(EU) 2021/514Směrnice Rady (EU) 2021/514 ze dne 22. března 2021, kterou se mění směrnice 2011/16/EU o správní spolupráci v oblasti daní

Publikováno: Úř. věst. L 104, 25.3.2021, s. 1-26 Druh předpisu: Směrnice
Přijato: 22. března 2021 Autor předpisu: Rada Evropské unie
Platnost od: 14. dubna 2021 Nabývá účinnosti: 14. dubna 2021
Platnost předpisu: Ano Pozbývá platnosti:

Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.



25.3.2021   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 104/1


SMĚRNICE RADY (EU) 2021/514

ze dne 22. března 2021,

kterou se mění směrnice 2011/16/EU o správní spolupráci v oblasti daní

RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 113 a 115 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského parlamentu (1),

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru (2),

v souladu se zvláštním legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)

S cílem vyhovět novým iniciativám Unie v oblasti daňové transparentnosti byla směrnice Rady 2011/16/EU (3) v posledních letech předmětem řady změn. Tyto změny zaváděly zejména oznamovací povinnosti a následné sdělování jiným členským státům, pokud jde o informace týkající se finančních účtů, předběžných daňových rozhodnutí s přeshraničním prvkem a předběžných posouzení převodních cen, zpráv podle jednotlivých zemí a přeshraničních uspořádání podléhajících oznamování. Tyto změny proto rozšířily rozsah automatické výměny informací. Daňové orgány členských států mají nyní k dispozici širší soubor nástrojů spolupráce pro odhalování a řešení forem daňových podvodů, daňových úniků a vyhýbání se daňovým povinnostem.

(2)

V posledních letech Komise monitorovala uplatňování a v roce 2019 dokončila hodnocení směrnice 2011/16/EU. Přestože bylo v oblasti automatické výměny informací dosaženo významného zlepšení, stále je třeba zlepšit ustanovení, která se týkají všech forem výměny informací a správní spolupráce.

(3)

Podle článku 5 směrnice 2011/16/EU sdělí dožádaný orgán dožadujícímu orgánu veškeré informace, které má k dispozici nebo které získá ve správních šetřeních, u nichž lze předpokládat význam pro správu a vymáhání vnitrostátních právních předpisů, jež se týkají daní spadajících do oblasti působnosti uvedené směrnice. Aby byla zajištěna účinnost výměny informací a zamezilo se neodůvodněnému zamítnutí žádostí a aby byla zajištěna právní jistota jak pro orgány daňové správy, tak pro daňové poplatníky, měl by být jasně stanoven a kodifikován mezinárodně dohodnutý standard pojmu „předpokládaný význam“.

(4)

V některých případech je třeba řešit žádosti o informace, které se týkají skupin daňových poplatníků, které nelze jednotlivě identifikovat, a předpokládaný význam požadovaných informací lze popsat pouze na základě společného souboru charakteristik. Vzhledem k tomu by orgány daňové správy měly nadále používat skupinové žádosti o informace podle jasného právního rámce.

(5)

Je důležité, aby si členské státy vyměňovaly informace týkající se příjmů pocházejících z duševního vlastnictví, protože tato oblast hospodářství je vzhledem k vysoce mobilním podkladovým aktivům náchylná ke konstrukcím sloužícím k přesouvání zisku. Proto by s cílem posílit boj proti daňovým podvodům, daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem měly být do kategorií příjmů podléhajících povinné automatické výměně informací zahrnuty licenční poplatky ve smyslu čl. 2 písm. b) směrnice Rady 2003/49/ES (4). Členské státy by měly vynaložit veškeré možné a přiměřené úsilí, aby do sdělování kategorií příjmů a kapitálu, na něž se vztahuje povinná automatická výměna informací, zahrnuly daňové identifikační číslo (DIČ) rezidenta vydané členským státem rezidenta.

(6)

Digitalizace ekonomiky v posledních letech rychle roste. To vede k rostoucímu počtu složitých situací spojených s daňovými podvody, daňovými úniky a vyhýbání se daňovým povinnostem. Přeshraniční rozměr služeb nabízených prostřednictvím provozovatelů platforem vytvořil složité prostředí, ve kterém může být náročné vymáhat daňová pravidla a zajistit dodržování daňových předpisů. Dodržování daňových předpisů není dostatečné a hodnota nevykázaných příjmů je významná. Orgány daňové správy členských států nemají dostatečné informace, aby mohly správně vyměřit a kontrolovat hrubý příjem dosažený v jejich zemi z obchodních činností prováděných prostřednictvím digitálních platforem. To je obzvláště problematické v případech, kdy příjmy nebo základ daně protékají prostřednictvím digitálních platforem zřízených v jiné jurisdikci.

(7)

Orgány daňové správy od provozovatelů platforem často požadují informace. To provozovatelům platforem způsobuje významné administrativní náklady a náklady na dodržování předpisů. Některé členské státy zároveň uložily jednostrannou oznamovací povinnost, což pro provozovatele platforem vytváří další administrativní zátěž, neboť ti musí splňovat mnoho vnitrostátních standardů týkajících se oznamování. Proto je nezbytné zavést standardizované požadavky na oznamování, které by platily v rámci vnitřního trhu.

(8)

Vzhledem k tomu, že většina příjmů nebo základů daně prodejců na digitálních platformách protéká přes hranice, by oznamování informací týkajících se příslušné činnosti přineslo další pozitivní výsledky, pokud by tyto informace byly sděleny také členským státům, které by byly oprávněny dosažené příjmy zdanit. Zejména automatická výměna informací mezi daňovými orgány je nezbytná, aby se těmto daňovým orgánům dostaly potřebné informace s cílem umožnit jim správně vyměřit splatnou daň z příjmů a daň z přidané hodnoty (DPH).

(9)

Aby bylo zajištěno řádné fungování vnitřního trhu, měla by být pravidla oznamování efektivní a jednoduchá. Vzhledem k obtížím při zjišťování uskutečnění zdanitelného plnění, ke kterým dochází při provádění obchodní činnosti usnadněné prostřednictvím digitálních platforem, a také s ohledem na další administrativní zátěž, které by orgány daňové správy v těchto případech musely čelit, je nezbytné uložit provozovatelům platforem oznamovací povinnost. Provozovatelé platforem mají lepší pozici ke shromažďování a ověřování nezbytných informací o všech prodejcích, kteří působí na konkrétní digitální platformě a využívají ji.

(10)

Oznamovací povinnost by se měla vztahovat na přeshraniční i nepřeshraniční činnosti, aby se zajistila efektivita pravidel oznamování, řádné fungování vnitřního trhu, rovné podmínky a zásada nediskriminace. Kromě toho by takové uplatňování pravidel oznamování snížilo administrativní zátěž digitálních platforem.

(11)

Vzhledem k širokému využívání digitálních platforem při provádění obchodních činností fyzickými a právnickými osobami je zásadní zajistit, aby se oznamovací povinnost použila bez ohledu na právní povahu prodejce. Výjimka by však měla být stanovena pro vládní subjekty, na které by se oznamovací povinnost neměla vztahovat.

(12)

Oznamování příjmů dosažených prostřednictvím těchto činností by mělo orgánům daňové správy poskytnout komplexní informace nezbytné k řádnému vyměření splatné daně z příjmu.

(13)

V zájmu zjednodušení a zmírnění nákladů na dodržování předpisů by bylo přiměřené požadovat, aby provozovatelé platforem oznamovali příjmy, kterých prodejci dosáhli použitím digitální platformy, v jediném členském státě.

(14)

Vzhledem k povaze a flexibilitě digitálních platforem by se měla oznamovací povinnost rozšířit i na ty provozovatele platforem, kteří v Unii vykonávají obchodní činnost, ale nejsou v ní rezidenty pro daňové účely, zapsáni v obchodním rejstříku, řízeni, ani nemají stálou provozovnu v členském státě (dále jen „zahraniční provozovatelé platforem“). To by zajistilo rovné podmínky pro všechny digitální platformy a zabránilo nekalé soutěži. Za účelem dosažení tohoto cíle by se od zahraničních provozovatelů digitálních platforem mělo vyžadovat, aby se za účelem působení na vnitřním trhu zaregistrovali a prováděli oznamování v jediném členském státě. Po zrušení registrace zahraničního provozovatele platformy by členské státy měly zajistit, aby daný zahraniční provozovatel platformy byl povinen poskytnout při opětovné registraci v Unii dotčenému členskému státu odpovídající záruky, jako jsou místopřísežná prohlášení nebo složení jistoty.

(15)

Je nicméně vhodné stanovit opatření, která by v případech, kdy existují přiměřené postupy, snížila administrativní zátěž zahraničních provozovatelů platforem a daňových orgánů členských států a zajistila výměnu rovnocenných informací mezi jurisdikcí mimo Unii a členským státem. V těchto případech by bylo vhodné osvobodit provozovatele platforem, kteří splnili oznamovací povinnost v jurisdikci mimo Unii, od povinnosti oznamovat informace v členském státě, pokud se informace, které daný členský stát obdržel, týkají činností spadajících do oblasti působnosti této směrnice a jsou rovnocenné požadovaným informacím podle pravidel oznamování, jež jsou stanovena podle této směrnice. V zájmu podpory správní spolupráce v této oblasti s jurisdikcemi mimo Unii a s ohledem na potřebu flexibility při jednáních o dohodách mezi členskými státy a jurisdikcemi mimo Unii by tato směrnice měla umožnit, aby kvalifikovaný provozovatel platformy z jurisdikce mimo Unii oznamoval rovnocenné informace o oznamovaných prodejcích pouze daňovým orgánům jurisdikce mimo Unii, které by tyto informace obratem posílaly orgánům daňové správy členských států. Je-li to vhodné, měl by tento mechanismus být zaveden, aby se předešlo tomu, že budou rovnocenné informace oznamovány a předávány více než jednou.

(16)

Vzhledem k tomu, že daňové orgány na celém světě čelí výzvám spojeným se stále rostoucí ekonomikou digitálních platforem, vypracovala Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) vzorová pravidla pro podávání zpráv provozovateli platforem, pokud jde o prodejce v rámci sdílené a zakázkové ekonomiky (dále jen „vzorová pravidla“). Vzhledem k převaze přeshraničních činností, které vykonávají digitální platformy i prodejci, kteří na nich působí, lze rozumně očekávat, že jurisdikce mimo Unii budou dostatečně motivovány k tomu, aby následovaly vedoucí příklad Unie a zavedly shromažďování a vzájemnou automatickou výměnu informací o oznamovaných prodejcích podle vzorových pravidel. Přestože vzorová pravidla nemají, pokud jde o prodejce, o nichž musejí být informace oznamovány, a digitální platformy, které musí být informace oznamovat, totožnou oblast působnosti jako tato směrnice, očekává se, že vzorová pravidla stanoví oznamování rovnocenných informací ve vztahu k relevantním činnostem, které spadají jak do oblasti působnosti této směrnice, tak do oblasti působnosti vzorových pravidel, jež mohou být dále rozšířeny tak, aby zahrnovaly další relevantní činnosti.

(17)

V zájmu zajištění jednotných podmínek provádění této směrnice by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (5). Konkrétně by Komise měla prostřednictvím prováděcích aktů určit, zda informace, které mají být vyměňovány na základě dohody mezi příslušnými orgány členského státu a jurisdikcí mimo Unii, jsou rovnocenné informacím stanoveným v této směrnici. Vzhledem k tomu, že uzavření dohod o správní spolupráci v oblasti daní s jurisdikcemi mimo Unii zůstává v pravomoci členských států, mohla by být činnost Komise rovněž zahájena na základě žádosti členského státu. Tento správní postup by měl, aniž by došlo ke změně oblasti působnosti a podmínek této směrnice, poskytnout právní jistotu, pokud jde o vztah mezi povinnostmi vyplývajícími z této směrnice a jakýmikoli případnými dohodami o výměně informací mezi členskými státy a jurisdikcemi mimo Unii. Za tímto účelem je nezbytné, aby bylo možné na žádost členského státu určit rovnocennost rovněž před plánovaným uzavřením takové dohody. Pokud je výměna těchto informací založena na mnohostranném nástroji, mělo by být rozhodnutí o rovnocennosti přijato ve vztahu k celému příslušnému rámci, na který se takový nástroj vztahuje. Mělo by však být i nadále možné přijmout v příslušných případech rozhodnutí o rovnocennosti, pokud jde o dvoustranný nástroj nebo vztahy v oblasti výměny informací s jednotlivými jurisdikcemi mimo Unii.

(18)

Z důvodů předcházení daňovým podvodům, daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem je vhodné, aby oznamování obchodní činnosti zahrnovalo pronájem nemovitého majetku, osobní služby, prodej zboží a pronájem jakéhokoli dopravního prostředku. Do oblasti působnosti tohoto oznamování by neměly spadat činnosti prováděné prodejcem jednajícím jako zaměstnanec provozovatele platformy.

(19)

Aby se snížily nadbytečné náklady na dodržování předpisů pro prodejce, kteří se zabývají pronájmem nemovitostí, jako jsou hotelové řetězce nebo cestovní kanceláře, měla by existovat mezní hodnota určitého počtu pronájmů na jednu nabízenou nemovitost, po jejímž překročení by se oznamovací povinnost nepoužila. Nicméně aby se zabránilo riziku obcházení oznamovací povinnosti ze strany zprostředkovatelů, kteří se na digitálních platformách objevují jako jediný prodejce, přičemž spravují velký počet jednotek nemovitého majetku, měly by být zavedeny vhodné záruky.

(20)

Cíl předcházet daňovým podvodům, daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem by mohl být zajištěn tím, že by se od provozovatelů platforem požadovalo, aby dříve, než daňové orgány členských států provedou roční výměr daně, oznámili v rané fázi příjmy získané prostřednictvím digitálních platforem. S cílem usnadnit práci daňových orgánů členských států by se měly oznamované informace vyměňovat do jednoho měsíce po jejich oznámení. Za účelem usnadnění automatické výměny informací a zvýšení efektivního využívání zdrojů by k výměnám informací mělo docházet elektronicky prostřednictvím stávající společné komunikační sítě (CCN), kterou vyvinula Unie.

(21)

Pokud zahraniční provozovatelé platforem oznamují rovnocenné informace o oznamovaných prodejcích příslušným daňovým orgánům jurisdikcí mimo Unii, očekává se, že účinné uplatňování postupů náležité péče a požadavků na oznamování zajistí daňové orgány těchto jurisdikcí. V případech, kdy tomu tak není, by však zahraniční provozovatelé platforem měli mít v Unii povinnosti, jež se týkají registrace, náležité péče a oznamování informací, a členské státy by měly registrační a oznamovací povinnosti a povinnosti náležité péče těchto provozovatelů platforem vymáhat. Členské státy by tudíž měly stanovit sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a přijmout všechna opatření, která zajistí, aby tyto sankce byly uplatňovány. I když je volba sankcí i nadále na členských státech, měly by být stanovené sankce účinné, přiměřené a odrazující. Vzhledem k tomu, že digitální platformy mají často široký zeměpisný dosah, je vhodné, aby členské státy usilovaly o koordinované jednání při vymáhání požadavků na registraci a oznamování, které se vztahují na digitální platformy provozované z jurisdikcí mimo Unii, v krajním případě včetně zabránění tomu, aby digitální platformy mohly působit v rámci Unie. Komise by měla v rámci svých pravomocí usnadňovat koordinaci těchto činností členských států a přitom zohledňovat případná budoucí společná opatření vůči digitálním platformám, jakož i rozdíly v možných opatřeních, která mají členské státy k dispozici.

(22)

Je nezbytné posílit ustanovení směrnice 2011/16/EU, pokud jde o přítomnost úředníků jednoho členského státu na území jiného členského státu a provádění souběžných kontrol dvěma nebo více členskými státy za účelem zajištění účinného provádění těchto ustanovení. Proto by odpovědi na žádosti o přítomnost úředníků jiného členského státu měl poskytovat příslušný orgán dožádaného členského státu ve stanovené lhůtě. Pokud jsou úředníci jednoho členského státu přítomni na území jiného členského státu během správního šetření nebo se účastní správního šetření pomocí elektronických prostředků komunikace, měly by se na ně vztahovat procesní postupy stanovené dožádaným členským státem, aby mohli přímo pokládat otázky jednotlivým osobám a nahlížet do záznamů.

(23)

Členský stát, který zamýšlí provést souběžnou kontrolu, by měl být povinen sdělit svůj záměr ostatním dotčeným členským státům. Z důvodů efektivity a právní jistoty je vhodné stanovit, že příslušný orgán každého dotčeného členského státu je povinen odpovědět ve stanovené lhůtě.

(24)

Mnohostranné kontroly prováděné s podporou programu Fiscalis 2020 zavedeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2013 (6) prokázaly výhodu koordinovaných kontrol jednoho nebo více daňových poplatníků, o něž mají společný či doplňující se zájem příslušné orgány dvou nebo více členských států. Takovéto společné akce jsou v současné době prováděny pouze na základě kombinovaného uplatňování stávajících ustanovení týkajících se přítomnosti úředníků z jednoho členského státu na území jiného členského státu a souběžných kontrol. Tato praxe však v mnoha případech ukázala, že k zajištění větší právní jistoty jsou zapotřebí další zlepšení.

(25)

Je proto vhodné, aby byla směrnice 2011/16/EU doplněna o řadu ustanovení, která dále vyjasní rámec a hlavní zásady, které by se měly uplatňovat, když se příslušné orgány členských států rozhodnou využít prostředků společné kontroly. Společné kontroly by měly být dalším dostupným nástrojem správní spolupráce mezi členskými státy v oblasti daní, jenž by doplnil stávající rámec, který stanovuje možnost přítomnosti úředníků z jiného členského státu ve správních úřadech, účasti na správních šetřeních a souběžných kontrol. Společné kontroly by měly podobu správních šetření prováděných společně příslušnými orgány dvou nebo více členských států a byly by spojeny s jednou nebo více osobami, o něž mají příslušné orgány těchto členských států společný či doplňující se zájem. Společné kontroly mohou významně přispět k lepšímu fungování vnitřního trhu. Měly by být strukturovány tak, aby poskytovaly právní jistotu daňovým poplatníkům prostřednictvím jasných procesních pravidel včetně opatření pro zmírnění rizika dvojího zdanění.

(26)

Za účelem zajištění právní jistoty by ustanovení směrnice 2011/16/EU, pokud jde o společné kontroly, měla rovněž obsahovat hlavní aspekty dalších podrobností tohoto nástroje, jako je stanovená lhůta pro odpověď na žádost o společnou kontrolu, rozsah práv a povinností úředníků účastnících se společné kontroly a postup vedoucí k vypracování závěrečné zprávy společné kontroly. Tato ustanovení o společných kontrolách by neměla být vykládána tak, že předjímají jakékoli postupy, které by se v důsledku společné kontroly nebo v návaznosti na ni uskutečnily v členském státě v souladu s jeho vnitrostátními právními předpisy, jako je výběr nebo vyměření daně na základě rozhodnutí daňových orgánů členských států, související řízení o opravných prostředcích nebo urovnání nebo prostředků právní nápravy, které mají k dispozici daňoví poplatníci v důsledku těchto postupů. V zájmu zajištění právní jistoty by závěrečná zpráva o společné kontrole měla odrážet zjištění, na nichž se dotčené příslušné orgány dohodly. Navíc by se dotčené příslušné orgány mohly rovněž dohodnout, že závěrečná zpráva společné kontroly zahrnuje veškeré otázky, u nichž nebylo možné dohody dosáhnout. Vzájemně dohodnutá zjištění závěrečné zprávy společné kontroly by měla být zohledněna v příslušných nástrojích vydaných příslušnými orgány zúčastněných členských států v návaznosti na danou společnou kontrolu.

(27)

V zájmu zajištění právní jistoty je vhodné stanovit, že by společné kontroly měly být prováděny předem dohodnutým a koordinovaným způsobem a v souladu s právními předpisy a procesními požadavky členského státu, v němž činnosti společné kontroly probíhají. Tyto požadavky mohou rovněž zahrnovat povinnost zajistit, aby se úředníci členského státu, kteří se podíleli na společné kontrole v jiném členském státě, rovněž v případě potřeby účastnili jakéhokoli řízení o stížnosti, přezkumu nebo opravném prostředku v uvedeném členském státě.

(28)

Práva a povinnosti úředníků, kteří se účastní společné kontroly, jsou-li přítomni při činnostech prováděných v jiném členském státě, by měly být určeny v souladu s právními předpisy členského státu, v němž činnosti společné kontroly probíhají. Řídí-li se právními předpisy členského státu, v němž činnosti společné kontroly probíhají, neměli by úředníci jiného členského státu zároveň vykonávat žádné pravomoci, které by překračovaly rozsah pravomocí, jež jim přiznávají právní předpisy jejich členského státu.

(29)

I když je cílem ustanovení o společných kontrolách poskytnout užitečný nástroj správní spolupráce v oblasti daní, nic v této směrnici by nemělo být vykládáno v rozporu se zavedenými pravidly pro justiční spolupráci členských států.

(30)

Je důležité, aby se informace sdělované podle směrnice 2011/16/EU zásadně používaly k vyměření, správě a vymáhání daní, na které se vztahuje věcná působnost uvedené směrnice. Ačkoli tomu dosud nebylo bráněno, z důvodu nejasného rámce vznikla nejistota ohledně použití informací. Z tohoto důvodu a s ohledem na význam, který má DPH pro fungování vnitřního trhu, je vhodné vyjasnit, že informace sdělované mezi členskými státy mohou být použity také k vyměření, správě a vymáhání DPH a jiných nepřímých daní.

(31)

Členský stát, který sděluje informace jinému členskému státu pro daňové účely, by měl povolit použití těchto informací i pro jiné účely, pokud to dovolují vnitrostátní právní předpisy obou členských států. Členský stát tak může učinit buď tím, že povolí odlišné použití na základě povinné žádosti jiného členského státu, nebo tím, že všem členským státům sdělí seznam jiných povolených účelů.

(32)

S cílem pomoci orgánům daňové správy zapojeným do výměny informací podle této směrnice by členské státy, jimž je nápomocna Komise, měly vypracovat praktická ujednání, včetně případné dohody o společném správci údajů, dohody mezi zpracovateli a správci údajů nebo jejich vzorů. Přístup k informacím sdělovaným podle směrnice 2011/16/EU a poskytnutým elektronickými prostředky za použití sítě CCN smějí získat pouze osoby řádně akreditované Bezpečnostním akreditačním úřadem Komise, a to pouze v míře, v níž je to nezbytné pro péči o centrální rejstřík pro správní spolupráci v oblasti daní a síť CCN, jejich údržbu a rozvoj. Za zabezpečení centrálního rejstříku pro správní spolupráci v oblasti daní a sítě CCN odpovídá rovněž Komise.

(33)

Aby se předešlo porušení ochrany údajů a omezily se potenciální škody, je nanejvýš důležité zlepšit zabezpečení všech údajů, které si příslušné orgány členských států podle směrnice 2011/16/EU vyměňují. Je proto vhodné doplnit uvedenou směrnici o pravidla týkající se postupu, který mají členské státy a Komise dodržovat v případě porušení ochrany údajů v členském státě, jakož i v případech, kdy k porušení dojde ve vztahu k síti CCN. Vzhledem k citlivé povaze údajů, u nichž by mohlo dojít k porušení ochrany, je vhodné stanovit opatření, jako je vyžádání pozastavení výměny informací s členským státem (členskými státy), v němž (v nichž) k porušení ochrany údajů došlo, nebo pozastavení přístupu do sítě CCN pro jeden nebo více členských států, dokud není porušení ochrany údajů odstraněno. Vzhledem k technické povaze procesů týkajících se výměny údajů by se členské státy za pomoci Komise měly dohodnout na praktických ujednáních nezbytných pro provádění postupů, které je třeba dodržovat v případě porušení ochrany údajů, a na opatřeních, která mají být přijata s cílem zabránit budoucím porušením ochrany údajů.

(34)

S cílem zajistit jednotné podmínky k provedení směrnice 2011/16/EU, a zejména pro automatickou výměnu informací mezi příslušnými orgány, by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci k přijetí standardního formuláře s omezeným počtem složek, včetně jazykových režimů. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením (EU) č. 182/2011.

(35)

V souladu s článkem 42 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (7) byl konzultován evropský inspektor ochrany údajů.

(36)

Každé zpracování osobních údajů uskutečněné v rámci směrnice 2011/16/EU musí být i nadále v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (8) a nařízením (EU) 2018/1725. Zpracování údajů je ve směrnici 2011/16/EU stanoveno pouze proto, aby sloužilo obecnému veřejnému zájmu, konkrétně daňovým věcem a účelům boje proti daňovým podvodům, daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem, ochraně daňových příjmů a podpoře spravedlivého zdanění, které posilují příležitosti k sociálnímu, politickému a ekonomickému začlenění v členských státech. Ve směrnici 2011/16/EU by proto měly být aktualizovány odkazy na příslušné unijní právní předpisy o ochraně údajů a měly by být rozšířeny na pravidla, která stanovuje tato směrnice. To je důležité zejména pro účely zajištění právní jistoty správců a zpracovatelů údajů ve smyslu nařízení (EU) 2016/679 a (EU) 2018/1725 při současném zajištění ochrany práv subjektů údajů.

(37)

Tato směrnice respektuje základní lidská práva a ctí zásady uznané zejména Listinou základních práv Evropské unie. Cílem této směrnice je zejména zajistit plné dodržování práva na ochranu osobních údajů a svobody podnikání.

(38)

Jelikož cíle této směrnice, totiž efektivní správní spolupráce mezi členskými státy za podmínek slučitelných s řádným fungováním vnitřního trhu, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jej z toho důvodu, že tato směrnice usiluje o zlepšení spolupráce mezi orgány daňové správy, které vyžaduje jednotná pravidla, která mohou být účinná v přeshraničních situacích, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení tohoto cíle.

(39)

Směrnice 2011/16/EU by proto měla být odpovídajícím způsobem změněna,

PŘIJALA TUTO SMĚRNICI:

Článek 1

Směrnice 2011/16/EU se mění takto:

1)

Článek 3 se mění takto:

a)

v bodě 9 prvním pododstavci se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a)

pro účely čl. 8 odst. 1 a článků 8a až 8ac systematické sdělování předem určených informací jinému členskému státu bez předchozí žádosti a v předem stanovených pravidelných intervalech. Pro účely čl. 8 odst. 1 se dostupnými informacemi rozumějí informace v daňových záznamech sdělujícího členského státu, které jsou dostupné v souladu s postupy pro shromažďování a zpracovávání informací v daném členském státě;“;

b)

v bodě 9 prvním pododstavci se písmeno c) nahrazuje tímto:

„c)

pro účely jiných ustanovení této směrnice než čl. 8 odst. 1 a 3a a článků 8a až 8ac systematické sdělování předem určených informací podle prvního pododstavce písm. a) a b) tohoto bodu.“;

c)

v bodě 9 se druhý pododstavec nahrazuje tímto:

„Zvýrazněné termíny použité v čl. 8 odst. 3a a 7a, čl. 21 odst. 2 a příloze IV je třeba chápat ve smyslu odpovídajících definic obsažených v příloze I. Zvýrazněné termíny použité v čl. 25 odst. 3 a 4 je třeba chápat ve smyslu odpovídajících definic obsažených v příloze I nebo V. Zvýrazněné termíny použité v článku 8aa a příloze III je třeba chápat ve smyslu odpovídajících definic obsažených v příloze III. Zvýrazněné termíny použité v článku 8ac a příloze V je třeba chápat ve smyslu odpovídajících definic obsažených v příloze V.“;

d)

doplňují se nové body, které znějí:

„26.

„společnou kontrolou“ správní šetření prováděné společně příslušnými orgány dvou nebo více členských států, jež souvisí s jednou nebo více osobami, o něž mají příslušné orgány těchto členských států společný či doplňující se zájem;

27.

„porušením ochrany údajů“ porušení zabezpečení, které vede ke zničení, ztrátě, změně nebo jakémukoli incidentu nevhodného nebo neoprávněného přístupu k informacím, jejich poskytnutí nebo použití, mimo jiné včetně osobních údajů přenášených, uložených nebo jinak zpracovávaných, v důsledku úmyslného protiprávního jednání, nedbalosti nebo nehod. Porušení ochrany údajů se může týkat důvěrnosti, dostupnosti nebo integrity údajů.“

2)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 5a

Předpokládaný význam

1.   Pro účely žádosti uvedené v článku 5 lze u požadovaných informací předpokládat význam, pokud se dožadující orgán v okamžiku podání žádosti domnívá, že v souladu s jeho vnitrostátními právními předpisy existuje rozumná možnost, že požadované informace budou významné pro daňové záležitosti jednoho nebo několika daňových poplatníků, ať již identifikovaných jménem nebo jinak, a opodstatněné pro účely šetření.

2.   S cílem prokázat předpokládaný význam požadovaných informací poskytne dožadující orgán dožádanému orgánu alespoň tyto informace:

a)

daňový účel, k němuž jsou informace požadovány; a

b)

upřesnění informací požadovaných pro správu nebo vymáhání jeho vnitrostátních právních předpisů.

3.   Pokud se žádost uvedená v článku 5 týká skupiny daňových poplatníků, které nelze jednotlivě identifikovat, poskytne dožadující orgán dožádanému orgánu alespoň tyto informace:

a)

podrobný popis dané skupiny;

b)

shrnutí výkladu příslušných právních předpisů a skutečností, na jejichž základě se lze domnívat, že daňoví poplatníci v dotyčné skupině příslušné právní předpisy nedodrželi;

c)

vysvětlení, jak by požadované informace pomohly určit, zda daňoví poplatníci v dané skupině dodržují předpisy;

d)

je-li to na místě, skutečnosti a okolnosti související se zapojením třetí strany, která aktivně přispěla k možnému nedodržení příslušných právních předpisů ze strany daňových poplatníků v dotyčné skupině.“

3)

V článku 6 se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Žádost uvedená v článku 5 může obsahovat odůvodněnou žádost o správní šetření. Pokud se dožádaný orgán domnívá, že správní šetření není nutné, sdělí dožadujícímu orgánu neprodleně důvody tohoto postoje.“

4)

V článku 7 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1.   Dožádaný orgán poskytne informace podle článku 5 co nejrychleji, nejpozději do tří měsíců ode dne obdržení žádosti. Pokud však dožádaný orgán nemůže odpovědět na žádost ve stanovené lhůtě, uvědomí neprodleně a nejpozději do tří měsíců od obdržení žádosti dožadující orgán o důvodech neposkytnutí odpovědi a o datu, kdy pravděpodobně bude moci odpovědět. Tato lhůta nesmí být delší než šest měsíců ode dne obdržení žádosti.

Má-li již však dožádaný orgán příslušné informace k dispozici, předá je do dvou měsíců ode dne obdržení žádosti.“

5)

V článku 7 se zrušuje odstavec 5.

6)

Článek 8 se mění takto:

a)

odstavce 1 a 2 se nahrazují tímto:

„1.   Příslušný orgán každého členského státu sdělí automatickou výměnou příslušnému orgánu kteréhokoli jiného členského státu veškeré dostupné informace týkající se osob, které jsou rezidenty tohoto jiného členského státu, o níže uvedených konkrétních kategoriích příjmu a majetku, jak jsou chápány podle vnitrostátních právních předpisů členského státu, který tyto informace sděluje:

a)

příjmy ze zaměstnání;

b)

odměny ředitelů;

c)

produkty životního pojištění, na něž se nevztahují jiné právní nástroje Unie týkající se výměny informací a další podobná opatření;

d)

důchody;

e)

vlastnictví nemovitého majetku a příjmy z něho;

f)

licenční poplatky.

Pro daňová období začínající dnem 1. ledna 2024 nebo později se členské státy vynasnaží zahrnout do sdělení informací podle prvního pododstavce daňové identifikační číslo (DIČ) rezidentů vydané členským státem rezidence.

Členské státy každoročně uvědomí Komisi o nejméně dvou kategoriích příjmů a majetku uvedených v prvním pododstavci, o nichž sdělují informace týkající se rezidentů jiného členského státu.

2.   Před 1. lednem 2024 uvědomí členské státy Komisi alespoň o čtyřech kategoriích uvedených v odst. 1 prvním pododstavci, pro které příslušný orgán každého členského státu sdělí prostřednictvím automatické výměny příslušnému orgánu kteréhokoli jiného členského státu informace o rezidentech tohoto jiného členského státu. Tyto informace se týkají daňových období začínajících dne 1. ledna 2025 nebo později.“;

b)

v odstavci 3 se zrušuje druhý pododstavec.

7)

Článek 8a se mění takto:

a)

v odstavci 5 se písmeno a) nahrazuje tímto:

„a)

pokud jde o informace vyměňované podle odstavce 1 – neprodleně po vydání, změně nebo obnovení předběžných daňových rozhodnutí s přeshraničním prvkem nebo předběžných posouzení převodních cen a nejpozději tři měsíce po skončení poloviny kalendářního roku, během něhož byla předběžná daňová rozhodnutí s přeshraničním prvkem nebo předběžná posouzení převodních cen vydána, změněna nebo obnovena;“;

b)

v odstavci 6 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b)

shrnutí obsahu předběžného daňového rozhodnutí s přeshraničním prvkem nebo předběžného posouzení převodních cen, včetně popisu příslušných podnikatelských činností nebo transakcí nebo řady transakcí, a jakékoli další informace, které by mohly příslušnému orgánu pomoci při posouzení potenciálního daňového rizika, aniž by to vedlo k vyzrazení obchodního, průmyslového nebo profesního tajemství nebo obchodního postupu, nebo k vyzrazení informací, které by odporovalo veřejnému pořádku;“.

8)

Vkládá se nový článek, který zní:

„Článek 8ac

Rozsah a podmínky povinné automatické výměny informací oznámených provozovateli platforem

1.   Každý členský stát přijme nezbytná opatření, aby uložil oznamujícím provozovatelům platforem povinnost splnit požadavky na postupy náležité péče a na oznamování stanovené v příloze V oddílech II a III. Každý členský stát rovněž zajistí účinné provádění těchto opatření a jejich dodržování v souladu s přílohou V oddílem IV.

2.   V souladu s použitelnými požadavky na postupy náležité péče a oznamování obsaženými v příloze V oddílech II a III sdělí příslušný orgán členského státu v případě, že se uskutečnilo oznámení v souladu s odstavcem 1, prostřednictvím automatické výměny a ve lhůtě stanovené v odstavci 3 příslušnému orgánu členského státu, v němž je oznamovaný prodejce rezidentem, jak je určeno podle přílohy V oddílu II pododdílu D, a pokud oznamovaný prodejce poskytuje služby pronájmu nemovitého majetku, v každém případě příslušnému orgánu členského státu, v němž se dotčená nemovitost nachází, ve vztahu ke každému oznamovanému prodejci tyto informace:

a)

název, adresu sídla, DIČ, a je-li to na místě, individuální identifikační číslo přidělené podle odst. 4 prvního pododstavce, oznamujícího provozovatele platformy, jakož i obchodní název (názvy) platformy (platforem), ve vztahu k níž (nimž) činí oznamující provozovatel platformy oznámení;

b)

jméno a příjmení oznamovaného prodejce, který je fyzickou osobou, a oficiální název oznamovaného prodejce, který je subjektem;

c)

primární adresu;

d)

případné DIČ oznamovaného prodejce za každý členský stát vydání, nebo neexistuje-li DIČ, místo narození oznamovaného prodejce, který je fyzickou osobou;

e)

identifikační číslo vztahující se k podnikání oznamovaného prodejce, který je subjektem;

f)

identifikační číslo oznamovaného prodejce pro účely DPH, je-li k dispozici;

g)

datum narození oznamovaného prodejce, který je fyzickou osobou;

h)

identifikátor finančního účtu, na který je vyplaceno nebo připsáno protiplnění, pokud je oznamujícímu provozovateli platformy k dispozici a příslušný orgán členského státu, v němž je oznamovaný prodejce rezidentem ve smyslu přílohy V oddílu II pododdílu D, neoznámil příslušným orgánům všech ostatních členských států, že nezamýšlí používat k tomuto účelu identifikátor finančního účtu;

i)

pokud se liší od jména či názvu oznamovaného prodejce, navíc k identifikátoru finančního účtu jméno či název majitele finančního účtu, na který je protiplnění zaplaceno nebo připsáno, v rozsahu dostupném oznamujícímu provozovateli platformy, jakož i jakékoli další finanční identifikační údaje dostupné oznamujícímu provozovateli platformy ve vztahu k tomuto majiteli účtu;

j)

každý členský stát, v němž je oznamovaný prodejce rezidentem podle přílohy V oddílu II pododdílu D;

k)

úhrn protiplnění, které je vyplaceno nebo připsáno během každého čtvrtletí oznamovacího období, a počet příslušných činností, ve vztahu k nimž bylo vyplaceno nebo připsáno;

l)

veškeré poplatky, provize nebo daně sražené nebo účtované oznamující platformou během každého čtvrtletí oznamovacího období.

Pokud oznamovaný prodejce poskytuje služby pronájmu nemovitého majetku, sdělí se tyto další informace:

a)

adresa každé nabízené nemovitosti určená na základě postupů uvedených v příloze V oddílu II pododdílu E, a je-li k dispozici, příslušné katastrální číslo nebo jeho obdoba podle vnitrostátních právních předpisů členského státu, kde se nachází;

b)

úhrn protiplnění, které je vyplaceno nebo připsáno během každého čtvrtletí oznamovacího období, a počet příslušných činností poskytnutých ve vztahu ke každé nabízené nemovitosti;

c)

pokud je k dispozici, počet dní, po které byla každá nabízená nemovitost během oznamovacího období pronajata, a druh každé nabízené nemovitosti.

3.   Sdělení podle odstavce 2 tohoto článku se uskutečňuje ve standardním elektronickém formátu uvedeném v čl. 20 odst. 4 do dvou měsíců po skončení oznamovacího období, kterého se týkají požadavky na oznamování, jež se použijí na oznamujícího provozovatele platformy. První informace se sdělují za oznamovací období ode dne 1. ledna 2023.

4.   Pro účely plnění požadavků na oznamování podle odstavce 1 tohoto článku stanoví každý členský stát nezbytná pravidla, která oznamujícímu provozovateli platformy ve smyslu přílohy V oddílu I pododdílu A bodu 4 písm. b) uloží, aby se registroval v rámci Unie. Příslušný orgán členského státu registrace přidělí takovému oznamujícímu provozovateli platformy individuální identifikační číslo.

Členské státy stanoví pravidla, podle kterých se oznamující provozovatel platformy může rozhodnout zaregistrovat se u příslušného orgánu jediného členského státu v souladu s pravidly stanovenými v příloze V oddílu IV pododdílu F. Členské státy přijmou nezbytná opatření, která uloží, že oznamujícímu provozovateli platformy ve smyslu přílohy V oddílu I pododdílu A bodu 4 písm. b), jehož registrace byla zrušena v souladu s přílohou V oddílem IV pododdílem F bodem 7, může být opětovná registrace povolena pouze pod podmínkou, že orgánům dotčeného členského státu poskytne odpovídající záruky ohledně svého úmyslu dodržovat požadavky na oznamování v rámci Unie, včetně případných dosud nesplněných požadavků na oznamování.

Komise prostřednictvím prováděcích aktů stanoví praktická opatření nezbytná k registraci a identifikaci oznamujících provozovatelů platforem. Tyto prováděcí akty se přijímají postupem podle čl. 26 odst. 2.

5.   Pokud je provozovatel platformy považován za vyloučeného provozovatele platformy, oznámí to příslušný orgán členského státu, jemuž byly předloženy důkazy v souladu s přílohou V oddílem I pododdílem A bodem 3, příslušným orgánům všech ostatních členských států, včetně veškerých následných změn.

6.   Komise do 31. prosince 2022 zřídí centrální registr, v němž se zaznamenávají informace, které mají být oznamovány v souladu s odstavcem 5 tohoto článku a přílohou V oddílem IV pododdílem F bodem 2. Uvedený centrální registr je k dispozici příslušným orgánům všech členských států.

7.   Komise na základě odůvodněné žádosti členského státu nebo z vlastního podnětu prostřednictvím prováděcích aktů určí, zda jsou informace, jež musí být automaticky vyměňovány na základě dohody mezi příslušnými orgány dotčeného členského státu a jurisdikcí mimo Unii, ve smyslu přílohy V oddílu I pododdílu A bodu 7 rovnocenné informacím uvedeným v příloze V oddílu III pododdílu B. Tyto prováděcí akty se přijímají postupem podle čl. 26 odst. 2.

Členský stát žádající o opatření uvedené v prvním pododstavci zašle Komisi odůvodněnou žádost.

Pokud se Komise domnívá, že nemá k dispozici všechny informace potřebné k posouzení žádosti, kontaktuje do dvou měsíců od obdržení takové žádosti dotyčný členský stát a upřesní další informace, jež požaduje. Jakmile má Komise k dispozici všechny informace, které jsou podle jejího názoru potřebné, uvědomí o tom do jednoho měsíce dožadující členský stát a předá příslušné informace výboru podle čl. 26 odst. 2.

Jedná-li Komise z vlastního podnětu, přijme prováděcí akt podle prvního pododstavce až poté, co příslušný orgán členského státu uzavřel s jurisdikcí mimo Unii dohodu, která vyžaduje automatickou výměnu informací o prodejcích, kteří získávají příjmy z činností usnadněných platformami.

Při určování toho, zda jsou informace související s příslušnou činností rovnocenné ve smyslu prvního pododstavce, Komise náležitě zohlední rozsah, v němž režim, z něhož takové informace vycházejí, odpovídá režimu uvedenému v příloze V, a to zejména pokud jde o:

i)

vymezení oznamujícího provozovatele platformy, oznamovaného prodejce, příslušné činnosti;

ii)

postupy stanovené za účelem identifikace oznamovaných prodejců;

iii)

požadavky na oznamování;

iv)

pravidla a správní postupy, které mají mít jurisdikce mimo Unii zavedeny, aby zajistily účinné uplatňování a dodržování postupů náležité péče a požadavků na oznamování, které jsou v uvedeném režimu stanoveny.

Stejný postup se použije pro určení toho, že dané informace již rovnocenné nejsou.“

9)

Článek 8b se mění takto:

a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Členské státy poskytnou Komisi každoročně statistiky o objemu automatických výměn podle čl. 8 odst. 1 a 3a a článků 8aa a 8ac a informace o správních a jiných příslušných nákladech a přínosech souvisejících s uskutečněnými výměnami a o veškerých případných změnách jak pro orgány daňové správy, tak pro třetí strany.“;

b)

odstavec 2 se zrušuje.

10)

Článek 11 se mění takto:

a)

odstavec 1 se nahrazuje tímto:

„1.   Za účelem výměny informací podle čl. 1 odst. 1 může příslušný orgán členského státu požádat příslušný orgán jiného členského státu, aby úředníci zmocnění příslušným orgánem prvního uvedeného členského státu a v souladu s procesními opatřeními stanovenými příslušným orgánem druhého uvedeného členského státu:

a)

byli přítomni v prostorách, kde správní orgány dožádaného členského státu plní své úkoly;

b)

byli přítomni při správních šetřeních prováděných na území dožádaného členského státu;

c)

podíleli se na správních šetřeních prováděných dožádaným členským státem prostřednictvím použití elektronických prostředků komunikace, je-li to vhodné.

Dožádaný orgán odpoví na žádost podle prvního pododstavce do 60 dnů od obdržení žádosti, aby potvrdil svůj souhlas nebo sdělil své odůvodněné odmítnutí dožadujícímu orgánu.

Jsou-li požadované informace obsaženy v dokumentech, k nimž mají úředníci dožádaného orgánu přístup, poskytnou se úředníkům dožadujícího orgánu kopie těchto dokumentů.“;

b)

v odstavci 2 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„Pokud jsou úředníci dožadujícího orgánu přítomni při správních šetřeních nebo se účastní správních šetření prostřednictvím elektronických prostředků komunikace, mohou za dodržení procesních postupů stanovených dožádaným členským státem jednotlivým osobám pokládat otázky a nahlížet do záznamů.“

11)

V článku 12 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3.   Příslušný orgán každého dotčeného členského státu rozhodne, zda si přeje se souběžných kontrol zúčastnit. Do 60 dnů od obdržení návrhu potvrdí orgánu, který souběžnou kontrolu navrhl, souhlas s jejím provedením anebo její odmítnutí, které musí odůvodnit.“

12)

Vkládá se nový oddíl, který zní:

’ODDÍl IIa

Společné kontroly

Článek 12a

Společné kontroly

1.   Příslušný orgán jednoho nebo více členských států může požádat příslušný orgán jiného členského státu (nebo jiných členských států) o provedení společné kontroly. Dožádané příslušné orgány musí na žádost o společnou kontrolu odpovědět do 60 dnů od jejího obdržení. Dožádané příslušné orgány mohou žádost příslušného orgánu členského státu o společnou kontrolu v odůvodněných případech zamítnout.

2.   Příslušné orgány dožadujícího a dožádaného členského státu provádějí společné kontroly předem dohodnutým a koordinovaným způsobem, včetně jazykového režimu, a v souladu s právními předpisy a procesními požadavky členského státu, v němž činnosti společné kontroly probíhají. V každém členském státě, v němž činnosti společné kontroly probíhají, jmenuje příslušný orgán tohoto členského státu zástupce, který odpovídá za dohled nad společnou kontrolou a za její koordinaci v daném členském státě.

Práva a povinnosti úředníků členských států, kteří se účastní společné kontroly, jsou-li přítomni při činnostech prováděných v jiném členském státě, jsou určeny v souladu s právními předpisy členského státu, v němž tyto činnosti společné kontroly probíhají. Řídí-li se právními předpisy členského státu, v němž činnosti společné kontroly probíhají, úředníci jiného členského státu nevykonávají žádné pravomoci, které by překračovaly rozsah pravomocí, jež jim přiznávají právní předpisy jejich členského státu.

3.   Aniž je dotčen odstavec 2, přijme členský stát, v němž činnosti společné kontroly probíhají, nezbytná opatření s cílem:

a)

povolit, aby úředníci jiných členských států, kteří se účastní činností společné kontroly, pokládali jednotlivým osobám otázky a nahlíželi do záznamů společně s úředníky členského státu, v němž činnosti společné kontroly probíhají, v souladu s procesními postupy stanovenými členským státem, v němž tyto činnosti probíhají;

b)

zajistit, aby důkazy shromážděné během činností společné kontroly mohly být posouzeny, a to i pokud jde o jejich přípustnost, za stejných právních podmínek jako v případě kontroly provedené v tomto členském státě, které se účastní pouze úředníci tohoto členského státu, a to i v průběhu jakéhokoli řízení o stížnosti, přezkumu nebo opravném prostředku;

c)

zajistit, aby osoby, které jsou předmětem společné kontroly nebo které jsou touto kontrolou dotčeny, měly stejná práva a povinnosti jako v případě kontroly, které se účastní pouze úředníci tohoto členského státu, a to i v průběhu řízení o stížnosti, přezkumu nebo opravném prostředku.

4.   Pokud příslušné orgány dvou nebo více členských států provádějí společnou kontrolu, usilují o dohodu týkající se skutečností a okolností relevantních pro společnou kontrolu a na základě výsledků společné kontroly se vynasnaží dosáhnout dohody o daňovém postavení dotčené kontrolované osoby či osob. Zjištění společné kontroly se uvádějí v závěrečné zprávě. Otázky, na nichž se příslušné orgány dohodly, jsou obsaženy v závěrečné zprávě a zohledněny v příslušných nástrojích vydaných příslušnými orgány zúčastněných členských států v návaznosti na danou společnou kontrolu.

S výhradou prvního pododstavce se jednání příslušných orgánů členského státu nebo kteréhokoli z jeho úředníků v návaznosti na společnou kontrolu a jakékoli další postupy, které v tomto členském státě probíhají, jako je rozhodnutí daňových orgánů, související řízení o opravném prostředku nebo urovnání, uskutečňují v souladu s vnitrostátními právními předpisy tohoto členského státu.

5.   O výsledku společné kontroly jsou kontrolované osoby informovány, včetně kopie závěrečné zprávy, do 60 dnů od jejího vyhotovení.“

13)

Článek 16 se mění takto:

a)

v odstavci 1 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„1.   Informace sdělované mezi členskými státy v jakékoli formě podle této směrnice podléhají služebnímu tajemství a požívají stejné ochrany jako obdobné informace podle vnitrostátního práva členského státu, který je obdržel. Tyto informace mohou být použity pro vyměření, správu a vymáhání daní podle vnitrostátních právních předpisů členských států týkajících se daní uvedených v článku 2 a také DPH a jiných nepřímých daní.“;

b)

odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2.   Se souhlasem příslušného orgánu členského státu, který sděluje informace na základě této směrnice, a pouze umožňují-li to vnitrostátní právní předpisy členského státu příslušného orgánu, jenž informace obdrží, mohou být informace a dokumenty získané na základě této směrnice použity k účelům jiným než uvedeným v odstavci 1. Tento souhlas musí být udělen, pokud mohou být informace použity k obdobným účelům v členském státě příslušného orgánu, jenž informace sděluje.

Příslušný orgán každého členského státu může sdělit příslušným orgánům všech ostatních členských států kromě účelů uvedených v odstavci 1 i další účely, ke kterým lze v souladu s jeho vnitrostátními právními předpisy informace a dokumenty použít. Příslušný orgán, který obdrží informace a dokumenty, může přijaté informace a dokumenty použít bez souhlasu uvedeného v prvním pododstavci tohoto odstavce ke kterémukoli z účelů uvedených sdělujícím členským státem.“

14)

Článek 20 se mění takto:

a)

v odstavci 2 se první pododstavec nahrazuje tímto:

„2.   Ve standardním formuláři podle odstavce 1 uvede dožadující orgán alespoň tyto informace:

a)

totožnost prověřované nebo šetřené osoby a v případě skupinových žádostí uvedených v čl. 5a odst. 3 podrobný popis skupiny;

b)

daňový účel, k němuž jsou informace požadovány.“;

b)

odstavce 3 a 4 se nahrazují tímto:

„3.   Informace z vlastního podnětu a jejich potvrzení podle článků 9 a 10, žádosti o doručení prostřednictvím správních orgánů podle článku 13, informace o zpětné vazbě podle článku 14 a sdělení podle čl. 16 odst. 2 a 3 a čl. 24 odst. 2 se zasílají prostřednictvím standardních formulářů stanovených Komisí postupem podle čl. 26 odst. 2.

4.   Automatická výměna informací podle článků 8 a 8ac se provádí ve standardním elektronickém formátu, který má tuto automatickou výměnu usnadnit a který je stanoven Komisí postupem podle čl. 26 odst. 2.“

15)

V článku 21 se doplňuje nový odstavec, který zní:

„7.   Komise vyvine zabezpečené centrální rozhraní pro správní spolupráci v oblasti daní, pokud členské státy informace sdělují s použitím standardních formulářů podle čl. 20 odst. 1 a 3, a zajistí jeho technickou a logistickou podporu. K tomuto rozhraní mají přístup příslušné orgány všech členských států. Pro účely shromažďování statistik má Komise přístup k informacím o výměnách informací zaznamenaných v tomto rozhraní, které lze automaticky extrahovat. Komise má přístup pouze k anonymním a agregovaným údajům. Přístupem Komise není dotčena povinnost členských států poskytovat statistiky o výměnách informací v souladu s čl. 23 odst. 4.

Komise stanoví nezbytná praktická opatření prostřednictvím prováděcích aktů. Tyto prováděcí akty se přijímají postupem podle čl. 26 odst. 2.“

16)

V článku 22 se odstavec 1a nahrazuje tímto:

„1a.   Pro účely provádění a vymáhání právních předpisů členských států, kterými se provádí tato směrnice, a k zajištění fungování správní spolupráce, kterou tato směrnice zavádí, poskytnou členské státy daňovým orgánům ze zákona přístup k mechanismům, postupům, dokumentům a informacím uvedeným v článcích 13, 30, 31, 32a a 40 směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 (*1).

(*1)  Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/849 ze dne 20. května 2015 o předcházení využívání finančního systému k praní peněz nebo financování terorismu, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 648/2012 a o zrušení směrnice Evropského parlamentu a Rady 2005/60/ES a směrnice Komise 2006/70/ES (Úř. věst. L 141, 5.6.2015, s. 73).“"

17)

V článku 23a se odstavec 2 nahrazuje tímto:

„2.   Informace, které Komisi poskytl některý členský stát podle článku 23, a veškeré zprávy či dokumenty vypracované Komisí na jejich základě mohou být předány jiným členským státům. Tyto předané informace podléhají služebnímu tajemství a požívají stejné ochrany jako obdobné informace podle vnitrostátního práva členského státu, který je obdržel.

Zprávy a dokumenty vypracované Komisí uvedené v prvním pododstavci mohou členské státy použít pouze pro analytické účely a nesmějí je zveřejnit ani zpřístupnit žádné další osobě nebo subjektu bez výslovného souhlasu Komise.

Bez ohledu na první a druhý pododstavec může Komise každoročně zveřejňovat anonymizované souhrny statistických údajů, které jí členské státy poskytují v souladu s čl. 23 odst. 4.“

18)

Článek 25 se nahrazuje tímto:

Článek 25

Ochrana údajů

1.   Na veškerou výměnu informací podle této směrnice se vztahuje nařízení Evropského Parlamentu a Rady (EU) 2016/679 (*2). Pro účely správného uplatňování této směrnice však členské státy omezí rozsah povinností a práv uvedených v článku 13, čl. 14 odst. 1 a článku 15 nařízení (EU) 2016/679 v míře nezbytné pro ochranu zájmů stanovených v čl. 23 odst. 1 písm. e) uvedeného nařízení.

2.   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 (*3) se vztahuje na veškeré zpracování osobních údajů podle této směrnice orgány, institucemi a jinými subjekty Unie. Pro účely správného uplatňování této směrnice je však rozsah povinností a práv uvedených v článku 15, čl. 16 odst. 1 a článcích 17 až 21 nařízení (EU) 2018/1725 omezen na míru nezbytnou pro ochranu zájmů stanovených v čl. 25 odst. 1 písm. c) uvedeného nařízení.

3.   Oznamující finanční instituce, zprostředkovatelé, oznamující provozovatelé platforem a příslušné orgány členských států se považují za správce údajů, pokud sami nebo společně stanoví účely a prostředky zpracování osobních údajů ve smyslu nařízení (EU) 2016/679.

4.   Bez ohledu na odstavec 1 každý členský stát zajistí, aby každá oznamující finanční instituce, případně zprostředkovatel nebo oznamující provozovatel platformy, kteří spadají do jeho jurisdikce:

a)

informovali každou fyzickou osobu o tom, že informace, které se jí týkají, budou shromažďovány a předávány v souladu s touto směrnicí; a

b)

poskytli každé dotčené fyzické osobě veškeré informace, na které má tato osoba od správce údajů právo, v dostatečném časovém předstihu tak, aby fyzická osoba mohla uplatnit svá práva na ochranu údajů, a to v každém případě před oznámením těchto informací.

Bez ohledu na první pododstavec písm. b) stanoví každý členský stát pravidla ukládající oznamujícím provozovatelům platforem povinnost informovat oznamované prodejce o oznámeném protiplnění.

5.   Informace zpracovávané v souladu s touto směrnicí nejsou uchovávány déle, než je nezbytné pro dosažení účelů této směrnice, a v každém případě v souladu s vnitrostátními pravidly správce údajů upravujícími promlčecí lhůty.

6.   Členský stát, v němž k porušení ochrany údajů došlo, neprodleně toto porušení a veškerá následná nápravná opatření ohlásí Komisi. Komise neprodleně informuje všechny členské státy o porušení ochrany údajů, které jí bylo ohlášeno nebo které je jí známo, a o veškerých nápravných opatřeních.

Každý členský stát může pozastavit výměnu informací členskému státu či členským státům, v nichž došlo k porušení ochrany údajů, a to písemným oznámením Komisi a dotčenému členskému státu. Toto pozastavení má okamžitý účinek.

Členský stát, v němž k porušení ochrany údajů došlo, toto porušení vyšetří, odstraní a napraví a písemným oznámením požádá Komisi o pozastavení přístupu k síti CCN pro účely této směrnice, pokud porušení ochrany údajů nelze okamžitě a náležitě odstranit. Na uvedenou žádost pozastaví Komise pro účely této směrnice přístup takového členského státu k síti CCN.

Poté, co členský stát, v němž k porušení ochrany údajů došlo, oznámí nápravu daného porušení ochrany údajů, Komise obnoví pro účely této směrnice přístup dotčeného členského státu k síti CCN. Požádá-li jeden nebo více z členských států Komisi, aby společně ověřily, zda byla náprava porušení ochrany údajů úspěšná, Komise po takovém ověření obnoví přístup dotčeného členského státu k síti CCN pro účely této směrnice.

Dojde-li k porušení ochrany údajů v centrálním rejstříku nebo v síti CCN pro účely této směrnice a může-li být případně ovlivněna výměna informací mezi členskými státy prostřednictvím sítě CCN, Komise o porušení ochrany údajů a o veškerých nápravných opatřeních bez zbytečného odkladu informuje členské státy. Tato nápravná opatření mohou zahrnovat pozastavení přístupu do centrálního rejstříku nebo do sítě CCN pro účely této směrnice, dokud není porušení ochrany údajů napraveno.

7.   Členské státy, jimž je nápomocna Komise, se dohodnou na praktických opatřeních nezbytných pro provádění tohoto článku, včetně postupů pro řešení případů porušení ochrany údajů, které jsou v souladu s mezinárodně uznávanými osvědčenými postupy, a případně dohody o společném správci údajů, dohody mezi zpracovateli a správci údajů nebo vzorů těchto dohod.

(*2)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1)."

(*3)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).“;"

19)

Článek 25a se nahrazuje tímto:

„Článek 25a

Sankce

Členské státy stanoví pravidla pro sankce za porušení vnitrostátních předpisů přijatých na základě této směrnice a týkajících se článků 8aa, 8ab a 8ac a přijmou veškerá opatření nezbytná k jejich uplatňování. Stanovené sankce musí být účinné, přiměřené a odrazující.“

20)

Doplňuje se příloha V, jejíž znění je uvedeno v příloze této směrnice.

Článek 2

1.   Členské státy přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s touto směrnicí do dne 31. prosince 2022. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

Použijí tyto předpisy ode dne 1. ledna 2023.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

2.   Odchylně od odstavce 1 tohoto článku členské státy do 31. prosince 2023 přijmou a zveřejní právní a správní předpisy nezbytné pro dosažení souladu s čl. 1 bodem 1 písm. d) této směrnice ve vztahu k čl. 3 bodu 26 směrnice 2011/16/EU a s čl. 1 bodem 12 této směrnice ve vztahu k oddílu IIa směrnice 2011/16/EU. Neprodleně o nich uvědomí Komisi.

Použijí tyto předpisy nejpozději ode dne 1. ledna 2024.

Tyto předpisy přijaté členskými státy musí obsahovat odkaz na tuto směrnici nebo musí být takový odkaz učiněn při jejich úředním vyhlášení. Způsob odkazu si stanoví členské státy.

3.   Členské státy sdělí Komisi znění hlavních ustanovení vnitrostátních právních předpisů, které přijmou v oblasti působnosti této směrnice.

Článek 3

Tato směrnice vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Článek 4

Tato směrnice je určena členským státům.

V Bruselu dne 22. března 2021.

Za Radu

předsedkyně

M. do C. ANTUNES


(1)  Dosud nezveřejněno v Úředním věstníku.

(2)  Dosud nezveřejněno v Úředním věstníku.

(3)  Směrnice Rady 2011/16/EU ze dne 15. února 2011 o správní spolupráci v oblasti daní a o zrušení směrnice 77/799/EHS (Úř. věst. L 64, 11.3.2011, s. 1).

(4)  Směrnice Rady 2003/49/ES ze dne 3. června 2003 o společném systému zdanění úroků a licenčních poplatků mezi přidruženými společnostmi z různých členských států (Úř. věst. L 157, 26.6.2003, s. 49).

(5)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 ze dne 16. února 2011, kterým se stanoví pravidla a obecné zásady způsobu, jakým členské státy kontrolují Komisi při výkonu prováděcích pravomocí (Úř. věst. L 55, 28.2.2011, s. 13).

(6)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1286/2013 ze dne 11. prosince 2013, kterým se zavádí akční program ke zlepšení fungování systémů zdanění v Evropské unii na období 2014–2020 (Fiscalis 2020) a zrušuje rozhodnutí č. 1482/2007/ES (Úř. věst. EU L 347, 20.12.2013, s. 25).

(7)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/1725 ze dne 23. října 2018 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány, institucemi a jinými právními subjekty Unie a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení nařízení (ES) č. 45/2001 a rozhodnutí č. 1247/2002/ES (Úř. věst. L 295, 21.11.2018, s. 39).

(8)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).


PŘÍLOHA

„PŘÍLOHA V

POSTUPY NÁLEŽITÉ PÉČE, POŽADAVKY NA OZNAMOVÁNÍ A OSTATNÍ PRAVIDLA PRO PROVOZOVATELE PLATFOREM

Tato příloha stanoví postupy náležité péče, požadavky na oznamování a ostatní pravidla, jež musí uplatňovat oznamující provozovatelé platforem, aby mohly členské státy sdělovat automatickou výměnou informace uvedené v článku 8ac této směrnice.

Tato příloha rovněž stanovuje pravidla a správní postupy, které musí mít členské státy zavedeny, aby zajistily účinné uplatňování a dodržování postupů náležité péče a požadavků na oznamování, které jsou v ní stanoveny.

ODDÍL I

DEFINOVANÉ POJMY

Níže uvedené pojmy mají tento význam:

A.

Oznamující provozovatelé platforem

1.

Platformou“ se rozumí kterýkoli software, včetně internetové stránky nebo její části a aplikací, včetně mobilních aplikací, dostupný uživateli, umožňující spojení prodejců s jinými uživateli za účelem provádění příslušné činnosti přímo či nepřímo pro tyto uživatele. Zahrnuje rovněž všechny způsoby výběru a platby protiplnění ve vztahu k příslušné činnosti.

Pojem „platforma“ nezahrnuje software, který bez dalšího zásahu do provádění příslušné činnosti umožňuje výhradně:

a)

zpracování plateb ve vztahu k příslušné činnosti;

b)

uživatelům zařadit příslušnou činnost do nabídky nebo ji propagovat;

c)

přesměrování nebo převedení uživatelů na platformu.

2.

Provozovatelem platformy“ se rozumí subjekt, který uzavírá smlouvy s prodejci tak, aby byla platforma zpřístupněna těmto prodejcům plně nebo zčásti.

3.

Vyloučeným provozovatelem platformy“ se rozumí provozovatel platformy, který příslušnému orgánu členského státu, jemuž by jinak v souladu s pravidly stanovenými v oddíle III pododdílu A bodech 1 až 3 musel celý podnikatelský model platformy jako takový oznamovat, předem a každoročně ke spokojenosti tohoto orgánu prokáže, že nemá oznamované prodejce.

4.

Oznamujícím provozovatelem platformy“ se rozumí jakýkoli provozovatel platformy kromě vyloučeného provozovatele platformy, který se nachází v některé z těchto situací:

a)

je rezidentem pro daňové účely v členském státě nebo v případě, že provozovatel platformy není rezidentem pro daňové účely v členském státě, splňuje některou z těchto podmínek:

i)

je založen podle právních předpisů členského státu;

ii)

má vedení (včetně skutečného vedení) v členském státě;

iii)

má stálou provozovnu v členském státě a není kvalifikovaným provozovatelem platformy mimo Unii;

b)

není rezidentem pro daňové účely v členském státě, není zapsán v obchodním rejstříku členského státu ani v něm není řízen ani nemá stálou provozovnu v členském státě, ale usnadňuje provádění příslušné činnosti oznamovaným prodejcům nebo příslušnou činnost spočívající v pronájmu nemovitého majetku nacházejícího se v členském státě a není kvalifikovaným provozovatelem platformy mimo Unii.

5.

Kvalifikovaným provozovatelem platformy mimo Unii“ se rozumí provozovatel platformy, pro něhož jsou všechny příslušné činnosti, které usnadňuje, rovněž kvalifikovanými příslušnými činnostmi a který je rezidentem pro daňové účely v kvalifikované jurisdikci mimo Unii, nebo pokud provozovatel platformy není rezidentem pro daňové účely v kvalifikované jurisdikci mimo Unii, splňuje některou z těchto podmínek:

a)

je založen podle právních předpisů kvalifikované jurisdikce mimo Unii; nebo

b)

má vedení (včetně skutečného vedení) v kvalifikované jurisdikci mimo Unii.

6.

Kvalifikovanou jurisdikcí mimo Unii“ se rozumí jurisdikce mimo Unii, která má uzavřenu platnou kvalifikační dohodu mezi příslušnými orgány s příslušnými orgány všech členských států, které jsou na seznamu zveřejněném jurisdikcí mimo Unii identifikovány jako oznamované jurisdikce.

7.

Platnou kvalifikační dohodou mezi příslušnými orgány“ se rozumí dohoda mezi příslušnými orgány členského státu a jurisdikce mimo Unii, která ukládá automatickou výměnu informací rovnocenných informacím uvedeným v oddíle III pododdíle B této přílohy, což je potvrzeno prováděcím aktem v souladu s čl. 8ac odst. 7.

8.

Příslušnou činností“ se rozumí činnost prováděná za protiplnění a zahrnuje kteroukoli z těchto možností:

a)

pronájem nemovitého majetku, včetně obytných nemovitostí a nemovitostí určených k podnikání, jakož i jakéhokoli jiného nemovitého majetku a parkovacích míst;

b)

osobní služby;

c)

prodej zboží;

d)

pronájem jakéhokoli druhu dopravy;

Pojem „příslušná činnost“ nezahrnuje činnost, kterou provádí prodejce jako zaměstnanec provozovatele platformy nebo propojeného subjektu provozovatele platformy.

9.

Kvalifikovanými příslušnými činnostmi“ se rozumí jakákoli příslušná činnost, na kterou se vztahuje automatická výměna informací podle platné kvalifikační dohody mezi příslušnými orgány.

10.

Protiplněním“ se rozumí úhrada v jakékoli formě, bez jakýchkoli poplatků, provizí nebo daní, které oznamující provozovatele platformy sráží nebo účtuje, která je prodejci zaplacena nebo připsána v souvislosti s příslušnou činností a jejíž výše je provozovateli platformy známa nebo mu rozumně známa být může.

11.

Osobní službou“ se rozumí služba, která zahrnuje práci založenou na čase nebo na úkolech a která je prováděna jednou či více fyzickými osobami jednajícími nezávisle nebo jménem subjektu a která se vykonává na žádost uživatele buď online, nebo offline poté, co byla usnadněna prostřednictvím platformy.

B.

Oznamovaní prodejci

1.

Prodejcem“ se rozumí uživatel platformy, buď fyzická osoba, nebo subjekt, který je zaregistrován kdykoli v průběhu oznamovacího období v rámci platformy a vykonává příslušnou činnost.

2.

Aktivním prodejcem“ se rozumí kterýkoli prodejce, který buď poskytuje příslušnou činnost během oznamovacího období, nebo je mu v souvislosti s příslušnou činností v průběhu daného oznamovacího období zaplaceno nebo připsáno protiplnění.

3.

Oznamovaným prodejcem“ se rozumí kterýkoli aktivní prodejce, jiný než vyloučený prodejce, který je rezidentem členského státu nebo který dal k pronájmu nemovitý majetek nacházející se v členském státě.

4.

Vyloučeným prodejcem“ se rozumí kterýkoli prodejce,

a)

který je vládním subjektem;

b)

který je subjektem, jehož akcie jsou pravidelně obchodovány na zavedeném trhu cenných papírů nebo je propojeným subjektem se subjektem, jehož akcie jsou pravidelně obchodovány na zavedeném trhu cenných papírů;

c)

který je subjektem, jemuž provozovatel platformy usnadnil více než 2 000příslušných činností prostřednictvím pronájmu nemovitého majetku ve vztahu k určité nabízené nemovitosti během oznamovacího období; nebo

d)

jemuž provozovatel platformy usnadnil méně než 30 příslušných činností spočívajících v prodeji zboží, přičemž celková zaplacená nebo připsaná částka protiplnění během oznamovacího období nepřesáhla 2 000 EUR.

C.

Další definice

1.

Subjektem“ se rozumí právnická osoba nebo právní uspořádání, například obchodní společnost, osobní společnost, svěřenský fond nebo nadace. Subjekt je „propojeným subjektem“ s jiným subjektem, jestliže jeden z těchto subjektů je ovládán druhým, nebo oba subjekty jsou ovládány společně. Ovládáním se pro tyto účely rozumí přímé nebo nepřímé vlastnictví více než 50 % hlasů a podílu na subjektu. V případě nepřímé účasti se splnění požadavku na držení více než 50 % vlastnických práv ke kapitálu jiného subjektu určí vynásobením podílů na jednotlivých úrovních hierarchie. U osoby, která drží více než 50 % hlasovacích práv, se má za to, že drží 100 %.

2.

Vládním subjektem“ se rozumí vláda členského státu či jiné jurisdikce, kterýkoli dílčí územní celek členského státu či jiné jurisdikce (který zahrnuje stát, kraj, okres nebo obec) nebo jakákoli agentura či zařízení zcela vlastněné členským státem či jinou jurisdikcí nebo jedním či více z výše uvedených subjektů (kdy je každý z nich „vládním subjektem“).

3.

DIČ“ se rozumí daňové identifikační číslo vydané členským státem nebo jeho funkční ekvivalent v případě neexistence daňového identifikačního čísla.

4.

Identifikačním číslem pro účely DPH“ se rozumí jedinečné číslo, které identifikuje osobu povinnou k dani nebo právnickou osobu nepovinnou k dani, které jsou registrovány pro účely daně z přidané hodnoty.

5.

Primární adresou“ se rozumí adresa, která je primárním bydlištěm prodejce, který je fyzickou osobou, a adresa, která je sídlem prodejce, jenž je subjektem.

6.

Oznamovacím obdobím“ se rozumí kalendářní rok, za který bylo dokončeno oznamování podle oddílu III.

7.

Nabízenou nemovitostí“ se rozumí všechny jednotky nemovitého majetku nacházející se na téže adrese ve vlastnictví téhož majitele a nabízené k pronájmu v rámci platformy stejným prodejcem.

8.

Identifikátorem finančního účtu“ se rozumí jedinečné identifikační číslo nebo referenční číslo bankovního účtu nebo jiného podobného účtu platebních služeb, na nějž se protiplnění platí nebo připisuje, které má provozovatel platformy k dispozici.

9.

Zbožím“ se rozumí jakýkoli hmotný majetek.

ODDÍL II

POSTUPY NÁLEŽITÉ PÉČE

K identifikaci oznamovaných prodejců se použijí tyto postupy.

A.

Prodejci nepodléhající přezkumu

Pro určení, zda se prodejce, který je subjektem, považuje za vyloučeného prodejce uvedeného v oddíle I pododdíle B bodě 4 písm. a) a b), se může oznamující provozovatel platformy spolehnout na veřejně dostupné informace nebo potvrzení od prodejce, který je subjektem.

Pro určení, zda lze prodejce považovat za vyloučeného prodejce ve smyslu oddílu I pododdílu B bodu 4 písm. c) a d), se může oznamující provozovatele platformy spolehnout na své dostupné záznamy.

B.

Shromažďování informací o prodejci

1.

O každém prodejci, který je fyzickou osobou a není vyloučeným prodejcem, shromažďuje oznamující provozovatel platformy všechny tyto informace:

a)

jméno a příjmení;

b)

primární adresu;

c)

všechna DIČ vydaná prodejci, včetně všech členských států, které tato čísla přidělily, a neexistuje-li DIČ, místo narození prodejce;

d)

identifikační číslo prodejce pro účely DPH, je-li k dispozici;

e)

datum narození.

2.

Za každého prodejce, který je subjektem a není vyloučeným prodejcem, shromažďuje oznamující provozovatel platformy tyto informace:

a)

oficiální název;

b)

primární adresu;

c)

všechna DIČ vydaná prodejci, včetně všech členských států, které tato čísla přidělily;

d)

identifikační číslo prodejce pro účely DPH, je-li k dispozici;

e)

identifikační číslo vztahující se k podnikání;

f)

existenci jakékoli stálé provozovny, jejímž prostřednictvím se příslušné činnosti v Unii vykonávají, případně s uvedením každého příslušného členského státu, v němž se tato stálá provozovna nachází.

3.

Bez ohledu na pododdíl B body 1 a 2 není oznamující provozovatel platformy povinen shromažďovat informace uvedené v pododdíle B bodu 1 písm. b) až e) a v pododdíle B bodu 2 písm. b) až f), pokud se spoléhá na přímé potvrzení totožnosti a rezidence prodejce prostřednictvím identifikační služby poskytnuté členským státem nebo Unií za účelem zjištění totožnosti a daňové rezidence prodejce.

4.

Bez ohledu na pododdíl B bod 1 písm. c) a pododdíl B bod 2 písm. c) a e) není oznamující provozovatel platformy povinen shromažďovat DIČ nebo případně identifikační číslo vztahující se k podnikání v těchto situacích:

a)

členský stát rezidence prodejce nevydává prodejci DIČ nebo identifikační číslo vztahující se k podnikání;

b)

členský stát rezidence prodejce nevyžaduje, aby bylo DIČ vydané tomuto prodejci shromažďováno.

C.

Ověřování informací o prodejci

1.

Oznamující provozovatel platformy určí, zda informace shromážděné podle pododdílu A, pododdílu B bodu 1, pododdílu B bodu 2 písm. a) až e) a pododdílu E jsou spolehlivé, pomocí veškerých informací a dokumentů, které má k dispozici ve svých záznamech, jakož i elektronického rozhraní bezplatně zpřístupněného členským státem nebo Unií k ověření platnosti DIČ nebo identifikačního čísla pro účely DPH.

2.

Bez ohledu na pododdíl C bod 1 může oznamující provozovatel platformy k dokončení postupů náležité péče podle pododdílu F bodu 2 určit, zda informace shromážděné podle pododdílu A, pododdílu B bodu 1, pododdílu B bodu 2 písm. a) až e) a pododdílu E jsou spolehlivé, pomocí informací a dokumentů, které má k dispozici ve svých záznamech s možností elektronického vyhledávání.

3.

V případě použití pododdílu F bodu 3 písm. b) a bez ohledu na pododdíl C body 1 a 2 v případech, kdy má oznamující provozovatel platformy důvod domnívat se, že některá z informací uvedených v pododdíle B nebo E může být nesprávná na základě informací poskytnutých příslušným orgánem členského státu v žádosti týkající se konkrétního prodejce, požádá oznamující provozovatel platformy prodejce o opravu informací, které byly shledány nesprávnými, a k poskytnutí podpůrných dokladů, údajů nebo informací, které jsou spolehlivé a jsou z nezávislého zdroje, například:

a)

platného identifikačního dokladu vydaného vládním orgánem,

b)

nedávného osvědčení o statusu daňového rezidenta.

D.

Určení členského státu nebo členských států rezidence prodejce pro účely této směrnice

1.

Oznamující provozovatel platformy považuje prodejce za rezidenta členského státu primární adresy prodejce. Pokud se liší od členského státu primární adresy prodejce, považuje oznamující provozovatel platformy prodejce též za rezidenta členského státu, v němž bylo vydáno DIČ. Pokud prodejce poskytl informace o existenci stálé provozovny podle pododdílu B bodu 2 písm. f), považuje oznamující provozovatele platformy prodejce též za rezidenta příslušného členského státu specifikovaného prodejcem.

2.

Bez ohledu na pododdíl D bod 1 považuje oznamující provozovatel platformy prodejce za rezidenta každého členského státu, který je potvrzen službou elektronické identifikace poskytnutou členským státem nebo Unií podle pododdílu B bodu 3.

E.

Shromažďování informací o pronajatém nemovitém majetku

Pokud se prodejce zabývá příslušnou činností, která zahrnuje pronájem nemovitého majetku, shromažďuje oznamující provozovatele platformy adresu každé nabízené nemovitosti, a pokud bylo vydáno, příslušné katastrální číslo nebo jeho obdobu podle právních předpisů členského státu, kde se nachází. Pokud oznamující provozovatele platformy usnadnil více než 2 000příslušných činností prostřednictvím pronájmu nabízené nemovitosti témuž prodejci, který je subjektem, shromáždí oznamující provozovatele platformy podpůrné dokumenty, údaje nebo informace o tom, že nabízená nemovitost je ve vlastnictví téhož majitele.

F.

Časový rámec a platnost postupů náležité péče

1.

Oznamující provozovatele platformy dokončí postupy náležité péče stanovené v pododdílech A až E do 31. prosince daného oznamovacího období.

2.

Bez ohledu na pododdíl F bod 1 se u prodejců, kteří již byli zaregistrováni na platformě k 1. lednu 2023 nebo ke dni, kdy se subjekt stane oznamujícím provozovatelem platformy, musí být postupy náležité péče stanovené v pododdílech A až E dokončeny do 31. prosince druhého oznamovacího období oznamujícího provozovatele platformy.

3.

Bez ohledu na pododdíl F bod 1 se může oznamující provozovatele platformy spolehnout na postupy náležité péče provedené s ohledem na předchozí oznamovací období, pokud:

a)

informace o prodejci požadované v pododdíle B bodu 1 a 2 byly buď shromážděny a ověřeny, nebo potvrzeny během posledních 36 měsíců a

b)

oznamující provozovatel platformy nemá důvod si myslet, že informace shromážděné podle pododdílů A, B a E jsou nebo se staly nespolehlivými nebo nesprávnými.

G.

Uplatnění postupů náležité péče pouze na aktivní prodejce

Oznamující provozovatel platformy se může rozhodnout, že uskuteční postupy náležité péče podle pododdílů A až F pouze u aktivních prodejců.

H.

Uskutečnění postupů náležité péče třetími stranami

1.

Oznamující provozovatel platformy se může při plnění povinností náležité péče stanovené v tomto oddíle spoléhat na třetí stranu poskytující služby, avšak odpovědnost za tyto povinnosti nese i nadále oznamující provozovatel platformy.

2.

Pokud provozovatel platformy plní povinnosti náležité péče pro oznamujícího provozovatele platformy s ohledem na stejnou platformu podle pododdílu H bodu 1, provádí postupy náležité péče podle pravidel stanovených v tomto oddíle. Odpovědnost za povinnosti náležité péče nese i nadále oznamující provozovatel platformy.

ODDÍL III

POŽADAVKY NA OZNAMOVÁNÍ

A.

Okamžik a způsob oznamování

1.

Oznamující provozovatel platformy ve smyslu oddílu I pododdílu A bodu 4 písm. a) oznamuje příslušnému orgánu členského státu určenému v souladu s oddílem I pododdílem A bodem 4 písm. a) informace stanovené v pododdíle B tohoto oddílu za oznamovací období nejpozději do 31. ledna roku následujícího po kalendářním roce, v němž je prodejce identifikován jako oznamovaný prodejce. Existuje-li více než jeden oznamující provozovatel platformy, je kterýkoli z těchto oznamujících provozovatelů platformy osvobozen od oznamování informací, pokud má v souladu s vnitrostátními právními předpisy důkaz, že tytéž informace oznámil jiný oznamující provozovatel platformy.

2.

Pokud oznamující provozovatel platformy ve smyslu oddílu I pododdílu A bodu 4 písm. a) splňuje všechny podmínky v něm uvedené ve více než jednom členském státě, zvolí si jeden z těchto členských států, ve kterém bude plnit požadavky na oznamování stanovené v tomto oddíle. Takový oznamující provozovatel platformy oznamuje informace uvedené v pododdíle B tohoto oddílu za oznamovací období příslušnému orgánu členského státu své volby v souladu s oddílem IV pododdílem E nejpozději do 31. ledna roku následujícího po kalendářním roce, ve kterém je prodejce identifikován jako oznamovaný prodejce. Existuje-li více než jeden oznamující provozovatel platformy, je kterýkoli z těchto oznamujících provozovatelů platformy osvobozen od oznamování informací, pokud má v souladu s vnitrostátními právními předpisy důkaz, že tytéž informace oznámil jiný oznamující provozovatel platformy v jiném členském státě.

3.

Oznamující provozovatel platformy ve smyslu oddílu I pododdílu A bodu 4 písm. b) oznamuje informace stanovené v pododdíle B tohoto oddílu týkající se oznamovacího období příslušnému orgánu členského státu registrace, jak je určeno v souladu s oddílem IV pododdílem F bodem 1, nejpozději do 31. ledna roku následujícího po kalendářním roce, ve kterém je prodejce identifikován jako oznamovaný prodejce.

4.

Bez ohledu na pododdíl A bod 3 tohoto oddílu není oznamující provozovatel platformy ve smyslu oddílu I pododdílu A bodu 4 písm. b) povinen poskytovat informace stanovené v pododdíle B tohoto oddílu, pokud jde o kvalifikované příslušné činnosti, na něž se vztahuje platná kvalifikační dohoda mezi příslušnými orgány, která již stanoví automatickou výměnu rovnocenných informací s členským státem o oznamovaných prodejcích, kteří jsou rezidenty daného členského státu.

5.

Oznamující provozovatel platformy rovněž poskytne informace stanovené v pododdíle B bodě 2 a 3 oznamovanému prodejci, k němuž se vztahují, nejpozději do 31. ledna roku následujícího po kalendářním roce, v němž je prodejce identifikován jako oznamovaný prodejce.

6.

Informace týkající se protiplnění zaplaceného nebo připsaného v měně s nuceným oběhem, se oznamují v měně, ve které byly zaplaceny nebo připsány. V případě, že bylo protiplnění zaplaceno nebo připsáno v jiné formě než v měně s nuceným oběhem, musí být oznámeno v místní měně přepočtené nebo oceněné způsobem, který je trvale stanoven oznamujícím provozovatelem platformy.

7.

Informace o protiplnění a jiných částkách se oznamují s ohledem na čtvrtletí oznamovacího období, ve kterém bylo protiplnění zaplaceno nebo připsáno.

B.

Oznamované informace

Každý oznamující provozovatel platformy oznámí tyto informace:

1.

Název, adresu sídla, DIČ a v příslušných případech individuální identifikační číslo přidělené podle oddílu IV pododdílu F bodu 4 oznamujícího provozovatele platformy, jakož i obchodní název (názvy) platformy (platforem), ve vztahu k níž (nimž) činí oznamující provozovatel platformy oznámení.

2.

S ohledem na jednotlivé oznamované prodejce, kteří vykonávají příslušnou činnost jinou než pronájem nemovitého majetku:

a)

informace, které jsou povinně shromažďovány podle oddílu II pododdílu B;

b)

identifikátor finančního účtu, pokud je k dispozici oznamujícímu provozovateli platformy a příslušný orgán členského státu, ve kterém je oznamovaný prodejce rezidentem ve smyslu oddílu II pododdílu D, nezveřejnil, že nemá v úmyslu identifikátor finančního účtu pro tento účel použít;

c)

pokud se liší od jména či názvu oznamovaného prodejce, navíc k identifikátorfinančního účtu jméno či název majitele finančního účtu, na který je protiplnění zaplaceno nebo připsáno, v rozsahu dostupném oznamujícímu provozovateli platformy, jakož i jakékoli další finanční identifikační údaje dostupné oznamujícímu provozovateli platformy ve vztahu k tomuto majiteli účtu;

d)

každý členský stát, ve kterém je oznamovaný prodejce rezidentem pro účely této směrnice, jak je stanoveno podle oddílu II pododdílu D;

e)

úhrn protiplnění, které je zaplaceno nebo připsáno během každého čtvrtletí oznamovacího období, a počet příslušných činností, ve vztahu k nimž bylo zaplaceno nebo připsáno;

f)

veškeré poplatky, provize nebo daně sražené nebo účtované oznamujícím provozovatelem platformy během jednotlivých čtvrtletí oznamovacího období.

3.

Pokud jde o jednotlivé oznamované prodejce, kteří vykonávají příslušnou činnost zahrnující pronájem nemovitého majetku:

a)

informace, které jsou povinně shromažďovány podle oddílu II pododdílu B;

b)

identifikátor finančního účtu, pokud je k dispozici oznamujícímu provozovateli platformy a příslušný orgán členského státu, ve kterém je oznamovaný prodejce rezidentem ve smyslu oddílu II pododdílu D, nezveřejnil, že nemá v úmyslu identifikátor finančního účtu pro tento účel použít;

c)

pokud se liší od jména či názvu oznamovaného prodejce, navíc k identifikátorfinančního účtu jméno či název majitele finančního účtu, na který je protiplnění zaplaceno nebo připsáno, v rozsahu dostupném oznamujícímu provozovateli platformy, jakož i jakékoli další finanční identifikační údaje dostupné oznamujícímu provozovateli platformy ve vztahu k tomuto majiteli účtu;

d)

každý členský stát, ve kterém je oznamovaný prodejce rezidentem pro účely této směrnice, jak je stanoveno podle oddílu II pododdílu D;

e)

adresu každé nabízené nemovitosti určenou na základě postupů uvedených v oddílu II pododdílu E, a je-li k dispozici, příslušné katastrální číslo nebo jeho ekvivalent podle vnitrostátních právních předpisů členského státu, kde se nachází;

f)

úhrn protiplnění, které je zaplaceno nebo připsáno během každého čtvrtletí oznamovacího období, a počet příslušných činností poskytnutých ve vztahu ke každé nabízené nemovitosti;

g)

veškeré poplatky, provize nebo daně sražené nebo účtované oznamujícím provozovatelem platformy během jednotlivých čtvrtletí oznamovacího období;

h)

pokud je k dispozici, počet dní, po které byla každá nabízená nemovitost během oznamovacího období pronajata, a druh každé nabízené nemovitosti.

ODDÍL IV

ÚČINNÉ PROVÁDĚNÍ

Členské státy zavedou podle článku 8ac pravidla a správní postupy k zajištění účinného provádění a dodržování postupů náležité péče a požadavků na oznamování stanovených v oddílech II a III této přílohy.

A.

Pravidla vymáhání požadavků na shromažďování a ověřování stanovených v oddíle II

1.

Členské státy přijmou nezbytná opatření s cílem požadovat, aby oznamující provozovatelé platforem prosazovali požadavky na shromažďování a ověřování údajů podle oddílu II ve vztahu ke svým prodejcům.

2.

Pokud prodejce neposkytne informace požadované podle oddílu II po dvou upomínkách následujících po prvotní žádosti oznamujícího provozovatele platformy, ne však před uplynutím 60 dní, oznamující provozovatel platformy uzavře účet prodejce a zabrání mu v opětovné registraci na platformě nebo zadrží platbu protiplnění prodejci, dokud prodejce neposkytne požadované informace.

B.

Pravidla vyžadující, aby oznamující provozovatelé platforem vedli záznamy o podniknutých krocích a veškerých informacích, na které se spoléhají při plnění postupů náležité péče a požadavků na oznamování, a přiměřená opatření k získání těchto záznamů

1.

Členské státy přijmou nezbytná opatření, aby po oznamujících provozovatelích platforem požadovaly vedení záznamů o podniknutých krocích a veškerých informacích, o které se opírají při provádění postupů náležité péče a požadavků na oznamování stanovených v oddílech II a III. Tyto záznamy musí zůstat k dispozici po dostatečně dlouhou dobu a v každém případě po dobu nejméně 5 let, ale nejvýše 10 let po skončení oznamovacího období, ke kterému se vztahují.

2.

Členské státy přijmou nezbytná opatření včetně možnosti vydat příkaz k oznámení určený oznamujícím provozovatelům platforem, aby zajistily, že všechny nezbytné informace budou oznámeny příslušnému orgánu tak, aby tento mohl splnit svou povinnost sdělit informace v souladu s čl. 8ac odst. 2.

C.

Správní postupy pro ověření souladu oznamujících provozovatelů platforem s postupy náležité péče a požadavky na oznamování

Členské státy stanoví správní postupy s cílem ověřit soulad oznamujících provozovatelů platforem s postupy náležité péče a požadavky na oznamování stanovenými v oddílech II a III.

D

Správní postupy pro navazující opatření v případě, že oznamující provozovatel platformy oznámí neúplné nebo nepřesné informace

Členské státy stanoví postupy, jimiž se řídí navazující opatření s oznamujícími provozovateli platforem v případě, že jsou oznámené informace neúplné nebo nepřesné.

E.

Správní postup pro volbu jediného členského státu k oznamování

Pokud oznamující provozovatel platformy ve smyslu oddílu I pododdílu A bodu 4 písm. a) splňuje některou z podmínek tam uvedených ve více než jednom členském státě, zvolí si k plnění svých oznamovacích povinností podle oddílu III jeden z těchto členských států. Oznamující provozovatel platformy oznámí svou volbu všem příslušným orgánům dotčených členských států.

F.

Správní postup pro jedinou registraci oznamujícího provozovatele platformy

1.

Oznamující provozovatel platformy ve smyslu oddílu I pododdílu A bodu 4 písm. b) této přílohy se zaregistruje u příslušného orgánu kteréhokoli členského státu podle čl. 8ac odst. 4, jakmile zahájí svou činnost jako provozovatel platformy.

2.

Oznamující provozovatel platformy sdělí členskému státu své jediné registrace tyto informace:

a)

název;

b)

poštovní adresu;

c)

elektronickou adresu včetně webových stránek;

d)

všechna DIČ vydaná oznamujícímu provozovateli platformy;

e)

prohlášení s informacemi o identifikaci tohoto oznamujícího provozovatele platformy pro účely DPH v Unii podle hlavy XII kapitoly 6 oddílu 2 a hlavy XII kapitoly 6 oddílu 3 směrnice Rady 2006/112/ES (*1);

f)

členské státy, v nichž jsou oznamovaní prodejci rezidenty ve smyslu oddílu II pododdílu D.

3.

Oznamující provozovatel platformy informuje členský stát jediné registrace o veškerých změnách v informacích poskytnutých podle pododdílu F bodu 2.

4.

Členský stát jediné registrace přidělí oznamujícímu provozovateli platformy individuální identifikační číslo a oznámí je elektronickými prostředky příslušným orgánům všech členských států.

5.

Členský stát jediné registrace požádá Komisi, aby vymazala oznamujícího provozovatele platformy z centrálního registru v těchto případech:

a)

provozovatel platformy oznámí danému členskému státu, že již nevykonává žádnou činnost jakožto provozovatel platformy;

b)

při neexistenci oznámení podle písmene a) existují důvody se domnívat, že činnost provozovatele platformy skončila;

c)

provozovatel platformy již nesplňuje podmínky stanovené v oddílu I pododdílu A bodu 4 písm. b);

d)

členský stát zrušil registraci u svého příslušného orgánu podle pododdílu F bodu 7.

6.

Každý členský stát neprodleně uvědomí Komisi o každém provozovateli platformy ve smyslu oddílu I pododdílu A bodu 4 písm. b), který zahájí svou činnost jako provozovatel platformy, aniž se zaregistroval podle tohoto odstavce.

Pokud oznamující provozovatel platformy nesplní povinnost registrace nebo pokud byla jeho registrace zrušena podle pododdílu F bodu 7 tohoto oddílu, přijmou členské státy, aniž je dotčen článek 25a, účinná, přiměřená a odrazující opatření k vymáhání dodržování předpisů v rámci své jurisdikce. Volba těchto opatření zůstává na uvážení členských států. Členské státy se rovněž vynasnaží koordinovat svá opatření zaměřená na vymáhání dodržování předpisů, včetně v krajním případě zabránění tomu, aby oznamující provozovatel platformy mohl působit v rámci Unie.

7.

Pokud oznamující provozovatel platformy nesplní oznamovací povinnost podle oddílu III pododdílu A bodu 3 této přílohy po dvou upomínkách ze strany členského státu jediné registrace, přijme tento členský stát, aniž je dotčen článek 25a, nezbytná opatření ke zrušení registrace oznamujícího provozovatele platformy podle čl. 8ac odst. 4. Registrace se zruší nejpozději po uplynutí 90 dnů, avšak nikoli před uplynutím 30 dnů po druhé upomínce.


(*1)  Směrnice Rady 2006/112/ES ze dne 28. listopadu 2006 o společném systému daně z přidané hodnoty (Úř. věst. L 347, 11.12.2006, s. 1).“


© Evropská unie, https://eur-lex.europa.eu/ , 1998-2020
Zavřít
MENU