(EU) 2021/817Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/817 ze dne 20. května 2021, kterým se zavádí program Erasmus+: program Unie pro vzdělávání a odbornou přípravu, pro mládež a pro sport a zrušuje nařízení (EU) č. 1288/2013 (Text s významem pro EHP)

Publikováno: Úř. věst. L 189, 28.5.2021, s. 1-33 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 20. května 2021 Autor předpisu: Rada Evropské unie
Platnost od: 28. května 2021 Nabývá účinnosti: 1. ledna 2021
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



28.5.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 189/1


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/817

ze dne 20. května 2021,

kterým se zavádí program Erasmus+: program Unie pro vzdělávání a odbornou přípravu, pro mládež a pro sport a zrušuje nařízení (EU) č. 1288/2013

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 165 odst. 4 a čl. 166 odst. 4 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s řádným legislativním postupem (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Investice do vzdělávací mobility pro všechny, bez ohledu na původ a prostředky, a do spolupráce a rozvoje inovativní politiky v oblastech vzdělávání a odborné přípravy, mládeže a sportu mají klíčový význam pro budování inkluzivních, soudržných a odolných společností a pro zachování konkurenceschopnosti Unie, tím spíše v kontextu rychlých a výrazných změn plynoucích z technologické revoluce a globalizace. Navíc takovéto investice přispívají k posílení evropské identity a evropských hodnot a k demokratičtější Unii.

(2)

Ve svém sdělení ze dne 14. listopadu 2017 nazvaném „Posilování evropské identity prostřednictvím vzdělávání a kultury“ představila Komise svou vizi, že bude usilovat o to, aby byl do roku 2025 vytvořen Evropský prostor vzdělávání, který by nebyl omezen hranicemi. Uvedené sdělení představuje vizi Unie, v níž by se stal samozřejmostí studijní či vzdělávací pobyt v jakékoli formě či v jakémkoli rámci v jiném členském státě, ve které by bylo pravidlem, že lidé kromě své mateřštiny ovládají ještě dva další jazyky, a ve které by lidi pojil silný pocit identity Evropanů, s vědomím evropského kulturního dědictví i evropské rozmanitosti. V této souvislosti Komise zdůraznila potřebu posílit osvědčený program Erasmus+ ve všech kategoriích studujících, na které se již vztahuje, s cílem oslovit i studující s omezenými příležitostmi.

(3)

Význam vzdělávání, odborné přípravy a mládeže pro budoucnost Unie se odráží ve sdělení Komise ze dne 14. února 2018 nazvaném „Nový, moderní víceletý finanční rámec pro Evropskou unii, která efektivně naplňuje své priority po roce 2020“. Toto sdělení zdůrazňuje potřebu dostát závazkům, které členské státy učinily na sociálním summitu na podporu spravedlivých pracovních míst a růstu v Göteborgu dne 17. listopadu 2017, mimo jiné úplným provedením evropského pilíře sociálních práv, který byl slavnostně vyhlášen a podepsán Evropským parlamentem, Radou a Komisí dne 17. listopadu 2017 (4) a jeho zásady 1 týkající se všeobecného a odborného vzdělávání a celoživotního učení. Uvedené sdělení kladlo důraz na to, že je nutné zintenzivnit mobilitu a výměny, mimo jiné prostřednictvím značně posíleného, inkluzivního a rozšířeného programu Erasmus+, k čemuž vyzvala Evropská rada ve svých závěrech ze dne 14. prosince 2017.

(4)

Zásada 1 evropského pilíře sociálních práv stanoví, že každý má právo na kvalitní a inkluzivní všeobecné a odborné vzdělávání a celoživotní učení, aby si udržel a nabyl dovednosti, které mu umožní účastnit se plně života společnosti a úspěšně zvládat přechody na trhu práce. V evropském pilíři sociálních práv je rovněž jasně uvedena důležitost kvalitního vzdělávání a péče v raném dětství a potřeba zajistit rovné příležitosti pro všechny.

(5)

V Bratislavském prohlášení podepsaném dne 16. září 2016 zdůraznili vedoucí představitelé 27 členských států odhodlání poskytnout mladým lidem lepší příležitosti. V Římském prohlášení podepsaném dne 25. března 2017 se vedoucí představitelé 27 členských států a Evropské rady, Evropského parlamentu a Komise zavázali, že budou usilovat o Unii, kde mladí lidé dostávají nejlepší vzdělání a odbornou přípravu a mohou studovat a nalézat uplatnění po celém kontinentu a která chrání naše kulturní dědictví a propaguje kulturní rozmanitost.

(6)

Zpráva Komise ze dne 31. ledna 2018 o hodnocení programu Erasmus+ na období 2014–2020, zavedeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1288/2013 (5) (dále jen „program na období 2014–2020“), v polovině období potvrdila, že vytvoření jednotného programu v oblastech vzdělávání a odborné přípravy, mládeže a sportu vedlo k významnému zjednodušení, racionalizaci a synergiím při řízení uvedeného programu, avšak došla k závěru, že je zapotřebí dalšího zlepšení pro upevnění vysoké efektivity dosažené v programu na období 2014–2020. V rámci konzultací k tomuto hodnocení a k budoucímu programu členské státy a zúčastněné strany důrazně vyzývaly k pokračování programu Erasmus+ ve stávajícím rozsahu, struktuře i mechanismech provádění, přičemž požadovaly řadu zlepšení, například aby byl program Erasmus+ inkluzivnější, jednodušší a zvladatelnější pro příjemce. Členské státy a zúčastněné strany rovněž zdůraznily svou plnou podporu tomu, aby program Erasmus+ zůstal ucelený a opíral se o koncepci celoživotního učení. Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 2. února 2017 o provádění programu Erasmus+ (6) uvítal integrovanou strukturu programu na období 2014–2040 a vyzval Komisi, aby plně využila dimenzi celoživotního učení uvedeného programu tím, že se v programu Erasmus+ posílí a podpoří meziodvětvová spolupráce. Členské státy a zúčastněné strany rovněž zdůraznily potřebu dále posílit mezinárodní rozměr programu Erasmus+.

(7)

Otevřená veřejná konzultace 2018 týkající se financování Unie v oblasti hodnot a mobility potvrdila klíčová zjištění zprávy o hodnocení programu na období 2014–2020 v polovině období a zdůraznila potřebu toho, aby budoucí program byl inkluzivnější a i nadále se zaměřoval na priority týkající se modernizace systémů vzdělávání a odborné přípravy a na posílení priorit v oblasti podpory evropské identity, aktivního občanství a účasti na demokratickém životě.

(8)

Ve svém sdělení ze dne 2. května 2018 nazvaném „Moderní rozpočet pro Unii, která chrání, posiluje a brání: víceletý finanční rámec na období 2021–2027“ Komise vyzvala, aby se více investovalo do lidí a aby se v příštím finančním rámci kladl větší důraz na „mládež“. V tomto sdělení Komise uznala, že program Erasmus+ je jedním z nejviditelnějších úspěchů Unie. Ve svém sdělení ze dne 27. května 2020 nazvaném „Rozpočet EU, který je motorem evropského plánu na podporu oživení“, Komise uznala úlohu programu Erasmus+ při zvyšování odolnosti Unie a při řešení socioekonomických výzev. Potvrdila rovněž, že je odhodlána program výrazně posílit. To by umožnilo výjezd do jiné země za účelem vzdělávání nebo výkonu práce většímu počtu lidí a umožnilo programu zaměřit se na inkluzivnost a oslovení většího počtu osob s omezenými příležitostmi.

(9)

V této souvislosti je nutné zavést Erasmus+: program Unie pro vzdělávání a odbornou přípravu, mládež a sport (dále jen „program“), který je pokračovatelem programu na období 2014–2020. Měla by být prohloubena ucelená povaha programu na období 2014–2020 týkající se učení ve všech kontextech, totiž formálního, neformálního i informálního, a ve všech obdobích života za účelem posílení flexibilních způsobů učení, čímž se lidem umožní získat a rozvíjet znalosti, dovednosti a kompetence nezbytné pro jejich rozvoj jako jednotlivců, pro zvládání výzev a pro co nejlepší využití příležitostí 21. století.

(10)

Program by měl být zaveden na období sedmi let s cílem sladit jeho trvání s dobou trvání víceletého finančního rámce na období let 2021 až 2027 stanoveného v nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 (7) (dále jen „víceletý finanční rámec na období 2021–2027“).

(11)

Program by měl být koncipován tak, aby ještě více přispíval k naplňování politických cílů a priorit Unie v oblastech vzdělávání a odborné přípravy, mládeže a sportu. Zásadní význam pro zvládání různých změn, jimž budou lidé v průběhu svého života vystaveni, má soudržný přístup k celoživotnímu učení. Tento přístup by měl být podporován účinnou meziodvětvovou spoluprací. Program tento přístup dále rozvine, a tím by měl zachovávat úzký vztah s celkovým strategickým rámcem pro politickou spolupráci Unie v oblastech vzdělávání a odborné přípravy a mládeže, včetně politické agendy pro školy, vysokoškolské vzdělávání, odborné vzdělávání a přípravu a vzdělávání dospělých, a zároveň by měl posílit a rozvíjet nové synergie s dalšími souvisejícími programy a oblastmi politiky Unie.

(12)

Program je klíčovou složkou vytváření Evropského prostoru vzdělávání. V návaznosti na sdělení ze dne 14. listopadu 2017 nazvané „Posilování evropské identity prostřednictvím vzdělávání a kultury“ Komise ve sdělení ze dne 30. září 2020 o vytvoření Evropského prostoru vzdělávání do roku 2025 připomněla, že program Erasmus+ má i nadále zásadní význam pro dosažení cílů v oblastech kvalitního a inkluzivního vzdělávání, odborné přípravy a celoživotního učení a pro přípravu Unie na zvládnutí digitální a ekologické transformace. Program by měl být vybaven tak, aby přispíval k nástupci strategického rámce pro evropskou spolupráci v oblasti vzdělávání a odborné přípravy a aktualizované Evropské agendě dovedností pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a odolnost, zavedené ve sdělení Komise ze dne 1. července 2020, se společným důrazem na strategický význam dovedností, klíčových kompetencí a znalostí pro udržení pracovních míst a podporu růstu, konkurenceschopnosti, inovací a sociální soudržnosti v souladu s doporučením Rady ze dne 22. května 2018 (8). Program by měl přispívat k naplňování akčního plánu digitálního vzdělávání, zavedeného ve sdělení Komise ze dne 30. září 2020 nazvaného „Akční plán digitálního vzdělávání 2021–2027 Nové nastavení vzdělávání a odborné přípravy pro digitální věk“. Program by měl reagovat na nezbytnou digitální transformaci vzdělávání a odborné přípravy, mládeže a sportu. Měl by rovněž podporovat členské státy při plnění cílů stanovených v pařížském prohlášení ze dne 17. března 2015 o prosazování občanství a společných hodnot svobody, tolerance a nediskriminace v procesu vzdělávání.

(13)

V souladu se strategií Evropské unie pro mládež na období let 2019–2027 (9), která je rámcem pro evropskou spolupráci v oblasti mládeže na období 2019–2027 a která vychází ze sdělení Komise ze dne 22. května 2018 nazvaného „Zapojovat, propojovat a posilovat mladé lidi: nová strategie EU pro mládež“, by měl program podporovat vysoce kvalitní práci s mládeží, nástroje a systémy pro odbornou přípravu pracovníků s mládeží, validaci neformálního a informálního učení a kvalitní přístupy k posílení postavení mládežnických organizací. Program by měl podporovat inkluzivní a široký dialog EU s mládeží, jehož priority vycházejí z potřeb mladých lidí.

(14)

Program by měl zohledňovat příslušný pracovní plán Evropské unie pro sport, který je rámcem pro spolupráci na úrovni Unie v oblasti sportu. Příslušný pracovní plán Evropské unie pro sport a akce podporované v rámci programu v oblasti sportu by měly být soudržné a komplementární. Je třeba se zaměřit zvláště na sport na základní úrovni, a to s ohledem na důležitou úlohu, kterou sport plní z hlediska podpory pohybové aktivity a zdravého životního stylu, mezilidských vztahů, sociálního začleňování a rovnosti. Program by měl podporovat akce zaměřené na vzdělávací mobilitu pracovníků v oblasti sportu, především na základní úrovni. Pracovníci v oblasti sportu na jiné než základní úrovni, včetně těch, kteří se věnují dvojí kariéře ve sportu i mimo oblast sportu, mohou rovněž posílit dopad učení a předávání znalostí pro pracovníky a organizace v oblasti sportu na základní úrovni. V rámci programu by proto mělo být možné podporovat možnosti vzdělávací mobility pro pracovníky v oblasti sportu na jiné než základní úrovni v případě, že jejich účast může být přínosná pro sport na základní úrovni. Program by měl přispívat k podpoře společných evropských hodnot prostřednictvím sportu, řádné správy sportu, integrity ve sportu, udržitelného rozvoje, jakož i vzdělávání, odborné přípravy a dovedností ve sportu a prostřednictvím sportu. Neziskové sportovní akce podporované z programu by měly dosahovat evropského rozměru a dopadu.

(15)

Program by měl umožnit podporu jakéhokoli studijního oboru, a zejména by měl přispívat k posilování inovační kapacity Unie prostřednictvím podpory činností, které pomáhají lidem rozvíjet znalosti, dovednosti, kompetence a postoje, jež potřebují v progresivních studijních oborech nebo oblastech, jako jsou přírodní vědy, technologie, inženýrství, umění a matematika (STEAM), změna klimatu, ochrana životního prostředí, udržitelný rozvoj, čistá energie, umělá inteligence, robotika, datová analýza, design a architektura a digitální a mediální gramotnost. Inovace lze podporovat prostřednictvím veškerých akcí v oblasti vzdělávací mobility a spolupráce, bez ohledu na to, zda jsou řízeny přímo či nepřímo.

(16)

Synergie s programem Horizont Evropa, zavedeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 (10) (dále jen „Horizont Evropa“), by měla zajistit, aby kombinované zdroje z programu a z Horizontu Evropa byly využívány na podporu činností zaměřených na posílení a modernizaci institucí vysokoškolského vzdělávání v Evropě. Horizont Evropa bude ve vhodných případech doplňovat podporu z programu pro iniciativu „Evropské univerzity“ v rámci rozvoje nových společných a integrovaných dlouhodobých a udržitelných strategií pro vzdělávání, výzkum a inovace. Synergie s Horizontem Evropa pomůže posílit integraci vzdělávání a výzkumu, především ve vysokoškolských institucích.

