(EU) 2021/635Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/635 ze dne 16. dubna 2021, kterým se ukládá konečné antidumpingové clo na dovoz některých svařovaných trubek a dutých profilů ze železa nebo nelegované oceli pocházejících z Běloruska, Čínské lidové republiky a Ruska na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036

(1)

Nařízením (ES) č. 1256/2008 (2) uložila Rada konečné antidumpingové clo na dovoz některých svařovaných trubek a dutých profilů ze železa nebo nelegované oceli pocházejících z Běloruska, Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“), Ruska, Thajska a Ukrajiny (dále jen „původní opatření“). Opatření měla formu valorického cla v rozmezí od 10,1 % do 90,6 %.

(2)

Prováděcím nařízením Komise (EU) 2015/110 (3) Komise znovu uložila konečné antidumpingové clo na dovoz některých svařovaných trubek a dutých profilů ze železa nebo nelegované oceli pocházejících z Běloruska, ČLR a Ruska a zastavila řízení týkající se dovozu pocházejícího z Ukrajiny na základě přezkumu před pozbytím platnosti (dále jen „předchozí přezkum před pozbytím platnosti“).

(3)

Sazby v současné době platných antidumpingových cel činí 10,1 % a 16,8 % z dovozu od vyvážejících výrobců v Rusku zařazených do vzorku, 20,5 % pro všechny ostatní společnosti v Rusku, 90,6 % z dovozu od všech vyvážejících výrobců v ČLR a 38,1 % z dovozu od všech vyvážejících výrobců v Bělorusku.

(4)

Po zveřejnění oznámení o nadcházejícím pozbytí platnosti opatření (4) obdržela Evropská komise (dále jen „Komise“) žádost o přezkum podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení.

(5)

Žádost o přezkum podal dne 25. října 2019 Výbor na obranu výrobního odvětví Evropské unie vyrábějícího svařované ocelové trubky (dále jen „žadatel“) jménem výrobců, kteří představují více než 25 % celkové výroby některých svařovaných trubek a dutých profilů ze železa nebo nelegované oceli v Unii. Žádost o přezkum byla odůvodněna tím, že pozbytí platnosti opatření by pravděpodobně vedlo k přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy pro výrobní odvětví Unie.

(6)

Komise po konzultaci s výborem zřízeným podle čl. 15 odst. 1 základního nařízení rozhodla, že pro zahájení přezkumu před pozbytím platnosti existují dostatečné důkazy, a dne 24. ledna 2020 zahájila přezkum před pozbytím platnosti týkající se dovozu některých svařovaných trubek a dutých profilů ze železa nebo nelegované oceli pocházejících z Běloruska, ČLR a Ruska (dále jen „dotčené země“) podle čl. 11 odst. 2 základního nařízení. Oznámení o zahájení řízení zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (5) (dále jen „oznámení o zahájení řízení“).

(7)

Šetření týkající se přetrvání nebo obnovení dumpingu se týkalo období od 1. ledna 2019 do 31. prosince 2019 (dále jen „období přezkumného šetření“ nebo „OPŠ“). Zkoumání trendů, které mají význam pro posouzení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení újmy, se týkalo období od 1. ledna 2016 do konce období přezkumného šetření (dále jen „posuzované období“).

(8)

V oznámení o zahájení řízení byly zúčastněné strany vyzvány, aby se obrátily na Komisi a zúčastnily se šetření. Kromě toho Komise o zahájení šetření výslovně informovala žadatele, další známé výrobce v Unii, odborové svazy, známé výrobce v Bělorusku, ČLR a Rusku a orgány těchto zemí, známé dovozce, uživatele, obchodníky, jakož i sdružení, o nichž je známo, že se jich zahájení šetření týká, a vyzvala je k účasti.

(9)

Zúčastněné strany měly příležitost vyjádřit se k zahájení přezkumu před pozbytím platnosti a požádat o slyšení u Komise a/nebo u úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(10)

Při zahájení šetření Komise informovala zúčastněné strany, že podle čl. 2 odst. 7 základního nařízení bude muset navázat spolupráci s nejméně jedním vyvážejícím výrobcem ve vhodné reprezentativní zemi pro Bělorusko. Komise o zahájení řízení informovala i orgány v Mexiku, Rusku, Jihoafrické republice, Jižní Koreji, Thajsku, Turecku, na Ukrajině a v USA a vyzvala jejich vyvážející výrobce k účasti. Zúčastněné strany měly možnost vyjádřit v tomto ohledu své připomínky (viz oddíl 3.1.2 níže).

(11)

Po poskytnutí informací běloruské orgány tvrdily, že v žádosti o přezkum žadatel řádně neprokázal pravděpodobnost přetrvání nebo obnovení újmy.

(12)

Komise měla za to, že žádost o přezkum obsahuje důkazy dostatečné pro zahájení šetření, jak je vysvětleno v 6. bodě odůvodnění. Kromě toho, jak je vysvětleno v oddílech 3.1.2 a 5, šetření prokázalo pravděpodobnost přetrvání nebo obnovení dumpingu a újmy, pokud jde o dovoz z Běloruska.

(13)

Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(14)

V oznámení o zahájení řízení Komise uvedla, že možná bude nutné vybrat vzorek zúčastněných stran v souladu s článkem 17 základního nařízení.

(15)

V oznámení o zahájení řízení Komise uvedla, že vybrala předběžný vzorek výrobců v Unii. Komise vybrala vzorek na základě objemu výroby a prodeje výrobku, který je předmětem přezkumu, a to se zajištěním dobrého zeměpisného rozložení. Tento vzorek sestával ze tří výrobců v Unii. Na výrobce v Unii zařazené do vzorku připadalo přibližně 40 % odhadované celkové výroby výrobku, který je předmětem přezkumu, v Unii a 38 % odhadovaného objemu prodeje výrobku, který je předmětem přezkumu, v Unii.

(16)

Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily. Ke vzorku Komise neobdržela žádné připomínky. Vzorek byl tudíž považován za reprezentativní pro výrobní odvětví Unie.

(17)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud shledá, že ano, aby mohla vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace stanovené v oznámení o zahájení řízení.

(18)

Žádní dovozci, kteří nejsou ve spojení, požadované informace neposkytli. Výběr vzorku proto nebyl nutný.

(19)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny vyvážející výrobce v Bělorusku, ČLR a Rusku, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení řízení. Komise kromě toho požádala zastoupení Běloruské republiky při Evropské unii, zastoupení Čínské lidové republiky při Evropské unii a zastoupení Ruské federace při Evropské unii, aby určila a/nebo kontaktovala případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast na šetření.

(20)

Tři vyvážející výrobci z Běloruska poskytli požadované informace a souhlasili se zařazením do vzorku. Vzhledem k nízkému počtu výrobců, kteří se přihlásili, Komise nepovažovala výběr vzorku za nutný. Uvedení tři vyvážející výrobci byli proto vyzváni, aby vyplnili dotazník určený vyvážejícím výrobcům.

(21)

Z Ruska se přihlásili dva vyvážející výrobci, kteří vyjádřili ochotu zúčastnit se šetření. Vzhledem k nižšímu počtu výrobců, kteří se přihlásili, Komise nepovažovala výběr vzorku za nutný. Uvedení dva vyvážející výrobci byli proto vyzváni, aby vyplnili dotazník určený vyvážejícím výrobcům.

(22)

Požadované informace neposkytl a se zařazením do vzorku nesouhlasil žádný výrobce z ČLR. Čínští výrobci tedy nespolupracovali a zjištění týkající se dovozu z ČLR vycházejí z dostupných údajů podle článku 18 základního nařízení.

(23)

Kopie dotazníků byly v době zahájení řízení k dispozici na internetových stránkách GŘ pro obchod.

(24)

Odpovědi na dotazník byly obdrženy od tří výrobců v Unii zařazených do vzorku a jednoho distributora v Unii.

(25)

Odpovědi na dotazník byly obdrženy i od tří spolupracujících vyvážejících výrobců v Bělorusku, zatímco ze dvou ruských vyvážejících výrobců, kteří se při zahájení šetření přihlásili, poskytl odpověď na dotazník a spolupracoval jen jeden.

(26)

Komise si vyžádala a zkontrolovala všechny údaje, které považovala za nezbytné pro šetření.

(27)

Předtím, než vstoupila v platnost omezení z důvodu pandemie COVID-19, provedla Komise inspekci na místě v prostorách společnosti Arcelor Mittal Tubular Products v Polsku. Během této inspekce byl ověřen výrobní proces, používané suroviny a získávané vedlejší produkty.

(28)

Za účelem ověření veškerých dalších potřebných informací a údajů byly v souladu s oznámením o důsledcích výskytu onemocnění COVID-19 pro antidumpingová a antisubvenční šetření (6) provedeny distanční křížové kontroly formou videokonferencí s těmito společnostmi:

(29)

Dne 2. února 2021 Komise zveřejnila základní skutečnosti a úvahy, na jejichž základě hodlá zachovat platná antidumpingová cla na dovoz z dotčených zemí. Všem stranám byla poskytnuta lhůta, během níž se mohly k zveřejněným informacím vyjádřit.

(30)

Připomínky předložené čtyřmi zúčastněnými stranami Komise zvážila a v příslušných případech zohlednila. Nebyla obdržena žádná žádost o slyšení.

(31)

Výrobek, který je předmětem tohoto přezkumu, je stejný jako v původním šetření a v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti, a to svařované trubky a duté profily ze železa nebo nelegované oceli, kruhového průřezu, s vnějším průměrem nepřesahujícím 168,3 mm, s výjimkou potrubních trubek používaných pro ropovody a plynovody, pažnic a trubek používaných při vrtné těžbě ropy nebo plynu nebo přesně kalibrovaných trubek a trubek a dutých profilů s připojeným příslušenstvím vhodných pro vedení plynů či kapalin používaných v civilních letadlech, v současnosti kódů KN ex 7306 30 41, ex 7306 30 49, ex 7306 30 72 a ex 7306 30 77 (kódů TARIC 7306304120, 7306304920, 7306307280 a 7306307780), pocházející z Běloruska, Čínské lidové republiky a Ruska (dále jen „výrobek, který je předmětem přezkumu“ nebo „svařované trubky a duté profily“).

(32)

Svařované trubky a duté profily se používají zejména k rozvodu plynů a kapalin v kanalizačních, vytápěcích a větracích systémech atd.

(33)

Jak bylo zjištěno v původním šetření, jakož i v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti, tento přezkum před pozbytím platnosti potvrdil, že následující výrobky mají stejné základní fyzikální, chemické a technické vlastnosti, jakož i stejná základní použití:

(34)

Proto se tyto výrobky považují za obdobné výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

(35)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení Komise zkoumala, zda je pravděpodobné, že by došlo k přetrvání nebo obnovení dumpingu ze strany ČLR, Běloruska nebo Ruska, pokud by platná opatření pozbyla platnosti.

(36)

Jak je uvedeno v 25. bodě odůvodnění, tři výrobci v Bělorusku spolupracovali při šetření a poskytli odpověď na dotazník. Žádný ze tří výrobců však nevykázal významný objem vývozního prodeje do EU. Během období přezkumného šetření ve skutečnosti dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, z Běloruska ve srovnání s obdobím šetření v rámci původního šetření (tj. od července 2006 do června 2007) v podstatě zanikl. Podle statistických údajů Comext (Eurostat) představoval dovoz svařovaných trubek a dutých profilů z Běloruska v období přezkumného šetření méně než 4 tuny ve srovnání s více než 29 000 tunami během původního šetření. Podobně nízká úroveň dovozu byla zaznamenána během předchozího přezkumu před pozbytím platnosti.

(37)

S ohledem na to, že dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, z Běloruska v podstatě neexistoval, nebylo možné vyvodit žádné závěry o pokračování dumpingu vůči EU během období přezkumného šetření. Komise proto zkoumala rovněž pravděpodobnost obnovení dumpingu.

(38)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení Komise šetřila pravděpodobnost obnovení dumpingu v případě zrušení opatření. Byly analyzovány tyto doplňkové prvky: výrobní kapacita a volná kapacita v Bělorusku, vztah mezi cenami v Unii a v Bělorusku; vztah mezi cenami vývozu do třetích zemí a cenami v Bělorusku; vztah mezi cenami vývozu do třetích zemí a cenovou úrovní v Unii a atraktivita trhu Unie.

(39)

Jelikož Bělorusko není členem WTO a je uvedeno v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 (7), určí se v souladu s čl. 2 odst. 7 základního nařízení běžná hodnota na základě ceny nebo početně zjištěné hodnoty ve vhodné reprezentativní zemi.

(40)

Po zahájení šetření se Komise snažila navázat spolupráci alespoň s jedním vyvážejícím výrobcem se sídlem v potenciální reprezentativní zemi. Za tím účelem se Komise obrátila na orgány v osmi známých zemích vyrábějících ocel, konkrétně v Mexiku, Rusku, Jihoafrické republice, Jižní Koreji, Thajsku, Turecku, na Ukrajině a v USA.

(41)

Výše uvedené země s Komisí nespolupracovaly, obdržela však jednu úplnou odpověď na dotazník od výrobce se sídlem v Rusku, který byl předmětem téhož šetření. Komise proto původně považovala Rusko za vhodnou volbu reprezentativní země pro Bělorusko.

(42)

Podle čl. 2 odst. 7 základního nařízení byli všichni známí dotčení vyvážející výrobci a orgány v dotčené zemi konzultováni ohledně výběru reprezentativní země. Od zúčastněných stran nebyly obdrženy žádné připomínky.

(43)

Po provedení distanční křížové kontroly však byla spolupráce ze strany ruského výrobce považována za nedostatečnou (viz oddíl 3.3.1 níže). Podle čl. 2 odst. 7 druhého pododstavce základního nařízení se při výběru vhodné reprezentativní země náležitě přihlédne „ke všem spolehlivým informacím, které jsou k dispozici v době výběru, a zejména ke spolupráci ze strany alespoň jednoho vývozce/výrobce v dané zemi“. Vzhledem k nedostatečné spolupráci a nespolehlivým informacím ze strany kteréhokoli z ruských výrobců svařovaných trubek a dutých profilů se Komise rozhodla nepovažovat Rusko za vhodnou reprezentativní zemi.

(44)

V důsledku toho a vzhledem k neexistenci spolupráce ze strany jakéhokoli jiného výrobce v potenciální reprezentativní zemi byla běžná hodnota určena na základě cen skutečně zaplacených v Unii za obdobný výrobek, podle základního typu výrobku na základě ceny ze závodu, jak stanoví čl. 2 odst. 7 první pododstavec základního nařízení. Byly určeny samostatné běžné hodnoty pro výrobky z černé oceli a galvanizované (8) výrobky.

(45)

Po poskytnutí informací běloruské orgány tvrdily, že Komise neprokázala, že pro účely stanovení běžné hodnoty neexistovaly jiné možnosti než ceny skutečně zaplacené v Unii za obdobný výrobek. Dle jejich názoru Komise nehledala aktivně spolupráci ze strany orgánů potenciálních reprezentativních zemí. Běloruské orgány kromě toho tvrdily, že namísto cen v Unii měla Komise použít běžnou hodnotu určenou pro Rusko nebo alternativně dostupné údaje z Thajska, které byly použity k výpočtu běžné hodnoty pro Čínu, jak je popsáno níže ve 150. bodě odůvodnění.

(46)

Pokud jde o první otázku, Komise potvrzuje, že aktivně usilovala o spolupráci v osmi potenciálních reprezentativních zemích, avšak dané země nespolupracovaly, jak je vysvětleno ve 40. a 41. bodě odůvodnění. Dopisy, které Komise v této záležitosti zaslala, jsou k dispozici ve spisu, do kterého mohou zúčastněné strany nahlížet.

(47)

Pokud jde o druhou otázku, Rusko bylo předběžně vybráno jako reprezentativní země pro Bělorusko, jak je vysvětleno ve 43. bodě odůvodnění. Vzhledem k tomu, že nebyla poskytnuta dostatečná spolupráce a spolehlivé informace ze strany alespoň jednoho vyvážejícího výrobce, však Komise neměla jinou možnost, než Rusko nepovažovat za reprezentativní zemi. Pokud jde o Thajsko, je třeba upozornit, že výběr vhodné reprezentativní země pro Bělorusko v souladu s čl. 2 odst. 7 základního nařízení vyžaduje spolupráci alespoň jednoho vývozce a výrobce v dané zemi. Naproti tomu tento požadavek neplatí pro početní zjištění běžné hodnoty pro Čínu podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. V důsledku toho nebylo Thajsko vhodnou reprezentativní zemí pro Bělorusko podle čl. 2 odst. 7 základního nařízení.

(48)

Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(49)

Během období přezkumného šetření žádný ze spolupracujících výrobců v Bělorusku nevyvážel výrobek, který je předmětem přezkumu, v podstatném množství na trhy jiných třetích zemí.

(50)

Jelikož však z běloruských obchodních statistik dovozu a vývozu vyplynulo, že výrobek, který je předmětem přezkumu, byl během období přezkumného šetření skutečně vyvážen z Běloruska do jiných třetích zemí v podstatném množství, bylo konstatováno, že se nepřihlásili a při šetření nespolupracovali žádní výrobci, kteří skutečně vyvážejí výrobek, který je předmětem přezkumu.

(51)

Komise proto informovala běloruské orgány, že kvůli nedostatku podstatné spolupráce ze strany výrobců, kteří skutečně vyvážejí výrobek, který je předmětem přezkumu, může Komise použít článek 18 základního nařízení ohledně zjištění týkajících se Běloruska.

