(EU) 2021/694Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/694 ze dne 29. dubna 2021, kterým se zavádí program Digitální Evropa a zrušuje rozhodnutí (EU) 2015/2240 (Text s významem pro EHP)

(1)

Toto nařízení stanoví finanční krytí pro program Digitální Evropa (dále jen „program“) na období 2021–2027, které má v ročním rozpočtovém procesu pro Evropský parlament a Radu představovat hlavní referenční částku ve smyslu bodu 18 interinstitucionální dohody ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů (4).

(2)

Program by měl být zaveden na období sedmi let s cílem sladit jeho trvání s dobou trvání víceletého finančního rámce stanoveného v nařízení Rady (EU, Euratom) č. 2020/2093 (5) (dále jen „víceletý finanční rámec na období 2021-2027“).

(3)

Na program se použije nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (6) (dále jen „finanční nařízení“). Finanční nařízení stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého řízení, finančních nástrojů, rozpočtových záruk, finanční pomoci a náhrad vyplácených externím odborníkům.

(4)

V souladu s čl. 193 odst. 2 finančního nařízení lze grant udělit na již zahájenou akci v případě, že žadatel může prokázat, že akce musela být zahájena ještě před podpisem grantové dohody. Náklady vzniklé před podáním žádosti o grant jsou však způsobilé pouze v řádně odůvodněných mimořádných případech. S cílem zabránit jakémukoli přerušení poskytování podpory Unie, které by mohlo poškodit zájmy Unie, by mělo být možné v rozhodnutí o financování stanovit, po omezenou dobu na začátku víceletého finančního rámce na období 2021-2027 a pouze v řádně odůvodněných případech, že způsobilé jsou i činnosti uskutečněné a náklady vzniklé od počátku rozpočtového roku 2021, avšak před podáním žádosti o grant.

(5)

V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (7) a nařízeními Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (8), (Euratom, ES) č. 2185/96 (9) a (EU) 2017/1939 (10) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně opatření týkajících se prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí včetně podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména má Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) v souladu s nařízeními (Euratom, ES) č. 2185/96 a (EU, Euratom) č. 883/2013 pravomoc provádět správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 má Úřad evropského veřejného žalobce pravomoc vyšetřovat a stíhat trestné činy poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (11).

V souladu s finančním nařízením mají všechny osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, plně spolupracovat na ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, OLAFu, Účetnímu dvoru a v případě členských států účastnících se posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939 Úřadu evropského veřejného žalobce nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby rovnocenná práva udělily i třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie.

(6)

Podle rozhodnutí Rady 2013/755/EU (12) by měly být osoby a subjekty usazené v zámořských zemích a územích způsobilé k získání finančních prostředků s výhradou pravidel a cílů programu a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž jsou příslušná zámořská země nebo území spojeny. Účinnost jejich účasti v programu by měla být monitorována a pravidelně hodnocena Komisí.

(7)

Podle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (13) by měl být program hodnocen na základě informací shromážděných v souladu se zvláštními požadavky na monitorování, jež odpovídají stávajícím potřebám a jsou v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (14), a zároveň by se mělo zamezit nadměrné regulaci, zejména pro členské státy, a administrativní zátěži a současně zohlednit stávající rámce pro měření a referenční srovnávání v digitální oblasti. Uvedené požadavky by měly v příslušných případech zahrnovat měřitelné kvantitativní a kvalitativní ukazatele jakožto základ pro hodnocení toho, jaké má program účinky v praxi.

(8)

Program by měl zajistit maximální transparentnost a odpovědnost inovativních finančních nástrojů a mechanismů, které čerpají prostředky z rozpočtu Unie, pokud jde o jejich přínos k plnění cílů Unie, a to jak z hlediska původních očekávání, tak z hlediska konečných výsledků.

(9)

Tallinský summit k digitální problematice ze září 2017 a závěry Evropské rady ze dne 19. října 2017 naznačily, že Unie musí investovat do digitalizace svých hospodářství a řešení nedostatků v oblasti dovedností, aby udržela a posílila evropskou konkurenceschopnost a inovace, kvalitu života a sociální strukturu. Evropská rada dospěla k závěru, že digitální transformace nabízí obrovské příležitosti pro inovace, růst a pracovní příležitosti, přispěje k naší konkurenceschopnosti v celosvětovém měřítku a posílí tvůrčí a kulturní rozmanitost. Využití uvedených příležitostí vyžaduje, abychom společně řešili některé z výzev plynoucích z digitální transformace a přezkoumali politiky ovlivněné digitální transformací.

(10)

Evropská rada dospěla zejména k závěru, že by se Unie měla urychleně zabývat nově vznikajícími trendy, včetně otázek jako umělá inteligence a technologie distribuované účetní knihy (např. technologie blockchain) při současném zajištění vysoké úrovně ochrany údajů v plném souladu s nařízením (EU) 2016/679, digitálních práv, základních práv a etických norem. Evropská rada vyzvala Komisi, aby do začátku roku 2018 navrhla evropský přístup k umělé inteligenci a aby předložila nezbytné iniciativy pro posílení rámcových podmínek, jež by Unii umožnily prozkoumat nové trhy na základě radikálních inovací zohledňujících rizika a potvrdit vedoucí úlohu jejího průmyslu.