(17)

Nové a vznikající technologie skýtají významné příležitosti pro učení a výměnu a během pandemie COVID-19 se ukázaly jako obzvláště důležité. Kromě fyzické vzdělávací mobility, která zůstává ústřední akcí programu, by měly být podporovány virtuální formáty, jako je virtuální učení, s cílem doplnit nebo podpořit fyzickou vzdělávací mobilitu, poskytnout smysluplné vzdělávací příležitosti těm, kteří se nemohou fyzicky přemístit do jiné země, než je země jejich pobytu, nebo s cílem podporovat výměny prostřednictvím inovativních forem učení. V relevantních případech by měla být v rámci programu podporována virtuální spolupráce. Komise by měla zajistit, aby tam, kde je to možné a vhodné, byly nástroje virtuálního učení vypracované v rámci programu zpřístupněny širší veřejnosti.

(18)

Při naplňování svých cílů by měl být program inkluzivnější tím, že zvýší účast osob s omezenými příležitostmi. Ke zvýšení účasti těchto osob v programu by mohla přispět řada opatření, včetně lepšího a cílenějšího zaměření na tyto osoby, komunikace, poradenství a pomoci, zjednodušených postupů, flexibilnějších forem vzdělávací mobility a posílení spolupráce s malými organizacemi, zejména nově zapojenými a základními komunitními organizacemi, které přímo pracují se znevýhodněnými studujícími všech věkových kategorií. Je důležité vzít na vědomí, že nízká úroveň účasti u osob s omezenými příležitostmi má různé příčiny a závisí na různých faktorech. Proto by v celounijním rámci těchto opatření zaměřených na zvýšení účasti osob s omezenými příležitostmi měly být vypracovány akční plány pro začleňování, které by měly být uzpůsobeny cílovým skupinám a konkrétním okolnostem v každém členském státě.

(19)

V některých případech je u osob s omezenými příležitostmi méně pravděpodobné, že se programu zúčastní, a to z finančních důvodů – ať již vzhledem k jejich ekonomické situaci, nebo k vyšším nákladům na účast spojeným s jejich specifickou situací, jak je tomu často u osob se zdravotním postižením. V takových případech by mohla být jejich účast usnadněna prostřednictvím cílené finanční podpory. Komise by proto měla zajistit, aby tato finanční podpůrná opatření byla zavedena, mimo jiné prostřednictvím případných úprav grantů na vnitrostátní úrovni. Dodatečné náklady související s opatřeními k usnadnění začleňování by neměly být důvodem pro zamítnutí žádosti.

(20)

Aby byl program přístupnější pro nově zapojené organizace a pro organizace s menší administrativní kapacitou a aby byl lépe zvládnutelný pro příjemce, měla by být přijata řada opatření ke zjednodušení postupů programu na úrovni provádění. V tomto ohledu by systémy informačních technologií v rámci programu měly být uživatelsky přívětivé a měly by poskytovat jednoduchý přístup k příležitostem, které program nabízí. Obdobně by měly být postupy zavedené za účelem provádění programu jednotné a jednoduché a měly by je doprovázet vysoce kvalitní podpůrná opatření a informace. Za tímto účelem by měly být pořádány pravidelné schůzky sítě národních agentur.

(21)

Ve svém sdělení ze dne 14. listopadu 2017 nazvaném „Posilování evropské identity prostřednictvím vzdělávání a kultury“ Komise zdůraznila ústřední úlohu, kterou vzdělávání, kultura a sport hrají při podpoře aktivního občanství a společných hodnot mezi nejmladší generací. Posilování evropské identity a podpora aktivní účasti jednotlivců a občanské společnosti na demokratických procesech je pro budoucnost Evropy a demokratických společností klíčovým prvkem. K posílení této evropské identity v celé její rozmanitosti přispívají výjezdy do zahraničí za účelem studia, učení, odborného vzdělávání a práce nebo účasti na činnostech v oblasti mládeže a sportu. Posilují pocit sounáležitosti ke kulturnímu společenství a podporují mezikulturní učení, kritické myšlení a aktivní občanství u osob všech věkových kategorií. Účastníci činností v oblasti vzdělávací mobility by se měli zapojit do svých místních společenství i do místních společenství v hostitelské zemi s cílem sdílet své zkušenosti. V rámci programu by měly být podporovány činnosti, které souvisejí s posilováním všech aspektů kreativity v oblastech vzdělávání, odborné přípravy a mládeže a se zlepšováním jednotlivých klíčových kompetencí.

(22)

Program by měl podporovat pouze akce a činnosti, které představují potenciální evropskou přidanou hodnotu. Pojem evropská přidaná hodnota má být chápán široce a lze jej prokázat různými způsoby, například pokud mají akce nebo činnosti nadnárodní povahu, zejména s ohledem na vzdělávací mobilitu a spolupráci, jejichž cílem je dosáhnout udržitelného systémového dopadu, doplňují nebo posilují synergie s jinými programy a politikami na vnitrostátní, unijní a mezinárodní úrovni nebo přispívají k účinnému využívání nástrojů Unie pro transparentnost a uznávání.

(23)

Mezinárodní rozměr programu by měl být posílen a měl by se zaměřit na nabízení více příležitostí pro vzdělávací mobilitu, spolupráci a politický dialog se třetími zeměmi, které nejsou přidruženy k programu. V návaznosti na úspěšné provádění mezinárodních činností v oblasti vysokoškolského vzdělávání a mládeže v rámci předchozích programů v oblastech vzdělávání a odborné přípravy a mládeže by měly být mezinárodní činnosti v oblasti vzdělávací mobility rozšířeny i do dalších sektorů, jako jsou odborné vzdělávání, odborná příprava a sport. K zajištění většího dopadu těchto činností je nutné posílit synergické působení mezi programem a nástroji Unie pro vnější činnost, jako je Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci, zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa,mění a zrušuje rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 466/2014/EU a zrušují nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1601 a nařízení Rady (ES, Euratom) č. 480/2009, a Nástroj předvstupní pomoci (IPA III), zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Nástroj předvstupní pomoci (NPP III). Nástroje Unie pro vnější činnost by se měly zaměřit na zvýšení příležitostí zejména pro jednotlivce a organizace ze třetích zemí, které nejsou přidruženy k programu, a podporovat především budování kapacit v těchto zemích, rozvoj dovedností a mezilidské kontakty a zároveň nabízet více příležitostí pro spolupráci, vzdělávací mobilitu a politický dialog.

(24)

Základní struktura programu na období 2014–2020, jež byla rozdělena do tří kapitol, totiž vzdělávání a odborná příprava, mládež a sport, a rozčleněna na tři klíčové akce, se osvědčila a měla by být zachována. Měla by být zavedena zlepšení s cílem zjednodušit a racionalizovat akce podporované z programu. Rovněž by měla být zajištěna stabilita a kontinuita, pokud jde o způsoby řízení a provádění. Celkově by se nejméně 75 % rozpočtu programu mělo plnit v nepřímém řízení prostřednictvím národních agentur. To zahrnuje akce, jako je vzdělávací mobilita ve všech oblastech vzdělávání a odborné přípravy, mládeže a sportu, jakož i partnerství zaměřená na spolupráci, včetně partnerství malého rozsahu, v oblastech vzdělávání a odborné přípravy a mládeže. Pro akce zahrnující celounijní sítě a evropské organizace v rámci klíčových akcí 2 a 3, s výjimkou partnerství malého rozsahu, by měla být ve vhodných případech zavedena zvláštní ujednání pro přímé řízení.

(25)

Program by měl provádět soubor akcí za účelem podpory vzdělávací mobility, spolupráce mezi organizacemi a institucemi, rozvoje politik a spolupráce a akcí Jean Monnet. Toto nařízení by mělo stanovit uvedené akce a jejich popis, včetně činností, které by mohly být v rámci těchto akcí prováděny v průběhu programového období.

(26)

Program by měl posílit stávající možnosti vzdělávací mobility, zejména v oblastech, v kterých by mohl program dosáhnout největší efektivity, s cílem rozšířit jejich dostupnost a uspokojit velkou, dosud nepokrytou poptávku. Mělo by k tomu dojít zejména rozšířením a usnadněním činností v oblasti vzdělávací mobility pro vysokoškolské studenty, žáky, dospělé studující a studující v rámci odborného vzdělávání a přípravy, jako jsou učni a praktikanti, mimo jiné pro účely prohlubování dovedností a změny kvalifikace. Možnost účastnit se vzdělávací mobility by měli mít i čerství absolventi a osoby, které nedávno získaly kvalifikaci v oblasti odborného vzdělávání a odborné přípravy. Účast čerstvých absolventů by měla být založena na objektivních kritériích a mělo by při ní být zajištěno rovné zacházení. Měly by být rovněž rozšířeny příležitosti v oblasti vzdělávací mobility mládeže účastnící se neformálního učení s cílem zapojit více mladých lidí. Vzhledem k silnému pákovému efektu by měla být také posílena vzdělávací mobilita pracovníků v oblastech vzdělávání a odborné přípravy, mládeže a sportu. Příležitosti v oblasti vzdělávací mobility by měly moci mít různé podoby, včetně stáží, učňovské přípravy, výměn mládeže, školních výměn, výuky nebo účasti na činnosti profesního rozvoje, a měly by vycházet ze specifických potřeb jednotlivých sektorů. Program byl měl podporovat kvalitu činností v oblasti vzdělávací mobility, mimo jiné na základě zásad obsažených v doporučení Evropského parlamentu a Rady ze dne 18. prosince 2006 (11) a doporučení Rady ze dne 28. června 2011 (12), 20. prosince 2012 (13), 15. března 2018 (14), 26. listopadu 2018 (15) a 24. listopadu 2020 (16).

(27)

V souladu s vizí skutečného Evropského prostoru vzdělávání by měl program podporovat rovněž vzdělávací mobilitu a výměny a prosazovat účast vysokoškolských studentů na vzdělávacích, kulturních a sportovních činnostech tím, že podpoří digitalizaci procesů, například pomocí iniciativy evropské studentské karty. V této souvislosti by měla Komise iniciativu evropské studentské karty rozvinout, zejména pokud jde o vysokoškolské studenty účastnící se programu. Tato iniciativa může být významným krokem na cestě ke vzdělávací mobilitě pro všechny tím, že umožní institucím vysokoškolského vzdělávání vysílat a přijímat více vysokoškolských studentů za účelem výměny, přičemž zlepší kvalitu vzdělávací mobility vysokoškolských studentů, a rovněž usnadní jejich přístup k různým službám, jako jsou knihovny, doprava, ubytování, ještě před jejich příjezdem do zahraniční instituce.

(28)

Program by měl povzbuzovat mládež k účasti na demokratickém životě Evropy, mimo jiné podporou činností přispívajících k výchově k občanství a projektů zaměřených na to, aby se mladí lidé angažovali a naučili se zapojovat do občanské společnosti, a tím zvýšit povědomí o společných evropských hodnotách včetně základních práv a o evropských dějinách a kultuře, uvést do kontaktu mladé lidi a osoby s rozhodovací pravomocí na místní, celostátní a unijní úrovni a přispět k procesu evropské integrace.

(29)

Na základě hodnocení a dalšího rozvoje iniciativy DiscoverEU, jež byla zahájena v roce 2018 jako přípravná akce, by program měl mladým lidem nabídnout více příležitostí poznat všechny destinace v Evropě prostřednictvím pobytů v zahraničí za účelem učení. Mladí lidé, zejména s omezenými příležitostmi, by měli dostat možnost získat první krátkodobou zkušenost s cestováním po Evropě, ať již sami nebo ve skupině, jako součást neformální nebo informální vzdělávací činnosti, jež jsou zaměřeny na podporu jejich pocitu sounáležitosti s Unií a umožňují jim objevovat její kulturní a jazykovou rozmanitost. Účastníci by měli být vybíráni na základě jasných a transparentních kritérií. Prováděcí subjekty by měly prosazovat opatření, která zajistí, aby iniciativa DiscoverEU byla inkluzivní a geograficky vyvážená, jak pokud jde o přidělené časové jízdenky, tak o navštívené členské státy, a podporovat činnosti se zásadním vzdělávacím rozměrem. V tomto ohledu by měl program prostřednictvím cílených opatření, jako jsou informační činnosti, informační schůzky před odjezdem a akce pro mladé lidi, rovněž podporovat výběr méně navštěvovaných členských států a okrajových regionů. Pokud železniční doprava není k dispozici nebo je velmi nepraktická, měly by se zvážit i jiné dopravní prostředky, zejména s ohledem na specifickou polohu dané destinace. Iniciativa DiscoverEU by měla usilovat o vytvoření vazeb s příslušnými místními, regionálními, celostátními a evropskými iniciativami, jako jsou akce Unie nazvaná „evropská hlavní města kultury“, evropská hlavní města mládeže, evropská hlavní města dobrovolnictví a evropská zelená hlavní města.

(30)

Učení se jazykům přispívá k vzájemnému porozumění a mobilitě v rámci Unie i mimo ni a jazykové kompetence jsou zásadními dovednostmi pro život i pracovní uplatnění. Program by měl proto posílit učení se jazykům, a v relevantních případech i národní znakové řeči, mimo jiné i širším využíváním on-line nástrojů, neboť elektronické učení může pro učení se jazyku znamenat další výhody z hlediska přístupu a flexibility. Za účelem zajištění širokého a inkluzivního přístupu k programu je zároveň důležité, aby mnohojazyčnost byla klíčovou zásadou při provádění programu.

(31)

Program by měl podporovat opatření na posílení spolupráce mezi institucemi a organizacemi, které působí v oblastech vzdělávání a odborné přípravy, mládeže a sportu, a tím uznat jejich rozhodující úlohu při zprostředkovávání znalostí, dovedností a kompetencí, které lidé potřebují v měnícím se světě, a umožnit jim náležitě využívat potenciál pro inovace, kreativitu a podnikání, zejména v rámci digitální ekonomiky.

(32)

Ve svých závěrech ze dne 14. prosince 2017 vyzvala Evropská rada členské státy, Radu a Komisi, aby pokročily v řadě iniciativ, aby bylo v evropské spolupráci v oblasti vzdělávání a odborné přípravy dosaženo nové úrovně, a mimo jiné vybídla k tomu, aby do roku 2024 existovaly „Evropské univerzity“ neboli zdola nahoru vytvořené sítě univerzit napříč Unií. Ve svých závěrech ze dne 28. června 2018 Evropská rada vyzvala ke spolupráci mezi výzkumem, inovacemi a vzděláváním, a to i prostřednictvím iniciativy Evropské univerzity. Program by měl podporovat tyto Evropské univerzity při vypracování společných dlouhodobých strategií pro vysoce kvalitní vzdělávání, výzkum a inovace a pro službu společnosti.

