráce a výměny informací. Evropský parlament je informován o rozpočtu tohoto systému, jeho rozvoji a fungování.

7.   Osobní údaje se zpracovávají v souladu s pravidly stanovenými v nařízeních (EU) 2016/679 a (EU) 2018/1725.

Článek 24

1.   Zřizuje se Koordinační skupina pro dvojí užití, které předsedá zástupce Komise. Každý členský stát jmenuje do této skupiny jednoho zástupce. Tato skupina posoudí jakoukoliv otázku týkající se uplatňování tohoto nařízení, kterou může vznést buď předseda, nebo zástupce některého členského státu.

2.   Koordinační skupina pro dvojí užití konzultuje, kdykoli to považuje za nutné, vývozce, zprostředkovatele, poskytovatele technické pomoci a ostatní příslušné zúčastněné subjekty, jichž se toto nařízení týká.

3.   Koordinační skupina pro dvojí užití zřídí v příslušných případech technické expertní skupiny složené z odborníků z členských států, jejichž úkolem bude zkoumat konkrétní otázky týkající se provádění kontrol, včetně otázek týkajících se aktualizace kontrolních seznamů Unie stanovených v příloze I. Technické expertní skupiny konzultují v příslušných případech vývozce, zprostředkovatele, poskytovatele technické pomoci a ostatní příslušné zúčastněné subjekty, jichž se toto nařízení týká.

4.   Komise podporuje program Unie pro budování kapacit v oblasti udělování licencí a prosazování práva, mimo jiné vypracováním společných programů odborné přípravy pro úředníky členských států, a to po konzultaci s Koordinační skupinou pro dvojí užití.

Článek 25

1.   Každý členský stát přijme příslušná opatření k zajištění řádného prosazování tohoto nařízení. Zejména stanoví sankce za porušení ustanovení tohoto nařízení nebo ustanovení, která byla přijata k jeho uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.

2.   Koordinační skupina pro dvojí užití zřídí mechanismus pro koordinaci prosazování předpisů, aby se podpořila výměna informací a přímá spolupráce mezi příslušnými orgány a donucovacími orgány členských států (dále jen „mechanismus pro koordinaci prosazování předpisů“). V rámci mechanismu pro koordinaci prosazování předpisů si členské státy a Komise vyměňují příslušné informace, jsou-li k dispozici, včetně informací o uplatňování, povaze a účinku opatření přijatých podle odstavce 1, o prosazování osvědčených postupů a nepovoleném vývozu zboží dvojího užití a o porušeních tohoto nařízení nebo příslušných vnitrostátních právních předpisů.

V rámci mechanismu pro koordinaci prosazování předpisů si členské státy a Komise rovněž vyměňují informace o osvědčených postupech vnitrostátních donucovacích orgánů, pokud jde o audity zaměřené na rizika, odhalování a stíhání nepovoleného vývozu zboží dvojího užití a o možných jiných porušeních tohoto nařízení nebo příslušných vnitrostátních právních předpisů.

Výměna informací v rámci mechanismu pro koordinaci prosazování předpisů je důvěrná.

KAPITOLA VII

TRANSPARENTNOST, ZAPOJENÍ, MONITOROVÁNÍ, HODNOCENÍ

Článek 26

1.   Komise a Rada v příslušných případech vydají pro subjekty uvedené v tomto nařízení pokyny nebo doporučení ohledně osvědčených postupů, aby se zajistila účinnost režimu kontroly vývozu Unie a konzistentnost jeho uplatňování. Za poskytování pokynů nebo doporučení ohledně osvědčených postupů vývozcům, zprostředkovatelům a poskytovatelům technické pomoci odpovídají členské státy, v nichž mají sídlo nebo jsou usazeni. V těchto pokynech nebo doporučeních ohledně osvědčených postupů se zohlední zejména informační potřeby malých a středních podniků.

2.   Komise po konzultaci s Koordinační skupinou pro dvojí užití předkládá Evropskému parlamentu a Radě výroční zprávu o provádění tohoto nařízení a o činnosti, šetřeních a konzultacích Koordinační skupiny pro dvojí užití. Tato výroční zpráva se zveřejní.

Výroční zpráva obsahuje informace o povoleních, zejména o jejich počtu a hodnotě podle druhů zboží a míst určení na úrovni Unie a členských států, o zamítavých rozhodnutích a o zákazech podle tohoto nařízení. Výroční zpráva rovněž obsahuje informace o správě, zejména o personálním obsazení, činnostech zaměřených na dodržování předpisů a podpůrných činnostech, zvláštních nástrojích pro udělování licencí nebo klasifikaci, a o prosazování kontrol, zejména o počtu porušení předpisů a sankcích.

Pokud jde o zboží kybernetického dohledu, výroční zpráva obsahuje zvláštní informace o povoleních, zejména o počtu obdržených žádostí podle zboží, o vydávajícím členském státě a místech určení, jichž se tyto žádosti týkaly, a o rozhodnutích přijatých v souvislosti s těmito žádostmi.

Informace obsažené ve výroční zprávě se předkládají v souladu se zásadami stanovenými v odstavci 3.

Komise a Rada zpřístupní pokyny týkající se metodiky shromažďování a zpracovávání údajů pro vypracování výroční zprávy, včetně stanovení druhů zboží a dostupnosti údajů o prosazování předpisů.

3.   Členské státy poskytnou Komisi všechny patřičné informace pro vypracování zprávy s náležitým ohledem na právní požadavky týkající se ochrany osobních údajů, obchodně citlivých informací nebo chráněných informací o obraně, zahraniční politice nebo národní bezpečnosti. Na informace vyměňované nebo zveřejněné podle tohoto článku se vztahuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 (15).

4.   Mezi 10. září 2026 a 10. září 2028 provede Komise hodnocení tohoto nařízení a o hlavních zjištěních podá zprávu Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru. Po 10. září 2024 provede Komise hodnocení článku 5 a o hlavních zjištěních podá zprávu Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru.

KAPITOLA VIII

KONTROLNÍ OPATŘENÍ

Článek 27

1.   Vývozci zboží dvojího užití vedou v souladu s vnitrostátním právem nebo platnou praxí dotčeného členského státu podrobnou evidenci nebo záznamy o svých vývozech. Tato evidence nebo záznamy zahrnují zejména obchodní dokumenty, jako jsou faktury, nákladní listy a dopravní nebo jiné odesílací dokumenty obsahující dostatečné informace, které umožňují identifikovat:

a)

popis zboží dvojího užití;

b)

množství zboží dvojího užití;

c)

jména a adresy vývozce a příjemce;

d)

konečné použití a konečného uživatele zboží dvojího užití, jsou-li známy.

2.   V souladu s vnitrostátním právem nebo s platnou praxí dotčeného členského státu zprostředkovatelé a poskytovatelé technické pomoci vedou evidenci nebo záznamy o zprostředkovatelských službách nebo o technické pomoci, aby byli na vyžádání schopni prokázat popis zboží dvojího užití, které bylo předmětem zprostředkovatelských služeb nebo technické pomoci, dobu trvání, po kterou bylo zboží předmětem těchto služeb, místo určení tohoto zboží a služeb a země, jichž se tyto služby týkají.

3.   Evidence nebo záznamy a dokumenty uvedené v odstavcích 1 a 2 se uchovávají po dobu nejméně pěti let od konce kalendářního roku, ve kterém se vývoz uskutečnil nebo byly poskytnuty zprostředkovatelské služby nebo technická pomoc. Předkládají se na žádost příslušnému orgánu.

4.   Dokumenty a záznamy o přepravě zboží dvojího užití, které je uvedeno v příloze I, uvnitř Unie se uchovávají nejméně po dobu tří let od konce kalendářního roku, ve kterém se přeprava uskutečnila, a předkládají se na žádost příslušnému orgánu členského státu, ze kterého toto zboží bylo přepraveno.

Článek 28

K zajištění řádného uplatňování tohoto nařízení přijme každý členský stát veškerá nezbytná opatření umožňující jeho příslušným orgánům:

a)

získávat informace o jakékoliv objednávce nebo operaci týkající se zboží dvojího užití;

b)

zjišťovat, zda jsou správně uplatňována opatření pro kontrolu vývozu, což může zahrnovat zejména právo na vstup do obchodních prostor osob, které se na vývozu podílejí, nebo zprostředkovatelů podílejících se na poskytování zprostředkovatelských služeb za podmínek stanovených v článku 6 nebo poskytovatelů technické pomoci za podmínek stanovených v článku 8.

KAPITOLA IX

SPOLUPRÁCE SE TŘETÍMI ZEMĚMI

Článek 29

1.   Komise a členské státy vedou v případě potřeby dialog se třetími zeměmi s cílem podpořit globální sladění kontrol.

Dialogy mohou podporovat pravidelnou a reciproční spolupráci se třetími zeměmi, včetně výměny informací a osvědčených postupů, jakož i budování kapacit a navazování kontaktů se třetími zeměmi. Dialogy mohou rovněž vybízet třetí země k tomu, aby uplatňovaly důkladné kontroly vývozu, které byly vytvořeny mnohostrannými režimy kontroly vývozu jako vzor mezinárodních osvědčených postupů.

2.   Aniž jsou dotčena ustanovení týkající se dohod o vzájemné správní pomoci nebo protokolů o celních záležitostech uzavřených mezi Unií a třetími zeměmi, může Rada pověřit Komisi, aby sjednala dohody se třetími zeměmi, které stanoví vzájemné uznávání vývozních kontrol zboží dvojího užití, na něž se vztahuje toto nařízení.

Tato jednání jsou vedena v souladu s postupy stanovenými v čl. 207 odst. 3 Smlouvy o fungování EU a případně ve Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii.

KAPITOLA X

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 30

Toto nařízení se použije, aniž je dotčeno rozhodnutí Komise v přenesené pravomoci ze dne 15. září 2015, kterým se doplňuje rozhodnutí č. 1104/2011/EU.

Článek 31

Nařízení (ES) č. 428/2009 se zrušuje.

Na žádosti o udělení vývozního povolení podané před 9. září 2021 se však i nadále použijí příslušná ustanovení nařízení (ES) č. 428/2009.

Odkazy na zrušené nařízení se považují za odkazy na toto nařízení v souladu se srovnávací tabulkou obsaženou v příloze VI.

Článek 32

Toto nařízení vstupuje v platnost devadesátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 20. května 2021

Za Evropský parlament

předseda

D. M. SASSOLI

Za Radu

předseda nebo předsedkyně

A. P. ZACARIAS


(1)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 25. března 2021 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 10. května 2021.

(2)  Nařízení Rady (ES) č. 428/2009 ze dne 5. května 2009, kterým se zavádí režim Společenství pro kontrolu vývozu, přepravy, zprostředkování a tranzitu zboží dvojího užití (Úř. věst. L 134, 29.5.2009, s. 1).

(3)  Společný postoj Rady 2008/944/SZBP ze dne 8. prosince 2008, kterým se stanoví společná pravidla pro kontrolu vývozu vojenských technologií a vojenského materiálu (Úř. věst. L 335, 13.12.2008, s. 99).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1).

(5)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/479 ze dne 11. března 2015 o společných pravidlech vývozu (Úř. věst. L 83, 27.3.2015, s. 34).

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).

(9)  Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/443 ze dne 13. března 2015 o bezpečnosti v Komisi (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 41).

(10)  Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 ze dne 13. března 2015 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 53).

(11)  Úř. věst. C 202, 8.7.2011, s. 13.

(12)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1104/2011/EU ze dne 25. října 2011 o podmínkách přístupu k veřejné regulované službě nabízené globálním družicovým navigačním systémem vytvořeným na základě programu Galileo (Úř. věst. L 287, 4.11.2011, s. 1).

(13)  Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 ze dne 28. července 2015, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013, pokud jde o podrobná pravidla k některým ustanovením celního kodexu Unie (Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 1).

(14)  Nařízení Rady (ES) č. 515/97 ze dne 13. března 1997 o vzájemné pomoci mezi správními orgány členských států a jejich spolupráci s Komisí k zajištění řádného používání celních a zemědělských předpisů (Úř. věst. L 82, 22. 3. 1997, s. 1).

(15)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice a zrušení nařízení (ES, Euratom) č. 1101/2008 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství, nařízení Rady (ES) č. 322/97 o statistice Společenství a rozhodnutí Rady 89/382/EHS, Euratom, kterým se zřizuje Výbor pro statistické programy Evropských společenství (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164).


PŘÍLOHA I

SEZNAM ZBOŽÍ DVOJÍHO UŽITÍ PODLE ČLÁNKU 3 TOHOTO NAŘÍZENÍ

Seznam zboží dvojího užití uvedený v této příloze provádí mezinárodně dohodnuté kontroly dvojího užití, zahrnující Australskou skupinu (1), Režim kontroly raketových technologií (2), Skupinu jaderných dodavatelů (3), Wassenaarské ujednání (4) a Úmluvu o zákazu chemických zbraní (5).

OBSAH

Část I – Všeobecné

poznámky, zkratková slova, zkratky a definice

Část II - Kategorie 0

Jaderné materiály, zařízení a příslušenství

Část III - Kategorie 1

Zvláštní materiály a související příslušenství

Část IV - Kategorie 2

Zpracování materiálů

Část V - Kategorie 3

Elektronika

Část VI - Kategorie 4

Počítače

Část VII - Kategorie 5

Telekomunikace a „bezpečnost informací“

Část VII - Kategorie 6

Snímače a lasery

Část IX - Kategorie 7

Navigace a letecká elektronika

Část X - Kategorie 8

Námořní technika

Část XI - Kategorie 9

Letecká technika a pohonné systémy

ČÁST I -     Všeobecné poznámky, zkratková slova, zkratky a definice

VŠEOBECNÉ POZNÁMKY K PŘÍLOZE I

1.

V případě kontroly zboží, které je vyvinuto nebo upraveno pro vojenské účely, viz příslušný seznam (příslušné seznamy) vojenského materiálu, který vedou jednotlivé členské státy EU. Odkazy v této příloze, které znějí „VIZ TÉŽ SEZNAM VOJENSKÉHO MATERIÁLU“, se vztahují na tyto seznamy.

2.

Účel kontrol obsažených v této příloze nesmí být zmařen vývozem jakéhokoliv nekontrolovaného zboží (včetně provozních celků) obsahujícího jednu nebo více kontrolovaných položek, pokud kontrolovaná položka nebo položky tvoří podstatný prvek zboží a může být snadno odstraněna či použita pro jiné účely.

Pozn.

Při posuzování, zda kontrolovaná položka má být považována za podstatný prvek, je nutné přihlížet k faktorům množství, hodnoty a použitého technologického know-how a k jiným zvláštním okolnostem, které by mohly učinit z kontrolované položky podstatný prvek dodávaného zboží.

3.

Zboží specifikované v této příloze zahrnuje jak nové, tak i použité zboží.

4.

V některých případech jsou chemické látky v seznamu uváděny podle názvu a čísla CAS. Seznam se vztahuje na chemické látky se shodným vzorcem složení (včetně hydrátů), bez ohledu na název nebo číslo CAS. Čísla CAS jsou uváděna jako pomůcka při zjišťování konkrétní chemické látky nebo směsi, a to bez ohledu na nomenklaturu. Čísla CAS nelze používat jako jediné identifikátory, neboť některé z forem chemických látek zapsaných v seznamu mají odlišná čísla CAS, a rovněž u směsí obsahujících některou z uvedených látek může být číslo CAS odlišné.

POZNÁMKA K JADERNÉ TECHNOLOGII

(Týká se oddílu E kategorie 0.)

„Technologie“ přímo spojená s jakýmkoli zbožím kontrolovaným v kategorii 0 je kontrolována podle ustanovení kategorie 0.

„Technologie“ pro „vývoj“, „výrobu“ nebo „užití“ zboží podléhajícího kontrole zůstává pod kontrolou, i když je použitelná pro nekontrolované zboží.

Schválení zboží k vývozu opravňuje též k vývozu minimální „technologie“, která je nezbytná pro instalaci, provoz, údržbu a opravy zboží témuž konečnému uživateli.

Kontrola převodu „technologie“ se nevztahuje na informace „veřejně dostupné“ nebo na informace pro „základní vědecký výzkum“.

VŠEOBECNÁ POZNÁMKA K TECHNOLOGII

(Týká se oddílu E kategorií 1 až 9.)

Vývoz „technologie“, která je „potřebná“ pro „vývoj“, „výrobu“ nebo „užití“ zboží kontrolovaného v kategoriích 1 až 9, je kontrolován podle ustanovení kategorií 1 až 9.

