(EU) 2021/341Nařízení Komise (EU) 2021/341 ze dne 23. února 2021, kterým se mění nařízení (EU) 2019/424, (EU) 2019/1781, (EU) 2019/2019, (EU) 2019/2020, (EU) 2019/2021, (EU) 2019/2022, (EU) 2019/2023 a (EU) 2019/2024, pokud jde o požadavky na ekodesign serverů a datových úložišť, elektromotorů a pohonů s proměnnými otáčkami, chladicích spotřebičů, světelných zdrojů a samostatných předřadných přístrojů, elektronických displejů, myček nádobí pro domácnost, praček pro domácnost a praček se sušičkou pro domácnost a chladicích spotřebičů s přímou prodejní funkcí (Text s významem pro EHP)
Publikováno: | Úř. věst. L 68, 26.2.2021, s. 108-148 | Druh předpisu: | Nařízení |
Přijato: | 23. února 2021 | Autor předpisu: | Evropská komise |
Platnost od: | 1. března 2021 | Nabývá účinnosti: | 1. března 2021 |
Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
26.2.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 68/108 |
NAŘÍZENÍ KOMISE (EU) 2021/341
ze dne 23. února 2021,
kterým se mění nařízení (EU) 2019/424, (EU) 2019/1781, (EU) 2019/2019, (EU) 2019/2020, (EU) 2019/2021, (EU) 2019/2022, (EU) 2019/2023 a (EU) 2019/2024, pokud jde o požadavky na ekodesign serverů a datových úložišť, elektromotorů a pohonů s proměnnými otáčkami, chladicích spotřebičů, světelných zdrojů a samostatných předřadných přístrojů, elektronických displejů, myček nádobí pro domácnost, praček pro domácnost a praček se sušičkou pro domácnost a chladicích spotřebičů s přímou prodejní funkcí
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES ze dne 21. října 2009 o stanovení rámce pro určení požadavků na ekodesign výrobků spojených se spotřebou energie (1), a zejména na článek 15 uvedené směrnice,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Směrnice 2009/125/ES zmocňuje Komisi ke stanovení požadavků na ekodesign pro výrobky spojené se spotřebou energie. |
(2) |
Ustanovení o ekodesignu serverů a datových úložišť, motorů a pohonů s proměnnými otáčkami, chladicích spotřebičů, světelných zdrojů a samostatných přeřadných přístrojů, elektronických displejů, myček pro domácnost, praček pro domácnost a praček se sušičkou pro domácnost a chladicích spotřebičů s přímou prodejní funkcí byla stanovena nařízeními Komise (EU) 2019/424 (2), (EU) 2019/1781 (3), (EU) 2019/2019 (4), (EU) 2019/2020 (5), (EU) 2019/2021 (6), (EU) 2019/2022 (7), (EU) 2019/2023 (8) a (EU) 2019/2024 (9) (dále jen „pozměněná nařízení“). |
(3) |
S cílem zabránit nejasnostem na straně výrobců a vnitrostátních orgánů dozoru nad trhem ohledně hodnot, které je třeba uvést v technické dokumentaci, a ve vztahu k tolerancím pro ověřování, měla by být do pozměněných nařízení doplněna definice deklarovaných hodnot. |
(4) |
V zájmu zlepšení účinnosti a důvěryhodnosti nařízení týkajících se konkrétních výrobků a za účelem ochrany spotřebitelů by nemělo být povoleno uvádět na trh výrobky, které jsou schopny zjistit, že jsou zkoušeny, a automaticky ve zkušebních podmínkách změnit svou výkonnost s cílem dosáhnout příznivější úrovně u kteréhokoli z parametrů vymezených v těchto nařízeních nebo uvedených v technické dokumentaci či v jakékoli poskytnuté dokumentaci. |
(5) |
Příslušné parametry výrobků by se měly měřit nebo vypočítávat za použití spolehlivých, přesných a reprodukovatelných metod. Tyto metody by měly vzít v úvahu uznávané nejmodernější metody měření, včetně harmonizovaných norem přijatých evropskými normalizačními orgány uvedenými v příloze I nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 (10), pokud jsou k dispozici. |
(6) |
Výrobky obsahující světelné zdroje, ze kterých tyto světelné zdroje nemohou být pro účely ověření vyjmuty, aniž by došlo k poškození jednoho či více z nich, by měly v rámci posouzení shody a ověření být testovány jako světelné zdroje. |
(7) |
Pro elektronické displeje, servery a datová úložiště nebyly dosud vypracovány harmonizované normy a příslušné stávající normy neupravují všechny nezbytné regulované parametry, zejména ty, které se týkají vysoce dynamického rozsahu a automatického řízení jasu elektronických displejů a třídy provozních podmínek serverů a datových úložišť. Dokud evropské normalizační orgány nepřijmou harmonizované normy pro tuto skupinu výrobků, měly by se za účelem zajištění srovnatelnosti měření a výpočtů používat prozatímní metody stanovené v tomto nařízení nebo jiné spolehlivé, přesné a reprodukovatelné metody, které zohledňují obecně uznávaný nejmodernější stav techniky. |
(8) |
Na elektronické displeje pro profesionální použití, například v oblasti úpravy videa, projektování pomocí počítače (CAD) či grafiky nebo pro televizní či rozhlasové vysílání, které mají lepší výkonnost a úzce specializované funkce, ačkoli to obvykle znamená vyšší spotřebu energie, by se neměly vztahovat požadavky na energetickou účinnost v zapnutém stavu stanovené pro obecnější výrobky. Průmyslové displeje navržené pro měření, zkoušení nebo sledování a kontrolu procesů v náročných provozních podmínkách mají specifické a vysoké požadavky, například pokud jde o minimální úroveň ochrany proti vniknutí (IP) 65 dle normy EN 60529, a neměly by podléhat požadavkům na ekodesign stanoveným pro použití v komerčních nebo domácích podmínkách. |
(9) |
Svislé boxy bez cirkulace vzduchu s neprůhlednými dveřmi patří mezi profesionální chladicí spotřebiče a jsou definovány v nařízení Komise (EU) 2015/1095 (11), a proto by měly být vyňaty z oblasti působnosti nařízení (EU) 2019/2024. |
(10) |
Další změny by pak měly být provedeny za účelem zlepšení srozumitelnosti a soudržnosti mezi nařízeními. |
(11) |
Opatření stanovená tímto nařízením byla projednána konzultačním fórem v souladu s článkem 18 směrnice 2009/125/ES. |
(12) |
Nařízení (EU) 2019/424, (EU) 2019/1781, (EU) 2019/2019, (EU) 2019/2020, (EU) 2019/2021, (EU) 2019/2022, (EU) 2019/2023 a (EU) 2019/2024 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna. |
(13) |
Opatření stanovená tímto nařízením jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného podle článku 19 směrnice 2009/125/ES, |
PŘIJALA TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Změny nařízení (EU) 2019/424