(33)

Komuniké ze dne 7. prosince 2010 ze zasedání v Bruggách o posílené evropské spolupráci v oblasti odborného vzdělávání a přípravy v období 2011–2020 vyzvalo k podpoře excelence v oblasti odborného vzdělávání pro inteligentní a udržitelný růst. Ve svém sdělení ze dne 18. července 2017 nazvaném „Posílení inovací v evropských regionech: strategie pro odolný a udržitelný růst podporující začlenění“ Komise vyzývá členské státy k propojení odborného vzdělávání a přípravy s inovačními systémy v rámci strategií pro inteligentní specializaci na regionální úrovni. Program by měl poskytnout prostředky k řešení těchto výzev a podpořit rozvoj nadnárodních platforem center excelence odborného vzdělávání a přípravy úzce začleněných do místních a regionálních strategií pro udržitelný růst, inovace a konkurenceschopnost. Tato centra excelence by měla fungovat jako motory rozvoje kvalitních odborných dovedností potřebných v jednotlivých odvětvích a zároveň by měla podporovat celkové strukturální změny a sociálně-ekonomické politiky v Unii.

(34)

Při podpoře provádění politiky v oblasti vzdělávání a odborné přípravy a mládeže v Unii mohou hrát důležitou úlohu uživatelsky přívětivé online platformy a nástroje pro virtuální spolupráci. Aby se zintenzivnilo využívání virtuálních činností spolupráce, měl by program podporovat systematičtější a ucelenější používání on-line platforem, jako jsou eTwinning, portál School Education Gateway, elektronická platforma pro vzdělávání dospělých v Evropě, Evropský portál pro mládež a on-line platformy pro vysokoškolské vzdělávání, a v případě potřeby jakákoliv další on-line platforma, která by mohla být v oblasti vzdělávání a odborné přípravy a mládeže zřízena.

(35)

V souladu s příslušnými rámci a nástroji Unie by měl program přispět ke snazšímu zajištění transparentnosti a uznávání kompetencí, dovedností a kvalifikací, jakož i přenosu kreditů nebo jednotek výsledků učení s cílem posílit zajišťování kvality a podpořit validaci neformálního a informálního učení, řízení dovedností a poradenství. V tomto ohledu by měl program rovněž poskytovat podporu kontaktním místům a sítím na vnitrostátní i unijní úrovni, které usnadňují výměny v rámci Evropy, a rozvoj flexibilních vzdělávacích drah mezi různými oblastmi vzdělávání a odborné přípravy a mládeže a napříč formálními a neformálními oblastmi. Program by měl rovněž poskytnout podporu boloňskému procesu.

(36)

Program by měl mobilizovat potenciál dřívějších účastníků programu Erasmus+ a podporovat související činnosti, zejména sítě absolventů Erasmus+, ambasadory a EuroPeers, tím, že je bude povzbuzovat k tomu, aby propagovali program s cílem zvýšit účast.

(37)

Pro zajištění spolupráce s dalšími nástroji Unie a na podporu dalších politik Unie by měly být nabízeny možnosti vzdělávací mobility jednotlivcům v různých odvětvích činnosti, jako je veřejný a soukromý sektor, zemědělství a podnikání, aby mohli získat zkušenosti nabyté učením v zahraničí, které jim v kterékoli fázi jejich života umožní růst a rozvoj jak v osobním životě, zejména zvyšováním povědomí o jejich evropské identitě a zlepšováním porozumění evropské kulturní rozmanitosti, tak v životě profesním, zvláště nabytím dovedností vyžadovaných trhem práce. Program by měl sloužit jako vstupní brána pro unijní programy nadnárodní mobility se zásadním vzdělávacím rozměrem a měl by zjednodušit nabídku těchto programů pro příjemce a účastníky. Mělo by být usnadněno rozšíření projektů programu. Měla by být zavedena zvláštní opatření s cílem pomáhat navrhovatelům projektů programu žádat o granty nebo rozvíjet synergie s podporou z fondů politiky soudržnosti a programů v oblasti migrace, bezpečnosti, justice a občanství, zdraví, sdělovacích prostředků a kultury, jakož i dobrovolnictví. Kvalitním návrhům projektů, které nemohou být z programu financovány z důvodu rozpočtových omezení, by mělo být možné na základě omezeného souboru kritérií udělit značku „pečeť excelence“. Značka pečeť excelence uznává kvalitu návrhu a zjednodušuje hledání alternativního financování v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj, zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o Fondu soudržnosti (dále jen „Evropský fond pro regionální rozvoj“), nebo Evropského sociálního fondu plus, zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady o Evropském sociálním fondu plus (ESF+) (dále jen „Evropský sociální fond“).

(38)

Je důležité stimulovat výuku, učení a výzkum v otázkách evropské integrace, včetně budoucích výzev a příležitostí Unie, a podporovat diskuse o těchto záležitostech podporou akcí Jean Monnet v oblasti vysokoškolského vzdělávání, ale rovněž v dalších oblastech vzdělávání a odborné přípravy, především prostřednictvím odborné přípravy učitelů a zaměstnanců. Podpora pocitu evropské sounáležitosti a angažovanosti je vzhledem k výzvám, jimž čelí společné hodnoty, na kterých je Unie založena a které tvoří součást společné evropské identity, a vzhledem k tomu, že občané vykazují nízkou úroveň angažovanosti, obzvláště důležitá. Program by měl i nadále přispívat k dosahování vynikajících výsledků v oblasti studia evropské integrace. Pokrok institucí financovaných v rámci akcí Jean Monnet při naplňování cílů programu by měl být monitorován a pravidelně hodnocen. Měla by být podporována výměna mezi těmito institucemi a jinými institucemi na vnitrostátní či nadnárodní úrovni, při plném respektování jejich akademické svobody.

(39)

Vzhledem k významu boje proti změně klimatu v souladu se závazkem Unie provádět Pařížskou dohodu přijatou v rámci Rámcové smlouvy OSN o změně klimatu (17) a plnit cíle Organizace spojených národů pro udržitelný rozvoj má program přispívat ke všeobecnému začleňování činností v oblasti klimatu do politik Unie a k dosažení celkového cíle, kterým je vynakládat 30 % výdajů z rozpočtu Unie na podporu cílů v oblasti klimatu. V souladu se Zelenou dohodou pro Evropu jako plánem pro udržitelný růst by akce v rámci tohoto nařízení měly respektovat zásadu „nepůsobit škodu“, aniž by se měnila základní povaha programu. Příslušné akce by měly být identifikovány a zavedeny během provádění programu a přehodnocovány v rámci příslušných hodnocení a přezkumů. Je rovněž vhodné měřit příslušné akce, které přispívají k cílům v oblasti klimatu, včetně akcí, které mají snížit dopad programu na životní prostředí.

(40)

Toto nařízení stanoví pro program finanční krytí, které má v ročním rozpočtovém procesu pro Evropský parlament a Radu představovat hlavní referenční částku ve smyslu bodu 18 interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů (18). Toto finanční krytí zahrnuje částku 0,5 miliardy EUR ve stálých cenách roku 2018 v souladu se společným prohlášením Evropského parlamentu, Rady a Komise ze dne 16. prosince 2020 o posílení zvláštních programů a úpravě základních aktů (19).

(41)

V mezích základního finančního krytí pro akce, které mají být řízeny národními agenturami v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, by mělo být stanoveno rozdělení minimálního přídělu pro tyto sektory s cílem zaručit kritickou míru prostředků k dosažení zamýšlených cílů a výsledků: vysokoškolské vzdělávání, odborné vzdělávání a odborná příprava, školní vzdělávání a vzdělávání dospělých.

(42)

Na program se použije nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (20) (dále jen „finanční nařízení“). Finanční nařízení stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého řízení, finančních nástrojů, rozpočtových záruk, finanční pomoci a náhrad vyplácených externím odborníkům.

(43)

Druhy financování a způsoby provádění podle tohoto nařízení by měly být voleny na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů akcí a přinést výsledky, přičemž se přihlíží zejména k nákladům na kontroly, administrativní zátěži a očekávanému riziku nesouladu. Při této volbě by se mělo zvážit použití jednorázových částek, jednotkových nákladů a paušálních sazeb, jakož i financování, které není spojeno s náklady, jak je uvedeno v čl. 125 odst. 1 finančního nařízení. Společně s rozpočtovými prostředky přidělenými na provádění akcí řízených národními agenturami by měla být poskytována odpovídající podpora provozních nákladů národních agentur ve formě poplatku za řízení, aby bylo zajištěno účinné a udržitelné provádění úkolů v oblasti řízení, které na ně byly přeneseny. Při provádění programu by měly být dodržovány zásady transparentnosti, rovného zacházení a nediskriminace stanovené ve finančním nařízení.

(44)

Třetí země, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru, se mohou účastnit programů Unie v rámci spolupráce zavedené podle Dohody o Evropském hospodářském prostoru (21), která stanoví provádění programů na základě rozhodnutí přijatého podle uvedené dohody. Třetí země se mohou rovněž účastnit na základě jiných právních nástrojů. Toto nařízení by mělo obsahovat zvláštní ustanovení požadující po třetích zemích, aby udělily nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF)a Účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci. Plná účast třetích zemí v programu by měla být v souladu s podmínkami stanovenými ve zvláštních dohodách upravujících účast dotčené třetí země v programu. Plná účast navíc znamená povinnost zřídit národní agenturu a řídit některé akce programu formou nepřímého řízení. Právní subjekty ze třetích zemí, které nejsou přidružené k programu, by měly mít možnost podílet se na některých akcích programu v souladu s pracovním programem a výzvami k podávání návrhů zveřejněnými Komisí. Při provádění programu lze vzít v úvahu zvláštní ujednání, pokud jde o účast právních subjektů z evropských mikrostátů.

(45)

S ohledem na článek 349 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) a v souladu se sdělením Komise ze dne 24. října 2017 nazvaným „Silnější a obnovené strategické partnerství s nejvzdálenějšími regiony EU“ by program měl zohledňovat zvláštní situaci nejvzdálenějších regionů uvedených ve zmíněném článku. Měla by být přijata opatření ke zvýšení účasti nejvzdálenějších regionů na všech akcích, a to i prostřednictvím finanční podpory pro vzdělávací mobilitu, je-li to relevantní. Měly by být podporovány výměny v rámci mobility a spolupráce mezi jednotlivci a organizacemi z těchto regionů a ze třetích zemí, zejména jejich sousedů. Tato opatření by měla být pravidelně monitorována a hodnocena.

(46)

Podle rozhodnutí Rady 2013/755/EU (22) jsou jednotlivci a subjekty ze zámořských zemí a území způsobilí k získání finančních prostředků, s výhradou pravidel a cílů programu a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž jsou daná zámořská země nebo území spojeny. Problémy, které vyplývají z velké odlehlosti těchto zemí nebo území, by měly být při provádění programu zohledněny. Účast těchto zemí nebo území na programu by měla být monitorována a pravidelně hodnocena.

(47)

V souladu s finančním nařízením by Komise měla přijmout pracovní programy a informovat o tom Evropský parlament a Radu. Pracovní programy by měly stanovit opatření nezbytná pro jejich provedení v souladu s obecnými a specifickými cíli programu, kritéria pro výběr a udělování grantů a všechny ostatní požadované prvky. Pracovní programy a veškeré jejich změny by měly být přijímány prostřednictvím prováděcích aktů v souladu s přezkumným postupem.

(48)

Za účelem posouzení pokroku při provádění programu a uskutečnění případných zlepšení souvisejících s tímto prováděním by Komise měla provést průběžné hodnocení programu. To by mělo být doprovázeno závěrečným hodnocením programu na období 2014–2020 a relevantní poznatky z tohoto závěrečného hodnocení by měly být v průběžném hodnocení rovněž využity. Je obzvláště důležité, aby průběžné hodnocení vedle posouzení celkové účinnosti a výkonnosti programu důkladně posoudilo i provádění nových iniciativ a zavedených opatření pro začleňování a zjednodušení. Na základě průběžného hodnocení by měla Komise případně předložit legislativní návrh na změnu tohoto nařízení. Veškerá provedená hodnocení by měla Komise předložit Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

(49)

Podle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (23) by měl být program hodnocen na základě informací shromážděných v souladu se zvláštními požadavky na monitorování a zároveň zamezit administrativní zátěži, zejména pro členské státy, a nadměrné regulaci. Ustanovení přijatá prostřednictvím souvisejících aktů v přenesené pravomoci by proto neměla vést k významné dodatečné zátěži pro členské státy. Požadavky na monitorování by měly zahrnovat konkrétní, v průběhu času měřitelné a realistické ukazatele jakožto základ pro hodnocení toho, jaké má program účinky v praxi.

(50)

Na místní, celostátní i evropské úrovni by měla být zajištěna odpovídající dostupnost, publicita a šíření informací o možnostech a výsledcích akcí podporovaných programem a zároveň by měly být zohledněny hlavní cílové skupiny v oblastech vzdělávání a odborné přípravy, mládeže a sportu a případně široká škála dalších cílových skupin, jako jsou služby profesního poradenství a zaměstnanosti, kulturní organizace, podniky a nadace. Na činnostech zaměřených na dostupnost, publicitu a šíření informací by se měly podílet všechny prováděcí subjekty programu, v relevantních případech i za podpory dalších příslušných zúčastněných stran. Kromě toho by Komise měla po celou dobu trvání programu pravidelně spolupracovat s širokou škálou zúčastněných stran, včetně organizací zúčastněných na programu, s cílem usnadnit sdílení osvědčených postupů a výsledků projektů a získat k programu zpětnou vazbu. K účasti na tomto procesu by měly být přizvány národní agentury.

(51)

S cílem zajistit větší účinnost komunikace s širokou veřejností a výraznější synergii mezi komunikačními činnostmi prováděnými z podnětu Komise by měly finanční zdroje přidělené na komunikaci podle tohoto nařízení rovněž přispívat k institucionální komunikaci politických priorit Unie, pokud tyto priority souvisejí s cílem programu.

(52)

S cílem zajistit účinné a účelné provádění tohoto nařízení by měl program co nejvíce využívat stávající mechanismy provádění. Provádění programu by proto mělo být svěřeno Komisi a národním agenturám. Je-li to možné, měly by za účelem co nejvyšší účinnosti národními agenturami být tytéž orgány, které byly určeny pro řízení programu na období 2014–2020. Rozsah posouzení shody ex ante by měl být omezen na požadavky, které jsou pro program nové a specifické, není-li to odůvodněno jinak, například závažnými nedostatky nebo nedostatečnou výkonností příslušné národní agentury.

(53)

Za účelem zajištění řádného finančního řízení a právní jistoty v každém členském státě nebo třetí zemi přidružené k programu by měl každý vnitrostátní orgán určit nezávislého auditora. Je-li to možné, měl by za účelem co nejvyšší účinnosti nezávislými auditory být tytéž orgány, které byly určeny podle programu na období 2014–2020.

(54)

Členské státy by měly usilovat o přijetí všech vhodných opatření k odstranění právních a administrativních překážek, které by mohly bránit přístupu k programu nebo jeho řádnému fungování. Zahrnuje to v mezích možností, a aniž by bylo dotčeno právo Unie týkající se vstupu a pobytu státních příslušníků třetích zemí, řešení problémů spojených se získáváním víz a povolení k pobytu.

(55)

Systém vykazování výkonnosti by měl zajistit, aby údaje pro monitorování provádění programu a jeho hodnocení byly shromažďovány účinně, efektivně a včas a na vhodné úrovni podrobnosti. Tyto údaje by měly být sděleny Komisi způsobem, který je v souladu s příslušnými pravidly na ochranu údajů.

(56)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (24).

(57)

S cílem zjednodušit požadavky kladené na příjemce by měly být co nejvíce využívány zjednodušené granty ve formě jednorázových částek, jednotkových nákladů a paušálních sazeb. Zjednodušené granty podporující vzdělávací mobilitu v rámci programu stanovené Komisí by měly zohlednit životní a existenční náklady v dané hostitelské zemi. Komise a národní agentury vysílajících zemí by měly mít možnost tyto granty uzpůsobit na základě objektivních kritérií, zejména s cílem zajistit jejich dostupnost pro osoby s omezenými příležitostmi. Členské státy by měly být rovněž podněcovány, aby v souladu se svým vnitrostátním právem osvobodily tyto granty od veškerých daní a odvodů na sociální pojištění; stejně by se mělo zacházet s granty udělenými jednotlivcům veřejnými nebo soukromými právními subjekty.

(58)

V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (25) a nařízeními Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (26), (Euratom, ES) č. 2185/96 (27) a (EU) 2017/1939 (28) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně opatření týkajících se prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí včetně podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména má OLAF v souladu s nařízeními (Euratom, ES) č. 2185/96 a (EU, Euratom) č. 883/2013 pravomoc provádět správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 má Úřad evropského veřejného žalobce pravomoc vyšetřovat a stíhat trestné činy poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (29). V souladu s finančním nařízením mají všechny osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, plně spolupracovat na ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, OLAFu, Účetnímu dvoru a v případě členských států účastnících se posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939 Úřadu evropského veřejného žalobce nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby rovnocenná práva udělily i třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie.

(59)

Je nezbytné zajistit doplňkovost a soudržnost akcí programu, včetně těch, které nemají nadnárodní či mezinárodní povahu, s činnostmi prováděnými členskými státy a s dalšími činnostmi Unie, zejména s těmi, které se týkají vzdělávání, kultury a médií, mládeže a solidarity, zaměstnanosti a sociálního začleňování, výzkumu a inovací, průmyslu a podnikání, digitální politiky, zemědělství a rozvoje venkova se zaměřením na mladé zemědělce, životního prostředí a klimatu, soudržnosti, regionální politiky, migrace, bezpečnosti a mezinárodní spolupráce a rozvoje.

(60)

Ačkoli regulační rámec za programu na období 2014–2020 umožnil členským státům a regionům v programovém období 2014–2020 vytvořit synergie mezi uvedeným programem a dalšími nástroji Unie, jako jsou evropské strukturální a investiční fondy, které rovněž podporují kvalitativní rozvoj systémů vzdělávání, odborné přípravy a mládeže v Unii, nebyl tento potenciál dosud dostatečným způsobem využíván, což omezuje systémové účinky projektů a dopad na politiku. Mezi vnitrostátními subjekty odpovědnými za řízení těchto různých nástrojů by na vnitrostátní úrovni měla probíhat efektivní komunikace a spolupráce s cílem maximalizovat jejich konkrétní dopad. Program by měl umožnit aktivní spolupráci s těmito nástroji, zejména s cílem zajistit, aby byla případně zavedena odpovídající finanční podpůrná opatření za účelem podpory osob s omezenými příležitostmi.

(61)

S cílem optimalizovat přidanou hodnotu investic, které jsou zcela nebo zčásti financovány z rozpočtu Unie, by se mělo usilovat o synergie zejména mezi tímto programem a dalšími programy Unie, včetně fondů prováděných ve sdíleném řízení. V zájmu maximalizace těchto synergií by měly být zajištěny klíčové podpůrné mechanismy, včetně kumulativního financování akce z tohoto programu a jiného programu Unie, jestliže toto kumulativní financování nepřesáhne celkové způsobilé náklady na akci. Za tímto účelem by toto nařízení mělo stanovit vhodná pravidla, zejména pokud jde o možnost vykázat tytéž náklady nebo výdaje na poměrném základě v rámci tohoto programu a jiného programu Unie.

(62)

S cílem přizpůsobit se vývoji v příslušných oblastech, bude-li to nutné, a zajistit účinné posouzení pokroku tohoto programu při plnění jeho cílů by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU akty, jimiž se mění příloha I tohoto nařízení za účelem přidání popisu akcí programu a příloha II tohoto nařízení co do ukazatelů výkonnosti programu a jimiž se toto nařízení doplňuje o ustanovení o zavedení rámce pro monitorování a hodnocení. Je obzvláště důležité, aby Komise vedla v rámci přípravné činnosti odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(63)

Je vhodné zajistit, aby byl program na období 2014–2020 řádně ukončen, zejména pokud jde o pokračování víceletých ujednání o jeho řízení, jako je financování technické a administrativní pomoci. Od 1. ledna 2021 by technická a administrativní pomoc v případě potřeby měla zajistit řízení akcí, které nebyly v rámci programu na období 2014–2020 dokončeny do 31. prosince 2020.

(64)

Toto nařízení respektuje základní práva a dodržuje zásady uznávané zejména Listinou základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“). Cílem tohoto nařízení je zejména zajistit plné respektování práva na rovnost žen a mužů a právo na nediskriminaci na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace a podporovat uplatňování článků 21 a 23 Listiny. V souladu s článkem 13 Listiny by mělo být rovněž zajištěno, aby země, které získávají finanční prostředky v rámci programu, respektovaly akademickou svobodu.

(65)

Na toto nařízení se použijí horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU. Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a upravují zejména podrobnosti týkající se sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, veřejných zakázek, cen a nepřímého plnění, jakož i kontrolu odpovědnosti účastníků finančních operací. V případech, kdy je příspěvek Unie poskytován v podobě jednorázových částek, jednotkových nákladů nebo paušálních sazeb, by měla být výše finanční podpory pravidelně přezkoumávána a v případě potřeby upravována v souladu s finančním nařízením, případně s přihlédnutím k životním a existenčním nákladům v dané hostitelské zemi a cestovním výdajům. Pravidla přijatá na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU rovněž zahrnují obecný režim podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie.

(66)

V souladu s čl. 193 odst. 2 finančního nařízení lze grant udělit na již zahájenou akci v případě, že žadatel může prokázat, že akce musela být zahájena ještě před podpisem grantové dohody. Náklady vzniklé před podáním žádosti o grant jsou však způsobilé pro financování Unií pouze v řádně odůvodněných mimořádných případech. V souladu s čl. 193 odst. 4 uvedeného nařízení nejsou náklady vzniklé před podáním žádosti o grant způsobilé pro financování Unií ani v případě grantů na provozní náklady a grantová dohoda má být v takovém případě podepsána do čtyř měsíců po začátku rozpočtového roku příjemce grantu. S cílem zabránit jakémukoli přerušení poskytování podpory Unie, které by mohlo poškodit zájmy Unie, by mělo být možné v rozhodnutí o financování stanovit, po omezenou dobu na začátku víceletého finančního rámce na období 2021–2027 a pouze v řádně odůvodněných případech, že způsobilé jsou i činnosti uskutečněné a náklady vzniklé od 1. ledna 2021, avšak před podáním žádosti o grant.

(67)

Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu nadnárodní povahy programu, velkého objemu a širokého zeměpisného rozsahu financovaných činností v oblasti vzdělávací mobility a spolupráce, jejich vlivu na přístup ke vzdělávací mobilitě a v obecnější rovině na integraci Unie a z důvodu posíleného mezinárodního rozměru, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(68)

Nařízení (EU) č. 1288/2013 by proto mělo být zrušeno s účinkem od 1. ledna 2021.

(69)

Za účelem zajištění nepřetržitého poskytování podpory v relevantní oblasti politiky a umožnění provádění víceletého finančního rámce na období 2021–2027 od jeho začátku by toto nařízení mělo vstoupit v platnost co nejdříve a mělo by se použít se zpětnou působností od 1. ledna 2021,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Tímto nařízením se zavádí Erasmus+, program pro akci Unie v oblastech vzdělávání a odborné přípravy, mládeže a sportu (dále jen „program“) na období víceletého finančního rámce na období 2021–2027.

Stanoví se jím cíle programu, rozpočet na období od roku 2021 do roku 2027, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)

„celoživotním učením“ učení ve všech svých formách, totiž formální, neformální i informální učení, které probíhá ve všech fázích života a jehož výsledkem je zdokonalení nebo aktualizace znalostí, dovedností, kompetencí a postojů nebo zapojení do společnosti v osobní, občanské, kulturní, sociální nebo se zaměstnáním související perspektivě, včetně poskytování poradenských služeb; zahrnuje předškolní vzdělávání a péči, všeobecné vzdělávání, odborné vzdělávání a přípravu, vysokoškolské vzdělávání, vzdělávání dospělých, práci s mládeží a jiné kontexty učení mimo formální vzdělávání a odbornou přípravu a zpravidla podporuje meziodvětvovou spolupráci a flexibilní vzdělávací dráhy;

2)

„vzdělávací mobilitou“ fyzický přesun do jiné země, než je země bydliště, za účelem studia, odborného vzdělávání, neformálního nebo informálního učení;

3)

„virtuálním učením“ získávání znalostí, dovedností a kompetencí prostřednictvím nástrojů informačních a komunikačních technologií, jež účastníkům umožní nabýt smysluplné nadnárodní nebo mezinárodní učební zkušenosti;

4)

„neformálním učením“ učení, k němuž dochází mimo formální vzdělávání a odbornou přípravu na základě plánované činnosti, pokud jde o cíle a dobu učení, a při němž existuje určitá forma podpory tohoto učení;

5)

„informálním učením“ učení, které je výsledkem každodenních činností a zkušeností a které není organizováno nebo strukturováno, pokud jde o cíle, dobu nebo podporu učení; z pohledu učící se osoby může být neúmyslné;

6)

„mladými lidmi“ osoby ve věku 13 až 30 let;

7)

„sportem na základní úrovni“ pohybové volnočasové aktivity provozované lidmi všeho věku pravidelně na neprofesionální úrovni pro zdravotní, vzdělávací nebo sociální účely;

8)

„vysokoškolským studentem“ osoba zapsaná na instituci vysokoškolského vzdělávání do krátkého cyklu anebo bakalářského, magisterského, doktorského nebo obdobného studia, anebo čerstvý absolvent takové instituce;

9)

„pracovníkem“ osoba, která se profesionálně nebo jako dobrovolník podílí na vzdělávání, odborné přípravě či neformálním učení na všech úrovních; to zahrnuje profesory, učitele, včetně učitelů v předškolních zařízeních, školitele, vedoucí pracovníky škol, pracovníky s mládeží, pracovníky v oblasti sportu, pracovníky v oblasti předškolního vzdělávání a péče, nepedagogické pracovníky a další odborníky z praxe pravidelně se věnující podpoře učení;

10)

„pracovníkem v oblasti sportu“ osoba, jež se za odměnu nebo jako dobrovolník podílí na vedení, tréninku a řízení sportovních týmů nebo jednotlivých sportovců;

11)

„studující v rámci odborného vzdělávání a přípravy“ osoba zapsaná do programu počátečního či dalšího odborného vzdělávání a přípravy na jakékoli úrovni od středoškolského po postsekundární vzdělávání nebo osoba, která v nedávné době takový program absolvovala nebo v něm získala kvalifikaci;

12)

„žákem“ osoba zapsaná pro výuku v instituci poskytující všeobecné vzdělávání na jakékoli úrovni od předškolního vzdělávání a péče až k vyššímu středoškolskému vzdělávání nebo osoba vzdělávaná mimo institucionální rámec, již příslušné orgány považují za způsobilou k účasti v programu ve své územní působnosti;

13)

„vzděláváním dospělých“ jakákoli forma jiného než odborného vzdělávání pro dospělé po počátečním vzdělávání, ať již formální, neformální či informální povahy;

14)

„třetí zemí“ zemi, která není členským státem;

15)

„partnerstvím“ dohoda mezi skupinou institucí nebo organizací, jejímž účelem je provádění společných činností a projektů;

16)

„společným magisterským programem Erasmus Mundus“ ucelený studijní program nabízený alespoň dvěma vysokoškolskými institucemi, jehož výsledkem je jeden nebo více dokladů o dosaženém vzdělání společně vystavených a podepsaných všemi zúčastněnými institucemi a úředně uznávaných v zemích, kde se zúčastněné instituce nacházejí;

17)

„mezinárodní“ jakákoli akce, do níž je zapojena alespoň jedna třetí země, která není přidružena k programu;

18)

„virtuální spoluprací“ jakákoli forma spolupráce prostřednictvím nástrojů informačních a komunikačních technologií za účelem usnadnění a podpory jakýchkoli relevantních akcí programu;

19)

„vysokoškolskou institucí“ jakákoli instituce podle vnitrostátního práva nebo praxe, která nabízí uznávané akademické tituly nebo jiné uznávané kvalifikace na úrovni terciárního vzdělání, bez ohledu na to, jak je nazývána, nebo jiná srovnatelná instituce na terciární úrovni, kterou vnitrostátní orgány považují za způsobilou pro účast v programu ve své územní působnosti;

20)

„nadnárodní“ jakákoli akce, do níž jsou zapojeny alespoň dvě země, které jsou buď členskými státy, nebo třetími zeměmi přidruženými k programu;

21)

„činností pro zapojení mládeže“ činnost mimo formální vzdělávání a odbornou přípravu vykonávaná neformálními skupinami mladých lidí nebo mládežnickými organizacemi, která se vyznačuje přístupem neformálního či informálního učení;

22)

„pracovníkem s mládeží“ osoba, která se profesionálně nebo jako dobrovolník podílí na neformálním učení a podporuje mladé lidi v jejich osobním sociálně-vzdělávacím a profesním rozvoji a v rozvoji jejich kompetencí; to zahrnuje i osoby, které plánují, řídí, koordinují a provádějí činnosti v oblasti mládeže;

23)

„dialogem EU s mládeží“ dialog mezi mladými lidmi a organizacemi mládeže a tvůrci politik a osobami s rozhodovací pravomocí, jakož i odborníky, výzkumnými pracovníky a případně jinými aktéry občanské společnosti; slouží jako stálé fórum pro společné uvažování a konzultace o prioritách a všech oblastech souvisejících s mladými lidmi;

24)

„právním subjektem“ fyzická nebo právnická osoba vytvořená a uznaná jako taková podle vnitrostátního, unijního či mezinárodního práva, která má právní subjektivitu a která může vlastním jménem vykonávat práva a podléhat povinnostem, nebo subjekt, který nemá právní subjektivitu, jak je uvedeno v čl. 197 odst. 2 písm. c) finančního nařízení;

25)

„osobou s omezenými příležitostmi“ osoba, která z ekonomických, sociálních, kulturních, zeměpisných nebo zdravotních důvodů, z toho důvodu, že pochází z přistěhovaleckého prostředí, z důvodů jako zdravotní postižení či vzdělávací obtíže, nebo z jakýchkoli jiných důvodů, včetně těch, které by mohly vést k diskriminaci podle článku 21 Listiny základních práv Evropské unie, čelí překážkám, které jí brání účinně využít příležitostí, které program nabízí;

26)

„vnitrostátním orgánem“ jeden nebo více orgánů, které na vnitrostátní úrovni odpovídají za monitorování a kontrolu řízení programu v členském státě nebo ve třetí zemi přidružené k programu;

27)

„národní agenturou“ jeden nebo více subjektů, které odpovídají za řízení provádění programu na vnitrostátní úrovni v daném členském státě nebo třetí zemi přidružené k programu;

28)

„nově zapojenou organizací“ organizace nebo instituce, jež dříve nedostávala podporu na daný typ akce podporované tímto programem nebo programem na období 2014–2020 jako koordinátor ani jako partner.

Článek 3

Cíle programu

1.   Obecným cílem programu je podpořit prostřednictvím celoživotního učení vzdělávací, profesionální i osobní rozvoj lidí v oblastech vzdělávání a odborné přípravy, mládeže a sportu v Evropě i mimo ni a tím přispět k udržitelnému růstu, kvalitním pracovním místům a sociální soudržnosti, k podněcování inovací a k posílení evropské identity a aktivního občanství. Program představuje klíčový nástroj pro vytváření Evropského prostoru vzdělávání, pro podporu provádění evropské strategické spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, včetně jejích odvětvových agend, pro prosazování spolupráce v oblasti politiky mládeže v rámci strategie Evropské unie pro mládež na období let 2019–2027 a pro rozvoj evropské dimenze sportu.

2.   Specifickými cíli programu je podporovat:

a)

vzdělávací mobilitu jednotlivců a skupin, jakož i spolupráci, kvalitu, začleňování a rovnost, excelenci, kreativitu a inovace na úrovni organizací a politik v oblasti vzdělávání a odborné přípravy;

b)

neformální a informální vzdělávací mobilitu a aktivní účast mezi mladými lidmi, jakož i spolupráci, kvalitu, začleňování, kreativitu a inovace na úrovni organizací a politik v oblasti mládeže;

c)

vzdělávací mobilitu pracovníků v oblasti sportu, jakož i spolupráci, kvalitu, začleňování, kreativitu a inovace na úrovni sportovních organizací a sportovních politik.

3.   Cílů programu se dosahuje prostřednictvím těchto tří klíčových akcí, které jsou převážně nadnárodní či mezinárodní povahy:

a)

vzdělávací mobilita („klíčová akce 1“);

b)

spolupráce mezi organizacemi a institucemi („klíčová akce 2“) a

c)

podpora rozvoje politik a spolupráce („klíčová akce 3“).

Cíle programu jsou rovněž naplňovány prostřednictvím akcí Jean Monnet stanovených v článku 7.

Akce podporované v rámci programu jsou stanoveny v kapitolách II (vzdělávání a odborná příprava), III (mládež) a IV (sport). Popis těchto akcí je uveden v příloze I. Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 33 akty v přenesené pravomoci, jimiž se mění uvedená příloha přidáním popisu akcí, je-li to nezbytné, s cílem přizpůsobit se vývoji v příslušných oblastech.

Článek 4

Evropská přidaná hodnota

1.   Program podporuje pouze ty akce a činnosti, které představují potenciální evropskou přidanou hodnotu a které přispívají k dosažení cílů programu stanovených v článku 3.

2.   Evropskou přidanou hodnotu akcí a činností programu zajišťuje například jejich:

a)

nadnárodní povaha, zejména s ohledem na mobilitu a spolupráci s cílem dosáhnout udržitelného systémového dopadu;

b)

doplňkovost a synergie s dalšími programy a politikami na vnitrostátní, unijní a mezinárodní úrovni;

c)

příspěvek k účinnému využívání unijních nástrojů v oblastech transparentnosti a uznávání.

KAPITOLA II

VZDĚLÁVÁNÍ A ODBORNÁ PŘÍPRAVA

Článek 5

Klíčová akce 1 Vzdělávací mobilita

1.   V oblasti vzdělávání a odborné přípravy podporuje program v rámci klíčové akce 1 tyto akce:

a)

vzdělávací mobilita vysokoškolských studentů a pracovníků;

b)

vzdělávací mobilita studujících v rámci odborného vzdělávání a přípravy a pracovníků v odborném vzdělávání a přípravě;

c)

vzdělávací mobilita žáků a zaměstnanců škol;

d)

vzdělávací mobilita studujících a pracovníků ve vzdělávání dospělých.

2.   Vzdělávací mobilita podle tohoto článku může být doprovázena virtuálním učením a opatřeními, jako jsou jazyková podpora, přípravné návštěvy, odborná příprava a virtuální spolupráce. Vzdělávací mobilitu lze v případě osob, které se jí nemohou účastnit, nahradit virtuálním učením.

Článek 6

Klíčová akce 2 Spolupráce mezi organizacemi a institucemi

V oblasti vzdělávání a odborné přípravy podporuje program v rámci klíčové akce 2 tyto akce:

a)

partnerství pro spolupráci a výměnu osvědčených postupů, včetně partnerství malého rozsahu na podporu širšího a inkluzivnějšího přístupu k programu;

b)

partnerství na podporu excelence, především iniciativu Evropské univerzity, platformy center excelence odborného vzdělávání a společné magisterské programy Erasmus Mundus;

c)

partnerství pro inovace s cílem posílit inovační kapacitu Evropy;

d)

uživatelsky přívětivé online platformy a nástroje virtuální spolupráce, včetně podpůrných služeb pro eTwinning a pro elektronickou platformu pro vzdělávání dospělých v Evropě a nástroje na usnadnění vzdělávací mobility, včetně iniciativy evropské studentské karty.

Článek 7

Klíčová akce 3 Podpora rozvoje politik a spolupráce

V oblasti vzdělávání a odborné přípravy podporuje program v rámci klíčové akce 3 tyto akce:

a)

příprava a provádění obecných a odvětvových politických programů Unie v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, a to i za podpory sítě Eurydice nebo činností jiných příslušných organizací a podpora boloňského procesu;

b)

nástroje a opatření Unie pro rozvoj kvality, transparentnosti a uznávání kompetencí, dovedností a kvalifikací (30);

c)

politický dialog a spolupráce s relevantními zúčastněnými stranami, včetně celounijních sítí a evropských a mezinárodních organizací v oblasti vzdělávání a odborné přípravy;

d)

opatření, která přispívají k vysoce kvalitnímu a inkluzivnímu provádění programu;

e)

spolupráce s dalšími nástroji Unie a poskytnutí podpory pro další politiky Unie;

f)

činnosti zaměřené na šíření informací a zvyšování povědomí o výsledcích a prioritách evropských politik a o programu samotném.

Článek 8

Akce Jean Monnet

Program podporuje výuku, učení, výzkum a diskuse o otázkách evropské integrace, včetně budoucích výzev Unie a jejích příležitostí těmito akcemi:

a)

akce Jean Monnet v oblasti vysokoškolského vzdělávání;

b)

akce Jean Monnet v dalších oblastech vzdělávání a odborné přípravy;

c)

podpora těchto institucí sledujících některý cíl v evropském zájmu: Evropský univerzitní institut ve Florencii, včetně jeho Školy nadnárodní správy věcí veřejných; Evropská univerzita (v Bruggách a Natolinu); Evropský institut veřejné správy v Maastrichtu; Akademie evropského práva v Trevíru; Evropská agentura pro speciální a inkluzivní vzdělávání v Odense a Mezinárodní středisko evropského vzdělávání v Nice.

KAPITOLA III

MLÁDEŽ

Článek 9

Klíčová akce 1 Vzdělávací mobilita

1.   V oblasti mládeže podporuje program v rámci klíčové akce 1 tyto akce:

a)

vzdělávací mobilita mladých lidí;

b)

činnosti pro zapojení mládeže;

c)

činnosti DiscoverEU;

d)

vzdělávací mobilita pracovníků s mládeží.

2.   Akce podle odstavce 1 mohou být doprovázeny virtuálním učením a opatřeními, jako jsou jazyková podpora, přípravné návštěvy, odborná příprava a virtuální spolupráce. Vzdělávací mobilitu lze v případě osob, které se jí nemohou účastnit, nahradit virtuálním učením.

Článek 10

Klíčová akce 2 Spolupráce mezi organizacemi a institucemi

V oblasti mládeže podporuje program v rámci klíčové akce 2 tyto akce:

a)

partnerství pro spolupráci a výměnu osvědčených postupů, včetně partnerství malého rozsahu na podporu širšího a inkluzivnějšího přístupu k programu;

b)

partnerství pro inovace s cílem posílit evropskou inovační kapacitu;

c)

uživatelsky přívětivé online platformy a nástroje pro virtuální spolupráci.

Článek 11

Klíčová akce 3 Podpora rozvoje politik a spolupráce

V oblasti mládeže podporuje program v rámci klíčové akce 3 tyto akce:

a)

příprava a provádění politické agendy Unie týkající se mládeže, případně za podpory sítě Youth Wiki;

b)

nástroje a opatření Unie na podporu kvality, transparentnosti a uznávání kompetencí a dovedností, zejména prostřednictvím pasu mládeže (Youthpass);

c)

politický dialog a spolupráce s relevantními zúčastněnými stranami, včetně celounijních sítí a evropských a mezinárodních organizací v oblasti mládeže, dialog EU s mládeží a podpora Evropského fóra mládeže;

d)

opatření, která přispívají k vysoce kvalitnímu a inkluzivnímu provádění programu, včetně podpory sítě Eurodesk;

e)

spolupráce s dalšími nástroji Unie a poskytnutí podpory pro další politiky Unie;

f)

činnosti zaměřené na šíření informací a zvyšování povědomí o výsledcích a prioritách evropských politik a o programu samotném.

KAPITOLA IV

SPORT

Článek 12

Klíčová akce 1 Vzdělávací mobilita

1.   V oblasti sportu bude program v rámci klíčové akce 1 podporovat vzdělávací mobilitu pracovníků v oblasti sportu.

2.   Vzdělávací mobilita podle tohoto článku může být doprovázena virtuálním učením a opatřeními, jako jsou jazyková podpora, přípravné návštěvy, odborná příprava a virtuální spolupráce. Vzdělávací mobilitu lze v případě osob, které se jí nemohou účastnit, nahradit virtuálním učením.

Článek 13

Klíčová akce 2 Spolupráce mezi organizacemi a institucemi

V oblasti sportu podporuje program v rámci klíčové akce 2 tyto akce:

a)

partnerství pro spolupráci a výměny osvědčených postupů, včetně partnerství malého rozsahu na podporu širšího a inkluzivnějšího přístupu k programu;

b)

neziskové sportovní akce zaměřené na další rozvoj evropské dimenze sportu a na podporu otázek souvisejících se sportem na základní úrovni.

Článek 14

Klíčová akce 3 Podpora rozvoje politik a spolupráce

V oblasti sportu podporuje program v rámci klíčové akce 3 tyto akce:

a)

příprava a provádění politické agendy Unie týkající se sportu a pohybové aktivity;

b)

politický dialog a spolupráce s relevantními zúčastněnými stranami, včetně evropských a mezinárodních organizací v oblasti sportu;

c)

opatření, která přispívají k vysoce kvalitnímu a inkluzivnímu provádění programu;

d)

spolupráce s dalšími nástroji Unie a podpora dalších politik Unie;

e)

činnosti zaměřené na šíření informací a zvyšování povědomí o výsledcích a prioritách evropských politik a o programu samotném.

KAPITOLA V

ZAČLEŇOVÁNÍ

Článek 15

Strategie začleňování

Komise do 29. listopadu 2021 vypracuje rámec opatření zaměřených na začleňování s cílem zvýšit míru účasti osob s omezenými příležitostmi a pokyny pro provádění takových opatření. Tyto pokyny se po dobu trvání programu podle potřeby aktualizují. Na základě tohoto rámce a se zvláštním ohledem na specifické problémy s přístupem k programu v jednotlivých členských státech se vypracují akční plány pro začleňování, které tvoří nedílnou součást pracovních programů národních agentur. Jejich provádění pravidelně sleduje Komise.

Článek 16

Finanční opatření na podporu začleňování

1.   Komise v relevantních případech zajistí, aby byla zavedena finanční podpůrná opatření, včetně předběžného financování, k usnadnění účasti osob s omezenými příležitostmi, zejména těch, kterým v účasti brání finanční důvody. Výše podpory musí být založena na objektivních kritériích.

2.   S cílem zlepšit přístup osob s omezenými příležitostmi a zajistit hladké provádění programu upraví Komise podle potřeby granty na podporu vzdělávací mobility v rámci programu, nebo k této úpravě oprávní národní agentury.

3.   Náklady na opatření, jejichž cílem je usnadnit nebo podpořit začleňování, nesmějí být důvodem pro zamítnutí žádosti v rámci programu.

KAPITOLA VI

FINANČNÍ USTANOVENÍ

Článek 17

Rozpočet

1.   Finanční krytí pro provádění tohoto programu na období od roku 2021 do roku 2027 činí 24 574 000 000 EUR v běžných cenách.

2.   V důsledku úpravy specifické pro program na základě článku 5 nařízení (EU, Euratom) 2020/2093 se částka stanovená v odstavci 1 tohoto článku zvyšují o dodatečný příděl ve výši 1 700 000 000 EUR ve stálých cenách roku 2018, jak je stanoveno v příloze II uvedeného nařízení.