„Technologie“„požadovaná“ pro „vývoj“, „výrobu“ nebo „užití“ zboží podléhajícího kontrole zůstává pod kontrolou, i když je použitelná pro nekontrolované zboží.

Kontroly se nevztahují na takovou „technologii“, která je minimem nutným pro instalaci, provoz, údržbu (kontrolu) nebo opravu zboží, které není kontrolováno nebo jehož vývoz byl povolen.

Poznámka:

Nevztahuje se na „technologie“ vymezené v 1E002.e., 1E002.f., 8E002.a. a 8E002.b.

Kontroly převodů „technologie“ se nevztahují na informace „veřejně dostupné“, na informace pro „základní vědecký výzkum“ nebo na minimum informací nezbytných pro účely žádostí o patenty.

POZNÁMKA K JADERNÉMU SOFTWARU

(Tato poznámka má přednost před kontrolami stanovenými v oddílu D kategorie 0)

Oddíl D kategorie 0 tohoto seznamu nezahrnuje „software“, který je minimálním „objektovým kódem“ nezbytným pro instalaci, provoz, údržbu (kontrolu) nebo opravy zboží, jehož vývoz byl povolen.

Schválení zboží k vývozu opravňuje též k vývozu minimálního „objektového kódu“ nezbytného pro instalaci, provoz, údržbu (kontrolu) nebo opravy zboží témuž konečnému uživateli.

Poznámka:

Poznámka k jadernému softwaru se nevztahuje na „software“ uvedený v kategorii 5 – Část 2 („Ochrana informací“).

VŠEOBECNÁ POZNÁMKA K SOFTWARU

(Tato poznámka má přednost před kontrolami stanovenými v oddílu D kategorií 1 až 9.)

Kategorie 1 až 9 tohoto seznamu se nevztahují na kontrolu „softwaru“, který je:

a.

běžně dostupný veřejnosti, přičemž:

1.

je prodáván ze skladu v maloobchodě bez omezení prostřednictvím:

a.

pultový prodej;

b.

zásilkový prodej;

c.

elektronický prodej; nebo

d.

telefonická objednávka; a

2.

produkt je určen k instalaci uživatelem bez další podstatné podpory od dodavatele;

Poznámka:

Položka a. všeobecné poznámky k softwaru se nevztahuje na „software“ uvedený v kategorii 5 – Část 2 („Ochrana informací“).

b.

„veřejně dostupný“; nebo

c.

minimálním nezbytným „objektovým kódem“ pro instalaci, provoz, údržbu (kontrolu) nebo opravu zboží, jehož vývoz byl povolen.

Poznámka:

Položka c. všeobecné poznámky k softwaru se nevztahuje na „software“ uvedený v kategorii 5 – Část 2 („Ochrana informací“).

VŠEOBECNÁ POZNÁMKA K „BEZPEČNOSTI INFORMACÍ“

Zboží nebo funkce zajišťující „bezpečnost informací“ je třeba posuzovat v kontextu ustanovení kategorie 5 – části 2, a to i tehdy, pokud jsou součástmi, „softwarem“ nebo funkcemi jiného zboží.

REDAKČNÍ PRAXE ÚŘEDNÍHO VĚSTNÍKU EVROPSKÉ UNIE

V souladu s pravidly stanovenými v Pravidlech pro jednotnou úpravu dokumentů platí pro texty v českém jazyce publikované v Úředním věstníku Evropské unie:

k oddělení celých čísel od desetinných se používá čárka,

celá čísla se píší ve skupinách po třech a jednotlivé skupiny jsou odděleny úzkou mezerou.

Pro text uvedený v této příloze platí výše uvedené konvence.

ZKRATKOVÁ SLOVA A ZKRATKY POUŽITÉ V TÉTO PŘÍLOZE

Zkratková slova a zkratky použité jako definované termíny jsou uvedeny v části „Definice termínů používaných v této příloze“.

ZKRATKOVÁ SLOVA A ZKRATKY

ABEC

Annular Bearing Engineers Committee

ABMA

American Bearing Manufacturers Association

ADC

analogově číslicový převodník

AGMA

American Gear Manufacturers’ Association

AHRS

referenční systém polohy a kursu

AISI

American Iron and Steel Institute

ALE

epitaxe atomových vrstev

ALU

aritmeticko-logická jednotka

ANSI

American National Standards Institute

APP

nastavený nejvyšší výkon

APU

pomocná energetická jednotka

ASTM

American Society for Testing and Materials

ATC

řízení letového provozu

BJT

bipolární plošné tranzistory

BPP

poloměr laserového svazku v krčku

BSC

kontrolér základní stanice

CAD

počítačem podporované konstruování

CAS

Chemical Abstracts Service

CCD

zařízení s vázanými náboji

CDU

řídicí a zobrazovací jednotka

CEP

střední kruhová odchylka

CMM

přístroj k měření souřadnic

CMOS

doplňující se kov-oxid-polovodič

CNTD

tepelný rozklad s řízenou tvorbou zárodku

CPLD

komplexní programovatelný logický obvod

CPU

centrální procesor

CVD

chemická depozice z plynné fáze

CW

chemická válka

CW (u laserů)

spojitá vlna

DAC

číslicově analogový převodník

DANL

průměrná prahová úroveň šumu

DBRN

datová referenční navigace

DDS

přímý digitální syntetizátor

DMA

dynamická mechanická analýza

DME

měřič vzdálenosti

DMOSFET

tranzistor řízený elektrickým polem s dvojitou difúzní strukturou kov-oxid-polovodič

DS

směrové tuhnutí

EB

odpalovací můstek

EB-PVD

fyzikální depozice z plynné fáze elektronovým svazkem

EBW

odpalovací můstkový drát

ECM

elektrochemické obrábění

EDM

elektrojiskrové obráběcí stroje

EFI

odpalovací fóliové rozbušky

EIRP

efektivní izotropicky vyzářený výkon

ENOB

efektivní počet bitů

EMP

elektromagnetický impuls

ERF

elektroreologické konečné úpravy

ERP

efektivní vyzářený výkon

ESD

elektrostatický výboj

ETO

tyristor vypínaný emitorem

ETT

elektricky spínaný tyristor

EU

Evropská unie

EUV

extrémní ultrafialová

FADEC

číslicové řízení motoru s plnou autoritou

FFT

rychlá Fourierova transformace

FPGA

uživatelem programovatelné hradlové pole

FPIC

uživatelem programovatelný vnitřní spoj

FPLA

uživatelem programovatelné logické pole

FPO

operace v plovoucí řádové čárce

FWHM

plná šířka v polovině maxima

GLONASS

globální družicový navigační systém

GNSS

globální družicový navigační systém

GPS

Globální polohový systém

GSM

globální systém pro mobilní komunikaci

GTO

tyristor vypínaný hradlem

HBT

heterobipolární tranzistory

HDMI

multimediální rozhraní s vysokým rozlišením

HEMT

tranzistor s vysokou pohyblivostí elektronů

ICAO

Mezinárodní organizace pro civilní letectví

IEC

Mezinárodní elektrotechnická komise

IED

improvizované výbušné zařízení

IEEE

Institut pro elektrotechnické a elektronické inženýrství

IFOV

okamžité zorné pole

IGBT

bipolární tranzistor s izolovaným hradlem

IGCT

tyristor spínaný integrovaným hradlem

IHO

Mezinárodní hydrografická organizace

ILS

systém přistávání podle přístrojů

IMU

inerciální měřicí jednotka

INS

inerciální navigační systém

IP

internetový protokol

IRS

inerciální referenční systém

IRU

inerciální referenční jednotka

ISA

mezinárodní standardní atmosféra

ISAR

radar s inverzní syntetickou aperturou

ISO

Mezinárodní organizace pro normalizaci

ITU

Mezinárodní telekomunikační unie

JT

Joule-Thomson

LIDAR

detekce a měření délky světla

LIDT

práh poškození laserem

LOA

největší délka

LRU

vyměnitelná jednotka

LTT

světlem spínaný tyristor

MLS

mikrovlnné přistávací systémy

MMIC

monolitický mikrovlnný integrovaný obvod

MOCVD

chemická depozice z plynné fáze za použití organokovových sloučenin

MOSFET

tranzistor řízený elektrickým polem s difúzní strukturou kov-oxid-polovodič

MPM

mikrovlnný zesilovací modul

MRF

magnetoreologické konečné úpravy

MRF

velikost nejmenšího rozlišitelného prvku

MRI

zobrazování magnetickou rezonancí

MTBF

střední doba provozu mezi poruchami

MTTF

střední doba provozu do poruchy

NA

číselná apertura

NDT

nedestruktivní zkouška

NEQ

čistá hmotnost výbušniny

NIJ

Státní ústav pro spravedlnost

OAM

provoz, správa nebo údržba

OSI

propojení otevřených systémů

PAI

poly(amidimidy)

PAR

přesný přibližovací radar

PCL

pasivní koherentní systém pro určování polohy

PDK

souprava pro návrh zpracování

PIN

osobní identifikační číslo

PMR

neveřejná pohyblivá rádiová síť

PVD

fyzikální depozice z plynné fáze

ppm

počet dílů na milion, miliontina

QAM

kvadraturní amplitudová modulace

QE

kvantová účinnost

RAP

plasma reaktivních atomů

RF

rádiová frekvence

rms

střední kvadratická hodnota

RNC

kontrolér rádiové sítě

RNSS

regionální družicový navigační systém

ROIC

vyhodnocovací integrovaný obvod

S-FIL

tisková litografie metodou Step and Flash

SAR

radar se syntetickou aperturou

SAS

sonar se syntetickou aperturou

SC

monokrystal

SCR

křemíkový řízený usměrňovač

SFDR

dynamický rozsah bez parazitních složek

SHPL

laser se supervysokým výkonem

SLAR

radar s bočním vyzařováním

SOI

křemík na izolátoru

SQUID

supravodivé kvantové interferenční zařízení

SRA

vyměnitelný celek

SRAM

statická paměť s náhodným výběrem

SSB

jedno postranní pásmo

SSR

sekundární přehledový radar

SSS

boční sonar

TIR

celková výchylka měřicích hodin

TVR

vysílací citlivost napětí

u

atomová hmotnostní jednotka

UPR

jednosměrná opakovatelnost nastavení polohy

UTS

pevnost v tahu

UV

ultrafialový

VJFET

vertikální tranzistor řízený elektrickým polem

VOR

rozsah velmi krátkých vln ve všech směrech

WHO

Světová zdravotnická organizace

WLAN

bezdrátová místní síť

DEFINICE TERMÍNŮ POUŽÍVANÝCH V TÉTO PŘÍLOZE

Image 1

Image 2

Image 3

Image 4

Image 5

Image 6

Image 7

Image 8

Image 9

Image 10

Image 11

Image 12

Image 13

Image 14

Image 15

Image 16

Image 17

Image 18

Image 19

Image 20

Image 21

Image 22

Image 23

ČÁST II –     Kategorie 0

KATEGORIE 0JADERNÉ MATERIÁLY, ZAŘÍZENÍ A PŘÍSLUŠENSTVÍ

0A   Systémy, zařízení a součásti

0A001

„Jaderné reaktory“ a speciálně pro ně konstruovaná nebo upravená zařízení a součásti:

a.

„jaderné reaktory“;

b.

kovové nádoby nebo jejich hlavní dílensky zhotovené části, včetně víka reaktorové tlakové nádoby, speciálně konstruované nebo upravené pro pojmutí aktivní zóny „jaderného reaktoru“;

c.

manipulační zařízení speciálně konstruované nebo upravené pro zavážení „jaderného reaktoru“ palivem nebo pro vyjímání paliva z „jaderného reaktoru“;

d.

regulační tyče speciálně konstruované nebo upravené pro řízení štěpného procesu v „jaderném reaktoru“, jejich podpěrné nebo nosné konstrukce, pohonné mechanismy a vodicí trubky tyčí;

e.

tlakové trubky speciálně konstruované nebo upravené pro pojmutí palivových článků a chladicího média primárního okruhu v „jaderném reaktoru“;

f.

trubky (nebo sestavy trubek) ze zirkonia nebo zirkoniových slitin, speciálně konstruované nebo upravené k použití jako pouzdro palivových článků „jaderného reaktoru“, a v množství převyšujícím 10 kg;

Pozn.

Tlakové zirkoniové trubky viz položka 0A001.e. a tlakové kanály kalandrie viz 0A001.h.

g.

chladicí čerpadla nebo oběhová čerpadla speciálně konstruovaná nebo upravená pro oběh chladicího média primárního okruhu „jaderného reaktoru“;

h.

‚vestavby jaderných reaktorů‘, speciálně konstruované nebo upravené pro užití v „jaderném reaktoru“, včetně podpěrných nosníků aktivní zóny, palivových kanálů, tlakových kanálů kalandrie, tepelného stínění, přepážek, roštových desek aktivní zóny a difuzérových desek;

Technická poznámka:

V položce 0A001.h. se ‚vestavbami jaderných reaktorů‘ rozumí jakýkoli hlavní díl uvnitř reaktorové nádoby, který plní jednu nebo více funkcí, jako jsou nosná konstrukce aktivní zóny, uspořádání paliva, usměrňování toku chladicího média primárního okruhu, radiační odstínění reaktorové nádoby a uložení přístrojového vybavení aktivní zóny.

i.

tepelné výměníky:

1.

parogenerátory speciálně konstruované nebo upravené pro užití v primárním nebo sekundárním chladicím okruhu „jaderného reaktoru“;

2.

jiné tepelné výměníky speciálně konstruované nebo upravené pro užití v primárním chladicím okruhu „jaderného reaktoru“;

Pozn.:

Položka 0A001.i. nezahrnuje tepelné výměníky pro podpůrné systémy reaktoru, jako je systém nouzového chlazení nebo chlazení zbytkového tepla.

j.

neutronové detektory, speciálně konstruované nebo upravené pro stanovení úrovně toku neutronů uvnitř aktivní zóny „jaderného reaktoru“;

k.

‚vnější tepelná stínění‘ speciálně konstruovaná nebo upravená pro užití v „jaderném reaktoru“ ke snížení tepelných ztrát a také k ochraně reaktorové nádoby.

Technická poznámka:

V položce 0A001.k. se ‚vnějším tepelným stíněním‘ rozumí hlavní konstrukce umístěné nad reaktorovou nádobou, které snižují tepelné ztráty reaktoru a snižují teplotu uvnitř nádoby.

0B   Zkušební, kontrolní a výrobní zařízení

0B001

Provozní celky pro separaci izotopů „přírodního uranu“, „ochuzeného uranu“ nebo „zvláštních štěpných materiálů“ a speciálně pro ně konstruovaná nebo upravená zařízení a součásti:

a.

provozní celky speciálně konstruované pro separaci izotopů „přírodního uranu“, „ochuzeného uranu“ nebo „zvláštních štěpných materiálů“:

1.

provozní celky pro separaci odstřeďováním plynů;

2.

provozní celky pro separaci plynovou difuzí;

3.

provozní celky pro aerodynamickou separaci;

4.

provozní celky pro separaci chemickou výměnou;

5.

provozní celky pro separaci iontovou výměnou;

6.

provozní celky pro izotopickou separaci atomových par za použití „laseru“;

7.

provozní celky pro izotopickou separaci molekul za použití „laseru“;

8.

provozní celky pro plazmovou separaci;

9.

provozní celky pro elektromagnetickou separaci;

b.

plynové odstředivky a jejich sestavy a součásti, speciálně konstruované nebo upravené pro proces separace odstřeďováním plynů:

Technická poznámka:

V položce 0B001.b. se materiálem s vysokým poměrem pevnosti k hustotě‘ rozumí kterýkoliv z těchto materiálů:

1.

vysokopevnostní ocel tvrzená stárnutím s mezí pevnosti v tahu 1,95 GPa nebo více;

2.

hliníkové slitiny s mezí pevnosti v tahu 0,46 GPa nebo více, nebo

3.