(11)

K budování silné evropské digitální ekonomiky a společnosti by přispělo řádné provádění Nástroje pro propojení Evropy zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady a evropského kodexu pro elektronické komunikace stanoveného směrnicí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1972 (15).

(12)

Ve svém sdělení ze dne 14. února 2018 nazvaném „Nový, moderní víceletý finanční rámec pro Evropskou unii, která efektivně naplňuje své priority po roce 2020“ Komise s přihlédnutím k možnostem nového víceletého finančního rámce nastiňuje program digitální transformace Evropy s cílem zajistit „výrazný pokrok směrem k inteligentnímu růstu v oblastech, jako je například kvalitní datová infrastruktura, konektivita a kybernetická bezpečnost. Program by měl usilovat o zabezpečení vedoucí úlohy Evropy v oblasti superpočítačů, internetu příští generace, umělé inteligence, robotiky a velkých dat. Posílil by konkurenční postavení průmyslu a podniků v Evropě v digitalizované ekonomice a měl by významný dopad na překlenutí a odstranění nedostatků v oblasti dovedností v celé Unii s cílem zajistit, aby občané měli potřebné dovednosti a znalosti, a zvládli se tak vypořádat s digitální transformací.

(13)

Sdělení Komise ze dne 25. dubna 2018 nazvané „Směrem ke společnému evropskému datovému prostoru“ pojednává o nových opatřeních, která mají být přijata, jako o klíčovém kroku ke společnému datovému prostoru v Unii – souvislé digitální oblasti s rozsahem, který umožní vývoj a inovaci nových výrobků a služeb založený na datech.

(14)

Obecnými cíli programu by mělo být podporovat digitální transformaci průmyslu a pečovat o lepší využívání průmyslového potenciálu politik v oblasti inovací, výzkumu a technologického rozvoje ve prospěch občanů a podniků v celé Unii, včetně jejích nejvzdálenějších regionů a ekonomicky znevýhodněných regionů. Program by měl být strukturován do pěti specifických cílů, které odrážejí klíčové oblasti politiky, totiž vysoce výkonná výpočetní technika, umělá inteligence, kybernetická bezpečnost a důvěra, pokročilé digitální dovednosti a zavádění a co nejlepší využívání digitálních kapacit a interoperabilita. Pro všechny tyto klíčové oblasti politiky by cílem programu mělo být rovněž lepší sladění politik Unie, členských států a regionů a sdružování soukromých a průmyslových zdrojů za účelem zvýšení investic a rozvoje intenzivnější synergie. Kromě toho by program měl posílit konkurenceschopnost Unie a odolnost jejího hospodářství.

(15)

Každý z pěti specifických cílů je odlišný, ale všechny jsou navzájem provázány. Například umělá inteligence potřebuje ke své důvěryhodnosti kybernetickou bezpečnost, vysoce výkonná výpočetní technika má klíčový význam pro podporu učení v kontextu umělé inteligence a všechny tři kapacity se zase neobejdou bez pokročilých digitálních dovedností. Ačkoliv se jednotlivé akce v rámci programu vztahují k jednomu specifickému cíli, neměly by být cíle vnímány izolovaně, nýbrž spíše jako součást uceleného souboru.

(16)

Je nutné podporovat malé a střední podniky, které zamýšlejí ve svých výrobních procesech využít digitální transformaci. Taková podpora by malým a středním podnikům umožnila přispět k růstu evropského hospodářství díky účinnému využívání zdrojů.

(17)

Ústřední role při provádění programu by měla být přidělena evropským centrům pro digitální inovace, jež by měla stimulovat široké přijetí pokročilých digitálních technologií průmyslem, a to zejména malými a středními podniky a jinými subjekty zaměstnávajícími až 3 000 osob, veřejnými organizacemi a akademickou obcí. Aby byl jasný rozdíl mezi centry pro digitální inovace, která splňují kritéria způsobilosti podle programu, a centry pro digitální inovace zřízenými v návaznosti na sdělení Komise ze dne 19. dubna 2016 nazvané „Digitalizace evropského průmyslu - Dosažení maximálních přínosů jednotného digitálního trhu“ a financovanými z jiných zdrojů, měla by se centra financovaná v rámci programu nazývat evropská centra pro digitální inovace. Evropská centra pro digitální inovace by měla sloužit jako přístupová místa k nejnovějším digitálním kapacitám včetně vysoce výkonné výpočetní techniky, umělé inteligence, kybernetické bezpečnosti, jakož i k jiným stávajícím inovativním technologiím, jako jsou klíčové základní technologie, dostupným rovněž v laboratořích pro projekty a produkty vytvářené na počítačem řízených strojích (tzv. fablabs) nebo v laboratořích pro spolupráci akademické, vědecké a průmyslové komunity (tzv. citylabs). Evropská centra pro digitální inovace by měla fungovat jako jednotná vstupní místa při přístupu k vyzkoušeným a ověřeným technologiím a měla by propagovat otevřené inovace. Měla by rovněž poskytovat podporu v oblasti pokročilých digitálních dovedností, například koordinací s poskytovateli vzdělávání za účelem poskytování krátkodobé odborné přípravy pro pracovníky a stáží pro studenty. Síť evropských center pro digitální inovace by měla zajistit široké zeměpisné pokrytí v celé Evropě a přispívat k účasti nejvzdálenějších regionů na jednotném digitálním trhu.