(52)

Ve svých připomínkách k zamýšlenému použití článku 18 běloruské orgány tvrdily, že namísto statistických údajů o dovozu a vývozu je vhodnější použít údaje poskytnuté třemi spolupracujícími výrobci. Kromě toho tvrdily a po poskytnutí informací zopakovaly, že kódy harmonizovaného systému (HS) použité k posouzení vývozu výrobku, který je předmětem přezkumu, nejsou odpovídající. V neposlední řadě také uváděly, že Komise nezohlednila zpětný vývoz, protože podle jejich názoru vývoz výrobku, který je předmětem přezkumu, do třetích zemí (tj. Ruska) činil 2 400 tun a zahrnoval vývoz provedený společností, která výrobek, který je předmětem přezkumu, nakupuje v Rusku, provádí galvanizaci a výrobek vyváží zpět.

(53)

Pokud jde o první tvrzení, Komise objasnila, že údaje od tří spolupracujících běloruských výrobců nezpochybnila ani neopomenula. Tyto tři společnosti jen nevyvážely podstatná množství výrobku, který je předmětem přezkumu, která by Komise mohla použít k posouzení pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu.

(54)

Pokud jde o druhé tvrzení, Komise konstatovala, že téměř celý běloruský vývoz výrobku, který je předmětem přezkumu, se uskutečňuje do Ruska. Komise provedla křížovou kontrolu statistických údajů o vývozu z Běloruska do Ruska (na osmimístné úrovni) s dovozem do Ruska (na desetimístné úrovni) na základě statistických údajů z databáze Global Trade Atlas (dále jen „GTA“) (9). Komise potvrdila, že výrobek, který je předmětem přezkumu, spadá do popisu kódů na osmimístné úrovni použitých pro běloruský vývoz, jakož i do kódů na desetimístné úrovni použitých pro ruský dovoz. Nakonec Komise použila údaje o ruském dovozu na desetimístné úrovni, neboť poskytovaly podrobnější informace o jednotlivých druzích svařovaných trubek a dutých profilů.

(55)

Pokud jde o třetí tvrzení, Komise upozornila na tři věci: zaprvé podle shromážděných informací činil vývoz výrobku, který je předmětem přezkumu, z Běloruska do Ruska během období přezkumného šetření více než 4 800 tun. Zadruhé objem vývozu galvanizovaného výrobku podle stejných zdrojů činil méně než 1 000 tun. A konečně skutečnost, že zpětně vyvážející výrobce, kterého se dovolávají běloruské orgány, nijak nespolupracoval, odůvodnila posouzení Komise na základě článku 18 základního nařízení, neboť neexistovala žádná spolupráce ze strany výrobců v Bělorusku, kteří by vyváželi podstatná množství posuzovaného výrobku.

(56)

Uvedená tvrzení byla proto zamítnuta.

(57)

V důsledku toho byla v souladu s článkem 18 základního nařízení pravděpodobná vývozní cena stanovena na základě dostupných údajů. Ve výsledku byly prodejní ceny do třetích zemí stanoveny na základě statistik dovozu do Ruska v databázi Global Trade Atlas (dále jen „GTA“), zprávách Světové banky (10) a OECD (11).

(58)

Konkrétně Komise určila největšího dovozce svařovaných trubek a dutých profilů z Běloruska během období přezkumného šetření, tj. Rusko, které absorbuje 92 % běloruského vývozu výrobku, který je předmětem přezkumu. Objemy vyvážené do jiných třetích zemí než do Ruska byly zanedbatelné, a proto nebyly považovány za reprezentativní.

(59)

Hodnota dovozu do Ruska byla vykázána na úrovni cen CIF. Komise proto upravila vykázané ceny tak, aby vypočítala vývozní cenu na úrovni ceny ze závodu, a to odečtením nákladů na vnitrostátní dopravu v Bělorusku (12). Byly určeny samostatné pravděpodobné vývozní ceny pro výrobky z černé oceli a galvanizované výrobky.

(60)

Komise srovnala běžnou hodnotu a pravděpodobné vývozní ceny do Ruska na základě ceny ze závodu. Vzhledem k tomu, že vývoz galvanizovaných výrobků se uskutečňoval v omezeném množství a vykazoval nesouvislý cenový trend, a s přihlédnutím k připomínkám běloruských orgánů týkajícím se zpětného vývozu (podrobnosti viz 52. bod odůvodnění výše), bylo provedeno srovnání pouze u výrobků z černé oceli.

(61)

Výše uvedené srovnání ukázalo pravděpodobné celostátní dumpingové rozpětí pro běloruský vývoz do Ruska, vyjádřené jako procento hodnoty CIF, ve výši 8,0 %.

(62)

Po poskytnutí informací běloruské orgány a dva výrobci z Běloruska tvrdili, že by Komise měla změnit úroveň opatření vůči Bělorusku, neboť dumpingové rozpětí stanovené v tomto řízení je podstatně nižší než dumpingové rozpětí stanovené v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti a v původním šetření.

(63)

Podle ustanovení čl. 11 odst. 2 základního nařízení mohou být opatření při přezkumu před pozbytím platnosti buď zrušena, nebo zachována na úrovni stanovené v původním šetření. Komise proto při přezkumu před pozbytím platnosti nemůže revidovat výši cel.

(64)

Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(65)

Běloruské orgány kromě toho požádaly o zveřejnění výpočtu dumpingu a o dodatečný čas na vyjádření k tomuto výpočtu.

(66)

Metodika výpočtu dumpingu pro Bělorusko je podrobně uvedena v 39. až 61. bodě odůvodnění výše. Po poskytnutí informací Komise na základě žádosti běloruských orgánů zpřístupnila ve spisu otevřeném k nahlédnutí statistické údaje týkající se Ruska, které byly použity k určení pravděpodobné vývozní ceny z Běloruska. Zúčastněné strany měly tři dny na předložení připomínek.

(67)

Od běloruských úřadů byly obdrženy připomínky týkající se i) původu výrobku, který je předmětem přezkumu, uvedeného ve statistikách; ii) převodu měny a iii) podrobnosti statistických záznamů mezi Běloruskem a Ruskem.

(68)

Pokud jde o první bod, běloruské orgány tvrdily, že jeden z kódů použitých k určení dovozu z Běloruska do Ruska, jak je vysvětleno v 54. bodě odůvodnění, obsahuje výrobky pocházející nejen z Běloruska, ale i z jiných zemí.

(69)

Komise objasnila, že informace shromážděné během šetření potvrdily, že výrobky dovážené pod tímto kódem jsou ve statistikách uváděny jako výrobky pocházející z Běloruska. Kromě toho nebyly poskytnuty žádné důkazy o tom, že by výrobky označené jako pocházející z Běloruska skutečně pocházely z jakýchkoli jiných zemí. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(70)

Pokud jde o druhý bod, běloruské orgány tvrdily, že Komise použila dovozní statistiky Ruska vyjádřené v eurech, zatímco Ruská federální celní správa uvádí statistické údaje v amerických dolarech. Komise proto měla podle názoru běloruských orgánů použít směnný kurz platný v den prodeje, jak vyžaduje čl. 2 odst. 10 písm. j) základního nařízení.

(71)

Zaprvé, ustanovení čl. 2 odst. 10 písm. j) se použije ke srovnání vývozních cen a běžné hodnoty za existence skutečných prodejních transakcí. V tomto případě, jak je vysvětleno v 57. bodě odůvodnění výše, byla průměrná vývozní cena určena na základě statistik dovozu z databáze GTA, a nikoli na základě skutečných prodejních transakcí. Zadruhé, směnným kurzem používaným v databázi GTA je měsíční průměr vypočítaný z denních průměrů v daném měsíci. Podle názoru Komise tedy bylo možné provést přesné srovnání vývozní ceny a běžné hodnoty. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(72)

Pokud jde o třetí bod, běloruské orgány argumentovaly tím, že Běloruská republika i Ruská federace jsou členy Euroasijské hospodářské unie (EAEU). To znamená, že volný pohyb zboží mezi členy EAEU probíhá bez celních kontrol, a proto podle běloruských orgánů není zajištěn soulad deklarovaného celního kódu se skutečně vyvezeným zbožím.

(73)

Komise s tímto tvrzením nesouhlasila. Absence celních kontrol neznamená, že jsou zrušeny požadavky na vykazování dovozních a vývozních transakcí. Popis použitých celních kódů je v souladu s definicí výrobku, který je předmětem přezkumu, a nebyl poskytnut žádný důkaz o opaku. Uvedené tvrzení bylo proto zamítnuto.

(74)

Výrobní kapacita a volná kapacita v Bělorusku byly stanoveny na základě informací, které poskytl žadatel, a údajů poskytnutých třemi spolupracujícími běloruskými výrobci.

(75)

Podle údajů uvedených v žádosti činí volná výrobní kapacita výrobku, který je předmětem přezkumu, v Bělorusku přibližně 50 000 tun. Šetřením bylo zjištěno, že tři spolupracující výrobci mají pro výrobek, který je předmětem přezkumu, volnou výrobní kapacitu ve výši nejméně 30 000 tun.

(76)

Kromě toho, jak bylo zjištěno i v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti, lze výrobní linky pro výrobek, který je předmětem přezkumu, využít jak na výrobu dutých profilů a svařovaných trubek, tak na výrobu dutých průřezů (výroba těchto dvou výrobků se liší pouze v nepatrné části výrobního procesu). Na týchž výrobních linkách by navíc mohly být vyráběny také svařované trubky o průměru větším než 168,3 mm (dále jen „velké trubky“), kterých se toto řízení netýká.

(77)

S přihlédnutím k možnosti změny skladby produktů se proto volná kapacita v Bělorusku u spolupracujících výrobců odhaduje na přibližně 50 000 tun, neboli více než 9 % spotřeby v Unii. Kromě toho, protože spolupracující výrobci představují pouze 40 % celkové produkce v Bělorusku, a za předpokladu stejného poměru volné kapacity u nespolupracujících výrobců lze celostátní volnou kapacitu odhadnout na přibližně 125 000 tun.

(78)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že pokud by opatření pozbyla platnosti, disponují běloruští vyvážející výrobci významnou volnou kapacitou, kterou by mohli využít k výrobě svařovaných trubek a dutých profilů na vývoz do Unie.

(79)

Po poskytnutí informací jeden běloruský výrobce a běloruské orgány zpochybnili Komisí provedený výpočet volné kapacity v Bělorusku, jelikož je podle jejich názoru značně nadhodnocen a nezohledňuje ostatní výrobky vyráběné na téže výrobní lince.

(80)

Komise objasňuje, že odhad volné výrobní kapacity vycházel ze skutečných údajů poskytnutých třemi spolupracujícími výrobci v jejich odpovědích na dotazník. Kromě toho, jak je vysvětleno v 77. bodě odůvodnění, Komise zohlednila ostatní výrobky vyráběné na téže výrobní lince. Kromě toho byl vzhledem k atraktivitě trhu Unie vyvozen závěr, že je pravděpodobné, že běloruští výrobci změní svou skladbu výrobků a zvýší svou kapacitu pro výrobu výrobku, který je předmětem přezkumu, pokud opatření pozbudou platnosti.

(81)

Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(82)

Podle údajů databáze GTA vyváželi běloruští vyvážející výrobci na svůj hlavní třetí trh, do Ruska, za ceny v průměru nejméně o 5 % nižší oproti průměrným prodejním cenám výrobců v Unii na trhu Unie. S přihlédnutím k této cenové hladině je vývoz do Unie pro běloruské vývozce potenciálně atraktivnější než vývoz do téměř všech ostatních zemí. Kromě toho během období přezkumného šetření vývoz do Ruska činil přibližně 4 800 tun, tedy méně než 10 % odhadované volné kapacity spolupracujících výrobců v Bělorusku a méně než 4 % odhadované volné kapacity v celé zemi.

(83)

Trh Unie je pro běloruské výrobce atraktivní také s ohledem na svou zeměpisnou blízkost a velikost a na celkovou spotřebu ve výši 541 000 tun.

(84)

Komise zjistila, že u běloruského vývozu na jeho hlavní trh ve třetích zemích (do Ruska) pokračovaly dumpingové praktiky.

(85)

Kromě Komise nalezla další důkazy o tom, že dumping se bude pravděpodobně opakovat, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(86)

Atraktivita trhu Unie z hlediska jeho velikosti a cen a významná volná kapacita, která je v Bělorusku stále k dispozici, naznačovaly, že je pravděpodobné, že běloruský vývoz a volná kapacita budou (pře)směrovány do Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(87)

V důsledku toho Komise dospěla k závěru, že existuje pravděpodobnost obnovení dumpingu, pokud nebudou opatření prodloužena.

(88)

Během období přezkumného šetření dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, z ČLR pokračoval, ačkoli na daleko nižší úrovni než v období šetření v rámci původního šetření (tj. od července 2006 do června 2007). Podle statistických údajů Comext (Eurostat) představoval dovoz svařovaných trubek a dutých profilů z ČLR v období přezkumného šetření 0,1 % trhu Unie oproti 13,8 % během původního šetření. Podobně nízká úroveň podílu na trhu (0,03 %) byla zaznamenána během předchozího přezkumu před pozbytím platnosti. V absolutním vyjádření dovoz z ČLR drasticky klesl z téměř 184 887 tun během původního šetření na 118 tun během předchozího přezkumu před pozbytím platnosti a 559 tun během stávajícího přezkumu před pozbytím platnosti.

(89)

Jak je uvedeno v 22. bodě odůvodnění, žádný vývozce/výrobce z ČLR při šetření nespolupracoval. Vyvážející výrobci tak nepředložili odpovědi na dotazník, včetně jakýchkoli údajů o vývozních cenách a nákladech, domácích cenách a nákladech, spotřebě vstupů ve výrobním procesu, nákladech na výrobní režii, kapacitě, výrobě, investicích atd. Stejně tak se čínská vláda a vyvážející výrobci nevyjádřili k důkazům ve spisu k danému případu, včetně „Pracovního dokumentu útvarů Komise o podstatných zkresleních v ekonomice ČLR pro účely šetření v oblasti ochrany obchodu“ (13) (dále jen „zpráva“).

(90)

Komise proto informovala orgány ČLR, že vzhledem k neexistenci spolupráce může Komise uplatnit článek 18 základního nařízení ohledně zjištění týkajících se ČLR. Komise žádné připomínky neobdržela.

(91)

V důsledku toho zjištění týkající se pravděpodobnosti přetrvání nebo obnovení dumpingu, pokud jde o ČLR, v souladu s čl. 18 odst. 1 základního nařízení vycházela z dostupných údajů, zejména z informací obsažených v žádosti o přezkum opatření před pozbytím platnosti a v podáních zúčastněných stran v kombinaci s dalšími zdroji údajů, jako jsou obchodní statistiky dovozu a vývozu (Eurostat a GTA), statistické údaje z internetových stránek čínské daňové a celní správy (14), zpráv Světové banky a OECD a nezávislých poskytovatelů služeb v oblasti informací o cenách, zpráv, dat, analýz a konferencí pro železářské a ocelářské odvětví, například od společností Deloitte (15), Transcustoms (16), Global Trade Alert (17) a Huajing Industry Research Institute (18).

(92)

Vzhledem k tomu, že v souvislosti s ČLR byly při zahájení šetření k dispozici dostatečné důkazy poukazující na existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, Komise zahájila šetření týkající se této země na základě čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(93)

Aby Komise získala informace, jež považovala za nezbytné pro své šetření v souvislosti s údajnými podstatnými zkresleními, zaslala dotazník čínské vládě. Kromě toho Komise v bodě 5.3.2 oznámení o zahájení řízení vyzvala všechny zúčastněné strany, aby sdělily svá stanoviska, předložily informace a do 37 dnů ode dne zveřejnění oznámení o zahájení přezkumu v Úředním věstníku Evropské unie poskytly podpůrné důkazy týkající se uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Od čínské vlády nebyla obdržena žádná odpověď na dotazník a ve stanovené lhůtě nebylo obdrženo žádné podání týkající se použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(94)

V bodě 5.3.2 oznámení o zahájení řízení Komise rovněž uvedla, že s ohledem na dostupné důkazy pro účely zjištění běžné hodnoty na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot předběžně vybrala Mexiko jako vhodnou reprezentativní zemi podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Komise dále uvedla, že přezkoumá další případně vhodné reprezentativní země v souladu s kritérii stanovenými v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení.

(95)

Dne 11. května 2020 informovala Komise poznámkou (dále jen „první poznámka“) zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlela použít pro zjištění běžné hodnoty. V této poznámce Komise uvedla seznam všech výrobních faktorů, které by mohly být používány při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu, jako jsou suroviny, pracovní síla a energie. Na základě kritérií pro výběr nezkreslených cen nebo referenčních hodnot pak také Komise určila možné reprezentativní země (a to Brazílii, Malajsii, Mexiko, Thajsko a Turecko). K první poznámce Komise neobdržela žádné připomínky.

(96)

Dne 4. června 2020 informovala Komise druhou poznámkou (dále jen „druhá poznámka“) zúčastněné strany o relevantních zdrojích, které zamýšlela použít pro zjištění běžné hodnoty, a to s Thajskem jako reprezentativní zemí (19). Rovněž zúčastněné strany informovala, že prodejní, správní a režijní náklady a zisk stanoví na základě dostupných informací od výrobců v reprezentativní zemi – společností Pacific Pipe Co., Ltd. a Asia Metal Co., Ltd. K druhé poznámce nebyly obdrženy žádné připomínky.

(97)

V čl. 2 odst. 1 základního nařízení je uvedeno, že „[b]ěžná hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku“.

(98)

Avšak čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení stanoví, že „pokud se […] zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením ve smyslu písmene b), běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty“ a „zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“.

(99)

Jak je dále vysvětleno níže, Komise v tomto šetření došla k závěru, že na základě dostupných důkazů a vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády a vyvážejících výrobců bylo uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení vhodné.

