(EU) 2021/695Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa a stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků a zrušují nařízení (EU) č. 1290/2013 a (EU) č. 1291/2013 (Text s významem pro EHP)

1.   Tímto nařízením se na dobu trvání víceletého finančního rámce na období 2021–2027 zavádí program Horizont Evropa – rámcový program pro výzkum a inovace (dále jen „program“), stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků, pokud jde o nepřímé akce v rámci programu, a rovněž stanoví rámec, jímž se po stejnou dobu řídí podpora Unie pro výzkumné a inovační činnosti.

Toto nařízení stanoví cíle programu, rozpočet na období 2021–2027, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování.

2.   Program se provádí prostřednictvím:

3.   Toto nařízení se nevztahuje na zvláštní program pro obranný výzkum uvedený v odst. 2 písm. c) tohoto článku, s výjimkou článků 1 a 5, čl. 7 odst. 1 a čl. 12 odst. 1.

4.   Pojmy „Horizont Evropa“, „program“ a „zvláštní program“ použité v tomto nařízení se týkají záležitostí relevantních pouze pro zvláštní program uvedený v odst. 2 písm. a), není-li výslovně uvedeno jinak.

5.   EIT provádí program v souladu se svými strategickými cíli na období 2021–2027 stanovenými ve strategickém inovačním programu, přičemž zohlední strategické plánování podle článku 6 a zvláštního programu uvedeného v odst. 2 písm. a) tohoto článku.

1.   Obecným cílem programu je přinášet vědecký, technologický, ekonomický a společenský dopad investic Unie v oblasti výzkumu a inovací s cílem posílit vědecké a technické základny Unie a zvýšit její konkurenceschopnost ve všech členských státech, a to i v oblasti průmyslu, plnit strategické priority Unie, a přispět k naplnění cílů a politik Unie a k řešení globálních výzev, včetně cílů udržitelného rozvoje prostřednictvím dodržování zásad Agendy 2030 a Pařížské dohody, a posilovat EVP. Program tak bude maximalizovat přidanou hodnotu Unie, přičemž se zaměří na cíle a činnosti, které nemohou být účinně uskutečňovány členskými státy samostatně, ale pouze ve spolupráci.

2.   Program má tyto specifické cíle:

1.   Pro účely zvláštního programu uvedeného v čl. 1 odst. 2 písm. a) a EIT je program rozdělen do následujících částí, které přispívají k dosažení obecných a specifických cílů stanovených v článku 3:

2.   Hlavní rysy činností programu jsou uvedeny v příloze I tohoto nařízení.

1.   Program se provádí v rámci přímého řízení nebo v rámci nepřímého řízení financujícími subjekty.

2.   Financování v rámci programu může být poskytováno prostřednictvím nepřímých akcí jednou z forem stanovených ve finančním nařízení, přičemž granty jsou hlavní formou podpory poskytované v rámci programu. Financování v rámci programu může být rovněž poskytováno prostřednictvím cen, zadávání veřejných zakázek a finančních nástrojů v rámci operací kombinovaného financování a kapitálové podpory v rámci nástroje Accelerator.

3.   Pravidla pro účast a šíření výsledků stanovená v tomto nařízení se vztahují na nepřímé akce.

4.   Hlavní typy akcí, jež mají být v rámci programu používané, jsou vymezeny v článku 2. Formy financování uvedené v odstavci 2 tohoto článku se používají pružně v rámci všech cílů programu, přičemž jejich použití je stanoveno na základě potřeb a charakteristik jednotlivých cílů.

5.   Program rovněž podporuje přímé akce. V případech, kdy uvedené přímé akce přispívají k iniciativám založeným podle článku 185 nebo 187 Smlouvy o fungování EU, se tento příspěvek nepovažuje za součást finančního příspěvku přiděleného na tyto iniciativy.

6.   Provádění zvláštního programu uvedeného v čl. 1 odst. 2 písm. a) a znalostní a inovační společenství EIT jsou podporovány transparentním a strategickým plánováním výzkumných a inovačních činností stanovených ve zvláštním programu uvedeném v čl. 1 odst. 2 písm. a), zejména pro pilíř „Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu“, a pokrývají rovněž příslušné činnosti v jiných pilířích, jakož i část „Rozšiřování účasti a posilování EVP“.

Komise zajistí zapojení členských států v rané fázi a rozsáhlé výměny s Evropským parlamentem, což doplní konzultace se zainteresovanými subjekty a širokou veřejností.

Strategické plánování zajistí soulad s dalšími příslušnými programy Unie a soudržnost s prioritami a závazky Unie a vyšší doplňkovost a synergie s vnitrostátními a regionálními programy a prioritami financování, což posílí i EVP. V příloze VI se vymezí oblasti možných misí a možných institucionalizovaných evropských partnerství.

7.   Je-li to vhodné, může být v zájmu rychlejšího přístupu k finančním prostředkům pro malá kolaborativní konsorcia navržen v rámci některých výzev k podávání návrhů zaměřených na výběr výzkumných a inovačních akcí nebo inovačních akcí v rámci pilíře „Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu“ a nástroje Pathfinder „Evropské rady pro inovace“ zrychlený postup pro výzkum a inovace (dále jen "postup FTRI").

Výzva k podávání návrhů v rámci postupu FTRI musí splňovat všechny tyto charakteristiky:

V pracovním programu se uvedou výzvy k podávání návrhů, které využívají postup FTRI.

8.   Činnosti v rámci programu jsou primárně plněny na základě otevřených a soutěžních výzev k podávání návrhů, a to rovněž jako součást misí a evropských partnerství.

1.   Výzkumné a inovační činnosti prováděné v rámci zvláštního programu uvedeného v čl. 1 odst. 2) písm. a) a v rámci EIT jsou zaměřeny výhradně na civilní využití. Převody rozpočtových prostředků mezi částkou přidělenou na zvláštní program podle čl. 1 odst. 2 písm. a) a EIT a částkou přidělenou na zvláštní program podle čl. 1 odst. 2 písm. c) nejsou povoleny a je třeba se vyvarovat zbytečného zdvojování mezi oběma programy.

2.   Program zajistí víceoborový přístup a v příslušných případech rovněž začlenění společenských a humanitních věd do všech klastrů a činností v rámci programu, včetně zvláštních výzev k podávání návrhů týkajících se společenských a humanitních témat.

3.   Kolaborativní části programu zajistí rovnováhu mezi nižší a vyšší úrovní technologické připravenosti, čímž se pokryje celý hodnotový řetězec.

4.   Program zajistí účinnou podporu a integraci spolupráce s třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi a iniciativami na základě oboustranných přínosů, zájmů Unie, mezinárodních závazků a případně vzájemnosti.

5.   Program pomáhá zemím rozšiřování účasti zvýšit v něm svou účast a podporovat široké zeměpisné pokrytí v rámci kolaborativních projektů, mimo jiné šířením vědecké excelence, posilováním nových kooperativních vazeb a podněcováním k výměně znalostí a rovněž prostřednictvím provádění čl. 24 odst. 2 a čl. 50 odst. 5. Toto úsilí musí být zohledněno v přiměřených opatřeních členských států, včetně stanovení atraktivních platů pro výzkumné pracovníky, za podpory unijních, státních a regionálních fondů. Aniž by byla podkopávána kritéria excelence, musí být zvláštní pozornost věnována v závislosti na konkrétní situaci v dané oblasti výzkumu a inovací zeměpisné vyváženosti v hodnotících panelech a orgánech, jako jsou například správní rady a skupiny odborníků.

6.   Program zajistí účinné prosazování rovných příležitostí pro všechny a provádění všeobecného začleňování hlediska rovnosti žen a mužů a genderového rozměru v samotném obsahu výzkumu a inovací. Usiluje o řešení příčin genderové nerovnosti. Zvláštní pozornost je věnována zajišťování co největší míry genderové vyváženosti v hodnotících panelech a jiných příslušných poradních orgánech, jako jsou rady a odborné skupiny.

7.   Program je prováděn v synergickém působení s dalšími programy Unie, přičemž usiluje o co největší administrativní zjednodušení. Příkladný seznam programů Unie, s nimiž má být zajištěno synergické působení, je uveden v příloze IV.

8.   Program přispívá ke zvýšení veřejných a soukromých investic do výzkumu a vývoje v členských státech, a pomáhá tak dosáhnout celkové investice nejméně 3 % HDP Unie do výzkumu a vývoje.

9.   Komise při provádění programu průběžně usiluje o administrativní zjednodušování a snižování zátěže žadatelů a příjemců.

10.   V rámci celkového cíle Unie začleňování opatření v oblasti klimatu do odvětvových politik Unie a do fondů Unie musí akce v rámci programu dosáhnout příspěvku alespoň 35 % výdajů na cíle v oblasti klimatu. Klimatická hlediska musí být odpovídajícím způsobem začleňována do samotného obsahu výzkumu a inovací.

11.   Program podporuje společné vytváření a společné navrhování prostřednictvím zapojení občanů a občanské společnosti.

12.   Program zajistí transparentnost a odpovědnost veřejného financování u projektů v oblasti výzkumu a inovací, čímž ochrání veřejný zájem.

13.   Komise nebo příslušný financující subjekt zajistí, aby všichni potenciální účastníci měli v okamžiku zveřejnění výzvy k podávání návrhů k dispozici dostatečné pokyny a informace, a zejména příslušnou vzorovou grantovou dohodu.

1.   Mise se programují v rámci pilíře „Globální výzvy a konkurenceschopnost evropského průmyslu“, k jejich plnění mohou však také přispívat akce prováděné v rámci jiných částí programu a také doplňující činnosti prováděné v rámci jiných programů Unie. Mise umožňují konkurenční řešení, jejichž výsledkem je celoevropská přidaná hodnota a dopad.

