(EU) 2021/690Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/690 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí program pro vnitřní trh, pro konkurenceschopnost podniků včetně malých a středních podniků, pro oblast rostlin, zvířat, potravin a krmiv a pro evropskou statistiku (Program pro jednotný trh) a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 99/2013, (EU) č. 1287/2013, (EU) č. 254/2014 a (EU) č. 652/2014 (Text s významem pro EHP)

Publikováno: Úř. věst. L 153, 3.5.2021, s. 1-47 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 28. dubna 2021 Autor předpisu: Evropský parlament; Rada Evropské unie
Platnost od: 3. května 2021 Nabývá účinnosti: 1. ledna 2021
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



3.5.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 153/1


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/690

ze dne 28. dubna 2021,

kterým se zavádí program pro vnitřní trh, pro konkurenceschopnost podniků včetně malých a středních podniků, pro oblast rostlin, zvířat, potravin a krmiv a pro evropskou statistiku (Program pro jednotný trh) a kterým se zrušují nařízení (EU) č. 99/2013, (EU) č. 1287/2013, (EU) č. 254/2014 a (EU) č. 652/2014

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 43 odst. 2, článek 114, čl. 168 odst. 4 písm. b) a články 173 a 338 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s řádným legislativním postupem (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Vnitřní trh je základním kamenem Unie. Od svého vzniku je významným prvkem přispívajícím k růstu, konkurenceschopnosti a zaměstnanosti a měl by i nadále přinášet prospěch všem občanům i podnikům. Vytváří nové příležitosti a úspory z rozsahu pro unijní podniky, zejména mikropodniky a malé a střední podniky, a posiluje konkurenceschopnost průmyslu. Vnitřní trh přispěl k tvorbě pracovních míst a nabídl spotřebitelům větší výběr kvalitních výrobků a služeb za nižší ceny. Nadále je hnací silou pro budování integrovanějšího trhu a silnějšího, vyváženějšího a spravedlivějšího hospodářství. Je jedním z velkých úspěchů a nejlepším přínosem Unie v čím dál globalizovanějším světě a klíčovým prvkem při dosahování zelené a digitální transformace v přechodu na udržitelné hospodářství, mimo jiné i coby reakce na zvyšující se tlak změny klimatu.

(2)

Vnitřní trh se musí neustále přizpůsobovat rychle se měnícímu prostředí digitální revoluce a globalizace. Nová éra digitálních inovací nadále poskytuje příležitosti podnikům a jednotlivcům, vytváří nové výrobky, služby, procesy a obchodní modely, jakož i možnosti pro účinnou tvorbu vysoce kvalitních statistik. Zároveň představuje výzvu pro regulaci, prosazování práva a ochranu a bezpečnost spotřebitele.

(3)

Fungování vnitřního trhu se opírá o rozsáhlý soubor práva Unie. Ten se týká zejména konkurenceschopnosti, normalizace, vzájemného uznávání, posuzování shody, ochrany spotřebitele a dozoru nad trhem. Zahrnuje také pravidla upravující hospodářskou činnost, obchodní a finanční transakce, oblast rostlin, zvířat, potravin a krmiv, tvorby evropských statistik a prosazování spravedlivé hospodářské soutěže. Tento soubor práva Unie vytváří rovné podmínky, které jsou pro fungování vnitřního trhu ve prospěch spotřebitelů a podniků nezbytné.

(4)

Řádnému fungování vnitřního trhu však stále stojí v cestě diskriminační, neopodstatněné nebo nepřiměřené překážky a nové překážky vznikají. Přijetí pravidel je pouze prvním krokem, ale stejně tak důležité je zajistit jejich fungování. Současné výzvy týkající se prosazování stávajících pravidel, překážky bránící volnému pohybu zboží a služeb a nízká míra přeshraničního zadávání veřejných zakázek omezují možnosti podniků a občanů. Řešení těchto překážek je v konečném důsledku otázkou důvěry občanů v Unii, jakož i v její schopnost dosahovat výsledků a vytvářet pracovní místa, přispívat k růstu a současně chránit veřejný zájem.

(5)

Dříve existovaly samostatné programy pro opatření Unie v oblasti konkurenceschopnosti podniků, zejména malých a středních podniků, ochrany spotřebitele, zákazníků a koncových uživatelů finančních služeb, tvorby politik týkajících se finančních služeb a oblasti rostlin, zvířat, potravin a krmiv. Některé další činnosti byly financovány přímo v rámci rozpočtových položek pro vnitřní trh. Nyní je nutné zefektivnit synergické působení mezi různými opatřeními, využívat jí a stanovit flexibilnější, transparentnější, jednodušší a agilnější rámec pro financování činností, jejichž cílem je dosáhnout řádného fungování udržitelného vnitřního trhu. Proto by měl být zaveden nový program, který spojuje činnosti, jež byly dříve financovány v rámci uvedených jiných programů a jiných příslušných rozpočtových položek. Uvedený program by měl také zahrnovat nové iniciativy, jejichž cílem je zlepšit fungování vnitřního trhu, ale zároveň by se neměl překrývat se souvisejícími programy a činnostmi Unie.

(6)

Vývoj, vypracovávání a šíření evropské statistiky podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 (4) byly předmětem samostatného evropského statistického programu zavedeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 99/2013 (5). V zájmu zajištění kontinuity vypracovávání a šíření evropské statistiky by měl nový program rovněž zahrnovat činnosti, na něž se vztahoval předchozí evropský statistický program, tím, že poskytne rámec pro vývoj, vypracovávání a šíření evropské statistiky podle nařízení (ES) č. 223/2009. Nový program by měl stanovit finanční rámec pro evropskou statistiku s cílem poskytovat vysoce kvalitní, srovnatelnou a spolehlivou evropskou statistiku, o kterou by se opírala tvorba, provádění, monitorování a hodnocení všech politik Unie. Nezbytným předpokladem pro vývoj, vypracovávání a šíření evropské statistiky je profesionální nezávislost.

(7)

Je proto vhodné zavést program pro zlepšení fungování vnitřního trhu, konkurenceschopnosti a udržitelnosti podniků, zejména malých a středních podniků, pro normalizaci, dozor nad trhem a ochranu spotřebitele pro oblast rostlin, zvířat, potravin a krmiv a pro evropskou statistiku (Program pro jednotný trh, dále jen „program“). Program by měl být zaveden na období sedmi let s cílem sladit jeho trvání s dobou trvání víceletého finančního rámce na období 2021–2027, stanoveného v nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 (6).

(8)

Program by měl podporovat tvorbu, provádění a prosazování právních předpisů Unie, které jsou základem pro řádné fungování vnitřního trhu. Dále by měl podporovat vytváření vhodných podmínek k posílení postavení všech subjektů na vnitřním trhu, což zahrnuje podniky, občany včetně spotřebitelů a zaměstnanců, zástupce občanské společnosti a veřejné orgány. Za tímto účelem by program měl usilovat o podporu konkurenceschopnosti, budování kapacity a udržitelnosti podniků, a zejména malých a středních podniků, včetně těch působících v odvětví cestovního ruchu. Udržitelnost podniků je důležitá pro zachování jejich dlouhodobé konkurenceschopnosti a přispívá k přechodu k hospodářsky, environmentálně a sociálně udržitelnější Unii, což by mělo jít ruku v ruce s digitalizací a zapojením do udržitelných podnikatelských praktik. Program by měl rovněž podporovat prosazování pravidel týkajících se ochrany a bezpečnosti spotřebitele. Měl by rovněž zvyšovat informovanost podniků a jednotlivců o jejich právech tím, že jim poskytne správné nástroje, vhodné informace a pomoc, aby mohli činit informovaná rozhodnutí a posilovat svou účast na tvorbě politik Unie. Program by měl dále posílit regulační a správní spolupráci, zejména prostřednictvím programů odborné přípravy, výměnou osvědčených postupů a budováním znalostních a kompetenčních základen, včetně využívání strategického zadávání veřejných zakázek. Program by měl rovněž usilovat o podporu tvorby vysoce kvalitních unijních a mezinárodních norem a pravidel, jež jsou základem pro provádění právních předpisů Unie, a to i prostřednictvím širokého zapojení zúčastněných subjektů.

To by mělo zahrnovat oblast účetního výkaznictví a auditu, čímž se přispěje k transparentnosti a dobrému fungování kapitálových trhů Unie a ke zvýšení ochrany investorů. Cílem programu by měla být též podpora provádění a prosazování právních předpisů Unie, které zajišťují vysokou úroveň zdraví lidí, zvířat a rostlin, ochranu blahobytu občanů a dobrých životních podmínek zvířat a bezpečnost potravin a krmiv při současném dodržování zásad udržitelného rozvoje a zajištění vysoké úrovně ochrany spotřebitele. Dále by měl program podporovat tvorbu vysoce kvalitní evropské statistiky v souladu se statistickými zásadami, jež jsou stanoveny v nařízení (ES) č. 223/2009 a dále rozpracovány v Kodexu evropské statistiky.

(9)

Moderní vnitřní trh je založen na zásadách spravedlnosti, transparentnosti a vzájemné důvěry, podporuje hospodářskou soutěž a je přínosem pro spotřebitele, podniky i zaměstnance. Lepší využití neustále se vyvíjejícího vnitřního trhu služeb by mělo pomoci unijním podnikům vytvářet pracovní místa a přispívat k růstu přes hranice, poskytnout širší výběr služeb za lepší ceny a zachovat vysoké standardy pro spotřebitele a pracovníky. Za tímto účelem by měl program přispět k lepšímu sledování vývoje na vnitřním trhu, jakož i k identifikaci a odstranění zbývajících diskriminačních, neopodstatněných nebo nepřiměřených překážek, a zajistit, aby regulační rámec dokázal zohlednit všechny formy inovací, včetně nového technologického vývoje a procesů, obchodních modelů pro inovace služeb, modelů ekonomiky sdílení a sociální ekonomiky, sociálních inovací a netechnologických inovací.

(10)

Regulační překážky na vnitřním trhu byly u řady průmyslových výrobků odstraněny pomocí preventivních mechanismů, přijetí společných pravidel, a pokud taková pravidla Unie neexistují, pomocí zásady vzájemného uznávání. V oblastech, kde neexistují žádné právní předpisy Unie, se použije zásada vzájemného uznávání, v jejímž důsledku zboží, které je v souladu s právními předpisy uváděno na trh v jednom členském státě, požívá práva na volný pohyb a může se prodávat v jiném členském státě. Pokud dotyčný členský stát oprávněně nesouhlasí s prodejem daného zboží, může uložit omezení za předpokladu, že toto omezení je nediskriminační, ospravedlňují je legitimní cíle veřejného zájmu podle článku 36 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) nebo je uznáno v judikatuře Soudního dvora Evropské unie jako naléhavý důvod obecného zájmu a je úměrné sledovanému cíli. Nedostatečné uplatňování zásady vzájemného uznávání, spočívající například v ukládání neopodstatněných nebo neúměrných omezení, komplikuje situaci podniků, které usilují o vstup na trhy v jiných členských státech. Navzdory vysoké míře integrace trhu se zbožím má tato skutečnost za následek ztrátu příležitostí pro hospodářství jako celek. Očekává se, že přijetí nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/515 (7) posílí ekonomické přínosy v této oblasti. Program by měl tudíž zlepšit uplatňování zásady vzájemného uznávání, pokud jde o zboží, a realizovat její plný potenciál. Měl by se zaměřovat na snižování množství nezákonného a nevyhovujícího zboží, které vstupuje na trh, cíleným zvyšováním povědomí a cílenou odbornou přípravou, podporou kontaktních míst pro výrobky podle nařízení (EU) 2019/515 a lepší spoluprací mezi orgány příslušnými pro vzájemné uznávání.

(11)

Existují nové výzvy v oblasti regulace a prosazování právních předpisů související s rychle se měnícím prostředím digitální revoluce a týkající se takových otázek, jako jsou kybernetická bezpečnost, ochrana údajů a soukromí, internet věcí nebo umělá inteligence a související etické normy. Přísná pravidla v oblasti bezpečnosti výrobků a jasnost v otázce odpovědnosti jsou zásadní pro zajištění toho, aby občané Unie, včetně spotřebitelů a podniků, mohli používat vhodné ochrany v případě škody. Program by měl tudíž přispět k rychlému přizpůsobení a lepšímu prosazování režimu Unie upravujícímu odpovědnost za výrobky, který podporuje inovace a zároveň zajišťuje bezpečnost a ochranu uživatelů.

(12)

Uvádění výrobků, jež nejsou v souladu s právem Unie, včetně výrobků dovážených ze třetích zemí, na trh vystavuje občany Unie, včetně spotřebitelů, jakož i další koncové uživatele riziku. Hospodářské subjekty, které prodávají vyhovující výrobky tradičními nebo elektronickými prostředky, čelí narušení hospodářské soutěže ze strany subjektů, které pravidla nedodržují z důvodu neznalosti, záměrně za účelem získání konkurenční výhody nebo v důsledku roztříštěnosti dozoru nad trhem v celé Unii. Orgány dozoru nad trhem často nemají dostatek finančních prostředků a jejich působnost sahá jen po hranice vlastního státu, zatímco podnikatelé obchodují na úrovni Unie či dokonce na celosvětové úrovni. Zejména v případě elektronického obchodu mají orgány dozoru nad trhem velké potíže vysledovat výrobky dovezené ze třetích zemí, které nejsou v souladu s právními předpisy, aby určily totožnost odpovědných hospodářských subjektů v rámci své jurisdikce.

Z důvodu nedostatečného fyzického přístupu k výrobkům se rovněž potýkají s velkými potížemi při provádění posouzení rizik a zkoušek. Program by proto měl usilovat o posílení souladu výrobků zvyšováním povědomí o platných pravidlech Unie v oblasti bezpečnosti výrobků, zintenzivněním kontrol souladu výrobků v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1020 (8) a podporou užší přeshraniční spolupráce mezi donucovacími orgány. Program by měl rovněž přispět ke konsolidaci stávajícího rámce činností dozoru nad trhem, podporovat společná opatření orgánů dozoru nad trhem z různých členských států, zlepšit výměnu informací a podporovat sbližování a užší integraci činností v oblasti dozoru nad trhem. Měl by tak činit zejména tím, že zajistí přísné vymáhání nových požadavků zavedených nařízením (EU) 2019/1020, aby se zabránilo prodeji nevyhovujících výrobků spotřebitelům a jiným koncovým uživatelům. Program by proto měl posílit kapacitu orgánů dozoru nad trhem v celé Unii, přispět k vyššímu stupni homogenity při prosazování pravidel mezi členskými státy a umožnit jim stejný prospěch z vnitřního trhu, pokud jde o hospodářský růst a udržitelnost.

(13)

Ačkoli program nezahrnuje cíle a opatření na podporu ochrany práv duševního vlastnictví, je přesto třeba mít na zřeteli, že padělané výrobky často nesplňují požadavky stanovené v právních předpisech Unie týkajících se bezpečnosti výrobků a ochrany spotřebitele a představují riziko pro zdraví a bezpečnost spotřebitelů, zejména pokud jsou tyto výrobky zakoupeny on-line. Program by proto měl zvýšit synergické působení s dalšími programy Unie v oblasti ochrany práv duševního vlastnictví, zejména s Nástrojem pro vybavení pro celní kontroly, zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady, kterým se jako součást Fondu pro integrovanou správu hranic zřizuje Nástroj pro finanční podporu vybavení pro celní kontroly.

(14)

V zájmu snazšího plnění požadavků u kategorií harmonizovaných produktů s vyšším přirozeným rizikem zavedla Unie systém akreditace subjektů posuzování shody, kterým se ověřuje jejich způsobilost, nestrannost a nezávislost. Je nanejvýš důležité, aby subjekty posuzování shody byly spolehlivé a kompetentní, neboť ověřují, zda výrobky splňují požadavky na bezpečnost, předtím, než jsou uvedeny na trh. Nyní je hlavní výzvou zajistit, aby akreditační systém nadále představoval nejnovější stav techniky a byl používán stejně přísně v celé Unii. Program by měl tudíž podporovat opatření, jimiž se zajistí, aby subjekty posuzování shody nadále splňovaly své regulatorní požadavky, například na nestrannost a nezávislost, zejména využíváním akreditace. Program by měl také podporovat opatření na zdokonalení evropského akreditačního systému, zejména v nových oblastech politiky, podporou Evropské spolupráce v akreditaci uvedené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 (9).

(15)

Jelikož spotřebitelské trhy neznají vzhledem k rozvoji elektronického obchodu a cestovních služeb hranic, je důležité zajistit, aby spotřebitelé s bydlištěm v Unii mohli požívat stejné vysoké úrovně ochrany při dovozu zboží a služeb od hospodářských subjektů usazených ve třetích zemích, a to i při jejich prodeji on-line. Proto by mělo být možné, aby program v případě potřeby podporoval spolupráce s příslušnými subjekty nacházejícími se ve třetích zemích, například pokud jde o výměnu informací o nevyhovujících výrobcích.

(16)

Veřejné orgány používají zadávání veřejných zakázek k tomu, aby zajistily efektivní vynakládání veřejných prostředků a přispěly k inovativnějšímu, udržitelnějšímu a konkurenceschopnějšímu vnitřnímu trhu podporujícímu začleňování. To zahrnuje uplatňování hodnotících kritérií, která při zadávání zakázek podle nejlepšího poměru ceny a kvality určují nejen ekonomicky nejvýhodnější nabídku, ale také nejvýhodnější nabídku s nejvyšší veřejnou hodnotou. Je-li to v souladu s platnými právními předpisy Unie, měly by být zohledněny environmentální a sociální aspekty a aspekty spravedlivého obchodu a u velkých infrastrukturních projektů by mělo být podporováno rozdělení zakázek na části. Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU (10), 2014/24/EU (11) a 2014/25/EU (12) poskytují právní rámec pro integraci a účinné fungování trhů s veřejnými zakázkami, které představují 14 % hrubého domácího produktu (HDP) Unie, což je v zájmu veřejných orgánů, podniků i občanů, včetně spotřebitelů. Náležitě uplatňované předpisy pro zadávání veřejných zakázek jsou klíčovým nástrojem pro posilování vnitřního trhu a posilování růstu podniků Unie a jejích pracovních míst. Program by měl tudíž podporovat opatření k zajištění širšího uplatnění strategického zadávání veřejných zakázek, profesionalizace zadavatelů veřejných zakázek, k usnadnění a zlepšení přístupu malých a středních podniků na trhy s veřejnými zakázkami, především prostřednictvím poradenských služeb a odborné přípravy, větší transparentnosti, integrity a lepších údajů, intenzivnější digitální transformace zadávání zakázek a prosazování společného zadávání veřejných zakázek prostřednictvím posílení partnerského přístupu s členskými státy, zlepšení shromažďování a analyzování údajů, mimo jiné prostřednictvím vývoje specializovaných nástrojů IT, jakož i k zajištění podpory výměny zkušeností a osvědčených postupů, odkazů na evropské a mezinárodní normy, poskytování pokynů, uzavírání výhodných obchodních dohod, posilování spolupráce vnitrostátních orgánů a zahajování pilotních projektů.

(17)

Aby bylo možné naplnit cíle programu a usnadnit občanům a podnikům život, je zapotřebí zavést vysoce kvalitní veřejné služby zaměřené na uživatele, které budou ve stále větší míře digitalizované a plně přístupné. Rovněž je třeba zintenzivnit úsilí v oblasti elektronické správy a elektronické veřejné správy a zároveň zajistit náležitou ochranu údajů a soukromí. Z toho vyplývá, že orgány veřejné správy se budou muset zapojit do společného vytváření těchto veřejných služeb spolu s občany a podniky. Soustavný a stabilní nárůst přeshraničních činností na vnitřním trhu navíc vyžaduje dostupnost aktuálních, přesných a snadno pochopitelných informací o právech podniků a občanů. To znamená zpřístupňování zjednodušených informací vysvětlujících správní náležitosti. Zásadního významu nabývá rovněž poskytování právního poradenství a pomoc při řešení problémů, k nimž dochází na přeshraniční úrovni. Veřejné orgány by dále měly být k dosažení těchto cílů podporovány například jednoduchým a účinným propojením vnitrostátních správních orgánů, jakož i poskytováním informací a usnadňováním výměny poznatků o tom, jak vnitřní trh funguje v praxi. Stávající nástroje pro správu a řízení vnitřního trhu již v tomto ohledu hrají důležitou úlohu a je třeba dále zvýšit jejich kvalitu, viditelnost, transparentnost a spolehlivost. Program by tedy měl podporovat tyto stávající nástroje pro správu a řízení vnitřního trhu: portál Vaše Evropa, který by se měl stát páteří chystané jednotné digitální brány, Vaše Evropa – Poradenství, SOLVIT, systém pro výměnu informací o vnitřním trhu a srovnávací přehled výsledků v oblasti jednotného trhu.

(18)

Program by měl podporovat rozvoj regulačního rámce Unie v oblastech práva obchodních společností a správy a řízení společností i smluvního práva s cílem zajistit podnikům, zejména pak malým a středním podnikům, větší efektivitu a konkurenceschopnost a zároveň poskytnout ochranu zúčastněným subjektům dotčeným operacemi společností a reagovat na nově se objevující politické výzvy. Měl by rovněž zajistit náležité hodnocení, provádění a prosazování příslušného acquis, informovat zúčastněné subjekty, pomáhat jim a podporovat výměnu informací v dané oblasti. Program by měl dále podporovat iniciativy Komise na podporu jasného a dobře uzpůsobeného právního rámce pro ekonomiku a inovace založené na datech. Uvedené iniciativy jsou potřebné pro posílení právní jistoty s ohledem na smluvní a mimosmluvní povinnosti, zejména s ohledem na odpovědnost, bezpečnost, etiku a soukromí v souvislosti s nově vznikajícími technologiemi, jako je internet věcí, umělá inteligence, robotika a 3D tisk. Program by se měl zaměřit na stimulaci rozvoje podnikání založeného na datech, neboť to bude rozhodující pro výkonnost hospodářství Unie v celosvětové hospodářské soutěži.