(100)

Ustanovení čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení stanoví, že „podstatná zkreslení jsou taková zkreslení, k nimž dochází v případě, kdy vykazované ceny nebo náklady, včetně nákladů na suroviny a energii, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, neboť jsou ovlivňovány významnými zásahy státu. Při posuzování toho, zda existují podstatná zkreslení, se bere v úvahu mimo jiné možný dopad jednoho či více z těchto prvků:

(101)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení se při posuzování existence podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) zohlední mimo jiné nevyčerpávající výčet prvků předcházejícího ustanovení. Podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení je při posuzování existence podstatných zkreslení třeba přihlédnout k možnému dopadu jednoho nebo více z těchto prvků na ceny a náklady spojené s výrobkem, který je předmětem přezkumu, v zemi vývozu. Vzhledem k tomu, že tento výčet není kumulativní, nemusí být pro zjištění podstatných zkreslení zohledněny všechny prvky. Kromě toho lze stejné skutkové okolnosti použít k prokázání existence jednoho nebo více prvků z tohoto seznamu. Jakýkoli závěr o podstatných zkresleních ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) však musí vycházet ze všech důkazů, které jsou k dispozici. V celkovém posouzení toho, zda existují zkreslení, může být rovněž brán zřetel na celkový kontext a situaci v zemi vývozu, zejména tam, kde základní prvky hospodářského a správního zřízení vyvážející země dávají vládě významné pravomoci zasahovat do ekonomiky takovým způsobem, že ceny a náklady nejsou výsledkem volného působení tržních sil.

(102)

Ustanovení čl. 2 odst. 6a písm. c) základního nařízení stanoví, že „[p]okud má Komise k dispozici podložené informace týkající se možné existence podstatných zkreslení uvedených v písmeni b) v určité zemi či v určitém odvětví v této zemi a pokud je to v zájmu účinného uplatňování tohoto nařízení, Komise vypracuje, zveřejní a pravidelně aktualizuje zprávu popisující tržní podmínky uvedené v písmeni b) v této zemi nebo v tomto odvětví.“

(103)

Na základě uvedeného ustanovení vydala Komise zprávu o ČLR (20), která prokazuje existenci významných zásahů státu na mnoha úrovních hospodářství, včetně konkrétních zkreslení v mnoha klíčových činitelích výroby (jako jsou půda, energie, kapitál, suroviny a pracovní síla), jakož i v konkrétních odvětvích (jako je výroba oceli a chemických látek). Zúčastněné strany byly v době zahájení šetření vyzvány, aby důkazy obsažené ve vyšetřovacím spisu vyvrátily, vyjádřily se k nim, nebo je doplnily. Tato zpráva byla založena do vyšetřovacího spisu ve fázi zahájení přezkumu.

(104)

Žádost rovněž uvedla další důkazy o existenci podstatných zkreslení ve smyslu výše uvedeného čl. 2 odst. 6a písm. b), které doplňují zprávu.

(105)

Žadatel zejména odkázal na postupy, které ovlivňují náklady a ceny v odvětví svařovaných trubek a dutých profilů a oceli (ocelové svitky válcované za tepla jsou hlavním vstupem při výrobě svařovaných trubek a dutých profilů):

(106)

Jak uvádí 93. bod odůvodnění, čínská vláda neposkytla žádnou odpověď na dotazník, který obdržela. Jak je uvedeno v 22. a 89. bodě odůvodnění, vyvážející výrobci nespolupracovali a ani nepředložili důkazy podporující nebo vyvracející stávající důkazy obsažené ve spisu k danému případu, včetně zprávy, a další důkazy poskytnuté žadatelem ohledně existence podstatných zkreslení a/nebo ohledně vhodnosti uplatnění čl. 2 odst. 6a základního nařízení v daném případě.

(107)

Komise prozkoumala, zda kvůli existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení je vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR, či nikoli. Komise tak učinila na základě důkazů dostupných ve spisu, včetně důkazů obsažených ve zprávě, jež vycházejí z veřejně dostupných zdrojů. Tato analýza zahrnovala zkoumání významných státních zásahů do ekonomiky ČLR obecně, ale i zkoumání konkrétní situace na trhu v příslušném odvětví včetně výrobku, který je předmětem přezkumu.

(108)

Čínský hospodářský systém je založen na koncepci „socialistického tržního hospodářství“. Tato koncepce je zakotvena v čínské ústavě a určuje správu ekonomických záležitostí ČLR. Ústřední zásadou je „socialistické veřejné vlastnictví výrobních prostředků, totiž všelidové vlastnictví a kolektivní vlastnictví pracujících“. Hospodaření státních podniků je „vedoucí silou národního hospodářství“ a stát je zmocněn „zajistit jeho upevňování a růst“ (22). Celkové uspořádání čínské ekonomiky proto nejen umožňuje státu výrazně zasahovat do ekonomiky, ale stát je k takovým zásahům výslovně zmocněn. Pojem nadřazenosti veřejného vlastnictví soukromému vlastnictví se prolíná celým právním systémem a je zdůrazněn jako obecná zásada ve všech hlavních právních předpisech. Názorným příkladem je čínský zákon o vlastnictví: odkazuje na první fázi socialismu a ukládá státu prosazovat základní hospodářský systém, ve kterém hraje dominantní úlohu veřejné vlastnictví. Jiné formy vlastnictví jsou tolerovány a zákon povoluje jejich rozvoj spolu se státním vlastnictvím (23).

(109)

Podle čínských právních předpisů je kromě toho socialistické tržní hospodářství rozvíjeno pod vedením Komunistické strany Číny. Struktury čínského státu a Komunistické strany Číny jsou vzájemně propojeny na všech úrovních (právní, institucionální, personální) a vytvářejí nadstavbu, v níž jsou úlohy Komunistické strany Číny a státu navzájem k nerozeznání. Po změně čínské ústavy v březnu 2018 byl vedoucí úloze Komunistické strany Číny přisouzen ještě větší význam jejím potvrzením v článku 1 ústavy. Za stávající první větu ústavy: „[s]ocialistické zřízení je základním zřízením Čínské lidové republiky“ byla vložena nová druhá věta, která zní: „[u]rčujícím znakem socialismu s čínskými rysy je vedení Komunistické strany Číny“ (24). To dokládá nezpochybnitelnou a stále větší kontrolu Komunistické strany Číny nad hospodářským systémem ČLR. Tato vedoucí úloha a kontrola je nedílnou součástí čínského systému a dalece přesahuje rámec situace obvyklé v jiných zemích, kde vlády uplatňují obecnou makroekonomickou kontrolu, v jejíchž mezích probíhá volné působení tržních sil.

(110)

Čínský stát se zapojuje do intervenční hospodářské politiky při plnění cílů, které se spíše shodují s politickým programem vytyčeným Komunistickou stranou Číny a neodrážejí hospodářské podmínky převládající na volném trhu (25). Čínské orgány při tom uplatňují celou řadu intervenčních hospodářských nástrojů, včetně systému průmyslového plánování, finančního systému a úrovně právního prostředí.

(111)

Zaprvé, pokud jde o úroveň celkové administrativní kontroly, zaměření čínského hospodářství se řídí složitým systémem průmyslového plánování, které ovlivňuje veškeré hospodářské činnosti v zemi. Tyto plány ve svém souhrnu zahrnují ucelenou a složitou soustavu odvětvových a průřezových politik a jsou přítomny na všech úrovních státní správy. Plány na úrovni provincií jsou podrobné, zatímco celostátní plány stanoví obecnější cíle. Plány stanovují také nástroje na podporu příslušných průmyslových a jiných odvětví, jakož i časové rámce, ve kterých má být cílů dosaženo. Některé plány stále obsahují explicitní cíle týkající se výstupů, což bylo běžnou součástí předchozích plánovacích cyklů. V rámci plánů jsou jednotlivá průmyslová odvětví a/nebo projekty označovány za (pozitivní nebo negativní) priority v souladu s prioritami vlády a jsou jim přiřazovány konkrétní rozvojové cíle (průmyslová modernizace, mezinárodní expanze atd.). Hospodářské subjekty, soukromé i státem vlastněné, musí v podstatě přizpůsobovat své podnikatelské činnosti skutečnostem, jež nastoluje tento systém plánování. Je tomu tak nejen kvůli závazné povaze plánů, ale i proto, že příslušné čínské orgány na všech úrovních veřejné správy se systémem plánů řídí a využívají své zákonné pravomoci v souladu s ním, čímž nutí hospodářské subjekty k dodržování priorit stanovených v plánech (viz též oddíl 3.2.2.2 písm. a) bod 5 níže) (26).

(112)

Zadruhé, na úrovni umisťování finančních zdrojů dominují finančnímu systému ČLR státem vlastněné komerční banky. Tyto banky se při vytváření a provádění své úvěrové politiky musí přizpůsobovat vládním cílům průmyslové politiky, místo aby primárně posuzovaly ekonomickou hodnotu toho kterého projektu (viz též oddíl 3.2.2.2 písm. a) bod 8 níže) (27). Totéž platí o ostatních složkách čínského finančního systému, jako jsou akciové trhy, trhy dluhopisů, trhy soukromého kapitálu atd. Také tyto části finančního sektoru, které nejsou bankami, jsou institucionálně a operačně uspořádány způsobem, který není zaměřen na co nejefektivnější fungování finančních trhů, ale na zajištění kontroly a umožnění zásahů ze strany státu a Komunistické strany Číny (28).

(113)

Zatřetí, pokud jde o úroveň regulačního prostředí, nabývají zásahy státu v hospodářství řady forem. Například pravidla pro zadávání veřejných zakázek jsou běžně využívána k dosažení jiných cílů politiky než hospodářské efektivity, což narušuje tržní zásady v této oblasti. Platné právní předpisy výslovně stanoví, že zadávání veřejných zakázek se musí provádět tak, aby se usnadnilo dosažení cílů vytyčených státními politikami. Povaha těchto cílů však není vymezena, což ponechává rozhodovacím orgánům široké posuzovací pravomoci (29). Obdobně v oblasti investic si čínská vláda ponechává významnou kontrolu a vliv, pokud jde o místo určení a rozsah jak státních, tak soukromých investic. Prověřování investic, jakož i různé pobídky, omezení a zákazy týkající se investic používají orgány jako důležitý nástroj na podporu cílů průmyslové politiky, např. na zachování státní kontroly nad klíčovými odvětvími nebo posílení domácího výrobního odvětví (30).

(114)

Celkově je tedy čínský hospodářský model založen na určitých základních axiomech, které zajišťují a podporují různé vládní zásahy. Takto významné zásahy státu jsou v rozporu s volným působením tržních sil, a vedou tedy k narušení účinné alokace zdrojů v souladu s tržními zásadami (31).

(115)

Podniky, jež jsou ve vlastnictví státu, jsou jím ovládány a/nebo jsou pod jeho strategickým dohledem nebo se řídí jeho pokyny, představují podstatnou součást ekonomiky ČLR.

(116)

Čínská vláda a Komunistická strana Číny udržují struktury, které zajišťují jejich trvalý vliv na podniky, a to zejména na podniky vlastněné státem. Stát (a v mnoha ohledech také Komunistická strana Číny) nejen aktivně vytváří obecné hospodářské politiky a dohlíží na to, aby je jednotlivé státem vlastněné podniky realizovaly, ale také si nárokuje právo podílet se na provozním rozhodování těchto podniků. To se obvykle děje prostřednictvím rotace kádrů mezi vládními orgány a státem vlastněnými podniky, prostřednictvím přítomnosti členů strany ve výkonných orgánech státem vlastněných podniků a stranických buněk ve společnostech (viz také oddíl 3.2.2.2 písm. a) bod 4), jakož i prostřednictvím formování podnikové struktury v sektoru státem vlastněných podniků (32). Výměnou za to mají státní podniky v čínském hospodářství zvláštní postavení, z něhož vyplývá řada ekonomických výhod, zejména ochrana před konkurencí a preferenční přístup k důležitým vstupům, včetně financování (33). Prvky, které poukazují na existenci státní kontroly nad podniky v odvětví výrobku, který je předmětem přezkumu, jsou dále rozvinuty v oddíle 3.2.2.2 písm. a) bodě 4 níže.

(117)

Konkrétně v odvětví oceli, která je hlavní surovinou při výrobě svařovaných trubek a dutých profilů, přetrvává značná míra vlastnictví ze strany čínské vlády. Zatímco nominální rozdělení mezi počtem státem vlastněných podniků a soukromých společností je téměř rovnoměrné, čtyři z pěti čínských výrobců oceli, kteří figurují mezi deseti největšími světovými výrobci oceli, jsou státem vlastněné podniky (34). Zároveň zatímco na deset největších výrobců připadalo v roce 2016 jen asi 36 % celkové výroby tohoto výrobního odvětví, čínská vláda si v uvedeném roce vytyčila cíl do roku 2025 konsolidovat 60 % až 70 % výroby oceli přibližně do deseti velkých podniků (35). Tento záměr čínská vláda zopakovala v dubnu 2019, kdy oznámila vydání pokynů ke konsolidaci ocelářského průmyslu (36). Taková konsolidace může znamenat nucené fúze ziskových soukromých společností se státními podniky, jež dosahují podprůměrných výsledků (37).

(118)

Jak je vysvětleno výše, v odvětví oceli, které je hlavním dodavatelem suroviny pro výrobu svařovaných trubek a dutých profilů, existuje vysoký podíl státem vlastněných podniků. Vzhledem k tomu, že čínští výrobci svařovaných trubek a dutých profilů nespolupracovali, nebylo možné určit přesný poměr výrobců svařovaných trubek a dutých profilů v soukromém a státním vlastnictví. Šetření však odhalilo, že jak veřejné, tak soukromé podniky v odvětví svařovaných trubek a dutých profilů podléhají politickému dohledu a pokynům, jak je uvedeno v oddíle 3.2.2.2 písm. a) bodě 5 níže.

(119)

Kromě výkonu kontroly nad ekonomikou prostřednictvím vlastnictví státních podniků a jiných nástrojů může čínská vláda zasahovat do cen a nákladů prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách. Lze mít za to, že právo příslušných státních orgánů jmenovat a odvolávat klíčové vedoucí pracovníky ve státních podnicích, zakotvené v čínských právních předpisech, odráží odpovídající vlastnická práva, (38) avšak dalším kanálem, jehož prostřednictvím může stát zasahovat do podnikatelských rozhodnutí, jsou buňky Komunistické strany Číny v podnicích, a to jak státních, tak soukromých. Podle práva obchodních společností v ČLR má být organizace Komunistické strany Číny zřízena v každé společnosti (alespoň se třemi členy této strany v souladu se stranickými stanovami (39)) a daná společnost musí pro činnost stranické organizace vytvořit nezbytné podmínky. V minulosti tento požadavek podle všeho nebyl vždy dodržován nebo striktně vymáhán. Nejpozději od roku 2016 však Komunistická strana Číny posílila své nároky, pokud jde o ovládání obchodních rozhodnutí státních podniků jakožto politický princip. Komunistická strana Číny údajně vyvíjí tlak i na soukromé společnosti, aby na první místo stavěly „vlastenectví“ a dodržovaly stranickou kázeň (40). V roce 2017 údajně existovaly stranické buňky v 70 % z asi 1,86 milionu soukromých společností a rostl tlak na to, aby organizace Komunistické strany Číny měly konečné slovo v podnikatelských rozhodnutích přijímaných v rámci společností, v nichž působí (41). Tato pravidla mají obecnou platnost v celém čínském hospodářství, a to ve všech odvětvích, včetně výrobců svařovaných trubek a dutých profilů a dodavatelů jejich vstupů.

(120)

Mnoho výrobců svařovaných trubek a dutých profilů na svých internetových stránkách výslovně zdůrazňuje činnosti v rámci budování strany, má členy strany ve vedení společnosti a upozorňuje na svou úzkou vazbu s Komunistickou stranou Číny. Šetření zjistilo činnosti v rámci budování strany u řady výrobců svařovaných trubek a dutých profilů včetně společností Jinghua Steel Pipe Group, Kingland Group a Jiangsu Guoqiang Zinc-plating Industrial Co. Ltd. Důkazní informace u jednoho výrobce výrobku, který je předmětem přezkumu, odhalily, že takové činnosti spočívaly mimo jiné v účasti členů Komunistické strany Číny při projednávání situace, obchodního modelu a rozvojové strategie společnosti, usnadňování náboru členů strany; v přednáškách, symposiích a jiných vzdělávacích činnostech na téma Komunistické strany Číny, komunistické filosofie atd.; formálních akcích souvisejících s činnostmi Komunistické strany Číny; atd. Kromě toho Komise během šetření zjistila osobní propojení mezi výrobci svařovaných trubek a dutých profilů a Komunistickou stranou Číny, například členy Komunistické strany Číny ve vrcholovém vedení nebo představenstvech v řadě společností vyrábějících svařované trubky a duté profily, a to včetně společností Jinghua Steel Pipe Group, Kingland Group, Fubo Group, Weifang East Steel Pipe Co. Ltd a Huludao City Steel Pipe Industrial Co. Ltd.

(121)

V ocelářském odvětví, které je hlavním dodavatelem surovin pro výrobu svařovaných trubek a dutých profilů, jsou mnozí z největších výrobců ve vlastnictví státu. Někteří z nich jsou výslovně uvedeni v „Plánu přizpůsobení a modernizace ocelářského průmyslu na období 2016–2020“ (42). Například čínský státem vlastněný podnik Shanxi Taiyuan Iron & Steel Co. Ltd. (dále jen „TISCO“) na svých internetových stránkách uvádí, že je „významným gigantem v oboru železa a oceli“, který „se vyvinul do železářsko-ocelářského komplexu mimořádné velkého rozsahu, který je propojen s těžbou železné rudy a výrobou, zpracováním a dodávkami železa a oceli a s obchodem se železem a ocelí“ (43). Společnost Baosteel je dalším významným podnikem ve vlastnictví čínského státu, který se zabývá výrobou oceli a patří do nedávno konsolidované skupiny China Baowu Steel Group Co. Ltd. (dříve Baosteel Group and Wuhan Iron & Steel) (44).