(18)

Během prvního roku provádění programu by měla být ze subjektů jmenovaných členskými státy na základě otevřeného a soutěžního řízení vytvořena výchozí síť evropských center pro digitální inovace. Za tímto účelem by členské státy měly mít možnost navrhnout kandidáty v souladu se svými vnitrostátními postupy a správními a institucionálními strukturami. Komise by měla v maximální míře zohlednit stanovisko každého členského státu před výběrem evropského centra pro digitální inovace na jeho území. Členské státy by měly mít možnost na základě otevřeného a soutěžního řízení jmenovat jako kandidáty také subjekty, které již slouží jako centra pro digitální inovace v rámci iniciativy digitalizace evropského průmyslu. Komise by měla mít možnost do výběrového řízení zapojit nezávislé externí odborníky. Komise a členské státy by měly zamezit zbytečnému zdvojování působnosti a funkcí na unijní a vnitrostátní úrovni. Při jmenování center a při rozhodování o jejich činnostech a složení by se proto mělo postupovat s odpovídající flexibilitou. S cílem zajistit široké zeměpisné pokrytí v celé Evropě a zároveň rovnoměrné pokrytí z hlediska technologií a odvětví by mohla být síť na základě dalšího otevřeného a soutěžního procesu dále rozšiřována.

(19)

Evropská centra pro digitální inovace by měla rozvíjet vhodné synergie s příslušnými akcemi financovanými z rámcového programu pro výzkum a inovace Horizont Evropa zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 (16) (dále jen „Horizont Evropa“), či jiných programů pro výzkum a inovace, s Evropským inovačním a technologickým institutem zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady, a zejména s jeho znalostními a inovačními společenstvími, a také se zavedenými sítěmi, jako jsou Enterprise Europe Network nebo poradní centrum InvestEU zřízené v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 (17).

(20)

Evropská centra pro digitální inovace by měla působit jako platforma propojující průmyslová odvětví, podniky a orgány veřejné správy, které potřebují nová technologická řešení, s podniky, zejména start-upy a malými a středními podniky, které mají řešení, jež je možné uvést na trh.

(21)

V souladu s čl. 197 odst. 2 písm. c) finančního nařízení lze jako evropská centra pro digitální inovace vybrat konsorcium právních subjektů, jenž umožňuje subjektům, které podle platného vnitrostátního práva nemají právní subjektivitu, účastnit se výzev k podávání návrhů, za předpokladu, že jejich zástupci mají způsobilost přijímat právní povinnosti jménem uvedených subjektů a že uvedené subjekty poskytují rovnocennou záruku ochrany finančních zájmů Unie jako právnické osoby.

(22)

Evropská centra pro digitální inovace by měla mít možnost získávat příspěvky od členských států a zúčastněných třetích zemí, včetně orgánů veřejné moci členských států a uvedených třetích zemí, od mezinárodních subjektů nebo institucí a od soukromého sektoru, zejména od členů, akcionářů nebo partnerů evropských center pro digitální inovace. Evropská centra pro digitální inovace by také měla mít možnost získávat výnosy ze svých aktiv a činností, odkazy, dary a příspěvky fyzických osob a financování z programu a jiných programů Unie, a to i ve formě grantů.

(23)

Program by měl být prováděn prostřednictvím projektů posilujících zásadní digitální kapacity a jejich široké využívání. To by mělo zahrnovat spolufinancování s členskými státy a v případě potřeby se soukromým sektorem. Míra spolufinancování by měla být stanovena v pracovním programu. Odchylně od obecného pravidla by financováním Unie mělo být možné pokrývat až 100 % způsobilých nákladů. K takovému financování by zejména mělo být zapotřebí dosáhnout kritického objemu zakázek a tím větší efektivnosti vynaložených prostředků a zaručit, že dodavatelé v Evropě zůstanou v čele pokroku technologií.

(24)

Politické cíle programu by měly být řešeny rovněž prostřednictvím finančních nástrojů a rozpočtových záruk v rámci programu InvestEU zřízeného nařízením (EU) 2021/523.

(25)

Akce v rámci programu by měly být využity k dalšímu zlepšování digitálních kapacit Unie a k řešení selhání trhu nebo nepříznivých investičních situací, a to přiměřeným způsobem, aby přinášely jasnou evropskou přidanou hodnotu a aniž by duplikovaly nebo vytěsňovaly soukromé financování.

(26)

Aby se dosáhlo maximální flexibility po celou dobu trvání programu a vyvinula se synergie mezi jeho složkami, mělo by být možné každý ze specifických cílů provádět pomocí kteréhokoli z nástrojů dostupných v rámci finančního nařízení. Prováděcí mechanismy, jež mají být použity, jsou přímé řízení a nepřímé řízení v případě, že by financování Unie mělo být kombinováno s jinými zdroji financování nebo pokud provádění vyžaduje vytvoření společně řízených struktur. Aby bylo navíc možné reagovat zejména na nový vývoj a nové potřeby, například nové technologie, může Komise v rámci ročního rozpočtového procesu a v souladu s finančním nařízením navrhnout odchýlení od orientačních částek stanovených v tomto nařízení.