(19)

Program by měl též podporovat správné a úplné provádění a uplatňování právního rámce Unie pro boj proti praní peněz a potírání financování terorismu členskými státy, jakož i rozvoj budoucích politik zabývajících se novými výzvami v této oblasti. Měl by rovněž podporovat příslušné činnosti mezinárodních organizací evropského zájmu, jako je Výbor expertů pro hodnocení opatření proti praní peněz a financování terorismu v rámci Rady Evropy.

(20)

Cíl spočívající v provádění a rozvoji vnitřního trhu v oblasti finančních služeb, finanční stability a unie kapitálových trhů včetně udržitelného financování do velké míry závisí na politických opatřeních Unie, která jsou založena na důkazech. K dosažení tohoto cíle je zapotřebí, aby Komise zastávala aktivní úlohu a neustále monitorovala finanční trhy a finanční stabilitu, posuzovala provádění právních předpisů Unie členskými státy, hodnotila, zda jsou stávající právní předpisy vhodné pro daný účel, a zjišťovala možné oblasti činnosti, objeví-li se nová rizika, přičemž během celého politického cyklu by měly být neustále zapojeny zúčastněné subjekty. Takové činnosti vyžadují vypracování analýz, studií, vzdělávacích materiálů, průzkumů, posuzování shody, hodnocení a kvalitních statistik a opírají se o informační systémy a komunikační nástroje.

(21)

Smlouva o fungování EU zahrnuje systém pravidel, která zajišťují, aby nebyla narušována hospodářská soutěž na vnitřním trhu. Program by měl přispívat k politice Unie v oblasti hospodářské soutěže, a to i zlepšováním a posilováním spolupráce se sítěmi a s vnitrostátními orgány a soudy, posilováním mezinárodní spolupráce i zajišťováním oslovení širší skupiny zúčastněných subjektů v rámci sdělování a vysvětlování práv, přínosů a povinností souvisejících s politikou hospodářské soutěže Unie. Program by měl rovněž pomoci zlepšit její analýzu a hodnocení vývoje na trhu, mimo jiné využíváním odvětvových šetření a dalších nástrojů šetření trhu, jakož i systematičtějším sdílením informací a osvědčených postupů v rámci Evropské sítě pro hospodářskou soutěž. To by mělo přispět ke spravedlivé hospodářské soutěži a rovným podmínkám, a to i na globální úrovni, a posílit postavení podniků, zejména malých a středních podniků, a spotřebitelů, aby mohli využívat výhod vnitřního trhu.

(22)

Je třeba, aby se program především zabýval radikálními důsledky, které pro hospodářskou soutěž a fungování vnitřního trhu plynou z probíhající zelené a digitální transformace hospodářství a podnikatelského prostředí, zejména prostřednictvím exponenciálního nárůstu množství údajů a jejich využívání, s přihlédnutím k rostoucímu využívání umělé inteligence, algoritmů pro data velkého objemu a dalších nástrojů IT a odborných znalostí ze strany společností. Dále je nezbytné, aby program podporoval sítě a širší a hlubší spolupráci s členskými státy a jejich orgány a soudy, jelikož nenarušená hospodářská soutěž a fungování vnitřního trhu rozhodujícím způsobem závisí na činnosti těchto subjektů. S ohledem na specifickou úlohu politiky hospodářské soutěže při předcházení poškozování vnitřního trhu v důsledku chování narušujícího hospodářskou soutěž za hranicemi Unie by program měl v příslušných případech podporovat také spolupráci s orgány třetích zemí. A konečně je nutné rozšiřovat informační činnosti, aby více občanů a podniků mohlo plně využívat výhod spravedlivé hospodářské soutěže na vnitřním trhu. To by mělo podpořit úsilí o lepší prokázání přínosů politiky Unie v oblasti hospodářské soutěže pro občany Unie, mimo jiné prostřednictvím spolupráce se zástupci skupin občanské společnosti a příslušnými zúčastněnými subjekty. Předpokládá se, že při provádění části programu týkající se hospodářské soutěže bude nezbytná flexibilita, aby bylo možné reagovat na vyvíjející se potřeby, které jsou ovlivněny dynamickým a rychlým vývojem podmínek hospodářské soutěže na vnitřním trhu, jejichž tempo a rozsah je obtížné odhadnout. Tento vývoj se týká zejména digitalizace, umělé inteligence, algoritmů, dat velkého objemu, kybernetické bezpečnosti a forenzních technologií.

(23)

Posilování konkurenceschopnosti a udržitelnosti unijních podniků při současném zajištění skutečně rovných podmínek a otevřeného a konkurenceschopného vnitřního trhu má zásadní význam. Malé a střední podniky jsou motorem hospodářství Unie. Tvoří 99,8 % všech podniků v Unii, poskytují dvě třetiny pracovních míst a významně přispívají k vytváření nových kvalitních pracovních míst ve všech odvětvích s regionálním a místním rozměrem, a tudíž k tvorbě sociální soudržnosti. Malé a střední podniky napomáhají při modernizaci průmyslu a při zelené a digitální transformaci hospodářství, včetně dosažení klimatické neutrality. Program by proto měl rovněž podporovat jejich úsilí o zvýšení účinného využívání zdrojů a vývoj vysoce kvalitních výrobků a služeb šetrných k životnímu prostředí. Tím by měl program rovněž přispět ke zlepšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků na světovém trhu.

(24)

Malé a střední podniky se potýkají se stejnými problémy, které v takové míře neovlivňují větší firmy. K těmto společným problémům patří získávání finančních prostředků, nábor kvalifikované pracovní síly, snížení administrativní zátěže, zavádění kreativních a inovativních řešení mimo jiné prostřednictvím zadávání veřejných zakázek a přístup na globální trhy a k hodnotovým řetězcům za účelem rozvoje činností týkajících se internacionalizace. Program by se měl na taková selhání trhu adekvátně zaměřit, aniž by nepatřičně narušil hospodářskou soutěž na vnitřním trhu. Program by měl rovněž zohlednit zvláštní potřeby konkrétních typů malých a středních podniků, jako jsou mikropodniky a malé a střední podniky poskytující služby, malé a střední podniky zabývající se řemeslnou činností, jakož i malé a střední podniky tvořené osobami samostatně výdělečně činnými, příslušníky svobodných povolání a podniky sociální ekonomiky. Podniky sociální ekonomiky v Unii zahrnují různé typy podniků a subjektů spadajících do sociální ekonomiky, jako jsou družstva, vzájemné společnosti, nezisková sdružení, nadace, sociální podniky a další formy podniků. Vzhledem k tomu, že se zaměřují především na vytváření společné hodnoty a sociálního dopadu pro občany spíše než na dosahování zisku, mohou působit jako motor sociálních inovací, transparentní správy a solidarity a reinvestovat většinu svých zisků nebo přebytků do svých cílů. Pozornost by měla být rovněž věnována zvláštním potřebám potenciálních nových podnikatelů, jako jsou mladí podnikatelé, podnikatelky, starší lidé a osoby se zdravotním postižením.

(25)

Program by měl brát v úvahu malé a střední podniky ve smyslu doporučení Komise 2003/361/ES (13). Při uplatňování tohoto nařízení na malé a střední podniky by Komise měla vést konzultace se všemi příslušnými zúčastněnými subjekty, včetně veřejných a soukromých organizací zastupujících malé a střední podniky a organizací členských států zabývajících se podporou obchodu.

(26)

Program by měl podporovat a prosazovat kulturu inovací, rozvíjet průmyslové ekosystémy schopné napomáhat zrodu a růstu malých a středních podniků, se zaměřením na všechny malé a střední podniky schopné zvládat výzvy zelené a digitální transformace a stále konkurenčnějšího a zrychleného prostředí. Měl by usilovat o podporu procesu zavádění inovací prosazováním nových obchodních modelů založených na spolupráci, vytváření sítí a sdílení znalostí a zdrojů, a to i v rámci evropských partnerství klastrů a organizací podnikatelských sítí.

(27)

Při stanovování pracovních programů pro poskytování podpory malým a středním podnikům by měla být zohledněna strategická ustanovení strategie pro malé a střední podniky a iniciativy „Small Business Act“, jakož i kontext, v němž malé a střední podniky působí a který je zachycen v přezkumu výkonnosti malých a středních podniků. Pozornost by měla být rovněž věnována síti zmocněnců pro malé a střední podniky.

(28)

Mnohé z problémů Unie v oblasti konkurenceschopnosti souvisejí s tím, že malé a střední podniky obtížně získávají přístup k financování. Důvodem těchto obtíží je, že se tyto podniky potýkají s prokazováním své úvěruschopnosti a nemají dostatečná aktiva jako zajištění pro věřitele (tj. kolaterál/záruky) nebo že nemají povědomí o mechanismech na podporu svých činností, které již existují na unijní, celostátní či místní úrovni. Další problémy spojené s financováním vyplývají z potřeby malých a středních podniků zachovat si konkurenceschopnost mimo jiné tím, že se zapojí do zavádění inovací, digitalizace a internacionalizace, jakož i do zvyšování kvalifikace a rekvalifikace své pracovní síly. Omezený přístup k financování má nepříznivý dopad na zakládání a růst podniků a míru jejich přežití, jakož i na ochotu nových podnikatelů převzít životaschopné podniky v rámci nástupnictví podniků.

(29)

Nedostatečné dovednosti jsou významnou překážkou růstu podniků v Unii. S cílem posílit podnikání v Unii a podpořit růst malých a středních podniků a jejich digitální a zelenou transformaci by měl program podporovat a usnadňovat přístup malých a středních podniků k dovednostem a mentorským programům, a zejména rozvoj technologických, podnikatelských a manažerských dovedností. Komise by přitom měla koordinovat svou činnost s iniciativami prováděnými v rámci jiných unijních, celostátních a regionálních programů, aby se zvýšilo synergické působení a zabránilo se zdvojování činností.

(30)

Aby bylo možné tato selhání trhu překonat a zajistit, aby malé a střední podniky, včetně začínajících a rychle se rozvíjejících podniků, i nadále hrály svou úlohu coby základ konkurenceschopnosti hospodářství Unie, je nezbytné jim poskytovat zvláštní podporu v podobě dluhových a kapitálových nástrojů zřízených v rámci oblasti politiky týkající se malých a středních podniků Fondu InvestEU, zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 (14). Nástroj pro úvěrové záruky zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1287/2013 (15) má prokazatelně přidanou hodnotu a očekává se, že bude přínosný minimálně pro 500 000 malých a středních podniků. Více pozornosti by mohlo být věnováno zvýšení informovanosti potencionálních příjemců o dostupnosti Programu InvestEU pro malé a střední podniky.

(31)

Opatření v rámci programu by měla usilovat o dosahování jeho politických cílů nejen formou grantů, ale rovněž usnadňováním přístupu k finančním nástrojům a rozpočtovým zárukám zřízeným v rámci oblasti politiky týkající se malých a středních podniků Fondu InvestEU, a měla by posilovat synergické působení s dalšími programy Unie. Všechna opatření by měla mít jasnou unijní přidanou hodnotu.

(32)

Program by měl zajistit účinnou podporu malých a středních podniků během celého jejich životního cyklu, poskytovat jim pomoc počínaje pomocí malým a středním podnikům při hledání partnerů pro společné projekty přes komercializaci a přístup na trh až po budování kapacit a podněcování spolupráce v rámci klastrů a organizací podnikatelských sítí. Měl by rovněž podporovat zelenou a digitální transformaci malých a středních podniků a vycházet z jedinečných poznatků a odborných znalostí shromážděných s ohledem na malé a střední podniky a z dlouholetých zkušeností s prací s unijními, celostátními a regionálními zúčastněnými subjekty. Tato podpora by měla vycházet ze zkušeností sítě Enterprise Europe Network (EEN) jakožto jediného kontaktního místa, jež má zvyšovat konkurenceschopnost malých a středních podniků a rozvíjet jejich podnikání na vnitřním trhu i na jiných trzích. Tato síť nadále poskytuje služby jménem jiných programů Unie, především programu Horizont Evropa, zavedeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 (16), za použití finančních zdrojů těchto programů. Měla by také usnadňovat větší zapojení malých a středních podniků do rozvoje iniciativ týkajících se politiky vnitřního trhu, jako je zadávání veřejných zakázek a procesy normalizace. Síť EEN by měla zlepšit spolupráci s evropskými centry pro digitální inovace zřízenými v rámci programu Digitální Evropa, zavedeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/694 (17), a s Poradenským centrem InvestEU. Navíc úspěšný mentorský program Erasmus pro mladé podnikatele by měl zůstat nástrojem, který nabídne novým nebo potenciálním podnikatelům příležitost získat podnikatelské a manažerské zkušenosti od zkušených podnikatelů z jiné země, čímž posílí jejich podnikatelský talent. Program by měl rozšířit svou zeměpisnou působnost a nabízet podnikatelům širší škálu příležitostí k výměně zkušeností, čímž se případně zajistí doplňkovost s jinými iniciativami Unie.

(33)

Je třeba vyvinout další úsilí ke snížení administrativní zátěže a zlepšení přístupnosti iniciativ programu snížením nákladů malých a středních podniků plynoucích ze složitých procesů podávání žádostí a požadavků na účast. V této souvislosti by síť EEN měla být hlavním informačním místem pro malé a střední podniky, které mají zájem mít přístup k financování Unie, přičemž by měla fungovat jako jednotné kontaktní místo a poskytovat jim uzpůsobené pokyny. Je důležité vycházet ze zkušeností se stávajícími opatřeními na podporu malých a středních podniků, ale rovněž zůstat otevřený jejich přizpůsobení měnícím se podmínkám pro malé a střední podniky na vnitřním trhu, zejména pokud jde o digitalizaci a regulační zátěž.

(34)

Klastry nabízejí příznivé a odolné podnikatelské prostředí, a proto jsou považovány za strategický nástroj pro podporu konkurenceschopnosti a rozšiřování malých a středních podniků. Mohou usnadnit zelenou a digitální transformaci průmyslu, včetně služeb, a posílit hospodářský rozvoj regionů vytvářením růstu a pracovních míst. Je důležité, aby společné klastrové iniciativy dosáhly kritického množství, neboť to urychlí růst malých a středních podniků. Propojením specializovaných průmyslových ekosystémů vytvářejí klastry nové obchodní příležitosti pro malé a střední podniky a lépe je integrují do unijních a globálních strategických hodnotových řetězců. Je třeba podporovat rozvoj nadnárodních a meziregionálních strategií partnerství, jakož i provádění společných činností podporovaných Evropskou platformou spolupráce mezi klastry a jejím Evropským znalostním střediskem pro účinné využívání zdrojů. Podpora by měla zahrnovat pomoc malým a středním podnikům, aby spolupracovaly i s malými a středními podniky ze třetích zemí. Vytváření udržitelných partnerství by mělo být podporováno pomocí pokračujícího financování v případě, že se dosáhne milníků výkonnosti a účasti. Prostřednictvím klastrových organizací by ve prospěch malých a středních podniků měla být poskytována přímá podpora na zavádění moderních technologií, nových obchodních modelů, nízkouhlíkových řešení, řešení účinně využívajících zdroje, zavádění kreativní činnosti, design, rozšiřování dovedností, získávání talentovaných lidí, zrychlení podnikání a internacionalizaci. Do této přímé podpory malých a středních podniků by měly být zapojeny další specializované subjekty na podporu těchto podniků s cílem usnadnit průmyslovou transformaci a provádění strategií inteligentní specializace. Program by měl tudíž přispívat k propojení s inovačními centry Unie, zejména jejími centry digitální inovace, a s investicemi prováděnými v rámci politiky soudržnosti a programu Horizont Evropa, a tato propojení vytvářet. Lze také prozkoumat synergické působení s programem Erasmus+ zavedeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) XXXX/XXX (18).

(35)

Tento program by měl přispět k posílení vztahu mezi podniky, zejména pak malými a středními podniky, a vysokými školami, výzkumnými středisky a dalšími institucemi, které jsou zapojeny do vytváření a šíření znalostí. Tento vztah by mohl pomoci zlepšit schopnost podniků řešit strategické výzvy, které před ně staví nový mezinárodní kontext.

(36)

Malé a střední podniky se vzhledem ke své menší velikosti potýkají se specifickými překážkami růstu. Je pro ně zvláště obtížné růst a rozšířit část své podnikatelské činnosti. Na základě úspěchu nástroje pro malé a střední podniky a klastrových projektů Unie pro nové průmyslové hodnotové řetězce v rámci programu Horizont 2020, zavedeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 (19), a z nich plynoucích získaných poznatků a zkušeností by měl program poskytovat podporu pro rozšiřování činnosti malých a středních podniků ve všech klíčových fázích jejich rozvoje, včetně podpory internacionalizace, zavádění inovací a komercializace. Tato podpora by doplňovala podporu ze strany Evropské rady pro inovace v rámci programu Horizont Evropa, která se soustředí především na průlomové a přelomové inovace, a tudíž na inovativní malé a střední podniky, se zaměřením zejména na inovace vytvářející tržní příležitosti, a zároveň podpořila všechny druhy inovací včetně postupných.

(37)

Kreativita a všechny formy inovací, včetně inovací pro účinnější využívání zdrojů a energetickou účinnost, mají zásadní význam pro konkurenceschopnost průmyslových hodnotových řetězců v Unii. Představují katalyzátor modernizace obchodního a průmyslového odvětví a přispívají k inteligentnímu, udržitelnému růstu podporujícímu začlenění. Nicméně jejich využívání ze strany malých a středních podniků stále zaostává. Program by měl proto podporovat cílené akce, sítě a partnerství zaměřené na inovace, které jsou založeny na kreativitě, s cílem umožnit malým a středním podnikům zvládnout zelenou a digitální transformaci v celých průmyslových hodnotových řetězcích a ekosystémech.

(38)

Evropské normy hrají na vnitřním trhu důležitou úlohu. Mají zásadní význam pro konkurenceschopnost podniků, a zejména malých a středních podniků. Evropské normy jsou též důležitým nástrojem pro podporu právních předpisů a politik Unie v řadě klíčových oblastí za účelem usnadnění zelené a digitální transformace, jako jsou energetika, změna klimatu a ochrana životního prostředí, informační a komunikační technologie, udržitelné využívání a recyklace zdrojů, inovace, bezpečnost výrobků, ochrana spotřebitele, bezpečnost a pracovní podmínky zaměstnanců a stárnoucí obyvatelstvo, a tím představují pozitivní přínos pro společnost jako celek. Zkušenosti však ukázaly, že normy je v zájmu maximalizace jejich přínosu třeba vypracovávat rychleji a včasněji a je třeba vyvinout větší úsilí s cílem zapojit všechny relevantní zúčastněné subjekty, včetně těch, které zastupují spotřebitele.

(39)

Činnosti v oblasti evropské normalizace se řídí nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 (20) a jsou prováděny prostřednictvím dlouhodobého partnerství veřejného a soukromého sektoru, které je stěžejní pro dosažení cílů stanovených v uvedeném nařízení a v obecných a odvětvových politikách Unie v oblasti normalizace.

(40)

Pro vnitřní trh, účinné fungování finančních trhů, jakož i pro vytvoření integrovaného trhu finančních služeb v kontextu bankovní unie a unie kapitálových trhů je nezbytný řádně fungující společný rámec účetního výkaznictví a vykazování nefinančních informací.

(41)

Podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 (21) mají být mezinárodní standardy účetního výkaznictví (IFRS) schválené Radou pro mezinárodní účetní standardy, jakož i související výklady Výboru pro interpretace IFRS, začleněny do práva Unie, aby byly používány společnostmi s cennými papíry kotovanými na regulovaném trhu v Unii, pouze pokud IFRS splňují požadavky stanovené v uvedeném nařízení, včetně požadavku, aby účetní závěrka podávala „věrný a poctivý obraz“, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU (22), a odpovídala evropskému veřejnému zájmu. Takové mezinárodní účetní standardy musí být vytvářeny transparentním a demokraticky odpovědným způsobem. Standardy IFRS hrají tudíž pro fungování vnitřního trhu významnou úlohu, a Unie má tak přímý zájem na zajištění toho, aby výsledkem procesu vypracovávání a schvalování IFRS byly standardy, jež jsou v souladu s požadavky právního rámce pro vnitřní trh. Je tedy důležité vytvořit v rámci programu vhodné mechanismy financování nadace IFRS.

(42)

S přihlédnutím k roli Evropské poradní skupiny pro účetní výkaznictví (EFRAG) při posuzování toho, zda jsou IFRS v souladu s požadavkem práva a politiky Unie, jak je stanoveno v nařízení (ES) č. 1606/2002, je též nezbytné, aby Unie zajistila stabilní financování Evropské poradní skupiny pro účetní výkaznictví, a proto přispěla na její financování prostřednictvím programu. Odborná práce Evropské poradní skupiny pro účetní výkaznictví by měla být zaměřena na poskytování odborného poradenství Komisi ohledně schválení IFRS, jakož i na vhodnou účast v procesu vývoje IFRS, a měla by zajistit, aby zájmy Unie byly při vytváření mezinárodních standardů náležitě zohledněny. Tyto zájmy by měly zahrnovat koncept „obezřetnosti“, zachování požadavku na „věrný a poctivý obraz“, jak je stanoveno ve směrnici 2013/34/EU, i evropského veřejného zájmu, jak stanoví nařízení (ES) č. 1606/2002, a měl by být zohledněn dopad IFRS na finanční stabilitu a hospodářství. V rámci Evropské poradní skupiny pro účetní výkaznictví by mělo být zřízeno evropské středisko pro podnikové výkaznictví, které by mělo podporovat inovace a rozvoj osvědčených postupů při zpřístupňování údajů podniky. To poskytuje fórum, na němž mohou společnosti a investoři sdílet osvědčené postupy, které se týkají zejména podávání nefinančních zpráv a zpráv o udržitelnosti. Na základě této práce by Evropská poradní skupina pro účetní výkaznictví měla rovněž přispět k vypracování standardů pro vykazování nefinančních informací.