3.   Orientační rozdělení částky stanovené v odstavci 1 je následující:

a)

20 396 420 000 EUR, což představuje 83 % částky stanovené v odstavci 1 tohoto článku, na akce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy uvedené v článcích 5 až 8 se rozdělí takto:

i)

přinejmenším 7 057 161 320 EUR, což představuje 34,6 % celkové částky uvedené v písmeni a) tohoto odstavce, na akce uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. a) a na akce uvedené v čl. 6 písm. a) v oblasti vysokoškolského vzdělávání;

ii)

přinejmenším 4 385 230 300 EUR, což představuje 21,5 % celkové částky stanovené v písmeni a) tohoto odstavce, na akce uvedené v čl. 5 odst. 1 písm. b) a na akce uvedené v čl. 6 písm. a) v oblasti odborného vzdělávání a přípravy;

iii)

přinejmenším 3 100 255 840 EUR, což představuje 15,2 % celkové částky stanovené v písmeni a) tohoto odstavce, na akce uvedené v čl. 5 písm. c) a na akce uvedené v čl. 6 odst. 1 písm. a) v oblasti školního vzdělávání;

iv)

přinejmenším 1 182 992 360 EUR, což představuje 5,8 % celkové částky stanovené v písmeni a) tohoto odstavce, na akce uvedené v čl. 5 písm. d) a na akce uvedené v čl. 6 odst. 1 písm. a) v oblasti vzdělávání dospělých;

v)

přinejmenším 367 135 560 EUR, což představuje 1,8 % celkové částky stanovené v písmeni a) tohoto odstavce, na akce Jean Monnet uvedené v článku 8;

vi)

přinejmenším 3 467 391 400 EUR, což představuje 17 % celkové částky stanovené v písmeni a) tohoto odstavce, na akce, jež jsou primárně řízeny přímo, a na horizontální činnosti uvedené v čl. 5 odst. 2, čl. 6 písm. b), c) a d) a článku 7;

vii)

836 253 220 EUR, což představuje 4,1 % celkové částky stanovené v písmeni a) tohoto odstavce, na rozpětí flexibility, kterou je možné použít na podporu kterékoli z akcí uvedených v kapitole II;

b)

2 531 122 000 EUR, což představuje 10,3 % částky stanovené v odstavci 1 tohoto článku, na akce v oblasti mládeže uvedené v článcích 9, 10 a 11;

c)

466 906 000 EUR, což představuje 1,9 % částky stanovené v odstavci 1 tohoto článku, na akce v oblasti sportu uvedené v článcích 12, 13 a 14;

d)

přinejmenším 810 942 000 EUR, což představuje 3,3 % částky stanovené v odstavci 1 tohoto článku, jako příspěvek na provozní náklady národních agentur; a

e)

368 610 000 EUR, což představuje 1,5 % částky stanovené odstavci 1 tohoto článku, na podporu programu.

4.   Dodatečný příděl podle odstavce 2 se provede na poměrném základě podle orientačního rozdělení stanoveného v odstavci 3.

5.   Vedle částek stanovených v odstavcích 1 a 2 tohoto článku a za účelem podpory mezinárodního rozměru programu se další finanční příspěvek zpřístupní na základě nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci, kterým se zřizuje nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa, mění a zrušuje rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 466/2014/EU a zrušují nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1601 a nařízení Rady (ES, Euratom) č. 480/2009, a nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Nástroj předvstupní pomoci (IPA III), na podporu akcí prováděných a řízených v souladu s tímto nařízením. Uvedený příspěvek je financován v souladu s nařízeními zřizujícími uvedené nástroje.

6.   Finanční prostředky, které mají spravovat národní agentury, se přidělují na základě počtu obyvatel a životních nákladů v dotčeném členském státě, vzdálenosti mezi hlavními městy členských států a výkonnosti. Komise tato kritéria a s nimi související vzorce pro přidělování prostředků dále upřesní v pracovních programech uvedených v článku 22. Tyto vzorce pokud možno zamezí výraznému snížení ročních rozpočtů přidělených členským státům mezi jednotlivými roky a minimalizují nadměrnou nerovnováhu ve výši přidělovaných prostředků. Finanční prostředky se přidělují na základě výkonnosti s cílem podpořit účinné a efektivní využívání zdrojů. Kritéria použitá k měření výkonnosti musí vycházet z nejnovějších dostupných údajů.

7.   Částky stanovené v odstavcích 1 a 2 lze použít na technickou a administrativní pomoc určenou pro provádění programu, jako jsou přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnoticí činnosti, včetně systémů informačních technologií na úrovni organizace.

8.   Do programu mohou být za podmínek stanovených v článku 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (dále jen „nařízení o společných ustanoveních na období 2021–2027“) převedeny na žádost dotčeného členského státu zdroje přidělené členským státům ve sdíleném řízení. Komise tyto zdroje vynakládá přímo v souladu s čl. 62 odst. 1 prvním pododstavcem písm. a) finančního nařízení, nebo nepřímo v souladu s písmenem c) uvedeného pododstavce. Tyto zdroje se použijí ve prospěch dotčeného členského státu.

Článek 18

Formy financování z prostředků Unie a metody provádění

1.   Program je důsledně prováděn v přímém řízení v souladu s čl. 62 odst. 1 prvním pododstavcem písm. a) finančního nařízení nebo v nepřímém řízení se subjekty uvedenými v čl. 62 odst. 1 prvním pododstavci písm. c) uvedeného nařízení.

2.   Program může poskytnout finanční prostředky kteroukoli z forem stanovených ve finančním nařízení, zejména ve formě grantů, cen a veřejných zakázek.

3.   Příspěvky do vzájemného pojišťovacího mechanismu mohou pokrývat riziko spojené se zpětným získáním prostředků dlužných příjemci a považují se za dostatečnou záruku podle finančního nařízení. Použije se čl. 37 odst. 7 nařízení (EU) 2021/695.

KAPITOLA VII

ÚČAST NA PROGRAMU

Článek 19

Třetí země přidružené k programu

1.   Program je otevřen účasti těchto třetích zemí:

a)

členů Evropského sdružení volného obchodu, kteří jsou členy Evropského hospodářského prostoru, v souladu s podmínkami stanovenými v Dohodě o Evropském hospodářském prostoru;

b)

přistupujících zemí, kandidátských zemí a potenciálních kandidátů v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovenými v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi;

c)

zemí evropské politiky sousedství v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovenými v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi;

d)

dalších třetích zemí v souladu s podmínkami stanovenými ve zvláštní dohodě upravující účast dané třetí země na kterémkoli programu Unie, pokud tato dohoda:

i)

zajišťuje spravedlivou rovnováhu mezi příspěvky třetí země, která se účastní programů Unie, a přínosy pro ni;

ii)

stanoví podmínky účasti na programech, včetně výpočtu finančních příspěvků na jednotlivé programy a jejich správní náklady;

iii)

nesvěřuje dané třetí zemi žádnou rozhodovací pravomoc ohledně daného programu Unie;

iv)

zaručuje práva Unie zajistit řádné finanční řízení a chránit své finanční zájmy.

Příspěvky uvedené v prvním pododstavci písm. d) bodě ii) představují účelově vázané příjmy v souladu s čl. 21 odst. 5 finančního nařízení.

2.   Země uvedené v odstavci 1 se mohou programu účastnit pouze v celém jeho rozsahu a za podmínky, že splní všechny povinnosti, které toto nařízení ukládá členským státům.

Článek 20

Třetí země nepřidružené k programu

V řádně odůvodněných případech lze v zájmu Unie akce programu uvedené v článcích 5 až 7, čl. 8 písm. a) a b) a článcích 9 až 14 otevřít rovněž účasti právních subjektů ze třetích zemí, které k programu přidruženy nejsou.

Článek 21

Pravidla pro přímé a nepřímé řízení

1.   Program je otevřen účasti veřejných i soukromých právních subjektů působících v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, mládeže a sportu.

2.   V případě výběru v přímém i nepřímém řízení mohou být členy hodnotící komise externí odborníci, jak je stanoveno v čl. 150 odst. 3 třetím pododstavci finančního nařízení.

3.   Má se za to, že veřejné právní subjekty a instituce a organizace v oblastech vzdělávání a odborné přípravy, mládeže a sportu, které během posledních dvou let získaly více než 50 % svého ročního příjmu z veřejných zdrojů, mají potřebnou finanční, odbornou a správní kapacitu k provádění činností v rámci programu. Nemusí předkládat další dokumentaci k doložení uvedené kapacity.

4.   Komise může zveřejnit společné výzvy s třetími zeměmi nepřidruženými k programu nebo s jejich organizacemi a agenturami k financování projektů na základě odpovídajících finančních prostředků. Projekty lze hodnotit a vybírat prostřednictvím společných hodnotících a výběrových postupů dohodnutých zúčastněnými financujícími organizacemi či agenturami v souladu se zásadami stanovenými ve finančním nařízení.

KAPITOLA VIII

PROGRAMOVÁNÍ, MONITOROVÁNÍ A HODNOCENÍ

Článek 22

Pracovní program

Program se provádí prostřednictvím pracovních programů uvedených v článku 110 finančního nařízení. Pracovní programy uvádějí částku přidělenou na každou akci a rozdělení finančních prostředků mezi členské státy a třetí země přidružené k programu v případě akcí, které mají být řízeny prostřednictvím národní agentury. Komise pracovní programy přijímá prostřednictvím prováděcího aktu. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle článku 34.

Článek 23

Monitorování a vykazování

1.   Ukazatele pro podávání zpráv o pokroku při plnění obecných a specifických cílů tohoto programu stanovených v článku 3 jsou uvedeny v příloze II.

2.   Pro zajištění účinného posouzení pokroku tohoto programu dosaženého při plnění jeho cílů je Komisi svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 33 akty v přenesené pravomoci, jimiž se v případě potřeby mění příloha II co do ukazatelů v souladu s cíli programu a jimiž se toto nařízení doplňuje o ustanovení o zavedení rámce pro monitorování a hodnocení.

3.   Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění programu a jeho výsledků shromažďovali účinně, efektivně a včas na vhodné úrovni podrobností.

Za tímto účelem se pro příjemce finančních prostředků Unie a, je-li to vhodné, i pro členské státy stanoví přiměřené požadavky na podávání zpráv.

Článek 24

Hodnocení

1.   Hodnocení se provádějí včas, aby je bylo možné promítnout do rozhodovacího procesu.

2.   Jakmile je k dispozici dostatek informací o provádění programu, avšak nejpozději 31. prosince 2024 provede Komise průběžné hodnocení programu. To je doprovázeno závěrečným hodnocením programu na období 2014–2020, které se do průběžného hodnocení promítne. Průběžné hodnocení programu posoudí celkovou účinnost a výkonnost programu, včetně pokud jde o nové iniciativy a provádění opatření pro začleňování a zjednodušení.

3.   Aniž jsou dotčeny požadavky stanovené v kapitole X a povinnosti národních agentur stanovené v článku 274, předloží členské státy Komisi do 31. května 2024 zprávu o provádění a dopadu programu na svém území.

4.   Na základě průběžného hodnocení Komise předloží legislativní návrh na změnu tohoto nařízení, je-li to vhodné.

5.   Na konci provádění programu, avšak nejpozději 31. prosince 2031 provede Komise závěrečné hodnocení výsledků a dopadu programu.

6.   Komise předá veškerá hodnocení provedená podle tohoto článku spolu se svými připomínkami Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

KAPITOLA IX

INFORMACE, KOMUNIKACE A ŠÍŘENÍ VÝSLEDKŮ

Článek 25

Informace, komunikace a šíření výsledků

1.   Ve spolupráci s Komisí vypracují národní agentury jednotnou strategii účinné komunikace, šíření a využívání výsledků činností podporovaných v rámci akcí, jež v rámci programu řídí. Pomáhají Komisi s obecným úkolem šíření informací o programu, včetně informací o akcích a činnostech řízených na vnitrostátní úrovni a na úrovni Unie, a o jeho výsledcích. Národní agentury informují příslušné cílové skupiny o akcích a činnostech prováděných v jejich zemích.

2.   Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí jejich původ a zajišťují jejich viditelnost, zejména při propagaci akcí a jejich výsledků, tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně sdělovacích prostředků a veřejnosti.

3.   Právní subjekty působící v těch odvětvích, na která se program vztahuje, využívají značku „Erasmus+“ pro účely komunikace a šíření informací týkajících se programu.

4.   Komise provádí informační a komunikační činnosti týkající se tohoto programu, akcí uskutečněných v rámci programu a dosažených výsledků. Komise zajistí, aby byly výsledky programu ve vhodných případech veřejně dostupné a aby byly šířeny s cílem podpořit výměnu osvědčených postupů mezi zúčastněnými stranami a příjemci prostředků z programu.

5.   Finanční zdroje přidělené na program rovněž přispívají k institucionální komunikaci politických priorit Unie, pokud tyto priority souvisejí s cíli stanovenými v článku 3.

KAPITOLA X

SYSTÉM ŘÍZENÍ A AUDITU

Článek 26

Vnitrostátní orgán

1.   Do 29. června 2021 členské státy prostřednictvím formálního oznámení předaného jejich stálým zastoupením oznámí Komisi osobu či osoby, které jsou oprávněny jednat jejich jménem jako vnitrostátní orgán pro účely tohoto nařízení. Je-li vnitrostátní orgán v průběhu trvání programu nahrazen, oznámí to dotčený členský stát Komisi okamžitě stejným postupem.

2.   Členské státy přijmou veškerá nezbytná a vhodná opatření k odstranění jakýchkoli právních a správních překážek řádného fungování programu, pokud možno zahrnující i opatření zaměřená na řešení otázek, které jsou příčinou obtíží při získávání víz či povolení k pobytu.

3.   Do 29. srpna 2021 určí vnitrostátní orgán národní agenturu na dobu trvání programu. Jako národní agenturu neurčí ministerstvo. Vnitrostátní orgány mohou určit více než jednu národní agenturu. V takových případech zřídí členské státy vhodný mechanismus koordinovaného řízení při provádění programu na vnitrostátní úrovni, zejména s cílem zajistit v tomto ohledu jednotné a nákladově efektivní provádění programu a konstruktivní kontakt s Komisí a usnadnit případné převody finančních prostředků mezi národními agenturami, čímž umožní flexibilitu a lepší využívání prostředků přidělených členským státům. Každý členský stát rozhodne, jakým způsobem budou uspořádány vztahy mezi vnitrostátním orgánem a národní agenturou, mimo jiné pokud jde o úkoly, jako je vypracování pracovního programu národní agentury. Vnitrostátní orgán Komisi předloží příslušné posouzení shody ex ante dokládající, že národní agentura splňuje čl. 62 odst. 1 první pododstavec písm. c) bodu v) nebo vi) a čl. 154 odst. 1, 2, 3, 4 a 5 finančního nařízení a požadavky Unie na normy vnitřní kontroly národních agentur a pravidla pro správu finančních prostředků programu určených na grantovou podporu.

4.   Vnitrostátní orgán jmenuje nezávislého auditora uvedeného v článku 29.

5.   Při posouzení shody ex ante vnitrostátní orgán vychází z vlastních kontrol a auditů nebo z kontrol a auditů provedených nezávislým auditorem uvedeným v článku 29. Je-li národní agentura určená pro tento program shodná s národní agenturou určenou pro program na období 2014–2020, omezí se rozsah posouzení shody ex ante na požadavky, které jsou nové a specifické pro tento program, pokud není odůvodněno jinak.

