(EU) 2021/177Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/177 ze dne 10. února 2021, kterým se mění nařízení (EU) č. 223/2014, pokud jde o zavedení zvláštních opatření reagujících na krizi související s rozšířením onemocnění COVID-19

Publikováno: Úř. věst. L 53, 16.2.2021, s. 1-5 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 10. února 2021 Autor předpisu: Evropský parlament; Rada Evropské unie
Platnost od: 17. února 2021 Nabývá účinnosti: 17. února 2021
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



16.2.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 53/1


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/177

ze dne 10. února 2021,

kterým se mění nařízení (EU) č. 223/2014, pokud jde o zavedení zvláštních opatření reagujících na krizi související s rozšířením onemocnění COVID-19

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 175 třetí pododstavec této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

po konzultaci s Výborem regionů,

v souladu s řádným legislativním postupem (2),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 223/2014 (3) stanoví pravidla pro Fond evropské pomoci nejchudším osobám (dále jen „fond“).

(2)

Dne 17. listopadu 2017 Evropský parlament, Rada a Komise v reakci na sociální výzvy v rámci Unie společně vyhlásily evropský pilíř sociálních práv (dále jen „pilíř“). Pilíř stanoví 20 zásad, které jsou rozděleny do tří kategorií: rovné příležitosti a přístup na trh práce, spravedlivé pracovní podmínky a sociální ochrana a začlenění. Podle těchto 20 zásad by se měly řídit činnosti v reakci na krizi související s rozšířením onemocnění COVID-19 s cílem zajistit sociálně spravedlivé a odolné oživení.

(3)

Členské státy byly krizí související s rozšířením onemocnění COVID-19 postiženy způsobem, jenž nemá obdoby. Krize vedla k závažným hospodářským a sociálním důsledkům a zhoršila situaci více než 20 % obyvatel Unie, kteří jsou ohroženi chudobou nebo sociálním vyloučením, prohloubila sociální rozdíly a vedla k větším ztrátám pracovních míst, vyšší nezaměstnanosti a větším nerovnostem. Došlo tak k výjimečné situaci, kterou je třeba naléhavě řešit pomocí konkrétních opatření v souladu s pilířem. Tato krize má rovněž nepoměrné socioekonomické důsledky pro ženy a dívky a vede k navýšení feminizace chudoby. Komise a členské státy by měly i nadále pokračovat v zajišťování rovnosti žen a mužů a plně začleňovat jak genderové hledisko tak i nediskriminaci do všech fází a činností fondu v souladu s Listinou základních práv Evropské unie.

(4)

Krize způsobená onemocněním COVID-19 má zvláště negativní dopad na fond a na schopnost partnerských organizací poskytovat podporu lidem, které krize zasáhla nejvíce. Fond od svého zřízení v roce 2014 pomáhal 13 milionům lidí ročně, včetně přibližně 4 milionů dětí. Bohužel se však zvyšuje počet lidí, kteří z důvodu krize trpí potravinovou a materiální deprivací, a nejchudší osoby čelí zvláštním rizikům a dalším potížím. Krize navíc ještě více ohrožuje sociální začlenění nejchudších osob. Členské státy proto čelí zvýšenému zájmu o finanční prostředky na poskytování podpory z tohoto fondu.

(5)

K zjednání nápravy obrovských otřesů v hospodářství a ve společnosti, které vedly k dodatečným požadavkům na systémy sociálního zabezpečení členských států a mají vážné dopady na fungování jednotného trhu kvůli výjimečným opatřením zavedeným členskými státy k omezení rozšíření onemocnění COVID-19, přivítali členové Evropské rady dne 23. dubna 2020„plán cesty k oživení“ se silnou investiční složkou, vyzvali k vytvoření nástroje Evropské unie na podporu oživení a pověřili Komisi, aby analyzovala potřeby tak, aby se zdroje zaměřily na odvětví a zeměpisné oblasti v Evropě, které jsou nejvíce postiženy, a aby zároveň vyjasnila vazbu na víceletý finanční rámec na období 2021-2027.

(6)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2221 (4) uvolňuje dodatečné zdroje na podporu členských států při jejich činnostech na zotavení z krize v souvislosti s rozšířením onemocnění COVID-19 a při přípravě sociálního, odolného a udržitelného oživení ekonomik a společnosti. Aby byla reakce na sociální dopad pandemie COVID-19 na nejchudší osoby účinná, stanoví toto nařízení přidělení dodatečných zdrojů do fondu, pokud se tak členský stát rozhodne a je to souladu s jeho potřebami. Zároveň by členské státy měly věnovat náležitou pozornost tomu, že se počet nejchudších osob od rozšíření onemocnění COVID-19 zvyšuje, a přihlížet k zásadní úloze Evropského sociálního fondu (dále jen „ESF“) při odstraňování chudoby a v boji proti sociálnímu vyloučení, jakož i k zachování operační kapacity ESF. Dále je nezbytné stanovit stropy pro přidělování dodatečných zdrojů na technickou pomoc pro jednotlivé členské státy. S ohledem na očekávané rychlé vynakládání dodatečných zdrojů by závazky související s těmito dodatečnými zdroji měly být při uzavření programů také zrušeny.