(43)

Pokud jde o oblast povinných auditů, v roce 2005 byla Monitorovací skupinou, což je mezinárodní organizace odpovědná za sledování reformy správy a řízení Mezinárodní federace účetních (IFAC), zřízena Rada pro dozor nad veřejnými zájmy (PIOB). Úlohou Rady pro dozor nad veřejnými zájmy je dohlížet na proces vedoucí k přijetí mezinárodních auditorských standardů (ISA) a na ostatní činnosti Mezinárodní federace účetních v oblasti veřejného zájmu. Standardy ISA je možné přijmout pro účely uplatňování v Unii zejména za předpokladu, že byly vypracovány patřičným, náležitým a transparentním způsobem pod veřejným dohledem ve smyslu článku 26 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES (23). S ohledem na zavedení standardů ISA v Unii a na klíčový význam Rady pro dozor nad veřejnými zájmy pro zajištění toho, aby tyto standardy splňovaly požadavky stanovené ve směrnici 2006/43/ES, je tedy důležité zavést v programu vhodné mechanismy financování Rady pro dozor nad veřejnými zájmy.

(44)

Unie přispívá k zajištění vysoké úrovně ochrany spotřebitele, k posilování postavení spotřebitelů a k tomu, aby se spotřebitelé stali ústředním bodem vnitřního trhu, a to podporou a doplňováním politik členských států ve snaze zajistit, aby občané, pokud vystupují jako spotřebitelé, mohli plně požívat výhod vnitřního trhu a aby při tom byla prostřednictvím konkrétních opatření zajištěna řádná ochrana jejich bezpečnosti a právních a hospodářských zájmů. Je rovněž nutné, aby Unie zajistila řádné a jednotné prosazování právních předpisů o ochraně spotřebitele a bezpečnosti výrobků v praxi a pro podniky rovné podmínky a spravedlivou hospodářskou soutěž na vnitřním trhu. Kromě toho je nutné posílit postavení spotřebitelů, podpořit je a pomáhat jim, aby činili udržitelná a informovaná rozhodnutí, čímž se přispěje k udržitelnému oběhovému hospodářství účinně využívajícímu energii a zdroje.

(45)

Program by měl usilovat o zvýšení povědomí spotřebitelů, podniků, zástupců občanské společnosti a orgánů o právních předpisech Unie v oblasti ochrany spotřebitele a bezpečnosti. Měl by rovněž posílit postavení spotřebitelů a organizací, jež je zastupují, na vnitrostátní úrovni a na úrovni Unie. Měl by tak činit zejména podporou Evropské organizace spotřebitelů (Bureau Européen des Unions de Consommateurs, BEUC), která je uznávanou nevládní organizací s dlouholetou tradicí zastupující zájmy spotřebitelů v souvislosti se všemi příslušnými politikami Unie, a tím této organizaci umožnit dosahování většího synergického působení s cílem posílit prosazování zájmů spotřebitelů. Měl by tak také činit zejména podporou Evropské asociace pro koordinaci zastoupení spotřebitelů při normalizaci (ANEC), která zastupuje zájmy spotřebitelů v souvislosti s otázkami normalizace. Přitom je třeba věnovat zvláštní pozornost novým potřebám trhu, pokud jde o podporu udržitelné spotřeby, zaměřením se zejména na opatření k boji proti praktikám plánovaného zastarávání, které jsou klamavé, a dalším klamavým praktikám, jako jsou nepravdivá environmentální tvrzení, tím, že spotřebitelé budou lépe informováni o trvanlivosti a opravitelnosti výrobků. Zvláštní pozornost by také měla být věnována předcházení zranitelnostem a řešení výzev vyplývajících z digitalizace ekonomiky, například v souvislosti s propojenými výrobky, internetem věcí, umělou inteligencí a používáním algoritmů, a z rozvoje nových spotřebních návyků a obchodních modelů. Program by měl podporovat opatření pro shromažďování příslušných informací o trzích, včetně zveřejňování spotřebitelských srovnávacích přehledů Unie.

(46)

Program by měl podporovat příslušné vnitrostátní orgány, včetně orgánů odpovědných za monitorování bezpečnosti výrobků, které spolupracují zejména prostřednictvím systému Unie pro rychlé varování před nebezpečnými výrobky. Měl by rovněž podpořit prosazování směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES (24) a nařízení (ES) č. 765/2008, co se týče ochrany spotřebitele a bezpečnosti výrobků, jakož i síť pro spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele a mezinárodní spolupráci mezi příslušnými orgány ve třetích zemích a v Unii. Program by měl též zajistit všem spotřebitelům a obchodníkům přístup ke kvalitnímu mimosoudnímu řešení sporů, řešení sporů on-line a informacím o postupu, jak se připojit k žalobám o zjednání nápravy.

(47)

Program by měl rovněž podporovat síť evropských spotřebitelských center, která pomáhá spotřebitelům požívat práva spotřebitele v Unii při nákupu zboží a služeb přes hranice na vnitřním trhu a v Evropském hospodářském prostoru, a to jak on-line, tak při cestování. Tato síť, která zahrnuje 29 center a je spolufinancována programy Unie v oblasti spotřebitele již přes patnáct let, prokázala svoji přidanou hodnotu pro posilování důvěry spotřebitelů a obchodníků ve vnitřní trh. Ročně vyřídí přes 120 000 žádostí spotřebitelů a svými informačními aktivitami v tisku a na internetu osloví miliony občanů. Patří k nejoceňovanějším asistenčním sítím pro občany v Unii a většina z jejích center provozuje kontaktní místa, jež nabízejí poradenství o aspektech práva vnitřního trhu, jako je směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES (25). Z hodnocení vyplynulo, že je důležité, aby tato centra zůstala nadále v provozu. Síť evropských spotřebitelských center může být také důležitým zdrojem informací o výzvách a problémech, s nimiž se spotřebitelé potýkají na místní úrovni a které jsou významné z hlediska tvorby politik Unie a ochrany zájmů spotřebitelů. Existují rovněž plány na uzavření dohod o vzájemnosti mezi sítí a podobnými subjekty ve třetích zemích.

(48)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/6/ES (26), 2005/29/ES (27), 2011/83/EU (28), (EU) 2019/2161 (29) a (EU) 2020/1828 (30) byly přijaty s cílem zajistit mimo jiné rovné zacházení se spotřebiteli na celém vnitřním trhu, pokud jde o přeshraniční otázky, jako je prodej nevyhovujících výrobků v odvětví motorových vozidel, dvojí standard kvality výrobků nebo problémy, s nimiž se cestující setkávají v případě zrušení letu nebo významného zpoždění letu. Jejich cílem je rovněž posílit kapacity členských států pro vymáhání práva, zvýšit bezpečnost výrobků a posílit mezinárodní spolupráci a nové možnosti zjednání nápravy, zejména prostřednictvím zástupných žalob podaných oprávněnými subjekty. Kontrola účelnosti spotřebitelského a marketingového práva Unie, kterou provedla Komise v květnu 2017, ukázala, že je potřeba lépe prosazovat pravidla a usnadňovat dosažení nápravy v případech, kdy jsou spotřebitelé nedodržením spotřebitelského práva poškozeni. S ohledem na tuto kontrolu účelnosti by proto měla být podpora plného provádění těchto směrnic a opatření a jejich přeshraničního prosazování prioritou.

(49)

Občané jsou obzvlášť dotčeni fungováním finančních trhů, a měli by proto obdržet další informace o relevantních právech, rizicích a přínosech. Finanční trhy jsou klíčovou součástí vnitřního trhu a vyžadují pevný rámec pro regulaci a dozor, který zajišťuje nejen finanční stabilitu a udržitelné hospodářství, ale též poskytuje vysokou úroveň ochrany spotřebitelům a dalším koncovým uživatelům finančních služeb, včetně drobných investorů, střadatelů, pojistníků, členů a příjemců dávek z penzijních fondů, individuálních podílníků, dlužníků a malých a středních podniků. Program by měl přispět ke zlepšení schopnosti spotřebitelů a dalších koncových uživatelů finančních služeb podílet se na tvorbě politiky, a to i prostřednictvím vytváření a šíření jasných, úplných a uživatelsky vstřícných informací o produktech nabízených na finančních trzích.

(50)

Program by měl proto nadále podporovat zvláštní činnosti zahrnuté do oblasti působnosti programu budování kapacit na období 2017–2020 na zvýšení zapojení spotřebitelů a ostatních koncových uživatelů finančních služeb do tvorby politik Unie, jak stanoví nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/826 (31); program navazoval na pilotní projekt a na přípravnou akci z let 2012–2017. Je to nutné k zajištění toho, aby si tvůrci politik byli vědomi názorů jiných zúčastněných stran než odborníků z finančního sektoru a zajistilo se lepší zastoupení zájmů spotřebitelů a ostatních koncových uživatelů finančních služeb. V zájmu vymezení problematických bodů relevantních pro tvorbu politik Unie a pro zajištění ochrany zájmů spotřebitelů v oblasti finančních služeb by měl program průběžně rozvíjet svou metodiku a osvědčené postupy ohledně toho, jak zvýšit zapojení spotřebitelů a koncových uživatelů finančních služeb. To by mělo zlepšit politiky v oblasti finančních služeb, zejména ty, jejichž cílem je zvyšovat porozumění veřejnosti pro otázky, které se v oblasti regulace finančního sektoru řeší, a finanční gramotnost.

(51)

V rámci pilotního projektu a přípravné akce v letech 2012–2017 Komise udělila granty dvěma organizacím na základě roční otevřené výzvy k podávání návrhů. Jedná se o organizaci Finance Watch, která byla zřízena v roce 2011 za použití grantů Unie jako mezinárodní neziskové sdružení založené podle belgického práva, a Better Finance, která vznikla tak, že někdejší evropské svazy investorů a podílníků byly od roku 2009 reorganizovány a přejmenovány. Program budování kapacit zavedený nařízením (EU) 2017/826 uvádí tytéž dvě organizace jako jediné příjemce. Je proto nezbytné, aby tyto organizace byly v rámci programu nadále spolufinancovány. Toto financování by však mělo být předmětem důkladného hodnocení z hlediska dosažené účinnosti a účinků ve vztahu k dosahování sledovaných cílů. V tomto ohledu, pokud se objeví další potenciální příjemci, mezi jejichž hlavní cíle a činnosti patří zastupování zájmů spotřebitelů a koncových uživatelů na úrovni Unie a kteří mají prostřednictvím své členské základny širokou zeměpisnou působnost a širokou škálu zájmů, měla by jim být výzva k podávání návrhů otevřena.

(52)

Za účelem ochrany spotřebitelů a k tomu, aby mohl vnitřní trh účinně fungovat, je nutné dosáhnout vysoké úrovně ochrany zdraví v oblasti rostlin, zvířat, potravin a krmiv. Bezpečný a udržitelný potravinový řetězec je nutným předpokladem pro fungování společnosti i vnitřního trhu. Je nanejvýš důležité předcházet přeshraničním zdravotním krizím a skandálům s potravinami, neboť narušují fungování vnitřního trhu tím, že omezují pohyb osob a zboží a nepříznivě ovlivňují výrobu a spotřebu. Program by proto měl podporovat konkrétní akce, jako například zavedení mimořádných opatření v případě krizových situací, které mají dopad na zdraví zvířat a rostlin.

(53)

Obecným cílem práva Unie v oblasti rostlin, zvířat, potravin a krmiv je zaručit vysokou úroveň zdraví lidí, zvířat a rostlin v potravinovém řetězci, podporovat zlepšování životních podmínek zvířat, přispívat k vysoké úrovni ochrany a informování spotřebitelů a vysoké úrovni ochrany životního prostředí, a to i za účelem zachování biologické rozmanitosti a s přihlédnutím k situacím, které v členských státech vyvolávají potenciální dopady změny klimatu, a zároveň zlepšovat udržitelnost výroby potravin a krmiv a přispívat k potravinovému zabezpečení a dostupným cenám, omezit plýtvání potravinami, zpřísňovat normy kvality v celé Unii a posilovat konkurenceschopnost potravinářského a krmivářského průmyslu Unie a tvorbu pracovních míst, a to i stimulací výzkumu a inovací.

(54)

S ohledem na specifickou povahu opatření týkajících se vysoké úrovně zdraví lidí, zvířat a rostlin musí toto nařízení stanovit zvláštní kritéria způsobilosti týkající se poskytování grantů a využívání zadávání veřejných zakázek. Jako výjimka ze zásady zákazu retroaktivity stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (32) (dále jen „finanční nařízení“) by způsobilé měly být, vzhledem ke své naléhavé a nepředvídatelné povaze, zejména náklady na mimořádná opatření, včetně nákladů, které vznikly v důsledku podezření na výskyt nákazy nebo škodlivého organismu, pokud byl uvedený výskyt následně potvrzen a oznámen Komisi. Poté, co členské státy podepsaly právní závazky a co Komise posoudila žádosti o platbu, které jí členské státy předložily, by Komise měla přijmout odpovídající rozpočtové závazky a proplatit způsobilé výdaje. Způsobilé by měly být rovněž náklady na dozorová, preventivní a ochranná opatření přijatá v případě přímé hrozby pro nákazový status Unie v důsledku výskytu nebo vývoje na území třetí země, členského státu nebo v zámořských zemích a územích některé z nákaz zvířat a zoonóz, jakož i na ochranná opatření přijímaná či jiné relevantní činnosti prováděné na podporu fytosanitárního statusu Unie.

(55)

S ohledem na rostoucí globalizaci v oblasti rostlin, zvířat, potravin a krmiv jsou úřední kontroly prováděné členskými státy zásadním nástrojem k ověření a monitorování toho, že jsou příslušné požadavky Unie uplatňovány, dodržovány a prosazovány, a to i v souvislosti s dovozem. Účelnost a účinnost systémů úředních kontrol je zásadní pro zachování vysoké úrovně bezpečnosti v potravinovém řetězci i pro důvěru spotřebitelů, při současném zajištění vysoké úrovně ochrany životního prostředí a dobrých životních podmínek zvířat. Na tato kontrolní opatření by měla být poskytnuta finanční podpora Unie. Finanční příspěvek by měl být zejména k dispozici referenčním laboratořím Evropské unie s cílem pomoci jim nést náklady vyplývající z provádění pracovních programů schválených Komisí a může být k dispozici národním referenčním laboratořím pro zdraví rostlin a zvířat, které mají podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 (33) využívat odpovídající finanční zdroje poskytnuté členskými státy, za podmínky, že lze jasně prokázat, že provedená opatření představují přidanou hodnotu na úrovni Unie, a že jsou v rámci programu k dispozici dostatečné finanční prostředky na podporu těchto opatření. Jelikož účinnost úředních kontrol závisí rovněž na tom, zda mají kontrolní orgány k dispozici náležitě vyškolené pracovníky s odpovídajícími znalostmi práva Unie, měla by Unie přispět na jejich vyškolení, jakož i na relevantní výměnné programy organizované příslušnými orgány.

(56)

Rostoucím zdravotním problémem v Unii i po celém světě je antimikrobiální rezistence. Proto by mělo být možné spolufinancovat v rámci programu opatření na podporu boje proti antimikrobiální rezistenci.

(57)

Pro podložené rozhodování je zásadní disponovat vysoce kvalitní evropskou statistikou, která je vyvíjena, vypracovávána a šířena v rámci programu podle nařízení (ES) č. 223/2009. Evropská statistika by měla být včas k dispozici a měla by přispívat k provádění politik Unie uvedených ve Smlouvě o fungování EU, zejména pokud jde o posílenou a integrovanou správu ekonomických záležitostí, sociální, ekonomickou a územní soudržnost, udržitelný rozvoj, zemědělskou politiku, sociální rozměr Evropy a globalizaci.

(58)

Evropská statistika je nezbytná pro rozhodování Unie a pro měření výkonnosti a dopadu iniciativ Unie. Je tudíž třeba zajistit, aby byla evropská statistika nadále poskytována a vyvíjena s uplatněním celounijního přístupu přesahujícího hledisko vnitřního trhu a byly tak pokryty všechny činnosti a oblasti politiky Unie a podnikům i občanům bylo umožněno přijímat informovaná rozhodnutí.

(59)

Rámec pro vývoj, vypracovávání a šíření evropské statistiky ve smyslu nařízení (ES) č. 223/2009 podléhá vzhledem ke své horizontální povaze zvláštním požadavkům, a zejména požadavkům stanoveným v uvedeném nařízení, s ohledem na respektování statistických zásad, jakož i fungování Evropského statistického systému a správu a řízení tohoto systému, včetně úlohy a úkolů uložených Výboru pro Evropský statistický systém a Komisi (Eurostatu), sestavování a provádění programů statistických činností.

(60)

Návrh části programu týkající se rámce pro vývoj, vypracovávání a šíření evropské statistiky byl předložen k předběžnému přezkoumání Výboru pro Evropský statistický systém v souladu s nařízením (ES) č. 223/2009.

(61)

Unie a členské státy jsou odhodlány jít úspěšně příkladem při provádění Agendy OSN pro udržitelný rozvoj 2030. Tím, že budou Unie a členské státy k realizaci agendy 2030 přispívat, podpoří silnější, udržitelnější, inkluzivnější, bezpečnější a více prosperující Evropu. K provádění agendy 2030 by měl program přispět mimo jiné tím, že vytvoří rovnováhu mezi hospodářským, sociálním a environmentálním rozměrem udržitelného rozvoje a že za tím účelem poskytne jasný a viditelný závazek k systematickému začleňování cílů OSN v oblasti udržitelného rozvoje.

(62)

S ohledem na význam boje proti změně klimatu v souladu se závazky Unie provádět Pařížskou dohodu, přijatou na základě Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu, a cíle Organizace spojených národů pro udržitelný rozvoj je účelem programu přispívat k začleňování činností v oblasti klimatu a k dosahování obecného cíle, kterým je vynakládat 30 % výdajů z rozpočtu Unie na podporu cílů v oblasti klimatu. Příslušné činnosti by měly být určeny během přípravy a provádění programu a opětovně posouzeny v rámci příslušných postupů hodnocení a přezkumu. V této souvislosti by program měl podporovat činnosti, které respektují klimatické a environmentální normy a priority Unie a které by významně nepoškozovaly environmentální cíle ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 (34).

(63)

Toto nařízení stanoví pro program finanční krytí, které má v ročním rozpočtovém procesu pro Evropský parlament a Radu představovat hlavní referenční částku ve smyslu bodu 18 interinstitucionální dohody mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí ze dne 16. prosince 2020 o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu na zavedení nových vlastních zdrojů (35).

(64)

Dohoda o Evropském hospodářském prostoru (36) stanoví pro oblasti zahrnuté v programu spolupráci mezi Unií a jejími členskými státy na jedné straně a zeměmi Evropského sdružení volného obchodu, které se účastní Evropského hospodářského prostoru (EHP), na straně druhé. Mělo by být rovněž možné otevřít program účasti přistupujících zemí, kandidátských zemí a potenciálních kandidátů, zemí evropské politiky sousedství a dalších třetích zemí. V oblasti evropské statistiky by navíc program měl být otevřen Švýcarsku v souladu s Dohodou mezi Evropským společenstvím a Švýcarskou konfederací o spolupráci v oblasti statistiky (37).

(65)

Třetí země, které jsou členy EHP, se mohou účastnit programů Unie v rámci spolupráce zavedené podle Dohody o Evropském hospodářském prostoru, která stanoví provádění programů na základě rozhodnutí podle uvedené dohody. Třetí země se mohou rovněž účastnit na základě jiných právních nástrojů. Toto nařízení by mělo obsahovat zvláštní ustanovení požadující po třetích zemích, aby udělily nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, Evropskému úřadu pro boj proti podvodům (OLAF) a Účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci.

(66)

Na tento program se použije finanční nařízení. Finanční nařízení stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se grantů, cen, zadávání veřejných zakázek, nepřímého řízení, finančních nástrojů, rozpočtových záruk, finanční pomoci a náhrad vyplácených externím odborníkům.

(67)

Opatření prováděná v rámci předchozích programů a rozpočtových položek prokázala, že jsou vhodná, a měla by být zachována. Nová opatření zavedená v rámci programu mají za cíl zejména posílit dobré fungování vnitřního trhu. V zájmu zajištění většího zjednodušení a flexibility při provádění programu, a tím i lepšího plnění jeho cílů, by opatření měla být vymezena pouze z hlediska celkových, obecných kategorií. Do programu by rovněž měly být doplněny seznamy orientačních činností týkajících se specifických cílů v oblasti konkurenceschopnosti a ochrany spotřebitele či specifických činností vyplývajících z regulačních požadavků, například specifických činností v oblasti normalizace, dozoru nad trhem, v oblasti rostlin, zvířat, potravin a krmiv a evropské statistiky.

(68)

Je nezbytné upřesnit určité kategorie subjektů způsobilých pro financování i subjektů, které by měly být způsobilé pro financování bez výzvy k podávání návrhů.

