(EU) 2021/2316Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/2316 ze dne 22. prosince 2021 o Evropském roce mládeže (2022) (Text s významem pro EHP)

(1)

Článek 165 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie (dále jen „Smlouva o fungování EU“) stanoví, že činnost Unie je zaměřena mimo jiné na podporu účasti mladých lidí na demokratickém životě Evropy.

(2)

V Bratislavském plánu ze dne 16. září 2016 se 27 hlav států a předsedů vlád zavázalo „nabídnout lepší příležitosti mladým“, zejména prostřednictvím podpory poskytované Unií členským státům v oblasti boje proti nezaměstnanosti mladých a posílených programů Unie zaměřených na mladé lidi.

(3)

V Římském prohlášení ze dne 25. března 2017 se vedoucí představitelé 27 členských států a Evropské rady, Evropského parlamentu a Komise zavázali, že budou usilovat o Unii, „kde mladí lidé dostávají nejlepší vzdělání a odbornou přípravu a mohou studovat a nalézat uplatnění po celém kontinentu“.

(4)

Ve Strategii Evropské unie pro mládež na období 2019–2027, která je založena na usnesení Rady ze dne 26. listopadu 2018 (3), se uznává, že mladí lidé jsou tvůrci svého vlastního života, přispívají k pozitivním změnám ve společnosti a obohacují ambice Unie. Rovněž se v ní uznává, že politika v oblasti mládeže může přispět k vytvoření prostoru, v němž mohou mladí lidé využívat příležitostí a ztotožňovat se s hodnotami Unie. Předcházející Evropské roky jako Evropský rok železnice 2021, Evropský rok kulturního dědictví 2018, Evropský rok občanů 2013–2014 a Evropský rok dobrovolnictví 2011 přinesly cenné zkušenosti, z nichž by měly vycházet budoucí snahy o zapojení mladých lidí do utváření jejich budoucnosti a budoucnosti Evropy a o posílení jejich postavení.

(5)

Nástroj NextGenerationEU, zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 (4), zajišťuje urychlení zelené a digitální transformace a umožňuje společně vyjít z pandemie COVID-19 silnější. Uvedený nástroj znovu otevírá nové perspektivy plné příležitostí pro mladé lidi, včetně kvalitních pracovních míst a přizpůsobení společenským změnám. Unie usiluje o to, aby se mladí lidé do zavádění uvedeného nástroje plně zapojili, čímž by se posílila jejich úloha v ekologické a digitální transformaci.

(6)

Předsedkyně Komise ve svém projevu o stavu Unie dne 15. září 2021 oznámila, že Komise navrhne, aby byl rok 2022 vyhlášen Evropským rokem mládeže (dále jen „evropský rok“). Předsedkyně Komise zdůraznila důvěru, kterou pro budoucnost Evropy čerpá z inspirace od mladých lidí v Evropě, a uvedla, že „chceme-li vytvořit Unii, která se jim bude podobat, musí mít i mladí lidé možnost utvářet budoucnost Evropy“. Evropa potřebuje vizi, zapojení a účast všech mladých lidí, aby vytvářela lepší budoucnost, a Evropa musí mladým lidem poskytnout příležitosti pro budoucnost – budoucnost, která bude ekologičtější, digitálnější a inkluzivnější. Předsedkyně proto navrhla „rok věnovaný posílení postavení lidí, kteří toho tolik věnovali ostatním“.

(7)

Evropský rok by měl vést k zahájení procesu reflexe o budoucnosti mladých lidí a jejich aktivní účasti na utváření budoucnosti Evropy. Z tohoto důvodu by politiky v oblasti mládeže měly být začleněny do všech příslušných politik Unie.

(8)

Aktivní účast mladých lidí na demokratických procesech má zásadní význam pro přítomnost i budoucnost Evropy a jejích demokratických společenství. V souladu se závěry Rady ze dne 1. prosince 2020 o podpoře demokratické informovanosti a demokratické angažovanosti mladých lidí v Evropě (5) a ze dne 21. června 2021 o posilování víceúrovňové správy v rámci podpory účasti mladých lidí v rozhodovacích procesech (6), v souladu se sdělením Komise ze dne 3. prosince 2020 o Akčním plánu pro evropskou demokracii a s usnesením Evropského parlamentu ze dne 11. listopadu 2015 o reformě volebních právních předpisů Evropské unie (7), má tedy Evropský rok za cíl podpořit aktivní zapojení mladých lidí do demokratického života Evropy, mimo jiné podporou činností zaměřených na účast mladých lidí z různých prostředí v procesech, jako je Konference o budoucnosti Evropy, podporou občanské angažovanosti a dobrovolnických iniciativ, a tím zvyšovat povědomí o hodnotách Unie a základních právech, jakož i o evropské historii a kultuře, sdružovat mladé lidi a činitele s rozhodovací pravomocí na místní, regionální, celostátní a unijní úrovni a přispívat k procesu evropské integrace.

(9)

Rezoluce Organizace spojených národů ze dne 25. září 2015 nazvaná „Přeměna našeho světa: agenda pro udržitelný rozvoj 2030“ (dále jen „Agenda 2030“) uznala zásadní úlohu mladých lidí jako hybatelů změn na mezinárodní scéně a uvedla, že je třeba mladé lidi podporovat, aby „nasměrovali své neomezené aktivistické schopnosti do vytváření lepšího světa“. Evropský rok je konkrétním příspěvkem k Agendě 2030, v níž se zdůrazňuje, že „děti, mladé ženy a muži jsou klíčovými hybateli změn“, a měl by poskytnout další impuls k provádění Agendy 2030, ke směřování k udržitelnému rozvoji a ke zlepšení schopnosti mladých lidí utvářet přítomnost a budoucnost nejen Unie, ale také partnerských zemí EU a naší planety jako celku.

(10)

V souladu se závěry Rady ze dne 5. června 2020 o mládeži a vnější činnosti, které zdůrazňují přínos mladých generací k budování silnějších, legitimnějších, mírumilovnějších a demokratičtějších společenství, by měl evropský rok přispět ke zvýšení účasti mládeže na vnější činnosti Unie ve všech politikách, přinést nové příležitosti ke vzdělávání, učení a výměnám, rozvíjet partnerství a dialog mezi mládeží z Unie a partnerských zemí, včetně Východního partnerství, západního Balkánu a jižního sousedství, a využívat stávající platformy, jako jsou platforma AU-EU Youth Cooperation Hub a unijní platforma Youth Sounding Board, pro dialog a partnerství mládeže a posílit úlohu zapojení mládeže do strategické komunikace a veřejné diplomacie.

(11)

Evropské cíle v oblasti mládeže, které jsou nedílnou součástí Strategie Unie pro mládež 2019–2027 a které ve prospěch mladých lidí vypracovali mladí lidé v rámci procesu dialogu EU s mládeží, svědčí o tom, že mnoho mladých Evropanů má zájem podílet se na určování směru, kterým by se měl rozvoj Unie ubírat.

(12)

Evropský rok by měl podpořit úspěšné provádění zásady 1 evropského pilíře sociálních práv (8), která zdůrazňuje, že „každý má právo na kvalitní a inkluzivní všeobecné a odborné vzdělávání a celoživotní učení“. V tomto ohledu by Evropský rok měl přispět k uskutečnění hmatatelného pokroku, aby mohl být do roku 2025 vytvořen Evropský prostor vzdělávání, jehož cílem je podněcovat mladé lidi k osobnímu, sociálnímu a profesnímu naplnění a podporovat výchovu k občanství tím, že bude vytvořeno skutečné evropské prostředí pro vzdělávání a budou odstraněny překážky bránící automatickému vzájemnému uznávání titulů, kvalifikací a období studia v Unii. Evropský rok by měl zohlednit sociální situaci a životní podmínky mladých lidí. Evropský rok by měl přispět k úspěšnému provádění zásady 3 evropského pilíře sociálních práv, která zdůrazňuje, že „každý má právo na rovné zacházení a příležitosti, pokud jde o zaměstnání, sociální ochranu, vzdělávání a přístup ke zboží a službám dostupným veřejnosti“.

(13)

Evropský rok by měl podporovat úsilí Unie o rozšíření pracovních příležitostí pro mladé lidi v rámci plánu obnovy po pandemii COVID-19, jak je uvedeno v usnesení Evropského parlamentu ze dne 8. října 2020 o zárukách pro mladé lidi (9), v němž se zdůrazňuje, že opatření k omezení volného pohybu osob způsobila náhlé narušení formálního a neformálního vzdělávání, různých stáží a učňovské přípravy mladých lidí, jakož i pracovních míst, což ovlivnilo jejich příjem, vyhlídky výdělku a kvalitu života, včetně jejich zdraví, zejména jejich duševního zdraví. V obou těchto usneseních a ve svém usnesení ze dne 17. prosince 2020 o silné sociální Evropě pro spravedlivou transformaci (10) Evropský parlament kritizoval neplacené stáže, pokud nesouvisejí s nabýváním vzdělání, jako formu vykořisťování mladých pracovníků a porušování jejich práv. Ve svém usnesení ze dne 17. prosince 2020 Evropský parlament vyzval Komisi, aby předložila právní rámec pro účinný a vymahatelný zákaz neplacených stáží a učňovské přípravy.

(14)

Evropský rok by měl poskytnout další impuls k vytváření kvalitních pracovních příležitostí pro mladé lidi v rámci iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí, mimo jiné prostřednictvím doporučení Rady ze dne 30. října 2020 o posílených zárukách pro mladé lidi (11) a nové iniciativy ALMA (Aim, Learn, Master, Achieve – stanovit si cíl, učit se, osvojit si dovednost, dosáhnout cíle) navržené Komisí, která má být realizována v rámci Evropského sociálního fondu plus zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1057 (12). Iniciativa ALMA by měla být koncipována jako přeshraniční program mobility mládeže pro znevýhodněné osoby, které nejsou zaměstnány ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy.

(15)

Evropský rok by měl přispět k uznání práce s mládeží a k cílům usnesení Rady ze dne 1. prosince 2020 o rámci, kterým se ustavuje Evropská agenda práce s mládeží (13) (dále jen „Evropská agenda práce s mládeží“), a bonnského procesu, a přispět tak k posílení struktur práce s mládeží, aby se zvýšila jejich udržitelnost a odolnost v celé Unii, a přeshraniční spolupráce. Evropský rok by měl rovněž podporovat uznávání kompetencí získaných prostřednictvím neformálního a informálního učení, mimo jiné prostřednictvím práce s mládeží, a zároveň uznat vysokou hodnotu učení při práci s mládeží vedle formálního vzdělávání a potřebu posílit partnerství mezi prací s mládeží a formálním vzděláváním.

(16)

Ve svém usnesení ze dne 10. února 2021 o dopadu onemocnění COVID-19 na mladé lidi a sport (14) Evropský parlament zdůraznil zvláště akutní dopad pandemie COVID-19 na mladé lidi, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, a podtrhl nutnost řešit problémy, s nimiž se potýkají mladí lidé ze zranitelných skupin, včetně mladých lidí se zdravotním postižením. Rovněž konstatoval, že nezaměstnanost mladých lidí a jejich chudoba od vypuknutí pandemie COVID-19 soustavně rostou, a vyzval Komisi a členské státy, aby přijaly veškerá nezbytná opatření k boji proti katastrofálním dopadům na zaměstnanost mladých lidí. Připomněl také úlohu dobrovolné činnosti pro rozvoj životních a pracovních dovedností mladých lidí a konstatoval, že Evropský sbor solidarity zřízený nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/888 (15) může mladým lidem pomoci rozšířit si příležitosti nad rámec místní reality.

(17)

Pandemie COVID-19 měla hluboký sociální a hospodářský dopad na naši společnost jako celek a vedla k nebývalému nárůstu problémů v oblasti duševního zdraví, zejména mezi mladými lidmi. Evropský rok by proto měl podporovat diskusi a rozvoj udržitelných řešení, včetně preventivních opatření, s cílem pomoci tyto výzvy řešit.

(18)

Evropský rok by měl přispět k uplatňování Evropské agendy práce s mládeží a závěrů Rady ze dne 5. června 2019 o mladých lidech a budoucnosti práce (16), závěrů ze dne 10. prosince 2019 o digitální práci s mládeží (17) a závěrů ze dne 7. prosince 2017 o inteligentní práci s mládeží (18).

(19)

Vzhledem k významu boje proti klimatickým a přírodním krizím v souladu se závazky Unie provádět Pařížskou dohodu přijatou v rámci Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (19) (dále jen „Pařížská dohoda“) a dosažení cílů Organizace spojených národů v oblasti udržitelného rozvoje a Evropského konsensu o rozvoji by měl evropský rok přispět k začleňování opatření souvisejících s klimatem a přírodou a k provádění cílů stanovených ve sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 nazvaném „Zelená dohoda pro Evropu“ spravedlivým a inkluzivním způsobem a dále k provádění misí programu Horizont Evropa zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/695 (20) a balíčku „Fit for 55“ zřízeného sdělením Komise ze dne 14. července 2021 nazvaným „Fit for 55“: plnění klimatického cíle EU pro rok 2030 na cestě ke klimatické neutralitě“, zejména tím, že bude mladé lidi motivovat k tomu, aby rozvíjeli vlastní iniciativy a tvůrčí nápady vedoucí k dosažení příslušných cílů, a tímto uznat tvůrčí a inovační potenciál a schopnosti mladých lidí.