2.   Mise se stanovují a provádějí v souladu s tímto nařízením a se zvláštním programem uvedeným v čl. 1 odst. 2 písm. a), aby bylo zajištěno aktivní a brzké zapojení členských států a rozsáhlé výměny s Evropským parlamentem. Mise, jejich cíle, rozpočet, dílčí cíle, rozsah a záběr, ukazatele a milníky musí být uvedeny ve strategických plánech v oblasti výzkumu a inovací, popřípadě v pracovních programech. Hodnocení návrhů v rámci misí se provádí v souladu s článkem 29.

3.   V průběhu prvních tří let programu je prostřednictvím konkrétních výzev k podávání návrhů na provedení misí programováno maximálně 10 % ročního rozpočtu pilíře II. Ve zbývajících letech programu je možné uvedený procentní podíl zvýšit pouze na základě kladného hodnocení procesu výběru a řízení mise. Komise informuje o celkovém podílu rozpočtu každého pracovního programu věnovaného na mise.

4.   Mise musí:

5.   Komise monitoruje a hodnotí každou misi v souladu s články 50 a 52 a přílohou V, včetně pokroku vedoucího ke krátkodobým, střednědobým a dlouhodobým cílům, což zahrnuje fáze provádění, sledování a postupného ukončování misí. Hodnocení prvních misí zřízených v rámci programu se uskuteční nejpozději do konce roku 2023 a před přijetím jakéhokoli rozhodnutí o vytvoření nových misí a o pokračování, ukončení nebo přesměrování probíhajících misí. Výsledky tohoto hodnocení se zveřejní a musí obsahovat mimo jiné analýzu procesu jejich výběru a jejich řízení, rozpočtu, zaměření a dosavadního pokroku.

1.   Komise zřídí ERI jako centrálně řízené „jednotné kontaktní místo“ pro účely provádění akcí v rámci pilíře III „Inovativní Evropa“, které se ERI týkají. ERI se zaměří především na průlomové a přelomové inovace, bude cílit zejména na ty, které vytvářejí tržní příležitosti, přičemž rovněž podpoří všechny druhy inovací, včetně inkrementálních.

ERI se řídí těmito zásadami:

2.   ERI je otevřena všem typům inovátorů od jednotlivců po vysoké školy, výzkumné organizace a společnosti (malé a střední podniky včetně začínajících podniků a ve výjimečných případech i malé společnosti se střední tržní kapitalizací) a od jednotlivých příjemců po multidisciplinární konsorcia. Na inovativní začínající podniky a malé a střední podniky musí být vyčleněno nejméně 70 % rozpočtu ERI.

3.   Rada ERI a způsob řízení ERI jsou popsány v rozhodnutí (EU) 2021/764.

1.   Části programu mohou být prováděny prostřednictvím evropských partnerství. Zapojení Unie do evropských partnerství může mít některou z těchto forem:

2.   Evropská partnerství:

3.   Evropská partnerství podle odst. 1 písm. a) a b) tohoto článku budou uvedena ve strategických plánech v oblasti výzkumu a inovací předtím, než budou zařazena do pracovních programů.

4.   Ustanovení a kritéria pro výběr, provádění, monitorování, hodnocení a ukončování evropských partnerství jsou stanovena v příloze III.

1.   Finanční krytí pro provádění programu na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027 činí 86 123 000 000 EUR v běžných cenách pro zvláštní program uvedený v čl. 1 odst. 2 písm. a) a pro EIT a 7 953 000 000 EUR v běžných cenách pro zvláštní program uvedený v čl. 1 odst. 2 písm. c).

2.   Orientační rozdělení částky uvedené v odstavci 1 pro zvláštní program uvedený v čl. 1 odst. 2 písm. a) a pro EIT je následující:

3.   V důsledku úpravy specifické pro určitý program stanovené v článku 5 nařízení (EU, Euratom) 2020/2093 se částka uvedená v odstavci 1 pro zvláštní program uvedený v čl. 1 odst. 2 písm. a) tohoto nařízení a pro EIT zvyšuje o dodatečný příděl ve výši 3 000 000 000 EUR ve stálých cenách roku 2018, jak je uvedeno v příloze II nařízení (EU, Euratom) 2020/2093.

4.   Orientační rozdělení částky uvedené v odstavci 3 je následující:

5.   Aby bylo možné reagovat na nepředvídané situace nebo nový vývoj a nové potřeby, může se Komise v rámci ročního rozpočtového procesu odchýlit od částek uvedených v odstavci 2 až do výše 10 %. Žádné takovéto odchýlení není možné v případě částky uvedené v odst. 2 písm. b) bodu vii) a v případě celkové částky stanovené pro část „Rozšiřování účasti a posilování EVP“ v odstavci 2.

6.   Částka uvedená v odstavcích 1 a 3 tohoto článku pro zvláštní program uvedený v čl. 1 odst. 2 písm. a) a pro EIT může rovněž pokrývat výdaje na přípravu, monitorování, kontrolu, audit, hodnocení a další činnosti a výdaje nezbytné pro řízení a provádění programu, včetně všech administrativních výdajů, i hodnocení pokroku při dosahování jeho cílů. Administrativní výdaje na nepřímé akce nesmí překročit 5 % celkové částky určené na nepřímé akce v rámci zvláštního programu uvedeného v čl. 1 odst. 2 písm. a) a EIT. Kromě toho může částka uvedená v odstavcích 1 a 3 tohoto článku pro zvláštní program uvedený v čl. 1 odst. 2 písm. a) a EIT pokrývat rovněž:

7.   S cílem umožnit řízení akcí, jež nebudou dokončeny do 31. prosince 2027, lze do rozpočtu Unie na období po roce 2027 začlenit i prostředky na pokrytí výdajů stanovených v odstavci 6.

8.   Rozpočtové závazky na akce trvající déle než jeden rozpočtový rok mohou být rozloženy do ročních splátek po dobu několika let.

9.   V souladu s čl. 193 odst. 2 druhým pododstavcem písm. a) finančního nařízení lze na omezenou dobu a v řádně odůvodněných případech uvedených v rozhodnutí o financování považovat činnosti podporované podle tohoto nařízení a související náklady za způsobilé od 1. ledna 2021, a to i v případě, že uvedené činnosti byly provedeny a náklady vznikly před podáním žádosti o grant.

1.   S výhradou čl. 3 odst. 3, 4, 7 a 9 nařízení Rady (EU) 2020/2094 se opatření uvedená v čl. 1 odst. 2 uvedeného nařízení v rámci programu provádějí částkami uvedenými v čl. 2 odst. 2 písm. a) bodě iv) uvedeného nařízení.

2.   Částky uvedené v čl. 2 odst. 2 písm. a) bodě iv) nařízení (EU) 2020/2094 představují vnější účelově vázané příjmy, jak je uvedeno v čl. 3 odst. 1 uvedeného nařízení. Tyto dodatečné částky jsou přidělovány výhradně na akce v oblasti výzkumu a inovací zaměřené na řešení důsledků krize způsobené onemocněním COVID-19, zejména jejích hospodářských, sociálních a společenských důsledků. Prioritu mají inovativní malé a střední podniky a zvláštní pozornost je třeba věnovat jejich začlenění do kolaborativních projektů v rámci pilíře II.

3.   Orientační rozdělení částek uvedených v čl. 2 odst. 2 písm. a) bodě iv) nařízení Rady (EU) 2020/2094 je následující:

1.   Program prosazuje otevřenou vědu jako přístup k vědeckému procesu založený na spolupráci a šíření poznatků, zejména v souladu s těmito prvky, které budou zajištěny v souladu s čl. 39 odst. 3 tohoto nařízení:

2.   Zásada reciprocity v otevřené vědě je podporována a prosazována ve všech dohodách se třetími zeměmi o přidružení a spolupráci, včetně dohod uzavřených financujícími subjekty pověřenými nepřímým řízením programu.

3.   Zajistí se odpovědná správa výzkummných dat v souladu se zásadami „dohledatelnosti“, „dostupnosti“, „interoperability“ a „znovupoužitelnosti“ (zásady FAIR). Rovněž se věnuje pozornost dlouhodobému uchovávání těchto dat.

4.   Jsou podporovány a prosazovány další postupy otevřené vědy, včetně postupů ve prospěch malých a středních podniků.

1.   Program se provádí v synergii s dalšími programy Unie v souladu se zásadou stanovenou v čl. 7 odst. 7.

2.   Výzvám k podávání návrhů uvedeným v pracovním programu se uděluje „pečeť excelence“. V souladu s příslušnými ustanoveními nařízení o společných ustanoveních na období 2021-2027 a příslušnými ustanoveními nařízení o strategických plánech SZP mohou obdržet podporu z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Evropského sociálního fondu+ (ESF+) nebo Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV):

3.   Finanční příspěvky z programů spolufinancovaných z EFRR, ESF+, ENRAF a EZFRV mohou být považovány za příspěvek zúčastněného členského státu pro účely evropských partnerství podle čl. 10 odst. 1 písm. b) a c) tohoto nařízení, za předpokladu, že je to v souladu s příslušnými ustanoveními nařízení o společných ustanoveních na období 2021-2027 a nařízení týkajících se jednotlivých fondů.

4.   Na akci, na niž byl získán příspěvek v rámci jiného programu Unie, lze rovněž získat příspěvek z tohoto programu, pokud tyto příspěvky nepokrývají tytéž náklady Pro příspěvek na akci z příslušného programu Unie se použijí pravidla dotyčného programu. Kumulativní financování nesmí překročit celkové způsobilé náklady na akci. Podporu z jednotlivých programů Unie lze vypočítat na poměrném základě v souladu s dokumenty, v nichž jsou stanoveny podmínky podpory.

5.   Do programu mohou být za podmínek stanovených v příslušných ustanoveních nařízení o společných ustanovení na období 2021-2027převedeny na žádost dotčených členských států zdroje přidělené členským státům ve sdíleném řízení. Komise tyto zdroje vynakládá přímo v souladu s čl. 62 odst. 1 prvním pododstavcem písm. a) finančního nařízení, nebo nepřímo v souladu s písmenem c) uvedeného pododstavce. Tyto zdroje se použijí ve prospěch dotčeného členského státu.

6.   Pokud Komise nepřijala právní závazek v rámci přímého nebo nepřímého řízení v souvislosti se zdroji převedenými v souladu s odstavcem 5, mohou být odpovídající nepřidělené zdroje na žádost členského státu v souladu s podmínkami stanovenými v příslušných ustanoveních nařízení o společných ustanovení na období 2021-2027 převedeny zpět do jednoho nebo více příslušných zdrojových programů.

1.   Program je otevřen přidružení těchto třetích zemí (dále jen "přidružené země"):

2.   Přidružení každé z třetích zemí podle odst. 1 písm. d) k programu musí být v souladu s podmínkami stanovenými ve zvláštní dohodě týkající se účasti třetí země na programu Unie za předpokladu, že tato dohoda:

Příspěvky uvedené v prvním pododstavci písm. b) představují účelově vázané příjmy podle čl. 21 odst. 5 finančního nařízení.

3.   Rozsah přidružení každé třetí země k programu zohlední analýzu přínosů pro Unii a cíl podpory hospodářského růstu v Unii prostřednictvím inovací. V souladu s tím mohou být části programu z dohody o přidružení s konkrétní zemí, s výjimkou členů EHP, přistupujících zemí, kandidátských zemí a potenciálních kandidátů, vyňaty.

4.   Dohoda o přidružení musí v co největší míře umožnit reciproční účast právních subjektů usazených v Unii v ekvivalentních programech přidružených zemí v souladu s podmínkami stanovenými v uvedených programech.

5.   Podmínky určující výši finančního příspěvku zajistí pravidelnou automatickou opravu jakékoliv významné nerovnováhy ve srovnání s částkou, kterou subjekty usazené v příslušné zemi dostávají díky účasti v programu, s přihlédnutím k nákladům na řízení, realizaci a provoz programu. Při přidělování finančních příspěvků se zohlední míra účasti právních subjektů přidružených zemí v každé části programu.

1.   Pravidla stanovená v této hlavě se nevztahují na přímé akce prováděné JRC.

2.   V řádně odůvodněných případech se financující subjekty mohou odchýlit od pravidel stanovených v této hlavě, s výjimkou článků 18, 19 a 20, pokud:

1.   Aniž je dotčen odstavec 2 tohoto článku, jsou pro financování způsobilé pouze akce určené k provádění cílů uvedených v článku 3.

Nefinancují se tyto oblasti výzkumu:

2.   Výzkum na lidských kmenových buňkách pocházejících z dospělých jedinců i z embryí může být financován v závislosti na obsahu vědeckého návrhu i na právním rámci daných členských států. V rámci Unie ani mimo ni se neposkytuje financování na výzkumné činnosti, které jsou zakázané ve všech členských státech. V členském státě nemůže být financována výzkumná činnost, která je v něm zakázána.

1.   Akce prováděné v rámci programu musí být v souladu s etickými zásadami a s příslušnými ustanoveními unijního, vnitrostátního a mezinárodního práva, včetně Listiny a Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a jejích dodatkových protokolů.

Zvláštní pozornost je věnována zásadě proporcionality, právu na soukromí, právu na ochranu osobních údajů, právu na fyzickou a duševní nedotknutelnost osoby, právu na nediskriminaci a potřebě zajistit ochranu životního prostředí a vysoký stupeň ochrany lidského zdraví.

2.   Právní subjekty účastnící se akce poskytnou:

3.   Návrhy musí být systematicky prověřeny s cílem určit akce, které vyvolávají složité nebo závažné etické otázky, a předložit je k etickému posouzení. Etické posouzení provádí Komise, není-li svěřeno financujícímu subjektu. Všechny akce, které zahrnují použití lidských embryonálních kmenových buněk nebo lidských embryí, musí být předmětem etického posouzení. Etické prověřování a posouzení se provádí za podpory odborníků na otázky etiky. Komise a financující subjekty zajistí co největší transparentnost postupů v oblasti etiky, aniž je dotčena důvěrnost obsahu těchto postupů.

4.   Právní subjekty účastnící se akcí obdrží veškerá schválení nebo jiné povinné dokumenty od příslušných vnitrostátních, místních etických komisí nebo jiných orgánů, jako jsou úřady pro ochranu údajů, před zahájením příslušných činností. Tyto dokumenty musí být archivovány a na žádost poskytnuty Komisi nebo příslušnému financujícímu subjektu.

5.   V případě potřeby provedou Komise nebo příslušný financující subjekt etické kontroly. V případě závažných nebo složitých etických otázek budou etické kontroly prováděny Komisí, která jejich provedení může svěřit financujícímu subjektu.

Etické kontroly se provádějí s podporou odborníků na otázky etiky.

6.   Akce, které nesplňují etické požadavky uvedené v odstavcích 1 až 4 a nejsou tudíž z etického hlediska přijatelné, jsou zamítnuty nebo ukončeny, jakmile je konstatováno, že jsou eticky nepřijatelné.

1.   Akce prováděné v rámci programu musí být v souladu s příslušnými bezpečnostními pravidly a zejména pravidly na ochranu utajovaných informací před neoprávněným zveřejněním, včetně dodržování příslušných unijních a vnitrostátních právních předpisů. V případě výzkumu prováděného mimo Unii, při kterém jsou využívány utajované informace nebo takové informace vznikají, je nezbytné, aby kromě souladu s těmito požadavky byla uzavřena dohoda o bezpečnosti informací mezi Unií a třetí zemí, v níž se má výzkum provádět.

2.   Tam, kde je to vhodné, musí návrhy obsahovat bezpečnostní sebehodnocení s uvedením veškerých bezpečnostních otázek a podrobným popisem způsobu jejich řešení zajišťujícího jejich soulad s příslušnými unijními a vnitrostátními právními předpisy.

3.   Tam, kde je to vhodné, provede Komise nebo příslušný financující subjekt bezpečnostní kontrolu návrhů vyvolávajících bezpečnostní otázky.

4.   Tam, kde je to vhodné, musí být akce v souladu s rozhodnutím (EU, Euratom) 2015/444 a jeho prováděcími pravidly.

5.   Právní subjekty účastnící se akce zajistí ochranu utajovaných informací, které byly využity nebo které v rámci akce vznikly, před neoprávněným zveřejněním. Před zahájením příslušných činností subjekty předloží osvědčení o bezpečnostní prověrce osob nebo zařízení vydané příslušnými vnitrostátními bezpečnostními orgány.

6.   Pokud musí s utajovanými informacemi pracovat nezávislí externí odborníci, vyžaduje se před jmenováním těchto odborníků příslušné osvědčení o bezpečnostní prověrce.

7.   Tam, kde je to vhodné, může Komise nebo příslušný financující subjekt provádět bezpečnostní kontroly.

8.   Akce, které nejsou v souladu s bezpečnostními pravidly podle tohoto článku, mohou být zamítnuty nebo kdykoli ukončeny.

1.   Akcí v rámci programu se může zúčastnit kterýkoli právní subjekt bez ohledu na místo svého usazení, a to včetně právních subjektů z nepřidružených třetích zemí nebo mezinárodních organizací, pokud jsou splněny podmínky stanovené v tomto nařízení, jakož i veškeré podmínky stanovené v pracovním programu nebo výzvě k podávání návrhů.

2.   Pokud pracovní program nestanoví jinak a je-li to řádně odůvodněno, jsou právní subjekty tvořící konsorcium způsobilé k účasti na akcích v rámci programu, pokud je toto konsorcium tvořeno:

3.   Akce ERV v oblasti hraničního výzkumu, akce ERI, akce spojené s odbornou přípravou a mobilitou nebo akce na spolufinancování programu mohou být prováděny jedním nebo několika právními subjekty, pokud je alespoň jeden z nich usazen v členském státě nebo přidružené zemi na základě dohody uzavřené v souladu s článkem 16.

4.   Koordinační a podpůrné akce mohou být prováděny jedním nebo několika právními subjekty, které mohou být usazeny v některém členském státě, přidružené zemi nebo ve výjimečných případech v jiné třetí zemi.

5.   Pokud jde o akce spojené se strategickými prostředky, zájmy, autonomií nebo bezpečností Unie, pracovní program může stanovit, že účast může být omezena na právní subjekty usazené pouze v členských státech nebo na právní subjekty usazené kromě členských států v uvedených přidružených nebo jiných třetích zemích. Jakékoli omezení účasti právních subjektů usazených v přidružených zemích, které jsou členy EHP, musí být v souladu s podmínkami stanovenými v Dohodě o Evropském hospodářském prostoru. V řádně odůvodněných a výjimečných případech a s cílem zaručit ochranu strategických zájmů Unie a jejích členských států může pracovní program z jednotlivých výzev k podávání návrhů rovněž vyloučit účast právních subjektů, které jsou usazeny v Unii nebo v přidružených zemích, přímo nebo nepřímo kontrolovaných nepřidruženými třetími zeměmi nebo právními subjekty nepřidružených třetích zemí, nebo jejich účast podřídit podmínkám stanoveným v pracovním programu.