(122)

Další narušující účinek na trh mají také přítomnost a zásahy státu na finančních trzích (viz také oddíl 3.2.2.2. písm. a) bod 7 níže), jakož i v oblasti zásobování surovinami a vstupy (45). Přítomnost státu ve firmách, včetně státem vlastněných podniků v ocelářství a jiných odvětvích (např. v sektoru finančnictví a odvětvích dodávajících vstupy), tak umožňuje čínské vládě zasahovat v oblasti cen a nákladů.

(123)

Zaměření čínského hospodářství je do značné míry určováno propracovaným systémem plánování, který stanoví priority a předepisuje, na které cíle se musí ústřední vláda a místní orgány státní správy zaměřit. Příslušné plány existují na všech úrovních státní správy a zahrnují téměř všechna odvětví hospodářství. Cíle stanovené nástroji plánování mají závaznou povahu a orgány na každé úrovni veřejné správy sledují plnění plánů orgány na příslušné nižší správní úrovni. Systém plánování v ČLR celkově vede k tomu, že zdroje jsou přidělovány do odvětví označených vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly alokovány v souladu s tržními silami (46).

(124)

Přestože je výroba svařovaných trubek a dutých profilů specializovaným odvětvím a během šetření nebylo možné určit žádné konkrétní politické dokumenty, kterými by se řídil konkrétně rozvoj odvětví svařovaných trubek a dutých profilů, má toto odvětví prospěch z pokynů a zásahů státu týkajících se hlavních surovin pro výrobu svařovaných trubek a dutých profilů, jmenovitě oceli. Narušující účinky zásahů státu na odvětví svařovaných trubek a dutých profilů dokládá problém nadměrné kapacity. Zpráva o stavu odvětví svařovaných ocelových trubek v roce 2018 potvrzuje existenci závažné nadměrné kapacity (viz úplná citace ve 209. bodě odůvodnění) (47).

(125)

Kromě toho čínská vláda považuje ocelářský průmysl za klíčové odvětví (48). To potvrzují četné plány, směrnice a jiné dokumenty se zaměřením na ocel, které jsou vydávány na celostátní, regionální i obecní úrovni, jako např. „Plán přizpůsobení a modernizace ocelářského průmyslu na období 2016–2020“. Tento plán stanoví, že ocelářský průmysl je „důležité a zásadní odvětví čínské ekonomiky, základní kámen státu“ (49). Hlavní úkoly a cíle stanovené v tomto plánu zahrnují všechny aspekty rozvoje daného odvětví (50).

(126)

Třináctý pětiletý plán hospodářského a sociálního rozvoje (51) předpokládá podporu podniků vyrábějících špičkové druhy ocelových výrobků (52). Zaměřuje se také na dosažení vysoké kvality, trvanlivosti a spolehlivosti výrobků prostřednictvím podpory společností, jež využívají technologie spojené s výrobou čisté oceli, přesným válcováním a se zvyšováním kvality (53).

(127)

„Katalog pokynů pro průmyslovou restrukturalizaci (verze 2011) (změna z roku 2013)“ (54) (dále jen „katalog“) uvádí výrobu oceli mezi podporovanými odvětvími.

(128)

Čínská vláda dále řídí rozvoj odvětví v souladu s celou řadou politických nástrojů a směrnic, které se mimo jiné týkají: složení a restrukturalizace trhu, surovin, investic, rušení kapacity, sortimentu výrobků, přemisťování výroby, modernizace atd. Pomocí těchto a jiných nástrojů čínská vláda řídí a kontroluje doslova každý aspekt rozvoje a fungování daného odvětví (55). Důsledky politiky čínské vlády a zkreslení, jež z ní vyplývají, pravděpodobně nejlépe ilustruje současný problém nadměrné kapacity.

(129)

Souhrnně vzato čínská vláda zavedla opatření s cílem přimět hospodářské subjekty k dodržování cílů veřejné politiky, pokud jde o podporu preferovaných odvětví, včetně výroby oceli jakožto hlavní suroviny používané k výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu. Taková opatření brání volnému fungování tržních sil.

(130)

Podle informací ve spisu čínský systém v oblasti úpadků neplní řádně své vlastní hlavní cíle, jako jsou spravedlivé uhrazení pohledávek a dluhů a ochrana zákonných práv a zájmů věřitelů a dlužníků. Je to zřejmě zapříčiněno tím, že ačkoli čínské úpadkové právo formálně vychází ze zásad, které jsou obdobné jako zásady uplatňované v odpovídajících právních předpisech v jiných zemích než v ČLR, pro čínský systém je charakteristické to, že jsou systematicky nedostatečně prosazovány. Počet úpadků je i nadále pozoruhodně nízký s ohledem na velikost hospodářství této země, v neposlední řadě proto, že insolvenční řízení trpí řadou nedostatků, což v praxi působí jako faktor odrazující od vyhlášení úpadku. Kromě toho hraje v insolvenčním řízení i nadále významnou a aktivní úlohu stát, který často přímo ovlivňuje výsledek řízení (56).

(131)

Dále je třeba uvést, že nedostatky systému vlastnických práv jsou zvláště patrné ve vztahu k vlastnictví půdy a právům k užívání pozemků v ČLR (57). Veškerou půdu vlastní čínský stát (půda na venkově je v kolektivním vlastnictví a půda ve městech ve státním vlastnictví). Její přidělování závisí pouze na státu. Existují právní ustanovení zaměřená na udělování práva k užívání pozemků transparentním způsobem a za tržní ceny, například prostřednictvím zavedení dražebních postupů. Tyto předpisy však běžně nejsou dodržovány a někteří kupující získávají půdu zdarma nebo za ceny pod tržními sazbami (58). Orgány kromě toho při přidělování pozemků často sledují konkrétní politické cíle, včetně plnění hospodářských plánů (59).

(132)

Podobně jako ostatní odvětví v čínském hospodářství podléhají výrobci svařovaných trubek a dutých profilů běžným pravidlům čínského úpadkového práva, práva obchodních společností a majetkového práva. Následkem toho se těchto společností také týkají zkreslení vytvářená shora a vznikající v důsledku diskriminačního uplatňování nebo nedostatečného vymáhání úpadkového a majetkového práva. Toto šetření neodhalilo nic, co by mohlo tato zjištění zpochybnit. Komise tedy dospěla k předběžnému závěru, že čínské právní předpisy upravující úpadek a vlastnictví řádně nefungují, následkem čehož vznikají zkreslení, když jsou v ČLR drženy při životě insolventní firmy a když se přidělují práva k užívání pozemků. Tyto úvahy se na základě dostupných důkazů zdají být plně použitelné i v odvětví svařovaných trubek a dutých profilů.

(133)

S ohledem na výše uvedené dospěla Komise k závěru, že v odvětví svařovaných trubek a dutých profilů existuje diskriminační uplatňování nebo nedostatečné vymáhání práva týkajícího se úpadku a vlastnictví, a to i pokud jde o výrobek, který je předmětem přezkumu.

(134)

V ČLR se nemůže plně rozvinout systém tržních mezd, protože pracovníkům a zaměstnavatelům je bráněno v jejich právu na kolektivní organizování. ČLR neratifikovala řadu zásadních úmluv Mezinárodní organizace práce (dále jen „MOP“), zejména úmluvy týkající se svobody sdružování a kolektivního vyjednávání (60). Na základě vnitrostátního práva působí pouze jedna odborová organizace. Tato organizace však není nezávislá na státních orgánech a její zapojení do kolektivního vyjednávání a ochrany práv pracujících je nadále slabé (61). Mobilitu čínské pracovní síly navíc omezuje systém registrace domácností, který omezuje přístup k celému spektru sociálního zabezpečení a dalším výhodám poskytovaným místním obyvatelům v dané správní oblasti. To obvykle vede k tomu, že pracující, kteří nemají registraci k pobytu v daném místě, se v zaměstnání ocitají ve zranitelném postavení a mají nižší příjem než držitelé registrace k pobytu (62). Tyto zjištěné skutečnosti vedou ke zkreslení mzdových nákladů v ČLR.

(135)

Nebyly předloženy žádné důkazy o tom, že by se odvětví svařovaných trubek a dutých profilů netýkal popsaný čínský systém pracovního práva. Odvětví svařovaných trubek a dutých profilů je tedy ovlivněno zkreslením mzdových nákladů jak přímo (při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu, nebo hlavní suroviny určené k jeho výrobě), tak nepřímo (v přístupu ke kapitálu nebo vstupům od společností, na které se vztahuje stejný pracovněprávní systém v ČLR).

(136)

Přístup podnikových subjektů ke kapitálu v ČLR se vyznačuje různými zkresleními.

(137)

Zaprvé, čínský finanční systém se vyznačuje silným postavením státem vlastněných bank (63), které při zajišťování přístupu k financím zohledňují jiná kritéria než ekonomickou životaschopnost projektu. Podobně jako nefinanční státem vlastněné podniky jsou tyto banky nadále propojeny se státem nejen prostřednictvím vlastnictví, ale také formou personálních vztahů (nejvyšší vedoucí pracovníci velkých finančních institucí ve vlastnictví státu jsou v konečném důsledku jmenováni Komunistickou stranou Číny) (64) a – opět stejně jako u nefinančních státem vlastněných podniků – banky pravidelně provádějí veřejné politiky vytvořené vládou. Tím banky plní výslovnou právní povinnost vykonávat svou činnost v souladu s potřebami národního hospodářského a sociálního rozvoje a v souladu s průmyslovými politikami státu (65).

(138)

Přestože se uznává, že různá právní ustanovení zmiňují potřebu řídit se obvyklými bankovními postupy a obezřetnostními pravidly, jako je potřeba zkoumat úvěruschopnost dlužníka, z naprosté většiny důkazů, včetně zjištění v rámci šetření na ochranu obchodu, vyplývá, že tato ustanovení hrají při uplatňování různých právních nástrojů pouze druhotnou úlohu.

(139)

Zkresleny jsou rovněž dluhopisové a úvěrové ratingy, což má řadu důvodů včetně toho, že posuzování rizik je ovlivněno strategickým významem dané firmy pro čínskou vládu a silou případné implicitní záruky ze strany vlády. Odhady silně nasvědčují tomu, že čínské úvěrové ratingy soustavně odpovídají nižším mezinárodním ratingům (66).

(140)

K tomu přistupují ještě další pravidla, která směrují finanční prostředky do odvětví označených vládou za preferovaná nebo jinak důležitá (67). Z toho plyne zaujatost ve prospěch poskytování úvěrů státem vlastněným podnikům, velkým soukromým firmám s dobrými konexemi a firmám v klíčových odvětvích průmyslu, což znamená, že dostupnost kapitálu a jeho náklady nejsou pro všechny subjekty na trhu stejné.

(141)

Za druhé, výpůjční náklady jsou uměle udržovány na nízké úrovni, aby se podpořil růst investic. To vedlo k nadměrnému používání kapitálových investic při ještě nižší návratnosti investovaných prostředků. Tuto skutečnost ilustruje nedávný nárůst finanční páky společností ve státním sektoru, k němuž došlo navzdory prudkému poklesu ziskovosti, což svědčí o tom, že se mechanismy působící v bankovním systému neřídí obvyklými obchodními reakcemi.

(142)

Za třetí, ačkoli bylo v říjnu 2015 dosaženo liberalizace nominálních úrokových sazeb, cenové signály nejsou dosud výsledkem volného působení tržních sil, ale ovlivňují je zkreslení způsobená vládními zásahy. Podíl úvěrů poskytnutých na úrovni referenční sazby nebo nižší totiž stále představuje 45 % všech poskytnutých úvěrů a používání cílených úvěrů podle všeho rostlo, protože se tento podíl od roku 2015 výrazně zvýšil navzdory zhoršujícím se hospodářským podmínkám. Uměle nízké úrokové sazby mají za následek podhodnocení a následně nadměrné využívání kapitálu.

(143)

Celkový růst úvěrů v ČLR naznačuje zhoršující se efektivnost alokace kapitálu bez jakýchkoli příznaků omezování úvěrů, které by bylo možné očekávat v nenarušeném tržním prostředí. Následkem toho v posledních letech prudce vzrostly úvěry se selháním. V situaci rostoucího rizika zadlužení se čínská vláda rozhodla vyhnout se platební neschopnosti podniků. V důsledku toho byly nedobytné pohledávky řešeny refinancováním, což vedlo k vytvoření tzv. „zombie“ společností, nebo převodem vlastnictví dluhu (např. prostřednictvím fúzí nebo kapitalizací pohledávek), aniž by se nezbytně odstranil celkový dluhový problém či řešily jeho základní příčiny.

(144)

V podstatě lze říci, že navzdory krokům, které byly v nedávné době podniknuty směrem k liberalizaci trhu, je systém podnikových úvěrů v ČLR nadále postižen významnými systémovými problémy a zkresleními, která vyplývají z pokračující výrazné role státu na kapitálových trzích.

(145)

Nebyly předloženy žádné důkazy o tom, že by odvětví svařovaných trubek a dutých profilů bylo z výše popsaných zásahů státu do finančního systému vyjmuto. Významné zásahy státu do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

(146)

Komise konstatovala, že zkreslení popsaná ve zprávě jsou pro čínskou ekonomiku typická. Z dostupných důkazů vyplývá, že skutečnosti týkající se čínského systému a jeho rysy popsané výše v oddíle 3.2.2.2 písm. a) bodě 1 až 5, jakož i v části A zprávy platí po celé zemi a napříč hospodářskými odvětvími. Totéž platí o popisu výrobních faktorů uvedeném v oddíle 3.2.2.2 písm. a) bodě 6 až 8 výše a v části B zprávy.

(147)

Komise připomíná, že k výrobě svařovaných trubek a dutých profilů je zapotřebí široká škála vstupů. Když výrobci svařovaných trubek a dutých profilů tyto vstupy nakupují nebo uzavírají smlouvy o jejich dodávkách, ceny, které platí (a které jsou zaznamenány jako jejich náklady), zjevně podléhají stejným systémovým zkreslením, jež byla uvedena výše. Například dodavatelé vstupů využívají pracovní sílu, která podléhá zkreslením. Mohou si vypůjčit peněžní prostředky, které podléhají zkreslením ve finančním sektoru/při alokaci kapitálu. Navíc podléhají systému plánování, který je uplatňován na všech úrovních státní správy a ve všech odvětvích.

(148)

V důsledku toho nejen že není vhodné použít domácí prodejní ceny svařovaných trubek a dutých profilů ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, ale navíc jsou poznamenány i všechny vstupní náklady (včetně surovin, energie, půdy, financování, pracovní síly atd.), protože tvorbu jejich cen ovlivňují významné zásahy státu, jak je popsáno v částech A a B zprávy. Zásahy státu popsané v souvislosti s alokací kapitálu, půdy, pracovní síly, energie a surovin se totiž vyskytují v celé ČLR. To například znamená, že určitý vstup, který byl jako takový vyprodukován v ČLR díky společnému působení řady výrobních faktorů, je vystaven podstatným zkreslením. Totéž platí o vstupu použitém v tomto vstupu a tak dále. Čínská vláda ani vyvážející výrobci neuvedli v rámci stávajícího šetření žádné důkazy nebo argumenty, jež by svědčily o opaku.

(149)

Analýza uvedená v oddíle 3.2.2.2 písm. a) bodech 2 až 9, která zahrnuje posouzení všech dostupných důkazů týkajících se zásahů ČLR do jejího hospodářství obecně, jakož i do jejího odvětví svařovaných trubek a dutých profilů (včetně výrobku, který je předmětem přezkumu), ukázala, že ceny výrobku, který je předmětem přezkumu, ani náklady na jeho výrobu, včetně nákladů na suroviny, energii a pracovní síly, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, protože jsou ovlivněny významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, jak ukazuje skutečný nebo možný dopad jednoho nebo více příslušných prvků tam uvedených. Na tomto základě a s ohledem na neexistenci jakékoli spolupráce ze strany čínské vlády a vyvážejících výrobců v ČLR Komise dospěla k závěru, že k určení běžné hodnoty není v tomto případě vhodné použít domácí ceny a náklady.

(150)

Komise proto přikročila k určení běžné hodnoty výpočtem výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty, to jest v tomto případě na základě odpovídajících výrobních nákladů a nákladů na prodej ve vhodné reprezentativní zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, jak o tom pojednává následující oddíl. Komise připomněla, že nebylo předloženo žádné tvrzení o tom, že některé domácí náklady nejsou zkresleny podle čl. 2 odst. 6a písm. a) třetí odrážky základního nařízení.

(151)

Volba reprezentativní země byla založena na těchto kritériích podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení:

(152)

Jak je vysvětleno v 95. a 96. bodě odůvodnění, vydala Komise dne 11. května a 4. června 2020 dvě poznámky ke spisu o zdrojích pro určení běžné hodnoty a činitelů výroby (dále jen „první poznámka“ a „druhá poznámka“). Ve druhé poznámce Komise informovala zúčastněné strany o svém závěru, že vhodnou reprezentativní zemí je v daném případě Thajsko.

(153)

V první poznámce určila Komise Brazílii, Malajsii, Mexiko, Thajsko a Turecko jako země, které Světová banka považuje za země s úrovní hospodářského rozvoje obdobnou úrovni ČLR, tj. všechny jsou zařazeny do kategorie zemí s „vyššími středními příjmy“ na základě hrubého národního důchodu.

(154)

Pokud jde o úroveň hospodářského rozvoje v návaznosti na tuto poznámku, nebyly obdrženy žádné připomínky.