(69)

Vzhledem ke zvyšující se vzájemné propojenosti a digitalizaci světového hospodářství by program měl nadále nabízet možnost zapojit do určitých činností externí odborníky, jako jsou například úředníci ze třetích zemí, zástupci mezinárodních organizací nebo hospodářské subjekty.

(70)

Je nezbytné určit konkrétní kritéria týkající se pravidel spolufinancování a způsobilých nákladů. Jelikož pro některé specifické cíle může být nutné financovat způsobilé náklady v plné výši, mělo by být umožněno odchýlit se od článku 190 finančního nařízení.

(71)

V souladu s čl. 193 odst. 2 druhým pododstavcem písm. a) finančního nařízení lze grant udělit na již zahájenou akci v případě, že žadatel může prokázat, že akce musela být zahájena ještě před podpisem grantové dohody. Ačkoli náklady vzniklé před podáním žádosti o grant v zásadě nejsou způsobilé, mělo by to být výjimečně možné s ohledem na opožděný vstup tohoto programu v platnost a s cílem zabránit jakémukoli přerušení poskytování podpory Unie, které by mohlo poškodit zájmy Unie. Proto by tam, kde je to nezbytné pro zajištění nepřetržitosti a po omezenou dobu na začátku víceletého finančního rámce na období 2021-2027, měly být náklady na akci, která již začala, způsobilé pro financování Unií od 1. ledna 2021 i tehdy, pokud vznikly před podáním žádosti o grant. Ze stejného důvodu a za stejných podmínek by odchylně od čl. 193 odst. 4 finančního nařízení měly být náklady vzniklé před podáním žádosti o grant způsobilé v případě provozních grantů.

(72)

V souladu se závazkem, který si Komise stanovila ve svém sdělení ze dne 19. října 2010 nazvaném „Přezkum rozpočtu EU“, a s cílem dosáhnout soudržnosti a zjednodušení programů financování by zdroje měly být sdíleny s jinými nástroji financování z prostředků Unie, pokud předpokládaná opatření v rámci programu sledují cíle, které jsou společné pro různé nástroje financování, avšak s vyloučením dvojího financování.

(73)

Program by měl přispět k celkové podpoře, jejímž cílem je řešení specifických potřeb nejvzdálenějších regionů a jejich začlenění do vnitřního trhu, jak bylo nedávno potvrzeno ve sdělení Komise s názvem „Silnější a obnovené strategické partnerství s nejvzdálenějšími regiony EU“.

(74)

Program by měl podporovat synergie se souvisejícími programy a činnostmi Unie, ale zároveň se s nimi nepřekrývat. Opatření v rámci programu by měla doplňovat opatření programu Clo, zavedeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/444 (38), a programu Fiscalis zavedeného nařízením Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program Fiscalis pro spolupráci v oblasti daní, jež též usilují o podporu a zlepšení fungování vnitřního trhu.

(75)

Program by měl podporovat synergii, doplňkovost a adicionalitu s ohledem na podporu malých a středních podniků a podnikání v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o Fondu soudržnosti. Oblast politiky týkající se malých a středních podniků Fondu InvestEU navíc zajistí dluhovou a kapitálovou podporu ke zlepšení přístupu a dostupnosti financování pro malé a střední podniky. Program by měl rovněž usilovat o synergické působení s kosmickým programem zavedeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/696 (39), pokud jde o podněcování malých a středních podniků, aby využívaly průlomových inovací a dalších řešení vyvinutých v rámci uvedeného programu.

(76)

Program by měl podporovat synergické působení s programem Horizont Evropa, jehož cílem je podpora výzkumu a inovací. Mělo by se to týkat zejména doplňkovosti s opatřeními budoucí Evropské rady pro inovace ve prospěch inovativních podniků, jakož i podpory služeb pro malé a střední podniky, zejména prostřednictvím sítě EEN.

(77)

Program by měl podporovat synergické působení a doplňkovost s programem Digitální Evropa, jehož cílem je podpora digitalizace hospodářství Unie a veřejného sektoru a zároveň zvýšení kybernetické bezpečnosti.

(78)

Program by měl navíc usilovat o synergické působení s programem Spravedlnost, zavedeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/693 (40), který má podporovat další rozvoj evropského prostoru práva v zájmu zajištění účinnosti vnitrostátních systémů soudnictví, jelikož to je rozhodujícím činitelem pro vytvoření spravedlivého a nákladově efektivního unijního hospodářství.

(79)

Program by měl podporovat synergické působení s programem Erasmus+, s Evropským sborem solidarity, zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) XXXX/XXX (41), a Evropským sociálním fondem plus, zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady o Evropském sociálním fondu plus, v oblasti pracovní mobility a mobility mládeže, která je pro dobře fungující vnitřní trh nezbytná.

(80)

Pokud jde o opatření, jako jsou například veterinární a fytosanitární opatření v případě krizí týkajících se zdraví zvířat a rostlin, mohla by být doplněna tržními intervencemi zahrnutými do programů Unie v oblasti společné zemědělské politiky.

(81)

Opatření prováděná v rámci programu by měla představovat jasnou unijní přidanou hodnotu a přiměřeným způsobem řešit selhání trhu nebo suboptimální investiční situace, aniž by zdvojovala či vytlačovala soukromé financování.

(82)

Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (42). Pro přijímání pracovních programů, kterými se provádějí opatření přispívající k posílení postavení spotřebitelů, by se měl použít poradní postup. Pro přijímání prováděcích aktů týkajících se opatření přispívajících ke konkurenceschopnosti malých a středních podniků, pro přijímání prováděcích aktů týkajících se pracovních programů, kterými se provádějí opatření přispívající k vysoké úrovni zdraví lidí, zvířat a rostlin, pro stanovení nižších měr spolufinancování, pokud je to nezbytné pro mimořádná veterinární a fytosanitární opatření a pro opatření týkající se ročních a víceletých vnitrostátních veterinárních a fytosanitárních programů, jakož i pro přijímání prováděcích aktů týkajících se pracovních programů určených k provádění opatření přispívajících k bezpečnosti potravin a krmiv, by se měl použít přezkumný postup.

(83)

Pokud však lze mezi specifickými cíli programu dosáhnout synergie, mohla by být nezbytná ustanovení provedena ve společném pracovním programu.

(84)

Formy financování z prostředků Unie a způsoby provádění programu by měly být voleny na základě toho, nakolik jsou schopny dosáhnout specifických cílů opatření a přinést výsledky, přičemž se přihlíží zejména k přidané hodnotě na úrovni Unie, nákladům na kontroly, administrativní zátěži a očekávanému riziku nesouladu. V této souvislosti by se mělo zvážit použití jednorázových částek, paušálních sazeb a jednotkových nákladů, jakož i financování, které není spojeno s náklady, jak je uvedeno v čl. 125 odst. 1 finančního nařízení.

(85)

Aby bylo zajištěno pravidelné monitorování a podávání zpráv o dosaženém pokroku a o účinnosti a efektivnosti programu, měl by být již od samého počátku zaveden vhodný rámec pro monitorování opatření a výsledků programu. Monitorování a podávání zpráv by mělo být založeno na ukazatelích, které měří účinky opatření v rámci programu ve vztahu k předem stanoveným základním hodnotám.

(86)

Podle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (43) by měl být tento program hodnocen na základě informací shromážděných v souladu se zvláštními požadavky na monitorování a zároveň zamezit administrativní zátěži, zejména pro členské státy, a nadměrné regulaci. Tyto požadavky by měly v příslušných případech zahrnovat měřitelné ukazatele jakožto základ pro hodnocení toho, jaké má tento program účinky v praxi. Komise by měla vypracovat průběžnou hodnotící zprávu o míře dosažení cílů opatření podporovaných v rámci tohoto programu, o výsledcích a účincích, efektivitě využívání zdrojů a o přidané hodnotě na úrovni Unie, jakož i závěrečnou hodnotící zprávu o dlouhodobějším účinku, výsledcích a udržitelnosti opatření a synergie s jinými programy.

(87)

K monitorování podpory malých a středních podniků by měl program používat měřitelné ukazatele výkonnosti. S výhradou dostupnosti informací a v příslušných případech by tyto ukazatele měly měřit výsledky a účinek dosažené programem ve vztahu k jeho specifickým cílům a konkrétním cílovým skupinám (například ženy, mladé lidi a starší osoby). Zejména je při monitorování důležité měřit podporu zelené a digitální transformace, internacionalizace a inovací. Kromě toho by monitorování mělo brát v úvahu kontextové ukazatele, které neměří výkonnost programu, ale poskytují přehled o prostředí, v němž malé a střední podniky působí.

(88)

Demonstrativní seznam nákaz zvířat a zoonóz, které jsou způsobilé pro financování v rámci mimořádných opatření a pro financování v rámci programů na provádění eradikace, tlumení a sledování, by měl být stanoven na základě nákaz zvířat podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 (44) a (ES) č. 2160/2003 (45), směrnice Evropského parlamentu a Rady 2003/99/ES (46) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 (47).

(89)

S cílem zohlednit situace způsobené nákazami zvířat, které mají významný dopad na živočišnou výrobu nebo obchod, vývoj zoonóz, které představují hrozbu pro člověka, nebo nový vědecký nebo epizootologický vývoj, jakož i nákazy zvířat, které by mohly představovat novou hrozbu pro Unii, by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o změnu seznamu nákaz zvířat a zoonóz. V zájmu zohlednění budoucího vývoje týkajícího se subjektů, kterým může být v rámci programu udělen grant v souvislosti se zastupováním spotřebitelů na úrovni Unie, měla by být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o změny seznamu těchto subjektů. Za účelem zajištění účinného posouzení pokroku programu při dosahování jeho cílů by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o změnu seznamu ukazatelů používaných k měření dosažení specifických cílů, je-li to nezbytné, a pokud jde o doplnění tohoto nařízení zřízením rámce pro monitorování a hodnocení. Je obzvláště důležité, aby Komise vedla v rámci přípravné činnosti odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Konzultace by měly probíhat i se zúčastněnými stranami a se sdruženími spotřebitelů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(90)

Podle rozhodnutí Rady 2013/755/EU (48) jsou fyzické osoby a subjekty usazené v zámořských zemích nebo územích způsobilé k získání finančních prostředků s výhradou pravidel a cílů programu a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž jsou příslušná zámořská země nebo území spojeny.

(91)

V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (49) a nařízeními Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (50), (Euratom, ES) č. 2185/96 (51) a (EU) 2017/1939 (52) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně opatření týkajících se prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí včetně podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména má OLAF v souladu s nařízeními (Euratom, ES) č. 2185/96 a (EU, Euratom) č. 883/2013 pravomoc provádět správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 má Úřad evropského veřejného žalobce pravomoc vyšetřovat a stíhat trestné činy poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (53). V souladu s finančním nařízením mají všechny osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, plně spolupracovat na ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, OLAFu, Účetnímu dvoru a v případě členských států účastnících se posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939 Úřadu evropského veřejného žalobce nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby rovnocenná práva udělily i třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie.

(92)

Na toto nařízení se použijí horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU. Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a upravují zejména postupy týkající se sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, cen, nepřímého řízení, finančních nástrojů, rozpočtových záruk, finanční pomoci a náhrad vyplácených externím odborníkům, jakož i kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU rovněž zahrnují obecný režim podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie.

(93)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (54) upravuje zpracování osobních údajů v členských státech v souvislosti s tímto nařízením a pod dohledem příslušných orgánů členských států. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (55) upravuje zpracování osobních údajů Komisí v rámci tohoto nařízení a pod dohledem evropského inspektora ochrany údajů. Výměna nebo předávání informací příslušnými orgány se mají uskutečňovat v souladu s pravidly o předávání osobních údajů stanovenými v nařízení (EU) 2016/679 a výměna nebo předávání informací ze strany Komise se mají uskutečňovat v souladu s pravidly o předávání osobních údajů stanovenými v nařízení (EU) 2018/1725.

(94)

Nařízení (ES) č. 223/2009 stanoví pravidla pro vypracovávání statistiky v souladu se zásadou statistické důvěrnosti a uvádí, že národní statistické úřady, jiné vnitrostátní orgány a Komise (Eurostat) mají přijmout všechna nezbytná opatření, aby zajistily sjednocení zásad a pokynů týkajících se fyzické a logické ochrany důvěrných údajů.

(95)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž zavedení programu pro zlepšení fungování vnitřního trhu, konkurenceschopnosti a udržitelnosti podniků, zejména malých a středních podniků, a pro ochranu spotřebitele, pro oblast rostlin, zvířat, potravin a krmiv a pro rámec pro plánování a financování vývoje, vypracovávání a šíření evropské statistiky na období 2021-2027, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy z důvodu nadnárodní povahy příslušných otázek, ale spíše jej z důvodu větších možností opatření Unie může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity podle článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(96)

Program by měl též zajistit větší zviditelnění a soudržnost vnitřního trhu Unie, konkurenceschopnosti a udržitelnosti podniků, zejména malých a středních podniků, a činností v oblasti evropské statistiky mezi občany Unie, podniky a správními orgány.

(97)

Vzhledem k tomu, že pozměňující ustanovení právních aktů vyčerpala své účinky v okamžiku svého vstupu v platnost a změny, které uvedená ustanovení zavedla v jiných právních aktech, se ke stejnému okamžiku staly součástí těchto právních aktů, nemá zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 652/2014 (56) žádný dopad na změny, které již byly zavedeny jeho pozměňujícími ustanoveními v jiných právních aktech, a zejména v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 (57) a ve směrnici Rady 2008/90/ES (58), pokud jde o zřízení Stálého výboru pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva, jenž nadále existuje bez ohledu na zrušení nařízení (EU) č. 652/2014.

(98)

Za účelem zajištění nepřetržitého poskytování podpory mezi programy pro období 2014–2020 v oblasti konkurenceschopnosti a udržitelnosti podniků, zejména malých a středních podniků, ochrany spotřebitele, zákazníků a koncových uživatelů finančních služeb, tvorby politik v oblasti finančních služeb, v oblasti rostlin, zvířat, potravin a krmiv a evropské statistiky zavedenými nařízením (EU) č. 1287/2013, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 254/2014 (59), nařízením (EU) 2017/826, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 258/2014 (60), nařízením (EU) č. 652/2014, nařízením (EU) č. 99/2013 a tímto programem, a to zejména pokud jde o pokračování víceletých opatření, jakož i o hodnocení úspěchů předchozích programů, a umožnění provádění programu od začátku víceletého finančního rámce na období 2021-2027 by mělo toto nařízení vstoupit v platnost co nejdříve a mělo by se použít se zpětnou působností od 1. ledna 2021. Od 1. ledna 2028 by měly prostředky na technickou a administrativní pomoc v případě potřeby pokrývat výdaje týkající se řízení akcí, které nebudou dokončeny do konce platnosti programu.

(99)

V důsledku opožděného vstupu tohoto nařízení v platnost není pro členské státy možné dodržet lhůty pro přijetí pracovních programů v oblasti rostlin, zvířat, potravin a krmiv a pro předložení veterinárních a rostlinolékařských programů na roky 2021 a 2022 a pro Komisi není možné dodržet lhůty pro schválení těchto programů. Za účelem zajištění řádného provádění opatření v oblasti rostlin, zvířat, potravin a krmiv v letech 2021 a 2022 by se tyto lhůty neměly pro roky 2021 a 2022 použít.

(100)

Nařízení (EU) č. 99/2013, (EU) č. 1287/2013, (EU) č. 254/2014 a (EU) č. 652/2014 by proto měla být zrušena s účinkem ode dne 1. ledna 2021,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Toto nařízení zavádí program pro zlepšení fungování vnitřního trhu, pro konkurenceschopnost a udržitelnost podniků, zejména mikropodniků a malých a středních podniků, pro ochranu spotřebitele, pro správu výdajů v oblasti rostlin, zvířat, potravin a krmiv a pro rámec pro plánování a financování vývoje, vypracovávání a šíření evropské statistiky ve smyslu článku 13 nařízení (ES) č. 223/2009 (Program pro jednotný trh, dále jen „program“) na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027. Doba trvání programu je sladěna s dobou trvání víceletého finančního rámce.

Toto nařízení stanoví cíle programu, způsobilé akce určené k provádění těchto cílů, rozpočet na období 2021–2027, formy financování z prostředků Unie a pravidla pro poskytování tohoto financování a systém správy a řízení programu.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)

„operací kombinování zdrojů“ opatření podporované z rozpočtu Unie, včetně opatření odpovídajícího definici nástroje nebo platformy kombinování zdrojů podle čl. 2 bodu 6 finančního nařízení, které kombinuje nevratné formy podpory nebo finanční nástroje z rozpočtu Unie a vratné formy finanční podpory od rozvojových či jiných veřejných finančních institucí, jakož i od komerčních finančních institucí a investorů;

2)

„evropskou statistikou“ statistika, která je vyvíjena, vypracovávána a šířena v souladu s nařízením (ES) č. 223/2009;

3)

„právním subjektem“ fyzická osoba nebo právnická osoba založená a uznaná jako taková podle unijního, vnitrostátního či mezinárodního práva, která má právní subjektivitu a která je způsobilá jednat vlastním jménem, vykonávat práva a mít povinnosti, anebo subjekt bez právní subjektivity uvedený v čl. 197 odst. 2 písm. c) finančního nařízení;

4)

„malými a středními podniky“ mikropodniky a malé a střední podniky ve smyslu doporučení 2003/361/ES;

5)

„klastry a organizacemi podnikatelských sítí“ struktury nebo organizované skupiny nezávislých stran ve formě organizací, které podporují posilování spolupráce, vytváření sítí a učení skupin podniků a které jsou určeny k poskytování nebo zprostředkování specializovaných a individualizovaných služeb na podporu podnikání, zejména malým a středním podnikům, s cílem stimulovat mimo jiné činnosti v oblasti inovací a internacionalizace, a to i podporou sdílení zařízení a výměny poznatků a odborných znalostí.

Článek 3

Cíle programu

1.   Obecné cíle programu jsou tyto:

a)

zlepšit fungování vnitřního trhu, a zejména chránit občany, spotřebitele a podniky, především malé a střední podniky, a posílit jejich postavení prosazováním práva Unie, usnadňováním přístupu na trh, stanovováním norem a podporou zdraví lidí, zvířat a rostlin a dobrých životních podmínek zvířat při dodržování zásad udržitelného rozvoje a zajišťováním vysoké úrovně ochrany spotřebitele, jakož i posílením spolupráce mezi příslušnými orgány členských států navzájem a mezi těmito orgány a Komisí a decentralizovanými agenturami Unie;

b)

vyvíjet, vypracovávat a šířit vysoce kvalitní, srovnatelnou, včasnou a spolehlivou evropskou statistiku, o niž se může opřít tvorba, monitorování a hodnocení všech politik Unie a která pomáhá občanům, tvůrcům politik, orgánům, podnikům, akademické obci a médiím činit informovaná rozhodnutí a aktivně se zapojovat do demokratického procesu.

2.   Specifické cíle programu jsou tyto:

a)

zefektivňovat vnitřní trh, mimo jiné s ohledem na digitální transformaci:

i)

usnadňováním prevence a odstraňování diskriminačních, neoprávněných nebo nepřiměřených překážek a podporou tvorby, provádění a prosazování práva Unie v oblasti vnitřního trhu se zbožím a službami, mimo jiné zlepšováním provádění zásady vzájemného uznávání, pravidel zadávání veřejných zakázek, práva obchodních společností a smluvního práva a mimosmluvních závazků, pravidel boje proti praní peněz, volného pohybu kapitálu a finančních služeb a pravidel hospodářské soutěže, včetně vývoje nástrojů správy zaměřených na uživatele;

ii)

podporou účinného dozoru nad trhem v celé Unii s cílem zajistit, aby na trh Unie byly dodávány pouze bezpečné a vyhovující výrobky, které nabízejí vysokou úroveň ochrany spotřebitelů a dalších koncových uživatelů, a to i jsou-li prodávány on-line, jakož i s cílem dosáhnout větší homogenity mezi orgány dozoru nad trhem v celé Unii a zvýšení jejich kapacity;

b)

posilovat konkurenceschopnost a udržitelnost malých a středních podniků a dosáhnout na úrovni Unie adicionalitu opatřeními, která:

i)

poskytují různé formy podpory malým a středním podnikům, klastrům a organizacím podnikatelských sítí, včetně odvětví cestovního ruchu, a tím podporují růst, rozšiřování a zakládání malých a středních podniků;

ii)

usnadňují přístup malých a středních podniků na trhy včetně jejich internacionalizací;

iii)

podporují podnikání a osvojování podnikatelských dovedností;

iv)

podporují příznivé podnikatelské prostředí pro malé a střední podniky, včetně podniků sociální ekonomiky a podniků s inovativními obchodními modely, podporují jejich digitální transformaci a prosazují nové obchodní příležitosti pro ně;

v)

podporují konkurenceschopnost průmyslových ekosystémů a odvětví, jakož i rozvoj průmyslových hodnotových řetězců;

vi)

podporují modernizaci průmyslu a přispívají k zelenému, digitálnímu a odolnému hospodářství;

c)

zajistit efektivní fungování vnitřního trhu pomocí normalizačních procesů, které:

i)

umožňují financování evropské normalizace a zapojení všech příslušných zúčastněných subjektů do tvorby evropských norem;

ii)

podporují tvorbu vysoce kvalitních mezinárodních norem účetního výkaznictví a vykazování nefinančních informací a auditorských standardů, usnadňují jejich začlenění do práva Unie a podporují inovace a rozvoj osvědčených postupů v oblasti podnikového výkaznictví;

d)

podporovat zájmy spotřebitelů a zajistit vysokou úroveň ochrany spotřebitele a bezpečnost výrobků tím, že:

i)

ve vztahu ke spotřebitelům:

posílí postavení spotřebitelů, podniků a zástupců občanské společnosti, zejména pokud jde o práva spotřebitelů podle práva Unie, a poskytne jim pomoc a vzdělávání,

zajistí vysokou úroveň ochrany spotřebitele, udržitelnou spotřebu a bezpečnost výrobků, zejména pro nejzranitelnější spotřebitele, s cílem posílit spravedlnost a transparentnost vnitřního trhu a důvěru v něj,

zajistí, aby byly náležitě zohledněny zájmy spotřebitelů v digitálním světě,

podpoří příslušné donucovací orgány a organizace zastupující spotřebitele a opatření, jež posilují spolupráci mezi příslušnými orgány, se zvláštním důrazem na otázky, které vyvstávají v souvislosti se stávajícími i nově nastupujícími technologiemi,

přispěje ke zlepšování kvality a dostupnosti norem v celé Unii a efektivně řeší nekalé obchodní praktiky,

zajistí, aby měli všichni spotřebitelé přístup k účinným nápravným mechanismům a obdrželi přiměřené informace o trzích a o svých právech, a podpoří udržitelnou spotřebu, zejména prostřednictvím zvyšování informovanosti o zvláštních vlastnostech a dopadu zboží a služeb na životní prostředí;

ii)

ve vztahu ke spotřebitelům a dalším koncovým uživatelům finančních služeb

posílí účast spotřebitelů, dalších koncových uživatelů finančních služeb a zástupců občanské společnosti na tvorbě politik v oblasti finančních služeb,

podpoří lepší porozumění finančnímu sektoru a různým kategoriím finančních produktů uváděných na trh,

zajistí ochranu zájmů spotřebitelů v oblasti retailových finančních služeb;

e)

přispívat k vysoké úrovni zdraví a bezpečnosti lidí, zvířat a rostlin v oblastech rostlin, zvířat, potravin a krmiv, mimo jiné prevencí, odhalováním a eradikací nákaz zvířat a škodlivých organismů rostlin, a to i prostřednictvím mimořádných opatření přijímaných v případě rozsáhlých krizových situací a nepředvídatelných událostí ovlivňujících zdraví zvířat nebo rostlin, a podporou zlepšení životních podmínek zvířat, boje proti antimikrobiální rezistenci a rozvoje udržitelné produkce a spotřeby potravin, jakož i podněcováním výměny osvědčených postupů mezi zúčastněnými subjekty v těchto oblastech;

f)

vyvíjet, vypracovávat a šířit vysoce kvalitní evropskou statistiku v souladu s kritérii kvality stanovenými v čl. 12 odst. 1 nařízení (ES) č. 223/2009 včasným, nestranným a nákladově efektivním způsobem prostřednictvím posíleného Evropského statistického systému uvedeného v článku 4 nařízení (ES) č. 223/2009 a posílených partnerství v rámci uvedeného systému a se všemi relevantními vnějšími stranami za používání více různých zdrojů údajů, pokročilých analytických metod, inteligentních systémů a digitálních technologií a poskytování celostátního a tam, kde je to možné, regionálního členění.

Článek 4

Rozpočet

1.   Finanční krytí pro provádění tohoto programu na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027 činí 4 208 041 000 EUR v běžných cenách.

2.   V mezích částky uvedené v odstavci 1 se přidělují tyto orientační částky na tyto cíle:

a)

451 569 500 EUR na cíl uvedený v čl. 3 odst. 2 písm. a) bodě i);

b)

105 461 000 EUR na cíl uvedený v čl. 3 odst. 2 písm. a) bodě ii);

c)

1 000 000 000 EUR na cíl uvedený v čl. 3 odst. 2 písm. b);

d)

220 510 500 EUR na cíl uvedený v čl. 3 odst. 2 písm. c);

e)

198 500 000 EUR na cíl uvedený v čl. 3 odst. 2 písm. d);

f)

1 680 000 000 EUR na cíl uvedený v čl. 3 odst. 2 písm. e);

g)

552 000 000 EUR na cíl uvedený v čl. 3 odst. 2 písm. f).

3.   Částku uvedenou v odstavci 1 lze použít na technickou a administrativní pomoc určenou pro provádění programu, jako jsou přípravné, monitorovací, kontrolní, auditní a hodnoticí činnosti, využívání sítí informačních technologií se zaměřením na zpracování a výměnu informací a využívání a vývoj nástrojů informačních technologií na úrovni organizace. S cílem zajistit maximální dostupnost programu pro financování opatření, která směřují k plnění cílů programu, nesmějí celkové náklady na administrativní a technickou podporu překročit 5 % hodnoty finančního krytí uvedeného v odstavci 1.

4.   Rozpočtové závazky trvající déle než jeden rozpočtový rok mohou být rozděleny na roční splátky po několik let.

5.   Odchylně od čl. 111 odst. 2 finančního nařízení přijme Komise rozpočtový závazek na grant udělený na mimořádná veterinární a fytosanitární opatření určená k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. e) tohoto nařízení po posouzení žádostí o platbu podaných členskými státy.

6.   Do programu mohou být za podmínek stanovených v článku 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu plus, Fondu soudržnosti, Fondu pro spravedlivou transformaci a Evropském námořním, rybářském a akvakulturním fondu a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky (dále jen „nařízení o společných ustanoveních na období 2021-2027“) převedeny na žádost dotčeného členského státu zdroje přidělené členským státům ve sdíleném řízení. Komise tyto zdroje vynakládá přímo v souladu s čl. 62 odst. 1 prvním pododstavcem písm. a) finančního nařízení, nebo nepřímo v souladu s písmenem c) uvedeného pododstavce. Tyto zdroje se použijí ve prospěch dotčeného členského státu.

7.   Pokud Komise nepřijala právní závazek v přímém nebo nepřímém řízení ve vztahu ke zdrojům převedeným v souladu s odstavcem 6 tohoto článku, mohou být odpovídající nepřidělené zdroje za podmínek stanovených v článku 26 nařízení o společných ustanoveních na období 2021-2027 na žádost členského státu převedeny zpět do fondu, ze kterého byly původně převedeny.

Článek 5

Třetí země přidružené k programu

Program je otevřen účasti těchto třetích zemí:

a)

členů Evropského sdružení volného obchodu, kteří jsou členy Evropského hospodářského prostoru, v souladu s podmínkami stanovenými v Dohodě o Evropském hospodářském prostoru;

b)

přistupujících zemí, kandidátských zemí a potenciálních kandidátů v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovenými v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo v obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi;

c)

zemí evropské politiky sousedství v souladu s obecnými zásadami a obecnými podmínkami pro účast těchto zemí v programech Unie stanovenými v příslušných rámcových dohodách a rozhodnutích Rady přidružení nebo v obdobných dohodách a v souladu se zvláštními podmínkami stanovenými v dohodách mezi Unií a těmito zeměmi;

d)

dalších třetích zemí v souladu s podmínkami stanovenými ve zvláštní dohodě upravující účast dané třetí země v některém programu Unie, pokud tato dohoda:

i)

zajišťuje spravedlivou rovnováhu mezi příspěvky třetí země, která se účastní programů Unie, a přínosy pro ni;

ii)

stanoví podmínky účasti na programech, včetně výpočtu finančních příspěvků na jednotlivé programy a jejich správních nákladů;

iii)

nesvěřuje dané třetí zemi žádnou rozhodovací pravomoc ohledně daného programu Unie;

iv)

zaručuje práva Unie zajistit řádné finanční řízení a chránit své finanční zájmy.

Příspěvky uvedené v prvním pododstavci písm. d) bodě ii) představují účelově vázané příjmy v souladu s čl. 21 odst. 5 finančního nařízení.

Článek 6

Provádění a formy financování z prostředků Unie

1.   Program je prováděn v přímém řízení v souladu s finančním nařízením nebo v nepřímém řízení se subjekty uvedenými v čl. 62 odst. 1 prvním pododstavci písm. c) uvedeného nařízení.

2.   Program může poskytnout finanční prostředky kteroukoli z forem stanovených ve finančním nařízení, zejména formou grantů, cen a zadávání veřejných zakázek. Zároveň může poskytovat financování formou finančních nástrojů v rámci operací kombinování zdrojů.

3.   Příspěvky do vzájemného pojišťovacího mechanismu mohou pokrývat rizika spojená se zpětným získáváním prostředků dlužných příjemci a považují se za dostatečnou záruku podle finančního nařízení. Použije se čl. 37 odst. 7 nařízení (EU) 2021/695.

KAPITOLA II

GRANTY

Článek 7

Granty

Granty v rámci programu se udělují a spravují v souladu s hlavou VIII finančního nařízení.

Článek 8

Způsobilá opatření

1.   Pro financování jsou způsobilá pouze opatření určená k provádění cílů uvedených v článku 3.

2.   Pro financování jsou způsobilá především tato opatření určená k provádění cílů uvedených v článku 3:

a)

vytváření vhodných podmínek k posílení postavení všech aktérů na vnitřním trhu, včetně podniků, občanů, spotřebitelů, zástupců občanské společnosti a veřejných orgánů, pomocí transparentní výměny informací a kampaní pro zvýšení povědomí, zejména pokud jde o platná pravidla Unie a práva podniků, občanů a spotřebitelů, jakož i pomocí výměny a šíření osvědčených postupů, odborných znalostí, poznatků a inovativních řešení, mimo jiné pomocí opatření prováděných prostřednictvím sítě SOLVIT a sítě evropských spotřebitelských center;

b)

poskytování mechanismů pro občany, spotřebitele, koncové uživatele a zástupce občanské společnosti, včetně zástupců sociálních partnerů a zástupců podniků z Unie, zejména malých a středních podniků, aby mohli přispívat k politickým diskusím, tvorbě politik a rozhodovacímu procesu, zejména pomocí podpory fungování zastupujících organizací na vnitrostátní úrovni a na úrovni Unie;

c)

budování kapacit, usnadňování a koordinace společných opatření mezi členskými státy, mezi příslušnými orgány členských států i mezi příslušnými orgány členských států a Komisí, decentralizovanými agenturami Unie a orgány třetích zemí, včetně společných opatření zaměřených na zvýšení bezpečnosti výrobků;

d)

podpora účinného prosazování a modernizace právního rámce Unie a jeho rychlého přizpůsobování s cílem umožnit Unii účinně čelit globální konkurenci a dále podpora úsilí o řešení otázek souvisejících s digitalizací, včetně podpory pomocí:

i)

shromažďování údajů a analýz;

ii)

výzkumu fungování vnitřního trhu, studií, hodnocení a politických doporučení;

iii)

pořádání ukázek činností a pilotních projektů;

iv)

komunikačních činností;

v)

vývoje specializovaných nástrojů IT pro zajištění transparentního a účinného fungování vnitřního trhu, boj proti podvodným praktikám na internetu a jejich předcházení.

3.   Pro financování jsou způsobilá opatření určená k provádění specifických cílů uvedených v čl. 3 odst. 2 písm. a) bodě ii) tohoto nařízení a spočívající v činnostech uvedených v článku 36 nařízení (EU) 2019/1020, zejména ve vztahu:

a)

ke koordinaci a spolupráci mezi orgány dozoru nad trhem a jinými příslušnými orgány členských států, zejména prostřednictvím sítě Unie pro soulad výrobků s předpisy;

b)

k podpoře rozvoje společných opatření a testování v oblasti souladu s předpisy, a to i pokud jde o propojené výrobky a výrobky prodávané on-line;

c)

k podpoře strategií dozoru nad trhem, shromažďování znalostí a informací, zkušebních kapacit a zařízení, vzájemného hodnocení, vzdělávacích programů, technické pomoci a budování kapacit orgánů dozoru nad trhem.

4.   Pro financování jsou způsobilá opatření určená k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. b), zejména ve vztahu k:

a)

zajišťování různých druhů podpory pro malé a střední podniky, včetně poskytování informací, mentorování, odborné přípravy, vzdělávání, mobility, přeshraniční spolupráce nebo poradenských služeb;

b)

usnadňování, v koordinaci s členskými státy, přístupu malých a středních podniků, klastrů a organizací podnikatelských sítí na trhy uvnitř Unie i mimo ni, jejich podpora při řešení celosvětových environmentálních, ekonomických a společenských výzev a internacionalizaci podnikání v průběhu celého jejich životního cyklu a posilování vedoucího postavení Unie v podnikání a průmyslu v globálních hodnotových řetězcích;

c)

podpoře práce sítě Enterprise Europe Network (EEN) při poskytování integrovaných služeb na podporu podnikání malým a středním podnikům v Unii, včetně pomoci těmto podnikům při hledání obchodních partnerů a financování, zejména z Programu InvestEU a programu Horizont Evropa a Digitální Evropa, usnadňování zavádění inovací malými a středními podniky a jejich internacionalizace a zelená a digitální transformace a pomoci těmto podnikům v přístupu k odborným znalostem v oblasti digitalizace, životního prostředí, klimatu, energetiky a účinného využívání zdrojů, aby mohly snadněji zkoumat příležitosti na vnitřním trhu a ve třetích zemích, přičemž se pomocí úzké koordinace s členskými státy v souladu se zásadou subsidiarity zabrání zdvojování činností a zohlední skutečnost, že síť EEN je využívána k poskytování služeb v rámci jiných programů Unie, včetně poradenských služeb nebo služeb v oblasti budování kapacit, které z nich mají být financovány;

d)

řešení překážek na trhu a administrativní zátěže a vytváření příznivého podnikatelského prostředí za účelem posílení postavení malých a středních podniků, aby mohly využívat výhod vnitřního trhu;

e)

usnadňování rozvoje a růstu podniků, mimo jiné podporou technických, digitálních a podnikatelských dovedností, udržitelného řízení podniků a vývoje produktů a procesů s cílem podpořit zelenou a digitální transformaci napříč průmyslovými ekosystémy a v rámci hodnotových řetězců výrobního odvětví a odvětví služeb;

f)

podpoře konkurenceschopnosti a udržitelnosti podniků a celých hospodářských odvětví i podpoře využívání kreativních řešení a zavádění všech forem inovací malými a středními podniky, posilování sociální odpovědnosti podniků, přijímání nových obchodních modelů a spolupráce v hodnotovém řetězci prostřednictvím strategického propojování ekosystémů a klastrů, včetně společných klastrových iniciativ;

g)

podpoře podnikatelského prostředí a podnikatelské kultury, mimo jiné pomocí mentorských programů a programů mobility s cílem zlepšit know-how, dovednosti, technologickou kapacitu a řízení podniků, jakož i podpoře začínajících podniků („start-ups“), udržitelnosti podniků a rychle se rozvíjejících podniků v konkrétních projektech, na základě tržních příležitostí a se zvláštním zohledněním konkrétních potřeb potenciálních nových podnikatelů a nedostatečně zastoupených skupin.

5.   Pro financování jsou způsobilá opatření určená k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. c) bodě i) tohoto nařízení spočívající v činnostech uvedených v článcích 15 a 16 nařízení (EU) č. 1025/2012.

6.   Pro financování jsou způsobilá opatření určená k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. c) bodě ii) poskytující podporu na činnosti zaměřené na rozvoj, uplatňování, hodnocení a monitorování mezinárodních standardů v oblasti účetního výkaznictví, vykazování nefinančních informací a provádění auditů a dohledu nad jejich normalizačními procesy.

7.   Pro financování jsou způsobilá zejména tato opatření určená k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. d) bodě i):

a)

zlepšení informovanosti, digitální gramotnosti a celoživotního vzdělávání spotřebitelů o jejich právech, včetně otázek souvisejících s technologickým rozvojem a digitalizací, včetně řešení zvláštních potřeb zranitelných spotřebitelů;

b)

usnadňování přístupu spotřebitelů a obchodníků ke kvalitnímu mimosoudnímu řešení sporů, řešení sporů on-line a k informacím o možnostech dosažení nápravy;

c)

podpora důslednějšího prosazování spotřebitelského práva příslušnými orgány, a to i v situacích, kdy jsou obchodníci usazeni ve třetích zemích, zejména prostřednictvím účinné spolupráce a společných opatření;

d)

podpora udržitelné spotřeby, zejména zvyšováním informovanosti spotřebitelů o vlivu výrobků na životní prostředí, jako jsou trvanlivost a prvky ekodesignu, jakož i podporou uplatňování práv spotřebitelů a možností dosažení nápravy v souvislosti s klamavými praktikami.

8.   Pro financování jsou způsobilá opatření určená k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. e) stanovená v příloze I.

9.   Pro financování jsou způsobilá opatření určená k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. f) stanovená v příloze II.

Článek 9

Způsobilé subjekty

1.   Vedle kritérií stanovených v článku 197 finančního nařízení se použijí kritéria způsobilosti stanovená v odstavcích 2 až 7 tohoto článku.

2.   Splňují-li podmínky způsobilosti stanovené v odstavcích 3 až 7, jsou v rámci programu způsobilé tyto subjekty:

a)

právní subjekty usazené:

i)

v členském státě nebo zámořské zemi nebo území s ním spojeném, nebo

ii)

ve třetí zemi přidružené k programu v souladu s článkem 5;

b)

právní subjekty založené podle práva Unie nebo mezinárodní organizace;

c)

výjimečně právní subjekty usazené ve třetí zemi, která není přidružená k programu, pokud účast těchto právních subjektů na opatření spadá mezi cíle programu a činnosti mimo území Unie přispívají k účinnosti zásahů prováděných na územích členských států, na něž se vztahují Smlouvy.

3.   Právní subjekty usazené v třetí zemi, která není přidružená k programu, se mohou podílet na těchto činnostech:

a)

opatření určená k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. b);

b)

opatření na podporu ochrany spotřebitele určená k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. d) bodě i).

Subjekty účastnící se činností uvedených v prvním pododstavci nemají nárok na získávání finančních příspěvků Unie s výjimkou případů, kdy je jejich účast pro program zásadní, zejména z hlediska zlepšování konkurenceschopnosti podniků v Unii a jejich přístupu na trhy nebo z hlediska ochrany spotřebitelů s bydlištěm v Unii. Tato výjimka se nevztahuje na ziskové subjekty.

4.   V případě opatření určených k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. c) bodě i) tohoto nařízení jsou způsobilé subjekty uvedené v článcích 15 a 16 nařízení (EU) č. 1025/2012.

5.   Každý členský stát a každá třetí země, která je členem EHP, transparentním postupem určí subjekt způsobilý pro opatření, která podporují ochranu spotřebitele prováděním specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. d) bodě i) a souvisejí se sítí evropských spotřebitelských center. Tímto subjektem může být:

a)

neziskový subjekt;

b)

veřejný subjekt.

6.   Třetí země jsou způsobilé pro tato opatření určená k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. e):

a)

ochranná opatření přijatá v případě přímé hrozby pro nákazový status Unie v důsledku výskytu nebo vývoje některé z nákaz zvířat a zoonóz uvedených v příloze III nebo škodlivých organismů rostlin uvedených v pracovním programu uvedeném v článku 16 na území třetí země nebo členského státu;

b)

ochranná opatření nebo jiné vhodné činnosti na podporu fytosanitárního statusu Unie.

Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 20 akty v přenesené pravomoci, jimiž se mění příloha III, je-li to nutné k zohlednění výskytu nových nákaz zvířat a zoonóz, na něž se nevztahují právní akty Unie uvedené ve zmíněné příloze.

S výjimkou případů nákaz zvířat a škodlivých organismů rostlin, které mají na Unii zásadní dopad, by třetí země, které nejsou přidruženy k programu, zpravidla měly samy nést náklady své účasti na opatřeních uvedených v prvním pododstavci.

7.   V případě opatření určených k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. f) jsou způsobilé tyto právní subjekty:

a)

národní statistické úřady a jiné vnitrostátní orgány uvedené v čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 223/2009;

b)

v případě opatření podporujících sítě spolupráce uvedené v článku 15 nařízení (ES) č. 223/2009 subjekty působící v oblasti statistiky jiné než orgány uvedené v písmeni a) tohoto odstavce;

c)

subjekty, které jsou neziskové a nezávislé na průmyslových, obchodních, podnikatelských nebo jiných neslučitelných zájmech a jejichž hlavním cílem a náplní činnosti je prosazování a podpora provádění Kodexu evropské statistiky uvedeného v článku 11 nařízení (ES) č. 223/2009 nebo zavádění nových metod vypracovávání evropské statistiky ke zvýšení efektivity a zlepšení kvality na úrovni Unie.