6.   Ve vhodných a řádně odůvodněných případech může pracovní program stanovit další kritéria způsobilosti vedle kritérií uvedených v odstavcích 2 až 5 s ohledem na specifické požadavky politiky nebo povahu a cíle akce, včetně počtu právních subjektů, druhu právního subjektu a místa usazení.

7.   Pokud jde o akce využívající částky podle čl. 15 odst. 5, musí být účast omezena na jeden právní subjekt usazený v jurisdikci převádějícího řídícího orgánu, není-li s tímto řídícím orgánem dohodnuto jinak.

8.   Pokud je to uvedeno v pracovním programu, může se akcí účastnit JRC.

9.   JRC, mezinárodní evropské výzkumné organizace a právní subjekty zřízené podle práva Unie se považují za usazené v jiném členském státě než v těch, ve kterých jsou usazeny další právní subjekty podílející se na akci.

10.   Pokud jde o akce ERV v oblasti hraničního výzkumu a akce spojené s odbornou přípravou a mobilitou a pokud jsou uvedeny v pracovním programu, mezinárodní organizace se sídlem v některém členském státě nebo přidružené zemi se považují za usazené v tomto členském státě nebo přidružené zemi. Pokud jde o jiné části programu, považují se mezinárodní organizace jiné než mezinárodní evropské výzkumné organizace za usazené v nepřidružené třetí zemi.

1.   Právní subjekty jsou způsobilé pro financování, pokud jsou usazeny v členském státě nebo přidružené zemi. Pro financování z částek určených pro akce podle čl. 15 odst. 5 jsou způsobilé pouze právní subjekty usazené v jurisdikci převádějícího řídícího orgánu, nebylo-li s tímto řídícím subjektem dohodnuto jinak.

2.   Právní subjekty usazené v nepřidružené třetí zemi nesou náklady na svou účast. Pro financování jsou však v rámci akce způsobilé právní subjekty usazené v nepřidružených třetích zemích s nízkými až středními příjmy a výjimečně v jiných nepřidružených třetích zemích, pokud:

3.   Přidružené subjekty jsou způsobilé pro financování v rámci akce, pokud jsou usazeny v členském státě, přidružené zemi nebo ve třetí zemi uvedené v pracovním programu přijatém Komisí.

4.   Komise pravidelně zpřístupňuje Evropskému parlamentu a Radě informace o výši finančních příspěvků Unie poskytnutých právním subjektům usazeným v přidružených a nepřidružených třetích zemích. Pokud jde o přidružené země, zahrnují uvedené informace rovněž informace o jejich finanční rovnováze.

1.   Obsah výzev k podávání návrhů pro všechny akce musí být zahrnut do pracovního programu.

2.   Pokud je to nutné k dosažení jejich cílů, mohou být výzvy k podávání návrhů ve výjimečných případech omezeny na rozvoj dodatečných činností nebo připojení dalších partnerů ke stávajícím akcím. Kromě toho může být v pracovním programu stanovena možnost pro právní subjekty ze zemí s nízkým výkonem v oblasti výzkumu a inovací připojit se k již vybraným kolaborativním akcím v oblasti výzkumu a inovací, pokud se na tom dohodne příslušné konsorcium a za předpokladu, že právní subjekty z těchto zemí se těchto činností již neúčastní.

3.   Výzva k podávání návrhů se nevyžaduje u koordinačních a podpůrných akcí nebo akcí na spolufinancování programu, které:

4.   Pracovní program upřesní výzvy k podávání návrhů, za něž mohou být uděleny „pečeti excelence“. S předchozím souhlasem žadatele mohou být informace týkající se žádosti a hodnocení sdíleny se zainteresovanými financujícími orgány, s výhradou uzavření dohod o zachování důvěrnosti.

1.   Akce mohou zahrnovat nebo mít jako primární cíl zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi či zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení, jež mají být provedena příjemci, kteří jsou veřejnými zadavateli nebo zadavateli ve smyslu směrnic Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU (29) a 2014/25/EU (30).

2.   Zadávací řízení:

V případě zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi může být zadávací řízení tam, kde je to vhodné, a aniž jsou dotčeny zásady uvedené v písmenu a), zjednodušeno nebo zrychleno a může stanovit zvláštní podmínky, jako je například omezení místa plnění činností, které jsou předmětem zakázky, na území členských států a přidružených zemí;

3.   Dodavatel, který vytvoří výsledky v rámci veřejné zakázky v předobchodní fázi, musí vlastnit alespoň s nimi spojená práva duševního vlastnictví. Veřejní zadavatelé musí mít alespoň bezplatná přístupová práva k výsledkům pro své vlastní použití a právo udělovat nebo vyžadovat, aby zúčastnění dodavatelé udělovali třetím stranám nevýhradní licence k využívání výsledků jménem veřejného zadavatele za spravedlivých a přiměřených podmínek bez práva udělovat sublicence. Pokud dodavatel výsledky komerčně nevyužije v daném období po zadání veřejné zakázky v předobchodní fázi, jež je uvedeno ve smlouvě, mohou veřejní zadavatelé poté, co od dodavatele zjistí, z jakých důvodů je nevyužil, vyžadovat, aby převedl vlastnictví výsledků na veřejné zadavatele.

1.   Kromě výjimek uvedených v čl. 198 odst. 5 finančního nařízení se ověří pouze finanční kapacita koordinátora, a to pouze v případě, že požadované financování z prostředků Unie je rovno 500 000 EUR nebo vyšší.

2.   Bez ohledu na odstavec 1, pokud však existují důvody k pochybnostem o finanční kapacitě žadatele nebo pokud existuje vyšší riziko vzhledem k účasti v několika probíhajících akcích financovaných z výzkumných a inovačních programů Unie, Komise nebo příslušný financující subjekt ověří rovněž finanční kapacitu ostatních žadatelů nebo koordinátorů, i když je požadované financování pod prahovou hodnotou uvedenou v odstavci 1.

3.   Je-li finanční kapacita strukturálně zaručena jiným právním subjektem, ověří se finanční kapacita tohoto právního subjektu.

4.   Pokud je finanční kapacita žadatele nedostatečná, mohou Komise nebo financující subjekt účast žadatele podmínit předložením prohlášení o společné a nerozdílné odpovědnosti přidruženého subjektu.

5.   Příspěvek do mechanismu uvedeného v článku 37 tohoto nařízení se považuje za dostatečnou záruku podle článku 152 finančního nařízení. Od příjemců nesmí být přijaty ani od nich nesmí být požadovány žádné další záruky nebo zajištění.

1.   Návrh se hodnotí na základě těchto kritérií pro udělení grantu:

2.   Na návrhy u akcí ERV v oblasti hraničního výzkumu se jako jediné kritérium použije kritérium uvedené v odst. 1 písm. a).

3.   Pracovní program stanoví další podrobnosti ohledně uplatňování kritérií pro udělení grantu stanovených v odstavci 1, včetně veškerých koeficientů, prahových hodnot a v relevantních případech pravidel pro zacházení s návrhy ex aequo, a to při zohlednění cílů výzvy k podávání návrhů. Podmínky pro zacházení s návrhy ex aequo mohou zahrnovat mimo jiné následující kritéria: malé a střední podniky, genderové hledisko a zeměpisná rozmanitost.

4.   Komise a další subjekty poskytující finance zohlední možnost dvoufázového postupu předkládání návrhů a hodnocení a bude-li to vhodné, mohou být anonymizované návrhy hodnoceny během první fáze hodnocení na základě jednoho nebo více kritérií pro udělení grantu uvedených v odstavci 1.

1.   Návrhy hodnotí hodnotící výbor, který se skládá z nezávislých externích odborníků.

Pokud jde o činnosti ERI, mise a řádně odůvodněné případy stanovené v pracovním programu přijatém Komisí, může se hodnotící výbor skládat částečně nebo, pokud jde o koordinační a podpůrné akce, částečně nebo zcela ze zástupců orgánů či institucí Unie, jak je uvedeno v článku 150 finančního nařízení.

Na proces hodnocení mohou dohlížet nezávislí odborníci.

2.   Je-li to relevantní, stanoví hodnotící výbor pořadí návrhů, které dosáhly příslušných prahových hodnot, podle:

Pokud jde o činnosti ERI, mise a jiné řádně odůvodněné případy stanovené v pracovním programu přijatém Komisí, může hodnotící výbor také navrhnout úpravy návrhů, pokud jsou tyto úpravy potřebné pro konzistentnost portfoliového přístupu. Tyto úpravy musí být v souladu s podmínkami pro účast a se zásadou rovného zacházení. Programový výbor musí být o těchto případech informován.

3.   Proces hodnocení musí být koncipován tak, aby byl vyloučen střet zájmů a podjatost. Musí být zaručena transparentnost hodnotících kritérií a metody určování výsledků hodnocení.

4.   V souladu s čl. 200 odst. 7 finančního nařízení žadatelé obdrží zpětnou vazbu ve všech fázích hodnocení a, je-li žádost zamítnuta, musí jim být sděleny důvody pro zamítnutí.

5.   Právní subjekty usazené v zemích s nízkou výkonností v oblasti výzkumu a inovací, které se úspěšně účastnily složky „Rozšiřování účasti a sdílení excelence“, obdrží na žádost záznam o své účasti, který může být přiložen k návrhům v kolaborativních částech programu, které koordinují.

1.   Žadatel může požádat o přezkum hodnocení, pokud se domnívá, že příslušný hodnotící postup nebyl na jeho návrh správně použit (31).

2.   Předmětem žádosti o přezkum hodnocení mohou být pouze procesní aspekty hodnocení. Předmětem tohoto přezkumu nemůže být hodnocení kvalit návrhu.

3.   Žádost o přezkum hodnocení musí být předložena ke konkrétnímu návrhu a ve lhůtě 30 dnů od sdělení výsledků hodnocení.

Výbor pro přezkum hodnocení vydá stanovisko ohledně procesních aspektů hodnocení a jeho předsedou a členy jsou zaměstnanci Komise nebo příslušného financujícího subjektu, kteří nebyli zapojeni do hodnocení návrhů. Výbor pro přezkum hodnocení může doporučit jeden z těchto postupů:

4.   Přezkum hodnocení nezdrží výběr návrhů, které nejsou předmětem tohoto přezkumu.

5.   Komise zajistí, aby existoval postup umožňující účastníkům podávat přímé dotazy či stížnosti týkající se jejich zapojení do programu. Informace o způsobu předkládání dotazů či stížností jsou dostupné on-line.

1.   Odchylně od čl. 194 odst. 2 prvního pododstavce finančního nařízení se použijí tyto lhůty:

2.   Pracovní program může stanovit kratší lhůty než lhůty stanovené v odstavci 1.

3.   Kromě výjimek stanovených v čl. 194 odst. 2 druhém pododstavci finančního nařízení mohou být lhůty uvedené v odstavci 1 tohoto článku překročeny u akcí ERV, u misí a v případě, že jsou akce předloženy k etickému posouzení nebo bezpečnostní kontrole.

1.   Pokud některý příjemce neplní své povinnosti spojené s technickým prováděním akce, musí být tyto povinnosti plněny ostatními příjemci bez dalšího financování z prostředků Unie, ledaže jsou této povinnosti výslovně zproštěni. Finanční odpovědnost každého příjemce je omezena na jeho vlastní závazky s výhradou ustanovení týkajících se mechanismu.

2.   Grantová dohoda může stanovit milníky a související splátky předběžných plateb. Pokud nejsou milníky dosaženy, může být akce pozastavena, změněna nebo může být v řádně odůvodněných případech ukončena.

3.   Akce může být rovněž ukončena, pokud očekávané výsledky z vědeckých nebo technologických důvodů, nebo v případě nástroje Accelerator také z ekonomických důvodů, ztratily pro Unii význam, nebo v případě ERI a misí vzhledem k jejich významu v rámci portfolia akcí. Než bude moci Komise rozhodnout o ukončení akce, provede postup s koordinátorem akce a případně s nezávislými externími odborníky, a to v souladu s článkem 133 finančního nařízení.

1.   Komise v úzké spolupráci s členskými státy vypracuje v souladu s tímto nařízením vzorové grantové dohody mezi Komisí nebo příslušným financujícím subjektem a příjemci. Je-li nutné ve vzorové grantové dohodě provést důležitou změnu, mimo jiné ve snaze o další zjednodušení povinností příjemců, Komise tuto vzorovou grantovou dohodu v úzké spolupráci s členskými státy odpovídajícím způsobem reviduje.

2.   Grantové dohody stanoví v souladu s tímto nařízením práva a povinnosti příjemců a Komise nebo příslušného financujícího subjektu. Stanoví rovněž práva a povinnosti právních subjektů, které se stanou příjemci v průběhu provádění akce, jakož i úlohu a úkoly koordinátora.

1.   Na všechny činnosti, které akce financuje, se použije jednotná míra financování na akci. Maximální míra na akci je stanovena v pracovním programu.

2.   Z programu může být uhrazeno až 100 % celkových způsobilých nákladů na akci, s výjimkou:

3.   Míry financování stanovené v tomto článku se použijí rovněž v případě akcí, u nichž se financování stanoví paušální sazbou, jednotkovými náklady nebo jednorázovou částkou na celou dobu trvání akce nebo její část.

1.   Nepřímé způsobilé náklady mohou dosahovat 25 % celkových přímých způsobilých nákladů, s výjimkou přímých způsobilých nákladů na subdodávky, finanční podpory třetím stranám a veškerých jednotkových nákladů nebo jednorázových částek, které zahrnují nepřímé náklady.

Tam, kde je to vhodné, se nepřímé náklady zahrnuté do jednotkových nákladů nebo jednorázových částek vypočítají s použitím paušální sazby stanovené v prvním pododstavci, s výjimkou jednotkových nákladů na interně fakturované zboží a služby, které se vypočítají na základě skutečných nákladů v souladu s obvyklým postupem účtování nákladů příjemce.

2.   Bez ohledu na odstavec 1 lze nepřímé náklady, pokud je to uvedeno v pracovním programu, vykázat ve formě jednorázové částky nebo jednotkových nákladů.

1.   Kromě kritérií stanovených v článku 186 finančního nařízení jsou náklady na zaměstnance v případě příjemců s odměňováním na základě projektu způsobilé k úhradě až do výše odměny, jaká by byla dané osobě vyplácena za práci na projektech v oblasti výzkumu a inovací financovaných z vnitrostátních programů, včetně odvodů na sociální zabezpečení a dalších nákladů zahrnutých do odměn zaměstnanců zapojených do dané akce, jež vyplývají z vnitrostátních právních předpisů nebo z pracovní smlouvy.

2.   Odchylně od čl. 190 odst. 1 finančního nařízení jsou náklady na zdroje poskytnuté třetími stranami prostřednictvím věcných příspěvků způsobilé, a to až do výše přímých způsobilých nákladů třetí strany.

3.   Odchylně od článku 192 finančního nařízení se příjmy plynoucí z využívání výsledků nepovažují za příjmy z akce.

4.   Příjemci mohou v souladu s tímto nařízením a s článkem 186 finančního nařízení používat své obvyklé postupy účtování k identifikaci a vykazování nákladů vzniklých v souvislosti s určitou akcí při splnění veškerých podmínek stanovených v grantové dohodě.

5.   Odchylně od čl. 203 odst. 4 finančního nařízení je při vyplacení zůstatku povinné osvědčení o finančních výkazech, jestliže částka požadovaná jako skutečné náklady a jednotkové náklady vypočtené v souladu s obvyklými účetními postupy je rovna 325 000 EUR nebo vyšší.

Osvědčení o finančních výkazech může vystavit schválený externí auditor nebo u veřejnoprávních subjektů příslušný a nezávislý státní úředník v souladu s čl. 203 odst. 4 finančního nařízení.

6.   Tam, kde je to vhodné, zohledňuje příspěvek Unie pro akce „Marie Curie-Skłodowska“ v oblasti odborné přípravy a mobility jakékoli dodatečné náklady příjemce související s mateřskou dovolenou, rodičovskou dovolenou, volnem z důvodu nemoci, zvláštní dovolenou nebo se změnou najímající hostitelské organizace nebo změnou rodinného stavu výzkumného pracovníka po dobu trvání grantové dohody.

7.   Náklady spojené s otevřeným přístupem včetně plánů správy dat jsou způsobilé k úhradě, jak je podrobněji stanoveno v grantové dohodě.

1.   Zřizuje se vzájemný pojišťovací mechanismus (dále jen „mechanismus“), který nahrazuje fond zřízený v souladu s článkem 38 nařízení Rady (EU) č. 1290/2013 a stává se jeho nástupcem. Mechanismus kryje riziko spojené s nenavrácením částek, které příjemci dluží:

Krytí rizika týkající se financujících orgánů uvedených v prvním pododstavci písm. c) může být prováděno prostřednictvím nepřímého systému krytí stanoveného v příslušné dohodě a s přihlédnutím k povaze financujícího subjektu.

2.   Mechanismus je řízen Unií, která je zastoupena Komisí jednající jako výkonný orgán. Komise stanoví konkrétní pravidla fungování mechanismu.

3.   Příjemci poskytnou příspěvek ve výši 5 % z prostředků Unie na akci. Na základě transparentních pravidelných hodnocení může Komise tento příspěvek navýšit až na 8 % nebo snížit na méně než 5 %. Příspěvek příjemců do mechanismu se odečte z počáteční předběžné platby a je zaplacen do mechanismu jménem příjemců. Uvedený příspěvek nepřekročí částku vyplacenou v rámci počáteční předběžné platby.

4.   Příspěvek příjemců se navrátí při výplatě zůstatku.

5.   Veškeré finanční výnosy plynoucí z mechanismu se vloží do mechanismu. V případě, že výnos je nedostatečný, mechanismus nezasahuje a Komise nebo příslušný financující subjekt zpětně získá dlužné částky přímo od příjemců nebo třetích stran.

6.   Takto získané částky představují účelově vázané příjmy mechanismu ve smyslu čl. 21 odst. 5 finančního nařízení. Po dokončení všech grantů, jejichž riziko mechanismus přímo či nepřímo pokrývá, získá případný zůstatek Komise a zahrne jej do rozpočtu Unie, nerozhodne-li legislativní orgán jinak.

7.   Mechanismus může být rozšířen i pro příjemce jakéhokoli jiného přímo řízeného programu Unie. Komise přijme podmínky pro účast příjemců jiných programů.

1.   Příjemci vlastní výsledky, které vytvářejí. Zajistí, aby veškerá práva jejich zaměstnanců nebo jiných stran ve vztahu k výsledkům mohla být vykonávána způsobem, který je slučitelný s povinnostmi příjemců stanovenými v grantové dohodě.

Výsledky jsou společným vlastnictvím dvou nebo více příjemců, pokud:

Spoluvlastníci se písemně dohodnou na rozdělení a podmínkách výkonu svého společného vlastnictví. Není-li dohodou o konsorciu nebo dohodou o společném vlastnictví dohodnuto jinak, každý spoluvlastník může udílet nevýhradní licence třetím stranám, aby využívaly společně vlastněné výsledky (bez práva udělovat sublicence), pokud ostatní spoluvlastníci obdrží předběžné oznámení a spravedlivou a přiměřenou odměnu. Spoluvlastníci se mohou písemně dohodnout, že použijí jiný režim než spoluvlastnictví.

2.   Příjemci, kteří získali financování z prostředků Unie, své výsledky přiměřeně chrání, je-li ochrana možná a odůvodněná, s přihlédnutím ke všem relevantním skutečnostem, včetně vyhlídek na komerční využití a jakýchkoli jiných oprávněných zájmů. Při rozhodování o ochraně příjemci rovněž zohlední oprávněné zájmy ostatních příjemců v rámci dané akce.

1.   Každý příjemce, který obdržel finanční prostředky Unie, vyvine co největší úsilí k tomu, aby výsledky, které vlastní, využil nebo aby dosáhl toho, že je využije jiný právní subjekt. Využívání může být prováděno přímo příjemci nebo nepřímo, zejména prostřednictvím převodu a udělování licencí na výsledky v souladu s článkem 40.

Pracovní program může stanovit další povinnosti týkající se využívání.

Pokud přes veškerou snahu ze strany příjemce o přímé či nepřímé využití výsledků nedojde k žádnému využití výsledků ve lhůtě stanovené v grantové dohodě, použije příjemce vhodnou on-line platformu uvedenou v grantové dohodě s cílem nalézt zainteresované strany, které by tyto výsledky využily. Od této povinnosti se může na žádost příjemce upustit, je-li to odůvodněno.

2.   Příjemci musí své výsledky šířit, co nejdříve je to možné, a to ve veřejně přístupném formátu, s výhradou omezení z důvodů ochrany duševního vlastnictví, bezpečnostních pravidel nebo oprávněných zájmů.

Pracovní program může stanovit další povinnosti týkající se šíření při současném zabezpečení hospodářských a vědeckých zájmů Unie.

3.   Příjemci zajistí, že bude zaručen otevřený přístup k vědeckým publikacím za podmínek stanovených v grantové dohodě. Příjemci zejména zajistí, že oni nebo autoři si ponechají dostatečná práva duševního vlastnictví k tomu, aby mohly být splněny požadavky na otevřený přístup.

Otevřený přístup k výzkumným datům je podle podmínek stanovených v grantové dohodě obecným pravidlem, musí však být zajištěna možnost výjimek podle zásady „co nejotevřenější, nepřístupné jen v nezbytné míře“, přičemž se zohlední oprávněné zájmy příjemců včetně komerčního využití a veškerá další omezení, jako jsou pravidla ochrany údajů, soukromí, důvěrnost, obchodní tajemství, zájmy Unie na ochraně hospodářské soutěže, bezpečnostní pravidla nebo práva duševního vlastnictví.

Pracovní program může stanovit další pobídky nebo povinnosti týkající se dodržování postupů otevřené vědy.

4.   Příjemci spravují veškeré výzkumná data získaná při určité akci v rámci programu na základě zásad FAIR a v souladu s grantovou dohodou a stanoví plán pro správu dat.

Pracovní program může v odůvodněných případech stanovit jako další povinnost používat pro ukládání výzkumných dat a poskytování přístupu k nim evropský cloud pro otevřenou vědu.

5.   Příjemci, kteří mají v úmyslu šířit své výsledky, musí předem informovat ostatní příjemce v rámci akce. Kterýkoliv další příjemce může vznést námitku, pokud je schopen prokázat, že šíření těchto výsledků by významně poškodilo jeho oprávněné zájmy ve vztahu k jeho výsledkům nebo stávajícím znalostem. V takovém případě nesmí k šíření těchto výsledků dojít, dokud nebudou podniknuty náležité kroky k ochraně těchto oprávněných zájmů.

6.   Není-li v pracovním programu stanoveno jinak, musí návrhy obsahovat plán pro využívání a šíření výsledků. V případě, že očekávané využití výsledků zahrnuje vývoj, vytvoření, výrobu a uvádění na trh produktu či postupu nebo vytváření a poskytování služby, musí plán obsahovat strategii pro toto využití. V případě, že se v plánu uvádí využití výsledků především v nepřidružených třetích zemích, právní subjekty vysvětlí, do jaké míry, může být takovéto využití ještě považováno za využití v zájmu Unie.

Příjemci plán pro využívání a šíření výsledků v průběhu akce a po jejím skončení aktualizují v souladu s grantovou dohodou.

7.   Pro účely monitorování a šíření ze strany Komise nebo příslušného financujícího subjektu poskytnou příjemci veškeré požadované informace týkající se využívání a šíření jejich výsledků v souladu s grantovou dohodou. Tyto informace se s výhradou oprávněných zájmů příjemců zpřístupní veřejnosti.

1.   Příjemci jsou oprávněni převést vlastnictví svých výsledků. Zajistí, že se jejich povinnosti budou vztahovat i na nového vlastníka a že nový vlastník bude povinen je při případném dalším převodu přenést na svého nástupce.

2.   Není-li pro konkrétně určené třetí strany včetně jejich přidružených subjektů písemně dohodnuto jinak nebo není-li to podle příslušného práva možné, musí příjemci, kteří mají v úmyslu převést vlastnictví výsledků, předem informovat každého dalšího příjemce, který k výsledkům stále má přístupová práva. Toto oznámení musí obsahovat dostatečné informace o novém vlastníku, aby daný příjemce mohl posoudit dopad převodu na svá přístupová práva.

Není-li pro konkrétně určené třetí strany včetně jejich přidružených subjektů písemně dohodnuto jinak, příjemce může vznést proti převodu vlastnictví k výsledkům jiným příjemcem námitku, pokud je schopen prokázat, že převod by nepříznivě ovlivnil jeho přístupová práva. V takovém případě se převod nesmí uskutečnit, dokud mezi dotyčnými příjemci nedojde k dohodě. Grantová dohoda v tomto ohledu stanoví lhůty.

3.   Příjemci mohou udělovat licence ke svým výsledkům nebo jinak poskytovat právo na jejich využívání, a to také na výlučném základě, pokud to nemá vliv na plnění jejich povinností. Výhradní licence na výsledky je možné udělit za podmínky souhlasu všech ostatních dotčených příjemců, že se svých přístupových práv k nim zřeknou.

4.   V odůvodněných případech grantová dohoda stanoví, že Komise nebo příslušný financující subjekt má právo na vznesení námitky proti převodu vlastnictví výsledků nebo udělení výhradní licence k výsledkům, pokud:

Pokud je stanoveno v grantové dohodě právo na vznesení námitky, musí příjemce předem podat oznámení o svém záměru převést vlastnictví výsledků nebo udělit výhradní licenci k výsledkům. Práva na vznesení námitky se lze písemně vzdát, pokud jde o převody nebo granty konkrétně určeným právním subjektům, jsou-li zavedena opatření chránící zájmy Unie.

1.   Žádost o výkon přístupových práv nebo vzdání se přístupových práv musí být učiněny písemně.

2.   Není-li se subjektem, který udělil přístupová práva, dohodnuto jinak, nezahrnují přístupová práva právo udělovat sublicence;

3.   Před přistoupením ke grantové dohodě se příjemci vzájemně informují o jakýchkoli omezeních v poskytování přístupu k jejich stávajícím znalostem.

4.   Pokud se příjemce již akce neúčastní, neovlivní to jeho povinnosti poskytovat přístup.

5.   Pokud příjemce neplní své povinnosti, mohou se příjemci dohodnout, že již nebude mít přístupová práva.

6.   Příjemci udělí přístup ke:

7.   Nedohodnou-li se příjemci jinak, poskytnou rovněž přístup ke svým výsledkům a s výhradou omezení uvedených v odstavci 3 i ke svým stávajícím znalostem právnímu subjektu, který:

Přístup se udělí za spravedlivých a přiměřených podmínek, které budou dohodnuty.

8.   Žádost o přístup pro účely využívání lze podat do jednoho roku od ukončení akce, pokud se příjemci nedohodnou na jiné lhůtě.

9.   Příjemci, kteří obdrželi financování z prostředků Unie, poskytnou bezplatně přístup ke svým výsledkům orgánům, institucím či jiným subjektům Unie za účelem tvorby, provádění a monitorování politik nebo programů Unie. Přístup je omezen na nekomerční a nesoutěžní použití.

Tato přístupová práva se nevztahují na stávající znalosti příjemců.

V případě akcí v rámci klastru „Civilní bezpečnost pro společnost“ poskytnou příjemci, kteří obdrželi financování z prostředků Unie, bezplatně přístup ke svým výsledkům rovněž vnitrostátním orgánům členských států za účelem tvorby, provádění a monitorování jejich politik a programů v této oblasti. Přístup je omezen na nekomerční a nesoutěžní použití a uděluje se na základě dvoustranné dohody vymezující zvláštní podmínky s cílem zajistit, že tato přístupová práva budou použita pouze k zamýšlenému účelu a že budou stanoveny odpovídající povinnosti týkající se důvěrnosti. Dožadující členský stát, orgán, instituce či jiný subjekt Unie podají oznámení o této žádosti všem členským státům.

10.   Pracovní program může v případech, kdy je to namístě, stanovit další přístupová práva.

1.   Pro akce ERV, akce týkající se odborné přípravy a mobility, zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi, zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení, akce na spolufinancování programu a koordinační a podpůrné akce mohou platit zvláštní ustanovení týkající se vlastnictví, využívání a šíření výsledků, převodu vlastnictví a udělování licencí, jakož i přístupových práv.

2.   Zvláštní ustanovení podle odstavce 1 se stanoví v grantové dohodě a nemohou jimi být měněny zásady a povinnosti týkající se otevřeného přístupu.

1.   Není-li v této kapitole stanoveno jinak, motivační ocenění a ceny uznání v rámci programu se udělují a spravují v souladu s hlavou IX finančního nařízení.

2.   Není-li v pracovním programu nebo pravidlech soutěže stanoveno jinak, může se soutěže zúčastnit kterýkoli právní subjekt bez ohledu na místo svého usazení.

3.   Komise nebo příslušný financující subjekt mohou v příslušných případech organizovat soutěže o cenu s:

4.   Pracovní programy nebo pravidla soutěže stanoví povinnosti týkající se komunikace, a v případě, kdy je to namístě, využívání a šíření výsledků, vlastnictví a přístupových práv, včetně ustanovení o udělování licencí.

1.   Není-li v této kapitole stanoveno jinak, zadávají se veřejné zakázky v rámci programu v souladu s hlavou VII finančního nařízení.

2.   Zadávání veřejných zakázek může mít rovněž podobu zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi nebo zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení, které provádí Komise či příslušný financující subjekt buď vlastním jménem, nebo společně s veřejnými zadavateli z členských států a přidružených zemí. V těchto případech se použijí pravidla stanovená v článku 26.

1.   Na složky kombinovaného financování z programu Horizont Evropa nebo kombinované financování ERI tvořené grantem a vratnou zálohou se použijí články 34 až 37.

2.   Kombinované financování ERI se provádí v souladu s článkem 48 tohoto nařízení. Podporu v rámci kombinovaného financování ERI lze poskytnout až do doby, kdy je možné akci financovat jako operaci kombinování zdrojů nebo jako finanční a investiční operaci, jež je plně kryta zárukou EU v rámci Programu InvestEU. Odchylně od článku 209 finančního nařízení se při poskytnutí kombinovaného financování ERI nepoužijí podmínky stanovené v odstavci 2 uvedeného článku, a zejména v písmenech a) a d) uvedeného odstavce.

3.   Kombinované financování z programu Horizont Evropa lze poskytnout na akce spolufinancující program, umožňuje-li společný program členských států a přidružených zemí použití finančních nástrojů na podporu vybraných akcí. Hodnocení a výběr těchto akcí se provádí v souladu s články 15, 23, 24, 27, 28 a 29. Podmínky provádění kombinovaného financování z programu Horizont Evropa musí být v souladu s článkem 32 a obdobně s čl. 48 odst. 10 a s dodatečnými a opodstatněnými podmínkami stanovenými v pracovním programu.

4.   Zpětné úhrady včetně vrácených záloh a příjmů v rámci kombinovaného financování z programu Horizont Evropa a kombinované financování ERI se považují za vnitřní účelově vázané příjmy v souladu s čl. 21 odst. 3 písm. f) a čl. 21 odst. 4 finančního nařízení.

5.   Kombinované financování z programu Horizont Evropa a kombinované financování ERI se poskytuje tak, aby podporovalo konkurenceschopnost Unie, a přitom nenarušovalo hospodářskou soutěž na vnitřním trhu.

1.   Pathfinder bude poskytovat granty na vysoce rizikové, špičkové projekty prováděné konsorcii či samostatnými příjemci, jejichž cílem je vytvářet radikální inovace a nové příležitosti na trhu. Pathfinder bude poskytovat podporu pro nejranější fáze vědeckého, technologického nebo špičkového výzkumu a vývoje včetně ověřování koncepce a prototypů pro validaci technologie.

Pathfinder bude prováděn hlavně prostřednictvím otevřené výzvy k podávání návrhů z praxe s pravidelným datem uzávěrky každý rok a poskytne také konkurenční výzvy ke stanovení klíčových strategických cílů vyžadujících špičkové technologické a razantní myšlení.

2.   Přechodové činnosti v rámci nástroje Pathfinder napomáhají všem typům výzkumných pracovníků a inovátorů nalézt cestu k rozvoji obchodních aktivit v Unii, jako například demonstrace a studie proveditelnosti pro posouzení možných obchodních scénářů, a podporují vytváření osamostatněných podniků a začínajících podniků.

Zahájení a obsah výzev k podávání návrhů týkajících se přechodových činnosti v rámci nástroje Pathfinder:se stanoví s ohledem na cíle a rozpočet stanovené v pracovním programu v souvislosti s dotyčným portfoliem akcí.

Další granty na pevnou částku nepřesahující 50 000 EUR mohou být prostřednictvím výzvy k podávání návrhů poskytnuty na každý návrh již vybraný v rámci nástroje Pathfinder, popřípadě přechodových činností v rámci nástroje Pathfinder, s cílem provádět doplňkové činnosti, včetně naléhavých koordinačních a podpůrných akcí, pro posílení společenství příjemců portfolia, například formou posouzení možných osamostatněných podniků či potenciálních inovací vytvářejících tržní příležitosti nebo vytvoření obchodního plánu. Programový výbor zřízený podle zvláštního programu musí být o těchto případech informován.

3.   Na nástroj Pathfinder se uplatní kritéria pro udělení uvedená v článku 28.

1.   Cílem nástroje Accelerator je podporovat především trh vytvářející inovace. Podporuje pouze samostatné příjemce a poskytuje podporu především ve formě kombinovaného financování. Za určitých podmínek může rovněž poskytovat podporu pouze ve formě grantu či pouze ve formě kapitálu.

Nástroj Accelerator poskytuje tyto druhy podpor:

Podpora pouze ve formě grantu v rámci nástroje Accelerator se poskytuje, pouze jsou-li splněny současně všechny tyto podmínky:

2.   Příjemcem v rámci nástroje Accelerator musí být právní subjekt usazený v členském státě nebo přidružené zemi, který splňuje podmínky pro označení jako začínající podnik, malý nebo střední podnik nebo ve výjimečných případech malá společnost se střední tržní kapitalizací, která se hodlá rozvíjet. Návrh může předložit buď příjemce, nebo s předchozím souhlasem příjemce jedna či více fyzických osob nebo právních subjektů, jež mají v úmyslu tohoto příjemce zřídit nebo podporovat. Ve druhém případě bude dohoda o financování podepsána pouze s příjemcem.

3.   Na všechny formy příspěvku Unie poskytovaného v rámci kombinovaného financování ERI se vztahuje jediné rozhodnutí o udělení, kterým se poskytuje financování.

4.   Návrhy hodnotí s ohledem na jejich individuální přínos nezávislí externí odborníci a výběr návrhů způsobilých pro financování musí být výsledkem otevřené výzvy k podávání návrhů s datem uzávěrky na základě článků 27, 28 a 29 v souladu s odstavcem 5 tohoto článku.

5.   Předložené návrhy se hodnotí na základě těchto kritérií pro udělení:

6.   Se souhlasem dotčených žadatelů mohou Komise nebo financující subjekty, jež se podílejí na provádění programu (včetně znalostních a inovačních společenství EIT), předložit přímo k hodnocení podle kritéria pro udělení uvedeného v odst. 5 písm. c) návrh akce v oblasti inovací a tržního využití, který již splňuje kritéria uvedená v odst. 5 písm. a) a b), jsou-li splněny všechny tyto podmínky:

7.   Pečeť excelence lze udělit, jsou-li splněny současně všechny tyto podmínky:

8.   Projde-li návrh úspěšně hodnocením, navrhnou nezávislí externí odborníci na základě souvisejícího rizika a rovněž zdrojů a času, jež jsou zapotřebí pro uvedení inovace na trh, příslušnou podporu v rámci nástroje Accelerator.

Komise může návrh vybraný nezávislými externími odborníky z opodstatněných důvodů, včetně důvodů týkajících se nesouladu s cíli politik Unie, zamítnout. Programový výbor musí být o důvodech takového zamítnutí informován.

9.   Složka podpory v rámci nástroje Accelerator tvořená grantem nebo vratnou zálohou nepřekročí 70 % celkových způsobilých nákladů na vybranou inovační akci.

10.   Podmínky pro provádění složek podpory v rámci nástroje Accelerator tvořených vlastním kapitálem a vratnou podporou jsou stanoveny v rozhodnutí (EU) 2021/764.

11.   Ve smlouvě pro vybranou akci se stanoví konkrétní měřitelné milníky a odpovídající předběžné financování a splátkové platby prostřednictvím podpory v rámci nástroje Accelerator.

V případě kombinovaného financování ERI lze činnosti související s inovační akcí zahájit a první platbu předběžného financování grantu nebo vratné zálohy lze uhradit dříve, než se uplatní jiné složky poskytnutého kombinovaného financování ERI. Tyto složky financování se uplatní pod podmínkou, že je dosaženo konkrétních milníků stanovených ve smlouvě.

12.   V souladu se smlouvou se akce pozastaví, pozmění nebo v řádně odůvodněných případech ukončí, nejsou-li měřitelné milníky dosaženy. Ukončena může být i v případě, že nelze dosáhnout očekávaného tržního využití zejména v Unii.

Ve výjimečných případech a na doporučení rady ERI může Komise pod podmínkou přezkumu projektu nezávislými externími odborníky rozhodnout o zvýšení podpory v rámci nástroje Accelerator. Programový výbor musí být o těchto případech informován.

1.   Nezávislí externí odborníci se určí a vyberou na základě výzev k projevení zájmu pro jednotlivce a výzev určených příslušným organizacím, například výzkumným agenturám, výzkumným institucím, univerzitám, normalizačním organizacím, organizacím občanské společnosti či podnikům, s cílem vytvořit databázi kandidátů.

Odchylně od čl. 237 odst. 3 finančního nařízení a ve výjimečných a řádně odůvodněných případech může Komise nebo příslušný financující subjekt transparentním způsobem vybrat jakéhokoli odborníka s patřičnými dovednostmi, který v databázi není uveden, pokud výzva k vyjádření zájmu nevedla k zjištění vhodných nezávislých externích odborníků.

Tito odborníci musí vydat prohlášení o své nezávislosti a schopnosti podporovat cíle programu.

2.   V souladu s čl. 237 odst. 2 a 3 finančního nařízení jsou nezávislí externí odborníci odměňováni na základě standardních podmínek. V odůvodněných a výjimečných případech může být poskytnuta odměna v přiměřené výši nad rámec standardních podmínek na základě příslušných tržních standardů, zejména pokud jde o konkrétní odborníky na vysoké úrovni. Náklady na tyto odměny jsou hrazeny z výdajů programu.

3.   Kromě informací podle čl. 38 odst. 2 a 3 finančního nařízení se na internetových stránkách Komise nebo financujícího subjektu zveřejňují alespoň jednou ročně jména osobně jmenovaných nezávislých externích odborníků, kteří hodnotí žádosti o granty, spolu s oblastmi jejich odbornosti. Tyto informace se shromažďují, zpracovávají a zveřejňují v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (33).

4.   Komise nebo příslušný financující subjekt přijmou vhodná opatření na předcházení střetu zájmů, pokud jde o zapojení nezávislých externích odborníků v souladu s článkem 61 a čl. 150 odst. 5 finančního nařízení.

Komise nebo příslušný financující subjekt zajistí, aby odborník, který se ocitne ve střetu zájmů ve věci, v níž má podat odborný posudek, danou věc nehodnotil, ani v ní neposkytoval poradenství či pomoc.

5.   Při jmenování nezávislých externích odborníků přijme Komise nebo příslušný financující subjekt s ohledem na situaci v oblasti akce vhodná opatření s cílem nalézt vyvážené složení skupin odborníků a hodnotících panelů z hlediska dovedností, zkušeností a znalostí, včetně specializace, především v oblasti společenských věd a humanitních oborů, zeměpisné rozmanitosti a zastoupení žen a mužů.

6.   Pro každý návrh bude případně zajištěn odpovídající počet nezávislých externích odborníků, aby se zaručila kvalita hodnocení.

7.   O výši odměny všech nezávislých externích odborníků jsou Evropský parlament a Rada každoročně informovány.

1.   Komise trvale sleduje řízení a provádění programu a zvláštního programu uvedeného v čl. 1 odst. 2 písm. a), jakož i činností EIT. S cílem posílit transparentnost těchto údajů jsou také veřejně dostupné a přístupné na internetových stránkách Komise v souladu s poslední aktualizací.

Zejména údaje týkající se projektů financovaných v rámci ERV, evropských partnerství, misí, ERI a EIT budou zahrnuty do stejné databáze. Tato databáze obsahuje:

2.   Pro zajištění účinného posouzení pokroku tohoto programu dosaženého při plnění jeho cílů je Komisi svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 55 akty v přenesené pravomoci, jimiž se mění příloha V, pokud jde o ukazatele dosahování dopadu, je-li to považováno za nezbytné, a stanovení referenčních úrovní a cílů a jimiž se toto nařízení doplňuje o ustanovení týkající se zavedení rámce pro monitorování a hodnocení.

3.   Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění programu a jeho výsledků byly shromažďovány účinně, efektivně a včas, aniž by se zvyšovala administrativní zátěž pro příjemce. Za tímto účelem se stanoví přiměřené požadavky na podávání zpráv pro příjemce finančních prostředků Unie a je-li to vhodné, i pro členské státy, včetně úrovně výzkumných pracovníků zapojených do činnosti, aby bylo možné vysledovat jejich kariéru a mobilitu.

4.   Kvantitativní údaje v co nejvyšší míře doplní kvalitativní analýza, kterou provede Komise nebo unijní či vnitrostátní financující subjekty.

5.   Opatření zaměřená na usnadnění kooperativních vazeb v evropském výzkumu a inovacích se monitorují a přezkoumávají v rámci pracovních programů.

1.   Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ uvedených prostředků a zajišťují jejich viditelnost, zejména při propagaci opatření a jejich výsledků, včetně cen tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně médií a veřejnosti.

2.   Komise provádí informační a komunikační činnosti týkající se tohoto programu, činností uskutečněných v rámci tohoto programu a dosažených výsledků. Kromě toho členským státům a příjemcům poskytne včasné a podrobné informace. Zainteresované subjekty musí mít k dispozici služby, které budou na základě dat ověřených analýzami a síťováním zprostředkovávat kontakty s cílem vytvořit konsorcia pro kolaborativní projekty se zvláštním důrazem na nalezení příležitostí k navazování kontaktů pro právní subjekty ze zemí s nízkou výkonností v oblasti výzkumu a inovací. Na základě této analýzy lze uspořádat cílené akce pro navazování kontaktů z hlediska zvláštních výzev k podávání návrhů.

3.   Komise rovněž zavede strategii šíření a využívání výsledků za účelem zvýšení dostupnosti a šíření výsledků a znalostí v oblasti výzkumu a inovací vytvořených v rámci programu, aby se urychlilo využívání výsledků se zaměřením na pronikání na trh a posílil se dopad programu.

4.   Finanční zdroje přidělené na tento program rovněž přispívají k institucionální komunikaci sdělování politických priorit Unie, jakož i k činnostem týkajícím se informací, komunikace, publicity a šíření a využívání výsledků, pokud tyto priority souvisejí s cíli uvedenými v článku 3.

1.   Hodnocení programu se provádějí včas tak, aby je bylo možné promítnout do rozhodovacího procesu týkajícího se programu, následného rámcového programu i dalších iniciativ relevantních pro výzkum a inovace.

2.   Průběžné hodnocení programu se provede za pomoci nezávislých odborníků vybraných na základě transparentního procesu, jakmile je k dispozici dostatek informací o jeho provádění, avšak nejpozději do čtyř let od začátku provádění programu. Zahrnuje analýzu portfolia a posouzení dlouhodobého dopadu předchozích rámcových programů a představuje základ pro případnou úpravu nebo změnu zaměření programu. U programu posoudí účinnost, účelnost, význam, soudržnost a přidanou hodnotu Unie.

3.   Na konci provádění programu, avšak nejpozději do čtyř let po skončení období uvedeného v článku 1, dokončí Komise závěrečné hodnocení programu. Zahrnuje posouzení dlouhodobého dopadu předchozích rámcových programů.

4.   Komise zveřejní a sdělí závěry hodnocení spolu se svými připomínkami a předloží je Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů.

1.   Systém kontroly programu zajistí přiměřenou rovnováhu mezi důvěrou a kontrolou s přihlédnutím k administrativním a jiným nákladům na kontroly na všech úrovních, a to zejména pro příjemce. Pravidla auditu musí být jasná, jednotná a soudržná v celém programu.

2.   Strategie auditu programu vychází z finančního auditu reprezentativního vzorku výdajů v rámci programu jako celku. Tento reprezentativní vzorek se doplní výběrem založeným na posouzení rizik, která souvisejí s výdaji. Akce, které přijímají společné financování z různých programů Unie, se podrobují auditu pouze jednou, přičemž musí být pokryty všechny dotčené programy a příslušná pravidla pro tyto programy.

3.   Komise nebo příslušný financující subjekt se mohou kromě toho spoléhat na audity systémů a procesů na úrovni příjemců. Uvedené k audity jsou dobrovolné pro určité druhy příjemců a spočívají v přezkumu systémů a procesů příjemců, který je doplněn o audit operací. Audity se provádějí příslušným nezávislým auditorem způsobilým k provádění povinných auditů účetních dokladů v souladu se směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES (34). Komise nebo financující subjekt mohou použít audity systémů a procesů ke stanovení celkové jistoty ohledně řádného finančního řízení výdajů a k posouzení úrovně auditů ex post a osvědčení o finančních výkazech.

4.   V souladu s článkem 127 finančního nařízení mohou Komise nebo příslušný financující subjekt vycházet z auditů týkajících se použití příspěvků Unie prováděných jinými nezávislými kompetentními osobami nebo subjekty včetně těch, jež nebyly pověřeny orgány či institucemi Unie.

5.   Audit může být proveden až dva roky po platbě zůstatku.

6.   Komise zveřejní pokyny k auditu zaměřené na zajištění spolehlivého a jednotného používání a výkladu postupů a pravidel auditu po celou dobu trvání programu.

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 50 odst. 2 je svěřena Komisi do 31. prosince 2028.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 50 odst. 2 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 50 odst. 2 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

1.   Tímto nařízením není dotčeno pokračování ani změna akcí zahájených podle nařízení (EU) č. 1290/2013 a nařízení (EU) č. 1291/2013, která se použijí na tyto akce až do jejich ukončení. Pracovní plány a opatření stanovená v pracovních plánech přijatých podle nařízení (EU) č. 1290/2013 a podle příslušných základních aktů financujících subjektů se rovněž až do svého dokončení nadále řídí nařízením (EU) č. 1290/2013 a těmito základními akty.

2.   Finanční krytí tohoto programu může rovněž zahrnovat výdaje na technickou a administrativní pomoc nezbytné pro zajištění přechodu mezi programem a opatřeními přijatými podle nařízení (EU) č. 1291/2013.