(EU) 2021/558Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/558 ze dne 31. března 2021, kterým se mění nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jde o úpravy rámce pro sekuritizaci na podporu hospodářského oživení v reakci na krizi způsobenou onemocněním COVID-19 (Text s významem pro EHP)
| Publikováno: | Úř. věst. L 116, 6.4.2021, s. 25-32 | Druh předpisu: | Nařízení |
| Přijato: | 31. března 2021 | Autor předpisu: | Rada Evropské unie |
| Platnost od: | 9. dubna 2021 | Nabývá účinnosti: | 9. dubna 2021 |
| Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
|
6.4.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 116/25 |
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/558
ze dne 31. března 2021,
kterým se mění nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jde o úpravy rámce pro sekuritizaci na podporu hospodářského oživení v reakci na krizi způsobenou onemocněním COVID-19
(Text s významem pro EHP)
PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky (1),
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (2),
v souladu s řádným legislativním postupem (3),
vzhledem k těmto důvodům:
|
(1) |
Krize způsobená onemocněním COVID-19 má závažný dopad na obyvatelstvo, podniky, systémy zdravotní péče a hospodářství členských států. Komise ve svém sdělení ze dne 27. května 2020, nazvaném „Chvíle pro Evropu: náprava škod a příprava na příští generaci“, zdůraznila, že likvidita a přístup k financování budou v nadcházejících měsících i nadále představovat problém. Je proto zásadně důležité podpořit oživení po závažném hospodářském otřesu způsobeném pandemií COVID-19, a to zavedením cílených změn stávajících právních předpisů ve finanční oblasti. |
|
(2) |
Úvěrové instituce a investiční podniky (dále jen „instituce“) budou hrát v rámci tohoto oživení klíčovou úlohu. Zároveň budou pravděpodobně samy zasaženy zhoršující se hospodářskou situací. Příslušné orgány poskytly institucím dočasný kapitál, likviditu a operační úlevu s cílem zajistit, aby instituce mohly i nadále plnit svoji úlohu při financování reálné ekonomiky i přes náročnější prostředí. Za tímto účelem již Evropský parlament a Rada přijaly v reakci na krizi způsobenou onemocněním COVID-19 určité cílené úpravy nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (4) a (EU) 2019/876 (5). |
|
(3) |
Sekuritizace představuje významný prvek řádně fungujících finančních trhů, protože přispívá k diverzifikaci zdrojů financování institucí a k uvolnění regulatorního kapitálu, který je poté možné převést tak, aby podporoval další poskytování úvěrů. Sekuritizace kromě toho poskytuje institucím i jiným účastníkům trhu další investiční příležitosti, čímž umožňuje diverzifikovat portfolio a usnadňuje tok prostředků podnikům a fyzickým osobám jak v rámci jednotlivých členských států, tak přes hranice v celé Unii. |
|
(4) |
Je důležité posílit schopnost institucí po pandemii COVID-19 poskytovat reálné ekonomice potřebný tok financování, a současně zajistit, aby byla zavedena odpovídající obezřetnostní ochranná opatření k zachování finanční stability. Cílené změny nařízení (EU) č. 575/2013 týkající se rámce pro sekuritizaci by přispěly k dosažení těchto cílů a posílily soudržnost a doplňkovost uvedeného rámce s různými opatřeními, která se přijímají na unijní a vnitrostátní úrovni v reakci na krizi způsobenou onemocněním COVID-19. |
|
(5) |
Konečné prvky rámce Basilej III, zveřejněného dne 7. prosince 2017, ukládají v případě sekuritizovaných expozic požadavek minimálního úvěrového hodnocení pouze pro omezenou skupinu poskytovatelů zajištění, totiž pro subjekty, které nejsou vládními subjekty, subjekty veřejného sektoru, institucemi nebo jinými obezřetnostně regulovanými finančními institucemi. Je proto nezbytné změnit čl. 249 odst. 3 nařízení (EU) č. 575/2013 tak, aby byl v souladu s rámcem Basilej III, aby se zvýšila účinnost vnitrostátních systémů veřejných záruk, které podporují strategie institucí pro sekuritizaci nevýkonných expozic po pandemii COVID-19. |
|
(6) |
Stávající unijní obezřetnostní rámec pro sekuritizaci je navržen na základě nejběžnějších vlastností typických sekuritizačních transakcí, totiž úvěrů bez selhání. Evropský orgán pro bankovnictví (dále jen „EBA“ nebo „orgán EBA“) ve svém Stanovisku k regulačnímu zacházení se sekuritizacemi nevýkonných expozic (6) (dále jen „stanovisko orgánu EBA“) poukázal na to, že současný obezřetnostní rámec pro sekuritizaci stanovený v nařízení (EU) č. 575/2013 vede k nepřiměřeným kapitálovým požadavkům, je-li použit na sekuritizace nevýkonných expozic, neboť přístup k sekuritizaci založený na interním ratingu (dále jen „přístup SEC-IRBA“) a standardizovaný přístup k sekuritizaci (dále jen „přístup SEC-SA“) nejsou v souladu s rizikovými faktory specifickými pro nevýkonné expozice. Mělo by být proto zavedeno zvláštní zacházení pro sekuritizace nevýkonných expozic, které bude vycházet ze stanoviska orgánu EBA a z mezinárodně dohodnutých standardů. |
|
(7) |
Vzhledem k tomu, že je velmi pravděpodobné, že trh s nevýkonnými expozicemi v důsledku krize způsobené onemocněním COVID-19 poroste a podstatně se změní, měl by být pečlivě sledován trh sekuritizací nevýkonných expozic a v budoucnu přehodnocen obezřetnostní rámec pro sekuritizaci nevýkonných expozic na základě potenciálně většího souboru údajů. |
|
(8) |
EBA ve své „Zprávě o rámci STS pro syntetickou sekuritizaci“ ze dne 6. května 2020 doporučil, aby byl zaveden zvláštní rámec pro jednoduché, transparentní a standardizované (STS) rozvahové sekuritizace. Vzhledem k nižšímu riziku zprostředkování a riziku modelu u STS rozvahové sekuritizace ve srovnání se syntetickou sekuritizací jinou než STS by mělo být zavedeno odpovídající rizikově citlivé nastavení kapitálových požadavků pro STS rozvahové sekuritizace, jak je uvedeno ve zmíněné zprávě, s přihlédnutím ke stávajícímu preferenčnímu regulatornímu zacházení s přednostními tranšemi portfolií cenných papírů malých a středních podniků. EBA by měl být pověřen sledováním fungování trhu STS rozvahových sekuritizací. Větší využití STS rozvahové sekuritizace podporované rizikově citlivějším zacházením pro tranše s vyšší předností v rámci těchto sekuritizací by uvolnilo regulatorní kapitál a v konečném důsledku by mohlo s náležitou mírou obezřetnosti dále zvýšit kapacitu institucí poskytovat úvěry. |
|
(9) |
Je třeba zachovat právní účinky pro nesplacené pozice s vyšší předností v syntetických sekuritizacích, které splňovaly podmínky pro preferenční obezřetnostní zacházení přede dnem vstupu tohoto pozměňujícího nařízení v platnost. |
|
(10) |
V souvislosti s hospodářským oživením po krizi způsobené onemocněním COVID-19 je nezbytné, aby koncoví uživatelé mohli účinně zajišťovat svá rizika za účelem ochrany spolehlivosti svých rozvah. V závěrečné zprávě fóra na vysoké úrovni pro unii kapitálových trhů je uvedeno, že příliš konzervativní standardizovaný přístup k úvěrovému riziku protistrany (dále jen „přístup SA-CCR“) by mohl z hlediska koncových uživatelů nepříznivě ovlivnit dostupnost finančního zajištění a náklady na něj. V tomto ohledu by Komise měla přezkoumat nastavení přístupu SA-CCR do 30. června 2021, přičemž by měla řádně zohlednit specifika evropského bankovního sektoru a hospodářství, rovné podmínky na mezinárodní úrovni a veškerý vývoj v oblasti mezinárodních standardů a fór. |
|
(11) |
Syntetické nadměrné rozpětí (SES) je mechanismus, který je v sekuritizaci některých tříd aktiv běžně používán a který umožňuje původcům snížit náklady zajištění a investorům expozici vůči riziku. Mělo by být stanoveno zvláštní obezřetnostní zacházení se syntetickým nadměrným rozpětím, aby se zabránilo jeho využívání pro účely regulatorní arbitráže. V této souvislosti dochází k regulatorní arbitráži, pokud instituce, která je původcem, poskytne úvěrové posílení sekuritizovaným pozicím drženým poskytovateli zajištění tím, že smluvně určí určité částky ke krytí ztrát ze sekuritizovaných expozic během doby trvání transakce, a tyto částky, které zatěžují výkaz příjmů instituce, která je původcem, podobným způsobem jako nefinancovaná záruka, nejsou rizikově vážené. |
|
(12) |
EBA by měl být pověřen vypracováním návrhů regulačních technických norem, aby se zajistilo harmonizované určení hodnoty expozice syntetického nadměrného rozpětí. Tyto regulační technické normy by měly být zavedeny dříve, než se nové obezřetnostní zacházení začne uplatňovat. Aby se zabránilo narušení trhu se syntetickými sekuritizacemi, měly by mít instituce dostatek času na uplatnění nového obezřetnostního zacházení se syntetickým nadměrným rozpětím. |
|
(13) |
V rámci své zprávy o fungování obezřetnostního rámce pro sekuritizace by Komise měla rovněž přezkoumat nové obezřetnostní zacházení se syntetickým nadměrným rozpětím s ohledem na vývoj na mezinárodní úrovni. |
|
(14) |
Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž maximalizovat schopnost institucí poskytovat úvěry a absorbovat ztráty související s krizí způsobenou onemocněním COVID-19 a zároveň zajistit jejich trvalou odolnost, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich z důvodu jejich rozsahu a účinků může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů. |
|
(15) |
Nařízení (EU) č. 575/2013 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno. |
|
(16) |
S ohledem na potřebu co nejrychleji zavést cílená opatření na podporu hospodářského oživení po krizi způsobené onemocněním COVID-19 by mělo toto nařízení vstoupit v platnost co nejdříve, a to třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie, |
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Změny nařízení (EU) č. 575/2013
Nařízení (EU) č. 575/2013 se mění takto:
|
1) |
V článku 242 se doplňuje nový bod, který zní:
|
|
2) |
Článek 248 se mění takto:
|
|
3) |
V čl. 249 odst. 3 se první pododstavec nahrazuje tímto: „3. Odchylně od odstavce 2 tohoto článku musí mít způsobilí poskytovatelé osobního zajištění úvěrového rizika uvedení v čl. 201 odst. 1 písm. g) úvěrové hodnocení vypracované uznanou externí ratingovou agenturou, které bylo na stupni úvěrové kvality 2 nebo vyšším v době, kdy bylo zajištění úvěrového rizika poprvé uznáno, a v současné době je na stupni úvěrové kvality 3 nebo vyšším.“ |
|
4) |
V článku 256 se doplňuje nový odstavec, který zní: „6. Pro účely výpočtu záchytných bodů (A) a uvolňujících bodů (D) syntetické sekuritizace zachází instituce, která je původcem sekuritizace, s hodnotou expozice sekuritizované pozice odpovídající syntetickému nadměrnému rozpětí uvedenému v čl. 248 odst. 1 písm. e) jako s tranší a upraví záchytné body (A) a uvolňující body (D) ostatních tranší, které si ponechává, tím, že se tato hodnota expozice připočítá k nesplacenému zůstatku seskupení podkladových expozic v sekuritizaci. Tuto úpravu provádí pouze instituce, která je původcem.“ |
|
5) |
Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 269a Zacházení se sekuritizacemi nevýkonných expozic 1. Pro účely tohoto článku se rozumí:
2. Riziková váha pro pozici v sekuritizaci nevýkonných expozic se vypočítá v souladu s článkem 254 nebo 267. Riziková váha nesmí být nižší než 100 %, kromě případů, kdy se použije článek 263. 3. Odchylně od odstavce 2 tohoto článku přidělí instituce sekuritizované pozici s vyšší předností v kvalifikované tradiční sekuritizaci nevýkonných expozic rizikovou váhu ve výši 100 %, kromě případů, kdy se použije článek 263. 4. Instituce, které uplatňují přístup IRB u jakýchkoli expozic v seskupení podkladových expozic v souladu s kapitolou 3 a které nesmějí používat vlastní odhady ztrátovosti ze selhání a konverzních faktorů u těchto expozic, nepoužívají u pozice v sekuritizaci nevýkonných expozic pro výpočet rizikově vážených expozic přístup SEC-IRBA ani neuplatňují odstavec 5 či 6. 5. Pro účely čl. 268 odst. 1 se očekávané ztráty spojené s podkladovými expozicemi kvalifikované tradiční sekuritizace nevýkonných expozic zahrnují po odečtení nevratné slevy z kupní ceny a případně jakýchkoli dodatečných specifických úprav o úvěrové riziko. Instituce provedou výpočet podle následujícího vzorce:
kde:
6. Odchylně od odstavce 3 tohoto článku mohou instituce, je-li expozicí vážená průměrná riziková váha vypočtená v souladu s průhledovým přístupem uvedeným v článku 267 nižší než 100 %, uplatňovat nižší rizikovou váhu, přičemž minimální úroveň rizikové váhy činí 50 %. Pro účely prvního pododstavce odečtou instituce, které jsou původcem a které na pozici uplatňují přístup SEC-IRBA a smějí používat vlastní odhady ztrátovosti ze selhání a konverzních faktorů pro všechny podkladové expozice podléhající přístupu IRB v souladu s kapitolou 3, nevratnou slevu z kupní ceny a příslušně jakékoli dodatečné specifické úpravy o úvěrové riziko od očekávaných ztrát a hodnot expozic, které tvoří podkladové expozice spojené s pozicí s vyšší předností v kvalifikované tradiční sekuritizaci nevýkonných expozic, a to podle následujícího vzorce:
kde:
7. Pro účely tohoto článku se nevratná sleva z kupní ceny vypočítá odečtením částky uvedené v písmenu b) od částky uvedené v písmenu a):
Pro účely odstavců 5 a 6 je výpočet nevratné slevy z kupní ceny po dobu trvání transakce snížen tak, aby byly zohledněny skutečné ztráty. Každým snížením nesplacené částky podkladových expozic vyplývajícím ze skutečných ztrát se snižuje nevratná sleva z kupní ceny, přičemž platí minimální hodnota rovnající se nule. Je-li sleva strukturována tak, aby mohla být zcela nebo částečně vrácena původci, nepovažuje se pro účely tohoto článku za nevratnou slevu z kupní ceny.“ |
|
6) |
Článek 270 se nahrazuje tímto: „Článek 270 Pozice s vyšší předností v STS rozvahové sekuritizaci 1. Instituce, která je původcem, může vypočítat objemy rizikově vážených expozic sekuritizované pozice u STS rozvahové sekuritizace uvedené v čl. 26a odst. 1 nařízení (EU) 2017/2402 příslušně podle článku 260, 262 nebo 264 tohoto nařízení, pokud tato pozice splňuje obě tyto podmínky:
2. EBA sleduje uplatňování odstavce 1 zejména s ohledem na:
3. EBA předloží zprávu o svých zjištěních Komisi do 10. dubna 2023. 4. Do 10. října 2023 předloží Komise na základě zprávy podle odstavce 3 Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování tohoto článku se zvláštním zřetelem na riziko nadměrné finanční páky vyplývající z použití STS rozvahových sekuritizací, s nimiž lze zacházet v souladu s odstavcem 1, a na případné nahrazení emise kapitálových nástrojů institucí, které jsou původcem, tímto použitím. K této zprávě Komise případně připojí legislativní návrh.“ |
|
7) |
V článku 430 se vkládá nový odstavec, který zní: „1a. Pokud instituce podávají zprávu o vlastních kapitálových požadavcích na sekuritizace, informace, které předkládají, musí pro účely odst. 1 písm. a) tohoto článku obsahovat informace o sekuritizacích nevýkonných expozic, na které se vztahuje zacházení stanovené v článku 269a, o STS rozvahových sekuritizacích, jejichž jsou původcem, a o členění podkladových aktiv těchto STS rozvahových sekuritizací podle kategorie aktiv.“ |
|
8) |
Vkládá se nový článek, který zní: „Článek 494c Zachování právních účinků u sekuritizovaných pozic s vyšší předností Odchylně od článku 270 může instituce, která je původcem, vypočítat objemy rizikově vážených expozic sekuritizované pozice s vyšší předností v souladu s článkem 260, 262 nebo 264, jsou-li splněny obě tyto podmínky:
|
|
9) |
V článku 501c se návětí nahrazuje tímto: „EBA po konzultaci s ESRB na základě dostupných údajů a zjištění odborné skupiny Komise na vysoké úrovni pro otázky udržitelného financování posoudí, zda by bylo odůvodněné uplatňovat u expozic týkajících se aktiv, včetně sekuritizací, nebo činností podstatně souvisejících s environmentálními nebo sociálními cíli zvláštní obezřetnostní zacházení. EBA posoudí zejména:“. |
|
10) |
Vkládají se nové články, které znějí: „Článek 506a Subjekty kolektivního investování s podkladovým portfoliem tvořeným státními dluhopisy eurozóny Do 31. prosince 2021 zveřejní Komise v úzké spolupráci s ESRB a EBA zprávu, v níž zhodnotí, zda je nutné změnit regulační rámec, aby bylo možné podpořit trh pro expozice ve formě podílových jednotek nebo akcií v subjektech kolektivního investování s podkladovým portfoliem sestávajícím výhradně ze státních dluhopisů členských států, jejichž měnou je euro, v němž se relativní váha dluhopisů každého členského státu rovná relativní váze kapitálového příspěvku každého členského státu do ECB, a aby bylo možné podpořit nákupy těchto expozic bankami. Článek 506b Sekuritizace nevýkonných expozic 1. EBA sleduje uplatňování článku 269a a hodnotí zacházení s regulatorním kapitálem u sekuritizací nevýkonných expozic, přičemž zohlední obecně stav trhu s nevýkonnými expozicemi a konkrétně stav trhu sekuritizace nevýkonných expozic a do 10. října 2022 předloží Komisi zprávu o svých zjištěních. 2. Do 10. dubna 2023 předloží Komise na základě zprávy podle odstavce 1 tohoto článku Evropskému parlamentu a Radě zprávu o uplatňování článku 269a. Ke své zprávě Komise případně připojí legislativní návrh.“ |
|
11) |
V článku 519a se doplňuje nové písmeno, které zní:
|
Článek 2
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Odchylně od prvního pododstavce tohoto článku se čl. 1 body 2 a 4 použijí od 10. dubna 2022.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu 31. března 2021.
Za Evropský parlament
předseda
D. M. SASSOLI
Za Radu
předsedkyně
A. P. ZACARIAS
(1) Úř. věst. C 377, 9.11.2020, s. 1.
(2) Úř. věst. C 10, 11.1.2021, s. 30.
(3) Postoj Evropského parlamentu ze dne 25. března 2021 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 30. března 2021 (dosud nezveřejněné v Úředním věstníku).
(4) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).
(5) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/876 ze dne 20. května 2019, kterým se mění nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jde o pákový poměr, ukazatel čistého stabilního financování, požadavky na kapitál a způsobilé závazky, úvěrové riziko protistrany, tržní riziko, expozice vůči ústředním protistranám, expozice vůči subjektům kolektivního investování, velké expozice, požadavky na podávání zpráv a zpřístupňování informací, a nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 150, 7.6.2019, s. 1).
(6) Stanovisko Evropského orgánu pro bankovnictví týkající se regulatorního zacházení se sekuritizacemi nevýkonných expozic, vydané pro Evropskou komisi, EBA-OP-2019-13, zveřejněné dne 23. října 2019.