(EU) 2021/240Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/240 ze dne 10. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro technickou podporu

Publikováno: Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 1-16 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 10. února 2021 Autor předpisu: Evropský parlament; Rada Evropské unie
Platnost od: 19. února 2021 Nabývá účinnosti: 19. února 2021
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
 Obsah   Tisk   Export  Skrýt přehled   Celkový přehled   Skrýt názvy Zobrazit názvy  

Provádí předpisy

12016E175; 12016E197;

Oblasti

Věcný rejstřík


18.2.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 57/1


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/240

ze dne 10. února 2021,

kterým se zřizuje Nástroj pro technickou podporu

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 175 třetí pododstavec a čl. 197 odst. 2 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Výboru regionů (2),

v souladu s řádným legislativním postupem (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

V souladu s články 120 a 121 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) mají členské státy směrovat své hospodářské politiky tak, aby v rámci hlavních směrů, které určí Rada, přispívaly k dosahování cílů Unie. Článek 148 Smlouvy o fungování EU po členských státech vyžaduje, aby prováděly politiky zaměstnanosti, které zohledňují hlavní zásady zaměstnanosti vypracované Radou. Koordinace hospodářských politik členských států je tedy záležitostí společného zájmu.

(2)

Článek 175 Smlouvy o fungování EU mimo jiné vyžaduje po členských státech, aby koordinovaly své hospodářské politiky tak, aby dosahovaly cílů hospodářské, sociální a územní soudržnosti uvedených v článku 174 Smlouvy o fungování EU.

(3)

Rozšíření onemocnění COVID-19 začátkem roku 2020 změnilo hospodářské a sociální vyhlídky na nadcházející roky v Unii i v celém světě. V Unii vyvstaly nové priority spojené s krizí, které se konkrétně zaměřují na oživení a odolnost. Tyto priority vyžadují rychlou a koordinovanou reakci ze strany Unie, díky níž bude možné čelit hospodářským, sociálním a zdravotním důsledkům pro členské státy a zmírnit sociální a hospodářské dopady. Hospodářské důsledky krize způsobené onemocněním COVID-19 tvrdě dopadají zejména na ženy. Krize způsobená onemocněním COVID-19 a také předchozí hospodářská a finanční krize ukazují, že budování silných a odolných ekonomik a finančních systémů postavených na pevných a udržitelných hospodářských a sociálních strukturách členským státům pomáhá účinněji reagovat na otřesy a rychleji překonávat jejich dopady. Rovněž se zřetelně ukázalo, jak je nezbytné, aby byly zdravotnické systémy, základní veřejné služby a účinné mechanismy sociální ochrany připraveny. Udržitelné, inteligentní a sociálně odpovědné reformy a investice zaměřené na růst, zdravá fiskální politika a tvorba kvalitních pracovních míst v reakci na nové výzvy a řešení strukturálních nedostatků ekonomik a posílení ekonomické odolnosti budou tudíž nezbytné pro to, aby se ekonomika a společnost vrátily na cestu udržitelného oživení a aby se překonaly hospodářské, sociální a územní rozdíly v Unii. Toho by se mělo dosáhnout v zájmu dobrých životních podmínek občanů Unie a v souladu s příslušnými zásadami základních práv.

(4)

Nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/825 (4) byl zaveden program na podporu strukturálních reforem na období 2017–2020 s rozpočtem ve výši 142 800 000 EUR v okamžiku přijetí. Program na podporu strukturálních reforem byl zaveden s cílem posílit kapacitu členských států pro přípravu a provádění správních a strukturálních reforem zaměřených na udržení růstu, mimo jiné prostřednictvím pomoci vedoucí k účinnému a účelnému využívání finančních prostředků Unie. Technickou podporu v rámci programu na podporu strukturálních reforem poskytuje Komise na žádost členského státu a tato podpora může pokrývat širokou škálu oblastí politik. Toto nařízení je koncipováno jako pokračování tohoto programu, který je členskými státy vnímán kladně, s tím, že je náležitě přizpůsoben.

(5)

Členské státy využívají technickou podporu v rámci programu na podporu strukturálních reforem stále více. Proto by měl být prostřednictvím tohoto nařízení zřízen Nástroj pro technickou podporu, který by nadále podporoval členské státy při provádění reforem a značně tuto podporu posílil (dále jen „nástroj“).

(6)

Na úrovni Unie je evropský semestr pro koordinaci hospodářských politik rámcem, který určuje výzvy a priority vnitrostátních reforem a sleduje provádění těchto priorit. Na podporu uvedených priorit v rámci evropského semestru vypracovávají členské státy rovněž své vlastní vnitrostátní víceleté investiční strategie. Uvedené strategie jsou předkládány souběžně s každoročními národními programy reforem jakožto prostředek, jak vymezit a koordinovat priority, jež mají být podpořeny vnitrostátními či unijními finančními prostředky. Tyto strategie by také měly sloužit jako prostředek k soudržnému využívání finančních prostředků Unie a k maximalizaci přidané hodnoty finanční podpory, jež se poskytuje především z programů podporovaných Unií v rámci evropských strukturálních fondů a fondů soudržnosti a z jiných programů. Pokud jde o výzvy určené v rámci evropského semestru, měl by nástroj jednoznačnou přidanou hodnotu, neboť má členským státům pomáhat posílit jejich kapacitu k účinnějšímu plnění doporučení pro jednotlivé země.

(7)

Vzhledem k Zelené dohodě pro Evropu jakožto strategii růstu Unie a k realizaci závazků Unie za účelem provádění Pařížské dohody o změně klimatu a cílů udržitelného rozvoje OSN přispěje nástroj k provádění Zelené dohody pro Evropu, k začleňování akcí v oblasti klimatu a k dosažení celkového cíle 30 % výdajů z rozpočtu Unie na podporu cílů v oblasti klimatu a k ambici poskytnout 7,5 % ročních výdajů v rámci víceletého finančního rámce na cíle v oblasti biologické rozmanitosti od roku 2024 a 10 % v letech 2026 a 2027, přičemž se zohlední stávající překrývání cílů v oblasti klimatu a v oblasti biologické rozmanitosti. Příslušné akce by měly být identifikovány během přípravy a provádění nástroje a přehodnocovány v rámci příslušných hodnocení a přezkumů. Nástroj by měl rovněž řešit širší environmentální a sociální výzvy v Unii, včetně ochrany přírodního kapitálu, zachování biologické rozmanitosti, podpory oběhového hospodářství a energetické transformace, v souladu s Agendou pro udržitelný rozvoj 2030. Nástroj by měl rovněž podporovat digitální transformaci a přispívat k vytvoření jednotného digitálního trhu.

(8)

Obecným cílem nástroje by měla být podpora hospodářské, sociální a územní soudržnosti Unie tím, že bude napomáhat úsilí členských států o provádění reforem. To je nezbytné pro povzbuzení veřejných a soukromých investic, podporu udržitelného a spravedlivého hospodářského a sociálního oživení a konvergence, dosažení odolnosti, snížení chudoby a nerovnosti, podporu rovnosti žen a mužů, zvýšení konkurenceschopnosti, účinné řešení výzev stanovených v přijatých doporučeních pro jednotlivé země a provádění práva Unie. Rovněž je to nezbytné pro povzbuzení úsilí členských států, aby se posílila jejich institucionální a správní kapacita a soudní rámec, a to i na regionální a místní úrovni, a jejich úsilí o naplňování cílů politik, které usnadní sociálně inkluzivní, zelenou a digitální transformaci v souladu s Pařížskou dohodou o změně klimatu, s cíli Unie v oblasti klimatu a energetiky do roku 2030 a s cílem klimatické neutrality do roku 2050, cíli OSN v oblasti udržitelného rozvoje a evropským pilířem sociálních práv.

(9)

Specifickými cíli nástroje by měla být pomoc vnitrostátním orgánům v jejich úsilí o navrhování, vypracovávání a provádění reforem a o vypracování, změny, provádění a revize plánů pro oživení a odolnost podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 (5), mimo jiné prostřednictvím výměny osvědčených postupů, vhodných postupů a metodik, zapojení zúčastněných stran, je-li to vhodné, a účinnějšího a účelnějšího řízení lidských zdrojů.

(10)

Za účelem pomoci členským státům při navrhování, vypracovávání a provádění reforem ve všech klíčových hospodářských a společenských oblastech, by Komise měla i nadále poskytovat technickou podporu na žádost členského státu, a to v široké škále oblastí politiky, včetně oblastí souvisejících s řízením veřejných financí a aktiv, institucionální a správní reformou, reformou soudnictví, podnikatelským prostředím, finančním sektorem a zlepšováním finanční gramotnosti, trhy s produkty, službami a pracovní silou, vzděláváním a odbornou přípravou, rovností žen a mužů, udržitelným rozvojem, veřejným zdravím, sociálním zabezpečením a péčí a s kapacitami pro včasné odhalování a koordinovanou reakci. Zvláštní důraz by měl být kladen na akce, které podporují zelenou a digitální transformaci. Nástroj by měl rovněž podporovat přípravu na členství v eurozóně.

(11)

Toto nařízení stanoví finanční krytí nástroje, které má pro Evropský parlament a Radu během ročního rozpočtového procesu představovat hlavní referenční částku ve smyslu Interinstitucionální dohody ze dne 16. prosince 2020 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o rozpočtové kázni, spolupráci v rozpočtových záležitostech a řádném finančním řízení, jakož i o nových vlastních zdrojích, včetně plánu zavádění nových vlastních zdrojů (6). Roční prostředky by měly být schváleny Evropským parlamentem a Radou v rámci ročního rozpočtového procesu v mezích víceletého finančního rámce, při zohlednění poptávky po nástroji.

(12)

Aby bylo možno vyhovět dodatečným potřebám v rámci nástroje, měly by mít členské státy možnost převést do rozpočtu nástroje zdroje programované v rámci sdíleného řízení z fondů Unie a převést zpět zdroje nepřidělené na závazky v souladu s nařízením o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu plus, Fondu soudržnosti, Fondu pro spravedlivou transformaci a Evropském námořním, rybářském a akvakulturním fondu a finančními pravidly pro tyto fondy a pro Azylový a migrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro správu hranic a víza. Převedené zdroje by měly být čerpány v souladu s pravidly tohoto nástroje a měly by být použity výhradně ve prospěch dotčeného členského státu. Komise by měla tomuto členskému státu poskytnout zpětnou vazbu ohledně využití převedených zdrojů.

(13)

Aby byly uspokojeny další potřeby v rámci nástroje, měl by mít členský stát možnost požádat o dodatečnou technickou podporu a měl by uhradit náklady související s poskytnutím této dodatečné podpory. Tyto platby by měly představovat vnější účelově vázané příjmy v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (7) (dále jen „finanční nařízení“) a měly by být použity výhradně ve prospěch daného členského státu.

(14)

Technická podpora by měla být poskytována na požádání tak, aby podporovala provádění reforem uskutečňovaných z podnětu členských států, reforem souvisejících s procesy správy ekonomických záležitostí, zejména reforem účinně provádějících doporučení pro jednotlivé země, nebo akce týkající se provádění práva Unie a reforem souvisejících s prováděním ekonomických ozdravných programů. Nástroj by měl rovněž poskytovat technickou podporu při přípravě, změnách, provádění a revizích plánů pro oživení a odolnost podle nařízení (EU) 2021/241.

(15)

V souladu s pravidly a praxí již existujícími v rámci programu na podporu strukturálních reforem by měl být zaveden zjednodušený postup pro předkládání žádostí o technickou podporu. Z tohoto důvodu by členské státy měly žádosti podávat do 31. října, není-li stanoveno jinak v dodatečných specializovaných výzvách k podání žádostí. Měla by se stanovit vhodná kritéria pro analýzu žádostí předložených členskými státy, přičemž je třeba respektovat všeobecnou zásadu rovného zacházení, řádného finančního řízení a transparentnosti. Tato kritéria by měla zohledňovat naléhavost, vážnost a rozsah problémů, jakož i potřeby podpory zjištěné v oblastech politiky, v nichž se technická podpora plánuje. Komise by měla v reakci na konkrétní nově vzniklé potřeby členských států zorganizovat dodatečné specializované výzvy, a to prioritně i pro účely přípravy, změn, provádění a revize plánů pro oživení a odolnost podle nařízení (EU) 2021/241.

(16)

Členské státy by před podáním žádosti o technickou podporu měly mít možnost případně provádět konzultace s příslušnými zúčastněnými stranami, jako jsou místní a regionální orgány, sociální partneři a občanská společnost, v souladu s vnitrostátními právními předpisy a postupy.

(17)

Rovněž by měl být stanoven obsah plánů spolupráce a podpory uvádějících podrobnosti o opatřeních pro poskytování technické podpory členským státům. K tomu účelu by plánovaná opatření technické podpory a související odhadovaný celkový finanční příspěvek měly zohledňovat akce a činnosti financované z fondů nebo programů Unie.

(18)

Pro účely dovozování odpovědnosti a transparentnosti a zajištění zviditelnění činnosti Unie by Komise měla za určitých podmínek, jejichž cílem je ochrana citlivých informací, předat plány spolupráce a podpory současně Evropskému parlamentu a Radě. Komise by měla mít možnost provádět komunikační činnosti. Komise by měla na svých internetových stránkách zveřejnit seznam schválených žádostí o technickou podporu.

(19)

S cílem zajistit větší transparentnost, pokud jde o odborné podněty v rámci vnitrostátního rozhodování, by Komise měla zřídit jednotnou veřejnou on-line databázi, jejímž prostřednictvím by v souladu s použitelnými pravidly a na základě konzultace s dotčenými členskými státy měla mít možnost zveřejňovat konečné studie nebo zprávy, které byly vypracovány v rámci způsobilých akcí. Za účelem ochrany citlivých a důvěrných informací týkajících se jejich veřejných zájmů by měly mít členské státy v odůvodněných případech možnost požádat Komisi, aby tyto dokumenty nezveřejnila bez jejich předchozího souhlasu.

(20)

Měla by být přijata ustanovení o provádění nástroje, zejména pokud jde o způsoby řízení, formy financování opatření technické podpory a obsah pracovních programů, které by měly být přijaty prostřednictvím prováděcích aktů. Vzhledem k tomu, jak je důležité podporovat úsilí vnitrostátních orgánů při prosazování a provádění reforem, je třeba povolit míru spolufinancování grantů až do výše 100 % způsobilých nákladů. Aby bylo možné technickou podporu rychle uvolnit, mělo by být přijato ustanovení o přijímání zvláštních opatření na omezené období. Za tímto účelem by měla být pro zvláštní opatření vyhrazena omezená částka rozpočtu v rámci pracovního programu nástroje, která nepřesáhne 30 % ročního přídělu.

(21)

K zajištění účinného a soudržného přidělování prostředků z rozpočtu Unie a dodržování zásady řádného finančního řízení by akce podle tohoto nařízení měly být v souladu s probíhajícími programy Unie a měly by je doplňovat. Je však třeba zabránit dvojímu financování týchž výdajů. Za účelem zabránění zdvojování nebo překrývání by Komise a vnitrostátní orgány měly ve všech fázích procesu zajistit zejména účinnou koordinaci, aby byla zajištěna konzistentnost, soudržnost, doplňkovost a synergie mezi zdroji financování, včetně financování technické pomoci.

(22)

Podle bodů 22 a 23 interinstitucionální dohody ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů (8) by měl být nástroj hodnocen na základě informací shromážděných v souladu se zvláštními požadavky na monitorování a zároveň zamezit administrativní zátěži, zejména pro členské státy, a nadměrné regulaci. Tyto požadavky by měly v příslušných případech zahrnovat měřitelné ukazatele jakožto základ pro hodnocení toho, jaké má nástroj účinky v praxi.

(23)

Komise by měla předložit současně Evropskému parlamentu a Radě výroční zprávu o provádění tohoto nařízení. Kromě toho by mělo být provedeno nezávislé hodnocení v polovině období zaměřené na dosažení cílů nástroje, účinnost využívání jeho zdrojů a jeho přidanou hodnotu. V této souvislosti by měl mít Evropský parlament možnost vyzvat Komisi, aby se zúčastnila výměny názorů s příslušným výborem Evropského parlamentu, s cílem projednat výroční zprávu a provádění nástroje. Dlouhodobý dopad tohoto nástroje by pak měl být vyhodnocen při nezávislém hodnocení ex post.

(24)

Měly by být stanoveny pracovní programy pro provádění technické podpory. Za účelem zajištění jednotných podmínek k provedení tohoto nařízení by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Na toto nařízení se vztahují horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU. Tato pravidla jsou uvedena ve finančním nařízení. Stanoví zejména postup pro sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, zadávání veřejných zakázek, cen a nepřímého plnění a dále stanoví kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU rovněž zahrnují obecný režim podmíněnosti pro ochranu rozpočtu Unie.

(25)

V souladu s finančním nařízením, nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 (9) a nařízeními Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 (10), (Euratom, ES) č. 2185/96 (11) a (EU) 2017/1939 (12) mají být finanční zájmy Unie chráněny prostřednictvím přiměřených opatření, včetně opatření týkajících se prevence, odhalování, nápravy a vyšetřování nesrovnalostí včetně podvodů, zpětného získávání ztracených, neoprávněně vyplacených či nesprávně použitých finančních prostředků a případného ukládání správních sankcí. Zejména má Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) v souladu s nařízeními (Euratom, ES) č. 2185/96 a (EU, Euratom) č. 883/2013 pravomoc provádět správní vyšetřování, včetně kontrol a inspekcí na místě s cílem zjistit, zda nedošlo k podvodu, korupci nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu nebo ohrožujícímu finanční zájmy Unie. V souladu s nařízením (EU) 2017/1939 má Úřad evropského veřejného žalobce pravomoc vyšetřovat a stíhat trestné činy poškozující nebo ohrožující finanční zájmy Unie, jak je stanoveno ve směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 (13). V souladu s finančním nařízením mají všechny osoby nebo subjekty, kterým jsou poskytovány finanční prostředky Unie, plně spolupracovat na ochraně finančních zájmů Unie, udělit Komisi, OLAFu, Účetnímu dvoru a v případě členských států účastnících se posílené spolupráce podle nařízení (EU) 2017/1939 Úřadu evropského veřejného žalobce nezbytná práva a potřebný přístup a zajistit, aby rovnocenná práva udělily i třetí osoby podílející se na vynakládání finančních prostředků Unie.

(26)

Jelikož cílů tohoto nařízení nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy, ale spíše jich, z důvodu rozsahu nebo účinků tohoto návrhu, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(27)

Tímto nařízením by nemělo být dotčeno pokračování ani změny opatření podpory schválených Komisí ke dni 31. prosince 2020 na základě nařízení (EU) 2017/825 nebo jiného aktu Unie, který by se na takovou pomoc vztahoval. Opatření schválená podle nařízení (EU) 2017/825 by proto měla zůstat v platnosti. Za tímto účelem by mělo být rovněž přijato přechodné ustanovení.