6.   Pokud Komise zamítne určení národní agentury na základě jejího hodnocení posouzení shody ex ante, nebo pokud národní agentura nesplňuje minimální požadavky stanovené Komisí, zajistí vnitrostátní orgán přijetí nezbytných nápravných opatření, aby národní agentura tyto minimální požadavky splňovala, nebo jako národní agenturu určí jiný orgán.

7.   Vnitrostátní orgán sleduje řízení programu na vnitrostátní úrovni a dohlíží na ně. Informuje Komisi a konzultuje s ní v dostatečném předstihu předtím, než přijme jakékoli rozhodnutí, které může mít významný dopad na řízení programu, zejména pokud jde o jeho národní agenturu.

8.   Vnitrostátní orgán poskytne přiměřené spolufinancování na provoz své národní agentury, aby bylo zajištěno, že program je řízen v souladu s platnými pravidly Unie.

9.   Na základě ročního prohlášení řídícího subjektu národní agentury, stanoviska nezávislého auditora k němu a analýzy shody a výkonnosti národní agentury provedené Komisí vnitrostátní orgán každoročně poskytne Komisi informace o činnostech v oblasti monitorování programu a dohledu nad ním.

10.   Vnitrostátní orgán odpovídá za řádnou správu finančních prostředků Unie, jež Komise převedla na národní agenturu v rámci programu.

11.   V případě jakýchkoli nesrovnalostí, nedbalosti nebo podvodu, které lze přičíst národní agentuře, nebo v případě závažných nedostatků nebo nízké výkonnosti národní agentury, pokud to vede ke vzniku pohledávky Komise vůči národní agentuře, vrátí vnitrostátní orgán Komisi finančních prostředky, jež nebyly získány zpět.

12.   V případech uvedených v odstavci 11 může vnitrostátní orgán z vlastního podnětu nebo na žádost Komise odejmout národní agentuře pověření. Hodlá-li vnitrostátní orgán odejmout národní agentuře pověření z jiných oprávněných důvodů, oznámí toto odnětí Komisi alespoň šest měsíců před předpokládaným datem ukončení pověření národní agentury. V tomto případě se vnitrostátní orgán a Komise formálně dohodnou na zvláštních a časově vymezených přechodných opatřeních.

13.   V případě odnětí pověření podle odstavce 12 provede vnitrostátní orgán potřebné kontroly v souvislosti s finančními prostředky Unie svěřenými národní agentuře, jejíž pověření bylo odejmuto, a zajistí hladký převod těchto finančních prostředků i předání všech dokumentů a řídicích nástrojů potřebných k řízení programu nové národní agentuře. Vnitrostátní orgán poskytne národní agentuře, jíž odejmul pověření, finanční podporu potřebnou k tomu, aby mohla pokračovat v plnění svých smluvních povinností k příjemcům prostředků z programu a Komisi až do jejich přechodu na novou národní agenturu.

14.   Na žádost Komise určí vnitrostátní orgán instituce nebo organizace či druhy takových institucí a organizací, jež mají být považovány za způsobilé pro účast na konkrétních akcích programu v jeho územní působnosti.

Článek 27

Národní agentura

1.   Národní agentura musí mít:

a)

právní subjektivitu nebo být součástí právního subjektu, který má právní subjektivitu, a řídit se právem dotčeného členského státu;

b)

přiměřené kapacity pro řízení, zaměstnance a infrastrukturu k uspokojivému plnění svých úkolů, přičemž zajišťuje účinné a efektivní řízení programu a řádnou správu finančních prostředků Unie;

c)

provozní a právní prostředky k uplatňování správních a smluvních pravidel a pravidel finančního řízení stanovených na úrovni Unie;

d)

přiměřené finanční záruky, pokud možno poskytnuté orgánem veřejné moci, které odpovídají míře prostředků Unie, jež bude spravovat.

2.   Národní agentura odpovídá za řízení všech fází projektu u akcí, které řídí podle pracovních programů uvedených v článku 22 tohoto nařízení, v souladu s čl. 62 odst. 1 prvním pododstavcem písm. c) finančního nařízení.

3.   Národní agentura musí mít potřebné odborné znalosti pro všechna odvětví programu. Pokud má členský stát nebo třetí země přidružená k programu více než jednu národní agenturu, musí mít tyto národní agentury společně potřebné odborné znalosti pro všechna odvětví programu.

4.   Národní agentura poskytuje grantovou podporu příjemcům ve smyslu čl. 2 bodu 5 finančního nařízení prostřednictvím grantové dohody, jak pro dotčenou akci programu specifikuje Komise.

5.   Národní agentura podává svému vnitrostátnímu orgánu a Komisi každoročně zprávu v souladu s článkem 155 finančního nařízení. Národní agentura odpovídá za vyřešení připomínek, které jí Komise předloží na základě analýzy ročního prohlášení řídícího subjektu a stanoviska nezávislého auditora k němu.

6.   Národní agentura nesmí bez předchozího písemného povolení vnitrostátního orgánu a Komise na žádnou třetí osobu přenést žádný úkol týkající se programu nebo plnění rozpočtu, kterým byla pověřena. Národní agentura zůstává plně odpovědná za veškeré úkoly, kterými pověřila třetí osobu.

7.   Národní agentura, jejíž pověření bylo odejmuto, zůstává právně odpovědná za plnění svých smluvních povinností ve vztahu k příjemcům prostředků z programu a Komisi až do jejich přechodu na novou národní agenturu.

8.   Národní agentura je pověřena řízením a ukončováním finančních dohod, které se týkají programu na období 2014–2020 a které ještě nejsou ukončené při zahájení tohoto programu.

Článek 28

Evropská komise

1.   S ohledem na požadavky na národní agentury týkající se shody uvedené v čl. 26 odst. 3 Komise přezkoumá vnitrostátní systémy řízení a kontrol, zejména na základě posouzení shody ex ante, které Komisi předložil vnitrostátní orgán, ročního prohlášení řídícího subjektu národní agentury a stanoviska nezávislého auditora k němu, s náležitým přihlédnutím k roční zprávě vnitrostátního orgánu o jeho činnostech v oblasti monitorování programu a dohledu nad ním.

2.   Do dvou měsíců od obdržení posouzení shody ex ante podle čl. 26 odst. 3 od vnitrostátního orgánu Komise přijme, podmíněně přijme nebo odmítne určení národní agentury. Komise naváže s národní agenturou smluvní vztah až po přijetí posouzení shody ex ante. V případě podmíněného přijetí může Komise uplatnit na svůj smluvní vztah s národní agenturou přiměřená preventivní opatření.

3.   Komise národní agentuře každoročně v rámci programu poskytne tyto finanční prostředky:

a)

finanční prostředky na grantovou podporu v daném členském státě pro akce programu, jejichž správou je národní agentura pověřena;

b)

finanční příspěvek na podporu řídících úkolů národní agentury v rámci programu, který se stanoví na základě částky finančních prostředků Unie na grantovou podporu svěřených národní agentuře;

c)

je-li to relevantní, další finanční prostředky na opatření podle čl. 7 písm. d), čl. 11 písm. d) a čl. 14 písm. c).

4.   Komise stanoví požadavky pro pracovní program národní agentury. Komise poskytne národní agentuře finanční prostředky v rámci programu až poté, co formálně schválí její pracovní program.

5.   Poté, co Komise posoudí roční prohlášení řídícího subjektu a stanovisko nezávislého auditora k němu, zašle své stanovisko a připomínky národní agentuře a vnitrostátnímu orgánu.

6.   Není-li pro Komisi roční prohlášení řídícího subjektu a stanovisko nezávislého auditora k němu přijatelné nebo reaguje-li národní agentura na připomínky Komise neuspokojivě, může Komise přijmout předběžná či nápravná opatření nezbytná k ochraně finančních zájmů Unie v souladu s článkem 131 finančního nařízení.

7.   Komise ve spolupráci s národními agenturami zajistí, aby postupy zavedené za účelem provádění programu byly jednotné a jednoduché a aby informace byly vysoce kvalitní. V tomto ohledu jsou pořádány pravidelné schůzky se sítí národních agentur s cílem zajistit soudržné provádění programu ve všech členských státech a ve všech třetích zemích přidružených k programu.

8.   Komise zajistí, aby systémy informačních technologií nezbytné k provádění cílů programu stanovených v článku 3, zejména v nepřímém řízení, byly vyvinuty vhodným způsobem, včas a tak, aby poskytovaly snadný přístup a byly uživatelsky přívětivé. Program podporuje vývoj, provoz a údržbu takových systémů informačních technologií.

Článek 29

Nezávislý auditor

1.   Nezávislý auditor vydává stanovisko k ročnímu prohlášení řídícího subjektu podle čl. 155 odst. 1 finančního nařízení. Ten tvoří základ celkové jistoty v souladu s článkem 127 finančního nařízení.

2.   Nezávislý auditor:

a)

musí mít nezbytnou odbornou způsobilost k provádění auditů ve veřejném sektoru;

b)

musí zajistit, aby byly při jeho auditní činnosti zohledněny mezinárodně uznávané auditorské standardy;

c)

nesmí být ve střetu zájmů s ohledem na právní subjekt, jehož je národní agentura součástí; zejména na něm musí být funkčně nezávislý.

3.   Nezávislý auditor poskytne Komisi a jejím zástupcům a Účetnímu dvoru, plný přístup ke všem dokumentům a zprávám, na jejichž základě vydal své auditní stanovisko k ročnímu prohlášení řídícího subjektu národní agentury.

Článek 30

Zásady kontrolního systému

1.   Komise přijme vhodná opatření k zajištění toho, aby byly při provádění akcí financovaných podle tohoto nařízení chráněny finanční zájmy Unie uplatňováním opatření, která zabraňují podvodům, korupci a jinému protiprávnímu jednání, účinnými kontrolami, a jsou-li zjištěny nesrovnalosti, zpětným získáním neoprávněně vyplacených částek a případně účinnými, přiměřenými a odrazujícími správními a finančními sankcemi.

2.   Komise odpovídá za kontrolní šetření týkající se akcí a činností programu řízených národními agenturami. Stanoví minimální požadavky na kontroly prováděné národní agenturou a nezávislým auditorským subjektem.

3.   Národní agentura odpovídá za primární kontroly příjemců grantů na akce, které řídí, jak je stanoveno v pracovních programech uvedených v článku 22. Tyto kontroly musí poskytovat dostatečné záruky, že udělené granty jsou využívány tak, jak bylo zamýšleno, a v souladu s platnými pravidly Unie.

4.   Pokud jde o finanční prostředky z programu převedené národním agenturám, Komise zajistí řádnou koordinaci svých kontrol s vnitrostátními orgány a národními agenturami na základě zásady jednotného auditu a analýzy rizik. Tento odstavec se nevztahuje na vyšetřování prováděné OLAFem.

Článek 31

Ochrana finančních zájmů Unie

Účastní-li se tohoto programu na základě rozhodnutí přijatého podle mezinárodní dohody nebo na základě jakéhokoli jiného právního nástroje třetí země, udělí nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, OLAFu a Účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci. V případě OLAFu tato práva zahrnují právo provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, jak je stanoveno v nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013.

KAPITOLA XI

DOPLŇKOVOST

Článek 32

Kumulativní a alternativní financování

1.   Program se provádí tak, aby byla zajištěna jeho celková soudržnost a doplňkovost s dalšími relevantními politikami, programy a finančními prostředky Unie, zejména s těmi, které se týkají vzdělávání a odborné přípravy, kultury a médií, mládeže a solidarity, zaměstnanosti a sociálního začleňování, výzkumu a inovací, průmyslu a podnikání, digitální politiky, zemědělství a rozvoje venkova, životního prostředí a klimatu, soudržnosti, regionální politiky, migrace, bezpečnosti a mezinárodní spolupráce a rozvoje.

2.   Na akci, na niž byl získán příspěvek z programu, lze rovněž získat příspěvek z jiného programu Unie za podmínky, že tyto příspěvky nepokrývají tytéž náklady. Na takový příspěvek se použijí pravidla příslušného programu Unie. Kumulativní financování nesmí překročit celkové způsobilé náklady na akci. Podporu z jednotlivých programů Unie lze vypočítat na poměrném základě v souladu s dokumenty, v nichž jsou stanoveny podmínky podpory.

3.   Návrhy projektů oceněné v rámci programu značkou „pečeť excelence“ mohou obdržet podporu z Evropského fondu pro regionální rozvoj nebo Evropského sociálního fondu plus v souladu s čl. 73 odst. 4 nařízení o společných ustanoveních na období 2021–2027, pokud splňují všechny tyto podmínky:

a)

byly posouzeny v rámci výzvy k podávání návrhů podle tohoto programu;

b)

splňují minimální požadavky na kvalitu uvedené v této výzvě k podávání návrhů a

c)

nemohou být financovány v rámci této výzvy k podávání návrhů z důvodu rozpočtových omezení.

KAPITOLA XII

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 33

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v článcích 3 a 23 je Komisi svěřena na dobu trvání programu.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v článcích 3 a 23 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie, nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise bezodkladně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článků 3 a 23 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 34

Postup projednávání ve výborech

1.   Komisi je nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.   Výbor se může scházet ve specifickém složení, aby jednal o odvětvových otázkách. Pokud je to vhodné a v souladu s jeho jednacím řádem, mohou být příležitostně k účasti na jeho zasedáních ve funkci pozorovatelů přizváni externí odborníci, včetně zástupců sociálních partnerů.

3.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Článek 35

Zrušení

Nařízení (EU) č. 1288/2013 se zrušuje s účinkem ode dne 1. ledna 2021.

Článek 36

Přechodná ustanovení

1.   Tímto nařízením není dotčeno pokračování ani změna akcí zahájených podle nařízení (EU) č. 1288/2013, které se použije na tyto akce až do jejich ukončení.

2.   Finanční krytí tohoto programu může rovněž zahrnovat výdaje na technickou a administrativní pomoc nezbytné pro zajištění přechodu mezi programem a opatřeními přijatými podle nařízení (EU) č. 1288/2013.

3.   V souladu s čl. 193 odst. 2 druhým pododstavcem písm. a) finančního nařízení a odchylně od čl. 193 odst. 4 uvedeného nařízení mohou být v řádně odůvodněných případech uvedených v rozhodnutí o financování činnosti podporované na základě tohoto nařízení a související náklady, které vznikly v roce 2021, považovány za způsobilé ode dne 1. ledna 2021 i v případě, že tyto činnosti byly provedeny a že tyto náklady vznikly před podáním žádosti o grant. Grantové dohody o grantech na provozní náklady na rozpočtový rok 2021 mohou být výjimečně podepsány do šesti měsíců po začátku rozpočtového roku příjemce grantu.

