(EU) 2021/370Prováděcí nařízení Komise (EU) 2021/370 ze dne 1. března 2021, kterým se zavádí celní evidence dovozu plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli pocházejících z Indie a Indonésie

Publikováno: Úř. věst. L 71, 2.3.2021, s. 18-23 Druh předpisu: Prováděcí nařízení
Přijato: 1. března 2021 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 3. března 2021 Nabývá účinnosti: 3. března 2021
Platnost předpisu: Zrušen předpisem (EU) 2021/2012 Pozbývá platnosti: 19. listopadu 2021
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



2.3.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 71/18


PROVÁDĚCÍ NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2021/370

ze dne 1. března 2021,

kterým se zavádí celní evidence dovozu plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli pocházejících z Indie a Indonésie

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/1036 ze dne 8. června 2016 o ochraně před dumpingovým dovozem ze zemí, které nejsou členy Evropské unie (1) (dále jen „základní nařízení“), a zejména na čl. 14 odst. 5 uvedeného nařízení,

po informování členských států,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Dne 30. září 2020 oznámila Evropská komise (dále jen „Komise“) prostřednictvím oznámení zveřejněného v Úředním věstníku Evropské unie (2) (dále jen „oznámení o zahájení řízení“), že zahajuje antidumpingové řízení týkající se dovozu plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli pocházejících z Indie a Indonésie do Unie (dále jen „antidumpingové řízení“) na základě podnětu, který podal dne 17. srpna 2020 Evropský ocelářský svaz (dále jen „EUROFER“ či „žadatel“) jménem výrobců představujících více než 25 % celkové výroby plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli v Unii.

1.   VÝROBEK, KTERÝ JE PŘEDMĚTEM CELNÍ EVIDENCE

(2)

Výrobkem, který je předmětem celní evidence (dále jen „dotčený výrobek“), jsou ploché válcované výrobky z korozivzdorné oceli, dále již neupravené, pouze válcované za studena (úběrem za studena) pocházející z Indie a Indonésie (dále jen „dotčené země“). Tyto výrobky mají v současnosti kódy KN 7219 31 00, 7219 32 10, 7219 32 90, 7219 33 10, 7219 33 90, 7219 34 10, 7219 34 90, 7219 35 10, 7219 35 90, 7219 90 20, 7219 90 80, 7220 20 21, 7220 20 29, 7220 20 41, 7220 20 49, 7220 20 81, 7220 20 89, 7220 90 20 a 7220 90 80. Kódy KN se uvádějí pouze pro informaci.

2.   ŽÁDOST

(3)

Dne 21. prosince 2020 podal žadatel žádost o zavedení celní evidence podle čl. 14 odst. 5 základního nařízení, což dále odůvodnilo jeho žádost o zavedení celní evidence v podnětu. Žadatel požádal o zavedení celní evidence dovozu dotčeného výrobku, aby mohla být vůči dováženým výrobkům zavedena opatření se zpětnou působností ode dne uvedené celní evidence.

(4)

Jeden vyvážející výrobce působící v obou dotčených zemích, společnost Jindal Group, v reakci na žádost předložil připomínky.

3.   DŮVODY PRO CELNÍ EVIDENCI

(5)

Podle čl. 14 odst. 5 základního nařízení může Komise vyzvat celní orgány, aby přijaly vhodná opatření k zavedení takové celní evidence dovozu, aby následně mohla být vůči dováženým výrobkům, pokud jsou splněny všechny podmínky stanovené v základním nařízení, zavedena opatření ode dne dané celní evidence. Celní evidenci dovozu lze zavést na řádně odůvodněnou žádost výrobního odvětví Unie.

(6)

Žadatel tvrdil, že podle posledních dostupných statistik došlo po zahájení šetření k podstatnému zvýšení dovozu, což může vážně ohrozit nápravný účinek případného konečného cla. Dále žadatel uvedl, že vzhledem k dřívějšímu dumpingu dotčeného výrobku a četným zavedeným opatřením a zahájeným šetřením si dovozci jsou nebo by si měli být vědomi dumpingových praktik z dotčených zemí.

(7)

Komise zkoumala žádost na základě čl. 10 odst. 4 základního nařízení. Komise ověřila, zda dovozci o dumpingu věděli nebo měli vědět, pokud jde o rozsah dumpingu a předpokládanou nebo skutečnou újmu. Rovněž analyzovala, zda došlo k dalšímu podstatnému zvýšení dovozu, které s ohledem na čas, jakož i objem a další okolnosti může vážně ohrozit nápravný účinek případného uloženého konečného antidumpingového cla.

3.1.   Povědomí dovozců o dumpingu, rozsahu dumpingu a údajné újmě

(8)

V této fázi má Komise k dispozici dostatečné důkazy o tom, že dovoz dotčeného výrobku z Indie a Indonésie je dumpingový. V podnětu byly předloženy dostatečné důkazy o dumpingu vycházející ze srovnání takto stanovené běžné hodnoty s vývozní cenou (na úrovni ceny ze závodu) dotčeného výrobku při jeho prodeji na vývoz do Unie. Tyto důkazy ve svém celku a s ohledem na rozsah údajných dumpingových rozpětí ve výši 48,8 % pro Indii a v rozmezí od 15,6 % do 34,4 % pro Indonésii poskytují dostatečnou oporu pro tvrzení, že vyvážející výrobci provádějí dumping.

(9)

V podnětu byly rovněž předloženy dostatečné důkazy o údajné újmě výrobního odvětví Unie, včetně nepříznivého vývoje klíčových ukazatelů výkonnosti výrobního odvětví Unie.

(10)

Tyto informace byly uvedeny jak ve verzi podnětu, která nemá důvěrnou povahu, tak i v oznámení o zahájení tohoto řízení zveřejněném dne 30. září 2020. Oznámení o zahájení řízení bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské unie, a jedná se tudíž o veřejný dokument, který je přístupný všem dovozcům. Jako zúčastněné strany šetření mají dovozci navíc přístup k verzi podnětu, která nemá důvěrnou povahu, a ke spisu, který nemá důvěrnou povahu. Komise byla proto toho názoru, že na základě toho dovozci věděli nebo měli vědět o dumpingu, jeho rozsahu a údajné újmě.

(11)

Komise tak dospěla k závěru, že první kritérium pro celní evidenci bylo splněno.

3.2.   Další podstatné zvýšení dovozu

(12)

Komise analyzovala toto kritérium na základě statistických údajů o dovozu výrobku, který je předmětem šetření, pocházejícího z dotčených zemí, které jsou dostupné v databázi Surveillance 2. Při posuzování, zda od zahájení šetření došlo k dalšímu podstatnému zvýšení, Komise nejprve určila časová období, jež je třeba porovnat. Na jedné straně posoudila údaje o dovozu z Indie a Indonésie po zahájení antidumpingového šetření (tj. od okamžiku, od kterého si dovozci byli nebo měli být vědomi dumpingových praktik) až do posledního období, tj. období od října 2020 do ledna 2021. Na druhé straně Komise vypočetla indický a indonéský dovoz za stejné období v průběhu šetření, tj. od října 2019 do ledna 2020, a průměrné měsíční objemy dovozu za celé období šetření.

(13)

Srovnání ukazuje, že průměrný měsíční objem dovozu z Indie a Indonésie se v tomto období vyvíjel následovně:

Tabulka 1

Objem dovozu z dotčených zemí (v tunách)

Objemy dovozu (měsíční průměr)

Období šetření (červenec 2019 – červen 2020)

Říjen 2019 – leden 2020

Období po zahájení šetření (říjen 2020 – leden 2021)

Delta

Období po zahájení šetření vs. období šetření (%)

Období po zahájení šetření vs. říjen 2019 – leden 2020 (%)

Indie

8 984

10 918

6 321

–30

–42

Indonésie

7 622

7 432

13 048

71

76

Dotčené země

16 606

18 350

19 370

17

6

(14)

Komise na základě těchto statistických údajů zjistila, že průměrný měsíční objem dovozu plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli z dotčených zemí v období od října 2020 do ledna 2021, tj. po zahájení antidumpingového řízení, byl o 17 % vyšší než průměrný měsíční dovoz během období šetření a o 6 % vyšší než ve stejném období předchozího roku.

(15)

Společnost Jindal Group argumentovala, že analýza pro účely celní evidence musí vycházet z období po zahájení antidumpingového šetření, zatímco Eurofer poskytl údaje za období po období šetření. Společnosti Jindal Group tvrdila, že další podstatné zvýšení dovozu po zahájení antidumpingového šetření nebylo v podání žadatele doloženo a že z údajů Eurostatu vyplývá, že v říjnu 2020 došlo v porovnání s obdobím šetření k poklesu dovozu z Indie (tj. 8 650 tun v říjnu 2020 v porovnání s měsíčním průměrem 9 058 tun během období šetření). Podle společnosti Jindal Group byl objem dovozu z Indonésie koncentrován v prvním měsíci každého čtvrtletí a v říjnu 2020 zaznamenal v porovnání s dubnem a červencem 2020 pokles (tj. 21 532 tun v říjnu 2020, 22 299 tun v dubnu 2020 a 26 787 tun v červenci 2020). Společnost Jindal Group proto dospěla k závěru, že nedošlo k žádnému zvýšení dovozu, a toto kritérium tudíž nebylo splněno.