„vláknité materiály“ s „měrným modulem“ vyšším než 3 × 106 m a „měrnou pevností v tahu“ vyšší než 7,62 × 104 m;

1.

plynové odstředivky;

2.

kompletní montážní celky rotorů;

3.

trubkové rotorové válce o tloušťce stěny 12 mm nebo menší, průměru 75 mm až 650 mm, vyrobené z ‚materiálu s vysokým poměrem pevnosti k hustotě‘;

4.

kroužky nebo manžety o tloušťce stěny 3 mm nebo menší a o průměru 75 mm až 650 mm, určené jako místní podpěra rotorového válce nebo umožňující spojení řady těchto válců dohromady, vyrobené z ‚materiálu s vysokým poměrem pevnosti k hustotě‘;

5.

přepážky o průměru 75 mm až 650 mm pro umístění uvnitř rotorového válce, vyrobené z ‚materiálu s vysokým poměrem pevnosti k hustotě‘;

6.

horní a dolní víka o průměru 75 mm až 650 mm pro uzavření konců rotorových válců, vyrobená z ‚materiálu s vysokým poměrem pevnosti k hustotě‘;

7.

magnetická závěsná ložiska:

a.

ložiskové sestavy sestávající z prstencového magnetu zavěšeného v pouzdře vyrobeném z „materiálů odolných vůči UF6“ nebo jimi chráněném, obsahující tlumicí médium a magnetickou spojku s pólovým nástavcem nebo s druhým magnetem připevněným k hornímu krytu rotoru;

b.

aktivní magnetická ložiska, speciálně konstruovaná nebo upravená pro plynové odstředivky;

8.

speciálně upravená ložiska obsahující sestavu patního čepu s miskou namontovanou na tlumiči;

9.

molekulární vývěvy složené z válců, které mají vnitřně obrobené nebo tvářené šroubovicové drážky a vnitřně obrobené otvory;

10.

kruhové motorové statory pro vícefázové hysterezní (nebo reluktanční) střídavé motory pro synchronní provoz ve vakuu při frekvenci 600 Hz nebo větší a výkonu 40 VA nebo větším;

11.

tělesa plynových odstředivek pro uložení montážního celku rotoru tvořená pevným válcem o tloušťce stěn nejvýše 30 mm, s přesně opracovanými konci, které jsou vzájemně rovnoběžné a kolmé k podélné ose válců v rozmezí 0,05° nebo menší;

12.

odběrní trubky, které jsou speciálně konstruované nebo upravené pro extrakci plynného UF6 z rotorového válce na principu Pitotovy trubice a které lze připevnit k hlavnímu systému odčerpávání plynu;

13.

frekvenční měniče (konvertory nebo invertory), speciálně konstruované nebo upravené pro napájení motorových statorů pro obohacovací plynové odstředivky, jakož i jejich speciálně konstruované součásti, které mají všechny tyto vlastnosti:

a.

vícefázová výstupní frekvence 600 Hz nebo větší; a

b.

vysoká stabilita (s řízením frekvence lepším než 0,2%);

14.

uzavírací a regulační ventily takto:

a.

uzavírací ventily speciálně konstruované nebo upravené tak, aby působily na nástřik, produkt nebo zbytky proudů plynů UF6 z jednotlivé plynové odstředivky;

b.

vlnovcové ventily, uzavírací nebo regulační, zhotovené z „materiálů odolných vůči UF6“ nebo jimi chráněné, o vnitřním průměru 10 mm až 160 mm, speciálně konstruované nebo upravené pro použití v hlavních a pomocných systémech závodů, které při obohacování využívají plynových odstředivek;

c.

zařízení a součásti, speciálně konstruované nebo upravené pro proces separace plynovou difuzí:

1.

plynové difuzní bariéry zhotovené z porézních kovových, polymerních nebo keramických „materiálů odolných vůči UF6“ s velikostí pórů od 10 nm do 100 nm, s tloušťkou 5 mm nebo menší a v případě bariér ve tvaru trubky o průměru 25 mm nebo méně;

2.

tělesa plynových difuzérů zhotovená z „materiálů odolných vůči UF6“ nebo jimi chráněná;

3.

kompresory nebo plynová dmychadla se sacím objemem UF6 1 m3/min nebo více a s výstupním tlakem nejvýše 500 kPa a kompresním poměrem 10:1 nebo menším, vyrobené z „materiálů odolných vůči UF6“ nebo jimi chráněné;

4.

hřídelová těsnění pro kompresory nebo plynová dmychadla uvedené v položce 0B001.c.3., konstruované pro rychlost průniku vyrovnávacího plynu dovnitř nižší než 1 000 cm3/min;

5.

tepelné výměníky zhotovené z „materiálů odolných vůči UF6“ nebo jimi chráněné, konstruované pro rychlost úniku tlaku nižší než 10 Pa za hodinu při tlakové diferenci 100 kPa;

6.

vlnovcové ventily, ruční nebo automatické, uzavírací nebo regulační, zhotovené z „materiálů odolných vůči UF6“ nebo jimi chráněné.

d.

zařízení a součásti, speciálně konstruované nebo upravené pro proces aerodynamické separace:

1.

separační trysky sestávající ze zakřivených kanálů tvarovaných do štěrbiny s poloměrem zakřivení menším než 1 mm, odolné vůči UF6, které mají uvnitř umístěno nožové ostří rozdělující plyn proudící tryskou do dvou proudů;

2.

cylindrické nebo kónické trubky (vírové trubky) zhotovené z „materiálů odolných vůči UF6“ nebo jimi chráněné a s jedním či více tangenciálními vstupy;

3.

kompresory nebo plynová dmychadla vyrobené z „materiálů odolných vůči UF6“ nebo jimi chráněné a jejich hřídelová těsnění;

4.

tepelné výměníky vyrobené z „materiálů odolných vůči UF6“ nebo jimi chráněné;

5.

skříně aerodynamických separačních prvků, určené pro instalaci vírových trubic nebo separačních trysek, vyrobené z „materiálů odolných vůči UF6“ nebo jimi chráněné;

6.

vlnovcové ventily, ruční nebo automatické, uzavírací nebo regulační, zhotovené z „materiálů odolných vůči UF6“ nebo jimi chráněné a o průměru 40 mm nebo větším;

7.

zařízení pro separaci UF6 z nosného plynu (vodíku nebo helia) na obsah 1 ppm UF6 nebo méně zahrnující:

a.

kryogenní tepelné výměníky a kryoseparátory dosahující teplot 153 K (–120 °C) nebo nižších;

b.

kryogenní chladicí jednotky dosahující teplot 153 K (–120 °C) nebo nižších;

c.

separační trysky nebo vírové trubice pro separaci UF6 z nosného plynu;

d.

vymrazovací odlučovače UF6 schopné vymrazením oddělit UF6;

e.

zařízení a součásti, speciálně konstruované nebo upravené pro proces separace na bázi chemické výměny:

1.

pulsní kolony pro rychlou výměnu kapalina–kapalina, s dobou setrvání ve stupni 30 s nebo méně a odolné vůči koncentrované kyselině chlorovodíkové (např. vyrobené z vhodného plastu, jako jsou fluorované uhlovodíkové polymery, nebo ze skla nebo jimi chráněné);

2.

odstředivkové stykače pro rychlou výměnu kapalina-kapalina, s dobou setrvání ve stupni 30 s nebo méně a odolné vůči koncentrované kyselině chlorovodíkové (např. vyrobené z vhodného plastu, jako jsou fluorované uhlovodíkové polymery, nebo ze skla nebo jimi chráněné);

3.

elektrochemické redukční články pro redukci uranu z jednoho valenčního stavu do druhého, odolné vůči koncentrovaným roztokům kyseliny chlorovodíkové;

4.

napájecí zařízení s elektrochemickými redukčními články pro získávání U+4 z organického toku, jehož části přicházející do styku s proudícím médiem jsou zhotoveny z vhodného materiálu (např. ze skla, fluorovaných uhlovodíkových polymerů, polyfenylsulfátu, polyethersulfonátu nebo pryskyřicí impregnovaného grafitu) nebo jím chráněné;

5.

linky pro přípravu roztoku chloridu uranu vysoké čistoty postupem rozpouštění, extrakce z roztoku a/nebo se zařízením pro čištění na bázi iontové výměny a elektrolytickými články pro redukci U+6 nebo U+4 na U+3;

6.

systémy pro oxidaci uranu pro oxidaci U+3 na U+4;

f.

zařízení a součásti, speciálně konstruované nebo upravené pro proces separace na bázi iontové výměny:

1.

pryskyřičné měniče iontů s rychlou reakcí, blánovité nebo pórovité makrosíťované pryskyřice, v nichž jsou aktivní skupiny chemické výměny omezeny na povlak na povrchu neaktivní pórovité nosné látky, a jiné kompozitní látky ve vhodné podobě, včetně částic nebo vláken o průměru 0,2 mm nebo menším, odolné vůči koncentrované kyselině chlorovodíkové, konstruované pro poločas výměny nižší než 10 s a schopné pracovat při teplotách v rozsahu 373 K (100 °C) až 473 K (200 °C);

2.

válcové kolony pro iontovou výměnu o průměru větším než 1 000 mm, vyrobené z materiálu odolného vůči koncentrované kyselině chlorovodíkové (např. titan nebo fluorouhlíkové plasty) a schopné pracovat při teplotách v rozmezí 373 K (100 °C) až 473 K (200 °C) a tlaku vyšším než 0,7 MPa;

3.

refluxní systémy iontové výměny (systémy pro chemickou nebo elektrochemickou oxidaci nebo redukci) pro regeneraci chemických redukčních nebo oxidačních činidel používaných v kaskádách pro proces obohacování na bázi iontové výměny;

g.

zařízení a součásti, speciálně konstruované nebo upravené pro procesy laserové separace na bázi izotopické separace atomových par za použití laseru:

1.

systémy odpařování kovového uranu konstruované tak, aby při laserovém obohacování dosahovaly na cíli užitečného výkonu 1 kW nebo více;

2.

systémy pro manipulaci s kapalným kovovým uranem nebo jeho parami, speciálně konstruované nebo upravené pro manipulaci s roztaveným uranem nebo roztavenými uranovými slitinami, nebo parami kovového uranu, pro použití při laserovém obohacování, a pro ně speciálně konstruované součásti;

Pozn.

VIZ TÉŽ 2A225.

3.

systémy sběračů produktu a zbytků ke sběru kovového uranu v kapalném nebo pevném skupenství, zhotovené z materiálů odolných vůči žáru a korozi parami nebo taveninou kovového uranu, jako například grafit povlečený yttriem nebo tantal, nebo takovými materiály chráněné;

4.

skříně separačních jednotek (válcové nebo hranolové nádoby) pro uložení zdroje par kovového uranu, elektronového děla a sběrače produktu a zbytků;

5.

„lasery“ nebo „laserové“ systémy speciálně konstruované nebo upravené pro separaci izotopů uranu se stabilizátorem frekvenčního spektra pro provoz po prodlouženou dobu;

Pozn.

VIZ TÉŽ 6A005 A 6A205.

h.

zařízení a součásti, speciálně konstruované nebo upravené pro procesy laserové separace na bázi izotopické separace molekul za použití laseru:

1.

nadzvukové expanzní trysky pro ochlazení směsi nosného plynu a UF6 na 150 K (–123 °C) nebo méně, vyrobené z „materiálů odolných vůči UF6“;

2.

součásti sběrače produktu nebo zbytků konstrukčních částí nebo zařízení speciálně konstruovaná nebo upravená ke sběru uranového materiálu nebo zbytků uranového materiálu po osvětlení laserovým světlem, vyrobené z „materiálů odolných vůči UF6“;

3.

kompresory vyrobené z „materiálů odolných vůči UF6“ nebo jimi chráněné, a jejich hřídelová těsnění;

4.

zařízení pro fluoraci z UF5 (tuhý) na UF6 (plynný);

5.

zařízení pro separaci UF6 z nosného plynu (např. dusíku, argonu nebo jiného plynu) zahrnující:

a.

kryogenní tepelné výměníky a kryoseparátory dosahující teplot 153 K (–120 °C) nebo nižších;

b.

kryogenní chladicí jednotky dosahující teplot 153 K (–120 °C) nebo nižších;

c.

vymrazovací odlučovače UF6 schopné vymrazením oddělit UF6;

6.

„lasery“ nebo „laserové“ systémy speciálně konstruované nebo upravené pro separaci izotopů uranu se stabilizátorem frekvenčního spektra pro provoz po prodlouženou dobu;

Pozn.

VIZ TÉŽ 6A005 A 6A205.

i.

zařízení a součásti, speciálně konstruované nebo upravené pro proces plazmové separace:

1.

mikrovlnné zdroje energie a antény k produkci nebo urychlování iontů s výstupní frekvencí větší než 30 GHz a průměrným výstupním výkonem větším než 50 kW;

2.

vysokofrekvenční iontové budicí cívky pro frekvence vyšší než 100 kHz schopné pracovat s průměrným výkonem vyšším než 40 kW;

3.

systémy pro tvorbu uranového plazmatu;

4.

nevyužito;

5.

systémy sběračů produktu a zbytků kovového uranu v pevném skupenství, zhotovené z materiálů odolných vůči žáru a korozi uranovými parami, jako například grafit povlečený yttriem nebo tantal, nebo takovými materiály chráněné;

6.

skříně separačních jednotek (válcové) pro uložení zdroje uranového plazmatu, vysokofrekvenční cívky a sběračů produktu a zbytků, vyrobené z vhodného nemagnetického materiálu (např. korozivzdorné oceli);

j.

zařízení a součásti, speciálně konstruované nebo upravené pro proces elektromagnetické separace:

1.

iontové zdroje, jednotlivé nebo vícenásobné, sestávající ze zdroje par, ionizátoru a urychlovače, vyrobené z vhodného nemagnetického materiálu (např. grafitu, korozivzdorné oceli nebo mědi) a schopné produkovat celkový proud paprsku iontů 50 mA nebo větší;

2.

iontové deskové kolektory pro pohlcování paprsku iontů obohaceného nebo ochuzeného uranu, sestávající ze dvou nebo více štěrbin a kapes, vyrobené z vhodného nemagnetického materiálu (např. grafitu nebo korozivzdorné oceli);

3.

vakuové skříně pro separátory pro elektromagnetickou separaci uranu vyrobené z nemagnetického materiálu (např. korozivzdorné oceli) a konstruované pro pracovní tlak 0,1 Pa nebo nižší;

4.

pólové nástavce magnetů o průměru větším než 2 m;

5.

vysokonapěťové napáječe pro iontové zdroje se všemi těmito vlastnostmi:

a.

schopné nepřetržitého provozu;

b.

výstupní napětí 20 000 V nebo vyšší;

c.

výstupní proud 1 A nebo větší; a

d.

napěťová stabilita lepší než 0,01 % v průběhu 8 hodin;

Pozn.

VIZ TÉŽ 3A227.

6.

zdroje pro napájení magnetů (vysoce výkonné, stejnosměrné) se všemi těmito vlastnostmi:

a.

schopné nepřetržitého provozu při výstupním proudu 500 A nebo větším a napětí 100 V nebo vyšším; a

b.

proudová nebo napěťová stabilita lepší než 0,01% v průběhu 8 hodin.

Pozn.

VIZ TÉŽ 3A226.

0B002

Speciálně konstruované nebo upravené pomocné systémy, zařízení a součásti pro provozní celky pro izotopickou separaci uvedené v položce 0B001, které jsou vyrobeny z „materiálů odolných vůči UF6“ nebo těmito materiály chráněné:

a.

dávkovací autoklávy, pece nebo systémy dodávající UF6 do obohacovacího procesu;

b.

desublimátory nebo vymrazovací odlučovače používané k oddělení UF6 z obohacovacího procesu pro následnou přeměnu zahřátím;

c.

produktové a zbytkové stanice zajišťující přepravu UF6 do kontejnerů;

d.

zkapalňovací nebo ztužovací stanice používané pro odvádění UF6 z obohacovacího procesu komprimací, ochlazováním a přeměnou plynného UF6 na kapalné nebo plynné skupenství;

e.

potrubní systémy a systémy sběračů, speciálně konstruované nebo upravené pro manipulaci s UF6 v rámci plynové difuze, odstředivkových nebo aerodynamických kaskád;

f.

vakuové systémy a vývěvy:

1.

vakuové rozdělovače, vakuové sběrače nebo vakuové vývěvy se sacím výkonem 5 m3/min a více;

2.

vakuové vývěvy, speciálně konstruované pro práci v atmosféře obsahující UF6, zhotovené z „materiálů odolných vůči UF6“ nebo těmito materiály chráněné; nebo

3.

vakuové systémy sestávající z vakuových rozdělovačů, vakuových sběračů a vakuových vývěv, konstruované pro práci v atmosféře obsahující UF6;

g.

hmotnostní spektrometry pro analýzu UF6, včetně iontových zdrojů, pro kontinuální odběr vzorků z proudu plynného UF6, se všemi těmito vlastnostmi:

1.

schopné měřit ionty o 320 nebo více atomových hmotnostních jednotkách a s rozlišovací schopností lepší než 1 částice z 320;

2.

iontové zdroje zhotovené z niklu nebo slitin niklu a mědi s obsahem niklu 60% hmotnostních nebo více, nebo slitin niklu a chromu, nebo těmito materiály chráněné;

3.

zdroje ionizace elektronovým ostřelováním; a

4.

vybavené systémem sběračů, který je vhodný pro provádění izotopické analýzy.