Nařízení (EU) 2019/424 se mění takto:
1) |
V článku 4 se odstavec 2 nahrazuje tímto: „2. Pro účely posuzování shody podle článku 8 směrnice 2009/125/ES musí technická dokumentace obsahovat kopii informací o výrobku poskytovaných podle přílohy II bodu 3.4 a podrobnosti a výsledky výpočtů stanovených v příloze III a případně v příloze II bodě 2 tohoto nařízení.“; |
2) |
článek 6 se nahrazuje tímto: „Článek 6 Obcházení zkoušek Výrobce, dovozce ani zplnomocněný zástupce nesmí uvádět na trh výrobky navržené tak, aby byly schopny zjistit, že jsou zkoušeny (např. rozpoznáním zkušebních podmínek nebo zkušebního cyklu), a specificky reagovat tak, že během zkoušky automaticky změní svou výkonnost s cílem dosáhnout příznivější úrovně u kteréhokoli z parametrů uvedených v technické dokumentaci nebo v jakékoli poskytnuté dokumentaci.“; |
3) |
přílohy I, III a IV se mění a vkládá se příloha IIIa v souladu s přílohou I tohoto nařízení. |
Článek 2
Změny nařízení (EU) 2019/1781
Nařízení (EU) 2019/1781 se mění takto:
1) |
článek 2 se mění takto:
|
2) |
článek 3 se mění takto:
|
3) |
článek 5 se mění takto:
|
4) |
přílohy I, II a III se mění v souladu s přílohou II tohoto nařízení. |
Článek 3
Změny nařízení (EU) 2019/2019
Nařízení (EU) 2019/2019 se mění takto:
1) |
v článku 2 se bod 28 nahrazuje tímto:
|
2) |
článek 6 se nahrazuje tímto: „Článek 6 Obcházení zkoušek a aktualizace softwaru Výrobce, dovozce ani zplnomocněný zástupce nesmí uvádět na trh výrobky navržené tak, aby byly schopny zjistit, že jsou zkoušeny (např. rozpoznáním zkušebních podmínek nebo zkušebního cyklu), a specificky reagovat tak, že během zkoušky automaticky změní svou výkonnost s cílem dosáhnout příznivější úrovně u kteréhokoli z parametrů uvedených v technické dokumentaci nebo v jakékoli poskytnuté dokumentaci. Spotřeba energie výrobku ani žádné další deklarované parametry se po provedení aktualizace softwaru nebo firmwaru nesmí zhoršit, pokud je měření prováděno podle stejné zkušební normy, která byla původně použita pro prohlášení o shodě, kromě případu, kdy k tomu dá konečný uživatel před provedením aktualizace výslovný souhlas. V důsledku odmítnutí aktualizace nesmí dojít ke změně výkonnosti. Aktualizace softwaru nesmí nikdy vést k tomu, aby se výkonnost výrobku změnila tak, že nebude splňovat požadavky na ekodesign relevantní pro prohlášení o shodě.“; |
3) |
doplňuje se nový článek 11, který zní: „Článek 11 Přechodná rovnocennost souladu Pokud nebyl před 1. listopadem 2020 uveden na trh žádný kus stejného modelu nebo rovnocenných modelů, jsou kusy modelů uvedených na trh mezi 1. listopadem 2020 a 28. únorem 2021, které jsou v souladu s ustanoveními tohoto nařízení, považovány za vyhovující požadavkům nařízení Komise (ES) č. 643/2009.“; |
4) |
přílohy I až IV se mění v souladu s přílohou III tohoto nařízení. |
Článek 4
Změny nařízení (EU) 2019/2020
Nařízení (EU) 2019/2020 se mění takto:
1) |
v článku 2 se bod 4 nahrazuje tímto:
|
2) |
v čl. 4 odst. 1 se druhý pododstavec nahrazuje tímto: „Výrobci, a dovozci výrobků obsahujících světelný zdroj / předřadný přístroj nebo jejich zplnomocnění zástupci zajistí, aby světelné zdroje a předřadné přístroje bylo možné vyjmout pro účely ověření vnitrostátními orgány dozoru, aniž by byly trvale poškozeny. Technická dokumentace poskytne návod, jak vyjmutí provést.“; |
3) |
článek 7 se nahrazuje tímto: „Článek 7 Obcházení zkoušek a aktualizace softwaru Výrobce, dovozce ani zplnomocněný zástupce nesmí uvádět na trh výrobky navržené tak, aby byly schopny zjistit, že jsou zkoušeny (např. rozpoznáním zkušebních podmínek nebo zkušebního cyklu), a specificky reagovat tak, že během zkoušky automaticky změní svou výkonnost s cílem dosáhnout příznivější úrovně u kteréhokoli z parametrů uvedených v technické dokumentaci nebo v jakékoli poskytnuté dokumentaci. Spotřeba energie výrobku ani žádné další deklarované parametry se po provedení aktualizace softwaru nebo firmwaru nesmí zhoršit, pokud je měření prováděno podle stejné zkušební normy, která byla původně použita pro prohlášení o shodě, kromě případu, kdy k tomu dá konečný uživatel před provedením aktualizace výslovný souhlas. V důsledku odmítnutí aktualizace nesmí dojít ke změně výkonnosti. Aktualizace softwaru nesmí nikdy vést k tomu, aby se výkonnost výrobku změnila tak, že nebude splňovat požadavky na ekodesign relevantní pro prohlášení o shodě.“; |
4) |
doplňuje se nový článek 12, který zní: „Článek 12 Přechodná rovnocennost souladu Pokud nebyl před 1. červencem 2021 uveden na trh žádný kus stejného modelu nebo rovnocenných modelů, jsou kusy modelů uvedených na trh mezi 1. červencem 2021 a 31. srpnem 2021, které jsou v souladu s ustanoveními tohoto nařízení, považovány za vyhovující požadavkům nařízením Komise (ES) č. 244/2009, (ES) č. 245/2009 a (EU) č. 1194/2012.“; |
5) |
přílohy I a IV se mění v souladu s přílohou IV tohoto nařízení. |
Článek 5
Změny nařízení (EU) 2019/2021
Nařízení (EU) 2019/2021 se mění takto:
1) |
článek 1 odst. 2 se mění takto:
|
2) |
článek 2 se mění takto:
|
3) |
v článku 4 se odstavec 2 nahrazuje tímto: „2. Pro účely posuzování shody podle článku 8 směrnice 2009/125/ES musí technická dokumentace obsahovat důvod, proč některé plastové díly případně nejsou označeny na základě výjimky podle přílohy II části D bodu 2, a podrobnosti a výsledky výpočtů podle přílohy II a III tohoto nařízení.“; |
4) |
v článku 6 se druhý a třetí pododstavec nahrazují tímto: „Spotřeba energie výrobku ani žádné další deklarované parametry se po provedení aktualizace softwaru nebo firmwaru nesmí zhoršit, pokud je měření prováděno podle stejné zkušební normy, která byla původně použita pro prohlášení o shodě, kromě případu, kdy k tomu dá konečný uživatel před provedením aktualizace výslovný souhlas. V důsledku odmítnutí aktualizace nesmí dojít ke změně výkonnosti. Aktualizace softwaru nesmí nikdy vést k tomu, aby se výkonnost výrobku změnila tak, že nebude splňovat požadavky na ekodesign relevantní pro prohlášení o shodě.“; |
5) |
doplňuje se nový článek 12, který zní: „Článek 12 Přechodná rovnocennost souladu Pokud nebyl před 1. listopadem 2020 uveden na trh žádný kus stejného modelu nebo rovnocenných modelů, jsou kusy modelů uvedených na trh mezi 1. listopadem 2020 a 28. únorem 2021, které jsou v souladu s ustanoveními tohoto nařízení, považovány za vyhovující požadavkům nařízení Komise (ES) č. 642/2009.“; |
6) |
přílohy I až IV se mění a vkládá se příloha IIIa v souladu s přílohou V tohoto nařízení. |
Článek 6
Změny nařízení (EU) 2019/2022
Nařízení (EU) 2019/2022 se mění takto:
1) |
článek 6 se nahrazuje tímto: „Článek 6 Obcházení zkoušek a aktualizace softwaru Výrobce, dovozce ani zplnomocněný zástupce nesmí uvádět na trh výrobky navržené tak, aby byly schopny zjistit, že jsou zkoušeny (např. rozpoznáním zkušebních podmínek nebo zkušebního cyklu), a specificky reagovat tak, že během zkoušky automaticky změní svou výkonnost s cílem dosáhnout příznivější úrovně u kteréhokoli z parametrů uvedených v technické dokumentaci nebo v jakékoli poskytnuté dokumentaci. Spotřeba energie výrobku ani žádné další deklarované parametry se po provedení aktualizace softwaru nebo firmwaru nesmí zhoršit, pokud je měření prováděno podle stejné zkušební normy, která byla původně použita pro prohlášení o shodě, kromě případu, kdy k tomu dá konečný uživatel před provedením aktualizace výslovný souhlas. V důsledku odmítnutí aktualizace nesmí dojít ke změně výkonnosti. Aktualizace softwaru nesmí nikdy vést k tomu, aby se výkonnost výrobku změnila tak, že nebude splňovat požadavky na ekodesign relevantní pro prohlášení o shodě.“; |
2) |
doplňuje se nový článek 13, který zní: „Článek 13 Přechodná rovnocennost souladu Pokud nebyl před 1. listopadem 2020 uveden na trh žádný kus stejného modelu nebo rovnocenných modelů, jsou kusy modelů uvedených na trh mezi 1. listopadem 2020 a 28. únorem 2021, které jsou v souladu s ustanoveními tohoto nařízení, považovány za vyhovující požadavkům nařízení Komise (EU) č. 1016/2010.“; |
3) |
přílohy I, III a IV se mění v souladu s přílohou VI tohoto nařízení. |
Článek 7
Změny nařízení (EU) 2019/2023
Nařízení (EU) 2019/2023 se mění takto:
1) |
v článku 2 se bod 12 nahrazuje tímto:
|
2) |
článek 6 se nahrazuje tímto: „Článek 6 Obcházení zkoušek a aktualizace softwaru Výrobce, dovozce ani zplnomocněný zástupce nesmí uvádět na trh výrobky navržené tak, aby byly schopny zjistit, že jsou zkoušeny (např. rozpoznáním zkušebních podmínek nebo zkušebního cyklu), a specificky reagovat tak, že během zkoušky automaticky změní svou výkonnost s cílem dosáhnout příznivější úrovně u kteréhokoli z parametrů uvedených v technické dokumentaci nebo v jakékoli poskytnuté dokumentaci. Spotřeba energie výrobku ani žádné další deklarované parametry se po provedení aktualizace softwaru nebo firmwaru nesmí zhoršit, pokud je měření prováděno podle stejné zkušební normy, která byla původně použita pro prohlášení o shodě, kromě případu, kdy k tomu dá konečný uživatel před provedením aktualizace výslovný souhlas. V důsledku odmítnutí aktualizace nesmí dojít ke změně výkonnosti. Aktualizace softwaru nesmí nikdy vést k tomu, aby se výkonnost výrobku změnila tak, že nebude splňovat požadavky na ekodesign relevantní pro prohlášení o shodě.“; |
3) |
doplňuje se nový článek 13, který zní: „Článek 13 Přechodná rovnocennost souladu Pokud nebyl před 1. listopadem 2020 uveden na trh žádný kus stejného modelu nebo rovnocenných modelů, jsou kusy modelů uvedených na trh mezi 1. listopadem 2020 a 28. únorem 2021, které jsou v souladu s ustanoveními tohoto nařízení, považovány za vyhovující požadavkům nařízení Komise (EU) č. 1015/2010.“; |
4) |
přílohy I, III, IV a VI se mění v souladu s přílohou VII tohoto nařízení. |
Článek 8
Změny nařízení (EU) 2019/2024
Nařízení (EU) 2019/2024 se mění takto:
1) |
v čl. 1 odst. 3 se písmeno e) nahrazuje tímto:
|
2) |
článek 2 se mění takto:
|
3) |
přílohy I, III a IV se mění v souladu s přílohou VIII tohoto nařízení. |
Článek 9
Vstup v platnost a použitelnost
Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Ustanovení čl. 1 odst. 3, čl. 3 odst. 4, čl. 5 odst. 6, čl. 6 odst. 3, čl. 7 odst. 4 a čl. 8 odst. 3 se použijí od 1. května 2021. Článek 2 a čl. 4 odst. 4 se použijí ode dne 1. července 2021. Ustanovení čl. 4 odst. 1, 2 a 5 se použijí ode dne 1. září 2021.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne dne 23. února 2021
Za Komisi
předsedkyně
Ursula VON DER LEYEN
(1) Úř. věst. L 285, 31.10.2009, s. 10.
(2) Nařízení Komise (EU) 2019/424 ze dne 15. března 2019, kterým se stanoví požadavky na ekodesign serverů a datových úložišť podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES a kterým se mění nařízení Komise (EU) č. 617/2013 (Úř. věst. L 74, 18.3.2019, s. 46).
(3) Nařízení Komise (EU) 2019/1781 ze dne 1. října 2019, kterým se stanoví požadavky na ekodesign elektromotorů a pohonů s proměnnými otáčkami podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, mění nařízení (ES) č. 641/2009, pokud jde o požadavky na ekodesign samostatných bezucpávkových oběhových čerpadel a bezucpávkových oběhových čerpadel vestavěných ve výrobcích, a zrušuje nařízení Komise (ES) č. 640/2009 (Úř. věst. L 272, 25.10.2019, s. 74).
(4) Nařízení Komise (EU) 2019/2019 ze dne 1. října 2019, kterým se stanoví požadavky na ekodesign chladicích spotřebičů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES a zrušuje nařízení Komise (ES) č. 643/2009 (Úř. věst. L 315, 5.12.2019, s. 187).
(5) Nařízení Komise (EU) 2019/2020 ze dne 1. října 2019, kterým se stanoví požadavky na ekodesign světelných zdrojů a samostatných předřadných přístrojů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES a zrušují nařízení Komise (ES) č. 244/2009, (ES) č. 245/2009 a (EU) č. 1194/2012 (Úř. věst. L 315, 5.12.2019, s. 209).
(6) Nařízení Komise (EU) 2019/2021 ze dne 1. října 2019, kterým se stanoví požadavky na ekodesign elektronických displejů podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, mění nařízení Komise (ES) č. 1275/2008 a zrušuje nařízení Komise (ES) č. 642/2009 (Úř. věst. L 315, 5.12.2019, s. 241).