(155)

V první poznámce Komise uvedla, že výroba výrobku, který je předmětem přezkumu, byla zjištěna v Brazílii, Malajsii, Mexiku, Thajsku a Turecku. Malajsie však byla jako potenciální reprezentativní země vyloučena, protože byl zjištěn pouze jeden výrobce výrobku, který je předmětem přezkumu, u něhož nebyly účetní závěrky za období přezkumného šetření veřejně dostupné.

(156)

Po vydání první poznámky nebyly obdrženy žádné připomínky týkající se výroby výrobku, který je předmětem přezkumu, v možných reprezentativních zemích.

(157)

U posuzovaných a výše uvedených zemí Komise dále ověřovala dostupnost veřejných údajů, a zejména veřejných finančních údajů od výrobců výrobku, který je předmětem přezkumu.

(158)

Komise hledala výrobce svařovaných trubek a dutých profilů s veřejně dostupnými finančními údaji, které by bylo možné použít pro stanovení nezkreslených a přiměřených částek prodejních, režijních a správních nákladů a zisku. Komise omezila vyhledávání na společnosti s veřejně dostupnými výkazy zisků a ztrát za období přezkumného šetření, které v tomto období dosáhly zisku. Kromě toho byli upřednostněni výrobci svařovaných trubek a dutých profilů, jejichž účetní závěrky jsou veřejně dostupné na úrovni společnosti, nikoli na konsolidované úrovni za celou příslušnou skupinu. Druhá poznámka proto zahrnovala pouze dvě společnosti v Thajsku a jednu v Turecku.

(159)

Na základě kvality a podrobností veřejně dostupných finančních údajů, které byly k dispozici v Thajsku a Turecku, a rovněž s ohledem na dostupnost a reprezentativnost referenčních hodnot pro činitele výroby (70) měla Komise za to, že vhodnou reprezentativní zemí je Thajsko.

(160)

Komise pečlivě analyzovala všechny relevantní údaje dostupné ve spisu pro činitele výroby v Thajsku a poukázala na tyto skutečnosti:

(161)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení zahrnuje početně zjištěná běžná hodnota nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk. Jak je uvedeno v 96. bodě odůvodnění, Komise zastávala názor, že thajští výrobci Pacific Pipe Co., Ltd. a Asia Metal Co., Ltd. mají veřejně dostupné účetní závěrky, které lze použít jako zástupné hodnoty pro určení nezkreslené a přiměřené částky pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk.

(162)

Poté, co bylo na základě uvedených prvků stanoveno, že Thajsko je vhodnou reprezentativní zemí, nebylo nutné provést posouzení úrovně sociální a environmentální ochrany podle poslední věty čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení.

(163)

S ohledem na výše uvedenou analýzu Thajsko splňovalo všechna kritéria stanovená v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, aby mohlo být považováno za vhodnou reprezentativní zemi. Thajsko zejména mělo významnou výrobu výrobku, který je předmětem přezkumu, a kompletní sadu dostupných údajů o všech výrobních faktorech, prodejních, režijních a správních nákladech a zisku.

(164)

Ve druhé poznámce Komise uvedla, že za účelem stanovení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení použije ke zjištění nezkreslených nákladů většiny výrobních faktorů v reprezentativní zemi databázi GTA.

(165)

Komise dále uvedla, že ke stanovení nezkreslených nákladů práce v reprezentativní zemi budou použity statistiky MOP a národní statistiky; zatímco ke stanovení nezkreslených nákladů na energii se použijí národní statistiky uvedené ve 160. bodě odůvodnění.

(166)

Komise do výpočtu zahrnula hodnotu pro náklady na výrobní režii, aby se zohlednily náklady nezahrnuté do výrobních faktorů uvedených výše. Ke stanovení této částky byly použity finanční údaje jednoho z výrobců v Unii, který spolupracoval v rámci vyšetřování dumpingu a který za tímto účelem poskytl konkrétní informace (71), Arcelor Mittal Tubular Products, Polsko (dále jen „AMTP“). Metodika je řádně vysvětlena v oddíle 3.2.2.2 písm. e).

(167)

A konečně, jak je uvedeno ve druhé poznámce, k určení správních, prodejních a režijních nákladů a zisku Komise použila finanční údaje od vybraných thajských společností uvedených ve 161. bodě odůvodnění.

(168)

Ve dvou poznámkách o činitelích výroby se Komise snažila sestavit seznam výrobních faktorů a zdrojů, které měli výrobci v ČLR použít u všech výrobních faktorů, jako jsou materiály, energie a pracovní síla, při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu. Komise neobdržela žádné připomínky týkající se seznamu výrobních faktorů, který byl zúčastněným stranám sdělen v uvedených poznámkách.

(169)

Vzhledem k tomu, že čínští vyvážející výrobci při přezkumném řízení nespolupracovali, musela Komise při stanovení výrobních faktorů používaných při výrobě svařovaných trubek a dutých profilů použít údaje evropského výrobce, společnosti AMTP. Podle údajů shromážděných od čínských společností během původního šetření a informací dostupných na internetových stránkách čínských výrobců svařovaných trubek a dutých profilů jsou jejich výrobní proces a používané materiály zřejmě obdobné těm, které uvedla společnost AMTP.

(170)

Vzhledem k neexistenci spolupráce neměla Komise pro každý činitel výroby podrobnější tarifní kódy než šestimístné kódy HS. Tyto kódy HS se plně shodovaly s kódy thajského celního sazebníku.

(171)

S ohledem na všechny informace, které předložila společnost AMTP, a s ohledem na to, že ke dvěma poznámkám týkajícím se zdrojů pro určení běžné hodnoty nebyly předloženy žádné připomínky týkající se výrobních faktorů, byly určeny následující činitele výroby a případně jejich tarifní kódy:

Tabulka 1

Výrobní faktory svařovaných trubek a dutých profilů

(172)

Aby stanovila nezkreslené ceny surovin dodaných k bráně závodu výrobce, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce, a s ohledem na to, že v ČLR nebyli žádní spolupracující výrobci, použila Komise dovozní ceny v reprezentativní zemi pro každý materiál používaný společností AMTP při výrobě svařovaných trubek a dutých profilů. Komise ověřila uvedené používané suroviny, výsledné vedlejší produkty a příslušné poměry spotřeby při výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu.

(173)

U všech surovin a vedlejších produktů Komise vycházela z dovozních cen v reprezentativní zemi. Dovozní cena v reprezentativní zemi byla určena jako vážený průměr jednotkových cen dovozu ze všech třetích zemí kromě ČLR. Komise se rozhodla vyloučit dovoz z ČLR do reprezentativní země, neboť ve 149. bodě odůvodnění dospěla k závěru, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR. Vzhledem k tomu, že neexistují důkazy o tom, že tato zkreslení nemají vliv rovněž na výrobky určené na vývoz, Komise usoudila, že tato zkreslení ovlivnila vývozní ceny. Pouze v případě kyseliny sírové byly vyloučené objemy dovozu z Číny významnější a činily 4,7 % celkového dovozu reprezentativní země. U všech ostatních surovin a vedlejších produktů se příslušné podíly dovozu pohybovaly od nuly po 0,3 %.

(174)

Obvykle by byly vyloučeny rovněž údaje o dovozu do reprezentativní země ze zemí, které nejsou členy WTO a jsou uvedeny v příloze 1 nařízení (EU) 2015/755. Podle ustanovení čl. 2 odst. 7 základního nařízení nelze domácí ceny v těchto zemích použít pro účely stanovení běžné hodnoty. V tomto případě však nebyl v Thajsku v období přezkumného šetření zaznamenán žádný dovoz surovin a vedlejších produktů z těchto zemí.

(175)

Za účelem stanovení nezkreslené ceny surovin dodaných k bráně závodu vyvážejícího výrobce, jak je stanoveno v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení, Komise uplatnila dovozní clo v reprezentativní zemi na příslušných úrovních podle země původu objemů dovozu. Komise dále přičetla náklady na vnitrostátní dopravu vypočtené za kg na základě cenové nabídky pro dodávky na trase přístav Laem Chabang – Bangkok, jak je uvádí zpráva Světové banky (72).

(176)

Ke stanovení referenční hodnoty pro náklady na pracovní sílu Komise použila statistiky MPO spolu s veřejně dostupnými thajskými národními statistikami a informacemi společnosti KPMG o daních a odvodech v Thajsku (73).

(177)

Statistiky MOP poskytly údaje o průměrném počtu skutečně odpracovaných hodin na zaměstnance týdně ve výrobním sektoru v Thajsku během období přezkumného šetření (74).

(178)

Přestože byly ve statistikách MOP uvedeny i údaje o měsíčním výdělku zaměstnanců ve výrobním sektoru, Komise se rozhodla použít statistiky od thajského Národního statistického úřadu, které poskytovaly podrobnější informace o mzdách a nemzdových výhodách v různých hospodářských odvětvích podle čtvrtletí (75).

(179)

A konečně Komise použila údaje, které poskytla společnost KPMG, ke stanovení příspěvku na sociální zabezpečení, který odvádí zaměstnavatel.

(180)

S použitím těchto údajů vypočítala Komise hodinovou mzdu ve výrobě, k níž byly připočteny další náklady související s pracovní silou hrazené zaměstnavatelem.

(181)

Pro stanovení referenční hodnoty pro elektřinu Komise použila cenovou nabídku pro ceny elektřiny pro obchodní, průmyslové a státní podniky, která je k dispozici na internetových stránkách Metropolitního úřadu pro elektřinu (76).

(182)

S ohledem na to, že čínští výrobci nespolupracovali, byly všechny zbývající parametry potřebné k výpočtu průměrné nezkreslené referenční ceny elektřiny, jako je napěťový rozsah, doba špičky/mimo špičku a poptávka ve špičce, založeny na údajích poskytnutých společností AMTP.

(183)

Ke stanovení referenční hodnoty pro zemní plyn použila Komise statistickou zprávu Úřadu pro energetickou politiku a plánování (Ministerstvo energetiky) (77). Tato zpráva zahrnovala celé období přezkumného šetření, uváděla však celkové číselné údaje o objemu a hodnotě spotřeby zemního plynu bez ohledu na druh uživatele (domácnosti, průmysl, doprava), a to ve všech formách. Komise však nebyla schopna určit žádný zdroj, který by umožňoval zúžit tyto údaje pouze na výrobní sektor. V podrobnější výroční zprávě útvaru pro rozvoj a účinnost alternativní energie (Ministerstvo energetiky) (78) jsou údaje o spotřebě uvedeny pouze z hlediska objemu, na tomto základě tudíž nelze vypočítat cenu zemního plynu. Podle této druhé zprávy připadalo na výrobní sektor v Thajsku v období přezkumného šetření 44 % celkové spotřeby zemního plynu.

(184)

Vedle výrobních faktorů shrnutých ve 171. bodě odůvodnění výše byly vypočteny náklady na výrobní režii. Vzhledem k tomu, že čínští výrobci nespolupracovali, vycházel výpočet těchto nákladů na výrobní režii z poměru nákladů na výrobní režii a výrobních nákladů uvedených společností AMTP. Tento procentní podíl byl uplatněn na nezkreslené výrobní náklady.

(185)

Pro režijní a správní náklady a zisk Komise použila finanční údaje thajských výrobců Pacific Pipe Co., Ltd. (79) a Asia Metal Co., Ltd. (80). Komise nejprve pro každou z těchto dvou společností vypočítala příslušný procentní podíl režijních a správních nákladů a zisku na nákladech prodaného zboží. Následně byly stanoveny průměrné prodejní, režijní a správní náklady a zisk v reprezentativní zemi (vážené obratem společností). Veřejně dostupné auditované účetní závěrky těchto společností byly zúčastněným stranám zpřístupněny jako příloha druhé poznámky.

(186)

Na tomto základě Komise vypočítala běžnou hodnotu podle typu základního výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(187)

Zaprvé Komise určila nezkreslené výrobní náklady. Vzhledem k nedostatečné spolupráci vyvážejících výrobců vycházela Komise z informací, které poskytla společnost AMTP o spotřebě každého činitele výroby (surovin, pracovní síly a energie) pro výrobu výrobku, který je předmětem přezkumu. Tyto objemy spotřeby byly vynásobeny nezkreslenými náklady na jednotku zjištěnými v Thajsku, jak popisuje oddíl d) výše.

(188)

Výpočet byl proveden samostatně pro dva základní druhy svařovaných trubek a dutých profilů, tj. pro trubky/duté profily z černé oceli a galvanizované trubky/duté profily. Galvanizované trubky/duté profily jsou trubky/duté profily z černé oceli, které následně prošly procesem galvanizace, při kterém se trubka/dutý profil potahuje vrstvou zinku. Výroba galvanizovaného výrobku proto vyžaduje dodatečnou spotřebu energie a pracovní síly a dodatečné použití zinku a kyseliny sírové, které se při výrobě trubek/dutých profilů z černé oceli vůbec nepoužívají.

(189)

Za druhé Komise k nezkresleným výrobním nákladům připočetla procentní podíl výrobních režijních nákladů stanovených způsobem popsaným ve 184. bodě odůvodnění a stanovila tak nezkreslené výrobní náklady.

(190)

Konečně, kromě výrobních nákladů stanovených podle 189. bodu odůvodnění Komise uplatnila prodejní, správní a režijní náklady a zisk v reprezentativní zemi, stanovené podle vysvětlení ve 185. bodě odůvodnění. Prodejní, správní a režijní náklady a zisk vyjádřené jako procentní podíl nákladů na prodané zboží a uplatněné na nezkreslené výrobní náklady činily 4,3 %, resp. 3,0 %.

(191)

Běžné hodnoty pro oba druhy výrobků vypočtené postupem podle 187. až 190. bodu odůvodnění byly sníženy o nezkreslené hodnoty vedlejších produktů na základě seznamu vedlejších produktů, který poskytla společnost AMTP. Nezkreslené hodnoty vedlejších produktů byly stanoveny vynásobením objemů prodaných v období přezkumného šetření podle údajů společnosti AMTP nezkreslenými jednotkovými náklady na tyto vedlejší produkty určenými v Thajsku, jak uvádí oddíl d) výše. Úprava o určité vedlejší produkty (zinkový popel, tvrdý zinek) byla provedena pouze ve vztahu k běžné hodnotě stanovené pro galvanizované výrobky, neboť tyto vedlejší produkty se získávají během procesu galvanizace.

(192)

Tímto způsobem Komise početně zjistila běžnou hodnotu na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Vzhledem k tomu, že žádný z vyvážejících výrobců nespolupracoval, byla běžná hodnota stanovena na celostátní úrovni.

(193)

Vzhledem k neexistenci spolupráce ze strany čínských vyvážejících výrobců byla vývozní cena určena na základě údajů Eurostatu o cenách CIF upravených na ceny ze závodu. Vývozní cena CIF byla tedy snížena o náklady na námořní dopravu a pojištění (81) a náklady na vnitrostátní dopravu v Číně (82). Byla určena samostatná vývozní cena pro výrobky z černé oceli a galvanizované výrobky.

(194)

Komise pro jednotlivé druhy výrobku porovnala početně zjištěnou běžnou hodnotu stanovenou v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení s vývozní cenou určenou dle výše uvedeného postupu.

(195)

U určitých výrobků ČLR uplatňuje politiku vracení pouze části DPH při vývozu. Aby se zajistilo, že bude běžná hodnota vyjádřena na stejné úrovni zdanění jako vývozní cena, upravuje se obvykle běžná hodnota směrem nahoru o tu část DPH zaplacenou při vývozu výrobku, který je předmětem přezkumu, která se čínským vyvážejícím výrobcům nevracela. Ze statistických údajů na internetových stránkách čínské daňové a celní správy a z údajů na portálu Transcustoms (83) vyplývalo, že v období přezkumného šetření byla zřejmě DPH účtovaná na vývoz svařovaných trubek a dutých profilů vracena v plné výši. Nebyla proto uplatněna žádná úprava o DPH.

(196)

Na základě toho bylo vážené průměrné dumpingové rozpětí vyjádřené jako procento ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením určeno jako záporné.

(197)

Komise dospěla k závěru, že vývoz výrobku, který je předmětem přezkumu, z Číny nebyl během období přezkumného šetření dumpingový. Objem dotčeného dovozu byl však velmi omezený, činil 0,2 % celkového dovozu do EU a 0,1 % podílu na trhu Unie, a proto byly ceny považovány za nereprezentativní. Komise proto zkoumala rovněž pravděpodobnost obnovení dumpingu.

(198)

V návaznosti na zjištění neexistence dumpingu během období přezkumného šetření Komise v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení zkoumala, zda je pravděpodobné obnovení dumpingu v případě zrušení opatření. Byly analyzovány tyto doplňkové prvky: existence dumpingového vývozu do třetích zemí, výrobní kapacita a volná kapacita v ČLR, dostupnost jiných trhů a atraktivita trhu Unie.

(199)

Na základě statistik dovozu z databáze GTA Komise určila pět největších dovozců svařovaných trubek a dutých profilů z ČLR během období přezkumného šetření: Filipínskou republiku, Hongkong, Peru, Indonésii and Singapur (84). Komise se rozhodla ze své analýzy vyloučit Hongkong, neboť ve vykázaných objemech obchodu mezi ČLR a Hongkongem byly při srovnání příslušných zpráv o dovozu a vývozu v databázi GTA zjištěny velké nesrovnalosti a Hongkong zřejmě není konečným místem určení čínského vývozu výrobku, který je předmětem přezkumu. Pokud jde o čínský vývoz svařovaných trubek a dutých profilů na zbývající čtyři hlavní trhy, byly výpočty dumpingu provedeny podle níže popsané metodiky.

(200)

Za účelem posouzení dumpingu z ČLR do třetích zemí použila Komise stejnou běžnou hodnotu jako při výpočtu dumpingu týkajícího se trhu Unie, početně zjištěnou tak, jak je popsáno ve 168. až 192. bodě odůvodnění.

(201)

Jelikož čínští výrobci nespolupracovali, byla pravděpodobná vývozní cena do Unie odhadnuta na základě analýzy současných čínských vývozních cen do třetích zemí na základě statistik dovozu pro jednotlivé země v databázi GTA.

(202)

Všechny čtyři dotčené země vykazovaly hodnotu svého dovozu na úrovni CIF. Komise proto upravila vykázané ceny tak, aby vypočítala vývozní cenu na úrovni ceny ze závodu, a to odečtením nákladů na námořní dopravu a pojištění (85) a nákladů na vnitrostátní dopravu v Číně (86).

(203)

V případě Peru výše uvedený zdroj neuváděl náklady na námořní dopravu a pojištění z ČLR. Komise se proto rozhodla použít cenovou nabídku pro dodávky ČLR–Chile, která byla ze stejného zdroje k dispozici.

(204)

Komise srovnala početně zjištěnou běžnou hodnotu a ceny vývozu do třetích zemí na základě ceny ze závodu. Pokud to bylo možné (87), bylo srovnání provedeno podle druhu výrobku (z černé oceli/galvanizovaný) a bylo stanoveno vážené průměrné dumpingové rozpětí.

(205)

Výše uvedené srovnání ukázalo celostátní dumpingové rozpětí pro čínský vývoz do uvedených čtyř zemí vyjádřené jako procento jeho příslušné hodnoty CIF takto:

(206)

Kvůli nedostatečné spolupráci čínské vlády a čínských výrobců byly výrobní kapacita a volná kapacita v ČLR stanoveny v souladu s článkem 18 základního nařízení na základě dostupných údajů, a zejména informací, které poskytli žadatel a Huajing Industry Research Institute (dále jen „institut HIRI“) (88).

(207)

Podle obou těchto zdrojů výrobní kapacita v ČLR podstatně převyšuje stávající objem výroby a vnitřní poptávku na čínském trhu. Číselné údaje uvedené v 208. a 209. bodě odůvodnění se týkají celkové výroby svařovaných trubek a dutých profilů ze železa a oceli. Žadatel odhadoval, že přibližně 80 % této výroby představují „malé trubky a duté profily“ o vnějším průměru nejvýše 406,4 mm, což odpovídá výrobku, který je předmětem přezkumu. Tento odhad potvrzuje zpráva institutu HIRI. Ačkoli nejsou uvedena žádná přesná čísla, zpráva naznačuje, že „většina svařovaných trubek vyráběných odvětvím svařovaných trubek v Číně jsou výrobky o malém průměru a silnostěnné výrobky“. Komise proto považovala nesoulad mezi výrobní kapacitou a skutečnou výrobou a poptávkou na čínském trhu, jak je uvedeno níže, za reprezentativní pro výrobek, který je předmětem přezkumu.

(208)

Podle údajů uvedených v žádosti a následně aktualizovaných během šetření činila výroba svařovaných trubek a dutých profilů v ČLR v období přezkumného šetření 60 milionů tun. Zpráva institutu HIRI uvádí mírně nižší číslo, a to 56 milionů tun. Z této zprávy dále vyplývá, že tento objem výroby i bez zohlednění volné kapacity již převyšuje vnitřní poptávku v ČLR, která se odhaduje na 52,4 milionu tun.

(209)

Podle žadatele činí volná výrobní kapacita u výrobku, který je předmětem přezkumu, v ČLR přibližně 10 milionů tun. Zpráva institutu HIRI neuvádí žádné údaje o skutečné kapacitě. Jasně však zdůrazňuje existenci nadvýroby svařovaných trubek v ČLR a existenci závažné nadbytečné kapacity. Zpráva mimo jiné uvádí, že “… při rychlém rozvoji čínského průmyslu došlo k tomu, že ačkoli čínská poptávka po svařovaných trubkách výrazně vzrostla, tempo růstu této poptávky je stále relativně nízké, nižší než tempo růstu výroby svařovaných trubek. To způsobilo současnou situaci nadměrné kapacity pro svařované trubky. Uvedená situace nepřispívá k rozvoji odvětví svařovaných trubek. Kromě toho jedním z důvodů nadměrné kapacity je skutečnost, že některá domácí odvětví mají vyšší požadavky na svařované trubky, včetně požadavků na kvalitu, průměry a stěny trubek. Čínské svařované trubky nemohou potřeby těchto průmyslových odvětví uspokojit a je třeba nakupovat svařované trubky ze zahraničí. To má za následek současnou situaci snížené poptávky, která prohloubila domácí nadměrnou kapacitu.“ (89)

(210)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že pokud by opatření pozbyla platnosti, disponují čínští vyvážející výrobci významnou volnou kapacitou, kterou by mohli využít k výrobě svařovaných trubek a dutých profilů na vývoz do Unie.

(211)

Existuje široká škála opatření na ochranu obchodu a dalších omezení dovozu namířených proti vývozu svařovaných trubek a dutých profilů pocházejících z ČLR. Podle databáze Global Trade Alert (90) se taková opatření používají v Austrálii (antidumpingová a vyrovnávací cla), Kanadě (antidumpingová a vyrovnávací cla), Kolumbii (antidumpingová opatření), Mexiku (antidumpingová opatření), Pákistánu (zákaz dovozu), Thajsku (antidumpingová opatření), Turecku (ochranná opatření) a v USA (antidumpingová opatření a opatření podle článku 232). Tato opatření nejen omezují přístup čínských výrobců na výše uvedené trhy, ale také potvrzují pokračující nekalé obchodní praktiky čínských výrobců svařovaných trubek a dutých profilů.

(212)

Komise proto dospěla k závěru, že pokud by byla stávající opatření zrušena, je pravděpodobné, že by čínští vyvážející výrobci přesměrovali vývoz do Unie za dumpingové ceny.

(213)

Podle údajů databáze GTA vyváželi čínští vyvážející výrobci na své hlavní třetí trhy za ceny o 8 % až 21 % nižší než průměrné prodejní ceny výrobců v Unii na trhu Unie. Vývoz do Unie je po zohlednění této úrovně cen pro čínské vývozce potenciálně mnohem atraktivnější než vývoz do téměř všech ostatních zemí.

(214)

Trh Unie je pro čínské výrobce atraktivní také s ohledem na svou velikost a celkovou spotřebu více než 540 000 tun.

(215)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Komise dospěla k závěru, že bez ohledu na to, zda v období přezkumného šetření existoval dumping, je pravděpodobné, že kdyby opatření pozbyla platnosti, došlo by k obnovení čínského dumpingu vůči EU.

(216)

Šetření neprokázalo, že čínský dovoz v průběhu období přezkumného šetření nadále vstupoval na trh Unie za dumpingové ceny, nelze však dospět k závěru, že by se nekalé cenové praktiky čínských výrobců svařovaných trubek a dutých profilů neopakovaly, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(217)

Čínský vývoz do hlavních třetích zemí, na které se zaměřují čínští výrobci svařovaných trubek a dutých profilů, skutečně zahrnoval probíhající dumpingové praktiky. S ohledem na značný objem vývozu do těchto zemí (od 20 000 do 93 000 tun ve srovnání s pouhými 559 tunami vyváženými do Unie) se pro účely stanovení potenciálních dumpingových praktik ceny tohoto vývozu považují za reprezentativnější. Soustavné nekalé cenové praktiky potvrzuje i několik platných opatření na ochranu obchodu proti čínskému vývozu svařovaných trubek a dutých profilů v ostatních zemích.

(218)

Komise také nalezla další ukazatele toho, že dumping se bude pravděpodobně opakovat, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(219)

Volná kapacita v ČLR je velmi významná a v období přezkumného šetření více než desetinásobně převyšovala celkovou spotřebu v Unii. Zpráva institutu HIRI navíc naznačila, že jen v letech 2018–2019 čínská kapacita výroby svařovaných trubek a dutých profilů vzrostla o 10 milionů tun a je třeba očekávat další zvýšení.

(220)

Atraktivita trhu Unie, pokud jde o jeho velikost a ceny, a skutečnost, že jiné trhy jsou kvůli ochranným opatřením stále uzavřené, tedy naznačují, že kdyby opatření pozbyla platnosti, čínský vývoz a volná kapacita by byly pravděpodobně (pře)směrovány do Unie.

(221)

V důsledku toho Komise dospěla k závěru, že existuje pravděpodobnost obnovení dumpingu, pokud nebudou opatření prodloužena.

(222)

Během období přezkumného šetření dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, z Ruska pokračoval, ačkoli na podstatně nižší úrovni než v období šetření v rámci původního šetření (tj. od července 2006 do června 2007). Podle statistických údajů Comext (Eurostat) představoval dovoz svařovaných trubek a dutých profilů z Ruska v období přezkumného šetření méně než 2 000 tun ve srovnání s více než 36 000 tunami během původního šetření (červenec 2006 až červen 2007). Podobně nízká úroveň dovozu byla zaznamenána během předchozího přezkumu před pozbytím platnosti. Dovoz svařovaných trubek a dutých profilů z Ruska představoval přibližně 0,4 % trhu Unie v období přezkumného šetření oproti 2,7 % podílu na trhu během původního období šetření a 0,7 % v období přezkumného šetření v rámci předchozího přezkumu před pozbytím platnosti.

(223)

Při zahájení šetření se přihlásili dva ruští vyvážející výrobci, PAO Severstal a TMK, kteří vyjádřili ochotu spolupracovat. Skupina TMK však později Komisi informovala, že nehodlá odpovědět na dotazník pro vyvážející výrobce.

(224)

Kromě toho během distanční křížové kontroly údajů poskytnutých společností PAO Severstal, jež se uskutečnila v době od 11. do 13. listopadu 2020, Komise zjistila podstatné a závažné nedostatky ve vykazování domácího prodeje výrobku, který je předmětem přezkumu. Tyto nedostatky významně zdržely obvyklý proces šetření u tohoto oddílu odpovědi na dotazník. Konkrétně společnost PAO poskytla nesprávné informace, pokud jde o vykázaný počet transakcí, celkový objem prodeje, celkovou hodnotu prodeje a úlevy uvedené u domácího prodeje výrobku, který je předmětem přezkumu, zákazníkům, kteří nejsou ve spojení.

(225)

Dne 13. listopadu pozdě odpoledne společnost předložila aktualizovanou verzi domácího prodeje. Kvůli nedostatku času nebylo možné, aby Komise provedla křížovou kontrolu této revidované verze a odsouhlasila ji s ostatními poskytnutými informacemi.

(226)

Vykázaný zisk byl navíc na výrobek, který je předmětem přezkumu, a na jednotlivé prodejní toky tohoto výrobku alokován poměrným způsobem na základě obratu. To nebylo přijatelné, neboť zisk je přímo ovlivňován výrobními náklady, které se u různých výrobků a druhů výrobků liší. Kromě toho vzhledem k tomu, že chyby uvedené v 224. bodě odůvodnění ovlivnily i vykázaný obrat výrobku, který je předmětem přezkumu, měly být revidovány i údaje o zisku podle výsledku analýzy domácího prodeje.

(227)

Komise měla za to, že tyto podstatné a závažné nedostatky významně zkomplikovaly obvyklý proces šetření u tohoto oddílu dotazníku. Komise proto informovala společnost PAO Severstal o svém záměru použít dostupné údaje podle čl. 18 odst. 1 základního nařízení, pokud jde o domácí prodej a výpočet běžné hodnoty.

(228)

Jelikož žádný jiný výrobce výrobku, který je předmětem přezkumu, v Rusku nespolupracoval a neposkytl odpověď na dotazník, informovala Komise orgány Ruské federace o svém záměru použít dostupné údaje v souladu s článkem 18 základního nařízení, pokud jde o výpočet běžné hodnoty, a založit svá zjištění o dumpingu a pravděpodobnosti pokračování a/nebo obnovení dumpingu u všech vyvážejících výrobců v Rusku na dostupných údajích.

(229)

Komise v tomto ohledu neobdržela žádné připomínky ani žádosti o zásah úředníka pro slyšení.

(230)

V důsledku toho byla v souladu s článkem 18 základního nařízení zjištění týkající se pravděpodobnosti pokračování nebo obnovení dumpingu založena na dostupných údajích, konkrétně byla běžná hodnota zjištěna početně na základě informací poskytnutých společností PAO Severstal, které byly podrobeny křížové kontrole a posouzeny jako správně vykázané.

(231)

Jak je uvedeno výše v 230. bodě odůvodnění, vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany vyvážejících výrobců v Rusku byla Komise nucena použít ke stanovení běžné hodnoty dostupné údaje. Za tímto účelem byly použity informace, které poskytl částečně spolupracující ruský výrobce.

(232)

V souladu s čl. 2 odst. 3 základního nařízení byla běžná hodnota zjištěna početně tak, že k váženým průměrným výrobním nákladům na jedno kontrolní číslo obdobného výrobku částečně spolupracujícího vyvážejícího výrobce v období přezkumného šetření byly přičteny:

(233)

Jelikož nebyl k dispozici žádný jiný spolehlivý a ověřený zisk, použila Komise zisk vykázaný společností, jakkoli bylo zjištěno, že byl nesprávně alokován, jak je vysvětleno výše v 226. bodě odůvodnění. Použité ziskové rozpětí odpovídá celkovému zisku společnosti (za všechny výrobky) uvedenému v auditované účetní závěrce, a bylo proto považováno za nejspolehlivější referenční hodnotu. Správný zisk by navíc nutně musel být vyšší než zisk deklarovaný společností. Vzhledem k tomu, že dumpingové rozpětí, jak je vysvětleno v 238. bodě odůvodnění níže, již bylo tak vysoké, že potvrzovalo existenci dumpingu v období přezkumného šetření, není v tomto případě zvýšení dumpingového rozpětí v důsledku této úpravy pro výsledek tohoto přezkumu významné.

(234)

Výrobní náklady byly v případě potřeby vždy upraveny.

(235)

Z důvodu nedostatečné spolupráce ze strany vyvážejících výrobců v Rusku byla Komise nucena vývozní cenu stanovit na základě dostupných údajů. Údaje od jediného částečně spolupracujícího ruského výrobce nebylo možné použít, neboť tento výrobce během období přezkumného šetření nevyvážel výrobek, který je předmětem přezkumu, do EU.

(236)

Vývozní cena byla proto určena na základě údajů Eurostatu o cenách CIF upravených na ceny ze závodu. Vývozní cena CIF byla tedy snížena o náklady na nákladní dopravu a pojištění (91) a náklady na vnitrostátní dopravu v Rusku (92).

(237)

Komise srovnala běžnou hodnotu a vývozní cenu výrobku, který je předmětem přezkumu, na základě ceny ze závodu.

(238)

Výše uvedené srovnání ukázalo u ruského vývozu do EU celostátní dumpingové rozpětí, vyjádřené jako procento hodnoty CIF, ve výši 12,4 %. Proto byl vyvozen závěr, že dumping během období přezkumného šetření přetrvával.

(239)

Komise proto dospěla k závěru, že dumping ze strany Ruska během období přezkumného šetření přetrvával. Objem dotčeného dovozu byl však velmi omezený, činil 0,7 % celkového dovozu do EU a 0,4 % podílu na trhu Unie, a proto Komise zkoumala i pravděpodobnost obnovení dumpingu.

(240)

Po poskytnutí informací orgány Ruské federace tvrdily, že pravděpodobnost pokračování dumpingu, pokud jde o ruské vývozce, nelze jednoznačně prokázat, neboť zjištění dumpingu provedené v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti i v původním šetření byla v rozporu s pravidly WTO.

(241)

Ruské orgány ve svých připomínkách tvrdily, že úprava nákladů na zemní plyn, kterou Komise použila v předchozím přezkumu před pozbytím platnosti a v původním šetření, je neslučitelná s články 2.2.1.1, 2.2.1 a 2.2 antidumpingové dohody a se zjištěními v těchto případech, které šetřila WTO: EU – bionafta (Argentina), Ukrajina – dusičnan amonný a EU – metodika úpravy nákladů. Ruské orgány konkrétně odkazují na zjištění v posledně uvedené zprávě, která byla vydána dne 24. července 2020 (93) (dále jen „zpráva DS494“), konkrétně na to, že domnělý zásah/narušení trhu ze strany ruské vlády nepostačoval k tomu, aby bylo možné dospět k závěru, že záznamy vyvážejících výrobců dostatečně neodrážejí náklady spojené s výrobou a prodejem dotčeného výrobku.

(242)

Tuto připomínku bylo nutné zamítnout z následujících důvodů. Zaprvé, zjištění obsažená ve zprávě DS494 jsou předmětem odvolacího řízení, a zjištění panelu tedy dosud nejsou konečná. Zadruhé, jak je uvedeno ve 232. bodě odůvodnění, v současném šetření Komise určila běžnou hodnotu pomocí výrobních nákladů obdobného výrobku, jak je uvedl během období přezkumného šetření částečně spolupracující ruský vyvážející výrobce, aniž by provedla jakoukoli úpravu nákladů.

(243)

V souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení Komise šetřila pravděpodobnost obnovení dumpingu v případě zrušení opatření. Byly analyzovány tyto doplňkové prvky: existence dumpingového vývozu do třetích zemí, výrobní kapacita a volná kapacita v Rusku a atraktivita trhu Unie.

(244)

Běžná hodnota byla početně zjištěna postupem uvedeným v 232. bodě odůvodnění výše.

(245)

Vývozní cena byla stanovena na základě prodejních cen částečně spolupracujícího ruského výrobce do jiných třetích zemí.

(246)

Komise srovnala početně zjištěnou běžnou hodnotu a průměrné vývozní ceny do třetích zemí na základě ceny ze závodu. Srovnání bylo provedeno podle druhu výrobku a bylo stanoveno vážené průměrné dumpingové rozpětí.

(247)

Výše uvedené srovnání ukázalo u ruského vývozu do třetích zemí celostátní dumpingové rozpětí, vyjádřené jako procento hodnoty CIF, ve výši 4,3 %.

(248)

Kvůli nedostatečné spolupráci ruských vyvážejících výrobců byly výrobní kapacita a volná kapacita v Rusku stanoveny na základě dostupných údajů, a zejména informací poskytnutých žadatelem a jediným částečně spolupracujícím ruským výrobcem.

(249)

Podle informací zveřejněných na internetových stránkách společnosti Metal Expert, které poskytl žadatel, celková výrobní kapacita pro výrobek, který je předmětem přezkumu, přesahuje v Rusku 8 milionů tun. Žadatel odhadoval, že ruští výrobci mají volnou kapacitu přibližně 1 milion tun, kterou nemůže absorbovat domácí trh. Kromě toho v Rusku existuje nejméně jedenáct výrobců výrobku, který je předmětem přezkumu, a jediný spolupracující výrobce má sám nominální výrobní kapacitu, která přesahuje celkovou spotřebu v Unii.

(250)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že pokud by opatření měla pozbýt platnosti, disponují ruští vyvážející výrobci významnou volnou kapacitou, kterou by mohli využít k výrobě svařovaných trubek a dutých profilů na vývoz do Unie.

(251)

Šetření odhalilo, že ruský vyvážející výrobce vyvážel na své hlavní třetí trhy za ceny přibližně o 29 % nižší než průměrné prodejní ceny výrobců v Unii na trhu Unie. Vývoz do Unie je po zohlednění této úrovně cen pro ruské vývozce potenciálně mnohem atraktivnější než vývoz do všech ostatních zemí.

(252)

Trh Unie je atraktivní také s ohledem na svou zeměpisnou blízkost a velikost a na celkovou spotřebu ve výši 541 000 tun.

(253)

Po poskytnutí informací ruské orgány zpochybnily stanovisko Komise, pokud jde o atraktivitu trhu Unie pro ruské vývozce. Podle jejich názoru se ruští výrobci více zaměřují na rostoucí vnitřní trh a na své hlavní vývozní trhy, země SNS (94), které jsou atraktivní z důvodu neexistence dovozních cel.

(254)

Komise s tímto názorem nesouhlasila. Zaprvé, jak je vysvětleno v 238. a 251. bodě odůvodnění, jsou prodejní ceny na trhu Unie pro ruské výrobce mnohem atraktivnější než domácí ceny a vývozní ceny do jiných třetích zemí. Zadruhé, jak souhlasily samy ruské orgány, absence cel zvyšuje atraktivitu vývozního trhu, a proto budou mít ruští výrobci silnou motivaci přesměrovat svůj vývoz na trh Unie, pokud by opatření byla zrušena.

(255)

Šetření ukázalo, že ruský dovoz na trh Unie během období přezkumného šetření nadále probíhal za dumpingové ceny.

(256)

Kromě toho šetření prokázalo, že dumpingové praktiky existovaly i u ruského vývozu na jeho hlavní trhy ve třetích zemích.

(257)

Komise navíc nalezla další důkazy o tom, že dumping se bude pravděpodobně opakovat, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(258)

Volná kapacita v Rusku je velmi významná a v období přezkumného šetření převyšovala celkovou spotřebu v Unii. Kromě toho podle informací poskytnutých žadatelem ruská kapacita výroby svařovaných trubek a dutých profilů v letech 2018 až 2019 vzrostla o téměř 1 milion tun.

(259)

Ruské orgány zpochybnily odhad volné kapacity v Rusku, který poskytl žadatel, protože podle jejich názoru nezohlednil skutečnost, že některá zařízení lze využít k výrobě jiných výrobků než dotčeného výrobku a jsou tak i využívána, což volnou kapacitu významně snižuje.

(260)

V tomto ohledu vzala Komise v úvahu jiné výrobky, které lze vyrábět na téže výrobní lince. Je však potvrzeno, že celková nominální kapacita pro dotčený výrobek v Rusku je na úrovních odhadovaných výše v 258. bodě odůvodnění. Komise proto dospěla k závěru, že vzhledem k atraktivitě trhu Unie je pravděpodobné, že pokud by opatření pozbyla platnosti, změní ruští výrobci skladbu produktů a zvýší svou výrobní kapacitu pro výrobek, který je předmětem přezkumu.

(261)

A konečně atraktivita trhu Unie z hlediska jeho velikosti a cen, jak bylo prokázáno výše, naznačuje, že je pravděpodobné, že ruský vývoz a volná kapacita budou (pře)směrovány do Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(262)

V důsledku toho Komise dospěla k závěru, že existuje pravděpodobnost obnovení dumpingu, pokud nebudou opatření prodloužena.

(263)

Obdobný výrobek během posuzovaného období vyrábělo dvanáct výrobců v Unii a během období přezkumného šetření jedenáct výrobců v Unii. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(264)

Celková výroba v Unii během období přezkumného šetření byla stanovena na přibližně 291 704 tun. Komise stanovila tento údaj na základě všech dostupných informací o výrobním odvětví Unie, jak je poskytl žadatel (95). Jak je uvedeno v 15. bodě odůvodnění, do vzorku byli vybráni tři výrobci v Unii, kteří představují přibližně 40 % celkové výroby obdobného výrobku v Unii.

(265)

Komise stanovila spotřebu v Unii na základě objemu prodeje výrobků vytvořených výrobním odvětvím Unie určených pro trh Unie a na základě údajů statistik Eurostatu o objemu dovozu na trh Unie.

(266)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka 2

Spotřeba v Unii (v tunách)  (96)

(267)

V průběhu celého posuzovaného období se spotřeba v Unii zvyšovala. V roce 2018 se zvýšila o 15 procentních bodů a během období přezkumného šetření oproti roku 2018 o 7 procentních bodů klesla. Celkově spotřeba v Unii mezi rokem 2016 a obdobím přezkumného šetření vzrostla o 8 %.

(268)

Objem dovozu z dotčených zemí stanovila Komise na základě statistických údajů Eurostatu. Podíl dovozu na trhu byl stanoven na základě spotřeby v Unii způsobem uvedeným v 266. bodě odůvodnění.

(269)

Dovoz z dotčených zemí a jeho tržní podíl se vyvíjel takto:

Tabulka 3

Objem dovozu (v tunách) a podíl na trhu  (97)

(270)

Dovoz přezkoumávaného výrobku z dotčených zemí zůstal během posuzovaného období a období přezkumného šetření nízký. Ačkoli dovoz z Ruska a ČLR v době mezi rokem 2016 a obdobím přezkumného šetření vzrostl, podíl těchto dvou zemí na trhu zůstal velmi nízký (pod 1 %), zatímco tržní podíl dovozu z Běloruska byl v posuzovaném období nižší než 0,0033 %.

(271)

Komise stanovila průměrné ceny dovozu na základě statistik Eurostatu.

(272)

Vážená průměrná cena dovozu z dotčených zemí se vyvíjela takto:

Tabulka 4

Dovozní ceny (v EUR za tunu)  (98)

(273)

Pokud jde o dovoz z Ruska, byl mezi rokem 2016 a obdobím přezkumného šetření zjištěn nárůst průměrné jednotkové ceny. Tento vývoj cen je v souladu s celkovým vývojem cen výrobku, který je předmětem přezkumu (viz také tabulky 5 a 9 níže).

(274)

Vzhledem k velmi nízkému objemu dovozu z ČLR a Běloruska nebylo možné ceny tohoto dovozu smysluplně analyzovat.

(275)

Jelikož vyvážející výrobci v ČLR nespolupracovali a vzhledem k velmi nízkému množství dováženému do Unie z ČLR nebylo možné během období přezkumného šetření stanovit žádné spolehlivé dovozní ceny. Za těchto okolností Komise určila cenové podbízení dovozu z ČLR během období přezkumného šetření porovnáním:

(276)

Pokud jde o dovoz z Ruska, objem dovozu v období přezkumného šetření byl považován za dostatečný pro poskytnutí náležitého údaje o budoucím cenovém chování, pokud by opatření pozbyla platnosti. S ohledem na nedostatečnou spolupráci vyvážejících výrobců v Rusku, jak je vysvětlena v 235. bodě odůvodnění, použila Komise ke stanovení dovozní ceny údaje Eurostatu o cenách na úrovni CIF. Částečně spolupracující vyvážející výrobce v Rusku vyráběl pouze svařované trubky a duté profily z černé oceli a vývoz do Unie evidovaný v Eurostatu se skládá téměř výhradně ze svařovaných trubek a dutých profilů z černé oceli. Proto bylo srovnání provedeno pouze pro svařované trubky a duté profily z černé oceli. Cenové podbízení dovozu z Ruska během období přezkumného šetření Komise stanovila srovnáním:

(277)

Pokud jde o dovoz z Běloruska, vzhledem k velmi nízkému objemu dovozu do Unie nebylo možné během období přezkumného šetření stanovit žádné spolehlivé dovozní ceny do Unie. Komise proto použila ceny výrobků, které jsou předmětem přezkumu, vyrobených v Bělorusku a prodaných na trhy třetích zemí, zejména do Ruska, které je hlavním vývozním trhem. Jak je vysvětleno v 60. bodě odůvodnění, vývoz galvanizovaných svařovaných trubek a dutých profilů se uskutečnil v omezeném množství a vykazoval nesouvislý cenový trend. Srovnání bylo tudíž provedeno pouze pro negalvanizované svařované trubky a duté profily, které zahrnují svařované trubky a duté profily z černé oceli a ostatní svařované trubky a duté profily. Cenové podbízení během období přezkumného šetření Komise stanovila srovnáním:

(278)

Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl obratu výrobců v Unii zařazených do vzorku v období přezkumného šetření. Ukázal vážené průměrné rozpětí cenového podbízení pro dotčené země v rozmezí 6,2 % až 23,5 %.

(279)

Dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, ze třetích zemí jiných než Rusko, Bělorusko a ČLR pocházel hlavně z Turecka, Indie a Republiky Severní Makedonie.

(280)

(Agregovaný) objem dovozu, jakož i podíl na trhu a cenové trendy dovozu výrobku, který je předmětem přezkumu, z jiných třetích zemí, se vyvíjely takto:

Tabulka 5

Dovoz ze třetích zemí  (100)

(281)

Dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, z Turecka během posuzovaného období podstatně vzrostl. Podíl tohoto dovozu na trhu se mezi rokem 2016 a obdobím přezkumného šetření zvýšil o 13 procentních bodů, neboli přibližně o 100 %. Dovoz z Indie během posuzovaného období klesl; jeho podíl na trhu však během období přezkumného šetření zůstal významný, tj. ve výši 9 %. Dovoz z Republiky Severní Makedonie zůstal nezměněn a představoval podíl na trhu ve výši 4 %. Celkový dovoz ze třetích zemí s výjimkou dotčených zemí se mezi rokem 2016 a obdobím přezkumného šetření zvýšil o 30 % a v období přezkumného šetření dosáhl 50 % podílu na trhu ve srovnání se 42 % v roce 2016.

(282)

Průměrné prodejní ceny dovozu z třetích zemí jiných než dotčených zemí se během posuzovaného období zvýšily. Tento trend je v souladu s trendem pozorovaným u dovozu z dotčených zemí v tabulce 4 výše a s trendem cen pozorovaným u prodeje výrobního odvětví Unie na trhu Unie v tabulce 9 níže.

(283)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení zahrnovalo zkoumání účinků dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie hodnocení všech hospodářských ukazatelů, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(284)

Jak je uvedeno v 15. bodě odůvodnění, k posouzení hospodářské situace výrobního odvětví Unie byl proveden výběr vzorku.

(285)

Pro účely stanovení újmy Komise rozlišovala mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Komise vyhodnotila makroekonomické ukazatele na základě údajů týkajících se všech výrobců v Unii, které poskytl žadatel. Mikroekonomické ukazatele analyzovala Komise na základě údajů týkajících výrobců v Unii zařazených do vzorku, uvedených v odpovědích na dotazník. Oba soubory údajů byly pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie shledány jako reprezentativní.

(286)

Makroekonomickými ukazateli jsou: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, velikost dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(287)

Mikroekonomickými ukazateli jsou: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, stav zásob, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

(288)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 6

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

(289)

Ačkoli spotřeba v Unii během posuzovaného období vzrostla o 8 procentních bodů, jak je uvedeno ve 267. bodě odůvodnění, objem výroby obdobného výrobku během téhož období klesl z 319 525 tun v roce 2016 na 291 704 tun v období přezkumného šetření, což představuje pokles o 9 procentních bodů. Nárůst spotřeby v Unii proto výrobnímu odvětví Unie nepřinesl žádný prospěch.

(290)

Pokles objemu výroby je způsoben hlavně narůstající konkurencí, které výrobní odvětví Unie čelí z důvodu dovozu výrobku, který je předmětem přezkumu, pocházejícího z třetích zemí jiných než dotčených zemí. Jak je vysvětleno ve 281. a 282. bodě odůvodnění, objemy dovozu ze třetích zemí, zejména z Turecka, se během posuzovaného období významně zvýšily. Tržní podíl dovozu z třetích zemí jiných než dotčených zemí se mezi rokem 2016 a obdobím přezkumného šetření zvýšil o 8 procentních bodů. Celkový objem dovozu z těchto zemí v období přezkumného šetření činil 273 088 tun, což představuje 50 % podíl na trhu, zatímco celkový objem dovozu z dotčených zemí v témže období činil pouze 2 475 tun, což představuje tržní podíl nižší než 0,5 %.

(291)

Přestože výrobní kapacita zůstala během posuzovaného období stabilní, využití kapacity se snížilo ze 40 % na 37 %, podle stejného trendu jako objem výroby.

(292)

Objem prodeje a podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 7

Objem prodeje a podíl na trhu

(293)

Objemy prodeje výrobního odvětví Unie odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, pokud jde o jeho vlastní výrobu, sledovaly stejný trend jako objem výroby a mezi rokem 2016 a obdobím přezkumného šetření obdobně poklesly o 8 procentních bodů. Podíl výrobního odvětví Unie na trhu se rovněž snížil z 58 % v roce 2016 na 49 % v období přezkumného šetření, což odpovídá nárůstu tržního podílu dovozu z třetích zemí jiných než dotčených zemí, který činil 8 procentních bodů.

(294)

Pokles objemu prodeje výrobního odvětví Unie a jeho podílu na trhu byl tudíž způsoben nárůstem dovozu z třetích zemí jiných než dotčených zemí.

(295)

Ačkoli mezi rokem 2016 a obdobím přezkumného šetření spotřeba v Unii vzrostla o 8 %, objem prodeje odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, se snížil rovněž o 8 %, což mělo za následek ztrátu podílu výrobního odvětví Unie na trhu v posuzovaném období o 9 procentních bodů. Výrobní odvětví Unie tedy během posuzovaného období nemělo prospěch z žádného růstu.

(296)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 8

Zaměstnanost a produktivita

(297)

Počet zaměstnanců výrobního odvětví Unie zabývajících se výrobou výrobku, který je předmětem přezkumu, se mezi rokem 2016 a obdobím přezkumného šetření snížil o 3 %. Produktivita pracovních sil výrobního odvětví Unie měřená jako výstup (v tunách) na zaměstnance, sledovala stejný trend s poklesem o 6 % za posuzované období.

(298)

Pokles počtu zaměstnanců je způsoben snížením objemu výroby, které souvisí také se snížením prodeje a poptávky po výrobcích výrobního odvětví Unie. Pokles produktivity lze vysvětlit větším snížením objemu výroby ve srovnání se snížením počtu zaměstnanců.

(299)

Komise v 239. bodě odůvodnění dospěla k závěru, že dumping ze strany Ruska během období přezkumného šetření přetrvával. Komise také konstatovala, že existuje pravděpodobnost obnovení dumpingu ze strany Běloruska a ČLR, pokud nebudou opatření prodloužena.

(300)

Zároveň byla úroveň dovozu z dotčených zemí během období přezkumného šetření velmi omezená a představovala pouze 0,45 % spotřeby v Unii. Dopad velikosti skutečného rozpětí dumpingu na výrobní odvětví Unie byl proto dosti omezený.

(301)

Z makroekonomických ukazatelů posuzovaných výše vyplývá, že navzdory antidumpingovým opatřením od roku 2008 zůstalo výrobní odvětví Unie ve značně zranitelné hospodářské situaci a je mu působena újma. Nebylo tedy možné zaznamenat žádné zotavení z účinků dřívějšího dumpingu a výrobní odvětví Unie je i nadále vysoce zranitelné vůči poškozujícím účinkům dumpingového dovozu na trhu Unie.

(302)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované nezávislým odběratelům v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka 9

Prodejní ceny v Unii

(303)

Průměrné jednotkové prodejní ceny výrobního odvětví Unie během posuzovaného období vzrostly. Od roku 2016 do období přezkumného šetření ceny vzrostly o 18 %. Výrobek, který je předmětem přezkumu, je komoditou a prodejní cenu ovlivňuje cena hlavní suroviny (svitků válcovaných za tepla), která představuje více než 50 % výrobních nákladů. Zvýšení prodejních cen do určité míry sledovalo vývoj výrobních nákladů, které mezi rokem 2016 a obdobím přezkumného šetření vzrostly o 25 %. Průměrná prodejní cena se však nezvyšovala stejným tempem jako jednotkové výrobní náklady, které navíc během posuzovaného období trvale zůstávaly nad průměrnou prodejní cenou. Tento trend je způsoben zvýšením ceny surovin a zvýšenou konkurencí ze strany dovozu, které vytvářejí tlak na prodejní ceny výrobního odvětví Unie.