(20)

Evropský rok by měl dodat další stimul usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. září 2020 o účinných opatřeních pro ekologičtější programy Erasmus+, Kreativní Evropa a Evropský sbor solidarity (21), které zdůrazňuje, že program Erasmus+ je prostřednictvím své podpory formálního a neformálního vzdělávání, učení a odborné přípravy a díky podpoře aktivit s účastí mládeže zásadní pro zvyšování povědomí Evropanů, zejména mladých generací, s cílem je motivovat k aktivnímu a informovanému přístupu k udržitelnosti a příslušné politice a k tomu, aby se stali angažovanými a uvědomělými budoucími občany. Evropský parlament v usnesení také zdůraznil významnou úlohu organizací mládeže a občanské společnosti v této souvislosti při sdílení osvědčených postupů a provádění projektů zvyšujících povědomí mladých generací o udržitelnosti.

(21)

Evropský rok by měl navázat na evropské akce a iniciativy, jako jsou Evropské setkání mládeže, Evropský týden mládeže, Evropské hlavní město mládeže, Evropské hlavní město kultury, Den Evropy a Dny evropského dědictví a kampaň Rady Evropy „Mládež pro demokracii, demokracie pro mládež“, a usilovat o součinnost s nimi.

(22)

Předsedkyně Komise ve svém projevu o stavu Unie zdůraznila, že „Evropa potřebuje všechny své mladé lidi“. Při plnění cílů by měl být evropský rok plně inkluzivní a měl by aktivně podporovat účast mladých lidí různého původu, mladých lidí s omezenými příležitostmi a mladých lidí z nejvzdálenějších regionů, v souladu s prováděcím rozhodnutím Komise (EU) 2021/1877 (22).

(23)

Je důležité, aby evropský rok přispěl ke zvýšení zájmu a aktivního zapojení mladých lidí, pokud jde o demokratický život a volební procesy, zejména na úrovni Unie. Podle průzkumu Eurobarometru, který proběhl po volbách do Evropského parlamentu v roce 2019, byla účast mladých lidí v těchto volbách mnohem vyšší (42 %) než ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2014 (28 %). Volební účast mladých lidí by měla být dále podporována.

(24)

Evropský rok je pevně zakotven v zásadách uznávaných Listinou základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“). Cílem opatření a činností evropského roku je zejména zajistit plné respektování genderové rovnosti a nediskriminace na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace a podporovat uplatňování Listiny. Ve Strategii EU pro práva dítěte stanovené ve sdělení Komise ze dne 24. března 2021 nazvaném „Strategie EU pro práva dítěte“ a v Evropské záruce pro děti zřízené doporučením Rady (EU) 2021/1004 (23) byl stanoven nový standard pro zastoupení dětí a dospívajících a k dětem a mladým lidem se v nich přistupuje jako k aktivním občanům a aktérům změn.

(25)

Má-li být zajištěno účinné a účelné provádění evropského roku, měl by evropský rok co nejvíce využívat stávající mechanismy provádění. S cílem optimalizovat přidanou hodnotu evropského roku a dosáhnout dodatečného pozitivního dopadu na mladé lidi je třeba usilovat o součinnost a doplňkovost, zejména mezi evropským rokem a programy Unie, a to včetně programů s mezinárodní působností specificky zaměřených na mladé lidi, programů bez nadnárodního nebo mezinárodního charakteru, zejména těch, které se týkají vzdělávání a odborné přípravy, sportu, kultury a médií, mládeže a jejího zdraví, včetně duševního zdraví, a také solidarity, dobrovolnických činností a sociálního začleňování, výzkumu a inovací, průmyslu a podnikání, digitální politiky, zemědělství a rozvoje venkova, pokud jsou tyto programy zaměřené na mladé zemědělce, životní prostředí a klima, politiku soudržnosti, migraci, bezpečnost a mezinárodní spolupráci a rozvoj. Mělo by se rovněž usilovat o součinnost a doplňkovost mezi evropským rokem a činnostmi prováděnými členskými státy. Součinnost a doplňkovost by měly stavět na takových programech Unie a činnostech prováděných členskými státy.

(26)

Vytvářením prostoru pro podporu cílů evropského roku současně na unijní, celostátní, regionální i místní úrovni lze dosáhnout větší součinnosti a lepšího využití zdrojů. V tomto ohledu by Komise měla poskytovat Evropskému parlamentu, Radě a členským státům, Výboru regionů, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a orgánům a sdružením zabývajícím se na úrovni Unie problematikou mládeže včasné informace a úzce s nimi spolupracovat. S cílem zajistit evropský rozměr činností rozvíjených v rámci evropského roku je důležité členské státy vybízet ke vzájemné spolupráci.

(27)

Koordinace evropského roku na úrovni Unie by měla umožnit společnou tvorbu. Komise by měla svolávat společná nebo samostatná setkání se zainteresovanými stranami a se zástupci organizací nebo subjektů, které se věnují problematice mládeže, aby společnou tvorbu a realizaci evropského roku podpořila na úrovni Unie. Na těchto setkáních by měl mít klíčovou roli koordinátor EU pro mládež, který by měl odpovídat za udržování kontaktů s různými zainteresovanými stranami a se zástupci organizací nebo subjektů, které se věnují problematice mládeže.

(28)

Evropský rok by se měl rovněž zaměřit na akce a činnosti, které nabízejí potenciální evropskou přidanou hodnotu. Pojem evropské přidané hodnoty je třeba chápat široce a lze jej prokázat různými způsoby, například tím, že akce nebo činnosti mají nadnárodní povahu, zejména pokud jde o spolupráci zaměřenou na dosažení udržitelného systémového dopadu, nebo přispívají k evropské identitě, povědomí a odpovědnosti mladých lidí, pokud jde o hodnoty a základní práva Unie, včetně genderové rovnosti a schopnosti podílet se na zastupitelské a participativní demokracii Unie.

(29)

V rámci evropského roku by mělo být podporováno šíření osvědčených postupů, provádění studií a výzkumu a vypracovávání statistik, shromažďování údajů a dalších kvalitativních a kvantitativních informací o situaci mladých lidí v Unii, včetně o dopadech pandemie COVID-19, přičemž by měly být využívány zdroje, jako jsou portál wiki zaměřený na mládež, zpráva EU o mládeži a Index pokroku mládeže.

(30)

Na úrovni Unie by měly být nezbytné finanční prostředky na provádění tohoto rozhodnutí určeny v mezích víceletého finančního rámce na období 2021–2027. Minimální provozní rozpočet na provádění tohoto rozhodnutí by měl činit 8 milionů EUR. Dodatečnou finanční podporu pro evropský rok by v závislosti na dostupných finančních prostředcích a v souladu s platnými pravidly měly poskytnout programy a nástroje Unie. Financování evropského roku by nemělo být na úkor financování projektů ve stávajících programech Unie a mělo by cílit na zajištění dlouhodobého odkazu evropského roku, a to i nad rámec roku 2022. Aniž jsou dotčeny pravomoci rozpočtového orgánu v souladu s článkem 314 Smlouvy o fungování EU, měly by být v mezích víceletého finančního rámce na období 2021–2027 pro tento odkaz určeny finanční prostředky.

(31)

Jelikož cílů tohoto rozhodnutí nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, ale spíše jich může být z důvodu jeho rozsahu a účinků lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii (dále jen „Smlouva o EU“). V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto rozhodnutí rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(32)

Vzhledem k dopadu pandemie COVID-19 na mladé lidi a z toho plynoucí nutnosti vyjádřit v rámci evropského roku uznání mladým lidem, podpořit je a zvýšit jejich angažovanost s ohledem na situaci po pandemii se považuje za vhodné stanovit výjimku ze lhůty osmi týdnů uvedené v článku 4 Protokolu č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii, připojeného ke Smlouvě o EU, Smlouvě o fungování EU a Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii.

(33)

Vzhledem k důsledkům pandemie COVID-19 je nutné toto rozhodnutí použít bezodkladně, má-li být zajištěno rychlé provedení evropského roku v praxi. Toto rozhodnutí by mělo vstoupit v platnost co nejdříve, a to prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie, a mělo by se použít od 1. ledna 2022,