Článek 10

Určení příjemci

1.   Grant z programu lze bez výzvy k podávání návrhů udělit těmto subjektům:

a)

v případě opatření v oblasti akreditace určených k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. a) bodě i) tohoto nařízení subjektu uznanému podle článku 14 nařízení (ES) č. 765/2008 k provádění činností uvedených v článku 32 nařízení (ES) č. 765/2008;

b)

v případě opatření v oblasti dozoru nad trhem určených k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. a) bodě ii) tohoto nařízení orgánům dozoru nad trhem členských států uvedeným v článku 17 nařízení (ES) č. 765/2008 a článku 10 nařízení (EU) 2019/1020;

c)

v případě opatření určených k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. c) bodě i) tohoto nařízení subjektům uvedeným v článcích 15 a 16 nařízení (EU) č. 1025/2012;

d)

v případě opatření určených k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. c) bodě ii) Evropské poradní skupině pro účetní výkaznictví (EFRAG), Nadaci pro mezinárodní standardy účetního výkaznictví a Radě pro dozor nad veřejnými zájmy (PIOB);

e)

v případě opatření určených k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. d) bodě i) týkajících se zastupováním zájmů spotřebitelů na úrovni Unie Evropské organizaci spotřebitelů (BEUC) a Evropské asociaci pro koordinaci zastoupení spotřebitelů při normalizaci (ANEC) za předpokladu, že nejsou ve střetu zájmů a že každá z nich prostřednictvím svých členů zastupuje zájmy spotřebitelů Unie alespoň ve dvou třetinách členských států;

f)

v případě opatření určených k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. d) bodě ii), organizacím Finance Watch a Better Finance, pokud splňují tyto podmínky, které se posuzují každoročně:

i)

jsou nadále nevládní, neziskové a nezávislé na průmyslu, obchodu či podnikání;

ii)

nejsou ve střetu zájmů a prostřednictvím svých členů zastupují zájmy spotřebitelů a ostatních koncových uživatelů Unie v oblasti finančních služeb;

g)

v případě opatření určených k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. e) tohoto nařízení:

i)

příslušným orgánům členských států a jejich přidruženým subjektům, referenčním laboratořím Evropské unie podle článku 92 nařízení (EU) 2017/625, referenčním střediskům Evropské unie podle článků 95 a 97 nařízení (EU) 2017/625 a referenčním centrům Evropské unie podle článku 29 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1012 (61) a příslušným mezinárodním organizacím, jakož i národním referenčním laboratořím pro zdraví rostlin a národním referenčním laboratořím pro zdraví zvířat, aniž je dotčena povinnost členských států poskytovat v souladu s nařízením (EU) 2017/625 pro tyto národní referenční laboratoře odpovídající finanční zdroje, a za podmínky, že lze jednoznačně prokázat, že opatření na podporu výkonu úředních kontrol a jiných úředních činností těmito národními referenčními laboratořemi ve smyslu článku 2 nařízení (EU) 2017/625 představují přidanou hodnotu na úrovni Unie a že jsou v rámci programu k dispozici dostatečné finanční prostředky na jejich podporu;

ii)

v případě opatření popsaných v čl. 9 odst. 6 písm. a) a b) tohoto nařízení, příslušným orgánům třetích zemí;

h)

v případě opatření určených k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. f) tohoto nařízení národním statistickým úřadům a jiným vnitrostátním orgánům uvedeným v čl. 5 odst. 2 nařízení (ES) č. 223/2009.

2.   Komisi je svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 20 akty v přenesené pravomoci, jimiž se mění odst. 1 písm. e) tohoto článku, pokud jde o subjekty, kterým může být udělen grant v rámci programu.

Článek 11

Hodnocení návrhu a kritéria pro udělení grantu

1.   Práce hodnotících komisí je založena na obecných zásadách pro granty stanovených v článku 188 finančního nařízení, a zejména na zásadách rovného zacházení a transparentnosti, jakož i na zásadě nediskriminace.

2.   Hodnotící komise vyhodnocují návrhy na základě kritérií pro udělení grantu, jako jsou význam navrhovaných akcí s ohledem na sledované cíle, kvalita navrhovaných akcí, účinek včetně hospodářského, sociálního a environmentálního účinku, rozpočet a nákladová efektivnost.

Článek 12

Pravidla pro spolufinancování

1.   V případě opatření určených k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. a) bodě ii) tohoto nařízení lze, odchylně od článku 190 finančního nařízení, z programu financovat až 100 % způsobilých nákladů orgánů dozoru nad trhem členských států a třetích zemí přidružených k programu a zkušebních zařízení Unie uvedených v článku 21 nařízení (EU) 2019/1020.

2.   U grantů na opatření finanční podpory v souvislosti se specifickým cílem uvedeným v čl. 3 odst. 2 písm. b) tohoto nařízení lze, odchylně od článku 190 finančního nařízení, z programu financovat až 100 % způsobilých nákladů na finanční podporu třetím stranám a až 90 % způsobilých nákladů u ostatních kategorií nákladů. U opatření sítě EEN v souvislosti se specifickým cílem uvedeným v čl. 3 odst. 2 písm. b) tohoto nařízení lze, odchylně od článku 190 finančního nařízení, z programu financovat až 100 % způsobilých nákladů na dodatečné náklady na koordinaci a vytváření sítí a až 60 % způsobilých nákladů u ostatních kategorií nákladů. Kromě toho se způsobilé nepřímé náklady stanoví paušální sazbou 25 % celkových přímých způsobilých nákladů, s výjimkou přímých způsobilých nákladů na subdodávky, finanční podpory třetím stranám a veškerých jednotkových nákladů nebo jednorázových částek, které zahrnují nepřímé náklady.

3.   Pokud v případě grantů udělených Radě pro dozor nad veřejnými zájmy určených k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. c) bodě ii) přesáhne financování od Mezinárodní federace účetních (IFAC) v určitém roce více než dvě třetiny celkového ročního financování, je roční příspěvek na tento rok omezen na maximální částku stanovenou v pracovním programu uvedenou v čl. 16 odst. 1.

4.   V případě grantů udělených Evropské asociaci pro koordinaci zastoupení spotřebitelů při normalizaci podle čl. 10 odst. 1 písm. e) lze z programu financovat až 95 % způsobilých nákladů.

5.   V případě opatření určených k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. e) tohoto nařízení lze, odchylně od článku 190 finančního nařízení, z programu financovat až 100 % způsobilých nákladů.

V případě opatření uvedených v příloze I bodech 1 a 2 činí použitá míra spolufinancování 50 % způsobilých nákladů, s těmito výjimkami:

a)

míra spolufinancování činí 75 % způsobilých nákladů v případě:

i)

přeshraničních činností prováděných společně dvěma či více členskými státy za účelem ochrany a prevence proti škodlivým organismům rostlin či nákazám zvířat nebo jejich eradikace;

ii)

členských států, jejichž hrubý národní důchod na obyvatele je podle posledních údajů Eurostatu nižší než 90 % průměru Unie;

b)

odchylně od článku 190 finančního nařízení činí míra spolufinancování 100 % způsobilých nákladů, pokud se činnosti využívající příspěvek Unie týkají prevence a kontroly vážných rizik pro zdraví lidí, zvířat a rostlin v Unii a:

i)

jsou navrženy tak, aby zabránily ztrátám na životech nebo závažnému narušení ekonomiky v celé Unii;

ii)

představují zvláštní úkoly, jež jsou pro celou Unii nezbytné, jak stanoví Komise v pracovním programu uvedeném v čl. 16 odst. 4, nebo

iii)

jsou vykonávány ve třetích zemích;

c)

pokud je to nezbytné z důvodu nedostatku finančních prostředků, nedostatečného provádění programu nebo mimořádného opatření nebo postupného ukončování spolufinancování opatření proti nákazám zvířat nebo škodlivým organismům rostlin, jsou míry spolufinancování nižší.

Pro účely druhého pododstavce písm. c) tohoto odstavce musí snížení míry spolufinancování odrážet význam důvodů pro nižší sazbu. Komise přijme prováděcí akty, kterými stanoví nižší míry spolufinancování. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 21 odst. 6.

6.   V případě opatření určených k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. f) tohoto nařízení lze z programu financovat až 95 % způsobilých nákladů na opatření podporující sítě spolupráce podle článku 15 nařízení (ES) č. 223/2009.

Článek 13

Způsobilé náklady spojené s programy a mimořádnými opatřeními

1.   V případě provádění mimořádných opatření uvedených v příloze I bodech 1.4.1 a 1.4.2 určených k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. e) tohoto nařízení platí vedle kritérií způsobilosti nákladů stanovených v článku 186 finančního nařízení, že náklady vzniklé v této souvislosti členským státům:

a)

jsou způsobilé přede dnem podání žádosti o grant podle čl. 193 odst. 2 druhého pododstavce písm. b) finančního nařízení;

b)

mohou být způsobilé ode dne podezření na výskyt nákazy zvířat nebo přítomnosti škodlivého organismu rostlin, pokud tento výskyt nebo tato přítomnost jsou následně potvrzeny.

Před podáním žádosti o grant musí být Komisi předloženo hlášení o výskytu nákazy zvířat v souladu s článkem 19 nebo 20 a pravidly přijatými na základě článku 23 nařízení (EU) 2016/429 nebo o přítomnosti karanténního škodlivého organismu pro Unii v souladu s článkem 9, 10 nebo 11 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 (62).

2.   V případě opatření určených k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. e) tohoto nařízení mohou být způsobilé náklady uvedené v příloze I bodech 2.2.1 a 2.2.2, pokud jde o provádění programů, způsobilé pro granty, pokud splňují kritéria stanovená v článku 186 finančního nařízení.

Článek 14

Kumulativní a alternativní financování

1.   Na opatření, na něž byl získán příspěvek z jiného programu Unie, lze rovněž získat příspěvek v rámci tohoto programu, pokud příspěvky nepokrývají tytéž náklady. Na takový příspěvek na opatření se použijí pravidla příslušného programu Unie. Kumulativní financování nesmí překročit celkové způsobilé náklady na opatření. Podporu z jednotlivých programů Unie lze vypočítat na poměrném základě v souladu s dokumenty, v nichž jsou stanoveny podmínky podpory.

2.   Opatření, která v rámci tohoto programu obdržela značku „pečeť excelence“, mohou obdržet podporu z Evropského fondu pro regionální rozvoj nebo Evropského sociálního fondu plus v souladu s čl. 73 odst. 4 nařízení o společných ustanoveních na období 2021–2027, pokud splňují všechny tyto podmínky:

a)

byla posouzena v rámci výzvy k podávání návrhů podle tohoto programu;

b)

splňují minimální požadavky na kvalitu uvedené v této výzvě k podávání návrhů;

c)

nemohou být financována v rámci této výzvy k podávání návrhů z důvodu rozpočtových omezení.

3.   Operace může získat podporu z jednoho nebo více programů Unie. Stane-li se tak, nesmějí být výdaje vykázané v žádosti o platbu vykázány v žádosti o platbu z jiného programu.

4.   Výši výdajů uvedených v žádosti o platbu lze pro každý program vypočítat na poměrném základě v souladu s dokumentem, v němž jsou stanoveny podmínky podpory.

KAPITOLA III

OPERACE KOMBINOVÁNÍ ZDROJŮ

Článek 15

Operace kombinování zdrojů

Operace kombinování zdrojů, o nichž bylo rozhodnuto v rámci programu, se provádějí v souladu s nařízením (EU) 2021/523 a hlavou X finančního nařízení.

KAPITOLA IV

PROVÁDĚNÍ, MONITOROVÁNÍ A KONTROLA

Článek 16

Provádění programu

1.   Program se provádí prostřednictvím pracovních programů uvedených v čl. 110 odst. 2 finančního nařízení.

Pracovní programy provádějí specifické cíle stanovené v článku 3 a způsobilá opatření stanovená v článku 8. Upřesňují:

a)

indikativní částku přidělenou na každé opatření a tam, kde je to relevantní, celkovou indikativní částku na všechna opatření, jakož i orientační harmonogram provádění;

b)

základní kritéria pro výběr grantů v souladu s článkem 11 a maximální míru spolufinancování v souladu s článkem 12.

V pracovních programech se případně stanoví celková částka vyhrazená pro operace kombinování zdrojů.

2.   Pracovní programy určené k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. b) přijímá Komise prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 21 odst. 5.

3.   Pracovní programy určené k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. d) bodě i) přijímá Komise prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají poradním postupem podle čl. 21 odst. 4.

4.   Pracovní programy určené k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. e) prostřednictvím opatření stanovených v čl. 8 odst. 8 a příloze I přijímá Komise prostřednictvím prováděcích aktů do 30. dubna roku, který předchází jejich provedení, za předpokladu, že byl přijat návrh rozpočtu. Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 21 odst. 6.

5.   Opatření stanovená v příloze II tohoto nařízení určená k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. f) tohoto nařízení se provádějí v souladu s články 13, 14 a 17 nařízení (ES) č. 223/2009, včetně iniciativ týkajících se přezkumu priorit, a prostřednictvím úzké a koordinované spolupráce v rámci Evropského statistického systému.

Článek 17

Monitorování a podávání zpráv

1.   Ukazatele pro podávání zpráv o pokroku při plnění specifických cílů tohoto programu stanovených v čl. 3 odst. 2 jsou uvedeny v příloze IV.

2.   Při podávání zpráv o pokroku při provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. b) předloží Komise spolu s ukazateli uvedenými v odstavci 1 relevantní kontextové ukazatele získané z přezkumu výkonnosti malých a středních podniků, z informačních přehledů Small Business Act a z jakýchkoli jiných relevantních zdrojů.

3.   Pro zajištění účinného posouzení pokroku tohoto programu dosaženého při plnění jeho cílů je Komisi svěřena pravomoc přijímat v souladu s článkem 20 akty v přenesené pravomoci, jimiž se mění příloha IV co do ukazatelů, je-li to považováno za nezbytné, a jimiž se toto nařízení doplňuje o ustanovení o zavedení rámce pro monitorování a hodnocení.

4.   Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění programu a jeho výsledků byly shromažďovány účinně, efektivně a včas.

Za tímto účelem se pro příjemce finančních prostředků Unie, a je-li to vhodné, i pro členské státy stanoví přiměřené požadavky na podávání zpráv.

Článek 18

Hodnocení

1.   Hodnocení se provádějí včas, aby mohla být využita v rozhodovacím procesu.

2.   Průběžné hodnocení programu se provede do čtyř let od zahájení provádění programu. Komise vypracuje průběžnou hodnotící zprávu s cílem posoudit výkonnost programu, včetně aspektů, jako jsou účinnost, efektivnost, soudržnost, relevance, synergie uvnitř programu a přidaná hodnota Unie.

3.   Ve vztahu k opatřením určeným k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. c) bodě ii) vypracuje Komise výroční zprávu o činnosti Nadace pro mezinárodní standardy účetního výkaznictví týkající se vývoje mezinárodních standardů účetního výkaznictví a obecně o činnosti Rady pro dozor nad veřejnými zájmy a Evropské poradní skupiny pro účetní výkaznictví. Komise předloží tuto zprávu Evropskému parlamentu a Radě.

4.   Na konci provádění programu a v každém případě čtyři roky po skončení období uvedeného v článku 1 vypracuje Komise závěrečnou hodnotící zprávu s cílem posoudit výkonnost programu, včetně aspektů, jako jsou účinnost, efektivnost, soudržnost, relevance, synergie uvnitř programu a přidaná hodnota Unie.

5.   Komise předloží průběžnou a závěrečnou hodnotící zprávu spolu se svými závěry a doporučeními Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů a zveřejní je. V případě potřeby k nim připojí návrhy na návazná opatření.

6.   V souladu s čl. 13 odst. 5 nařízení (ES) č. 223/2009 Komise konzultuje s Výborem pro Evropský statistický systém ty části průběžné a závěrečné hodnotící zprávy, které se týkají opatření určených k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. f) tohoto nařízení, před přijetím těchto zpráv a jejich předložením Evropskému parlamentu a Radě.

Komise konzultuje s Evropským statistickým poradním výborem tu část závěrečné hodnotící zprávy, která se týká opatření určených k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. f) tohoto nařízení, před přijetím této zprávy a jejím předložením Evropskému parlamentu a Radě.

Článek 19

Ochrana finančních zájmů Unie

Účastní-li se programu na základě rozhodnutí přijatého podle mezinárodní dohody nebo na základě jakéhokoli jiného právního nástroje třetí země, udělí nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, OLAFu a Účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci. V případě OLAFu tato práva zahrnují právo provádět vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě, jak je stanoveno v nařízení (EU, Euratom) č. 883/2013.

Článek 20

Výkon přenesené pravomoci

1.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.   Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci uvedená v čl. 9 odst. 6 druhém pododstavci, čl. 10 odst. 2 a čl. 17 odst. 3 je svěřena Komisi na dobu sedmi let od 1. ledna 2021. Komise vypracuje zprávu o výkonu přenesení pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto sedmiletého období. Přenesení pravomoci se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament ani Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.   Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomoci uvedené v čl. 9 odst. 6 druhém pododstavci, čl. 10 odst. 2 a čl. 17 odst. 3 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomoci v něm určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.   Před přijetím aktu v přenesené pravomoci Komise vede konzultace s odborníky jmenovanými jednotlivými členskými státy v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů.

5.   Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

6.   Akt v přenesené pravomoci přijatý podle čl. 9 odst. 6 druhého pododstavce, čl. 10 odst. 2 a čl. 17 odst. 3 vstoupí v platnost pouze tehdy, pokud proti němu Evropský parlament ani Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.

Článek 21

Postup projednávání ve výboru

1.   Komisi je pro účely prováděcích aktů uvedených v čl. 16 odst. 2 tohoto nařízení, které se týkají specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. b) tohoto nařízení, nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

2.   Komisi je pro účely prováděcích aktů uvedených v čl. 16 odst. 3 tohoto nařízení, které se týkají specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. d) bodě i) tohoto nařízení, nápomocen výbor. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

3.   Komisi je pro účely prováděcích aktů uvedených v čl. 12 odst. 5 druhém pododstavci a čl. 16 odst. 4 tohoto nařízení, které se týkají specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. e) tohoto nařízení, nápomocen Stálý výbor pro rostliny, zvířata, potraviny a krmiva. Tento výbor je výborem ve smyslu nařízení (EU) č. 182/2011.

4.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 4 nařízení (EU) č. 182/2011.

5.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

6.   Odkazuje-li se na tento odstavec, použije se článek 5 nařízení (EU) č. 182/2011.

Má-li být o stanovisku výboru rozhodnuto písemným postupem, ukončuje se tento postup bez výsledku, pokud o tom ve lhůtě pro vydání stanoviska rozhodne předseda výboru nebo pokud o to požádá prostá většina členů výboru.

KAPITOLA V

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 22

Informace, komunikace a publicita

1.   Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ těchto prostředků a zajišťují jejich viditelnost, zejména při propagaci opatření a jejich výsledků, tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně sdělovacích prostředků a veřejnosti.

2.   Komise uživatelský vstřícným způsobem provádí informační a komunikační činnosti za účelem zvýšení povědomí spotřebitelů, občanů, podniků, zejména malých a středních podniků, a orgánů veřejné správy o finančních prostředcích poskytovaných prostřednictvím programu, o příslušných opatřeních a jejich výsledcích.

3.   Finanční zdroje přidělené na program rovněž přispívají k institucionální komunikaci politických priorit Unie, pokud tyto priority souvisejí s cíli uvedenými v článku 3.

4.   Komise (Eurostat) provádí informační a komunikační činnosti týkající se provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. f) tohoto nařízení, včetně opatření a výsledků týkajících se vývoje, vypracovávání a šíření evropské statistiky, v souladu se statistickými zásadami stanovenými v nařízení (ES) č. 223/2009.

Článek 23

Zrušení

Nařízení (EU) č. 99/2013, (EU) č. 1287/2013, (EU) č. 254/2014 a (EU) č. 652/2014 se zrušují s účinkem ode dne 1. ledna 2021.

Článek 24

Přechodná ustanovení

1.   Tímto nařízením není dotčeno pokračování ani změna opatření zahájených podle nařízení (EU) č. 99/2013, (EU) č. 1287/2013, (EU) č. 254/2014, (EU) č. 258/2014, (EU) č. 652/2014 a (EU) 2017/826, která se použijí na tato opatření až do jejich ukončení.

2.   Finanční krytí tohoto programu může rovněž zahrnovat výdaje na technickou a administrativní pomoc nezbytné pro zajištění přechodu mezi programem a opatřeními přijatými v rámci předchozích programů na základě právních aktů uvedených v odstavci 1.

3.   V případě potřeby lze do rozpočtu na období po roce 2027 zapsat prostředky na krytí výdajů stanovených v čl. 4 odst. 3 s cílem řídit opatření, jež nebudou dokončena do 31. prosince 2027.

4.   V souladu s čl. 193 odst. 2 druhým pododstavcem písm. a) finančního nařízení lze náklady vzniklé před podáním žádosti o grant ve vztahu k již zahájeným akcím považovat za způsobilé, pokud je to nezbytné pro zajištění nepřetržitosti po omezenou dobu.

Odchylně od čl. 193 odst. 4 finančního nařízení jsou náklady vzniklé před podáním žádosti o grant způsobilé v případě provozních grantů, pokud je to nezbytné pro zajištění nepřetržitosti v období od 1. ledna 2021 do vstupu tohoto programu v platnost.

5.   Lhůty stanovené v čl. 16 odst. 4 a v příloze I bodě 2.1 se nepoužijí na programy, které se vztahují k rokům 2021 a 2022.

Článek 25

Vstup v platnost a použitelnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dnem vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 1. ledna 2021.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 28. dubna 2021.

Za Evropský parlament

předseda

D. M. SASSOLI

Za Radu

předsedkyně

A. P. ZACARIAS


(1)  Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 40.

(2)  Úř. věst. C 86, 7.3.2019, s. 259.

(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 12. února 2019 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a postoj Rady v prvním čtení ze dne 13. dubna 2021 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku). Postoj Evropského parlamentu ze dne 27. dubna 2021 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 223/2009 ze dne 11. března 2009 o evropské statistice a zrušení nařízení (ES, Euratom) č. 1101/2008 o předávání údajů, na které se vztahuje statistická důvěrnost, Statistickému úřadu Evropských společenství, nařízení Rady (ES) č. 322/97 o statistice Společenství a rozhodnutí Rady 89/382/EHS, Euratom, kterým se zřizuje Výbor pro statistické programy Evropských společenství (Úř. věst. L 87, 31.3.2009, s. 164).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 99/2013 ze dne 15. ledna 2013 o evropském statistickém programu na období let 2013 až 2017 (Úř. věst. L 39, 9.2.2013, s. 12).