(304)

Průměrné náklady práce u výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 10

Průměrné náklady práce na zaměstnance

(305)

Průměrné náklady práce na zaměstnance se nejprve v období let 2016 až 2017 snižovaly a následně se od roku 2018 a v období přezkumného šetření postupně zvyšovaly. Mezi rokem 2016 a obdobím přezkumného šetření se průměrné náklady práce na zaměstnance zvýšily o 8 %.

(306)

Stav zásob výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka 11

Zásoby

(307)

Zásoby výrobního odvětví Unie se od roku 2016 do období přezkumného šetření snížily. Nejprve klesly o 40 % v letech 2016 až 2017 a následně se mezi rokem 2018 a obdobím přezkumného šetření postupně zvyšovaly, zůstaly však na úrovni nižší než v roce 2016. Celkově se zásoby mezi rokem 2016 a obdobím přezkumného šetření snížily o 15 %.

(308)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se u výrobců v Unii zařazených do vzorku v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka 12

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

(309)

Ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku stanovila Komise tak, že zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje.

(310)

V roce 2016 mělo výrobní odvětví Unie záporné ziskové rozpětí ve výši –6 %, které se během období přezkumného šetření dále snížilo na –11 %. Záporné ziskové rozpětí výrobního odvětví Unie po celé posuzované období je způsobeno skutečností, že jednotkové výrobní náklady byly vždy vyšší než průměrná prodejní cena výrobku, který je předmětem přezkumu. Jak ukazuje tabulka 9 výše, rozdíl mezi jednotkovými výrobními náklady a průměrnou prodejní cenou se v období přezkumného šetření dále zvětšil. Tuto situaci vysvětluje skutečnost, že výrobek, který je předmětem přezkumu, je komoditou, jeho prodejní cena závisí na ceně hlavní suroviny (svitků válcovaných za tepla) a na hospodářské soutěži na trhu. Je zjištěno, že kvůli zvýšené konkurenci ze strany dovozu z třetích zemí, pokud jde o objemy a nízké ceny, nemohlo výrobní odvětví Unie stanovit prodejní ceny na úrovni, která by mu umožňovala alespoň pokrýt výrobní náklady.

(311)

Čistý peněžní tok je schopnost výrobců v Unii financovat svoji činnost z vlastních zdrojů. Čistý peněžní tok se zpočátku v roce 2017 zlepšil, poté se v roce 2018 a v období přezkumného šetření znovu snížil a dosáhl –8 milionů EUR. Tento pokles lze vysvětlit zejména snížením ziskovosti, jak je popsáno v 310. bodě odůvodnění.

(312)

Investice mezi rokem 2016 a obdobím přezkumného šetření klesly o 15 %, což dále prokazuje obtížnou finanční situaci výrobního odvětví Unie. Návratnost investic, která se vyjadřuje jako zisk v procentech čisté účetní hodnoty investic, se během posuzovaného období snížila z –18 % na –41 %, a sledovala tedy stejný trend jako ziskovost.

(313)

Vývoj mikroekonomických a makroekonomických ukazatelů během posuzovaného období ukázal, že se finanční situace výrobního odvětví Unie zhoršila. Celkově se trend všech hospodářských ukazatelů v posuzovaném období zhoršil.

(314)

Snížily se objemy výroby a prodeje, což mělo negativní dopad na zaměstnanost a produktivitu, jakož i na ziskovost. Zvýšená konkurence a cenový tlak ze strany dovozu z třetích zemí způsobily další zhoršení ziskovosti výrobního odvětví Unie. To vedlo k zápornému ziskovému rozpětí ve výši –11 % pro výrobní odvětví Unie během období přezkumného šetření. Rovněž se zhoršily peněžní tok, investice a návratnost investic, což výrobnímu odvětví Unie ztížilo získávání kapitálu a investice.

(315)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že výrobní odvětví Unie v průběhu období přezkumného šetření utrpělo podstatnou újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

(316)

Komise posuzovala, zda existuje příčinná souvislost mezi dovozem z dotčených zemí a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(317)

Objem dovozu z dotčených zemí byl během posuzovaného období velmi nízký a kombinovaný podíl dovozu z těchto zemí na trhu činil během období přezkumného šetření pouze 0,43 %.

(318)

Příliv levného dovozu z třetích zemí jiných než dotčených zemí, například z Turecka, Indie a Republiky Severní Makedonie, současně vytvořil silný tlak na prodej výrobního odvětví Unie z hlediska cen a objemu. Pro ilustraci, průměrná prodejní cena výrobního odvětví Unie pro odběratele, kteří nejsou ve spojení, během období přezkumného šetření činila 778 EUR/t, zatímco průměrná prodejní cena výrobků dovážených z Turecka činila 626 EUR/t a cena výrobků dovážených z Republiky Severní Makedonie činila 574 EUR/t. Kromě toho se tržní podíl dovozu ze zemí jiných než dotčených zemí v letech 2016 až 2019 zvýšil z 42 % na 50 %.

(319)

S ohledem na výše uvedené dospěla Komise k závěru, že kvůli svému velmi omezenému objemu nemohl být dovoz z dotčených zemí příčinou podstatné újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie.

(320)

Komise proto dále šetřila pravděpodobnost, že by došlo k obnovení újmy původně způsobené dumpingovým dovozem z dotčených zemí, pokud by opatření byla zrušena.

(321)

V 315. bodě odůvodnění dospěla Komise k závěru, že v období přezkumného šetření byla výrobnímu odvětví Unie způsobena podstatná újma. V 319. bodě odůvodnění Komise rovněž konstatovala, že dovoz z dotčených zemí nemohl být příčinou podstatné újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. Komise proto v souladu s čl. 11 odst. 2 základního nařízení posuzovala, zda existuje pravděpodobnost obnovení újmy původně působené dumpingovým dovozem z dotčených zemí, kdyby opatření pozbyla platnosti.

(322)

Aby zjistila, zda existuje pravděpodobnost obnovení újmy původně způsobené dumpingovým dovozem z dotčených zemí, zvážila Komise tyto aspekty: 1) volnou kapacitu v dotčených zemích a atraktivitu trhu Unie a 2) dopad potenciálního dovozu a cenových úrovní tohoto dovozu z těchto zemí na situaci výrobního odvětví Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(323)

Jak již bylo popsáno v 78., 210. a 250. bodě odůvodnění, vyvážející výrobci v Bělorusku, ČLR a Rusku mají významné volné kapacity, které společně podstatně převyšují současný objem výroby a vnitřní poptávku v těchto zemích (103), a tato volná kapacita by mohla být využita k výrobě výrobku, který je předmětem přezkumu, na vývoz do Unie, pokud by opatření pozbyla platnosti.

(324)

Jak je popsáno v 205. a 213. bodě odůvodnění, čínští vyvážející výrobci na své hlavní třetí trhy vyváželi za dumpingové ceny, které jsou v průměru o 8 % až 21 % nižší než průměrné prodejní ceny výrobců v Unii na trhu Unie. Podle závěru v 251. bodě odůvodnění bylo zjištěno, že ruské vývozní ceny do třetích zemí jsou přibližně o 29 % nižší než ceny výrobců v Unii na trhu Unie. A v neposlední řadě bylo v 82. bodě odůvodnění zjištěno, že běloruští vyvážející výrobci vyváželi na svůj hlavní třetí trh, do Ruska, za ceny přibližně o 5 % nižší než průměrné prodejní ceny výrobců v Unii na trhu Unie. Vzhledem k cenové úrovni vývozu z Běloruska, ČLR a Ruska na jiné třetí trhy je proto vývoz do Unie pro běloruské, čínské a ruské vývozce potenciálně mnohem atraktivnější. V důsledku toho lze důvodně očekávat, že pokud by byla opatření zrušena, běloruští, čínští a ruští vyvážející výrobci by znovu začali vyvážet velké objemy výrobku, který je předmětem přezkumu, do Unie. Tento předpoklad je dále posílen dostupností podstatné volné kapacity v uvedených zemích.

(325)

Jak je vysvětleno v oddíle 4.3.2.2, Komise provedla analýzu cenového podbízení bez antidumpingových opatření, aby zjistila, jak by dovoz z dotčených zemí ovlivnil výrobní odvětví Unie, pokud by byla opatření ukončena.

(326)

V 278. bodě odůvodnění Komise uvedla, že výpočet cenového podbízení ukázal vážené průměrné rozpětí cenového podbízení v dotčených zemích v rozmezí 6,2 % až 23,5 %.

(327)

Kromě toho Komise provedla simulaci s cílem lépe posoudit pravděpodobný dopad dovozu z dotčených zemí na finanční situaci výrobního odvětví Unie. V tomto ohledu Komise předpokládala, že vyvážející výrobci z dotčených zemí budou vyvážet do Unie stejná množství jako před uložením opatření (tj. celkem 250 559 tun) a že spotřeba v Unii zůstane stejná jako v průběhu období přezkumného šetření (tj. 541 409 tun). Komise rovněž předpokládala, že 50 % celkového dovozu z těchto zemí by ovlivnilo výrobní odvětví Unie a zbývajících 50 % by ovlivnilo dovoz z jiných třetích zemí, neboť podíly na trhu mají obdobný rozsah. A konečně Komise předpokládala, že výrobní odvětví Unie zachová stejné prodejní ceny jako v období přezkumného šetření, protože již je ztrátové.

(328)

Výsledek této simulace ukazuje, že výrobní odvětví Unie pravděpodobně ztratí objem prodeje a podíl na trhu na trhu Unie. To by mělo dopad na celkovou ziskovost odvětví, která by se snížila z –11 % na –25 %.

(329)

Jedná se o konzervativní analýzu, která zohledňuje, že průměrné prodejní ceny dovozu z jiných třetích zemí jsou nižší než průměrná prodejní cena výrobního odvětví Unie. To znamená, že dumpingový dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, z dotčených zemí by s největší pravděpodobností nejprve získal tržní podíl na úkor výrobního odvětví Unie, a následně by převzal tržní podíl vývozu z jiných třetích zemí do Unie. To by vedlo k dalšímu zhoršení ziskovosti výrobního odvětví Unie.

(330)

Po poskytnutí informací běloruská vláda tvrdila, že s přihlédnutím k tomu, že podle čl. 3 odst. 4 základního nařízení „[p]okud jsou předmětem antidumpingového šetření současně výrobky dovezené z více než jedné země, posuzují se účinky tohoto dovozu souhrnně pouze tehdy, je-li zjištěno, že (…) objem dovezených výrobků z každé jednotlivé země není zanedbatelný“ a že dovoz z Běloruska, ČLR a Ruska byl v roce 2019 zanedbatelný, by měly být závěry simulace z tohoto nařízení vyškrtnuty.

(331)

Komise uvedla, že čl. 3 odst. 4 základního nařízení se týká posouzení účinků skutečného dovozu na výrobní odvětví Unie za účelem určení újmy v rámci antidumpingového šetření, zatímco simulace provedená Komisí podle 327. až 329. bodu odůvodnění se týká určení pravděpodobnosti obnovení újmy původně způsobené dovozem z dotčených zemí v případě, že by opatření pozbyla platnosti. Za účelem odhadu možných účinků takového dovozu na výrobní odvětví Unie simulace zahrnuje hypotetický prvek, který předpokládá, že dotčené země budou vyvážet stejná množství jako před uložením opatření. Tato množství nebyla zanedbatelná (104). Vzhledem k tomu, že se čl. 3 odst. 4 základního nařízení na provedenou simulaci nepoužije a že potenciální objemy dovozu z každé země uvažované v simulaci nejsou zanedbatelné, bylo tvrzení zamítnuto.

(332)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti dospěla Komise k závěru, že zrušení opatření by se vší pravděpodobností vedlo k výraznému nárůstu dumpingového dovozu z dotčených zemí za ceny, které se podbízejí cenám výrobního odvětví Unie, a tedy k dalšímu zhoršení újmy, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. V důsledku toho by byla vážně ohrožena životaschopnost výrobního odvětví Unie.

(333)

Po poskytnutí informací ruská vláda tvrdila, že neexistuje příčinná souvislost mezi dovozem z Ruska a situací výrobního odvětví Unie. V tomto ohledu Komise poukázala na to, že čl. 11 odst. 2 základního nařízení nevyžaduje, aby Komise v rámci přezkumů před pozbytím platnosti provedla analýzu příčinných souvislostí mezi dovozem z dotčených zemí a újmou, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie. Zjištění, že pozbytí platnosti opatření by pravděpodobně vedlo k přetrvání nebo obnovení újmy, dostačují k odůvodnění dalšího pokračování opatření. Komise v 332. bodě odůvodnění dospěla k závěru, že zrušení opatření by se vší pravděpodobností vedlo k výraznému nárůstu dumpingového dovozu z dotčených zemí za ceny, které se podbízejí cenám výrobního odvětví Unie, a proto by dále zhoršilo újmu, kterou utrpělo výrobní odvětví Unie, a prokázala tak pravděpodobnost obnovení újmy původně způsobené dumpingovým dovozem z dotčených zemí, včetně Ruska, pokud by byla opatření zrušena. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(334)

V souladu s článkem 21 základního nařízení Komise zkoumala, zda by zachování stávajících antidumpingových opatření nebylo v rozporu se zájmem Unie jako celku. Zájem Unie byl zjišťován na základě posouzení zájmů všech různých účastníků, včetně zájmu výrobního odvětví Unie, dovozců, distributorů a uživatelů.

(335)

Všem zúčastněným stranám byla poskytnuta příležitost, aby předložily svá stanoviska podle čl. 21 odst. 2 základního nařízení.

(336)

Ačkoliv platná antidumpingová opatření do značné míry zabránila vstupu dumpingového dovozu z dotčených zemí na trh Unie, výrobní odvětví Unie utrpělo během období přezkumného šetření podstatnou újmu a jeho situace je křehká, což potvrzují negativní trendy ukazatelů újmy.

(337)

Navzdory velmi nízkému objemu dovozu výrobku, který je předmětem přezkumu, z dotčených zemí Komise zjistila, že existuje silná pravděpodobnost obnovení újmy původně způsobené dovozem z těchto zemí, pokud by opatření pozbyla platnosti. Příliv podstatného objemu dumpingového dovozu z dotčených zemí by výrobnímu odvětví Unie způsobil další újmu. To by zhoršilo již tak velmi křehkou hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie a ohrozilo jeho životaschopnost.

(338)

Komise proto dospěla k závěru, že zachování antidumpingových opatření vůči dotčeným zemím je v zájmu výrobního odvětví Unie.

(339)

Komise se obrátila na všechny známé dovozce, kteří nejsou ve spojení, obchodníky a uživatele. Pouze jeden distributor poskytl jen vyplněné tabulky bez vyplnění textové části dotazníku.

(340)

V předchozím přezkumu před pozbytím platnosti a v původním šetření analýza zájmu Unie nenaznačila negativní účinek opatření na dovozce, kteří nejsou ve spojení, obchodníky a uživatele.

(341)

Neexistovaly proto žádné náznaky, že by zachování opatření mělo mít značný negativní dopad na dovozce, kteří nejsou ve spojení, obchodníky a uživatele, který by převážil nad pozitivními dopady opatření na výrobní odvětví Unie.

(342)

Po poskytnutí informací ruská vláda tvrdila, že pokračování opatření bude mít negativní dopad na navazující průmyslová odvětví v EU. V tomto ohledu Komise poukázala na to, že navazující průmyslová odvětví v EU měla možnost účastnit se šetření a vyjádřit se ke zveřejněným informacím. Komise neobdržela žádné připomínky od dovozců, kteří nejsou ve spojení, obchodníků a uživatelů. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(343)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody, pokud jde o zájem Unie, nezachovat stávající opatření na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, pocházejícího z dotčených zemí.

(344)

Na základě závěrů, k nimž Komise v otázce pokračování dumpingu ze strany Ruska, obnovení dumpingu ze strany Běloruska a ČLR, obnovení újmy původně způsobené dumpingovým dovozem z dotčených zemí a zájmu Unie dospěla, Komise konstatuje, že antidumpingová opatření na dovoz některých svařovaných trubek a dutých profilů ze železa nebo nelegované oceli pocházejících z Běloruska, ČLR a Ruska by měla být zachována.

(345)

Individuální sazby antidumpingového cla stanovené v tomto nařízení pro jednotlivé společnosti jsou použitelné výhradně na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, pocházejícího z Ruska a vyrobeného uvedenými právnickými osobami. Na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „všechny ostatní společnosti“. Neměla by se na ně vztahovat žádná z uvedených individuálních sazeb antidumpingového cla.

(346)

Pokud společnost následně změní název svého subjektu, může požádat o uplatnění těchto individuálních sazeb antidumpingového cla. Tato žádost musí být zaslána Komisi (105). Žádost musí obsahovat veškeré relevantní informace umožňující prokázat, že změna nemá vliv na právo dotyčné společnosti využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje. Pokud změna názvu společnosti nemá vliv na její právo využívat celní sazbu, která se na ni vztahuje, bude oznámení o změně názvu zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie.

(347)

Všechny zúčastněné strany byly informovány o základních skutečnostech a úvahách, na jejichž základě se mělo doporučit, aby stávající opatření uložená na dovoz výrobku, který je předmětem přezkumu, z Běloruska, ČLR a Ruska zůstala zachována. V návaznosti na toto zveřejnění výsledků šetření jim byla rovněž poskytnuta lhůta k vyjádření. Komise zohlednila všechny obdržené připomínky.

(348)

S ohledem na článek 109 nařízení 2018/1046 (106), pokud má být částka vrácena na základě rozsudku Soudního dvora Evropské unie, měla by být pro zaplacení úroku použita sazba, kterou uplatňuje Evropská centrální banka na své hlavní refinanční operace, uveřejněná v řadě C Úředního věstníku Evropské unie a platná první kalendářní den každého měsíce.

(349)

Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného čl. 15 odst. 1 nařízení (EU) 2016/1036,