(EU) 2021/523Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/523 ze dne 24. března 2021, kterým se zavádí Program InvestEU a mění nařízení (EU) 2015/1017

(1)

Pandemie COVID-19 představuje pro globální i ekonomiku Unie výrazný otřes a má závažné sociální a hospodářské dopady ve členských státech a regionech. V důsledku nezbytných opatření zavedených proti šíření tohoto onemocnění došlo v Unii k výraznému poklesu hospodářské aktivity. Očekává se, že pokles HDP Unie v roce 2020 bude činit přibližně 7,4 %, tedy bude mnohem výraznější než během finanční krize v roce 2009. Došlo k výraznému snížení investiční aktivity. Slabiny, jako je příliš velká závislost na nediverzifikovaných externích zdrojích a nedostatečná kritická infrastruktura, je třeba řešit, zejména ve prospěch malých a středních podniků, včetně mikropodniků, například na základě diverzifikace a posílení strategických hodnotových řetězců, aby se zlepšila reakce Unie na mimořádné události i odolnost celého hospodářství při současném zachování její otevřenosti vůči hospodářské soutěži a obchodu v souladu s jejími pravidly. Ačkoli zlepšování poměru investic k HDP v Unii bylo možno pozorovat ještě před pandemií, zaostalo za úrovní, kterou by bylo možno očekávat při silném zlepšení tohoto poměru, a dostatečně nekompenzovalo několikaleté období nízké investiční aktivity po krizi z roku 2009. Ještě důležitější je, že stávající a předpovídaná úroveň investic nepokrývá unijní potřeby strukturálních investic, které by umožnily znovu nastartovat a udržet dlouhodobý růst tváří v tvář technologickým změnám a celosvětové konkurenceschopnosti, včetně potřeby investic do inovací, dovedností, infrastruktury a malých a středních podniků, a potřebu řešit klíčové společenské výzvy, jako je udržitelnost a stárnutí obyvatelstev. V zájmu dosažení cílů politiky Unie a na podporu rychlého, udržitelného, inkluzivního, trvalého a zdravého hospodářského oživení je proto nezbytná podpora, která umožní řešit selhání trhu a nepříznivé investiční situace a překlenout investiční mezeru v cílových odvětvích.

(2)

Z hodnocení vyplynulo, že rozmanitost finančních nástrojů poskytnutých ve víceletém finančním rámci 2014–2020 vedla k jisté míře vzájemného překrývání jejich působnosti. Tato rozmanitost také způsobila, že situace byla pro zprostředkovatele a konečné příjemce, kteří naráželi na různá pravidla způsobilosti a podávání zpráv, složitá. Absence vzájemně slučitelných pravidel také představovala překážku pro kombinování několika unijních fondů, přestože by takové kombinace byly prospěšné pro podporu projektů, které potřebovaly různé typy financování. Proto by měl být zřízen jednotný Fond InvestEU, který vychází ze zkušeností s Evropským fondem pro strategické investice (EFSI) zřízeným v rámci investičního plánu pro Evropu, aby bylo možné poskytovat efektivněji fungující podporu konečným příjemcům prostřednictvím integrace a zjednodušení financování nabízeného v rámci jednotného programu rozpočtových záruk, čímž by se zlepšil dopad unijní podpory a zároveň by se snížily náklady Unie hrazené z rozpočtu.

(3)

V posledních letech přijala Unie ambiciózní strategie pro dokončení vnitřního trhu a pro stimulaci udržitelného a inkluzivního růstu a vytváření pracovních míst. Tyto strategie zahrnují následující strategie: „Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ ze dne 3. března 2010, „Akční plán pro vytváření unie kapitálových trhů“ ze dne 30. září 2015, „Uzavření cyklu – akční plán EU pro oběhové hospodářství“ ze dne 2. prosince 2015, „Evropská strategie pro nízkoemisní mobilitu“ ze dne 20. července 2016, „Kosmická strategie pro Evropu“ ze dne 26. října 2016, „Čistá energie pro všechny Evropany“ ze dne 30. listopadu 2016, „Evropský obranný akční plán“ ze dne 30. listopadu 2016, „Vznik Evropského obranného fondu“ ze dne 7. června 2017, Interinstitucionální vyhlášení evropského pilíře sociálních práv ze dne 13. prosince 2017, „Nová evropská agenda pro kulturu“ ze dne 22. května 2018, „Zelená dohoda pro Evropu“ ze dne 11. prosince 2019, „Investiční plán Zelené dohody pro Evropu“ ze dne 14. ledna 2020, „Silná sociální Evropa pro spravedlivou transformaci“ ze dne 14. ledna 2020, „strategie formování digitální budoucnosti Evropy“, „Evropská strategie pro data“ a bílá kniha „O umělé inteligenci – evropský přístup k excelenci a důvěře“ ze dne 19. února 2020, „Nová průmyslová strategie pro Evropu“ ze dne 10. března 2020 a „Strategie pro udržitelnou a digitální Evropu zaměřená na malé a střední podniky“ ze dne 10. března 2020. Fond InvestEU by měl využívat a zesilovat synergie mezi těmito vzájemně se posilujícími strategiemi prostřednictvím podpory investic a přístupu k financování. Unie rovněž přijala nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 (3).

(4)

Na úrovni Unie je rámcem pro určení priorit vnitrostátních reforem a sledování jejich provádění evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik. Na podporu těchto reformních priorit si členské státy, případně ve spolupráci s místními a regionálními orgány, vytvářejí vlastní národní víceleté investiční strategie. Tyto strategie by měly být prezentovány společně s každoročními národními programy reforem jako způsob vytyčení a koordinace prioritních investičních projektů, které mají být financovány z vnitrostátních či unijních prostředků nebo případně z obou zdrojů. Uvedené strategie by také měly synergickým způsobem využívat finanční prostředky Unie a maximalizovat přidanou hodnotu finanční podpory, zejména podpory poskytované z evropských strukturálních a investičních fondů, z Nástroje pro oživení a odolnost zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 (4) a z Programu InvestEU.

(5)

Fond InvestEU by měl přispívat ke zlepšování konkurenceschopnosti a k sociálně-ekonomické konvergenci a soudržnosti Unie, mimo jiné v oblasti inovací a digitalizace, k účinnému využívání zdrojů v souladu se zásadami oběhového hospodářství, k udržitelnosti a inkluzivnosti hospodářského růstu Unie a k sociální odolnosti a integraci kapitálových trhů Unie, mimo jiné prostřednictvím řešení, která odstraňují roztříštěnost kapitálových trhů Unie a která zvyšují různorodost zdrojů financování podniků v Unii. Za tímto účelem by měl Fond InvestEU podporovat projekty, které jsou technicky a ekonomicky životaschopné, a to poskytnutím rámce pro využívání dluhových nástrojů, nástrojů pro sdílení rizik a kapitálových a kvazikapitálových nástrojů krytých zárukou z rozpočtu Unie a finančními příspěvky prováděcích partnerů, pokud je to relevantní. Fond InvestEU by měl být založen na poptávce a zároveň by se měl soustředit na zajištění dlouhodobých strategických přínosů souvisejících s hlavními oblastmi politiky Unie, které by jinak nebyly financovány nebo by byly financovány nedostatečně, a měl by tak přispět k plnění cílů politiky Unie. Podpora z Fondu InvestEU by měla pokrývat širokou řadu odvětví a regionů, ale neměla by vést k nadměrné odvětvové nebo zeměpisné koncentraci, a měla by usnadnit přístup k financování projektů tvořených partnerskými subjekty ve více regionech z celé Unie, včetně projektů podporujících rozvoj sítí, klastrů a center pro digitální inovace.

(6)

Kulturní a kreativní odvětví jsou důležitými a rychle rostoucími odvětvími v Unii, která mohou hrát důležitou úlohu při zajišťování udržitelného oživení, přičemž vytvářejí jak hospodářskou, tak i kulturní hodnotu odvozenou z duševního vlastnictví a z kreativity jednotlivců. Omezení sociálních kontaktů zavedená během krize způsobené onemocněním COVID-19 však měla na tato odvětví výrazně negativní ekonomický dopad. Nehmotná povaha aktiv v těchto odvětvích navíc omezuje přístup malých a středních podniků a organizací z těchto odvětví k soukromému financování, které je nezbytné k tomu, aby bylo možné investovat, růst a obstát v konkurenci na mezinárodní úrovni. Program InvestEU by měl malým a středním podnikům a organizacím v uvedeném odvětví nadále usnadňovat přístup k financování. Kulturní a kreativní, audiovizuální a mediální odvětví mají zásadní význam pro svobodu slova a kulturní rozmanitost a pro budování demokratických a soudržných společností v digitálním věku a jsou nedílnou součástí naší svrchovanosti a autonomie. Investice do uvedených odvětví budou určující pro jejich konkurenceschopnost a jejich dlouhodobou schopnost vytvářet a distribuovat kvalitní obsah širokému publiku napříč hranicemi států.

(7)

Má-li Fond InvestEU stimulovat udržitelný a inkluzivní růst, investice a zaměstnanost a přispět tak k většímu blahobytu, spravedlivějšímu rozložení příjmů a k větší hospodářské, sociální a územní soudržnosti v Unii, měl by podporovat investice do hmotných i nehmotných aktiv, včetně kulturního dědictví. Projekty financované z Fondu InvestEU by měly splňovat environmentální a sociální standardy Unie, včetně standardů týkajících se pracovních práv. Intervence Fondu InvestEU by měly doplňovat unijní podporu poskytovanou prostřednictvím grantů.

(8)

Unie schválila cíle stanovené v Agendě OSN pro udržitelný rozvoj 2030 (dále jen „Agenda 2030“), její cíle udržitelného rozvoje a Pařížskou dohodu přijatou v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (5) (dále jen „Pařížská dohoda“) a také sendajský rámec pro snižování rizika katastrof na období 2015–2030. K dosažení těchto cílů i cílů, které jsou stanoveny v environmentální politice Unie, je zapotřebí výrazně zintenzivnit opatření na podporu udržitelného rozvoje. Proto je třeba věnovat zásadám udržitelného rozvoje v koncepci Fondu InvestEU prvořadou pozornost.

(9)

Program InvestEU by měl přispívat k budování udržitelného finančního systému v Unii, který bude podporovat přesměrování soukromého kapitálu do udržitelných investic v souladu s cíli stanovenými ve sdělení Komise ze dne 8. března 2018 nazvaného „Akční plán: Financování udržitelného růstu“ a ve sdělení Komise ze dne 14. ledna 2020 o investičním plánu Zelené dohody pro Evropu.

(10)

S ohledem na význam boje proti změně klimatu v souladu se závazkem Unie provádět Pařížskou dohodu a se závazkem plnit cíle Organizace spojených nároků pro udržitelný rozvoj, cíl klimatické neutrality EU, jehož má být dosaženo do roku 2050, a nové cíle Unie v oblasti klimatu pro rok 2030 by akce podle tohoto nařízení měly přispět k dosažení cíle, aby bylo 30 % veškerých výdajů v rámci víceletého finančního rámce vynaloženo na začleňování cílů v oblasti klimatu, a naplnění ambice, aby bylo v roce 2024 vynaloženo 7,5 % rozpočtu a v letech 2026 a 2027 10 % rozpočtu na výdaje v oblasti biologické rozmanitosti, přičemž se zohlední, jak se cíle v oblasti klimatu a cíle v oblasti biologické rozmanitosti překrývají. Akce v rámci Programu InvestEU mají podle očekávání přispět nejméně 30 % z celkového finančního krytí Programu InvestEU k dosažení cílů v oblasti klimatu.

(11)

Přínos Fondu InvestEU k dosažení cíle v oblasti klimatu bude sledován prostřednictvím unijního systému pro sledování klimatu, který vyvine Komise ve spolupráci s potenciálními prováděcími partnery, přičemž se vhodně využijí kritéria stanovená v nařízení (EU) 2020/852 pro určení toho, zda je určitá hospodářská činnost environmentálně udržitelná. Program InvestEU by měl rovněž přispívat k plnění ostatních dimenzí cílů udržitelného rozvoje.

(12)

Podle zprávy o globálních rizicích z roku 2018, kterou vydalo Světové ekonomické fórum, souvisí pět z deseti nejzásadnějších rizik ohrožujících globální ekonomiku s životním prostředím. Tato rizika zahrnují znečištění ovzduší, půdy, vnitrozemských vod a oceánů, mimořádné povětrnostní jevy, ztrátu biodiverzity a neúspěchy v oblasti zmírňování klimatických změn a přizpůsobování se těmto změnám. Environmentální zásady jsou silně zakotveny ve Smlouvách a mnoha unijních politikách. Proto by začleňování environmentálních cílů mělo být podporováno i v rámci operací souvisejících s Fondem InvestEU. Ochrana životního prostředí a předcházení souvisejícím rizikům a jejich řízení by měly být začleněny do přípravy a provádění investic. Unie by rovněž měla sledovat své výdaje související s biologickou rozmanitostí a omezováním znečištění ovzduší, aby splnila povinnosti týkající se podávání zpráv v rámci Úmluvy o biologické rozmanitosti (6) a směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/2284 (7). Investice přidělené na cíle environmentální udržitelnosti by proto měly být sledovány pomocí společných metodik, jež jsou v souladu s metodikami vypracovanými v rámci jiných programů Unie pro klima, biologickou rozmanitost a řízení znečištění ovzduší, čímž by se umožnilo posuzování individuálních i společných dopadů investic na hlavní složky přírodního kapitálu, konkrétně na ovzduší, vodu, půdu a biologickou rozmanitost.

(13)

Investiční projekty, které čerpají výraznou podporu Unie, zejména v oblasti infrastruktury, by měly být prověřeny prováděcím partnerem, aby se stanovilo, zda mají environmentální, klimatický či sociální dopad. Investiční projekty s takovým dopadem by měly podléhat prověření udržitelnosti v souladu s pokyny, které by měla vypracovat Komise v úzké spolupráci s potenciálními prováděcími partnery v rámci Programu InvestEU. Tyto pokyny by měly vhodně využít kritéria stanovená v nařízení (EU) 2020/852 pro určení toho, zda je určitá hospodářská činnost environmentálně udržitelná, a to i s ohledem na zásadu „významně nepoškozovat“, a měly by být v souladu s pokyny vypracovanými pro jiné programy Unie. V souladu se zásadou proporcionality by takové pokyny měly obsahovat přiměřená ustanovení, aby se zabránilo nepřiměřené administrativní zátěži, a z prověření udržitelnosti by měly být vyloučeny malé projekty do určité velikosti, která se vymezí v pokynech. Pokud prováděcí partner dospěje k závěru, že prověření udržitelnosti není třeba provést, měl by důvody sdělit investičnímu výboru zřízenému pro Fond InvestEU (dále jen „investiční výbor“). Operace, které nejsou slučitelné s dosažením cílů v oblasti klimatu, by neměly být pro podporu v rámci tohoto nařízení způsobilé.

(14)

Nízká míra investic do infrastruktury v Unii během finanční krize a poté opět během krize způsobené onemocněním COVID-19 oslabila schopnost Unie podporovat udržitelný růst, její úsilí o dosažení klimatické neutrality, její konkurenceschopnost a konvergenci, jakož i vytváření pracovních míst. To rovněž vytváří riziko konsolidace nerovnováh a rozdílů a nerovností v členských státech i mezi nimi, což má dopad na dlouhodobý rozvoj na unijní, celostátní nebo regionální úrovni. Pro splnění cílů Unie týkajících se udržitelnosti, včetně závazků Unie vztahujících se k cílům udržitelného rozvoje, a cílů v oblasti energetiky a klimatu do roku 2030 mají zásadní význam výrazné investice do unijní infrastruktury, zejména do propojení a energetické účinnosti a vytvoření jednotného evropského dopravního prostoru. V souvislosti s tím by se podpora z Fondu InvestEU měla zaměřovat na investice do dopravy, energetiky včetně energetické účinnosti a obnovitelných zdrojů energie a jiných bezpečných a udržitelných nízkoemisních zdrojů energie, do environmentální infrastruktury a infrastruktury související s opatřeními v oblasti klimatu a do námořní a digitální infrastruktury, a to i pokud jde o rychlé a ultrarychlé širokopásmové připojení v celé Unii, s cílem urychlit digitální transformaci hospodářství Unie. Program InvestEU by se měl přednostně zaměřovat na oblasti, které jsou podinvestovány a v nichž je zapotřebí více investic. Pro maximalizaci dopadů a přidané hodnoty unijní finanční podpory je vhodné podporovat zjednodušený investiční proces, který umožní zviditelnění rezervy projektů a maximalizuje synergie mezi příslušnými programy Unie v oblastech, jako je doprava, energetika a digitalizace.

Vzhledem k bezpečnostním hrozbám by investiční projekty podporované Unií měly zahrnovat opatření pro zajištění odolnosti infrastruktury, včetně údržby a bezpečnosti infrastruktury, a měly by zohledňovat zásady ochrany občanů na veřejných prostranstvích. Tím by mělo být doplněno úsilí vynakládané v rámci jiných unijních fondů, které poskytují podporu pro bezpečnostní složky investic do veřejných prostranství, dopravy, energetiky a dalších klíčových infrastruktur, jako je Evropský fond pro regionální rozvoj.

(15)

Program InvestEU by měl případně přispívat k cílům směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 (8) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1999 (9) a při rozhodování o investicích by měl podporovat energetickou účinnost.

(16)

Skutečná multimodalita představuje příležitost k vytvoření efektivní dopravní sítě šetrné k životnímu prostředí, která maximálně využívá potenciálu všech dopravních prostředků a vytváří mezi nimi synergii. Program InvestEU by měl podporovat investice do multimodálních dopravních uzlů, které jsou i přes svůj velký ekonomický potenciál a hospodářské opodstatnění spojeny s velkým rizikem pro soukromé investory. Měl by rovněž přispívat k rozvoji a zavádění inteligentních dopravních systémů (ITS). Program InvestEU by měl přispívat k zintenzivnění úsilí zaměřeného na navrhování a používání technologií, které pomáhají zvýšit bezpečnost vozidel a silniční infrastruktury.

(17)

Program InvestEU by měl přispívat k politikám Unie týkajícím se moří a oceánů prostřednictvím rozvoje projektů a podniků v oblasti modré ekonomiky a prostřednictvím finančních zásad udržitelné modré ekonomiky. Může se jednat o opatření v oblasti námořního podnikání a průmyslu, inovativního a konkurenceschopného námořního průmyslu i obnovitelných mořských zdrojů energie a oběhového hospodářství.

(18)

Ačkoli úroveň celkových investic v Unii před krizí způsobenou onemocněním COVID-19 rostla, investice do rizikovějších činností, jako jsou výzkum a inovace, byly stále nedostatečné a nyní se předpokládá, že v důsledku krize utrpěly výrazný pokles. Výzkum a inovace hrají zásadní úlohu při překonávání krize, při posilování odolnosti Unie vůči budoucím výzvám a při vytváření technologií potřebných pro uskutečňování politik a dosahování cílů Unie. Fond InvestEU by měl přispívat k dosažení celkového cíle investovat do výzkumu a inovací alespoň 3 % HDP Unie. Dosažení tohoto cíle by vyžadovalo, aby členské státy i soukromý sektor posílily vlastní investiční akce v oblasti výzkumu, vývoje a inovací, a zabránily tak nedostatečným investicím do výzkumu a inovací, což poškozuje průmyslovou a hospodářskou konkurenceschopnost Unie a kvalitu života jejích obyvatel. Fond InvestEU by měl poskytovat vhodné finanční produkty pro krytí různých fází inovačního cyklu a širokou škálu zúčastněných subjektů, zejména aby bylo možné v Unii rozšiřovat a zavádět řešení v komerčním měřítku tak, aby tato řešení byla na světových trzích konkurenceschopná a aby se podpořilo přední postavení Unie v oblasti udržitelných technologií na světové úrovni v synergii s programem Horizont Evropa, který má být zaveden nařízením Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí rámcový program pro výzkum a inovace Horizont Evropa a stanoví pravidla pro účast a šíření výsledků a zrušují nařízení (EU) č. 1290/2013 a (EU) č. 1291/2013 (dále jen „nařízení o programu Horizont Evropa“), včetně Evropské rady pro inovace. V tomto ohledu by jako spolehlivý základ pro poskytování této cílené podpory měly sloužit zkušenosti získané z finančních nástrojů, jako je InnovFin – finanční prostředky EU pro inovátory, který byl zaveden v rámci programu Horizont 2020 k usnadnění a urychlení přístupu inovativních podniků k financování.

(19)

Cestovní ruch, včetně pohostinství, je velmi důležitou složkou ekonomiky Unie a v důsledku pandemie COVID-19 v současnosti zaznamenává zvláště výrazný propad. Tento propad poškozuje zejména malé a střední podniky a rodinné podniky a vede k rozsáhlé nezaměstnanosti. Program InvestEU by měl přispívat k oživení tohoto odvětví a k posílení jeho dlouhodobé konkurenceschopnosti a udržitelnosti a jeho hodnotových řetězců tím, že bude podporovat operace prosazující udržitelný, inovativní a digitální cestovní ruch, včetně inovativních opatření k omezení klimatické a environmentální stopy tohoto odvětví.

(20)

Je naléhavě zapotřebí vyvinout velké úsilí v oblasti investování do digitální transformace, jejího posílení a rozdělení jejích přínosů mezi všechny občany a podniky Unie. Silný politický rámec strategie pro jednotný digitální trh by nyní měly doplnit investice s podobnou mírou ambicí, včetně investic do umělé inteligence v souladu s programem Digitální Evropa, který má být zaveden nařízením Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí program Digitální Evropa a zrušuje rozhodnutí (EU) 2015/2240.

(21)

Malé a střední podniky představují více než 99 % podniků v Unii a jejich ekonomická hodnota je významná a zásadní. Vzhledem k tomu, že jsou však vnímány jako vysoce rizikové a nemají dostatečné zajištění, čelí problémům v oblasti přístupu k financování. Další výzvy souvisí s potřebou malých a středních podniků a podniků sociální ekonomiky udržet si konkurenceschopnost prostřednictvím digitalizace, internacionalizace, transformace podle zásad oběhového hospodářství, inovací a také zvyšováním dovedností svých zaměstnanců. Malé a střední podniky byly krizí způsobenou onemocněním COVID-19 zasaženy zvlášť těžce. Malé a střední podniky a podniky sociální ekonomiky mají navíc oproti větším podnikům přístup jen k omezenějšímu souboru finančních zdrojů, neboť obvykle nevydávají dluhopisy a mají jen omezený přístup na burzy cenných papírů a k velkým institucionálním investorům. Mezi malými a středními podniky a podniky sociální ekonomiky jsou rovněž stále četnější inovativní řešení, jako je akvizice podniku zaměstnanci nebo jejich vlastnický podíl v podniku. Problém přístupu k financování je ještě větší v případě malých a středních podniků, jejichž činnost je zaměřena na nehmotná aktiva. Malé a střední podniky v Unii jsou značně závislé na bankách a dluhovém financování formou bankovních kontokorentních úvěrů, bankovních půjček nebo leasingu. Podpora malých a středních podniků, které čelí výše uvedeným výzvám, zajištěním snadnějšího přístupu k financování a poskytováním rozmanitějších zdrojů financování je nezbytná pro zvýšení schopnosti těchto podniků financovat svůj vznik, růst, inovace a udržitelný rozvoj, dosáhnout konkurenceschopnosti a překonat ekonomické otřesy, aby se zvýšila odolnost hospodářství a finančního systému během ekonomických poklesů a udržela schopnost těchto podniků vytvářet pracovní místa a zajistit sociální blahobyt. Toto nařízení rovněž doplňuje iniciativy, které jsou již realizovány v rámci unie kapitálových trhů.

Fond InvestEU by tudíž měl navázat na tyto úspěšné unijní programy, jako je Program pro konkurenceschopnost podniků a malé a střední podniky (COSME); podporovat digitální začínající podniky ("start-ups") a inovativní malé a střední podniky s cílem zlepšit jejich konkurenceschopnost a růst; poskytovat provozní kapitál a investice během celého životního cyklu společnosti; poskytovat financování pro účely leasingových transakcí; a poskytovat příležitost zaměřit se na specifické, více zacílené finanční produkty. Měl by rovněž maximalizovat účinek veřejnosoukromých fondových jednotek, jako je fond pro primární veřejnou nabídku akcií malých a středních podniků, jehož cílem je podporovat malé a střední podniky směřováním většího objemu soukromého a veřejného kapitálu.

(22)

Jak se uvádí v diskusním dokumentu Komise o sociálním rozměru Evropy ze dne 26. dubna 2017, ve sdělení o evropském pilíři sociálních práv, v právním rámci Unie týkajícím se Úmluvy OSN o právech osob se zdravotním postižením a ve sdělení „Silná sociální Evropa pro spravedlivou transformaci“ ze dne 14. ledna 2020, budování inkluzivnější a spravedlivější Unie představuje klíčovou prioritu Unie, jejímž cílem je odstraňovat nerovnosti a podporovat politiky sociálního začleňování v Evropě. Nerovnost příležitostí ovlivňuje především přístup ke vzdělání, odborné přípravě, kultuře, zaměstnání a zdravotním a sociálním službám. Investice do ekonomiky související se společenským, dovednostním a lidským kapitálem a také do integrování znevýhodněných skupin obyvatel do společnosti může zlepšit ekonomické příležitosti, obzvláště při koordinaci na úrovni Unie. Krize způsobená onemocněním COVID-19 odhalila značnou potřebu investic do sociální infrastruktury. Fond InvestEU by měl být využíván na podporu investic do vzdělávání a odborné přípravy, včetně rekvalifikací a zvyšování kvalifikací pracovníků mimo jiné v regionech závislých na uhlíkově intenzivním hospodářství a postižených strukturálním přechodem k nízkouhlíkovému hospodářství. Měl by být využíván k podpoře projektů, které vytvářejí pozitivní sociální dopady a posilují sociální začlenění tím, že pomáhají zvyšovat zaměstnanost ve všech regionech, zejména mezi osobami s nízkou mírou dovedností a osobami dlouhodobě nezaměstnanými, a zlepšovat situaci v oblasti genderové rovnosti, rovných příležitostí, nediskriminace, přístupnosti, mezigenerační solidarity, odvětví zdravotních a sociálních služeb, sociálního bydlení, bezdomovectví, digitální inkluze a rozvoje komunit, úlohy a místa mladých lidí ve společnosti a zranitelných osob včetně státních příslušníků třetích zemí. Program InvestEU by měl rovněž podporovat evropskou kulturu a kreativitu se sociálním cílem.

(23)

Krize způsobená onemocněním COVID-19 měla obzvláště závažný dopad na ženy, a to jak ze sociálního, tak z ekonomického hlediska. Právě proto by měl Program InvestEU přispívat k uskutečňování politik Unie v oblasti rovnosti žen a mužů, mimo jiné překlenováním digitální propasti mezi nimi a podporou kreativity a podnikatelského potenciálu žen.

(24)

Aby bylo možné čelit nepříznivým důsledkům zásadních společenských proměn v Unii a proměn trhu práce v průběhu následujícího desetiletí, je nezbytné investovat do lidského kapitálu, sociální infrastruktury, mikrofinancování, etického financování a financování sociálních podniků a nových obchodních modelů sociální ekonomiky, včetně investic se sociálním dopadem a uzavírání smluv na dosažení sociálních výsledků. Program InvestEU by měl posilovat vznikající ekosystém sociálního trhu a zvyšovat tak nabídku financování a přístup k němu v případě mikropodniků a sociálních podniků a zařízení sociální solidarity, aby byla uspokojena poptávka těch, kdo to nejvíce potřebují. Zpráva pracovní skupiny na vysoké úrovni o investicích do sociální infrastruktury v Evropě z ledna 2018 nazvaná „Posílení investic do sociální infrastruktury v Evropě“ identifikovala v oblasti sociální infrastruktury a služeb, včetně vzdělávání, odborné přípravy, zdraví a bydlení, pro období let 2018 až 2030 celkovou investiční mezeru ve výši nejméně 1,5 bilionu EUR. Tato oblast tedy vyžaduje podporu, a to i na úrovni Unie. Proto by měla být na podporu rozvoje hodnotového řetězce sociálního trhu a odolnější Unie využita kolektivní síla veřejného, komerčního i filantropického kapitálu a také podpora ze strany nadací a alternativních druhů poskytovatelů finančních prostředků, jako jsou etické, sociální a udržitelné subjekty.

(25)

V hospodářské krizi vyvolané pandemií COVID-19 není tržní alokace zdrojů zcela efektivní a tok soukromých investic je výrazně ovlivněn vnímaným rizikem. Za těchto okolností je klíčový znak Fondu InvestEU – snižování rizika u ekonomicky životaschopných projektů, aby přilákaly financování ze soukromých zdrojů – obzvláště hodnotný, mimo jiné proto, aby se snížilo riziko asymetrického oživení. Program InvestEU by měl být schopen poskytovat životně důležitou podporu společnostem ve fázi oživení, včetně kapitálové podpory malým a středním podnikům, které byly krizí způsobenou onemocněním COVID-19 negativně zasaženy a které nebyly v nesnázích z hlediska státní podpory již na konci roku 2019, a zároveň by měl zajistit, že se investoři více zaměří na střednědobé a dlouhodobé politické priority Unie, jako jsou Zelená dohoda pro Evropu, investiční plán Zelené dohody pro Evropu, strategie pro formování digitální budoucnosti Evropy, nová průmyslová strategie pro Evropu a Silná sociální Evropa pro spravedlivou transformaci, přičemž je třeba zohledňovat zásadu „významně nepoškozovat“. Měl by výrazně zvýšit kapacitu skupiny Evropské investiční banky (EIB) a národních podpůrných bank a institucí a dalších prováděcích partnerů pro podstupování rizika na podporu hospodářského oživení.

(26)

Výrazný propad HDP Unie v důsledku krize způsobené onemocněním COVID-19 se nevyhnutelně projeví nepříznivými sociálními dopady. Pandemie COVID-19 poukázala na nutnost urychleně a účinně řešit strategické slabiny, aby se zlepšila reakce Unie na mimořádné události a zvýšila odolnost a udržitelnost celého hospodářství. Zachování integrity vnitřního trhu a rovných podmínek, a to i ve prospěch nejvíce zasažených členských států a regionů, může zajistit pouze odolné, udržitelné, inkluzivní a integrované hospodářství Unie.

(27)

Fond InvestEU by měl fungovat prostřednictvím čtyř oblastí politiky, které odpovídají hlavním politickým prioritám Unie, totiž udržitelná infrastruktura; výzkum, inovace a digitalizace; malé a střední podniky; a sociální investice a dovednosti.

(28)

Oblast politiky pro malé a střední podniky by se měla v první řadě zaměřit na podporu malých a středních podniků, ovšem v jejím rámci by měly být způsobilé i malé společnosti se střední tržní kapitalizací. Společnosti se střední tržní kapitalizací by měly být způsobilé pro podporu v rámci ostatních tří oblastí politiky.

(29)

Jak je stanoveno v Zelené dohodě pro Evropu a investičním plánu Zelené dohody pro Evropu, má být zřízen mechanismus pro spravedlivou transformaci s cílem řešit sociální, hospodářské a environmentální důsledky plnění cíle Unie v oblasti klimatu pro rok 2030 a cíle klimatické neutrality, jíž má být dosaženo do roku 2050. Tento mechanismus by sestával ze tří pilířů, konkrétně z Fondu pro spravedlivou transformaci, který má být zřízen nařízením Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Fond pro spravedlivou transformaci (dále jen „nařízení o Fondu pro spravedlivou transformaci“) (1. pilíř), zvláštního režimu pro spravedlivou transformaci v rámci Programu InvestEU (2. pilíř) a úvěrového nástroje pro veřejný sektor, který má být zřízen nařízením Evropského parlamentu a Rady o úvěrovém nástroji pro veřejný sektor v rámci mechanismu pro spravedlivou transformaci (dále jen „nařízení o úvěrovém nástroji pro veřejný sektor na období 2021-2027“) (3. pilíř). Tento mechanismus by se měl zaměřovat na regiony, které jsou transformací nejvíce postiženy v důsledku jejich závislosti na fosilních palivech, včetně uhlí, rašeliny a ropné břidlice, nebo průmyslových procesech s vysokými emisemi skleníkových plynů, a které nemají dostatečné kapacity k financování potřebných investic. Režim pro spravedlivou transformaci by měl rovněž poskytnout podporu na financování k zajištění investic ve prospěch území zapojených do spravedlivé transformace. Poradenské centrum InvestEU by mělo příslušným územím umožnit využívat technickou pomoc.

(30)

Za účelem uplatňování 2. pilíře mechanismu pro spravedlivou transformaci by měl být horizontálně ve všech oblastech politiky zaveden zvláštní režim pro spravedlivou transformaci v rámci Programu InvestEU, který by podporoval dodatečné investice ve prospěch území určených v územních plánech spravedlivé transformace vypracovaných v souladu s nařízením o Fondu pro spravedlivou transformaci. Tento režim by měl umožňovat investice do široké škály projektů, které jsou v souladu s kritérii způsobilosti Programu InvestEU. Režim mohou využívat projekty na územích určených v územních plánech spravedlivé transformace nebo projekty, které jsou pro transformaci těchto území přínosné, a to i v případě, že nejsou realizovány na územích samotných, avšak pouze pokud má financování směřující mimo území zapojená do spravedlivé transformace pro jejich transformaci klíčový význam.

(31)

V rámci jakékoli oblasti politiky by mělo být možné podporovat strategické investice, včetně významných projektů společného evropského zájmu, zejména s ohledem na zelenou a digitální transformaci a na potřebu posílit konkurenceschopnost a odolnost, podporovat podnikání a vytváření pracovních míst a posílit strategické hodnotové řetězce.

(32)

Každá oblast politiky by se měla skládat ze dvou složek, totiž složky EU a složky členského státu. Složka EU by měla přiměřeným způsobem řešit selhání trhu nebo nepříznivé investiční situace na úrovni celé Unie nebo jednotlivých členských států. Podporované operace by měly mít jasnou unijní přidanou hodnotu. Složka členského státu by měla dát členským státům i regionálním orgánům prostřednictvím členského státu možnost přispět částí svých zdrojů z fondů ve sdíleném řízení na tvorbu rezerv pro záruku EU a využít záruku EU na finanční či investiční operace, které mají řešit specifická selhání trhu nebo nepříznivé investiční situace na jejich vlastním území, a to včetně znevýhodněných a odlehlých oblastí, jako jsou nejvzdálenější regiony Unie, jak se stanoví v dohodě o příspěvcích, aby bylo dosaženo cílů fondů ve sdíleném řízení. Složka členského státu by měla rovněž dát členským státům možnost přispívat na tvorbu rezerv pro záruku EU dalšími dodatečnými prostředky, včetně prostředků poskytnutých podle nařízení (EU) 2021/241, a využít záruku EU na finanční nebo investiční operace pro účely stanovené v dohodě o příspěvcích, mezi něž by případně měly patřit účely opatření v rámci plánu pro oživení a odolnost. To by mimo jiné mohlo umožnit kapitálovou podporu pro malé a střední podniky, které byly negativně zasaženy krizí způsobenou onemocněním COVID-19 a které nebyly v nesnázích z hlediska státní podpory již na konci roku 2019. Operace podporované z Fondu InvestEU prostřednictvím složky EU nebo složky členského státu by neměly zdvojovat či vytěsňovat soukromé financování ani narušovat hospodářskou soutěž na vnitřním trhu.

(33)

Složka členského státu by měla být konkrétně navržena tak, aby umožňovala využití fondů ve sdíleném řízení nebo dalších dodatečných prostředků poskytnutých členskými státy, včetně prostředků poskytnutých podle nařízení (EU) 2021/241, na tvorbu rezerv na záruku vydanou Unií. Tato možnost by zvýšila přidanou hodnotu záruky EU tím, že by podporu na základě této záruky poskytla širšímu okruhu konečných příjemců a projektů a zvýšila by různorodost způsobů dosahování cílů fondů ve sdíleném řízení nebo plánů pro oživení a odolnost, a současně by zajistila konzistentní řízení rizik podmíněných závazků prostřednictvím provádění záruky EU v nepřímém řízení. Unie by měla zaručit finanční a investiční operace stanovené v záručních dohodách uzavřených mezi Komisí a prováděcími partnery v rámci složky členského státu. Z fondů ve sdíleném řízení nebo z dalších dodatečných prostředků poskytnutých členskými státy, včetně prostředků poskytnutých podle nařízení (EU) 2021/241, by měla být zajištěna tvorba rezerv na záruku na základě míry tvorby rezerv stanovené Komisí a uvedené v dohodě o příspěvcích uzavřené s členským státem podle povahy operací a výsledných očekávaných ztrát. Členský stát by převzal ztráty nad rámec očekávaných ztrát vydáním záruky „back-to-back“ ve prospěch Unie, která by měla zůstat v platnosti, dokud nebudou dokončeny veškeré finanční a investiční operace v rámci složky tohoto členského státu. Tato ujednání by měla být uzavřena v jednotné dohodě o příspěvcích uzavřené s každým členským státem, který si tuto možnost dobrovolně zvolí.

Dohoda o příspěvcích by měla zahrnovat jednu nebo více specifických záručních dohod, které mají být na základě pravidel Fondu InvestEU v příslušném členském státě prováděny, jakož i jakékoli regionální účelové vázání. Stanovení míry tvorby rezerv případ od případu vyžaduje odchylku od čl. 211 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (10) (dále jen „finanční nařízení“). Tato koncepce přináší také jednotný soubor pravidel pro rozpočtové záruky podporované centrálně řízenými fondy nebo fondy ve sdíleném řízení, což by usnadnilo jejich kombinování. Tvorba rezerv na záruku EU týkající se složky členského státu podpořená dalšími dodatečnými prostředky, které jsou poskytnuty členskými státy, včetně těch poskytnutých podle nařízení (EU) 2021/241, by měla představovat vnější účelově vázané příjmy.

(34)

Mělo by být navázáno partnerství mezi Komisí a skupinou EIB, jež by mělo vycházet z relativních silných stránek každého z partnerů, aby se zajistil maximální dopad politik, účinné zavádění a přiměřený dohled nad rozpočtem a řízením rizik, které by měly podporovat účinný a inkluzivní přímý přístup k záruce EU.

(35)

Unie zastoupená Komisí by měla mít možnost účastnit se zvýšení základního kapitálu Evropského investičního fondu (dále jen „EIF“), aby mohl EIF nadále podporovat evropské hospodářství a jeho oživení. Hlavním cílem zvýšení by bylo umožnit EIF přispívat k provádění Programu InvestEU. Unie by měla mít možnost zachovat si celkový podíl na základním kapitálu EIF. Ve víceletém finančním rámci na období 2021–2027 by za tímto účelem mělo být vyčleněno dostatečné finanční krytí. Dne 3. prosince 2020 se správní rada EIF rozhodla, že navrhne akcionářům zvýšení schváleného základního kapitálu EIF, což by znamenalo hotovostní vklad ve výši 1 250 000 000 EUR. Cena nových akcií vychází ze vzorce pro čistou hodnotu aktiv dohodnutého mezi akcionáři EIF a skládala by se ze splacené části a emisního ážia. V souladu s článkem 7 stanov EIF musí být na každý upsaný podíl splaceno 20 % nominální hodnoty.

(36)

Komise by si měla případně vyžádat spolu se stanoviskem skupiny EIB i stanovisko dalších potenciálních prováděcích partnerů, pokud jde o investiční pokyny, systém pro sledování klimatu a dokumenty s pokyny k prověřování udržitelnosti a společné metodiky, aby se zajistila inkluzivnost a provozuschopnost do doby, než budou zřízeny správní orgány; následně by se měli prováděcí partneři zapojit do činnosti poradního výboru a řídící rady Programu InvestEU.

(37)

Fond InvestEU by měl být otevřen příspěvkům ze třetích zemí, které jsou členy Evropského sdružení volného obchodu, přistupujících zemí, kandidátů a potenciálních kandidátů, zemí evropské politiky sousedství, a dalších zemí v souladu s podmínkami stanovenými mezi Unií a těmito zeměmi, a to zejména proto, že takové otevření fondu by mělo pozitivní dopad na ekonomiky členských států. To by mělo případně umožnit pokračovat ve spolupráci s příslušnými zeměmi, zejména v oblasti výzkumu a inovací, jakož i malých a středních podniků.

(38)

Toto nařízení stanoví pro jiná opatření Programu InvestEU než tvorbu rezerv na záruku EU finanční krytí, které má v ročním rozpočtovém procesu pro Evropský parlament a Radu představovat hlavní referenční částku ve smyslu bodu 18 Interinstitucionální dohody ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů (11).

(39)

Rezervy na záruku EU ve výši 2 672 292 573 EUR v běžných cenách by měly být vytvořeny z dodatečně přidělených prostředků poskytnutých v souladu s článkem 5 a přílohou II nařízení Rady (EU, Euratom) 2020/2093 (12)odpovídající částce 1 000 000 000 EUR v cenách roku 2018. Z této částky by měla být poskytnuta částka 63 800 000 EUR v běžných cenách z prostředků, jež byly přiděleny Poradenskému centru InvestEU v celkové výši 430 000 000 EUR v běžných cenách.

(40)

Očekává se, že záruka EU ve výši 26 152 310 073 EUR v běžných cenách pro složku EU mobilizuje více než 372 000 000 000 EUR dalších investic v celé Unii, a měla by být orientačně přidělena na jednotlivé oblasti politiky.

(41)

Dne 18. dubna 2019 Komise prohlásila, že „aniž jsou dotčeny pravomoci Rady při uplatňování pravidel Paktu o stabilitě a růstu, jednorázové příspěvky členských států, a to buď členského státu samotného, nebo národních podpůrných bank klasifikovaných v sektoru vládních institucí nebo jednajících jménem členského státu, do tematických investičních platforem či investičních platforem pro více zemí by se měly v zásadě považovat za jednorázová opatření ve smyslu čl. 5 odst. 1 a čl. 9 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 1466/97 (13) a čl. 3 odst. 4 nařízení Rady (ES) č. 1467/97 (14). Aniž jsou dotčeny pravomoci Rady při provádění Paktu o stabilitě a růstu, Komise zváží, do jaké míry lze stejné zacházení jako v případě EFSI v souvislosti se sdělením Komise o flexibilitě použít na Program InvestEU jako nástupnický nástroj EFSI, pokud jde o jednorázové příspěvky poskytované členskými státy v penězích na financování dodatečných prostředků záruky EU pro účely složky členského státu“.

(42)

Záruka EU tvořící základ Fondu InvestEU by měla být prováděna nepřímo Komisí, která se bude opírat o prováděcí partnery s přístupem k finančním zprostředkovatelům, jsou-li zapojeni, a ke konečným příjemcům. Výběr prováděcích partnerů by měl být transparentní a nemělo by při něm docházet k žádnému střetu zájmů. Komise by měla s jednotlivými prováděcími partnery uzavřít záruční dohodu přidělující záruční kapacitu z Fondu InvestEU na podporu jejich finančních a investičních operací, které splňují kritéria způsobilosti Fondu InvestEU a přispívají k plnění jeho cílů. Řízení rizika souvisejícího se zárukou EU by nemělo bránit přímému přístupu k záruce EU ze strany prováděcích partnerů. Je-li prováděcím partnerům poskytnuta záruka EU v rámci složky EU, měli by tito partneři plně odpovídat za celý investiční proces a za řádnou péči v souvislosti s příslušnými finančními a investičními operacemi. Fond InvestEU by měl podporovat projekty, které mají typicky vyšší rizikový profil než projekty podporované normálními operacemi prováděcích partnerů a jež by nemohly být během období, v němž je možné využít záruku EU, provedeny nebo by nemohly být provedeny ve stejném rozsahu z jiných veřejných nebo soukromých zdrojů bez podpory z Fondu InvestEU.

(43)

Fond InvestEU by měl mít řídicí strukturu, jejíž funkce by měla odpovídat jedinému účelu, jímž je zajištění odpovídajícího využití záruky EU, přičemž je třeba zajistit politickou nezávislost investičního rozhodování. Tato řídicí struktura by měla být tvořena poradním výborem, řídící radou a zcela nezávislým investičním výborem. V rámci celkového složení řídicí struktury by se mělo usilovat o dosažení genderové vyváženosti. Řídicí struktura by neměla narušovat rozhodování skupiny EIB nebo jiných prováděcích partnerů ani do něj zasahovat a neměla by ani nahrazovat jejich příslušné řídicí orgány.

(44)

Za účelem výměny informací a názorů ohledně využívání finančních produktů zavedených v rámci Fondu InvestEU a za účelem diskuse o vývoji potřeb a nových produktech včetně specifických územních mezer na trhu by měl být zřízen poradní výbor složený ze zástupců prováděcích partnerů, zástupců členských států, jednoho odborníka jmenovaného Evropským hospodářským a sociálním výborem a jednoho odborníka jmenovaného Výborem regionů.

(45)

Aby mohla Komise poradní výbor ustavit od samého počátku, měla by do něj jmenovat zástupce potenciálních prováděcích partnerů dočasně na jeden rok. Po jeho uplynutí by tuto odpovědnost převzali prováděcí partneři, kteří podepsali záruční dohody.

(46)

Strategické a operační pokyny pro Fond InvestEU by měla stanovit řídící rada složená ze zástupců Komise, zástupců prováděcích partnerů a jednoho odborníka bez hlasovacího práva jmenovaného Evropským parlamentem.

(47)

Komise by měla posoudit slučitelnost finančních a investičních operací předložených prováděcími partnery s veškerým právem a všemi politikami Unie. Rozhodnutí o finančních a investičních operacích by však měl v konečném důsledku přijímat prováděcí partner.

(48)

Investiční výbor složený z nezávislých odborníků by měl dospět k závěru o přidělení podpory ze záruky EU na finanční a investiční operace, které splňují kritéria způsobilosti Fondu InvestEU, a poskytovat tak externí odborné poradenství při posuzování investic v souvislosti s projekty. Investiční výbor by měl zasedat v různém složení, aby co nejlépe pokrýval různé oblasti politiky a odvětví.

(49)

Investičnímu výboru by měl být nápomocen nezávislý sekretariát zřízený při Komisi a odpovědný předsedovi investičního výboru.

(50)

Při výběru prováděcích partnerů pro zavádění Fondu InvestEU by měla Komise zvážit jejich schopnost plnit cíle fondu a přispívat jejich vlastními zdroji, aby se zajistilo odpovídající zeměpisné pokrytí a diverzifikace, byli přilákáni soukromí investoři, zajistila se dostatečná diverzifikace rizik a byla nalezena řešení pro selhání trhu a nepříznivé investiční situace. Vzhledem ke své úloze v rámci Smluv, své schopnosti působit ve všech členských státech a ke stávajícím zkušenostem se současnými finančními nástroji a EFSI by měla privilegovaným prováděcím partnerem v rámci složky EU Fondu InvestEU zůstat skupina EIB. Vedle skupiny EIB by měly mít národní podpůrné banky a instituce možnost nabízet škálu doplňkových finančních produktů vzhledem k tomu, že jejich zkušenosti a schopnosti na vnitrostátní a regionální úrovni by mohly být prospěšné pro maximalizaci dopadu veřejných fondů na celém území Unie a pro zajištění spravedlivé zeměpisné vyváženosti projektů. Program InvestEU by měl být prováděn tak, aby podporoval rovné podmínky pro menší a mladší podpůrné banky a instituce. Kromě toho by mělo být možné, aby se prováděcími partnery staly i jiné mezinárodní finanční instituce, zejména pokud představují komparativní výhodu z hlediska specifických odborných znalostí a zkušeností v určitých členských státech a pokud je většina podílu na jejich akciích v unijním držení. Zároveň by mělo být možné, aby se prováděcími partnery staly i další subjekty splňující kritéria stanovená ve finančním nařízení.

(51)

Ve snaze podporovat lepší zeměpisnou diverzifikaci lze zřizovat investiční platformy, které by kombinovaly úsilí a odbornost prováděcích partnerů s dalšími národními podpůrnými bankami a institucemi, které mají s využíváním finančních nástrojů jen omezené zkušenosti. Takovéto struktury by měly být podporovány, mimo jiné dostupnou podporou ze strany Poradenského centra InvestEU. Je vhodné sdružovat spoluinvestory, veřejné orgány, odborníky, vzdělávací instituce, subjekty poskytující odbornou přípravu, výzkumné ústavy, příslušné sociální partnery a zástupce občanské společnosti a další příslušné subjekty na unijní, celostátní a regionální úrovni, aby se využívání investičních platforem v příslušných odvětvích podpořilo.

(52)

Záruka EU v rámci složky členského státu by měla být přidělena prováděcímu partnerovi, který je způsobilý v souladu s čl. 62 odst. 1 písm. c) finančního nařízení, včetně národních nebo regionálních podpůrných bank či institucí, EIB, EIF a dalších mezinárodních finančních institucí. Při výběru prováděcích partnerů v rámci složky členského státu by Komise měla zohlednit návrhy předložené jednotlivými členskými státy, jak se uvádí v dohodě o příspěvcích. V souladu s článkem 154 finančního nařízení má Komise provádět posouzení pravidel a postupů prováděcího partnera, aby se ujistila, že poskytuje úroveň ochrany finančních zájmů Unie, která je rovnocenná úrovni ochrany poskytované Komisí.

(53)

O finančních a investičních operacích by měl v konečném důsledku rozhodovat prováděcí partner svým jménem a tyto operace by měl provádět v souladu se svými interními pravidly, politikami a postupy a zaúčtovávat ve svých vlastních finančních výkazech nebo případně zveřejnit v příloze k finančním výkazům. Komise by proto měla výhradně odpovídat za veškeré finanční závazky plynoucí ze záruky EU a měla by zveřejnit maximální částku záruky včetně všech relevantních informací o poskytované záruce.

(54)

Fond InvestEU by měl případně umožňovat hladké, bezproblémové a účinné kombinování grantů, finančních nástrojů nebo obou těchto forem, které jsou financovány z rozpočtu Unie nebo z jiných fondů, jako je inovační fond systému EU pro obchodování s emisemi (ETS), se zárukou EU v situacích, kdy je to nezbytné pro nejlepší podporu investic za účelem řešení konkrétních selhání trhu nebo nepříznivých investičních situací.

(55)

Projekty předložené prováděcími partnery pro získání podpory z Programu InvestEU, které zahrnují kombinování podpory z Fondu InvestEU s podporou z jiných programů Unie, by měly být jako celek v souladu s cíli a kritérii způsobilosti příslušných jiných programů Unie. O využití záruky EU by mělo být rozhodnuto v rámci Programu InvestEU.

(56)

Poradenské centrum InvestEU by mělo podporovat vytvoření solidní rezervy investičních projektů v každé oblasti politiky, a to prostřednictvím poradenských iniciativ prováděných skupinou EIB nebo dalšími poradními partnery anebo prováděných přímo Komisí. Poradenské centrum InvestEU by mělo podporovat zeměpisnou diverzifikaci s cílem přispět k cílům Unie v podobě hospodářské, sociální a územní soudržnosti a zmenšení rozdílů mezi regiony. Zvláštní pozornost by mělo věnovat sdružování malých projektů do větších portfolií. Komise, skupina EIB a další poradní partneři by měli úzce spolupracovat s cílem zajistit účinnost, synergie a účelné zeměpisné pokrytí podpory v celé Unii, přičemž zohlední odbornost a místní kapacity místních prováděcích partnerů, jakož i Evropského centra pro investiční poradenství zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/1017 (15). Za účelem maximalizace účinnosti a dopadu Poradenského centra InvestEU je třeba pečlivě zvážit zjištění Evropského účetního dvora, která uvedl ve své zvláštní zprávě č. 12/2020 s názvem „Evropské centrum pro investiční poradenství – Centrum bylo ustaveno k posílení investic v EU, jeho dopad však zůstává omezený“ (16). Poradenské centrum InvestEU by mělo zajistit centrální vstupní místo pro pomoc při vývoji projektů poskytovanou v rámci Poradenského centra InvestEU veřejným orgánům a pro předkladatele projektů.

(57)

Poradenské centrum InvestEU by mělo být zřízeno Komisí a skupinou EIB jako hlavním partnerem, na základě zkušeností získaných prostřednictvím Evropského centra pro investiční poradenství. Komise by měla být odpovědná za politické řízení Poradenského centra InvestEU a za správu centrálního vstupního místa. Skupina EIB by měla v rámci oblastí politiky poskytovat poradenské iniciativy. Kromě toho by skupina EIB měla poskytovat provozní služby Komisi, včetně poskytování informací pro strategické a politické pokyny týkající se poradenských iniciativ, mapování stávajících a vznikajících poradenských iniciativ, posuzování poradenských potřeb a poskytování poradenství Komisi o optimálních způsobech, jak tyto potřeby řešit stávajícími nebo novými poradenskými iniciativami.

(58)

V zájmu zajištění širokého zeměpisného dosahu poradenských služeb v rámci celé Unie a úspěšného využití místních znalostí o Fondu InvestEU by mělo být v případě potřeby zřízeno místní zastoupení Poradenského centra InvestEU, které by při zohlednění stávajících režimů podpory a přítomnosti místních partnerů poskytovalo v praxi konkrétní proaktivní pomoc přizpůsobenou místním podmínkám. V zájmu snazšího poskytování poradenské podpory na místní úrovni a zajištění účinnosti, synergií a účelného zeměpisného pokrytí podpory v celé Unii by Poradenské centrum InvestEU mělo spolupracovat s národními podpůrnými bankami a institucemi a mělo by těžit z jejich odborných znalostí a využívat je.

(59)

Poradenské centrum InvestEU by mělo poskytovat poradenskou podporu malým projektům a projektům pro začínající podniky („start-ups“), zejména pokud se tyto podniky snaží ochránit své investice do výzkumu a inovací získáním práv duševního vlastnictví, jako jsou patenty, a mělo by přitom zohledňovat existenci dalších služeb, které jsou schopny tyto činnosti pokrýt, a usilovat o synergii s těmito službami.

(60)

V souvislosti s Fondem InvestEU je nezbytné poskytovat podporu pro vytváření projektů a budování kapacit za účelem rozvoje organizačních kapacit a činností rozvoje trhu, které jsou potřebné k vytváření kvalitních projektů. Tato podpora by se měla zaměřovat i na finanční zprostředkovatele, neboť ti díky své klíčové úloze dokáží malým a středním podnikům pomoci v přístupu k financování a v realizaci jejich plného potenciálu. Kromě toho je cílem poradenské podpory vytvořit podmínky pro zvyšování potenciálního počtu způsobilých příjemců v rodících se segmentech trhu, zejména pokud malé individuální projekty výrazně zvyšují transakční náklady na úrovni projektu, jako je tomu v případě ekosystému sociálního financování, včetně dobročinných organizací, nebo v kulturním a kreativním odvětví. Podpora budování kapacit by měla doplňovat akce prováděné v rámci dalších programů Unie, které se vztahují na specifické oblasti politiky. Úsilí by mělo být rovněž věnováno podpoře budování kapacit potenciálních předkladatelů projektů, zejména místních organizací a orgánů.

(61)

Měl by být zřízen Portál InvestEU, jenž by nabízel snadno přístupnou a uživatelsky vstřícnou databázi projektů, která by zvyšovala viditelnost investičních projektů, pro něž je hledáno financování, přičemž zvláštní důraz by kladl na vytvoření eventuální rezervy investičních projektů slučitelných s právem a politikami Unie pro prováděcí partnery.

(62)

V souladu s nařízením Rady (EU) 2020/2094 (17) a v mezích zdrojů, které jsou v jeho rámci k dispozici, by měla být v rámci Programu InvestEU prováděna opatření na podporu oživení a odolnosti, která by řešila bezprecedentní dopad krize způsobené onemocněním COVID-19. Tyto dodatečné zdroje by měly být použity tak, aby se zajistilo dodržení lhůt stanovených v nařízení (EU) 2020/2094.

(63)

Podle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (18) by měl být Program InvestEU hodnocen na základě informací shromážděných v souladu se zvláštními požadavky na monitorování a zároveň zamezit administrativní zátěži, zejména pro členské státy, a nadměrné regulaci. Tyto požadavky by měly případně zahrnovat měřitelné ukazatele jakožto základ pro hodnocení toho, jaké má Program InvestEU účinky v praxi.

(64)

Ke sledování pokroku dosaženého při plnění cílů Unie by měl být zaveden pevný rámec pro monitorování založený na ukazatelích výstupů, výsledků a dopadů. Za účelem zajištění odpovědnosti vůči občanům Unie by Komise měla každoročně podávat Evropskému parlamentu a Radě zprávu o pokroku, dopadu a operacích Programu InvestEU.

(65)

Na toto nařízení se použijí horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“). Tato pravidla jsou stanovena ve finančním nařízení a upravují zejména postup sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, zadávání veřejných zakázek, cen a nepřímého plnění, jakož i kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU rovněž zahrnují obecný režim podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie.

(66)

Na Program InvestEU se vztahuje finanční nařízení. Uvedené nařízení stanoví pravidla pro plnění rozpočtu Unie, včetně pravidel týkajících se rozpočtových záruk.

(67)

V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (19) a nařízením Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (20), (Euratom, ES) č. 2185/96 (21) a (EU) 2017/1939 (22) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně opatření týkajících se prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí, včetně podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména má Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) v souladu s nařízeními (Euratom, ES) č. 2185/96 a (EU, Euratom) č. 883/2013 pravomoc provádět správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 má Úřad evropského veřejného žalobce vyšetřovat a stíhat trestné činy poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (23).

V souladu s finančním nařízením mají všechny osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, plně spolupracovat na ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, OLAFu, Účetnímu dvoru a v případě členských států účastnících se posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939 Úřadu evropského veřejného žalobce nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby rovnocenná práva udělily i třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie.

(68)

Třetí země, které jsou členy Evropského hospodářského prostoru (EHP), se mohou účastnit programů Unie v rámci spolupráce zavedené podle Dohody o Evropském hospodářském prostoru (24), která stanoví provádění programů na základě rozhodnutí přijatého podle uvedené dohody. Třetí země se mohou rovněž účastnit na základě jiných právních nástrojů. Toto nařízení by mělo obsahovat zvláštní ustanovení vyžadující po třetích zemích, aby udělily nezbytná práva a potřebný přístup příslušné schvalující osobě, OLAFu a Účetnímu dvoru, aby mohly komplexně vykonávat své pravomoci.

(69)

Podle rozhodnutí Rady 2013/755/EU (25) jsou jednotlivci a subjekty usazené v zámořských zemích nebo územích způsobilé k získání finančních prostředků s výhradou pravidel a cílů Programu InvestEU a případných režimů použitelných na členský stát, s nímž jsou příslušná zámořská země nebo území spojeny.

(70)

Pro účely doplnění jiných než podstatných prvků tohoto nařízení o investiční pokyny a srovnávací přehled ukazatelů, umožnění rychlého a pružného přizpůsobení ukazatelů výkonnosti a pro účely úpravy míry tvorby rezerv by měla být Komisi svěřena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování EU, pokud jde o vypracování investičních pokynů pro finanční a investiční operace v rámci různých oblastí politiky, o srovnávací přehled, o změnu přílohy III tohoto nařízení za účelem přezkumu nebo doplnění ukazatelů a o úpravu míry tvorby rezerv. V souladu se zásadou proporcionality by tyto investiční pokyny měly obsahovat odpovídající ustanovení, aby se zabránilo nepřiměřené administrativní zátěži. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni, a aby tyto konzultace probíhaly v souladu se zásadami stanovenými v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů. Pro zajištění rovné účasti na vypracovávání aktů v přenesené pravomoci obdrží Evropský parlament a Rada veškeré dokumenty současně s odborníky z členských států a jejich odborníci mají automaticky přístup na zasedání skupin odborníků Komise, jež se věnují přípravě aktů v přenesené pravomoci.

(71)

Finanční a investiční operace podepsané nebo uzavřené prováděcím partnerem v období od 1. ledna 2021 do podpisu příslušných záručních dohod by měly být způsobilé pro záruku EU, pokud jsou tyto operace uvedeny v záruční dohodě, projdou politickou kontrolou nebo obdrží kladné stanovisko v rámci postupu stanoveného v článku 19 Protokolu č. 5 o statutu Evropské investiční banky, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“) a Smlouvě o fungování EU (dále jen „statut EIB“) a v obou případech je schválí investiční výbor.

(72)

S cílem optimalizovat využití rozpočtových zdrojů by mělo být možné kombinovat příslušná portfolia finančních nástrojů zavedených na základě víceletého finančního rámce na období 2014–2020 a záruku EU poskytovanou na základě nařízení (EU) 2015/1017 se zárukou EU poskytovanou podle tohoto nařízení. Vyšší kapacita k podstupování rizika získaná tímto kombinováním by měla posílit účinnost záruky EU poskytované podle tohoto nařízení a umožnit poskytování větší podpory konečným příjemcům. Podmínky kombinování by měly být stanoveny v záruční dohodě mezi Komisí a EIB nebo EIF. Podmínky kombinování by měly být v souladu s Dohodou o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii (26).

(73)

Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž řešit specifické selhání trhu a nepříznivé investiční situace na úrovni celé Unie a jednotlivých členských států a stanovit na úrovni Unie tržní testování inovativních finančních produktů určených k řešení nového nebo složitého selhání trhu nebo nepříznivé investiční situace a systémů pro šíření těchto produktů, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(74)

Za účelem zajištění nepřetržitého poskytování podpory v relevantní oblasti politiky a umožnění začít provádění od začátku víceletého finančního rámce na období 2021–2017 by toto nařízení mělo vstoupit v platnost co nejdříve a mělo by se použít se zpětnou působností od 1. ledna 2021,