0B003

Provozní celky pro konverzi uranu a speciálně pro ně konstruovaná nebo upravená zařízení:

a.

systémy pro konverzi koncentrátu uranové rudy na UO3;

b.

systémy pro konverzi UO3 na UO6;

c.

systémy pro konverzi UO3 na UO2;

d.

systémy pro konverzi UO2 na UO4;

e.

systémy pro konverzi UO4 na UO6;

f.

systémy pro konverzi UF4 na kovový uran;

g.

systémy pro konverzi UO6 na UO2;

h.

systémy pro konverzi UO6 na UO4;

i.

systémy pro konverzi UO2 na UO4;

0B004

Provozní celky pro výrobu nebo koncentrování těžké vody, deuteria nebo sloučenin deuteria a speciálně pro ně konstruovaná nebo upravená zařízení nebo součásti:

a.

provozní celky pro výrobu těžké vody, deuteria nebo sloučenin deuteria:

1.

provozní celky pro výměnu voda–sirovodík;

2.

provozní celky pro výměnu čpavek–vodík;

b.

zařízení a součásti:

1.

patrové výměnné kolony voda–sirovodík o průměru nejméně 1,5 m, schopné provozu při tlaku 2 MPa nebo vyšším;

2.

jednostupňová nízkotlaká (tj. 0,2 MPa) radiální odstředivá dmychadla nebo kompresory pro cirkulaci plynného sirovodíku (tj. plynu obsahujícího více než 70 % hmotnostních sirovodíku, H2S) s průtokem 56 m3/s nebo vyšším při sacím tlaku 1,8 MPa nebo vyšším a opatřené ucpávkami pro provoz ve vlhkém H2S;

3.

vysokotlaké výměnné kolony čpavek–vodík o výšce 35 m nebo větší a průměru od 1,5 m do 2,5 m, schopné provozu při tlaku větším než 15 MPa;

4.

vnitřní vestavby kolon, včetně stupňovitých stykačů a stupňovitých recirkulačních čerpadel, včetně ponorných, pro výrobu těžké vody procesem výměny čpavek–vodík;

5.

čpavková štěpicí zařízení konstruovaná pro tlak 3 MPa nebo vyšší, pro výrobu těžké vody procesem výměny čpavek–vodík;

6.

infračervené absorpční analyzátory schopné kontinuálně analyzovat poměr vodíku k deuteriu při koncentracích deuteria 90% hmotnostních nebo vyšších;

7.

katalytické hořáky pro konverzi obohaceného plynného deuteria na těžkou vodu procesem výměny čpavek–vodík;

8.

kompletní systémy nebo kolony pro koncentrování těžké vody, které dosahují koncentrací deuteria potřebných pro použití v reaktoru;

9.

konvertory pro syntézu čpavku nebo jednotky pro syntézu, speciálně konstruované nebo upravené pro výrobu těžké vody procesem výměny čpavek–vodík.

0B005

Provozní celky speciálně konstruované pro výrobu palivových článků „jaderného reaktoru“ a speciálně pro ně konstruovaná nebo upravená zařízení.

Technická poznámka:

Zařízení speciálně konstruovaná nebo upravená pro výrobu palivových článků „jaderného reaktoru“ zahrnují takové zařízení, které:

1.

běžně přichází do přímého styku s výrobním tokem jaderných materiálů nebo jej přímo zpracovává či řídí;

2.

utěsňuje jaderný materiál uvnitř ochranného obalu;

3.

kontroluje neporušenost ochranného obalu nebo těsnění;

4.

kontroluje konečnou úpravu tuhého paliva; nebo

5.

se používá k montáži částí reaktoru.

0B006

Provozní celky pro přepracování vyhořelých palivových článků „jaderného reaktoru“ a speciálně pro ně konstruovaná nebo upravená zařízení a součásti.

Pozn.:

Položka 0B006 zahrnuje:

a.

provozní celky pro přepracování vyhořelých palivových článků „jaderného reaktoru“, včetně zařízení a součástí, které běžně přicházejí do přímého styku s vyhořelým palivem a zpracovatelským procesem základního jaderného materiálu a produktů štěpení a které tento proces přímo regulují;

b.

zařízení pro odstraňování pláště a stroje na sekání nebo drcení palivových článků, tj. dálkově ovládaná zařízení pro řezání, sekání nebo stříhání ozářených palivových kazet, svazků nebo tyčí „jaderného reaktoru“;

c.

rozpouštěcí nádoby nebo rozpouštěče využívající mechanická zařízení, které jsou speciálně konstruované nebo upravené pro rozpouštění vyhořelého paliva „jaderného reaktoru“, schopné odolávat horkým vysoce korozivním kapalinám a které lze dálkově plnit, ovládat a obsluhovat;

d.

rozpouštědlové extraktory, jako jsou náplňové nebo pulsační kolony, promíchávané sedimentační nádrže nebo odstředivkové stykače, odolávající korozivním účinkům kyseliny dusičné, speciálně konstruované nebo upravené pro použití v provozech na přepracování vyhořelého „přírodního uranu“, „ochuzeného uranu“ nebo „zvláštních štěpných materiálů“;

e.

provozní a skladovací nádoby speciálně konstruované pro bezpečné udržení podkritického stavu a odolávající korozivním účinkům kyseliny dusičné;

Technická poznámka:

Provozní nebo skladovací nádoby mohou mít tyto parametry:

1.

stěny nebo vnitřní konstrukce mají hodnotu borového ekvivalentu (vypočtenou pro všechny prvky konstrukce podle definice uvedené v poznámce k položce 0C004) nejméně 2 %;

2.

maximální průměr válcových nádob 175 mm; nebo

3.

maximální šířka 75 mm pro deskovou nebo prstencovou nádobu.

f.

neutronové měřicí systémy speciálně konstruované nebo upravené pro integraci a použití se systémy řízení automatizovaných procesů v závodech na přepracování vyhořelého „přírodního uranu“, „ochuzeného uranu“ nebo „zvláštních štěpných materiálů“.

0B007

Závod pro konverzi plutonia a zařízení speciálně pro něj konstruovaná nebo upravená:

a.

systémy pro konverzi dusičnanu plutonia na oxid;

b.

systémy pro výrobu kovového plutonia.

0C   Materiály

0C001

„Přírodní uran“ nebo „ochuzený uran“ nebo thorium ve formě kovu, slitiny, chemické sloučeniny nebo koncentrátu a jakýkoliv jiný materiál obsahující jednu nebo více uvedených složek.

Poznámka:

Položka 0C001 nezahrnuje:

a.

čtyři gramy nebo méně „přírodního uranu“ nebo „ochuzeného uranu“, pokud jsou obsaženy ve snímačích uvnitř přístrojů;

b.

„ochuzený uran“ speciálně připravený pro tyto civilní nejaderné aplikace:

1.

stínění;

2.

balení;

3.

přítěž o hmotnosti nejvýše 100 kg;

4.

protizávaží o hmotnosti nejvýše 100 kg;

c.

slitiny obsahující méně než 5 % thoria;

d.

keramické výrobky obsahující thorium, které byly vyrobeny pro nejaderné užití.

0C002

„Zvláštní štěpné materiály“

Pozn.:

Položka 0C002 nezahrnuje čtyři „efektivní gramy“ nebo méně, pokud jsou obsaženy ve snímačích uvnitř přístrojů.

0C003

Deuterium, těžká voda (oxid deuteria) a jiné sloučeniny deuteria a směsi a roztoky obsahující deuterium, v nichž je izotopický poměr deuteria k vodíku vyšší než 1:5 000.

0C004

Grafit pro jaderné aplikace, o čistotě lepší než 5 částic na milion (ppm), vyjádřeno ‚borovým ekvivalentem‘ a o hustotě vyšší než 1,50 g/cm3 pro použití v „jaderném reaktoru“ v množství větším než 1 kg.

Pozn.

VIZ TÉŽ 1C107.

Poznámka 1:

Pro účely kontroly vývozu určí příslušné orgány členského státu EU, v němž je vývozce usazen, zda vývoz grafitu splňující výše uvedené podmínky je pro použití v „jaderném reaktoru“. Položka 0C004 nezahrnuje grafit o čistotě lepší než 5 částic na milion (ppm), vyjádřeno borovým ekvivalentem a o hustotě vyšší než 1,50 g/cm3 pro použití jiné než v „jaderném reaktoru“.

Poznámka 2:

V položce 0C004 je ‚borový ekvivalent‘ (BE) definován jako suma všech BEz pro nečistoty (s výjimkou BEuhlík, protože uhlík se nepovažuje za nečistotu) včetně boru takto:

 

BEZ (ppm) = CF x koncentrace prvku Z v ppm;

 

Image 24

 

a σ B a σ Z jsou účinné průřezy záchytů tepelných neutronů přírodního boru a prvku Z (v jednotkách barn); a AB a AZ jsou atomové hmotnosti přírodního boru a prvku Z.

0C005

Speciálně připravené sloučeniny nebo prášky pro výrobu plynových difuzních bariér, odolné vůči korozi v důsledku působení UF6 (např. nikl nebo slitiny obsahující 60% hmotnostních nebo více niklu, oxid hlinitý a plně fluorované uhlovodíkové polymery), o čistotě 99,9 % hmotnostních nebo vyšší a o velikosti částic menší než 10 μm, měřeno podle normy ASTM B330 a s vysokým stupněm rovnoměrnosti velikosti částic.

0D   Software

0D001

„Software“ speciálně vyvinutý nebo upravený pro „vývoj“, „výrobu“ nebo „užití“ zboží uvedeného v této kategorii.

0E   Technologie

0E001

„Technologie“ podle Poznámky k jaderné technologii pro „vývoj“, „výrobu“ nebo „užití“ zboží uvedeného v této kategorii.

ČÁST III –     Kategorie 1

KATEGORIE 1 – ZVLÁŠTNÍ MATERIÁLY A SOUVISEJÍCÍ PŘÍSLUŠENSTVÍ

1A   Systémy, zařízení a součásti

1A001

Součásti vyrobené z fluorovaných sloučenin:

a.

ucpávky, těsnění, těsnicí materiály nebo palivové vaky, speciálně konstruované pro „letadla“ nebo pro použití v letadlech nebo kosmonautice, vyrobené z více než 50% hmotnostních z jakýchkoliv materiálů uvedených v položkách 1C009.b. nebo 1C009.c.;

b.

nevyužito;

c.

nevyužito.

1A002

„Kompozitní“ struktury nebo lamináty, které:

Pozn.

Viz též 1A202, 9A010 a 9A110.

a.

jsou vyrobeny z některého z těchto materiálů:

1.

organická „matrice“ a „vláknité materiály“ uvedené v položkách 1C010.c. nebo 1C010.d.: nebo

2.

prepregy nebo předlisky uvedené v položce 1C010.e.;

b.

jsou vyrobeny z kovové nebo uhlíkové „matrice“ a čehokoliv z níže uvedeného:

1.

uhlíkových „vláknitých materiálů“, které mají všechny tyto vlastnosti:

a.

„měrný modul“ větší než 10,15 × 106 m; a

b.

„měrný modul“ větší než 17,7 × 104 m; nebo

2.

materiálů uvedených v položce 1C010.c.

Poznámka 1:

Položka 1A002 nezahrnuje „kompozitní“ struktury nebo lamináty vyrobené z uhlíkových „vláknitých materiálů“ impregnovaných epoxidovými pryskyřicemi pro opravy konstrukcí nebo laminátů „civilních letadel“, které mají všechny tyto vlastnosti:

a.

povrch není větší než 1 m2;

b.

délka není větší než 2,5 m; a

c.

šířka je větší než 15 mm.

Poznámka 2:

Položka 1A002 nezahrnuje rozpracované výrobky, speciálně určené pro tato čistě civilní užití:

a.

sportovní potřeby;

b.

automobilový průmysl;

c.

průmysl obráběcích strojů;

d.

lékařské aplikace.

Poznámka 3:

Položka 1A002.b.1 nezahrnuje rozpracované výrobky, které obsahují maximálně dva rozměry propojených vláken a jsou speciálně určené pro tato užití:

a.

pece na tepelné zpracování kovů určené pro temperování kovů;

b.

zařízení na výrobu křemíkových hrušek.

Poznámka 4:

Položka 1A002 nezahrnuje dokončené výrobky speciálně určené pro zvláštní užití.

Poznámka 5:

Položka 1A002.b.1 nezahrnuje mechanicky sekané, mleté nebo řezané uhlíkové „vláknité materiály“ o délce 25,0 mm nebo kratší.

1A003

Výrobky „netavitelných“ aromatických polyimidů ve formě fólií, desek, pásků nebo proužků, které mají některou z těchto vlastností:

a.

tloušťku větší než 0,254 mm; nebo

b.

jsou potažené nebo laminované uhlíkem, grafitem, kovy nebo magnetickými látkami.

Poznámka:

Položka 1A003 nezahrnuje výrobky potažené nebo laminované mědí a určené pro výrobu desek tištěných spojů pro elektroniku.

Pozn.

„Tavitelné“ aromatické polyimidy v jakékoli formě viz položka 1C008.a.3.

1A004

Ochranné a detekční vybavení a součásti, které nejsou konstruovány speciálně pro vojenské použití:

Pozn.

VIZ TÉŽ SEZNAM VOJENSKÉHO MATERIÁLU, 2B351 A 2B352.

a.

celoobličejové masky, jejich filtry a dekontaminační zařízení, konstruované nebo upravené pro ochranu proti některé z následujících látek a jejich speciálně konstruované součásti:

Poznámka:

1A004.a. zahrnuje poháněné respirátory s filtrací vzduchu (PAPR), které jsou určené nebo uzpůsobené pro ochranu před agens a materiály uvedenými v položce 1A004.a.

Technická poznámka:

Pro účely položky 1A004.a.:

1.

celoobličejové masky se rovněž označují jako plynové masky;

2.

filtry masek zahrnují i filtrační vložky.

1.

„biologická agens“;

2.

‚radioaktivní materiály‘;

3.

bojové chemické látky (CW); nebo

4.

„látky k potlačení nepokojů“, včetně těchto:

a.

α-bromobenzenacetonitril, (bromobenzylkyanid) (CA) (CAS 5798-79-8);

b.

[(2-chlorfenyl)methylen] propandinitril (o-chlorbenzylidenmalononitril) (CS) (CAS 2698-41-1);

c.

2-chloro-1 fenylethanon, ω-chloroacetofenon (CN) (CAS 532-27-4);

d.

dibenz-(b,f)-1,4-oxazepin (CR) (CAS 257-07-8);

e.

10-chlor-5,10-dihydrofenarsazin, (chlorfenarsazin), (adamsit), (DM) (CAS 578-94-9);

f.

N-nonanoylmorfolin, (MPA) (CAS 5299-64-9);

b.

ochranné oděvy, rukavice a obuv, speciálně konstruované nebo upravené pro ochranu proti některé z následujících látek:

1.

„biologická agens“;

2.

‚radioaktivní materiály‘; nebo

3.

bojové chemické látky (CW);

c.

detekční systémy, speciálně konstruované nebo upravené pro detekci nebo identifikaci některé z následujících látek a jejich speciálně konstruované součásti:

1.

„biologická agens“;

2.

‚radioaktivní materiály‘; nebo

3.

bojové chemické látky (CW);

d.

elektronické vybavení určené pro automatickou detekci nebo identifikaci přítomnosti zbytků „výbušnin“ a pro využití technik ‚stopové detekce‘ (např. povrchové akustické vlny, iontové mobilní spektrometrie, diferenční mobilní spektrometrie, hmotnostní spektrometrie).

Technická poznámka:

‚Stopovou detekcí‘ se rozumí schopnost zaznamenat látku v množství menším než 1 ppm v plynném skupenství nebo 1 mg ve skupenství pevném či kapalném.

Poznámka 1:

Položka 1A004.d nezahrnuje vybavení speciálně určené pro laboratorní účely.

Poznámka 2:

Položka 1A004.d nezahrnuje bezpečnostní bezkontaktní průchozí brány.

Poznámka:

Položka 1A004 nezahrnuje:

a.

osobní dozimetry radioaktivního záření;

b.

prostředky pro ochranu zdraví nebo bezpečnosti, které jsou konstrukčně nebo funkčně omezené na ochranu proti rizikům, která jsou specifická pro bezpečnost domácností nebo civilního průmyslu, včetně:

1.

hornictví;

2.

těžby kamene;

3.

zemědělství;

4.

farmacie;

5.

lékařství;

6.

veterinářství;

7.

ochrany životního prostředí;

8.

nakládání s odpady;

9.

potravinářského průmyslu.