(16)

Komise na úvod podotýká, že žadatel poskytl dovozní statistiky za období šetření, za třetí čtvrtletí roku 2020 a za období po zahájení šetření, tj. do října 2020. Společnost Jindal Group rovněž poskytla údaje za stejná období jako žadatel, která končí v říjnu 2020. Analýza Komise vychází z nejnovějších údajů končících v lednu 2021, jak je uvedeno v tabulce 1 výše. Jak je vysvětleno v (12). bodě odůvodnění, příslušný měsíční průměrný dovoz po období šetření za období od října 2020 do ledna 2021 byl porovnán s měsíčním průměrným dovozem za období od října 2019 do ledna 2020 a s průměrným měsíčním objemem dovozu v celém období šetření. Doba mezi obdobím šetření a zahájením šetření, tj. třetí čtvrtletí roku 2020, nebyla v tomto posouzení zohledněna. Příslušné údaje zvažované Komisí souhrnně za dotčené země prokázaly další podstatné zvýšení dovozu po zahájení šetření, a to jak ve srovnání s obdobím šetření, tak s odpovídajícím obdobím v průběhu šetření. Tvrzení společnosti Jindal Group, že po zahájení šetření nedošlo k žádnému dalšímu podstatnému zvýšení dovozu z Indie ani z Indonésie, bylo s ohledem na novější údaje, které má Komise k dispozici, shledáno nesprávným. Tvrzení společnosti Jindal Group, že dovoz z Indonésie byl koncentrován v prvním měsíci každého čtvrtletí, nezměnilo závěr, že na základě příslušných údajů o dovozu došlo k dalšímu podstatnému zvýšení dovozu z dotčených zemí. Tato koncentrace dovozu je pravděpodobně spojena s mechanismem celní kvóty osvobozené od ochranného cla v rámci ochranných opatření pro některé výrobky z oceli (dále jen „ochranná opatření“) (3), kdy otevření nových tranší celních kvót osvobozených od ochranného cla na začátku každého čtvrtletí obecně vede k velkému objemu dovozu koncentrovanému na začátku jednotlivých čtvrtletí. Tvrzení společnosti Jindal byla proto zamítnuta.

(17)

Žadatel tvrdil, že ke zvýšení dovozu z dotčených zemí došlo v důsledku uvolnění celních kvót na dotčený výrobek po přezkumu ochranných opatření (4) a že v důsledku změn celních kvót po vystoupení Spojeného království z Evropské unie (5) lze očekávat další nárůst dovozu, který způsobí další újmu. Podle žadatele to mělo vést k úpravě kvót pro „ostatní země“ směrem nahoru o více než 13 000 tun a tento nárůst Indonésii poskytl možnost dále navýšit vývoz do EU. Společnost Jindal Group toto tvrzení zamítla jako nepodložené a spekulativní. Společnost Jindal Group zároveň tvrdila, že další uvolnění ochranných opatření vedlo pouze k navýšení dovozu ze třetích zemí jiných než dotčené země.

(18)

Úprava výše celních kvót v rámci ochranných opatření po vystoupení Spojeného království z Evropské unie vedla ke snížení kvót pro některé země a zároveň zvýšení kvót pro jiné. Zatímco Indie má pro svou zemi specifickou kvótu, Indonésie musí dovážet v rámci celkové kvóty sdílené s ostatními zeměmi. Indonésie od vstupu ochranných opatření v platnost soustavně využívá velkou část celkové kvóty a dovoz z ledna 2021 (tj. téměř 30 000 tun z celkové kvóty na první čtvrtletí roku 2021 ve výši 46 536 tun) naznačuje další nárůst dovozu z Indonésie. Vystoupení Spojeného království tudíž nevedlo pouze k navýšení dovozu ze třetích zemí jiných než dotčené země, jak tvrdila společnost Jindal Group. Dostupné důkazy proto podporují tvrzení žadatele, že dovoz z Indonésie se v souvislosti s úpravami po vystoupení Spojeného království z Evropské unie pravděpodobně dále zvýší.

(19)

Vzhledem k výše uvedeným skutečnostem Komise dospěla k závěru, že bylo splněno i druhé kritérium pro celní evidenci.

3.3.   Ohrožení nápravného účinku cla

(20)

Komise má k dispozici dostatečné důkazy o tom, že pokračující nárůst dovozu z Indie a Indonésie za stále nižší ceny by způsobil další újmu, což by pravděpodobně vážně ohrozilo nápravné účinky případného konečného antidumpingového cla.

(21)

Jak je uvedeno v oddíle 3.2, existují dostatečné důkazy o celkovém podstatném zvýšení dovozu dotčeného výrobku v období po zahájení šetření.

(22)

Kromě toho z databáze Surveillance 2 vyplývají důkazy o klesajícím trendu v dovozních cenách dotčeného výrobku. Průměrná cena dovozu z dotčených zemí v eurech se v průměru snížila o 12 % při srovnání období od října 2020 do ledna 2021 se stejným obdobím předchozího roku a o 10 % v porovnání s měsíčním průměrem v období šetření, jak ukazuje tabulka 2 níže.

Tabulka 2

Ceny dovozu z dotčených zemí (EUR/t)

Průměrná dovozní cena

Období šetření (červenec 2019 – červen 2020)

Říjen 2019 – leden 2020

Období po zahájení šetření (říjen 2020 – leden 2021)

Pokles cen (%) Období po zahájení šetření vs. období šetření (%)

Pokles cen (%) Období po zahájení šetření vs. říjen 2019 – leden 2020 (%)

Indie

2 076

2 122

1 898

–9

–11

Indonésie

1 972

2 007

1 780

–10

–11

Dotčené země

2 028

2 075

1 818

–10

–12

(23)

Žadatel tvrdil, že zvýšený dovoz probíhal současně s nárůstem cen surovin, zejména niklu a ferochromu, které jsou v dotčených zemích údajně zkreslené, což na výrobní odvětví Unie vyvíjelo další cenový tlak. Společnost Jindal Group takovýto nárůst cen ferochromu zpochybnila a tvrdila, že nárůst cen niklu nemohl z důvodu jejich cyklického vývoje způsobit újmu.

(24)

Po nárůstu o více než 10 % v prvním čtvrtletí roku 2020 zůstala cena ferochromu v posledních třech čtvrtletích roku 2020 stabilní a v roce 2021 vzrostla o 3 %. Cena niklu se na Londýnské burze kovů od konce období šetření zvýšila přibližně o 40 %. U ceny niklu se v minulosti projevovala volatilita, společnost Jindal Group však nepředložila žádný důkaz o jasném cyklickém vývoji. Komise od zahájení šetření skutečně zaznamenala nárůst cen surovin, který vedl k dalšímu stlačení cen výrobního odvětví Unie, jelikož se tento nárůst cen v důsledku levného dovozu z dotčených zemí nemohl v ceně dotčeného výrobku odrazit. Takovéto stlačení cen bylo rovněž doloženo údaji žadatele o poklesu zisku před úroky, zdaněním, odpisy a amortizací výrobního odvětví Unie.

(25)

Žadatel navíc předložil informace, které naznačují, že dovozci hromadí zásoby dotčeného výrobku, což by mohlo výrobnímu odvětví Unie způsobit další újmu, zejména vzhledem k rostoucím cenám surovin, a pravděpodobně vážně ohrozit nápravný účinek jakéhokoli případného antidumpingového cla.

(26)

Společnost Jindal Group dále tvrdila, že žádost o celní evidenci nezohlednila sníženou poptávku způsobenou pandemií COVID-19.

(27)

Komise podotýká, že tento argument souvisí s úvahami o příčinných souvislostech a připisování, které nejsou přímo relevantní v analýze pro účely evidence dovozu podle čl. 10 odst. 4 základního nařízení. Komise se každopádně domnívá, že jakýkoli pokles poptávky způsobený pandemií znamená, že zvýšený objem dovozu za nižší ceny mohl situaci výrobního odvětví Unie pouze dále objektivně zhoršovat, a tudíž pravděpodobně dále oslabovat nápravný účinek konečného cla. Tento argument byl proto odmítnut.

(28)

Je proto pravděpodobné, že další nárůst dovozu po zahájení řízení by s ohledem na jeho načasování, objem a jiné okolnosti, jako je chování vyvážejících výrobců v oblasti tvorby cen, nárůst cen surovin a známky hromadění zásob ze strany dovozců dotčeného výrobku, mohl vážně ohrozit nápravný účinek jakéhokoli konečného cla, pokud by toto clo nebylo uloženo se zpětnou působností.

(29)

Komise proto dospěla k závěru, že bylo splněno i třetí kritérium pro celní evidenci.

4.   POSTUP

(30)

Komise dospěla k závěru, že existují dostatečné důkazy, které odůvodňují zavedení celní evidence dovozu dotčeného výrobku podle čl. 14 odst. 5 základního nařízení.

(31)

Všechny zúčastněné strany se vyzývají, aby písemně sdělily svá stanoviska a poskytly příslušné důkazy. Komise může zúčastněné strany vyslechnout, pokud o to písemně požádají a uvedou zvláštní důvody pro takové slyšení.

5.   CELNÍ EVIDENCE

(32)

Podle čl. 14 odst. 5 základního nařízení by u dotčeného výrobku měla být zavedena celní evidence dovozu, aby v případě, že výsledkem šetření budou zjištění, jež povedou k uložení antidumpingových cel, a pokud budou splněny nezbytné podmínky, mohla být tato cla uložena na celně evidovaný dovoz se zpětnou působností v souladu s platnými právními ustanoveními.

(33)

Případný budoucí celní dluh by vycházel ze zjištění antidumpingového šetření.

(34)

Tvrzení v podnětu žádajícím o zahájení antidumpingového šetření odhadují pro dotčený výrobek dumpingové rozpětí ve výši 48,8 % pro Indii a v rozmezí od 15,6 % do 34,4 % pro Indonésii a úrovně odstranění újmy ve výši 33,9 % pro Indii a 44,1 % pro Indonésii. Výše možného budoucího celního dluhu je obvykle stanovena na nižší z těchto úrovní v souladu s čl. 7 odst. 2 základního nařízení. Pokud by však Komise shledala, že jsou pro Indii a/nebo Indonésii splněny podmínky čl. 7 odst. 2a a čl. 7 odst. 2b základního nařízení, a sice že dumpingové rozpětí by mohlo být považováno za odrážející újmu utrpěnou výrobním odvětvím Unie, mohla by být výše možného budoucího celního dluhu za dovoz z těchto zemí stanovena na úrovni dumpingového rozpětí.

6.   ZPRACOVÁNÍ OSOBNÍCH ÚDAJŮ

(35)

S veškerými osobními údaji shromážděnými v souvislosti s touto celní evidencí bude nakládáno v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (6),

PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

1.   Celní orgány se vyzývají, aby podle čl. 14 odst. 5 nařízení (EU) 2016/1036 přijaly vhodná opatření k zavedení celní evidence dovozu plochých válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli, dále již neupravených, pouze válcovaných za studena (úběrem za studena). Tyto výrobky mají v současnosti kódy KN 7219 31 00, 7219 32 10, 7219 32 90, 7219 33 10, 7219 33 90, 7219 34 10, 7219 34 90, 7219 35 10, 7219 35 90, 7219 90 20, 7219 90 80, 7220 20 21, 7220 20 29, 7220 20 41, 7220 20 49, 7220 20 81, 7220 20 89, 7220 90 20 a 7220 90 80 a pocházejí z Indie a Indonésie.

2.   Celní evidence končí po uplynutí devíti měsíců ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

3.   Všechny zúčastněné strany se vyzývají, aby písemně sdělily svá stanoviska a poskytly příslušné důkazy nebo požádaly o slyšení do 21 dnů ode dne vyhlášení tohoto nařízení.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 1. března 2021.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)  Úř. věst. L 176, 30.6.2016, s. 21.

(2)  Úř. věst. C 322, 30.9.2020, s. 17.

(3)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/159 ze dne 31. ledna 2019, o zavedení konečných ochranných opatření proti dovozu některých výrobků z oceli (Úř. věst. L 31, 1.2.2019, s. 27).

(4)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2020/894 ze dne 29. června 2020, kterým se mění prováděcí nařízení (EU) 2019/159 o zavedení konečných ochranných opatření proti dovozu některých výrobků z oceli (Úř. věst. L 206, 30.6.2020, s. 27).

(5)  Oznámení o úpravě výše celních kvót v rámci ochranných opatření týkajících se některých výrobků z oceli po vystoupení Spojeného království z Evropské unie od 1. ledna 2021 (Úř. věst. C 366, 30.10.2020, s. 36).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2020
Zavřít
MENU