(27)

Aby se zajistilo účinné přidělování finančních prostředků z rozpočtu Unie, je nezbytné zajistit evropskou přidanou hodnotu všech akcí a činností prováděných v rámci programu a jejich doplňkovost s činnostmi členských států, přičemž je třeba usilovat o soudržnost, doplňkovost a synergie s programy financování podporujícími úzce propojené oblasti politik. Ačkoli u přímo i nepřímo řízených akcí poskytují nástroj pro zajištění souladu příslušné pracovní programy, je třeba navázat spolupráci mezi Komisí a příslušnými orgány členských států s cílem zajistit soudržnost a doplňkovost mezi přímo nebo nepřímo řízenými fondy a fondy, na které se vztahuje sdílené řízení, a to v souladu s příslušnými ustanoveními nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu plus, Fondu soudržnosti, Fondu pro spravedlivou transformaci a Evropském námořním, rybářském a akvakulturním fondu a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (dále jen „nařízení o společných ustanoveních na období 2021-2027“).

(28)

Kapacity vysoce výkonné výpočetní techniky a související zpracování dat v Unii by měly zajistit širší využívání vysoce výkonné výpočetní techniky ve výrobních odvětvích a obecněji v oblastech veřejného zájmu s cílem využít jedinečných příležitostí, které superpočítače přinášejí pro společnost v oblastech jako zdravotnictví, životní prostředí a bezpečnost, jakož i pro konkurenceschopnost průmyslu, zejména malých a středních podniků. Pořízení superpočítačů světové třídy by zabezpečilo systém dodávek Unie a pomohlo zavést služby v oblasti simulace, vizualizace a prototypizace při současném zajištění toho, že systémy vysoce výkonné výpočetní techniky budou v souladu s hodnotami a zásadami Unie.

(29)

Podporu intervenci Unie v oblasti vysoce výkonné výpočetní techniky vyjádřil Evropský parlament i Rada. Kromě toho podepsalo v letech 2017 a 2018 dvacet dva členských států evropské prohlášení o vysoce výkonné výpočetní technice, což je dohoda mezi vládami, v níž se zavazují spolupracovat s Komisí s cílem vybudovat a zavést v Evropě nejmodernější infrastruktury vysoce výkonné výpočetní techniky a datové infrastruktury, jež by byly v celé Unii dostupné pro vědecké obce, veřejnost a soukromé partnery.

(30)

Jak zdůraznilo posouzení dopadů provázející návrh Komise pro nařízení Rady, kterým se zřizuje evropský společný podnik pro vysoce výkonnou výpočetní techniku, ke splnění specifického cíle „Vysoce výkonná výpočetní technika“ se za nejvhodnější prostředek provádění považuje společný podnik, který by měl zejména koordinovat unijní a vnitrostátní strategie a investice do infrastruktury vysoce výkonné výpočetní techniky a výzkum a vývoj, spojit prostředky z veřejných a soukromých zdrojů a zajišťovat ekonomické a strategické zájmy Unie. Vnitrostátní odborná střediska pro vysoce výkonnou výpočetní techniku, jak jsou vymezena v nařízení Rady (EU) 2018/1488 (18), kromě toho poskytují služby vysoce výkonné výpočetní techniky průmyslu, včetně malých a středních podniků a start-upů, akademické obci a orgánům veřejné správy.

(31)

Rozvíjení kapacity související s umělou inteligencí je klíčovou hnací silou digitální transformace průmyslu, služeb a veřejného sektoru. V továrnách, hlubokomořských aplikacích, domácnostech, městech a nemocnicích se využívají stále autonomnější roboty. Komerční platformy umělé inteligence pokročily od testování ke skutečným aplikacím v oblasti zdravotnictví a životního prostředí. Všichni významní výrobci automobilů vyvíjejí autonomní vozidla a techniky strojového učení jsou ústředním prvkem všech hlavních webových platforem a aplikací využívajících velké objemy dat. V zájmu zajištění mezinárodní konkurenceschopnosti je nezbytné, aby Evropa spojila síly na všech úrovních. Členské státy tuto skutečnost uznaly prostřednictvím konkrétních závazků spolupráce v rámci koordinovaného akčního plánu.

(32)

Knihovny algoritmů mohou zahrnovat velký soubor algoritmů včetně jednoduchých řešení, jako jsou klasifikační algoritmy, algoritmy neuronových sítí nebo plánovací či rozhodovací algoritmy. Mohou rovněž zahrnovat složitějších řešení, jako jsou algoritmy pro rozpoznávání řeči, navigační algoritmy v autonomních zařízeních, například v dronech nebo autonomních vozidlech a algoritmy umělé inteligence v robotech, které umožňují jejich interakci s okolním prostředím a adaptaci na toto prostředí. Knihovny algoritmů by měly být snadno přístupné všem za podmínek, jež budou spravedlivé, přiměřené a nediskriminační.

(33)

Ve svém usnesení ze dne 1. června 2017 o digitalizaci evropského průmyslu poukázal Evropský parlament na dopad jazykových překážek na průmysl a jeho digitalizaci. V tomto kontextu je pro zachování jazykové rozmanitosti, zajištění začlenění a pro umožnění komunikace mezi lidmi a mezi lidmi a stroji nezbytný rozvoj rozsáhlých jazykových technologií založených na umělé inteligenci, jako je automatický překlad, rozpoznávání řeči, analýzy textů o velkém objemu dat či systémy pro dialog a odpovídání na otázky.

(34)

Výrobky a služby založené na umělé inteligenci by měly být vstřícné k uživatelům, měly by být standardně v souladu s právními předpisy a měly by spotřebitelům zajistit více možností a více informací, zejména ohledně kvality výrobků a služeb.

(35)

Dostupnost rozsáhlých souborů dat a zkušebních a experimentálních zařízení má zásadní význam pro rozvoj umělé inteligence včetně jazykových technologií.

(36)

Ve svém usnesení o digitalizaci evropského průmyslu zdůraznil Evropský parlament význam společného přístupu k evropské kybernetické bezpečnosti, přičemž uznal potřebu zvýšit informovanost. Označil kybernetickou odolnost za zásadní odpovědnost vedoucích podniků a tvůrců evropských a vnitrostátních politik v oblasti průmyslu a bezpečnosti stejně jako uplatňování zásady ochrany bezpečnosti a soukromí již od fáze návrhu a jejího standartního nastavení.

(37)

Kybernetická bezpečnost je výzvou pro celou Unii, jež nemůže být řešena pouze vnitrostátními iniciativami. Měla by být posílena kapacita Evropy v oblasti kybernetické bezpečnosti s cílem vybavit Evropu nezbytnými kapacitami pro ochranu občanů, orgánů veřejné správy a podniků proti kybernetickým hrozbám. Spotřebitelé by navíc měli být chráněni, když používají propojené produkty, jež mohou být napadeny hackery a ohrozit jejich bezpečnost. Této ochrany by mělo být dosaženo společně s členskými státy a soukromým sektorem vývojem projektů posilujících kapacity Evropy v oblasti kybernetické bezpečnosti, zabezpečením koordinace mezi nimi a zajištěním širokého zavedení nejnovějších řešení kybernetické bezpečnosti v rámci celé ekonomiky, včetně projektů, služeb, kompetencí a aplikací v oblasti dvojího užití, jakož i shromážděním kompetencí v této oblasti s cílem zajistit kritický objem a excelenci.

(38)

V září 2017 Komise předložila balíček iniciativ, který stanoví komplexní přístup Unie ke kybernetické bezpečnosti s cílem posílit kapacitu Evropy řešit kybernetické útoky a hrozby a posílit technologii a průmyslovou kapacitu v této oblasti. Uvedený balíček zahrnuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/881 (19).

(39)

Důvěra je nezbytným předpokladem pro fungování jednotného digitálního trhu. Technologie kybernetické bezpečnosti, jako jsou digitální identity, šifrování nebo detekce narušení a jejich uplatňování v oblastech jako finance, průmysl 4.0, energetika, doprava, zdravotní péče nebo elektronická veřejná správa, jsou zásadní pro zajištění bezpečnosti a důvěryhodnosti činnosti a transakcí on-line pro občany, orgány veřejné správy i podniky.

(40)

Evropská rada ve svých závěrech ze dne 19. října 2017 zdůraznila, že pro úspěšné budování digitální Evropy potřebuje Unie zejména trhy práce a systémy odborné přípravy a vzdělávání vhodné pro digitální věk a že existuje potřeba investovat do digitálních dovedností, aby všichni evropští občané měli silnější postavení a lepší dovednosti.

(41)

Evropská rada ve svých závěrech ze dne 14. prosince 2017 vyzvala členské státy, Radu a Komisi, aby pokročily v realizaci agendy sociálního summitu, který se konal v Göteborgu v listopadu 2017, včetně evropského pilíře sociálních práv, vzdělávání a odborné přípravy a nové agendy dovedností pro Evropu. Evropská rada rovněž požádala Komisi, Radu a členské státy, aby posoudily možná opatření pro řešení výzev týkajících se dovedností spojených s digitalizací, kybernetickou bezpečností, mediální gramotností a umělou inteligencí a potřeby inkluzivního přístupu ke vzdělávání a odborné přípravě založeného na celoživotním učení a zaměřeného na inovace. V reakci na to Komise dne 17. ledna 2018 představila první soubor opatření týkajících se klíčových kompetencí, digitálních dovedností, společných hodnot a inkluzivního vzdělávání. V květnu 2018 byl představen druhý balíček opatření věnovaný přípravě na vytvoření Evropského prostoru vzdělávání do roku 2025, v němž je zásadní význam digitálních dovedností rovněž zdůrazněn. Mediální gramotnost zahrnuje základní kompetence (znalosti, dovednosti a postoje), které občanům umožňují účinně vstupovat do dialogu s médii a dalšími poskytovateli informací a rozvíjet kritické myšlení a dovednosti potřebné k celoživotnímu učení v zájmu socializace a aktivního občanství.

(42)

Vzhledem k potřebě celostního přístupu by měl program brát v úvahu také oblasti začleňování, kvalifikace, odborné přípravy a specializace, které jsou vedle pokročilých digitálních kompetencí rozhodující pro vytváření přidané hodnoty ve znalostní společnosti.