4.   V případě potřeby lze do rozpočtu Unie na období po roce 2027 zapsat prostředky na krytí výdajů stanovených v čl. 17 odst. 7 s cílem řídit akce a činnosti, jež nebudou dokončeny do 31. prosince 2027.

5.   Členské státy zajistí na vnitrostátní úrovni hladký přechod mezi akcemi prováděnými podle programu na období 2014–2020 a akcemi, které mají být uskutečňovány podle tohoto programu.

Článek 37

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2021.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 20. května 2021.

Za Evropský parlament

předseda

D. M. SASSOLI

Za Radu

předsedkyně

A. P. ZACARIAS


(1)  Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 194.

(2)  Úř. věst. C 168, 16.5.2019, s. 49.

(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 28. března 2019 (Úř. věst. C 108, 26.3.2021, s. 965) a postoj Rady v prvním čtení ze dne 13. dubna 2021 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku). Postoj Evropského parlamentu ze dne 18. května 2021 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).

(4)  Úř. věst. C 428, 13.12.2017, s. 10.

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1288/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí program „Erasmus+“: program Unie pro vzdělávání, odbornou přípravu, mládež a sport a zrušují rozhodnutí č. 1719/2006/ES, č. 1720/2006/ES a č. 1298/2008/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 50).

(6)  Úř. věst. C 252, 18.7.2018, s. 31.

(7)  Nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 (Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 11).

(8)  Doporučení Rady ze dne 22. května 2018 o klíčových kompetencích pro celoživotní učení (Úř. věst. C 189, 4.6.2018, s. 1).

(9)  Úř. věst. C 456, 18.12.2018, s. 1.

(10)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa a stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků a zrušují nařízení (EU) č. 1290/2013 a (EU) č. 1291/2013 (Úř. věst. L 170, 12.5.2021, s. 1).

(11)  Doporučení Evropského parlamentu a Rady (2006/961/ES) ze dne 18. prosince 2006 o nadnárodní mobilitě uvnitř Společenství pro účely všeobecného a odborného vzdělávání: Evropská charta kvality mobility (Úř. věst. L 394, 30.12.2006, s. 5).

(12)  Doporučení Rady ze dne 28. června 2011 Mládež v pohybu – podpora mobility mladých lidí ve vzdělávání (Úř. věst. C 199, 7.7.2011, s. 1).

(13)  Doporučení Rady ze dne 20. prosince 2012 o uznávání neformálního a informálního učení (Úř. věst. C 398, 22.12.2012, s. 1).

(14)  Doporučení Rady ze dne 15. března 2018 o Evropském rámci pro kvalitní a efektivní učňovskou přípravu (Úř. věst. C 153, 2.5.2018, s. 1).

(15)  Doporučení Rady ze dne 26. listopadu 2018, o podpoře automatického vzájemného uznávání kvalifikací získaných v rámci vysokoškolského vzdělání a vyššího sekundárního vzdělání a odborné přípravy a výsledků z období studia v zahraničí (Úř. věst. C 444, 10.12.2018, s. 1).

(16)  Doporučení Rady ze dne 24. listopadu 2020 o odborném vzdělávání a přípravě pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a odolnost (Úř. věst. C 417, 2.12.2020, s. 1).

(17)  Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 4.

(18)  Úř. věst. L 433 I, 22.12.2020, s. 28.

(19)  Úř. věst. C 444 I, 22.12.2020, s. 1.

(20)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

(21)  Úř. věst. L 1, 3.1.1994, s. 3.

(22)  Rozhodnutí Rady 2013/755/EU ze dne 25. listopadu 2013 o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii („rozhodnutí o přidružení zámoří“) (Úř. věst. L 344, 19.12.2013, s. 1).

(23)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(24)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(25)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

(26)  Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).

(27)  Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

(28)  Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).

(29)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím nebo ohrožujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).

(30)  Zejména společný rámec pro poskytování lepších služeb v oblasti dovedností a kvalifikací (Europass); evropský rámec kvalifikací; evropský referenční rámec pro zajišťování kvality v oblasti odborného vzdělávání a přípravy; evropský systém kreditů pro odborné vzdělávání a přípravu; evropský systém přenosu a akumulace kreditů; evropský registr agentur zajišťujících kvalitu ve vysokoškolském vzdělávání; Evropské sdružení pro zajišťování kvality ve vysokoškolském vzdělávání; Evropská síť informačních středisek v evropském regionu a národních informačních středisek pro akademické uznávání v Evropské unii a síť Euroguidance.


PŘÍLOHA I

POPIS AKCÍ UVEDENÝCH V KAPITOLÁCH II, III A IV

1.   KLÍČOVÁ AKCE 1 – VZDĚLÁVACÍ MOBILITA

1.1.

Vzdělávací mobilita: krátkodobá nebo dlouhodobá mobilita skupin nebo jednotlivců, kteří se chtějí vzdělávat v různých tematických oblastech a studijních oborech, včetně progresivních oblastí, jako jsou digitální oblast, změna klimatu, čistá energie a umělá inteligence.

1.2.

Činnosti participace mládeže: činnosti zaměřené na pomoc mladým lidem, aby se angažovali a naučili se zapojovat do občanské společnosti, na posílení povědomí o společných evropských hodnotách a na podporu dialogu mezi mladými lidmi a osobami s rozhodovací pravomocí na místní, regionální, národní a evropské úrovni.

1.3.

DiscoverEU: informální a neformální vzdělávací činnost se silnou složkou učení a inkluzivním rozměrem spočívající ve vzdělávacích zkušenostech a cestování po Evropě za účelem posílení pocitu sounáležitosti s Unií a s cílem umožnit účastníkům seznámit se s kulturní a jazykovou rozmanitostí Evropy.

2.   KLÍČOVÁ AKCE 2 – SPOLUPRÁCE MEZI ORGANIZACEMI A INSTITUCEMI

2.1.

Partnerství pro spolupráci: různé činnosti spolupráce prováděné společně organizacemi a institucemi z různých zemí zejména s cílem vyměňovat si a rozvíjet nové myšlenky a postupy, sdílet a konfrontovat postupy a metody, jakož i rozvíjet a posilovat partnery sítě. Tato akce zahrnuje partnerství malého rozsahu, která byla speciálně navržena tak, aby podporovala širší a inkluzivnější přístup k programu prostřednictvím činností s nižší výší grantů, kratší dobou trvání a jednoduššími administrativními požadavky.

2.2.

Partnerství na podporu excelence: různé partnerské projekty a sítě institucí a poskytovatelů v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, jejichž cílem je podporovat excelenci a posílený mezinárodní rozměr, jakož i rozvíjet dlouhodobé strategie pro zlepšení kvality na systémové úrovni ve všech oblastech vzdělávání a odborné přípravy, zejména prostřednictvím společně vyvinutých inovativních postupů a pedagogik, vysoké úrovně integrované mobility a silného zaměření na mezioborovost, totiž:

2.2.1.

aliance vysokoškolských institucí („Evropské univerzity“), které vyvíjejí společné dlouhodobé strategie pro vysoce kvalitní vzdělávání, výzkum a inovace a služby pro společnost založené na společné vizi a sdílených hodnotách, vysoké úrovni mobility a silném zaměření na mezioborovost a otevřených studijních programech kombinujících moduly v různých zemích;

2.2.2.

partnerství poskytovatelů odborného vzdělávání a přípravy (platformy center excelence odborného vzdělávání) integrovaná do místních a regionálních strategií pro udržitelný růst, inovace a konkurenceschopnost, která společně pracují na vysoce kvalitních nadnárodních společných programech odborného vzdělávání zaměřených na uspokojení současných a vznikajících odvětvových potřeb v oblasti dovedností;

2.2.3.

ucelené studijní programy (společný magisterský program Erasmus Mundus) nabízené vysokoškolskými institucemi usazenými v Evropě a v jiných zemích světa, které podporují excelenci vysokoškolského vzdělávání a celosvětovou internacionalizaci.

Akce uvedená v bodě 2.2 může rovněž podporovat partnerské projekty a aliance na podporu Excelence v oblasti školního vzdělávání a vzdělávání dospělých.

2.3.

Partnerství pro inovace: partnerství v oblasti vzdělávání a odborné přípravy a v oblasti mládeže rozvíjející inovativní postupy, totiž:

2.3.1.

aliance – strategická spolupráce mezi klíčovými aktéry v oblastech vzdělávání, odborné přípravy, podnikání a výzkumu, která podporuje inovace a modernizaci systémů vzdělávání a odborné přípravy;

2.3.2.

projekty podporující inovace, kreativitu, účast prostřednictvím internetu a sociální podnikání v oblastech vzdělávání a odborné přípravy a mládeže.

2.4.

Neziskové sportovní akce: akce pořádané buď v jedné zemi, nebo současně v několika zemích, s cílem zvýšit povědomí o úloze sportu v různých oblastech, jako jsou sociální začlenění, rovné příležitosti a zdraví upevňující pohybové aktivity.

2.5.

Online platformy a nástroje pro virtuální spolupráci v oblastech vzdělávání, odborné přípravy a oblasti mládeže.

3.   KLÍČOVÁ AKCE 3 – PODPORA ROZVOJE POLITIK A SPOLUPRÁCE

3.1.

Příprava a provádění obecných a odvětvových politických programů Unie, které představují širokou škálu činností, jejichž cílem je inspirovat a podporovat politiky a strategie v oblastech vzdělávání a odborné přípravy, mládeže a sportu, mimo jiné evropské politické programy a strategie v různých odvětvích vzdělávání a v oblasti mládeže a sportu, včetně činností na podporu politické spolupráce na evropské úrovni. Tato akce zahrnuje též podporu experimentování s politikami na evropské úrovni, podporu činností zaměřených na řešení nových výzev v různých tematických oblastech a podporu shromažďování znalostí, včetně průzkumů a studií.

3.2.

Podpora nástrojů a opatření Unie pro rozvoj kvality, transparentnosti a uznávání kompetencí, dovedností a kvalifikací, včetně činností zaměřených na usnadnění přenosu kreditů, podporu zajišťování kvality, podporu validace neformálního a informálního učení, včetně řízení dovedností a poradenství, a podporu příslušných subjektů, sítí a nástrojů, které usnadňují výměny v oblasti transparentnosti a uznávání.

3.3.

Politický dialog v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, mládeže a sportu a spolupráce s příslušnými zúčastněnými stranami, včetně široké škály činností, jako jsou konference a další druhy akcí, podpora spolupráce s mezinárodními organizacemi, jakož i podpora fungování dialogu EU s mládeží, celounijních sítí a evropských organizací, které sledují obecný zájem Unie.

3.4.

Opatření, která přispívají k vysoce kvalitnímu a inkluzivnímu provádění programu, včetně podpory činností a subjektů, jako jsou střediska zdrojů, informační sítě a činnosti v oblasti odborné přípravy a spolupráce, jež zlepšují provádění programu, budují kapacitu národních agentur a posilují jejich strategické provádění a využívají potenciál bývalých účastníků programu a dalších multiplikátorů jako pozitivních vzorů.

3.5.

Spolupráce s dalšími nástroji Unie a podpora dalších politik Unie, včetně podpory činností na posílení synergií a doplňkovosti s jinými unijními a vnitrostátními nástroji a prosazování spolupráce se strukturami provádějícími tyto nástroje.

3.6.

Činnosti zaměřené na šíření informací a zvyšování povědomí, jejichž cílem je informování občanů a organizací o programu a politikách Unie v oblastech vzdělávání a odborné přípravy, mládeže a sportu.

4.   AKCE JEAN MONNET

4.1.

Akce Jean Monnet v oblasti vysokoškolského vzdělávání: podpora vysokoškolských institucí v Unii i mimo ni prostřednictvím modulů Jean Monnet, kateder a center excelence, jakož i prostřednictvím projektů Jean Monnet a činností v oblasti vytváření sítí.

4.2.

Akce Jean Monnet v dalších oblastech vzdělávání a odborné přípravy: činnosti zaměřené na podporu znalostí o záležitostech Unie ve vzdělávacích institucích a institucích odborné přípravy, jako jsou školy a ústavy odborného vzdělávání a přípravy.

4.3.

Podpora určeným institucím uvedeným v čl. 8 písm. c).


PŘÍLOHA II

UKAZATELE

Měření kvantitativních ukazatelů je tam, kde je to vhodné, rozčleněno podle země, pohlaví, typu akce a činnosti.

1.

Oblasti, které mají být monitorovány

Účast na vzdělávací mobilitě

Organizace a instituce s posíleným evropským a mezinárodním rozměrem

2.

Měřené hodnoty

2.1.

Klíčová akce 1 – Vzdělávací mobilita:

2.1.1.

Počet účastníků činností v oblasti vzdělávací mobility v rámci klíčové akce 1

2.1.2.

Počet organizací a institucí, které se účastní programu v rámci klíčové akce 1

2.1.3.

Počet účastníků činností v oblasti virtuálního učení v rámci klíčové akce 1

2.1.4.

Podíl účastníků, kteří se domnívají, že pro ně účast na činnostech v oblasti vzdělávací mobility v rámci klíčové akce 1 byla přínosem

2.1.5.

Podíl účastníků, kteří se domnívají, že se po účasti na činnostech v rámci klíčové akce 1 posílil jejich pocit evropské sounáležitosti

2.2.

Klíčová akce 2 – Spolupráce mezi organizacemi a institucemi:

2.2.1.

Počet organizací a institucí, které se účastní programu v rámci klíčové akce 2

2.2.2.

Podíl organizací a institucí, které se domnívají, že díky své účasti na klíčové akci 2 vyvinuly vysoce kvalitní postupy

2.2.3.

Počet uživatelů platforem pro virtuální spolupráci podporovaných v rámci klíčové akce 2

2.3.

Klíčová akce 3 – Podpora rozvoje politik a spolupráce:

2.3.1.

Počet organizací a institucí, které se účastní grantových akcí v rámci klíčové akce 3

2.4.

Začleňování:

2.4.1.

Počet osob s omezenými příležitostmi, které se účastní činností v rámci klíčové akce 1

2.4.2.

Počet nově zapojených organizací a institucí, které se účastní programu v rámci klíčových akcí 1 a 2

2.5.

Zjednodušení:

2.5.1.

Počet partnerství malého rozsahu podporovaných v rámci klíčové akce 2

2.5.2.

Podíl organizací a institucí, které se domnívají, že postupy pro účast v programu jsou přiměřené a jednoduché

2.6.

Příspěvek v oblasti klimatu:

2.6.1.

Podíl činností zaměřených na klimatické cíle v rámci klíčové akce 1

2.6.2.

Podíl projektů zaměřených na klimatické cíle v rámci klíčové akce 2


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2020
Zavřít
MENU