(28)

Aby bylo možné co nejrychleji začít uplatňovat opatření stanovená v tomto nařízení, mělo by toto nařízení vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

KAPITOLA I

OBECNÁ USTANOVENÍ

Článek 1

Předmět

Tímto nařízením se zřizuje Nástroj pro technickou podporu (dále jen „nástroj“).

Toto nařízení stanoví obecný cíl a specifické cíle nástroje, rozpočet nástroje na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027, formy financování Unií a pravidla pro poskytování tohoto financování.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1)

„technickou podporou“ opatření, jež pomáhají vnitrostátním orgánům provádět institucionální, správní a strukturální reformy, které jsou udržitelné a zvyšují odolnost, posilují hospodářskou, sociální a územní soudržnost a podporují veřejnou správu při přípravě udržitelných investic zvyšujících odolnost;

2)

„vnitrostátním orgánem“ jeden nebo více orgánů veřejné moci na vládní úrovni, včetně orgánů na regionální a místní úrovni, jakož i organizace členských států ve smyslu čl. 2 bodu 42 finančního nařízení, které spolupracují v partnerském duchu v souladu s institucionálním a právním rámcem členských států;

3)

„fondy Unie“ Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci, Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond, Azylový a migrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro správu hranic a víza;

4)

„mezinárodní organizací“ organizace ve smyslu článku 156 finančního nařízení a organizace rovněž považované za takovou organizaci podle uvedeného článku;

5)

„evropským semestrem pro koordinaci hospodářských politik“ nebo „evropským semestrem“ proces stanovený v článku 2-a nařízení Rady (ES) č. 1466/97 (14);

6)

„doporučeními pro jednotlivé země“ doporučení Rady určená každému členskému státu v souladu s čl. 121 odst. 2 a čl. 148 odst. 4 Smlouvy o fungování EU v souvislosti s evropským semestrem.

Článek 3

Obecný cíl

Obecným cílem nástroje je přispívat k hospodářské, sociální a územní soudržnosti Unie podporou členských států v jejich úsilí při provádění reforem. To je nezbytné k podpoře investic, zvýšení konkurenceschopnosti a dosažení udržitelné hospodářské a sociální konvergence, odolnosti a oživení. Je to rovněž nezbytné k podpoře úsilí členských států posílit jejich institucionální a správní kapacity, a to i na regionální a místní úrovni, k usnadnění sociálně inkluzivní, zelené a digitální transformace, k účinnému řešení výzev stanovených v doporučeních pro jednotlivé země a k provádění práva Unie.

Článek 4

Specifické cíle

K dosažení obecného cíle uvedeného v článku 3 stanoví nástroj specifické cíle, které pomáhají vnitrostátním orgánům zlepšit jejich kapacity pro:

a)

navrhování, vypracovávání a provádění reforem;

b)

vypracovávání, změny, provádění a revidování plánů pro oživení a odolnost podle nařízení (EU) 2021/241.

Tyto specifické cíle jsou sledovány v úzké spolupráci s dotčenými členskými státy, mimo jiné výměnou osvědčených postupů, procesů a metodik, případně zapojením zúčastněných stran, a účinnějším a účelnějším řízením lidských zdrojů.

Článek 5

Oblast působnosti

Specifické cíle uvedené v článku 4 se vztahují na oblasti politiky týkající se soudržnosti, konkurenceschopnosti, vzdělávání, produktivity, výzkumu a inovací, inteligentního, spravedlivého, udržitelného a inkluzivního růstu, zaměstnanosti a investic, se zvláštním důrazem na akce, které podporují digitální a spravedlivou zelenou transformaci, a zaměří se zejména na jednu nebo více z těchto oblastí:

a)

správu veřejných financí a aktiv, rozpočtový proces zahrnující sestavování rozpočtu s ohledem na životní prostředí a rovnost žen a mužů, makrofiskální rámec, řízení dluhu a likvidity, výdajovou a daňovou politiku, dodržování daňových předpisů, správu příjmů a celní unii, jakož i boj proti agresivnímu daňovému plánování, daňové podvody, daňové úniky a vyhýbání se daňovým povinnostem;

b)

institucionální reformu a účinnou a funkční veřejnou správu orientovanou na služby a elektronickou veřejnou správu, zjednodušení pravidel a postupů, audity, posílení kapacity pro čerpání fondů Unie, podporu správní spolupráce, účinné záruky právního státu, reformu soudních systémů, posilování kapacit orgánů pro hospodářskou soutěž a antimonopolních orgánů, posílení finančního dohledu a posílení boje proti podvodům, korupci a praní peněz;

c)

podnikatelské prostředí, včetně malých a středních podniků, samostatně výdělečně činných osob, podnikatelů a podniků sociální ekonomiky, reindustrializaci a přemístění výroby do Unie, rozvoj soukromého sektoru, trhy produktů a služeb, veřejné a soukromé investice, včetně investic do fyzické a virtuální infrastruktury, předkladatele projektů a školicí střediska, účast veřejnosti v podnicích, procesy privatizace, obchod a přímé zahraniční investice, hospodářskou soutěž a účelné a transparentní zadávání veřejných zakázek, udržitelný rozvoj odvětví a podporu výzkumu, inovací a digitalizace;

d)

vzdělávání, celoživotní učení a odbornou přípravu, profesní vzdělávání a odbornou přípravu, politiky zaměřené na mládež, politiky trhu práce, včetně sociálního dialogu, pro vytváření pracovních míst, zvýšenou účast nedostatečně zastoupených skupin na trhu práce, zvyšování kvalifikace a rekvalifikace, zejména digitálních dovedností, mediální gramotnost, aktivní občanství, aktivní stárnutí, rovnost žen a mužů, civilní ochranu, politiku v oblasti kontroly hranic a migrace, podporu sociálního začleňování a boj proti chudobě, příjmové nerovnosti a veškerým formám diskriminace;

e)

přístupnou, cenově dostupnou a odolnou veřejnou zdravotní péči, systémy sociálního zabezpečení, péči a sociální ochranu a péči o děti;

f)

politiky pro zmírňování změny klimatu, digitální a spravedlivou zelenou transformaci, řešení v oblasti elektronické veřejné správy, elektronické zadávání veřejných zakázek, konektivitu, přístup k údajům a jejich správu, řešení ochrany údajů, elektronické učení, využívání řešení založených na umělé inteligenci, environmentální pilíř udržitelného rozvoje a ochrany životního prostředí, akce v oblasti klimatu, dopravu a mobilitu, podporu oběhového hospodářství, energetické účinnosti a účinného využívání zdrojů a obnovitelných zdrojů energie, dosažení energetické diverzifikace, řešení energetické chudoby a zajištění energetické bezpečnosti, ochranu půdy a biologické rozmanitosti v oblasti zemědělství, rybolov a udržitelný rozvoj venkovských, odlehlých a ostrovních oblastí;

g)

politiky týkající se finančního sektoru a regulace, včetně finanční gramotnosti, finanční stability, přístupu k finančním prostředkům a úvěrování reálné ekonomiky, zejména v případě malých a středních podniků, samostatně výdělečných osob a podnikatelů;

h)

tvorbu, poskytování a sledování kvality údajů a statistik;

i)

přípravu na členství v eurozóně; a

j)

včasné odhalování značných rizik pro veřejné zdraví nebo bezpečnost a koordinovanou reakci na ně a zajišťování kontinuity činností a služeb pro základní veřejnoprávní a soukromoprávní instituce a odvětví.

Článek 6

Rozpočet

1.   Finanční krytí pro provádění tohoto nástroje na období od 1. ledna 2021 do 31. prosince 2027 činí 864 000 000 EUR v běžných cenách.

2.   Finanční krytí pro tento nástroj může rovněž pokrývat výdaje související s přípravou, monitorováním, kontrolou, auditem a hodnocením činností, které jsou nezbytné pro řízení nástroje a dosahování jeho cílů, zejména studie, zasedání odborníků, informační a komunikační činnosti, včetně institucionální komunikace o politických prioritách Unie, pokud souvisejí s cíli tohoto nařízení, výdaje spojené se sítěmi informačních technologií se zaměřením na zpracování a výměnu informací, včetně nástrojů informačních technologií na úrovni organizace, a všechny ostatní výdaje na technickou a správní pomoc, které Komise vynaloží na řízení tohoto nástroje. Výdaje mohou rovněž pokrývat náklady na další podpůrné činnosti, jako například kontrolu kvality a monitorování technické podpory projektů na místě a náklady na vzájemné poradenství a odborníky pro posuzování a provádění strukturálních reforem.

3.   Kromě finančního krytí uvedeného v odstavci 1 mohou být zdroje přidělené členským státům v rámci sdíleného řízení na jejich žádost, a v souladu s podmínkami a postupy stanovenými v nařízení o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu plus, Fondu soudržnosti, Fondu pro spravedlivou transformaci a Evropském námořním, rybářském a akvakulturním fondu a finančními pravidly pro tyto fondy a pro Azylový a migrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro správu hranic a víza, převedeny do nástroje pro účely financování jasně určených žádostí o technickou podporu, a převedeny zpět, pokud nebyly přiděleny. Uvedené zdroje se použijí výlučně ve prospěch členského státu, který požádal o převod, a to i na regionální a místní úrovni.

Článek 7

Platby za dodatečnou technickou podporu

1.   Kromě technické podpory kryté z rozpočtu podle článku 6 mohou členské státy požádat o dodatečnou technickou podporu v rámci nástroje, pokud uhradí náklady související s poskytnutím této dodatečné podpory.

2.   Platby uskutečněné členským státem na základě odstavce 1 tohoto článku představují vnější účelově vázané příjmy stanovené v základním právním aktu v souladu s čl. 21 odst. 5 finančního nařízení a použijí se výlučně ve prospěch tohoto členského státu.

KAPITOLA II

TECHNICKÁ PODPORA

Článek 8

Akce způsobilé pro technickou podporu

Za účelem sledování cílů uvedených v článcích 3 a 4 jsou z nástroje financovány zejména tyto druhy akcí:

a)

poskytování odborných znalostí týkajících se politického poradenství, změny politik, vypracovávání strategií a plánů reforem, jakož i legislativních, institucionálních, strukturálních a správních reforem;

b)

poskytování odborníků, včetně místních odborníků, na kratší či delší dobu za účelem plnění úkolů v konkrétních oblastech nebo provádění operačních činností, v případě potřeby s podporou pro tlumočení, překlady a spolupráci, administrativní pomoc i infrastrukturu a vybavení;

c)

budování institucionálních, správních nebo odvětvových kapacit a související podpůrné akce na všech úrovních řízení, které rovněž přispívají k posílení postavení občanské společnosti, včetně případných sociálních partnerů, zejména:

i)

semináře, konference a workshopy, případně se zapojením zúčastněných stran;

ii)

výměny osvědčených postupů zahrnující případně i pracovní návštěvy v příslušných členských státech nebo třetích zemích, které umožní úředníkům získávat nebo zvyšovat jejich odbornost nebo znalosti v příslušných záležitostech;

iii)

vzdělávací akce a rozvíjení on-line nebo jiných vzdělávacích modulů, které podporují nezbytné odborné dovednosti a znalosti související s příslušnými reformami;

d)

shromažďování údajů a statistik, vytváření společných metodik včetně začleňování hledisek rovnosti žen a mužů a změny klimatu a jejich sledování a případně ukazatelů nebo měřítek;

e)

organizace místní operativní podpory v oblastech, jako jsou azyl, migrace a kontrola hranic;

f)

budování kapacit IT, včetně odborných znalostí týkajících se rozvoje, údržby, provozu a kontroly kvality infrastruktury IT a aplikací potřebných k provádění příslušných reforem, kybernetické bezpečnosti, softwaru s otevřeným zdrojovým kódem a hardwarových řešení, řešení v oblasti ochrany údajů, jakož i odborných znalostí souvisejících s programy zaměřenými na digitalizaci veřejných služeb, zejména služeb, jako jsou zdravotní péče, vzdělávání nebo soudnictví;

g)

provádění studií, včetně studií proveditelnosti, výzkum, analýzy a průzkumy, hodnocení a posouzení dopadů, včetně posouzení dopadu na rovnost žen a mužů, a příprava a publikace pokynů, zpráv a vzdělávacích materiálů;

h)

vytváření a provádění komunikačních projektů a strategií v oblasti vzdělávání, včetně elektronického učení, spolupráce, zvyšování povědomí, šíření informací a výměny osvědčených postupů; organizace osvětových a informačních kampaní, mediálních kampaní a akcí, včetně institucionální komunikace a případně komunikace prostřednictvím sociálních sítí nebo platforem;

i)

shromažďování a zveřejňování materiálů za účelem šíření informací a výsledků technické podpory poskytované z nástroje, mimo jiné v rámci vývoje, provozu a údržby systémů a nástrojů využívajících informační a komunikační technologie; a

j)

jakékoli další relevantní činnosti, které podporují obecný cíl uvedený v článku 3 a specifické cíle uvedené v článku 4.

Článek 9

Žádost o technickou podporu

1.   Členský stát, který si přeje získat technickou podporu v rámci tohoto nástroje, podá Komisi žádost o technickou podporu, v níž uvede oblasti politiky a priority pro podporu v rozsahu působnosti podle článku 5. Takové žádosti se podávají do 31. října, není-li stanoveno jinak v dodatečných specializovaných výzvách k podávání žádostí podle odstavce 4 tohoto článku. Komise může vydat pokyny týkající se hlavních prvků, které mají být uvedeny v žádosti o technickou podporu.

2.   K získání široké podpory reforem prováděných členskými státy a jejich přijetí za vlastní mohou členské státy, jež si přejí získat technickou podporu, v rámci nástroje v případě potřeby předtím, než podají žádost o technickou podporu, provádět konzultace příslušnými zúčastněnými stranami, a to v souladu s vnitrostátním právem a postupy.

3.   Členské státy mohou předložit žádost o technickou podporu v případech souvisejících s:

a)

prováděním reforem členskými státy z jejich vlastního podnětu a v souladu s obecným cílem uvedeným v článku 3 a specifickými cíli uvedenými v článku 4;

b)

prováděním reforem na udržení růstu a posílení odolnosti v rámci postupů správy hospodářských záležitostí, zejména doporučení pro jednotlivé země vydaných v rámci evropského semestru nebo akcí týkajících se provádění práva Unie;

c)

prováděním ekonomických ozdravných programů pro členské státy, které jsou příjemci finanční pomoci Unie v rámci stávajících nástrojů, zejména v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 472/2013 (15), pokud jde o členské státy, jejichž měnou je euro, a nařízením Rady (ES) č. 332/2002 (16), pokud jde o členské státy, jejichž měnou euro není;

d)

vypracováním, změnou a revizí plánů pro oživení a odolnost podle nařízení (EU) 2021/241 a jejich prováděním členskými státy.

4.   Komise zorganizuje dodatečné specializované výzvy k podávání žádostí, které jsou reakcí na konkrétní nově vznikající potřeby členských států, jako je případ podávání žádostí v souvislosti s okolnostmi uvedenými v odst. 3 písm. d).

5.   Na základě dialogu s členskými státy, mimo jiné v souvislosti s evropským semestrem, podrobí Komise žádost o podporu uvedenou v odstavci 1 analýze na základě naléhavosti, rozsahu a hloubky zjištěných výzev, potřeby podpory v příslušných oblastech politik, analýzy socioekonomických ukazatelů a institucionální a obecné správní kapacity dotčených členských států, přičemž zohlední zásady transparentnosti, rovného zacházení a řádného finančního řízení.

Na základě této analýzy a s přihlédnutím ke stávajícím akcím a opatřením financovaným z fondů Unie nebo jiných programů Unie se Komise a dotčené členské státy dohodnou na prioritních oblastech pro podporu, cílech, orientačním harmonogramu, rozsahu podpůrných opatření, která mají být poskytnuta, a odhadovaném celkovém finančním příspěvku na tuto technickou podporu, který bude stanoven v plánu spolupráce a podpory (dále jen „plán spolupráce a podpory“).

6.   Plán spolupráce a podpory musí určovat, odděleně od jiné technické podpory, opatření související s plány pro oživení a odolnost členských států podle nařízení (EU) 2021/241.

Článek 10

Informování Evropského parlamentu a Rady a komunikace o plánech spolupráce a podpory

1.   Komise předá se souhlasem dotčeného členského státu bez zbytečného odkladu plán spolupráce a podpory současně Evropskému parlamentu a Radě. Dotčený členský stát může odmítnout udělit tento souhlas, jedná-li se o citlivé či důvěrné informace, jejichž zveřejnění by ohrozilo jeho veřejné zájmy.

2.   Bez ohledu na odstavec 1 Komise předá Evropskému parlamentu a Radě plán spolupráce a podpory:

a)

jakmile dotčený členský stát upraví všechny citlivé či důvěrné informace, jejichž zveřejnění by ohrozilo jeho veřejné zájmy;

b)

po uplynutí přiměřené doby, kdy by již zveřejnění příslušných informací nemělo nepříznivý dopad na provádění podpůrných opatření, a v každém případě nejpozději dva měsíce od provedení těchto opatření podle plánu spolupráce a podpory.

3.   K zajištění viditelnosti financování podpůrných opatření obsažených v plánech spolupráce a podpory Unií může Komise provádět komunikační činnosti, a to i prostřednictvím společných komunikačních činností s vnitrostátními orgány, kontaktními kancelářemi Evropského parlamentu a zastoupeními Komise v dotčeném členském státě. Komise na svých internetových stránkách zveřejní seznam schválených žádostí o technickou podporu a bude tento seznam pravidelně aktualizovat. Komise o projektech pravidelně informuje kontaktní kanceláře Evropského parlamentu a zastoupení Komise v dotčených členských státech.

Článek 11

Doplňkové financování

Akce financované z nástroje mohou obdržet podporu z jiných programů, nástrojů nebo fondů Unie v rámci rozpočtu Unie za předpokladu, že tato podpora nepokrývá stejné náklady.

Článek 12

Provádění nástroje

1.   Komise provádí nástroj v souladu s finančním nařízením.

2.   Opatření v rámci nástroje mohou být prováděna buď přímo Komisí, nebo nepřímo osobami nebo subjekty v souladu s čl. 62 odst. 1 finančního nařízení. Podpora Unie pro akce uvedené v článku 8 tohoto nařízení se poskytuje zejména formou:

a)

grantů;

b)

veřejných zakázek;

c)

náhrady nákladů, které vznikly externím odborníkům, včetně odborníků ústředních, regionálních či místních orgánů členských států, které poskytují nebo získávají podporu;

d)

příspěvků do svěřenských fondů zřízených mezinárodními organizacemi; a

e)

akcí prováděných v rámci nepřímého řízení.

3.   Granty mohou být uděleny vnitrostátním orgánům členských států, skupině Evropské investiční banky, mezinárodním organizacím, veřejnoprávním nebo soukromoprávním orgánům a subjektům, které jsou řádně usazeny v:

a)

členských státech;

b)

zemích Evropského sdružení volného obchodu, jež jsou stranami Dohody o Evropském hospodářském prostoru, v souladu s podmínkami stanovenými v uvedené dohodě.

Míra spolufinancování činí u grantů až 100 % způsobilých nákladů.

4.   Technická podpora může být poskytována ve spolupráci se subjekty jiných členských států a s mezinárodními organizacemi.

5.   Technickou podporu mohou rovněž poskytovat jednotliví odborníci, kteří mohou být vyzváni, aby přispěli k vybraným činnostem organizovaným v případech, kdy je to nezbytné pro dosažení specifických cílů uvedených v článku 4.

6.   Pro účely provádění technické podpory přijme Komise prostřednictvím prováděcích aktů pracovní programy a informuje o nich Evropský parlament a Radu.

V pracovních programech se stanoví:

a)

výše prostředků přidělených pro nástroj;

b)

opatření uvedená v odstavci 2 tohoto článku, v souladu s obecným cílem uvedeným v článku 3 a specifickými cíli uvedenými v článku 4 tohoto nařízení, a v oblasti působnosti uvedené v článku 5, a způsobilé akce stanovené v článku 8 tohoto nařízení; a

c)

kritéria pro výběr a udělování grantů a všechny prvky požadované finančním nařízením.

7.   K zajištění včasné dostupnosti zdrojů bude omezená část pracovního programu, nepřesahující 30 % ročního přídělu, vyhrazena na zvláštní opatření pro případ neočekávaných a řádně odůvodněných naléhavých důvodů, které vyžadují okamžitou reakci, včetně vážných hospodářských výkyvů nebo významných okolností, jež mají závažný dopad na hospodářské, sociální nebo zdravotní podmínky v členském státě a jsou mimo jeho kontrolu.

Komise může na žádost členského státu, který si přeje získat technickou podporu, přijmout v souladu s cíli a akcemi stanovenými v tomto nařízení zvláštní opatření k poskytování technické podpory vnitrostátním orgánům při řešení naléhavých potřeb. Tato zvláštní opatření mají dočasnou povahu a souvisejí s okolnostmi stanovenými v čl. 9 odst. 3. Tato zvláštní opatření přestanou platit do šesti měsíců od jejich přijetí a lze je nahradit technickou podporou v souladu s podmínkami stanovenými v článku 9.

KAPITOLA III

DOPLŇKOVOST, MONITOROVÁNÍ A HODNOCENÍ

Článek 13

Koordinace a doplňkovost

1.   Komise a dotčené členské státy podle svých příslušných pravomocí posílí synergii a zajistí účinnou koordinaci mezi nástrojem a ostatními programy a nástroji Unie, a zejména s opatřeními financovanými z fondů Unie. Za tímto účelem:

a)

zajistí doplňkovost, synergii, soudržnost a soulad mezi různými nástroji na unijní, celostátní a případně i na regionální a místní úrovni, zejména pokud jde o opatření financovaná z fondů Unie, a to jak ve fázi plánování, tak během provádění;

b)

optimalizují mechanismy pro koordinaci, aby se zabránilo zdvojování úsilí nebo překrývání;

c)

zajistí úzkou spolupráci mezi subjekty odpovědnými za provádění na unijní, celostátní a případně i na regionální a místní úrovni, aby byly v rámci tohoto nástroje realizovány soudržné a efektivní podpůrné akce.

2.   Komise usiluje o zajištění doplňkovosti a synergie s podporou poskytovanou jinými příslušnými mezinárodními organizacemi.

Článek 14

Monitorování provádění

1.   Komise monitoruje provádění nástroje a měří dosažení obecného cíle stanoveného v článku 3 a specifických cílů stanovených v článku 4, a to za využití plánů spolupráce a podpory. Ukazatele, které se použijí pro podávání zpráv o pokroku a pro účely monitorování a hodnocení tohoto nařízení za účelem dosažení obecného cíle a specifických cílů, jsou stanoveny v příloze. Monitorování provádění je cílené a přiměřené činnostem prováděným v rámci nástroje.

2.   Systém vykazování výkonnosti zajistí, aby údaje pro monitorování provádění nástroje a jeho výsledků byly shromažďovány účinně, efektivně a včas, a kdykoli to bude relevantní a proveditelné, aby byly také rozčleněny podle pohlaví. Za tímto účelem stanoví přiměřené požadavky na podávání zpráv pro příjemce finančních prostředků Unie.

Článek 15

Výroční zpráva

1.   Komise předkládá současně Evropskému parlamentu a Radě výroční zprávu o provádění tohoto nařízení (dále jen „výroční zpráva“).

2.   Výroční zpráva obsahuje informace o:

a)

žádostech o podporu předložených členskými státy podle čl. 9 odst. 1;

b)

analýzách uplatňování kritérií uvedených v čl. 9 odst. 3, která se používají k posuzování žádostí o podporu předložených členskými státy;

c)

plánech spolupráce a podpory uvedených v čl. 9 odst. 5;

d)

zvláštních opatřeních přijatých podle čl. 12 odst. 7;

e)

provádění podpůrných opatření, ve vhodných případech i na celostátní a regionální úrovni; a

f)

komunikačních činnostech, které uskutečnila Komise.

3.   Evropský parlament může Komisi vyzvat, aby se zúčastnila výměny názorů s příslušným výborem Evropského parlamentu, s cílem projednat výroční zprávu a provádění nástroje.

Článek 16

Hodnocení v polovině období a hodnocení ex post

1.   Do 20. února 2025 Komise předloží současně Evropskému parlamentu a Radě, jakož i Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nezávislou zprávu o hodnocení v polovině období týkající se provádění tohoto nařízení. Tato zpráva posoudí zejména, do jaké míry bylo dosaženo obecného cíle uvedeného v článku 3 a specifických cílů uvedených v článku 4, a také přiměřenost a účinnost využívání zdrojů a evropskou přidanou hodnotu. Zváží také, zda jsou všechny cíle a akce nadále relevantní. V případě potřeby může být hodnotící zpráva v polovině období využita pro účely příslušných legislativních návrhů.

2.   Do 31. prosince 2030 Komise předloží současně Evropskému parlamentu a Radě, jakož i Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů nezávislou zprávu o hodnocení ex post. Tato zpráva celkově posoudí provádění tohoto nařízení a obsahuje informace o dopadu tohoto nařízení v dlouhodobém horizontu.

Článek 17

Transparentnost

Komise zřídí jednotnou veřejnou databázi on-line, jejímž prostřednictvím bude moci, v souladu s použitelnými pravidly a na základě konzultace s dotčenými členskými státy, zpřístupňovat konečné studie nebo zprávy, které byly vypracovány v rámci způsobilých akcí stanovených v článku 8. V odůvodněných případech mohou dotčené členské státy požádat Komisi, aby tyto dokumenty nezveřejňovala bez jejich předchozího souhlasu.

KAPITOLA IV

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 18

Informování, komunikace a publicita

1.   Příjemci finančních prostředků Unie uvádějí původ těchto prostředků a zajišťují jejich viditelnost, zejména při propagaci akcí a jejich výsledků, tím, že poskytují ucelené, účinné a přiměřené informace různým cílovým skupinám včetně sdělovacích prostředků a veřejnosti.

2.   Komise provádí informační a komunikační činnosti týkající se tohoto nástroje, akcí uskutečněných v jeho rámci a dosažených výsledků, a to, ve vhodných případech a se souhlasem vnitrostátních orgánů, i prostřednictvím společných komunikačních činností s vnitrostátními orgány, kontaktní kanceláří Evropského parlamentu a zastoupením Komise v dotčeném členském státě.

Článek 19

Přechodná ustanovení

1.   Akce a činnosti technické podpory zahájené dne 31. prosince 2020 nebo před tímto dnem podle nařízení (EU) 2017/825 se nadále až do jejich ukončení řídí uvedeným nařízením.

2.   Finanční krytí uvedené v čl. 6 odst. 1 tohoto nařízení může rovněž zahrnovat výdaje na technickou a administrativní pomoc, včetně sledování, komunikace a hodnocení, které jsou požadovány podle nařízení (EU) 2017/825 a nebyly dokončeny do 31. prosince 2020.

3.   V případě potřeby lze do rozpočtu na období po roce 2020 zapsat prostředky na krytí výdajů stanovených v čl. 6 odst. 2 tohoto nařízení, které souvisejí s řízením akcí a činností zahájených podle nařízení (EU) 2017/825 a nebudou dokončeny do 31. prosince 2020.

Článek 20

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 10. února 2021.

Za Evropský parlament

předseda

D. M. SASSOLI

Za Radu

předsedkyně

A. P. ZACARIAS


(1)  Úř. věst. C 364, 28.10.2020, s. 132.

(2)  Úř. věst. C 440, 18.12.2020, s. 160.

(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 19. ledna 2021 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 2. února 2021.

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/825 ze dne 17. května 2017 o zavedení programu na podporu strukturálních reforem na období 2017–2020 a o změně nařízení (EU) č. 1303/2013 a (EU) č. 1305/2013 (Úř. věst. L 129, 19.5.2017, s. 1).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost (viz strana 17 v tomto čísle Úředního věstníku).

(6)  Úř. věst. L 433I, 22.12.2020, s. 28.

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

(8)  Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1.

(9)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

(10)  Nařízení Rady (ES, Euratom) č. 2988/95 ze dne 18. prosince 1995 o ochraně finančních zájmů Evropských společenství (Úř. věst. L 312, 23.12.1995, s. 1).

(11)  Nařízení Rady (Euratom, ES) č. 2185/96 ze dne 11. listopadu 1996 o kontrolách a inspekcích na místě prováděných Komisí za účelem ochrany finančních zájmů Evropských společenství proti podvodům a jiným nesrovnalostem (Úř. věst. L 292, 15.11.1996, s. 2).

(12)  Nařízení Rady (EU) 2017/1939 ze dne 12. října 2017, kterým se provádí posílená spolupráce za účelem zřízení Úřadu evropského veřejného žalobce (Úř. věst. L 283, 31.10.2017, s. 1).

(13)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1371 ze dne 5. července 2017 o boji vedeném trestněprávní cestou proti podvodům poškozujícím finanční zájmy Unie (Úř. věst. L 198, 28.7.2017, s. 29).

(14)  Nařízení Rady (ES) č. 1466/97 ze dne 7. července 1997 o posílení dohledu nad stavy rozpočtů a nad hospodářskými politikami a o posílení koordinace hospodářských politik (Úř. věst. L 209, 2.8.1997, s. 1).

(15)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 472/2013 ze dne 21. května 2013 o posílení hospodářského a rozpočtového dohledu nad členskými státy eurozóny, jejichž finanční stabilita je postižena či ohrožena závažnými obtížemi (Úř. věst. L 140, 27.5.2013, s. 1).

(16)  Nařízení Rady (ES) č. 332/2002 ze dne 18. února 2002, kterým se zavádí systém střednědobé finanční pomoci platebním bilancím členských států (Úř. věst. L 53, 23.2.2002, s. 1).


PŘÍLOHA

UKAZATELE

Dosažení obecného cíle uvedeného v článku 3 a specifických cílů uvedených v článku 4 se posuzuje na základě následujících ukazatelů, které jsou rozděleny podle členských států a podle oblastí intervence.

Ukazatele se použijí v souladu s dostupnými údaji a informacemi, včetně kvantitativních nebo kvalitativních údajů.

Ukazatele výstupů:

a)

počet uzavřených plánů spolupráce a podpory;

b)

počet provedených činností technické podpory;

c)

výstupy z činností technické podpory, jako jsou akční plány, harmonogramy, pokyny, příručky a doporučení.

Ukazatele výsledků:

d)

výsledky poskytnutých činností technické podpory, jako je přijetí strategie, přijetí nového právního či správního předpisu nebo změna stávajícího předpisu, přijetí nových postupů a akce k posílení provádění reforem.

Ukazatele dopadů:

e)

cíle stanovené v plánech spolupráce a podpory, kterých bylo dosaženo mimo jiné díky obdržené technické podpoře.

Komise rovněž provede hodnocení ex-post podle článku 16 za účelem vytvoření vazeb mezi poskytnutou technickou podporou a prováděním příslušných opatření v dotčeném členském státě s cílem posílit odolnost, udržitelný růst, zaměstnanost a soudržnost.


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2020
Zavřít
MENU