Technické poznámky:

1.

1A004 zahrnuje vybavení a součásti pro detekci ‚radioaktivních materiálů‘, „biologických agens“, bojových chemických látek, ‚simulantů‘ nebo „látek k potlačení nepokojů“ nebo za účelem ochrany proti nim, které byly určeny a které byly úspěšně zkoušeny podle národních norem nebo jejichž účinnost v tomto ohledu byla prokázána jiným způsobem, a to i v případech, kdy se u tohoto vybavení a součástí jedná o využití v civilním průmyslu, jako je hornictví, těžba kamene, zemědělství, farmacie, lékařství, veterinářství, ochrana životního prostředí, odpadové hospodářství nebo potravinářský průmysl.

2.

‚Simulant‘ je látka nebo materiál, který je používán jako náhrada toxických látek (biologických agens nebo chemických látek) při výcviku, výzkumu, zkoušení nebo hodnocení.

3.

Pro účely položky 1A004 jsou ‚radioaktivní materiály‘ ty, které byly vybrány nebo upraveny s cílem zvýšit účinnost při působení ztrát na lidech nebo zvířatech nebo poškozování techniky nebo úrody či životního prostředí.

1A005

Ochranné obleky a jejich součásti:

Pozn.

VIZ TÉŽ SEZNAM VOJENSKÉHO MATERIÁLU.

a.

měkké ochranné obleky, které se nevyrábí podle vojenských norem nebo specifikací či srovnatelných norem a pro ně speciálně určené součásti;

b.

pevné ochranné pláty pro obleky poskytující balistickou ochranu úrovně IIIA (NIJ 0101,06, červenec 2008) nebo horší (nižší), případně ochranu podle „odpovídajících norem“.

Pozn.

„Vláknité materiály“ používané při výrobě ochranných obleků viz 1C010.

Poznámka 1:

Položka 1A005 se na ochranné obleky nevztahuje, používá-li je uživatel pro svou vlastní ochranu.

Poznámka 2:

Položka 1A005 nezahrnuje ochranné obleky určené pouze pro poskytování čelní ochrany proti úlomkům a tlakovým účinkům nevojenských výbušných zařízení.

Poznámka 3:

Položka 1A005 nezahrnuje ochranné obleky určené pouze k ochraně proti poranění nožem, bodcem, jehlou nebo tupým předmětem.

1A006

Zařízení speciálně konstruovaná nebo upravená k odstraňování improvizovaných výbušných zařízení (IED) a jejich speciálně konstruované součásti a příslušenství:

Pozn.

VIZ TÉŽ SEZNAM VOJENSKÉHO MATERIÁLU.

a.

dálkově řízené dopravní prostředky;

b.

‚disruptory‘.

Technická poznámka:

Pro účely položky 1A006.b. jsou ‚disruptory‘ zařízení speciálně konstruovaná k tomu, aby zabránila spuštění výbušného zařízení, a to použitím tekutého, pevného nebo zápalného projektilu.

Poznámka:

Položka 1A006 nezahrnuje zařízení, pokud doprovází osobu, která je obsluhuje (operátora).

1A007

Zařízení a vybavení, speciálně konstruované ke spuštění náplní a vybavení s „energetickými materiály“ elektrickými prostředky, a to:

Pozn.

VIZ TÉŽ SEZNAM VOJENSKÉHO MATERIÁLU, 3A229 A 3A232.

a.

výbušné rozbuškové odpalovací systémy konstruované k aktivaci rozněcovačů uvedených v položce 1A007.b;

b.

elektricky řízené rozněcovače:

1.

odpalovací můstek (EB);

2.

odpalovací můstkový drát (EBW);

3.

nárazník;

4.

odpalovací fóliové rozbušky (EFI).

Technické poznámky:

1.

Místo výrazu rozbuška se někdy používá výraz iniciátor.

2.

Rozbušky zahrnuté do položky 1A007.b používají drobné elektrické vodiče (můstky, můstkové dráty nebo fólie), které se explozivně odpařují, pokud jimi projde rychlý elektrický impuls o velkém proudu. V nenárazových typech nastartuje výbušný vodič chemickou detonaci dotykem s vysoce výbušnou látkou jako je PETN (pentaerytritol-tetranitrát). V nárazových rozbuškách přirazí výbušné odpařování elektrického vodiče nárazník přes mezeru a dopad nárazníku nastartuje chemickou detonaci. Nárazník je v některých typech spouštěn magnetickou silou. Výraz výbušná fólie může označovat jak odpalovací můstek (EB), tak i nárazovou rozbušku.

1A008

Nálože, nástroje a součásti:

a.

‚usměrněné nálože‘, které mají všechny tyto vlastnosti:

1.

čistá hmotnost výbušniny (NEQ) větší než 90 g; a

2.

průměr vnějšího obalu 75 mm nebo více;

b.

usměrněné táhlé nálože a jejich speciálně konstruované součástky, splňují všechny následující požadavky:

1.

výbušná náplň větší než 40 g/m; a

2.

šířka 10 mm nebo více;

c.

bleskovice s výbušným jádrem majícím plnění více než 64 g/m;

d.

řezné nástroje, kromě řezných nástrojů určených v položce 1A008.b, a rozřezávací nástroje (na tzv. severing) s čistou hmotností výbušniny (NEQ) více než 3,5 kg.

Technická poznámka:

‚Usměrněné nálože‘ jsou náplně výbušniny tvarované tak, že soustředí účinky tlakové vlny výbuchu.

1A102

Opětně sycené pyrolýzované součásti typu uhlík–uhlík konstruované pro kosmické nosné prostředky uvedené v položce 9A004 nebo sondážní rakety uvedené v položce 9A104.

1A202

Kompozitní struktury, jiné než uvedené v položce 1A002, ve formě trubek, s oběma těmito vlastnostmi:

Pozn.

VIZ TÉŽ 9A010 A 9A110.

a.

vnitřní průměr 75 mm až 400 mm; a

b.

jsou vyrobeny z některého „vláknitého materiálu“ uvedeného v položce 1C010.a. nebo b. nebo 1C210.a. nebo z uhlíkových prepregů uvedených v položce 1C210.c.

1A225

Platinované katalyzátory speciálně konstruované nebo upravené k provádění vodíkové izotopové výměny mezi vodíkem a vodou za účelem zpětného získání tritia z těžké vody nebo pro výrobu těžké vody.

1A226

Speciální náplně, které mohou být použity pro oddělování těžké vody od obyčejné s oběma těmito vlastnostmi:

a.

jsou vyrobeny ze síťoviny z fosforového bronzu chemicky upravené ke zvýšení smáčivosti; a

b.

jsou konstruovány pro použití ve vakuových destilačních kolonách.

1A227

Okna s vysokou hustotou odstiňující radiaci (např. z olovnatého nebo podobného skla), včetně speciálně pro ně navržených konstrukcí, se všemi těmito vlastnostmi:

a.

‚studená strana‘ větší než 0,09 m2;

b.

hustota větší než 3 g/cm3; a

c.

tloušťka alespoň 100 mm nebo větší.

Technická poznámka:

V položce 1A227 se ‚studenou stranou‘ rozumí prohlížecí strana okna vystavená v navrženém použití nejnižší úrovni radiace.

1B   Zkušební, kontrolní a výrobní zařízení

1B001

Zařízení pro výrobu „kompozitních“ struktur nebo laminátů uvedených v položce 1A002 nebo „vláknitých materiálů“ uvedených v položce 1C010 a jejich speciálně konstruované součásti a příslušenství:

Pozn.

VIZ TÉŽ 1B101 A 1B201.

a.

stroje pro navíjení vláken, jejichž pohyby určující položení, vinutí a navíjení vláken jsou koordinovány a programovány ve třech nebo více ‚primárních osách servořízení‘ a které jsou speciálně konstruovány pro výrobu „kompozitních“ struktur nebo laminátů, a to z „vláknitých materiálů“;

b.

‚stroje pro kladení pásků‘, jejichž pohyby určující položení pásků nebo fólií, jsou koordinovány a programovány v pěti nebo více ‚primárních osách servořízení‘, a které jsou speciálně konstruovány pro výrobu „kompozitních“ struktur draků letadel nebo ‚střel‘;

Poznámka:

V položce 1B001.b. se ‚střelami‘ rozumí kompletní raketové systémy a systémy bezpilotních vzdušných prostředků.

Technická poznámka:

Pro účely položky 1B001.b. jsou ‚stroje pro kladení pásků‘ schopny klást jedno nebo více ‚vláknitých pásem‘, omezených na šířky větší než 25,4 mm a menší než nebo rovné 304,8 mm, a během procesu kladení přerušovat a obnovovat dráhy jednotlivých ‚vláknitých pásem‘.

c.

vícesměrové, vícerozměrové stavy nebo pletařské stavy, včetně adaptérů a modifikačních souprav pro tkaní, speciálně určené nebo upravené pro proplétání nebo oplétání vláken pro „kompozitní“ struktury;

Technická poznámka:

Pro účely položky 1B001.c. zahrnuje technika splétání též pletení.

d.

zařízení speciálně konstruovaná nebo upravená pro výrobu výztužných vláken:

1.

zařízení pro přeměnu polymerních vláken (např. polyakrylonitrilových, viskózových, bitumenových nebo polykarbosilanových) na uhlíková vlákna nebo vlákna z karbidu křemíku, včetně speciálních zařízení pro napínání těchto vláken během ohřevu;

2.

zařízení pro chemickou depozici prvků nebo sloučenin z plynné fáze na zahřívané vláknité substráty za účelem výroby vláken z karbidu křemíku;

3.

zařízení pro mokré spřádání žáruvzdorných keramických materiálů (např. oxidu hlinitého);

4.

zařízení na přeměnu prekurzorových vláken obsahujících hliník tepelným zpracováním na vlákna obsahující oxid hlinitý;

e.

zařízení na výrobu impregnovaných vláken (prepregů) uvedených v položce 1C010.e. metodou horké taveniny;

f.

zařízení pro nedestruktivní zkoušky, speciálně konstruované pro „kompozitní“ materiály, jak je uvedeno níže:

1.

systémy rentgenové tomografie pro trojrozměrnou detekci vad;

2.

číslicově řízené ultrazvukové zkušební stroje, u nichž jsou pohyby pro umístění vysílačů nebo přijímačů koordinovány a programovány současně ve čtyřech nebo více osách s cílem sledovat trojrozměrné obrysy kontrolované součásti;

g.

‚stroje pro kladení kabílků‘, jejichž pohyby určující položení kabílků nebo fólií jsou koordinovány a programovány ve dvou nebo více ‚primárních osách servořízení‘ a které jsou speciálně konstruovány pro výrobu „kompozitních“ struktur draků letadel nebo ‚střel‘.

Technická poznámka:

Pro účely položky 1B001.g. jsou ‚stroje pro kladení kabílků‘ schopny klást jedno nebo více ‚vláknitých pásem‘ o šířce menší nebo rovné 25,4 mm a během kladení přerušovat a obnovovat dráhy jednotlivých ‚vláknitých pásem‘.

Technické poznámky:

1.

Pro účely položky 1B001 ‚primární osy servořízení‘ ovládají v rámci počítačového programu polohu koncového efektoru (tedy hlavice) v prostoru ve vztahu k obrobku ve správné orientaci a směru pro dosažení kýženého procesu.

2.

Pro účely položky 1B001 je ‚vláknité pásmo‘ jediná souvislá šíře pásku, kabílku nebo vlákna, zcela nebo částečně impregnovaného pryskyřicí. Plně nebo částečně pryskyřicí impregnovaná ‚vláknitá pásma‘ zahrnují i ta, jež jsou potažena suchým, po zahřátí lepkavým prachem.

1B002

Zařízení určené pro výrobu kovových práškových slitin nebo částicových materiálů, které má všechny tyto vlastnosti:

a.

speciálně konstruované, aby zabránilo kontaminaci; a

b.

speciálně konstruované pro použití v jednom z procesů uvedených v položce 1C002.c.2.

Pozn.

VIZ TÉŽ 1B102.

1B003

Nástroje, formy nebo přípravky pro „superplastické tváření“ nebo „difuzní spojování“ titanu, hliníku nebo jejich slitin, speciálně konstruované pro výrobu:

a.

konstrukcí draků letadel nebo kosmických konstrukcí;

b.

„leteckých“ nebo kosmických motorů; nebo

c.

speciálně konstruovaných součástí pro konstrukce uvedené v položce 1B003.a. nebo pro motory uvedené v položce 1B003.b.

1B101

Zařízení, jiná než uvedená v položce 1B001, pro „výrobu“ kompozitních struktur a jejich speciálně konstruované součásti a příslušenství: a pro ně speciálně konstruované součásti:

Pozn.

VIZ TÉŽ 1B201.

Poznámka:

Součásti a příslušenství uvedené v položce 1B101 zahrnují formy, trny, raznice, upínací přípravky a nástroje pro lisování polotovarů, vytvrzování, odlévání, sintrování nebo lepení kompozitních struktur, laminátů a výrobků z nich.

a.

stroje pro navíjení vláken nebo stroje pro kladení vláken, jejichž pohyby určující položení, vinutí a navíjení vláken jsou koordinovány a programovány ve třech nebo více osách, a které jsou speciálně konstruovány pro výrobu kompozitních struktur nebo laminátů z „vláknitých materiálů“, a jejich koordinační a programovací orgány;

b.

stroje pro kladení pásků, jejichž pohyby určující položení a vrstvení pásků nebo fólií mohou být koordinovány a programovány ve dvou nebo více osách a které jsou speciálně konstruovány pro výrobu kompozitních struktur draků letadel a „střel“;

c.

zařízení konstruovaná nebo upravená pro „výrobu“„vláknitých materiálů“:

1.

zařízení pro přeměnu polymerních vláken (např. polyakrylonitrilových, viskózových nebo polykarbosilanových), včetně speciálních zařízení pro napínání těchto vláken během ohřevu;

2.

zařízení pro chemickou depozici prvků nebo sloučenin z plynné fáze na zahřáté vláknité substráty;

3.

zařízení pro mokré spřádání žáruvzdorných keramických materiálů (např. oxidu hlinitého);

d.

zařízení speciálně konstruovaná nebo upravená pro povrchovou úpravu vláken nebo pro výrobu prepregů a předlisků uvedených v položce 9C110.

Poznámka:

Položka 1B101.d. zahrnuje válce, napínací zařízení, zařízení pro nanášení povlaků, řezací zařízení a raznice.

1B102

„Výrobní zařízení“ pro výrobu kovového prášku, jiná než v položce 1B002, a součásti:

Pozn.

VIZ TÉŽ 1B115.b.

a.

„výrobní zařízení“ pro výrobu kovového prášku sloužící k „výrobě“ sférických nebo atomizovaných materiálů uvedených v položkách 1C011.a., 1C011.b., 1C111.a.1, 1C111.a.2 nebo v Seznamu vojenského materiálu v kontrolovaném prostředí;

b.

speciálně konstruované součásti pro „výrobní zařízení“ uvedená v položkách 1B002 nebo 1B102.a.

Poznámka:

Položka 1B102 zahrnuje:

a.

plazmové generátory (vysokofrekvenční obloukové trysky) sloužící k získání rozprašovaných nebo sférických kovových prášků během procesu v prostředí argon–voda;

b.

elektrovýbušná zařízení sloužící k získání rozprašovaných nebo sférických kovových prášků během procesu v prostředí argon–voda;

c.

zařízení sloužící k „výrobě“ sférických hliníkových prášků rozprašováním taveniny v inertním prostředí (např. dusík).

1B115

Zařízení, jiná než uvedená v položkách 1B002 nebo 1B102, pro výrobu pohonných látek a jejich složek a speciálně pro ně konstruované součásti:

a.

„výrobní zařízení“ pro „výrobu“, manipulaci nebo zkoušení při přejímání kapalných pohonných látek nebo složek pohonných látek uvedených v položkách 1C011.a., 1C011.b., 1C111 nebo v Seznamu vojenského materiálu;

b.

„výrobní zařízení“ pro „výrobu“, manipulaci, míchání, tvrzení, lití, lisování, obrábění, protlačování nebo zkoušení při přejímání pevných pohonných látek nebo složek pohonných látek uvedených v položkách 1C011.a.,1C011.b., 1C111 nebo v Seznamu vojenského materiálu.

Poznámka:

Položka 1B115.b. nezahrnuje dávkovací mísiče, kontinuální mísiče nebo fluidní elektrické mlýny. Pokud jde o kontrolu dávkovacích mísičů, kontinuálních mísičů a fluidních elektrických mlýnů, viz 1B117, 1B118 a 1B119.

Poznámka 1:

Pokud jde o zařízení speciálně konstruované pro výrobu vojenského zboží, viz Seznam vojenského materiálu.

Poznámka 2:

Položka 1B115 nezahrnuje zařízení pro „výrobu“, manipulaci a zkoušení při přejímání karbidu boru.

1B116

Speciálně konstruované trysky pro výrobu pyrolyticky upravených materiálů vytvořených na formě, trnu nebo jiném substrátu z prekurzorových plynů, které se rozkládají v teplotním rozmezí 1 573 K (1 300oC) až 3 173 K (2 900oC) při tlaku 130 Pa až 20 kPa.

1B117

Dávkovací mísiče a jejich speciálně konstruované součásti se všemi těmito vlastnostmi:

a.

konstruované nebo upravené pro míchání ve vakuu v rozsahu od nuly do 13,326 kPa;

b.

schopné regulovat teplotu mísicí komory;

c.

celkový objem 110 litrů nebo více; a

d.

nejméně jeden excentricky umístěný „mísicí/hnětací hřídel“.

Poznámka:

V položce 1B117.d. se pojmem „mísicí/hnětací hřídel“ nerozumí deaglomerátory nebo řezací vřetena.

1B118

Kontinuální mísiče a jejich speciálně konstruované součásti se všemi těmito vlastnostmi:

a.

konstruované nebo upravené pro míchání ve vakuu v rozsahu od nuly do 13,326 kPa;

b.

schopné regulovat teplotu mísicí komory;

c.

mají některou z těchto vlastností:

1.

nejméně dva mísicí/hnětací hřídele; nebo

2.

všechny tyto vlastnosti:

a.

jednoduchý rotující a oscilující hřídel s hnětacím ozubením/kolíky; a

b.

hnětací ozubení/kolíky uvnitř stěn mísící komory.

1B119

Fluidní elektrické mlýny pro drcení nebo rozemílání materiálů uvedených v položkách 1C011.a., 1C011.b., 1C111 nebo v Seznamu vojenského materiálu a jejich speciálně konstruované součásti.

1B201

Stroje pro navíjení vláken, jiné než uvedené v položkách 1B001 nebo 1B101, a příslušné vybavení:

a.

stroje pro navíjení vláken, se všemi těmito vlastnostmi:

1.

pohyby určující položení, vinutí a navíjení vláken jsou koordinovány a programovány ve dvou nebo více osách;

2.

jsou speciálně konstruované pro výrobu kompozitních struktur nebo laminátů z „vláknitých materiálů“; a

3.

jsou schopné navíjet válcové roury s vnitřním průměrem 75 mm až 650 mm a délkou 300 mm nebo větší;

b.

koordinační a programové řízení pro stroje pro navíjení vláken, uvedené v položce 1B201.a.;

c.

přesné trny pro stroje pro navíjení vláken uvedené v položce 1B201.a.

1B225

Elektrolyzéry pro výrobu fluoru s výrobní kapacitou větší než 250 g fluoru za hodinu.

1B226

Elektromagnetické izotopové separátory konstruované tak, aby mohly být vybaveny jednoduchými nebo vícenásobnými iontovými zdroji schopnými poskytovat celkový proud iontového svazku 50 mA nebo větší, nebo vybavené takovými zdroji.

Poznámka:

Položka 1B226 zahrnuje separátory:

a.

schopné obohacovat stabilní izotopy;

b.

s iontovými zdroji a jímači v magnetickém poli a s iontovými zdroji a jímači mimo toto pole.

1B228

Vodíkové kryogenní destilační kolony se všemi těmito vlastnostmi:

a.

jsou konstruovány pro provoz při vnitřní teplotě 35 K (– 238°C) nebo nižší;

b.

jsou konstruovány pro provoz při vnitřním tlaku od 0,5 do 5 MPa;

c.

jsou vyrobeny z:

1.

korozivzdorné oceli řady 300 normy Society of Automotive Engineers International (SAE) s nízkým obsahem síry, jejíž austenitické číslo zrnitosti podle normy ASTM (nebo podle odpovídající normy) je 5 nebo větší; nebo

2.

ekvivalentních kryogenních a s vodíkem (H2) kompatibilních materiálů; a

d.

vnitřní průměr je 30 cm nebo větší a „účinná délka“ je 4 m nebo větší.

Technická poznámka:

V položce 1B228 se „účinnou délkou“ rozumí aktivní výška náplně v případě náplňových kolon, nebo aktivní výška desek vnitřního stykače v případě deskových kolon.

1B230

Čerpadla pro oběh katalyzátorů na bázi zředěných či koncentrovaných roztoků amidu draselného v kapalném čpavku (KNH2/NH3), se všemi těmito vlastnostmi:

a.

jsou vzduchotěsná (tj. hermeticky uzavřená);

b.

výkon je větší než 8,5 m3/h; a

c.

mají jednu z těchto vlastností:

1.

pro koncentrované roztoky amidu draselného (1 % nebo více) je provozní tlak 1,5 až 60 MPa; nebo

2.

pro zředěné roztoky amidu draselného (méně než 1 %) je provozní tlak 20 až 60 MPa.

1B231

Provozní celky nebo zařízení pro výrobu tritia a jejich vybavení:

a.

provozní celky nebo zařízení pro výrobu, zpětné získávání, extrakci, koncentraci tritia nebo manipulaci s ním;

b.

vybavení provozních celků nebo zařízení pro výrobu tritia:

1.

vodíkové nebo heliové chladicí jednotky, které jsou schopné dosáhnout ochlazení až na teplotu 23 K (– 250°C) nebo nižší a které mají kapacitu odvodu tepla větší než 150 W;

2.

jímací systémy vodíkových izotopů a čisticí systémy vodíkových izotopů používající jako jímací nebo čisticí prostředek hydridy kovů.

1B232

Turboexpandéry nebo soustrojí turboexpandér – kompresor s oběma těmito vlastnostmi:

a.

jsou konstruované pro provoz s výstupní teplotou 35 K (– 238°C) nebo nižší; a

b.

jsou konstruované pro průtok plynného vodíku 1 000 kg/h nebo větší.

1B233

Provozní celky nebo zařízení pro oddělování izotopů lithia a jejich vybavení:

a.

provozní celky nebo zařízení pro oddělování izotopů lithia;

b.

vybavení pro oddělování izotopů lithia na základě amalgamace lithia a rtuti, takto:

1.

náplňové výměnné kolony typu kapalina – kapalina, speciálně konstruované pro amalgamy lithia;

2.

čerpadla rtuti nebo amalgamů lithia;

3.

kyvety pro elektrolýzu amalgamů lithia;

4.

odpařováky pro koncentrované roztoky hydroxidu lithného.

c.

systémy iontové výměny speciálně konstruované pro separaci izotopů lithia a jejich speciálně konstruované součásti;

d.

systémy chemické výměny (využívající korunkové ethery, kryptandy nebo lariat ethery) speciálně konstruované pro separaci izotopů lithia a jejich speciálně konstruované součásti.

1B234

Nádoby na vysoce výbušné látky, komory, kontejnery a jiná podobná zádržná zařízení určená k testování vysoce výbušných látek nebo výbušných zařízení, s oběma těmito vlastnostmi:

Pozn.

VIZ TÉŽ SEZNAM VOJENSKÉHO MATERIÁLU.

a.

konstruované tak, aby zadržely explozi odpovídající 2 kg trinitrotoluenu (TNT) nebo větší; a

b.

s konstrukčními prvky nebo prvky umožňujícími předávat v reálném čase nebo opožděně diagnostické informace nebo informace o měření.

1B235

Cílové sestavy a součásti pro výrobu tritia:

a.

cílové sestavy zhotovené z lithia nebo obsahující lithium obohacené izotopem lithia-6 speciálně konstruované pro výrobu tritia prostřednictvím ozáření, včetně vložení do jaderného reaktoru;

b.

součásti speciálně konstruované pro cílové sestavy uvedené v položce 1B235.a.

Technická poznámka:

Součásti speciálně konstruované pro cílové sestavy pro výrobu tritia mohou zahrnovat lithiové pelety, tritiové getry a plášť se speciálním povlakem.

1C   Materiály

Technická poznámka:

Kovy a slitiny:

Není-li stanoveno jinak, zahrnují výrazy „kovy“ a „slitiny“ v položkách 1C001 až 1C012 kovy a slitiny v níže uvedených surových a polotovarových formách:

Surové formy:

 

Anody, koule, tyče (včetně vrubových tyčí a předlitků pro válcování), sochory, bloky, předvalky, brikety, spečence, katody, krystaly, kostky, úlomky, zrna, granule, ingoty, hroudy, pelety, prášky, broky, housky, rondely, pláty, bramy, houby, špalky;

Polotovary (též povlakované, plátované, vrtané nebo děrované):

a.

tvářené nebo opracované materiály vyrobené válcováním, tažením, vytlačováním, kováním, zpětným protlačováním, lisováním, granulací, atomizací a broušením, tj. úhelníky, profilové nosníky, kotouče, disky, prach, vločky, fólie a plechy, výkovky, silné plechy, prášek, výlisky a lisované plechy, pásky, kroužky, tyče (včetně holých svařovacích drátů, válcovaných tyčí a válcovaného drátu), tvarová ocel, profily, tlusté plechy, pásy, potrubí, trubky (včetně kruhových, čtvercových a uzavřených průřezů), tažený nebo protlačovaný drát;

b.

litý materiál odlévaný do pískových, kovových nebo sádrových forem, kokil nebo jiných typů forem, včetně vysokotlakých odlitků, spékaných materiálů a materiálů zhotovených práškovou metalurgií.

Účel kontroly nesmí být zmařen vývozem nejmenovaných forem, které by byly prohlašovány za konečné výrobky, přičemž ve skutečnosti představují surové nebo polotovarové formy.

1C001

Materiály speciálně konstruované pro absorpci elektromagnetického záření nebo přirozeně vodivé polymery:

Pozn.

VIZ TÉŽ 1C101.

a.

Materiály k absorpci frekvencí přesahujících 2 × 108 Hz, avšak menších než 3 × 1012 Hz;

Poznámka 1:

Položka 1C001.a. nezahrnuje:

a.

absorbéry vlasového typu zhotovené z přírodních nebo syntetických vláken, s nemagnetickou zátěží pro zajištění absorpce;

b.

absorbéry, které nemají žádnou magnetickou ztrátu a jejichž dopadový povrch nemá rovinný tvar (včetně jehlanů, kuželů, klínů a prolamovaných povrchů);

c.

rovinné absorbéry se všemi těmito vlastnostmi:

1.

jsou vyrobeny z některého z těchto materiálů:

a.

plastové pěnové materiály (pružné nebo tuhé) obsahující uhlíkové plnivo nebo organické materiály, včetně pojiv, které ve srovnání s kovem vydávají ozvěnu vyšší než 5 % v šířce pásma větší než ± 15 % střední frekvence dopadající energie a které nevydrží teploty vyšší než 450 K (177°C); nebo

b.

keramické materiály, které ve srovnání s kovem vydávají ozvěnu vyšší než 20 % v šířce pásma větší než ± 15 % střední frekvence dopadající energie a které nevydrží teploty vyšší než 800 K (527°C);

Technická poznámka:

Absorpční zkušební vzorky týkající se poznámky 1.c.1 k položce 1C001.a. Poznámka: by měly být ve tvaru čtverce o straně nejméně 5 vlnových délek střední frekvence a měly by být umístěny v dálkovém poli vyzařujícího prvku.

2.

pevnost v tahu je menší než 7 × 106 N/m2; a

3.

pevnost v tlaku je menší než 14 x 106 N/m2;

d.

rovinné absorbéry vyrobené ze spékaného feritu se všemi těmito vlastnostmi:

1.

měrnou hmotností větší než 4,4; a

2.

maximální provozní teplotou 548 K (275°C) nebo nižší;

e.

rovinné absorbéry, které nemají žádnou magnetickou ztrátu a jsou vyrobeny z plastového materiálu, pěna s otevřenými póry‘ o hustotě 0,15 g/cm3 nebo nižší.

Technická poznámka:

‚Pěny s otevřenými póry‘ jsou pružné a porézní materiály, jejichž vnitřní struktura je přístupná atmosféře, Pěny s otevřenými póry‘ se rovněž označují jako síťované pěny.

Poznámka 2:

Poznámka 1 k položce 1C001.a. v žádném případě neuvolňuje z kontrolního režimu magnetické materiály poskytující absorpci, pokud jsou obsaženy v nátěrových hmotách.

b.

materiály, které nepropouštějí viditelné světlo a jsou speciálně konstruované pro absorpci blízkého infračerveného záření s vlnovou délkou přesahující 810 nm, ale menší než 2 000 nm (frekvence přesahující 150 THz, ale menší než 370 THz);

Poznámka:

1C001.b. nezahrnuje materiály speciálně konstruované nebo složené pro jakékoli z těchto užití:

a.

„laserové“ označování polymerů; nebo

b.

„laserové“ svařování polymerů.

c.

přirozeně vodivé polymerní materiály s „objemovou elektrickou vodivostí“ větší než 10 000 S/m (Siemens na metr) nebo „povrchovou rezistivitou“ nižší než 100 Ω/m2, na bázi těchto polymerů:

1.

polyanilin;

2.

polypyrrol;

3.

polythiofen;

4.

poly(fenylenvinylen); nebo

5.

poly(thienylen-vinylen).

Poznámka:

Položka 1C001.c. nezahrnuje materiály v tekuté podobě.

Technická poznámka:

„Objemová elektrická vodivost“ a „povrchová rezistivita“ se stanovují podle normy ASTM D-257 nebo podle odpovídajících národních norem.

1C002

Slitiny kovů, práškové slitiny kovů a legované materiály:

Pozn.

VIZ TÉŽ 1C202.

Poznámka:

Položka 1C002 nezahrnuje slitiny kovů, práškové slitiny kovů a legované materiály, speciálně složené pro účely nanášení povlaků.

Technické poznámky:

1.

Slitiny kovů uvedené v položce 1C002 jsou slitiny, ve kterých je obsah uvedeného kovu v procentech hmotnostních vyšší než obsah jakéhokoli jiného prvku.

2.

„Životnost na mezi pevnosti“ při tečení se měří podle normy ASTM E-139 nebo podle odpovídajících národních norem.

3.

„Nízkocyklová únavová životnost“ se měří podle normy ASTM E-606 „Doporučený postup pro zkoušení nízkocyklové únavové životnosti s konstantní amplitudou“ nebo podle odpovídajících národních norem. Zkoušky by se měly provádět v axiálním směru s průměrným poměrem napětí rovným 1 a faktorem koncentrace napětí (Kt) rovným 1. Průměrný poměr napětí je definován jako maximální napětí minus minimální napětí, děleno maximálním napětím.

a.

aluminidy:

1.

aluminidy niklu obsahující nejméně 15 % hmotnostních hliníku a nejvýše 38 % hmotnostních hliníku a alespoň jeden přídavný legující prvek;

2.

aluminidy titanu obsahující nejméně 10 % hmotnostních hliníku a alespoň jeden přídavný legující prvek;

b.

kovové práškové slitiny nebo částicové materiály uvedené v položce 1C002.c.:

1.

slitiny niklu s některou z těchto vlastností:

a.

„životností na mezi pevnosti při tečení“10 000 hodin nebo více při 923 K (650°C) a napětí 676 MPa; nebo

b.

„nízkocyklovou únavovou životností“10 000 cyklů nebo více při 823 K (550°C) a maximálním napětí 1 095 MPa;

2.

slitiny niobu s některou z těchto vlastností:

a.

„životností na mezi pevnosti při tečení“10 000 hodin nebo více při 1 073 K (800°C) a napětí 400 MPa; nebo

b.

„nízkocyklovou únavovou životností“10 000 cyklů nebo více při 973 K (700°C) a maximálním napětí 700 MPa;

3.

slitiny titanu s některou z těchto vlastností:

a.

„životností na mezi pevnosti při tečení“10 000 hodin nebo více při 723 K (450°C) a napětí 200 MPa; nebo

b.

„nízkocyklovou únavovou životností“10 000 cyklů nebo více při 723 K (450°C) a maximálním napětí 400 MPa;

4.

slitiny hliníku s některou z těchto vlastností:

a.

pevností v tahu 240 MPa nebo více při 473 K (200°C); nebo

b.

pevností v tahu 415 MPa nebo více při 298 K (25°C);

5.

slitiny hořčíku se všemi těmito vlastnostmi:

a.

pevností v tahu 345 MPa nebo více; a

b.

rychlostí koroze menší než 1 mm/rok ve tříprocentním vodném roztoku chloridu sodného, měřenou podle normy ASTM G-31 nebo podle odpovídajících národních norem;

c.

kovové práškové slitiny nebo částicové materiály se všemi těmito vlastnostmi:

1.

jsou vyrobeny z některého z těchto kompozitních systémů:

Technická poznámka:

X v následujícím textu nahrazuje jeden nebo více legujících prvků.

a.

slitiny niklu (Ni-Al-X, Ni-X-Al) schválené pro součásti nebo díly turbínových motorů, tj. s méně než třemi nekovovými částicemi (zavedenými během výrobního procesu), které jsou větší než 100 μm v 109 částic slitiny;

b.

slitiny niobu (Nb-Al-X nebo Nb-X-Al, Nb-Si-X nebo Nb-X-Si, Nb-Ti-X nebo Nb-X-Ti);

c.

slitiny titanu (Ti-Al-X nebo Ti-X-Al);

d.

slitiny hliníku (Al-Mg-X nebo Al-X-Mg, Al-Zn-X nebo Al-X-Zn, Al-Fe-X nebo Al-X-Fe); nebo

e.

slitiny hořčíku (Mg-Al-X nebo Mg-X-Al);

2.

jsou vyrobeny v řízeném prostředí některým z těchto procesů:

a.

„vakuová atomizace“;

b.

„plynová atomizace“;

c.

„rotační atomizace“;

d.

„kalení na chlazenou kovovou desku“;

e.

„zvlákňování z taveniny“ a „rozmělňování“;

f.

„extrakce z taveniny“ a „rozmělňování“;

g.

„mechanické legování“; nebo

h.

„plazmová atomizace“; a

3.

jsou schopné vytvořit materiály uvedené v položkách 1C002.a. nebo 1C002.b.

d.

legované materiály, které mají všechny tyto vlastnosti:

1.

jsou vyrobeny z některého z kompozitních systémů uvedených v položce 1C002.c.1;

2.

jsou ve formě nerozmělněných vloček, proužků nebo tenkých tyčí; a

3.

jsou vyrobeny v řízeném prostředí některým z těchto procesů:

a.

„kalení na chlazenou kovovou desku“;

b.

„zvlákňování z taveniny“; nebo

c.

„extrakce z taveniny“.

Technické poznámky:

1.

‚Vakuová atomizace‘: proces rozprášení proudu roztaveného kovu rychlým uvolněním rozpuštěného plynu pomocí vakua na kapičky o průměru 500 μm nebo méně.

2.

„Plynová atomizace“: proces rozprášení roztaveného proudu kovové směsi pomocí vysokotlakého proudu plynu na kapičky o průměru 500 μm nebo méně.

3.

„Rotační atomizace“: proces rozprášení proudu nebo jímky roztaveného kovu odstředivou silou na kapičky o průměru 500 μm nebo méně.

4.

„Kalení na chlazenou kovovou desku“: proces „rychlého tuhnutí“ roztaveného proudu kovu dopadajícího na chlazený blok, při kterém se vytváří výrobek podobný vločkám.

5.

„Zvlákňování z taveniny“: proces „rychlého tuhnutí“ roztaveného proudu kovu dopadajícího na otáčející se chlazený blok, při kterém se vytváří výrobek podobný vločkám, páskům nebo tyčím.

6.

„Rozmělňování“: proces zpracování materiálu na částice drcením nebo mletím.

7.

„Extrakce z taveniny“: proces „rychlého tuhnutí“ a extrakce proužku slitinového produktu vložením krátkého segmentu chlazeného rotujícího bloku do lázně z roztavené kovové slitiny.

8.

„Mechanické legování“: proces legování spočívající ve spojování, drcení a opětovném spojování výchozích prášků a prášků legur mechanickým nárazem. Nekovové částice lze do slitiny vmíchat přidáním příslušných prášků.

9.

„Plazmová atomizace“: proces rozprášení roztaveného proudu kovu nebo pevného kovu pomocí plazmových hořáků v prostředí inertního plynu na kapičky o průměru 500 μm nebo méně.

10.

„Rychlé tuhnutí“: proces zahrnující tuhnutí roztaveného materiálu ochlazovací rychlostí přesahující 1 000 K/s.

1C003

Magnetické kovy všech typů a v jakékoli formě, které mají některou z těchto vlastností:

a.

počáteční relativní propustnost 120 000 nebo větší a tloušťku 0,05 mm nebo menší;

Technická poznámka:

Měření počáteční relativní propustnosti se musí provádět na plně vyžíhaných materiálech.

b.

magnetostrikční slitiny, které mají některou z těchto vlastností:

1.

magnetostrikční nasycení větší než 5 × 10–4; nebo

2.

magnetomechanický faktor vazby (k) větší než 0,8; nebo

c.

pásy z amorfních nebo „nanokrystalických“ slitin, které mají všechny tyto vlastnosti:

1.

složení: minimálně 75 % hmotnostních železa, kobaltu nebo niklu;

2.

nasycená magnetická indukce (Bs) 1,6 T nebo větší; a

3.

mají některou z těchto vlastností:

a.

tloušťka pásu 0,02 mm nebo menší; nebo

b.

elektrická rezistivita 2 × 10-4 Ω cm nebo větší.

Technická poznámka:

„Nanokrystalické“ materiály uvedené v položce 1C003.c. jsou materiály, které mají velikost krystalického zrna stanovenou rentgenovou difrakcí 50 nm nebo nižší.

1C004

Slitiny uranu s titanem nebo slitiny wolframu s „matricí“ na bázi železa, niklu nebo mědi, které mají všechny tyto vlastnosti:

a.

hustota větší než 17,5 g/cm3;

b.

mez pružnosti vyšší než 880 MPa;

c.

mez pevnosti v tahu větší než 1 270 MPa; a

d.

prodloužení větší než 8 %.

1C005

„Supravodivé“„kompozitní“ vodiče o délce větší než 100 m nebo o hmotnosti vyšší než 100 g:

a.

„supravodivé“„kompozitní“ vodiče obsahující jedno nebo více niob-titanových „vláken“, které mají všechny tyto vlastnosti:

1.

jsou zality v „matrici“ jiné než z mědi nebo směsi na bázi mědi; a

2.

mají plochu průřezu menší než 0,28 × 10–4 mm2 (u kruhových „vláken“ průměr 6 μm);

b.

„supravodivé“„kompozitní“ vodiče sestávající z jednoho nebo více „supravodivých“„vláken“, jiných než niob-titanových, které mají všechny tyto vlastnosti:

1.

„kritická teplota“ při nulové magnetické indukci vyšší než 9,85 K (– 263,31°C); a

2.

zůstávají v „supravodivém“ stavu při teplotě 4,2 K (–268,96 °C), jsou-li vystaveny magnetickému poli orientovanému v libovolném směru kolmému na podélnou osu vodiče a odpovídajícímu magnetické indukci 12 T, s kritickou hustotou proudu vyšší než 1 750 A/mm2 v celém průřezu vodiče;

c.

„supravodivé“„kompozitní“ vodiče sestávající z jednoho nebo více „supravodivých“„vláken“, které zůstávají v „supravodivém“ stavu při teplotě vyšší než 115 K (–158,16 °C).

Technická poznámka:

Pro účely bodu 1C005 mohou mít „vlákna“ podobu drátu, válce, filmu, pásky nebo tkanice.

1C006

Kapaliny a maziva:

a.

nevyužito;

b.

maziva obsahující jako hlavní přísady některé z těchto sloučenin nebo materiálů:

1.

fenylenethery, alkylfenylenethery nebo thioethery nebo jejich směsi, které obsahují více než dvě etherové nebo thioetherové funkční skupiny nebo jejich směsi; nebo

2.

fluorované silikonové oleje s kinematickou viskozitou, měřenou při teplotě 298 K (25°C), nižší než 5 000 mm2/s (5 000 cS);

c.

tlumicí nebo flotační kapaliny, které mají všechny tyto vlastnosti:

1.

čistotu vyšší než 99,8 %;

2.

obsahují méně než 25 částic o velikosti nejméně 200 μm ve 100 ml; a

3.

jsou vyrobeny alespoň z 85 % z některých těchto sloučenin nebo materiálů:

a.

dibromtetrafluorethan (CAS 25497-30-7, 124-73-2, 27336-23-8);

b.

polychlortrifluorethylen (pouze olejové a voskové modifikace); nebo

c.

polybromtrifluorethylen;

d.

fluorouhlíkaté kapaliny určené k chlazení elektroniky, které mají všechny tyto vlastnosti:

1.

obsahují 85 % hmotnostních nebo více některých těchto látek nebo jejich směsí:

a.

monomerní formy perfluorpolyalkylether-triazinů nebo perfluorovaných alifatických etherů;

b.

perfluoroalkylaminy;

c.

perfluorocykloalkany; nebo

d.

perfluoroalkany;

2.

hustota při 298 K (25°C) 1,5 g/ml nebo vyšší;

3.

kapalné skupenství při 273 K (0°C); a

4.

obsahují 60 % hmotnostních fluoru nebo více.

Poznámka:

Položka 1C006.d nezahrnuje materiály specifikované a balené jako léčivé přípravky.

1C007

Keramické prášky, „kompozitní“ materiály s keramickou „matricí“ a „prekurzorové materiály“:

Pozn.

VIZ TÉŽ 1C107.

a.

keramické prášky z diboridu titanu (TiB2) (CAS 12045-63-5), které mají celkový obsah kovových nečistot, kromě nečistot přidávaných záměrně, menší než 5 000 ppm, průměrná velikost částic se rovná nebo je menší než 5 μm a které nemají více než 10 % částic větších než 10 μm;

b.

nevyužito;

c.

„kompozitní“ materiály s keramickou „matricí“:

1.

„kompozitní“ materiály typu keramika–keramika se skleněnou nebo oxidovou „matricí“ a vyztužené:

a.

spojitými vlákny vyrobenými z některého z těchto materiálů:

1.

Al2O3 (CAS 1344-28-1); nebo

2.

Si-C-N; nebo

Poznámka:

Položka 1C007.c.1.a. nezahrnuje „kompozity“ obsahující vlákna s pevností v tahu menší než 700 MPa při 1 273 K (1 000°C) nebo odolností proti tečení vlákna v tahu větší než 1 % napětí na mezi tečení při zatížení 100 MPa a teplotě 1 273 K (1 000°C) po dobu 100 hodin.

b.

vlákny se všemi těmito vlastnostmi:

1.

jsou vyrobena z některého z těchto materiálů:

a.

Si-N;

b.

Si-C;

c.

Si-Al-O-N; nebo

d.

Si-O-N; a

2.

mají „měrnou pevnost v tahu“ větší než 12,7 × 103m;

2.

„kompozitní“ materiály s keramickou „matricí“ tvořenou karbidy nebo nitridy křemíku, zirkonia nebo boru;

d.

nevyužito;

e.

„prekurzorové materiály“ zvlášť vyvinuté k „výrobě“ materiálů uvedených v položce 1C007.c.:

1.

polydiorganosilany;

2.

polysilazany;

3.

polykarbosilazany.

Technická poznámka:

Pro účely položky 1C007 jsou „prekurzorové materiály“ polymerní nebo organokovové materiály pro zvláštní použití používané k „výrobě“ karbidu křemíku, nitridu křemíku nebo keramiky s křemíkem, uhlíkem a dusíkem.

f.

nevyužito.

1C008

Nefluorované polymerní látky:

a.

Tyto imidy:

1.

bismaleimidy;

2.

aromatické poly(amidimidy) (PAI), u nichž je „teplota skelného přechodu (Tg)“ vyšší než 563 K (290°C);

3.

aromatické polyimidy, u nichž je „teplota skelného přechodu (Tg)“ vyšší než 505 K (232°C);

4.

aromatické poly(etherimidy), u nichž je „teplota skelného přechodu (Tg)“ vyšší než 563 K (290°C);

Poznámka:

Položka 1C008.a. zahrnuje látky v kapalné nebo pevné „tavitelné“ formě, včetně pryskyřice, prášku, pelet, filmu, listu, pásky nebo tkanice.

Pozn.

„Netavitelné“ aromatické polyimidy ve formě fólií, desek, pásků nebo proužků viz položka 1A003.

b.

nevyužito;

c.

nevyužito;

d.

poly(arylenketony);

e.

poly(arylensulfidy), kde arylenovou skupinu tvoří bifenylen, trifenylen nebo jejich kombinace;

f.

poly(bifenylenethersulfon), u něhož je „teplota skelného přechodu (Tg)“ vyšší než 563 K (290°C).

Technické poznámky:

1.

„Teplota skelného přechodu (Tg)“ u termoplastických materiálů uvedených v položce 1C008.a.2. a u materiálů uvedených v položkách 1C008.a.4. a 1C008.f. se určuje metodou popsanou v normě ISO 11357-2:1999 nebo podle odpovídajících vnitrostátních norem.

2.

„Teplota skelného přechodu (Tg)“ u termosetových materiálů uvedených v položce 1C008.a.2. a u materiálů uvedených v položce 1C008.a.3. se určuje tříbodovou metodou popsanou v normě ASTM D 7028-07 nebo podle odpovídajících vnitrostátních norem. Zkouška se provede za použití suchého vzorku, který dosáhl alespoň 90 % stupně tvrzení, jak je stanoveno v normě ASTM E 2160-04 nebo odpovídající vnitrostátní normě, a byl vytvrzen kombinací standardních a následných postupů, jimiž byla získána nejvyšší Tg.

1C009

Nezpracované fluorové sloučeniny:

a.

nevyužito;

b.

fluorované polyimidy obsahující 10 % hmotnostních nebo více vázaného fluoru;

c.

fluorované fosfazenové elastomery obsahující 30 % hmotnostních nebo více vázaného fluoru.

1C010

„Vláknité materiály“:

Pozn.

VIZ TÉŽ 1C210 A 9C110.

Technické poznámky:

1.

Pro účely výpočtu „měrné pevnosti v tahu“, „měrného modulu“ nebo měrné hmotnosti „vláknitých materiálů“ v položkách 1C010.a., 1C010.b., 1C010.c. nebo 1C010.e.1.b. se pevnost v tahu a modul stanoví podle metody A popsané v normě ISO 10618:2004 nebo podle odpovídajících vnitrostátních norem.

2.

Posouzení „měrné pevnosti v tahu“, „měrného modulu“ nebo měrné hmotnosti neprostřídaných „vláknitých materiálů“ (například tkaniny, plsti a šňůry) v položce 1C010 se zakládá na mechanických vlastnostech prostřídaných elementárních vláken (například elementární vlákna, příze, přásty nebo kabílky) před jejich zpracováním na neprostřídané „vláknité materiály“.

a.

organické „vláknité materiály“, které mají všechny tyto vlastnosti:

1.

„měrný modul“ větší než 12,7 × 106 m; a

2.

„měrná pevnost v tahu“ větší než 23,5 × 104 m;

Poznámka:

Položka 1C010.a. nezahrnuje polyethylen.

b.

uhlíkové „vláknité materiály“, které mají všechny tyto vlastnosti:

1.

„měrný modul“ větší než 14,65 × 106 m; a

2.

„měrnou pevnost v tahu“ větší než 26,82 × 104 m;

Poznámka:

Položka 1C010.b. nezahrnuje:

a.

„vláknité materiály“ pro opravy konstrukcí nebo laminátů „civilních letadel“, které mají všechny tyto vlastnosti:

1.

povrch není větší než 1 m2;

2.

délka není větší než 2,5 m; a

3.

šířka je větší než 15 mm.

b.

mechanicky sekané, mleté nebo řezané uhlíkové „vláknité materiály“ o délce 25,0 mm nebo kratší;

c.

anorganické „vláknité materiály“, které mají všechny tyto vlastnosti:

1.

mají některou z těchto vlastností:

a.

jsou složené z 50 % hmotnostních nebo více oxidu křemičitého a jejich „měrný modul“ je větší než 2,54 × 106 m; nebo

b.

nejsou uvedeny v položce 1C010.c.1.a. a jejich „měrný modul“ je větší než 5,6 × 106 m; a

2.

bod tání, měknutí, rozkladu nebo sublimace v inertní atmosféře vyšší než 1 922 K (1 649°C);

Poznámka:

Položka 1C010.c. nezahrnuje:

a.

nespojitá, vícefázová polykrystalická vlákna z oxidu hlinitého ve formě sekaných vláken nebo rohože s nahodile orientovanými vlákny, které obsahují 3 % hmotnostní nebo více oxidu křemičitého s „měrným modulem“ menším než 10 × 106 m;

b.

molybdenová vlákna a vlákna ze slitin molybdenu;

c.

borová vlákna;

d.

nespojitá keramická vlákna, jejichž bod tání, měknutí, rozkladu nebo sublimace v inertním prostředí je nižší než 2 043 K (1 770°C).

d.

„vláknité materiály“ s některou z těchto vlastností:

1.

složené z některých těchto látek:

a.

poly(etherimidy) uvedené v položce 1C008.a.; nebo

b.

materiály uvedené v položkách 1C008.d. až 1C008.f.; nebo

2.

skládající se z materiálů uvedených v položkách 1C010.d.1.a. nebo 1C010.d.1.b. a „smísených“ s jinými vlákny uvedenými v položkách 1C010.a., 1C010.b. nebo 1C010.c.;

Technická poznámka:

„Smísený“: materiál vzniklý promísením termoplastických vláken a vláken výztuže s cílem vytvořit směs vláknové výztuže s „matricí“ ve výsledné vláknité podobě.

e.

„vláknité materiály“ zcela nebo částečně impregnované pryskyřicí nebo bitumenem (prepregy), „vláknité materiály“ potažené kovem nebo uhlíkem (polotovary) nebo „polotovary z uhlíkových vláken“, které mají všechny tyto vlastnosti:

1.

mají některou z těchto vlastností:

a.

anorganické „vláknité materiály“ uvedené v položce 1C010.c.; nebo

b.

organické nebo uhlíkové „vláknité materiály“, které mají všechny tyto vlastnosti:

1.

„měrný modul“ větší než 10,15 × 106 m; a

2.

„měrná pevnost v tahu“ větší než 17,7 × 104 m; a

2.

mají některou z těchto vlastností:

a.

pryskyřici nebo bitumen uvedené v položce 1C008 nebo 1C009.b.;

b.

„teplotu skelného přechodu určenou dynamickou mechanickou analýzou (DMA T g)“ rovnající se 453 K (180 °C) nebo vyšší a fenolickou pryskyřici; nebo

c.

„teplotu skelného přechodu určenou dynamickou mechanickou analýzou (DMA Tg)“ rovnající se 505 K (232 °C) nebo vyšší a pryskyřici nebo smolu neuvedené v položce 1C008 ani 1C009.b., které nejsou fenolickou pryskyřicí;

Poznámka 1:

Kovem nebo uhlíkem potažené „vláknité materiály“ (polotovary) nebo „polotovary z uhlíkových vláken“ neimpregnované pryskyřicí ani smolou jsou zahrnuty v termínu „vláknité materiály“ v položkách 1C010.a., 1C010.b. nebo 1C010.c.

Poznámka 2:

Položka 1C010.e. nezahrnuje:

a.

epoxidovou pryskyřicí impregnované „matrice“ z uhlíkových „vláknitých materiálů“ (prepregů) pro opravy konstrukcí nebo laminátů „civilních letadel“, které mají všechny tyto vlastnosti:

1.

povrch není větší než 1 m2;

2.

délka není větší než 2,5 m; a

3.

šířka je větší než 15 mm.

b.

úplně nebo zčásti pryskyřicí nebo smolou impregnované mechanicky nasekané, rozemleté nebo nařezané uhlíkové „vláknité materiály“ o délce 25,0 mm nebo méně, je-li použita pryskyřice nebo smola, které nejsou uvedené v položkách 1C008 nebo 1C009.b.

Technické poznámky:

1.

„Polotovary z uhlíkových vláken“: soustava vláken, s povlakem nebo bez něj, uspořádaná tak, že vytváří kostru součásti před tím, než je do ní vpravena „matrice“ k vytvoření „kompozitu“.

2.

„Teplota skelného přechodu určená dynamickou mechanickou analýzou (DMA Tg)“ u materiálů uvedených v položce 1C010.e. používá metodu popsanou v normě ASTM D 7028-07 nebo v odpovídající vnitrostátní normě na suchém testovacím vzorku. V případě termosetových materiálů je stanoveno použití minimálně 90% stupně tvrzení u suchého vzorku, jak je stanoveno v normě ASTM E 2160-04 nebo odpovídající vnitrostátní normě.

1C011

Kovy a sloučeniny:

Pozn.

VIZ TÉŽ SEZNAM VOJENSKÉHO MATERIÁLU A 1C111.

a.

kovy, jejichž částice jsou menší než 60 μm, ať již sférické, atomizované, globulární, vločkovité nebo mleté formy, vyrobené z materiálu sestávajícího z 99 % nebo více ze zirkonia, hořčíku nebo jejich slitin;

Technická poznámka:

Přirozený obsah hafnia v zirkoniu (obvykle 2 % až 7 %) je započítán k zirkoniu.

Poznámka:

Kovy nebo slitiny uvedené v 1C011.a. podléhají kontrole, i když jsou zapouzdřeny hliníkem, hořčíkem, zirkoniem nebo berylliem.

b.

bor nebo slitiny boru s velikostí částic 60 μm nebo méně:

1.

bor s čistotou 85 % hmotnostního obsahu nebo vyšší;

2.

slitiny boru s obsahem 85 % hmotnostních boru nebo vyšším;

Poznámka:

Kovy nebo slitiny uvedené v 1C011.b. podléhají kontrole, i když jsou zapouzdřeny hliníkem, hořčíkem, zirkoniem nebo berylliem.

c.

guanidin nitrát (CAS 506-93-4);

d.

nitroguanidin (NQ) (CAS 556-88-7).

Pozn.

Viz též seznam vojenského materiálu pro kovový prášek smíšený s jinými látkami za účelem vytvoření směsi se speciálním složením pro vojenské účely.

1C012

Tyto materiály:

Technická poznámka:

Tyto materiály se obvykle používají pro jaderné tepelné zdroje.

a.

plutonium v jakékoliv formě s izotopickým obsahem plutonia-238 vyšším než 50 % hmotnostních;

Poznámka:

Položka 1C012.a. nezahrnuje:

a.

dodávky obsahující 1 g plutonia nebo méně;

b.

dodávky nejvýše tří „efektivních gramů“, jsou-li obsaženy ve snímačích uvnitř přístrojů.

b.

„předem separované“ neptunium-237 v jakékoliv formě.

Poznámka:

Položka 1C012.b. nezahrnuje dodávky s obsahem neptunia-237 1 g nebo méně.

1C101

Materiály a přístroje pro snížení rozpoznatelnosti, např. radarové odrazivosti, infračervené, ultrafialové a akustické rozpoznatelnosti, jiné než uvedené v položce 1C001, použitelné ve „střelách“, v podsystémech „střel“ nebo v bezpilotních vzdušných dopravních prostředcích specifikovaných v položce 9A012 nebo 9A112.a.

Poznámka 1:

Položka 1C101 zahrnuje:

a.

konstrukční materiály a povlaky speciálně konstruované pro snížení radarové odrazivosti;

b.

povlaky včetně nátěrových hmot, speciálně konstruované pro sníženou nebo záměrně pozměněnou odrazivost nebo vysílací schopnost v mikrovlnné, infračervené nebo ultrafialové oblasti elektromagnetického spektra.

Poznámka 2:

Položka 1C101 nezahrnuje povlaky speciálně použité pro tepelnou regulaci kosmických družic.

Technická poznámka:

V položce 1C101 se „střelou“ rozumí kompletní raketové systémy a systémy bezpilotních vzdušných prostředků s dosahem více než 300 km.

1C102

Resaturované, teplem štěpené materiály typu uhlík–uhlík konstruované pro kosmické nosné prostředky uvedené v položce 9A004 nebo sondážní rakety uvedené v položce 9A104.

1C107

Grafitové a keramické materiály, jiné než uvedené v položce 1C007:

a.

jemnozrnný grafit s objemovou hmotností, měřenou při teplotě 288 K (15°C), 1,72 g/cm3 nebo větší a s velikostí zrn 100 μm nebo menší, použitelný pro trysky raket a čelní štíty návratových modulů, jenž je možno opracovat na některý z těchto výrobků:

1.

válce o průměru 120 mm nebo více a délce 50 mm nebo více;

2.

trubky s vnitřním průměrem 65 mm nebo více, tloušťkou stěny 25 mm nebo více a délkou 50 mm nebo více; nebo

3.

bloky o rozměrech 120 mm × 120 mm × 50 mm nebo větší;

Pozn.

Viz též položka 0C004.

b.

pyrolytické nebo vlákny zesílené grafity použitelné pro trysky raket a čelní štíty prostředků pro návrat do atmosféry použitelné ve „střelách“, v kosmických nosných prostředcích uvedených v položce 9A004 nebo sondážních raketách uvedených v položce 9A104;

Pozn.

Viz též položka 0C004.

c.

keramické kompozitní materiály (permitivita menší než 6 při jakékoli frekvenci od 100 MHz do 100 GHz) pro použití v radarových anténách použitelných ve „střelách“, v kosmických nosných prostředcích uvedených v položce 9A004 nebo sondážních raketách uvedených v položce 9A104;

d.

zpracovaná nevypálená keramika vyztužená karbidem křemíku, použitelná pro čelní štíty použitelné ve „střelách“, v kosmických nosných prostředcích uvedených v položce 9A004 nebo sondážních raketách uvedených v položce 9A104;

e.

vyztužené keramické kompozitní materiály z karbidu křemíku použitelné pro čelní štíty, prostředky pro návrat do atmosféry a klapky trysek použitelné ve „střelách“, v kosmických nosných prostředcích uvedených v položce 9A004 nebo sondážních raketách uvedených v položce 9A104;

f.

zpracovatelné keramické kompozitní materiály sestávající z matrice z „ultravysokoteplotní keramiky (UHTC)“ s bodem tání 3 000°C nebo vyšším a vyztužené vlákny, využitelné pro součásti střel (například čelní štíty, návratové moduly, náběžné strany, tryskové lopatky, řídící plochy, vložky hrdla raketového motoru) ve „střelách“, kosmických nosných prostředcích uvedených v položce 9A004, sondážních raketách uvedených v položce 9A104 nebo „střelách“.

Poznámka:

Položka 1C107.f. nezahrnuje materiály z „ultravysokoteplotní keramiky (UHTC)“ v nekompozitní formě.

Technická poznámka 1:

V položce 1C107.f. se „střelou“ rozumí kompletní raketové systémy a systémy bezpilotních vzdušných prostředků s dosahem více než 300 km.

Technická poznámka 2:

„Ultravysokoteplotní keramika (UHTC)“ zahrnuje:

1.

diborid titanu (TiB2);

2.

diborid zirkonia (ZrB2);

3.

diborid niobu (NbB2);

4.

diborid hafnia (HfB2);

5.

diborid tantalu (TaB2);

6.

karbid titanu (TiC);

7.

karbid zirkonia (ZrC);

8.

karbid niobu (NbC);

9.

karbid hafnia (HfC);

10.

karbid tantalu (TaC).

1C111

Pohonné látky a chemické složky pohonných látek, jiné než uvedené v položce 1C011:

a.

pohonné látky:

1.

sférický nebo globulární hliníkový prášek, jiný než uvedený v Seznamu vojenského materiálu, složený z částic o jednotném průměru menším než 200 μm a obsahující nejméně 97 % hmotnostních hliníku, jestliže alespoň 10 % celkové hmotnosti tvoří částice o průměru menším než 63 μm, podle normy ISO 2591-1:1988 nebo podle odpovídajících vnitrostátních norem;

Technická poznámka:

Velikost částic 63 μm (ISO R-565) odpovídá 250 mesh (Tyler) nebo 230 mesh (norma ASTM E-11).

2.

kovové prášky, jiné než uvedené v Seznamu vojenského materiálu:

a.

kovové prášky zirkonia, beryllia nebo hořčíku nebo slitiny těchto kovů, pokud alespoň 90 % celkového objemu nebo hmotnosti částic tvoří částice menší než 60 μm (určeno pomocí měřicích metod, jako například použití síta, laserové difrakce nebo optického snímání), ať již sférické, atomizované, globulární, vločkovité nebo mleté formy, obsahující nejméně 97 % hmotnostních jednoho nebo více těchto prvků:

1.

zirkonium;

2.

Beryllium nebo

3.

hořčík;

Technická poznámka:

Přirozený obsah hafnia v zirkoniu (obvykle 2 % až 7 %) je započítán k zirkoniu.

b.

kovové prášky boru nebo slitin boru s obsahem boru 85 % hmotnostních nebo více, pokud alespoň 90 % celkového objemu nebo hmotnosti částic tvoří částice menší než 60 μm (určeno pomocí měřicích metod, jako například použití síta, laserové difrakce nebo optického snímání), ať již sférické, atomizované, globulární, vločkovité nebo mleté formy;

Poznámka:

Položky 1C111a.2.a. a 1C111a.2.b. se vztahují na práškové směsi s multimodální distribucí částic (například směsi různých velikostí zrn) v případě, že se kontrola vztahuje na jeden nebo více módů.

3.

oxidační činidla použitelná v raketových motorech na kapalná paliva:

a.

oxid dusitý (CAS 10544-73-7);

b.

oxid dusičitý (CAS 10102-44-0)/(CAS 10544-72-6);

c.

oxid dusičný (CAS 10102-03-1);

d.

směsi oxidů dusíků (MON);

Technická poznámka:

Směsi oxidů dusíku (MON) jsou roztoky oxidu dusnatého (NO) v oxidu dusičitém (N2O4/NO2), které mohou být použity v systémech střel. Existuje řada sloučenin, které mohou být označeny jako MONi nebo MONij, kde i a j jsou celá čísla vyjadřující procentní obsah oxidu dusnatého ve směsi (např. MON3 obsahuje 3 % oxidu dusnatého, MON25 25 % oxidu dusnatého. Horní hranice je MON40, 40 % hmotnostních).

e.

VIZ TÉŽ SEZNAM VOJENSKÉHO MATERIÁLU – inhibovaná červená dýmavá kyselina dusičná (IRFNA);

f.

VIZ TÉŽ SEZNAM VOJENSKÉHO MATERIÁLU A 1C238 – sloučeniny složené z fluoru a jednoho nebo více ostatních halogenů, kyslíku nebo dusíku.

4.

deriváty hydrazinu:

Pozn.

VIZ TÉŽ SEZNAM VOJENSKÉHO MATERIÁLU.

a.

trimethyl-hydrazin (CAS 1741-01-1);

b.

tetramethyl-hydrazin (CAS 6415-12-9);

c.

N,N diallylhydrazin (CAS 5164-11-4);

d.

allylhydrazin (CAS 742278-8);

e.

ethylen dihydrazin (CAS 6068-98-0);

f.

monomethylhydrazin dinitrát;

g.

nesymetrický dimethylhydrazin nitrát;

h.

hydrazinium azid (CAS 14546-44-2);

i.

1,1-dimethylhydrazinium azid (CAS 227955-52-4) 1,2-dimethylhydrazinium azid (CAS 299177-50-7);

j.

hydrazinium dinitrát (CAS 13464-98-7);

k.

diimido dihydrazin kyseliny oxalové (CAS 3457-37-2);

l.

2-hydroxyetylhydrazin nitrát (HEHN);

m.

Viz Seznam vojenského materiálu pro hydrazinium perchlorát;

n.

hydrazinium diperchlorát (CAS 13812-39-0);

o.

methylhydrazin nitrát (MHN) (CAS 29674-96-2);

p.

1,1-diethylhydrazin nitrát (DEHN) / 1,2-diethylhydrazin nitrát (DEHN) (CAS 363453-17-2);

q.

3,6-dihydrazin tetrazin nitrát (1,4-dihydrazin nitrát) (DHTN);

5.

materiály s vysokou hustotou energie jiné než uvedené v Seznamu vojenského materiálu, použitelné ve „střelách“ nebo v bezpilotních vzdušných dopravních prostředcích uvedených v položce 9A012 nebo 9A112.a.;

a.

smíšené palivo skládající se z tuhého i tekutého paliva, jako je bórová kaše, jehož hmotnostní hustota energie je 40 × 106 J/kg nebo více;

b.

další paliva a palivové přísady s vysokou hustotou energie (např. kuban, iontové roztoky, JP-10), jejichž objemová hustota energie je 37,5 × 109 J/m3 nebo více při teplotě 20°C a tlaku jedné atmosféry (101,325 kPa);