(7)

Na toto nařízení se použijí horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“). Tato pravidla jsou uvedena v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 (5) a určují zejména postup pro sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, zadávání veřejných zakázek, cen a nepřímého plnění a dále stanoví kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 Smlouvy o fungování EU rovněž zahrnují obecný režim podmíněnosti na ochranu rozpočtu Unie.

(8)

Při přijímání opatření na ochranu rozpočtu Unie je nezbytné, aby byly řádně chráněny oprávněné zájmy konečných příjemců a příjemců dávek.

(9)

Aby bylo zajištěno, že členské státy mají dostatečné finanční prostředky na urychlené provedení aktivit na zotavení z krize s ohledem na dopady krize způsobené onemocněním COVID-19 na chudobu a sociální vyloučení a při přípravě sociálního, odolného a udržitelného oživení ekonomiky a společnosti, je nezbytné poskytnout vyšší úroveň předběžného financování pro rychlé provedení aktivit podporovaných z dodatečných zdrojů. Rozsah předběžného financování by měl zajistit, aby členské státy měly prostředky k tomu, aby příjemcům co nejdříve zajistily zálohové platby s cílem poskytnout jim okamžitou pomoc a aby jim byly rychle proplaceny předložené žádosti o platbu.

(10)

Aby se zmírnila zátěž veřejných rozpočtů, pokud jde o aktivity zaměřené na zotavení z krize v souvislosti s rozšířením onemocnění COVID-19, a připravilo sociální, odolné a udržitelné oživení ekonomiky a společnosti, je vhodné, aby měly členské státy výjimečně možnost požádat, aby se na podporu z dodatečných zdrojů vztahovala míra spolufinancování do výše 100 %.

(11)

Aby členské státy mohly rychle upravit opatření v rámci fondu v reakci na rozšíření onemocnění COVID-19, je vhodné stanovit zvláštní ustanovení objasňující rozsah technické pomoci.

(12)

V souladu s nařízením Rady (EU) 2020/2094 (6) a v mezích zdrojů, které jsou mu na základě tohoto nařízení přiděleny, by se opatření v rámci tohoto fondu měla provádět s cílem řešit nebývalý dopad krize způsobené onemocněním COVID-19. Dodatečné zdroje by měly být použity v souladu s lhůtami stanovenými v uvedeném nařízení a splňovat podmínky v něm stanovené a taktéž splňovat podmínky stanovené v nařízení (EU) 2020/2221.

(13)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž reagovat na dopady rozšíření onemocnění COVID-19 a na jeho socioekonomické důsledky pro nejchudší osoby, nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy, ale spíše jej z důvodu jeho rozsahu a účinků může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(14)

Vzhledem k naléhavosti situace v souvislosti s rozšířením onemocnění COVID-19 je vhodné, aby toto nařízení vstoupilo v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

(15)

V čl. 135 odst. 2 dohody o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii (7) se stanoví, že změny nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 (8) nebo rozhodnutí Rady 2014/335/EU, Euratom (9), které jsou přijaty ke dni vstupu uvedené dohody v platnost nebo později, se na Spojené království nevztahují, pokud tyto změny mají dopad na finanční závazky Spojeného království. Podpora podle článku 6a nařízení (EU) č. 223/2014 je v letech 2021 a 2022 financována zvýšením stropu vlastních zdrojů Unie, což by mělo dopad na finanční závazky Spojeného království. Tato podpora by se proto neměla vztahovat na Spojené království ani uplatňovat ve Spojeném království.

(16)

Nařízení (EU) č. 223/2014 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (EU) č. 223/2014 se mění takto:

1)

V článku 6 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   S výjimkou dodatečných zdrojů přidělených v reakci na rozšíření onemocnění COVID-19, jak je uvedeno v článku 6a, stanoví prostředky z fondu přidělené každému členskému státu na období 2014–2020 příloha III. Minimální částka, kterou lze přidělit členskému státu na celé období, činí 3 500 000 EUR.“

2)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 6a

Dodatečné zdroje v reakci na krizi související s rozšířením onemocnění COVID-19

1.   Tam, kde to členský stát považuje za vhodné, se zdroje uvedené v čl. 6 odst. 1 tohoto nařízení v reakci na krizi související s rozšířením onemocnění COVID-19 zvýší, a to v souladu s čl. 92b odst. 5 sedmým pododstavcem nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 (*1) a za příslušných podmínek stanovených v uvedeném odstavci. Dodatečné zdroje představují vnější účelově vázané příjmy podle čl. 3 odst. 1 nařízení Rady (EU) 2020/2094 (*2) a vztahují se na ně čl. 3 odst. 3, 4, 7 a 9 tohoto nařízení. Dodatečné zdroje mohou ovlivnit rozpočtové závazky na roky 2021 a 2022.

2.   Odchylně od čl. 7 odst. 1 bude období pro operační programy, které využívají dodatečné zdroje podle odstavce 1 tohoto článku, trvat do 31. prosince 2022.

3.   Odchylně od čl. 38 prvního pododstavce tohoto nařízení se rozpočtové závazky na dodatečné zdroje týkající se jednotlivých programů uskuteční v letech 2021 a 2022.

Odchylně od čl. 59 odst. 1 tohoto nařízení se rozpočtové závazky na dodatečné zdroje zruší v souladu s pravidly, která se použijí na ukončení programů.

4.   Kromě předběžných plateb uvedených v čl. 44 odst. 1 vyplatí Komise v návaznosti na rozhodnutí Komise o schválení změny programu týkající se přidělení dodatečných zdrojů předběžnou platbu ve výši 11 % dodatečných zdrojů přidělených na rok 2021.

Částku vyplacenou v rámci počátečního předběžného financování uvedeného v prvním pododstavci Komise plně zúčtuje nejpozději při uzavření programu.

5.   Odchylně od článku 20 se na dodatečné zdroje podle odstavce 1 tohoto článku může vztahovat míra spolufinancování do výše 100 %.

(*1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 o společných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti, Evropském zemědělském fondu pro rozvoj venkova a Evropském námořním a rybářském fondu, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu, Fondu soudržnosti a Evropském námořním a rybářském fondu a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 320)."

(*2)  Nařízení Rady (EU) 2020/2094 ze dne 14. prosince 2020, kterým se zřizuje nástroj Evropské unie na podporu oživení, jehož účelem je podpořit oživení po krizi způsobené onemocněním COVID-19 (Úř. věst. L 433I, 22.12.2020, s. 23).“"

3)

V článku 27 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

„4.   Z operačního programu mohou být z podnětu členských států financována opatření zaměřená na přípravu, řízení, monitorování, správní a technickou pomoc, audit a informační, kontrolní a vyhodnocovací opatření nezbytná pro provádění tohoto fondu, včetně přípravy a provozních nákladů na systémy poukazů v případě, že tyto náklady nese řídící orgán nebo jiný veřejný subjekt, který není partnerskou organizací, a to až do výše 5 % přídělu fondu ke dni přijetí operačního programu a 5 % dodatečných zdrojů uvedených v čl. 6a odst. 1. Operační program může rovněž financovat technickou pomoc a budování kapacit partnerských organizací a všech dalších aktérů zapojených do provádění fondu, mimo jiné v zájmu posílení schopnosti reagovat na krizi vyvolanou rozšířením onemocnění COVID-19. Činnosti uvedené v tomto odstavci se mohou týkat následujícího programového období, včetně zajištění pokračování podpory z fondu prostřednictvím jiných fondů Unie.“

4)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 63a

Použitelnost

Článek 6 a se nepoužije na Spojené království a ve Spojeném království. Odkazy na členské státy v uvedeném článku nezahrnují Spojené království.“

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 10. února 2021.

Za Evropský parlament

předseda

D.M. SASSOLI

Za Radu

předsedkyně

A.P. ZACARIAS


(1)  Úř. věst. C 311, 18.9.2020, s. 82.

(2)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 21. ledna 2021 (dosud nezveřejněn v Úředním věstníku) a rozhodnutí Rady ze dne 2. února 2021.

(3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 223/2014 ze dne 11. března 2014 o Fondu evropské pomoci nejchudším osobám (Úř. věst. L 72, 12.3.2014, s. 1).

(4)  Nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2020/2221 ze dne 23. prosince 2020, kterým se mění nařízení (EU) č. 1303/2013, pokud jde o dodatečné zdroje a prováděcí opatření na pomoc při podpoře zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 a jejími sociálními dopady a přípravě ekologického, digitálního a odolného oživení hospodářství (REACT-EU) (Úř. věst. L 437, 28.12.2020, s. 30).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie, mění nařízení (EU) č. 1296/2013, (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 1304/2013, (EU) č. 1309/2013, (EU) č. 1316/2013, (EU) č. 223/2014 a (EU) č. 283/2014 a rozhodnutí č. 541/2014/EU a zrušuje nařízení (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1).

(6)  Nařízení Rady (EU) 2020/2094 ze dne 14. prosince 2020, kterým se zřizuje nástroj Evropské unie na podporu oživení, jehož účelem je podpořit oživení po krizi způsobené onemocněním COVID-19 (Úř. věst. L 433I, 22.12.2020, s. 23).

(7)  Dohoda o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii (Úř. věst. L 29, 31.1.2020, s. 7).

(8)  Nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884).

(9)  Rozhodnutí Rady 2014/335/EU, Euratom ze dne 26. května 2014 o systému vlastních zdrojů Evropské unie (Úř. věst. L 168, 7.6.2014, s. 105).


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU