(EU) 2021/1269Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/1269 ze dne 21. dubna 2021, kterou se mění směrnice v přenesené pravomoci (EU) 2017/593, pokud jde o začlenění faktorů udržitelnosti do povinností při řízení produktů (Text s významem pro EHP)

Publikováno: Úř. věst. L 277, 2.8.2021, s. 137-140 Druh předpisu: Směrnice v přenesené pravomoci
Přijato: 21. dubna 2021 Autor předpisu: Evropská komise
Platnost od: 22. srpna 2021 Nabývá účinnosti: 22. srpna 2021
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:
Původní znění předpisu

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



2.8.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 277/137


SMĚRNICE KOMISE V PŘENESENÉ PRAVOMOCI (EU) 2021/1269

ze dne 21. dubna 2021,

kterou se mění směrnice v přenesené pravomoci (EU) 2017/593, pokud jde o začlenění faktorů udržitelnosti do povinností při řízení produktů

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÁ KOMISE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU ze dne 15. května 2014 o trzích finančních nástrojů a o změně směrnic 2002/92/ES a 2011/61/EU (1), a zejména na čl. 16 odst. 12 a čl. 24 odst. 13 uvedené směrnice,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

Přechod na nízkouhlíkové, udržitelnější a oběhové hospodářství účinněji využívající zdroje v souladu s cíli udržitelného rozvoje má zásadní význam pro zajištění dlouhodobé konkurenceschopnosti hospodářství Unie. V roce 2016 uzavřela Unie Pařížskou dohodu (2). Ustanovení čl. 2 odst. 1 písm. c) Pařížské dohody stanoví cíl, jímž je lepší reakce na změnu klimatu, mimo jiné sladěním finančních toků s nízkoemisním rozvojem odolným vůči změně klimatu.

(2)

Komise si tuto výzvu vzala za svou a v prosinci 2019 představila Zelenou dohodu pro Evropu (3). Zelená dohoda představuje novou strategii růstu, jejímž cílem je transformovat Unii na spravedlivou a prosperující společnost s moderní a konkurenceschopnou ekonomikou efektivně využívající zdroje, která v roce 2050 nebude produkovat žádné emise skleníkových plynů a hospodářský růst v ní bude oddělen od využívání zdrojů. Tento cíl vyžaduje jasné signály pro investory – pokud jde o jejich investice – aby se předešlo uvíznutí aktiv a zvýšilo udržitelné financování.

(3)

V březnu 2018 Komise zveřejnila svůj akční plán „Financování udržitelného růstu“ (4) na vytvoření ambiciózní a komplexní strategie pro udržitelné financování. Jedním z cílů stanovených v tomto akčním plánu je přesměrování kapitálových toků směrem k udržitelným investicím za účelem dosažení udržitelného a inkluzivního růstu.

(4)

Řádné provádění akčního plánu podporuje poptávku investorů po udržitelných investicích. Je proto nezbytné vyjasnit, že faktory udržitelnosti a cíle týkající se udržitelnosti by měly být zohledněny v rámci požadavků na řízení produktů stanovených ve směrnici Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/593 (5).

(5)

Investiční podniky, které vytvářejí a distribuují finanční nástroje, by měly zohlednit faktory udržitelnosti v procesu schvalování každého finančního nástroje a v dalších systémech řízení produktů a dohledu nad nimi u každého finančního nástroje, který má být distribuován klientům, kteří požadují finanční nástroje s profilem zohledňujícím udržitelnost.

(6)

Vzhledem k tomu, že by cílový trh měl být definován dostatečně podrobně, obecný výrok, že finanční nástroj má profil zohledňující udržitelnost, by neměl být dostačující. Investiční podniky vytvářející a distribuující finanční nástroje by měly spíše specifikovat, které skupině klientů s cíli souvisejícími s udržitelností má být finanční nástroj distribuován.

(7)

Aby se zajistilo, že finanční nástroje s faktory udržitelnosti zůstanou snadno dostupné i pro klienty, kteří nemají preference týkající se udržitelnosti, neměly by mít investiční podniky povinnost určovat skupiny klientů, s jejichž potřebami, charakteristikami a cíli nejsou finanční nástroje s faktory udržitelnosti slučitelné.

(8)

Faktory udržitelnosti finančního nástroje by měly být prezentovány transparentním způsobem, aby distributor příslušné informace mohl poskytovat svým klientům nebo potenciálním klientům.

(9)

Směrnice v přenesené pravomoci (EU) 2017/593 by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Změny směrnice v přenesené pravomoci (EU) 2017/593

Směrnice v přenesené pravomoci (EU) 2017/593 se mění takto:

1)

V článku 1 se doplňuje nový odstavec 5, který zní:

„5.   „Faktory udržitelnosti“ se rozumí faktory udržitelnosti definované v čl. 2 bodu 24 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 (*1).

(*1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 ze dne 27. listopadu 2019 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb (Úř. věst. L 317, 9.12.2019, s. 1).“;"

2)

Článek 9 se mění takto:

a)

V odstavci 9 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„9.   Členské státy vyžadují, aby investiční podniky dostatečně podrobně určily potenciální cílový trh pro každý finanční nástroj a upřesnily typ nebo typy zákazníků, s jejichž potřebami, charakteristikami a cíli, včetně cílů týkajících se udržitelnosti, je daný finanční nástroj slučitelný. V rámci tohoto procesu podnik určí všechny skupiny zákazníků, s jejichž potřebami, charakteristikami a cíli daný finanční nástroj slučitelný není, s výjimkou případů, kdy finanční nástroje zohledňují faktory udržitelnosti. Pokud na vytváření finančního nástroje spolupracuje více investičních podniků, postačí určit pouze jeden cílový trh.“;

b)

Odstavec 11 se nahrazuje tímto:

„11.   Členské státy vyžadují, aby investiční podniky stanovily, zda finanční nástroj splňuje určené potřeby, charakteristiky a cíle cílového trhu, a to včetně prověření následujících prvků:

a)

zda poměr rizika a výnosů u tohoto finanční nástroje odpovídá cílovému trhu;

b)

zda případné faktory udržitelnosti tohoto finančního nástroje odpovídají cílovému trhu a

c)

zda je návrh finančního nástroje založen na vlastnostech, které jsou ku prospěchu zákazníka, a nikoli na obchodním modelu, který počítá se ziskem ze špatných výsledků zákazníka.“;

c)

V odstavci 13 se doplňuje druhý pododstavec, který zní:

„Faktory udržitelnosti finančního nástroje se prezentují transparentním způsobem a poskytují distributorům příslušné informace, aby mohli řádně zohlednit veškeré cíle zákazníka nebo potenciálního zákazníka týkající se udržitelnosti.“;

d)

Odstavec14 se nahrazuje tímto:

„14.   Členské státy vyžadují, aby investiční podniky pravidelně revidovaly finanční nástroje, které vytvářejí, a braly přitom v úvahu všechny události, jež by mohly podstatně ovlivnit potenciální riziko pro určený cílový trh. Investiční podniky zvažují, zda finanční nástroj stále vyhovuje potřebám, charakteristikám a cílům, včetně cílů týkajících se udržitelnosti, cílového trhu, a zda je distribuován na cílový trh, nebo se dostává k zákazníkům, s jejichž potřebami, charakteristikami a cíli daný finanční nástroj není slučitelný.“;

3)

Článek 10 se mění takto:

a)

V odstavci 2 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„2.   Členské státy vyžadují, aby investiční podniky měly adekvátní systémy řízení produktů, aby bylo zajištěno, že produkty a služby, které hodlají nabízet nebo doporučovat, jsou slučitelné s potřebami, charakteristikami a cíli, včetně cílů týkajících se udržitelnosti, určeného cílového trhu a že zamýšlená distribuční strategie odpovídá určenému cílovému trhu. Investiční podniky řádně určí a posoudí okolnosti a potřeby zákazníků, na něž se hodlají zaměřit, aby bylo zajištěno, že v důsledku komerčních či finančních tlaků nebudou ohroženy zájmy zákazníků. V rámci tohoto procesu investiční podniky určí všechny skupiny zákazníků, s jejichž potřebami, charakteristikami a cíli daný finanční nástroj slučitelný není, s výjimkou případů, kdy finanční nástroje zohledňují faktory týkající se udržitelnosti.“;

b)

Odstavec 5 se nahrazuje tímto:

„5.   Členské státy vyžadují, aby investiční podniky pravidelně revidovaly investiční produkty, které nabízejí nebo doporučují, a služby, které poskytují, a braly přitom v úvahu všechny události, jež by mohly podstatně ovlivnit potenciální riziko pro určený cílový trh. Podniky posuzují alespoň to, zda produkt či služba stále odpovídá potřebám, charakteristikám a cílům, včetně cílů týkajících se udržitelnosti, určeného cílového trhu a zda je zamýšlená distribuční strategie stále vhodná. Jestliže se podniky dozví, že cílový trh pro konkrétní produkt nebo službu určily chybně nebo že produkt či služba již neodpovídá okolnostem určeného cílového trhu, například v případě, kdy se produkt stal nelikvidním nebo velmi nestabilním v důsledku změn trhu, přehodnotí cílový trh a/nebo aktualizují systémy řízení produktů.“.

Článek 2

Provedení

1.   Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí nejpozději do 21. srpna 2022. Neprodleně sdělí Komisi jejich znění.

Tato ustanovení použijí od 22. listopadu 2022.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.   Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 3

Vstup v platnost

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 4

Určení

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne 21. dubna 2021.

Za Komisi

předsedkyně

Ursula VON DER LEYEN


(1)  Úř. věst. L 173, 12.6.2014, s. 349.

(2)  Rozhodnutí Rady (EU) 2016/1841 ze dne 5. října 2016 o uzavření Pařížské dohody přijaté v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu jménem Evropské unie (Úř. věst. L 282, 19.10.2016, s. 1).

(3)  COM(2019) 640 final.

(4)  COM(2018) 97 final.

(5)  Směrnice Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/593 ze dne 7. dubna 2016, kterou se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/65/EU, pokud jde o ochranu finančních nástrojů a peněžních prostředků patřících zákazníkům, povinnosti při řízení produktů a pravidla vztahující se na poskytování nebo přijímání poplatků, provizí nebo jiných peněžních či nepeněžních výhod (Úř. věst. L 87, 31.3.2017, s. 500).


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2022
Zavřít
MENU