(7) Nařízení Komise (EU) 2019/2022 ze dne 1. října 2019, kterým se stanoví požadavky na ekodesign myček nádobí pro domácnost podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, mění nařízení Komise (ES) č. 1275/2008 a zrušuje nařízení Komise (EU) č. 1016/2010 (Úř. věst. L 315, 5.12.2019, s. 267).
(8) Nařízení Komise (EU) 2019/2023 ze dne 1. října 2019, kterým se stanoví požadavky na ekodesign praček pro domácnost a praček se sušičkou pro domácnost podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, mění nařízení Komise (ES) č. 1275/2008 a zrušuje nařízení Komise (EU) č. 1015/2010 (Úř. věst. L 315, 5.12.2019, s. 285).
(9) Nařízení Komise (EU) 2019/2024 ze dne 1. října 2019, kterým se stanoví požadavky na ekodesign chladicích spotřebičů s přímou prodejní funkcí podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES (Úř. věst. L 315, 5.12.2019, s. 313).
(10) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1025/2012 ze dne 25. října 2012 o evropské normalizaci, změně směrnic Rady 89/686/EHS a 93/15/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 94/9/ES, 94/25/ES, 95/16/ES, 97/23/ES, 98/34/ES, 2004/22/ES, 2007/23/ES, 2009/23/ES a 2009/105/ES, a kterým se ruší rozhodnutí Rady 87/95/EHS a rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 1673/2006/ES (Úř. věst. L 316, 14.11.2012, s. 12).
(11) Nařízení Komise (EU) 2015/1095 ze dne 5. května 2015, kterým se provádí směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/125/ES, pokud jde o požadavky na ekodesign profesionálních chladicích boxů, šokových zchlazovačů, kondenzačních jednotek a procesních chladičů (Úř. věst. L 177, 8.7.2015, s. 19).
PŘÍLOHA I
Přílohy I, III a IV nařízení (EU) 2019/424 se mění takto a vkládá se příloha IIIa:
1) |
příloha I se mění takto:
|
2) |
do přílohy III se vkládá nový druhý pododstavec, který zní: „Pokud neexistují příslušné normy, použijí se do doby zveřejnění odkazů na příslušné harmonizované normy v Úředním věstníku prozatímní zkušební metody stanovené v příloze IIIa nebo jiné spolehlivé, přesné a opakovatelné metody, které zohledňují obecně uznávaný nejnovější stav.“; |
3) |
vkládá se nová příloha IIIa, která zní: „PŘÍLOHA IIIa Prozatímní metody Tabulka 1 Odkazy a poznámky pro hodnocení serverů
Tabulka 2 Odkazy a poznámky pro hodnocení datových úložišť
|
4) |
Příloha IV se mění takto:
|
(1) To je nutné kvůli značné odlišnosti karet pro rozšiřující pomocný výpočetní akcelerátor (APA) na trhu a skutečnosti, že nástroj SERT neobsahuje žádné worklety, které využívají rozšiřující pomocný výpočetní akcelerátor (APA). Výsledky účinnosti nástroje SERT pro servery s rozšiřujícími kartami pro rozšiřující pomocný výpočetní akcelerátor (APA) nebo jinými přídavnými kartami by proto nebyly reprezentativní pro výkonnost/výkon serveru.
(2) V případě serverů, které jsou deklarovány jako součást výrobkové skupiny serverů, bod 1 přílohy IV nařízení (EU) 2019/424 předpokládá, že orgány členského státu mohou testovat konfiguraci s nízkou výkonností nebo konfiguraci s vysokou výkonností, a podle definic 21 a 22 přílohy I musí být všechny paměťové kanály těchto konfigurací osazeny paměťovými moduly DIMM se stejnou konstrukcí a kapacitou.
PŘÍLOHA II
Přílohy I, II a III nařízení (EU) 2019/1781 se mění takto:
1) |
příloha I se mění takto:
|
2) |
v části 1 přílohy II se druhý pododstavec nahrazuje tímto: „Pro sedm provozních bodů podle přílohy I.2 bodu 13 se však ztráty stanoví buď přímým měřením příkonu–výkonu, nebo výpočtem.“; |
3) |
příloha III se mění takto:
|
PŘÍLOHA III
Přílohy I až IV nařízení (EU) 2019/2019 se mění takto:
1) |
v příloze I se doplňuje nový bod 38, který zní:
|
2) |
v části 2 přílohy II se písmeno f) nahrazuje tímto:
|
3) |
příloha III se mění takto:
|
4) |
v příloze IV se mění takto:
|
(1) V případě zkoušení tří dalších kusů podle bodu 4 se zjištěnou hodnotou rozumí aritmetický průměr hodnot zjištěných u těchto tří dalších kusů.“
PŘÍLOHA IV
Přílohy I až IV nařízení (EU) 2019/2020 se mění takto:
1) |
bod 52 přílohy I se nahrazuje tímto:
|
2) |
příloha II se mění takto:
|
3) |
příloha III se mění takto:
|
4) |
příloha IV se mění takto:
|
(*1) Směrnice Rady 2013/59/Euratom ze dne 5. prosince 2013, kterou se stanoví základní bezpečnostní standardy ochrany před nebezpečím vystavení ionizujícímu záření (Úř. věst. L 13, 17.1.2014, s. 1).“;“
PŘÍLOHA V
Přílohy I až IV nařízení (EU) 2019/2021 se mění takto a doplňuje se nová příloha IIIa, která zní:
1) |
příloha I se mění takto:
|
2) |
v příloze II se oddíl A bod 1 mění takto:
|
3) |
příloha III se mění takto:
|
4) |
vkládá se nová příloha IIIa, která zní: „PŘÍLOHA IIIa Prozatímní metody 1. DALŠÍ PRVKY PRO MĚŘENÍ A VÝPOČTY Tabulka 3b Požadavky na zkušební zařízení a konfiguraci testovaného kusu (*1)
1.1. Souhrn pořadí testování
1.2 Podrobné informace o testování 1.2.1 Nastavení testovaného kusu (displeje) a měřicího přístroje
Obrázek 1: Fyzické nastavení displeje a zdroje okolního osvětlení Pokud je k dispozici funkce ABC a testovaný kus je dodáván se stojanem, připevní se stojan k části s displejem a testovaný kus se umístí na vodorovný stůl nebo plochu pokrytou černým materiálem s nízkou odrazivostí ve výšce nejméně 0,75 m (obvyklým materiálem je plsť, rouno nebo plátěné divadelní kulisy). Všechny části stojanu zůstanou odkryté. Displeje určené primárně pro montáž na zeď se z důvodu snadné přístupnosti připevní k rámu, přičemž výška spodního okraje displeje by měla být nejméně 0,75 metru od podlahy. Povrch podlahy nacházející se pod displejem a až 0,5 metru před ním nesmí být vysoce odrazivý a v ideálním případě by měl být pokryt černým materiálem s nízkou odrazivostí. Je třeba určit fyzické umístění čidla pro funkci ABC na testovaném kuse a změřit a zaznamenat souřadnice tohoto umístění ve vztahu k pevnému bodu mimo testovaný kus. Je třeba zaznamenat vzdálenosti H a D, jakož i úhel poloviční osové svítivosti paprsku projektoru (viz obrázek 1) s cílem usnadnit opakovatelnost měření. V závislosti na požadavcích na úroveň osvětlení světelného zdroje musí být vzdálenosti H a D normálně rovny ± 5 mm a měřit v rozmezí od 1,5 m do 3 m. Pro nastavení úhlu poloviční osové svítivosti projektoru lze k zaostření na čidlo pro funkci ABC použít černý diapozitiv s malým bílým středovým rámečkem, čímž vznikne úzký paprsek světla pro účely úhlového měření. Je-li snímač ABC konstruován tak, aby fungoval optimálně s úhlem poloviční