(43)

Evropský parlament ve svém usnesení o digitalizaci evropského průmyslu uvedl, že vzdělávání, odborná příprava a celoživotní učení jsou základním kamenem sociální soudržnosti v digitální společnosti. Dále požadoval, aby bylo do všech digitálních iniciativ začleněno hledisko vyváženého zastoupení žen a mužů, a zdůraznil potřebu zabývat se genderovými rozdíly v odvětví informačních a komunikačních technologií, neboť je to nezbytné pro dlouhodobý růst a prosperitu Evropy.

(44)

Pokročilé digitální technologie podporované programem, jako je vysoce výkonná výpočetní technika, kybernetická bezpečnost a umělá inteligence, jsou nyní dostatečně vyspělé, takže mohou opustit výzkumný prostor a lze je zavádět, používat a rozvíjet na úrovni Unie. Stejně jako zavedení těchto technologií vyžaduje reakci Unie také rozměr pokročilých digitálních dovedností. Příležitosti k odborné přípravě v pokročilých digitálních dovednostech, včetně kompetencí v oblasti ochrany údajů, je nutné v celé Unii rozšířit, zintenzivnit a zpřístupnit. Pokud by se tak nestalo, mohlo by to bránit hladkému zavedení pokročilých digitálních technologií a omezit celkovou konkurenceschopnost hospodářství Unie. Akce podporované programem doplňují akce podporované z Evropského sociálního fondu plus (ESF+), z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), a z programu Erasmus+, z nichž každý byl zřízen nařízením Evropského parlamentu a Rad, a z Horizontu Evropa. Uvedené akce se budou zaměřovat na pracovní sílu v soukromém i veřejném sektoru v Unii, zejména na odborníky z oblasti informačních a komunikačních technologií a další související odborníky, jakož i na studenty, školené osoby a školitele. Pojmem „pracovní síla“ se označuje ekonomicky aktivní obyvatelstvo a zahrnuje pracovníky a osoby samostatně výdělečně činné, které aktivně vykonávají výdělečnou činnost, i nezaměstnané.

(45)

Modernizace orgánů veřejné správy a veřejných služeb pomocí digitálních nástrojů má zásadní význam pro snížení administrativní zátěže podniků, včetně malých a středních podniků, i občanů obecně, a to díky tomu, že jim umožňují rychlejší, pohodlnější a méně nákladnou interakci s orgány veřejné moci a zvyšují účinnost, transparentnost a kvalitu služeb poskytovaných občanům a podnikům, zatímco zároveň zvyšují účinnosti veřejných výdajů. Jelikož řada služeb veřejného zájmu již má unijní rozměr, podpora jejich provádění a zavádění na úrovni Unie by měla zajistit, aby prospěch z přístupu k vysoce kvalitním a pokud možno vícejazyčným digitálním službám měli občané a podniky v celé Unii. Kromě toho se předpokládá, že podpora Unie v této oblasti bude podnětem k opakovanému použití informací veřejného sektoru.

(46)

Digitalizace může usnadnit a zlepšit bezbariérový přístup pro všechny, včetně starších osob, osob s omezenou schopností pohybu nebo se zdravotním postižením a osob žijících v odlehlých nebo venkovských oblastech.

(47)

Digitální transformace oblastí veřejného zájmu jako zdravotní péče, mobilita, spravedlnost, monitorování země nebo životního prostředí, bezpečnost, snižování emisí uhlíku, energetická infrastruktura, vzdělávání a odborná příprava a kultura vyžaduje pokračování a rozšíření infrastruktur digitálních služeb, které umožňují bezpečnou přeshraniční výměnu údajů a podporují vnitrostátní rozvoj. Koordinací infrastruktur digitálních služeb na základě tohoto nařízení lze nejlépe dosáhnout potenciálu synergií.

(48)

Klíčový význam pro využití přínosů digitální transformace má zavedení potřebných digitálních technologií, zejména technologií v rámci specifických cílů „Vysoce výkonná výpočetní technika“, „Umělá inteligence“ a „Kybernetická bezpečnost a důvěra“, přičemž tyto technologie by mohly být doplněny o další špičkové a budoucí technologie, jako jsou technologie distribuované účetní knihy (např. technologie blockchain).

(49)

Digitální transformace by měla umožnit občanům bezpečný přeshraniční přístup, využívání a správu jejich osobních údajů bez ohledu na místo, kde se oni nebo jejich údaje nacházejí.

(50)

V Tallinském prohlášení o elektronické veřejné správě (eGovernmentu) ze dne 6. října 2017 dospěli ministři členských států a zemí, jež jsou členy Evropského sdružení volného obchodu, pověření elektronickou veřejnou správou a koordinací, k závěru, že digitální pokrok od základu transformuje naše společnosti a hospodářství a zpochybňuje účinnost dříve vyvinutých politik v širokém spektru oblastí, jakož i úlohu a funkci veřejné správy obecně, a že je jejich povinností tyto úkoly předvídat a zvládat, aby byli s to uspokojit potřeby a naplnit očekávání občanů a podniků.

(51)

Modernizace evropských orgánů veřejné správy je jednou z hlavních priorit úspěšné realizace jednotného digitálního trhu. Hodnocení strategie pro jednotný digitální trh v polovině období zdůraznilo potřebu posílit transformaci orgánů veřejné správy a zajistit, aby občané měli snadný, důvěryhodný a bezproblémový přístup k veřejným službám.

(52)

Roční analýza růstu, kterou Komise zveřejnila v roce 2017, ukazuje, že kvalita evropských orgánů veřejné správy má přímý dopad na hospodářské prostředí, a je proto rozhodující pro povzbuzení produktivity, konkurenceschopnosti, hospodářské spolupráce, udržitelného růstu, zaměstnanosti a vysoce kvalitních pracovních míst. Za účelem podpory hospodářského růstu a zajištění vysoce kvalitních služeb pro občany a podniky jsou nezbytné zejména účelná a transparentní veřejná správa a účinné soudní systémy.

(53)

Interoperabilita evropských veřejných služeb se týká všech úrovní správy: unijní, celostátní, regionální a místní. Kromě toho, že odstraňuje překážky fungování jednotného trhu, interoperabilita usnadňuje přeshraniční spolupráci, prosazování evropských norem a úspěšné provádění politik, skýtá velký potenciál k překonání přeshraničních elektronických překážek a dále zabezpečuje vznik nových a upevnění rozvíjejících se společných veřejných služeb na úrovni Unie. S cílem odstranit roztříštěnost evropských veřejných služeb a podpořit základní svobody a operativní vzájemné uznávání v Unii by měl být prosazován ucelený meziodvětvový a přeshraniční přístup k interoperabilitě způsobem, který je nejúčinnější a nejvstřícnější ke koncovým uživatelům. V rámci takového přístupu je interoperabilitu nutné chápat v širokém smyslu, od technických po právní oblasti, včetně aspektů politiky pro danou oblast. Rozpětí činností by proto přesahovalo obvyklý životní cyklus řešení, aby zahrnulo všechny prvky intervencí, jež by podporovaly nezbytné rámcové podmínky pro dlouhodobou celkovou interoperabilitu. Program by měl rovněž usnadňovat vzájemné obohacování různých vnitrostátních iniciativ, a vést tak k rozvoji digitální společnosti.

(54)

Program by měl podporovat řešení s otevřeným zdrojovým kódem, aby umožnil opětovné používání, zvýšil důvěru a zajistil transparentnost. Takový přístup bude mít pozitivní dopad na udržitelnost financovaných projektů.

(55)

Rozpočet přidělený na konkrétní akce věnované provádění rámce interoperability a interoperabilitě vyvinutých řešení bude pravděpodobně činit 194 miliony EUR.

(56)

Usnesení Evropského parlamentu o digitalizaci evropského průmyslu zdůraznilo, že je důležité uvolnit dostatečné množství veřejných a soukromých finančních prostředků na digitalizaci evropského průmyslu.

(57)

Dne 19. dubna 2016 přijala Komise iniciativu digitalizace evropského průmyslu s cílem zajistit, aby každý průmyslový podnik v Evropě, v kterémkoli odvětví, v kterékoli lokalitě a bez ohledu na velikost mohl v plné míře těžit z digitálních inovací. To má velký význam zejména pro malé a střední podniky v kulturních a kreativních odvětvích.

(58)

Evropský hospodářský a sociální výbor uvítal sdělení Komise o digitalizaci evropského průmyslu a považoval je – společně s doprovodnými dokumenty – za „první krok v rámci rozsáhlého evropského pracovního programu, který je třeba realizovat v úzké vzájemné spolupráci mezi všemi zainteresovanými stranami z veřejného i soukromého sektoru“.

(59)

Dosažení vytyčených cílů může vyžadovat využití potenciálu doplňkových technologií při vytváření sítí a výpočetních domén, jak je uvedeno ve sdělení Komise o digitalizaci evropského průmyslu, které považuje „dostupnost špičkové síťové a cloudové infrastruktury“ za zásadní složku digitalizace průmyslu.

(60)

Nařízení (EU) 2016/679 zaručuje stanovením jediného souboru pravidel přímo použitelných v právních řádech členských států volný pohyb osobních údajů mezi členskými státy a posiluje důvěru a bezpečnost jednotlivců jakožto dva nezbytné prvky skutečného jednotného digitálního trhu. Všechny akce prováděné v rámci programu, jež zahrnují zpracování osobních údajů, by proto měly přispívat k hladkému provádění uvedeného nařízení, například v oblasti umělé inteligence a technologií distribuované účetní knihy (např. technologie blockchain). Uvedené akce by měly podporovat rozvoj takových digitálních technologií, které jsou v souladu s povinnostmi standardní ochrany osobních údajů od fáze vývoje.

(61)

Program by se měl provádět zcela v souladu s unijním a mezinárodním rámcem ochrany a vymáhání duševního vlastnictví. Účinná ochrana duševního vlastnictví hraje při inovacích klíčovou úlohu, a je proto pro účinné provádění programu nezbytná.

(62)

Třetí země, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru, se mohou účastnit programů Unie v rámci spolupráce zavedené podle Dohody o Evropském hospodářském prostoru (20), která stanoví provádění programů na základě rozhodnutí přijatého podle uvedené dohody. Třetí země se mohou rovněž účastnit na základě jiných právních nástrojů. Tyto nástroje by měly mít možnost stanovit částečné přidružení, zejména přidružení k omezenému počtu specifických cílů sledovaných v rámci programu. Toto nařízení by mělo obsahovat zvláštní ustanovení požadující po třetích zemích, aby udělily nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, OLAFu a Účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci.

(63)

Subjekty pověřené prováděním programu by měly splňovat ustanovení platná pro orgány Unie a vnitrostátní právní předpisy o nakládání s informacemi, zejména s citlivými neutajovanými informacemi a utajovanými informacemi EU. U specifického cíle „Kybernetická bezpečnost a důvěra“ může být z bezpečnostních důvodů zapotřebí vyloučit z výzev k podávání návrhů a výzev k podávání nabídek v rámci programu právní subjekty kontrolované ze třetích zemí. Ve výjimečných případech může být takové vyloučení zapotřebí u specifických cílů „Vysoce výkonná výpočetní technika“ a „Umělá inteligence“. Bezpečnostní důvody pro takové vyloučení by měly být přiměřené a měly by být řádně opodstatněné s odkazem na rizika, jež by zahrnutí těchto subjektů představovalo.

(64)

S ohledem na význam boje proti změně klimatu v souladu se závazky Unie provádět Pařížskou dohodu přijatou v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (21) a cílům Organizace spojených národů pro udržitelný rozvoj má program přispívat k začleňování akcí v oblasti klimatu a vést k dosažení obecného cíle, kterým je vynakládat 30 % výdajů z rozpočtu Unie na podporu cílů v oblasti klimatu, a k naplnění ambice, aby se na výdaje v oblasti biologické rozmanitosti věnovalo 7,5 % rozpočtu v roce 2024 a 10 % rozpočtu v letech 2026 a 2027, přičemž je třeba zohledňovat, v jakých aspektech se klimatické cíle a cíle v oblasti biologické rozmanitosti překrývají. Příslušné akce by měly být určovány v průběhu přípravy a provádění programu a opětovně posouzeny v rámci příslušných postupů hodnocení a přezkumu.

(65)

Jelikož je program nový, je vhodné uvést v příloze technický popis předpokládaného rozsahu akcí v rámci programu. Komise by tento technický popis uvedený v dané příloze měla vzít v úvahu při přípravě pracovních programů, přičemž tyto pracovní programy by měly být v souladu se specifickými cíli stanovenými v tomto nařízení.

(66)

Pracovní programy by měly být v zásadě přijímány jako víceleté pracovní programy, zpravidla každé dva roky, nebo – je-li to odůvodněno potřebami souvisejícími s prováděním programu – jako roční pracovní programy. Formy financování Unií a způsoby provádění programu by měly být voleny podle toho, nakolik jsou schopny dosáhnout konkrétních cílů akcí a přinášet výsledky, přičemž se zohledňují zejména náklady na kontrolní opatření, administrativní zátěž a očekávané riziko nedodržení pravidel. Uvedená volba by měla zahrnovat zvážení využívání jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů, jakož i financování nesouvisejícího s náklady podle čl. 125 odst. 1 finančního nařízení.

(67)

Na Komisi by měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) za účelem změn přílohy I tohoto nařízení tak, aby odrážela technologické změny a vývoj na trhu, pokud jde o akce v ní stanovené, v souladu s cíli tohoto nařízení; za účelem změn jeho přílohy II, pokud jde o měřitelné ukazatele, je-li to považováno za nezbytné; jakož i za účelem doplnění tohoto nařízení o ustanovení týkající se zavedení rámce pro monitorování a hodnocení. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(68)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o výběr subjektů tvořících počáteční a další evropská centra pro digitální inovace a pokud jde o přijímání pracovních programů pro specifické cíle 2, 4 a 5 a možné další akce v rámci přímého řízení pro specifické cíle 1 a 3, aby bylo dosaženo cílů programu v souladu s prioritami Unie a členských států a aby byl současně zajištěn soulad, transparentnost a kontinuita společných opatření Unie a členských států. Uvedené pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (22). V případě akcí podléhajících nepřímému řízení jsou pracovní programy přijímány v souladu s pravidly správních rad subjektů pověřených prováděním programu.

(69)

Toto nařízení respektuje základní práva a dodržuje zásady uznané v Listině základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“), zejména zásady týkající se ochrany osobních údajů, svobody projevu a informací, svobody podnikání, zákazu diskriminace, zdravotní péče, ochrany spotřebitelů a práva na účinnou právní ochranu a spravedlivý proces. Členské státy by měly toto nařízení uplatňovat způsobem, který je s uvedenými právy a zásadami v souladu.

(70)

Na toto nařízení se použijí horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU. Uvedená pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a upravují zejména postupy týkající se sestavování a plnění rozpočtu Unie prostřednictvím grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, a nepřímého řízení, jakož i kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU rovněž zahrnují obecný režim podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie.

(71)

Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž podporovat a urychlit digitální transformaci evropského hospodářství, průmyslu a společnosti, s cílem přinášet její výhody občanům, orgánům veřejné správy a podnikům v celé Unii, zvyšovat konkurenceschopnost Evropy v globální digitální ekonomice a zároveň přispívat k překlenutí digitální propasti v celé Unii a posilovat strategickou autonomii Unie, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich z důvodu rozsahu a účinků může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(72)

Aby se zajistila kontinuita při poskytování podpory v příslušné oblasti politiky a umožnilo se provádění od počátku víceletého finančního rámce na období 2021–2027, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost co nejdříve a mělo by se použít se zpětnou působností od 1. ledna 2021.

(73)

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2240 (23) by proto mělo být zrušeno,