(EU) 2021/2326Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2021/2326 ze dne 30. listopadu 2021, kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU pro velká spalovací zařízení (oznámeno pod číslem C(2021)8580) (Text s významem pro EHP)
Publikováno: | Úř. věst. L 469, 30.12.2021, s. 1-81 | Druh předpisu: | Prováděcí rozhodnutí |
Přijato: | 30. listopadu 2021 | Autor předpisu: | Evropská komise |
Platnost od: | 30. prosince 2021 | Nabývá účinnosti: | 30. prosince 2021 |
Platnost předpisu: | Ano | Pozbývá platnosti: | |
Text předpisu s celou hlavičkou je dostupný pouze pro registrované uživatele.
30.12.2021 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
L 469/1 |
PROVÁDĚCÍ ROZHODNUTÍ KOMISE (EU) 2021/2326
ze dne 30. listopadu 2021,
kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU pro velká spalovací zařízení
(oznámeno pod číslem C(2021)8580)
(Text s významem pro EHP)
EVROPSKÁ KOMISE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie,
s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU ze dne 24. listopadu 2010 o průmyslových emisích (integrované prevenci a omezování znečištění) (1), a zejména na čl. 13 odst. 5 uvedené směrnice,
vzhledem k těmto důvodům:
(1) |
Závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) se použijí jako reference pro stanovení podmínek povolení pro zařízení, na která se vztahuje kapitola II směrnice 2010/75/EU, a příslušné orgány stanoví mezní hodnoty emisí, které zajišťují, že za běžných provozních podmínek emise nepřekročí úrovně spojené s nejlepšími dostupnými technikami, jak jsou stanoveny v rozhodnutích o závěrech o BAT. |
(2) |
Fórum složené ze zástupců členských států, dotčených průmyslových odvětví a nevládních organizací, které podporují ochranu životního prostředí, zřízené rozhodnutím Komise ze dne 16. května 2011, kterým se zřizuje fórum pro výměnu informací v souladu s článkem 13 směrnice 2010/75/EU o průmyslových emisích (2), poskytlo Komisi dne 20. října 2016 své stanovisko k navrhovanému obsahu referenčního dokumentu o BAT, pokud jde o velká spalovací zařízení. Stanovisko je veřejně dostupné. |
(3) |
Klíčové prvky referenčního dokumentu o BAT byly schváleny jako závěry o BAT prováděcím rozhodnutím Komise (EU) 2017/1442 (3). |
(4) |
Rozsudkem ze dne 27. ledna 2021 ve věci T-699/17 (4) (dále jen „rozsudek ve věci T-699/17“) Tribunál zrušil prováděcí rozhodnutí (EU) 2017/1442. |
(5) |
V rozsudku ve věci T-699/17 Tribunál rovněž rozhodl, že zrušení prováděcího rozhodnutí (EU) 2017/1442 s okamžitým účinkem by bylo v rozporu s cíli zajistit vysokou úroveň ochrany životního prostředí a zlepšování kvality životního prostředí, jak je stanoveno v čl. 191 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie, v článku 37 Listiny základních práv Evropské unie a v 2. a 44. bodě odůvodnění, jakož i v článku 1 směrnice 2010/75/EU, k němuž uvedené prováděcí rozhodnutí přispívá. |
(6) |
Tribunál proto nařídil, aby účinky prováděcího rozhodnutí (EU) 2017/1442 zůstaly zachovány až do vstupu v platnost nového aktu, který má nahradit toto rozhodnutí a který byl přijat v souladu s pravidly kvalifikované většiny stanovenými v čl. 3 odst. 3 protokolu č. 36 připojeného ke Smlouvám, a to v přiměřené lhůtě nepřesahující dvanáct měsíců ode dne vyhlášení rozsudku ve věci T-699/17. |
(7) |
Dne 2. dubna 2021 podala Komise proti rozsudku ve věci T-699/17 (věc C-207/21P) opravný prostředek. Vzhledem k tomu, že odvolání nemá odkladný účinek, je pro splnění povinností vyplývajících z rozsudku ve věci T-699/17 a pro zajištění účinného a úplného provedení směrnice 2010/75/EU před vynesením rozsudku Soudního dvora ve věci C-207/21P nezbytné přijmout nové prováděcí rozhodnutí. Nové rozhodnutí má být přijato na základě stanoviska výboru zřízeného podle čl. 75 odst. 1 směrnice 2010/75/EU vydaného v souladu s pravidly pro kvalifikovanou většinu stanovenými v čl. 3 odst. 3 protokolu č. 36 připojeného ke Smlouvám. |
(8) |
V důsledku rozsudku ve věci T-699/17, který zachovává účinky prováděcího rozhodnutí (EU) 2017/1442, je nezbytné zajistit právní kontinuitu mezi prováděcím rozhodnutím (EU) 2017/1442 a tímto rozhodnutím. Zejména závěry o BAT uvedené v příloze prováděcího rozhodnutí (EU) 2017/1442, které jsou klíčovým prvkem referenčního dokumentu o BAT, by měly být znovu přijaty beze změny. Zachování účinků prováděcího rozhodnutí (EU) 2017/1442 rovněž znamená, že v definici „nového zařízení“ uvedené v závěrech o BAT je třeba odkazem na „zveřejnění těchto závěrů o BAT“ rozumět datum zveřejnění prováděcího rozhodnutí (EU) 2017/1442 dne 17. srpna 2017. |
(9) |
V zájmu právní jistoty je nezbytné stanovit pravidla pro použitelnost tohoto rozhodnutí, pokud se Soudní dvůr rozhodne rozsudek ve věci T-699/17 zvrátit. |
(10) |
Opatření stanovená tímto rozhodnutím jsou v souladu se stanoviskem výboru zřízeného na základě čl. 75 odst. 1 směrnice 2010/75/EU, |
PŘIJALA TOTO ROZHODNUTÍ:
Článek 1
Závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) pro velká spalovací zařízení se přijímají ve znění uvedeném v příloze.
Článek 2
V případě, že Soudní dvůr zruší rozsudek ve věci T-699/17 tak, aby prováděcí rozhodnutí (EU) 2017/1442 zůstalo v platnosti, skončí použitelnost tohoto rozhodnutí dnem doručení rozsudku ve věci C-207/21P.
Článek 3
Toto rozhodnutí je určeno členským státům.
V Bruselu dne 30. listopadu 2021.
Za Komisi
Virginijus SINKEVIČIUS
člen Komise
(1) Úř. věst. L 334, 17.12.2010, s. 17.
(2) Úř. věst. C 146, 17.5.2011, s. 3.
(3) Prováděcí rozhodnutí Komise (EU) 2017/1442 ze dne 31. července 2017, kterým se stanoví závěry o nejlepších dostupných technikách (BAT) podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU pro velká spalovací zařízení (Úř. věst. L 212, 17.8.2017, s. 1).
(4) Rozsudek Tribunálu ze dne 27. ledna 2021 ve věci Polsko v. Komise, T-699/17, ECLI:EU:T:2021:44.
PŘÍLOHA
ZÁVĚRY O NEJLEPŠÍCH DOSTUPNÝCH TECHNIKÁCH (BAT)
OBLAST PŮSOBNOSTI
Tyto závěry o BAT se týkají následujících činností vymezených v příloze I směrnice 2010/75/EU:
— |
1.1: Spalování paliv v zařízeních o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 50 MW nebo více – pouze, když k této činnosti dochází ve spalovacích zařízeních o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 50 MW nebo více. |
— |
1.4: Zplyňování černého uhlí nebo jiných paliv v zařízeních o celkovém jmenovitém tepelném příkonu 20 MW nebo více – pouze, když tato činnost přímo souvisí se spalovacím zařízením. |
— |
5.2: Odstranění nebo využití odpadu v zařízeních na spoluspalování odpadu při kapacitě větší než 3 tuny za hodinu v případě odpadu jiného než nebezpečného nebo při kapacitě větší než 10 tun za den v případě nebezpečného odpadu – pouze, když k této činnosti dochází ve spalovacích zařízeních uvedených pod bodem 1.1 výše. |
Tyto závěry o BAT se vztahují zejména na předcházející a navazující činnosti přímo spojené s výše uvedenými činnostmi, včetně používaných technik prevence a omezování emisí.
Paliva pojednávaná v těchto závěrech o BAT jsou jakýkoli tuhý, kapalný a/nebo plynný spalitelný materiál včetně:
— |
tuhých paliv (např. černé uhlí, hnědé uhlí, rašelina), |
— |
biomasy (dle definice v čl. 3 bodě 31 směrnice 2010/75/EU), |
— |
kapalných paliv (např. těžký topný olej, plynový olej), |
— |
plynných paliv (např. zemní plyn, plyn obsahující vodík a syntézní plyn), |
— |
paliv specifických pro dané odvětví (např. vedlejší produkty v chemickém a železárenském a ocelárenském průmyslu), |
— |
odpadu kromě směsného komunálního odpadu podle definice v čl. 3 bodě 39 a kromě dalšího odpadu uvedeného v čl. 42 odst. 2 písm. a) podbodech ii) a iii) směrnice 2010/75/EU. |
Tyto závěry o BAT se nevztahují na následující činnosti a zařízení:
— |
spalování paliv v jednotkách s jmenovitým tepelným příkonem menším než 15 MW, |
— |
spalovací zařízení využívající odchylku pro spalovací zdroje s omezenou životností nebo centrální zdroje tepla podle článků 33 a 35 směrnice 2010/75/EU do doby uplynutí platnosti odchylek stanovených v jejich povoleních, pokud jde o úrovně emisí spojené s BAT (BAT-AEL) pro znečišťující látky, na které se odchylka vztahuje, jakož i pro jiné znečišťující látky, jejichž emise by byly sníženy pomocí technických opatření, která nebyla provedena z titulu odchylky, |
— |
zplyňování paliv, pokud přímo nesouvisí se spalováním výsledného syntézního plynu, |
— |
zplyňování paliv a následné spalování syntézního plynu, pokud přímo souvisí s rafinací minerálních olejů a plynů, |
— |
předcházející a navazující činnosti, které nejsou přímo spojené se spalováním nebo zplyňováním, |
— |
spalování v provozních pecích nebo ohřívačích, |
— |
spalování v zařízeních k dospalování, |
— |
spalování odpadního plynu v polních hořácích, |
— |
spalování v regeneračních kotlích a v hořácích na spalování celkové redukované síry v zařízeních na výrobu buničiny a papíru, neboť to je předmětem závěrů o BAT pro výrobu buničiny, papíru a lepenky, |
— |
spalování rafinérských paliv v rafinerii, neboť to je předmětem závěrů o BAT pro rafinaci minerálních olejů a plynů, |
— |
odstraňování nebo využívání odpadu v:
|
neboť to je předmětem závěrů o BAT pro spalování odpadu.
Pro činnosti, na něž se vztahují tyto závěry o BAT, by mohly mít význam také další závěry o BAT a referenční dokumenty:
— |
společné systémy čištění odpadních vod a odpadních plynů a nakládání s nimi v odvětví chemického průmyslu (CWW), |
— |
řada referenčních dokumentů o nejlepších dostupných technikách (BREF) v chemickém průmyslu (pro velkoobjemovou výrobu organických chemikálií (LVOC) atd.), |
— |
ekonomické a mezisložkové vlivy (ECM), |
— |
emise ze skladování (EFS), |
— |
energetickou účinnost (ENE), |
— |
průmyslové chladicí systémy (ICS), |
— |
výrobu železa a oceli (IS), |
— |
monitorování emisí do ovzduší a vody ze zařízení podle směrnice o průmyslových emisích (IED) (ROM), |
— |
výrobu buničiny, papíru a lepenky (PP), |
— |
rafinaci minerálních olejů a plynů (REF), |
— |
spalování odpadu (WI), |
— |
zpracování odpadu (WT). |
DEFINICE
Pro účely těchto závěrů o BAT se použijí tyto definice:
Použitý termín |
Definice |
||||
Obecné termíny |
|||||
Kotel |
Jakékoli spalovací zařízení kromě motorů, plynových turbín a provozních pecí nebo ohřívačů |
||||
Plynová turbína s kombinovaným cyklem (CCGT) |
CCGT je spalovací zařízení, které využívá dvou termodynamických cyklů (tj. Braytonova a Rankineova cyklu). V CCGT se teplo z odpadních plynů plynové turbíny (provozované podle Braytonova cyklu za účelem výroby elektřiny) přeměňuje na užitečnou energii ve spalinovém kotli (HRSG), ve kterém je využíváno k výrobě páry, která následně expanduje do parní turbíny (pracující podle Rankineova cyklu za účelem výroby dodatečné elektřiny). Pro účely těchto závěrů o BAT zahrnuje konfigurace CCGT jak variantu s doplňkovým ohřevem HRSG, tak bez něj. |
||||
Spalovací zařízení |
Jakékoli technické zařízení, v němž se paliva oxidují za účelem využití takto vyrobeného tepla. Pro účely těchto závěrů o BAT se kombinace tvořená:
považuje za jedno spalovací zařízení. Pro výpočet celkového jmenovitého tepelného příkonu takové kombinace se sečtou kapacity všech dotčených jednotlivých spalovacích zařízení, která mají jmenovitý tepelný příkon nejméně 15 MW. |
||||
Spalovací jednotka |
Jednotlivé spalovací zařízení |
||||
Kontinuální měření |
Měření za použití automatického měřicího systému, který je v daném závodě trvale nainstalován |
||||
Přímé vypouštění |
Vypouštění (do vodního recipientu) v místě, kde emise opouštějí zařízení, bez další následné úpravy |
||||
Systém odsiřování spalin (FGD) |
Systém, který tvoří jedna nebo více technik ke snižování emisí, jehož účelem je snížení úrovně SOx vypouštěných ze spalovacího zařízení |
||||
Systém odsiřování spalin (FGD) – stávající |
Systém odsiřování spalin (FGD), který není novým systémem FGD |
||||
Systém odsiřování spalin (FGD) – nový |
Buď systém odsiřování spalin (FGD) v novém zařízení, nebo systém FGD, který zahrnuje alespoň jednu techniku ke snižování emisí nově zavedenou nebo zcela nahrazenou ve stávajícím zařízení po zveřejnění těchto závěrů o BAT |
||||
Plynový olej |
Jakékoli kapalné palivo vyrobené z ropy spadající do kódů KN 2710 19 25 , 2710 19 29 , 2710 19 47 , 2710 19 48 , 2710 20 17 nebo 2710 20 19 . Nebo jakékoli kapalné palivo vyrobené z ropy, z něhož se do teploty 250 °C vydestiluje s použitím metody ASTM D86 méně než 65 % objemových (včetně ztrát) a do teploty 350 °C nejméně 85 % objemových (včetně ztrát) |
||||
Těžký topný olej (HFO) |
Jakékoli kapalné palivo vyrobené z ropy spadající do kódů KN 2710 19 51 až 2710 19 68 , 2710 20 31 , 2710 20 35 a 2710 20 39 . Nebo jakékoliv kapalné palivo vyrobené z ropy, jiné než plynový olej, které v důsledku svého destilačního rozmezí náleží do kategorie těžkých olejů určených k použití jako palivo a z něhož se do teploty 250 °C vydestiluje s použitím metody ASTM D86 méně než 65 % objemových (včetně ztrát). Pokud není možné provést destilaci podle metody ASTM D86, pokládá se ropný produkt také za těžký topný olej |
||||
Čistá elektrická účinnost (spalovací jednotka a kombinovaný cyklus s integrovaným zplyňováním (IGCC)) |
Poměr mezi čistým elektrickým výkonem (elektřina vyrobená na vysokonapěťové straně hlavního transformátoru minus dodaná energie – např. pro spotřebu pomocných systémů) a energetickým příkonem paliva/vstupního materiálu (jako výhřevnost paliva/vstupního materiálu) na hranicích spalovací jednotky za daný časový úsek |
||||
Čistá mechanická energetická účinnost |
Poměr mezi mechanickým výkonem na spojení přenášejícím výkon a tepelným příkonem dodaným palivem |
||||
Celkové čisté využití paliva (spalovací jednotka a IGCC) |
Poměr mezi čistou vyrobenou energií (vyrobená elektřina, horká voda, pára, mechanická energie minus dodaná elektrická a/nebo tepelná energie (např. pro spotřebu pomocných systémů)) a energetickým příkonem paliva (jako výhřevnost paliva) na hranicích spalovací jednotky za daný časový úsek |
||||
Celkové čisté využití paliva (zplyňovací jednotka) |
Poměr mezi čistou vyrobenou energií (vyrobená elektřina, horká voda, pára, mechanická energie a syntézní plyn (jako výhřevnost syntézního plynu) minus dodaná elektrická a/nebo tepelná energie (např. pro spotřebu pomocných systémů)) a energetickým příkonem paliva/vstupního materiálu (jako výhřevnost paliva/vstupního materiálu) na hranicích zplyňovací jednotky za daný časový úsek |
||||
Hodiny provozu |
Doba vyjádřená v hodinách, během níž je celé spalovací zařízení nebo jeho část v provozu a vypouští emise do ovzduší, s výjimkou doby uvádění do provozu a ukončování provozu |
||||
Pravidelné měření |
Stanovení měřené veličiny (konkrétního množství, které je předmětem měření) v určených časových intervalech |
||||
Zařízení – stávající |
Spalovací zařízení, které není novým zařízením |
||||
Zařízení – nové |
Spalovací zařízení, které obdrželo první povolení v místě zařízení po zveřejnění těchto závěrů o BAT, nebo úplná náhrada spalovacího zařízení na stávajících základech po zveřejnění těchto závěrů o BAT |
||||
Zařízení k dospalování |
Systém konstruovaný k čištění spalin spalováním, který není provozován jako nezávislé spalovací zařízení, např. termický hořák (tj. zařízení na spalování zbytkového plynu), používaný k odstraňování znečišťujících látek (např. těkavých organických látek (VOC)) ze spalin, a to s využitím takto získaného tepla, nebo bez něj. Techniky postupného spalování, při kterém každá fáze spalování probíhá v samostatné komoře, která může mít různé charakteristiky procesu spalování (např. poměr paliva a vzduchu, teplotní profil), se považují za součást procesu spalování, a nikoli za zařízení k dospalování. Obdobně, pokud jsou plyny vzniklé v provozním ohříváku nebo provozní peci nebo jiném procesu spalování následně oxidovány v jiném spalovacím zařízení za účelem využití jejich energetické hodnoty (s použitím pomocného paliva, nebo bez něj) k výrobě elektřiny, páry, horké vody/oleje nebo mechanické energie, není toto zařízení považováno za zařízení k dospalování |
||||
Prediktivní systém měření emisí (PEMS) |
Systém používaný pro průběžné zjišťování koncentrace emisí znečišťující látky ze zdroje emisí na základě jejího vztahu k řadě charakteristických, kontinuálně monitorovaných provozních parametrů (např. spotřeba plynného paliva, poměr vzduchu a paliva) a údajů o kvalitě paliva nebo vstupní suroviny (např. obsah síry) |
||||
Procesní paliva z chemického průmyslu |
Plynné a/nebo kapalné vedlejší produkty vznikající v (petro)chemickém průmyslu a používané jako nekomerční paliva ve spalovacích zařízeních |
||||
Provozní pece nebo ohřívače |
Provozní pece nebo ohřívače jsou:
V důsledku použití osvědčených postupů pro využití energie mohou být provozní ohřívače/pece vybaveny přidruženým systémem pro výrobu páry/elektřiny. To se považuje za konstrukční prvek provozního ohřívače/pece, který je jeho/její součástí a nelze jej posuzovat samostatně |
||||
Rafinérská paliva |
Tuhý, kapalný či plynný hořlavý materiál z destilace či přeměny v rámci rafinace ropy. Příklady jsou rafinérský topný plyn (RFG), syntézní plyn, rafinérské oleje a ropný koks |
||||
Zbytky |
Látky nebo předměty pocházející z činností v rozsahu působnosti tohoto dokumentu jako odpady nebo vedlejší produkty |
||||
Doba uvádění do provozu a ukončování provozu |
Doba provozu zařízení určené podle ustanovení prováděcího rozhodnutí Komise 2012/249/EU (1) |
||||
Jednotka – stávající |
Spalovací jednotka, která není novou jednotkou |
||||
Jednotka – nová |
Spalovací jednotka, která obdržela první povolení pro použití ve spalovacím zařízení po zveřejnění těchto závěrů o BAT nebo úplná náhrada spalovací jednotky na stávajících základech spalovacího zařízení po zveřejnění těchto závěrů o BAT |
||||
Platný (hodinový průměr) |
Hodinový průměr je považován za platný, pokud není prováděna údržba nebo nedošlo k selhání funkce automatického měřicího systému |
Použitý termín |
Definice |
Znečišťující látky/parametry |
|
As |
Celkové množství arsenu a jeho sloučenin, vyjádřené jako As |
C3 |
Uhlovodíky s počtem uhlíkových atomů rovným třem |
C4+ |
Uhlovodíky s počtem uhlíkových atomů rovným čtyřem nebo vyšším |
Cd |
Celkové množství kadmia a jeho sloučenin, vyjádřené jako Cd |
Cd+Tl |
Celkové množství kadmia, thallia a jejich sloučenin, vyjádřené jako Cd+Tl |
CH4 |
Methan |
CO |
Oxid uhelnatý |
COD (CHSK) |
Chemická spotřeba kyslíku Množství kyslíku potřebné k úplné oxidaci organické látky na oxid uhličitý |
COS |
Karbonylsulfid |
Cr |
Celkové množství chromu a jeho sloučenin, vyjádřené jako Cr |
Cu |
Celkové množství mědi a jejích sloučenin, vyjádřené jako Cu |
Prach |
Celkové tuhé znečišťující látky (v ovzduší) |
Fluorid |
Rozpuštěný fluorid, vyjádřený jako F- |
H2S |
Sirovodík |
HCl |
Veškeré anorganické plynné sloučeniny chloru, vyjádřené jako HCl |
HCN |
Kyanovodík |
HF |
Veškeré anorganické plynné sloučeniny fluoru, vyjádřené jako HF |
Hg |
Celkové množství rtuti a jejích sloučenin, vyjádřené jako Hg |
N2O |
Oxid dusný (rajský plyn, N2O) |
NH3 |
Amoniak |
Ni |
Celkové množství niklu a jeho sloučenin, vyjádřené jako Ni |
NOX |
Celkové množství oxidu dusnatého (NO) a oxidu dusičitého (NO2), vyjádřené jako NO2 |
Pb |
Celkové množství olova a jeho sloučenin, vyjádřené jako Pb |
PCDD/F |
Polychlorované dibenzo-p-dioxiny a -furany |
RCG |
Surová koncentrace ve spalinách Koncentrace SO2 v surových spalinách vyjádřená jako roční průměr (za standardních podmínek uvedených v obecných poznámkách) na vstupu do systému snižování emisí SOX, vyjádřená při referenčním obsahu kyslíku 6 % objemových O2 |
Sb+As+Pb+Cr+Co+Cu+Mn+Ni+V |
Celkové množství antimonu, arsenu, olova, chromu, kobaltu, mědi, manganu, niklu, vanadu a jejich sloučenin, vyjádřené jako Sb+As+Pb+Cr+Co+Cu+Mn+Ni+V |
SO2 |
Oxid siřičitý |
SO3 |
Oxid sírový |
SOX |
Celkové množství oxidu siřičitého (SO2) a oxidu sírového (SO3) vyjádřené jako SO2. |
Síran |
Rozpuštěný síran, vyjádřený jako SO4 2- |
Sulfid, snadno uvolnitelný |
Celkové množství rozpuštěného sulfidu a těch nerozpuštěných sulfidů, které se snadno uvolňují po okyselení, vyjádřené jako S2- |
Sulfit |
Rozpuštěný sulfit, vyjádřený jako SO3 2- |
TOC |
Celkový organický uhlík, vyjádřený jako C (ve vodě) |
TSS |
Celkové nerozpuštěné tuhé látky. Hmotnostní koncentrace všech nerozpuštěných tuhých látek (ve vodě), která je změřena pomocí filtrace přes filtry ze skleněných vláken a vážkové analýzy |
TVOC |
Celkový těkavý organický uhlík, vyjádřený jako C (v ovzduší) |
Zn |
Celkové množství zinku a jeho sloučenin, vyjádřené jako Zn |
ZKRATKY
Pro účel těchto závěrů o BAT se použijí tyto zkratky:
Zkratka |
Definice |
ASU |
Jednotka přívodu vzduchu |
CCGT |
Plynová turbína s kombinovaným cyklem, s doplňkovým ohřevem, nebo bez něj |
CFB |
Cirkulující fluidní lože |
CHP (KVET) |
Kombinovaná výroba tepla a elektřiny |
COG |
Koksárenský plyn |
COS |
Karbonylsulfid |
DLN |
Suché hořáky s nízkými emisemi NOX |
DSI |
Injektáž suchého sorbentu do spalin |
ESP |
Elektrostatický odlučovač |
FBC |
Spalování ve fluidním loži |
FGD |
Odsíření spalin |
HFO |
Těžký topný olej |
HRSG |
Parní generátor využívající odpadní teplo |
IGCC |
Kombinovaný cyklus s integrovaným zplyňováním |
LHV |
Výhřevnost |
LNB |
Hořáky s nízkými emisemi NOX |
LNG |
Zkapalněný zemní plyn |
OCGT |
Plynová turbína s otevřeným cyklem |
OTNOC |
Jiné než běžné provozní podmínky |
PC |
Práškové spalování |
PEMS |
Prediktivní systém měření emisí |
SCR |
Selektivní katalytická redukce |
SDA |
Rozprašovací suchý absorbér |
SNCR |
Selektivní nekatalytická redukce |
OBECNÉ POZNÁMKY
Nejlepší dostupné techniky
Výčet technik, které jsou uvedeny a popsány v těchto závěrech o BAT, není normativní ani úplný. Mohou být použity i jiné techniky, které zajistí přinejmenším stejnou úroveň ochrany životního prostředí.
Pokud není uvedeno jinak, jsou tyto závěry o BAT obecně použitelné.
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL)
V případech, kdy jsou úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) uvedeny pro různá období pro stanovení průměru, musí být splněny všechny tyto BAT-AEL.
BAT-AEL uvedené v těchto závěrech o BAT nemusí platit pro turbíny a motory spalující kapalná a plynná paliva pro nouzové použití provozované méně než 500 hodin/rok, jestliže uvedené nouzové použití není slučitelné se splněním BAT-AEL.
BAT-AEL pro emise do ovzduší
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) pro emise do ovzduší uvedené v těchto závěrech o BAT odkazují na koncentrace, které jsou vyjádřeny jako hmotnost emitované látky na jednotku objemu spalin za těchto standardních podmínek: suchý plyn při teplotě 273,15 K a tlaku 101,3 kPa, a uváděny v jednotkách mg/Nm3, μg/Nm3 nebo ng I-TEQ/Nm3.
Monitorování související s BAT-AEL pro emise do ovzduší je uvedeno v BAT 4
Referenční podmínky pro kyslík používané k vyjádření BAT-AEL v tomto dokumentu jsou uvedeny v tabulce níže.
Činnost |
Referenční úroveň kyslíku (OR) |
Spalování tuhých paliv |
6 % objemových |
Spalování tuhých paliv v kombinaci s kapalnými a/nebo plynnými palivy |
|
Spoluspalování odpadu |
|
Spalování kapalných a/nebo plynných paliv probíhající jinde než v plynové turbíně nebo motoru |
3 % objemová |
Spalování kapalných a/nebo plynných paliv probíhající v plynové turbíně nebo motoru |
15 % objemových |
Spalování v zařízeních IGCC |
Rovnice pro výpočet emisních koncentrací při referenční úrovni kyslíku je:
kde:
ER |
: |
koncentrace emisí při referenční úrovni kyslíku OR |
OR |
: |
referenční úroveň kyslíku v % objemových |
EM |
: |
naměřená koncentrace emisí |
OM |
: |
naměřená úroveň kyslíku v % objemových. |
Pro období pro stanovení průměru platí tyto definice:
Období pro stanovení průměru |
Definice |
Denní průměr |
Průměr za období 24 hodin platných hodinových průměrů získaných kontinuálním měřením |
Roční průměr |
Průměr za období jednoho roku platných hodinových průměrů získaných kontinuálním měřením |
Průměr za interval odběru vzorků |
Průměrná hodnota tří po sobě následujících měření trvajících vždy nejméně 30 minut (2) |
Průměr vzorků odebraných v průběhu jednoho roku |
Průměr hodnot naměřených během jednoho roku pravidelných měření prováděných s frekvencí monitorování stanovenou pro každý parametr |
BAT-AEL pro emise do vody
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) pro emise do vody uvedené v těchto závěrech o BAT odkazují na koncentrace, které jsou vyjádřeny jako hmotnost emitované látky na jednotku objemu vody a uváděny v jednotkách μg/l, mg/l, nebo g/l. Úrovně BAT-AEL se vztahují k denním průměrům, tj. 24hodinovým souhrnným vzorkům úměrným průtoku. Pokud je prokázána dostatečná stabilita průtoku, lze odebírat časově proporcionální souhrnné vzorky.
Monitorování související s BAT-AEL pro emise do vody je uvedeno v BAT 5
Úrovně energetické účinnosti spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEEL)
Úrovní energetické účinnosti spojenou s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEEL) se rozumí poměr mezi čistým energetickým výkonem spalovací jednotky a energetickým příkonem paliva/vstupního materiálu spalovací jednotky při aktuální konstrukci jednotky. Čistý energetický výkon se určuje na hranicích spalování, zplyňování nebo jednotky IGCC, včetně pomocných systémů (např. systémů čištění spalin), a pro jednotku provozovanou při plném zatížení.
V případě kombinované výroby tepla a elektřiny (KVET):
— |
BAT-AEEL pro celkové čisté využití paliva se vztahuje na spalovací jednotku provozovanou při plném zatížení a seřízenou s cílem maximalizovat především zásobování teplem a druhotně zbývající energii, kterou lze vyrobit, |
— |
BAT-AEEL pro čistou elektrickou účinnost se vztahuje na spalovací jednotku vyrábějící pouze elektřinu při plném zatížení. |
BAT-AEELs se vyjadřují v procentech. Energetický příkon paliva/vstupního materiálu se vyjadřuje jako hodnota výhřevnosti (LHV).
Monitorování související s BAT-AEEL je uvedeno v BAT 2.
Klasifikace spalovacích zařízení/jednotek podle jejich celkového jmenovitého tepelného příkonu
Pokud je uveden rozsah hodnot pro celkový jmenovitý tepelný příkon, je třeba jej pro účely těchto závěrů o BAT chápat tak, že je „roven dolní hranici rozsahu nebo je vyšší než tato dolní hranice a nižší než horní hranice rozsahu“. Například zařízení kategorie 100–300 MWth je třeba chápat takto: spalovací zařízení o celkovém jmenovitém tepelném příkonu rovném 100 MW nebo vyšším a nižším než 300 MW.
Pokud je část spalovacího zařízení vypouštějícího spaliny jedním nebo více oddělenými kouřovody ve společném komínu v provozu méně než 1 500 hodin/rok, může být tato část pro účely těchto závěrů o BAT posuzována samostatně. U všech částí zařízení se úrovně BAT-AEL vztahují k celkovému jmenovitému tepelnému příkonu zařízení. V takových případech se emise odváděné každým z těchto kouřovodů monitorují odděleně.
1. OBECNÉ ZÁVĚRY O BAT
Závěry o BAT pro konkrétní druhy paliv uvedené v bodech 2 až 7 platí navíc k obecným závěrům o BAT uvedeným v tomto bodě.
1.1. Systémy environmentálního řízení
BAT 1. Nejlepší dostupnou technikou umožňující zlepšit celkový environmentální profil je zavést a dodržovat systém environmentálního řízení (EMS), který zahrnuje všechny tyto prvky:
i. |
angažovanost vedoucích pracovníků včetně vrcholného vedení; |
ii. |
vedením stanovená environmentální politika, jejíž součástí je neustálé zdokonalování environmentálního profilu zařízení; |
iii. |
plánování a zavádění nezbytných postupů a obecných a konkrétních cílů ve spojení s finančním plánováním a investicemi; |
iv. |
zavádění postupů se zvláštním důrazem na:
|
v. |
kontrola výsledků a provádění nápravných opatření se zvláštním důrazem na:
|
vi. |
přezkum EMS, který provádí vrcholné vedení, a posouzení, zda je systém i nadále vhodný, přiměřený a účinný; |
vii. |
sledování vývoje čistějších technologií; |
viii. |
zohlednění environmentálních dopadů konečného vyřazení zařízení z provozu ve fázi návrhu nového provozu a po dobu jeho fungování, včetně:
|
ix. |
pravidelné porovnávání s odvětvovými referenčními hodnotami. Konkrétně pro toto odvětví je také důležité zvažovat tyto prvky EMS, které jsou v daných případech popsány v příslušných BAT: |
x. |
programy zajištění kvality/kontroly kvality, aby bylo zaručeno, že vlastnosti všech paliv budou plně stanoveny a kontrolovány (viz BAT 9); |
xi. |
plán řízení s cílem snížit emise do ovzduší a/nebo do vody za jiných než běžných provozních podmínek, včetně doby uvádění do provozu a ukončování provozu (viz BAT 10 a BAT 11); |
xii. |
plán pro nakládání s odpady s cílem zajistit, aby se zabránilo vzniku odpadu, aby byl odpad připraven k opětovnému použití, recyklován či jinak využit, včetně použití technik uvedených v BAT 16; |
xiii. |
systematická metoda zjišťování a řešení potenciálních nekontrolovaných a/nebo neplánovaných emisí do životního prostředí, zejména:
|
xiv. |
plán na regulaci emisí prachu pro předcházení rozptýleným emisím z nakládky, vykládky a skladování paliv, zbytků a přísad a/nebo z manipulace s nimi, nebo pokud to není možné, pro jejich snížení; |
xv. |
plán regulace hluku tam, kde se očekává nebo kde trvale působí hluk na citlivé receptory, včetně:
|
xvi. |
pro spalování, zplyňování nebo spoluspalování zapáchajících látek plán regulace zápachu, včetně:
|
Pokud posouzení prokáže, že kterýkoli z prvků uvedených v bodech x až xvi není nezbytný, provede se záznam o rozhodnutí, včetně odůvodnění.
Použitelnost
Rozsah (např. míra podrobností) a charakter EMS (např. standardizovaný nebo nestandardizovaný) se obecně vztahuje k povaze, rozsahu a složitosti zařízení a k rozsahu dopadů, které může mít na životní prostředí.
1.2. Monitorování
BAT 2. Nejlepší dostupnou technikou je určení čisté elektrické účinnosti a/nebo čistého celkového využití paliva a/nebo čisté mechanické energetické účinnosti jednotek zplyňování, jednotek IGCC a/nebo spalovacích jednotek prostřednictvím výkonové zkoušky při plném zatížení (1) podle norem EN po uvedení jednotky do provozu a po každé změně, která by mohla významně ovlivnit čistou elektrickou účinnost a/nebo celkové čisté využití paliva a/nebo čistou mechanickou energetickou účinnost jednotky. Pokud nejsou normy EN k dispozici, je nejlepší dostupnou technikou použití norem ISO, vnitrostátních norem nebo jiných mezinárodních norem, jejichž použitím se získají údaje rovnocenné odborné kvality.
(1) |
Pokud u jednotek pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny nelze z technických důvodů výkonovou zkoušku provést s jednotkou provozovanou při plném zatížení pro dodávku tepla, je možné zkoušku doplnit nebo nahradit výpočtem s použitím parametrů pro plné zatížení. |
BAT 3. Nejlepší dostupnou technikou je monitorování klíčových provozních parametrů důležitých z hlediska emisí do ovzduší a vody včetně ukazatelů uvedených níže.
Proudící médium |
Parametr(y) |
Monitorování |
Spaliny |
Průtok |
Pravidelné nebo kontinuální zjišťování |
Obsah kyslíku, teplotaa tlak |
Pravidelné nebo kontinuální měření |
|
Obsah vodní páry (3) |
||
Odpadní vody z čištění spalin |
Průtok, pH a teplota |
Kontinuální měření |
BAT 4. Nejlepší dostupnou technikou je monitorování emisí do ovzduší minimálně s níže uvedenou frekvencí a v souladu s normami EN. Pokud nejsou normy EN k dispozici, je nejlepší dostupnou technikou použití norem ISO, vnitrostátních norem nebo jiných mezinárodních norem, jejichž použitím se získají údaje rovnocenné odborné kvality.
Látka/Parametr |
Palivo/proces/druh spalovacího zařízení |
Celkový jmenovitý tepelný příkon spalovacího zařízení |
Norma(normy) (4) |
Minimální frekvence monitorování (5) |
Monitorování související s |
||||||||||||||||
NH3 |
|
Všechny velikosti |
Obecné normy EN |
BAT 7 |
|||||||||||||||||
NOX |
|
Všechny velikosti |
Obecné normy EN |
BAT 20 BAT 24 BAT 28 BAT 32 BAT 37 BAT 41 BAT 42 BAT 43 BAT 47 BAT 48 BAT 56 BAT 64 BAT 65 BAT 73 |
|||||||||||||||||
|
Všechny velikosti |
EN 14792 |
Jednou ročně (9) |
BAT 53 |
|||||||||||||||||
N2O |
|
Všechny velikosti |
EN 21258 |
Jednou ročně (10) |
BAT 20 BAT 24 |
||||||||||||||||
CO |
|
Všechny velikosti |
Obecné normy EN |
BAT 20 BAT 24 BAT 28 BAT 33 BAT 38 BAT 44 BAT 49 BAT 56 BAT 64 BAT 65 BAT 73 |
|||||||||||||||||
|
Všechny velikosti |
EN 15058 |
Jednou ročně (9) |
BAT 54 |
|||||||||||||||||
SO2 |
|
Všechny velikosti |
Obecné normy EN a EN 14791 |
BAT 21 BAT 25 BAT 29 BAT 34 BAT 39 BAT 50 BAT 57 BAT 66 BAT 67 BAT 74 |
|||||||||||||||||
SO3 |
|
Všechny velikosti |
Norma EN není k dispozici |
Jednou ročně |
— |
||||||||||||||||
Plynné chloridy, vyjádřené jako HCl |
|
Všechny velikosti |
EN 1911 |
BAT 21 BAT 57 |
|||||||||||||||||
|
Všechny velikosti |
Obecné normy EN |
BAT 25 |
||||||||||||||||||
|
Všechny velikosti |
Obecné normy EN |
BAT 66 BAT 67 |
||||||||||||||||||
HF |
|
Všechny velikosti |
Norma EN není k dispozici |
BAT 21 BAT 57 |
|||||||||||||||||
|
Všechny velikosti |
Norma EN není k dispozici |
Jednou ročně |
BAT 25 |
|||||||||||||||||
|
Všechny velikosti |
Obecné normy EN |
BAT 66 BAT 67 |
||||||||||||||||||
Prach |
|
Všechny velikosti |
Obecné normy EN a EN 13284-1 a EN 13284-2 |
BAT 22 BAT 26 BAT 30 BAT 35 BAT 39 BAT 51 BAT 58 BAT 75 |
|||||||||||||||||
Spoluspalování odpadu |
Všechny velikosti |
Obecné normy EN a EN 13284-2 |
Kontinuálně |
BAT 68 BAT 69 |
|||||||||||||||||
Kovy a polokovy kromě rtuti (As, Cd, Co, Cr, Cu, Mn, Ni, Pb, Sb, Se, Tl, V, Zn) |
|
Všechny velikosti |
EN 14385 |
Jednou ročně (18) |
BAT 22 BAT 26 BAT 30 |
||||||||||||||||
|
< 300 MWth |
EN 14385 |
Jednou za šest měsíců (13) |
BAT 68 BAT 69 |
|||||||||||||||||
≥ 300 MWth |
EN 14385 |
||||||||||||||||||||
|
≥ 100 MWth |
EN 14385 |
Jednou ročně (18) |
BAT 75 |
|||||||||||||||||
Hg |
|
< 300 MWth |
EN 13211 |
BAT 23 |
|||||||||||||||||
≥ 300 MWth |
Obecné normy EN a EN 14884 |
||||||||||||||||||||
|
Všechny velikosti |
EN 13211 |
Jednou ročně (22) |
BAT 27 |
|||||||||||||||||
|
Všechny velikosti |
EN 13211 |
Jednou za tři měsíce (13) |
BAT 70 |
|||||||||||||||||
|
≥ 100 MWth |
EN 13211 |
Jednou ročně (23) |
BAT 75 |
|||||||||||||||||
TVOC |
|
Všechny velikosti |
EN 12619 |
Jednou za šest měsíců (13) |
BAT 33 BAT 59 |
||||||||||||||||
|
Všechny velikosti |
Obecné normy EN |
Kontinuálně |
BAT 71 |
|||||||||||||||||
Formaldehyd |
|
Všechny velikosti |
Norma EN není k dispozici |
Jednou ročně |
BAT 45 |
||||||||||||||||
CH4 |
|
Všechny velikosti |
EN ISO 25139 |
Jednou ročně (24) |
BAT 45 |
||||||||||||||||
PCDD/F |
|
Všechny velikosti |
EN 1948-1, EN 1948-2, EN 1948-3 |
BAT 59 BAT 71 |
BAT 5. Nejlepší dostupnou technikou je monitorování emisí z čištění spalin do vody minimálně s níže uvedenou frekvencí a v souladu s normami EN. Pokud nejsou normy EN k dispozici, je nejlepší dostupnou technikou použití norem ISO, vnitrostátních nebo jiných mezinárodních norem, jejichž použitím se získají údaje rovnocenné odborné kvality.
Látka/parametr |
Norma (normy) |
Minimální frekvence monitorování |
Monitorování související s |
|
Celkový organický uhlík (TOC) (26) |
EN 1484 |
Jednou za měsíc |
BAT 15 |
|
Chemická spotřeba kyslíku (CHSK) (26) |
Norma EN není k dispozici |
|||
Celkové nerozpuštěné tuhé látky (TSS) |
EN 872 |
|||
Fluorid (F-) |
EN ISO 10304-1 |
|||
Síran (SO4 2-) |
EN ISO 10304-1 |
|||
Sulfid, snadno uvolnitelný (S2-) |
Norma EN není k dispozici |
|||
Sulfit (SO3 2-) |
EN ISO 10304-3 |
|||
Kovy a polokovy |
As |
K dispozici jsou různé normy EN (např. EN ISO 11885 nebo EN ISO 17294-2) |
||
Cd |
||||
Cr |
||||
Cu |
||||
Ni |
||||
Pb |
||||
Zn |
||||
Hg |
K dispozici jsou různé normy EN (např. EN ISO 12846 nebo EN ISO 17852) |
|||
Chlorid (Cl-) |
K dispozici jsou různé normy EN (např. EN ISO 10304-1 nebo EN ISO 15682) |
— |
||
Celkový dusík |
EN 12260 |
— |
1.3. Celkový environmentální profil a průběh spalování
BAT 6. Nejlepší dostupnou technikou ke zlepšení celkového environmentálního profilu spalovacích zařízení a ke snížení emisí CO a nespálených látek do ovzduší je zajistit optimalizované spalování a použít vhodnou kombinaci níže uvedených technik.
Technika |
Popis |
Použitelnost |
|
a. |
Mísení a promíchávání paliv |
Zajistit stabilní podmínky spalování a/nebo snížit emise znečišťujících látek smícháním různých jakostí stejného druhu paliva |
Obecně použitelná |
b. |
Údržba spalovacího systému |
Pravidelná plánovaná údržba podle doporučení dodavatelů |
|
c. |
Pokročilý řídicí systém |
Viz popis v bodě 8.1 |
Použitelnost pro stará spalovací zařízení může být omezena potřebou dodatečného vybavení (retrofitu) spalovacího systému a/nebo řídícího a ovládacího systému |
d. |
Správná konstrukce spalovacího zařízení |
Správná konstrukce pece, spalovacích komor, hořáků a souvisejících zařízení |
Obecně použitelná u nových spalovacích zařízení |
e. |
Výběr paliva |
Z dostupných paliv vyberte jiné palivo/jiná paliva nebo zcela či částečně přejděte na jiné palivo/jiná paliva s lepším environmentálním profilem (např. s nízkým obsahem síry a/nebo rtuti), též při uvádění do provozu nebo v případě použití záložních paliv |
Použitelná v rámci omezení vyplývajících z dostupnosti vhodných druhů paliv s celkově lepším environmentálním profilem, což může být ovlivněno energetickou politikou členského státu nebo celkovou palivovou bilancí daného zařízení v případě spalování procesních paliv z průmyslu. U stávajících spalovacích zařízení může být druh zvoleného paliva omezen uspořádáním a konstrukcí zařízení |
BAT 7. Aby se snížily emise amoniaku do ovzduší při použití selektivní katalytické redukce (SCR) a/nebo selektivní nekatalytické redukce (SNCR) ke snížení emisí NOx, je nejlepší dostupnou technikou optimalizovat konstrukci a/nebo provoz SCR a/nebo SNCR (např. optimalizovaný poměr činidla a NOx, homogenní rozdělení činidla a optimální velikost kapek činidla).
Úrovně emisí spojené s BAT
Úroveň emisí související s BAT (BAT-AEL) pro emise NH3 do ovzduší z používání SCR a/nebo SNCR je < 3–10 mg/Nm3vyjádřená jako roční průměr nebo průměr za interval odběru vzorků. Dolní hranice rozsahu lze dosáhnout při použití SCR a horní hranice při použití SNCR bez mokrých technik ke snižování emisí. V případě zařízení spalujících biomasu a provozovaných při různých zatíženích, jakož i v případě motorů spalujících těžký topný olej a/nebo plynový olej, je vyšší hranice rozmezí BAT-AEL 15 mg/Nm3.
BAT 8. Nejlepší dostupnou technikou k zabránění emisí do ovzduší nebo jejich snížení za normálních provozních podmínek je vhodnou konstrukcí, provozováním a údržbou zajistit, aby systémy pro snižování emisí byly využívány při optimální kapacitě a dostupnosti.
BAT 9. Nejlepší dostupnou technikou ke zlepšení celkového environmentálního profilu spalovacích zařízení a/nebo zařízení na zplyňování a ke snížení emisí do ovzduší je zahrnout do programů zajištění kvality/kontroly kvality pro všechna použitá paliva jako součást systému environmentálního řízení tyto prvky (viz BAT 1):
i. |
výchozí úplnou charakterizaci použitého paliva, která obsahuje alespoň níže uvedené parametry a která je v souladu s normami EN. Lze použít normy ISO, vnitrostátní normy nebo jiné mezinárodní normy za předpokladu, že se jejich použitím získají údaje rovnocenné odborné kvality; |
ii. |
pravidelné zkoušení kvality paliv pro kontrolu, zda je v souladu s výchozí charakterizací a odpovídá specifikacím konstrukce zařízení. Frekvence zkoušení a parametry vybrané z níže uvedené tabulky vycházejí z variability paliva a posouzení významu úniků znečišťujících látek (např. koncentrace v palivu, provádění čištění spalin); |
iii. |
následnou úpravu nastavení zařízení v případě potřeby a proveditelnosti (např. integraci palivových charakteristik a řízení do pokročilého řídicího systému (viz popis v bodě 8.1)). |
Popis
Výchozí charakterizaci a pravidelné zkoušení paliva může provádět provozovatel a/nebo dodavatel paliva. Pokud tuto činnost provádí dodavatel, jsou úplné výsledky předány provozovateli ve formě dodavatelské specifikace produktu (paliva) a/nebo záruky.
Palivo (paliva) |
Látky/parametry, které jsou předmětem charakterizace |
||||||||
Biomasa/rašelina |
|
||||||||
|
|||||||||
Černé uhlí/hnědé uhlí |
|
||||||||
|
|||||||||
|
|||||||||
HFO |
|
||||||||
Plynový olej |
|
||||||||
Zemní plyn |
|
||||||||
Procesní paliva z chemického průmyslu (27) |
|
||||||||
Plyny vznikající při výrobě železa a oceli |
|
||||||||
Odpad (28) |
|
BAT 10. Nejlepší dostupnou technikou ke snížení emisí do ovzduší a/nebo do vody za jiných než běžných provozních podmínek (OTNOC) je vypracovat a zavést plán řízení jako součást systému environmentálního řízení (viz BAT 1) odpovídající významu potenciálních úniků znečišťující látky, který obsahuje tyto prvky:
— |
vhodný návrh systémů považovaných za relevantní, pokud jde o způsobení podmínek OTNOC, které mohou mít vliv na emise do ovzduší, vody a/nebo půdy (např. koncepce návrhu pracující s nízkým zatížením pro snížení minimálních zatížení při uvádění do provozu a ukončování provozu v zájmu stabilní výroby v plynových turbínách); |
— |
vypracování a provádění konkrétního plánu preventivní údržby pro tyto relevantní systémy; |
— |
přezkoumání a zaznamenávání emisí způsobených OTNOC a souvisejících okolností a v případě potřeby provádění nápravných opatření; |
— |
pravidelné hodnocení celkových emisí během OTNOC (např. frekvence událostí, jejich trvání, kvantifikace/odhad emisí) a v případě potřeby provádění nápravných opatření. |
BAT 11. Nejlepší dostupnou technikou je náležitě monitorovat emise do ovzduší a/nebo do vody během OTNOC.
Popis
Monitorování lze provádět přímým měřením emisí nebo monitorováním náhradních parametrů, jestliže se prokáže, že poskytuje rovnocennou nebo lepší odbornou kvalitu než přímé měření emisí. Emise při uvádění do provozu a ukončování provozu (SU/SD) lze posuzovat na základě podrobného měření emisí prováděného u typického postupu SU/SD nejméně jednou ročně a využití výsledků tohoto měření pro odhad emisí pro každé SU/SD během celého roku.
1.4. Energetická účinnost
BAT 12. Nejlepší dostupnou technikou ke zvýšení energetické účinnosti spalovacích a zplyňovacích jednotek a/nebo jednotek IGCC provozovaných ≥ 1 500 h/rok je použití vhodné kombinace níže uvedených technik.
Technika |
Popis |
Použitelnost |
|||||||
a. |
Optimalizace spalování |
Viz popis v bodě 8.2. Optimalizace spalování minimalizuje obsah nespálených látek ve spalinách a v tuhých zbytcích ze spalování |
Obecně použitelná |
||||||
b. |
Optimalizace podmínek pracovního média |
Provoz při nejvyšším možném tlaku a teplotě pracovního média (plynu nebo páry) v rámci omezení vyplývajících např. z řízení emisí NOx nebo požadovaných vlastností energie |
|||||||
c. |
Optimalizace parního cyklu |
Provoz při nižším tlaku na výfuku z turbíny využitím co nejnižší teploty chladicí vody kondenzátoru v rámci konstrukčních podmínek. |
|||||||
d. |
Minimalizace spotřeby energie |
Minimalizace interní spotřeby energie (např. vyšší účinnost čerpadla přívodní vody). |
|||||||
e. |
Předehřev spalovacího vzduchu |
Opětovné využití tepla získaného ze spalin pro předehřev vzduchu používaného při spalování |
Obecně použitelná v rámci omezení vyplývajících z nutnosti řídit emise NOx |
||||||
f. |
Předehřev paliva |
Předehřev paliva s využitím znovu získaného tepla |
Obecně použitelná v rámci omezení vyplývajících z konstrukce kotle a nutnosti řídit emise NOx |
||||||
g. |
Pokročilý řídicí systém |
Viz popis v bodě 8.2. Počítačové řízení hlavních parametrů spalování umožňuje zlepšit účinnost spalování |
Obecně použitelné pro nové jednotky. Použitelnost pro staré jednotky může být omezena potřebou dodatečného vybavení spalovacího systému a/nebo řídícího a ovládacího systému |
||||||
h. |
Předehřev přívodní vody s využitím znovu získaného tepla |
Předehřev vody přiváděné z parního kondenzátoru s využitím znovu získaného tepla předtím, než je znovu využita v kotli |
Použitelné pouze pro parní okruhy, nikoli pro horkovodní kotle Použitelnost pro stávající jednotky může být omezena v důsledku omezení vyplývajících z konfigurace zařízení a množství znovu využitelného tepla |
||||||
i. |
Využití tepla formou kogenerace (KVET) |
Využití tepla (hlavně z parního systému) pro výrobu horké vody/páry určené k použití v průmyslových procesech/činnostech nebo ve veřejné síti dálkového vytápění Další získání tepla k opětovnému využití je možné z(e):
|
Použitelná v rámci omezení vyplývajících z místní poptávky po teple a elektřině. Použitelnost může být omezená v případě plynových kompresorů s nepředvídatelným provozním tepelným profilem |
||||||
j. |
Připravenost na kombinovanou výrobu tepla a elektřiny |
Viz popis v bodě 8.2. |
Použitelné pouze na nové jednotky, u kterých je realistický potenciál pro budoucí využití tepla v blízkosti jednotky |
||||||
k. |
Kondenzátor spalin |
Viz popis v bodě 8.2. |
Obecně použitelné pro jednotky KVET za předpokladu, že existuje dostatečná poptávka po nízkoteplotním teple |
||||||
l. |
Akumulace tepla |
Uchovávání akumulovaného tepla v režimu KVET |
Použitelné pouze pro zařízení KVET Použitelnost může být omezená v případě nízké poptávky po teple |
||||||
m. |
Mokrý komín |
Viz popis v bodě 8.2. |
Obecně použitelné pro nové a stávající jednotky vybavené mokrým odsiřováním spalin (FGD) |
||||||
n. |
Vypouštění emisí chladicími věžemi |
Vypouštění emisí do ovzduší z chladicí věže, nikoli přes vyhrazený komín |
Použitelné pouze pro jednotky vybavené mokrým odsiřováním spalin (FGD), u kterých je nutný ohřev spalin před vypuštěním a jejichž chladicím systémem je chladicí věž |
||||||
o. |
Předsušení paliva |
Snížení obsahu vlhkosti v palivu před jeho spalováním pro zlepšení podmínek spalování |
Použitelná na spalování biomasy a/nebo rašeliny v rámci omezení vyplývajících z rizik samovolného vznícení (např. obsah vlhkosti rašeliny je v celém dodavatelském řetězci udržován nad 40 %). Dodatečné vybavení stávajících zařízení může být omezeno energetickou hodnotou, kterou lze získat navíc ze sušení, a omezenými možnostmi dodatečného vybavení vyplývajícími z konstrukce kotle nebo konfigurace zařízení |
||||||
p. |
Minimalizace tepelných ztrát |
Minimalizace ztrát odpadním teplem, např. těch, ke kterým dochází prostřednictvím strusky nebo které lze snížit izolací sálavých zdrojů |
Použitelné pouze pro spalovací jednotky používající tuhá paliva a pro zplyňovací jednotky/jednotky IGCC |
||||||
q. |
Pokročilé materiály |
Použití pokročilých materiálů, u kterých se prokázalo, že jsou schopny odolávat vysokým provozním teplotám a tlakům, a díky tomu dosáhnout vyšší účinnosti využití páry/procesu spalování |
Použitelné pouze pro nová zařízení |
||||||
r. |
Modernizace parních turbín |
Sem patří techniky, jako je zvyšování teploty a tlaku střednětlaké páry, přidání nízkotlaké turbíny a úpravy geometrie lopatek rotoru turbíny |
Použitelnost může být omezena poptávkou, stavem páry a/nebo omezenou životností zařízení |
||||||
s. |
Superkritické a ultrasuperkritické stavy páry |
Použití parního okruhu, včetně parních ohřívacích systémů, ve kterém pára může dosáhnout tlaku vyššího než 220,6 baru a teplot nad 374 °C v případě superkritického stavu a nad 250–300 barů a teplot nad 580–600 °C v případě ultrasuperkritického stavu |
Použitelné pouze pro nové jednotky ≥ 600 MWth provozované > 4 000 h/rok. Nepoužitelná, jestliže účelem jednotky je výroba páry o nízké teplotě a/nebo tlaku ve zpracovacím průmyslu. Nepoužitelná pro plynové turbíny a motory na výrobu páry v režimu KVET. U jednotek spalujících biomasu může být použitelnost u některých druhů biomasy omezena vysokoteplotní korozí |
1.5. Spotřeba vody a emise do vody
BAT 13. Nejlepší dostupnou technikou ke snížení spotřeby vody a objemu vypouštěné kontaminované odpadní vody je využití jedné nebo obou z níže popsaných technik.
Technika |
Popis |
Použitelnost |
|
a. |
Recyklace vody |
Zbytkové vodní toky, včetně odtokové vody ze zařízení, se opětovně využijí pro jiné účely. Stupeň recyklace je omezen požadavky na kvalitu, pokud jde o vodní recipient, a vodní bilanci zařízení |
Nepoužitelná pro odpadní vody z chladicích systémů, ve kterých jsou přítomny chemické látky na úpravu vody a/nebo vysoké koncentrace solí z mořské vody |
b. |
Manipulace se suchým zbytkovým popelem |
Suchý a horký zbytkový popel padá z pece na mechanický dopravník a je ochlazován okolním vzduchem. Při tomto postupu se nepoužívá žádná voda. |
Použitelná pouze pro zařízení spalující tuhá paliva. Mohou existovat technická omezení, která brání dodatečnému vybavení stávajících spalovacích zařízení |
BAT 14. Nejlepší dostupnou technikou k zabránění kontaminace nekontaminované odpadní vody a ke snížení emisí do vody je oddělení toků odpadních vod a jejich samostatné čištění v závislosti na obsahu znečišťující látky.
Popis
Mezi roky odpadních vod, které se typicky oddělují a čistí, patří povrchová odtoková voda, chladicí voda a odpadní voda z čištění spalin
Použitelnost
Použitelnost může být omezená u stávajících zařízení z důvodu konfigurace systémů odvádění vod.
BAT 15. Nejlepší dostupnou technikou ke snížení emisí do vody z čištění spalin je použití vhodné kombinace níže uvedených technik a použití sekundárních technik co nejblíže u zdroje, aby se zabránilo ředění.
Technika |
Typické znečišťující látky, které mají být odstraněny/jejichž obsah má být snížen |
Použitelnost |
|
|
Primární techniky |
||
a. |
Optimalizované spalování (viz BAT 6) a systémy čištění spalin (např. SCR/SNCR, viz BAT 7) |
Organické sloučeniny, amoniak (NH3) |
Obecně použitelná |
|
Sekundární techniky (29) |
||
b. |
Adsorpce na aktivním uhlí |
Organické sloučeniny, rtuť (Hg) |
Obecně použitelná |
c. |
Aerobní biologické čištění |
Biologicky rozložitelné organické sloučeniny, amoniak (NH4 +) |
Obecně použitelná pro čištění vod obsahujících organické sloučeniny. Aerobní biologické čištění odpadních vod obsahujících amoniak (NH4 +) nemusí být použitelné v případě vysoké koncentrace chloridů (tj. okolo 10 g/l) |
d. |
Anoxické/anaerobní biologické čištění |
Rtuť (Hg), dusičnan (NO3 -), dusitan (NO2 -) |
Obecně použitelná |
e. |
Koagulace a flokulace |
Nerozpuštěné tuhé látky |
Obecně použitelná |
f. |
Krystalizace |
Kovy a polokovy, síran (SO4 2-), fluorid (F-) |
Obecně použitelná |
g. |
Filtrace (např. písková filtrace, mikrofiltrace, ultrafiltrace) |
Nerozpuštěné tuhé látky, kovy |
Obecně použitelná |
h. |
Flotace |
Nerozpuštěné tuhé látky, volný olej |
Obecně použitelná |
i. |
Iontová výměna |
Kovy |
Obecně použitelná |
j. |
Neutralizace |
Kyseliny, zásady |
Obecně použitelná |
k. |
Oxidace |
Sulfid (S2-), sulfit (SO3 2-) |
Obecně použitelná |
l. |
Vysrážení |
Kovy a polokovy, síran (SO4 2-), fluorid (F-) |
Obecně použitelná |
m. |
Sedimentace |
Nerozpuštěné tuhé látky |
Obecně použitelná |
n. |
Stripování |
Amoniak (NH3) |
Obecně použitelná |
Úrovně BAT-AEL se vztahují k přímému vypouštění do vodního recipientu v místě, kde emise opouštějí zařízení.
Tabulka 1
Úrovně BAT-AEL pro přímé vypouštění do vodního recipientu z čištění spalin
Látka/parametr |
BAT-AEL |
|
Denní průměr |
||
Celkový organický uhlík (TOC) |
||
Chemická spotřeba kyslíku (CHSK) |
||
Celkové množství suspendovaných tuhých látek (TSS) |
10 –30 mg/l |
|
Fluorid (F-) |
10 –25 mg/l (32) |
|
Síran (SO4 2-) |
||
Sulfid (S2-), snadno uvolnitelný |
0,1 -0,2 mg/l (32) |
|
Sulfit (SO3 2-) |
1 -20 mg/l (32) |
|
Kovy a polokovy |
As |
10 –50 μg/l |
Cd |
2 –5 μg/l |
|
Cr |
10 –50 μg/l |
|
Cu |
10 –50 μg/l |
|
Hg |
0,2 –3 μg/l |
|
Ni |
10 –50 μg/l |
|
Pb |
10 –20 μg/l |
|
Zn |
50 –200 μg/l |
1.6. Nakládání s odpady
BAT 16. Nejlepší dostupnou technikou ke snížení množství odpadu ze spalování a/nebo zplyňování a z použití technik ke snižování emisí, který je určen k odstranění, je organizovat provoz tak, aby se v následujícím pořadí a s přihlédnutím k životnímu cyklu:
a. |
zabránění vzniku odpadu, např. tím, že se zajistí co nejvyšší podíl zbytků, ze kterých vznikají vedlejší produkty; |
b. |
příprava odpadu pro opětovné použití, např. podle konkrétních požadovaných kritérií kvality; |
c. |
recyklace odpadu; |
d. |
jiné využití odpadu (např. energetické využití), |
provedením vhodné kombinace technik, jako jsou tyto:
Technika |
Popis |
Použitelnost |
|
a. |
Výroba sádry jako vedlejšího produktu |
Optimalizace kvality zbytků reakce na bázi vápníku vzniklých při mokrém odsíření spalin tak, aby mohly být použity jako náhrada za těženou sádru (např. jako surovina při výrobě sádrokartonu). Čistotu vyrobené sádry ovlivňuje kvalita vápence používaného při mokrém odsíření spalin. |
Obecně použitelná v rámci omezení vyplývajících z požadované kvality sádry, zdravotních požadavků souvisejících s každým konkrétním použitím a podmínek na trhu |
b. |
Recyklace nebo využití zbytků ve stavebnictví |
Recyklace nebo využití zbytků (např. z procesů polosuchého odsíření, polétavého popílku, zbytkového popela) jako stavebního materiálu (např. při stavbě silnic, jako náhrady písku v betonu nebo v cementářském průmyslu) |
Obecně použitelná v rámci omezení vyplývajících z požadované kvality materiálu (např. fyzikální vlastnosti, obsah škodlivých látek) souvisejících s každým konkrétním použitím a podmínek na trhu |
c. |
Energetické využití použitím odpadu ve skladbě paliv |
Zbytkový energetický obsah na uhlík bohatého popela a kalů vzniklých spalováním černého uhlí, hnědého uhlí, těžkého topného oleje, rašeliny nebo biomasy lze využít například smícháním s palivem |
Obecně použitelná v případech, kdy zařízení mohou pracovat s odpadem ve skladbě paliv a jsou po technické stránce schopna dávkovat tato paliva do spalovací komory |
d. |
Příprava použitých katalyzátorů na opětovné použití |
Příprava katalyzátorů na opětovné použití (např. až čtyřikrát u katalyzátorů SCR) vede k obnovení některých nebo všech jejich původní vlastnosti a prodlužuje životnost katalyzátorů na několik desetiletí. Příprava použitých katalyzátorů na opětovné použití je součástí programu pro nakládání s katalyzátory |
Použitelnost může být omezena mechanickým stavem katalyzátoru a požadovanými výslednými hodnotami, pokud jde o emise NOX a NH3 |
1.7. Emise hluku
BAT 17. Nejlepší dostupnou technikou ke snížení emisí hluku je použití jedné z níže uvedených technik nebo jejich kombinace.
Technika |
Popis |
Použitelnost |
|||||||||||
a. |
Provozní opatření |
Tato opatření zahrnují:
|
Obecně použitelná |
||||||||||
b. |
Zařízení s nízkou hlučností |
Potenciálně sem patří kompresory, čerpadla a kotouče |
Obecně použitelná, jestliže je zařízení nové nebo vyměněné |
||||||||||
c. |
Útlum hluku |
Šíření hluku lze omezit tím, že se mezi zdroj hluku a jeho příjemce umístí překážky. Mezi vhodné překážky patří ochranné stěny, ochranné valy a budovy. |
Obecně použitelná u nově budovaných zařízení. Ve stávajících provozech může být možnost umístění překážek omezena nedostatkem volného prostoru |
||||||||||
d. |
Zařízení pro regulaci hluku |
To zahrnuje:
|
Použitelnost může být omezena nedostatkem volného prostoru |
||||||||||
e. |
Vhodné umístění vybavení a budov |
Hlučnost je možné omezit zajištěním větší vzdálenosti mezi zdrojem hluku a jeho příjemcem a použitím budov jako protihlukových stěn |
Obecně použitelná u nově budovaných zařízení. U stávajících provozů může být možnost přemístění zařízení a výrobních jednotek omezena nedostatkem volného místa či nadměrnými náklady. |
2. ZAVERY O BAT PRO SPALOVANI TUHÝCH PALIV
2.1. Závěry o BAT pro spalování černého a/nebo hnědého uhlí
Pokud není uvedeno jinak, jsou závěry o BAT uvedené v tomto bodě obecně použitelné pro spalování černého a/nebo hnědého uhlí. Platí navíc k obecným závěrům o BAT uvedeným v oddíle 1.
2.1.1. Celkový environmentální profil
BAT 18. Nejlepší dostupnou technikou ke zlepšení celkového environmentálního profilu spalování černého a/nebo hnědého uhlí kromě BAT 6 je použití níže uvedené techniky
Technika |
Popis |
Použitelnost |
|
a. |
Integrovaný proces spalování zajišťující vysokou účinnost kotle a zahrnující primární techniky pro redukci NOx (např. postupný přívod vzduchu, postupný přívod paliva, hořáky s nízkými emisemi NOx (LNB) a/nebo recirkulaci spalin) |
Tuto integraci umožňují spalovací procesy, jako je práškové spalování, spalování v kotli s fluidním ložem nebo spalování na pohyblivém roštu |
Obecně použitelná |
2.1.2. Energetická účinnost
BAT 19. Nejlepší dostupnou technikou ke zvýšení energetické účinnosti spalování černého a/nebo hnědého uhlí je použití vhodné kombinace technik uvedených v BAT 12 a níže.
Technika |
Popis |
Použitelnost |
|
a. |
Manipulace se suchým zbytkovým popelem |
Suchý a horký zbytkový popel padá z pece na mechanický dopravník a po přesměrování do pece k opakovanému spalování je ochlazován okolním vzduchem. Užitečná energie se získává jak z opakovaného spalování popela, tak z chlazení popela |
Mohou existovat technická omezení, která brání dodatečnému vybavení stávajících spalovacích jednotek |
Tabulka 2
Úrovně energetické účinnosti spojené s BAT (BAT-AEEL) pro spalování černého a/nebo hnědého uhlí
Typ spalovací jednotky |
|||
Čistá elektrická účinnost (%) (38) |
|||
Nová nebo stávající jednotka |
|||
Na černé uhlí, ≥ 1 000 MWth |
45 –46 |
33,5 –44 |
75 –97 |
Na hnědé uhlí, ≥ 1 000 MWth |
42 –44 (44) |
33,5 –42,5 |
75 –97 |
Na černé uhlí, < 1 000 MWth |
36,5 – 41,5 (45) |
32,5 –41,5 |
75 –97 |
Na hnědé uhlí, < 1 000 MWth |
36,5 –40 (46) |
31,5 –39,5 |
75 –97 |
2.1.3. Emise NOX, N2O a CO do ovzduší
BAT 20. Nejlepší dostupnou technikou k tomu, aby se zabránilo emisím NOX ze spalování černého a/nebo hnědého uhlí do ovzduší při současném omezení emisí CO a N2O, nebo aby se tyto emise snížily, je použití jedné z následujících technik, nebo jejich kombinace.
Technika |
Popis |
Použitelnost |
|
a. |
Optimalizace spalování |
Viz popis v bodě 8.3. Obecně používaná v kombinaci s dalšími technikami |
Obecně použitelná |
b. |
Kombinace jiných primárních technik pro redukci NOx (např. postupný přívod vzduchu, postupný přívod paliva, recirkulace spalin, hořáky s nízkými emisemi NOx (LNB)) |
Viz popis v bodě 8.3 ke každé jednotlivé technice. Výběr vhodné primární techniky nebo kombinace technik a dosažené výsledky mohou být ovlivněny konstrukcí kotle |
|
c. |
Selektivní nekatalytická redukce (SNCR) |
Viz popis v bodě 8.3. Lze ji použít s SCR katalyzátor pro odstranění nezreagovaného amoniaku (tzv. „slip“ SCR) |
Použitelnost může být omezená u kotlů s velkým průřezem, který brání homogennímu smíchání NH3 a NOx. Použitelnost může být omezená u spalovacích zařízení provozovaných < 1 500 h/rok s velmi proměnlivým zatížením kotle |
d. |
Selektivní katalytická redukce (SCR) |
Viz popis v bodě 8.3 |
Nepoužitelná pro spalovací zařízení < 300 MWth provozovaná < 500 h/rok. Není obecně použitelná pro spalovací zařízení < 100 MWth. Mohou existovat technická a ekonomická omezení pro dodatečné vybavení stávajících spalovacích zařízení provozovaných mezi 500 h/rok a 1 500 h/rok a pro stávající spalovací zařízení ≥ 300 MWth provozovaná < 500 h/rok |
e. |
Kombinované techniky pro snížení emisí NOX a SOX |
Viz popis v bodě 8.3 |
Použitelné případ od případu v závislosti na vlastnostech paliva a spalovacím procesu |
Tabulka 3
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) u emisí NOX ze spalování černého a/nebo hnědého uhlí do ovzduší
Celkový jmenovitý tepelný příkon spalovacího zařízení (MWth) |
BAT-AEL (mg/Nm3) |
|||
Roční průměr |
Denní průměr nebo průměr za interval odběru vzorků |
|||
Nové zařízení |
Stávající zařízení (47) |
Nové zařízení |
||
< 100 |
100 –150 |
100 –270 |
155 –200 |
165 –330 |
100 –300 |
50 –100 |
100 –180 |
80 –130 |
155 –210 |
≥ 300, kotel se spalováním ve fluidním loži spalující černé a/nebo hnědé uhlí a kotel s práškovým spalováním hnědého uhlí |
50 –85 |
80 –125 |
140 –165 (52) |
|
≥ 300, kotel s práškovým spalováním černého uhlí |
65 –85 |
65 –150 |
80 –125 |
< 85 –165 (53) |
Orientační hodnoty ročního průměru úrovní emisí CO pro stávající spalovací zařízení provozovaná ≥ 1 500 h/rok nebo pro nová spalovací zařízení budou obecně tyto:
Celkový jmenovitý tepelný příkon spalovacího zařízení (MWth) |
Orientační úroveň emisí CO (mg/Nm3) |
< 300 |
< 30 –140 |
≥ 300, kotel se spalováním ve fluidním loži spalující černé a/nebo hnědé uhlí a kotel s práškovým spalováním hnědého uhlí |
< 30 –100 (54) |
≥ 300, kotel s práškovým spalováním černého uhlí |
< 5 –100 (54) |
2.1.4. Emise SOX, HCl a HF do ovzduší
BAT 21. Nejlepší dostupnou technikou k tomu, aby se zabránilo emisím SOX, HCl a HF ze spalování černého a/nebo hnědého uhlí do ovzduší, nebo aby se tyto emise snížily, je použití jedné z následujících technik, nebo jejich kombinace.
Technika |
Popis |
Použitelnost |
|
a. |
Injektáž sorbentu do kotle (v peci nebo v loži) |
Viz popis v bodě 8.4 |
Obecně použitelná |
b. |
Injektáž suchého sorbentu do spalin (DSI) |
Viz popis v bodě 8.4. Techniku lze použít pro odstranění HCl/HF, jestliže není zavedena žádná konkrétní koncová technika mokrého odsíření spalin |
|
c. |
Rozprašovací suchý absorbér (SDA) |
Viz popis v bodě 8.4 |
|
d. |
Suché odsíření cirkulujícího fluidního lože (CFB) |
||
e. |
Mokrá vypírka |
Viz popis v bodě 8.4. Techniky lze použít pro odstranění HCl/HF, jestliže není zavedena žádná konkrétní koncová technika mokrého odsíření spalin |
|
f. |
Mokré odsíření spalin (mokré FGD) |
Viz popis v bodě 8.4 |
Nepoužitelná pro spalovací zařízení provozovaná < 500 h/rok. Mohou existovat technická a ekonomická omezení pro použití techniky na spalovací zařízení < 300 MWth a pro dodatečné vybavení stávajících spalovacích zařízení provozovaných mezi 500 h/rok a 1 500 h/rok |
g. |
Mokré odsíření spalin (FGD) mořskou vodou |
||
h. |
Kombinované techniky pro snížení emisí NOX a SOX |
Použitelné případ od případu v závislosti na vlastnostech paliva a spalovacím procesu |
|
i. |
Nahrazení nebo odstranění spalinového výměníku tepla umístěného za mokrým odsířením spalin |
Nahrazení spalinového výměníku tepla (spaliny-plyn) umístěného za mokrým odsířením spalin vícetrubkovým tepelným výměníkem spaliny-voda, nebo jeho odstranění a vypouštění spalin přes chladicí věž nebo mokrý komín |
Použitelné pouze v případě, kdy je nutno vyměnit nebo nahradit tepelný výměník ve spalovacích zařízeních vybavených mokrým odsířením spalin a následným spalinovým výměníkem tepla |
j. |
Výběr paliva |
Viz popis v bodě 8.4. Použití paliva s nízkým obsahem síry (např. pod 0,1 % hmot., vztaženo na suchý plyn), chloru nebo fluoru |
Použitelná v rámci omezení vyplývajících z dostupnosti různých druhů paliva, která může být ovlivněna energetickou politikou daného členského státu. Použitelnost pro stávající jednotky může být omezena v důsledku konstrukčních omezení u spalovacích zařízení spalujících vysoce specifická domácí paliva |
Tabulka 4
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) u emisí SO2 ze spalování černého a/nebo hnědého uhlí do ovzduší
Celkový jmenovitý tepelný příkon spalovacího zařízení (MWth) |
BAT-AEL (mg/Nm3) |
|||
Roční průměr |
Denní průměr |
Denní průměr nebo průměr za interval odběru vzorků |
||
Nové zařízení |
Stávající zařízení (55) |
Nové zařízení |
Stávající zařízení (56) |
|
< 100 |
150 –200 |
150 –360 |
170 –220 |
170 –400 |
100 –300 |
80 –150 |
95 –200 |
135 –200 |
135 –220 (57) |
≥ 300 , kotel s práškovým spalováním |
10 –75 |
10 –130 (58) |
25 –110 |
25 –165 (59) |
≥ 300 , kotel s fluidním ložem (60) |
20 –75 |
20 –180 |
25 –110 |
50 –220 |
Pro spalovací zařízení s celkovým jmenovitým tepelným příkonem větším než 300 MW, které je specificky navrženo pro spalování domácích hnědouhelných paliv a u kterého lze prokázat, že není schopno dosáhnout úrovní BAT-AEL uvedených v Table 4 z technicko-ekonomických důvodů, neplatí úrovně BAT-AEL stanovené v Table 4 a horní hranice ročního průměrného rozsahu BAT-AEL je tato:
i) |
pro nový systém FGD: RCG x 0,01 s maximem 200 mg/Nm3; |
ii) |
pro stávající systém FGD: RCG x 0,03 s maximem 320 mg/Nm3; kde RCG představuje koncentraci SO2 v surových spalinách vyjádřenou jako roční průměr (za standardních podmínek uvedených v obecných poznámkách) na vstupu do systému ke snižování emisí SOX, vyjádřenou při referenčním obsahu kyslíku 6 % objemových O2; |
iii) |
Jestliže je injektáž sorbentu do kotle provedeno jako součást systému FGD, může být RCG upraveno tak, že se zohlední účinnost redukce SO2 u této techniky (ηΒSI) takto: RCG (upravená) = RCG (naměřená)/(1-ηΒSI). |
Tabulka 5
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) u emisí HCl a HF ze spalování černého a/nebo hnědého uhlí do ovzduší
Znečišťující látka |
Celkový jmenovitý tepelný příkon spalovacího zařízení (MWth) |
BAT-AEL (mg/Nm3) |
|
Roční průměr nebo průměr vzorků odebraných v průběhu jednoho roku |
|||
Nové zařízení |
Stávající zařízení (61) |
||
HCl |
< 100 |
1 –6 |
2 –10 (62) |
≥ 100 |
1 –3 |
||
HF |
< 100 |
< 1 –3 |
< 1 –6 (64) |
≥ 100 |
< 1 –2 |
< 1 –3 (64) |
2.1.5. Emise prachu a kovů vázaných na tuhé znečišťující látky do ovzduší
BAT 22. Nejlepší dostupnou technikou ke snížení emisí prachu a kovů vázaných na tuhé znečišťující látky ze spalování černého a/nebo hnědého uhlí do ovzduší je použití jedné z následujících technik, nebo jejich kombinace.
Technika |
Popis |
Použitelnost |
|
a. |
Elektrostatický odlučovač (ESP) |
Viz popis v bodě 8.5 |
Obecně použitelná |
b. |
Kapsový filtr |
||
c. |
Injektáž sorbentu do kotle (v peci nebo v loži) |
Viz popisy v bodě 8.5. Tyto techniky se používají hlavně pro regulaci SOX, HCl a/nebo HF |
|
d. |
Suchý nebo polosuchý systém FGD |
||
e. |
Mokré odsíření spalin (mokré FGD) |
Použitelnost viz BAT 21 |
Tabulka 6
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) u emisí prachu ze spalování černého a/nebo hnědého uhlí do ovzduší
Celkový jmenovitý tepelný příkon spalovacího zařízení (MWth) |
BAT-AEL (mg/Nm3) |
|||
Roční průměr |
Denní průměr nebo průměr za interval odběru vzorků |
|||
Nové zařízení |
Stávající zařízení (65) |
Nové zařízení |
Stávající zařízení (66) |
|
< 100 |
2 -5 |
2 -18 |
4 -16 |
4 -22 (67) |
100 -300 |
2 -5 |
2 -14 |
3 -15 |
4 -22 (68) |
300 -1 000 |
2 -5 |
2 -10 (69) |
3 -10 |
3 -11 (70) |
≥ 1 000 |
2 -5 |
2 -8 |
3 -10 |
3 -11 (71) |
2.1.6. Emise rtuti do ovzduší
BAT 23. Nejlepší dostupnou technikou k tomu, aby se zabránilo emisím rtuti ze spalování černého a/nebo hnědého uhlí do ovzduší, nebo aby se tyto emise snížily, je použití jedné z následujících technik, nebo jejich kombinace.
Technika |
Popis |
Použitelnost |
|
Vedlejší přínosy z technik používaných především ke snížení emisí jiných znečišťujících látek |
|||
a. |
Elektrostatický odlučovač (ESP) |
Viz popis v bodě 8.5. Vyšší účinnosti odstraňování rtuti se dosahuje při teplotách spalin pod 130 °C. Tato technika se používá především pro regulaci množství prachu. |
Obecně použitelná |
b. |
Kapsový filtr |
Viz popis v bodě 8.5. Tato technika se používá především pro regulaci množství prachu. |
|
c. |
Suchý nebo polosuchý systém FGD |
Viz popisy v bodě 8.5. Tyto techniky se používají hlavně pro regulaci SOX, HCl a/nebo HF |
|
d. |
Mokré odsíření spalin (mokré FGD) |
Použitelnost viz BAT 21 |
|
e. |
Selektivní katalytická redukce (SCR) |
Viz popis v bodě 8.3. Používá se pouze v kombinaci s jinými technikami s cílem zvýšit nebo snížit oxidaci rtuti před zachycením v následném systému FGD nebo odprášení. Tato technika se používá především pro regulaci NOX |
Použitelnost viz BAT 20 |
Specifické techniky ke snížení emisí rtuti |
|||
f. |
Injektáž uhlíkového sorbentu (např. aktivního uhlí nebo halogenovaného aktivního uhlí) do spalin |
Viz popis v bodě 8.5. Obecně se používá v kombinaci s ESP nebo kapsovým filtrem. Použití této techniky může vyžadovat další kroky v čištění za účelem důkladnějšího oddělení uhlíkové frakce obsahující rtuť před opakovaným použitím popílku |
Obecně použitelná |
g. |
Použití halogenovaných přísad v palivu nebo vstřikovaných do pece |
Viz popis v bodě 8.5 |
Obecně použitelná v případě nízkého obsahu halogenů v palivu |
h. |
Úprava paliva před spalováním |
Praní, promíchávání a mísení paliv za účelem omezení/snížení obsahu rtuti nebo zlepšení zachycování rtuti v zařízení pro regulaci znečištění |
Použitelnost závisí na předchozím zjištění vlastností paliva a odhadu potenciální účinnosti techniky |
i. |
Výběr paliva |
Viz popis v bodě 8.5 |
Použitelná v rámci omezení vyplývajících z dostupnosti různých druhů paliva, která může být ovlivněna energetickou politikou daného členského státu |
Tabulka 7
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) u emisí rtuti ze spalování černého a hnědého uhlí do ovzduší
Celkový jmenovitý tepelný příkon spalovacího zařízení (MWth) |
BAT-AEL (μg/Nm3) |
|||
Roční průměr nebo průměr vzorků odebraných v průběhu jednoho roku |
||||
Nové zařízení |
Stávající zařízení (72) |
|||
černé uhlí |
hnědé uhlí |
černé uhlí |
hnědé uhlí |
|
< 300 |
< 1 –3 |
< 1 –5 |
< 1 –9 |
< 1 –10 |
≥ 300 |
< 1 –2 |
< 1 –4 |
< 1 –4 |
< 1 –7 |
2.2. Závěry o BAT pro spalování tuhé biomasy a/nebo rašeliny
Pokud není uvedeno jinak, jsou závěry o BAT uvedené v tomto bodě obecně použitelné pro spalování tuhé biomasy a/nebo rašeliny Platí navíc k obecným závěrům o BAT uvedeným v oddíle 1.
2.2.1. Energetická účinnost
Tabulka 8
Úrovně energetické účinnosti spojené s BAT (BAT-AEEL) pro spalování tuhé biomasy a/nebo rašeliny
Typ spalovací jednotky |
||||
(%)Čistá elektrická účinnost (75) |
||||
Nová jednotka (78) |
Stávající jednotka |
Nová jednotka |
Stávající jednotka |
|
Kotel na tuhou biomasu a/nebo rašelinu |
33,5 –až > 38 |
28 -38 |
73 -99 |
73 -99 |
2.2.2. Emise NOX, N2O a CO do ovzduší
BAT 24. Nejlepší dostupnou technikou k tomu, aby se zabránilo emisím NOX ze spalování tuhé biomasy a/nebo rašeliny do ovzduší při současném omezení emisí CO a N2O, nebo aby se tyto emise snížily, je použití jedné z následujících technik, nebo jejich kombinace.
Technika |
Popis |
Použitelnost |
|
a. |
Optimalizace spalování |
Viz popisy v bodě 8.3 |
Obecně použitelná |
b. |
Hořáky s nízkými emisemi NOX (LNB) |
||
c. |
Postupný přívod vzduchu |
||
d. |
Postupný přívod paliva |
||
e. |
Recirkulace spalin |
||
f. |
Selektivní nekatalytická redukce (SNCR) |
Viz popis v bodě 8.3. Lze ji použít s SCR katalyzátor pro odstranění nezreagovaného amoniaku (tzv. „slip“ SCR) |
Nepoužitelná pro spalovací zařízení s vysoce proměnlivým zatížením kotle provozovaná < 500 h/rok. Použitelnost může být omezená u spalovacích zařízení s velmi proměnlivým zatížením kotle provozovaných mezi 500 h/rok a 1 500 h/rok. U stávajících spalovacích zařízení použitelná v rámci omezení souvisejících s požadovaným teplotním oknem a dobou výdrže vstřikovaných reaktantů |
g. |
Selektivní katalytická redukce (SCR) |
Viz popis v bodě 8.3. Použití vysoce alkalických paliv (např. slámy) může vyžadovat, aby SCR byla instalována za systémem pro snižování emisí prachu |
Nepoužitelná pro spalovací zařízení provozovaná < 500 h/rok. Pro dodatečné vybavení stávajících spalovacích zařízení < 300 MWthmohou existovat ekonomická omezení. Není obecně použitelná pro stávající spalovací zařízení < 100 MWth |
Tabulka 9
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) u emisí NOX ze spalování tuhé biomasy a/nebo rašeliny do ovzduší
Celkový jmenovitý tepelný příkon spalovacího zařízení (MWth) |
BAT-AEL (mg/Nm3) |
|||
Roční průměr |
Denní průměr nebo průměr za interval odběru vzorků |
|||
Nové zařízení |
Stávající zařízení (79) |
Nové zařízení |
Stávající zařízení (80) |
|
50 -100 |
70 -150 (81) |
70 -225 (82) |
120 –200 (83) |
120 –275 (84) |
100 -300 |
50 -140 |
50 -180 |
100 -200 |
100 -220 |
≥ 300 |
40 -140 |
40 -150 (85) |
65 -150 |
95 -165 (86) |
Obecně lze uvést tyto orientační roční průměrné úrovně emisí CO:
— |
< 30–250 mg/Nm3 pro stávající spalovací zařízení 50–100 MWth provozovaná ≥ 1 500 h/rok nebo nová spalovací zařízení 50–100 MWth; |
— |
< 30-160 mg/Nm3 pro stávající spalovací zařízení 100-300 MWth provozovaná ≥ 1 500 h/rok nebo nová spalovací zařízení 100-300 MWth; |
— |
< 30–80 mg/Nm3 pro stávající spalovací zařízení ≥ 300 MWth provozovaná ≥ 1 500 h/rok nebo nová spalovací zařízení ≥ 300 MWth. |
2.2.3. Emise SOX, HCl a HF do ovzduší
BAT 25. Nejlepší dostupnou technikou k tomu, aby se zabránilo emisím SOX, HCl a HF ze spalování tuhé biomasy a/nebo rašeliny do ovzduší, nebo aby se tyto emise snížily, je použití jedné z následujících technik, nebo jejich kombinace.
Technika |
Popis |
Použitelnost |
|
a. |
Injektáž sorbentu do kotle (v peci nebo v loži) |
Viz popisy v bodě 8.4 |
Obecně použitelná |
b. |
Injektáž suchého sorbentu do spalin (DSI) |
||
c. |
Rozprašovací suchý absorbér (SDA) |
||
d. |
Suché odsíření cirkulujícího fluidního lože (CFB) |
||
e. |
Mokrá vypírka |
||
f. |
Kondenzátor spalin |
||
g. |
Mokré odsíření spalin (mokré FGD) |
Nepoužitelná pro spalovací zařízení provozovaná < 500 h/rok. Mohou existovat technická a ekonomická omezení pro dodatečné vybavení stávajících spalovacích zařízení provozovaných mezi 500 h/rok a 1 500 h/rok |
|
h. |
Výběr paliva |
Použitelná v rámci omezení vyplývajících z dostupnosti různých druhů paliva, která může být ovlivněna energetickou politikou daného členského státu |
Tabulka 10
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) u emisí SO2 ze spalování tuhé biomasy a/nebo rašeliny do ovzduší
Celkový jmenovitý tepelný příkon spalovacího zařízení (MWth) |
BAT-AEL pro emise SO2 (mg/Nm3) |
|||
Roční průměr |
Denní průměr nebo průměr za interval odběru vzorků |
|||
Nové zařízení |
Stávající zařízení (87) |
Nové zařízení |
Stávající zařízení (88) |
|
< 100 |
15 -70 |
15 -100 |
30 -175 |
30 -215 |
100 -300 |
< 10 -50 |
< 10 -70 (89) |
< 20 -85 |
< 20 -175 (90) |
≥ 300 |
< 10 -35 |
< 10 -50 (89) |
< 20 -70 |
< 20 -85 (91) |
Tabulka 11
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) u emisí HCl a HF ze spalování tuhé biomasy a/nebo rašeliny do ovzduší
Celkový jmenovitý tepelný příkon spalovacího zařízení (MWth) |
BAT-AEL pro HF (mg/Nm3) |
|||||
Roční průměr nebo průměr vzorků odebraných v průběhu jednoho roku |
Denní průměr nebo průměr za interval odběru vzorků |
Průměr za interval odběru vzorků |
||||
Nové zařízení |
Stávající zařízení |
Nové zařízení |
Stávající zařízení (96) |
Nové zařízení |
Stávající zařízení (96) |
|
< 100 |
1 -7 |
1 -15 |
1 -12 |
1 -35 |
< 1 |
< 1,5 |
100 -300 |
1 -5 |
1 -9 |
1 -12 |
1 -12 |
< 1 |
< 1 |
≥ 300 |
1 -5 |
1 -5 |
1 -12 |
1 -12 |
< 1 |
< 1 |
2.2.4. Emise prachu a kovů vázaných na tuhé znečišťující látky do ovzduší
BAT 26. Nejlepší dostupnou technikou ke snížení emisí prachu a kovů vázaných na tuhé znečišťující látky ze spalování tuhé biomasy a/nebo rašeliny do ovzduší je použití jedné z následujících technik, nebo jejich kombinace.
Technika |
Popis |
Použitelnost |
|
a. |
Elektrostatický odlučovač (ESP) |
Viz popis v bodě 8.5 |
Obecně použitelná |
b. |
Kapsový filtr |
||
c. |
Suchý nebo polosuchý systém FGD |
Viz popisy v bodě 8.5 Tyto techniky se používají hlavně pro regulaci SOX, HCl a/nebo HF |
|
d. |
Mokré odsíření spalin (mokré FGD) |
Použitelnost viz BAT 25 |
|
e. |
Výběr paliva |
Viz popis v bodě 8.5 |
Použitelná v rámci omezení vyplývajících z dostupnosti různých druhů paliva, která může být ovlivněna energetickou politikou daného členského státu |
Tabulka 12
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) u emisí prachu ze spalování tuhé biomasy a/nebo rašeliny do ovzduší
Celkový jmenovitý tepelný příkon spalovacího zařízení (MWth) |
BAT-AEL pro prach (mg/Nm3) |
|||
Roční průměr |
Denní průměr nebo průměr za interval odběru vzorků |
|||
Nové zařízení |
Stávající zařízení (97) |
Nové zařízení |
Stávající zařízení (98) |
|
< 100 |
2 -5 |
2 -15 |
2 -10 |
2 -22 |
100 -300 |
2 -5 |
2 -12 |
2 -10 |
2 -18 |
≥ 300 |
2 -5 |
2 -10 |
2 -10 |
2 -16 |
2.2.5. Emise rtuti do ovzduší
BAT 27. Nejlepší dostupnou technikou k tomu, aby se zabránilo emisím rtuti ze spalování tuhé biomasy a/nebo rašeliny do ovzduší, nebo aby se tyto emise snížily, je použití jedné z následujících technik, nebo jejich kombinace.
Technika |
Popis |
Použitelnost |
|
Specifické techniky ke snížení emisí rtuti |
|||
a. |
Injektáž uhlíkového sorbentu (např. aktivního uhlí nebo halogenovaného aktivního uhlí) do spalin |
Viz popisy v bodě 8.5 |
Obecně použitelná |
b. |
Použití halogenovaných přísad v palivu nebo vstřikovaných do pece |
Obecně použitelná v případě nízkého obsahu halogenů v palivu |
|
c. |
Výběr paliva |
Použitelná v rámci omezení vyplývajících z dostupnosti různých druhů paliva, která může být ovlivněna energetickou politikou daného členského státu |
|
Vedlejší přínosy z technik používaných především ke snížení emisí jiných znečišťujících látek |
|||
d. |
Elektrostatický odlučovač (ESP) |
Viz popisy v bodě 8.5. Tyto techniky se používají především pro regulaci množství prachu |
Obecně použitelná |
e. |
Kapsový filtr |
||
f. |
Suchý nebo polosuchý systém FGD |
Viz popisy v bodě 8.5. Tyto techniky se používají hlavně pro regulaci SOX, HCl a/nebo HF |
|
g. |
Mokré odsíření spalin (mokré FGD) |
Použitelnost viz BAT 25 |
Úroveň emisí spojená s BAT (BAT-AEL) pro emise rtuti do ovzduší ze spalování tuhé biomasy a/nebo rašeliny je < 1-5 μg/Nm3 jako průměr za interval odběru vzorků.
3. ZÁVĚRY O BAT PRO SPALOVÁNÍ KAPALNÝCH PALIV
Závěry o BAT uvedené v tomto bodě se nevztahují na spalovací zařízení na těžebních plošinách; na ty se vztahuje bod 4.3
3.1. Kotle na těžký topný olej a/nebo plynový olej
Pokud není uvedeno jinak, závěry o BAT uvedené v tomto bodě jsou obecně použitelné na spalování HFO a/nebo plynového oleje v kotlích. Platí navíc k obecným závěrům o BAT uvedeným v oddíle 1.
3.1.1. Energetická účinnost
Tabulka 13
Úrovně energetické účinnosti spojené s BAT (BAT-AEEL) pro spalování HFO a/nebo plynového oleje v kotlích
Typ spalovací jednotky |
||||
Čistá elektrická účinnost (%) |
Celkové čisté využití paliva (%) (101) |
|||
Nová jednotka |
Stávající jednotka |
Nová jednotka |
Stávající jednotka |
|
Kotel na těžký topný olej (HFO) a/nebo plynový olej |
> 36,4 |
35,6 -37,4 |
80 -96 |
80 -96 |
3.1.2. Emise NOX a CO do ovzduší
BAT 28. Nejlepší dostupnou technikou k tomu, aby se zabránilo emisím NOX ze spalování HFO a/nebo plynového oleje do ovzduší při současném omezení emisí CO, nebo aby se tyto emise snížily, je použití jedné z následujících technik, nebo jejich kombinace.
Technika |
Popis |
Použitelnost |
|
a. |
Postupný přívod vzduchu |
Viz popisy v bodě 8.3 |
Obecně použitelná |
b. |
Postupný přívod paliva |
||
c. |
Recirkulace spalin |
||
d. |
Hořáky s nízkými emisemi NOX (LNB) |
||
e. |
Přidávání vody/páry |
Použitelná v rámci omezení daných dostupností vody |
|
f. |
Selektivní nekatalytická redukce (SNCR) |
Nepoužitelná pro spalovací zařízení s vysoce proměnlivým zatížením kotle provozovaná < 500 h/rok. Použitelnost může být omezená u spalovacích zařízení s velmi proměnlivým zatížením kotle provozovaných mezi 500 h/rok a 1 500 h/rok. |
|
g. |
Selektivní katalytická redukce (SCR) |
Viz popisy v bodě 8.3 |
Nepoužitelná pro spalovací zařízení provozovaná < 500 h/rok. Mohou existovat technická a ekonomická omezení pro dodatečné vybavení stávajících spalovacích zařízení provozovaných mezi 500 h/rok a 1 500 h/rok Není obecně použitelná pro spalovací zařízení < 100 MWth. |
h. |
Pokročilý řídicí systém |
Obecně použitelná u nových spalovacích zařízení. Použitelnost pro stará spalovací zařízení může být omezena potřebou dodatečného vybavení (retrofitu) spalovacího systému a/nebo řídícího a ovládacího systému |
|
i. |
Výběr paliva |
Použitelná v rámci omezení vyplývajících z dostupnosti různých druhů paliva, která může být ovlivněna energetickou politikou daného členského státu |
Tabulka 14
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) u emisí NOX ze spalování HFO a/nebo plynového oleje v kotlech do ovzduší
Celkový jmenovitý tepelný příkon spalovacího zařízení (MWth) |
BAT-AEL (mg/Nm3) |
|||
Roční průměr |
Denní průměr nebo průměr za interval odběru vzorků |
|||
Nové zařízení |
Stávající zařízení (102) |
Nové zařízení |
Stávající zařízení (103) |
|
< 100 |
75 –200 |
150 -270 |
100 -215 |
210 -330 (104) |
≥ 100 |
45 -75 |
45 -100 (105) |
85 -100 |
Obecně lze uvést tyto orientační roční průměrné úrovně emisí CO:
— |
10–30 mg/Nm3 pro stávající spalovací zařízení < 100 MWth provozovaná ≥ 1 500 h/rok nebo nová spalovací zařízení < 100 MWth; |
— |
10–20 mg/Nm3 pro stávající spalovací zařízení ≥ 100 MWth provozovaná ≥ 1 500 h/rok nebo nová spalovací zařízení ≥ 100 MWth. |
3.1.3. Emise SOX, HCl a HF do ovzduší
BAT 29. Nejlepší dostupnou technikou k tomu, aby se zabránilo emisím SOX, HCl a HF ze spalování HFO a/nebo plynového oleje v kotlech do ovzduší, nebo aby se tyto emise snížily, je použití jedné z následujících technik, nebo jejich kombinace.
Technika |
Popis |
Použitelnost |
|
a. |
Injektáž suchého sorbentu do spalin (DSI) |
Viz popis v bodě 8.4 |
Obecně použitelná |
b. |
Rozprašovací suchý absorbér (SDA) |
||
c. |
Kondenzátor spalin |
||
d. |
Mokré odsíření spalin (mokré FGD) |
Mohou existovat technická a ekonomická omezení pro použití techniky u spalovacích zařízení < 300 MWth. Nepoužitelná pro spalovací zařízení provozovaná < 500 h/rok. Mohou existovat technická a ekonomická omezení pro dodatečné vybavení stávajících spalovacích zařízení provozovaných mezi 500 h/rok a 1 500 h/rok |
|
e. |
Mokré odsíření spalin (FGD) mořskou vodou |
Mohou existovat technická a ekonomická omezení pro použití techniky u spalovacích zařízení < 300 MWth. Nepoužitelná pro spalovací zařízení provozovaná < 500 h/rok. Mohou existovat technická a ekonomická omezení pro dodatečné vybavení stávajících spalovacích zařízení provozovaných mezi 500 h/rok a 1 500 h/rok |
|
f. |
Výběr paliva |
Použitelná v rámci omezení vyplývajících z dostupnosti různých druhů paliva, která může být ovlivněna energetickou politikou daného členského státu |
Tabulka 15
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) u emisí SO2 ze spalování HFO a/nebo plynového oleje v kotlech do ovzduší
Celkový jmenovitý tepelný příkon spalovacího zařízení (MWth) |
BAT-AEL pro emise SO2 (mg/Nm3) |
|||
Roční průměr |
Denní průměr nebo průměr za interval odběru vzorků |
|||
Nové zařízení |
Stávající zařízení (108) |
Nové zařízení |
Stávající zařízení (109) |
|
< 300 |
50 -175 |
50 -175 |
150 -200 |
150 –200 (110) |
≥ 300 |
35 -50 |
50 -110 |
50 -120 |
3.1.4. Emise prachu a kovů vázaných na tuhé znečišťující látky do ovzduší
BAT 30. Nejlepší dostupnou technikou ke snížení emisí prachu a kovů vázaných na tuhé znečišťující látky do ovzduší ze spalování HFO a/nebo plynového oleje v kotlech je použití jedné z následujících technik, nebo jejich kombinace.
Technika |
Popis |
Použitelnost |
|
a. |
Elektrostatický odlučovač (ESP) |
Viz popis v bodě 8.5 |
Obecně použitelná |
b. |
Kapsový filtr |
||
c. |
Multicyklony |
Viz popis v bodě 8.5. Multicyklony mohou být používány v kombinaci s jinými technikami odprášení |
|
d. |
Suchý nebo polosuchý systém FGD |
Viz popisy v bodě 8.5. Tato technika se používá hlavně pro regulaci SOX, HCl a/nebo HF |
|
e. |
Mokré odsíření spalin (mokré FGD) |
Viz popis v bodě 8.5. Tato technika se používá hlavně pro regulaci SOX, HCl a/nebo HF |
Použitelnost viz BAT 29 |
f. |
Výběr paliva |
Viz popis v bodě 8.5 |
Použitelná v rámci omezení vyplývajících z dostupnosti různých druhů paliva, která může být ovlivněna energetickou politikou daného členského státu |
Tabulka 16
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) u emisí prachu ze spalování HFO a/nebo plynového oleje v kotlech do ovzduší
Celkový jmenovitý tepelný příkon spalovacího zařízení (MWth) |
BAT-AEL pro prach (mg/Nm3) |
|||
Roční průměr |
Denní průměr nebo průměr za interval odběru vzorků |
|||
Nové zařízení |
Stávající zařízení (113) |
Nové zařízení |
Stávající zařízení (114) |
|
< 300 |
2 -10 |
2 -20 |
7 -18 |
7 -22 (115) |
≥ 300 |
2 -5 |
2 –10 |
7 -10 |
7 -11 (116) |
3.2. Motory na těžký topný olej a/nebo plynový olej
Pokud není uvedeno jinak, závěry o BAT uvedené v tomto bodě jsou obecně použitelné na spalování HFO a/nebo plynového oleje v pístových motorech. Platí navíc k obecným závěrům o BAT uvedeným v oddíle 1.
U motorů na těžký topný olej a/nebo plynový olej nemusí být sekundární techniky ke snižování emisí NOx, SO2 a prachu (kvůli technickým, ekonomickým a logistickým/infrastrukturním omezením) použitelné na ostrovech, které jsou součástí malé izolované soustavy(1) nebo izolované mikrosoustavy(2), až do realizace jejich propojení s elektrorozvodnou sítí na pevnině nebo přístupu k dodávkám zemního plynu. BAT-AEL pro tyto motory se proto v malých izolovaných soustavách a izolovaných mikrosoustavách použijí až od 1. ledna 2025 pro nové motory a od 1. ledna 2030 pro stávající motory.
(1) |
Podle definice v čl. 2 bodě 26 směrnice 2009/72/ES. |
(2) |
Podle definice v čl. 2 bodě 27 směrnice 2009/72/ES. |
3.2.1. Energetická účinnost
BAT 31. Nejlepší dostupnou technikou ke zvýšení energetické účinnosti spalování HFO a/nebo plynového oleje v pístových motorech je použití vhodné kombinace technik uvedených v BAT 12 a níže.
Technika |
Popis |
Použitelnost |
|
a. |
Kombinovaný cyklus |
Viz popis v bodě 8.2 |
Obecně použitelné pro nové jednotky provozované ≥ 1 500 h/rok. Použitelná pro stávající jednotky v rámci omezení souvisejících s návrhem parního cyklu a prostorem, který je k dispozici. Neplatí pro stávající jednotky provozované < 1 500 h/rok |
Tabulka 17
Úrovně energetické účinnosti spojené s BAT (BAT-AEEL) pro spalování HFO a/nebo plynového oleje v pístových motorech
Typ spalovací jednotky |
BAT-AEEL (117) |
|
Čistá elektrická účinnost (%) (118) |
||
Nová jednotka |
Stávající jednotka |
|
Pístový motor spalující HFO- a/nebo plynový olej – jednoduchý cyklus |
41,5 -44,5 (119) |
38,3 -44,5 (119) |
Pístový motor spalující HFO- a/nebo plynový olej – kombinovaný cyklus |
> 48 (120) |
BAT-AEEL není k dispozici |
3.2.2. Emise NOX, CO a těkavých organických sloučenin do ovzduší
BAT 32. Nejlepší dostupnou technikou k tomu, aby se zabránilo emisím NOX ze spalování HFO a/nebo plynového oleje v pístových motorech do ovzduší, nebo aby se tyto emise snížily, je použití jedné z následujících technik, nebo jejich kombinace.
Technika |
Popis |
Použitelnost |
|
a. |
Koncept spalování s nízkými emisemi NOx v dieselových motorech |
Viz popisy v bodě 8.3 |
Obecně použitelná |
b. |
Recirkulace výfukových plynů (EGR) |
Není použitelná pro čtyřdobé motory |
|
c. |
Přidávání vody/páry |
Použitelná v rámci omezení daných dostupností vody. Použitelnost může být omezená v případě, kdy není k dispozici zařízení pro dodatečné vybavení |
|
d. |
Selektivní katalytická redukce (SCR) |
Nepoužitelná pro spalovací zařízení provozovaná < 500 h/rok. Mohou existovat technická a ekonomická omezení pro dodatečné vybavení stávajících spalovacích zařízení provozovaných mezi 500 h/rok a 1 500 h/rok Dodatečné vybavení stávajících spalovacích zařízení může být omezeno dostupností dostatečného prostoru |
BAT 33. Nejlepší dostupnou technikou k tomu, aby se zabránilo emisím CO a těkavých organických sloučenin ze spalování HFO a/nebo plynového oleje v pístových motorech do ovzduší, nebo aby se tyto emise snížily, je použití jedné nebo obou z níže uvedených technik.
Technika |
Popis |
Použitelnost |
|
a. |
Optimalizace spalování |
|
Obecně použitelná |
b. |
Oxidační katalyzátory |
Viz popisy v bodě 8.3 |
Nepoužitelná pro spalovací zařízení provozovaná < 500 h/rok. Použitelnost může být omezena obsahem síry v palivu |
Tabulka 18
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) u emisí NOX ze spalování HFO a/nebo plynového oleje v pístových motorech do ovzduší
Celkový jmenovitý tepelný příkon spalovacího zařízení (MWth) |
BAT-AEL (mg/Nm3) |
|||
Roční průměr |
Denní průměr nebo průměr za interval odběru vzorků |
|||
Nové zařízení |
Stávající zařízení (121) |
Nové zařízení |
||
≥ 50 |
115 –190 (124) |
125 -625 |
145 -300 |
150 -750 |
Orientačně lze pro stávající spalovací zařízení spalující pouze HFO provozovaná ≥ 1 500 h/rok nebo nová spalovací zařízení spalující pouze HFO uvést tyto hodnoty:
— |
roční průměrné úrovně emisí CO obecně budou v rozmezí 50–175 mg/Nm3; |
— |
průměr za interval odběru vzorků pro úrovně emisí TVOC bude obecně 10–40 mg/Nm3. |
3.2.3. Emise SOX, HCl a HF do ovzduší
BAT 34. Nejlepší dostupnou technikou k tomu, aby se zabránilo emisím SOX, HCl a HF ze spalování HFO a/nebo plynového oleje v pístových motorech do ovzduší, nebo aby se tyto emise snížily, je použití jedné z následujících technik, nebo jejich kombinace.
Technika |
Popis |
Použitelnost |
|
a. |
Výběr paliva |
Viz popisy v bodě 8.4 |
Použitelná v rámci omezení vyplývajících z dostupnosti různých druhů paliva, která může být ovlivněna energetickou politikou daného členského státu |
b. |
Injektáž suchého sorbentu do spalin (DSI) |
U stávajících spalovacích zařízení mohou existovat technická omezení Nepoužitelná pro spalovací zařízení provozovaná < 500 h/rok |
|
c. |
Mokré odsíření spalin (mokré FGD) |
Mohou existovat technická a ekonomická omezení pro použití techniky u spalovacích zařízení < 300 MWth. Nepoužitelná pro spalovací zařízení provozovaná < 500 h/rok. Mohou existovat technická a ekonomická omezení pro dodatečné vybavení stávajících spalovacích zařízení provozovaných mezi 500 h/rok a 1 500 h/rok |
Tabulka 19
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) u emisí SO2 ze spalování HFO a/nebo plynového oleje v pístových motorech do ovzduší
Celkový jmenovitý tepelný příkon spalovacího zařízení (MWth) |
BAT-AEL pro emise SO2 (mg/Nm3) |
|||
Roční průměr |
Denní průměr nebo průměr za interval odběru vzorků |
|||
Nové zařízení |
Stávající zařízení (125) |
Nové zařízení |
Stávající zařízení (126) |
|
Všechny velikosti |
45 -100 |
100 -200 (127) |
60 -110 |
105 -235 (127) |
3.2.4. Emise prachu a kovů vázaných na tuhé znečišťující látky do ovzduší
BAT 35. Nejlepší dostupnou technikou k tomu, aby se zabránilo emisím prachu a kovů vázaných na tuhé znečišťující látky ze spalování HFO a/nebo plynového oleje v pístových motorech do ovzduší, nebo aby se tyto emise snížily, je použití jedné z následujících technik, nebo jejich kombinace.
Technika |
Popis |
Použitelnost |
|
a. |
Výběr paliva |
Viz popisy v bodě 8.5 |
Použitelná v rámci omezení vyplývajících z dostupnosti různých druhů paliva, která může být ovlivněna energetickou politikou daného členského státu |
b. |
Elektrostatický odlučovač (ESP) |
Nepoužitelná pro spalovací zařízení provozovaná < 500 h/rok |
|
c. |
Kapsový filtr |
Tabulka 20
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) u emisí prachu ze spalování HFO a/nebo plynového oleje v pístových motorech do ovzduší
Celkový jmenovitý tepelný příkon spalovacího zařízení (MWth) |
BAT-AEL pro prach (mg/Nm3) |
|||
Roční průměr |
Denní průměr nebo průměr za interval odběru vzorků |
|||
Nové zařízení |
Stávající zařízení (128) |
Nové zařízení |
Stávající zařízení (129) |
|
≥ 50 |
5 -10 |
5 -35 |
10 -20 |
10 -45 |
3.3. Plynové turbíny na plynový olej
Pokud není uvedeno jinak, závěry o BAT uvedené v tomto bodě jsou obecně použitelné na spalování plynového oleje v plynových turbínách. Platí navíc k obecným závěrům o BAT uvedeným v oddíle 1.
3.3.1. Energetická účinnost
BAT 36. Nejlepší dostupnou technikou ke zvýšení energetické účinnosti spalování plynového oleje v plynových turbínách je použití vhodné kombinace technik uvedených v BAT 12 a níže.
Technika |
Popis |
Použitelnost |
|
a. |
Kombinovaný cyklus |
Viz popis v bodě 8.2 |
Obecně použitelné pro nové jednotky provozované ≥ 1 500 h/rok. Použitelná pro stávající jednotky v rámci omezení souvisejících s návrhem parního cyklu a prostorem, který je k dispozici. Neplatí pro stávající jednotky provozované < 1 500 h/rok |
Tabulka 21
Úrovně energetické účinnosti spojené s BAT (BAT-AEEL) pro plynové turbíny na plynový olej
Typ spalovací jednotky |
BAT-AEEL (130) |
|
Čistá elektrická účinnost (%) (131) |
||
Nová jednotka |
Stávající jednotka |
|
Plynová turbína na plynový olej s otevřeným cyklem |
> 33 |
25 -35,7 |
Plynová turbína na plynový olej s kombinovaným cyklem |
> 40 |
33 -44 |
3.3.2. Emise NOX a CO do ovzduší
BAT 37. Nejlepší dostupnou technikou k tomu, aby se zabránilo emisím NOX ze spalování plynového oleje v plynových turbínách do ovzduší, nebo aby se tyto emise snížily, je použití jedné z následujících technik, nebo jejich kombinace.
Technika |
Popis |
Použitelnost |
|
a. |
Přidávání vody/páry |
Viz popis v bodě 8.3 |
Použitelnost může být omezená kvůli dostupnosti vody |
b. |
Hořáky s nízkými emisemi NOX (LNB) |
Použitelná pouze pro modely turbín, pro které jsou na trhu k dispozici hořáky s nízkými emisemi NOx |
|
c. |
Selektivní katalytická redukce (SCR) |
Nepoužitelná pro spalovací zařízení provozovaná < 500 h/rok. Mohou existovat technická a ekonomická omezení pro dodatečné vybavení stávajících spalovacích zařízení provozovaných mezi 500 h/rok a 1 500 h/rok Dodatečné vybavení stávajících spalovacích zařízení může být omezeno dostupností dostatečného prostoru |
BAT 38. Nejlepší dostupnou technikou k tomu, aby se zabránilo emisím CO ze spalování plynového oleje v plynových turbínách do ovzduší, nebo aby se tyto emise snížily, je použití jedné z následujících technik, nebo jejich kombinace.
Technika |
Popis |
Použitelnost |
|
a. |
Optimalizace spalování |
Viz popis v bodě 8.3 |
Obecně použitelná |
b. |
Oxidační katalyzátory |
Nepoužitelná pro spalovací zařízení provozovaná < 500 h/rok. Dodatečné vybavení stávajících spalovacích zařízení může být omezeno dostupností dostatečného prostoru |
Orientační úroveň emisí NOX do ovzduší ze spalování plynového oleje v plynových turbínách na dvojí palivo pro nouzové použití provozovaných < 500 h/rok bude obecně 145–250 mg/Nm3 jako denní průměrná hodnota nebo průměrná hodnota za interval odběru vzorků.
3.3.3. Emise SOX a prachu do ovzduší
BAT 39. Nejlepší dostupnou technikou k tomu, aby se zabránilo emisím SOX a prachu ze spalování plynového oleje v plynových turbínách do ovzduší, nebo aby se tyto emise snížily, je použití níže uvedené techniky.
Technika |
Popis |
Použitelnost |
|
a. |
Výběr paliva |
Viz popis v bodě 8.4 |
Použitelná v rámci omezení vyplývajících z dostupnosti různých druhů paliva, která může být ovlivněna energetickou politikou daného členského státu |
Tabulka 22
Úrovně emisí spojené s BAT pro emise SO2 a prachu ze spalování plynového oleje v plynových turbínách, včetně plynových turbín na dvojí palivo, do ovzduší
Typ spalovacího zařízení |
BAT-AEL (mg/Nm3) |
|||
SO2 |
Prach |
|||
Roční průměr (132) |
Denní průměr nebo průměr za interval odběru vzorků (133) |
Roční průměr (132) |
Denní průměr nebo průměr za interval odběru vzorků (133) |
|
Nová a stávající zařízení |
35 -60 |
50 -66 |
2 -5 |
2 -10 |
4. ZÁVĚRY O BAT PRO SPALOVÁNÍ PLYNNÝCH PALIV
4.1. Závěry o BAT pro spalování zemního plynu
Pokud není uvedeno jinak, jsou závěry o BAT uvedené v tomto bodě obecně použitelné pro spalování zemního plynu. Platí navíc k obecným závěrům o BAT uvedeným v oddíle 1. Nevztahují se na spalovací zařízení na těžebních plošinách; na ty se vztahuje bod 4.3.
4.1.1. Energetická účinnost
BAT 40. Nejlepší dostupnou technikou ke zvýšení energetické účinnosti spalování zemního plynu je použití vhodné kombinace technik uvedených v BAT 12 a níže.
Technika |
Popis |
Použitelnost |
|
a. |
Kombinovaný cyklus |
Viz popis v bodě 8.2 |
Obecně použitelné pro nové Spalovací turbíny a motory s výjimkou těch, které jsou provozovány < 1 500 h/rok. Použitelná pro stávající plynové turbíny a motory v rámci omezení souvisejících s návrhem parního cyklu a prostorem, který je k dispozici. Není použitelná pro stávající plynové turbíny a motory provozované < 1 500 h/rok. Není použitelná pro plynové turbíny pro mechanický pohon provozované v přerušovaném režimu se zvýšenou proměnlivostí zatížení a častým uváděním do provozu a ukončováním provozu. Není použitelná pro kotle |
Tabulka 23
Úrovně energetické účinnosti spojené s BAT (BAT-AEEL) pro spalování zemního plynu
Typ spalovací jednotky |
|||||
Čistá elektrická účinnost (%) |
|||||
Nová jednotka |
Stávající jednotka |
Nová jednotka |
Stávající jednotka |
||
Plynový motor |
39,5 -44 (139) |
35 -44 (139) |
56 -85 (139) |
BAT-AEEL není k dispozici. |
|
Plynový kotel |
39 -42,5 |
38 -40 |
78 -95 |
BAT-AEEL není k dispozici. |
|
Plynová turbína s otevřeným cyklem ≥ 50 MWth |
36 -41,5 |
33 -41,5 |
BAT-AEEL není k dispozici |
36,5 -41 |
33,5 -41 |
Plynová turbína s kombinovaným cyklem (CCGT) |
|||||
CCGT, 50–600 MWth |
53 -58,5 |
46 -54 |
BAT-AEEL není k dispozici |
BAT-AEEL není k dispozici |
|
CCGT, ≥ 600 MWth |
57 -60,5 |
50 -60 |
BAT-AEEL není k dispozici |
BAT-AEEL není k dispozici |
|
KVET CCGT, 50–600 MWth |
53 -58,5 |
46 -54 |
65 -95 |
BAT-AEEL není k dispozici |
|
KVET CCGT, ≥ 600 MWth |
57 -60,5 |
50 -60 |
65 -95 |
BAT-AEEL není k dispozici |
4.1.2. Emise NOX, CO, nemethanových těkavých organických látek (NMVOC) a CH4 do ovzduší
BAT 41. Nejlepší dostupnou technikou k tomu, aby se zabránilo emisím NOX ze spalování zemního plynu v kotlech do ovzduší, nebo aby se tyto emise snížily, je použití jedné z následujících technik, nebo jejich kombinace.
Technika |
Popis |
Použitelnost |
|
a. |
Postupný přívod vzduchu a/nebo paliva |
Viz popisy v bodě 8.3. Postupný přívod vzduchu je často spojen s hořáky s nízkými emisemi NOx |
Obecně použitelná |
b. |
Recirkulace spalin |
Viz popis v bodě 8.3 |
|
c. |
Hořáky s nízkými emisemi NOX (LNB) |
||
d. |
Pokročilý řídicí systém |
Viz popis v bodě 8.3. Tato technika se často používá v kombinaci s jinými technikami, nebo může být používána samostatně pro spalovací zařízení provozovaná < 500 h/rok |
Použitelnost pro stará spalovací zařízení může být omezena potřebou dodatečného vybavení (retrofitu) spalovacího systému a/nebo řídícího a ovládacího systému |
e. |
Snížení teploty spalovacího vzduchu |
Viz popis v bodě 8.3 |
Obecně použitelná v rámci omezení vyplývajících z provozních potřeb |
f. |
Selektivní nekatalytická redukce (SNCR) |
Nepoužitelná pro spalovací zařízení s vysoce proměnlivým zatížením kotle provozovaná < 500 h/rok. Použitelnost může být omezená u spalovacích zařízení s velmi proměnlivým zatížením kotle provozovaných mezi 500 h/rok a 1 500 h/rok. |
|
g. |
Selektivní katalytická redukce (SCR) |
Nepoužitelná pro spalovací zařízení provozovaná < 500 h/rok. Není obecně použitelná pro spalovací zařízení < 100 MWth. Mohou existovat technická a ekonomická omezení pro dodatečné vybavení stávajících spalovacích zařízení provozovaných mezi 500 h/rok a 1 500 h/rok |
BAT 42. Nejlepší dostupnou technikou k tomu, aby se zabránilo emisím NOX ze spalování zemního plynu v plynových turbínách do ovzduší, nebo aby se tyto emise snížily, je použití jedné z následujících technik, nebo jejich kombinace.
Technika |
Popis |
Použitelnost |
|
a. |
Pokročilý řídicí systém |
Viz popis v bodě 8.3. Tato technika se často používá v kombinaci s jinými technikami, nebo může být používána samostatně pro spalovací zařízení provozovaná < 500 h/rok |
Použitelnost pro stará spalovací zařízení může být omezena potřebou dodatečného vybavení (retrofitu) spalovacího systému a/nebo řídícího a ovládacího systému |
b. |
Přidávání vody/páry |
Viz popis v bodě 8.3 |
Použitelnost může být omezená kvůli dostupnosti vody |
c. |
Suché hořáky s nízkými emisemi NOX (DLN) |
Použitelnost může být omezená u turbín, pro které není k dispozici zařízení pro dodatečné vybavení, nebo když jsou instalovány systémy pro přidávání vody/páry |
|
d. |
Koncepce návrhu pracující s nízkým zatížením |
Přizpůsobení řízení procesu a souvisejícího vybavení pro zachování dobré účinnosti spalování při proměnlivé poptávce po energii, např. zlepšením schopnosti regulovat průtok přívodního vzduchu nebo rozdělením procesu spalování do oddělených fází spalovacího procesu |
Použitelnost může být omezena konstrukcí plynové turbíny |
e. |
Hořáky s nízkými emisemi NOX (LNB) |
Viz popis v bodě 8.3 |
Obecně použitelná na doplňkový ohřev pro spalinové kotle (HRSG) u spalovacích zařízení s plynovou turbínou s kombinovaným cyklem (CCGT) |
f. |
Selektivní katalytická redukce (SCR) |
Nepoužitelná pro spalovací zařízení provozovaná < 500 h/rok. Není obecně použitelná pro stávající spalovací zařízení < 100 MWth. Dodatečné vybavení stávajících spalovacích zařízení může být omezeno dostupností dostatečného prostoru. Mohou existovat technická a ekonomická omezení pro dodatečné vybavení stávajících spalovacích zařízení provozovaných mezi 500 h/rok a 1 500 h/rok |
BAT 43. Nejlepší dostupnou technikou k tomu, aby se zabránilo emisím NOX ze spalování zemního plynu v motorech do ovzduší, nebo aby se tyto emise snížily, je použití jedné z následujících technik, nebo jejich kombinace.
Technika |
Popis |
Použitelnost |
|
a. |
Pokročilý řídicí systém |
Viz popis v bodě 8.3. Tato technika se často používá v kombinaci s jinými technikami, nebo může být používána samostatně pro spalovací zařízení provozovaná < 500 h/rok |
Použitelnost pro stará spalovací zařízení může být omezena potřebou dodatečného vybavení (retrofitu) spalovacího systému a/nebo řídícího a ovládacího systému |
b. |
Koncept spalování chudé směsi |
Viz popis v bodě 8.3. Obecně používaná v kombinaci se SCR |
Použitelná pouze pro nové plynové motory |
c. |
Pokročilý koncept spalování chudé směsi |
Viz popisy v bodě 8.3 |
Použitelné pouze pro nové motory se zapalováním zapalovací svíčkou |
d. |
Selektivní katalytická redukce (SCR) |
Dodatečné vybavení stávajících spalovacích zařízení může být omezeno dostupností dostatečného prostoru. Nepoužitelná pro spalovací zařízení provozovaná < 500 h/rok. Mohou existovat technická a ekonomická omezení pro dodatečné vybavení stávajících spalovacích zařízení provozovaných mezi 500 h/rok a 1 500 h/rok |
BAT 44. Nejlepší dostupnou technikou k tomu, aby se zabránilo emisím CO ze spalování zemního plynu do ovzduší, nebo aby se tyto emise snížily, je zajistit optimalizované spalování a/nebo použít oxidační katalyzátory.
Popis
Viz popisy v bodě 10.8.3.
Tabulka 24
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) u emisí NOX ze spalování zemního plynu v plynových turbínách do ovzduší
Typ spalovacího zařízení |
Celkový jmenovitý tepelný příkon spalovacího zařízení (MWth) |
||
Roční průměr |
Denní průměr nebo průměr za interval odběru vzorků |
||
Nová OCGT |
≥ 50 |
15 -35 |
25 -50 |
Stávající OCGT (kromě turbín používaných pro mechanický pohon) – všechna zařízení kromě zařízení provozovaných < 500 h/rok |
≥ 50 |
15 -50 |
25 -55 (146) |
Nová CCGT |
≥ 50 |
10 -30 |
15 -40 |
Stávající CCGT s celkovým čistým využitím paliva < 75 % |
≥ 600 |
10 -40 |
18 -50 |
Stávající CCGT s celkovým čistým využitím paliva ≥ 75 % |
≥ 600 |
10 -50 |
18 -55 (148) |
Stávající CCGT s celkovým čistým využitím paliva < 75 % |
50 -600 |
10 -45 |
35 -55 |
Stávající CCGT s celkovým čistým využitím paliva ≥ 75 % |
50 -600 |
25 -50 (149) |
35 -55 (150) |
Plynové turbíny s otevřeným a kombinovaným cyklem |
|||
Plynové turbíny uvedené do provozu nejpozději 27. listopadu 2003 nebo stávající plynové turbíny určené pro nouzové použití a provozované < 500 h/rok |
≥ 50 |
BAT-AEL není k dispozici |
|
Stávající plynové turbíny používané pro mechanický pohon – všechna zařízení kromě zařízení provozovaných < 500 h/rok |
≥ 50 |
15 -50 (153) |
25 -55 (154) |
Orientační hodnoty ročního průměru úrovní emisí CO pro každý typ stávajícího spalovacího zařízení provozovaného ≥ 1 500 h/rok a pro každý typ nového spalovacího zařízení budou obecně tyto:
— |
Nová OCGT ≥ 50 MWth: < 5–40 mg/Nm3. Pro zařízení s čistou elektrickou účinností (EE) větší než 39 % se pro horní hranici tohoto rozsahu může použít opravný koeficient dle vzorce [horní hranice] x EE/39, kde EE je čistá elektrická energetická účinnost nebo čistá mechanická energetická účinnost zařízení stanovená při základním zatížení dle ISO. |
— |
Stávající OCGT ≥ 50 MWth (kromě turbín používaných pro mechanický pohon): < 5–40 mg/Nm3. Horní hranice tohoto rozsahu bude obecně 80 mg/Nm3 pro stávající zařízení, která nelze vybavit suchými technikami ke snížení emisí NOX, nebo 50 mg/Nm3 pro zařízení, která jsou provozována při nízkém zatížení. |
— |
Nová CCGT ≥ 50 MWth: < 5-30 mg/Nm3. Pro zařízení s čistou elektrickou účinností (EE) větší než 55 % se pro horní hranici rozsahu může použít opravný koeficient dle vzorce [horní hranice] x EE/55, kde EE je čistá elektrická energetická účinnost zařízení stanovená při základním zatížení dle ISO. |
— |
Stávající CCGT ≥ 50 MWth: < 5-30 mg/Nm3. Horní hranice tohoto rozsahu bude obecně 50 mg/Nm3 pro zařízení, která jsou provozována při nízkém zatížení. |
— |
Stávající plynové turbíny ≥ 50 MWth používané pro mechanický pohon: < 5-40 mg/Nm3. Horní hranice rozsahu bude obecně 50 mg/Nm3, když jsou zařízení provozována při nízkém zatížení. |
Pokud je plynová turbína vybavena hořáky DLN, pak tyto orientační úrovně odpovídají stavu, když je provoz DLN efektivní.
Tabulka 25
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) u emisí NOX ze spalování zemního plynu v kotlech a motorech do ovzduší
Typ spalovacího zařízení |
BAT-AEL (mg/Nm3) |
|||
Roční průměr (155) |
Denní průměr nebo průměr za interval odběru vzorků |
|||
Nové zařízení |
Stávající zařízení (156) |
Nové zařízení |
Stávající zařízení (157) |
|
Kotel |
10 -60 |
50 -100 |
30 -85 |
85 -110 |
Motor (158) |
20 -75 |
20 -100 |
55 -85 |
55 -110 (159) |
Obecně lze uvést tyto orientační roční průměrné úrovně emisí CO:
— |
< 5–40 mg/Nm3 pro stávající kotle provozované ≥ 1 500 h/rok; |
— |
< 5–15 mg/Nm3 pro nové kotle; |
— |
30–100 mg/Nm3 pro stávající motory provozované ≥ 1 500 h/rok a pro nové motory. |
BAT 45. Nejlepší dostupnou technikou ke snížení emisí nemethanových těkavých organických látek (NMVOC) a methanu (CH4) ze spalování zemního plynu v plynových zážehových motorech se spalováním chudé směsi do ovzduší je zajistit optimalizované spalování a/nebo použít oxidační katalyzátory.
Popis
Viz popisy v bodě 10.8.3. Oxidační katalyzátory nejsou účinné při snižování emisí nasycených uhlovodíků obsahujících méně než čtyři atomy uhlíku.
Tabulka 26
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) u emisí formaldehydu a CH4 do ovzduší ze spalování zemního plynu v plynových zážehových motorech se spalováním chudé směsi
Celkový jmenovitý tepelný příkon spalovacího zařízení (MWth) |
BAT-AEL (mg/Nm3) |
||
Formaldehyd |
CH4 |
||
Průměr za interval odběru vzorků |
|||
Nová nebo stávající zařízení |
Nové zařízení |
Stávající zařízení |
|
≥ 50 |
5 -15 (160) |
215 -500 (161) |
4.2. Závěry o BAT pro spalování plynů vznikajících při výrobě železa a oceli
Pokud není uvedeno jinak, závěry o BAT uvedené v tomto bodě jsou obecně použitelné pro spalování plynů vznikajících při výrobě železa a oceli (vysokopecního plynu, koksárenského plynu, konvertorového plynu), a to jednotlivě, v kombinaci, nebo současně s jinými plynnými a/nebo kapalnými palivy. Platí navíc k obecným závěrům o BAT uvedeným v oddíle 1.
4.2.1. Energetická účinnost
BAT 46. Nejlepší dostupnou technikou ke zvýšení energetické účinnosti spalování plynů vznikajících při výrobě železa a oceli je použití vhodné kombinace technik uvedených v BAT 12 a níže.
Technika |
Popis |
Použitelnost |
|
a. |
Systém řízení plynů vznikajících při výrobě |
Viz popis v bodě 8.2 |
Použitelná pouze pro integrované ocelárny |
Tabulka 27
Úrovně energetické účinnosti spojené s BAT (BAT-AEEL) pro spalování plynů vznikajících při výrobě železa a oceli v kotlích
Typ spalovací jednotky |
||
Čistá elektrická účinnost (%) |
Celkové čisté využití paliva (%) (164) |
|
Stávající plynový kotel spalující více druhů paliv |
30 -40 |
50 -84 |
Nový plynový kotel spalující více druhů paliv (165) |
36 -42,5 |
50 -84 |
Tabulka 28
Úrovně energetické účinnosti spojené s BAT (BAT-AEEL) pro spalování plynů vznikajících při výrobě železa a oceli v CCGT
Typ spalovací jednotky |
|||
Čistá elektrická účinnost (%) |
Celkové čisté využití paliva (%) (168) |
||
Nová jednotka |
Stávající jednotka |
||
CCGT při KVET |
> 47 |
40 -48 |
60 -82 |
CCGT |
> 47 |
40 -48 |
BAT-AEEL není k dispozici |
4.2.2. Emise NOX a CO do ovzduší
BAT 47. Nejlepší dostupnou technikou k tomu, aby se zabránilo emisím NOX ze spalování plynů vznikajících při výrobě železa a oceli v kotlech do ovzduší, nebo aby se tyto emise snížily, je použití jedné z následujících technik, nebo jejich kombinace.
Technika |
Popis |
Použitelnost |
|
a. |
Hořáky s nízkými emisemi NOX (LNB) |
Viz popis v bodě 8.3. Speciálně navržené hořáky s nízkými emisemi NOx ve více řadách podle druhu paliva nebo se specifickými charakteristikami pro spalování více druhů paliv (např. různé trysky určené pro spalování jednotlivých paliv nebo předběžné smíchání paliv) |
Obecně použitelná |
b. |
Postupný přívod vzduchu |
Viz popisy v bodě 8.3 |
|
c. |
Postupný přívod paliva |
||
d. |
Recirkulace spalin |
||
e. |
Systém řízení plynů vznikajících při výrobě |
Viz popis v bodě 8.2. |
Obecně použitelná s omezeními vyplývajícími z dostupnosti různých druhů paliv |
f. |
Pokročilý řídicí systém |
Viz popis v bodě 8.3. Tato technika se používá v kombinaci s dalšími technikami |
Použitelnost pro stará spalovací zařízení může být omezena potřebou dodatečného vybavení (retrofitu) spalovacího systému a/nebo řídícího a ovládacího systému |
g. |
Selektivní nekatalytická redukce (SNCR) |
Viz popisy v bodě 8.3 |
Nepoužitelná pro spalovací zařízení provozovaná < 500 h/rok |
h. |
Selektivní katalytická redukce (SCR) |
Nepoužitelná pro spalovací zařízení provozovaná < 500 h/rok. Není obecně použitelná pro spalovací zařízení < 100 MWth. Dodatečné vybavení stávajících spalovacích zařízení může být omezeno dostupností dostatečného prostoru a konfigurací spalovacího zařízení |
BAT 48. Nejlepší dostupnou technikou k tomu, aby se zabránilo emisím NOX ze spalování plynů vznikajících při výrobě železa a oceli v CCGT do ovzduší, nebo aby se tyto emise snížily, je použití jedné z následujících technik, nebo jejich kombinace.
Technika |
Popis |
Použitelnost |
|
a. |
Systém řízení plynů vznikajících při výrobě |
Viz popis v bodě 8.2 |
Obecně použitelná s omezeními vyplývajícími z dostupnosti různých druhů paliv |
b. |
Pokročilý řídicí systém |
Viz popis v bodě 8.3. Tato technika se používá v kombinaci s dalšími technikami |
Použitelnost pro stará spalovací zařízení může být omezena potřebou dodatečného vybavení (retrofitu) spalovacího systému a/nebo řídícího a ovládacího systému |
c. |
Přidávání vody/páry |
Viz popis v bodě 8.3. U plynových turbín na dvojí palivo používajících DLN pro spalování plynů vznikajících při výrobě železa a oceli se při spalování zemního plynu obvykle používá přidávání vody/páry |
Použitelnost může být omezená kvůli dostupnosti vody |
d. |
Suché hořáky s nízkými emisemi NOX (DLN) |
Viz popis v bodě 8.3. Hořáky DLN pro spalování plynů vznikajících při výrobě železa a oceli se liší od hořáků DLN, které spalují pouze zemní plyn |
Použitelná s omezeními vyplývajícími z reaktivity plynů vznikajících při výrobě železa a oceli, např. koksárenského plynu. Použitelnost může být omezená u turbín, pro které není k dispozici zařízení pro dodatečné vybavení, nebo když jsou instalovány systémy pro přidávání vody/páry |
e. |
Hořáky s nízkými emisemi NOX (LNB) |
Viz popis v bodě 8.3 |
Použitelné pouze na doplňkový ohřev pro spalinové kotle (HRSG) u spalovacích zařízení s plynovou turbínou s kombinovaným cyklem (CCGT) |
f. |
Selektivní katalytická redukce (SCR) |
Dodatečné vybavení stávajících spalovacích zařízení může být omezeno dostupností dostatečného prostoru |
BAT 49. Nejlepší dostupnou technikou k tomu, aby se zabránilo emisím CO ze spalování plynů vznikajících při výrobě železa a oceli do ovzduší, nebo aby se tyto emise snížily, je použití jedné z následujících technik, nebo jejich kombinace.
|
Technika |
Popis |
Použitelnost |
a. |
Optimalizace spalování |
Viz popisy v bodě 8.3 |
Obecně použitelná |
b. |
Oxidační katalyzátory |
Použitelné pouze pro CCGT. Použitelnost může být omezena nedostatkem prostoru, požadavky na zatížení a obsahem síry v palivu |
Tabulka 29
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) u emisí NOX ze spalování 100 % plynů vznikajících při výrobě železa a oceli do ovzduší
Typ spalovacího zařízení |
Referenční úroveň O2 (% obj.) |
BAT-AEL (mg/Nm3) (169) |
|
Roční průměr |
Denní průměr nebo průměr za interval odběru vzorků |
||
Nový kotel |
3 |
15 -65 |
22 -100 |
Stávající kotel |
3 |
||
Nová CCGT |
15 |
20 -35 |
30 -50 |
Stávající CCGT |
15 |
Obecně lze uvést tyto orientační roční průměrné úrovně emisí CO:
— |
< 5–100 mg/Nm3 pro stávající kotle provozované ≥ 1 500 h/rok; |
— |
< 5–35 mg/Nm3 pro nové kotle; |
— |
< 5–20 mg/Nm3 pro stávající CCGT provozované ≥ 1 500 h/rok nebo pro nové CCGT. |
4.2.3. Emise SOX do ovzduší
BAT 50. Nejlepší dostupnou technikou k tomu, aby se zabránilo emisím SOX ze spalování plynů vznikajících při výrobě železa a oceli do ovzduší, nebo aby se tyto emise snížily, je použití kombinace níže uvedených technik.
Technika |
Popis |
Použitelnost |
|||||||||||||||
a. |
Systém řízení plynů vznikajících při výrobě a výběr pomocného paliva |
Viz popis v bodě 8.2. V rozsahu povoleném železárnami a ocelárnami je žádoucí maximalizovat využití:
Použití omezeného množství paliv s vyšším obsahem síry |
Obecně použitelná s omezeními vyplývajícími z dostupnosti různých druhů paliv |
||||||||||||||
b. |
Předběžná úprava koksárenského plynu v železárnách a ocelárnách |
Využití jedné z těchto technik:
|
Použitelná pouze u spalovacích zařízení na koksárenský plyn |
Tabulka 30
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) u emisí SO2 ze spalování 100 % plynů vznikajících při výrobě železa a oceli do ovzduší
Typ spalovacího zařízení |
Referenční úroveň O2 (%) |
BAT-AEL pro emise SO2 (mg/Nm3) |
|
Roční průměr (175) |
Denní průměr nebo průměr za interval odběru vzorků (176) |
||
Nový nebo stávající kotel |
3 |
25 -150 |
50 -200 (177) |
Nová nebo stávající CCGT |
15 |
10 -45 |
20 -70 |
4.2.4. Emise prachu do ovzduší
BAT 51. Nejlepší dostupnou technikou ke snížení emisí prachu ze spalování plynů vznikajících při výrobě železa a oceli do ovzduší je použití jedné z následujících technik, nebo jejich kombinace.
Technika |
Popis |
Použitelnost |
|
a. |
Výběr paliva/hospodaření s palivem |
Použití kombinace plynů vznikajících při výrobě a pomocných paliv s nízkým průměrným obsahem prachu nebo popela |
Obecně použitelná s omezeními vyplývajícími z dostupnosti různých druhů paliv |
b. |
Předběžná úprava vysokopecního plynu v železárnách a ocelárnách |
Použití jednoho ze zařízení pro suché odprášení nebo jejich kombinace (např. deflektorů, lapačů prachu, cyklonů, elektrostatických odlučovačů) a/nebo následné snížení emisí prachu (Venturiho pračky, pračky se změnou směru proudění, pračky s kruhovou mezerou, mokré elektrostatické odlučovače, drtiče) |
Použitelné pouze v případě spalování vysokopecního plynu |
c. |
Předběžná úprava konvertorového plynu v železárnách a ocelárnách |
Použití suchého (např. elektrostatický odlučovač nebo kapsový filtr) nebo mokrého (např. mokrý elektrostatický odlučovač nebo pračka) odprášení. Další popisy jsou uvedeny v referenčním dokumentu o nejlepších dostupných technikách (BREF) pro výrobu železa a oceli |
Použitelné pouze v případě spalování konvertorového plynu |
d. |
Elektrostatický odlučovač (ESP) |
Viz popisy v bodě 8.5 |
Použitelná pouze na spalovací zařízení spalující významný podíl pomocných paliv s vysokým obsahem popela |
e. |
Kapsový filtr |
Tabulka 31:
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) u emisí prachu ze spalování 100 % plynů vznikajících při výrobě železa a oceli do ovzduší
Typ spalovacího zařízení |
BAT-AEL pro prach (mg/Nm3) |
|
Roční průměr (178) |
Denní průměr nebo průměr za interval odběru vzorků (179) |
|
Nový nebo stávající kotel |
2 -7 |
2 -10 |
Nová nebo stávající CCGT |
2 -5 |
2 -5 |
4.3. Závěry o BAT pro spalování plynných a/nebo kapalných paliv na těžebních plošinách
Pokud není uvedeno jinak, závěry o BAT uvedené v tomto bodě jsou obecně použitelné na spalování plynných a/nebo kapalných paliv na těžebních plošinách. Platí navíc k obecným závěrům o BAT uvedeným v oddíle 1.
BAT 52. Nejlepší dostupnou technikou ke zlepšení celkového environmentálního profilu spalování plynných a/nebo kapalných paliv na těžebních plošinách je použití jedné z následujících technik, nebo jejich kombinace.
Techniky |
Popis |
Použitelnost |
|
a. |
Optimalizace procesů |
Optimalizace procesu tak, aby se minimalizovaly požadavky na mechanickou energii |
Obecně použitelná |
b. |
Kontrola tlakových ztrát |
Optimalizace a údržba přívodních a výfukových systémů tak, aby tlakové ztráty byly co nejmenší |
|
c. |
Regulace zatížení |
Provozování souprav generátorů nebo kompresorů na zatížení, které minimalizuje emise |
|
d. |
Minimalizace „točivé zálohy“ |
Kromě výjimečných okolností se při provozu s „točivou zálohou“, která má sloužit k zajištění provozní spolehlivosti, udržuje počet dodatečných turbín na minimální úrovni |
|
e. |
Výběr paliva |
Zajištění dodávky topného plynu z určitého místa zpracování ropy a plynu v horní části plošiny, z kterého lze získat minimální rozsah parametrů spalování, např. výhřevnosti, a minimální koncentrace sloučenin síry s cílem minimalizovat tvorbu SO2. U kapalných destilovaných paliv jsou preferována paliva s nízkým obsahem síry |
|
f. |
Časování vstřiku |
Časování vstřiku v motorech |
|
g. |
Využití odpadního tepla |
Využití odpadního tepla spalin plynové turbíny/motoru pro účely vytápění plošiny |
Obecně použitelná u nových spalovacích zařízení. U stávajících spalovacích zařízení může být použitelnost omezena úrovní poptávky po teplu a uspořádáním spalovacího zařízení (prostor) |
h. |
Integrace napájení několika plynových/ropných polí |
Využití centrálního zdroje elektrické energie pro napájení několika plošin umístěných v různých plynových/ropných polích |
Použitelnost může být omezená v závislosti na umístění jednotlivých plynových/ropných polí a na organizaci různých zúčastněných plošin, včetně sladění časových harmonogramů pro plánování, zahájení a ukončení těžby |
BAT 53. Nejlepší dostupnou technikou k tomu, aby se zabránilo emisím NOX ze spalování plynných a/nebo kapalných paliv na těžebních plošinách do ovzduší, nebo aby se tyto emise snížily, je použití jedné z následujících technik, nebo jejich kombinace.
Technika |
Popis |
Použitelnost |
|
a. |
Pokročilý řídicí systém |
Viz popisy v bodě 8.3 |
Použitelnost pro stará spalovací zařízení může být omezena potřebou dodatečného vybavení (retrofitu) spalovacího systému a/nebo řídícího a ovládacího systému |
b. |
Suché hořáky s nízkými emisemi NOX (DLN) |
Použitelná u nových plynových turbín (standardní vybavení) v rámci omezení souvisejících s kolísáním kvality paliva. Použitelnost může být u stávajících plynových turbín omezena: dostupností zařízení pro dodatečné vybavení (pro provoz při nízkém zatížení), složitostí organizace plošiny a prostorem, který je k dispozici |
|
c. |
Koncept spalování chudé směsi |
Použitelná pouze pro nové plynové motory |
|
d. |
Hořáky s nízkými emisemi NOX (LNB) |
Použitelná pouze pro kotle |
BAT 54. Nejlepší dostupnou technikou k tomu, aby se zabránilo emisím CO ze spalování plynných a/nebo kapalných paliv v plynových turbínách na těžebních plošinách do ovzduší, nebo aby se tyto emise snížily, je použití jedné z následujících technik, nebo jejich kombinace.
Technika |
Popis |
Použitelnost |
|
a. |
Optimalizace spalování |
Viz popisy v bodě 8.3 |
Obecně použitelná |
b. |
Oxidační katalyzátory |
Nepoužitelná pro spalovací zařízení provozovaná < 500 h/rok. Dodatečné vybavení stávajících spalovacích zařízení může být omezeno dostupností dostatečného prostoru a hmotnostními omezeními |
Tabulka 32:
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) u emisí NOX ze spalování plynných paliv v plynových turbínách s otevřeným cyklem na těžebních plošinách do ovzduší
Typ spalovacího zařízení |
BAT-AEL (mg/Nm3) (180) |
Průměr za interval odběru vzorků |
|
Nová plynová turbína spalující plynná paliva (181) |
15 -50 (182) |
Stávající plynová turbína spalující plynná paliva (181) |
< 50 -350 (183) |
Obecně lze uvést tyto orientační průměrné úrovně emisí CO za interval odběru vzorků:
— |
< 100 mg/Nm3 pro stávající plynové turbíny spalující plynná paliva na těžebních plošinách provozovaných ≥ 1 500 h/rok, |
— |
< 75 mg/Nm3 pro nové plynové turbíny spalující plynná paliva na těžebních plošinách. |
5. ZÁVĚRY O BAT PRO ZAŘÍZENÍ SPALUJÍCÍ VÍCE DRUHŮ PALIV
5.1. Závěry o BAT pro spalování procesních paliv z chemického průmyslu
Pokud není uvedeno jinak, závěry o BAT uvedené v tomto bodě jsou obecně použitelné pro spalování procesních paliv z chemického průmyslu, a to jednotlivě, v kombinaci, nebo současně s jinými plynnými a/nebo kapalnými palivy. Platí navíc k obecným závěrům o BAT uvedeným v oddíle 1.
5.1.1. Celkový environmentální profil
BAT 55. Nejlepší dostupnou technikou ke zlepšení celkového environmentálního profilu spalování procesních paliv z chemického průmyslu v kotlech je použití vhodné kombinace technik uvedených v BAT 6 a níže.
Technika |
Popis |
Použitelnost |
|
a. |
Předběžná úprava procesního paliva z chemického průmyslu |
Ke zlepšení environmentálního profilu spalování paliva se provede předběžná úprava paliva v místě spalovacího zařízení a/nebo mimo něj |
Použitelná v rámci omezení souvisejících s vlastnostmi procesního paliva z chemického průmyslu a prostorem, který je k dispozici |
5.1.2. Energetická účinnost
Tabulka 33
Úrovně energetické účinnosti spojené s BAT (BAT-AEEL) pro spalování procesních paliv z chemického průmyslu v kotlech
Typ spalovací jednotky |
||||
Čistá elektrická účinnost (%) |
||||
Nová jednotka |
Stávající jednotka |
Nová jednotka |
Stávající jednotka |
|
Kotel na kapalná procesní paliva z chemického průmyslu, včetně těchto paliv smíchaných s HFO, plynovým olejem a/nebo s jinými kapalnými palivy |
> 36,4 |
35,6 -37,4 |
80 -96 |
80 -96 |
Kotel na plynná procesní paliva z chemického průmyslu, včetně těchto paliv smíchaných se zemním plynem a/nebo jinými plynnými palivy |
39 -42,5 |
38 -40 |
78 -95 |
78 -95 |
5.1.3. Emise NOX a CO do ovzduší
BAT 56. Nejlepší dostupnou technikou k tomu, aby se zabránilo emisím NOX ze spalování procesních paliv z chemického průmyslu do ovzduší při současném omezení emisí CO, nebo aby se tyto emise snížily, je použití jedné z následujících technik, nebo jejich kombinace.
Technika |
Popis |
Použitelnost |
|
a. |
Hořáky s nízkými emisemi NOX (LNB) |
Viz popisy v bodě 8.3 |
Obecně použitelná |
b. |
Postupný přívod vzduchu |
||
c. |
Postupný přívod paliva |
Viz popis v bodě 8.3. Použití postupného přívodu paliva při spalování směsí kapalných paliv může vyžadovat zvláštní konstrukci hořáků |
|
d. |
Recirkulace spalin |
Viz popisy v bodě 8.3 |
Obecně použitelná u nových spalovacích zařízení. Použitelné u stávajících spalovacích zařízení v rámci omezení souvisejících s bezpečností chemického zařízení |
e. |
Přidávání vody/páry |
Použitelnost může být omezená kvůli dostupnosti vody |
|
f. |
Výběr paliva |
Použitelná v rámci omezení vyplývajících z dostupnosti různých druhů paliv a/nebo alternativního použití procesních paliv z chemického průmyslu |
|
g. |
Pokročilý řídicí systém |
Použitelnost pro stará spalovací zařízení může být omezena potřebou dodatečného vybavení (retrofitu) spalovacího systému a/nebo řídícího a ovládacího systému |
|
h. |
Selektivní nekatalytická redukce (SNCR) |
Použitelná u stávajících spalovacích zařízení v rámci omezení souvisejících s bezpečností chemického zařízení Nepoužitelná pro spalovací zařízení provozovaná < 500 h/rok. Použitelnost může být omezená u spalovacích zařízení provozovaných mezi 500 h/rok a 1 500 h/rok s častými změnami paliva a častými změnami zatížení |
|
i. |
Selektivní katalytická redukce (SCR) |
Použitelné u stávajících spalovacích zařízení v rámci omezení souvisejících s uspořádáním odtahu spalin, prostorem, který je k dispozici, a bezpečností chemického zařízení. Nepoužitelná pro spalovací zařízení provozovaná < 500 h/rok. Mohou existovat technická a ekonomická omezení pro dodatečné vybavení stávajících spalovacích zařízení provozovaných mezi 500 h/rok a 1 500 h/rok Není obecně použitelná pro spalovací zařízení < 100 MWth. |
Tabulka 34
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) u emisí NOX ze spalování 100 % procesních paliv z chemického průmyslu v kotlech do ovzduší
Fáze paliva používaná ve spalovacím zařízení |
BAT-AEL (mg/Nm3) |
|||
Roční průměr |
Denní průměr nebo průměr za interval odběru vzorků |
|||
Nové zařízení |
Stávající zařízení (188) |
Nové zařízení |
Stávající zařízení (189) |
|
Směs plynů a kapalin |
30 -85 |
80 –290 (190) |
50 -110 |
100 -330 (190) |
Pouze plyny |
20 -80 |
70 -100 (191) |
30 -100 |
85 -110 (192) |
Orientační hodnoty ročního průměru úrovní emisí CO pro stávající zařízení provozovaná ≥ 1 500 h/rok a pro nová zařízení budou obecně < 5–30 mg/Nm3.
5.1.4. Emise SOX, HCl a HF do ovzduší
BAT 57. Nejlepší dostupnou technikou ke snížení emisí SOX, HCl a HF ze spalování procesních paliv z chemického průmyslu v kotlech do ovzduší je použití jedné z níže uvedených technik, nebo jejich kombinace.
Technika |
Popis |
Použitelnost |
|
a. |
Výběr paliva |
Viz popisy v bodě 8.4 |
Použitelná v rámci omezení vyplývajících z dostupnosti různých druhů paliv a/nebo alternativního použití procesních paliv z chemického průmyslu |
b. |
Injektáž sorbentu do kotle (v peci nebo v loži) |
Použitelné u stávajících spalovacích zařízení v rámci omezení souvisejících s uspořádáním odtahu spalin, prostorem, který je k dispozici, a bezpečností chemického zařízení. Mokré odsíření spalin (FGD) a mokré odsíření spalin (FGD) mořskou vodou nelze použít u spalovacích zařízení provozovaných < 500 h/rok. Mohou existovat technická a ekonomická omezení pro použití mokrého odsíření spalin nebo mokrého odsíření spalin mořskou vodou u spalovacích zařízení < 300 MWth a pro dodatečné vybavení spalovacích zařízení provozovaných mezi 500 h/rok a 1 500 h/rok mokrým odsířením spalin a odsířením spalin mořskou vodou |
|
c. |
Injektáž suchého sorbentu do spalin (DSI) |
||
d. |
Rozprašovací suchý absorbér (SDA) |
||
e. |
Mokrá vypírka |
Viz popis v bodě 8.4. V případě, že se ke snížení emisí SOxnepoužívá mokré odsíření spalin, používá se na odstranění HCl a HF mokrá vypírka |
|
f. |
Mokré odsíření spalin (mokré FGD) |
Viz popisy v bodě 8.4 |
|
g. |
Mokré odsíření spalin (FGD) mořskou vodou |
Tabulka 35
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) u emisí SO2 ze spalování 100 % procesních paliv z chemického průmyslu v kotlech do ovzduší
Typ spalovacího zařízení |
BAT-AEL (mg/Nm3) |
|
Roční průměr (193) |
Denní průměr nebo průměr za interval odběru vzorků (194) |
|
Nové a stávající kotle |
10 -110 |
90 -200 |
Tabulka 36
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) u emisí HCl a HF ze spalování procesních paliv z chemického průmyslu v kotlech do ovzduší
Celkový jmenovitý tepelný příkon spalovacího zařízení (MWth) |
BAT-AEL (mg/Nm3) |
|||
HCl |
HF |
|||
Průměr vzorků odebraných v průběhu jednoho roku |
||||
Nové zařízení |
Stávající zařízení (195) |
Nové zařízení |
Stávající zařízení (195) |
|
< 100 |
1 -7 |
2 -15 (196) |
< 1 -3 |
< 1 -6 (197) |
≥ 100 |
1 -5 |
1 -9 (196) |
< 1 –2 |
< 1 -3 (197) |
5.1.5. Emise prachu a kovů vázaných na tuhé znečišťující látky do ovzduší
BAT 58. Nejlepší dostupnou technikou ke snížení emisí prachu, kovů vázaných na tuhé znečišťující látky a stopových látek ze spalování procesních paliv z chemického průmyslu v kotlech do ovzduší je použití jedné z níže uvedených technik, nebo jejich kombinace.
Technika |
Popis |
Použitelnost |
|
a. |
Elektrostatický odlučovač (ESP) |
Viz popisy v bodě 8.5 |
Obecně použitelná |
b. |
Kapsový filtr |
||
c. |
Výběr paliva |
Viz popis v bodě 8.5. Použití kombinace procesních paliv z chemického průmyslu a pomocných paliv s nízkým průměrným obsahem prachu nebo popela |
Použitelná v rámci omezení vyplývajících z dostupnosti různých druhů paliv a/nebo alternativního použití procesních paliv z chemického průmyslu |
d. |
Suchý nebo polosuchý systém FGD |
Viz popisy v bodě 8.5. Tato technika se používá hlavně pro regulaci SOX, HCl a/nebo HF |
|
e. |
Mokré odsíření spalin (mokré FGD) |
Tabulka 37
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) u emisí prachu ze spalování směsí plynů a kapalin složených ze 100 % procesních paliv z chemického průmyslu v kotlech do ovzduší
Celkový jmenovitý tepelný příkon spalovacího zařízení (MWth) |
BAT-AEL pro prach (mg/Nm3) |
|||
Roční průměr |
Denní průměr nebo průměr za interval odběru vzorků |
|||
Nové zařízení |
Stávající zařízení (198) |
Nové zařízení |
Stávající zařízení (199) |
|
< 300 |
2 -5 |
2 -15 |
2 -10 |
2 -22 (200) |
≥ 300 |
2 -5 |
2 -10 (201) |
2 -10 |
2 -11 (200) |
5.1.6. Emise těkavých organických sloučenin a polychlorovaných dibenzodioxinů a dibenzofuranů do ovzduší
BAT 59. Nejlepší dostupnou technikou ke snížení emisí těkavých organických sloučenin a polychlorovaných dibenzodioxinů a dibenzofuranů ze spalování procesních paliv z chemického průmyslu v kotlech do ovzduší je použití jedné z technik nebo kombinace technik uvedených v BAT 6 a níže.
Technika |
Popis |
Použitelnost |
|
a. |
Injektáž aktivního uhlí |
Viz popis v bodě 8.5 |
Použitelná pouze u spalovacích zařízení používajících paliva získaná z chemických procesů zahrnujících chlorované látky. Co se týče použitelnosti SCR a rychlého ochlazení, viz BAT 56 a BAT 57 |
b. |
Rychlé ochlazení s využitím mokré vypírky/kondenzátoru spalin |
Viz popis mokré vypírky/kondenzátoru spalin v bodě 8.4 |
|
c. |
Selektivní katalytická redukce (SCR) |
Viz popis v bodě 8.3. Systém SCR je upravený a větší než systém SCR používaný pouze ke snížení emisí NOX |
Tabulka 38
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) u emisí PCDD/F a TVOC ze spalování 100 % procesních paliv z chemického průmyslu v kotlech do ovzduší
Znečišťující látka |
Jednotka |
BAT-AEL |
Průměr za interval odběru vzorků |
||
PCDD/F (202) |
ng I-TEQ/Nm3 |
< 0,012 -0,036 |
TVOC |
mg/Nm3 |
0,6 -12 |
6. ZÁVĚRY O BAT PRO SPOLUSPALOVÁNÍ ODPADU
Pokud není uvedeno jinak, jsou závěry o BAT uvedené v tomto bodě obecně použitelné pro spoluspalování odpadu ve spalovacích zařízeních. Platí navíc k obecným závěrům o BAT uvedeným v oddíle 1.
V případě spoluspalování odpadu se BAT-AEL v tomto bodě vztahují na celý objem vzniklých spalin.
Kromě toho, pokud je odpad spoluspalován společně s palivy, na která se vztahuje bod 2, BAT-AEL stanovené v bodě 2 se vztahují také i) na celý objem vzniklých spalin a ii) na objem spalin vzniklý při spalování paliv, na která se uvedený bod vztahuje s použitím vzorce pro směšovací pravidlo dle přílohy VI (části 4) směrnice 2010/75/EU, ve které se BAT-AEL pro objem spalin vzniklý ze spalování odpadů mají stanovit na základě BAT 61.
6.1.1. Celkový environmentální profil
BAT 60. Nejlepší dostupnou technikou ke zlepšení celkového environmentálního profilu spoluspalování odpadu ve spalovacích zařízeních, k zajištění stabilních podmínek spalování a ke snížení emisí do ovzduší je použití níže uvedené techniky BAT 60 a) a kombinace technik uvedených v BAT 6 a/nebo jiných níže uvedených technik.
Technika |
Popis |
Použitelnost |
|
a. |
Vstupní kontrola parametrů odpadu a příjem odpadu |
Zavedení postupu pro přijímání jakéhokoli odpadu ve spalovacím zařízení podle příslušné BAT obsažené v BREF týkajícím se zpracování odpadu. Kritéria pro přijetí jsou stanovena pro kritické parametry, jako je výhřevnost a obsah vody, popela, chloru a fluoru, síry, dusíku, PCB, kovů (těkavých (např. Hg, Tl, Pb, Co, Se) a netěkavých (např. V, Cu, Cd, Cr, Ni)), fosforu a alkalických látek (při použití vedlejších produktů živočišného původu). Používání systémů zajištění kvality pro každou várku odpadu, aby byly zaručeny vlastnosti spoluspalovaných odpadů a aby byly pod kontrolou hodnoty definovaných kritických parametrů (např. EN 15358 pro jiné než nebezpečné tuhé alternativní palivo) |
Obecně použitelná |
b. |
Stanovení hmotnostního toku a typu odpadu a omezení podílu odpadu při spoluspalování |
Pečlivý výběr druhu odpadu a hmotnostního toku spolu s omezením podílu nejvíce znečištěného odpadu, který může být spoluspalován. Omezení podílu popela, síry, fluoru, rtuti a/nebo chloru v odpadu vstupujícím do spalovacího zařízení. Omezení množství odpadu ke spoluspalování |
Použitelná v rámci omezení vyplývajících z politiky nakládání s odpady daného členského státu |
c. |
Mísení odpadu s hlavním palivem |
Účinné mísení odpadu s hlavním palivem, neboť heterogenní nebo špatně promísený proud paliva nebo nerovnoměrné rozdělení může ovlivnit zapalování a spalování v kotli a je třeba jim předcházet |
Mísení je možné pouze tehdy, když se hlavní palivo a odpad chovají podobně při mletí nebo když je množství odpadu velmi malé ve srovnání s hlavním palivem |
d. |
Sušení odpadu |
Předsušení odpadu před umístěním do spalovací komory s cílem zachovat vysoký výkon kotle |
Použitelnost může být omezena nedostatkem znovu využitelného tepla z procesu, potřebnými podmínkami spalování nebo obsahem vlhkosti v odpadu |
e. |
Předběžná úprava odpadu |
Viz techniky popsané v dokumentech BREF o zpracování odpadu a o spalování odpadu, včetně mletí, pyrolýzy a zplyňování |
Viz použitelnost v BREF o zpracování odpadu a v BREF o spalování odpadu |
BAT 61. Nejlepší dostupnou technikou k zabránění zvýšených emisí ze spoluspalování odpadu ve spalovacích zařízeních je přijmout odpovídající opatření, aby bylo zajištěno, že emise ze znečišťujících látek v části spalin vzniklých při spoluspalování odpadu nejsou vyšší než emise vzniklé při použití závěrů o BAT pro spalování odpadu.
BAT 62. Nejlepší dostupnou technikou k minimalizaci dopadu na recyklaci zbytků ze spoluspalování odpadu ve spalovacích zařízeních je udržovat dobrou jakost sádrovce, popela a strusky, jakož i dalších zbytků v souladu s požadavky stanovenými pro jejich recyklaci, když zařízení nespoluspaluje odpad, použitím techniky, nebo kombinace technik uvedených v BAT 60 a/nebo omezením spoluspalování na malé části odpadu s koncentracemi znečišťujících látek podobnými koncentracím v jiných spalovaných palivech.
6.1.2. Energetická účinnost
BAT 63. Nejlepší dostupnou technikou ke zvýšení energetické účinnosti při spoluspalování odpadu je použití vhodné kombinace technik uvedených v BAT 12 a BAT 19 v závislosti na druhu hlavního použitého paliva a na konfiguraci zařízení.
Úrovně energetické účinnosti spojené s BAT (BAT-AEEL) pro spoluspalování odpadu s biomasou a/nebo rašelinou jsou uvedeny v Table 2a pro spoluspalování odpadu s černým a/nebo hnědým uhlím v Table 8.
6.1.3. Emise NOX a CO do ovzduší
BAT 64. Nejlepší dostupnou technikou k tomu, aby se zabránilo emisím NOX ze spoluspalování odpadu s černým a/nebo hnědým uhlím do ovzduší při současném omezení emisí CO a N2O, nebo aby se tyto emise snížily, je použití jedné z technik uvedených v BAT 20, nebo jejich kombinace.
BAT 65. Nejlepší dostupnou technikou k tomu, aby se zabránilo emisím NOX ze spoluspalování odpadu s biomasou a/nebo rašelinou do ovzduší při současném omezení emisí CO a N2O, nebo aby se tyto emise snížily, je použití jedné z technik uvedených v BAT 24, nebo jejich kombinace.
6.1.4. Emise SOX, HCl a HF do ovzduší
BAT 66. Nejlepší dostupnou technikou k tomu, aby se zabránilo emisím SOX, HCl a HF ze spoluspalování odpadu s černým a/nebo hnědým uhlím do ovzduší, nebo aby se tyto emise snížily, je použití jedné z technik uvedených v BAT 21, nebo jejich kombinace.
BAT 67. Nejlepší dostupnou technikou k tomu, aby se zabránilo emisím SOX, HCl a HF ze spoluspalování odpadu s biomasou a/nebo rašelinou do ovzduší, nebo aby se tyto emise snížily, je použití jedné z technik uvedených v BAT 25, nebo jejich kombinace.
6.1.5. Emise prachu a kovů vázaných na tuhé znečišťující látky do ovzduší
BAT 68. Nejlepší dostupnou technikou ke snížení emisí prachu a kovů vázaných na tuhé znečišťující látky ze spoluspalování odpadu s černým a/nebo hnědým uhlím do ovzduší je použití jedné z technik uvedených v BAT 22, nebo jejich kombinace.
Tabulka 39
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) u emisí kovů ze spoluspalování odpadu s černým a/nebo hnědým uhlím do ovzduší
Celkový jmenovitý tepelný příkon spalovacího zařízení (MWth) |
BAT-AEL |
Období pro stanovení průměru |
|
Sb+As+Pb+Cr+Co+Cu+Mn+Ni+V (mg/Nm3) |
Cd+Tl (μg/Nm3) |
||
< 300 |
0,005 -0,5 |
5 -12 |
Průměr za interval odběru vzorků |
≥ 300 |
0,005 -0,2 |
5 -6 |
Průměr vzorků odebraných v průběhu jednoho roku |
BAT 69. Nejlepší dostupnou technikou ke snížení emisí prachu a kovů vázaných na tuhé znečišťující látky ze spoluspalování odpadu s biomasou a/nebo rašelinou do ovzduší je použití jedné z technik uvedených v BAT 26, nebo jejich kombinace.
Tabulka 40
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) u emisí kovů ze spoluspalování odpadu s biomasou a/nebo rašelinou do ovzduší
BAT-AEL (průměr vzorků odebraných v průběhu jednoho roku) |
|
Sb+As+Pb+Cr+Co+Cu+Mn+Ni+V (mg/Nm3) |
Cd+Tl (μg/Nm3) |
0,075 -0,3 |
< 5 |
6.1.6. Emise rtuti do ovzduší
BAT 70. Nejlepší dostupnou technikou ke snížení emisí rtuti ze spoluspalování odpadu s biomasou, rašelinou, černým a/nebo hnědým uhlím do ovzduší je použití jedné z technik uvedených v BAT 23 a BAT 27, nebo jejich kombinace.
6.1.7. Emise těkavých organických sloučenin a polychlorovaných dibenzodioxinů a dibenzofuranů do ovzduší
BAT 71. Nejlepší dostupnou technikou ke snížení emisí těkavých organických sloučenin a polychlorovaných dibenzodioxinů a dibenzofuranů ze spoluspalování odpadu s biomasou, rašelinou, černým a/nebo hnědým uhlím do ovzduší je použití jedné z technik uvedených v BAT 6, BAT 26 a níže, nebo jejich kombinace.
Technika |
Popis |
Použitelnost |
|
a. |
Injektáž aktivního uhlí |
Viz popis v bodě 8.5. Tento proces je založen na adsorpci molekul znečišťující látky aktivním uhlím |
Obecně použitelná |
b. |
Rychlé ochlazení s využitím mokré vypírky/kondenzátoru spalin |
Viz popis mokré vypírky/kondenzátoru spalin v bodě 8.4 |
|
c. |
Selektivní katalytická redukce (SCR) |
Viz popis v bodě 8.3. Systém SCR je upravený a větší než systém SCR používaný pouze ke snížení emisí NOX |
Použitelnost viz BAT 20 a BAT 24 |
Tabulka 41
Úrovně emisí spojené s nejlepšími dostupnými technikami (BAT-AEL) u emisí PCDD/F a TVOC ze spoluspalování odpadu s s biomasou, rašelinou, černým a/nebo hnědým uhlím do ovzduší
Typ spalovacího zařízení |
BAT-AEL |
||
PCDD/F (ng I-TEQ/Nm3) |
TVOC (mg/Nm3) |
||
Průměr za interval odběru vzorků |
Roční průměr |
Denní průměr |
|
Spalovací zařízení spalující biomasu, rašelinu, černé a/nebo hnědé uhlí |
< 0,01 -0,03 |
< 0,1 -5 |
0,5 -10 |
7. ZÁVĚRY O BAT PRO ZPLYŇOVÁNÍ
Pokud není uvedeno jinak, jsou závěry o BAT uvedené v tomto bodě obecně použitelné na všechna zplyňovací zařízení přímo napojená na spalovací zařízení a na jednotky IGCC. Platí navíc k obecným závěrům o BAT uvedeným v oddíle 1.
7.1.1. Energetická účinnost
BAT 72. Nejlepší dostupnou technikou ke zvýšení energetické účinnosti jednotek IGCC a zplyňovacích jednotek je použití jedné z technik uvedených v BAT 12 a níže, nebo jejich kombinace.
Technika |
Popis |
Použitelnost |
|||||
a. |
Využití tepla z procesu zplyňování |
Vzhledem k tomu, že syntézní plyn je nutno před dalším čištěním ochladit, lze využít energii pro výrobu další páry, která se přidá k cyklu parní turbíny, a tak umožní výrobu dodatečné elektrické energie |
Použitelné pouze pro jednotky IGCC a zplyňovací jednotky přímo napojené na kotle s předcházející úpravou syntézního plynu, která vyžaduje ochlazení syntézního plynu |
||||
b. |
Integrace zplyňovacího a spalovacího procesu |
Jednotka může být konstruována s úplnou integrací jednotky zajišťující dodávku vzduchu (ASU) a plynové turbíny tak, že veškerý vzduch do ASU je přiváděn (odebírán) z kompresoru plynové turbíny |
Použitelnost je omezena na jednotky IGCC kvůli požadavkům integrovaného zařízení na flexibilitu, jelikož musí být schopno rychle dodat elektřinu do sítě, když nejsou k dispozici elektrárny z obnovitelných zdrojů |
||||
c. |
Suchý systém dávkování vstupního materiálu |
Použití suchého systému dávkování paliva do zplyňovacího zařízení za účelem zlepšení energetické účinnosti zplyňování |
Použitelná pouze pro nové jednotky |
||||
d. |
Vysokoteplotní a vysokotlaké zplyňování |
Použití techniky zplyňování při vysokých provozních teplotách a tlacích pro dosažení maximální účinnosti přeměny energie |
Použitelná pouze pro nové jednotky |
||||
e. |
Zlepšení konstrukce |
Zlepšení konstrukce, např.:
|
Obecně použitelné pro jednotky IGCC |
Tabulka 42
Úrovně energetické účinnosti spojené s BAT (BAT-AEEL) pro zplyňovací jednotky a jednotky IGCC
Typ uspořádání spalovací jednotky |
BAT-AEEL |
||
Čistá elektrická účinnost (%) jednotky IGCC |
Celkové čisté využití paliva (%) nové nebo stávající zplyňovací jednotky |
||
Nová jednotka |
Stávající jednotka |
||
Zplyňovací jednotka přímo napojená na kotel bez předchozí úpravy syntézního plynu |
BAT-AEEL není k dispozici |
> 98 |
|
Zplyňovací jednotka přímo napojená na kotel s předchozí úpravou syntézního plynu |
BAT-AEEL není k dispozici |
> 91 |
|
Jednotka IGCC |
BAT-AEEL není k dispozici |
34 -46 |
> 91 |
7.1.2. Emise NOX a CO do ovzduší
BAT 73. Nejlepší dostupnou technikou k tomu, aby se zabránilo emisím NOX ze zařízení IGCC do ovzduší při současném omezení emisí CO, a/nebo aby se tyto emise snížily, je použití jedné z níže uvedených technik, nebo jejich kombinace.
Technika |
Popis |
Použitelnost |
|
a. |
Optimalizace spalování |
Viz popis v bodě 8.3 |
Obecně použitelná |
b. |
Přidávání vody/páry |
Viz popis v bodě 8.3. Část středotlaké páry z parní turbíny je pro tento účel znovu použita |
Použitelná pouze na část zařízení IGCC obsahující plynovou turbínu. Použitelnost může být omezená kvůli dostupnosti vody |
c. |
Suché hořáky s nízkými emisemi NOX (DLN) |
Viz popis v bodě 8.3 |
Použitelná pouze na část zařízení IGCC obsahující plynovou turbínu. Obecně použitelná u nových zařízení IGCC. Použitelná případ od případu pro stávající zařízení IGCC v závislosti na dostupností zařízení pro dodatečné vybavení. Není použitelná pro syntézní plyn s obsahem vodíku > 15 % |
d. |
Ředění syntézního plynu odpadním dusíkem z jednotky zajišťující dodávku vzduchu (ASU) |
Jednotka ASU odděluje ve vzduchu kyslík od dusíku, aby dodávala do zplyňovacího zařízení vysoce kvalitní kyslík. Odpadní dusík z jednotky ASU je znovu využit ke snížení teploty spalování v plynové turbíně tak, že je před spalováním přimíchán do syntézního plynu |
Použitelná pouze v případě, když je pro proces zplyňování použita jednotka ASU |
e. |
Selektivní katalytická redukce (SCR) |
Viz popis v bodě 8.3 |
Nepoužitelná pro zařízení IGCC provozovaná < 500 h/rok. Dodatečné vybavení stávajících zařízení IGCC může být omezeno dostupností dostatečného prostoru. Mohou existovat technická a ekonomická omezení pro dodatečné vybavení stávajících zařízení IGCC provozovaných mezi 500 h/rok a 1 500 h/rok |
Tabulka 43
Úrovně emisí spojené s BAT (BAT-AEEL) pro emise NOX ze zařízení IGCC do ovzduší
Celkový jmenovitý tepelný příkon zařízení IGCC (MWth) |
BAT-AEL (mg/Nm3) |
|||
Roční průměr |
Denní průměr nebo průměr za interval odběru vzorků |
|||
Nové zařízení |
Stávající zařízení |
Nové zařízení |
Stávající zařízení |
|
≥ 100 |
10 -25 |
12 -45 |
1 -35 |
1 -60 |
Orientační hodnoty ročního průměru úrovní emisí CO pro stávající zařízení provozovaná ≥ 1 500 h/rok a pro nová zařízení budou obecně < 5–30 mg/Nm3.
7.1.3. Emise SOX do ovzduší
BAT 74. Nejlepší dostupnou technikou ke snížení emisí SOX ze zařízení IGCC do ovzduší je použití níže uvedené techniky.
Technika |
Popis |
Použitelnost |
|
a. |
Odstranění kyselých plynů |
Sloučeniny síry ze vstupního materiálu procesu zplyňování se ze syntézního plynu odstraňují pomocí technologií pro odstranění kyselých plynů, zahrnujících např. hydrolýzní reaktor na COS (a HCN) a absorpci H2S s využitím rozpouštědla, např. methyl-diethanolaminu. Síra se pak v závislosti na požadavcích trhu využívá buď jako kapalná, nebo tuhá elementární síra (získaná např. pomocí Clausovy jednotky), nebo jako kyselina sírová |
Použitelnost může být omezená v případě zařízení IGCC na biomasu kvůli velmi nízkému obsahu síry v biomase |
Úroveň emisí spojená s BAT (BAT-AEL) pro emise SO2 do ovzduší ze zařízení IGCC ≥ 100 MWth je 3–16 mg/Nm3, vyjádřeno jako roční průměr.
7.1.4. Emise prachu, kovů vázaných na tuhé znečišťující látky, amoniaku a halogenů do ovzduší
BAT 75. Nejlepší dostupnou technikou k tomu, aby se zabránilo emisím prachu, kovů vázaných na tuhé znečišťující látky, amoniaku a halogenů ze zařízení IGCC do ovzduší, nebo aby se tyto emise snížily, je použití jedné z níže uvedených technik, nebo jejich kombinace.
Technika |
Popis |
Použitelnost |
|
a. |
Filtrace syntézního plynu |
Odprášení pomocí cyklonových odlučovačů popílku, látkových filtrů, elektrostatických odlučovačů a/nebo svíčkových filtrů za účelem odstranění popílku a nezplyněného uhlíku. Látkové filtry a elektrostatické odlučovače se používají pro teploty syntézního plynu do 400 °C |
Obecně použitelná |
b. |
Recirkulace dehtů a popela ze syntézního plynu do zplyňovacího zařízení |
Dehty a popel s vysokým obsahem uhlíku vzniklé v surovém syntézním plynu jsou odděleny v cyklonových odlučovačích a recirkulovány do zplyňovacího zařízení, v případě nízké teploty syntézního plynu na výstupu ze zplyňovacího zařízení (< 1 100 °C) |
|
c. |
Praní syntézního plynu |
Syntézní plyn prochází mokrou pračkou, následně za jinou technikou (jinými technikami) odprášení, kde se oddělí chloridy, amoniak, částice a halogeny |
Tabulka 44
Úrovně emisí spojené s BAT (BAT-AEEL) pro emise prachu a kovů vázaných na tuhé znečišťující látky ze zařízení IGCC do ovzduší
Celkový jmenovitý tepelný příkon zařízení IGCC (MWth) |
BAT-AEL |
||
Sb+As+Pb+Cr+Co+ Cu+Mn+Ni+V (mg/Nm3) (Průměr za interval odběru vzorků) |
Hg (μg/Nm3) (Průměr za interval odběru vzorků) |
Prach (mg/Nm3) (roční průměr) |
|
≥ 100 |
< 0,025 |
< 1 |
< 2,5 |
8. POPIS TECHNIK
8.1. Obecné techniky
Technika |
Popis |
Pokročilý řídicí systém |
Použití počítačového automatického systému ke kontrole účinnosti spalování a na podporu prevence a/nebo snižování emisí. Patří sem i použití vysoce výkonného monitorování. |
Optimalizace spalování |
Opatření přijatá s cílem maximalizovat účinnost přeměny energie, např. v peci/kotli, při současné minimalizaci emisí (zejména CO). Toho se dosahuje kombinací technik zahrnujících správnou konstrukci spalovacího zařízení, optimalizací teploty (např. účinným mísením paliva a spalovacího vzduchu) a dobou setrvání v zóně spalování a využíváním pokročilého řídicího systému. |
8.2. Techniky pro zvyšování energetické účinnosti
Technika |
Popis |
Pokročilý řídicí systém |
Viz bod 8.1 |
Připravenost na kombinovanou výrobu tepla a elektřiny |
Opatření přijatá s cílem umožnit pozdější dodávku užitečného množství tepla do místa spotřeby tepla mimo zařízení způsobem, jehož pomocí se dosáhne nejméně 10 % snížení spotřeby primární energie ve srovnání s oddělenou výrobou tepla a elektřiny. To zahrnuje identifikaci určitých bodů a zachování přístupu k těmto bodům parního systému, z kterých lze páru odvádět, jakož i zajištění dostatečného prostoru, který umožní pozdější montáž položek, jako jsou potrubí, tepelné výměníky, dodatečné zařízení pro demineralizaci vody, záložní kotelna a protitlakové turbíny. Pomocné systémy (BoP) a řídicí/přístrojové systémy jsou vhodné pro modernizaci. Pozdější připojení protitlakové turbíny (protitlakových turbín) je rovněž možné. |
Kombinovaný cyklus |
Kombinace dvou nebo více termodynamických cyklů, např. Braytonova cyklu (plynová turbína/spalovací motor) s Rankineovým cyklem (parní turbína/kotel) za účelem přeměny tepelných ztrát ze spalin prvního cyklu na užitečnou energii v následujícím cyklu (následujících cyklech). |
Optimalizace spalování |
Viz bod 8.1 |
Kondenzátor spalin |
Tepelný výměník, ve kterém se voda předtím, než je ohřáta v parním kondenzátoru, předehřívá spalinami. Pára obsažená ve spalinách tak při ochlazení ohřívanou vodou kondenzuje. Kondenzátor spalin se používá jak pro zvýšení energetické účinnosti spalovací jednotky, tak pro odstranění znečišťujících látek, jako jsou prach, SOX, HCl, a HF ze spalin. |
Systém řízení plynů vznikajících při výrobě |
Systém, který umožňuje, aby plyny vznikající při výrobě železa a oceli, které lze využít jako paliva (např. vysokopecní plyn, koksárenský plyn, konvertorový plyn), byly v integrované ocelárně v závislosti na dostupnosti těchto paliv a na typu spalovacích zařízení směrovány do spalovacích zařízení. |
Superkritické stavy páry |
Použití parního okruhu, včetně parních ohřívacích systémů, ve kterých může pára dosahovat tlaku více než 220,6 barů a teplot > 540 °C. |
Superkritické stavy páry |
Použití parního okruhu, včetně ohřívacích systémů, ve kterých může pára dosahovat tlaku více než 250–300 barů a teplot nad 580–600 °C. |
Mokrý komín |
Konstrukce komína, která má umožnit kondenzaci vodních par z nasycených spalin, a tak se vyhnout použití ohřívače spalin za mokrým FGD. |
8.3. Techniky ke snížení emisí NOX a/nebo CO do ovzduší
Technika |
Popis |
Pokročilý řídicí systém |
Viz bod 8.1 |
Postupný přívod vzduchu |
Vytvoření několika zón spalování ve spalovací komoře s různým obsahem kyslíku pro snížení emisí NOX a zajištění optimalizovaného spalování. Technika zahrnuje primární zónu spalování se substoichiometrickým spalováním (tj. s nedostatkem vzduchu) a druhou zónu spalování s postupným přívodem paliva (pracující s přebytkem vzduchu) pro lepší spalování. Může se stát, že u některých starých, malých kotlů bude nutno snížit kapacitu, aby se vytvořilo místo pro postupný přívod vzduchu. |
Kombinované techniky pro snížení emisí NOX a SOX |
Použití složitých a integrovaných technik ke snižování emisí za účelem kombinovaného snížení NOX, SOX a často i dalších znečišťujících látek ze spalin, např. postupy využívající aktivní uhlí a proces DeSONOX. Mohou být použity samostatně nebo v kombinaci s jinými primárními technikami v kotlech s práškovým spalováním černého uhlí. |
Optimalizace spalování |
Viz bod 8.1 |
Suché hořáky s nízkými emisemi NOX (DLN) |
Hořáky plynových turbín, u kterých dochází k mísení vzduchu a paliva před vstupem do zóny spalování. Smísením vzduchu a paliva před jeho spalováním se dosáhne rovnoměrného rozdělení teploty a nižší teploty plamene, což vede k nižším emisím NOX. |
Recirkulace spalin nebo výfukových plynů (FGR/EGR) |
Recirkulace části spalin do spalovací komory, které mají nahradit část čerstvého spalovacího vzduchu s dvojím účinkem ochlazení teploty a omezení obsahu O2 pro oxidaci dusíku, čímž se omezí vznik NOX. Tato technika předpokládá přivádění spalin z pece do plamene, aby se snížil obsah kyslíku, a tím teplota plamene. Použití speciálních hořáků nebo jiná opatření jsou založena na vnitřní recirkulaci spalin, které ochlazují dolní část plamenů a snižují obsah kyslíku v nejteplejší části plamenů. |
Výběr paliva |
Použití paliva s nízkým obsahem dusíku. |
Postupný přívod paliva |
Technika je založena na snížení teploty plamene nebo lokalizovaných horkých míst vytvořením několika zón spalování ve spalovací komoře s různými úrovněmi vstřikování paliva a vzduchu. Dodatečné vybavení může být méně účinné v menších zařízeních než ve velkých zařízeních. |
Koncept spalování chudé směsi a pokročilá koncepce spalování chudé směsi |
Regulace maximální teploty plamene spalováním chudé směsi je primární koncepcí spalování pro omezení tvorby NOXv plynových motorech. Spalování chudé směsi snižuje poměr paliva a vzduchu v zónách, kde vznikají NOX, takže maximální teplota plamene je nižší, než je stechiometrická adiabatická teplota plamene, čímž se snižuje tvorba NOX při vysokých teplotách. Optimalizace tohoto konceptu se nazývá „pokročilý koncept spalování chudé směsi“. |
Hořáky s nízkými emisemi NOX (LNB) |
Technika (včetně hořáků s mimořádně nízkými emisemi nebo pokročilých hořáků s nízkými emisemi NOX) je založena na principech snížení maximální teploty plamene; hořáky kotlů jsou konstruovány tak, aby zpomalily, ale přitom zdokonalily spalování a zvýšily přenos tepla (vyšší emisivita plamene). Mísení vzduchu/paliva snižuje dostupnost kyslíku a snižuje maximální teplotu plamene, čímž se zpomaluje přeměna dusíku vázaného v palivu na NOX a tvorba NOX při vysokých teplotách při zachování vysoké účinnosti spalování. Může být spojena s úpravou konstrukce spalovací komory pece. Konstrukce hořáků s mimořádně nízkou úrovní NOX (ULNB) spočívá v postupném přívodu vzduchu/paliva pro spalování a recirkulaci plynů z topeniště (vnitřní recirkulaci spalin). Výkonnost techniky může být při dodatečném vybavování starých zařízení ovlivněna konstrukcí kotle. |
Koncept spalování s nízkými emisemi NOx v dieselových motorech |
Technika spočívá v kombinaci vnitřních změn v konstrukci motoru, např. optimalizaci spalování a vstřikování paliva (velmi pozdní načasování vstřikování paliva v kombinaci s velmi brzkým zavíráním ventilů nasávaného vzduchu), přeplňování turbodmychadlem nebo Millerově cyklu. |
Oxidační katalyzátory |
Použití katalyzátorů (které obvykle obsahují drahé kovy, jako je palladium nebo platina) k oxidaci oxidu uhelnatého a nespálených uhlovodíků kyslíkem za vzniku CO2 a vodní páry. |
Snížení teploty spalovacího vzduchu |
Použití spalovacího vzduchu při teplotě okolí. Spalovací vzduch se nepředehřívá v regenerativním předehřívači vzduchu. |
Selektivní katalytická redukce (SCR) |
Selektivní snižování obsahu oxidů dusíku amoniakem nebo močovinou za přítomnosti katalyzátoru. Tato technika je založena na redukci NOX na dusík v katalytickém loži reakcí s amoniakem (obvykle jeho vodným roztokem) při optimální provozní teplotě přibližně 300–450 °C. Může být použito několik vrstev katalyzátoru. Větší snížení NOX se dosáhne použitím několika vrstev katalyzátoru. Technika může být navržena jako modulární, přičemž pro nízké zatížení nebo široký rozsah teplot spalin lze použít speciální katalyzátory a/nebo předehřívání. „In-duct“ nebo také „slip“ SCR je technika, která kombinuje SNCR s navazující SCR, čímž se snižuje množství nezreagovaného amoniaku z jednotky SNCR. |
Selektivní nekatalytická redukce (SNCR) |
Selektivní snižování obsahu oxidů dusíku amoniakem nebo močovinou bez katalyzátoru. Tato technika je založena na redukci NOX na dusík reakcí s amoniakem nebo močovinou při vysoké teplotě. Pro optimální reakci je nutné udržovat provozní teplotu v rozmezí 800 až 1 000 °C. |
Přidávání vody/páry |
Voda nebo pára se používají jako ředidlo ke snížení teploty spalování v plynových turbínách, motorech nebo kotlech, a tím ke snížení tvorby NOX při vysokých teplotách. Buď se přimíchává do paliva před spalováním (palivová emulze, zvlhčování nebo sycení), nebo se přímo vstřikuje do spalovací komory (vstřikování vody/páry). |
8.4. Techniky na snižování emisí SOX, HCl a/nebo HF do ovzduší
Technika |
Popis |
Injektáž sorbentu do kotle (v peci nebo v loži) |
Přímá injektáž suchého sorbentu do spalovací komory nebo přidávání adsorbentů na bázi hořčíku nebo vápníku do lože kotle s fluidním ložem. Povrch částic sorbentu reaguje s SO2 ve spalinách nebo v kotli s fluidním ložem. Používá se většinou v kombinaci s technikou ke snižování emisí prachu. |
Suché odsíření cirkulujícího fluidního lože (CFB) |
Spaliny z předehřívače vzduchu pro kotel vstupují do spodní části absorbéru CFB a postupují vertikálně vzhůru přes Venturiho část, kde se do proudu spalin odděleně vstřikují pevný sorbent a voda. Používá se většinou v kombinaci s technikou ke snižování emisí prachu. |
Kombinované techniky pro snížení emisí NOX a SOX |
Viz bod 8.3 |
Injektáž suchého sorbentu do spalin (DSI) |
Injektáž a rozprašování suchého práškového sorbentu do proudu spalin. Sorbent (např. uhličitan sodný, hydrogenuhličitan sodný, hašené vápno) reaguje s kyselými plyny (např. plynnými sloučeninami síry a HCl) za tvorby tuhé látky, která se odstraňuje prostřednictvím technik ke snižování emisí prachu (kapsový filtr nebo elektrostatický odlučovač). DSI se většinou používá v kombinaci s kapsovým filtrem. |
Kondenzátor spalin |
Viz bod 8.2 |
Výběr paliva |
Používání paliva s nízkým obsahem síry, chloru a/nebo fluoru. |
Systém řízení plynů vznikajících při výrobě |
Viz bod 8.2 |
Mokré odsíření spalin (FGD) mořskou vodou |
Specifický neregenerativní druh mokré vypírky využívající přirozenou zásaditost mořské vody k absorpci kyselých sloučenin ve spalinách. Obecně vyžaduje, aby byly v předchozím kroku sníženy emise prachu. |
Rozprašovací suchý absorbér (SDA) |
Suspenze/roztok alkalického činidla se přivádí a rozprašuje do proudu spalin. Materiál reaguje s plynnými sloučeninami síry za tvorby tuhé látky, která se odstraňuje prostřednictvím technik ke snižování emisí prachu (kapsový filtr nebo elektrostatický odlučovač). SDA se většinou používá v kombinaci s kapsovým filtrem. |
Mokré odsíření spalin (mokré FGD) |
Technika nebo kombinace technik praní, při kterých se ze spalin odstraňují oxidy síry pomocí různých procesů, které obecně zahrnují alkalický sorbent pro zachycení plynného SO2 a jeho přeměnu na tuhé látky. Při mokré vypírce se plynné sloučeniny rozpouštějí ve vhodné kapalině (vodě nebo alkalickém roztoku). Lze dosáhnout současného odstranění pevné a plynné sloučeniny. Po průchodu pračkou se spaliny nasycují vodou a před jejich vypuštěním je nutné oddělení kapek. Výsledná kapalina z mokré vypírky se odvádí do čistírny odpadních vod a nerozpustné látky se zachycují usazováním nebo filtrací. |
Mokrá vypírka |
Používání kapaliny, nejčastěji vody nebo vodného roztoku pro zachycení kyselých sloučenin ze spalin absorpcí. |
8.5. Techniky ke snížení emisí prachu, kovů včetně rtuti a/nebo PCDD/F do ovzduší
Technika |
Popis |
Kapsový filtr |
Látkové neboli tkaninové filtry se vyrábějí z propustné tkané nebo netkané látky, která při průchodu plynů zachycuje částice. Pro použití kapsového filtru je nutné vybrat vhodnou látku, která bude odpovídat vlastnostem spalin a maximální provozní teplotě. |
Injektáž sorbentu do kotle (v peci nebo v loži) |
Viz obecný popis v bodě 10.8.4. Doprovodným přínosem je snížení emisí prachu a kovů. |
Injektáž uhlíkového sorbentu (např. aktivního uhlí nebo halogenovaného aktivního uhlí) do spalin |
Adsorpce rtuti a/nebo PCDD/F uhlíkovými sorbenty, jako je (halogenované) aktivní uhlí, též s chemickou úpravou sorbentů. Systém injektáže sorbentu lze zdokonalit přidáním dodatečného kapsového filtru. |
Suchý nebo polosuchý systém FGD |
Viz obecný popis každé techniky (tj. rozprašovacího polosuchého absorbéru (SDA), injektáž suchého sorbentu do spalin (DSI), suchého odsíření cirkulujícího fluidního lože (CFB)) v bodě 8.4. Doprovodným přínosem je snížení emisí prachu a kovů. |
Elektrostatický odlučovač (ESP) |
Elektrostatické odlučovače fungují tak, že částice působením elektrického pole získávají náboj a odlučují se. Elektrostatické odlučovače jsou schopné provozu v nejrůznějších podmínkách. Účinnost snižování emisí obvykle závisí na počtu polí, době prodlevy (velikosti zařízení), vlastnostech katalyzátoru a zařízeních pro odstranění částic v předchozích krocích. ESP obvykle sestávají ze dvou až pěti polí. Nejmodernější (vysoce výkonné) ESP mají až sedm polí. |
Výběr paliva |
Používání paliva s nízkým obsahem popela nebo kovů (např. rtuti). |
Multicyklony |
Soubor systémů pro regulaci emisí prachu založených na odstředivé síle, pomocí níž jsou částice oddělovány od nosného plynu a shromažďovány v jednom, nebo ve více uzavřených místech. |
Použití halogenovaných přísad v palivu nebo vstřikovaných do pece |
Přidávání halogenových sloučenin (např. bromovaných přísad) do pece za účelem oxidace elementární rtuti na rozpustné látky nebo částice, a tím dosažení lepšího odstranění rtuti v následných systémech snižování emisí. |
Mokré odsíření spalin (mokré FGD) |
Viz obecný popis v bodě 8.4. Doprovodným přínosem je snížení emisí prachu a kovů. |
8.6. Techniky ke snížení emisí do vody
Technika |
Popis |
Adsorpce na aktivním uhlí |
Zadržování rozpustných znečišťujících látek na povrchu pevných, vysoce porézní částic (adsorbentu). Aktivní uhlí se obvykle používá pro adsorpci organických sloučenin a rtuti. |
Aerobní biologické čištění |
Biologická oxidace rozpuštěných organických znečišťujících látek kyslíkem s využitím metabolismu mikroorganismů. Za přítomnosti rozpuštěného kyslíku – vstřikovaného jako vzduch, nebo čistý kyslík – se organické složky mineralizují na oxid uhličitý a vodu, nebo se přemění na jiné metabolity a biomasu. Za určitých podmínek dochází také k nitrifikaci, při níž mikroorganismy oxidují amonium (NH4 +) na přechodný dusitan (NO2 -), který je potom dále oxidován na dusičnan (NO3 -). |
Anoxické/anaerobní biologické čištění |
Biologické snižování množství znečišťujících látek za pomoci metabolismu mikroorganismů (např. dusičnan (NO3 -) se redukuje na elementární plynný dusík, oxidované sloučeniny s obsahem rtuti se redukují na elementární rtuť). Anoxické/anaerobní čištění odpadních vod pocházejících ze systémů mokrého čištění se obvykle provádí v biofilmových reaktorech, ve kterých se jako nosič používá aktivní uhlí. Anoxické/anaerobní biologické čištění odpadních vod pro odstranění rtuti se používá v kombinaci s dalšími technikami. |
Koagulace a flokulace |
Koagulace a flokulace se používají k separaci nerozpuštěných tuhých látek z odpadních vod a často následují po sobě. Koagulace se provádí přidáním koagulantů s opačným nábojem, než mají nerozpuštěné tuhé látky. Při flokulaci se přidávají polymery, které způsobí, že částice tvaru mikrovloček se při vzájemných kolizích spojují a vytvářejí větší vločky. |
Krystalizace |
Odstraňování iontových znečišťujících látek z odpadních vod krystalizací těchto látek na zárodečném materiálu, jako je písek nebo minerály, v procesu s fluidním ložem |
Filtrace |
Separace pevných částic z odpadní vody při průchodu porézním médiem. Zahrnuje různé druhy technik, např. pískovou filtraci, mikrofiltraci a ultrafiltraci. |
Flotace |
Separace pevných nebo kapalných složek z odpadní vody jejich spojením s jemnými bublinami plynu, obvykle vzduchu. Plovoucí částice se hromadí na vodní hladině a jsou zachycovány sběrači. |
Iontová výměna |
Zadržování iontových znečišťujících látek z odpadních vod a jejich nahrazení přijatelnějšími ionty s využitím ionexových pryskyřic. Znečišťující látky jsou přechodně zadržovány a poté vypuštěny do regenerační nebo promývací kapaliny. |
Neutralizace |
Úprava pH odpadní vody na neutrální úroveň pH (přibližně 7) přidáním chemických látek. Ke zvýšení pH se obvykle používají hydroxid sodný (NaOH) nebo hydroxid vápenatý (Ca(OH)2), zatímco ke snížení pH se obvykle používají kyselina sírová (H2SO4), kyselina chlorovodíková (HCl) nebo oxid uhličitý (CO2). Během neutralizace může dojít k vysrážení některých znečišťujících látek. |
Separace olejů z vody |
Odstraňování volného oleje z odpadní vody gravitační separací s využitím zařízení, jako jsou separátor navržený dle norem API American Petroleum Institute), lapač s vlnitými deskami nebo lapač s paralelními deskami. Po separaci olejů z vody se obvykle provádí flotace podporovaná koagulací/flokulací. V některých případech může být zapotřebí před separací olejů z vody provést rozrušení emulze. |
Oxidace |
Přeměna znečišťujících látek pomocí chemických oxidačních činidel na obdobné sloučeniny, které jsou méně nebezpečné a/nebo se snadněji odstraňují. V případě odpadních vod použitých v systémech mokrého čištění lze využít vzduch k oxidaci sulfitů (SO3 2-) na sírany (SO4 2-). |
Vysrážení |
Přeměna rozpuštěných znečišťujících látek na nerozpustné sloučeniny přidáním chemických srážedel. Vzniklé tuhé sraženiny jsou následně separovány sedimentací, flotací nebo filtrací. Typickými chemickými látkami používanými pro vysrážení kovů jsou vápno, dolomit, hydroxid sodný, uhličitan sodný, sulfid sodný a organosulfidy. Pro vysrážení síranu nebo fluoridu se používají soli vápníku (kromě vápna). |
Sedimentace |
Separace nerozpuštěných tuhých látek gravitačním usazováním. |
Stripování |
Odstraňování těkavých znečišťujících látek (např. amoniaku) z odpadních vod pomocí kontaktu s mohutným tokem plynu za účelem jejich převedení do plynné fáze. Znečišťující látky se ze stripovacího plynu odstraňují v dalším kroku čištění a mohou být případně znovu použity. |
(1) 2012/249/EU: Prováděcí rozhodnutí Komise ze dne 7. května 2012 o určení doby uvádění do provozu a ukončování provozu pro účely směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU o průmyslových emisích (oznámeno pod číslem C(2012) 2948) (Úř. věst. L 123, 9.5.2012, s. 44).
(2) Pro každý parametr, u kterého 30 minutové měření není z důvodu omezení souvisejících s odběrem vzorku nebo analytických omezení vhodné, se použije vhodný interval odběru vzorků. Pro PCDD/F se použije interval odběru vzorků 6 až 8 hodin.
(3) Kontinuální měření obsahu vodní páry ve spalinách není nutné, pokud jsou spaliny zařazené do vzorku před analýzou vysušeny.
(4) Obecné normy EN pro kontinuální měření jsou EN 15267-1, EN 15267-2, EN 15267-3 a EN 14181. Normy EN pro pravidelná měření jsou uvedeny v tabulce.
(5) Frekvence monitorování se neuplatní v případě, kdy by zařízení bylo provozováno výlučně pro účely měření emisí.
(6) V případě zařízení se jmenovitým tepelným příkonem < 100 MW provozovaných < 1 500 h/rok může být minimální frekvence monitorování nejméně jednou za šest měsíců. U plynových turbín se pravidelné monitorování provádí při zatížení spalovacího zařízení > 70 %. U spoluspalování odpadů s černým uhlím, hnědým uhlím, tuhou biomasou a/nebo rašelinou musí frekvence monitorování vycházet také z části 6 přílohy VI směrnice o průmyslových emisích.
(7) V případě použití SCR může být minimální frekvence monitorování nejméně jednou za rok, jestliže se prokáže, že úrovně emisí jsou dostatečně stabilní.
(8) V případě turbín na zemní plyn se jmenovitým tepelným příkonem < 100 MW provozovaných < 1 500 h/rok nebo v případě stávajících plynových turbín s otevřeným cyklem (OCGT) lze alternativně použít prediktivní systém měření emisí (PEMS).
(9) Alternativně lze použít PEMS.
(10) Provádějí se dvě řady měření, jedna se zařízením provozovaným při zatížení > 70 % a druhá při zatížení < 70 %.
(11) Jako alternativu ke kontinuálnímu měření v případě zařízení spalujících olej se známým obsahem síry a tam, kde neexistuje žádný systém odsíření spalin, lze ke zjištění emisí SO2 použít pravidelná měření nejméně jednou za tři měsíce a/nebo jiné postupy, které zajistí získání údajů rovnocenné odborné kvality.
(12) U procesních paliv z chemického průmyslu může být frekvence monitorování pro zařízení < 100 MWth po počáteční charakterizaci paliva upravena (viz BAT 5) na základě posouzení významu úniků znečišťujících látek (např. koncentrace v palivu, provádění čištění spalin) v emisích do ovzduší, ale v každém případě alespoň pokaždé, když by změna vlastností paliva mohla mít vliv na emise.
(13) Jestliže se prokáže, že úrovně emisí jsou dostatečně stabilní, mohou se pravidelná měření provádět pokaždé, když by změna vlastností paliva a/nebo odpadu mohla mít vliv na emise, ale v každém případě nejméně jednou za rok. U spoluspalování odpadů s černým uhlím, hnědým uhlím, tuhou biomasou a/nebo rašelinou musí frekvence monitorování vycházet také z části 6 přílohy VI směrnice o průmyslových emisích.
(14) U procesních paliv z chemického průmyslu může být frekvence monitorování po počáteční charakterizaci paliva upravena (viz BAT 5) na základě posouzení významu úniků znečišťujících látek (např. koncentrace v palivu, provádění čištění spalin) v emisích do ovzduší, ale v každém případě alespoň pokaždé, když by změna vlastností paliva mohla mít vliv na emise.
(15) V případě zařízení se jmenovitým tepelným příkonem < 100 MW provozovaných < 500 h/rok může být minimální frekvence monitorování nejméně jednou za rok. V případě zařízení se jmenovitým tepelným příkonem < 100 MW provozovaných mezi 500 h/rok a 1 500 h/rok může být frekvence monitorování snížena na nejméně jednou za šest měsíců.
(16) Jestliže se prokáže, že úrovně emisí jsou dostatečně stabilní, mohou se pravidelná měření provádět pokaždé, když by změna vlastností paliva a/nebo odpadu mohla mít vliv na emise, ale v každém případě nejméně jednou za šest měsíců.
(17) V případě zařízení spalujících plyny vznikající při výrobě železa a oceli může být minimální frekvence monitorování nejméně jednou za šest měsíců, jestliže se prokáže, že úrovně emisí jsou dostatečně stabilní.
(18) Seznam monitorovaných znečišťujících látek a frekvence monitorování mohou být po počáteční charakterizaci paliva upraveny (viz BAT 5) na základě posouzení významu úniků znečišťujících látek (např. koncentrace v palivu, provádění čištění spalin) v emisích do ovzduší, ale v každém případě alespoň pokaždé, když by změna vlastností paliva mohla mít vliv na emise.
(19) V případě zařízení provozovaných < 1 500 h/rok může být minimální frekvence monitorování nejméně jednou za šest měsíců.
(20) V případě zařízení provozovaných < 1 500 h/rok může být minimální frekvence monitorování nejméně jednou za rok.
(21) Jako alternativu ke kontinuálním měřením lze provádět kontinuální odběr vzorků v kombinaci s častou analýzou časově integrovaných vzorků, např. pomocí standardizované monitorovací metody se sorbentovým lapačem.
(22) Jestliže se prokáže, že úrovně emisí jsou dostatečně stabilní kvůli nízkému obsahu rtuti v palivu, mohou se pravidelná měření provádět pouze pokaždé, když dojde ke změně vlastností paliva, která by mohla mít vliv na emise.
(23) Minimální frekvence monitorování se netýká zařízení provozovaných < 1 500 h/rok.
(24) Měření se provádějí na zařízení provozovaném při zatížení > 70 %.
(25) U procesních paliv z chemického průmyslu se monitorování provádí pouze, když paliva obsahují chlorované látky.
(26) Monitorování TOC a monitorování CHSK jsou alternativy. Je upřednostňováno monitorování TOC, jelikož nevyžaduje použití vysoce toxických sloučenin.
(27) Seznam charakterizovaných látek/parametrů lze omezit pouze na ty, u kterých lze na základě informací o surovinách a výrobních postupech důvodně předpokládat, že budou v palivu/palivech přítomny.
(28) Tato charakterizace se provádí, aniž by bylo dotčeno uplatnění postupů vstupní kontroly parametrů odpadu a příjmu odpadu stanoveného v BAT 60(a), což může vést k charakterizaci a/nebo kontrole dalších látek/parametrů kromě těch, které jsou uvedeny zde.
(29) Popisy technik jsou uvedeny v bodě 8.6
(30) Použije se buď BAT-AEL pro TOC, nebo BAT-AEL pro CHSK. Je upřednostňováno TOC, jelikož jeho monitorování nevyžaduje použití vysoce toxických sloučenin.
(31) Tato úroveň BAT-AEL platí po odečtení příchozí zátěže.
(32) Tato úroveň BAT-AEL platí pouze pro odpadní vody z mokrého odsíření spalin.
(33) Tato úroveň BAT-AEL platí pouze pro spalovací zařízení používající při čištění spalin sloučeniny vápníku.
(34) Horní hranice rozmezí BAT-AEL nemusí platit v případě velmi slané odpadní vody (např. při koncentraci chloridů ≥ 5 g/l) z důvodu zvýšené rozpustnosti síranu vápenatého.
(35) Tato úroveň BAT-AEL neplatí pro vypouštění do moře nebo brakických vod.
(36) Tyto úrovně BAT-AEEL neplatí pro jednotky provozované < 1 500 h/rok.
(37) Pro jednotky KVET platí pouze jedna z BAT-AEEL – „Čistá elektrická účinnost“ nebo „Celkové čisté využití paliva“ – v závislosti na konstrukci jednotky (tj. buď více zaměřené na výrobu elektřiny, nebo tepla).
(38) Dolní hranice rozsahu může odpovídat případům, kdy je dosažená energetická účinnost negativně ovlivněna (až do čtyř procentních bodů) typem použitého chladicího sytému nebo zeměpisnou polohou dané jednotky.
(39) Tyto úrovně nemusí být dosažitelné, jestliže je potenciální poptávka po teple příliš nízká.
(40) Tyto úrovně BAT-AEEL neplatí pro zařízení, která vyrábějí pouze elektřinu.
(41) Dolních hranic rozsahů BAT-AEEL je dosaženo v případě nepříznivých klimatických podmínek, u jednotek spalujících nekvalitní hnědé uhlí a/nebo u starých jednotek (poprvé uvedených do provozu před rokem 1985).
(42) Horní hranice rozsahu BAT-AEEL lze dosáhnout při vysokých parametrech páry (tlak, teplota).
(43) Dosažitelné zlepšení elektrické účinnosti závisí na konkrétní jednotce, ale počítá se se zlepšením o více než tři procentní body, které odráží využití BAT u stávajících jednotek, v závislosti na původní konstrukci jednotky a na již provedeném dodatečném vybavení.
(44) V případě jednotky spalující hnědé uhlí s výhřevností nižší než 6 MJ/kg je dolní hranice rozsahu BAT-AEEL 41,5 %.
(45) Horní hranice rozsahu BAT-AEEL může být u jednotek ≥ 600 MWth pracujících s párou v superkritickém nebo ultrasuperkritickém stavu až 46 %.
(46) Horní hranice rozsahu BAT-AEEL může být u jednotek ≥ 600 MWth pracujících s párou v superkritickém nebo ultrasuperkritickém stavu až 44 %.
(47) Tyto BAT-AEL neplatí pro zařízení provozovaná < 1 500 h/rok.
(48) U zařízení s kotly s práškovým spalováním černého uhlí uvedených do provozu nejpozději 1. července 1987, která jsou provozována < 1 500 h/rok a u kterých není použitelná ani SCR ani SNCR, je horní hranice rozsahu 340 mg/Nm3.
(49) Pro zařízení provozovaná < 500 h/rok jsou uvedené hodnoty orientační.
(50) Dolní hranice rozsahu je považována za dosažitelnou při použití SCR.
(51) Horní hranice rozsahu pro kotle se spalováním ve fluidním loži uvedené do provozu nejpozději 7. ledna 2014 a pro kotle s práškovým spalováním hnědého uhlí je 175 mg/Nm3.
(52) Horní hranice rozsahu pro kotle se spalováním ve fluidním loži uvedené do provozu nejpozději 7. ledna 2014 a pro kotle s práškovým spalováním hnědého uhlí je 220 mg/Nm3.
(53) U zařízení uvedených do provozu nejpozději 7. ledna 2014 je horní hranice rozsahu 200 mg/Nm3 pro zařízení provozovaná ≥ 1 500 h/rok a 220 mg/Nm3 pro zařízení provozovaná < 1 500 h/rok.
(54) Horní hranice rozsahu může být až do 140 mg/Nm3 v případě omezení z důvodu konstrukce kotle a/nebo u kotlů s fluidním ložem, které nejsou vybaveny sekundárními technikami ke snižování emisí NOX.
(55) Tyto BAT-AEL neplatí pro zařízení provozovaná < 1 500 h/rok.
(56) Pro zařízení provozovaná < 500 h/rok jsou uvedené hodnoty orientační.
(57) U zařízení uvedených do provozu nejpozději 7. ledna 2014 je horní hranice rozsahu BAT-AEL 250 mg/Nm3.
(58) Dolní hranice rozsahu lze dosáhnout při použití paliv s nízkým obsahem síry v kombinaci s nejvyspělejšími systémy mokrého čištění spalin
(59) Horní hranice rozsahu BAT-AEL u zařízení uvedených do provozu nejpozději 7. ledna 2014 a provozovaných < 1 500 h/rok je 220 mg/Nm3. U ostatních stávajících zařízení uvedených do provozu nejpozději 7. ledna 2014 je horní hranice rozsahu BAT-AEL 205 mg/Nm3.
(60) U kotlů s cirkulujícím fluidním ložem lze dolní hranice rozsahu dosáhnout při použití vysoce účinného mokrého odsíření spalin Horní hranice rozsahu lze dosáhnout při použití injektáži sorbentu do kotle v loži.
(61) Dolní hranice těchto rozsahů BAT-AEL může být obtížně dosažitelná u zařízení vybavených mokrým odsířením spalin a následným spalinovým výměníkem tepla.
(62) Horní hranice rozsahu BAT-AEL je 20 mg/Nm3, pokud se jedná o: zařízení spalující paliva s průměrným obsahem chloru 1 000 mg/kg (v suchém stavu) nebo vyšším; zařízení provozovaná < 1 500 h/rok; kotle se spalováním ve fluidním loži. Pro zařízení provozovaná < 500 h/rok jsou uvedené hodnoty orientační.
(63) U zařízení vybavených mokrým odsířením spalin a následným spalinovým výměníkem tepla je horní hranice rozsahu BAT-AEL 7 mg/Nm3.
(64) Horní hranice rozsahu BAT-AEL je 7 mg/Nm3, pokud se jedná o: zařízení vybavená mokrým odsířením spalin a následným spalinovým výměníkem tepla; zařízení provozovaná < 1 500 h/rok; kotle se spalováním ve fluidním loži. Pro zařízení provozovaná < 500 h/rok jsou uvedené hodnoty orientační.
(65) Tyto BAT-AEL neplatí pro zařízení provozovaná < 1 500 h/rok.
(66) Pro zařízení provozovaná < 500 h/rok jsou uvedené hodnoty orientační.
(67) Horní hranice rozsahu BAT-AEL pro zařízení uvedená do provozu nejpozději 7. ledna 2014 je 28 mg/Nm3.
(68) Horní hranice rozsahu BAT-AEL pro zařízení uvedená do provozu nejpozději 7. ledna 2014 je 25 mg/Nm3.
(69) Horní hranice rozsahu BAT-AEL pro zařízení uvedená do provozu nejpozději 7. ledna 2014 je 12 mg/Nm3.
(70) Horní hranice rozsahu BAT-AEL pro zařízení uvedená do provozu nejpozději 7. ledna 2014 je 20 mg/Nm3.
(71) Horní hranice rozsahu BAT-AEL pro zařízení uvedená do provozu nejpozději 7. ledna 2014 je 14 mg/Nm3.
(72) Dolní hranice rozsahu BAT-AEL lze dosáhnout pomocí specifických technik ke snížení emisí rtuti.
(73) Tyto úrovně BAT-AEEL neplatí pro jednotky provozované < 1 500 h/rok.
(74) Pro jednotky KVET platí pouze jedna z BAT-AEEL – „Čistá elektrická účinnost“ nebo „Celkové čisté využití paliva“ – v závislosti na konstrukci jednotky (tj. buď více zaměřené na výrobu elektřiny, nebo tepla).
(75) Dolní hranice rozsahu může odpovídat případům, kdy je dosažená energetická účinnost negativně ovlivněna (až do čtyř procentních bodů) typem použitého chladicího sytému nebo zeměpisnou polohou dané jednotky.
(76) Tyto úrovně nemusí být dosažitelné, jestliže je potenciální poptávka po teple příliš nízká.
(77) Tyto úrovně BAT-AEEL neplatí pro zařízení, která vyrábějí pouze elektřinu.
(78) Dolní hranice rozsahu může klesnout až na 32 % u jednotek < 150 MWth spalujících biomasu s vysokou vlhkostí.
(79) Tyto BAT-AEL neplatí pro zařízení provozovaná < 1 500 h/rok.
(80) Pro spalovací zařízení provozovaná < 500 h/rok jsou uvedené hodnoty orientační.
(81) Pro zařízení spalující paliva s průměrným obsahem draslíku 2 000 mg/kg (v suchém stavu) nebo vyšším a/nebo průměrným obsahem sodíku 300 mg/kg nebo vyšším je horní hranice rozsahu BAT-AEL 200 mg/Nm3.
(82) Pro zařízení spalující paliva s průměrným obsahem draslíku 2 000 mg/kg (v suchém stavu) nebo vyšším a/nebo průměrným obsahem sodíku 300 mg/kg nebo vyšším je horní hranice rozsahu BAT-AEL 250 mg/Nm3.
(83) Pro zařízení spalující paliva s průměrným obsahem draslíku 2 000 mg/kg (v suchém stavu) nebo vyšším a/nebo průměrným obsahem sodíku 300 mg/kg nebo vyšším je horní hranice rozsahu BAT-AEL 260 mg/Nm3.
(84) Pro zařízení uvedená do provozu nejpozději 7. ledna 2014 a spalující paliva s průměrným obsahem draslíku 2 000 mg/kg (v suchém stavu) nebo vyšším a/nebo průměrným obsahem sodíku 300 mg/kg nebo vyšším je horní hranice rozsahu BAT-AEL 310 mg/Nm3.
(85) Horní hranice rozsahu BAT-AEL pro zařízení uvedená do provozu nejpozději 7. ledna 2014 je 160 mg/Nm3.
(86) Horní hranice rozsahu BAT-AEL pro zařízení uvedená do provozu nejpozději 7. ledna 2014 je 200 mg/Nm3.
(87) Tyto BAT-AEL neplatí pro zařízení provozovaná < 1 500 h/rok.
(88) Pro zařízení provozovaná < 500 h/rok jsou uvedené hodnoty orientační.
(89) Pro stávající zařízení spalující paliva s průměrným obsahem síry 0,1 % hmot. (v suchém stavu) nebo vyšším je horní hranice rozsahu BAT-AEL 100 mg/Nm3.
(90) Pro stávající zařízení spalující paliva s průměrným obsahem síry 0,1 % hmot. (v suchém stavu) nebo vyšším je horní hranice rozsahu BAT-AEL 215 mg/Nm3.
(91) Pro stávající zařízení spalující paliva s průměrným obsahem síry 0,1 % hmot. (v suchém stavu) nebo vyšším je horní hranice rozsahu BAT-AEL 165 mg/Nm3, nebo 215 mg/Nm3, jestliže byla tato zařízení uvedena do provozu nejpozději 7. ledna 2014 a/nebo se jedná o kotle se spalováním rašeliny ve fluidním loži.
(92) Pro zařízení spalující paliva s průměrným obsahem chloru ≥ 0,1 % hmot. (v suchém stavu) nebo pro stávající zařízení spoluspalující biomasu s palivem s vysokým obsahem síry (např. rašelinou) nebo používající alkalické přísady ke konverzi chloridů (např. elementární síru) je horní hranice rozsahu BAT-AEL pro roční průměr u nových zařízení 15 mg/Nm3, horní hranice rozsahu BAT-AEL pro roční průměr u stávajících zařízení25 mg/Nm3. Rozsah BAT-AEL pro denní průměr se na tato zařízení nevztahuje.
(93) Rozsah BAT-AEL pro denní průměr se nevztahuje na zařízení provozovaná < 1 500 h/rok. Horní hranice rozsahu BAT-AEL pro roční průměr u nových zařízení provozovaných < 1 500 h/rok je 15 mg/Nm3.
(94) Tyto BAT-AEL neplatí pro zařízení provozovaná < 1 500 h/rok.
(95) Dolní hranice těchto rozsahů BAT-AEL může být obtížně dosažitelná u zařízení vybavených mokrým odsířením spalin a následným spalinovým výměníkem tepla.
(96) Pro zařízení provozovaná < 500 h/rok jsou uvedené hodnoty orientační.
(97) Tyto BAT-AEL neplatí pro zařízení provozovaná < 1 500 h/rok.
(98) Pro zařízení provozovaná < 500 h/rok jsou uvedené hodnoty orientační.
(99) Tyto úrovně BAT-AEEL neplatí pro jednotky provozované < 1 500 h/rok.
(100) Pro jednotky KVET platí pouze jedna z BAT-AEEL – „Čistá elektrická účinnost“ nebo „Celkové čisté využití paliva“ – v závislosti na konstrukci jednotky (tj. buď více zaměřené na výrobu elektřiny, nebo tepla).
(101) Tyto úrovně nemusí být dosažitelné, jestliže je potenciální poptávka po teple příliš nízká.
(102) Tyto BAT-AEL neplatí pro zařízení provozovaná < 1 500 h/rok.
(103) Pro zařízení provozovaná < 500 h/rok jsou uvedené hodnoty orientační.
(104) U průmyslových kotlů a tepláren uvedených do provozu nejpozději 27. listopadu 2003, které jsou provozovány < 1 500 h/rok a u kterých není použitelná ani SCR ani SNCR, je horní hranice rozsahu BAT-AEL 450 mg/Nm3.
(105) Horní hranice rozsahu BAT-AEL je 110 mg/Nm3 pro zařízení 100–300 MWth a zařízení ≥ 300 MWthuvedená do provozu nejpozději 7. ledna 2014.
(106) Horní hranice rozsahu BAT-AEL je 145 mg/Nm3 pro zařízení 100–300 MWth a zařízení ≥ 300 MWthuvedená do provozu nejpozději 7. ledna 2014.
(107) U průmyslových kotlů a tepláren > 100 MWthuvedených do provozu nejpozději 27. listopadu 2003, které jsou provozovány < 1 500 h/rok a u kterých není použitelná ani SCR ani SNCR, je horní hranice rozsahu BAT-AEL 365 mg/Nm3.
(108) Tyto BAT-AEL neplatí pro zařízení provozovaná < 1 500 h/rok.
(109) Pro zařízení provozovaná < 500 h/rok jsou uvedené hodnoty orientační.
(110) U průmyslových kotlů a tepláren uvedených do provozu nejpozději 27. listopadu 2003, které jsou provozovány < 1 500 h/rok, je horní hranice rozsahu BAT-AEL 400 mg/Nm3.
(111) Horní hranice rozsahu BAT-AEL pro zařízení uvedená do provozu nejpozději 7. ledna 2014 je 175 mg/Nm3.
(112) U průmyslových kotlů a tepláren uvedených do provozu nejpozději 27. listopadu 2003, které jsou provozovány < 1 500 h/rok a u kterých není použitelné mokré FGD, je horní hranice rozsahu BAT-AEL 200 mg/Nm3.
(113) Tyto BAT-AEL neplatí pro zařízení provozovaná < 1 500 h/rok.
(114) Pro zařízení provozovaná < 500 h/rok jsou uvedené hodnoty orientační.
(115) Horní hranice rozsahu BAT-AEL pro zařízení uvedená do provozu nejpozději 7. ledna 2014 je 25 mg/Nm3.
(116) Horní hranice rozsahu BAT-AEL pro zařízení uvedená do provozu nejpozději 7. ledna 2014 je 15 mg/Nm3.
(117) Tyto úrovně BAT-AEEL neplatí pro jednotky provozované < 1 500 h/rok.
(118) BAT-AEEL pro čistou elektrickou účinnost se vztahují na jednotky KVET, jejichž konstrukce je orientována na výrobu elektřiny, a na jednotky vyrábějící pouze elektřinu.
(119) Tyto úrovně mohou být obtížně dosažitelné u motorů vybavených energeticky náročnými sekundárními technikami ke snižování emisí.
(120) Tato úroveň může být obtížně dosažitelná u motorů používajících chladič jako chladicí systém v suchých a horkých zeměpisných oblastech.
(121) Tyto BAT-AEL neplatí pro zařízení provozovaná < 1 500 h/rok ani pro zařízení, která nemohou být vybavena sekundárními technikami ke snižování emisí.
(122) Rozsah BAT-AEL pro zařízení provozovaná < 1 500 h/rok a pro zařízení, která nemohou být vybavena sekundárními technikami ke snižování emisí, je 1 150–1 900 mg/Nm3.
(123) Pro zařízení provozovaná < 500 h/rok jsou uvedené hodnoty orientační.
(124) U zařízení obsahujících jednotky < 20MWth spalující HFO je horní hranice rozsahu BAT-AEL platná pro tyto jednotky 225 mg/Nm3.
(125) Tyto BAT-AEL neplatí pro zařízení provozovaná < 1 500 h/rok.
(126) Pro zařízení provozovaná < 500 h/rok jsou uvedené hodnoty orientační.
(127) Horní hranice rozsahu BAT-AEL je 280 mg/Nm3, jestliže nelze použít žádnou sekundární techniku ke snižování emisí. To odpovídá obsahu síry v palivu 0,5 % hmot. (v suchém stavu).
(128) Tyto BAT-AEL neplatí pro zařízení provozovaná < 1 500 h/rok.
(129) Pro zařízení provozovaná < 500 h/rok jsou uvedené hodnoty orientační.
(130) Tyto úrovně BAT-AEEL neplatí pro jednotky provozované < 1 500 h/rok.
(131) BAT-AEEL pro čistou elektrickou účinnost se vztahují na jednotky KVET, jejichž konstrukce je orientována na výrobu elektřiny, a na jednotky vyrábějící pouze elektřinu.
(132) Tyto BAT-AEL neplatí pro stávající zařízení provozovaná < 1 500 h/rok.
(133) Pro stávající zařízení provozovaná < 500 h/rok jsou uvedené hodnoty orientační.
(134) Tyto úrovně BAT-AEEL neplatí pro jednotky provozované < 1 500 h/rok.
(135) Pro jednotky KVET platí pouze jedna ze dvou BAT-AEEL – „Čistá elektrická účinnost“ nebo „Celkové čisté využití paliva“ – v závislosti na konstrukci jednotky (tj. buď více zaměřené na výrobu elektřiny, nebo tepla).
(136) BAT-AEEL pro celkové čisté využití paliva nemusí být dosažitelné, jestliže je potenciální poptávka po teple příliš nízká.
(137) Tyto úrovně BAT-AEEL neplatí pro zařízení, která vyrábějí pouze elektřinu.
(138) Tyto úrovně BAT-AEEL platí pro jednotky používané pro mechanický pohon.
(139) Tyto úrovně mohou být obtížně dosažitelné u motorů seřízených k dosažení úrovní NOX nižších než 190 mg/Nm3.
(140) Tyto BAT-AEL se vztahují také na spalování zemního plynu v turbínách na dvojí palivo.
(141) Pokud je plynová turbína vybavena DLN, pak tyto BAT-AEL platí pouze, když je provoz DLN efektivní.
(142) Tyto BAT-AEL neplatí pro stávající zařízení provozovaná < 1 500 h/rok.
(143) Optimalizace fungování stávající techniky k dalšímu snížení emisí NOX může vést k úrovním emisí CO na horní hranici orientačního rozsahu emisí CO uvedeného za touto tabulkou.
(144) Tyto BAT-AEL neplatí pro stávající turbíny používané pro mechanický pohon nebo pro zařízení provozovaná < 500 h/rok.
(145) Pro zařízení s čistou elektrickou účinností (EE) větší než 39 % se pro horní hranici rozsahu může použít opravný koeficient dle vzorce [horní hranice] x EE/39, kde EE je čistá elektrická energetická účinnost nebo čistá mechanická energetická účinnost zařízení stanovená při základním zatížení dle ISO.
(146) Horní hranice rozsahu u zařízení uvedených do provozu nejpozději 27. listopadu 2003 a provozovaných mezi 500 h/rok a 1 500 h/rok je 80 mg/Nm3.
(147) Pro zařízení s čistou elektrickou účinností (EE) větší než 55 % se pro horní hranici rozsahu BAT-AEL může použít opravný koeficient dle vzorce [horní hranice] x EE/55, kde EE je čistá elektrická účinnost zařízení stanovená při základním zatížení dle ISO.
(148) U stávajících zařízení uvedených do provozu nejpozději 7. ledna 2014 je horní hranice rozsahu BAT-AEL 65 mg/Nm3.
(149) U stávajících zařízení uvedených do provozu nejpozději 7. ledna 2014 je horní hranice rozsahu BAT-AEL 55 mg/Nm3.
(150) U stávajících zařízení uvedených do provozu nejpozději 7. ledna 2014 je horní hranice rozsahu BAT-AEL 80 mg/Nm3.
(151) Dolní hranice rozsahu BAT-AEL pro NOX lze dosáhnout pomocí hořáků DLN.
(152) Tyto úrovně jsou orientační.
(153) U stávajících zařízení uvedených do provozu nejpozději 7. ledna 2014 je horní hranice rozsahu BAT-AEL 60 mg/Nm3.
(154) U stávajících zařízení uvedených do provozu nejpozději 7. ledna 2014 je horní hranice rozsahu BAT-AEL 65 mg/Nm3.
(155) Optimalizace fungování stávající techniky k dalšímu snížení emisí NOX může vést k úrovním emisí CO na horní hranici orientačního rozsahu emisí CO uvedeného za touto tabulkou.
(156) Tyto BAT-AEL neplatí pro zařízení provozovaná < 1 500 h/rok.
(157) Pro zařízení provozovaná < 500 h/rok jsou uvedené hodnoty orientační.
(158) Tyto BAT-AEL se vztahují pouze na zážehové motory a dvoupalivové motory. Nevztahují se na dieselové motory na zemní plyn.
(159) U motorů pro nouzové použití provozovaných < 500 h/rok, které nemohou využívat koncept spalování chudé směsi ani používat SCR, je horní hranice orientačního rozsahu175 mg/Nm3.
(160) Pro stávající zařízení provozovaná < 500 h/rok jsou uvedené hodnoty orientační.
(161) Tato úroveň BAT-AEL je vyjádřena jako C při provozu s plným zatížením.
(162) Tyto úrovně BAT-AEEL neplatí pro jednotky provozované < 1 500 h/rok.
(163) Pro jednotky KVET platí pouze jedna z BAT-AEEL – „Čistá elektrická účinnost“ nebo „Celkové čisté využití paliva“ – v závislosti na konstrukci jednotky (tj. buď více zaměřené na výrobu elektřiny, nebo tepla).
(164) Tyto úrovně BAT-AEEL neplatí pro zařízení, která vyrábějí pouze elektřinu.
(165) Široký rozsah energetických účinností u jednotek KVET do značné míry závisí na místní poptávce po elektřině a teple.
(166) Tyto úrovně BAT-AEEL neplatí pro jednotky provozované < 1 500 h/rok.
(167) Pro jednotky KVET platí pouze jedna z BAT-AEEL – „Čistá elektrická účinnost“ nebo „Celkové čisté využití paliva“ – v závislosti na konstrukci jednotky (tj. buď více zaměřené na výrobu elektřiny, nebo tepla).
(168) Tyto úrovně BAT-AEEL neplatí pro zařízení, která vyrábějí pouze elektřinu.
(169) U zařízení spalujících směs plynů s ekvivalentní výhřevnost í > 20 MJ/Nm3 se předpokládají emise na horní hranici rozsahů BAT-AEL.
(170) Dolní hranice rozsahu BAT-AEL lze dosáhnout při použití SCR.
(171) Na zařízení provozovaná < 1 500 h/rok se tyto hodnoty BAT-AEL nevztahují.
(172) U zařízení uvedených do provozu nejpozději 7. ledna 2014 je horní hranice rozsahu BAT-AEL 160 mg/Nm3. Horní hranice rozsahu BAT-AEL může být nadto překročena, když nelze použít SCR a při použití vysokého podílu koksárenského plynu (např. > 50 %) a/nebo při spalování koksárenského plynu s relativně vysokým obsahem H2. V tomto případě je horní hranice rozsahu BAT-AEL 220 mg/Nm3.
(173) Pro zařízení provozovaná < 500 h/rok jsou uvedené hodnoty orientační.
(174) U zařízení uvedených do provozu nejpozději 7. ledna 2014 je horní hranice rozsahu BAT-AEL 70 mg/Nm3.
(175) Na stávající zařízení provozovaná < 1 500 h/rok se tyto hodnoty BAT-AEL nevztahují.
(176) Pro stávající zařízení provozovaná < 500 h/rok jsou uvedené hodnoty orientační.
(177) Horní hranice rozsahu BAT-AEL může být překročena při použití vysokého podílu koksárenského plynu (např. > 50 %). V tomto případě je horní hranice rozsahu BAT-AEL 300 mg/Nm3.
(178) Na stávající zařízení provozovaná < 1 500 h/rok se tyto hodnoty BAT-AEL nevztahují.
(179) Pro stávající zařízení provozovaná < 500 h/rok jsou uvedené hodnoty orientační.
(180) Tyto BAT-AEL vycházejí z předpokladu, že v daném dni je k dispozici > 70 % energie vyrobené při plném zatížení turbíny.
(181) Zde jsou zahrnuty plynové turbíny na jedno palivo i na dvojí palivo.
(182) Horní hranice rozsahu BAT-AEL je 250 mg/Nm3, pokud nejsou použitelné hořáky DLN.
(183) Dolní hranice rozsahu BAT-AEL lze dosáhnout pomocí hořáků DLN.
(184) Tyto úrovně BAT-AEEL neplatí pro jednotky provozované < 1 500 h/rok.
(185) Pro jednotky KVET platí pouze jedna ze dvou BAT-AEEL – „Čistá elektrická účinnost“ nebo „Celkové čisté využití paliva“ – v závislosti na konstrukci jednotky (tj. buď více zaměřené na výrobu elektřiny, nebo tepla).
(186) Tyto úrovně BAT-AEEL nemusí být dosažitelné, jestliže je potenciální poptávka po teple příliš nízká.
(187) Tyto úrovně BAT-AEEL neplatí pro zařízení, která vyrábějí pouze elektřinu.
(188) Na zařízení provozovaná < 1 500 h/rok se tyto hodnoty BAT-AEL nevztahují.
(189) Pro zařízení provozovaná < 500 h/rok jsou uvedené hodnoty orientační.
(190) U stávajících zařízení ≤ 500 MWth uvedených do provozu nejpozději 27. listopadu 2003 používajících kapalná paliva s obsahem dusíku vyšším než 0,6 % hmot. je horní hranice rozsahu BAT-AEL 380 mg/Nm3.
(191) U stávajících zařízení uvedených do provozu nejpozději 7. ledna 2014 je horní hranice rozsahu BAT-AEL 180 mg/Nm3.
(192) U stávajících zařízení uvedených do provozu nejpozději 7. ledna 2014 je horní hranice rozsahu BAT-AEL 210 mg/Nm3.
(193) (1) Na stávající zařízení provozovaná < 1 500 h/rok se tyto hodnoty BAT-AEL nevztahují.
(194) (2) Pro stávající zařízení provozovaná < 500 h/rok jsou uvedené hodnoty orientační.
(195) Pro zařízení provozovaná < 500 h/rok jsou uvedené hodnoty orientační.
(196) U zařízení provozovaných < 1 500 h/rok je horní hranice rozsahu BAT-AEL 20 mg/Nm3.
(197) U zařízení provozovaných < 1 500 h/rok je horní hranice rozsahu BAT-AEL 7 mg/Nm3.
(198) Na zařízení provozovaná < 1 500 h/rok se tyto hodnoty BAT-AEL nevztahují.
(199) Pro zařízení provozovaná < 500 h/rok jsou uvedené hodnoty orientační.
(200) U zařízení uvedených do provozu nejpozději 7. ledna 2014 je horní hranice rozsahu BAT-AEL 25 mg/Nm3.
(201) U zařízení uvedených do provozu nejpozději 7. ledna 2014 je horní hranice rozsahu BAT-AEL 15 mg/Nm3.
(202) Tyto BAT-AEL se vztahují pouze na závody používající paliva získaná z chemických procesů zahrnujících chlorované látky.