svítivosti mimo doporučených 45°, lze použít tento upřednostňovaný úhel a zaznamenat podrobnosti. Je-li pro světelný zdroj použit bezkontaktní jasoměr (na vzdáleném místě) s úhlem nízké poloviční svítivosti, je třeba dbát na to, aby se zdroj neodrazil v oblasti displeje používané pro měření jasu. Luxmetr se namontuje co nejblíže čidla pro funkci ABC, přičemž je třeba dbát na to, aby nedocházelo k odrazům okolního světla od pláště luxmetru směrem do čidla. Toho lze dosáhnout kombinací různých způsobů včetně zakrytí luxmetru černou plstí a usnadnění nastavitelného mechanického upevnění, které neumožňuje, aby plášť luxmetru přečníval přes přední část čidla pro funkci ABC. Pro přesné a opakovatelné zaznamenávání úrovní osvětlení čidla pro funkci ABC s minimálními problémy v oblasti mechanického upevnění se doporučuje následující osvědčený postup. Tento postup umožňuje korekci jakékoli chyby osvětlení, která by nastala v důsledku praktické nemožnosti namontovat luxmetr do naprosto stejné fyzické polohy jako čidlo pro funkci ABC pro účely současného osvětlení. Tento postup tedy umožňuje současné osvětlení čidla pro funkci ABC a luxmetru, aniž by po nastavení muselo dojít k fyzickému zásahu do testovaného kusu nebo měřiče. Pomocí vhodného softwaru pro zaznamenávání lze požadované skokové změny intenzity osvětlení synchronizovat s měřením příkonu v zapnutém stavu a zobrazit měření jasu s cílem automaticky zaznamenávat a profilovat funkci ABC. Luxmetr se umístí několik centimetrů od čidla pro funkci ABC tak, aby přímé odrazy paprsku projektoru od pláště luxmetru nemohly zasáhnout čidlo pro funkci ABC. Vodorovná osa luxmetru musí být na stejné úrovni jako vodorovná osa čidla pro funkci ABC, přičemž svislá osa luxmetru by měla být přesně rovnoběžná se svislou rovinou displeje. Je třeba změřit a zaznamenat fyzické souřadnice upevňovacího bodu měřiče ve vztahu k pevnému vnějšímu bodu použitému za účelem záznamu fyzického umístění čidla pro funkci ABC. Projektor se namontuje v takové poloze, aby se osa jeho promítaného paprsku nacházela v jedné linii se svislou rovinou kolmou k povrchu displeje a procházela svislou osou čidla pro funkci ABC (viz obrázek 1). Výška a náklon platformy projektoru a její vzdálenost od testovaného kusu musí být upraveny tak, aby umožňovaly zaměřit úplný snímek nejvyššího stupně jasu bílého obrazu na oblast pokrývající čidlo pro funkci ABC a luxmetr a současně zajišťovala maximální úroveň okolního osvětlení (lux), kterou vyžaduje čidlo pro účely testování. V této souvislosti je třeba poznamenat, že u některých digitálních informačních displejů funkce ABC funguje v okolních světelných podmínkách od až 20 000 luxů po 100 luxů. Kontaktní jasoměr pro měření jasu displeje se nastaví na střed obrazovky testovaného kusu. Promítaný obraz osvětlení překrývající vodorovný povrch pod displejem testovaného kusu nesmí přesahovat svislou rovinu displeje s výjimkou případů, kdy odrazivý stojan vpředu zasahuje do většího než uvedeného prostoru; v takovém případě se okraj obrazu zarovná s okraji stojanu (viz obrázek 1). Horní vodorovný okraj promítaného obrazu nesmí být níže než 1 cm pod spodním okrajem krytu kontaktního jasoměru. Toho lze dosáhnout optickým nastavením nebo fyzickým umístěním projektoru v mezích požadovaného 45o úhlu poloviční osové svítivosti a požadované maximální intenzity osvětlení u čidla pro funkci ABC. Po zaznamenání souřadnic polohy testovaného kusu a luxmetru a poté, co projektor vyzařuje stabilní osvětlení v rozsahu, který má být měřen (stability je obvykle dosaženo několik minut po zapnutí pomocí polovodičových sestav svítidel), je třeba testovaný kus dostatečně posunout tak, aby umožňoval zarovnání přední strany luxmetru a středu detektoru se zaznamenanými souřadnicemi fyzické polohy čidla pro funkci ABC testovaného kusu. Osvětlení naměřené v tomto bodě se zaznamená a měřič se vrátí do polohy svého původního nastavení společně s daným testovaným kusem. Osvětlení se znovu změří v této poloze nastavení. Případný procentuální rozdíl mezi osvětlením naměřeným v obou testovacích polohách lze použít v konečné zprávě jako korekční faktor pro všechna další měření osvětlení (tento korekční faktor se nemění podle úrovně osvětlení). Tak lze získat přesný soubor údajů pro osvětlení na čidle pro funkci ABC, i když luxmetr není umístěn v tomto bodě, a umožňuje to současné zanášení kvality jasu, příkonu a osvětlení displeje do grafu pro účely přesného profilování funkce ABC. V nastavení testu se nesmí provádět žádné další fyzické změny. Na rozdíl od televizorů mohou mít digitální informační displeje více než jedno čidlo okolního světla. Technik pro účely testování určí jedno z těchto čidel, které se použije pro účely testu, a ostatní světelná čidla vyřadí tak, že je zakryje neprůhlednou páskou. Nežádoucí čidla lze deaktivovat také v případě, je-li k dispozici příslušný ovladač. Ve většině případů je nejvhodnější použít čidlo, které směřuje dopředu. Za účelem zdokonalení testovací metody, které bude specifikováno v harmonizované normě, lze metody měření u digitálních informačních displejů s více světelnými čidly dále zkoumat. V případě testovacích laboratoří, které v popsaném nastavení zkoušky upřednostňují použití stmívatelného zdroje světla namísto světelného zdroje projektoru, se použijí následující specifikace světelného zdroje a naměřené vlastnosti světelného zdroje se zaznamenají. Světelný zdroj použitý k osvětlení čidla s funkcí ABC na určité úrovně osvětlení použije stmívatelnou LED žárovku do reflektorů a má průměr 90 mm ± 5 mm. Jmenovitý úhel poloviční osové svítivosti žárovky je 40° ± 5°. Jmenovitá náhradní teplota chromatičnosti (CCT) musí být 2700 K ± 300 K v celém rozsahu osvětlení 12 luxů až k nejvyššímu osvětlení požadovanému pro testování. Jmenovitý index vykreslení barev (CRI) je 80 ± 3. Přední povrch světlometu/svítilny musí být čirý (tj. nesmí být zbarvený ani potažený materiálem upravujícím spektrum) a může mít hladký nebo zrnitý přední povrch; po osvětlení na stejnoměrném bílém povrchu se difúzní obrazec pouhým okem jeví jako hladký. Sestava svítilen nesmí měnit spektrum zdroje LED, včetně infračervených a ultrafialových pásem. Vlastnosti světla se v celém rozsahu stmívání požadovaném pro testování ABC nesmí lišit. 