(6)  Nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 ze dne 17. prosince 2020, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2021–2027 (Úř. věst. L 433I, 22.12.2020, s. 11).

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/515 ze dne 19. března 2019 o vzájemném uznávání zboží uvedeného v souladu s právními předpisy na trh v jiném členském státě a o zrušení nařízení (ES) č. 764/2008 (Úř. věst. L 91, 29.3.2019, s. 1).

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1020 ze dne 20. června 2019 o dozoru nad trhem a souladu výrobků s předpisy a o změně směrnice 2004/42/ES a nařízení (ES) č. 765/2008 a (EU) č. 305/2011 (Úř. věst. L 169, 25.6.2019, s. 1).

(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 765/2008 ze dne 9. července 2008, kterým se stanoví požadavky na akreditaci a dozor nad trhem týkající se uvádění výrobků na trh a kterým se zrušuje nařízení (EHS) č. 339/93 (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 30).

(10)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU ze dne 26. února 2014 o udělování koncesí (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 1).

(11)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65).

(12)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 243).

(13)  Doporučení Komise 2003/361/ES ze dne 6. května 2003 o definici mikropodniků, malých a středních podniků (Úř. věst. L 124, 20.5.2003, s. 36).

(14)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 ze dne 24. března 2021, kterým se zavádí Program InvestEU a mění nařízení (EU) 2015/1017 (Úř. věst. L 107, 26.3.2021, s. 30).

(15)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1287/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Program pro konkurenceschopnost podniků a malých a středních podniků (COSME) (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1639/2006/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 33).

(16)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa a stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků a zrušují nařízení (EU) č. 1290/2013 a (EU) č. 1291/2013 (Úř. věst. L ..., 12.5.2021).

(17)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/694 ze dne 29. dubna 2021, kterým se zavádí program Digitální Evropa a zrušuje rozhodnutí (EU) 2015/2240 (Úř. věst. L ..., 11.5.2021).

(18)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) XXXX/XXX ze dne XXX, kterým se zavádí program Erasmus+: program Unie pro vzdělávání a odbornou přípravu, pro mládež a pro sport a zrušuje nařízení (EU) č. 1288/2013 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(19)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1291/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí Horizont 2020 – rámcový program pro výzkum a inovace (2014–2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1982/2006/ES (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 104).

(20)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 ze dne 25. října 2012 o evropské normalizaci, změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/23/ES a 2009/105/ES, a kterým se ruší rozhodnutí Rady 87/95/EHS a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1673/2006/ES (Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 12).

(21)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1606/2002 ze dne 19. července 2002 o uplatňování mezinárodních účetních standardů (Úř. věst. L 243, 11.9.2002, s. 1).

(22)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19).

(23)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES ze dne 17. května 2006 o povinném auditu ročních a konsolidovaných účetních závěrek, o změně směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS a o zrušení směrnice Rady 84/253/EHS (Úř. věst. L 157, 9.6.2006, s. 87).

(24)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/95/ES ze dne 3. prosince 2001 o obecné bezpečnosti výrobků (Úř. věst. L 11, 15.1.2002, s. 4).

(25)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu (Úř. věst. L 376, 27.12.2006, s. 36).

(26)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/6/ES ze dne 16. února 1998 o ochraně spotřebitelů při označování cen výrobků nabízených spotřebiteli (Úř. věst. L 80, 18.3.1998, s. 27).

(27)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/29/ES ze dne 11. května 2005 o nekalých obchodních praktikách vůči spotřebitelům na vnitřním trhu a o změně směrnice Rady 84/450/EHS, směrnic Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES, 98/27/ES a 2002/65/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 (směrnice o nekalých obchodních praktikách) (Úř. věst. L 149, 11.6.2005, s. 22).

(28)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/83/EU ze dne 25. října 2011 o právech spotřebitelů, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 1999/44/ES a zrušuje směrnice Rady 85/577/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 97/7/ES (Úř. věst. L 304, 22.11.2011, s. 64).

(29)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2161 ze dne 27. listopadu 2019, kterou se mění směrnice Rady 93/13/EHS a směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/6/ES, 2005/29/ES a 2011/83/EU, pokud jde o lepší vymáhání a modernizaci právních předpisů Unie na ochranu spotřebitele (Úř. věst. L 328, 18.12.2019, s. 7).

(30)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/1828 ze dne 25. listopadu 2020 o zástupných žalobách na ochranu kolektivních zájmů spotřebitelů a o zrušení směrnice 2009/22/ES (Úř. věst. L 409, 4.12.2020, s. 1).

(31)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/826 ze dne 17. května 2017, kterým se na období let 2017–2020 zřizuje program Unie na podporu zvláštních činností na zvýšení zapojení spotřebitelů a ostatních koncových uživatelů finančních služeb do tvorby politik Unie v oblasti finančních služeb (Úř. věst. L 129, 19.5.2017, s. 17).

(32)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

(33)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/625 ze dne 15. března 2017 o úředních kontrolách a jiných úředních činnostech prováděných s cílem zajistit uplatňování potravinového a krmivového práva a pravidel týkajících se zdraví zvířat a dobrých životních podmínek zvířat, zdraví rostlin a přípravků na ochranu rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001, (ES) č. 396/2005, (ES) č. 1069/2009, (ES) č. 1107/2009, (EU) č. 1151/2012, (EU) č. 652/2014, (EU) 2016/429 a (EU) 2016/2031, nařízení Rady (ES) č. 1/2005 a (ES) č. 1099/2009 a směrnic Rady 98/58/ES, 1999/74/ES, 2007/43/ES, 2008/119/ES a 2008/120/ES a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 854/2004 a (ES) č. 882/2004, směrnic Rady 89/608/EHS, 89/662/EHS, 90/425/EHS, 91/496/EHS, 96/23/ES, 96/93/ES a 97/78/ES a rozhodnutí Rady 92/438/EHS (nařízení o úředních kontrolách) (Úř. věst. L 95, 7.4.2017, s. 1).

(34)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13).

(35)  Úř. věst. L 433I, 22.12.2020, s. 28.

(36)  Úř. věst. L 1, 3.1.1994, s. 3.

(37)  Úř. věst. L 90, 28.3.2006, s. 2.

(38)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/444 ze dne 11. března 2021, kterým se zavádí program Clo pro spolupráci v oblasti cel a zrušuje nařízení (EU) č. 1294/2013 (Úř. věst. L 87, 15.3.2021, s. 1).

(39)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/696 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí kosmický program Unie a zřizuje Agentura Evropské unie pro kosmický program a zrušují nařízení (EU) č. 912/2010, (EU) č. 1285/2013, (EU) č. 377/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU (Úř. věst. L ..., 12.5.2021).

(40)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/693 ze dne 28. dubna 2021, kterým se zavádí program Spravedlnost a zrušuje nařízení (EU) č. 1382/2013 (Úř. věst. L ..., 5.5.2021 ).

(41)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) XXXX/XXX ze dne XXX, kterým se zavádí program Evropský sbor solidarity a zrušují nařízení (EU) 2018/1475 a (EU) č. 375/2014 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).

(42)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(43)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(44)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 999/2001 ze dne 22. května 2001 o stanovení pravidel pro prevenci, tlumení a eradikaci některých přenosných spongiformních encefalopatií (Úř. věst. L 147, 31.5.2001, s. 1).

(45)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2160/2003 ze dne 17. listopadu 2003 o tlumení salmonel a některých jiných původců zoonóz vyskytujících se v potravním řetězci (Úř. věst L 325, 12.12.2003, s. 1).

(46)  Směrnice Evropského Parlamentu a Rady 2003/99/ES ze dne 17. listopadu 2003 o sledování zoonóz a jejich původců, o změně rozhodnutí Rady 90/424/EHS a o zrušení směrnice Rady 92/117/EHS (Úř. věst. L 325, 12.12.2003, s. 31).

(47)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 ze dne 9. března 2016 o nákazách zvířat a o změně a zrušení některých aktů v oblasti zdraví zvířat („právní rámec pro zdraví zvířat“) (Úř. věst. L 84, 31.3.2016, s. 1).

(48)  Rozhodnutí Rady 2013/755/EU ze dne 25. listopadu 2013 o přidružení zámořských zemí a území k Evropské unii („rozhodnutí o přidružení zámoří“) (Úř. věst. L 344, 19.12.2013, s. 1).

(49)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

(50)  Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).

(51)  Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

(52)  Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).

(53)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím nebo ohrožujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).

(54)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(55)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).

(56)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 652/2014 ze dne 15. května 2014, kterým se stanoví pravidla pro řízení výdajů v oblasti potravinového řetězce, zdraví a dobrých životních podmínek zvířat a zdraví rostlin a rozmnožovacího materiálu rostlin, kterým se mění směrnice Rady 98/56/ES, 2000/29/ES a 2008/90/ES, nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002, (ES) č. 882/2004 a (ES) č. 396/2005, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/128/ES a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1107/2009 a kterým se zrušují rozhodnutí Rady 66/399/EHS, 76/894/EHS a 2009/470/ES (Úř. věst. L 189, 27.6.2014, s. 1).

(57)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 178/2002 ze dne 28. ledna 2002, kterým se stanoví obecné zásady a požadavky potravinového práva, zřizuje se Evropský úřad pro bezpečnost potravin a stanoví postupy týkající se bezpečnosti potravin (Úř. věst. L 31, 1.2.2002, s. 1).

(58)  Směrnice Rady 2008/90/ES ze dne 29. září 2008 o uvádění na trh rozmnožovacího materiálu ovocných rostlin a ovocných rostlin určených k produkci ovoce (přepracované znění) (Úř. věst. L 267, 8.10.2008, s. 8).

(59)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 254/2014 ze dne 26. února 2014 o víceletém programu pro spotřebitele na období 2014–2020 a o zrušení rozhodnutí č. 1926/2006/ES (Úř. věst. L 84, 20.3.2014, s. 42).

(60)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 258/2014 ze dne 3. dubna 2014, kterým se zavádí program Unie na podporu zvláštních činností v oblasti účetního výkaznictví a auditu na období 2014–2020 a kterým se zrušuje rozhodnutí č. 716/2009/ES (Úř. věst. L 105, 8.4.2014, s. 1).

(61)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1012 ze dne 8. června 2016 o zootechnických a genealogických podmínkách pro plemenitbu čistokrevných plemenných zvířat, hybridních plemenných prasat a jejich zárodečných produktů v Unii, pro obchod s nimi a pro jejich vstup do Unie, o změně nařízení (EU) č. 652/2014 a směrnic Rady 89/608/EHS a 90/425/EHS a o zrušení některých aktů v oblasti plemenitby zvířat („nařízení o plemenných zvířatech“) (Úř. věst. L 171, 29.6.2016, s. 66).

(62)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2031 ze dne 26. října 2016 o ochranných opatřeních proti škodlivým organismům rostlin, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013, (EU) č. 652/2014 a (EU) č. 1143/2014 a o zrušení směrnic Rady 69/464/EHS, 74/647/EHS, 93/85/EHS, 98/57/ES, 2000/29/ES, 2006/91/ES a 2007/33/ES (Úř. věst. L 317, 23.11.2016, s. 4).


PŘÍLOHA I

ZPŮSOBILÁ OPATŘENÍ URČENÁ K PROVÁDĚNÍ SPECIFICKÉHO CÍLE UVEDENÉHO V ČL. 3 ODST. 2 PÍSM. E) TÝKAJÍCÍ SE OBLASTI ROSTLIN, ZVÍŘAT, POTRAVIN A KRMIV

Pro financování jsou způsobilá tato opatření určená k provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. e):

1.

Provádění mimořádných veterinárních a fytosanitárních opatření

1.1.

Mimořádná veterinární a fytosanitární opatření, která mají být přijata na základě úředního potvrzení výskytu některé z nákaz zvířat nebo zoonóz uvedených v příloze III nebo úředního potvrzení přítomnosti škodlivých organismů rostlin nebo v případě přímé hrozby pro status Unie z hlediska zdraví lidí, zvířat či rostlin.

Opatření uvedená v prvním odstavci musí být provedena okamžitě a musí být uplatňována v souladu s příslušnými právními předpisy Unie.

1.2.

Opatření v souvislosti s mimořádnými fytosanitárními situacemi přijatá členskými státy proti výskytu škodlivých organismů v určité oblasti:

a)

opatření k eradikaci a prevenci karanténního škodlivého organismu pro Unii přijatá příslušným orgánem členského státu podle článku 17 nařízení (EU) 2016/2031 nebo podle opatření Unie přijatých v souladu s čl. 28 odst. 1 nebo 3 uvedeného nařízení;

b)

opatření přijatá příslušným orgánem členského státu podle čl. 29 odst. 1 nebo čl. 30 odst. 4 nařízení (EU) 2016/2031 k eradikaci a prevenci škodlivého organismu, který není uveden na seznamu karanténních škodlivých organismů pro Unii, ale který může být kvalifikován jako karanténní škodlivý organismus pro Unii na základě kritérií stanovených v uvedeném nařízení;

c)

dodatečná ochranná opatření přijatá proti šíření škodlivého organismu, proti němuž byla přijata opatření Unie podle čl. 28 odst. 1 a čl. 30 odst. 1 nařízení (EU) 2016/2031, jiná než opatření k eradikaci a prevenci uvedená v písmenech a) a b) tohoto bodu, jsou-li nezbytná k ochraně Unie před dalším šířením tohoto škodlivého organismu.

1.3.

Financování z prostředků Unie může být rovněž poskytnuto na následující opatření:

1.3.1.

ochranná nebo preventivní opatření přijatá v případě přímé hrozby pro nákazový status Unie v důsledku výskytu nebo vývoje některé z nákaz zvířat nebo zoonóz uvedených v příloze III na území třetí země, členského státu nebo zámořské země nebo území, jakož i ochranná opatření či jiné relevantní činnosti přijaté na podporu fytosanitárního statusu Unie;

1.3.2.

opatření uvedená v této příloze prováděná dvěma či více členskými státy, které úzce spolupracují na tlumení nákazy zvířat nebo výskytu škodlivého organismu rostlin;

1.3.3.

vytvoření zásob biopreparátů určených na tlumení nákaz zvířat a zoonóz uvedených v příloze III, pokud Komise na žádost některého členského státu shledá, že je tyto zásoby v daném členském státě nutné vytvořit;

1.3.4.

vytvoření zásob biopreparátů nebo získání očkovacích látek, může-li výskyt nebo vývoj některé z nákaz zvířat nebo zoonóz uvedených v příloze III ve třetí zemi nebo členském státě představovat hrozbu pro Unii;

1.3.5.

posílené kontroly a monitorování na území Unie a v případě potřeby na jejích vnějších hranicích při podezření na propuknutí nákazy zvířat nebo výskyt škodlivých organismů rostlin;

1.3.6.

opatření k monitorování výskytu známých i nových, dosud neznámých nákaz zvířat a škodlivých organismů rostlin.

1.4.

Způsobilé náklady

1.4.1.

Mimořádná veterinární opatření

Pro financování mohou být způsobilé následující náklady, které členským státům vzniknou při provádění mimořádných veterinárních opatření:

a)

náklady na odškodnění vlastníků za hodnotu poražených nebo utracených zvířat do výše tržní hodnoty, kterou by tato zvířata měla, kdyby nebyla postižena nákazou;

b)

náklady na porážku nebo utracení zvířat a související náklady na přepravu;

c)

náklady na odškodnění vlastníků za hodnotu zničených produktů živočišného původu do výše tržní hodnoty těchto produktů bezprostředně předtím, než vzniklo podezření na nákazu nebo než byla nákaza potvrzena;

d)

náklady na čištění, dezinfekci a dezinsekci hospodářství a zařízení na základě epizootologické situace a vlastností patogenu;

e)

náklady na přepravu a zničení kontaminovaných krmiv a kontaminovaného zařízení, pokud je nelze vydezinfikovat;

f)

náklady na nákup, skladování, správu nebo distribuci dávek očkovacích látek a návnad, jakož i náklady na vlastní očkování, pokud o nich rozhodne nebo je schválí Komise;

g)

náklady na přepravu a likvidaci jatečně upravených těl;

h)

ve výjimečných a řádně odůvodněných případech náklady na sérologická a virologická vyšetření pro účely dozoru a vyšetření před přesunem v uzavřených pásmech a veškeré další náklady nutné pro eradikaci nákazy.

1.4.2.

Mimořádná fytosanitární opatření

Pro granty mohou být způsobilé následující náklady, které členským státům vzniknou při provádění mimořádných opatření v oblasti zdraví rostlin:

a)

náklady na pracovníky, v jakékoli funkci, přímo se podílející na opatřeních a náklady na pronájem vybavení, spotřební materiál a jiné potřebné materiály, ošetřující přípravky, odběr vzorků a laboratorní zkoušky;

b)

náklady na zakázky na služby zadané třetím stranám za účelem provedení části opatření;

c)

náklady na odškodnění dotčených hospodářských subjektů nebo vlastníků za ošetření, zničení a následné odstranění rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů a náklady na čištění a dezinfekci prostor, pozemků, vody, půdy, pěstebních substrátů, zařízení, strojů a vybavení;

d)

náklady na odškodnění dotčených vlastníků za hodnotu zničených rostlin, rostlinných produktů nebo jiných předmětů, na které se vztahují opatření uvedená v článku 17, čl. 28 odst. 1, čl. 29 odst. 1 a čl. 30 odst. 1 nařízení (EU) 2016/2031, do výše tržní hodnoty, kterou by tyto rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty měly, kdyby nebyly dotčeny těmito opatřeními; případná zbytková hodnota se od odškodnění odečte; a

e)

ve výjimečných a řádně odůvodněných případech náklady vzniklé při provádění nezbytných opatření jiných, než jsou opatření uvedená v písmenech a) až d).

Odškodnění hospodářských subjektů nebo vlastníků uvedené v písmeni c) je způsobilé pouze v případě, že opatření byla provedena pod dohledem příslušného orgánu.

2.

Provádění ročních a víceletých vnitrostátních programů ve veterinární a fytosanitární oblasti

2.1.

Roční a víceleté vnitrostátní programy ve veterinární a fytosanitární oblasti zaměřené na eradikaci, tlumení a sledování nákaz zvířat a zoonóz uvedených v příloze III a škodlivých organismů rostlin musí být prováděny v souladu s relevantními právními předpisy Unie.

Podmínky způsobilosti opatření pro financování stanoví pracovní program uvedený v článku 16.

Vnitrostátní programy musí být Komisi předloženy do 31. května roku předcházejícího plánovanému období provádění.

Do 30. listopadu každého roku předá Komise členským státům:

a)

seznam vnitrostátních programů, které byly po technické stránce schváleny a které jsou navrženy ke společnému financování;

b)

předběžnou částku vyčleněnou na každý program;

c)

předběžnou maximální výši finančního příspěvku Unie na každý program a

d)

předběžné podmínky, jež se na finanční příspěvek Unie mohou vztahovat.

Komise schválí vnitrostátní programy a související financování do 31. ledna každého roku prostřednictvím grantové dohody ve vztahu k provedeným opatřením a vzniklým nákladům.

Poté, co příjemci do 31. srpna roku provádění předloží předběžné finanční zprávy, může Komise v případě potřeby změnit grantové dohody ve vztahu k celému období způsobilosti.

2.2.

Způsobilé náklady

2.2.1.

Pro spolufinancování z prostředků Unie mohou být způsobilé následující náklady, které členským státům vznikly při provádění vnitrostátních programů ve veterinární oblasti:

a)

náklady na odběr vzorků od zvířat;

b)

náklady na testy, pokud jsou omezeny na:

i)

náklady na zkušební soupravy, činidla a veškerý spotřební materiál, který je určen a používán speciálně pro provádění těchto testů;

ii)

náklady na pracovníky, v jakékoli funkci, přímo se podílející na provádění těchto testů;

c)

náklady na odškodnění vlastníků za hodnotu poražených nebo utracených zvířat do výše tržní hodnoty, kterou by tato zvířata měla, kdyby nebyla postižena nákazou;

d)

náklady na utracení nebo porážku zvířat;

e)

náklady na odškodnění vlastníků za hodnotu zničených produktů živočišného původu do výše tržní hodnoty těchto produktů bezprostředně předtím, než vzniklo podezření na nákazu nebo než byla nákaza potvrzena;

f)

náklady na nákup, skladování, podávání, správu nebo distribuci dávek očkovacích látek nebo očkovacích látek a návnad, jež jsou použity v rámci programů;

g)

náklady na čištění, dezinfekci, dezinsekci hospodářství a zařízení na základě epizootologické situace a vlastností patogenu a

h)

ve výjimečných a řádně odůvodněných případech náklady vzniklé při provádění nezbytných opatření jiných, než jsou opatření uvedená v písmenech a) až g).

Pro účely písmene c) se od odškodnění odečte případná zbytková hodnota zvířat.

Pro účely písmene d) se od odškodnění odečte zbytková hodnota tepelně ošetřených neinkubovaných vajec.

2.2.2.

Pro spolufinancování z prostředků Unie mohou být způsobilé následující náklady, které členským státům vznikly při provádění vnitrostátních programů ve fytosanitární oblasti:

a)

náklady na odběr vzorků;

b)

náklady na vizuální prohlídky;

c)

náklady na testy, pokud jsou omezeny na:

i)

náklady na zkušební soupravy, činidla a veškerý spotřební materiál, který je určen a používán speciálně pro provádění těchto testů;

ii)

náklady na pracovníky, v jakékoli funkci, přímo se podílející na provádění těchto testů;

d)

náklady na pracovníky, v jakékoli funkci, přímo se podílející na opatřeních a náklady na pronájem vybavení, spotřební materiál a jiné potřebné materiály, ošetřující přípravky, odběr vzorků a laboratorní zkoušky;

e)

náklady na zakázky na služby zadané třetím stranám za účelem provedení části opatření;

f)

náklady na odškodnění dotčených hospodářských subjektů nebo vlastníků za ošetření, zničení a následné odstranění rostlin, rostlinných produktů a jiných předmětů a náklady na čištění a dezinfekci prostor, pozemků, vody, půdy, pěstebních substrátů, zařízení, strojů a vybavení;

g)

náklady na odškodnění dotčených vlastníků za hodnotu zničených rostlin, rostlinných produktů nebo jiných předmětů, na které se vztahují opatření uvedená v článku 17, čl. 28 odst. 1, čl. 29 odst. 1 a čl. 30 odst. 1 nařízení (EU) 2016/2031, do výše tržní hodnoty, kterou by tyto rostliny, rostlinné produkty a jiné předměty měly, kdyby nebyly dotčeny těmito opatřeními; případná zbytková hodnota se od odškodnění odečte; a

h)

ve výjimečných a řádně odůvodněných případech náklady vzniklé při provádění nezbytných opatření jiných, než jsou opatření uvedená v písmenech a) až g).

Odškodnění hospodářských subjektů a vlastníků uvedené v písmeni f) je způsobilé pouze v případě, že opatření byla provedena pod dohledem příslušného orgánu.

2.3.

Pokud výskyt nebo vývoj některé z nákaz zvířat nebo zoonóz uvedených v příloze III pravděpodobně představuje hrozbu pro nákazový status Unie a je třeba chránit Unii před zavlečením některé z těchto nákaz a zoonóz, nebo pokud je nutné přijmout ochranná opatření na podporu fytosanitárního statusu Unie, mohou členské státy zahrnout do svých vnitrostátních programů opatření, která mají být provedena na území třetích zemí ve spolupráci s orgány těchto zemí. Alternativně lze financování z prostředků Unie za stejných okolností a na stejný cíl poskytnout přímo příslušným orgánům třetích zemí.

2.4.

Co se týče programů ve fytosanitární oblasti, může být financování z prostředků Unie poskytnuto členským státům na tato opatření:

a)

průzkumy prováděné po určitá stanovená období, kterými se prověřuje alespoň:

výskyt jakéhokoli karanténního škodlivého organismu pro Unii a známky výskytu jakéhokoli škodlivého organismu, na nějž se vztahují opatření podle článku 29 nařízení (EU) 2016/2031 nebo opatření přijatá podle čl. 30 odst. 1 uvedeného nařízení, podle čl. 22 odst. 1 uvedeného nařízení nebo případně podle článků 47 až 77 nařízení (EU) 2017/625,

výskyt prioritních škodlivých organismů podle čl. 24 odst. 1 nařízení (EU) 2016/2031;

b)

průzkumy prováděné po určitá stanovená období, kterými se prověřuje alespoň výskyt jakéhokoli jiného škodlivého organismu než organismu uvedeného v písmeni a), který by mohl představovat nové riziko pro Unii a jehož proniknutí nebo šíření by mohlo mít významný dopad na území Unie;

c)

opatření k eradikaci a prevenci karanténního škodlivého organismu pro Unii přijatá příslušným orgánem členského státu podle článku 17 nařízení (EU) 2016/2031 nebo podle opatření Unie přijatých v souladu s čl. 28 odst. 1 nebo 3 uvedeného nařízení;

d)

opatření přijatá příslušným orgánem členského státu podle čl. 29 odst. 1 nařízení (EU) 2016/2031 k eradikaci a prevenci škodlivého organismu, který není uveden na seznamu karanténních škodlivých organismů pro Unii a který může být kvalifikován jako karanténní škodlivý organismus pro Unii na základě kritérií stanovených v uvedeném nařízení;

e)

dodatečná ochranná opatření přijatá proti šíření škodlivého organismu, proti němuž byla přijata opatření Unie podle čl. 28 odst. 1 a čl. 30 odst. 1 nařízení (EU) 2016/2031, jiná než opatření k eradikaci a prevenci uvedená v písmenech c) a d) tohoto bodu a opatření k omezení výskytu uvedená v písmeni f) tohoto bodu, jsou-li nezbytná k ochraně Unie před dalším šířením tohoto škodlivého organismu;

f)

opatření k omezení výskytu škodlivého organismu, proti němuž byla přijata opatření Unie k zamezení šíření podle čl. 28 odst. 2 nařízení (EU) 2016/2031 nebo čl. 30 odst. 3 uvedeného nařízení, v zamořené oblasti, v níž není možná eradikace tohoto škodlivého organismu, pokud jsou tato opatření nezbytná k ochraně Unie před dalším šířením tohoto škodlivého organismu.

Seznam škodlivých organismů rostlin, na které se mají uvedená opatření vztahovat, stanoví pracovní programy uvedené v čl. 16 odst. 4.

3.

Provádění programů ve fytosanitární oblasti za účelem ochrany proti škodlivým organismům v nejvzdálenějších regionech Unie uvedených v čl. 355 odst. 1 Smlouvy o fungování EU, které jsou vyloučeny ze zeměpisné působnosti nařízení (EU) 2016/2031, v souladu s cíli uvedenými v článku 24 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013 (1) Uvedené programy se týkají činností nezbytných k tomu, aby bylo v uvedených regionech zajištěno řádné uplatňování platných pravidel, ať již unijních, či vnitrostátních, o ochraně proti škodlivým organismům.

4.

Činnosti na podporu zlepšování dobrých životních podmínek zvířat, včetně opatření, která mají zaručit dodržování norem v oblasti dobrých životních podmínek zvířat a sledovatelnosti, a to i během přepravy zvířat.

5.

Podpora pro referenční laboratoře Evropské unie uvedená v článku 92 nařízení (EU) 2017/625, referenční střediska Evropské unie uvedená v článcích 95 a 97 nařízení (EU) 2017/625 a referenční centra Evropské unie uvedená v článku 29 nařízení (EU) 2016/1012.

6.

Po dobu až tří let po určení referenční laboratoře Evropské unie pro danou oblast, ve vhodných případech a v souladu s čl. 10 odst. 1, získání akreditace týkající se zkušebních a diagnostických metod ve vnitrostátních referenčních laboratořích pro zdraví rostlin a vnitrostátních referenčních laboratořích pro zdraví zvířat.

7.

Provádění koordinovaných programů kontrol a organizace shromažďování údajů a informací uvedené v článku 112 nařízení (EU) 2017/625.

8.

Činnosti v oblasti prevence plýtvání potravinami a boje proti podvodům v potravinářství.

9.

Činnosti na podporu udržitelné výroby a spotřeby potravin, včetně krátkých dodavatelských řetězců.

10.

Vývoj databází a počítačových systémů pro správu informací, které jsou zapotřebí pro účelné a účinné provádění právních předpisů souvisejících se specifickým cílem uvedeným v čl. 3 odst. 2 písm. e) a které mají prokázanou přidanou hodnotu pro Unii jako celek, jakož i zavádění nových technologií ke zlepšení sledovatelnosti výrobků.

11.

Školení pracovníků příslušných orgánů odpovědných za úřední kontroly a dalších subjektů zapojených do řízení nebo prevence nákazy zvířat a škodlivých organismů rostlin uvedená v článku 130 nařízení (EU) 2017/625.

12.

Náhrada cestovních výdajů, nákladů na ubytování a diet odborníků členských států v důsledku toho, že je Komise jmenovala, aby byli nápomocni odborníkům Komise, jak je stanoveno v čl. 116 odst. 4 a čl. 120 odst. 4 nařízení (EU) 2017/625.

13.

Provádění technických a vědeckých prací, které je nezbytné k zajištění řádného uplatňování právních předpisů s ohledem na specifický cíl uvedený v čl. 3 odst. 2 písm. e) a přizpůsobení těchto právních předpisů vědeckému, technologickému a společenskému vývoji, včetně studií a koordinačních činností nezbytných k předcházení výskytu nových škodlivých organismů rostlin a nákaz zvířat.

14.

Činnosti členských států nebo mezinárodních organizací, které sledují specifický cíl uvedený v čl. 3 odst. 2 písm. e), na podporu vypracování a uplatňování pravidel souvisejících s tímto cílem.

15.

Provádění projektů organizovaných jedním či více členskými státy za účelem zlepšení účinného provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. e) používáním inovativních technik a protokolů.

16.

Provádění iniciativ Unie a členských států v oblasti informování a zvyšování povědomí, jež mají zajistit lepší, předpisům vyhovující a udržitelnou výrobu a spotřebu potravin, včetně činností v oblasti prevence plýtvání potravinami, které přispívají k oběhovému hospodářství, a prevence boje proti podvodům v potravinářství, jakož i dalších iniciativ přispívajících k vysoké úrovni zdraví rostlin a zvířat a k bezpečnosti potravin a krmiv, při uplatňování pravidel v oblasti specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. e).

17.

Provádění opatření na ochranu zdraví lidí, zvířat a rostlin a dobrých životních podmínek zvířat týkajících se zvířat, živočišných produktů, rostlin, rostlinných produktů a jiných relevantních předmětů přivážených ze třetích zemí na hranice Unie.


(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 228/2013 ze dne 13. března 2013, kterým se stanoví zvláštní opatření v oblasti zemědělství ve prospěch nejvzdálenějších regionů Unie a zrušuje nařízení Rady (ES) č. 247/2006 (Úř. věst. L 78, 20.3.2013, s. 23).


PŘÍLOHA II

ZPŮSOBILÁ OPATŘENÍ URČENÁ K PROVÁDĚNÍ SPECIFICKÉHO CÍLE UVEDENÉHO V ČL. 3 ODST. 2 PÍSM. F) TÝKAJÍCÍ SE EVROPSKÉ STATISTIKY

Provádění politik Unie vyžaduje vysoce kvalitní, srovnatelné a spolehlivé statistické informace o hospodářské, sociální a územní situaci a o stavu životního prostředí v Unii. Evropská statistika rovněž evropským občanům umožňuje porozumět demokratickému procesu a zapojit se do něj, jakož i diskutovat o přítomnosti a budoucnosti Unie.

Společně s nařízením (ES) č. 223/2009, a zejména s odkazem na profesionální nezávislost statistických úřadů a ostatní statistické zásady stanovené v článku 2 uvedeného nařízení, má program poskytovat obecný rámec pro vývoj, vypracovávání a šíření evropské statistiky na období 2021–2027. Evropská statistika má být vyvíjena, vypracovávána a šířena podle tohoto rámce a v souladu se zásadami Kodexu evropské statistiky. Uvedený rámec by měl respektovat kritéria kvality podle čl. 12 odst. 1 nařízení (ES) č. 223/2009 prostřednictvím úzké a koordinované spolupráce napříč Evropským statistickým systémem.

Evropská statistika vyvíjená, vypracovávaná a šířená v tomto rámci bude přispívat k provádění politik Unie, jak jsou stanoveny ve Smlouvě o fungování EU, a dále se promítat do strategických priorit Komise.

Evropský statistický systém bude usilovat prostřednictvím programu o zachování a zvýšení úrovně excelence v oblasti statistiky. Také roční pracovní programy budou zaměřeny na dosažení co nejlepších výsledků, přičemž budou zohledňovat dostupné zdroje na regionální, celostátní i unijní úrovni.

Za klíčové hnací síly v oblasti modernizace evropské statistiky a zlepšování její kvality se považuje nepřetržitý výzkum a inovace. Investice prostřednictvím víceletého pracovního programu by se proto měly zaměřit na rozvoj nových metod a metodik, jakož i na zkoumání nových zdrojů údajů pro tvorbu statistiky.

Při provádění specifického cíle uvedeného v čl. 3 odst. 2 písm. f) se provádějí tato opatření:

Hospodářská a měnová unie, globalizace a obchod

1)

poskytování vysoce kvalitní statistiky jako podkladu pro postup při nadměrném schodku, a kde je to proveditelné, pro Nástroj pro oživení a odolnost a Nástroj pro technickou podporu, jakož i podpora ročního cyklu monitorování a řízení hospodářské politiky Unie;

2)

poskytování a v případě potřeby posílení hlavních evropských hospodářských ukazatelů;

3)

poskytování statistiky a metodických pokynů ke statistickému zpracování investičních a rozpočtových nástrojů s cílem podporovat hospodářskou konvergenci, finanční stabilitu a vytváření pracovních míst;

4)

poskytování statistiky pro účely vlastních zdrojů a pro účely odměňování a důchodů zaměstnanců Unie;

5)

lepší měření obchodu se zbožím a se službami, přímých zahraničních investic, globálních hodnotových řetězců a dopadu globalizace na hospodářství Unie.

Vnitřní trh, inovace a digitální transformace

1)

poskytování vysoce kvalitní a spolehlivé statistiky pro vnitřní trh a klíčové oblasti inovací a výzkumu;

2)

poskytování četnější a včasnější statistiky o kolaborativní ekonomice a dopadu digitalizace na podniky a občany Unie;

3)

poskytování statistiky na podporu evropské obranné politiky, na základě studií proveditelnosti a při náležitém zohlednění citlivosti statistických údajů.

Sociální rozměr Evropy

1)

poskytování vysoce kvalitní, včasné a spolehlivé statistiky na podporu evropského pilíře sociálních práv a politiky Unie v oblasti dovedností, včetně statistiky trhu práce, zaměstnanosti, vzdělávání a odborné přípravy, příjmů, životních podmínek, chudoby, nerovnosti, sociální ochrany, genderově podmíněného násilí, nehlášené práce a satelitních účtů dovedností.

Je-li nezbytné vyvinout novou statistiku, je třeba v rámci Evropského statistického systému podrobněji prozkoumat dostupnost údajů a proveditelnost vypracování statistik u satelitních účtů dovedností a nehlášené práce;

2)

poskytování statistiky související s Úmluvou o právech osob se zdravotním postižením;

3)

doplňování statistiky o migraci, především o situaci a integraci migrantů a o vzdělávacích potřebách a úrovni kvalifikace žadatelů o azyl;

4)

vývoj modernizovaných programů sčítání lidu, domů a bytů a statistik obyvatelstva na období po roce 2021;

5)

poskytování a pravidelná aktualizace prognóz a členění obyvatelstva Unie.

Udržitelný rozvoj, přírodní zdroje a životní prostředí

1)

monitorování pokroku při dosahování cílů udržitelného rozvoje;

2)

poskytování vysoce kvalitní statistiky, o niž se opírá Zelená dohoda pro Evropu, včetně dalšího vývoje statistiky na podporu energetické strategie, oběhového hospodářství, statistik týkajících se klimatu a strategie pro plasty.

Je-li pro tato témata nezbytné vyvinout nové statistiky a ukazatele, v rámci Evropského statistického systému se podrobněji prozkoumá dostupnost údajů a proveditelnost vypracování statistiky a ukazatelů;

3)

poskytování klíčové statistiky a ukazatelů v oblasti životního prostředí, týkajících se mimo jiné odpadů, vody, biologické rozmanitosti, lesů, využívání půdy a krajinného pokryvu, jakož i environmentálních hospodářských účtů;

4)

poskytování statistiky nákladní a osobní dopravy na podporu politik Unie;

5)

vývoj dalších ukazatelů k monitorování kombinované dopravy a přechodu na druhy dopravy šetrnější k životnímu prostředí;

6)

poskytování včasných a relevantních údajů pro potřeby společné zemědělské politiky, společné rybářské politiky a politik týkajících se životního prostředí, bezpečnosti potravin a dobrých životních podmínek zvířat.

Hospodářská, sociální a územní soudržnost

1)

poskytování včasných a komplexních statistických ukazatelů o regionech, včetně nejvzdálenějších regionů Unie, měst a venkovských oblastí, s cílem monitorovat a hodnotit účinnost politik územního rozvoje a posoudit územní dopady odvětvových politik;

2)

větší používání geoprostorových údajů a systematické začleňování a široké uplatňování řízení geoprostorových informací při tvorbě statistiky;

3)

v rámci Evropského statistického systému přezkoumání, zda je možné poskytovat a z hlediska rozvoje podporovat:

a)

ukazatele v oblasti boje proti praní peněz;

b)

ukazatele v oblasti boje proti financování terorismu;

c)

policejní a bezpečnostní statistiky.

Lepší komunikace týkající se evropské statistiky a jejích hodnot prostřednictvím její propagace jakožto důvěryhodného zdroje v boji proti dezinformacím

1)

systematická propagace evropské statistiky jako důvěryhodného zdroje důkazů a usnadňování boje proti dezinformacím pro osoby ověřující faktickou správnost údajů, výzkumné pracovníky a veřejné orgány jejím využíváním;

2)

posílení stávajícího dialogu s tvůrci a uživateli evropské statistiky s cílem zlepšit a podpořit její využívání stanovením a prováděním opatření ke zvýšení statistické gramotnosti ve prospěch občanů Unie, včetně podnikatelů;

3)

usnadnění přístupu uživatelů ke statistice a její pochopení, mimo jiné poskytováním atraktivních a interaktivních vizualizací, lépe uzpůsobených služeb, jako jsou data na vyžádání a samoobslužné analýzy;

4)

další rozvoj a monitorování rámce pro zajišťování kvality evropské statistiky, mimo jiné pomocí vzájemných hodnocení dodržování Kodexu evropské statistiky členskými státy;

5)

poskytování přístupu k mikrodatům pro účely výzkumu v souladu s článkem 23 nařízení (ES) č. 223/2009 při zabezpečení nejvyšších standardů ochrany údajů a statistické důvěrnosti.

Využívání výhod datové revoluce a přechod k důvěryhodné inteligentní statistice

1)

intenzivnější využívání nových digitálních zdrojů údajů ve vícezdrojovém prostředí za účelem vytváření nové inteligentní statistiky v téměř reálném čase za použití důvěryhodných algoritmů, které jsou vhodné pro daný účel;

2)

vývoj nových přístupů k používání údajů, jež jsou v držení soukromých subjektů, za použití výpočetních metod zachovávajících soukromí a metod bezpečného zpracování na více zařízeních;

3)

podpora špičkového výzkumu a inovací v oblasti oficiální statistiky, včetně využívání sítí spolupráce a nabídky evropských programů odborné přípravy v oblasti statistiky.

Rozšířená partnerství a statistická spolupráce

1)

posilování partnerství Evropského statistického systému a spolupráce s Evropským systémem centrálních bank;

2)

prohlubování partnerství mezi veřejnými a soukromými držiteli údajů a odvětvím technologií s cílem zjednodušit přístup k údajům pro statistické účely, začleňování údajů z více zdrojů a používání nejnovějších technologií;

3)

posilování spolupráce s výzkumnou a akademickou obcí, zejména v souvislosti s používáním nových zdrojů údajů, analýzou dat a podporou statistické gramotnosti;

4)

pokračování spolupráce s mezinárodními organizacemi a třetími zeměmi ve prospěch světové oficiální statistiky.


PŘÍLOHA III

SEZNAM NÁKAZ ZVÍŘAT A ZOONÓZ

1)

Nákazy zvířat uvedené v čl. 5 odst. 1, čl. 9 odst. 1 písm. a), b) a c) a článku 28 nařízení (EU) 2016/429

2)

Zoonózy a jejich původci uvedení v nařízení (ES) č. 2160/2003 a ve směrnici 2003/99/ES

3)

Přenosné spongiformní encefalopatie uvedené v nařízení (ES) č. 999/2001


PŘÍLOHA IV

UKAZATELE

Cíl

Ukazatel

Cíle stanovené v čl. 3 odst. 2 písm. a)

1.

Počet nových stížností v oblasti volného pohybu zboží a služeb i právních předpisů Unie o zadávání veřejných zakázek

2.

Index STRI (Services Trade Restrictiveness Index)

3.

Počet návštěv portálu Vaše Evropa

Cíl stanovený v čl. 3 odst. 2 písm. a) bodě ii)

1.

Počet případů nedodržení požadavků v oblasti zboží, včetně prodeje on-line

2.

Počet společných kampaní v oblasti dozoru nad trhem

Cíl stanovený v čl. 3 odst. 2 písm. b)

1.

Počet malých a středních podniků, klastrů a organizací podnikatelských sítí, jakož i organizací na podporu podnikání, které získávají podporu z programu, zejména v oblasti internacionalizace, digitalizace a udržitelnosti

2.

Počet podporovaných společností, které uzavřely obchodní partnerství

3.

Počet podnikatelů, kteří využívají programy v oblasti poradenství a mobility, včetně podnikatelek a mladých a nových podnikatelů, jakož i dalších konkrétních cílových skupin

Cíl stanovený v čl. 3 odst. 2 písm. c) bodě i)

1.

Podíl evropských norem prováděných členskými státy jako vnitrostátní normy na celkovém počtu platných evropských norem

Cíl stanovený v čl. 3 odst. 2 písm. c) bodě ii)

1.

Procento mezinárodních standardů účetního výkaznictví a auditů schválených Unií

Cíl stanovený v čl. 3 odst. 2 písm. d) bodě i)

1.

Index podmínek pro spotřebitele

Cíl stanovený v čl. 3 odst. 2 písm. d) bodě ii)

1.

Počet stanovisek a reakcí příjemců na veřejné konzultace v oblasti finančních služeb

Cíl stanovený v čl. 3 odst. 2 písm. e)

1.

Počet úspěšně provedených vnitrostátních veterinárních a rostlinolékařských programů, včetně počtu úspěšně provedených mimořádných opatření týkajících se škodlivých organismů rostlin a nákaz zvířat

Cíl stanovený v čl. 3 odst. 2 písm. f)

1.

Vliv statistiky zveřejněné na internetu: počet zmínek na internetu a pozitivních a negativních reakcí


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU