(EU) 2021/23Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/23 ze dne 16. prosince 2020 o rámci pro ozdravné postupy a řešení krize ústředních protistran a o změně nařízení (EU) č. 1095/2010, (EU) č. 648/2012, (EU) č. 600/2014, (EU) č. 806/2014 a (EU) 2015/2365 a směrnic 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2007/36/ES, 2014/59/EU a (EU) 2017/1132 (Text s významem pro EHP)

Publikováno: Úř. věst. L 22, 22.1.2021, s. 1-102 Druh předpisu: Nařízení
Přijato: 16. prosince 2020 Autor předpisu: Evropský parlament; Rada Evropské unie
Platnost od: 11. února 2021 Nabývá účinnosti: 12. srpna 2022
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



22.1.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 22/1


NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY (EU) 2021/23

ze dne 16. prosince 2020

o rámci pro ozdravné postupy a řešení krize ústředních protistran a o změně nařízení (EU) č. 1095/2010, (EU) č. 648/2012, (EU) č. 600/2014, (EU) č. 806/2014 a (EU) 2015/2365 a směrnic 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2007/36/ES, 2014/59/EU a (EU) 2017/1132

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (1),

s ohledem na stanovisko Evropské centrální banky (2),

v souladu s řádným legislativním postupem (3),

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Finanční trhy jsou pro fungování moderních ekonomik klíčové. Čím větší je jejich integrace, tím větší bude potenciál pro účinnou alokaci hospodářských zdrojů, což může přispět k ekonomické výkonnosti. Aby však bylo možné zlepšit fungování jednotného trhu v oblasti finančních služeb, je důležité mít zavedené postupy pro zvládání dopadů plynoucích z otřesů na trzích a pro zajištění toho, že pokud se finanční instituce nebo infrastruktura finančního trhu působící na tomto trhu ocitne ve finančních problémech nebo v krizové situaci, nepovede to k destabilizaci celého finančního trhu a poškození růstu v širší ekonomice.

(2)

Ústřední protistrany představují klíčové prvky světových finančních trhů tím, že vstupují mezi účastníky a plní roli kupujícího pro každého prodávajícího a prodávajícího pro každého kupujícího; zároveň sehrávají ústřední roli při zpracování finančních transakcí a řízení expozic vůči různým rizikům spojeným s těmito transakcemi. Ústřední protistrany soustřeďují zpracování transakcí a pozic protistran, zajišťují dodržení závazků vytvořených těmito transakcemi a rovněž od svých členů vyžadují marži a příspěvky do fondů proti selhání v podobě odpovídajícího kolaterálu.

(3)

Integrace finančních trhů vedla v Unii k tomu, že se ústřední protistrany, které primárně sloužily zejména domácím potřebám a trhům, ve větší míře rozvinuly v klíčové uzly finančních trhů v rámci Unie. Ústřední protistrany, které jsou v současnosti v Unii povoleny, provádějí clearing různých kategorií produktů, včetně kotovaných a OTC finančních a komoditních derivátů, fyzických akcií, dluhopisů či jiných produktů, například repa. Poskytují služby přes hranice států širokému spektru finančních i jiných institucí napříč celou Unií. I když jsou některé ústřední protistrany nadále soustředěny na domácí trhy, všechny jsou systémově významné minimálně na svých domácích trzích.

(4)

Protože je významné množství finančního rizika ve finančním systému Unie zpracováváno a soustředěno v ústředních protistranách jménem členů clearingového systému a jejich klientů, je klíčové zajistit účinnou regulaci a spolehlivý dohled nad ústředními protistranami. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 (4) vyžaduje, aby ústřední protistrany povolené v Unii dodržovaly přísné obezřetnostní a organizační normy, stejně jako normy týkající se řízení činnosti. Úplným dohledem nad činností ústředních protistran jsou pověřeny příslušné orgány spolupracující v rámci kolegií dohledu, která sdružují relevantní orgány pro konkrétní úkoly, které jsou jim přiděleny. V souladu se závazky přijatými představiteli skupiny G20 v důsledku finanční krize z roku 2008 vyžaduje nařízení (EU) č. 648/2012 rovněž centrální clearing standardizovaných OTC derivátů prostřednictvím ústřední protistrany. S nabytím účinku povinnosti týkající se centrálního clearingu OTC derivátů lze očekávat, že se objem a rozsah činností prováděných ústředními protistranami zvýší, což by mohlo představovat další výzvu pro strategie řízení rizik ústředních protistran.

(5)

Nařízení (EU) č. 648/2012 přispělo ke zvýšení odolnosti ústředních protistran a širších finančních trhů vůči širokému spektru rizik, která jsou zpracovávána a soustředěna v ústředních protistranách. Žádný systém pravidel a postupů však nedokáže zabránit situaci, kdy stávající zdroje nepostačují k řízení rizik vzniklých ústřední protistraně, včetně rizika selhání jednoho nebo více členů clearingového systému. Pokud finanční instituce čelí scénáři vážných finančních problémů nebo hrozící krizové situace, v zásadě by se na ně mělo vztahovat běžné úpadkové řízení. Jak však ukázala finanční krize v roce 2008, zejména v době déle trvající ekonomické nestability a nejistoty mohou taková řízení narušit funkce zásadní pro hospodářství a ohrozit finanční stabilitu. Na insolvenční postupy běžně uplatňované u korporací se nelze vždy spoléhat, pokud jde o zajištění dostatečně rychlého zásahu nebo dostatečného upřednostnění zachování zásadních funkcí finančních institucí v zájmu zachování finanční stability. S cílem předejít těmto negativním důsledkům běžného úpadkového řízení je nezbytné vytvořit pro ústřední protistrany zvláštní rámec pro řešení krize.

(6)

Finanční krize z roku 2008 zvýraznila nedostatek vhodných nástrojů umožňujících zachovat zásadní funkce poskytované finančními institucemi v krizové situaci. Dále také prokázala, že neexistují rámce, které by umožňovaly spolupráci a koordinaci mezi orgány, zejména mezi těmi, které se nacházejí v různých členských státech nebo jurisdikcích, za účelem zajištění přijetí rychlé a rozhodné akce. Bez těchto nástrojů a při neexistenci rámců pro spolupráci a koordinaci byly členské státy přinuceny zachraňovat finanční instituce pomocí prostředků daňových poplatníků, aby předešly šíření krize a snížily míru paniky. I když ústřední protistrany nebyly v průběhu finanční krize z roku 2008 přímými příjemci mimořádné veřejné finanční podpory, byly chráněny před následky, které by byly jinak vyvolány skutečností, že by příslušné banky přestaly vůči nim plnit svoje závazky. Rámec pro ozdravné postupy a řešení krize ústředních protistran doplňuje rámec pro řešení krize bank přijatý prostřednictvím směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU (5), a je tudíž nezbytný, aby v případě neřízené krizové situace nebyly využívány prostředky daňových poplatníků. Takový rámec by se měl také zabývat možností vstupu ústředních protistran do řešení krize z jiných důvodů než z důvodu selhání jednoho nebo několika členů jejich clearingového systému.

(7)

Cílem důvěryhodného rámce pro ozdravné postupy a řešení krize je zajistit v co nejvyšší možné míře, aby ústřední protistrany stanovily opatření umožňující ozdravení v případě finančních problémů, aby byly zachovány zásadní funkce ústřední protistrany, která je v krizové situaci nebo jí krizová situace hrozí, a současně ukončeny zbývající činnosti prostřednictvím běžného úpadkového řízení a aby byla zachována finanční stabilita a zabránilo se významným nepříznivým důsledkům pro finanční systém a jeho schopnost sloužit reálné ekonomice, a to při současné minimalizaci nákladů pro daňové poplatníky na řešení krizové situace ústřední protistrany. Rámec pro ozdravné postupy a řešení krize dále posiluje připravenost ústředních protistran i orgánů týkající se zmírnění finančních problémů a poskytuje orgánům lepší představu o přípravách ústředních protistran na scénáře finančních problémů. Také poskytuje orgánům pravomoci, které jim umožní připravit možné řešení krize ústřední protistrany a řešit zhoršující se finanční zdraví ústřední protistrany koordinovaným způsobem, a tím přispět k hladkému fungování finančních trhů.

(8)

V současnosti neexistují žádná harmonizovaná ustanovení pro ozdravné postupy a řešení krize ústředních protistran pro celou Unii. Některé členské státy již přijaly legislativní změny, které vyžadují, aby ústřední protistrany vypracovaly ozdravné plány, a které zavádějí mechanismy pro řešení krize ústředních protistran v krizové situaci. Mezi právními a správními předpisy, jimiž se platební neschopnost ústředních protistran v jednotlivých členských státech řídí, dále panují velké hmotněprávní i procesní rozdíly. Je pravděpodobné, že neexistence společných podmínek, pravomocí a postupů týkajících se ozdravných postupů a řešení krize ústředních protistran je překážkou hladkého fungování vnitřního trhu a spolupráce vnitrostátních orgánů při řešení krizové situace ústřední protistrany a při uplatňování vhodných mechanismů alokace ztrát vůči členům jejího clearingového systému v rámci Unie i globálně. To platí zejména tam, kde v důsledku různých přístupů nemají vnitrostátní orgány stejnou úroveň kontroly či stejnou schopnost řešit krizi ústřední protistrany. Tyto rozdíly v režimech pro ozdravné postupy a řešení krize by mohly mít různý dopad na ústřední protistrany, členy clearingového systému a klienty členů clearingového systému v různých členských státech, což může vést k narušování soutěže v rámci vnitřního trhu. Neexistence společných pravidel a nástrojů pro řešení finančních problémů nebo krizové situace ústřední protistrany může ovlivnit rozhodnutí členů clearingových systémů a jejich klientů týkající se clearingu, stejně jako rozhodnutí ústředních protistran týkající se místa jejich usazení, a tím ústředním protistranám zabránit v plném využívání svých základních svobod v rámci vnitřního trhu. To by následně mohlo odradit členy clearingového systému a jejich klienty od přístupu k ústředním protistranám v zahraničí v rámci vnitřního trhu a bránit další integraci unijních kapitálových trhů. Z tohoto důvodu jsou společná pravidla pro ozdravné postupy a řešení krize ve všech členských státech nezbytná k zajištění toho, aby nebyly ústřední protistrany omezovány v uplatňování svých svobod na vnitřním trhu v důsledku finanční kapacity členských států a jejich orgánů při řízení krizové situace ústředních protistran.

(9)

Přezkum regulačního rámce uplatňovaného na banky a další finanční instituce, který proběhl v důsledku finanční krize z roku 2008, a zejména posílení kapitálových a likviditních rezerv bank, vytvoření lepších nástrojů pro makroobezřetnostní politiky a komplexních pravidel týkajících se ozdravných postupů a řešení krize bank, snížily pravděpodobnost budoucích krizí a posílily odolnost všech finančních institucí a infrastruktur trhu, včetně ústředních protistran, vůči ekonomickému tlaku, ať už je způsoben systémovými potížemi, nebo událostmi specifickými pro jednotlivé instituce. Od 1. ledna 2015 se v členských státech uplatňuje režim pro ozdravné postupy a řešení krize bank podle směrnice 2014/59/EU.

(10)

Příslušné orgány a orgány příslušné k řešení krize by měly stavět na přístupu k ozdravným postupům a řešení krize bank a měly by být připraveny a mít k dispozici vhodné nástroje, které jim umožní řešit situace, kdy se do krizové situace dostane ústřední protistrana. V důsledku odlišných funkcí a modelů podnikání jsou však rizika spojená s bankami a ústředními protistranami odlišná. Z tohoto důvodu jsou zapotřebí specifické nástroje a pravomoci pro scénáře krizové situace ústřední protistrany vyvolané krizovou situací členů jejího clearingového systému nebo událostmi jinými než selháním.

(11)

S cílem doplnění přístupu zavedeného nařízením (EU) č. 648/2012, které stanoví jednotné obezřetnostní požadavky platné pro ústřední protistrany, a jeho dalšího rozvinutí je nařízení řádným právním aktem, který je třeba použít. Stanovení požadavků týkajících se ozdravných postupů a řešení krize pomocí směrnice by mohlo vést k nejednotnostem, neboť by ve vztahu k oblasti, která je jinak upravena přímo použitelným právem Unie a ve stále větší míře charakterizována přeshraničním poskytováním služeb ústředních protistran, byla přijata potenciálně odlišná vnitrostátní pravidla. Proto by měla být také přijata jednotná a přímo použitelná pravidla týkající se ozdravných postupů a řešení krize ústředních protistran.

(12)

S cílem zajistit soudržnost s platnou právní úpravou Unie v oblasti finančních služeb a také maximální možnou finanční stabilitu napříč Unií by se měl režim pro ozdravné postupy a řešení krize, který je stanoven v tomto nařízení, vztahovat na ústřední protistrany, jež podléhají obezřetnostním požadavkům stanoveným nařízením (EU) č. 648/2012, bez ohledu na to, zda jim byla udělena bankovní licence. Přestože mohou existovat rozdíly v rizikovém profilu spojeném s alternativními podnikovými strukturami, ústřední protistrany jsou samostatné subjekty, které mají povinnost splňovat všechny požadavky podle tohoto nařízení a podle nařízení (EU) č. 648/2012 nezávisle na svém mateřském podniku nebo jiných subjektech skupiny. Toto nařízení se tudíž nemusí vztahovat na skupinu, jejíž součástí je ústřední protistrana. Skupinové aspekty, včetně mimo jiné provozních, osobních a finančních vztahů ústřední protistrany s ostatními subjekty skupiny, by však měly být zohledněny při plánování ozdravných postupů a řešení krize ústřední protistrany, pokud by to mohlo ovlivnit ozdravné postupy nebo řešení krize ústřední protistrany nebo pokud by opatření týkající se ozdravných postupů a řešení krize mohla mít dopad na jiné subjekty skupiny.

(13)

S cílem zajistit efektivní a účinné přijímání opatření k řešení krize v souladu s účelem řešení krize by členské státy měly plněním funkcí a úkolů ve vztahu k řešení krize pověřit jakožto orgány příslušné k řešení krize pro účely tohoto nařízení národní centrální banky, příslušná ministerstva, orgány veřejné správy nebo orgány, jimž jsou svěřeny pravomoci v oblasti veřejné správy, včetně případných stávajících orgánů příslušných k řešení krize. Členské státy by také měly zajistit, aby byly těmto orgánům příslušným k řešení krize přiděleny odpovídající zdroje. V členských státech, v nichž je ústřední protistrana usazena, by měla být zavedena odpovídající strukturální ujednání s cílem oddělit funkce týkající se řešení krize ústřední protistrany od jiných funkcí, zejména pokud je orgán odpovědný za obezřetnostní dohled nad danou ústřední protistranou nebo obezřetnostní dohled nad úvěrovými institucemi nebo investičními podniky, jež jsou členy clearingového systému dané ústřední protistrany, určen jako orgán příslušný k řešení krize, aby se zabránilo jakýmkoli střetům zájmů a riziku regulační shovívavosti. V takových případech by měla být zajištěna nezávislost rozhodovacího procesu orgánu příslušného k řešení krize, přičemž by se nemělo bránit tomu, aby se rozhodování sbíhalo na nejvyšší úrovni.

(14)

S ohledem na důsledky, které by krizová situace ústřední protistrany a následná opatření mohly mít na finanční systém a ekonomiku členského státu, i s ohledem na případnou krajní potřebu využít k řešení krize veřejné finanční prostředky, by ministerstva financí nebo jiná příslušná ministerstva v členských státech měla mít v souladu s vnitrostátními demokratickými postupy možnost rozhodnout o jakémkoli použití veřejných finančních prostředků jako o krajním řešení, a do procesu ozdravných postupů a řešení krize by tudíž měla být úzce zapojena již od počáteční fáze. V souvislosti s použitím veřejných finančních prostředků jako krajního řešení by proto tímto nařízením nemělo být dotčeno rozdělení pravomocí mezi příslušná ministerstva nebo vládu a orgán příslušný k řešení krize, jak je stanoveno v právních systémech členských států.

(15)

Protože ústřední protistrany často poskytují služby v rámci celé Unie, účinné ozdravné postupy a řešení krize vyžadují spolupráci mezi příslušnými orgány a orgány příslušnými k řešení krize v rámci kolegií dohledu a kolegií k řešení krize, zejména v přípravných fázích ozdravných postupů a řešení krize. To zahrnuje posuzování ozdravného plánu vypracovaného ústřední protistranou, přispění ke společnému rozhodnutí o plánech řešení krize vypracovaném orgánem příslušným k řešení krize ústřední protistrany a dosažení tohoto společného rozhodnutí, jakož i řešení případných překážek bránících způsobilosti ústřední protistrany k řešení krize.

(16)

Řešení krize ústředních protistran by mělo usilovat o rovnováhu mezi potřebou toho, aby postupy zohledňovaly naléhavost situace a umožňovaly efektivní, spravedlivá a včasná řešení na jedné straně, jakož i nezbytností ochrany finanční stability v členských státech, v nichž ústřední protistrana poskytuje služby, na straně druhé. Orgány, jejichž oblasti působnosti by byly krizovou situací ústřední protistrany ovlivněny, by se měly v zájmu dosažení uvedených cílů podělit o svoje názory v rámci kolegia k řešení krize. To by mělo zahrnovat zejména sdílení informací o přípravě členů clearingového systému a případně klientů, pokud jde o řízení potenciálního selhání, opatření týkající se ozdravných postupů a řešení krize a o vykonávání dohledu nad souvisejícími expozicemi vůči ústřední protistraně. Orgánům členských států, jejichž finanční stabilitu by mohla krizová situace ústřední protistrany ovlivnit, by mělo být umožněno účastnit se kolegia k řešení krize, a to na základě posouzení dopadu, jejž by řešení krize ústřední protistrany mohlo mít na finanční stabilitu jejich členského státu. Členské státy by měly mít možnost být zastoupeny v kolegiu k řešení krize, a to příslušnými orgány a orgány příslušnými k řešení krize členů clearingového systému. Členským státům, které nejsou zastoupeny orgány členů clearingového systému, by mělo být umožněno účastnit se kolegia, a to tak, že si zvolí, zda se bude účastnit příslušný orgán členů clearingového systému nebo orgán příslušný k řešení krize klientů členů clearingového systému. Tyto orgány by měly orgánu příslušnému k řešení krize ústřední protistrany poskytnout náležité odůvodnění své účasti, a to na základě své analýzy negativního dopadu, jejž by řešení krize ústřední protistrany mohlo na jejich členský stát mít. Podobně platí, že za účelem zajištění pravidelné výměny názorů a koordinace s relevantními orgány třetí země by měly být tyto orgány v případě potřeby přizvány k účasti v kolegiích k řešení krize jako pozorovatelé.

(17)

S cílem řešit případnou krizovou situaci ústřední protistrany účinným a přiměřeným způsobem by měly orgány při výkonu svých pravomocí v oblasti ozdravných postupů a řešení krize zohlednit řadu faktorů, například povahu činnosti ústřední protistrany, její vlastnickou strukturu, právní a organizační strukturu, rizikový profil, velikost, právní postavení, nahraditelnost a propojení s finančním systémem. Orgány by také měly zohlednit, zda je pravděpodobné, že by krizová situace ústřední protistrany a její následná likvidace v běžném úpadkovém řízení měly výrazně nepříznivý dopad na finanční trhy, na jiné finanční instituce nebo na širší ekonomiku.

(18)

S cílem efektivně zacházet s ústředními protistranami v krizové situaci by příslušné orgány měly mít pravomoc ukládat ústředním protistranám přípravná opatření. Měla by být stanovena minimální norma týkající se obsahu a informací zahrnutých v ozdravných plánech, aby se zajistilo, že všechny ústřední protistrany v Unii mají pro případ finančních problémů dostatečně podrobné ozdravné plány. V takovém ozdravném plánu by měla být uvážena vhodná škála scénářů předpokládajících systémovou i specifickou zátěž ústřední protistrany, jež by ohrozila její životaschopnost, a to rovněž s přihlédnutím k potenciálnímu dopadu přenosu rizik v krizi jak na vnitrostátní, tak na přeshraniční úrovni. Scénáře by měly být přísnější než scénáře používané pro účely pravidelných stresových testů podle článku 49 nařízení (EU) č. 648/2012, přičemž by však měly zůstat realistické. Ozdravný plán by měl pokrývat širokou škálu scénářů, včetně scénářů vyplývajících z událostí selhání, událostí jiných než selhání a kombinace obojího, a měl by zahrnovat komplexní opatření k obnovení rovnováhy v záznamu spárovaných pokynů, úplnou alokaci ztrát plynoucích ze selhání člena clearingového systému a odpovídající absorpci ztrát pro všechny ostatní druhy ztrát. Ozdravné plány by měly rozlišovat mezi různými typy událostí jiných než selhání. Ozdravný plán by měl být součástí provozních předpisů ústřední protistrany, které jsou smluvně odsouhlaseny členy clearingového systému. Tyto provozní předpisy by dále měly obsahovat ustanovení zajišťující vymahatelnost ozdravných opatření uvedených v ozdravném plánu pro všechny příslušné scénáře. Ozdravné plány by neměly předpokládat přístup k mimořádné veřejné finanční podpoře nebo vystavovat riziku ztrát daňové poplatníky.

(19)

Ústřední protistrany by měly být povinny vypracovat a pravidelně přezkoumávat a aktualizovat své ozdravné plány. Fáze ozdravných postupů by v takové souvislosti měla být zahájena, pokud dojde k významnému zhoršení finanční situace ústřední protistrany nebo hrozí riziko porušení jejích kapitálových a obezřetnostních požadavků podle nařízení (EU) č. 648/2012, které by mohly vést k porušení jejích požadavků na povolení, což by bylo důvodem k odnětí jejího povolení podle nařízení (EU) č. 648/2012. To by mělo být posouzeno ve vazbě na rámec kvalitativních nebo kvantitativních ukazatelů zahrnutých v ozdravném plánu.

(20)

S cílem vytvořit náležité pobídky ex ante a zajistit spravedlivé rozdělení ztrát by ozdravné plány měly zajistit, aby použití ozdravných nástrojů vhodně vyvažovalo rozdělení ztrát mezi ústřední protistrany, členy clearingového systému a případně jejich klienty. Obecně platí, že by ztráty vzniklé při uplatňování ozdravných postupů měly být rozděleny mezi ústřední protistrany, členy clearingového systému a případně jejich klienty v závislosti na jejich odpovědnosti za riziko převedené na ústřední protistranu a jejich schopnost tato rizika kontrolovat a řídit. Ozdravné plány by měly zajistit, aby byl kapitál ústřední protistrany vystaven ztrátám způsobeným událostí selhání i událostí jinou než selhání před tím, než jsou ztráty rozděleny mezi členy clearingového systému. Jako motivaci k řádnému řízení rizik a pro další snížení rizika ztrát pro daňové poplatníky by ústřední protistrana měla použít část svých předem financovaných vyčleněných vlastních zdrojů podle článku 43 nařízení (EU) č. 648/2012, jež může obsahovat jakýkoli kapitál, který ústřední protistrana drží navíc k minimálním kapitálovým požadavkům za účelem splnění prahové hodnoty pro oznamovací povinnost uvedené v aktu v přenesené pravomoci přijatém na základě čl. 16 odst. 3 nařízení (EU) č. 648/2012, a to jako ozdravné opatření před uplatněním jiných ozdravných opatření, která vyžadují finanční příspěvky členů clearingového systému.

Tato dodatečná částka předem financovaných vyčleněných vlastních zdrojů, která je odlišná od předem financovaných vlastních zdrojů uvedených v čl. 45 odst. 4 nařízení (EU) č. 648/2012, by neměla být nižší než 10 % ani vyšší než 25 % kapitálových požadavků založených na riziku vypočtených v souladu s čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) č. 648/2012 bez ohledu na to, zda jsou tyto požadavky nižší nebo vyšší než počáteční kapitál uvedený v čl. 16 odst. 1 uvedeného nařízení.

(21)

Ústřední protistrana by měla předložit svůj ozdravný plán příslušnému orgánu, jenž by jej měl bez zbytečného prodlení předat kolegiu dohledu zřízenému podle nařízení (EU) č. 648/2012 k celkovému posouzení, které kolegium provede na základě společného rozhodnutí. Posouzení by mělo zahrnovat, zda plán je komplexní a zda by včas mohl reálně obnovit životaschopnost ústřední protistrany, a to i v období vážných finančních problémů.

(22)

Ozdravné plány by měly komplexně stanovit opatření, která by ústřední protistrana přijala s cílem řešit veškeré nespárované nevypořádané závazky, nekrytou ztrátu, nedostatek likvidity nebo nedostatečnou kapitálovou přiměřenost, jakož i opatření k doplnění veškerých vyčerpaných předem financovaných zdrojů a ujednání o likviditě za účelem obnovení životaschopnosti ústřední protistrany a její pokračující schopnosti plnit své požadavky na povolení. Pravomoc orgánu příslušného k řešení krize uplatnit výzvu k doplnění likvidity pro řešení krize ani požadavek na minimální smluvní závazek pro výzvu k doplnění likvidity pro ozdravení by neměly mít vliv na právo ústřední protistrany zavést do svých předpisů výzvy k doplnění likvidity pro ozdravení ve výši přesahující minimální povinný smluvní závazek stanovený v tomto nařízení, ani na řízení rizik ústřední protistrany.

(23)

Ozdravné plány by měly rovněž vzít do úvahy kybernetické útoky, které by mohly vést k významnému zhoršení finanční situace ústřední protistrany nebo k riziku porušení obezřetnostních požadavků podle nařízení (EU) č. 648/2012.

(24)

Ústřední protistrany by měly zajistit, aby jejich ozdravný plán nebyl diskriminační a byl vyvážený z hlediska dopadů a pobídek, které vytváří. Účinky ozdravných opatření na členy clearingového systému, a jsou-li k dispozici příslušné informace, i na jejich klienty a na finanční systém Unie nebo jednoho či více z jejích členských států by měly být přiměřené. Ústřední protistrany mají zejména v souladu s nařízením (EU) č. 648/2012 zajistit, aby členové jejich clearingového systému měli omezenou expozici vůči ústřední protistraně. Ústřední protistrany by měly zajistit, aby všechny zúčastněné strany byly zapojeny do vypracování ozdravného plánu, případně prostřednictvím jejich účasti ve výboru pro rizika ústřední protistrany, a tím, že budou náležitým způsobem konzultovány. Vzhledem k tomu, že lze předpokládat, že se názory zúčastněných stran budou lišit, měly by ústřední protistrany stanovit jasné postupy pro řešení různorodosti názorů zúčastněných stran i jakéhokoli střetu zájmů mezi těmito zúčastněnými stranami a ústřední protistranou.

(25)

S ohledem na globální povahu trhů obsluhovaných ústředními protistranami by měly provozní předpisy ústřední protistrany zahrnovat smluvní ustanovení k zajištění schopnosti ústřední protistrany použít varianty ozdravných postupů v případě potřeby na smlouvy nebo aktiva, které se řídí právem třetí země, nebo na subjekty se sídlem ve třetích zemích.

(26)

Pokud ústřední protistrana nepředloží vhodný ozdravný plán, měly by mít příslušné orgány možnost jí uložit, aby přijala opatření nezbytná k nápravě závažných nedostatků plánu s cílem posílit své činnosti a zajistit, aby v případě krizové situace mohla alokovat ztráty, obnovit svůj kapitál a případně obnovit rovnováhu v záznamu spárovaných pokynů. Tato pravomoc by měla umožnit příslušným orgánům, aby přijaly preventivní opatření do té míry, v jaké je třeba k řešení jakýchkoli nedostatků, a tudíž ke splnění cílů finanční stability.

(27)

Ve výjimečných případech srážky variační marže v důsledku události jiné než selhání a v případě, že je ozdravný postup úspěšný, by měl mít příslušný orgán možnost požadovat, aby ústřední protistrana odškodnila členy svého clearingového systému úměrně k jejich ztrátě převyšující jejich smluvní závazky, a to prostřednictvím hotovostních plateb, nebo případně vyžadovat od ústřední protistrany, aby vydala nástroje uznávající nárok na budoucí zisky ústřední protistrany.

(28)

Nezbytnou složkou účinného řešení krize je plánování řešení krize. Plány by měly být vypracovány orgánem příslušným k řešení krize ústřední protistrany a společně odsouhlaseny v kolegiu k řešení krize. Měly by pokrývat širokou škálu scénářů, přičemž by měly rozlišovat mezi scénáři vyplývajícími z událostí selhání, událostí jiných než selhání a kombinace obojího, jakož i z různých typů událostí jiných než selhání. Orgány by měly mít k dispozici veškeré informace, které potřebují k určení a zajištění kontinuity zásadních funkcí. Obsah plánu řešení krize by však měl být přiměřený činnostem ústřední protistrany a typům produktů, u kterých provádí clearing, a měl by mimo jiné vycházet z informací poskytnutých ústřední protistranou. S cílem usnadnit vymáhání výzev k doplnění likvidity pro řešení krize a vymáhání snížení hodnoty zisků splatných ústřední protistranou členům clearingového systému ústřední protistrany v režimu řešení krize, kteří neselhali, by se měl doplnit do provozních předpisů ústřední protistrany odkaz na pravomoc orgánu příslušného k řešení krize uložit ústřední protistraně tyto povinnosti. V případě potřeby by provozní předpisy ústřední protistrany, které jsou s členy clearingového systému smluvně dohodnuty, měly obsahovat ustanovení zajišťující vymahatelnost dalších opatření k řešení krize orgány příslušnými k řešení krize.

(29)

Orgány příslušné k řešení krize by na základě posouzení způsobilosti k řešení krize měly mít pravomoc požadovat přímo či nepřímo prostřednictvím příslušného orgánu změny právní či provozní struktury a organizace ústředních protistran a přijímat nezbytná a přiměřená opatření ke snížení nebo odstranění významných překážek pro použití nástrojů k řešení krize a k zajištění jejich způsobilosti k řešení krize. S ohledem na různorodou strukturu skupin, do nichž ústřední protistrany patří, na rozdíly ve strukturách ve srovnání s bankovními skupinami a na různé regulační rámce, které se na jednotlivé subjekty v rámci těchto skupin vztahují, by měl být orgán příslušný k řešení krize ústřední protistrany po konzultaci s příslušným orgánem ústřední protistrany schopen posoudit, zda je prosazování změn v právních či provozních strukturách ústřední protistrany nebo kteréhokoli subjektu skupiny, který je pod její přímou či nepřímou kontrolou, spojeno se změnami ve strukturách skupiny, do níž ústřední protistrana patří, což by mohlo vést k problémům v podobě právního napadení nebo k otázkám týkajícím se vymahatelnosti, v závislosti na konkrétních právních okolnostech, které se uplatní. Při posuzování toho, jak odstranit takové překážky bránící řešení krize, by měl mít orgán příslušný k řešení krize možnost navrhnout jiný soubor opatření k zajištění způsobilosti k řešení krize namísto vyžadování změn v právních či provozních strukturách skupiny, pokud by uplatnění těchto alternativních opatření odstranilo překážky bránící způsobilosti k řešení krize rovnocenným způsobem.

(30)

Plány řešení krize a posouzení způsobilosti k řešení krize představují oblasti, kde nad každodenními úvahami týkajícími se dohledu získává převahu potřeba urychlit a zajistit rychlá restrukturalizační opatření s cílem zabezpečit zásadní funkce ústřední protistrany a ochránit finanční stabilitu. V případě neshody mezi jednotlivými členy kolegia k řešení krize o rozhodnutích, která mají být přijata s ohledem na plán řešení krize ústřední protistrany, posouzení způsobilosti ústřední protistrany k řešení krize a rozhodnutí odstranit všechny překážky, by evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro cenné papíry a trhy) (dále jen „ESMA“) měl hrát úlohu zprostředkovatele v souladu s článkem 19 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 (6). Takovéto závazné zprostředkování ze strany ESMA by mělo být nicméně k projednání připraveno vnitřním výborem ESMA, s ohledem na kompetence členů ESMA k zajištění finanční stability a dohledu na členy clearingového systému v několika členských státech. Některé příslušné orgány by podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 1093/2010 (7) měly být přizvány k účasti v tomto vnitřním výboru ESMA jako pozorovatelé s ohledem na skutečnost, že tyto orgány provádějí podobné úkoly podle směrnice 2014/59/EU. Uvedené závazné zprostředkování by nemělo bránit nezávaznému zprostředkování v souladu s článkem 31 nařízení (EU) č. 1095/2010 v jiných případech. V souladu s článkem 38 nařízení (EU) č. 1095/2010 nesmí toto závazné zprostředkování zasahovat do fiskálních pravomocí členských států.

(31)

Mohlo by být nezbytné, aby ozdravný plán ústřední protistrany stanovil podmínky, za nichž by bylo aktivováno poskytnutí případné finanční podpory na základě smluvně závazných dohod, záruk nebo jiných forem provozní podpory ústřední protistraně od mateřského podniku nebo jiného subjektu v rámci skupiny. Transparentnost týkající se takových ujednání by zmírnila rizika pro likviditu a solventnost subjektu skupiny poskytujícího podporu ústřední protistraně čelící finančním problémům. Jakákoli změna takovýchto ujednání, jež mají dopad na kvalitu a povahu takové podpory ze strany skupiny, by měla být pro účely přezkumu ozdravného plánu považována za významnou změnu.

(32)

S ohledem na citlivost informací, které ozdravné plány a plány řešení krize obsahují, by se na tyto plány měla vztahovat příslušná ustanovení o důvěrnosti.

(33)

Příslušné orgány by měly předat ozdravné plány a jejich veškeré změny relevantním orgánům příslušným k řešení krize a ty by měly předat plány řešení krize a jejich veškeré změny příslušným orgánům, aby byly všechny relevantní orgány neustále plně informovány.

(34)

Za účelem zachování finanční stability je nezbytné, aby příslušné orgány dokázaly napravit zhoršenou finanční a ekonomickou situaci ústřední protistrany dříve, než se ústřední protistrana dostane do bodu, kdy již orgány nemají jinou možnost než přistoupit k řešení krize nebo nařídit ústřední protistraně změnu jejich ozdravných opatření, pokud by mohla být škodlivá pro celkovou finanční stabilitu. Příslušným orgánům by tudíž měly být svěřeny pravomoci k včasnému zásahu, aby se zabránilo nepříznivým dopadům na finanční stabilitu nebo na zájmy klientů, které by mohly vyplynout z realizace určitých opatření ústřední protistranou, nebo aby se tyto dopady minimalizovaly. Pravomoci k včasnému zásahu by měly být svěřeny příslušným orgánům navíc k jejich pravomocem stanoveným ve vnitrostátním právu členských států nebo podle nařízení (EU) č. 648/2012 pro jiné okolnosti, než které se považují za včasný zásah. Pravomoci včasného zásahu by měly zahrnovat pravomoc v maximální možné míře omezit nebo zakázat jakékoli výplaty odměn z kapitálu a nástrojů, s nimiž je zacházeno jako s kapitálem, včetně výplaty dividend a zpětných odkupů ústřední protistranou, aniž by došlo k události selhání, a pravomoc omezit, zakázat nebo zmrazit jakékoli platby pohyblivé složky odměny, jak je vymezeno v politice odměňování ústřední protistrany podle čl. 26 odst. 5 nařízení (EU) č. 648/2012, zvláštních penzijních výhod nebo odstupného pro vrcholné vedení.

(35)

V rámci pravomocí včasného zásahu a v souladu s příslušnými ustanoveními vnitrostátního práva by příslušný orgán měl mít možnost jmenovat dočasného správce, který nahradí radu a vrcholné vedení ústřední protistrany nebo s nimi dočasně spolupracuje. Úkolem dočasného správce by mělo být vykonávat veškeré pravomoci, které mu byly svěřeny, s výhradou případných podmínek, které mu byly uloženy při jeho jmenování, s cílem podpořit řešení pro nápravu finanční situace ústřední protistrany. Jmenování dočasného správce by však nemělo nepřiměřeně zasahovat do práv akcionářů nebo vlastníků či do procesních povinností stanovených právem Unie nebo vnitrostátním právem v oblasti obchodních společností a mělo by respektovat mezinárodní závazky Unie a členských států týkající se ochrany investic.

(36)

V průběhu fáze ozdravných postupů a fáze včasného zásahu by si akcionáři měli zcela ponechat svá práva. Taková práva by měli ztratit, jakmile dojde k řešení krize ústřední protistrany. Jakékoli výplaty odměn z kapitálu nebo nástrojů, s nimiž je zacházeno jako s kapitálem, včetně výplaty dividend a zpětných odkupů ústřední protistranou, by měly být při ozdravném postupu v maximální možné míře omezeny nebo zakázány, aniž by došlo k události selhání. Držitelé majetkových podílů ústřední protistrany by měli absorbovat ztráty při řešení krize jako první, a to tak, aby se minimalizovalo riziko právního napadení z jejich strany, pokud jsou tyto ztráty vyšší než ztráty, které by jim vznikly v běžném úpadkovém řízení, což je rovněž známo jako zásada, že se žádný věřitel nesmí dostat do méně výhodného postavení. Orgán příslušný k řešení krize by měl mít možnost odchýlit se od zásady, že se žádný věřitel nesmí dostat do méně výhodného postavení. Akcionář nebo věřitel, kterému vznikla větší ztráta, než jakou by utrpěl v rámci běžného úpadkového řízení, by však měl mít nárok na úhradu rozdílu.

(37)

Rámec pro řešení krize by měl zajistit včasné zahájení řešení krize předtím, než se ústřední protistrana ocitne v platební neschopnosti. Ústřední strana by měla být považována za ústřední protistranu, která je v krizové situaci nebo jíž krizová situace hrozí, pokud porušuje nebo v blízké budoucnosti pravděpodobně poruší požadavky na pokračující povolení, pokud se ozdravnými postupy nepodařilo či pravděpodobně nepodaří obnovit její životaschopnost, pokud není schopna nebo pravděpodobně nebude schopna plnit některou ze svých zásadních funkcí, pokud její aktiva jsou nebo v blízké budoucnosti pravděpodobně budou nižší než její závazky, pokud není nebo v blízké budoucnosti pravděpodobně nebude schopna dostát svým splatným dluhům či jiným závazkům nebo pokud požaduje mimořádnou veřejnou finanční podporu. Nicméně skutečnost, že ústřední protistrana nesplňuje všechny požadavky pro povolení, by neměla být sama o sobě důvodem pro zahájení řešení krize.

(38)

Nouzové poskytnutí likvidity centrální bankou, pokud je tato facilita k dispozici, by nemělo být považováno za skutečnost. která prokazuje, že ústřední protistrana není nebo v blízké budoucnosti nebude schopna dostát svým splatným závazkům. Za účelem zachování finanční stability, zejména v případě systémového nedostatku likvidity, by neměly státní záruky za likviditní facility poskytnuté centrálními bankami nebo státní záruky za nově vydané závazky za účelem nápravy závažného narušení ekonomiky členského státu aktivovat zahájení řešení krize za předpokladu, že je splněna řada podmínek.

(39)

Členové Evropského systému centrálních bank (dále jen „ESCB“), jiné subjekty členských států plnící podobné funkce, jiné veřejné subjekty Unie pověřené správou veřejného dluhu nebo do ní zasahující a Banka pro mezinárodní platby, jakož i další subjekty uvedené v čl. 1 odst. 4 a 5 nařízení (EU) č. 648/2012 mohou v souvislosti se svou činností vystupovat jako členové clearingového systému. Nástroje pro alokaci ztrát stanovené v ozdravném plánu ústředních protistran by se na tyto subjekty neměly vztahovat. Obdobně by orgány příslušné k řešení krize neměly používat nástroje k alokaci ztrát vůči těmto subjektům, aby se zabránilo expozici veřejných finančních prostředků.

(40)

Pokud ústřední protistrana splňuje podmínky zahájení řešení krize, orgán příslušný k řešení krize ústřední protistrany by měl mít k dispozici harmonizovaný soubor nástrojů a pravomocí k řešení krize. Ty by mu měly umožnit řešit scénáře způsobené událostí selhání i událostmi jinými než selháním nebo kombinací obojího. Na jejich uplatňování by se měly vztahovat společné podmínky, účel a obecné zásady. Použitím takových nástrojů a pravomocí by zejména nemělo být dotčeno účinné řešení krize přeshraničních skupin.

(41)

Prvořadým účelem řešení krize by mělo být zabezpečit kontinuitu zásadních funkcí, zabránit nepříznivým dopadům na finanční stabilitu a ochránit veřejné finanční prostředky.

(42)

Zásadní funkce ústřední protistrany v krizové situaci by měly být zachovány, byť restrukturalizovány společně s případnými změnami v řízení, a to za použití nástrojů k řešení krize a v co největší možné míře s využitím soukromých finančních prostředků a bez spoléhání se na mimořádnou veřejnou finanční podporu. Tohoto cíle by mohlo být dosaženo alokací neuhrazených ztrát a obnovením rovnováhy v záznamu spárovaných pokynů ústřední protistrany použitím nástrojů k alokaci ztrát a pozic v případě ztrát ze selhání nebo v případě ztrát jiných než ze selhání odpisem kapitálových nástrojů a odpisem nezajištěných závazků a jejich konverzí na kapitál s cílem absorbovat ztráty a rekapitalizovat ústřední protistranu. Aby se zabránilo nutnosti použít vládní nástroje stabilizace, měl by orgán příslušný k řešení krize rovněž mít možnost použít výzvu k doplnění likvidity pro řešení krize v případě události jiné než selhání. Ústřední protistrana nebo konkrétní clearingová služba by rovněž měla mít možnost být také prodána solventní ústřední protistraně jako třetí straně, která je schopna provádět a řídit převedené clearingové činnosti, nebo s ní být sloučena. V souladu s cílem spočívajícím v zachování zásadních funkcí ústřední protistrany a ještě před přijetím výše popsaných opatření by orgán příslušný k řešení krize měl obecně zajistit vymáhání jakýchkoliv stávajících a nesplacených smluvních závazků vůči ústřední protistraně v souladu s tím, jak by byla jejich úhrada požadována podle jejích provozních předpisů, zejména včetně veškerých smluvních závazků ze strany členů clearingového systému splnit výzvy k doplnění likvidity pro ozdravení nebo převzít pozice členů clearingového systému, kteří selhali, ať prostřednictvím aukce, nebo jiných dohodnutých prostředků stanovených v provozních předpisech ústřední protistrany, jakož i veškerých stávajících a nesplacených smluvních závazků, které zavazují jiné strany než členy clearingového systému k jakýmkoli formám finanční podpory.

(43)

K zachování důvěry trhů a minimalizaci dalšího šíření krize je nutné rychlé a rozhodné jednání. Poté, co byly splněny podmínky zahájení řešení krize, by orgán příslušný k řešení krize ústřední protistrany neměl otálet při přijímání vhodného a koordinovaného opatření k řešení krize ve veřejném zájmu. Krizová situace ústřední protistrany může nastat za okolností, které vyžadují okamžitou reakci ze strany relevantního orgánu příslušného k řešení krize. Tomuto orgánu by proto mělo být umožněno, aby přijal opatření k řešení krize i bez ohledu na provádění ozdravných opatření ze strany ústřední protistrany nebo bez ukládání povinnosti použít nejprve pravomoci k včasnému zásahu.

(44)

Při přijímání opatření k řešení krize by orgán příslušný k řešení krize ústřední protistrany měl zohlednit opatření stanovená v plánech řešení krize vypracovaných v rámci kolegia k řešení krize a vycházet z nich, pokud se však s ohledem na okolnosti daného případu orgán příslušný k řešení krize nedomnívá, že účelu řešení krize bude účinněji dosaženo přijetím opatření, která v plánech řešení krize stanovena nejsou. Orgán příslušný k řešení krize by měl zohlednit obecné zásady rozhodování, včetně potřeby vyvážit zájmy různých zúčastněných stran ústřední protistrany a zajistit transparentnost vůči relevantním orgánům členských států a jejich zapojení v případě, že by navrhované rozhodnutí nebo opatření mohla mít dopad na finanční stabilitu nebo fiskální zdroje. Orgán příslušný k řešení krize by měl zejména informovat kolegium k řešení krize o plánovaných opatřeních k řešení krize, včetně případů, kdy se tato opatření odchylují od plánu řešení krize.

(45)

Zasahování do vlastnických práv by mělo být úměrné riziku pro finanční stabilitu. Nástroje k řešení krize by proto měly být použity pouze na ty ústřední protistrany, které splňují podmínky zahájení řešení krize, zejména tam, kde je to nezbytné ke splnění cíle finanční stability ve veřejném zájmu. Nástroje a pravomoci k řešení krize by mohly narušit práva akcionářů, věřitelů, členů clearingového systému a případně klientů členů clearingového systému. Opatření k řešení krize by proto mělo být přijato pouze v případě, je-li to nutné ve veřejném zájmu, a jakýkoli zásah do těchto práv by měl být slučitelný s Listinou základních práv Evropské unie (dále jen „Listina základních práv“).

(46)

Dotčeným akcionářům, členům clearingového systému a jiným věřitelům ústřední protistrany by neměly vzniknout ztráty větší než ty, které by jim vznikly v případě, pokud by orgán příslušný k řešení krize nepřijal opatření k řešení krize ve vztahu k ústřední protistraně, a namísto toho by byli vystaveni všem uplatnitelným nevypořádaným závazkům v souladu s pravidly ústřední protistrany v případě selhání nebo jinými smluvními ujednáními v jejích provozních předpisech a ústřední protistrana by se likvidovala v běžném úpadkovém řízení (zásada, že se žádný věřitel nesmí dostat do méně výhodného postavení). V případě částečného převodu aktiv ústřední protistrany v režimu řešení krize na soukromého kupujícího nebo překlenovací ústřední protistranu by zbývající část takové ústřední protistrany měla být likvidována v běžném úpadkovém řízení.

(47)

S cílem chránit práva akcionářů, členů clearingového systému a jiných věřitelů by měla být stanovena jasná pravidla ohledně ocenění aktiv a závazků ústřední protistrany a ohledně ocenění zacházení, jehož by se akcionářům, členům clearingového systému a jiným věřitelům dostalo, pokud by orgán příslušný k řešení krize nepřijal opatření k řešení krize. Mělo by se tak porovnat zacházení, jehož by se akcionářům, členům clearingového systému a jiným věřitelům skutečně dostalo při řešení krize, se zacházením, kterého by se jim dostalo, pokud by orgán příslušný k řešení krize nepřijal opatření k řešení krize ve vztahu k ústřední protistraně a namísto toho by byli vystaveni případným nevypořádaným závazkům podle ozdravného plánu ústřední protistrany nebo jiných ujednání v jejích provozních předpisech a ústřední protistrana by se likvidovala v běžném úpadkovém řízení. Použití výzvy k doplnění likvidity pro řešení krize, jež by měla být zahrnuta v provozních předpisech ústřední protistrany, je vyhrazeno pro orgán příslušný k řešení krize při řešení krize. Ústřední protistrana, správce či insolvenční správce ji využít nemohou, a tudíž by neměla být součástí zacházení, jehož by se akcionářům, členům clearingového systému a jiným věřitelům dostalo, pokud by orgán příslušný k řešení krize nepřijal opatření k řešení krize. Součástí zacházení, jehož by se akcionářům, členům clearingového systému a jiným věřitelům dostalo, pokud by orgán příslušný k řešení krize nepřijal opatření k řešení krize, by nemělo být ani jakékoli uplatnění pravomoci orgánu příslušného k řešení krize snížit výši zisků splatných členovi clearingového systému, jenž neselhal, které by překročilo smluvně dohodnuté omezení pro takové snížení.

Pokud by akcionáři, členové clearingového systému a jiní věřitelé obdrželi jako úhradu svých pohledávek nebo náhradu za ně částku nižší, než kterou by obdrželi, pokud by orgán příslušný k řešení krize nepřijal opatření k řešení krize ve vztahu k ústřední protistraně, a namísto toho by byli vystaveni případným nevypořádaným závazkům v souladu s pravidly ústřední protistrany při selhání nebo jinými smluvními ujednáními v jejích provozních předpisech a ústřední protistrana by se likvidovala v běžném úpadkovém řízení, měli by mít právo na úhradu rozdílu. Klienti by měli být zahrnuti do tohoto porovnání a měli by mít nárok na úhradu jakéhokoli rozdílu vyplývajícího ze zacházení pouze v případě, že existuje smluvní základ pro přímé pohledávky klientů vůči ústřední protistraně, čímž se z nich stanou věřitelé ústřední protistrany. Pouze v takových případech může orgán příslušný k řešení krize kontrolovat přímý dopad svých opatření. Uvedené porovnání by mělo být možné napadnout, a to odděleně od rozhodnutí o řešení krize. Členské státy by měly mít možnost svobodně rozhodnout o postupu pro úhradu jakéhokoli rozdílu v zacházení s akcionáři, členy clearingového systému a jinými věřiteli.

(48)

Opatření týkající se ozdravných postupů a řešení krize mohou nepřímo ovlivnit klienty a nepřímé klienty, kteří nejsou věřiteli ústřední protistrany, pokud by v rámci platných smluvních ujednání byly na tyto klienty a nepřímé klienty přeneseny náklady na ozdravné postupy a řešení krize. Proto by měl být prostřednictvím stejných smluvních ujednání s členy clearingového systému a klienty, kteří jim poskytují clearingové služby, řešen rovněž dopad scénáře ozdravných postupů a řešení krize ústřední protistrany na klienty a nepřímé klienty. Toho lze dosáhnout zajištěním toho, aby v případě, že smluvní ujednání umožňují členům clearingového systému přenést na své klienty nepříznivé důsledky uplatnění nástrojů k řešení krize, tato smluvní ujednání na rovnocenném a přiměřeném základě zahrnovala rovněž právo klientů na případnou náhradu škody, kterou členové clearingového systému obdrží od ústřední protistrany, nebo na jakýkoli peněžní ekvivalent této náhrady nebo případné výnosy, které obdrží na základě zásady, že se žádný věřitel nesmí dostat do méně výhodného postavení, pokud se tyto výnosy týkají pozic klientů. Tato ustanovení by se měla vztahovat rovněž na smluvní ujednání klientů a nepřímých klientů, kteří svým klientům nabízejí nepřímé clearingové služby.

(49)

Aby se zajistilo účinné řešení krize ústřední protistrany, postup oceňování by měl stanovit co nejpřesněji veškeré ztráty, které musí být alokovány, aby ústřední protistrana obnovila rovnováhu v záznamu spárovaných pokynů u nevypořádaných pozic a plnila průběžné platební závazky. Ocenění aktiv a závazků ústřední protistrany v krizové situaci by mělo vycházet ze spravedlivých, obezřetných a realistických předpokladů v okamžiku použití nástrojů k řešení krize. Při oceňování by však hodnota závazků neměla být ovlivněna finanční situací ústřední protistrany. V naléhavých případech by mělo být možné, aby orgány příslušné k řešení krize provedly rychlé ocenění aktiv nebo závazků ústřední protistrany v krizové situaci. Takové ocenění by mělo být prozatímní a mělo by se uplatňovat, dokud nebude provedeno nezávislé ocenění.

(50)

Po zahájení řešení krize ústřední protistrany by orgán příslušný k řešení krize měl vymáhat veškeré nevypořádané smluvní závazky stanovené v provozních předpisech ústřední protistrany, včetně zbývajících ozdravných opatření, s výjimkou případů, kdy je výkon jiné pravomoci nebo nástroje k řešení krize vhodnější, aby se včas zmírnily nežádoucí dopady na finanční stabilitu nebo se zabezpečily zásadní funkce ústřední protistrany. Orgán příslušný k řešení krize by měl mít právo, nikoli však povinnost vymáhat tyto smluvní závazky ještě i po vyřešení krize, pominuly-li již důvody pro upuštění od jejich vymáhání. Aby se mohli členové clearingového systému a další relevantní strany na vymáhání nevypořádaných závazků připravit, měl by orgán příslušný k řešení krize předem uvědomit relevantní členy clearingového systému a další strany o svém rozhodnutí vymáhat zbývající závazky. K tomuto oznámení by mělo dojít s tříměsíčním až šestiměsíčním předstihem.

Orgán příslušný k řešení krize by měl v konzultaci s příslušnými orgány a orgány příslušnými k řešení krize dotčených členů clearingového systému a všech ostatních stran, které jsou vázány vzniklými a nevypořádanými závazky, určit, zda důvody pro upuštění od vymáhání těchto smluvních závazků již pominuly a zda zbývající závazky vymáhat. Pokud důvody přetrvávají, měl by orgán příslušný k řešení krize od vymáhání takových závazků upustit. Výnosy z odloženého vymáhání nevypořádaných smluvních závazků by měly být použity ke kompenzaci veškerých veřejných finančních prostředků použitých na úhradu nároků podle zásady, že se žádný věřitel nesmí dostat do méně výhodného postavení, vyplývajících z rozhodnutí orgánu příslušného k řešení krize upustit od vymáhání takových závazků nebo od uplatnění jakéhokoli vládního nástroje stabilizace. Orgán příslušný k řešení krize by měl tuto pravomoc odloženého vymáhání použít pouze tehdy, pokud ve vztahu k zúčastněné straně, které se odložené vymáhání bude týkat, nebude porušena zásada, že se žádný věřitel nesmí dostat do méně výhodného postavení. V případě ztrát ze selhání by orgán příslušný k řešení krize měl u ústřední protistrany obnovit rovnováhu v záznamu spárovaných pokynů a neuhrazené ztráty by měl přidělit pomocí nástrojů pro alokaci pozic a ztrát. V případě ztrát jiných než ze selhání by ztráty měly absorbovat nástroje regulatorního kapitálu a měly by být přiděleny akcionářům do výše jejich schopnosti absorbovat ztráty, a to buď zrušením nástrojů účasti, či jejich převodem, nebo silným naředěním podílů. Nejsou-li tyto nástroje dostačující, měly by mít orgány příslušné k řešení krize pravomoc odepsat nezajištěný dluh a závazky v souladu s pořadím podle použitelného vnitrostátního insolvenčního práva a použít nástroje pro alokaci ztrát, a to v nezbytné míře, aniž by byla ohrožena širší finanční stabilita.

(51)

Zůstávají-li po absorpci ztrát a po případném obnovení rovnováhy v záznamu spárovaných pokynů ústřední protistrany předem financované zdroje ústřední protistrany vyčerpány, měl by orgán příslušný k řešení krize zajistit, aby byly tyto zdroje obnoveny na úroveň nezbytnou ke splnění regulačních požadavků, a to buď prostřednictvím dalšího uplatnění nástrojů stanovených v provozních předpisech ústřední protistrany, nebo prostřednictvím jiných opatření. Orgány příslušné k řešení krize by zejména měly mít možnost odškodnit členy clearingového systému, kteří neselhali a kteří by měli nárok na náhradu podle zásady, že se žádný věřitel nesmí dostat do méně výhodného postavení, za použití nástrojů pro alokaci ztrát, které by vedly k vyšším ztrátám, než jaké by členové clearingového systému nesli v rámci svých povinností podle provozních předpisů ústřední protistrany, a to formou nástrojů účasti, dluhových nástrojů nebo nástrojů uznávajících nárok na budoucí zisk ústřední protistrany. Při posuzování výše a formy odškodnění může orgán příslušný k řešení krize zvážit například finanční zdraví ústřední protistrany a kvalitu nástrojů, které jsou k dispozici pro odškodnění a pro naplnění zásady, že se žádný věřitel nesmí dostat do méně výhodného postavení. S cílem zachovat přiměřenou motivační strukturu by v takovém odškodnění měl být zohledněn rozsah, v jakém člen clearingového systému podpořil ozdravení ústřední protistrany, a proto by se v něm měly rovněž brát v úvahu zbývající nevypořádané smluvní závazky členů clearingového systému vůči této ústřední protistraně. Takové odškodnění by se mělo odečíst od jakéhokoli nároku uplatňovaného na základě zásady, že se žádný věřitel nesmí dostat do méně výhodného postavení.

(52)

Orgány příslušné k řešení krize by měly rovněž zajistit, aby náklady na řešení krize ústřední protistrany byly minimalizovány a věřitelům téže třídy se dostalo spravedlivého zacházení. Orgán příslušný k řešení krize by měl být s to přijmout opatření k řešení krize, které se odchyluje od zásady rovného zacházení s věřiteli, je-li to ve veřejném zájmu odůvodněné k dosažení účelu řešení krize a úměrné danému riziku. Pokud orgán příslušný k řešení krize takové opatření použije, nemělo by nikoho diskriminovat na základě státní příslušnosti.

(53)

Řešení krize ústřední protistrany by nemělo vyžadovat mimořádnou veřejnou finanční podporu. Zbývající ozdravné nástroje a nástroje k řešení krize, zejména nástroj odpisu, by měly být použity v co největší míře před poskytnutím jakékoli kapitálové injekce veřejného sektoru nebo odpovídající mimořádné veřejné finanční podpory ústřední protistraně nebo současně s nimi. Využití mimořádné veřejné finanční podpory k pomoci v rámci řešení krize institucí v krizové situaci má být poslední možností, podpora musí být časově omezená a v souladu s příslušnými ustanoveními o státní podpoře.

(54)

Účinný režim řešení krize by měl minimalizovat náklady na řešení krize ústřední protistrany v krizové situaci, které nesou daňoví poplatníci. Měl by zajistit, aby bylo možné krizi ústředních protistran řešit bez ohrožení finanční stability. Nástroj odpisu a nástroje k alokaci ztrát a pozic by měly uvedeného cíle dosahovat tím, že zajišťují, aby akcionáře a protistrany, jež jsou mezi věřiteli ústřední protistrany v krizové situaci, postihly odpovídající ztráty a aby nesli příslušnou část nákladů vzniklých v důsledku krizové situace ústřední protistrany. Nástroj odpisu a nástroje k alokaci ztrát a pozic proto akcionáře a protistrany ústředních protistran více motivují ke sledování zdraví ústřední protistrany za normálních okolností v souladu s doporučeními Rady pro finanční stabilitu stanovenými v jejím dokumentu nazvaném „Klíčové atributy účinných režimů řešení problémů pro finanční instituce“.

(55)

S cílem zajistit, aby orgány příslušné k řešení krize měly potřebnou flexibilitu při alokaci ztrát a pozic protistranám za různých okolností, je vhodné, aby tyto orgány měly možnost uplatnit nástroje k alokaci ztrát a pozic, pokud je účelem zachování kritických clearingových služeb ústřední protistrany v režimu řešení krize, i ve spojení s převodem kritických služeb na překlenovací ústřední protistranu nebo třetí stranu, načež zbývající část ústřední protistrany ukončí svůj provoz a je zlikvidována.

(56)

Jsou-li nástroje k alokaci pozic a ztrát použity za účelem obnovení životaschopnosti ústřední protistrany v krizové situaci, aby tak mohla pokračovat v provozu jako fungující podnik, součástí řešení krize by měla být výměna vedení, s výjimkou případů, kdy je zachování vedení vhodné a nezbytné pro dosažení účelu řešení krize, a následná restrukturalizace ústřední protistrany a její činnosti směřující k odstranění příčin krizové situace. Takové restrukturalizace by mělo být dosaženo provedením plánu reorganizace činnosti, který by měl být v souladu s plánem restrukturalizace, jehož předložení by po ústřední protistraně mohlo být požadováno v souladu s rámcem pro státní podporu.

(57)

Nástroje k alokaci pozic a ztrát by měly být využívány s cílem obnovit rovnováhu v záznamu spárovaných pokynů ústřední protistrany, zastavit veškeré další ztráty a získat dodatečné zdroje, jež by pomohly rekapitalizovat ústřední protistranu a doplnit její předem financované zdroje. S cílem zajistit, aby byly tyto nástroje účinné a dosáhly svého účelu, mělo by být možné uplatnit je na co nejširší škálu smluv, které vedou k nezajištěným závazkům nebo nerovnováze v záznamu spárovaných pokynů ústřední protistrany v krizové situaci. Měly by umožňovat dražit pozice členů, kteří selhali, mezi zbývajícími členy clearingového systému, nebo je nuceně alokovat v rozsahu, v němž nejsou vyčerpána dobrovolná ujednání zavedená v rámci ozdravného plánu po zahájení řešení krize, zčásti nebo zcela ukončit smlouvy členů clearingového systému, kteří selhali, dotčené clearingové služby nebo kategorie aktiv a další smlouvy ústřední protistrany, dále snižovat odchozí platby variační marže určené těmto členům a případně jejich klientům, uplatnit všechny neuhrazené výzvy k doplnění likvidity pro ozdravení stanovené v ozdravných plánech, uskutečnit další výzvy k doplnění likvidity pro řešení krize a odpis kapitálových a dluhových nástrojů vydaných ústřední protistranou nebo jiných nezajištěných závazků a konverzi jakýchkoli dluhových nástrojů na akcie. To zahrnuje možnost použít nástroje k alokaci ztrát s cílem přispět k obnovení rovnováhy v záznamu spárovaných pokynů tím, že se ústřední protistraně poskytnou finanční prostředky na přijetí dražební nabídky, což ústřední protistraně umožní přidělit pozice člena, který selhal, nebo provádět platby z ukončených smluv.

(58)

Při použití nástroje pro alokaci ztrát, který umožňuje snížit hodnotu zisků splatných ústřední protistranou členům clearingového systému, kteří neselhali, by se měl orgán příslušný k řešení krize spoléhat na zpracování variační marže v souladu se strukturou účtů ústřední protistrany, v příslušných případech na operaci snížení hodnoty zisků splatných ústřední protistranou členům clearingového systému, kteří neselhali, v režimu ozdravných postupů a na zásadu, že se žádný věřitel nesmí dostat do méně výhodného postavení.

(59)

Orgány příslušné k řešení krize by při řádném zohlednění dopadu na finanční stabilitu a jako krajní řešení měly mít v řadě situací možnost určité smlouvy vyloučit nebo částečně vyloučit z alokace pozic a ztrát. V případech, kdy se uvedená vyloučení uplatňují, by mělo být možné zvýšit úroveň expozice nebo ztráty použitou na jiné smlouvy, aby brala v úvahu taková vyloučení, a to s výhradou dodržení zásady, že se žádný věřitel nesmí dostat do méně výhodného postavení.

(60)

Jestliže byly nástroje k řešení krize použity k převodu zásadních funkcí či životaschopné činnosti ústřední protistrany na zdravý subjekt, jako je kupující ze soukromého sektoru nebo překlenovací ústřední protistrana, měla by být zbývající část ústřední protistrany zlikvidována v přiměřené lhůtě s ohledem na nutnost toho, aby ústřední protistrana v krizové situaci poskytla služby nebo podporu tak, aby kupující či překlenovací ústřední protistrana mohli provozovat činnosti či poskytovat služby, které na ně v důsledku daného převodu přešly.

(61)

Nástroj převodu činnosti by měl umožnit orgánům prodat ústřední protistranu nebo část její činnosti jednomu či více kupujícím bez svolení akcionářů. Při použití nástroje převodu činnosti by orgány měly provést kroky k uvedení ústřední protistrany nebo části její činnosti na trh v otevřeném, transparentním a nediskriminačním procesu a usilovat o dosažení co nejvyšší prodejní ceny.

(62)

Veškeré čisté výnosy z převodu aktiv nebo závazků ústřední protistrany v režimu řešení krize při použití nástroje převodu činnosti by měly být využity ve prospěch subjektu, který zůstane v likvidačním řízení. Veškeré čisté výnosy z převodu nástrojů účasti vydaných ústřední protistranou v režimu řešení krize při použití nástroje převodu činnosti by měly být využity ve prospěch akcionářů. Ve prospěch všech členů clearingového systému, kteří neselhali a kteří utrpěli ztráty, by mělo být rovněž využito veškeré protiplnění zaplacené kupujícím. Na všechny takové čisté výnosy nebo plnění by se měl vztahovat požadavek na to, aby byly v plné výši vráceny veškeré veřejné prostředky použité při řešení krize. Při výpočtu výnosů by se měly odečíst náklady, které vznikly v důsledku krizové situace ústřední protistrany a během procesu řešení krize.

(63)

Za účelem včasného převodu činnosti a ochrany finanční stability by mělo být posouzení kupujícího kvalifikované účasti provedeno včas a způsobem, který nezpozdí použití nástroje převodu činnosti. Ústřední protistrana, kupující nebo oba by v závislosti na dopadech nástroje převodu činnosti a formě nabytí měli mít možnost vykonávat nebo si zachovat stávající práva na členství v platebních a vypořádacích systémech a přístup k nim, jakož i k dalším propojeným infrastrukturám finančního trhu a obchodním systémům. Tato práva by neměla být odepřena ani na základě nedodržení příslušných kritérií pro členství nebo účast, ani na základě nedostatečného ratingu. Kupující, který tato kritéria nesplňuje, může uplatňovat tato práva pouze po dobu určenou orgánem příslušným k řešení krize.

(64)

Informace týkající se nabízení ústřední protistrany v krizové situaci a jednání s potenciálními nabyvateli před použitím nástroje převodu činnosti budou pravděpodobně mít systémový význam. S cílem zajistit finanční stabilitu je důležité, aby bylo umožněno odložit zveřejnění takových informací požadované podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 (8) po dobu nezbytnou k vypracování plánu a struktury řešení krize ústřední protistrany v souladu se lhůtami povolenými v rámci režimu týkajícího se zneužívání trhu.

(65)

Hlavním účelem překlenovací ústřední protistrany jako ústřední protistrany zcela nebo zčásti vlastněné jedním nebo více veřejnými orgány nebo ovládané orgánem příslušným k řešení krize by mělo být zajistit, aby členům clearingového systému a klientům ústřední protistrany, která je v režimu řešení krize, byly i nadále poskytovány základní finanční služby a nadále byly vykonávány základní finanční činnosti. Překlenovací ústřední protistrana by měla být provozována jako životaschopný subjekt, jenž pokračuje v činnosti, a měla by být, jakmile pro to nastanou vhodné podmínky, vrácena na trh nebo zlikvidována, pokud již životaschopná není.

(66)

Pokud jsou všechny ostatní možnosti nedostupné nebo prokazatelně nepostačují k zajištění finanční stability, měla by být možná vládní účast ve formě kapitálové podpory nebo dočasného veřejného vlastnictví, v souladu s použitelnými pravidly pro státní podporu, včetně restrukturalizace činností ústřední protistrany. S cílem zabránit morálnímu hazardu by měla být tato mimořádná veřejná finanční podpora poskytnuta pouze jako krajní možnost, mít dočasnou povahu a měla by být za přiměřenou dobu vždy získána zpět. Členské státy by proto měly zavést komplexní a věrohodná ujednání pro vrácení finančních prostředků, aniž by to představovalo překážku pro používání vládních stabilizačních nástrojů. Použitím vládního stabilizační nástroje není dotčena úloha kterékoli centrální banky při případném poskytování likvidity finančnímu systému dle výlučného uvážení centrální banky, a to ani v době krize.

(67)

Aby byla zajištěna schopnost orgánu příslušného k řešení krize použít nástroje k alokaci ztrát a pozic na smlouvy se subjekty se sídlem ve třetích zemích, uznání této možnosti by mělo být zahrnuto do provozních předpisů ústřední protistrany.

(68)

Orgány příslušné k řešení krize by měly mít všechny nezbytné zákonné pravomoci, které by mohly být v různých kombinacích při používání nástrojů k řešení krize vykonávány. Měly by zahrnovat pravomoc k převodu nástrojů účasti, aktiv, práv, povinností nebo závazků ústřední protistrany v krizové situaci na jiný subjekt, například jinou ústřední protistranu nebo překlenovací ústřední protistranu, pravomoc k odpisu nebo zrušení nástrojů účasti nebo pravomoc k odpisu nebo konverzi závazků ústřední protistrany v krizové situaci, pravomoc k odpisu variační marže, pravomoc vymáhat veškeré nevypořádané závazky třetích stran ve vztahu k ústřední protistraně, včetně výzev k doplnění likvidity pro ozdravení, jak je uvedeno v provozních předpisech ústřední protistrany, a alokace pozic, pravomoc uplatňovat výzvy k doplnění likvidity pro řešení krize, pravomoc zčásti nebo zcela zrušit smlouvy ústřední protistrany, pravomoc vyměnit vedení a pravomoc uložit dočasné moratorium na úhradu pohledávek. Za krizovou situaci ústřední protistrany nesou i nadále odpovědnost podle vnitrostátního občanského nebo trestního práva ústřední protistrana a členové její rady a vrcholného vedení.

(69)

Rámec pro řešení krize by měl zahrnovat procesní požadavky, jimiž se zajistí, že se opatření k řešení krize řádně oznámí a zveřejní. Avšak vzhledem k tomu, že informace získané orgány příslušnými k řešení a jejich odbornými poradci během procesu řešení krize budou nejspíše citlivé, měl by se na ně předtím, než se rozhodnutí o řešení krize zveřejní, vztahovat účinný režim důvěrnosti. Je nutné vzít v úvahu skutečnost, že informace o obsahu a podrobnostech ozdravných plánů a plánů řešení krize a výsledku všech posouzení těchto plánů by mohly mít dalekosáhlé důsledky, zejména pro dotčené podniky. Je nutné předpokládat, že veškeré informace poskytnuté v souvislosti s rozhodnutím před jeho vydáním, ať již se jedná o to, zda jsou splněny podmínky zahájení řešení krize, či o použití konkrétního nástroje nebo jakéhokoli opatření v rámci zvoleného postupu, mají dopad na veřejné a soukromé zájmy, jichž se dané kroky dotýkají. Nepříznivý dopad na ústřední protistranu může mít již informace o tom, že orgán příslušný k řešení krize se touto ústřední protistranou zabývá. Je proto nezbytné zajistit vhodné mechanismy pro zachování důvěrnosti takových informací, jako jsou obsah a podrobnosti ozdravných plánů a plánů řešení krize a výsledek posouzení provedených v této souvislosti.

(70)

Orgány příslušné k řešení krize by měly mít doplňkové pravomoci k zajištění účinnosti převodu nástrojů účasti nebo dluhových nástrojů a aktiv, závazků, práv a povinností včetně pozic a souvisejících marží. S výhradou záruk stanovených tímto nařízením by tyto pravomoci měly zahrnovat pravomoc vyjmout z převáděných nástrojů nebo aktiv práva třetích stran a pravomoc vymáhat plnění smluv a stanovovat kontinuitu ujednání ve vztahu k příjemci převedených aktiv a nástrojů účasti. Práva zaměstnanců ukončit pracovní smlouvu by však neměla být dotčena. Právo některé ze stran ukončit smlouvu s ústřední protistranou v režimu řešení krize nebo se subjektem její skupiny z důvodů jiných, než je řešení ústřední protistrany v krizové situaci, by rovněž nemělo být dotčeno. Orgány příslušné k řešení krize by měly mít doplňkovou pravomoc uložit zbytkové ústřední protistraně, u níž probíhá likvidace v běžném úpadkovém řízení, aby poskytovala nezbytné služby, které umožní, aby ústřední protistrana, na kterou byly na základě použití nástroje převodu činnosti nebo nástroje překlenovací ústřední protistrany převedeny aktiva, smlouvy nebo nástroje účasti, provozovala svou činnost.

(71)

Vzhledem k tomu, že by si závažné ohrožení finanční stability v členském státě a v Unii mohlo vynutit naléhavé přijetí opatření krizového řízení, měly by postup stanovený vnitrostátním právem pro podání žádosti o soudní schválení opatření krizového řízení předem a soudní posouzení této žádosti probíhat urychleně. S ohledem na nutnost přijmout opatření krizového řízení urychleně by měl soud vydat rozhodnutí do 24 hodin a členské státy by měly zajistit, aby mohl relevantní orgán přijmout rozhodnutí ihned po vydání soudního rozhodnutí. Tím by nemělo být dotčeno právo zúčastněných stran požádat soud o zrušení rozhodnutí v omezené době po přijetí opatření krizového řízení orgánem příslušným k řešení krize.

(72)

Podle článku 47 Listiny základních práv mají dotčené strany právo na řádný proces a na účinné prostředky nápravy vůči opatřením, která se jich týkají. Rozhodnutí přijatá orgány příslušnými k řešení krize by proto měla podléhat soudnímu přezkumu.

(73)

Opatření k řešení krize přijatá vnitrostátními orgány příslušnými k řešení krize by mohla vyžadovat ekonomická hodnocení a velký prostor pro rozhodování na základě vlastního uvážení. Vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize disponují speciální odborností k provádění těchto hodnocení a k vymezení podmínek pro náležité využívání diskreční pravomoci. Proto je důležité zajistit, aby z těchto ekonomických hodnocení vypracovaných vnitrostátními orgány příslušnými k řešení krize v této souvislosti vycházely vnitrostátní soudy při přezkumu daných opatření krizového řízení. Složitost těchto hodnocení by však neměla vnitrostátním soudům bránit v tom, aby ověřily věcnou správnost, spolehlivost a logičnost důkazů, o něž se orgán příslušný k řešení krize opírá, to, zda důkazy obsahují všechny relevantní informace, které je třeba zohlednit pro posouzení komplexní situace, a to, zda mohou být podkladem pro závěry z nich vyvozené.

(74)

Za účelem pokrytí nanejvýš naléhavých situací a vzhledem k tomu, že odklad jakéhokoli rozhodnutí orgánů příslušných k řešení krize může bránit kontinuitě zásadních funkcí, je nezbytné stanovit, že podání jakéhokoli návrhu na soudní přezkum by nemělo mít automatický odkladný účinek na napadené rozhodnutí a že by toto rozhodnutí orgánu příslušného k řešení krize mělo být okamžitě vykonatelné.

(75)

Kromě toho, pokud je to nutné za účelem ochrany třetích stran, které v dobré víře získaly aktiva, smlouvy, práva a závazky ústřední protistrany v režimu řešení krize na základě výkonu pravomocí k řešení krize ze strany orgánů k řešení krize, a pro zajištění stability finančních trhů, by právem na přezkum neměl být dotčen žádný následný správní akt nebo transakce uzavřená na základě zrušeného rozhodnutí. V takových případech by se náprava protiprávního rozhodnutí proto měla omezit na přiznání náhrady škody, kterou dotčené osoby utrpěly.

(76)

V zájmu účinného řešení krize, a za účelem zamezení sporům o příslušnost, by neměla být vůči ústřední protistraně v krizové situaci zahajována žádná běžná úpadková řízení či by v nich nemělo být pokračováno v době, kdy orgán příslušný k řešení krize vykonává své pravomoci k řešení krize nebo používá nástroje k řešení krize, pokud se tak neděje z podnětu nebo se souhlasem orgánu příslušného k řešení krize. Je užitečné a nezbytné pozastavit na omezenou dobu některé smluvní závazky, aby orgán příslušný k řešení krize měl čas zavést do praxe nástroje k řešení krize. To by však nemělo platit pro povinnosti ústřední protistrany v krizové situaci vůči systémům označeným podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 98/26/ES (9), včetně jiných ústředních protistran a centrálních bank. Směrnice 98/26/ES snižuje riziko spojené s účastí v platebních systémech a systémech vypořádání obchodů s cennými papíry, zejména snížením míry narušení v případě platební neschopnosti účastníka takového systému. S cílem zajistit, aby byla tato ochranná opatření řádně uplatňována v situacích krize při zachování odpovídající jistoty pro provozovatele platebních systémů a systémů vypořádání obchodů s cennými papíry a další účastníky trhu, neměla by být opatření k předejití krizi nebo opatření k řešení krize pokládána za úpadkové řízení ve smyslu směrnice 98/26/ES, pokud jsou nadále plněny podstatné povinnosti podle smlouvy. Nicméně fungování systému označeného podle směrnice 98/26/ES ani právo na zajištění zaručené uvedenou směrnicí by neměly být ohroženy.

(77)

S cílem zajistit, aby orgány příslušné k řešení krize, pokud převádějí aktiva a závazky kupujícímu ze soukromého sektoru nebo překlenovací ústřední protistraně, měly dost času na identifikaci smluv, které je zapotřebí převést, může být vhodné uvalit přiměřená omezení na práva protistran finanční smlouvy závěrečně vypořádat, urychlit je nebo je jiným způsobem ukončit před uskutečněním převodu. Takové omezení by bylo nezbytné z toho důvodu, aby orgány mohly získat úplnou představu o rozvaze ústřední protistrany v krizové situaci beze změn hodnoty nebo rozsahu v důsledku případného rozsáhlého uplatnění práv na ukončení smlouvy. S cílem zajistit, aby k zasahování do smluvních práv protistran docházelo pouze v minimální nezbytné míře, mělo by se omezení práv na ukončení omezit na nejkratší možnou dobu a uplatnit se pouze ve vztahu k opatření k předejití krize nebo opatření k řešení krize, včetně jakékoli události nastalé v přímé souvislosti s uplatněním takového opatření, přičemž práva na ukončení smlouvy vyplývající z jakéhokoli jiného selhání, včetně neuhrazení nebo nedodání marží, by měla zůstat zachována.

(78)

Za účelem zachování legitimních ujednání kapitálového trhu v případě převodu některých, nikoli však všech aktiv, smluv, práv a závazků ústřední protistrany v krizové situaci je vhodné zahrnout záruky, které podle potřeby zabrání dělení propojených závazků, práv a smluv. Toto omezení účelového výběru z propojených smluv a souvisejících zajištění by mělo zahrnovat smlouvy se stejnou protistranou kryté dohodami o zajištění, dohody o finančním zajištění s převedením vlastnického práva, dohody o vzájemném započtení, nettingové dohody při okamžitém vypořádání smlouvy a ujednání o strukturovaném financování. Pokud se používá záruka, orgány příslušné k řešení krize by měly usilovat o převedení všech propojených smluv v rámci chráněného ujednání nebo je všechny ponechat ve zbytkové ústřední protistraně v krizové situaci. Tyto záruky by měly zajistit, že nakládání s expozicemi krytými nettingovou dohodou pro regulatorní účely podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU (10) bude dotčeno minimálně.

(79)

Unijní ústřední protistrany poskytují služby členům clearingového systému a jejich klientům nacházejícím se ve třetích zemích a ústřední protistrany ze třetích zemí poskytují služby členům clearingového systému a jejich klientům nacházejícím se v Unii. Účinné řešení krize mezinárodně působících ústředních protistran vyžaduje spolupráci mezi členskými státy a orgány třetích zemí. K tomuto účelu by měl ESMA poskytnout pokyny ohledně příslušného obsahu ujednání o spolupráci, která mají být uzavřena s orgány třetích zemí. Tato ujednání o spolupráci by měla zajistit účinné plánování, rozhodování a koordinaci ve vztahu k mezinárodně působícím ústředním protistranám. Vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize by měly uznávat a za určitých okolností vynucovat postupy třetích zemí k řešení krize. Spolupráce by rovněž měla probíhat v souvislosti s dceřinými podniky ústředních protistran z Unie či třetích zemí a jejich členy clearingového systému a jejich klienty.

(80)

S cílem zajistit důsledné uplatňování správních sankcí za porušení tohoto nařízení napříč členskými státy by mělo toto nařízení stanovit seznam hlavních správních sankcí a jiných správních opatření, jež mají mít orgány příslušné k řešení krize a příslušné orgány k dispozici, pravomoc ukládat tyto správní sankce a jiná správní opatření všem fyzickým a právnickým osobám odpovědným za porušení předpisů, a dále by mělo stanovit seznam základních kritérií pro stanovení úrovně a druhu těchto správních sankcí a jiných správních opatření a výši správních peněžitých sankcí. Správní sankce a jiná správní opatření by měly zohlednit takové faktory, jako je jakýkoli zjištěný finanční prospěch vyplývající z porušení předpisů, závažnost a doba trvání porušení předpisů, jakékoli přitěžující nebo polehčující okolnosti, potřeba správních pokut, které mají mít odrazující účinek, a případně by měly zahrnovat zmírnění sankce v případě spolupráce s orgánem příslušným k řešení krize nebo příslušným orgánem. Přijetí a zveřejnění správních sankcí by mělo respektovat základní práva stanovená v Listině základních práv.

(81)

S cílem zajistit důslednou harmonizaci a přiměřenou ochranu pro účastníky trhu v celé Unii by Komise měla být zmocněna přijmout návrhy regulačních technických norem vypracovaných ESMA prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci v souladu s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“), postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010, k určení následujících prvků: a) obsahu písemných ujednání a postupů pro fungování kolegií k řešení krize, b) metodiky pro výpočet a udržování výše dodatečných předem financovaných vyčleněných vlastních zdrojů, jež má ústřední protistrana, která je předmětem ozdravných postupů, použít, a v případě, že tyto vlastní zdroje nejsou k dispozici, postupů, kterými se ústřední protistrana může uchýlit k ozdravným opatřením vyžadujícím příspěvky od členů clearingového systému, kteří neselhali, a pro následnou úhradu těmto členům, c) metodiky posuzování ozdravných plánů, d) obsahu plánů k řešení krize, e) pořadí přidělení, maximální doby a maximálního podílu ročních zisků ústřední protistrany v rámci mechanismu náhrad v ozdravných postupech, f) prvků důležitých pro provádění ocenění, g) metodiky pro výpočet rezervy na dodatečné ztráty, která má být součástí prozatímního ocenění, h) minimálních prvků, které by měly být zahrnuty do reorganizace podnikatelské činnosti, i) kritérií, která musí plán reorganizace podnikatelské činnosti splňovat, j) metodiky pro konečné ocenění podle zásady, že se žádný věřitel nesmí dostat do méně výhodného postavení, a k) podmínek, za nichž členové clearingového systému postoupí odškodnění svým klientům v souladu se zásadou smluvní symetrie, a podmínek, za nichž je toto přenesení považováno za přiměřené.

(82)

Komise by měla mít možnost pozastavit jakoukoli povinnost clearingu stanovenou v souladu s článkem 5 nařízení (EU) č. 648/2012, v návaznosti na žádost orgánu příslušného k řešení krize ústřední protistrany v režimu řešení krize nebo jejího příslušného orgánu, z vlastního podnětu nebo na žádost příslušného orgánu odpovědného za dohled nad členem clearingového systému ústřední protistrany v režimu řešení krize a v návaznosti na nezávazné stanovisko ESMA, pro určitý druh protistrany nebo pro určité kategorie OTC derivátů, jejichž clearing provádí ústřední protistrana v režimu řešení krize. Rozhodnutí o pozastavení povinnosti clearingu by mělo být přijato pouze v případě, že je nutné zachovat finanční stabilitu a důvěru na trhu, zejména aby se zabránilo rozšíření krize a zamezilo vysokým a nejistým rizikovým expozicím protistran a investorů vůči ústřední protistraně. Za účelem přijetí uvedeného rozhodnutí by Komise měla brát v úvahu účely řešení krize a kritéria uvedená v nařízení (EU) č. 648/2012 pro uložení povinnosti clearingu OTC derivátů v souvislosti s těmi OTC deriváty, pro které je požadováno pozastavení, a zda je třeba pozastavit povinnost clearingu v zájmu zachování finanční stability a řádného fungování finančních trhů v Unii. ESMA by měl mít možnost Komisi požádat o pozastavení obchodní povinnosti stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 (11), pokud považuje pozastavení povinnosti clearingu za podstatnou změnu kritérií pro obchodní povinnost. Pozastavení by mělo být dočasného charakteru s možností prodloužení. Podobně by role výboru pro rizika ústřední protistrany, jak je uvedeno v článku 28 nařízení (EU) č. 648/2012, měla být posílena tak, aby dále podporovala ústřední protistranu v obezřetném řízení jejích rizik a zlepšení její odolnosti.

Členové výboru pro rizika by měli mít možnost informovat příslušný orgán, pokud ústřední protistrana nedodržuje rady výboru, a zástupci členů clearingového systému a klientů ve výboru pro rizika by měli mít možnost využít poskytnuté informace ke sledování svých expozic vůči ústřední protistraně, v souladu se zárukami důvěrnosti, a aniž jsou dotčena omezení týkající se výměny takových informací stanovená v právních předpisech v oblasti hospodářské soutěže. A konečně by orgány příslušné k řešení krize ústředních protistran rovněž měly mít přístup ke všem potřebným informacím v registrech obchodních údajů. Nařízení (EU) č. 648/2012 a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365 (12) by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna.

(83)

S cílem zajistit řádné provádění reformy referenčních úrokových sazeb organizované Radou pro finanční stabilitu je nezbytné poskytnout účastníkům trhu jasné informace o tom, že transakce, jež byly uzavřeny nebo byly obnoveny před nabytím účinnosti požadavků na clearing nebo maržových požadavků pro transakce s OTC deriváty, jež odkazují na referenční úrokové sazby (dále jen „starší obchody“), nebudou podléhat požadavkům stanoveným v nařízení (EU) č. 648/2012, pokud jsou obnoveny pouze pro účely provedení reformy referenčních úrokových sazeb nebo pro přípravu na provedení této reformy. Tím by mělo být zabráněno jakémukoli riziku, že by se unijní protistrany těchto starších obchodů ocitly nepřipraveny na situaci, kdy by se konkrétní referenční sazba podstatně změnila nebo byla ukončena, čímž by se zmírnily související obavy ohledně finanční stability. Tento přístup je v souladu s mezinárodními pokyny Basilejského výboru pro bankovní dohled (BCBS) a Mezinárodní organizace komisí pro cenné papíry (IOSCO).

(84)

S cílem účinně provádět řešení krizí ústředních protistran by se ochranná opatření stanovená ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES (13) neměla vztahovat na jakékoli omezení vymáhání dohody o finančním zajištění, na jakékoli omezení účinnosti dohody o finančním zajištění s poskytnutím jistoty, doložky o závěrečném vypořádání či ustanovení o vzájemném započtení, která jsou stanovena podle tohoto nařízení.

(85)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1132 (14), 2004/25/ES (15) a 2007/36/ES (16) obsahují pravidla o ochraně akcionářů a věřitelů ústředních protistran v působnosti uvedených směrnic. V situaci, kdy orgány příslušné k řešení krize potřebují jednat rychle na základě tohoto nařízení, by taková pravidla mohla bránit přijetí účinných opatření k řešení krize, použití nástrojů k řešení krize a výkonu pravomocí orgány příslušnými k řešení krize. Odchylky podle směrnice 2014/59/EU by proto měly být rozšířeny na opatření přijatá podle tohoto nařízení. Za účelem zaručení nejvyšší možné úrovně právní jistoty pro zúčastněné strany by tyto odchylky měly být jasně a úzce vymezeny a měly by se použít pouze ve veřejném zájmu, a jsou-li splněny podmínky pro zahájení řešení krize.

(86)

S cílem zabránit zdvojení požadavků by měly být směrnice 2014/59/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 (17) pozměněny tak, aby byly z jejich působnosti vyloučeny ty subjekty, které mají rovněž povolení v souladu s nařízením (EU) č. 648/2012.

(87)

V čl. 54 odst. 2 nařízení (EU) č. 600/2014 se stanoví přechodné období, během něhož se článek 35 nebo 36 uvedeného nařízení nevztahuje na ústřední protistrany nebo obchodní systémy, které ve vztahu k derivátům obchodovaným v obchodním systému požádaly svůj příslušný orgán o využití přechodných opatření. Přechodné období, během něhož může příslušný vnitrostátní orgán osvobodit obchodní systém nebo ústřední protistranu od uplatňování článků 35 a 36 uvedeného nařízení, pokud jde o deriváty obchodované v obchodním systému, skončilo dne 3. července 2020. Současné tržní prostředí vyznačující se vysokým stupněm nejistoty a volatility, jež způsobila pandemie COVID-19, negativně ovlivňuje ústřední protistrany a operace v obchodních systémech tím, že zvyšuje jejich operační rizika. Tato zvýšená rizika ve spojení s omezenou kapacitou pro posuzování žádostí o přístup a pro řízení migrace obchodních toků by mohla mít dopad na řádné fungování trhů nebo finanční stabilitu. Uvedené nařízení navíc stanoví nový režim pro deriváty obchodované v obchodních systémech, pokud jde o přístup ke kritickým tržním infrastrukturám, jehož cílem je zajistit rovnováhu mezi větší hospodářskou soutěží mezi těmito infrastrukturami a potřebou zachovat jejich operační integritu.

Ačkoli tedy uvedené nařízení usiluje o vytvoření konkurenčního trhu pro finanční infrastruktury, hospodářské subjekty by neměly předpokládat, že stávající pravidla a priority zůstanou zachovány, pokud dojde ke změně hospodářské situace, zejména v důsledku závažné ekonomické krize. Tak je tomu zejména v oblastech, kde interakce mezi kritickými tržními infrastrukturami, jako jsou obchodní systémy a infrastruktura pro clearing, vyžaduje výjimečnou úroveň provozní odolnosti, neboť případné selhání takových kritických infrastruktur by představovalo vysoké riziko pro finanční stabilitu. V důsledku pandemie COVID-19 se datum použitelnosti nového režimu otevřeného přístupu pro obchodní systémy a ústřední protistrany nabízející obchodní a clearingové služby ve vztahu k derivátům obchodovaným v obchodních systémech odkládá o jeden rok, tedy na 3. července 2021.

(88)

S cílem zajistit, aby orgány příslušné k řešení krize ústředních protistran byly zastoupeny ve všech relevantních fórech, a zajistit, aby ESMA mohl těžit ze všech odborných znalostí nezbytných k vykonávání úkolů spojených s ozdravnými postupy a řešením krize ústředních protistran, mělo by se nařízení (EU) č. 1095/2010 změnit tak, aby pojetí příslušných orgánů podle uvedeného nařízení zahrnovalo vnitrostátní orgány příslušné k řešení krize ústředních protistran.

(89)

Za účelem přípravy rozhodnutí ESMA týkajících se úkolů mu svěřených, zahrnujících vypracování návrhů technických norem pro oceňování předem i následné oceňování a pro kolegia k řešení krize a plány řešení krize, jakož i vypracování obecných pokynů pro podmínky zahájení řešení krize a pro závazné zprostředkování, a k zajištění komplexního zapojení evropského orgánu dohledu (Evropský orgán pro bankovnictví) (dále jen „EBA“) a jeho členů do přípravy těchto rozhodnutí by měl ESMA vytvořit vnitřní výbor (dále jen „Výbor ESMA pro řešení krize“), jehož členy by byly orgány příslušné k řešení krize. Příslušné orgány ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 575/2013 (18), včetně Evropské centrální banky, a orgány příslušné k řešení krize ve smyslu směrnice 2014/59/EU, včetně Jednotného výboru pro řešení krizí zřízeného nařízením (EU) č. 806/2014, by v příslušných případech měly být přizvány k účasti jako pozorovatelé.

(90)

Při přípravě koncepčního rámce pro posuzování odolnosti ústředních protistran vůči nepříznivému vývoji na trhu by měl být konzultován Výbor ESMA pro řešení krize, pokud toto posouzení zahrnuje souhrnný účinek ujednání ústřední protistrany týkající se ozdravných postupů a řešení krize na finanční stabilitu Unie. V takových případech by měl být Výbor ESMA pro řešení krize konzultován také při posuzování zjištění plynoucích z těchto zátěžových testů.

(91)

Toto nařízení dodržuje základní práva a ctí práva, svobody a zásady uznávané Listinou základních práv.

(92)

Při přijímání rozhodnutí nebo opatření podle tohoto nařízení by příslušné orgány a orgány příslušné k řešení krize měly vždy náležitě zohlednit jejich dopad na finanční stabilitu a hospodářskou situaci v jiných členských státech, pro které je působení dané ústřední protistrany zásadní nebo důležité z hlediska místních finančních trhů, včetně těch, v nichž se nacházejí členové clearingového systému a, jsou-li k dispozici relevantní informace, jejich klienti, a v nichž jsou usazeny propojené obchodní systémy a infrastruktury finančního trhu, včetně interoperabilních úředních protistran..

(93)

Jelikož cíle tohoto nařízení, totiž harmonizace pravidel a procesů pro ozdravné postupy a řešení krize ústředních protistran, nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy, a proto jej, z důvodů dopadů krizové situace kterékoli ústřední protistrany v celé Unii, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(94)

Uplatňování tohoto nařízení by mělo být odloženo do 12. srpna 2022 s cílem stanovit veškerá nezbytná prováděcí opatření a umožnit ústředním protistranám a dalším účastníkům trhu podniknout nezbytné kroky k zajištění souladu. Požadavek, aby ústřední protistrana v rámci ozdravných postupů používala vyčleněné vlastní zdroje, a ustanovení týkající se náhrady pro členy clearingového systému ve výjimečném případě, kdy se v rámci ozdravných postupů uplatní srážka variační marže, spoléhají na to, že budou zavedeny příslušné regulační technické normy. Je proto vhodné prodloužit odklad data použitelnosti daných ustanovení do 12. února 2023. Kromě toho by některá ustanovení, která se vztahují na ozdravné plány ústředních protistran a na přijetí a přezkum ozdravných plánů, včetně povinnosti předložit ozdravný plán, měla být uplatňována od dřívějšího data, neboť všechny ústřední protistrany již ozdravné plány mají, jelikož to vyžadují zásady pro subjekty infrastruktury finančních trhů zveřejněné Výborem pro platební a tržní infrastrukturu a Mezinárodní organizací komisí pro cenné papíry. Ústřední protistrany, které již mají povolení podle nařízení (EU) č. 648/2012, by měly přijmout vhodné kroky, aby zajistily, že budou schopny předložit své ozdravné plány příslušným orgánům nejpozději dne 12. února 2022. Uvedená ustanovení týkající se ozdravných plánů by měla být uplatňována od 12. února 2022. Pokud orgán příslušný k řešení krize nebyl ohledně ozdravného plánu ústřední protistrany konzultován, měl by příslušný orgán ústřední protistrany ozdravný plán ústřední protistrany s orgánem příslušným k řešení krize konzultovat neprodleně poté, co začnou platit ostatní ustanovení tohoto nařízení. Za účelem zajištění právní jistoty pro protistrany by se měly změny nařízení (EU) č. 648/2012, které mají zaručit řádné provedení reformy referenčních úrokových sazeb schválené Radou pro finanční stabilitu, použít ode dne vstupu tohoto nařízení v platnost.

(95)

S cílem zajistit, aby zvýšená operační rizika vyplývající z uplatňování režimu otevřeného přístupu pro deriváty obchodované v obchodních systémech neohrozila řádné fungování trhů ani finanční stabilitu, a zabránit jakékoli diskontinuitě, je nutné prodloužení těchto přechodných období uplatňovat zpětně od 4. července 2020 do 3. července 2021.

(96)

Toto nařízení by mělo zajistit, aby ústřední protistrany měly dostatečnou kapacitu pro absorpci ztrát a rekapitalizaci s cílem zajistit hladkou a rychlou absorpci ztrát a rekapitalizaci s minimálním dopadem na finanční stabilitu a zároveň by se měly snažit zabránit dopadu na daňové poplatníky. V souladu s mezinárodně dohodnutými zásadami pro účinné režimy řešení krize pro finanční instituce vypracované Radou pro finanční stabilitu by toto nařízení mělo zajistit, aby držitelé majetkových podílů ústřední protistrany absorbovali ztráty při řešení krize jako první, a to způsobem, který minimalizuje riziko zahájení právních kroků z jejich strany, které by se opíraly o to, že jejich ztráty při řešení krize jsou vyšší než ztráty, které by jim jinak vznikly v běžném úpadkovém řízení (podle zásady, že se žádný věřitel nesmí dostat do méně výhodného postavení). Dne 15. listopadu 2018 zveřejnila Rada pro finanční stabilitu konzultační dokument nazvaný „Finanční zdroje na podporu řešení krize ústředních protistran a zacházení s kapitálem ústřední protistrany při řešení krize“.

Na základě odezvy na tento dokument a dalších posouzení plánuje Rada pro finanční stabilitu na konci roku 2020 vydat pokyny ohledně toho, jak by měl být v případě řešení krize ústředních protistran použit kapitál, a to způsobem, který minimalizuje riziko právního napadení ze strany držitelů majetkových podílů v důsledku uplatňování zásady, že se žádný věřitel nesmí dostat do méně výhodného postavení. Po zveřejnění uvedených pokynů by Komise měla přezkoumat uplatňování pravidel stanovených v tomto nařízení s ohledem na odpis kapitálu při řešení krize, přičemž by měla brát v potaz tyto mezinárodně dohodnuté normy. Kromě tohoto zvláštního přezkumu by Komise měla přezkoumat uplatňování tohoto nařízení po pěti letech od data jeho vstupu v platnost, mimo jiné s ohledem na další mezinárodní vývoj. Tento obecný přezkum by se měl týkat alespoň některých základních otázek souvisejících s ozdravnými postupy a řešením krize ústředních protistran, jako jsou finanční zdroje, které mají k dispozici orgány příslušné k řešení krize k pokrytí ztrát jiných než ze selhání, a vlastní zdroje ústředních protistran, které mají být použity při ozdravných postupech a řešení krize,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

HLAVA I

PŘEDMĚT A DEFINICE

Článek 1

Předmět

Toto nařízení stanoví pravidla a postupy týkající se ozdravných postupů a řešení krize ústředních protistran povolených v souladu s nařízením (EU) č. 648/2012 a pravidla týkající se ujednání s třetími zeměmi v oblasti ozdravných postupů a řešení krize ústředních protistran.

Článek 2

Definice

Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

1.

„ústřední protistranou“ ústřední protistrana ve smyslu čl. 2 bodu 1 nařízení (EU) č. 648/2012;

2.

„kolegiem k řešení krize“ kolegium zřízené podle článku 4;

3.

„orgánem příslušným k řešení krize“ orgán určený členským státem v souladu s článkem 3;

4.

„nástrojem k řešení krize“ nástroj k řešení krize uvedený v čl. 27 odst. 1;

5.

„pravomocí k řešení krize“ kterákoli z pravomocí stanovených v článcích 48 až 58;

6.

„účelem řešení krize“ účely řešení krize stanovené v článku 21;

7.

„příslušným orgánem“ orgán určený členským státem v souladu s článkem 22 nařízení (EU) č. 648/2012;

8.

„událostí selhání“ scénář, v němž ústřední protistrana oznámila selhání:

a)

jednoho nebo více členů clearingového systému v souladu s postupem stanoveným v článku 48 nařízení (EU) č. 648/2012; nebo

b)

jedné nebo více interoperabilních ústředních protistran v souladu s příslušnými smluvními ujednáními nebo s postupem stanoveným v článku 52 nařízení (EU) č. 648/2012;

9.

„událostí jinou než selhání“ scénář, kdy ústřední protistraně vznikají ztráty z jiného důvodu než z události selhání, například z důvodu krizových situací nebo podvodů souvisejících s činností, úschovou, investicemi, právními povinnostmi či závazky nebo s provozem, včetně krizových situací způsobených kybernetickými útoky;

10.

„plánem řešení krize“ plán řešení krize vypracovaný pro ústřední protistranu v souladu s článkem 12;

11.

„opatřením k řešení krize“ rozhodnutí zavést podle článku 22 v ústřední protistraně režim řešení krize, použití nástroje k řešení krize nebo výkon jedné nebo více pravomocí k řešení krize;

12.

„členem clearingového systému“ člen clearingového systému ve smyslu čl. 2 bodu 14 nařízení (EU) č. 648/2012;

13.

„mateřským podnikem“ mateřský podnik ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 15 písm. a) nařízení (EU) č. 575/2013;

14.

„ústřední protistranou ze třetí země“ ústřední protistrana se správním ústředím usazeným ve třetí zemi;

15.

„dohodou o vzájemném započtení“ dohoda, podle níž lze vzájemně započíst dvě nebo více pohledávek nebo dva nebo více závazků mezi ústřední protistranou v režimu řešení krize a protistranou;

16.

„infrastrukturou finančního trhu“ ústřední protistrana, centrální depozitář cenných papírů, registr obchodních údajů, platební systém nebo jiný systém definovaný a označený členským státem podle čl. 2 písm. a) směrnice 98/26/ES;

17.

„obchodním systémem“ obchodní systém ve smyslu čl. 2 bodu 4 nařízení (EU) č. 648/2012;

18.

„klientem“ klient ve smyslu čl. 2 bodu 15 nařízení (EU) č. 648/2012;

19.

„jinými systémově významnými institucemi“ jiné systémově významné instituce podle čl. 131 odst. 3 směrnice 2013/36/EU;

20.

„nepřímým klientem“ podnik, který uzavřel ujednání o nepřímém clearingu s členem clearingového systému ve smyslu čl. 4 odst. 3 druhého pododstavce nařízení (EU) č. 648/2012;

21.

„interoperabilní ústřední protistranou“ ústřední protistrana, s níž byla uzavřena dohoda o interoperabilitě;

22.

„ozdravným plánem“ ozdravný plán vypracovaný a aktualizovaný ústřední protistranou v souladu s článkem 9;

23.

„radou“ správní nebo dozorčí rada nebo obě, ustavené v souladu s vnitrostátním právem obchodních společností v souladu s čl. 27 odst. 2 nařízení (EU) č. 648/2012;

24.

„kolegiem dohledu“ kolegium uvedené v čl. 18 odst. 1 nařízení (EU) č. 648/2012;

25.

„kapitálem“ kapitál ve smyslu čl. 2 bodu 25 nařízení (EU) č. 648/2012;

26.

„postupnou ochranou proti selhání“ postupná ochrana proti selhání v souladu s článkem 45 nařízení (EU) č. 648/2012;

27.

„zásadními funkcemi“ činnosti, služby nebo operace poskytované třetím stranám mimo ústřední protistranu, jejichž přerušení by pravděpodobně vedlo k narušení služeb, jež mají zásadní význam pro reálnou ekonomiku, nebo k narušení finanční stability v jednom nebo více členských státech vzhledem k velikosti, podílu na trhu, vnější a vnitřní propojenosti, složitosti či přeshraniční činnosti ústřední protistrany, se zvláštním ohledem na nahraditelnost těchto činností, služeb či operací;

28.

„skupinou“ skupina ve smyslu čl. 2 bodu 16 nařízení (EU) č. 648/2012;

29.

„propojenou infrastrukturou finančního trhu“ infrastruktura finančního trhu, se kterou ústřední protistrana uzavřela smluvní ujednání, včetně dohody o interoperabilitě;

30.

„mimořádnou veřejnou finanční podporou“ státní podpora ve smyslu čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské Unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) nebo jakákoli jiná veřejná finanční podpora na nadnárodní úrovni, která by představovala státní podporu, pokud by byla poskytnuta na vnitrostátní úrovni, a která je poskytována s cílem zachovat nebo obnovit životaschopnost, likviditu nebo platební schopnost ústřední protistrany;

31.

„finančními smlouvami“ smlouvy a dohody vymezené v čl. 2 odst. 1 bodě 100 směrnice 2014/59/EU;

32.

„běžným úpadkovým řízením“ kolektivní úpadkové řízení, které zahrnuje částečný nebo úplný odprodej majetku dlužníka a jmenování likvidátora nebo správce, běžně použitelné na ústřední protistrany podle vnitrostátního práva, ať už specifické pro uvedené ústřední protistrany, nebo obecně použitelné na jakoukoli fyzickou nebo právnickou osobu;

33.

„nástroji účasti“ akcie, jiné nástroje, jež udělují vlastnický podíl, nástroje, jež jsou přeměnitelné na akcie nebo na jiné nástroje účasti nebo jež udělují právo na nabytí akcií nebo jiných nástrojů účasti, a nástroje představující podíly na akciích nebo na jiných nástrojích účasti;

34.

„určeným vnitrostátním makroobezřetnostním orgánem“ orgán, jemuž je svěřeno provádění makroobezřetnostní politiky, jak je uvedeno v doporučení B bodě 1 doporučení Evropské rady pro systémová rizika (ESRB) ze dne 22. prosince 2011 o makroobezřetnostním mandátu vnitrostátních orgánů (ESRB/2011/3);

35.

„fondem pro riziko selhání“ fond pro riziko selhání udržovaný ústřední protistranou v souladu s článkem 42 nařízení (EU) č. 648/2012;

36.

„předem financovanými zdroji“ zdroje, které jsou drženy příslušnou právnickou osobou a jsou jí volně k dispozici;

37.

„vrcholným vedením“ osoba nebo osoby, které skutečně řídí obchodní činnost ústřední protistrany, a výkonný člen nebo členové rady;

38.

„registrem obchodních údajů“ registr obchodních údajů ve smyslu čl. 2 bodu 2 nařízení (EU) č. 648/2012 nebo čl. 3 bodu 1 nařízení (EU) č. 2015/2365 Evropského parlamentu a Rady (19);

39.

„rámcem Unie pro státní podporu“ rámec zřízený články 107, 108 a 109 Smlouvy o fungování EU a nařízeními a všemi akty Unie, včetně obecných směrů, sdělení a oznámení, vydanými nebo přijatými podle čl. 108 odst. 4 nebo článku 109 Smlouvy o fungování EU;

40.

„dluhovými nástroji“ dluhopisy nebo jiné formy nezajištěného převoditelného dluhu, nástroje vytvářející nebo uznávající dluh a nástroje poskytující práva na nabytí dluhových nástrojů;

41.

„počáteční marží“ marže, které vybírá ústřední protistrana, aby pokryla potenciální budoucí expozice vůči členům clearingového systému platícím marže, a případně interoperabilním ústředním protistranám v intervalu mezi posledním výběrem marží a likvidací pozic v důsledku selhání člena clearingového systému nebo interoperabilní ústřední protistrany;

42.

„variační marží“ marže vybraná nebo vyplacená tak, aby odrážela stávající expozice vyplývající ze skutečných změn tržních cen;

43.

„výzvou k doplnění likvidity pro řešení krize“ žádost o hotovostní zdroje, které mají členové clearingového systému poskytnout ústřední protistraně nad rámec předem financovaných zdrojů, na základě zákonných pravomocí orgánu příslušného k řešení krize v souladu s článkem 31;

44.

„výzvou k doplnění likvidity pro ozdravení“ žádost o hotovostní zdroje jiná než výzva k doplnění likvidity pro řešení krize, které mají členové clearingového systému poskytnout ústřední protistraně nad rámec předem financovaných zdrojů, na základě smluvních ujednání stanovených v provozních předpisech ústřední protistrany;

45.

„pravomocemi k převodu“ pravomoci vymezené v čl. 48 odst. 1 písm. c) a d) k převodu akcií, jiných nástrojů účasti, dluhových nástrojů, aktiv, práv, povinností nebo závazků či jakékoli kombinace těchto položek z ústřední protistrany v režimu řešení krize na příjemce;

46.

„derivátem“ derivát ve smyslu čl. 2 bodu 5 nařízení (EU) č. 648/2012;

47.

„nettingovou dohodou“ dohoda, podle níž lze určitý počet pohledávek nebo závazků konvertovat na jednu čistou pohledávku, včetně dohody o závěrečném vypořádání, podle nichž se v případě rozhodné události pro vymáhání (jakkoli a kdekoli definované) závazky stran urychlí, takže jsou okamžitě splatné, nebo se ukončí, a v obou případech jsou konvertovány na jednu čistou pohledávku nebo jsou jí nahrazeny, včetně doložky o závěrečném vypořádání ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. n) bodu i) směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2002/47/ES (20) a vzájemného započtení (nettingu) ve smyslu čl. 2 písm. k) směrnice 98/26/ES;

48.

„opatřením k předejití krizi“ výkon pravomoci požadovat, aby ústřední protistrana přijala opatření k nápravě nedostatků ve svém ozdravném plánu podle čl. 10 odst. 8 a 9, výkon pravomoci řešit nebo odstraňovat překážky způsobilosti k řešení krize podle článku 16, nebo použití opatření včasného zásahu podle článku 18;

49.

„právem na ukončení“ právo ukončit smlouvu, právo na urychlení, závěrečné vypořádání, vzájemné započtení nebo netting závazků nebo jakékoli podobné ustanovení, jež pozastavuje, mění nebo ruší povinnost smluvní strany, nebo ustanovení bránící tomu, aby ze smlouvy vznikla povinnost, která by jinak vznikla;

50.

„dohodou o finančním zajištění s převedením vlastnického práva“ dohoda o finančním zajištění s převedením vlastnického práva ve smyslu čl. 2 odst. 1 písm. b) směrnice 2002/47/ES;

51.

„krytým dluhopisem“ krytý dluhopis ve smyslu čl. 3 bodu 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2162 (21);

52.

„postupem třetí země k řešení krize“ opatření podle práva třetí země ke zvládnutí krizové situace ústřední protistrany ze třetí země, která jsou co do cílů a očekávaných výsledků srovnatelná s opatřeními k řešení krize podle tohoto nařízení;

53.

„relevantními vnitrostátními orgány“ orgány příslušné k řešení krize, příslušné orgány nebo příslušná ministerstva určené v souladu s tímto nařízením nebo v souladu s článkem 3 směrnice 2014/59/EU nebo jiné orgány v členských státech s pravomocemi ve vztahu k majetku, právům, povinnostem nebo závazkům ústředních protistran ze třetích zemí poskytujících clearingové služby v jejich jurisdikci;

54.

„relevantním orgánem třetí země“ orgán třetí země příslušný k výkonu funkcí srovnatelných s funkcemi orgánů příslušných k řešení krize nebo příslušných orgánů podle tohoto nařízení.

HLAVA II

orgány, KOLEGIUM K ŘEŠENÍ KRIZE A POSTUPY

Oddíl 1

Orgány příslušné k řešení krize, kolegia k řešení krize a zapojení evropských orgánů dohledu

Článek 3

Určení orgánů příslušných k řešení krize a příslušných ministerstev

1.   Každý členský stát určí jeden či více orgánů příslušných k řešení krize, které jsou oprávněny použít nástroje k řešení krize a vykonávat pravomoci k řešení krize stanovené v tomto nařízení.

Orgány příslušnými k řešení krize jsou národní centrální banky, příslušná ministerstva, orgány veřejné správy či jiné orgány, jimž byly svěřeny pravomoci v oblasti veřejné správy.

2.   Orgány příslušné k řešení krize disponují odborností, zdroji a provozní kapacitou pro uplatňování opatření k řešení krize a výkonu svých pravomocí s rychlostí a pružností nezbytnou pro dosažení účelu řešení krize.

3.   Jsou-li orgánu příslušnému k řešení krize určenému podle odstavce 1 tohoto článku svěřeny další funkce, musí být přijata vhodná strukturální opatření, aby nedocházelo ke střetům zájmů mezi funkcemi svěřenými orgánu příslušnému k řešení krize podle tohoto nařízení a všemi ostatními funkcemi svěřenými tomuto orgánu. Zejména musí být zavedena opatření k zajištění skutečné provozní nezávislosti, včetně oddělených pracovníků, hierarchických vztahů a rozhodovacího postupu daného orgánu příslušného k řešení krize, na veškerých úkolech, které tento orgán příslušný k řešení krize může vykonávat podle článku 22 nařízení (EU) č. 648/2012 jakožto příslušný orgán ústřední protistrany, a na úkolech, které tento orgán příslušný k řešení krize může vykonávat jakožto příslušný orgán členů clearingového systému uvedený v čl. 18 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) č. 648/2012.

4.   Požadavky vyjádřené odstavci 3 nebrání tomu, aby se hierarchické vztahy sbíhaly na nejvyšší úrovni organizace zahrnující různé funkce nebo orgány nebo aby pracovníci mohli být za předem stanovených podmínek sdíleni mezi dalšími funkcemi, které jsou orgánu příslušnému k řešení krize svěřeny, k pokrytí dočasně vysoké pracovní zátěže, nebo má-li to umožnit orgánu příslušnému k řešení krize využití odborných znalostí sdílených pracovníků.

5.   Orgány vykonávající funkci dohledu a funkci řešení krize podle nařízení (EU) č. 648/2012 a tohoto nařízení a osoby vykonávající tyto funkce jejich jménem úzce spolupracují při přípravě, plánování a uplatňování rozhodnutí k řešení krize, bez ohledu na to, zda orgán příslušný k řešení krize a příslušný orgán představují samostatné subjekty nebo zda tyto funkce zastává týž subjekt.

6.   Orgán příslušný k řešení krize přijme a zveřejní veškerá interní pravidla, která musí mít pro zajištění souladu s požadavky stanovenými v odstavci 3, včetně pravidel upravujících profesní tajemství a výměnu informací mezi jednotlivými funkčními oblastmi.

7.   Členské státy, v nichž není usazena žádná ústřední protistrana, se mohou od požadavků stanovených v odstavci 3 odchýlit s výjimkou opatření k zabránění střetům zájmů.

8.   Každý členský stát určí jedno ministerstvo, které je odpovědné za výkon funkcí svěřených příslušnému ministerstvu podle tohoto nařízení.

9.   Není-li orgánem příslušným k řešení krize v členském státě příslušné ministerstvo, informuje orgán příslušný k řešení krize bez zbytečného odkladu příslušné ministerstvo o rozhodnutích přijatých na základě tohoto nařízení, a pokud vnitrostátní právo nestanoví jinak, získá souhlas ministerstva, než vykoná rozhodnutí, která budou mít přímé fiskální nebo systémové dopady nebo která k přímým fiskálním dopadům pravděpodobně povedou.

10.   Členské státy oznámí Komisi a evropskému orgánu dohledu (Evropskému orgánu pro cenné papíry a trhy) (dále jen „ESMA“) zřízenému nařízením (EU) č. 1095/2010, orgány příslušné k řešení krize určené podle odstavce 1.

11.   V případě, že členský stát určí více než jeden orgán příslušný k řešení krize podle odstavce 1, oznámení uvedené v odstavci 10 musí obsahovat tyto údaje:

a)

důvody určení většího počtu orgánů;

b)

rozdělení funkcí a odpovědnosti mezi těmito orgány;

c)

způsob, jakým je zajištěna koordinace mezi nimi; a

d)

orgán příslušný k řešení krize určený jako kontaktní orgán za účelem spolupráce a koordinace s relevantními orgány jiných členských států.

12.   ESMA seznam orgánů příslušných k řešení krize a kontaktních orgánů oznámených podle odstavce 10 zveřejní.

Článek 4

Kolegia k řešení krize

1.   Orgán příslušný k řešení krize ústřední protistrany zřídí a řídí kolegium k řešení krize určené k výkonu úkolů uvedených v článcích 12, 15 a 16, předsedá mu a zajišťuje spolupráci a koordinaci s orgány, které jsou členy tohoto kolegia, a případně spolupráci s příslušnými orgány a orgány příslušnými k řešení krize ve třetích zemích.

Kolegia k řešení krize zajišťují rámec pro orgány příslušné k řešení krize a další relevantní orgány za účelem výkonu těchto úkolů:

a)

výměny informací relevantních pro vypracování plánů řešení krize, a to i pro posuzování systémových dopadů provádění daného plánu řešení krize, dále pro výkon přípravných a preventivních opatření a pro řešení krize;

b)

vypracování plánů řešení krize podle článku 12;

c)

posouzení způsobilosti ústředních protistran k řešení krize podle článku 15;

d)

identifikace, řešení a odstraňování překážek způsobilosti ústředních protistran k řešení krize podle článku 16; a

e)

koordinace zveřejňování plánů a strategií řešení krize.

2.   Členy kolegia k řešení krize jsou:

a)

orgán příslušný k řešení krize ústřední protistrany;

b)

příslušný orgán ústřední protistrany;

c)

příslušné orgány a orgány příslušné k řešení krize členů clearingového systému uvedené v čl. 18 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) č. 648/2012, případně včetně Evropské centrální banky (dále jen „ECB“), pokud jde o úkoly týkající se obezřetnostního dohledu nad úvěrovými institucemi v rámci jednotného mechanismu dohledu, které jí byly svěřeny v souladu s nařízením Rady (EU) č. 1024/2013 (22), a Jednotného výboru pro řešení krizí v úloze orgánu příslušného k řešení krizí úvěrových institucí v rámci jednotného mechanismu pro řešení krizí, která mu byla svěřena v souladu s nařízením (EU) č. 806/2014;

d)

příslušné orgány a orgány příslušné k řešení krize členů clearingového systému jiné než ty, které jsou uvedeny v písmeni c). Tyto příslušné orgány a orgány příslušné k řešení krize informují orgán příslušný k řešení krize ústřední protistrany a odůvodní svou účast v kolegiu na základě svého posouzení dopadu, jejž by řešení krize ústřední protistrany mohlo mít na finanční stabilitu jejich členského státu;

e)

příslušné orgány nebo orgány příslušné k řešení krize klientů členů clearingového systému, pokud kolegium již nemá člena z jejich členského státu podle písmen c), d), f), g) nebo h) tohoto odstavce. Tyto orgány informují orgán příslušný k řešení krize ústřední protistrany a odůvodní svou účast v kolegiu na základě svého posouzení dopadu, jejž by řešení krize ústřední protistrany mohlo mít na finanční stabilitu jejich členského státu;

f)

příslušné orgány uvedené v čl. 18 odst. 2 písm. d) nařízení (EU) č. 648/2012;

g)

příslušné orgány a orgány příslušné k řešení krize ústředních protistran uvedené v čl. 18 odst. 2 písm. e) nařízení (EU) č. 648/2012;

h)

příslušné orgány uvedené v čl. 18 odst. 2 písm. f) nařízení (EU) č. 648/2012;

i)

členové Evropského systému centrálních bank (dále jen „ESCB“) uvedení v čl. 18 odst. 2 písm. g) nařízení (EU) č. 648/2012;

j)

emitující centrální banky uvedené v čl. 18 odst. 2 písm. h) nařízení (EU) č. 648/2012;

k)

centrální banky, které emitují měny Unie používané u finančních nástrojů, jejichž clearing je prováděn ústřední protistranou, jiné než uvedené v písmeni j). Tyto emitující centrální banky informují orgán příslušný k řešení krize ústřední protistrany a odůvodní svou účast v kolegiu na základě svého posouzení dopadu, jejž by řešení krize ústřední protistrany mohlo mít na finanční stabilitu jejich členského státu;

l)

případně příslušný orgán mateřského podniku;

m)

příslušné ministerstvo, pokud orgánem příslušným k řešení krize uvedeným v písmenu a) není příslušné ministerstvo;

n)

ESMA; a

o)

Evropský orgán dohledu (Evropský orgán pro bankovnictví) (dále jen „EBA“) zřízený nařízením (EU) č. 1093/2010.

3.   ESMA, EBA a orgány uvedené v odst. 2 písm. d), e), k) a l) nemají v kolegiích k řešení krize hlasovací práva.

Je-li ECB členem kolegia podle odst. 2 písm. c) a j), má v kolegiu dva hlasy.

4.   K účasti v kolegiu k řešení krize mohou být jako pozorovatelé přizvány příslušné orgány a orgány příslušné k řešení krize členů clearingového systému usazených ve třetích zemích a příslušné orgány a orgány příslušné k řešení krize ústředních protistran ze třetích zemí, se kterými má ústřední protistrana uzavřeny dohody o interoperabilitě. Jejich účast je podmíněna tím, že tyto orgány podléhají požadavkům na důvěrnost, jež jsou podle názoru orgánu příslušného k řešení krize dané ústřední protistrany, jenž předsedá kolegiu k řešení krize, rovnocenné požadavkům stanoveným v článku 73.

Účast orgánů třetích zemí v kolegiu k řešení krize může být omezena na diskusi o vybraných otázkách přeshraničního vymáhání, které mohou zahrnovat:

a)

účinné a koordinované vymáhání opatření k řešení krize, zejména v souladu s články 53 a 77;

b)

identifikaci a odstraňování případných překážek bránících účinnému opatření k řešení krize, které mohou pramenit z rozdílných právních předpisů upravujících dohody o zajištění, nettingové dohody a dohody o vzájemném započtení a různých pravomocí nebo strategií v oblasti ozdravných postupů a řešení krize;

c)

identifikaci a koordinaci jakékoli potřeby nových požadavků na licence, uznání nebo povolení s ohledem na potřebu včasného provedení opatření k řešení krize;

d)

možné pozastavení jakékoli povinnosti clearingu u příslušných kategorií aktiv postižených řešením krize ústřední protistrany podle článku 6a nařízení (EU) č. 648/2012 nebo jakéhokoli ekvivalentního ustanovení podle vnitrostátního práva dotčené třetí země;

e)

možný vliv různých časových pásem na příslušný konec pracovní doby, pokud jde o ukončení obchodování.

5.   Orgán příslušný k řešení krize ústřední protistrany jako předseda kolegia k řešení krize je odpovědný za tyto úkoly:

a)

po konzultaci s ostatními členy kolegia určuje písemná ujednání a postupy pro fungování kolegia k řešení krize;

b)

koordinuje veškeré činnosti kolegia k řešení krize;

c)

svolává všechna zasedání kolegia a předsedá jim;

d)

předem všechny členy kolegia plně informuje o organizaci zasedání, o hlavních projednávaných otázkách na těchto zasedáních a o bodech pořadu jednání;

e)

rozhoduje, zda a které orgány třetích zemí budou přizvány k účasti na konkrétních zasedáních kolegia k řešení krize v souladu s odstavcem 4;

f)

umožňuje, podporuje a koordinuje včasnou výměnu všech relevantních informací mezi členy kolegia k řešení krize; a

g)

průběžně a včas všechny členy kolegia k řešení krize informuje o rozhodnutích a výsledcích těchto zasedání.

6.   Za účelem usnadnění plnění úkolů přidělených kolegiu jsou členové kolegia uvedení v odstavci 2 oprávněni přispívat ke stanovování pořadu jednání pro zasedání kolegia, zejména zařazovat další body na pořad jednání.

7.   Za účelem zajištění jednotného a soudržného fungování kolegií k řešení krize v celé Unii vypracuje ESMA návrhy regulačních technických norem s cílem upřesnit obsah písemných ujednání a postupů pro fungování kolegií k řešení krize uvedených v odstavci 1.

Pro účely přípravy těchto regulačních norem ESMA vezme v úvahu příslušná ustanovení aktů v přenesené pravomoci přijatých na základě čl. 88 odst. 7 směrnice 2014/59/EU.

ESMA předloží uvedené návrhy regulačních technických norem Komisi do 12. února 2022.

Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce v souladu s články 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 5

Výbor ESMA pro řešení krize

1.   ESMA vytvoří výbor pro řešení krize (dále jen „výbor ESMA pro řešení krize“) podle článku 41 nařízení (EU) č. 1095/2010 za účelem přípravy rozhodnutí svěřených ESMA v tomto nařízení s výjimkou rozhodnutí, která mají být přijata v souladu s článkem 11 tohoto nařízení.

Výbor ESMA pro řešení krize také podporuje vypracovávání a koordinaci plánů řešení krize a vypracovává metody pro řešení krizí ústředních protistran v krizové situaci.

2.   Výbor ESMA pro řešení krize je složen z orgánů určených na základě čl. 3 odst. 1.

Orgány uvedené v čl. 4 odst. 2 bodech i) a v) nařízení (EU) č. 1093/2010 jsou zvány k účasti ve výboru ESMA pro řešení krize jako pozorovatelé.

3.   Pro účely tohoto nařízení ESMA spolupracuje s evropským orgánem dohledu (Evropským orgánem pro zaměstnanecké penzijní pojištění) (EIOPA) zřízeným nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010 (23) a s EBA v rámci Společného výboru evropských orgánů dohledu zřízeného článkem 54 nařízení (EU) č. 1093/2010, článkem 54 nařízení (EU) č. 1094/2010 a článkem 54 nařízení (EU) č. 1095/2010.

4.   Pro účely tohoto nařízení zajistí ESMA strukturální oddělení výboru ESMA pro řešení krize od dalších funkcí uvedených v nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 6

Spolupráce mezi orgány

1.   Příslušné orgány, orgány příslušné k řešení krize a ESMA úzce spolupracují pro účely tohoto nařízení. Zejména během fáze ozdravných postupů by měli příslušný orgán a členové kolegia dohledu účinně spolupracovat a komunikovat s orgánem příslušným k řešení krize, aby mu umožnili jednat včas.

2.   Orgán příslušný k řešení krize ústřední protistrany a orgány příslušné k řešení krize jejích členů clearingového systému úzce spolupracují s cílem zajistit, aby řešení krize nebránily žádné překážky.

3.   Příslušné orgány a orgány příslušné k řešení krize spolupracují pro účely tohoto nařízení s ESMA v souladu s nařízením (EU) č. 1095/2010.

Příslušné orgány a orgány příslušné k řešení krize neprodleně poskytnou ESMA veškeré informace nezbytné k tomu, aby mohl plnit své povinnosti v souladu s článkem 35 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Oddíl 2

Rozhodování a postupy

Článek 7

Obecné zásady pro rozhodování

Příslušné orgány, orgány příslušné k řešení krize a ESMA při rozhodování a přijímání opatření podle tohoto nařízení vezmou v úvahu všechny tyto zásady a aspekty:

a)

aby byly zajištěny účinnost a přiměřenost jakéhokoli rozhodnutí nebo opatření ve vztahu k individuální ústřední protistraně, s přihlédnutím alespoň k těmto faktorům:

i)

právní forma a vlastnická a organizační struktura ústřední protistrany, včetně jakýchkoli případných prvků vzájemné propojenosti uvnitř skupiny, do níž ústřední protistrana patří;

ii)

povaha, rozsah a složitost činnosti ústřední protistrany, zejména velikost, struktura a likvidita v krizových podmínkách na trzích, které obsluhuje;

iii)

struktura, povaha a diverzita členství v clearingovém systému ústřední protistrany, a jsou-li k dispozici příslušné informace, struktura, povaha a diverzita sítě klientů a nepřímých klientů;

iv)

nahraditelnost zásadních funkcí ústřední protistrany na trzích, které obsluhuje;

v)

propojení ústřední protistrany s dalšími infrastrukturami finančního trhu, obchodními systémy, finančními institucemi a s finančním systémem obecně;

vi)

zda ústřední protistrana provádí clearing jakékoli OTC derivátové smlouvy týkající se kategorie OTC derivátů, u níž byla v souladu s čl. 5 odst. 2 nařízení (EU) č. 648/2012 stanovena povinnost clearingu; a

vii)

skutečné nebo potenciální následky porušení uvedených v čl. 18 odst. 1 a čl. 22 odst. 2;

b)

aby byl při přijímání rozhodnutí a opatření kladen důraz na efektivnost, včasnost, naléhavost rozhodnutí, je-li to nezbytné, a na minimalizaci nákladů a aby zároveň bylo zajištěno, že narušení trhu bude v maximální možné míře zmírněno;

c)

aby se v maximální možné míře předcházelo využívání mimořádné veřejné finanční podpory, aby tato podpora byla dostupná a používána pouze jako poslední možnost a v souladu s podmínkami stanovenými v článku 45 a aby nebylo vytvářeno žádné očekávání veřejné finanční podpory;

d)

aby orgány příslušné k řešení krize, příslušné orgány a jiné orgány vzájemně spolupracovaly s cílem zajistit, aby rozhodnutí byla přijímána a opatření prováděna koordinovaně a efektivně;

e)

aby úlohy a odpovědnosti relevantních orgánů v jednotlivých členských státech byly jasně vymezeny;

f)

aby byly řádně zohledněny zájmy členských států, v nichž ústřední protistrana poskytuje služby a v nichž jsou usazeni členové jejího clearingového systému, a jsou-li k dispozici příslušné informace, i jejich klienti a nepřímí klienti včetně případů, kdy jsou tito klienti nebo nepřímí klienti určeni členskými státy jako jiné systémově významné instituce, a jakékoli propojené infrastruktury finančního trhu včetně interoperabilních ústředních protistran, a zejména dopad jakéhokoli rozhodnutí, opatření nebo nečinnosti na finanční stabilitu nebo fiskální zdroje těchto členských států a Unie jako celku;

g)

aby orgány příslušné k řešení krize a kolegia k řešení krize nemohly vyžadovat od členských států poskytnutí mimořádné veřejné finanční podpory ani zasahovat do rozpočtové svrchovanosti a fiskální odpovědnosti členských států;

h)

aby zájmy dotčených členů clearingového systému, a jsou-li k dispozici příslušné informace, i jejich klientů a nepřímých klientů, věřitelů a dalších zainteresovaných subjektů ústřední protistrany v zúčastněných členských státech byly vyváženy předcházením nespravedlivému poškozování nebo nespravedlivé ochraně zájmů jednotlivých aktérů a zamezováním nespravedlivému rozložení zátěže uvnitř členských států i mezi nimi;

i)

aby jakákoli povinnost podle tohoto nařízení konzultovat před rozhodnutím nebo provedením opatření s určitým orgánem znamenala přinejmenším povinnost konzultovat ty prvky navrhovaného rozhodnutí nebo opatření, které mají nebo pravděpodobně budou mít účinek na členy clearingového systému, klienty, propojené infrastruktury finančního trhu nebo obchodní systémy nebo dopad na finanční stabilitu členského státu, kde jsou usazeni nebo kde se nacházejí členové clearingového systému, klienti, propojené infrastruktury finančního trhu nebo obchodní systémy;

j)

aby v případech, kdy některý orgán nastolí otázku týkající se finanční stability svého členského státu, ji orgán příslušný k řešení krize a kolegium k řešení krize ústřední protistrany důkladně posoudily, a pokud vyjádřené obavy nezohlední, písemně vysvětlily, proč tak neučinily;

k)

aby byly dodrženy plány řešení krize uvedené v článku 12, ledaže je s ohledem na okolnosti daného případu nutné se od nich za účelem lepšího dosažení účelu řešení krize odchýlit;

l)

aby byla zajištěna transparentnost vůči relevantním orgánům, kdykoliv je to možné, a v každém případě pokud by navrhované rozhodnutí nebo opatření pravděpodobně mělo dopady na finanční stabilitu nebo fiskální zdroje kteréhokoli relevantního členského státu;

m)

aby koordinovaly a spolupracovaly co nejtěsněji, rovněž s cílem snížit celkové náklady na řešení krize; a

n)

aby byly v co největší míře minimalizovány negativní hospodářské a sociální důsledky, včetně negativních dopadů na finanční stabilitu, jakéhokoli rozhodnutí pro všechny členské státy, v nichž ústřední protistrana poskytuje služby a v nichž jsou usazeni členové jejího clearingového systému, a jsou-li k dispozici příslušné informace, i jejich klienti a nepřímí klienti včetně případů, kdy jsou tito klienti nebo nepřímí klientu určeni členskými státy jako jiné systémově významné instituce, a jakékoli propojené infrastruktury finančního trhu včetně interoperabilních ústředních protistran.

Článek 8

Výměna informací

1.   Orgány příslušné k řešení krize, příslušné orgány a ESMA si z vlastního podnětu nebo na vyžádání vzájemně poskytují včas veškeré informace relevantní pro plnění svých úkolů podle tohoto nařízení.

2.   Odchylně od odstavce 1 sdělí orgány příslušné k řešení krize důvěrné informace poskytnuté orgánem třetí země pouze tehdy, pokud k tomu dal tento orgán předem svůj písemný souhlas.

3.   Orgány příslušné k řešení krize poskytnou příslušnému ministerstvu veškeré informace vztahující se k rozhodnutím nebo opatřením, u kterých se vyžaduje, aby byla oznámena příslušnému ministerstvu, konzultována s ním nebo aby k nim toto ministerstvo dalo souhlas.

HLAVA III

PŘÍPRAVA

KAPITOLA I

Plánování ozdravných postupů a řešení krize

Oddíl 1

Plánování ozdravných postupů

Článek 9

Ozdravné plány

1.   Ústřední protistrany vypracují a aktualizují ozdravný plán stanovující opatření, která mají být přijata v případě události selhání, události jiné než selhání a kombinace obojího s cílem obnovit jejich finanční zdraví bez jakékoli mimořádné veřejné finanční podpory a umožnit jim pokračovat v plnění zásadních funkcí po výrazném zhoršení jejich finanční situace nebo riziku porušení kapitálových a obezřetnostních požadavků podle nařízení (EU) č. 648/2012.

2.   Opatření obsažená v ozdravném plánu:

a)

komplexně a účinně řeší všechna rizika, která byla zjištěna v jednotlivých scénářích, včetně možného nekrytého nedostatku likvidity;

b)

v případě ztrát způsobených událostí selhání zajistí obnovení rovnováhy v záznamu spárovaných pokynů a plné přidělení nekrytých ztrát členům clearingového systému a jejich klientům, pokud jsou tito klienti přímými věřiteli ústřední protistrany, a akcionářům, přičemž zohlední zájmy všech zúčastněných stran;

c)

zahrnují opatření k absorpci ztrát postačující k pokrytí ztrát, jež by mohly vzniknout v důsledku všech druhů událostí jiných než selhání; a

d)

umožní doplnění finančních zdrojů ústřední protistrany, včetně jejího kapitálu, na úroveň dostatečnou k tomu, aby ústřední protistrana plnila své povinnosti podle nařízení (EU) č. 648/2012 a byl podpořen pokračující a včasný provoz zásadních funkcí ústřední protistrany.

3.   Ozdravný plán zahrnuje rámec ukazatelů založených na rizikovém profilu ústřední protistrany, které určují okolnosti, za nichž mají být přijata opatření v ozdravném plánu. Ukazatele mohou být kvalitativní nebo kvantitativní ve vztahu k finančnímu zdraví a provozní životaschopnosti ústřední protistrany a měly by umožnit, aby ozdravná opatření byla přijata dostatečně včas, a poskytla tak dostatek času na provedení plánu.

4.   Ústřední protistrany zavedou příslušná opatření pro pravidelné sledování ukazatelů uvedených v odstavci 3. Ústřední protistrany podávají svým příslušným orgánům zprávy o výstupu tohoto sledování. Považují-li příslušné orgány informace za významné, předávají je kolegiu dohledu.

5.   ESMA vydá ve spolupráci s ESRB do 12. února 2022 obecné pokyny v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1095/2010 určující minimální seznam kvalitativních a kvantitativních ukazatelů uvedených v odstavci 3 tohoto článku.

6.   Ústřední protistrany do svých provozních předpisů zahrnou ustanovení vymezující postupy, jež mají dodržet v případě, že za účelem dosažení cílů ozdravného postupu navrhnou:

a)

přijmout opatření stanovená v ozdravném plánu navzdory tomu, že nebyly splněny příslušné ukazatele; nebo

b)

zdržet se přijetí opatření stanovených v ozdravném plánu navzdory tomu, že byly splněny příslušné ukazatele.

Jakékoli rozhodnutí přijaté podle tohoto odstavce a jeho odůvodnění musí být neprodleně oznámeny příslušnému orgánu.

7.   Pokud má ústřední protistrana v úmyslu aktivovat svůj ozdravný plán, uvědomí příslušný orgán o povaze a závažnosti problémů, které určila, vymezí všechny relevantní okolnosti a uvede ozdravná nebo jiná opatření, která hodlá přijmout k nápravě této situace, jakož i předpokládaný časový rámec pro obnovu svého finančního zdraví použitím těchto opatření.

Pokud se příslušný orgán domnívá, že ozdravné opatření, které ústřední protistrana hodlá přijmout, může mít významné nepříznivé důsledky pro finanční systém nebo bude pravděpodobně neúčinné, může vyžadovat, aby se ústřední protistrana zdržela tohoto opatření.

V návaznosti na oznámení obdržené podle odst. 6 druhého pododstavce tohoto článku příslušný orgán neprodleně posoudí, zda okolnosti vyžadují využití pravomocí včasného zásahu podle článku 18.

8.   Příslušný orgán neprodleně uvědomí orgán příslušný k řešení krize a kolegium dohledu, přičemž orgán příslušný k řešení krize neprodleně uvědomí kolegium k řešení krize, o každém oznámení obdrženém podle odst. 6 druhého pododstavce a podle odst. 7 prvního pododstavce a o všech následných pokynech příslušného orgánu podle odst. 7 druhého pododstavce.

Je-li příslušný orgán informován v souladu s odst. 7 prvním pododstavcem tohoto článku, omezí nebo zakáže veškeré odměny ve formě vlastního kapitálu a nástrojů považovaných za vlastní kapitál, včetně výplat dividend a zpětných odkupů ústřední protistranou, v co nejvyšší míře, aniž by to způsobilo událost selhání, a může omezit nebo zakázat jakékoli platby pohyblivé složky odměny, jak je vymezeno v politice odměňování ústřední protistrany podle čl. 26 odst. 5 nařízení (EU) č. 648/2012, zvláštních penzijních výhod nebo odstupného pro vrcholné vedení ve smyslu čl. 2 bodu 29 nařízení (EU) č. 648/2012.

9.   Ústřední protistrany své ozdravné plány nejméně jednou ročně a v každém případě po jakékoli změně právní či organizační struktury nebo činnosti nebo finanční situace, které by na tyto plány mohly mít významný vliv nebo jinak vyžadovaly jejich změnu, přezkoumávají, testují a v případě nutnosti aktualizují. Příslušné orgány mohou požadovat, aby ústřední protistrany aktualizovaly své ozdravné plány častěji.

10.   Ozdravné plány se vypracují v souladu s oddílem A přílohy a případně zohlední všechny relevantní prvky vzájemné propojenosti v rámci skupiny, do níž ústřední protistrana patří. Příslušné orgány mohou požadovat, aby ústřední protistrany zahrnuly do svých ozdravných plánů další informace. Příslušný orgán ústřední protistrany případně vede konzultace s příslušným orgánem mateřského podniku ústřední protistrany.

11.   Ozdravné plány:

a)

nesmějí předpokládat žádný přístup k mimořádné veřejné finanční podpoře, nouzovému poskytnutí likvidity centrální bankou ani k jakémukoli poskytnutí likvidity centrální bankou za nestandardních podmínek, pokud jde o zajištění, obsah a úrokové sazby, ani jejich obdržení;

b)

zohlední zájmy všech zúčastněných stran, kterých se plán pravděpodobně dotkne, včetně členů clearingového systému, a jsou-li k dispozici příslušné informace, i jejich přímých a nepřímých klientů; a

c)

zajistí, aby členové clearingového systému neměli neomezené expozice vůči ústřední protistraně a možné ztráty a nedostatek likvidity zúčastněných stran byly transparentní, měřitelné, zvladatelné a kontrolovatelné.

12.   ESMA vydá ve spolupráci s ESRB do 12. února 2022 obecné pokyny v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1095/2010 blíže určující rozsah scénářů, jež mají být uvažovány pro účely odstavce 1 tohoto článku. Při vydávání těchto obecných pokynů ESMA případně zohlední zátěžové testování v rámci dohledu.

13.   Je-li ústřední protistrana součástí skupiny a součástí ozdravného plánu jsou smluvní dohody o podpoře ze strany mateřského podniku nebo o vnitroskupinové podpoře, musí plán ozdravných postupů uvažovat scénáře, v nichž tyto dohody nelze splnit.

14.   Po události selhání nebo události jiné než selhání použije ústřední protistrana před uplatněním mechanismů a opatření uvedených oddíle A bodě 15 přílohy tohoto nařízení dodatečný objem svých předem financovaných vyčleněných vlastních zdrojů. Tato částka nesmí být nižší než 10 % a vyšší než 25 % kapitálových požadavků založených na riziku, vypočtených v souladu s čl. 16 odst. 2 nařízení (EU) č. 648/2012.

Pro splnění tohoto požadavku mohou ústřední protistrany použít objem kapitálu, který drží navíc k minimálním kapitálovým požadavkům, ke splnění prahové hodnoty pro oznamovací povinnost uvedené v aktu v přenesené pravomoci přijatém na základě čl. 16 odst. 3 nařízení (EU) č. 648/2012.

15.   ESMA vypracuje v úzké spolupráci s EBA a po konzultaci s ESCB návrhy regulačních technických norem, které blíže určí metodiku pro výpočet a udržování dodatečného objemu předem financovaných vyčleněných vlastních zdrojů, které mají být použity v souladu s odstavcem 14. Při vypracovávání těchto technických norem ESMA zohlední:

a)

strukturu a vnitřní organizaci ústředních protistran a povahu, rozsah a složitost jejich činností;

b)

strukturu pobídek pro akcionáře a vedení, členy clearingového systému ústředních protistran a klienty členů clearingového systému;

c)

zda je pro ústřední protistrany v závislosti na měnách, v nichž jsou denominovány finanční nástroje, jejichž clearing provádějí, měnách přijímaných jako kolaterál a na riziku vyplývajícím z jejich činnosti, zejména pokud neprovádějí clearing OTC derivátů ve smyslu čl. 2 bodu 7 nařízení (EU) č. 648/2012, vhodné investovat dodatečný objem vyčleněných vlastních zdrojů do jiných aktiv, než která jsou uvedena v čl. 47 odst. 1 uvedeného nařízení; a

d)

pravidla vztahující se na ústřední protistrany ze třetích zemí a jejich postupy, jakož i mezinárodní vývoj v oblasti ozdravných postupů a řešení krize ústředních protistran s cílem zachovat konkurenceschopnost mezinárodně působících ústředních protistran z Unie a konkurenceschopnost ústředních protistran z Unie ve vztahu k ústředním protistranám ze třetích zemí, které poskytují clearingové služby v Unii.

Pokud ESMA dospěje na základě kritérií uvedených v prvním pododstavci písm. c) k závěru, že pro některé ústřední protistrany je vhodné, aby investovaly dodatečný objem předem financovaných vyčleněných vlastních zdrojů do jiných aktiv, než která jsou uvedena v čl. 47 odst. 1 nařízení (EU) č. 648/2012, rovněž určí:

a)

postup, kterým se v případě, že tyto zdroje nejsou okamžitě dostupné, mohou ústřední protistrany uchýlit k ozdravným opatřením vyžadujícím finanční příspěvek členů clearingového systému, kteří neselhali;

b)

postup, který ústřední protistrany použijí k následné úhradě členům clearingového systému, kteří neselhali, uvedeným v písmeni a) až do výše částky, která má být použita v souladu s odstavcem 14 tohoto článku.

ESMA předloží návrhy regulačních technických norem uvedené v prvním pododstavci Komisi do 12. února 2022.

Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

16.   Ústřední protistrana vypracuje odpovídající mechanismy pro zapojení propojených infrastruktur finančního trhu a dalších zúčastněných stran, které by nesly ztráty, jimž by vznikly náklady nebo jež by přispívaly k pokrytí nedostatku likvidity v případě, že by ozdravný plán byl prováděn již v průběhu svého vypracovávání.

17.   Rada ústřední protistrany ozdravný plán posoudí s přihlédnutím k radám výboru pro rizika v souladu s čl. 28 odst. 3 nařízení (EU) č. 648/2012 a schválí před jeho předložením příslušnému orgánu.

18.   Pokud se rada ústřední protistrany rozhodla neřídit radami výboru pro rizika, bezodkladně informuje příslušný orgán v souladu s čl. 28 odst. 5 nařízení (EU) č. 648/2012 a podrobně mu své rozhodnutí vysvětlí.

19.   Ozdravné plány musí být začleněny do správy a řízení společnosti a do celkového rámce řízení rizik ústřední protistrany.

20.   Opatření stanovená v ozdravných plánech, která zavádí finanční nebo smluvní povinnosti členů clearingového systému a případně klientů a nepřímých klientů, propojených infrastruktur finančního trhu nebo obchodních systémů, musí být součástí provozních předpisů ústředních protistran.

21.   Ústřední protistrany zajistí, aby opatření stanovená v ozdravných plánech byla vždy vymahatelná ve všech jurisdikcích, kde se nacházejí členové clearingového systému, propojené infrastruktury finančního trhu nebo obchodní systémy.

22.   Povinnost ústředních protistran zahrnout do svých ozdravných plánů právo učinit výzvu k doplnění likvidity pro ozdravení a případně snížit hodnotu zisku, který mají ústřední protistrany vyplatit členům clearingového systému, kteří neselhali, se neuplatní vůči subjektům uvedeným v čl. 1 odst. 4 a 5 nařízení (EU) č. 648/2012.

23.   Členové clearingového systému sdělí svým klientům jasným a transparentním způsobem, zda a jakým způsobem se jich mohou opatření obsažená v ozdravném plánu ústřední protistrany dotknout.

Článek 10

Posouzení ozdravných plánů

1.   Ústřední protistrany předloží své ozdravné plány příslušnému orgánu.

2.   Příslušný orgán bez zbytečného odkladu předá každý plán kolegiu dohledu a orgánu příslušnému k řešení krize. Příslušný orgán ozdravný plán přezkoumá a posoudí, do jaké míry splňuje požadavky stanovené v článku 9, do šesti měsíců od předložení plánu a v koordinaci s kolegiem dohledu v souladu s postupem uvedeným v článku 11.

3.   Při posuzování ozdravného plánu přihlíží příslušný orgán a kolegium dohledu k těmto faktorům:

a)

kapitálové struktuře ústřední protistrany, její postupné ochraně proti selhání, složitosti organizační struktury, nahraditelnosti jejích činností a jejímu rizikovému profilu, a to i z hlediska finančních provozních a kybernetických rizik;

b)

celkovému dopadu, který by provádění ozdravného plánu mělo na:

i)

členy clearingového systému, a jsou-li k dispozici příslušné informace, i jejich klienty a nepřímé klienty, včetně případů, kdy byli označeni jako jiné systémově významné instituce;

ii)

propojené infrastruktury finančního trhu;

iii)

finanční trhy obsluhované ústřední protistranou včetně obchodních systémů a

iv)

finanční systém každého členského státu a Unie jako celku;

c)

zda ozdravné nástroje a jejich pořadí uvedené v ozdravném plánu vytvářejí vhodné pobídky pro vlastníky ústřední protistrany, členy clearingového systému a pokud možno jejich klienty, v závislosti na daném případu, aby měli kontrolu nad mírou rizika, kterou do systému přinášejí nebo které jsou v systému vystaveni, aby sledovali činnosti ústřední protistrany v oblasti podstupování rizik a řízení rizik a přispívali k procesu řízení selhání ústřední protistrany.

4.   Při posuzování ozdravného plánu přihlíží příslušný orgán k dohodám o podpoře ze strany mateřského podniku jako k jeho platné součásti pouze tehdy, pokud jsou tyto dohody smluvně závazné.

5.   Orgán příslušný k řešení krize posoudí ozdravný plán s cílem zjistit, zda obsahuje jakákoli opatření, která mohou mít nepříznivý dopad na způsobilost ústřední protistrany k řešení krize. Jsou-li taková opatření zjištěna, orgán příslušný k řešení krize na ně upozorní příslušný orgán a podá příslušnému orgánu doporučení, jak řešit jejich nepříznivý dopad na způsobilost ústřední protistrany k řešení krize, a to do dvou měsíců od předání každého ozdravného plánu příslušným orgánem.

6.   Pokud se příslušný orgán rozhodne nejednat podle doporučení orgánu příslušného k řešení krize podle odstavce 5, toto rozhodnutí plně orgánu příslušnému k řešení krize zdůvodní.

7.   V případě, že příslušný orgán souhlasí s doporučeními orgánu příslušného k řešení krize nebo se domnívá ve shodě s kolegiem dohledu v souladu s článkem 11, že ozdravný plán vykazuje významné nedostatky nebo že existují významné překážky jeho provedení, oznámí to ústřední protistraně, jíž poskytne příležitost se vyjádřit.

8.   Příslušný orgán může s přihlédnutím k názorům ústřední protistrany vyžadovat, aby ústřední protistrana předložila ve lhůtě dvou měsíců, kterou lze se souhlasem příslušného orgánu o jeden měsíc prodloužit, přepracovaný plán představující řešení uvedených nedostatků nebo překážek. Přepracovaný plán se posoudí v souladu s odstavci 2 až 7.

9.   Pokud se příslušný orgán po konzultaci s orgánem příslušným k řešení krize a v koordinaci s kolegiem dohledu v souladu s postupem stanoveným v článku 11 domnívá, že v přepracovaném plánu nebyly nedostatky a překážky adekvátně řešeny, nebo pokud ústřední protistrana přepracovaný plán nepředložila, uloží ústřední protistraně, aby v přiměřené lhůtě stanovené příslušným orgánem provedla v plánu konkrétní změny.

10.   Pokud není možné odpovídajícím způsobem napravit nedostatky nebo překážky prostřednictvím konkrétních změn plánu, příslušný orgán po konzultaci s orgánem příslušným pro řešení krize a v koordinaci s kolegiem dohledu v souladu s postupem stanoveným v článku 11 uloží ústřední protistraně, aby v přiměřené lhůtě určila změny, které mají být provedeny v její činnosti za účelem odstranění nedostatků ozdravného plánu nebo překážek bránících jeho provedení.

Pokud ústřední protistrana ve lhůtě stanovené příslušným orgánem tyto změny neurčí nebo pokud se příslušný orgán po konzultaci s orgánem příslušným k řešení krize a v koordinaci s kolegiem dohledu v souladu s postupy stanovenými v článku 11 domnívá, že by navrhovaná opatření nedostatky nebo překážky provádění ozdravného plánu náležitě neřešila, uloží ústřední protistraně, aby v přiměřené lhůtě stanovené příslušným orgánem přijala konkrétní opatření s ohledem na jeden nebo více následujících cílů, přičemž zohlední závažnost nedostatků a překážek a účinek opatření na činnost ústřední protistrany a její schopnost zůstat v souladu s nařízením (EU) č. 648/2012:

a)

snížit rizikový profil ústřední protistrany;

b)

zvýšit schopnost ústřední protistrany být rekapitalizována včas ke splnění jejích kapitálových a obezřetnostních požadavků;

c)

přezkoumat strategii a strukturu ústřední protistrany;

d)

provést změny postupné ochrany proti selhání, ozdravných opatření a dalších opatření týkajících se alokace ztrát, aby se zlepšila způsobilost k řešení krize a odolnost zásadních funkcí;

e)

provést změny struktury správy a řízení ústřední protistrany.

11.   Požadavek uvedený v odst. 10 druhém pododstavci musí být odůvodněn a písemně oznámen ústřední protistraně.

12.   ESMA ve spolupráci s ESCB a ESRB vypracuje návrhy regulačních technických norem, které blíže určují faktory uvedené v odst. 3 písm. a), b) a c).

ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 12. února 2022.

Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 11

Postup koordinace pro ozdravné plány

1.   Kolegium dohledu posoudí ozdravný plán, a domnívá-li se kterýkoli člen kolegia, že ozdravný plán vykazuje významné nedostatky nebo že existují významné překážky jeho provedení, vydá tento člen příslušnému orgánu ústřední protistrany doporučení, pokud jde o tyto záležitosti, do dvou měsíců od předání ozdravného plánu příslušným orgánem.

2.   Kolegium dohledu dosáhne společného rozhodnutí o všech těchto otázkách:

a)

přezkum a posouzení ozdravného plánu;

b)

uplatňování opatření uvedených v čl. 10 odst. 7, 8, 9 a 10.

3.   Kolegium dohledu dosáhne společného rozhodnutí o otázkách uvedených v odstavci 2 do čtyř měsíců od data předání ozdravného plánu příslušným orgánem.

Na žádost příslušného orgánu v rámci kolegia dohledu může ESMA pomoci kolegiu dohledu dosáhnout společného rozhodnutí v souladu s čl. 31 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) č. 1095/2010.

4.   Pokud do čtyř měsíců od předání ozdravného plánu kolegium nedosáhne společného rozhodnutí o otázkách uvedených v odstavci 2, přijme příslušný orgán ústřední protistrany vlastní rozhodnutí.

Příslušný orgán ústřední protistrany přijme rozhodnutí podle prvního pododstavce s přihlédnutím k názorům ostatních členů kolegia vyjádřeným v průběhu tohoto čtyřměsíčního období. Příslušný orgán ústřední protistrany své rozhodnutí písemně oznámí ústřední protistraně a ostatním členům kolegia.

5.   Pokud do konce tohoto čtyřměsíčního období není dosaženo společného rozhodnutí a prostá většina hlasujících členů nesouhlasí s návrhem společného rozhodnutí v záležitosti vztahující se k posouzení ozdravných plánů nebo provádění opatření podle čl. 10 odst. 10 písm. a), b) a d) tohoto nařízení, který předložil příslušný orgán, může kterýkoli z dotčených hlasujících členů na základě uvedené většiny postoupit věc ESMA v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1095/2010. Příslušný orgán ústřední protistrany vyčká rozhodnutí ESMA učiněného v souladu s čl. 19 odst. 3 nařízení (EU) č. 1095/2010 a rozhodne v souladu s ním.

6.   Uvedené čtyřměsíční období se považuje za lhůtu pro smírné urovnání sporu ve smyslu nařízení (EU) č. 1095/2010. ESMA přijme své rozhodnutí do jednoho měsíce ode dne, kdy mu byla záležitost postoupena. Záležitost nelze ESMA postoupit po skončení tohoto čtyřměsíčního období nebo po dosažení společného rozhodnutí. Pokud ESMA nerozhodne do jednoho měsíce, použije se rozhodnutí příslušného orgánu ústřední protistrany.

ODDÍL 2

PLÁNOVÁNÍ ŘEŠENÍ KRIZE

Článek 12

Plány řešení krize

1.   Orgán příslušný k řešení krize ústřední protistrany po konzultaci s příslušným orgánem a v koordinaci s kolegiem k řešení krize v souladu s postupem podle článku 14 vypracuje pro ústřední protistranu plán řešení krize.

2.   Plán řešení krize stanoví opatření k řešení krize, která může orgán příslušný k řešení krize přijmout, pokud ústřední protistrana splňuje podmínky pro řešení krize podle článku 22.

3.   Plán řešení krize zohledňuje přinejmenším toto:

a)

krizovou situaci ústřední protistrany, včetně situací širší finanční nestability nebo systémové události, z jednoho z těchto důvodů nebo jejich kombinace:

i)

události selhání a

ii)

události jiné než selhání;

b)

dopad, který by provádění plánu řešení krize mělo na:

i)

členy clearingového systému, a jsou-li k dispozici příslušné informace, i jejich klienty a nepřímé klienty, včetně případů, kdy byli označeni jako jiné systémově významné instituce, a subjektů, na které by se pravděpodobně vztahovala ozdravná opatření nebo opatření k řešení krize podle směrnice 2014/59/EU;

ii)

propojené infrastruktury finančního trhu;

iii)

finanční trhy obsluhované ústřední protistranou včetně obchodních systémů; a

iv)

finanční systém v kterémkoli členském státě nebo v Unii jako celku, a je-li to možné, ve třetích zemích, kde poskytuje služby;

c)

způsob a okolnosti, za nichž může ústřední protistrana požádat o využití facilit centrální banky poskytovaných za standardních podmínek zajištění, obsahu a úrokové sazby, jakož i určení aktiv, u nichž se očekává, že by mohla posloužit jako zajištění.

4.   Plán řešení krize nesmí předpokládat žádné z těchto opatření:

a)

mimořádnou veřejnou finanční podporu;

b)

nouzové poskytnutí likvidity centrální bankou;

c)

poskytnutí likvidity centrální bankou za nestandardních podmínek, pokud jde o zajištění, obsah a úrokové sazby.

5.   Plán řešení krize je založen na obezřetných předpokladech týkajících se finančních zdrojů, které jsou k dispozici jako nástroj řešení krize a které mohou být požadovány k dosažení účelu řešení krize, a zdrojů, které podle očekávání budou k dispozici v souladu s předpisy a ujednáními ústřední protistrany v době, kdy vstoupí do řešení krize. V těchto obezřetných předpokladech se zohlední příslušná zjištění z nejaktuálnějších zátěžových testů provedených v souladu s čl. 32 odst. 2 nařízení (EU) č. 1095/2010, jak je uvedeno v čl. 24a odst. 7 písm. b) nařízení (EU) č. 648/2012, jakož i scénáře mimořádných tržních podmínek nad rámec těch, které jsou uvedeny v ozdravném plánu ústřední protistrany.

6.   Orgán příslušný k řešení krize ústřední protistrany po konzultaci s příslušným orgánem a v koordinaci s kolegiem k řešení krize v souladu s postupem podle článku 14 přezkoumává plány řešení krize a v případě potřeby je nejméně jednou ročně a po každé podstatné změně právní či organizační struktury ústřední protistrany, její činnosti nebo její finanční situace nebo po jiné změně, která by mohla mít podstatný dopad na účinnost plánu, aktualizuje.

Ústřední protistrana a příslušný orgán o každé takové změně ihned informují orgán příslušný k řešení krize.

7.   Plán řešení krize definuje okolnosti a různé scénáře pro použití nástrojů k řešení krize a výkon pravomocí k řešení krize. Musí zejména prostřednictvím různých scénářů jasně rozlišovat mezi krizovou situací způsobenou událostmi selhání, událostmi jinými než selháními a kombinací obojího a stejně tak mezi různými typy událostí jiných než selhání. Plán řešení krize musí obsahovat, a to v kvantifikované podobě, je-li to účelné a možné:

a)

shrnutí klíčových prvků plánu rozlišující mezi událostmi selhání, událostmi jinými než selhání a kombinací obojího;

b)

shrnutí podstatných změn u ústřední protistrany, které nastaly od poslední aktualizace plánu;

c)

popis toho, jak by bylo možné zásadní funkce ústřední protistrany v nezbytné míře právně a ekonomicky oddělit od ostatních funkcí, aby se při řešení krize zajistila kontinuita zásadních funkcí ústřední protistrany;

d)

odhad časového rámce pro provedení každého podstatného aspektu plánu, včetně doplnění finančních zdrojů ústřední protistrany;

e)

podrobný popis posouzení způsobilosti k řešení krize provedeného v souladu s článkem 15;

f)

popis veškerých opatření vyžadovaných podle článku 16 k řešení nebo odstranění překážek bránících způsobilosti k řešení krize zjištěných v posouzení provedeném podle článku 15;

g)

popis procesů pro určení hodnoty a prodejnosti zásadních funkcí a aktiv ústřední protistrany;

h)

podrobný popis opatření pro zajištění toho, aby byly informace vyžadované podle článku 13 vždy aktuální a k dispozici orgánům příslušným k řešení krize;

i)

vysvětlení, jakým způsobem by varianty řešení krize mohly být financovány, aniž se předpokládá kterýkoli z prvků uvedených v odstavci 4;

j)

podrobný popis různých strategií řešení krize, které by mohly být uplatněny podle různých možných scénářů a jim odpovídajících harmonogramů;

k)

popis kritických prvků vzájemné propojenosti mezi ústřední protistranou a dalšími účastníky trhu a mezi ústřední protistranou a poskytovateli kritických služeb a popis dohod o interoperabilitě a propojení s jinými infrastrukturami finančního trhu, jakož i způsobů, jak všechny tyto prvky vzájemné propojenosti řešit;

l)

popis kritických prvků vzájemné propojenosti uvnitř skupiny, jakož i způsobů jejich řešení;

m)

popis jednotlivých možností, jak zajistit:

i)

přístup k platebním a clearingovým službám a jiné infrastruktuře;

ii)

včasné vypořádání závazků vůči členům clearingového systému a případně vůči jejich klientům a propojeným infrastrukturám finančního trhu;

iii)

přístup členů clearingového systému a případně jejich klientů, transparentně a nediskriminačně, k účtům cenných papírů nebo hotovostním účtům poskytovaným ústřední protistranou a k zajištění ve formě cenných papírů nebo k hotovostnímu zajištění složeným u ústřední protistrany a v jejím držení, jež jsou těmto členům dluženy;

iv)

kontinuitu fungování vazeb mezi ústřední protistranou a jinými infrastrukturami finančního trhu a mezi ústřední protistranou a jinými obchodními systémy;

v)

zachování přenositelnosti pozic a souvisejících aktiv přímých a nepřímých klientů; a

vi)

zachování licencí, povolení, uznání a právních kvalifikací ústřední protistrany, kde je to potřebné pro kontinuitu zásadních funkcí ústřední protistrany včetně jejího uznání pro účely uplatnění příslušných pravidel neodvolatelnosti vypořádání a účasti v jiných infrastrukturách finančního trhu nebo propojení s nimi nebo propojení s obchodními systémy;

n)

popis toho, jak orgán příslušný k řešení krize získá nezbytné informace k provedení ocenění uvedeného v článku 24;

o)

analýzu dopadu plánu na zaměstnance dané ústřední protistrany, včetně posouzení souvisejících nákladů, a popis předpokládaných postupů konzultace se zaměstnanci během procesu řešení krize, zohledňující veškerá vnitrostátní pravidla a systémy pro dialog se sociálními partnery;

p)

plán komunikace s médii a s veřejností v zájmu zajištění maximální možné transparentnosti;

q)

popis klíčových operací a systémů pro udržování nepřerušeného fungování provozních procesů ústřední protistrany;

r)

popis mechanismů pro oznamování kolegiu k řešení krize v souladu s čl. 72 odst. 1;

s)

popis opatření k usnadnění přenositelnosti pozic a souvisejících aktiv členů clearingového systému a klientů ústřední protistrany, která selhala, od ústřední protistrany, která selhala, k jiné ústřední protistraně nebo překlenovací ústřední protistraně, aniž by to ovlivnilo smluvní vztahy mezi členy clearingového systému a jejich klienty.

8.   Dotčené ústřední protistraně musí být poskytnuty informace uvedené v odst. 7 písm. a). Ústřední protistrana může orgánu příslušnému k řešení krize písemně předat své stanovisko k plánu řešení krize. Toto stanovisko musí být do plánu zahrnuto.

9.   ESMA po konzultaci s ESRB a při zohlednění příslušných ustanovení aktů v přenesené pravomoci přijatých na základě čl. 10 odst. 9 směrnice 2014/59/EU a při dodržení zásady proporcionality vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž je podrobněji specifikován obsah plánu řešení krize podle odstavce 7 tohoto článku.

Při vypracovávání návrhů regulačních technických norem poskytne ESMA orgánům příslušným k řešení krize dostatečnou flexibilitu, aby mohly zohlednit zvláštnosti svého vnitrostátního právního rámce v oblasti insolvenčního práva, jakož i povahu a složitost clearingové činnosti prováděné ústředními protistranami.

ESMA předloží uvedené návrhy regulačních technických norem Komisi do 12. února 2022.

Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 13

Povinnost ústředních protistran spolupracovat a poskytovat informace

1.   Ústřední protistrany podle potřeby spolupracují na vypracovávání plánů řešení krize a poskytují svému orgánu příslušnému k řešení krize buď přímo, nebo prostřednictvím příslušných orgánů veškeré informace potřebné pro vypracování a provádění těchto plánů, včetně informací a analýz definovaných v oddíle B přílohy.

Příslušné orgány poskytnou orgánům příslušným k řešení krize veškeré informace uvedené v prvním pododstavci, které již mají k dispozici.

2.   Orgány příslušné k řešení krize mohou od ústředních protistran požadovat, aby jim poskytly podrobné záznamy o smlouvách podle článku 29 nařízení (EU) č. 648/2012, jichž jsou smluvní stranou. Orgány příslušné k řešení krize mohou určit lhůtu pro poskytnutí těchto záznamů a pro různé druhy smluv mohou určit lhůty různé.

3.   Ústřední protistrana si včas vyměňuje informace s příslušnými orgány s cílem usnadnit posuzování rizikových profilů ústřední protistrany a propojení s dalšími infrastrukturami finančního trhu, s jinými finančními institucemi a s finančním systémem obecně podle článků 9 a 10. Považují-li příslušné orgány informace za významné, předávají je kolegiu dohledu.

Článek 14

Postup koordinace pro plány řešení krize

1.   Orgán příslušný k řešení krize předá kolegiu k řešení krize návrh plánu řešení krize, informace poskytnuté podle článku 13 a veškeré další informace, jež jsou pro kolegium k řešení krize relevantní.

2.   Kolegium k řešení krize dosáhne společného rozhodnutí týkajícího se plánu řešení krize a jeho změn ve čtyřměsíční lhůtě od data předání plánu řešení krize orgánem příslušným k řešení krize podle odstavce 1.

Orgán příslušný k řešení krize zajistí, aby ESMA obdržel veškeré informace, které jsou relevantní pro jeho úlohu podle tohoto článku.

3.   Orgán příslušný k řešení krize se může v souladu s čl. 4 odst. 4 rozhodnout zapojit do vypracovávání a přezkumu plánu řešení krize orgány třetích zemí, pokud splňují požadavky na důvěrnost podle článku 73 a pokud jsou z jurisdikcí, v nichž je usazen některý z těchto subjektů:

a)

mateřský podnik ústřední protistrany, pokud jej má;

b)

členové clearingového systému ústřední protistrany, pokud je jejich souhrnný příspěvek do fondu ústřední protistrany pro riziko selhání za jeden rok vyšší než příspěvky z třetího členského státu s největšími příspěvky podle čl. 18 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) č. 648/2012;

c)

dceřiné podniky ústřední protistrany, pokud je má;

d)

další poskytovatelé kritických služeb ústřední protistraně;

e)

interoperabilní ústřední protistrany.

4.   Na žádost kteréhokoli orgánu příslušného k řešení krize může ESMA pomoci kolegiu k řešení krize dosáhnout společného rozhodnutí v souladu s čl. 31 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) č. 1095/2010.

5.   Pokud do čtyř měsíců od předání plánu řešení krize kolegium k řešení krize společného rozhodnutí nedosáhne, přijme orgán příslušný k řešení krize ve vztahu k plánu řešení krize vlastní rozhodnutí. Orgán příslušný k řešení krize přijme rozhodnutí s přihlédnutím k názorům ostatních členů kolegia k řešení krize vyjádřeným v průběhu tohoto čtyřměsíčního období. Orgán příslušný k řešení krize své rozhodnutí písemně oznámí ústřední protistraně a ostatním členům kolegia k řešení krize.

6.   Pokud není ve čtyřměsíční lhůtě uvedené v odstavci 5 tohoto článku dosaženo společného rozhodnutí a prostá většina hlasujících členů nesouhlasí s návrhem společného rozhodnutí v záležitosti vztahující se k plánu řešení krize, který předložil orgán příslušný k řešení krize, může kterýkoli z dotčených hlasujících členů na základě uvedené většiny postoupit věc ESMA v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1095/2010. Orgán příslušný k řešení krize ústřední protistrany vyčká rozhodnutí ESMA učiněného v souladu s čl. 19 odst. 3 nařízení (EU) č. 1095/2010 a rozhodne v souladu s ním.

Uvedená čtyřměsíční lhůta se považuje za lhůtu pro smírné urovnání sporu ve smyslu nařízení (EU) č. 1095/2010. ESMA přijme své rozhodnutí do jednoho měsíce ode dne, kdy mu byla záležitost postoupena. Záležitost nelze ESMA postoupit po uplynutí této čtyřměsíční lhůty nebo po dosažení společného rozhodnutí. Pokud ESMA nerozhodne do jednoho měsíce, použije se rozhodnutí orgánu příslušného k řešení krize.

7.   Pokud je přijato společné rozhodnutí podle odstavce 1 a kterýkoli orgán příslušný k řešení krize nebo příslušné ministerstvo se podle odstavce 6 domnívá, že otázka, o které nebylo dosaženo shody, zasahuje do fiskální odpovědnosti jeho členského státu, zahájí orgán příslušný k řešení krize příslušné ústřední protistrany opětovné posuzování plánu řešení krize.

KAPITOLA II

Způsobilost k řešení krize

Článek 15

Posouzení způsobilosti k řešení krize

1.   Orgán příslušný k řešení krize v koordinaci s kolegiem k řešení krize v souladu s postupem stanoveným v článku 17 a po konzultaci s příslušným orgánem posoudí míru způsobilosti ústřední protistrany k řešení krize, aniž se předpokládá kterékoli z těchto opatření:

a)

mimořádná veřejná finanční podpora;

b)

nouzové poskytnutí likvidity centrální bankou;

c)

poskytnutí likvidity centrální bankou za nestandardních podmínek, pokud jde o zajištění, obsah a úrokové sazby.

2.   Má se za to, že ústřední protistrana je způsobilá k řešení krize, pokud ji orgán příslušný k řešení krize může proveditelně a věrohodně likvidovat v běžném úpadkovém řízení nebo řešit její krizi použitím nástrojů a výkonem pravomocí k řešení krize a přitom zachovat kontinuitu jejích zásadních funkcí, vyhnout se jakémukoli použití mimořádné veřejné finanční podpory a v co nejvyšší míře významným nepříznivým důsledkům pro finanční systém i možnému nepatřičnému znevýhodnění dotčených zainteresovaných stran.

Nepříznivé účinky uvedené v prvním pododstavci zahrnují širší finanční nestabilitu nebo systémové události v kterémkoliv členském státě.

Má-li orgán příslušný k řešení krize za to, že ústřední protistrana není způsobilá k řešení krize, včas tuto skutečnost oznámí ESMA.

3.   Na žádost orgánu příslušného k řešení krize ústřední protistrana prokáže, že:

a)

neexistují překážky pro snížení hodnoty nástrojů účasti po uplatnění pravomocí k řešení krize bez ohledu na to, zda byla zcela vyčerpána dosud nevypořádaná smluvní ujednání nebo jiná opatření podle ozdravného plánu ústřední protistrany; a

b)

smlouvy ústřední protistrany s členy clearingového systému nebo třetími stranami neumožňují těmto členům clearingového systému nebo třetím stranám úspěšně napadnout uplatnění pravomocí k řešení krize orgánem příslušným k řešení krize nebo jinak se vyhnout uplatnění těchto pravomocí.

4.   Pro účely posouzení způsobilosti k řešení krize uvedeného v odstavci 1 posoudí orgán příslušný k řešení krize příslušné aspekty uvedené v oddíle C přílohy.

5.   Do 12. srpna 2022 vydá ESMA v úzké spolupráci s ESRB obecné pokyny na podporu sbližování postupů k řešení krize, pokud jde o uplatňování oddílu C přílohy tohoto nařízení, v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1095/2010.

6.   Orgán příslušný k řešení krize v koordinaci s kolegiem k řešení krize posoudí způsobilost k řešení krize současně s vypracováním a aktualizací plánu řešení krize v souladu s článkem 12.

Článek 16

Řešení nebo odstraňování překážek způsobilosti k řešení krize

1.   Pokud po posouzení podle článku 15 orgán příslušný k řešení krize v koordinaci s kolegiem k řešení krize v souladu s postupem stanoveným v článku 17 dospěje k závěru, že existují významné překážky způsobilosti ústřední protistrany k řešení krize, připraví orgán příslušný k řešení krize ve spolupráci s příslušným orgánem zprávu pro ústřední protistranu a kolegium k řešení krize.

Zpráva podle prvního pododstavce musí obsahovat analýzu významných překážek účinného použití nástrojů a výkonu pravomocí k řešení krize ve vztahu k ústřední protistraně, zvážení jejich dopadu na model podnikání ústřední protistrany a doporučení cílených opatření k jejich odstranění.

2.   Požadavek stanovený v článku 14, aby kolegia k řešení krize dosáhla společného rozhodnutí o plánech řešení krize, se pozastavuje po předložení zprávy uvedené v odstavci 1 tohoto článku, dokud orgán příslušný k řešení krize nepřijme v souladu s odstavcem 3 tohoto článku opatření pro odstranění významných překážek způsobilosti k řešení krize, nebo nerozhodne o alternativních opatřeních v souladu s odstavcem 4 tohoto článku.

3.   Ve lhůtě čtyř měsíců od obdržení zprávy podle odstavce 1 tohoto článku ústřední protistrana orgánu příslušnému k řešení krize navrhne možná opatření k řešení či odstranění významných překážek uvedených ve zprávě. Orgán příslušný k řešení krize opatření navržená ústřední protistranou sdělí kolegiu k řešení krize. Orgán příslušný k řešení krize a kolegium k řešení krize podle čl. 17 odst. 1 písm. b) posoudí, zda navržená opatření tyto překážky účinně řeší nebo odstraňují.

4.   Pokud orgán příslušný k řešení krize v koordinaci s kolegiem k řešení krize postupem stanoveným v článku 17 dospěje k závěru, že opatření navržená ústřední protistranou podle odstavce 3 tohoto článku překážky uvedené ve zprávě účinně nezmírňují nebo neodstraňují, určí orgán příslušný k řešení krize alternativní opatření, která sdělí kolegiu za účelem dosažení společného rozhodnutí podle čl. 17 odst. 1 písm. c).

Alternativní opatření podle prvního pododstavce vezmou v úvahu:

a)

hrozbu, kterou tyto významné překážky způsobilosti ústřední protistrany k řešení krize představují pro finanční stabilitu;

b)

pravděpodobný účinek alternativních opatření na:

i)

ústřední protistranu, včetně jejího modelu podnikání a provozní efektivnosti;

ii)

členy jejího clearingového systému a jsou-li k dispozici příslušné informace, i jejich klienty a nepřímé klienty, včetně případů, kdy byli označeni jako jiné systémově významné instituce;

iii)

propojené infrastruktury finančního trhu;

iv)

finanční trhy obsluhované ústřední protistranou včetně obchodních systémů;

v)

finanční systém v každém členském státě nebo v Unii jako celku; a

vi)

vnitřní trh; a

c)

účinky poskytování integrovaných clearingových služeb u různých produktů a stanovení marží ve vztahu k portfoliu u všech tříd aktiv.

Pro účely druhého pododstavce písm. a) a b) vede orgán příslušný k řešení krize konzultace s příslušným orgánem a kolegiem k řešení krize a případně s relevantními určenými vnitrostátními makroobezřetnostními orgány.

5.   Orgán příslušný k řešení krize písemně informuje ústřední protistranu buď přímo, nebo nepřímo prostřednictvím příslušného orgánu o alternativních opatřeních, které je potřeba učinit za účelem odstranění překážek způsobilosti k řešení krize. Orgán příslušný k řešení krize odůvodní, proč by opatření navržená ústřední protistranou nedokázala významné překážky způsobilosti k řešení krize odstranit a jak by alternativní opatření mohla jejich odstranění účinně dosáhnout.

6.   Ústřední protistrana do jednoho měsíce navrhne plán na dosažení souladu s alternativními opatřeními s přiměřenou lhůtou pro provedení plánu. Pokud to orgán příslušný k řešení krize považuje za nezbytné, může navrhovanou lhůtu zkrátit nebo prodloužit.

7.   Pro účely odstavce 4 a s přiměřenou lhůtou pro provedení může orgán příslušný k řešení krize po konzultaci s příslušným orgánem:

a)

požadovat, aby ústřední protistrana změnila nebo uzavřela dohody o poskytování služeb uvnitř skupiny či se třetími stranami k plnění zásadních funkcí;

b)

požadovat, aby ústřední protistrana omezila svou maximální individuální nebo celkovou nekrytou expozici;

c)

požadovat, aby ústřední protistrana provedla změny v realizaci a držení marží podle článku 41 nařízení (EU) č. 648/2012;

d)

požadovat, aby ústřední protistrana provedla změny ve složení a počtu svých fondů pro riziko selhání podle článku 42 nařízení (EU) č. 648/2012;

e)

uložit ústřední protistraně specifickou nebo pravidelnou dodatečnou povinnost poskytnout informace;

f)

požadovat, aby se ústřední protistrana zbavila konkrétních aktiv;

g)

požadovat, aby ústřední protistrana omezila či ukončila konkrétní existující či navrhované činnosti;

h)

požadovat, aby ústřední protistrana změnila svůj ozdravný plán, provozní předpisy a jiná smluvní ujednání;

i)

omezit rozvoj nových či stávajících linií činnosti nebo poskytování nových či stávajících služeb;

j)

požadovat změny právní či provozní struktury ústřední protistrany nebo kteréhokoli subjektu skupiny, který je pod její přímou či nepřímou kontrolou, aby bylo možné právně i provozně oddělit zásadní funkce od jiných funkcí použitím nástrojů k řešení krize;

k)

požadovat, aby ústřední protistrana provozně a finančně oddělila své různé clearingové služby, aby izolovala určité třídy aktiv od jiných tříd aktiv a případně omezila skupiny transakcí se započtením s různými třídami aktiv;

l)

požadovat, aby ústřední protistrana zřídila mateřský podnik v Unii;

m)

požadovat, aby ústřední protistrana vydala závazky, které by bylo možno odepsat nebo konvertovat, nebo vyčlenila jiné finanční zdroje pro zvýšení schopnosti absorbovat ztráty, schopnosti rekapitalizace a schopnosti doplnit předem financované zdroje;

n)

požadovat, aby ústřední protistrana učinila další kroky, kterými by umožnila, aby kapitál, jiné závazky a smlouvy byly schopny absorbovat ztráty, rekapitalizovat ústřední protistranu nebo doplnit předem financované zdroje. Uvažovaná opatření mohou zahrnovat především pokusy sjednat změnu jakéhokoli závazku, který ústřední protistrana vydala, nebo změnit smluvní podmínky s cílem zajistit, aby jakékoli rozhodnutí o odpisu, konverzi nebo restrukturalizaci daného závazku, nástroje nebo smlouvy přijaté orgánem příslušným k řešení krize bylo vykonáno podle práva, kterým se daný závazek nebo nástroj řídí;

o)

pokud je ústřední protistrana dceřiným podnikem, koordinovat svou činnost s relevantními orgány s cílem požadovat, aby mateřský podnik zřídil samostatnou holdingovou společnost, která by ústřední protistranu kontrolovala, pokud je toto opatření nutné k usnadnění řešení krize ústřední protistrany a k zamezení nepříznivým dopadům, které by použití nástrojů a výkon pravomocí k řešení krize mohly mít na jiné subjekty dané skupiny;

p)

omezit nebo zakázat propojení interoperability ústřední protistrany, pokud jsou takové omezení nebo zákaz nezbytné s cílem zabránit nepříznivým účinkům na dosažení účelu řešení krize.

Článek 17

Koordinace řešení nebo odstraňování překážek způsobilosti k řešení krize

1.   Kolegium k řešení krize dosáhne společného rozhodnutí ohledně:

a)

zjištění významných překážek způsobilosti k řešení krize podle čl. 15 odst. 1;

b)

podle potřeby posouzení opatření navržených ústřední protistranou podle čl. 16 odst. 3;

c)

alternativních opatření požadovaných podle čl. 16 odst. 4.

2.   Společné rozhodnutí ohledně zjištění významných překážek způsobilosti k řešení krize podle odst. 1 písm. a) tohoto článku musí být přijato do čtyř měsíců od předložení zprávy uvedené v čl. 16 odst. 1 kolegiem k řešení krize.

3.   Společné rozhodnutí podle odst. 1 písm. b) tohoto článku musí být přijato do čtyř měsíců od předložení opatření navržených ústřední protistranou k odstranění překážek způsobilosti k řešení krize podle čl. 16 odst. 3.

4.   Společné rozhodnutí podle odst. 1 písm. c) tohoto článku musí být přijato do čtyř měsíců od sdělení alternativních opatření kolegiu k řešení krize podle čl. 16 odst. 4.

5.   Společná rozhodnutí podle odstavce 1 musí být odůvodněna a orgánem příslušným k řešení krize písemně oznámena ústřední protistraně, a pokud to orgán příslušný k řešení krize považuje za důležité, rovněž jejímu mateřskému podniku.

6.   Na žádost orgánu příslušného k řešení krize ústřední protistrany může ESMA pomoci kolegiu k řešení krize dosáhnout společného rozhodnutí v souladu s čl. 31 odst. 2 písm. c) nařízení (EU) č. 1095/2010.

7.   Pokud po uplynutí čtyř měsíců od data předání zprávy podle čl. 16 odst. 1 kolegium k řešení krize nepřijme žádné společné rozhodnutí, přijme orgán příslušný k řešení krize vlastní rozhodnutí o vhodných opatřeních, která mají být přijata podle čl. 16 odst. 5. Orgán příslušný k řešení krize přijme rozhodnutí s přihlédnutím k názorům ostatních členů kolegia k řešení krize vyjádřeným v průběhu tohoto čtyřměsíčního období.

Orgán příslušný k řešení krize své rozhodnutí oznámí ústřední protistraně, v příslušných případech jejímu mateřskému podniku a ostatním členům kolegia k řešení krize písemně.

8.   Pokud do konce této čtyřměsíční lhůty uvedené v odstavci 7 tohoto článku není dosaženo společného rozhodnutí a prostá většina hlasujících členů nesouhlasí s návrhem společného rozhodnutí v záležitosti uvedené v čl. 16 odst. 7 písm. j), l) nebo o) tohoto nařízení, který předložil orgán příslušný k řešení krize, může kterýkoli z dotčených hlasujících členů na základě uvedené většiny danou věc postoupit ESMA v souladu s článkem 19 nařízení (EU) č. 1095/2010. Orgán příslušný k řešení krize ústřední protistrany vyčká rozhodnutí ESMA učiněného v souladu s čl. 19 odst. 3 nařízení (EU) č. 1095/2010 a rozhodne v souladu s ním.

Uvedená čtyřměsíční lhůta se považuje za lhůtu pro smírné urovnání sporu ve smyslu nařízení (EU) č. 1095/2010. ESMA přijme své rozhodnutí do jednoho měsíce ode dne, kdy jí byla záležitost postoupena. Záležitost nelze ESMA postoupit po uplynutí této čtyřměsíční lhůty nebo po dosažení společného rozhodnutí. Pokud ESMA nerozhodne do jednoho měsíce, použije se rozhodnutí orgánu příslušného k řešení krize.

HLAVA IV

VČASNÝ ZÁSAH

Článek 18

Opatření včasného zásahu

1.   Pokud ústřední protistrana porušuje nebo pravděpodobně v blízké budoucnosti poruší kapitálové a obezřetnostní požadavky nařízení (EU) č. 648/2012 (EU) nebo představuje riziko pro finanční stabilitu v Unii nebo v jednom či více z členských států nebo pokud příslušný orgán zjistil, že existují jiné náznaky vznikající situace krize, která by mohla ovlivnit provoz ústřední protistrany, zejména její schopnost poskytovat clearingové služby, může příslušný orgán:

a)

uložit ústřední protistraně, aby aktualizovala ozdravný plán podle čl. 9 odst. 6 tohoto nařízení, pokud se okolnosti vyžadující včasný zásah liší od předpokladů uvedených v původním ozdravném plánu;

b)

uložit ústřední protistraně, aby v daném časovém rámci zavedla jeden nebo více mechanismů nebo opatření uvedených v ozdravném plánu. Pokud je plán aktualizován podle písmene a), zahrnují tyto mechanismy nebo opatření i veškeré aktualizované mechanismy nebo opatření;

c)

uložit ústřední protistraně, aby určila příčiny porušení nebo pravděpodobného budoucího porušení podle odstavce 1 a vypracovala akční program, včetně vhodných opatření a časových rámců;

d)

uložit ústřední protistraně, aby svolala valnou hromadu svých akcionářů, a pokud tak neučiní, svolat ji sám. V obou případech příslušný orgán stanoví pořad jednání valné hromady, včetně rozhodnutí, která mají akcionáři přijmout;

e)

uložit odvolání nebo nahrazení jednoho nebo více členů rady nebo vrcholného vedení, pokud je zjištěno, že tyto osoby nejsou schopny plnit své povinnosti podle článku 27 nařízení (EU) č. 648/2012/EU;

f)

požadovat změny obchodní strategie ústřední protistrany;

g)

požadovat změny právní nebo provozní struktury ústřední protistrany;

h)

poskytnout orgánu příslušnému k řešení krize veškeré informace nezbytné k aktualizaci plánu řešení krize ústřední protistrany za účelem přípravy možného řešení krize ústřední protistrany a k ocenění jejích aktiv a závazků v souladu s článkem 24 tohoto nařízení, včetně informací získaných při kontrolách na místě;

i)

uložit, pokud to je nutné a v souladu s odstavcem 4, provedení ozdravných postupů ústřední protistrany;

j)

uložit ústřední protistraně, aby upustila od provedení určitých ozdravných postupů, u nichž příslušný orgán určil, že by mohly mít negativní dopad na finanční stabilitu v Unii nebo v jednom nebo více z jejích členských států;

k)

uložit ústřední protistraně, aby včas doplnila své finanční zdroje s cílem zajistit nebo udržet soulad s kapitálovými a obezřetnostními požadavky;

l)

uložit ústřední protistraně, aby vydala pokyn členům clearingového systému, aby vyzvali své klienty k přímému zapojení do dražeb pořádaných ústřední protistranou, pokud povaha dražby tuto výjimečnou účast odůvodňuje. Členové clearingového systému poskytnou klientům komplexní informace o dražbě na základě pokynů, které obdrží od ústřední protistrany. Ústřední protistrana upřesní zejména lhůtu, po jejímž uplynutí nebude možné účastnit se dražby. Klienti před uplynutím této lhůty o své vůli účastnit se dražby informují přímo ústřední protistranu. Ústřední protistrana následně usnadňuje těmto klientům podávání nabídek. Klient je oprávněn účastnit se dražby pouze tehdy, je-li schopen prokázat ústřední protistraně, že s členem clearingového systému uzavřel odpovídající smluvní vztah, aby mohl provádět a zúčtovávat transakce, které mohou z dražby vyplynout;

m)

v maximální možné míře omezit nebo zakázat jakékoli výplaty odměn z kapitálu a nástrojů, s nimiž je zacházeno jako s kapitálem, aniž by došlo k události selhání, včetně výplaty dividend a zpětných odkupů ústřední protistranou, a možnost omezit, zakázat nebo zmrazit jakékoli platby pohyblivé složky odměny, jak je vymezeno v politice odměňování ústřední protistrany podle čl. 26 odst. 5 nařízení (EU) č. 648/2012, zvláštních penzijních výhod nebo odstupného pro vrcholné vedení ve smyslu čl. 2 bodu 29 nařízení (EU) č. 648/2012.

2.   U každého z opatření uvedených v odstavci 1 stanoví příslušný orgán vhodnou lhůtu a po jejich přijetí zhodnotí jejich účinnost.

3.   Příslušný orgán uplatní opatření podle odst. 1 písm. a) až m) pouze po vyhodnocení jejich dopadu na členské státy, kde ústřední protistrana působí nebo poskytuje služby, a až poté, co informuje relevantní příslušné orgány, především tam, kde je fungování ústřední protistrany zásadní nebo významné pro místní finanční trhy, včetně míst, v nichž jsou usazeny propojené obchodní systémy a infrastruktury finančního trhu členů clearingového systému.

4.   Příslušný orgán uplatní opatření podle odst. 1 písm. i) pouze tehdy, pokud je toto opatření ve veřejném zájmu a je nutné pro dosažení některého z těchto cílů:

a)

udržení finanční stability v Unii nebo v jednom nebo více z jejích členských států;

b)

udržení kontinuity zásadních funkcí ústřední protistrany a přístupu k těmto službám na transparentním a nediskriminačním základě;

c)

udržení nebo obnovení finanční odolnosti ústřední protistrany.

Příslušný orgán neuplatní opatření podle odst. 1 písm. i) ve vztahu k převodům majetku, práv a závazků jiné ústřední protistrany.

5.   Pokud ústřední protistrana použije příspěvky členů clearingového systému, kteří neselhali, do fondu pro riziko selhání podle čl. 45 odst. nařízení (EU) č. 648/2012, neprodleně o tom informuje příslušný orgán a orgán příslušný k řešení krize s vysvětlením, zda je tato událost odrazem slabých stránek nebo problémů příslušné ústřední protistrany.

6.   Pokud jsou splněny podmínky podle odstavce 1, příslušný orgán uvědomí ESMA a orgán příslušný k řešení krize a konzultuje s kolegiem dohledu uvažovaná opatření uvedená v odstavci 1.

Po těchto oznámeních a konzultaci s kolegiem dohledu rozhodne příslušný orgán, zda má být některé z opatření podle odstavce 1 uplatněno. Příslušný orgán oznámí své rozhodnutí o opatřeních, která mají být uplatněna, kolegiu dohledu, orgánu příslušnému k řešení krize a ESMA.

7.   Orgán příslušný k řešení krize po oznámení podle odst. 6 prvního pododstavce tohoto článku může ústřední protistraně uložit, aby kontaktovala možné kupující za účelem přípravy na řešení své krize, s výhradou podmínek stanovených v článku 41 a ustanovení o důvěrnosti stanovených v článku 73.

8.   ESMA vydá do 12. února 2022 obecné pokyny v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1095/2010 na podporu jednotného používání podmínek pro uplatnění opatření uvedených v odstavci 1 tohoto článku.

Článek 19

Odvolání vrcholného vedení a rady

1.   Pokud dojde k významnému zhoršení finanční situace ústřední protistrany nebo ústřední protistrana poruší své právem stanovené povinnosti, včetně svých provozních předpisů, a jiná opatření přijatá podle článku 18 nejsou pro nápravu této situace dostatečná, mohou příslušné orgány požadovat odvolání celého vrcholného vedení nebo rady ústřední protistrany nebo jejich části.

Pokud příslušný orgán požaduje úplné nebo částečné odvolání vrcholného vedení nebo rady ústřední protistrany, oznámí to ESMA, orgánu příslušnému k řešení krize a kolegiu dohledu.

2.   Jmenování nového vrcholného vedení nebo rady se uskuteční v souladu s článkem 27 nařízení (EU) č. 648/2012 a podléhá schválení nebo souhlasu příslušného orgánu. Pokud se příslušný orgán domnívá, že nahrazení vrcholného vedení nebo rady podle tohoto článku je nedostatečné, může jmenovat jednoho nebo více dočasných správců, kteří radu a vrcholné vedení ústřední protistrany nahradí nebo s nimi budou dočasně spolupracovat. Dočasný správce má kvalifikaci, schopnosti a znalosti potřebné k výkonu svých funkcí a nesmí se nacházet ve střetu zájmů.

Článek 20

Ustanovení o náhradě poskytované členům clearingového systému, kteří neselhali

1.   Aniž je dotčena odpovědnost členů clearingového systému převzít ztráty, které přesahují rámec postupné ochrany proti selhání, pokud ústřední protistrana, která je předmětem ozdravných postupů v důsledku události jiné než selhání uplatnila mechanismy a opatření ke snížení hodnoty zisků splatných členům clearingového systému, kteří neselhali, určeným v jejím ozdravném plánu, a v důsledku toho nezahájila řešení krize, může příslušný orgán ústřední protistrany požadovat, aby ústřední protistrana nahradila členům clearingového systému jejich ztrátu prostřednictvím hotovostních plateb, nebo případně může požadovat, aby ústřední protistrana vydala nástroje uznávající nárok na budoucí zisky ústřední protistrany. Možnost poskytnout náhradu členům clearingového systému, kteří neselhali, se nepoužije na jejich ztráty vyplývající ze smluvní odpovědnosti ve fázi řízení selhání nebo uplatňování ozdravných postupů.

Hotovostní platby nebo hodnota nástrojů, které uznávají nárok na budoucí zisk ústřední protistrany, vydaných jednotlivým dotčeným členům clearingového systému, kteří neselhali, jsou úměrné její ztrátě přesahující její smluvní závazky. Tyto nástroje, které uznávají nárok na budoucí zisky ústřední protistrany, opravňují držitele k obdržení každoročních plateb od dané ústřední protistrany, dokud nebude ztráta plně kompenzována, pokud možno v plné výši, a ve lhůtě nepřesahující příslušný maximální počet let ode dne emise. Pokud členové clearingového systému, kteří neselhali, přenesli nadměrné ztráty na své klienty, jsou tito členové clearingového systému povinni přenést platby, které obdrželi od ústřední protistrany, na své klienty, a to v rozsahu, v němž nahrazované ztráty souvisejí s pozicemi klientů. Na platby související s těmito nástroji se použije příslušný maximální podíl ročních zisků dané ústřední protistrany.

2.   ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, které blíže určí pořadí, v jakém bude odškodnění placeno, příslušný maximální počet let a příslušný maximální podíl ročních zisků dané ústřední protistrany, jak je uvedeno v odst. 1 druhém pododstavci.

ESMA předloží tyto návrhy regulačních technických norem Komisi do 12. února 2022.

Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

HLAVA V

ŘEŠENÍ KRIZE

KAPITOLA I

Účel, podmínky a obecné zásady

Článek 21

Účel řešení krize

1.   Při používání nástrojů a výkonu pravomocí k řešení krize zohledňuje orgán příslušný k řešení krize všechny tyto účely řešení krize, které jsou rovnocenného významu, a náležitě je vyvažuje podle povahy a okolností každého jednotlivého případu:

a)

zajištění kontinuity zásadních funkcí ústřední protistrany, zejména:

i)

včasného splnění závazků ústřední protistrany vůči jejím členům clearingového systému a případně jejich klientům;

ii)

trvalého přístupu členů clearingového systému a případně jejich klientů k účtům cenných papírů nebo hotovostním účtům poskytovaným ústřední protistranou a k zajištění ve formě finančních aktiv držených ústřední protistranou;

b)

zajištění kontinuity propojení s jinými infrastrukturami finančního trhu, jejichž přerušení by mělo významný negativní dopad na finanční stabilitu v Unii nebo v jednom či více členských státech a včasnou realizaci funkcí plateb, clearingu, vypořádání a vedení záznamů;

c)

zamezení významným nepříznivým důsledkům pro finanční systém v Unii nebo v jednom či více z jejích členských států, zejména zabráněním nebo zmírněním šíření finančních problémů na členy clearingového systému ústřední protistrany a jejich klienty nebo dále ve finančním systému, včetně dalších infrastruktur finančního trhu, a zachováním tržní disciplíny a důvěry veřejnosti; a

d)

ochrana veřejných finančních prostředků tím, že se minimalizuje spoléhání se na mimořádnou veřejnou finanční podporu a potenciální riziko ztrát pro daňové poplatníky.

2.   Při dosahování účelů stanovených v odstavci 1 se orgán příslušný k řešení krize snaží minimalizovat náklady na řešení krize pro všechny dotčené zainteresované strany a zabránit snižování hodnoty ústřední protistrany, není-li takové snižování hodnoty nezbytné pro dosažení účelu řešení krize.

Článek 22

Podmínky zahájení řešení krize

1.   Orgán příslušný k řešení krize přijme ve vztahu k ústřední protistraně opatření k řešení krize, pokud jsou splněny všechny tyto podmínky:

a)

ústřední protistrana je v krizové situaci nebo jí krizová situace hrozí, přičemž toto zjištění učinil kterýkoli z těchto orgánů:

i)

příslušný orgán po konzultaci s orgánem příslušným k řešení krize;

ii)

orgán příslušný k řešení krize po konzultaci s příslušným orgánem, pokud má orgán příslušný k řešení krize potřebné nástroje pro učinění tohoto závěru;

b)

s ohledem na relevantní okolnosti neexistuje přiměřená vyhlídka na to, že by krizové situaci ústřední protistrany v přiměřené lhůtě zabránila jakákoli alternativní opatření soukromého sektoru, včetně ozdravného plánu nebo jiných smluvních ujednání ústřední protistrany, nebo opatření dohledu, včetně přijatého opatření včasného zásahu;

c)

řešení krize je nutné ve veřejném zájmu, aby bylo dosaženo účelu řešení krize, při zachování přiměřenosti ve vztahu k jednomu či více účelům řešení krize a likvidací ústřední protistrany v běžném úpadkovém řízení by uvedených účelů řešení krize ve stejné míře dosaženo nebylo.

2.   Pro účely odst. 1 písm. a) bodu ii) příslušný orgán poskytne orgánu příslušnému k řešení krize z vlastního podnětu a neprodleně všechny informace, které mohou nasvědčovat tomu, že ústřední protistrana je v krizové situaci nebo jí krizová situace hrozí. Příslušný orgán rovněž poskytne orgánu příslušnému k řešení krize na jeho žádost jakékoliv další informace, které potřebuje za účelem provedení svého posouzení.

3.   Pro účely odst. 1 písm. a) se má za to, že ústřední protistrana je v krizové situaci nebo jí krizová situace hrozí, je-li splněna alespoň jedna z těchto podmínek:

a)

ústřední protistrana porušuje nebo pravděpodobné poruší požadavky svého povolení k činnosti způsobem, který by odůvodnil jeho odnětí podle článku 20 nařízení (EU) č. 648/2012;

b)

ústřední protistrana není nebo pravděpodobně nebude schopna plnit některou ze svých zásadních funkcí;

c)

ústřední protistrana není nebo pravděpodobně nebude schopna obnovit svou životaschopnost provedením ozdravných postupů

d)

ústřední protistrana není nebo pravděpodobně nebude schopna uhradit své splatné dluhy nebo jiné závazky;

e)

ústřední protistrana vyžaduje mimořádnou veřejnou finanční podporu.

4.   Pro účely odst. 3 písm. e) se veřejná finanční podpora nepovažuje za mimořádnou veřejnou finanční podporu, pokud splňuje všechny následující podmínky:

a)

má podobu státní záruky za likviditní facility poskytnuté centrálními bankami v souladu s podmínkami centrálních bank nebo podobu státní záruky za nově vydané závazky;

b)

státní záruky podle písmene a) tohoto odstavce jsou vyžadovány pro nápravu závažného narušení ekonomiky členského státu a zachování finanční stability; a

c)

státní záruky podle písmene a) tohoto odstavce jsou omezeny na solventní ústřední protistrany, podléhají konečnému schválení podle rámce Unie pro státní podporu, mají preventivní a dočasnou povahu, jsou přiměřené z hlediska nápravy důsledků závažného narušení podle písmene b) tohoto odstavce a nejsou použity k vyrovnání ztrát, jež ústřední protistrana utrpěla nebo pravděpodobně utrpí v blízké budoucnosti.

5.   Orgán příslušný k řešení krize může také přijmout opatření k řešení krize, pokud se domnívá, že ústřední protistrana uplatnila nebo zamýšlí uplatnit ozdravná opatření, která by mohla zabránit její krizové situaci, ale měla by významné nepříznivé důsledky pro finanční systém Unie nebo jednoho či více jejích členských států.

6.   ESMA vydá pokyny na podporu sjednocení praxe dohledu a řešení krize pro případ okolností, kdy se má za to, že ústřední protistrana je v krizové situaci nebo jí krizová situace hrozí, do 12. února 2022, přičemž se případně zohlední povaha a složitost služeb poskytovaných ústředními protistranami usazenými v Unii.

Při tvorbě těchto pokynů vezme ESMA v úvahu pokyny vydané podle čl. 32 odst. 6 směrnice 2014/59/EU.

Článek 23

Obecné zásady řešení krize

1.   Orgán příslušný k řešení krize přijme veškerá vhodná opatření pro použití nástrojů k řešení krize uvedených v článku 27 a pro výkon pravomocí k řešení krize uvedených v článku 48 podle těchto zásad:

a)

veškeré smluvní závazky a jiná ujednání v ozdravném plánu ústřední protistrany jsou vymáhány, pokud nebyly vyčerpány před zahájením řešení krize, ledaže orgán příslušný k řešení krize rozhodne, že pro včasné dosažení účelu řešení krize jsou vhodnější jedno nebo obě tato opatření:

i)

nevymáhat určité smluvní závazky v rámci ozdravného plánu ústřední protistrany nebo se od něj jinak odchýlit;

ii)

používat nástroje k řešení krize nebo vykonávat pravomoci k řešení krize;

b)

po vymožení veškerých smluvních závazků a ujednání podle písmene a) a v souladu s ním nesou nejprve ztráty akcionáři ústřední protistrany v režimu řešení krize;

c)

po akcionářích nesou ztráty věřitelé ústřední protistrany v režimu řešení krize v souladu s pořadím priority jejich pohledávek v běžném úpadkovém řízení, není-li v tomto nařízení výslovně stanoveno jinak;

d)

věřitelům ústřední protistrany stejné třídy se dostane rovného zacházení;

e)

akcionářům, členům clearingového systému a dalším věřitelům ústřední protistrany by neměly vzniknout větší ztráty, než jaké by jim vznikly za okolností uvedených v článku 60;

f)

rada a vrcholné vedení ústřední protistrany v režimu řešení krize jsou vyměněny, s výjimkou těch případů, kdy orgán příslušný k řešení krize považuje úplné nebo částečné zachování rady a vrcholného vedení za nezbytné pro dosažení účelu řešení krize;

g)

orgány příslušné k řešení krize informují a konzultují zástupce zaměstnanců podle vnitrostátních právních předpisů, kolektivních smluv nebo zvyklostí;

h)

nástroje k řešení krize jsou používány a pravomoci k řešení krize jsou vykonávány bez toho, aby byla dotčena ustanovení o zastoupení zaměstnanců ve vedoucích orgánech společností zakotvená ve vnitrostátním právu, kolektivních smlouvách nebo zvyklostech; a

i)

pokud je ústřední protistrana součástí skupiny, orgány příslušné k řešení krize zohledňují dopad na další subjekty skupiny, zejména v případech, kdy tato skupina zahrnuje jiné infrastruktury finančního trhu, a na skupinu jako celek.

2.   Orgány příslušné k řešení krize mohou přijmout opatření k řešení krize, která se odchylují od zásad stanovených v odst. 1 písm. d) nebo e) tohoto článku v případech, kdy je to ve veřejném zájmu odůvodněné k dosažení účelu řešení krize a současně přiměřené řešenému riziku. Pokud však tato odchylka vede k tomu, že by věřiteli, členovi clearingového systému nebo jakémukoliv jinému věřiteli vznikly větší ztráty než za okolností uvedených v článku 60, uplatní se nárok na úhradu rozdílu podle článku 62.

3.   Rada a vrcholné vedení ústřední protistrany v režimu řešení krize poskytují orgánu příslušnému k řešení krize veškerou nezbytnou pomoc pro dosažení účelu řešení krize.

KAPITOLA II

Oceňování

Článek 24

Účely oceňování

1.   Orgány příslušné k řešení krize zajistí, aby všechna opatření k řešení krize byla realizována na základě ocenění zajišťujícího poctivé, obezřetné a realistické posouzení hodnoty aktiv, závazků, práv a povinností ústřední protistrany.

2.   Před zavedením režimu řešení krize v ústřední protistraně zajistí orgán příslušný k řešení krize provedení prvního ocenění, jehož účelem je zjistit, zda jsou splněny podmínky zahájení řešení krize podle čl. 22 odst. 1.

3.   Poté, co orgán příslušný k řešení krize rozhodl o zavedení režimu řešení krize v ústřední protistraně, zajistí provedení druhého ocenění za účelem:

a)

poskytnutí informací k rozhodnutí o vhodných opatřeních k řešení krize;

b)

zajištění plného uznání veškerých ztrát spojených s aktivy a právy ústřední protistrany v okamžiku použití nástrojů k řešení krize;

c)

poskytnutí informací k rozhodnutí o rozsahu zrušení nebo naředění nástrojů účasti a k rozhodnutí o hodnotě a počtu vydaných nebo převedených nástrojů účasti následkem výkonu pravomocí k řešení krize;

d)

poskytnutí informací k rozhodnutí o rozsahu odpisu nebo konverze nezajištěných závazků, včetně dluhových nástrojů;

e)

pokud jsou použity nástroje k alokaci ztrát a pozic, zajištění informací pro rozhodnutí o rozsahu ztrát, které jsou uplatněny vůči nárokům postižených věřitelů, nesplaceným závazkům nebo pozicím ve vztahu k ústřední protistraně, a o rozsahu a nezbytnosti výzvy k doplnění likvidity pro řešení krize;

f)

je-li použit nástroj překlenovací ústřední protistrany, poskytnutí informací k rozhodnutí o aktivech, závazcích, právech a povinnostech nebo nástrojích účasti, které mohou být převedeny na překlenovací ústřední protistranu, a k rozhodnutí o hodnotě jakéhokoli protiplnění, které má být vyplaceno ústřední protistraně v režimu řešení krize nebo případně vlastníkům nástrojů účasti;

g)

je-li použit nástroj převodu činnosti, poskytnutí informací k rozhodnutí o aktivech, závazcích, právech a povinnostech nebo nástrojích účasti, které mohou být převedeny na nabývající třetí stranu, a k tomu, aby orgán příslušný k řešení krize porozuměl, co představuje obchodní podmínky pro účely článku 40.

Pro účely prvního pododstavce písm. d) vezme ocenění v úvahu veškeré ztráty, které by byly absorbovány vymožením nevypořádaných závazků členů clearingového systému nebo jiných třetích stran vůči ústřední protistraně, a úroveň konverze, která se má uplatnit na dluhové nástroje.

4.   Ocenění podle odstavců 2 a 3 tohoto článku může být předmětem soudního přezkumu podle článku 74 pouze společně s rozhodnutím o použití nástroje nebo výkonu pravomoci k řešení krize.

Článek 25

Požadavky na oceňování

1.   Orgán příslušný k řešení krize zajistí, aby ocenění podle článku 24 byla provedena:

a)

osobou nezávislou na jakémkoli veřejném orgánu a ústřední protistraně; nebo

b)

orgánem příslušným k řešení krize, pokud tato ocenění nemůže provést osoba podle písmene a).

2.   Ocenění podle článku 24 se považují za konečná, pokud je provedla osoba podle odst. 1 písm. a) tohoto článku a jsou splněny všechny požadavky stanovené v tomto článku.

3.   Aniž je případně dotčen rámec Unie pro státní podporu, musí být konečné ocenění založeno na obezřetných předpokladech a nesmí předpokládat žádné potenciální poskytnutí mimořádné veřejné finanční podpory, nouzové poskytnutí likvidity centrální bankou ani jakékoli poskytnutí likvidity centrální bankou za nestandardních podmínek, pokud jde o zajištění, obsah a úrokové sazby, ústřední protistraně od okamžiku přijetí opatření k řešení krize. Ocenění rovněž musí vzít v úvahu potenciální zpětné získání přiměřených nákladů vzniklých ústřední protistraně v režimu řešení krize v souladu s čl. 27 odst. 10.

4.   Konečné ocenění musí být doplněno těmito informacemi v držení ústřední protistrany:

a)

aktualizovanou rozvahou a zprávou o finanční pozici ústřední protistrany, včetně zbývajících předem financovaných zdrojů a nevypořádaných finančních závazků;

b)

záznamy o smlouvách, jejichž clearing byl proveden, podle článku 29 nařízení (EU) č. 648/2012; a

c)

informacemi o tržní a účetní hodnotě jejích aktiv, závazků a pozic, včetně souvisejících nároků a nevypořádaných závazků dlužných nebo splatných ústřední protistraně.

5.   Konečné ocenění obsahuje rozdělení věřitelů do tříd podle úrovní jejich priority podle použitelného insolvenčního práva. Obsahuje také odhad očekávaného zacházení s každou třídou akcionářů a věřitelů při uplatnění zásady podle čl. 23 odst. 1 písm. e).

Odhadem uvedeným v prvním pododstavci nesmí být dotčeno ocenění podle článku 61.

6.   S přihlédnutím k regulačním technickým normám, které byly vypracovány podle čl. 36 odst. 14 a 15 směrnice 2014/59/EU a přijaty v souladu s čl. 36 odst. 16 uvedené směrnice, vypracuje ESMA návrhy regulačních technických norem, které stanoví:

a)

okolnosti, za nichž je osoba pro účely odstavce 1 tohoto článku považována za nezávislou jak na orgánu příslušnému k řešení krize, tak na ústřední protistraně;

b)

metodiku pro posouzení hodnoty aktiv a závazků ústřední protistrany; a

c)

oddělení ocenění podle článků 24 a 61 tohoto nařízení.

ESMA předloží uvedené návrhy regulačních technických norem Komisi do 12. února 2022.

Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 26

Prozatímní ocenění

1.   Ocenění podle článku 24, které nesplňuje požadavky stanovené čl. 25 odst. 2, se považuje za prozatímní ocenění.

Prozatímní ocenění zahrnuje rezervu na dodatečné ztráty a její náležité odůvodnění.

2.   Pokud orgán příslušný k řešení krize přijme opatření k řešení krize na základě tohoto prozatímního ocenění, musí zajistit provedení konečného ocenění co nejdříve.

Orgán příslušný k řešení krize zajistí, aby konečné ocenění podle prvního pododstavce:

a)

umožnilo plné uznání ztrát ústřední protistrany v jejích účetních knihách;

b)

poskytlo informace k rozhodnutí o zvýšení hodnoty pohledávek věřitelů nebo o zvýšení hodnoty hrazeného protiplnění v souladu s odstavcem 3.

3.   Je-li odhad čisté hodnoty aktiv ústřední protistrany podle konečného ocenění vyšší než podle prozatímního ocenění, může orgán příslušný k řešení krize:

a)

zvýšit hodnotu pohledávek dotčených věřitelů, které byly odepsány nebo restrukturalizovány;

b)

uložit překlenovací ústřední protistraně, aby ve vztahu k aktivům, závazkům, právům a povinnostem uhradila další protiplnění ústřední protistraně v režimu řešení krize, nebo případně ve vztahu k nástrojům účasti vlastníkům těchto nástrojů.

4.   S přihlédnutím k regulačním technickým normám, které byly vypracovány podle čl. 36 odst. 15 směrnice 2014/59/EU a přijaty podle čl. 36 odst. 16 uvedené směrnice, vypracuje ESMA návrh regulačních technických norem, které stanoví pro účely odstavce 1 tohoto článku metodiku výpočtu rezervy na dodatečné ztráty, která má být součástí prozatímního ocenění.

ESMA předloží uvedené návrhy regulačních technických norem Komisi do 12. února 2022.

Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

KAPITOLA III

Nástroje k řešení krize

Oddíl 1

Obecné zásady

Článek 27

Obecná ustanovení o nástrojích k řešení krize

1.   Orgány příslušné k řešení krize přijmou opatření k řešení krize podle článku 21, přičemž použijí jednotlivě nebo ve vzájemné kombinaci kterékoli z těchto nástrojů k řešení krize:

a)

nástroje k alokaci ztrát a pozic;

b)

nástroj odpisu a konverze;

c)

nástroj převodu činnosti;

d)

nástroj překlenovací ústřední protistrany.

2.   V případě systémové krize může členský stát také jako poslední možnost poskytnout mimořádnou veřejnou finanční podporu použitím vládních nástrojů stabilizace podle článků 45, 46 a 47 za podmínky předběžného a konečného schválení v kontextu rámce Unie pro státní podporu a jsou-li stanovena věrohodná opatření pro včasné a komplexní zpětné získání finančních prostředků v souladu s odstavcem 10 tohoto článku.

3.   Před použitím nástrojů podle odstavce 1 orgán příslušný k řešení krize nejprve vymůže:

a)

vzniklá a nevypořádaná práva ústřední protistrany včetně smluvních závazků členů clearingového systému vyhovět výzvám k doplnění likvidity pro ozdravení, poskytnout ústřední protistraně dodatečné zdroje, nebo převzít pozice členů clearingového systému, kteří selhali, ať už formou dražby nebo jinými dohodnutými prostředky podle provozních předpisů ústřední protistrany;

b)

jakékoli jiné vzniklé a nevypořádané smluvní závazky zavazující smluvní strany jiné než členy clearingového systému k poskytnutí jakékoli formy finanční podpory.

Nelze-li v přiměřené době smluvní závazky podle prvního pododstavce písm. a) a b) vymoci v úplnosti, může je orgán příslušný k řešení krize vymáhat částečně.

4.   Odchylně od odstavce 3 může orgán příslušný k řešení krize zcela nebo zčásti upustit od vymáhání příslušných vzniklých a nevypořádaných závazků, aby zamezil významným nepříznivým důsledkům pro finanční systém nebo rozsáhlému šíření krize, nebo pokud by použití nástrojů uvedených v odstavci 1 bylo k včasnému dosažení účelů řešení krize vhodnější.

5.   V případě, že orgán příslušný k řešení krize podle odst. 3 druhého pododstavce nebo podle odstavce 4 tohoto článku zčásti nebo zcela upustí od vymáhání vzniklých a nevypořádaných závazků, může orgán příslušný k řešení krize vymáhat zbývající závazky do 18 měsíců poté, co je ústřední protistrana považována podle článku 22 za ústřední protistranu, která je v krizové situaci nebo které krizová situace hrozí, pokud důvody pro upuštění od vymáhání těchto závazků již pominuly. Orgán příslušný k řešení krize uvědomí člena clearingového systému a další stranu tři až šest měsíců před zahájením vymáhání zbývajícího závazku. Výnosy z vymožených zbývajících závazků se použijí na kompenzaci použitých veřejných finančních prostředků.

Orgán příslušný k řešení krize určí po konzultaci s příslušnými orgány a orgány příslušnými k řešení krize dotčených členů clearingového systému a jakýchkoli dalších stran, které jsou vázány vzniklými a nevypořádanými závazky, zda důvody pro upuštění od vymáhání těchto závazků již pominuly a zda zbývající závazky vymáhat. Pokud se orgán příslušný k řešení krize odchýlí od stanovisek vyjádřených konzultovanými orgány, musí to řádně písemně zdůvodnit.

Požadavek na splnění zbývajících závazků za okolností uvedených v tomto odstavci se zahrne do předpisů a jiných smluvních ujednání ústřední protistrany.

6.   Orgán příslušný k řešení krize může od ústřední protistrany požadovat, aby odškodnila členy clearingového systému, kteří neselhali, za ztráty vyplývající z použití nástrojů pro alokaci ztrát, pokud by tyto ztráty byly vyšší než ztráty, které by člen clearingového systému, který neselhal, nesl v rámci svých povinností podle provozních předpisů ústřední protistrany, za předpokladu, že by člen clearingového systému, který neselhal, měl nárok na úhradu rozdílu podle článku 62.

Odškodnění uvedené v prvním pododstavci může mít formu nástrojů účasti, dluhových nástrojů nebo nástrojů, které uznávají nárok na budoucí zisky ústřední protistrany.

Objem nástrojů vydaných každému dotčenému členovi clearingového systému, který neselhal, je úměrný jeho nadměrné ztrátě podle prvního pododstavce. Zohlední veškeré nevypořádané smluvní závazky členů clearingového systému vůči ústřední protistraně a odečte se od jakéhokoli nároku na úhradu rozdílu podle článku 62.

Objem nástrojů vychází z ocenění provedeného v souladu s čl. 24 odst. 3.

7.   V případě použití některého vládního nástroje stabilizace vykoná orgán příslušný k řešení krize pravomoc k odpisu a konverzi nástrojů účasti a dluhových nástrojů a dalších nezajištěných závazků před použitím příslušného vládního nástroje stabilizace nebo společně s ním.

Pokud použití nástroje k řešení krize mimo nástroje odpisu a konverze povede k finančním ztrátám členů clearingového systému, vykoná orgán příslušný k řešení krize pravomoc k odpisu a konverzi nástrojů účasti a dluhových nástrojů a dalších nezajištěných závazků okamžitě před nebo současně s použitím nástroje k řešení krize, ledaže by použití jiné posloupnosti minimalizovalo odchylky od zásady, že se žádný věřitel nesmí dostat do méně výhodného postavení, která je stanovena v článku 60, a vedlo by k lepšímu dosažení účelu řešení krize.

8.   Pokud jsou použity pouze nástroje k řešení krize podle odst. 1 písm. c) a d) tohoto článku a je-li v souladu s články 40 a 42 převedena pouze část aktiv, práv, povinností a závazků ústřední protistrany v režimu řešení krize, je zbývající část této ústřední protistrany zlikvidována v běžném úpadkovém řízení.

9.   Na převody aktiv, práv, povinností a závazků ústřední protistrany, na něž byly použity nástroje k řešení krize nebo vládní nástroje finanční stabilizace, se nepoužijí pravidla vnitrostátního insolvenčního práva, která se týkají neplatnosti nebo nevymahatelnosti právních aktů poškozujících věřitele.

10.   Členské státy v přiměřené době získají zpět jako přednostní věřitel veškeré veřejné finanční prostředky použité jako vládní nástroje finanční stabilizace uvedené v oddíle 7 této kapitoly a orgány příslušné k řešení krize získají zpět jako přednostní věřitel veškeré přiměřené výdaje, které jim vznikly v souvislosti s použitím nástrojů nebo pravomocí k řešení krize. Toto zpětné získání pochází mj. z těchto zdrojů:

a)

od ústřední protistrany v režimu řešení krize, včetně veškerých jejích nároků vůči členům clearingového systému v selhání;

b)

z veškerých protiplnění placených kupujícím ústřední protistraně před uplatněním čl. 40 odst. 4, pokud byl použit nástroj převodu činnosti;

c)

z veškerých výnosů dosažených v důsledku ukončení provozu překlenovací ústřední protistrany před uplatněním čl. 42 odst. 5;

d)

z veškerých výnosů z použití nástroje pro veřejnou kapitálovou podporu uvedeného v článku 46 a nástroje pro přechodné veřejné vlastnictví uvedeného v článku 47, včetně výnosů z jejich prodeje.

11.   Při použití nástrojů k řešení krize zajistí orgány příslušné k řešení krize na základě ocenění splňujícího podmínky článku 25 obnovení rovnováhy v záznamu spárovaných pokynů, úplné rozdělení ztrát, doplnění předem financovaných zdrojů ústřední protistrany nebo překlenovací ústřední protistrany a jejich rekapitalizaci.

Orgány příslušné k řešení krize zajistí doplnění předem financovaných zdrojů a rekapitalizaci ústřední protistrany nebo překlenovací ústřední protistrany, jak je uvedeno v prvním pododstavci, v míře dostatečné k obnovení schopnosti ústřední protistrany nebo překlenovací ústřední protistrany splnit podmínky pro povolení a pokračovat v plnění zásadních funkcí ústřední protistrany nebo překlenovací ústřední protistrany při zohlednění provozních předpisů ústřední protistrany nebo překlenovací ústřední protistrany.

Bez ohledu na použití jiných nástrojů řešení krize mohou orgány příslušné k řešení krize použít k rekapitalizaci ústřední protistrany nástroje uvedené v článcích 30 a 31.

Oddíl 2

Nástroje k alokaci pozic a nástroje k alokaci ztrát

Článek 28

Účel a rozsah nástrojů k alokaci ztrát a pozic

1.   Orgány příslušné k řešení krize použijí nástroj k alokaci pozic v souladu s článkem 29 a nástroje k alokaci ztrát v souladu s články 30 a 31.

2.   Orgány příslušné k řešení krize použijí nástroje uvedené v odstavci 1, pokud jde o smlouvy týkající se clearingových služeb pro ústřední protistranu a zajištění související s těmito službami.

3.   Orgány příslušné k řešení krize použijí nástroj k alokaci pozic podle článku 29 za účelem obnovení rovnováhy v záznamu spárovaných pokynů ústřední protistrany, případně překlenovací ústřední protistrany.

Orgány příslušné k řešení krize použijí nástroje k alokaci ztrát podle článků 30 a 31 ke kterémukoli z těchto účelů:

a)

k pokrytí ztrát ústřední protistrany oceněných podle článku 25;

b)

k obnově schopnosti ústřední protistrany dostát splatným platebním závazkům;

d)

k dosažení výsledků podle písmen a) a b) ve vztahu k překlenovací ústřední protistraně;

e)

k podpoře převodu činnosti ústřední protistrany prostřednictvím nástroje převodu činnosti solventní třetí straně.

Nástroj pro alokaci ztrát uvedený v článku 30 mohou použít orgány příslušné k řešení krize pouze ve vztahu ke ztrátám způsobeným událostí selhání a ve vztahu ke ztrátám plynoucím z události jiné než selhání. Je-li nástroj pro alokaci ztrát uvedený v článku 30 použit v souvislosti se ztrátami vzniklými z události jiné než selhání, použije se pouze do výše kumulativní částky odpovídající příspěvku členů clearingového systému, kteří neselhali, do fondu ústřední protistrany pro riziko selhání a rozdělen mezi členy clearingového systému poměrně podle jejich příspěvků do fondu pro riziko selhání.

4.   Orgány příslušné k řešení krize nepoužijí nástroje pro alokaci ztrát uvedené v článcích 30 a 31 tohoto nařízení ve vztahu k subjektům uvedeným v čl. 1 odst. 4 a 5 nařízení (EU) č. 648/2012.

Článek 29

Ukončení smluv – částečné nebo úplné

1.   Orgán příslušný k řešení krize může ukončit některé nebo všechny z těchto smluv ústřední protistrany v režimu řešení krize:

a)

smlouvy se členem clearingového systému v selhání;

b)

smlouvy týkající se dotčené clearingové služby nebo kategorie aktiv;

c)

jiné smlouvy ústřední protistrany v režimu řešení krize.

Orgán příslušný k řešení krize ukončí smlouvy podle prvního pododstavce písm. a) tohoto odstavce pouze tehdy, pokud převod aktiv a pozic, který z nich plyne, neproběhl ve smyslu čl. 48 odst. 5 a 6 nařízení (EU) č. 648/2012.

Orgán příslušný k řešení krize uplatňující pravomoc podle prvního pododstavce ukončí smlouvy uvedené v každém z písmen a), b) a c) prvního pododstavce obdobným způsobem, aniž by rozlišoval mezi smluvními stranami těchto smluv, s výjimkou smluvních závazků, které nelze vymoci v přiměřené lhůtě.

2.   Orgán příslušný k řešení krize je povinen o datu ukončení smlouvy podle odstavce 1 informovat veškeré relevantní členy clearingového systému.

3.   Před ukončením jakékoli smlouvy podle odstavce 1 provede orgán příslušný k řešení krize tyto kroky:

a)

uloží ústřední protistraně v režimu řešení krize ocenění každé smlouvy a aktualizaci zůstatků na účtech každého člena clearingového systému;

b)

určí čistou výši závazku splatného každým členem clearingového systému nebo každému členu clearingového systému s přihlédnutím ke každé splatné, avšak neuhrazené variační marži včetně splatné variační marže plynoucí z ocenění smluv podle písmene a); a

c)

oznámí každému členu clearingového systému stanovenou čistou částku a uloží ústřední protistraně, aby ji uhradila nebo inkasovala.

Členové clearingového systému bez zbytečného odkladu informují své klienty o použití tohoto nástroje a o způsobu, jakým je jeho použití ovlivňuje.

4.   Ocenění uvedené v odst. 3 písm. a) vychází v maximální míře ze spravedlivé tržní ceny stanovené na základě vlastních předpisů a ujednání ústřední protistrany, ledaže by orgán příslušný k řešení krize považoval za nutné použít jinou vhodnou metodu určování cen.

5.   Pokud člen clearingového systému, který neselhal, není schopen čistou částku určenou podle odstavce 3 tohoto článku uhradit, může orgán příslušný k řešení krize s ohledem na článek 21 tohoto nařízení ústřední protistraně uložit, aby u tohoto člena clearingového systému, který neselhal, vyhlásila selhání a použila jeho počáteční marži a příspěvek do fondu pro riziko selhání podle článku 45 nařízení (EU) č. 648/2012.

6.   Pokud orgán příslušný k řešení krize ukončil jednu nebo více smluv typů uvedených v odstavci 1, může ústřední protistraně dočasně zabránit v clearingu jakékoli nové smlouvy stejného typu jako ukončená smlouva.

Orgán příslušný k řešení krize může ústřední protistraně povolit, aby clearing těchto typů smluv obnovila, pouze pokud jsou splněny tyto podmínky:

a)

ústřední protistrana splňuje požadavky nařízení (EU) č. 648/2012; a

b)

orgán příslušný k řešení krize vydá a zveřejní oznámení k tomuto účelu prostředky uvedenými v čl. 72 odst. 3.

7.   ESMA vydá do 12. února 2022 obecné pokyny v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1095/2010, které dále upřesní metodiku, podle které má orgán příslušný k řešení krize určit ocenění podle odst. 3 písm. a) tohoto článku.

Článek 30

Snížení hodnoty zisků splatných ústřední protistranou členům clearingového systému, kteří neselhali

1.   Orgán příslušný k řešení krize může snížit částku platebních závazků ústřední protistrany vůči členům clearingového systému, kteří neselhali, pokud tyto závazky plynou ze zisků splatných podle procesů ústřední protistrany pro výplatu variační marže nebo platby, která má stejný ekonomický efekt.

2.   Orgán příslušný k řešení krize vypočte snížení platebních závazků podle odstavce 1 tohoto článku pomocí mechanismu spravedlivého rozdělení určeného při ocenění prováděném podle čl. 24 odst. 3 a sděleném členům clearingového systému, jakmile je tento nástroje k řešení krize použit. Členové clearingového systému bez zbytečného odkladu informují své klienty o použití tohoto nástroje a o způsobu, jakým je jeho použití ovlivňuje. Celkové snížení čistých příjmů členů clearingového systému se provede poměrně k výši dlužné částky, která jim má být zaplacena ústřední protistranou.

3.   Snížení hodnoty splatných zisků je účinné a okamžitě závazné pro ústřední protistranu a dotčené členy clearingového systému od okamžiku přijetí tohoto opatření k řešení krize orgánem příslušným k řešení krize.

4.   Člen clearingového systému, který neselhal, není oprávněn v žádném následném řízení vůči ústřední protistraně nebo jejímu nástupnickému subjektu vznášet jakékoli nároky plynoucí z tohoto snížení platebních závazků podle odstavce 1.

První pododstavec tohoto odstavce nebrání orgánům příslušným k řešení krize, aby uložily ústřední protistraně povinnost vrátit peněžní prostředky členům clearingového systému, pokud je zjištěno, že úroveň snížení hodnoty na základě prozatímního ocenění podle čl. 26 odst. 1 převyšuje požadovanou úroveň snížení na základě konečného ocenění podle čl. 26 odst. 2.

5.   Pokud orgán příslušný k řešení krize sníží hodnotu splatných zisků jen částečně, zůstane zbývající neuhrazená splatná částka vůči členu clearingového systému, který neselhal, splatným dluhem vůči němu.

6.   Ústřední protistrana zahrne do svých provozních předpisů odkaz na pravomoc snížit platební závazky podle odstavce 1 nad rámec podobných ujednání stanovených v uvedených provozních předpisech pro fázi uplatňování ozdravných postupů a zajistí, aby byla uzavřena smluvní ujednání, která orgánu příslušnému k řešení krize umožní vykonávat své pravomoci podle tohoto článku.

Článek 31

Výzva k doplnění likvidity pro řešení krize

1.   Orgán příslušný k řešení krize může od členů clearingového systému, kteří neselhali, požadovat hotovostní příspěvek ústřední protistraně až do výše dvojnásobku jejich příspěvku do fondu ústřední protistrany pro riziko selhání. Tato povinnost hotovostního příspěvku musí být rovněž zahrnuta v předpisech a jiných smluvních ujednáních ústřední protistrany jako výzva k doplnění likvidity při řešení krize vyhrazená orgánu příslušnému k řešení krize, který přijímá opatření k řešení krize. Pokud orgán příslušný k řešení krize požaduje částku převyšující příspěvek do fondu pro riziko selhání, učiní tak po posouzení dopadu tohoto nástroje na členy clearingového systému, kteří neselhali, a finanční stabilitu členských států, a to ve spolupráci s orgány příslušnými k řešení krize členů clearingového systému, kteří neselhali.

Pokud ústřední protistrana vede více fondů pro riziko selhání a tento nástroj je použit k řešení události selhání, rozumí se výší hotovostního příspěvku podle prvního pododstavce příspěvek člena clearingového systému do fondu pro riziko selhání dotčené clearingové služby nebo kategorie aktiv.

Pokud ústřední protistrana vede více fondů pro riziko selhání a tento nástroj je použit k řešení události jiné než selhání, rozumí se výší hotovostního příspěvku podle prvního pododstavce součet příspěvků člena clearingového systému do všech fondů ústřední protistrany pro riziko selhání.

Orgán příslušný k řešení krize může vydat výzvu k doplnění likvidity pro řešení krize bez ohledu na to, zda byly vyčerpány všechny smluvní závazky vyžadující hotovostní příspěvky od členů clearingového systému, kteří neselhali.

Orgán příslušný k řešení krize určí výši hotovostního příspěvku každého člena clearingového systému, který neselhal, v poměru k výši jeho příspěvku do fondu pro riziko selhání až do maximální výše uvedené v prvním pododstavci.

Orgán příslušný k řešení krize může ústřední protistraně uložit, aby členům clearingového systému vrátila možnou přebytečnou částku plynoucí z výzvy k doplnění likvidity pro řešení krize, pokud se zjistí, že tato částka, jež byla použita ve výzvě k doplnění likvidity pro řešení krize na základě prozatímního ocenění podle čl. 26 odst. 1, přesahuje požadovanou úroveň na základě konečného ocenění podle čl. 26 odst. 2.

2.   Pokud člen clearingového systému, který neselhal, požadovanou částku neuhradí, může orgán příslušný k řešení krize ústřední protistraně uložit, aby u tohoto člena clearingového systému vyhlásila selhání a až do výše požadované částky použila jeho počáteční marži a příspěvek do fondu pro riziko selhání podle článku 45 nařízení (EU) č. 648/2012.

Oddíl 3

Odpis a konverze nástrojů účasti a dluhových nástrojů a dalších nezajištěných závazků

Článek 32

Požadavek na odpis a konverzi nástrojů účasti a dluhových nástrojů a dalších nezajištěných závazků

1.   Orgán příslušný k řešení krize použije nástroj odpisu a konverze podle článku 33 na nástroje účasti a dluhové nástroje vydané ústřední protistranou v režimu řešení krize nebo na další nezajištěné závazky za účelem absorpce ztrát, rekapitalizace dané ústřední protistrany nebo překlenovací ústřední protistrany nebo na podporu použití nástroje převodu činnosti.

2.   Na základě ocenění provedeného podle čl. 24 odst. 3 určí orgán příslušný k řešení krize:

a)

částku nástrojů účasti a dluhových nástrojů nebo jiných nezajištěných závazků, která musí být odepsána s ohledem na ztráty, které mají být absorbovány vymáháním nevypořádaných závazků členů clearingového systému nebo jiných třetích stran vůči dané ústřední protistraně; a

b)

částku dluhových nástrojů nebo jiných nezajištěných závazků, která musí být konvertována na nástroje účasti za účelem obnovy plnění kapitálových požadavků danou ústřední protistranou nebo překlenovací ústřední protistranou.

Článek 33

Ustanovení týkající se odpisu a konverze nástrojů účasti a dluhových nástrojů a dalších nezajištěných závazků

1.   Orgán příslušný k řešení krize použije nástroj odpisu a konverze v souladu s pořadím pohledávek jako v běžném úpadkovém řízení.

2.   Před snížením nebo konverzí jistiny dluhových nástrojů nebo jiných nezajištěných závazků sníží orgán příslušný k řešení krize jmenovitou hodnotu nástrojů účasti v poměru ke ztrátám, v případě nutnosti až do výše jejich plné hodnoty.

Pokud si podle ocenění provedeného podle čl. 24 odst. 3 ústřední protistrana po snížení nominální hodnoty nástrojů účasti udrží kladnou čistou hodnotu, orgán příslušný k řešení krize tyto nástroje účasti v závislosti na daném případu zruší nebo naředí.

3.   Orgán příslušný k řešení krize sníží, konvertuje nebo provede oboje ve vztahu k jistině dluhových nástrojů nebo jiných nezajištěných závazků v míře potřebné pro dosažení účelu řešení krize, v případě nutnosti až do výše její plné hodnoty.

4.   Orgán příslušný k řešení krize nepoužije nástroj odpisu a konverze ve vztahu k těmto závazkům:

a)

závazkům vůči zaměstnancům ve vztahu ke splatné mzdě, důchodovým dávkám nebo jiné pevné odměně, s výjimkou pohyblivé složky odměny, která není regulována kolektivní smlouvou;

b)

závazkům vůči obchodním věřitelům, vzniklým na základě poskytování zboží nebo služeb dané ústřední protistraně nutných pro každodenní fungování jejích operací, včetně IT služeb, energií a pronájmu, obsluhy a údržby prostor;

c)

závazkům vůči daňovým orgánům a orgánům sociálního zabezpečení, pokud jsou tyto závazky podle příslušného insolvenčního práva prioritní;

d)

závazkům vůči systémům nebo provozovatelům systémů, které byly označeny podle směrnice 98/26/ES, nebo jejich účastníkům v rozsahu, v jakém jsou závazky výsledkem jejich účasti v těchto systémech, vůči jiným ústředním protistranám a centrálním bankám;

e)

počátečním maržím.

5.   V případě snižování jmenovité hodnoty nástroje účasti nebo výše jistiny dluhového nástroje nebo jiného nezajištěného závazku se použijí tyto podmínky:

a)

uvedené snížení je trvalé;

b)

držitel nástroje není oprávněn v souvislosti s tímto snížením vznášet žádné nároky, s výjimkou již vzniklých závazků, závazku k náhradě škody, jenž může vzniknout v důsledku napadení legálnosti tohoto snížení hodnoty, nároků na základě nástrojů účasti vydaných nebo převedených podle odstavce 6 tohoto článku nebo nároků na platbu podle článku 62; a

c)

pokud je snížení pouze částečné, dohoda, která původní závazek vytvořila, se nadále použije na zbytkovou hodnotu s výhradou jakýchkoli dalších nezbytných změn podmínek této dohody vyžadovaných v důsledku snížení.

První pododstavec písm. a) nebrání orgánům příslušným k řešení krize v uplatnění mechanismu připisování s cílem odškodnit držitele dluhových nástrojů nebo jiných nezajištěných závazků a posléze držitele nástrojů účasti, pokud se zjistí, že úroveň odpisu, jež byla použita na základě prozatímního ocenění podle čl. 26 odst. 1, přesahuje požadované částky na základě konečného ocenění podle čl. 26 odst. 2.

6.   V případě konverze dluhových nástrojů nebo jiných nezajištěných závazků podle odstavce 3 může orgán příslušný k řešení krize ústřední protistraně uložit, aby vydala nástroje účasti nebo je převedla na držitele těchto dluhových nástrojů nebo jiných nezajištěných závazků.

7.   Orgán příslušný k řešení krize provede konverzi dluhových nástrojů nebo jiných nezajištěných závazků podle odstavce 3 pouze v případě splnění těchto podmínek:

a)

tyto nástroje účasti jsou vydány předtím, než daná ústřední protistrana vydá jakékoli nástroje účasti pro účely poskytnutí kapitálu státem nebo vládním subjektem; a

b)

konverzní koeficient představuje přiměřenou náhradu dotčenému držiteli dluhopisů za jakoukoli ztrátu vzniklou v důsledku výkonu pravomocí k odpisu a konverzi, v souladu s tím, jak je s nimi zacházeno v běžném úpadkovém řešení.

Po konverzi dluhových nástrojů nebo jiných nezajištěných závazků na nástroje účasti jsou tyto nástroje účasti neprodleně po konverzi upsány nebo převedeny.

8.   Pro účely odstavce 7 zajistí orgán příslušný k řešení krize v kontextu vypracovávání a aktualizací plánu řešení krize ústřední protistrany a jako součást pravomoci odstraňovat překážky způsobilosti ústřední protistrany k řešení krize, aby ústřední protistrana mohla kdykoli vydat potřebný počet nástrojů účasti.

Článek 34

Účinky odpisu a konverze

Orgán příslušný k řešení krize provede nebo uloží provedení všech administrativních a procesních úkonů potřebných k zajištění účinnosti použitého nástroje odpisu a konverze, včetně:

a)

změny ve všech příslušných registrech;

b)

vyjmutí nástrojů účasti či dluhových nástrojů z kotování nebo jejich vyřazení z obchodování;

c)

kotování nových nástrojů účasti nebo jejich přijetí k obchodování; a

d)

znovuzařazení do kotování nebo znovupřijetí jakýchkoli dluhových nástrojů, které byly odepsány, a to bez požadavku na vydání prospektu v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129 (24).

Článek 35

Odstranění procesních překážek pro odpis a konverzi

1.   V případě uplatnění čl. 32 odst. 1 uloží příslušný orgán ústřední protistraně, aby si trvale držela dostatečnou výši nástrojů účasti k zajištění toho, aby mohla vydat dostatečné nové nástroje účasti a aby vydání nástrojů účasti nebo konverze na nástroje účasti bylo možné účinně provést.

2.   Orgán příslušný k řešení krize použije nástroj odpisu a konverze bez ohledu na jakákoli ustanovení zakládacích dokumentů nebo stanov ústřední protistrany, včetně ustanovení o předkupních právech pro akcionáře nebo požadavků na souhlas akcionářů s navýšením kapitálu.

Článek 36

Předložení plánu reorganizace činnosti

1.   Do jednoho měsíce od použití nástrojů uvedených v článku 32 ústřední protistrany provedou přezkum příčin své krizové situace a předloží jej orgánu příslušnému k řešení krize spolu s plánem reorganizace činnosti v souladu s článkem 37. Pokud se použije rámec Unie pro státní podporu, musí být tento plán, včetně stavu po změnách v souladu s článkem 38 a prováděný v souladu s článkem 39, slučitelný s plánem restrukturalizace, jejž má ústřední protistrana povinnost podle uvedeného rámce předložit Komisi.

Pokud je to pro dosažení účelu řešení krize nutné, může orgán příslušný k řešení krize prodloužit lhůtu uvedenou v prvním pododstavci až na dva měsíce.

2.   Pokud musí být plán restrukturalizace oznámen podle rámce Unie pro státní podporu, není lhůta, která je podle uvedeného rámce pro předložení plánu restrukturalizace stanovena, předložením plánu reorganizace činnosti dotčena.

3.   Orgán příslušný k řešení krize předloží přezkum a plán reorganizace činnosti a jakýkoli upravený plán v souladu s článkem 38 příslušnému orgánu a kolegiu k řešení krize.

Článek 37

Obsah plánu reorganizace činnosti

1.   Plán reorganizace činnosti uvedený v článku 36 stanoví opatření zaměřená na obnovení dlouhodobé životaschopnosti ústřední protistrany nebo částí její činnosti v přiměřené době. Uvedená opatření vycházejí z realistických předpokladů o hospodářských podmínkách a podmínkách na finančních trzích, za nichž bude ústřední protistrana působit.

Plán reorganizace činnosti musí zohledňovat současný a potenciální budoucí stav finančních trhů a brát v úvahu nejoptimističtější a nejpesimističtější předpoklady, včetně kombinace událostí, které umožňují identifikovat hlavní slabé stránky ústřední protistrany. Předpoklady se porovnávají s vhodnými referenčními hodnotami pro celý sektor.

2.   Plán reorganizace činnosti musí obsahovat alespoň tyto prvky:

a)

podrobnou analýzu faktorů a okolností, které způsobily, že se ústřední protistrana ocitla v krizové situaci nebo jí krizová situace hrozí;

b)

popis opatření zaměřených na obnovení dlouhodobé životaschopnosti ústřední protistrany, jež mají být přijata; a

c)

harmonogram provádění uvedených opatření.

3.   Opatření zaměřená na obnovení dlouhodobé životaschopnosti ústřední protistrany mohou zahrnovat:

a)

reorganizaci a restrukturalizaci činností ústřední protistrany;

b)

změny provozních systémů a infrastruktury ústřední protistrany;

c)

prodej aktiv nebo linií podnikání;

d)

změny v řízení rizik ústřední protistrany.

4.   ESMA do 12. února 2023 vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní minimální prvky, které by měly být začleněny do plánu reorganizace činnosti podle odstavce 2.

Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce v souladu s postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 38

Posouzení a přijetí plánu reorganizace činnosti

1.   Do jednoho měsíce od předložení plánu reorganizace činnosti ústřední protistranou podle čl. 36 odst. 1 posoudí orgán příslušný k řešení krize a příslušný orgán, zda jsou opatření uvedená v tomto plánu schopna spolehlivě obnovit dlouhodobou životaschopnost ústřední protistrany.

Pokud orgán příslušný k řešení krize a příslušný orgán dojdou k závěru, že by plán uvedeného cíle obnovení dlouhodobé životaschopnosti ústřední protistrany dosáhl, orgán příslušný k řešení krize jej schválí.

2.   Pokud orgán příslušný k řešení krize nebo příslušný orgán nedojdou k závěru, že by plán dosáhl uvedeného cíle obnovení dlouhodobé životaschopnosti ústřední protistrany, orgán příslušný k řešení krize oznámí své výhrady ústřední protistraně a uloží jí, aby do dvou týdnů od tohoto oznámení předložila upravený plán, jenž tyto výhrady řeší.

3.   Orgán příslušný k řešení krize a příslušný orgán opětovně předložený plán posoudí a do týdne od jeho obdržení orgán příslušný k řešení krize oznámí ústředí protistraně, zda byly výhrady náležitě vyřešeny, nebo zda jsou nutné další úpravy.

4.   ESMA do 12. února 2023 vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž upřesní kritéria, která musí plán reorganizace činnosti splňovat, aby mohl být schválen orgánem příslušným k řešení krize podle odstavce 1.

Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 39

Provedení a monitorování plánu reorganizace činnosti

1.   Ústřední protistrana plán reorganizace činnosti provede a přinejmenším každých šest měsíců orgánu příslušnému k řešení krize a příslušnému orgánu dle požadavku předkládá zprávu o pokroku při provádění uvedeného plánu.

2.   Orgán příslušný k řešení krize může po dohodě s příslušným orgánem ústřední protistraně uložit, aby tento plán revidovala, pokud je to nezbytné k dosažení cíle uvedeného v čl. 37 odst. 1.

Oddíl 4

Nástroj převodu činnosti

Článek 40

Nástroj převodu činnosti

1.   Orgán příslušný k řešení krize může na kupujícího, který není překlenovací ústřední protistranou, převést:

a)

nástroje účasti vydané ústřední protistranou v režimu řešení krize;

b)

jakákoli aktiva, práva, povinnosti nebo závazky ústřední protistrany v režimu řešení krize.

K převodu uvedenému v prvním pododstavci dochází bez získání souhlasu akcionářů ústřední protistrany nebo jakékoli třetí strany jiné než kupujícího a bez dodržení jakýchkoli jiných procesních požadavků podle práva obchodních společností nebo práva cenných papírů než těch, které jsou uvedeny v článku 41.

2.   Převod podle odstavce 1 se provádí za obchodních podmínek, s ohledem na okolnosti a v souladu s rámcem Unie pro státní podporu.

Pro účely prvního pododstavce tohoto odstavce učiní orgán příslušný k řešení krize veškeré přiměřené kroky k dosažení obchodních podmínek odpovídajících ocenění podle čl. 24 odst. 3.

3.   S výhradou čl. 27 odst. 10 se jakékoli protiplnění uhrazené kupujícím použije ve prospěch:

a)

majitelů nástrojů účasti, pokud byl převod činnosti uskutečněn převodem nástrojů účasti vydaných ústřední protistranou v režimu řešení krize z držitelů těchto nástrojů na kupujícího;

b)

ústřední protistrany v režimu řešení krize, pokud byl převod činnosti uskutečněn převodem některých nebo všech aktiv nebo závazků této ústřední protistrany na kupujícího; a

c)

členů clearingového systému, kteří neselhali a kteří utrpěli ztrátu v důsledku použití nástrojů k řešení krize při řešení krize, a to úměrně k jejich ztrátám při řešení krize.

4.   Rozdělení protiplnění uhrazeného kupujícím podle odstavce 3 tohoto článku se provádí takto:

a)

v případě události, na kterou se vztahuje postupná ochrana ústřední protistrany proti selhání podle článků 43 a 45 nařízení (EU) č. 648/2012, v obráceném pořadí, než ve kterém byly ztráty přiřazeny v rámci postupné ochrany ústřední protistrany proti selhání; nebo

b)

v případě události, na kterou se nevztahuje postupná ochrana ústřední protistrany proti selhání podle článků 43 a 45 nařízení (EU) č. 648/2012, v obráceném pořadí, než ve kterém byly ztráty rozděleny podle příslušných předpisů ústřední protistrany.

Přidělení jakéhokoli zbývajícího protiplnění se poté provede v souladu s pořadím pohledávek jako v běžném úpadkovém řízení.

5.   Orgán příslušný k řešení krize může uplatnit pravomoc k převodu podle odstavce 1 víc než jednou s cílem provést další převody nástrojů účasti vydaných ústřední protistranou nebo v závislosti na daném případě jejích aktiv, práv, povinností nebo závazků.

6.   Orgán příslušný k řešení krize může se souhlasem kupujícího převést aktiva, práva, povinnosti nebo závazky, které byly převedeny na kupujícího, zpět na ústřední protistranu v režimu řešení krize nebo nástroje účasti zpět na jejich původní vlastníky.

Pokud orgán příslušný k řešení krize využije pravomoci k převodu podle prvního pododstavce, jsou ústřední protistrana v režimu řešení krize nebo původní vlastníci povinni taková aktiva, práva, povinnosti, závazky či nástroje účasti převzít zpět.

7.   Převod podle odstavce 1 se uskuteční bez ohledu na to, zda kupující má povolení poskytovat služby a provozovat činnosti plynoucí z tohoto nabytí.

Pokud kupující nemá povolení poskytovat služby nebo provozovat činnosti plynoucí z nabytí, orgán příslušný k řešení krize v konzultaci s příslušným orgánem provede důkladné posouzení kupujícího a zajistí, aby kupující měl odbornou i technickou kapacitu k výkonu funkcí kupované ústřední protistrany a požádal o povolení co nejdříve, nejpozději do jednoho měsíce od použití nástroje převodu činnosti. Příslušný orgán zajistí urychlené posouzení takových žádostí.

8.   Pokud má převod nástrojů účasti uvedený v odstavci 1 tohoto článku za následek nabytí nebo zvýšení kvalifikované účasti podle čl. 31 odst. 2 nařízení (EU) č. 648/2012, provede příslušný orgán posouzení podle uvedeného článku ve lhůtě, která nezdržuje použití nástroje převodu činnosti ani nebrání tomu, aby opatření k řešení krize dosáhla relevantních účelů řešení krize.

9.   Pokud příslušný orgán nedokončil posouzení podle odstavce 8 k datu účinku převodu nástrojů účasti, použijí se tato ustanovení:

a)

převod nástrojů účasti má okamžitý právní účinek k datu jejich převodu;

b)

v průběhu lhůty pro posouzení a jakékoli lhůty pro odprodej nástrojů účasti stanovené v písmeni f) tohoto odstavce je pozastaveno hlasovací právo kupujícího spojené s těmito nástroji účasti a toto právo má pouze orgán příslušný k řešení krize, který není povinen vykonat hlasovací právo a nenese žádnou odpovědnost za výkon nebo zdržení se výkonu takového hlasovacího práva, ledaže by toto jednání nebo zdržení se představovalo hrubou nedbalost nebo vážné porušení povinností;

c)

v průběhu lhůty pro posouzení a jakékoli lhůty pro odprodej nástrojů účasti stanovené v písmeni f) tohoto odstavce se na tento převod neuplatní sankce stanovené v čl. 22 odst. 3 nařízení (EU) č. 648/2012 ani jiná opatření za porušení požadavků týkajících se nabývání nebo zcizování kvalifikovaných účastí stanovených v článku 30 nařízení (EU) č. 648/2012;

d)

příslušný orgán písemně oznámí orgánu příslušnému k řešení krize a nabyvateli výsledek svého posouzení podle článku 32 nařízení (EU) č. 648/2012 ihned po jeho dokončení;

e)

nevyjádří-li příslušný orgán s převodem nesouhlas, má se za to, že nabyvatel plně nabývá hlasovacího práva spojeného s těmito nástroji účasti od data oznámení podle písmene d) tohoto odstavce;

f)

nesouhlasí-li příslušný orgán s převodem nástrojů účasti, použije se i nadále písmeno b) a orgán příslušný k řešení krize může s přihlédnutím k tržním podmínkám stanovit lhůtu, během níž je nabyvatel povinen tyto nabyté nástroje účasti odprodat.

10.   Pro účely výkonu práva poskytovat služby v souladu s nařízením (EU) č. 648/2012 se kupující považuje za pokračování ústřední protistrany v režimu řešení krize a může i nadále vykonávat veškerá taková práva, jež tato ústřední protistrana vykonávala ve vztahu k převedeným aktivům, právům, povinnostem nebo závazkům.

11.   Kupujícímu uvedenému v odstavci 1 nesmí být bráněno ve výkonu práv ústřední protistrany na členství v platebních systémech a systémech vypořádání nebo jiných propojených infrastrukturách finančního trhu a obchodních systémech a na přístup k nim, pokud splňuje kritéria pro členství nebo pro účast v těchto systémech nebo infrastrukturách nebo obchodních systémech.

Bez ohledu na první pododstavec nesmí být kupujícímu odepřen přístup k platebním systémům a systémům vypořádání ani jiným propojeným infrastrukturám finančního trhu a obchodním systémům z důvodu, že nemá rating od ratingové agentury nebo že je tento rating nižší než rating požadovaný pro udělení přístupu k uvedeným systémům nebo infrastrukturám nebo obchodním systémům.

Pokud kupující kritéria uvedená v prvním pododstavci nesplňuje, může nadále tato práva ústřední protistrany na členství vykonávat a přistupovat k těmto systémům a jiným infrastrukturám a obchodním systémům po dobu stanovenou orgánem příslušným k řešení krize. Tato doba nesmí přesáhnout 12 měsíců.

12.   Pokud není v tomto nařízení stanoveno jinak, nemají akcionáři, věřitelé, členové clearingového systému a klienti ústřední protistrany v režimu řešení krize ani jiné třetí strany, jejichž aktiva, práva, povinnosti nebo závazky nejsou převedeny, ve vztahu k převedeným aktivům, právům, povinnostem nebo závazkům ani v souvislosti s nimi žádná práva.

Článek 41

Nástroj převodu činnosti: procesní náležitosti

1.   Pokud orgán příslušný k řešení krize použije ve vztahu k ústřední protistraně nástroj převodu činnosti, veřejně oznámí, že jsou tato aktiva, práva, povinnosti, závazky nebo nástroje účasti, které má v úmyslu převést, k dispozici, nebo přijme opatření pro jejich uvedení na trh. Soubory práv, aktiv, povinností a závazků lze uvádět na trh odděleně.

2.   Aniž je případně dotčen rámec Unie pro státní podporu, uskuteční se uvedení na trh podle odstavce 1 v souladu s těmito kritérii:

a)

je co nejtransparentnější a podstatně nezkresluje aktiva, práva, povinnosti, závazky nebo nástroje účasti této ústřední protistrany s ohledem na okolnosti, a zejména na potřebu udržet finanční stabilitu;

b)

nepřiměřeně neupřednostňuje ani nediskriminuje konkrétní potenciální kupující;

c)

je prosté jakéhokoli střetu zájmů;

d)

zohledňuje potřebu uskutečnit rychlá opatření k řešení krize; a

e)

usiluje o dosažení nejvyšší možné prodejní ceny za dotčené nástroje účasti, aktiva, práva, povinnosti nebo závazky.

Kritéria uvedená v prvním pododstavci nebrání orgánu příslušnému k řešení krize oslovit konkrétní potenciální kupující.

3.   Odchylně od odstavců 1 a 2 může orgán příslušný k řešení krize uplatnit nástroj převodu činnosti bez toho, aby splnil požadavek uvedení na trh, nebo může uvést na trh aktiva, práva, povinnosti, závazky nebo nástroje účasti, pokud shledá, že by dodržení takového požadavku či kritéria bránilo splnění jednoho nebo více účelů řešení krize včetně situace, že by byla vážně ohrožena finanční stabilita.

Oddíl 5

Nástroj překlenovací ústřední protistrany

Článek 42

Nástroj překlenovací ústřední protistrany

1.   Orgán příslušný k řešení krize může na překlenovací ústřední protistranu převést:

a)

nástroje účasti vydané ústřední protistranou v režimu řešení krize;

b)

jakákoli aktiva, práva, povinnosti nebo závazky ústřední protistrany v režimu řešení krize.

K převodu uvedenému v prvním pododstavci může dojít bez získání souhlasu akcionářů ústřední protistrany v režimu řešení krize nebo jakékoli třetí strany jiné než překlenovací ústřední protistrany a bez dodržení jakýchkoli jiných procesních požadavků podle práva obchodních společností nebo práva cenných papírů než těch, které jsou uvedeny v článku 43.

2.   Překlenovací ústřední protistrana je právnická osoba, která:

a)

je ovládána orgánem příslušným k řešení krize a je zcela nebo částečně vlastněna jedním nebo více veřejnými orgány, mezi něž může patřit orgán příslušný k řešení krize; a

b)

je založena nebo využívána za účelem získání a držení některých nebo všech nástrojů účasti vydaných ústřední protistranou v režimu řešení krize nebo některých nebo všech aktiv, práv, povinností a závazků ústřední protistrany za účelem zachování zásadních funkcí ústřední protistrany a následného prodeje ústřední protistrany.

3.   Při použití nástroje překlenovací ústřední protistrany orgán příslušný k řešení krize zajistí, aby celková hodnota závazků a povinností převedených na překlenovací ústřední protistranu nepřekročila celkovou hodnotu práv a aktiv převedených z ústřední protistrany v režimu řešení krize.

4.   S výhradou čl. 27 odst. 10 se jakékoli protiplnění uhrazené překlenovací ústřední protistranou použije ve prospěch:

a)

majitelů nástrojů účasti, pokud byl převod na překlenovací ústřední protistranu uskutečněn převodem nástrojů účasti vydaných ústřední protistranou v režimu řešení krize z držitelů těchto nástrojů na překlenovací protistranu;

b)

ústřední protistrany v režimu řešení krize, pokud byl převod na překlenovací ústřední protistranu uskutečněn převodem některých nebo všech aktiv nebo závazků této ústřední protistrany na překlenovací ústřední protistranu; a

c)

členů clearingového systému, kteří neselhali a kteří utrpěli ztrátu v důsledku použití nástrojů k řešení krize při řešení krize, a to úměrně k jejich ztrátám při řešení krize.

5.   Rozdělení protiplnění uhrazeného překlenovací ústřední protistranou v souladu s odstavcem 4 tohoto článku se provádí takto:

a)

v případě výskytu události, na kterou se vztahuje postupná ochrana ústřední protistrany proti selhání podle článků 43 a 45 nařízení (EU) č. 648/2012, v obráceném pořadí, než ve kterém byly ztráty přiřazeny v rámci postupné ochrany ústřední protistrany proti selhání; nebo

b)

v případě výskytu události, na kterou se nevztahuje postupná ochrana ústřední protistrany proti selhání podle článků 43 a 45 nařízení (EU) č. 648/2012, v obráceném pořadí, než ve kterém byly ztráty rozděleny podle příslušných předpisů ústřední protistrany.

Přidělení jakéhokoli zbývajícího protiplnění se poté provede v souladu s pořadím pohledávek jako v běžném úpadkovém řízení.

6.   Orgán příslušný k řešení krize může uplatnit pravomoc k převodu podle odstavce 1 víc než jednou s cílem provést další převody nástrojů účasti vydaných ústřední protistranou nebo jejích aktiv, práv, povinností nebo závazků.

7.   Orgán příslušný k řešení krize může převést práva, povinnosti, aktiva nebo závazky, které byly převedeny na překlenovací ústřední protistranu, zpět na ústřední protistranu v režimu řešení krize nebo nástroje účasti zpět na jejich původní vlastníky, pokud je tento převod výslovně stanovený v nástroji, kterým je převod uvedený v odstavci 1 proveden.

Pokud orgán příslušný k řešení krize využije pravomoci k převodu podle prvního pododstavce, jsou ústřední protistrana v režimu řešení krize nebo původní vlastníci povinni taková aktiva, práva, povinnosti, závazky či nástroje účasti převzít zpět, jsou-li splněny podmínky v prvním pododstavci tohoto odstavce nebo v odstavci 8.

8.   V případě, že konkrétní nástroje účasti, aktiva, práva, povinnosti nebo závazky nepatří do kategorií nástrojů účasti, aktiv, práv, povinnosti nebo závazků uvedených v nástroji, kterým byl převod proveden, nebo nesplňují podmínky pro převod takových nástrojů účasti, aktiv, práv, povinnosti nebo závazků, může je orgán příslušný k řešení krize převést z překlenovací ústřední protistrany zpět na ústřední protistranu v režimu řešení krize nebo na jejich původní vlastníky.

9.   Převod uvedený v odstavcích 7 a 8 může být proveden kdykoli a musí splňovat veškeré další podmínky uvedené v nástroji, kterým byl převod za příslušným účelem proveden.

10.   Orgán příslušný k řešení krize může převést nástroje účasti nebo aktiva, práva, povinnosti nebo závazky z překlenovací ústřední protistrany na třetí stranu.

11.   Pro účely výkonu práva poskytovat služby v souladu s nařízením (EU) č. 648/2012 se překlenovací ústřední protistrana považuje za pokračování ústřední protistrany v režimu řešení krize a může i nadále vykonávat veškerá taková práva, jež tato ústřední protistrana vykonávala ve vztahu k převedeným aktivům, právům, povinnostem nebo závazkům.

Pro jakékoli jiné účely mohou orgány příslušné k řešení krize vyžadovat, aby se překlenovací ústřední protistrana považovala za pokračování ústřední protistrany v režimu řešení krize a mohla i nadále vykonávat veškerá taková práva, jež ústřední protistrana v režimu řešení krize vykonávala ve vztahu k převedeným aktivům, právům, povinnostem nebo závazkům.

12.   Překlenovací ústřední protistraně nesmí být bráněno ve výkonu práv ústřední protistrany na členství v platebních systémech a systémech vypořádání a dalších propojených infrastrukturách finančního trhu a obchodních systémech a na přístup k nim, pokud splňuje kritéria pro členství a pro účast v těchto systémech nebo infrastrukturách nebo obchodních systémech.

Bez ohledu na první pododstavec nesmí být překlenovací ústřední protistraně odepřen přístup k platebním systémům a systémům vypořádání ani jiným propojeným infrastrukturám finančního trhu a obchodním systémům z důvodu, že nemá rating od ratingové agentury nebo že je tento rating nižší než rating požadovaný pro udělení přístupu k uvedeným systémům nebo infrastrukturám nebo obchodním systémům

Pokud překlenovací ústřední protistrana kritéria uvedená v prvním pododstavci nesplňuje, může nadále tato práva ústřední protistrany na členství vykonávat a přistupovat k těmto systémům a jiným infrastrukturám a obchodním systémům po dobu stanovenou orgánem příslušným k řešení krize. Tato doba nesmí přesáhnout 12 měsíců.

13.   Akcionáři, věřitelé, členové clearingového systému a klienti ústřední protistrany v režimu řešení krize ani jiné třetí strany, jejichž aktiva, práva, povinnosti nebo závazky nejsou převedeny na překlenovací ústřední protistranu, nemají ve vztahu k aktivům, právům, povinnostem nebo závazkům převedeným na překlenovací ústřední protistranu nebo k její radě nebo vrcholnému vedení, ani v souvislosti s nimi, žádná práva.

14.   Překlenovací ústřední protistrana nemá žádné povinnosti ani odpovědnost vůči akcionářům nebo věřitelům ústřední protistrany v režimu řešení krize a rada nebo vrcholné vedení překlenovací ústřední protistrany nenesou vůči těmto akcionářům nebo věřitelům žádnou odpovědnost za škodu způsobenou jejich jednáním nebo opomenutím při výkonu jejich povinností, ledaže toto jednání nebo opomenutí představuje hrubou nedbalost nebo závažné pochybení podle použitelného vnitrostátního práva.

Článek 43

Překlenovací ústřední protistrana: procesní požadavky

1.   Překlenovací ústřední protistrana musí splňovat všechny tyto požadavky:

a)

překlenovací ústřední protistrana si vyžádá u orgánu příslušného k řešení krize schválení všech těchto prvků:

i)

zakládacího dokumentu překlenovací ústřední protistrany;

ii)

členů rady překlenovací ústřední protistrany, pokud nejsou přímo jmenováni orgánem příslušným k řešení krize;

iii)

odpovědností a odměn členů rady překlenovací ústřední protistrany, pokud je nestanoví orgán příslušný k řešení krize; a

iv)

strategie a rizikového profilu překlenovací ústřední protistrany; a

b)

překlenovací ústřední protistrana převezme oprávnění ústřední protistrany v režimu řešení krize poskytovat služby nebo vykonávat činnosti vyplývající z převodu uvedeného v čl. 42 odst. 1 tohoto nařízení, v souladu s nařízením (EU) č. 648/2012.

Bez ohledu na první pododstavec písm. b) a je-li to nutné pro dosažení účelu řešení krize, může být překlenovací ústřední protistrana povolena, aniž by po krátkou dobu na začátku svého působení byla v souladu s nařízením (EU) 648/2012. Orgán příslušný k řešení krize předloží za tímto účelem příslušnému orgánu žádost o uvedené povolení. Pokud příslušný orgán rozhodne o udělení uvedeného povolení, uvede dobu, po kterou daná překlenovací ústřední protistrana nemusí dodržovat požadavky nařízení (EU) č. 648/2012. Tato doba nesmí být delší než 12 měsíců. Během uvedené doby se překlenovací ústřední protistrana považuje pro účely nařízení (EU) č. 575/2013 za způsobilou ústřední protistranu vymezenou ve smyslu čl. 4 odst. 1 bodu 88 nařízení (EU) č. 575/2013.

Bez ohledu na dobu uvedenou v druhém pododstavci, pokud jde o obezřetnostní požadavky podle kapitoly 3 hlavy IV nařízení (EU) č. 648/2012, se výjimka udělí pouze na dobu nejdéle tří měsíců. Tuto výjimku lze prodloužit o jedno nebo dvě další období v délce nejdéle tří měsíců, je-li to nezbytné pro dosažení účelu řešení krize.

2.   S výhradou jakýchkoli omezení stanovených v souladu s právem Unie nebo vnitrostátním právem v oblasti hospodářské soutěže provozují členové vedení překlenovací ústřední protistranu s cílem zachovat kontinuitu zásadních funkcí překlenovací ústřední protistrany a prodat překlenovací ústřední protistranu nebo některé z jejích aktiv, práv, povinností a závazků jednomu nebo více kupujícím ze soukromého sektoru. Prodej se uskuteční, až nastanou vhodné tržní podmínky a ve lhůtě stanovené v odstavci 5 nebo případně odstavci 6.

3.   Orgán příslušný k řešení krize rozhodne, že překlenovací ústřední protistrana již není překlenovací ústřední protistranou ve smyslu čl. 42 odst. 2, v kterémkoli z těchto případů:

a)

jsou-li splněny účely řešení krize;

b)

překlenovací ústřední protistrana se sloučí s jiným subjektem;

c)

překlenovací ústřední protistrana přestane splňovat požadavky stanovené v čl. 42 odst. 2;

d)

překlenovací ústřední protistrana nebo v podstatě veškerá její aktiva, práva, povinnosti nebo závazky byly prodány v souladu s odstavci 2 a 4 tohoto článku;

e)

uplynula lhůta uvedená v odstavci 5 tohoto článku nebo případně v odstavci 6 tohoto článku;

f)

smlouvy, jejichž clearing překlenovací ústřední protistrana provedla, byly vypořádány, jejich platnost vypršela nebo byly uzavřeny a práva a povinnosti ústřední protistrany související s těmito smlouvami tak jsou zcela vypořádány.

4.   Před prodejem překlenovací ústřední protistrany nebo jejích aktiv, práv, povinností nebo závazků orgán příslušný k řešení krize veřejně oznámí, že tyto prvky, které má v úmyslu prodat, jsou k dispozici a zajistí, aby byly uvedeny na trh otevřeně a transparentně a nebyly podstatně zkresleny.

Orgán příslušný k řešení krize provádí prodej podle prvního pododstavce za obchodních podmínek a nesmí nepřiměřeně upřednostňovat ani diskriminovat konkrétní potenciální kupující.

5.   Orgán příslušný k řešení krize ukončí činnost překlenovací ústřední protistrany dva roky po datu, kdy byl proveden poslední převod z ústřední protistrany v režimu řešení krize.

V případě, že orgán příslušný k řešení krize ukončí činnost překlenovací ústřední protistrany, musí požádat příslušný orgán, aby odňal překlenovací ústřední protistraně povolení.

6.   Orgán příslušný k řešení krize může prodloužit dobu uvedenou v odstavci 5 o jeden nebo více dalších jednoletých období, pokud je prodloužení nezbytné k dosažení výsledků uvedených v odst. 3 písm. a) až d).

Rozhodnutí o prodloužení doby uvedené v odstavci 5 musí být odůvodněné a obsahovat podrobné posouzení situace překlenovací ústřední protistrany ve vztahu k relevantním tržním podmínkám a vyhlídkám na trhu.

7.   Je-li činnost překlenovací ústřední protistrany ukončena za okolností uvedených v odst. 3 písm. d) nebo e), překlenovací ústřední protistrana se zlikviduje v běžném úpadkovém řízení.

Není-li stanoveno v tomto nařízení jinak, veškeré výnosy dosažené v důsledku ukončení činnosti překlenovací instituce se použijí ve prospěch jejích akcionářů.

Je-li překlenovací ústřední protistrana využita pro převod aktiv a závazků více než jedné ústřední protistrany v režimu řešení krize, přiřadí se výnosy uvedené v druhém pododstavci podle aktiv a závazků převedených z každé ústřední protistrany v režimu řešení krize.

Oddíl 6

Dodatečné mechanismy financování

Článek 44

Alternativní prostředky financování

Orgán příslušný k řešení krize může uzavírat smlouvy, aby si půjčoval nebo získal jiné formy finanční podpory, včetně předem financovaných zdrojů dostupných v jakýchkoliv nevyčerpaných fondech pro riziko selhání v ústřední protistraně v režimu řešení krize, pokud je to nezbytné za účelem splnění dočasných potřeb likvidity s cílem zajistit účinné použití nástrojů k řešení krize.

Oddíl 7

Vládní nástroje stabilizace

Článek 45

Vládní nástroje finanční stabilizace

1.   Ve velmi mimořádných situacích systémové krize mohou členské státy použít vládní nástroje stabilizace v souladu s články 46 a 47 za účelem řešení krize ústřední protistrany, pouze pokud jsou splněny tyto podmínky:

a)

finanční podpora je nezbytná ke splnění účelů řešení krize uvedených v článku 21;

b)

finanční podpora se použije pouze jako poslední možnost v souladu s odstavcem 3 tohoto článku poté, co byly v maximální možné míře zváženy a využity veškeré nástroje k řešení krize, při současném zachování finanční stability;

c)

finanční podpora je časově omezená;

d)

finanční podpora je v souladu s rámcem Unie pro státní podporu; a

e)

členský stát předem a způsobem, který je v souladu s rámcem Unie pro státní podporu, stanovil ucelená a věrohodná ujednání s cílem získat zpět během vhodného časového období, a v souladu s čl. 27 odst. 10 použité veřejné prostředky v rozsahu, v jakém se je nepodařilo v plné výši získat zpět prostřednictvím prodeje soukromým kupujícím v souladu s čl. 46 odst. 3 nebo čl. 47 odst. 2.

Vládní nástroje stabilizace se používají v souladu s vnitrostátním právem pod vedením příslušného ministerstva nebo vlády v úzké spolupráci s orgánem příslušným k řešení krize nebo pod vedením orgánu příslušného k řešení krize.

2.   Za účelem použití vládních nástrojů finanční stabilizace mají příslušná ministerstva nebo vlády příslušné pravomoci k řešení krize uvedené v článcích 48 až 58 a zajistí dodržování článků 52, 54 a 72.

3.   Má se za to, že vládní nástroje finanční stabilizace se používají jako poslední možnost pro účely odst. 1 písm. b), pokud je splněna alespoň jedna z těchto podmínek:

a)

příslušné ministerstvo nebo vláda a orgán příslušný k řešení krize po konzultaci s centrální bankou a příslušným orgánem shledají, že by použití zbývajících nástrojů k řešení krize nestačilo k zabránění významným nepříznivým důsledkům pro finanční systém;

b)

příslušné ministerstvo nebo vláda a orgán příslušný k řešení krize shledají, že by použití zbývajících nástrojů k řešení krize nestačilo k ochraně veřejného zájmu, jestliže již předtím centrální banka mimořádně poskytla ústřední protistraně likviditu;

c)

ve vztahu k nástroji pro přechodné veřejné vlastnictví příslušné ministerstvo nebo vláda po konzultaci s příslušným orgánem a orgánem příslušným k řešení krize shledají, že by použití zbývajících nástrojů k řešení krize nestačilo k ochraně veřejného zájmu, jestliže již předtím byla ústřední protistraně poskytnuta veřejná kapitálová podpora prostřednictvím nástroje pro kapitálovou podporu.

Článek 46

Nástroj pro veřejnou kapitálovou podporu

1.   Veřejná finanční podpora může být poskytnuta na rekapitalizaci ústřední protistrany výměnou za nástroje účasti.

2.   Ústřední protistrana podléhající nástroji pro veřejnou kapitálovou podporu musí být řízena komerčně a profesionálně.

3.   Nástroje účasti uvedené v odstavci 1 se prodají soukromému kupujícímu, jakmile to umožní obchodní a finanční okolnosti.

Článek 47

Nástroj pro přechodné veřejné vlastnictví

1.   Ústřední protistrana může být převzata do přechodného veřejného vlastnictví prostřednictvím jednoho či více příkazů k převodu nástrojů účasti provedených členským státem na nabyvatele, kterým je jeden z těchto subjektů:

a)

osoba jmenovaná členským státem; nebo

b)

společnost v plném vlastnictví členského státu.

2.   Ústřední protistrana podléhající nástroji pro přechodné veřejné vlastnictví musí být řízena komerčně a profesionálně a s ohledem na možnost zpětného získání nákladů na řešení krize prodána soukromému kupujícímu, jakmile to umožní obchodní a finanční okolnosti. Při určování okamžiku prodeje ústřední protistrany se zohlední finanční situace a příslušné tržní podmínky.

KAPITOLA IV

Pravomoci k řešení krize

Článek 48

Obecné pravomoci

1.   Orgán příslušný k řešení krize má všechny pravomoci nezbytné k účinnému používání nástrojů k řešení krize, včetně všech těchto pravomocí:

a)

vyžádat si od jakékoli osoby poskytnutí jakýchkoli informací, které orgán příslušný k řešení krize požaduje k tomu, aby rozhodl o opatření k řešení krize a jeho přípravě, včetně aktualizovaných a doplňujících informací k informacím obsaženým v plánu řešení krize nebo požadovaným prostřednictvím kontrol na místě;

b)

převzít kontrolu nad ústřední protistranou v režimu řešení krize a vykonávat veškerá práva a pravomoci svěřené držitelům nástrojů účasti a radě ústřední protistrany, včetně práv a pravomocí podle provozních předpisů ústřední protistrany;

c)

převádět nástroje účasti vydané ústřední protistranou v režimu řešení krize;

d)

převést na jiný subjekt, s jeho souhlasem, práva, aktiva, povinnosti nebo závazky ústřední protistrany;

e)

snížit, případně až na nulu, jistinu dluhových nástrojů či jiných nezajištěných závazků ústřední protistrany v režimu řešení krize nebo neuhrazenou částku splatnou ve vztahu k nim;

f)

provádět konverzi dluhových nástrojů nebo jiných nezajištěných závazků ústřední protistrany v režimu řešení krize na nástroje účasti této ústřední protistrany nebo překlenovací ústřední protistrany, na kterou byly převedeny aktiva, práva, povinnosti nebo závazky ústřední protistrany v režimu řešení krize;

g)

zrušit dluhové nástroje vydané ústřední protistranou v režimu řešení krize;

h)

snížit, případně až na nulu, jmenovitou hodnotu nástrojů účasti ústřední protistrany v režimu řešení krize a tyto nástroje účasti zrušit;

i)

uložit ústřední protistraně v režimu řešení krize, aby vydala nové nástroje účasti, včetně prioritních akcií a podmíněných konvertibilních nástrojů;

j)

pokud jde o dluhové nástroje a další závazky ústřední protistrany, změnit či upravit jejich splatnost, změnit výši splatných úroků nebo změnit datum splatnosti těchto úroků, včetně dočasného pozastavení plateb;

k)

závěrečně vypořádat a ukončit finanční smlouvy;

l)

odvolat nebo vyměnit radu a vrcholné vedení ústřední protistrany v režimu řešení krize;

m)

požadovat po příslušném orgánu, aby včas posoudil kupujícího kvalifikované účasti, odchylně od lhůt stanovených v článku 31 nařízení (EU) č. 648/2012;

n)

snížit, případně až na nulu, výši variační marže splatné členovi clearingového systému ústřední protistrany v režimu řešení krize;

o)

převést otevřené pozice a všechna související aktiva, včetně příslušných dohod o finančním zajištění s převedením vlastnického práva a s poskytnutím jistoty, dohod o vzájemném započtení a nettingových dohod, z účtu člena clearingového systému, který selhal, na člena clearingového systému, který neselhal, způsobem, který je v souladu s článkem 48 nařízení (EU) č. 648/2012;

p)

vymáhat veškeré vzniklé a nevypořádané smluvní závazky členů clearingového systému ústřední protistrany v režimu řešení krize, nebo pokud je to nezbytné pro dosažení účelů řešení krize, upustit od vymáhání těchto smluvních závazků nebo se jinak odchýlit od provozních předpisů ústřední protistrany;

q)

vymáhat veškeré vzniklé a nevypořádané závazky mateřského podniku ústřední protistrany v režimu řešení krize, včetně poskytnutí finanční podpory ústřední protistraně formou záruk nebo úvěrových linek; a

r)

uložit členům clearingového systému, aby poskytli další hotovostní příspěvky, s výhradou omezení uvedeného v článku 31.

Orgány příslušné k řešení krize mohou vykonávat pravomoci uvedené v prvním pododstavci jednotlivě nebo v libovolné kombinaci.

2.   Není-li v tomto nařízení a v rámci Unie pro státní podporu stanoveno jinak, na orgán příslušný k řešení krize se v případech, kdy vykonává pravomoci uvedené v odstavci 1, nevztahuje žádný z těchto požadavků:

a)

požadavek získat schválení nebo souhlas od jakékoli veřejné nebo soukromé osoby;

b)

požadavky týkající se převodu finančních nástrojů, práv, povinností, aktiv nebo závazků ústřední protistrany v režimu řešení krize nebo překlenovací ústřední protistrany;

c)

požadavek uvědomit jakoukoli veřejnou nebo soukromou osobu;

d)

požadavek na zveřejňování jakéhokoli oznámení nebo prospektu;

e)

požadavek na podání nebo registraci jakéhokoli dokumentu u kteréhokoli jiného orgánu.

Článek 49

Doplňkové pravomoci

1.   V případě, že je vykonávána pravomoc uvedená v čl. 48 odst. 1 tohoto nařízení, může orgán příslušný k řešení krize rovněž vykonávat některou z těchto doplňkových pravomocí:

a)

s výhradou článku 67 stanovit, že k převodu dojde bez jakéhokoli závazku nebo zatížení pro převáděné finanční nástroje, práva, povinnosti, aktiva nebo závazky;

b)

odstranit práva k nabývání dalších nástrojů účasti;

c)

požadovat po relevantním orgánu, aby ukončil nebo pozastavil přijetí jakýchkoli finančních nástrojů vydaných ústřední protistranou k obchodování na regulovaném trhu nebo jejich kotování podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/34/ES (25);

d)

stanovit, aby se s kupujícím nebo překlenovací ústřední protistranou pro účely veškerých práv nebo závazků ústřední protistrany v režimu řešení krize nebo opatření, která ústřední protistrana v režimu řešení krize přijala, včetně veškerých práv nebo závazků souvisejících s účastí na infrastruktuře trhu, zacházelo podle článků 40 a 42, jako by se jednalo o ústřední protistranu v režimu řešení krize;

e)

uložit ústřední protistraně v režimu řešení krize nebo kupujícímu nebo překlenovací protistraně, je-li to relevantní, aby si vzájemně poskytovali informace a součinnost;

f)

zajistit, aby člen clearingového systému, který je příjemcem jakýchkoliv pozic přidělených mu z titulu pravomocí v čl. 48 odst. 1 písm. o) a p), převzal veškerá práva nebo povinnosti související s účastí v ústřední protistraně ve vztahu k těmto pozicím;

g)

zrušit či změnit podmínky smlouvy, jejíž stranou je ústřední protistrana v režimu řešení krize, nebo nahradit kupujícím nebo překlenovací ústřední protistranou ústřední protistranu v režimu řešení krize jako jednu ze stran;

h)

upravovat nebo pozměňovat provozní předpisy ústřední protistrany v režimu řešení krize, a to i pokud jde o její podmínky přístupu ke clearingu pro členy jejího clearingového systému a další účastníky;

i)

převést členství člena clearingového systému z ústřední protistrany v režimu řešení krize na kupujícího ústřední protistrany nebo překlenovací ústřední protistranu.

Případné právo na náhradu podle tohoto nařízení nesmí být považováno za závazek nebo zatížení pro účely prvního pododstavce písm. a).

2.   Orgán příslušný k řešení krize může stanovit opatření pro zachování kontinuity nezbytná k zajištění toho, aby opatření k řešení krize bylo účinné a aby kupující nebo překlenovací ústřední protistrana mohli převedenou činnost provozovat. Uvedená opatření pro zachování kontinuity mohou zahrnovat:

a)

kontinuitu smluv uzavřených ústřední protistranou v režimu řešení krize tak, aby kupující nebo překlenovací protistrana převzali práva a závazky této ústřední protistrany v souvislosti s jakýmkoli převedeným finančním nástrojem, právem, povinností, aktivem nebo závazkem a aby tuto ústřední protistranu v režimu řešení krize výslovně nebo implicitně nahradili ve všech příslušných smluvních dokumentech;

b)

nahrazení ústřední protistrany v režimu řešení krize kupujícím nebo překlenovací ústřední protistranou ve veškerých právních řízeních týkajících se jakéhokoli převedeného finančního nástroje, práva, povinnosti, aktiva nebo závazku.

3.   Pravomocemi uvedenými v odst. 1 písm. d) a v odst. 2 písm. b) tohoto článku není dotčeno:

a)

právo zaměstnance ústřední protistrany na ukončení pracovní smlouvy; ani

b)

s výhradou článků 55, 56 a 57 výkon smluvních práv strany smlouvy, včetně práva na ukončení, je-li stanoveno v podmínkách smlouvy, v důsledku jednání nebo opomenutí ústřední protistrany před příslušným převodem nebo kupujícího nebo překlenovací ústřední protistrany po příslušném převodu.

Článek 50

Zvláštní správa

1.   Orgán příslušný k řešení krize může jmenovat jednoho nebo více zvláštních správců, kteří nahradí radu ústřední protistrany v režimu řešení krize. Zvláštní správce musí mít dostatečně dobrou pověst a musí mít přiměřené odborné znalosti o finančních službách, řízení rizik a clearingových službách v souladu s čl. 27 odst. 2 druhým pododstavcem nařízení (EU) č. 648/2012.

2.   Zvláštní správce má veškeré pravomoci akcionářů a rady ústřední protistrany. Zvláštní správce vykonává tyto pravomoci pouze pod kontrolou orgánu příslušného k řešení krize. Orgán příslušný k řešení krize může omezit činnosti zvláštního správce nebo vyžadovat pro určité úkony předchozí souhlas.

Orgán příslušný k řešení krize zveřejní jmenování uvedené v odstavci 1 a podmínky s tímto jmenováním spojené.

3.   Zvláštní správce je jmenován nejvýše na jeden rok. Orgán příslušný k řešení krize může tuto dobu prodloužit, je-li to nezbytné k dosažení účelů řešení krize.

4.   Zvláštní správce přijme veškerá nezbytná opatření k prosazování účelů řešení krize a provádí opatření k řešení krize přijatá orgánem příslušným k řešení krize. V případě nesouladu nebo rozporu má tato zákonná povinnost přednost před jakoukoli jinou povinností vedení podle stanov ústřední protistrany nebo vnitrostátního práva.

5.   Zvláštní správce vypracovává zprávy pro jmenující orgán příslušný k řešení krize v pravidelných odstupech stanovených orgánem příslušným k řešení krize a na počátku a na konci svého mandátu. Tyto zprávy podrobně popisují finanční situaci ústřední protistrany a uvádějí důvody pro přijatá opatření.

6.   Orgán příslušný k řešení krize může zvláštního správce kdykoli odvolat. V každém případě zvláštního správce odvolá v těchto případech:

a)

pokud se zvláštnímu správci nedaří plnit jeho povinnosti v souladu s podmínkami stanovenými orgánem příslušným k řešení krize;

b)

pokud by účelu řešení krize bylo lépe dosaženo odvoláním nebo výměnou tohoto zvláštního správce; nebo

c)

pokud již nejsou podmínky pro jmenování splňovány.

Článek 51

Pravomoc vyžadovat poskytnutí služeb a zařízení

1.   Orgán příslušný k řešení krize může uložit ústřední protistraně v režimu řešení krize, jakémukoli subjektu patřícímu do stejné skupiny jako tato ústřední protistrana nebo členům clearingového systému jakékoli ústřední protistrany, aby poskytovali veškeré služby nebo zařízení nezbytné k tomu, aby kupující nebo překlenovací ústřední protistrana mohli účinně provozovat činnost, jež na ně byla převedena.

První pododstavec se použije bez ohledu na to, zda subjekt ve stejné skupině jako ústřední protistrana nebo jeden z členů clearingového systému ústřední protistrany vstoupil do běžného úpadkového řízení nebo je sám v režimu řešení krize.

2.   Orgán příslušný k řešení krize může vymáhat plnění povinností podle odstavce 1 uložených orgány příslušnými k řešení krize v jiných členských státech, pokud jsou tyto pravomoci vykonávány v souvislosti se subjekty patřícími do stejné skupiny jako ústřední protistrana v režimu řešení krize nebo v souvislosti s členy clearingového systému této ústřední protistrany.

3.   Služby a zařízení uvedené v odstavci 1 nesmí zahrnovat žádnou formu finanční podpory.

4.   Služby a zařízení poskytované podle odstavce 1 se poskytují:

a)

za stejných obchodních podmínek, za nichž byly poskytovány ústřední protistraně bezprostředně před přijetím opatření k řešení krize, pokud existuje dohoda za účelem poskytování těchto služeb nebo zařízení; nebo

b)

za přiměřených obchodních podmínek, pokud dohoda za účelem poskytování těchto služeb a zařízení neexistuje nebo pokud doba platnosti takové dohody uplynula.

Článek 52

Pravomoc vynucovat opatření k předejití krizi nebo opatření k řešení krize ostatními členskými státy

1.   Pokud se nástroje účasti, aktiva, práva, povinnosti nebo závazky ústřední protistrany v režimu řešení krize nacházejí v jiném členském státě než v členském státě orgánu příslušného k řešení krize nebo se právem takového jiného členského státu řídí, má jakýkoli převod těchto nástrojů, aktiv, práv, povinností nebo závazků nebo jakékoli opatření k řešení krize přijaté ve vztahu k nim účinek v souladu s právem tohoto jiného členského státu.

2.   Orgánu členského státu příslušnému k řešení krize poskytnou orgány jiných relevantních členských států veškerou nezbytnou součinnost k zajištění toho, aby byly veškeré nástroje účasti, aktiva, práva, povinnosti nebo závazky převedeny na kupujícího nebo překlenovací ústřední protistranu nebo jakékoli jiné opatření k řešení krize nabylo účinku v souladu s příslušným vnitrostátním právem.

3.   Akcionáři, věřitelé a třetí strany, kteří jsou dotčeni převodem nástrojů účasti, aktiv, práv, povinností nebo závazků uvedených v odstavci 1, nejsou oprávněni tomuto převodu zabránit, napadnout jej nebo zrušit podle práva členského státu, v němž se daná aktiva nacházejí nebo jehož právem se převod nástrojů účasti, aktiv, práv, povinností nebo závazků řídí.

4.   Pokud orgán příslušný k řešení krize v členském státě použije nástroje k řešení krize uvedené v článcích 28 až 32 a smlouvy, závazky, nástroje účasti nebo dluhové nástroje ústřední protistrany v režimu řešení krize zahrnují nástroje, smlouvy a závazky, které se řídí právem jiného členského státu, nebo závazky vůči věřitelům a smlouvy ve vztahu k členům clearingového systému a případně jejich klientům nacházejícím se v tomto jiném členském státě, zajistí relevantní orgány tohoto jiného členského státu, aby veškerá opatření vyplývající z těchto nástrojů k řešení krize nabyla účinku.

Pro účely prvního pododstavce jsou akcionáři, věřitelé a členové clearingového systému a případně jejich klienti dotčení těmito nástroji k řešení krize oprávněni napadnout snížení jistiny nebo splatné částky nástroje nebo závazku nebo případně jeho konverzi či restrukturalizaci pouze podle práva členského státu orgánu příslušného k řešení krize.

5.   V souladu s právem členského státu orgánu příslušného k řešení krize se určí tyto práva a záruky:

a)

právo akcionářů, věřitelů a třetích stran podat podle článku 74 návrh na soudní přezkum převodu nástrojů účasti, aktiv, práv, povinností nebo závazků uvedených v odstavci 1 tohoto článku;

b)

právo dotčených věřitelů podat podle článku 74 návrh na soudní přezkum snížení jistiny nebo splatné částky nebo konverze či restrukturalizace nástroje, závazku nebo smlouvy, na něž se vztahuje odstavec 4 tohoto článku; a

c)

záruky pro částečné převody podle kapitoly V ve vztahu k aktivům, právům, povinnostem nebo závazkům uvedeným v odstavci 1.

Článek 53

Pravomoc ve vztahu k aktivům, smlouvám, právům, závazkům, povinnostem a nástrojům účasti osob nacházejících se v třetích zemích nebo se řídících právem třetích zemí

1.   V případě, kdy se opatření k řešení krize týká aktiv nebo smluv osob nacházejících se ve třetí zemi nebo nástrojů účasti, práv, povinností nebo závazků řídících se právem třetí země, může orgán příslušný k řešení krize požadovat, aby:

a)

ústřední protistrana v režimu řešení krize a příjemce těchto aktiv, smluv, nástrojů účasti, práv, povinností nebo závazků učinili veškeré nezbytné kroky k zajištění toho, aby dané opatření nabylo účinku;

b)

ústřední protistrana v režimu řešení krize držela nástroje účasti, aktiva či práva nebo hradila závazky či povinnosti jménem příjemce, dokud dané opatření nenabude účinku;

c)

přiměřené výdaje příjemce řádně vynaložené na provedení kteréhokoli opatření podle písmen a) a b) tohoto odstavce byly hrazeny některým ze způsobů uvedených v čl. 27 odst. 10.

2.   Pro účely odstavce 1 tohoto článku uloží orgán příslušný k řešení krize ústřední protistraně, aby zajistila zahrnutí ustanovení do svých smluv a jiných dohod s členy clearingového systému a držiteli nástrojů účasti a dluhových nástrojů nacházejících se ve třetí zemi nebo řídících se právem třetí země, kterým uvedené subjekty souhlasí s tím, že jsou vázány jakýmkoli opatřením, pokud jde o jejich aktiva, smlouvy, práva, povinnosti a závazky, přijatým orgánem příslušným k řešení krize, včetně použití článků 28, 32, 55, 56 a 57.

Orgán příslušný k řešení krize může ústřední protistraně uložit, aby zajistila zahrnutí takového ustanovení do svých smluv a jiných dohod s držiteli jiných závazků nacházejících se ve třetích zemích nebo řídících se právem třetích zemí. Orgán příslušný k řešení krize může ústřední protistraně uložit, aby mu poskytla odůvodněné právní stanovisko nezávislého právního odborníka potvrzující právní vymahatelnost a účinnost takových ustanovení.

3.   V případě, že opatření k řešení krize uvedené v odstavci 1 nenabude účinku, je takové opatření ve vztahu k dotčeným nástrojům účasti, aktivům, právům, povinnostem nebo závazkům neplatné.

Článek 54

Vyloučení některých smluvních podmínek z včasného zásahu a řešení krize

1.   Opatření k předejití krizi nebo opatření k řešení krize přijaté v souladu s tímto nařízením nebo jakákoli událost přímo spojená s uplatňováním tohoto opatření se nepovažují za úpadkové řízení ve smyslu směrnice 98/26/ES, rozhodnou událost pro vymáhání ve smyslu směrnice 2002/47/ES nebo událost selhání ve smyslu nařízení (EU) č. 575/2013, pokud jsou nadále plněny podstatné povinnosti podle smlouvy, včetně povinností platby a plnění a poskytování zajištění.

Pro účely prvního pododstavce tohoto odstavce se postup třetí země k řešení krize uznaný v souladu s článkem 77 nebo jiným způsobem, pokud tak orgán příslušný k řešení krize rozhodne, považuje za opatření k řešení krize přijaté v souladu s tímto nařízením.

2.   Opatření k předejití krizi nebo opatření k řešení krize uvedené v odstavci 1 se nepoužije s cílem:

a)

vykonávat práva na jakékoli ukončení, pozastavení, změnu, netting nebo vzájemné započtení, a to i ve vztahu ke smlouvě uzavřené kterýmkoli subjektem skupiny, do níž patří ústřední protistrana, která zahrnuje ustanovení o křížovém selhání nebo povinnosti, které jsou zaručeny nebo jinak podpořeny jakýmkoli subjektem ze stejné skupiny;

b)

získat držení jakéhokoli majetku dotčené ústřední protistrany nebo jakéhokoli subjektu ze stejné skupiny ve vztahu ke smlouvě, která zahrnuje ustanovení o křížovém selhání, vykonávat nad nimi kontrolu nebo vymáhat jakékoli zajištění s nimi související; nebo

c)

postihnout jakákoli smluvní práva dotčené ústřední protistrany nebo jakéhokoli subjektu ze stejné skupiny ve vztahu ke smlouvě, která zahrnuje ustanovení o křížovém selhání.

Článek 55

Pravomoc pozastavit některé povinnosti

1.   Orgán příslušný k řešení krize může pozastavit jakékoli povinnosti platby nebo plnění obou protistran jakékoli smlouvy uzavřené ústřední protistranou v režimu řešení krize od zveřejnění oznámení o pozastavení v souladu s článkem 72 do konce pracovního dne následujícího po tomto zveřejnění.

Pro účely prvního pododstavce se koncem pracovního dne rozumí půlnoc v členském státě orgánu příslušného k řešení krize.

2.   Pokud by povinnost platby nebo plnění měla nastat v průběhu doby pozastavení, platba bude splatná nebo povinnost plnění nastane okamžitě po skončení doby pozastavení.

3.   Orgán příslušný k řešení krize nevykonává pravomoc podle odstavce 1 na povinnosti platby nebo plnění vůči systémům nebo provozovatelům systémů určených pro účely směrnice 98/26/ES, jiným ústředním protistranám a centrálním bankám.

Článek 56

Pravomoc omezit vymáhání práv ze zajištění

1.   Orgán příslušný k řešení krize může zabránit zajištěným věřitelům ústřední protistrany v režimu řešení krize ve vymáhání práv ze zajištění ve vztahu k jakýmkoli aktivům této ústřední protistrany v režimu řešení krize od zveřejnění oznámení o omezení v souladu s článkem 72 do konce pracovního dne následujícího po tomto zveřejnění.

Pro účely prvního pododstavce se koncem pracovního dne rozumí půlnoc v členském státě orgánu příslušného k řešení krize.

2.   Orgán příslušný k řešení krize nevykonává pravomoc uvedenou v odstavci 1 ve vztahu k jakýmkoli právům ze zajištění systémů nebo provozovatelů systémů uvedených pro účely směrnice 98/26/ES, jiných ústředních protistran a centrálních bank nad aktivy zastavenými nebo poskytnutými ústřední protistranou v režimu řešení krize formou marže nebo kolaterálu.

Článek 57

Pravomoc dočasně pozastavit práva na ukončení smlouvy

1.   Orgán příslušný k řešení krize může pozastavit práva jakékoli strany na ukončení smlouvy s ústřední protistranou v režimu řešení krize od zveřejnění oznámení o ukončení smlouvy v souladu s článkem 72 do konce pracovního dne následujícího po tomto zveřejnění, pokud jsou nadále plněny povinnosti platby a plnění, jakož i poskytování zajištění.

Pro účely prvního pododstavce se koncem pracovního dne rozumí půlnoc v členském státě orgánu příslušného k řešení krize.

2.   Orgán příslušný k řešení krize nevykonává pravomoc uvedenou v odstavci 1 ve vztahu k systémům nebo provozovatelům systémů určených pro účely směrnice 98/26/ES, jiným ústředním protistranám a centrálním bankám.

3.   Smluvní strana může vykonat právo na ukončení podle dané smlouvy před uplynutím doby uvedené v odstavci 1, pokud tato strana od orgánu příslušného k řešení krize obdrží oznámení o tom, že práva a závazky, na něž se smlouva vztahuje, nebudou:

a)

převedeny na jiný subjekt; nebo

b)

podléhat odpisu, konverzi nebo použití nástroje k řešení krize k alokaci ztrát či pozic.

4.   Pokud nebylo učiněno oznámení podle odstavce 3 tohoto článku, lze práva na ukončení smlouvy vykonat po skončení období pozastavení, s výhradou článku 54, takto:

a)

jestliže práva a závazky uvedené v příslušné smlouvě byly převedeny na jiný subjekt, může protistrana vykonat práva na ukončení smlouvy v souladu s podmínkami uvedené smlouvy pouze za podmínky, že trvá nebo následně nastane jakákoli rozhodná událost pro vymáhání ze strany příjemce;

b)

pokud práva a závazky uvedené ve smlouvě zůstávají ústřední protistraně, protistrana může vykonat právo na ukončení smlouvy v souladu s podmínkami ukončení stanovenými v této smlouvě mezi ústřední protistranou a příslušnou protistranou pouze v případě, že událost pro vymáhání trvá nebo pokračuje po uplynutí lhůty pozastavení podle odstavce 1 tohoto článku.

Článek 58

Pravomoc vykonávat kontrolu nad ústřední protistranou

1.   Orgán příslušný k řešení krize může vykonávat kontrolu nad ústřední protistranou v režimu řešení krize s cílem:

a)

řídit činnosti a služby ústřední protistrany, vykonávat pravomoci jejích akcionářů a rady;

b)

konzultovat výbor pro rizika;

c)

spravovat aktiva a majetek ústřední protistrany v režimu řešení krize a nakládat s nimi.

Kontrolu uvedenou v prvním pododstavci tohoto odstavce může vykonávat buď přímo orgán příslušný k řešení krize, nebo nepřímo zvláštní správce jmenovaný orgánem příslušným k řešení krize v souladu s čl. 50 odst. 1.

2.   V případě, že orgán příslušný k řešení krize vykonává kontrolu nad ústřední protistranou, není orgán příslušný k řešení krize považován za stínového ředitele ani za skutečného ředitele podle vnitrostátního práva.

Článek 59

Výkon pravomocí orgány příslušnými k řešení krize

Aniž je dotčen článek 74, orgány příslušné k řešení krize přijmou opatření k řešení krize formou exekutivních příkazů v souladu s vnitrostátními správními pravomocemi a postupy.

KAPITOLA V

Záruky

Článek 60

Zásada, že se žádný věřitel nesmí dostat do méně výhodného postavení

Pokud orgán příslušný k řešení krize použije jeden nebo více nástrojů k řešení krize, zajistí, aby akcionáři, členové clearingového systému a další věřitelé neutrpěli vyšší ztráty, než jaké by jim vznikly, pokud by orgán příslušný k řešení krize neučinil opatření k řešení krize ve vztahu k ústřední protistraně v době, kdy měl za to, že podmínky zahájení řešení krize podle čl. 22 odst. 1 byly splněny, a ústřední protistrana by místo toho byla zlikvidována v běžném úpadkovém řízení, a to v návaznosti na plné uplatnění příslušných smluvních povinností a jiných ujednání v jejích provozních předpisech.

Článek 61

Oceňování pro použití zásady, že se žádný věřitel nesmí dostat do méně výhodného postavení

1.   Pro účely posouzení souladu se zásadou, že se žádný věřitel nesmí dostat do méně výhodného postavení, jak je stanovena v článku 60, zajistí orgán příslušný k řešení krize, aby bylo provedeno ocenění nezávislou osobou co nejdříve poté, co opatření k řešení krize bylo provedeno nebo byla provedena.

2.   Ocenění uvedené v odstavci 1 zahrnuje:

a)

zacházení, jehož by se akcionářům, členům clearingového systému a dalším věřitelům dostalo, pokud by orgán příslušný k řešení krize neučinil opatření k řešení krize ve vztahu k ústřední protistraně v době, kdy se domníval, že podmínky zahájení řešení krize podle čl. 22 odst. 1 byly splněny, a ústřední protistrana by místo toho byla zlikvidována v běžném úpadkovém řízení, a to v návaznosti na plné uplatnění příslušných smluvních povinností a jiných ujednání v jejích provozních předpisech;

b)

skutečné zacházení, kterého se akcionářům, členům clearingového systému a dalším věřitelům dostalo v rámci řešení krize ústřední protistrany;

c)

posouzení, zda existuje rozdíl mezi zacházením podle písmene a) tohoto odstavce a zacházením podle písmene b) tohoto odstavce.

3.   Pro účely výpočtu zacházení uvedených v odst. 2 písm. a) ocenění uvedené v odstavci 1:

a)

odhlédne od jakéhokoli poskytnutí mimořádné veřejné finanční podpory ústřední protistraně v režimu řešení krize nebo nouzového poskytnutí likvidity centrální bankou nebo jakéhokoli poskytnutí likvidity centrální bankou za nestandardních podmínek, pokud jde o zajištění, obsah a úrokové sazby;

b)

vychází ze ztrát, které by reálně vznikly členům clearingového systému a dalším věřitelům, pokud by ústřední protistrana byla likvidována v běžném úpadkovém řízení, v návaznosti na plné uplatnění příslušných smluvních závazků a jiných ujednání v jejích provozních předpisech;

c)

zohlední obchodně přiměřený odhad přímých reprodukčních nákladů, včetně případných dodatečných maržových požadavků, které členům clearingového systému vznikly, aby mohli v přiměřeném období znovu otevřít své srovnatelné čisté pozice na trhu, a to tak, že se vezmou v úvahu skutečné podmínky na trhu, včetně hloubky trhu a schopnosti trhu obchodovat s příslušným objemem těchto čistých pozic v daném období; a

d)

je založeno na vlastní metodice tvorby cen ústřední protistrany, s výjimkou případů, kdy tato metodika stanovení cen neodráží skutečné podmínky na trhu.

Délka období uvedeného v prvním pododstavci písm. c) zohledňuje důsledky použitelného insolvenčního práva a vlastnosti příslušných čistých pozic.

4.   Ocenění uvedené v odstavci 1 tohoto článku je odlišné od ocenění prováděného podle čl. 24 odst. 3.

5.   ESMA s přihlédnutím k regulačním technickým normám přijatým v souladu s čl. 49 odst. 5 a čl. 74 odst. 4 směrnice 2014/59/EU vypracuje návrhy regulačních technických norem, jimiž upřesní metodiku oceňování uvedeného v odstavci 1 tohoto článku, včetně výpočtu ztrát po likvidaci vyplývajících z nákladů uvedených v odst. 3 prvním pododstavci písm. c) tohoto článku, pokud by ústřední protistrana byla zlikvidována v běžném úpadkovém řízení, a to v návaznosti na plné uplatnění příslušných smluvních závazků a jiných ujednání v jejích provozních předpisech.

ESMA předloží tyto návrhy regulačních norem Komisi do 12. února 2022.

Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 62

Záruky pro akcionáře, členy clearingového systému a další věřitele

Pokud v souladu s oceněním provedeným podle článku 61 utrpěl jakýkoliv akcionář, člen clearingového systému nebo další věřitel větší ztrátu, než jaká by mu vznikla, pokud by orgán příslušný k řešení krize neučinil opatření k řešení krize ve vztahu k ústřední protistraně a ústřední protistrana by namísto toho byla zlikvidována v běžném úpadkovém řízení, a to v návaznosti na plné uplatnění příslušných smluvních povinností a jiných ujednání v jejích provozních předpisech, má tento akcionář, člen clearingového systému nebo další věřitel nárok na úhradu rozdílu.

Článek 63

Záruky pro klienty a nepřímé klienty

1.   Smluvní ujednání umožňující členům clearingového systému přenést na své klienty nepříznivé důsledky uplatnění nástrojů k řešení krize zahrnují rovněž na rovnocenném a přiměřeném základě právo klientů na odškodnění nebo náhradu, kterou členové clearingového systému obdrží v souladu s čl. 27 odst. 6, nebo na jakýkoli peněžní ekvivalent tohoto odškodnění nebo náhrady nebo případné výnosy, které obdrží na základě nároku podle článku 62 v rozsahu, v jakém se takové výnosy týkají pozic klientů. Tato ustanovení se vztahují rovněž na smluvní ujednání klientů a nepřímých klientů, kteří svým klientům nabízejí nepřímé clearingové služby.

2.   ESMA vypracuje návrhy regulačních technických norem, v nichž transparentním způsobem v rozsahu, v jakém to umožňuje důvěrnost smluvních ujednání, upřesní podmínky, za nichž je požadováno přenesení náhrady, peněžního ekvivalentu této náhrady nebo jakýchkoli výnosů podle odstavce 1, a podmínky, za nichž je toto přenesení považováno za přiměřené.

ESMA předloží uvedené návrhy regulačních technických norem Komisi do 12. února 2022.

Komisi je svěřena pravomoc doplnit toto nařízení přijetím regulačních technických norem uvedených v prvním pododstavci tohoto odstavce postupem podle článků 10 až 14 nařízení (EU) č. 1095/2010.

Článek 64

Zpětné získání plateb

Orgán příslušný k řešení krize získá v maximální míře zpět veškeré přiměřené výdaje vynaložené v souvislosti s platbami podle článku 62 některým z těchto způsobů:

a)

od ústřední protistrany v režimu řešení krize, jakožto přednostní věřitel;

b)

z protiplnění uhrazeného kupujícím, pokud byl použit nástroj převodu činnosti;

c)

z výnosů dosažených v důsledku ukončení činnosti překlenovací ústřední protistrany, jakožto přednostní věřitel.

Článek 65

Záruky pro protistrany u částečných převodů

Ochrana podle článků 66, 67 a 68 se použije za těchto okolností:

a)

pokud orgán příslušný k řešení krize převede některá, avšak nikoli všechna aktiva, práva, povinnosti nebo závazky ústřední protistrany v režimu řešení krize na jiný subjekt nebo, při použití nástroje k řešení krize, z překlenovací ústřední protistrany na kupujícího; a

b)

pokud orgán příslušný k řešení krize vykoná pravomoci uvedené v čl. 49 odst. 1 písm. g).

Článek 66

Ochrana dohod o finančním zajištění, vzájemném započtení a nettingových dohod

Orgán příslušný k řešení krize zajistí, aby použití nástroje k řešení krize jiného než nástroje k alokaci ztrát podle článku 29 nemělo za následek převod některých, nikoli však všech práv a závazků na základě dohody o finančním zajištění s převedením vlastnického práva, dohody o vzájemném započtení nebo nettingové dohody mezi ústřední protistranou v režimu řešení krize a jinými stranami těchto dohod, nebo změnu nebo ukončení práv a závazků v rámci těchto dohod využitím doplňkových pravomocí.

Dohody uvedené v prvním pododstavci zahrnují jakoukoli dohodu, podle které mají strany nárok na vzájemné započtení nebo netting těchto práv a závazků.

Článek 67

Ochrana dohod o zajištění

Orgán příslušný k řešení krize zajistí, aby použití nástroje k řešení krize nevedlo s ohledem na dohody o zajištění mezi ústřední protistranou v režimu řešení krize a jinými stranami těchto dohod k žádné z těchto situací:

a)

převodu aktiv, kterými je závazek zajištěn, s výjimkou případu, kdy je rovněž převeden uvedený závazek a výnos ze zajištění;

b)

převodu zajištěného závazku, s výjimkou případu, kdy je rovněž převeden výnos ze zajištění;

c)

převodu uvedeného výnosu ze zajištění, s výjimkou případu, kdy je rovněž převeden zajištěný závazek;

d)

změně nebo ukončení dohody o zajištění využitím doplňkových pravomocí, pokud by závazek v důsledku takové změny nebo ukončení přestal být zajištěn.

Článek 68

Ochrana mechanismů strukturovaného financování a krytých dluhopisů

Orgán příslušný k řešení krize zajistí, aby použití nástroje k řešení krize nevedlo s ohledem na mechanismy strukturovaného financování, včetně krytých dluhopisů, k žádné z těchto situací:

a)

převodu některých, avšak nikoli všech aktiv, práv a závazků, jež představují nebo tvoří část mechanismu strukturovaného financování, jehož stranou je ústřední protistrana v režimu řešení krize;

b)

ukončení nebo změně aktiv, práv a závazků, jež představují nebo tvoří část mechanismu strukturovaného financování, jehož stranou je ústřední protistrana v režimu řešení krize, využitím doplňkových pravomocí.

Pro účely prvního pododstavce zahrnují mechanismy strukturovaného financování sekuritizaci a nástroje používané pro účely zajištění (hedging), které tvoří nedílnou součást krycího portfolia a které jsou podle vnitrostátního práva zajištěny podobným způsobem jako kryté dluhopisy, jejichž součástí je poskytnutí a držení zajištění stranou uvedeného ujednání nebo svěřenským správcem, zmocněncem či jinou jmenovanou osobou.

Článek 69

Částečné převody: ochrana systémů pro obchodování, zúčtování a vzájemné vypořádání

1.   Orgán příslušný k řešení krize zajistí, aby použitím nástroje k řešení krize nebylo dotčeno fungování systémů a pravidel systémů, na něž se vztahuje směrnice 98/26/ES, pokud orgán příslušný k řešení krize:

a)

převede některá, avšak nikoli všechna, aktiva, práva, povinnosti nebo závazky ústřední protistrany v režimu řešení krize na jiný subjekt;

b)

zruší nebo změní podmínky smlouvy, jejíž stranou je ústřední protistrana v režimu řešení krize, nebo nahradí kupujícího nebo překlenovací ústřední protistranu jako jednu ze stran.

2.   Pro účely odstavce 1 tohoto článku zajistí orgán příslušný k řešení krize, aby použití nástrojů k řešení krize nevedlo k žádné z těchto situací:

a)

odvolání převodního příkazu v souladu s článkem 5 směrnice 98/26/ES;

b)

ovlivnění vymahatelnosti převodních příkazů a vzájemného započtení podle požadavků článků 3 a 5 směrnice 98/26/ES;

c)

ovlivnění použití peněžních prostředků, cenných papírů nebo úvěrů podle požadavků článku 4 směrnice 98/26/ES;

d)

ovlivnění ochrany zajištění podle požadavků článku 9 směrnice 98/26/ES.

KAPITOLA VI

Procesní povinnosti

Článek 70

Oznamovací povinnost

1.   Pokud se ústřední protistrana domnívá, že je v krizové situaci nebo jí krizová situace hrozí, jak je uvedeno v čl. 22 odst. 2, oznámí to příslušnému orgánu.

2.   Příslušný orgán informuje orgán příslušný k řešení krize o veškerých oznámeních obdržených podle odstavce 1 a o veškerých ozdravných nebo jiných opatřeních v souladu s hlavou IV, jejichž přijetí vyžaduje od ústřední protistrany.

Příslušný orgán informuje orgán příslušný k řešení krize o jakékoli naléhavé situaci podle článku 24 nařízení (EU) č. 648/2012 v souvislosti s ústřední protistranou a o každém oznámení obdrženém v souladu s článkem 48 uvedeného nařízení.

3.   Pokud příslušný orgán nebo orgán příslušný k řízení krize shledá, že podmínky uvedené v čl. 22 odst. 1 písm. a) a b) nebo v čl. 22 odst. 3 jsou ve vztahu k ústřední protistraně splněny, bez zbytečného odkladu toto zjištění oznámí těmto orgánům:

a)

příslušnému orgánu nebo orgánu příslušnému k řešení krize pro tuto ústřední protistranu;

b)

příslušnému orgánu pro mateřský podnik ústřední protistrany;

c)

centrální bance;

d)

příslušnému ministerstvu;

e)

ESRB a určenému vnitrostátnímu makroobezřetnostnímu orgánu; a

f)

kolegiu dohledu a kolegiu k řešení krize pro dotčenou ústřední protistranu.

Článek 71

Rozhodnutí orgánu příslušného k řešení krize

1.   Po obdržení oznámení od příslušného orgánu podle čl. 70 odst. 3 určí orgán příslušný k řešení krize, zda je třeba přijmout opatření k řešení krize.

2.   Rozhodnutí, zda přijmout ve vztahu k ústřední protistraně opatření k řešení krize, obsahuje tyto informace:

a)

posouzení orgánu příslušného k řešení krize, zda ústřední protistrana splňuje podmínky zahájení řešení krize; a

b)

jakékoli opatření, které orgán příslušný k řešení krize hodlá podniknout, včetně rozhodnutí o podání žádosti o likvidaci, jmenování správce nebo jiného opatření v rámci platného běžného úpadkového řízení.

Článek 72

Procesní povinnosti orgánů příslušných k řešení krize

1.   Orgán příslušný k řešení krize oznámí kolegiu k řešení krize opatření k řešení krize, která má v úmyslu přijmout. V tomto oznámení rovněž uvede, zda se opatření k řešení krize odchylují od plánu řešení krize.

Co nejdříve po přijetí opatření k řešení krize uvědomí orgán příslušný k řešení krize všechny tyto subjekty:

a)

ústřední protistranu v režimu řešení krize;

b)

kolegium k řešení krize;

c)

určený vnitrostátní makroobezřetnostní orgán a ESRB;

d)

Komisi, ECB a EIOPA; a

e)

provozovatele systémů, na něž se vztahuje směrnice 98/26/ES, kterých se ústřední protistrana v režimu řešení krize účastní.

2.   Oznámení podle odst. 1 druhého pododstavce musí zahrnovat kopii jakéhokoli příkazu nebo nástroje, kterými se příslušné opatření přijímá, a uvádět datum nabytí účinnosti opatření k řešení krize.

Oznámení kolegiu k řešení krize podle odst. 1 druhého pododstavce obsahuje důvody jakékoli odchylky od plánu řešení krize.

3.   Kopie příkazu nebo nástroje, kterými se přijímá opatření k řešení krize, nebo oznámení shrnující účinky opatření k řešení krize a případné podmínky a dobu pozastavení nebo omezení podle článků 55, 56 a 57 tohoto nařízení se zveřejní všemi těmito prostředky:

a)

na internetových stránkách orgánu příslušného k řešení krize;

b)

na internetových stránkách příslušného orgánu, pokud se liší od orgánu příslušného k řešení krize, a na internetových stránkách ESMA;

c)

na internetových stránkách ústřední protistrany v režimu řešení krize; a

d)

pokud jsou nástroje účasti nebo dluhové nástroje ústřední protistrany v režimu řešení krize přijaty k obchodování na regulovaném trhu, prostředky užívanými ke zveřejnění regulovaných informací o ústřední protistraně v režimu řešení krize v souladu s čl. 21 odst. 1 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES (26).

4.   Pokud nástroje účasti nebo dluhové nástroje nejsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, zajistí orgán příslušný k řešení krize, aby byly dokumenty dokládající příkaz uvedený v odstavci 3 zaslány držitelům nástrojů účasti a věřitelům ústřední protistrany v režimu řešení krize, kteří jsou známi na základě rejstříků nebo databází ústřední protistrany v režimu řešení krize, jež jsou orgánu příslušnému k řešení krize dostupné.

Článek 73

Důvěrnost informací

1.   Požadavky profesního tajemství jsou vázány následující osoby:

a)

orgány příslušné k řešení krize;

b)

příslušné orgány, ESMA a EBA;

c)

příslušná ministerstva;

d)

zvláštní správci nebo dočasní správci jmenovaní podle tohoto nařízení;

e)

potenciální nabyvatelé oslovení příslušnými orgány nebo vyzvaní orgány příslušnými k řešení krize, bez ohledu na to, zda k uvedenému oslovení nebo výzvě došlo při přípravě použití nástroje převodu činnosti, a bez ohledu na to, zda oslovení vyústilo v nabytí;

f)

auditoři, účetní, právní a odborní poradci, odhadci a jiní odborníci, které si přímo či nepřímo najmou orgány příslušné k řešení krize, příslušné orgány, příslušná ministerstva nebo potenciální nabyvatelé uvedení v písmeni e);

g)

centrální banky a další orgány zapojené do procesu řešení krize;

h)

překlenovací ústřední protistrana;

i)

vrcholné vedení, členové rady ústřední protistrany a zaměstnanci orgánů nebo subjektů uvedených v písmenech a) až k) před jejich jmenováním, během něj a po jejich jmenování;

j)

všichni ostatní členové kolegia k řešení krize neuvedení v písmenech a), b), c) a g); a

k)

jakékoli jiné osoby, které přímo či nepřímo, dlouhodobě nebo příležitostně poskytují nebo poskytovaly služby osobám uvedeným v písmenech a) až j).

2.   Aby se zajistilo dodržování požadavků na důvěrnost stanovených v odstavcích 1 a 3, osoby uvedené v odst. 1 písm. a), b), c), g), h) a j) zajistí, aby existovala interní pravidla, včetně pravidel o zabezpečení důvěrnosti informací mezi osobami přímo zapojenými do procesu řešení krize.

3.   Osoby uvedené v odstavci 1 nesmějí důvěrné informace, které získají během své profesní činnosti nebo od příslušného orgánu nebo orgánu příslušného k řešení krize v souvislosti se svými úkoly podle tohoto nařízení, poskytnout žádné osobě ani orgánu, s výjimkou informací poskytovaných při výkonu jejich úkolů podle tohoto nařízení či v souhrnné nebo agregované formě, z níž nelze identifikovat jednotlivé ústřední protistrany, nebo s výslovným a předchozím souhlasem orgánu nebo ústřední protistrany, které informace poskytly.

Před poskytnutím jakéhokoli druhu informací posoudí osoby uvedené v odstavci 1 dopady, které by poskytnutí těchto informací mohlo mít na veřejný zájem, pokud jde o finanční, měnovou a hospodářskou politiku, na obchodní zájmy fyzických a právnických osob a na účel kontrol, na šetření a na audity.

Postup kontroly dopadů poskytování informací zahrne konkrétní posouzení dopadů jakéhokoli sdělení obsahu a podrobností ozdravných plánů a plánů řešení krize podle článků 9 a 12 a výsledku jakéhokoli posouzení provedeného podle článků 10 a 15.

Pokud jakákoli osoba nebo subjekt uvedený v odstavci 1 poruší tento článek, nese občanskoprávní odpovědnost v souladu s vnitrostátním právem.

4.   Odchylně od odstavce 3 si osoby uvedené v odstavci 1 mohou vyměňovat důvěrné informace s kýmkoli z následujících subjektů a osob za předpokladu, že se na příjemce pro účely této výměny vztahují požadavky na důvěrnost:

a)

s jakoukoli jinou osobou, pokud je to nezbytné pro účely plánování nebo provádění opatření k řešení krize;

b)

s parlamentními vyšetřovacími výbory v jejich členském státě, účetními dvory v jejich členském státě a jinými subjekty pověřenými šetřením v jejich členském státě;

c)

s vnitrostátními orgány odpovědnými za dozor nad platebními systémy, orgány odpovědnými za běžné úpadkové řízení, orgány příslušnými k dohledu nad jinými subjekty finančního sektoru, orgány odpovědnými za dohled nad finančními trhy a pojišťovnami a inspektory jednajícími jejich jménem, orgány odpovědnými za udržování stability finančního systému v členských státech používáním makroobezřetnostních pravidel, orgány odpovědnými za ochranu stability finančního systému a s osobami provádějícími povinný audit účtů.

5.   Tento článek nebrání:

a)

zaměstnancům a odborníkům orgánů nebo subjektů uvedených v odst. 1 písm. a) až g) a písm. j), aby mezi sebou sdíleli informace v rámci orgánu nebo subjektu;

b)

orgánům příslušným k řešení krize a příslušným orgánům, včetně jejich zaměstnanců a odborníků, ve sdílení informací mezi sebou a s ostatními orgány příslušnými k řešení krize v Unii, jinými příslušnými orgány v Unii, příslušnými ministerstvy, centrálními bankami, orgány odpovědnými za běžné úpadkové řízení, orgány odpovědnými za udržování stability finančního systému v členských státech používáním makroobezřetnostních pravidel, osobami provádějícími povinný audit účtů, EBA, ESMA nebo, s výhradou článku 80, orgány třetích zemí vykonávajícími úkoly odpovídající úkolům orgánů příslušných k řešení krize, nebo pod podmínkou přísných požadavků na důvěrnost, potenciálnímu nabyvateli pro účely plánování nebo provádění opatření k řešení krize.

6.   Tímto článkem není dotčeno vnitrostátní právo upravující poskytování informací pro účely soudních řízení v trestních nebo občanskoprávních věcech.

KAPITOLA VII

Soudní přezkum a vyloučení jiných opatření

Článek 74

Soudní schválení předem a soudní přezkum

1.   Rozhodnutí přijmout opatření k předejití krizi a opatření k řešení krize mohou podléhat požadavku na soudní schválení předem, je-li tak stanoveno ve vnitrostátním právu, pokud postup týkající se schválení a soudní projednání probíhají urychleně.

2.   Veškeré osoby dotčené rozhodnutím přijmout opatření k předejití krizi nebo rozhodnutím vykonat jakoukoli pravomoc jinou než opatření k řešení krize mají právo podat návrh na soudní přezkum uvedeného rozhodnutí.

3.   Veškeré osoby dotčené rozhodnutím přijmout opatření k řešení krize mají právo podat návrh na soudní přezkum uvedeného rozhodnutí.

4.   Právo podat návrh na soudní přezkum podle odstavce 3 podléhá těmto podmínkám:

a)

podání návrhu na soudní přezkum nemá automatický odkladný účinek na napadené rozhodnutí;

b)

rozhodnutí orgánu příslušného k řešení krize je okamžitě vymahatelné a zakládá vyvratitelnou právní domněnku, že by odklad jeho výkonu byl proti veřejnému zájmu; a

c)

řízení o návrhu na soudní přezkum musí být urychlené.

5.   Soud použije ekonomické posouzení skutkového stavu provedené orgánem příslušným k řešení krize jako základ pro své vlastní hodnocení.

6.   Pokud je to nezbytné k ochraně zájmů třetích osob, které v důsledku použití opatření k řešení krize nabyly v dobré víře nástroje účasti, aktiva, práva, povinnosti či závazky ústřední protistrany v režimu řešení krize, nedotýká se zrušení rozhodnutí orgánu příslušného k řešení krize žádných následných správních aktů nebo transakcí uzavřených dotčeným orgánem příslušným k řešení krize, které byly založeny na zrušeném rozhodnutí.

Pro účely prvního pododstavce se náprava, kterou má navrhovatel k dispozici, pokud je rozhodnutí orgánu příslušného k řešení krize zrušeno, omezuje na náhradu ztráty vzniklé v důsledku uvedeného rozhodnutí.

Článek 75

Omezení jiných řízení

1.   Běžné úpadkové řízení je s ústřední protistranou možné zahájit pouze z podnětu orgánu příslušného k řešení krize nebo s jeho souhlasem v souladu s odstavcem 3.

2.   Příslušným orgánům a orgánům příslušným k řešení musí být neprodleně oznámen každý návrh na zahájení běžného úpadkového řízení s ústřední protistranou, a to bez ohledu na to, zda se ústřední protistrana nachází v režimu řešení krize nebo bylo v souladu s čl. 72 odst. 3 zveřejněno rozhodnutí.

3.   Orgány odpovědné za běžné úpadkové řízení toto řízení zahájí pouze poté, co jim orgán příslušný k řešení krize oznámil své rozhodnutí nepřijmout ve vztahu k ústřední protistraně žádné opatření k řešení krize, nebo pokud nebylo obdrženo žádné oznámení ve lhůtě sedmi dnů od oznámení uvedeného v odstavci 2.

V případě, že je to nezbytné pro účinné používání nástrojů a pravomocí k řešení krize, mohou orgány příslušné k řešení krize požádat soud o přerušení jakéhokoli soudního opatření nebo řízení, v němž ústřední protistrana v režimu řešení krize je nebo se stane stranou, na přiměřenou dobu v souladu s účely řešení krize.

HLAVA VI

VZTAHY SE TŘETÍMI ZEMĚMI

Článek 76

Dohody se třetími zeměmi

1.   V souladu s článkem 218 Smlouvy o fungování EU může Komise předložit Radě doporučení ke sjednání dohod s jednou nebo více třetími zeměmi o způsobech spolupráce mezi orgány příslušnými k řešení krize a relevantními orgány třetích zemí souvisejících s plánováním ozdravných postupů a řešení krize ve vztahu k ústředním protistranám a ústředním protistranám ze třetích zemí v těchto situacích:

a)

pokud ústřední protistrana ze třetí země poskytuje služby nebo má dceřiné podniky v jednom nebo více členských státech;

b)

pokud ústřední protistrana usazená v členském státě poskytuje služby nebo má jednu nebo více dceřiných podniků ve třetí zemi.

2.   Dohody uvedené v odstavci 1 tohoto článku usilují zejména o ustavení postupů a ujednání pro účely spolupráce při provádění úkolů a výkonu pravomocí uvedených v článku 79, včetně výměny informací nezbytných k těmto účelům.

Článek 77

Uznávání a vymáhání postupů třetích zemí k řešení krize

1.   Tento článek se použije na postupy třetích zemí k řešení krize, pokud a dokud nevstoupí v platnost mezinárodní dohoda podle čl. 76 odst. 1 s dotčenou třetí zemí. Použije se i poté, co mezinárodní dohoda podle čl. 76 odst. 1 s dotčenou třetí zemí vstoupí v platnost, v té míře, ve které není uznávání a vymáhání postupů třetích zemí v uvedené dohodě upraveno.

2.   Relevantní vnitrostátní orgány uznají postupy třetích zemí k řešení krize v souvislosti s ústřední protistranou ze třetí země v kterémkoli z těchto případů:

a)

ústřední protistrana ze třetí země poskytuje služby nebo má dceřiné společnosti usazené v jednom nebo více členských státech;

b)

ústřední protistrana ze třetí země má aktiva, práva, povinnosti nebo závazky nacházející se v jednom nebo více členských státech nebo se její aktiva, práva, povinnosti nebo závazky řídí právem těchto členských států.

Relevantní vnitrostátní orgány zajistí vymáhání uznaných postupů třetích zemí k řešení krize v souladu se svým vnitrostátním právem.

3.   Relevantní vnitrostátní orgány mají přinejmenším pravomoc:

a)

vykonávat pravomoci k řešení krize, pokud jde o:

i)

aktiva ústřední protistrany ze třetí země, jež se nacházejí v jejich členském státě nebo jež se řídí právem jejich členského státu; a

ii)

práva nebo závazky ústřední protistrany ze třetí země, pokud jsou zaúčtovány v jejich členském státě, pokud se řídí právem jejich členského státu nebo pokud jsou nároky týkající se těchto práv a závazků vymahatelné v jejich členském státě;

b)

provést – nebo požadovat po jiné osobě, aby provedla – převod nástrojů účasti v dceřiném podniku usazeném v určujícím členském státě;

c)

vykonat pravomoci uvedené v článcích 55, 56 a 57 ve vztahu k právům jakékoli strany smlouvy se subjektem podle odstavce 2 tohoto článku, pokud jsou tyto pravomoci nezbytné za účelem vymáhání postupů třetích zemí k řešení krize; a

d)

učinit nevymahatelným jakékoli právo ukončit, likvidovat nebo urychlit smlouvy, které uzavřely, nebo postihnout smluvní práva, která mají subjekty uvedené v odstavci 2 a jiné subjekty skupiny, pokud toto právo vzniká na základě opatření k řešení krize přijatého ve vztahu k ústřední protistraně ze třetí země, ať už přímo orgánem třetí země příslušným k řešení krize, nebo jinak podle právních nebo regulatorních požadavků týkajících se mechanismů k řešení krize v uvedené zemi, za předpokladu, že jsou nadále plněny podstatné povinnosti podle smlouvy, včetně povinnosti platby a plnění, jakož i poskytování zajištění.

4.   Uznáním a vymáháním postupů třetích zemí k řešení krize nejsou dotčena žádná běžná použitelná úpadková řízení podle vnitrostátního práva.

Článek 78

Právo odmítnout uznání nebo vymáhání postupů třetích zemí k řešení krize

Odchylně od čl. 77 odst. 2 mohou relevantní vnitrostátní orgány odmítnout uznat nebo vymáhat postupy třetích zemí k řešení krize v kterémkoli z těchto případů:

a)

postupy třetích zemí k řešení krize by měly nepříznivý dopad na finanční stabilitu jejich členského státu;

b)

věřitelům, členům clearingového systému a případně jejich klientům nacházejícím se v jejich členském státě by se podle vnitrostátních postupů třetích zemí k řešení krize nedostalo stejného zacházení jako věřitelům, členům clearingového systému a případně jejich klientům ze třetí země s podobnými právními nároky;

c)

uznání nebo vymáhání postupů třetích zemí k řešení krize by měla pro jejich členský stát závažné fiskální důsledky;

d)

uznání nebo vymáhání by byla v rozporu s vnitrostátním právem.

Článek 79

Spolupráce s orgány třetích zemí

1.   Tento článek se použije na spolupráci se třetí zemí, pokud a dokud nevstoupí v platnost mezinárodní dohoda podle čl. 76 odst. 1, jež s ní byla uzavřena. Tento článek se použije i po vstupu takové mezinárodní dohody podle čl. 76 odst. 1 v platnost, a to v rozsahu, v němž není předmět tohoto článku v uvedené dohodě upraven.

2.   Příslušné orgány nebo případně orgány příslušné k řešení krize uzavřou ujednání o spolupráci s těmito relevantními orgány třetí země, přičemž vezmou v úvahu stávající ujednání o spolupráci uzavřená podle čl. 25 odst. 7 nařízení (EU) č. 648/2012:

a)

pokud ústřední protistrana ze třetí země poskytuje služby nebo má dceřiné podniky v jednom nebo více členských státech, s relevantními orgány třetí země, kde je ústřední protistrana usazena;

b)

pokud ústřední protistrana poskytuje služby nebo má jednu nebo více dceřiných podniků ve třetích zemích, s relevantními orgány třetí země, kde jsou tyto služby poskytovány nebo kde jsou dceřiné podniky usazeny.

3.   Ujednání o spolupráci uvedená v odstavci 2 tohoto článku stanoví postupy a ujednání mezi zúčastněnými orgány pro sdílení informací nezbytných pro provádění následujících úkolů a pro výkon následujících pravomocí a pro jejich spolupráci při uvedených činnostech, pokud jde o ústřední protistrany podle písmen a) a b) uvedeného odstavce nebo skupiny, jež takové ústřední protistrany zahrnují:

a)

vypracování plánů řešení krize v souladu s článkem 12 a podobnými požadavky podle práva relevantních třetích zemí;

b)

posouzení způsobilosti takových ústředních protistran a skupin k řešení krize v souladu s článkem 15 a podobnými požadavky podle práva relevantních třetích zemí;

c)

použití pravomocí k řešení nebo odstranění překážek způsobilosti k řešení krize podle článku 16 a případných podobných pravomocí podle práva relevantních třetích zemí;

d)

použití opatření včasného zásahu podle článku 18 a podobných pravomocí podle práva relevantních třetích zemí; a

e)

použití nástrojů k řešení krize a výkon pravomocí k řešení krize a podobných pravomocí svěřených relevantním orgánům třetí země.

4.   Ujednání o spolupráci uzavřená mezi orgány příslušnými k řešení krize a příslušnými orgány v členských státech a třetích zemích podle odstavce 2 mohou obsahovat ustanovení týkající se těchto záležitostí:

a)

výměny informací nezbytných pro vypracování a aktualizace plánů řešení krize;

b)

konzultací a spolupráce při vypracování plánů řešení krize, včetně zásad pro výkon pravomocí podle článku 77 a podobných pravomocí podle práva relevantních třetích zemí;

c)

výměny informací nezbytných pro použití nástrojů k řešení krize a pro výkon pravomocí k řešení krize a podobných pravomocí podle práva relevantních třetích zemí;

d)

včasného varování nebo včasné konzultace stran ujednání o spolupráci před přijetím jakéhokoli významného opatření podle tohoto nařízení nebo relevantního práva třetí země, jímž by byla dotčena ústřední protistrana nebo skupina, které se ujednání týká;

e)

koordinace komunikace s veřejností v případě společných opatření k řešení krize;

f)

postupů a ujednání pro výměnu informací a spolupráci podle písmen a) až e) tohoto odstavce, případně včetně ustavení a fungování skupin krizového řízení.

Za účelem zajištění společného, jednotného a důsledného uplatňování odstavce 3 vydá ESMA obecné pokyny ohledně druhů a obsahu ustanovení uvedených v tomto odstavci do 12. srpna 2022.

5.   Orgány příslušné k řešení krize a příslušné orgány oznámí ESMA veškeré dohody o spolupráci, které podle tohoto článku uzavřely.

Článek 80

Výměna důvěrných informací

1.   Orgány příslušné k řešení krize, příslušné orgány, příslušná ministerstva a případně další relevantní vnitrostátní orgány si vyměňují důvěrné informace, včetně ozdravných plánů, s relevantními orgány třetích zemí pouze tehdy, jsou-li splněny tyto podmínky:

a)

uvedené orgány třetích zemí podléhají požadavkům na služební tajemství a souvisejícím normám, jež jsou podle názoru všech dotčených orgánů považovány alespoň za rovnocenné požadavkům uloženým podle článku 73; a

b)

tyto informace jsou nezbytné k tomu, aby relevantní orgány třetích zemí plnily své funkce podle vnitrostátního práva, jež jsou srovnatelné s funkcemi podle tohoto nařízení, a nejsou používány pro žádné jiné účely.

2.   Pokud se výměna informací týká osobních údajů, řídí se nakládání s těmito osobními údaji a jejich předávání orgánům třetích zemí použitelným právem Unie a vnitrostátním právem v oblasti ochrany údajů.

3.   Pokud důvěrné informace pocházejí z jiného členského státu, mohou orgány příslušné k řešení krize, příslušné orgány a příslušná ministerstva sdělit uvedené informace relevantním orgánům třetích zemí pouze tehdy, jsou-li splněny tyto podmínky:

a)

relevantní orgán členského státu, odkud informace pocházejí, souhlasí s jejich sdělením; a

b)

informace se sdělují pouze pro účely povolené orgánem uvedeným v písmenu a).

4.   Pro účely tohoto článku se za důvěrné informace považují informace, jež podléhají požadavkům na důvěrnost podle práva Unie.

HLAVA VII

SPRÁVNÍ OPATŘENÍ A SANKCE

Článek 81

Správní sankce a jiná správní opatření

1.   Aniž je dotčeno právo členských států stanovit a ukládat trestní sankce, stanoví členské státy pravidla pro správní sankce a jiná správní opatření, která se použijí v případě nedodržení tohoto nařízení, a přijmou veškerá nezbytná opatření k zajištění jejich uplatňování.

Pokud se členské státy rozhodnou, že nestanoví pravidla pro správní sankce za porušení, na něž se vztahuje vnitrostátní trestní právo, sdělí Komisi a ESMA příslušná trestněprávní ustanovení. Správní sankce a jiná správní opatření musí být účinné, přiměřené a odrazující.

Do 12. srpna 2022 oznámí členské státy Komisi a ESMA podrobně pravidla uvedená v prvním a druhém pododstavci tohoto odstavce. Neprodleně jim oznámí jakoukoli jejich následnou změnu.

2.   Členské státy zajistí, aby v případech, kdy se povinnosti uvedené v odstavci 1 vztahují na ústřední protistrany a členy clearingového systému, mohly být při porušení předpisů, s výhradou podmínek stanovených vnitrostátním právem, uloženy správní sankce nebo jiná správní opatření podle uvedeného odstavce členům rady a vrcholného vedení ústředních protistran a členů clearingového systému a dalším fyzickým osobám odpovědným podle vnitrostátního práva za toto porušení.

3.   Pravomoc ukládat správní sankce nebo jiná správní opatření stanovená v tomto nařízení je v závislosti na druhu porušení předpisů svěřena orgánům příslušným k řešení krize nebo, nejde-li o tentýž orgán, příslušným orgánům. Orgány příslušné k řešení krize a příslušné orgány mají veškeré pravomoci ke shromažďování informací a k šetření, které jsou nezbytné pro plnění jejich úkolů. Orgány příslušné k řešení krize a příslušné orgány při výkonu pravomoci ukládat sankce úzce spolupracují, aby zajistily, že správní sankce nebo jiná správní opatření povedou k žádoucím výsledkům, a v přeshraničních případech své kroky koordinují.

4.   Orgány příslušné k řešení krize a příslušné orgány vykonávají své pravomoci ukládat správní sankce nebo jiná správní opatření v souladu s tímto nařízením a vnitrostátním právem kterýmkoli z těchto způsobů:

a)

přímo;

b)

ve spolupráci s jinými orgány;

c)

na svou odpovědnost přenesením pravomocí na takové orgány;

d)

prostřednictvím dožádání u příslušných soudních orgánů.

Článek 82

Zvláštní ustanovení

1.   Členské státy zajistí, aby jejich právní a správní předpisy stanovily správní sankce a jiná správní opatření přinejmenším pro tyto situace:

a)

nejsou vypracovány, udržovány nebo aktualizovány ozdravné plány, čímž je porušen článek 9;

b)

nebyly poskytnuty všechny informace nezbytné pro vypracování plánů řešení krize, čímž je porušen článek 13; a

c)

ústřední protistrana neoznámila příslušnému orgánu, že je v krizové situaci nebo jí krizová situace hrozí, čímž je porušen čl. 70 odst. 1.

2.   Členské státy zajistí, aby v případech uvedených v odstavci 1 zahrnovaly správní sankce a jiná správní opatření, jež lze uložit, přinejmenším:

a)

veřejné oznámení, které uvádí odpovědnou fyzickou osobu, ústřední protistranu nebo jinou právnickou osobu a povahu daného porušení předpisů;

b)

příkaz, aby odpovědná fyzická nebo právnická osoba upustila od daného chování a vyvarovala se jeho opakování;

c)

dočasný zákaz výkonu funkcí v ústřední protistraně pro kteréhokoli člena vrcholného vedení ústřední protistrany nebo kteroukoli jinou fyzickou osobu, kteří byli shledáni odpovědnými;

d)

v případě právnické osoby správní pokuty ve výši až 10 % celkového ročního obratu uvedené právnické osoby v předchozím hospodářském roce. Je-li právnická osoba dceřiným podnikem mateřského podniku, je příslušným obratem obrat vyplývající z konsolidované účetní závěrky daného mateřského podniku v předchozím hospodářském roce;

e)

v případě fyzické osoby správní pokuty ve výši až 5 000 000 EUR nebo v členských státech, kde euro není úřední měnou, v odpovídající hodnotě ve vnitrostátní měně ke dni 11. února 2021; a

f)

správní pokuty ve výši až dvojnásobku výše výhody získané z porušení předpisů, lze-li výši této výhody zjistit.

Článek 83

Zveřejňování správních sankcí a jiných správních opatření

1.   Orgány příslušné k řešení krize nebo příslušné orgány na svých úředních internetových stránkách zveřejní veškeré správní sankce nebo správní opatření, proti nimž nebylo podáno odvolání nebo proti nimž bylo právo na odvolání vyčerpáno a které uložily za porušení tohoto nařízení. Tyto sankce se zveřejní bez zbytečného odkladu poté, co byla fyzická nebo právnická osoba o této sankci nebo opatření informována, včetně informací o typu a povaze porušení předpisů a totožnosti fyzických nebo právnických osob, jimž byly sankce nebo opatření uloženy.

Pokud členské státy povolí zveřejnění správních sankcí nebo jiných správních opatření, proti nimž bylo podáno odvolání, zveřejní orgány příslušné k řešení krize a příslušné orgány bez zbytečného odkladu na svých úředních internetových stránkách informace o stavu odvolacího řízení a jeho výsledku.

2.   Orgány příslušné k řešení krize a příslušné orgány zveřejní jimi uložené správní sankce nebo jiná správní opatření bez uvedení totožnosti a způsobem, který je v souladu s vnitrostátním právem, v každém z těchto případů:

a)

jsou-li správní sankce nebo jiné správní opatření uloženy fyzické osobě a povinné předchozí posouzení přiměřenosti zveřejnění osobních údajů ukázalo, že takové zveřejnění je nepřiměřené;

b)

pokud by zveřejnění ohrozilo stabilitu finančních trhů nebo probíhající trestní vyšetřování nebo řízení;

c)

pokud by zveřejnění, lze-li to zjistit, způsobilo zúčastněné ústřední protistraně nebo dotčeným fyzickým osobám nepřiměřenou škodu.

Alternativně může být v těchto případech zveřejnění příslušných údajů o přiměřenou dobu odloženo, pokud lze předpokládat, že důvody pro anonymní zveřejnění po jejím uplynutí pominou.

3.   Orgány příslušné k řešení krize a příslušné orgány zajistí, aby jakékoli zveřejnění v souladu s tímto článkem zůstalo na jejich úředních internetových stránkách po dobu nejméně pěti let. Osobní údaje uvedené v rámci zveřejnění se ponechají na úředních internetových stránkách orgánu příslušného k řešení krize nebo příslušného orgánu pouze po dobu, která je nezbytná v souladu s platnými pravidly pro ochranu údajů.

4.   ESMA předloží do 12. srpna 2022 Komisi zprávu o zveřejňování správních sankcí a jiných správních opatření členskými státy bez uvedení totožnosti, jak je stanoveno v odstavci 2, a zejména o tom, zda v tomto směru existují mezi členskými státy významné rozdíly. Zpráva se bude také zabývat veškerými významnými rozdíly mezi dobami, po něž jsou správní sankce nebo jiná správní opatření zveřejňovány podle vnitrostátního práva členských států v oblasti zveřejňování správních sankcí a jiných správních opatření.

Článek 84

Centrální databáze vedená ESMA

1.   S výhradou požadavků profesního tajemství uvedených v článku 73 orgány příslušné k řešení krize a příslušné orgány informují ESMA o všech správních sankcích, které uložily podle článku 81, jakož i o stavu řízení o jakýchkoli opravných prostředcích proti těmto sankcím a jejich výsledku.

2.   ESMA vede centrální databázi správních sankcí, které mu byly nahlášeny, výhradně pro účely výměny informací mezi orgány příslušnými k řešení krize a tato databáze je přístupná pouze orgánům příslušným k řešení krize a je aktualizována na základě informací jimi poskytnutých.

3.   ESMA vede centrální databázi správních sankcí, které mu byly nahlášeny, výhradně pro účely výměny informací mezi příslušnými orgány a tato databáze je přístupná pouze příslušným orgánům a je aktualizována na základě informací jimi poskytnutých.

4.   ESMA provozuje na svých stávajících internetových stránkách webovou stránku s odkazy na správní sankce zveřejněné jednotlivými orgány příslušnými k řešení krize a jednotlivými příslušnými orgány podle článku 83 a uvede, po jakou dobu jednotlivé členské státy sankce zveřejňují.

Článek 85

Výkon pravomocí ukládat správní sankce a jiná správní opatření a jejich účinné uplatňování příslušnými orgány a orgány příslušnými k řešení krize

Členské státy zajistí, aby příslušné orgány a orgány příslušné k řešení krize při určování druhu správních sankcí a jiných správních opatření a výše správních pokut zohlednily všechny relevantní okolnosti, příslušně včetně:

a)

závažnosti a délky trvání porušení předpisů;

b)

míry odpovědnosti dotčené fyzické nebo právnické osoby;

c)

finanční síly odpovědné fyzické nebo právnické osoby, kterou například udává celkový obrat odpovědné právnické osoby nebo roční příjem odpovědné fyzické osoby;

d)

výše zisků nebo ztrát, které odpovědná fyzická nebo právnická osoba získala nebo kterým předešla, pokud je možné je stanovit;

e)

ztrát třetích stran způsobených porušením předpisů, pokud je možné je stanovit;

f)

míry spolupráce odpovědné fyzické nebo právnické osoby s příslušným orgánem a s orgánem příslušným k řešení krize;

g)

předchozích porušení předpisů odpovědnou fyzickou nebo právnickou osobou;

h)

všech případných systémových důsledků porušení předpisů.

HLAVA VIII

ZMĚNY NAŘÍZENÍ (EU) č. 1095/2010, (EU) č. 648/2012, (EU) č. 600/2014, (EU) č. 806/2014 A (EU) 2015/2365 A SMĚRNIC 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2007/36/ES, 2014/59/EU A (EU) 2017/1132

Článek 86

Změny nařízení (EU) č. 1095/2010

Nařízení (EU) č. 1095/2010 se mění takto:

1)

V čl. 4 bodě 3 se doplňuje nový podbod, který zní:

„iv)

ve vztahu k nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/23 (*) orgán příslušný k řešení krize vymezený v čl. 2 bodě 3 uvedeného nařízení.

(*)  Pro Úř. věst.: vložte prosím číslo tohoto nařízení a doplňte doprovodnou poznámku pod čarou. Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/23 ze dne 16. prosince 2020 o rámci pro ozdravné postupy a řešení krize ústředních protistran a o změně nařízení (EU) č. 1095/2010, (EU) č. 648/2012, (EU) č. 600/2014, (EU) č. 806/2014 a (EU) 2015/2365 a směrnic 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2007/36/ES, 2014/59/EU a (EU) 2017/1132 (Úř. věst. L 022, 22.1.2021, s. 1).“"

2)

V čl. 40 odst. 5 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Pro účely postupu v oblasti působnosti nařízení (EU) 2021/23 může být člen rady orgánů dohledu podle odst. 1 písm. b) v případě potřeby doprovázen zástupcem orgánu příslušného k řešení krize z každého členského státu, přičemž tento zástupce nemá hlasovací právo.“

Článek 87

Změny nařízení (EU) č. 648/2012

Nařízení (EU) č. 648/2012 se mění takto:

1)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 6b

Pozastavení povinnosti clearingu při řešení krize

1.   Pokud ústřední protistrana splňuje podmínky podle článku 22 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/23 (*), orgán příslušný k řešení krize ústřední protistrany určený podle čl. 3 odst. 1 uvedeného nařízení nebo příslušný orgán určený podle čl. 22 odst. 1 tohoto nařízení mohou z vlastního podnětu nebo na žádost příslušného orgánu odpovědného za dohled nad členem clearingového systému ústřední protistrany v režimu řešení krize požádat, aby Komise pozastavila povinnost clearingu podle v čl. 4 odst. 1 tohoto nařízení pro určité kategorie OTC derivátů nebo pro konkrétní druh smluvních stran, jsou-li splněny následující podmínky:

a)

ústřední protistrana v režimu řešení krize má povolení provádět clearing určitých kategorií OTC derivátů, na něž se vztahuje povinnost clearingu a jejichž pozastavení je požadováno; a

b)

pozastavení povinnosti clearingu u těchto určitých kategorií OTC derivátů nebo pro konkrétní druh smluvních stran je nezbytné k zamezení vážnému ohrožení finanční stability nebo řádného fungování finančních trhů v Unii nebo k jeho řešení v souvislosti s řešením krize ústřední protistrany a toto pozastavení je přiměřené k dosažení těchto cílů.

K žádosti uvedené v prvním pododstavci musí být připojen důkaz, že jsou podmínky stanovené v písmenech a) a b) uvedeného pododstavce splněny.

Orgán uvedený v prvním pododstavci zašle svou odůvodněnou žádost ESMA a ESRB v okamžiku, kdy je žádost předložena Komisi.

2.   ESMA do 24 hodin od doručení žádosti orgánu uvedeného v odst. 1 prvním pododstavci tohoto článku a pokud možno po konzultaci s ESRB vydá stanovisko k zamýšlenému pozastavení povinnosti, přičemž zohlední nutnost zamezení vážnému ohrožení finanční stability nebo řádného fungování finančních trhů v Unii nebo jeho řešení a dále zohlední účely řešení krize stanovené v článku 21 nařízení (EU) 2021/23 a kritéria stanovená v čl. 5 odst. 4 a 5 tohoto nařízení.

3.   Považuje-li ESMA pozastavení povinnosti clearingu za podstatnou změnu kritérií pro nabytí účinnosti obchodní povinnosti podle čl. 32 odst. 5 nařízení (EU) č. 600/2014, může požádat Komisi o pozastavení obchodní povinnosti stanovené v čl. 28 odst. 1 a 2 uvedeného nařízení ve vztahu k týmž určitým kategoriím OTC derivátů, na které se vztahuje žádost o pozastavení povinnosti clearingu.

ESMA předloží svou odůvodněnou žádost orgánu uvedenému v odst. 1 prvním pododstavci a ESRB v okamžiku, kdy je žádost předložena Komisi.

4.   Žádosti uvedené v odstavcích 1 a 3 a stanovisko uvedené v odstavci 2 se nezveřejňují.

5.   Komise bez zbytečného odkladu po obdržení žádosti uvedené v odstavci 1 na základě zdůvodnění a podkladů poskytnutých orgánem uvedeným v odstavci 1 buď povinnost clearingu pro určité kategorie OTC derivátů prostřednictvím prováděcího aktu pozastaví, nebo požadované pozastavení povinnosti zamítne.

Při přijímání prováděcího aktu podle prvního pododstavce Komise zohlední stanovisko vydané ESMA uvedené v odstavci 2 tohoto článku, účely řešení krize uvedené v článku 21 nařízení (EU) 2021/23 , kritéria stanovená v čl. 5 odst. 4 a 5 tohoto nařízení týkající se uvedených kategorií OTC derivátů a nutnost pozastavení, s cílem zamezit vážnému ohrožení finanční stability nebo jej řešit a zajistit řádné fungování finančních trhů v Unii.

Pokud Komise zamítne požadované pozastavení, písemně sdělí důvody žádajícímu orgánu uvedenému v odst. 1 prvním pododstavci a ESMA. Komise o tom informuje neprodleně Evropský parlament a Radu, kterým rovněž postoupí zdůvodnění poskytnuté žádajícímu orgánu uvedenému v odst. 1 prvním pododstavci a ESMA. Tato informace se nezveřejňuje.

Prováděcí akt podle prvního pododstavce tohoto odstavce se přijímá postupem podle čl. 86 odst. 3.

6.   Pokud o to žádá ESMA v souladu s odstavcem 3 tohoto článku, prováděcí akt pozastavující povinnost clearingu může pozastavit také obchodní povinnost stanovenou v čl. 28 odst. 1 a 2 nařízení (EU) č. 600/2014 pro tytéž určité kategorie OTC derivátů, na něž se toto pozastavení povinnosti clearingu vztahuje.

7.   Pozastavení povinnosti clearingu a případně obchodní povinnosti se sdělí žádajícímu orgánu uvedenému v odst. 1 prvním pododstavci tohoto článku a ESMA a zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie, na internetových stránkách Komise a ve veřejném rejstříku uvedeném v článku 6.

8.   Pozastavení povinnosti clearingu podle odstavce 5 je platné po počáteční dobu nepřesahující tři měsíce ode dne použitelnosti tohoto pozastavení.

Pozastavení obchodní povinnosti podle odstavce 6 je platné po stejnou počáteční dobu.

9.   Pokud důvody pro pozastavení přetrvávají, může Komise prostřednictvím prováděcího aktu platnost pozastavení podle odstavce 5 prodloužit o další období nepřesahující tři měsíce, přičemž celková doba pozastavení nesmí přesáhnout dvanáct měsíců. Prodloužení platnosti pozastavení se zveřejní v souladu s odstavcem 7.

Prováděcí akt podle prvního pododstavce tohoto odstavce se přijímá postupem podle čl. 86 odst. 3.

10.   Kterýkoli z orgánů uvedených v odst. 1 prvním pododstavci může předložit Komisi v dostatečném předstihu před koncem počátečního období pozastavení uvedeného v odstavci 5 nebo před koncem období prodloužení uvedeného v odstavci 9 žádost o prodloužení pozastavení povinnosti clearingu.

K žádosti musí být připojen důkaz, že jsou podmínky stanovené v odst. 1 prvním pododstavci písm. a) a b) nadále splněny.

Orgán uvedený v prvním pododstavci zašle svou odůvodněnou žádost ESMA a ESRB v okamžiku, kdy je žádost zaslána Komisi.

Žádost podle prvního pododstavce se nezveřejňuje.

ESMA bez zbytečného odkladu po přijetí oznámení o žádosti, a pokud to považuje za nezbytné, po konzultaci s ESRB vydá stanovisko pro Komisi k otázce, zda trvají důvody pro pozastavení povinnosti, přičemž zohlední nutnost zamezení vážnému ohrožení finanční stability nebo řádného fungování finančních trhů v Unii nebo jeho řešení a dále zohlední účely řešení krize stanovené v článku 21 nařízení (EU) 2021/23 a kritéria stanovená v čl. 5 odst. 4 a 5 tohoto nařízení. Kopii tohoto stanoviska zašle ESMA Evropskému parlamentu a Radě. Toto stanovisko se nezveřejňuje.

Prováděcí akt prodlužující platnost pozastavení povinnosti clearingu může rovněž prodloužit dobu pozastavení obchodní povinnosti podle odstavce 6.

Prodloužení doby pozastavení obchodní povinnosti je platné po stejnou dobu jako prodloužení doby pozastavení povinnosti clearingu.

(*)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/23 ze dne 16. prosince 2020 o rámci pro ozdravné postupy a řešení krize ústředních protistran a o změně nařízení (EU) č. 1095/2010, (EU) č. 648/2012, (EU) č. 600/2014, (EU) č. 806/2014 a (EU) 2015/2365 a směrnic 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2007/36/ES, 2014/59/EU a (EU) 2017/1132 (Úř. věst. L 022, 22.1.2021, s. 1).“"

2)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 13a

Nahrazení referenčních úrokových sazeb ve starších obchodech

1.   Smluvní strany uvedené v čl. 11 odst. 3 mohou nadále používat postupy řízení rizik, které mají zavedeny ke dni použitelnosti tohoto nařízení, ve vztahu k OTC derivátovým smlouvám, u nichž se neprovádí centrální clearing a které byly uzavřeny nebo byly obnoveny před datem nabytí účinnosti povinnosti mít postupy řízení rizik podle čl. 11 odst. 3, pokud po 11. únoru 2021 jsou tyto smlouvy obnoveny pouze za účelem nahrazení referenční úrokové sazby, na kterou odkazují, nebo zavedení záložních ustanovení ve vztahu k této referenční sazbě.

2.   Na transakce, které byly uzavřeny nebo byly obnoveny před datem, kdy nabývá účinnosti povinnost clearingu podle článku 4, a které jsou po 11. únoru 2021 obnoveny pouze za účelem nahrazení referenční úrokové sazby, na kterou odkazují, nebo zavedení záložních ustanovení ve vztahu k této referenční sazbě ‚se z tohoto důvodu povinnost clearingu uvedená v článku 4 nevztahuje.“

3)

V čl. 24a odst. 7 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b)

alespoň jednou ročně iniciuje a koordinuje posuzování odolnosti ústředních protistran v rámci celé Unie vůči nepříznivému tržnímu vývoji v souladu s čl. 32 odst. 2 nařízení (EU) č. 1095/2010, přičemž pokud možno zohledňuje souhrnný účinek ozdravných opatření a řešení krize ústředních protistran na finanční stabilitu Unie;“

4)

V článku 28 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3.   Výbor pro rizika podává radě rady ke všem opatřením, která mohou mít dopad na řízení rizik ústřední protistrany, jako jsou významná změna jejího modelu rizik, postupy v případě selhání, kritéria pro přijímání členů clearingového systému, clearing nových kategorií nástrojů nebo outsourcing funkcí. Výbor pro rizika uvědomí radu včas o jakémkoli novém riziku ovlivňujícím odolnost ústřední protistrany. Rady výboru pro rizika se nevyžadují pro každodenní operace ústřední protistrany. Je třeba vyvíjet náležité úsilí, aby byly s výborem pro rizika konzultovány skutečnosti, které mohou mít dopad na řízení rizik ústřední protistrany v naléhavých situacích, včetně skutečností týkajících se expozic členů clearingového systému vůči ústřední protistraně a vzájemných závislostí s jinými ústředními protistranami.“

5)

V článku 28 se odstavec 5 nahrazuje tímto:

„5.   Ústřední protistrana bezodkladně informuje příslušný orgán a výbor pro rizika o každém rozhodnutí, kdy se rada rozhodne neřídit se radou výboru pro rizika, a toto rozhodnutí vysvětlí. Výbor pro rizika nebo kterýkoli člen výboru pro rizika může informovat příslušný orgán o jakýchkoli oblastech, v nichž podle jeho názoru nebyly rady výboru pro rizika respektovány.“

6)

V čl. 37 odst. 2 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Ústřední protistrana informuje příslušný orgán o jakémkoli významném negativním vývoji, pokud jde o rizikový profil kteréhokoliv z členů jejího clearingového systému, který byl zjištěn v souvislosti s posouzením provedeným ústřední protistranou podle prvního pododstavce nebo jakýmkoli jiným posouzením s podobným závěrem, včetně případného zvýšení rizika, které kterýkoliv z členů jejího clearingového systému přináší ústřední protistraně a o němž má ústřední protistrana za to, že by mohlo vést k zahájení řízení pro selhání.“

7)

V článku 38 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„8.   Členové clearingového systému ústřední protistrany jasně informují své stávající i potenciální klienty o možných ztrátách nebo jiných nákladech, které mohou nést v důsledku použití postupů řízení selhání ústřední protistrany a mechanismů alokace ztrát a pozic podle provozních předpisů ústřední protistrany, včetně druhu náhrady, která jim může být poskytnuta, s přihlédnutím k čl. 48 odst. 7. Klientům musí být poskytnuty dostatečně podrobné informace, aby bylo zajištěno, že rozumí ztrátám, k nimž dojde v nejhorším případě, nebo jiným nákladům, kterým by mohli čelit, pokud by ústřední protistrana podstoupila ozdravná opatření.“

8)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 45a

Dočasná omezení v případě významné události jiné než selhání

1.   V případě významné události jiné než selhání ve smyslu čl. 2 bodu 9 nařízení (EU) 2021/23 může příslušný orgán uložit ústřední protistraně, aby se po dobu stanovenou příslušným orgánem, která nesmí být delší než pět let, zdržela následujících činností:

a)

rozdělování dividend nebo vydávání neodvolatelného závazku k rozdělení dividend s výjimkou práv na dividendy, které jsou výslovně uvedeny v nařízení (EU) 2021/23 jako forma vyrovnání;

b)

zpětného odkupu kmenových akcií;

c)

vytváření závazku k výplatě pohyblivé složky odměny, jak je vymezeno v politice odměňování ústřední protistrany podle čl. 26 odst. 5 tohoto nařízení, zvláštních penzijních výhod nebo odstupného pro vrcholné vedení ve smyslu čl. 2 bodu 29 tohoto nařízení.

Příslušný orgán neuloží ústřední protistraně omezení žádné činnosti podle prvního pododstavce, pokud je ústřední protistrana ze zákona povinna příslušnou činnost provádět a tato povinnost existovala před událostmi podle prvního pododstavce.

2.   Příslušný orgán může rozhodnout, že upustí od omezení podle odstavce 1, pokud se domnívá, že upuštění od těchto omezení by nesnížilo objem ani dostupnost vlastních zdrojů ústřední protistrany, zejména vlastních zdrojů k použití na ozdravná opatření.

3.   ESMA vypracuje do 12. února 2022 návrh obecných pokynů v souladu s článkem 16 nařízení (EU) č. 1095/2010, které dále upřesní okolnosti, za nichž může příslušný orgán uložit ústřední protistraně, aby se zdržela některé z činností uvedených v odstavci 1 tohoto článku.“

9)

V čl. 81 odst. 3 prvním pododstavci se doplňuje nové písmeno, které zní:

„r)

orgánům příslušným k řešení krize určeným podle článku 3 nařízení (EU) 2021/23 .“

Článek 88

Změna nařízení (EU) 2015/2365

V článku 12 se v odstavci 2 doplňuje nové písmeno, které zní:

„n)

orgány příslušné k řešení krize určené podle článku 3 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/23 (*).

Článek 89

Změny směrnice 2002/47/ES

Směrnice 2002/47/ES se mění takto:

1)

V článku 1 se odstavec 6 nahrazuje tímto:

„6.   Články 4 až 7 této směrnice se nevztahují na jakékoli omezení vymáhání dohod o finančním zajištění nebo jakékoli omezení účinnosti dohody o finančním zajištění s poskytnutím jistoty, doložky o závěrečném vypořádání nebo ustanovení o vzájemném započtení, které je uloženo podle hlavy IV kapitoly V nebo VI směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU (*) nebo podle hlavy V kapitoly III oddílu 3 nebo hlavy V kapitoly IV nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/23 (**), nebo na jakékoli omezení, které je uloženo na základě podobných pravomocí v právu členského státu, za účelem usnadnit řádné řešení krize jakéhokoli subjektu uvedeného v odst. 2 písm. c) bodě iv) nebo písm. d) tohoto článku, který podléhá zárukám přinejmenším rovnocenným těm, jež jsou uvedeny v hlavě IV kapitole VII směrnice 2014/59/EU nebo v hlavě V kapitole V nařízení (EU) 2021/23.

(*)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190).“"

(**)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/23. ze dne 16. prosince 2020 o rámci pro ozdravné postupy a řešení krize ústředních protistran a o změně nařízení (EU) č. 1095/2010, (EU) č. 648/2012, (EU) č. 600/2014, (EU) č. 806/2014 a (EU) 2015/2365 a směrnic 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2007/36/ES, 2014/59/EU, a (EU) 2017/1132 (Úř. věst. L 022, 22.1.2021, s. 1).“"

2)

Článek 9a se nahrazuje tímto:

„Článek 9a

Směrnice 2008/48/ES a 2014/59/EU a nařízení (EU)2021/23

Touto směrnicí nejsou dotčeny směrnice 2008/48/ES a 2014/59/EU a nařízení (EU) 2021/23.“

Článek 90

Změna směrnice 2004/25/ES

V čl. 4 odst. 5 se třetí pododstavec nahrazuje tímto:

„Členské státy zajistí, aby se čl. 5 odst. 1 této směrnice nepoužil v případě použití nástrojů, pravomocí a mechanismů k řešení krize podle hlavy IV směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU (*) nebo podle hlavy V nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/23 (**).

Článek 91

Změny směrnice 2007/36/ES

Směrnice 2007/36/ES se mění takto:

1)

V článku 1 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

„4.   Členské státy zajistí, aby se tato směrnice nepoužila v případě použití nástrojů, pravomocí a mechanismů k řešení krize podle hlavy IV směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU (*) nebo podle hlavy V nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/23 (**).

(*)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190)."

(**)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/23 ze dne 16. prosince 2020 o rámci pro ozdravné postupy a řešení krize ústředních protistran a o změně nařízení (EU) č. 1095/2010, (EU) č. 648/2012, (EU) č. 600/2014, (EU) č. 806/2014 a (EU) 2015/2365 a směrnic 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2007/36/ES, 2014/59/EU, a (EU) 2017/1132 (Úř. věst. L 022, 22.1.2021, s. 1).“"

2)

V článku 5 se odstavec 5 nahrazuje tímto:

„5.   Členské státy zajistí, aby pro účely směrnice 2014/59/EU a nařízení (EU) 2021/23 mohla valná hromada většinou dvou třetin platných hlasů rozhodnout – nebo změnit stanovy tak, aby předepisovaly –, aby se valná hromada, která rozhodne o navýšení kapitálu, svolávala v kratší oznamovací lhůtě než podle odstavce 1 tohoto článku za předpokladu, že se tato valná hromada koná nejdříve po uplynutí deseti kalendářních dní od svolání a že jsou splněny podmínky uvedené v článku 27 nebo 29 směrnice 2014/59/EU nebo článku 18 nařízení (EU) 2021/23 a že navýšení kapitálu je nezbytné k odvrácení podmínek zahájení řešení krize stanovených v článcích 32 a 33 směrnice 2014/59/EU nebo v článku 22 nařízení (EU) 2021/23.“

Článek 92

Změna směrnice (EU) 2017/1132

Směrnice (EU) 2017/1132 se mění takto:

1)

V článku 84 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3.   Členské státy zajistí, aby se článek 49, čl. 58 odst. 1, čl. 68 odst. 1, 2 a 3, čl. 70 odst. 2 první pododstavec, články 72 až 75 a 79, 80 a 81 této směrnice neuplatnily v případě použití nástrojů, pravomocí a mechanismů k řešení krize podle hlavy IV směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU (*) nebo podle hlavy V nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/23 (**).

(*)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190)."

(**)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/23 ze dne 16. prosince 2020 o rámci pro ozdravné postupy a řešení krize ústředních protistran a o změně nařízení (EU) č. 1095/2010, (EU) č. 648/2012, (EU) č. 600/2014, (EU) č. 806/2014 a (EU) 2015/2365 a směrnic 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2007/36/ES, 2014/59/EU, a (EU) 2017/1132 (Úř. věst. L 022 22.1.2021, s. 1).“"

2)

Článek 86a se mění takto:

a)

v odstavci 3 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b)

na společnost se použijí nástroje, pravomoci a mechanismy k řešení krize podle hlavy IV směrnice 2014/59/EU nebo podle hlavy V nařízení (EU) 2021/23“;

b)

v odstavci 4 se písmeno c) nahrazuje tímto:

„c)

na něž jsou uplatňována opatření k předejití krizi ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 101 směrnice 2014/59/EU nebo ve smyslu článku 2 nařízení (EU) 2021/23“;

3)

V článku 87 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

„4.   Členské státy zajistí, aby se tato kapitola nepoužila na společnosti, na které se použijí nástroje, pravomoci a mechanismy k řešení krize podle hlavy IV směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU nebo podle hlavy V nařízení (EU) 2021/23.“

4)

Článek 120 se mění takto:

a)

v odstavci 4 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b)

na společnost se použijí nástroje, pravomoci a mechanismy k řešení krize podle hlavy IV směrnice 2014/59/EU nebo podle hlavy V nařízení (EU) 2021/23.“;

b)

v odstavci 5 se písmeno c) nahrazuje tímto:

„c)

na něž jsou uplatňována opatření k předejití krizi ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 101 směrnice 2014/59/EU nebo čl. 2 bodu 48 nařízení (EU) 2021/23.“

5)

Článek 160a se mění takto:

a)

v odstavci 4 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b)

na společnost se použijí nástroje, pravomoci a mechanismy k řešení krize podle hlavy IV směrnice 2014/59/EU nebo podle hlavy V nařízení (EU) 2021/23.“

b)

v odstavci 5 se písmeno c) nahrazuje tímto:

„c)

na něž jsou uplatňována opatření k předejití krizi ve smyslu čl. 2 odst. 1 bodu 101 směrnice 2014/59/EU nebo čl. 2 bodu 48 nařízení (EU) 2021/23.“

Článek 93

Změna směrnice 2014/59/EU

V článku 1 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„3.   Tato směrnice se nevztahuje na subjekty, které mají rovněž povolení podle článku 14 nařízení (EU) č. 648/2012.“

Článek 94

Změna nařízení (EU) č. 806/2014

Článek 2 se mění takto:

a)

první pododstavec se označuje jako odstavec 1;

b)

doplňuje se nový odstavec, který zní:

„2.   Toto nařízení se nevztahuje na subjekty, které mají rovněž povolení podle článku 14 nařízení (EU) č. 648/2012.“

Článek 95

Změna nařízení (EU) č. 600/2014

V čl. 54 odst. 2 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Pokud Komise vyhodnotí, že není třeba vyloučit deriváty obchodované v obchodním systému z oblasti působnosti článků 35 a 36 v souladu s čl. 52 odst. 12, mohou ústřední protistrana nebo obchodní systém před 11. února 2021 podat svému příslušnému orgánu žádost o povolení využít přechodná opatření. Příslušný orgán může s přihlédnutím k rizikům vyplývajícím z uplatnění práv na přístup podle článku 35 nebo 36, pokud jde o deriváty obchodované v obchodním systému, pro řádné fungování dané ústřední protistrany nebo obchodního systému rozhodnout, že se článek 35 nebo 36 na danou ústřední protistranu nebo obchodní místo ve vztahu k derivátům obchodovaným v obchodním systému nepoužije, a to po přechodné období trvající do 3. července 2021. Je-li takové období schváleno, ústřední protistrana nebo obchodní systém nesmí po dobu jeho trvání využívat práva na přístup podle článku 35 nebo 36, pokud jde o deriváty obchodované v obchodním systému. Příslušný orgán oznámí schválení přechodného období ESMA a v případě ústřední protistrany kolegiu příslušných orgánů této ústřední protistrany.“

HLAVA IX

ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

Článek 96

Přezkum

Do 12. února 2024 posoudí ESMA své potřeby v oblasti lidských a finančních zdrojů, které vyplývají z jeho převzetí pravomocí a povinností v souladu s tímto nařízením, a předloží o tom zprávu Evropskému parlamentu, Radě a Komisi.

Do 12. února 2026 Komise přezkoumá provádění tohoto nařízení a podá o něm zprávu Evropskému parlamentu a Radě. Posoudí přinejmenším:

a)

vhodnost a dostatečnost finančních zdrojů, které má orgán příslušný k řešení krize k dispozici na krytí ztrát plynoucích z události jiné než selhání;

b)

objem vlastních zdrojů ústřední protistrany, které mají být použity při ozdravných postupech a řešení krize, a způsob jeho využití; a

c)

zda jsou nástroje k řešení krize, které má orgán příslušný k řešení krize k dispozici, přiměřené.

K této zprávě v případě potřeby připojí návrh na změnu tohoto nařízení.

Do 31. prosince 2021 Komise přezkoumá uplatňování čl. 27 odst. 7. Posoudí zejména potřebu jakýchkoli dalších změn ve vztahu k použití nástroje odpisu a konverze v případě řešení krize ústředních protistran v kombinaci s jinými nástroji k řešení krize, které mají za následek finanční ztráty členů clearingového systému. Podá o tom zprávu Evropskému parlamentu a Radě, k níž případně připojí návrhy na změnu tohoto nařízení.

Komise provede do 12. srpna 2027 přezkum tohoto nařízení a jeho provádění a posoudí účinnost opatření pro správu a řízení pro účely ozdravných postupů a řešení krize ústředních protistran v Unii a podá o tom zprávu Evropskému parlamentu a Radě, k níž případně připojí návrhy na změnu tohoto nařízení.

Článek 97

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Použije se ode dne 12. srpna 2022 s výjimkou těchto ustanovení:

Článek 95, který se použije ode dne 4. července 2020;

čl. 87 odst. 2, který se použije ode dne 11. února 2021;

čl. 9 odst. 1, 2, 3, 4, 6, 7, 9, 10, 12, 13, 16, 17, 18, 19 a čl. 10 odst. 1, 2, 3, 8, 9, 10, 11, 12 a článku 11, které se použijí ode dne 12. února 2022;

čl. 9 odst. 14 a článku 20, které se použijí ode dne 12. února 2023.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne 16. prosince 2020.

za Evropský parlament

předseda

D. M. SASSOLI

za Radu

předseda

M. ROTH


(1)  Úř. věst. C 209, 30.6.2017, s. 28.

(2)  Úř. věst. C 372, 1.11.2017, s. 6.

(3)  Postoj Evropského parlamentu ze dne 27. března 2019 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku) a postoj Rady v prvním čtení ze dne 17. listopadu 2020 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku). Postoj Evropského parlamentu ze dne 14. prosince 2020 (dosud nezveřejněný v Úředním věstníku).

(4)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 ze dne 4. července 2012 o OTC derivátech, ústředních protistranách a registrech obchodních údajů (Úř. věst. L 201, 27.7.2012, s. 1).

(5)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/59/EU ze dne 15. května 2014, kterou se stanoví rámec pro ozdravné postupy a řešení krize úvěrových institucí a investičních podniků a kterou se mění směrnice Rady 82/891/EHS, směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/24/ES, 2002/47/ES, 2004/25/ES, 2005/56/ES, 2007/36/ES, 2011/35/EU, 2012/30/EU a 2013/36/EU a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 a (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 190).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1095/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro cenné papíry a trhy), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/77/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 84).

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1093/2010 ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro bankovnictví), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/78/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 12).

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 596/2014 ze dne 16. dubna 2014 o zneužívání trhu (nařízení o zneužívání trhu) a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2003/6/ES a směrnic Komise č. 2003/124/ES, 2003/125/ES a 2004/72/ES (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 1).

(9)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 98/26/ES ze dne 19. května 1998 o neodvolatelnosti zúčtování v platebních systémech a v systémech vypořádání obchodů s cennými papíry (Úř. věst. L 166, 11.6.1998, s. 45).

(10)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/36/EU ze dne 26. června 2013 o přístupu k činnosti úvěrových institucí a o obezřetnostním dohledu nad úvěrovými institucemi a investičními podniky, o změně směrnice 2002/87/ES a zrušení směrnic 2006/48/ES a 2006/49/ES (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 338).

(11)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 600/2014 ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 84).

(12)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365 ze dne 25. listopadu 2015 o transparentnosti obchodů zajišťujících financování a opětovného použití a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 1).

(13)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES ze dne 6. června 2002 o dohodách o finančním zajištění (Úř. věst. L 168, 27.6.2002, s. 43).

(14)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1132 ze dne 14. června 2017 o některých aspektech práva obchodních společností (Úř. věst. L 169, 30.6.2017, s. 46).

(15)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/25/ES ze dne 21. dubna 2004 o nabídkách převzetí (Úř. věst. L 142, 30.4.2004, s. 12).

(16)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2007/36/ES ze dne 11. července 2007 o výkonu některých práv akcionářů ve společnostech s kótovanými akciemi (Úř. věst. L 184, 14.7.2007, s. 17).

(17)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 806/2014 ze dne 15. července 2014, kterým se stanoví jednotná pravidla a jednotný postup pro řešení krize úvěrových institucí a některých investičních podniků v rámci jednotného mechanismu pro řešení problémů a Jednotného fondu pro řešení krizí a mění nařízení (EU) č. 1093/2010 (Úř. věst. L 225, 30.7.2014, s. 1).

(18)  Nařízení Evropského parlamentu a rady (EU) č. 575/2013 ze dne 26. června 2013 o obezřetnostních požadavcích na úvěrové instituce a investiční podniky a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 176, 27.6.2013, s. 1).

(19)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2365 ze dne 25. listopadu 2015 o transparentnosti obchodů zajišťujících financování a opětovného použití a o změně nařízení (EU) č. 648/2012 (Úř. věst. L 337, 23.12.2015, s. 1).

(20)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2002/47/ES ze dne 6. června 2002 o dohodách o finančním zajištění (Úř. věst. L 168, 27.6.2002, s. 43).

(21)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2162 ze dne 27. listopadu 2019 o vydávání krytých dluhopisů a veřejném dohledu nad krytými dluhopisy a o změně směrnic 2009/65/ES a 2014/59/EU (Úř. věst. L 328, 18.12.2019, s. 29).

(22)  Nařízení Rady (EU) č. 1024/2013 ze dne 15. října 2013, kterým se Evropské centrální bance svěřují zvláštní úkoly týkající se politik, které se vztahují k obezřetnostnímu dohledu nad úvěrovými institucemi (Úř. věst. L 287, 29.10.2013, s. 63).

(23)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1094/2010, ze dne 24. listopadu 2010 o zřízení Evropského orgánu dohledu (Evropského orgánu pro pojišťovnictví a zaměstnanecké penzijní pojištění), o změně rozhodnutí č. 716/2009/ES a o zrušení rozhodnutí Komise 2009/79/ES (Úř. věst. L 331, 15.12.2010, s. 48).

(24)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129 ze dne 14. června 2017 o prospektu, který má být uveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu, a o zrušení směrnice 2003/71/ES (Úř. věst. L 168, 30.6.2017, s. 12).

(25)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2001/34/ES ze dne 28. května 2001 o přijetí cenných papírů ke kotování na burze cenných papírů a o informacích, které k nim mají být zveřejněny (Úř. věst. L 184, 6.7.2001, s. 1).

(26)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/109/ES ze dne 15. prosince 2004 o harmonizaci požadavků na průhlednost týkajících se informací o emitentech, jejichž cenné papíry jsou přijaty k obchodování na regulovaném trhu, a o změně směrnice 2001/34/ES (Úř. věst. L 390, 31.12.2004, s. 38).


PŘÍLOHA

ODDÍL A

Požadavky na ozdravné plány

Ozdravný plán obsahuje tyto položky:

1)

souhrn hlavních částí plánu a souhrn celkové schopnosti ozdravení;

2)

souhrn podstatných změn v ústřední protistraně od posledního předložení ozdravného plánu;

3)

plán komunikace a zveřejňování, který stanoví, jak hodlá ústřední protistrana informovat svůj příslušný orgán o průběhu ozdravných postupů a zvládnout jakékoli potenciálně negativní reakce trhu a současně jednat co nejtransparentnějším způsobem;

4)

rozsáhlou škálu opatření týkajících se kapitálu, alokace ztrát, alokace pozic a likvidity nutných k zachování nebo obnovení životaschopnosti a finančního zdraví ústřední protistrany, včetně obnovení rovnováhy v záznamu spárovaných pokynů a obnovení kapitálu, a k doplnění předem financovaných zdrojů a zachování přístupu k dostatečným zdrojům likvidity, které jsou nezbytné k tomu, aby si ústřední protistrana uchovala životaschopnost jako fungující podnik a aby nadále poskytovala kritické služby v souladu s akty v přenesené pravomoci, které byly přijaty na základě čl. 16 odst. 3 a čl. 44 odst. 2 nařízení (EU) č. 648/2012. Opatření pro alokaci ztrát mohou zahrnovat výzvy k doplnění likvidity pro ozdravení a snížení hodnoty zisků splatných ústřední protistranou členům clearingového systému, kteří neselhali, je-li tak stanoveno v provozních předpisech ústřední protistrany, a nesmí použít počáteční marže složené členy clearingového systému, kteří neselhali, za účelem alokace ztrát podle čl. 45 odst. 4 nařízení (EU) č. 648/2012;

5)

posouzení variant ozdravných postupů s ohledem na:

i)

dopad jejich provádění na platební schopnost, likviditu, pozice financování, ziskovost a činnost ústřední protistrany;

ii)

vnější dopad a systémové důsledky jejich provádění pro zásadní funkce, akcionáře, členy clearingového systému, věřitele a další zúčastněné strany ústřední protistrany a případně zbytek skupiny, a jsou-li k dispozici příslušné informace, i klienty a nepřímé klienty ústřední protistrany;

iii)

jejich proveditelnost v návaznosti na podrobnou analýzu rizik, překážek a jejich řešení; a

iv)

dopad jejich provádění na provozní kontinuitu, zejména z hlediska lidských zdrojů a IT, a přístup k dalším finančním infrastrukturám;

6)

vhodné podmínky a postupy pro zajištění včasného provedení ozdravných opatření včetně odhadu časového rámce pro provedení každého podstatného aspektu plánu;

7)

podrobný popis jakékoli významné překážky, která by bránila účinnému a včasnému provedení plánu, včetně zohlednění dopadu na členy clearingového systému a klienty, mimo jiné i v případech, kdy je pravděpodobné, že členové clearingového systému přijmou opatření podle svých ozdravných plánů podle článků 5 a 7 směrnice 2014/59/EU, a případně na zbytek skupiny;

8)

posouzení vhodnosti variant ozdravných postupů pro řešení každého relevantního scénáře ozdravného plánu, a to na základě toho, jak tyto varianty:

i)

zajišťují transparentnost a umožňují subjektům, které by mohly být vystaveny ztrátám a nedostatku likvidity, tyto potenciální ztráty a nedostatek měřit, řídit a kontrolovat;

ii)

poskytují pobídky akcionářům, členům clearingového systému a jejich klientům a finančnímu systému a

iii)

minimalizují negativní dopad na členy clearingového systému a jejich klienty a na finanční systém;

9)

určení zásadních funkcí;

10)

podrobný popis postupů určení hodnoty a prodejnosti hlavních linií podnikání, operací a aktiv ústřední protistrany;

11)

podrobný popis toho, jak je plánování ozdravných postupů začleněno do struktury správy a řízení ústřední protistrany, jak tvoří součást provozních předpisů ústřední protistrany odsouhlasených členy clearingového systému, jakož i zásad a postupů, jimiž se řídí schválení ozdravného plánu, a stanovení osob, které jsou v rámci organizace odpovědné za vypracování a provádění plánu;

12)

mechanismy a opatření podněcující členy clearingového systému, kteří neselhali, k soutěži v podávání nabídek při dražbách pozic členů, kteří selhali;

13)

mechanismy a opatření k zajištění toho, aby ústřední protistrana měla přiměřený přístup k pohotovostním zdrojům financování, s cílem umožnit jí nadále vykonávat své operace a plnit své závazky v okamžiku jejich splatnosti;

14)

posouzení dostupného kolaterálu a posouzení možnosti převodu zdrojů nebo likvidity mezi různými liniemi podnikání;

15)

mechanismy a opatření:

i)

ke snížení rizika;

ii)

k restrukturalizaci smluv, práv, aktiv a závazků;

iii)

k restrukturalizaci linií podnikání;

iv)

nezbytné pro zachování nepřetržitého přístupu k infrastrukturám finančního trhu a obchodním systémům;

v)

nezbytné k udržení nepřetržitého fungování provozních postupů ústřední protistrany, včetně infrastruktury a IT služeb;

vi)

k částečnému nebo plnému ukončování smluv;

vii)

v příslušných případech ke snížení hodnoty zisků splatných ústřední protistranou členovi clearingového systému, který neselhal, v závislosti na druhu nástrojů, jejichž clearing ústřední protistrana provádí; a

viii)

týkající se povinnosti členů clearingového systému, kteří neselhali, poskytnout ústřední protistraně peněžitý příspěvek přinejmenším až do výše příspěvku každého člena clearingového systému do fondu pro riziko selhání. Tato povinnost poskytnout příspěvek na základě výzvy k doplnění likvidity pro ozdravení je rovněž zahrnuta a uvedena v předpisech a jiných smluvních ujednáních ústřední protistrany;

16)

přípravná opatření k usnadnění prodeje aktiv nebo linií podnikání ve lhůtě odpovídající obnově finančního zdraví, včetně posouzení možného účinku prodeje na činnost ústřední protistrany;

17)

předpokládají-li se jiná opatření v oblasti řízení nebo strategie k obnovení finančního zdraví, popis těchto opatření nebo strategií a jejich předpokládaný finanční dopad;

18)

přípravná opatření, která ústřední protistrana přijala či plánuje přijmout ve snaze usnadnit provádění ozdravného plánu, včetně těch, která jsou nezbytná za účelem včasné rekapitalizaci ústřední protistrany, obnovení rovnováhy v záznamu spárovaných pokynů a doplnění předem financovaných zdrojů, jakož i vykonatelnosti ozdravného plánu přes hranice;

19)

rámec kvantitativních a kvalitativních ukazatelů, který stanoví, v jakém okamžiku lze přijmout příslušná opatření v plánu uvedená;

20)

v příslušných případech analýzu toho, jak a kdy může ústřední protistrana za podmínek, jež plán řeší, požádat o využití facilit centrální banky, a určovat aktiva, u nichž se očekává, že by mohla posloužit jako zajištění podle podmínek facility centrální banky;

21)

s ohledem na čl. 49 odst. 1 nařízení (EU) č. 648/2012 škálu scénářů, které by měly vážný dopad na finanční zdraví nebo provozní životaschopnost ústřední protistrany a byly by relevantní pro specifické podmínky ústřední protistrany, jako jsou například její portfolio produktů, model podnikání a rámec řízení likvidity a rizik, včetně scénářů zahrnujících celosystémové události nebo události specifické pro daný právní subjekt a jakoukoli skupinu, do níž patří, a konkrétní zátěže jednotlivých členů clearingového systému ústřední protistrany nebo případně propojené infrastruktury finančního trhu; a

22)

s ohledem na článek 34 a čl. 49 odst. 1 nařízení (EU) č. 648/2012 spektrum scénářů, které by měly vážný dopad na finanční zdraví nebo provozní životaschopnost ústřední protistrany a které vyplývají jak ze zátěžové situace nebo selhání jednoho nebo více jejích členů, včetně scénářů nad rámec zátěže nebo selhání nejméně dvou členů clearingového systému, vůči nimž má ústřední protistrana největší expozice, za mimořádných, ale možných tržních podmínek, tak i z jiných důvodů, včetně ztrát z investiční činnosti ústřední protistrany nebo z provozních problémů, včetně závažných vnějších ohrožení operací ústřední protistrany v důsledku vnějšího narušení, šoku nebo incidentu souvisejícího s kybernetickou bezpečností.

ODDÍL B

Informace, jejichž poskytnutí mohou orgány příslušné k řešení krize od ústředních protistran požadovat za účelem vypracování a aktualizace plánů řešení krize

Za účelem vypracování a aktualizace plánů řešení krize mohou orgány příslušné k řešení krize od ústředních protistran požadovat přinejmenším tyto informace:

1)

podrobný popis organizační struktury ústřední protistrany včetně seznamu všech právnických osob;

2)

označení přímého držitele a procentní podíl práv spojených s hlasovacím právem a bez hlasovacího práva každé právnické osoby;

3)

umístění, jurisdikce založení, licence a vrcholné vedení každé právnické osoby;

4)

zmapování zásadních funkcí a hlavních linií podnikání ústřední protistrany, včetně rozvahových údajů v souvislosti s těmito funkcemi a liniemi podnikání, formou odkazu na jednotlivé právnické osoby;

5)

podrobný popis složek činností ústřední protistrany a všech jejích právních subjektů, v rozdělení minimálně podle druhu služeb a odpovídajících částek objemů, u nichž byl proveden clearing, otevřených úrokových pozic, počáteční marže, toků variační marže, fondů pro riziko selhání a případných souvisejících nároků na základě posouzení nebo jiných ozdravných opatření týkajících se těchto linií podnikání;

6)

údaje o kapitálových a dluhových nástrojích vydaných ústřední protistranou a jejími právními subjekty;

7)

identifikaci, od koho ústřední protistrana obdržela zajištění a v jaké formě (převod vlastnického práva nebo právo ze zajištění) a komu zastavila zajištění a v jaké formě a osoby, která zajištění drží, a v obou případech jurisdikce, v níž se zajištění nachází;

8)

popis podrozvahových expozic ústřední protistrany a jejích právních subjektů, včetně zmapování ve vazbě na její zásadní operace a hlavní linie podnikání;

9)

podstatná zajištění (hedges) ústřední protistrany včetně zmapování ve vazbě na právnické osoby;

10)

identifikaci relativních expozic a významnosti členů clearingového systému ústřední protistrany, a rovněž analýzu dopadu krizové situace hlavních členů clearingového systému na ústřední protistranu;

11)

všechny systémy, v nichž ústřední protistrana realizuje z pohledu četnosti či hodnoty podstatný objem obchodů včetně zmapování vazeb na její právnické osoby, zásadní operace a hlavní linie podnikání;

12)

veškeré platební a zúčtovací systémy nebo systémy vypořádání, jichž je ústřední protistrana přímým či nepřímým členem, včetně zmapování vazeb na její právnické osoby, zásadní operace a hlavní linie podnikání;

13)

podrobný výčet a popis klíčových řídících informačních systémů, včetně systémů pro řízení rizik a účetní, finanční a regulatorní výkaznictví, které ústřední protistrana využívá, včetně zmapování vazeb na její právnické osoby, zásadní operace a hlavní linie podnikání;

14)

označení vlastníků systémů uvedených v bodě 13, s nimi souvisejících dohod o úrovni služeb a veškerého softwaru a systémů nebo licencí, včetně zmapování ve vazbě na její právní subjekty, zásadní operace a hlavní linie podnikání;

15)

označení a popis právnických osob a propojení mezi nimi a vzájemné závislosti jednotlivých právnických osob, například:

i)

společní či sdílení zaměstnanci, zařízení a systémy;

ii)

ujednání týkající se kapitálu, financování či likvidity;

iii)

stávající či podmíněné úvěrové expozice;

iv)

dohody o vzájemných zárukách, ujednání o vzájemném zajištění, ustanovení o křížovém selhání a dohody o vzájemném započtení mezi spřízněnými subjekty;

v)

převody rizik a obchodní ujednání „back-to-back“;

vi)

dohody o úrovni služeb;

16)

příslušný orgán a orgán příslušný k řešení krize jednotlivých právnických osob, pokud se liší od orgánů určených podle článku 22 nařízení (EU) č. 648/2012 a podle článku 3 tohoto nařízení;

17)

člen rady odpovědný za poskytnutí informací nutných pro vypracování plánu řešení krize ústřední protistrany, a pokud se jedná o jiné osoby, osoby odpovědné za jednotlivé právnické osoby, zásadní operace a hlavní linie podnikání;

18)

popis opatření, která ústřední protistrana zavedla s cílem zajistit, aby v případě řešení krize měl orgán příslušný k řešení krize k dispozici veškeré potřebné informace, v rozsahu jím stanoveném, k používání nástrojů a k výkonu pravomocí k řešení krize;

19)

veškeré smlouvy, které ústřední protistrana a její právní subjekty uzavřely se třetími stranami, jejichž ukončení může být vyvoláno rozhodnutím orgánů použít nástroj k řešení krize, a zda mohou mít důsledky ukončení dopad na použití nástroje k řešení krize;

20)

popis možných zdrojů likvidity, které pomohou při řešení krize;

21)

informace o zatížení aktiv, likvidních aktivech, podrozvahových činnostech, strategiích zajištění (hedging) a účetních postupech.

ODDÍL C

Skutečnosti, které má orgán příslušný k řešení krize zohlednit při posuzování způsobilosti ústřední protistrany k řešení krize

Při posuzování způsobilosti ústřední protistrany k řešení krize orgán příslušný k řešení krize zohlední tyto skutečnosti:

1)

do jaké míry je ústřední protistrana schopna zmapovat hlavní linie podnikání a zásadní operace právnických osob;

2)

do jaké míry jsou právní a podnikové struktury sladěny s hlavními liniemi podnikání a zásadními operacemi;

3)

do jaké míry právní struktura ústřední protistrany brání použití nástrojů k řešení krize v důsledku počtu právnických osob, složitosti struktury skupiny či obtíží z hlediska uspořádání linií podnikání ve vazbě na jednotlivé subjekty skupiny;

4)

do jaké míry jsou zavedeny mechanismy zajišťující zásadní personální zdroje, infrastrukturu, financování, likviditu a kapitál na podporu a udržení hlavních linií podnikání a zásadních operací;

5)

existenci a spolehlivost dohod o úrovni služeb;

6)

do jaké míry jsou dohody o poskytování služeb, které ústřední protistrana má, plně vymahatelné v případě řešení krize ústřední protistrany;

7)

do jaké míry je struktura správy a řízení ústřední protistrany vhodná k řízení a zajištění souladu s vnitřními opatřeními ústřední protistrany s ohledem na její dohody o úrovni služeb;

8)

do jaké míry má ústřední protistrana zaveden postup pro přenesení služeb v rámci dohod o úrovni služeb na třetí strany v případě oddělení zásadních funkcí či hlavních linií podnikání;

9)

do jaké míry existují pohotovostní plány a opatření pro zajištění kontinuity přístupu k platebním systémům a systémům vypořádání;

10)

adekvátnost řídicích informačních systémů pro zajištění toho, aby orgány příslušné k řešení krize mohly dostávat přesné a úplné informace o hlavních liniích podnikání a zásadních operacích s cílem usnadnit rychlé rozhodování;

11)

schopnost řídicích informačních systémů vždy poskytovat informace nezbytné pro účinné řešení krize ústřední protistrany, a to i za rychle se měnících podmínek;

12)

do jaké míry ústřední protistrana otestovala své řídicí informační systémy v zátěžových podmínkách definovaných orgánem příslušným k řešení krize;

13)

do jaké míry může ústřední protistrana zajistit kontinuitu svých řídicích informačních systémů pro dotčenou ústřední protistranu i pro novou ústřední protistranu v případě, že zásadní operace a hlavní linie podnikání budou odděleny od ostatních operací a linií podnikání;

14)

do jaké míry jsou jakékoli vnitroskupinové záruky poskytovány za tržních podmínek a do jaké míry jsou systémy řízení rizik související s těmito zárukami spolehlivé, pokud ústřední protistrana tyto záruky využívá nebo je jim vystavena;

15)

do jaké míry probíhají jakékoli vnitroskupinové transakce za tržních podmínek a do jaké míry jsou systémy řízení rizik týkající se těchto transakcí spolehlivé, pokud se ústřední protistrana na těchto transakcích podílí;

16)

do jaké míry zvyšuje využívání případných vnitroskupinových záruk či transakcí míru šíření krize v rámci skupiny;

17)

do jaké míry by řešení krize ústřední protistrany mohlo případně mít negativní dopad na jiné části skupiny, zejména pokud taková skupina zahrnuje jiné infrastruktury finančního trhu;

18)

zda orgány třetích zemí mají nástroje k řešení krize, které jsou zapotřebí k tomu, aby podpořily opatření k řešení krize přijatá unijními orgány příslušnými k řešení krize, a prostor pro koordinaci opatření mezi orgány Unie a třetích zemí;

19)

snadnost použití nástrojů k řešení krize pro dosažení účelu řešení krize s ohledem na dostupnost nástrojů a strukturu ústřední protistrany;

20)

případné zvláštní požadavky potřebné pro vydání nových nástrojů účasti podle čl. 33 odst. 1;

21)

ujednání a prostředky, které by mohly řešení krize bránit v případech, kdy ústřední protistrana má členy clearingového systému usazené v různých jurisdikcích nebo dohody o zajištění z různých jurisdikcí;

22)

důvěryhodnost použití nástrojů k řešení krize pro dosažení účelu řešení krize s ohledem na možný dopad na členy clearingového systému a případně jejich klienty, jiné protistrany a zaměstnance a možná opatření, která mohou učinit orgány třetích zemí;

23)

do jaké míry může být adekvátně vyhodnocen dopad řešení krize ústřední protistrany na finanční systém a na důvěru na finančním trhu;

24)

do jaké míry by řešení krize ústřední protistrany mohlo mít významný přímý nebo nepřímý nepříznivý důsledek pro finanční systém, důvěru na trhu nebo ekonomiku;

25)

do jaké míry by rozšíření krize na jiné ústřední protistrany nebo finanční trhy mohlo být potlačeno použitím nástrojů k řešení krize a výkonem pravomocí k řešení krize; a

26)

do jaké míry by řešení krize ústřední protistrany mohlo mít významný vliv na fungování platebních systémů a systémů vypořádání.


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2020
Zavřít
MENU