1.2.2 Kontrola správného provedení „normální konfigurace“ a upozornění na energetický dopad K testovanému kusu se připojí měřič příkonu pro účely pozorování a poskytne se alespoň jeden zdroj videosignálu. Během tohoto testu se potvrdí perzistence funkce ABC ve všech ostatních přednastavených konfiguracích kromě „prodejní konfigurace“. 1.2.3 Nastavení zvuku Poskytne se vstupní signál obsahující zvuk a video (ideální je tón o frekvenci 1 kHz na testovacím materiálu příkonu videa pro SDR). Nastavení hlasitosti zvuku by mělo být sníženo na indikaci zobrazení nuly nebo by mělo být aktivováno ovládání ztlumení zvuku. Je třeba potvrdit, že aktivace ovládání ztlumení zvuku nemá žádný vliv na parametry obrazu v „normální konfiguraci“. 1.2.4 Identifikace obrazce nejvyššího stupně jasu bílého obrazu pro účely měření nejvyššího stupně jasu bílého obrazu Pokud testovaný kus zobrazuje testovací obrazec nejvyššího stupně jasu bílého obrazu, displej se může během prvních několika sekund rychle ztlumit a postupně se dále ztlumovat, dokud nebude stabilní. To znemožňuje konzistentní a opakovatelné měření hodnot příkonu a jasu bezprostředně po zobrazení obrazu. Aby bylo možné provádět opakovatelná měření, je třeba dosáhnout určité úrovně stability. Z testování na displejích s využitím moderní technologie vyplývá, že dostatečný čas umožňující dosáhnout stability jasu u nejvyššího stupně jasu bílého obrazu je 30 sekund. Z praktického pozorování vyplývá, že toto časové rozmezí je dostatečné i pro to, aby zmizela všechna zobrazení stavu na obrazovce. Současné displeje v sobě mají často zabudovanou elektroniku a software ovládání displeje, které chrání napájecí zdroj displeje před přetížením a obrazovku před perzistencí (vypalováním) tak, že omezí celkový příkon obrazovky. To může mít za následek omezení jasu a omezení spotřeby elektrické energie, např. při zobrazování velké plochy bílého dynamického testovacího obrazce. V této testovací metodice se měření nejvyššího stupně jasu provádí při zobrazení 100% bílého dynamického testovacího obrazce, ale oblast bílé je empiricky omezena, aby se zabránilo spuštění ochranných mechanismů. Vhodný dynamický testovací obrazec se určí zobrazením řady osmi dynamických testovacích obrazců typu „rámeček a obrys“, které vycházejí z testovacích obrazců VESA „L“ od nejmenšího (L 10) po největší (L 80), při současném záznamu příkonu a jasu obrazovky. Graf příkonu a jasu obrazovky v porovnání s testovacím obrazcem L pomůže určit, zda a kdy dochází k omezení ovládání displeje. Pokud se například spotřeba energie zvýší z L 10 na L 60, zatímco jas se buď zvyšuje, nebo je konstantní (neklesá), nejeví se, že by uvedené obrazce způsobovaly omezení. Pokud by dynamický testovací obrazec L 70 nezpůsobil zvýšení spotřeby energie nebo jasu (přičemž u předchozích obrazců L k tomuto zvýšení došlo), znamenalo by to, že k omezení dochází u hodnoty L 70 nebo mezi hodnotami L 60 a L 70. Mohlo rovněž dojít k tomu, že omezení proběhlo mezi hodnotami L 50 a L 60 a že body v grafu týkajícím se hodnoty L 60 měly ve skutečnosti klesající tendenci. Nejvyšší hodnota obrazce, u které jsme si jisti, že nedochází k žádnému omezení, tedy je L 50 a pro měření nejvyššího stupně jasu je vhodné použít právě tento obrazec. Pokud musí být deklarován poměr jasu, provede se výběr obrazce jasu v nejjasnějším přednastavení. Je-li známo, že testovaný kus má vlastnosti ovládání jasu displeje, které neumožňují výběr optimálního dynamického testovacího obrazce nejvyššího stupně jasu bílého obrazu výše uvedeným výběrovým postupem, lze použít následující zjednodušený postup výběru. U displejů s úhlopříčkou stejnou jako nebo větší než 15,24 cm (6 palců) a menší než 30,48 cm (12 palců) se použije signál L 40 PeakLumMotion. U displejů s úhlopříčkou stejnou jako nebo větší než 30,48 cm (12 palců) se použije signál L 20 PeakLumMotion. Dynamický testovací obrazec nejvyššího dynamického stupně jasu bílého obrazu zvolený jedním z těchto postupů se deklaruje a použije pro účely zkoušky jasu. 1.2.5 Stanovení rozpětí ABC při řízení okolního osvětlení a latence působení funkce ABC Pro účely nařízení (EU) 2019/2021 se v prohlášení EEI uvádí přípustný příkon u funkce ABC v případě, že její vlastnosti při řízení splňují specifické požadavky na řízení jasu displeje při úrovni okolního osvětlení mezi 100 luxy a 12 luxy s výchozími body 60 luxů a 35 luxů. Pro shodu s regulací přípustného příkonu u funkce ABC musí změna jasu displeje mezi 100 luxy a 12 luxy okolního světla zajistit alespoň 20% snížení požadavku na příkon displeje. Dynamický testovací obrazec dynamického jasu „L“ použitý k posouzení shody řízení jasu funkcí ABC lze současně použít rovněž k posouzení shody snížení příkonu. U digitálních informačních displejů může platit mnohem širší rozsah řízení funkce ABC se změnou osvětlení a zde popsanou metodiku testů lze rozšířit, tak aby shromažďovala údaje pro budoucí revize nařízení. 1.2.5.1 Profilování latence funkce ABC Latencí řídící funkce ABC se rozumí časová prodleva mezi změnou okolního osvětlení snímanou detektorem funkce ABC a výslednou změnou jasu displeje testovaného kusu. Údaje z testů ukázaly, že tato prodleva může trvat až 60 sekund, a to je třeba při profilování řídící funkce ABC zohlednit. Pro odhad latence se 100luxový snímek (viz 1.2.5.2) při stabilním jasu displeje přepne na 60luxový snímek a zaznamená se časový interval potřebný k dosažení stabilní nižší úrovně jasu displeje. Při této nižší stabilní úrovni jasu se 60luxový snímek přepne na 100luxový snímek a zaznamená se časový interval potřebný k dosažení stabilní vyšší úrovně jasu displeje. Pro latenci se použije vyšší z těchto hodnot časového intervalu po případném přidání 10 sekund. Tato hodnota se uloží jako doba projekce prezentace pro každý snímek. 1.2.5.2 Ovládání osvětlení světelného zdroje Pro účely profilování funkce ABC se na testovaném kusu zobrazí dynamický obrazec pro testování nejvyššího stupně jasu bílého obrazu uvedený v bodě 1.2.4 tak, jak se jas světelného zdroje mění z bílé přes celou řadu šedých snímků s cílem simulovat změny okolního osvětlení. Pro účely řízení úrovně osvětlení se změní šedá transparentnost prvního snímku s cílem dosáhnout počátečního bodu profilování (např. 120 luxů) měřením úrovně luxů na luxmetru. Tento snímek se uloží a zkopíruje. Nastaví se nová úroveň šedé transparentnosti pro kopii do požadovaného výchozího bodu 100 luxů a snímek se uloží a zkopíruje. Celý proces se opakuje pro výchozí body 60 luxů, 35 luxů a 12 luxů. Lze sem přidat i černý (0 % průhlednost) snímek osvětlení pro účely symetrie zanášení dat do grafů a rovněž zkopírovat snímky výchozích bodů a vložit je ve vzestupném pořadí osvětlení až do opětovného dosažení 120 luxů. 1.2.5.3 Ovládání teploty chromatičnosti světelného zdroje Dalším požadavkem je nastavení teploty chromatičnosti pro bílý bod promítaného světla s cílem zajistit opakovatelnost zkušebních údajů, pokud se pro účely ověření použije jiný světelný zdroj projektoru. Pro tuto testovací metodiku je pro účely konzistentnosti s metodikou ABC v dřívějších testovacích standardech specifikována teplota chromatičnosti bílého bodu 2700 K ± 300 K. Tento bílý bod je snadno nastavitelný v jakékoli významné počítačové aplikaci pro vytváření snímků pomocí vhodné jednobarevné výplně (např. červená/oranžová) a úpravy transparentnosti. Pomocí těchto nástrojů lze bílý bod projektoru, který je za obvyklých okolností chladnější, upravit na doporučenou hodnotu 2700 K změnou transparentnosti vybrané barvy při současném měření teploty chromatičnosti pomocí jedné z funkcí luxmetru. Jakmile je dosaženo požadované teploty, aplikuje se na všechny snímky. 1.2.5.4 Záznam dat Během prezentace se měří a zaznamenává spotřeba energie, jas obrazovky a osvětlení čidla pro funkci ABC. Tyto údaje musí korelovat s časem. Je nezbytné zaznamenat výchozí body pro tři parametry, aby se dal vysledovat vztah mezi spotřebou energie, jasem obrazovky a osvětlením čidla pro funkci ABC. Mezi výchozími body lze vytvořit libovolný počet snímků pro účely vysoké granularity údajů v rámci omezení daných dobou trvání testu. U digitálního informačního displeje navrženého pro provoz ve velkém rozpětí okolních světelných podmínek lze provozní rozsah řízení jasu obrazovky displeje pomocí funkce ABC nastavit ručně ovladačem černé transparentnosti, který funguje na jednom promítaném snímku při nejvyšším stupni jasu bílého obrazu přednastaveném na požadovanou teplotu chromatičnosti. Z uživatelské nabídky se vybere doporučená přednastavená konfigurace digitálního informačního displeje pro širokou škálu provozních podmínek okolního osvětlení. Při stabilním bodu jasu displeje se promítaný snímek přepne z 0 % na 100 % černé transparentnosti s cílem stanovit dobu latence. Tyto údaje se poté použijí k nastavení kroků šedé transparentnosti z černé do bodu, kde už nedojde ke změně jasu displeje, s cílem stanovit provozní rozsah funkce ABC. Následně lze vytvořit prezentaci s granularitou nezbytnou k profilování tohoto rozsahu. 1.2.6 Měření jasu displeje Je-li zapnuta funkce ABC a na luxmetru je naměřena úroveň okolního osvětlení v hodnotě 100 luxů, musí testovaný kus zobrazovat vybraný obrazec nejvyššího stupně jasu bílého obrazu (viz 1.2.4) při stabilním jasu. Pro dosažení souladu s nařízením musí měření jasu potvrdit, že úroveň jasu displeje pro všechny kategorie displejů s výjimkou monitorů je 220 cd/m2 nebo více. U monitorů je vyžadována úroveň souladu 150 cd/m2 nebo vyšší. U displejů bez funkce ABC nebo u zařízení, která nepožadují toleranci pro tuto funkci, lze provádět měření s vynecháním části nastavení testu týkající se okolního osvětlení. U displejů, které mají v rámci konstrukčního záměru deklarovaný nejvyšší stupeň jasu bílého obrazu při normální konfiguraci nižší než požadavek na shodu 220 cd/m2 nebo případně 150 cd/m2, se provede další měření nejvyššího stupně jasu bílého obrazu v přednastavené konfiguraci zobrazení, která vykazuje nejvyšší stupeň jasu bílého obrazu. Pro účely souladu s nařízením musí být vypočítaný poměr měření nejvyššího stupně jasu bílého obrazu při normálním zobrazování a nejvyššího možného stupně jasu bílého obrazu 65 % nebo vyšší. Tato hodnota je deklarována jako „poměr jasu“. U testovaných kusů vybavených funkcí ABC, kterou lze vypnout, se provede další test shody v normální konfiguraci. Při naměřených podmínkách okolního osvětlení 100 luxů se zobrazí stabilizovaný obrazec nejvyššího stupně jasu bílého obrazu. Je třeba potvrdit, že požadavek na příkon testovaného kusu měřený se zapnutou funkcí ABC je stejný nebo nižší než požadavek na příkon měřený při stabilizovaném jasu s vypnutou funkcí ABC. Jestliže naměřený příkon není stejný, použije se pro příkon v zapnutém stavu režim, který poskytuje nejvyšší naměřený příkon. 1.2.7 Měření příkonu v zapnutém stavu U každého systému napájení testovaného kusu uvedeného níže se příkon SDR měří při normální konfiguraci pomocí HD verze desetiminutového souboru „SDR dynamic video power test“, pokud není kompatibilita vstupního signálu omezena na SD. Je třeba potvrdit, že zdrojový soubor a vstupní rozhraní testovaného kusu jsou schopny zajistit plnou úroveň černé a bílé barvy u video dat. Jakékoli zvýšení úrovně rozlišení HD videa na nativní rozlišení displeje testovaného kusu musí zpracovat testovaný kus, a nikoli externí zařízení, pokud to testovaný kus umožňuje. Pokud se k dosažení zvýšení na nativní rozlišení testovaného kusu musí použít externí zařízení, pak se zaznamenají podrobnosti o daném zařízení a jeho rozhraní s testovaným kusem. Udávaný příkon je průměrný příkon stanovený během přehrávání celého desetiminutového souboru. Příkon HDR se tam, kde se tato funkce používá, měří pomocí dvou pětiminutových souborů HDR „HDR-HLG power“ a „HDR-HDR10 power“. Pokud některý z těchto režimů HDR není podporován, musí se příkon HDR deklarovat v podporovaném režimu. Vlastnosti zkušebního vybavení a zkušební podmínky, které jsou podrobně specifikovány v příslušných normách, se vztahují na všechny zkoušky příkonu. Zahřívání produktu s moderní technologií displeje testovaného kusu není třeba prodlužovat a nejvhodnější je provést je pomocí dynamického testovacího obrazce dynamického nejvyššího stupně jasu bílého obrazu uvedeného výše v oddíle 1.2.4. Pokud jsou odečty příkonu stabilní a testovaný kus zobrazuje tento obrazec, lze zahájit měření příkonu pomocí zkušebních souborů dynamického videa SDR a HDR. Pokud je produkt vybaven funkcí ABC, musí být vypnuta. Pokud ji vypnout nelze, musí být produkt testován při okolním osvětlení 100 luxů za podmínek popsaných výše v oddíle 1.2.5. U testovaných kusů určených k použití ve střídavé elektrické síti, včetně těch, které používají standardizovaný stejnosměrný vstup, ale s vnějším napájecím zdrojem (EPS) dodávaným v balení s testovaným kusem, se příkon v zapnutém stavu měří v místě napájení střídavým elektrickým proudem.
Pro účely této metodiky platí následující požadavky: Plně nabitá baterie: bod v průběhu nabíjení, ve kterém podle pokynů výrobce, podle indikátoru nebo na základě časového období již není třeba produkt dále nabíjet. Provede se vizuální profilování tohoto bodu pro pozdější referenci společně s grafickým znázorněním nabíjecího protokolu měřiče příkonu provedeným na základě měření příkonu s jednosekundovou granularitou v období 30 minut před dosažením bodu plného nabití a po něm. Plně vybitá baterie: bod v zapnutém stavu, kdy je testovaný kus odpojen od externího zdroje napájení a kdy se displej automaticky vypne (nikoli prostřednictvím funkcí automatického pohotovostního režimu) nebo přestane fungovat při zobrazování obrazu. Pokud není k dispozici žádný indikátor nebo není uvedena doba nabíjení, musí být baterie zcela vybita. Poté musí být baterie znovu nabita, přičemž budou vypnuty všechny funkce displeje ovládané uživatelem. Automaticky se zaznamená příkon vztažený k času s granularitou dat, která nebude nižší než jedno čtení za sekundu. Pokud záznam ukazuje zahájení udržovacího režimu baterie s nízkou spotřebou energie nebo začátek doby s velmi nízkou spotřebou energie s rozloženými výboji energie, bude za základní dobu nabíjení považována doba zaznamenaná od začátku nabíjecího cyklu baterie do tohoto bodu. Příprava baterie: všechny nepoužité lithium-ionové baterie musí být před provedením prvního testu na testovaném kuse jednou plně nabity a plně vybity. Všechny ostatní chemické/technologické typy nepoužitých baterií musí být před provedením prvního testu na testovaném kuse třikrát plně nabity a plně vybity. Metoda Nastavte testovaný kus na veškeré relevantní testování popsané v tomto dokumentu metodiky testování. Při volbě střídavého nebo stejnosměrného proudu za účelem deklarace měření příkonu použijte upozornění týkající se napájení uvedená výše. Všechny dynamické testovací sekvence zahrnující měření příkonu pro účely zajištění souladu s nařízením a deklarace se provádějí při plném nabití baterie produktu a s odpojeným externím zdrojem napájení. Stav plného nabití se potvrdí grafem záznamu profilu nabíjení měřiče příkonu. Produkt je třeba přepnout do požadovaného režimu měření a okamžitě spustit sekvenci dynamického testování. Po dokončení sekvence dynamického testování je třeba produkt vypnout a zahájit zaznamenávanou nabíjecí sekvenci. Když profil záznamu nabíjení ukazuje plně nabitý stav, používá se k výpočtu příkonu, který se má zaznamenat pro účely požadavku nařízení, průměrný příkon zaznamenaný od zaprotokolovaného začátku nabíjení do zaprotokolovaného začátku plně nabitého stavu. Pohotovostní režim, pohotovostní režim při připojení na síť a vypnutý stav (v příslušných případech) budou vyžadovat dlouhou dobu nabíjení baterie, aby byla zajištěna dobrá opakovatelnost dat z průměrného příkonu při dobíjení (např. 48 hodin pro vypnutý stav nebo pohotovostní režim a 24 hodin pro pohotovostní režim při připojení na síť). Pro měření jasu a profilování jasu při funkci ABC může externí zdroj napájení zůstat připojen. Pro test snížení příkonu funkce ABC musí být příslušná sekvence dynamického nejvyššího stupně jasu nepřetržitě přehrávána po dobu 30 minut při okolním osvětlení 12 luxů. Baterie musí být okamžitě znovu nabita a musí být zaznamenán průměrný příkon. Totéž se opakuje při okolním osvětlení 100 luxů, přičemž rozdíl mezi průměrným příkonem při dobíjení musí být potvrzen jako 20 % nebo vyšší. Pro deklaraci o příkonu v režimu SDR musí být příslušná desetiminutová sekvence měření dynamického příkonu SDR přehrána třikrát po sobě a musí být zaznamenán průměrný požadavek na dobití baterie (P measured (SDR) = dobití energie / celková doba přehrávání). Pro deklaraci o příkonu v režimu HDR musí být každý ze dvou pětiminutových souborů měření dynamického příkonu HDR přehrán třikrát rychle po sobě a musí být zaznamenán průměrný požadavek na dobití baterie (P measured (HDR) = dobití energie / celková doba přehrávání). 1.2.8 Měření spotřeby energie v režimu s nízkou spotřebou a v režimu „vypnuto“ Zkušební vybavení a zkušební podmínky, které jsou podrobně specifikovány v příslušných normách, se vztahují na všechny zkoušky příkonu v režimu s nízkou spotřebou a v režimu „vypnuto“. Platí upozornění týkající se měření střídavého nebo stejnosměrného proudu uvedená v bodě 1.2.7 výše a případně je nutno použít speciální testovací postup pro displeje napájené bateriemi podle bodu 1.2.7. |
5) |
příloha IV se mění takto:
|
(*1) Testovaný kus
PŘÍLOHA VI
Přílohy I, III a IV nařízení (EU) 2019/2022 se mění takto:
1) |
v příloze I se doplňuje nový bod 19, který zní:
|
2) |
příloha III se mění takto:
|
3) |
příloha IV se mění takto:
|
PŘÍLOHA VII
Přílohy I, III, IV a VI nařízení (EU) 2019/2023 se mění takto:
1) |
v příloze I se doplňuje nový bod 29, který zní:
|
2) |
příloha III se mění takto:
|
3) |
příloha IV se mění takto:
|
4) |
V příloze VI se písmeno h) nahrazuje tímto:
|
(*1) V případě zkoušení tří dalších kusů podle bodu 4 se zjištěnou hodnotou rozumí aritmetický průměr hodnot zjištěných u těchto tří dalších kusů.“
PŘÍLOHA VIII
Přílohy I, III a IV nařízení (EU) 2019/2024 se mění takto:
1) |
bod 22 přílohy I se nahrazuje tímto:
|
2) |
příloha III se mění takto:
|
3) |
příloha IV se mění takto:
|