(EU) 2021/582Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/582 ze dne 9. dubna 2021 o uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz plochých válcovaných výrobků z hliníku pocházejících z Čínské lidové republiky

Publikováno: Úř. věst. L 124, 12.4.2021, s. 40-115 Druh předpisu: Prováděcí nařízení
Přijato: 9. dubna 2021 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 13. dubna 2021 Nabývá účinnosti: 12. října 2021
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



12.4.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 124/40


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2021/582

ze dne 9. dubna 2021

o uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz plochých válcovaných výrobků z hliníku pocházejících z Čínské lidové republiky

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na čl. 7 odst. 4 uvedeného nařízení,

po konzultaci s členskými státy,

vzhledem k těmto důvodům:

1.   POSTUP

1.1.   Zahájení

(1)

Dne 14. srpna 2020 zahájila Evropská komise (dále jen „Komise“) antidumpingové šetření týkající se dovozu plochých válcovaných výrobků z hliníku (dále též jen „hliníkové válcované výrobky“ nebo „dotčený výrobek“) pocházejících z Čínské lidové republiky (dále jen „ČLR“ nebo „dotčená země“) na základě článku 5 základního nařízení. Oznámení o zahájení antidumpingového řízení (dále jen „oznámení o zahájení řízení“) zveřejnila v Úředním věstníku Evropské unie (2).

(2)

Komise zahájila šetření na základě podnětu, který dne 30. června 2020 podalo sdružení European Aluminium (dále jen „žadatel“) jménem výrobců plochých válcovaných výrobků z hliníku. Žadatel představuje více než 25 % celkové výroby plochých válcovaných výrobků z hliníku v Unii. Jak je mimoto uvedeno v poznámce o reprezentativnosti, podnět podpořili výrobci, kteří v období šetření představovali více než 80 % celkové výroby v Unii, jež není určena pro vlastní spotřebu. Podnět obsahoval důkazy o dumpingu a výsledné podstatné újmě, které byly dostatečné k zahájení šetření.

1.2.   Celní evidence

(3)

Podle čl. 14 odst. 5a základního nařízení by měla Komise, pokud nemá dostatečné důkazy o tom, že nejsou splněny určité požadavky, zavést v období předběžného poskytování informací celní evidenci dovozu, který je předmětem antidumpingového šetření. Jak je uvedeno v čl. 10 odst. 4 písm. d) základního nařízení, jedním z těchto požadavků je, že vedle výše dovozu, která způsobila újmu během šetřeného období, došlo k dalšímu podstatnému zvýšení dovozu. Jak je patrné z tabulky č. 1, dovoz plochých válcovaných výrobků z hliníku pocházejících z ČLR vykázal ve srovnání s obdobím šetření během čtyř měsíců po zahájení řízení pokles o 26 %. Jelikož ve spisu nebyly žádné údaje o tom, že dovoz plochých válcovaných výrobků z hliníku definovaných v 55. bodě odůvodnění podléhá sezónním výkyvům, nepovažovala Komise za nutné porovnat také úroveň dovozu v období od září do prosince 2019 s úrovní dovozu během stejných měsíců v předchozím roce. Údaje po zahájení šetření byly založeny na kódech TARIC vytvořených pro dotčený výrobek při zahájení šetření. To bylo srovnáno s měsíčním průměrným dovozem z ČLR za dobu čtyř měsíců v období šetření.

Tabulka č. 1

Dovoz z Číny v období šetření a po zahájení šetření (v t)

 

Období šetření

Měsíční průměr za období šetření

Září až prosinec 2020

Měsíční průměr za období září až prosinec 2020

Dovoz z Číny do EU

265 727

22 144

88 576

16 382

Zdroj: Eurostat a databáze Surveillance

(4)

Komise proto nezavedla celní evidenci dovozu dotčeného výrobku podle čl. 14 odst. 5a základního nařízení, jelikož nebyla splněna podmínka stanovená v čl. 10 odst. 4 písm. d) základního nařízení, tj. další podstatné zvýšení dovozu.

1.3.   Zúčastněné strany

(5)

V oznámení o zahájení řízení vyzvala Komise zúčastněné strany, aby ji za účelem účasti v šetření kontaktovaly. O zahájení šetření mimoto výslovně informovala žadatele, známé výrobce v Unii, známé vyvážející výrobce a orgány v ČLR, známé dovozce a uživatele, jakož i sdružení, o nichž je známo, že se jich zahájení šetření týká, a vyzvala je k účasti.

(6)

Zúčastněné strany měly možnost se k zahájení šetření vyjádřit a požádat o slyšení u Komise a/nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(7)

Několik stran požádalo o slyšení u útvarů Komise. Stranám, které o to požádaly, byla poskytnuta příležitost ke slyšení.

1.4.   Žádost o anonymitu

(8)

Jeden uživatel, společnost A, požádal o anonymitu, aby se zabránilo případným odvetným opatřením ze strany některých žadatelů, kteří byli rovněž jeho dodavateli.

(9)

Sdružení European Aluminium uvedlo, že společnost A nemá v tomto řízení aktivní legitimaci, neboť podle sdružení se nepřihlásila ani neuvedla, že existuje objektivní souvislost mezi jejími činnostmi a obdobným výrobkem, jak je definován v oddíle 2.2. Sdružení rovněž tvrdilo, že zachování důvěrnosti totožnosti společnosti A není odůvodněno rizikem odvetných opatření v EU z tohoto důvodu, že společnost A je usazena v EU, kde platí základní evropské hodnoty, a že by se evropští výrobci obdobného výrobku na takovéto praxi nepodíleli.

(10)

Informace obsažené ve spisu (3) a důvěrné údaje, které společnost A sdělila Komisi, dokládaly, že společnost A byla včas zaregistrována jako zúčastněná strana a prokázala objektivní souvislost mezi její činností a výrobkem, který je předmětem šetření. Pokud jde o důvody žádosti o anonymitu, Komise měla za to, že společnost svou žádost dostatečně odůvodnila. Společnost A poskytla zejména řádně doložené informace o obavách z obchodních odvetných opatření z důvodu povahy svých činností a svých obchodních vztahů s jinými stranami působícími na daném trhu. Komise proto udělila dotyčné společnosti pro účely tohoto šetření anonymitu.

1.5.   Připomínky k zahájení řízení

1.5.1.   Připomínky k újmě

(11)

Společnosti A a Shanghai Huafon Aluminium Corporation (dále jen „Huafon“) si stěžovaly na nedostatečné odůvodnění týkající se vyloučení výrobků uvedených v 57. bodě odůvodnění a v definici výrobku, který je předmětem šetření, v oznámení o zahájení řízení.

(12)

Základní nařízení stanoví, že by podnět měl obsahovat úplný popis výrobku označeného za dumpingový. Nestanoví žádný požadavek, aby žadatel uvedl odůvodnění, pokud jde o výrobky, které si nepřeje do podnětu zahrnout. Z tohoto důvodu bylo dotyčné tvrzení zamítnuto.

(13)

Společnost A rovněž tvrdila, že vzhledem k tomu, že podnět podali výrobci představující pouze 80 % výroby v Unii, lze předpokládat, že výrobcům představujícím 20 % výroby v Unii nebyla podstatná újma způsobena.

(14)

Úroveň podpory pro zahájení šetření nenaznačuje újmu, která byla způsobena výrobnímu odvětví Unie. Právní požadavky týkající se zahájení šetření jsou stanoveny v článku 5 základního nařízení. Podnět obsahoval dostatečné důkazy odůvodňující zahájení šetření podle čl. 5 odst. 2. Jak mimoto připomenula společnost A, podnět podali a podpořili výrobci v Unii představující 80 % celkové výroby v Unii, která není určena pro vlastní spotřebu, což zjevně představuje podstatnou část výrobního odvětví Unie, jak se vyžaduje v čl. 5 odst. 4. Z těchto důvodů Komise toto tvrzení zamítla.

(15)

Týž uživatel tvrdil, že se některé ukazatele újmy popsané v podnětu zakládaly na výrobcích vyloučených z rozsahu šetření. Jelikož však toto tvrzení nebylo dostatečně konkrétní a každopádně nebylo doloženo důkazy, bylo zamítnuto.

(16)

Jeden uživatel, společnost Valeo Systèmes Thermiques SAS (dále jen „Valeo“), tvrdil, že žadatel přistoupil k analýze újmy podle jednotlivých segmentů a že tato analýza neprokázala újmu u plochých válcovaných výrobků z hliníku určených pro tepelné výměníky (dále jen „hliníkové válcované výrobky pro tepelné výměníky“) do automobilů, a to vzhledem k minimálním rozpětím cenového podbízení a prodeje pod cenou uvedeným v podnětu. Společnost Valeo odkázala rovněž na finanční výkazy hlavního výrobce této kategorie výrobků a uvedla, že v roce 2019 a v první polovině roku 2020 vykázal dobré finanční výsledky a neoznačil dovoz z ČLR jako riziko.

(17)

Komise uvedla, že podnět neobsahoval úplnou analýzu újmy pro jednotlivé segmenty, nýbrž spíše výpočty cenového podbízení a prodeje pod cenou u tří reprezentativních typů výrobku, včetně hliníkových válcovaných výrobků pro tepelné výměníky do automobilů. Pokud jde o tento typ výrobku, podnět neobsahoval všechny konkrétní ukazatele újmy. Podnět obsahoval spíše jeden soubor všech ukazatelů týkajících se obdobného výrobku jako celku, nikoli však analýzu újmy pro jednotlivé segmenty.

(18)

Pokud jde o hlavního výrobce hliníkových válcovaných výrobků pro tepelné výměníky do automobilů, Komise uvedla, že jeho sortiment výrobků není omezen výlučně na hliníkové válcované výrobky pro tepelné výměníky do automobilů, nýbrž zahrnuje také výrobky pro systémy vytápění, ventilace, klimatizace a chlazení (dále jen „systémy HVACR“). Finanční výkazy tohoto výrobce se mimoto netýkají výlučně jeho prodeje v Unii, nýbrž spíše jeho činnosti v celosvětovém měřítku, což vysvětluje, proč ČLR neuvádí jako riziko. Tato tvrzení byla proto zamítnuta.

(19)

Společnost Valeo a společnost A tvrdily, že podnět neobsahoval důkazy o tom, že výrobnímu odvětví Unie byla způsobena podstatná újma, neboť několik ukazatelů, jako je prodej na vývoz, investice, kapacita, zásoby, cena a zaměstnanost, vykazovalo pozitivní trend.

(20)

Komise připomněla, že se v čl. 5 odst. 2 písm. d) základního nařízení vyžaduje, aby byly ve fázi zahájení šetření přezkoumány mimo jiné příslušné činitele újmy. Článek 5 základního nařízení výslovně nevyžaduje, aby k zjištění podstatné újmy vykazovaly zhoršení všechny činitele újmy uvedené v čl. 3 odst. 5 uvedeného nařízení. Znění čl. 5 odst. 2 základního nařízení ve skutečnosti uvádí, že podnět musí obsahovat informace o vývoji objemu dovozu označeného za dumpingový, účinku tohoto dovozu na ceny obdobného výrobku na trhu Unie a následném dopadu dovozu na výrobní odvětví Unie, doložený příslušnými činiteli a ukazateli, jako jsou činitele a ukazatele (nikoli však nutně všechny) uvedené v čl. 3 odst. 3 a 5 základního nařízení, které ovlivňují stav výrobního odvětví Unie. Konkrétní analýza újmy v podnětu ve skutečnosti ukázala, že existují dostatečné důkazy o významném pronikání čínského dovozu na trh EU za ceny, které byly podstatně nižší než ceny výrobního odvětví Unie a podbízely se vůči nim. Podnět obsahoval důkazy o tom, že to mělo významný nepříznivý dopad na stav výrobního odvětví Unie v období od roku 2016 do roku 2019, například pokud jde o podíl na trhu a ziskovost. Tato tvrzení byla proto zamítnuta.

(21)

Jiná zúčastněná strana, společnost Nilo Asia PTE Ltd/Lodec Metall-Handel Niederlassung Bremen der O. Wilms GMBH (dále jen „Nilo“), tvrdila, že kódy KN použité pro výpočty cenového podbízení a prodeje pod cenou neumožňují identifikaci plechů a běžných plátů a mohly by vést k nepřesnostem. Zpochybnila rovněž metodu výpočtu v případě výpočtu prodeje pod cenou.

(22)

Pokud jde o metodu výpočtu prodeje pod cenou, Komise se domnívala, že žadatel použil ke stanovení vývozní ceny na základě vykládky v EU objektivní údaje a metodiku. Kódy KN, jak je ověřila Komise, byly mimoto v této fázi řízení správné. Cílová cena v Unii vycházela z výrobních nákladů žadatele zvýšených o cílový zisk ve výši 6 % v souladu s článkem 7 základního nařízení. Komise proto zjistila, že žadatel správně stanovil prodej pod cenou, a toto tvrzení bylo zamítnuto.

(23)

Společnost Nilo a vyvážející výrobce Xiamen Xiashun Aluminium Foil Co., Ltd. (dále jen „Xiamen Xiashun“) tvrdili, že celková spotřeba v EU byla žadatelem nadhodnocena. Společnosti odkázaly na zprávu sdružení European Aluminium z roku 2019 (4), která uváděla spotřebu ve výši 5,447 milionu tun.

(24)

Komise podotkla, že se rozsah tohoto šetření liší od uvedené zprávy. Jak je uvedeno v oznámení o zahájení řízení, několik výrobků bylo z definice výrobku vyloučeno. Tato zpráva se rovněž vztahuje nejen na EU, nýbrž zahrnuje i další země, které jsou členy ESVO, jako je Norsko, Švýcarsko a Turecko. Vzhledem k těmto rozdílům bylo toto tvrzení zamítnuto.

(25)

Jeden vyvážející výrobce, společnost Xiamen Xiashun, zpochybnil tvrzení žadatele, že ceny dovozu z ČLR jsou trvale nižší než ceny dovozu z jiných zemí, a to z toho důvodu, že analýza založená na všech zahrnutých kódech KN nebyla dostatečně přesná. Společnost předložila analýzu kódu KN 7607 11 90, z níž vyplývá, že turecké ceny byly nejnižší, a že újma, která byla způsobena výrobnímu odvětví Unie, byla zapříčiněna dovozem z jiných zemí než ČLR.

(26)

Komise poukázala na skutečnost, že taková analýza je omezena na jeden kód KN a nevylučuje tvrzení žadatele. Pokud jde o celkovou analýzu dovozu během posuzovaného období, odkazuje se na 51. až 59. bod odůvodnění. Z tohoto důvodu bylo dotyčné tvrzení zamítnuto.

(27)

Společnost Xiamen Xiashun rovněž tvrdila, že podnět neobsahoval skutečné důkazy o existenci podstatné újmy způsobené dovozem pocházejícím z ČLR, a poukázala na chyby v tvrzeních o makroekonomických a mikroekonomických ukazatelích. Tato strana zpochybnila spolehlivost a přesnost ukazatelů uvedených v podnětu a odkázala na několik izolovaných prvků týkajících se různých výrobců v Unii, které údajně ovlivnily ukazatele. Neprokázala však, jak by tyto příklady mohly zpochybnit celkové hodnocení Komise, že podnět obsahoval dostatečné důkazy odůvodňující zahájení tohoto řízení.

(28)

Několik zúčastněných stran tvrdilo, že hliníkové válcované výrobky pro tepelné výměníky do automobilů a materiál na fólie je třeba z rozsahu šetření vyloučit, nebo že přinejmenším vyžadují samostatnou analýzu týkající se jednotlivých segmentů.

(29)

Ve fázi zahájení řízení nic nenasvědčovalo tomu, že by tyto segmenty musely být analyzovány samostatně. V průběhu šetření Komise shromáždila připomínky zúčastněných stran týkající se dotčeného výrobku, žádostí o vyloučení a potřeby analýzy podle jednotlivých segmentů. Žádosti o vyloučení jsou analyzovány v 61. až 105. bodě odůvodnění, zatímco předpokládaná potřeba analýzy podle segmentů je zkoumána v 38. až 45. bodě odůvodnění.

1.5.2.   Připomínky k dumpingu

(30)

Jeden dovozce, společnost Nilo, zpochybnil metodiku a kódy KN, které žadatel použil ve výpočtech dumpingu týkajících se plechů a běžných plátů, a domníval se, že to představuje závažnou chybu v podnětu.

(31)

Komise měla za to, že žadatel použil objektivní údaje a metodiku pro stanovení vývozní ceny. Kódy KN, jak je ověřila Komise, byly mimoto v této fázi řízení správné. Pokud jde o výpočet dumpingu, vzhledem k úrovni běžné hodnoty stanovené v podnětu pro plechy a běžné hliníkové pláty by závěr ohledně zjištění dumpingu byl totožný, tj. výsledné dumpingové rozpětí by značně překračovalo minimální prahovou hodnotu. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(32)

Jeden z vyvážejících výrobců zařazených do vzorku, společnost Xiamen Xiashun, uvedl, že podnět neobsahuje dostatečné důkazy o dumpingu. Podle společnosti byla cena hliníkových ingotů navýšena a stejně tak i běžná hodnota. Společnost se zejména domnívala, že průměrná cena hliníkového ingotu v roce 2019, která byla použita pro výpočet dumpingu, činila 1 792 USD, a nikoli 2 300 až 2 700 EUR za tunu, jak je uvedeno v podnětu. Společnost se rovněž domnívala, že spotřeba jednoho až dvou hliníkových ingotů potřebných k výrobě jedné tuny běžných hliníkových plátů uvedená v podnětu byla příliš vysoká. Společnost Xiamen Xiashun dále tvrdila, že náklady na přepravu běžných plátů ve výši 107,77 EUR za tunu použité v podnětu při výpočtu dumpingu jsou příliš vysoké ve srovnání s jejími vlastními náklady na přepravu téhož výrobku (5).

(33)

Komise tato tvrzení zamítla. Cena hliníkového ingotu použitá žadatelem pro výpočty činila 1 797 EUR za tunu, a nikoli 2 300 EUR až 2 700 EUR za tunu, jak tvrdila společnost Xiamen Xiashun (6). Komise se navíc domnívala, že jak spotřeba hliníkových ingotů na výrobu jedné tuny běžných plátů, tak náklady na dopravu použité žadatelem byly podloženy dostatečnými důkazy. I kdyby přepočítala běžnou hodnotu s použitím dopravních nákladů navržených společností Xiamen Xiashun, výsledné dumpingové rozpětí by značně převyšovalo minimální prahovou hodnotu. Na tomto základě měla Komise za to, že podnět obsahuje dostatečné důkazy o dumpingu, aby bylo možné zahájit řízení.

1.6.   Výběr vzorku

(34)

V oznámení o zahájení řízení Komise uvedla, že v souladu s článkem 17 základního nařízení bude možná nutné vybrat vzorek zúčastněných stran.

1.6.1.   Výběr vzorku výrobců v Unii

(35)

V oznámení o zahájení řízení Komise uvedla, že předběžně vybrala vzorek výrobců v Unii. Komise vybrala vzorek na základě objemu výroby a prodeje obdobného výrobku v Unii během období šetření. Tento vzorek sestával ze tří výrobců v Unii. Výrobci v Unii zařazení do vzorku představovali 35 % odhadované celkové výroby a 35 % odhadovaného celkového objemu prodeje obdobného výrobku v Unii. Komise zúčastněné strany vyzvala, aby se k předběžnému vzorku vyjádřily. Sdružení European Aluminium podalo připomínky jménem dvou svých členů vybraných do vzorku. Jedna společnost předběžně zařazená do vzorku požadovala, aby byl do vzorku zařazen pouze jeden ze jejích výrobních závodů, neboť tento výrobní závod vyrábí právě typické výrobky dovážené z ČLR. Rovněž tvrdila, že v důsledku zařazení pouze jednoho výrobního závodu by byl vzorek reprezentativnější. Komise uvedla, že společnosti zařazené do vzorku tvoří jednotlivé právní subjekty a že na základě vnitřní organizace v rámci právního subjektu není možné rozlišení, zda všechny dílčí subjekty patří k témuž právnímu subjektu. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(36)

Jiná společnost zařazená do vzorku tvrdila, že zařazení pouze jednoho právního subjektu v rámci její skupiny do vzorku ztíží ověření, protože informační a účetní systém je veden na úrovni skupiny. Vzhledem k omezenému času, který je k dispozici, se Komise rozhodla omezit se na dotčený právní subjekt. Avšak vzhledem k prodejním kanálům u výrobků vyráběných tímto právním subjektem a ke skutečnosti, že do prodeje mohou být zapojeny společnosti ve spojení, musely příslušné části dotazníku vyplnit i jiné subjekty v rámci skupiny.

(37)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem byl vzorek považován za reprezentativní pro výrobní odvětví Unie.

1.6.2.   Výběr vzorku dovozců

(38)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala dovozce, kteří nejsou ve spojení, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení řízení.

(39)

Požadované informace poskytli a se zařazením do vzorku souhlasili čtyři dovozci, kteří nejsou ve spojení. V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení vybrala Komise vzorek tří dovozců na základě největšího objemu dovozu. V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení byl výběr vzorku projednán se všemi známými dotčenými dovozci. Žádné připomínky nebyly podány.

1.6.3.   Výběr vzorku vyvážejících výrobců v Číně

(40)

Aby mohla Komise rozhodnout, zda je výběr vzorku nutný, a pokud ano, vzorek vybrat, požádala všechny známé vyvážející výrobce v ČLR, aby poskytli informace uvedené v oznámení o zahájení řízení. Komise mimoto požádala zastoupení Čínské lidové republiky při Evropské unii, aby určilo a/nebo kontaktovalo případné další vyvážející výrobce, kteří by mohli mít zájem o účast v šetření.

(41)

Požadované informace poskytlo a se zařazením do vzorku souhlasilo dvacet čtyři vyvážejících výrobců v dotčené zemi. V souladu s čl. 17 odst. 1 základního nařízení vybrala Komise vzorek tří společností/skupin společností na základě největšího reprezentativního objemu vývozu do Unie, který mohl být ve stanovené lhůtě přiměřeně přezkoumán. Tyto společnosti/skupiny společností představovaly 18,9 % odhadovaného celkového vývozu. V souladu s čl. 17 odst. 2 základního nařízení měli všichni známí dotčení vyvážející výrobci a orgány dotčené země příležitost vyjádřit se k výběru vzorku.

(42)

Dopisem ze dne 27. srpna 2020 podala společnost Yantai Jintai International Trade Co., Ltd (součást „skupiny Nanshan“) své připomínky a požádala o zařazení do vzorku. E-mailem ze dne 2. září 2020 jedna z vybraných společností, společnost Tianjin Zhongwang Aluminium Co., Komisi sdělila, že spolupráci ukončila. Na tomto základě se Komise rozhodla nahradit společnost Tianjin Zhongwang Aluminium Co. skupinou Nanshan. Upravený vzorek rovněž představuje 18,9 % odhadovaného celkového objemu vývozu z Čínské lidové republiky do Unie v období šetření. K upravenému vzorku nebyly obdrženy žádné připomínky.

1.7.   Individuální zjišťování

(43)

Sedmnáct vyvážejících výrobců v Číně, kteří požádali o individuální zjišťování podle čl. 17 odst. 3 základního nařízení, bylo v oznámení o zahájení řízení vyzváno, aby poskytli odpovědi na dotazník. Žádný vyvážející výrobce však ve stanovené lhůtě vyplněný dotazník nepředložil. Žádné individuální zjišťování proto nebylo přiznáno.

1.8.   Dotazníky a inspekce na místě

(44)

Komise zaslala vládě Čínské lidové republiky (dále jen „vláda ČLR“) dotazník týkající se existence podstatných zkreslení v Číně ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Čínské vládě zaslala rovněž dotazník týkající se zkreslení na trhu surovin ve smyslu čl. 7 odst. 2a a 2b základního nařízení.

(45)

Komise zaslala dotazníky také výrobcům v Unii zařazeným do vzorku, dovozcům zařazeným do vzorku, uživatelům a vyvážejícím výrobcům zařazeným do vzorku. Stejné dotazníky byly v den zahájení šetření zpřístupněny rovněž na internetu (7).

(46)

Komise obdržela odpovědi na dotazník od tří výrobců v Unii zařazených do vzorku, sdružení výrobců v Unii, tří dovozců, kteří nejsou ve spojení, zařazených do vzorku, pěti uživatelů a tří společností/skupin vyvážejících výrobců.

(47)

Jeden další uživatel poskytl neúplnou odpověď na dotazník, která neobsahovala smysluplné znění bez důvěrných údajů. Navzdory několika žádostem a upomínkám tento uživatel požadované informace neposkytl. Jeho odpověď na dotazník proto nebyla v analýze zohledněna.

(48)

Vzhledem k výskytu onemocnění COVID-19 a ke karanténním opatřením zavedeným různými členskými státy i různými třetími zeměmi nemohla Komise v prozatímní fázi provést inspekce na místě podle článku 16 základního nařízení. Komise místo toho provedla na dálku křížovou kontrolu všech informací, které považovala za nezbytné pro svá prozatímní zjištění, v souladu se svým oznámením o důsledcích výskytu onemocnění COVID-19 pro antidumpingová a antisubvenční šetření (8). Komise provedla dálkové křížové kontroly těchto společností/stran:

sdružení výrobců v Unii:

sdružení European Aluminium, Brusel, Belgie

výrobci v Unii

Hydro Group (dále jen „skupina Hydro“):

Hydro Aluminium Rolled Products GmbH, Grevenbroich a Hamburk, Německo,

Hydro Aluminium Dormagen GmbH, Dormagen, Německo,

Aluminium Norf GmbH, Neuss, Německo

skupina Elval Halcor:

ELVALHALCOR S.A., Oinofyta, Řecko

Symetal Aluminium Foil Industry Single Member S.A., Atény, Řecko

International Trade S.A., Brusel, Belgie

UACJ ELVAL HEX Materials GmbH, Düsseldorf, Německo,

Vepal, Thiva, Řecko

skupina Aludium:

Aludium Transformacion dc Productos S.L, Amorebieta a Alicante, Španělsko

Aludium France SAS, Castelsarrasin, Francie

uživatelé

společnost A

skupina Valeo

Valeo Systèmes Thermiques, Le Mesnil Saint Denis, Francie

Valeo Autosystemy Sp Zo.o, Skawina, Polsko

Valeo Výměníky Tepla s.r.o., Žebrák, Česká republika

vyvážející výrobci v ČLR

Jiangsu Alcha Aluminum Group Co., Ltd. (dále jen „skupina Jiangsu Alcha“)

skupina Nanshan

Shandong Nanshan Aluminium Co., Ltd.,

Yantai Nanshan Aluminum New Material Co., Ltd.,

Longkou Nanshan Aluminum Rolling New Material Co., Ltd.,

Yantai Donghai Aluminum Foil Co., Ltd.,

Xiamen Xiashun Aluminium Foil Co., Ltd.

1.9.   Období šetření a posuzované období

(49)

Šetření dumpingu a újmy se týkalo období od 1. července 2019 do 30. června 2020 (dále jen „období šetření“). Zkoumání trendů významných pro posouzení újmy se týkalo období od 1. ledna 2017 do konce období šetření (dále jen „posuzované období“).

1.10.   Vystoupení Spojeného království z EU

(50)

Toto řízení bylo zahájeno dne 14. srpna 2020, tj. během přechodného období dohodnutého mezi Spojeným královstvím a EU, v němž Spojené království nadále podléhalo právu Unie. Toto období skončilo dne 31. prosince 2020. Od 1. ledna 2021 proto společnosti a sdružení ze Spojeného království již nejsou považovány za zúčastněné strany v tomto řízení.

(51)

Prostřednictvím poznámky ke spisu (9) ze dne 18. ledna 2021 vyzvala Komise hospodářské subjekty ze Spojeného království, které se domnívaly, že jsou stále považovány za zúčastněné strany, aby se na ni obrátily. Žádná společnost se nepřihlásila.

(52)

S cílem sladit soubor údajů shromážděných od zúčastněných stran se skutečností, že přechodné období skončilo a Spojené království již nepodléhá právu Unie, byly dotčené zúčastněné strany vyzvány, aby poskytly revidovanou odpověď na dotazník týkající se EU-27.

(53)

Jeden uživatel, společnost Valeo, tvrdil, že podnět je stižen závažnými procesními vadami, neboť vycházel z údajů pro EU-28, včetně Spojeného království, zatímco tato země již v době podání podnětu a zahájení řízení nebyla členským státem.

(54)

Jak je v této souvislosti uvedeno v 50. bodě odůvodnění, Spojené království a EU se dohodly na přechodném období, během něhož Spojené království i nadále podléhalo právu Unie. Toto období skončilo dne 31. prosince 2020 (10). Jelikož řízení bylo zahájeno během přechodného období, byl podnět platně podán na základě EU-28. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

2.   DOTČENÝ VÝROBEK A OBDOBNÝ VÝROBEK

2.1.   Dotčený výrobek

(55)

Dotčeným výrobkem jsou ploché válcované výrobky z hliníku, též legované, též po válcování dále opracované, bez podložky, bez vnitřních vrstev z jiného materiálu,

ve svitcích, svinutých pásech, plátech zkracovaných na míru nebo kruzích o tloušťce 0,2 mm nebo větší, avšak nepřesahující 6 mm,

v plechách o tloušťce převyšující 6 mm,

ve svitcích nebo svinutých pásech o tloušťce 0,03 mm nebo větší, avšak nepřesahující 0,2 mm,

pocházející z Čínské lidové republiky, v současnosti kódů KN ex 7606 11 10 (kódy TARIC 7606111025, 7606111086), ex 7606 11 91 (kódy TARIC 7606119125, 7606119186), ex 7606 11 93 (kódy TARIC 7606119325, 7606119386), ex 7606 11 99 (kódy TARIC 7606119925, 7606119986), ex 7606 12 20 (kódy TARIC 7606122025, 7606122086), ex 7606 12 92 (kódy TARIC 7606129225, 7606129295), ex 7606 12 93 (kód TARIC 7606129386), ex 7606 12 99 (kódy TARIC 7606129925 a 7606129986), ex 7606 91 00 (kódy TARIC 7606910025, 7606910086), ex 7606 92 00 (kódy TARIC 7606920025, 7606920086), ex 7607 11 90 (kódy TARIC 7607119044, 7607119048, 7607119051, 7607119053, 7607119065, 7607119071, 7607119073, 7607119075, 7607119077, 7607119091, 7607119093) a ex 7607 19 90 (kódy TARIC 7607199075, 7607199086) (dále jen „dotčený výrobek“). Kódy KN a TARIC se uvádějí jen pro informaci.

(56)

Dotčený výrobek (11) se běžně označuje jako „ploché válcované výrobky z hliníku“ nebo „hliníkové válcované výrobky“. Je výsledkem čtyř následných výrobních procesů: tavení, odlévání, válcování a konečné úpravy. Některé společnosti mohou zahájit výrobní proces v různé fázi v závislosti na úrovni integrace.

(57)

Z tohoto šetření jsou vyloučeny tyto výrobky:

Hliníkové korpusy, víčka a odtrhávací víčka nápojových plechovek.

Ploché válcované výrobky z hliníku, legované, též po válcování dále opracované, o tloušťce 0,2 mm nebo větší, avšak nepřesahující 6 mm, pro výrobu panelů karoserií v automobilovém průmyslu.

Výrobky z hliníku, ploché válcované, legované, též po válcování již dále neopracované, o tloušťce nejméně 0,8 mm, pro výrobu částí letadel.

(58)

Ploché válcované výrobky z hliníku se používají v široké škále aplikací v odvětvích, jako je stavebnictví, fólie, technické aplikace, doprava a předměty dlouhodobé spotřeby.

2.2.   Obdobný výrobek

(59)

Šetření ukázalo, že tyto výrobky mají stejné základní fyzické, chemické a technické vlastnosti i stejná základní užití:

dotčený výrobek,

výrobek vyráběný a prodávaný na domácím trhu Čínské lidové republiky a

výrobek vyráběný a prodávaný v Unii výrobním odvětvím Unie.

(60)

Komise v této fázi rozhodla, že uvedené výrobky jsou proto obdobnými výrobky ve smyslu čl. 1 odst. 4 základního nařízení.

2.3.   Tvrzení týkající se definice výrobku

(61)

Několik stran předložilo žádosti o vyloučení těchto výrobků: plátované trubky, plátované plechy, plátované a neplátované tenké pásy (finstock) používané při výrobě natvrdo pájených hliníkových tepelných výměníků do automobilů a při výrobě chladičů baterií elektrických vozidel (dále jen „hliníkové válcované výrobky pro tepelné výměníky do automobilů“); hliníkové svitky pro výrobu potahovaných svitků a hliníkových kompozitních panelů (dále jen „kompozitní panely“); litografické desky; fólie pro baterie; konvertovaná hliníková fólie o rozměrech 30 až 60 mikronů (dále jen „ACF-30-60“) a hliníkové válcované výrobky pro použití při výrobě lamel pro žaluzie.

2.3.1.   Hliníkové válcované výrobky pro tepelné výměníky do automobilů

(62)

Několik zúčastněných stran, Huafon, Valeo, Mahle GmbH, Evropské sdružení dodavatelů pro automobilový průmysl („CLEPA“) a TitanX Holding AB (dále jen „TitanX“) tvrdily, že hliníkové válcované výrobky pro tepelné výměníky do automobilů nemají stejné základní fyzické, technické a chemické vlastnosti. Odlišný výrobní proces (specifické vybavení) a chemie (použití patentovaných slitin, které se liší od standardních slitin) mají za následek odlišnou schopnost pájení, tvarovatelnost, pevnost, odolnost vůči korozi a poměr plátování a činí hliníkové válcované výrobky pro tepelné výměníky do automobilů zcela odlišnými od ostatních hliníkových válcovaných výrobků, na něž se vztahuje definice výrobku. Tvrdily rovněž, že hliníkové válcované výrobky pro tepelné výměníky do automobilů nejsou vzájemně zaměnitelné s hliníkovými válcovanými výrobky zahrnutými do definice výrobku, které se používají v jiných aplikacích, a to kvůli jejich jedinečným fyzickým, mechanickým a chemickým vlastnostem, které jsou vyvíjeny společně s odvětvím na začátku hodnotového řetězce a odvětvím na konci hodnotového řetězce. Uvádělo se rovněž, že jsou vyráběny především na zakázku, obchoduje se s nimi v malých objemech představujících méně než 5 % celkového trhu s hliníkovými válcovanými výrobky v EU a prodávají se za vysokou cenu dodavatelům pro automobilový průmysl na prvním stupni, kteří nakupují všechny kategorie hliníkových válcovaných výrobků pro tepelné výměníky do automobilů od stejného dodavatele v rámci jediného kontaktního místa, a to z technických a obchodních důvodů a z důvodu minimalizace rizik.

(63)

Strany dále tvrdily, že hliníkové válcované výrobky pro tepelné výměníky do automobilů lze při celním odbavení identifikovat stejným způsobem jako výrobky, které žadatelé vyloučili z definice výrobku a které jsou určeny pro automobilový (12) nebo letecký průmysl. Uvádělo se, že by podobně jako panely karosérií určené pro automobilový průmysl měly být vyloučeny i hliníkové válcované výrobky pro tepelné výměníky do automobilů.

(64)

Společnost Huafon rovněž tvrdila, že její hliníkové válcované výrobky pro tepelné výměníky do automobilů se liší od těchto výrobků vyráběných v Unii v důsledku odlišného výrobního procesu (kontinuální lití), který poskytuje jedinečné specifikace, pokud jde o různé aspekty, jako je číslo zrnitosti, pevnost, odolnost vůči korozi, formovatelnost, schopnost pájení natvrdo, tolerance a eroze výrobků. Tvrdila rovněž, že většina výrobců v Unii není ochotna dodávat specifické hliníkové válcované výrobky pro tepelné výměníky do automobilů určené pro konkrétní zákazníky.

(65)

Tyto strany odůvodnily své žádosti rovněž těmito prvky:

údajný nedostatek výrobní kapacity výrobního odvětví Unie a neochota investovat do dodatečné kapacity,

spojení mezi dvěma výrobci v Unii, společnostmi Gränges a Impexmetal, které údajně povede k zvýšení cen,

očekávaný nárůst poptávky,

očekávané zvýšení nákladů v důsledku antidumpingových cel a nákladů na novou validaci (13) v době, kdy je jejich výkonnost negativně ovlivněna pandemií, a tudíž negativní dopad na jejich ziskovost,

negativní dopad na dodavatelský řetězec v důsledku validace nových výrobků a slitin a

potřeba dosáhnout cíle Unie v oblasti emisí skleníkových plynů, jehož splnění by jinak bylo ztíženo.

(66)

Komise nejprve uvedla, že hliníkové válcované výrobky pro tepelné výměníky do automobilů patří do skupiny výrobků, která zahrnuje nejen tepelné výměníky do automobilů, nýbrž také tepelné výměníky určené pro systémy HVACR a další použití, jako jsou větrné elektrárny. Hliníkové válcované výrobky pro tepelné výměníky do automobilů, podobně jako tepelné výměníky určené pro systémy HVACR a další použití, zahrnují výrobky, které mohou být plátované (trubky, plechy, tenké pásy (finstock) pro výměníky tepla) či neplátované (tenké pásy (finstock)). Na rozdíl od toho, co uváděl uživatel, společnost Valeo, z důkazů obsažených ve spisu vyplývá, že trh s tepelnými výměníky pro systémy HVACR má smysluplnou velikost a představuje 20 % celkového trhu s tepelnými výměníky v EU. Ze spisu rovněž vyplývá, že tepelné výměníky pro systémy HVCAR jsou podobné, pokud jde o slitinu, kalení a tloušťku, jako tepelné výměníky pro automobilový průmysl.

(67)

Za druhé, na hliníkové válcované výrobky pro tepelné výměníky do automobilů se vztahoval podnět podaný sdružením European Aluminium bez ohledu na jejich použití a tyto výrobky spadají do definice výrobku uvedené v oznámení o zahájení řízení a v 55. až 58. bodě odůvodnění. Hliníkové válcované výrobky pro tepelné výměníky do automobilů lze rovněž zařadit pomocí kódů výrobků předpokládaných v rámci šetření, pokud jde o tloušťku, tvar, použitý materiál, konečnou úpravu a tvrdost.

(68)

Za třetí, šetření ukázalo, že hliníkové válcované výrobky pro tepelné výměníky do automobilů mají stejné základní chemické vlastnosti jako ostatní ploché válcované výrobky z hliníku. I když jsou plátované, jsou složeny z více než 95 % z čistého hliníku podobně jako ostatní ploché válcované výrobky z hliníku. I když se v hliníkových válcovaných výrobcích pro tepelné výměníky do automobilů používají tzv. patentované slitiny, tyto slitiny se velmi podobají ostatním slitinám, neboť jsou většinou získávány ze slitin série 3XXX.

(69)

Pokud jde o fyzické a technické vlastnosti, většina hliníkových válcovaných výrobků má vlastní specifikace v závislosti na použití nebo požadavcích dotčeného konečného uživatele. Skutečnost, že výrobci plochých válcovaných výrobků z hliníku musí splňovat specifikace týkající schopnosti pájení natvrdo, tvarovatelnosti, pevnosti, čísla zrnitosti nebo koroze, neznamená, že tyto výrobky nemají stejné základní technické a fyzické vlastnosti jako ostatní hliníkové válcované výrobky. I kdyby takové základní vlastnosti s některými plochými válcovanými výrobky z hliníku spadajícími do rozsahu šetření nesdílely, což není pravda, měly by stejné základní vlastnosti jako hliníkové válcované výrobky patřící do stejné skupiny výrobků, tj. hliníkové válcované výrobky pro tepelné výměníky určené pro systémy HVACR a další použití.

(70)

Pokud jde o zaměnitelnost, hliníkové válcované výrobky, které patří do různých skupin výrobků, nemusí být vzájemně zaměnitelné z různých důvodů, jako jsou použité specifické úpravy slitin nebo způsob konečné úpravy. Tyto výrobky však spadají do rozsahu šetření, neboť mají stejné základní fyzické, chemické a technické vlastnosti.

(71)

Pokud jde o výrobní proces, Komise zjistila, že hliníkové válcované výrobky pro tepelné výměníky do automobilů jsou výsledkem stejného výrobního procesu, jaký je popsán v 56. bodě odůvodnění, a při jejich výrobě se do značné míry používá stejné zařízení jako u ostatních hliníkových válcovaných výrobků. Skutečnost, že některé slitiny je třeba vyvinout nebo že výrobky musí být validovány, se netýká výrobního procesu, nýbrž spíše fáze výzkumu a vývoje, která je odlišná od výrobního procesu. I kdyby se v případě hliníkových válcovaných výrobků pro tepelné výměníky do automobilů používalo zvláštní zařízení (plátovací stolice, zařízení na řezání), mohlo by být takové zařízení použito k výrobě jiných hliníkových válcovaných výrobků pro tepelné výměníky nebo jednoduše pro jiné hliníkové válcované výrobky určité šířky. Rovněž skutečnost, že některé hliníkové válcované výrobky pro tepelné výměníky do automobilů jsou vyráběny kontinuálním litím, tento výrobek nespecifikuje, neboť stejným způsobem mohou být vyráběny i jiné výrobky, které jsou předmětem šetření.

(72)

Za třetí, pokud jde o uvádění hliníkových válcovaných výrobků pro tepelné výměníky do automobilů na trh, Komise zjistila, že většina hliníkových válcovaných výrobků je vyráběna na zakázku a podíl komoditních výrobků je malý. Vezme-li se v úvahu rovněž skutečnost, že tento výrobek představuje přibližně 9 % spotřeby na trhu Unie, nelze mít za to, že se s ním obchoduje v malých množstvích nebo že představuje specializovaný trh.

(73)

Komise za čtvrté rovněž zjistila, že tepelné výměníky do automobilů nejsou jedinými výrobky spadajícími do rozsahu šetření, které se prodávají dodavatelům pro automobilový průmysl na prvním stupni. I jiné výrobky, jako jsou podvozky a součásti, jsou nakonec určeny pro automobilový průmysl, mají stejný prodejní kanál a rovněž vyžadují validaci. Výrobci tepelných výměníků mohou mimoto pořizovat různé kategorie hliníkových válcovaných výrobků pro tepelné výměníky do automobilů od různých dodavatelů, a nikoli tudíž na základě jediného kontaktního místa, jak bylo mylně uváděno. Komise také zjistila, že výrobci v Unii zařazení do vzorku prodávali významný podíl jiných výrobků spadajících do definice výrobku za vyšší ceny než hliníkové válcované výrobky pro tepelné výměníky do automobilů. Na tyto ostatní výrobky připadalo během období šetření více než 8 % celkového objemu prodeje výrobců v Unii zařazených do vzorku.

(74)

Za páté, Komise nesouhlasila s tím, že by hliníkové válcované výrobky pro tepelné výměníky měly být vyloučeny z důvodu jejich použití v automobilovém průmyslu. Komise připomenula, že ne všechny výrobky určené pro automobilový průmysl jsou z rozsahu šetření vyloučeny. Výrobek, který je předmětem šetření, zahrnuje i hliníkové válcované výrobky pro automobilový průmysl, jako jsou konstrukční díly pro použití v automobilovém průmyslu (podvozek, součásti).

(75)

Pokud jde o tvrzení týkající se zájmu Unie, Komise zjistila, že výrobní odvětví Unie má dostatečnou kapacitu, aby uspokojilo současnou poptávku, a že s ohledem na podmínky hospodářské soutěže a dostupné kapacity v EU neexistuje riziko strukturálního zvýšení cen, jak potvrdilo nedávné rozhodnutí Komise týkající se spojení společností Gränges a Impexmetal (14). Podle informací, které poskytlo výrobní odvětví Unie a které Komise ověřila, výrobní odvětví Unie nedávno investovalo do projektů k zvýšení své výrobní kapacity a má další probíhající projekty. Komise se na základě informací, které má k dispozici, domnívala, že tento nárůst pravděpodobně absorbuje předpokládanou vyšší poptávku po očekávaných změnách modelů výroby automobilů, konkrétně poklesu počtu spalovacích motorů a zvýšení počtu hybridních elektrických vozidel a elektrických vozidel.

(76)

Pokud jde o vyšší náklady, Komise se domnívala, že úroveň zisku dosažená před pandemií umožní výrobcům tepelných výměníků pro automobily absorbovat dodatečné náklady v podobě antidumpingových cel nebo nákladů na validaci, pokud by chtěli přejít zpět k pořizování výrobků od výrobců v Unii. Celková finanční situace těchto společností a skupin, do nichž patří, a například jejich nerozdělený zisk mimoto nenaznačují dramatickou finanční situaci, která by ohrozila zachování jejich činnosti v současné situaci.

(77)

Co se týká dopadu na dodavatelský řetězec, je třeba poznamenat, že se výrobci tepelných výměníků pro automobily běžně spoléhají na dvojí zdroj dodávek konkrétních výrobků a obvykle mají pro každou kategorii výrobků (trubky, plechy, tenké pásy (finstock) pro výměníky tepla) několik ověřených dodavatelů. Výrobci hliníkových válcovaných výrobků pro tepelné výměníky do automobilů v Unii prokazatelně již mnoho let dodávají tyto konkrétní výrobky významným výrobcům ve velkém množství, a to jak v rámci Unie, tak mimo ni. Mají proto k dispozici příslušné zařízení a technické know-how potřebné pro vývoj a dodávky takových výrobků a často se jedná o dodavatele s předběžnou kvalifikací. I když to neznamená, že by uživatelé mohli okamžitě přejít od jednoho dodavatele hliníkových válcovaných výrobků k jinému s ohledem na všechny své výrobky, pokud by si to přáli, výrobní odvětví Unie by bylo schopno čínský dovoz rychle nahradit a nabídnout bezpečný alternativní zdroj dodávek. Jeden z výrobců v Unii tvrdil, že podobný proces již proběhl na trhu USA, kde někteří výrobci mimo USA byli schopni nahradit čínský dovoz po uložení antidumpingových cel na čínské ploché válcované výrobky z hliníku.

(78)

Ačkoli je nesporné, že vývoj elektrických vozidel nové generace sníží emise skleníkových plynů v Unii, Komise se předběžně domnívala, že by výroba hliníku potřebného v těchto vozidlech v EU znamenala menší znečištění než jeho dovoz z ČLR. Bez ohledu na náklady na dopravu z ČLR do EU výroba hliníku v Unii vytváří v průměru přibližně třikrát méně emisí CO2 než v ČLR (15). Na tomto základě měla Komise za to, že uložení cel na hliníkové válcované výrobky pro tepelné výměníky do automobilů z ČLR není neslučitelné s obecnějšími politikami Unie. V této souvislosti jeden vyvážející výrobce, společnost Huafon, tvrdil, že jeho množství vypouštěných emisí CO2 je mnohem nižší než čínský průměr. Toto tvrzení však nebylo podloženo důkazy a nemohlo být v žádném případě extrapolováno na celé čínské odvětví hliníku.

(79)

Dva uživatelé, společnosti Mahle a Titanx, mimoto rovněž uvedli, že by konkurenční výhodu při pořizování hliníkových válcovaných výrobků z Číny, aniž by bylo nutné hradit antidumpingová cla, získali výrobci tepelných výměníků do automobilů mimo Evropský hospodářský prostor (dále jen „EHP“), a odkázali na čínského výrobce tepelných výměníků do automobilů usazeného v Maroku. Komise zjistila, že se investice dotyčných výrobců tepelných výměníků pro automobily uskutečnily za účelem dodávek do zcela nového závodu na výrobu automobilů nacházejícího se mimo EU, přičemž dostupné důkazy poukazují na investici zaměřenou na zásobování místního trhu (16). Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(80)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Komise předběžně zamítla žádost o vyloučení hliníkových válcovaných výrobků pro tepelné výměníky do automobilů z definice výrobku, který je předmětem šetření.

2.3.2.   Hliníkové svitky pro výrobu potahovaných svitků a kompozitních panelů

(81)

Jeden uživatel, společnost A, požádal o vyloučení hliníkových svitků pro výrobu potahovaných svitků a kompozitních panelů z toho důvodu, že tyto svitky mají odlišné fyzické, technické a chemické vlastnosti s ohledem na tahové rovnání a zbytkové napětí, neboť i malá nedokonalost činí výrobek nepoužitelným pro účel, pro který byl pořízen.

(82)

Vzhledem k omezením týkajícím se vysoké kvality společnost tvrdila, že tento výrobek není zaměnitelný s jinými hliníkovými válcovanými výrobky a nelze jej nahradit jinými výrobky. Pokud jde o výrobní proces, tato strana tvrdila, že čínští výrobci vyrábějí dotyčný typ výrobku na nejmodernějším vybavení (tandemové linky pro válcování za tepla, tahové rovnání a konečnou tepelnou úpravu), což vede k vyšší kvalitě a produktivitě, jakož i k nižším nákladům.

(83)

Tatáž strana také uvedla, že se potýkala se značnými obtížemi nejen při nákupu dotčeného typu výrobku s požadovanými vlastnostmi od výrobního odvětví Unie, nýbrž také při přechodu z některých svých čínských zdrojů na zdroje v Unii. Rovněž tvrdila, že daný typ výrobku představuje značnou část jejích výrobních nákladů a že v případě uložení cel by musela validovat nové dodavatele, což by vedlo k zvýšení jejích nákladů.

(84)

Komise zjistila, že hliníkové svitky pro výrobu potahovaných svitků a kompozitních panelů spadají do definice výrobku uvedené v 55. až 58. bodě odůvodnění a mohou být zařazeny pomocí kódů výrobků předpokládaných v rámci šetření, pokud jde o tloušťku, tvar, použitý materiál, konečnou úpravu a tvrdost. Mají rovněž stejné základní chemické, technické a fyzické vlastnosti jako ostatní ploché válcované výrobky z hliníku, neboť se skládají z více než 95 % z čistého hliníku podobně jako ostatní hliníkové válcované výrobky. Mimoto jsou vyrobeny z podobných slitin a mají podobnou konečnou úpravu, tvrdost a tloušťku jako ostatní ploché válcované výrobky z hliníku spadající do rozsahu šetření. Tahové rovnání není proces, který se uplatňuje výhradně u daného typu výrobku, neboť se používá i u jiných kategorií plochých válcovaných výrobků z hliníku, jako jsou hliníkové válcované výrobky pro tepelné výměníky.

(85)

Pokud jde o zaměnitelnost, hliníkové válcované výrobky, které patří do různých skupin výrobků, nemusí být vzájemně zaměnitelné z různých důvodů, jako jsou použité specifické úpravy slitin nebo způsob konečné úpravy. Tyto výrobky však spadají do definice výrobku, který je předmětem šetření, jelikož mají stejné základní fyzické, chemické a technické vlastnosti.

(86)

Co se týká výrobního procesu, Komise měla předběžně za to, že hliníkové svitky pro výrobu potahovaných svitků a kompozitních panelů jsou výsledkem stejného výrobního procesu, jak je popsán v 56. bodě odůvodnění, a při jejich výrobě se do značné míry používá stejné zařízení jako u ostatních hliníkových válcovaných výrobků. Skutečnost, že čínští výrobci údajně používají nejmodernější vybavení, výrobek nijak neodlišuje. Někteří výrobci v Unii mají každopádně podobné výrobní zařízení.

(87)

Komise však uznala specifičnost výrobků, které vyrábí společnost A, a obtíže, s nimiž se potýká při pořizování hliníkových svitků pro výrobu potahovaných svitků a kompozitních panelů v Unii. Výrobní odvětví Unie dosud nepředložilo žádné důkazy o opaku. Komise navíc s ohledem na výrobce v Unii zařazené do vzorku předběžně zjistila, že žádný z nich nevyrábí takovéto zvláštní typy výrobku určené pro volný trh v dostatečném množství. Podíl kompozitních panelů v celkové skupině plochých válcovaných výrobků z hliníku v Unii lze mimoto odhadnout na méně než 2 %.

(88)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem a na základě důkazů, které má Komise k dispozici, dospěla Komise k prozatímnímu závěru, že by dovoz hliníkových svitků měl být vyloučen z platby cla, pokud se tyto svitky používají pro výrobu potahovaných svitků a kompozitních panelů.

2.3.3.   Litografické desky a fólie pro baterie

(89)

Jeden vyvážející výrobce, společnost Xiamen Xiashun, požádal o objasnění, zda se definice výrobku vztahuje i na litografické desky a fólie pro baterie. V této souvislosti tvrdil, že se tyto výrobky liší od tenkých pásů (finstock) pro výměníky tepla, pokud jde o použití, cílový trh, fyzické a chemické vlastnosti a výrobní procesy.

(90)

V tomto ohledu je třeba nejprve poznamenat, že litografické desky a fólie pro baterie spadají do definice výrobku, jak je uvedena v 55. až 58. bodě odůvodnění, a lze je zařadit pomocí kódů výrobků předpokládaných v rámci šetření, pokud jde o tloušťku, tvar, použitý materiál, konečnou úpravu a tvrdost.

(91)

Za druhé, na rozdíl od argumentů předložených touto stranou je definice výrobku v tomto šetření mnohem širší a neomezuje se pouze na tenké pásy (finstock) pro výměníky tepla. Při šetření bylo rovněž zjištěno, že litografické desky a fólie pro baterie mají stejné základní chemické vlastnosti jako ostatní ploché válcované výrobky z hliníku, neboť se skládají z více než 95 % z čistého hliníku podobně jako ostatní hliníkové válcované výrobky. Jsou rovněž vyrobeny z podobných slitin a mají podobnou konečnou úpravu, tvrdost a tloušťku jako ostatní hliníkové válcované výrobky, které jsou předmětem šetření. Kromě toho skutečnost, že tyto výrobky jsou určeny pro zvláštní použití v konkrétních odvětvích, není jedinečná, neboť většina plochých válcovaných výrobků z hliníku má své vlastní specifikace v závislosti na použití nebo požadavcích dotčeného konečného uživatele.

(92)

Pokud jde o výrobní proces, Komise se domnívala, že litografické desky a fólie pro baterie jsou výsledkem stejného výrobního procesu, jaký je popsán v 56. bodě odůvodnění, a při jejich výrobě se do značné míry používá stejné zařízení jako u ostatních hliníkových válcovaných výrobků. Skutečnost, že tyto výrobky vyžadují zvláštní vybavení (odmašťování, tahové rovnání), není jedinečná, neboť takové zařízení lze použít i k výrobě jiných hliníkových válcovaných výrobků. Na tomto základě Komise předběžně potvrdila, že litografické desky a fólie pro baterie jsou součástí rozsahu šetření.

2.3.4.   Fólie ACF-30-60

(93)

Vyvážející výrobce, skupina Nanshan, požádal o objasnění, zda se toto šetření vztahuje na konvertované hliníkové fólie o rozměrech 30 až 60 mikronů, a požádal o jejich vynětí z definice výrobku. Tvrdil, že fólie ACF-30-60 má dvě různé strany (matnou a lesklou), vyrábí se z určitých slitin (1xxx a 8xxx) a musí být v souladu s právními předpisy EU pro styk s potravinami (nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1935/2004 (17), nařízení Komise (ES) č. 2023/2006 (18), směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/62/ES (19) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 (20) (nařízení REACH)) a evropskou normou CEN EN 602. Rovněž poukázal na skutečnost, že v předchozím šetření zaměřeném na obcházení opatření (21) považovala Komise konvertované hliníkové fólie a hliníkové fólie pro domácnost za odlišné výrobky, a to na základě specifikací týkajících se hliníkových slitin, smáčitelnosti a pórů.

(94)

Tatáž strana poukázala rovněž na konečné užití a aplikace, a zejména na skutečnost, že se fólie ACF-30-60 používá především pro potravinářské účely, zatímco hlavním konečným užitím dotčeného výrobku jsou údajně víčkové fólie a farmaceutické fólie. Kromě toho tvrdila, že fólie ACF-30-60 nekonkuruje dotčenému výrobku a není s ním zaměnitelná, jelikož na rozdíl od odběratelů plochých válcovaných výrobků z hliníku působí odběratelé fólie ACF-30-60 v potravinářském nebo farmaceutickém průmyslu a fólie ACF-30-60 se prodává za vyšší ceny. Tatáž strana také tvrdila, že výrobní proces je odlišný vzhledem k doválcování vedoucímu k matné a lesklé straně a že „žadatelé“ většinou fólii ACF-30-60 nevyrábějí.

(95)

V této souvislosti je třeba nejprve poznamenat, že fólie ACF-30-60 spadá do definice výrobku, jak je uvedena v 55. až 58. bodě odůvodnění, a je zařazena pomocí kódů výrobků předpokládaných v rámci šetření, pokud jde o tloušťku, tvar, použitý materiál, konečnou úpravu a tvrdost. Komise rovněž zjistila, že fólie ACF-30-60 má stejné základní chemické vlastnosti jako jiné ploché válcované výrobky z hliníku, neboť se skládá z více než 95 % z čistého hliníku podobně jako ostatní hliníkové válcované výrobky. Je rovněž vyrobena z podobných slitin a má podobnou konečnou úpravu, tvrdost a tloušťku jako ostatní hliníkové válcované výrobky, které jsou předmětem šetření.

(96)

Za druhé skutečnost, že tyto výrobky mají dvě různé strany a musí splňovat určité právní předpisy týkající se potravin, není jedinečná, neboť většina válcovaných hliníkových výrobků má své vlastní specifikace v závislosti na použití nebo požadavcích dotčeného konečného uživatele a musí splňovat určité právní požadavky. To se týká například jiných potravinářských výrobků, na které se vztahuje toto řízení.

(97)

Pokud jde o předchozí šetření zaměřené na obcházení opatření, v čl. 1 odst. 4 nařízení (EU) 2017/271 byly z rozšíření stávajících antidumpingových cel vyloučeny pouze hliníkové fólie dovážené pro jiné účely než pro použití v domácnostech. V důsledku toho se uvedená opatření nevztahovala na hliníkovou fólii používanou jako konvertovaná fólie. V nařízení (EU) 2017/271 však bylo nakonec uznáno, že na základě technických vlastností slitin, smáčitelnosti a pórů není možné rozlišovat mezi konvertovanými hliníkovými fóliemi a fóliemi, jichž se toto šetření týká, skutečně sloužícími pro použití v domácnosti (viz 72. bod odůvodnění uvedeného nařízení). Analýza byla každopádně provedena pouze ve vztahu k určení prvků, které by umožnily rozlišovat mezi hliníkovou fólií pro domácnost a konvertovanou hliníkovou fólií v souvislosti se zjištěnými praktikami obcházení, pokud jde o mírně upravené hliníkové fólie pro domácnost. Závěry vyvozené v tomto šetření proto nemají žádný vliv na předmětné šetření.

(98)

Pokud jde o konečné užití, Komise se domnívala, že tyto parametry nejsou relevantní pro podporu žádosti o vyloučení výrobku, pokud daný typ výrobku má stejné základní fyzické, chemické a technické vlastnosti jako jiné hliníkové válcované výrobky. V daném případě šetření každopádně odhalilo, že na rozdíl od toho, co tvrdí tato strana, jsou ploché válcované výrobky z hliníku určeny nejen pro víčkové fólie nebo farmaceutické fólie, nýbrž také k balení potravin, jak je uvedeno v podnětu a jak potvrdilo šetření.

(99)

Co se týká zaměnitelnosti, Komise zjistila, že tento parametr není relevantním argumentem na podporu žádosti o vyloučení výrobku, pokud má dotčený výrobek stejné základní fyzické, chemické a technické vlastnosti jako ostatní hliníkové válcované výrobky. V daném případě sice mají ploché válcované výrobky z hliníku, které patří do různých skupin výrobků, stejné základní vlastnosti a jsou vyráběny na stejném zařízení, nemusí však být vzájemně zaměnitelné z různých důvodů, jako jsou použité specifické úpravy slitin nebo způsob konečné úpravy. Tyto výrobky však spadají do definice výrobku, který je předmětem šetření, jelikož mají stejné základní fyzické, chemické a technické vlastnosti.

(100)

Pokud jde o výrobní proces, fólie ACF-30-60 je výsledkem stejného výrobního procesu, který je popsán v 56. bodě odůvodnění, a při výrobě se do značné míry používá stejné zařízení jako u ostatních hliníkových válcovaných výrobků. Skutečnost, že výrobek musí projít určitým procesem konečné úpravy, neznamená, že se výrobek liší, pokud má stejné základní fyzické, chemické a technické vlastnosti jako jiné hliníkové válcované výroby.

(101)

Rovněž tvrzení, že většina žadatelů fólie ACF-30-60 nevyrábí, nebylo doloženo důkazy. Komise naopak zjistila, že výrobní odvětví Unie tyto výrobky vyrábí.

(102)

S ohledem na výše uvedené skutečnosti Komise žádost o vyloučení fólie ACF-30-60 z rozsahu šetření předběžně zamítla.

2.3.5.   Hliníkové válcované výrobky pro použití při výrobě lamel pro žaluzie

(103)

Jeden uživatel, společnost OPL System AB, požádal o vyloučení hliníkových válcovaných výrobků pro použití při výrobě žaluzií z rozsahu šetření. Tvrdil, že na trhu Unie neexistuje žádný výrobce takového materiálu, a odkázal na nařízení Rady (EU) 2019/2220 (22), které stanoví bezcelní dovozní kvótu pro pásy nebo fólie ze slitiny hliníku a hořčíku pro použití při výrobě lamel pro žaluzie. Tvrdil rovněž, že dotyčný výrobek musí splňovat specifikace vypracované pro jeho výrobní zařízení.

(104)

Komise uvedla, že tato zúčastněná strana nepředložila žádné podpůrné důkazy, které by prokazovaly, že dotyčný výrobek nemá stejné základní chemické, fyzické a technické vlastnosti jako ostatní ploché válcované výrobky z hliníku, které jsou předmětem šetření. Tato zúčastněná strana navíc neposkytla důkazy o údajné neschopnosti výrobního odvětví Unie vyrábět dotyčný výrobek. Výrobní odvětví Unie naopak uvedlo, že je schopno tento výrobek vyrábět.

(105)

Jelikož nebyly předloženy žádné další důkazy, Komise tuto žádost o vyloučení výrobku předběžně zamítla.

3.   DUMPING

3.1.   Postup pro určení běžné hodnoty podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení

(106)

Důkazy, které byly k dispozici při zahájení šetření, naznačovaly existenci podstatných zkreslení v ČLR ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení. Komise proto považovala za vhodné zahájit šetření s ohledem na čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

(107)

Za účelem shromáždění údajů nezbytných pro případné použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení vyzvala Komise všechny vyvážející výrobce v dotčené zemi, aby poskytli informace o vstupech používaných při výrobě plochých válcovaných výrobků z hliníku. Příslušné informace poskytlo čtrnáct vyvážejících výrobců.

(108)

Jak bylo zmíněno výše v 44. bodě odůvodnění, Komise rovněž požádala čínskou vládu, aby odpověděla na dotazník týkající se údajné existence zkreslení v ČLR. Odpověď neobdržela. Následně Komise informovala čínskou vládu o svém záměru uplatnit článek 18 základního nařízení a použít k určení existence podstatných zkreslení v ČLR dostupné údaje. Odpověď neobdržela.

(109)

Komise navíc vyzvala všechny zúčastněné strany, aby předložily svá stanoviska a poskytly informace a příslušné důkazy ohledně použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení do 37 dnů ode dne zveřejnění oznámení v Úředním věstníku Evropské unie. Podání bylo obdrženo od společnosti Xiamen Xiashun.

(110)

V bodě 5.3.2 oznámení o zahájení řízení Komise zúčastněné strany informovala, že na základě informací, které jsou v této fázi k dispozici, by možnou vhodnou reprezentativní zemí podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení mohla být Brazílie, pokud by byly podmínky použití tohoto ustanovení potvrzeny. Komise rovněž uvedla, že v souladu s kritérii stanovenými v čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážce základního nařízení přezkoumá další případně vhodné reprezentativní země.

(111)

Dne 5. října 2020 vydala Komise první poznámku ke zdrojům pro určení běžné hodnoty (dále jen „poznámka ze dne 5. října“ nebo „první poznámka“), v níž zúčastněné strany informovala o příslušných zdrojích, které zamýšlí použít ke stanovení běžné hodnoty. V této poznámce uvedla Komise seznam všech výrobních činitelů, jako jsou suroviny, pracovní síla a energie, používaných při výrobě plochých válcovaných výrobků z hliníku. Komise mimoto určila jako možné vhodné reprezentativní země Brazílii, Thajsko a Turecko. Komise poskytla všem zúčastněným stranám možnost podat připomínky. Komise obdržela připomínky od žadatele, společnosti Airoldi Metalli Spa (dále jen „Airoldi“), společností A, skupiny Jiangsu Alcha, společnosti Nilo, skupiny Nanshan a společnosti Xiamen Xiashun.

(112)

Dne 25. listopadu 2020 vydala Komise po analýze obdržených připomínek druhou poznámku ke zdrojům pro určení běžné hodnoty (dále jen „poznámka ze dne 25. listopadu“ nebo „druhá poznámka“). V této poznámce stanovila Komise předběžný seznam výrobních činitelů a informovala zúčastněné strany o svém záměru použít Brazílii jako reprezentativní zemi podle čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení. Rovněž zúčastněným stranám sdělila, že stanoví prodejní, správní a režijní náklady a zisk na základě veřejně dostupných finančních výkazů brazilské společnosti Novelis do Brasil Ltda. Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se k tomu vyjádřily. Připomínky byly obdrženy od žadatele a společnosti Airoldi, společnosti A, skupiny Jiangsu Alcha, společnosti Lodec Metal, skupiny Nanshan a společnosti Xiamen Xiashun.

(113)

Po analýze připomínek a informací obdržených ke druhé poznámce dospěla Komise k prozatímnímu závěru, že Turecko je vhodnou reprezentativní zemí, z níž budou získány nezkreslené ceny a náklady pro určení běžné hodnoty. Základní důvody této volby jsou podrobně popsány v oddíle 3.3.

3.2.   Použití článku 18 základního nařízení

(114)

Po zahájení šetření na základě čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení zaslala Komise čínské vládě dva dotazníky týkající se existence zkreslení (23). Čínská vláda však neposkytla žádné odpovědi. Komise verbální nótou ze dne 28. září 2020 čínskou vládu informovala o tom, že hodlá použít ustanovení článku 18 základního nařízení, pokud jde o informace, jichž se týkají oba dotazníky, a vyzvala čínskou vládu, aby podala své připomínky k použití článku 18. Žádné připomínky nebyly obdrženy.

3.3.   Běžná hodnota

(115)

V čl. 2 odst. 1 základního nařízení je uvedeno, že „běžná hodnota se obvykle zakládá na cenách, které jsou zaplaceny nebo mají být zaplaceny nezávislým odběratelem v zemi vývozu v běžném obchodním styku“.

(116)

V čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení je však stanoveno, že „pokud se […] zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v zemi vývozu, jelikož v této zemi dochází k podstatným zkreslením ve smyslu písmene b), běžná hodnota se zjistí početně výhradně na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty“„zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“.

(117)

Jak je dále objasněno níže, Komise v tomto šetření dospěla k závěru, že na základě dostupných důkazů a vzhledem k nedostatečné spolupráci ze strany čínské vlády je vhodné použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení.

3.3.1.   Existence podstatných zkreslení

3.3.1.1.   Úvod

(118)

V čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení se stanoví, že „podstatná zkreslení jsou taková zkreslení, k nimž dochází v případě, kdy vykazované ceny nebo náklady, včetně nákladů na suroviny a energii, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, neboť jsou ovlivňovány významnými zásahy státu. Při posuzování toho, zda existují podstatná zkreslení, se bere v úvahu mimo jiné možný dopad jednoho či více z těchto prvků:

skutečnost, že na dotčeném trhu působí do značné míry podniky, jež jsou ve vlastnictví orgánů země vývozu, jsou těmito orgány ovládány nebo jsou pod jejich strategickým dohledem či se řídí jejich pokyny,

přítomnost státu ve firmách, což mu dává možnost ovlivňovat ceny či náklady,

veřejné politiky či opatření, jež pozitivně diskriminují domácí dodavatele či jinak ovlivňují volné působení tržních sil,

neexistence nebo diskriminační uplatňování či nedostatečné vymáhání práva týkajícího se úpadku, obchodních společností nebo vlastnictví,

zkreslené mzdové náklady,

přístup k finančním prostředkům poskytovaným institucemi, jež realizují cíle veřejné politiky nebo v jiném ohledu nevyvíjejí svou činnost nezávisle na státu.“

(119)

Jelikož seznam v čl. 2 odst. 6a písm. b) není kumulativní, není třeba při zjišťování podstatných zkreslení zohlednit všechny prvky. Stejné skutkové okolnosti lze mimoto použít k prokázání existence jednoho nebo více prvků z tohoto seznamu. Jakýkoli závěr ohledně podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) však musí vycházet ze všech důkazů, které jsou k dispozici. Při celkovém posouzení toho, zda existuje zkreslení, může být brán rovněž zřetel na celkový kontext a situaci v zemi vývozu, zejména tam, kde základní prvky hospodářského a správního zřízení vyvážející země dávají vládě významné pravomoci zasahovat do ekonomiky takovým způsobem, že ceny a náklady nejsou výsledkem volného působení tržních sil.

(120)

V čl. 2 odst. 6a písm. c) základního nařízení je stanoveno, že „pokud má Komise k dispozici podložené informace týkající se možné existence podstatných zkreslení uvedených v písmeni b) v určité zemi či v určitém odvětví v této zemi a pokud je to v zájmu účinného uplatňování tohoto nařízení, Komise vypracuje, zveřejní a pravidelně aktualizuje zprávu popisující tržní podmínky uvedené v písmeni b) v této zemi nebo v tomto odvětví“.

(121)

Na základě uvedeného ustanovení vydala Komise zprávu o ČLR (dále jen „zpráva“) (24), která prokazuje existenci významných vládních zásahů na mnoha úrovních hospodářství, včetně konkrétních zkreslení u mnoha klíčových výrobních činitelů (jako jsou půda, energie, kapitál, suroviny a pracovní síla), jakož i v konkrétních odvětvích (jako je výroba oceli a chemických látek). Ve fázi zahájení šetření byla zpráva založena do vyšetřovacího spisu. Podnět obsahoval také některé podstatné důkazy doplňující tuto zprávu. Zúčastněné strany byly v době zahájení šetření vyzvány, aby důkazy obsažené ve vyšetřovacím spisu vyvrátily, vyjádřily se k nim nebo je doplnily.

(122)

Podnět obsahoval informace o dodatečných studiích a zprávách, které analyzují situaci v odvětví hliníku v ČLR. Prvním zdrojem byla zpráva o nadměrné kapacitě v Číně vydaná Obchodní komorou Evropské unie v Číně (dále jen „zpráva Obchodní komory EU“), která byla použita k prokázání existence nadměrné výrobní kapacity v Číně. Za druhé, žadatel uvedl dokument OECD nazvaný „Měření zkreslení na mezinárodních trzích – hodnotový řetězec hliníku“ (dále jen „studie OECD“) (25), který podrobně analyzuje udělování finančních subvencí společnostem vyrábějícím hliník a také skutečnost, že vývozní daně na surový hliník a nekompletní odpočty DPH u vývozu některých hliníkových výrobků odrazují od vývozu surového hliníku a podporují výrobu a vývoz polotovarů a opracovaných předmětů z hliníku, včetně hliníkových výlisků. Žadatel nakonec poukázal na to, že v nedávném přezkumu před pozbytím platnosti týkajícím se antidumpingových cel na dovoz některých hliníkových fólií v rolích pocházejících z Číny (26) potvrdila Komise existenci podstatných zkreslení, přičemž toto zjištění bylo systémové povahy a neomezovalo se na dotčené výrobky v tomto šetření, takže nebyl důvod odchylovat se od této metodiky.

(123)

Jak je uvedeno v 114. bodě odůvodnění, čínská vláda se v počáteční fázi nevyjádřila ani nepředložila důkazy podporující nebo vyvracející stávající důkazy obsažené ve spisu k dané věci – včetně zprávy a dalších důkazů, které poskytl žadatel – ohledně existence podstatných zkreslení a/nebo ohledně vhodnosti použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení na danou věc. Připomínkami, které byly v tomto ohledu obdrženy od řady zúčastněných stran, se zabývá oddíl 3.3.1.11.

(124)

Jelikož Komise přezkoumala, zda je vzhledem k existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR. Komise tak učinila na základě důkazů dostupných ve spisu, včetně důkazů obsažených ve zprávě, jež vycházejí z veřejně dostupných zdrojů. Tato analýza zahrnovala zkoumání významných státních zásahů do ekonomiky ČLR obecně, ale i zkoumání konkrétní situace na trhu v příslušném odvětví včetně dotčeného výrobku. Komise tyto důkazní prvky dále doplnila vlastním výzkumem týkajícím se různých kritérií, která jsou relevantní pro potvrzení existence podstatných zkreslení v ČLR.

3.3.1.2.   Podstatná zkreslení ovlivňující domácí ceny a náklady v Číně

(125)

Čínský hospodářský systém je založen na koncepci „socialistického tržního hospodářství“. Tato koncepce je zakotvena v čínské ústavě a určuje správu ekonomických záležitostí Čínské lidové republiky. Hlavní zásadou tohoto systému je „socialistické veřejné vlastnictví výrobních prostředků, tedy vlastnictví veškerého lidu a kolektivní vlastnictví pracujících“. Ekonomika ve státním vlastnictví je považována za „vedoucí sílu národního hospodářství“ a stát je pověřen „zajišťovat její konsolidaci a růst“ (27). Celkové uspořádání čínské ekonomiky tudíž nejenže počítá s významnými zásahy státu do hospodářství, nýbrž k takovým zásahům existuje výslovné pověření. Myšlenka nadřazenosti veřejného vlastnictví nad soukromým prostupuje celým právním systémem a je zdůrazňována jako obecná zásada ve všech klíčových právních předpisech. Názorným příkladem je čínský zákon o vlastnictví: odkazuje na prvotní etapu socialismu a pověřuje stát, aby podporoval základní hospodářský systém, v jehož rámci má dominantní postavení veřejné vlastnictví. Jiné formy vlastnictví jsou tolerovány a zákon jim umožňuje rozvíjet se společně se státním vlastnictvím (28).

(126)

Podle čínských právních předpisů se navíc socialistické tržní hospodářství rozvíjí pod vedením Komunistické strany Číny. Struktury čínského státu a Komunistické strany Číny jsou provázány na všech úrovních (právní, institucionální, personální) a tvoří nadstavbu, ve které jsou úlohy Komunistické strany Číny a státu nerozlišitelné. Po změně čínské ústavy v březnu 2018 byla vedoucí úloha Komunistické strany Číny ještě více zdůrazněna prostřednictvím formulace v článku 1 ústavy, která tuto úlohu potvrzuje. Po stávající první větě uvedeného ustanovení, která zní: „socialistické zřízení je základním zřízením Čínské lidové republiky“, byla vložena nová druhá věta v tomto znění: „určujícím znakem socialismu s čínskými rysy je vedoucí úloha Komunistické strany Číny.“ (29) To dokládá nezpochybnitelnou a stále rostoucí kontrolu Komunistické strany Číny nad hospodářským systémem ČLR. Tato vedoucí úloha a kontrola je nedílnou součástí čínského systému a dalece přesahuje rámec situace obvyklé v jiných zemích, kde vlády uplatňují obecnou makroekonomickou kontrolu, v jejíchž mezích probíhá volné působení tržních sil.

(127)

Při plnění cílů, které se spíše shodují s politickým programem vytyčeným Komunistickou stranou Číny, než aby odrážely hospodářské podmínky převládající na volném trhu, uplatňuje čínský stát intervencionistickou hospodářskou politiku (30). Čínské orgány při tom používají celou řadu intervenčních hospodářských nástrojů, včetně systému průmyslového plánování, finančního systému, a to i na úrovni regulačního prostředí.

(128)

Za prvé, pokud jde o úroveň celkové administrativní kontroly, zaměření čínského hospodářství se řídí složitým systémem průmyslového plánování, které ovlivňuje veškeré hospodářské činnosti v zemi. Tyto plány ve svém souhrnu zahrnují komplexní a složitou soustavu odvětvových a průřezových politik a jsou přítomny na všech úrovních státní správy. Plány na úrovni provincií jsou podrobné, zatímco celostátní plány stanoví obecnější cíle. Plány stanovují také nástroje na podporu příslušných průmyslových a jiných odvětví, jakož i časové rámce, ve kterých má být cílů dosaženo. Některé plány stále obsahují explicitní cíle týkající se výstupů, což bylo běžnou součástí předchozích plánovacích cyklů. V rámci plánů jsou jednotlivá průmyslová odvětví a/nebo projekty označovány za (pozitivní nebo negativní) priority v souladu s prioritami vlády a jsou jim přiřazovány konkrétní rozvojové cíle (průmyslová modernizace, mezinárodní expanze atd.). Hospodářské subjekty, soukromé i státem vlastněné, musí účinně přizpůsobovat své podnikatelské činnosti skutečnostem, jež nastoluje tento systém plánování. Je tomu tak nejen kvůli závazné povaze plánů, ale i proto, že příslušné čínské orgány na všech úrovních státní správy se systémem plánů řídí a využívají své zákonné pravomoci v souladu s ním, čímž nutí hospodářské subjekty k dodržování priorit stanovených v plánech (viz též oddíl 3.3.1.5) (31).

(129)

Za druhé, na úrovni umisťování finančních zdrojů dominují finančnímu systému ČLR státem vlastněné komerční banky. Tyto banky se při stanovování a provádění své úvěrové politiky musí přizpůsobovat cílům vládní průmyslové politiky, místo aby primárně posuzovaly ekonomickou hodnotu daného projektu (viz také oddíl 3.3.1.8) (32). Totéž platí o ostatních složkách čínského finančního systému, jako jsou akciové trhy, trhy dluhopisů, trhy soukromého kapitálu atd. Také tyto části finančního sektoru, které nejsou bankami, jsou institucionálně a operačně uspořádány způsobem, který není zaměřen na co nejefektivnější fungování finančních trhů, nýbrž na zajištění kontroly a umožnění zásahů ze strany státu a Komunistické strany Číny (33).

(130)

Za třetí, pokud jde o úroveň regulačního prostředí, zásahy státu v hospodářství nabývají řady forem. Například pravidla pro zadávání veřejných zakázek jsou běžně využívána k dosažení jiných cílů politiky než hospodářské efektivity, což narušuje tržní zásady v této oblasti. Platné právní předpisy výslovně stanoví, že zadávání veřejných zakázek se musí provádět tak, aby se usnadnilo dosažení cílů vytyčených státními politikami. Povaha těchto cílů však není vymezena, což ponechává rozhodovacím orgánům široké posuzovací pravomoci (34). Obdobně v oblasti investic si čínská vláda ponechává významnou kontrolu a vliv ohledně zaměření a rozsahu jak státních, tak soukromých investic. Prověřování investic, jakož i různé pobídky, omezení a zákazy týkající se investic používají státní orgány jako důležitý nástroj na podporu cílů průmyslové politiky, například k zachování státní kontroly nad klíčovými odvětvími nebo posílení domácího výrobního odvětví (35).

(131)

Celkově je tedy čínský hospodářský model založen na určitých základních axiomech, které zajišťují a podporují různé zásahy státu. Takovéto významné zásahy státu jsou v rozporu s volným působením tržních sil, což vede k narušení účinného rozdělování zdrojů v souladu s tržními zásadami (36).

3.3.1.3.   Podstatná zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážky základního nařízení: skutečnost, že na dotčeném trhu působí do značné míry podniky, jež jsou ve vlastnictví orgánů země vývozu, jsou těmito orgány ovládány nebo jsou pod jejich strategickým dohledem či se řídí jejich pokyny

(132)

Podniky, jež jsou ve vlastnictví státu, jsou jím ovládány nebo jsou pod jeho strategickým dohledem nebo se řídí jeho pokyny, představují podstatnou součást ekonomiky ČLR.

(133)

Čínská vláda a Komunistická strana Číny udržují struktury, které zajišťují jejich trvalý vliv na podniky, a to zejména na státní podniky. Stát (a v mnoha ohledech také Komunistická strana Číny) nejenže aktivně vytváří obecné hospodářské politiky a dohlíží na to, aby je jednotlivé státní podniky realizovaly, nýbrž také si nárokuje právo podílet se na provozním rozhodování těchto podniků. To se obvykle děje střídáním kádrů mezi orgány státní správy a státními podniky, prostřednictvím přítomnosti členů strany ve výkonných orgánech státních podniků a stranických buněk ve společnostech (viz také oddíl 3.3.1.4), jakož i prostřednictvím formování podnikové struktury v sektoru státem vlastněných podniků (37). Výměnou za to mají státní podniky v čínském hospodářství zvláštní postavení, z něhož vyplývá řada ekonomických výhod, zejména ochrana před konkurencí a preferenční přístup k důležitým vstupům, včetně financování (38). Prvky, které naznačují, že podniky v odvětví hliníku jsou ovládány státem, jsou blíže rozvedeny v oddíle 3.3.1.5.

(134)

Studie OECD, kterou žadatel předložil jako důkaz, zmiňuje státní podniky v odvětví hliníku, které ve svých regulatorních podáních výslovně zdůrazňují, jak státní vlastnictví ovlivňuje příslušné průmyslové politiky a jak se státní vlastnictví promítá do vládní podpory. Konkrétně, jeden státní podnik ve svém prospektu dluhopisů z roku 2016 uvádí, že je jedním z 52 stěžejních státních podniků, že hraje klíčovou úlohu při vytváření a provádění politik v odvětví energetiky a že se mu dostává komplexní a trvalé podpory od čínské vlády. Jiný státní podnik ve svém prospektu dluhopisů z roku 2017 zmiňuje skutečnost, že vláda příslušné provincie může skupinu významně ovlivňovat (39).

(135)

ČLR je největším výrobcem hliníku na světě, přičemž několik velkých státních podniků patří celosvětově mezi největší jednotlivé výrobce. Odhaduje se, že na státní podniky připadá více než 50 % celkové produkce surového hliníku v ČLR (40). Tomu, že státní podniky mají dominantní podíl na domácím trhu, nasvědčuje rovněž studie o odvětví neželezných kovů v ČLR (41). Přestože zvýšení kapacity v posledních letech je zčásti připisováno společnostem v soukromém vlastnictví, takovéto zvýšení je obvykle spojeno také s různými formami zapojení (místních) orgánů státní správy, jako je tolerování nezákonného rozšíření kapacity (42). Kapacita výroby hliníku se mimoto zvýšila rovněž u hlavních státních podniků, třebaže v menší míře (43).

(136)

Kromě ovládání státních podniků čínská vláda ovlivňuje rovněž soukromé společnosti v ČLR. Během šetření bylo zjištěno, že výrobci plochých válcovaných výrobků z hliníku obdrželi od státu subvence. Například jedna ze společností zařazených do vzorku, skupina Jiangsu Alcha, zmiňuje ve své výroční zprávě řadu státních subvencí. Mezi vývozci plochých válcovaných výrobků z hliníku přetrvává řada státních podniků, včetně Chalco Ruimin a Southwest Aluminium Group, které jsou dceřinými společnostmi společnosti Chalco, státního podniku pod dohledem komise SASAC (44).

(137)

Vzhledem k vysoké míře zásahů státu do odvětví hliníku a vysokému podílu státních podniků v tomto odvětví nemohou za tržních podmínek fungovat ani výrobci hliníku, kteří jsou v soukromém vlastnictví. Jak veřejných, tak soukromých podniků v odvětví hliníku se totiž týká také strategický dohled a pokyny, jak je uvedeno v oddíle 3.3.1.5.

3.3.1.4.   Podstatná zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) druhé odrážky základního nařízení: přítomnost státu ve firmách, což mu dává možnost ovlivňovat ceny či náklady

(138)

Kromě výkonu kontroly nad ekonomikou prostřednictvím vlastnictví státních podniků a jiných nástrojů může čínská vláda ovlivňovat i ceny a náklady prostřednictvím přítomnosti státu ve firmách. Zatímco u práva příslušných státních orgánů jmenovat a odvolávat klíčové vedoucí pracovníky ve státních podnicích, které stanoví čínské právní předpisy, lze mít za to, že odráží příslušná vlastnická práva (45), další kanál, jehož prostřednictvím může stát zasahovat do obchodních rozhodnutí, představují buňky Komunistické strany Číny ve státních i soukromých podnicích. Podle čínského práva obchodních společností má být organizace Komunistické strany Číny zřízena v každé společnosti (alespoň se třemi členy této strany v souladu se stranickými stanovami (46)) a daná společnost musí vytvořit nezbytné podmínky pro činnost stranické organizace. V minulosti tento požadavek podle všeho nebyl vždy dodržován ani přísně vymáhán. Nejpozději od roku 2016 však Komunistická strana Číny zesílila své nároky, pokud jde o ovládání obchodních rozhodnutí státních podniků jakožto politický princip. Uvádí se také, že Komunistická strana Číny vyvíjí tlak na soukromé společnosti, aby kladly na první místo „vlastenectví“ a řídily se stranickou disciplínou (47). Podle zprávy z roku 2017 existovaly stranické buňky v 70 % z přibližně 1,86 milionu společností v soukromém vlastnictví, přičemž rostl tlak na to, aby organizace Komunistické strany Číny měly poslední slovo, pokud jde o obchodní rozhodnutí v příslušných společnostech (48). Tato pravidla mají obecnou platnost v celém čínském hospodářství, a to ve všech odvětvích, včetně výrobců hliníkových výrobků a dodavatelů jejich vstupů.

(139)

Dne 15. září 2020 byl navíc zveřejněn dokument nazvaný „Pokyny Generální kanceláře úřadu Ústředního výboru Komunistické strany Číny pro posílení činnosti Sjednocené fronty v soukromém sektoru pro novou éru“ (49), který dále rozšířil úlohu stranických výborů v soukromých podnicích. Podle oddílu II.4 pokynů: „musíme zvýšit celkovou schopnost strany řídit činnost Sjednocené fronty v soukromém sektoru a účinně zintenzívnit práci v této oblasti“, a oddílu III.6: „musíme dále posílit budování strany v soukromých podnicích a umožnit, aby stranické buňky plnily účinněji svou úlohu coby pevnost, a umožnit členům strany, aby působili jako předvoj a průkopníci“. Tímto dokumentem zdůraznila strana úlohu soukromých podniků v „činnosti Sjednocené fronty“ při úsilí o zvýšení úlohy Komunistické strany Číny v nestranických organizacích a subjektech (50).

(140)

Výše uvedený trend rostoucí úrovně zásahů čínské vlády v odvětví hliníku ilustrují následující příklady.

(141)

Jak zjistila Komise při jiném šetření týkajícím se některých hliníkových fólií v rolích pocházejících z Číny (51), v roce 2017 čínský státem vlastněný výrobce hliníku, China Aluminium International Engineering Corporation Limited (dále jen „Chalieco“), pozměnil své stanovy v zájmu posílení úlohy stranických buněk ve společnosti. Do stanov zařadil celou kapitolu o stranickém výboru, jejíž článek 113 stanoví: „Při rozhodování o významných podnikových otázkách představenstvo předem konzultuje stranický výbor společnosti.“ (52) Rovněž společnost Aluminum Corporation of China (dále jen „Chalco“) ve své výroční zprávě za rok 2017 (53) uvádí, že řada členů řídících a dozorčích orgánů a vyšších vedoucích pracovníků – včetně předsedy představenstva a výkonného ředitele a předsedy dozorčího výboru – jsou členy Komunistické strany Číny.

(142)

Pokud jde o podniky působící v oblasti výroby plochých válcovaných výrobků z hliníku, včetně společnosti Southwest Aluminium, skupiny Jiangsu Alcha a společnosti Chalco Ruimin, šetření ukázalo, že vedení těchto tří společností zahrnuje členy Komunistické strany Číny. Řada výrobců plochých válcovaných výrobků z hliníku pro své zaměstnance rovněž organizuje činnosti v oblasti budování strany, například společnost Southwest Aluminium: „s cílem splnit požadavky generálního tajemníka Xi Ťin-pchinga a v návaznosti na politické budovatelské úsilí stranický výbor společnosti Southwest Aluminum (Group) Co., Ltd důrazně podporuje budování stranických poboček, zajišťuje účinné plné pokrytí stranických organizací a činnosti strany, prosazuje „dvojí kariéru“ členů strany a lépe zapojuje členy strany jako průkopníky a vzory“ (54). Společnost Xiamen Xiashun vysvětluje úsilí o budování strany takto: „Společnost Xiashun aktivně podporuje budování strany a práci odborových svazů a po léta je zastáncem systému společných schůzí strany, vlády a pracovníků, který zaměstnancům poskytuje důležitou platformu pro účast na rozhodování, ochranu jejich práv a zájmů a budování harmonického ovzduší“. (55) K dalším společnostem, které se podílejí na činnostech k budování strany, patří společnost Tianjin Zhongwang Aluminium Industry, skupina Jiangsu Alcha a společnost Chalco Ruimin.

(143)

Fungování trhu dále narušuje přítomnost státu a jeho zásahy na finančních trzích (viz také oddíl 3.3.1.8) i při dodávkách surovin a vstupů (56). Přítomnost státu ve firmách, včetně státních podniků, v odvětví hliníku a v jiných odvětvích (např. ve finančním sektoru a v odvětvích dodávajících vstupy) tak umožňuje čínské vládě ovlivňovat ceny a náklady.

3.3.1.5.   Podstatná zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) třetí odrážky základního nařízení: veřejné politiky či opatření, jež pozitivně diskriminují domácí dodavatele či jinak ovlivňují volné působení tržních sil

(144)

Zaměření čínského hospodářství je do značné míry určováno propracovaným systémem plánování, který stanoví priority a předepisuje, na které cíle se musí ústřední vláda a místní orgány státní správy zaměřit. Příslušné plány existují na všech úrovních státní správy a zahrnují téměř všechna odvětví hospodářství. Cíle stanovené nástroji plánování mají závaznou povahu a orgány na každé úrovni státní správy sledují plnění plánů orgány na příslušné nižší správní úrovni. Systém plánování v ČLR celkově vede k tomu, že zdroje jsou směrovány do odvětví označených vládou za strategická nebo jinak politicky významná, místo aby byly přidělovány v souladu s tržními silami (57).

(145)

Vláda například hraje klíčovou úlohu v rozvoji čínského odvětví hliníku. To potvrzují početné plány, směrnice a další dokumenty týkající se přímo či nepřímo tohoto odvětví vydávané na státní, regionální a komunální úrovni. Prostřednictvím těchto a dalších nástrojů vláda řídí a ovládá prakticky každý aspekt rozvoje a fungování odvětví hliníku. Tyto politiky mají významný přímý nebo nepřímý dopad na výrobní náklady výrobků z hliníku.

(146)

Podle zjištění Komise ve věci některých hliníkových fólií v rolích pocházejících z Číny (58) a ve věci hliníkových výlisků (prozatímní opatření) (59) platí následující skutečnosti i pro tento dotčený výrobek, který je podobně hliníkovým následným výrobkem.

(147)

Přestože 13. pětiletý plán hospodářského a sociálního rozvoje (60) neobsahuje zvláštní ustanovení o hliníku, pro odvětví neželezných kovů jako celek stanoví strategii podpory spolupráce v oblasti mezinárodní výrobní kapacity a výroby zařízení. V zájmu dosažení těchto cílů plán potvrzuje, že posílí podpůrné systémy týkající se zdanění, financování, pojištění, investičních a finančních platforem, jakož i platforem pro posuzování rizik (61).

(148)

Odpovídající odvětvový plán, rozvojový plán pro odvětví neželezných kovů (2016–2020) (dále jen „plán“), stanoví konkrétní politiky a cíle, kterých chce vláda dosáhnout pro řadu odvětví neželezných kovů (62), včetně odvětví hliníku.

(149)

Plán má za cíl modernizovat sortiment výrobků vyráběných čínským odvětvím hliníku, mimo jiné prostřednictvím podpory inovací. Vyzývá k rychlému rozvoji systému smíšeného vlastnictví a posílení životaschopnosti státních podniků. Počítá rovněž s možností vytvoření velkých zásob neželezných kovů pro zvýšení bezpečnosti zdrojů, včetně hliníku, a stanoví konkrétní kvantitativní cíle pro snížení spotřeby energie, zvýšení podílu recyklovaného hliníku ve výrobě a lepší využití kapacity (63).

(150)

Plán dále řeší strukturální přizpůsobení prostřednictvím přísnější kontroly nových tavicích zařízení a likvidace zastaralých kapacit. Upravuje zeměpisné rozmístění zpracovatelských závodů, zaměřuje se na projekty pro větší využívání zdrojů, jako jsou bauxit a oxid hlinitý, a zabývá se dodávkami elektřiny a cenovou politikou (64).

(151)

S touto širokou škálou opatření a politik představuje tento plán pokračování plánu pro přizpůsobení a revitalizaci odvětví neželezných kovů z roku 2009, který byl přijat s cílem zmírnit nepříznivé dopady finanční krize na odvětví neželezných kovů. Ke klíčovým cílům uvedeným v plánu patří mimo jiné kontrola objemu výroby, restrukturalizace, získávání surovin, politika v oblasti vývozních daní, bezpečnost zdrojů, vytváření velkých zásob, technologické inovace, finanční politika, jakož i plánování a provádění (65).

(152)

Dalším politickým dokumentem zaměřeným na odvětví hliníku jsou standardní podmínky platné pro odvětví hliníku vydané MIIT dne 18. července 2013 s cílem urychlit strukturální korekci a zamezit neřízenému rozšiřování kapacit tavení hliníku. Uvedené standardní podmínky zavádějí minimální objemy výroby pro nové závody, normy kvality a bezpečnost dodávek pro bauxit a oxid hlinitý z dovozu a z domácích zdrojů. Ve standardních podmínkách se uvádí, že MIIT je orgánem odpovědným za normalizaci a řízení odvětví hliníku, jakož i za zveřejňování seznamu společností oprávněných působit v odvětví hliníku (66).

(153)

V hlavním stanovisku o vytvoření vynikajícího tržního prostředí podporujícího strukturální změny v odvětví zpracování neželezných kovů a transformaci a zvyšujícího přínosy vydaném generální kanceláří Státní rady v roce 2016 (2016/42) (67) čínské orgány uvádějí jako hlavní cíle „optimalizovat struktury průmyslu zpracování neželezných kovů; zásadně vyvážit nabídku a poptávku klíčových kategorií výrobků; zachovat míru využití kapacity elektrolytické výroby hliníku nad 80 %; výrazně zvýšit zabezpečení kapacity nabídky nerostných surovin například u mědi a hliníku“ (68). Dokument rovněž ukládá „přísnou kontrolu nové výrobní kapacity“. Za tímto účelem stát požaduje: „zajistit realizaci nových (přepracovaných, rozšířených) stavebních projektů nezbytných pro elektrolýzu hliníku; […] využívat společenský dohled a další nástroje; zintenzivnit dohled a kontroly; důkladně prošetřit a vyřešit porušení předpisů u nových projektů na elektrolýzu hliníku“ (69). Tato ustanovení dokazují významné zásahy čínské vlády do odvětví neželezných kovů, včetně odvětví hliníku.

(154)

Výše uvedené zásahy státu do fungování odvětví hliníku prostřednictvím plánovacích dokumentů se odrážejí rovněž na úrovni provincií. Například oznámení vlády provincie Šan-tung o prováděcím plánu pro urychlení vysoce kvalitního rozvoje sedmi energeticky náročných průmyslových odvětví (2018/248) ze dne 6. listopadu 2018 požaduje „podporu rozšiřování řetězce průmyslu elektrolytické výroby hliníku“ pomocí následujících opatření: „další zvýšení poměru jemného a hlubokého zpracování kapalin pro elektrolýzu hliníku a materiálů pro zpracování hliníku; urychlení a podpora rozšiřování řetězce odvětví hliníku o hotové výrobky a špičkové technologické výrobky; rozšířené používání špičkových hliníkových materiálů; zlepšení možností rozvoje odvětví zpracování hliníku“ (70).

(155)

Stát zasahoval do fungování odvětví hliníku mnoho let před vydáním výše uvedených politických dokumentů, což dokládají například Pokyny pro urychlení restrukturalizace odvětví hliníku (dále jen „pokyny k restrukturalizaci“) (71), které Národní komise pro rozvoj a reformy (NDRC) vydala v dubnu 2006. Ta považovala hliník za základní produkt pro rozvoj národního hospodářství. V pokynech k restrukturalizaci se uvádí, že při provádění politiky průmyslového rozvoje schválené Státní radou má být v některých oblastech dosaženo konkrétních cílů. Těmito oblastmi jsou: zvýšení koncentrace v daném odvětví; přístup k finančnímu kapitálu (viz také oddíl 3.3.1.8); organizace daného odvětví, přísná kontrola vývozu elektrolytického hliníku a odstranění zastaralých kapacit.

(156)

Čínský stát navíc zasahuje do volného působení tržních sil v odvětví hliníkových výrobků na začátku hodnotového řetězce, tudíž do výroby vstupů a vstupů pro vstupy, jež používají výrobci dotčeného výrobku. V tomto ohledu například Oznámení o podpoře řádného rozvoje odvětví oxidu hlinitého (2018/1655) vydané dne 28. prosince 2018 generální kanceláří MIIT (72) stanoví – ohledně oxidu hlinitého (hlavního vstupu při výrobě surového hliníku) –, že „pod vedením Si Tin-pchingovy nové éry socialistické ideologie s čínskými vlastnostmi budou [všechny relevantní subjekty] komplexně a důkladně uplatňovat ducha 19. sjezdu Komunistické strany Číny; řídit se obecným zaměřením na stabilitu při provádění prací; dodržovat novou koncepci rozvoje; zaměřovat se na strukturální reformy na straně nabídky; beze zbytku využívat rozhodující úlohu trhu při rozdělování zdrojů, lépe zapojovat vládu, […] uspokojovat domácí poptávku po rozvoji a podporovat správný a zdravý rozvoj odvětví oxidu hlinitého“ (73). Stejný dokument uvádí, že „administrativy provinčních Komisí pro rozvoj a reformy a MIIT musí: držet krok se současným vývojem v odvětví oxidu hlinitého ve svém regionu; spojit hospodářský a společenský rozvoj, průmyslovou základnu, tržní poptávku a spotřebu energie a environmentální kapacity svých regionů; posílit vědecké plánování rozvoje odvětví oxidu hlinitého; koordinovat rozsah a organizaci rozvoje průmyslu ve svých regionech; zajistit předvádění projektů; striktně uplatňovat stavební předpisy; řádně podporovat výstavbu projektů; posílit dohled nad celým procesem; zajistit, aby rozsah rozvoje odvětví odpovídal poptávce na domácím trhu a místním možnostem; zabránit příliš rychlým stavbám projektů“ (74). Aby toho bylo dosaženo, dokument stanoví zesílení dohledu a kontroly: „V souladu s požadavky tohoto oznámení musí Národní komise pro rozvoj a reformy, Ministerstvo průmyslu a informační technologie společně s Čínským sdružením průmyslu neželezných kovů a dalšími příslušnými subjekty provádět kontroly stavebních projektů souvisejících s oxidem hlinitým pomocí písemného dotazování, šetření a namátkových kontrol. Nastanou-li problémy, musí je nekompromisně vyřešit podle příslušných předpisů.“ (75) Výše uvedená ustanovení ukazují míru zásahů a kontroly státu na čínském trhu s oxidem hlinitým – klíčovým vstupem pro výrobu surového hliníku, což je surovina používaná výrobci plochých válcovaných výrobků z hliníku.

(157)

Dalším vstupem při výrobě dotčeného výrobku je elektřina, která představuje až 4 % výrobních nákladů spolupracujících vyvážejících výrobců plochých válcovaných výrobků z hliníku. V tomto ohledu nalezla Komise důkazy o státem způsobeném zkreslení ovlivňujícím cenu elektřiny dodávané čínským výrobcům hliníku. Zejména bylo zjištěno, že stát zasáhl ve prospěch čínských výrobců prostřednictvím diferencovaných, výhodnějších cen energie. V hlavním stanovisku o vytvoření vynikajícího tržního prostředí podporujícího strukturální změny v odvětví zpracování neželezných kovů a transformaci a zvyšujícího přínosy uvedeném výše čínské orgány uznaly politický cíl týkající se „dalšího uplatňování politiky diferencovaných cen energie; vybízení způsobilých uživatelů elektřiny k uzavírání přímých smluv s výrobci elektřiny; stanovování cen jednáním“ (76). Komise rovněž zjistila, že podobné politiky byly prováděny na úrovni provincií. Například v provincii Jün-nan podle informací v China Industry Journal z listopadu 2019: „Aby provincie Jün-nan dokázala tento plán realizovat, vydala konkrétní zásady, například „Prováděcí stanovisko k podpoře integrovaného rozvoje vodních elektráren a hliníkových materiálů“ a „Plán realizující preferenční ceny na podporu využívání energie z vodních zdrojů“. Je zjevné, že každý podnik, který poskytne kvótu své kapacity provincii Jün-nan, získá výhody z politiky „preferenčních cen a úplného přenosu“, což znamená, že po dobu prvních 5 let bude elektrolytická výroba hliníku zvýhodněna preferenční cenou elektřiny ve výši 0,25 RMB za kWh. U hloubkového zpracování materiálů je zaručena speciální preferenční cena elektřiny ve výši 0,20 RMB za kWh. Podle zpráv integrované projekty Che-nan Šen-chuo a S’-čchuan Čchi-ja poskytující kvóty, které budou vybudovány v Jün-nanu, již této politiky využívají pro integrační projekty a podepsaly příslušné smlouvy s místní správou a dodavateli a výrobci elektřiny.“ (77)

(158)

Dalším příkladem zasahování státu na úrovni provincií, v již zmíněném oznámení vlády provincie Šan-tung o realizaci plánu na urychlení vysoce kvalitního rozvoje sedmi energeticky náročných průmyslových odvětví, jsou cíle transformace a modernizace odvětví elektrolytické výroby hliníku, pokud jde o využití energie, stanovené úřady: „Do roku 2022 klesne spotřeba elektřiny při elektrolytické výrobě hliníku na přibližně 12 800 kWh na tunu, poměr elektrolytického hloubkového zpracování elektrolytického hliníku v provincii dosáhne přibližně 50 % a přidaná hodnota tuny hliníku se v průměru zvýší o více než 30 %.“ (78)

(159)

Pokud jde o prosazování ustanovení obsažených ve výše zmíněných plánovacích dokumentech, důležitou úlohu hrají čínská průmyslová sdružení. Tyto subjekty mají zajistit uplatňování politik čínské vlády. Tuto úlohu potvrzuje skutečnost, že při své činnosti úzce spolupracují se státními orgány, což se odráží v jejich stanovách. V případě odvětví hliníku stanovy Čínského sdružení průmyslu neželezných kovů zejména uvádějí, že „se sdružení řídí základní stranickou linií a různými zásadami a politikami, dodržuje ústavu, zákony, předpisy a vnitrostátní politiky a zachovává společenské a morální hodnoty. Drží se cíle sloužit vládě, průmyslu, podnikům a vedení podniků; vytváří a vylepšuje průmyslové mechanismy vlastní kontroly; při získání pomoci plně angažuje vládní zaměstnance; hraje úlohu prostředníka mezi vládou a podniky.“ (Článek 3). Článek 25 ve stejném duchu stanoví, že předseda, místopředseda a generální tajemník sdružení musí zejména: „dodržovat stranickou linii, zásady a politiky a mít správné politické vlastnosti“ (79).

(160)

Podobně stanovy Čínského sdružení průmyslu výroby neželezných kovů uvádějí, že „sdružení souhlasí s obchodním vedením a rovněž s dohledem a vedením Komise pro kontrolu a správu státního majetku a Správní komise Státní rady, Ministerstva pro občanské záležitosti a Čínského sdružení průmyslu neželezných kovů“ (článek 4). Jedním ze stanovených prvků rámce obchodní činnosti sdružení je rovněž „aktivní předkládání návrhů a stanovisek týkajících se rozvoje průmyslu, odvětvových politik, zákonů a předpisů podle obecných zásad a úkolů strany a státu pro budování systému socialistické tržní ekonomiky a se zohledněním aktuální situace v průmyslu“. (Článek 6). Článek 22 také uvádí, že předseda, místopředseda a generální tajemník musí mimo jiných podmínek: „dodržovat stranickou linii, zásady a politiky a mít správné politické vlastnosti“ (80).

(161)

Četné plány, směrnice a další dokumenty týkající se hliníku, vydané na celostátní, regionální a komunální úrovni, tudíž jednoznačně prokazují vysokou míru zásahů ze strany čínské vlády v odvětví hliníku (81). Prostřednictvím těchto a dalších nástrojů vláda řídí a ovládá prakticky každý aspekt rozvoje a fungování tohoto odvětví.

(162)

Vedle uvedených plánů mají zásahy státu v tomto odvětví mimo jiné podobu opatření souvisejících s vývozem, včetně vývozních cel, vývozních kvót, požadavků na vývozní výkonnost a požadavků na minimální vývozní ceny různých surovin pro hliník.

(163)

Čínská vláda kromě toho odrazuje od vývozu surového hliníku a jeho vstupů s cílem podporovat výrobky z hliníku s vyšší přidanou hodnotou. Tento cíl sleduje prostřednictvím plných nebo částečných odpočtů DPH u navazujících výrobků z hliníku ve spojení s neúplnými odpočty DPH a vývozními daněmi u surového hliníku (82).

(164)

Ceny klíčových vstupů, jako jsou energie a elektřina, jsou ovlivněny různými typy zásahů státu (83). K dalším typům zásahů státu vedoucím k narušení trhu patří politika hromadění zásob prostřednictvím Správy státních hmotných rezerv a úloha Shanghai Futures Exchange (SHFE) (84). V rámci několika šetření na ochranu obchodu bylo navíc prokázáno, že čínská vláda výrobcům hliníku soustavně přiznává různé druhy opatření státní podpory (85). Rozsáhlé zásahy čínské vlády v odvětví hliníku vedly k nadměrné kapacitě (86), což pravděpodobně nejzřetelněji ilustruje důsledky politik čínské vlády a z nich vyplývající zkreslení.

(165)

Ve studii OECD byla zjištěna i další státní podpora ovlivňující tržní síly v odvětví hliníku. Tato podpora má obvykle podobu prodeje vstupů, zejména elektřiny a surového oxidu hlinitého, za nižší než tržní ceny (87). Studie OECD dále popisuje, jak jsou cíle čínské vlády pro odvětví hliníku převáděny do průmyslových politik a konkrétních opatření na provinční a místní úrovni, což zahrnuje například kapitálové injekce, přednostní práva na vlastnictví nerostných surovin, státní granty a subvence nebo daňové pobídky (88).

(166)

Celkově čínská vláda disponuje prostředky, jak přimět hospodářské subjekty, aby dodržovaly cíle veřejné politiky ohledně podpory klíčového průmyslu, včetně odvětví hliníku, což zahrnuje výrobu plochých válcovaných výrobků z hliníku a také surového hliníku – hlavní suroviny používané při výrobě dotčeného výrobku (více než 50 % jeho výrobních nákladů). Tato opatření brání volnému působení tržních sil.

3.3.1.6.   Podstatná zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) čtvrté odrážky základního nařízení: neexistence nebo diskriminační uplatňování či nedostatečné vymáhání práva týkajícího se úpadku, obchodních společností nebo vlastnictví

(167)

Podle informací ve spisu čínský systém v oblasti úpadků neplní řádně své vlastní hlavní cíle, jako je spravedlivé hrazení pohledávek a dluhů a ochrana zákonných práv a zájmů věřitelů a dlužníků. Je to zřejmě zapříčiněno tím, že ačkoli čínské úpadkové právo formálně vychází ze zásad, které jsou obdobné jako zásady uplatňované v odpovídajících právních předpisech v jiných zemích, pro čínský systém je charakteristické to, že jsou systematicky nedostatečně prosazovány. Počet úpadků je i nadále pozoruhodně nízký s ohledem na velikost hospodářství této země, v neposlední řadě proto, že insolvenční řízení trpí řadou nedostatků, což v praxi působí jako faktor odrazující od vyhlášení úpadku. Kromě toho hraje v insolvenčním řízení i nadále významnou a aktivní úlohu stát, který často přímo ovlivňuje výsledek řízení (89).

(168)

Dále je třeba uvést, že nedostatky systému vlastnických práv jsou zvláště patrné ve vztahu k vlastnictví půdy a právům k užívání pozemků v ČLR (90). Veškerou půdu vlastní čínský stát (půda na venkově v kolektivním vlastnictví a půda ve městech ve státním vlastnictví). Její přidělování i nadále závisí výhradně na státu. Existují právní předpisy zaměřené na udělování práva k užívání pozemků transparentním způsobem a za tržní ceny, například prostřednictvím zavedení dražebních postupů. Tyto předpisy však běžně nejsou dodržovány a někteří kupující získávají půdu zdarma nebo za ceny nižší, než jsou tržní sazby (91). Orgány mimoto při přidělování pozemků často sledují konkrétní politické cíle, včetně plnění hospodářských plánů (92).

(169)

Podobně jako ostatní odvětví v čínském hospodářství podléhají výrobci plochých válcovaných výrobků z hliníku běžným pravidlům čínského úpadkového práva, práva obchodních společností a majetkového práva. Následkem toho se těchto společností také týkají zkreslení vytvářená shora a vznikající v důsledku diskriminačního uplatňování nebo nedostatečného vymáhání úpadkového a majetkového práva. Toto šetření neodhalilo nic, co by mohlo tato zjištění zpochybnit. Komise tedy dospěla k závěru, že čínské právní předpisy upravující úpadek a vlastnictví řádně nefungují, následkem čehož vznikají zkreslení, když jsou v ČLR drženy při životě insolventní firmy a když se přidělují práva k užívání pozemků. Tyto úvahy se na základě dostupných důkazů zdají být plně použitelné i v odvětví plochých válcovaných výrobků z hliníku.

(170)

Toto zjištění je podpořeno předběžným kladným nálezem Ministerstva obchodu USA v rámci šetření týkajícím se vyrovnávacího cla na některé hliníkové fólie z Číny, v jehož rámci bylo na základě dostupných skutečností zjištěno, že poskytování pozemků čínskou vládou za cenu nižší než přiměřenou představuje finanční příspěvek ve smyslu § 771 odst. 5 písm. D) zákona o clech z roku 1930 ve znění pozdějších předpisů (93).

(171)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem dospěla Komise k závěru, že v odvětví hliníku dochází k diskriminačnímu uplatňování nebo nedostatečnému vymáhání právních předpisů týkajících se úpadku a vlastnictví, a to i pokud jde o dotčený výrobek.

3.3.1.7.   Podstatná zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) páté odrážky základního nařízení: zkreslené mzdové náklady

(172)

V ČLR se nemůže plně rozvinout systém tržních mezd, neboť pracovníkům a zaměstnavatelům je bráněno v jejich právu na kolektivní organizování. Čína neratifikovala řadu zásadních úmluv Mezinárodní organizace práce (dále jen „MOP“), zejména úmluvy týkající se svobody sdružování a kolektivního vyjednávání (94). Na základě vnitrostátního práva působí pouze jedna odborová organizace. Tato organizace však není nezávislá na státních orgánech a její zapojení do kolektivního vyjednávání a ochrany práv pracujících je nadále slabé (95). Mobilitu čínské pracovní síly navíc omezuje systém registrace domácností, který omezuje přístup k celému spektru sociálního zabezpečení a dalším výhodám poskytovaným místním obyvatelům v dané správní oblasti. To obvykle vede k tomu, že pracující, kteří nemají registraci k pobytu v daném místě, se v zaměstnání ocitají ve zranitelném postavení a mají nižší příjem než držitelé registrace k pobytu (96). Tyto zjištěné skutečnosti vedou ke zkreslení mzdových nákladů v ČLR.

(173)

Nebyly předloženy žádné relevantní důkazy o tom, že by se odvětví hliníku, včetně výrobců plochých válcovaných výrobků z hliníku, popsaný čínský systém pracovního práva netýkal. Odvětví hliníku je tudíž ovlivněno zkreslením mzdových nákladů jak přímo (při výrobě dotčeného výrobku nebo hlavní suroviny pro jeho výrobu), tak nepřímo (při přístupu ke kapitálu nebo vstupům od společností, na něž se vztahuje stejný pracovněprávní systém v ČLR).

3.3.1.8.   Podstatná zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) šesté odrážky základního nařízení: přístup k finančním prostředkům poskytovaným institucemi, jež realizují cíle veřejné politiky nebo v jiném ohledu nevyvíjejí svou činnost nezávisle na státu

(174)

Přístup podnikových subjektů ke kapitálu v ČLR se vyznačuje různými zkresleními.

(175)

Za prvé, čínský finanční systém se vyznačuje silným postavením státem vlastněných bank (97), které při zajišťování přístupu k financím zohledňují jiná kritéria než ekonomickou životaschopnost projektu. Podobně jako nefinanční státní podniky jsou i tyto banky nadále propojeny se státem nejen prostřednictvím vlastnictví, nýbrž také formou personálních vztahů (nejvyšší vedoucí pracovníci velkých finančních institucí ve vlastnictví státu jsou v konečném důsledku jmenováni Komunistickou stranou Číny) (98) a – opět stejně jako u nefinančních státních podniků – banky pravidelně provádějí veřejné politiky navržené vládou. Tím banky plní výslovnou právní povinnost vykonávat svou činnost v souladu s potřebami národního hospodářského a sociálního rozvoje a v souladu s průmyslovými politikami státu (99). K tomu přistupují ještě další platná pravidla, která směrují finanční prostředky do odvětví označených vládou za preferovaná nebo jinak důležitá (100).

(176)

Přestože se uznává, že různé právní předpisy zmiňují potřebu řídit se obvyklými bankovními postupy a obezřetnostními pravidly, jako je potřeba zkoumat úvěruschopnost dlužníka, z naprosté většiny důkazů, včetně zjištění v rámci šetření na ochranu obchodu, vyplývá, že tyto předpisy hrají při uplatňování různých právních nástrojů pouze druhotnou úlohu.

(177)

Často jsou zkresleny rovněž dluhopisové a úvěrové ratingy, což má řadu důvodů včetně toho, že posuzování rizik je ovlivněno strategickým významem dané firmy pro čínskou vládu a silou případné implicitní záruky ze strany vlády. Odhady výrazně nasvědčují tomu, že čínské úvěrové ratingy soustavně odpovídají nižším mezinárodním ratingům (101).

(178)

K tomu přistupují ještě další platná pravidla, která směrují finanční prostředky do odvětví označených vládou za preferovaná nebo jinak důležitá (102). To vede k předpojatosti ve prospěch poskytování úvěrů státním podnikům, velkým soukromým firmám s dobrými konexemi a firmám v klíčových odvětvích průmyslu, což znamená, že dostupnost kapitálu a jeho náklady nejsou pro všechny subjekty na trhu stejné.

(179)

V tomto ohledu studie OECD odkazuje na neoficiální důkazy o tom, že někteří výrobci hliníku v ČLR získali financování za zvýhodněných podmínek, přičemž se zdálo, že náklady na financování jsou odděleny od odpovídající úrovně finanční páky společností. Podle této studie jeden státem vlastněný výrobce hliníku ve svém prospektu dluhopisů z roku 2016 výslovně uvedl, že od čínských bank zajišťujících vládní politiku získává značnou finanční podporu s úrokovou sazbou nižší než referenční sazba. Obdobně se jiný státem vlastněný výrobce v prospektu dluhopisů z roku 2017 zmiňuje o silných vazbách společnosti s čínskými bankami, včetně bank zajišťujících vládní politiku, které této společnosti poskytly zdroje nízkonákladového financování. Studie OECD dospěla v této souvislosti k závěru, že ačkoli může existovat mnoho důvodů, proč jsou pro tyto podniky úrokové sazby nízké, kontrast mezi špatnými finančními ukazateli a nízkými úrokovými sazbami může ukazovat na určité potenciální podhodnocení rizika spojeného s těmito dlužníky (103).

(180)

Za druhé, výpůjční náklady jsou uměle udržovány na nízké úrovni, aby se podpořil růst investic. To vedlo k nadměrnému používání kapitálových investic při ještě nižší návratnosti investovaných prostředků. Tuto skutečnost dokládá nedávný nárůst zadluženosti společností ve státním sektoru, k němuž došlo navzdory prudkému poklesu ziskovosti, což svědčí o tom, že se mechanismy působící v bankovním systému neřídí obvyklými obchodními reakcemi.

(181)

Za třetí, přestože v říjnu 2015 bylo dosaženo liberalizace nominálních úrokových sazeb, cenové signály stále nejsou výsledkem volného působení tržních sil, nýbrž je ovlivňují zkreslení způsobená zásahy státu. Podíl úvěrů poskytnutých na úrovni referenční sazby nebo nižší totiž stále představuje 45 % všech poskytnutých úvěrů a používání cílených úvěrů podle všeho rostlo, jelikož se tento podíl od roku 2015 výrazně zvýšil navzdory zhoršujícím se hospodářským podmínkám. Uměle nízké úrokové sazby mají za následek podhodnocení a následně nadměrné využívání kapitálu.

(182)

Celkový růst úvěrů v ČLR naznačuje zhoršující se efektivnost alokace kapitálu bez jakýchkoli náznaků omezování úvěrů, které by bylo možné očekávat v nenarušeném tržním prostředí. Následkem toho v posledních letech prudce vzrostly úvěry se selháním. V situaci rostoucího rizika zadlužení se čínská vláda rozhodla vyhnout se platební neschopnosti podniků. V důsledku toho byly nedobytné pohledávky řešeny refinancováním, což vedlo k vytvoření tzv. „zombie“ společností, nebo převodem vlastnictví dluhu (např. prostřednictvím fúzí nebo kapitalizací pohledávek), aniž by se nezbytně odstranil celkový dluhový problém či řešily jeho základní příčiny.

(183)

V podstatě lze říci, že navzdory krokům, které byly v nedávné době podniknuty směrem k liberalizaci trhu, je systém podnikových úvěrů v ČLR postižen podstatnými zkresleními, která vyplývají z pokračující výrazné role státu na kapitálových trzích.

(184)

Nebyly předloženy žádné důkazy o tom, že by se výše popsané zásahy státu do finančního systému netýkaly odvětví hliníku, včetně výrobců plochých válcovaných výrobků z hliníku. Významné zásahy státu do finančního systému proto závažně ovlivňují tržní podmínky na všech úrovních.

3.3.1.9.   Systémová povaha popsaných zkreslení

(185)

Komise konstatovala, že zkreslení popsaná ve zprávě jsou pro čínskou ekonomiku typická. Z dostupných důkazů vyplývá, že fakta a znaky čínského systému, popsané výše v oddílech 3.3.1.1–3.3.1.5, se vztahují na celou zemi a na všechna odvětví hospodářství. Totéž platí pro popis výrobních činitelů, jak je uvedeno výše v oddílech 3.3.1.6–3.3.1.8.

(186)

Komise připomíná, že pro výrobu plochých válcovaných výrobků z hliníku je zapotřebí široká škála vstupů. Když výrobci plochých válcovaných výrobků z hliníku tyto vstupy nakupují nebo uzavírají smlouvy o jejich dodávkách, splatné ceny (které jsou zaznamenány jako jejich náklady) zjevně podléhají stejným systémovým zkreslením, jež byla uvedena výše. Například dodavatelé vstupů využívají pracovní sílu, která podléhá zkreslením. Mohou si vypůjčit peněžní prostředky, které podléhají zkreslením ve finančním sektoru/při alokaci kapitálu. Navíc podléhají systému plánování, který je uplatňován na všech úrovních státní správy a ve všech odvětvích.

(187)

V důsledku toho nejen že není vhodné použít domácí prodejní ceny plochých válcovaných výrobků z hliníku ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení, ale navíc jsou poznamenány i všechny vstupní náklady (včetně surovin, energie, půdy, financování, pracovní síly atd.), protože tvorbu jejich cen ovlivňují významné zásahy státu, jak je popsáno v částech A a B zprávy. Zásahy státu popsané v souvislosti s alokací kapitálu, půdy, pracovní síly, energie a surovin se totiž vyskytují v celé ČLR. To například znamená, že určitý vstup, který byl jako takový vyprodukován v ČLR díky společnému působení řady výrobních faktorů, je vystaven podstatným zkreslením. Totéž platí o vstupu použitém v tomto vstupu a tak dále. Argumenty a důkazy předloženými v tomto ohledu vyvážejícími výrobci se zabývá další oddíl.

3.3.1.10.   Závěr

(188)

Z předchozí analýzy, která zahrnuje posouzení všech dostupných důkazů týkajících se zásahů státu do čínského hospodářství obecně, jakož i do odvětví hliníku (včetně dotčeného výrobku), vyplývá, že ceny dotčeného výrobku ani náklady na jeho výrobu, včetně nákladů na suroviny, energii a pracovní síly, nejsou výsledkem volného působení tržních sil, neboť jsou ovlivněny významnými zásahy státu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení, jak ukazuje skutečný nebo možný dopad jednoho nebo více příslušných prvků v něm uvedených. Na tomto základě a vzhledem k nespolupráci ze strany čínské vlády dospěla Komise k závěru, že v tomto případě není k určení běžné hodnoty vhodné použít domácí ceny a náklady.

3.3.1.11.   Připomínky zúčastněných stran

(189)

Jeden vyvážející výrobce, společnost Xiamen Xiashun, ve svých připomínkách nejprve poukázal na skutečnost, že čl. 2 odst. 6a není v souladu s antidumpingovou dohodou WTO. Je tomu tak proto, že článek 2.2 antidumpingové dohody uznává tři scénáře, které umožňují určení běžné hodnoty: i) prodeje se neuskutečňují v běžném obchodním styku, ii) existuje zvláštní situace na trhu nebo iii) vzhledem k nízkému objemu prodeje na domácím trhu nejsou tyto prodeje reprezentativní. Společnost Xiamen Xiashun uvedla, že podstatná zkreslení nesplňují žádné ze tří kritérií. Společnost také uvedla, že i kdyby bylo možné mít za to, že pojem „podstatná zkreslení“ spadá pod druhé z výše uvedených kritérií, panel ve věci WTO DS529 Austrálie – antidumpingová opatření uložená na kopírovací papír A4 potvrdil, že skutečnost, že domácí cena dotčeného výrobku a jeho vstupy jsou ovlivněny zásahy státu, nepostačuje to k vyvození závěru, že náležité srovnání prodeje na domácím trhu a prodeje na vývoz je ovlivněno „z důvodu zvláštní situace na trhu“. Společnost Xiamen Xiashun navíc uvedla, že Komise systematicky uplatňuje početní zjišťování běžné hodnoty, zatímco by měla v každém jednotlivém případě ověřit, zda jsou splněny podmínky článku 2.2 antidumpingové dohody. Společnost Xiamen Xiashun dále uvedla, že ustanovení článku 2.2 antidumpingové dohody vyžaduje, aby početní zjištění běžné hodnoty odráželo „náklady v zemi původu“, jak bylo potvrzeno ve věcech WTO DS529 Austrálie – antidumpingová opatření uložená na kopírovací papír A4 a WTO DS473 EU – bionafta. Společnost Xiamen Xiashun dále uvedla, že početní zjištění běžné hodnoty by mělo být v souladu s požadavky článku 2.2.1.1 antidumpingové dohody a ve věci DS473; dále zjištění ve věci WTO DS427 Čína – antidumpingová a vyrovnávací cla vztahující se na výrobky z brojlerů z USA vyžadovala, aby vyšetřující orgány zohlednily vykázané náklady vyvážejících výrobců, ledaže nejsou v souladu s obecně uznávanými účetními zásadami nebo neodrážejí přiměřeně náklady spojené s výrobou a prodejem posuzovaného výrobku. Třebaže vykázané náklady tyto dvě podmínky splňovaly, jsou ustanovení čl. 2 odst. 6a základního nařízení podle společnosti Xiamen Xiashun v rozporu s článkem 2.2.1.1 antidumpingové dohody WTO, jelikož náklady vyvážejícího výrobce se systematicky neberou v úvahu.

(190)

Komise se domnívala, že ustanovení čl. 2 odst. 6a základního nařízení jsou plně v souladu se závazky Evropské unie v rámci WTO. Jak výslovně objasnil Odvolací orgán WTO ve věci DS473 Evropská unie – antidumpingová opatření uložená na bionaftu z Argentiny, právo WTO povoluje použití údajů ze třetí země, které jsou náležitě upraveny, je-li taková úprava nezbytná a odůvodněná. Komise připomněla, že se věci DS529 Austrálie – antidumpingová opatření uložená na kopírovací papír A4 a DS427 Čína – výrobky z brojlerů netýkají výkladu čl. 2 odst. 6a základního nařízení ani podmínek pro jeho použití. Příslušné skutkové podstaty v těchto věcech se navíc lišily od výchozí situace a kritérií, na jejichž základě byla použita metodika podle tohoto ustanovení základního nařízení, jež se týká existence podstatných zkreslení ve vyvážející zemi. Podle čl. 2 odst. 6a se běžná hodnota vypočte na základě nezkreslených nákladů a cen získaných v reprezentativní zemi nebo odkazem na mezinárodní referenční hodnotu pouze tehdy, je-li zjištěno, že podstatná zkreslení existují a ovlivňují náklady a ceny. Ustanovení čl. 2 odst. 6a druhého pododstavce třetí odrážky základního nařízení každopádně umožňuje použít domácí náklady, je-li zjištěno, že nejsou zkreslené. Komise proto tato tvrzení zamítla.

(191)

Za druhé, společnost Xiamen Xiashun uvedla, že ustanovení čl. 2 odst. 6a základního nařízení není v souladu s článkem 2.2.2 antidumpingové dohody. Rovněž uvedla, že Odvolací orgán ve věci DS219 ES – příslušenství (fitinky) pro trouby nebo trubky potvrdil, že vyšetřující orgán je povinen použít skutečné prodejní, správní a režijní náklady a zisk vyvážejících výrobců, pokud takové údaje existují. Společnost Xiamen Xiashun proto uvedla, že ustanovení čl. 2 odst. 6a základního nařízení není slučitelné s článkem 2.2.2 antidumpingové dohody.

(192)

Komise konstatovala, že jakmile je zjištěno, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení ve vyvážející zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady ve vyvážející zemi, je podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení pro každého vyvážejícího výrobce běžná hodnota početně zjištěna na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot ve vhodné reprezentativní zemi. Jak je vysvětleno výše v 190. bodě odůvodnění, stejné ustanovení základního nařízení umožňuje rovněž použití domácích nákladů, pakliže se prokáže, že nejsou zkreslené. V této souvislosti měli vyvážející výrobci možnost předložit důkazy o tom, že jejich individuální prodejní, správní a režijní náklady a/nebo jiné vstupní náklady nebyly ve skutečnosti zkreslené. Jak však bylo doloženo v oddílech 3.3.1.2 až 3.3.1.9, Komise zjistila existenci zkreslení v čínském odvětví výroby plochých válcovaných výrobků z hliníku a neexistovaly žádné jednoznačné důkazy o nezkreslených výrobních činitelích u jednotlivých vyvážejících výrobců. Tato tvrzení byla proto zamítnuta.

(193)

Za třetí, společnost Xiamen Xiashun uvedla, že Komise byla podle ustanovení čl. 2 odst. 6a základního nařízení povinna provést analýzu zaměřenou na konkrétní společnost a náklady. Proto měla být na základě dotazníku, který předložila, provedena zvláštní analýza společnosti Xiamen Xiashun.

(194)

Komise uvedla, že existence podstatných zkreslení, která vedou k použití čl. 2 odst. 6a základního nařízení, je zjištěna na celostátní úrovni. Je-li zjištěna existence podstatných zkreslení, pak se ustanovení čl. 2 odst. 6a vztahují a priori na všechny vyvážející výrobce v ČLR a týkají se všech nákladů souvisejících s jejich výrobními činiteli. Stejné ustanovení základního nařízení každopádně umožňuje použití domácích nákladů, u nichž se má jednoznačně za to, že nejsou ovlivněny podstatnými zkresleními. Na základě přesných a vhodných důkazů však nebyly zjištěny žádné domácí náklady, které by nebyly zkreslené. Vyvážející výrobci zejména nepředložili přesné a vhodné důkazy o nezkreslených cenách a nákladech.

(195)

Výpočty týkající se sazby antidumpingového cla u společnosti Xiamen Xiashun mimoto zohledňují údaje předložené samotnou společností, které byly vypočteny v souladu s ustanoveními základního nařízení, zejména čl. 2 odst. 6a. Nebyly k dispozici žádné důkazy o tom, že ceny a náklady společnosti Xiamen Xiashun nebyly zkresleny všudypřítomnými zkresleními zjištěnými na základě dostupných důkazů. Prozatímní dumpingová rozpětí proto odrážejí konkrétní situaci společnosti, včetně výrobních činitelů a částek, které společnost uvedla v odpovědi na dotazník, náležitě však zohledňují existenci a dopad podstatných zkreslení v ČLR. Tato tvrzení byla proto zamítnuta.

(196)

Pokud jde o individuální situaci společnosti, společnost Xiamen Xiashun nejprve uvedla, že společnost je zcela vlastněným zahraničním podnikem a podléhá čínským právním předpisům. Jejím akcionářem je společnost Daching Enterprises Limited založená v Hongkongu. Společnost dále uvedla, že její účetní závěrky jsou ověřovány podle mezinárodních účetních standardů, neboť je součástí mezinárodní skupiny. Uvedla rovněž, že je soukromá společnost a že neexistují žádné důkazy o tom, že by byla ve vlastnictví čínských orgánů, byla těmito orgány ovládána nebo byla pod jejich strategickým dohledem či se řídila jejich pokyny stejně jako státní podniky, a že nepodléhá strategickému dohledu ani se neřídí pokyny v důsledku přítomnosti státu, který má možnost ovlivňovat ceny a náklady. Tvrdila tudíž, že „není ve vlastnictví orgánů země vývozu, není těmito orgány ovládána ani není pod jejich strategickým dohledem a neřídí se jejich pokyny“, jak je uvedeno v čl. 2 odst. 6a písm. b) první odrážce.

(197)

Komise zopakovala, že jakmile jsou zjištěna podstatná zkreslení, použije se metodika podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení na celostátní úrovni, není-li jednoznačně stanoveno, že určité náklady nejsou zkreslením ovlivněny. Společnost Xiamen Xiashun nepředložila žádný takový důkaz, nýbrž pouze některá obecná tvrzení týkající se určitých kritérií uvedených v čl. 2 odst. 6a písm. b) ohledně existence podstatných zkreslení ve vyvážející zemi jako celku, která nesouvisejí s jejími nezkreslenými konkrétními náklady. Důkazy o specifické situaci společnosti Xiamen Xiashun jako údajně nezávislé na státní kontrole nejsou proto v této souvislosti podstatné. Komise každopádně konstatovala, že i kdyby dotyčná tvrzení byla v této souvislosti relevantní, což není pravda, argument společnosti Xiamen Xiashun, že nepodléhá vlivu státu, včetně vlastnické kontroly nebo strategického dohledu a pokynů ze strany čínských orgánů, neodpovídá skutečnosti. Značné množství důkazů a závěry uvedené v oddílech 3.3.1.3 až 3.3.1.5 prokazují rozsah a všudypřítomnost vlivu vlády a Komunistické strany Číny v čínském hospodářství, včetně odvětví hliníku. Společnost Xiamen Xiashun nepředložila dostatečné důkazy, které by tato zjištění zpochybnily. Jak je mimoto uvedeno v oddíle 3.3.1.8, vláda disponuje velkým množstvím nástrojů a finančních pobídek k tomu, aby se společnosti, včetně společností v soukromém vlastnictví, řídily jejími pokyny. Jak je popsáno v témže oddíle, finanční instituce, včetně soukromých, mají pobídky k usnadnění přístupu k financování v případě projektů, jež jsou v souladu s plány vlády, což má významný dopad na soukromé společnosti, které kvůli zajištění finanční likvidity musí dodržovat vládní směrnice.

(198)

Pokud jde konkrétně o společnost Xiamen Xiashun, Komise uvedla, že je formálně uznána jako: klíčový technicky vyspělý podnik na vnitrostátní úrovni Státní radou; stěžejní podnik provincie Fu-ťien pro strategická a nově vznikající odvětví Hospodářskou komisí a komisí pro IT provincie Fu-ťien; inovativní podnik provincie Fu-ťien Úřadem provincie Fu-ťien pro vědu a techniku, Hospodářskou komisí a komisí pro IT provincie Fu-ťien, federací odborových svazů provincie Fu-ťien a Komisí Státní rady pro kontrolu a správu majetku ve vlastnictví státu v provincii Fu-ťien (104). Aby společnost získala tato formální uznání, musí splnit příslušné požadavky na způsobilost, které zahrnují mimo jiné dodržování oficiální linie čínské vlády a oficiálních vládních strategií a politik. Je to rovněž nezbytné k tomu, aby bylo možné tato uznání zachovat a dále využívat přímou nebo nepřímou státní podporu, která je s nimi spojena. Například některé konkrétní politiky, cíle a přínosy spojené s uznáním podniku jako stěžejního podniku pro strategická a nově vznikající odvětví v provincii Fu-ťien, což je titul, jehož držitelem je společnost Xiamen Xiashun, zahrnují: ‚zapojování stěžejních podniků jako lídrů a příkladů, podporu urychleného vědeckého rozvoje strategických nově vznikajících odvětví v provincii Fu-ťien a plnění cílů a úkolů stanovených v ‚prováděcím plánu pro urychlení rozvoje strategických nově vznikajících odvětví v provincii Fu-ťien‘ ‘; „podporu různých typů fondů rizikového kapitálu v provincii Fu-ťien pro strategická nově vznikající odvětví k uskutečňování kapitálových investic za účelem rozvoje klíčových projektů stěžejních podniků“; „podněcování a podporu provinčních stěžejních podniků ve strategických nově vznikajících odvětvích, aby nabízely akcie na burze za účelem financování a vydávaly podnikové dluhopisy, krátkodobé finanční směnky atd. a poskytovaly příslušnou podporu a služby pro podnikové financování“; „společně s hospodářskými a obchodními odbory okresů, měst, komplexní pilotní zóny Pingtan a s provinčními skupinovými (holdingovými) společnostmi zřídil Hospodářský a obchodní výbor provincie pracovní a kontaktní systém se stěžejními podniky v nově vznikajících odvětvích s cílem pomoci koordinovat a řešit obtíže a problémy, které se vyskytly při rozvoji podniků, a zajistit sledování a analýzu rozvoje stěžejních podniků“ (105). Komise proto neuznala konkrétní obhajobu společnosti, že společnost Xiamen Xiashin nebude podléhat kontrole, strategickému dohledu ani pokynům orgánů ČLR.

(199)

Společnost Xiamen Xiashun dále uvedla, že byla založena podle zákona Čínské lidové republiky o zahraničním obchodu, zákona Čínské lidové republiky o zahraničních investicích, zákona Čínské lidové republiky o obchodních společnostech a podléhá zákonu Čínské lidové republiky o úpadku podniků. Podle těchto zákonů je chráněna úpadkovým právem a její kapitál může být v souladu se zákonem volně převeden do země nebo do zahraničí. Dále tvrdila, že její účetní závěrky jsou ověřovány podle mezinárodních účetních standardů, a to společností Ernst & Young, a pokud by její finanční zdraví bylo ohroženo, musela by se řídit mezinárodními standardy a případně by na ni musel být prohlášen konkurz.

(200)

Komise připomenula, že (jak je popsáno v oddíle 3.3.1.6) zkreslení v ČLR v oblasti práva nevyplývá ze skutečnosti, že čínské právní předpisy nejsou pro svůj účel adekvátní. Čínské právní předpisy naopak vycházejí z podobných zákonů v jiných zemích, a proto neexistuje žádný problém s kvalitou právních předpisů jako takových. Problém spočívá v nedostatečném prosazování těchto právních předpisů a v úloze státu v insolvenčním řízení. Na základě zjištění uvedených v oddíle 3.3.1.6 a vzhledem k neexistenci důkazů o tom, že se společnosti Xiamen Xiashun nebudou týkat celostátní zkreslení v souvislosti s konkurzním řízením, bylo toto tvrzení zamítnuto.

(201)

Společnost Xiamen Xiashun také uvedla, že se svými zákazníky v EU nebo jinde vede nezávislá jednání o cenách na základě výrobních nákladů a převládajících tržních podmínek. Dodala, že při prodeji zákazníkům v EU je její cena založena na příplatku za úpravu a ceně hliníku kotované při prodeji do EU na Londýnské burze kovů (LME).

(202)

V souladu s požadavky čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení musí být běžná hodnota početně zjištěna na základě nezkreslených cen nebo referenčních hodnot, pokud se zjistí, že není vhodné použít domácí ceny a náklady ve vyvážející zemi vzhledem k existenci podstatných zkreslení v této zemi. Tvrzení shrnutá v předchozím bodě odůvodnění vycházejí z výrobních nákladů a převládajících tržních podmínek při prodeji zákazníkům v EU (nebo jinde). Jejich souvislosti a skutkový stav se proto týkají ceny při vývozu do EU (a jinam), a nikoli běžné hodnoty, která je předmětem tohoto ustanovení. Komise proto toto tvrzení zamítla.

(203)

Pokud jde o suroviny, společnost Xiamen Xiashun uvedla, že neexistují žádné veřejné politiky či opatření, jež by pozitivně diskriminovaly domácí dodavatele nebo jinak ovlivňovaly volné působení tržních sil v ČLR. Podle jejího názoru si může své dodavatele, ať už výrobce, nebo distributory, svobodně vybrat za smluvní ceny. Dodala, že kupní cena surovin a dalších vstupů je stanovena na základě vyjednávání a podání nabídek ze strany několika dodavatelů. Společnost Xiamen Xiashun dále dodala, že nakupuje část svých surovin v zahraničí. Tak je tomu zejména v případě tyčí ze slitiny titanu, bóru a hliníku, které pořizuje zcela ve Spojeném království.

(204)

V tomto ohledu Komise připomenula, že společnost Xiamen Xiashun nepředložila důkazy, které by jednoznačně prokazovaly, že její náklady týkající se vstupů pořizovaných z domácích zdrojů nejsou ovlivněny významnými zásahy státu podle zjištění uvedených v oddílech 3.3.1.2 až 3.3.1.9. Šetřením byla zjištěna zkreslení v celém řetězci odvětví výrobků z plochých válcovaných výrobků z hliníku. Tato zkreslení se týkají rovněž dodavatelů surovin, na něž se vztahují všechny typy zkreslení zjištěných v ČLR, včetně nákladů na elektřinu, práce, přístupu k financování atd. Naproti tomu v případě nákupů společnosti Xiamen Xiashun v zahraničí bylo na základě předložených důkazů a následně provedených dálkových křížových kontrol, včetně odpovědi na dotazník, příslušných smluv, analýzy cen těchto nákupů (prokazující ceny podobné cenám používaným v reprezentativní zemi), a bez jakýchkoli důkazů o zkreslení u tohoto vstupu ve Spojeném království jednoznačně zjištěno, že kupní cena tyčí ze slitiny titanu, bóru a hliníku pořizovaných ve Spojeném království (jež představuje malou část celkových nákladů této společnosti na suroviny) zkreslená není a nemusí být nahrazena údaji z reprezentativní země.

(205)

Šetření rovněž odhalilo, že společnost Xiamen Xiashun založila společně se společností Yunlu Aluminum Co., státním podnikem, podnik registrovaný pod názvem Yunnan Yongshun Aluminium Co., Ltd. v prefektuře Ťien-šuej v provincii Jün-nan. Hlavní činností této společnosti je výroba velkých desek z hliníkové slitiny a je dodavatelem společnosti Xiamen Xiashun. Výše uvedený příklad ukazuje, že společnost Xiamen Xiashun za prvé úzce spolupracuje s čínským státem tím, že zakládá společný podnik se státním podnikem, a za druhé, že se celostátní zkreslení týkají rovněž jejích dodavatelů.

(206)

Společnost Xiamen Xiashun dále uvedla, že vláda nijak neovlivňuje její schopnost získat úvěr nebo úvěrové podmínky, které byly společnosti přiznány, a že úvěrové podmínky, jako je úroková sazba, jsou určeny příslušnou aktuální tržní sazbou. Společnost Xiamen Xiashun rovněž uvedla, že její správní, prodejní a režijní náklady nejsou zkreslené a že jsou přiměřené a měly by být zohledněny.

(207)

Komise připomněla, že za účelem zjištění existence podstatných zkreslení podle čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení se potenciální dopad jednoho nebo více prvků narušujících hospodářskou soutěž, které jsou uvedeny ve zmíněném ustanovení, analyzuje s ohledem na ceny a náklady ve vyvážející zemi. I kdyby vyvážející výrobce nevyužil žádné významné státní financování přímo, což není pravda, byla by společnost Xiamen Xiashun způsobilá pro finanční podporu, jak je popsáno v oddíle 3.3.1.8 ve spojení s oddílem 3.3.1.5. Důvodem je skutečnost, že (jak je objasněno v oddíle 3.3.1.5) se vyvážející výrobce, stejně jako všechny společnosti v odvětví hliníku, řídí čínskými státními plánovacími dokumenty a pokyny a má v rámci čínského finančního systému přístup k financování, jak je uvedeno v oddíle 3.3.1.8. V tomto ohledu banky a jiné finanční instituce podle pokynů čínské vlády usnadňují přístup k financování účastníkům trhu, včetně výrobců výrobků z hliníku, čímž vytvářejí finanční záchrannou síť pro tyto podniky a poskytují jim dodatečnou výhodu ve srovnání s jejich protějšky se sídlem mimo ČLR. Jak je uvedeno v 198. bodě odůvodnění, na společnost Xiamen Xiashun, která má postavení podniku ve strategickém nově vznikajícím odvětví, se vztahuje finanční podpora poskytovaná společnostem, které mají status podniku ve strategickém nově vznikajícím odvětví, jak je popsáno ve zmíněném bodě odůvodnění.

(208)

Pokud jde o práci, společnost Xiamen Xiashun uvedla, že se řídí řádným a běžným systémem mzdových nákladů. Sjednává se svými zaměstnanci individuální mzdy nezávisle na základě tržních sazeb a jejich osobních odborných znalostí a výsledků. Dodala, že v ČLR neexistuje žádný příkaz státu, pokud jde o kontrolu mezd.

(209)

Komise připomenula, že v oddíle 3.3.1.7 byla zjištěna zkreslení na trhu práce na celostátní úrovni. Otázky související s čínským trhem práce, včetně neexistence odborových svazů nezávislých na vládě a omezení mobility pracovních sil v důsledku systému registrace domácností, jak je popsáno v 172. bodě odůvodnění, narušují tvorbu mezd v ČLR. V tomto ohledu nejsou k dispozici žádné důkazy o tom, že by se na společnost Xiamen Xiashun nevztahovaly účinky způsobující zkreslení, které vyplývají z neexistence nezávislých odborových svazů na celostátní úrovni a systému registrace domácností. Tvrzení bylo proto zamítnuto.

(210)

Společnost Xiamen Xiashun uvedla, že ze všech výše uvedených důvodů jsou její správní, prodejní a režijní náklady a zisk nezkreslené a rovněž přiměřené a měly by se ve výpočtech vzít v úvahu.

(211)

Pokud jde o tvrzení týkající se prodejních, správních a režijních nákladů a zisku, Komise nejprve uvedla, že je obecné a nepodložené, neboť pouze odkazuje na ostatní tvrzení tohoto vyvážejícího výrobce, která byla všechna zamítnuta. V čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení se navíc výslovně vyžaduje, aby v případě zjištění podstatných zkreslení zahrnovala početně zjištěná běžná hodnota nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk. Jelikož tomu tak je v tomto šetření a vyvážející výrobce i jeho dodavatelé jsou těmito zkresleními dotčeni, byla tato tvrzení zamítnuta.

(212)

V reakci na připomínky společnosti Xiamen Xiashun předložila společnost Airoldi řadu připomínek k podstatnému zkreslení, pokud jde o informace předložené jinými zúčastněnými stranami podle bodu 8 podbodu i) oznámení o zahájení řízení.

(213)

Společnost Airoldi za prvé podpořila připomínky společnosti Xiamen Xiashun k zahájení řízení, které se týkaly rozporu ustanovení čl. 2 odst. 6a základního nařízení s různými ustanoveními antidumpingové dohody WTO.

(214)

Otázka slučitelnosti ustanovení čl. 2 odst. 6a základního antidumpingového nařízení s právem WTO již byla projednána v 189. až 195. bodě odůvodnění. Tato tvrzení byla proto zamítnuta.

(215)

Společnost Airoldi dále uvedla, že pokud by Komise dospěla k závěru, že v ČLR existují podstatná zkreslení, měla by přesto provést konkrétní analýzu nákladů jednotlivých výrobců-vývozců a zohlednit vlastní domácí náklady výrobce-vývozce, u nichž bylo zjištěno, že nejsou zkreslené.

(216)

Komise v 195. bodě odůvodnění vysvětlila, že všechny výpočty byly založeny na konkrétních údajích společnosti a že jak typy výrobních činitelů, tak i příslušné částky byly použity tak, jak je společnost vykázala, přičemž příslušné hodnoty byly pouze nahrazeny nezkreslenou referenční hodnotou. Proto byla tato tvrzení zamítnuta.

(217)

Společnost Airoldi za třetí uvedla, že podnět podaný sdružením European Aluminium je ve skutečnosti antisubvenčním podnětem, jelikož znění podnětu v řadě případů odkazovalo na subvence poskytnuté výrobcům plochých válcovaných výrobků z hliníku v ČLR. Společnost Airoldi uvedla, že podáním antidumpingového podnětu a spoléháním se na předpoklad, že je automaticky použitelná metodika reprezentativní země, se žadatel pokusil obejít samotnou podstatu různých cílů antisubvenčních a antidumpingových šetření. První z nich se zabývá nekalými obchodními praktikami, které mají původ ve výhodách poskytovaných státem. Druhé šetření se týká nekalých obchodních praktik jednotlivých vývozců. Společnost Airoldi uvedla, že uznání takovýchto tvrzení představuje porušení samotných cílů základního antidumpingového a antisubvenčního nařízení (106).

(218)

Komise připomněla, že ustanovení čl. 2 odst. 6a základního nařízení vyžaduje prokázání podstatných zkreslení v dotyčné vyvážející zemi. Podnět obsahoval určité odkazy na subvence, aby doložil existenci podstatných zkreslení v ČLR, zejména v souladu s požadavkem čl. 2 odst. 6a písm. b) třetí odrážky (veřejné politiky či opatření, jež pozitivně diskriminují domácí dodavatele či jinak ovlivňují volné působení tržních sil). Je nepopiratelné, že subvence jsou pouze jedním z prostředků, které vlády používají k zasahování do volného působení tržních sil, a prokazují tudíž významné zásahy státu podle tohoto ustanovení základního antidumpingového nařízení. Podnět byl proto plně v souladu s ustanoveními a cíli základního antidumpingového nařízení. Toto tvrzení bylo tudíž zamítnuto.

(219)

Společnost Airoldi za čtvrté tvrdila, že žadatel uvedl, že Komise je vázána zásadou stare decisis, pokud jde o její předchozí šetření, jak je uvedeno v bodech 85–87 podnětu. Společnost Airoldi objasnila, že takové odůvodnění je zjevně nepřijatelné, pokud jde o základní normy důkazního břemene podle základního antidumpingového a antisubvenčního nařízení. Podle názoru společnosti Airoldi vycházel celý předpoklad použití metodiky reprezentativní země pouze ze dvou důkazních dokumentů: i) zprávy Komise z roku 2017 a ii) zprávy OECD. Žadatel nepostupoval s náležitou péčí při zjišťování existence zvláštních režimů s odkazem na konkrétní opatření platná v ČLR, z nichž by mělo prospěch výhradně odvětví hliníku v ČLR. Tato tvrzení nebyla opodstatněná a doložená důkazy. Společnost Airoldi proto požádala, aby nedodržení požadavku na splnění důkazního břemene ze strany žadatele vedlo k zamítnutí podnětu.

(220)

Komise připomenula, že ke zjištění skutečné existence podstatných zkreslení a následnému použití metodiky předepsané v čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení dochází až v době poskytnutí prozatímních a/nebo konečných informací, a nikoli při zahájení řízení. Na základě důkazů předložených v podnětu, včetně dvou zpráv, tj. zprávy o dané zemi a zprávy OECD, a řady základních objektivních zdrojů, na které se v nich odkazuje, považovala Komise důkazy o podstatných zkresleních předložené žadatelem za dostatečné k zahájení šetření na tomto základě a plně v souladu s ustanovením čl. 2 odst. 6a písm. d) základního nařízení, jež žadatelům konkrétně umožňuje použít zprávu o dané zemi jako důkaz při podání podnětu. Pokud jde o zprávu o dané zemi, Komise připomenula, že se jedná o komplexní dokument založený na rozsáhlých objektivních důkazech, včetně právních a správních předpisů a dalších oficiálních politických dokumentů zveřejněných čínskou vládou, zpráv třetích stran pocházejících od mezinárodních organizací, akademických studií a článků akademických pracovníků a dalších spolehlivých nezávislých zdrojů. Zpráva byla zveřejněna v prosinci 2017 a všechny strany měly dostatek příležitostí zprávu vyvrátit, doplnit nebo předložit připomínky ke zprávě v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. c) základního nařízení, Komise však neobdržela žádné připomínky nebo důkazy, které by zprávu zneplatnily. Pokud jde o zjištění v předchozích šetřeních, jako jsou ta, která jsou uvedena v bodech 85–87 podnětu, ta představují relevantní důkazy, zejména proto, že se týkala nejen celostátních zkreslení v téže zemi, nýbrž konkrétně zkreslení a situace v odvětví hliníku, jež velmi pravděpodobně ovlivňují i vyvážející výrobce v rámci tohoto šetření. Proto byla tato tvrzení zamítnuta.

(221)

Společnost Airoldi nakonec podpořila tvrzení společnosti Xiamen Xiashun, že ceny hliníkových ingotů v Číně jsou určovány tržními silami, buď LME, nebo Shanghai Futures Exchange, s připočtením příplatku za úpravu. Podobná připomínka byla obdržena rovněž od skupiny Jiangsu Alcha, která v odpovědi na dotazník uvedla, že se všechny její nákupy uskutečňují na základě jednání s jejími dodavateli za obvyklých tržních podmínek a že nejsou ovlivněny žádným podstatným zkreslením. Skupina Jiangsu Alcha například předložila důkazy o tom, že její kupní cena za hliníkové ingoty byla během období šetření vyšší než cena na Londýnské burze kovů.

(222)

Komise poznamenala, že hliníkové ingoty podléhají v ČLR vývozní dani. Fungování této zvláštní vývozní daně narušuje běžné působení tržních sil tím, že omezuje vývoz, a tím zvyšuje domácí nabídku hliníkových ingotů pro výrobce hliníku v Číně. Komise proto odmítla tvrzení, že ceny hliníkových ingotů v Číně nejsou ovlivněny zásahy státu a jsou určovány tržními silami. V tomto ohledu není skutečná zaplacená cena určující. Nebylo jednoznačně prokázáno, že hliníkové ingoty nejsou ovlivněny zásahy státu podle zjištění učiněných v oddílech 3.3.1.2 až 3.3.1.9. Tato zkreslení se týkají rovněž domácích dodavatelů hliníkových ingotů, kteří podléhají všem typům zkreslení zjištěných v ČLR, včetně nákladů na elektřinu, práce, přístupu k financování atd.

3.3.1.12.   Celkový závěr ohledně podstatných zkreslení

(223)

Jelikož Komise všechna výše uvedená tvrzení zamítla, potvrdila znovu svůj závěr uvedený v 188. bodě odůvodnění, že vzhledem k existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení není vhodné použít domácí ceny a náklady v ČLR.

(224)

Komise proto přikročila k početnímu zjištění běžné hodnoty na základě výrobních nákladů a nákladů na prodej odrážejících nezkreslené ceny nebo referenční hodnoty, tj. v tomto případě na základě odpovídajících výrobních nákladů a nákladů na prodej ve vhodné reprezentativní zemi v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení. Komise zároveň uznala ceny tyčí ze slitiny titanu, bóru a hliníku od jednoho vyvážejícího výrobce, který tuto konkrétní surovinu pořizuje výhradně ze Spojeného království, jak je uvedeno v 204. bodě odůvodnění.

3.4.   Reprezentativní země

3.4.1.   Obecné poznámky

(225)

Výběr reprezentativní země podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení byl založen na těchto kritériích:

1)

úroveň hospodářského rozvoje podobná jako v Číně. Komise pro tento účel použila země s hrubým národním důchodem na obyvatele, který je podle databáze Světové banky podobný jako v ČLR (107),

2)

výroba dotčeného výrobku v dané zemi,

3)

dostupnost odpovídajících veřejných údajů v reprezentativní zemi.

4)

Existuje-li více možných reprezentativních zemí, bude v případě potřeby dána přednost zemi s odpovídající úrovní sociální a environmentální ochrany.

(226)

Jak je uvedeno ve 111. až 113. bodě odůvodnění, Komise ve spisu zpřístupnila dvě poznámky ke spisu týkající se zdrojů pro určení běžné hodnoty a zúčastněné strany byly vyzvány, aby se k nim vyjádřily: poznámka ze dne 5. října (dále jen „první poznámka“) resp. poznámka ze dne 25. listopadu (dále jen „druhá poznámka“). Tyto poznámky popisovaly skutečnosti a důkazy, na nichž jsou založena příslušná kritéria, a zabývaly se připomínkami stran k těmto prvkům a k příslušným zdrojům. Posouzení skutečností a důkazů ze strany Komise a její závěry lze shrnout následovně.

3.4.2.   Úroveň hospodářského rozvoje podobná jako v Číně

(227)

V první poznámce Komise určila 55 zemí s podobnou úrovní hospodářského rozvoje jako Čína. V období šetření klasifikovala Světová banka tyto země na základě hrubého národního důchodu jako země s „vyššími středními příjmy“. Jak je však uvedeno v podnětu, bylo známo, že značná výroba výrobku, který je předmětem šetření, probíhá pouze v šesti z těchto zemí, konkrétně v Brazílii, Indonésii, Rusku, Jižní Africe, Thajsku a Turecku.

(228)

V Indonésii, Jižní Africe a Rusku platila v období šetření omezení vývozu hliníku, jedné z hlavních surovin pro výrobu výrobku, který je předmětem šetření (108). Jelikož tato omezení mohla ovlivnit a zkreslit rovněž dovozní cenu této suroviny, dospěla Komise k závěru, že tyto země nebude považovat za vhodné reprezentativní země, a proto dále posoudila dostupnost příslušných veřejných údajů pouze pro Brazílii, Thajsko a Turecko.

3.4.3.   Dostupnost příslušných veřejných údajů v reprezentativní zemi

(229)

V první poznámce poskytla Komise informace o příslušných veřejných údajích, zejména o dostupnosti finančních údajů společností vyrábějících výrobek, který je předmětem šetření, v Brazílii, Thajsku a Turecku a o dovozu surovin určených zúčastněnými stranami do těchto zemí za účelem výroby výrobku, který je předmětem šetření.

(230)

Podle databáze Global Trade Atlas (dále jen „GTA“) dovážely Brazílie, Thajsko a Turecko většinu příslušných surovin v reprezentativním množství, a tento dovoz tak mohl být použit jako referenční hodnota pro určení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a základního nařízení. Komise rovněž určila výrobce v těchto zemích na základě veřejně dostupných informací (109).

(231)

Poté, co Komise obdržela připomínky k první poznámce, analyzovala informace, které měla k dispozici, a dospěla k závěru, že pro brazilskou společnost Novelis do Brasil Ltda (dále jen „Novelis do Brasil“) byly k dispozici nejvhodnější veřejné údaje. Na rozdíl od výrobců zjištěných v Thajsku a Turecku měla tato společnost na svých internetových stránkách (110) k dispozici úplné auditované účetní závěrky a finanční údaje se překrývaly s obdobím šetření po dobu devíti měsíců.

(232)

Komise proto ve druhé poznámce navrhla vybrat jako vhodnou reprezentativní zemi pro stanovení nezkreslených cen a referenčních hodnot Brazílii a použít údaje brazilské společnosti Novelis do Brasil k určení nezkreslených a přiměřených prodejních, správních a režijních nákladů a zisku pro výpočet běžné hodnoty.

(233)

Několik zúčastněných stran (111) vzneslo námitky proti Brazílii jako vhodné reprezentativní zemi. Tyto strany především tvrdily, že politiky vlády, existence různých daní (112) z dovážených výrobků a neefektivnost spojená s výrobou výrobku, který je předmětem šetření, v Brazílii vedly k mimořádně vysokým cenám výrobku, který je předmětem šetření, na brazilském trhu a k nepřiměřeně vysokému zisku brazilské společnosti. Zisk brazilské společnosti Novelis do Brasil proto údajně nepředstavoval vhodnou referenční hodnotu ve smyslu čl. 2 odst. 6a písm. a) posledního pododstavce základního nařízení (113).

(234)

Některé zúčastněné strany (společnosti Airoldi Metalli Spa a Xiamen Xiashun) navíc poukázaly rovněž na skutečnost, že brazilské orgány zahájily dne 29. července 2020 antidumpingové šetření týkající se čínského dovozu výrobků z hliníku do Brazílie (oběžník č. 46 ze dne 28. července 2020 – brazilský sekretariát zahraničního obchodu – „SECEX“) (114).

(235)

Definice výrobku v rámci šetření uvedeného v oběžníku č. 46 se do značné míry překrývala s definicí dotčeného výrobku v tomto šetření, jak je uvedena v oddíle 2. Oběžník č. 46 rovněž ve formě indexu zveřejnil provozní výsledky žadatelů (tři společnosti včetně společnosti Novelis do Brasil), které ukázaly, že v období 2015–2019 vykázali žadatelé ztráty (115).

(236)

Na základě těchto nových důkazů a navzdory skutečnosti, že oběžník č. 46 obsahuje konsolidované indexované údaje tří žádajících výrobců, považovala Komise za nepravděpodobné, že by společnost Novelis do Brasil dosáhla v souvislosti s výrobkem, který je předmětem šetření, vykázaného zisku (19,4 % v posledním účetním období (116)). V této souvislosti měla Komise vzhledem k tomu, že společnost vyrábí velký sortiment výrobků (117), za to, že takový zisk byl s největší pravděpodobností a do značné míry dosažen ve vztahu k jiným výrobkům vyráběným společností Novelis do Brasil, jako jsou výrobky pro letecký a kosmický průmysl, automobilový průmysl a nápojové plechovky.

(237)

Komise se proto předběžně domnívala, že údaje společnosti Novelis do Brasil nepředstavují vhodnou referenční hodnotu pro stanovení přiměřených prodejních, správních a režijních nákladů a zisku u výrobku, který je předmětem šetření.

(238)

Komise tudíž znovu posoudila příslušné klady Thajska a Turecka jako možných vhodných reprezentativních zemí. Jediné veřejně dostupné finanční údaje společností v Thajsku a Turecku se však s obdobím šetření překrývaly jen částečně. V posledním účetním období, které bylo k dispozici, se provozní výsledky těchto společností navíc blížily hranici rentability (118). Komise se proto domnívala, že údaje těchto společností nepředstavují vhodnou referenční hodnotu pro stanovení nezkresleného a přiměřeného zisku a prodejních, správních a režijních nákladů.

(239)

Vzhledem k této situaci se Komise domnívala, že za těchto okolností by mohly být vhodné údaje společností v odvětví vyrábějícím podobný výrobek. Tohoto závěru bylo dosaženo těsně před přijetím prozatímních opatření. S ohledem na omezení uložená povinnými lhůtami stanovenými v základním nařízení se proto Komise rozhodla předběžně založit svou analýzu na poznatcích a informacích, které již byly k dispozici v rámci jiného probíhajícího antidumpingového šetření ve stejném odvětví (hliník) a které se vztahovaly na podobný výrobek a podobné období – hliníkové výlisky (119). Hliníkové výlisky jsou výrobky, které mají podobné technické a fyzické vlastnosti jako ploché válcované výrobky z hliníku. Pokud jde o výrobní proces, hliník lze přetvářet na různé výrobky protlačováním, válcováním nebo odléváním. Protlačovaný hliník se přetváří na hliníkové profily různých tvarů. Ploché válcované výrobky z hliníku zahrnují pláty, svitky, plechy a fólie. Tyto výrobky mimoto často vyrábějí stejné společnosti jako ty, které vyrábějí ploché válcované výrobky z hliníku, nebo jsou vyráběny v rámci téže skupiny.

(240)

Komise bude pokračovat v šetření, a pokud z potenciálních reprezentativních zemí získá nové a vhodné údaje, může být situace znovu posouzena.

(241)

Vzhledem k podobnostem mezi plochými válcovanými výrobky z hliníku a hliníkovými výlisky a vzhledem k tomu, že příslušné údaje byly veřejně dostupné (120), se proto Komise rozhodla v tomto šetření prozatímně použít údaje společností vyrábějících hliníkové výlisky, neboť tyto údaje byly podle názoru Komise reprezentativní pro situaci společností vyrábějících ploché válcované výrobky z hliníku.

3.4.4.   Úroveň sociální a environmentální ochrany

(242)

Po zjištění, že Turecko je v této fázi šetření vhodnou reprezentativní zemí na základě všech výše uvedených skutečností, nebylo nutné posuzovat úroveň sociální a environmentální ochrany v souladu s poslední větou čl. 2 odst. 6a písm. a) první odrážky základního nařízení.

3.4.5.   Závěr

(243)

S ohledem na výše uvedenou analýzu se Komise předběžně rozhodla považovat Turecko za vhodnou reprezentativní zemi pro účely čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

3.5.   Zdroje použité ke stanovení nezkreslených nákladů na výrobní činitele

(244)

Na základě informací předložených zúčastněnými stranami a dalších relevantních informací dostupných ve spisu Komise v první poznámce uvedla počáteční seznam výrobních činitelů, jako jsou materiály, energie a pracovní síla, používaných při výrobě výrobku, který je předmětem šetření.

(245)

V souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení Komise rovněž určila zdroje, které mají být použity ke stanovení nezkreslených cen a referenčních hodnot. Hlavním zdrojem, který Komise navrhla použít, byla databáze Global Trade Atlas (dále jen „GTA“). V téže poznámce Komise určila kódy výrobních činitelů v harmonizovaném systému (HS), které byly na základě informací poskytnutých zúčastněnými stranami původně zvažovány pro analýzu údajů z databáze GTA.

(246)

Komise vyzvala zúčastněné strany, aby se vyjádřily a navrhly veřejně dostupné informace o nezkreslených hodnotách pro každý z výrobních činitelů uvedených ve zmíněné poznámce.

(247)

Ve druhé poznámce Komise následně aktualizovala seznam výrobních činitelů na základě připomínek stran a informací předložených vyvážejícími výrobci zařazenými do vzorku v odpovědi na dotazník.

(248)

S ohledem na všechny informace předložené zúčastněnými stranami byly za účelem určení běžné hodnoty v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení určeny následující výrobní činitele a jejich zdroje, pokud jde o Turecko:

Tabulka č. 2

Výrobní činitele a zdroje informací

Suroviny

Zbožové kódy v Turecku

Hodnota

Jednotka měření

Slitiny hliníku

760120800000

14,01

kg

Hliníkový prášek

281820

6,94

kg

Hliníkový ingot

760110

12,73

kg

Kapalný hliník

760110000000 – náklady na zpracování

12,20

kg

Fluorid hlinitý

282612

10,37

kg

Hliníkový šrot

760200190000

11,01

kg

Hliníkový plát

760120200000

13,91

kg

Katodová měď

740329

39,47

kg

Svitky válcované za studena

760612920000

26,06

kg

Svitky válcované za tepla

760612930000

760612990000

31,86

kg

Plech válcovaný za tepla

760612990000

36,02

kg

Hořčíkový ingot

810411

19,50

kg

Činidlo pro tavení mědi

740329

39,47

kg

Činidlo pro tavení železa

720299300000

720299800000

10,88

kg

Činidlo pro tavení manganu

811100

15,59

kg

Ropný koks

271311

0,42

kg

Smola

270810

3,82

kg

Olej pro válcování

271012110000

3,17

kg

Energetické uhlí

270119000000

0,59

kg

Drát z karbidu titanu

760521

21,77

kg

Ingot zinku

790111

15,93

kg

Činidlo pro rychlé tavení křemíku

280469

18,38

kg

Činidlo železa

732690

37,13

kg

Činidlo chromu

811221

54,20

kg

Hliníkové strusky

262040

7,59

kg

Odpadní olej

340399

33,3

kg

Práce

Práce

Nepouž.

42,21

hodina

Energie

Elektřina

Nepouž.

0,62

KWh

Plyn

Nepouž.

1,95

m3

Voda

Nepouž.

5,21

m3

Vedlejší produkty/odpad

Hliníkový šrot

760200190000

11,01

kg

3.5.1.   Suroviny používané ve výrobním procesu

(249)

Ke stanovení nezkreslené ceny surovin použila Komise jako základ váženou průměrnou cenu dovozu (CIF) do reprezentativní země, jak je uvedena v databázi GTA, ze všech třetích zemí kromě ČLR a zemí, které nejsou členy WTO a jsou uvedeny v příloze 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 (121). Komise se rozhodla vyloučit dovoz z ČLR, neboť dospěla k závěru, že není vhodné použít domácí ceny a náklady v Číně z důvodu existence podstatných zkreslení v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. b) základního nařízení (viz 188. až 226. bod odůvodnění). Jelikož neexistují žádné důkazy, které by prokazovaly, že stejná zkreslení neovlivňují stejně výrobky určené na vývoz, měla Komise za to, že stejná zkreslení ovlivňují i vývoz. Vážená průměrná dovozní cena byla případně upravena o dovozní cla.

(250)

U malého počtu výrobních činitelů představovaly skutečné náklady spolupracujících vyvážejících výrobců v období přezkumného šetření zanedbatelný podíl celkových nákladů na suroviny. Jelikož hodnota použitá u těchto činitelů neměla citelný dopad na výpočty dumpingového rozpětí, a to bez ohledu na použitý zdroj, považovala Komise tyto výrobní činitele za spotřební materiál, jak je vysvětleno v 13. bodě odůvodnění.

(251)

Komise vyjádřila dopravní náklady spolupracujících vyvážejících výrobců na dodávky surovin jako procento skutečných nákladů na tyto suroviny a poté použila stejný procentní podíl na nezkreslené náklady na stejné suroviny, aby získala nezkreslené náklady na dopravu. Komise měla za to, že v rámci tohoto šetření lze poměr mezi surovinami vyvážejícího výrobce a vykázanými náklady na dopravu opodstatněně použít jako ukazatel pro odhad nezkreslených nákladů na suroviny při dodání do závodu společnosti.

(252)

Komise uvedla, že kapalný hliník, který používá jako vstup jedna ze společností v rámci skupiny Nanshan, nelze přepravovat na dlouhé vzdálenosti a že pro tento vstup neexistuje žádná mezinárodní referenční hodnota. Komise se proto alternativně rozhodla použít jako referenční hodnotu nezkreslenou cenu hliníkového ingotu kódu HS 7601 10, od níž byly odečteny náklady na zpracování, vyjádřené v procentech, vynaložené dotčenou společností na přeměnu kapalného hliníku na ingot (122).

(253)

Po zveřejnění druhé poznámky skupina Nanshan zopakovala své tvrzení předložené po zveřejnění první poznámky, totiž že hliníkový šrot, který používá k výrobě výrobku, jenž je předmětem šetření, má stejnou čistotu hliníku jako hotové výrobky a že tento výrobek byl z hlediska použití recyklován ve fázi odlévání stejným způsobem jako hliníkové ingoty. V důsledku toho se podle skupiny Nanshan kód HS uvedený Komisí v první a druhé poznámce týkal jiného výrobku, konkrétně hliníkového šrotu z různých zdrojů, nižší čistoty a odlišného složení slitiny.

(254)

Komise toto tvrzení přezkoumala. Na základě důkazů předložených skupinou Nanshan během dálkových křížových kontrol zjistila, že hliníkový šrot používaný (a prodávaný) různými společnostmi ve skupině Nanshan nebyl oceněn na stejné úrovni jako hliníkové ingoty, nýbrž byl proveden odpočet ve výši 2–9 % v závislosti na jeho třídě, aby se zohlednila čistota šrotu. Bylo tudíž potvrzeno, že cena hliníkového ingotu byla vyšší než cena ingotu.

(255)

Komise rovněž uvedla, že příslušný zbožový kód podle turecké nomenklatury rozeznává tzv. šrot z výroby (pod přesnějším zbožovým kódem 760200190000), který ve srovnání s šrotem v rámci zbožového kódu 760200 900000 zřejmě lépe odráží typ šrotu spotřebovávaného a vyráběného skupinou Nanshan. Komise také zopakovala, že neobdržela žádné důkazy o zvláštním složení hliníkového šrotu dováženého pod zmíněným kódem HS k doložení tvrzení, že jde o šrot s nižší čistotou a odlišným složením slitiny. Komise se proto rozhodla použít jako referenční hodnotu dovozní cenu v rámci zbožového kódu 760200190000, a nikoli dovozní cenu ingotu, jak navrhla společnost.

(256)

Skupina Nanshan rovněž tvrdila, že cena v databázi GTA založená na kódech HS nerozlišuje konečné užití a slitiny hliníkových svitků, zatímco velmi velká část množství dovážených hliníkových svitků může být použita pro výrobky, na které se nevztahuje definice výrobku, konkrétně pro automobilový průmysl nebo letecký a kosmický průmysl, nebo jako nápojové plechovky. Tvrdila, že ceny různých slitin a konečných užití se podstatně liší, a proto podle jejího názoru průměrná cena v databázi GTA neposkytuje vhodnou náhradní hodnotu hliníkových svitků, která by odpovídala hodnotě svitků spotřebovávaných skupinou Nanshan při výrobě výrobku, který je předmětem šetření. Skupina Nanshan navrhla vycházet místo použití cen v databázi GTA jako referenční hodnoty z cen uvedených ve zprávách CRU ohledně cen materiálu na fólie ze slitiny 1050, která se podle jejího názoru velmi podobá chemickému složení materiálu na fólie ze slitiny 8079.

(257)

Komise toto tvrzení posoudila. Za prvé zjistila, že podle turecké nomenklatury kód HS použitý jako referenční hodnota pro výpočet prozatímního rozpětí vylučuje (na rozdíl od toho, co tvrdí skupina Nanshan) největší skupinu výrobků, které nespadají do definice výrobku, a sice výrobky, jež jsou určeny pro použití v odvětví výroby plechovek. Za druhé, v turecké nomenklatuře konkrétní zbožové kódy rozlišují mezi různými tloušťkami, a umožňují tudíž přesnější rozdělení mezi různé typy výrobků ve srovnání s cenami uvedenými ve zprávě CRU, jež se týkají pouze jedné konkrétní tloušťky. Za třetí, ceny ve zprávách CRU se týkaly trhů v Unii, a neodrážely tak ceny v zemi s podobnou úrovní hospodářského rozvoje. Komise se proto domnívala, že ceny dovážených svitků uvedené v databázi GTA představují vhodnější referenční hodnotu pro určení běžné hodnoty ve srovnání s cenami uvedenými ve zprávě CRU. Komise tudíž toto tvrzení zamítla a rozhodla se použít jako referenční hodnotu dovozní cenu v rámci zbožového kódu 760612920000 pro svitky válcované za studena, průměr zbožového kódu 760612930000, zbožového kódu 760612990000 pro svitky válcované za tepla a zbožový kód 760612990000 pro plechy.

(258)

Skupina Nanshan rovněž tvrdila, že u energetického uhlí by se Komise neměla spoléhat na dovozní ceny uhlí v databázi GTA, neboť množství dovozu do Turecka za rok 2019 bylo zanedbatelné. Komise by mohla místo toho uvážit ceny tepelného a ropného koksu uvedené ve zprávě IHS (123).

(259)

Komise nejprve uvedla, že neexistují žádné důkazy, které by umožnily mít za to, že cena dovezeného množství (více než 500 tun) v databázi GTA není reprezentativní pro tržní cenu nebo že by cena v databázi GTA byla podstatně odlišná, pokud by byl objem dovozu vyšší. Za druhé, v předložené zprávě se ceny kromě Číny týkaly pouze pěti dalších zemí, jmenovitě Austrálie, Indie, Ruska, Jižní Afriky a Indonésie. Tyto ceny se v jednotlivých regionech a zemích lišily. Komise nezjistila žádné přesvědčivé důkazy o tom, že by ceny v těchto zemích byly reprezentativnější pro mezinárodní nezkreslenou cenu než ceny v reprezentativní zemi. Komise proto toto tvrzení zamítla a rozhodla se použít jako referenční hodnotu cenu uhlí při dovozu do Turecka.

3.5.2.   Práce

(260)

Ke stanovení referenční hodnoty nákladů práce použila Komise nejnovější statistiky zveřejněné tureckým statistickým úřadem (124). Tento úřad zveřejňuje podrobné informace o mzdách v různých hospodářských odvětvích v Turecku. Komise stanovila referenční hodnotu na základě hodinových nákladů práce pro hospodářskou činnost C.24 (výroba základních kovů) (125). Hodnoty byly upraveny pomocí deflátoru indexu cen domácích výrobců zveřejněného tureckým statistickým úřadem (126).

3.5.3.   Elektřina

(261)

Ke stanovení referenční ceny elektřiny použila Komise ceny elektřiny pro společnosti (průmyslové uživatele) v Turecku zveřejněné tureckým statistickým úřadem (127). Referenční hodnota byla stanovena na základě ceny elektřiny zveřejněné dne 25. března 2020. Cena se týkala druhého pololetí roku 2019. Komise použila údaje o cenách průmyslové elektřiny v odpovídajícím spotřebitelském pásmu, které činí 2 000 ≤ T < 20 000 MWh u středních odběratelů a > 150 000 MWh u velmi velkých odběratelů.

3.5.4.   Plyn

(262)

Ke stanovení referenční hodnoty pro plyn použila Komise ceny plynu pro společnosti (průmyslové uživatele) v Turecku zveřejněné tureckým statistickým úřadem. Ceny se lišily podle objemu spotřeby (128). Komise použila odpovídající ceny pro střední nebo velké spotřebitele. Jako referenční hodnotu použila Komise nejnovější údaje týkající se druhého pololetí roku 2019.

(263)

U elektřiny i plynu použila Komise ceny na čisté úrovni (bez DPH).

3.5.5.   Voda

(264)

Cenu vody v Turecku zveřejňuje Správa vodovodů a kanalizací v Istanbulu (ISKI), Správa vodovodů a kanalizací ve městě Eskišehir a Správa vodovodů a kanalizací ve městě Antalya (129). Ke stanovení referenční ceny vody použila Komise průměrnou průmyslovou cenu v oblasti Istanbulu, v organizované průmyslové zóně Eskišehir a ceny v organizované průmyslové zóně Antalya, pro něž byly příslušné informace veřejně dostupné.

3.5.6.   Prodejní, správní a režijní náklady a zisk

(265)

Podle čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení „početně zjištěná běžná hodnota zahrnuje nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“.

(266)

Ke stanovení nezkreslené a přiměřené částky pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk použila Komise správní, prodejní a režijní náklady a zisk pěti společností v Turecku, které byly určeny v antidumpingovém šetření týkajícím se obdobného výrobku, tj. hliníkových výlisků, jak je uvedeno v 239.–241. bodě odůvodnění. Komise proto použila stejná čísla týkající se finančních údajů za rok 2018 jako v nedávném nařízení o uložení prozatímních opatření na tento výrobek v probíhajícím antidumpingovém řízení týkajícím se hliníkových výlisků (130). Jednalo se o těchto pět společností:

1)

Alugen Aluminyum Sanayi Ve Ticaret Anonim Sirketi,

2)

Eksal Aluminyum Kalip Sanayi Ve Ticaret Limited Sirketi,

3)

Gensa Aluminyum Sanayi Ve Ticaret Anonim Sirketi,

4)

ONAT Aluminyum Sanayi Ticaret Anonim Sirketi a

5)

Okyanus Aluminyum Sanayi Ticaret Anonim Sirketi.

(267)

V tomto šetření byla použita stejná úroveň váženého průměrného zisku ve výši 7,2 % a váženého průměrného podílu prodejních, správních a režijních nákladů ve výši 12,2 %.

3.5.7.   Výpočet běžné hodnoty

(268)

Na základě výše popsaných nezkreslených cen a referenčních hodnot Komise početně zjistila běžnou hodnotu podle typu výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

(269)

Za účelem stanovení nezkreslených výrobních nákladů pro každý právní subjekt vyrábějící a vyvážející dotčený výrobek nahradila Komise u každého vyvážejícího výrobce výrobní činitele nakupované jak od stran ve spojení, tak od stran, které nejsou ve spojení, výrobními činiteli v tabulce 2.

(270)

Skupina Nanshan tvrdila, že by běžná hodnota pro skupinu měla být vypočtena konsolidovaným způsobem, tj. Komise by měla uvážit nahrazení pouze cen výrobních činitelů, které skupina nakupovala na začátku výrobního procesu od strany, která není ve spojení, referenčními cenami. Domnívala se tudíž, že by Komise neměla brát v úvahu prodej meziproduktů v rámci skupiny. Skupina Nanshan odkázala zejména na praxi Komise týkající se pojmu „jediný hospodářský subjekt“ pro účely stanovení vývozní ceny. Skupina zejména tvrdila, že všechny společnosti ve skupině jsou ovládány jedním právním subjektem, mezi společnostmi neexistuje žádná písemná kupní smlouva, společnosti se nacházejí ve stejném zařízení nebo v jeho blízkosti, typy výroby se nepřekrývají, navazující výroba závisí na předcházející výrobě, a společnosti nemají rovněž nezávislý prodej na vývoz.

(271)

Komise zjistila, že výroba různých typů výrobku a/nebo různé kroky ve výrobních procesech v rámci skupiny jsou rozděleny mezi společnosti ve skupině a že jednotlivé společnosti používají výrobní vstupy vyrobené společností ve spojení v rámci skupiny. Prodej v rámci skupiny zahrnoval prodej surovin (například kapalného hliníku), energie (například elektřina) a rovněž dotčeného výrobku, který byl dále použit jako výrobní vstup navazující společností (například svitky válcované za studena, které jedna ze společností používá k výrobě hliníkové fólie).

(272)

V reakci na to Komise uvedla, že tvrzení skupiny Nanshan souvisí s početním zjištěním běžné hodnoty pro různé vyvážející výrobce v rámci skupiny. Pokud dotčený výrobek vyrábějí a vyvážejí různé subjekty v rámci jedné skupiny, Komise obvykle stanoví běžnou hodnotu pro každý jednotlivý typ výrobku, který je předmětem šetření a který se vyváží do Unie v rámci skupiny společností, pro každého jednotlivého vyvážejícího výrobce zvlášť na základě konkrétních údajů (v tomto případě výrobních činitelů) dotčeného vyvážejícího výrobce. Žádost o určení běžné hodnoty na konsolidovaném základě uměle předpokládá, že skupina představuje jediného integrovaného výrobce. Jak bylo vysvětleno výše, není tomu tak. Jednotlivé výrobní společnosti ve skupině vyrábějí dotčený výrobek samostatně. Žádost se tudíž zamítá.

(273)

Za prvé, Komise stanovila nezkreslené výrobní náklady na základě výrobních činitelů pořizovaných každou z těchto společností. Poté uplatnila nezkreslené jednotkové náklady na skutečnou spotřebu jednotlivých výrobních činitelů u každého spolupracujícího vyvážejícího výrobce. Komise snížila výrobní náklady o nezkreslené náklady na vedlejší produkty opětovně použité ve výrobním procesu.

(274)

Za druhé, aby Komise dospěla k celkovým nezkresleným výrobním nákladům, připočetla výrobní režii. Výrobní režie u spolupracujících vyvážejících výrobců byla zvýšena o náklady na suroviny a spotřební materiál uvedené v 250. bodě odůvodnění a následně vyjádřené jako podíl výrobních nákladů skutečně vynaložených každým z vyvážejících výrobců. Tento procentní podíl byl uplatněn na nezkreslené výrobní náklady.

(275)

Komise nakonec připočítala prodejní, správní a režijní náklady a zisk, jak bylo stanoveno na základě pěti tureckých společností (viz oddíl 3.5.6). Prodejní, správní a režijní náklady vyjádřené jako procentní podíl výrobních nákladů a použité na nezkreslené celkové výrobní náklady činily 15,16 %. Zisk vyjádřený jako procentní podíl nákladů na prodané zboží a uplatněný na celkové nezkreslené výrobní náklady činil 9,07 %.

(276)

Na tomto základě Komise početně zjistila běžnou hodnotu podle typu výrobku na základě ceny ze závodu v souladu s čl. 2 odst. 6a písm. a) základního nařízení.

3.5.8.   Vývozní cena

(277)

Když vyvážející výrobci ze skupiny Nanshan zařazení do vzorku vyváželi dotčený výrobek do Unie buď přímo nezávislým odběratelům, nebo prostřednictvím společností ve spojení se sídlem v Číně nebo ve třetích zemích, byla vývozní cenou v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení cena, která byla nebo má být skutečně zaplacena za výrobek prodaný za účelem vývozu do Unie.

(278)

Dvě společnosti ve skupině Nanshan prodávaly dotčený výrobek do Unie rovněž prostřednictvím další společnosti ve spojení se sídlem v Unii, která působí jako dovozce. U tohoto prodeje byla vývozní cena v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení početně zjištěna na základě ceny, za kterou byl dovezený výrobek poprvé znovu prodán nezávislým odběratelům v Unii. Provedené úpravy se týkaly všech nákladů vzniklých mezi dovozem a dalším prodejem, včetně prodejních, správních a režijních nákladů a zisku, s cílem stanovit spolehlivou vývozní cenu na úrovni hranice Unie.

(279)

Jiná společnost zařazená do vzorku, Xiamen Xiashun, vyvážela dotčené výrobky přímo nezávislým odběratelům v Unii. U tohoto prodeje byla v souladu s čl. 2 odst. 8 základního nařízení vývozní cenou cena, která byla nebo měla být skutečně zaplacena za dotčený výrobek při jeho prodeji na vývoz do Unie.

3.5.9.   Srovnání

(280)

Komise srovnala běžnou hodnotu a vývozní cenu vyvážejících výrobců zařazených do vzorku na základě ceny ze závodu.

(281)

Aby bylo zajištěno spravedlivé srovnání, upravila Komise běžnou hodnotu a/nebo vývozní cenu o rozdíly ovlivňující ceny a srovnatelnost cen v souladu s čl. 2 odst. 10 základního nařízení. Vývozní cena byla upravena o náklady na dopravu, pojištění, manipulaci a nakládku, balení, slevy, náklady na úvěry, bankovní poplatky a další dovozní poplatky.

(282)

Veškerý prodej dotčeného výrobku určený na vývoz ze strany skupiny Nanshan se uskutečnil prostřednictvím zcela vlastněné domácí obchodní společnosti v Číně, která jej prodávala buď přímo nezávislým odběratelům, nebo prostřednictvím obchodní společnosti ve spojení v Singapuru. Skupina Nanshan tvrdila, že tato domácí obchodní společnost jednala jako interní prodejní oddělení výrobních společností. Na základě posouzení důkazů, které jsou v současné době k dispozici, Komise toto tvrzení předběžně přijala a nebyla provedena žádná úprava podle čl. 2 odst. 10 písm. i).

(283)

Skupina Jiangsu Alcha vyvážela veškerou výrobu dotčeného výrobku prostřednictvím obchodníků ve spojení v Číně a Hongkongu. Jedna ze společností ve skupině Nanshan rovněž prodávala dotčený výrobek do Unie částečně prostřednictvím obchodníka ve spojení v Singapuru, jak je uvedeno v předchozím bodě odůvodnění. U tohoto prodeje proto Komise upravila vývozní ceny těchto společností v souladu s čl. 2 odst. 10 písm. i) základního nařízení, jelikož tito obchodníci jednali jako zprostředkovatelé pracující za provizi. Úprava se týkala prodejních, správních a režijních nákladů a zisku obchodníka.

3.5.10.   Dumpingová rozpětí

(284)

U spolupracujících vyvážejících výrobců zařazených do vzorku Komise porovnala váženou průměrnou běžnou hodnotu každého typu obdobného výrobku s váženou průměrnou vývozní cenou odpovídajícího typu dotčeného výrobku za účelem výpočtu dumpingového rozpětí v souladu s čl. 2 odst. 11 a 12 základního nařízení.

(285)

Pro společnosti ve skupině Nanshan vypočítala individuální dumpingová rozpětí pro každou ze společností ve skupině a poté vypočítala vážené dumpingové rozpětí pro skupinu.

(286)

Pro spolupracující vyvážející výrobce, kteří nebyli zařazeni do vzorku, Komise vážené průměrné dumpingové rozpětí vypočetla v souladu s čl. 9 odst. 6 základního nařízení. Toto rozpětí bylo tudíž stanoveno na základě rozpětí u vyvážejících výrobců zařazených do vzorku.

(287)

Na tomto základě činí prozatímní dumpingové rozpětí spolupracujících vyvážejících výrobců nezařazených do vzorku 67,1 %.

(288)

U všech ostatních vyvážejících výrobců v Číně stanovila Komise dumpingové rozpětí na základě dostupných údajů v souladu s článkem 18 základního nařízení. Za tímto účelem Komise určila úroveň spolupráce ze strany vyvážejících výrobců. Úroveň spolupráce představuje objem vývozu spolupracujících vyvážejících výrobců do Unie vyjádřený jako podíl na celkovém objemu vývozu – jak je uveden v dovozních statistikách Eurostatu – z dotčené země do Unie.

(289)

Úroveň spolupráce je v tomto případě nízká, jelikož vývoz spolupracujících vyvážejících výrobců představoval pouze přibližně 40 % celkového vývozu do Unie během období šetření. Komise proto považovala za vhodné stanovit celostátní dumpingové rozpětí platné pro všechny ostatní nespolupracující vyvážející výrobce na úrovni nejvyššího rozpětí stanoveného pro typy výrobku prodávané v reprezentativním množství na základě údajů od spolupracujících vyvážejících výrobců. Takto stanovené dumpingové rozpětí činilo 183,3 %.

(290)

Prozatímní dumpingová rozpětí vyjádřená jako procentní podíl z ceny CIF s dodáním na hranice Unie před proclením činí:

Společnost

Prozatímní dumpingové rozpětí

Jiangsu Alcha Aluminum Group Co., Ltd.

88,3 %

Skupina Nanshan

122,1 %

Xiamen Xiashun Aluminium Foil Co., Ltd.

30,0 %

Jiné spolupracující společnosti

68,5 %

Všechny ostatní společnosti

183,7 %

4.   ÚJMA

4.1.   Úvodní poznámka

(291)

Jak je uvedeno v 50. až 52. bodě odůvodnění, přechodné období pro vystoupení Spojeného království z EU skončilo dne 31. prosince 2020 a Spojené království přestalo od 1. ledna 2021 podléhat právu Unie. Komise proto vyzvala zúčastněné strany, aby poskytly aktualizované informace na úrovni EU-27. Vzhledem k pokročilému stupni prozatímní fáze, kdy byly tyto aktualizované údaje požadovány, vycházela prozatímní zjištění Komise s výjimkou cenového podbízení z údajů pro EU-28, a to z důvodů uvedených v následujícím bodě odůvodnění.

(292)

Komise dospěla k prozatímnímu závěru, že údaje pro EU-28 jsou v této fázi vhodné poté, co analyzovala informace obsažené ve spisu. Důvodem je skutečnost, že se dopad vystoupení Spojeného království z Unie na analýzu újmy zdá být omezený. Prodej výrobců v Unii zařazených do vzorku do Spojeného království představoval méně než 5 % jejich celkového prodeje odběratelům v EU, kteří nejsou ve spojení. Ve Spojeném království sídlí pouze jeden výrobce plochých válcovaných výrobků z hliníku. Čínský vývoz do Spojeného království byl stabilní a vyvíjel se v souladu s vývozem do EU a vývoz Spojeného království do EU byl rovněž stálý.

(293)

Zjištění týkající se újmy, příčinné souvislosti a zájmu Unie budou každopádně v konečné fázi znovu posouzena na základě údajů za EU-27 a v případě potřeby budou pozměněna. Tato zjištění budou zveřejněna a strany budou mít příležitost se k nim vyjádřit.

4.2.   Definice výrobního odvětví Unie a výroby v Unii

(294)

Obdobný výrobek vyrábělo během období šetření více než dvacet výrobců v Unii. Tito výrobci představují „výrobní odvětví Unie“ ve smyslu čl. 4 odst. 1 základního nařízení.

(295)

Celková výroba v Unii v období šetření byla stanovena na přibližně 1 907 127 tun. Komise stanovila tuto hodnotu na základě údajů sdružení European Aluminium týkajících se výroby v Unii, které byly podrobeny křížové kontrole z hlediska spolehlivosti a úplnosti s informacemi poskytnutými výrobci v Unii, včetně údajů od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Jak je uvedeno v 35. bodě odůvodnění, do vzorku byli vybráni tři výrobci v Unii představující 35 % celkové výroby obdobného výrobku v Unii.

4.3.   Určení příslušného trhu Unie

(296)

Aby mohla Komise zjistit, zda byla výrobnímu odvětví Unie způsobena újma, a určit spotřebu a různé hospodářské ukazatele týkající se situace výrobního odvětví Unie, zkoumala, zda a do jaké míry musí být v analýze zohledněno následné použití výroby obdobného výrobku výrobního odvětví Unie.

(297)

Aby Komise získala co nejúplnější představu o výrobním odvětví Unie, shromáždila údaje o celé činnosti týkající se plochých válcovaných výrobků z hliníku a určila, zda je výroba určena pro vlastní spotřebu, nebo pro volný trh.

(298)

Komise zjistila, že velmi malá část celkové výroby výrobců v Unii byla určena pro závislý trh, jak je uvedeno v tabulce č. 3. Závislý trh se během posuzovaného období zvýšil, zůstal však na velmi nízké úrovni pod 1,5 % spotřeby. Je-li to vhodné, jsou údaje týkající se závislého trhu poskytnuty a posouzeny samostatně. U ostatních ukazatelů, jako je výroba, kapacita, produktivita, zaměstnanost a mzdy, se níže uvedené údaje týkají celé činnosti, a oddělení proto nebylo opodstatněné.

(299)

Jak je uvedeno v oddíle 2.3.1, vyvážející výrobce nezařazený do vzorku, společnost Huafon, požádal o vynětí hliníkových válcovaných výrobků pro tepelné výměníky do automobilů z definice výrobku v rámci tohoto šetření. Jelikož k vyloučení nedošlo, požádal v souvislosti s hliníkovými válcovanými výrobky pro tepelné výměníky do automobilů o analýzu týkající se tohoto konkrétního segmentu, pokud jde o dumping, újmu, příčinnou souvislost a zájem Unie. Na podporu své žádosti tvrdil, že hliníkové válcované výrobky pro tepelné výměníky do automobilů vykazují podobnosti s případy hliníkových kol (131), kde byly zjištěny různé distribuční kanály (výrobce původního zařízení v porovnání s poprodejním trhem), což odůvodňuje analýzu podle jednotlivých segmentů. Odkázal rovněž na zprávy Odvolacího orgánu ve věci Čína – HP-SSST (Japonsko)/Čína – HP-SSST (EU) (132), aniž by však přesně vysvětlil, jak se tato judikatura vztahuje na skutkové okolnosti daného případu.

(300)

Jak je objasněno v 62. až 80. bodě odůvodnění, bylo zjištěno, že hliníkové válcované výrobky pro tepelné výměníky do automobilů mají stejné základní fyzické, technické a chemické vlastnosti jako ostatní ploché válcované výrobky z hliníku, a proto spadají do definice výrobku, který je předmětem šetření. Komise rovněž dospěla k závěru, že pro vyloučení výrobku z rozsahu šetření neexistují žádné důvody týkající se zájmu Unie.

(301)

Pokud jde o odkaz na případy hliníkových kol, mezi hliníkovými válcovanými výrobky pro tepelné výměníky do automobilů a ostatními plochými válcovanými výrobky z hliníku neexistují žádné jasné dělicí čáry, pokud jde o distribuční kanály. Jak je uvedeno v 74. bodě odůvodnění, hliníkové válcované výrobky pro tepelné výměníky do automobilů nejsou jedinými výrobky určenými pro automobilový průmysl. Výrobek, který je předmětem šetření, zahrnuje i další výrobky určené pro automobilový průmysl, jako jsou konstrukční díly pro použití v automobilovém průmyslu (podvozky, součásti), jež se rovněž prodávají dodavatelům na prvním stupni.

(302)

I když tento vyvážející výrobce neodkázal na konkrétní prvky zprávy Odvolacího orgánu ve věci HP-SSST uvedené v 299. bodě odůvodnění, skutečnosti v tomto šetření jsou jiné. V uvedeném případě byly cenové rozdíly mezi jednotlivými dotčenými třídami velmi významné (+100 nebo +200 %). Naproti tomu v tomto případě neexistuje mezi hliníkovými válcovanými výrobky pro tepelné výměníky do automobilů a ostatními plochými výrobky z hliníku žádný významný cenový rozdíl, který by poukazoval na jasnou dělicí čáru mezi tímto výrobkem a ostatními plochými válcovanými výrobky z hliníku. Analýza ve věci HP-SSST se tak vztahuje na konkrétní skutkový stav v dané věci a nemůže být extrapolována na projednávanou věc, kde byla analýza provedena na základě PCN. Připomíná se, že čínský vyšetřující orgán neuplatňuje metodu srovnání PCN. V základním nařízení ani v antidumpingové dohodě WTO není každopádně uložena žádná právní povinnost, podle níž by Komise musela provést analýzu segmentů v každém jednotlivém případě, a to bez ohledu na skutkové okolnosti, a ani ve zprávách týkajících se HP-SSST není uvedeno nic, co by naznačovalo, že by Odvolací orgán zaujal takový postoj. Komise proto tuto žádost o analýzu pro jednotlivé segmenty zamítla.

(303)

Vyvážející výrobce zařazený do vzorku, společnost Xiamen Xiashun, tvrdil, že se podnět neměl vztahovat na materiál na fólie. Vyvážející výrobce požádal o analýzu pro konkrétní segment z toho důvodu, že se materiál na fólie liší od ostatních výrobků popsaných jako běžné pláty a že se prodává prostřednictvím jiného distribučního kanálu. Rovněž tvrdil, že materiál na fólie prodává jen velmi málo společností a že je vyráběn a spotřebováván především na závislém trhu. Na podporu své žádosti tvrdil, že materiál na fólie pro automobilový průmysl vykazuje podobnost s případy hliníkových kol (133), kde byly zjištěny různé distribuční kanály (výrobce původního zařízení v porovnání s poprodejním trhem), což odůvodňuje analýzu podle jednotlivých segmentů. Odkázal také na zprávy Odvolacího orgánu ve věci Čína – HP-SSST (Japonsko)/Čína – HP-SSST (EU) (134), aniž by byl konkrétnější. Taktéž tvrdil, že v podnětu nebyl uveden jako výrobce a že jeho výrobky nebyly jasně zmíněny.

(304)

Skutečnost, že výrobce nebyl žadatelem uveden jako vyvážející výrobce, neznamená, že se jej řízení netýká nebo že se řízení na jeho výrobky nevztahuje. Ve skutečnosti je přirozené, že žadatelé neznají všechny stávající výrobce v dané zemi, a nelze proto očekávat, že by takto předložený seznam byl úplný.

(305)

Materiál na fólie spadá do definice výrobku, jak je uvedena v 55. až 61. bodě odůvodnění, a lze jej zařadit pomocí kódů výrobku předpokládaných v rámci šetření, pokud jde o tloušťku, tvar, použitý materiál, konečnou úpravu a tvrdost. Má stejné základní chemické, technické a fyzické vlastnosti jako ostatní ploché válcované výrobky z hliníku, neboť se skládá z více než 95 % z čistého hliníku. Je rovněž vyroben ze stejných nebo podobných slitin a má stejnou nebo podobnou konečnou úpravu, tvrdost a tloušťku jako ostatní ploché válcované výrobky z hliníku.

(306)

Pokud jde o distribuční kanály, mezi materiálem na fólie a ostatními plochými válcovanými výrobky z hliníku neexistují jasné dělicí čáry. Ve svém tvrzení společnost Xiamen Xiashun odkazovala na případ hliníkových kol (135), kde se rozlišovalo mezi segmenty trhu, a to výrobci původního zařízení a poprodejním trhem. V daném případě je však situace jiná, jelikož se materiál na fólie neprodává jinému segmentu trhu než ostatní ploché válcované výrobky z hliníku. Ačkoli materiál na fólie má podobně jako jiné ploché válcované výrobky z hliníku vlastní specifikace, tento výrobek se prodává průmyslovým uživatelům, kteří jej zpracují na jiný výrobek. To platí například pro polypropylenová víčka, která budou zhotovena z hliníkových válcovaných výrobků. Šetření rovněž odhalilo, že tento výrobek prodávali výrobci v Unii ve významném množství. Výrobci v Unii zařazení do vzorku prodávali podobně také výrobky vyvážené ostatními výrobci zařazenými do vzorku bez ohledu na jejich údajný segment. Na rozdíl od zprávy Odvolacího orgánu ve věci HP-SSST navíc v daném případě neexistuje významný cenový rozdíl mezi materiálem na fólie a ostatními plochými válcovanými výrobky z hliníku, který by tento výrobek jednoznačně odlišil od ostatních plochých válcovaných výrobků z hliníku. Taktéž se připomíná, že čínský vyšetřující orgán neuplatňuje metodu srovnání PCN. Jak je uvedeno v 302. bodě odůvodnění, v základním nařízení ani v antidumpingové dohodě WTO není uložena žádná právní povinnost, podle níž by Komise musela provést analýzu segmentů v každém jednotlivém případě, bez ohledu na skutkové okolnosti, a nic ve zprávě týkající se HP-SSST nenaznačuje, že by Odvolací orgán takový postoj zaujal. Na tomto základě Komise tuto žádost o analýzu specifickou pro jednotlivé segmenty zamítla.

(307)

Dovozce, společnost Airoldi, požádal o analýzu týkající se jednotlivých segmentů měkkých a tvrdých slitin a tvrdil, že existuje řada výrobců hliníkových válcovaných výrobků z měkké slitiny a pouze několik výrobců těchto výrobků z tvrdých slitin. Rovněž uvedl, že pro tvrdé slitiny neexistuje dostatečná výrobní kapacita.

(308)

Společnost Airoldi nepředložila žádné důkazy o nedostatečné nabídce válcovaných hliníkových výrobků z tvrdých slitin. Šetření rovněž prokázalo, že hliníkové válcované výrobky vyrobené z tvrdých nebo měkkých slitin mají stejné základní fyzické, technické a chemické vlastnosti jako ostatní ploché válcované výrobky z hliníku, na něž se vztahuje definice. Tři výrobci v Unii zařazení do vzorku každopádně vyrábějí jak měkké, tak tvrdé slitiny ve významném množství. Tvrdost je rovněž jednou z vlastností předpokládaných v definici různých typů výrobku v tomto šetření. Údajné rozdíly u těchto výrobků byly tedy v každém případě ve srovnání cen zachyceny. Komise proto tuto žádost o analýzu podle jednotlivých segmentů rovněž zamítla.

4.4.   Spotřeba v Unii

(309)

Komise stanovila spotřebu v Unii na základě údajů sdružení European Aluminium týkajících se prodeje na trhu Unie a údajů Eurostatu o dovozu, jak je uvedeno v 312. bodě odůvodnění.

(310)

Spotřeba v Unii se vyvíjela takto:

Tabulka č. 3

Spotřeba v Unii (v tunách)

 

2017

2018

2019

Období šetření

Celková spotřeba v Unii

2 623 119

2 772 585

2 659 616

2 403 637

Index

100

106

101

92

Závislý trh

19 347

29 987

34 953

33 204

Index

100

155

181

172

Volný trh

2 603 772

2 742 598

2 624 664

2 370 433

Index

100

105

101

91

Zdroj: sdružení European Aluminium a Eurostat

(311)

Spotřeba na volném trhu v Unii se během posuzovaného období snížila o 9 %. Od roku 2017 do roku 2018 se trh Unie zvýšil o 6 % přibližně z 2,6 milionu tun na 2,7 milionu tun, poté se v roce 2019 snížil o 4 procentní body a v období šetření dále klesl na 2,4 milionu tun. Celková spotřeba v Unii sledovala podobný trend, kdy po růstu v roce 2018 následoval v roce 2019 pokles, jenž v důsledku pandemie COVID-19 pokračoval i v období šetření.

4.5.   Dovoz z dotčené země

4.5.1.   Objem dovozu z dotčené země a jeho podíl na trhu

(312)

Komise stanovila objem dovozu na základě upravených údajů Eurostatu pro kódy KN podle nesporné metodiky navržené žadatelem. Komise zkontrolovala a potvrdila odhady žadatele týkající se podílu dotčeného výrobku v objemech dovezených pod kódy KN uvedenými v oznámení o zahájení řízení (136).

(313)

V návaznosti na zveřejnění pozměňujícího oznámení uvedeného v poznámce pod čarou č. 11 byl zohledněn rovněž dovoz pod kódem KN 7607 19 90 za účelem stanovení objemu dovozu z dotčené země. Podíl dovozu na trhu byl zjištěn na základě objemu dovozu z dotčené země ve srovnání s objemem celkové spotřeby v Unii, jak je uvedeno v tabulce č. 3.

(314)

Kromě analýzy celkového dovozu Komise také analyzovala samostatně dovoz v režimu aktivního zušlechťovacího styku vzhledem k významnému podílu tohoto dovozu v daném případě.

(315)

Dovoz z dotčené země se vyvíjel takto:

Tabulka č. 4

Objem dovozu (v t) a podíl na trhu

 

2017

2018

2019

Období šetření

Objem dovozu z dotčené země (v t)

160 869

321 851

345 720

265 727

Index

100

200

215

165

Objem dovozu z dotčené země v režimu aktivního zušlechťovacího styku (v t)

15 588

108 188

104 054

60 824

Index

100

694

668

390

Objem dovozu z dotčené země bez režimu aktivního zušlechťovacího styku

145 281

213 662

241 666

204 904

Index

100

147

166

141

Podíl dovozu z dotčené země na trhu (v %)

6,2

11,7

13,2

11,2

Index

100

190

213

181

Podíl dovozu z dotčené země v režimu aktivního zušlechťovacího styku na trhu (v %)

0,6

3,9

3,9

2,5

Index

100

657

658

426

Podíl dovozu z dotčené země na trhu bez režimu aktivního zušlechťovacího styku (v %)

5,5

7,7

9,1

8,5

Index

100

139

164

154

Zdroj: Eurostat

(316)

Dovoz z dotčené země se mezi roky 2017 a 2019 více než zdvojnásobil a dosáhl 345 720 tun a poté mezi rokem 2019 a obdobím šetření klesl o 23 %. Celkový čínský dovoz plochých válcovaných výrobků z hliníku se v posuzovaném období zvýšil o 65 %.

(317)

Dovoz z dotčené země v režimu aktivního zušlechťovacího styku se v roce 2018 výrazně zvýšil a dosáhl 108 188 tun, načež v roce 2019 mírně poklesl a v období šetření pak v mnohem větší míře (o 278 procentních bodů). Celkově se dovoz plochých válcovaných výrobků z hliníku z Číny v režimu aktivního zušlechťovacího styku v posuzovaném období zvýšil o 290 %.

(318)

Dovoz z dotčené země bez režimu aktivního zušlechťovacího styku se mezi lety 2017 a 2018 výrazně zvýšil ze 145 281 tun na 213 662 tun. Na rozdíl od dovozu v režimu aktivního zušlechťovacího styku a celkového dovozu z dotčené země se v roce 2019 ve srovnání s rokem 2018 opět zvýšil o 19 procentních bodů. V období šetření klesl o 36 762 tun. Celkově tento dovoz během posuzovaného období vzrostl o 41 %.

(319)

Vyvážející výrobce, společnost Xiamen Xiashun, se vyjádřil k vývoji dovozu v rámci kódu KN 7606 11 99 do Řecka mezi lety 2019 a 2020 a zpochybnil to, zda výrobky uvedené pod tímto kódem, pokud jde o dovoz do Řecka, skutečně spadají do definice výrobku.

(320)

Komise tuto záležitost prošetřila, v prozatímní fázi však nemohla vyvodit smysluplné závěry. Každopádně se zdá, že významný podíl čínského dovozu v rámci kódu KN 7606 11 99 do Řecka a obecněji do EU se v období 2018–2019 uskutečnil v režimu aktivního zušlechťovacího styku a v období šetření se výrazně snížil. Komise bude v šetření této záležitosti pokračovat v konečné fázi.

(321)

Podíl dovozu z dotčené země na trhu nejprve vzrostl z 6,1 % v roce 2017 na 11,6 % v roce 2018, a překročil tak nárůst spotřeby. Zatímco v roce 2019 spotřeba poklesla, dovoz z dotčené země dále rostl, což vedlo k podílu na trhu ve výši 13,2 %. Podíl na trhu se v období šetření snížil na 11,2 %. Celkově se však podíl dovozu z dotčené země na trhu během posuzovaného období zvýšil o 5 procentních bodů, což odpovídá nárůstu o 81 %.

(322)

Podíl dovozu z dotčené země v režimu aktivního zušlechťovacího styku na trhu vzrostl z 0,6 % v roce 2017 na 3,9 % v letech 2018 a 2019 a poté v období šetření klesl na 2,5 %.

(323)

Podíl dovozu z dotčené země bez režimu aktivního zušlechťovacího styku na trhu vzrostl z 5,5 % v roce 2017 na 9,1 % v roce 2019. V období šetření se v návaznosti na pokles tohoto dovozu a ve větší míře i spotřeby podíl dovozu bez režimu aktivního zušlechťovacího styku snížil na 8,5 %. Celkově se tento podíl na trhu během posuzovaného období zvýšil o 54 %.

4.5.2.   Ceny dovozu z dotčené země a cenové podbízení

(324)

Komise stanovila dovozní ceny na základě údajů Eurostatu pomocí kódů KN a metody uvedené v 312. a 313. bodě odůvodnění.

(325)

Vážená průměrná cena dovozu z dotčené země se vyvíjela takto:

Tabulka č. 5

Ceny dovozu z dotčené země (v EUR/t)

 

2017

2018

2019

Období šetření

Veškerý dovoz

2 437

2 296

2 177

2 205

Index

100

94

89

91

Aktivní zušlechťovací styk

2 856

2 139

1 968

2 098

Index

100

75

69

73

Dovoz bez režimu aktivního zušlechťovacího styku

2 391

2 376

2 266

2 237

Index

100

99

95

94

Tříměsíční cena hliníku na LME – nabídková cena (v EUR/t)

1 752

1 791

1 617

1 535

Index

100

102

92

88

Zdroj: Eurostat, LME

(326)

Průměrné ceny dovozu z Číny klesly během posuzovaného období o 9 % z 2 437 na 2 205 EUR za tunu. Tyto ceny byly během posuzovaného období výrazně nižší než prodejní ceny výrobního odvětví Unie, jak je uvedeno v tabulce č. 9.

(327)

Cena dovozu v režimu aktivního zušlechťovacího styku se v roce 2018, kdy se objem tohoto dovozu významně zvýšil, výrazně snížila. Celkově se snížila o 27 % a od roku 2018 zůstala značně pod průměrnou dovozní cenou bez režimu aktivního zušlechťovacího styku.

(328)

Cena dovozu bez režimu aktivního zušlechťovacího styku se průběžně snižovala, přičemž v roce 2017 činila 2 391 EUR/t a v období šetření dosáhla 2 237 EUR/t (–6 %).

(329)

Na tento vývoj je třeba pohlížet s ohledem na vývoj světových indexů hliníku, jako je tříměsíční cenová kotace hliníku na LME (EUR/t), která udává cenu hliníku jako suroviny a často se používá jako výchozí bod při jednání o konečné ceně plochých válcovaných výrobků z hliníku. V tomto ohledu se zdá, že korelace mezi cenami na Londýnské burze kovů a čínskými cenami dovozu byla nejvyšší v rámci jiných režimů (0,97). Korelace mezi LME a cenou dovozu v režimu aktivního zušlechťovacího styku byla nejnižší (0,5). V období šetření existoval na základě průměrných cen v Unii uvedených v tabulce č. 9 rozdíl v cenách dovozu z Číny a cenách Unie ve výši přibližně 18 % ve srovnání s průměrnou dovozní cenou z Číny a přibližně 17 % v porovnání s průměrnou dovozní cenou z Číny bez režimu aktivního zušlechťovacího styku.

(330)

Cenové podbízení v období šetření (137) Komise stanovila srovnáním:

a)

váženého průměru prodejních cen výrobců v Unii zařazených ve vzorku účtovaných odběratelům na trhu Unie, kteří nejsou ve spojení, podle typu výrobku, upravených na úroveň ceny ze závodu, a

b)

odpovídajících vážených průměrných cen jednotlivých typů výrobku z dovozu z Číny při prodeji prvnímu nezávislému odběrateli na trhu Unie, stanovených na základě ceny CIF (náklady, pojištění a přepravné) s příslušnou úpravou o cla a náklady po dovozu (138).

(331)

Cenové srovnání bylo provedeno podle jednotlivých typů transakcí na stejné obchodní úrovni, v případě potřeby s náležitou úpravou a po odečtení rabatů a slev. Výsledek srovnání byl vyjádřen jako procentní podíl obratu výrobců v Unii zařazených do vzorku v období šetření. Ukázalo se, že vážené průměrné rozpětí cenového podbízení u dovozu z dotčené země na trh Unie je v rozmezí od 4,6 % do 11,2 %. Zjištěné vážené průměrné cenové podbízení činilo 7,5 %.

(332)

Vyvážející výrobce, společnost Xiamen Xiashun, tvrdil, že na základě vlastností PCN je materiál na fólie podobný jako u tenkých pásů (finstock) pro výměníky tepla, polypropylenových víček a litografických desek. Rovněž tvrdil, že vzhledem k jeho použití jako suroviny pro válcovny fólií tento výrobek znamená cenu odlišnou od výše uvedených typů výrobku. Společnost Xiamen Xiashun požádala Komisi, aby si od výrobců v Unii vyžádala jejich smlouvy a konkrétně prodejní ceny materiálu na fólie a aby tyto ceny porovnala s cenami účtovanými společností Xiamen Xiashun za materiál na fólie, který prodává do EU.

(333)

Společnost Xiamen Xiashun však nepředložila důkazy o údajném cenovém rozdílu mezi různými užitími (tenké pásy (finstock) pro výměníky tepla, polypropylenová víčka a litografické desky) a modely, které vyváží do EU. Navíc takové rozdíly nevyčíslila. Výrobky společnosti Xiamen Xiashun každopádně nebyly srovnány s tenkými pásy (finstock) pro výměníky tepla nebo litografickými deskami, neboť tyto výrobky neprodávali výrobci v Unii zařazení do vzorku pod stejným kódem výrobku jako materiál na fólie. Komise proto toto tvrzení zamítla.

4.6.   Hospodářská situace výrobního odvětví Unie

4.6.1.   Obecné poznámky

(334)

V souladu s čl. 3 odst. 5 základního nařízení byly v rámci posouzení účinků dumpingového dovozu na výrobní odvětví Unie vyhodnoceny všechny hospodářské ukazatele, které ovlivňovaly stav výrobního odvětví Unie během posuzovaného období.

(335)

Jak je uvedeno v 35. až 37. bodě odůvodnění, za účelem stanovení možné újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie byl použit výběr vzorku.

(336)

Pro účely stanovení újmy rozlišovala Komise mezi makroekonomickými a mikroekonomickými ukazateli újmy. Komise posoudila makroekonomické ukazatele na základě údajů obsažených v odpovědi sdružení European Aluminium, která zahrnovala údaje týkající se všech výrobců v Unii. Mikroekonomické ukazatele posoudila Komise na základě údajů obsažených v odpovědích na dotazník od výrobců v Unii zařazených do vzorku. Oba soubory údajů byly shledány reprezentativními pro hospodářskou situaci výrobního odvětví Unie.

(337)

Makroekonomické ukazatele jsou tyto: výroba, výrobní kapacita, využití kapacity, objem prodeje, podíl na trhu, růst, zaměstnanost, produktivita, rozsah dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu.

(338)

Mikroekonomické ukazatele jsou tyto: průměrné jednotkové ceny, jednotkové náklady, náklady práce, zásoby, ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál.

4.6.2.   Makroekonomické ukazatele

4.6.2.1.   Výroba, výrobní kapacita a její využití

(339)

Celková výroba v Unii, výrobní kapacita a využití kapacity se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka č. 6

Výroba, výrobní kapacita a využití kapacity

 

2017

2018

2019

Období šetření

Objem výroby (v t)

2 130 916

2 164 561

2 104 231

1 907 127

Index

100

102

99

89

Výrobní kapacita (v t)

2 471 262

2 528 879

2 522 331

2 509 831

Index

100

102

102

102

Využití kapacity (v %)

86,2

85,6

83,4

76,0

Index

100

99

97

88

Zdroj: sdružení European Aluminium, výrobci v Unii zařazení do vzorku

(340)

Objem výroby nejprve v roce 2018 vzrostl v důsledku nárůstu prodeje na vývoz a závislého trhu. V roce 2019 a dále v období šetření se snížil. Objem výroby v posuzovaném období klesl o 11 %.

(341)

Výrobní kapacita se během posuzovaného období mírně zvýšila. Jelikož se objem výroby celkově snížil a kapacita mírně vzrostla, využití kapacity vykazuje v posuzovaném období klesající tendenci (–12 %).

4.6.2.2.   Objem prodeje a podíl na trhu

(342)

Objem prodeje a podíl výrobního odvětví Unie na trhu se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka č. 7

Objem prodeje a podíl na trhu

 

2017

2018

2019

Období šetření

Celkový objem prodeje na trhu Unie – volný i závislý trh (v t)

1 742 739

1 726 391

1 650 249

1 518 343

Index

100

99

95

87

Prodej a využití na závislém trhu

19 347

29 987

34 953

33 204

Index

100

155

181

172

Prodej na závislém trhu a jeho využití jako % celkového prodeje na trhu

0,7

1,1

1,3

1,4

Index

100

147

178

187

Prodej na volném trhu

1 723 392

1 696 403

1 615 297

1 485 139

Index

100

98

94

86

Podíl na trhu (prodej na volném trhu (v %))

66,2

61,9

61,5

62,7

Index

100

93

93

95

Zdroj: sdružení European Aluminium, Eurostat a výrobci v Unii zařazení do vzorku

(343)

Celkový prodej v EU vykazoval v posuzovaném období klesající tendenci (–13 %) a v roce 2019 se snížil o 5 %.

(344)

Jak je uvedeno v 298. bodě odůvodnění, pro závislý trh byla určena velmi malá část celkové výroby výrobců v Unii. Tato část představovala méně než 1,5 % spotřeby v Unii.

(345)

Celkový prodej výrobního odvětví Unie na volném trhu se v posuzovaném období snížil téměř o 240 000 tun. Zatímco spotřeba dosáhla nejvyšší úrovně v roce 2018 (+5 %), již vykazovala sestupný trend (–2 %), který pokračoval i v roce 2019 a v období šetření. Celkový prodej na volném trhu EU se snížil o 14 %.

(346)

Podíl prodeje výrobního odvětví Unie na volném trhu klesl z 66,2 % v roce 2017 na 62,7 % v období šetření. Po poklesu o 7 % v období 2018–2019 se zvýšil o 1,2 procentního bodu.

4.6.2.3.   Růst

(347)

V kontextu klesající spotřeby výrobní odvětví Unie přišlo nejen o objem prodeje v EU, nýbrž také o podíl na volném trhu.

4.6.2.4.   Zaměstnanost a produktivita

(348)

Zaměstnanost a produktivita se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka č. 8

Zaměstnanost a produktivita

 

2017

2018

2019

Období šetření

Počet zaměstnanců (v ekvivalentech plného pracovního úvazku – FTE)

9 025

8 518

8 644

8 240

Index

100

94

96

91

Produktivita (v t/FTE)

236

254

243

231

Index

100

108

103

98

Zdroj: sdružení European Aluminium a výrobci v Unii zařazení do vzorku

(349)

Zaměstnanost se v posuzovaném období snížila o 9 %, jelikož se výrobní odvětví Unie snažilo zajistit svou udržitelnost a přizpůsobit se poptávce na domácím trhu.

(350)

V důsledku toho se jeho produktivita v roce 2018 nejprve zlepšila z 236 na 254 t/FTE a poté po snížení objemu výroby klesla. Celková produktivita se zhoršila o 2 %.

4.6.2.5.   Rozsah dumpingového rozpětí a překonání účinků dřívějšího dumpingu

(351)

Všechna dumpingová rozpětí byla podstatně vyšší než minimální úroveň. Vzhledem k objemu a cenám dovozu z dotčené země byl dopad rozsahu skutečných dumpingových rozpětí na výrobní odvětví Unie značný.

(352)

Jde o první antidumpingové šetření týkající se dotčeného výrobku. Proto nebyly k dispozici žádné údaje k posouzení účinků případného dřívějšího dumpingu.

4.6.3.   Mikroekonomické ukazatele

4.6.3.1.   Ceny a činitele ovlivňující ceny

(353)

Vážené průměrné jednotkové prodejní ceny výrobců v Unii zařazených do vzorku účtované nezávislým odběratelům v Unii se v průběhu posuzovaného období vyvíjely takto:

Tabulka č. 9

Prodejní ceny v Unii

 

2017

2018

2019

Období šetření

Průměrná jednotková prodejní cena na volném trhu (v EUR/t)

2 792

2 888

2 752

2 680

Index

100

103

99

96

Jednotkové výrobní náklady (v EUR/t)

2 712

2 854

2 762

2 739

Index

100

105

102

101

Tříměsíční cena hliníku na LME – nabídková cena (v EUR/t)

1 752

1 791

1 617

1 535

Index

100

102

92

88

Zdroj: výrobci v Unii zařazení do vzorku a LME

(354)

Prodejní ceny na trhu Unie pro strany, které nejsou ve spojení (volný trh), nejprve vzrostly z 2 792 na 2 888 EUR/t v roce 2018. Poté se v roce 2019 cena snížila o 4 procentní body a v období šetření klesla na 2 680 EUR/t.

(355)

Tuto tendenci je třeba posoudit na základě vývoje v tomto odvětví. Za prvé, během posuzovaného období se výrobci v Unii zařazení do vzorku snažili zachovat stejný objem výroby, aby zředili své náklady, a zároveň přizpůsobili svůj sortiment výrobků tak, aby zvýšili svůj prodej výrobků s vysokou přidanou hodnotou. Jejich ceny pak vykazovaly sestupný trend v souladu s vývojem ceny hliníku na Londýnské burze kovů jako suroviny, jak je uvedeno v tabulce č. 9.

(356)

Vývoj cen na Londýnské burze kovů měl rovněž významný dopad na jednotkové výrobní náklady výrobců zařazených do vzorku, které zahrnují i dodatečné náklady těchto výrobců zařazených do vzorku na přechod na výrobky s vyšší přidanou hodnotou. Rovněž pokles objemu výroby zaznamenaný od roku 2019 měl negativní dopad na jednotkové výrobní náklady. Celkově se výrobní náklady zvýšily o 1 %, zatímco průměrná jednotková prodejní cena na volném trhu v posuzovaném období klesla o 4 %. Současně se cena hliníku na Londýnské burze kovů snížila o 12 %.

(357)

Jeden dovozce, společnost Nilo, tvrdil, že němečtí výrobci měli prospěch ze snížení nákladů, co se týká jejich nákladů na elektřinu. Komise konstatovala, že výrobci v Unii museli absorbovat vyšší přímé a nepřímé náklady na elektřinu vyplývající ze systému EU pro obchodování s emisemi (ETS) (139), kdy společnosti v EU budou dostávat méně bezplatných povolenek na emise CO2, a proto musí nakoupit dodatečné povolenky EU na emise CO2, aby mohly vyrábět stejný objem plochých válcovaných výrobků z hliníku. V daném případě představoval čistý výsledek zvýšení nákladů na elektřinu u německých výrobců a obdržené kompenzace čistou ztrátu, a tvrzení dovozce proto není věcně správné. Z tohoto důvodu bylo dotyčné tvrzení zamítnuto.

4.6.3.2.   Náklady práce

(358)

Průměrné náklady práce výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka č. 10

Průměrné náklady práce na zaměstnance

 

2017

2018

2019

Období šetření

Průměrné náklady práce na jednoho zaměstnance (v EUR)

70 255

72 448

72 523

73 430

Index

100

103

103

105

Zdroj: výrobci v Unii zařazení do vzorku

(359)

Průměrné náklady práce na zaměstnance se v posuzovaném období zvýšily o 5 %. Jedné společnosti zařazené do vzorku vznikly restrukturalizační náklady, které se odrážejí v nákladech práce.

4.6.3.3.   Zásoby

(360)

Stav zásob výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka č. 11

Zásoby

 

2017

2018

2019

Období šetření

Konečný stav zásob (v t)

63 273

66 879

65 204

65 455

Index

100

106

103

103

Konečný stav zásob vyjádřený jako procentní podíl výroby (v %)

7,8

8,3

8,4

9,2

Index

100

106

108

118

Zdroj: výrobci v Unii zařazení do vzorku

(361)

Konečný stav zásob zůstal v celém posuzovaném období na přiměřené úrovni. Jelikož odvětví plochých válcovaných výrobků z hliníku obvykle funguje na základě výroby na objednávku, má tento ukazatel v celkové analýze újmy menší význam.

(362)

Procentní podíl konečných zásob vyjádřených jako podíl výroby vykazuje celkový nárůst, který je způsoben zejména poklesem objemu výroby.

4.6.3.4.   Ziskovost, peněžní tok, investice, návratnost investic a schopnost opatřit si kapitál

(363)

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic se u výrobců v Unii zařazených do vzorku v posuzovaném období vyvíjely takto:

Tabulka č. 12

Ziskovost, peněžní tok, investice a návratnost investic

 

2017

2018

2019

Období šetření

Ziskovost prodeje v Unii odběratelům, kteří nejsou ve spojení (v % obratu z prodeje)

2,8

1,2

–0,4

–2,2

Index

100

42

–13

–78

Peněžní tok (EUR)

97 502 816

82 877 851

92 397 462

43 585 647

Index

100

85

95

45

Investice (v EUR)

64 646 226

73 447 421

160 412 341

141 607 601

Index

100

114

248

219

Návratnost investic (v %)

12,0

7,3

3,6

–2,8

Index

100

60

30

–23

Zdroj: výrobci v Unii zařazení do vzorku

(364)

Komise stanovila ziskovost výrobců v Unii zařazených do vzorku tak, že čistý zisk před zdaněním z prodeje obdobného výrobku odběratelům v Unii, kteří nejsou ve spojení, vyjádřila jako procentní podíl z obratu tohoto prodeje.

(365)

Prodej výrobního odvětví Unie odběratelům, kteří nejsou ve spojení, byl v roce 2017 ziskový, zatímco v roce 2019 a v období šetření zaznamenal ztrátu. Ziskovost proto v posuzovaném období vykazovala trvale klesající tendenci, a to z 2,8 % v roce 2017 na –2,2 % v období šetření.

(366)

Jak je uvedeno v 356. bodě odůvodnění, podstatné je, že náklady výrobců v Unii vzrostly více než jejich ceny, což vedlo k snížení ziskovosti výrobního odvětví Unie. Výrobní odvětví Unie nebylo schopno zvýšit ceny ve stejném rozsahu, v jakém rostly náklady, a to kvůli tlaku na snižování způsobenému dovozem z Číny (jak z hlediska objemu, tak z hlediska nízkých cen). Během celého posuzovaného období byly čínské ceny skutečně trvale nízké a podstatně nižší než ceny výrobního odvětví Unie (viz tabulky č. 5 a č. 9), což omezovalo růst cen, který by se očekával v souvislosti s rostoucí poptávkou (do roku 2019) a změnou sortimentní skladby (výrobky s vyšší hodnotou). To vedlo ke stlačení cen a klesající ziskovosti. V období šetření stlačování cen pokračovalo. Ačkoli čínské ceny mírně vzrostly, zůstaly hluboko pod úrovní cen, jíž dosáhlo výrobní odvětví Unie. To dokládají i významná rozpětí cenového podbízení uvedená v 331. bodě odůvodnění.

(367)

Čistý peněžní tok představuje schopnost výrobců v Unii financovat svou činnost z vlastních zdrojů. Trend čistého peněžního toku se v posuzovaném období vyvíjel negativně v souladu s vývojem ziskovosti. Během posuzovaného období se peněžní tok snížil o 55 %.

(368)

Investice v posuzovaném období vzrostly o 119 %. Důvodem byla skutečnost, že dva výrobci v Unii zařazení do vzorku odložili investiční plány. Investice se uskutečnily s cílem zvýšit efektivitu a změnit podnikání směrem k výrobkům s vysokou přidanou hodnotou a zaměření se na zákazníky. To považovali výrobci zařazení do vzorku za zásadní pro zachování konkurenceschopnosti na trhu a schopnosti sledovat nejnovější vývoj výrobků a nabízet kvalitní výrobky.

(369)

Návratnost investic je zisk vyjádřený v procentech ve vztahu k čisté účetní hodnotě investic. V posuzovaném období se vyvíjela negativně, a to z 12 % v roce 2017 na –2,8 % v období šetření. Tento vývoj sleduje klesající ziskovost výrobního odvětví Unie.

(370)

Tři výrobci zařazení do vzorku jsou součástí větších skupin společností a během posuzovaného období pokračovali v získávání kapitálu na investice. Jelikož však návratnost investic klesla tak rychle, je schopnost výrobních subjektů zařazených do vzorku opatřit si kapitál v budoucnu zjevně ohrožena.

4.6.4.   Závěr ohledně újmy

(371)

Během posuzovaného období dovoz plochých válcovaných výrobků z hliníku z Číny významně vzrostl jak v absolutním (+65 %), tak i v relativním vyjádření (+5 procentních bodů podílu na trhu), zatímco spotřeba v EU klesla o 8 %. Zvýšení dovozu se týkalo jak dovozu v režimu aktivního zušlechťovacího styku, tak i celkového dovozu bez režimu aktivního zušlechťovacího styku. Čínské dovozní ceny byly během celého posuzovaného období trvale nízké a podstatně nižší než ceny výrobního odvětví Unie. V období šetření byly dovozní ceny vyvážejících výrobců zařazených do vzorku nižší než ceny v Unii v průměru o 7,5 %. Bez ohledu na konkrétní cenové podbízení zjištěné u vyvážejících výrobců zařazených do vzorku Komise rovněž zjistila, že čínské ceny byly během celého posuzovaného období trvale nízké a podstatně nižší než ceny výrobního odvětví Unie (viz tabulky č. 5 a č. 9). Výrobní odvětví Unie nebylo schopno zvýšit ceny ve stejném rozsahu, v jakém rostly náklady, a to kvůli tlaku na snižování způsobenému dovozem z Číny (jak z hlediska objemu, tak z hlediska nízkých cen).

(372)

Většina makroekonomických ukazatelů vykazovala v posuzovaném období negativní trend, například výroba, využití kapacity, objem prodeje na trhu EU, podíl na trhu, zaměstnanost a produktivita. Pouze kapacita vykazovala mírně pozitivní tendenci. Podobně většina mikroekonomických ukazatelů vykazovala v posuzovaném období negativní trend, například prodejní ceny na volném trhu EU, výrobní náklady, náklady práce, ziskovost, konečný stav zásob, peněžní tok a návratnost investic. Pouze investice vykazovaly pozitivní trend poté, co výrobci zařazení do vzorku investovali s cílem zachovat konkurenceschopnost a sledovat nejnovější vývoj výrobků. Stejné ukazatele újmy se vyvíjely negativně rovněž při pohledu na období 2017–2019, tj. před začátkem pandemie COVID-19.

(373)

Výrobní odvětví Unie v posuzovaném období upravilo svůj sortiment s cílem zajistit lepší marže u výrobků s vyšší přidanou hodnotou a zároveň zachovat dostatečný objem, aby zředilo své fixní náklady. V této souvislosti se přirozeně zvýšily náklady výrobního odvětví Unie. Výrobní odvětví Unie navíc nemohlo těžit ze zvýšení spotřeby v období 2018–2019 a muselo zředit své fixní náklady nižším objemem výroby (–11 %), což vedlo k celkovému zvýšení výrobních nákladů (+1 %), zatímco se tříměsíční cena hliníku na Londýnské burze kovů snížila (–12 %). Pokud jde o prodejní ceny, výrobní odvětví Unie čelilo rovněž silné konkurenci na trzích s vyšší přidanou hodnotou a nemohlo zvýšit své ceny na očekávanou úroveň (–4 %). S ohledem na vývoj nákladů a cen se ziskovost postupně zhoršovala a situace byla ztrátová již v roce 2019, načež se v období šetření ještě zhoršila.

(374)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k prozatímnímu závěru, že výrobnímu odvětví Unie byla způsobena podstatná újmu ve smyslu čl. 3 odst. 5 základního nařízení.

5.   PŘÍČINNÉ SOUVISLOSTI

(375)

V souladu s čl. 3 odst. 6 základního nařízení Komise zkoumala, zda dumpingový dovoz z dotčené země způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. V souladu s čl. 3 odst. 7 základního nařízení Komise rovněž zkoumala, zda výrobnímu odvětví Unie mohly ve stejnou dobu působit újmu i jiné známé činitele. Komise zajistila, aby případná újma, kterou mohly způsobit jiné činitele než dumpingový dovoz z dotčené země, nebyla přičítána tomuto dumpingovému dovozu. Byly zjištěny tyto potenciální činitele: pandemie COVID-19, pokles poptávky, dovoz ze třetích zemí, obchodní strategie výrobního odvětví Unie, vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie, efektivita výrobního odvětví Unie, dovoz z dotčené země výrobním odvětvím Unie a smluvní závazky spojené s cenou hliníku na Londýnské burze kovů.

5.1.1.   Účinky dumpingového dovozu

(376)

Zhoršení situace výrobního odvětví Unie se časově shodovalo s významným pronikáním dovozu z Číny, jehož ceny byly soustavně nižší než ceny výrobního odvětví Unie a který stlačoval ceny na trhu Unie. Jak je uvedeno v 371. bodě odůvodnění, dovozní ceny vyvážejících výrobců zařazených do vzorku byly v průměru nižší než ceny Unie o 7,5 %.

(377)

Objem dovozu z Číny se zvýšil (jak je uvedeno v tabulce č. 4) přibližně z 161 000 tun v roce 2017 na zhruba 266 000 tun v období šetření, což představuje nárůst o 65 %. Pokud jde o podíl na trhu, nárůst činil 81 %, a to z 6,2 % na 11,2 %. Ve stejném období (jak je uvedeno v tabulce č. 7) se prodej výrobního odvětví Unie na volném trhu snížil o 14 % a jeho podíl na volném trhu klesl z 66,2 % na 62,7 %, což představuje pokles o 5 %. Do doby, než bude provedena analýza dovozu do Řecka v režimu aktivního zušlechťovacího styku, zkoumala Komise dovoz s vyloučením tohoto dovozu. V tomto případě by byl trend podobný a vykazoval by nárůst čínského dovozu o 41 % a zvýšení podílu na trhu o 54 % z 5,5 % na 8,5 %.

(378)

Situace v období 2017–2019 je ještě výmluvnější, neboť čínský dovoz se více než zdvojnásobil (z 161 000 tun na 354 000 tun) a dosáhl podílu na trhu ve výši 13,2 %, zatímco podíl výrobního odvětví Unie na volném trhu klesl na 61,5 % (–4,7 procentního bodu). Navzdory poklesu spotřeby mezi roky 2018 a 2019 čínský dovoz nadále rostl a od výrobního odvětví Unie získal podíl na trhu.

(379)

Dumpingový dovoz se meziročně trvale zvyšoval, a to jak v absolutním, tak v relativním vyjádření, až do začátku pandemie COVID-19 v první polovině roku 2020 (což je analyzováno v následujícím oddíle). Jak je zřejmé z tabulek č. 3 a č. 4, zvýšení spotřeby v letech 2018 a 2019 přineslo prospěch zejména čínskému dovozu. Zdánlivě „mírnější“ pronikání dovozu z Číny zaznamenané v období šetření je zavádějící. Z podrobného pohledu na trendy v posuzovaném období vyplývá, že vztah mezi dovozem a újmou, která byla způsobena výrobnímu odvětví, je zcela zřejmý. Situace zaznamenaná v období šetření je totiž pouhým prodloužením pozorované tendence, jež byla slabě zmírněna celkovým dopadem pandemie na čínskou výrobu, vývoz do Unie a spotřebu v EU.

(380)

Ceny dumpingového dovozu klesly během posuzovaného období o 9 % (jak je uvedeno v tabulce č. 5), a to z 2 437 na 2 205 EUR/t. Pro srovnání, ceny výrobního odvětví Unie se ve stejném období snížily pouze o 4 %; tj. z 2 792 EUR/t v roce 2017 na 2 680 EUR/t v období šetření. Ačkoliv čínské ceny vycházely z nižší cenové úrovně v roce 2017, klesly během posuzovaného období více (–232 EUR/tunu) než ceny výrobního odvětví Unie (–112 EUR/t). Rovněž v období 2017–2019 činil pokles čínských cen 11 %, zatímco ceny výrobního odvětví Unie klesly o 1 %.

(381)

Dovoz v režimu aktivního zušlechťovacího styku se uskutečňoval za nižší ceny než dovoz bez aktivního zušlechťovacího styku. Ceny dovozu z Číny v režimu aktivního zušlechťovacího styku byly rovněž mnohem nižší než prodejní ceny výrobního odvětví Unie. Tyto ceny se vyvíjely nerovnoměrně a zdá se, že jsou zcela odděleny od vývoje světových cen hliníku, například cen na Londýnské burze kovů. Během posuzovaného období klesly o 27 %.

(382)

Ceny dumpingového dovozu bez režimu aktivního zušlechťovacího styku, na který připadá v průměru více než 70 % dovozu z Číny, se během posuzovaného období trvale snižovaly z 2 391 EUR/t v roce 2017 na 2 237 EUR/t v období šetření, tj. celkově o 6 %.

(383)

Vývoj cen dumpingového dovozu vykazuje výrazné stlačení cen. Výrobní odvětví Unie nebylo schopno zvýšit ceny ve stejném rozsahu, v jakém rostly náklady, a to kvůli tlaku na snižování způsobenému dovozem z Číny (jak z hlediska objemu, tak z hlediska nízkých cen). Během celého posuzovaného období byly čínské ceny skutečně trvale nízké a podstatně nižší než ceny výrobního odvětví Unie, což omezovalo růst cen, který by se očekával v souvislosti s rostoucí poptávkou (do roku 2019) a změnou sortimentní skladby (výrobky s vyšší hodnotou). To vedlo ke stlačení cen a klesající ziskovosti výrobního odvětví Unie.

(384)

Šetření rovněž prokázalo, že pronikání čínského dovozu v posuzovaném období bylo dosaženo nejen v komoditních částech trhu, kde se obvykle uplatňují krátkodobé smlouvy, nýbrž také v ostatních částech trhu, kde se v rámci střednědobých/dlouhodobých smluv prodávají výrobky s vyšší přidanou hodnotou. Cena není jediným důležitým prvkem těchto smluv, je však zřejmé, že nízké ceny (odrážející výše uvedené rozpětí cenového podbízení v průměru o 7,5 %) hrají klíčovou úlohu při rozhodování zákazníků.

(385)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k prozatímnímu závěru, že dovoz z Číny způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu. Tato újma měla účinky jak na objem, tak na ceny.

5.1.2.   Vliv dalších činitelů

5.1.2.1.   Pokles poptávky

(386)

Jeden dovozce, společnost Airoldi, tvrdil, že pokles spotřeby souvisel s poklesem poptávky v odvětví letectví a kosmonautiky. Tento dovozce proto požádal o zahrnutí tohoto odvětví do analýzy újmy.

(387)

Jak je uvedeno v 57. bodě odůvodnění, výrobky pro použití při výrobě částí letadel jsou z tohoto šetření vyloučeny. Proto bylo toto tvrzení zamítnuto.

(388)

Další dovozce, společnost Nova Trading S.A. (dále jen „Nova Trading“), tvrdil, že výrobní odvětví Unie zvýšilo svou výrobní kapacitu tak, aby odpovídala očekávanému růstu na trhu s elektrickými vozidly, který se nenaplnil, což vedlo k nižším cenám a nižší ziskovosti. Ploché válcované výrobky z hliníku pro použití jako panely karoserií v automobilovém průmyslu jsou však z definice výrobku vyloučeny, a proto se toto šetření nevztahuje na jakoukoli újmu, která byla jimi způsobena. Toto tvrzení bylo zamítnuto.

(389)

Vyvážející výrobce, společnost Xiamen Xiashun, uvedl, že nárůst dovozu v roce 2019 byl mírnější než pokles spotřeby v roce 2019 a že výrobní odvětví Unie bylo poklesem spotřeby postiženo více než zvýšením čínského dovozu. Týž vyvážející výrobce tvrdil, že makroekonomické ukazatele byly až do poloviny/konce roku 2019 stálé a že příčinou újmy byl pokles poptávky.

(390)

Pokračující růst dovozu z Číny v roce 2019, k němuž došlo v období, kdy spotřeba klesla, by měl být považován za další důkaz újmy. Jestliže se poptávka snižuje, obvykle by se očekávalo, že všichni výrobci budou dotčeni stejně, nebo že se vývoz vzhledem k blízkosti mezi domácími výrobci a odběrateli ve srovnání s domácím prodejem (prodej v Unii) dokonce více sníží. V roce 2019 však dovoz z Číny v absolutních hodnotách nadále rostl, což v porovnání s rokem 2018 vedlo k zvýšení podílu na trhu o 1,5 procentního bodu na úkor výrobního odvětví Unie. Zatímco se spotřeba snížila přibližně o 113 000 tun, prodej výrobního odvětví Unie klesl přibližně o 76 000 tun. To znamená, že výrobní odvětví Unie absorbovalo 67 % poklesu, zatímco dovoz z Číny vzrostl přibližně o 24 000 tun. Souběžně s tím se již tak nízké čínské dovozní ceny dále snížily o 5 %.

(391)

Pokud jde o vývoj makroekonomických ukazatelů, roky 2018 a 2019 už vykazovaly známky újmy, neboť prodej, podíl na trhu a zaměstnanost se již výrazně zhoršily. Analýza újmy by každopádně neměla být založena pouze na vývoji makroekonomických ukazatelů, nýbrž na celkovém hodnocení mikroekonomických a makroekonomických ukazatelů. Pokud jde o roky 2018 a 2019 jako celek, oba typy ukazatelů již vykazovaly újmu.

5.1.2.2.   Pandemie COVID-19

(392)

Pandemie COVID-19, která začala v první polovině roku 2020, ovlivnila situaci na trhu EU různými způsoby. Došlo k poklesu spotřeby na trhu EU doprovázenému snížením dovozu z Číny.

(393)

Jak je uvedeno v 379. bodě odůvodnění, dumpingový čínský dovoz v období 2017–2019 již meziročně trvale rostl, což až do začátku pandemie COVID-19 v první polovině roku 2020 vedlo k nárůstu o více než 100 %. Jinými slovy, podstatná újma, kterou výrobnímu odvětví Unie způsobil dumpingový dovoz, se již v době, kdy se začalo brát v potaz onemocnění COVID-19, projevila, jak dokládá negativní vývoj většiny makroekonomických a mikroekonomických ukazatelů v období 2017–2019.

(394)

V této souvislosti nelze popřít, že pandemie COVID-19 a následný pokles spotřeby přispěly k dalšímu zhoršení již tak špatné situace výrobního odvětví Unie.

(395)

Tento vývoj však neoslabuje příčinnou souvislost mezi zjištěnou podstatnou újmou a dumpingovým dovozem z Číny. Jak je uvedeno výše, výrobnímu odvětví Unie byla podstatná újma způsobena dumpingovým dovozem z ČLR, který se v období tří let před pandemií více než zdvojnásobil, takže je zřejmé, že k podstatné újmě došlo již před pandemií a bez ohledu na ni.

5.1.2.3.   Dovoz ze třetích zemí

(396)

Objem dovozu z jiných třetích zemí se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka č. 13

Dovoz ze třetích zemí

Země

 

2017

2018

2019

Období šetření

Celkem za všechny třetí země kromě dotčené země

Objem (v t)

719 511

724 344

663 648

619 566

 

Index

100

101

92

86

 

Podíl na volném trhu (v %)

27,6

26,4

25,3

26,1

 

Index

100

96

92

95

 

Průměrná cena

3 091

3 075

2 924

2 887

 

Index

100

99

95

93

Z toho Turecko

Objem (v t)

165 649

173 429

189 574

184 824

 

Index

100

105

114

112

 

Podíl na volném trhu (v %)

6,4

6,3

7,2

7,8

 

Index

100

98

113

122

 

Průměrná cena

2 622

2 714

2 517

2 443

 

Index

100

103

96

93

Zdroj: Eurostat

(397)

Vyvážející výrobce zařazený do vzorku, společnost Xiamen Xiashun, uvedl, že se dovoz z Číny v období šetření snížil ve prospěch výrobního odvětví Unie a dalších zemí. Rovněž uvedl, že ceny dovozu z Číny v tomto období vzrostly. Dále tvrdil, že samotné výrobní odvětví Unie uznalo nekalou soutěž ze strany dovozu ze zemí, jako je Indie, Egypt a Turecko.

(398)

Uživatelská společnost A uvedla, že čínský podíl na trhu je ve srovnání s podílem výrobního odvětví Unie nízký, a požádala o analýzu dovozu z jiných zemí.

(399)

Navzdory poklesu objemu představoval čínský dovoz v období šetření stále podíl na trhu ve výši 11,1 %, což odpovídá 80 % nárůstu během posuzovaného období. Ačkoli čínské ceny v období šetření vzrostly, byly čínské vývozní ceny v období šetření stále nižší než ceny výrobního odvětví Unie v průměru o 7,5 %.

(400)

Dovoz z jiných zemí se mimoto během posuzovaného období snížil o 14 %. Vzhledem ke klesající spotřebě (–8 %) se rovněž jeho příslušný podíl na trhu snížil z 27,6 % na 26,1 %. To znamená, že dovoz z jiných zemí rovněž přišel o podíl na trhu v důsledku dovozu z Číny.

(401)

Konkrétně dovoz z Turecka, který byl po dovozu z Číny do EU druhým největším objemem dovozu, se v posuzovaném období zvýšil o 12 % a získal podíl na trhu ve výši 1,2 procentního bodu. Jeho ceny však byly mnohem vyšší než čínské dovozní ceny a sledovaly vývoj na Londýnské burze kovů.

(402)

Na tomto základě dospěla Komise k závěru, že vývoj dovozu z jiných zemí a mírný pokles dovozu z Číny v období šetření nepřispěl k podstatné újmě, která byla způsobena výrobnímu odvětví Unie.

5.1.2.4.   Obchodní strategie výrobního odvětví Unie

(403)

Vyvážející výrobce, společnost Xiamen Xiashun, tvrdil, že zaměření výrobního odvětví Unie na určité segmenty s vyššími cenami výrobků, kde poptávka během posuzovaného období klesla, je činitelem, jenž může narušit příčinnou souvislost. Rovněž tvrdil, že zaměřením se na výrobky s vyššími cenami snížilo výrobní odvětví Unie svou kapacitu, která je k dispozici pro odběratele materiálu na fólie, kteří se museli obrátit na jiné zdroje dodávek. Dále uvedl, že kromě výrobního odvětví Unie je zdaleka největším dodavatelem na trhu EU a že čínské ceny a ceny v Unii jsou u plochých válcovaných výrobků z hliníku určených pro materiál na fólie srovnatelné.

(404)

Pokud jde o obchodní strategii výrobního odvětví Unie, jak je uvedeno v 355. bodě odůvodnění, výrobní odvětví Unie se snažilo zachovat stejný objem výroby, který se mezi roky 2017 a 2019 snížil pouze o 1 %, a zároveň upravit sortiment výrobků tak, aby zvýšilo prodej výrobků s vyšší přidanou hodnotou.

(405)

Jak ukazuje tabulka č. 3, poptávka po plochých válcovaných výrobcích z hliníku, jichž se týká toto šetření, byla v období 2017–2019 stálá, nebo dokonce vzrostla. Ze šetření rovněž nevyplynulo, že by došlo k poklesu poptávky po výrobcích s vyššími cenami. Jak je uvedeno v 384. bodě odůvodnění, šetření spíše ukázalo, že výrobní odvětví Unie čelilo silné konkurenci ze strany čínského dovozu i v segmentu trhu s dražšími výrobky. Dumpingový dovoz tak vede k snížení prodeje, aniž by bylo možné dosáhnout očekávaných vyšších cen. V důsledku toho se situace výrobního odvětví výrazně zhoršila.

(406)

Pokud jde o odvětví fólií, jak je uvedeno v 303. až 306. bodě odůvodnění, analýza podle jednotlivých segmentů se nepovažovala za opodstatněnou, přičemž platí stejné důvody, jaké byly uvedeny v 405. bodě odůvodnění. Újma, která byla způsobena výrobnímu odvětví Unie, mimoto vyplývala rovněž z cen působících újmu účtovaných společností Xiamen Xiashun, která jediná prodávala výrobky odvětví fólií a jejíž ceny byly nižší než ceny v Unii na úrovni podobné průměrnému rozpětí cenového podbízení zjištěnému během období šetření ve výši 7,5 %. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(407)

Na tomto základě dospěla Komise k závěru, že obchodní strategie výrobního odvětví Unie nepřispěla k podstatné újmě, která byla způsobena výrobnímu odvětví Unie.

5.1.2.5.   Vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie

(408)

Objem vývozu výrobců v Unii zařazených do vzorku se v posuzovaném období vyvíjel takto:

Tabulka č. 14

Vývozní výkonnost výrobců v Unii zařazených do vzorku

 

2017

2018

2019

Období šetření

Objem vývozu (v t)

315 664

370 316

387 640

328 898

Index

100

117

123

104

Průměrná cena (v EUR/t)

2 855

2 996

2 902

2 794

Index

100

105

102

98

Zdroj: sdružení European Aluminium a výrobci v Unii zařazení do vzorku

(409)

Vývoz výrobního odvětví Unie se v posuzovaném období zvýšil o 4 % z 315 664 tun v roce 2017 na přibližně 328 898 tun v období šetření.

(410)

Průměrná cena tohoto vývozu nejprve v roce 2018 vzrostla o 5 % a poté postupně klesala na nižší úroveň než v roce 2017 (–2 %). Průměrná cena tohoto vývozu zůstala trvale vyšší než cena, kterou by výrobní odvětví Unie mohlo dosáhnout na trhu EU.

(411)

Jeden dovozce, společnost Nova Trading, tvrdil, že negativní dopad na vývozní výkonnost výrobního odvětví Unie měla obchodní válka mezi USA a Čínou.

(412)

Jak ukazuje tabulka č. 14, vývoz výrobního odvětví Unie nebyl nepříznivě ovlivněn zhoršením obchodních vztahů mezi USA a Čínou. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(413)

Vzhledem k příspěvku k celkové výrobě a prodeji výrobního odvětví Unie a vzhledem k vysoké ceně vývozu výrobního odvětví Unie do třetích zemí a k jeho stálému objemu dospěla Komise k prozatímnímu závěru, že vývozní výkonnost nepřispěla k podstatné újmě, která byla způsobena výrobnímu odvětví Unie.

5.1.2.6.   Efektivita výrobního odvětví Unie

(414)

Několik zúčastněných stran, společnosti Xiamen Xiashun, Airoldi, Nilo a společnost A, předložily různá tvrzení ohledně efektivnosti výrobního odvětví Unie. Tato tvrzení lze shrnout takto:

Výrobní zařízení výrobního odvětví Unie je zastaralé a vyznačuje se nízkým využíváním. Na rozdíl od čínského výrobního odvětví může výrobní odvětví Unie dodávat pouze omezený objem výrobků velké šířky. Výrobní odvětví Unie nemá dostatečnou kapacitu. Výrobní odvětví Unie navíc nemá dostatečnou kapacitu pro tvrdé slitiny.

Objem výroby a prodeje v segmentu fólií byl ovlivněn restrukturalizací.

Pokles ziskovosti byl ovlivněn zvýšením mzdových nákladů a nákladů na služby.

(415)

I když někteří výrobci v Unii mohou stále zaostávat, pokud jde o zařízení, šetření ukázalo, že výrobní odvětví Unie je dynamické a v obtížném období významně zvýšilo své investice s cílem zvýšit svou kapacitu, přizpůsobit své výrobní zařízení za účelem racionalizace výrobního procesu a získat nejnovější technologie tak, aby i nadále splňovalo požadavky zákazníků. Analýza kapacity a využití kapacity v tabulce č. 6 ukazuje, že výrobní odvětví Unie zvýšilo svou kapacitu a mohlo dosáhnout vyšší míry využití kapacity. Pokud jde o tvrdé slitiny, nebyly předloženy žádné důkazy poukazující na nedostatečnou kapacitu. Tvrdé slitiny v každém případě představovaly 20–30 % celkového prodeje výrobců zařazených do vzorku na trhu EU. S ohledem na velikost vzorku, jeho prodej tvrdých slitin a vzhledem k tomu, že společnost Airoldi nepředložila žádné důkazy, byl vyvozen prozatímní závěr, že pro tyto výrobky existuje dostatečná kapacita. V důsledku toho bylo toto tvrzení zamítnuto.

(416)

Pokud jde o situaci konkrétně v segmentu fólií, samostatná analýza tohoto segmentu se nepokládala za opodstatněnou. Jak je uvedeno v 303. až 306. bodě odůvodnění, materiál na fólie spadá do definice výrobku a neexistují žádné jasné dělící čáry týkající se distribučního kanálu nebo ceny tohoto výrobku. Proto bylo shledáno, že toto tvrzení je bezpředmětné.

(417)

Ačkoli nelze vyloučit, že k zajištění dlouhodobé udržitelnosti výrobního odvětví Unie mohou být zapotřebí další investice do nejnovějších technologií, dospěla Komise k závěru, že stav výrobního zařízení výrobního odvětví Unie a vývoj jeho provozních nákladů neoslabují zjištěnou příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a podstatnou újmou způsobenou výrobnímu odvětví Unie.

(418)

Komise zjistila, že údajné zvýšení nákladů na služby je zanedbatelné, zatímco se výrobnímu odvětví Unie podařilo udržet náklady práce pod kontrolou navzdory dopadu restrukturalizačních výdajů. Toto tvrzení bylo proto zamítnuto.

(419)

Jeden dovozce, společnost Nova Trading, rovněž tvrdil, že výkonnost výrobního odvětví Unie byla ovlivněna kybernetickým útokem na skupinu Hydro a sporem v oblasti životního prostředí v Brazílii týkajícím se téhož výrobce.

(420)

Za prvé, tyto prvky se netýkají činností výrobního odvětví Unie, jelikož souvisejí s mateřskou společností výrobce v Unii se sídlem v Norsku a přidruženou společností se sídlem v Jižní Americe. Tyto prvky se každopádně vzhledem ke své povaze týkají mimořádných výdajů, které se při posuzování ziskovosti výrobního odvětví Unie neberou v potaz. Toto tvrzení bylo tudíž zamítnuto.

(421)

Komise proto dospěla k závěru, že žádný z výše uvedených činitelů nepřispěl k podstatné újmě, která byla způsobena výrobnímu odvětví Unie.

5.1.2.7.   Dovoz uskutečněný výrobním odvětvím Unie

(422)

Vyvážející výrobce, společnost Xiamen Xiashun, tvrdil, že údajná újma byla způsobena nákupy dotčeného výrobku samotným výrobním odvětvím Unie.

(423)

Dovoz výrobního odvětví Unie uskutečňovala společnost, která byla ve spojení s výrobcem v Unii a pracovala na polonezávislém základě, kdy uspokojovala malou část svých potřeb dovozem z Číny. Tento dovoz byl nepatrný, v posuzovaném období klesl a představoval pouze 1 až 4 % celkového dovozu z Číny během období šetření. Vzhledem k nízkému objemu dotyčného dovozu dospěla Komise k závěru, že tyto nákupy nemohly výrobnímu odvětví Unie způsobit újmu.

5.1.2.8.   Cena hliníku na Londýnské burze kovů

(424)

Dovozce, společnost Nova Trading, tvrdil, že pokles ceny na Londýnské burze kovů od července 2018 do období před pandemií COVID-19 měl přímý vliv na ziskovost výrobců v Unii.

(425)

Výrobní odvětví Unie obvykle prodává ploché válcované výrobky z hliníku na základě smluv, v nichž je jako referenční cena udávána nejnovější cena na Londýnské burze kovů, nebo tříměsíční cena na této burze. Výrobci v Unii poté používají zajišťovací nástroje k pokrytí rozdílu mezi cenou hliníku uvedenou ve smlouvě a skutečnou kupní cenou hliníku.

(426)

S ohledem na způsob, jakým jsou ceny hliníku stanovovány na základě smluv, a na skutečnost, že výrobní odvětví Unie se chrání před kolísáním cen surovin, dospěla Komise k prozatímnímu závěru, že snížení cen surovin výrobnímu odvětví Unie nezpůsobilo újmu.

5.1.3.   Závěr ohledně příčinné souvislosti

(427)

Komise rozlišila a oddělila účinky všech známých činitelů na situaci výrobního odvětví Unie od účinků dumpingového dovozu působícího újmu. S výjimkou pandemie COVID-19, která zhoršila situaci výrobního odvětví Unie, jemuž již byla způsobena podstatná újma, nepřispěl žádný z těchto činitelů sám ani společně s jinými činiteli k nepříznivému vývoji ukazatelů újmy zaznamenanému v posuzovaném období.

(428)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise v této fázi k závěru, že dumpingový dovoz z dotčené země způsobil výrobnímu odvětví Unie podstatnou újmu a že pandemie COVID-19 neoslabila příčinnou souvislost mezi dumpingovým dovozem a podstatnou újmou.

6.   ZÁJEM UNIE

6.1.   Zájem výrobního odvětví Unie a dodavatelů v Unii

(429)

V Unii existuje přibližně dvacet známých skupin společností, které vyrábějí ploché válcované výrobky z hliníku. Uložení opatření by výrobnímu odvětví Unie umožnilo získat zpět ztracený podíl na trhu a zároveň zlepšit ziskovost na úroveň považovanou za udržitelnou.

(430)

Výrobní odvětví Unie zaměstnává přímo více než 8 000 pracovníků a mnohem více osob je na něm závislých nepřímo. Výrobci jsou rozptýleni po celé Unii.

(431)

Neexistence opatření bude mít pravděpodobně významný negativní dopad na výrobní odvětví Unie, pokud jde o další stlačování cen, nižší prodej a další zhoršení ziskovosti v době, kdy výrobní odvětví investovalo značné částky, aby zajistilo svou udržitelnost. Opatření umožní výrobnímu odvětví Unie využít svůj potenciál na trhu Unie, získat zpět ztracený podíl na trhu a zlepšit ziskovost na úroveň, kterou lze očekávat za běžných podmínek hospodářské soutěže.

(432)

Kromě zastupování výrobního odvětví Unie představuje sdružení European Aluminium také velkou část odvětví surového hliníku v Unii, jež výrobnímu odvětví Unie dodává ingoty/desky. Odvětví surového hliníku je také velkým zaměstnavatelem v Unii a spoléhá se na zdraví odběratelů v navazujících odvětvích. Pokud se výrobní odvětví Unie dále zmenší, bude ohrožena rovněž životaschopnost těchto dodavatelů na počátku hodnotového řetězce, kteří zaměstnávají přibližně 2 800 pracovníků.

(433)

Komise proto dospěla k závěru, že by uložení opatření bylo v zájmu výrobního odvětví Unie a jeho dodavatelů na počátku hodnotového řetězce.

6.2.   Zájem dovozců

(434)

Ze strany dovozců předložily formulář pro výběr vzorku pouze čtyři společnosti, které nejsou ve spojení, představující méně než 2 % čínského dovozu. Dovozci pořizovali ploché válcované výrobky z hliníku také z jiných zdrojů.

(435)

Dovozci zařazení do vzorku působili v několika odvětvích činnosti v Unii i mimo ni. Celkově představovaly ploché válcované výrobky z hliníku méně než 30 % jejich obratu a v průměru 10–15 % jejich obratu. Tito dovozci pořizovali ploché válcované výrobky z hliníku z dotčené země, z jiných třetích zemí a od výrobního odvětví Unie. Dovozci vyjádřili svůj nesouhlas s uložením antidumpingových cel z toho důvodu, že by uživatelé a dovozci byli negativně ovlivněni umělým zvýšením cen plochých válcovaných výrobků z hliníku.

(436)

Jeden dovozce, společnost Nilo, poukázal na situaci na trhu v USA a uvedl, že uložení antidumpingových cel na čínské ploché válcované výrobky z hliníku vedlo k zvýšení cen a k nahrazení čínského dovozu dovozem z jiných zemí, jako je EU. Tvrdil, že k takovému scénáři pravděpodobně dojde i na trhu EU. Týž dovozce také tvrdil, že vzhledem k nedostatku volné kapacity výrobního odvětví Unie by se ceny na trhu EU zvýšily.

(437)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise v této fázi k závěru, že uložení opatření nemusí být nutně v zájmu dovozců. Při zvažování různých dotčených zájmů však blíže posoudila jejich pravděpodobné účinky (viz oddíl 6.5).

6.3.   Zájem uživatelů

(438)

Dotčený výrobek pořizuje několik uživatelských odvětví, zejména stavebnictví, automobilový průmysl a odvětví dopravy, odvětví předmětů dlouhodobé spotřeby, energetiky, techniky a materiálu na fólie. Ploché válcované výrobky z hliníku mohou být použity přímo v hotovém výrobku, nebo zpracovány a prodány jinému průmyslovému uživateli.

(439)

Jak je uvedeno v 46. bodě odůvodnění, odpovědi na dotazník poskytlo pět uživatelů. Tito uživatelé představovali pouze 12 % čínského dovozu a působili v těchto odvětvích: stavebnictví, a konkrétněji výroba potahovaných výrobků a kompozitních panelů, odvětví hliníkových fólií, zejména flexibilních obalů, technická odvětví a konkrétněji odvětví tepelných výměníků pro automobily. V prozatímní fázi byly prostřednictvím dálkových křížových kontrol ověřeny pouze dvě společnosti. Komise dále posoudí úplnost odpovědí uživatelů a to, zda je nutno dálkovým křížovým kontrolám podrobit více společností. To může mít dopad na konečná zjištění týkající se uživatelů.

6.3.1.   Stavebnictví

(440)

Odpověď na dotazník pro uživatele poskytly dvě společnosti působící ve stavebnictví. Jeden uživatel, společnost Multilaque SAS, pořizoval ploché válcované výrobky z hliníku výhradně od výrobního odvětví Unie a uvedl, že by měly převládat spravedlivé tržní ceny.

(441)

Druhý uživatel, společnost A, pořizoval ploché výrobky z hliníku z dotčené země, od výrobního odvětví Unie a z jiných zemí. Společnost A vyjádřila nesouhlas s uložením antidumpingových opatření na dotčený výrobek. Jak je uvedeno v oddíle 2.3.2, společnost A požádala o vyloučení hliníkových svitků pro výrobu potahovaných svitků a kompozitních panelů. Této žádosti bylo vyhověno. Ve zmíněném oddíle byly projednány připomínky společnosti A týkající se zájmu Unie. Další připomínky vznesené touto stranou byly v příslušných případech řešeny.

6.3.2.   Materiál na fólie

(442)

Odpověď na dotazník pro uživatele poskytl jeden uživatel, společnost Amcor Flexibles Singen GmbH (dále jen „Amcor“), působící v odvětví flexibilních obalů. Nezaujal však stanovisko k uložení opatření a neposkytl smysluplné připomínky, které by nebyly důvěrné povahy.

(443)

Pokud by na základě odpovědi na dotazník nebyl tento uživatel schopen přenést zvýšení nákladů, byl by schopen toto zvýšení absorbovat s ohledem na ziskovost, kterou vykázal.

6.3.3.   Technická odvětví

(444)

Odpovědi uživatelů na dotazník poskytly dvě společnosti, Valeo a TitanX, působící v odvětví tepelných výměníků pro automobily. Obě společnosti pořizovaly ploché válcované výrobky z hliníku z dotčené země a z Unie. Společnost Valeo pořizovala tyto výrobky rovněž z jiných zemí. Zatímco společnost Valeo se vyslovila proti potenciálním antidumpingovým opatřením, společnost TitanX svůj postoj nevyjádřila. Obě společnosti podaly žádosti o vyloučení, jak je podrobně uvedeno v oddíle 2.3.1. Tyto žádosti byly zamítnuty. V uvedeném oddíle byly projednány připomínky vznesené těmito uživateli a dalšími zúčastněnými stranami, které požadují vyloučení hliníkových válcovaných výrobků pro tepelné výměníky do automobilů, týkající se zájmu Unie.

(445)

Jak je podrobně uvedeno v oddíle 2.3.1, výrobní odvětví Unie má dostatečnou kapacitu, aby uspokojilo současnou a budoucí poptávku, a s ohledem na podmínky hospodářské soutěže a dostupné kapacity v EU neexistuje riziko strukturálního růstu cen. Komise rovněž došla k závěru, že úroveň zisku dosažená před pandemií umožní výrobcům tepelných výměníků pro automobily absorbovat dodatečné náklady v podobě antidumpingových cel nebo nákladů na validaci, pokud by chtěli přejít zpět k výrobcům v Unii. Co se týká dopadu opatření na dodavatelský řetězec, Komise dospěla k závěru, že přechod od jednoho dodavatele plochých válcovaných výrobků z hliníku k jinému dodavateli by mohl být obtížný, výrobní odvětví Unie by však bylo schopno čínský dovoz rychle nahradit a nabídnout bezpečný alternativní zdroj dodávek.

(446)

Mimoto je třeba poznamenat, že kromě společnosti Mahle, jiného uživatele v tomto odvětví, se několik dalších společností, jež představují více než 50 % odhadované spotřeby hliníkových válcovaných výrobků pro tepelné výměníky do automobilů, nepřihlásilo, aby vyjádřily svůj nesouhlas s šetřením nebo případnými antidumpingovými opatřeními.

(447)

Na základě informací poskytnutých dotyčnými uživateli proto Komise vyvodila prozatímní závěr, že uložení opatření nebude v rozporu se zájmem uživatelů působících v odvětví tepelných výměníků pro automobilový průmysl.

6.3.4.   Ostatní odvětví

(448)

Pro ostatní uživatelská odvětví, jako jsou předměty dlouhodobé spotřeby a energetika, nebyly obdrženy žádné ověřitelné údaje. Nelze vyloučit, že někteří uživatelé, kteří při šetření nespolupracovali, mohou zaznamenat určité nepříznivé účinky vyplývající z opatření. Ve spisu však nejsou k dispozici žádné informace, jež by tyto účinky doložily nebo vyčíslily.

6.3.5.   Závěr ohledně zájmu uživatelů

(449)

Komise dospěla k závěru, že neexistuje jednotný zájem uživatelů jak ve prospěch opatření, tak proti uložení opatření. Uživatelé, kteří se vyslovili proti uložení opatření, mohou čelit určitým omezeným negativním důsledkům.

6.4.   Jiné zájmy

(450)

Hliník je mnohem lehčí než ocel a je v Unii považován za klíčovou surovinu pro dosažení pokroku při plnění emisních cílů stanovených Pařížskou dohodou (2015) a vlastních emisních cílů Evropské unie, jak je stanoveno v závěrech Evropské rady ze dne 10. a 11. prosince 2020. Například ploché válcované výrobky z hliníku spadající do definice výrobku i mimo ni se stále více používají v automobilovém průmyslu a jsou klíčové pro vytvoření odvětví elektrických vozidel v Unii. Ploché válcované výrobky z hliníku spadající do definice výrobku i mimo tuto definici, které se používají v automobilovém průmyslu, vyrábí výrobní odvětví Unie. Neexistence opatření týkajících se plochých válcovaných výrobků z hliníku spadajících do definice výrobku by měla rovněž negativní dopad na výrobu hliníkových válcovaných výrobků nespadajících do definice, neboť fixní náklady by musely být zředěny nižším objemem výroby, což by vedlo také k zvýšení nákladů a cen těchto výrobků.

(451)

V souvislosti s čistým a oběhovým hospodářstvím navíc výrobní odvětví Unie využívá ve svém výrobním procesu více recyklované materiály, aby snížilo uhlíkovou stopu. To přispívá k plnění emisních cílů EU. Jak je uvedeno v 78. bodě odůvodnění, výroba hliníku v EU generuje v průměru téměř třikrát méně emisí CO2 než v ČLR.

(452)

Komise proto vyvodila závěr, že uložení opatření přispívá k dosažení cílů politiky Unie v oblasti snižování emisí CO2.

6.5.   Vážení protichůdných zájmů

(453)

V souladu s čl. 21 odst. 1 základního nařízení Komise posoudila protichůdné zájmy a věnovala zvláštní pozornost potřebě odstranit účinky dumpingu působícího újmu, které narušují obchod, a obnovit účinnou hospodářskou soutěž. Posoudila zejména tvrzení dovozce, společnosti Nilo, že by se jej uložení opatření nepřiměřeně dotklo, jak dokládá podobný vývoj na trhu USA po uložení opatření vládou USA.

(454)

Komise v tomto ohledu uvedla, že hospodářské subjekty (výrobci, uživatelé a dovozci) nejsou totožné. Za druhé, šetření v USA nemělo přesně stejnou definici výrobku a úroveň cel uložených v USA byla mnohem vyšší.

(455)

Pokud jde o zvýšení cen, šetření prokázalo, že čínské ceny byly v průměru o 7,5 % nižší než ceny v Unii a že stlačení cen vedlo k zhoršení situace výrobního odvětví Unie. Komise měla za to, že pokud by ceny opět vzrostly na udržitelnou úroveň, bylo by s ohledem na významný podíl jiných zemí na trhu, jak je uvedeno v oddíle 5.1.2.3, takové zvýšení vzhledem k úrovni hospodářské soutěže na trhu Unie omezené. Jak již bylo zmíněno v oddíle 4.6.2.1, výrobní odvětví Unie má dostatečnou volnou kapacitu. Negativní dopad na uživatele by proto byl rovněž omezený.

(456)

Při posuzování významu takovýchto negativních účinků pro dovozce Komise nejprve uvedla, že úroveň spolupráce byla mimořádně nízká. Na základě těchto omezených informací obsažených ve spisu se Komise každopádně předběžně domnívala, že dovozci budou schopni přenést clo na své odběratele vzhledem ke svým ziskovým rozpětím u dotčeného výrobku ve výši přibližně 5 % až 8 %. Mají rovněž možnost nalézt alternativní zdroje dodávek, včetně dodavatelů z jiných třetích zemí a výrobního odvětví Unie, s nímž již spolupracují. Dovozci zařazení do vzorku mají vyváženou strukturu dodávek a nespoléhají se výhradně na čínský dovoz. Dovozci zařazení do vzorku rovněž vykonávají významné činnosti, které nesouvisejí s dotčeným výrobkem a které nejsou uložením cel dotčeny.

(457)

Komise se proto domnívala, že dovozci, kteří nejsou ve spojení, by uložením opatření nebyli nepřiměřeně dotčeni díky svým dalším činnostem, jiným zdrojům dodávek výrobku, který je předmětem šetření, a schopnosti částečně přenést účinek cel na své odběratele. Situace dovozců bude každopádně blíže posouzena v konečné fázi.

(458)

Jeden dovozce, společnost Airoldi, tvrdil, že výrobní odvětví Unie používá antidumpingové nástroje k získání dominantního postavení, což podle judikatury soudů Unie představuje zneužití práv. Ve spisu však nejsou obsaženy žádné informace o současném či budoucím chování výrobního odvětví Unie, které by bylo v rozporu s pravidly hospodářské soutěže, nebo o zneužívání oligopolu ze strany výrobního odvětví Unie. Komise proto nezjistila žádný převažující zájem týkající se zachování účinné hospodářské soutěže v Unii jako důvod pro neuložení opatření.

6.6.   Závěr ohledně zájmu Unie

(459)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k prozatímnímu závěru, že neexistují žádné přesvědčivé důvody pro závěr, že není v zájmu Unie uložit na dovoz plochých válcovaných výrobků z hliníku pocházejících z Číny prozatímní opatření.

7.   ÚROVEŇ OPATŘENÍ

(460)

Za účelem stanovení úrovně opatření Komise zkoumala, zda by k odstranění újmy způsobené dumpingovým dovozem výrobnímu odvětví Unie postačovalo clo nižší než dumpingové rozpětí.

(461)

V daném případě žadatelé uváděli existenci zkreslení na trhu surovin ve smyslu čl. 7 odst. 2a základního nařízení. Za účelem posouzení vhodné úrovně opatření proto Komise nejprve stanovila výši cla nezbytnou k odstranění újmy způsobené výrobnímu odvětví Unie. Poté v souladu s čl. 7 odst. 2a základního nařízení zkoumala, zda by tato výše cla postačovala k odstranění újmy s ohledem na údajnou existenci zkreslení na trhu surovin.

7.1.   Rozpětí prodeje pod cenou

(462)

Komise nejprve stanovila výši cla nezbytnou k odstranění újmy, která by byla výrobnímu odvětví Unie způsobena v případě neexistence zkreslení podle čl. 7 odst. 2a základního nařízení. V tomto případě by újma byla odstraněna, pokud by výrobní odvětví Unie bylo schopno pokrýt své výrobní náklady, včetně nákladů vyplývajících z mnohostranných environmentálních dohod a protokolů k nim, jejichž smluvní stranou je Unie, a z úmluv Mezinárodní organizace práce (MOP) uvedených v příloze Ia, a dosáhnout přiměřeného zisku („cílový zisk“).

(463)

V souladu s čl. 7 odst. 2c základního nařízení vzala Komise při stanovení cílového zisku v úvahu tyto faktory:

míru ziskovosti před zvýšením dovozu z dotčené země,

míru ziskovosti potřebnou na krytí celkových nákladů a investic, výzkumu a vývoje a inovací a

míru ziskovosti očekávanou za běžných podmínek hospodářské soutěže.

(464)

Toto ziskové rozpětí by nemělo být nižší než 6 %.

(465)

Sdružení European Aluminium tvrdilo, že by cílový zisk měl být stanoven ve výši nejméně 12 %, jelikož odvětví je kapitálově náročné a je založeno na inovacích. Jeden výrobce, skupina Hydro, odkázal na ziskové rozpětí ve výši „od 5 do 10 %“ a rovněž na zisk dosažený v jiném odvětví (0–15 %), kde dumpingový dovoz neexistoval.

(466)

V této fázi šetření neposkytl žádný z výrobců zařazených do vzorku důkazy o tom, že během posuzovaného období nebo během deseti let předcházejících konci období šetření dosáhl cílového zisku, jak tvrdí sdružení European Aluminium. Jak je uvedeno v tabulce č. 10, průměrný zisk dosažený výrobci v Unii zařazenými do vzorku byl v období šetření nižší než cílový zisk stanovený v čl. 7 odst. 2c. Komise se navíc domnívala, že použití zisku dosaženého v jiném odvětví vyloučeném z rozsahu tohoto šetření není nutné.

(467)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem bylo ziskové rozpětí stanoveno ve výši 6 % v souladu s ustanovením čl. 7 odst. 2c.

(468)

V souladu s čl. 7 odst. 2d základního nařízení Komise jako poslední krok posoudila budoucí náklady vyplývající z mnohostranných environmentálních dohod a protokolů k nim, jejichž smluvní stranou je Unie, a z úmluv Mezinárodní organizace práce (MOP) uvedených v příloze Ia, které vzniknou výrobnímu odvětví Unie během období uplatňování opatření podle čl. 11 odst. 2. Komise stanovila dodatečné náklady v rozmezí od 0,5 do 8 EUR za tunu a tyto náklady byly připočteny k ceně nepůsobící újmu u dotčených výrobců v Unii zařazených do vzorku. Poznámka ke spisu týkající se způsobu určení těchto dodatečných nákladů Komisí je zúčastněným stranám k dispozici k nahlédnutí v příslušné dokumentaci.

(469)

Tyto náklady zahrnovaly dodatečné budoucí náklady na zajištění souladu se systémem EU pro obchodování s emisemi (EU ETS). Systém EU ETS je základním kamenem politiky EU k dosažení souladu s mnohostrannými environmentálními dohodami. Tyto dodatečné náklady byly vypočteny na základě průměrných odhadovaných dodatečných povolenek EU, které budou muset být zakoupeny během období uplatňování opatření (2021–2025). Od povolenek EU použitých při výpočtu byly odečteny dostupné bezplatné povolenky a použité povolenky EU byly upraveny, aby se zajistilo, že se týkají výhradně obdobného produktu. Dodatečné náklady rovněž zohlednily nepřímé náklady na emise CO2 vyplývající ze zvýšení cen elektřiny v období 2021–2025 v souvislosti se systémem EU ETS. Tyto nepřímé náklady na emise CO2 byly rovněž založeny na povolenkách EU po odečtení náhrady obdržené od vnitrostátních orgánů.

(470)

Náklady na povolenky EU byly extrapolovány tak, aby odpovídaly očekávaným změnám cen během doby trvání opatření. Zdrojem těchto předpokládaných cen je výtah z Bloomberg New Energy Finance ze dne 8. února 2021. Průměrná předpokládaná cena za povolenky EU pro toto období činí 35,51 EUR za tunu emisí CO2.

(471)

Na tomto základě Komise vypočítala cenu obdobného výrobku, která výrobnímu odvětví Unie nepůsobí újmu.

(472)

Komise poté stanovila úroveň pro odstranění újmy na základě srovnání vážené průměrné dovozní ceny spolupracujících vyvážejících výrobců, která byla stanovena pro účely výpočtů cenového podbízení, s váženou průměrnou cenou obdobného výrobku prodávaného během období šetření na trhu Unie výrobci v Unii zařazenými do vzorku, jež nepůsobí újmu. Případný rozdíl vyplývající z tohoto porovnání se vyjádřil jako procento vážené průměrné dovozní hodnoty CIF.

(473)

Pokud jde o zbytkové rozpětí, vzhledem k tomu, že spolupráce ze strany čínských vývozců nebyla vysoká, a k dalším úvahám uvedeným v 289. bodě odůvodnění považovala Komise za vhodné stanovit zbytkové rozpětí na základě dostupných údajů. Toto rozpětí bylo stanoveno na úrovni nejvyššího rozpětí prodeje pod cenou určeného u typů výrobku prodávaných v reprezentativním množství na základě údajů spolupracujících vyvážejících výrobců. Takto vypočtené zbytkové rozpětí prodeje pod cenou bylo stanoveno ve výši 46,7 %.

(474)

Výsledky těchto výpočtů jsou uvedeny v následující tabulce.

Společnost

Dumpingové rozpětí

Rozpětí prodeje pod cenou

Jiangsu Alcha Aluminum Group Co., Ltd.

88,3 %

28,3 %

Skupina Nanshan

122,1 %

19,3 %

Xiamen Xiashun Aluminium Foil Co., Ltd.

30,0 %

21,4 %

Jiné spolupracující společnosti

68,5 %

22,6 %

Všechny ostatní společnosti

183,7 %

46,7 %

(475)

Na základě výše uvedených skutečností dospěla Komise k závěru, že je nezbytné posoudit, zda existují zkreslení na trhu surovin, pokud jde o dotčený výrobek, ve smyslu čl. 7 odst. 2a základního nařízení, v důsledku čehož by clo nižší než dumpingové rozpětí nepostačovalo k odstranění újmy způsobené dumpingovým dovozem dotčeného výrobku.

7.2.   Zkreslení na trhu surovin

(476)

Žadatel tvrdil, že v ČLR jedna ze surovin používaných k výrobě dotčeného výrobku podléhá vývozní dani, a je tudíž zkreslená. Zkreslenou surovinou byly hliníkové ingoty, které podle žadatele představovaly více než 17 % výrobních nákladů dotčeného výrobku.

(477)

Jak bylo uvedeno v oznámení o zahájení řízení, Komise proto v souladu s čl. 7 odst. 2a základního nařízení zkoumala údajná zkreslení ve smyslu čl. 7 odst. 2a základního nařízení.

(478)

Šetření potvrdilo, že ČLR uplatňovala v období šetření vývozní daň na hliníkové ingoty. Tato daň činí 15 % vývozní ceny ingotů. Komise proto dospěla k závěru, že toto opatření spadá do seznamu opatření, která mají za následek zkreslení na trhu surovin ve smyslu čl. 7 odst. 2a základního nařízení.

(479)

Komise dále podle čl. 7 odst. 2a druhého pododstavce zkoumala, zda byla cena této suroviny výrazně nižší, než jsou ceny na reprezentativních mezinárodních trzích. Pro účely tohoto srovnání použila Komise předběžně použila referenční cenu stanovenou pro výpočet běžné hodnoty, tj. cenu hliníkových ingotů při dovozu do Turecka, jak je uvedeno v tabulce č. 2 v 248. bodě odůvodnění, neboť tato cena v tomto případě také považovala za cenu na reprezentativních mezinárodních trzích. Komise porovnala referenční cenu s cenou hliníkových ingotů, kterou vyvážející výrobci zařazení do vzorku skutečně zaplatili, a na tomto základě zjistila, že nákupní cena této suroviny v ČLR, kterou tito vyvážející výrobci zařazení do vzorku skutečně zaplatili, nebyla výrazně nižší než reprezentativní mezinárodní referenční cena, tj. v průměru byla nižší o méně než [6 %]. Z důkazů uvedených ve spisu rovněž vyplývá, že domácí ceny za hliníkové ingoty kolísaly a pohybovaly se zčásti nad a zčásti pod mezinárodním cenami.

(480)

Komise proto předběžně dospěla k závěru, že cena za hliníkové ingoty nebyla výrazně nižší než cena na reprezentativních mezinárodních trzích. Komise se tudíž v této fázi domnívala, že podmínky čl. 7 odst. 2a základního nařízení nebyly splněny, a proto se ke stanovení výše prozatímního cla použila ustanovení čl. 7 odst. 2.

8.   PROZATÍMNÍ ANTIDUMPINGOVÁ OPATŘENÍ

(481)

Na základě závěrů, k nimž Komise dospěla ohledně dumpingu, újmy, příčinné souvislosti a zájmu Unie, by měla být uložena prozatímní opatření, jež zabrání tomu, aby dumpingový dovoz způsoboval výrobnímu odvětví Unie další újmu.

(482)

Prozatímní antidumpingová opatření by měla být uložena na dovoz plochých válcovaných výrobků z hliníku pocházejících z Čínské lidové republiky v souladu s pravidlem nižšího cla podle čl. 7 odst. 2 základního nařízení v návaznosti na prozatímní závěr uvedený v 480. bodě odůvodnění týkající se možného použití čl. 7 odst. 2a základního nařízení.

(483)

Komise porovnala rozpětí prodeje pod cenou a dumpingová rozpětí (viz 474. bod odůvodnění). Výše cla byla stanovena na úrovni nižší z hodnot dumpingového rozpětí a rozpětí prodeje pod cenou.

(484)

Na základě výše uvedených skutečností by sazby prozatímního antidumpingového cla, vyjádřené v cenách CIF s dodáním na hranice Unie před proclením, měly činit:

Společnost

Prozatímní antidumpingové clo

Jiangsu Alcha Aluminum Group Co., Ltd.

28,3 %

Skupina Nanshan

19,3 %

Xiamen Xiashun Aluminium Foil Co., Ltd.

21,4 %

Jiné spolupracující společnosti

22,6 %

Všechny ostatní společnosti

46,7 %

(485)

Sazby antidumpingových cel pro individuální společnosti uvedené v tomto nařízení byly stanoveny na základě zjištění plynoucích z tohoto šetření. Odrážejí proto situaci zjištěnou během tohoto šetření, pokud jde o tyto společnosti. Tyto sazby cla jsou použitelné výlučně na dovoz dotčeného výrobku pocházejícího z dotčené země a vyráběného uvedenými právními subjekty. Na dovoz dotčeného výrobku vyrobeného jakoukoli jinou společností, která není konkrétně uvedena v normativní části tohoto nařízení, včetně subjektů ve spojení s těmito konkrétně uvedenými společnostmi, by se měla vztahovat celní sazba platná pro „všechny ostatní společnosti“. Neměla by se na ně vztahovat žádná z uvedených individuálních sazeb antidumpingového cla.

(486)

Pokud by se po uložení dotčených opatření podstatně zvýšil objem vývozu některé ze společností využívajících nižší individuální celní sazby, lze takovéto zvýšení objemu považovat samo o sobě za změnu obchodních toků v důsledku uložených opatření ve smyslu čl. 13 odst. 1 základního nařízení. Za takových okolností a za předpokladu, že jsou splněny příslušné podmínky, lze zahájit šetření zaměřené proti obcházení předpisů. V rámci tohoto šetření lze mimo jiné prověřit potřebu zrušit individuální celní sazbu (sazby) a následně uložit celostátní clo.

(487)

Aby bylo zajištěno řádné vymáhání antidumpingových cel, mělo by se antidumpingové clo pro všechny ostatní společnosti vztahovat nejen na vyvážející výrobce, kteří při tomto šetření nespolupracovali, nýbrž také na výrobce, kteří v období šetření neuskutečnili žádný vývoz do Unie.

9.   INFORMOVÁNÍ V PROZATÍMNÍ FÁZI ŠETŘENÍ

(488)

V souladu s článkem 19a základního nařízení informovala Komise zúčastněné strany o plánovaném uložení prozatímních cel. Tato informace byla zveřejněna rovněž na internetových stránkách GŘ TRADE. Zúčastněné strany dostaly tři pracovní dny na to, aby předložily připomínky k přesnosti výpočtů, které jim byly konkrétně sděleny.

(489)

Společnosti Jiangsu Alcha, Nanshan Group a Xiamen Xiashun vznesly připomínky k přesnosti výpočtů. Výrobní odvětví Unie se k přesnosti výpočtů nevyjádřilo. Komise připomínky prověřila a v případě potřeby opravila administrativní chyby ve výpočtu.

10.   ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

(490)

Komise v zájmu řádné správy vyzývá zúčastněné strany, aby ve stanovené lhůtě předložily písemné připomínky a/nebo aby požádaly o slyšení u Komise a/nebo úředníka pro slyšení v obchodních řízeních.

(491)

Zjištění týkající se uložení prozatímních cel jsou prozatímní a mohou být v konečné fázi šetření změněna,

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.   Aniž je dotčen článek 2, ukládá se prozatímní antidumpingové clo na dovoz plochých válcovaných výrobků z hliníku, též legovaných, též po válcování dále opracovaných, bez podložky, bez vnitřních vrstev z jiného materiálu,

ve svitcích, svinutých pásech, plátech zkracovaných na míru nebo kruzích o tloušťce 0,2 mm nebo větší, avšak nepřesahující 6 mm,

v plechách o tloušťce převyšující 6 mm,

ve svitcích nebo svinutých pásech o tloušťce 0,03 mm nebo větší, avšak nepřesahující 0,2 mm,

v současnosti kódů KN ex 7606 11 10 (kódy TARIC 7606111025, 7606111086), ex 7606 11 91 (kódy TARIC 7606119125, 7606119186), ex 7606 11 93 (kódy TARIC 7606119325, 7606119386), ex 7606 11 99 (kódy TARIC 7606119925, 7606119986), ex 7606 12 20 (kódy TARIC 7606122025, 7606122088), ex 7606 12 92 (kódy TARIC 7606129225, 7606129293), ex 7606 12 93 (kód TARIC 7606129386), ex 7606 12 99 (kódy TARIC 7606129925 a 7606129986), ex 7606 91 00 (kódy TARIC 7606910025, 7606910086), ex 7606 92 00 (kódy TARIC 7606920025, 7606920092), ex 7607 11 90 (kódy TARIC 7607119044, 7607119048, 7607119051, 7607119053, 7607119065, 7607119071, 7607119073, 7607119075, 7607119077, 7607119091, 7607119093) a ex 7607 19 90 (kódy TARIC 7607199075, 7607199094), pocházejících z Čínské lidové republiky.

2.   Sazby prozatímního antidumpingového cla, které se použijí na čistou cenu s dodáním na hranice Unie, před proclením, jsou pro výrobek popsaný v odstavci 1 a vyrobený níže uvedenými společnostmi stanoveny takto:

Společnost

Prozatímní antidumpingové clo (v %)

Doplňkový kód TARIC

Jiangsu Alcha Aluminum Group Co., Ltd.

28,3

C610

Skupina Nanshan

Shandong Nanshan Aluminium Co., Ltd.,

Yantai Nanshan Aluminum New Material Co., Ltd.,

Longkou Nanshan Aluminum Rolling New Material Co., Ltd.,

Yantai Donghai Aluminum Foil Co., Ltd.

19,3

C611

Xiamen Xiashun Aluminium Foil Co., Ltd.

21,4

C612

Jiné spolupracující společnosti (příloha)

22,6

 

Všechny ostatní společnosti

46,7

C999

3.   Použití individuálních celních sazeb stanovených pro společnosti uvedené v odstavci 2 je podmíněno předložením platné obchodní faktury celním orgánům členských států, která musí obsahovat datované prohlášení podepsané zástupcem subjektu, který obchodní fakturu vystavil, s uvedením jeho jména a funkce, v tomto znění: „Já, níže podepsaný/podepsaná, potvrzuji, že (objem) (dotčeného výrobku) prodávaného na vývoz do Evropské unie, na nějž se vztahuje tato faktura, bylo vyrobeno společností (název a adresa) (doplňkový kód TARIC) v [dotčené zemi]. Prohlašuji, že údaje uvedené v této faktuře jsou úplné a správné.“ Není-li taková faktura předložena, použije se celní sazba platná pro všechny ostatní společnosti.

4.   Propuštění výrobku uvedeného v odstavci 1 do volného oběhu v Unii podléhá složení jistoty odpovídající výši prozatímního cla.

5.   Není-li stanoveno jinak, použijí se platné celní předpisy.

Článek 2

1.   Z výrobku popsaného v čl. 1 odst. 1 jsou vyloučeny tyto produkty:

hliníkové korpusy, víčka a odtrhávací víčka nápojových plechovek,

výrobky z hliníku, legované, o tloušťce 0,2 mm nebo větší, avšak nepřesahující 6 mm, pro výrobu panelů karoserií v automobilovém průmyslu,

výrobky z hliníku, legované, o tloušťce 0,8 mm nebo větší, pro výrobu částí letadel.

2.   Výrobek popsaný v čl. 1 odst. 1 je osvobozen od prozatímního antidumpingového cla, pokud je dovážen pro použití při výrobě potahovaných svitků a hliníkových kompozitních panelů a pokud splňuje tyto technické vlastnosti:

tahově rovnané hliníkové svítky

svitky válcované za tepla

šířka: od 800 mm do 2 050 mm

tloušťka: 0,20 mm až 1,5 mm

přípustná odchylka tloušťky:

±0,01 mm u tloušťky od 0,20 mm do 0,50 mm

± ½ normy pro tloušťky od 0,51 mm do 1,50 mm

přípustná odchylka šířky: +1,50/–0,00 mm

slitiny: 5005, 3005, 3105

tvrdost: h14, h16, h24, h26

max. rovinnost: max. 3 na 1 000 mm

3.   Na výjimky podle odst. 1 odrážka 2 a 3 a osvobození podle odstavce 2 se vztahují podmínky stanovené v celních předpisech Unie týkajících se režimu konečného užití, zejména článek 254 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 (140) (celní kodex Unie).

Článek 3

1.   Zúčastněné strany předloží Komisi své písemné připomínky k tomuto nařízení do patnácti kalendářních dnů ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

2.   Zúčastněné strany, které chtějí požádat o slyšení u Komise, tak učiní do pěti kalendářních dnů ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

Článek 4

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 1 se použije po dobu šesti měsíců.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 9. dubna 2021.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)  Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 21.

(2)  Oznámení o zahájení antidumpingového řízení týkajícího se dovozu plochých válcovaných výrobků z hliníku pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst. C 268, 14.8.2020, s. 5).

(3)  Dokument TRON T20.006896.

(4)  Https://www.european-aluminium.eu/activity-report-2019-2020/market-overview/,, prohlíženo dne 25. ledna 2021.

(5)  Společnost považovala své dopravní náklady za důvěrné.

(6)  Viz bod 105 podnětu.

(7)  https://trade.ec.europa.eu/tdi/case_details.cfm?id=2475

(8)  Oznámení o důsledcích výskytu onemocnění COVID-19 pro antidumpingová a antisubvenční šetření (Úř. věst. C 86, 16.3.2020, s. 6).

(9)  Dokument TRON t21.000574.

(10)  Rozhodnutí Rady (EU) 2020/135 ze dne 30. ledna 2020 o uzavření Dohody o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii, Úř. věst. L 29, 31.1.2020, s. 1.

(11)  Jak je definován v oznámení, kterým se mění oznámení o zahájení řízení, Úř. věst. C 36, 2.2.2021, s. 18.

(12)  Podle definice uvedené dotyčnou stranou a s odkazem na definici výrobku zveřejněnou v oznámení o zahájení řízení uvedeném v poznámce pod čarou č. 2.

(13)  Validace zajišťuje, že vyvinutý produkt splňuje požadavky zákazníků. Validace se týká samotných tepelných výměníků do automobilů i hliníkových válcovaných výrobků pro tepelné výměníky do automobilů. Tento proces může trvat až dva roky a zahrnuje laboratorní testování, validaci materiálu a procesu.

(14)  Věc M.9560 – Gränges/Impexmetal, rozhodnutí Komise podle čl. 6 odst. 1 písm. b) nařízení Rady (ES) č. 139/2004 Nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků (Nařízení ES o spojování) (Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1) a článku 57 Dohody o Evropském hospodářském prostoru (ze dne 23. září 2020, C(2020) 6652 final), k dispozici na adrese: https://ec.europa.eu/competition/mergers/cases1/202050/m9560_488_3.pdf

(15)  https://www.world-aluminium.org/media/filer_public/2018/02/19/lca_report_2015_final_26_june_2017.pdf Table 10, s. 34 a https://www.european-aluminium.eu/media/2052/european-aluminium-environmental-profile-report-2018-executive-summary.pdf s. 6, prohlíženo dne 18. února 2020.

(16)  https://www.ecofinagency.com/finance/2007-34929-morocco-car-manufacturer-nanjing-xiezhong-to-build-at-kenitra; https://autotechinsight.ihsmarkit.com/news/36512/nanjing-xiezhong-auto-airconditioner-to-set-up-a-new-plant-in-morocco-report; https://www.usinenouvelle.com/article/automobile-au-maroc-une-usine-en-vue-pour-le-chinois-xiezhong-specialiste-de-la-clim-a-proximite-du-futur-site-psa.N402812, prohlíženo dne 15. února 2020.

(17)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1935/2004 ze dne 27. října 2004 o materiálech a předmětech určených pro styk s potravinami a o zrušení směrnic 80/590/EHS a 89/109/EHS (Úř. věst. L 338, 13.11.2004, s. 4).

(18)  Nařízení Komise (ES) č. 2023/2006 ze dne 22. prosince 2006 o správné výrobní praxi pro materiály a předměty určené pro styk s potravinami (Úř. věst. L 384, 29.12.2006, s. 75).

(19)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 94/62/ES ze dne 20. prosince 1994 o obalech a obalových odpadech (Úř. věst. L 365, 31.12.1994, s. 10).

(20)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006 ze dne 18. prosince 2006 o registraci, hodnocení, povolování a omezování chemických látek, o zřízení Evropské agentury pro chemické látky, o změně směrnice 1999/45/ES a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 793/93, nařízení Komise (ES) č. 1488/94, směrnice Rady 76/769/EHS a směrnic Komise 91/155/EHS, 93/67/EHS, 93/105/ES a 2000/21/ES (Úř. věst. L 396, 30.12.2006, s. 1).

(21)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2017/271 ze dne 16. února 2017, kterým se konečné antidumpingové clo uložené nařízením Rady (ES) č. 925/2009 na dovoz některých hliníkových fólií pocházejících z Čínské lidové republiky rozšiřuje na dovoz některých mírně upravených hliníkových fólií (Úř. věst. L 40, 17.2.2017, s. 51), ve znění prováděcího nařízení Komise (EU) 2017/2213 (Úř. věst. L 316, 1.12.2017, s. 17).

(22)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2220 ze dne 19. prosince 2019, kterým se mění nařízení (EU) č. 1388/2013 o otevření a způsobu správy autonomních celních kvót Unie pro některé zemědělské produkty a průmyslové výrobky (Úř. věst. L 333, 27.12.2019, s. 33).

(23)  „Dotazník o existenci podstatných zkreslení ve smyslu čl. 2 odst. 6a nařízení (EU) 2016/1036 pro vládu Čínské lidové republiky“ a „dotazník o existenci zkreslení na trhu surovin ve smyslu čl. 7 odst. 2a nařízení (EU) 2016/1036 pro vládu Čínské lidové republiky“.

(24)  Pracovní dokument útvarů Komise o podstatných zkresleních v ekonomice Čínské lidové republiky pro účely šetření na ochranu obchodu, 20. prosince 2017 (SWD(2017) 483 final/2) (dále jen „zpráva“).

(25)  OECD (2019), „Measuring distortions in international markets: the aluminium value chain“, OECD Trade Policy Papers, č. 218, OECD Publishing, Paříž, https://doi.org/10.1787/c82911ab-en (naposledy vyhledáno dne 3.9.2020).

(26)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/915 ze dne 4. června 2019 o uložení konečného antidumpingového cla na dovoz některých hliníkových fólií v rolích pocházejících z Čínské lidové republiky na základě přezkumu před pozbytím platnosti podle čl. 11 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 (Úř. věst. L 146, 5.6.2019, s. 63).

(27)  Zpráva – kapitola 2, s. 6–7.

(28)  Zpráva – kapitola 2, s. 10.

(29)  K dispozici na adrese http://www.fdi.gov.cn/1800000121_39_4866_0_7.html (naposledy zobrazeno dne 8. září 2020).

(30)  Zpráva – kapitola 2, s. 20–21.

(31)  Zpráva – kapitola 3, s. 41, 73–74.

(32)  Zpráva – kapitola 6, s. 120–121.

(33)  Zpráva – kapitola 6, s. 122–135.

(34)  Zpráva – kapitola 7, s. 167–168.

(35)  Zpráva – kapitola 8, s. 169–170, 200–201.

(36)  Zpráva – kapitola 2, s. 15–16, zpráva – kapitola 4, s. 50, s. 84, zpráva – kapitola 5, s. 108–109.

(37)  Zpráva – kapitola 3, s. 22–24 a kapitola 5, s. 97–108.

(38)  Zpráva – kapitola 5, s. 104–9.

(39)  Studie OECD, s. 29.

(40)  Australská antidumpingová komise, Aluminium Extrusions from China, REP 248, s. 79 (13. července 2015).

(41)  Taube, M. (2017). Analysis of Market Distortions in the Chinese Non-Ferrous Metals Industry, Think!Desk, 24. dubna 2017, s. 51.

(42)  Viz například zpráva týkající se skutečnosti, že vláda provincie Šan-tung nezabránila rozšíření kapacity pro výrobu hliníku: https://mp.weixin.qq.com/s?__biz=MzI2OTUyMzA0Nw==&mid=2247494318&idx=1&sn=9690ca50845c19f38eafff659516817a&chksm=eaddaba6ddaa22b071a5e2588aa787ed6f6a1a964ccae55c4d85c6f7ccbfcb5cedd3cdceac9d&scene=0&pass_ticket=JFplYZoDqNTFmOPYUGJbMwF0XlC1N3hAJ3EYPpsKx6rkt4fSeZ4TwIvB5BffX4du#rd (vyhledáno dne 7. září 2020).

(43)  Zpráva – kapitola 15, s. 387–388.

(44)  Viz bod 35 seznamu komise SASAC: http://www.sasac.gov.cn/n2588035/n2641579/n2641645/index.html

(45)  Zpráva – kapitola 5, s. 100–1.

(46)  Zpráva – kapitola 2, s. 26.

(47)  Zpráva – kapitola 2, s. 31–2.

(48)  K dispozici na adrese https://www.reuters.com/article/us-china-congress-companies-idUSKCN1B40JU (naposledy zobrazeno 9. září 2020).

(49)  K dispozici na adrese www.gov.cn/zhengce/2020-09/15/content_5543685.htm (naposledy zobrazeno dne 10. března 2021).

(50)  Financial Times (2020) „Chinese Communist Party asserts greater control over private enterprise“ (Komunistická strana Číny prosazuje větší kontrolu nad soukromým podnikem), k dispozici na adrese: https://on.ft.com/3mYxP4j

(51)  Prováděcí nařízení (EU) 2019/915.

(52)  Zpráva – kapitola 15, s. 388.

(53)  http://www.chalco.com.cn/chalcoen/rootfiles/2018/04/19/1524095189602052-1524095189604257.pdf, (vyhledáno dne 8. března 2019).

(54)  Viz China Non Ferrous Metal Journal, 20. října 2020: https://www.cnmn.com.cn/ShowNews1.aspx?id=423470

(55)  http://act.chinatt315.org.cn/hy/tthy/2014/0906/13763.html

(56)  Zpráva – kapitoly 14.1 až 14.3.

(57)  Zpráva – kapitola 4, s. 41–42, 83.

(58)  Prováděcí nařízení (EU) 2019/915.

(59)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/1428 ze dne 12. října 2020 o uložení prozatímního antidumpingového cla na dovoz hliníkových výlisků pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 336, 13.10.2020, s. 8).

(60)  13. pětiletý plán hospodářského a sociálního rozvoje Čínské lidové republiky (2016–2020), http://en.ndrc.gov.cn/newsrelease/201612/P020161207645765233498.pdf

(61)  Zpráva – kapitola 15, s. 377.

(62)  Zpráva – kapitola 12, s. 275–282 a kapitola 15, s. 378–382.

(63)  Zpráva – kapitola 12, s. 275–282.

(64)  Zpráva – kapitola 15, s. 378–382, 390.

(65)  Zpráva – kapitola 15, s. 384-385.

(66)  Zpráva – kapitola 15, s. 382-383.

(67)  Viz http://www.gov.cn/zhengce/content/2016-06/16/content_5082726.htm (vyhledáno dne 20. července 2020).

(68)  Tamtéž, oddíl 3.

(69)  Tamtéž, oddíl 4.

(70)  Viz: http://gxt.shandong.gov.cn/art/2018/11/6/art_15681_3450015.html (vyhledáno dne 20. července 2020), oddíl 13.

(71)  Zpráva – kapitola 15, s. 386.

(72)  Viz http://miit.gov.cn/n1146285/n1146352/n3054355/n3057569/n3057572/c6566256/content.html (vyhledáno dne 20. července 2020).

(73)  Tamtéž, oddíl I.

(74)  Tamtéž, oddíl II.

(75)  Tamtéž, oddíl VII.

(76)  Viz: http://www.gov.cn/zhengce/content/2016-06/16/content_5082726.htm, oddíl 10.

(77)  Viz: https://finance.sina.com.cn/money/future/indu/2019-11-26/doc-iihnzahi3508583.shtml (vyhledáno dne 20. července 2020).

(78)  Viz: http://gxt.shandong.gov.cn/art/2018/11/6/art_15681_3450015.html, oddíl 6.

(79)  Viz http://www.chinania.org.cn/html/introduce/xiehuizhangcheng/ (vyhledáno dne 21. července 2020).

(80)  Viz: http://www.cnfa.net.cn/about/1546.aspx (vyhledáno dne 21. července 2020).

(81)  Zpráva – kapitola 15, s. 377–387.

(82)  Zpráva – kapitola 15, s. 378 a 389; studie OECD, s. 25–26.

(83)  Zpráva – kapitola 15, s. 390–391. Poskytování elektřiny se slevou je uváděno i v dalších zdrojích. Viz například: Economic Information Daily: V obavách ze zpomalování růstu zveřejňuje západní oblast preferenční politiky na podporu odvětví s vysokou spotřebou energie http://jjckb.xinhuanet.com/2012-07/24/content_389459.htm (vyhledáno dne 4. září 2020); článek informuje o tom, že západočínské provincie jako Šen-si, Ning-sia, Čching-chaj a Kan-su nadále poskytují levnou elektřinu s cílem přilákat více investic.

(84)  Zpráva – kapitola 15, s. 392–393.

(85)  Zpráva – kapitola 15, s. 393–394.

(86)  Zpráva – kapitola 15, s. 395–396.

(87)  Tamtéž, s. 16, s. 30. Čínské orgány však ovlivňují i další vstupy. Typickým příkladem je uhlí, kde si vláda ponechává pravomoc omezovat jeho zdražování. Viz: https://policycn.com/policy_ticker/coal-price-unlikely-to-jump-during-heating-season/?iframe=1&secret=c8uthafuthefra4e (vyhledáno dne 4. září 2020).

(88)  Tamtéž, s. 16–18.

(89)  Zpráva – kapitola 6, s. 138-149.

(90)  Zpráva – kapitola 9, s. 216.

(91)  Zpráva – kapitola 9, s. 213–215.

(92)  Zpráva – kapitola 9, s. 209–211.

(93)  Decision Memorandum for the Preliminary Affirmative Determination: Countervailing Duty Investigation of certain Aluminium Foil from The People’s Republic of China, zveřejněno odborem pro mezinárodní obchod ministerstva obchodu dne 7. srpna 2017, IX.E. S. 30, k dispozici na adrese https://enforcement.trade.gov/frn/summary/prc/2017-17113-1.pdf (naposledy vyhledáno dne 11. března 2019).

(94)  Zpráva – kapitola 13, s. 332–337.

(95)  Zpráva – kapitola 13, s. 336.

(96)  Zpráva – kapitola 13, s. 337–341.

(97)  Zpráva – kapitola 6, s. 114–117.

(98)  Zpráva – kapitola 6, s. 119.

(99)  Zpráva – kapitola 6, s. 120.

(100)  Zpráva – kapitola 6, s. 121–122, 126–128, 133–135.

(101)  Viz pracovní dokument MMF „Resolving China’s Corporate Debt Problem“, autoři: Wojciech Maliszewski, Serkan Arslanalp, John Caparusso, José Garrido, Si Guo, Joong Shik Kang, W. Raphael Lam, T. Daniel Law, Wei Liao, Nadia Rendak, Philippe Wingender, Jiangyan, říjen 2016, WP/16/203.

(102)  Zpráva – kapitola 6, s. 121–122, 126–128, 133–135.

(103)  Studie OECD, s. 21.

(104)  Viz internetové stránky společnosti Xiamen Xiashun: http://www.xiashun.com/about/awards.htm

(105)  Viz sdělení provincie Fu-ťien z roku 2012 o rozvoji uznávání stěžejních podniků ve strategických a nově vznikajících odvětvích, oddíly II a VI: http://www.fjmtxh.com/NewsInfo.aspx?Id=11101

(106)  Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 21Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 55.

(107)  Otevřená data Světové banky – vyšší střední příjmy, https://data.worldbank.org/income-level/upper-middle-income

(108)  Na základě údajů uvedených v podnětu a od různých zúčastněných stran může hliník, tj. hliník, nelegovaný, netvářený (kód HS 7601 10) a/nebo slitiny hliníku, netvářené (kód HS 7601 20) a/nebo hliníkový šrot (kód HS 7602 00) v závislosti na typu výrobku představovat až 80 % celkových výrobních nákladů dotčeného výrobku. Hliníkový šrot je významným vedlejším produktem, který lze do určité míry znovu použít ve výrobním procesu. Podle podnětu může celkové množství odpadu vzniklého během výroby představovat až 50 % celkového množství produkce.

(109)  V Brazílii byla poslední veřejně dostupná účetní závěrka (2019) k dispozici pouze pro jednu ze dvou společností, které měly k dispozici své finanční údaje. V Turecku byla poslední veřejně dostupná účetní závěrka (2019) k dispozici pouze pro jednu ze čtyř společností, které měly k dispozici své finanční údaje. V Thajsku byla poslední veřejně dostupná účetní závěrka (2019) k dispozici pouze pro tři z pěti společností, jež měly k dispozici své finanční údaje.

(110)  http://www.hindalco.com/investor-cetre/reports-and-presentations

(111)  Společnost Airoldi, společnost A, skupina Jiangsu Alcha, společnost Lodec Metal, skupina Nanshan a společnost Xiamen Xiashun.

(112)  Dovozní daň, daň z průmyslových výrobků („IPI“), tzv. dovozní daň „PIS“ a dovozní daň „COFINS“ (přičemž „PIS“ znamená „program sociální integrace“ a „COFINS“„příspěvek k financování sociálního zabezpečení“), dodatečný dopravní poplatek na obnovu obchodního loďstva a daň z oběhu zboží.

(113)  Základní nařízení vyžaduje, aby početně zjištěná hodnota „zahrnovala nezkreslenou a přiměřenou částku pro správní, prodejní a režijní náklady a pro zisk“.

(114)  Oběžník č. 46 ze dne 28. července 2020, brazilský sekretariát zahraničního obchodu, http://www.in.gov.br/en/web/dou/-/circular-n-46-de-28-de-julho-de-2020-269159613.

(115)  Oddíl 6.1.6.3 oběžníku č. 46.

(116)  Duben 2019 až březen 2020.

(117)  Finanční výkazy společnosti Novelis do Brasil a internetové stránky Novelis do Brasil uvádějí výrobu hliníku pro letecký a kosmický, automobilový a nápojový průmysl, https://pt-br.novelis.com.

(118)  Tj. výnosy rovnající se součtu fixních a variabilních nákladů.

(119)  Viz prováděcí nařízení (EU) 2020/1428.

(120)  Tyto údaje jsou veřejně dostupné v rámci šetření týkajícího se hliníkových výlisků, viz prováděcí nařízení (EU) 2020/1428..

(121)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/755 ze dne 29. dubna 2015 o společných pravidlech dovozu z některých třetích zemí (Úř. věst. L 123, 19.5.2015, s. 33).

(122)  Přesné procento nákladů na zpracování je důvěrné.

(123)  IHS Markit, https://ihsmarkit.com/index.html, ve veřejně přístupném spisu.

(124)  Náklady práce jsou k dispozici na adrese http://www.turkstat.gov.tr/PreIstatistikTablo.do?istab_id=2088

(125)  Kategorie „základní kovy“ zahrnuje hliník pod kódem C24.4.2.

(126)  https://data.tuik.gov.tr/Bulten/DownloadIstatistikselTablo?p=RQJc6lWaNMpivNV6h1MxkWk9ycHqk1cNqZM2UJkJfMUYAmenKIIz/lKzy74RY7Y2

(127)  https://data.tuik.gov.tr/Bulten/DownloadFile?p=RitGfpW8hZZnYLLz6NVmT9EdA97OcZ4kN3AGp97wTnz8hDUuqKcBcTsov5HkqdePBK2GLKg1cJVUEzIPmlerlcsrW7chIl366PgstWPx188=

(128)  http://www.turkstat.gov.tr/HbGetir.do?id=33646&tb_id=1

(129)  https://www.invest.gov.tr/en/investmentguide/pages/cost-of-doing-business.aspx

(130)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/1428, 185.a 186. bod odůvodnění.

(131)  Úř. věst. L 282, 28.10.2010, s. 1, 83. bod odůvodnění a Úř. věst. L 18, 24.1.2017, s. 1, 28. bod odůvodnění.

(132)  Čína – opatření ukládající antidumpingová cla na bezešvé trubky z nerezavějící oceli s vysokou účinností („HP-SSST“) z JaponskaČína – opatření ukládající antidumpingová cla na bezešvé trubky z nerezavějící oceli s vysokou účinností („HP-SSST“) z Evropské unie, WT/DS454/AB/R;WT/DS460/AB/R.

(133)  Úř. věst. L 282, 28.10.2010, s. 1, 83. bod odůvodnění a Úř. věst. L 18, 24.1.2017, s. 1, 28. bod odůvodnění.

(134)  Čína – opatření ukládající antidumpingová cla na bezešvé trubky z nerezavějící oceli s vysokou účinností („HP-SSST“) z JaponskaČína – opatření ukládající antidumpingová cla na bezešvé trubky z nerezavějící oceli s vysokou účinností („HP-SSST“) z Evropské unie, WT/DS454/AB/R;WT/DS460/AB/R.

(135)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/353 ze dne 3. března 2020 o uložení konečného antidumpingového cla a o konečném výběru prozatímního cla uloženého na dovoz ocelových kol pocházejících z Čínské lidové republiky (Úř. věst. L 65, 4.3.2020, s. 9).

(136)  Kódy KN 7606 11 10, 7606 11 91, 7606 11 93, 7606 11 99, 7606 12 20, 7606 12 92, 7606 12 93, 7606 12 99, 7606 91 00, 7606 92 00 a 7606 11 90.

(137)  Jak je vysvětleno v 291. bodě odůvodnění, rozpětí cenového podbízení byla vypočtena na základě EU-27.

(138)  Pokud se prodej od čínského výrobce prvnímu nezávislému odběrateli na trhu Unie uskutečnil prostřednictvím prodejní společnosti ve spojení se sídlem v Unii, byla cena dovozu stanovena na základě cen CIF, a to úpravou prodejní ceny prvnímu nezávislému odběrateli s přihlédnutím ke všem nákladům vzniklým mezi dovozem a dalším prodejem, včetně prodejních, správních a režijních nákladů dovozce ve spojení a zisků dosažených na základě váženého průměrného ziskového rozpětí během období šetření vykázaného dovozci zařazenými do vzorku, kteří nejsou ve spojení, v souladu s čl. 2 odst. 9 základního nařízení.

(139)  Systém EU ETS je základním kamenem politiky EU pro dosažení souladu s mnohostrannými environmentálními dohodami.

(140)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013 , kterým se stanoví celní kodex Unie (Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1).


PŘÍLOHA

Spolupracující vyvážející výrobci nezařazení do vzorku

Název

Doplňkový kód TARIC

Southwest Aluminium (Group) Co., Ltd

C613

Jiangsu Dingsheng New Materials Joint-Stock Co., Ltd

C614

Shanghai Huafon Aluminium Corporation

C615

Alnan Aluminium Inc.

C616

Yinbang Clad Material Co., Ltd.

C617

Jiangsu Metcoplus Industry Intl. Co., Ltd.

C618

Dalishen Aluminum CO.,Ltd

C619

Binzhou Hongbo Aluminium Foil Technology Co., Ltd.

C620

Yong Jie New Material Co., Ltd.

C621

Chalco Ruimin Co., Ltd.

C622

Luoyang Wanji Aluminium Processing Co., Ltd.

C623

Jiangyin Dolphin Pack Limited Company

C624

Henan Xindatong Aluminum Industry Co., Ltd.

C625

Zhejiang Yongjie Aluminum Co., Ltd.

C626

Jiangsu Zhongji Lamination Materials Co., Ltd.

C627

Zhengzhou Guandong Aluminum Industry Co., Ltd.

C628


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2020
Zavřít
MENU